Analýza možností vzdělávání a podpory ke vzniku a rozvoji sociálních podniků v ČR

Analýza možností vzdělávání a podpory ke vzniku a rozvoji sociálních podniků v ČR Sociální ekonomika chápe sociální podnikání v širším smyslu – tedy jako souhrn ekonomických aktivit se znaky podnikání, jejichž cíle jsou obecně prospěšné, občanům, organizacím, obcím i regionům. Autoři této analýzy chápou sociální podnik jako skutečný podnik, samostatný subjekt s převažující podnikatelskou činností, jejímž základem je produkt v podobě výrobku, služby nebo jejich kombinace uplatnitelné na trhu. Poměrně velká energie je dosud věnována vymezení definice sociálního podniku a šíření osvěty – mainstreamingu tuzemských i zahraničních zkušeností. Zájem a poptávka po informacích o podmínkách a relevantních zkušenostech je v ČR v počátku, pořadí hodnot a priority cílů se dají jen těžko vymezit administrativně – technickými výklady a nástroji. Sociální kapitál a přidaná hodnota sociálního podniku často splývají se sociální odpovědností podnikání u pokrokovější části podnikatelů. Inovativnost a kreativita zakladatelů sociálních podniků jako nesporná silná stránka se stává nevýhodou, pokud chceme sociální podnikání vymezit, zarámovat nebo dokonce definovat. Poptávka po informacích, znalostech a kompetencích pro skutečné sociální podnikání však roste úměrně množství zahraničních zkušeností, počtu vzniklých nových tuzemských sociálních podniků i v důsledku ekonomické krize, která zvyšuje motivaci jednotlivců, jejich skupin i organizací stát se nezávislými. Potřeba vzdělávání jde ruku v ruce s potřebou praktické podpory, poradenství před vznikem i pomoci v jeho průběhu a začátku podnikání, a to včetně pomoci finanční. Až na pár výjimek zatím není mnoho příležitostí a programů vzdělání specializovaných na tuto oblast. Na rozdíl od velmi rozvinuté a propracované sítě vzdělávání profesionálů pro oblast sociální politiky, péče a služeb, obchodně – podnikatelské obory vychovávají odborníky v duchu klasického „podnikání za účelem zisku“ dle obchodního zákoníku. První vlaštovkou specializované podpory sociálního podnikání je synergická dvojice grantů OPLZZ a IOP na podporu vzniku a rozvoje sociálního podnikání (grantové schéma otevřené max. do roku 2013). Kdo jsou v ČR sociální podnikatelé, resp. potenciální zakladatelé sociálních podniků? Z jakého okruhu lidí se rekrutují jejich manažeři či potenciální manažeři? Proč se zakladatelé současně stávají i manažery soc. podniků? Co je Typické a určující pro úspěšný vznik a stabilizaci sociálních podniků? Proč je u nás nejčastěji spojováno sociální podnikání s integrací zdravotně nebo jinak znevýhodněných osob?

Do jaké míry je nutno tyto tendence reflektovat v potřebách vzdělávání a podpory a do jaké míry využít vzdělávání jako nástroje a cesty k převzetí širšího pohledu na sociální podnikání v Evropě i v našem prostředí.

Souhrn podpory v oblasti vzdělávání Úvod Je nesporné, že kompetence sociálního podnikatele nebo manažera sociálního podniku se od odborných kompetencí pro běžné podnikání liší jen menším dílem jejich profilu. V souladu s obsahem definic je klíčem k jejich pochopení jiné pořadí hodnot, obecně prospěšných cílů, které se formálně i neformálně projevují ve všech oblastech jeho činnosti, aniž by tím výrazně zhoršovaly jeho konkurenceschopnost. Liší se firemní kultura a vnitřní i vnější vztahy – ne základní principy řízení podniku. Pokud sociální podnik plní také integrační funkci ve prospěch znevýhodněných členů nebo zaměstnanců podniku nebo dotčené komunity, je nezbytná duální kvalifikace alespoň části manažerů. Následující přehled obsahuje všechny zachycené vzdělávací programy v ČR, které jsou přímo nebo částečně využitelné ve prospěch stávajících nebo budoucích sociálních podnikatelů a manažerů. Typ programu, aktivity

Nositel, realizátor

Obsahový cíl a dopad

Komu určeno, cílová skupina

Časové vymezení, platnost

Zdroj, odkaz

Ekonomika neziskových organizací se učí v bakalářském studiu studijního programu Ekonomika a management, obor Podnik. ekonomika, Finanční management a ve studijním oboru Regionální rozvoj v rámci programu Hospodářská politika a správa Sociální ekonomika a družstevnictví se učí v oboru Finanční management

UJEP Ústí n/L, M. Hunčová, katedra

Typ programu, aktivity


Financování a účetnictví NNO ve stud. programu Ekonomika a management



Poskytování manažerských kompetencí pro sociální podnikání zástupcům neziskového sektoru i podnikatelského sektoru

Bakalářské studium

http://fse1.ujep.cz/00_sylaby2.asp?ID=105 (sylaby)

Doplňující charakter ke standardním oborům Doplňující charakter pro bakalářské studium ke standardním oborům Obsahový cíl a dopad Doplňující charakter ke standardním oborům: podnik. ekonomika a finanční management

Komu určeno, cílová skupina magisterské studium

http://fse1.ujep.cz/00_sylaby2.asp?ID=114 (sylaby)


Zdroj, odkaz http://fse1.ujep.cz/00_sylaby2.asp?ID=337 (sylaby)

V rámci bakalářského oboru Veřejná správa je součástí studijního plánu předmět Sociální ekonomika.

Metropolitní univerzita Praha

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, Katedra studií občanské společnosti: v rámci navaz. mag. oboru Studia obč. sektoru jsou částí studijního plánu předměty: Sociální ekonomika, Sociální marketing

FHS UK Praha M.Dohnalová

Studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Obch. podnikání,

JČU Č.Budějovice, K.Pícha



Doplňující charakter Denní studium ke standardním ??? oborům

Akreditace do roku 2013.

www.mup.cz

Doplňující charakter Magisterské, ke standardním Denní i oborům kombinované Na uvedená témata studium

Akreditace do roku 2014.

www.fhs.cuni.cz

Doplňující charakter ke stand. oborům součástí oboru družstevnictví je i sociální ekonomika model soc.družstva Obsahový cíl a dopad

bakalářské studium Na uvedené téma se píší bakalářské práce.

Akreditace do roku 2011

http://www.ef.jcu.cz/education/ zajemci_o_studium/nabizene_obory/opbc



Zdroj, odkaz

Na uvedené téma se píší bakalářské práce.

se píší diplomové práce.

Technická univerzita v Liberci, ekonomická fakulta, ekonomika a management, podniková ekonomika

Technická univerzita v Liberci, ekonomická fakulta,

Povinně volitelný předmět 2.-3.roč. „sociální ekonomika“ Zkouška ve 3.roč.

Bakalářské studium, prezenční

Projekt v rámci OP VK MŠMT,

VŠP Ostrava a.s. Doc. Krajčík ve spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě

VŠ pedagogům obou škol s perspektivou akreditace

2009 – 11

Akademie sociálního podnikání ve spolupráci s VŠFS Praha a ZČU Plzeň

Nadace VIA, H.Vosmíková

Specifický kurz spojený s asistenčními službami „akcelerátor“

Roční perioda – projekt grantového typu

www.nadacevia.cz

Nabídka vzdělávání zájemcům o sociální podnikání Nabídka kurzu Akademie SP Nadace VIA

PPSD Brno

Návrh, vytvoření a pilotní ověření 6-9 specializovaných modulů jako doplněk standard. manažerského vzdělávání Vzdělávání lídrů NNO a nositelů SE projektů k rozvoji sociálního podnikání v rámci NNO Otevřená nabídka pro skupiny

Individuální moduly spojené s full servisem Vedeno profesion. kouči z prostředí NNO

individuálně

www.ppsd.eu

Individuálně

http://neziskovky.cz/cz/vzdelavani/otevrenekurzy/temata-kurzu/vsechnykurzy/4359.html

NEZISKOVKY CZ

Jednorázový kurz

www.tul.cz

Z oslovených (cca 30 – 40) dalších VŠ a VOŠ reagovali jen jednotlivci – spíše projevem zájmu o informace a vstřícným postojem k tématu. Přislíbena pomoc vytipovanou kontaktní osobou na MŠMT, avšak možnosti ministerstva vzhledem k decentralizaci a právní subjektivitě škol jsou spíše omezeny na metodickou oblast. Nebyly dosud zachyceny stopy podobného zaměření ve veřejné správě. Pokud se jedná o vzdělávací část projektů (GLE, adaptabilita, KAZUIST, SČMVD, After care MS, event. dalších), zjevně není těžiště těchto projektů v samotném vzdělávání, je to dáno i zaměřením výzev (EQUAL, OPLZZ ESF a dalších). V ČR je zatím prostředí polarizováno, co do objektivní potřeby i poptávky v praxi. Na jedné straně nepříliš „podnikatelsky přesvědčivé“ podnikatelské projekty, jejichž nositeli jsou zejména NNO, kterým chybí skutečný podnikatelský „drive“ a profesionalita - zpravidla bez grantů, dotací těžko udržitelné (až na výjimky, samozřejmě). Cítí potřebu profesionalizace, ale neumí se odpoutat od „neziskového stereotypu myšlení“ (na vině je i sám výraz „neziskový“, chápaný u nás jinak než ve vyspělých zemích). Tyto subjekty mají často problém nalézt manažery, schopné vést sociální podnik k udržitelnosti, mají objektivní potřebu vzdělávání k podnikatelskému chování. Na straně druhé čistě podnikatelské projekty, zpravidla integrační (nejčastěji vázané na zaměstnávání OZP), ty často mají udržitelný podnikatelský základ, avšak jejich nositelé málo využívají systematického budování sociálního kapitálu, zpravidla spoléhají na sebe, nebo jen na podporu úřadů práce. Sociální aspekty podnikání jsou paradoxně často nejslabší stránkou. Pragmatici, zpravidla nespolupracující v sítích, silné osobnosti nebo skupiny, často se ani výrazně a otevřeně nehlásí k principům sociálního podnikání. Oni prostě dělají, co cítí jako potřebné – a nedělají to pro svůj osobní prospěch, spíš pro svůj dobrý pocit. Naopak řada sociálně odpovědných „CSR“ běžných „ziskových“ podnikatelů se má tendenci hlásit ke „značce“ sociální podnik, aniž by vnímala tento pojem v jeho plném obsahu. Zkušenost ukazuje, že těžištěm specifického vzdělávání nejsou obory „technicko - administrativní“ (sociální práce, management, ekonomika, finance, právo, marketing a obchod, personalistika a další), ale nadstavba, zaměřená na vysvětlení odlišného chápání a pořadí hodnot, než je u klasického „kapitálového“ podniku. Obor „sociální podnikání“ si nelze podle prvních zkušeností představit jako rovnocenný plnohodnotný obsah komplexního bakalářského nebo magisterského studijního programu, vždy bude vycházet ze standardních znalostí, kompetencí manažerských, podnikatelských a ekonomických – nepůjde o to „co“ a „jak“ manažer (absolvent) dělá, ale v jakém kontextu a s jakým cílem – jaké hodnoty jsou pro něj primární. Jakých specifických nástrojů a dovedností využívá mimo standardních manažerských forem práce. V příloze analýzy je pracovní návrh okruhu kompetencí sociálního podnikatele (1)

Mezerou v indikovaných doplňkových studijních programech v ČR se zdá být téma vícezdrojového financování. Blíže k tomuto tématu má prostředí vyspělých NNO. Zcela nepředstavitelné se zatím až na výjimky zdá téma vícezdrojového financování v případě většiny sociálních podniků WISE – zpravidla zaměstnavatelů více než 50% OZP v ČR. Zčásti je to dáno tradicí státního paternalismu před rokem 1990, zčásti odtržeností podpory zaměstnanosti znevýhodněných od místních a regionálních politik a kompetencí. Dalším prostorem – nevyužitou příležitostí je doplnění oboru „psychologie a sociologie ekonomiky a trhu“ zaměřená na využití sociálního kapitálu. Bude zajímavé porovnat to se zahraničními zkušenostmi – podle odborných prací a studií se zřejmě i zde zaměřuje většina na organizační, právní a hodnotové aspekty, než na „technologii“ sociálního podnikání. Z prvních zkušeností se jeví jako efektivnější vyhledávat talenty a přirozené tvůrce a nositele projektů sociálního podnikání a jim věnovat podporu především v oblasti vzdělávání (skupinově nebo individuálně), než rozvíjet plošné obory na většině vysokých nebo vyšších odborných škol relevantního zaměření. Zde je na zvážení, zda informativní a hodnotový základ postupně nedostat do nižší úrovně (II. stupeň ZŠ nebo střední školy). Je to jakási nadstavba „občanské výchovy“, přehnaně řečeno. Zajímavý a inspirativní je čerrstvý příklad Slovenska, kde leží na stole návrh na zavedení elementární přípravy k podnikání nejen plošně na středních školách, ale i na II. stupni základní školy. Jako nejschůdnější varianta se jeví seznámení již žáků II. stupně ZŠ využitím průřezových témat. Každá škola má na základě rámcového vzdělávacího plánu (RVP) vytvořen školní vzdělávací plán (ŠVP). V RVP jsou zavedena průřezová témata (něco jako mezioborová disciplína), která se přímo nabízí. Nejblíže jsou asi témata „výchova demokratického občana“, vzdělávací oblast „člověk a společnost“, „člověk a jeho svět“. Tato témata se mohou v praxi učit různými způsoby. Klasickým způsobem, projekty či kombinací předchozího. Abychom se dostali k hmatatelným výsledkům, jsme přesvědčeni, že ideální by bylo vytvořit vzdělávací materiály (náročnější, ale lákavější jsou podklady pro projektové vyučování), které by se pilotně vyzkoušely na nějaké škole. Poté se mohou nabídnout školám, které je užijí či nikoliv. Velmi těžké je odhadovat poptávku po vzdělávání zaměřeném na sociální podnikání – málokdy dochází k rozhodnutí o této orientaci již u nastupujícího nebo začínajícího studenta vysoké nebo střední školy. Dosavadní zkušenosti spíše vedou k přesvědčení, že účelnější bude vymezit pojmově a obsahově sociální podnikání studentům prezenčního a kombinovaného studia středních a vysokých škol zaměřených na „podnikatelské“ směry a seznámit je se základními rysy a hodnotami. Pro vlastní specializované vzdělávání se bude zřejmě spíš jednat o další

vzdělávání „rozhodnutých“ a hodnotově orientovaných sociálních podnikatelů a manažerů. Může mít charakter kurzů, soustavného nebo postgraduálního studia, případně kombinovaného se zvyšováním nebo doplněním odborné kvalifikace v některém z relevantních oborů. Územně i oborově dostupných, pravděpodobně v síti existujících škol doplněné kurzy a ad hoc školeními v režii specializovaných a projektových organizací a jejich sítí. S ohledem na specifika nejčastěji se vyskytující cílové skupiny v sociálních podnicích WISE (osob se zdravotním, případně psychickým a duševním postižením) je na zvážení, zda nevytvořit určité specializační moduly dalšího vzdělávání pro tuto skupinu. Samostatnou kapitolou je možnost výchovy a vzdělávání ke klíčovým hodnotám sociální ekonomiky, jejich identifikaci, chápání a pořadí. Základní osobnostní profil člověka tvoří samozřejmě sociální a materiální prostředí, v němž vyrůstá, rodina, vzory a také okolí, včetně školy. Lze předpokládat, že tuto rozlišovací schopnost již má dítě na II. stupni základní školy. Stejně jako výchova k rodině, sociální a finanční odpovědnosti, mezilidským vztahům se nabízí možnost položit zde základy podnikatelského myšlení, včetně podnikání sociálně odpovědného nebo dokonce sociálního – s obecně prospěšnými cíli. Je lhostejné, zda takový dospívající člověk se stane v dospělém věku řadovým zaměstnancem, více nebo méně kvalifikovaným a specializovaným. Podstatné je že (obecně) asi 20% populace má potenciál podnikatelského chování, a že určitá část těchto lidí bude osobním nebo sociálním prostředím později motivována k solidárnímu, kolektivnímu nebo jinak obecně prospěšnému cíli svého podnikání. Sám fakt, že se již ve škole setkal s pojmem a podstatou obsahu sociálního podnikání, může významně stimulovat jeho rozhodnutí a orientaci v takovém okamžiku. Zkušenosti v zahraničí – nejen ve vyspělých zemích EU 15, ale i např. na Slovensku, ukazují, že taková ranná výchova k podnikatelskému myšlení může výrazně přispět ke společenskému klimatu, obecnému chápání pozitivních stránek a přínosu podnikání – o to víc v případě podnikání sociálního. Příkladem možností a přístupu k takovému rannému vzdělávání názornou formou může být model „VALNALON“ (www.valnalon.com) – projekt realizovaný regionálně podporovaným grantem ve Španělsku. Modely, strukturou a podmínkami pro trénink učitelů se zabývá systematicky například projekt ECE realizovaný v Belgii v letech 2008-10 (www.ond.vlaanderen.be/dbo).

Souhrn v oblasti podpory sociálního podnikání Úvod V České republice je stále ještě poměrně zužován obsah podpory na podporu finanční, případně navazující poradenství. Plošné – aktuálně dostupné zdroje podpory V současné době existuje plošná podpora podnikání jako takového v poměrně velkém rozsahu a to zejména v závislosti na vyhlášených výzvách operačních programů Evropského sociálního fondu na roky 2007 – 2013. 1. Od roku 2009 existují dvě výzvy, přímo určené na podporu sociálního podnikání. Jedná se o výzvu č.30 z OP LZZ Sociální ekonomika a o výzvu č.1 ( upgrade od 1.8.2011 je výzva č. 8) z IOP Investiční podpora sociální ekonomiky. Obě výzvy jsou zaměřeny na podporu vzniku nových podnikatelských subjektů, které se přihlásí k plnění principů sociální ekonomiky, nebo k podpoře stávajících subjektů s novým podnikatelským záměrem s principy a prvky sociální ekonomiky, s finanční spoluúčastí nejméně 20% nákladů projektu. Hlavní podmínkou pro přidělení dotace je závazek zaměstnat minimálně 40% osob z příslušníků cílové skupiny. Do cílové skupiny jsou zařazeny osoby sociálně vyloučené, nebo ohrožené sociálním vyloučením a to: osoby se zdravotním postižením, děti, mládež ohrožená sociálně patologickými jevy, cizinci – občané jiného státu než ČR, kteří jsou dlouhodobě legálně usazení v ČR, osoby bez přístřeší, osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody, oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, osoby pečující o osobu blízkou z různých příčin ohroženou sociálním vyloučením, osoby s diagnostikovanou závislostí na návykových látkách. Oprávněnými žadateli mohou být fyzické osoby (OSVČ), patří-li současně do cílové skupiny, podnikatelské právnické osoby – společnost s ručením omezeným,akciová společnost, komanditní společnost, družstvo, veřejná obchodní společnost a právnické osoby podnikající podle zvláštních předpisů. Podporu lze získat v režimu de minimis a to do výše 100% způsobilých výdajů u výzvy 30. a do výše 80% u výzvy č.1, resp. 8.

Způsobilé výdaje u výzvy č.30 jsou výdaje na mzdové náklady managementu a osoby z cílových skupin a další výdaje nutné k zajištění provozu nové podnikatelské aktivity. Způsobilé výdaje u výzvy č.8 jsou investiční výdaje, spojené s pořízením nemovitostí a pozemků a jejich opravou a rekonstrukcí, dále výdaje na pořízení vybavení, strojů a zařízení. V rámci jednoho podnikatelského záměru je možné podat jednu, nebo obě výzvy do celkové částky přidělené dotace ve výši 200 000 EUR. Obě výzvy jsou vyhlášeny kontinuálně do roku 2012 a jejich realizace může probíhat na celém území ČR, mimo hlavní město Prahu. Tyto výzvy představují momentálně hlavní nástroj podpory rozvoje sociálního podnikání u nás. Jejich hlavní předností je možnost získání finančních prostředků na novou podnikatelskou aktivitu a vysoký procentní podíl dotace na celkové potřebě finančních prostředků. Spolu s průběžným způsobem financování vytváří dobré předpoklady pro úspěšné zahájení projektu sociálního podniku. K jeho nevýhodám patří typická vysoká náročnost na zpracování projektů, financovaných z fondů Evropské unie, obecně malá povědomost o standardech sociálního podnikání a určitá nehomogenita ve schvalovacím procesu. 2) V roce 2008 byl vyhlášen magistrátem hlavního města v rámci programu Praha – adaptabilita, prioritní osy 2 – Podpora vstupu na trh práce, program řešený jednotlivými výzvami na pomoc při začleňování znevýhodněných osob. Mezi podporovanými aktivitami lze nalézt podporu a poradenství při zakládání a zahájení činností subjektů sociální ekonomiky a podporu znevýhodněným osobám na trhu práce, včetně aktivit na podporu rozvoje aktivit stávajících menších a nových organizací působících v oblasti sociálního začleňování. Cílovou skupinou v této oblasti mohou být znevýhodněné osoby, pracovníci organizací sociálních služeb, zaměstnavatelé. Oprávnění příjemci podpory mohou být NNO, veřejné instituce a podnikatelské subjekty. Bližší podmínky pro přidělení dotací obsahují až jednotlivé výzvy. To je současně největší nevýhoda tohoto programu, protože podnikatel, nebo budoucí podnikatel se nemůže včas a s předstihem připravit svůj podnikatelský záměr, protože nezná dopředu jeho podmínky. 3) Programy Ministerstva průmyslu a obchodu, realizované přes ČMZRB jsou programy zaměřené na podporu podnikání jako takového a lze je za splnění daných podmínek využít i pro podporu sociálního podnikání. Program start podporuje začínající podnikatele a jejich projekty, které navazují na úspěšně realizované projekty v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Forma podpory je zvýhodněná záruka s finančním příspěvkem a podporované jsou podnikateldké aktivity realizované ve zpracovatelském průmyslu ve vybraných CZ – NACE. Program je realizován pomocí jednotlivých výzev. Jeho využití pro start záměru v sociálním podnikání je možný, ale málo pravděpodobný. Další programy v rámci OPPI – jedná se o programy: Potenciál, Inovace, ICT v podnicích, ICT a strategické služby, Prosperita, Rozvoj, Školicí střediska, Marketing, Nemovitosti, Poradenství, Ekoenergie, Spolupráce. Programy jsou realizované pomocí jednotlivých výzev a jsou

v omezeném rozsahu využitelné i pro sociální podnikatele. 4) Erasmus – podpora mladých podnikatelům dává novým podnikatelům příležitost přiučit se u zkušeného podnikatele, který řídí malý nebo střední podnik (MSP) v některé jiné zemi EU,umožňuje výměnu zkušeností mezi začínajícími a zkušenými podnikateli,usnadňuje přístup na nové trhy a vyhledávání potenciálních obchodních partnerů,podporuje vytváření sítí složených z podnikatelů a malých a středních podniků,dává zkušeným podnikatelům možnost rozvíjet nové obchodní vztahy a nacházet nové obchodní příležitosti v jiné zemi EU. Při splnění daných podmínek je možné jeho využití pro sociální podnikatele. 5) Mikropůjčky pro malé podniky a nezaměstnané – v současné době tato forma podpory není ještě legislativně schválena v jednotlivých státech EU. Jedná se o perspektivní program pro podporu sociálních podnikatelů. 6) Program rozvoje venkova, osa III.- tato část programu je zaměřena na podporu rozvoje životních podmínek na venkově a diverzifikaci ekonomických aktivit. Mezi nejvhodnější části programu pro podporu sociálního podnikání na vesnici patří: III.1.2 Podpora zakládání podniků jejich rozvoje Oblastí podpory je drobná výroba, řemesla a služby pro hospodářství a obyvatelstvo. Dále je podpora zaměřena na výstavbu decentralizovaných zařízení pro zpracování a využití obnovitelných zdrojů energie s cílem energetické soběstačnosti venkova a naplnění závazků ČR k dosažení 8 % energie z obnovitelných zdrojů. Žadateli mohou být podnikatelské subjekty nejmenší velikosti - mikropodniky. III.1.3 Podpora cestovního ruchu Podpora je určena na vybudování ubytovacích zařízení včetně stravování, sportovních zařízení, půjčoven sportovních potřeb a další turistické infrastruktury v obcích do 2000 obyvatel.Příjemcem podpory může být zemědělský podnikatel, nezemědělský podnikatel s kratší než dvouletou historií podnikání v oblasti cestovního ruchu, nestátní nezisková organizace a zájmové sdružení právnických osob. Podpora programů je vyhlašována jednotlivými koly výzev. 7) Pilotní program České spořitelny a.s. je inovativním projektem – prvním svého druhu v ČR ze strany bankovního sektoru. Od 1. srpna 2011 umožňujeme v pilotním provozu sociálním podnikatelům a podnikům v ČR získat výhodný bankovní úvěr. Bude jej nabízet v rámci projektu

Financování sociálních podniků (Social Enterprise Finance - SEF). O úvěr mohou žádat od 1. srpna 2011 - 30. září 2011 podniky, jejichž prvotní snahou je řešení sociálních problémů a které splňují principy sociálního podniku. Všechny potřebné informace včetně uvedených principů a formuláře žádosti najdete na našich webových stránkách v sekci O nás/ Česká spořitelna/Společenská odpovědnost: www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_6820.xml. Čerpání prostředků předpokládáme na počátku roku 2012. 8) Nadační fond DALKIA a.s. není speciálně zaměřen na projekty splňující znaky sociálního podniku, ale je drobným průběžným zdrojem financování zejména živnostníků a mikropodniků v některých případech využitelným i začínajícími sociálními podnikateli Typ programu, aktivity



OPLZZ ESF – sociální ekonomika výzva č. 30

MPSV ČR, odbor 22

Podpora vzniku a rozvoje nových subjektů nebo nových podnikatelských činností se znaky soc. podnikání (neinvestiční)

IOP – sociální ekonomika, VÝZVA Č. 1

MPSV ČR odbor Dtto 22, ŘO = MMR (investiční) ČR

Komu určeno, cílová skupina Časové vymezení, platnost o.p.s., obchodní společnosti 2009 - 2012 a družstva, resp. osoby, které mohou takové PZ vytvářet ve prospěch posílení aktivit NNO a) znevýhodněné osoby na trhu práce b) příjemci sociálních služeb dtto 2009 - 2012

Zdroj, odkaz

http://www.mpsv.cz/cs/6748

http://www.esfcr.cz/0713/oplzz/aktualizace-zneni-vyzvy-c30?source=rss

ESF – Adaptabilita Praha – sociální ekonomika

Magistrát hl.m.Prahy

START – OPPI podpora MsP

ČMZRB (MPO ČR)

podpora a poradenství při zakládání a zahájení činností subjektů sociální ekonomiky rozvoj aktivit podporujících prodlužování pracovního života Záruka za zvýhodněné úvěry, pořízení hmotného majetku a oběžných prostředků

Znevýhodněné osoby Pracovníci organizací sociálních služeb zaměstnavatelé

Podnikatelé zahajující udržitelnou podnikatelskou činnost Sociální aspekt není zdůrazněn

2008 – 13 Podle výzev

http://www.prahafondy.eu/cz/oppa/proprijemce/337_zamereni-prioritni-osy-2--podpora-vstupu-na-trh-prace.html

Opakované výzvy průběžná výzva v roce 2010

http://www.cmzrb.cz/podpora-maleho-astredniho-podnikani/program-start-vezneni-vyzvy-ii

Podpořeny mohou být pouze úvěrovatelné projekty.




Komu určeno, cílová skupina Časové vymezení, platnost

Erasmus – podpora mladých podnikatelů

Eurochambers

Vzdělávání, pomoc a finanční podpora (v ČR max. 610 EUR měsíčně )

Mladí podnikatelé se zkušenostmi max. 3 let od zahájení podnikání

Mikropůjčky s podporou vzdělávací i finanční

V ČR zatím neurčeno

Podpora individuálních a mikropodnikatelů vč. nezaměstnaných do výše 25 000 EUR

Nezaměstnaní, odvážní k založení mikropodniků do 10 osob

Zdroj, odkaz http://www.erasmusentrepreneurs.eu/page.php?cid=02

http://www.euractiv.cz/podnikani-azamestnanost/clanek/eu-schvalilamikropujcky-pro-male-podniky-anezamestnane-007200

Další programy OPPI využitelné i soc.podnikateli (omezené využití) Program rozvoje venkova, osa III.

ČMZRB, Czechinvest, (MPO ČR)

Sada nástrojů zaměřená spíše na zvyšování konkurenceschopnosti, inovace, kvalitu a marketing,

Podle jednotlivých výzev, sociální aspekt není zdůrazněn

Podle jednotlivých výzev až do roku 2013

http://www.czechinvest.org/podnikani-ainovace

Ministerstvo zemědělství

Podpora zakládání podniků s nezemědělskou činností, podpora cestovního ruchu

Mikropodniky,NNO,zájmová sdružení práv. osob, sociální aspekt hraje podpůrnou roli – nikoli hlavní

2007 - 2013

http://eagri.cz/public/eagri/dotace/progra m-rozvoje-venkova-na-obdobi2007/opatreni-osy-iii/

NESST – filantropický investiční fond, který podporuje sociální podniky provozované organizacemi občanské společnosti ve střední Evropě a Latinské Americe.

http://www.fokus-praha.cz/getdoc.php?id=1351&sessid=436893066236febea1aa1d2dff4b726b Regionální nebo jinak omezené Jedná se o podporu, kterou vyhlašují v rámci svých rozvojových záměrů jednotlivé kraje a regiony. Většinou se jedná o podporu rozvoje malých a středních podniků s inovačním potenciálem. Tuto podporu je možné využít i u sociálních podniků, za podmínek splnění vyhlášených kriterií. V tabulce je uveden odkaz na podporu, kterou vyhlásil Zlínský kraj. Typ programu, aktivity Regionální programy podpory





Zdroj, odkaz výzvy zpravidla krátkodobé, finančně omezené, např.:

Jednotlivé kraje a regiony

Poskytování zvýhodněných úvěrů a mikroúvěrů

Malé inovativní podniky

2007 - 2013

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zlinskykraj/zlinsky-kraj-podporuje-rozvojmsp/1000935/52097/

Nástroje podpory zaměstnanosti, využitelné sociálními podniky, zejména podniky typu WISE

Typ nástroje


§§ 75-77 zákona 435/2004Sb. o zaměstnanosti

MPSV ČR a úřady práce

§78


§§ 104 – 120 zákona 435/2004Sb. o zaměstnanosti


§35 zákona 586/95Sb. o dani z příjmu práv.osob

MF ČR

Obsahový cíl a dopad vznik a rozvoj chrán. pracovních dílen a míst, nenárokový příspěvek nákladů, stanoven limit Nárokový příspěvek kompenzující nižší ekonomickou výk. zaměstnavatelů s více než 50% OZP Nástroje akt.politiky zaměstnanosti v podobě nenárokových účel. příspěvků Sleva na dani za zaměstnance se ZP

Komu určeno, cílová skupina Zaměstnavatelům, podnikatelům i jiným organizacím

Zaměstnavatelům – podnikatelům i nepodnikatelům, kteří zaměstnávají více než 50% OZP Zaměstnavatelům – podnikatelům i nepodnikatelům Všem zaměstnavatelům, daň.poplatníkům

Časové vymezení, platnost Trvale dle platnosti zákona, v limitech přidělených jednotlivých ÚP ze státního rozpočtu Trvale dle platnosti zákona

Zdroj, odkaz, výzvy zpravidla krátkodobé, finančně omezené, např.:

Trvale dle platnosti zákona , priority a výše dány rozhodnutím úřadu práce Trvale dle platnosti zákona, daňové přiznání

Sbírka zákonů Webové stránky MPSV ČR ASPI

Sbírka zákonů Webové stránky např. www.azzpcr.cz v odkazu legislativa ASPI Pozn.: očekává se změna od roku 2012 Sbírka zákonů Webové stránky např. www.azzpcr.cz v odkazu legislativa ASPI

Sbírka zákonů Webové stránky např. www.azzpcr.cz v odkazu legislativa, ASPI

Nástroje obchodní podpory Velmi omezené, prakticky opět vázané na podporu zaměstnanosti OZP, v zásadě dva nástroje  Kvóta systém – povinný podíl zaměstnaných OZP dle §81 zákona 435/2004Sb. o zaměstnanosti - může být využit sociálním podnikem, který je současně zaměstnavatelem více než 50% OZP

 §101 zákona 137/2006Sb. o veřejných zakázkách, kontroverzní úprava umožňující zvýhodnění zakázek v pásmu podlimitu (u klasických výrobků a služeb od 2 mil. Kč do cca 5 mil. Kč), pokud se jedná o uchazeče, který je zaměstnavatelem více než 50% OZP. Úprava zvýhodnění v pásmu nižších očekávaných cen (pod 2 mil.Kč) a nadlimitních zakázek neexistuje. Vedle programové, grantové podpory, finanční a obchodní podpory zaměstnanosti znevýhodněných, existují další jiné formy podpory, formálního i neformálního typu. Zajímavou inspirací je model „AWARD“ (oceňování a vyzdvihování vynikajících příkladů) - v postupných krocích identifikace nadějných adeptů, vzdělávání a postupná (stupňovaná)podpora včetně vzdělávání v průběhu vzniku a rozvoje podniku – motivací je soutěž – ocenění sociální podnikatelé získávají kombinaci morálního i finančního ocenění jejich výsledků a pokroku. Takových ocenění je v ČR celá řada, jejich zaměření je však poplatné typu organizátora a vyhlašovatele – počínaje projevy sociální ekonomiky NNO, kde se jedná spíše o přidruženou ekonomickou aktivitu vzdálenou od podnikání – až po ocenění například vynikajících zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením (Cena MPO, určená výhradně podnikatelům typu WISE, Ochranná známka Práce postižených a několik dalších) Jako účelná se ukazuje neformální výměna zkušeností, pravidelné neformální setkávání nositelů a sympatizantů sociálního podnikání ve městech nebo regionech (viz sociální kapitál, sociální auditing a role stakeholderů sociálních podniků). Dny otevřených dveří, kluby přátel SP a podobné periodické akce. Průměrný starosta nebo zastupitel vnímá sociální podnik ve svém městě nebo obci jako něco, co má pozitivní vliv, ale do čeho nemá právo ani povinnost mluvit a zasahovat. Pokud existují vztahy a spolupráce, jsou motivovány obchodními, častěji osobními vztahy konkrétních lidí. Mezi řadou sociálních podnikatelů – zpravidla typu WISE – hrají nezanedbatelnou roli také konkurenční vztahy, pokud se jedná např. o subdodávky větším podnikům nebo montážní kooperace, případně o konkurující si služby. V těchto situacích je obtížnější nacházet formy spolupráce. Sem patří i role Tematické sítě SE (TESSEA) a jejích aktivit a výstupů.

Vzdělávání na podporu sociálního podnikání – návrh opatření

SYSTÉMOVĚ je nutno rozdělit na pět úrovní - stupňů

I. oblast hodnotové, elementární orientace – získání osobních postojů a pořadí hodnot nezbytných pro pochopení principů SE/SP II. oblast sociálně – ekonomické orientace. Pochopení základních principů - tripple botom line - nezávislost na vlivu a financích, - udržitelného rozvoje, - demokratické spoluúčasti a participace, - integrační funkce SP - inovativnosti a kreativity III. oblast sociálně-podnikatelské orientace - rovnováha podnikatelské a sociální role SP - integrační typ soc. podnikání - vztah k trhu, prostředí a ke stakeholderům - uchopení a využití sociální přidané hodnoty a soc. kapitálu IV. Vzdělávání a trénink k sociálnímu podnikání v reálném prostředí – dovednosti, uplatnění teorie v praxi, skloubení podnikatelské praxe s plněním sociální mise, specifika, řešení krizí, zdroje financí… V. Vzdělávání k poradenství a tréninku (koučingu) - projektový management - zdroje podpory a financí

-

práce s cílovými skupinami u integrační formy SP krizový management využití soc. přidané hodnoty a PR

Toto členění považujeme za základ přístupu ZACÍLENÍ VZDĚLÁVACÍCH AKTIVIT 1. Základní orientace v pojmech a hodnotách v předproduktivním věku (žáci ZŠ) 2. Pochopení podstaty a hodnot, vztahů a principů (studenti VŠ,VOŠ, případně SŠ) 3. Začínající sociální podnikatelé – lidé s hodnotovou orientací „na rozcestí“, inklinující k soc. podnikání 4. Vzdělávání a trénink aktivních sociálních podnikatelů 5. Vzdělávání poradců, koučů k podpoře sociálních podnikatelů 6. Orientace k hodnotám a vzdělávání zaměstnanců státní správy a samospráv (municipalit)

KONKRÉTNÍ NÁVRHY a) elementární materiál – pomůcka - pro II. stupeň ZŠ - začlenění mezi volitelná témata v rámci rámcového vzdělávacího programu (Každá škola má na základě rámcového vzdělávacího plánu (RVP) vytvořen školní vzdělávací plán (ŠVP). V RVP jsou zavedena průřezová témata (něco jako mezioborová disciplína), která se přímo nabízí. Nejblíže je asi výchova demokratického občana, vzdělávací oblast člověk a společnost, člověk a jeho svět, člověk a svět práce). Tato témata se mohou učit různými způsoby. Klasickým způsobem, projekty či kombinací předchozího. Abychom se dostali k hmatatelným výsledkům, ideální by bylo vytvořit vzdělávací materiály (náročnější, ale lákavější jsou podklady pro projektové vyučování), které by se vyzkoušely na nějaké škole. Poté se mohou nabídnout školám, které je užijí či nikoliv. - Základní osnova pro systematickou tvorbu individuálních vzdělávacích programů (minimum pro orientaci v hodnotách a pojmech SE/SP, typech subjektů vč. praktických příkladů, případových studií) - manuál pro další vzdělávání pedagogů II. st. ZŠ (ev. využitelný pro SŠ) - podpora mimoškolních aktivit tohoto zaměření – např. letní tábor, škola v přírodě nebo „teambuilding“, do jejichž programu lze hodnotovou orientaci vhodně začlenit (exkurze, beseda se SP a podobně, již existují živé příklady) Odůvodnění: Podle poznatků z více zdrojů jsou studenti VŠ nebo VOŠ již hotové osobnosti s hodnotovou orientací. Je tedy pozdě jim „rovnat žebříčky hodnot“. Podle zahraničních zkušeností je nejvhodnějším obdobím věk 10 – 14 let (některé projekty jdou až do předškolního věku). Téma pro dílčí projekt s někým ze školství, spíše několik „osvícených učitelů“ než přímo MŠMT ČR.

b) databáze zdrojů a informací (informační portál) pro učitele VŠ a VOŠ zaměřené na obory podnikatelsky orientované, sociální, veřejnou správu a samosprávu - přehled škol a jejich vzdělávacích programů využitelných pro jednotlivé typy - přehled tuzemských a zahraničních studijních materiálů - databáze kontaktů na učitele, doktorandy a studenty a jejich zaměření v oblasti SP/SE (jejich publikační činnost, vč. bakalářských a dipl. prací) - alt.: něco jako WIKIPEDIE soc. podnikání (otevřený web pro vytříbení pojmů a jejich obsahu „svépomocí“ zainteresovaných) Odůvodnění: z praxe je zřejmé, že ani školy, ani učitelé spolu pravidelně nekomunikují, nevyměňují si zkušenosti s výjimkou příležitostné účasti na seminářích, konferencích a projektech. Roli hraje i určitá rivalita. Přesto roste počet individuálních zájemců o informace, kontakty, počet bakalářů a diplomantů, kteří volí relevantní témata.

c) Pravidelné konání odborných kolokvií za účasti zainteresovaných osob (ad b) s účastí zahraničních expertů pod záštitou některé z aktivních VŠ s podporou tématické sítě a záštitou vhodné státní instituce (výbor, stálá pracovní skupina) Kombinace dvou námětů: Téma stálé pracovní skupiny, ad hoc výboru např. při úřadu vlády, se objeví v souhrnných návrzích a výstupech TESSEA a mezinárodního projektu. Kolokvia na téma vzdělávání by se mohla stát jejich pravidelnou aktivitou (např. ve vhodném období na jaře a v září, kdy jsou schopni se učitelé VŠ snadněji uvolnit).

d) Vytvoření pilotních vzdělávacích programů zaměřených vždy na jeden konkrétní typ soc. podniku, např. - integrační sociální podnik vytvořený občanským sdružením - sociální podnik zaměřený na řešení místního (udržitelného, enviro) rozvoje - integrační SP zaměřený na zaměstnávání osob se ZP - apod. Odůvodnění: zkušenosti projektu (i dalších projektů a chování prostředí) ukazují, že jak ve vztahu k případné podpoře, tak i v oblasti vzdělávání je nutno zaměřit podporu „typově“. Sociální ekonomika a podnikání zaměřená na integraci např. OZP má velmi daleko k aktivitám směřujícím k problematice udržitelného rozvoje (např. enviro). e) pilotní vzdělávací program pro státní správu

f) dtto pro municipality (starostové a zastupitelé), podnikatele, (stakeholdery… ?) Odůvodnění: státní správa i samosprávy chronicky nechápou principy a potenciál sociální ekonomiky a podnikání – zpravidla zužují svůj pohled na jediný model (integrace, sociální služby, zaměstnanost, malé a střední podnikání) aniž by byly schopny vnímat synergii jednotlivých znaků a projevů. Otázka je, kde je hranice mezi osvětou a vzděláváním. Zdá se, že osvěta musí působit plošně, vzdělávání potřebují všichni, kdo se nějak zapojí do podpory SE/SP. Počínaje např. monitorovacím výborem, hodnotiteli a výběrovou komisí IOP a OPLZZ v dnešní praxi – cca 15 účastníků výběrové komise má nejméně 4 různé postoje a pohledy na sociální podnikání, jeho roli a přínos.

g) propojení sítě vzdělávání na okruh kontaktních osob v existujících úspěšných soc. podnicích, adresář, databáze kontaktních osob využitelných pro příležitostné prezentace a zapojení do vzdělávacích programů (externisté) Odůvodnění: Praxe ukazuje, že nezbytným nástrojem (osvěty i vzdělávání) je příklad – skutečný, fungující (pozitivní i negativní zkušenosti, neidealizované a „neučebnicové“). Cílem návrhu je vytvořit narůstající databázi využitelných lidí a firem, kteří by se tu a tam zúčastnili vzdělávání jako externí prezentátoři a umožnili účastníkům občasnou návštěvu v jejich sociálním podniku. h) Zpracování a realizace mezinárodního vzdělávacího projektu zaměřeného na podobný koncept jako je „akademie SP“ Nadace VIA ve velkorysejším rámci (výstupy 2014 -2015) Odůvodnění: Praxe ukazuje, že zahraniční inspirace a příklady jsou nezastupitelné, také metody a postupy mohou být různé podle úrovně a charakteru národního nebo regionálního prostředí. Cestou není jednoduchý přenos zahraničních modelů (prostředí a historie se až na výjimky liší), ale citlivé využití dílčích zkušeností do vlastní národní mozaiky. i) zapojení do vhodné mezinárodní struktury zaměřené na vzdělávání SP Odůvodnění: logickým vyústěním projektu dle předchozího bodu by mělo být napojení na vhodnou mezinárodní vzdělávací strukturu. Pokud neexistuje, na zvážení, zda by neměla taková být (námi) iniciovaná například pro okruh zemí SVE (Visedrad apod.) – zájem z okolí by určitě byl. V Praze, dne 15.5.2011, Pracovní skupina č. 4, TESSEA, Karel Rychtář

Pozn.: 1/ Na základě diskuse v rámci kulatého stolu a případné elektronické veřejné diskuse (považuji za téměř nereálné dostat užitečné lidi na jedno místo v jednu dobu) by měla vzniknout např. takováto tabulka doporučených opatření, případně rozdělená ve struktuře - Klíčová opatření - Doplňující opatření Tematický okruh oblast

návrh Nositel Klíčové opatření Doplňující opatření

časování

Analýza možností vzdělávání a podpory ke vzniku a rozvoji sociálních podniků v ČR

Recommend Documents