Volný čas mládeže – společná šance pro Vojvodinu, Srbsko i Evropu Vytvoření systému udržitelného rozvoje smysluplného využití volného času mládeže Srbska v prostředí otevřené Evropy.
Analýza oblasti práce s mládeží v Srbsku
Nezisková organizace H.E.P.Y. o.s. Ivaňská 589, 691 25 Vranovice Česká republika IČO: 22677356 www.hepy.cz
V Olomouci 30.1.2014
OBSAH 1
Úvod ................................................................................................................................................ 5 1.1
Širší souvislosti......................................................................................................................... 5
2
Terminologie ................................................................................................................................... 6
3
Historie práce s mládeží v Srbsku .................................................................................................... 6
4
3.1
Počátky práce s mládeží v Srbsku ............................................................................................ 6
3.2
Práce s mládeží po druhé světové válce.................................................................................. 6
3.3
Práce s mládeží po roce 1990 .................................................................................................. 7
Systém práce s mládeží v současném Srbsku .................................................................................. 7 4.1
Národní strategie pro mládež.................................................................................................. 7
4.1.1
Charakteristiky Národní strategie pro mládež ................................................................ 8
4.1.2
Principy, na kterých je postavena Národní strategie pro mládež ................................... 8
4.1.3
Strategické cíle Národní strategie pro mládež ................................................................ 8
4.1.4
Kvalita využití volného času mladých lidí v kontextu Národní strategie pro mládež. ..... 9
4.1.5
Specifické cíle a opatření pro zlepšení kvality využití volného času v kontextu Národní strategie pro mládež...................................................................................................... 10
4.2
Akční plán pro implementaci národní strategie pro mládež na období 2009 - 2014............ 12
4.3
Zákon o mládeži..................................................................................................................... 13
4.3.1
Definice pojmů .............................................................................................................. 13
4.3.2
Princip rovnosti.............................................................................................................. 13
4.3.3
Národní strategie pro mládež ........................................................................................ 13
4.3.4
Sdružení mladých lidí a pro mladé lidi, asociace ........................................................... 14
4.3.5
Rada pro mládež, Kancelář mládeže a agentura mládeže ............................................. 14
4.4
Struktura systému práce s mládeží ve veřejném sektoru ..................................................... 15
4.5
Aktéři politiky mládeže v nestátním neziskovém sektoru ..................................................... 15
4.5.1
NAPOR (Nacionalna Asocijacija Praktičara/ki Omladinskog Rada)................................ 15
4.5.2
KOMS (Krovna Organizacija Mladih Srbije) ................................................................... 15
4.5.3
Červený kříž Srbsko ....................................................................................................... 16
4.6
Aktéři politiky mládeže na úrovni místních samospráv......................................................... 16
4.7
Schématické znázornění struktury práce s mládeží ve veřejném sektoru ............................ 18
4.8
Normy (standardy) pro fungování Kanceláří mládeže a způsobilost koordinátorů .............. 18
4.8.1
Normy (standardy) pro fungování Kanceláří mládeže a způsobilost koordinátorů ...... 19
4.8.2
Způsobilost koordinátorů .............................................................................................. 22
5
Slabá místa systému práce s mládeží v Srbsku .............................................................................. 23
6
Doporučení pro oblast práce s mládeží v Srbsku využitelná pro potřeby Olomouckého kraje ... 25
www.hepy.cz
2
6.1
Obecná doporučení ............................................................................................................... 25
6.2
Návrh systému udržitelného rozvoje smysluplného využití volného času mládeže Srbska v prostředí otevřené Evropy ................................................................................................. 25
6.2.1
Schéma základní školicí části systému........................................................................... 27
6.2.2
Vizualizace rozvoje „Evropské sítě pro vzdělávání a spolupráci lidí pracujících s volným časem mládeže“ ............................................................................................................ 28
6.3
Pilotní projekt ........................................................................................................................ 29
7
Závěr .............................................................................................................................................. 30
8
Zdroje ............................................................................................................................................ 31
www.hepy.cz
3
Poděkování Na tomto místě bychom rádi za autorský tým poděkovali Olomouckému kraji, který poskytnutím finanční podpory umožnil vznik tohoto dokumentu. Dále děkujeme představitelům institucí a organizací, jež jsme v Srbsku navštívili, kteří nám při konzultacích poskytli nedocenitelné informace, stejně jako subjektivní náhledy na zkoumanou problematiku. Jmenovitě děkujeme pracovníkům srbského Ministerstva mládeže a sportu, Provinčního sekretariátu sportu a mládeže ve Vojvodině, Regionální Kanceláře mládeže Novi Sad, Kanceláře mládeže Plandište, Červeného kříže Plandište, Základní školy Hajdučica, Evropského centra přátelství a mládeže Hajdučica, organizací NAPOR, KOMS a Evropského centra mládeže Vojvodina.
Propagace projektu a Olomouckého kraje Během našich konzultací v Srbsku jsme projekt prezentovali jako iniciativu a zájem Olomouckého kraje přispět k udržitelnému rozvoji v oblasti práce s volným časem mládeže v partnerském regionu Vojvodina, což bylo přijímáno velmi pozitivně. Našim srbským partnerům jsme při konzultacích předali jako dárek propagační materiály Olomouckého kraje. Informace o projektu, logo Olomouckého kraje a tento dokument budou uveřejněny na internetových stránkách www.hepy.cz a www.newbalkan.com. Tištěná verze dokumentu bude k dispozici zájemcům po domluvě se sdružením H.E.P.Y. o.s.
Autoři H.E.P.Y. o.s. Mgr. Tomáš Klein
Předseda H.E.P.Y. o.s.
Rostislav Jurka
Senior konzultant pro Srbsko
www.hepy.cz
4
1 Úvod 1.1 Širší souvislosti Srbsko je jednou z evropských zemí, která stejně jako i další země bývalé Jugoslávie, si v době poměrně nedávné prožila útrapy pojící se s válečným konfliktem. Toto těžké období mělo negativní vliv na ekonomický a společenský rozvoj Srbska. Rozvoj byl, bráno vůči ostatním evropským státům, značně opožděn nebo se nedostavil vůbec. Jednou z cest vedoucí k nápravě této celkově nepříznivé situace je vedle důležité rozvojové pomoci na národní úrovni, také smluvní partnerství mezi regiony, jako je například partnerství mezi Olomouckým krajem a Autonomní oblastí Vojvodina nebo Jihomoravským krajem a regionem Šumadija. V rámci těchto partnerství dochází k přenosu zkušeností v mnoha oblastech rozvoje srbské společnosti. Stále důležitější oblastí se stává i problematika smysluplného využití volného času mládeže a rozvoj neformálních forem vzdělávání. Olomoucký a Jihomoravský kraj již tradičně podporují česko-srbské letní tábory, které se konají v Česku již od roku 2004 (Jihomoravský kraj), respektive 2005 (Olomoucký kraj). Srbští partneři, pro které jsou doposud tyto tábory něco zcela nového, projevili zájem o pomoc při realizaci podobných táborů v Srbsku. Z tohoto popudu se uskutečnily v roce 2008 a 2009 dva mezinárodní školicí kurzy, jejichž cílem bylo vyškolit mezinárodní tým instruktorů, který by dále působil při organizaci a realizaci aktivit pro mládež na mezinárodní i místní úrovni. Školicí kurzy se konaly v Srbsku a v České republice a účastnili se jich mladí lidé z České republiky, Makedonie, Slovenska a Srbska. Absolventi těchto kurzů dodnes působí např. jako instruktoři na tradičních česko-srbských táborech. Pro tento účel se začalo s rekonstrukcí a dostavbou bývalého kulturního střediska v srbské obci Hajdučica, které by mělo sloužit jako středisko volnočasových aktivit a vzdělávání s názvem Evropské centrum vzdělávání a mládeže – Hajdučica. V době, kdy se začaly organizovat výše zmíněné projekty, bylo velmi obtížné systematicky napomáhat rozvíjet oblast smysluplného trávení volného času mládeže v partnerských regionech, protože tato oblast v Srbsku legislativně a institucionálně téměř neexistovala. Během téměř deseti let realizace výše zmíněných aktivit se situace v Srbsku vyvinula do stavu, kdy existují nové instituce, včetně ministerstva, nové strategické dokumenty a dokonce i zákon, který je zaměřený přímo na problematiku mládeže. Jaká je tedy nyní situace v Srbsku, co se týče volného času mládeže a neformálního vzdělávání? Na tuto otázku se snaží odpovědět projekt „Volný čas mládeže – společná šance pro Vojvodinu, Srbsko i Evropu - Vytvoření systému udržitelného rozvoje smysluplného využití volného času mládeže Srbska v prostředí otevřené Evropy“, jehož smyslem je především provést analýzu současného stavu práce s volným časem mládeže v Srbsku a jeho skutečné fungování v praxi. Analýza vznikla zkoumáním relevantních dokumentů, legislativy, článků, statistik a osobními rozhovory s lidmi a organizacemi aktivně zapojenými do řešení problematiky mládeže a to od úrovně studentských neziskových organizací až po úroveň ministerskou. Pevně zakotvených a v literatuře popsaných údajů není mnoho a tak jsme se ptali všech na obdobné otázky, abychom získali co nejpřesnější představu, jak systém vlastně funguje. Současně jsme získali i cenný subjektivní pohled lidí pracujících na různých úrovních systému – od pracovníků ministerstva až po terénní pracovníky neziskových organizací. Analýza si klade za cíl lépe porozumět směru, kterým se oblast smysluplného využívání volného času mládeže a rozvoje neformálních forem vzdělávání v Srbsku ubírá a to tak, aby ji mohl Olomoucký kraj využít pro účelnější a efektivnější spolupráci se svým partnerským regionem Vojvodina.
www.hepy.cz
5
2 Terminologie Volný čas Pro pojem volného času existuje více definic. Našemu chápání tohoto pojmu je velmi blízký popis od českého psychologa Eduarda Bakaláře, který konstatuje, že volný čas „je čas, v němž člověk svobodně volí a koná takové činnosti, které mu přinášejí potěšení, zábavu, odpočinek a které více či méně rozvíjejí a obnovují jeho tělesné a duševní schopnosti, popřípadě tvůrčí činnost“. Pro lepší orientaci v textu je důležité si uvědomit, že to, co my nazýváme prací s volným časem mládeže či smysluplným trávením volného času, je obsahově nejblíže srbskému termínu práce s mládeží (srbsky: Omladinsky rad; anglicky: Youth work), tak, jak je definován v srbském Zákoně o mládeži.
3 Historie práce s mládeží v Srbsku 3.1 Počátky práce s mládeží v Srbsku Různé formy zájmu o děti a mládež se na území dnešního Srbska objevují již od konce 19. století. V této době se objevují první organizace zaměřené na děti a mládež, jejichž zaměření je veskrze humanitárního rázu. Jednou z nejstarších je organizace Přátelé srbských dětí, dříve nazývaná Společnost pro pomoc a vzdělávání chudých a opuštěných dětí, která funguje téměř nepřetržitě, s malými přestávkami během válečných období, od roku 1880. Cílem organizace je bojovat za posílení práv dětí, vytvoření podmínek pro jejich bezstarostné a šťastné dětství, respektování jejich postavení ve společnosti a umožnění jejich svobodného a harmonického rozvoje v duchu Úmluvy o právech dítěte. Mezi nejvýznamnější organizace tehdejší doby patří také Srbská skautská organizace, která byla založena v roce 1911 Dr. Milošem D. Popovičem a s výjimkou v období druhé světové války existuje dodnes. Během dvacátého století byla založena řada dalších, ne tak významných hnutí a organizací:
Jugoslávská asociace nocleháren pro mládež – Asociace byla založena v roce 1920 v Sarajevu a jejím cílem bylo propagovat cestování a turistiku s motty „Cestování rozšiřuje obzory“ a „Poznej svou vlast, abys ji mohl více milovat“. Mládež a hudba Srbsko (dříve Společnost přátel Srbska) – založeno v roce 1950. Srbské hnutí ochránců přírody – Hnutí bylo založeno v roce 1960 a mezi jeho cíle patří vysazování a ochrana lesního porostu a mimolesní vegetace, environmentální vzdělávání a zvyšování environmentálního povědomí mezi občany všech věkových skupin, podpora aktivní účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech a podpora dobrovolnictví. Mladí Srbští výzkumníci – Organizace byla založena v roce 1969 a původně se vyvinula z hnutí pro výzkum. Dnes je organizace rozdělena do tří divizí – Mládež, Dobrovolnická služba a Ochrana a zlepšování životního prostředí. Její motto je „Mysli zeširoka, konej konkrétně – začni lavinu“.
3.2 Práce s mládeží po druhé světové válce Po druhé světové válce je oblast práce s dětmi a mládeží ovlivněna silným antifašismem. Mladá generace je vychovávána na hodnotách bratrství, rovnosti, solidarity, přátelství, svobody
www.hepy.cz
6
a kolektivismu. Zároveň je práce s mládeží pevně ideologicky organizována, směřující k podpoře kultu osobnosti prezidenta Tita. Například Den dětí a mládeže připadl na 25. května, tedy den Titových narozenin. Až do sedmdesátých let se těšily velké popularitě brigády pro mládež, tedy dobrovolná práce mládeže. Jejich hlavním cílem bylo budování veřejné infrastruktury, ale patřily sem také sportovní a kulturní aktivity a podpora cestování a turismu. Hlavní motto těchto aktivit znělo „Budujeme železnice a železnice budují nás“, což vyjadřuje společnou snahu o vybudování nové společnosti a současně až neuvěřitelně vyjadřuje pochopení podstaty lidského osobnostního rozvoje. Největší a nejvlivnější organizací se po druhé světové válce stává Unie jugoslávských pionýrů. Každé dítě se v první třídě stává pionýrem, což má sloužit jako příprava na správné začlenění do společnosti. Na konci prvního stupně se děti stávají členy Socialistické mládeže Jugoslávie, organizace, která si dává za cíl plnit společenské závazky a povinnosti.
3.3 Práce s mládeží po roce 1990 Po rozpadu Socialistické federativní republiky Jugoslávie v roce 1991 zanikají také instituce, které se zabývají prací s mládeží. Toto vakuum se pokouší vyplnit zahraniční dárci a neziskové organizace, které se snaží ve své činnosti reagovat na potřeby mladých lidí. Většina programů a projektů je vzhledem k událostem doby humanitárního charakteru, ale objevují se i projekty zaměřené na žáky a studenty škol a jejich učitele. Tyto jsou vesměs zaměřené na nenásilnou komunikaci, řešení konfliktů, mediaci, toleranci či aktivní občanství. Po poměrně dlouhou dobu neexistuje institucionální, strategický či zákonný rámec, který by řešil politiku mládeže na národní úrovni. Až v listopadu 2001 vzniká na Ministerstvu školství a sportu Odbor pro mládež, který je však záhy, po volbách v roce 2004, opět zrušen. Tento krok vyvolává nevoli všech zainteresovaných. Ti se pouští do tvrdé obhajoby zakotvení problematiky mládeže na úrovni centrální vlády. Pod tlakem neziskových organizací sdružených do Srbské koalice pro mládež a mladých lidí vzniká po předčasných volbách v roce 2007 Ministerstvo mládeže a sportu.
4 Systém práce s mládeží v současném Srbsku Po vzniku Ministerstva mládeže a sportu v roce 2007 se naplno začala projevovat snaha o systémové řešení práce s mládeží v srbské společnosti. V roce 2008 byla vydána Národní strategie pro mládež, tedy jakýsi základní dokument pro oblast práce s mládeží v Srbsku. V roce 2009 následoval pětiletý akční plán pro implementaci cílů popsaných v Národní strategii pro mládež. Legislativně se podařilo tuto oblast ukotvit v roce 2011, kdy byl schválen Zákon o mládeži (srbsky: Zakon o mladima). Zákon vymezuje základní termíny pro oblast práce s mládeží a popisuje a doporučuje ustavení konkrétních institucí, které by problematiku mládeže měly řešit v praxi. Zákon pro systémové řešení oblasti práce s mládeží Srbsko velmi významně inspiroval v zahraničí, především ve Velké Británii, což je patrné i podle užívaného názvosloví.
4.1 Národní strategie pro mládež Strategie definuje mládež jako mladé lidi mezi patnácti a třiceti lety věku, což tvoří zhruba 20 procent celkové populace Srbska. Strategie toto období také definuje jako období biologického i mentálního
www.hepy.cz
7
dospívání a také jako období začleňování jednotlivce do společnosti. Rovněž uvádí, že toto období spíše než biologickým věkem je dáno sociálními aspekty, které nejsou v Srbsku ani zdaleka tak příznivé, jako v jiných západních zemích, a proto stanovuje horní hranici tohoto období až na věk třiceti let. Účelem strategie je determinovat postavení státu vůči mládeži, roli mládeže ve společnosti a možné způsoby partnerského vztahu mezi mládeží a státem.
4.1.1 Charakteristiky Národní strategie pro mládež Charakteristika Národní strategie pro mládež: Je postavena na široké shodě. Respektuje a podporuje další rozvoj schopností a potenciálu mladých lidí. Je dlouhodobá, nezávislá na změně vládních poměrů. Národní strategie pro mládež představuje vizi, kde se mladí lidé v Srbsku ve 21. století aktivně a rovnoprávně zapojují do všech sfér společenského života. Získávají nové znalosti a zkušenosti v národním i mezinárodním měřítku, dokáží konkurovat svým vrstevníkům z jiných zemí světa, ale zároveň se vrací zpět do své vlasti, aby aktivně využili svých nabytých znalostí a zkušeností k dalšímu rozvoji kvality života ve své zemi.
4.1.2 Principy, na kterých je postavena Národní strategie pro mládež Principy Národní strategie pro mládež jsou: • Respektování lidských práv. • Rovné příležitosti. • Společenská odpovědnost. • Dostupnost (zdrojů, informací). • Solidarita. • Svoboda sdružování, občanská společnost. • Aktivní angažovanost. • Interkulturní tolerance. • Celoživotní vzdělávání. • Vědeckost. Na základě vize a principů bylo definováno 11 strategických cílů, které byly shledány jako zvláště důležité pro celkovou kvalitu života mladých lidí v Srbsku.
4.1.3 Strategické cíle Národní strategie pro mládež Cíle Národní strategie pro mládež jsou: 1. Podpořit aktivní účasti mladých lidí na společenském životě. 2. Poskytnout podmínky mladým lidem pro účast na rozhodujících procesech v rámci lokálních samospráv, ale i v rámci státního aparátu. 3. Vytvořit informační systém pro mládež.
www.hepy.cz
8
4. Zajistit rovné příležitosti pro všechny mladé lidi ve společnosti, zvláště pak pro ty žijící v obtížných podmínkách. 5. Podporovat a odměňovat všechny výjimečné výsledky a úspěchy mladých lidí v různých oblastech. 6. Rozšířit možnosti mládeže pro smysluplné trávení volného času. 7. Vytvořit účinný a kvalitní systém formálního a neformálního vzdělávání dostupný všem mladým lidem, který odpovídá světovým vzdělávacím trendům a zároveň zapadá do kontextu vzdělávání v Srbsku. 8. Podporovat a podněcovat všechny formy zaměstnanosti a podnikání mládeže. 9. Zlepšit bezpečnostní podmínky pro zkvalitnění života mladých lidí. 10. Podpořit zdraví, snižování zdravotních rizik – jejich prevence, informovanost a zodpovědný přístup mládeže ke svému zdraví. 11. Podporovat vznik aktivit a iniciativ v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného vývoje.
4.1.4 Kvalita využití volného času mladých lidí v kontextu Národní strategie pro mládež. Národní strategie pro mládež spatřuje hlavní přínos u volnočasových programů ve zlepšení kvality života a v prevenci sociálně patologických jevů jako je alkoholismus, užívání drog, gamblerství či kriminalita mládeže. Dokument uvádí, že 47 % středoškoláků tráví volný čas neorganizovaně se svými kamarády. Sledováním televize pak tráví volný čas 45,8 % středoškoláků, telefonováním ze svých mobilních telefonů 32,8 % středoškoláků a činností na počítači 28,6 % středoškoláků. Každý pátý středoškolák (tedy 20 %) provozuje nějaký sport. Jen minimální množství středoškoláků čte knihy, navštěvuje kulturní akce či se věnuje kreativním a výtvarným aktivitám. Ve skupině studentů vysokých škol je nejoblíbenější činností poslouchání hudby (78 %), následuje stýkání se s přáteli a dalšími lidmi (73 %), chození do společnosti (55 %) a sledování televize (45 %). Jen nepatrný zájem pak studenti projevují o členství v různých studentských a mládežnických organizacích. Profil využívání volného času mládeže dokument označuje za nevhodný a velmi chudý. Dokument zdůrazňuje, že volný čas musí být smysluplně využit k posilování hodnot skrze bohatou nabídku programů na poli sportu, kultury a vzdělávání. Zároveň Národní strategie pro mládež uvádí, že z pohledu mládeže je největší překážkou pro kvalitní trávení volného času nedostatek peněz. V oblasti kulturního vyžití je poukazováno na obrovskou nepopularitu návštěv divadel, muzeí, uměleckých výstav a koncertů klasické hudby. Mladí lidé tvoří jen 3 – 4 % ze všech návštěvníků těchto kulturních akcí. Další oblastí je sport, který je zde definován jako zahrnující všechny formy fyzických aktivit od individuálních až po organizované s cílem zvýšení fyzické i psychické kondice, sociální koheze a s cílem dosahování co nejlepších výkonů a výsledků v soutěžích organizovaných na všech úrovních. Z uvedených čísel vyplývá, že ze skupiny středoškoláků provozuje nějakou formu sportu 61 %. V Autonomní oblasti Vojvodina je to dokonce jen 50 %. S narůstajícím věkem toto číslo dále klesá a studentů vysokých škol představuje již jen podíl 30 %. Jasným trendem v Srbsku je profesionální sport. Striktně výkonově zaměřená sportovní činnost je však dostupná jen pro velmi úzkou skupinu mladých lidí.
www.hepy.cz
9
4.1.5 Specifické cíle a opatření pro zlepšení kvality využití volného času v kontextu Národní strategie pro mládež A) Cíl: Ustanovit systém analýzy a ověření klíčových potřeb mladých lidí, podporovat programy a organizace působící v oblasti volného času a to na národní, oblastní i lokální úrovni. Opatření: 1) Definování agendy Kanceláří mládeže v oblasti volného času. 2) Zvyšování různorodosti nabídky volnočasových programů pro mladé lidi (programy vzdělávací, sportovní, kulturní, ekologické a humanitární, zábavní, atd.). 3) Podporování a vytváření programů zaměřených na výměnu zkušeností, spolupráci a konkurenci, které budou zahrnovat běžné aktivity a cestování v lokálním, národním i mezinárodním měřítku. Součástí programů bude i organizování a financování těchto aktivit. 4) Vytváření a udržování podmínek pro fungování mládežnických klubů a spolků a podporování iniciativ a aktivit zaměřených na mládež. 5) Informování mladých lidí o již existujících možnostech využití volného času skrze Kanceláře mládeže, média, portály a katalogy. 6) Zlepšení cestovních možností a podmínek na umělecké, kulturní, sportovní a další události, které spadají do oblasti zájmu mladých lidí. 7) Přivedení známých umělců a sportovce mezi mladé lidi. 8) Podpoření výzkumu a monitoringu v oblasti kulturních hodnot a aktivit mezi mládeží.
B) Cíl: Poskytnout podporu a podmínky pro sebeorganizování mladých lidí. Opatření: 1) Připravit institucionální rámec pro podporu iniciativ a propagaci neformálních skupin mladých lidí podle principů definovaných v Národní strategii pro mladé. 2) Podporování dobrovolnictví na lokální úrovni. 3) Podporování spolupráce mládeže v rámci místní komunity, v rámci země i v mezinárodním měřítku.
C) Cíl: Propagovat aktivní zapojení mládeže do vytváření a uplatňování politik v oblasti kultury a to na všech úrovních. Opatření: 1) Podněcování programů a projektů, které mají co do činění s politikou v oblasti kultury, zvláště pak v menších a chudších regionech. 2) Organizování pomoci dobrovolníků v kulturních institucích pro vzdělávací účely.
www.hepy.cz
10
D) Cíl: Zvýšit dostupnost možností kulturního vyžití, zvláště pak pro mladé lidi z menších a chudších regionů. Opatření: 1) Zvýšení rozsahu a kvality produkce pro mládež a o mládeži. 2) Poskytovat dotace pro hostující představení v různých regionech. 3) Poskytovat dotace pro kulturní nabídku a produkci v jazycích menšin. 4) Standardizování výhod a dotací pro mladé lidi zaměřené na lepší dostupnost obsahu kulturního vyžití. 5) Ustanovení fondů na lokální úrovni a poskytování prostředků ze státního rozpočtu na propagaci možností kulturního vyžití v menších a chudších regionech.
E) Cíl: Poskytnout podmínky mladým lidem k provozování sportovních aktivit v rámci místní komunity. Opatření: 1) Podpora místních samospráv při rozvoji sportu ve školách a sportu pro všechny. 2) Zajištění dostupnosti sportovních stadionů a objektů ve vlastnictví státu, jejichž uživateli jsou místní samosprávy. Udělení povolení k jejich využívání k rekreačním aktivitám mladých lidí a poskytnutí dotací pro mladé lidi s ohledem na způsob jejich využití.
F) Cíl: Podporovat sportovní a rekreační aktivity mládeže všech věkových kategorií a na všech výkonnostních úrovních. Opatření: 1) Podněcování k implementaci programů zaměřených na sport pro všechny, jinými slovy – na sportovní vyžití mládeže. 2) Podněcování rekreačních sportů a sportovních aktivit a událostí humanitárního charakteru nebo takových, které podporují rekreační sportování. 3) Podněcování sportovních organizací k vytváření sekcí pro rekreační provozování sportu. 4) Propagování a popularizování nových a v Srbsku málo rozšířených sportů. 5) Definování možností financování profesionálních i amatérských sportovních federací. 6) Podporování a monitorování aktivit, které motivují jednotlivce k rekreační pohybové aktivitě na pracovišti a ve volném čase.
www.hepy.cz
11
G) Cíl: Institucionalizovat a rozvíjet školní sport. Opatření: 1) Podporovat zavedení programů pro pravidelnou pohybovou aktivitu studentů. 2) Vydávání licencí a realizování školení, stejně jako definování kritérií pro lidi, kteří vedou sportovní tréninky (učitelé, profesoři, trenéři), obojí ve vztahu ke sportu na školách a sportovním klubům.
4.2 Akční plán pro implementaci národní strategie pro mládež na období 2009 - 2014 Akční plán je dokumentem, který byl navržen, aby prezentoval konkrétní postupy vedoucí k naplnění vize, principů a všeobecných strategických cílů Národní strategie pro mládež. Akční plán definuje aktivity vedoucí ke splnění specifických cílů a skrze ně přispívající k naplnění konkrétního strategického cíle. Z větší části jsou aktivity připravovány tak, aby přesahovaly časový rámec vytyčený pro tento plán, a mají spíše dlouhodobý charakter. Část aktivit by také měla postupně přerůst v samostatně fungující systémy. Na rok 2009 byl pro implementaci Akčního plánu navrhnut finanční objem 1,991 miliardy dinárů (RSD), což je v přepočtu cca 17,3 milionů EUR. Rozdělení navrhovaných prostředků mezi jedenáct oblastí podle strategických cílů pro rok 2009 je procentuálně vyjádřeno na obrázku 1. Na strategický cíl číslo 6, tedy na rozšíření možností mládeže na smysluplné trávení volného času, bylo navrhnuto použít pouze 0,89 % všech finančních prostředků kalkulovaných na implementaci Akčního plánu pro rok 2009.
Obrázek 1 - Akční plán pro implementaci Národní strategie pro mládež na období 2009-2014
www.hepy.cz
12
4.3 Zákon o mládeži Zákon o mládeži byl přijat v roce 2011 a jeho účelem je vytvořit podmínky pro podporu organizování, společenské aktivity, rozvoje a naplnění potenciálu mladých lidí s výsledným prospěchem pro ně samotné i pro celou společnost. Zákon stanovuje opatření a aktivity Srbské republiky, autonomní oblasti a místních samospráv zaměřené na zlepšování sociálního statutu mládeže a na vytváření podmínek pro uspokojování potřeb a zájmů mládeže v různých oblastech jejich zájmu.
4.3.1 Definice pojmů Zákon definuje pro oblast práce s mládeží tyto pojmy: Mládež nebo mladí lidé jsou osoby ve věku 15 až 30 let. Aktéři politiky mládeže jsou: Srbská republika, autonomní oblast, místní samosprávy jako garanti politiky mládeže, instituce, sdružení realizující aktivity pro mládež a další subjekty podílející se na implementaci politiky mládeže. Aktivity mládeže, aktivity pro mládež jsou aktivity organizované mladými lidmi nebo aktéry politiky mládeže zaměřené na zlepšování pozice mladých lidí a jejich aktivního zapojení do společnosti s výsledným prospěchem pro ně samotné i pro celou společnost. Práce s mládeží znamená aktivity pro mládež organizované mladými lidmi pro mladé lidi, založené na metodě neformálního vzdělávání, konající se ve volném čase mládeže, které jsou dobrovolné a cílí na zlepšení podmínek pro osobnostní a společenský rozvoj mladých lidí v souladu s jejich potřebami a schopnostmi. Neformální vzdělávání mladých lidí znamená jakoukoliv organizovanou aktivitu mimo formální vzdělávací systém, upravenou pro mladé lidi, postavenou na potřebách a zájmech mladých lidí, principu dobrovolnosti a aktivní účasti mladých lidí ve vzdělávacím procesu a vyzdvihující demokratické hodnoty, skrze kterou mladí lidé získávají kompetence nezbytné pro rozvoj jejich osobnostního potenciálu, aktivní účast ve společnosti a lepší zaměstnatelnost.
4.3.2 Princip rovnosti Zákon zdůrazňuje princip rovnosti všech mladých lidí a princip rovných příležitostí. Zákon vyzdvihuje důležitost společenské role mladých lidí a vyzývá k podpoře a ochraně jejich zájmů a potřeb a k vytváření podmínek pro aktivní účast mladých lidí ve společnosti.
4.3.3 Národní strategie pro mládež V zákoně je definována Národní strategie pro mládež, jako základní dokument schválený vládou na návrh Ministerstva mládeže a sportu, který je věnován problematice mládeže. Podle zákona je strategie přijímána na desetileté období a ministerstvo řídí a monitoruje její implementaci na lokální úrovni (první Národní strategie vznikla v roce 2008, tedy 3 roky před vznikem citovaného zákona). Aktéři politiky mládeže jednají v souladu s principy Národní strategie pro mládež. Finance pro implementaci Národní strategie pro mládež budou poskytnuty z rozpočtu Srbské republiky, stejně jako z rozpočtu autonomní oblasti, místních samospráv a z dalších zdrojů v souladu se zákonem. V souladu s národní strategií pro mládež vypracují místní samosprávy a autonomní oblast akční plány
www.hepy.cz
13
pro implementaci Národní strategie pro mládež ve svých obvodech a poskytnou pro implementaci finanční prostředky ze svých rozpočtů.
4.3.4 Sdružení mladých lidí a pro mladé lidi, asociace Zákon umožňuje založení sdružení mladých lidí a sdružení pro mladé lidi za účelem realizace aktivit pro mládež, zlepšování podmínek pro osobnostní a společenský rozvoj mladých lidí v souladu s jejich schopnostmi a potřebami a za účelem začleňování mladých lidí do společenského života místní komunity. Sdružení jsou vedena v registru sdružení příslušného orgánu v souladu se zákonem. Pro mladé lidi je zakotvena i možnost vytvořit neformální spolek, pokud je tento svými aktivitami zaměřen na mládež. Registrovaná sdružení mohou za účelem lepšího prosazování společných zájmů a dosahování společných cílů vytvořit asociaci. Asociace, která má alespoň 60 registrovaných členů majících své hlavní kanceláře na území nejméně dvou třetin z celkového počtu opštin (okrsků) Srbska, aktivně působících alespoň dva roky a majících alespoň 2000 členů, získává status Zastřešující asociace. Při vyhovění výše zmíněným požadavkům bude status Zastřešující organizace stvrzen certifikátem Ministerstva mládeže a sportu. Zastřešující asociace reprezentuje a jedná v zájmu svých členů, navrhuje kandidáty do Rady mládeže a účastní se procesu tvorby a implementace Národní strategie pro mládež a dalších dokumentů týkajících se politiky mládeže.
4.3.5 Rada pro mládež, Kancelář mládeže a agentura mládeže Rada pro mládež je vládou zřízený poradní orgán, jehož úkolem je především iniciovat a harmonizovat aktivity tykající se rozvoje a utváření politiky mládeže a navrhovat opatření pro její další kvalitativní posun. Rada se personálně sestává ze zástupců vládního orgánu řešícího agendu mládeže, zástupců provinčního vládního orgánu zodpovědného za problematiku mládeže, zástupců asociací a sdružení, zástupců Kanceláří mládeže, společných zástupců národních rad minorit a uznávaných expertů. Zástupci mladých lidí z asociací a sdružení tvoří nejméně jednu třetinu rady. Za účelem harmonizace aktivit vztahujících se k implementaci politiky mládeže na území autonomní oblasti a místních samospráv mohou zodpovědné orgány ustavit Radu pro mládež na úrovni provincie či místní samosprávy. Rada pro mládež by tedy měla být jakýmsi společným fórem pro oblast problematiky mládeže a její řešení v souladu s Národní strategií pro mládež a relevantními akčními plány. Kancelář mládeže může být zřízena místní samosprávou, v rámci jejích kapacit a potřeb, za účelem poskytování podmínek pro aktivní zapojení mladých lidí do života a aktivit místní komunity, za účelem podpory mladých lidí při organizaci různých společenských aktivit, vzdělávání se a kreativního vyjádření jejich potřeb. Kancelář mládeže je financována z rozpočtu místní samosprávy a dalších zdrojů v souladu se zákonem. Aktivity a činnost Kanceláře mládeže vychází z konkrétní reality místního akčního plánu. Za účelem implementace programů pro mládež, v souladu s jinými programy, včetně programů pro mládež Evropské unie, může být zřízena Agentura mládeže.
www.hepy.cz
14
4.4 Struktura systému práce s mládeží ve veřejném sektoru Národní strategie pro mládež, Zákon o mládeži i Akční plán pro implementaci Národní strategie pro mládež na období 2009 – 2014 jsou základní dokumenty, jejichž zamýšleným účelem je systematizovat práci s mládeží v Srbsku. Národní strategie pro mládež určuje obecné dlouhodobé cíle a priority práce s mládeží, Akční plán by měl tyto konkretizovat pro určené období či oblast a Zákon o mládeži má za cíl vymezit legislativní a institucionální rámec. Vrcholným orgánem v oblasti politiky mládeže je Ministerstvo mládeže a sportu, které stálo u vypracování a schválení základních dokumentů a je institucionálním garantem existence politiky mládeže a jejího uvedení do praxe. Pro uvedení politiky mládeže do praxe jsou na úrovni opštin zřizovány Kanceláře mládeže a místní rady pro mládež, jejichž hlavním cílem je podílet se na tvorbě místního akčního plánu a v souladu s ním koordinovat činnost aktérů politiky mládeže v oblasti. Zatímco rada pro mládež je spíše poradní orgán, v Kanceláři mládeže pracuje koordinátor (jeden, či více), jehož agendou je naplnění strategických cílů definovaných v Národní strategii pro mládež či v místním akčním plánu. Koordinátor je více spojovacím článkem mezi organizacemi, samosprávou a dalšími subjekty zainteresovanými v práci s mládeží, než realizátorem konkrétních aktivit. Pro lepší komunikaci mezi ministerstvem a místními Kancelářemi mládeže byly zřízeny 4 regionální Kanceláře mládeže – ve městech Novi Sad, Kragujevac, Niš, Užice. Koordinátoři těchto regionálních Kanceláří mládeže organizují setkání koordinátorů místních Kanceláří mládeže ze své spádové oblasti, kde s nimi řeší konkrétní praktické problémy a ty tlumočí dále jako prostředníci Ministerstvu mládeže a sportu.
4.5 Aktéři politiky mládeže v nestátním neziskovém sektoru Z dosavadního popisu situace jasně vyplývá, že při rozvoji a implementaci politiky mládeže se počítá s aktivní účastí občanské společnosti. Značná snaha se upíná na koordinaci a spolupráci veřejného sektoru s nestátními neziskovými organizacemi. Nutno podotknout, že zkušenost občanské společnosti je v této oblasti, snad i díky absenci tradice, velmi slabá, což se projevuje jejich malým počtem a nízkou profesionalitou. Mezi nejvýznamnější nestátní neziskové organizace, které se ve spolupráci s ministerstvem aktivně zabývají tvorbou a implementací politiky mládeže v Srbsku, se řadí NAPOR, KOMS a Červený kříž Srbska.
4.5.1 NAPOR (Nacionalna Asocijacija Praktičara/ki Omladinskog Rada) Volně přeloženo je to Národní sdružení odborných pracovníků s mládeží. NAPOR je partnerem Ministerstva mládeže a sportu při tvorbě politiky mládeže a její implementaci. Zabývá se problematikou praktické práce s mládeží a zaměřuje se na zvyšování odbornosti pracovníků s mládeží. Ve spolupráci s ministerstvem realizoval devítiměsíční školení pro koordinátory Kanceláří mládeže. V první vlně tohoto školení bylo proškoleno 25 koordinátorů.
4.5.2 KOMS (Krovna Organizacija Mladih Srbije) Volně přeloženo je to Zastřešující asociace mladých Srbska. KOMS je oficiálně zastřešující asociace tak, jak je uvedeno v Zákoně o mládeži. KOMS v současnosti sdružuje 68 organizací. KOMS se zaměřuje na tvorbu politiky mládeže a management organizací působících v oblasti práce s mládeží
www.hepy.cz
15
(Kanceláří mládeže, nestátních neziskových organizací,…). Za současné situace v Srbsku si vytyčuje za cíl zlepšit spolupráci nestátních neziskových organizací a Kanceláří mládeže.
4.5.3 Červený kříž Srbsko Červený kříž je největší a, co se týče počtu členů, nejvlivnější nestátní neziskovou organizací v Srbsku. Červený kříž má 183 poboček, 800 zaměstnanců a 60 000 dobrovolníků. Jednotlivé pobočky Červeného kříže mají ve svých činnostech značnou autonomii, což jim dovoluje zaměřit se na konkrétní problémy ve své oblasti. Mnohé z nich již v 90. letech minulého století pochopily, že i pro jejich vlastní budoucnost je potřeba se věnovat práci s volným časem mládeže a tím si vychovat dost mladých dobrovolníků pro své aktivity. Jako příklad může posloužit Červený kříž Plandiště, který již v roce 1999 založil klub mladých, kde se mladým lidem věnoval v oblastech výpočetní techniky, práce s internetem, divadla, výtvarných aktivit, dětského rádia či dětských novin. V současné době je činnost klubu pozastavena z důvodu absence prostor pro činnost klubu. Prostory, které klubu dříve poskytovala opština, byly nově využity pro rozšíření úřadu.
4.6 Aktéři politiky mládeže na úrovni místních samospráv Nepochybně zvláštní pozornost je třeba věnovat podobě a struktuře politiky mládeže na úrovni místních samospráv, protože právě zde se odehrává ten nejdůležitější díl práce, což je samotná přímá práce s mladými lidmi, bez jejíhož kvalitního zvládnutí ztrácí celý systém politiky mládeže smysl. Kvalitní přímá práce vyžaduje efektivní spolupráci všech aktérů politiky mládeže na úrovni místní správy. Ideální situaci v politice mládeže na úrovni místních samospráv znázorňuje následující přehled. Aktéři politiky mládeže na úrovni místních samospráv 1. Osoba určená k tomu, aby se zabývala politikou mládeže. V ideálním případě by to měl být radní pro mládež nebo jiný člen rady, v každém případě však osoba s rozhodovacími pravomocemi na úrovni místní samosprávy. 2. Místní Kancelář mládeže - součást místní administrativy, je to první článek ve vznikajícím systému na podporu politiky mládeže v Srbsku. Kanceláře mládeže plní tyto úkoly: plánují, implementují a monitorují vývoj politiky mládeže na lokální úrovni; podněcují a monitorují implementaci místního akčního plánu pro mládež, navazují spolupráci se všemi relevantními partnery a pracují na jejich „síťování“, komunikaci a koordinaci; informují mladé lidi o záležitostech, které se jich týkají; pobízejí mladé lidi k aktivitě, komunikují s mladými lidmi, s organizacemi zaměřenými na mladé lidi a zajišťují účast mladých lidí na rozhodovacích procesech; podporují iniciativy mládeže a na mládež zaměřených organizací; podporují implementaci programů a projektů zaměřených na neformální vzdělávání mládeže; podporují práci Rady mládeže a Klubů mládeže;
www.hepy.cz
16
provádějí výzkum potřeb mládeže, trendů, zranitelných skupin mládeže a jejich začlenění; udržují databázi aktivní mládeže a aktivních, na mládež orientovaných organizací, a neformálních skupin.
Činnost Kanceláří mládeže je zaměřena na všechny mladé lidi nezávisle na jejich pohlaví, rase, národnosti, náboženském vyznání, jazyku, sociálnímu zázemí, finanční situaci, členství v politických, obchodní, či jiných organizacích, mentálnímu či fyzickému postižení, zdravotním stavu, fyzickému vzhledu či sexuální orientaci. 3. Rada pro mládež – je poradní orgán, který podporuje a koordinuje aktivity vztahující se k rozvoji lokální politiky mládeže a navrhuje případná opatření pro její zkvalitnění. Rada pro mládež umožňuje mladým lidem, kteří jsou součástí rady, podílet se na rozhodovacím procesu a zprostředkovává mezisektorovou spolupráci s dalšími institucemi veřejné správy, které mají, byť jen okrajově, něco společného s problematikou mládeže. 4. Klub mládeže – veřejný prostor otevřený všem mladým lidem a skupinám mládeže, určený pro přímou práci s mládeží. Za to, že aktivity odehrávající se v Klubu mládeže jsou v souladu s prioritami v místním akčním plánu pro mládež, zodpovídá koordinátor Kanceláře mládeže. 5. Instituce. 6. Místní občanská společnost (organizace mládeže, organizace pro mládež, asociace místních sdružení).
www.hepy.cz
17
4.7 Schématické znázornění struktury práce s mládeží ve veřejném sektoru STÁTNÍ ÚROVEŇ Ministerstvo sportu a mládeže
Rada pro mládež
ÚROVEŇ PROVINCIE Autonomní oblast Vojvodina
Rada pro mládež
ÚROVEŇ MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY
Regionální Kancelář Niš
Regionální Kancelář Užice
Regionální Kancelář Kragujevac
Regionální Kancelář Novi Sad
Místní Kanceláře mládeže
Místní Kanceláře mládeže
Místní Kanceláře mládeže
Místní Kanceláře mládeže
Rada pro mládež
Rada pro mládež
Rada pro mládež
Rada pro mládež
4.8 Normy (standardy) pro fungování Kanceláří mládeže a způsobilost koordinátorů V Srbsku začaly z iniciativy Ministerstva mládeže a sportu postupně vznikat Kanceláře mládeže, současně s tím se však objevil nový problém v podobě náplně práce a evaluace. Tedy přesněji řečeno, náplň práce byla jasná – implementovat aktivity splňující vytyčené cíle strategie a akčních plánů. Skutečný problém však spočíval v tom, jak to v praxi udělat a jak by takové aktivity plnící vytyčené cíle měly vlastně vypadat. Objevily se otázky charakteru, jak by měl vlastně vypadat efektivní management Kanceláře mládeže a jakým způsobem lze hodnotit jejich činnost a úspěšnost. Za tímto účelem byly ve spolupráci s německou organizací GIZ (Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit) a za účasti organizací KOMS a NAPOR vytvořeny standardy, které by Kanceláře měly plnit a na základě sledování úspěšnosti při plnění standardů by je bylo možno i evaluovat.
www.hepy.cz
18
4.8.1 Normy (standardy) pro fungování Kanceláří mládeže a způsobilost koordinátorů Správně fungující Kancelář mládeže splňuje 4 následující normy (standardy): 1. 2. 3. 4.
Dobrý management. Aktivní partnerství s místními subjekty zainteresovanými v problematice mládeže. Vysoký stupeň angažovanosti mládeže v místní politice /rozhodovacích procesech/. Inkluzivní politika mládeže.
Normy (standardy) Dobrý management Kanceláře mládeže
Aktivní partnerství s místními subjekty zainteresovanými v problematice mládeže Vysoký stupeň angažovanosti mládeže v rozhodovacích procesech vlastní komunity/politiky Inkluzivní politika mládeže
Popis normy Kancelář mládeže pracuje transparentně na přípravě a implementaci aktivit pro mládež. Existující zdroje (lidské, technické, materiální) jsou využívány efektivně a zodpovědně, zatímco rozhodování o náplni práce je založeno na předurčených potřebách dané komunity. Kancelář mládeže spolupracuje s organizacemi ze soukromého, veřejného a neziskového sektoru s cílem vytvářet podmínky pro podporu mládeže týkající se jejich organizace, sociálních aktivit a rozvoje jejich osobnostního a sociálního potenciálu. Kancelář mládeže přispívá k propagaci práce s mládeží. Kancelář mládeže poskytuje povzbuzující prostředí a aktivně podporuje mládež v implementaci aktivit pro mládež, iniciativ mládeže, stejně jako jejich zapojení do rozhodovacích procesů a implementaci rozhodnutí, která přispívají k osobnostnímu a sociálnímu rozvoji; mládež se aktivně účastní na všech úrovních politiky mládeže na lokální úrovni (plánování, implementace, …) Je zajištěna úcta k různorodosti každého jednotlivce stejně jako rovné příležitosti pro všechny mladé lidi bez ohledu na jejich individuální rozdíly, s cílem zlepšit jejich účast ve všech oblastech společenského života v souladu s principy Národní strategie pro mládeže a Zákona o mládeži.
Ukazatele plnění norem pro fungování Kanceláří mládeže 1. Kvantitativní ukazatele – pro kvantitativní ukazatele bylo určeno minimum, kterého by měla Kancelář mládeže dosáhnout pro splnění normy. 2. Kvalitativní ukazatele – cíle/dosažené cíle/výsledky poskytují porozumění/pochopení čeho je dosaženo aplikováním určité normy.
Uvedené ukazatele by měly zodpovědět otázku, zdali všechny realizované aktivity Kanceláře mládeže vyhovující normám a mají současně pozitivní dopad na život mladých lidí v místní komunitě. Je důležité, aby byly jasně definovány zdroje (dokumenty), ze kterých by bylo možno ověřit a monitorovat proces naplňování norem. Zdroje ověření mohou být následující dokumenty: výroční zpráva Kanceláře mládeže, výzkumy, fotky, evaluační formuláře, vyjádření mládeže, videonahrávky apod...
www.hepy.cz
19
Minimum pro splnění normy Rozsah a obsah aktivit potřebný ke splnění norem není všude stejný, jednotlivé samosprávy se velmi liší v mnoha aspektech – demografických, ekonomických a také v množství dostupných zdrojů (finančních, materiálních, lidských, technických). Minimum pro splnění normy představuje číselnou hodnotu kvantitativních ukazatelů, např. číslo nebo procento reflektující stupeň implementace kvantitativního ukazatele, který by měla Kancelář mládeže dosáhnout za období jednoho roku. Z výše popsaných důvodů byly Kanceláře mládeže rozděleny do tří kategorií. Kategorie byly vytvořeny podle velikosti místní populace. Pro každou kategorii byl zvlášť definován rozsah aktivit. Kategorie: 1. Kanceláře mládeže v samosprávách s populací do 25.000 obyvatel 2. Kanceláře mládeže v samosprávách s populací 25.000-80.000 obyvatel 3. Kanceláře mládeže v samosprávách s populací přes 80.000 obyvatel
www.hepy.cz
20
Příklad normy – Dobrý management Kanceláří mládeže
Norma
Popis normy
Kvantitativní a kvalitativní ukazatele
1. Počet zaměstnanců Kanceláře mládeže/klubu 2. Počet spolupracovníků Kanceláře mládeže/klubu. 3. Výše místního rozpočtu pro implementaci místního akčního plánu a činnost Kanceláře mládeže/klubu. 4. Množství financí získaných z externích zdrojů.
Dobrý management Kanceláří mládeže
Kancelář mládeže pracuje transparentně na přípravě a implementaci aktivit pro mládež. Existující zdroje (lidské, technické, materiální) jsou využívány efektivně a zodpovědně, zatímco rozhodování o náplni práce je založeno na předurčených potřebách dané komunity.
5. Množství schválených projektů, kde je MS/Kancelář mládeže hlavní žadatel a které jsou financovány z externích zdrojů (všechny zdroje financování kromě rozpočtu samosprávy). 6. Množství schválených projektů, kde je MS/Kancelář mládeže partner a které jsou financovány z externích zdrojů (všechny zdroje financování kromě rozpočtu samosprávy). 7. Počet prezentací v místních/regionálních médiích (TV, rádio, tisk). 8. Existuje popis pracovní náplně zaměstnanců a postupy k zaměstnávání a kontrolování spolupracovníků (dobrovolníci). 9. Existuje rozhodnutí o poskytnutí prostor a hrazení nákladů Kanceláří mládeže/klubů. 10. Existuje rozpočtová linka pro místní Kancelář mládeže nebo pro implementaci místního akčního plánu. 11. Jsou zmapovány místní zdroje a zanalyzovány místní zdroje. 12. Vypracovaný roční pracovní plán 13. Je vyvinut systém monitorování fungování klubu mládeže. 14. Je vyvinut systém monitorování a hodnocení kvality práce. 15. Existuje metoda sběru dat o situaci mládeže v místní komunitě a implementace aktivit (podle ukazatelů LAP), stejně jako výroční zprávy. 16. Jsou vyvinuty systémové postupy pro monitorování implementace rozhodnutí přijatých Radou mládeže.
Minimum pro splnění normy (ročně) Samosprávy Samosprávy Samosprávy s populací s populací s populací přes do 25.000 25.00080.000 80.000 1 4
2 7
3 15
Cíle/úkoly/výsledky
1.
Jsou zajištěny alespoň minimální technické podmínky pro činnost – potřebný počet zaměstnanců a spolupracovníků, genderově vyvážená struktura zaměstnanců, adekvátní a dostupné prostory, pokryté materiální náklady, přidělené zdroje z místního rozpočtu
2.
Byly rozpoznány místní zdroje a jsou zodpovědně organizovány za účelem implementace politiky mládeže na místní úrovni.
3.
Kancelář mládeže přijala a implementuje roční pracovní plán.
4.
Ustavený systém monitorování a sebehodnocení kvality práce v rámci Kanceláře mládeže.
5.
Je garantována účast mládeže a ta je více informována (účastní se na činnosti Kanceláře mládeže a jsou informováni o jejích aktivitách).
6.
Činnost Kanceláře mládeže probíhá v souladu s reálnými potřebami mladých lidí, které jsou pravidelně monitorovány a přezkoumávány.
0,2% rozpočtu místní samosprávy (MS) 50% oproti financím získaným od místní samosprávy (0,1% rozpočtu místní samosprávy) 2
3
5
1
2
3
6
10
20
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
4.8.2 Způsobilost koordinátorů Společně s vytvořením norem pro fungování Kanceláří mládeže vyvstal logický požadavek na odbornou způsobilost koordinátorů. Odbornost v problematice práce s mládeží je v Srbsku stále poměrně vzácná. Možnosti získání vzdělání v tomto oboru jsou více než omezené a těžko dostupné, začalo se tedy s přípravou tréninkových modulů s cílem vybavit koordinátory potřebnými kompetencemi nebo rozvinout a zvýšit úroveň těch kompetencí, kterými již disponují. Celý proces vypadá následovně:
Ve chvíli, kdy koordinátor nastupuje na svou pozici, by měl mít hlavní kompetence (způsobilost, vyžadované dovednosti) vypracované alespoň na základní úroveň. Koordinátoři si skrze sebe-ohodnocení zjistí, jaká je úroveň jejich kompetencí, tak jak jsou uvedeny v těchto materiálech, a poté si vyberou moduly, které potřebují. V ideálním případě by si měl koordinátor vypracovat své kompetence na nejvyšší úroveň po pěti letech práce v Kanceláři mládeže.
Jednotlivé kompetence:
Optimální koordinace aktivit místní Kanceláře mládeže. Efektivní management dostupných místních zdrojů. Znalost strategických a právních dokumentů v oblasti politiky mládeže. Psaná i mluvená komunikace, digitální (počítačová) gramotnost. Komunikace a interakce s mládeží a ostatními subjekty v oblasti politiky mládeže. Plánování v oblasti politiky mládeže. Práce s mládeží. Práce se společensky nebo jinak ohroženými jedinci či skupinami.
V dostupné literatuře se píše o Manuálu pro aplikaci norem a kompetencí, kde jsou detailně popsány i úrovně kompetencí. Podle našich zjištění však manuál zatím neexistuje a práce na něm byly zřejmě pozastaveny.
www.hepy.cz
22
5 Slabá místa systému práce s mládeží v Srbsku Teoreticky jsme popsali nastavení systému práce s mládeží v Srbsku, nicméně to nejdůležitější je, jestli a jak ve skutečnosti tento systém funguje v praxi. Během zkoumání dokumentů a vedení rozhovorů se zainteresovanými subjekty jsme dospěli k poznání, že systém má mnoho konkrétních slabých míst, které v praxi téměř zcela blokují jeho fungování a rozvoj jako celku. Tohoto faktu jsou si plně vědomy i zodpovědné instituce v Srbsku, které však nenašly jasnou cestu, jak se z této situace dostat, což vede k určité skepsi a atmosféře beznaděje, na kterou jsme naráželi po celou dobu naší rešerše. V následujícím textu postupně uvedeme slabiny, které se nám podařilo identifikovat. První problémy avizuje již pečlivé studium Zákona o mládeži, který některá zásadní ustanovení pouze doporučuje a má tak spíše proklamační charakter. To je přesně problém Kanceláří mládeže, které jsou v systému zcela zásadním článkem, jež se má starat o implementaci cílů vytyčených ve strategických dokumentech do praxe. Zákon však jejich vznik pouze doporučuje. S tím se pojí další problém a to je v zákoně určený zřizovatel Kanceláří mládeže, jímž jsou místní samosprávy. Ty mají doporučeno Kanceláře mládeže zřídit a financovat jejich provoz ze svého rozpočtu. Vzniklá situace vede k tomu, že Ministerstvo mládeže a sportu, jako tvůrce a garant politiky mládeže, nemá žádnou reálnou moc a kontrolu nad Kancelářemi mládeže, jako implementátory politiky mládeže. Dobrovolnost zakládání Kanceláří mládeže a financování z vlastního rozpočtu vede často k tomu, že jsou do pozice koordinátora dosazováni lidé na základě politické dohody, tedy zcela jiných kritérií, než je odbornost a zájem o práci s mládeží. Takovéto Kanceláře mládeže neplní svůj účel, ale zároveň není mnoho možností, jak situaci změnit, protože se tak děje v souladu s vůlí zřizovatele. Koordinátoři, kteří svůj post získávají jako politickou „trafiku“ jsou po změně politického vedení samosprávy vyměněni a jelikož pod sebou nemají žádný další aparát, fungování Kanceláře mládeže postrádá jakoukoliv návaznost a konzistentnost své činnosti. Zaznamenali jsme stížnosti neziskových organizací, které popisují neochotu koordinátorů ke spolupráci či jen komunikaci, pokud tato není v zájmu jejich mateřských politických stran. Nedůrazné legislativní zakotvení vzniku a existence Kanceláří mládeže způsobuje, že nikdo nemá přesný přehled, kolik jich vlastně v danou chvíli existuje. Během své rešerše jsme narazili na několik rozdílných údajů o jejich počtu. Na Ministerstvu mládeže a sportu jsme získali údaj o počtu 144 existujících Kanceláří mládeže. Kanceláře mládeže vznikají a zanikají na úrovni místních samospráv, některé existují jen formálně, nemají žádné prostory ani zaměstnance a nevykazují žádnou činnost. Tento stav souvisí s obecně nízkým povědomím o společenském významu oblasti práce s mládeží. Mnohé samosprávy tento význam nedoceňují a pokládají problematiku mládeže za okrajovou záležitost. To se poté odráží i v jejich přístupu ke zřizování a provozu Kanceláří mládeže. V některých oblastech je koordinátor zaměstnaný na plný úvazek, v některých na částečný, někde jen formou časově omezené smlouvy a někde dokonce funkci koordinátora vykonávají dobrovolníci. Problémem, společným celému Srbsku, je nedostatek odborně vzdělaných lidí v oblasti práce s volným časem mládeže. Existují sice strategické dokumenty, které popisují cíle i plány na jejich plnění na konkrétní období, téměř nikdo ale neumí tyto cíle a plány profesionálně převést do konkrétní praxe, ani je metodicky uchopit při práci s lidmi v terénu. Velký podíl na tom má slabá tradice systematičtější práce s mládeží v novodobých dějinách Srbska a absence vysokoškolského oboru typu Rekreologie, který by produkoval odborníky na problematiku volného času.
www.hepy.cz
23
V Srbsku proběhly pokusy o vzdělávání a odbornou přípravu koordinátorů Kanceláří mládeže. Tyto pokusy však tvrdě narazily na realitu popsanou v předchozích odstavcích. Konkrétně, Ministerstvo mládeže a sportu společně s organizací NAPOR připravilo a zafinancovalo devítiměsíční školení pro koordinátory Kanceláří mládeže. V první vlně se tohoto kurzu zúčastnilo a úspěšně bylo vyškoleno 25 koordinátorů. Po roce bylo na úrovni samospráv z politických důvodů (volby) vyměněno 15 z 25 vyškolených koordinátorů. Veškerá snaha a finanční náklady na proškolení 15 koordinátorů z 25 přišly vniveč. V současnosti nikdo navíc nedokáže zaručit ani to, že nebude na svých postech vyměněno i zbývajících 10 proškolených koordinátorů. V případě, že se podaří nově proškolit i další počet koordinátorů, tak se situace může opakovat, v krajním případě až do extrému, že po nových volbách nemusí zůstat ani jeden proškolený koordinátor. Vzhledem ke špatnému legislativnímu nastavení systému se nenabízí žádná jednoduchá a rychlá cesta, jak tento problém vyřešit. Logicky proto nikdo nemá zájem další vzdělávání koordinátorů organizovat a financovat a veškeré předchozí snahy uvázly na mrtvém bodě. Na činnost Kanceláří by měly dohlížet rady pro mládež, ty však podle zjištěných informací svou funkci ve většině případů neplní nebo nejsou vůbec zřízeny. Významnou negativní roli sehrává i určitá rivalita a problematická komunikace mezi centrální vládou Srbska a Vládou Autonomní oblasti Vojvodina, která vedle oficiální agendy Ministerstva mládeže a sportu prosazuje agendu svou vlastní. Z principu nastavení hierarchie politického systému v Srbsku má Vláda Autonomní oblasti Vojvodina na místní samosprávy na území Vojvodiny, tedy na zřizovatele Kanceláří mládeže, mnohem významnější ekonomický vliv než Ministerstvo mládeže a sportu Srbska. V souhrnu vedou výše popsané problémy k určité paralýze snahy o další rozvoj a implementaci kvalitní politiky mládeže v Srbsku. Jediným řešením z této situace je legislativní změna v kompetencích, správě a financování systému Kanceláří mládeže.
www.hepy.cz
24
6 Doporučení pro oblast práce s mládeží v Srbsku využitelná pro potřeby Olomouckého kraje 6.1 Obecná doporučení Při hledání možností, jak nejlépe a nejefektivněji přispět k rozvoji a ke stabilizaci sektoru práce s volným časem mládeže v Srbsku je potřeba se zamyslet, které oblasti můžeme, či nemůžeme reálně ovlivnit a ve kterých oblastech můžeme nabídnout potřebné know-how a zkušenosti. Změna nastavení samotného systému práce s mládeží, jež by znamenala legislativní, politickou i ekonomickou reorganizaci v rámci institucí, které jsou součástí systému práce s mládeží v Srbsku, mezi takovéto možnosti zcela jistě nepatří. Je potřeba se podívat na popsaná slabá místa práce s mládeží a identifikovat si ty body, u kterých se může Olomoucký kraj naopak pochlubit úspěšnou praxí a tradicí. Mezi takovéto body v Srbsku patří nízká úroveň odbornosti a špatná dostupnost vzdělávání vedoucímu k dosažení požadované odbornosti, méně vyvinutá občanská společnost a absence konkrétních metodických postupů pro organizaci a realizaci aktivit pro mládež a přímou práci s mládeží obecně. Naopak Olomoucký kraj má bohatou zkušenost a tradici v oblasti práce s volným časem mládeže. Na území kraje působí mnoho profesionálně fungujících neziskových organizací, které se zaměřují na volný čas mládeže, ale i krajem a obcemi zřízené příspěvkové organizace typu Dům dětí a mládeže či Středisko volného času. Garantem odbornosti v oblasti problematiky volného času je katedra Rekreologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která byla založena v roce 1991, jako první tohoto zaměření v České republice. Na základě zjištěných reálií doporučujeme, aby Olomoucký kraj svoji spolupráci s Autonomní oblastí Vojvodina v sektoru práce s volným časem mládeže zaměřil na podporu: 1. Aktivit zaměřených na předávání a sdílení znalostí a zkušeností v oblasti práce s volným časem mládeže. Důležitá je v této oblasti metodika tvorby, organizace a realizace aktivit pro mládež a samotná nabídka dostatečně atraktivních aktivit. 2. Spolupráce a sdílení zkušeností organizací působících v oblasti práce s mládeží. Organizace z Olomouckého kraje mohou svým srbským protějškům předat bohaté zkušenosti v oblasti práce s mládeží. Nejde při tom jen o koncovou práci s mládeží, ale i organizační a manažerské zkušenosti či zkušenosti se získáváním prostředků na svou činnost. 3. Spolupráce Univerzity Palackého v Olomouci se svým možným protějškem ve Vojvodině za účelem zvýšení odbornosti v oblasti práce s volným časem mládeže. Tato spolupráce by mohla otevřít dveře ke studijním pobytům studentů či pedagogů a snad i ke vzniku pracoviště zaměřeného na problematiku volného času mládeže ve Vojvodině.
6.2 Návrh systému udržitelného rozvoje smysluplného využití volného času mládeže Srbska v prostředí otevřené Evropy Jedním z cílů našich aktivit je pomoci Srbsku začlenit se co nejlépe v roli rovnocenného partnera do Evropského společenství. Pomáhat Srbsku navázat kontakty a vazby, skrze které může komunikovat s partnery z ostatních zemí a poučit se z jejich zkušeností. Oblast práce s volným časem mládeže je segmentem, se kterým má Česká republika bohaté zkušenosti a partneři v Srbsku o ně dlouhodobě projevují zájem. Proto, na základě obecných doporučení uvedených v předchozí kapitole a na základě osobních jednání se srbskými partnery jsme
www.hepy.cz
25
vytvořili dlouhodobý projekt nazvaný „Evropský systém pro vzdělávání a sdílení zkušeností v oblasti práce s volným časem mládeže“. Smyslem systému je vybudovat mezinárodní síť pro vzdělávání a spolupráci lidí pracujících s mládeží. V rámci systému absolvují účastníci sérii školení a praktických stáží. Velký důraz je kladen na propojení teorie s praxí, kdy účastníci po absolvování školicích aktivit dostávají možnost ověřit si své nově nabyté vědomosti a dovednosti v praxi a sdílet získané zkušenosti se svými kolegy na mezinárodní či národní úrovni. Systém je určen pro všechny lidi a instituce pracující s volným časem mládeže, kteří se v této oblasti chtějí vzdělávat a získávat zkušenosti v prostředí mezinárodního kolektivu a sami se podílet na dalším rozvoji metod práce s volným časem mládeže. Systém programově navazuje na úspěšné a dnes již tradiční česko-srbské letní tábory finančně podporované Olomouckým a Jihomoravským krajem, na realizovaný projekt Evropského centra přátelství dětí a mládeže vybudovaného v srbské Hajdučici a realizované projekty občanského sdružení (dnes podle nových zákonných pravidel spolku) H.E.P.Y. Systém tyto aktivity sjednocuje do jednoho celku, dává jim společné cíle, prohlubuje smysl, který v současnosti mají jako samostatné aktivity. Základní principy a metody, kterých využíváme v rámci jednotlivých aktivit systému, vycházejí z v praxi ověřené teorie zážitkové pedagogiky a neformálního vzdělávání. Tyto základní principy jsou dále rozvinuty a doplněny tak, aby reflektovaly specifické podmínky mezinárodního charakteru systému a respektovaly kulturní odlišnosti jednotlivých účastníků systému. Systém tvoří školicí část, kde účastníci absolvují školicí kurzy a praktické stáže, po jejíchž absolvování budou účastníci dostatečně vybaveni, aby mohli samostatně organizovat a realizovat aktivity pro mládež. Tímto však práce s čerstvými absolventy nekončí. Dobře si uvědomujeme, jak je důležitá další podpora a pomoc pro transfer nově získaných znalostí a dovedností do každodenní praxe. Po absolvování školicí části se účastníci stanou součástí „Evropské sítě pro vzdělávání a spolupráci lidí pracujících s volným časem mládeže“, kde budou moci skrze webový portál a praktické aktivity (specializované školicí kurzy, atd.…) získat přístup k vypracovaným metodickým materiálům, podílet se na jejich dalším rozšiřování, získávat nové podněty, sdílet své zkušenosti či poučit se ze zkušeností svých kolegů. V návaznosti na vytvářený sytém vznikne mezinárodní síť lidí a institucí se společným zájmem a společnou zkušeností, kteří se budou ve svém oboru dále vzdělávat, navzájem podporovat a společně tento obor nejen v česko-srbském, ale i širším mezinárodním měřítku dále posouvat – Evropská síť pro vzdělávání a spolupráci lidí pracujících s volným časem mládeže.
www.hepy.cz
26
6.2.1 Schéma základní školicí části systému
Jedním ze základních úkolů, který před námi stojí při snaze o rozvoj oblasti smysluplného trávení volného času mládeže v Srbsku je dostatek motivovaných a odborně vybavených lidí. Smyslem systému je zaujmout a vzdělávat lidi pracující s mládeží, vybavit je potřebnými teoretickými znalostmi a dát jim možnost ověřit si nově nabyté dovednosti a vědomosti v mezinárodní praxi s následným vyhodnocením výsledku. Mladí lidé, budoucí instruktoři z Česka a ze Srbska, se účastní mezinárodního školicího kurzu, jehož náplní jsou metodické základy organizace, tvorby a řízení aktivit pro mládež a jejich smyslu, základy vývojové psychologie a metody zážitkové pedagogiky a neformálního vzdělávání. Již během kurzu vznikají dva mezinárodní týmy, které si pod vedením zkušených lektorů své nově nabyté vědomosti a dovednosti ověří v roli instruktorů při realizaci mezinárodních letních táborů v Ochoze u Konice a v srbské Hajdučici. Po úspěšné realizaci táborů se oba týmy společně zúčastní hodnotícího setkání, kde budou obě aktivity vyhodnoceny. Účastníci sdílejí nově nabyté zkušenosti, dozvídají se o možných problémech, které potkaly jejich kolegy a získávají inspiraci pro organizaci dalších aktivit pro mládež. Na kurzu probíhá navazující školení zaměřené na prohloubení vědomostí a dovedností v oblasti přípravy a realizace aktivit pro mládež a týmové spolupráce. Oba týmy se zároveň připravují na realizaci druhého ročníku mezinárodních táborů. Po absolvování dvou ročníků školicích kurzů a dvou ročníků mezinárodních táborů jsou noví instruktoři dostatečně teoreticky i prakticky vybaveni, aby mohli sami organizovat a realizovat aktivity pro mládež ve svém regionu. Stávají se součástí „Evropské sítě pro vzdělávání a spolupráci lidí pracujících s volným časem mládeže“, zapojují do svých aktivit další mladé lidi ze svého okolí, kteří tak získávají informace a možnost zapojit se do mezinárodních aktivit systému. Skrze tyto aktivity a absolventy školicího systému mají další mladí lidé šanci zúčastnit se školicího systému.
www.hepy.cz
27
6.2.2 Vizualizace rozvoje „Evropské sítě pro vzdělávání a spolupráci lidí pracujících s volným časem mládeže“
Síť pro vzdělávání a spolupráci lidí pracujících s volným časem mládeže
Do školicího systému vstupuje na počátku první skupina instruktorů, kteří absolvují potřebná školení a podílí se na organizaci mezinárodních táborů. Po dvou letech školení a praxe jsou tito instruktoři připraveni sami organizovat vlastní aktivity ve svém regionu a jako absolventi školicí části se stávají prvními články vznikající sítě. Zároveň s každým dalším rokem přibývají noví vyškolení instruktoři. Někteří z nich mohou dále působit jako lektoři v rámci mezinárodních aktivit systému, ale tento počet je z finančních a organizačních důvodů značně omezen. Většina z nich tedy působí v rámci sítě ve svém regionu. Aktivity, které ve svém regionu pořádají, motivují další zájemce o práci s volným časem mládeže a ti získávají informace a možnost zapojit se do mezinárodních aktivit systému. Síť pro vzdělávání a spolupráci lidí pracujících s volným časem mládeže se tak neustále rozrůstá – zvyšuje se celková úroveň chování mládeže s vysoce preventivním účinkem proti patologickým jevům chování mládeže ve společnosti.
www.hepy.cz
28
6.3 Pilotní projekt Na následujících řádcích je stručně popsán připravovaný pilotní projekt, jehož cílem je přispět ke zlepšení situace v oblasti práce s volným časem mládeže v Autonomní oblasti Vojvodina a poslouží jako přípravný projekt pro vznik dlouhodobého projektu „Evropského systému pro vzdělávání a sdílení zkušeností v oblasti práce s volným časem mládeže“. Projekt představuje úvodní část výše popsaného systému, tedy školicí kurz a česko-srbské tábory v Olomouckém kraji a ve Vojvodině. Projekt využije zkušenosti z dnes již tradičních česko-srbských táborů a celou myšlenku meziregionální spolupráce posunuje dále. Projekt bude čerpat z české praxe ověřených postupů přípravy a realizace prožitkových aktivit pro mládež, které budou přizpůsobeny realitě srbského prostředí. Výstupem budou metodické materiály využitelné v široké praxi při práci s volným časem mládeže v Srbsku a České republice. Tyto metodické materiály budou určeny především jako studijní podklady pro účastníky „Evropského systému pro vzdělávání a sdílení zkušeností v oblasti práce s volným časem mládeže“ a dále i pro ostatní neziskové organizace a jiné organizace pracující s mládeží. V rámci zpracování metodických materiálů bude kladen důraz na motivaci mladých lidí k osobnostnímu rozvoji a multikulturnímu vzdělávání. Projekt počítá se zapojením organizací zabývajících se problematikou smysluplného trávení volného času mládeže v Srbsku a Olomouckém kraji (např. UPOL) a později i z jiných regionů České republiky a Evropy. Předpokládané aktivity v rámci pilotního projektu: Mezinárodní školicí kurz pro budoucí instruktory aktivit pro mládež Česko-srbský letní tábor v Olomouckém kraji Česko-srbský letní tábor ve Vojvodině Vytvoření metodických materiálů na základě v praxi prověřených zkušeností Na pilotní projekt bude navazovat dlouhodobý projekt, který bude zaměřen na systematické vzdělávání mladých lidí podle vytvořených metodických materiálů, jejichž nově získaná odbornost bude stvrzena certifikátem. Ke vzdělávání bude použit výše popsaný školicí systém vycházející ze zkušeností a praxe z České republiky, který bude přizpůsoben srbské praxi, což je jednou z podmínek dlouhodobé udržitelnosti oblasti práce s volným časem mládeže. Při realizaci výše uvedených aktivit se předpokládá spolupráce s těmito partnery: -
Olomoucký a Jihomoravský kraj
-
Vláda autonomní oblasti Vojvodina
-
Ministerstvo mládeže a sportu Srbské republiky
-
Česká rozvojová agentura (ČRA)
-
Univerzita Palackého v Olomouci
-
Červený kříž Srbska
-
H.E.P.Y.
www.hepy.cz
29
7 Závěr Oblast práce s volným časem mládeže v Srbsku si zaslouží mnohem více pozornosti, než jsme jí v této analýze mohli věnovat, a dá se říct, že jsme odhalili jen pověstnou špičku ledovce. Přesto si troufáme tvrdit, že jde o první existující ucelený náhled na problematiku práce s volným časem mládeže v Srbsku, který vychází jak z informací získaných z oficiálních dokumentů, tak z názorů a zkušeností lidí, kteří se tímto sektorem dlouhodobě zabývají a aktivně se podílejí na jeho utváření a rozvoji. V rámci stávající spolupráce Olomouckého kraje a AO Vojvodina je v oblasti práce s volným časem mládeže prostor pro to, aby se Olomoucký kraj stal leaderem mezinárodní iniciativy zaměřené na přenos zkušeností v oblasti volného času mládeže. Projekty realizované v rámci této iniciativy mohou čerpat prostředky z komunitárních programů EU, jako je například Erasmus+. Iniciativa nemusí být omezena jen na území AO Vojvodiny, protože srbské ministerstvo mládeže a sportu projevilo zájem spolupracovat a participovat na projektech iniciovaných Olomouckým krajem. V rámci takovýchto projektů se otevírá prostor pro zapojení institucí, jako je Univerzita Palackého a další organizace působící na území Olomouckého kraje.
www.hepy.cz
30
8 Zdroje Dokumenty, které jsme použili při studiu a ze kterých jsme čerpali informace využité v této analýze:
National Youth Strategy (2008)
Action plan for the implementation of the national youth strategy 2009 – 2014 (2009)
Law on Youth (2011)
The history of youth work in Europe: Relevance for today’s youth work policy (2012)
Implementation of the National strategy for youth on the local level: youth office standards and competences of youth office coordinators (2012)
Serbian career guidance and counseling system (2012)
Youth and public policy in Serbia (2012)
www.hepy.cz
31
