Analýza potřeb subjektů tvořící inovační prostředí Zlínského kraje

závěrečná zpráva

Analýza potřeb subjektů tvořící inovační prostředí Zlínského kraje

I. Loučková a kol.

Analýza potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje

© Sociotrendy, 2011 ISBN 978-80-904888-2-3

„Analýza potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje“

Analýza potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje Obsah Analýza potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje Úvod ........................................................................................................................................... 4 II.1 Analýza inovačního prostředí Zlínského kraje ...................................................................... 5 II.1.A Inovační prostředí Zlínského kraje v kontextu ČR a EU ................................................ 6 II.1.A.1 Teoretická východiska a inovační prostředí Zlínského kraje v kontextu EU .......... 6 Shrnutí .............................................................................................................................. 16 II.1.A.2 Inovační prostředí Zlínského kraje v kontextu ČR ............................................... 16 II.1.A.3 Analýza stávajícího stavu a vývoje (aktuální data a časové řady týkající se výzkumu, vývoje a inovací) ............................................................................................... 28 II.1.B MOŽNOSTI PODPORY INOVACÍ A JEJICH VYUŽITÍ SUBJEKTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI ...... 39 II.1.B.1 Seznam podpůrných programů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací .................. 39 II.1.B.2 Využití jednotlivých podpůrných programů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací .......................................................................................................................................... 45 II.1.C ZHODNOCENÍ ÚČINNOSTI NÁSTROJŮ POPSANÝCH VE STÁVAJÍCÍ REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGII ZLÍNSKÉHO KRAJE .............................................................................. 58 II.2. Analýza potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje ............................. 63 II.2.A FAKTORY ROZVOJE INOVAČNÍCH FIREM A JEJICH VÝVOJ V RÁMCI HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU.................................................................................................................................... 63 II.2.A.1 Právní forma, historie, organizační členění a rozhodování v rámci firmy (vlastnická struktura, vznik, pobočky, kompetence v rámci Zlínského kraje).................. 64 II.2.A.2 Produkce, dodavatelé, odběratelé ...................................................................... 76 II.2.A.3 Strategické směřování firem, vývoj základních ekonomických ukazatelů ........... 81 II.2.A.4 Dopady ekonomické krize na inovační aktivity firmy .......................................... 85 II.2.A.5 Aktuální rozvojové bariéry ................................................................................... 89 II.2.A.6 Inovační aktivity a zázemí, spolupráce s výzkumně-vývojovými institucemi a dalšími firmami v oblasti inovací – národní a mezinárodní úroveň ................................. 97 II.2.A.7 Lidské zdroje – aktuální situace, vývoj, vazba na inovační aktivity ................... 106 II.2.A.8 Marketingové aktivity ve vazbě na inovace ....................................................... 112 II.2.A.9 Účast v podnikatelských sdruženích, využívání podpůrných nástrojů na úrovni regionu, ČR, EU ............................................................................................................... 119 II.2.A.10 Potenciál pro rozvoj podnikatelského prostředí ve Zlínském kraji .................. 125

www.sociotrendy.cz

2 strana | 203 celkem


II.2.B VÝZKUMNÁ A VÝVOJOVÁ ZÁKLADNA VE ZLÍNSKÉM KRAJI A JEJÍ PROPOJENÍ S FIRMAMI .......................................................................................................................... 131 II.2.B.1 Charakteristika výzkumného souboru institucí VaV .......................................... 131 II.2.B.2 Poskytované služby ............................................................................................ 136 II.2.B.3 Nasměrování rozvoje ve střednědobém horizontu ........................................... 142 II.2.B.4 Bariéry inovací ve výzkumných institucích......................................................... 143 II.2.B.5 Spolupráce výzkumných institucí na rozvojových projektech ........................... 145 II.2.B.6 Lidské zdroje ve výzkumných institucích výzkumného souboru ....................... 148 II.2.B.7 Způsob navazování spolupráce s odbornými subjekty , inovačními firmami ... 150 II.2.B.8 Zájmová sdružení, platformy a podpůrné subjekty .......................................... 151 II.2.B.9 Doporučení pro rozvojové aktivity regionální samosprávy - shrnutí ................ 153 II.2.C PODPŮRNÉ SUBJEKTY V OBLASTI INOVACÍ A JEJICH POTŘEBY A NABÍDKA PODNIKATELSKÉMU A VÝZKUMNĚ-VÝVOJOVÉMU SEKTORU V KRAJI ............................... 154 II.2.C.1 Charakteristika podpůrných subjektů ................................................................ 154 II.2.C.2 Poskytované služby a směřování aktivit ............................................................ 156 II.2.C.3 Bariéry inovací ve firmách Zlínského kraje z pohledu podpůrných subjektů .... 157 II.2.C.4 Spolupráce s ostatními subjekty ........................................................................ 159 II.2.C.5 Využívání podpůrných nástrojů ......................................................................... 160 II.2.C.6 Vzájemná spolupráce ........................................................................................ 161 II.2.C.7 Doporučení pro rozvojové aktivity ..................................................................... 163 II.2.C.8 Shrnutí vybraných ukazatelů výzkumných souborů - komparace výzkumných souborů .......................................................................................................................... 165 Závěr ................................................................................................................................... 171 II.3. ZKUŠENOSTI Z JINÝCH REGIONŮ EU V PODPOŘE INOVACÍ ............................................. 174 II.3.1 Výzva Lisabonská strategie .................................................................................... 174 II.3.2 Příklady dobré praxe v zahraničí ........................................................................... 175 II.4. VYÚSTĚNÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI – SWOT ANALÝZA A MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ................. 185 II.4.2 Manažerské shrnutí ................................................................................................... 190 II.4.2.1 Manažerské shrnutí analýzy sekundárních údajů .............................................. 190 Podpůrné programy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací .............................................. 191 II.4.2.2 Manažerské shrnutí analýzy primárních údajů ................................................. 192 II.4.2.3 Doporučení a náměty subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje ... 196 II.4.2.4 Návrh sběru a zpracování analytických podkladů .............................................. 199 Seznam zkratek................................................................................................................... 202

www.sociotrendy.cz



Úvod Cílem Analýzy potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje je poskytnout podporu pro formulování témat a aspektů významných pro regionální rozvoj a zahrnutí regionální dimenze do souboru intervencí vedoucích k růstu ekonomických aktivit a lepšímu územnímu rozložení a k rozvoji infrastruktury. S ohledem na očekávané vývojové tendence v jednotlivých regionech je nezbytné definování priorit a koncentrace prostředků na tyto priority tak, aby tyto prostředky byly čerpány tam, kde je to potřebné a efektivní. Následně připravovaná návrhová část Regionální inovační strategie Zlínského kraje bude představovat strategickou orientaci pro budoucí regionální rozvoj. Na regionální úrovni je zásadní zajištění koncepční činnosti v oblasti regionální politiky a regionálního rozvoje včetně zabezpečení prostředků a implementace rozvojových programů v souladu s koordinací rozvoje územního obvodu kraje a rozvoje odvětví významných sektorů, mezi něž patří zejména zpracovatelský průmysl. Tato činnost směřující k růstu socioekonomického potenciálu regionu zvyšuje konkurenceschopnost a snižuje nepřiměřenou disparitu na úrovni hospodářského rozvoje regionu se současným zachováním jeho charakteristik a územní rozmanitosti. Východiskem pro Analýzu potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje byly primární a sekundární údaje. Analýze byly podrobeny nejdůležitější vybrané makroekonomické údaje v rámci Zlínského kraje, České republiky i států Evropské unie (EU 15), případně vybraných státu EU 27. Předkládaný dokument je zpracováván ve shodě se strategickými dokumenty ČR, mezi které patří například Strategie regionálního rozvoje ČR1, Strategie udržitelného rozvoje ČR2, Strategie hospodářského růstu ČR3, Národní program reforem4, dále dokumenty na regionální úrovni, zejména dokumenty Regionální inovační strategie Zlínského kraje5 (dále RIS), Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje (dále AIP)6, Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 -20207, Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje 8 a další. Analýze byly podrobeny primární údaje, které obsahovaly regionální potřeby subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje. Primární údaje byly získány z výzkumných terénních šetření u tří samostatných výzkumných souborů. Prvním výzkumným souborem byly inovační firmy Zlínského kraje, jinými slovy podnikatelské subjekty, které se zabývaly inovacemi, případně měly o inovace zájem. Druhým výzkumným souborem byla pracoviště institucí výzkumu a vývoje ve Zlínském kraji a třetím výzkumným souborem byly subjekty podporující inovační podnikání ve Zlínském kraji (podpůrné subjekty). Společným jmenovatelem všech tří výzkumných souborů byla ochota jednotlivých subjektů účastnit se výzkumného šetření a aktivně participovat na aktualizaci údajů sloužících pro podporu zpracování návrhové části Regionální inovační strategie ve Zlínském kraji.

1

Strategie regionálního rozvoje české republiky Ministerstva pro místní rozvoj, Praha, květen 2006. Strategie udržitelného rozvoje České republiky, Praha 2004, usnesení vlády č. 1242/2004. 3 Strategie hospodářského růstu (SHR), schválená usnesením vlády ČR č. 1500 ze dne 16. 11. 2005. 4 Národní programu reforem, ČR, říjen 2009. 5 Regionální inovační strategie Zlínského kraje – schválena Radou Zlínského kraje v lednu 2008. 6 Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje, zpracována Technologickým inovačním centrem s.r.o., září 2009. 2

7

Zahradník, P., Jedlička, J,: Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020.

8

Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje, prosinec 2011, Sociotrendy.

www.sociotrendy.cz



II.1 Analýza inovačního prostředí Zlínského kraje Zdrojem pojmu „inovace“ je latinské slovo „innovare“ - obnovovat. Obnova je přirozenou aktivitou všeho živého. V tomto dokumentu bude termín inovace chápán ve smyslu zdokonalování produkce výrobků a služeb, výrobního procesu a ekonomického potenciálu těch institucí, kterých se inovace dotýkají. Cílem tohoto dokumentu je analýza podnikatelských inovací a všeho, co podnikatelským inovacím napomáhá, zejména aktivity VaV institucí ve Zlínském kraji a institucí zajišťujících podpůrné služby pro podnikatele. V současnosti jsou inovace9 spojené zejména s aplikacemi vědeckotechnologických poznatků, které by měly být zaváděny do praxe. V kontextu tohoto dokumentu je zdůrazněno hledisko podpory v podnikatelském sektoru takových inovací, které zvyšují konkurenceschopnost firem.10 Výše uvedené pojetí bylo zúženo na analýzu témat určených zadavatelem11 jednak prostřednictvím kvantitativního výzkumu, jednak dalšími metodickými postupy (analýzou dokumentů, pozorováním, interview) a zahrnuje řešení prostřednictvím „Integrované výzkumné strategie v oblasti regionálního rozvoje“ od výzkumné agentury Sociotrendy12. Jedná se o manažerský pohled na problematiku inovací uplatňovaný v analýze inovačního 9

Klasifikace inovací - dle metodického manuálu OECD (Oslo manuál 2005,(např. http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/9605-10) se inovační aktivity třídí podle typů na podniky s inovační aktivitou: A) Technické inovace, jimiž jsou: A1) Produktová inovace A2) Procesní inovace A3) Pokračující nebo zastavené inovační aktivity B) Netechnické inovace, jimiž jsou: B1) Marketingová inovace B2) Organizační inovace Vymezení typů inovací je následující: Produktová inovace - představuje zavedení zboží nebo služeb nových nebo významně zlepšených s ohledem na jejich charakteristiky nebo zamýšlené užití. To zahrnuje významná zlepšení v technických specifikacích, komponentech a materiálech, software, uživatelské vstřícnosti nebo jiných funkčních charakteristikách. Na rozdíl od inovací procesu jsou přímo prodávané zákazníkům. Procení inovace - představuje zavedení nové nebo významně zlepšené produkce (výrobních metod) anebo dodavatelských metod. To zahrnuje významné změny ve výrobní technice, zařízení a/nebo softwaru a distribučních systémech. Patří sem i snížení ohrožení (zátěže) životního prostředí či bezpečnostních rizik. Marketingová inovace - představuje zavedení nové marketingové metody obsahující významné změny v designu produktu nebo balení, umístění produktu, podpoře produktu či ocenění. Organizační inovace - představuje zavedení nové organizační metody v podnikových obchodních praktikách, organizaci pracovního místa nebo externích vztazích s cílem zkvalitnit inovační kapacitu podniku či charakteristiky výkonnosti. Definice inovačního/inovujícího/ podniku: Podle aktualizované metodiky Eurostatu z roku 2010 se za inovační/inovující/ podniky považují ty podniky, které v uvedeném období buď zavedly produktovou inovaci nebo procesní inovaci nebo měly probíhající nebo přerušené inovační aktivity (technické inovace), anebo zavedly marketingovou nebo organizační inovaci (netechnické inovace.) Počínaje šetřením CIS 2008 byly netechnické inovace zrovnoprávněny s technickými inovacemi. 10

Inovace v širším slova smyslu však představují nejen zkvalitňování vývoje výrobních, ale i ekologických a společenských oblastí života obyvatel daného regionu. 11

Úroveň inovací lze zjišťovat na úrovni podnikové prostřednictvím „měření“ výzkumem, který se zabývá např. financemi podniku, procesy řízení, motivací zaměstnanců, spokojeností zákazníků. Mohou být analyzovány např. příjmy z nového výrobku, náklady na výzkum a vývoj apod. Úroveň inovací lze zjišťovat i na politické úrovni analýzou např. konkurenčních výhod resp. omezení regionů. Inovace mohou být zjišťovány i pomocí indikátorů zjišťujícími úroveň technologií, marketingu, sledování výdajů na výzkum a vývoj jako procento tržeb, apod. 12

Součástí projektového týmu byli členové: I. Mikošková, M. Přibyl, I. Loučková, S. Fiorovantiová, B. Keprt, A. Hagerová (Hamšíková).

www.sociotrendy.cz



potenciálu Zlínského kraje zahrnující vazby mezi podnikatelskými subjekty, odpovídajícími vědecko-výzkumnými institucemi a podpůrnými subjekty při vzájemné spolupráci na realizaci inovačních aktivit ve Zlínském kraji.

II.1.A Inovační prostředí Zlínského kraje v kontextu ČR a EU II.1.A.1 Teoretická východiska a inovační prostředí Zlínského kraje v kontextu EU Vznikem České republiky v r. 1993 Zlínský kraj zasáhly negativní ekonomické důsledky rozpadu Československa. Zlínský kraj se stal krajem příhraničním. Vstupem České republiky do EU v r. 2004 a později také do Schengenského prostoru se tato situace pomalu mění a v průběhu posledních let se zlepšuje i jeho neustále tematizovaná dopravní dostupnost. Konkurenceschopnost regionu je spojena s jeho vědecko-technickou úrovní a prostředky investovanými jednotlivými subjekty do oblasti inovací. Vlivem synergického efektu dochází nejen k růstu ekonomiky onoho subjektu, ale i růstu ekonomiky daného regionu. Inovační politika se proto orientuje na zvyšování kvality a konkurenční schopnost jak výrobků, tak i služeb, což se promítá do indikátorů, které tuto situaci (byť nepřímo) vyhodnocují. Vývoj ekonomiky Zlínského kraje můžeme sledovat např. prostřednictvím vývoje HDP, který je zřejmý z tabulky 1 a grafu 1, v němž je zjednodušené vyjádření meziročního HDP Zlínského kraje a ČR v kontextu EU. Hrubý domácí produkt rostl každoročně do roku 2009 v celorepublikovém průměru. K poklesu došlo v r. 2010. Ve Zlínském kraji došlo k poklesu v r. 2004, následně v kontextu vývoje ČR v r. 2010. Tabulka 1: Vývoj meziročního regionálního HDP na 1 obyvatele v kontextu EU (v %; EU27 = 100 %) Území

13

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

68,3

70,2

70,4

73,5

74,9

75,8

77,7

80,3

81,0

59,4

60,5

60,5

63,1

64,7

65,1

66,5

68,2

Hl. m. Praha

136,3

145,1

147,4

154,3

154,3 158,3 163,3 172,6 175,2

175,7

172,1

Středočeský kraj

64,3

65,2

67,1

69,3

71,2

69,8

73,4

75,4

73,6

73,6

71,6

Jihočeský kraj

62,8

63,4

63,3

65,6

67,0

68,3

69,7

68,9

69,6

70,7

68,0

Plzeňský kraj

64,1

66,1

64,6

68,6

72,2

71,5

73,4

73,8

71,8

71,3

68,0

Karlovarský kraj

57,2

55,8

57,1

58,9

58,2

57,1

55,8

57,3

57,5

60,8

57,6

Ústecký kraj

55,7

55,7

55,8

60,6

61,7

61,6

63,2

63,7

64,4

69,0

66,4

Česká republika celkem Česká republika bez Prahy

66,7

2009 82,2 68,5

2010 79,6 65,7

13

Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/aktual/ep-1#13. Data byla doplněna o údaje zveřejněné ČSÚ 13. 12. 2011 za období 2008-2010 dle http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_reg

www.sociotrendy.cz



Liberecký kraj Královéhradecký kraj

61,1

61,6

61,6

59,5

60,2

63,6

63,2

61,9

59,3

61,2

59,5

64,6

64,8

63,8

65,9

67,3

66,4

65,9

68,2

66,5

71,4

68,5

Pardubický kraj

58,3

59,0

59,0

62,5

62,8

62,5

65,2

67,1

66,8

66,4

62,9

Vysočina kraj

57,2

62,0

60,9

63,2

63,9

64,3

65,5

67,7

66,9

67,6

64,9

Jihomoravský kraj

63,1

65,0

64,8

68,2

68,4

69,0

71,2

73,8

73,9

77,7

74,5

Olomoucký kraj

54,3

54,6

54,3

56,4

58,7

57,5

57,6

59,4

61,0

61,9

60,1

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Zdroj: ČSÚ

57,1

58,1

58,1

60,2

59,7

61,2

63,3

65,7

64,8

70,6

66,8

53,5

54,8

54,2

57,0

61,4

64,2

64,7

67,6

67,4

67,7

65,9

Graf 1: Vývoj meziročního indexu HDP na obyvatele v ČR a Zlínský kraj (v %) v kontextu EU (EU 27=100 %) 90 80 70

Česká republika celkem

60

Zlínský kraj

50 r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010

Zdroj: ČSÚ

Postavení Zlínského kraje mezi kraji ČR, které dosahují vyšších hodnot indexu HDP než Zlínský kraj (v kontextu EU), je uvedeno v grafu 2. Na jedné straně z vývoje HDP vyplývá relativní zaostávání Zlínského kraje ve tvorbě HDP, na druhé straně však z těchto vývojových křivek je patrno, že Zlínský kraj fakticky nezaostává ve vývoji, neboť převážně do r. 2009 vykazuje celkově růstovou tendenci. Pokud dochází k propadu v r. 2010, děje se tak u všech krajů ČR v souvislosti s celosvětovou ekonomickou krizí či jinými globálními problémy. Dle aktualizovaných údajů na konci roku 2010 se Zlínský kraj nacházel na šesté pozici mezi kraji ČR (bez Prahy). Graf 2: Vývoj meziročního indexu HDP na obyvatele v kontextu krajů ČR (bez Prahy) vykazujících vyšší hodnoty HDP než ZK (v %; EU 27=100 %) 85 80 Jihomoravský kraj 75

Středočeský kraj

70

Královéhradecký kraj

65

Jihočeský kraj

60

Plzeňský kraj

55

Zlínský kraj

50 r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010

Zdroj: ČSÚ

Abychom porozuměli inovačnímu prostřední Zlínského kraje, je nezbytné porozumět inovačnímu prostředí v kontextu nejen České republiky, ale i těch zemí, s nimiž je naše

www.sociotrendy.cz



republika propojena, a to v kontextu našich sousedů, členů Evropské unie. Proto dříve, než se začněme věnovat Zlínskému kraji a jeho dalším ukazatelům, na samotném vstupu do problematiky uvádíme teoretická východiska související s inovačním prostředím v kontextu EU. „Inovace představují klíčový nástroj na cestě k dlouhodobému úspěchu v globální znalostní ekonomice.“14 V dlouhodobém časovém horizontu se schopnost inovovat řadí mezi nejvýznamnější faktory, jejichž pomocí lze ovlivňovat nejen konkurenceschopnost státu, ale i samotných regionů. Pro podporu inovačních aktivit v podnicích je klíčové vytvoření funkční inovační infrastruktury. 15 Tradičně i věda a výzkum napomáhá uplatňovat inovace ve firmách.16 V České republice stále existuje zcela nedostatečné propojení vědy a výzkumu s kapitálem pocházejícím ze soukromých zdrojů. Podpora inovací a výzkumu není dostatečně synchronizovaná. V posledním žebříčku Světového ekonomického fóra (WEF) z roku 2010 se ČR umístila v oblasti inovací na 27. místě na světě tj. 69 % výkonu nejlepší země, kterou je v této oblasti USA, mezi další nejlepší inovátory patří např. Švýcarsko, Finsko a Japonsko. I tak se ČR zařadila mezi státy, jejichž hospodářský vývoj je tažen inovacemi. Avšak oproti minulým létům se pozice ČR mírně zhoršuje, což je důsledkem poklesu zapojení MSP do procesu inovací. Ve srovnání s EU-27 dle evropského žebříčku European Innovation Scoreboard z roku 2009 spadá ČR, tedy i Zlínský kraj, do skupiny tzv. středních inovátorů. Velkou zásluhu na podpoře inovací v ČR mají programy EU a mezinárodní transfer technologií. Čerpání finančních prostředků na podporu inovací ze strukturálních fondů EU však již není dlouhodobě udržitelné, předpokládá se, že po roce 2013 s nástupem nového programovacího období již bude alokace výrazně nižší. České podniky by měly umět generovat peníze, které následně investují do podpory inovací samostatně. Z tabulky 2 vyplývá zhoršující se postavení ČR v žebříčku konkurenceschopnosti mezi léty 2009 a 2010. Změny v umístění ČR u pilíře spadajícího pod „Fáze rozvoje: Inovace“, která je klíčová pro ekonomiky tažené inovacemi, dosahují záporných hodnot, výsledky nejsou příliš pozitivní. Tabulka 2: Změny postavení ČR žebříčku konkurenceschopnosti mezi léty 2009 a 2010 ve fázi rozvoje Inovace Změny v konkurenceschopnosti ČR za poslední dva roky dle Global Competitiveness Report 2009 2010 Konkurenceschopnost celkově 31. 36. Fáze rozvoje: Inovace 26. 30. Inovace 25. 27. Podnikatelské prostředí 25. 34. Investiční prostředí 28. 38. Zdroj: Konkurenceschopnost ČR

Změna -5 -4 -2 -9 -10

14

http://www.businessinfo.cz/files/dokumenty/mpo_analyzakonkurenceschopnosti_cr.pdf (2011-06-03) http://www.businessinfo.cz/files/dokumenty/mpo_analyzakonkurenceschopnosti_cr.pdf (2011-06-03) 16 Analýza MPO týkající se konkurenceschopnosti ČR z počátku roku 2011 prosazuje myšlenku, že efektivní podpora ekonomiky České republiky je možná pouze v případě, že jsou cíleně a efektivně nastaveny mosty k: „…inovacím, aplikačnímu využití nových poznatků a také široké společenské absorpci nových poznatků v profesionálním a praktickém chování lidí…“. Viz download.mpo.cz/get/43266/48536/573452/priloha002.pdf (2011-06-03) 15

www.sociotrendy.cz



Innovation Union Scoreboard 2010 Jedná se o první vydání hodnotící zprávy „Inovace v Unii“ (IUS). Na rozdíl od předchozích European Innovation Scoreboard, které pomáhaly sledovat naplňování Lisabonské strategie na období 2000 až 2010, je tento nový nástroj nápomocen ke sledování provádění dokumentu Evropa 2020. Poskytuje srovnávací hodnocení inovační výkonnosti členských států EU27, dále silné a slabé stránky výzkumných a inovačních systémů EU. 17 IUS 2010 obsahuje inovační ukazatele a analýzy trendů pro všech 27 členských zemí EU, ale i pro Chorvatsko, Island, Makedonii, Turecko, Norsko, Srbsko a Švýcarsko. Zahrnuje také doplňující srovnání EU 27, USA, Japonsko a skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína). 18 Hodnocení probíhá za použití souhrnného inovačního indexu. Státy jsou dle IUS členěny do čtyř skupin19: 1. Slabí inovátoři, mezi které patří Litva, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko. 2. Mírní inovátoři, zde se mimo jiné nachází např. Slovensko, Polsko, Maďarsko a Česká republika. 3. Inovační následníci, v této skupině se nachází průměr EU 27, Lucembursko, Nizozemsko, Velká Británie a další. 4. Inovační lídři, kam se zařazuje Dánsko, Finsko, Švédsko a Německo. Graf 3: Dělení členských států EU do inovačních skupin dle IUS 2010 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 LV BG LT RO SK PL HU MT EL ES CZ IT PT EE SI CY EU FR LU IE NL AT BE UK DE FI DK SE

Slabí inovátoři

Mírní inovátoři

Inovační následníci

Inovační lídři

Poznamenáváme, že IUS je tvořen jako souhrn 24 ukazatelů, které mohou nabývat hodnot v rozmezí 0 až 1.

Zdroj: Pro-Inno

Souhrnný inovační index (SII) Celková inovační výkonnost jednotlivých zemí je shrnuta do Souhrnného inovačního indexu. Jedná se opět o souhrn 24 indikátorů vystihujících předpoklady, firemní aktivity a výstupy dané země v oblasti inovací. Nejnižší možný výsledek SII je 0 a maximální výkon znázorňuje číslo 1.20 Z grafu 4 vyplývá, že dle hodnocení prostřednictvím SII z roku 2010 je 17

http://www.proinno-europe.eu/inno-metrics/page/innovation-union-scoreboard-2010 (2011-06-28) http://www.proinno-europe.eu/inno-metrics/page/1-executive-summary (2011-06-28) 19 http://www.proinno-europe.eu/inno-metrics/page/1-executive-summary (2011-06-28) 18

20

-

Viz Methodology report, http://www.proinno-europe.eu/inno-metrics/page/methodology-report (2011-06-29): Lidské zdroje (např. počet nových absolventů doktorského studia na 1000 obyvatel mezi 25 až 34 lety, podíl obyvatel ve věku 30 až 34 let mající ukončené terciární vzdělávání apod.)

www.sociotrendy.cz



nejlepším inovátorem Švédsko, hned za ním se v závěsu drží Dánsko, Finsko a Německo. Česká republika se nachází pod průměrem EU27, stejně jako a Slovensko Maďarsko nebo Polsko. Mezi státy s nejhoršími hodnotami SII se řadí Litva, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko. Graf 4: Hodnocení členských států EU dle Souhrnného inovačního indexu za rok 2010 0,736 0,696

0,8 0,6

0,5910,611 0,516 0,495 0,414

0,4 0,226

0,750

0,696 0,543

0,466 0,3640,395

0,573

0,487

0,436

0,421

0,351

0,327 0,227

0,618

0,578

0,565

0,278 0,201

0,237

0,269

0,2 0,0 EU AT BE BG CY CZ DE DK EE EL ES FI FR HU IE IT LT LU LV MT NL PL PT RO SE SI SK UK

Zdroj: Pro-Inno

Česká republika ČR patří mezi mírné inovátory s podprůměrnou inovační výkonností. Mezi relativně silné stránky u nás lze zařadit oblast lidských zdrojů, inovátory, ekonomické výstupy a investice firem. Mezi nedostatky se nachází podnikatelská spolupráce, financování a podpora kvalitního výzkumu a oblast duševního vlastnictví.21 V grafu 5 je uvedeno srovnání hlavních skupin indikátorů SII v ČR s průměrem EU 27, který je v tomto případě 100 % inovačního výkonu. Pouze v oblasti investice firem a inovátoři, se ČR dostala v roce 2010 nad průměr EU.

-

-

21

Podpora kvalitního a atraktivního výzkumu (mezinárodní vědecké publikace na milion obyvatel, vědecké publikace mezi top 10 % nejcitovanějšími publikacemi po celém světě jako podíl ze všech vědeckých publikací v daném státu apod.) Financování podpory (např. podíl výdajů na VaV jako % z HDP země) Investice firem (např. firemní výdaje na VaV jako % z HDP země) Podnikatelská spolupráce (např. MSP s vlastními inovacemi jako % z celkového počtu MSP v zemi, Inovativní MSP spolupracující s jinými podniky jako % z počtu MSP v zemi apod.) Duševní vlastnictví (např. ochranné známky na mld. HDP v PPS €) Inovátoři (např. MSP zavádějící inovace produktu nebo procesu jako % ze všech MSP v zemi, MSP zavádějící marketingové nebo organizační inovace jako % ze všech MSP v zemi apod.) Ekonomické výstupy (např. prodej a zavedení nových inovací na trh jako % z obratu, podíl medium a high-tech výrobků na celkovém vývozu v %, zahraniční příjmy z licencí a patentů jako % z HDP apod.)

http://www.proinno-europe.eu/inno-metrics/page/czech-republic (2011-06-29)

www.sociotrendy.cz



Graf 5: Grafické srovnání hlavních skupin indikátorů SII v ČR s průměrem EU 27

EU 27 = 100% Ekonomický výstup Inovátoři Duševní majetek Podnikatelská spolupráce Investice firem Financování podpory Podpora kvalitního výzkumu Lidské zdroje 0%

20%

40%

60%

80%

100%

120%

Zdroj: Pro-Inno

Souhrnné hodnocení inovační výkonnosti Podrobné výsledky indexu SII za jednotlivé státy v roce 2008 jsou uvedené v grafu 6. Důležité je znát nejen současný stav SII, ale i jeho tempo růstu nebo poklesu. Ačkoliv Česká republika a tedy i Zlínský kraj vykazuje podprůměrnou hodnotu indexu vůči průměru EU, jeho dlouhodobý růst nás posunuje každý rok blíže průměrné úrovni EU, viz tabulka 4. Jak ukázala studie Inovační výkonnost zemí Evropské unie - komparativní analýza22, většina lídrů v oblasti inovací (Německo, Lucembursko, Itálie a další) začíná mít problémy si tyto pozice udržet. Naopak u zemí s nižším SII jejich potenciál roste. Země s lepším než průměrným výkonem jsou např. Česká republika, Malta, Slovensko. Tabulka 4: Vývoj hodnot SII Česká republika

r. 2002

r. 2003

r. 2004

r. 2005

r. 2006

r. 2007

r. 2008

0,31

0,31

0,344

0,346

0,368

0,392

0,404

Zdroj: Pro-Inno

22

http://www.romansterly.com/inovacni-vykonnost-zemi-evropske-unie-%E2%80%93-komparativni-analyza

www.sociotrendy.cz



Graf 6: Souhrnný inovační index

Zdroj: Pro-Inno

The Global Innovation Index 2011 (GII) Jedná se o již čtvrté vydání světové hodnotící zprávy, která se zaměřuje na analýzu inovací pomocí GII, jehož pomocí lze určit podmínky, vlastnosti a procesy, které podporují inovace. GII zdůrazňuje roli inovací ve světových ekonomikách v oblastech ekonomického a sociálního rozvoje a zkoumá transformační sílu inovací. Inovace jsou jedním ze základních prvků pružnosti ekonomiky.23 Schéma faktorů a sub-indexů obsažených v GII je uvedeno v příloze 1.

Česká republika ČR se dle hodnotící zprávy „The Global Innovation Index 2011“ umístila na 27. místě (s hodnotou 47,3 GII) na světě v roce 2010 a polepšila si tak oproti roku 2009, kde ČR zaujímala místo 33.24

Silné stránky ČR v oblasti inovací:25 • • • • 23

24 25

Výdaje na počítačový software Rekreace a kultura Počítačové a komunikační služby Registrace obchodní známky podané prostřednictvím systému Madrid

http://www.globalinnovationindex.org/gii/main/fullreport/index.html (2011-06-30)

http://www.globalinnovationindex.org/gii/main/fullreport/index.html (2011-06-30) http://www.globalinnovationindex.org/gii/main/analysis/strengthweakness.cfm (2011-06-28)

www.sociotrendy.cz



• •

Intenzita místní konkurence Vývoz zboží a služeb aj.

Slabé stránky ČR v oblasti inovací: • • • • • •

Ekologické stopy a biokapacity Čistý příliv přímých zahraničních investic Podíl obnovitelných zdrojů energie Celková daňová sazba HDP na jednotku spotřeby energie Ochrana investorů aj.

Hodnocení postavení ČR v oblasti inovační výkonnosti dle OECD Česká republika rychle dohání klíčové země OECD a ve své inovační výkonnosti vede řadu východoevropských zemí OECD. Mezi silné stránky ČR patří např. vývoz špičkových technologií. Je zde silná politická podpora inovací, v současné době tři operační programy se zaměřením na podporu inovací. Sledují se tři hlavní ekonomické ukazatele, mezi něž patří Výdaje na vědu a výzkum (VaV) v podnikatelském sektoru, zaměstnanost ve VaV a špičkové technologie výroby.26 Graf 11: Podíl firem, které se zabývají inovacemi v zemích OECD (%)

100 80 60 40 20 0

MSP Velké firmy Celkem

Zdroj: OECD

Graf 12: Hrubé domácí výdaje na VaV v porovnání ČR, EU 27 a OECD (v % z HDP) 3 2

2,34 2,28 2,24 2,21 2,21 2,18 1,92 1,84 1,77 1,77 1,76 1,74 1,73 1,55 1,54 1,53 1,47 1,41 1,29 1,25

1

Česká republika EU 27 OECD celkem

0 r. 2003

r, 2004

r. 2005

r. 2006

r. 2007

r. 2008

r. 2009

Zdroj: OECD

26

http://www.oecd.org/dataoecd/30/14/46663991.pdf (2011-07-03)

www.sociotrendy.cz



Porovnání VaV a inovační výkonnosti ČR s průměrem zemí OECD vyplývá z tabulky 1 v příloze 1 a grafu 13. ČR je na tom nejlépe v oblastech, v nichž přesahuje průměr zemí OECD: • Pracovníci VaV jako procento z celkové zaměstnanosti • Nové tituly ve vědě a technických oborech • Patenty se zahraniční spoluprací vynálezců • Rizikový kapitál jako procento z HDP Naopak zcela nejhorší postavení zaujímá ČR v počtu patentů na milion obyvatel, zde se nachází hluboko pod průměrem zemí OECD. Graf 13: Porovnání inovační a vědecké výkonnosti ČR s průměrem zemí OECD Hrubé domácí výdaje na VaV jako % z HDP (GERD) Pracovníci vědy výzkumu jako % z celkové… 81,38 Věda a technické obory jako % ze všech nových titulů

Počet výzkumných pracovníků na tisíc…

Soukromé yýdaje na VaV jako % z HDP (BERD)

39,08

69,50

32,66

1,98

28,16

40,38

Podíl na výdajích na VaV financovaných ze… Patenty se zahraniční spoluprácí vynálezců Podíl spolupracujících firem (jako % všech firem)

51,15

Patenty na mil. obyvatel

34,78

55,73

Rizikový kapitál jako % z HDP

47,65

Vědecké články na mil. obyvatel

45,05

Podíl firem, které zavedly na trh inovaci produktu… Podíl firem, které zavedly netechnologické inovace…

54,48

ČR

Průměr OECD

Zdroj: OECD

Hodnocení postavení ČR v oblasti inovační výkonnosti dle OECD Z grafu 14 vyplývá, že mezi členskými státy EU byl zaznamenán nejvyšší sklon k inovacím v roce 2008 v Německu (79,9 %), dále Lucembursku (64,7 %), to jsou jediné dva členské státy, ve kterých bylo více než 60 % všech podniků inovačních, průměr EU-27 (kromě Řecka) byl 51,6 %. Nejnižší sklon k inovacím byl zaznamenán v Lotyšsku (24,3 %), Polsku (27,9 %) a Maďarsku (28,9 %). Česká republika se řadí k jednomu z mála členských států, které vstoupily do EU v roce 2004 a hlásí se ke sklonu k inovacím nad průměrem EU.27

27

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Science_and_technology_at_regional_level#Further_Eu rostat_information

www.sociotrendy.cz



Graf 14: Podíl inovačních podniků v roce 2008 jako % ze všech podniků dle Eurostatu

Zdroj: EUROSTAT

TrendChard TrendChart, jako další nástroj iniciativy Evropské unie PRO INNO Europe, popisuje a nezávisle analyzuje hlavní trendy inovační politiky na národní a regionální úrovni v celé Evropě.28 V oblasti podpory a rozvoje inovací v ČR zahrnuje TrendChard z roku 2009 problémové okolnosti: • • •

Slabá spolupráce mezi výzkumem a sektorem průmyslu, což má za následek nedostatek vazeb v procesu tvorby, přenosu a využívání nových poznatků. Nedostatek výzkumných pracovníků a absolventů se zaměřením na VaV, což může negativně ovlivnit další rozvoj znalostní ekonomiky v ČR. Nedostatečné využívání ochrany práv duševního vlastnictví, což negativně ovlivňuje komercializace výsledků výzkumu a vývoje a transformace nových poznatků do inovací.

Innobarometer Analytical Report 2010 a 2009 Innobarometr Analytical Report 2010 je k dispozici v rámci bleskového průzkumu Eurobarometr, kterého se zúčastnilo všech 27 členských států EU, Norsko a Švýcarsko 29. V ČR se průzkumu zúčastnilo celkem 105 institucí veřejného a soukromého sektoru v oblasti financí, zdravotnictví, vzdělání, sociálních služeb, životního prostředí apod. Na otázku za jaké inovátory se tyto instituce považují, odpovědělo 18 % dotázaných, že za přední inovátory, 51 % střední inovátory a 31 % institucí neinovuje vůbec.

28

http://www.proinno-europe.eu/trendchart/project-overview (2011-07-02) Cílem tohoto nástroje je přispět k hodnocení politiky, identifikovat příklady dobré praxe, a tím zlepšit podmínky pro rozhodování v oblasti inovační politiky. TrendChard se dá také nazvat jako monitorovací síť vývoje inovační politiky a opatření ve 39 zemích světa. 29 Jedná se o průzkum veřejného mínění v daných oblastech, které provádí od roku 1974 Evropská komise. Publikace vyhodnocuje opatření veřejné podpory a programy pro inovace, z obchodního hlediska. Cílem Innobarometer Analytical Report pro rok 2010 bylo studium inovačních strategií evropského sektoru veřejné správy v reakci na měnící se omezení a příležitosti. Výzkumu se zúčastnilo celkem 4 030 veřejných institucí a organizací veřejné správy na centrální, regionální nebo místní úrovni v celé Evropě, formou telefonických rozhovorů. Tato zpráva poskytuje informace o následujících tématech: Druhy a množství inovací; Dovednosti a školení na podporu inovačních aktivit; Výhody zavádění inovací ruku v ruce s možnými negativními dopady inovačních strategií; Problémy při realizaci zakázek (metody, cíle, výsledky); Předvídání budoucích trendů, které by mohly mít dopad inovace apod. Viz Innobarometer 2010: Analytical report on innovation in public administration, http://www.proinno-europe.eu/page/innobarometer (2011 - 07-01).

www.sociotrendy.cz



Innobarometer Analytical Report 2009 je průzkum zaměřený na podporu inovací v oblasti podnikání a průmyslu ve 27 členských státech EU. Celkem se do průzkumu zapojilo 5 034 podniků a firem z celého území EU. Za ČR se zúčastnilo 204 podniků a firem, z nichž 46 % dotázaných firem odpovědělo, že jsou zaměřeny na podporu inovací, celkový průměr EU činí 56 %.30

Shrnutí • •

•

•

•

Inovace jsou nedílnou součástí moderních ekonomik. V době současné hospodářské krize nabývají na významu. Pomáhají zůstat České republice i Zlínskému kraji konkurenceschopnými v globální ekonomice, současně mohou napomáhat k vytváření nových pracovních míst. ČR patří mezi mírné inovátory s podprůměrnou inovační výkonností. Mezi relativně silné stránky u nás lze zařadit oblast lidských zdrojů, inovátory, ekonomické výstupy a investice firem. Mezi nedostatky se nachází podnikatelská spolupráce, financování a podpora kvalitního výzkumu a oblast duševního vlastnictví. Současný stav jednoho z indexů charakterizujících inovační výkonnost země či regionu SII, (Souhrnný inovační ukazatel), který dává přehled o inovační výkonnosti jednotlivých zemí, poukazuje sice na podprůměrnou hodnotu indexu vůči průměru EU, ale jeho dlouhodobý růst nás posunuje každý rok blíže průměrné úrovni EU. Ve Zlínském kraji i v České republice lze poukázat na pozitivní vývoj v uvedeném ukazateli - a to i v porovnání s předchozím stavem vzhledem k údajům uvedeným v dokumentu RIS (2008).

II.1.A.2 Inovační prostředí Zlínského kraje v kontextu ČR Makroekonomické údaje Již výše bylo uvedeno, makroekonomické a strukturální ukazatele charakterizují možný vliv a dopady vědeckých, technologických a inovačních procesů na celkový ekonomický rozvoj regionu. Aktualizované relevantní údaje zahrnuté do kontextu ČR jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2. Z nich vyplývá relativní zaostávání Zlínského kraje ve tvorbě HDP a zvýšený podíl nezaměstnanosti v kontextu České republiky.

30

Innobarometer 2009: Analytical report, http://www.proinno-europe.eu/page/innobarometer (2011-07-02)

Zpráva poskytuje informace o následujících dalších zkoumaných tématech: Charakteristika inovačních podniků, inovačních aktivit, role VaV v inovacích, přenos inovací; politická podpora v oblasti inovací.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 1: Makroekonomické ukazatele ve Zlínském kraji v kontextu ČR 2007

2008

2009

% z ČR 2009

ČR 2009

Hrubý domácí produkt (HDP) v mil. Kč

165 157

177 083

169 690

4,6 %

3625865

Hrubý domácí produkt (HDP)/obyvatele v mil. Kč

279 928

299 589

286 977

83,01 %

345727

Hrubá přidaná hodnota v mil. Kč

148 459

159 436

152 472

4,6 %

3257952

Zdroj: ČSÚ Tabulka 2: Makroekonomické ukazatele ve Zlínském kraji v kontextu ČR 2007

2008

2009

161 917

172 271

168 431

120 726

118 418

98 324

99 980,

98 262,

81 162,

(82,82 %)

(82,99 %)

(82,55 %)

Průměrná mzda (fyzické osoby) v ČR v Kč

20957

22691

23488

Průměrná mzda (fyzické osoby) ve ZK v Kč

17 995

19 219

20 008

5,3

4,4

6,7

5,45

7,98

6,13

10,83

Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele v Kč Vývoz celkem v běžných cenách (mil. Kč)

31

Z toho EU 27

Nezaměstnanost V ČR ( %) Registrovaná nezaměstnanost V ČR ( %) Nezaměstnanost Ve ZK ( %)

32

33

6,62 6,02

Zdroj: ČSÚ

Časové řady meziročního vývoje hrubého domácího produktu (HDP) ve Zlínském kraji v běžných cenách v kontextu krajů ČR jsou uvedeny v grafu 1. V posledním sledovaném roce došlo s ohledem na světovou ekonomickou krizi k poklesu HDP ve všech krajích ČR.

31

Dostupné na: http://www.finance.cz/ekonomika/zahranicni-obchod/ Za 1-3. čtvrtletí 2010. Údaje ve Statistické ročence Zlínského kraje absentují. Na stránkách http://www.finance.cz/zpravy/finance/324438-prumerna-mzda-ve-zlinskem-kraji-se-zvysila-na-21-351-korun/ je uvedeno, že „Průměrná mzda ve Zlínském kraji ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 3,9 procenta na 21.351 korun.“ 33 Dostupné na: http://www.finance.cz/ekonomika/prace/nezamestnanost/ 32

www.sociotrendy.cz



Graf 1: Vývoj hrubého domácího produktu (HDP) ve Zlínském kraji v běžných cenách v kontextu krajů ČR časové řady (bez Prahy, ČR = 100 %) 450000 Středočeský kraj

400000

Jihočeský kraj

350000

Plzeňský kraj Karlovarský kraj

300000

Ústecký kraj

250000

Liberecký kraj Královéhradecký kraj

200000

Pardubický kraj

150000

Kraj Vysočina Jihomoravský kraj

100000

Olomoucký kraj Zlínský kraj

50000

Moravskoslezský kraj

0 r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009

Zdroj: ČSÚ

Vývoj regionálního HDP na bydlícího obyvatele, jako další makroekonomické charakteristiky, je vhodnějším ukazatelem pro souměření různě velkých regionů a je zřejmý z tabulky 3. V grafu 3 jsou uvedeny vývojové křivky těch krajů, které v roce 2008 vykazují vyšší hodnoty tohoto indexu než Zlínský kraj. Odtud lze usoudit, že v uvedeném období Zlínský kraj vykazuje spíše stabilitu. Tabulka 3: Regionální HDP na 1 obyvatele (v %; ČR = 100 %) Území

34

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

87,0

86,3

86,0

85,9

86,3

85,9

85,6

84,9

84,6

Hl. m. Praha

199,6

206,8

209,5

209,9

205,9

208,9

210,2

215,0

215,5

Středočeský kraj

94,1

92,9

95,4

94,3

95,1

92,1

94,5

93,9

91,9

Jihočeský kraj

91,9

90,3

90,0

89,3

89,4

90,1

89,7

85,9

86,9

Plzeňský kraj

93,8

94,2

91,8

93,4

96,3

94,4

94,5

91,9

89,7

Karlovarský kraj

83,7

79,6

81,2

80,1

77,7

75,3

71,8

71,3

71,8

Ústecký kraj

81,5

79,4

79,4

82,4

82,3

81,2

81,3

79,3

80,5

Liberecký kraj

89,5

87,7

87,5

80,9

80,3

83,8

81,3

77,1

74,0


94,6

92,4

90,7

89,7

89,8

87,6

84,9

85,0

83,1

Pardubický kraj

85,4

84,1

83,8

85,0

83,9

82,4

83,9

83,6

83,5

Česká republika celkem Česká republika bez Prahy Území - NUTS3

34

Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/aktual/ep-1#13

www.sociotrendy.cz



Vysočina kraj

83,8

88,3

86,6

85,9

85,3

84,8

84,2

84,3

83,6

Jihomoravský kraj

92,4

92,6

92,1

92,8

91,3

91,0

91,6

91,9

92,3

Olomoucký kraj

79,6

77,8

77,1

76,7

78,3

75,8

74,1

74,0

76,2

Zlínský kraj

83,6

82,9

82,6

81,9

79,6

80,7

81,5

81,8

80,9

Moravskoslezský kraj Zdroj: ČSÚ

78,3

78,1

77,0

77,5

82,0

84,7

83,3

84,1

84,2

Graf 3: Regionální HDP na 1 obyvatele (v %; ČR = 100 %) 96 Jihomoravský kraj

94 92

Plzeňský kraj

90

Jihočeský kraj

88


86

Vysočina kraj

84

Pardubický kraj

82


80

Zlínský kraj r. 2005

r. 2006

r. 2007

r. 2008

Zdroj: ČSÚ

Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají ekonomické subjekty z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách, a mezi spotřebou, oceněnou v kupních cenách. Sama je tedy také v základních cenách. Osmé je pořadí Zlínského kraje ve tvorbě hrubé přidané hodnoty v rámci ČR, viz tabulka 4. Tabulka 4: Pořadí krajů podle hrubé přidané hodnoty (HPH), r. 2009 Pořadí

Kraje ČR

HPH - mil. Kč

1

Hlavní město Praha

850577

2

Středočeský kraj

353323

3

Jihomoravský kraj

341145

4


316158

5

Ústecký kraj

207095

6

Jihočeský kraj

170602

7

Plzeňský kraj

153893

8

Zlínský kraj

152472

9

Olomoucký kraj

150230

10


145109

11

Pardubický kraj

132808

12

Kraj Vysočina

125365

13

Liberecký kraj

94528

Karlovarský kraj

64648

14 Zdroj: ČSÚ

www.sociotrendy.cz



V dlouhodobém výhledu patří a bude patřit mezi nejdůležitější odvětví Zlínského kraje zpracovatelský průmysl tím, že se bude výraznou mírou podílet na tvorbě HDP Zlínského kraje a zaměstnanosti, což je pro budoucnost kraje klíčové 35. Zpracovatelský průmysl tvoří dlouhodobě okolo 39 % hrubé přidané hodnoty. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví ve Zlínském kraji se řadí plastikářství a gumárenství, jak je zřejmé z tabulky 5. Společně vytváří téměř polovinu průmyslových výkonů celého regionu. Dlouhodobě silnou pozici si drží také elektrotechnický, kovodělný a chemický průmysl. 36 Dá se však předpokládat, že významné místo v průmyslovém odvětví budou zaujímat i nová odvětví, jako např. výroba dopravních prostředků a zařízení, rovněž i dřevařství. Nicméně i v těchto odvětvích lze zaznamenat pro rok 2009 pokles tržeb jako důsledek celosvětové ekonomické krize.37 Tabulka 5: Průmyslová odvětví Zlínského kraje

38

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle odvětví OKEČ

2006

2007

2008

123 215

140 215

139 248 123 456

DA výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků

9 405

9 617

10 127

8 827

DC výroba usní a výrobků z usní

1 418

1 395

1 409

923

1 797

1 783

742

1 350

783

783

1 024

DG výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken

12 858

13 608

13 705

7 981

DH výroba pryžových a plastových výrobků

57 307

63 574

54 861

59 885

DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

2 951

2 932

2 689

DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků

11 035

13 800

16 927

DK výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených

7 796

9 828

9 589

DL výroba elektrických optických přístrojů a zařízení

10 710

13 315

17 344

DM výroba dopravních prostředků a zařízení

3 235

5 151

5 972

DN zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

3 546

4 032

4 630

D Zpracovatelský průmysl (OKEČ) celkem

DD zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku DE výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk

2009

12450

5420

Zdroj: ČSÚ

Role plastikářského a gumárenského průmyslu je patrná z vývoje meziročního podílu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy na celkových výkonech zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji, který je uveden v grafu 2. V r. 2008 došlo k poklesu podílu tržeb v tomto odvětví na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu, avšak následujícího roku došlo opět k nárůstu podílu tržeb na 48,5 %. 35

Viz tabulka 30 a graf 1 přílohy, rovněž Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje, 2011. 36 http://ris.utb.cz/fileadmin/user_upload/Inov_profil_ZK/files/inovacni-prostredi.html 37 Poznamenáváme, že údaje roku 2009 byly získány již podle CZ-NACE, i tato okolnost se může projevit prostřednictvím poklesu číselného údaje odpovídajícího tržbám, nicméně pokles je způsoben nekomparabilitou administrativní změny. 38 Podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji.

www.sociotrendy.cz



Graf 2: Meziroční vývoj podílu tržeb v odvětví výroba pryžových a plastových výrobků na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 60,0% 40,0%

46,5% 45,3%

48,5%

39,4%

20,0% 0,0% r. 2006

r. 2007

r. 2008

r. 2009

Zdroj: ČSÚ

Inovační prostředí Zlínského kraje v podnikovém sektoru První pohled na rozsah inovačních aktivit v podnikovém sektoru Zlínského kraje39, který porovnává kraje ČR na základě podílu firem zapojených do inovačních aktivit, ukazuje graf 4. V rámci ČR patří Zlínský kraj ke střední třetině mezi inovujícími podniky s podílem 48,9 %. Bezmála polovina podniků Zlínského kraje se zabývá inovačními aktivitami. Graf 4: Odhad podílu podniků s inovačními aktivitami v kontextu ČR 55,4% 55,3% 53,2% 52,6% 51,1% 51,0% 50,2% 49,9% 48,9% 48,9% 46,4% 45,4% 44,3% 43,1%

Pardubický Karlovarský Středočeský Jihomoravský Královéhradecký Jihočeský Praha Ústecký Zlínský Vysočina Olomoucký Moravskoslezský Liberecký Plzeňský 0%

20%

Podniky s inovačními aktivitami Podniky bez inovačních aktivit

40%

60%

80%

100%

Zdroj: ČSÚ

Z tabulky 3 (v příloze 1) vyplývá, že se téměř čtvrtinou (24,4 %) jedná o inovace organizační, třetinou (33,6 %) o inovace marketingové, pětinou (21,2 %) o inovace procesní a necelou pětinou (18,3 %) o inovace produktů. Produktová inovace podniků Zlínského kraje tak představuje nejmenší podíl mezi uvedenými druhy inovací. Dá se předpokládat, že v inovacích produktů, které jsou pro trh nové, se nejedná pouze o dohánění inovací u konkurenta. Umístění Zlínského kraje mezi ostatními kraji ČR v jednotlivých typech inovací, situace je dokumentována tabulkou 7. V marketingových inovacích se Zlínský kraj umístil nejlépe na pátém místě mezi ostatními kraji ČR. Rovněž v produktových inovacích Zlínský kraj obsadil sedmou pozici, tedy v první polovině mezi ostatními kraji ČR, a to i za okolností, kdy bylo výše 39

ČSÚ, Inovační aktivity podniků v České republice v letech 2006 až 2008.

www.sociotrendy.cz



zmíněno, že tento typ inovací zaujímá v rámci Zlínského kraje nejmenší podíl. V procesních a organizačních inovacích zaujímá Zlínský kraj mezi ostatními kraji ČR u obou typů shodné dvanácté místo. Tabulka 7: Podniky Zlínského kraje podle jednotlivých druhů inovací v období 2006-2008 Podniky s Podniky s Podniky s produktovou Podniky s organizační procesní marketingovou inovací inovací inovací inovací Podíl ze všech podniků v dané skupině v letech 2006-2008 Pořadí v rámci krajů ČR v letech 2006-2008 Zdroj: ČSÚ

18,3 %

21,2 %

33,6 %

24,4 %

7.

12.

5.

12.

Pokud hodláme komparovat údaje aktuální s postavením Zlínského kraje v minulém šetřeném období, potom je situace zřejmá z komparačních grafů. Jestliže sledujeme údaje staršího data (ČSÚ), získáváme odlišné údaje, týkající se pořadí podílů podniků s technickými a netechnickými inovacemi jako celku, viz graf 5. Zde se Zlínský kraj nachází na předním třetím místě. Avšak jestliže analyzujeme tytéž údaje40 podle jednotlivých druhů inovací, jak je uvedeno v grafech 11 a 12, potom situace v rámci jednotlivých druhů inovací se mění v tom smyslu, že inovace produktu v podílovém vyjádření v období 2006-2008 poklesla. Avšak v produktové inovaci zaujímají inovující podniky v obou obdobích shodné sedmé místo. Je však skutečností, že výdaje na aktivity související s inovacemi ve Zlínském kraji byla v podílu nejvyšší v r, 2005 (viz další kapitola), v dalších letech má podíl výdajů na inovační aktivity (zejména prostřednictvím výdajů na VaV) dlouhodobě klesající, resp. stagnující charakter. Graf 5: Podíly podniků s inovačními aktivitami v kontextu ČR v letech 2004-2006 50 40 30 20 10 0

technické inovace netechnické inovace

Zdroj: ČSÚ

40

Poznamenáváme, že údaje z ČSÚ pro rozlišení na technické a netechnické inovace, jak byly k dispozici pro roky 20042006, již pro období 2006-2008 v souhrnu nejsou. Prezentovanému dichotomickému rozlišení pro roky 2004-2006 neodpovídá ani průměr jednotlivých druhů inovací, ani celkový součet, zřejmě půjde o údaje získané přímo od zkoumaných podniků.

www.sociotrendy.cz



Graf 11: Podíl inovujících podniků dle typů inovací mezi lety 2004 - 2006 z celkového počtu podniků v jednotlivých krajích ČR 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Inovace produktu Inovace procesu Organizační inovace Marketingová inovace

Zdroj: ČSÚ Graf 12: Podíl inovujících podniků dle typů inovací mezi lety 2006 - 2008 z celkového počtu podniků v jednotlivých krajích ČR 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Inovace produktu Inovace procesu Organizační inovace Marketingová inovace

Zdroj: ČSÚ

Diferenciace typů inovací v rámci všech sekcí dle CZ-NACE je uvedena v tabulce 8. Největším podílem se na inovacích podílejí sekce: Informační a komunikační činnosti, Peněžnictví a pojišťovnictví a na třetím místě se jedná o Zpracovatelský průmysl. Tabulka 8: Podniky s technickými a netechnickými inovacemi v ČR v letech 2006 - 2008 celkem Ukazatel % Podniky celkem

s technickou inovací

s netechnickou inovací

%

%

produktovou

procesní

marketingovou organizační

49,9

18,4

24,7

32,1

29,2

B Těžba a dobývání

50,3

17,4

19,0

26,1

32,6

C Zpracovatelský průmysl

56,4

29,0

34,3

34,7

32,6

41,5

8,1

15,9

23,5

35,1

E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

39,6

12,5

19,6

19,3

20,7

F Stavebnictví

40,3

4,4

13,5

25,0

21,9

Sekce CZ-NACE:

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

www.sociotrendy.cz



G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

51,3

15,5

23,5

39,1

28,3

H Doprava a skladování

44,3

9,5

18,8

23,0

33,9

I Ubytování, stravování a pohostinství

37,1

9,7

11,4

28,0

19,1

J Informační a komunikační činnosti

70,2

42,8

37,6

39,2

44,2

K Peněžnictví a pojišťovnictví

66,1

36,0

36,7

43,5

43,1

L Činnosti v oblasti nemovitostí

42,6

17,0

7,8

22,0

28,5

M Profesní, vědecké a technické činnosti

48,4

18,6

25,9

25,5

32,0

N Administrativní a podpůrné činnosti

37,0

6,1

11,6

23,6

20,3

Zdroj: ČSÚ

Vynaložené náklady na inovace dle jednotlivých sekcí průmyslu jsou uvedeny v tabulce 4 (v příloze 1), porovnání vynaložených nákladů na inovace v kontextu krajů ČR je dokumentováno grafem 13. Zlínský kraj se nachází na deváté pozici ve výdajích na inovace. Z této skutečnosti zřejmě vyplývá i celkové postavení inovačních výstupů v rámci ČR.

Graf 13: Náklady na Inovace vynaložené v roce 2008 v jednotlivých krajích ČR (v mil. Kč) 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

30 770 20 134 14 549 10 334 7 033

5 863 6 154 843

5 112

6 254 2 976

3 584

4 680 5 140

Zdroj: ČSÚ

Tržby podniků s produktovou inovací dle jednotlivých sekcí NACE-CZ jsou uvedeny v tabulce 10 (v příloze 1 je uvedena kompletní tabulka 5), z níž vyplývá, že firmy zpracovatelského průmyslu vykazovaly v roce 2008 nejvyšší tržby mezi podniky ve skupině s produktovou inovací. Celkové tržby podniků s produktovou inovací v roce 2008 dle krajů ČR (v mil. Kč) jsou uvedeny v grafu 14. Zlínský kraj se mezi kraji ČR nachází na sedmé pozici v celkových tržbách podniků s produktovou inovací. Podíly těchto druhů tržeb v rámci všech podniků v ČR a v rámci zpracovatelského průmyslu jsou zřejmé z grafu 15. Zlínský kraj vykazuje více než desetinu tržeb získaných za produkty inovované přímo na trhu, což je necelá polovina

www.sociotrendy.cz



odpovídající podílu zpracovatelského průmyslu ČR. Největší podíl odpovídající třem čtvrtinám tržeb v tomto sektoru byl získán za nezměněné nebo málo inovované produkty. Graf 14: Celkové tržby podniků s produktovou inovací v roce 2008 dle krajů ČR (v mil. Kč)

314 348

156 943

95 774

264 193

109 719

135 437

94 178

81 695

245 986

33 563

500 000

160 920

1 000 000

98 686

1 608 086

1 500 000

473 887

2 000 000

0

Zdroj: ČSÚ Tabulka 10: Tržby podniků s produktovou inovací v roce 2008 na území ČR ve zpracovatelském průmyslu a ve Zlínském kraji

Ukazatel

Podniky celkem Zpracovatelský průmysl celkem Zlínský Zdroj: ČSÚ

Celkové tržby podniků s produktovou inovací

Náklady tříděné na Inovované Inovované produkty produkty nové nové pouze na trhu pro podnik

Nezměněné nebo málo modifikované produkty

v mil. Kč

v mil. Kč

v mil. Kč

v mil. Kč

3 873 424 2 010 850

746 742 402 668

616 558 328 805

2 510 125 1 279 377

156 943

16 499

22 500

117 944

Graf 15: Podíly tržeb podniků s produktovou inovací v roce 2008 celkem, ve zpracovatelském průmyslu a ve Zlínském kraji

100% 80%

64,8

60%

75,2

63,6

nezměněné nebo málo modifikované produkty Inovované produkty nové pro podnik

40%

15,9

20%

19,3

16,4 14,0 11,0

Inovované produkty nové na trhu

20,0

0% Podniky celkem

Zlínský

Zpracovatelský průmysl celkem

Zdroj: ČSÚ

Počet získaných patentů je dalším indikátorem charakterizujícím úroveň inovací v regionu. V roce 2009 bylo ohlašovatelům ve Zlínském kraji uznáno celkem 10 patentů, což je 2,6 % z

www.sociotrendy.cz



385 patentů udělených v ČR. Srovnání s ostatními kraji ČR je zřejmé z grafu 16. Zlínský kraj se nachází na desátém místě (mimo Prahu). Časové řady týkající se počtu přidělených patentů v jednotlivých krajích ČR jsou uvedeny v tabulce 6 v příloze 1. Graf 16: Patenty udělené národním přihlašovatelům dle krajů ČR v roce 2009 150 100 50 0

148

35

11

7

2

12

29

11

48

29

19

8

10

18

Zdroj: ČSÚ

Ve výše uvedeném kontextu bude rozvoj produktových inovací závislý na propojení podniků a těch institucí, o nichž se předpokládá, že budou s podniky spolupracovat v zajišťování zdrojů inovačních aktivit, a to jsou instituce výzkumu a vývoje. Základní ukazatele VaV v podnikatelském sektoru podle okresů Zlínského kraje v roce 2009 jsou uvedeny v tabulce 12. Tabulka 12: Základní ukazatele VaV v podnikatelském sektoru dle okresů ZK v roce 2009 VaV pracoviště Výdaje na VaV (tis. Kč) Zaměstnanci VaV (počet) R&D z toho

Podnikatelský sektor, kraj, okresy

z toho

celkem

z toho CZ-NACE 72 (vývěv a vývoj)

celkem

mzdové

financované z veřejných zdrojů

fyzické osoby

přepočtené osoby

fyzické osoby

přepočtené osoby

fyzické osoby

přepočtené osoby

celkem

Zlínský kraj

129

11

1 399 703

669 917

324 146

2 097

1 607

389

278

810

666

Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín nerozlišeno Zdroj: ČSÚ

11

2

84 457

52 256

37 805

207

141

90

60

103

69

25

2

504 257

171 383

127 085

586

484

68

55

264

239

37 51 5

1 4 2

280 628 461 970 68 390

173 618 249 157 23 503

50 036 60 143 49 077

537 617 150

379 529 74

71 102 58

55 79 29

222 154 67

193 134 32

www.sociotrendy.cz

ženy

výzkumníci



Shrnutí •

•

•

•

•

• • •

• • •

•

Z aktualizovaných relevantních údajů vyplývá relativní zaostávání Zlínského kraje ve tvorbě HDP a zvýšený podíl nezaměstnanosti v kontextu České republiky. Ve srovnání s dokumentem RIS (2008) se jedná o rozdíl v nezaměstnanosti, kdy v minulém období byla nezaměstnanost nižší. Na jedné straně z vývoje HDP vyplývá relativní zaostávání Zlínského kraje ve tvorbě HDP, na druhé straně však (z vývojových křivek časových řad uvedených v tomto dokumentu) je patrno, že Zlínský kraj ve vývoji fakticky nezaostává, neboť převážně do r. 2009 vykazuje celkově růstovou tendenci. Pokud dochází k propadu v r. 2010, děje se tak u všech krajů ČR v souvislosti s celosvětovou ekonomickou krizí či jinými globálními problémy. Dle aktualizovaných údajů na konci roku 2010 se Zlínský kraj nacházel na šesté pozici mezi kraji ČR (bez Prahy). V dlouhodobém výhledu patří a bude patřit mezi nejdůležitější odvětví Zlínského kraje zpracovatelský průmysl tím, že se bude výraznou mírou podílet na tvorbě HDP Zlínského kraje a zaměstnanosti, což je pro budoucnost kraje klíčové. Zpracovatelský průmysl tvoří dlouhodobě okolo 39 % hrubé přidané hodnoty, jedná se o stabilní podíl, neboť stejný podíl byl zaznamenán i v dokumentu RIS (2008). Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví ve Zlínském kraji se dlouhodobě řadí plastikářství a gumárenství, obdobně jako v dokumentu RIS (2008). Společně vytváří téměř polovinu průmyslových výkonů celého regionu. V r. 2008 došlo k poklesu podílu tržeb v tomto odvětví na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu, avšak následujícího roku došlo opět k nárůstu podílu tržeb na 48,5 %. Ve srovnání údajů dokumentu RIS (v r. 2005 41,8 %) se jedná o nárůst podílu tržeb v tomto odvětví. Dlouhodobě silnou pozici si drží také elektrotechnický, kovodělný a chemický průmysl. Dá se však předpokládat, že významné místo v průmyslovém odvětví budou zaujímat i nová odvětví, jako např. výroba dopravních prostředků a zařízení, rovněž i dřevařství. Nicméně i v těchto odvětvích lze zaznamenat pro rok 2009 pokles tržeb jako důsledek celosvětové ekonomické krize. V rámci ČR patří Zlínský kraj ke střední třetině mezi inovujícími podniky. Zlínský kraj se mezi kraji ČR nachází na sedmé pozici v celkových tržbách podniků s produktovou inovací. Podíl podniků s produktovou inovací v minulém období 2004-2006 dle AIP byl ve Zlínském kraji 21,1 %, v období 2006-2008 dle aktuálních údajů ČSÚ 18,3 %, došlo k poklesu produktových inovací ve Zlínském kraji. Největší množství inovací v letech 2006 - 2008 bylo zavedeno v oblasti informačních a komunikačních činností, peněžnictví a pojišťovnictví a ve zpracovatelském průmyslu. Zavádění a rozvoji inovací se věnují nejvíce velké firmy s 250 a více zaměstnanci. Ve Zlínském kraji byla inovačně aktivní bezmála polovina celkového počtu firem. Nejvíce nákladů na inovace bylo vynaloženo v ČR na oblast zpracovatelského průmyslu. Tyto firmy vykazovaly v roce 2008 nejvyšší tržby mezi podniky ve skupině s produktovou inovací. V roce 2009 bylo ohlašovatelům ve Zlínském kraji uznáno celkem 10 patentů, což je 2,6 % z 385 patentů udělených v ČR. Zlínský kraj se nachází na desátém místě (mimo Prahu). Ve srovnání s údaji Analýzy inovačního potenciálu ve Zlínském kraji (2009), došlo za uplynulé období k nárůstu počtu patentů.

www.sociotrendy.cz



II.1.A.3 Analýza stávajícího stavu a vývoje (aktuální data a časové řady týkající se výzkumu, vývoje a inovací) Vývojový a inovační potenciál Zlínského kraje je zajišťován především prostřednictvím rozvoje vysokých škol, výzkumných institucí, výzkumných pracovišť a jejich aktivní spolupráce se soukromým sektorem. Bez této spolupráce není možné efektivně posílit výzkumné kapacity zaměřené zejména na aplikovaný výzkum a tedy ve svém důsledku na konkurenceschopnost, která povede k dlouhodobě udržitelnému rozvoji české ekonomiky.

Instituce výzkumu a vývoje (VaV) V roce 2009 bylo v České republice 2 345 výzkumných a vývojových pracovišť (VaV), které náležely 2 155 ekonomickým subjektům. Největší část z těchto VaV pracovišť byla v podnikatelském sektoru (1 899, 81 %). Ovšem pouze čtvrtina (25 %) z nich utratila za aktivity VaV více jak 10 mil. Kč. Počty pracovišť VaV dle podnikatelského, vládního, vysokoškolského, soukromého a neziskového sektoru, zejména podnikatelského, stoupaly do roku 2006. Od roku 2006 mají téměř setrvalou tendenci, které v roce 2009 mírně posílily o jednotky až desítky subjektů, viz graf 1. Graf 1: Počet pracovišť VaV dle sektoru provádění v letech 2001 – 2009 2500 2000 1500

164

1000

110 203

500

195 112 199

239 136 191

885

1 045

1 280

2001

2002

2003

41

144 194

61 157 184

49 170 191

58 184 198

60 183 198

63 185 198

1 560

1 615

1 732

1 764

1 792

1 899

2004

2005

2006

2007

2008

2009

63

0 Podnikatelský

Vládní

Vysokoškolský

Soukromý neziskový

Zdroj: ČSÚ

Vývoj meziročního počtu pracovišť VaV celkem a VaV (CZ-Nace 72) je uveden v tabulce 1 Do sekce CZ-Nace 72 jsou zařazeny specifická pracoviště výzkumu a vývoje v oblasti přírodních a technických věd (biotechnologie, lékařských věd technických věd a jiných přírodních věd), rovněž výzkumu a vývoje v oblasti společenských a humanitních věd. Proto při posuzování počtu pracovišť VaV je třeba brát zřetel jak na počet pracovišť celkem, tak na tuto podskupinu dle CZ-NACE-72.

41

Zdroj: ČSÚ. 2010. Pracoviště výzkumu a vývoje. Dostupné z: ; zpráva TIC - Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje, str. 12.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 1: Vývoj meziročního počtu pracovišť VaV v jednotlivých krajích ČR v letech 2005 - 2009 Pracoviště VaV celkem 2005 Celkem v ČR

2017

2006

2007

2 142 2204

2008

Výzkumná pracoviště (CZ-NACE 72) 2009

2005

2006

2007

2008

2009

2233 2 345

325

272

255

243

246

Kraje/Území Praha

591

594

626

614

627

111

95

98

94

93

Středočeský

162

180

189

187

204

26

27

23

24

25

Jihočeský

92

88

91

96

100

19

10

10

9

10

Plzeňský

74

81

84

81

93

13

10

10

7

8

Karlovarský

16

19

22

21

23

3

1

1

1

0

Ústecký

71

80

82

82

75

6

4

3

2

2

Liberecký

73

74

74

81

87

9

8

6

6

7

Královéhradecký

97

104

111

107

116

13

11

8

7

7

Pardubický

88

118

111

112

121

11

9

8

7

8

Vysočina

69

76

66

79

80

10

9

6

5

4

Jihomoravský

292

315

321

342

365

54

46

44

44

40

Olomoucký

98

100

107

105

113

12

8

10

10

11

Zlínský

118

132

131

134

140

9

10

9

8

11

Moravskoslezský

176

181

189

192

201

29

24

19

19

20

Zdroj: ČSÚ

Z grafu 2 je zřejmá pozice Zlínského kraje v počtu VaV pracovišť mezi ostatními kraji ČR. Zlínský kraj se nachází na páté pozici mezi ostatními kraji ČR a jsou zde zařazena pracoviště náležející do různých sekcí CZ-NACE. Jedná se např. o pracoviště zaměřená na zkušebnictví, měření, analýzy (akreditované i neakreditované), certifikace, činnosti akreditovaných laboratoří, vývojové, konstrukční, výrobní a obchodní aktivity (např. v oblasti gumárenského průmyslu, znalecké posudky v oboru kůže a kožešin se specializací na kožedělné materiály a z nich vyrobenou obuv, oděvy, nábytek a další výrobky, ošetřování výrobků z usní). Ve Zlínském kraji bylo v r. 2009 zaznamenáno 140 pracovišť a z grafu 2 vyplývá, že tento počet má mírně rostoucí tendenci.

www.sociotrendy.cz



Graf 2: Vývoj meziročního počtu VaV pracovišť celkem v krajích ČR 700 Praha Středočeský

600

Jihočeský Plzeňský

500

Karlovarský Ústecký

400

Liberecký Královéhradecký

300

Pardubický Vysočina

200

Jihomoravský Olomoucký

100

Zlínský Moravskoslezský

0 r 2005

r 2006

r 2007

r 2008

r 2009

Zdroj: ČSÚ

Graf 3 ukazuje vývoj počtu VaV pracovišť podle CZ-NACE 72 zaměřených pouze na výzkum a vývoj, jak bylo uvedeno výše, v této specifikaci se odlišuje od předešlého grafu 2. Ačkoliv v letech 2007 a 2008 došlo k poklesu počtu VaV pracovišť (podle CZ-NACE 72), v roce 2009 byl ve Zlínském kraji zaznamenán opět jejich nárůst. Graf 3: Vývoj meziročního počtu VaV pracovišť (CZ-NACE 72) v krajích ČR 120 Praha Středočeský

100

Jihočeský Plzeňský 80

Karlovarský Ústecký Liberecký

60

Královéhradecký Pardubický 40

Vysočina Jihomoravský

20

Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

0 r 2005

r 2006

r 2007

r 2008

r 2009

Zdroj: ČSÚ

Z podrobné tabulky 7 (uvedené v příloze 1) a grafu 4 je patrné, že vývoj počtu všech pracovišť VaV ve Zlínském kraji byl do r. 2004 mírně podprůměrný, od roku 2004 se však

www.sociotrendy.cz



pohybuje nad celorepublikovým průměrem (mimo Prahu). V dalších letech se snižování počtu VaV pracovišť ve Zlínském kraji nepředpokládá. Graf 4: Vývoj meziročního počtu VaV pracovišť celkem ve ZK a průměrného počtu VaV pracovišť v ČR (mimo Prahu) 150 100 Zlínský kraj

50

Kraje ČR mimo Prahu

0 r 2001

r 2002

r 2003

r 2004

r 2005

r 2006

r 2007

r 2008

r 2009

Zdroj: ČSÚ

Výdaje na VaV Jedním z ukazatelů hodnocení inovačního potenciálu kraje jsou výdaje na výzkum a vývoj, jak je uvedeno v tabulce 5. Pozice Zlínského kraje mezi ostatními kraji ve výši výdajů na VaV v r. 2009 je zřejmá z grafu 5. Pokud ale bereme v úvahu vývoj meziročních výdajů na VaV, nejvyšší výdaje byly realizovány v r. 2007, viz graf 6. Výdaje jsou však celkově pod republikovým průměrem (mimo Prahu) a dostaly se na přibližnou úroveň roku 2005. Pokud bereme v úvahu počet obyvatel v regionech ČR, Zlínský kraj je v pořadí výdajů na počet obyvatel na devátém místě, viz graf 7 a bereme-li v úvahu výdaje na jedno pracoviště, dostává se Zlínský kraj na místo jedenácté, viz graf 8.

Tabulka 5: Výdaje na výzkum a vývoj v krajích ČR mezi léty 2005-2009

Výdaje na VaV

2005

2006

2007

2008

2009

Počet obyvatel k 31.12.2009

Procento výdajů na počet obyvatel

v krajích (v mil. Kč)

Výdaje na jedno pracoviště

Praha

15 835

19 186 22 914 22 481

20 906

1 249 026

1,66

33,34

Středočeský

8 561

8 525

10 560

9 782

10 051

1 247 533

0,79

49,27

Jihočeský

1 610

1 713

1 787

1 967

2 123

637 643

0,33

21,23

Plzeňský

1 130

1 334

1 394

1 767

1 599

571 863

0,28

17,19

Karlovarský

76

71

78

98

92

307 636

0,03

4,00

Ústecký

589

588

692

808

652

836 198

0,08

8,69

Liberecký

1 110

1 483

1 312

1 517

1 329

439 027

0,30

15,28

Královéhradecký

1 169

985

1 268

1 213

1 651

554 402

0,30

14,23

Pardubický

1 632

1 932

2 018

2 002

1 939

516 329

0,37

16,02

www.sociotrendy.cz



707

517

538

698

646

514 992

0,13

8,08

Jihomoravský

4 654

5 057

5 726

6 047

8 127

1 151 708

0,70

22,27

Olomoucký

1 372

1 328

1 511

1 433

1 620

642 041

0,25

14,34

Zlínský

1 571

1 646

1 721

1 633

1 583

591 042

0,27

11,31

Moravskoslezský

2 182

5 535

2 765

2 661

3 030

1247373

0,24

15,07

ČR celkem

42 198

49 900 54 284 54 108

55 350

10 506 813

0,53

23,60

Vysočina

Zdroj: Statistická ročenka ČR 2010 Graf 5: Výdaje na VaV v mil. Kč za jednotlivé kraje ČR v roce 2009 25 000

20 906

20 000 15 000 10 051

8 127

10 000 5 000

2 123 1 599

92

652

1 329 1 651 1 939

646

1 620 1 583

3 030

0

Zdroj: Statistická ročenka ČR 2010 Graf 6: Vývoj meziročních výdajů na VaV celkem ve ZK v porovnání s vývojem meziročního průměrného počtu výdajů na VaV celkem v mil. Kč v ČR (mimo Prahu) 3 000 2 000

Zlínský kraj

1 000


0 r 2005

r 2006

r 2007

r 2008

r 2009

Zdroj: ČSÚ

Nejvíce výdajů na podporu a uskutečňování výzkumu a vývoje je vynakládáno v kraji Středočeském, Jihomoravském a samozřejmě na území hlavního města Prahy. Ve Zlínském kraji, podobně jako např. v Královehradeckém či Olomouckém kraji oscilují tyto výdaje kolem hodnoty 1,5 mld. Kč.

www.sociotrendy.cz



Graf 7: Podíl výdajů na VaV na počet obyvatel v kraji podle pořadí 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00

Zdroj: ČSÚ Graf 8: Podíl výdajů na VaV na počet VaV pracovišť v kraji podle pořadí

60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00

Zdroj: ČSÚ

Co se týká výdajů na podporu a uskutečňování výzkumu a vývoje podle sektorů provádění, nejvíce finančních prostředků vynakládá podnikatelský sektor. V roce 2009 bylo v podnikatelském sektoru vydáno 1 400 mil. Kč. Od roku 2007 výdaje na VaV klesají ve všech sektorech. Tabulka 6: Výdaje na VaV v krajích ČRR podle sektorů provádění; 2001-2009 (mil. Kč v běžných cenách) Sektor

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Podnikatelský

517

925

737

730

1 473

1 538

1 576

1 443

1 400

Vládní

128

266

116

3

1

2

5

6

4

40

44

52

55

97

106

139

183

179

1

1

1

0

0

0

1

1

0

Vysokoškolský Soukromý neziskový Zdroj: ČSÚ

Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru Podnikatelský sektor se v roce 2009 na celkových výdajích na VaV podílel necelou polovinou, jedná se o hlavní zdroj financování VaV v České republice a podíl podnikatelských (soukromých) zdrojů na financování VaV poklesl pod hranici 50 %. V roce 2009 dosáhly výdaje na VaV financované z tuzemských podnikatelských zdrojů 25,4 mld. Kč. Podíl

www.sociotrendy.cz



podnikatelských zdrojů klesá již třetí rok v řadě, a to z 56,9 % v roce 2006. Meziročně došlo k poklesu o 2,9 mld. Kč.42 Vývoj meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru je uveden v tabulce 7. Zlínský kraj si ponechává šestou pozici mezi ostatními kraji ČR. Tabulka 7: Vývoj meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru (v mil. Kč) Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru podle krajů

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Praha

3 242

3 478

4 199

5 478

6 899

8 855

10 069

9 733

7 520

Středočeský

6 652

6 923

6 147

6 193

7 438

7 450

9 565

8 750

8 970

Jihočeský

359

389

498

550

867

906

924

984

1 074

Plzeňský

410

458

539

678

812

915

942

1 276

1 170

Karlovarský

59

68

74

74

72

67

74

96

91

Ústecký

364

412

545

452

532

495

574

677

511

Liberecký

642

676

649

755

949

1 301

1 070

1 319

1 091

Královéhradecký

527

456

599

683

557

622

817

865

1 173

Pardubický

877

922

1 144

1 256

1 445

1 705

1 792

1 792

1 698

Vysočina

316

421

425

516

691

504

522

680

634

1 139

1 218

1 451

1 971

2 271

2 346

2 791

3 087

4 610

Olomoucký

522

635

676

802

966

853

923

833

966

Zlínský

517

925

737

730

1 473

1 538

1 576

1 443

1 400

1 426

1 068

1 985

1 762

1 683

4 911

1 981

1 950

2 309

17 052

18 049

19 668

21 900

26 655

32 468 33 620 33 485

33 217

Jihomoravský

Moravskoslezský ČR celkem Zdroj: ČSÚ

Z grafů 9 a 10 je patrný vývoj podílů výdajů na aktivity VaV v podnikatelském sektoru Zlínského kraje v kontextu ČR. Pokud Zlínský kraj vykazoval v minulosti v oblasti inovací vyšší výsledky, zřejmě to bylo způsobeno (kromě mnoha dalších okolností) nestabilitou ve výdajích na VaV. V letech 2004-2006, konkrétně v r. 2005 se jednalo o jejich nárůst, od r. 2006 dochází k jejich poklesu. Graf 9: Vývoj meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru ve ZK v % (ČR = 100%) 6,00 4,00 2,00 0,00 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: ČSÚ 42

Zdroj: ČSÚ, http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/vyzkum-a-vyvoj-v-ceske-republice/1000431/58660/

www.sociotrendy.cz



Vývoj meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru ve ZK ve srovnání s vývojem průměrných meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru v ČR uvádí graf 12. Z něho je patrné mírné pozastavení poklesu průměrných výdajů v rámci ČR, zastavení poklesu výdajů Zlínský kraj pravděpodobně očekává. Graf 10: Vývoj meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru ve ZK a v průměru ČR 3000 2500 2000 Zlínský kraj

1500

ČR celkem 1000 500 0 r 2001

r 2002

r 2003

r 2004

r 2005

r 2006

r 2007

r 2008

r 2009

Zdroj: ČSÚ

Zaměstnanci VaV 43 V České republice bylo ke konci roku 2009 zaměstnáno ve 2 345 výzkumných a vývojových pracovištích 75 788 fyzických osob při přepočtu na plnou pracovní dobu věnovanou VaV. Počty zaměstnanců VaV v podnikatelském sektoru mají stoupající tendenci zejména od roku 2007, jak je znázorněno v grafu 11. Mezi roky 2000 a 2009 se evidenční počet zaměstnanců VaV zvýšil 1,4 krát a průměrný meziroční růst mezi těmito roky činil 3,9 %. Graf 11: Meziroční vývoj počtu zaměstnanců VaV v podnikatelském sektoru ve Zlínském kraji v letech 20052009 3 000 2 000 1 000 0 r. 2005

r. 2006

r. 2007

r. 2008

r. 2009

Zdroj: ČSÚ Tabulka 8: Meziroční vývoj počtu zaměstnanců VaV podle vědních sektorů v letech 2005 - 2009 Počet zaměstnanců v sektorech VaV

2005

2006

2007

2008

2009

Podnikatelský

21 781

23 713

25 217

26 069

33 480

Vládní

10 584

11 086

11 341

11 386

14 776

Vysokoškolský

10 776

12 776

12 465

13 147

27 215

43

Zdroj: ČSÚ. 2010. Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji. Dostupné z: ; zpráva TIC - Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje, str. 14.

www.sociotrendy.cz



Soukromý neziskový ČR celkem

229

154

168

206

317

43 370

47 729

49 191

50 808

75 788

Zdroj: ČSÚ

Situace ve Zlínském kraji v počtu zaměstnanců VaV je pod celorepublikovým průměrem (průměr počítaný mimo Prahu), avšak celkově vývoj má mírně stoupající tendenci, jak je znázorněno v grafu 12. Graf 12: Meziroční vývoj počtu zaměstnanců VaV ve ZK v letech 2005 – 2009 a v průměru ČR 4 000 3 000 2 000

Zlínský kraj

1 000


0 r 2005

r 2006

r 2007

r 2008

r 2009

Zdroj: ČSÚ

Shrnutí 44 •

•

•

•

Celorepublikově počty pracovišť VaV dle podnikatelského, vládního, vysokoškolského, soukromého a neziskového sektoru, zejména podnikatelského, stoupaly do roku 2006. Od roku 2006 mají téměř setrvalou tendenci, které v roce 2009 mírně posílily o jednotky až desítky subjektů. Zlínský kraj se nachází na páté pozici v počtu VaV pracovišť mezi ostatními kraji ČR. Podnikatelský sektor je hlavním zdroj financování VaV v České republice. V roce 2009 se na celkových výdajích na VaV podílel necelou polovinou. Nejvíce výdajů na podporu a uskutečňování výzkumu a vývoje je vynakládáno v kraji Středočeském, Jihomoravském a samozřejmě na území hlavního města Prahy. Ve Zlínském kraji, podobně jako např. v Královehradeckém či Olomouckém kraji oscilují tyto výdaje na kolem hodnoty 1,5 mld. Kč. Z vývoje meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru ve ZK ve srovnání s vývojem průměrných meziročních výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru v ČR je patrné mírné pozastavení poklesu průměrných výdajů na VaV v rámci ČR, zastavení poklesu výdajů (sice mírné, ale v posledních třech sledovaných letech klesající) Zlínský kraj pravděpodobně očekává. Výdaje na VaV ve Zlínském ve srovnání s obdobím analyzovaným v dokumentu RIS (2008) mírně vzrostly.

44

Souhrnné údaje týkající se problematiky VaV v kontextu všech krajů ČR jsou uvedeny v příloze 1 (tabulka 9). Zlínský kraj se pohybuje celkově v oblasti průměrných údajů, což je pozitivní skutečností.

www.sociotrendy.cz



•

Ve Zlínském kraji je počet zaměstnanců VaV pod celorepublikovým průměrem (mimo Prahu), i ve srovnání s údaji AIP má celkově vývoj v počtu zaměstnanců mírně stoupající tendenci.

Hodnocení inovačního potenciálu regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava Dle OECD lze rozlišit regiony NUTS II v ČR na:45 • Znalostně intenzivní regiony, v obrázku tmavě-modrá barva (Hlavní město Praha) • Regiony s tradiční výrobou, v obrázku znázorněny světle-modrou barvou (Region NUTS II Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko) Následující obrázek 1 znázorňuje rozdíly mezi regiony NUTS II členských států OECD v počtu nových (přihlášených) patentů na milion obyvatel. V Evropě se mezi země s nejlepšími výsledky v této oblasti řadí regiony Stockholm a Sydsverige (Švédsko), EtelaSuomi (Finsko), Baden-Wuerttemberg (Německo) a Ostschweitz (Švýcarsko). Všechny tyto regiony mají více než 300 nových patentů na milion obyvatel. Český region NUTS II Střední Morava jehož součástí je Zlínský kraj se řadí ve srovnání se zeměmi OECD v oblasti počtu nových patentů na milion obyvatel k velmi slabým regionům, tedy přibližně 7,4 patentů na mil. obyvatel. Obrázek 1: Srovnání regionů členských států OECD v oblasti počtu nových patentů na mil. obyvatel

Zdroj: OECD

45

http://www.oecd.org/dataoecd/41/62/47741486.pdf (2011-07-02)

www.sociotrendy.cz



Očekávané vývojové trendy ve Zlínském kraji Inovace jsou součástí pozornosti hospodářské politiky vlády, dá se předpokládat, že tomu tak bude i v budoucnu. Klíčovou okolností je zabezpečení dostatku rizikového a rozvojového kapitálu, kvalifikované pracovní síly, výzkumného zázemí a dostupnosti informačních zdrojů. V této části se jedná o pohled na rozvoj aktivit VaV, nedá se předpokládat, že rozvoj kraje by byl možný bez rozvoje inovací. Odpovídá tomu i vývoj HDP a indikátorů, které byly sledovány. Ačkoliv se předpokládá zejména v sektoru služeb pozitivní vývoj, jehož součástí jsou služby finanční, vývoj ve zpracovatelském průmyslu, který koreluje s celkovým růstem či poklesem HDP, se předpokládá rovněž rostoucí. Dá se očekávat růst sektorů zpracovatelského průmyslu, zejména, pryžový a plastikářský, výroba kovů a hutnictví, průmysl elektrotechnický, strojírenský. Tyto obory jsou podpořeny jednak schválenými projekty OPPI, viz následující kapitola, jednak z vývoje tržeb a dalších ekonomických charakteristik lze usoudit na tento vývoj. Je předpokládán růst sektoru zpracování dřeva46, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku, rovněž výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, také výroba nábytku zejména s odkazem na excelenci konkrétních firem působících ve Zlínském kraji (např. TON, a.s.). Znalostní a technologická úroveň průmyslu Zlínského je spojena s celkovým ekonomickým vývojem. Pokud nejsou do vědecko-technického rozvoje investovány prostředky, zákonitě ztrácí region na své konkurenceschopnosti. Se zavedením nových znalostí, s jejich implementací, je spojena samozřejmě změna nároků na kvalifikaci pracovníků. Rychlost přizpůsobení se požadavkům průmyslu je základem pro rozvoj konkrétního subjektu. Zpravidla se předpokládá, že s růstem HDP o 1 % se zvyšuje podíl zaměstnanosti pouze o 0,3 %.

46

Viz např. dokument: Zahradník Petr, Jedlička, J.: Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020.

www.sociotrendy.cz



II.1.B MOŽNOSTI PODPORY INOVACÍ A JEJICH VYUŽITÍ SUBJEKTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI II.1.B.1 Seznam podpůrných programů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Možnosti podpory inovací na úrovni EU Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 - 2013 OPPI realizuje podporu inovací pomocí několika prioritních os a programů, mezi nejdůležitější patří: • Prioritní osa 4 pod názvem "Inovace". Jsou zde dva programy věnující se podpoře inovačních aktivit. Cílem prvního programu „Inovace“ je zvýšení inovačního potenciálu podnikatelského sektoru prostřednictvím dotací na realizaci různých inovačních projektů v podnicích, zejména v MSP a na projekty veřejných výzkumných institucí, vysokých škol, fyzických osob a MSP směřující k ochraně práv průmyslového vlastnictví. Nacházejí se zde programy podpory „Inovace - Patent“ a „Inovace inovační projekt“.47 Schéma 1: Program inovace a jeho programy podpory

Zdroj:Czechinvest

•

•

Další dotační možnosti v rámci Prioritní osy 4 plynou z programu „Potenciál“, jehož cílem je podpora zavádění a zvyšování kapacit podniků pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, zvýšení počtu společností, které provádějí vlastní výzkum, vývoj a inovace.48 Prioritní osa 5 pod názvem "Prostředí pro podnikání a inovace". V programech „Spolupráce - Technologické platformy“ nebo také „Spolupráce - Klastry“, jejichž cílem je vytváření příznivého podnikatelského prostředí, zlepšování podmínek pro podnikání a inovace a rozvoj konkurenční výhody a to vše díky zkvalitňování vazeb mezi výzkumem, VŠ a podnikatelskou sférou.49

47

http://www.mpo-oppi.cz/inovace-patent/ (2011-06-03) http://www.mpo-oppi.cz/potencial/ (2011-06-04) 49 http://www.mpo-oppi.cz/spoluprace-technologicke-platformy/ (2011-06-03) 48

www.sociotrendy.cz



•

Dalším programem podporujícím inovace v rámci Prioritní osy 5 je program „Prosperita“, jehož cílem je pomocí dotací podporovat vznik a následný rozvoj subjektů infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace.50 Celková finanční alokace pro OPPI činí 3,04 mld. EUR, z čehož na prioritní osu 4 připadá 922 mil. EUR tj. 25,8 % z celého OPPI a na prioritní osu 5 připadá 1080,9 mil. EUR tj. 30,2 % OPPI. Dohromady tyto prioritní osy podporující mimo jiné vznik a rozvoj inovací dávají dohromady přes 50 % celkové alokace finančních prostředků pro OPPI na léta 2007-2013.51 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) 2007-2013 Finanční prostředky z OP VaVpI směřují na posilování výzkumného, vývojového a pro inovačního potenciálu ČR, především prostřednictvím VŠ, institucí pro vědu a výzkum a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje také vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, vytváření nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání.52 Celková finanční alokace programu je 2070,68 mil. EUR. Inovace jsou zde podporovány především pomocí Prioritní osy 1 „Evropská centra excelence“, na kterou je vyčleněno celkem 685,4 mil. EUR, Prioritní osy 2 „Regionální VaV centra" kde podíl finančních prostředků činí 685,4 mil EUR a dále Prioritní osy 3 „Komercializace a popularizace VaV“ na které připadá 213 mil EUR.52 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) 2007-2013 OP VK je zaměřen na zkvalitnění a modernizaci systémů všech typů vzdělávání a jejich dalšího propojení do komplexního systému celoživotního učení, dále ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Finanční alokace na OP VK činí 1,83 mld. EUR.53 Regionální operační program NUTS II Střední Morava (ROP SM) 2007-2013 ROP SM je určen pro region soudržnosti Střední Morava skládající se z území Zlínského a Olomouckého kraje. Podpory inovací se zde dotýká Prioritní osa 2 „Integrovaný rozvoj a obnova regionu“, odkud jsou pomocí oblastí podpory 2.1 Rozvoj regionálních center a 2.2 Rozvoj měst podporovány aktivity vhodné na posílení regionálních inovačních systémů54. V současnosti je ve Zlínském kraji realizován projekt „Inovační vouchery ve Zlínském kraji“ v celkovém objemu 3,9 mil. Kč, dotace ROP SM činí 2,975 mil. Kč. Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika - Slovenská republika (OPPS ČR-SR) 2007-2013 OPPS ČR-SR je určen pro rozvoj pohraničních oblastí a spolupráce mezi Jihomoravským, Moravskoslezským, Zlínským, Trenčínským, Trnavským a Žilinským krajem. Podpory inovací v těchto oblastech se týká Prioritní osa 1 „Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce“, na kterou je vyčleněno 50,1 mil. EUR, tj. 54 %

50

http://www.mpo-oppi.cz/prosperita/ (2011-06-04) http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/665a13aa-e1ff-484d-ab28-84e90b454c89/OP-Podnikani-a-inovace (2011-0605) 52 http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/OP-Vyzkum-a-vyvoj-pro-inovace (2011-06-05) 53 http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/OP-Vzdelavani-prokonkurenceschopnost (2011-06-05) 54 http://www.rr-strednimorava.cz/file/2054/ (2011-09-05) 51

www.sociotrendy.cz



z celkové alokace na OP ČR - SROV. Lze zde zahrnout např. rozvoj společných systémů vzdělávání, vznik a rozvoj příhraniční spolupráce podniků a výzkumných institucí. 55 Operační program Meziregionální spolupráce (OP MS) 2007-2013 Operační program Meziregionální spolupráce se týká všech členských států EU a dále Norska a Švýcarska. Jeho předmětem je spolupráce mezi veřejnými orgány a institucemi na regionální a místní úrovni s cílem výměny a přenosu zkušeností a zajištění společného rozvoje. Podpoře inovací se zde věnuje celá Prioritní osa 1 pod názvem „Inovace a znalostní ekonomika“. Zaměření této prioritní osy je především na projekty týkající se shromáždění a přenosu zkušeností na vědecké parky, podnikatelské inkubátory, inovační centra nebo také klastry, využívání nových „eko-technologií“, „podnikatelské mise“, podpora restrukturalizace regionu závislém na tradičním průmyslu atd. Na tuto prioritu je z EU vyčleněno 176,7 mil. EUR, tedy celých 55,0 % OPMS.56 Operační program nadnárodní spolupráce (OP NS) 2007-2013 Operační program Nadnárodní spolupráce se člení do několika zón. ČR patří do zóny „Střední Evropa“ a tuto zónu spolupráce sdílí s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí EU s částí Ukrajiny. Prioritní osa 1 „Usnadňování/umožňování inovace ve Střední Evropě“ se orientuje na podporu nadnárodních klastrů, vývoj a implementace inovačních strategií, budování sítí nadnárodního významu v oblastech terciálního vzdělávání a výzkumných institucí apod. Na tuto prioritní osu je z fondů EU vyčleněno 49,2 mil. EUR tedy celých 20 % finanční alokace OPNS.57 Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) 2007-2013 CIP se zaměřuje především na malé a střední podniky, podporu inovační činnosti, včetně ekologických inovací, zajišťuje lepší přístup k finančním prostředkům z EU a poskytuje služby na podporu podnikání v regionech EU. Podporuje také efektivnější zavádění a využívání IKT, zvýšené využívání obnovitelných zdrojů energie, energetickou účinnost. Na léta 2007-2013 je celkový rozpočet rámcového programu 3,621 mld. EUR.58 CIP se člení na tři operační programy, z nichž na podporu inovací je zaměřen „Program pro podnikání a inovace“ (EIP). Program poskytuje podporu prostřednictvím řady iniciativ a činností zaměřených na poskytování finanční podpory pro inovátory, inovační a podpůrné služby pro MSP, rozvoj a testování nových forem podpory podnikání, usnadňování mezinárodního srovnávání a spolupráce s cílem mobilizovat více zdrojů pro inovace, přijímání osvědčených postupů v oblasti inovační politiky. To vše formou zakázek a grantů.59

55

http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/0ea2b4d2-1977-417e-ad86-3b15b82e59ed/Program-preshranicni-spolupraceSlovenska-republik (2011-06-09) 56 http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Evropska-uzemni-spoluprace/OP-Meziregionalni-spoluprace (2011-06-09) 57 http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/ca5092c2-d340-4a3a-b120-d96f659c03d0/OP-Nadnarodni-spoluprace (201106-09) 58 http://ec.europa.eu/cip/index_cs.htm (2011-06-09) 59 http://ec.europa.eu/cip/eip/innovation/index_en.htm (2011-06-09)

www.sociotrendy.cz



Sedmý rámcový program výzkum a technologický rozvoj (7RP) 2007-2013 7RP je základním nástrojem EU pro financování výzkumu v Evropě na léta 2007-2013. Rozpočet dosahuje 53,2 mld. EUR, což je dosud největší suma peněz v porovnání s předešlými rámcovými programy (viz graf 1).60 Graf 1: Vývoj rozpočtu rámcových programů (€ miliard)

60 40 20 0 1994-98 4.RP

1998-2002 5.RP

2002-2001 6.RP

2007-2013 7.RP

Zdroj: Europa

Sedmý rámcový program tvoří pět účelných programů:61 1. „Spolupráce“ - podpora spolupráce mezi soukromou, veřejnou a akademickou sférou za účelem získání lepšího postavení v klíčových technologických oblastech. 2. „Myšlenky“ - podpora vědeckého výzkumu. 3. „Lidé“ - podpora mobility a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků z EU i dalších zemí. 4. „Kapacity“ - rozvoj kapacit potřebných k budování znalostní ekonomiky, posilování výzkumných schopností, inovačních kapacit a evropské konkurenceschopnosti. 5. „Jaderný výzkum“ (program EURATOM) Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru a Norska 2009-2014 Má velmi specifické postavení mezi nástroji na podporu vědy, výzkumu a inovací. Zahrnuje státy EHP (EU, Lichtenštejnsko, Island) a Norsko. Tyto státy usilují o snižování disparit v Evropě navýšením finanční alokace pro granty v období 2009-2014. Celkový obnos je ve výši 1,79 mld. EUR. Norsko poskytne 97 % této částky, která směřuje do 12 nových členských států EU spolu s Řeckem, Portugalskem a Španělskem.62 Podpory inovací se zde dotýká hned několik programových oblastí, mezi něž patří např. „Věda a výzkum“ a „Přeshraniční spolupráce“. Specifickým rysem této podpory je, že se jí mohou účastnit MSP a je vhodná pro malé grantové projekty.63 Program EUROSTARS Projekt Eurostars je evropský projekt výzkumu a vývoje, zahrnuje členské státy EU a dále např. Švýcarsko, Turecko, Izrael a další. Zaměřuje se na technologickou oblast, která ale musí mít prospěšný účel a musí být zaměřena na vývoj nového produktu, procesu nebo služby. Projekt je vlastně spolupráce, což znamená, že musí zahrnovat alespoň dva účastníky resp.

60

http://ec.europa.eu/research/fp7/pdf/fp7-brochure_cs.pdf (2011-06-09) http://ec.europa.eu/research/fp7/pdf/fp7-brochure_cs.pdf (2011-06-09) 62 http://www.noramb.cz/News_and_events/EEA_grants/Granty-EHPNorska-2009-2014/Novinky/Finanni-mechanismy2009-2014-dnes-sputny/ (2011-06-10) 63 http://www.noramb.cz/News_and_events/EEA_grants/Granty-EHPNorska-2009-2014/Programove-oblasti/ (2011-06-10) 61

www.sociotrendy.cz



právnické osoby ze dvou různých zúčastněných zemí. Důležitým aspektem projektu je, že by měla být významná účast MSP.64 Evropská investiční banka (EIB) EIB je finanční instituce EU, jejímž posláním je přispět k provedení cílů politiky EU prostřednictvím financování podnikatelských projektů. Pracuje v rámci tříletého operačního plánu, v současnosti je v platnosti „Operační plán evropské investiční banky 2011-2013”. Jedním z hlavních témat operačního plánu je ”Podpora znalostní ekonomiky”, ta uvádí, že vzdělávání, výzkum a vývoj a inovace jsou tři strany tzv. "znalostního trojúhelníku”. Svým klientům nabízí EIB úvěry, záruky a technickou pomoc.65 Evropský investiční fond (EIF) Podporuje inovativní malé a střední podniky a podnikatele, zejména prostřednictvím investiční činnosti podniku. EIF není půjčovním ústavem, neposkytuje firmám úvěry ani finanční podpory. Pracuje přes banky a jiné finanční prostředníky. Používá buď své vlastní finanční prostředky, nebo prostředky, které byly fondu svěřeny EIB nebo EU. Společně s EIB tvoří tzv. „Skupinu EIB“.66

Možnosti podpory inovací na národní úrovni Resortní program výzkumu a vývoje TIP 2009-2017 Program TIP realizuje účelovou podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Finanční podpora pochází z prostředků státního rozpočtu České republiky, které jsou určeny na tento účel v rozpočtové kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu. Příjem žádostí do programu probíhá v letech 2010 – 2014 a je prováděn každoročně formou Veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Ukončení řešení všech projektů je určeno na rok 2017. Účelem programu je poskytovat podporu z veřejných prostředků projektům na podporu rozvoje VaV, tj. výzkum a experimentální vývoj pro efektivnější průmyslovou výrobu v budoucnosti, projekty musejí přinášet i výrazný motivační účinek pro další výzkumně vývojovou činnost v ČR a to např. u MSP. Podpora je poskytována formou dotace.67 Technologická agentura (TA) ČR Technologická agentura připravuje a implementuje programy aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, podporuje spolupráci mezi soukromou a výzkumnou sférou a přispívá tak ke zvýšení konkurenceschopnosti v České republice.68 Je tvořena v současné době třemi programy: 1. „ALFA - program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje“ na léta 2011-2016 je zaměřen na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a to zejména progresivních technologií, materiálů, energetických zdrojů aj. 64

http://www.eurostars-eureka.eu/what.do (2011-06-09) http://www.eib.org/about/strategy/index.htm (2011-06-09) 66 http://europa.eu/institutions/financial/eif/index_cs.htm (2011-06-09) 67 http://www.mpo.cz/dokument73229.html (2011-06-10) 68 http://www.tacr.cz/programy-ta-cr/zakladni-informace/ (2011-06-10) 65

www.sociotrendy.cz



Během šestiletého období by mělo dojít k rozdělení 7,5 mld. Kč, příjemcem podpory mohou být FO i PO, výzkumné organizace. Podporují se především projekty založené na vzájemné spolupráci. Mezi podporované projekty se řadí patenty, software, technologie apod.69 2. „BETA - program veřejných zakázek pro potřeby státní správy“ na léta 2012-2016, zde se výzkumnými potřebami nazývají projekty, které chce daný orgán státní správy např. MMR, MV, MPSV řešit formou veřejné zakázky. O projekt si však mohou žádat i podniky a výzkumné organizace, které splňují profil uchazeče. Celkový rozpočet programu BETA činí 640 mil. Kč.70 3. „OMEGA - program na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje“, předpokládaná délka trvání je 2012-2017. (Po vyhlášení veřejné soutěže budou k dispozici bližší údaje.)71 Grantová agentura České republiky (GA ČR) Grantová agentura ČR podporuje základní výzkum v pěti hlavních oborech, mezi něž patří technické vědy, přírodní vědy, lékařské vědy, společenské vědy a zemědělské vědy. Tyto obory se dále dělí na několik podoborů. Témata podporovaných projektů si volí každý navrhovatel sám a finanční prostředky pocházejí ze státního rozpočtu.72 Výzkumná centra/Národní program výzkumu 2005-2011 Cílem tohoto programu je podpořit spolupráci špičkových vědeckých pracovišť, aby došlo ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti v Evropském výzkumném prostoru a přispět k výchově mladých odborníků. Poskytovatelem podpory je MŠMT.73

Možnosti finanční podpory inovací na regionální úrovni Regionální podpůrný zdroj (RPZ) Regionální podpůrný zdroj, s.r.o. je společnost vlastněná a zřízená Zlínským krajem. Slouží k podpoře projektů, které vytvářejí nová pracovní místa a projekty malých a středních podniků, jedná se o rozvojové projekty. 74 Mezi hlavní cíle RPZ se řadí: • „Podpora ekonomického rozvoje ve Zlínském kraji“, která je reakcí na ztížený přístup ke kapitálu jako hlavní překážky ekonomického rozvoje kraje. Jedná se o podporu začínajících podnikatelů, MSP, podniků čerpajících finanční prostředky ze SF EU a také inovačních podniků. • „Podpora rozvojových záměrů nepodnikatelských subjektů ve Zlínském kraji“, která reaguje na překážku realizace záměrů financovaných z dotačních prostředků u nepodnikatelských subjektů. Jedná se o časový nesoulad mezi realizací projektů a profinancování prostředků z dotačních titulů.

69

http://www.tacr.cz/programy-ta-cr/program-alfa/ (2011-06-10) http://www.tacr.cz/programy-ta-cr/program-beta/ (2011-06-10) 71 http://www.tacr.cz/programy-ta-cr/program-omega/ (2011-06-10) 72 http://marmolata.gacr.cz/?cat=3 (2011-06-11) 73 http://www.isvav.cz/programmeDetail.do?rowId=1M (2011-06-11) 74 http://www.rpz-zlin.cz/layout.php?p=co (2011-06-11) 70

www.sociotrendy.cz



V současné době jsou aktivní celkem čtyři 75 programy, z nichž „Regionální úvěr RPZ“ umožňuje poskytnutí zvýhodněných úvěrů, jejichž pomocí lze snadně i realizovat podnikatelské projekty MSP na území Zlínského kraje. Další program „Mikroúvěr RPZ“ pomáhá vyřešit problém v přístupu začínajících MSP k úvěrům potřebných pro zahájení jejich podnikatelských aktivit.

II.1.B.2 Využití jednotlivých podpůrných programů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Zapojení firem, výzkumných pracovišť a servisních organizací CORDIS - 7. Rámcový program - 7RP Oblasti výzkumu, vývoje a inovací jsou podporovány řadou programů. Konkrétně v rámci inovací se pořadí Zlínského kraje ve využívání jednotlivých projektů pohybuje od čtvrtého, až po šesté pořadí z celkem ze čtrnácti lokalit/krajů. Projekty v rámci 7RP byly schváleny 21 subjektům, jedná se o čtvrté pořadí v rámci krajů ČR (mimo Prahu s podílem 6,9 % projektů). Tabulka 1: Podpora inovací ze 7RP ve ZK v porovnání s ostatními kraji ČR

76

Počet Počet účastníků projektů z jednotlivých sektorů Počet koordináto Počet projektů akademický veřejný podnikatelský neziskový celkem rů partnerů 24 21 0 5 0 26 7 19

Kraj realizace Jihočeský

104

71

6

37

0

114

11

103

Karlovarský

3

0

0

3

0

3

0

3

Královéhradecký

15

1

1

16

0

18

0

18

Liberecký

11

3

0

8

1

12

0

12

Moravskoslezský

15

11

1

10

0

22

2

20

Olomoucký

12

3

0

9

0

12

0

12

Jihomoravský

75

1.

2.

3. 4.

76

„Program PODPORA ZK“ cílem je podpora různých služeb se sociálním zaměřením na území Zlínského kraje. Finanční prostředky plynou ze SR v rámci vyhlášeného dotačního řízení pro daný kalendářní rok. Peníze mají formu krátkodobých půjček poskytovatelům sociálních služeb. „Program PODPORA EU“, jedná se o podporu obcí, organizací zřizovaných krajem a obcemi a dále podnikatelských subjektů ve Zlínském kraji. Podpora ve formě krátkodobých úvěrů směřuje k subjektům, které realizují projekt spolufinancovaný z EU, program se vztahuje na ROP SM a OPPS SR-ČR. „Regionální úvěr RPZ“ jedná se o poskytnutí zvýhodněných úvěrů, jejichž pomocí dojde ke snadnější realizaci podnikatelských projektů MSP na území Zlínského kraje. Tento úvěr poskytuje RPZ, s.r.o. „Mikroúvěr RPZ“ cílem tohoto programu je pomoci vyřešit problém začínajících MSP k úvěrům potřebných pro zahájení jejich podnikatelských aktivit. Finanční prostředky plynou ze zdrojů RPZ, s.r.o. avšak jedná se pouze o podpůrný a doplňkový program, který vyplňuje mezeru mezi programy ČMZRB a bankovním sektorem.

Údaje byly zjištěny v červenci 2011.

www.sociotrendy.cz



Pardubický

17

5

0

13

1

19

0

19

Plzeňský

11

3

1

4

3

11

3

8

Praha

350

262

41

80

8

391

31

360

Středočeský

60

18

0

43

3

64

4

60

Ústecký

4

0

2

3

0

5

0

5

Vysočina

5

0

0

4

1

5

0

5

Zlínský

21

5

0

19

0

24

0

24

CELKEM Pořadí ZK v rámci ČR: Zdroj: CORDIS

652

403

52

254

17

726

58

668

5

6

4

5

4

Graf 2: Pořadí jednotlivých krajů ČR podle počtu schválených projektů v rámci 7RP - pořadí mimo Prahu 120 100 80 60 40 20 0

104 60 24

21

17

15

15

12

11

11

5

4

3

Zdroj: CORDIS

OP Výzkum a vývoj pro inovace Regionální VaV centra byla podpořena třemi projekty v poskytnutých dotacích 1455,9 mil. Kč, viz tabulka 2. Tabulka 2: Podpořené projekty Název projektu

Název příjemce

Celková výše dotace, Kč

Rozhodnutí o financování vydáno dne

Centrum polymerních systémů Centrum bezpečnostních, informačních a pokročilých technologií Laboratorní centrum Fakulty technologické CELKEM

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

754 042 805

20. 12. 2010


174 474 015

31. 1. 2011


527 419 674

31. 5. 2011

1 455 936 494

Zdroj: KÚ Zlínského kraje

Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 - 2013 V operačním programu OPPI bylo v rámci prioritní osy Inovace podpořeno ve Zlínském kraji 122 projektů částkou 2 199,9 mil. Kč (viz tabulka 3a, vyznačeno barevně), v rámci všech programů OPPI se jednalo o schválenou podporu 5 041,0 mil. Kč. V rámci prioritní osy Inovace bylo podpořeno dle sídla příjemce ve Zlínském kraji 116 projektů částkou 2 055,7 mil. Kč (viz tabulka 3b, vyznačeno barevně), v rámci všech programů OPPI se jednalo o schválenou podporu 4 655,5 mil. Kč.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 3a: Aktualizovaný stav čerpání Zlínského kraje z OPPI (listopad 2011) DOTACE DLE MÍSTA REALIZACE počet projektů

schválená podpora

Inovace - Inovační projekt

65

1 427 110 000

Inovace - Ochrana duševního vlastnictví

22

Potenciál

28

Klastry

1

Prosperita Technologické platformy

pořadí mezi kraji ČR dle dle výše dle výše počtu schválené proplacené proplacená podpora projektů podpory podpory 257 773 809

4

3

5

2 438 000

650 102

5

10

3

266 631 000

100 320 169

3

3

5

5 939 000

1 232 549

9

10

9

5

492 967 000

155 469 289

4

2

1

1

4 844 000

2 884 380

6

7

6

122

2 199 929 000

518 330 298

ROZVOJ

119

801 333 000

329 715 705

5

5

5

Marketing

97

58 665 297

26 539 787

2

4

3

Eko-energie

69

375 144 000

105 394 693

2

8

9

ICT a strategické služby

16

139 746 000

48 004 327

6

10

7

ICT v podnicích

110

232 777 000

83 259 492

2

2

2

Školicí střediska

45

275 594 000

70 296 009

3

3

4

Nemovitosti

69

949 446 000

455 237 576

2

3

2

Celkem prioritní osy ( PO 4 a PO 5)

Poradenství

28

8 332 000

2 193 175

4

5

6

CELKEM

675

5 040 966 297

1 638 971 062

3

4

4


Tabulka 3b: Aktualizovaný stav čerpání Zlínského kraje z OPPI dle programů (listopad 2011) DOTACE DLE SÍDLA PŘÍJEMCE počet projektů

schválená podpora

Inovace - Inovační projekt

62

1 321 430 000

Inovace - Ochrana duševního vlastnictví

22

Potenciál

26

Klastry

1

Prosperita Technologické platformy

pořadí mezi kraji ČR dle dle výše dle výše počtu schválené proplacené proplacená podpora projektů podpory podpory 223 183 324

5

4

5

2 438 000

650 102

6

11

3

232 902 000

70 832 179

4

6

8

5 939 000

1 232 549

9

10

9

5

492 967 000

155 469 289

3

3

1

0

0

0

0

0

0

116

2 055 676 000

451 367 443

ROZVOJ

115

770 922 000

308 567 701

3

3

5

Marketing

97

58 665 297

26 539 787

2

4

3

Eko-energie

71

415 250 000

108 118 808

2

5

8

ICT a strategické služby

12

119 626 000

43 964 993

7

7

5

ICT v podnicích

102

218 424 000

79 664 119

3

2

3

Školicí střediska

41

242 664 000

67 296 430

3

5

4

Nemovitosti

61

771 348 000

336 548 164

3

4

2

Celkem prioritní osy ( PO 4 a PO 5)

Poradenství

27

8 087 000

2 193 175

5

5

6

CELKEM

632

4 655 492 097

1 422 282 031

3

4

4


www.sociotrendy.cz



OP Meziregionální spolupráce V rámci tohoto programu byl podpořen jeden projekt v rámci prioritní osy „Inovace a znalostní ekonomika“ poskytnutou dotací 2,6 mil. Kč. 77 EUREKA Program EUREKA byl vyhlášen v roce 1985, v ČR je používán od roku 1995. Jeho cílem bylo podporovat nadnárodní spolupráci zejména mezi průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a vysokými školami. Důsledek této spolupráce spočívá v aktivním zapojení výzkumu a vývoje do tržní ekonomiky. Projekty EUREKY jsou zaměřeny na oblast soukromého i veřejného sektoru. Jejich výstupem musejí být nové, inovované špičkové výrobky, technologie či progresivní služby, schopné prosadit se na světovém trhu. V rámci programu EUREKA bylo realizováno devět projektů, z nichž jeden bude ukončen v r. 2012. Pět projektů bylo realizováno v OPRP/okrese Zlín, dva v ORP Holešov/okrese Kroměříž, jeden v ORP/okrese Vsetín a jeden v ORP/Okrese Uherské Hradiště. Seznam projektů je uveden v příloze 1 jako tabulka 24.78 EUROSTARS V rámci programu EUROSTARS, který je podprogramem projektu EUREKA, byl realizován jeden projekt, na kterém jako zástupce Zlínského kraje participovala Univerzita Tomáše Bati, ve spolupráci firem z ČR a VB s náklady na projekt: 432 482 €. TA ČR - program ALFA Na programu TA ČR veřejné soutěže programu ALFA participovalo 13 subjektů Zlínského kraje79. Seznam projektů je uveden v tabulce 10 přílohy 1. Grantová agentura České republiky V rámci Grantové agentury České republiky byla hlavním příjemcem za Zlínský kraj pouze Univerzita Tomáše Bati, která získala v letech 2007-2011 26 projektů. Seznam projektů je uveden tabulkou 11 v příloze 1.

77

78

Zdroj: KÚ Zlínského kraje k 30. 4. 2011 http://www.aipcr.cz/eureka.asp. Aktuální údaje o stavu čerpání tohoto programu k dispozici nebyly.

79

Jedná se o subjekty: Tři projekty subjektu EVEKTOR, spol. s r.o., SPUR a.s, Zlín, OSEVA PRO s.r.o., Zubří, OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zubří, GLASS SERVICE, a.s., Vsetín , Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž, Kunovice, SIGA, a.s., Zlín , INDET SAFETY SYSTEMS a.s., Zlín, UTB, MEAS CZ, s. r. o., Rožnov p. R., PBT Rožnov p.R., s.r.o. a, FIMES, a.s., Uherské Hradiště a BARCO, s.r.o., Uherské Hradiště.

www.sociotrendy.cz



Další programy Mezi další programy lze zařadit např. státní rezortní program TIP, v němž byly např. podpořeny subjekty Zlínského kraje. Příklady vybraných projektů 2011 rezortního programu TIP jsou uvedené v tabulce 4. Tabulka 4: Vybrané projekty 2011 rezortního programu TIP PŘÍJEMCE NÁZEV Kompozitní materiály s nízkým obsahem těkavých složek a 5M s.r.o. radiační odolností pro astrofyziku a aplikace v kosmu Výzkum snímačů velmi nízkých tlaků a tlaku vakua s digitálním BD SENSORS s.r.o. rozhraním pro konfiguraci a diagnostiku EVEKTOR, spol. s r.o. MISTRAL — Malý vojenský dopravní letoun Výzkum a vývoj technologií výroby nových typů křemíkových desek; ON SEMICONDUCTOR CZECH Výzkum a vývoj pokročilých IGBT technologií pro REPUBLIC, s.r.o., právní nástupce vysokonapěťové výkonové aplikace ON SEMICONDUCTOR CZECH Výzkum a vývoj pokročilých IGBT technologií pro REPUBLIC, s.r.o., právní nástupce vysokonapěťové výkonové aplikace TAJMAC—ZPS, a.s. Multifunkční obráběcí stroj Modernizace malého dopravního letounu za účelem zvýšení Aircraft Industries efektivnosti a ekonomie jeho provozu Výzkum a vývoj nové technologie a zařízení na separaci Vodní zdroje Holešov a.s. vybraných esterů kyseliny ftalové z kontaminovaných vod Zdroj: MPO

80

Program CIP - Rámcový program Konkurenceschopnost a inovace 2007—2013 je evropským komunitárním programem zaměřeným na podporu inovací včetně ekoinovací, podnikání, informačních a komunikačních technologií a energetiky. 81

Stav čerpání finančních prostředků na podporu inovací ve Zlínském kraji 1.1 OPPI - Prioritní osa 4 - Program Inovace, oblast podpory „Inovační projekty“ Během období 2007 až 31. 1. 2011 byly postupně přijímány žádosti o dotace na základě vyhlášených výzev. Celkem byly vyhlášeny čtyři výzvy v rámci oblasti podpory „Inovační projekty“ během těchto let. Celkem bylo do května 2011 schváleno 55 projektů, kde byl žadatelem o dotaci Zlínský kraj, anebo podnikatelé ze Zlínského kraje. Čtyři z projektů byly realizovány na území Moravskoslezského, Libereckého, Jihomoravského a Olomouckého kraje. Celková výše finančních prostředků na podpořené projekty, kdy žadatelé mají sídlo ve Zlínském kraji činí 1 114,781 mil. Kč, certifikováno (proplaceno) ke 12. 6. 2011 bylo zatím 195,711 mil. Kč. V rámci první výzvy (viz tabulka 12 přílohy 1) bylo podpořeno celkem 9 projektů o celkové výši dotací 151,393 mil. Kč, z čehož bylo dosud certifikováno téměř 102,061 mil. Kč. Navíc 80

Publikováno: 12.1.2011: Seznam podporovaných projektů ve výzkumu a vývoji na rok 2011 ve veřejné soutěži TIP resortního programu Ministerstva průmyslu a obchodu. 81 http://ec.europa.eu/cip/. Aktuální údaje o stavu čerpání tohoto programu k dispozici nebyly.

www.sociotrendy.cz



došlo ve Zlínském kraji k realizaci dvou schválených projektů, kdy byl žadatel o dotaci se sídlem v Praze, v celkové výši 98,408 mil. Kč. V rámci druhé výzvy, která proběhla v roce 2008, bylo podpořeno celkem 14 projektů, jeden z nich byl realizován v Moravskoslezském kraji, všechny ostatní v kraji Zlínském. Celková výše podpory z EU činí 297,872 mil. Kč. Certifikováno bylo dosud téměř 76,212 mil. Kč. Dále zde dochází k realizaci dalších dvou projektů, jejichž žadatelem jsou společnosti z Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, výše dotace na tyto dva projekty činí 43,088 mil. Kč. (viz tabulky 14 a 15 v příloze 1). V rámci třetí výzvy pro Inovační projekty realizované v roce 2009 bylo podpořeno opět 14 projektů. 12 projektů je realizovaných na území Zlínského kraje, dále jeden v Jihomoravském kraji a jeden v kraji Olomouckém. Celková výše podpory z fondů EU činí 173,483 mil. Kč, z čehož bylo doposud certifikováno bezmála 14,771 mil. Kč. Dále zde dochází k realizaci jednoho projektu, jehož žadatelem je Moravskoslezský kraj o celkové výši finanční podpory 30,898 mil. Kč (viz tabulky 16 a 17 v příloze 1). V rámci v pořadí čtvrté výzvy bylo podpořeno 18 projektů. Celková výše schválených dotací činí 492,033 mil. Kč. Certifikováno bylo zatím přibližně 2,667 mil. Kč. Dále ve Zlínském kraji dochází k realizaci čtyř projektů, kdy žadatelem jsou subjekty sídlící na území Prahy a Jihomoravského kraje o celkové výši přidělené dotace 31,589 mil. Kč (viz tabulky 18 a 19 v příloze 1). Celkově bylo proplaceno 9,8 % z celkové dotace za ČR. Jedná se o páté pořadí Zlínského kraje v rámci ČR. Podíl celkové podpory v rámci projektů Inovace - Inovační projekty byl 11,6 %. Jedná se o třetí pořadí ZK v rámci ČR. Postavení Zlínského kraje v rámci ČR je zřejmé z tabulky 5. Projekty v rámci OPPI Inovace Inovační projekty byly schváleny 65 subjektům, jedná se o čtvrté pořadí v rámci krajů ČR (mimo Prahu s podílem 10,1 % projektů). Tabulka 5: Srovnání počtu žádostí v rámci programu „Inovace - Inovační projekty“ mezi kraji ČR (listopad 2011)

Inovace - Inovační projekty

Kraj

Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina

www.sociotrendy.cz

Podané žádosti

Zamítnuté žádosti

Schválené žádosti

0 100 230 41 127 91 167 112 108 76 283 89 106

0 60 149 28 69 54 89 76 64 38 167 64 50

0 38 75 12 55 36 73 34 41 33 104 23 54



Zlínský

150 1680

Celkem

79 987

65 643

Zdroj: Czechinvest /KÚ Zlínského kraje

Graf 3: Srovnání počtu žádostí v rámci programu „Inovace - Inovační projekty“ mezi kraji ČR ke dni 14. 7.2011 300 200 100 0

Podané žádosti



Zdroj: Czechinvest

1.2 Prioritní osa 4 - Program Inovace/oblast podpory „Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví“ Z OPPI v rámci programu „Inovace“ z oblasti podpory „Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví“, také „Patent“, bylo dosud schváleno celkem 22 projektů. V rámci první výzvy probíhající mezi lety 2008 až 2009, byla schválena finanční podpora ve výši 2,438 mil. Kč, dosud bylo certifikováno celkem 650 102 Kč. Příjem žádostí v pořadí druhé výzvy měl být ukončen 31. 8. 2011. Po tomto datu byl příjem žádostí prodloužen od 1. 9. 2011 a ukončení příjmu registračních žádostí je k 30. 9. 2012. Postavení Zlínského kraje v rámci ČR je zřejmé z tabulky 6. Projekty v rámci OPPI Inovace Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví byly schváleny 22 subjektům, jedná se o páté pořadí v rámci krajů ČR (mimo Prahu s podílem 8,1 % projektů). Tabulka 6: Srovnání počtu žádostí v rámci programu „Inovace - Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví“ mezi kraji ČR ke dni 14. 7. 2011

Kraj

Inovace - Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví Podané žádosti




0

0

0

Jihočeský

48

13

25

Jihomoravský

119

28

61

Karlovarský

0

0

0

Královéhradecký

41

7

24

Liberecký

71

41

17

Moravskoslezský

87

34

38

Olomoucký

36

15

15

www.sociotrendy.cz



Pardubický

28

3

15

Plzeňský

47

28

11

Středočeský

41

14

22

Ústecký

43

4

8

Vysočina

37

19

13

Zlínský

46

13

22

Celkem Zdroj: Czechinvest

644

219

271

1.3 Prioritní osa 4 - Program Potenciál Z OPPI bylo doposud v rámci prioritní osy 4, programu „Potenciál“ vyhlášeny tři výzvy, z nichž poslední trvá do 30. 11. 2011. Celkem bylo schváleno do 7. 6. 2011 celkem 25 projektů ve Zlínském kraji, v současnosti jich je 28. Celková finanční podpora na tyto projekty činila 225,738 mil. Kč, z čehož bylo doposud certifikováno 67,697 mil. Kč. Postavení Zlínského kraje v rámci ČR je zřejmé z tabulky 7. Projekty v rámci OPPI Potenciál byly schváleny 28 subjektům, jedná se o třetí pořadí v rámci ČR (mimo Prahu s podílem 12,4 % projektů). Tabulka 7: Srovnání počtu žádostí v rámci programu „Potenciál“ mezi kraji ČR (listopad 2011)

Potenciál předloženo 0

zamítnuto 0

schváleno 0

Jihočeský

32

10

14

Jihomoravský

149

73

42


Karlovarský

7

3

2

Královéhradecký

34

15

6

Liberecký

32

11

13

Moravskoslezský

82

40

14

Olomoucký

54

25

17

Pardubický

50

24

14

Plzeňský

39

15

13

Středočeský

156

88

41

Ústecký

51

32

8

Vysočina

42

17

14

Zlínský

89

43

28

Celkem

817

396

226


www.sociotrendy.cz



1.4 Prioritní osa 5 - Program Spolupráce - Technologické platformy V rámci OPPI z programu „Spolupráce -Technologické platformy“ proběhly již dvě výzvy, ale Zlínský kraj z něj dosud nečerpal žádnou dotaci. Dochází zde pouze k realizaci projektu, který čerpal subjekt se sídlem v Praze v rámci první výzvy, která proběhla v roce 2008. Výše přidělené dotace činí 4,844 mil Kč. 1.5 Prioritní osa 5 - Program: Spolupráce - Klastry V rámci programu „Spolupráce - Klastry“, proběhly dosud dvě výzvy. Ve Zlínském kraji byl podpořen pouze jeden projekt v rámci první výzvy, která probíhala v letech 2008 až 2009. Přidělená dotace činí 5,939 mil. Kč, certifikováno bylo doposud bezmála 0,372 mil. Kč. 1.6 Prioritní osa 5 - Program Prosperita Z OPPI v rámci programu „Prosperita“, proběhly dosud dvě výzvy v průběhu let 2008 2010, v současnosti došlo k obnovení druhé výzvy a podávání plných žádostí bude probíhat až do 15. 3. 2012. Doposud bylo schváleno celkem 5 projektů. Výše přidělených finančních prostředků činí 492,967 mil. Kč, z čehož certifikováno bylo doposud okolo 141 mil. Kč 1.7 Souhrnné údaje podle ORP a okresů Zlínského kraje Souhrnné údaje o počtech projektů získaných subjekty v ORP a okresech Zlínského kraje, čerpání finančních prostředků a další charakteristiky jsou uvedeny v tabulkách 8, 9 a 10. V pořadí týkající se počtu získaných projektů je na prvním místě ORP Zlín s proplacenou částkou 165,6 mil. Kč, další pořadí náleží ORP Kroměříž a Uherské Hradiště.82 Co se týká situace v okresech, na prvním místě je okres Zlín, následuje okres Vsetín. Podíly jednotlivých okresů a ORP na poskytnutých dotacích jsou uvedeny v grafech 4 a 5. V podílech proplacené podpory v rámci okresů nejvyšší podíl náleží okresu Zlín, dále okresu Vsetín. V podílech proplacené podpory v rámci ORP nejvyšší podíl náleží ORP Zlín, dále OPR Kroměříž a ORP Uherské Hradiště. Tabulka 8: Srovnání projektů dle ORP Pořadí mezi ORP Okres KM

podpora 13.

proplacení 13.

projekty 13.

Výše podpory 12 746 000

Proplaceno 0

Počet projektů 2

Holešov

KM

10.

12.

11.

186 479 000

13 559 502

24

Kroměříž

KM

3.

1.

2.

412 769 000

168 754 925

58

Luhačovice

ZL

5.

5.

9.

281 737 000

120 538 801

25

Otrokovice

ZL

6.

6.

7.

227 483 000

95 753 117

30

Rožnov pod Radhoštěm

VS

4.

10.

6.

377 045 500

57 430 571

41

Uherské Hradiště

UH

2.

3.

3.

488 491 000

140 377 532

57

ORP Bystřice pod Hostýnem

82

Jedná se o programy: Inovace - Inovační projekt; Inovace - Ochrana duševního vlastnictví; Potenciál; Klastry; Prosperita; Technologické platformy.

www.sociotrendy.cz



Uherský Brod

UH

7.

11.

8.

225 000 000

41 740 250

25

Valašské Klobouky

ZL

12.

8.

12.

121 209 000

68 289 859

12

Valašské Meziříčí

VS

9.

4.

5.

220 789 000

121 051 449

41

Vizovice

ZL

11.

9.

10.

164 733 000

59 149 504

24

Vsetín

VS

8.

7.

4.

224 953 097

75 070 891

52

Zlín

ZL

1.

2.

1.

752 413 500

165 583 299

116

x

x

x

3 695 848 097

1 127 299 700

507

48 345 000

13 115 867

12

CELKEM nezařazeno do ORP Zdroj: KÚ Zlínského kraje

Graf 4: Podíl jednotlivých okresů na dotacích podpořených projektů (v %)

50 40 Výše podpory

30 20

Proplaceno

10

Počet projektů

0 okres Zlín

okres Kroměříž

okres Vsetín

okres Uherské Hradiště


Tabulka 9: Podíl jednotlivých okresů na dotacích podpořených projektů (v %) Okresy

Výše podpory

Proplaceno

Počet projektů

Zlín

41,87 %

45,18 %

40,83 %

Kroměříž

16,56 %

16,17 %

16,57 %

Vsetín

22,26 %

22,49 %

26,43 %

Uherské Hradiště Zdroj: KÚ Zlínského kraje

19,31 %

16,16 %

16,17 %

Graf 5: Podíl jednotlivých ORP na dotacích podpořených projektů (v %) 25% 20% 15% 10% 5% 0%

www.sociotrendy.cz

Výše podpory Proplaceno Počet projektů




Tabulka 10: Podíl jednotlivých ORP na dotacích podpořených projektů Výše podpory

Proplaceno

Počet projektů

Bystřice pod Hostýnem

0,3 %

0,0 %

0,4 %

Holešov

5,0 %

1,2 %

4,7 %

Kroměříž

11,2 %

15,0 %

11,4 %

Luhačovice

7,6 %

10,7 %

4,9 %

Otrokovice

6,2 %

8,5 %

5,9 %


10,2 %

5,1 %

8,1 %

Uherské Hradiště

13,2 %

12,5 %

11,2 %

Uherský Brod

6,1 %

3,7 %

4,9 %

Valašské Klobouky

3,3 %

6,1 %

2,4 %


6,0 %

10,7 %

8,1 %

Vizovice

4,5 %

5,2 %

4,7 %

Vsetín

6,1 %

6,7 %

10,3 %

Zlín

20,4 %

14,7 %

22,9 %

CELKEM Zdroj: KÚ Zlínského kraje

100 %

100,0 %

100 %

Zhodnocení úspěšnosti subjektů ze Zlínského kraje Úspěšnost subjektů ze Zlínského kraje spočívá v následujících skutečnostech: • • •

• •

Projekty v rámci 7RP byly schváleny 21 subjektům, jedná se o čtvrté pořadí v rámci krajů ČR (mimo Prahu s podílem 6,9 % projektů). Projekty v rámci OPPI Inovace - Inovační projekty byly schváleny 65 subjektům, jedná se o čtvrté pořadí v rámci krajů ČR (mimo Prahu s podílem 10,1 % projektů). Projekty v rámci OPPI Inovace - Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví byly schváleny 22 subjektům, jedná se o páté pořadí v rámci krajů ČR (mimo Prahu s podílem 8,1 % projektů). Projekty v rámci OPPI Potenciál byly schváleny 28 subjektům, jedná se o třetí pořadí v rámci ČR (mimo Prahu s podílem 12,4 % projektů). Podle počtu získaných projektů jsou na prvním místě firmy ORP Zlín s proplacenou částkou 165,6 mil. Kč, další pořadí náleží firmám ORP Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Otrokovice, Luhačovice, Uherský Brod, Holešov, Vizovice. Nejméně aktivní jsou firmy ORP Valašské Klobouky a Bystřice pod Hostýnem.

www.sociotrendy.cz



Z kartogramu 1 je zřejmé srovnání ORP Zlínského kraje podle počtu projektů. Nejvíce projektů náleží firmám ORP Zlín, nejméně firmám ORP Bystřice pod Hostýnem. Kartogram 1: Srovnání počtu projektů dle ORP

Zdroj: Sociotrendy

Seznam subjektů je uveden v příloze 1 v tabulkách 20 -23. U dosahu na různé dotace prostřednictvím platforem a klastrů je třeba uvést Asociaci leteckých výrobců, která zahrnuje firmy ze Zlínského kraje a která realizovala přidělenou podporu v rámci své technologické platformy. Ve Zlínském kraji, má v současnosti jednu z nejvýznamnějších pozic úspěšný Plastikářský klastr83. Plastikářský a gumárenský průmysl ve Zlínském kraji představuje nejvýkonnější průmyslový sektor regionu. Byl založen v r. 2006 jako zájmové sdružení právnických osob. Cílem bylo vytvořit komunikační platformu pro svých 32 členů, dva smluvní partnery (TIC a UTB) a další spolupracující partnery (Automobilový klaster západné Slovensko, Moravskoslezský automobilový klastr, Zlínský kraj, Sdružení pro rozvoj Zlínského kraje a organizaci CzechInvest). Plastikářský klastr se hodlá stát 83

Viz také www.plastr.cz

www.sociotrendy.cz



centrem inovativního zpracování plastů v ČR. Jeho aktivity jsou zaměřeny na 4 prioritní oblasti, a to: vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, výzkum a vývoj, společný nákup produktů a na služby prezentace a propagace klastru. V rámci mezinárodní spolupráce je aktivitou klastru zapojení do projektů 7. rámcového programu Evropské unie (CLUSTERPLAST, CERADA) a Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013 (AUTOPLAST).

www.sociotrendy.cz



II.1.C ZHODNOCENÍ ÚČINNOSTI NÁSTROJŮ POPSANÝCH VE STÁVAJÍCÍ REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGII ZLÍNSKÉHO KRAJE

Regionální inovační strategie a na ni navazující Akční plán vznikli ke konci roku 2007. Téměř 4 roky poté můžeme říci, že většina stanovených cílů je postupně naplňována. Hlavní podíl na tomto faktu má Univerzita Tomáše Bati a Technologické inovační centrum. Došlo k nastartování projektů, z nichž některé trvají dodnes. Slabým místem realizace RIS (2008) je však systémová podpora efektivní spolupráce firem se středními školami, kde nejsou aktivity definované v Akčním plánu RIS dosud realizovány, dále systémová podpora spolupráce a pro-inovačního směřování firem, včetně servisu v podobě kvalifikovaných poradenských služeb. V následujícím textu jsou uvedeny jednotlivé prioritní osy a pod ně spadající cíle, k nimž je uveden krátký komentář. Regionální inovační strategie Zlínského kraje definuje 4 prioritní osy, v jejichž rámci má být realizováno 9 dílčích cílů (A1 až D2) sloužících podpoře inovačního prostředí ve Zlínském kraji. Jedná se o osu zaměřenou na lidské zdroje, osu pro podpůrnou infrastrukturu, na podporu inovací firem a osu týkající se meziregionální spolupráce a PR inovací Zlínského kraje. Ve stanoveném období bylo již realizováno několik aktivit, které je možno vidět v tabulce níže. Tabulka 1: Vybrané aktivity RIS Zlínského kraje Prioritní osa:

Realizované aktivity Projekt UTB ve Zlíně „Partnerství pro rozvoj spolupráce Zlínského kraje“

A - Lidské zdroje pro inovace a konkurenceschopnost

Soutěž o nejlepší podnikatelský záměr (aktivita TIC + řada dalších partnerů) Podpora výuky kurzu „Základy podnikání“ (aktivita ZK) Mapování možnosti vzniku strojírenského klastru (aktivita TIC)

B - Podpůrná infrastruktura pro inovační prostředí ve Zlínském kraji

Projekt Clusterplast (TIC + Plastikářský klastr) Technologický park Holešov (příprava projektu TIC + UTB + Industry Servis ZK) Budování sítě Business Angels (iniciace aktivity TIC)

C - Podpora inovací firem

D - Meziregionální spolupráce a PR inovací Zlínského kraje

Inovační praktici - projekt CERADA (zapojení TIC + UTB) Semináře a odborná školení podnikatelů (aktivity TIC) Realizace projektu T-ZIP (Trenčiansko-zlínská inovační platforma) - TIC + UTB + Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska Soutěž „Inovační firma Zlínského kraje“ (TIC + řada dalších partnerů) Inovační bulletin (TIC + partneři projektu T-ZIP)


www.sociotrendy.cz



A - Lidské zdroje pro inovace a konkurenceschopnost V oblasti lidských zdrojů je pozornost věnována podpoře vazeb mezi firmami a školami. Vzhledem ke studentům a absolventům vysokých škol se v souladu s cílem A.1 - Podpora spolupráce firem s vysokými školami - podařil realizovat projekt „Partnerství pro rozvoj spolupráce Zlínského kraje“ (PERSPEKTIVA). Cílem projektu je zlepšení komunikace, spolupráce a transfer vědomostí a dovedností mezi pracovníky oblasti vědy, vzdělávání a dalších podniků a institucí Zlínského kraje, jinými slovy všech na projektu zainteresovaných subjektů. Tento projekt těží z přínosů všech začleněných partnerů, podniků a institucí ve Zlínském kraji. Jednou z celé řady dalších aktivit je např. na základě dotazníkového šetření zjistit očekávání zástupců aplikačního sektoru ohledně možností spolupráce s akademickou sférou. Díky výsledkům tohoto šetření bude následně iniciována vzájemná spolupráce firem, UTB ve Zlíně a partnerů projektu. Díky projektu byla studentům Univerzity Tomáše Bati umožněna stáž v místních firmách. Byli rovněž jmenováni vítězové soutěže Talent marketingových komunikací84. Původní záměr vytvořit nástroj finanční podpory však nebyl splněn, protože se jednalo o projekt spíše na komunikační úrovni a navíc k jeho realizaci došlo s časovým posunem. Díky spolupráci TIC a řadě jejich partnerů proběhla soutěž „O nejlepší podnikatelský záměr“, jenž je naplněním potřeby praktických seminářů pro studenty vysokých a vyšších odborných škol týkající se podnikatelství a inovací. Jedny z finalistek soutěže dokonce reprezentovaly Českou republiku v Cannes na největším reklamním festivalu na světě a získaly první cenu v soutěži Young Lions85. Je realizována řada akcí pro představitele firem za účasti expertů v oblasti inovačního podnikání - mezi jinými například seminář "Spolupráce v mezinárodních VaV projektech" a workshop "Programy na podporu aplikovaného výzkumu a inovací malých a středních podniků"86. V rámci cíle A.2 - Podpora spolupráce firem se středními školami - aktivity související s podporou spolupráce firem se středními školami nebyly bohužel doposud zahájeny, jde o internetový portál celoživotního vzdělávání, vzdělávací akce pro učitele středních škol s cílem zvýšení informovanosti o současných trendech ve výrobních technologiích a školící programy pro středoškoláky zaměřené na podnikatelství a inovace.

B - Podpůrná infrastruktura pro inovační prostředí ve Zlínském kraji Druhou prioritní osou je Podpůrná infrastruktura pro inovační prostředí ve Zlínském kraji. Plnění cílů této osy se realizuje ve třech oblastech - v inovační oblasti, sektoru výzkumu a vývoje a na poradenské úrovni. V rámci Cíle B.1 - Budování a rozvoj inovačního zázemí - bylo po vzniku plastikářského, obuvnického a dřevařského klastru počítáno s mapováním možností vzniku klastrů v dalších oblastech (odvětvích), skutečná poptávka byla ovšem pouze v oblasti strojírenství, kde však byla tato aktivita utlumena ekonomickou krizí. Strojírenský klastr tedy nebyl vytvořen a v dalších oborech se od plánovaného mapování upustilo. V souladu s harmonogramem probíhá rozvoj Podnikatelského inovačního centra ve 23. budově areálu Svitu a Vědeckotechnického parku při UTB ve Zlíně, v tomto roce byl dokončen Technologický park Holešov a realizují se obdobné projekty ve Valašských Kloboukách, Slavičíně, Vsetíně, Kunovicích. Rovněž v souladu s harmonogramem probíhá pod vedením TIC budování sítě 84

http://www.perspektiva.utb.cz/press-room/tiskove-zpravy/studenti-v-soutezi-talent-mk-oslnili-porotu/ http://www.mediar.cz/young-lions-kategorii-media-vyhraly-zeny-z-batovy-univerzity-ve-zline-udelaly-z-novin-jidlo/ 86 Jedná se o aktivitu TIC. 85

www.sociotrendy.cz



Business Angels, Zlínský kraj se podílí na financování tohoto projektu, jehož cílem je zprostředkovat malým a středním podnikům kontakty na investory, kteří jsou zároveň ochotni uplatnit své zkušenosti s řízením společnosti87. V rámci tohoto cíle je vhodné podporovat rozvojové projekty již existujících klastrů, rozvojové aktivity všech fungujících VTP, rovněž podnikatelských inkubátorů v kraji. V rámci Cíle B.2 - Budování a rozvoj VaV zázemí bylo ve spolupráci s UTB zajištěno schválení projektů na vybudování několika center aplikovaného výzkumu a vývoje. Můžeme jmenovat Centrum polymerních systémů, Centrum bezpečnostních, informačních a pokročilých technologií a Laboratorní centrum Fakulty technologické (celkové dotace na tyto tři centra činí bezmála 1,5 miliardy korun, 85 % těchto nákladů bylo pokryto díky operačnímu programu Výzkum a vývoj pro inovace období 2007 – 2013, viz tabulka 4 v předchozí kapitole). Např. nově vznikající výzkumný komplex, spadající pod Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně - Centrum polymerních systémů88, je zaměřený na aplikovaný výzkum polymerů a stane se významným regionálním výzkumným centrem, které bude personálně, technicky i znalostně podporovat národní plastikářský a gumárenský průmysl. Zároveň bude podporovat mezinárodní spolupráci na všech úrovních svých činností. Výzkum bude otevřen propojení s komerční sférou s důrazem na inovace. V rámci centra mohou podniky využít spolupráce při řešení technických a technologických problémů praxe, využít moderní přístrojové techniky nebo výměnu zkušeností a poznatků prostřednictvím odborných seminářů, workshopů a konferencí. Aktivity týkající se vybudování i provozu centra aplikovaného VaV by měly být upřesněny na základě potřeb inovačních firem. Rozvoj služeb Centra pro transfer technologií při UTB ve Zlíně je zahrnut pod Cílem B.3 Rozvoj poradenského zázemí. Jedná se zejména o poskytování odborných služeb pro akademické a vědecké pracovníky i studenty při ochraně výsledků výzkumu a vývoje a jejich následném komerčním využití89. Jako nejslabší článek Akčního plánu RIS lze uvést, že dosud nebylo vybudováno centrum sítě kontaktů a navazování spolupráce mezi různými institucemi podnikatelského sektoru (bankami, institucemi rizikového kapitálu) a poradenskými firmami a dalšími vhodnými subjekty ve Zlínském kraji i mimo kraj, a to z důvodu neshody na podobě konkrétních aktivit. Vhodnou aktivitou v této části může být podpora poradenství v rámci transferu technologií a ochrany duševního vlastnictví a partnerství pro projekty a přípravu inovačních projektů. C - Podpora inovací firem Vedle oblasti lidských zdrojů a podpůrné infrastruktury pro inovační aktivity podnikatelských subjektů je další prioritní oblastí podpora inovací firem. Zejména k větší podpoře spolupráce je určen Cíl C.1 - Podpora absorpční kapacity firem a jejich zapojení do mezinárodních projektů v oblasti inovací. Jednou z hlavních plánovaných aktivit bylo najít „inovační praktiky“, profesionály v oblasti transferu technologií. Díky projektu CERADA90 se podařilo zpracovat VaV kapacity v zapojených regionech střední Evropy a rovněž existuje databáze firem, které mají zájem o účast na mezinárodních inovačních projektech. V souvislosti s projektem FLAME91 se mluví o školení „inovačních 87

http://www.ticzlin.cz/financovani/business-angels/ http://cps.utb.cz/ 89 http://web.uni.utb.cz/cs/docs/Bilance_2009_1_2_2010_pro_VZ_UNI.pdf 90 www.cerada.org 91 http://www.perspektiva.utb.cz/press-room/aktuality/technologicke-inovacni-centrum-s-r-o--je-zapojeno-/ 88

www.sociotrendy.cz



koučů“, kteří budou své znalosti předávat v trénincích inovačním praktikům v jednotlivých regionech. V souladu s harmonogramem byl v režii TIC spuštěn inovační portál92, který je neustále aktualizován a je možné na něm nalézt i projektové náměty a možnosti spolupráce firem na zahraničních projektech. TIC organizuje i výukové semináře a odborná školení pro podnikatele a na stránkách portálu je možno vyhledat Průvodce finančními nástroji na podporu podnikání ve Zlínském kraji. Další směřování firem k inovačním aktivitám by mohly v rámci inovační platformy zahrnovat např. síťování, společné diskuse o konkrétních projektech, spolupráci formou otevřených inovací (i specifické finanční nástroje, jako inovační vouchery). Na realizaci Cíle C.2 - Podpora inovačních aktivit začínajících podnikatelů se podílí zejména Regionální podpůrný zdroj díky svým prostředkům na poskytování „Mikroúvěrů“. Namísto původně zamýšleného stanovení finančního nástroje na podporu zahájení podnikání studentů či absolventů škol byly UTB poskytnuty finanční prostředky na výuku kurzu „Základy podnikání“. V rámci tohoto cíle je účelné pokračovat v poskytování zvýhodněných úvěrů v podnikatelských inkubátorech. Celkově podpůrné subjekty93 nabízejí inovačním firmám služby, které jim mohou pomoci při řešení různých problémů vyskytujících se v rámci rozvoje podnikání. Mezi služby, o které je mezi podnikatelskými subjekty největší zájem, patří vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.) a pořádání konferencí a workshopů. Z dalších služeb se jedná o projektový a dotační servis, podpora přístupu k informacím, podpora přeshraniční spolupráce v oblasti inovací, služby na podporu exportu, kvalifikované poradenství v oblasti řízení inovací, podnikatelské inkubátory, technologické parky, technologické a kooperační burzy, rovněž podpora pro ochranu duševního vlastnictví. Většina podpůrných subjektů hodlá pokračovat v příštích letech ve všech aktivitách, které svojí činností zahájily, tedy nabízet maximum služeb podnikatelům. Jako důležitým se jeví plán pro zajištění pravidelné komunikační platformy mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem v regionu. D - Meziregionální spolupráce a PR inovací Zlínského kraje V rámci Cíle D.1 - Internacionalizace aktivit podnikatelského, akademického a veřejného sektoru v oblasti inovací proběhla v souvislosti se stanoveným harmonogramem prezentace Zlínského kraje na veletrzích Expo Real 2008 v Mnichově, Real Vienna 2009, 2010 a 2011 ve Vídni, Urbis Invest 2008, 2009, 2010 a 2011 v Brně a také na Open Days v Bruselu 2008. V prezentaci inovačních aktivit Zlínského kraje v zahraničí je potřeba pokračovat. Pod patronací projektu T-ZIP byly podpořeny inovační aktivity podnikatelů v rámci přeshraniční spolupráce s Trenčianským krajem94 a na webových stránkách RIS95 je k dispozici dokument mapující inovační prostředí čínského regionu Shandong. Je třeba podporovat rozvoj společných projektů se zahraničními partnery (zejména přeshraničními) zaměřenými na inovační aktivity podnikatelů. 92

www.inovacnipodnikani.cz Této problematice je věnována kapitola II.2.C. 94 V této souvislosti byla výzkumným souborem podpůrných subjektů (viz kapitola II.2.C) pozitivně vnímána spolupráce se Slovenskou obchodní a průmyslovou komorou v Trenčíně "CHAMBERNET". Kladně byl hodnocen i proklientský přístup, vzájemná znalost prostředí a reference. Za příklad dobré praxe bylo rovněž považováno zakládání a provozování vědeckotechnologických parků, podnikatelských inkubátorů a center transferu technologií se subjekty v česko-slovenském příhraničí. Cennými se ukázaly i specifické regionální podpůrné nástroje (finanční zdroje) na rozvoj podnikatelského a inovačního prostředí, rozvoj podnikání a zavádění inovací. 95 http://ris.utb.cz/projekt/inovacni-profil.html 93

www.sociotrendy.cz



O naplňování cíle D.2 - Zvyšování povědomí o inovačních a VaV aktivitách v rámci Zlínského kraje svědčí dva ročníky soutěže „Inovační firma Zlínského kraje“96. Bohužel se netěší příliš velkému zájmu ze strany podnikatelů, proto se v souvislosti s letošním ročníkem klade důraz na marketing a soutěž bude nadále vyhlašována s dvouletou periodicitou. V tištěné i elektronické podobě je vydáván Inovační bulletin97, kde má široká podnikatelská i soukromá sféra možnost seznámit se s nejnovějšími trendy v oblasti inovací nejen na území Zlínského kraje.

Shrnutí Řada nástrojů na podporu inovačního podnikání ve Zlínském kraji, která byla navržena dokumentem RIS (2008), byla odpovídajícími subjekty implementována. Většina těchto navržených nástrojů je účinných včetně dopadů použitých nástrojů. Implementace a účinnost všech nástrojů navržených dokumentem RIS (2008) je komplikovaná působením lidského faktoru (kromě např. limitujících finančních prostředků). Je závislá nejen na vědomostech, dovednostech a kompetencích jednotlivců participujících na tomto procesu, ale i na preferovaných hodnotových systémech. Mezi nejslabší článek naplňování RIS (2008) patří chybějící centrum sítě kontaktů a navazování spolupráce mezi institucemi podnikatelského sektoru (např. bankami, institucemi rizikového kapitálu), poradenskými firmami, inovačními firmami i VaV institucemi. Pro řešení této oblasti se nabízí vytvoření vhodné inovační platformy, v jejímž rámci by k faktickému a efektivnímu síťování docházelo.

96 97

www.inovacnipodnikani.cz/soutez http://www.ticzlin.cz/ke-stazeni/

www.sociotrendy.cz



II.2. Analýza potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje II.2.A FAKTORY ROZVOJE INOVAČNÍCH FIREM A JEJICH VÝVOJ V RÁMCI HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU Provedená analýza se zabývá vlivem potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje. V průběhu hospodářského cyklu lze vysledovat pomocí měřitelných indikátorů stav ekonomiky v regionu a následně použít k predikci budoucího vývoje a právě k přesnějšímu popisu a hodnocení stavu významně přispívá tato předkládaná část šetření, která je zaměřena na analýzu potřeb a dalších charakteristik subjektů tvořících inovační prostředí. Analýza byla zpracována především odvětvově, aby bylo možné určení specifik a vztahů v důležitých odvětvích Zlínského kraje (klasifikace dle číselníku CZ-NACE), ve kterém daný subjekt působí. Pro řešení úkolu byl použit integrovaný výzkumný přístup s převažující kvantitativní strategií. Bylo osloveno 305 firem, které byly požádány o spolupráci na výzkumném šetření. Tento soubor byl zvolen na základě stratifikovaného výběrového šetření jednotek zkoumání (firem) z několika databází poskytnutých zadavatelem tak, aby pokryl požadovaný předmět zkoumání.98 Vlastní terénní šetření proběhlo během srpna a na začátku září 2011. Kombinací integrovaných technik, které zahrnovaly jak nejprve kontaktování zástupců firem (ředitelé, manažeři apod.), tak následné dotazování prostřednictvím individuálních interview, dotazníkových záznamů a analýzy dokumentů, jsme získali údaje požadované zadavatelem od 76 relevantních firem, které se zabývají inovacemi, případně které by o inovace měly zájem. Výběrový soubor obsahově pokrývá předmět zkoumání a odpovídá dvacetipětiprocentní úspěšnosti kontaktů. Zdrojové údaje obsahovaly 76 záznamů a 383 znaků, celkem se jednalo o 29 108 číselných údajů. Z těchto dat byly odvozeny další kvantitativní údaje, které byly podkladem pro následné analytické postupy. Obsahovému zpracování byly podrobeny informace verbálního charakteru.99 Popis charakteristik, interpretace a dílčí zjištění jsou součástí této kapitoly. Třídění zkoumaných odvětví podnikatelského sektoru bylo provedeno podle CZ-NACE a dalších znaků, např. převažující charakteristiky podnikání, velikosti firem apod. tak, jak jsou uváděny v průběhu textu. Analyticky byla použita jednorozměrná třídění i třídění vyšších stupňů, 98

Soubor byl získán jednak analytickou činností, jednak kontrolou specifických znaků. Seznam byl získán komparací několika databází, jak je uvedeno v textu. Ze seznamů původních databází byly odstraňovány firmy, které již neexistovaly. Výstupem byl soubor firem, které v době šetření byly aktivní a nebyly v konkurzu. 99

Od oslovených subjektů byly získány zejména následující údaje: • historie, organizační členění a rozhodování v rámci pracoviště/instituce (vlastnická struktura, vznik, pobočky) • poskytované služby, technologie, hlavní obchodní partneři • strategické směřování pracoviště/instituce, nejvýznamnější výsledky, úspěchy • aktuální rozvojové bariéry a reakce na ně • zázemí, spolupráce s dalšími výzkumně-vývojovými institucemi a firmami - národní a mezinárodní úroveň • lidské zdroje - aktuální situace, vývoj, způsob získávání • šíře nabídky a možnosti navázání další spolupráce s inovačními firmami • účast v nejrůznějších sdruženích či platformách, využívání podpůrných nástrojů na úrovni regionu, ČR, EU • doporučení pro rozvojové aktivity regionální samosprávy

www.sociotrendy.cz



čemuž odpovídají prezentované výstupy. Byla použita analýza rozptylu, analýza vícenásobných výběrových otázek a faktorová analýza.

II.2.A.1 Právní forma, historie, organizační členění a rozhodování v rámci firmy (vlastnická struktura, vznik, pobočky, kompetence v rámci Zlínského kraje) Právní forma firem Výzkumného šetření se účastnily více než dvě třetiny společností s ručením omezeným, necelá třetina akciových společností a jedna fyzická osoba, viz graf 1. nejstarší firma v průzkumu vznikla v r. 1932, nejmladší firma vznikla v r. 2010. Podíly vzniků firem v kategorizovaném vyjádření jsou uvedeny v grafu 2. Tři čtvrtiny firem zahájily svoji činnost v porevolučním období. Mladších firem, založených v r. 2000 a později, je přibližně šestina. Graf 1: Právní forma firem (%, N=76)

30,3%

akciová společnost fyzická osoba

68,4% 1,3%

s.r.o.

Zdroj: Sociotrendy

Graf 2: Vznik firem (%, N=72) 16,7%

4,2% 4,2% do 1955 1956 - 1989 75,0%

1990 - 1999 2000 a mladší firmy

Zdroj: Sociotrendy

Nejvíce firem působí na trhu více než 10 let. Desetina firem působí na trhu méně než 5 let, viz graf 3.

www.sociotrendy.cz



Graf 3: Doba trvání firmy na trhu (%, N=72) 5,6%

9,7% víc než 10 let 84,7%

5-10 let méně než 5 let

Zdroj: Sociotrendy

Spádové obce s rozšířenou působností ve Zlínském kraji (ORP), v nichž firmy sídlí, jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1: Spádové obce s rozšířenou působností ORP firem

Počet

Bystřice pod Hostýnem

1

Holešov

4

Kroměříž

8

Luhačovice

2

Otrokovice

6


3

Uherské Hradiště

13

Uherský Brod

6

Valašské Klobouky

2


2

Vizovice

2

Vsetín

7

Zlín Zdroj: Sociotrendy

20

Většina firem (82,9 %) pobočky neuvádí. Tři firmy uvedly pobočky ve Zlínském kraji, 9 firem má pobočky mimo Zlínský kraj a jedna firma uvedla pobočky ve Zlínském kraji i mimo něj. Co se týká velikosti firem, malých firem (do 50 zaměstnanců) byla v souboru více než čtvrtina (28,2 %), středně velkých firem (50-249 zaměstnanců) bylo nejvíce, a to téměř polovina (49,3 %) a velkých firem (250 zaměstnanců a více)100 bylo více než pětina (22,5 %). Podílové vyjádření je také uvedeno v grafu 27 v části „Lidské zdroje ve firmách“.

Převažující charakteristika podnikání a třídění dle CZ-NACE Převažující charakteristika podnikání byla zjišťována jednak dle CZ-NACE z veřejných zdrojů (IČO - povinné výkaznictví firem, ČSÚ) a zároveň zástupci firem byla uvedena jako kategorizovaná varianta:

100

Členění viz metodika ČSÚ.

www.sociotrendy.cz



a) Materiální výroba, včetně stavebnictví (výroba a zpracování materiálu a surovin) b) Znalostní produkty a služby nemateriálového charakteru (účetnictví, audity projekty, konstrukce, software, apod.) c) Obchod, nákup a prodej (bez transformace vstupů, např. maloobchod, velkoobchod, zprostředkování, atd.) d) Služby (doprava a přeprava, ubytování, údržba, sportovní zařízení, atd.) e) Jiné Nejčastější volbou téměř tří čtvrtin firem (73,7 %) byla materiální výroba, včetně stavebnictví. Další upřesnění je v grafu 4.

Graf 4: Převažující charakteristika podnikání (%, N=76) 7,9% 2,6%

a)Materiální výroba, včetně stavebnictví

14,5% 1,3% 73,7%

b)Znalostní produkty a služby nemateriálové c)Obchod, nákup a prodej d)Služby (doprava apod.) e)Jiné

Zdroj: Sociotrendy

Poznamenáváme, že některé firmy, které se primárně zařadily do charakteristiky „Materiální výroba, včetně stavebnictví“, v rámci doplněné charakteristiky podnikání uvedly také kategorii „Znalostní produkty a služby nemateriálové“, čímž se k této kategorii dá přiřadit 9,2 % firem. Pro účely dalšího zkoumání dat je však využita převažující charakteristika podnikání, nikoliv doplněná charakteristika podnikání. Údaje o počtech subjektů dle CZ-NACE jsou uvedeny v tabulce 2. Nejčetněji se firmy zahrnuté do výzkumného souboru zabývaly výrobou pryžových a plastových výrobků. Nicméně v souboru byla zastoupena celá škála odvětví tak, jak je uvedeno tabulkou 2.101 Tabulka 2: Podnikatelské sektory podle CZ-NACE a převažující charakteristiky podnikání Číselný kód - sekce 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 41 Výstavba budov

Počet firem 12 10 10 7 5

101

V dalším textu jsou realizována třídění vyšších stupňů podle převažující charakteristiky podnikání a velikosti firem, třídění podle CZ-NACE s ohledem na 26 úrovní znaku a velikost výzkumného souboru prováděna nebyla. Klíčovými odvětvími s inovačním potenciálem ve Zlínském kraji, zejména produktovým, jsou odvětví zpracovatelského průmyslu, která spadají do kategorie Materiální výroba, včetně stavebnictví (výroba a zpracování materiálu a surovin) znaku Převažující charakteristika podnikání. Tato odvětví jsou ve výzkumném souboru obsažena téměř třemi čtvrtinami a pokrývají potenciální problematiku produktových inovací. Všechny ostatní úrovně zmíněného znaku mají svoje místo, ale s ohledem na cíl dokumentu je z důvodu konkurenceschopnosti důležité analyzovat zejména tento sektor v kontextu ostatních. Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje (Sociotrendy, 2011) je propojen se stávajícím dokumentem stejnou použitou metodologií a odpovídající zjištění mohou být použita i na tomto místě. Jedná se zejména o informace týkající se zařazení podniků do skupin podle úrovně dle technologické náročnosti.

www.sociotrendy.cz



29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 31 Výroba nábytku 10 Výroba potravinářských výrobků 43 Specializované stavební činnosti 11 Výroba nápojů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 32 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb 33 Opravy a instalace strojů a zařízení 38 Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití 42 Inženýrské stavitelství 43 elektrické instalace, pokrývačské práce 45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 47 Ostatní maloobchod, kromě motorových vozidel 62 Činnosti v oblasti informačních technologií 71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy 93 Sportovní, zábavní a rekreační činnost 96 Poskytování ostatních osobních služeb Zdroj: Sociotrendy

4 3 3 3 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1

Tabulka 3: Podnikatelské sektory podle CZ-NACE a převažující charakteristiky podnikání Číselný kód – sekce (počet jednotek) Materiální výroba, včetně stavebnictví (56)

22 Výroba pryžových a plastových výrobků 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 41 Výstavba budov 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 31 Výroba nábytku 10 Výroba potravinářských výrobků 43 Specializované stavební činnosti 11 Výroba nápojů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 32 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb Obchod, nákup a prodej (11)

46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 47 Ostatní maloobchod, kromě motorových vozidel Znalostní produkty a služby nemateriálové (1)

www.sociotrendy.cz



Programování Služby (6)

38 Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití 42 Inženýrské stavitelství 43 elektrické instalace, pokrývačské práce 93 Sportovní, zábavní a rekreační činnost 96 Poskytování ostatních osobních služeb Jiné (2)

33 Opravy a instalace strojů a zařízení 71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy Zdroj: Sociotrendy

Vývojové a marketingové oddělení v organizační struktuře firem Součástí šetření byl i dotaz na existenci samostatného vývojového a také marketingového oddělení. Více než polovina z oslovených firem nemá vlastní vývojové ani marketingové oddělení. Podrobně viz grafy 5 a 6. Graf 5: Vývojové oddělení (%, N=76)

46,1 53,9

nemají vlastní vývojové oddělení mají vlastní vývojové oddělení

Zdroj: Sociotrendy

Graf 6: Marketingové oddělení (%, N=76)

45% 55%

mají samostatné marketingové oddělení nemají samostatné marketingové oddělení

Zdroj: Sociotrendy

www.sociotrendy.cz



Vlastnická struktura firem Více než tři čtvrtiny firem uvedly české vlastnictví (77,6 %). Více než pětina (22,4 %) tvořila spoluvlastnictví se zahraničními partnery. Podíl domácího (českého) vlastnictví se pohyboval v rozmezí udávaných podílů od 10 % až po 95 %. Mezi zahraničními spoluvlastníky byly uváděny země: Francie (70% podíl v jedné firmě spolu s 30 % podílem firmy z Německa), dále dvakrát Německo se 100% podílem, Velká Británie (8 %), Itálie (51 %), Rakousko (99 %), Španělsko (100 %), Bermudy (5 %), Ruská federace (51 %), Švýcarsko (0,03 %) a USA (100 %).

Úroveň autonomie pro rozhodování Vlastnické struktuře firem odpovídá i úroveň autonomie pro rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji. Lze očekávat, že úroveň autonomie bude souviset s vlastnickou strukturou firem. Úroveň autonomie o oblastech personálních záležitostí, marketingu, o strategických dodavatelích, marketingových výzkumech (preferenci zákazníků, mapování trhu apod.), o rozvoji technologií, investicích a o oblasti strategického směřování firmy byla hodnocena prostřednictvím škály 1 až 3 (s významem: 1=Rozhodujeme zcela samostatně, 2= Rozhodujeme částečně a 3=Vůbec nerozhodujeme) a výpočtem indexu rozhodování. Tento index je v tabulce 4 použit pro uspořádání uvedených oblastí autonomie. Největší autonomii pro rozhodování ve firmách odpovídá rozhodování o personálních záležitostech a marketingu. Na dalších místech v úrovni autonomie pro rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji (podle pořadí nejvyšší autonomie) se nachází oblast rozhodování o strategických dodavatelích, marketingových výzkumech (preference zákazníků, mapování trhu apod.), rozvoji technologií, investicích. Nejnižší autonomie se týká strategického a dlouhodobého směřování firmy. Ve všech oblastech, v nichž byla zjišťována úroveň autonomie, více než 80 % firem rozhoduje samostatně (viz graf 8) a tato informace odpovídá velikosti indexu rozhodování, jak bylo uvedeno tabulkou 4 a grafem 7. Tabulka 4: Úroveň autonomie pro rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji v uvedených oblastech (Použita škála: 1 = rozhodujeme zcela samostatně, 2= rozhodujeme částečně a 3= vůbec nerozhodujeme.) Počet Autonomie o oblastech: Minimum Maximum Index rozhodování subjektů (N) Personálních záležitostí

76

1

2

1,07

Marketingu

73

1

2

1,08

Strategických dodavatelů

76

1

2

1,11

Marketingových výzkumů (preference zákazníků, mapování trhu apod.)

73

1

2

1,11

Rozvoji technologií

75

1

2

1,12

Investic

76

1

2

1,18

Strategického směřování firmy Zdroj: Sociotrendy

75

1

3

1,19

www.sociotrendy.cz



Graf 7: Úroveň autonomie pro rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji o uvedených oblastech (Index: 1 = rozhodujeme zcela samostatně, 2= rozhodujeme částečně a 3= vůbec nerozhodujeme.) 1,6 1,4 1,2 1 Personálních záležitostí

Marketingu


Marketingových Rozvoji technologií výzkumů (preference zákazníků, mapování trhu apod.)

Investic

Strategického směřování firmy

Zdroj: Sociotrendy

Graf 8: Úroveň autonomie pro rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji o uvedených oblastech (%, N= 76) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Danou oblastí se nezabýváme Vůbec nerozhodujeme 93,4

88,2

89,5

85,5

86,8

81,6

81,6

Rozhodujeme částečně Rozhodujeme zcela samostatně

Zdroj: Sociotrendy

Úroveň autonomie pro rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji výzkumného souboru je u všech sledovaných oblastí firem vysoká, rozdíly v odpovídajícím indexu jsou velmi malé a situace je zřejmá i z procentních údajů, které jsou vyjádřeny v grafech 9 až 15. O personálních záležitostech rozhoduje samostatně, dle jejich vyjádření, více než 90 % velkých, středně velkých i malých firem. O marketingu rozhoduje alespoň 80 % firem bez ohledu na jeho velikost, podílu 80 % dosahují velké firmy (se zahraničním kapitálem), menší firmy logicky rozhodují větším podílem, viz graf 10. Obdobná situace je i u dalších oblastí rozhodování, kdy samostatně rozhodují středně velké a malé firmy ve více než třech čtvrtinách případů, případně i ve větším podílu. Nejmenšího podílu autonomie, téměř dvoutřetinového (62,5 %), v rozhodování dosahují velké firmy o investičních záměrech (z důvodu zahraničního vlastníka). Menší firmy v oblasti investičních záměrů jsou autonomní, tedy rozhodují, v daleko větším podílu, a to 77 %. Malé firmy rozhodují v maximálním podílu.

www.sociotrendy.cz



Graf 9: Rozhodování o personálních záležitostech a velikostní struktura firem (%, N= 71)

velké firmy

93,8%

středně velké firmy

91,4%

Rozhodujeme zcela samostatně Rozhodujeme částečně

95,0%

malé firmy 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Zdroj: Sociotrendy Graf 10: Rozhodování o marketingu a velikostní struktura (%, N= 68) 80,0%

velké firmy středně velké firmy

94,1%

malé firmy

94,7% 0%

20%

40%

60%

Rozhodujeme zcela samostatně Rozhodujeme částečně 80% 100%

Zdroj: Sociotrendy Graf 11: Rozhodování o strategických dodavatelích a velikostní struktura firem (%, N= 71) 75,0%

velké firmy středně velké firmy

91,4%

malé firmy

95,0% 0%

20%

40%

60%

Rozhodujeme zcela samostatně Rozhodujeme částečně 80% 100%

Graf 12: Rozhodování o marketingovém výzkumu (preference zákazníků, mapování trhu apod.) a velikostní struktura firem v % (N=68) 80,0%

velké firmy

Rozhodujeme zcela samostatně

88,2%


Rozhodujeme částečně

94,7%

malé firmy 0%

20%

40%

60%

80% 100%

Zdroj: Sociotrendy Graf 13: Rozhodování o rozvoji technologií a velikostní struktura firem (%, N= 70) 75,0%

velké firmy


88,2%



95,0%

malé firmy 0%

20%

40%

60%

80% 100%

Zdroj: Sociotrendy

www.sociotrendy.cz



Graf 14: Rozhodování o Investicích a velikostní struktura firem (%, N= 71) 62,5%

velké firmy


77,1%



100,0%

malé firmy 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Zdroj: Sociotrendy Graf 15: Rozhodování o strategickém směřování firmy a velikostní struktura firem (%, N= 70) 68,8%

velké firmy


77,1%



100,0%

malé firmy 0%

20%

40%

60%

Vůbec nerozhodujeme 80% 100%

Zdroj: Sociotrendy

Důležitost rozhodování Vnímání důležitosti rozhodování firem o oblastech personálních záležitostí, marketingu, o strategických dodavatelích, marketingových výzkumech (preferenci zákazníků, mapování trhu apod.), o rozvoji technologií, investicích a o oblasti strategického směřování firmy je zřejmé z tabulky 5, v níž jsou uvedeny odpovídající indexy důležitosti. Pořadí týkající se důležitosti rozhodovat o různých oblastech působení firmy se liší od pořadí týkajícího se úrovně autonomie pro rozhodování o různých oblastech působení firmy. Na prvním místě se objevuje důležitost rozhodovat o strategickém směřování firmy, investicích, dále o strategických dodavatelích, personálních záležitostech, rozvoji technologií a na posledním místě o marketingu a marketingových výzkumech. Podílové vyjádření je uvedené v grafu 16. Pro více než 80 % firem je důležité mít možnost rozhodovat o oblastech personálních záležitostí, marketingu, o strategických dodavatelích, marketingových výzkumech (preferenci zákazníků, mapování trhu apod.), o rozvoji technologií, investicích a o oblasti strategického směřování firmy. Pořadí o oblasti rozhodování dle důležitosti je uvedené v tabulce 5 a grafu 17, v němž jsou uvedeny odpovídající indexy. Tabulka 5: Důležitost rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji o uvedených oblastech (Použita škála: 1 = Velmi důležité, 2 = Částečně důležité a 3 = málo důležité.) Důležitost rozhodování Počet Minimum Maximum Index důležitosti subjektů (N) o oblastech: Strategického směřování firmy

76

1

3

1,04

Investic

76

1

2

1,07


76

1

2

1,18

Personálních záležitostí

76

1

3

1,21

www.sociotrendy.cz




76

1

3

1,22

Marketingu

76

1

3

1,45

76

1

3

1,58

Marketingových výzkumů (preference zákazníků, mapování trhu apod.) Zdroj: Sociotrendy

Graf 16: Důležitost rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji o uvedených oblastech (%, N=76) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

97,4

81,6

93,4

80,3

65,8

81,6 56,6

Málo důležité Částečně důležité Velmi důležité

Zdroj: Sociotrendy Graf 17: Důležitost rozhodování v rámci působení firmy ve Zlínském kraji o uvedených oblastech (Index: 1 = Velmi důležité, 2 = Částečně důležité a 3 = málo důležité) 3

2

1 Strategického směřování firmy

Investic


Personálních záležitostí


Marketingu

Marketingových výzkumů (preference zákazníků, mapování trhu apod.)

Zdroj: Sociotrendy

Důležitost rozhodování v rámci působení firmy výzkumného souboru ve Zlínském kraji o sledovaných oblastech v podílovém vyjádření je vysoká, pohybuje se však od maximální důležitosti (100 % u velkých firem) až po malou důležitost (55 % u malých firem) podle konkrétní oblasti působení, viz grafy 18 až 24. Důležitost rozhodování o strategickém směřování firmy je u všech firem bez ohledu na jejich velikost maximální, u malých firem se vyskytla v pětiprocentních podílech malá a částečná důležitost. Důležitost rozhodovat o investicích je u všech firem bez ohledu na jejich velikost vyšší než 85 %, pro velké firmy je toto rozhodování nejdůležitější. Důležitost rozhodovat o strategických dodavatelích je nejvyšší u velkých firem, následují firmy středně velké a malé, všechny s podílem vyšším než 70 %. Důležitost rozhodování o oblasti personálních záležitostí je u malých firem výzkumného souboru vyšší než dvoutřetinová (70

www.sociotrendy.cz



%), u středně velkých a velkých firem ještě vyšší (83 % a 81 %), důležitost rozhodovat o rozvoji technologií je u všech firem vyšší než v podílu tří čtvrtin (75 %), pro velké firmy je rozhodování důležitější než pro středně velké a malé firmy. Důležitost rozhodovat o oblasti marketingu je poněkud nižší, pohybuje se od 55 % u malých firem až po 81 % u velkých firem, pro oblast marketingového výzkumu se jedná o rozmezí od 46 % u středně velkých firem až po 69 % u velkých firem. Graf 18: Důležitost rozhodování o strategickém směřování firmy a velikostní struktura firem (%, N=76) velké firmy

100,0%

Velmi důležité


100,0%

Částečně důležité

90,0%

malé firmy ,0%

20,0%

40,0%

Málo důležité 60,0%

80,0%

100,0%

Zdroj: Sociotrendy Graf 19: Důležitost rozhodování o investicích a velikostní struktura firem (%, N=76) 100,0%

velké firmy

Velmi důležité

94,3%



85,0%

malé firmy 75,0%

80,0%

85,0%

90,0%

95,0%

100,0%

Zdroj: Sociotrendy

Graf 20: Důležitost rozhodování o strategických dodavatelích a velikostní struktura firem (%, N=76) 93,8%

velké firmy

Velmi důležité

80,0%


Částečně důležité 70,0%

malé firmy ,0%

20,0%

40,0%

60,0%

80,0%

100,0%

Zdroj: Sociotrendy Graf 21: Důležitost rozhodování o personálních záležitostech a velikostní struktura firem (%, N=76) velké firmy

81,3%


82,9%

12,5% 17,1%

70,0%

malé firmy ,0%

20,0%

40,0%

30,0% 60,0%

80,0%

Velmi důležité Částečně důležité Málo důležité

100,0%

Zdroj: Sociotrendy

www.sociotrendy.cz



Graf 22 : Důležitost rozhodování o rozvoji technologií a velikostní struktura firem (%, N=76)

87,5%

velké firmy

12,5%

80,0%


75,0%

malé firmy ,0%

20,0%

Velmi důležité

14,3%


20,0%

40,0%

60,0%

80,0%

Málo důležité 100,0%

120,0%

Zdroj: Sociotrendy Graf 23: Důležitost rozhodování o marketingu a velikostní struktura firem (%, N=76)

81,3%

velké firmy

12,5% Velmi důležité

62,9%


55,0%

malé firmy ,0%

22,9%


35,0%

Málo důležité

20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0% 120,0%

Zdroj: Sociotrendy Graf 24 : Důležitost rozhodování o marketingovém výzkumu a velikostní struktura firem (%, N=76) 68,8%

velké firmy

45,7%


55,0%

malé firmy ,0%

18,8%

Velmi důležité

40,0%


25,0%

Málo důležité

20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0% 120,0%

Zdroj: Sociotrendy

Shrnutí •

• •

•

Výzkumného šetření se účastnila více než čtvrtina malých firem (do 50 zaměstnanců), téměř polovina středně velkých firem (50-249 zaměstnanců) a velkých firem (s 250 a více zaměstnanci) bylo více než pětina. Převažující charakteristikou podnikání pro více než tři čtvrtiny firem byla materiální výroba, včetně stavebnictví. Následovalo zaměření na obchod, nákup a prodej (bez transformace vstupů, např. maloobchod, velkoobchod, zprostředkování, atd.) a služby. Více než tři čtvrtiny firem náležely českým vlastníkům. Více než pětina firem uvedla spoluvlastnictví se zahraničními partnery. V rámci působení firem ve Zlínském kraji nejvyšší úroveň autonomie firem pro rozhodování se týká rozhodování o personálních záležitostech a regionálním marketingu, nejnižší úroveň autonomie se týká strategického a dlouhodobého směřování firmy. V rámci působení firem ve Zlínském kraji se na prvním místě objevuje důležitost rozhodovat o strategickém směřování firmy, o investicích, dále o strategických dodavatelích, personálních záležitostech, rozvoji technologií a na posledním místě o marketingu.

www.sociotrendy.cz



II.2.A.2 Produkce, dodavatelé, odběratelé Významní dodavatelé surovin, materiálu činností a služeb Firmy spolupracují s významnými dodavateli různých druhů zboží a služeb. Tabulka 6 vypovídá o počtu firem Zlínského kraje, které uvedly své významné dodavatele surovin, materiálu, činností a služeb alespoň jednou. Všechny subjekty uvedly, že alespoň jeden z jejich významných dodavatelů pochází ze Zlínského kraje. Tabulka 6: Počet firem, které udávají významné dodavatele surovin, materiálu, činností a služeb (N=76) Pouze vlastní Ze Zlínského Z jiných krajů Z jiných států Mimo EU zdroje kraje v ČR EU 1. Surovin

1 (1,3 %)

33 (43,4 %)

48 (63,2 %)

39 (51,3 %)

16 (21,1 %)

2. Polotovarů, polohotových výrobků, dílů

11 (14,5 %)

76 (100 %)

40 (52,6 %)

26 (34,2 %)

7 (9,2 %)

3. Výzkumných a vývojových činností

21 (27,6 %)

12 (15,8 %)

20 (26,3 %)

15 (19,7 %)

5 (6,6 %)

4. Služeb

11 (14,5 %)

52 (68,4 %)

40 (52,6 %)

8 (10,5 %)

2 (2,6 %)

Zdroj: Sociotrendy

Graf 25 udává geografický rozptyl jednotlivých druhů surovin, materiálu, činností a služeb v rámci uvedených specifikací. Největší podíl významných dodavatelů polotovarů, dílů a rovněž služeb, pochází ze Zlínského kraje. Graf 25: Geografický rozptyl významných dodavatelů surovin, materiálu, činností a služeb v podílovém vyjádření (Podíly - % firem, které uvedly významné dodavatele pro uvedené oblasti alespoň jednou)

1. Surovin Pouze vlastní zdroje Ze Zlínského kraje

2.Polotovarů,polohotových výrobků, dílů

Z jiných krajů v ČR 3.Výzkumných a vývojových činností

Z jiných států EU Mimo EU

4. Služeb 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Zdroj: Sociotrendy

Primární odběratelé výrobků a služeb Nevětší podíl (50 %) primárních odběratelů výrobků a služeb firem Zlínského kraje je směrován především na konečného spotřebitele (domácnost, firmu, veřejný sektor). Na druhém místě se jedná o odběratele ze zpracovatelského průmyslu (využívající produkt k dalšímu zpracování) a na třetím místě o obchodní organizace (nabízející produkty, služby na trhu konečným spotřebitelům). Podrobně viz graf 26.

www.sociotrendy.cz



Graf 26: Primární odběratelé výrobků a služeb (%, N=70) Konečný spotřebitel (domácnost, firma, veřejný sektor)

22,9% 50,0%

Zpracovatelský průmysl (využívající produkt k dalšímu zpracování)

27,1%

Obchodní organizace (nabízející produkty, služby na trhu konečným spotřebitelům)

Zdroj: Sociotrendy

Malé firmy častěji své výrobky a služby dodávají přímo konečnému spotřebiteli, viz graf 27. Velké firmy dodávají ve větším podílu také zpracovatelskému průmyslu a obchodním organizacím. U středně velkých firem převažují koneční spotřebitelé (firmy, domácnosti, veřejný sektor), následují odběratelé ze zpracovatelského průmyslu. Graf 27: Primární odběratelé a velikostní struktura firem (%, N=70)

25,0%

velké firmy

37,5%

48,5%


36,4%

72,2%

malé firmy 0%

20%

40%

Konečný spotřebitel (domácnost, firma, veřejný sektor)

37,5%

15,2%

5,6% 22,2% 60%

80%

Zpracovatelský průmysl (využívající produkt k dalšímu zpracování) Obchodní organizace (nabízející produkty, služby na trhu konečným spotřebitelům)

100%

Zdroj: Sociotrendy

Geografické rozložení odběratelů Výrobky a služby firem jsou odebírány jak subjekty ze Zlínského kraje, tak z jiných regionů mimo Zlínský kraj. Počty firem, které výrobky a služby prodávají v uvedených lokalitách, jsou uvedeny v tabulce 7. Tabulka 7: Geografický rozptyl prodeje výrobků a služeb Podíl prodeje výrobků a

Podíl prodeje výrobků a



služeb ve ZK

služeb v jiných krajích ČR

služeb v EU

služeb mimo EU

62 (81,6 %)

67 (88,2 %)

53 (69,7 %)

32 (42,1 %)

Zdroj: Sociotrendy

Podíl prodeje výrobků a služeb firem v lokalitách je uveden v grafu 28.

www.sociotrendy.cz



Graf 28: Podíl prodeje výrobků a služeb firem podle všech oblastí uvedených firmami (%, N= 214)

prodej produktů ve ZK

15,0%

29,0% prodej produktů v jiných krajích ČR

24,8%

prodej produktů v EU 31,3% prodej produktů mimo EU

Zdroj: Sociotrendy

Průměrné procento prodeje výrobků a služeb ve Zlínském kraji je výrazně vyšší než medián, lze tedy interpretovat, že prodej výrobků a služeb bude více směřován mimo Zlínský kraj. Podíly prodeje výrobků a služeb v jednotlivých územních celcích celkově variují v rozmezí 10 % až 40 %.102 Ve výzkumném se vyskytl malý podíl (3 %) firem, které prodávají výrobky a služby pouze ve Zlínském, také více než desetina (13 %) firem prodává své výrobky a služby pouze mimo Zlínský kraj103 (viz graf 29). Graf 29 : Geografický rozptyl prodeje výrobků a služeb (N=71) 3% 13% Prodej ve ZK i mimo ZK Prodej pouze mimo ZK 84%

Prodej pouze ve ZK

Zdroj: Sociotrendy

102 103

Firmy odhadovaly podíly tak, aby v součtu měly 100 %. Jedna firma pouze mimo EU.

www.sociotrendy.cz



Graf 30: Centrální charakteristiky podílu prodeje výrobků a služeb firem (%) 50 40 30 20

Průměrné procento

10

Median

0 Podíl prodeje produktů ve ZK

Podíl prodeje produktů v jiných krajích ČR

Podíl prodeje produktů v EU

Podíl prodeje produktů mimo EU

Zdroj: Sociotrendy Tabulka 8: Centrální charakteristiky podílu prodeje výrobků a služeb firem Podíl prodeje

Podíl prodeje

Podíl prodeje

Podíl prodeje výrobků

výrobků a služeb ve

výrobků a služeb

výrobků a

a služeb mimo EU

ZK

v jiných krajích ČR

služeb v EU

62

67

53

32

Průměrné procento

34,37

33,29

40,08

18,95

Medián Zdroj: Sociotrendy

14,00

25,00

40,00

10,00

Validní odpovědi

Průměrný podíl prodeje výrobků a služeb podle velikostní struktury podniku je uveden v grafu 31.104 Největší podíl výrobků a služeb (polovina) směřujících do Zlínského kraje náleží malým firmám, největší podíl výrobků a služeb směřujících do zemí EU náleží středně velkým a velkým firmám a největší podíl výrobků a služeb směřujících mimo EU náleží velkým firmám. Graf 31: Geografický rozptyl prodeje výrobků a služeb podle velikosti firem (%) 60 50

50,33 46,92 44,47 40,61

40

34,25 30

malé firmy

30,62 27,55


24,68

22,75

20 15,96 10

velké firmy

15,64 8,04

0 Podíl prodeje produktů Podíl prodeje produktů v Podíl prodeje produktů v Podíl prodeje produktů ve ZK jiných krajích ČR EU mimo EU

Zdroj: Sociotrendy

Průměrný podíl prodeje výrobků a služeb z hlediska převažující charakteristiky podnikání je uveden v grafu 32. 104

Velikostní struktura firem je podrobně analyzována v kapitole týkající se lidských zdrojů.

www.sociotrendy.cz



Největší podíl výrobků a služeb (více než dvě třetiny) směřujících do Zlínského kraje náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání, kterou je poskytování služeb. Největší podíl výrobků a služeb (více než tři čtvrtiny) směřujících do jiných regionů ČR náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání Znalostní produkty a služby nemateriálové povahy. Největší podíl výrobků a služeb (více než dvě pětiny) směřujících do zemí EU náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání Materiální výroba včetně stavebnictví. Největší podíl výrobků a služeb (necelá čtvrtina) směřujících mimo země EU náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání Obchod, nákup, prodej, rovněž necelou pětinou firmám s převažující charakteristikou podnikání Materiální výroba včetně stavebnictví. Graf 32: Geografický rozptyl prodeje výrobků a služeb podle převažující charakteristiky podnikání (%) 100 90

90

80 70

70 Materiální výroba, včetně stavebnictví

60 50 44

40

33,33 29,4

30

41 39,89

37,5 30,38

Znalostní produkty a služby nemateriálové 43,23 32,5 30

20 15 10

10

Obchod, nákup a prodej Služby (doprava apod.) 23 18,68

Jiné

0 Podíl prodeje produktů ve ZK

Podíl prodeje produktů v jiných krajích ČR

Podíl prodeje produktů v EU

Podíl prodeje produktů mimo EU

Zdroj: Sociotrendy

Shrnutí • •

•

• •

•

Největší podíl významných dodavatelů polotovarů, dílů a rovněž služeb firmám Zlínského kraje pochází ze Zlínského kraje. Prodej výrobků a služeb firem Zlínského kraje směřuje přibližně po necelých třetinách zpět do Zlínského kraje a do jiných regionů ČR, čtvrtinou do zemí EU a necelou sedminou (patnácti procenty) mimo EU. Největší podíl výrobků a služeb (polovina) směřujících do Zlínského kraje náleží malým firmám, největší podíl výrobků a služeb směřujících do zemí EU náleží středně velkým a velkým firmám a největší podíl výrobků a služeb směřujících mimo EU náleží velkým firmám. Největší podíl výrobků a služeb (více než dvě třetiny) směřujících do Zlínského kraje náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání ve službách. Největší podíl výrobků a služeb (více než tři čtvrtiny) směřujících do jiných regionů ČR náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání Znalostní produkty a služby nemateriálové povahy. Největší podíl výrobků a služeb (více než dvě pětiny) směřujících do zemí EU náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání Materiální výroba včetně stavebnictví.

www.sociotrendy.cz



•

Největší podíl výrobků a služeb (necelá čtvrtina) směřujících mimo země EU náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání Obchod, nákup, prodej, rovněž necelou pětinou firmám s převažující charakteristikou podnikání Materiální výroba včetně stavebnictví.

II.2.A.3 Strategické směřování firem, vývoj základních ekonomických ukazatelů Směřování rozvoje firem Charakteristiky tržních priorit týkajících se směřování rozvoje firem v příštích třech letech jsou významné pro všechny respondenty. Důležitost byla zvýznamněna výběrem předkládaných oblastí směřování tržního rozvoje firmy i zjištěním úrovně důležitosti prostřednictvím ohodnocení na škále („1“ = maximální priorita, až „5“ není prioritou). Uspořádání charakteristik podle úrovně hodnocení je uvedeno v tabulce 9. Na prvním místě firmy uváděly potřebu stabilizovat situaci se svými současnými produkty na současném trhu, na druhém místě se jednalo o proniknutí na nové trhy současnými produkty. Produktové inovace nejsou celkově pro podniky prioritní záležitostí. Avšak situace je diferencovaná podle převažující charakteristiky podnikání, viz dále. Tabulka 9: Tržní priority ve směřování rozvoje firem (Index: „1“ = maximální priorita, …, „5“ není prioritou) Index 105 Počet Minimum Maximum % priority Stabilizovat současnými produkty situaci na

66

1

5

1,61

86,8

Současnými produkty proniknout na nové trhy

68

1

5

1,84

89,5

Inovovanými produkty vstoupit na současný trh

68

1

5

1,91

89,5

Inovovanými produkty získat nové trhy

67

1

5

2,06

88,2

současném trhu

Zdroj: Sociotrendy

Diferenciace ve směřování firem v závislosti na jejich velikosti je minimální, požadavek stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu je mírně důležitější pro malé firmy, viz graf 33.

105

Jedná se o podíl vzhledem k velikosti souboru, tedy N=76. Na tržní prioritu „Stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu“ odpovědělo 66 firem, což je 86,8%.

www.sociotrendy.cz



Graf 33: Směřování firem v závislosti na jejich velikosti (Index: „1“ = maximální priorita,…, „5“ není prioritou) 3

malé firmy

2

středně velké firmy 1

velké firmy Stabilizovat současnými Současnými produkty Inovovanými produkty Inovovanými produkty produkty situaci na proniknout na nové vstoupit na současný získat nové trhy současném trhu trhy trh

Zdroj: Sociotrendy

Projevila se diferenciace ve směřování firem v závislosti na převažující charakteristice podnikání. Firmy zaměřené na Znalostní produkty a služby nemateriálové povahy hodlají inovovanými produkty vstoupit na současný trh, rovněž inovovanými produkty získat nové trhy. Stabilizovat situaci na současném trhu současnými produkty jejich prioritou není. Rozptyl jednotlivých druhů firem v tržních prioritách je zřejmý z grafu 34. Graf 34: Směřování firem v závislosti na převažující charakteristice podnikání (Index: „1“ = maximální priorita,…, „5“ není prioritou) 5

Materiální výroba, včetně stavebnictví

4

Znalostní produkty a služby nemateriálové

3

Obchod, nákup a prodej

2

Služby (doprava apod.)

1 Stabilizovat současnými produkty situaci na současném trhu

Současnými produkty proniknout na nové trhy

Inovovanými produkty vstoupit na současný trh

Inovovanými produkty získat nové trhy

Jiné

Zdroj: Sociotrendy

Roční tržby a jejich odhadovaný vývoj Ze získaných údajů106 nelze očekávat, že by mělo dojít ve firmách v současné době k zásadnímu poklesu ve vývoji tržeb. Pokud bereme v úvahu ohodnocení vývoje tržeb (medián), i zde je předpokládán pro budoucí rok mírný nárůst. V tomto roce odhad charakteristiky nedosahuje úrovně roku 2009, celkově se jedná o snížení charakteristiky o 2,1 mil. Kč.

106

Jedná se o odhady tržeb tak, jak byly uvedeny zástupci firem.

www.sociotrendy.cz



Graf 35: Meziroční vývoj tržeb v centrálních charakteristikách (mil. Kč) 700 600 500 400

Průměr

300

Median

200 100 0 roční tržby 2009

roční tržby 2010

roční tržby 2011

roční tržby 2012

Zdroj: Sociotrendy

Tabulka 10: Meziroční vývoj tržeb ve statistických charakteristikách Počet Minimum Maximum roční tržby (v mil. Kč) 2009 roční tržby (v mil. Kč) 2010 roční tržby (v mil. Kč) 2011 roční tržby (v mil. Kč) 2012 Zdroj: Sociotrendy

64 62 62 55

15,31 18,0 18,0 18,0

5670,45 8000,0 8000,0 9000,0

Průměr

Medián

470,98 498,12 535,94 597,10

177,08 155,50 175,0 250,0

Graf 36: Meziroční vývoj tržeb malých firem v centrálních charakteristikách (mil. Kč) 60 50

Průměr

40

Medián

30 20 roční tržby 2009

roční tržby 2010

roční tržby 2011

roční tržby 2012

Zdroj: Sociotrendy

Meziroční vývoj tržeb podle velikosti firem a převažující charakteristiky podnikání je uveden v grafech 37 až 40. Narůstající vývoj tržeb je odhadován u velkých firem a u firem zaměřených na obchodní činnost. Vesměs je vývoj tržeb odhadován jako stagnující, případně velmi mírně rostoucí.

www.sociotrendy.cz



Graf 37: Meziroční vývoj tržeb středně velkých firem v centrálních charakteristikách (mil. Kč) 400 350 300 250 Průměr

200

Medián

150 100 50 0 roční tržby 2009

roční tržby 2010

roční tržby 2011

roční tržby 2012

Zdroj: Sociotrendy Graf 38: Meziroční vývoj tržeb velkých firem v centrálních charakteristikách (mil. Kč) 1800 1600 1400 1200

Průměr

1000

Medián


roční tržby 2010

roční tržby 2011

roční tržby 2012

Zdroj: Sociotrendy Graf 39: Meziroční vývoj průměrných ročních tržeb a odhad tržeb subjektů pro rok 2012 podle převažující charakteristiky podnikání (mil. Kč) 800 700 Materiální výroba, včetně stavebnictví Znalostní produkty a služby nemateriálové Obchod, nákup a prodej Služby (doprava apod.) Jiné

600 500 400 300 200 100 0 roční tržby 2009

roční tržby 2010

roční tržby 2011

roční tržby 2012

Zdroj: Sociotrendy

www.sociotrendy.cz



Graf 40: Meziroční vývoj průměrných ročních tržeb a odhad tržeb subjektů pro rok 2012 podle velikostní struktury firem (mil. Kč) 2000 1500 malé firmy 1000

středně velké firmy velké firmy


roční tržby 2010

roční tržby 2011

roční tržby 2012

Zdroj: Sociotrendy

Shrnutí •

•

Ve strategickém směřování firem v příštích třech letech na prvním místě firmy uváděly potřebu stabilizovat situaci se svými současnými produkty na současném trhu, na druhém místě se jednalo o proniknutí na nové trhy současnými produkty. Produktové inovace nejsou celkově pro podniky prioritní záležitostí. Firmy neočekávají, že by mělo u nich dojít v současné době k zásadnímu poklesu ve vývoji tržeb.

II.2.A.4 Dopady ekonomické krize na inovační aktivity firmy Vnímání současné situace na trhu Celková situace firem vzhledem k jejich současnému postavení na trhu se pohybuje spíše v oblasti pozitivního subjektivního hodnocení prostřednictvím škály 1 – 5 (s hodnotami: 1=velmi pozitivní situace na trhu, …, 5=velmi negativní situace na trhu). Hodnocení charakteristik umožnilo výpočet indexů tržní situace, které se pohybují v rozmezí 2,1 – 3,25. Pozice jednotlivých indexů jsou uvedeny v grafu 41. Nejlepší situaci celkově firmy spatřují v oblasti spolupráce se zahraničními firmami, následuje vývoj ekonomické situace, spolupráce se subjekty soukromé sféry a jejich participace na vývoji, platební morálka obchodních partnerů, spolupráce se subjekty akademické sféry a jejich participace na vývoji. Jako nejhorší bylo hodnoceno chování konkurenčních firem. Graf 41: Indexy tržní situace (Index: 1=velmi pozitivní situace,…,5=velmi negativní situace) 5 4 3 2 1 Spolupráce se zahraničními obchodními partnery

Vývoj ekonomické situace

Spolupráce se subjekty Platební morálka Spolupráce se subjekty Chování konkurenčních soukromé sféry a jejich obchodních partnerů akademické sféry a firem jejich participace na vývoji

Zdroj: Sociotrendy

www.sociotrendy.cz



Projevy dopadu ekonomické krize na podnikání a inovační aktivity Při zjišťování projevů dopadu ekonomické krize na podnikání a inovační aktivity měli zástupci firem možnost uvádět na položený dotaz i více odpovědí.107 Celkem uvedli 164 odpovědí. Z těchto odpovědí nejčastější uvedenou možností řešení projevu dopadu ekonomické krize na podnikání a inovační aktivity bylo snižování počtu zaměstnanců. Jednalo se o více než čtvrtinu (28 % ze všech vícenásobných odpovědí). Snižování počtu zaměstnanců uváděly téměř tři čtvrtiny firem, které zaznamenaly alespoň jednou volbou z dané nabídky možností. Dále byl uváděn výrazný pokles tržeb oproti předchozímu období o 20 % a více. Jednalo se téměř o čtvrtinu odpovědí (23,2 %) a takto odpovídaly téměř dvě třetiny zástupců firem (60,3 %). Necelá pětina firem (17 %) uvedla, že krize je příliš nezasáhla. Ostatní možnosti jsou uvedené v tabulce 11. Graf 42: Projevy dopadu ekonomické krize na podnikání a inovační aktivity (%)

30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Snižování počtu zaměstnanců

Výrazný pokles tržeb (o 20% a více) oproti předchozímu období

Odsunutí investičních záměrů do budoucnosti

Provádění úsporných opatření v oblasti mezd (např. zkracování pracovních úvazků)

Jiná úsporná opatření

Snižování výdajů na inovace

Zdroj: Sociotrendy Tabulka 11: Projevy dopadu ekonomické krize na podnikání a inovační aktivity (Souhrnná tabulka) Odpovědi

% z validních

Počet

%

46

28,0 %

73,0 %

38

23,2 %

60,3 %

26

15,9 %

41,3 %

Odsunutí investičních záměrů do budoucnosti

34

20,7 %

54,0 %

Snižování výdajů na inovace

8

4,9 %

12,7 %

12

7,3 %

19,0 %

164

100,0 %

260,3 %

Snižování počtu zaměstnanců Výrazný pokles tržeb (o 20% a více) oproti předchozímu období Provádění úsporných opatření v oblasti mezd (např. zkracování pracovních úvazků)

Komplexní úsporná opatření Celkem Zdroj: Sociotrendy

109

případů (63)

108

107

Metodologicky šlo a analýzu vícenásobných výběrových odpovědí. Proto je uvedena informace o počtu odpovědí, nikoliv o počtu firem. Počet firem se promítá do posledního sloupce tabulky 11. 108 Validními případy jsou firmy, které odpovídaly na danou otázku. Respondenti (firmy) neodpovídají zpravidla na všechny otázky, situace se řeší odečtením vynechaných údajů. Proto je uveden počet (63) firem jako validní případy analýzy znaku „Projevy dopadu ekonomické krize“. 109 Komplexnost spočívala ve snižování pracovních úvazků včetně snižování počtu zaměstnanců, omezením výroby, snížením výdajů na inovace a omezením rozvojových záměrů.

www.sociotrendy.cz



Co se týče jiných úsporných opatření, nejčastěji se jednalo o zavedení štíhlých nástrojů výroby (např. zavedení controllingu, optimalizace nákladů, restrukturalizace zákaznického portfolia), modernizaci výroby pomocí nových výrobních technologií, snížení nákladů za energie (zařízení s nižší spotřebou elektrické energie, využití zařízení na rekuperaci tepla – využití odpadního tepla pro ohřev TUV a otop), zavedení úkolové mzdy, rovněž implementaci nových informačních systémů apod. Polovina firem ekonomickou krizi považuje pouze za částečně překonanou. Další úrovně jsou upřesněny v grafu 43. Graf 43: Úroveň překonání krize (%, N=76) Již překonaná 14,5%

10,5%

Částečně překonaná

15,8%

14,5%

44,7%

Nepřekonaná, ale přizpůsobení novým podmínkám Nepřekonaná

Bez odpovědi

Zdroj: Sociotrendy

Částečné překonání ekonomické krize pro některé firmy znamená přizpůsobení se novým podmínkám trhu. Jedná se o hledání nových odbytových možností nebo o změnu sortimentu výrobků, rovněž o rozšíření služeb a větší orientaci na export a nové trhy. Přestože došlo ve výrobním procesu ke značnému zdražení vstupních nákladů (např. materiál, energie), objevují se na trhu konkurenční firmy, které jsou ochotné i za cenu ztrát akceptovat dumpingové ceny. Přizpůsobení se novým podmínkám trhu znamená také změnu ve strategii řízení, a to v restrukturalizaci procesů ve prospěch marketingu, obchodu, produktivity a rentability podniků, ve zvýšení úrovně organizace práce a řízení např. implementací nového informačního systému, pořízením nových CNC strojů, zavedením úkolových mezd apod. Šestina firem považuje krizi dosud za nepřekonanou a stále pociťují její negativní dopady. V této skupině se objevil názor, že „lidé teprve krizi pocítí a to zejména v důsledku politických rozhodnutí“. Rovněž některé subjekty uváděly, že předpokládají druhou vlnu krize. Dalším sdělením bylo, že „negativní dopady krize ve stavebním průmyslu se objeví později, krize zde začala až v roce 2011“. Období, během něhož by mělo dojít dle zástupců firem k překonání krize, se pohybuje od jednoho do pěti let. Tuto okolnost upřesnila necelá třetina (30,3 %) dotázaných, z nichž někteří uvedli doplňující komentář. Komentáře subjektů týkající se překonání krize, lze shrnout do tematických celků. Jeden z nich je charakteristický pesimistickým očekáváním, kdy návrat k objemům tržeb před krizí již není vůbec předpokládán. Do této skupiny lze zařadit i aktuální demografickou situaci (snižování počtu obyvatel, stárnutí populace apod.) a reálné se snižování koupěschopnosti obyvatel, což má negativní vliv na rozvoj a inovace výrobních firem. Jiným názorem je, že není očekáván pouze brzký návrat tržeb dosahovaných

www.sociotrendy.cz



z let před krizí. Dále je předpokládaná i druhá vlna krize se současnou stagnací zakázek. Objevil se i názor, že je malá státní podpora domácích produktů, přičemž zahraniční dodavatelé jsou mnohdy svým státem podporováni a proto mohou snadno pronikat i na zahraniční trhy.

Shrnutí • •

• • •

Nejčastější možností řešení projevů dopadu ekonomické krize na podnikání a inovační aktivity bylo snižování počtu zaměstnanců. Krize, která se převážně projevila snížením tržeb, byla dále řešena prováděním úsporných opatření v oblasti mezd (např. zkracováním pracovních úvazků), odsunutím investičních záměrů do budoucna, snižováním výdajů na inovace a dalšími možnosti (např. komplexními úspornými opatřeními). Částečné překonání ekonomické krize pro firmy znamená přizpůsobení se novým podmínkám trhu a změnou strategie řízení podniků. Období, během něhož by mělo dojít dle zástupců firem k překonání krize, se pohybuje od jednoho do pěti let. Vyskytla se i pesimistická očekávání, kdy návrat k objemům tržeb před krizí již není předpokládán. To této skupiny lze zařadit i aktuální demografickou situaci (snižování počtu obyvatel, stárnutí populace apod.) a reálné se snižování koupěschopnosti obyvatel, což má negativní vliv na rozvoj a inovace výrobních firem.

www.sociotrendy.cz



II.2.A.5 Aktuální rozvojové bariéry Inovace ve firmách a jejich bariéry Možnosti inovací (ve smyslu všech druhů inovací) jsou často závislé na celé řadě okolností, které inovacím ve firmách mohou bránit. Z předloženého seznamu konkrétních bariér inovací byla volena intenzita jejich vlivu na zavádění inovací na škále 1 až 5, (kdy 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra). Jestliže se firmy s bariérami zavádění inovací nepotýkaly, potom se k této problematice nevyjadřovaly. Seznam bariér inovací podle pořadí od největších bariér po nejnižší je uveden v tabulce 12. Jako největší bariéry byly uváděny zejména náročná administrativa s odpovídající byrokratickou zátěží (neefektivní povinné výkaznictví), dále finanční okolnosti (výrobní a mzdové) a politická nestabilita v ČR (cíle v trvání pouze jednoho volebního období). Ostatní bariéry jsou uvedené níže. Tabulka 12: Bariéry inovací

Administrativa, byrokratická zátěž Vysoké výrobní náklady Vysoké náklady na mzdy Politická nestabilita v ČR Špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků Nedostatečná podpora exportu Preference kvantity na úkor kvality a špičkové technologie Ekonomická nestabilita v ČR Nedostatečná legislativa, normy Cenová strategie řetězců firem Nízký stav kvalifikovaných pracovníků Zahraniční konkurence Domácí konkurence Nízká dostupnost finančních prostředků Nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů

48 43 45 45 48 46

Minimum (Nízká bariéra) 1 1 1 1 1 1

45

1

5

2,84

45 44 36 47 45 47 45 38

1 1 1 1 1 1 1 1

5 5 5 5 5 5 5 5

2,82 2,8 2,75 2,68 2,53 2,53 2,51 2,5

Nedostatek manažerských dovedností

45

1

5

2,49

Nízký zájem zákazníků o nové produkty Nízká úroveň technologií Nízká informace o trzích Nedostatek informací o nových technologiích Nedostatek znalostí o dotacích Nedostatečné prostory – budovy a pozemky Zdroj: Sociotrendy

44 44 43 45 46 47

1 1 1 1 1 1

5 5 4 5 5 5

2,39 2,39 2,23 2,18 2,15 2,06

Počet

Maximum (Vysoká bariéra) 5 5 5 5 5 5

Index bariéry 3,58 3,14 3 3 2,94 2,87

Rozdíly mezi průměrným hodnotami udávané velikosti bariér podle velikosti firem jsou uvedeny v grafu 44 (který má tři část) a tabulce 24 v příloze 1. Rozdíly mezi průměrným hodnotami udávané velikosti bariér podle převažující charakteristiky podnikání jsou uvedeny

www.sociotrendy.cz



a v grafu 45 (který má čtyři části). Nízký zájem o nové produkty a rovněž vysoké výrobní náklady jsou výraznou inovační bariérou pro středně velké firmy. Politická nestabilita je jako bariéra významně vyšší u malých firem a administrativa jako byrokratická zátěž je významná pro malé a střední firmy. Graf 44: Průměrné hodnoty udávané velikosti bariér podle velikosti firem – 1. Část (Index: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) 5 4 3

malé firmy středně velké firmy

2

velké firmy

1 1. Zahraniční 2. Domácí konkurence konkurence

3. Nízká 4. Cenová 5. Nízký zájem informace o strategie zákazníků o trzích řetězců firem nové produkty

6. Vysoké výrobní náklady

7. Vysoké náklady na mzdy

Zdroj: Sociotrendy

Graf 44: Průměrné hodnoty udávané velikosti bariér podle velikosti firem – 2.část (Index: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) 5 4 3


2

velké firmy

1 8. Nízká dostupnost finančních prostředků

9. Nedostatek informací o nových technologiích

10. 11. Preference 12. Nízký stav 13. Špatná 14. Ekonomická Nedostatečné kvantity na úkor kvalifikovaných dostupnost nestabilita v ČR prostory – kvality a pracovníků kvalifikovaných budovy a špičkové pracovníků pozemky technologie

Zdroj: Sociotrendy

www.sociotrendy.cz



Graf 44: Průměrné hodnoty udávané velikosti bariér podle velikosti firem – 3.část (Index: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) 5

4 malé firmy středně velké firmy

3

velké firmy 2

1 15. Politická 16. 17. 18. Nedostatek19. Nedostatek 20. Nízká nestabilita v Nedostatečná Administrativa, manažerských znalostí o úroveň ČR legislativa, byrokratická dovedností dotacích technologií normy zátěž

21. 22. Nedostatečná Nedostatečný podpora přístup ke exportu znalostem sítí a klastrů

Zdroj: Sociotrendy

Graf 45: Průměrné hodnoty udávané velikosti bariér podle převažující charakteristiky podnikání – 1.část (Index: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) 5 4 Materiální výroba, včetně stavebnictví

3

Obchod, nákup a prodej Služby (doprava apod.)

2

Jiné

1 1. Zahraniční konkurence

2. Domácí konkurence

3. Nízká informace o trzích

4. Cenová 5. Nízký zájem strategie zákazníků o řetězců firem nové produkty

Poznamenáváme, že u položky 4. „Cenová strategie řetězců firem“ se Index bariéry u firem, zabývající se činnostmi „Materiální výroba, včetně stavebnictví“ a „Obchod, nákup a prodej“, shodují.

Zdroj: Sociotrendy

www.sociotrendy.cz



Graf 45: Průměrné hodnoty udávané velikosti bariér podle převažující charakteristiky podnikání – 2.část (Index: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) 5 4 3

Materiální výroba, včetně stavebnictví Obchod, nákup a prodej

2

Služby (doprava apod.) Jiné

1 6. Vysoké 7. Vysoké výrobní náklady náklady na mzdy

8. Nízká dostupnost finančních prostředků


10. Nedostatečné prostory – budovy a pozemky

Zdroj: Sociotrendy Graf 45: Průměrné hodnoty udávané velikosti bariér podle převažující charakteristiky podnikání – 3.část (Index: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) 5

4

3


2


1 11. Preference 12. Nízký stav 13. Špatná 14. 15. Politická 16. kvantity na kvalifikovaných dostupnost Ekonomická nestabilita v ČR Nedostatečná úkor kvality a pracovníků kvalifikovaných nestabilita v ČR legislativa, špičkové pracovníků normy technologie

Zdroj: Sociotrendy Graf 45: Průměrné hodnoty udávané velikosti bariér podle převažující charakteristiky podnikání – 4.část (Index: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) 5 4 3


2

Služby (doprava apod.) 1

Jiné 17. 18. Nedostatek 19. Nedostatek 20. Nízká Administrativa, manažerských znalostí o úroveň byrokratická dovedností dotacích technologií zátěž

21. 22. Nedostatečná Nedostatečný podpora přístup ke exportu znalostem sítí a klastrů

Zdroj: Sociotrendy

www.sociotrendy.cz



Typologie bariér Metoda faktorové analýzy jako jedné ze sofistikovaných multidimenzionálních analýz110 umožňuje nahlédnout na všechny údaje, které jsou podrobeny analýze, ve vzájemných vazbách, nikoliv pouze v izolovaném pohledu. Tato metoda byla aplikována na položky (indikátory bariér) charakterizující obecně bariéry inovací a jsou uvedeny jejich seznamem v tabulce 12. Před zahájením analýzy byl položen dotaz, zda existují nějaké faktory ve smyslu potencialit, jejichž působením se uvedené položky seskupují tak, aby si seskupené položky byly prostřednictvím působení daného faktoru „podobné“. Cílem analýzy je tento faktor nalézt. Prostřednictvím baterie položek (indikátorů) byly extrahovány čtyři faktory, které působí jako psychologická seskupení různých postojů uvnitř zkoumaných firem a které indikátory seskupují prostřednictvím zjišťovaných vazeb. V tomto pojetí jde o psychologické bariéry, které jsou jednotlivými indikátory (položkami) syceny. Tyto faktory a jim odpovídající položky lze chápat jako významné oblasti pro další interpretaci v rámci uskutečňovaných inovací ve firmách, které byly analyzovány. Akceptace působení položek ve firmě vytváří problém. Působí zejména prostřednictvím představ, toho, co je fakticky jako problém pojímáno a co je omezující pro samotné rozhodování pro inovační aktivity do té doby, dokud nejsou i tyto psychologické bariéry odstraněny. Položky (indikátory) faktorů a jejich sycení je uvedeno v tabulce 25 v příloze. Prvním nejsilnějším faktorem je ten, který vytváří seskupení níže uvedených položek (bariér): • Cenová strategie řetězců firem • Nedostatek informací o nových technologiích • Ekonomická nestabilita v ČR • Politická nestabilita v ČR • Nedostatečná legislativa, normy • Nedostatek manažerských dovedností • Nízká úroveň technologií • Nedostatečná podpora exportu • Nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů „Společným jmenovatelem“ uvedených položek je, že působí jako základní báze bariér inovací ve firmách. Pokud bychom připustili v nějakém podniku výskyt všech položek uvedených v daném seskupení, potom je nejvýše pravděpodobné, že se firma do inovací vůbec nepustí, ani se o to nepokusí. Aby se firma o inovace alespoň pokusila, musela by připustit, že tyto položky přítomny nejsou, případně by měla mít schopnost jejich působení eliminovat. (Jinými slovy ve firmě by byly vyhledány položky opačného působení.) Některé z položek tohoto faktoru lze chápat jednak jako působící vně firem, ale některé působí i uvnitř nich, případně jsou v kombinacích. Vyčerpává více než čtvrtinu proměnlivosti (variability) dat. Byl nazván faktorem základních bariér inovací. Tento faktor působí určitou mírou ve všech firmách (jinak by nebyl nalezen). Druhý nejsilnější faktor, který vyčerpává sedminu variability dat, se jeví se jako výrazný faktor působící uvnitř některých firem. Odpovídající seskupení je sestaveno pouze ze tří položek: • Nedostatečné prostory - budovy a pozemky 110

Rozklad matice dat prostřednictvím jejích charakteristických čísel a vektorů.

www.sociotrendy.cz



• Nízký stav kvalifikovaných pracovníků • Špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků Je sycen položkami vytvářející a priori nepružné inovační prostředí. Můžeme ho označit jako „faktor zdrojů“. Pokud nemáme kvalifikované pracovníky a prostory, nemáme s kým a kde inovovat. Avšak tento faktor působí menší intenzitou (podniky své prostory a zaměstnance mají). Faktor, přesněji jeho položky, jsou bariérou. Třetím faktorem, který vyčerpává téměř osminu variability dat, je „vnitřní faktor“, jehož působením bylo vyhledáno seskupení položek: • Domácí konkurence • Vysoké výrobní náklady • Nízká dostupnost finančních prostředků Působení je zřejmé - pokud firma má např. vysoké výrobní náklady (působí zde tento faktor), firma si zdůvodní, proč nemůže inovovat. Čtvrtý „vnější faktor“ obsahuje indikátory (bariéry): • Zahraniční konkurence • Nízká informace o trzích • Nízký zájem zákazníků o nové produkty Tento faktor působí nejmenší silou, dá se říci, že akceptování některé položky tohoto seskupení inovacím bránit bude, ale jistě menší intenzitou, než např. položky základní báze nebo položky zdrojů. Shrnutí: Použití faktorů a odpovídajících položek může být praktické. Jestliže v konkrétní firmě bude převaha názorů na významnost bariér spadat mezi položky základních bariér, je vhodné orientovat pracovníky firmy směrem k akceptování možnosti změny a rozhodnutí se ke změnám. Pokud v konkrétní firmě převažují položky spadající do bariér např. vnějšího faktoru, potom i akceptování změny je ve firmě jednodušší a potenciál pro realizaci inovací vyšší. Důkazem toho, že bariéry inovací jsou překonatelné, jsou právě inovující firmy.

Opatření k řešení bariér zavádění inovací Na otázku týkající se řešení bariér byly volnými odpověďmi získány upřesňující údaje o způsobech řešení těch bariér, které považují zástupci firem za nejzávažnější. Konkurenční prostředí Řešení bariér týkajících se konkurenčního prostředí se může odehrávat jednak v kompetenci samotných firem, jednak v kompetenci státu. Tradičně důležitou okolností v kompetenci firem je nabízení kvalitnějších výrobků a služeb za nižší cenu, inovace nabízených produktů, důraz nikoli na kvantitu, ale na kvalitu dodávaných výrobků či služeb, tedy na precizaci činnosti firem. Firmy by měly podle svých finančních možností investovat do svých inovací, technologií, lidských zdrojů apod. více než konkurence. Nedílnou součástí konkurenceschopnosti firem je úspěšný marketing a vedle budování dobrého jména firmy a komunikace s potenciálními zákazníky by měl být kladen důraz i na aktivní zákaznický servis. Dobrého zázemí firmy lze rovněž docílit budováním obchodních vztahů s ekonomicky silnějšími partnery. Do kompetence státu lze zahrnout snížení byrokratické zátěže firem. Vyskytl se i názor omezit podporu zahraničních dodavatelů ze strany domácího státu, aby bylo možno poskytnout lepší podmínky domácím firmám.

www.sociotrendy.cz



Nestabilita trhu Rozvoj firem může blokovat i nestabilita trhu. Řešení této bariéry je opět jak v kompetenci samotných firem, tak v kompetenci kraje, resp. státu. Řešení v kompetenci firem je pro plánování dalších ekonomických kroků založeno na dobré znalosti globální ekonomické situace. Tato řešení jsou ztěžována neřešenou byrokratickou zátěží. Řešení situace krajem by mělo spočívat v podporování dobrého podnikatelského prostředí. Stát by měl mít, dle názoru firem, přehled o fluktuaci cen surovin na světových trzích. Další činnost státu by měla spočívat ve zlepšení platební morálky státních a zdravotnických zařízení. Zlepšení situace by přineslo snížení daní a odvodů zaměstnanců a zaměstnavatelů do státního rozpočtu. Finanční náročnost inovačních projektů Řešení finanční náročnosti inovačních projektů, jako další bariéry inovací ve firmách, zahrnuje orientaci jednak na inovační projekty, jednak na akademickou sféru. Při zvažování inovačních projektů by měl být kladen důraz na detailní přípravu investic do nových technologií. Důležitou součástí inovačních projektů může být snížení jejich celkové finanční náročnosti tak, že jsou inovovány části produkujících výrobků nebo služeb, případně pouze dílčí fáze výroby. Příkladem může být interní logistika ve firmě, která může znamenat výrazné úspory. Zpravidla firmy inovují „na běžících zakázkách“, jinak by byly tyto inovace finančně daleko náročnější. Akademická sféra by měla být motivována pro konkrétní spolupráci s aplikační sférou na dosahování konkrétních a užitečných výsledků. Akademická sféra není nijak závislá na příjmech z podnikatelské sféry. Vzájemná spolupráce by se mohla promítnout jak do publikační činnosti, tak do získávání finančních prostředků na teoretický výzkum. Nedostatek lidských zdrojů Velkým omezením firem je nedostatek lidských zdrojů. Řešení uvnitř firem spočívá v hledání kvalifikovaných pracovníků a jejich dalším vzděláváním. Za klíčovou okolnost je považována podpora motivace pracovníků, zlepšení personální politiky. Vně firem by měl být kladen důraz na výchovu a vzdělávání kvalifikovaných pracovníků, větší spolupráci s vysokými školami na získávání talentů a optimalizaci učebních oborů. Další důležitou součástí řešení nedostatku lidských zdrojů je propagace a zlepšení pracovních příležitostí v kraji.

Shrnutí Existence bariér inovací •

•

•

Jako největší bariéry byly uváděny zejména náročná administrativa s odpovídající byrokratickou zátěží (neefektivní povinné výkaznictví), dále finanční okolnosti (výrobní a mzdové) a politická nestabilita v ČR (cíle v trvání pouze jednoho volebního období). Z položek, charakterizujících jednotlivé bariéry inovací, byly (tzv. faktorovou analýzou) vybrány čtyři faktory, které působí jako psychologická seskupení různých postojů uvnitř zkoumaných firem. Prvním nejsilnějším faktorem je faktor základních bariér inovací, který vytváří seskupení: Cenová strategie řetězců firem; nedostatek informací o nových technologiích; ekonomická nestabilita v ČR; politická nestabilita v ČR; nedostatečná

www.sociotrendy.cz



•

• • •

legislativa, normy; nedostatek manažerských dovedností; nízká úroveň technologií; nedostatečná podpora exportu; nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů. Druhý nejsilnější faktor jako faktor zdrojů vytváří seskupení: Nedostatečné prostory budovy a pozemky; nízký stav kvalifikovaných pracovníků a špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků. Faktor odpovídá základní bariéře, a to pokud nemáme kvalifikované pracovníky a prostory, nemáme s kým a kde inovovat. Třetím faktorem je faktor vnitřních bariér s položkami: Domácí konkurence; vysoké výrobní náklady a nízká dostupnost finančních prostředků. Čtvrtý vnější faktor obsahuje indikátory: Zahraniční konkurence; nízká informace o trzích; nízký zájem zákazníků o nové produkty. Použití faktorů a odpovídajících položek může být praktické. Jestliže v konkrétní firmě bude převaha názorů na významnost bariér spadat mezi položky základních bariér, je vhodné orientovat pracovníky firmy směrem k akceptování možnosti změny a rozhodnutí se ke změnám. Pokud v konkrétní firmě převažují položky spadající do bariér např. vnějšího faktoru, potom i akceptování změny je ve firmě jednodušší a potenciál pro realizaci inovací vyšší. Důkazem toho, že bariéry inovací jsou překonatelné, jsou právě inovující firmy.

Řešení bariér inovací •

Řešení bariéry konkurenceschopnosti lze realizovat uvnitř firem (kvalitnější výrobky a služby za nižší cenu, inovace produktů, důraz na komunikaci s potenciálními klienty, aktivní zákaznický servis) a vně firem (snížit byrokratickou zátěž, nepodporovat zahraniční dodavatele ze strany domácího státu a podporovat domácí kapitál)

•

Řešení bariéry nestability trhu je navrženo uvnitř firem: sledovat globální ekonomické cykly, zvyšovat kvalitu a vně firem: politikou státu a kraje ve směru lobbovat v zájmu svých firem, snížit vysoké daně a vysoké odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů do státního rozpočtu, zlepšit platební morálku státních a zdravotnických zařízení, podpořit obchodní a marketingové činnosti.

•

Řešení bariéry finanční náročnosti inovačních projektů lze realizovat: dotační politikou státu, detailní přípravou investic do nových technologií, snížením finanční náročnosti inovačních projektů produkujících výrobky a služby alespoň v některé z fází projektů a zvýšením motivace akademické sféry pro konkrétní spolupráci s aplikační sférou prostřednictvím dosahování konkrétních a užitečných výsledků. Řešení bariéry nedostatku lidských zdrojů lze realizovat uvnitř firem: hledáním kvalifikovaných pracovníků, dalším vzdělávání pracovníků, zlepšením personální politiky a péčí o zaměstnance, motivací zaměstnanců a vně firem: větší spoluprací s VŠ na získávání talentů, optimalizací učebních oborů, propagací a zlepšení pracovních příležitostí v kraji.

•

www.sociotrendy.cz



II.2.A.6 Inovační aktivity a zázemí, spolupráce s výzkumně-vývojovými institucemi a dalšími firmami v oblasti inovací – národní a mezinárodní úroveň Inovační aktivity firem ve Zlínském kraji jsou ovlivněny tím, do jakých hodnotových řetězců111 a jakých pozic jsou zapojeny. Znalost koncových trhů a chování zákazníků v hodnotových řetězcích významným způsobem ovlivňuje strategické směřování firmy a tím vývoj technologií, což se promítá do výše zmíněných inovačních aktivit, jejichž cílem je posílení konkurenceschopnosti ekonomiky regionu. Inovační aktivity jsou pro firmu přínosné, jestliže povedou ke zvýšení, minimálně udržení poptávky zákazníků po produktech inovující firmy. Investice do výzkumu a vývoje technologií a znalost jejich úrovně jsou pouze jedněmi z řady faktorů, které přispívají ke konkurenčním výhodám firem.

Převažující úroveň technologií 112 Úroveň technologií používaných ve firmách výzkumného souboru je převážně srovnatelná s technologiemi v odpovídajících konkurenčních firmách. Pouze malý podíl (2,8 %) používá technologie zastaralé. Každá sedmá firma používá dle vlastního vyjádření špičkové technologie (14 %), viz graf 46. Špičkové technologie lze nalézt např. v oborech: výroba chemických látek a chemických přípravků, výroba pryžových a plastových výrobků, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroba nábytku, výroba strojů a zařízení j. n., výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení, výroba elektrických zařízení, ve stavebnictví.113

111

Hodnotový řetězec podniku je soubor činností návrhu, technologií, výroby, prodeje na trhu, dodávky i podpory produktu. 112 Technologií je chápáno odvětví techniky, které se zabývá tvorbou, zaváděním a zdokonalování výrobních postupů. Rozsah pojmu je široký. Může jít jak o veškeré použité prostředky pro danou práci, týkající se výroby produktu, jeho opravy nebo služby, tak o souhrn dokumentů know-how, patřících danému podniku, případně o technickou přípravu výroby ve firmě včetně upřesnění, na jakých strojích se produkt bude vyrábět. Může jít o způsob práce s informacemi, i o technologie v oblasti vědy (informační technologie v medicíně, biologii atd.), softwarové technologie a management, obecně informační technologie, nanotechnologie apod. 113

Firmy uváděly z oblasti špičkových technologií např. CNC, LASER, frekvenční ohýbání, dopravní značkový thermospot, ohýbací centrum, lakovnu, pískovnu, nejmodernější japonská CNC soustružnická centra umožňující progresívní obrábění dílců s vysokou přidanou hodnotou a přesností, nejprogresivnější a nejmodernější stavební stroje, řízené stroje v ČR, vakuové pokovení, fluorizaci, výpočetní techniku (PC, servery), technologii pro personalizaci čipových karet a obálkování karet. Některé obory mají podporu ve VaV institucích Zlínského kraje. Instituce VaV nabízejí firmám aplikovaný výzkum v oborech chemie, stavebnictví, marketingu a zemědělství. VaV instituce se Zlínského kraje se zaměřují, jak bylo uvedeno v dokumentu Analýza zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji včetně prognózy vývoje na podporu ekonomického rozvoje kraje, Sociotrendy 2011, rovněž na oblasti: plastikářství, gumárenství; ekologie a životní prostředí; chemické, potravinářské; informatika; stavebnictví (znalectví a odhady ceny, certifikace bezpečnostní techniky a revize); zemědělství a lesnictví; zbrojařství (obranný a bezpečnostní průmysl); kožedělné a textilní. Strojírenství, ačkoliv některá VaV pracoviště uvedla zaměření i na tuto oblast, nemá ve Zlínském kraji přímé zastoupení specifického VaV pracoviště orientovaného na tento obor. Výzkum a vývoj inovací ve strojírenství ve Zlínském kraji je především vázán na pracoviště VaV VUT Brno.

www.sociotrendy.cz



Graf 46: Převažující úroveň technologií (%, N=72) 13,9%

2,8%

technologie poněkud zastaralé technologie srovnatelné s technologiemi v odpovídajících konkurenčních firmách špičkové technologie

83,3%

Zdroj: Sociotrendy

Úroveň technologií používaných ve firmách Zlínského kraje podle velikostní struktury a převažující charakteristiky podnikání jsou uvedeny v grafech 47 až 50. Většina firem používá technologie srovnatelné s jinými firmami, bez ohledu na jejich velikost. Co se týká malých firem, u pětiny z nich převažuje používání špičkových technologií, jedná se o firmy, jejichž zaměření je na znalostní produkty a nemateriálové služby. Pro velikostní strukturu firem a převažující charakteristiku podnikání byl vypočítán index úrovně technologií114 s významem 1=špičkové technologie,…, 3=zastaralé technologie. Velikost indexu úrovně technologií je uveden v grafech 48 a 50. Graf 47: Převažující úroveň technologií a velikostní struktura firem (%, N=69) 6,3% 87,5%

velké firmy

6,3% Zastaralá technologie

středně velké firmy 2,9%

82,4%

14,7%

Srovnatelná s jinými Špičková technologie

78,9%

malé firmy 0%

20%

40%

21,1%

60%

80%

100%

Zdroj: Sociotrendy Graf 48: Index úrovně technologií a velikostní struktura firem (Index: 1=špičkové technologie, 2= střední úroveň (srovnatelná s jinými), 3=zastaralé technologie) 2,15 2,00

1,95 1,75

1,80 malé firmy

1,89 středně velké firmy

velké firmy

Zdroj: Sociotrendy

114

Byl počítán prostřednictvím pseudokvantifikace znaku Převažující úroveň technologií.

www.sociotrendy.cz



Graf 49: Převažující úroveň technologií a převažující charakteristika podnikání (N=69)

50,00%


50,00%

83,30%


16,70%

Zastaralá technologie Srovnatelná s jinými

100,00%


Materiální výroba, včetně stavebnictví 3,50%

Špičková technologie

84,20%

0%

20%

40%

12,30%

60%

80%

100%

Zdroj: Sociotrendy

Graf 50: Index úrovně technologií a převažující charakteristika podnikání (Index: 1=špičkové technologie, 2= střední úroveň (srovnatelná s jinými), 3=zastaralé technologie) 2,5 2 1,5 1

1,75 1 Znalostní produkty a služby nemateriálové

Služby

1,82

2

1,93

Obchod, nákup a Materiální výroba, prodej včetně stavebnictví

Jiné

Zdroj: Sociotrendy

Potenciál pro investice do výzkumu a vývoje technologií Firmy nejčastěji investují do vývoje technologií jedno procento ze svých tržeb, modus (nejčetnější hodnota znaku investice do výzkumu a vývoje technologií), je roven jedné. Střední hodnotou je 2 % tržeb investovaných do výzkumu a vývoje technologií firmy, nicméně průměrná hodnota procenta od roku 2009 až do plánovaného roku 2012 mírně narůstá, a to v roce 2009 se jednalo průměrně o 4,6 %, v roce 2010 o 4,9 %, v roce 2011 se jedná o 5,4 % a pro rok 2012 je plánováno průměrně investovat 5,7 % z tržeb firmy. 115 Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce 13. Tabulka 13: Vývoj charakteristik potenciálu pro investice do výzkumu a vývoje technologií % tržeb v r. 2009

% tržeb v r. 2010

% tržeb v r. 2011

% tržeb v r. 2012

43

45

44

44

Průměr

4,56

4,87

5,39

5,73

Medián

2

2

2

2,35

Modus Zdroj: Sociotrendy

1

1

1

1

Validní odpovědi

115

Nejvyšší procento podílu z tržeb investovaných do výzkumu a vývoje technologií ze všech firem, které údaj uvedly, bylo v r. 2009 jednou firmou uvedeno 42 %, nyní se jedná o plán této firmy investovat menší procento, a to 40 %.

www.sociotrendy.cz



Polovina firem výzkumného souboru uvedla výši procenta tržeb z roku 2010 investovaných do výzkumu a vývoje technologií, které se pohybovalo v rozmezí 1 % až 5 %, viz graf 51. V grafu jsou znázorněny hvězdičkami a kroužkem extrémní hodnoty odpovídající podílu tržeb investovaných do výzkumu a vývoje technologií specifickými firmami (uvedenými pouze identifikačními čísly), střední hodnotou jsou dvě procenta, která odpovídají investované výši tržeb. Graf 51: Charakteristiky potenciálu pro investice do výzkumu a vývoje technologií

Zdroj: Sociotrendy

Předpokládaný podíl tržeb pro investice do výzkumu a vývoje technologií pro rok 2012 dle ORP Zlínského kraje (počty firem) je uveden v grafu 52. Více než 15 % tržeb hodlají do výzkumu a vývoje investovat některé firmy ORP Zlín a Uherské Hradiště. Graf 52: Předpokládaný podíl tržeb pro investice do výzkumu a vývoje technologií v r. 2012 dle ORP a počtu firem Zlínského kraje 7 7 6

5

5

4

4

3

3

3 2

2 1

1

1

1

2

2

2 1

1 1

3

2 1

1

1

Do 1 % tržeb 5 % až 15 % tržeb Více než 15 %

0

Zdroj: Sociotrendy

www.sociotrendy.cz



Významné inovační aktivity Dotazované firmy měly možnost upřesnit své významné aktivity. Této možnosti využila necelá polovina oslovených firem. Inovační aktivity, kterých si firmy cenily, se týkaly zejména procesní a organizační inovace. Např. se jednalo o procesně-štíhlou výrobu, inovaci organizace výroby, rozšíření výroby o developerskou činnost nebo implementaci celopodnikového informačního systému, rovněž specializované vzdělávání pracovníků. Pro některé firmy bylo důležité i získání nových prostor a jejich vybavení, např. nové zkušebny, vyvažovačky, kvalitní haly nebo výstavba unikátní výrobní linky či pořízení vývojového a technologického centra. Jako významná část inovačních aktivit byly zmiňovány ty, které byly zařazeny do ocenění v soutěži 10 nejlepších inovací roku ve spolupráci s UTB Zlín. Co se týká produktových inovací, jednalo se o specifické produkty firem inovované prostřednictvím nových technologií. Bylo odkazováno i na úspěchy ve vývoji zcela nového produktu, výzkum přípravy nanovláken a nanovlákenných membrán apod. Zájem firem o veřejnou prezentaci svých inovačních aktivit (např. produktových, procesních, marketingových, organizačních) je v rámci Zlínského kraje celkově problematický. Pouze necelá třetina firem má o ně zájem. Někteří z těch, kteří se vyslovili negativně, jako důvod uváděli, že „nemáme zájem, aby ani o již dříve realizovaných inovačních aktivitách věděla konkurence“, rovněž zaznělo, že „inovace se projevují na hospodářských výsledcích, nezúčastňujeme se záměrně veřejných prezentací“. Celková situace je zřejmá z grafu 53. Pokud tuto situaci většina firem nevnímá jako prezentaci úspěchu ve smyslu zvýšení povědomí o produktech firmy na trhu, měla by být tato situace změněna. Situace by měla být předmětem dojednávání a získávání vzájemné důvěry. Také se může jednat o nedostatečnou ochranu unikátních produktů/procesů, na tomto místě odkazujeme na informaci získanou z OECD – viz kapitoly výše, že je v ČR nedostatečná ochrana duševního vlastnictví.

Graf 53: Zájem o zveřejnění významných inovačních aktivit realizovaných ve Zlínském kraji (N=76)

19,7% 50,0% 30,3%

Ne Ano Bez odpovědi

Zdroj: Sociotrendy

Významné výsledky a ocenění explicitně uvedla téměř polovina subjektů (42 %, 30 firem). Seznam firem je uvedený v příloze 1 jako tabulka 29 (Významné výsledky a ocenění firem participujících na výzkumu).

www.sociotrendy.cz



Duševní vlastnictví firem Duševní vlastnictví je chápáno jako majetek nehmotné povahy, jako výsledek procesu lidského myšlení. Za duševní vlastnictví je považováno to, co je jedinečné, neopakovatelné, originální, může se jednat o originální myšlenky, náměty, návody apod., jejichž cílem je pozměňovat okolní či vnitřní svět člověka. Duševní vlastnictví v jeho právně určené podobě lze směňovat, užívat i ochraňovat. Indikátorem pro zjištění ochrany duševního vlastnictví byl výběr alespoň jedné z nabídnutých možností způsobu ochrany. Byla použita kategorizace na patenty, ochranné známky a průmyslové vzory, do které byla zahrnuta i specifikace užitných vzorů. Pokud bereme v úvahu, že duševní vlastnictví firem je důležitou charakteristikou jejich inovační výkonnosti, potom téměř polovina firem (46,1 %) tuto inovační výkonnost vykazuje, viz graf 54. Téměř polovina firem (33; 44,7 %) využívá jako ochranu svého duševního vlastnictví ochranné známky, téměř třetina (34 firem, 31,6 %) využívá průmyslové (a užitné) vzory a necelá čtvrtina (24 firem, 23,7 %) využívá patenty. Graf 54: Využívání nějakého způsobu duševního vlastnictví (N=76)

volba alespoň jedné možnosti

46,1% 53,9%

neuvedeno

Zdroj: Sociotrendy Graf 55: Způsob ochrany duševního vlastnictví firem (N=76)

100%

Ne

50% 23,7

44,7

Ano 31,6

0% Patenty

Ochranné známky Průmyslové vzory

Zdroj: Sociotrendy

Celkovou situaci upřesňují tabulky 14 a 15. Největší podíl tvoří ochranné známky získané v rámci ČR a používané pro vlastní účely firem. Dále se jedná o průmyslové vzory i patenty opět využívané pro vlastní účely. Patenty byly licencovány a prodány v jednom procentu případů. Ochranné známky byly licencovány, ve čtyřech procentech případů. Ochranné známky však prodány nebyly. U průmyslových vzorů se jednalo o jedno procento, které bylo licencováno, nikoliv prodáno. Firmy tak převážně chrání vlastní know-how a aktivně své duševní vlastnictví nevyužívají. Tabulka 14: Způsob ochrany duševního vlastnictví firem V rámci ČR 1. Patenty 14 (18,4 %) 2. Ochranné známky 28 (36,8 %) 3. Průmyslové vzory 22 (28,9 %) Zdroj: Sociotrendy

www.sociotrendy.cz

V rámci EU 11 (14,5) 20 (26,3 %) 8 (10,5 %)

Mimo EU 5 (6,6 %) 11 (14,5 %) 3 (3,9 %)



Tabulka 15: Způsob využití duševního vlastnictví firem Používají pouze pro účely své firmy 1. Patenty 17 (22,4 %) 2. Ochranné známky 28 (36,8 %) 3. Průmyslové vzory 22 (28,9 %) Zdroj: Sociotrendy

Licencují 1 (1,3 %) 3 (3,9 %) 1 (1,3 %)

Prodali (za poslední 3 roky) 1 (1,3 %) 0 0

Pokud se firmy duševním vlastnictvím nezabývají, nejčetnějším důvodem nezájmu je skutečnost, že na straně jedné firmy nemají vlastní vývojová centra, případně problematiku řeší globální koncern jednotně, nebo je problematika řešena jiným subjektem. Na druhé straně se vyskytly argumenty opakované kritiky směrem k administrativní náročnosti, zejména pokud se týká registrace průmyslových vzorů. Rovněž je uváděným problémem finanční náročnost a to v souvislosti s nedostatečnou legislativou.

Spolupráce firem s nejdůležitějšími vzdělávacími, výzkumnými a vývojovými institucemi Většina firem (54,0 %), která se vyjádřila ke spolupráci se vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje116, řeší vývoj v rámci vlastních kapacit. Více než čtvrtina (28,6 %) firem uvedla, že spolupracuje se vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje ve Zlínském kraji. Podrobné údaje jsou uvedeny grafem 56. Graf 56: Spolupráce firem či poboček se vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje (N=63)

1. Ano

3%

14%

54%

29%

2. Ne, řešíme vývoj v rámci vlastní firmy

3. Přebíráme řešení od vlastnické struktury

4. Jiná možnost (kombinace uvedených, spolupráce v rámvi ČR i soukromých osob)

Zdroj: Sociotrendy

Hodnocení spolupráce s institucemi je uvedeno v tabulce 16. Nejlépe je hodnocena spolupráce s výzkumnými ústavy a dalšími VaV pracovišti v zahraničí i ČR, v úrovni velmi dobrého hodnocení se nacházejí ostatní instituce, tedy vysoké školy v zahraničí i ČR. 116

Dotaz byl směřován firmám a pobočkám ze Zlínského kraje. Spolupráce se týkala výzkumných a vývojových institucí bez omezení lokalitou. Přibližně šestina firem (17,1 %) se k situaci nevyjádřila, zbylý podíl 82,9% firem se k problematice vyjádřil.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 16: Hodnocení spolupráce s nejdůležitějšími vzdělávacími a výzkumnými a vývojovými institucemi v oblasti výzkumu a vývoje (1 =výborná spolupráce,…,3= dobrá spolupráce,…, 5= špatná spolupráce)

1. Vysoké školy 2. Vysoké školy v zahraničí 3. Výzkumné ústavy a další VaV pracoviště v rámci ČR 4. Výzkumné ústavy a další VaV pracoviště v zahraničí Zdroj: Sociotrendy

Počet 24 4

Minimumvýborná spolupráce 1 1

Maximum 4 3

Index spolupráce 2,05 2,00

15

1

4

1,97

5

1

3

1,80

Firmy spolupracují nejčastěji s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně117 (10). Následuje spolupráce s Vysokým učením technickým v Brně (9), Českým vysokým učením technickým v Praze (5), Vysokou školou báňskou - technickou univerzitou v Ostravě (2), Západočeskou univerzitou v Plzni (1) a s Univerzitou obrany v Brně (1). Firmy uvedly i spolupráci s vysokými školami v zahraničí, a to se Slovenskou technickou univerzitou v Bratislavě (2), Univerzitou v Hannoveru (Leibniz Universität Hannover), (1) a také byl obecně zmíněn záměr ad hoc spolupracovat se zahraničními univerzitami. Firmy spolupracují i s dalšími výzkumnými ústavy a VaV pracovišti v rámci ČR (11 konkrétních institucí) i se zahraničními pracovišti (3 instituce). Seznam institucí je uveden v příloze v tabulkách 33 a 34.

Shrnutí •

•

•

• •

117 118

Úroveň technologií používaných ve firmách Zlínského kraje je převážně srovnatelná s technologiemi v odpovídajících konkurenčních firmách. Každá sedmá firma používá dle vlastního vyjádření špičkové technologie. Většina firem používá technologie srovnatelné s jinými firmami, bez ohledu na jejich velikost. Co se týká malých firem, u pětiny z nich převažuje používání špičkových technologií, jedná se o firmy se zaměřením na znalostní produkty a nemateriálové služby. Firmy nejčastěji investují do výzkumu a vývoje technologií jedno procento ze svých tržeb, průměrné procento z podílu tržeb všech firem, které byly investovány v roce 2010 do výzkumu a vývoje technologií, je téměř pět procent. Firmy předpokládají, že minimálně udrží nejčetnější podíl, avšak jejich záměrem je i mírné navýšení investic do výzkumu a vývoje technologií. S ohledem na inovační rozvoj v rámci plánování aktivit RIS je důležité podporovat firmy v jejich záměru navýšení svých investic do vývoje technologií alespoň na dvě procenta ze svých tržeb. Pouze třetina firem má zájem o veřejnou prezentaci svých inovačních aktivit ve Zlínském kraji. Téměř polovina firem výzkumného souboru využívá jako ochranu svého duševního vlastnictví ochranné známky, téměř třetina využívá průmyslové vzory a necelá čtvrtina využívá patenty.118 Ochranné známky, průmyslové vzory i patenty jsou používané převážně pro vlastní účely firem. Jsou licencovány minimálně, v rozmezí

V závorkách jsou uvedeny počty firem. Firmy využívají i užitné vzory, ty byly zahrnuty implicitně do položky „průmyslové vzory“.

www.sociotrendy.cz



•

jednoho až čtyř procent případů. O prodej za poslední tři roky se jednalo pouze u patentů v jednom procentu případů. Firmy tak převážně chrání vlastní know-how a aktivně své duševní vlastnictví nevyužívají. Intenzita spolupráce je nejlépe hodnocena s výzkumnými ústavy a dalšími VaV pracovišti v zahraničí v i ČR, intenzita spolupráce s ostatními institucemi, tedy vysokými školami v zahraničí i ČR, je na úrovni velmi dobrého hodnocení.

www.sociotrendy.cz



II.2.A.7 Lidské zdroje – aktuální situace, vývoj, vazba na inovační aktivity Lidské zdroje ve firmách Celkově počet zaměstnanců ve firmách se v roce 2010 pohyboval od osmi až po 4 254. Předpokládaný nárůst zaměstnanců pro rok 2011 je v rozmezí jednotek až desítek. Jako charakteristika středního počtu pracovníků v institucích byl použit jak medián, tak průměrný počet. Celkově medián nepoukazuje na změnu plánovaného počtu zaměstnanců, nicméně z průměrného počtu lze usoudit, že firmy příliš nehodlají počty zaměstnanců zvyšovat. Necelá desetina firem uvažovala spíše o snížení počtu zaměstnanců (8,5 % validních údajů, jednalo se o šest firem), což odpovídá celkové situaci zaměstnanosti v ČR i ve světě. Tabulka 17: Stav zaměstnanců ve firmách výběrového souboru

Celkový přepočtený stav zaměstnanců Zdroj: Sociotrendy

2010 medián

Odhad pro 2011 medián

2010 Průměrný počet

Odhad pro 2011 Průměrný počet

100

100

256

264

Ve výzkumném souboru převažovaly firmy středně velké s počtem v rozmezí 50 až 249 pracovníků, jak je uvedeno v grafu 57. 119 Více než čtvrtina firem měla méně než 50 zaměstnanců a čtvrtina firem byla firmami velkými s více než 250 zaměstnanci. Graf 57: Velikost firem výzkumného souboru 2010 i 2011 (N=71)

25,4

28,2


46,5

velké firmy

Zdroj: Sociotrendy

Získávání kvalifikovaných pracovníků Situace týkající se získávání kvalifikovaných pracovníků ve firmách výzkumného souboru byla zjišťována prostřednictvím pětistupňové škály ve významu školní stupnice (kdy „1= problémy nemáme,…, 3= průměrné problémy,…,5= velké problémy“). Celkově firmy uvádějí obvyklé problémy (48,6 %). Průměrnému hodnocení odpovídá jak velikost modu (3), mediánu (3) i standardně počítaného váženého průměru (3,11). Histogram grafu 58 však poukazuje na dvě v souboru se vyskytující skupiny firem, z nichž jedna udává problémy 119

Použili jsme třídění odpovídající vymezení ČSÚ. Ve třídění pro rok 2012 se plánovaná změna počtu pracovníků, jak byla uváděna firmami, v uvedených kategoriích neprojevila.

www.sociotrendy.cz



„průměrné“ a druhá, necelá pětina firem, udává problémy velké (18,6 %). Pokud firmy uvádějí velké problémy, uvádí je více než čtvrtina velkých firem, pětina firem středně velkých a desetina malých firem. Graf 58: Problémy se získávání kvalifikovaných pracovníků (počty firem, celkem N=70 firem) 34

40 30 20 10 0

10

7

problémy nemáme

13

6

mírné problémy

průměrné problémy

spíše problémy

velké problémy

Zdroj: Sociotrendy Graf 59: Intenzita problémů se získáváním kvalifikovaných pracovníků podle velikosti firem (N=70) (Intenzita problému = 100 %) 10,5%

velké problémy

20,0%

28,60%

10,5%

spíše máme problémy

11,4%

36,8%

průměrné problémy

54,3% 26,3%

spíše nemáme problémy

5,7%

15,8%

problémy nemáme 0%

20%

40%

do 50

50,00%

50-249

21,40%

250 a více

8,6% 60%

80%

100%

Zdroj: Sociotrendy

Poptávka po lidských zdrojích Ve firmách je největší poptávka po vysokoškolsky vzdělaných manažerech s praxí, dále po profesích, které jsou spjaty s jednotlivými odvětvími (strojírenské, obchodní, elektrotechnické, informační technologie). Ve strojírenství byly požadovány druhy profesí ve vzdělanostní struktuře od základní, až po vysokoškolské. Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce 18 a grafu 60. Tabulka 18: : Chybějící profese Profese

VŠ

SŠ

Vyučen/nižší než SŠ

1. plastikářské

5 (6,6 %)

7 (9,2 %)

8 (10,5 %)

2. gumárenské

3 (3,9 %)

2 (2,6 %)

2 (2,6 %)

3. strojírenské

18 (23,7 %)

19 (25 %)

16 (21 %)

2 (2,6 %)

3 (3,9 %)

12 (15,8 %)

6 (7,9 %)

1 (1,3 %)

6. stavební

1 (1,3 %)

2 (2,6 %)

5 (6,6 %)

7. informační technologie

8 (10,5 %)

2 (2,6 %)

4. chemické 5. elektrotechnické

8. kožedělné 9. dřevařské

www.sociotrendy.cz

1 (1,3 %)

1 (1,3 %) 4 (5,3 %)



10. potravinářské

1 (1,3 %)

1 (1,3 %)

16 (21,1 %)

5 (6,6 %)

1 (1,3 %)

12. ekonomické

2 (2,6 %)

2 (2,6 %)

4 (5,3 %)

13. manažerské Zdroj: Sociotrendy

19 (25 %)

1 (1,3 %)

11. obchodní

Graf 60: Chybějící profese ve vzdělanostní struktuře (v %) manažerské ekonomické obchodní potravinářské dřevařské Vyučen/nižší než SŠ

kožedělné informační technologie

SŠ

stavební

VŠ

elektrotechnické chemické strojírenské gumárenské plastikářské 0

5

10

15

20

25

Zdroj: Sociotrendy

Další vzdělávání pracovníků ve firmách Většina firem (81 %), dle výpovědí, nabízí svým zaměstnancům další odborné vzdělávání.120 Necelá pětina firem se dalším odborným vzděláváním svých zaměstnanců nezabývá, viz graf 61. Graf 61: Odborné vzdělávání zaměstnanců v rámci firem (N=69)

19%

81%

ano ne

Zdroj: Sociotrendy

Téměř dvě třetiny firem realizují další profesní vzdělávání, více než čtvrtina firem podporuje vzdělávání i v rámci osobnostního rozvoje jednotlivých pracovníků, viz graf 62. Do podskupiny profesního vzdělávání bylo možno zahrnout odborná školení (např. pro profese lešenáři, vazači, řidiči, svářeči, jeřábníci, elektrikáři apod.), firemní vzdělávací plány, individuální plány školení, autorizace (ČKAIT) techniků nebo školení účetních. Do této skupiny bylo možno zařadit též školení při zavádění nových výrobních procesů, školící 120

Poznamenáváme, že v rámci dalšího vzdělávání byly čtyřmi firmami uvedeny i taková školení, která jsou ze zákona povinná, avšak i tyto firmy uvedly, že realizují školení specializovaná. Necelá pětina firem další odborné vzdělávání zaměstnanců neřeší, viz graf 30.

www.sociotrendy.cz



programy a kurzy (SAP), zaškolování nových zaměstnanců ve výrobě nebo odborné kurzy například účetnictví, personalistiky, řízení kvality apod. Pro legislativní a manažerskou činnost měla velký význam školení, týkající se obchodních a manažerských dovedností nebo školení legislativní - kvalita EMS. Rámec osobního rozvoje zahrnoval účast na konferencích, mezinárodních stážích a školách, podporu distančního studia na VŠ nebo také jazykové kurzy pro zaměstnance. V poslední z podskupin, kde se uplatňoval komplexní systém odborného vzdělávání, byly uplatňované dotace v rámci různých vzdělávacích projektů („Vzdělávejte se!“, EDUCA). Graf 62: Typy dalšího vzdělávání zaměstnanců ve firmách Zlínského kraje (%) 2%

Profesní školení

8% Rámec osobnostního rozvoje

27% 63%

Komplexní systém školení (i v rámci dotací) Jiné

Zdroj: Sociotrendy

Úroveň a vývoj mezd Úroveň mezd v podílovém vyjádření platových skupin v roce 2010 a odhad pro rok 2011 je uveden v grafu 63. Vývoj mezd ve smyslu mírného navýšení by mohl být celkově očekáván v platových skupinách od 25 000,- Kč až do 30 000,- Kč, což by bylo kompenzováno mírným snížením počtu zaměstnanců s platem v rozmezí 15000,- Kč až 20 000,- Kč. Graf 63: Úroveň mezd v kategoriích hrubé mzdy za roky 2010 a 2011 (%)

100%

7,4 14,8

5,8 17,3

46,3

50

24,1 7,4

19,2 7,7

25 001.- Kč - 30 000.- Kč

80% 60% 40% 20%

více než 30 000.- Kč

20 001.- Kč - 25 000.- Kč 15 001.- Kč - 20 000.- Kč do 15 000.- Kč

0% 2010

2011

Zdroj: Sociotrendy

Odhady z uváděných průměrných měsíčních hrubých mezd ve firmách ve Zlínském kraji v r. 2010 variují v rozmezí 13.000,- Kč až 33.000,- Kč pro rok 2010 a v rozmezí 13.000,- Kč 35. 000,- pro rok 2011. Medián pro rok 2010 je 22.250,- Kč, pro rok 2011 se zvyšuje na 22.840,- Kč. Meziroční průměrná hrubá mzda podle velikostní struktury firem a podle převažující charakteristiky podnikání je uvedena v grafech 64 a 65. Konkrétní číselné údaje jsou dostupné z tabulek 26 a 27 v příloze 1. Malé firmy předpokládají ve výši měsíční hrubé mzdy pro následující rok stagnaci, zatímco střední i velké firmy předpokládají její nárůst. Co se týká trendů ve výši hrubé měsíční mzdy ve firmách podle převažující charakteristiky podnikání,

www.sociotrendy.cz



nárůst předpokládají firmy zabývající se znalostními službami a službami nemateriálové povahy. Graf 64: Meziroční průměrná hrubá mzda podle velikostní struktury firem (Kč) 24000 23000 22000 21000

malé firmy

20000


19000

velké firmy průměrná hrubá mzda 2010

průměrná hrubá mzda 2011

Zdroj: Sociotrendy Graf 65: Meziroční průměrná hrubá mzda podle převažující charakteristiky podnikání (Kč) 40000


30000


20000


10000 Služby (doprava apod.)

0 průměrná hrubá mzda 2010

průměrná hrubá mzda 2011

Zdroj: Sociotrendy

Shrnutí •

• •

•

• •

Předpokládaný nárůst zaměstnanců pro rok 2011 je v rozmezí jednotek až desítek. Firmy příliš nehodlají počty zaměstnanců zvyšovat. Necelá desetina firem uvažovala spíše o snížení počtu zaměstnanců. K situaci získávání kvalifikovaných pracovníků ve firmách ve Zlínském kraji většinou firmy uvádějí průměrné (obvyklé) problémy. Velké problémy se získáváním kvalifikovaných pracovníků uvádí necelá pětina firem, z nich se jedná o více než čtvrtinu velkých firem, o pětinu firem středně velkých a desetinu malých firem. Ve firmách je největší poptávka po vysokoškolsky vzdělaných manažerech s praxí, dále po profesích, které jsou spjaty s jednotlivými odvětvími (strojírenské, obchodní, elektrotechnické, informační technologie). Ve strojírenství jsou požadovány všechny druhy profesí ve struktuře vzdělání od základního, až po vysokoškolské. Téměř dvě třetiny firem realizují další vzdělávání zaměstnanců, která jsou spojená s profesemi, více než čtvrtina firem nabízí i vzdělávání v rámci osobnostního rozvoje jednotlivých pracovníků.

www.sociotrendy.cz



•

Vývoj mezd ve smyslu mírného navýšení by mohl být celkově očekáván v platových skupinách od 25 000,- Kč až do 30 000,- Kč, což by bylo kompenzováno mírným snížením počtu zaměstnanců s platem v rozmezí 15000,- Kč až 20 000,- Kč. Ke třetímu čtvrtletí 2011 byla ve Zlínském kraji průměrná hrubá mzda 20 977,- Kč, v České republice byla koncem roku 2010 průměrná hrubá mzda 23 951,- Kč.

www.sociotrendy.cz



II.2.A.8 Marketingové aktivity ve vazbě na inovace Úroveň marketingových charakteristik Firmy vyjadřovaly svůj postoj k důležitosti marketingových charakteristik bez ohledu na to, zda mají ve firmě samostatné marketingové oddělení či nikoliv. Firmy se nejvíce orientují na zákazníky, což vyjadřují níže uvedené tabulky a grafy. Jestliže se firmy orientují na zákazníky, snaží se plánovitě a pravidelně sledovat jejich potřeby, vyhodnocují informace o nich a výsledky využívají v marketingu i při tvorbě odpovídající strategie. Při sledování postojů zákazníků k produktům firem je využíván systém pravidelného získávání názorů od zákazníků a tyto informace se promítají do aktivit firem. V hodnocení tržní konkurenční pozice se firmy snaží systematicky sledovat situaci na trhu, což umožňuje firmám znalost konkurenčního prostředí a operativní reagování. Pro způsob přenášení tržních informací by měly firmy mít vhodný informační systém (např. SAP, MS Dynamics aj.) obsahující příslušné moduly (ekonomický, skladový, personální atd.), které se odpovídajícím způsobem snaží využívat. Propojení marketingu a finančního řízení by mělo být řešeno dlouhodobým marketingovým plánem a měly by být vyhodnocovány jednotlivé aktivity a operativně prováděné změny ve finančním a marketingovém plánu. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu by mělo být pečlivě sledováno prostřednictvím marketingového výzkumu, protože získané informace jsou rozhodující pro plánování dlouhodobých marketingových aktivit. Úroveň marketingových charakteristik ve firmách Zlínského kraje se pohybuje v rozmezí nejlepší úrovně, a to v orientaci na zákazníka (2,03), až po úroveň nejhorší, a to sledování aktuálních vývojových trendů na trhu (2,86). Odpovídající indexy úrovně jsou souhrnně uvedeny v tabulce 19. Podrobný popis extrémních hodnot, které marketingovou úroveň polarizují, jsou uvedeny v tabulce 20. Tabulka 19: Specifikace marketingových charakteristik

Orientace na zákazníka Sledování postojů zákazníků k produktu firmy Hodnocení tržní konkurenční pozice Způsob přenášení tržních informací Propojení marketingu a finančního řízení Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu Zdroj: Sociotrendy

Počet 65 65 65 64 64 63

Maximální Index Pozitivní negativní marketingové úroveň znaku úroveň znaku úrovně 1 5 2,03 1 5 2,11 1 4 2,17 1 5 2,31 1 5 2,61 1 5 2,86

Tabulka 20: Specifikace marketingových charakteristik – podrobné vyjádření (Indexy marketingové úrovně: 1=pozitivní úroveň znaku,…, 5=negativní úroveň znaku, uvnitř tabulky podrobný popis extrémních hodnot) A. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu („Vývojové trendy“) Vývoj trhu se pečlivě sleduje Marketingové aktivity nejsou prostřednictvím marketingového podloženy výzkumem trhu a výzkumu, trendy jsou rozhodující neplánují se, na změny na trhu 2,86 pro plánování dlouhodobých je reagováno podle situace marketingových aktivit

www.sociotrendy.cz



(hodnocení 5)

(hodnocení 1)

B. Hodnocení tržní konkurenční pozice („Hodnocení konkurence“) Trh se sleduje jen tehdy, když se objeví problémy a je třeba zjistit, v jaké je firma skutečně pozici (hodnocení 5)

2,17

Systematické sledování situace na trhu umožňuje firmě, že zná konkurenční prostředí a operativně na něj reaguje (hodnocení 1)

2,03

Firma plánovitě a pravidelně sleduje potřeby zákazníků, vyhodnocuje informace o nich a výsledky využívá v marketingu i při tvorbě strategie (hodnocení 1)

C. Orientace na zákazníka Vlastnosti produktu uspokojují potřeby zákazníka a není proto třeba plýtvat časem na další průzkumy (hodnocení 5)

D. Sledování postojů zákazníků k produktu firmy („Sledování postojů“) Zákaznické postoje se cíleně nesledují, protože negativní odezva se rychle objeví sama (hodnocení 5)

2,11

Ve firmě existuje a využívá se systém pravidelného získávání názorů od zákazníků a tyto informace se promítají do aktivit firmy (hodnocení 1)

E. Způsob přenášení tržních informací („Přenášení informací“) Poznatky z praxe jsou dostatečné a známé všem kompetentním pracovníkům, proto není zapotřebí se dalším získáváním a zpracováváním informací systematicky zabývat (hodnocení 5)

2,31

Firma má vhodný informační systém (např. SAP, Microsoft Dynamics, obsahující moduly: ekonomický, skladový, personální atd.), který využívají všichni pracovníci určitým způsobem. (hodnocení 1)

F. Propojení marketingu a finančního řízení („Marketing a řízení“) Není třeba, aby marketing byl propojen s finančním plánováním (hodnocení 5)

2,61

Firma má dlouhodobý marketingový plán a vyhodnocuje jednotlivé aktivity, operativně provádí změny ve finančním a marketingovém plánu (hodnocení 1)

Zdroj: Sociotrendy

Doplňkově uvádíme v souhrnném grafu 66 podílové vyjádření jednotlivých položek, které odpovídají sledovaným marketingovým charakteristikám. Názvy marketingových charakteristik jsou v tomto grafu redukované, jejich podílové vyjádření je uvedené jednou barvou a odpovídající číselné symboly 1 až 5 odpovídají stejnému významu jako u indexů marketingové úrovně.

www.sociotrendy.cz



Graf 66: Postoj firem ke specifikaci marketingových charakteristik (v %) (Význam: 1=pozitivní postoj k charakteristice,…, 5= charakteristika je vnímána jako nedůležitá) 6,3

Marketing 5

10,9

Marketing 4

35,9

Marketing 3

31,3

Marketing 2

15,6

Marketing a řízení 1

5,3 6,6

Přenášení 5 Přenášení 4

25,0

Přenášení 3

19,7

Přenášení 2

27,6

Přenášení informací 1

3,1

Sledování 5

1,5

Sledování 4

26,2

Sledování 3

41,5

Sledování 2

27,7

Sledování postojů 1

3,1

Orientace 5

6,2

Orientace 4

23,1

Orientace 3

26,2

Orientace 2

41,5

Orientace na zákazníka 1

6,2

Hodnocení 4

27,7

Hodnocení 3

43,1

Hodnocení 2

23,1

Hodnocení konkurence 1

6,3

Vývojové 5

22,2

Vývojové 4

34,9

Vývojové 3

23,8

Vývojové 2

12,7

Vývojové trendy 1

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Zdroj: Sociotrendy

Nejlepší dosažená úroveň indexu marketingové charakteristiky náleží „Orientaci na zákazníka“, v podílovém vyjádření se jedná o druhé nejčetnější procento, avšak v první variantě. V grafu 66 odpovídá třetí skupině zdola, červenému vybarvení. V tabulce 19 odpovídá prvnímu řádku. Nejvyšší procento bylo u položky „Hodnocení konkurence“ ve druhé „nejlepší“ variantě. Sledování postojů zákazníků k produktu firmy, v grafu „Sledování postojů“, odpovídá tmavomodrému vybarvení. Obdobně můžeme sledovat procentní rozložení ostatních marketingových charakteristik. Pro celkový obraz úrovně marketingové strategie firem je výhodnější použít index marketingové úrovně, který zohledňuje všechny úrovně (1 až 5) zkoumané charakteristiky prostřednictvím jednoho čísla.

Třídění marketingových aktivit dle převažujících charakteristik Bylo provedeno třídění marketingových charakteristik podle převažující charakteristiky podnikání, podle velikosti firem i podle toho, zda mají či nemají marketingové oddělení. Marketingové strategie jsou u různých typů firem diferencované. Rozdíly vyplývají z

www.sociotrendy.cz



porovnání velikosti indexů marketingové úrovně, které jsou uvedeny v grafech 67 až 69. Firmy se diferencují podle převažující charakteristiky podnikání. Firmy, jejichž zaměření bylo na materiální výrobu včetně stavebnictví, považovaly za nejdůležitější sledování postojů zákazníků k produktu firmy a orientaci na zákazníka. Dále se jednalo o hodnocení tržní konkurenční pozice, způsob přenášení tržních informací, propojení marketingu a finančního řízení a sledování aktuálních vývojových trendů na trhu. Firmy se zaměřením na oblast služeb, považovaly za nejdůležitější orientaci na zákazníka, sledování aktuálních vývojových trendů na trhu, propojení marketingu a finančního řízení, sledování postojů zákazníků k produktu firmy, způsob přenášení tržních informací a hodnocení tržní konkurenční pozice. Firmy, jejichž zaměřením byl obchod, nákup a prodej, vnímaly jako nejdůležitější orientaci na zákazníka a způsob přenášení tržních informací, dále hodnocení tržní konkurenční pozice, propojení marketingu a finančního řízení, sledování postojů zákazníků k produktu firmy a sledování aktuálních vývojových trendů na trhu. Firmy, jejichž zaměřením byly znalostní produkty a služby nemateriálové povahy, vnímaly jako nejdůležitější sledování aktuálních vývojových trendů na trhu, hodnocení tržní konkurenční pozice, orientaci na zákazníka a sledování postojů zákazníků k produktu firmy (jako středně důležitou orientaci spatřovaly způsob přenášení tržních informací), viz graf 67. Graf 67: Indexy marketingových charakteristik podle převažující charakteristiky podnikání (Indexy marketingové úrovně: 1=pozitivní úroveň znaku,…, 5=negativní úroveň znaku) 5

4 Materiální výroba, včetně stavebnictví

3

Znalostní produkty a služby nemateriálové Obchod, nákup a prodej 2


1 A. Sledování B. Hodnocení C. Orientace D. Sledování aktuálních tržní na zákazníka postojů vývojových konkurenční zákazníků k trendů na pozice produktu trhu firmy

E. Způsob přenášení tržních informací

F. Propojení marketingu a finančního řízení

Zdroj: Sociotrendy Tabulka 21 : Indexy úrovně marketingových charakteristik podle převažující charakteristiky podnikání Převažující charakteristika podnikání

Materiální výroba, včetně stavebnictví Znalostní produkty a služby nemateriálové

www.sociotrendy.cz

A. Sledování

D. Sledování

aktuálních

B. Hodnocení

postojů

E. Způsob

F. Propojení

vývojových

tržní

C. Orientace

zákazníků k

přenášení

marketingu a

trendů na

konkurenční

na

produktu

tržních

finančního

trhu

pozice

zákazníka

firmy

informací

řízení

2,86

2,16

2,08

2,06

2,41

2,73

1,00

1,00

1,00

1,00

3,00

2,00



Převažující charakteristika podnikání

A. Sledování

D. Sledování postojů

E. Způsob

F. Propojení

C. Orientace

zákazníků k

přenášení

marketingu a

konkurenční

na

produktu

tržních

finančního

trhu

pozice

zákazníka

firmy

informací

řízení

2,86

2,16

2,08

2,06

2,41

2,73

1,00

1,00

1,00

1,00

3,00

2,00


3,22

2,20

1,90

2,30

1,90

2,20


2,00

2,67

2,00

2,33

2,33

2,00

Jiné

4,00

2,00

2,00

3,00

1,00

3,00

Materiální výroba, včetně stavebnictví Znalostní produkty a služby nemateriálové

aktuálních

B. Hodnocení

vývojových

tržní

trendů na

Zdroj: Sociotrendy

Specifikace marketingových charakteristik podle velikosti firem je uvedena v tabulce 22 a grafu 68. Pro všechny firmy je nejdůležitější hodnocení tržní konkurence (s minimálními rozdíly dle velikosti firem), rovněž propojení marketingu a finančního řízení. Rozdíly lze vysledovat u způsobu přenášení tržních informací, sledování postojů zákazníků k produktu firmy a orientace na zákazníka s tím, že malé firmy se na tyto aktivity zaměřují méně. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu je, s ohledem na malé a středně velké firmy, důležitější pro velké firmy. Graf 68: Indexy úrovně marketingových charakteristik podle velikosti firmy (Indexy marketingové úrovně: 1=pozitivní úroveň znaku,…, 5=negativní úroveň znaku) A – index pro malé středně velké firmy v grafu splývá 5

4

3


2

velké firmy

1 A. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu

B. Hodnocení C. Orientace na D. Sledování tržní zákazníka postojů konkurenční zákazníků k pozice produktu firmy



Zdroj: Sociotrendy

www.sociotrendy.cz



Tabulka 22: Indexy úrovně marketingových charakteristik podle velikosti firmy Velikost firmy

A. Sledování

B. Hodnocení

C. Orientace

D. Sledování

E. Způsob

F. Propojení

aktuálních

tržní

na zákazníka

postojů

přenášení

marketingu a

vývojových

konkurenční

zákazníků k

tržních

finančního

trendů na trhu

pozice

produktu firmy

informací

řízení

Malé firmy

3,07

2,33

2,47

2,53

2,71

2,21

Středně velké firmy

3,07

2,09

1,84

1,94

2,25

2,72

2,40

2,07

1,93

2,13

1,93

2,53

Velké firmy

Zdroj: Sociotrendy

Specifikace marketingových charakteristik podle firem se samostatným marketingovým oddělením či bez něho, je uvedena v tabulce 23 a grafu 69. Dá se předpokládat, že firmy, které mají marketingové oddělní, budou na jednotlivé charakteristiky klást větší důraz. Toto se prokázalo grafem 69. Ve všech charakteristikách dosahují firmy s marketingovým oddělením lepší hodnoty indexu marketingové úrovně, avšak v charakteristikách orientace na zákazníka a sledování jeho postojů jsou rozdíly odpovídajících indexů marketingové úrovně velmi malé.121 Firmy sledují chování zákazníka bez ohledu na skutečnost, zda mají samostatné marketingové oddělení či nikoliv. Graf 69: Indexy úrovně marketingové charakteristiky podle firem se samostatným oddělením marketingu (Indexy marketingové úrovně: 1=pozitivní úroveň znaku,…, 5=negativní úroveň znaku) 4

3 mají marketingové oddělení

2

nemají marketingové oddělení 1 A. Sledování B. Hodnocení C. Orientace D. Sledování aktuálních tržní na zákazníka postojů vývojových konkurenční zákazníků k trendů na trhu pozice produktu firmy



Zdroj: Sociotrendy

121

Statisticky významné rozdíly zvýšeného četnostního výskytu jednotlivých odpovědí firmami, které marketingové oddělení mají a nemají (testované testem Chi-kvadrát na hladině významnosti = 0,05; sig=0,009), byly prokázány pouze u charakteristiky „Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu“, kdy ty firmy, které mají marketingové oddělení tyto trendy (logicky) sledují významně více než ty, které marketingové oddělení nemají. Dále u marketingové charakteristiky „Hodnocení tržní konkurenční pozice“ (již za hranicí statistické významnosti, sig = 0,053) opět u firem mající marketingové oddělení. Zvýšený výskyt odpovědí u jednotlivých variant ostatních charakteristik nejsou závislé na tom, zda firmy mají nebo nemají marketingové oddělení. Proto pro celkovou analýzu byly použity indexy marketingové úrovně, které využívají intenzitu hodnocení, nikoliv pouze četnostní rozložení.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 23: Indexy úrovně marketingových charakteristik podle firem se samostatným marketingovým oddělením, či bez něho (Index marketingové úrovně: 1=pozitivní úroveň znaku,…, 5=negativní úroveň znaku) Mají samostatné

A. Sledování

B. Hodnocení

C. Orientace

D. Sledování

E. Způsob

F. Propojení

marketingové

aktuálních

tržní

na zákazníka

postojů

přenášení

marketingu a

oddělení

vývojových

konkurenční

zákazníků k

tržních

finančního

trendů na trhu

pozice

produktu firmy

informací

řízení

ano

2,56

2,03

2,00

2,09

2,15

2,33

ne

3,16

2,31

2,06

2,13

2,48

2,90

Zdroj: Sociotrendy

Shrnutí •

•

•

•

•

• •

Marketingová strategie firem je orientovaná na charakteristiky v pořadí důležitosti: orientace na zákazníka; sledování postojů zákazníků k produktu firmy; hodnocení tržní konkurenční pozice; způsob přenášení tržních informací; propojení marketingu a finančního řízení; sledování aktuálních vývojových trendů na trhu. Firmy se zaměřením na materiální výrobu včetně stavebnictví považovaly za nejdůležitější sledování postojů zákazníků k produktu firmy a orientaci na zákazníka. Dále se jednalo o hodnocení tržní konkurenční pozice, způsob přenášení tržních informací, propojení marketingu a finančního řízení a sledování aktuálních vývojových trendů na trhu. Firmy, jejichž zaměření bylo na oblast služeb, považovaly za nejdůležitější orientaci na zákazníka, sledování aktuálních vývojových trendů na trhu, propojení marketingu a finančního řízení, sledování postojů zákazníků k produktu firmy, způsob přenášení tržních informací a hodnocení tržní konkurenční pozice. Firmy, jejichž zaměřením byl obchod, nákup a prodej, vnímaly jako nejdůležitější orientaci na zákazníka a způsob přenášení tržních informací, dále hodnocení tržní konkurenční pozice, propojení marketingu a finančního řízení, sledování postojů zákazníků k produktu firmy a sledování aktuálních vývojových trendů na trhu. Pro všechny firmy s minimálními rozdíly dle velikosti firem je nejdůležitější hodnocení tržní konkurence, rovněž propojení marketingu a finančního řízení. Rozdíly lze vysledovat u způsobu přenášení tržních informací, sledování postojů zákazníků k produktu firmy a orientace na zákazníka s tím, že malé firmy se na tyto aktivity zaměřují méně. Sledování aktuálních vývojových trendů na trhu je, s ohledem na malé a středně velké firmy, důležitější pro velké firmy. Firmy sledují chování zákazníka bez ohledu na skutečnost, zda mají samostatné marketingové oddělení či nikoliv. Pokud firmy mají samostatné marketingové oddělení, je úroveň marketingových charakteristik vyšší než u firem bez tohoto oddělení.

www.sociotrendy.cz



II.2.A.9 Účast v podnikatelských sdruženích, využívání podpůrných nástrojů na úrovni regionu, ČR, EU Zájmová sdružení a platformy, podpůrné organizace Účast firem v profesně zájmových sdruženích, platformách a obdobných organizacích a spolupráce s podpůrnými organizacemi, na niž byli respondenti dotazováni, je uvedena tabulce 24. Cílem dotazu na účast firem v profesně zájmových sdruženích a spokojenost se spoluprací s podpůrnými a jinými organizacemi nebylo hodnotit práci organizací jako takových, ale způsob vnímání těchto organizací jednotlivými dotazovanými. Proto níže uváděná hodnocení mají pouze orientační charakter týkající se pohledu posuzovatelů, nikoli „kontrolu“ uvedených organizací. Cílem bylo vyhledat tendence spojené spíše se spokojeností v komunikaci s organizacemi, ať už se jedná o např. Okresní hospodářskou komoru Vsetín nebo klastr, který se teprve rozjíždí. Proto i interpretace výsledných zjištění logicky nemohou mít roli, a ani nemají, konečného verdiktu: dobře/špatně. Jistá nespokojenost posuzovatele může být zakotvena v systémových možnostech vycházejících z nepochopení role konkrétní posuzované organizace. Proto i negativní hodnocení je informačně důležité v tom smyslu, že je potřeba zdůrazňovat roli té které organizace, ať se jedná o podpůrnou organizaci, nebo „pouze“ zájmovou skupinu. Index spokojenosti s jednotlivými sdruženími, platformami, či podpůrnými organizacemi apod. prostřednictvím hodnocení na školní stupnici (1 až 5) je uveden v posledním sloupci tabulky 24. Ačkoliv hodnocení má pouze orientační charakter, poukazuje na tendenci k pozitivnímu či méně pozitivnímu náhledu na dané sdružení či platformu. Jednotlivé organizace jsou uspořádány podle pozitivního indexu spokojenosti a podle počtu posuzovatelů prostřednictvím uvedení jejich podílu na celkovém výzkumném souboru. Nejlépe je nazíráno na Plastikářský klastr jako na sdružení s výbornou spoluprací (hodnoceno 9 % posuzovatelů).122 Velmi dobrá spolupráce je spojována s organizacemi, které byly hodnoceny více než 10 % posuzovatelů: • Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest • Okresní hospodářská komora ve Zlíně • Krajský úřad práce s okresními pobočkami • Okresní hospodářská komora Uherské Hradiště • Krajská hospodářská komora Zlínského kraje • Technologické inovační centrum s.r.o. • Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Velmi dobrá spolupráce je spojována i s organizacemi: • •

Okresní hospodářská komora Kroměříž, která byla hodnocena 4 % posuzovatelů AVDZP - Asociace Výrobců a Dodavatelů Zdravotnických Prostředků, exportní skupiny Ministerstva práce a obchodu ČR - MPOČR, hodnocena 5 % posuzovatelů

Dobrá spolupráce je spojována s Industry Servis ZK, a.s. (Průmyslová zóna Holešov), hodnocena 8 % posuzovatelů. 122

Spolupráci chápeme jako výbornou v rozmezí hodnocení 1,0 až 1,9, velmi dobrou v rozmezí velikosti indexu 2,0 až 2,99, jako dobrou v rozmezí velikosti indexu 3 až 3,99, uspokojivou v rozmezí velikosti indexu 4 až 4,99 a jako neuspokojivou s velikostí indexu 5.

www.sociotrendy.cz



Dostatečná spolupráce je spojována s organizacemi: •

Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava (ROP Střední Morava)

•

Dřevařsko - nábytkářský klastr ABC WOOD, o.s.

•

Kontaktní centrum pro východní trhy

•

Okresní hospodářská komora Vsetín

•

Regionální podpůrný zdroj, s.r.o.

•

Energetická agentura Zlínského kraje

Nedostatečná spolupráce je spojována s organizacemi, hodnocena však velmi malým počtem respondentů: •

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.

•

Podnikatelský inkubátor Kunovice - Panský dvůr, s.r.o.

•

Regionální centrum kooperace, a.s.

•

Regionální rozvojová agentura Východní Moravy

•

Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o.

•

Obuvnický klastr

•

Letecký klastr

Tabulka 24: Účast firem v profesně zájmových sdruženích, platformách a spolupráce s podpůrnými organizacemi a jejich hodnocení Počet hodnocení

% Index (Počet spokojenosti se respondentů=76) spoluprací Spolupráce velmi dobrá

Hodnotilo více než 10 % posuzovatelů výzkumného souboru Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Okresní hospodářská komora ve Zlíně Krajský úřad práce s okresními pobočkami Okresní hospodářská komora Uherské Hradiště Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Technologické inovační centrum s.r.o. Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

37 18 25 12 32 14 15

48,7 % 23,7 % 32,9 % 15,8 % 42,1 % 18,4 % 19,7 %

Spolupráce výborná až uspokojující

Hodnotilo 5 až 10 % posuzovatelů výzkumného souboru Plastikářský klastr AVDZP - Asociace Výrobců a Dodavatelů Zdravotnických Prostředků, exportní skupiny Ministerstva práce a obchodu ČR- MPOČR Industry Servis ZK, a.s. (Průmyslová zóna Holešov) Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava (ROP Střední Morava) Kontaktní centrum pro východní trhy

www.sociotrendy.cz

2,03 2,28 2,4 2,42 2,56 2,64 2,73

7

9,2 %

1,86

4

5,3 %

2,25

6

7,9 %

3,67

4

5,3 %

4

6

7,9 %

4,33



Regionální podpůrný zdroj, s.r.o. Energetická agentura Zlínského kraje

4 4

5,3 % 5,3 %

Spolupráce dobrá až neuspokojující

Hodnotilo méně než 5 % posuzovatelů výzkumného souboru Okresní hospodářská komora Kroměříž Dřevařsko - nábytkářský klastr ABC WOOD, o.s. Okresní hospodářská komora Vsetín Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Podnikatelský inkubátor Kunovice - Panský dvůr, s. r. o Regionální centrum kooperace, a.s. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Letecký klastr Obuvnický klastr Zdroj: Sociotrendy

4,5 4,75

3 2 3 3 3 3 3 3 2 1

3,9 % 2,6 % 3,9 % 3,9 % 3,9 % 3,9 % 3,9 % 3,9 % 2,6 % 1,3 %

2,67 4 4,33 5 5 5 5 5 5 5

Doplňkové vyjádření některých firem ke členství ve sdruženích anebo platformách, případně ke spolupráci s podpůrnými organizacemi, slouží k poukázání na ty okolnosti, které firmy považovaly za důležité zmínit, ať se jedná o pozitivní či negativní sdělení. Sdělení by měla být chápána pouze jako podněty pro případné zlepšení aktivit vedoucích k projasňování vazeb mezi firmami a dalšími subjekty. Přínos spolupráce s Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest byl některými firmami upřesněn jako dobrý, zejména co se týká zajišťování investic nebo podpory při podávání žádosti o dotace z EU. Vyskytla se však i kritika týkající se údajné nedostatečné koordinace komunikace s některými firmami a absence informací plynoucí z neznalostí místních souvislostí. Spolupráce firem s Okresní hospodářskou komorou ve Zlíně byla vyzdvihována zejména v oblasti vzdělávání. Celkově jsou vzdělávací aktivity pozitivně hodnoceny i co do jejich zajišťování např. krajským úřadem práce včetně okresních poboček. Zdůraznění pozitivního hodnocení šlo na vrub i Okresním hospodářským komorám v Kroměříži a Vsetíně. Kritické vyjádření se dotklo činnosti Industry Servis ZK, a.s. (Průmyslová zóna Holešov) z důvodů údajného poskytnutí nedostatečných či zmatečných informací, přičemž byla zmíněna i údajná nedůvěra veřejnosti k tomuto subjektu. Letecký klastr byl zmíněn jako fungující spíše formálně.

Služby využívané k podpoře podnikání Služby využívané k podpoře podnikání a hodnocení jejich důležitosti a vyžadované služby s hodnocením důležitosti jsou uvedeny v tabulkách 25 a 26. Největší důležitost je přikládána službě Projektový a dotační servis. Co se týká četnosti jejich využívání, nejčastěji jsou využívané vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.), následované službami projektového a dotačního servisu. Jak dalece jsou jednotlivé služby firmami poptávané, ukazuje tabulka 26.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 25: Služby používané k podpoře podnikání a jejich důležitost (Důležitost služby s významem: 1 = velmi důležitá, …, 5 =nedůležitá) Důležitost používané služby Projektový a dotační servis Podpora pro ochranu duševního vlastnictví Marketing Vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.) Služby vědeckovýzkumných institucí (národních, zahraničních) Informační e-bulletin v oblasti inovací Mezinárodní konference a workshopy v oblasti inovací, odborného působení firmy apod. Soutěže oceňující a zviditelňující firmu – např.: Firma roku, Inovační firma Zlínského kraje apod. Inovační portál Zlínského kraje Služby na podporu exportu Technologické parky Finanční nástroje (zvýhodněné regionální úvěry v malém měřítku na inovační aktivity) Technologické a kooperační burzy Zmapované a volné plochy k podnikání (průmyslové zóny, nevyužívané areály) Dotace v malém měřítku na inovační aktivity – inovační vouchery Zdroj: Sociotrendy

2 2 2,11

28,9 % 17,1 % 25,0 %

2,2

59,2 %

2,26

25,0 %

2,43

9,2 %

2,44

21,1 %

2,47

25,0 %

2,71 2,75 3

9,2 % 15,8 % 3,9 %

3

3,9 %

3,67

3,9 %

3,00

3,9 %

3,00

3,9 %

Tabulka 26: Služby poptávané k podpoře podnikání a hodnocení jejich důležitosti (Důležitost služby s významem: 1 = velmi důležitá, …, 5 =nedůležitá) Důležitost poptávané služby Dotace v malém měřítku na inovační aktivity 2,27 (např. inovační vouchery) 2,92 Inovační portál Zlínského kraje Zmapované a volné plochy k podnikání 2,36 (průmyslové zóny, nevyužívané areály) 2,9 Kvalifikované poradenství v oblasti řízení inovací 3,1 Informační e-bulletin v oblasti inovací 2,44 Technologické parky Mezinárodní konference a workshopy v oblasti 3,22 inovací, odborného působení firmy apod. 3,22 Technologické a kooperační burzy 2,38 Marketing Soutěže oceňující a zviditelňující firmu – např.: 2,88 Firma roku, Inovační firma Zlínského kraje apod. 2,43 Služby na podporu exportu Finanční nástroje (zvýhodněné regionální úvěry v 1,67 malém měřítku na inovační aktivity) 3,5 Podpora pro ochranu duševního vlastnictví 2,4 Podnikatelské inkubátory Služby vědeckovýzkumných institucí (národních, 2,8 zahraničních)

www.sociotrendy.cz

% používané služby

% poptávané služby 19,7% 15,8% 14,5% 13,2% 13,2% 11,8% 11,8% 11,8% 10,5% 10,5% 9,2% 7,9% 7,9% 6,6% 6,6%



Projektový a dotační servis Vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.) Jiné - Vouchery pro univerzitu Zdroj: Sociotrendy

3

5,3%

1

1,3%

1

1,3%

Typy služeb, které některé firmy nepotřebují, jsou uvedeny podle pořadí v tabulce 27 včetně podílů firem, které tyto služby nepotřebují. Tabulka 27: Služby, které nejsou z hlediska firem k podpoře podnikání potřebné (uspořádáno)

Podnikatelské inkubátory Technologické parky Finanční nástroje (zvýhodněné regionální úvěry v malém měřítku na inovační aktivity) Zmapované a volné plochy k podnikání (průmyslové zóny, nevyužívané areály) Informační e-bulletin v oblasti inovací Podpora pro ochranu duševního vlastnictví Technologické a kooperační burzy Služby vědeckovýzkumných institucí (národních, zahraničních) Dotace v malém měřítku na inovační aktivity (např. inovační vouchery) Soutěže oceňující a zviditelňující firmu – např.: Firma roku, Inovační firma Zlínského kraje apod. Služby na podporu exportu Mezinárodní konference a workshopy v oblasti inovací, odborného působení firmy apod. Marketing Kvalifikované poradenství v oblasti řízení inovací Projektový a dotační servis Inovační portál Zlínského kraje Jiné Zdroj: Sociotrendy

Počet firem

% (Počet =76)

18 15

23,7 19,7

13

17,1

13

17,1

10 10 10

13,2 13,2 13,2

8

10,5

8

10,5

8

10,5

7

9,2

7

9,2

7 6 6 5 2

9,2 7,9 7,9 6,6 2,6

Některé firmy nepoptávají služby, které podpůrné instituce nabízejí, protože mají pro tyto aktivity své vlastní zdroje. Jednotlivé služby a odpovídající počty firem jsou uvedeny v tabulce 28. Tabulka 28: Firmy nepoptávající externí podpůrné služby (vzhledem k vlastním zdrojům) Druhy aktivit Počet firem Marketing Kvalifikované poradenství v oblasti řízení inovací Služby na podporu exportu Finanční nástroje (zvýhodněné regionální úvěry v malém měřítku na inovační aktivity) Podpora pro ochranu duševního vlastnictví

www.sociotrendy.cz

8 8 7 5 4



Projektový a dotační servis Podnikatelské inkubátory Technologické parky Zmapované a volné plochy k podnikání (průmyslové zóny, nevyužívané areály) Informační e-bulletin v oblasti inovací Technologické a kooperační burzy Mezinárodní konference a workshopy v oblasti inovací, odborného působení firmy apod. Inovační portál Zlínského kraje Služby vědeckovýzkumných institucí (národních, zahraničních) Dotace v malém měřítku na inovační aktivity (např. inovační vouchery) Soutěže oceňující a zviditelňující firmu – např.: Firma roku, Inovační firma Zlínského kraje apod. Vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.) Zdroj: Sociotrendy

4 3 3 3 3 3 2 2 1 1 1 1

Čerpání dotačních programů Třetina firem (32,9 %) uvedla, že čerpala prostřednictvím jednotlivých programů finanční dotace jak z EU, tak z národních zdrojů. Upřesnění druhů finanční veřejné podpory pro rozvoj inovací (mimo daňové odpočty), které firmy získaly ve Zlínském kraji v posledních pěti letech, je uvedeno v tabulce 28 v příloze. Firmy předpokládají, že budou mít možnost čerpat dotace i v následujících letech. Plánují využívat dotace jednak z konkrétních programů, např. OPPI (Inovace, Marketing - veletrhy, Nemovitosti apod.), Technologické agentury ČR, (např. ALFA), Resortního programu výzkumu a vývoje TIP, jednak konkrétní programy ještě upřesněny nemají. Firmy by rády získaly dotace (bez ohledu na konkrétní dotační programy) na realizaci svých záměrů, jako např. vytvořit projekční oddělení a oddělení vývoje a konstrukce, zlepšit technologické vybavení firmy, podpořit výzkum apod.

Shrnutí Spolupráce firem s profesně zájmovými sdruženími, platformami, obdobnými organizacemi a s podpůrnými subjekty byla hodnocena nejlépe pro následující subjekty: • • • • • • • •

Plastikářský klastr Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Okresní hospodářská komora ve Zlíně Krajský úřad práce s okresními pobočkami Okresní hospodářská komora Uherské Hradiště Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Technologické inovační centrum s.r.o. Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Ze služeb využívaných k podpoře podnikání je největší důležitost přikládána službě Projektový a dotační servis. Dále aktivitám: podpora pro ochranu duševního vlastnictví; marketing; vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné); služby vědeckovýzkumných institucí (národních, zahraničních); informační e-bulletin v oblasti inovací a služby na podporu exportu. Co se týká četnosti jejich využívání, nejčastěji jsou www.sociotrendy.cz



využívané vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné), následované službami projektového a dotačního servisu. Třetina firem uvedla, že čerpala finanční dotace prostřednictvím jednotlivých dotačních programů jak z EU, tak z národních zdrojů a předpokládají, že budou mít možnost čerpání finančních dotací i v následujících letech.

II.2.A.10 Potenciál pro rozvoj podnikatelského prostředí ve Zlínském kraji Mezioborová platforma Potenciál pro vytvoření inovační platformy Zlínského kraje byl zjišťován dotazem na intenzitu zájmu o případnou účast v mezioborové platformě (Inovační platforma Zlínského kraje). Ta by měla za cíl řešit specifické problémy podnikání s využitím odborníků firem z jiných oborů s podporou Zlínského kraje (např. řešení využitelnosti odpadů v jiných oborech). Souhlasně se vyjádřila třetina dotázaných. Více než pětina (21,1 %) uvedla nezájem. Největší podíl se přikláněl k variantě „spíše nezájem“, nicméně předpokládáme, že se právě v této skupině mohou vyskytovat nevyhranění v tom smyslu, že při vhodné komunikaci a pragmatických vizích účelnosti této platformy by o ni zájem mít mohli. Podílové upřesnění jednotlivých odpovědí je uvedeno grafem 70. Graf 70: Zájem o účast v mezioborové platformě (N=76) 5,3% 21,1%

10,5%

ano 21,1%

spíše ano spíše ne

42,1%

ne bez odpovědi

Zdroj: Sociotrendy

Pokud odpovědi týkající se zájmu subjektů o účast v mezioborové platformě Zlínského kraje budeme pojímat jako „pseudokvantifikovaný“ znak, můžeme vypočítat index souhlasu s významem: „1“ = zájem,…, „ 4“ = nezájem. Zájem o účast v této platformě podle převažující charakteristiky podnikání je uveden podle pořadí v tabulce 29. Relativně největší zájem o platformu je u oborů s převažující charakteristikou podnikání „Materiální výroba, včetně stavebnictví“, následuje „Obchod, nákup a prodej“. Firmy s převažující charakteristikou podnikání: „Znalostní produkty a služby nemateriálové“ a „Služby“ o tuto platformu spíše zájem nemají, zatím váhají. Skupina „Jiné“ projevila nezájem. Pokud bereme v úvahu velikost podniků, zájem se pohybuje od firem velkých až po malé (viz tabulka 30).

www.sociotrendy.cz



Tabulka 29: Index zájmu o účast v mezioborové platformě podle převažující charakteristiky podnikání (Význam škály: „1“ = zájem, „2“ = spíše zájem, „3“ = spíše nezájem, „ 4“ = nezájem) Převažující charakteristika podnikání

Počet subjektů

Index


53

2,72


11

2,82

Služby

5

3,00


1

3,00

Jiné

2

3,50

Celkem

72

2,78

Zdroj: Sociotrendy Tabulka 30: Index zájmu o účast v mezioborové platformě podle velikosti podniku (Význam škály: „1“ = zájem, „2“ = spíše zájem, „3“ = spíše nezájem, „ 4“ = nezájem) Převažující charakteristika podnikání

Počet subjektů

Index

velké firmy

15

2,60


36

2,67

malé firmy

21

3,10

Celkem

72

2,76

Zdroj: Sociotrendy

Potenciální účast firem v soutěži Motivací pro případnou účast firem v soutěži „Inovační firma Zlínského kraje“, případně obdobné regionální soutěže, je bezpochyby finanční odměna (požadavek zazněl od firem zaměřených na obchod a služby), nebo mediální zviditelnění firmy. Vhodná je například průhlednost vyhodnocení a pravidel soutěže, což zdůraznily firmy zaměřené na oblast služeb a materiální výroby, včetně stavebnictví. Další pozitivní motivací je sdílení znalostí, snadnější přístup k finančním zdrojům na rozvoj obchodních aktivit nebo srovnání s jinými firmami. Některé firmy uvedly, že by měly zájem účastnit se soutěže, ale vyžadovaly by vyšší informovanost o podmínkách soutěže. Jiné firmy odrazuje od účasti v soutěžích (dle jejich vyjádření) fakt, že charakter inovací realizovaných v jedné firmě je jen velmi obtížně porovnatelný s ostatními soutěžícími firmami. Diskutabilní jsou i názory, že je důležitější zaměření firem na své vlastní inovace a zvýšení konkurenceschopnosti, ne na vyhrávání soutěží. Co předchází mezioborové spolupráci a vzájemnému předávání zkušeností, jsou kulturní a hodnotové předpoklady a ty charakterizují region. Například se projevují ve výrocích typu: „…Nejde nám o slávu a nehlásíme se do soutěží, víme, že jsme nejlepší, ale chtěli bychom vybudovat síť vzájemně se učících „nejlepších“ firem; … motivovala by nás účast na vzájemných návštěvách v podnicích … třeba s Tescomou a Slováckými strojírnami…“

www.sociotrendy.cz



Pozitiva pro podnikání ve Zlínském kraji Pozitiva pro podnikání ve Zlínském kraji jsou z pohledu respondentů výzkumného souboru spatřována ve třech oblastech: v pozitivních ekonomických faktorech, neekonomických faktorech a v dobrém umístění lokality. Ve výpovědích dotázaných převažovaly jako pozitiva ekonomické faktory. Byla zdůrazněna především dostupná kvalifikovaná pracovní síla, také místní dlouhodobá tradice podnikatelských aktivit, podporovaná významem Univerzity Tomáše Bati nejen na regionální, ale i nadnárodní úrovni. Neekonomické faktory se promítaly do určitého patriotismu, nicméně často zmiňované „jsme tady doma“, nemusí mít nutně toto ladění. Může se jednat o postoj relativního pohodlí dotazovaných či preferenci stereotypů. Dobré umístění lokality bylo spojováno s možností dobrých zahraničních kontaktů, zejména se Slovenskem a Rakouskem.

Omezení pro podnikání ve Zlínském kraji Omezení pro podnikání ve Zlínském kraji oproti jiným krajům ČR byla z výpovědí dotázaných seskupena do strukturované podoby a celkově je lze shrnout do témat: • Doprava • Ekonomické faktory (malý trh, málo zakázek apod.) • Absence vhodných faktorů rozvoje (chybějící studijní obor, prostory apod.) Ve výpovědích upřesňujících omezení podnikání převažovala problematika dopravy, byla zmíněna více než čtvrtinou respondentů (28,9 %). Vyskytla se i přání „Zprovoznit letiště v Kunovicích (Hannover – Kunovice – Vídeň – Temešvár)“, či „Dostavět dálnici přes Zlín na Slovensko“. Dalším omezením podnikání byly ekonomické faktory, např. relativně malý trh či malá přitažlivost kraje pro odborníky z jiných regionů. Toto se promítlo i do kritického postoje údajné velmi nízké míry investic, malého počtu veřejných zakázek a v neposlední řadě byl zmíněn i útlum průmyslu. Omezení způsobená nedostatkem vhodných faktorů rozvoje regionu se projevila kritickým postojem jak ke vzdělání (upřesněno absencí vysoké školy strojírenského oboru), tak k průmyslu, a to absencí průmyslových prostor pro menší firmy v centru Zlína (Holešov je daleko a zaměstnanci nechtějí dojíždět).

Očekávané aktivity pro rozvoj podnikání a spolupráci s výzkumnými institucemi Propojení výzkumu a vývoje s podnikáním bylo zjišťováno dotazem, jaké aktivity, podporující rozvoj podnikání a spolupráci s výzkumnými institucemi, by subjekt na regionální úrovni uvítal. Témata lze shrnout do celků: • • • •

Orientace na praktickou využitelnost výsledků výzkumů Motivace obecně (všech účastníků procesu) Podpora oborů (podniků, klastrů apod.) Jiné

www.sociotrendy.cz



Ve výpovědích převažovala problematika orientace na praktickou využitelnost výsledků výzkumů (7 %). Bylo požadováno, aby byly aplikovatelné v průmyslové výrobě, aby byla odborná veřejnost dle oboru podnikání seznámena s možnostmi výzkumných institucí, jaké služby mohou podnikatelům nabídnout. Motivační pobídky byly upřesněny požadavkem, aby se výzkumné instituce naučily poznat, kde vytvářejí hodnotu, aby měly důvod ke spolupráci s aplikační sférou. Motivační pobídky by měly být zaměřeny i na zahraniční investory. Měly by být specificky podporovány obory strojírenské výroby. Zazněl požadavek podpory plastikářského klastru. Zazněl i zcela konkrétní požadavek na vytvoření „vlastní regionální měny“ Zlínského kraje, případně na poskytování voucherů s pragmatickým zacílením. Např. pro podporu aktivity Univerzity Tomáše Bati by měl Zlínský kraj prodávat podnikům 1000 Kč vouchery za 300 Kč. Na druhé straně zazněl i velmi obecný požadavek na podporu jakýchkoliv aktivit, které povedou k vytvoření nových pracovních míst.

Příspěvky k diskusi o podpoře inovačního potenciálu firem ve Zlínském kraji – další komentáře Zkoumané subjekty byly požádány, aby uvedly jakýkoliv další komentář k podpoře inovačního potenciálu firem ve Zlínském kraji. K této problematice byla získána od firem více než třetina vyjádření (34 %). Témata, která byla uváděna pro podporu inovačního potenciálu v kraji jako nosná, byla 123: -

Odchod odborníků mimo kraj kvůli nízké efektivitě výroby Vztahy důvěry, pochopení napříč firmami, výzkumnými institucemi, úřady Rozvoj vzdělávání ve specifických oborech, propojenost vzdělávání s praxí Informovanost „vhodným způsobem“ (o probíhajících projektech, o situaci podpory podnikání v jiných krajích ČR, apod.) Řešení specifických limitů pro žadatele o dotace Podpora developerských projektů

Jejich podílové vyjádření vzhledem k počtu získaných odpovědí je uvedené v grafu 71.

123

Témata i komentáře jsou zpracované, nejsou uváděny doslova.

www.sociotrendy.cz



Graf 71: Podílové vyjádření témat pro podporu inovačního potenciálu ve ZK (Počet N=26) Informovanost „vhodným způsobem“ 7,7

3,8

26,9

15,4

Rozvoj vzdělávání ve specifických oborech, propojování s praxí Řešení specifických limitů pro žadatele o dotace

23,1

23,1

Podpora developerských projektů

Rozvíjet vztahy důvěry, pochopení, vzájemné pomoci Odchod odborníků mimo kraj

Zdroj: Sociotrendy

Co se týká informovanosti „vhodným způsobem“ (o probíhajících projektech, o situaci podpory podnikání v jiných krajích ČR apod.), bylo požadováno jak zpřístupnění různých zdrojů informací o již realizovaných podpořených projektech, tak bylo poukázáno na okolnost, že by bylo dobré mít možnost vidět nějaké srovnání podmínek pro podnikání ve Zlínském kraji s jinými kraji ČR. Byla navržena i soutěž mezi úředníky a politiky, která by údajně pomohla víc než soutěže mezi firmami. Požadavek na informovanost „vhodným způsobem“ naznačuje, že ačkoliv jsou v současnosti vydávané informační bulletiny, existuje webový portál jak Zlínského kraje, tak Inovační portál Zlínského kraje, nabízí se oblast osobních kontaktů, která by umožnila informovanost „vhodným způsobem“ pro ty, kteří by měli zájem o osobní setkávání. Den otevřených informací, v němž by se mohly jednotlivé subjekty vzájemně setkávat, osobně se informovat apod. Tento model by měl vzniknout (pokud vůbec) induktivním postupem, aktivitami firem samotných. Krajský úřad by mohl poskytnout jak prostor v určenou dobu, tak pracovníka, který by informace poskytoval. Obdobný návrh byl ve výzkumu řešen „mezioborovou platformou“ s tím, že více než polovina firem tento návrh nepodpořila. Pokud by mělo být řešeno vzájemné setkávání či spolupráce, bylo možné výše uvedený model akceptovat za podmínek, které byly shora navrženy. Opakovaně bylo zmíněno téma podpory propojení vzdělávací sféry s výrobními podniky.124 Byl uveden i požadavek, který by byl vhodným námětem na diskusi s odbory zaměřenými na rozvoj vzdělávání. Pro stavební průmysl by bylo přínosem nově specializovat vysoké školství s ohledem na rozvoj ekologických stavebních materiálů, které by vycházely z místních zdrojů, rovněž na regionální výrobu zařízení pro alternativní zdroje energie. Posunutí hranice pro hodnocení středních firem do 400-500 pracovníků by umožnilo v rámci inovací využít různé dotační tituly. Podpora developerských projektů byla upřesněna návrhem na např. spoluúčast ve financování infrastruktury. Argumentací může být, že opravené silnice, chodníky, veřejné 124

V době „Baťovského“ vzdělávacího systému se, dle autentických výpovědí těch, kteří ještě tento systém vzdělávání osobně zažili, jednalo o důsledné vzdělávání mládeže v souladu s praxí, tedy polovina vyučování ve škole, druhá polovina výuky v továrně, na strojích ve výrobě apod. Navíc v nultém středoškolském ročníku byli zapojeni do výroby všichni studenti. Takto si přirozeně získávali vztah ke konkrétní továrně. Výuka byla studentům placena. Byl sledován prospěch studentů a nejlepší z nich (výborné hodnocení), měli zajištěno další vzdělávání v oborech, které je zajímaly (chemie, strojírenství apod.). Placení dalšího vzdělání bylo zárukou propojení výroby a tvůrčích „mozků“ firem, které v továrnách zůstávaly, přesněji po absolvování škol se do mateřských podniků vracely.

www.sociotrendy.cz



osvětlení znamenají nižší náklady na výstavbu, což implikuje nižší ceny nového bydlení, toto znamená, že není důvod k odchodu lékařů, učitelů, VŠ manažerů do Prahy, Brna a zahraničí. Firmy by ocenily rozvíjení regionální sítě vztahů, důvěry, pochopení, vzájemné pomoci a inovací formou osobních setkávání v rámci pracovních skupin ap. K migraci odborníků mimo Zlínský kraj lze shrnout, že by mělo být vytvořeno ve ZK prostředí, aby podnikatelé nemuseli odcházet jinam např. kvůli nižší efektivitě výroby v kraji. Údajně nejsou potřeba soutěže ani informační bulletiny. Je potřeba ošetřit a usnadnit budování nových továren, zajistit kvalifikovanou pracovní sílu, podpořit mobilitu, praktický výzkum a zejména snížit administrativní zátěž. Témata vyslovená v závěrečném komentáři firem k podpoře inovačního potenciálu firem byla převedena do strukturované podoby a jsou uvedena v tabulkách 31 a 32 přílohy.

Shrnutí •

•

•

•

•

Zájem o případnou účast v mezioborové platformě (Inovační platforma Zlínského kraje) má přibližně třetina dotázaných. Největší zájem o platformu mají obory s převažující charakteristikou podnikání Materiální výroba, včetně stavebnictví. Pozitiva pro podnikání ve Zlínském kraji oproti jiným krajům ČR jsou: ekonomické faktory (dostupná kvalifikovaná pracovní síla, místní dlouhodobá tradice podnikatelských aktivit), neekonomické faktory (bydliště a dobré umístění lokality). Omezení pro podnikání ve Zlínském kraji oproti jiným krajům ČR jsou: doprava, absence vhodných faktorů rozvoje (chybějící studijní obory, prostory apod.) a ekonomické faktory (malý trh, málo zakázek apod.). Pro rozvoj podnikání je firmami od výzkumných institucí očekávaná praktická využitelnost výsledků výzkumů, motivační pobídky ke vzájemné spolupráci, rovněž specifická podpora strojírenských oborů a plastikářského klastru. Témata uváděna pro podporu inovačního potenciálu v kraji jako vhodná pro další rozpracování, byla: informovanost „vhodným způsobem“ (o probíhajících projektech, o situaci podpory podnikání v jiných krajích ČR, apod.), rozvoj vzdělávání ve specifických oborech, propojenost vzdělávání s praxí, řešení specifických limitů pro žadatele o dotace, podpora developerských projektů, vztahy důvěry a pochopení napříč firmami, výzkumnými institucemi a úřady. Tato témata by měla být zařazena do diskuse nad připravovaným inovovaným dokumentem RIS.

www.sociotrendy.cz



II.2.B VÝZKUMNÁ A VÝVOJOVÁ ZÁKLADNA VE ZLÍNSKÉM KRAJI A JEJÍ PROPOJENÍ S FIRMAMI Ve Zlínském kraji bylo, dle údajů ČSÚ z roku 2009, zjištěno celkem 140 VaV pracovišť, z nichž 11 bylo uvedeno jako výzkumných dle číselníku CZ NACE-72. Seznam výzkumných pracovišť Zlínského kraje byl, dle dokumentu RIS (2008), doplněn o další pracoviště Zlínského kraje, která se zabývají zkušebnictvím, certifikací či kalibrací. Tato rozšířená databáze byla zadavatelem vymezena jako základní soubor 25 VaV pracovišť Zlínského kraje. VaV pracoviště spolupracují s inovačními firmami a představují určitý potenciál podporující inovace ve firmách. Pro aktualizaci analýzy výzkumné a vývojové základny ve Zlínském kraji bylo třeba, dle zadávací dokumentace, zajistit výběrový soubor obsahující minimálně 15 pracovišť. Všechna pracoviště z výše uvedeného seznamu byla oslovena s žádostí o spolupráci.125 Následně byl získán výzkumný soubor 16 výzkumných jednotek, VaV pracovišť, což je 64 % podíl z celkového souboru všech 25 pracovišť, která byla oslovena. Aktualizovaná analýza výzkumné a vývojové základny ve Zlínském kraji je metodologicky založena na zpracování a analýze údajů získaných integrovaným výzkumným přístupem s převahou kvantitativní strategie. Podává přehled o VaV základně Zlínského kraje jako celku, ačkoliv jejími prvky jsou organizace s velmi diferencovaným zaměřením. Nejedná se o popis kazuistik jednotlivých organizací. 126

II.2.B.1 Charakteristika výzkumného souboru institucí VaV Souhrnné údaje byly získány od 16 pracovišť VaV. Vznik organizací VaV zahrnutých do výzkumného souboru se datuje rokem 1920. Jejich nárůst co do jejich počtu je velmi diferencovaný. Čtyři organizace byly založeny v období do r. 1989, dalších sedm pracovišť vzniklo v letech 1991 až 2004. Zahájení výzkumných aktivit některých pracovišť se datuje rokem 1951. Právní forma institucí VaV je především „společnost s ručením omezeným“ a „akciová společnost“. Další formy jsou uvedeny v grafu 1. Graf 2 uvádí rozložení dotázaných pracovišť v rámci jednotlivých ORP Zlínského kraje. Nejčastěji se jednalo o instituce z ORP Zlín, Luhačovice a Uherské Hradiště.

125

Některá oslovená pracoviště spolupráci odmítla s odůvodněním nedostatku zájmu, časových omezení apod. Nešlo o vyčerpávající výzkumné šetření, ani o mapování všech výzkumných pracovišť UTB, ani o kazuistiky, jak jsou uvedeny ve zprávě Analýza inovačního potenciálu Zlínského kraje z r. 2009. Zadávací dokumentace odpovídá obsahu témat, která byla řešena a schválena v průběhu realizace projektu zadavatelem. 126

Analýzou potřeb, příležitostí a nabídek výzkumně-vývojových kapacit ve Zlínském kraji byly od oslovených subjektů získány zejména následující údaje: (1) historie, organizační členění a rozhodování v rámci pracoviště/instituce; (2) poskytované služby; (3) strategické směřování pracoviště/instituce, nejvýznamnější výsledky, úspěchy; (4) aktuální rozvojové bariéry; (5) zázemí, spolupráce s dalšími výzkumně-vývojovými institucemi a firmami - národní a mezinárodní úroveň; (6) lidské zdroje - aktuální situace; (7) šíře nabídky a možnosti navázání další spolupráce s inovačními firmami; (8) spolupráce se sdruženími či platformami umožňujícími využívání podpůrných nástrojů na úrovni regionu, ČR, EU; (9) doporučení pro rozvojové aktivity regionální samosprávy.

www.sociotrendy.cz



Graf 1: Právní forma výzkumných pracovišť 8 6 4 2 0 akciová společnost

fyzická osoba

s.r.o.

státní podnik

v.v.i

veřejná VŠ fakulta

Zdroj: Sociotrendy Graf 2. Výzkumná pracoviště VaV institucí podle ORP Zlínského kraje 3 2 1 0 Holešov

Kroměříž

Luhačovice Otrokovice


Uherské Hradiště


Zlín

Zdroj: Sociotrendy

Základní a aplikovaný výzkum se odehrává v oblastech, na něž se VaV specializují. Volnými dotazy byly získány specifikace týkající se oblastí zaměření. Mezi pracovišti institucí VaV byly zastoupeny obory: •

plastikářství, gumárenství

•

ekologie a životní prostředí

•

chemický, potravinářský

•

informatika

• • • • •

stavebnictví (znalectví a odhady ceny, certifikace bezpečnostní techniky a revize) zemědělství a lesnictví zbrojařství (obranný a bezpečnostní průmysl) kožedělný a textilní strojírenství

Hlavní oblasti zaměření a konkrétní specifikace jsou uvedeny v tabulce 1.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 1. Hlavní zaměření VaV aktivit v institucích Úroveň zaměření Oblasti základního výzkumu

Oblasti aplikovaného výzkumu

Oblast měření, testování, certifikace

Oblasti zaměření

• •

Navrhování designu pro nové produkty - průmyslové vzory

•

Výzkum senzorů tlaku

• • • • •

Chemie

•

Vývoj nových zkušebních metod a zařízení

• •

Výzkum senzorů tlaku

Stavebnictví Zbrojařský Zemědělský a lesnický

ICT

Kožedělný a textilní

Lesní hospodářství

Stavebnictví

Oblast marketingového výzkum

Chemický

Stavebnictví, výroba stavebních hmot a konstrukcí

Plastikářský

Zbraně, munice, optika a optoelektronika

•

Zemědělství

•

Elektrické veličiny, frekvence a čas, teploty, průmyslové služby

• • •

Kožedělné a textilní odvětví

•

www.sociotrendy.cz

Kalibrace měřidel, metody kalibrace

Obory, které jednotlivé instituce explicitně uvedly

Lesní hospodářství Stavebnictví, výroba stavebních hmot a konstrukcí Testování, analýzy, certifikace, provozování středisek kalibračních služeb

• • •

Tlakoměrná technika

• •

Zemědělství

• • • •

Znalectví a odhady ceny

Zemědělský Zbrojařský Informatika Zemědělský a lesnický

Kožedělný a textilní Chemický Plastikářský Stavebnictví Strojírenský Zemědělský a lesnický Ekologie a životní prostředí

Vodní hospodářství Zbraně, munice, výbušniny, ochranné prostředky (balisticky), optika a optoelektronika Certifikace bezpečnostní techniky a revize zdvihacích zařízení Ekologie Automobilový průmysl Lehký průmysl



Jiné

•

Revizní technika zdvihacích zařízení

•

Životní prostředí

Zemědělský a lesnický

Zdroj: Sociotrendy

Hlavní zaměření VaV aktivit v institucích ve výzkumném souboru uvedla tři pracoviště na aplikovaný výzkum. Základní výzkum je realizován v kombinaci s aplikovaným výzkumem (jedno pracoviště) a v kombinaci s aplikovaným výzkumem a s měřením a certifikací (dvě pracoviště). Základní výzkum v kombinaci s měřením a certifikací uvedlo jedno pracoviště. Pouze měření a certifikaci uvedla čtyři pracoviště. Aplikovaný výzkum v kombinaci s měřením a certifikací uvedla tři pracoviště. Aplikovaný výzkum, měření a certifikaci a znalectví uvedla dvě pracoviště, viz tabulka 2. Tabulka 2. Hlavní zaměření VaV aktivit v institucích Počet

%

Pouze aplikovaný výzkum

3

18,8

Základní a aplikovaným výzkum, měřením a certifikace

2

12,5

Základní a aplikovaný výzkum

1

6,3

Aplikovaný výzkum a měření a certifikace

3

18,8

Aplikovaný výzkum, měření a certifikace, znalectví

2

12,5

Základní výzkum, měření a certifikace

1

6,3

Jen měření a certifikace

4

25,0

Celkem Zdroj: Sociotrendy

16

100,0

Odpovídající podílové vyjádření hlavního zaměření výzkumného souboru je uvedeno v grafu 3. Čtvrtina pracovišť institucí výzkumného souboru se zabývala měřením a certifikací u další pětiny pracovišť se jednalo o aplikovaný výzkum. Zaměření ostatních pracovišť VaV institucí výzkumného souboru jsou orientována na více než jednu oblast. Jednalo se o kombinace typů aktivit, např. další pětinou se jednalo o kombinaci aplikovaného výzkumu a měření a certifikaci apod.

www.sociotrendy.cz



Graf 3: Podílové vyjádření zaměření VaV aktivit v institucích výzkumného souboru Pouze aplikovaný výzkum

25,0%

Základní a aplikovaným výzkum, měření a certifikace

18,8%

Základní a aplikovaný výzkum 12,5%

6,3%

Aplikovaný výzkum, měření a certifikace

6,3%

12,5% 18,8%

Aplikovaný výzkum, měření a certifikace, znalectví Základní výzkum, měření a certifikace Pouze měření a certifikace

Zdroj: Sociotrendy

Vlastnictví institucí a úroveň autonomie při rozhodování v institucích Všechny instituce náležely vlastníkům z ČR. Úroveň autonomie při rozhodování na pracovištích byla zjišťována na stupnicí 1 až 3, (kdy 1= Rozhodujeme zcela samostatně a 3= Vůbec nerozhodujeme) a byla očekávána jako vysoká, což se potvrdilo. Největší úroveň autonomie na pracovištích při rozhodování v institucích se týká rozhodování o výzkumu a vývoji, nižší úroveň autonomie je o spolupráci s firmami a nejnižší úroveň autonomie byla zaznamenána při rozhodování o oblasti spolupráce se zahraničím. Podrobněji viz index rozhodování v tabulce 3. Tabulka 3: Autonomie při rozhodování v institucích Autonomie

Počet

Minimum

Maximum

Index rozhodování

Výzkumu a vývoje

14

1

2

1,21

Spolupráce s firmami v ČR

15

1

2

1,27

Spolupráce se zahraničím

15

1

3

1,33

Zdroj: Sociotrendy

Důležitost rozhodování na pracovištích o oblastech výzkumu a vývoje, o spolupráci s firmami a o spolupráci se zahraničím v institucích je dána pořadím v tabulce 4. Zde se však mění úroveň (ve smyslu pořadí) důležitosti autonomie při rozhodování s dosaženou (aktuální) úrovní autonomie při rozhodování v institucích. Na prvním místě je uvedena důležitost autonomie při rozhodování v oblasti spolupráce s firmami v ČR. Odtud je zřejmé, že pracoviště institucí VaV spatřují spolupráci s firmami jako zásadní.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 4: Důležitost autonomie při rozhodování v institucích Důležitost

Počet

Minimum

Maximum

Index důležitosti

Spolupráce s firmami v ČR

15

1

2

1,20

Výzkumu a vývoje

16

1

3

1,38

Spolupráce se zahraničím

15

1

3

1,47

Zdroj: Sociotrendy

Shrnutí • •

•

•

•

Oblastmi základního výzkumu byly obory stavebnictví, zbrojařský, zemědělský a lesnický. Oblastmi aplikovaného výzkumu byly obory kožedělný a textilní, stavebnictví, chemický, plastikářský, zemědělský, zbrojařský, informatika, zemědělský a lesnický. Oblastmi měření, testování, certifikace byly obory kožedělný a textilní, chemický, plastikářský, stavebnictví, strojírenský, zemědělský a lesnický, ekologie a životní prostředí. Pro VaV pracoviště je nejdůležitější autonomie při rozhodování o oblasti spolupráce s firmami v ČR, dále o oblastech výzkumu a vývoje a o spolupráci se zahraničím. Úroveň rozhodování o spolupráci s firmami je pracovišti VaV vnímána jako nejdůležitější.

II.2.B.2 Poskytované služby Služby, které pracoviště institucí výzkumného souboru poskytují, jsou velmi rozmanité a jsou závislé na zaměření dané instituce. Rozmanitost služeb tak, jak byla jednotlivými pracovišti uvedena, je zřejmá z tabulky 5. Typologie jednotlivých služeb v každé položce (aplikovaném výzkumu, zkušebnictví apod.) odpovídá charakteru pracoviště instituce127. Služby v oblasti aplikovaného výzkumu jsou prováděny subjekty v oborech zemědělství, chemie, stavebnictví. Zkušebnictví je prováděno v zásadě všemi obory.128 Tabulka 5: Typy poskytovaných služeb Upřesnění (služby pro jakou oblast a jaký typ subjektů) Chemie Aplikovaný výzkum

•

Chemická výroba – např. zpracování černouhelného dehtu a surového benzolu, polymerní systémy Marketing

127

Nejedná se o databázi aktivit, šlo o témata, která byla jednotlivými pracovišti realizována a sdělována. Tabulka 5 koresponduje s tabulkou 1, služby odpovídají oblastem zaměření, mohou být však jak širší, tak i užší. 128

www.sociotrendy.cz



•

Oblast marketingového výzkumu Stavebnictví

•

Výroba stavebních prvků, materiálů pro stavby Zemědělství

• •

Polní pokusnictví, laboratorní služby, poradenství, informační služby

• •

Výživa rostlin, výživa zvířat

Šlechtění a záchrana listnatých dřevin, pěstování rychlerostoucích dřevin k energetickému využití, lesní semenářství / vlastníci lesa, dodavatelé reprodukčního materiálu, lesní školky a ostatní subjekty hospodařící v lese

Zemědělská produkce Kožedělný, textilní

• Testování kožedělných a textilních výrobků, akreditovaná laboratoř Vodní hospodářství • Vodní a odpadové hospodářství Stavebnictví •

Výroba a testování stavebních prvků, materiálů pro stavby Zemědělství

•

Zkoušky kvality semenného materiálu lesních dřevin / dodavatelé semenného materiálu Zbrojařství Zkušebnictví (akreditované)

•

Zkušebna výbušnin, munice a muničních obalů; Zkušebna malorážových zbraní a ochranných prostředků

Různé

Měření, analýzy (neakreditované)

Certifikace, kalibrace

www.sociotrendy.cz

•

Zkoušky mechanické, fyzikální, analytické, tepelné, požární, optické, elektrické, defektoskopie, mikrobiologické; Pro průmysl gumárenský, plastikářský, automobilový, kožedělný, obuvnický, textilní, potravinářský, elektrotechnický, chemický, pohonných hmot, paliv a maziv, stavební, strojírenský; (cca 1000 akreditovaných metod)

• •

Analýzy v oblasti pracovního ovzduší

• • • •

Analýzy půd, rostlin, krmiv, nápojů, hnojiv

• • • •

Vodní a odpadové hospodářství

• • •

Certifikace a osvědčení o zkoušení

Akreditovaná laboratoř; autorizovaný systém „správné pokusnické praxe“ (GEP)

Chemické a fyzikální analýzy koksochemických surovin, frakcí a výrobků Měření, analýzy, kontroly - pro zakázky výzkumu, poradenství Testování a hodnocení rychlerostoucích dřevin pro záměrné pěstování biomasy k energetickému využití (energetické plantáže) / vlastníci lesa Výroba stavebních prvků, materiálů pro stavby Zkoušení částečně geotextilií a plastů - jako neakreditované Zkušebna optiky a optoelektroniky, balistická zkušebna, zkušebna zbraňových systémů Certifikace bezpečnostních techniků a revizních techniků zdvihacích zařízení Certifikace pro obor elektrotechnika (teplota, tlak, relativní vlhkost)



Vývoj na zakázku

Vzdělávání

•

Pro průmysl gumárenský, plastikářský, automobilový, kožedělný, obuvnický, textilní, potravinářský, elektrotechnický, chemický, pohonných hmot, paliv a maziv, stavební, strojírenský

• • •

Certifikace stavebních prvků, materiálů pro stavby

• • • •

Pro zahraniční partnery - výkonové zkoušky pícnin

•

Provádíme vzdělávání a semináře pro pracovníky automobilového a jiného kožedělného průmyslu

•

Semináře a kurzy zaměřené na šlechtění a záchranu listnatých dřevin, pěstování rychlerostoucích dřevin k energetickému využití, lesní semenářství / vlastníci lesa, dodavatelé reprodukčního materiálu, lesní školky a ostatní subjekty hospodařící v lese

• • • • •

Semináře pro kalibrační techniky

•

Znalecká a expertizní činnost

Jiné

Návrhy designu pro nové či inovované produkty podle zadání zadavatele V oblasti zbraní, muničních prvků, optiky, optoelektroniky a zbraňových systémů Konzultace pro výrobce a projekci Nabídka školení pro vývoj na zakázku Marketing, reklama, strategické plánování, reklamní průmysl - reklamní foto, grafický design, 3D design, audiovizuální výstupy

Školení BOZP a PO, semináře BOZP a PO, kurzy svařování, kurzy CNC Technické požadavky na výrobky, volný pohyb zboží, reklamace Výuka, konference a vzdělávání uživatelů výsledků výzkumu Informatizace, licence-informační služby pro zemědělství - RV (SW-produkty, modely, metodiky, expertní systémy; licence na odrůdy a právně chráněné výsledky

Zdroj: Sociotrendy

Významní obchodní partneři Odhady podílů institucí, odkud pocházejí jejich významní obchodní partneři, jsou uvedeny v tabulce 6. Dvě třetiny pracovišť (62,5 %, viz poslední sloupec tabulky 5) výzkumného souboru institucí VaV mají alespoň jednoho z obchodních partnerů ze Zlínského kraje. Jedno pracoviště VaV má všechny partnery ze Zlínského kraje (100 %), podrobné údaje jsou uvedeny v prvním řádku tabulky. Více než tři čtvrtiny (87,5 %) pracovišť VaV mají obchodní partnery z celé ČR. Například čtyři pracoviště VaV mají tyto partnery v podílu do 50 % včetně. Podrobně viz druhý řádek tabulky 6. Obdobné platí i pro partnery ze zemí EU. Více než tři čtvrtiny (81,2 %) pracovišť VaV mají obchodní partnery ze zemí EU.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 6: Podíly významných obchodních partnerů v regionech a pracovištích institucí

x)

Podíly obchodních partnerů 1-9% 10-19% 20-39% 40-59% 60-79% 80-99% 100% Celkem

Region

% (N=16)

Ze Zlínského kraje

3

4

1

0

1

0

1

10

62,5

Z ČR

0

1

2

2

4

4

1

14

87,5

Ze zemí EU

2

4

5

2

0

0

0

13

81,25

x)

V polích tabulky jsou uvedeny počty pracovišť

Zdroj: Sociotrendy Graf 4: Podíly významných obchodních partnerů v regionech a pracovištích institucí 1-9% 2

Ze zemí EU

4

5

2

10-19% 20-39%

1

Z ČR

2

2

4

4

1

40-59% 60-79%

3

Ze Zlínského kraje 0%

20%

4 40%

1 60%

1

80%

1 100%

80-99% 100%

Zdroj: Sociotrendy

Graf 5: Podíl významných obchodních partnerů podle všech regionů uvedených pracovišti institucí (N=37 obchodních partnerů)

35%

27% Ze Zlínského kraje Z ČR

38%

Ze zemí EU

Zdroj: Sociotrendy

Významní zahraniční obchodní partneři pocházejí především z Polska, Slovenska (uvedly 2 instituce), z Blízkého východu a USA (uvedly 2 instituce). Jedna instituce uvedla „celý svět“.

Stav technologií, technického zázemí v institucích Technické zázemí na pracovištích institucí výzkumného souboru je převážně srovnatelné se stavem technologie v jiných institucích. Stav vyvažují shodně pracoviště institucí používající jednak zastaralé technologie a jednak unikátní, špičkové technologie, jak je uvedené v grafu 6. www.sociotrendy.cz



Graf 6: Technický stav převažujícího pracovního zařízení (N=15)

13,3% 13,3% Zastaralá technologie Srovnatelné s jinými

73,3%

Špičkové (unikátní) technologie

Zdroj: Sociotrendy

Příklady technického stavu v institucích • • •

Špičkové technologie jsou používané např. v oboru informatika Srovnatelné technologie jsou používané např. v oblasti výzkumu, vývoje a výroby senzorů tlaku Z části zastaralé technologie jsou používané např. v zemědělské prvovýrobě

Špičkové technologie v institucích a největší dosavadní úspěchy Dotazované výzkumné instituce jsou charakteristické špičkovými technologiemi, které jsou upřesněny jak jejich výčtem, tak případným upřesněním jedinečnosti uvedených technologií: • Molekulárně-biologické metody ve výzkumu genetiky a metod šlechtění obilnin, metodiky pěstování polních plodin, metody integrované ochrany polních plodin, komplexní hodnocení technologické a hygienické kvality zrna obilovin. Jedinečnost spočívá ve spojení know-how z výzkumné činnosti s praxí umožňují poskytovat jedinečné produkty • Testování hygienických vlastností obuvi a jiných textilních výrobků pro děti do 3 let, testy hořlavosti automobilových interiérových materiálů, jedinečnost je v tom, že postupy zkoušení jsou akreditované, zahrnují oblasti denního použití výrobků • Zkoušení zdravotní nezávadnosti, zkoušení pro automobilový průmysl, jedinečnost je v komplexnosti zkoušek, v unikátních zkušebních sestavách • CT tomografie, 3D souřadnicové měřící přístroje • Datové centrum s optickou konektivitou, jedinečnost je v možnosti nasazení cloudcomputingu. Sdílení zdrojů ICT, virtualizace serverů, zálohování, autonomní napájení • Používání špičkových chemických technologií na zpracování dehtu a benzolu, jedinečnost je v unikátnosti, technologické vyspělosti, řízení procesů • Kalibrátory a měřicí přístroje • Akreditované laboratorní postupy • Užívání špičkového 3D scanneru

www.sociotrendy.cz



Instituce uvádějí jako své nejvýznamnější úspěchy: Projekty • Úspěšnost s projekty u Grantové agentury ČR, výborně hodnocená spolupráce s MŠMT na výzkumném záměru Konkrétní produkty • • • • • • • •

Kalibrace měřidel vysokých střídavých proudů (do 2500A přímou metodou); kalibrace radiačních pyrometrů Nové odrůdy trav, pohanky pro specifické účely, technologické postupy v semenářství trav a jejich ochraně Nové senzory Realizace virtuální telefonní ústředny, realizace virtuálního serveru CCTV Vývoj minometných systémů 60mm NATO standard (různé druhy) Vývoj katalyzátoru pro oxidaci anthracenu, technologie výroby AQ-disperze, zavedení výroby vyšších ftalátů Vývoj průmyslových vzorů určených k realizaci Zavedení testů hořlavosti automobilových materiálů

Duševní vlastnictví Indikátorem pro zjištění ochrany duševního vlastnictví byl výběr alespoň jedné z nabídnutých možností způsobu ochrany. Byla použita kategorizace na patenty, ochranné známky a průmyslové vzory, do které byla zahrnuta i specifikace užitných vzorů. Ochranné známky uvádí pět institucí, průmyslové a užitné vzory uvádí dvě instituce, patenty uvádí jedna organizace. Upřesnění duševního vlastnictví v rámci ČR a mimo ni je uvedeno v tabulkách 7 a 8. Tabulka 7: Způsob ochrany duševního vlastnictví V rámci ČR

V rámci EU

Mimo EU

Získané patenty

1

1

2

Ochranné známky

5

2

3

Průmyslové a užitné vzory

2

2

2

Zdroj: Sociotrendy Tabulka 8: Způsob využití duševního vlastnictví Používají pouze pro vlastní účely

Licencují

Prodej (za poslední 3 roky)

Získané patenty

2

1

1

Ochranné známky

6

2

1

Průmyslové a užitné vzory

3

2

2

Zdroj: Sociotrendy

V případě, že se instituce nezabývají ochranou duševního vlastnictví, důvodem bývá skutečnost, že hlavní činností firmy je zkušebnictví a certifikace. Rovněž se jedná například o irelevantnost této problematiky a také spolupráci s výrobci při vývoji inovovaných produktů, nejedná se o provádění základního výzkumu. www.sociotrendy.cz



Shrnutí •

•

•

Služby, které pracoviště institucí poskytují, jsou velmi rozmanité a jsou závislé na zaměření dané instituce. Služby v oblasti aplikovaného výzkumu jsou prováděny subjekty v oborech zemědělství, chemie, stavebnictví. Zkušebnictví je prováděno v zásadě všemi obory. Dotazované výzkumné instituce jsou charakteristické celou řadou špičkových technologií, např. molekulárně-biologické metody ve výzkumu genetiky a metody šlechtění obilnin, polymerní systémy, používání špičkových chemických technologií na zpracování dehtu a benzolu. Pokud se instituce nezabývají ochranou duševního vlastnictví, důvodem bývá skutečnost, že jejich hlavní činností je zkušebnictví a certifikace, rovněž okolnost, že spolupracují s výrobci na vývoji inovovaných produktů a základní výzkum neprovádějí.

II.2.B.3 Nasměrování rozvoje ve střednědobém horizontu Rozvoj pracovišť VaV institucí výzkumného souboru je v horizontu dalších let nasměrován zejména do oblasti spolupráce a to nejvíce s místními firmami. Následuje spolupráce se zahraničím, se vzdělávacími institucemi a rozvíjení vzdělávacích aktivit pro firmy. Nejmenší prioritou pracovišť VaV je rozšiřovat personální obsazení instituce, viz poslední sloupec tabulky 9. Tabulka 9: Směrování rozvoje výzkumné instituce (Priorita hodnocena na školní stupnici „1“ = maximální priorita, …, „5“ není prioritou) Stávající priority Rozvoj spolupráce s místními firmami Rozvoj spolupráce se zahraničím Rozvoj spolupráce se vzdělávacími institucemi Rozvíjení vzdělávacích aktivit pro firmy Rozšiřování personálního obsazení instituce Zdroj: Sociotrendy

Počet

Minimum

Maximum

Index priority

15 13 12 13 12

1 1 1 1 1

3 5 5 5 5

1,33 2,08 2,42 2,62 3,83

Pracoviště VaV institucí výzkumného souboru hodlají pro svůj další rozvoj v následujících letech čerpat dotace na celou řadu aktivit. Například na inovaci zkušebních zařízení, na rozvoj centra pro transfer technologií, vědeckotechnických parků, na šlechtění či bioenergetiku. Dotace budou použity i na vzdělávání a marketing, také na zajištění analýzy inovačního potenciálu, realizaci rekvalifikačních kurzů apod. Instituce plánují účast na projektech podpořených programy Potenciál a Inovace a dalšími programy, vyhlašovanými např. Národní grantovou agenturou pro zemědělský výzkum.

www.sociotrendy.cz



II.2.B.4 Bariéry inovací ve výzkumných institucích Pracoviště VaV byla dotazována na případný výskyt bariér při zavádění inovací v jejich organizacích a také na opatření, které by byla vhodná na překonání jejich vlivu. Pokud se pracoviště institucí VaV potýkaly s bariérami zavádění inovací, odpovědi bylo možno rozčlenit do následujících tematických celků. Konkurence Jednou z častých bariér byla uváděna konkurence. Jako způsob jejího překonání bylo uváděno systematické vytváření kvalitních produktů a nabízení kvalitních služeb všemi VaV pracovišti, včetně univerzitních. Nestabilita trhu Nestabilita trhu byla další bariérou při zavádění inovací v institucích VaV. Za vhodné opatření na překonání této bariéry bylo považováno vytvoření portfolia služeb, které nestabilita trhu neohrožuje. Byla zmíněna důležitost zajištění většího objemu finančních zdrojů jak pro všechny, tak i pro specifické obory. Nestabilita trhu jako bariéra byla dávána do vztahu s vyjasněním koncepcí rozvoje ministerstev (např. Ministerstva obrany ČR nebo Ministerstva vnitra ČR), neboť „…nevyjasněná koncepce rozvoje těchto ministerstev je největší překážkou inovací…“. Do této bariéry byla zařazena skutečnost, že v EU chemický obor není aktuálně podporován. Odstranění této bariéry bylo vnímáno jako velmi složité. Trh a inovace Vztah mezi trhem a inovacemi ve smyslu vyžadování či nepotřebnosti inovací samotným tržním prostředím byl další bariérou, jejíž řešení bylo opětovně závislé na finančních prostředcích. Problém se týkal upřesnění, že firmy sice vyžadují inovace, ale za co nejnižší cenu, která nemusí vždy odpovídat nákladům na inovace. Jako řešení této bariéry bylo navrhováno zvýšení tržního potenciálu firem. Finanční náročnost inovačních projektů Finanční náročnost inovačních projektů jako bariéra inovací by měla být řešena snižováním legislativních požadavků a regulačních opatření, neboť v současnosti neúměrně zvyšují finanční náročnost inovací a snižují konkurenceschopnost. Měl by být kladen i větší důraz na návratnost vynaložených investic. Toho by se dalo dosáhnout analýzou návratnosti, marketingovou podporou, projekty s finanční spoluúčastní klientů apod. Avšak specificky tato řešení jsou rovněž finančně náročná, čímž by řešení se nakonec stalo „definicí kruhem“, tj. finanční náročnost by se měla řešit finanční náročností. Nedostatek informací Poslední typ bariéry, nedostatek informací, by mohl být řešen vytvořením expertního týmu, který by zjišťovat potřebu inovací a vytvořil podmínky pro jejich transfer. Důraz by měl být kladen i na rozvíjení externí spolupráce.

Bariéry inovací ve firmách Dotaz na odhad, jaký vliv mají níže uvedené bariéry (viz tabulka 10) z pohledu výzkumných institucí výzkumného souboru na zavádění inovačních aktivit ve firmách, byl položen z toho důvodu, že takto lze bariéry inovací porovnat z úhlu pohledu několika systémových struktur. Jednak firem, jednak VaV a jednak z pohledu podpůrných organizací. Tato komparace je realizována v závěru zprávy.

www.sociotrendy.cz



Vliv níže uvedených bariér z pohledu výzkumných institucí výzkumného souboru na zavádění inovačních aktivit ve firmách je uveden v pořadí podle indexu vlivu uvedeném tabulkou (pro hodnocení byla použita školní stupnice na škále 1 až 5, kdy 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra). Za nejvyšší bariéry jsou považovány zejména: vysoké výrobní náklady, administrativa, byrokratická zátěž, vysoké náklady na mzdy a všeobecně nestabilita ekonomická i politická. Ostatní možnosti jsou zřejmé z tabulky 10. Tabulka 10: Bariéry inovací ve firmách Zlínského kraje Index vlivu Počet

Minimum

Maximum

(pořadí od

(Nízká bariéra)

(Vysoká bariéra)

nejvyššího vlivu po nejnižší)


14

1

5

3,79

17. Administrativa, byrokratická zátěž

12

1

5

3,75


12

1

5

3,67

14. Ekonomická nestabilita v ČR

12

3

5

3,67

15. Politická nestabilita v ČR

12

1

5

3,67


13

1

5

3,46

16. Nedostatečná legislativa, normy

12

1

5

3,33

13. Špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků

12

1

5

3,25

4. Cenová strategie řetězců firem

9

1

5

3,22

21. Nedostatečná podpora exportu

10

1

5

2,9

12. Nízký stav kvalifikovaných pracovníků

12

1

5

2,83

20. Nízká úroveň technologií

11

1

5

2,82

1. Zahraniční konkurence

13

1

5

2,69

12

1

5

2,67

11

1

5

2,64

19. Nedostatek znalostí o dotacích

11

1

5

2,64


11

1

5

2,55


12

1

4

2,5

12

1

5

2,25

12

1

5

2,25

8

1

5

2,13

12

1

5

1,92

18. Nedostatek manažerských dovedností 11. Preference kvantity na úkor kvality a špičkové technologie

5. Nízký zájem zákazníků o nové produkty 9. Nedostatek informací o nových technologiích 22. Nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů 10. Nedostatečné prostory - budovy a pozemky

Zdroj: Sociotrendy

www.sociotrendy.cz



Eliminace bariér Problém administrativy Dotazované subjekty se potýkají s neefektivní administrativou (týkající se požadavků na formu, duplicitní údaje ve výkaznictví, příprava grantových žádostí apod.) Pro eliminaci nejzávažnějších bariér by mohlo mít účelné zastupování firem před orgány, což by mohlo vést ke snížení četnosti regulačních opatření, omezení byrokratické zátěže a k odstranění nadbytečných požadavků. Ekonomika regionu by byla posílena novými vizemi a koncepčním řízením jednotlivých resortů.

Shrnutí •

•

•

Bariérami inovací ve výzkumných institucích byly oslovenými subjekty formulovány konkurence, nestabilita trhu, vztahy mezi trhem a inovacemi, finanční náročnost inovačních projektů a nedostatek informací. Za nejvyšší bariéry inovací ve firmách jsou považovány zejména vysoké výrobní náklady, administrativa, byrokratická zátěž, vysoké náklady na mzdy a všeobecně nestabilita ekonomická i politická. Pro eliminaci nejzávažnějších bariér jsou uváděny aktivity směřující k ochraně zájmů firem proti nadbytečným administrativním požadavkům a neefektivnímu výkaznictví.

II.2.B.5 Spolupráce výzkumných institucí na rozvojových projektech Výzkumné instituce výzkumného souboru spolupracují jak vzájemně mezi sebou, tak i s různými firmami. Upřesnění této spolupráce a její hodnocení je obsaženo v tabulkách 11 a 12. (Hodnocení spolupráce je uvedeno pomocí školní stupnice: 1= výborná spolupráce,…,3= dobrá spolupráce,…,5= špatná spolupráce.) Celkově je však spolupráce hodnocena jako „velmi dobrá“, nikdo z dotazovaných institucí spolupráci nehodnotil jako špatnou. Dobré hodnocení bylo uděleno spolupráci s vysokými školami (7 institucí) a s výzkumnými ústavy (2 instituce). Tabulka 11: Spolupráce institucí na rozvojových projektech s různými typy partnerů Typ

1. Vysoké školy

2. Výzkumné ústavy

www.sociotrendy.cz

Počet spolupracujících institucí 13 (81,3 %)

15 (93 %)

Příklady oblastí spolupráce (oborové zaměření)

Hodnocení spolupráce (školní stupnice)

• • • • • •

Bioenergetika, agrodiverzita

•

Chemie, strojírenství

2,33

Chemie, strojírenství ICT Optika, elektronika Polymery, textil, chemie Výživa rostlin a zvířat 1,63



• • • • • •

Lesnictví / lesní semenářství Metrologie Polymery, textil, chemie Údržba krajiny Výživa rostlin a zvířat Společné programy mezilaboratorních zkoušek

3. Národní špičková vývojová pracoviště

15 (93 %)

•

Genetické zdroje

4. Zahraniční špičková vývojová pracoviště

16 (100 %)

•

Revitalizace krajiny

neuvedeno

1,50

Zdroj: Sociotrendy

Pracoviště VaV upřesňovala spolupráci s firmami Zlínského kraje. Jednalo se o tři volby v rámci sektorové příp. oborové spolupráce s firmami, které byly realizovány podle důležitosti přikládané jednotlivým druhům spolupráce. Téměř všechna pracoviště (93 %) VaV spolupráci s firmami upřesnila. V rámci první volby VaV pracoviště uváděla obory strojírenské a zbrojařské (kovoobrábění, zbraňové a průzkumné systémy apod.), informačních technologií, zemědělské, rostlinné výroby, firmy vyrábějící sklo atd., přičemž spolupráce byla hodnocena výborně, viz tabulka 12. Spolupráce v rámci druhé volby byla hodnocena velmi dobře a týká se zemědělství, biotechnologie, zaměření na izolační materiály, zbrojařství, kožedělný obor a marketing. V rámci třetí volby se jednalo se o obory informační technologie, zemědělství a biotechnologie (viz tabulka 12). Tabulka 12: Spolupráce institucí na rozvojových projektech s firmami Typ

Oblast první volby

www.sociotrendy.cz

Počet spolupracu jících institucí 15 (93 %)

Příklady oblastí spolupráce (oborové zaměření)

• • • •

ICT

•

Textilní; automobilový průmysl -čalounění interiérů

•

Ochrana vody, výživa rostlin Spolupráce s institucí Výzkumný ústav rostlinné výroby Ruzyně

Hodnocení spolupráce (školní stupnice) 1,11

Lesnictví / lesní školka Reklama a marketing Sektor agrochemikálií (ve spolupráci



Oblast druhé volby

15 (93 %)

Oblast třetí volby

7 (43,8 %)

•

Výroba izolačních skel, výroba oken

• •

Zbraňové a průzkumné systémy

• • • • • •

Design produktů

•

Zemědělská prvovýroba

• • • •

Audiovizuální výstupy

Kovoobrábění 1,71

Muniční systémy Testování dětské obuvi Strojírenství VŠB - bioenergetika Výroba izolačních materiálů, dřevostavby

1,17

Biotechnika Organické zemědělství Výroba protihlukových stěn

Zdroj: Sociotrendy

Hodnocení spolupráce pracovišť institucí VaV s různými typy partnerů je zřejmé grafu 7. Všechna pracoviště spolupracují se zahraničními špičkovými pracovišti a spolupráce je hodnocena v oblasti výborného hodnocení (známkou 1,5). Graf 7: Hodnocení spolupráce pracovišť institucí VaV s různými typy partnerů (Použita školní stupnice: 1= výborná spolupráce, …, 5= nedostačující spolupráce) 2,5 2 1,5 1 Vysoké školy

Výzkumné ústavy

Zahraniční špičková

Oblast prvního voleného odvětví

Oblast druhého voleného odvětví

Oblast třrtího voleného odvětví

Zdroj: Sociotrendy

Shrnutí • •

Výzkumné instituce spolupracují jak vzájemně mezi sebou, tak i s různými firmami. Celkově je spolupráce hodnocena jako „velmi dobrá“, nikdo spolupráci nehodnotil jako špatnou. Dobré hodnocení bylo uděleno spolupráci s vysokými školami (7 subjektů) a s výzkumnými ústavy (2subjeky).

www.sociotrendy.cz



II.2.B.6 Lidské zdroje ve výzkumných institucích výzkumného souboru Počet zaměstnanců v institucích výzkumného souboru variuje od tří zaměstnanců až po počet odpovídající počtu zaměstnanců celé instituce (963 zaměstnanců).129 Z tohoto důvodu byl pro celkovou charakteristiku počtu pracovníků v institucích použit medián. Rozvrstvení počtu pracovníků v institucích je uvedeno v grafech 8 a 9. Instituce vesměs neplánují navyšování počtu zaměstnanců. Tabulka 13: Stav zaměstnanců v dotazovaných institucích 2010 medián

Odhad pro 2011 medián

1. Celkový přepočtený stav zaměstnanců

34

35

2. Počet výzkumníků či pracovníků pracujících přímo ve vývoji, testování, certifikacích atd.

12

10

4

4

3. Zahraniční zaměstnanci, příp. stážisté Zdroj: Sociotrendy

Zahraniční zaměstnanci se v pracovních pozicích (běžného pracovního úvazku) téměř nevyskytují. Pouze jedna instituce uvádí 4 zahraniční zaměstnance. Graf 8: Počet zaměstnanců ve skupinách (N=15) pro rok 2010 a 2011 26,7% do 20 zaměstnanců

40,0%

21 - 50 zaměstnanců 20,0%

51 - 100 zaměstnanců

13,3%

více než 100 zaměstnanců

Zdroj: Sociotrendy Graf 9: Počet výzkumníků či pracovníků pracujících přímo ve vývoji, testování, certifikacích pro rok 2010 a 2011.

23% do 20 zaměstnanců

8% 69%

21 - 50 zaměstnanců 51 - 100 zaměstnanců

Zdroj: Sociotrendy

129

Vzhledem k dohodnutému rozsahu výzkumného souboru, který byl získán dle metodiky a odsouhlaseného způsobu dotazníkového šetření, jsou uváděna taková data, jaká byla získána od respondentů a nemusí mít reprezentativní charakter. Např. počet zaměstnanců UTB ve Zlíně byl v době šetření, dle dostupných informací, 895 zaměstnanců a ačkoliv je zároveň největší VaV institucí v regionu, nebylo legitimní tyto hodnoty započítat do výzkumné zprávy. Ani nebylo možné do celkové zprávy ze stejného důvodu započítat další počet zahraničních pracovníků.

www.sociotrendy.cz



Získávání kvalifikovaných pracovníků pro oblast VaV je celkově různorodé a instituce jsou konfrontovány nejčastěji s problémy průměrnými (obvyklými), případně problémy se získáváním pracovníků instituce nemají. Konkretizace je zřejmá z grafu 10. Graf 10: Problémy se získáváním kvalifikovaných pracovníků pro oblast VaV (%, N=15) problémy nemáme 13,3%

spíše problémy nemáme

26,7%

20,0% 6,7% 33,3%

průměrné problémy spíše máme problémy máme velké problémy

Zdroj: Sociotrendy

Pracoviště VaV institucí by však pro své specializace uvítala odborníky s vysokoškolským vzděláním, jako balistiky, chemiky, konstruktéry, programátory (i středoškolské), analytiky, projektanty, specialisty v oboru tepelné techniky, specialisty v oboru měření a vývoje zkušebních metod, i pracovníka laboratoře s manažerskými schopnostmi apod. Další vzdělávání zaměstnanců je nutnou součástí všech VaV institucí. Formy vzdělávání jsou uváděny v širokém rozmezí, a to od běžných kurzů, např. povinných školení bezpečnosti práce (BOZP), až po zahraniční stáže.130

Bariéry zaměstnávání ve VaV Největší bariéry při zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků jsou nízké mzdové prostředky a nedostatek odborníků s praxí, na tom se shodly téměř všechny oslovené instituce.

Angažovanost institucí na vzdělávání kvalifikované pracovní síly V oblasti výuky na vysokých a středních školách pět institucí uvádí spolupráci s vysokými školami formou pravidelné výuky. Jedna instituce uvádí, že „více než polovina zaměstnanců vyučuje na vysokých školách“. Tři instituce uvádějí, že „přibližně čtvrtina zaměstnanců vyučuje na vysokých školách“. Čtyři instituce uvádějí méně než čtvrtinu zaměstnanců. Ostatní instituce (celkem osm) uvádí, že „zaměstnanci nevyučují, protože nemají na výuku čas“. Na výuce na středních školách se podílí ještě méně zaměstnanců institucí. Jedna instituce uvádí, že „přibližně čtvrtina zaměstnanců vyučuje na středních školách“, jedna instituce, že 130

V současnosti probíhají např.: vzdělávací semináře pořádané ČIA (Českým institutem pro akreditaci), „dálkové vzdělávání ve smyslu distančního studia na VŠ, jazykové kurzy, postgraduální studia, semináře, konference, specializované semináře Českého kalibračního sdružení, České metrologické společnosti, výrobců měřící techniky, Českého metrologického institutu, vzdělávání v oblasti zkušebnictví, certifikace, metrologie, zahraniční stáže, školení u subdodavatelských společností, apod.

www.sociotrendy.cz



se jedná o méně než čtvrtinu zaměstnanců. Časová zaneprázdněnost je uvedena u zaměstnanců deseti institucí.

Shrnutí • •

Největší bariéry při zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků jsou nízké mzdové prostředky a nedostatek odborníků s praxí V oblasti výuky na vysokých a středních školách instituce uvádí spolupráci s vysokými školami formou pravidelné výuky, kterou poskytují jejich zaměstnanci. Na výuce na středních školách se podílí málo zaměstnanců institucí. Uváděným důvodem absence výuky na školách je časová zaneprázdněnost.

II.2.B.7 Způsob navazování spolupráce s odbornými subjekty , inovačními firmami K transferu znalostí a technologií mezi pracovišti VaV institucí a dalšími subjekty dochází nejčastěji poptávkou výzkumu ze strany subjektů. Jinou možností je prodej duševního vlastnictví pracovišť institucí VaV. Důležitou roli má přenos znalostí díky osobním kontaktům. Způsob navazování spolupráce s dalšími odbornými subjekty a inovačními firmami zahrnuje využívání již dříve vybudovaných vazeb a aktivní komunikaci mezi subjekty více než polovinou všech odpovědí. Na druhém místě se jedná o přímé oslovení druhým subjektem. Poslední možností je aktivní vyhledání subjektů a jejich následné oslovení. Co se týká pracovišť (16) jednotlivých institucí, všechna pracoviště institucí používají dříve vybudované aktivní vazby. Více než třetina pracovišť (38 %) své potenciální partnery aktivně vyhledává, aktivní vyhledávání neuvedlo pouze pracoviště s hlavní činností základní výzkum v kombinaci s aplikovaným výzkumem. Téměř dvě třetiny pracovišť (61,5 %) jsou oslovovány inovačními firmami, viz tabulka 14.

Tabulka 14: Způsob navazování spolupráce s inovačními firmami Vícenásobné výběrové odpovědi

% z validních

Počet

% (N=26)

případů (N=16)

Oslovování ke spolupráci ze strany druhých subjektů

8

30,8 %

61,5%

Využívají dříve vybudovaných vazeb a aktivně komunikují

13

50,0 %

100,0%

Aktivně vyhledávají potenciální partnery pro spolupráci

5

19,2 %

38,5%

26

100,0 %

200,0 %

Celkem

Zdroj: Sociotrendy

Navazování spolupráce s inovačními firmami prostřednictvím dříve vybudovaných vazeb bylo nejčetnější pro pracoviště, jejichž hlavní zaměření bylo měření a certifikace a aplikovaný výzkum. Všechna pracoviště uvedla spolupráci na základě již dříve vybudovaných vztahů a na základě oslovení jinými subjekty. Aktivní vyhledávání spolupracujících subjektů nebylo

www.sociotrendy.cz



uvedeno pouze u pracovišť se zaměřením na základní a aplikovaný výzkum. Podrobně viz graf 11.

Graf 11: Způsob navazování spolupráce s inovačními firmami podle hlavního zaměření VaV aktivit pracovišť výzkumného souboru (N=16) (Počty pracovišť)

Jen měření a certifikace Aplikovaný výzkum, měření a certifikace, znalectví aktiví vyhledávání, pak oslovení

Aplikovaný výzkum a měření

dříve vybudované vazby, aktivní Základní a aplikovaný výzkum

jsou oslovováni subjekty

Základní a aplikovaným výzkum, měřením a certifikace Pouze aplikovaný výzkum 0

1

2

3

Zdroj: Sociotrendy

Shrnutí Způsob navazování spolupráce s dalšími odbornými subjekty, zejména inovačními firmami, je realizován využíváním již dříve vybudovaných vazeb a aktivní komunikací mezi subjekty, přímým oslovením druhého subjektu a aktivním vyhledáním subjektů a jejich následným oslovením.

II.2.B.8 Zájmová sdružení, platformy a podpůrné subjekty Spolupráce institucí s profesně zájmovými sdruženími, platformami, podpůrnými subjekty a obdobnými organizacemi a hodnocení případné spolupráce s těmito institucemi je uvedeno v tabulce 15 (pomocí školní stupnice: 1= výborná spolupráce,…, 3= dobrá spolupráce,…, 5= špatná spolupráce). Hodnotící index je uveden v posledním sloupci. Poznamenáváme, že z důvodu počtu hodnotitelů (uvádíme hodnocení, kde jsou odpovědi alespoň od 10 % subjektů) má hodnocení pouze orientační charakter.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 15: Spolupráce VaV institucí s profesně zájmovými sdruženími, platformami, podpůrnými subjekty a 131 obdobnými organizacemi Instituce hodnocené více než 10% subjektů

Přínos členství či spolupráce, případné problémy týkající se spolupráce - upřesnění

Index spokojenosti se spoluprací

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Běžná spolupráce při dotacích

Krajská hospodářská komora Zlínského kraje

Poradenská spolupráce při tvorbě podkladů pro žádosti o dotace; Spolupráce na projektu

1,5

Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Spolupráce na vývoji; Znalecká činnost, získávání informací

1,67

Technologické inovační centrum s.r.o.

Informační spolupráce

1

2

Zdroj: Sociotrendy

Spolupráce VaV institucí s dalšími organizacemi hodnocenými méně než 10 % subjektů je uvedena podle pořadí: Podnikatelský inkubátor Kunovice - Panský dvůr, s. r. o., Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s., Regionální podpůrný zdroj, s.r.o., Regionální rozvojová agentura Východní Moravy (jako přínos spolupráce byla zdůrazněna dobrá informovanost a projektový servis), Kontaktní centrum pro východní trhy, Obuvnický klastr, Okresní hospodářská komora ve Zlíně, Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava (ROP Střední Morava), Enterprise Europe Network (se zdůrazněným transferem technologií), Okresní hospodářská komora Kroměříž (s významnou informační a vzdělávací spoluprací), Dřevařsko - nábytkářský klastr ABC WOOD, o. s., Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o., Inovační infrastruktura ZK, Okresní hospodářská komora Uherské Hradiště, Plastikářský klastr, Industry Servis ZK, a.s. (Průmyslová zóna Holešov), Regionální centrum kooperace, a.s. Aktivita pracovišť VaV institucí je dokumentována jejich zapojením či spoluprací s celou řadou dalších institucí. Jednalo se o instituce: Regionální centrum kooperace, a.s., Energetická agentura Zlínského kraje, Sdružení VTP v ČR, Okresní hospodářská komora Vsetín, Letecký klastr, Platforma rostlinných biotechnologií, Svaz zkušeben pro výstavbu (SZV), Asociace akreditovaných a autorizovaných organizací (AAAO), Sdružení pro certifikaci systémů jakosti (CQS), Asociace výzkumných organizací ČR (s členstvím v předsednictvu), Asociace textilního oděvního kožedělného průmyslu (ATOK), Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace.

Pozitiva a omezení působení ve Zlínském kraji Mezi největší pozitiva působení ve Zlínském kraji oproti jiným krajům ČR patří, podle výpovědí dotazovaných, cena pracovní síly a pracovitost, zdravé životní prostředí. Naopak omezení působení ve Zlínském kraji oproti jiným krajům ČR lze spatřovat v nepříznivé dopravní situaci, např. velké vzdálenosti od Prahy či v dopravní infrastruktuře spojené se vzdáleností od letiště. Dále v odchodu pracovní síly za kvalifikovanou prací do 131

Opakovaně poznamenáváme, že zejména nepříznivé hodnocení jednotlivými subjekty může být dáno aktuálním kontextem, nesouhlasem s činností, jinou představou posuzovatele o způsobu provádění činnosti apod. Hodnocení má především charakter postoje subjektu ke sdružení jako takovému

www.sociotrendy.cz



jiných krajů. Vyskytl se i názor, že je omezující i nízká koncentrace reklamních a marketingových regionálních aktivit. Dalším limitem je údajně nízká podpora aktivit, zaměřených na výrobu.

Shrnutí Spolupráce pracovišť VaV institucí s profesně zájmovými sdruženími, platformami, podpůrnými subjekty a obdobnými organizacemi byla hodnocena nejlépe s institucemi: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Krajská hospodářská komora Zlínského kraje, Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Technologické inovační centrum s.r.o. Přínosem byla spolupráce při získávání dotací, poradenská spolupráce při tvorbě podkladů pro žádosti o dotace, spolupráce na projektech, spolupráce na vývoji, znalecká činnost apod.

II.2.B.9 Doporučení pro rozvojové aktivity regionální samosprávy shrnutí Pracoviště institucí VaV výzkumného soubory doporučovaly realizovat na regionální úrovni následující aktivity podporující propojení výzkumu a vývoje s podnikáním: • Více se zaměřit na skutečné potřeby podnikatelského prostředí. Podporován by měl být pouze výzkum vyplývající z reálných požadavků průmyslu. Jinými slovy jednalo by se o podporu spolupráce s firmami a podporu výzkumných aktivit směřovaných ke spotřebitelskému trhu. Oba sektory by měly být vzájemně provázány a měly by o sobě dobře vědět. Veškeré aktivity, které k tomuto přispějí, budou prospěšné. • Organizovat a propagovat takové aktivity, kde se potkávají reprezentanti obou sfér, popularizovat úspěchy významných podniků regionu, podněcovat zájem o technické studijní obory, zvyšovat motivaci škol k zavádění technických oborů. • Pokračovat ve všech aktivitách poskytujících nejrůznější informace nejen o podnikatelském, ale i o prostředí VaV. • Rozvíjet vzájemné kontakty výzkumných a vývojových institucí. • Více zapojit studenty UTB Zlín do praxe. • Pokračovat v dotační politice, např. prostřednictvím inovačních voucherů. Pro rozvoj své organizace by dotázané instituce od Zlínského kraje uvítaly jak podporu pro materiálovou základnu, zejména ve formě dotací, např. na pořízení nových technologií, na přístrojové vybavení laboratoří, na zajištění pozemku, tak i další aktivity, jako revitalizace brownfields. Specifickým požadavkem byla podpora chemického odvětví.

www.sociotrendy.cz



II.2.C PODPŮRNÉ SUBJEKTY V OBLASTI INOVACÍ A JEJICH POTŘEBY A NABÍDKA PODNIKATELSKÉMU A VÝZKUMNĚ-VÝVOJOVÉMU SEKTORU V KRAJI Analýza Podpůrných subjektů (PS) byla provedena dotazníkovým šetřením u níže uvedených subjektů zaměřených na inovační podnikání ve Zlínském kraji. • Podnikatelský inkubátor Kunovice – Panský Dvůr, s. r. o., • Agentura pro podporu podnikání a investic Czechinvest – regionální kancelář Zlín • Regionální podpůrný zdroj, s.r.o. • Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. • Okresní hospodářská komora Vsetín • Okresní hospodářská komora Zlín • Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. • Okresní hospodářská komora Uherské Hradiště • Krajská hospodářská komora Zlínského kraje • Regionální centrum kooperace, a.s., Slavičín • Okresní hospodářská komora Kroměříž • Technologické inovační centrum Zlín Tyto subjekty nabízejí inovačním firmám služby, které jim mohou pomoci při řešení různých problémů vyskytujících se v rámci rozvoje podnikání.

Analýza podpůrných subjektů Zlínského kraje je metodologicky založena na analýze údajů získaných integrovaným výzkumným přístupem s převahou kvantitativní strategie. Podává přehled o tomto výzkumném souboru jako celku, ačkoliv jejími prvky jsou organizace s velmi různorodou orientací. Nejedná se o popis kazuistik jednotlivých organizací.

II.2.C.1 Charakteristika podpůrných subjektů Podpůrné subjekty mají velký vliv na úroveň podnikatelského prostředí díky zajišťování odborného poradenství, zprostředkování informací, kontaktů v podnikatelském prostředí apod. Zahájení činnosti nejstarší oslovené organizace se datuje od roku 1994. Nejmladší vznikla v roce 2008. Počet podpůrných subjektů byl významně zvýšen v roce 2004, v současnosti je stabilizován. Mezi právní formy podpůrných subjektů patří zejména regionální hospodářské komory, dále příspěvkové organizace, obecně prospěšné společnosti, sdružení, společnosti s ručením omezeným a akciová společnost, viz graf 1. Nejvíce podpůrných subjektů bylo zastoupeno hospodářskými komorami.

www.sociotrendy.cz



Graf 1: Právní forma podpůrných subjektů (v %) 40 30 20 10 0 a.s.

hospodářská komora

obecně prospěšná společnost

příspěvková organizace

s.r.o.

zájmové sdružení právnických osob

Zdroj: Sociotrendy Oslovené podpůrné subjekty sídlí nejčastěji ve Zlíně. Geografické uspořádání podpůrných subjektů v ORP Zlínského kraje je znázorněno níže, viz kartogram 1. Až na malé výjimky toto geografické uspořádání odpovídá okresnímu uspořádání Zlínského kraje. Podnikatelům z obcí, jejichž spádovými ORP jsou např. Uherský Brod, Vizovice, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm a některých dalších, tato podpora zajištěna není. Kartogram 1: Podpůrné subjekty ZK

Zdroj: Sociotrendy

www.sociotrendy.cz



Obvyklá velikost podpůrných subjektů je do deseti zaměstnanců. Často se jedná o organizace se dvěma až třemi zaměstnanci, jejichž vzdělání je převážně vysokoškolské. Podpůrné subjekty kladou důraz na praxi svých zaměstnanců. K významným požadavkům na vědomosti, dovednosti, kompetence a další kvality zaměstnanců patří zejména komunikační a prezentační dovednosti.

Shrnutí •

•

Mezi právní formy podpůrných subjektů patří zejména regionální hospodářské komory, dále příspěvkové organizace, obecně prospěšné společnosti, sdružení, společnosti s ručením omezeným a akciová společnost. Nejvíce podpůrných subjektů bylo zastoupeno hospodářskými komorami.

II.2.C.2 Poskytované služby a směřování aktivit Podpůrné subjekty nabízejí firmám k podpoře podnikání níže uvedené služby. V tabulce 1 uvádíme služby, které jsou podnikatelům poskytovány v rámci Zlínského kraje. Tyto služby jsou uspořádané podle pořadí získaného na základě ohodnocení intenzity zájmu o konkrétní službu ze subjektivního pohledu posuzovatelů.132 Např. hospodářské komory nemají přehled o tom, jaký je zájem o technologické parky či podporu ochrany duševního vlastnictví, protože takové služby nenabízí a podnikatelé se na ně s takovými požadavky neobrací. (Hodnocení 1=velký zájem,…, 5=nezájem.) Mezi služby, o které je největší zájem, patří vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.) a pořádání konferencí a workshopů. Další možnosti jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1: Typy služeb poskytovaných k podpoře podnikání

Služby poskytované k podpoře podnikání

Podíl subjektů Intenzita zájmu

poskytujících službu

1

Vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.)

1,22

83,3 %

2

Konference, semináře a workshopy na podporu inovací

1,67

83,3 %

3

Projektový a dotační servis

1,83

58,3 %

4

Podpora přístupu k informacím

1,83

58,3 %

5

Podpora přeshraniční spolupráce v oblasti inovací

1,83

58,3 %

6

Služby na podporu exportu

2,33

58,3 %

7

Kvalifikované poradenství v oblasti řízení inovací

2,33

58,3 %

8

Podnikatelské inkubátory

2,43

66,7 %

9

Technologické parky

2,43

66,7 %

132

Pokud subjekty danou situaci nerealizovaly, nevyjadřovaly se k ní. Je zřejmé, že např. některé podpůrné subjekty poradenskou činnost pro získávání dotací neposkytovaly, případně některé aktivity nerealizovaly.

www.sociotrendy.cz



10

Technologické a kooperační burzy

3,2

50,0 %

11

Podpora pro ochranu duševního vlastnictví

3,4

50,0 %

Zdroj: Sociotrendy

Směřování budoucích aktivit ve střednědobém období Většina podpůrných organizací hodlá pokračovat v příštích letech ve všech aktivitách, které svojí činností zahájily, tedy nabízet podnikatelům maximum svých služeb. Zejména se jedná o rozvoj jejich kvality. Mezi dalšími záměry není opomenuta potřeba vybudovat komunikační platformu mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem v regionu, rovněž networking jako nástroj formování podnikatelského a inovačního prostředí v regionu. V neposlední řadě je zamýšleno zahájení provozu dalšího inkubátoru a posléze dohled nad jeho stabilizací. Podpůrné subjekty hodlají rozšířit i nabídku služeb na podporu začínajícím podnikatelům. Mezi konkrétní záměry v této oblasti patří podpora řemesel a technických oborů, jde o reakci na potřebu podnikatelů v oblasti výběru povolání u žáků základních škol.

Shrnutí • •

Mezi služby, o které je největší zájem, patří vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.) a pořádání konferencí a workshopů. Většina podpůrných organizací hodlá pokračovat v příštích letech ve všech aktivitách a jejich rozvoji, tedy nabízet služby podnikatelům s vyšší přidanou hodnotou. Jako důležitý se jeví plán pro zajištění pravidelné komunikační platformy mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem v regionu.

II.2.C.3 Bariéry inovací ve firmách Zlínského kraje z pohledu podpůrných subjektů Podpůrné subjekty hodnotily ze svého pohledu, jaký vliv mají níže uvedené bariéry na zavádění inovačních aktivit ve firmách. Intenzita bariéry inovačních aktivit, které byly uvedeny v seznamu, byla zjišťována na stupnici 1-5 (1=nízká bariéra, …, 5=vysoká bariéra). V tabulce 2 je uveden seznam bariér v pořadí od nejzávažnější, až po nejméně závažnou. Tradiční bariérou je ekonomická nestabilita, přebujelá administrativa, zahraniční a domácí konkurence. Dotaz na odhad, jaký vliv mají níže uvedené bariéry z pohledu podpůrných organizací na zavádění inovačních aktivit ve firmách, byl položen z toho důvodu, že takto lze bariéry inovací porovnat z úhlu pohledu několika systémových struktur. Jednak firem, jednak VaV a jednak z pohledu podpůrných organizací. Tato komparace je realizována v závěru zprávy.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 2: Bariéry inovací ve firmách

x)

Minimum

Maximum

(nízká

(vysoká

Počet

bariéra)

bariéra)

Index

14. Ekonomická nestabilita v ČR

9

2

4

3,11

17. Administrativa, byrokratická zátěž

9

2

5

3,89

1. Zahraniční konkurence

9

1

5

2,44


9

1

5

2,44


9

1

4

2,56

4. Cenová strategie řetězců firem

7

1

5

2,86

5. Nízký zájem zákazníků o nové produkty

7

1

5

2,29


9

1

5

2,67


9

1

4

3,22


8

1

5

3


9

1

5

2

10. Nedostatečné prostory – budovy a pozemky

9

1

5

2,11

11. Preference kvantity na úkor kvality a špičkové technologie

7

1

5

2,86

12. Nízký stav kvalifikovaných pracovníků

9

1

5

3,89

13. Špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků

9

1

5

3,78

15. Politická nestabilita v ČR

7

1

4

2,57

16. Nedostatečná legislativa, normy

9

1

5

2,89

18. Nedostatek manažerských dovedností

8

1

4

2,75

19. Nedostatek znalostí o dotacích

9

1

5

2,56

20. Nízká úroveň technologií

9

1

4

2,56

21. Nedostatečná podpora exportu

8

1

5

2,75

22. Nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů

8

1

4

2,38

Bariéry

x)

Kromě hodnocení nabízených bariér byly uvedeny jako vysoké ty bariéry, které byly zařazeny do kategorie jiné133 . Zdroj: Sociotrendy

Eliminace bariér Na dotaz: „Jaký způsob pomoci, dle vašeho názoru, by nejefektivněji pomohl eliminovat nejzávažnější bariéry?“ byly získány odpovědi, které byly zařazené do několika tematických oblastí. Pro odstranění bariér je navrhováno: • •

•

Větší důraz na předprojektovou přípravnou fázi při zavádění inovací a nových technologií Znalost důležitých dat a informací a jejich analýza, možnosti následné implementace vytvořených návrhů a řešení, možnost vytvoření jednoduchých metodik a postupů, příklady dobré praxe, motivace Eliminovat ztrátu vazby mezi teorií a praxí

133

Chybí finanční analýza - kvalitní analýzy nákladů, vyvážené rozpočty, které nebudou podhodnocovat nebo naopak nadhodnocovat projekty; náklady na počáteční výzkum, výrobu prototypu; jiné vnímání inovací a jejich významu firmami a univerzitami.

www.sociotrendy.cz



•

Rozvoj lidských zdrojů (sebevzdělávání a praxe)

Shrnutí • •

Za největší bariéry inovací ve firmách jsou považovány ekonomická nestabilita, přebujelá administrativa, zahraniční a domácí konkurence. Pro eliminaci nejzávažnějších bariér je uváděn větší důraz na předprojektovou přípravnou fázi při zavádění inovací a nových technologií, znalost důležitých dat a informací a jejich analýza, vazba mezi teorií a praxí a rozvoj lidských zdrojů.

II.2.C.4 Spolupráce s ostatními subjekty Spolupráce v rámci aktivit orientovaných na podporu výzkumu a vývoje je především zaměřena na firemní sektor a tato byla hodnocena vesměs jako výborná. Uváděla je většina dotazovaných podpůrných subjektů.134 Pokud byly oblasti spolupráce upřesněny, jednalo se dle potřeb zejména o sektory: • Zpracovatelský průmysl • Elektrotechnický průmysl • Strojírenství • Chemický průmysl • Řemesla - řemeslné obory • Plastikářství a gumárenství • Informační a komunikační technologie • Banky Dílčí spolupráce je nejčastěji realizována se školskými zařízeními, především vysokými školami, následují národní a zahraniční špičková vývojová pracoviště, výzkumné ústavy. S vysokými školami spolupracují všechny dotazované podpůrné organizace, zejména s Univerzitou Tomáše Bati. Spolupráce je nasměrovaná do oblastí: • Pořádání přednášek, seminářů • Zajišťování praxe pro studenty, průmyslové praxe • Pořádání konferencí, workshopů • Spoluprací s vysokými školami je zajištěn přenos informací pro podnikatele a možnost jejich dalšího vzdělávání • Logistika • Informační a komunikační technologie V oblasti spolupráce s výzkumnými ústavy pouze dvě organizace uvedly spolupráci, která je založena na konkrétním požadavku výzkumného ústavu. Tři organizace uvedly spolupráci se zahraničními špičkovými vývojovými pracovišti. Stávající způsob spolupráce s inovačními firmami je zaměřen převážně na poskytování servisních služeb zajišťujících zejména přípravu a realizaci vzdělávacích aktivit, seminářů, konferencí apod. s převažující administrativně informační činností na základě osobního 134

Jedna z organizací uvedla, že má téměř 200 členů z různých oborů.

www.sociotrendy.cz



přístupu ke klientům (viz Typy služeb poskytovaných k podpoře podnikání - tabulka 1 kapitoly II.2.C.2). Některé podpůrné subjekty poradenskou činnost pro získávání dotací neposkytují. V případě poskytování poradenství v projektové oblasti lze odkázat na celorepublikově obvyklou cca 50% úspěšnost žadatelů při podávání žádostí v rámci dotačních programů. Počet úspěšně akceptovaných projektových žádostí může také být jedním z indikátorů kvality služeb poskytovaných podpůrnými organizacemi. Důležitou součástí kvality nabízeného servisu ze strany podpůrných subjektů je organizace poradenské činnosti a evidence způsobu spolupráce s firmami. V této oblasti se jednotlivé podpůrné organizace liší způsobem vykazování činnosti. Některé mají propracovanou evidenci o klientech a jejich spokojenosti. Vzhledem ke kofinancování podpůrných subjektů také z veřejných prostředků je sledování efektivity činnosti účelné.

Shrnutí • • • •

Spolupráce v rámci aktivit orientovaných na podporu výzkumu a vývoje je především zaměřena na firemní sektor. Dílčí spolupráce je nejčastěji realizována se školskými zařízeními (především VŠ), následují národní a zahraniční špičková vývojová pracoviště, výzkumné ústavy. Spolupráce s výzkumnými ústavy je založena zpravidla na konkrétním požadavku výzkumného ústavu. Spolupráce se zahraničními špičkovými vývojovými pracovišti je zpravidla orientována do zprostředkování výzkumu a vývoje na zakázku pro vybrané regionální firmy.

II.2.C.5 Využívání podpůrných nástrojů Dotace, jako jednosměrné transferové platby, jsou důležitým zdrojem financování podpůrných subjektů. Podpůrné subjekty je získávají pro svoji činnost z různých dotačních programů.135 Osm organizací uvádělo čerpání podpory v jedno, dvou i víceletých obdobích136. Některé podpůrné subjekty uvedly čerpání dotačních prostředků ze státního rozpočtu ČR. Podpůrné subjekty čerpaly dotace z dotačních programů Strukturálních fondů EU a Iniciativ EU. Byly zmíněny programy tematicky zaměřené na operační programy: např. OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Na regionální úrovni určují významným podílem dotační politiku krajské úřady a městské či obecní úřady. Podpůrné subjekty uvedly jako zdroj dotací rovněž Zlínský kraj (čerpání z ROP, jejichž cílem je zvýšení konkurenceschopnosti regionů). Z programů evropské územní spolupráce byl uveden Operační program přeshraniční spolupráce mezi SR a ČR.

135 136

Většinou se jedná o strukturální fondy anebo prostředky z krajských či obecních rozpočtů. Např. 2008-2011; 2007; 2006-2008; 2005-2013; 2011; 2005-2008;2005-2007;2006-2008.

www.sociotrendy.cz



Plánované projekty a dotace Organizace hodlají i nadále využívat různých dotačních titulů k zajištění své činnosti. Mají zájem o programy a realizace aktivit, které již probíhají.137 Např. se jedná o informační servis pro podnikatele z okresu Zlín (4 Business Points), projekty v rámci dotačního programu Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, projekt financovaný grantovým programem Jeremie a finančním nástrojem Jessica, rovněž o projekty v rámci dotací zaměřených na přeshraniční spolupráci. V neposlední řadě podpůrné subjekty hodlají realizovat řady společných aktivit napomáhající rozvoji inovačního potenciálu kraje, zejména rozvoji VTP, CTT, apod.

II.2.C.6 Vzájemná spolupráce Podpůrné organizace spolupracují jak vzájemně mezi sebou, tak s profesně zájmovými sdruženími, platformami a obdobnými organizacemi. Tato spolupráce je zaznamenána v tabulce 3, kde je uvedeno pořadí profesně zájmových sdružení podle nejčetnějších výroků. Hodnocení této spolupráce je uvedeno v tabulce 4 prostřednictvím indexu spokojenosti s hodnocením na školní stupnici (1=výborná spolupráce, …, 3=dobrá spolupráce,…, 5=spolupráce neprobíhá), kterou hodnotilo více než 10 % posuzovatelů. Hodnocení má význam indikátoru, není možné tyto údaje použít pro inference. Celkově je spolupráce hodnocena pozitivně. Tabulka 3: Vzájemná spolupráce uvedených podpůrných subjektů mezi sebou, s profesně zájmovými sdruženími, platformami a obdobnými organizacemi 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

OHK Uherské Hradiště Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Technologické inovační centrum s.r.o. Inovační infrastruktura Zlínského kraje Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Krajský úřad práce s okresními pobočkami Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Letecký klastr Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Kontaktní centrum pro východní trhy Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Regionální centrum kooperace, a.s. Regionální podpůrný zdroj, s.r.o. OHK Kroměříž OHK Vsetín Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava (ROP Střední Morava) Sdružení VTP v ČR OHK ve Zlíně

137

Cílem této části není uvádět veškeré plánované aktivity podpůrných zdrojů, nejedná se o výkaznictví jejich činnosti, ale jsou uvedeny ty plány, které byly subjekty explicitně uvedeny jako pro ně důležité.

www.sociotrendy.cz



19. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy 20. Industry Servis ZK, a.s. (Průmyslová zóna Holešov) 21. Plastikářský klastr 22. Energetická agentura Zlínského kraje 23. Podnikatelský inkubátor Kunovice - Panský dvůr, s.r.o 24. Enterprise Europe Network 25. Obuvnický klastr 26. Dřevařsko - nábytkářský klastr ABC WOOD, o.s. Zdroj: Sociotrendy Tabulka 4: Hodnocení spolupráce podpůrných subjektů s profesně zájmovými sdruženími, platformami a obdobnými organizacemi (1=výborná spolupráce, …, 3=dobrá spolupráce,…, 5=spolupráce neprobíhá) Nejlepší

„Nejhorší“

Index

hodnocení

hodnocení

spokojenosti

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

N 9

1

2

1,56

Technologické inovační centrum s.r.o. Krajský úřad práce s okresními pobočkami Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.

9 8 5

1 1 1

3 5 2

1,56 1,75 1,8

Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

6 9

1 1

5 5

1,83 2,11

Kontaktní centrum pro východní trhy Podnikatelský inkubátor Kunovice - Panský dvůr, s.r.o. Regionální podpůrný zdroj, s.r.o.

5 4 7

1 1 1

5 4 4

2,2 2,25 2,29

Sdružení VTP v ČR Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o.

3 5

2 1

3 5

2,33 2,4

Regionální centrum kooperace, a.s. Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava (ROP Střední Morava)

4 6

2 1

3 5

2,5 2,5

Regionální rozvojová agentura Východní Moravy Industry Servis ZK, a.s. (Průmyslová zóna Holešov)

6 5

1 2

5 5

2,67 2,8

Energetická agentura Zlínského kraje Enterprise Europe Network

4 3

2 2

5 5

3,25 3,33

Podpůrné organizace

Zdroj: Sociotrendy

Příklady dobré praxe Podpůrným subjektům byl položen dotaz, aby uvedly nějaké příklady dobré praxe při přenosu zkušeností, zejména pokud realizují projekty se zahraničními subjekty. V této souvislosti byla pozitivně vnímána spolupráce se Slovenskou obchodní a průmyslovou komorou v Trenčíně "CHAMBERNET". Kladně byl hodnocen i pro-klientský přístup, vzájemná znalost prostředí a reference. Za příklad dobré praxe bylo rovněž považováno zakládání a provozování vědeckotechnologických parků, podnikatelských inkubátorů a center transferu technologií se subjekty v česko-slovenském příhraničí. Cennými se ukázaly i specifické regionální podpůrné nástroje (finanční zdroje) na rozvoj podnikatelského a inovačního prostředí, rozvoj podnikání a zavádění inovací. Zahraniční spolupráce však nebyla vnímána vždy pozitivně, jak lze usoudit z argumentace, že „…nakonec

www.sociotrendy.cz



se zjišťuje, že ze zahraničí není možno jejich modely přebírat z důvodu jiné legislativy, nekompatibilních regionálních struktur, odlišných firemních kultur…“

Pozitiva Zlínského kraje Pozitiva působení v Zlínském kraji jsou spatřována ve třech oblastech - v prostředí, lidských zdrojích a průmyslu. Co se týká prostředí, byla zde zvýznamňována především dlouhodobá tradice, možnost přeshraniční spolupráce se Slovenskem (které není regionu vzdálené ani jazykově), existence široké sítě kontaktů a možnosti spolupráce s podobně zaměřenými subjekty. Dobré životní prostředí, které je možno využít i pro rekreační činnost a působení univerzity zaměřené na moderní obory jsou dalšími uváděnými pozitivy kraje. Vzhledem k lidským zdrojům je zde pozitivně hodnoceno přátelské prostředí a oceňuje se snaha a píle lidí, kteří přispívají k rozvoji celého kraje. V oblasti průmyslu je uváděn rozvoj průmyslových zón, různorodých průmyslových odvětví s tradicí.

Omezení ve Zlínském kraji Mezi zmiňovaná omezení ve Zlínském kraji byla uváděna např. oblast dopravy, kdy je vnímána špatná dostupnost, nevyhovující napojení na dálniční síť, špatný stav silnic a nedostatečná infrastruktura. Rovněž školství je považováno za slabou stránkou tohoto regionu, neboť je zde nízký počet institucí vysokého školství. Malé množství firem s hightechnologickou produkcí je vnímáno jako určitá nevýhoda průmyslové oblasti kraje. V rámci omezení působení ve Zlínském kraji se objevuje problém odlivu kvalitních lidských zdrojů do větších center. Jako omezení je vnímána malá spolupráce s firemním sektorem, zejména s menšími firmami. Omezením je i nemožnost rozšířit nabídku podpory o nové dotační programy. Rovněž podpora výroby a jiných aktivit podnikatelského sektoru je pojímána jako nízká.

II.2.C.7 Doporučení pro rozvojové aktivity Podpůrné subjekty uváděly další doporučení, která spatřují jako důležitá pro rozvoj podnikatelského prostředí Zlínského kraje. Ze strany Zlínského kraje očekávají podporu pro vyvíjení své další činnosti. Mělo by se jednat o oblasti finanční podpory, podpory lidských zdrojů a dalších oblastí, které jsou upřesněny níže. Co se týká finanční podpory činnosti, jedná se především o podporu informačního servisu pro podnikatele z okresu Zlín, dále o dotace na aktivity reprezentující Zlínský kraj (vedle toho i o propagaci podnikatelských a inovačních center na veletrzích, výstavách, konferencích apod.) a finanční prostředky na zajištění základních potřeb a chodu organizace (příspěvek ke krytí mimo projektových provozních a mzdových nákladů). V oblasti lidských zdrojů pak podpůrné organizace usilují o školení svých zaměstnanců, jejich stáže, studijní pobyty doma i v zahraničí, či o transfer dobré praxe.

www.sociotrendy.cz



Co se týká jiných oblastí, podpůrné subjekty doporučují věnovat pozornost rozvoji a revitalizaci brownfields a podporovat investice do nových technologií. Pokračování v provozu informačního centra pro podnikání ve Zlínském kraji – „4 BUSINESS POINTS“ – a angažování se ve studentských projektech realizovaných v inkubátoru jsou dalšími doporučeními podpůrných institucí. Slabým místem je omezená autonomie těchto subjektů zejména v oblasti jejich zastoupení v rámci rozhodování o projektech. Subjekty by proto považovaly za vhodné jednat o možnostech větších rozhodovacích pravomocí i v této oblasti.

www.sociotrendy.cz



II.2.C.8 Shrnutí vybraných ukazatelů výzkumných souborů - komparace výzkumných souborů Institucím VaV a podpůrným subjektům byl položen dotaz na odhad, jaký vliv na zavádění inovačních aktivit ve firmách mají níže uvedené bariéry z jejich úhlu pohledu a zkušeností jako zástupců systémových struktur (sociální reprezentace). Byl položen dotaz rovněž na spokojenost s činností nejrůznějších profesně zájmových sdružení a platforem. Následným vyhledáním byla provedena komparace, zda obdobné názory na témata se vyskytují u institucí VaV, podpůrných subjektů i firem, případně zda se liší a ve kterých položkách. Komparace je provedena prostřednictvím odpovídajících indexů. Čím blíže jsou grafické symboly indexů, tím je pohled zkoumaných souborů podobnější, čím jsou symboly vzdálenější, tím více se názory na danou okolnost liší. Poznamenáváme, že je uváděno hodnocení více než 10 % posuzovatelů z každého výzkumného soboru. Jako důsledek těchto znalostí je možno nastavit efektivnější spolupráci uvedených systémových struktur.

Bariéry inovací ve firmách Zlínského kraje Možnosti inovací jsou často závislé na celé řadě okolností, které inovacím ve firmách mohou bránit. Z předloženého seznamu bariér inovací (uvedených v tabulce 5) označovali zástupci firem, VaV a podpůrných organizací intenzitu vlivu jednotlivých položek bariér na zavádění inovací. Byla použita škála 1 až 5 (kdy 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra). Jestliže některá z položek nebyla pro dotazovaný subjekt relevantní, záznam byl vynechán. Tabulka 5: Seznam položek baterie inovací Bariéry inovací 1. Zahraniční konkurence 2. Domácí konkurence 3. Nízká informace o trzích 4. Cenová strategie řetězců firem 5. Nízký zájem zákazníků o nové produkty 6. Vysoké výrobní náklady 7. Vysoké náklady na mzdy 8. Nízká dostupnost finančních prostředků 9. Nedostatek informací o nových technologiích 10. Nedostatečné prostory – budovy a pozemky 11. Preference kvantity na úkor kvality a špičkové technologie 12. Nízký stav kvalifikovaných pracovníků 13. Špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků 14. Ekonomická nestabilita v ČR 15. Politická nestabilita v ČR 16. Nedostatečná legislativa, normy 17. Administrativa, byrokratická zátěž 18. Nedostatek manažerských dovedností 19. Nedostatek znalostí o dotacích

www.sociotrendy.cz



20. Nízká úroveň technologií 21. Nedostatečná podpora exportu 22. Nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů 23. Jiné - znak

Zdroj: Sociotrendy

Vstupními údaji pro komparaci názorů na intenzitu bariér byly tabulka 12 (kapitoly II.2.A.5), tabulka 10 (kapitoly II.2.B.4)a tabulka 2 (kapitoly II.2.C.3). Komparace je uvedena v grafu 2, v němž jsou uvedené indexy bariér jednotlivých výzkumných souborů. Graf 2: Bariery inovací z pohledů podnikatelských subjektů (Firmy), institucí výzkumu a vývoje (VaV) a podpůrných subjektů – 1. Část (Hodnocení: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) 5

4

3

2

VaV PP

1

Firmy

Zdroj: Sociotrendy

www.sociotrendy.cz



Graf 2: Bariery inovací z pohledů podnikatelských subjektů (Firmy), institucí výzkumu a vývoje (VaV) a podpůrných subjektů (PP) – 2. Část (Hodnocení: 1=nízká bariéra, 5= vysoká bariéra) 5

4

3

2 VaV 1

PP Firmy

Zdroj: Sociotrendy

Dotazované instituce VaV, firmy a podpůrná pracoviště se liší intenzitou bariér138 při zavádění inovací ve firmách zejména v údajích: • • • • • • • •

Instituce VaV považují vysoké výrobní náklady na největší bariéru v inovacích firem, firmy za nižší bariéru a za nejnižší bariéru je pokládají podpůrné subjekty. Firmy považují vysoké náklady na mzdy za nižší bariéru než podpůrné subjekty a dále v pořadí VaV instituce. Firmy považují nízkou dostupnost finančních prostředků za nižší bariéru než podpůrné subjekty a VaV instituce. Firmy považují nízký stav kvalifikovaných pracovníků za nižší bariéru než VaV instituce a dále v pořadí podpůrné subjekty. Firmy považují špatnou dostupnost kvalifikovaných pracovníků za nižší bariéru než VaV instituce a dále v pořadí podpůrné subjekty. Firmy považují ekonomickou nestabilitu v ČR za nižší bariéru než podpůrné subjekty a dále v pořadí VaV instituce. Podpůrné subjekty považují politickou nestabilitu v ČR za nižší bariéru než firmy a dále v pořadí VaV instituce, které ji vnímají jako bariéru největší. Firmy považují nedostatečnou legislativu a normy za nižší bariéru než podpůrné subjekty a dále v pořadí VaV instituce.

138

Byla uvedena i bariéra „jiné, a to pouze firmami a podpůrnými pracovišti. Byla upřesněna jako: Chybí finanční analýza kvalitní analýzy nákladů, vyvážené rozpočty, které nebudou podhodnocovat nebo naopak nadhodnocovat projekty; náklady na počáteční výzkum, výrobu prototypu; jiné vnímání inovací a jejich významu firmami a univerzitami. Tato bariéra byla zcela logicky firmami vnímána ze všech uvedených bariér jako nejvyšší, protože byla pro ně klíčová, ale byla nižší než vnímání specifické bariéry podpůrnými subjekty.

www.sociotrendy.cz



Profesně zájmová sdružení, platformy a podpůrné subjekty Obdobně jako komparace bariér inovací byla realizována komparace profesně zájmových sdružení, platforem a podpůrných subjektů v položkách (viz tabulka 6), které jsou uvedeny v grafech 3 a 4. Uvedené grafy mají roli modelu, který může být použit na vyhledání tendencí v pohledech různých subjektů na tutéž problematiku139. Při řešení jakéhokoliv úkolu je důležitý výsledný závěr, jinými slovy vyhledání kompromisu tak, aby řešení bylo akceptovatelné všemi aktéry. Níže uvedené grafy poukazují na rozmanitost pohledů, které nemají být chápány ve smyslu pouhého měření či hodnocení. Je zřejmé, že některé subjekty, které jsou hodnoceny nízkým počtem firem negativně, většinou teprve rozjíždějí svoji činnost – rekonstruují či staví určité prostory, v nichž letos začínají či v příštím roce hodlají poskytovat služby pro podnikatele. Např. se jedná se o Podnikatelský inkubátor Kunovice a Valašskokloboucké podnikatelské centrum. U dalších negativně hodnocených organizací může jít (a zpravidla jde) o další okolnosti, které mohou být oblastí k diskusi nad specifickou problematikou. Je jasné, že hodnocení organizací zpravidla nebude v souladu s představami firem o jejich činnosti. Avšak právě z tohoto důvodu je komparace realizována. Nikoliv proto, aby byl vyhledán pouze soulad, který je evidentně pozitivní, ale nesoulad, na němž je možno spolupráci rozvíjet a zlepšovat. Cílem komparace je vyhledání diferencí, rozdílností a právě na tuto rozmanitost poukázat. Tabulka 6: Seznam komparovaných položek Podpůrné organizace Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Krajská hospodářská komora Zlínského kraje Podnikatelský inkubátor Kunovice - Panský dvůr, s.r.o. Regionální centrum kooperace, a.s. Regionální podpůrný zdroj, s.r.o. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava (ROP Střední Morava) Technologické inovační centrum s.r.o. Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o. Industry Servis ZK, a.s. (Průmyslová zóna Holešov) Energetická agentura Zlínského kraje Kontaktní centrum pro východní trhy Krajský úřad práce s okresními pobočkami

Zdroj: Sociotrendy

Největší shoda mezi názory firem, pracovišť VaV institucí na spolupráci s profesně zájmovými sdruženími, platformami a podpůrnými subjekty je na Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest, kdy hodnocení spolupráce je pojímáno jako výborné až 139

Předpokládáme, že nikdo ze čtenářů nebude tyto aplikace chápat jako „známkování“ na školách, ačkoliv se jako míra používá tradiční školní stupnice.

www.sociotrendy.cz



velmi dobré. Obdobná souhra názorů je i na spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Zlínského kraje, Technologickým inovačním centrem s.r.o., na Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a na Krajský úřad práce s okresními pobočkami (byl zaznamenán obdobný rozptyl s mírně horším hodnocením). Spolupráce s Úřadem regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava (ROP Střední Morava) byla hodnocena ve větším rozptylovém rozmezí, celkově jako dobrá. Nejlepší úroveň spolupráce byla uvedena podpůrnými subjekty, následovala pracoviště VaV institucí a firmy. Dotazované instituce VaV, firmy a podpůrná pracoviště se v názorech na spolupráci s některými subjekty liší. Firmy jsou celkově v názorech na hodnocení spolupráce kritičtější než podpůrné subjekty a pracoviště institucí VaV. Firmy hodnotí spolupráci se všemi subjekty, ve srovnání s pracovišti institucí VaV a podpůrnými subjekty, nejméně příznivě. Změna tohoto hodnocení se však dotkla Industry Servis ZK, a.s. (Průmyslová zóna Holešov), firmami bylo hodnocení lepší než pracovišti VaV. Firmy mají zřejmě s tímto subjektem dobrou zkušenost (viz graf 3, 2. Část). Největší názorový rozptyl je zaznamenán na spolupráci s Podnikatelským inkubátorem Kunovice - Panský dvůr, s.r.o. (od nejlepšího postoje VaV, přes střední postoj podpůrných subjektů až po nejméně příznivý firmami. Ani subjekt Regionální rozvojová agentura Východní Moravy není pojímán firmami optimálně, firmy projevovaly kritický postoj, zatímco pracovišti institucí VaV a podpůrnými subjekty byl vnímán pozitivně, podrobně viz graf 3.

Graf 3: Pohled firem, VaV institucí a podpůrných organizací na spolupráci s profesně zájmovými sdruženími, platformami a podpůrnými subjekty – 1. Část (Hodnocení: 1=pozitivní úroveň znaku,…, 5=negativní úroveň znaku)

5 4 3 2 1 Agentura pro Agentura pro Krajská Podnikatelský ekonomický rozvoj podporu podnikání hospodářská inkubátor Vsetínska, o.p.s. a investic komora Zlínského Kunovice - Panský CzechInvest kraje dvůr, s.r.o

Firmy

VaV

Regionální centrum kooperace, a.s.

Regionální Regionální podpůrný zdroj, rozvojová s.r.o. agentura Východní Moravy

Podpůrné

Zdroj: Sociotrendy

www.sociotrendy.cz


www.sociotrendy.cz Krajský úřad práce s okresními pobočkami

Kontaktní centrum pro východní trhy

Energetická agentura Zlínského kraje

Industry Servis ZK, a.s. (Průmyslová zóna Holešov)

Valašskokloboucké podnikatelské centrum s.r.o.

Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Technologické inovační centrum s.r.o.

Úřad regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava (ROP Střední Morava)


Graf 3: Pohled firem, VaV institucí a podpůrných organizací na spolupráci s profesně zájmovými sdruženími, platformami a podpůrnými subjekty – 2. část

5

4

Firmy

3

VaV

2

Podpůrné

1

Zdroj: Sociotrendy



Závěr Největší ohrožení rozvoje spolupráce firem, VaV institucí a podpůrných subjektů v oblasti inovací lze spatřovat v uvedených rovinách: Firmy •

•

•

•

•

Většina firem, jak uvádí, nemá specifické požadavky na aplikovaný výzkum. Inovace ve svých firmách řídí způsobem minimálních nákladů. Nicméně většina vrcholových manažerů je ochotna do výzkumu investovat. Firmy uvádějí, že se VaV sektor málo zajímá o jejich potřeby. Některé firmy nevnímají ve svém okolí význam VaV institucí. Nicméně přibližně každá čtvrtá firma spolupracuje v rámci inovací s českými nebo zahraničními vysokými školami. Firmy na jedné straně mají zájem o spolupráci, na straně druhé mají obavy o zneužití svého know-how. Firmy potřebují záruky ve smyslu důvěry, spolehlivosti, férového jednání nejen ze strany podpůrných subjektů, ale i VaV. Jsou poměrně náročnými klienty. Rozvíjením vzájemné důvěry lze zajistit podmínky pro rozvoj inovativního prostředí ve Zlínském kraji. Velké firmy se zahraničním kapitálem rozhodují nejméně o investicích, strategickém směrování své firmy a o dodavatelích, avšak možnost rozhodovat o těchto oblastech směřování všechny velké firmy považují za maximálně důležité. Obdobné platí o rozvoji technologií, kdy úroveň autonomie v této oblasti je poněkud vyšší, avšak důležitost rozhodování o rozvoji technologií je pro tyto firmy poněkud nižší. Tato zjištění poukazují na skutečnost, že velké firmy spíš v oblasti inovací budou přebírat cizí know-how. To může vyústit spíše do pasivně-reaktivního přístupu k rozvojovým strategiím firem, z nichž některé jsou závislé na rozhodování zahraničních vlastníků. Zejména prostřednictvím marketingového výzkumu se především velké firmy snaží sledovat aktuální i dlouhodobé trendy na trzích. Sledování těchto vývojových trendů není však pro velké firmy prioritou, na rozdíl od důležitosti zjišťovat chování a postoje zákazníka a sledovat způsob přenášení tržních informací. Co se týká aktuálních i dlouhodobých vývojových trendů na trhu, situace je u malých a středně velkých podniků poněkud horší, ačkoliv tyto firmy mají vyšší míru autonomie v oblastech rozhodování o investicích, strategickém směřování firmy, dodavatelích i celkovém strategickém směřování. Malé a středně velké firmy mají snahu o rozvoj inovací ve svých firmách, inovace považují pro konkurenceschopnost za zásadní. Nicméně snaha může být omezena nízkými možnostmi řízením inovačních procesů. Tržní a obchodní strategie jsou závislé na důsledném sledování marketingových charakteristik a malé a středně velké firmy jejich sledování do svých priorit nezahrnují. Nepovažují za důležité ani sledování aktuálního stavu i dlouhodobého vývoje trhu prostřednictvím marketingového výzkumu. Proto se ekonomický přínos inovací nemusí setkat s takovou odezvou, jak by malé a středně velké firmy očekávaly.

VaV •

Z centralizovaného řízení předlistopadové doby došlo k decentralizaci VaV ústavů a pracovišť, některá byla s úspěchem privatizovaná, jiná ne. Střídání manažerů,

www.sociotrendy.cz



•

•

•

•

koncepcí a vizí mělo a má za následek stálé hledání toho správného zaměření VaV institucí a hledání stabilní pozice na trhu. VaV instituce se snaží realizovat své zaměření zejména s cílem hledání a získání finančního profitu ze své činnosti. Z toho důvodu se zaměřují na standardní požadavky klientů a požadavky dle stávajících právních norem (certifikace, měření apod.). Většina VaV institucí s podnikatelským sektorem spolupracuje a tuto spolupráci považuje za důležitou. Vztah mezi trhem ve smyslu poptávky po inovacích a rozvoji inovačního podnikání ze strany firem na straně jedné a pracovišti institucí VaV na straně druhé je vnímán ze strany institucí VaV jako nevyvážený. Pracoviště VaV pociťují nepotřebnost inovací samotným tržním prostředím, což se jeví jako jedna z důležitých bariér jeho rozvoje. Důvodem může být i oborová struktura regionu, kdy některá pracoviště VaV nemají v regionu dostatek vhodných partnerů. Např. zemědělství, na které jsou zaměřena některá pracoviště institucí VaV Zlínského kraje, prošlo útlumem. Problémem může být, že firmy sice vyžadují inovace, ale za co nejnižší cenu, která nemusí vždy odpovídat nákladům na inovace. Jiným důvodem slabě vnímané inovační poptávky ze strany pracovišť institucí VaV může být povaha firemních strategií, kdy inovace jsou založeny na přebírání již existujících, případně cizího know-how. Z tohoto důvodu firmy nemusejí mít potřebu spolupracovat na výzkumu a vývoji s výzkumnými institucemi. Je zřejmý rozdíl mezi VaV institucemi, které jsou v soukromém vlastnictví a fungují na komerční bázi a mezi veřejnými VaV institucemi, kde může být nižší motivace ke spolupráci. Jedná se o různé typy subjektů a z tohoto úhlu pohledu by bylo obtížné činit zobecňující závěry. VaV instituce, zejména náležející do rezortu školství, nemusejí být vždy dostatečně provázány s podnikatelským sektorem. Samostatnost ve zdrojích na jednu stranu zajišťuje standardní nabídku ve vzdělávání a na druhou stranu menší ochotu orientovat se na zdroje v podnikatelském sektoru. Podpora komunikace ze strany VaV školských zařízení bývá realizovaná zpravidla v rámci dotovaných výzkumů a projektů uskutečňovaných na určitou dobu.

Podpůrné subjekty •

•

Podpůrné subjekty zajišťují koordinovanost poradenství zaměřeného zejména na inovace. Spokojnost firem se službami, které podpůrné subjekty poskytují, jinými slovy se spoluprací s těmito subjekty, je celkově vnímána jako velmi dobrá až dobrá. Výjimkou je celkově úspěšný Plastikářský klastr, který byl hodnocen firmami jako nejlepší. Avšak některé podpůrné subjekty byly firmami vnímány i kriticky. Tyto ne příliš příznivě posuzované subjekty většinou svoji činnost teprve rozjíždějí – rekonstruují či staví určité prostory, v nichž začínají či hodlají poskytovat služby pro podnikatele. Hodnocení organizací zpravidla nebude v souladu s představami firem, které může být způsobeno jejich nerealistickým očekáváním a rovněž okolností, že podpůrné subjekty plní funkci poradenskou a nemohou suplovat rozhodovací funkci manažerů firem. Spolupráce je postavena na důvěře a dobrovolnosti ze strany firem a je očekávaná loajalita a profesionalita zaměstnanců podpůrných subjektů. Ze služeb, které podpůrné subjekty poskytují, jsou firmami nejčastěji využívané (téměř dvěma třetinami respondentů) vzdělávací semináře (manažerské, personální,

www.sociotrendy.cz



•

odborné apod.), více než čtvrtinou respondentů jsou využívané služby projektového a dotačního servisu. Ostatní nabízené služby jsou využívané čtvrtinou firem, případně menším podílem firem. Nejmenší různorodost pohledů firem, pracovišť a VaV institucí na spolupráci s profesně zájmovými sdruženími, platformami a podpůrnými subjekty je na Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest, hodnocení spolupráce je pojímáno jako výborné až velmi dobré. Obdobný je pohled na spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Zlínského kraje, Technologickým inovačním centrem s. r. o., na Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a na Krajský úřad práce s okresními pobočkami (obdobný rozptyl s mírně horším hodnocením). Spolupráce s Úřadem regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava (ROP Střední Morava) byla hodnocena ve větším rozptylovém rozmezí, celkově jako dobrá. Nejlepší úroveň spolupráce byla uvedena podpůrnými subjekty, následovala pracoviště institucí VaV a firmy byly nejkritičtější.

www.sociotrendy.cz



II.3. ZKUŠENOSTI Z JINÝCH REGIONŮ EU V PODPOŘE INOVACÍ II.3.1 Výzva Lisabonská strategie V březnu roku 2000 byl na summitu Evropské rady v Lisabonu vytyčen cíl přeměnit EU v nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností. Tohoto cíle mělo být dosaženo prostřednictvím rozvoje znalostní společnosti, podpory výzkumu a vývoje, odstraňováním překážek na vnitřním trhu a zlepšováním podnikatelského prostředí, modernizací sociálního modelu, podporou zaměstnanosti a udržitelného rozvoje. Na barcelonském zasedání o dva roky později pak Evropská rada rozhodla, že je nutné zvýšit celkové výdaje na výzkum a vývoj a inovace, s tím, že do roku 2010 by měly dosáhnout výše 3% hrubého domácího produktu.140 V současné době čelí řada států EU dopadům hospodářské krize a v důsledku toho snižuje rozpočet pro oblast inovací a výzkumu. V čele mnoha z těchto států stojí konzervativní strany, které prosazují především úspornost na úkor inovací. Evropská komise přiznává, že EU stále ještě nedosahuje takových inovačních výsledků jako její hlavní mezinárodní konkurenti.141 Intenzita výzkumu a vývoje v EU-27 v roce 2008 představovala 2,01 % HDP ve srovnání s 2,77 % v USA (v roce 2008) a 3,44 % v Japonsku (v roce 2007).142 Česká republika vydala ve sledovaném období 1,47 % na výzkum a vývoj a hlavní město Praha v roce 2009 vykazovalo 2,21% podíl výdajů na výzkum a vývoj143. Země EU lze v souladu se zprávou komise EU z ledna 2009 rozdělit do čtyř skupin: 1. Švédsko, Finsko, Německo, Dánsko a Spojené království mají v oblasti inovací vedoucí roli, neboť jsou jejich výsledky vysoko nad průměrem EU. 2. Rakousko, Irsko, Lucembursko, Belgie, Francie a Nizozemsko jsou jejich následovatelé, a jejich výsledky v oblasti inovací převyšují průměr EU. 3. Česká republika společně s Kyprem, Islandem, Estonskem, Slovinskem, Norskem, Španělskem, Portugalskem, Řeckem a Itálií patří mezi umírněné inovátory. Výsledky těchto zemí v oblasti inovací jsou pod průměrem EU. 4. Malta, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Litva, Chorvatsko, Rumunsko, Lotyšsko, a Bulharsko jsou země, které dosud za ostatními zeměmi ve výsledcích inovací zaostávají. Přestože se svými výsledky umisťují pod průměrem EU, většina těchto zemí své výsledky zlepšuje.144

140

Přístup z http://www.radavs.cz/prilohy/10p5tretirole.doc [cit. 12.6.2011] Přístup z http://neurope.eu/ebs2011/innovation-union-is-the-eu-dreaming-the-impossible-dream [cit. 12.6.2011] 142 Přístup z http://www.gate2biotech.cz/co-nam-prinesla-eu/[cit. 12.6.2011] 143 Přístup z http://www.urm.cz/cs/clanek/212/vyzkum-vyvoj-inovace [cit. 12.6.2011 144 Přístup z http://www.vize2020.cz/docs/p/vize3-riman.pdf [cit. 12.6.2011] 141

www.sociotrendy.cz



II.3.2 Příklady dobré praxe v zahraničí Jakkoliv jsou zkušenosti některých zemí s inovační politikou značné, přenositelnost těchto zkušeností do podmínek ČR a tedy i do Zlínského kraje je velmi omezená. Česká republika potřebuje vlastní inovační politiku (a na míru vytvořený mix nástrojů), která bude reagovat na jedinečné problémy a podmínky místního inovačního systému. Avšak předkládáme příklady dobré praxe v zahraničí, u nichž jsou uvedeny odkazy na další zdrojové informace, aby bylo možno se jimi inspirovat a rozvíjet je v aplikaci na regionální podmínky. Většina uvedených příkladů je již jistým způsobem implementovaná do prostředí Zlínského kraje, ať se jedná např. o technologické parky, podnikatelské inkubátory nebo inovační vouchery. Využití příkladů dobré praxe je spojeno zejména s hledáním optimálních cest k naplňování jednotlivých projektů. Offsetový program Univerzity v Lodži145 Na základě polsko-americké spolupráce Univerzity v Lodži (UL) a Texaské univerzity v Austinu vznikl projekt High-Tech Accelerator a inovační centrum při UL. Jeho posláním je zajistit technologicky orientovaným podnikatelským subjektům, kteří disponují inovativními výrobky a službami, specifické prostředí, které jejich společnostem zvýší šance na úspěch. Accelerator se zaměřuje na high-tech podniky z celé země s důrazem na projekty, z kterých by mohl profitovat zejména region Łódź. Inovační centrum ve spolupráci s univerzitou nabízí exkluzivní postgraduální studium MSSTC (možnost získání titulu Master of Science v oblasti věda a komercializace techniky). Cílem studia je naučit posluchače předávat znalosti a technologie z výzkumných a vývojových pracovišť do průmyslové výroby, což pak povede k vytváření nových produktů, postupů nebo odvětví ekonomiky. V ČR je obdobný projekt CzechAccelerator realizován ve spolupráci s agenturou CzechInvest a je zaměřen především na rozvoj českých technologických malých a středních podniků na zahraničních trzích, viz kapitola níže. Regionální inovační pól Západní Řecko (RIP WG) 146 Region Západní Řecko zahrnuje významné vědecké, výzkumné a technologické subjekty, včetně mnoha inovativních a znalosti produkujících institucí, jako jsou Univerzita Patras, Greek Open University, výzkumné ústavy a technologické školy. Mezi nimi najdeme inovativní podniky převážně působící v odvětví informační a komunikační technologie, ale patří sem také podniky, pro jejichž životaschopnost a růst jsou inovace absolutní nutností. Ústředním bodem zájmu v podpoře podnikatelské průbojnosti a inovací všech zúčastněných aktérů v Regionálním inovačním pólu Západní Řecko je oblast vzdělávání a předávání znalostí. Pod patronátem generálního sekretariátu pro vědu a výzkum a technologie při Ministerstvu rozvoje bylo hlavním cílem inovačních snah posílení vazeb mezi regionálním výzkumem, technologickými a obchodními subjekty, dále rozvoj infrastruktury, podpora 145

Přístup z http://filolog.uni.lodz.pl/poprzednia/starastrona/ects-info/en/main/about.html Přístup z http://www.innopolewest.gr/index.php?option=com_content&task=view&id=137&Itemid=137&lang=el [cit. 12.6.2011] 146

www.sociotrendy.cz



malého a středního podnikání a zavádění poznatků do praxe. Mezi nástroje, kterými disponuje, patří systém na ochranu dat malých a středních podniků v regionu nebo aplikace napomáhající bezdrátové komunikaci v logistických procesech. Øresund, Švédsko /Dánsko147 (Mobile Heights Business Centre - MHBC) MHBC je příkladem dobré praxe ve zprostředkování kooperace mezi velkými myšlenkami, podnikateli, veřejnými a soukromými aktéry. Telekomunikační společnosti Telia Sonera, Ericsson a TAT poskytují centru patenty, které teprve čekají na svou realizaci, s tím, že centrum disponuje databází podnikatelů, kteří by mohli prvotní patentovanou myšlenku rozvinout a založit tak jakousi dceřinou společnost (spin-off). Podnikatelé nejprve projdou pohovory a testy, aby prokázali svůj podnikatelský elán. Poté pod vedením obchodních poradců probíhá otevřená diskuse o tom, co všechno by mohlo z patentovaného nápadu vzejít. Jednou týdně se tak setkávají reprezentanti velkých firem, nabízející své know-how a vhled do skutečného telekomunikačního průmyslu. Tato aktivita má nespornou výhodu v tom, že je zde minimalizována možnost rozvíjení obchodní myšlenky bez potřebné opory na trhu. Když uchazeč o realizaci nápadu uspěje, je vyzván, aby prezentoval svůj podnikatelský záměr na Investment Day, kam jsou rovněž zváni exkluzivní investoři. Pokud některý z nich projeví zájem o konkrétní uskutečnění patentované myšlenky, MHBC se angažuje v ochranné lhůtě v délce dvou let, během nichž podnikatel bude plnit předem vytyčené cíle a nebude se muset starat o shánění kapitálu. Ideon Science Park Švédsko148 Ideon Science Park ve Švédsku patří mezi největší a nejúspěšnější evropské technologické parky. Park poskytuje zázemí pro činnost a rozvoj high-tech společnosti. Řada firem mající své sídlo v tomto parku, vznikla pravě jako spin-off firmy z univerzity v Lundu. Důležitou součástí parku je i inkubátor, ve kterém firmy spolupracují s univerzitou. Mezi nejdůležitější podpory poskytované firmám umístěným v inkubátoru patří také poradenství v podnikání, pomoc při navazování kontaktů či strategických partnerství. Dále poskytuje pomoc při hledání vhodných finančních zdrojů pro rozvoj podnikání. Většina firem působících v parku je aktivní především v high-tech oborech (informační technologie, biotechnologie). Innovatievouchers Nizozemsko 149 Cílem programu inovačních voucherů (poukázek) je poskytnout malým a středním podnikům okamžitou možnost získat know-how z veřejných znalostních institucí (např. univerzit nebo výzkumných institucí) nebo z vybraných soukromých znalostních institucí, jako jsou např. neziskové organizace provádějící výzkum či výzkumné instituce, které jsou součástí soukromé společnosti. Zájemcům jsou jednou ročně vydávány inovační vouchery, kterými mohou uhradit služby výzkumných organizací při řešení svých znalostních nebo technologických problémů. Díky tomuto programu se podařilo podpořit transfer znalostí z veřejného VaV do soukromého sektoru, a zároveň pobídnout zájemce, kteří by jinak o VaV z veřejného výzkumu neměli zájem. 147

Přístup z http://www.euris-programme.eu/en/homepage/good-practices [cit. 12.6.2011] http://www.ideon.se/en/ 149 http://www.agentschapnl.nl/en 148

www.sociotrendy.cz



V ČR jsou již také tyto vouchery poskytované např. ROP Střední Morava ve spolupráci se Zlínským krajem150 nebo Jihomoravským inovačním centrem151. Max-Planck-Innovation Německo152 Max-Planck-Innovation (MPI) vznikla v roce 1970 a v současné době patří mezi špičku organizací, které se zabývají transferem technologií. Mezi její hlavní činnosti patří poskytování informací a poradenství při komercionalizaci objevu, pomoc při přípravě patentových přihlášek, nalezení vhodného partnera pro spolupráci nebo pomoc při zakládaní firem. Během více než třicetileté praxe se MPI podařilo vytvořit rozsáhlou a fungující síť zahrnující například patentové a daňové poradce, investory nebo právníky. V posledních letech je každoročně zhodnoceno zhruba 150 objevů, přičemž přibližně polovina končí podáním patentové přihlášky, napomohla vzniku 74 spin-off firem zaměstnávajících více než 2 500 pracovníků. 153 Fteval Rakousko154 Rakousko vytvořilo platformu složenou ze skupiny expertů, která slouží k následnému hodnocení výzkumných a technologických politik. Skupinu expertů tvoří kolem 50 osob a často jsou k diskusím a workshopům zváni i oborníci z jiných zemí. Mezi hlavní úkoly patří tvorba evaluačních standardů, které by následně měly sloužit jako předloha pro zkvalitnění evaluačních projektů, programů a institucí. Tento projekt by bylo možno např. uplatnit i ve Zlínském kraji, který by mohl být realizován ve spolupráci s podpůrnými subjekty.

Tutkimuksen huippuyksiköt (Centra excelence) Finsko155 Mezi hlavní cíle tohoto finského programu Centra excelence (CE) patří zvyšování kvality finského výzkumu a vývoje, zlepšení inovačního prostředí, a zároveň podpora vzdělávání výzkumných pracovníků. V letech 2008-2013 probíhá již čtvrtý program CE. Po dobu trvání programu CE bylo podpořeno 57 center excelence (z toho 18 center bude podpořeno v letech 2008-2013).156 Díky tomuto programu se podařilo zapojit geograficky velmi rozptýlené univerzity do výzkumných činností na světové úrovni, a následně tak zvyšovat mezinárodní konkurenci v oblasti inovací. Podstatným efektem je také zapojení významných průmyslových podniků do systému financování CE. Efektivita vynaložených prostředků je každoročně sledována řídícím orgánem.

150

http://www.objevtesmer.cz/ http://www.inovacnivouchery.cz/ 152 http://www.max-planck-innovation.de/en/profile/max_planck_innovation_max_planck_society/ 153 Klusáček, K., Kučera, Z., Pazour, M. a kol. (2008): Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Technologické centrum Akademie věd ČR, Praha, s.56 154 http://www.fteval.at/cms/en/home.html 155 http://www.aka.fi/en-GB/A/Centres-of-Excellence-/ 156 Klusáček, K., Kučera, Z., Pazour, M. a kol. (2008): Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Technologické centrum Akademie věd ČR, Praha, s.54 151

www.sociotrendy.cz



High-tech klastr v Oulu Finsko157 Hlavním cílem vybudování tohoto klastru založeného na oblasti informačních a komunikačních technologiích byla snaha transformovat region od původního průmyslového zaměření na region založený na znalostech, výsledcích výzkumu a vývoje a moderních technologiích. Prvním krokem bylo založení univerzity v Oulu, která „produkovala“ absolventy uplatňující se v průmyslových podnicích v regionu. Řada firem, sledujících aktuální trendy technologického rozvoje, byla zakládaná právě absolventy univerzity, či vznikla formou univerzitních spin-off. Díky posílení spolupráce mezi jednotlivými aktéry výzkumu, vývoje a inovací, podniků a se správně cílenou regionální politikou se z Oulu a přiléhajícího regionu stal region, jehož hlavní konkurenční výhodou jsou znalosti a high-tech produkce. Mezi klíčové faktory, které pomohly k rozvoji klastru, byla efektivní spolupráce mezi univerzitou poskytující know-how, regionální administrativou, podniky v regionu a působnost nadnárodní firmy NOKIA. Tento příklad dokazuje, že i geograficky velmi znevýhodněný region se může intenzivně zapojit do globální konkurence v oblasti moderních technologií a výzkumu. HEIF Velká Británie 158 HEIF (Inovační fond pro vyšší školství) je program, který podporuje přenos znalostí z univerzit a dalších vzdělávacích institucí do praxe. S využitím tohoto programu, který představuje významný zdroj financování aktivit přenosů VaV do komerční sféry ve Velké Británii, je možné posílit kapacitu a zlepšit technologický transfer z vysokých škol a komercializaci poznatků VaV. Jako dobrá praxe je tento program uváděn také proto, že poměrně flexibilně spojuje dříve oddělená a komplikované sféry.

Dobré praxe založené na mezinárodní spolupráci MEPKIT (Meziregionální technologiích)159

partnerství

pro

konkurenceschopnost

v informačních

Tento projekt realizuje Technologické centrum Hradec Králové ve spolupráci s Masarykovou Univerzitou, Univerzitou Hradec Králové, Jihomoravským inovačním centrem a společností Microsoft. Cílem je podpora studentů oboru informačních technologií v jejich možném uplatnění v podnikatelské sféře. Projekt podporuje jak studentské týmy, tak i akademické pracovníky, kteří mají životaschopné podnikatelské záměry. Díky tomuto projektu si mohou studenti také vyzkoušet vedení skutečných projektů pod dohledem odborníků v již zavedených podnicích. CzechAccelerator 2011 – 2014160 Projekt ve spolupráci s agenturou CzechInvest je zaměřen především na rozvoj českých technologických malých a středních podniků na zahraničních trzích. Cílem projektu je snaha 157

http://www.investinoulu.fi/ http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/+/http://www.berr.gov.uk/dius/science/knowledgetransfer/heif/page12054.html 159 http://www.jic.cz/projekt-mepkit 160 http://www.czechinvest.org/vyzva-ii-czechaccelerator 158

www.sociotrendy.cz



komercionalizovat produkty podniků a podpořit zrychlení jejích průniku na světové trhy. Pomoc spočívá především v hledání kapitálu pro financování dalšího rozvoje firmy nebo strategického technologického partnera. Díky této podpoře se úspěšným žadatelům otevře přístup k rozsáhlé síti technologických firem, předních fondů rizikového kapitálu a potencionálních zákazníků, například v Silicon Valley. CzechAccelerator poskytuje zázemí v Plug and Play Tech Center ve městě Sunnyvale. Sídlo v něm má přes 250 start-up společností zejména z oblastí mobilních a bezdrátových technologií, internetu a sociálních síti a CzechInvest se mimo jiné podílí i na zajištění kanceláři či organizační pomoci při hledání partnerů pro vybrané podniky. Autoplast161 V rámci přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007- 2013 vznikl projekt Autoplast. Projekt je zaměřen především na výměnu zkušeností a spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje materiálů a technologií prostřednictví klastrů. Mezi další oblast patří i zvyšování kvality odborného vzdělávání v problematice plastů prostřednictvím spolupráce Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a STU-MTF v Trnavě. Cílem je vybudovat pracoviště zaměřené na nejnáročnější technologie zpracování plastů. V rámci projektu jsou organizované odborné semináře a konference nebo setkávání firem z obou regionů. CERADA162 Hlavním cílem je vytvořit efektivní spolupráci a komunikaci mezi sférou průmyslu, vědecko-výzkumnými institucemi a orgány veřejné správy. Mezi záměry projektu patří zmapování kapacit VaV jak v regionálním měřítku pro potřeby firem, tak i vytváření mezinárodní spolupráce institucí působících v oblasti VaV nebo také vzdělávání odborníků z vědeckovýzkumných institucí a podniků. Projekt je zaměřen především na sektor dopravy – jedná se zejména o průmysl automobilový a letecký. Mezi výstupy projektu patří také zpracování katalogu 178 profilů vědeckotechnických pracovišť vysokých škol a dalších vědeckovýzkumných institucí v partnerských regionech, workshopy potřebné pro realizaci a řízení vědeckovýzkumných a inovačních aktivit. Výsledkem je i lepší spolupráce institucí a firem především na poli inovací a výzkumu. ClusterPlast163 V lednu 2009 se zapojil Plastikářský klastr do programu CLUSTERPLAST 164. Jedná se o společenství, které je tvořeno zpracovatelskými firmami, vědecko-výzkumnými institucemi a orgány veřejné správy. V rámci tohoto programu již tři fungující plastikářské klastry z Francie, Itálie a Rakouska podporují vznik a rozvoj nových znalostních plastikářských klastrů v České republice, Španělsku a Portugalsku. Hlavní snahou projektu je posílení pozice evropského plastikářského průmyslu, který musí čelit konkurenci jednak zemí s vysoce rozvinutými technologiemi, jednak zemí s levnou pracovní silou. Cílem projektu je připravit strategii a společný akční plán, který bude zahrnovat sdílení vědecko-technologického zázemí, přenos 161

http://www.autoplast.eu/ http://pi.cpit.vsb.cz/projekty/185/projekt-cerada 163 http://www.clusterplast.eu/index.php?id=155 164 „Inter-Cluster Initiative to Target the Future Challenges for the European Polymer Converting Industry“. 162

www.sociotrendy.cz



znalostí a dobré praxe, mentoringové aktivity a publicitu. Je speciálně zaměřen na šíření informací mezi malé a střední podniky, které jsou velmi důležitou součástí ekonomické reality a mají podstatný vliv na ekonomický rozvoj regionů. PROINCOR165 V projektu PROINCOR (Aktivní inovační podpora malým a středním podnikům v koridoru od Baltského po Středozemní moře) jsou zapojeni partneři převážně ze střední Evropy. Cílem projektu je snaha zlepšit inovační potenciál v sektoru malých a středních firem v regionu střední Evropy a zmírnit rozdíly mezi východními a západními regiony Evropy. Projekt je založen na aktivním přístupu, kdy jsou vytipovány a oslovovány firmy s nabídkou provedení inovačních auditů. Díky tomuto auditu jsou specifikovány současné problémy bránící většímu inovačnímu výkonu a identifikovány prostředky k jejich překonání či zmírnění a tím i posílení inovačního výkonu. Pro překonání problémů budou inovační poradci navrhovat praktická doporučení. Vznikne rovněž mezinárodní skupina inovačních poradců, která by ve své činnosti měla pokračovat i po skončení projektu. Cílem projektu je nejen firmy seznámit s metodami inovačních auditů a připravit je na nutnost zavádění inovací, ale poskytnout i pomoc při navázání obchodních kontaktů výhodných pro inovaci výrobků, procesů a marketingových inovací v rámci partnerských regionů. Výsledkem projektu budou podniky se zlepšeným inovačním managementem, které budou schopné připravovat nové investice a mezinárodní dohody.

Příklady dobré praxe v regionech České republiky Téma inovace se dostává do popředí rozvojových strategií většiny regionů Evropy. V České republice se inovativní projekty realizují zejména prostřednictvím dotačních programů Evropské unie. Převážná většina z 14 krajů má rozpracovanou regionální inovační strategii, které se drží a v souladu s níž plánuje územní rozvoj. V mnoha regionech se jedná o projekty přeshraniční spolupráce s cílem mezinárodní výměny zkušeností v oblasti podnikání a inovace a vytvoření obchodní sítě. Nosným tématem je rovněž transfer technologií od institucí výzkumu a vývoje směrem k podnikatelským subjektům. V regionech nechybí vědecko-technické parky a programy na finanční podporu začínajících firem. Jihočeský kraj Jihočeský kraj již několik let nabízí malým a středním podnikatelům zvýhodněný regionální úvěr. Letos poskytne Českomoravské záruční a rozvojové bance k uskutečnění tohoto záměru rozpočet ve výši 24,5 milionu korun. Motivem programu je pomoc s realizací podnikatelských záměrů drobným podnikatelům. Zájemci ze strany podnikatelů mohou získat úvěr až do výše 1 milionu korun s pevnou úrokovou sazbou 5 %, přičemž doba splatnosti úvěru je maximálně 5 let. 165

http://cz.proincor.eu/project/about-proincor/

www.sociotrendy.cz



Kraj se ovšem nezaměřuje jen na oblast obchodu, ale investuje i do vzdělanostního potenciálu. Na webových stránkách místní inovační agentury se totiž můžeme dočíst o projektu SPINNET - SPolupráce, INovace a NETworking vědeckotechnických parků a vysokých škol166. Záměrem projektu je vytipovat studenty, kteří se budou moci zúčastnit stáží v podnikatelských inkubátorech, inovačních firmách a vědeckotechnologických parcích. Vybraní studenti participují na projektu, zaplňujícího mezeru mezi akademickou a aplikační sférou, a ještě získají dobře uplatnitelné kompetence na trhu práce a nezbytné know-how. Podnikaví studenti mají dokonce možnost se v týmech podílet na řešení inovativních záměrů, a to pod dohledem zkušených konzultantů. Královéhradecký kraj S myšlenkou propojení vícero zainteresovaných oblastí na jedné zastřešující platformě přichází i Královéhradecký kraj na webových stránkách. Jde o projekt otevřené inovace, tedy poskytnutí prostoru, kde je lze nalézt požadované řešení nebo nápad mimo působnost vlastní firmy. Projekt je přístupný všem zájemcům z nejrůznějších oborů. Podnikatelé zde mohou najít realizátora myšlenky, jejíž uskutečnění překračuje rámec jejich obchodního zaměření, vedle toho se zde mohou uplatnit ti, kteří odpovídající znalosti nabízejí a s řešením problémů nebo s novými myšlenkami přicházejí - jedná se především o inovátory, vědce, studenty VŠ, technické specialisty, kreativce a další odborníky. Jihomoravský kraj Nejvíce příkladů dobré praxe vykazuje Jihomoravský kraj. Jednou z jeho koncepcí jsou inovační vouchery167 , které slouží jako jednorázová dotace určená ke spolupráci mezi podnikatelem a poskytovatelem znalostí. Dosud bylo v regionu rozděleno asi 7,2 milionů korun mezi 55 příjemců. Zajímavou publikací je Survival Kit. Jedná se o příručku poskytující základní návod a zkušenosti, které mají zahraničním investorům napomoci uchytit se v regionu. Dozví se zde o základním legislativním rámci podnikání, daňovém systému ČR či celních tarifech a k dispozici je kromě češtiny ještě v němčině a angličtině. „120 vteřin pro inovativní firmy“ Účast na akci „120 vteřin pro inovativní firmy“ je bezplatná a jedná se o platformu, kde se může v krátkém časovém rozmezí představit mnoho podnikatelských subjektů. Každá firma může vyslat jen jednoho zástupce, který musí prezentovat svou společnost dle stanovených pravidel v rozsahu 120 vteřin. Na oficiální část navazuje neformální společenský večer s rautem, který nabízí prostor pro networking. Vedle podnikatelů se pravidelně se účastní i zástupci vědecko-výzkumných organizací. Patentový a licenční fond Jedná se o první fond svého druhu v České republice, který nabízí vynálezcům finanční podporu na ochranu jejich průmyslového vlastnictví, a k tomu ještě poradenství při tržní realizaci jejich vynálezu. Podnikatel může získat výhodnou půjčku až do výše 400 tisíc korun 166

Přístup z http://www.jaip.cz/projekty/spinnet [cit. 30. 8. 2011 Přístup z http://www.kr-karlovarsky.cz/hl/Archiv/Rok_2011/duben_2011/seznam/110408_inovacnivouchery.htm[cit. 30. 8. 2011] 167

www.sociotrendy.cz



na 5 let, přičemž je možno odložit začátek splátek jistiny o dva roky. Vedle toho se může využít služeb odborného konzultanta prostřednictvím pravidelných schůzek. Ten podnikateli poskytuje poradenství v oblasti komerčního uplatnění vynálezu na trhu a asistuje při zajišťování potřebných kontaktů či formulací inovační a obchodní strategie. Seed fond Jedná se o nástroj podpory pro firmy v inkubátoru Jihomoravského inovačního centra, neboli „Fond mikropůjček“. Jedná se o půjčku ve výši 250 až 750 tisíc korun na 3 roky. Je výhodně úročena a splátky jistiny mohou být odloženy o 12 měsíců. SoMoPro168 Cílem programu je přilákat zahraniční vědce, zejména lídry vědecko-výzkumných týmů, a reintegrovat české vědce do Jihomoravského kraje. Tento program může poskytnout zásadní krok k napojení místní vědy na světový výzkum a zároveň nastartovat kariérní rozvoj místních mladých vědců. V rámci programu jsou financovány roční až tříleté pobyty vědců. Inovační akademie169 Cílem tohoto vzdělávacího programu v rámci inovací je příprava manažerů a majitelů firem ke schopnosti čelit novým výzvám v zostřujícím se konkurenčním boji. Zástupci firem, kteří tuto nabídku využijí, se seznámí se systematickým pohledem na roli inovací v rozvoji firmy a rovněž dostanou příležitost pokusit se analyzovat možnosti inovace ve své společnosti pod vedením lektorů. Tento program je postaven na kombinaci nejnovějších trendů a praktik z oblasti inovačního managementu, který je aplikován v rámci workshopů a koučinku na konkrétní firemní projekty. Brokerage170 Jedná se o mezinárodní partnerská setkání zástupců firemní a akademické sféry na jednom místě. Setkání jsou zaměřená na jeden či více odvětvových oborů. Hlavním cílem je poskytnout uchazečům pomoc při navazování kontaktů a vyhledávání partnerů pro mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji, technologických aplikacích a výrobě. ALISI171 (Aplikační laboratoře mikrotechnologií a nanotechnologií) Cílem projektu ALISI je vybudovat výzkumné centrum dosahující světovou elitu v rámci aplikovatelných výsledků výzkumu a vývoje. Tematicky centrum bude zasahovat do oblastí diagnostiky a technologií, které využívají nových metod magnetické rezonance, laserových mikrotechnologií a nanotechnologií. Tyto metody budou určeny hlavně pro přímé použití v průmyslu. Existence tohoto centra, které by mělo být plně v provozu již v roce 2013, poskytne podnět k rozšíření spolupráce nejen s tuzemskými ale i se zahraničními průmyslovými partnery, vysokými školami, zdravotními ústavy a výzkumnými institucemi.

168

http://www.jcmm.cz/somopro.html http://www.jic.cz/inovacni-akademie 170 http://www.jic.cz/brokerage 171 http://alisi.isibrno.cz/ 169

www.sociotrendy.cz



SIX172 - Centrum senzorických, informačních a komunikačních systémů Činnost výzkumného centra bude zaměřena na komunikační technologie pracující v perspektivních kmitočtových pásmech, na konvergenci komunikačních a informačních systémů, na senzorické sítě, multimédia a bezdrátové komunikační systémy. Výzkum bude realizován v úzké spolupráci s partnerskými firmami. Portfolio partnerských firem zahrnuje jak velké nadnárodní společnosti, tak i menší národní firmy. Výsledky tohoto centra mohou být použity například v automobilovém nebo leteckém průmyslu. Olomoucký kraj RCPTM173 - Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů Primárním cílem centra je snaha o prosazování a uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v praxi a komerční sféře. Centrum podporuje zakládání nových firem zaměřených na náročné technologie nebo odborníky v aplikovaném fyzikálním, optickém a chemickém výzkumu s orientací na nanotechnologie. Mezi projekty centra, mimo jiné, patří intenzivní uplatnění výsledků výzkumu v průmyslové a podnikatelské praxi. Jedná se především o transfer a vývoj high-tech technologií pro využití u regionálních, národních i mezinárodních klientů z oblasti chemického, optického, environmentálního a farmaceutického průmyslu, strojírenství, medicíny v rámci mezinárodní vědecké spolupráce. RCPTM se zaměřuje na špičkový výzkum v oblasti nanočástic oxidu kovů pro katalytické a magnetické aplikace, uhlíkatých nanostruktur, nanočástic kovů pro antimikrobiální technologie a technologie čištění vody, koordinační chemie, fotoniky, nové přístrojové techniky v optice a analytické chemii. Centrum rovněž nabízí prvotřídní mikroskopické, spektroskopické, magnetické a další přístroje pro komerční využití. Moravskoslezský kraj IT4Innovations 174 Cílem tohoto unikátního projektu je vybudovat národní centrum výzkumu v oblasti informačních technologií. Toto centrum, které se buduje v Ostravě, umožní posílit a propojit spolupráci mnoha vědních oborů souvisejících s informační technologií a dosáhnout jejich rozvoje. Součástí projektu je pořízení velmi výkonného superpočítače, který bude patřit ke špičce v Evropě. Centrum bude sloužit především pro akademické účely s výzkumem zaměřeným na potřeby aplikační sféry. Za budoucí klienty ze soukromého sektoru lze označit malé firmy i velké koncerny působící v různých odvětvích: informační technologie, strojírenství, automobilový průmysl, stavebnictví nebo farmaceutika. Příklady aplikací zahrnují komerční softwarové balíky, nové vestavěné řídicí systémy nebo modelování nanosenzorů. Projekt IT4Innovations představuje výjimečné sjednocení vědeckých, výzkumných a vývojových kapacit z oblasti informatiky a výpočetní matematiky. Projekt povede k hlubší spolupráci univerzit a aplikační sféry, což se může projevit v rychlejším a častějším transferu technologií, např. vznik většího počtu spin-off firem.

172

http://www.six.feec.vutbr.cz/index.php?lng=cz&page=downloads http://www.rcptm.com/cs/ 174 http://www.it4i.eu/co-je-to.php 173

www.sociotrendy.cz



Podnikatelský inkubátor VŠB Ostrava175 (PI VŠB TUO) Podnikatelský inkubátor je prostředí určené pro inovativní společnosti a projekty, které mají po přijetí do inkubátoru možnost využívat zvýhodněné nájemné a služby. Kromě toho podnikatelský inkubátor poskytuje firmám také soubor vzájemně se doplňujících poradenských a administrativních služeb, které jim pomáhají překonat počáteční problémy a dosáhnout tak úspěchu na trhu, např. Jak založit společnost, Jak chránit průmyslové vlastnictví, Jak financovat inovační podnikání. V podnikatelském inkubátoru začínajícím firmám pomáhá tým odborníků. Tyto služby již využilo více než 40 firem. V podnikatelském inkubátoru sídlí i klastrová uskupení a inovační centra renomovaných firem. V rámci tohoto projektu je možné rovněž využít služeb Regionálního centra transferu technologií a Centra transferu technologií VŠB-TUO a spolupracovat se specialisty na inovační podnikání a na ochranu průmyslového vlastnictví. Plzeňský kraj UNIPRANET176 Projekt se snaží o rozšíření kontaktů a spolupráce mezi univerzitami, soukromým i veřejným sektorem, které mohou přispět ke zlepšení konkurenceschopnosti pracovní síly. Spolupráce spočívá ve zprostředkování praxí a stáží především studentům, kteří mohou přinést do organizací nové teoretické poznatky a jiný pohled na řešení problémů. Naopak odborníci z praxe uplatní své zkušenosti ve výuce například formou workshopů. V rámci projektu jsou rovněž podporovány zahraniční stáže a účast zahraničních odborníků na workshopech, což umožní nejen zlepšení odborných, ale i jazykových kompetencí zúčastněných osob, a především rozšíření mezinárodní spolupráce. NTIS – Nové technologie pro informační společnost177 Nové výzkumné centrum evropské excelence, což je projekt Západočeské univerzity v Plzni, které by mělo být plně v provozu od roku 2014, se zaměří na výzkum ve dvou základních dlouhodobých směrech. Prvním směrem je informační společnost, která zahrnuje několik vědních disciplín, zejména však kybernetiku a informatiku, a soustřeďuje se na inteligentní rozhodování, automatické řízení, syntézu řeči, chytré konstrukce nebo biomechanické struktury. Druhý směr se zaměřuje na materiálový výzkum, v němž vyniká zejména vývoj nanostrukturních tenkovrstvých materiálů na bázi plazmových technologií. Dosavadní zkušenosti ukazují, že o informační a vybrané materiálové technologie je již nyní velký zájem u českých i zahraničních firem. Projekt NTIS klade důraz na kvalitní základní i aplikovaný výzkum, přenos výsledků výzkumu do praxe a rozvoj spolupráce s prestižními výzkumnými pracovišti v ČR i zahraničí. Neméně důležitým cílem projektu NTIS je zapojení studentů do výzkumu a vývoje.

175

http://pi.cpit.vsb.cz/O-nas/206/zacnete-se-svym-podnikanim-u-nas http://www.unipranet.zcu.cz/ 177 http://www.fav.zcu.cz/fakulta/ntis/ke-stazeni/files/Medialni-manual-NTIS-www.pdf 176

www.sociotrendy.cz



II.4. VYÚSTĚNÍ ANALYTICKÉ ČÁSTI – SWOT ANALÝZA A MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ II.4.1 SWOT analýza SWOT analýza představuje jeden z důležitých podkladů pro budoucí navrhované rozvojové priority. Navazuje na strategický dokument Regionální inovační strategie Zlínského kraje z r. 2008. Je formulována jak v kontextu celé České republiky, kdy v době od vypracování dokumentu RIS do současnosti nastala změna ve faktorech spadajících původně do silných stránek ČR, tak v kontextu současné situace ve Zlínském kraji, kdy je SWOT analýza formulována samostatně. V kontextu celkové ekonomické situace EU dochází k poklesu vysokého tempa hospodářského růstu. Tato situace se promítá i do snížení výdajů na VaV a tyto výdaje od roku 2007 v ročním přírůstku klesají, ačkoliv původně výdaje na VaV měly rostoucí tendenci. S ohledem na celkovou situaci by bylo žádoucí udržet alespoň současný stav. V ostatních faktorech zůstává situace obdobná jako v minulém období. A) Kontext České republiky V kontextu silných i slabých stránek, příležitostí i ohrožení faktory popisující prostředí pro inovace v České republice ve strategickém dokumentu RIS (2008) zůstávají převážně nezměněny. Co se týká silných stránek, jedná se např. o pokračování významu MSP i o vysoký podíl soukromých podnikatelských subjektů. ČR má i nadále možnost čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů a 7. Rámcového programu pro vědu a výzkum v rozpočtovém období 2007 – 2013. Využívání ICT a Internetu se stává samozřejmostí. Slabé stránky ČR se i v současnosti promítají např. do vzrůstajícího rozpočtového deficitu, ve srovnání s ostatními státy EU do neustále nízkých výdajů na VaV. Ve shodě se zjištěními argumentovanými v kapitole II.1.A.2 počet přihlášených a udělených patentů je velmi nízký a příliš nevzrůstá, ani ochrana duševního a průmyslového vlastnictví se netěší velkému zájmu. Zaměstnanci VaV v ČR se i nadále vyrovnávají s nemotivujícími platovým podmínkami. Oblast vzdělávání dosud není provázaná s potřebami trhu práce. Studenti nejsou motivováni k dalšímu studiu na technických a přírodovědeckých oborech, systém veřejných podpor a dotací je i v současnosti spojen s komplikovanou a složitou administrativou, kdy velkou část pracovní doby odborníků zaujímá výkaznictví. Příležitosti zůstávají obdobné, např. se jedná o celkové zvýšení motivace firem čerpat finanční prostředky z fondů EU a 7. RP, navýšit výdaje na VaV, zkvalitnit vzdělávání na všech úrovních, propojovat podnikatelské prostředí s prostředím VaV i se vzdělávacím systémem. Hrozbou zůstává průběžné navyšování veřejného dluhu, demografické stárnutí populace ČR, pokračování ekonomické krize, rostoucí konkurence na světových trzích, nedostatek kapitálových investic do rozvoje podniků, trvale nízký počet patentů (z důvodu finanční a jiné náročnosti), nevyužití, resp. neefektivní využití finančních zdrojů z rozpočtového období 2007 – 2013 apod. B) Kontext Zlínského kraje SWOT analýza identifikuje hrozby, příležitosti, silné a slabé stánky. Je založena na rozboru dostupných shromážděných aktuálních dat, údajů a kvalifikovaných názorů získaných na základě zpracovaných dílčích analýz v níže uvedených oblastech: www.sociotrendy.cz



• • • •

podnikatelský sektor a jeho inovační aktivity výzkumně-vývojové kapacity a podpůrné organizace pro inovace lidské zdroje veřejný sektor a podpůrné nástroje k posílení inovačního systému

SILNÉ STRÁNKY Podnikatelský sektor a jeho inovační aktivity

• • • • • • • • •

Ve Zlínském kraji aktivně inovuje v průmyslu i ve službách téměř polovina firem Dlouhodobě silná pozice je v odvětví plastikářského a gumárenského průmyslu, jenž vytváří téměř polovinu průmyslových výkonů celého regionu Jsou připraveny rozvojové plochy v podobě průmyslových zón Existují průmyslová odvětví s dlouholetou tradicí Silná pozice je v odvětvích výroby elektrických optických přístrojů a zařízení, kovozpracujícího, chemického průmyslu a potravinářského průmyslu Největší podíl na inovačních aktivitách vykazují sekce dle CZ-NACE - Informační a komunikační činnosti, Peněžnictví a pojišťovnictví a na třetím místě se jedná o Zpracovatelský průmysl. Přibližně pětina firem používá špičkové technologie Schopnost firem se přizpůsobit novým podmínkám na trhu znamená přizpůsobení se novým podmínkám trhu a změnou ve strategii řízení Fungující a dobře hodnocená spolupráce firem s organizacemi: Plastikářský klastr, Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Okresní hospodářská komora ve Zlíně, Krajský úřad práce s okresními pobočkami, Okresní hospodářská komora Uherské Hradiště, Krajská hospodářská komora Zlínského kraje, Technologické inovační centrum s.r.o., Univerzitní institut Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Výzkumně-vývojové kapacity a podpůrné organizace pro inovace

• • • • • • •

•

Pokračování rozvoje Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se širokým spektrem studijních oborů a kapacitami VaV Významné a v EU unikátní pracoviště v oblasti zkušebnictví a certifikace (Institut pro testování a certifikaci, a.s.) Rozvoj podnikatelských inkubátorů a vědeckotechnických parků Zlínský kraj se nachází v počtu VaV pracovišť na páté pozici mezi ostatními kraji ČR Počet VaV pracovišť ve Zlínském kraji má mírně rostoucí tendenci Hlavním zdrojem financování VaV je podnikatelský sektor VaV instituce ve ZK jsou zaměřeny na obory: plastikářství, gumárenství, ekologie a životní prostředí, chemický, potravinářský, informatika, stavebnictví (znalectví a odhady ceny, certifikace bezpečnostní techniky a revize), zemědělství a lesnictví, zbrojařství (obranný a bezpečnostní průmysl), kožedělný a textilní, strojírenství Služby v oblasti aplikovaného výzkumu jsou prováděny subjekty v oborech zemědělství, chemie, stavebnictví. Zkušebnictví je prováděno v zásadě pro všechny obory.

www.sociotrendy.cz



Lidské zdroje

• • •

Počty zaměstnanců VaV v podnikatelském sektoru mají stoupající tendenci Většina firem nabízí svým zaměstnancům další odborné vzdělávání (mimo povinného) Kvalifikovaná a relativně levná pracovní síla

Veřejný sektor a podpůrné nástroje k posílení inovačního systému

• •

Podnikatelské subjekty hodnotí relativně dobrou úroveň podpůrného prostředí pro rozvoj stávajících firem a pro vznik nových inovačních firem ve Zlínském kraji Postupné zlepšování dopravní dostupnosti Zlínského kraje

SLABÉ STRÁNKY Podnikatelský sektor a jeho inovační aktivity

• •

Produktové inovace firem jsou v pořadí podle jednotlivých druhů inovací, tj. mezi marketingovou, organizační, procesní a produktovou, na posledním místě Existence bariér inovací ve firmách, jako např. vysoké výrobní náklady, administrativa, byrokratická zátěž, vysoké náklady na mzdy a všeobecně ekonomická a politická nestabilita


• • • •

Celkově slabá spolupráce mezi výzkumem a sektorem průmyslu, což má za následek nedostatek vazeb v procesu tvorby, přenosu a využívání nových poznatků Neschopnost tvořit komercionalizovatelné výstupy VaV vede k nedostatečnému využívání ochrany práv duševního vlastnictví Výdaje na výzkum a vývoj ve Zlínském kraji jsou celkově pod republikovým průměrem (mimo Prahu) a dostaly se na přibližnou úroveň roku 2005 meziročním poklesem výdajů na VaV Počet zaměstnanců VaV ve Zlínském kraji je pod celorepublikovým průměrem

Lidské zdroje

• • •

Nedostatek výzkumných pracovníků a absolventů se zaměřením na VaV, což negativně ovlivňuje další rozvoj znalostní ekonomiky Firmy příliš nehodlají počty svých zaměstnanců zvyšovat. Necelá desetina firem uvažuje spíše o snížení počtu zaměstnanců Navýšení mezd v podnicích by celkově mohlo být kompenzováno snížením počtu zaměstnanců


• • • •

Nedostatečná přirozená motivace k podnikání způsobená narušením podnikatelských tradic po dobu desítek let Složitý daňový systém, zejména z pohledu nejmenších podnikatelů. Vysoké daňové zatížení zejména odvody na zdravotní a sociální pojištění Zatěžující povinné výkaznictví, neefektivní administrativa, zvýšená byrokracie na regionální a zejména celorepublikové úrovni Špatná regionální dopravní dostupnost (špatný stav vozovek)

www.sociotrendy.cz



PŘÍLEŽITOSTI Podnikatelský sektor a jeho inovační aktivity

• • •

• • • • • • • •

Hledání nových trhů a nových podnikatelských příležitostí Rozvoj regionu ve stávajících odvětvích s využitím nových technologií Informovanost, poradenství a podpora pro podnikatele v oblastech dotací a dalších nástrojů podpory, přípravy projektů, ale také legislativy (certifikace, normy, kvalita, hygiena, bezpečnost,…) Pozitivní propagace inovačních firem - prezentace inovačních firem a jejich produktů na krajské, celostátní úrovni apod. Podpora zapojování podniků do mezinárodních projektů a sítí Důraz na inovace produktů Zefektivnění činností uvnitř firmy, nabízet kvalitnější výrobky a služby za nižší cenu Důraz na komunikaci s potenciálními klienty, aktivní zákaznický servis Budování obchodních příležitostí se silným partnerem Zapojení do dotační politiky státu, programů EU, vědy a výzkumu Detailní příprava investic do nových technologií


• • • •

Zefektivnění využívání podnikatelských inkubátorů a vědeckotechnických parků Účelově financovat VaV s ohledem na efektivní spolupráci s firmami ve Zlínském kraji Zvýšit motivaci akademické sféry pro konkrétní spolupráci s aplikační sférou a dosahování konkrétních a užitečných výsledků Aktualizace nabídek služeb VaV institucí pro firmy Zlínského kraje

Lidské zdroje

• • • • •

Vytvořit podmínky dobré spolupráce podložené vzájemnou důvěru mezi podnikatelským sektorem, VaV a veřejným sektorem Další vzdělávání pracovníků; zlepšení personální politiky a péče o zaměstnance, motivace zaměstnanců Větší spolupráce firem s VŠ na získávání talentů Získávat pracovníky pro firmy na vyžadované pozice Zacílit vzdělávání na žádané profese, které jsou spjaty s jednotlivými odvětvími zpracovatelského průmyslu ve Zlínském kraji (např. strojírenské, obchodní, elektrotechnické, informační technologie)


• • • • •

Využití průmyslových zón a revitalizace „brownfields“ ve vazbě na inovační aktivity Zapojení regionu a regionálních institucí do mezinárodních projektů a sítí, spolupráce při transferu ověřených praktických zkušeností Naplnění cílů rozvoje Zlínského kraje v oblasti inovací, koordinace subjektů z oblasti podpory (inovačního) podnikání Podpora investic do průmyslu a VaV, vytvoření podmínek pro zapojení rizikového kapitálu Zlepšení dopravní dostupnosti Zlínského kraje

www.sociotrendy.cz



OHROŽENÍ Podnikatelský sektor a jeho inovační aktivity

• • • • • • • • • •

Odchod firem a investorů ze Zlínského kraje Nedocenění možností spolupráce v klastrech, nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů Nízké investice do produktových inovací Cenové strategie řetězců firem Nedostatek informací o nových technologiích, nízká úroveň technologií Ekonomická nestabilita v ČR spolu s nutností řešit deficity rozpočtů ČR při nízkém růstu ekonomiky Politická nestabilita v ČR Nedostatečná legislativa, normy Nedostatečná podpora exportu Nízký zájem zákazníků o nové produkty


• •

Nevyužití kapacit, případně nevhodné zaměření podnikatelských inkubátorů a vědeckotechnických parků Nedostatečná spolupráce a provázanost mezi všemi aktéry, podílejícími se na inovačních aktivitách (instituce VaV, podnikatelské subjekty, podpůrné subjekty)

Lidské zdroje

• • • • •

Obtížné udržení a získávání kvalitních pracovníků z důvodu nízké platové úrovně ve Zlínském kraji Selektivní migrace ze Zlínského kraje (odchod nejvíce talentovaných jak na úrovni zkušených pracovníků, tak výzkumníků, studentů i absolventů vysokých škol,„únik mozků“) Nedostatek kvalifikované pracovní síly odpovídající potřebám firem. Např. profese strojírenské, obchodní, elektrotechnické, profese zaměřené na informační technologie Nedostatek vysokoškolsky vzdělaných manažerů s praxí zejména z důvodu nízké atraktivity regionu Nízká provázanost vzdělávací struktury s potřebami firem ve Zlínském kraji


• • • • • •

Snížení dotačních prostředků ze strukturálních fondů EU Neefektivní využití prostředků EU pro aktivity zajišťující růst ekonomiky Omezené zdroje pro pokračování investic do dopravní infrastruktury Politická nestabilita v ČR a z toho plynoucí změny v rozvojových prioritách Absence pozitivních vzorů na podporu podnikatelského prostředí (absence osobností typu Tomáše Bati apod.) Cíle, které nejsou podloženy reálnými možnostmi ve Zlínském kraji

www.sociotrendy.cz



II.4.2 Manažerské shrnutí II.4.2.1 Manažerské shrnutí analýzy sekundárních údajů Analýza potřeb subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje poukázala na uvedená zjištění. V kontextu ČR a EU • •

Česká republika se řadí k jednomu z mála členských států, které vstoupily do EU v roce 2004, a dosahuje inovační výkonnosti nad průměrem EU. Mezi silné stránky ČR patří vývoz špičkových technologií.

V oblasti podpory a rozvoje inovací v ČR jsou identifikovány problémové okolnosti: • • •

Slabá spolupráce mezi výzkumem a sektorem průmyslu, což má za následek nedostatek vazeb v procesu tvorby, přenosu a využívání nových poznatků. Nedostatek výzkumných pracovníků a absolventů se zaměřením na VaV, což může negativně ovlivnit další rozvoj znalostní ekonomiky v ČR. Neschopnost tvořit komercionalizovatelné výstupy VaV vede k nedostatečnému využívání ochrany práv duševního vlastnictví

Inovační prostředí Zlínského kraje v kontextu ČR •

•

• • • • •

Relativní zaostávání Zlínského kraje ve tvorbě HDP a zvýšený podíl nezaměstnanosti v kontextu České republiky je způsobeno nižším růstem produktivity ekonomiky ve Zlínském kraji. Vývoj HDP však odpovídá vývoji v ostatních krajích ČR včetně poklesu v posledním sledovaném roce, který postihl většinu ostatních krajů ČR. V kraji jsou stabilní domácí i zahraniční firmy, kterým se daří si udržet silnou pozici na trhu. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví ve Zlínském kraji se řadí plastikářství a gumárenství. Společně vytváří téměř polovinu průmyslového výkonu celého regionu. Dlouhodobě silnou pozici si drží také elektrotechnický, kovodělný a chemický průmysl. Největší množství inovací v letech 2006 - 2008 bylo zavedeno v oblasti informačních a komunikačních činností, peněžnictví, pojišťovnictví a ve zpracovatelském průmyslu. Zavádění a rozvoji inovací se věnují nejvíce velké firmy s 250 a více zaměstnanci. V rámci ČR patří Zlínský kraj ke střední třetině mezi inovujícími podniky s podílem téměř poloviny podniků v kraji. Zlínský kraj se mezi ostatními kraji ČR nachází na sedmé pozici v celkových tržbách podniků s produktovou inovací. V roce 2009 bylo ohlašovatelům ve Zlínském kraji uznáno celkem 10 patentů, což je 2,6 % ze 385 patentů udělených v ČR. Zlínský kraj se nachází na desátém místě (mimo Prahu).

Stávající stav výzkumu, vývoje a inovací • • •

Zlínský kraj se nachází na páté pozici v počtu VaV pracovišť mezi ostatními kraji ČR. Podnikatelský sektor je hlavní zdroj financování VaV v České republice. Ve Zlínském kraji výdaje na VaV oscilují kolem hodnoty 1,5 mld. Kč. (v letech 2005 2009)

www.sociotrendy.cz



• •

V rámci ČR je patrné mírné pozastavení poklesu průměrných výdajů na VaV. Zastavení poklesu výdajů Zlínský kraj pravděpodobně očekává. Počet zaměstnanců VaV se sice pohybuje pod celorepublikovým průměrem (mimo Prahu), avšak celkově vývoj v počtu zaměstnanců má mírně stoupající tendenci.

Očekávané vývojové trendy ve Zlínském kraji • •

•

•

Pozitivní vývoj se předpokládá zejména v sektoru služeb, jehož součástí jsou služby finanční a také ve zpracovatelském průmyslu. Z vývoje tržeb a dalších ekonomických charakteristik lze tedy očekávat růst sektorů zpracovatelského průmyslu, zejména pryžového a plastikářského, výroby kovů a hutnictví, průmyslu elektrotechnického a strojírenského. Z dalších odvětví je předpokládán růst sektoru zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku, rovněž výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, také výroba nábytku zejména s odkazem na excelenci konkrétních firem působících ve Zlínském kraji, nezanedbatelným odvětvím je potravinářský průmysl. Významná očekávání jsou vkládaná do projektů OP VaVpI, specificky do projektů oblasti aplikovaného výzkumu UTB.

Podpůrné programy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací •

•

•

Inovace na úrovni EU jsou podporovány programy: Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) 2007-2013, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) 2007-2013, Regionální operační program NUTS II Střední Morava (ROP SM) 20072013, Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika - Slovenská republika (OPPS ČR-SR) 2007-2013, Operační program Meziregionální spolupráce (OP MS) 2007-2013, Operační program nadnárodní spolupráce (OP NS) 2007-2013, Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) 2007-2013, Sedmý rámcový program výzkum a technologický rozvoj (7RP) 2007-2013 a řadou dalších. Inovace na národní úrovni jsou podporovány např. programy: Resortní program výzkumu a vývoje TIP 2009-2017, Technologická agentura (TA) ČR, Grantová agentura České republiky (GA ČR), Výzkumná centra/Národní program výzkumu 2005-2011. Z možností finanční podpory inovací na regionální úrovni lze zmínit Regionální podpůrný zdroj (RPZ) s aktuálně čtyřmi aktivními projekty, z nichž např. „Regionální úvěr RPZ“ poskytuje zvýhodněné úvěry pro podnikatelské projekty MSP na území Zlínského kraje, program „Mikroúvěr RPZ“ pomáhá vyřešit problém v přístupu začínajících MSP k úvěrům potřebných pro zahájení jejich podnikatelských aktivit.

Úspěšnost subjektů ze Zlínského kraje v čerpání dotací • • •

•

Projekty v rámci 7RP byly schváleny 21 subjektům, jedná se o čtvrté pořadí v rámci krajů ČR (mimo Prahu, s podílem 6,9 % projektů). Projekty v rámci OPPI Inovace - Inovační projekty byly schváleny 65 subjektům, jedná se o čtvrté pořadí v rámci krajů ČR (mimo Prahu s podílem 10,1 % projektů). Projekty v rámci OPPI Inovace - Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví byly schváleny 22 subjektům, jedná se o páté pořadí v rámci krajů ČR (mimo Prahu s podílem 8,1 % projektů). Projekty v rámci OPPI Potenciál byly schváleny 28 subjektům, jedná se o třetí pořadí v rámci ČR (mimo Prahu s podílem 12,4 % projektů).

www.sociotrendy.cz



•

Jednu z nejvýznamnějších pozic ve Zlínském kraji mají společnosti zapojené do Plastikářského klastru.

II.4.2.2 Manažerské shrnutí analýzy primárních údajů Inovační firmy ve Zlínském kraji Z výzkumného šetření zaměřeného na analýzu potřeb inovačních firem Zlínského kraje vyplynula následující zjištění: • •

•

• •

•

•

• • • •

•

•

Ve Zlínském kraji největší podíl významných dodavatelů polotovarů, dílů a rovněž služeb pochází ze Zlínského kraje. Prodej výrobků a služeb inovačních firem směřuje přibližně po necelých třetinách zpět do Zlínského kraje a do jiných regionů ČR, čtvrtinou do zemí EU a přibližně necelou sedminou mimo EU. Největší podíl výrobků a služeb (50%) směřujících do Zlínského kraje náleží malým firmám, největší podíl výrobků a služeb směřujících do zemí EU náleží středně velkým a velkým firmám a největší podíl výrobků a služeb směřujících mimo EU náleží velkým firmám. Největší podíl výrobků a služeb (více než dvě třetiny) směřujících do Zlínského kraje náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání ve službách. Největší podíl výrobků a služeb (více než tři čtvrtiny) směřujících do jiných regionů ČR náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání Znalostní produkty a služby nemateriálové povahy. Největší podíl výrobků a služeb (více než dvě pětiny) směřujících do zemí EU náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání Materiální výroba včetně stavebnictví. Největší podíl výrobků a služeb (necelá čtvrtina) směřujících mimo země EU náleží firmám s převažující charakteristikou podnikání Obchod, nákup, prodej, rovněž necelou pětinou firmám s převažující charakteristikou podnikání Materiální výroba včetně stavebnictví. Úroveň technologií používaných ve firmách je převážně srovnatelná s technologiemi v odpovídajících konkurenčních firmách. Každá sedmá firma používá dle vlastního vyjádření špičkové technologie. Firmy nejčastěji investují do vývoje technologií jedno procento ze svých tržeb. Klíčovou potřebou inovačních firem je stabilizovat situaci se svými současnými produkty na stávajícím trhu, na druhém místě se jednalo o proniknutí na nové trhy současnými produkty. Produktové inovace nejsou celkově pro podniky prioritní záležitostí. Firmy zaměřené na Znalostní produkty a služby nemateriálové povahy hodlají inovovanými produkty vstoupit na současný trh, rovněž inovovanými produkty získat nové trhy. Stabilizace situace na současném trhu současnými produkty jejich prioritou není. Firmy nepředpokládají, že by u nich mělo v současné době dojít k zásadnímu poklesu ve vývoji tržeb.

www.sociotrendy.cz



•

•

•

•

Předpokládaný nárůst zaměstnanců pro rok 2011 je v rozmezí jednotek až desítek. Firmy příliš nehodlají počty zaměstnanců zvyšovat. Necelá desetina firem uvažovala spíše o snížení počtu zaměstnanců. K situaci získávání kvalifikovaných pracovníků ve firmách jsou uváděny průměrné (obvyklé) problémy. Největší poptávka je po vysokoškolsky vzdělaných manažerech s praxí, dále po profesích, které jsou spjaty s jednotlivými odvětvími (strojírenské, obchodní, elektrotechnické, informační technologie). Ve strojírenství byly požadovány všechny druhy profesí ve vzdělanostní struktuře, od základního vzdělání až po vysokoškolské. Téměř dvě třetiny firem realizují další vzdělávání zaměstnanců spojená s profesemi, více než čtvrtina firem nabízí i vzdělávání v rámci osobnostního rozvoje jednotlivých pracovníků. Vývoj mezd ve smyslu mírného navýšení by mohl být celkově očekáván v platových skupinách od 25 000,- Kč až do 30 000,- Kč, což by bylo kompenzováno mírným snížením počtu zaměstnanců s platem v rozmezí 15 000,- Kč až 20 000,- Kč.

Dopady ekonomické krize na podnikání a inovační aktivity a jejich řešení: • • • • • • •

•

Nejčastější uvedenou možností řešení dopadu ekonomické krize na podnikání a inovační aktivity bylo snižování počtu zaměstnanců. Tržby firem výrazně poklesly o více než pětinu. Firmy byly nuceny investiční záměry odsunout do budoucnosti. Byla prováděna úsporná opatření v oblasti mezd (např. zkracování pracovních úvazků) Byly snižovány výdaje na inovace. Firmy používaly další úsporná opatření, např. štíhlé nástroje výroby (např. zavedení controllingu, optimalizace nákladů, restrukturalizace zákaznického portfolia). Polovina firem ekonomickou krizi považuje pouze za částečně překonanou. Částečné překonání ekonomické krize firmy znamená přizpůsobení se novým podmínkám trhu a změna ve strategii řízení. Způsob přizpůsobení se novým podmínkám je spatřován v hledání nových odbytových možností, změně sortimentu skladby výrobků a služeb, v restrukturalizaci procesů ve prospěch marketingu, obchodu a produktivity, rentability, ve větší orientaci na export a nové trhy.

Bariéry inovací z pohledu podnikatelských subjektů: • •

Jako největší bariéry byly uváděny zejména náročná administrativa s odpovídající byrokratickou zátěží (neefektivní povinné výkaznictví). Jako další bariéry byly uváděny v pořadí od nejvyšších bariér: finanční okolnosti (výrobní a mzdové); politická nestabilita v ČR; špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků; nedostatečná podpora exportu; preference kvantity na úkor kvality a špičkové technologie; ekonomická nestabilita v ČR; nedostatečná legislativa, normy; cenová strategie řetězců firem; nízký stav kvalifikovaných pracovníků; zahraniční konkurence; domácí konkurence; nízká dostupnost finančních prostředků; nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů; nedostatek manažerských

www.sociotrendy.cz



• • • •

dovedností; nízký zájem zákazníků o nové produkty; nízká úroveň technologií; nízká informace o trzích. Selektivní migrace (odchod odborníků, zkušených pracovníků, výzkumníků, absolventů škol). Nižší atraktivita Zlínského kraje pro dlouhodobou zaměstnanost špičkových odborníků. Nejnižšími bariérami byly nedostatečné prostory – budovy a pozemky; nedostatek znalostí o dotacích a nedostatek informací o nových technologiích. Nízký zájem o nové produkty a rovněž vysoké výrobní náklady jsou výraznou inovační bariérou pro středně velké firmy.

Z položek, charakterizujících jednotlivé bariéry inovací, byly faktorovou analýzou vybrány čtyři faktory, které působí jako psychologická seskupení různých postojů uvnitř zkoumaných firem. •

•

• • •

Prvním nejsilnějším je faktor základních bariér inovací, který vytváří seskupení: cenová strategie řetězců firem; nedostatek informací o nových technologiích; ekonomická nestabilita v ČR; politická nestabilita v ČR; nedostatečná legislativa, normy; nedostatek manažerských dovedností; nízká úroveň technologií; nedostatečná podpora exportu; nedostatečný přístup ke znalostem sítí a klastrů. Druhý nejsilnější - faktor zdrojů: nedostatečné prostory - budovy a pozemky; nízký stav kvalifikovaných pracovníků a špatná dostupnost kvalifikovaných pracovníků. Faktor odpovídá základní bariéře - pokud nemáme kvalifikované pracovníky a prostory, nemáme s kým a kde inovovat. Třetím je faktor vnitřních bariér: domácí konkurence; vysoké výrobní náklady a nízká dostupnost finančních prostředků. Čtvrtý vnější faktor zahrnuje: zahraniční konkurence; nízká informace o trzích; nízký zájem zákazníků o nové produkty. Pokud v konkrétní firmě převaha názorů na významnost bariér spadá mezi položky základních bariér, je potenciál pro inovační prostředí celkově nižší. Pokud ve firmě převažují položky spadající do bariér vnějšího faktoru, potom je potenciál pro realizaci inovací vyšší.

Výzkumná a vývojová základna ve Zlínském kraji Z výzkumného šetření zaměřeného na analýzu institucí výzkumné a vývojové základny (VaV) ve Zlínském kraji vyplynula zjištění: •

• •

Instituce VaV nabízejí firmám aplikovaný výzkum v oborech chemie, polymerních systémů, stavebnictví, marketingu a zemědělství. Poskytují zkušebnictví v oborech vodního hospodářství, stavebnictví, kožedělného a textilního průmyslu, zbrojařství a možnost využití zkušebnictví v dalších nespecifikovaných oborech. Poskytují různé druhy měření, certifikace, kalibrace, vývoj na zakázku, vzdělávání a řadu jiných služeb, jako znaleckou a expertizní činnost. Nasměrování rozvoje VaV institucí v horizontu dalších let je uváděno zejména v oblasti spolupráce a to nejvíce s místními firmami, dále následuje spolupráce se zahraničím.

www.sociotrendy.cz



Bariéry inovací ve firmách z pohledu VaV institucí jsou spatřovány v okolnostech: • •

•

•

Vysoké výrobní náklady; administrativa, byrokratická zátěž; vysoké náklady na mzdy a všeobecně ekonomická i politická nestabilita. Převládající nespolupráce s firmami je způsobena rozdílným chápáním účelu spolupráce. Všeobecně je přijímáno, že pracovníci VaV se zabývají převážně vlastními výzkumy, které nejsou propojeny s praxí. Komplikace ve spolupráci v oblasti aplikovaného výzkumu jsou mnohdy způsobeny zaměřením pracovníků ve VaV na osobnostní růst, který je jednodušší v oblasti základního, nikoliv aplikovaného výzkumu. Řada firem má vlastní výzkumné a vývojové pracoviště, také inovační aktivity firem jsou přebírané od firem jiných i zahraničních, poptávka po aktivitách VaV proto mnohdy vyžadována není.

Pro rozvoj svých organizací by VaV instituce od Zlínského kraje uvítaly: Podporu pro materiálovou základnu: • • •

Pořízení nových technologií Přístrojové vybavení laboratoří Zajištění pozemků Podporu pro spolupráci a propagaci práce:

• • •

Propagaci činnosti Užší kontakt s UTB Spolupráci s firmami a podporu na výzkumné aktivity směřované ke spotřebitelskému trhu Specifické podpory:

•

Inovační vouchery, revitalizaci brownfields

Podpůrné subjekty v oblasti inovací ve Zlínském kraji Z výzkumného šetření zaměřeného na analýzu podpůrných subjektů v oblasti inovací ve Zlínském kraji vyplynula následující zjištění: •

•

•

Mezi službami, které podpůrné subjekty inovačním firmám nabízejí, je největší zájem o vzdělávací semináře (manažerské, personální, odborné apod.) a pořádání konferencí a workshopů. V dalším pořadí zájmu jsou služby: Projektový a dotační servis, podpora přístupu k informacím, podpora přeshraniční spolupráce v oblasti inovací, služby na podporu exportu, kvalifikované poradenství v oblasti řízení inovací, podnikatelské inkubátory Nasměrování podpůrných subjektů v horizontu dalších let je uváděno v oblasti zajištění pravidelné komunikační platformy mezi veřejným, soukromým a neziskovým sektorem v regionu.

Bariéry inovací ve firmách z pohledu podpůrných subjektů jsou spatřovány v okolnostech: •

Ekonomická nestabilita, přebujelá administrativa, zahraniční a domácí konkurence, rovněž nízká informovanost o trzích.

www.sociotrendy.cz



•

Mohou chybět kvalitní analýzy nákladů, vyvážené rozpočty, které nebudou podhodnocovat nebo naopak nadhodnocovat projekty, např. na počáteční výzkum, výrobu prototypu.

Celková komparace subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje (podnikatelských, VaV, podpůrných) Dotaz na odhad, jaký vliv mají bariéry inovací z pohledu výzkumných institucí případně podpůrných subjektů na zavádění inovačních aktivit ve firmách, byl položen z toho důvodu, že takto lze jedno téma, bariéry inovací, porovnat integrovaně z úhlu pohledu několika systémových struktur. Jednak firem, jednak VaV a jednak z pohledu podpůrných organizací. •

• • • • • • • • •

Všechny výzkumné soubory se shodly na nejzávažnějších bariérách inovací ve firmách, přičemž se jedná se o přebujelou administrativu a ekonomickou nestabilitu v ČR. Instituce VaV považují vysoké výrobní náklady za vyšší bariéru než firmy a podpůrné subjekty. Firmy považují vysoké náklady na mzdy za nižší bariéru než podpůrné subjekty a VaV instituce. Firmy považují nízkou dostupnost finančních prostředků za nižší bariéru než podpůrné subjekty a VaV instituce. Firmy považují nízký stav kvalifikovaných pracovníků za nižší bariéru než VaV instituce a podpůrné subjekty. Firmy považují špatnou dostupnost kvalifikovaných pracovníků za nižší bariéru než VaV instituce a podpůrné subjekty. Firmy považují ekonomickou nestabilitu v ČR za nižší bariéru než podpůrné subjekty a VaV instituce. Podpůrné subjekty považují politickou nestabilitu v ČR za nižší bariéru než firmy a VaV instituce. Firmy považují nedostatečnou legislativu a normy za nižší bariéru než podpůrné subjekty a VaV instituce. Bariéra „jiné“ byla uvedena pouze firmami a podpůrnými pracovišti, a byla upřesněna jako: Chybí finanční analýza - kvalitní analýzy nákladů, vyvážené rozpočty, které nebudou podhodnocovat nebo naopak nadhodnocovat projekty; náklady na počáteční výzkum, výrobu prototypu; jiné vnímání inovací a jejich významu firmami a univerzitami. Tato bariéra byla firmami vnímána ze všech uvedených bariér jako nejvyšší, ale byla nižší než její vnímání podpůrnými subjekty.

II.4.2.3 Doporučení a náměty subjektů tvořících inovační prostředí Zlínského kraje Doporučení a návrhy podnikatelských subjektů: •

Řešení bariéry konkurenceschopnosti lze realizovat uvnitř firem (kvalitnější výrobky a služby za nižší cenu, inovace produktů, důraz na komunikaci s potenciálními klienty, aktivní zákaznický servis) a vně firem (snížit byrokratickou zátěž, nepodporovat zahraniční dodavatele ze strany státu a podporovat domácí kapitál)

www.sociotrendy.cz



•

•

•

Řešení bariéry nestability trhu je navrženo uvnitř firem (sledovat globální ekonomické cykly, zvyšovat kvalitu) a vně firem (politikou státu a kraje ve směru lobbovat v zájmu svých firem, snížit vysoké daně, vysoké odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů do státního rozpočtu, zlepšit platební morálku státních a zdravotnických zařízení, podpořit obchodní a marketingové činnosti). Řešení bariéry finanční náročnost inovačních projektů lze realizovat dotační politikou státu, detailní přípravou investic do nových technologií, snížením finanční náročnosti inovačních projektů produkujících výrobky a služby (např. interní logistika ve firmě). V akademické sféře zvýšením motivace akademické sféry pro konkrétní spolupráci s aplikační sférou a dosahování konkrétních a užitečných výsledků. Řešení bariéry nedostatku lidských zdrojů lze realizovat uvnitř firem: hledání kvalifikovaných pracovníků, další vzdělávání pracovníků, zlepšení personální politiky a péče o zaměstnance, motivace zaměstnanců a vně firem: větší spolupráce s VŠ na získávání talentů, optimalizace učebních oborů, projekt „Udržení mozků v regionu“.

Propojení výzkumu a vývoje s podnikáním pro rozvoj inovačních aktivit je potřebné z důvodu: • • • •

Orientace na praktickou využitelnost VaV Zlepšení motivace účastníků procesu Podpory podniků, klastrů Tvorby nových pracovních míst Témata, která by měla být řešena:

• • • • • •

Selektivní migrace odborníků Vztahy nedůvěry, nepochopení (mezi firmami i dalšími subjekty) Systematické obnovování a propojování vzdělávací sféry a výrobních podniků Systémové propojování firem všech sektorů Specifické limity pro žadatele o dotace Informovanost a vzájemná komunikace

Doporučení a návrhy VaV subjektů: Pro eliminaci nejzávažnějších bariér ve firmách usilujících o inovace jsou doporučovány následující náměty: • • • • •

Získávání dotací Inovační vouchery Vize a koncepční řízení jednotlivých resortů Účelné a nepolitické zastupování průmyslu před orgány EU, které by vedlo k snížení četnosti regulačních opatření, omezení byrokratické zátěže Větší hájení zájmů regionu i ČR

Pro propojení výzkumu a vývoje s podnikáním VaV jsou doporučovány aktivity na regionální úrovni: • •

Informační zpravodaj Inovační vouchery

www.sociotrendy.cz



•

• • •

Organizace akcí, kde se potkávají reprezentanti obou sfér, popularizace významných podniků regionu, podněcování zájmu o technické studijní obory, zvyšování motivace škol k zavádění studijních oborů s technickou náplní Podpora výzkumů vyplývajících z reálných požadavků průmyslu Setkávání výzkumných a vývojových institucí Větší zapojení studentů UTB Zlín do praxe

Doporučení a návrhy podpůrných subjektů Pro odstranění bariér je doporučováno: • •

• •

Důraz na před-projektovou přípravnou fázi při zavádění inovací a nových technologií Znalost důležitých dat a informací a jejich analýza, možnosti následné implementace vytvořených návrhů a řešení, možnost vytvoření jednoduchých metodik a postupů, příklady dobré praxe, motivace Eliminovat ztrátu vazby mezi teorií a praxí Rozvoj lidských zdrojů (sebevzdělávání a praxe)

Doporučení, která podpůrné subjekty spatřují jako důležitá jak pro rozvoj svých institucí, tak v důsledcích pro rozvoj inovačního prostředí ve Zlínském kraji, jsou: Rozšíření omezené autonomie: Podpůrné organizace mají omezenou autonomii, nemohou o projektech rozhodovat. Finanční podpora pro rozvoj organizací od Zlínského kraje: • • •

Finanční podpora činnosti - především informačního servisu pro podnikatele z okresu Zlín Finanční podpora aktivit reprezentujících Zlínský kraj Finanční prostředky/dotace na zajištění základních potřeb a chodu organizace (příspěvek ke krytí mimo projektových provozních a mzdových nákladů).

Lidské zdroje: Podpora rozvoje lidských zdrojů v organizaci (školení zaměstnanců, stáže, studijní pobyty doma i v zahraničí, transfer dobré praxe). Propagace: Propagace činnosti organizací s veřejně prospěšnou službou pro region (prezentace podnikatelských a inovačních center, podpůrné infrastruktury na veletrzích, výstavách, konferencích apod. Ostatní: • • • •

Revitalizace brownfields Podpora investic do nových technologií Pokračování podpory informačního centra pro podnikání ve Zlínském kraji – „4 BUSINESS POINTS“ Podpora studentských projektů realizovaných v inkubátoru

www.sociotrendy.cz



II.4.2.4 Návrh sběru a zpracování analytických podkladů Z důvodu možnosti srovnání výsledků je vhodné používat stejné analytické podklady, které byly používané v minulých analýzách. Jedná se zejména o databáze získané z veřejných zdrojů a terénní šetření, která aktualizují situaci v regionu. Dynamickými, měnícími se údaji jsou např. časové řady zaměstnanosti, výše tržeb podniků, výše finančních prostředků vynaložených na inovační aktivity a vývoj technologií, průměrné výše mezd apod., na které je vhodné nějak reagovat podpůrnými nástroji na úrovni regionu. Předpokládáme periodicitu tří až pěti let, v nichž by měly být údaje aktualizovány. Výběr aktualizovaných údajů by měl být realizován specialisty, kteří budou výsledky analýzy používat pro konkrétní účely.178

Dokumenty získané z veřejných zdrojů Za účelem analýzy stávajícího stavu a vývoje je třeba použít aktualizovaná data a časové řady, týkající se výzkumu, vývoje a inovací, získané zejména z následujících zdrojů: • • • • •

Český statistický úřad Eurostat Pro Inno Europe (www.eis.eu) analytické a koncepční dokumenty Zlínského kraje další analytické a koncepční dokumenty dle zadání zpracovatele

Za účelem analýzy využití jednotlivých podpůrných programů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (EU, státních i regionálních) je třeba mít aktuální data zejména z následujících zdrojů: • • • •

Cordis (rámcové programy EU, www.cordis.lu) Czechinvest (www.mpo-oppi.cz) Ministerstvo průmyslu a obchodu (státní program TIP), Technologická agentura ČR (program ALFA), Grantová agentura České republiky další poskytovatelé (strukturální fondy – zejména Operační program Přeshraniční spolupráce, CIP, Eurostars apod.)

Aktualizovat vhodné případy dobré praxe regionální podpory inovací z jiných regionů ČR či EU, které vedou k dobrým výsledkům, aby je případně bylo možno využít i ve Zlínském kraji.

Údaje získané z terénního šetření A) Za účelem zjištění aktualizované situace v oblasti inovací je potřebné realizovat terénní šetření u vybraného souboru firem, které se zabývají inovacemi, či mají o oblast inovací zájem. Velikost výběrového souboru by měla být určena zpracovatelem. Výběrový soubor by měl zahrnout minimálně 70 relevantních podnikatelských subjektů (obchodních společností, fyzických osob podnikatelů, družstev, příp. sdružení – klastry apod.) a zjištěny a zanalyzovány by měly být zejména následující údaje:

178

Periodicita SLDB realizovaná ČSÚ je desetiletá, nicméně jsou realizována častěji dílčí statistická šetření.

www.sociotrendy.cz



• • • • • • • • • • •

historie, organizační členění a rozhodování v rámci firmy (vlastnická struktura, vznik, pobočky, kompetence v rámci Zlínského kraje) produkce, technologie, dodavatelé, odběratelé strategické směřování firmy, vývoj základních ekonomických ukazatelů dopady ekonomické krize na inovační aktivity firmy aktuální rozvojové bariéry, reakce firem na ně inovační aktivity a zázemí, spolupráce s výzkumně-vývojovými institucemi a dalšími firmami v oblasti inovací – národní a mezinárodní úroveň lidské zdroje – aktuální situace, vývoj, vazba na inovační aktivity marketingové aktivity ve vazbě na inovace účast v podnikatelských sdruženích, využívání podpůrných nástrojů na úrovni regionu, ČR, EU doporučení pro rozvojové aktivity regionální samosprávy další údaje dle návrhu zpracovatele

B) Za účelem zjištění aktualizované situace u pracovišť výzkumu a vývoje ve Zlínském kraji je potřebné realizovat terénní šetření v odpovídajících institucích. Doporučujeme vyčerpávající šetření s tím, že soubor bude sestaven z institucí, které jsou ochotny spolupracovat. Při analýze potřeb, příležitostí a nabídky výzkumně-vývojových kapacit ve Zlínském kraji, by měly být u oslovených subjektů získány zejména následující údaje: • • • • • • • • • •

historie, organizační členění a rozhodování v rámci pracoviště/instituce (vlastnická struktura, vznik, pobočky, kompetence v rámci Zlínského kraje) poskytované služby, technologie, hlavní obchodní partneři strategické směřování pracoviště/instituce, nejvýznamnější výsledky, úspěchy aktuální rozvojové bariéry a reakce na ně zázemí, spolupráce s dalšími výzkumně-vývojovými institucemi a firmami – národní a mezinárodní úroveň lidské zdroje – aktuální situace, vývoj, způsob získávání šíře nabídky a možnosti navázání další spolupráce s inovačními firmami účast v nejrůznějších sdruženích či platformách, využívání podpůrných nástrojů na úrovni regionu, ČR, EU doporučení pro rozvojové aktivity regionální samosprávy další údaje dle návrhu zpracovatele

C) Za účelem zjištění aktualizované situace u pracovišť podpůrných subjektů pro inovační podnikání ve Zlínském kraji je potřebné realizovat terénní šetření v odpovídajících institucích. Doporučujeme vyčerpávající šetření s tím, že soubor bude sestaven z institucí, které jsou ochotny spolupracovat. Při analýze potřeb, příležitostí a nabídky výzkumněvývojových kapacit ve Zlínském kraji by měly být u oslovených subjektů získány zejména následující údaje: • • • • • •

historie, organizační členění a rozhodování v rámci subjektu (vlastnická struktura, vznik, pobočky, kompetence v rámci Zlínského kraje) poskytované služby, hlavní obchodní partneři strategické směřování subjektu, dosavadní výsledky aktuální rozvojové bariéry a reakce na ně zázemí, spolupráce s výzkumně-vývojovými institucemi a firmami – národní a mezinárodní úroveň lidské zdroje – aktuální situace, vývoj, způsob získávání

www.sociotrendy.cz



• • • •

šíře nabídky, způsob a možnosti navázání spolupráce s inovačními firmami účast v nejrůznějších sdruženích či platformách, využívání podpůrných nástrojů na úrovni regionu, ČR, EU doporučení pro rozvojové aktivity regionální samosprávy další údaje dle návrhu zpracovatele

www.sociotrendy.cz



Seznam zkratek ADR školení - Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí AIP TIC - Analýza inovačního potenciálu, TIC 2009 7RP - Sedmý rámcový program pro vědu a technologický výzkum CIP - Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace ČKAIT - Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ČR - Česká republika ČSÚ - Český statistický úřad CTT – Centrum pro transfer technologií CZ-NACE - Klasifikace ekonomických činností dle Českého statistického úřadu EIB - Evropská investiční banka EIF - Evropský investiční fond EMS - Environmental Management System EU - Evropská unie GII - The Global Innovation Index HDP - Hrubý domácí produkt HK - Hospodářská komora HMP - Hlavní město Praha IUS - „Inovace v Unii“ HR - Lidské zdroje MSP – Malé a střední podniky OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Organisation for Economic Cooperation and Development OHK - Okresní hospodářská komora OKEČ - Odvětvová klasifikace ekonomických činností OP - Operační program OP MS - Operační program Meziregionální spolupráce OP NS - Operační program nadnárodní spolupráce OPPI - Operační program Podnikání a inovace OPPS ČR-SR - Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika - Slovenská republika OP VaVpI - Operační program Výzkum a vývoj pro inovace OP VK - Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost PS - Podpůrný subjekt RIS - Regionální inovační strategie Zlínského kraje ROP Regionální operační program Střední Morava RPZ - Regionální podpůrný zdroj SAP - Systémy, aplikace a produkty ve zpracování dat - modulární softwarový systém určený pro firmy ZSIF - Státní zemědělský intervenční fond TA ČR - Technologická agentura TIC – Technologické inovační centrum s.r.o. UTB - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně VaV - Výzkum a vývoj VŠ - Vysoká škola VTP – Vědeckotechnický park ZK - Zlínský kraj

www.sociotrendy.cz



Kódy zemí Oficiální název

Kód

Belgické království

BE

Bulharská republika

BG

Česká republika

CZ

Dánské království

DK

Spolková republika Německo

DE

Estonská republika

EE

Irsko

IE

Řecká republika

EL

Španělské království

ES

Francouzská republika

FR

Italská republika

IT

Kyperská republika

CY

Lotyšská republika

LV

Litevská republika

LT

Lucemburské velkovévodství

LU

Maďarsko

HU

Republika Malta

MT

Nizozemské království

NL

Rakouská republika

AT

Polská republika

PL

Portugalská republika

PT

Rumunsko

RO

Republika Slovinsko

SI

Slovenská republika

SK

Finská republika

FI

Švédské království

SE

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

UK

www.sociotrendy.cz


Analýza potřeb subjektů tvořící inovační prostředí Zlínského kraje

Recommend Documents