Analýza nabídky a poptávky po biopotravinách ve vybraných obcích Jihomoravského kraje Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Analýza nabídky a poptávky po biopotravinách ve vybraných obcích Jihomoravského kraje Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Soňa Valtýniová, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Romana Konečná Brno 2012

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza nabídky a poptávky po biopotravinách ve vybraných obcích Jihomoravského kraje vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne ………………………………………. Podpis diplomanta ……………………….

PODĚKOVÁNÍ Mé hlavní poděkování patří vedoucí této diplomové práce Ing. Soni Valtýniové, Ph.D. za její konzultace, cenné rady, odborné připomínky, ochotu a pomoc. Dále bych chtěla poděkovat svým rodičům a příteli, za jejich velkou podporu při studiu.

ABSTRAKT Tématem diplomové práce jsou biopotraviny, jejich nabídka a poptávka po nich. V první části práce jsou uvedeny základní informace o ekologickém zemědělství (historie, popis, cíle, metody a principy), které jsou nedílnou součástí problematiky biopotravin. Informace o biopotravinách samotných zahrnují jejich definici, značení, kontrolní systém, kvalitu, prodej a propagační a osvětové akce. Hlavním cílem je s využitím dotazníkového šetření zjistit oblíbenost biopotravin a vzájemně porovnat výsledky a charakterizovat rozdíly mezi městskou částí Bosonohy a obcí Velatice. Bylo vyplněno 150 dotazníků v každé obci. Bylo zjištěno, že biopotraviny zná velké množství dotázaných respondentů (92 % z Bosonoh a 95 % z Velatic). Do svého jídelníčku je zařazuje 33 % dotázaných z městské části a 29 % z obce, přičemž nejčastější frekvence nákupu je 1x za měsíc. V Bosonohách jsou typickým spotřebitelem biopotravin pracující ženy ve věku 16 – 45 let s vyšším vzděláním i příjmem a důvodem nákupu je zdraví a kvalita, v některých případech to jsou děti. V obci Velatice to jsou ženy převážně ve věku 31 – 45 let s příjmem 10.000 – 20.000 Kč a jako důvod nákupu uvádějí kvalitu a chuť výrobků. V obou obcích jsou nejvíce nakupované mléčné výrobky. Místem nákupu jsou zejména hypermarkety a supermarkety a 73 % respondentů dává přednost českým produktům. Většina dotázaných kupujících biopotraviny považuje jejich cenu za odpovídající. Vyšší cena je ale také nejčastěji uváděným důvodem proč biopotraviny nekupovat. 17 % odpovídajících z Velatic si tyto produkty pěstuje samo. Rozdíl mezi nákupními zvyklostmi v oblasti biopotravin, ve městě a na vesnici, není znatelný. Biopotraviny jsou v dnešní době velice diskutovaným tématem a jejich obliba stále více stoupá.

Klíčová slova: biopotraviny, ekologické zemědělství, Bosonohy, Velatice

ABSTRACT Theme of this thesis is Bio food, their supply and demand for them. The first part of the dissertation gives the basic information about organic agriculture (history, description, goals, methods and principles), which are an integral part of bio food issues. Information about bio food itself include their definition, marking, control system, quality, selling and marketing and promotion actions. The main goal is to get information about a popularity of bio food and to compare results and characterize differences between an urban district Bosonohy and a municipality Velatice with a use of questionary survey. In each municipality 150 questionaries were filled. The survey showed out that bio food are known to a large number of respondents (92% from Bosonohy and 95% from Velatice). 33% respondents from Bosonohy and 29% from Velatice include bio food in their menu, while they mostly buy them once a month. In Bosonohy a typical consument of bio food is a working woman 16 – 45 year old with a higher education level and higher earnings and the reasons of purchase are health and quality, sometimes children. In Velatice a typical consument is a woman 31 – 45 years old with income 10.000 – 20.000 CZK and her reasons to buy bio food are their quality and taste. In both municipalities, mostly dairy products are purchased. The places for shopping are mainly hyper - and supermarkets and 73% respondents prefer Czech products. Most of the interviewees buying bio groceries consider their price adequate. On the other hand, higher price of bio food is the most frequent reason why not to buy them. 17% respondents from Velatice grow these products themselves. No difference between the city and village as for the shopping habits of the bio food is apparent. Bio food today are a very discussed topic and their popularity is increasing.

Keywords: bio food, organic agriculture, Bosonohy, Velatice

OBSAH: 1 ÚVOD

9

2 CÍL PRÁCE

10

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

11

3.1 Ekologické zemědělství

11

3.1.1 Historie a vývoj ekologického zemědělství v Evropě

11

3.1.2 Historie a vývoj ekologického zemědělství v ČR

13

3.1.3 Cíle ekologického zemědělství

16

3.1.4 Rostlinná produkce v ekologickém zemědělství

17

3.1.5 Živočišná produkce v ekologickém zemědělství

19

3.1.6 Vývoj a aktuální stav legislativy

21

3.1.7 Dotace v ekologickém zemědělství

22

3.1.8 Porovnání a rozdíly mezi ekologickým a konvečním zemědělstvím

23

3.1.9 Stav ekologických zemědělců k 31. 12. 2011

24

3.2 Obecná charakteristika biopotravin

26

3.2.1 Základní pojmy

26

3.2.2 Výroba biopotravin

26

3.2.3 Kvalita biopotravin

28

3.1.4 Značení biopotravin

30

3.1.5 Kontrolní organizace

31

3.1.5.1 Postup kontroly

33

3.1.6 Přímý prodej biopotravin

34

3.1.6.1 Trendy přímého prodeje

35

3.1.7 Nepřímý prodej biopotravin

36

3.1.8 Faktory ovlivňující trh s biopotravinami

36

3.1.8.1. Příjmy

37

3.1.8.2 Ceny biopotravin

37

3.1.8.3 Informovanost zákazníků

39

3.1.9 Rozdíl mezi biopotravinami a konvenčními potravinami

40

3.1.10 Propagace biopotravin

41

3.1.11 Stav biopotravin v ČR

42

4 MATERIÁL A METODIKA

45

5 VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE

50

5.1 Struktura respondentů ve Velaticích a v Bosonohách

50

5.2 Vyhodnocení dotazníků v obci Velatice

53

5.3 Vyhodnocení dotazníků v městské části Bosonohy

61

5.4 Celkové hodnocení a diskuze

69

6 ZÁVĚR

80

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

82

8 SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ

89

9 SEZNAM GRAFŮ

90

10 SEZNAM TABULEK

91

11 SEZNAM PŘÍLOH

93

1 ÚVOD Ekologické zemědělství je moderní způsob hospodaření, který se řídí striktně vymezenými pravidly uvedenými v nařízení 834/2007 a 889/2008 a v zákoně 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství. Bere ohledy nejenom na životní prostředí, ale také na zvířata, půdu a rostliny. V současné době je tento způsob hospodaření u nás i ve světě na vzestupu, což dokazuje neustále vzrůstající zájem zákazníků o produkty ekologického zemědělství, tedy bioprodukty, které jsou zpracovány na biopotraviny, které nejsou zatíženy chemickými látkami. Stát finančně podporuje ekologické zemědělce i výrobu biopotravin. Při provedení srovnání kvality biopotravin a konvečních potravin bylo zjištěno jejich lepší složení, vyšší obsah vitamínů, minerálních látek, sušiny, aromatických látek, které jsou chuťově rozeznatelné, ale také obsahují méně vody, cizorodých látek (zejména dusičnanů a reziduí pesticidů), které jsou při jejich výrobě zakázány. Hlavní hodnota biopotravin je v jejich šetrném vzniku. V současné době je o biopotraviny čím dál větší zájem. Velice rychle si získávají oblibu u spotřebitelů na celém světě a patří mezi segmenty potravinářského trhu, který se nejrychleji rozvíjí. Biopotraviny dávají spotřebitelům záruku původu, postupů v zemědělské výrobě a také zaručují zdravotní bezpečnost a i nezávadnost. Nejčastější důvod, proč lidé biopotraviny konzumují, je zájem o zdraví, kvalitu a jakost potravin a moderní životní styl. Lidé v nich také hledají recept na obezitu a navrácení zdraví. Biopotraviny je dnes možno zakoupit v supermarketech i hypermarketech (např. Lidl, Globus, Spar, Kaufland, Coop a další), drogeriích (např. DM drogerie, Rossmann, apod.). Do popředí se dnes dostávají specializované prodejny, které jsou zaměřeny na biopotraviny a zdravou výživu a také různá stravovací zařízení, kde je jídelní lístek sestaven pouze ze surovin a potravin v bio kvalitě. Spotřebitel svým nákupem biopotravin podporuje zejména rozvoj ekologického zemědělství a tím i nepřímo působí na ochranu životního prostředí.

-9-

2 CÍL PRÁCE Cílem předkládané diplomové práce je na základě dotazníkového šetření zhodnotit nákupní zvyklosti v oblasti biopotravin v městské části Brno–Bosonohy a obci Velatice, vzájemně porovnat zjištěné výsledky a formulovat závěry. Dílčími úkoly je charakterizovat obecné informace o biopotravinách a také ekologickém zemědělství, které je nedílnou součástí tohoto tématu.

- 10 -

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Ekologické zemědělství Ekologické zemědělství je šetrný způsob zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují a znečišťují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce a dbá na pohodu chovaných zvířat (Šarapatka a kol., 2006). Cílem je zemědělský systém trvalého charakteru ekologicky vyváženého, chránícího stálé přírodní zdroje – prostředí a zabraňující vývoji směřujícímu k ekologickým katastrofám a přenechávání dnešních ekologických problémů příštím generacím (Petr, Dlouhý, 1992). 3.1.1 Historie a vývoj ekologického zemědělství v Evropě Ve střední a západní Evropě jsou počátky ekologického zemědělství datovány do období po první světové válce. Od poloviny 19. a na přelomu 20. století se projevily negativní změny v životních podmínkách obyvatelstva. Lidé začali hledat svá východiska v přírodě, obraceli se k přírodnímu nebo alespoň přírodě blízkému životnímu stylu. Problémy se nevyhnuly ani zemědělství. Nastala hospodářská krize, která byla hlavní příčinou snížení poptávky po zemědělských produktech. Touto krizí byly také dotčeny ekonomické a provozní problémy. S prvními dokumentovanými údaji o poškození půdní úrodnosti a změnách v agrosystémech se setkáváme v prvních desetiletích 20. století. Byl zaznamenán i zvýšený výskyt chorob, škůdců a snížení kvality potravin. Ve stejném období reforma života položila základy výživy, zdravovědy a tělesné kultury. Vycházela nejen ze způsobu života blízkého přírodě, ale také z vědeckých poznatků (Šarapatka a kol., 2006). Industrializace zemědělství se začala intenzivně projevovat po 2. světové válce. Hlavním důvodem byl nedostatek potravin za války a po ní se státy snažily o potravinovou soběstačnost. Problémy, které nastaly v konvenčním zemědělství a vyvolaly nutnost vzniku ekologického zemědělství, jsou následující: → snížení půdní úrodnosti → vytváření rezistence škůdců, chorob a plevelů - 11 -

→ otrava a možnost kontaminace vody → závislost zemědělců na chemických koncernech → týrání zvířat (špatné podmínky ustájení, klecové chovy apod.). První nadšenci uvědomující si negativa konvenčního zemědělství se začínají objevovat v 60. a 70. letech. První soukromá výzkumná stanoviště vznikají zejména díky podpoře spotřebitelů (např. Anglie, Švýcarsko) (Dryšlová, 2009). V 70. letech 20. století byla založena mezinárodní federace IFOAM (International Federation of Organic Agriculture Movements – Mezinárodní federace hnutí ekologických zemědělců), která sdružuje průkopníky ekologického zemědělství na celém světě. Tato organizace sídlí v Německu. Měla velký vliv na oficiální uznání ekologického zemědělství v Evropě. Nařízení Rady EHS č. 2092/91 o ekologickém zemědělství a označování zemědělských produktů a potravin bylo přijato v roce 1991 (IFOAM, 2012). Díky podpůrným programům EU se v posledních desetiletích ekologické zemědělství značně rozšířilo. Program rozvoje venkova (anglická zkratka: EAFRD) platí ve všech státech EU pro období 2007 – 2013 a umožňuje ekologickým zemědělcům získání dotací (Státní zemědělský intervenční fond, 2012, BusinessInfo, 2012). V 90. letech minulého století došlo k profesionalizaci struktur ekozemědělství (poradenství, zpracování produkce, marketing, atd.) (Šarapatka a kol., 2006). V současné době je EZ praktikováno ve zhruba 120 zemích světa a jeho plocha neustále roste. Podle posledních údajů se ekologicky obhospodařovaná plocha zvětšila na více než 32 miliónů hektarů. Dle tabulky č. 1 má největší výměru v ekologickém zemědělství Austrálie (12,1 miliónů ha), na druhém místě je Čína (3,5 miliónů ha). V tabulce č. 2 je vidět procentický podíl ekologického zemědělství z celkové výměry zemědělské půdy s uvedením prvních dvaceti států. Na prvním místě je Lichtenštejnsko s 26,4 %. V tabulce č. 3 jsou zaznamenány průměrné velikosti farem v jednotlivých státech.

- 12 -

Tab. 1 Výměra půdy v ekologickém zemědělství s uvedením prvních dvaceti států (Šarapatka a kol., 2006) Stát Hektary v EZ Stát Hektary v EZ Austrálie 12 126 633 Chile 639 200 Čína 3 466 570 Francie 534 037 Argentina 2 800 000 Kanada 488 752 Itálie 954 361 Bolívie 364 100 USA 889 048 Rakousko 344 916 Brazílie 887 637 Mexiko 295 046 Německo 767 891 Česká republika 260 120 Uruguay 759 000 Peru 260 000 Španělsko 733 182 Řecko 249 488 Velká Británie 690 270 Ukrajina 241 980 Tab. 2 Procentický podíl ekologického zemědělství z celkové výměry zemědělské půdy s uvedením prvních dvaceti států (Šarapatka a kol., 2006) % EZ z celkové % EZ z celkové Stát zem.půdy Stát zem.půdy Lichtenštejnsko 26,4 Uruguay 5,1 Rakousko 13,53 Slovinsko 4,55 Švýcarsko 11,33 Německo 4,52 Finsko 7,31 Velká Británie 4,39 Švédsko 6,8 Slovensko 4,19 Itálie 6,22 Chile 4,19 Česká republika 6,09 Norsko 3,95 Dánsko 5,76 Španělsko 2,87 Portugalsko 5,42 Řecko 2,72 Estonsko 5,17 Austrálie 2,71 Tab. 3 Průměrné velikosti ekofarem (Šarapatka a kol., 2006) do 20 ha 20 - 40 ha 40 - 60 ha 100 - 200 ha Rakousko Itálie Německo Velká Británie Švýcarsko Španělsko Švédsko Maďarsko Finsko Portugalsko Dánsko Francie

300 - 700 ha Česká republika Slovenská republika

3.1.2 Historie a vývoj ekologického zemědělství v ČR Základy ekologického zemědělství v ČR byly položeny samotnými zemědělci v roce 1989. Jednalo se zejména o skupinu agronomů z Moravy, vědeckých a odborných pracovníků, kteří založili „Odbornou skupinu pro alternativní zemědělství“ (1988). Členové této skupiny převzali základní informace ze zahraničí (bylo to zejména od organizace IFOAM, ze Švýcarska a z Maďarska) a začali podnikat praktické kroky

- 13 -

pro ověřování ekologického zemědělství v našich podmínkách, tedy v podmínkách ČR. Přechodné období k ekologickému zemědělství bylo vyhlášeno v roce 1989 ve třech podnicích: v JZD Dubicko (zelinářství Leština), v Nových Losinách v Jeseníkách (tehdejší Státní statek Hanušovice) a ve Starém Hrozenkově v Bílých Karpatech (tento podnik – nynější ZD Starý Hrozenkov, hospodaří ekologicky dodnes a je tak nejstarším ekologickým statkem v ČR). První Bulletin alternativního zemědělství byl vydán v roce 1989. S mírnými změnami ho dodnes vydává svaz PRO-BIO. V roce 1990 byla zřízena na Ministerstvu zemědělství ČR funkce náměstka ministra odpovědného za ekologické zemědělství. V ČR byly přijaty rámcové směrnice IFOAM a následovaly první dotace. V tomto období vzniklo i pět svazů ekologických zemědělců (PRO-BIO Šumperk, Libera Praha, Biowa Chrudim, Naturvita Třebíč a Altervin Velké Bílovice). Největší a nejstarší z nich je svaz PRO-BIO, který působí na území ČR dodnes (Šarapatka a kol., 2006). Stabilizace ekologického zemědělství proběhla v období 1994 – 1998. Ve stejné době se rozvíjí i národní trh s biopotravinami. V roce 1999 byla založena kontrolní organizace KEZ o.p.s., která byla pověřena MZe ČR ke kontrolní činnosti v ekologickém zemědělství (KEZ, 2010). Rok 2000 byl významný tím, že byl přijat zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství, který nabyl účinnosti 1. 1. 2001. Další rozvoj ekologického zemědělství byl poměrně rychlý a je zaznamenán v tabulce č. 4 vývojem výměr ekologicky obhospodařovaných ploch a počtem ekologických podniků. Můžeme vidět, že počty ekofarem i výměra zemědělské půdy v EZ každým rokem stoupaly. V roce 1990 existovaly pouze 3 hospodařící ekofarmy a v roce 2010 bylo těchto farem už 3 517, což je opravdu velký nárůst, který se uskutečnil během 20 let. Podobné je to i u výměry zemědělské půdy, která byla v roce 1990 pouhých 480 ha a v roce 2010 tato půda zabírala 448 202 ha, což je 11 % ZPF.

- 14 -

Tab. 4 Vývoj výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR (MZe, 2012) Meziroční Počet farem Výměra zem. % podíl z celkové nárůst hospodařící v výměry půdy v Rok EZ půdy v EZ (ha) výměry ZPF EZ 1990 3 480 1991 132 17 507 0,41 1992 135 15 371 0,36 -12 % 1993 141 15 667 0,37 2% 1994 187 15 818 0,37 1% 1995 181 14 982 0,35 -5 % 1996 182 17 022 0,4 14 % 1997 211 20 239 0,47 19 % 1998 348 71 621 1,67 254 % 1999 473 110 756 2,58 55 % 2000 563 165 669 3,86 50 % 2001 564 217 869 5,09 32 % 2002 721 235 136 5,5 8% 2003 810 154 995 5,97 8% 2004 836 236 299 6,16 -7 % 2005 829 254 982 5,98 8% 2006 963 281 535 6,61 10 % 2007 1 318 312 890 7,36 11 % 2008 1 946 341 632 8,04 9% 2009 2 689 398 407 9,38 18 % 2010 3 517 448 202 10,59 11 % 2011 3 920 482 927 11,40 7% V tabulce č. 5 a 6 je zaznamenán vývoj struktury půdního fondu v EZ v ČR od roku 2001 až po rok 2011. Z údajů, které jsou uvedeny v tabulce, je evidentní absolutní převaha trvalých travních porostů (dále jen TTP), jejich podíl se drží na úrovni 82 %. Podíl orné půdy mírně stoupá a dostává se na úroveň 12 %.

- 15 -

Tab. 5 Vývoj struktury půdního fondu v EZ v České republice v ha (MZe, 2012) Trvalé Ostatní Orná půda TTP kultury plochy Celkem 19 164 195 633 963 2 354 rok 2001 218 114 19 536 211 924 898 2 778 rok 2002 235 136 19 637 231 683 928 2 747 rok 2003 254 995 19 694 235 379 1 170 7 056 rok 2004 263 299 20 766 209 956 820 23 440 rok 2005 254 982 23 479 232 190 1 196 24 671 rok 2006 281 536 29 505 257 899 1 870 23 616 rok 2007 312 890 rok 2008 35 178 281 596 3 105 21 753 341 632 44 906 329 232 4 331 19 890 rok 2009 398 359 54 717 369 057 5 939 18 054 rok 2010 447 767 59 281 398 060 7 428 18 158 rok 2011 482 927 Tab. 6 Vývoj podílu jednotlivých kultur EZ v České republice v % (MZe, 2012) Trvalé Ostatní Orná půda TTP kultury plochy Celkem 8,78 89,69 0,45 1,08 rok 2001 100 8,31 90,13 0,38 1,18 rok 2002 100 7,70 90,86 0,36 1,08 rok 2003 100 7,50 89,40 0,40 2,70 rok 2004 100 8,10 82,40 0,30 9,20 rok 2005 100 8,34 82,50 0,42 8,74 rok 2006 100 9,43 82,42 0,60 7,55 rok 2007 100 rok 2008 10,3 82,42 0,91 6,37 100 11,3 82,65 1,09 4,96 rok 2009 100 12,27 82,38 1,33 4,02 rok 2010 100 12,29 82,42 1,54 3,75 rok 2011 100 3.1.3 Cíle ekologického zemědělství Cílem ekologického zemědělství je produkovat kvalitní biopotraviny, chránit životní prostředí, přírodu a její zdroje a spoluvytvářet harmonickou kulturní krajinu. Ale kromě toho i pečovat o pestrost života, vytvářet slušné životní podmínky pro člověka a chovaná zvířata, a tím udržet zemědělství jako tradiční obor lidské činnosti. Principy ekologického zemědělství dbají na (Ekologické zemědělství v Jihomoravském kraji, 2006, Šarapatka a kol., 2006): •

udržení a zlepšení dlouhodobé úrodnosti půdy a její ekologické funkce

•

využívání všech odpadů ze zemědělské produkce pro výrobu organických hnojiv

- 16 -

•

práce v co nejvíce uzavřeném systému, využívání místních zdrojů, minimalizace ztrát

•

produkce potravin o vysoké nutriční hodnotě bez cizorodých látek, krásných na pohled, se skvělou chutí a vhodných pro skladování a další zpracování

•

odmítnutí syntetických minerálních hnojiv a pesticidů (minimalizace používání neobnovitelných zdrojů energie)

•

vytvoření takových podmínek pro chov hospodářských zvířat, které odpovídají jejich potřebám a humánním a etickým zásadám (způsob chovu musí zvířatům umožnit přirozené chování včetně pohybu venku, jejich zdravý růst, vývoj a reprodukci)

•

to, aby umožnily zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a uspokojení z práce (ekologický způsob hospodaření vyžaduje hluboký zájem a zodpovědnost)

•

udržení osídlení venkova a zachování tradičního rázu kulturní zemědělské krajiny

3.1.4 Rostlinná produkce v ekologickém zemědělství Zemědělec, který ekologicky hospodaří na svém pozemku, nemá k dispozici řadu podpůrných prostředků. Proto je důležité, aby znal důkladně biologické zákonitosti a využíval je (Šarapatka a kol., 2006). Dle Červenky a Kovářové (2005) jsou základy úspěchu rostlinné produkce v ekologickém zemědělství shrnuty do následujících 7 bodů: 1) Přirozená půdní úrodnost Dosažení a udržení přirozené půdní úrodnosti je v ekologickém zemědělství zajišťováno všestrannou podporou mikrobiální aktivity půdy, pravidelným dodáváním organické hmoty, šetrným obdělávání půdy, zlepšování půdní struktury, udržováním půdy co nejdelší dobu pod vegetačním krytem a vhodným střídáním plodin. 2) Pestrý a vyvážený osevní postup Struktura plodin v osevním postupu musí zabezpečit produkci píce pro hospodářská zvířata (bilance krmiva a steliva) a tržní produkce, ale současně musí plnit funkci ochrany a stabilizace životního prostředí.

- 17 -

V osevních postupech, které jsou prováděny na ekologicky obhospodařovaných pozemcích, nesmí obilniny a jiné „zhoršující“ plodiny, přesáhnout 50 % výměry. Leguminózy, tj. luskoviny a zvláště jeteloviny mají být zastoupeny na 25 – 30 % ploch, především kvůli bilanci dusíku. Okopaninový hon přispívá k omezení plevelů. Je nutné dodržovat tyto základní zásady osevních postupů: •

co největší využívání zeleného hnojení, podsevů a meziplodin pro stále zakrytí povrchu půdy v podzimních a zimních měsících

•

střídat plodiny s různou konkurenční schopností vůči plevelům (ozimy a jařiny, širokolisté a málo zakrývající povrch, pomalu se vyvíjející či jinak málo konkurující plevelům s rychlerostoucími apod.)

•

udržovat odstup plodin v osevních postupech podle fytosanitárních zásad a ztížit či zabránit přežívání škodlivých organismů v půdě

3) Výživa – hnojení půdy a rostlin Základem harmonické výživy rostliny v ekologickém zemědělství je hnojení organickou hmotou. Cílem je dosáhnout co nejvíce uzavřeného koloběhu živin s minimálními ztrátami. Většina hnojiv (alespoň 70 %) má pocházet z vlastního podniku. Organická hnojiva, která jsou pořízena z konvenčního podniku, musí být kompostována a musí vyhovovat normě pro průmyslové komposty. 4) Volba druhů a odrůd rostlin Pro pěstování v ekologickém zemědělství se musí vybírat takové druhy a odrůdy, které mají vlastnosti vhodné pro dané stanovištní podmínky a mají vysokou odolnost vůči chorobám a škůdcům a dobrou konkurenční schopnost vůči plevelům. Vhodné jsou druhy odrůdy, které mají vyšší schopnost tvorby kořenové hmoty, lepší osvojování živin z půdy, zvláště pak rychlým osvojením na jaře u ozimů, rychlou tvorbu nadzemní hmoty zpočátku vegetace, ale pomalejším růstem i vývinem během vegetace. 5) Druhové a odrůdové směsi Pokud na pozemku převládne jeden druh nebo odrůda, vytváří se podmínky pro šíření chorob a škůdců a plevelů s nimi životně spojených. Smíšené porosty se jeví jako odolnější vůči škodlivým činitelům.

- 18 -

6) Regulace plevelů V ekologickém zemědělství se nesnažíme plevele úplně vyhubit, ale omezit pod práh škodlivosti. Převládají hlavně preventivní opatření – těmito opatřeními se snažíme hlavně odstranit příčiny, které vedou nebo mohou vést k neúměrnému rozšíření plevelů. Pícniny a také častěji sečené husté porosty jetelotravních směsek významně přispívají k omezení všech plevelů. Preventivní opatření by měla být doplněna přímými zásahy – nejčastěji se používají mechanické prostředky (plečky, brány, kypřiče). 7) Regulace chorob a škůdců Regulace chorob a škůdců je založena především na prevenci. Využívají se příznivé efekty střídání plodin – odstup v osevních postupech, tolerance a rezistence odrůd k chorobám a škůdcům, pěstování druhových a odrůdových směsí, výběr vhodných stanovišť, agrotechnická opatření apod. Proti škůdcům lze především použít ptactvo a hmyz, kteří jsou jejich přirozenými nepřáteli. Kromě preventivních opatření je možno použít feromony, světelné lapače, lepové a lapací pásy, mechanická setřásala či ruční sběr, biopesticidy, rostlinné extrakty a další látky povolené legislativou. Je zakázané používat syntetické přípravky proti chorobám a škůdcům, moření a sterilizaci půdy chemickými prostředky (Červenka, Kovářová, 2005). 3.1.5 Živočišná produkce v ekologickém zemědělství Chov hospodářských zvířat je nedílnou součástí ekologického zemědělství (Šarapatka a kol., 2006). Základním požadavkem pro chov zvířat v ekologickém zemědělství, je vytvořit zvířatům co nejpřirozenější životní podmínky. Ustájení zvířat musí odpovídat fyziologickým a etologickým potřebám zvířat. V ekologickém zemědělství jsou zakázány klecové chovy, ustájení na roštech a trvalé vazné ustájení bez přístupu do výběhu nebo na pastvu (Moudrý, Prugar, 2001). Způsob ustájení nesmí u zvířat vyvolat stres. Zvířatům má být umožněno najít dostatek suchého prostoru pro odpočinek. Minimální plocha lože pro skot je 6 m2, u ovcí a koz 1 m2. U matek s mláďaty se minimální plocha zdvojnásobuje. Velikost stáda nemá přesahovat u ovcí 40 kusů, u prasat 30 kusů (Červenka, Kovářová, 2005).

- 19 -

Zvířata musí mít dostatek volného pohybu včetně pastvy a musí být přiměřeně chráněna proti extrémům počasí (Moudrý, Prugar, 2001, Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova při Evropské komisi, 2012). Principem péče o zdraví je prevence (zdraví zvířat, ale také schopnost odolávat infekci, parazitům, metabolickým potížím a schopnost rychlého zahojení poranění). V případě léčby zvířat musí být hlavním cílem vyhledání a také odstranění příčin, které způsobily snížení přirozené imunity (je osvědčena účinnost léčby homeopatickými a neuropatickými způsoby – má tedy přednost před konvenčním léčením) (Moudrý, Prugar, 2001). Při chovu zvířat je zakázáno: •

používat simulátory růstu, syntetické zchutňovače krmiv, konzervační látky a močovinu

•

rutinní aplikace léčiv, stimulátorů, retardantů, hormonů (včetně hormonální synchronizace říje) a přenos embryí

•

chovat organismy vzniklé na základě genových manipulací nebo používat produkty z nich odvozené a zkrmovat produkty z nich pocházející (Moudrý, Prugar, 2001)

•

mrzačení zvířat jako kupírování boltců, ocasů, kauterizace zobáků (Červenka, Kovářová, 2005) V knize Ruth Harrisonové, Animal Machines, byla zveřejněna kritika životních

podmínek hospodářských zvířat v intenzivních chovech. To byl podnět k tomu, aby Brambellova komise (sestavena Britským parlamentem) roku 1965 provedla první inspekci životní pohody hospodářských zvířat a navrhla, že by všechna zvířata měla mít přinejmenším možnost „vstát, lehnout si, otočit se, očistit si tělo a natáhnout končetiny“. Tyto minimální požadavky vešly ve známost jako „pět svobod“ (Šarapatka a kol., 2006). Šestou svobodu navrhl přidat J. Webster. Znění 5 a 1 svobody podle Šarapatky, Urbana (2006) a Webstera (1999): 1. Svoboda od hladu a žízně - nerušeným přístupem k čerstvé vodě a krmivu zaručujícím plné zdraví a tělesnou zdatnost

- 20 -

2. Svoboda od nepohodlí - poskytnutím odpovídajícího prostředí včetně úkrytu a pohodlného místa k odpočinku 3. Svoboda od bolesti, zranění a onemocnění - prevencí anebo rychlou diagnózou a léčením 4. Svoboda od strachu a stresu - zajištěním takového prostředí a zacházení, při kterém bude vyloučeno psychické strádání 5. Svoboda projevit přirozené chování - poskytnutím dostatečného prostoru, vhodného prostředí a společnosti zvířat téhož druhu 6. Svoboda vykonávat volně a osobně kontrolu nad vlastní životní pohodou - a tím se vyhnout nejen utrpení, ale i stavu umrtvující nečinnosti – i tuto svobodu by se mělo dařit naplňovat pro naprostou většinu života zvířat. 3.1.6 Vývoj a aktuální stav legislativy V roce 1993 byl Ministerstvem zemědělství vydán první právní předpis pro ekologické zemědělství. Šlo o Metodický pokyn, který významně přispěl k rozvoji ekologického zemědělství v ČR (na jeho základě byla dána jasná pravidla pro hospodaření a kontrolu ekologického zemědělství). Dne 1. 1. 2001 vešel v platnost zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a prováděcí vyhláška, později nahrazena vyhláškou č. 16/2006 Sb. Kromě toho Ministerstvo zemědělství vydává metodické pokyny upravující některé dílčí problematiky v rámci ekologického zemědělství (udělování výjimek, registrační proces a přechodné období atd.). Vstupem do Evropské unie jsou pro ČR dána pravidla ekologického zemědělství nařízeními Evropské unie. V současnosti platí nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) 2092/91 a prováděcím nařízením Komise (ES) 889/2008, kterým se stanoví pravidla k nařízení Rady (ES) 834/2007 o ekozemědělství. Soubor legislativy je doplněn nařízením Komise (ES) 1235/2008, kterým jsou stanovena prováděcí pravidla

- 21 -

pro dovoz biopotravin ze třetích zemí. Tato nařízení jsou postupně novelizována a doplňována o pravidla pro další druhy produkce. Otázku státní podpory ekologického zemědělství nebo poskytování dotací pro ekologické zemědělství v současné době řeší nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatření (MZe, 2012, KEZ, 2012, Červenka, Kovářová, 2005). 3.1.7. Dotace v ekologickém zemědělství Státní podpora ekologických zemědělců a výrobců biopotravin je od roku 2007 řešena v rámci Programu rozvoje venkova 2007 – 2013 (PVR), který nahradil Horizontální plán rozvoje venkova (HPRV) a podporu z Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Ekologické zemědělství je podporováno v rámci tzv. Agroenvironmentálních opatřeních (AEO). Od roku 2007 nově registrované subjekty ekologického zemědělství mohou čerpat bodové zvýhodnění u opatření v rámci Osy I a III PVR. Ekozemědělci mají tedy velkou šanci, že jejich projekt bude schválen a financován (MZe, 2012). Ekologičtí zemědělci mohou nově čerpat finanční prostředky i z národních dotací (tj. dle tzv. Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě §2 a §2d zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství), kdy byl od roku 2009 rozšířen dotační titul „1.R. Podpora restrukturalizace ovocných sadů“ i na výsadbu ekologických ovocných sadů (Bioinstitut, 2012). Výše plateb v ekologickém zemědělství je stanovena v EUR na celé období (2007 – 2013), a to následovně podle zemědělské kultury (Bioinstitut, 2012): -

orná půda – 155 EUR/ha

-

travní porosty – 89 EUR/ha ekofarmy bez souběhu

-

travní porosty – 71 EUR/ha ekofarmy se souběhem

-

trvalé kultury – 849 EUR/ha (intenzivní sady, vinice, chmelnice)

-

trvalé kultury – 510 EUR/ha (extenzivní sady)

-

zelenina a speciální byliny na orné půdě – 564 EUR/ha.

Od roku 2007 jsou i výrobci biopotravin bodově zvýhodněni a to v Ose I PRV v rámci opatření Přidané hodnoty zemědělským i potravinářským produktům. Toto opatření je zaměřeno na podporu výkonnosti zpracovatelských podniků a na rozvoj inovací v oblasti biopotravin. Podpora je zaměřena na hmotné a nehmotné investice,

- 22 -

které se týkají zpracování, uvádění na trh, vývoje nových produktů, procesů a technologií biopotravin (MZe, 2012). 3.1.8 Porovnání a rozdíly mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím Dle Petra a Dlouhého (1992) je porovnání ekologického a konvečního zemědělství následující: Ekologické zemědělství: 1) Upřednostňování kvality. 2) Ekologická a biologická rovnováha se klade před ekonomické požadavky. 3) Mnohostranný provoz. 4) Pestrý osevní postup. 5) Používání převážně organických statkových hnojiv. 6) Pěstitelský systém jako takový působí proti výskytu chorob, škůdců a plevelu. Konvenční zemědělství: 1) Upřednostňování kvantity. 2) Ekonomická rentabilita se klade před požadavek biologické a ekologické rovnováhy. 3) Silně specializovaný provoz. 4) Jednostranný osevní postup. 5) Používání anorganických a lehce rozpustných hnojiv. 6) Používání pesticidů. Ekologické zemědělství má více pozitivních efektů na ochranu přírodních prvků a na krajinu než zemědělství konvenční. Ekologické hospodaření podporuje vyšší biodiverzitu flóry a fauny na obhospodařovaných plochách a v okolních biotopech. Je zde také vyšší diverzita pěstovaných plodin (PRO-BIO LIGA, 2010). Na ekologicky obhospodařovaných plochách bývá zaznamenán vyšší obsah organické hmoty v půdě, větší oživení, vyšší biologická aktivita, lepší fyzikální vlastnosti a lepší schopnost jímat vodu. Tyto pozemky mají také vyšší potenciál k ochraně půdy před erozí (PRO-BIO LIGA, 2010, Šarapatka, Niggli, 2008). Velmi důležitá je také ochrana podzemních a povrchových vodních zdrojů, protože vzniklá kontaminace může znamenat riziko při spotřebě vody člověkem, také

- 23 -

v živočišné produkci a narušuje vodní biocenózy. Velkou část tohoto znečištění způsobuje zejména živočišná výroba. Ekologické zemědělství ve většině případů vykazuje menší nebo maximálně stejné množství vyplavovaných dusičnanů při srovnání s konvenčním zemědělstvím. Výzkumy dokazují, že u ekologického zemědělství je až o 50 % méně vyplavovaných živin na hektar

než u konvenčního zemědělství.

Z hlediska kontaminace vodních zdrojů pesticidy není ekologické zemědělství rizikové. Lze říci, že ekologické zemědělství znamená menší riziko pro povrchové i podzemní vody, a proto bývá i tento způsob hospodaření doporučován i do ochranných pásem vodních zdrojů (Šarapatka a kol., 2006, PRO-BIO LIGA, 2010). Při krmných pokusech u různých druhů zvířat, jimž byla podávána potrava, která pocházela z ekologického zemědělství, byla dokázána zvýšená fyzická aktivita, rozmnožovací schopnost, lepší celkový zdravotní stav a životaschopnost (Prugar, 1999).

3.1.9 Stav ekologických zemědělců k 31. 12. 2011 Dle seznamů ekologických zemědělců vydaného Ministerstvem zemědělství k 31. 12. 2011 bylo v ČR registrováno celkem 3 920 ekozemědělců. V grafu č. 1 je znázorněn počet ekozemědělců v jednotlivých krajích ČR. Na prvním místě v rámci celé republiky se s největším zastoupením ekologických zemědělců (526) nachází Jihočeský kraj. Na druhém místě je kraj Plzeňský, který má 412 ekozemědělců a na třetím místě je kraj Moravskoslezský s 375 zemědělci hospodařícími ekologickým způsobem. V ČR je ekologické hospodaření na velmi dobré úrovni a každým rokem stoupá počet zemědělců, kteří hospodaří ekologickým způsobem. Výměra zemědělské půdy ekologického zemědělství k 31. 12. 2011 zaujímala 482 927 ha.

- 24 -

Graf č. 1 Počet ekologických zemědělců v jednotlivých krajích ČR k 31. 12. 2011 (MZe, 2011, graf vlastní) Jihočeský Plzeňský 5%

4%

5%

0%

Moravskoslezský

14%

6%

11%

Zlínský Vysočina Jihomoravský

6%

Středočeský Olomoucký 10%

6% 7% 8%

9%

9%

Ústecký Liberecký Královehradecký Karlovarský Pardubický Hlavní město Praha

- 25 -

3.2 Obecná charakteristika biopotravin 3.2.1 Základní pojmy Biopotravina je potravina vyrobená za podmínek uvedených v zákoně o ekologickém zemědělství a splňující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními předpisy, na něž bylo vydáno osvědčení o biopotravině (Moudrý, Prugar, 2001). Biopotravina je potravinářský výrobek získaný z bioproduktů a omezeného množství povolených přísad vymezeným technologickým postupem podle zvláštního předpisu a pod kontrolním režimem (Moudrý, 1997). Bioprodukt je podle zákona o ekologickém zemědělství surovina rostlinného nebo živočišného původu, získaná v ekologickém zemědělství a určená na základě osvědčení k výrobě biopotravin (Moudrý, Prugar, 2001). Ostatní bioprodukt – certifikovat lze také biokrmivo, bioosivo a biosadbu. Ostatní bioprodukt je podskupina bioproduktů, protože i ostatní bioprodukt splňuje definice bioproduktu (Zákon č. 242/2000 Sb.). Výrobce biopotravin je osoba, která vyrábí biopotraviny za účelem jejich uvádění do oběhu (Červenka, Kovářová, 2005). Ekologický podnikatel je osoba podnikající zemědělsky na ekofarmě, je registrována podle zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství (Zákon č. 242/2000 Sb.). Přechodné období je období, v průběhu kterého se uskuteční přeměna zemědělského hospodaření na ekologické zemědělství (Červenka, Kovářová, 2005). Uvádění do oběhu jsou všechny formy nabízení k prodeji, skladování, balení, přeprava pro potřeby prodeje a dovoz za účelem prodeje (Zákon č. 242/2000 Sb.). 3.2.2 Výroba biopotravin Biopotraviny se vyznačují vysokou kvalitou, mají výraznou nefalšovanou chuť. A navíc jsou to potraviny ekologicky, eticky a sociálně akceptovatelné. Jejich koupí investujeme peníze nejen do vlastního zdraví, ale i do životního prostředí a našeho - 26 -

venkova (Biopotraviny, 2012). Bioprodukty nejsou vhodné k přímé konzumaci. Proto je potřeba je zpracovat, zušlechtit a přeměnit na biopotraviny (Moudrý, 1997). Výrobcem biopotravin je každá osoba, která vyrábí biopotraviny za účelem jejich uvádění do oběhu. Výrobou se rozumí čištění, třídění, upravování nebo zpracování bioproduktů. Při činnosti, kterou se získávají bioprodukty, je nutné dodržovat zákonem stanovené podmínky, které jsou vymezeny pro rostlinnou i živočišnou výrobu. Při zpracování bioproduktů na biopotraviny je nutné dodržovat šetrné postupy, způsobující minimální fyzikální, chemické a biologické změny (Červenka, Kovářová, 2005). Cílem je, aby se ke spotřebiteli dostávaly produkty, které si zachovají svůj přirozený charakter, barvu, vůni a chuť. Toho všeho se dosahuje u bioproduktů bez použití chemických barviv, konzervačních látek a podobně. Biopotraviny mají vyšší obsah vitamínů, minerálů a stopových prvků, neohrožují naše zdraví vysokou koncentrací chemických látek a jejich chuť je intenzivnější (Naše výživa, 2012). Výrobce biopotravin smí zpracovávat bioprodukty pouze takovými postupy, které vedou k zajištění ekologické integrity produkce, tzn. (Červenka, Kovářová, 2005): •

veškeré zpracování produktů musí probíhat v provozech zcela a zřetelně prostorově nebo časově oddělených od provozu, kde se zpracovávají suroviny vyrobené konvenčními postupy

•

během skladování a dopravy bioproduktů musí být učiněna nezbytná opatření, zajišťující ochranu bioproduktů před možnou kontaminací a jejich oddělení od surovin vyráběných konvečními postupy. Celý výrobní postup musí být zajištěn účinným a dokumentovaným kontrolním

systémem k získání záznamů, díky nimž může kontrolní orgán sledovat (Červenka, Kovářová, 2005): •

původ, vlastnosti a množství bioproduktů, přidaných látek a pomocných látek, které byly dodány do výrobní jednotky

•

vlastnosti a množství produktů, které opustily výrobní jednotku

- 27 -

•

všechny další informace, které mohou být vyžadovány pro účely prováděné kontroly výrobních operací, jako jsou údaje o původu, vlastnostech a množství přísad a přídatných látek, o výrobních zařízeních a o složení výrobků

3.2.3 Kvalita biopotravin Kvalita biopotravin není doposud nikde ve světě legislativně definována, tedy kromě základního požadavku, že byly vyprodukovány a kontrolovány podle zásad a nařízení EU. Samozřejmostí je, že biopotraviny musí splňovat limity příslušných jakostních a hygienických norem, které jsou určené pro běžné potraviny. U produktů, které jsou vypěstovány ekologickým způsobem, lze očekávat, že mají vyšší hygienickou a velmi často i nutriční hodnotu, lepší skladovatelnost a senzorickou hodnotu než u produktů konvenčních (Moudrý, Prugar, 2002). Kvalita u biopotravin je tedy chápána jako výsledek kvality celého procesu (tedy od vypěstování, zpracování, skladování až po distribuci). Dle Červenky a Kovářové (2005) musí biopotravina vyhovovat základním kritériím na zdravotní bezpečnost a způsobilost k lidské spotřebě. Tyto zásady jsou formulovány následovně: •

potraviny musí být zdravotně nezávadné a mít potřebnou biologickou hodnotu

•

nesmí vzbuzovat odpor

•

nesmí být neznámého původu

•

k výrobě a úpravě se smí používat přídatné látky, barviva, konzervační látky, aromatické látky a jiné přísady jen v druhu, v množství a za podmínek stanovených platnými předpisy

•

veškeré dovážené potraviny musí vyhovovat předpisům ČR Lze tedy říci, že kvalita je obecně dána mírou uspokojení potřeb konzumenta

(Červenka, Kovářová, 2005). Nutriční kvalita (nebo také výživová kvalita) vyjadřuje obsah látek, které jsou příznivě uplatněny v lidské výživě, jejich vnitřní stavbě a vzájemné poměry. Jedná se tedy především o bílkoviny s výhodnou aminokyselinovou skladbou, dieteticky významné polysacharidy (potravinová vláknina), tuky obsahující esenciální nenasycené mastné kyseliny, vitamíny, enzymy, nezbytné minerální prvky atd. (Moudrý, Prugar, 2002). Zpráva, která byla zveřejněná v prestižním vědeckém časopise Agronomy for

- 28 -

Sustainable Development pod názvem „Nutritional quality and safety of organic food“ („Nutriční kvalita a bezpečnost biopotravin“), potvrzuje, že biopotraviny obsahují vyšší hodnoty nutričních látek, antioxidantů a pro zdraví člověka jsou lepší (Bio-info, 2012). Dalším výzkumem bylo prokázáno, že vyšší obsah vitamínu C mají brambory a mrkev v biokvalitě. Více minerálů a antioxidačních látek má bioovoce a biozelenina. V biomléce je obsaženo větší množství vitamínu E a tzv. omega mastných kyselin, které mají pozitivní vliv na oběhový systém u člověka. U biomasa bylo zjištěno také více mastných kyselin (Škvařilová, 2012, MZe, 2012). Technologická kvalita zahrnuje vhodnost plodiny pro různé formy zpracování v průmyslu i v kuchyni (loupatelnost, výtěžnost, barevnou stálost, vhodnost k vaření, pečení atd.), odolnosti při transportu, skladovatelnost (produkty ekologického zemědělství se zpravidla vyznačují lepší skladovatelností), aj. (Moudrý, Prugar, 2002). Biopotraviny obsahují nižší obsah vody a to vede k jejich lepší skladovatelnosti. U konvenčních produktů mohou být ztráty způsobené skladováním produktů až o 25 % vyšší (Moudrý, 1997). Biopotraviny se také méně kazí (jsou vyzrálejší a obsahují více sušiny) (Merhaut, 2012). Senzorická kvalita patří mezi významné parametry hodnocení. Jednotlivé výrobky jsou rozřazeny do jakostních tříd podle senzorických hodnot jako je neporušenost, velikost, barva, tvar, odrůdová čistota, vůně, chuť, atd. Pro jednotlivé třídy je normou předepsána hmotnost, velikost, tvar, barva a vnější vzhledová bezchybnost. Tedy parametry jsou směrodatné pro cenovou relaci (Moudrý, Prugar, 2001). Bioprodukty nejsou chemicky ošetřeny, a proto se mohou vyskytnout tzv. vady na kráse (např. strupovitost u jádrového ovoce, nedostatečnost zbarvení, nevyrovnaný tvar a velikost a další (Moudrý, 1997). Tím, že biopotraviny obsahují méně vody, jsou tužší a mají houževnatější texturu. Nižší obsah vody způsobuje omezené dusíkaté hnojení, které zabezpečuje rychlejší růst u konvenčních potravin (Červenka, Kovářová, 2005). U bioproduktů je přírodní vůně a chuť vnímána jako přirozenější, intenzivnější a výraznější (Moudrý, 1997). Při tzv. slepých ochutnávkách (zejména mléka, masa a zeleniny) bývají bioprodukty lépe hodnoceny (Merhaut, 2012). Mezi rozhodující faktory u senzorické kvality patří volba odrůdy, klima, vlastnosti půdy, období sklizně a posklizňová péče (Moudrý, 1997).

- 29 -

Hygienická kvalita vyjadřuje zejména stupeň kontaminace produktů cizorodými látkami. Zdravotní hledisko je hlavní motivací zájmů spotřebitelů o biopotraviny. U produktů ekologického zemědělství, tedy u biopotravin a bioproduktů, lze očekávat významné zlepšení hygienické kvality ve srovnání s konvenčními produkty, protože způsob chovu zvířat a pěstování rostlin vytváří předpoklady k tomu, aby produkty ekologického zemědělství byly méně zatíženy např. toxickými kovy, rezidui dusičnanů, pesticidů apod. (Červenka, Kovářová, 2005, Moudrý, Prugar, 2002). Výzkumy ukázaly, že obsah mykotoxinů je v produktech ekologického zemědělství na stejné nebo nižší úrovni než u ostatních potravin. Průzkumy trhu v zahraničí potvrdily, že zdravotní hledisko je hlavní motivací zájmu spotřebitelů o biopotraviny (MZe, 2012). Mikrobiologická a mykotoxikologická kvalita je v posledních letech ostře sledovaná po celém světě. Je to hygienická hodnota cereálií z hlediska jejich mikrobiologické a mykotoxikologické kvality. Tato kvalita souvisí s vývojem nových mikrobiologicky citlivých potravin a rostoucími požadavky na jejich skladovatelnost, s uplatněním obilnin v případě některých dietních potravin, v dětské výživě a také se vzrůstající přecitlivělostí populace na alimentární alergeny (Moudrý, Prugar, 2001). Některé plísně přinášejí největší riziko. Při hledání vhodných obranných opatření je potřeba zaměřit se především na prevenci (Moudrý, Prugar, 2002). Konzumenti od biopotravin očekávají zvýšenou ochranu před zdraví ohrožujícími činiteli a jistotu nezávadnosti hygienické kvality (Moudrý, Prugar, 2001). Při pokusech, které byly prováděny v zahraničí, zaměřených na kontaminaci zrna obilnin polními a skladištními plísněmi, nebyly zjištěny žádné průkazné rozdíly mezi ekologickým a konvečním způsobem pěstování (Moudrý, Prugar, 2002). 3.1.4 Značení biopotravin Bioprodukt, který slouží jako surovina k výrobě biopotravin, musí být označen jako ekologický výrobek, tzn. že k jeho názvu se uvede slovo „bio“ a identifikační kód kontrolní organizace, která jej certifikovala, včetně informace o původu surovin. Takto můžeme označit jen rostlinné a živočišné produkty, na které kontrolní orgán vydal osvědčení o původu bioproduktu (Moudrý, Prugar, 2001).

Na obalech biopotravin je možné použít slovní označení „ekologický“ a „biologický“, včetně jejich odvozenin „bio“ či „eko“ (Obr. 1, 2). Značení biopotravin

- 30 -

podléhá evropské legislativě Nařízení Rady (ES) 834/2007 a prováděcímu Nařízení Komise (ES) 889/2008 (MZe, 2012). Biopotraviny se označují z důvodu jednoznačné identifikace biopotravin na trhu.

Obr. 1 Logo biopotravin pro Českou republiku, tzv. biozebra (MZe, 2012)

Obr. 2 Logo biopotravin pro Evropskou unii (MZe, 2012) „Ekoznačku“ může používat pouze ten výrobce, jehož potravinářský výrobek: •

splnil všechny legislativně stanovené podmínky pro ekologické zemědělství

•

prošel přísnou kontrolou jedné z kontrolních organizací podléhající Ministerstvu zemědělství

•

obdržel „certifikát o původu biopotraviny“ (Country life, 2012)

3.1.5 Kontrolní organizace Pravost a skutečná ekologická kvalita bioproduktů a biopotravin je zaručena nezávislým kontrolním a certifikačním systémem. Kontrolní organizace přísně kontrolují dodržování stanovených pravidel. Kontrola musí probíhat na všech stupních výroby a zpracování. Ekologičtí zemědělci, zpracovatelé biopotravin i obchodníci s bioprodukcí jsou zařazeni do systému nezávislé a nepřetržité kontroly.

- 31 -

Tzv. řádná ohlášená kontrola je prováděna nejméně 1x za rok. Tato kontrola zahrnuje celkovou kontrolu hospodaření podniku, tedy u zemědělců veškeré pozemky, plodiny, stáje, zvířata, budovy, provozy, používaná hnojiva a jiné prostředky, označování, provozní a účetní evidenci. Dále mohou být v podniku prováděny také neohlášené kontroly, které jsou dvojího druhu: nařízené a namátkové (Červenka, Kovářová, 2005). Ekologičtí zemědělci si kontrolní organizaci vybírají sami. V současné době si mohou zvolit jednu ze tří kontrolních organizací: KEZ, o.p.s. (Kontrola ekologického zemědělství, obecně prospěšná společnost) - je první česká akreditovaná kontrolní a certifikační organizace. Byla založena v roce 1999 Svazem producentů a zpracovatelů biopotravin PRO-BIO, Nadačním fondem pro ekologické zemědělství FOA a Spolkem poradců ekologického zemědělství EPOS jako obecně prospěšná společnost. Mezinárodní kód: CZ - BIO –KEZ – 001 (KEZ, 2012)

Obr. 3 Logo kontrolní organizace KEZ, o.p.s. (KEZ, 2012) ABCERT AG vykonává kontrolní činnost od 1.1.2006. Firma ABCERT vznikla v roce 2002 splynutím kontrolních organizací Alicon a BioZert. Obě tyto společnosti od roku 1992 vyvíjely aktivní a úspěšnou činnost v oblasti bio-kontroly. V říjnu 2005 byla založena pobočka firmy ABCERT AG pro Českou republiku se sídlem v Brně. Mezinárodní kód: CZ – BIO – ABCERT – 002 (ABCERT AG, 2012)

- 32 -

Obr. 4 Logo kontrolní organizace ABCERT AG (ABCERT AG, 2012) BIOKONT CZ, s.r.o. byla založena v roce 2005, hlavní důvod jejího vzniku je rostoucí nespokojenost na našem kontrolním trhu. Mezinárodní kód: CZ – BIO – BIOKONT – 003 (BIOKONT CZ, 2012)

Obr. 5 Logo kontrolní organizace BIOKONT CZ (BIOKONT CZ, 2012) 3.1.5.1 Postup kontroly Při provádění kontroly u ekologického zemědělce jsou hodnoceny následující parametry (Moudrý, Prugar, 2001, Zákon 242/2000): 1. obecná kritéria 2. kontrola rostlinné produkce 3. kontrola živočišné produkce 4. kontrola zpracování, evidence a prodej bioprodukce Poté, co je kontrola ukončena, je osobou provádějící kontrolu sepsána kontrolní zpráva, která obsahuje zejména popis skutečností, které byly zjištěny, s uvedením nedostatků. Osoba, která je kontrolována, potvrdí podpisem převzetí kontrolní zprávy a případně se k ní vyjádří. V rostlinné produkci dochází nejčastěji k těmto chybám (Moudrý, Prugar, 2001): •

nedodržení osevního postupu

•

nedostatečné hospodaření s organickými hnojivy

•

omezení ekologizace na pouhé vynechání chemických prostředků

•

podcenění tlaku plevelů a malá prevence jejich šíření

•

použití prostředků, o nichž se zemědělec domnívá, že jsou povolené

- 33 -

•

porušení směrnic Moudrý a Prugar (2001) uvádějí, že v ekologických chovech zvířat se mohou

objevovat tato porušení pravidel: •

trvale vazné ustájení

•

nedostačující ustájovací plocha pro jednotlivá zvířata

•

chybějící výběhy nebo pastva

•

nevhodná či nedostačující výživa

•

chybějící evidence o veterinárních zákrocích či o zvířatech vůbec

•

neprůkazný původ krmiv

•

znečištění prostředí močůvkou, hnojůvkou

3.1.6 Přímý prodej biopotravin Při tomto typu prodeje prodává výrobce zboží přímo spotřebiteli, prakticky bez dalších prostředníků (VERONICA, 2012). Přímý prodej bioproduktů je nejvíce rozšířen v západní Evropě. Mezi hlavní výhody přímého prodeje patří to, že se zemědělec nemusí o tržby dělit se zpracovateli, dopravci a obchodníky. Naopak nevýhodou je velký nárůst práce a dalších nákladů, které jsou spojeny se zpracováním, balením, dopravou k zákazníkovi a prodejem (Moudrý, Prugar, 2002). Formy přímého prodeje: Samosběr je forma prodeje, která spočívá v tom, že je mezi zemědělcem a zákazníkem uzavřena dohoda. Zákazník si produkty nasbírá sám. Hlavní výhodou je velká úspora ruční práce a dopravy ke spotřebiteli, která se odráží na ceně – tzn. je nižší (Moudrý, Prugar, 2001). Stánkový prodej nabízí bioprodukty přímo konečnému spotřebiteli. Možností stánkového prodeje existuje celá řada – prodej na poli, u cesty, z dodávkového auta, na tržnici. Tento typ prodeje se dobře uplatňuje na frekventovaných místech (Moudrý, Prugar, 2001).

- 34 -

Bio tržnice jsou v poslední době velice populární. Zemědělci pravidelně přicházejí na místa, která jsou k tomu určená, a nabízejí svoji úrodu přímo spotřebitelům. Jsou důležitým zdrojem příjmu pro malé výrobce, kteří se bio trhů účastní. Pro získání důvěry zákazníků je velice důležité mít vystavenou kopii osvědčení od kontrolní organizace o původu bioproduktu (Václavík, 2008). Biobedýnka je jedním z nejrychleji se rozvíjejících způsobů distribuce čerstvých a sezónních produktů samotnými producenty bez prostředníků, přímo konečným spotřebitelům (Biobedýnky, 2012). Jedná se o službu, kdy zákazník dostává pravidelně čerstvé ovoce a zeleninu, která je vypěstována ekologicky (Šarapatka, Urban, 2005). Prodej ze dvora je zejména sezónní prodej bez obchodu na farmě. Výhodou tohoto typu prodeje jsou minimální finanční náklady. Spotřebitelům z blízkého okolí je umožněn především snadný nákup. Tento způsob prodeje v zahraničí slouží jako doplněk k jiným formám prodeje. U nás se tímto způsobem prodávají hlavně brambory, ovoce a zelenina (Moudrý, Prugar, 2001). On-line – nákup biopotravin přes internet. Spotřebitel si vybere a objedná sortiment bioproduktů na internetových stránkách (Šarapatka, Urban, 2005). 3.1.6.1 Trendy přímého prodeje biopotravin Moudrý a Prugar (2002) uvádějí trendy přímého prodeje následovně: 1. Potřeba změny 2. Přání individuality 3. Odstranění anonymity 4. Potřeba úspory času 5. Pohodlnost 6. Velikost balení 7. Konzumace mimo domov 8. Regionální nabídka 9. Vliv dětí 10. Rozdílné nákupní chování muže a ženy 11. „Mladí senioři“

- 35 -

12. „Nákup a požitek“ 13. Rostoucí požadavky zákazníků 14. Dodávky domů 3.1.7 Nepřímý prodej Nejdůležitějšími faktory při nepřímém prodeji biopotravin, na které je potřeba brát ohled jsou potřeby a požadavky zákazníků (Šarapatka, Urban, 2005, Václavík, 2008). Formy nepřímého prodeje Zprostředkovatelé (makléři) jsou zejména firmy, které sjednávají obchody mezi prodávajícím a kupujícím, slouží tedy jako prostředníci. Pro obě strany se makléři snaží nalézt ty nejkvalitnější produkty, které jsou za přijatelné ceny. Dále u zemědělců hledají charakteristiky, jako je schopnost dodávat bioprodukty po celou sezónu, vysoká kvalita, která má trvalý charakter, dále aby byl jeden zemědělec schopen dodávat velké množství bioproduktů v biokvalitě (Šarapatka, Urban, 2005). Obchodní řetězce jsou bezpochyby největším místem, které slouží pro odbyt biopotravin. Pro výrobce je to obrovská příležitost prodat velké množství produkce. Jsou zde stanoveny velmi přísné podmínky a každý dodavatel s nimi musí počítat (Václavík, 2008). Specializované prodejny a prodejny zdravé výživy jsou vhodné zejména pro čerstvé bio ovoce a zeleninu, bylinky a koření, mléčné výrobky, sýry a maso. Při prodeji tímto způsobem je vyžadováno auto na dopravu a čas rozvážet zboží do každé prodejny. (Václavík, 2008) 3.1.8 Faktory ovlivňující trh s biopotravinami Součástí všeobecného trhu je potravinový trh, jehož součástí je trh s bioprodukty. Nelze ho tedy jako nezávislý prvek vyčlenit, a tedy je nutné akceptovat faktory, které jak na straně nabídky, tak i na straně poptávky trh ovlivňují.

- 36 -

3.1.8.1. Příjmy O objemu výdajů za potraviny zásadně rozhoduje velikost příjmů a kupní síla peněz. To určuje i to, zda si spotřebitelé mohou dovolit dražší potraviny nebo se omezují jen na levné, základní a nezbytné produkty. O biopotraviny projevují největší zájem rodiny s malými dětmi, staří občané a nemocní lidé. Lze říci, že biopotraviny by měly směřovat hlavně do školních jídelen, nemocnic, domovů důchodců apod., ale u těchto skupin spotřebitelů jsou příjmy nejnižší, tzn. že jen malá část uvedených občanů si biopotraviny koupí (Moudrý, Prugar, 2001). 3.1.8.2 Ceny biopotravin Moudrý a Prugar (2001) uvádějí, že ceny biopotravin jsou v České republice v porovnání s cenami konvenčních obdobných produktů vyšší o 10 – 70 %. Hlavním důvodem, proč lidé dávají přednost konvenčním potravinám před biopotravinami, je především vyšší cena. Tento rozdíl v ceně je způsoben především tím, že na výrobu biopotravin jsou vynaloženy vyšší náklady, dále větší kvalitou produktů a náročnějšími technologickými postupy, které biopotraviny vyžadují. Ekologičtí zemědělci mají většinou nižší výnosy, vyšší podíl ruční práce a také vyšší náklady, které jsou spojené s certifikací BIO. V ekologickém způsobu hospodaření není povoleno nic nepřirozeně urychlovat, tzn., že rostliny a zvířata mohou růst déle, a to se projeví na ceně. Důležitými prvky biopotravin jsou kvalita a čerstvost (Veronica, 2012). Šarapatka (2005) uvádí, že typický spotřebitel biopotravin je v ČR žena ve věku 35 – 45 let, která má jedno nebo dvě děti a žije ve větším městě. Má středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, zajímá se o životní prostředí a o zdraví své i rodiny. Biopotraviny jsou nejvíce nakupovány v supermarketech a v prodejnách zdravé výživy. Průměrně biopotraviny lze v obchodních řetězcích pořídit o 18 % levněji než ve specializovaných obchodech. Některé obchodní řetězce mají i své vlastní značky biopotravin. Nevýhodou nákupu biopotravin v supermarketech je, že je zde nabízen nižší sortiment potravin než v bioprodejnách (Veselá, 2012).

- 37 -

Srovnávací

test

cen

biopotravin

a

konvečních

potravin

v obchodech

a obchodních řetězcích, který prováděla PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství, je znázorněn v tabulce č. 7. Tab. 7 Pět druhů potravin s nejnižším a nejvyšším cenovým rozdílem mezi biokvalitou a konvenční potravinou v supermarketu (Biospotřebitel.cz, 2012) Potravina Rozdíl % konvence a bio v supermarketech cukr třtinový přírodní 2% jogurtový nápoj 5% žervé (typ Lučina) 10% zmrzlina ovocná 17% zeleninový bujón 20% kuře celé (lépe selské) 195% piškoty dětské světlé 204% kuřecí stehna 209% rostlinný olej 325% sušenky slepované 361% V tabulce č. 8 je zaznamenán cenový rozdíl u potravin v biokvalitě. Zelenina je průměrně dražší o 140 % než zelenina konvenční. Naopak mléčné výrobky vykazují pouze 44 % nárůst. Nejvyšší cenový nárůst (182 %) byl zaznamenán u olejů a sladkostí (164 %). Tab. 8 Cenový rozdíl podle komodit (Biospotřebitel.cz, 2012) Komodita Průměrné navýšení cen bio o zelenina 140,37% ovoce 130,86% mléčné výrobky 44,11% maso a masné výrobky 100,76% mouky 116,55% oleje 182,41% sladkosti 164,01% alkoholické nápoje 102,76% Není pravidlem, že biopotraviny musí být vždy dražší než konvenční výrobky. Toto pravidlo vyvrací např. dlouhozrnná rýže, která je o 16 % levnější, kakao (o 14 % ) a káva o (4 %). Je také možné se setkat i s levnějším biohovězím mletým masem. Ve skutečnosti nejsou biopotraviny dražší než konvenční potraviny, protože konvenční produkce je zaplacena ještě několikrát z našich daní (skrytě a nenápadně). Platíme škody na řekách znečištěných hnojivy, výzkumy a testy na BSE, vyvíjení

- 38 -

nových pesticidů, likvidaci nebezpečných odpadů a také důsledky znečištění dopadající na životní prostředí. Gary Null říká: „Když shrneme skutečné ekologické a sociální náklady na zavlažení jedné hlávky salátu, její cena se bude pohybovat mezi 60 – 90 Kč“. V případě, že by tyto skryté výdaje byly zahrnuty v prodejní ceně, tak by konzumenti platili skutečné ceny a tudíž by biopotraviny byly levnější, protože jejich skutečné náklady nejsou tak vysoké (Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství, 2012). 3.1.8.3 Informovanost zákazníků V době, kdy se biopotraviny dostávaly na trh, byla neinformovanost spotřebitelů a jejich nezájem o informace hlavním důvodem nízkého nákupu biopotravin. V dnešní době se přísun zejména pozitivních informací o biopotravinách šíří mezi populací prostřednictvím různých marketingových pomůcek a zdrojů poměrně rychle (Šarapatka a kol, 2006). Ve vyspělých zemích, zejména v západní Evropě, je všeobecná úroveň ekologického uvědomění výrazně vyšší než u nás. Informovanost spotřebitelů o biopotravinách je také vyšší (Moudrý, Prugar, 2001). Moudrý a Prugar (2001) uvádějí, že dle průzkumů znalo značku ekologické produkce přibližně 48 % a 75 % mělo povědomí o logu v ČR největšího svazu ekologického zemědělství PRO-BIO. Dle Václavíka a kol. (2009) z projektu s názvem „Shopping Monitor 2009“, který provedla společnost INCOMA GfK vyplývá, že více než 87 % domácností zná biopotraviny. Nakupuje je 30 %, ale pouze 5 % respondentů je kupuje pravidelně. Výzkum Ministerstva zemědělství uvádí, že si biopotraviny kupuje přibližně 40 % spotřebitelů, kteří vědí o jejich existenci (MZe, 2012). Marketingová firma STEM/MARK provedla v roce 2010 výzkum o povědomí a nákupním chování v oblasti biopotravin. Bylo zjištěno, že o existenci a prodeji biopotravin ví

96 % respondentů. Tři čtvrtiny dotázaných správně uvedlo, že

biopotraviny jsou ekologicky pěstované potraviny bez chemických zásahů (MZe, 2012). Informovanost o biopotravinách je tedy dle mého názoru dostatečná.

- 39 -

3.1.9 Rozdíl mezi biopotravinami a konvenčními potravinami Hlavní rozdíl mezi biopotravinami a konvenčními potravinami spočívá v jejich způsobu produkce a zpracování, tedy v jejich původu. Biopotraviny musí splňovat normy, které jsou stanovené zákonem. Ekologičtí zemědělci musí hospodařit způsobem, který je šetrný a příznivý k životnímu prostředí, zvířatům a půdě. Dá se tedy říci, že celý proces (od produkce, výroby až po zpracování biopotravin) má velice příznivý vliv na životní prostředí. Rozdíl ve zpracování biopotravin od klasických potravin se odráží hlavně v jejich nutriční hodnotě a kvalitě. Bez použití umělých hnojiv a postřiků se pěstuje např. biozelenina, která roste pomaleji (obsahuje menší množství vody, větší obsah sušiny, minerálních látek, stopových prvků a aromatických látek). V bioovoci je významně vyšší množství aromatických látek, které jsou chuťově poznatelné. Také se v něm nachází mnohem vyšší množství vitamínu C. Při sušení ovoce v bio kvalitě je zakázané používat a ošetřovat ovoce oxidem siřičitým (zvýrazňuje původní barvu), protože způsobuje žaludeční potíže, bolesti hlavy a u alergiků zejména dýchací potíže. Trvanlivost biobrambor je mnohem větší než u brambor vyprodukovaných konvenčním způsobem. Při skladování jsou prokázány nižší ztráty až o polovinu. Biobrambory mají díky vyššímu podílu aromatických látek prokazatelně lepší chuť. Také jsou bohatší na minerální látky. Biovíno je vyrobeno z biohroznů, které při pěstování nesměly být hnojeny. Od konvenčního způsobu se tedy liší způsobem pěstování. Jako ochrana proti škůdcům jsou používány slunéčka a roztoči. Při výrobě vína je zakázáno přidávat cukr, sorbáty, vinné kyseliny, síran měďnatý. Na sterilizaci výrobních zařízení a lahví je povoleno používat oxid siřičitý. U kvality biovepřového masa se ohlíží zejména na přirozený pohyb zvířat, kvalitní krmivo a bezstresový život. Tyto faktory ovlivňují chuť a kvalitu mas. Mléko v bio kvalitě neobsahuje zbytky antibiotik a pesticidů. Obsahuje více kyseliny linolové (protirakovinné účinky). Dále se neupravuje, a tudíž obsahuje přirozené množství tuku. Biosýr se vyrábí pouze z biomléka. V bio kvalitě se nevyrábí tavený sýr, protože škodlivé tavící soli nelze v bio režimu použít. Biovejce obsahují více lecitinu, tuku a karotenoidů (Václavík, 2012, Veronica, 2012).

- 40 -

3.1.10 Propagace biopotravin Biopotraviny patří do oblasti, která je v neustálém rozvoji a je proto potřeba, aby se stále dostávala do povědomí občanů. K podpoře prodeje je tedy vhodné využít marketingové nástroje. Reklama, propagační akce a veřejné informace patří mezi hlavní podpůrná opatření. V ČR působí řada subjektů propagující biopotraviny. Patří sem: •

Ministerstvo zemědělství ČR – podporuje ekologické zemědělství. Pro období 2011 – 2015 vznikl Akční plán, který popisuje strategii rozvoje ekologického zemědělství. „Propagace a osvěta ekologického zemědělství a produkce biopotravin“ je jednou z pěti oblastí, které se plán věnuje. Kampaň ministerstva „Žiju bio“ probíhala od října 2007 do října 2010 a jejím cílem bylo zvýšit informovanost u spotřebitelů (Ministerstvo zemědělství, 2012).

•

Ministerstvo životního prostředí ČR – účelem propagace ministerstva je zvýšit informovanost o problematice ekologického zemědělství u české veřejnosti (Ministerstvo životního prostředí, 2012).

•

Bioinstitut o.p.s. – zabývá se ekologickým zemědělstvím jako celkem, tedy i biopotravinami. Vznikl za účelem zastřešení aktivit a vzdělání v ekologickém zemědělství v ČR a v zemích střední a východní Evropy (Bioinstitut, 2012).

•

PRO-BIO – posláním svazu je prosazovat ekologické zemědělství v méně intenzivních oblastech. Důležitou součástí je i propagace biopotravin (Žiju bio, 2012).

•

Agentura Green Marketing – oblastí zájmu agentury je tzv. green marketing. Poskytuje marketingové nástroje a metody podnikatelům v oboru biopotravin (Green marketing, 2012).

•

Specializované prodejny biopotravin, obchodní řetězce – propagují biopotraviny, které nabízí. Dále se mohou snažit rozšířit informovanost veřejnosti.

Každoroční akce Česká biopotravina roku je každoroční soutěž o nejlepší domácí biopotravinu, kterou vyhlašuje Potravinářská komora České republiky společně s PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců (Šarapatka, Urban, 2003, Česká biopotravina roku, 2012). Biodožínky jsou oslava ekologického zemědělství. Konají se v různých oblastech České republiky (Biodožínky, 2012, Country life, 2012).

- 41 -

Bartákův hrnec je ocenění nejlepšího ekologického zemědělce, kterému je předán putovní hrnec, a pořádání dne otevřených dveří na statku vítěze (Nadační fond Bartákův hrnec, 2012). Měsíc biopotravin – září je měsíc, do kterého jsou koncentrovány nejrůznější akce vztahující se k ekologickému zemědělství a jeho propagaci. Tato akce se koná formou dne otevřených dveří, exkurzí, ochutnávek, biojarmarků aj. (Bio-info, 2012, MZe, 2012). Biojarmarky – jsou jarmarky, které spojují přímou cestou ekologické farmáře se spotřebiteli, kteří touto cestou hledají kvalitní bioprodukty (Šarapatka, Urban, 2003). Evropská letní akademie ekologického zemědělství – je mezinárodní konference pro zemědělce a odbornou veřejnost, která se koná v Lednici na Moravě vždy koncem června. Je pořádána svazy PRO-BIO a Bio Ernte (Šarapatka, Urban, 2003). Veletrhy Ekolife – jsou zaměřeny na ženy a jejích hlavním cílem je propagace zdravého životního stylu. Bio do škol – je projekt, díky němuž je možné zlepšit jídelníček dětí ve školských zařízeních zapojením biopotravin do školního jídelníčku alespoň 1x týdně (Bio do škol, 2012, Biopotraviny do škol, 2012). TSTTT (Týká se to také tebe) – je mezinárodní festival filmů a videoprogramů, který je doplněn řadou přednášek a seminářů. Cílem festivalu je upozorňovat veřejnost na filmová a televizní díla, která se zásadně vyjadřují k ekologickým stránkám lidské existence v dnešním světě (Šarapatka, Urban, 2003, Týká se to také tebe, 2012). 3.1.12 Stav biopotravin v ČR Od počátku 90. let minulého století jsou biopotraviny k dostání na českém trhu. Od roku 1999, kdy se biopotraviny poprvé objevily v nabídce některých supermarketů, dochází k výraznému nárůstu spotřeby. Podle Králové (2007) a Václavíka z Agentury Green Marketing vznikal trh s biopotravinami v západní Evropě z tlaku spotřebitelů a prodej byl započat v malých specializovaných prodejnách, později se přidaly velké řetězce. V ČR na trhu převládá spíše nabídka. Poptávka, která každým rokem stoupá, je stále malá. Čeští spotřebitelé, kteří biopotraviny kupují, je považují za kvalitní produkty, které jsou vhodné pro udržení zdraví a postupy používané k jejich produkci považují za

- 42 -

šetrné k životnímu prostředí. Konzumenti oceňují především lepší chuť a absenci pesticidů a reziduí dalších látek, které jsou v konvenčním zemědělství běžně používány. Nyní se biopotraviny dají koupit ve zdravých výživách, přímo na ekologických farmách, ale také se objevují v obchodních řetězcích – Billa, Plus, Globus, Tesco, Spar, Hold, Kaufland, drogerie DM a Rossmann apod. Ke konci roku 2010 bylo registrováno 404 výrobců biopotravin (tj. 618 výrobních provozoven). Během téhož roku ukončilo svoji činnost 70 výrobců biopotravin a naopak do výroby vstoupilo 79 subjektů (tj. 2 % nárůstu oproti roku 2009). Výroba masných výrobků patří k nejčastěji zpracovávaným bioproduktům. Na druhé místo se v roce 2010 dostalo zpracování mléka a mléčných výroků a zpracování zeleniny. A na třetím místě je výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků. Nejvíce registrovaných výrobců biopotravin se nachází v Jihomoravském kraji. Následuje kraj Středočeský se 41 výrobci biopotravin. Naopak nejméně výrobců je v Karlovarském kraji. Podrobnější zobrazení počtů výrobců biopotravin v jednotlivých krajích ČR v roce 2010 je znázorněn v tabulce č. 9 (Bioinstitut, 2012). Tab. 9 Počet výrobců biopotravin v jednotlivých krajích ČR v roce 2010 (MZe, 2012) Počet registrovaných výrobců Počet biopotravin ekofarem Počet Kraj připadající na ekofarem provozovny 1 výrobce subjekty (%) Hl.m. Praha 13 60 21 5,20 1 Středočeský 228 69 41 10,15 6 Jihočeský 458 31 18 4,46 25 Plzeňský 362 38 26 6,44 14 Karlovarský 199 17 11 2,72 18 Ústecký 213 33 13 3,22 16 Liberecký 218 27 19 4,70 11 Kralovehradecký 181 31 26 6,44 7 Pardubický 126 33 21 5,20 6 Vysočina 310 38 22 5,45 14 Jihomoravský 296 131 112 27,72 3 Olomoucký 223 39 24 5,94 9 Zlínský 345 39 30 7,43 12 Moravskoslezský 343 32 20 4,95 17 Celkem 3515 618 404 100,00 9

- 43 -

V roce 2010 dosáhl celkový obrat biopotravin (včetně vývozu) přibližně 2,1 miliardy korun. Z toho byl obrat v maloobchodě 1,5 mld. Kč, ve veřejném stravování přes 11 mil. Kč a téměř 60 mil. Kč dosáhl obrat přímého prodeje.Čeští spotřebitelé utratili v roce 2010 za biopotraviny 1,6 miliardy korun. Průměrná roční spotřeba na obyvatele je pod hranicí 200 Kč. Export biopotravin v roce 2010 významně vzrostl. České společnosti do zahraničí vyvezly biopotraviny přibližně za 505 mil. Kč. Mezi největší exportéry patří firmy RACIO, s.r.o., Sonnentor, s.r.o., FRUJO, a.s. a PRO-BIO, obchodní společnost s.r.o. Čeští spotřebitelé nakoupí nejvíce biopotravin v maloobchodních řetězcích, (67,2 %, tj. za 1,1 mld. Kč v roce 2010), na druhém místě jsou prodejny zdravé výživy a biopotravin (19,4 %). V lékárnách bylo nakoupeno okolo 4 % biopotravin. Významně stoupl prodej přes drogerie (3,2 %, zejména DM drogerie markt, s.r.o.). O 1,2 % klesl podíl prodeje v nezávislých drobných prodejnách biopotravin. Prodej biopotravin přímo ze dvora zůstal na stejné úrovni jako v roce 2009 (4 %). V roce 2010 se prodalo 0,8 % biopotravin prostřednictvím gastronomických zařízení (MZe, 2012).

- 44 -

4 MATERIÁL A METODIKA Praktická část diplomové práce je vypracována z výsledků dotazníkového šetření. Je to metoda, která shromažďování dat zakládá na dotazování osob. Výhodou této metody je získání poměrně velkého počtu dat za krátký časový interval (Skalková, 1983). Tento výzkum probíhal v městské části Brno – Bosonohy a v obci Velatice. Hlavním cílem bylo srovnat tyto 2 obce a zjistit informace o znalosti obyvatel o biopotravinách, jejich rozšíření, a jestli jsou biopotraviny více nakupovány v městské části a nebo na menší vesnici. Obce jsou od sebe vzdáleny cca 23 km a leží v blízkosti města Brna. Dalším důvodem, který ovlivnil výběr zkoumaných obcí je, že v Bosonohách mám bydliště a v Velaticích žijí moji prarodiče. Dotazníkové šetření probíhalo v obou obcích v době dlouhé 2 a půl měsíce, a to v prosinci 2011, v lednu a v první polovině února 2012. V každé obci bylo vyplněno 150 dotazníků. Dotazníky byly vyplňovány s náhodnými obyvateli, kteří byli osloveni na ulici. Vzor dotazníku je uveden v příloze č. 1. Dotazník je sestaven z celkem 20 otázek. U každé otázky jsou možnosti odpovědí. Prvních 6 otázek je tzv. identifikačních a ve zbylých 14 otázkách bylo zjišťováno povědomí, znalosti, důvody a místa nákupu biopotravin. Vyhodnocení bylo provedeno statistickými metodami a jeho výsledky jsou graficky znázorněny pomocí Microsoft Excel 2003. Charakteristika obce Velatice Obec Velatice se nachází asi 10 km východně od Brna, v okrese Brno – venkov. Leží v Jihomoravském kraji. Administrativně obec spadá do správního obvodu pověřené obce a obce s rozšířenou působností Šlapanice (Wikipedie, 2012). Nejbližší obce jsou na severu Horákov, na jihu Jiříkovice, na východě Tvarožná a na západě Podolí. Velatice leží na souřadnicích 49° 11' 47" zeměpisné šířky a 16° 45' 7" zeměpisné délky (Wikipedie, 2012). Katastrální výměra obce činí 226 ha. Zemědělská půda zabírá 167 ha. Obec se nachází v nadmořské výšce 252 m. K 31. 12. 2010 zde žilo 650 obyvatel. V grafu č. 2 je znázorněna věková pyramida obyvatel Velatic (Města, obce a vesnice ČR, 2012, Obec Velatice, 2012, Wikipedie, 2012).

- 45 -

Graf č. 2 Věková pyramida obyvatel Velatic (Český statistický úřad, 2012, graf vlastní) Věková pyramida 75 +

Věkové kategorie

65 -74 60 - 64 50 -59 40 - 49 30 - 39 20 - 29 15 - 19 5 až 14 0 -4 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Počet obyvatel

Velatice jsou oblastí s kvalitní černozemní zemědělskou půdou, na které hospodaří zejména místní drobní zemědělci a soukromí podnikatelé. Mezi nejvíce pěstované plodiny patří řepka olejka, slunečnice, obiloviny a řepa. Zemědělskou činností se v obci živí cca 50 obyvatel. Ve Velaticích se nachází mateřská škola. Pro využití volného času je zde k dispozici sportovní hřiště s umělým povrchem, tělocvična, tenisové kurty a dětské hřiště. Nákup základních potravin je možno provést v místní samoobsluze (biopotraviny zde nejsou k dispozici), která je zásobena pečivem z místní pekárny. Dále bychom v obci našli místní lidovou knihovnu, kapli na náměstí, hasičskou zbojnici, kulturní dům a restauraci. V obci má sídlo i několik drobných podnikatelů.

Obr. 6 Znak obce Velatice (Wikipedie, 2012)

- 46 -

V roce 2011 byla v obci nově vybudována kanalizace. Dopravu v pravidelných intervalech zajišťuje Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. Cesta do centra města Brna trvá cca 30 minut. Obyvatelé za prací, vzděláním a službami dojíždějí do města Brna (vzdálenost 21 km), do Šlapanic (vzdálenost 5 km), do Slavkova u Brna (vzdálenost 13 km), do Rusínova (vzdálenost 14 km) a také do Vyškova (vzdálenost 27 km). Přímo v obci Velatice pracuje cca 30 - 40 obyvatel, a to na místním úřadě, v obchodě, v pekárně, v soukromých firmách a v zemědělství. Podrobnější charakteristika přírodních podmínek obce Velatice je uvedena v příloze č. 2. Charakteristika městské části Bosonohy Městská část Bosonohy se nachází na jihozápadě statutárního města Brna v Jihomoravském kraji (Wikipedie, 2012). Sousedí na severu s Kohoutovicemi, na severovýchodě s Novým Lískovcem, na východě se Starým Lískovcem, jihovýchodně leží Ostopovice, na jihu jsou Střelice, jihozápadně se nachází Troubsko, na západní straně Popůvky a na severozápadě leží Žebětín. Bosonohy leží na souřadnicích 49° 10' 33'' zeměpisné šířky a 16° 31' 49'' zeměpisné délky (Wikipedie, 2012). Katastrální výměra obce činí 7,15 km2. K 31. 12. 2010 zde žilo 2 210 obyvatel. V grafu č. 3 je zaznamenána věková pyramida obyvatel Bosonoh (Wikipedie, 2012, Brno – Bosonohy, 2012). Bosonohy si stále zachovávají charakter větší vesnice. Centrem je někdejší náves, která je dnes zvaná Bosonožské náměstí. Na tomto náměstí se vedle zdejší radnice nachází také kaple Sv. Floriána, pomník obětem světových válek a památné stromořadí (Wikipedie, 2012). V městské části obhospodařují zemědělskou půdu především místní zemědělci. Jedná se o kvalitní půda, na které jsou pěstovány zejména brambory, obiloviny a řepka olejka. Zemědělstvím se zde živí cca 50 – 60 obyvatel.

- 47 -

Graf č. 3 Věková pyramida obyvatel Bosonoh (Český statistický úřad, 2012, graf vlastní) Věková pyramida 75 +

Věkové kategorie

65 -74 60 - 64 50 -59 40 - 49 30 - 39 20 - 29 15 - 19 5 až 14 0 -4 0

50

100

150

200

250

300

350

Počet obyvatel

V Bosonohách se nachází mateřská škola, základní škola a střední odborné učiliště, jehož součástí je i internát a vysokoškolská kolej. Volný čas je možno trávit v místní kuželkárně, tělocvičně, na fotbalovém hřišti, tenisových kurtech, dětských hřištích nebo příjemným posezením ve vinném sklípku místního penzionu, dále je na výběr ze 2 restaurací a 3 hospodských zařízení. V městské části se nachází pošta a jsou zde 2 samoobslužné obchody (zde je možno zakoupit menší sortiment biopotravin) a 2 pultové obchody. Dále se v Bosonohách nachází zdravotní středisko, knihovna, drogerie, kaplička, myslivna a ekologický dvůr. Je možné využít kadeřnických a kosmetických služeb a masáží. Součástí je i cementárna a autobazar. Také zde podniká pár desítek podnikatelů a hospodaří několik zemědělců.

Obr. 7 Znak městské části Bosonohy (Brno – Bosonohy, 2012)

- 48 -

V Bosonohách je kanalizace vybudována pouze částečně (další etapy jsou v přípravné fázi). Dopravní spojení je zajišťováno městskou hromadnou dopravou. Do centra města Brna tvá cesta cca 15 – 20 minut. Za prací, vzděláním a službami většina obyvatel dojíždí do města Brna a sousedních vesnic. Cca 100 obyvatel pracuje přímo v městské části a to na místním úřadě, na poště, v pohostinství, ve školství apod. Podrobnější charakteristika přírodních podmínek městské části Bosonohy je uvedena v příloze č. 3.

BOSONOHY

VELATICE

Obr. 8 Vzájemná poloha městské části Bosonohy a obce Velatice

- 49 -

5 VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE 5.1 Struktura respondentů ve Velaticích a v Bosonohách Výzkumu se celkem zúčastnilo 300 respondentů, kteří byli osloveni v městské části Brno – Bosonohy a v obci Velatice ležící v Jihomoravském kraji. Celkem bylo osloveno 185 žen a 115 mužů (tj. 62 % žen a 38 % mužů). V Bosonohách odpovědělo 87 žen (58 %) a 63 mužů (42 %). V obci Velatice vyplnilo dotazník 97 žen (65 %) a 53 mužů (35 %). Strukturu respondentů dle pohlaví a věku v Bosonohách uvádí tabulka č. 10. Tabulka č. 11 zaznamenává dotázané z Velatic. Tab. 10 Struktura respondentů podle pohlaví a věku v městské části Brno-Bosonohy Věk ženy muži celkem 30 28 58 16 - 30 25 13 38 34 - 45 22 15 37 46 - 60 10 7 17 nad 60 celkem 87 63 150 Tab. 11 Struktura respondentů podle pohlaví a věku v obci Velatice Věk ženy muži 34 22 16 - 30 35 6 34 - 45 18 14 46 - 60 10 11 nad 60 celkem 97 53

celkem 56 41 32 21 150

Pokud budeme hodnotit stupeň vzdělání v Bosonohách i ve Velaticích, nejvíce oslovených dosáhlo středoškolského stupně s maturitou. V Bosonohách je další nejvíce zastoupená skupina lidí s vysokoškolským vzděláním, kterých odpovídalo 29 %. Následující dotazovaná skupina jsou lidé se základním vzděláním (12 %). Nejméně respondentů dosáhlo středoškolského vzdělání bez maturity (11 %). Pokud bude zhodnocen stav vzdělání respondentů v obci Velaticích, potom druhá nejpočetnější skupina je zastoupena lidmi se středoškolským vzděláním bez maturity (26 %), následuje základní vzdělání (9 %) a nejméně zastoupena je skupina s vysokoškolským vzděláním (7 %). Podrobnější znázornění uvádí tabulka č. 12 a 13.

- 50 -

Tab. 12 Struktura respondentů podle vzdělání v městské části Brno-Bosonohy ženy muži celkem 8 10 18 základní 6 11 17 SŠ bez maturity 49 23 72 SŠ s maturitou 24 19 43 VŠ (VOŠ) Tab. 13 Struktura respondentů podle vzdělání v obci Velatice ženy muži 4 10 základní 22 17 SŠ bez maturity 64 22 SŠ s maturitou 7 4 VŠ (VOŠ)

celkem 14 39 86 11

Vezmeme-li v úvahu čistý měsíční příjem respondenta, jsou všechny skupiny v obou dotazovaných obcích srovnatelné. Nejvíce respondentů se pohybuje v příjmech 10.000 – 15.000 a nejmenší počet respondentů dosahuje platu nad 30 000 Kč. Tabulka č. 14 zaznamenává členění respondentů dle čistého měsíčního příjmu v obou obcích. Tab. 14 Struktura respondentů dle čistého měsíčního přijmu v obou obcích Velatice Bosonohy 39 39 do 10.000 50 51 10.000 - 15.000 43 38 15.001 - 20.000 15 19 20.001 - 30.000 3 3 nad 30.000 Jako další srovnávací aspekt bylo hodnoceno povolání jednotlivých respondentů. V obou obcích se dotazníkového průzkumu zúčastnilo nejvíce pracujících lidí, tedy 192 respondentů, což jsou téměř 2/3 odpovídajících (Velatice 65 %, Bosonohy 66 %). Nejméně zastoupenou skupinou byli lidé na mateřské dovolené, nezaměstnaní a OSVČ. Údaje o povolání respondentů v obou obcích jsou uvedeny v tabulce č. 15. Tab. 15 Struktura respondentů dle povolání v obou obcích Velatice 9 student 95 zaměstnaný 11 nezaměstnaný 23 důchodce 9 OSVČ 3 mateřská dovolená

- 51 -

Bosonohy 20 97 5 18 7 3

Budeme-li hodnotit, zda respondenti mají děti, o které se starají a sdílí s nimi společnou domácnost, ukáže se v obou obcích, že více dotázaných děti má (Velatice 56 %, Bosonohy 55 %). Naopak věková kategorie 16 – 30 let je většinou bezdětná (Velatice 31 %, Bosonohy 36 %). Tabulka č. 16 a 17 zaznamenává strukturu respondentů členěnou dle děti v obcích. Tab. 16 Struktura respondentů podle dětí v městské části Brno-Bosonohy 16 - 30 31 - 45 46 - 60 4 30 33 ano 54 8 4 ne

nad 60 0 17

Tab. 17 Struktura respondentů podle dětí v obci Velatice 16 - 30 31 - 45 9 33 ano 47 8 ne

nad 60 0 21

- 52 -

46 - 60 26 6

5.2 Vyhodnocení dotazníků v obci Velatice 7. otázka – Jsou děti důvodem nákupu biopotravin? (na tuto otázku odpovídají všichni respondenti, kteří v otázce č. 6 uvedli, že mají děti – tedy 84 respondentů) Převážná většina (86 %) respondentů, která má děti, uvedla, že děti nejsou důvodem nákupu biopotravin. Pro 12 % dotázaných jsou děti důvodem nákupu biopotravin a pro 2 % odpovídajících jsou částečným důvodem. Graf č. 4 Jsou děti důvodem nákupu biopotravin?

12%

2% ano, hlavním důvodem ano, částečným důvodem ne, nejsou důvodem

86%

8. otázka – Setkal(a) jste se někdy s logy používanými pro označení biopotravin? V dotazníku jsou znázorněna 3 loga (české logo – tzv. biozebra, staré logo EU a nové logo EU), kterými jsou označovány produkty ekologického zemědělství. V obci Velatice se se všemi logy setkalo pouze 19 % respondentů z celkového počtu oslovených. Nejvíce dotázaných, tedy 35 %, zná české logo označující biopotraviny. Dalších 3 % respondentů se setkali se starým logem EU a 8 % dotázaných zná nové logo EU, které je povinné od července roku 2010. 35 % respondentů uvedená loga nikdy nevidělo. Podrobnější znázornění uvádí tabulka č. 18 a graf č. 5. Tab. 18 Povědomí respondentů o označení biopotravin dle věkových kategorií 16 - 30 31 - 45 46 - 60 nad 60 13 11 2 2 ano, se všemi 17 17 13 6 české logo 2 3 0 0 staré logo EU 3 5 3 1 nové logo EU 21 5 14 12 ne, nikdy - 53 -

Graf č. 5 Znalost označení biopotravin u všech dotázaných

19% 35%

ano, se všemi české logo staré logo EU nové logo EU ne, nikdy 8%

35%

3%

9. otázka – Víte, co jsou to biopotraviny? Tato otázka měla za cíl rozdělit respondenty podle toho, jestli vědí, co biopotraviny jsou. Pokud odpovídající uvedl, že biopotraviny nezná – dotazník byl ukončen. V dotazování pokračovali pouze respondenti, kteří biopotraviny znají. Ze 150 dotázaných pouze 8 obyvatel nevědělo, co biopotraviny jsou a dotazník s nimi byl ukončen (tzn. na další otázky odpovídalo 142 respondentů). Odpovědi můžu a žen dle jednotlivých věkových kategorií jsou zaznamenány v tabulce č. 19. Graf č. 6 uvádí procentické vyjádření znalosti biopotravin. Tab. 19 Odpovědi dotázaných můžu a žen, zda vědí, co jsou to biopotraviny, rozdělené dle věkových kategorií pohlaví 16 - 30 31 - 45 46 - 60 nad 60 ženy 33 35 18 8 ANO muži 20 6 13 9 ženy 1 0 0 2 NE muži 2 0 1 2

- 54 -

Graf č. 6 Znalost respondentů biopotravin

5%

ano, vím ne - ukončete dotazník

95%

10. otázka – Kupujete biopotraviny? (rozřazovací otázka) Cílem této otázky je rozdělit respondenty na ty, kteří biopotraviny kupují a na ty, kteří biopotraviny nekupují. Pokud respondent uvedl, že biopotraviny kupuje, pokračuje dále ve vyplňování. Ti, co biopotraviny nekupují – pokračují ve vyplňování dotazníku až od otázky č. 16. Ze 142 dotázaných, kteří vědí, co jsou to biopotraviny, tyto produkty kupuje 29 % respondentů (31 % žen a 25 % mužů) z Velatic. V grafu č. 7 jsou znázorněny odpovědi žen a v grafu č. 8 mužů kupující biopotraviny dle věkových kategorií. Graf č. 7 Ženy kupující biopotraviny dle věkových kategorií

10%

3% 41%

16 - 30 31 - 45 46 - 60 nad 60

46%

- 55 -

Graf č. 8 Muži kupující biopotraviny dle věkových kategorií

8% 17% 42%

16 - 30 31 - 45 46 - 60 nad 60

33%

11. otázka – Jak často biopotraviny kupujete? Na tuto otázku odpovídají pouze ti, kteří nakupují biopotraviny, tedy celkem 41 respondentů. Dotázaní měli na výběr ze 6 možností. Jednotlivé odpovědi mužů a žen znázorňuje tabulka č. 20. Tab. 20 Četnost nákupu biopotravin u žen a mužů ženy 0 několikrát týdně 6 alespoň 1x týdně 8 1x za 14 dní 13 1x za měsíc 1 1x za půl roku 1 méně často

muži 1 6 1 4 0 0

celkem 1 12 9 17 1 1

12. otázka – Které biopotraviny kupujete nejčastěji? V této otázce mohli respondenti vyznačit více odpovědí. Dle procentického znázornění v grafu č. 9 je vidět, že nejvíce jsou ve Velaticích pořizovány mléčné výrobky, na druhém místě pečivo a zelenina, následují nápoje, dále jsou to cereální výrobky, těstoviny, masné výrobky a ovoce. Naopak nejméně jsou kupovány luštěniny a pochutiny. 2 % uvedli, že kupují jiné výrobky, a to mouku a cukr.

- 56 -

Graf č. 9 Biopotraviny, které respondenti kupují (vyjádřené v %) jiné: mouka, cukr

2

pochutiny

3

luštěniny

5

ovoce

8

masné výrobky

8

těstoviny

9

cereální výrobky

10

nápoje

10

zelenina

12

pečivo

12

mléčné výrobky

21 0

5

10

15

20

25

13. otázka – Kde nejčastěji biopotraviny nakupujete? Grafu č. 10 jsou uvádí místa, kde respondenti z Velatic nejčastěji nakupují biopotraviny. Graf č. 10 Místa nákupu biopotravin (vyjádřené v %) přes internet

0

v běžném obchodě

0

jinde

2

u ekologického zem.

4 24

spcializované prodejny

30

supermarkety

40

hypermarkety 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

14. otázka – Preferujete produkty českého ekologického zemědělství nebo země původu není rozhodující? České produkty preferují 3/4 dotazovaných, tedy 73 % dotázaných respondentů. Pro 27 % odpovídajících není země původu rozhodující.

- 57 -

15. otázka – Z jakého důvodu biopotraviny kupujete? Tato otázka měla určit, proč lidé biopotraviny kupují – jestli je to z důvodu zdraví, chuti, kvality a nebo mají nějaký jiný důvod. Jako nejčastější důvod pro nákup biopotravin odpovídající z Velatic uvádějí zdraví, dále kvalitu a na posledním místě chuť. Procentické vyjádření uvádí graf č. 11. Graf č. 11 Důvody nákupu biopotravin

0% 32% 44%

zdraví chuť kvalita jiný

24%

16. otázka – Odpovídá podle Vás cena biopotravin jejich kvalitě? Od této otázky odpovídají všichni respondenti, kteří vědí, co jsou biopotraviny, tedy 142 dotázaných. 44 % odpovídajících na tuto otázku nedokázalo odpovědět, 30 % respondentů si nemyslí, že cena odpovídá jejich kvalitě a 26 % odpovídajících souhlasí. Tab. 21 Odpovědi mužů a žen, zda cena biopotravin odpovídá jejich kvalitě ženy muži celkem 29 8 37 ano 27 16 43 ne 38 24 62 nevím 17. otázka – Souhlasíte s tím, že jsou biopotraviny zdravější než běžné potraviny? 72 % respondentů souhlasí s tvrzením, že biopotraviny jsou zdravější než běžné potraviny. Dalších 13 % nesouhlasí a 15 % odpovídajících uvedlo, že neví.

- 58 -

Tab. 22 Odpovědi mužů a žen, zda jsou biopotraviny zdravější než běžné potraviny. ženy muži celkem 73 29 102 ano 11 8 19 ne 10 11 21 nevím 18. otázka - Myslíte si, že je na trhu dostatečná nabídka biopotravin? Se sortimentem biopotravin je spokojeno 30 % dotazovaných. Nespokojenost vyjádřilo 12 % respondentů, kteří na tuto otázku odpověděli záporně a 58 % lidí uvedlo, že neví. Tab. 23 Odpovědi mužů a žen, zda je na trhu dostatečná nabídka biopotravin ženy muži celkem 30 12 42 ano 11 6 17 ne 53 30 83 nevím 19. otázka – Kde jste se dozvěděl(a) o biopotravinách? Na tuto otázku měli respondenti na výběr z osmi možností, přičemž mohli zvolit i více odpovědí. Nejvíce dotázaných na tuto otázku odpovědělo, že se o biopotravinách dozvěděli z médií (33 %), dále z obchodů (26 %), 15 % zná biopotraviny od známých a přátel a 14 % z časopisů. Ze školy zná biopotraviny 5 %, z letáků 4 % a z odborných knih 3 % dotazovaných. V grafu č. 12 je znázorněno procentické vyjádření o tom, kde se respondenti dověděli o biopotravinách.

- 59 -

Graf č. 12 Odkud se respondenti dozvěděli o biopotravinách (vyjádřené v %) jinde

0

odborné knihy

3

letáky

4

škola

5

časopisy

14

od známých a přátel

15

obchody

26

média

33 0

5

10

15

20

25

30

35

20. otázka – Proč biopotraviny nekupujete? Poslední otázka se týká pouze respondentů, kteří v 10. otázce uvedli, že biopotraviny nekupují, tedy 101 odpovídajících, kteří jsou zaznamenáni v grafu č. 13. Nejvíce lidí od nákupu biopotravin odrazuje poměrně vyšší cena (32 %), dalším velkým důvodem je, že nevěří, že jsou potraviny skutečně BIO, tedy vypěstované v režimu ekologického zemědělství (20 %). Větší část obyvatel vesnice si biopotraviny pěstuje sama (16 %). 12 % dotázaných je zvyklých na klasické potraviny, 11 % lidí nevidí mezi biopotravinami a klasickými potravinami žádný rozdíl, 4 % nemají dostatek informací a pro 2 % respondentů jsou biopotraviny vzhledově nelákavé. Graf č. 13 Důvody, proč respondenti nekupují biopotraviny (vyjádřené v %) nevím

0

jiný důvod

0

nevím, že se prodávají

0

vzhledově nelákavé

2

špatně se shánějí

3

nemám dostatek informací

4

nevidím rozdíl

11

zvyk na potraviny,které kupuji

12

pěstuji sám/sama

17

nevěřím, že jsou BIO

20

vyšší cena

31 0

5

10

- 60 -

15

20

25

30

35

5.3 Vyhodnocení dotazníků v městské části Bosonohy 7. otázka – Jsou děti důvodem nákupu biopotravin? (na tuto otázku odpovídají všichni respondenti, kteří v otázce č. 6 uvedli, že mají děti – tedy 83 respondentů) Na tuto otázku odpovídají respondenti, kteří mají děti, o které se starají a žijí s nimi ve společné domácnosti (tedy 83). Pro nadpoloviční většinu nejsou děti důvodem nákupu biopotravin (83 %), pro 6 % oslovených jsou děti hlavním důvodem, proč biopotraviny kupují a pro 11 % dotázaných jsou děti částečným důvodem pořízení biopotravin. Graf č. 14 Jsou děti důvodem nákupu biopotravin?

6%

11% ano, hlavním důvodem ano, částečným důvodem ne, nejsou důvodem

83%

8. otázka – Setkal(a) jste se někdy s logy používanými pro označení biopotravin? V tabulce č. 24 jsou zaznamenány odpovědi respondentů rozděleny dle jednotlivých věkových kategorií. A v následujícím grafu č. 15 je uvedeno kolik procent dotázaných se s jakými logy setkalo, popřípadě nesetkalo. Tab. 24 Povědomí respondentů o označení biopotravin dle věkových kategorií 16 - 30 31 - 45 46 - 60 nad 60 17 8 6 4 ano, se všemi 10 11 11 2 české logo 4 0 1 2 staré logo EU 5 7 6 1 nové logo EU 22 12 13 8 ne, nikdy

- 61 -

Graf č. 15 Znalost označení biopotravin u všech dotazovaných

23% ano, se všemi

36%

české logo staré logo EU nové logo EU 23% 13%

ne, nikdy

5%

9. otázka – Víte, co jsou to biopotraviny? 8 % respondentů nemá povědomí o tom, co biopotraviny jsou – s těmito odpovídajícími je dotazník ukončen. Zbylých 138 dotazovaných pokračuje dále. Tab. 25 Odpovědi dotázaných můžu a žen, zda vědí, co jsou to biopotraviny, rozdělené dle věkových kategorií pohlaví 16 - 30 31 - 45 46 - 60 nad 60 ženy 30 24 21 7 ANO muži 26 12 12 5 ženy 0 1 1 3 NE muži 2 1 3 2 Graf č. 16 Znalost respondentů biopotravin

8%

ano ne - ukončete

92%

- 62 -

10. otázka – Kupujete biopotraviny? (rozřazovací otázka) 138 respondentům byla položena otázka, zda kupují biopotraviny. Ano odpovědělo 33 % – pokračují dále v dotazníku. Zbylých 67 % dotázaných vyplňuje dále dotazník od otázky č. 16. Graf č. 17 Ženy kupující biopotraviny dle věkových kategorií

13% 39%

19%

16 - 30 31 - 45 46 - 60 nad 60

29%

Graf č. 18 Muži kupující biopotraviny dle věkových kategorií

7% 21%

43%

16 - 30 31 - 45 46 - 60 nad 60

29%

11. otázka – Jak často biopotraviny kupujete? Na tuto otázku již odpovídají jen respondenti, kteří v předchozí otázce uvedli, že biopotraviny kupují, tj. 33 % dotazovaných. Tabulka č. 26 uvádí odpovědi mužů a žen na otázku, jak často kupují biopotraviny.

- 63 -

Tab. 26 Četnost nákupu biopotravin u žen a mužů ženy 4 několikrát týdně 5 alespoň 1x týdně 4 1x za 14 dní 10 1x za měsíc 6 1x za půl roku 2 méně často

muži 0 4 3 3 2 2

celkem 4 9 7 13 8 4

12. otázka – Které biopotraviny kupujete nejčastěji? V městské části Bosonohy jsou nejvíce nakupovány mléčné výrobky (19 %), druhé místo zabírá ovoce a zelenina (15 %), dále jsou to s 11 % cereální výrobky, s 10 % nápoje, 7 % mají těstoviny, luštěniny a pečivo 6 %, 5 % masné výrobky a pochutiny a 1 % uvedlo, že kupuje jiné výrobky, tj. koření a med. Podrobnější znázornění v grafu č. 19. Graf č. 19 Biopotraviny, které respondenti kupují (vyjádřené v %) jiné: koření,med

1

pochutiny

5

masné výrobky

5

pečivo

6

luštěniny

6

těstoviny

7

nápoje

10

cereální výrobky

11

zelenina

15

ovoce

15

mléčné výrobky

19 0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

13. otázka – Kde nejčastěji biopotraviny nakupujete? Graf č. 20 znázorňuje, kde respondenti z Bosonoh biopotraviny pořizují.

- 64 -

20

Graf č. 20 Místa nákupu biopotravin (vyjádřené v %) jinde

3

přes internet

3

v běžném obchodě

8

u ekologického zem.

8 18

spcializované prodejny

28

supermarkety

32

hypermarkety 0

5

10

15

20

25

30

35

14. otázka – Preferujete produkty českého ekologického zemědělství nebo země původu není rozhodující? Na tuto otázku odpovědělo 73 % dotázaných (45 % žen a 27 % mužů), že preferují produkty českého ekologického zemědělství. Pro zbylých 27 % není země původu rozhodující (23 % žen a 4 % muži). 15. otázka – Z jakého důvodu biopotraviny kupujete? Cílem této otázky je určit, proč lidé kupují biopotraviny. Největšímu počtu dotázaných záleží na kvalitě (36 %), poté se ohlížejí na zdraví (33 %) a chuť biopotravin (30 %). 1 % respondentů uvedlo, že si biopotraviny kupuje hlavně z důvodu welfare (tzv. pohoda zvířat), na niž se při ekologickém zemědělství a produkci biopotravin bere velký ohled.

- 65 -

Graf č. 21 Důvody nákupu biopotravin

1% 33%

36%

zdraví chuť kvalita jiný 30%

16. otázka – Odpovídá podle Vás cena biopotravin jejich kvalitě? Na tuto otázku odpovídají všichni respondenti, kteří vědí, co jsou biopotraviny, tedy 138 dotázaných. 21 % dotázaných odpovědělo, že cena odpovídá kvalitě, 38 % se cena biopotravin nelíbí a 41 % neví. Tab. 27 Odpovědi mužů a žen, zda cena biopotravin odpovídá jejich kvalitě ženy muži celkem 17 12 29 ano 32 20 52 ne 34 23 57 nevím 17.otázka – Souhlasíte s tím, že jsou biopotraviny zdravější než běžné potraviny? Pro 55 % respondentů jsou biopotraviny zdravější než běžné potraviny, 28 % dotázaných s výrokem nesouhlasí a 17 % odpovídajících neví. Tab. 28 Odpovědi mužů a žen, zda jsou biopotraviny zdravější než běžné potraviny ženy muži celkem 47 29 76 ano 22 16 38 ne 14 10 24 nevím 18. otázka - Myslíte si, že je na trhu dostatečná nabídka biopotravin? Tabulka č. 29 zaznamenává odpovědi respondentů z Bosonoh o tom, co říkají nabídce biopotravin z hlediska dostatečnosti.

- 66 -

Tab. 29 Odpovědi mužů a žen, zda je na trhu dostatečná nabídka biopotravin ženy muži celkem 39 20 59 ano 6 5 11 ne 38 30 68 nevím 19. otázka – Kde jste se dozvěděl(a) o biopotravinách? V grafu č. 22 je znázorněno percentuelní vyjádření toho, kde se respondenti z Bosonoh dověděli o biopotravinách. Graf č. 22 Odkud se respondenti dozvěděli o biopotravinách (vyjádřené v %) jinde

1

odborné knihy

3

škola

6

letáky

11

časopisy

15

od známých a přátel

18

obchody

20

média

26 0

5

10

15

20

25

30

20. otázka – Proč biopotraviny nekupujete? Tato otázka byla položena pouze těm, kteří uvedli, že biopotraviny nekupují. Týká se tedy 67 % respondentů a to 37 % žen a 30 % mužů. 30 % dotázaných biopotraviny nekupuje z důvodu vyšší ceny a 22 % nevěří, že jsou skutečně BIO. Respondentů, kteří odpověděli, že jsou zvyklí na potraviny, které kupují, je 19 %. 9 % nevidí rozdíl při srovnání s běžnými potravinami. 8 % se zdají vzhledově nelákavé. 5 % nemá dostatek informací o biopotravinách, a také proto je nekupuje. 4 % uvedla, že se biopotraviny špatně shánějí a 3 % tázaných si biopotraviny pěstují sami.

- 67 -

Graf č. 23 Důvody, proč respondenti nekupují biopotraviny (vyjádřené v %) nevím

0

jiný důvod

0

nevím, že se prodávají

0

pěstuji sám/sama

3

špatně se shánějí

4

nemám dostatek informací

5

vzhledově nelákavé

8

nevidím rozdíl

9

zvyk na potraviny,které kupuji

19

nevěřím, že jsou BIO

22

vyšší cena

30 0

5

10

- 68 -

15

20

25

30

35

5.4 Celkové hodnocení a diskuze Když hovoříme o tom, zda jsou děti (žijící s respondenty ve společné domácnosti) důvodem nákupu biopotravin, ze šetření vyplývá záporná odpověď, tzn., že pro většinu dotázaných nejsou děti hlavním důvodem, proč kupovat biopotraviny. Situace je stejné v obou obcích. Co se týká znalosti grafického označení biopotravin, z celkového počtu 300 dotázaných, zná uvedená 3 loga (obr. 9) 21 % z nich, tedy 63 respondentů. Z průzkumu bylo zjištěno, že tato loga většinou znají lidé, kteří biopotraviny kupují (bez ohledu na věk), studující (tedy lidé ve věku 16 – 30 let) a také lidé s vysokoškolským vzděláním. Znalost označení je srovnatelná - tedy lze říci, že přibližně stejný počet dotázaných v městské části i na vesnici zná uvedená 3 loga. Naopak s těmito logy se 36 % respondentů nikdy nesetkalo, tzn. že je nikdy neviděli a nemají ponětí o tom, že existují a co znamenají. Celkem 107 dotázaných tato loga nikdy nevidělo, a to 35 % respondentů z Velatic a 37 % respondentů z Bosonoh. Ve obou obcích je neznalost největší u mužů, a to zejména ve věkové kategorii 16 – 30 let, kteří mají nejvyšší ukončené vzdělání základní nebo středoškolské bez maturity a prozatím jsou bezdětní. Když budeme hovořit o jednotlivých logách, nejvíce známé je české logo „Produkt ekologického zemědělství“. Naopak nejméně známé je nové logo EU. Z výzkumu, který provedla firma Ogilvy (2006) vyplývá, že 1/2 dotázaných zná české logo „Produkt ekologického zemědělství“ a staré logo EU zná v průzkumu 1/3 respondentů. V Bosonohách zná české logo 1/5 respondentů a ve Velaticích 1/3 a staré logo zná v obou obcích malé procento dotázaných. Dle výzkumu firmy STEM/MARK (2010) zná nové loge EU malé procento respondentů s čímž korespondují i zjištění podle dotazníků v obou obcích. Co se týká českého loga, to je dle výsledků výzkumu firmy STEM/MARK (2010) známo u 54 % respondentů a dle výzkumu Ogilvy (2008) u 38 % dotázaných, což je více než v městské části Bosonohy (22 %) a v obci Velatice (35 %). Znalost českého loga v obci Velatice je srovnatelná s výzkumem firmy Synergy Marketing (2006).

Obr. 9 Označení produktů ekologického zemědělství

- 69 -

Na nejdůležitější dotaz týkající se podvědomí o tom, že biopotraviny vůbec existují, většina respondentů odpovídala kladně. V obci Velatice zná biopotraviny celkem 142 dotázaných, naopak v úplné nevědomosti ohledně výrazu „biopotraviny“ je nejvíce zastoupena skupina starších lidí (tedy ve věku nad 60 let) a hned za nimi je kategorie od 16 - 30, kteří biopotraviny vůbec neznají. Můj předpoklad ohledně znalosti biopotravin se neukázal jako pravdivý. Očekávala jsem, že v městské části, která je blíže městu a má více vysokoškolsky vzdělaných lidí, bude znalost termínu „biopotraviny“ 100 %. Výsledkem jsem byla překvapena. 8 % respondentů uvedlo, že biopotraviny vůbec nezná. Zápornou odpovědí na tento dotaz byl ukončen dotazník pro 5 % respondentů z Velatic. Tito respondenti patří do skupiny s nejnižšími příjmy, tedy do 10.000 Kč. 8 % respondentů z Bosonoh, kteří uvedli, že biopotraviny neznají, byl dotazník také u konce (1/2 dotázaných se vyznačovala nižším stupeň vzdělání a druhá polovina příjmy do 10.000 Kč). Dle výzkumů firem STEM/MARK (2010), Ogilvy (2008) a Synergy Marketing (2006) zná biopotraviny většina dotázaných, což odpovídá výše zjištěné skutečnosti. Při dotazu na přímý nákup biopotravin bylo zjištěno, že poměrně velká část respondentů biopotraviny kupuje, a tudíž do svého jídelníčku i zařazuje. Celkem 45 dotazovaných (33 %) v Bosonohách biopotraviny kupuje. Ve Velaticích je jich jen nepatrně méně, a to 41 (29 %). Předpokládala jsem, že tyto „zdravé produkty“ nejsou až tak oblíbené, ale výsledky šetření potvrdily pravý opak a je vidět, že se biopotraviny stávají stále více oblíbené. V obou obcích kupují biopotraviny více ženy, a to 69 % z Bosonoh a 71 % z Velatic. V Bosonohách bylo zjištěno, že ženy, které nakupují biopotraviny nejvíce (39 %), jsou ve věkové kategorii 16 – 30 let, se středoškolským vzděláním a příjmem 10.000 – 20.000 Kč, děti prozatím nemají. Dále jsou to pracující ženy (29 %) ve věku 31 – 45 let, které biopotraviny pořizují kvůli dětem. Ve věku 46 – 60 let nakupuje biopotraviny 19 % žen a u žen nad 60 let 13 %. Ve Velaticích je situace trochu odlišná – zde pořizuje biopotraviny 45 % žen ve věku 31 – 45 let (1/3 kvůli dětem), dále ve věku 16 – 30 let je to 41 % žen, 46 – 60 let 10 % a ve věku nad 60 let to jsou 4 % žen. Z mužů v obou obcích biopotraviny nejvíce nakupují příslušníci věkové kategorie 16 – 30 let, kteří jsou pracující s příjmem 15.000 – 20. 000 Kč a nemají děti. V tabulce č. 30 jsou dle věkových kategorií uvedeny počty mužů z obou obcí, kteří nakupují biopotraviny. V městské části Bosonohy nakupují biopotraviny zejména pracující respondenti s vyšším vzděláním (tedy středoškolské s maturitou

- 70 -

a vysokoškolské). Ve Velaticích jsou to dotázaní s příjmem 10.000 – 20.000 Kč a se středoškolským vzděláním. V průzkumu firem STEM/MARK (2010) a Ogilvy (2008) bylo zjištěno, že biopotraviny kupuje 39 % dotázaných (typickým spotřebitelem je žena, s vyšší životní úrovní domácnosti ve věku 30 – 50 let), což je o 6 % více než v Bosonohách a o 10 % než ve Velaticích. Firma Synergy Marketing (2006) zjistila, že biopotraviny kupuje 30 % respondentů, což je stav, který je srovnatelný s oběma obcemi. Tab. 30 Muži nakupující biopotraviny ve Velaticích a Bosonohách 16 - 30 31 - 45 46 - 60 nad 60 5 4 2 1 Velatice 6 4 3 1 Bosonohy

celkem 12 14

Šetřením bylo zjištěno, že pravidelně biopotraviny nakupují zejména ženy. U mužů je četnost nákupu menší. Do pravidelného nákupu byly zařazeny následující intervaly: několikrát týdně, alespoň 1x za týden, 1x za 14 dní. Mezi nepravidelné nákupy biopotravin, pak byly zařazeny intervaly: 1x za měsíc, 1x za půl roku a méně často. Při provedení srovnání obou obcí je ve Velaticích provedeno více pravidelných nákupů (54 %) než v Bosonohách (44 %). Při vyhodnocení pravidelných nákupů v obci Velatice jsou biopotraviny nejvíce nakupovány 1x za týden (29 % respondentů). Jsou to zejména ženy ve věku 31 – 45 let, které mají děti, jež jsou důvodem nákupu biopotravin. U mužů je to stejná věková kategorie a vysokoškolské vzdělání. 23 % dotázaných nakupuje 1x za 14 dní a 2 % několikrát týdně. Nejvíce respondentů ale nakupuje biopotraviny méně často, ve Velaticích byla frekvence 1x za měsíc uváděna ve 42 %. Nejvíce to jsou ženy ve věku 16 – 30 let, s vysokoškolským vzděláním, bez dětí a s příjmem do 20.000 Kč a dále ženy ve věku 31 – 45 let. 1x za půl roku a méně často provádí nákup celkem 4 % odpovídajících. Vyhodnocení pravidelných nákupů v městské části Bosonohy bylo následující: 9 % respondentů (pouze žen) nakupuje biopotraviny několikrát týdně (1/2 jsou ženy studující, tedy bez dětí, s příjmem do 10.000 Kč a druhá polovina jsou ženy na mateřské dovolené se středoškolským vzděláním), 19 % dotázaných uvedlo, že nakupuje alespoň 1x za týden (5 žen a 4 muži) a 1x za 14 dní 16 % respondentů. V Bosonohách jsou biopotraviny 29 % respondentů pořizovány spíše nepravidelně, a to 1x za měsíc, 18 % nakupuje 1x za půl roku a 9 % méně často. Největší vliv na pravidelný nákup biopotravin v Bosonohách má vzdělání.

- 71 -

Členění četnosti nákupu biopotraviny rozdělené podle stupně vzdělání je uvedeno v tabulce č. 31. Ve Velaticících má naopak největší vliv, který je rozhodující při pořizování biopotravin příjmová skupina, která je uvedena v tabulce č. 32. Při porovnání četnosti nákupů v obcích s průzkumy vyhotovenými firmami STEM/MARK (2010) a Ogilvy (2008) byla zjištěna shoda s oběma obcemi a tj. biopotraviny kupuje nejvíce respondentů 1x za měsíc. Dále bylo zjištěno, že nejintenzivnější spotřebitel je respondent s maturitou nebo VŠ, i tento fakt je stejný. Tab. 31 Četnost nákupu biopotravin respondentů z Bosonoh dle stupně vzdělání SŠ bez SŠ s základní maturity maturitou VŠ (VOŠ) celkem 0 0 3 1 4 několikrát týdně 0 1 5 3 9 alespoň 1x týdně 0 1 2 4 7 1x za 14 dní 0 4 6 3 13 1x za měsíc 0 2 4 2 8 1x za půl roku 2 1 1 0 4 méně často Tab. 32 Četnost nákupu biopotravin respondentů z Velatic dle příjmu do 10.000 - 15.001 20.001 nad 10.000 15.000 20.000 30.000 30.000 0 0 1 0 0 několikrát týdně 0 2 6 3 1 alespoň 1x týdně 0 2 3 3 1 1x za 14 dní 1 4 8 4 0 1x za měsíc 0 0 1 0 0 1x za půl roku 0 1 0 0 0 méně často

celkem 1 12 9 17 1 1

Ze sortimentu biopotravin jsou v obou obcích nejvíce nakupovány mléčné výrobky, a to ženami (s dětmi) i muži. Ženy ve Velaticích nakupují veškerý sortiment biopotravin (tedy od mléčných, masných výrobků až po těstoviny, luštěniny apod.), výjimku tvoří pochutiny, které dle průzkumu ženy v obci vůbec nekupují. Muži naopak nejvíce preferují mléčné výrobky, pečivo, ovoce a nápoje. V Bosonohách je ženami nakupován celý sortiment, muži spíše dávají přednost mléčným výrobkům, ovoci, zelenině a pochutinám. Do svého jídelníčku mužská část respondentů vůbec nezařazuje pečivo a luštěniny v BIO kvalitě. Z průzkumů firem STEM/MARK (2010) a Ogilvy bylo zjištěno, že respondenti nejvíce nakupují mléčné výrobky, zeleninu a ovoce. Toto pořadí je stejné i u hodnocených obcí. Percentuelní zastoupení nákupu jednotlivých položek sortimentu v Bosonohách, Veleticích a ve výzkumem provedeným firmou - 72 -

STEM/MARK je znázorněno v grafu č. 24. Synergy Marketing (2006) uvádí, že nejvíce nakupovány jsou mléčné výrobky, tento stav je stejný u hodnocených obcích i z průzkumů firem STEM/MARK (2010) a Ogilvy (2008). Graf č. 24 Nakupovaný sortiment v Bosonohách, Velaticích a výzkumem provedeným firmou STEM/MARK (vyjádřeno v %) jiné pochutiny masné výrobky pečivo luštěniny

STEM/MARK Velatice

těstoviny

Bosonohy

nápoje cereální výrobky zelenina ovoce mléčné výrobky 0

5

10

15

20

25

V obci Velatice není možno biopotraviny koupit přímo. Respondenti je tedy nejvíce

nakupují

v hypermarketech

(40

%),

v supermarketech

(30

%),

ve

specializovaných prodejnách (24 %), u ekologického zemědělce (4 %) a 2 % dotázaných uvedla, že biopotraviny nakupují na jiném místo, a to přímo na farmářských trzích (věková kategorie 31 – 45 u žen, která biopotraviny kupuje 1x za půl roku). V Bosonohách jsou biopotraviny ze 32 % nakupovány v hypermarketech, 28 % v supermarketech, 18 % ve specializovaných prodejnách, 8 % nakupuje u ekologického zemědělce, 8 % v běžném obchodě (možno i v místě bydliště), 3 % přes internet a 3 % uvedla, že biopotraviny pořizují prostřednictvím biobedýnek. Sortiment biopotravin je možno nakoupit ve specializovaných prodejnách v Brně, které jsou např. uvedeny v tabulce č. 33. Dále v hypermarketech a supermarketech (např. Albert, Tesco, Billa, Penny a další) a také v drogerii DM a Rossmann. Respondenti, kteří se zúčastnili výzkumu, který prováděly firmy STEM/MARK (2010) a Ogilvy (2008) nakupují biopotraviny nejvíce v supermarketech, dále ve specializovaných prodejnách a přímo na ekologické farmě. Výzkum, který pro Ministerstvo zemědělství zpracovala firma Synergy Marktering (2006) uvádí, že dotázaní nakupují biopotraviny zejména

- 73 -

v hypermarketech, ve specializovaných prodejnách, supermarketech a u ekologického zemědělce. Při provedení srovnání s hodnocenými obcemi jsou hypermarkety také na prvním místě. Dále je pořadí odlišné. Tab. 33 Prodejny zdravé výživy a biopotravin v Brně (Veronica, 2012) Název prodejny Asanka Zdravá výživa Bio Point - hlavní nádraží Biopotraviny LUMO Natur Bioapetit - Pí centrum - Zdravá výživa Bioapetit - Pí centrum - Zdravá výživa Brána ke zdraví Koros, s.r.o. - Zdravá výživa Bio potraviny Lumo Natur s.r.o. Manna - Zdravá výživa Naturka Naturka Slunečnice - Zdravá výživa Zdravá výživa Lékárna u Rubínu Alfa - Zdravá výživa Tři sudičky Zdravá výživa U Měnínské brány Zahrada zdraví - Zdravá výživa Zdravý život Zdravá výživa v Bílém domě Zdravá výživa Barborka Zdravá planeta

Adresa Vachova 8, 602 00 Brno Hlavní nádraží, 602 00 Brno Tkalcovská 869, 602 00 Brno Lidická 38, 602 00 Brno Dačického 16, 614 00 Brno Banskobystrická 176, 621 00 Brno Zahradníkova 28, 602 00 Brno Ve Vaňkovce 1, 602 00 Brno Křížová 8, 603 00 Brno Koliště 5, 602 00 Brno Veveří 21, 602 00 Brno Skácelova 26, 612 00 Brno Makovského náměstí 2, 616 00 Brno Moravského náměstí 13, 602 00 Brno Pellicova 5, 602 00 Brno Orlí 20, 602 00 Brno Veselá 37, 602 00 Brno Lidická 26, 602 00 Brno Žerotínovo náměstí 533, 602 00 Brno Veveří 20, 602 00 Brno Pekařská 58, 602 00 Brno

Z celkového počtu respondentů, kteří biopotraviny nakupují, preferuje 72 % (tedy 62 respondentů) produkty českého ekologického zemědělství. V České republice je největším zpracovatelem a distributorem biopotravin obchodní společnost PRO-BIO, která provozuje vlastní biomlýn, zpracovnu a balírnu. Dalšími dodavateli biopotravin jsou například Country Life a Bionebio. Pro zbylých 28 % (24 dotázaných) není země původu rozhodující. V obou obcích jsou výsledky šetření stejné, tzn. že české produkty preferují především ženy, a to zejména s dětmi. Pro větší část mužů (bez ohledu na vzdělání), kteří na tuto otázku odpovídali, není země původu rozhodující a tedy se nebrání kupování produktů ekologického zemědělství i z jiných zemí. Z výsledků průzkumů Synergy Marketing (2006) vyplývá, že více jak 1/2 respondentů preferuje produkty českého ekologického zemědělství. Výsledky jsou stejné i u hodnocených obcí. - 74 -

Zdraví, chuť a kvalita, tak se dá nazvat další hodnocený parametr pro nákup biopotravin. Ve Velaticích bylo nejčastějším důvodem zdraví (44 % dotázaných tedy uvedlo, že biopotraviny jsou zdravější než běžné potraviny). Tato odpověď byla nejčastější u žen i mužů ve všech věkových kategoriích bez ohledu na vzdělání a výši měsíčního příjmu. Dále to byla kvalita (32 %) a chuť (24 %). Respondenti z Bosonoh (muži i ženy) se také nejprve ohlížejí na to, že biopotraviny jsou zdravější (to uvádí 44 % respondentů), 32 % si je pořizuje z důvodu kvality, 23 % je preferuje pro své zdraví a 1 % respondentů se ohlíží na welfare (tedy na svobodu a pohodlí) zvířat. Firma STEM/MARK (2010) uvádí, že pro dotázané respondenty je nejdůležitější na prvním místě chuť, dále zdraví a kvalita. Při porovnání výzkumu s oběmi obcemi je posloupnost odpovědí rozdílná. Cena biopotravin je další diskutovanou otázkou. Odpovídá cena biopotravin jejich kvalitě? Odpovědi na tuto otázku jsou různé. Respondenti, kteří biopotraviny nekupují, většinou odpovídali, že neví (pro obě obce je tato odpověď na prvním místě, celkem takto odpovědělo 119 dotázaných). V Bosonohách uvedlo 38 % dotázaných, že cena neodpovídá kvalitě – jsou to převážně odpovědi dotázaných lidí, kteří biopotraviny nekupují (např. z důvodu nízkého příjmu) a nebo je kupují, ale velice málo. A 21 % respondentů z městské částí s tvrzením souhlasí – takto odpovídali na dotazník, kupující biopotravin (ve více případech to byli lidé s vyšším čistým příjmem, spadajícím do rozmezí 15.000 – 30.000 Kč), lidé s vysokoškolským vzděláním a také studenti, kteří vědí, že na výrobu biopotravin jsou podstatně vyšší náklady. V obci Velatice s tvrzením nesouhlasí také větší část (30 %) dotázaných, jsou to převážně respondenti, kteří biopotraviny kupují málo a to 1x za půl a méně často a také odpovídající s příjmem do 15.000 Kč. 26 % respondentů cena vyhovuje (dotázání s příjmem 15.000 – 30.000 Kč a se středoškolským a vysokoškolským vzděláním). Důvody, proč se respondentům zdá cena vysoká, jsou stejné jako v Bosonohách. Výzkum Ogilvy (2008) uvádí, že u 1/2 respondentů cena biopotraviny odpovídá jejich kvalitě a druhá 1/2 s tímto tvrzením naopak nesouhlasí. Při hodnocení otázky, zda jsou biopotraviny zdravější než běžné potraviny, se obě obce shodují a souhlasí (bez ohledu na pohlaví, věk a další atributy). Respondenti, kteří na otázku odpovídali záporně, byli především ti, kteří biopotraviny nekupují a s nižším stupněm vzdělání, ale také lidé staršího věku (v kategorii nad 60 let). Odpověď nevím, použili jen lidé nenakupující bio produkty. Obecně je známé, že

- 75 -

biopotraviny jsou produktem ekologického zemědělství, jsou vyrobeny bez použití chemických a jiných škodlivých látek a platí pro ně přísná pravidla. Percentuální podíl odpovědí obou obcí je znázorněn v grafu č. 25. Při porovnání této otázky s výzkumem Ogilvy (2008) bylo zjištěno, že odpovědi se liší. Většina respondentů z hodnocených obcí souhlasí s tím, že biopotraviny jsou zdravější než běžné potraviny, zatímco ve výzkumu Ogilvy (2008) s tímto tvrzením více respondentů nesouhlasí. Stav, kdy většina respondentů souhlasí s tím, že biopotraviny jsou zdravější než konvenční potraviny je srovnatelný u hodnocených obcí s výzkumem firmy STEM/MARK (2010). Graf č. 25 Jsou biopotraviny zdravější než běžné potraviny? Bosonohy 17% ano ne nevím 55%

28%

Velatice

13% ano

15%

ne nevím

72%

Při hodnocení dostatečnosti sortimentu biopotravin na českém trhu velká část respondentů z Velatic odpovídala možností „nevím“. Takto odpovídali muži i ženy (58 % respondentů) ve všech věkových kategoriích, kteří biopotraviny vůbec nekupují a nezařazují je do svého jídelníčku. Druhou nejčastější odpovědí byla možnost „ano“ (30 % odpovídajících), tzn. že jim sortiment, množství a místa nákupu vyhovují. Týká se to především všech respondentů, kteří uskutečňují nákup biopotravin pravidelně. Pro - 76 -

12 % dotázaných není na trhu dostatečná nabídka. Především ženám se nelíbí nízký sortiment produktů, málo specializovaných prodejen biopotravin a také vytýkají nízký sortiment sýrů, masa, zeleniny a nabídku jogurtů pouze v malém balení. V Bosonohách je posloupnost odpovědí stejná. Možnost „nevím“ označilo 49 % respondentů obou pohlaví, kteří biopotraviny nekupují a také starší lidé. „Ano“ použilo 43 % dotázaných. A 8 % nevyhovuje na trhu především málo specializovaných prodejen a to, že biopotraviny nejsou k dostání ve všech supermarketech. Ve výzkumu, který provedla firma Synergy Marketing (2006) 60 % dotázaných, kteří kupují biopotraviny, odpovědělo, že na trhu je dostatečná nabídka. V obou hodnocených obcích byla po odpovědi „nevím“, nejvíce používaná odpověď „ano“. Podle počtu respondentů, kteří odpověděli, že biopotraviny znají (celkem 280 respondentů), je podle mého názoru informovanost týkající se tohoto tématu dostatečná. Dotázaní z obou obcí se dozvěděli o biopotravinách zejména z médií, dále přímo z obchodů a také od známých a přátel. Další pořadí je v každé obci již jiné. V grafu č. 26 jsou zaznamenány odpovědi respondentů z Bosonoh a v následujícím grafu č. 27 jsou odpovědi dotázaných z Velatic. Výzkum provádějící firma Synergy Marketing (2006) zjistila, že se respondenti nejvíce dozvěděli o biopotravinách z médií a dále pak z obchodů. V obou obcích jsou odpovědi totožné s výzkumem. Graf č. 26 Odpovědi respondentů z Bosonoh na otázku, kde se dozvěděli o biopotravinách (vyjádřené v %) jinde

1

odborné knihy

3

škola

6

letáky

11

časopisy

15

od známých a přátel

18

obchody

20

média

26 0

5

10

- 77 -

15

20

25

30

Graf č. 27 Odpovědi respondentů z Velatic na otázku, kde se dozvěděly o biopotravinách (vyjádřené v %) jinde

0

odborné knihy

3

letáky

4

škola

5

časopisy

14

od známých a přátel

15

obchody

26

média

33 0

5

10

15

20

25

30

35

Důvody, proč respondenti nekupují biopotraviny, jsou různé. Nejčetnější důvod, který je v obou obcích uveden na prvním místě, je to, že jsou tyto produkty dražší. Takto odpovědělo 31 % respondentů z Velatic a 30 % respondentů z Bosonoh. Cena biopotravin je vyšší především z důvodu, že na jejich výrobu jsou celkově vynaloženy vyšší náklady vzhledem k výši výnosů. Poměrně velké procento odpovídajících nevěří, že biopotraviny jsou skutečně v BIO kvalitě – druhá nejpoužívanější odpověď z Velatic (20 %) i z Bosonoh (22 %). Dále už jsou odpovědi odlišné. Velká část obyvatel Velatic vlastní zahrádku a nebo menší pole, kde si zdravé potraviny pěstují sami. Tuto možnost označilo celkem 17 % respondentů z obce, a to především ženy ve věkových kategoriích 46 – 60 let a nad 60 let. V Bosnohách si tyto potraviny pěstuje pouze 5 % dotázaných. 12 % odpovídajících z Velatic je zvyklých na běžné výrobky, které patří do jejich jídelníčku a z důvodu zvyku neplánují měnit svoje běžné návyky, jsou to zejména muži ve věku 16 – 30 let a 46 – 60 let. 11 % respondentů nevidí mezi biopotravinami a běžnými potravinami žádný rozdíl, a proto je tedy nekupují, 4 % mají málo informací o biopotravinách, 3 % respondentů nemají o biopotravinách dostatek informací a 2 % uvedla, že vzhled biopotravin není lákavý. Při pohledu na další výsledky z městské části Bosonohy, 19 % respondentů je zvyklých na klasické potraviny, 9 % odpovídajících nevidí mezi biopotravinami a běžnými potravinami žádný rozdíl (zejména ženy ve věku 16 – 30 let, s nižším stupněm vzděláním a i s nižším příjmem – do 10.000 Kč a také muži staršího věku – 46 – 60 let), 8 % dotázaných se biopotraviny nelíbí vzhledově,

- 78 -

a proto je nekupují (je pro ně důležitější vzhled než kvalita a zdraví, jsou to zejména muži ve věku 16 – 30 let s maturitou i bez ní), 5 % respondentů nemá dostatek informací o biopotravinách a 4 % označila odpověď, že se biopotraviny špatně shánějí. Firma STEM/MARK (2010) zjistila, že nejvíce dotázaných respondentů nekupuje biopotraviny z důvodu jejich vyšší ceny, dále nevěří, že jsou v bio kvalitě a také velký počet dotázaných je zvyklých na výrobky, které běžně kupuje. V tomto pořadí uvedli své odpovědi i respondenti z Bosonohy. Ve Velaticích je třetím nejčastějším důvodem to, že si je dotázaní sami pěstují. O tom, že respondenti považují biopotraviny za dražší svědčí i výzkumy Ogilvy (2008). Synergy Marketing (2006) uvádí, že pro respondenty je největší bariéra to, že nemají o biopotravinách dostatek informací a také že jsou zvyklí ne běžné potraviny, dalším důvodem je vyšší cena. Tento výzkum se značně liší od výsledků hodnocených obcí.

- 79 -

6 ZÁVĚR Ekologické zemědělství je moderní směr hospodaření, který se v posledních letech dynamicky rozvíjí. Dokazuje to počet ekologicky hospodařících subjektů. V seznamu, který byl vydán Ministerstvem zemědělství, k 31. 12. 2011, je uvedeno 3920 ekofarem. Výměru půdy v systému ekologického zemědělství činí 482 927 ha. V posledních

letech

vzrostla

poptávka

pro

produktech

ekologického

zemědělství, tedy po biopotravinách. Lidé se začínají více zajímat o své zdraví, životní styl a kvalitní biopotraviny, za které jsou ochotni si připlatit. Je potřeba si uvědomit, že ekologická produkce je náročnější než konvenční. Do ceny biopotravin je promítnuta nejenom cena vstupů, vysoký podíl ruční práce, ale také nižší výnosy. Biopotraviny jsou zárukou původu a postupů při zemědělské výrobě. Splňují podmínky trvale udržitelného rozvoje i předpoklad k vysoké kvalitě. V České republice jsou produkty ekologického zemědělství označovány zelenobílým logem, tzv. biozebra a novým logem EU. Hlavním cílem diplomové práce je na základě dotazníkového šetření vyhodnotit nákupní zvyklosti dotázaných obyvatel v oblasti biopotravin v městské části Bosonohy a v obci Velatice ležící v Jihomoravském kraji. Vzájemně porovnat zjištěné výsledky a formulovat závěry. Dílčím cílem práce je charakterizovat obecné informace týkající se biopotravin a také ekologického zemědělství, který je nedílnou součástí tohoto tématu. Dotazníkové šetření probíhalo v obou obcích po dobu 2 a půl měsíce (a to v prosinci roku 2011, v lednu a v první polovině měsíce února 2012). Celkem bylo vyplněno 150 dotazníků v každé obci. Dotazník je sestaven z celkem 20 otázek. Prvních 6 otázek je identifikačních a ve zbylých 14 otázkách bylo zjišťováno povědomí, znalosti,

důvody a místa nákupu biopotravin. Vyhodnocení bylo provedeno

statistickými metodami a jeho výsledky jsou graficky znázorněny pomocí Microsoft Excel 2003. Na základě průzkumu bylo zjištěno, že celkem 20 respondentů (7 %) nemá povědomí o biopotravinách, tzn. že o nich nikdy neslyšeli a neví o tom, že vůbec existují. Větší neznalost tohoto tématu se ukázala u respondentů z městské části Bosonohy. Z celkového počtu dotázaných, kteří biopotraviny znají, zařazuje do svého jídelníčku celkem 86 odpovídajících (a to 33 % respondentů z Bosonoh a 29 % respondentů z Velatic). Šetření nepotvrdilo domněnku, že obyvatelé městské části budou biopotraviny konzumovat mnohem častěji a více než obyvatelé vesnice. Typickým spotřebitelem biopotravin v Bosonohách jsou pracující ženy ve věku 16 – 30 - 80 -

let, se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním a příjmem v rozmezí 15.000 – 30.000 Kč. Mladší kategorie (16 – 30 let) těchto žen pořizuje biopotraviny pro své zdraví a jejich kvalitu. Ženy ve věku 31 – 45 let nakupují zdravé produkty částečně kvůli dětem. V obci Velatice to jsou ženy převážně ve věku 31 – 45 let s příjmem 10.000 – 20.000 Kč a jako důvod nákupu uvádějí kvalitu a chuť výrobků. Co se týká četnosti nákupů, je v obou obcích stav stejný, tzn. že biopotraviny jsou nejvíce pořizovány v intervalu 1x za měsíc, dále pak 1x týdně a 1x za 14 dní. Mezi nejvíce nakupované výrobky patří v Bosonohách mléčné výrobky (19 %), ovoce a zelenina (15 %), cereální výrobky (11 %) a nápoje (10 %). Ve Velaticích jsou to také na prvním místě mléčné výrobky (21 %), dále pak pečivo a zelenina (12 %), nápoje a cereální výrobky (10 %). V obou hodnocených obcích pořizují respondenti biopotraviny nejvíce v hypermarketech, dále pak v supermarketech, ve specializovaných prodejnách a u ekologického zemědělce. 3 % respondentů z Bosonoh si biopotraviny objednává přes internet. Dotázaní v obou obcích, kteří biopotraviny nakupují, dávají z velké části přednost českým ekologickým produktům. Pořadí: zdraví, chuť a kvalita je stejné pro obě hodnocené obce. Při hodnocení ceny biopotravin, nakupující respondenti v obou hodnocených obcích uvádějí, že jim cena vyhovuje. Dotázaní, kteří biopotraviny nekupují, naopak ve vysoké ceně vidí problém. Sortiment biopotravin je v Bosonohách i Velaticích převážně hodnocen jako dostačující. Respondenti z obou obcí se o tématu biopotravin dozvěděli nejvíce z médií. Respondenti, kteří uvedli, že biopotraviny nekupují, uvádějí jako hlavní bariéru vyšší cenu (31 % z Velatic a 30 % z Bosonoh) a nedůvěru v to, že jsou tyto potraviny skutečně v bio kvalitě (22 % z Bosonoh a 20 % z Velatic). Velice zajímavá je skutečnost, že poměrně velké procento (17) respondentů z Velatic si biopotraviny pěstuje sama na vlastních zahradách. Výsledky v hodnocených obcích jsou velice podobné a můj názor, že je rozdíl mezi nákupními zvyklostmi v oblasti biopotravin, ve městě a na vesnici, se neprokázal jako pravdivý. Díky tomu, že si respondenti z Velatic pěstují „zdravé potraviny“ na vlastních zahradách, je jejich rozšířenost v obci Velatice vyšší než v městské části Bosonohy.

- 81 -

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ABCERT AG, Společnost ABCERT, [on line], [cit. 2012-01-26]. Dostupné na World Wide Web: http://www.abcert.cz/index.php?id=1 Bio do škol, Projekt, [on line], [cit. 2012-02-20]. Dostupné na World Wide Web: http://www.biodoskol.cz/?o=6 Biobedýnky, Bio-bedýnky.cz, [on line], [cit. 2012-02-20]. Dostupné na World Wide Web: http://www.bio-bedynky.cz/ Biodožínky, Dožínky – téměř zapomenutá tradice, [on line], [cit. 2012-02-20]. Dostupné na World Wide Web: http://www.envic-sdruzeni.cz/biodozinky /dozinky-temer-zapomenuta-tradice.htm Bio-info, Biopotraviny obsahují podle nejnovější zprávy více nutričních látek, [on line], [cit. 2012-03-29]. Dostupné na World Wide Web: http://www.bio-info.cz/zpravy /biopotraviny-obsahuji-podle-nejnovejsi-zpravy-vice Bio – info, Září je měsíc biopotravin, [on line], [cit. 2012-01-26]. Dostupné na World Wide Web: http://www.bio-info.cz/zpravy/zari-je-mesic-biopotravin-zahajujebiotrhem-na-jiraku Bioinstitut, O nás, [on line], [cit. 2012-03-30]. Dostupné na World Wide Web: http://www.bioinstitut.cz/onas/index.html Bioinstitut, Ročenka ekologického zemědělství v České republice 2010, [on line], [cit. 2012-03-25]. Dostupné na World Wide Web: http://www.bioinstitut.cz /documents/ Rocenka2010_EZvCR-final_000.pdf Biopotraviny, Co jsou to biopotraviny, [on line], [cit. 2012-01-25]. Dostupné na World Wide Web: http://www.bio-potraviny.cz/ Biopotraviny do škol, Biopotraviny, [on line], [cit. 2012-01-26]. Dostupné na World Wide Web: http://www.biopotravinydoskol.cz/ BIOKONT CZ, O společnosti, on line], [cit. 2012-01-26]. Dostupné na World Wide Web: http://www.biokont.cz/images/o_spolenosti_20110907.pdf Biospotřebitel.cz, Nabídka biopotravin, [on line], [cit. 2012-03-27]. Dostupné na World Wide Web: http://www.biospotrebitel.cz/biospotrebitel/clanek/128195/cenybiopotravin-zustavaji-stabilni.html Biospotrebitel.cz, Proč jíst biopotraviny, [on line], [cit. 2012-03-29]. Dostupné na World Wide Web: http://www.biospotrebitel.cz/biospotrebitel/sekce/216/ biospotrebitelcz/chci-znat-bio/proc-jist-bio - 82 -

Bioportál, Pět dobrých důvodů, proč jíst biopotraviny, [on line], [cit. 2012-03-29]. Dostupné na World Wide Web: http://www.bioportal.cz/clanek/pet-dobrychduvodu-proc-jist-biopotraviny/ Bio-life.cz, Proč bychom měli jíst bio? [on line], [cit. 2012-03-29]. Dostupné na World Wide Web: http://www.bio-life.cz/co-je-bio.html Brno – Bosonohy, Bosonohy, [on line], [cit. 2012-01-26]. Dostupné na World Wide Web: http://www.bosonohy.cz/vznik%2Dnazvu%2Dbosonohy/d64579/p1=10596 Brno – Bosonohy, Znak, [on line], [cit. 2012-01-26]. Dostupné na World Wide Web: http://www.bosonohy.cz/znak/d-64688/p1=10601 BusinessInfo.cz, Program rozvoje venkova, [on line], [cit. 2012-01-18]. Dostupné na World Wide Web: http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/program-rozvojevenkova/1001615/ Country life, Biodožínky, [on line], [cit. 2012-02-20]. Dostupné na World Wide Web: http://www.countrylife.cz/biodozinky/program.html Country life, Značení biopotravin, [on line], [cit. 2012-01-26]. Dostupné na World Wide Web: http://www.countrylife.cz/data/files/znaceni-biopotravin-nahled76.pdf CULEK, M., Biogeografické členění ČR, Nakladatelství ENIGMA, s.r.o., Praha, 1995, 347 s. ISBN 80-85368-80-3 Česká biopotravina roku, Biopotravina roku, [on line], [cit. 2012-02-20]. Dostupné na World Wide Web: http://www.biopotravinaroku.cz/ ČERVENKA, J., KOVÁŘOVÁ, K., Biopotraviny, Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2005, 111 s. ISBN 80-213-1404-4 Český statistický úřad, Databáze demografických údajů za obce ČR, [on line], [cit. 2012-03-09]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/cz/obce_d/ index.htm DRYŠLOVÁ, T., Ekologické zemědělství – přednášky, Mendelova univerzita v Brně, 2009 Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova při Evropské komisi, Principy chovu zvířat, [on line], [cit. 2012-01-21]. Dostupné na World Wide Web: http://ec.europa.eu/agriculture/organic/animal-welfare/husbandry_cs

- 83 -

Green marketing, Co dělám, [on line], [cit. 2012-03-30]. Dostupné na World Wide Web: http://www.greenmarketing.cz/co-delame/ Hnutí DUHA, Ekologické zemědělství, [on line], [cit. 2012-03-29]. Dostupné na World Wide Web: http://hnutiduha.cz/nase-prace/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/ IFOAM, About IFOAM, [on line], [cit. 2012-01-18]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ifoam.org/about_ifoam/index.html Leták, Ekologické zemědělství v Jihomoravském kraji, vydal Jihomoravský kraj 13.6.2006 KEZ, o.p.s., Kdo jsme, [on line], [cit. 2012-01-26]. Dostupné na World Wide Web: http://www.kez.cz/nabidka-sluzeb KEZ o.p.s., Platná legislativa, [on line], [cit. 2012-01-18]. Dostupné na World Wide Web: http://www.kez.cz/narizeni-komise-es-7102009-a-8892008-a-narizenirady-es-8342007 KRÁLOVÁ, T., Euro – Biopotraviny – Bioboomíček, Praha: Euronews, 2007, 38 s. ISSN 1212-3129 Merhaut, K., Čím je dána vyšší kvalita biopotravin, [on line], [cit. 2012-01-26]. Dostupné na World Wide Web: http://www.biopotraviny.info/kvalita.html Merhaut, K., Čím je dána lepší kvalita biopotravin? [on line], [cit. 2012-03-29]. Dostupné na World Wide Web: http://www.agronavigator.cz/ekozem/default. asp?ch=24&typ=1&val=51274&ids=973 Města, obce a vesnice v ČR, Velatice, [on line], [cit. 2012-02-21]. Dostupné na World Wide Web: http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Velatice-584096 Ministerstvo zemědělství, Biopotraviny ano – ale co to je? [on line], [cit. 2012-01-26]. Dostupné na World Wide Web: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/ biopotraviny/ Ministerstvo zemědělství, Kvalita biopotravin je výhodou pro spotřebitele, [on line], [cit. 2012-03-29]. Dostupné na World Wide Web: http://finexpert.e15.cz/kvalitabiopotravin-je-vyhodou-pro-spotrebitele Ministerstvo zemědělství, Český trh s biopotravinami v roce 2010 zůstal na hodnotách předchozího roku, v roce 2011 se očekává mírný nárůst spotřeby, [on line], [cit. 2012-03-30]. Dostupné na World Wide Web: http://eagri.cz/public/web/mze/ zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/aktuality/cesky-trh-s-biopotravinami-vroce-2010.html

- 84 -

Ministerstvo zemědělství, Ekologické zemědělství, [on line], [cit. 2012-03-30]. Dostupné na World Wide Web: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ ekologicke-zemedelstvi/ Ministerstvo zemědělství, Loga pro ekologické zemědělství, [on line], [cit. 2012-01-26]. Dostupné na World Wide Web: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ ekologicke-zemedelstvi/loga-a-znaceni/ Ministerstvo zemědělství, Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství, [on line], [cit. 2012-01-26]. Dostupné na World Wide Web: http://eagri.cz/public/web/mesicbiopotravin/ Ministerstvo zemědělství, Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013, Osa I, [on line], [cit. 2012-03-25]. Dostupné na World Wide Web: http://eagri.cz/public /web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/opatreni-osy-i/ Ministerstvo zemědělství, Právní předpisy, [on line], [cit. 2012-01-23]. Dostupné na World Wide Web: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisymze/chronologicky-prehled/?year=2011 Ministerstvo zemědělství, Povědomí a nákupní možnosti spotřebitelů v oblasti biopotravin, [on line], [cit. 2012-01-26]. Dostupné na World Wide Web: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/biopotraviny Ministerstvo zemědělství, Ročenka EZ v ČR 2010, [on line], [cit. 2012-01-20]. Dostupné

na

World

Wide

Web:

http://www.bioinstitut.cz/documents/

Rocenka2010_EZvCR-final_000.pdf Ministerstvo zemědělství, Zákon 344/2011, [on line], [cit. 2012-03-23]. Dostupné na World Wide Web: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisymze/tematicky-prehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_zakon-2011-344-novela242-2000.html Ministerstvo životního prostředí, Ochrana MŽP, [on line], [cit. 2012-03-30]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mzp.cz/cz/ministerstvo MOUDRÝ J., 1997: Bioprodukty. 1. vyd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství České republiky, 39 s, ISBN 80-7105-138-1 MOUDRÝ, J., PRUGAR, J., Kvalita, zpracování a odbyt bioproduktů, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2001, 152 s. ISBN 807040-526-0

- 85 -

MOUDRÝ, J., PRUGAR, J., Biopotraviny – hodnocení kvality, zpracování a marketing, Ministerstvo zemědělství ČR v Ústavu zemědělských a potravinářských informací, 2002, 34 s. Příručka ekologického zemědělce. ISBN 80-7271-111-3 Nadační fond Bartákův hrnec, O nadačním fondu, [on line], [cit. 2012-02-20]. Dostupné na World Wide Web: http://www.nfbh.cz/ Naše výživa, Biopotraviny, [on line], [cit. 2012-01-25]. Dostupné na World Wide Web: http://www.nasevyziva.cz/sekce-bio-potraviny/clanek-biopotraviny-59.html Obec Velatice, Základní údaje, [on line], [cit. 2012-02-21]. Dostupné na World Wide Web: http://velatice.cz/artifact/detail/category/zakladni-udaje PETR, J., DLOUHÝ, J. a kol., Ekologické zemědělství, Zemědělské nakladatelství Brázda, Praha 1992 PRUGAR, J., Kvalita rostlinných produktů ekologického zemědělství, Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1999, 79 s. ISBN 80-7271-048-6 Portál veřejné správy České republiky, Zákon č. 242/200 Sb.o ekologickém zemědělství, [on line], [cit. 2012-01-25]. Dostupné na World Wide Web: http://portal.gov.cz/ wps/portal/_s.155/701?number1=242% 2F2000 & number2=&name=&text= PRO-BIO LIGA, Ekologické zemědělství a biopotraviny - Otázky a odpovědi pro ekofarmy, PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství, Praha 2010, 32 s. ISBN 978-80-904223-2-2 QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 s. Statní zemědělský intervenční fond, Program rozvoje venkova, [on line],[cit. 2012-0118]. Dostupné na World Wide Web: http://www.szif.cz/irj/portal/ anonymous/ eafrd SKALKOVÁ, J. a kol. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu, 2. vydání, Praha: SPN, 1983 ŠARAPATKA, B., URBAN, J. a kol., Ekologické zemědělství v praxi. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, 2006. IBSN 978-80-903583-0-0 ŠARAPATKA B., URBAN J.a kol., Ekologické zemědělství – učebnice pro školu i praxi I. díl, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, 2003, 280 s. ISBN 80-7212-274-62003

- 86 -

ŠARAPATKA, B., URBAN, J. a kol., Ekologické zemědělství – učenice pro školu i praxi - II. díl, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, 2005, 333 s. ISBN 80-903583-0-6 ŠARAPATKA, B., NIGGLI, U. a kol., Zemědělství a krajina – cesty k vzájemnému souladu. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2008, 271 s. ISBN 978244-1885-8 Škvařilová, Z., Nutriční hodnota biopotravin, [on line], [cit. 2012-03-29]. Dostupné na World Wide Web: http://www.csvv.cz/index.php?option=com_content&task= view&id=612&Itemid=1 Turistika.cz, Kiliánova vrba, [on line], [cit. 2012-02-20]. Dostupné na World Wide Web: http://www.turistika.cz/mista/brno-bosonohy-kilianova-vrba Týká se to také tebe, O festivalu, [on line], [cit. 2012-02-20]. Dostupné na World Wide Web: http://www.tsttt.cz/ VÁCLAVÍK, T., Český trh s biopotravinami 2008, Green marketing ve spolupráci České a Slovenské odborné nakladatelství, 2008, 83 s. ISBN 978-80-254-2032-4 VERONICA – Ekologický institut, Bio a místní potraviny, [on line], [cit. 2012-03-27]. Dostupné na World Wide Web: http://www.veronica.cz/?id=213 VERONICA – Ekologický institut, Ekomapa, [on line], [cit. 2012-02-20]. Dostupné na World Wide Web: http://www.veronica.cz/ekomapa#ouska-obalka-1 Václavík, T. a kol, Český trh s biopotravinami 2009, Green marketing, 2009, Praha, 84 s. ISBN 978-80-254-2032-4 Václavík, T., 10 důvodů, proč kupovat biopotraviny, [on line], [cit. 2012-03-29]. Dostupné na World Wide Web:http://www.veronica.cz/?id=94 Veselá, I., Kde koupit nejlevnější biopotraviny, [on line], [cit. 2012-03-71]. Dostupné na World Wide Web: http://www.bio-life.cz/clanky/novinky-a-zajimavosti/kdekoupit-nejlevnejsi-biopotraviny.html Wikipedie, Bosonohy, [on line], [cit. 2012-02-21]. Dostupné na World Wide Web: http://cs.wikipedia.org/wiki/Brno-Bosonohy Wikipedie, Velatice, [on line], [cit. 2012-02-21]. Dostupné na World Wide Web: http://cs.wikipedia.org/wiki/Velatice Wikipedie, Znak obce Velatice, [on line], [cit. 2012-02-21]. Dostupné na World Wide Web:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Znak_obce_Velatice.gif

- 87 -

WEBSTER, J., Welfare: životní pohoda zvířat aneb kázání o ráji. Praha: Nadace na ochranu zvířat, 1999, ISBN 80-238-4086-X Žiju bio, Kdo jsme? [on line], [cit. 2012-03-30]. Dostupné na World Wide Web: http://www.pro-bio.cz/cms/sekce/25/ziju-bio/svaz-pro-bio/kdo-jsme Žiju Bio, Kvantitativní výzkum – povědomí a nákupní chování v oblasti biopotravin, [on line], [cit. 2012-01-26]. Dostupné na World Wide Web: www.pro-bio.cz/cms/ soubor/1511/BIOprezentace-ogilvy.pdf

- 88 -

8 SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ Obr. 1 Logo biopotravin pro Českou republiku, tzv. biozebra (MZe, 2012) Obr. 2 Logo biopotravin pro Evropskou unii (MZe, 2012) Obr. 3 Logo kontrolní organizace KEZ, o.p.s. (KEZ, 2012) Obr. 4 Logo kontrolní organizace ABCERT AG (ABCERT AG, 2012) Obr. 5 Logo kontrolní organizace BIOKONT CZ (BIOKONT CZ, 2012) Obr. 6 Znak obce Velatice (Wikipedie, 2012) Obr. 7 Znak městské části Bosonohy (Brno – Bosonohy, 2012) Obr. 8 Vzájemná poloha městské části Bosonohy a obce Velatice Obr. 9 Označení produktů ekologického zemědělství

- 89 -

9 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Počet ekologických zemědělců v jednotlivých krajích ČR k 31. 12. 2011 (MZe, 2011, graf vlastní) Graf č. 2 Věková pyramida obyvatel Velatic (Český statistický úřad, 2012, graf vlastní) Graf č. 3 Věková pyramida obyvatel Bosonoh (Český statistický úřad, 2012, graf vlastní) Graf č. 4 Jsou děti důvodem nákupu biopotravin? Graf č. 5 Znalost označení biopotravin u všech dotázaných Graf č. 6 Znalost respondentů biopotravin Graf č. 7 Ženy kupující biopotraviny dle věkových kategorií Graf č. 8 Muži kupující biopotraviny dle věkových kategorií Graf č. 9 Biopotraviny, které respondenti kupují (vyjádřené v %) Graf č. 10 Místa nákupu biopotravin (vyjádřené v %) Graf č. 11 Důvody nákupu biopotravin Graf č. 12 Odkud se respondenti dozvěděli o biopotravinách (vyjádřené v %) Graf č. 13 Důvody, proč respondenti nekupují biopotraviny (vyjádřené v %) Graf č. 14 Jsou děti důvodem nákupu biopotravin? Graf č. 15 Znalost označení biopotravin u všech dotazovaných Graf č. 16 Znalost respondentů biopotravin Graf č. 17 Ženy kupující biopotraviny dle věkových kategorií Graf č. 18 Muži kupující biopotraviny dle věkových kategorií Graf č. 19 Biopotraviny, které respondenti kupují (vyjádřené v %) Graf č. 20 Místa nákupu biopotravin (vyjádřené v %) Graf č. 21 Důvody nákupu biopotravin Graf č. 22 Odkud se respondenti dozvěděli o biopotravinách (vyjádřené v %) Graf č. 23 Důvody, proč respondenti nekupují biopotraviny (vyjádřené v %) Graf č. 24 Nakupovaný sortiment v Bosonohách, Velaticích a výzkumem provedeným firmou STEM/MARK (vyjádřeno v %) Graf č. 25 Jsou biopotraviny zdravější než běžné potraviny? Graf č. 26 Odpovědi respondentů z Bosonoh na otázku, kde se dozvěděli o biopotravinách (vyjádřené v %) Graf č. 27 Odpovědi respondentů z Velatic na otázku, kde se dozvěděly o biopotravinách (vyjádřené v %) - 90 -

10 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Výměra půdy v ekologickém zemědělství s uvedením prvních dvaceti států (Šarapatka a kol., 2006) Tab. 2 Procentický podíl ekologického zemědělství z celkové výměry zemědělské půdy s uvedením prvních dvaceti států (Šarapatka a kol., 2006) Tab. 3 Průměrné velikosti ekofarem (Šarapatka a kol., 2006) Tab. 4 Vývoj výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR (MZe, 2012) Tab. 5 Vývoj struktury půdního fondu v EZ v České republice v ha (MZe, 2012) Tab.6 Vývoj podílu jednotlivých kultur EZ v České republice v % (MZe, 2012) Tab. 7 Pět druhů potravin s nejnižším a nejvyšším cenovým rozdílem mezi biokvalitou a konvenční potravinou v supermarketu (Biospotřebitel.cz, 2012) Tab. 8 Cenový rozdíl podle komodit (Biospotřebitel.cz, 2012) Tab. 9 Počet výrobců biopotravin v jednotlivých krajích ČR v roce 2010 (Zdroj: MZe, 2012) Tab. 10 Struktura respondentů podle pohlaví a věku v městské části Brno-Bosonohy Tab. 11 Struktura respondentů podle pohlaví a věku v obci Velatice Tab. 12 Struktura respondentů podle vzdělání v městské části Brno-Bosonohy Tab. 13 Struktura respondentů podle vzdělání v obci Velatice Tab. 14 Struktura respondentů dle čistého měsíčního přijmu v obou obcích Tab. 15 Struktura respondentů dle povolání v obou obcích Tab. 16 Struktura respondentů podle dětí v městské části Brno-Bosonohy Tab. 17 Struktura respondentů podle dětí v obci Velatice Tab. 18 Povědomí respondentů o označení biopotravin dle věkových kategorií Tab. 19 Odpovědi dotázaných můžu a žen, zda vědí, co jsou to biopotraviny, rozdělené dle věkových kategorií Tab. 20 Četnost nákupu biopotravin u žen a mužů Tab. 21 Odpovědi mužů a žen, zda cena biopotravin odpovídá jejich kvalitě Tab. 22 Odpovědi mužů a žen, zda jsou biopotraviny zdravější než běžné potraviny. Tab. 23 Odpovědi mužů a žen, zda je na trhu dostatečná nabídka biopotravin Tab. 24 Povědomí respondentů o označení biopotravin dle věkových kategorií Tab. 25 Odpovědi dotázaných můžu a žen, zda vědí, co jsou to biopotraviny, rozdělené dle věkových kategorií Tab. 26 Četnost nákupu biopotravin u žen a mužů - 91 -

Tab. 27 Odpovědi mužů a žen, zda cena biopotravin odpovídá jejich kvalitě Tab. 28 Odpovědi mužů a žen, zda jsou biopotraviny zdravější než běžné potraviny Tab. 29 Odpovědi mužů a žen, zda je na trhu dostatečná nabídka biopotravin Tab. 30 Muži nakupující biopotraviny ve Velaticích a Bosonohách Tab. 31 Četnost nákupu biopotravin respondentů z Bosonoh dle stupně vzdělání Tab. 32 Četnost nákupu biopotravin respondentů z Velatic dle příjmu Tab. 33 Prodejny zdravé výživy a biopotravin v Brně (Veronica, 2012)

- 92 -

11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Dotazník o biopotravinách rozdávaný obyvatelům Bosonoh a Velatic Příloha č. 2 Charakteristika přírodních podmínek v obci Velatice Příloha č. 3 Charakteristika přírodních podmínek v městské části Bosonohy

- 93 -