Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií
Studijní program: Aplikovaná informatika Obor: Informatika
Analýza možností využití mobilních zařízení v domácnosti BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Student: Markéta Justová Vedoucí: Ing. Zuzana Šedivá, Ph.D. Oponent: doc. Ing. Jan Pour, CSc.
2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité prameny a literaturu, ze které jsem čerpala.
V Praze dne 14. května 2013
................................ Markéta Justová
Poděkování
Touto cestou bych chtěla poděkovat všem, kteří mě v průběhu psaní této práce podporovali, a to především mé rodině, která na mě brala ohledy po všech stránkách, a mému příteli, který mi byl psychickou oporou. Bez nich bych tuto práci jen stěží dokončila. Také bych chtěla poděkovat paní Ing. Zuzaně Šedivé, Ph.D., jakožto vedoucí mé práce, za vstřícnost, čas a zejména odbornou pomoc.
Abstrakt Cílem této bakalářské práce je analýza využití mobilních zařízení v domácnosti. Práce je rozdělena na dvě stěžejní části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje především na uvedení do problematiky mobilních zařízení obecně. Objasňuje klíčové pojmy, které s tímto tématem souvisejí, a seznamuje čtenáře s postupnými vývojovými etapami mobilních zařízení. Pro lepší pochopení praktické části vymezuje technické charakteristiky jednotlivých zařízení, a z nich vyzdvihuje hlavní rozdíly, které mají vliv na jejich využitelnost běžnými uživateli v domácnostech. Současně také vytváří multidimenzionální pohled na mobilní zařízení (např. z hlediska technologického, aplikačního, bezpečnostního, datového i ekonomického). Praktická část navrhuje jednotlivé varianty, jakým způsobem mohou mobilní zařízení spolupracovat. Vše je ilustrováno na konkrétních příkladech, vycházejících převážně z vlastní zkušenosti a testování, a zasazeno do prostředí modelové domácnosti. Dále obsahuje dotazníkový průzkum, který analyzuje trh s mobilními zařízeními z hlediska jejich využitelnosti a potenciálu realizace navrhovaných řešení u konkrétních uživatelů. Klíčová slova Mobilní zařízení, smartphone, tablet, notebook, server, využitelnost, funkcionalita.
Abstract The purpose of this bachelor's thesis is analysis of mobile devices utilizing in households. The bachelor´s thesis is devided in two major parts, the theoretical part and the practical part. The theoretical part is focused mainly on introduction in to mobile devices in general. It clarifies key terms, related to this theme, and familiarizes readers with sequential development phases of mobile devices. For better understanding of practical part it defines technical characteristics of individual devices and highlights the main differences, which affect their usability by common users in households. At the same time it creates multidimensional view of mobile device (for example from technological, application, security, data, and economical point of view). Practical part suggests each variant, how mobile devices can cooperate. Everything is illustrated on particular examples, based mostly on own experience and testing, and embedded in enviroment of model household. Further it includes the questionnaire survey, which analyses the mobile devices market regard to their usability and potential implementation of the proposed solutions on specific users. Keywords Mobile device, smartphone, tablet, notebook, server, usability, functionality.
Obsah 1
Úvod .......................................................................................................................................................... 1 1.1 Téma .................................................................................................................................................................... 1 1.2 Současný stav oblasti .................................................................................................................................... 1 1.3 Cíl práce .............................................................................................................................................................. 1 1.4 Očekávané přínosy ......................................................................................................................................... 2 1.5 Omezení práce ................................................................................................................................................. 2 2 Rešerše odborných prací................................................................................................................... 3 3 Teoretická část ...................................................................................................................................... 5 3.1 Mobilní zařízení............................................................................................................................................... 5 3.1.1 PDA ............................................................................................................................................................. 6 3.1.2 Chytrý telefon ......................................................................................................................................... 7 3.1.3 Tablet ......................................................................................................................................................... 9 3.1.4 Notebook ............................................................................................................................................... 10 3.2 Historie mobilních zařízení ..................................................................................................................... 12 3.2.1 Vývoj v časové řadě ........................................................................................................................... 13 3.3 Technologická dimenze ............................................................................................................................ 14 3.3.1 iOS ............................................................................................................................................................ 14 3.3.2 Android .................................................................................................................................................. 15 3.3.3 Windows Phone.................................................................................................................................. 15 3.3.4 Podíly mobilních OS .......................................................................................................................... 15 3.3.5 Kompatibilita různých OS............................................................................................................... 15 3.4 Aplikační dimenze ....................................................................................................................................... 17 3.4.1 Kategorie mobilních aplikací ........................................................................................................ 17 3.5 Bezpečnostní dimenze............................................................................................................................... 19 3.5.1 Bezpečnost mobilních platforem ................................................................................................ 19 3.5.2 Bezpečnost aplikací........................................................................................................................... 20 3.5.3 Bezpečnostní opatření ze strany uživatele ............................................................................. 21 3.6 Datová dimenze............................................................................................................................................ 22 3.6.1 Cloudová úložiště ............................................................................................................................... 22 3.7 Ekonomická dimenze ................................................................................................................................. 23 4 Praktická část ...................................................................................................................................... 24 4.1 Modelová domácnost ................................................................................................................................. 24 4.1.1 Dispozice bytu ..................................................................................................................................... 24 4.1.2 Nájemníci bytu .................................................................................................................................... 25 4.1.3 Technologická infrastruktura domácí sítě .............................................................................. 25 4.2 Návrh řešení .................................................................................................................................................. 28 4.2.1 Sdílení dat mezi více zařízeními .................................................................................................. 28 4.2.2 Zálohování dat..................................................................................................................................... 31 4.2.3 Přístupy na vzdálenou plochu ...................................................................................................... 32 4.2.4 Ovládání domácí elektroniky pomocí mobilních zařízení ................................................ 32 4.2.5 Internetová komunikace ................................................................................................................. 34
4.2.6 Ostatní chytrá zařízení..................................................................................................................... 34 4.3 Zhodnocení z hlediska technologického ............................................................................................ 35 4.4 Zhodnocení z hlediska aplikačního ...................................................................................................... 36 4.5 Zhodnocení z hlediska bezpečnostního ............................................................................................. 36 4.6 Zhodnocení z hlediska datového........................................................................................................... 37 4.7 Zhodnocení z hlediska ekonomického................................................................................................ 37 4.8 Inteligentní domácnost ............................................................................................................................. 39 4.8.1 Konkrétní řešení................................................................................................................................. 39 4.8.2 Porovnání standardně vybavené a inteligentní domácnosti ........................................... 39 4.9 Dotazníkový průzkum ............................................................................................................................... 40 4.9.1 Část průzkumu zaměřená na mobilní zařízení a jejich využití ....................................... 41 4.9.2 Část průzkumu zaměřená na postoj dotazovaných k modelové domácnosti ........... 42 5 Závěr ....................................................................................................................................................... 44 Terminologický slovník .............................................................................................................................. 45 Seznam literatury .......................................................................................................................................... 48 Seznam obrázků............................................................................................................................................. 55 Seznam tabulek .............................................................................................................................................. 55 Seznam příloh ................................................................................................................................................. 55 Přílohy ............................................................................................................................................................... 56
1 Úvod 1.1
Téma
Vlastnit mobilní zařízení je v dnešní době považováno již spíše za nutnost, než za výstřední trend. Postupně se tato zařízení stávají pomocníky jak při práci doma, v zaměstnání, tak i na cestách. Jsou velice žádaná, protože nabízejí širokou škálu možností využití, takže prakticky všude najdou své uplatnění. Avšak ne každý uživatel je správně obeznámen s tím, co vše může takové zařízení zastat, v čem může usnadnit práci, a jak toho všeho dosáhnout. Proto jsem se rozhodla, že v této práci vytvořím ucelený přehled, jak tato zařízení plnohodnotně využít. Zaměřím se především na jejich vzájemné propojení, synchronizaci a spolupráci s domácí elektronikou. Nebudu však popisovat základní funkce (telefonování, tvorba a editace souborů, přístup na internet aj.), které zná každý a každodenně je využívá, ale zacílím na domácnost a na otázku, k čemu zde mohou tato zařízení sloužit. Téma jsem si zvolila, protože je dnes aktuální a sama se o něj intenzivně zajímám. Většinu zmiňovaných mobilních zařízení vlastním a je pro mě výzvou najít vhodné způsoby, jak využít nejen jejich základní, ale i pokročilejší funkce vedoucí k dlouhodobému usnadnění práce.
1.2
Současný stav oblasti
Nabídka funkcionalit mobilních zařízení nejen na českém trhu je velice pestrá, ovšem majiteli ne vždy plně využitá. Pro potřeby této práce jsem vymezila tři „skupiny“ uživatelů. První skupinou jsou lidé, kteří na těchto zařízeních využívají pouze základní funkce, splňující jejich hlavní požadavky. O funkce pokročilejší pak nemají zájem a ani důvod, proč se jimi zabývat. Ve většině případů jde o majitele, kteří si chytré telefony a tablety pořizují na základě toho, že jsou to aktuálně diskutované novinky a ve výsledku pozdvihnou jejich image. Druhou skupinou jsou naopak lidé, kteří si zařízení pořídili, aby se naučili něco nového, efektivně využili funkce, které jsou k dispozici, avšak nemají hlubší znalosti, popřípadě povědomí o všem, co jim tato zařízení nabízejí. Mají ale zájem dozvědět se o dané problematice co nejvíce. Do třetí skupiny patří lidé, kteří se o mobilní zařízení zajímají do hloubky a plnohodnotně využívají téměř vše, co jim funkcionalita zařízení poskytuje. Tato práce cílí především na druhou skupinu uživatelů se zájmem rozšířit jejich znalosti.
1.3
Cíl práce
Cílem teoretické části je uvést čtenáře do problematiky – seznámit je s mobilními zařízeními obecně, s jejich postupným vývojem, dílčími charakteristikami a různými dimenzemi, prostřednictvím kterých je možno na mobilní zařízení nahlížet. To vše na základě prostudovaných rešerší, knih a článků, zabývajících se obdobným tématem. Cílem praktické části je navrhnout konkrétní případy, které uživatele seznámí s novými možnostmi a pomohou jim k efektivnějšímu využití mobilních zařízení v domácnosti. Současně je i cílem této části zmapovat 1
pomocí dotazníkového formuláře české domácnosti, jejich zájem o mobilní zařízení, a konkrétní funkce, které na nich využívají.
1.4
Očekávané přínosy
Práce je určena běžným uživatelům, kteří si chtějí prohloubit povědomí o funkčních možnostech, kterými jejich mobilní zařízení disponují. Proto přínosem této práce je návrh konkrétních variant řešení (z části vycházejících z vlastní zkušenosti a z části z nastudovaných odborných článků souvisejících s tímto tématem), jak mobilní zařízení plnohodnotně využít v prostředí běžné české domácnosti. Vše je ilustrováno na předem nadefinované – modelové – domácnosti. Tento návrh je v závěru doplněn o průzkum, který reflektuje současné postavení mobilních zařízení u českých respondentů a zobrazuje jejich zájem/nezájem o tyto moderní technologie.
1.5
Omezení práce
Téma využití mobilních zařízení je velice široké. Z toho důvodu nebude možné pokrýt celou tuto oblast, aniž bych některé možnosti nevynechala. Primárně se omezím na smartphone1, tablet2 a notebook, a především na možnosti související s propojením těchto zařízení navzájem (např. synchronizaci a sdílení souborů). Současně také budu aplikovat využití těchto zařízení na konkrétní domácí elektroniku (např. smart TV, smartwatch a další). Práce obsahuje pouze návrhy jednotlivých řešení, nikoliv konkrétní návody, jak celou tuto domácnost sestavit. Ačkoliv s tímto tématem nepřímo souvisí i téma inteligentní domácnosti, celkový rozsah práce mi nedovoluje zmínit se o tomto řešení detailněji. Uvádím proto jen krátký úvod do této problematiky. Výstupem praktické části práce je dotazníkový průzkum analyzující současný trh. Průzkum cílí především na studenty a osoby v produktivním věku, kteří se s těmito zařízeními setkávají nejčastěji.
1
Smartphone = „chytrý“ telefon, který kromě klasických telefonních služeb disponuje i obdobnými funkcemi jako notebook (popř. tablet), a je tak schopen ho v určitých chvílích nahradit 2 Tablet = přenosné dotykové zařízení, které funguje na principu počítače. Díky malým rozměrům však umožňuje snadnější manipulaci
2
2 Rešerše odborných prací Přestože je téma mobilních zařízení v dnešní době velice diskutované a mediálně silně propagované, tak odborných publikací, zabývajících se těmito zařízeními (a jejich funkcionalitou) v souvislosti s domácím prostředím, je poměrně málo. Příčinou této absence je fakt, že povědomí a celkový zájem o tyto mobilní technologie se projevily relativně v nedávné době. Na základě toho, že zde nebyl dostatečně dlouhý prostor, tak buď vznikaly práce jen velmi obecné, nebo naopak specializované na jedno konkrétní zařízení, např. iPhone. S tímto faktem velmi úzce souvisí i to, že tyto technologie v poslední době zaznamenávají rychlý vývoj, který podněcuje k co největší aktuálnosti informací. Zpracování odborných prací je zdlouhavé a mnohdy v této problematice již časově zastaralé. Proto se v daném okruhu angažují spíše odborné časopisecké články a periodika, která se snaží poukázat právě na aktuální dění v této oblasti. Před napsáním závěrečné práce jsem provedla rešerši následujících zdrojů. Šlo především o bakalářské a diplomové práce, zpracovávající obdobné téma. V závěrečné práci [1] na téma „Srovnání mobilních operačních systémů“ se autor Jan Nešpor, vzhledem k mému tématu, omezuje pouze na operační systémy využívané v mobilních zařízeních. V práci pak uvádí rozdíly mezi nimi a současné zastoupení na světovém i českém trhu, které následně porovnává. Práce nepřímo navazuje na dříve provedené analýzy trhu Josefem Frnkou, který se ve své bakalářské práci na téma „Analýza trhu mobilních operačních systémů“ [2] zabýval stejným tématem, avšak s dvouletým předstihem. Obě tyto práce mi posloužily jako vhodný zdroj pro nastudování detailních informací o současných mobilních operačních systémech, které tvoří velice důležitou součást mé práce. Další bakalářská práce, zpracovaná Michalem Maňákem [3], pod názvem „Smartphone“, významně přispívá svými informacemi k mnou zvolenému tématu. Autor na začátku práce rozebírá stejnojmenné zařízení z několika úhlů pohledu, a to například z hlediska hardwarového nebo z hlediska OS3. Následně pak přináší ucelený přehled aplikací, dostupných pro jednotlivé platformy, na který nepřímo navazuji se svou kategorizací současných aplikací. Diplomová práce na téma „Použitelnost webu a mobilní dotyková zařízení“ [4] je zaměřena především na vývoj webových prezentací, s ohledem na to, že potenciálními zákazníky mohou být i vlastníci mobilních zařízení. Autor, Bc. Jan Chudomelka, se v práci omezuje pouze na dotyková zařízení (neuvažuje další typy mobilních zařízení) a provádí analýzu webů na českých internetových obchodech. Práce se více zabývá vývojem webu na základě určitých pravidel, než mobilními zařízeními jako takovými. Proto považuji tento zdroj pouze za vedlejší, rozšiřující mé vědomosti.
3
OS = operační systém
3
Dalším odborným zdrojem je diplomová práce Bc. Admira Iziče [5], která nese název „ERP4 a mobilní technologie v praxi“. Tato práce je postavena na myšlence zavádění mobilních technologií do podnikového prostředí za účelem zvýšení efektivity práce. Prostřednictvím této práce se autor snaží prokázat, zdali vede zavedení mobilních technologií k pozitivním efektům, nebo naopak. Součástí práce je i analýza trhu a vypracování případové studie pro jeden konkrétní podnik. Tato práce souvisí s mým tématem hlavně v tom, že také analyzuje možnosti využití mobilních zařízení, avšak s rozdílnou cílovou skupinou. Tou je, na rozdíl od mnou zvolených domácností, podnikové prostředí. Ačkoliv je práce obdobná, tak k mému tématu, vzhledem k rozdílnému zaměření, přispívá velice málo. Posledním zdrojem je kniha „Smart Phone and Next Generation Mobile Computing“ [6], která vyšla v roce 2006 a jejími autory jsou: Pei Zheng a Lionel Ni. Tato odborná kniha popisuje mobilní technologie od klasických telefonů přes zařízení PDA až po smartphony. Zaměřuje se na vymezení počítačové historie, naznačení budoucího vývoje a zhodnocení otázek týkajících se infrastruktury, bezdrátových technologií, různých druhů aplikací, mobilních OS a celkově mobilní komunikace. Vzhledem k tomu, že tento zdroj je již poněkud zastaralý, tak ho v mém případě nemohu brát jako relevantní, ale mohu na něj navázat.
4
ERP = Enterprise resource planning
4
3 Teoretická část Tato část poskytuje informace nezbytné pro uvedení čtenáře do problematiky. Jmenuje základní pojmy, charakterizuje jednotlivá zařízení z různých hledisek a dimenzí a vysvětluje potřebné souvislosti pro pochopení praktické části.
3.1
Mobilní zařízení
Mobilní neboli přenosné zařízení je takové zařízení, které disponuje vlastním zdrojem napájení, je bezdrátové a díky menším rozměrům umožňuje pohodlnou manipulaci. Je to elektrický přístroj, který prostřednictvím internetu dovoluje uživatelům využívat širokou škálu internetových aplikací nezávisle na místě. Jeho podstata tkví právě v neomezené přenositelnosti, která nijak neovlivňuje správný chod tohoto zařízení. Jedna z mnoha definic mobilního zařízení je určena takto: „A mobile device is a handheld tablet or other device that is made for portability, and is therefore both compact and lightweight. New data storage, processing and display technologies have allowed these small devices to do nearly anything that had previously been traditionally done with larger personal computers.“ [7] Autorkou volně přeloženo: Mobilním zařízením je kapesní tablet nebo jiné zařízení, které je vhodné pro přenos, je proto kompaktní a odlehčené. Nové možnosti týkající se ukládání dat, zpracování a technologií displejů umožňují těmto malým zařízením zastat téměř vše, co bývalo tradičně zpracováváno většími osobními počítači. Pro účely této bakalářské práce za mobilní zařízení považuji:
Zařízení pracující na konkrétním operačním systému a fungující na bázi klasického počítače. Přenosné zařízení umožňující snadnou manipulaci, jehož hmotnost se pohybuje v řádech stovek gramů až několika kilogramů. Dotykové, ale i nedotykové zařízení.
Mezi mobilní zařízení zahrnuji:
Zařízení PDA (Personal Digital Assistant) Chytré mobilní telefony (Smartphones) Tablety Notebooky
Převážně tato zařízení pak budou v různých souvislostech předmětem mé bakalářské práce.
5
3.1.1 PDA Zařízení PDA (Personal Digital Assistant) neboli kapesní počítač označuje takový přístroj, který v určitých chvílích dokáže nahradit klasický počítač. Má však oproti zmíněným stolním pc značnou výhodu. Tou jsou malé rozměry, které umožňují nosit jej doslova v kapse – odtud označení kapesní počítač. I přes menší rozměry disponuje toto zařízení dotykovým displejem a dobrým rozlišením. Pro usnadnění práce s obrazovkou má většina kapesních počítačů v základním vybavení i stylus5, který díky příznivé velikosti poskytuje pohodlné ovládání obrazovky a umožňuje vytvářet i ručně psané poznámky. Ve spodní části zařízení se nachází navigační tlačítka sloužící pro lepší orientaci. Může zde být také hardwarová klávesnice. Častěji však bývá implementovaná softwarově a v případě potřeby vyjíždí ve spodní části obrazovky. Nazývá se virtuální. Kapesní počítače slouží především pro organizování času (pomocí elektronického kalendáře), vytváření poznámek a správu kontaktů. Další nezbytnou funkcí, bez které by zařízení byla velmi omezená, je přístup na internet prostřednictvím Wifi6 připojení. S tím souvisí i e-mailové služby a celá řada dalších aplikací. Některá zařízení tohoto typu pak disponují i GSM7 modulem zprostředkovávajícím telefonní služby. V novějších přístrojích je možno nalézt i fotoaparát a GPS8 systém potřebný pro stanovení polohy, a tím správný chod turistické i automobilové navigace. Z hlediska dnešního postavení kapesních počítačů na trhu se dá říci, že tato zařízení mají svou éru již za sebou. Postupem času je vytlačovaly z trhu novější mobilní technologie zastávající kromě stejných funkcí i širokou škálu nových a propracovanějších možností. Již v roce 2004 se začalo mluvit o úpadku tohoto zařízení ve prospěch chytrých telefonů. Potvrzuje to i fakt, že prodej smartphonů značky palmOne v tomto roce stoupl až o 154 %, zatímco prodej kapesních počítačů téže značky se snížil o 6 %. [8] Technické parametry zařízení PDA Pro ucelenou představu, jak jsou jednotlivá mobilní zařízení technicky charakterizována, jsem provedla analýzu trhu největších českých prodejců a sestavila přehledný výčet nejdůležitějších parametrů pro každého ze zástupců mobilních zařízení, uvažovaných v této práci. Souhrn na obrázku č. 1 uvádí technické specifikace a komponenty kapesních počítačů. Hodnoty jsou pouze orientační a představují různé varianty, ve kterých se zařízení PDA ve své době (2002-2008) na trhu vyskytovala. Nevylučuje se možnost i jiných variant, souhrn slouží pouze jako přehled nejčastějších hodnot.
5
Stylus = dotykové pero Wifi (Wireless Fidelity) = lokální bezdrátová síť, vycházející ze specifikace IEEE 802.11 [9] 7 GSM (Global System for Mobile communications) = standard pro mobilní komunikaci [10] 8 GPS (Global Positioning System) = globální družicový souřadnicový navigační systém, který umožňuje zjištění polohy a navigaci [11] 6
6
Hodnoty těchto zařízení byly vyhledávány zpětně a reflektují již zmíněnou dobu, ve které zařízení PDA zastávala velmi důležitou roli na trhu. Oproti tomu parametry přístrojů, které jsou charakterizovány v následujících podkapitolách, byly získávány aktuálně, a to na základě nabídky největších českých počítačových prodejců.
Displej
Procesor
Paměť
Velikost:
Počet jader:
ROM:
• 2,8" • 3,5 " • 3,7 " • 4"
•1
• 32 MB až 256 MB
Operační systémy
Ostatní
Windows mobile
Slot na SIM Slot na SD
Palm OS
Rozlišení: • 160 x 160 px
• 320 x 240 px • 320 x 480 px • 640 x 480 px • 800 x 480 px
Frekvence:
RAM:
• 200 MHz až 800 MHz
• 32 MB až 128 MB
Symbian
Wifi Bluetooth Stylus
BlackBerry
GPS
Obrázek č. 1 – Technické parametry kapesních počítačů, Zdroj: autorka podle [12][13][14][15]
3.1.2 Chytrý telefon Druhým mobilním zařízením v řadě je chytrý telefon, jinak řečeno smartphone. Tento přístroj bývá často označován jako „chytrý“ právě proto, že disponuje jedním z mobilních operačních systémů, který podporuje vývoj pokročilejších funkcí a možnost instalace různých aplikací. Tím se odlišuje od klasických počítačů. [16] Jak uvádí společnost Gartner, na rozdíl od kapesních počítačů se chytré telefony řadí blíže k běžným mobilním telefonům než k organizátorům. Je to způsobeno převážně tím, že primární funkcí smartphonů je zprostředkovávání hlasových služeb, zatímco zařízení PDA jsou orientována spíše na data. Dalším zásadním rozdílem mezi těmito dvěma zařízeními je způsob ovládání. PDA přístroje, vzhledem k větší hmotnosti, vyžadují pro pohodlné ovládání obě ruce. Naopak chytré telefony jsou v první řadě určeny k ovládání jednou rukou, čemuž je přizpůsobena také jejich nižší hmotnost. [17] Jak již bylo řečeno, hlavní funkcí chytrého telefonu je zajištění komunikace mezi lidmi. Avšak tato funkce sama o sobě nečiní zařízení chytrým. I přestože využívání doplňkových aplikací se přesunulo na druhou kolej, stále tvoří velice významnou část, která je pro smartphony charakteristická. Dnešní nabídka dostupných aplikací pro jednotlivé mobilní platformy je tak široká, že umožňuje každému uživateli pořídit si buď zdarma, nebo za určitý poplatek aplikaci, která bude reflektovat jeho požadavky. Každý si tak individuálně vybere konkrétní užitečné 7
aplikace. S tím souvisí i přístup k internetu, který většina aplikací vyžaduje. Toho je možné dosáhnout prostřednictvím Wifi připojení nebo datového připojení. Dle mého názoru mobilní operátoři dnes poskytují relativně dobré podmínky (z hlediska ceny i pokrytí) pro datový přenos informací, takže není divu, že uživatelé se k této službě často obracejí. Za poplatek mohou být online téměř odkudkoliv, nezávisle na tom, jestli mají k dispozici Wifi připojení. Mohou být neustále připojeni k internetu, získávat veškeré e-maily a stahovat různé aktualizace. Mají přehled například o počasí, dění doma i ve světě a dalších důležitých informacích. Současně také mohou využívat služby týkající se internetové komunikace, jako jsou video hovory nebo chatování9. Dále je nutné zmínit i ostatní nezbytné funkce typu: plánování a organizování času, správu dokumentů a jejich sdílení, synchronizaci s jinými zařízeními a multimediální aplikace. Hardwarovým rozložením se smartphony velice podobají kapesním počítačům. I přes nižší hmotnost kladou důraz na kvalitní dotykový displej, doprovázený sadou navigačních tlačítek nebo běžnou klávesnicí. Nicméně stylus u nich nebývá již tak častou komponentou. Disponují však fotoaparátem s dostatečným rozlišením, umožňujícím zachycovat nejen fotografie, ale i různá videa. Technické parametry chytrých telefonů Tak jako u zařízení PDA na obrázku č. 2 přináším ucelený přehled hlavních technických specifikací, kterými jsou chytré telefony parametrizovány. Na rozdíl od předchozího souhrnu se zde jedná o aktuální hodnoty, které se však na dnešním trhu velice často mění. Souhrn je tedy pouze orientační a přináší představu, jak se tato zařízení technicky odlišují od těch ostatních.
Displej
Procesor
Paměť
Velikost:
Počet jader:
ROM:
• 2,4" až 7"
•1 •2 •4
• 1 GB až 64
Ostatní
Apple iOS
Wifi + 3G
GB Google Android
Rozlišení: • 320 x 480 px • 480 x 800 px • 540 x 960 px • 640 x 480 px • 640 x 1136 px • 720 x 1280 px • 1136 x 640 px
Operační systém
Microsoft Windows Phone
Frekvence:
RAM:
• 1 GHz až 1,9 GHz
• 256 MB až 2GB
BlackBerry
Symbian
GPS Slot na SIM
Slot na SD Bluetooth Fotoaparát
Obrázek č. 2 – Technické parametry chytrých telefonů, Zdroj: autorka podle [18][19] 9
Chatování = rychlejší způsob komunikace po internetu
8
3.1.3 Tablet Mezi další mobilní zařízení, které budu charakterizovat, patří tablet. Tento poměrně nový přístroj si rozhodně našel své místo nejen na českém, ale i světovém trhu. Potvrzuje to i fakt, že v poslední době prodeje tabletů překonávaly rekordy. Koncem roku (ve 4. čtvrtletí) 2012 se jich prodalo více než 52,2 milionů kusů, což znamená 75 % meziroční nárůst. [20] Dalo by se říci, že tablet je obdobou dnešního chytrého telefonu. Tato dvě zařízení totiž mají mnoho společných znaků, které je činí chytrými. Chytrými ve smyslu otevřenosti novým a pokročilejším funkcím, které jejich mobilní operační systémy dovolují vývojářům doprogramovat. Nicméně existují zde i jisté charakteristiky, díky kterým se tato zařízení v zásadě liší. Na první pohled viditelným rozdílem je velikost zařízení. Přestože chytré telefony čím dál tím častěji nabývají na rozměrech, s tablety se srovnávat nemohou. Ty, oproti smartphonům, dosahují větších úhlopříček (v řádu pár jednotek palců). Druhým, velice důležitým rozdílem, avšak na první pohled ne tak zřejmým, je účel konkrétního přístroje, pro který si ho uživatelé primárně pořizují. Ačkoliv některé tablety díky vestavěnému GSM modulu mohou posloužit i jako klasické telefony, tak vzhledem k jejich velikosti je pohodlnější využívat je spíše na prohlížení webového obsahu či jiných multimediálních a textových souborů. Zatímco smartphony, jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, slouží hlavně jako zprostředkovatelé komunikace. Tato skutečnost opět souvisí s velikostí obou zařízení. Funkcionalitou se tablety podobají také notebookům a kapesním počítačům. Jsou sice schopné je v jistých situacích zastat, ale stoprocentně je nahradit nedokážou. Často bývají označovány za kombinaci těchto dvou zařízení, disponující všemi důležitými parametry počítače, jako jsou: pevný disk, operační paměť i procesor. Dalším charakteristickým prvkem tabletů, z hlediska hardwaru, je velký dotykový displej, který zastává funkci i klasické klávesnice. Je tak vhodný především na cesty, do školy, popřípadě do práce, kde se díky nízké hmotnosti stává vysoce mobilním. [21] Hlavní podstata tabletu ovšem tkví především v přístupu na internet. Jak prostřednictvím Wifi připojení, tak i pomocí datových služeb. Bez něho by takové zařízení bylo zcela zbytečné. Takto umožní uživatelům pohodlně konzumovat webový obsah, sdílet různé soubory s dalšími zařízeními (například pomocí cloudu), synchronizovat kalendář a další nezbytné informace. Podle Filipa Brůchy [22] existuje 5 důvodů, proč takové zařízení vlastnit:
Přenositelnost – výrobci snižují hmotnost tabletů tak, aby jejich používání bylo co nejpohodlnější. Produktivita – tablety disponují základními funkcemi, usnadňujícími každodenní činnosti nejen v zaměstnání, ale i ve školách. Zábava – komfortní sledování filmů, hraní her, popřípadě i četbu knih ocení uživatelé především na cestách.
9
Přizpůsobivost – široká škála dostupných aplikací pro všechny platformy posouvá tablety na novou úroveň funkcionality, která reflektuje jednotlivé požadavky každého uživatele. Výdrž baterie – tu ocení především ti, kteří nechtějí být omezováni častým nabíjením zařízení, tak jak vyžadují například notebooky.
Technické parametry tabletů I v tomto případě uvádím technické specifikace, jimiž se tablety vyznačují. Následující přehled na obrázku č. 3 je taktéž pouze orientačního charakteru a zobrazuje hodnoty nejčastěji se u této skupiny zařízení vyskytující.
Displej
Procesor
Paměť
Velikost:
Počet jader:
ROM:
• 7" až 8,25" • 9,7" až 11,25"
•1 •2 •4
• 4 GB až 128 GB
Rozlišení: • • • • • •
800 x 480 px 800 x 600 px 1024 x 600 px 1024 x 768 px 1280 x 800 px 2048 x 1536 px
Frekvence:
RAM:
• 0,6 GHz až 1,8 Ghz
• 256 MB až 4 GB
Operační systém
Ostatní Wifi + 3G
Apple iOS Slot na SIM Google Android
Microsoft Windows
Slot na SD GPS Fotoaparát Bluetooth
Obrázek č. 3 – Technické parametry tabletů, Zdroj: autorka podle [23][24]
3.1.4 Notebook Posledním mobilním zařízením zahrnutým v této práci je notebook. Ačkoliv se od předchozích zařízení výrazněji liší, stále jde o zařízení přenosné, s vlastním zdrojem napájení, jehož chod není přenositelností nijak omezen. Notebook je považován za plnohodnotný počítač, který oproti desktopovým umožňuje jistou mobilitu. Neznamená to ale, že by se pro něj musely vyvíjet speciálně upravené – mobilní – aplikace, webové stránky i operační systémy, tak jako pro zařízení zmíněná v předchozích kapitolách, která to přímo vyžadují. Je to zapříčiněno tím, že na rozdíl od notebooku je smartphone nebo tablet zařízení omezené, schopné poskytnout jen některé funkce počítače. Proto je výhodné přizpůsobit takovému zařízení i systém a vyvíjet pro něj speciální mobilní verze aplikací, poskytující přívětivější uživatelské rozhraní, které zefektivní celkovou práci. Není 10
divu, že i webové stránky se začínají pro tato zařízení optimalizovat tak, aby byly rychleji ovladatelné a jejich obsah byl čitelnější. To však neplatí v případě notebooků, které tyto úpravy systémů, aplikací i webových stránek nepotřebují. Na základě těchto dvou případů je tedy nutné rozlišovat význam slova mobilita. U notebooků mobilita značí přenositelnost. U chytrých telefonů a tabletů je tento význam navíc doprovázen i upravenou (mobilní) verzí systému, vyžadující speciální aplikace. Na první pohled viditelnými hardwarovými prvky notebooku jsou: velký displej a jemu odpovídající manuální klávesnice. Právě celkové rozměry tohoto zařízení jsou stěžejní pro pohodlnou dlouhodobou práci. Tou může být například psaní dlouhých textů, vyvíjení programů, práce s databázemi a další činnosti vyžadující dostatečný displej, velkou klávesnici, touchpad10 nebo externí myš, ale i prvky jako dobrý procesor, vysokou operační paměť a jiné. Díky těmto charakteristikám se liší i účel využití. Přestože je notebook přenosný, tak na občasné kontrolování e-mailů je zbytečně těžký a neohrabaný. Naopak na složitější práci doma i na cestách, na kterou již tablety a chytré telefony nestačí, je ideální. Technické parametry notebooků V případě notebooků je nutné specifikovat, jaký druh se v práci uvažuje. Na obrázku č. 4 jsou charakterizovány notebooky základní, které nejsou nijak vylepšeny v závislosti na účelu jejich použití (jako jsou notebooky profesionální, herní aj.). Taktéž zde neuvažuji kategorie typu: netbook a ultrabook. Pro utvoření přehledu totiž postačuje charakterizovat tuto základní verzi, od které se další verze odvíjejí. Bylo by zbytečné definovat každou skupinu zvlášť.
Displej
Procesor
Paměť
Velikost:
Počet jader:
ROM:
• do 13" • 14" až 15,6" • 16" a více
•2 •4
• 64 GB až 1024 GB
Operační systém
Ostatní Wifi
Microsoft Windows
Slot na SD USB port
Rozlišení:
HDMI
• HD Ready (1366 x 768 px) • HD+ (1600 x 900 px) • Full HD (1920 x 1080 px)
Verze:
RAM:
• 32 bit • 64 bit
• 2 GB až 8 GB
Webkamera Apple MAC OS X
Touchpad
Obrázek č. 4 – Technické parametry notebooků, Zdroj: autorka podle [25]
10
Bluetooth
Touchpad = zařízení zajišťující pohyb kurzoru na obrazovce bez použití myši
11
3.2
Historie mobilních zařízení
Prvním důležitým milníkem, který bych v souvislosti s mobilními zařízeními neměla opomenout, bylo představení prvního mobilního telefonu na světě. Šlo o telefon DynaTAC 8000x společnosti Motorola. Tento mobilní telefon spatřil světlo světa v roce 1983, téměř o deset let později, než byl představen jeho funkční prototyp. [26] Za první smartphone vůbec je dnes považován osobní komunikátor IBM Simon, který byl představen v listopadu 1992 na počítačovém veletrhu COMDEX Fall. Do prodeje byl však uveden až o necelé dva roky později kvůli problémům se softwarem. Běžel na operačním systému ROMDOS a na rozdíl od dnešních chytrých telefonů pro něj byla dostupná pouze jediná aplikace, která umožňovala manažerům sledovat a řídit své zaměstnance. Tato aplikace se jmenovala DispatchIt a stála 2 999 $. Co se týká vnitřní paměti, tak zařízení disponovalo 1 MB a operační pamětí taktéž o velikosti 1 MB. Zařízení umělo přijímat hovory, psát SMS zprávy a dokonce i posílat e-maily. Jeho součástí byly i standardní aplikace jako: kalendář, adresář, kalkulačka a poznámkový blok pro ručně psané poznámky. Jednalo se o opravdu revoluční zařízení. [27] Další známý přístroj, který ve své době sehrál významnou roli na technickém trhu, byl kapesní počítač PDA. Tento předchůdce dnešních smartphonů byl představen v březnu roku 1996 společností Palm. Nazýval se Palm Pilot 1000 (s větší pamětí pak 5000) a vytvořil zcela nový směr na trhu. Jeho prodej byl doprovázen tak kladnými ohlasy, že dal vzniknout zcela novému segmentu, na základě kterého se postupem času vyvíjely novější a lepší modely tohoto zařízení. Palm Pilot 1000 disponoval jedním z prvních mobilních operačních systémů Palm OS 1.0, který poskytoval předinstalované aplikace typu: adresář, kalendář, poznámky a kalkulačka. Tato verze obsahovala 128 kB paměť, verze 5000 pak disponovala pamětí až 512 kB. Výhodou tohoto zařízení bylo, že díky velice nízké spotřebě vydržela jeho baterie až několik týdnů bez nabíjení. [28] První zmínky o tabletech sahají až do 70. let, kdy byl představen tzv. Dynabook společnosti Xerox. Toto zařízení však z hlediska technologií nemělo s dnešními tablety takřka nic společného. Za první tablet, který by se mohl měřit s těmi dnešními, je tedy považován až Compaq TC1000 z roku 2003. Tento tablet PC11 byl tehdy ještě vybaven externí klávesnicí a sloužil především k prohlížení internetu. Vzhledem k nízkému výkonu byl stále nedostačující, i přestože fungoval na OS Windows XP. [29] Zmínky o prvních projektech týkajících se přenosných počítačů se objevovaly, tak jako v případě tabletů, již v 70. letech pod záštitou společnosti Xerox. Důkazem byl například prototyp Xerox PARC, který se však úspěchu nedočkal. Šlo o velice jednoduché zařízení s omezenou funkčností. První úspěšný koncept přišel v roce 1981 s názvem Osborne 1. Tento počítač vážil celých 10 kg
11
Tablet PC = tablet, který se vyznačuje odnímatelnou klávesnicí
12
a disponoval pouze 5” monochromatickou CRT obrazovkou12. Fungoval na OS CP/M 2.2 a poskytoval i bohatou softwarovou výbavu, kterou ostatní zařízení neměly. Přestože se prodával za relativně dostupnou cenu – 1 795 $, nového modelu se svět už nedočkal. Management společnosti Osborne Computer Corporation totiž oznámil příchod nového modelu příliš brzy, prodeje prvního zařízení se tak pozastavily a společnost nezískala potřebné finance pro další vývoj. Dnes se této situaci říká „Osborne efekt“13. [30]
3.2.1 Vývoj v časové řadě Pro úplnost jsem sestavila časovou řadu, viz obrázek č. 5, zobrazující výše jmenovaná zařízení podle jejich příchodu na trh.
Obrázek č. 5 – Časová řada mobilních zařízení, Zdroj: autorka podle [27][31][32][33][34]
12
Monochromatická CRT obrazovka (Cathode ray tube) = jednobarevná obrazovka, která funguje na principu vysílání elektronických paprsků na stínítko (vzduchoprázdnou obrazovku) [35] 13 Osborne effect = když výrobce oznámí příchod nového produktu, tak poklesne poptávka po modelech starších [30]
13
3.3
Technologická dimenze
Tato dimenze nahlíží na mobilní zařízení z hlediska jejich vnitřního systému. Operační systémy tvoří nedílnou součást všech mobilních zařízení a definují jejich funkcionalitu, která se může s každou novou aktualizovanou verzí OS změnit. Volba operačního systému je jedna z nejdůležitějších charakteristik, kterou by se měl každý při koupi nového zařízení řídit. Jednoduše řečeno, operační systém je jakýsi prostředník mezi hardwarem a softwarem. Přesná definice zní takto: „Je to množina programů, která řídí všechny ostatní programy zpracovávané počítačem.“ [36] S operačním systémem jako takovým pak úzce souvisí i uživatelské rozhraní, neboli vzhled a také množství a kvalita dostupných aplikací pro konkrétní platformy. Operační systémy obecně poskytují tyto funkce: [36]
Řízení a správa technických prostředků počítače. Zajištění přístupu k datům a programům, které jsou uloženy na discích. Řízení zpracování jednotlivých programů (kolik času jim bude přiděleno, a v jakém pořadí, popřípadě s jakou prioritou budou zpracovávány). Podpora komunikace mezi počítači prostřednictvím síťových rozhraní. Odstiňování zpracovávaných programů od technických specifik komponent počítače.
Existují tyto kategorie OS (liší se v závislosti na typu zařízení, pro která jsou určeny): [36]
Pro osobní počítače Pro servery Pro mobilní zařízení Speciální
Nadále se však budu věnovat převážně mobilním operačním systémům, které jsou pro tuto práci stěžejní. Za dominující mobilní operační systémy na trhu dnes považuji Apple iOS, Google Android a Microsoft Windows Phone.
3.3.1 iOS Mezi nejznámější mobilní operační systém na světě patří jednoznačně iOS vytvořený společností Apple. Tento vysoce stabilní operační systém disponuje velice přívětivým uživatelským rozhraním, nazvaným Multi-Touch, které se v oblasti technologií považuje za revoluční a specifické právě pro mobilní zařízení společnosti Apple. Díky speciálně navrženým gestům je pak obrazovka snáze a rychleji ovladatelná. Všestrannost tohoto systému potvrzuje i široká škála dostupných aplikací, které je možné stáhnout zdarma nebo koupit prostřednictvím internetového obchodu App Store. Původně měl být tento systém vyvinut především pro iPhone, ale později se začal využívat i u dalších zařízení, jako jsou: iPod, iPad nebo Apple TV. Název získal z prvotního iPhone OS od jeho čtvrté verze. Z hlediska architektury představuje „odlehčenou“ verzi operačního systému Mac OS X, který je dodávaný v počítačích této firmy. Nejnovější verzí je dnes Apple iOS 6. [37][38] 14
3.3.2 Android Pod záštitou společnosti Google vznikl velice populární mobilní operační systém Android, určený především pro chytré telefony a tablety. V dnešní době se vyskytuje na trhu ve více verzích, které se od sebe odlišují jak funkcionalitou, tak i vzhledově. Potvrzuje to i fakt, že mnozí výrobci si tento OS upravují pro svá zařízení. Příkladem je například společnost HTC a její rozhraní Sense nebo Samsung a jeho nadstavba TouchWiz. Tato rozmanitost napříč širokou škálou výrobců je pro Android příznačná. Jedině tak je totiž tento OS schopen částečně konkurovat předešlému systému iOS. Nejnovější verzí je aktuálně Android 4.2 – Jelly Bean, který oproti předešlým verzím přinesl mnoho novinek, jako např. režim sférické kamery, novou klávesnici pro „psaní tahem“, podporu více uživatelských účtů, podporu bezdrátového připojení k televizi aj. Celkově by tato poslední verze měla být efektivnější z hlediska vyšší rychlosti zpracování požadavků, plynulejší odezvy obrazovky i šetření baterie. [39][40][41]
3.3.3 Windows Phone Jako třetí v pořadí uvádím neméně známý mobilní operační systém Windows Phone vyvinutý společností Microsoft, který navázal na předchozí systém Windows Mobile. Nejaktuálnější verzí tohoto OS je Windows Phone 8. Nezaměnitelný operační systém se vyznačuje specifickým uživatelským dotykovým rozhraním, formovaným dlaždicemi Live Tile. Dlaždice se automaticky aktualizují a informují uživatele na úvodní obrazovce o tom, co se právě děje. Hlavní podstata takto navrženého systému tkví v přizpůsobivosti telefonu potřebám každého uživatele. Další výhodou oproti předešlým OS je Centrum Office. Tuto službu ocení všichni ti, kteří se jinde potýkají s problémy s prohlížením nebo editací dokumentů vytvořených v sadě Office (dokumenty Word, Excel, Powerpoint). Co se týká dostupných aplikací, tak i zde je mohou uživatelé stahovat nebo nakupovat prostřednictvím internetového obchodu Windows Phone Store. [42]
3.3.4 Podíly mobilních OS Podíly mobilních operačních systémů na světovém trhu jsou uvedeny v příloze č. 1. Data reflektují situaci za březen 2013. Dlouhodobý trend mobilních operačních systémů ve světě zachycuje příloha č. 2. Z obou grafů vyplývá, že světovému trhu stále vládne platforma iOS, kterou (viz druhý graf) pomalu dohání platforma Android.
3.3.5 Kompatibilita různých OS Kompatibilita neboli slučitelnost operačních systémů je velice důležitá v případě, že uživatel vlastní více zařízení s různými operačními systémy a potřebuje sdílet aktualizovaná data, soubory, e-maily, kontakty aj. napříč všemi zařízeními. V tomto případě je nutné vyhledat konkrétní aplikaci dostupnou pro všechny platformy, která je schopná zajistit tuto spolupráci. Následující souhrn uvádí nejčastější typy požadavků na sdílení.
15
Synchronizace dat z prohlížečů Dnes je velice populárním požadavkem synchronizování dat mezi prohlížečem na osobním počítači a prohlížečem v mobilním zařízení, jako například v chytrém telefonu nebo tabletu. Možnost této synchronizace je však podmíněna dostupností daného prohlížeče v mobilní verzi a podporou více operačních systémů navzájem. [43] Příklady prohlížečů podporující synchronizaci: [43]
Prohlížeč Opera poskytuje mobilní verzi Opera Mobile dostupnou pro platformy Android a iPhone a také verzi Opera Mini, která podporuje stejné, ale i další platformy, jako: Symbian, BlackBerry a Bada. Oblast dat, která může být sdílena, je však omezena na uložené záložky, odkazy ze stránky rychlého přístupu a nastavení vyhledávačů. Prohlížeč Mozilla Firefox je aktuálně k dispozici jen pro OS Android na úkor toho, že podporuje synchronizaci veškerých dat, která se dají synchronizovat mezi osobními počítači. Pro uživatele iPhone je však spuštěna aplikace, která je schopná transportovat určitá data (uložené záložky, historie surfování, naposledy otevřené panely) prostřednictvím služby Firefox Sync14. Prohlížeč Google Chrome podporuje synchronizaci záložek pouze na mobilní platformě Android od verze 4.0.
Synchronizace dokumentů Další velmi žádanou funkcí je synchronizování aktualizovaných dokumentů s více zařízeními odlišných platforem. Tuto možnost poskytují speciálně vyvinuté aplikace, které podporují různé operační systémy a fungují na principu cloud computingu15. Uživatelé mají založený účet, prostřednictvím kterého do úložiště přistupují. Příklady aplikací umožňujících synchronizaci dokumentů: [44][45][46][47][48]
Aplikace Dropbox podporuje mobilní zařízení fungující na platformě iOS, Android, BlackBerry a nově i Windows Phone. Těmto platformám pak umožňuje přístup do cloudového úložiště, odkud může uživatel soubory (textové dokumenty, fotografie, videa) stahovat, editovat, a kam také může dokumenty nahrávat a sdílet s více účastníky. Apikace Sky Drive je dostupná pro zařízení běžící na operačních systémech Windows Phone, iOS a Android. Tato služba umožňuje přistupovat nejen k vlastním souborům, ale i k datům sdíleným s jinými uživateli, pracovat se soubory offline a sdílet stejná pozadí, zobrazení a nastavení na všech zařízeních. Aplikace Google Drive poskytuje své služby zařízením se systémem Android a iOS. Tato aplikace taktéž podporuje sdílení souborů mezi více uživateli, ale disponuje omezenou možností pracovat s dokumenty offline.
14
Firefox Sync = služba umožňující synchronizovat záložky, historii i hesla s jinými počítači nebo mobilními zařízeními [49] 15 Cloud computing = umožňuje sdílení softwarových i hardwarových prostředků prostřednictvím sítě [50]
16
Synchronizace e-mailů, kontaktů a kalendářů Neméně důležitou a pro mnohé uživatele mobilních zařízení nepostradatelnou službou je synchronizace e-mailů, kontaktů a kalendářů se všemi zařízeními, fungujícími na odlišných operačních systémech. Řešením pro běžné uživatele je sdílení těchto dat prostřednictvím Microsoft Exchange ActiveSync – serverové technologie, která poskytuje bezdrátovou synchronizaci položek z poštovní schránky uživatele s různými mobilními zařízeními podporujícími protokol ActiveSync16. Na této bázi pak mohou poskytovatelé různých e-mailových klientů zaručit synchronizaci i s mobilními zařízeními. [51][52] Příklady možných řešení umožňujících synchronizaci: [53][54][55]
3.4
Kerio Connect podporuje synchronizaci e-mailů, kalendářů a kontaktů na široké škále mobilních zařízení. Například na iOS, Android, BlackBerry, Windows Phone i Palm. Služba je však zpoplatněna, a tudíž využívána spíše velkými společnostmi. E-mailový klient Gmail prostřednictvím protokolu Google Sync17 umožňuje využívání této služby nejen na zařízeních platformy Android, ale i Windows Phone a iOS.
Aplikační dimenze
Předmětem této dimenze je určitá kategorizace dostupných aplikací pro hlavní mobilní platformy, za které považuji Apple iOS, Google Android a Microsoft Windows Phone. Na dnešním trhu se vyskytuje nespočet různých aplikací, jejichž počet se každým dnem zvyšuje, protože neustále přicházejí na trh nové a nové. Existuje mnoho kategorií, přičemž každý poskytovatel si je stanovuje jinak. V následujícím rozboru proto přináším souhrn, dle mého názoru, těch nejdůležitějších, které činí z dnešních mobilních zařízení právě ta chytrá zařízení. Aplikace jsou dostupné buď zdarma, nebo za určitý poplatek prostřednictvím následujících internetových obchodů: App Store, Google Play, Windows Phone Store. Většina aplikací si vyžaduje neustálý přístup na internet, který v dnešní době Wifi sítí a datového připojení není problém získat.
3.4.1 Kategorie mobilních aplikací
Byznys a produktivita – Za jednu z nejdůležitějších kategorií považuji právě aplikace, které usnadňují podnikání, produktivitu a jakoukoliv práci se soubory. Často sem patří programy na prohlížení a editaci dokumentů, kterých je mnoho, ale ne všechny jsou pro práci optimální. Z vlastní zkušenosti vím, že se vyplatí investovat do aplikací placených a snížit tak množství problémů vyvstávajících při práci s dokumenty ze sady Office. Stejně důležité jsou i aplikace určené na správu těchto dokumentů a na jejich sdílení s více zařízeními.
16
ActiveSync = protokol pro synchronizaci dat (politik) mezi počítačem a jinými mobilními zařízeními, vyvinutý společností Microsoft [56] 17 Google Sync = protokol, který pomocí služby Microsoft Exchange ActiveSync umožňuje synchronizovat emaily, kontakty a kalendář služby Google Apps s mobilním zařízeními [57]
17
18
Time management – Další velice významnou kategorií, skýtající mnohé užitečné aplikace, je organizace vlastního času. Do této kategorie patří různé kalendáře, poznámkové bloky, plánovače, úkolovníky a jakákoliv jiná správa času. Tuto možnost ocení především vytížení manažeři, studenti, ale i běžní uživatelé, kteří potřebují mít neustálou kontrolu nad vlastním časem. S touto kategorií úzce souvisí již výše zmíněná synchronizace, která je v tomto případě velmi žádoucí a umocní výslednou efektivitu. Multimédia – V současné době je velice populární pořizovat si audio, foto a video soubory, které dokážou zachytit daný okamžik mnohem lépe, než jen soubory textové. Proto bych neměla opomenout celou řadu prohlížečů a editorů multimediálních souborů, které je často umožňují ihned sdílet prostřednictvím e-mailů, cloudových služeb nebo i sociálních sítí. Komunikace – Bezesporu účelné jsou i aplikace poskytující internetovou komunikaci. V případě, že má uživatel neomezený přístup na internet, tak jistě ocení možnost neustálé aktualizace e-mailů, chatování, ale i klasické telefonování nebo videohovory zprostředkované internetem. Často bývá tento typ komunikace levnější než klasické posílání SMS zpráv a telefonování prostřednictvím mobilních operátorů. Stačí jen mít přístup na Wifi nebo zaplacené datové jednotky, které se pohybují v řádech stovek korun. Nástroje a personalizace – Tyto aplikace slouží především k jisté customizaci – uživatelskému přizpůsobení – například vzhledu úvodních obrazovek na mobilních zařízeních. Ta se provádí například pomocí widgetů18 (u zařízení Android), dlaždic Live Tile a živých ikon (u zařízení Windows Phone). Současně sem také patří aplikace mapující informace o stavu baterie, procesoru, popřípadě upravující notifikace, analyzující wifi sítě a mnoho dalších. Navigace, mapy, geolokace – Velké množství mobilních zařízení dnes disponuje GPS modulem, který poskytuje lokační služby ve formě pěší i automobilové navigace. V případě absence tohoto modulu existují i různé mapy, které se orientují pomocí internetu a dokážou naplánovat určitou trasu, popřípadě vyhledat jakýkoliv objekt (restauraci, muzeum, bankomat aj.). Zábava – Často vyhledávanými aplikacemi jsou i hry a jiné zábavné aplikace, které krátí čas například na cestách. Spojením slušné grafiky, která hry doprovází, a výkonného procesoru hry dostávají nový rozměr. Jedinou nevýhodou bývají reklamy a nežádoucí vyskakovací okna, která se dost často objevují ve zdarma dostupných aplikacích. Pro nerušený zážitek z hraní se vyplatí investovat do verzí oproštěných od reklam. Zprávy – Aktuální dění ve světě i doma rozhodně patří mezi žádané informace. Uživatelé pomocí aplikací zprostředkovávajících zprávy mají neustálý přehled o tom, co se kde děje. Vzdělávání – Existuje celá řada výukových programů nejen pro děti, ale i pro dospělé. Doprava – Vyhledávání spojů nebo plánování trasy bývá rutinou pro všechny, kteří často cestují a chtějí ušetřit čas i náklady. Tyto aplikace najdou nejbližší spoj, vyhledají výluky, nabídnou alternativní cestu a zobrazí informace o ceně, vzdálenosti i času.
Widget = nástroj spuštěný na obrazovce zařízení, který poskytuje náhled konkrétní aplikace
18
Četba – Čtení knih, odborných časopisů, komiksů i novin nikdy nebylo snazší. Uživatel si najde přesně to, co jeho samotného zajímá a nemusí s sebou nosit více různých výtisků. Vše má dostupné na jednom místě. Sport – Aktuální výsledky zápasů nebo komentáře ocení především fanoušci sportovních utkání, kteří se jich nemohou osobně zúčastnit, nebo nejsou v daný okamžik v blízkosti televize. Kromě toho pak existují i aplikace tréninkové, které dokážou zachytit nejen počet kroků, ale i trasu, kterou uživatel šel a kolik energie při tom spotřeboval.
Kromě těchto kategorií samozřejmě existuje i celá řada dalších. Výčty všech konkrétních aplikací jsou k dispozici na stránkách jednotlivých internetových poskytovatelů těchto služeb a některé z nich jsou zmíněny i v praktické části této práce.
3.5
Bezpečnostní dimenze
Závažnost tohoto aspektu v dnešní době snad ani není nutné zdůrazňovat. Mobilní zařízení jsou na jednu stranu tak chytrá, že mají schopnost například nahradit platební karty, řídit účty a spravovat důležité soubory. Současně ale obsahují klíčová a citlivá data, která mohou být zneužita v neprospěch majitele a způsobit mu velké nepříjemnosti. Je proto velice důležité dbát na určitá bezpečnostní pravidla, aby se konkrétnímu útoku dalo zčásti zabránit. Nejen majitelé těchto zařízení, ale i vývojáři platforem a aplikací by proto měli dodržovat určité postupy a přijímat opatření, aby práce na mobilním zařízení mohla být považována za bezpečnou. „Bezpečnost je snaha minimalizovat dopady hrozeb. Hrozba je pak situace, která mě může poškodit. Dopady jsou peníze, které zaplatím, když se něco stane.“ [58] Pro přehlednost uvádím tři aspekty, podle kterých budu nahlížet na bezpečnost mobilních zařízení. Těmito aspekty jsou: bezpečnost mobilních platforem (tu by měli zajistit samotní vývojáři OS), bezpečnost mobilních aplikací a bezpečnostní opatření (za která mají zodpovědnost sami uživatelé).
3.5.1 Bezpečnost mobilních platforem Důležitým faktorem při výběru mobilního operačního systému je rozhodně jeho bezpečnost. I když se může zdát, že jednotlivé platformy různých výrobců jsou si z uživatelského hlediska velice podobné, tak s ohledem na bezpečnostní prvky se výrazně liší. Je nutno brát v potaz, že tyto rozdíly mohou být viditelné i mezi jednotlivými verzemi konkrétního operačního systému. [59] Architektura mobilních OS Mezi významné inovace z prostředí architektury patří například bezpečný start operačního systému, který zajišťuje integritu veškerých softwarových prvků pomocí elektronického podpisu. Ověření pravosti podpisu je provedeno veřejným klíčem certifikační autority, který je uložen v paměti ROM. Dalším významným bezpečnostním prvkem je podepisování zdrojového kódu 19
aplikací. Jde o obdobné použití certifikační autority, avšak s tím rozdílem, že se ověřuje integrita jednotlivých aplikací. Aby nedocházelo k tomu, že aplikace přistupují k jiným zdrojům, než jsou pro ně vyhrazené, tak se provádí jejich izolace. Té se dosahuje tím, že každá aplikace je spuštěna pod účtem neprivilegovaného uživatele. Neméně důležitým prvkem je i bezpečnost běžících procesů, která je vynucovaná prvky typu: ASLR19, DEP20, které zajišťují ochranu dat aplikací, uložených v operační paměti zařízení, proti útokům. [59] Tyto inovace jsou dnes součástí všech předních operačních systémů s výjimkou Windows Mobile, který žádné z těchto bezpečnostních opatření nepodporuje. Pouze bezpečný start není podporován systémem Android a Windows Phone 7. Je však nutné zdůraznit, že ne všichni výrobci mobilních operačních systémů poskytují v konkrétních případech stejnou úroveň zabezpečení. [59] Šifrování datového úložiště a ochrana dat Tento prvek zabezpečení je velice důležitý při ochraně soukromých dat. Podporován je u operačních systémů iOS, Android od verze 3.0 a Windows Phone 6.5 a 8. Výjimkou je tedy Windows Phone 7, který nepodporuje šifrování datového úložiště. Zatímco platforma iOS datová úložiště šifruje automaticky, tak v případě Androidu a Windows Phonu se uživatelé zařízení mohou rozhodnout, zda svá data šifrovat nebo ne. S bezpečností pak souvisí i složitost a délka hesla, které data chrání. [59] Podporované bezpečnostní politiky V příloze č. 3 je uvedena tabulka shrnující rozsah bezpečnostních politik, jimiž jednotlivé platformy disponují. Jsou zde naznačeny pouze takové politiky, které lze vzdáleně nastavit pomocí protokolu Active Sync společnosti Microsoft za účelem zabezpečení celé mobilní platformy (nejen její komunikace). [59]
3.5.2 Bezpečnost aplikací V dnešní době je velice těžké zajistit bezpečnost aplikací, které si uživatelé stahují do svých mobilních zařízení. Mobilní aplikace totiž bývají častým terčem útoků a napadené aplikace pak mohou nejen ohrozit chod samotného zařízení, ale i zneužít citlivá data uživatele. Přední mobilní platformy proto používají pro zabezpečení mobilních aplikací centrální distribuční kanál, prostřednictvím kterého si uživatelé aplikace stahují. Jde o aplikační portál, na který vývojáři nahrávají své aplikace a distribuují je dále. Všechny aplikace však musejí projít procesem validace, jehož cílem je prověřit řadu prvků, majících vliv na bezpečnost aplikace. Ověřují například: použitá aplikační rozhraní, účel aplikace, její chování a jiné. Tímto způsobem se zvyšuje úroveň zabezpečení, ale nezaručuje stoprocentní účinnost. [59] 19
ASLR = bezpečnostní technologie, která má za cíl snížit možnost vniknutí útočníka do systému [60] DEP (zabránění spuštění dat) = sada technologií, která provádí dodatečné kontroly paměti a přispívá tak k ochraně systému před ohrožením škodlivými kódy [61] 20
20
Příkladem tohoto distribučního kanálu je App Store (portál distribuující aplikace pro zařízení s platformou iOS) a Google Play (portál nabízející mobilní aplikace pro platformu Android). Vzhledem k tomu, že společnost Apple si více potrpí na správnost a kontroluje každou vloženou položku, tak kvalita aplikací je relativně vysoká. Zatímco Google je v tomto případě mnohem benevolentnější, proto pro zajištění kvality a bezpečnosti musí podnikat i další opatření, jako například bezpečnostní čistky. Poslední byla provedena v únoru tohoto roku (2013) a zapříčinila smazání téměř 60 000 aplikací. [62]
3.5.3 Bezpečnostní opatření ze strany uživatele Jak již bylo zmíněno výše, podíl uživatele na zvýšení úrovně bezpečnosti mobilních zařízení by se rozhodně neměl podceňovat. Samotný systém, i když sebelépe zabezpečený, totiž nezaručí stoprocentní ochranu před nešetrným zacházením se zařízením. V tomto případě je velice důležitá edukace uživatelů. Je nutné, aby byli informování o tom, jak sami mohou přispět k maximálnímu zabezpečení dat. Z tohoto důvodu zde definuji dvě hlediska zabezpečení, na kterých by se uživatelé měli sami podílet. Zabezpečení proti ztrátě dat Data v dnešní době nesou určitou informační hodnotu, která může být klíčová nejen pro podnikání, ale i pro samotného vlastníka. Ztráta takových dat by mohla způsobit velké nepříjemnosti. Je proto nezbytné veškerá důležitá data zabezpečit proti ztrátě. Nejsnadnějším způsobem jak toho docílit je data pravidelně zálohovat. Příklady, kam se data mohou zálohovat: [63]
Na pevné disky (servery na místní síti, cloudová úložiště) Na SSD „flash disky“ a paměťové karty Na optická média (CD, DVD, Blu-Ray)
Způsoby, jakým se data mohou zálohovat:
Manuálně (uživatel provádí zálohy sám) Automaticky (pomocí speciálních zálohovacích nebo synchronizačních programů vždy v určitém časovém intervalu)
Strategie, jak se data mohou zálohovat: [64]
Kompletní záloha (Full Backup) – záloha všech systémových souborů, díky kterým se v případě havárie může provést kompletní obnova systému Částečná záloha (Partial Backup) – záloha všech souborů, které byly přidány nebo změněny od poslední zálohy o Přírůstková záloha o Rozdílová záloha 21
Zabezpečení proti zneužití dat Zneužití dat je další závažný problém, se kterým se majitelé mobilních zařízení mohou potýkat. Neexistuje stoprocentně zaručený způsob, jak svá data před útočníkem ochránit, ale existuje celá řada možností, jak ztížit útočníkovi vniknutí do systému. Těmi jsou například antivirové programy, které chrání zařízení před napadením systému nežádoucím kódem, správně utvořená hesla, která nepůjdou rozluštit během chvilky hrubou silou21, šifrování dat nebo určité zásady týkající se ukládání citlivých dat na mobilní zařízení. V případě krádeže takového zařízení pak existují programy, umožňující vymazání dat na dálku. Zásady tvorby bezpečných hesel: [65]
3.6
Heslo by mělo mít délku minimálně 6 znaků. Heslo by mělo být tvořeno kombinací čísel, speciálních znaků, velkých a malých písmen. Heslo by nemělo mít jazykový význam. Heslo by nemělo být nijak spojené s osobou uživatele. Heslo by nemělo být použito pro více služeb. Heslo by nemělo být nikomu sděleno.
Datová dimenze
Dalším podstatným aspektem, jak pohlížet na mobilní zařízení, je ukládání dat. Tato dimenze je úzce spjata s kapitolou bezpečnostní a především se zálohováním, kde je již ukládání dat naznačeno. Ačkoliv mobilní zařízení v dnešní době disponují dostatečnou interní pamětí, nebo možností si paměť rozšířit pomocí SD karet, tak ve většině případů slouží jen pro běžné uživatelské potřeby. Pokud uživatel potřebuje větší úložný prostor, například na filmy a jiné rozsáhlé soubory, tak si buď musí pořídit externí disk, nebo může mít tato data uložená v cloudu a přistupovat k nim z jakéhokoliv zařízení. Tuto druhou variantu považuji za uživatelsky přívětivější, protože není nutné mít při sobě další disk, na kterém data mnohem více podléhají ztrátě, než když jsou uložená v cloudu. Ke cloudu pak uživatel přistupuje pomocí internetu a může konzumovat jeho obsah téměř kdykoliv a odkudkoliv.
3.6.1 Cloudová úložiště Poskytovatelů cloudových služeb je celá řada. Mezi nejznámější aplikace poskytující úložný prostor pomocí cloudu patří například Dropbox, Google Drive, Sky Drive, iCloud a další (tyto aplikace jsou již zmíněné výše, v kapitole 3.3.5 v souvislosti se synchronizací souborů). Není však podmínkou, že uživatelé chytrých mobilních zařízení musí využívat cloud pouze prostřednictvím těchto nabízených aplikací. Existuje totiž i možnost, pořídit si své vlastní domácí cloudové úložiště, které vzbuzuje v uživatelích větší důvěru, protože sami vědí, kde přesně se jejich data nacházejí, na rozdíl od výše zmíněných služeb, které je nechávají v nejistotě.
21
Útok hrubou silou = vyzkoušení všech možných kombinací potenciálního hesla
22
Pro zřízení cloudového úložiště na domácí síti je potřeba si pořídit server, kam se budou data ukládat, a zajistit program, pomocí něhož se budou moci data sdílet s více zařízeními.
3.7
Ekonomická dimenze
Na mobilní zařízení, servery a další přístroje v domácnosti je také možno pohlížet z ekonomického hlediska, které často bývá zásadní při rozhodování o koupi nového zařízení. Celkové náklady, které v tomto případě uvažuji, se dělí na dvě hlavní složky, a to: pořizovací náklady a provozní náklady. Pořizovací náklady však zastávají pouze menší část celkových nákladů, protože představují pouze jednorázovou platbu za výrobek. Zatímco náklady provozní se skládají z dalších podsložek. Ty mohou být fixní (tarifní poplatky za datový internet/Wifi připojení) nebo variabilní (platba za využívání cloudového úložiště). Fixní náklady se platí v každém případě, nezávisle na spotřebovaném množství dané služby, tudíž nemohou být nulové. Naopak variabilní náklady se odvíjejí právě od výše spotřebované služby. Pokud se za daný časový úsek tato služba nevyužije, tak variabilní náklady budou nulové. Pro výpočet celkových nákladů je nutné evidovat všechny platby, které se zařízeními souvisejí, jako je například: spotřeba energie daného zařízení, mobilní tarify, servis a jiné.
23
4 Praktická část V této části přistupuji k řešenému problému z opačného hlediska, a to z hlediska praktické využitelnosti mobilních zařízení a jiné elektroniky v prostředí domácnosti. Navrhuji zde jednotlivá řešení, jak mohou být tato zařízení v domácnosti nápomocná. Vše je ilustrováno na vytvořené modelové domácnosti a zhodnoceno z hlediska všech dimenzí, naznačených v teoretické části. Návrh řešení pak doprovází dotazníkový průzkum s cílem analyzovat, v jakém měřítku se české domácnosti angažují v této problematice.
4.1
Modelová domácnost
Pro potřeby této bakalářské práce jsem nadefinovala modelovou domácnost, pro kterou následně formuluji konkrétní řešení, neboli systém, v jakém bude celá domácnost fungovat.
4.1.1 Dispozice bytu Zvolila jsem standardní bytovou domácnost v panelovém domě s dispozicemi 3+1 a celkové výměře 68,34 m2 (včetně lodžie). Byt je součástí družstevního domu, do kterého je optickým kabelem zaveden internet jednoho z blízkých poskytovatelů. Nájemci se však mohou rozhodnout, zda využijí této nabídky, nebo si internet zařídí sami. Já jsem v tomto případě zvolila první možnost. Přesné dispozice bytu a rozměry jednotlivých místností (v cm) jsou znázorněny na obrázku č. 6.
Obrázek č. 6 – Dispozice modelové domácnosti, Zdroj: autorka
24
4.1.2 Nájemníci bytu Vzhledem k dispozicím výše navrženého bytu doporučuji, aby tuto obytnou jednotku obývali maximálně 3 lidé. Byt, tak jak je charakteristický svým zaměřením na nové technologie, je určen především pro mladý pár, pro rodinu se starším dítětem nebo pro studenty, kteří sdílejí tuto domácnost namísto kolejního ubytování. Naopak není příliš vhodný pro starší osoby nebo osoby v důchodu, které se s těmito technologiemi moc často nesetkávají (samozřejmě existují i výjimky). Přesná technologická infrastruktura této navržené domácnosti je specifikovaná v následující kapitole, ale už nyní je možné říci, že jde o pokrokovou – technicky zaměřenou – domácnost, která svým obyvatelům zajistí specifický komfort ve smyslu usnadnění každodenních činností, souvisejících s jejich mobilními zařízeními a další elektronikou. Právě proto je tato domácnost určena převážně pro osoby v produktivním věku, které s těmito zařízeními přicházejí do styku nejčastěji a ocení tak jakékoliv nové možnosti, jež jim tato domácnost nabídne. Zpohodlní si život nejen uvnitř domácnosti, ale i mimo ni budou moci využívat řadu výhod, pramenících z dobře navrženého domácího informačního systému. Tímto systémem mám na mysli soubor hardwarových a síťových komponent, které spolu určitým způsobem komunikují a zajišťují veškerou práci s informacemi, které pak mohou konzumovat uživatelé tohoto systému prostřednictvím různých elektronických zařízení. Jinak řečeno: „Informační systém (IS) je soubor lidí, technologických prostředků a metod, které zabezpečují sběr, přenos, zpracování a uchování dat za účelem tvorby prezentace informací pro potřeby uživatelů.“ [66]
4.1.3 Technologická infrastruktura domácí sítě Aby vše fungovalo tak jak má, je nutné navrhnout pro tuto domácnost patřičnou technologickou infrastrukturu celé sítě, která odpovídá všem požadavkům, s nimiž přicházejí její uživatelé do kontaktu. Pojem infrastruktura v obecné rovině představuje komplexní řešení, jak propojit hardwarové a softwarové prostředky za účelem vytvoření efektivního, výkonného, bezpečného a snadno ovladatelného prostředí. [67] Pro přehlednost uvádím i definici, co znamená pojem síť. „Síť je spojením určitého hardwaru, softwaru a kabelů (vodičů), které společně umožňují vzájemnou komunikaci různých počítačových zařízení.“ [68] Pro tuto modelovou domácnost jsem tedy navrhla odpovídající technologickou infrastrukturu, která je znázorněna na obrázku č. 7. Tento model jsem vytvořila v programu ARIS Express 2.4, ve volně dostupné verzi. Jde o program určený pro modelování BMP (Business Process Management) modelů. Při navrhování této infrastruktury jsem vycházela převážně z vlastních zkušeností a nastudovaných informací.
25
Obrázek č. 7 – Technologická infrastruktura domácí sítě, Zdroj: autorka
26
Vysvětlení pojmů Obrázek č. 7 zobrazuje propojení síťových komponent (router, switch), datových úložišť (cloud, server, HDD backup) a dalších elektronických zařízení (TV, smartphone, notebook aj.) rozmístěných v domácí síti. Stěžejním prvkem celé této navržené sítě je router. Účelem tohoto zařízení je překládání neboli „natování“ IP adres jednotlivých zařízení na jednu společnou adresu přidělenou internetovým poskytovatelem (providerem). Aby bylo možné přistupovat do lokální (domácí) sítě z jakéhokoliv místa na světě, je nutné vyžádat si u providera veřejnou IP adresu, pomocí níž budou dotazy z různých zařízení směrovány na tento konkrétní router. Pro přístup na další zařízení v domácí síti situovaná za routerem slouží „forwardování portů“. Dle konkrétního čísla portu pak router nasměruje dotaz na příslušné zařízení (například IP kameru, ftp server aj.). Každý router však disponuje omezeným počtem připojovacích portů (4, 8, 16), tzn., že je možné do něj připojit jen určité množství zařízení. V případě, že vlastníme více zařízení, než je router schopen pojmout, je nutné použít další síťovou komponentu, a to switch neboli přepínač. Celý proces, při kterém se jednotlivá zařízení v domácnosti připojují na internet, je zprostředkován přes poskytovatele (na obrázku jako ISP22), který posílá konkrétní požadavky dále do internetu a naopak. Popis situace To jak jsou jednotlivá zařízení a komponenty rozmístěny na obrázku č. 7 podle jednotlivých místností prakticky nemá vliv na jejich obecnou funkčnost. Jedná se pouze o „ideální“ rozmístění z hlediska uživatelské přívětivosti a mých preferencí. Například servery jsou umístěny v pokoji s nižší návštěvností, kde jejich zvýšená hlučnost a výrazné blikání LED23 žárovek neruší klid v obývacím pokoji. Seznam všech těchto zařízení, uveden v tabulce č. 1, je sestaven na základě toho, že pro tuto domácnost uvažuji pouze dva technicky aktivní členy a jednoho pasivního. Každý z aktivních členů vlastní notebook, chytrý telefon a síťovou televizi. Pasivní člen pouze využívá obecných výhod na společných zařízeních pro celou domácnost. Jak je na obrázku č. 7 vidět, existují dva druhy propojení mezi samotnými zařízeními a síťovými komponentami. Každý z nich má své opodstatnění. Plná čára naznačuje spojení pomocí kabelu, zatímco čára přerušovaná pomocí bezdrátového Wifi připojení. Jak je na tomto obrázku vidět, tak například notebooky disponují oběma možnostmi. V případě, že jsou v patřičné místnosti, kde je pro ně zaveden síťový kabel, je výhodnější využít této možnosti, neboť poskytuje vyšší přenosovou rychlost (pouze v případě, že rychlost přenosu dat síťové karty je na uvažovaném zařízení a síťové komponentě vyšší než rychlost poskytovaná bezdrátovým připojením Wifi), je stabilnější a bezztrátová. Nevýhoda této možnosti však tkví v nepřenositelnosti zařízení. Uživatel je totiž omezen maximální délkou kabelu. Pokud tedy potřebuje zařízení přenášet v rámci celé domácnosti, je lepší použít bezdrátové připojení Wifi. 22 23
ISP = Internet Service Provider LED = Light-Emitting Diode
27
To vysvětluje proč například u síťových televizí a multimediálních přehrávačů výrobci doporučují propojení právě kabelem. Přes Wifi připojení by totiž HD videa s vysokým datovým tokem, uložená na serveru, nemusela běžet na televizi plynule, „sekala“ by se a celkově by mohlo docházet k výpadkům. Tabulka č. 1 – Souhrn elektronických zařízení využitých v domácnosti, Zdroj: autorka
Obývací pokoj Síťová televize Multimediální přehrávač VoIP
4.2
Pokoj 1 Cloud server HDD backup Notebook 2 Smart TV
Pokoj 2 Notebook 1 Síťová televize Síťová tiskárna
Návrh řešení
V této kapitole vysvětluji, proč konkrétní zařízení, uvedená v tabulce č. 1, tvoří součást právě této namodelované domácnosti. Dále popisuji podrobně jejich funkcionalitu a přináším konkrétní příklady, jak mohou být v praxi využita. Vše uvádím s ohledem na mobilní zařízení, kterými je domácí elektronika ovládána, popřípadě prostřednictvím kterých je možné čerpat celou řadu výhod plynoucích z takto navržené domácnosti. Následující podkapitoly shrnují tato řešení do ucelených přehledů podle společných znaků.
4.2.1 Sdílení dat mezi více zařízeními Za primární a zároveň i nejdůležitější funkci, kterou plní tato modelová domácnost, považuji sdílení dat napříč všemi zařízeními. Její významnost spočívá právě v tom, že uživatelům šetří čas, práci i námahu, kterou by museli vynaložit na celkovou synchronizaci všech zařízení a jejich pravidelné aktualizování. A i tak by nemuseli dosáhnout stejného výsledku jako v případě, že veškerá data uloží na jeden konkrétní server, ze kterého je poté čerpají vždy v aktualizované podobě prostřednictvím kteréhokoliv ze zařízení. Počítače, tablety i chytré telefony totiž disponují pouze omezenou pamětí a je takřka nemožné, aby pojaly takové množství dat, jako dokážou pojmout servery. Stěžejním hardwarovým prvkem celé domácnosti je cloudový server – domácí cloudové úložiště, které, jak již z názvu vyplývá, funguje na principu cloud computingu (vysvětlení viz strana 16). Toto zařízení plní funkci jak zprostředkovatele aktualizovaných dat, tak i celkové zálohy těchto dat. Je to vlastně obdoba aplikací typu: Dropbox, Google Disk aj., s rozdílem, že uživatel přesně ví, kde jsou jeho data uložena. Synchronizace počítače s cloudovým úložištěm probíhá zpravidla pomocí speciálních synchronizačních programů, kde si uživatelé nastaví přesně to, co má být synchronizováno. 28
K těmto datům pak mohou přistupovat odkudkoliv a jakkoliv je editovat s tím, že vždy budou mít po ruce aktuální verzi. Různé možnosti propojení cloudového úložiště s ostatními zařízeními a domácí elektronikou jsou uvedeny níže. Mobilní zařízení (notebook, smartphone, tablet) – Cloud server Smyslem celého tohoto systému je neomezený přístup mobilních zařízení ke všem potřebným datům. Těmi mohou být různé textové soubory, multimediální soubory a jiné. Sdíleno tak může být prakticky cokoliv, co je na serveru uloženo. Hlavní podstata tkví v tom, že se uživatel nemusí starat o to, aby měl uloženo na každém zařízení vše, co zrovna bude potřebovat. Nemusí tak zatěžovat paměť telefonu nebo jiného přenosného zařízení, ale stačí, aby měl data nahraná na serveru a měl k němu nadefinovaný přístup. V případě, že jde o klasický server, kam se přistupuje pomocí FTP24, tak uživatel musí požadovaný soubor nejprve stáhnout do svého zařízení a až poté konzumovat jeho obsah. Pokud však má data uložená na cloudovém úložišti, může s nimi pracovat ihned, nezávisle na tom, kde jsou data primárně uložena. Nutno dodat, že k těmto sdíleným souborům může přistupovat jak v prostředí celé domácnosti, tak i kdekoliv mimo ni. Tuto výhodu zajisté ocení všichni ti, kteří s sebou neradi nosí flash disky a potřebují mít neustálý přístup ke všem souborům. Mohou to být jak manažeři, studenti, tak i běžní uživatelé. Konkrétní příklady z praxe:
Studenti mohou ze školy přistupovat prostřednictvím svých smartphonů, tabletů nebo i notebooků ke všem potřebným dokumentům, které zrovna nemají u sebe, ale uložené doma na serveru. Uživatelé mohou pomocí svých mobilních zařízení promítat známým celá alba rodinných fotografií. Ve volné chvíli si vlastníci mobilních zařízení mohou pouštět všechny filmy, které mají uložené na serveru, aniž by si je před tím museli stáhnout do svého přístroje (k tomu je potřeba dostatečná rychlost Wifi připojení, datové služby (poskytované mobilními operátory) v tomto případě nedoporučuji, protože nedisponují potřebnými přenosovými rychlostmi a filmy jsou velice náročné na jejich spotřebu).
Podmínky:
24
To vše mohou vlastnící mobilních zařízení využívat, pouze pokud si potřebná data na server ručně předem nahrají nebo pokud se jim data na cloud automaticky synchronizují. Pro přístup ke cloudovému úložišti je vyžadováno internetové připojení. Například v metru nebude možné využívat těchto výhod.
FTP = File Transfer Protocol
29
Síťová televize – Multimedia player – Cloud server Obdobnou funkci poskytují takzvané síťové televize, které na základě kabelového nebo bezdrátového připojení mohou přistupovat do místní sítě. Pomocí tohoto připojení jsou schopné sdílet a přehrávat obsah uložený na cloudovém úložišti. Některé televize disponují DLNA25 funkcí, která umožňuje přímé přehrávání multimediálního obsahu. Primární výhodou je, že není nutné tento obsah spouštět z nějakého přenosného disku, ale opět rovnou z cloudu. Další výhodou je to, že veškerý obsah může být promítán na více zařízení současně, bez jakéhokoliv omezení. Podstata multimediálního přehrávače, který tvoří jakýsi článek mezi síťovými televizemi a cloudovým serverem, tkví v tom, že umožňuje televizím přehrávat takové druhy souborů, které by jinak přehrát nedokázaly, například HD videa. Pokud je televize síťová, avšak podporuje pouze omezený počet multimediálních formátů, tak její uživatelé zajisté ocení výhodu takového přehrávače, který pomocí funkce vestavěných kodeků celý film naformátuje tak, aby jej televize zvládla přehrát. Tím uživatelé ušetří čas, který by jinak museli vynaložit na složité ruční překódování filmů, fotek či audio souborů. Konkrétní příklady z praxe:
Obyvatelé takto navržené domácnosti mohou na každé síťové televizi neomezeně přehrávat jakékoliv multimediální soubory (filmy, videa, fotografie…), které jsou uložené na společném serveru, bez nutnosti jejich přenášení na CD/DVD/flash discích. Konkrétní film či album s fotografiemi tak může běžet na všech televizích současně, nezávisle na jejich rozmístění v domácnosti a časovém horizontu, ve kterém se pouští.
Podmínky:
Musí se jednat o síťovou televizi, která buď prostřednictvím LAN26 nebo Wifi připojení může přistupovat do cloudového úložiště. V případě, že televize neumí přehrávat potřebné multimediální formáty, je žádoucí využít výhod speciálních přehrávačů, které si s tímto omezením poradí.
Síťová tiskárna – mobilní zařízení Nepřímo do této kategorie patří i síťová tiskárna, pomocí které je možné tisknout dokumenty ze všech zařízení v rámci lokální sítě, ale také z prostředí mimo ni. Výhodou je, že tiskárna není napojena pouze na jedno zařízení, ale funguje prostřednictvím bezdrátového připojení, kdy jejích služeb mohou využívat všichni, nezávisle na tom, odkud a z jakého mobilního zařízení (notebook, tablet, smartphone) potřebují tisknout. Pro tisk z jiného prostředí než z domácnosti slouží speciální programy, které jsou dostupné právě i pro chytré telefony a tablety.
25
DLNA (Digital Living Network Alliance) = „sdružení mnoha předních výrobců elektroniky, techniky a mobilních zařízení, kteří vytvořili jednotný standard pro sdílení multimediálního obsahu v domácnostech“ [69] 26 LAN = Local Area Network
30
Podmínky:
Pro přenos dat do tiskárny (z prostředí mimo domácnosti) je nutné internetové připojení.
4.2.2 Zálohování dat Domnívám se, že není nutné vysvětlovat, jak důležité může zálohování dat být. Technika je v tomto ohledu nevyzpytatelná a zřejmě nikdo nedokáže přesně odhadnout, kdy dojde k jejímu selhání a následné ztrátě dat. Proto existují různé způsoby, jak data před ztrátou nebo porušením ochránit. Nejúčinnějším způsobem je jejich zálohování na pevný disk. Může jít o přenosné externí harddisky nebo servery. V rámci této domácnosti navrhuji, aby se veškerá data ze všech notebooků zálohovala na cloudové úložiště, které současně plní funkci zprostředkovatele dat mezi ostatní mobilní zařízení. Aby však nedocházelo k nechtěnému upravování zálohovaných souborů, je důležité rozdělit úložiště na více disků, a to: synchronizačních a zálohovacích. Na disku synchronizačním se nachází data určená pro sdílení a následné editování. Naopak na disku zálohovacím jsou data originální, která by měla zůstat zachována. Celý proces zálohování může probíhat dvěma způsoby. Prvním způsobem je ruční zálohování, které provádí sám uživatel. Druhým způsobem je zálohování automatické, prováděné speciálním programem. Ruční zálohování Nevýhoda tohoto způsobu spočívá v tom, že uživatel je svázán určitou povinností, která ho nutí všechna aktualizovaná data „včas“ odesílat na server. Musí tak mít neustálý přehled o tom, které soubory se v nedávné době změnily a měly by být zálohovány. Pojem „včas“ je v tomto případě lehce zavádějící, neboť je velice těžké stanovit pravděpodobnost příchodu jistého nebezpečí. Pokud tedy uživatel provádí pravidelné zálohy například jednou týdně a zhavaruje mu počítač, tak sice bude mít většinu dat uschovaných, ale o vše, co se změnilo v průběhu posledního týdne, přijde. Nevylučuje se také možnost, že sám na zálohování jednou zapomene. Automatické zálohování Tento způsob zálohování je řízen speciálním programem, který běží na pozadí počítače a analyzuje aktuálnost všech dat (takových, u kterých je zálohování nařízeno). V případě, že nějaká data byla od poslední kontroly změněna, tak provede částečnou zálohu a uloží novou verzi tohoto souboru na server. Uživatelé si mohou předem nadefinovat celou řadu způsobů, jakým se mají data zálohovat (například kolik posledních verzí má tento program zachovat, jak často provádět kontroly aktuálnosti souborů aj.). Výhodou tohoto řešení oproti předešlému je, že zálohování se provádí automaticky (s ohledem na uživatelské nastavení) a nemělo by tak
31
docházet k případným ztrátám, zapříčiněným delším zpožděním, které může vznikat v případě manuálního zálohování dat (např. u týdenních záloh). Záloha zálohy Existuje malá pravděpodobnost, že i cloudové úložiště může selhat. V závislosti na tom, jak důležitá data se zálohují, je výhodné provádět další zálohy původních záloh. Na obrázku č. 7 je tato druhá záloha naznačena komponentou HDD Backup. Jde o klasický pevný disk, který se nevyužívá na sdílení dat, ale pouze jako servisní centrum pro obnovu ztracených dat v případě havárie primární zálohy.
4.2.3 Přístupy na vzdálenou plochu Další možností, jak mohou mobilní zařízení velice dobře posloužit, je práce s jiným zařízením (nejčastěji notebookem) na dálku pomocí přístupu na vzdálenou plochu. Tím mám na mysli sdílení obrazovky konkrétního notebooku a jeho následné ovládání přes jiné mobilní zařízení. Jednoduše řečeno, jde o duplikaci toho, co se právě děje na notebooku. Umožňují to speciálně navržené programy nebo VPN27. Z hlediska uživatelské přívětivosti volím raději volně dostupné programy, vytvořené právě i pro mobilní zařízení. Konkrétní příklady z praxe:
Pomocí chytrého telefonu může uživatel pracovat na svém notebooku i v případě, že jej nemá právě u sebe. Může tak přistupovat k potřebným souborům, které se mu nesynchronizují na cloudové úložiště (jsou uloženy například jen na ploše), a pracovat s nimi. Uživatel může ovládat počítač i někoho jiného, například za účelem servisní pomoci.
Podmínky:
Oba způsoby ovládání počítače vyžadují internetové připojení. Potenciálně ovládaná zařízení musejí tuto spolupráci nejprve povolit.
4.2.4 Ovládání domácí elektroniky pomocí mobilních zařízení Jak vyplývá z názvu této kapitoly, úzce souvisí s kapitolou předchozí. Rozdílem však je, že nepůjde o spolupráci dvou mobilních zařízení, ale vždy jen jednoho mobilního zařízení a ostatní domácí elektroniky (například televize, IP kamery). Současně tento způsob spolupráce splňuje určité znaky inteligentní domácnosti (viz kapitola 4.8). Jsou zde však jisté odlišnosti, na základě kterých má smysl definovat oba tyto způsoby zvlášť. Inteligentní domácnost se chová jako určitý systém, ve kterém může být ovládána nejen elektronika, ale i spotřebiče a prakticky cokoliv, co se do tohoto systému zapojí. Zatímco ovládání domácí elektroniky, jako například televize, se 27
VPN (Virtual Private Network) = „virtuální privátní síť, která umožňuje vzdáleným zařízením komunikovat, jako by byly na jedné lokální síti“ [70]
32
dnes považuje za běžný způsob komunikace s mobilními zařízeními. Níže uvádím dva příklady této komunikace, které jsou součástí modelové domácnosti. Ovládání televize Existuje mnoho způsobů, jimiž může být televize mobilními zařízeními ovládána (například tabletem a chytrým telefonem). Zde se zaměřuji na dvě hlavní funkce, které mohou tato zařízení poskytnout. V prvním případě jde o funkci dálkového ovladače. Ta může být zprostředkována pomocí infraportu nebo domácí sítě. Zatímco infraportem může být ovládána téměř každá televize, prostřednictvím sítě mohou být ovládány pouze takové televize, které tuto síťovou funkci podporují. V obou případech však musí mobilní zařízení disponovat příslušnou aplikací. Druhou funkcí mám na mysli přímé sdílení multimediálních souborů uložených v mobilních zařízeních, bez nutnosti použití cloudového úložiště jako zprostředkovatele. Funguje na principu DLNA (zmíněného v kapitole 4.2.1), spočívajícím v přímém přehrávání multimediálního obsahu na televizní obrazovce, bez nutnosti instalace jakéhokoliv softwaru. Konkrétní příklady z praxe:
Chytrá mobilní zařízení mohou televizi nejen zapnout/vypnout, ale i vybírat z nabídky televizních programů, měnit hlasitost, vstupy a celou řadu nastavení. Fotografie a videa pořízená mobilními zařízeními mohou být promítána (pro lepší efekt) v reálném čase přímo na televizní obrazovce.
Podmínky:
Pro ovládání televize pomocí infraportu musí mobilní zařízení disponovat tímto hardwarovým prvkem. Pro sdílení multimediálního obsahu musí být televize i mobilní zařízení připojené na místní síti.
Ovládání IP kamery Jako další příklad uvádím ovládání IP kamer. I tato elektronika může být řízena mobilními zařízeními na dálku. Jde o přístroj, který je situován někde v domácnosti za účelem bezpečnostního monitoringu, a vysílá svůj obraz skrze domácí síť dále do internetu. Přístup k němu mohou mít pouze předem nadefinovaní uživatelé, a to prostřednictvím jakéhokoliv mobilního zařízení připojeného k internetu. Pomocí specifické IP adresy se požadavek odeslaný zvenčí obrátí na příslušný router a vytvoří tak odpovídající spojení, pomocí něhož mohou uživatelé toto zařízení následně ovládat. To probíhá většinou přes webové rozhraní, avšak některé mobilní OS mohou vyžadovat speciální program. Pokud je kamera nastavena na detekci pohybu, může uživatele například e-mailem informovat o hrozícím nebezpečí a současně mu zaslat usvědčující fotografii.
33
Konkrétní příklady z praxe:
Pokud jsou obyvatelé delší dobu mimo domácnost (na dovolené), mohou prostřednictvím svých mobilních zařízení monitorovat, co se zrovna v bytě děje, popřípadě se nechat informovat o zaznamenaném pohybu. Kameru mohou současně ovládat a měnit tak její zorné pole. Dalším využitím může být i online kontrola auta na nehlídaném parkovišti.
Podmínky:
Přístup ke kameře vyžaduje internetové připojení.
4.2.5 Internetová komunikace Velice žádanou funkcí mobilních zařízení je internetová komunikace mezi uživateli. Ta může být textová, hlasová nebo kombinovaná (například u videohovorů = hlasová + vizuální). Existuje široké spektrum různých aplikací dostupných pro jednotlivé mobilní platformy, poskytujících celou řadu komunikačních služeb. Tyto aplikace jsou dnes velice populární, právě proto, že uživatelům mohou ušetřit čas i náklady. Pro potřeby modelové domácnosti uvažuji především komunikaci hlasovou, jejíž provozní náklady bývají nižší než u volání pomocí pevné linky. [71] VoIP V této navržené domácnosti je telefonní komunikace zajištěna pomocí VoIP technologie, což je přístroj (speciální telefon), který přenáší hlasové služby pomocí internetu. Pro využití tohoto způsobu komunikace je vyžadováno kvalitní internetové připojení u obou účastníků hovoru, kde efektivní doba odezvy by měla být co nejkratší. Jinak bude docházet k výpadkům. Jak již bylo řečeno, fungování této technologie je podmíněno internetovým připojením, to znamená, že pokud na určitou dobu vypadne v domácnosti internet, nebude možné tento telefon využívat.
4.2.6 Ostatní chytrá zařízení V poslední době se na trhu s mobilními technologiemi začaly objevovat zajímavé produkty, upoutávající pozornost přívlastkem „chytrý“, kterým bývají označeny. Tento přívlastek se díky tomu velice rychle vžil do povědomí jak technickým typům, tak i běžným uživatelům. Výrobci se nechali inspirovat a jsou v tomto směru stále aktivnější. Nyní je možné zaslechnout tento výraz nejen v souvislosti s telefony, ale i hodinkami, televizemi, brýlemi, ba dokonce i hračkami. Přestože v modelové domácnosti tuto moderní technologii (až na chytré telefony a chytrou televizi) neuvažuji (vzhledem k tomu, že tento směr moderní technologie je prozatím v začátcích), je důležité se o trendu alespoň zmínit. Každé takové zařízení totiž přináší celou řadu výhod a usnadnění.
34
Smart Watch Chytré hodinky, neboli smartwatches, slouží jako doplněk k chytrým telefonům. Jsou s nimi bezdrátově propojeny pomocí Bluetoothu a informují uživatele o tom, co se právě děje na telefonu, ačkoliv je uschován například v kabelce. Některé chytré hodinky kromě klasických funkcí, jako je prohlížení e-mailů, fotek, počasí a upozornění na události, disponují také možností přijímat a zprostředkovávat telefonní hovory. Celkově jsou však náročné na výdrž baterie, nejen své, ale i v telefonu. Smart TV Pojem chytrá televize vznikl pod záštitou společnosti Samsung, která do tohoto typu zařízení umístila funkce jinak typické pro chytré telefony a počítače. Taková televize umožňuje komunikovat s jinými uživateli, přistupovat na sociální sítě, hrát hry a personalizovat různá nastavení a profily. Může být ovládána nejen mobilními telefony, ale i hlasem a speciálními gesty. Google Glass Chytré brýle jsou v tuto chvíli horkou novinkou současného trhu. Přišla s nimi společnost Google a dala tak mobilním technologiím nový rozměr. Brýle slibují nadčasové možnosti, a to promítání informací přímo na sítnici uživatele, může jít například o: fotografie, e-maily, navigace, počasí aj. Nejen to však slibují tvůrci z Google, chytré brýle budou schopné i telefonovat, zprostředkovávat videohovory nebo pořizovat videa. [72] Sphero „Sphero je inteligentní koule, dálkově ovládaná hračka, technikou nabitý míček. Pohybuje se libovolným směrem, díky integrovaným diodám mění barvu tak, jak mu váš smartphone poručí.“ [73] Díky mnoha aplikacím může mít v herní sféře široké využití. Podle mě je však tento způsob zábavy spíše vymožeností, která brzy omrzí.
4.3
Zhodnocení z hlediska technologického
Technologickým hlediskem mám na mysli, na jakých operačních systémech běží zařízení modelové domácnosti. Podmínkou pro výběr OS byla především kompatibilita všech zařízení navzájem. V případě notebooků jsem zvolila OS Windows, který je považován za nejrozšířenější desktopový OS vůbec (viz příloha č. 4). Zatímco pro všechna ostatní mobilní zařízení (tablet, smartphone) jsem vybrala jako nejvhodnější OS Android. Jde o open source mobilní OS, jehož kompatibilita je zajištěna sdíleným účtem společnosti Google. Prostřednictvím tohoto účtu tak mohou uživatelé sdílet e-maily, kontakty, kalendáře a jiné informace napříč všemi mobilními zařízeními snadno, bez jakýchkoliv problémů. Současně mohou pomocí tohoto účtu získávat a spravovat veškeré potřebné aplikace dostupné z obchodu Google Play. Osobně mám s tímto OS velice dobré zkušenosti.
35
4.4
Zhodnocení z hlediska aplikačního
V této dimenzi uvádím konkrétní softwary, jimiž může být spolupráce v domácnosti řízena. Nicméně není povinné využít přesně tyto programy. Existuje totiž velké množství obdobných aplikací, splňujících potřebnou funkcionalitu. Některé se mohou lišit pouze drobnostmi, jiné i výrazněji (například nadstavbovými funkcemi). Výběr tedy závisí na samotném uživateli, jeho preferencích (k dostupným funkcím) a sympatiích (vzhled uživatelského rozhraní aj.) ke konkrétnímu programu. Níže uvádím příklady těchto aplikací. Program, který synchronizuje data z primárního počítače do cloudového úložiště, je například Allway Sync. Aby k datům takto uloženým na cloudovém úložišti (uvažuji server od společnosti Western Digital, konkrétně Western Digital My Book Live) mohla přistupovat další mobilní zařízení (smartphony a tablety), je potřeba využít mobilní aplikace, například WD 2go (speciální aplikace spolupracující s výrobky společnosti Western Digital). V případě zálohování dat na server je výhodné použít program často dodávaný výrobcem současně s cloudovým úložištěm, který se nazývá WD Anywhere Backup memeo nebo WD smartware (tento druhý podporuje i nový OS Windows 8). Opět jde o programy určené speciálně pro cloudová úložiště značky WD. Aplikace, která umožňuje (nejen mobilním zařízením) ovládat jakýkoliv jiný notebook, je TeamViewer. Příklad programu, jenž supluje funkci dálkového ovladače, je mobilní aplikace Smart TV Remote (pro zařízení Android). V případě ovládání IP kamery existují dvě řešení. Pokud uživatel chce kameru ovládat notebookem, je pro něj nejjednodušší přistupovat k ní pomocí webového rozhraní. Avšak u smartphonů a tabletů tento způsob nemusí fungovat (vzhledem k webovým prohlížečům, které obraz nemusí umět přehrát). V tuto chvíli pomohou speciální mobilní aplikace, například IP Cam Viewer.
4.5
Zhodnocení z hlediska bezpečnostního
Vzhledem k tomu, že téměř vše funguje prostřednictvím internetu, jsou zde jistá rizika ztráty a zneužití soukromých dat. Problém ztráty je víceméně vyřešen dvojnásobným zálohováním naznačeným výše. Zneužití dat a napadení jakéhokoliv zařízení škodlivým kódem je dobré ošetřit spolehlivými antivirovými programy. To vše ale nic nemění na tom, že i samotný přístup a chování uživatele má velký vliv na úroveň bezpečnosti jeho citlivých dat. Pokud se sám uživatel bude chovat nezodpovědně, nebude dbát na bezpečnostní pravidla související s tvorbou a uchováním hesel a bude navštěvovat neznámé weby, ba dokonce otevírat pochybnou poštu, výrazně zvyšuje pravděpodobnost napadení svého zařízení. Což může mít za následek celou řadu nepříjemností. 36
4.6
Zhodnocení z hlediska datového
Velikost úložného prostoru závisí na individuálních potřebách každého z uživatelů. V případě cloudového úložiště, na které přistupují a mohou ukládat data všichni členové z modelové domácnosti, doporučuji, aby objem dat, které cloud dokáže pojmout, nebyl nižší než 2 TB (2 000 GB). Tato velikost odpovídá například jedné tisícovce televizních pořadů v DVD kvalitě a formátu mpeg. Nebo počtu fotografií uvedenému v tabulce č. 2. Tato srovnání jsou jen orientační a mění se v závislosti na kvalitě a velikosti jednotlivých souborů. Tabulka č. 2 – Orientační přehled počtu fotografií /2TB úložiště, Zdroj: autorka podle [74]
4.7
Typ fotoaparátu 2 Mpx 3 Mpx 4 Mpx
Velikost souboru 900 kB 1,2 MB 2 MB
Počet fotek /2 TB úložiště 2 272 000 1 706 000 1 024 000
5 Mpx 6 Mpx 8 Mpx
2,5 MB 3,2 MB 3,5 MB
819 000 640 000 585 000
Zhodnocení z hlediska ekonomického
Ekonomické hledisko může být zásadní při rozhodování, zda si uživatelé řešení pořídí či nikoliv. Celkové náklady na tuto domácnost se skládají z pořizovacích a provozních nákladů. Tabulka č. 3 uvádí orientační přehled pořizovacích cen jednotlivých zařízení, uvažovaných v této modelové domácnosti. Ceny odpovídají vyšší střední třídě (je potřeba respektovat určité požadavky na funkcionalitu a kvalitu) a jsou sestaveny na základě dat, uvedených na vyhledávacím portálu Heureka.cz. Tabulka č. 3 – Pořizovací ceny jednotlivých zařízení, Zdroj: autorka podle [75]
Zařízení Smartphone Notebook Tablet IP camera TV Smart TV Multimedia player Cloud server HDD Backup
Počet kusů 2 2 1 1 2 1 1 1 1
Cena za kus v Kč 10 000 20 000 15 000 1 500 15 000 10 000 5 000 3 500 3 500
Cena celkem v Kč 20 000 40 000 15 000 1 500 30 000 10 000 5 000 3 500 3 500
VoIP
1
1 500
1 500
37
Printer Router Switch CELKEM
1 1 2 -
6 000 3 000 500 -
6 000 3 000 1 000 140 000 Kč
Na rozdíl od pořizovacích nákladů je u nákladů provozních mnohem složitější sestavit odpovídající přehled jednotlivých cenových položek (spadajících do fixních i variabilních nákladů). Největší problém vzniká právě u nákladů variabilních, které jsou zpravidla závislé na celé řadě různých faktorů. Ty se totiž mohou domácnost od domácnosti velmi výrazně lišit. Soudím tedy, že by bylo nesprávné počítat tuto skutečnost v obecné rovině, jelikož by celkový výstup neměl žádnou vypovídací hodnotu. Uvádím tedy alespoň rozdělení jednotlivých položek podle toho, zda jsou placeny paušálně nebo se odvíjejí od určité spotřeby. Mezi fixní náklady patří například: poplatky za připojení k internetu, mobilní tarify, datové služby. Mezi variabilní: spotřeba energie, spotřeba tonerů (papírů) do tiskárny, servisní služby, navýšené poplatky za nadměrné využívání (mobilních, datových a jiných služeb). Variabilní náklady však mohou být v porovnání s těmi fixními zanedbatelné. Abych uvedla alespoň jeden příklad, zvolila jsem klíčový prvek této domácnosti – cloudové úložiště – u kterého jsem vypočítala odpovídající hodnotu spotřebované energie. Vzhledem k tomu, že výsledek může být ovlivněn dvěma důležitými faktory, tak neuvádím konkrétní číslo, ale rozsah, v jakém se náklady na spotřebu energie tohoto zařízení mohou pohybovat. Dolní hranice tohoto rozsahu udává, kolik energie spotřebuje zařízení za 24 hodin v klidovém režimu. Horní hranice pak odpovídá 24 hodinám nepřetržité zátěže. Pro tento ukázkový příklad jsem zvolila konkrétní zařízení ZyXEL NSA 320 s kapacitou 4 TB. V klidovém režimu toto zařízení spotřebuje 8 Wh, v režimu zátěžovém 23 Wh. [76] Cenu energie uvažuji 4,67 Kč/kWh. [77] Z toho vyplývá následující:
klidový režim
zátěžový režim
8 Wh
23 Wh
0,008 kWh
0,023 kWh
0,03736 Kč/h
0,10741 Kč/h
0,89664 Kč/den
2,57784 Kč/den
Obrázek č. 8 – Denní spotřeba energie cloudového úložiště, Zdroj: autorka
Na obrázku č. 8 je znázorněn rozsah, v jakém se cena spotřebované energie může za 24 hodin pohybovat. V přepočtu na rok (uvažuji 365 dní) se dolní hranice rovná 327,30 Kč a horní hranice odpovídá 940,90 Kč. I tak je vidět, že tato částka může být oproti těm paušálním zanedbatelná. 38
4.8
Inteligentní domácnost
V poslední době pojem inteligentní domácnost vzbudil značný zájem veřejnosti tíhnoucí k novým technologiím. Považuji tedy za přínosné zmínit se o tomto novém fenoménu, který určitým způsobem souvisí s tématem této práce. Jednoduše řečeno, jde o propracovanější systém, který by mohl být nástavbou na tuto modelovou – částečně digitalizovanou – domácnost. „Inteligentní domácnosti přinášejí pomocí systému domácí automatizace jednoduché ovládání osvětlení a světelných scén, žaluzií, bezpečnostního systému, vytápění a chlazení, závěsů, bazénu, domácí zábavy, biometrického přístupu, domácích spotřebičů a dalšího vybavení, které ve svém obydlí uživatel běžně používá.“ [78] Princip této domácnosti tkví v systémové integraci. Pomocí ní je ovládání jednoduché, intuitivní a díky zabudovaným dotykovým panelům i interaktivní. Není třeba žádných zbytečných ovladačů, vše je možné ovládat pomocí těchto panelů a běžných mobilních zařízení. Hlavní výhody, které plynou z tohoto řešení, jsou především bezpečnost, pohodlí a úspora energie. [78]
4.8.1 Konkrétní řešení Vzhledem k tomu, že poptávka po inteligentních domech stále roste, tak i počty jednotlivých dodavatelů, nabízejících inteligentní řešení, se neustále zvyšují. Z toho vyplývá, že tento trh je rozsáhlý a každý zájemce má z čeho vybírat. Ne všechna řešení ale mohou být uspokojivá. Před výběrem konkrétního dodavatele by měli zájemci zohlednit tato kritéria: jak dlouho se firma pohybuje na trhu, zda nabízí systém vycházející ze světových standardů, jestli poskytuje možnost dodání celého řešení na klíč, jaké jsou reference na již hotová řešení, popřípadě zda bude možná změna dodavatele v případě krachu toho původního. [79] AMX a inHome řešení Americký systém AMX je jedním z nejspolehlivějších systémů na světě, který je běžně dodáván jako součást řešení inHome. Společnost Insight Home může být považována za leadera, udávajícího takt celém trhu s chytrými domácnostmi. Celý systém se dohromady nazývá inHome AMX a je řízen centrální jednotkou. Na tu jsou napojeny veškeré ovládané prvky domácnosti (například topení, klimatizace, bezpečnostní monitoring, domácí spotřebiče, osvětlení aj.). Blokové schéma tohoto systému je naznačeno v příloze č. 5. Celý tento dům může být ovládán i vzdáleně, pomocí jakéhokoliv mobilního zařízení připojeného k internetu. Pokud dojde k nepředvídatelnému výpadku, dům to nijak neohrozí, jelikož jej bude možné ovládat klasickým způsobem, který není na systému závislý. [78][80]
4.8.2 Porovnání standardně vybavené a inteligentní domácnosti Následující tabulka č. 4 zobrazuje hlavní rozdíly mezi modelovou a inteligentní domácností.
39
Tabulka č. 4 – Porovnání standardně vybavené a inteligentní domácnosti, Zdroj: autorka
Standardně vybavená domácnost Digitalizace Systémová integrace * Přenos dat v rámci domácnosti Možnost vzdáleného přístupu/ovládání
částečná LAN, Wifi
Primární funkce
sdílení dat pohodlí, datová nezávislost Okolo 140 000 Kč
Výhody Cena **
Inteligentní domácnost celková LAN, Wifi ovládání prvků domácnosti bezpečnost, komfort, úspora energie Od 500 000 Kč [81]
* Vše řídí centrální jednotka. ** Celková cena se může změnit v závislosti na ceně jednotlivých položek (například televize může stát 30 000, ale i 300 000 Kč).
4.9
Dotazníkový průzkum
Pro potřeby této bakalářské práce jsem sestavila dotazníkový průzkum, jehož úkolem bylo sledovat dva stěžejní cíle. Prvním bylo zmapovat situaci mobilních zařízení a jejich využití u českých respondentů, především v produktivním věku. Průzkum měl zjistit, jaké povědomí mají lidé o těchto technologiích, a co konkrétně na svých mobilních zařízeních pravidelně využívají. Druhým úkolem bylo analyzovat jejich postoj k této problematice zasazené přímo do prostředí domácnosti tak, aby na základě dosažených výsledků bylo možné učinit závěr, zda jsou lidé vůbec připraveni, popřípadě ochotni (z hlediska finančního, bezpečnostního aj.) realizovat tento typ domácnosti. Dotazník byl vytvořen prostřednictvím internetové služby realizující průzkumy nazvané Vyplňto.cz. Šlo o dotazník větvený, který se skládal ze 40 otázek. Výsledný počet otázek, zobrazený jednotlivým respondentům, byl ale individuální. V závislosti na konkrétní odpovědi mohli být respondenti nasměrováni na další otázky tak, že otázky nevztahující se k jejich průběhu vyplňování byly vynechány. Na základě toho byl průměrný počet zobrazených otázek 21,1. Aby bylo možné považovat výsledky za relevantní, bylo potřeba získat co nejvíce odpovědí. Oslovila jsem proto téměř 500 potenciálních respondentů. O vyplnění jsem je požádala prostřednictvím sociální sítě Facebook a pomocí e-mailů. Šetření bylo soukromé (nebylo veřejně dostupné na internetu) a probíhalo od 31. 3. 2012 do 14. 4. 2013. Za tuto dobu jsem získala odpovědi od 258 respondentů. Tento počet považuji pro tuto práci jako informačně dostačující. Identifikace všech respondentů je uvedena v příloze č. 6.
40
4.9.1 Část průzkumu zaměřená na mobilní zařízení a jejich využití První klíčová otázka rozděluje respondenty s ohledem na to, zda vlastní či nevlastní chytrý telefon. Jak je vidět v příloze č. 7, tak rozdíl není až tak markantní. Zatímco 159 respondentů (61,63 %) toto zařízení má a plně využívá, tak 99 respondentů (38,37 %) tímto zařízením nedisponuje. Je patrné, že většina respondentů, kteří zvolili možnost ano, je z řad studentů a mladých lidí, kteří se s těmito zařízeními setkávají nejčastěji. Další dvě následující otázky se obracejí na osoby, které chytrý telefon mají, s cílem zjistit, jaké základní a pokročilejší funkce na něm využívají. Příloha č. 8 zobrazuje, že základní funkce jako telefonování, posílání zpráv, internetové služby a multimédia obsadily vysoce položené příčky. Zatímco funkce pokročilejší až takto populární nejsou. Dokazuje to fakt, že pouze 61,25 % dotazovaných (kteří vlastní smartphone) si své zařízení synchronizuje s dalšími zařízeními. 35,63 % lidí sdílí soubory a jen 21,25 % přistupuje pomocí chytrého telefonu na vzdálenou plochu. Příloha č. 9 naznačuje popularitu jednotlivých mobilních OS. Nejvíce lidí – 72,96 % – vlastní zařízení se systémem Android. Druhým v pořadí je Apple iOS s 11,95 %, třetím Symbian s 6,92 % a až na čtvrté pozici je umístěn Windows Phone s 5,66 %. Podíl ostatních mobilních OS je téměř zanedbatelný. Následující otázka byla položena opět všem respondentům a měla za úkol zjistit podíl osob vlastnících a nevlastnících mobilní zařízení – tablet. V příloze č. 10 je vidět značná převaha respondentů (83,72 %), kteří takové zařízení nemají. Pouze 16,28 % dotazovaných tímto zařízením disponuje. Poměr základních a pokročilejších funkcí, které vlastníci tabletů využívají, je uveden v příloze č. 11. Nejčastěji respondenty jmenované základní funkce jsou tyto: prohlížení webu, komunikace, multimédia, hry a tvorba/editace dokumentů. Funkce pokročilejší opět tak populární nejsou. Ačkoliv sdílení dat s více zařízeními a synchronizaci využívá více než 50 % dotazovaných. Také v případě tabletů jsem zkoumala, jaký OS je nejpopulárnější. Z průzkumu vyšlo, že nejoblíbenější je opět Android s 57,14 %. Druhým je iOS se 33,33 % a posledním Windows s pouhými 9,52 % (viz příloha č. 12). Závěr Z průzkumu vyplývá, že chytré telefony jsou v dnešní době velice populární. V případě tabletů však většina lidí módě vlastnit toto zařízení stále ještě nepropadla. Je to způsobeno tím, že na trh přišla tato zařízení relativně v nedávné době a je tedy možné předpokládat, že velký boom teprve přijde. Problémem také může být fakt, že většina lidí si nedovede představit, k čemu by takové zařízení využila, když už vlastní například smartphone nebo notebook. Taktéž to může být zapříčiněno tím, že tablety disponují jen omezenou pracovní funkcionalitou, která splňuje požadavky jen určitého segmentu lidí. 41
Když se podívám na odpovědi získané z otázek týkajících se jednotlivých funkcí, tak vidím, že uživatelé těchto zařízení stále tíhnou spíše k základním funkcím. Tímto se mi potvrzuje domněnka, že stále je mezi lidmi téměř polovina těch, kteří si tato zařízení pořizují spíše pro zajímavost nebo kvůli tlaku, který na ně vyvíjí okolí (marketingové kampaně, image, móda aj.). Velice zajímavá situace nastala při pohledu na popularitu jednotlivých OS. V obou případech mého průzkumu (tedy u chytrých telefonů i tabletů) zvítězil na plné čáře OS Android. Příčinou této situace je jeho perspektivní vývoj, který je neustále podněcován nejen z řad výrobců (kteří se snaží tento systém prosadit do svých produktů), ale i uživatelů. V případě chytrých telefonů se nejedná o nic nového. Již v roce 2012 uvedl Jan Nešpor ve své bakalářské práci [1], že 50,28 % respondentů jeho průzkumu vlastnilo OS Android, druhé místo obsadil Symbian s 22,1 % a až na třetí pozici se umístil iOS od společnosti Apple s pouhými 14,36 %. Naopak u tabletů jsem zaznamenala určitý posun, který mohu prokázat na základě toho, že v období mezi 1. 11. 2012 a 8. 11. 2012 jsem prováděla průzkum zaměřený právě na tablety (avšak pro účely jiné semestrální práce) a získala jsem následující data (viz příloha č. 13): operační systém iOS byl na první pozici s 51,61 % respondentů a druhým byl Android se 45,16 %. Již v té době byl zřejmý tlak ze strany Androidu. Teď po půl roce tedy mohu potvrdit to, že Android se ujal (alespoň u vzorku mých respondentů, který byl u obou průzkumů tvořen zpravidla stejnými lidmi) vedoucí pozice na trhu.
4.9.2 Část průzkumu zaměřená na postoj dotazovaných k modelové domácnosti První otázka v této části zjišťuje, zda respondenti vlastní více mobilních zařízení. Z přílohy č. 14 vyplývá, že nejvíce lidí (44,96 %) má chytrý telefon a zároveň i notebook, avšak hned druhá nejčetnější odpověď (27,52 %) byla, že vlastní pouze jedno z těchto (notebook, smartphone, tablet) zařízení. Další klíčová otázka analyzuje, v jakém poměru dotazovaní (kteří zodpověděli, že vlastní více než jedno zařízení) sdílí/nesdílí data (kontakty, e-maily, dokumenty aj.) napříč všemi zařízeními. 64,1 % se přiklonilo k odpovědi, že tato data sdílí (viz příloha č. 15). V příloze č. 16 je naznačeno, zda uživatelé využívají možnosti spolupráce chytrých zařízení s ostatními zařízeními v domácnosti či nikoliv. Ze získaných odpovědí vyplynulo, že většina dotazovaných, konkrétně tedy 88,99 %, tuto spolupráci nepreferuje. Další podstatná otázka, která je uvedena v příloze č. 17, měla za úkol zmapovat vztah respondentů k novým technologiím, týkajících se mobilních zařízení. Z průzkumu vyšlo, že více než polovina dotazovaných má zájem zjišťovat informace o dění na tomto trhu. Konkrétně 51,1 % dotazovaných se o dění na trhu zajímá, zatímco 48,9 % dotazovaných nikoliv. Neméně důležité bylo zjistit, zda jsou lidé vůbec ochotni investovat do mobilních zařízení a jiných technologií. 35,68 % dotazovaných zodpovědělo, že ano, 36,12 % dotazovaných si nebylo jistých a 28,19 % osob bylo proti (viz příloha č. 18). 42
Posledním klíčovým zjištěním bylo, jaká bezpečnostní opatření uživatelé provádějí pro ochranu svých dat. Nejčastější odpovědí bylo, že využívají služeb antivirového programu. K této možnosti se přiklonilo 60,79 % dotazovaných. Pouze 38,77 % ze všech respondentů svá data pravidelně zálohuje a 37 % lidí se brání před zneužitím tak, že do svých mobilních zařízení neukládá pro ně citlivá data (viz příloha č. 19). Závěr Ačkoliv více než 60 % dotazovaných vlastní minimálně dvě mobilní zařízení, tak jen pouhé 2/3 z nich využívají možnosti sdílení veškerých dat napříč těmito zařízeními. Zde se opět potvrzuje, že určitá část lidí si pořizuje tato zařízení jen kvůli jejich základním funkcím a neuvažuje nad tím, že by je mohli využít jako spolupracující systém, usnadňující práci nejen v domácnosti, ale i mimo ni. Současný stav spolupráce mobilních zařízení a jiné elektroniky přímo v prostředí domácnosti je, v porovnání se spoluprací předešlou, podstatně horší. Zde se potvrzuje, že lidé nemají takřka žádné povědomí o tom, jak by mohla jejich zařízení v domácnosti posloužit. A to přestože téměř polovina z nich tvrdí, že se o nové technologie přicházející na trh zajímá. Z toho lze vyvodit, že buď jen sledují informace obecné, nebo se nepouštějí do konkrétní realizace. To může být zapříčiněno tím, že pouze třetina dotazových je ochotna investovat větší obnos peněz do těchto technologií. Na základě získaných dat soudím, že ačkoliv dnešní trh překypuje celou řadou možností, české domácnosti nejsou tak úplně na toto řešení připravené. Samozřejmě, že podstatnou součástí této nepřipravenosti je i neochota pouštět se do složitějších realizací, které pro určité uživatele mobilních zařízení nemají prakticky žádný význam.
43
5 Závěr Hlavním cílem teoretické části bylo seznámit čtenáře s konkrétními mobilními zařízeními (PDA zařízením, chytrým telefonem, tabletem a notebookem) a jejich funkcionalitou. Tento cíl byl doplněn o historický náhled, který shrnul hlavní milníky ve vývoji mobilních zařízení a naznačil je v časové řadě. Za nejdůležitější přínosy této části práce považuji sestavení uceleného přehledu základních technických parametrů, jimiž jsou jednotlivá zařízení charakterizována, a vytvoření multidimenzionálního pohledu, pomocí něhož je možné na jednotlivá zařízení nahlížet. Pro tuto práci jsem stanovila pět dimenzí. V technologické dimenzi jsem sledovala mobilní zařízení z hlediska jejich OS. Zmínila jsem zde hlavní hráče na trhu a jejich vzájemnou kompatibilitu. Navazující aplikační dimenze měla za úkol kategorizaci aplikací, které jsou uživatelům dostupné prostřednictvím internetových obchodů. Dimenze bezpečnostní byla sestavena s ohledem na tři hlavní aspekty, a to: bezpečnost platforem, bezpečnost aplikací a bezpečnostní opatření, která mají provádět sami uživatelé. V datové dimenzi jsem se zaměřila na způsob ukládání dat a v poslední, ekonomické dimenzi jsem formulovala strukturu celkových nákladů doprovázejících pořízení a provoz těchto mobilních zařízení. Nadefinované cíle byly splněny. Cílem praktické části bylo navrhnout jednotlivá řešení, jak je možné plnohodnotně využít mobilní zařízení v prostředí domácnosti a zmapovat pomocí dotazníkového průzkumu, v jakém měřítku čeští respondenti tato zařízení využívají a jaký je jejich postoj k dané problematice. Přínosem praktické části bylo především sestavení návrhu konkrétních řešení a jeho aplikování na předem nadefinovanou – modelovou – domácnost, která měla za úkol přiblížit vše čtenáři do reálné podoby. Součástí návrhu bylo zhodnocení situace dle výše stanovených dimenzí, které mohou potenciálním zájemcům o tento typ domácnosti pomoci rozhodnout. Na základě výsledků z dotazníkového průzkumu bylo stanoveno měřítko, v jakém dotazovaní tato mobilní zařízení využívají, které funkce jsou u nich nejpopulárnější a zda se o dané téma zajímají. Oba sledované cíle byly tedy splněny. Práce by mohla být dále rozvinuta směrem k inteligentní domácnosti, ale vzhledem k omezenému rozsahu nebylo možné se tomuto tématu věnovat dopodrobna.
44
Terminologický slovník Pojem
Zkratka
Význam [zdroj]
Mobilní zařízení
-
Přenosné zařízení, které funguje na základě vlastního zdroje napájení. [autorka]
Chytrý telefon
-
Zařízení, které disponuje jedním z mobilních OS, jenž podporuje vývoj pokročilejších funkcí a možnost instalace dalších aplikací. [16]
Tablet
-
Přenosný počítač ve tvaru desky, který je charakteristický dotykovou obrazovkou. [82]
Funkcionalita
-
Souhrn všech funkcí, jimiž zařízení disponuje. [autorka]
Personal Digital Assistant
PDA
Kapesní počítač, který nabízí určité funkce klasických počítačů. [14]
Wireless Fidelity
WiFi
Lokální bezdrátová síť, vycházející ze specifikace IEEE 802.11. [9]
Global System for Mobile Communications
GSM
Standard pro mobilní komunikaci. [10]
Global Positioning System
GPS
Globální družicový souřadnicový systém, který umožňuje zjištění polohy a navigaci. [11]
Central Processing Unit
CPU
Procesor je základní řídící jednotka, neboli srdce počítače. [83]
Read-Only Memory
ROM
Vnitřní paměť zařízení, která je určena pouze pro čtení a je energeticky nezávislá. [36]
Random-Access Memory
RAM
Operační paměť, ze které si počítač vyzvedává data a programy ke zpracování. Je energeticky závislá. [36]
Subscriber Identity Module
SIM
Identifikační karta, která obsahuje vlastní mikroprocesor, jenž je ovládán řídícím programem a je určena pro spolupráci s GSM modulem. [84]
Secure Digital
SD
Paměťová karta, která rozšiřuje celkovou velikost úložného prostoru konkrétního zařízení. [autorka]
45
Operační systém
OS
Množina programů, která řídí všechny ostatní programy zpracovávané počítačem. [36]
Bluetooth
-
Technologie bezdrátového přenosu hlasu a dat na krátké vzdálenosti. [85]
Cloud computing
-
Technologie, která umožňuje sdílení softwarových i hardwarových prostředků prostřednictvím sítě. [50]
-
Protokol pro synchronizaci dat (politik) mezi počítačem a jinými mobilními zařízeními, vyvinutý společností Microsoft. [56]
High-Definition Multi-Media Interface
HDMI
Standard zařízení pro přenos nekomprimovaného digitálního signálu. Přes toto rozhraní je přenášen obraz i zvuk v nejlepší kvalitě. [86]
Universal Serial Bus
USB
Univerzální sériová sběrnice, která zajišťuje možnost připojení dalších zařízení k počítači. [87]
Hardware
HW
Technické prostředky, které jsou fyzického charakteru (jedná se o počítače, komponenty a jiná zařízení). [36]
Software
SW
Programové vybavení počítače. [36]
SSD
Polovodičový disk, který zastává funkci úložného prostoru. Je založen na soustavě energeticky nezávislých flash pamětí a nelze ho tak snadno mechanicky poškodit (není náchylný na otřesy). [88]
Informační systém
IS
Soubor lidí, technologických prostředků a metod, které zabezpečují sběr, přenos, zpracování a uchování dat za účelem tvorby prezentace informací pro potřeby uživatelů. [66]
File Transfer Protocol
FTP
Protokol zajišťující přenos souborů a dat mezi více zařízeními (počítači a servery) prostřednictvím sítě. [autorka]
Internet Protocol
IP
Protokol, pomocí kterého spolu komunikují veškerá zařízení v internetu. [89]
Internet Service Provider
ISP
Společnost, která za poplatek poskytuje přístup k internetu. [90]
ActiveSync
Solid State Drive
Digital Living Network Alliance
DLNA
Sdružení mnoha předních výrobců elektroniky, techniky a mobilních zařízení, kteří vytvořili jednotný standard pro sdílení multimediálního obsahu v domácnostech. [69] 46
Local Area Network
LAN
Lokální síť (část rozlehlé podsítě), jejíž zařízení nejsou od sebe prostorově příliš vzdálená. Skládá se z hardwarových prostředků, softwarového vybavení a kabelů, zajišťujících vzájemnou komunikaci. [68]
Wide Area Network
WAN
Rozlehlá síť, jejíž zařízení jsou od sebe prostorově velice vzdálená. [68]
Virtual Private Network
VPN
Virtuální privátní síť, která umožňuje vzdáleným zařízením komunikovat, jako by byly na jedné lokální síti. [70]
Infrared Data Association
IrDA
Komunikační rozhraní různých zařízení, které mohou pomocí infračervených paprsků společně komunikovat, pokud se nachází v přímém dosahu (viditelnosti). [91]
Voice over Internet Protocol
VoIP
Technologie, která umožňuje přenášet digitalizovaný hlas prostřednictvím počítačové sítě. [92]
Inteligentní domácnost
-
Je založena na principu systémové integrace a pomocí automatizace umožňuje majiteli ovládání veškerého domácího vybavení (světel, topení, klimatizace, žaluzií aj.). [78]
47
Seznam literatury [1]
NEŠPOR, Jan. Srovnání mobilních operačních systémů. Praha, 2012. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/show_evskp.php?evskp_id=32674. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, Katedra informačních technologií.
[2]
FRNKA, Josef. Analýza trhu mobilních operačních systémů. Praha, 2010. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/23063_analyza_trhu_mobilnich_operacnich_systemu. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, Katedra informačních technologií.
[3]
MAŇÁK, Michal. Smartfony - jako komplexní zařízení. Praha, 2012. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/32870_smartfony___jako_komplexni_zarizeni. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, Katedra informačních technologií.
[4]
CHUDOMELKA, Jan. Použitelnost webu a mobilní dotyková zařízení. Jindřichův Hradec, 2013. Dostupné z: https://www.vse.cz/vskp/show_evskp.php?evskp_id=34451. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta managementu, Katedra managementu informací.
[5]
IZIČ, Admir. ERP a mobilní technologie v praxi. Praha, 2012. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/33480_erp_a%C2%A0mobilni_technologie_v%C2%A0praxi. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, Katedra informačních technologií.
[6]
PEI ZHENG, Lionel Ni. Smart Phone and Next Generation Mobile Computing. Burlington: Elsevier, 2005. ISBN 00-804-5834-3. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=iyEPCX5V0oC&dq=Smart+Phone+and+Next+Generation+Mobile+Computing&hl=cs&source=g bs_navlinks_s
[7]
JANSSEN, Cory. What is a Mobile Device? - Definition from Techopedia [online]. © 2010 2013 [cit. 2013-03-1]. Dostupné z: http://www.techopedia.com/definition/23586/mobile-device
[8]
MAREČEK, Ivo. PDA upadá, smartphony přebírají vládu - MobilMania.cz [online]. 8. 2. 2005 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/clanky/pda-upadasmartphony-prebiraji-vladu/sc-3-a-1109270
[9]
Q - COM SPOL S R. O. Pojmy a zkratky | Q - COM: Wifi [online]. © 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.qcom.cz/spolecnost/pojmy-a-zkratky/
[10] GSM - význam zkratky - IT Slovník [online]. © 2008-2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/gsm [11] GPS - význam - IT Slovník [online]. © 2008-2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://itslovnik.cz/pojem/gps [12] BUREŠ, Pavel. PDA Asus - historie a současnost (1. část) - www.WMHelp.cz [online]. 11. 3. 2008 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.wmhelp.cz/html/modules.php?name=News&file=article&sid=302&mode=& order=0&thold=0 [13] BUREŠ, Pavel. PDA Asus - historie a současnost (2. část) - www.WMHelp.cz [online]. 17. 03. 2008 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.wmhelp.cz/html/modules.php?name=News&file=article&sid=308 48
[14] BUREŠ, Pavel. Začínáme s PDA: co je dobré vědět – Svět hardware [online]. 11. 1. 2008 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.svethardware.cz/zaciname-s-pda-co-je-dobrevedet/18954 [15] SKÁLA, David. PDA a mobilní zařízení [online]. 10. 8. 2008 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.workline.cz/Pruvodce/PDA-a-mobilni-zarizeni.aspx [16] VOKÁČ, Luděk. Smartphonům je 20 let. Projděte si jejich historii - iDNES.cz [online]. 2. 11. 2012 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/smartphonum-je-20-letprojdete-si-jejich-historii-fus-/mob_tech.aspx?c=A121028_220246_mob_tech_vok [17] MIKUDÍK, Radek. O chytré přístroje je stále větší zájem, uvádí nejnovější statistika iDNES.cz: Definice PDA a Smartphonu podle společnosti Gartner [online]. 29. 5. 2007 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/o-chytre-pristroje-je-stale-vetsi-zajemuvadi-nejnovejsi-statistika-1ir-/telefony.aspx?c=A070524_235540_chytre-telefony_ram [18] ALZA.CZ A.S. Smartphony | Alza.cz [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.alza.cz/smartphony/18853151.htm [19] HEUREKA.CZ. Mobilní telefony - Heureka.cz [online]. 2000-2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://mobilni-telefony.heureka.cz/ [20] ŠKOPEK, Pavel. Prodeje tabletů lámou rekordy. Apple iPad mírně klesá | tabletnet.cz [online]. 1. 2. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://tabletnet.cz/ostatni/1746prodej-tabletu-ve-4q-stoupl-o-75-procent-apple-mirne-klesl [21] Buďte v pohybu a zůstaňte online: Tablet versus chytrý telefon | vkanceláři.cz [online]. © 2011-2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.vkancelari.cz/2012/budte-pohybuzustante-online-tablet-chytry-telefon/ [22] BRŮCHA, Filip. Pět důvodů, proč si pořídit tablet | Computerworld.cz [online]. 23. 02. 2011 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://computerworld.cz/ostatni/pet-duvodu-proc-siporidit-tablet-8517 [23] ALZA.CZ A.S. Tablety | Alza.cz [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.alza.cz/tablety/18852388.htm [24] Test tablety: časopis pro spotřebitele [online]. Praha: Občanské sdružení spotřebitelů "TEST", 11. 2012 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.dtest.cz/clanek-2523/testtabletu-2012-ii [25] ALZA.CZ A.S. Základní notebooky | Alza.cz [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.alza.cz/notebooky/dle-vyuziti/domacnost-akancelar/18843464.htm [26] TÁBORSKÝ, Jan. Vše o Hardware - První mobilní telefon - Motorola DynaTAC 8000X [online]. 17. 09. 2006 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://vseohw.net/clanky/historie/prvnimobilni-telefon-motorola-dynatac-8000x [27] OPLETAL, Jiří. První smartphone na světě spatřil světlo světa přesně před 20 lety | Svět Androida [online]. 18. 11. 2012 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.svetandroida.cz/ubehlo-20-let-od-uvedeni-prvniho-smartphonu-na-svete201211 [28] JAVŮREK, Karel. Živě T-10: první PDA Palm Pilot 1000 - Živě.cz [online]. 18. 03. 2010 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/zive-t-10-prvni-pda-palm-pilot1000/sc-3-a-151432/default.aspx
49
[29] Historie tabletů: Kdy byl vyroben první tablet na světě? | tabletstyle.cz [online]. 22. 05. 2012 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.tabletstyle.cz/historie-tabletu-ve-strucnostiod-a-az-po-z/ [30] ČÍŽEK, Jakub. Osborne 1: komerčně úspěšný „notebook“ slaví 30 let - Živě.cz [online]. 5. 4. 2011 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/osborne-1-prvnikomercne-uspesny-notebook-slavi-30-let/sc-3-a-156495/default.aspx [31] CHANDLERJULIA. Happy 30th Birthday! | imaginingtheinternet [online]. 1. 4. 2011 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://imaginingtheinternet.wordpress.com/2011/04/01/happy-30th-birthday/ [32] Compaq TC1000 touch screen capable laptop [online]. 2012 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.ukclearancecentre.co.uk/bargain-refurbished-sale/382-compaq-tc1000-wifilaptop-tablet-cheap.html [33] The first Palm: Pilot 1000 [online]. 3. 2. 2012 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.lostinmobile.com/home/the-first-palm-pilot-1000.html [34] MOTOROLA DYNATAC 8000X: El primer móvil de la historia cumple 26 años [online]. 3. 8. 2012 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://solaris525.wordpress.com/2012/03/08/motorola-dynatac-8000x-el-primermovil-de-la-historia-cumple-26-anos/ [35] LÁNÍČEK, Petr. Jak fungují monitory (CRT, LCD a plazma) | ExtraHardware [online]. 24. 08. 2009 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://extrahardware.cnews.cz/jak-funguji-monitorycrt-lcd-plazma [36] GÁLA, Libor, Jan POUR a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009, 496 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2615-1. [37] APPLE INC. Apple – iOS 6 – Nejvyspělejší mobilní operační systém na světě [online]. © 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.apple.com/cz/ios/what-is/ [38] IOS Apple - Aktuálně.cz [online]. 1999 – 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://wiki.aktualne.centrum.cz/datarama/ios-apple/ [39] KILIÁN, Karel. S jakými novinkami přichází Android 4.2? | Svět Androida [online]. 30. 10. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.svetandroida.cz/s-jakymi-novinkamiprichazi-android-4-2-201210 [40] Začátky s Androidem aneb Co to vlastně je? | Androidmarket.cz [online]. 24. 12. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.androidmarket.cz/ruzne/zacatky-s-androidemaneb-co-to-vlastne-je/ [41] GOOGLE INC. Android - What's New [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.android.com/whatsnew/ [42] MICROSOFT. Funkce Windows Phone (Česká republika) [online]. © 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.windowsphone.com/cs-cz/features [43] MACICH, Jiří. Nenápadný cloud: synchronizace dat z prohlížečů | Interval.cz [online]. 15. 05. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://interval.cz/clanky/nenapadny-cloudsynchronizace-dat-z-prohlizecu/ [44] MACICH, Jiří. Microsoft SkyDrive nebo Google Drive: Kam je lepší ukládat data? - Lupa.cz [online]. 26. 07. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/microsoft-skydrive-nebo-google-drive-kam-je-lepsi-ukladatdata/ 50
[45] MACICH, Jiří. Soubory v cloudu: kdo a s čím vyzývá Microsoft a Google na souboj? - Lupa.cz [online]. 1. 08. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/souboryv-cloudu-kdo-a-s-cim-vyzyva-microsoft-a-google-na-souboj/ [46] MICROSOFT. Microsoft SkyDrive - Microsoft Windows [online]. © 2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://windows.microsoft.com/cs-cz/skydrive/download [47] GOOGLE INC. Disk Google [online]. 2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: https://www.google.com/intl/cs/drive/start/index.html [48] DROPBOX INC. Dropbox - Mobile [online]. 2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: https://www.dropbox.com/mobile [49] Co je Firefox Sync | Podpora Mozilly [online]. ©1998–2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: https://support.mozilla.org/cs/kb/Co%20je%20Firefox%20Sync [50] Cloud Computing [online]. 2008 - 2010 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.cloudcomputing.cz/ [51] Bezdrátová synchronizace - podpora protokolu ActiveSync | Kerio [online]. 2013 [cit. 201304-05]. Dostupné z: http://www.kerio.cz/cz/connect/mobile/activesync [52] MICROSOFT. Exchange ActiveSync Protocol [online]. ©2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.microsoft.com/enus/legal/intellectualproperty/IPLicensing/Programs/exchangeactivesyncprotocol.aspx [53] Poštovní server, kontakty a kalendáře ve WebMailu, MS Outlook a synchronizace s mobilními zařízeními. | Kerio Connect | Kerio [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.kerio.cz/cz/connect [54] GOOGLE INC. Set up Google Sync with your iOS device - Google Apps Help [online]. ©2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://support.google.com/a/users/bin/answer.py?hl=en&answer=138740 [55] VÁCLAVÍK, Lukáš. Windows Phone a Gmail: Microsoft a Google nacházejí společnou řeč | Cnews.cz / mobily a tablety [online]. 31. 3. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://extramobilne.cnews.cz/clanky/windows-phone-gmail-microsoft-google-nachazejispolecnou-rec [56] PAVLIS, Martin. ActiveSync z pohledu správce Exchange serveru | KPCS CZ [online]. 5. 2. 2010 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.kpcs.cz/a/140/ActiveSync-z-pohleduspravce-Exchange-serveru [57] GOOGLE INC. Co je Google Sync? - Nápověda Google Apps [online]. ©2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://support.google.com/a/bin/answer.py?hl=cs&answer=135937 [58] DVOŘÁK, Petr. Bezpečnost na mobilních zařízeních [online]. 5. 4. 2012 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/PetrDvok/bezpenost-na-mobilnch-zazench [59] SKÁLA, Zbyněk. Bezpečnost mobilních platforem [online]. 10. 2012 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-security/bezpecnost-mobilnichplatforem.htm [60] CHOVANEC, Ján a Albert RYBA. Android 4.0 zvyšuje bezpečnost technologií ASLR | ICT manažer [online]. 3. 11. 2011 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.ictmanazer.cz/2011/11/android-4-0-zvysuje-bezpecnost-technologii-aslr/ [61] MICROSOFT. Zabránění spuštění dat [online]. © 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/cc738483(v=ws.10).aspx
51
[62] VACULÍK, Přemysl. Google udělal čistku v obchodě Play | Dotekománie.cz [online]. 10. 4. 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://dotekomanie.cz/2013/04/google-udelalcistku-obchode-play/ [63] VALÁŠEK, Michal Altair. Jak si ochránit data: Kam data uložit, aby vydržela, a jak se archivních dat zase zbavit | tech.ihned.cz - Microsoft [online]. 21. 3. 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/c1-59158140-zalohovani-prehled-datovych-medii [64] NOVÁK, Jiří. Zálohování dat: Základní strategie a možnosti | ICT manažer [online]. 25.5. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.ictmanazer.cz/2012/05/zalohovani-datzakladni-strategie-a-moznosti/ [65] BAAR, Ondřej. Zásady tvorby bezpečných hesel [online]. 19. 5. 2007 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://bo.uzasne.cz/novinky/zasady-tvorby-bezpecnych-hesel.html [66] Redakční systém - Informační technologie [online]. © 2009 - 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.rmpc.cz/informacni-technologie/in-is/informacni-system-in-is [67] IT Infrastuktura [online]. © 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.myska.cz/servis-lan/it-infrastruktura [68] ODOM, Wendell. Počítačové sítě bez předchozích znalostí. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, 383 s. ISBN 80-251-0538-5. [69] KOVAŘÍK, David. DLNA jako prostředek pro digitalizaci domácnosti (vědecké okénko) Mobilizujeme.cz [online]. 5. 2. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://mobilizujeme.cz/clanky/dlna-jako-prostredek-pro-digitalizaci-domacnostivedecke-okenko/ [70] Co je to VPN (Virtual Private Network (slovník) [online]. 2013 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.itbiz.cz/slovnik/telekomunikace/vpn-virtual-private-network [71] JOYCE ČR, s.r.o. Kolik můžete ušetřit s VoIP [online]. © 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.joyce.cz/cz/pojmy/kolik-muzete-usetrit-s-voip/ [72] DOLEJŠ, Jan. Google Glass; technologický hit nebo konec soukromí? | Svět Androida [online]. 18. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.svetandroida.cz/google-glasstechnologicky-hit-nebo-konec-soukromi-201304 [73] THE NEW TOY. Sphero | O Sphero | inteligentní robotická koule pro iOS, Android a Windows Phone [online]. © 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.sphero.cz/o-sphero [74] SYSPRO S.R.O. SYSPRO s.r.o. - Kolik fotek se vejde na paměťovou kartu? [online]. © 20032012 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.syspro.cz/clanky/kolik-fotek-se-vejdena-pametovou-kartu.html [75] HEUREKA.CZ. Heureka.cz - Porovnání cen a srovnání produktů z internetových obchodů [online]. 2000-2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.heureka.cz/ [76] ŠÍPEK, Petr. Srovnávací test osmi síťových úložišť (NAS) pro domácí použití | ExtraHardware [online]. 27. 8. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://extrahardware.cnews.cz/testy/srovnavaci-test-osmi-sitovych-ulozist-nas-prodomaci-pouziti [77] HAMALČÍKOVÁ, Kamila. Ceny elektřiny 2013: O kolik zdražují dominantní dodavatelé? | Ceny Energie [online]. 13. 2. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.cenyenergie.cz/elektrina/ceny-elektriny-2013-o-kolik-zdrazuji-dominantnidodavatele.aspx
52
[78] INSIGHT HOME, a.s. Insight Home : Technologie pro inteligentní dům, inteligentní domy a digitální domácnost [online]. © 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.insighthome.eu/inteligentni-dum.html [79] PRŮCHA, Jan. Digitální domácnost - Inteligentní dům? Ano, ale není inteligentní dům jako inteligentní dům [online]. 24. 2. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.digitalnidomacnost.cz/inteligentni-dum-ano-ale-neni-inteligentni-dum-jakointeligentni-dum/ [80] INSIGHT HOME, a.s. Insight Home : Technologie pro inteligentní dům, inteligentní domy a digitální domácnost [online]. © 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.insighthome.eu/inHome.html [81] LISNER, Michal. Digitální domácnost - AMX - Inteligentní dům [online]. 13. 3. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.digitalnidomacnost.cz/amx-inteligentni-dum/ [82] Co je tablet? - Význam pojmu - IT Slovník [online]. © 2008-2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/tablet [83] Jak vybrat procesor? - Heureka.cz [online]. 2000-2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://procesory.heureka.cz/poradna/jak-vybrat-procesor/ [84] VOLYŇSKÝ, Tomáš. SIM karta pod lupou: co je SIM karta a jak vypadá uvnitř? - iDNES.cz [online]. 15. 10. 2011 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/sim-karta-podlupou-co-je-sim-karta-a-jak-vypada-uvnitr-pf1/mob_tech.aspx?c=A011010_0042218_mob_tech [85] KOCMAN, Rostislav. Co dokáže technologie bluetooth? - iDNES.cz [online]. 28. 5, 2001 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/co-dokaze-technologie-bluetooth-dae/mob_tech.aspx?c=A010527_0033353_mob_tech [86] KUBELKA, Martin. Co je HDMI? :: Katalog Monitorů [online]. 18. 06. 2007 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://clanky.katalogmonitoru.cz/9-co-je-hdmi/ [87] JÁCHYM, Jakub. Co je to USB? :: Katalog Notebooků [online]. 7. 6. 2007 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://clanky.katalognotebooku.cz/26-co-je-to-usb/ [88] PFEIFER, René. Vše, co jste chtěli vědět o SSD – Svět hardware [online]. 13. 10. 2010 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.svethardware.cz/vse-co-jste-chteli-vedet-ossd/26524 [89] Co je to IP adresa? [online]. 23. 12. 2010 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.tuningpc.cz/index.php/extra/co-je-to/20-co-je-to-ip-adresa [90] MICROSOFT. Co je to poskytovatel služeb Internetu (ISP)? [online]. © 2013 [cit. 2013-0509]. Dostupné z: http://windows.microsoft.com/cs-cz/windows-vista/what-is-aninternet-service-provider-isp [91] Co je to Infraport (IrDA)(slovník) [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.itbiz.cz/slovnik/telekomunikace/infraport-irda [92] JOYCE ČR, s.r.o. Co je VoIP? [online]. © 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.joyce.cz/co-je-voip/ [93] NETMARKETSHARE. Market share for mobile, browsers, operating systems and search engines | NetMarketShare: Mobile/Tablet Operating System Market Share [online]. 3. 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.netmarketshare.com/ [94] NETMARKETSHARE. Market share for mobile, browsers, operating systems and search engines | NetMarketShare: Mobile/Tablet Top Operating System Share Trend [online]. 3. 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.netmarketshare.com/ 53
[95] NETMARKETSHARE. Market share for mobile, browsers, operating systems and search engines | NetMarketShare: Desktop Operating System Market Share [online]. 4. 2013 [cit. 2013-05-3]. Dostupné z: http://www.netmarketshare.com/ [96] INSIGHT HOME, a.s. InHome-case-study-CITIB.pdf [online]. © 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.insighthome.eu/download/inHome-case-study-CITIB.pdf [97] JUSTOVÁ, Markéta. Mobilní zařízení a jejich využití (výsledky průzkumu) [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://mobilni-zarizeni.vyplnto.cz. [98] JUSTOVÁ, Markéta. Tablety (výsledky průzkumu) [online]. 2012 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://tablety.vyplnto.cz.
54
Seznam obrázků Obrázek č. 1 – Technické parametry kapesních počítačů ................................................................................. 7 Obrázek č. 2 – Technické parametry chytrých telefonů .................................................................................... 8 Obrázek č. 3 – Technické parametry tabletů ....................................................................................................... 10 Obrázek č. 4 – Technické parametry notebooků ............................................................................................... 11 Obrázek č. 5 – Časová řada mobilních zařízení .................................................................................................. 13 Obrázek č. 6 – Dispozice modelové domácnosti ................................................................................................ 24 Obrázek č. 7 – Technologická infrastruktura domácí sítě.............................................................................. 26 Obrázek č. 8 – Denní spotřeba energie cloudového úložiště ........................................................................ 38
Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Souhrn elektronických zařízení využitých v domácnosti ................................................. 28 Tabulka č. 2 – Orientační přehled počtu fotografií /2TB úložiště .............................................................. 37 Tabulka č. 3 – Pořizovací ceny jednotlivých zařízení....................................................................................... 37 Tabulka č. 4 – Porovnání standardně vybavené a inteligentní domácnosti ........................................... 40
Seznam příloh Příloha č. 1 – Podíly mobilních OS ve světě.......................................................................................................... 56 Příloha č. 2 – Dlouhodobý trend mobilních OS ve světě ................................................................................. 56 Příloha č. 3 – Podporované bezpečnostní politiky jednotlivých mobilních OS ..................................... 57 Příloha č. 4 – Podíly desktopových OS na světovém trhu .............................................................................. 57 Příloha č. 5 – Blokové schéma ukázkové instalace chytrého domu ........................................................... 58 Příloha č. 6 – Identifikace respondentů ................................................................................................................. 58 Příloha č. 7 – Podíly vlastníků chytrého telefonu .............................................................................................. 60 Příloha č. 8 – Podíly základních a pokročilých funkcí využívaných na smartphonu .......................... 60 Příloha č. 9 – Podíly OS u chytrých telefonů ........................................................................................................ 61 Příloha č. 10 – Podíly vlastníků tabletu ................................................................................................................. 62 Příloha č. 11 – Podíly základních a pokročilých funkcí využívaných na tabletu................................... 62 Příloha č. 12 – Podíly OS u tabletů (2013)............................................................................................................ 63 Příloha č. 13 – Podíly OS u tabletů (2012)............................................................................................................ 64 Příloha č. 14 – Variace mobilních zařízení ........................................................................................................... 64 Příloha č. 15 – Podíly osob, které sdílí data napříč všemi zařízeními ....................................................... 65 Příloha č. 16 – Spolupráce mobilních zařízení se zařízeními v domácnosti ........................................... 65 Příloha č. 17 – Zájem respondentů o dění na trhu ............................................................................................ 66 Příloha č. 18 – Ochota respondentů investovat do dražších zařízení ....................................................... 66 Příloha č. 19 – Podíly technik zabezpečení mobilních zařízení ................................................................... 67
55
Přílohy Příloha č. 1 – Podíly mobilních OS ve světě, Zdroj: [93]
Podíly mobilních OS na světovém trhu 1,50% 1,71%
1,38%
0,71%
iOS
0,28%
Android
8,16%
Java ME Symbian
24,85% 61,41%
Windows Phone BlackBerry Kindle Ostatní
Příloha č. 2 – Dlouhodobý trend mobilních OS ve světě, Zdroj: [94]
Dlouhodobý trend mobilních OS 70,00% 60,00% 50,00%
iOS
40,00%
Android Java ME
30,00%
Symbian
20,00%
BlackBerry 10,00%
Ostatní
0,00%
56
Příloha č. 3 – Podporované bezpečnostní politiky jednotlivých mobilních OS, Zdroj: [59]
Příloha č. 4 – Podíly desktopových OS na světovém trhu, Zdroj: [95]
Podíly desktopových OS podle verzí 2,82% 3,82%
1,82% 1,78%
1,99% Windows 7
4,75%
Windows XP 44,72%
Windows Vista Windows 8
38,31%
Mac OS X 10.8 Mac OS X 10.6 Mac OS X 10 7. Ostatní
57
Příloha č. 5 – Blokové schéma ukázkové instalace chytrého domu, Zdroj: [96]
Příloha č. 6 – Identifikace respondentů, Zdroj: [97]
Pohlaví 44,57%
Žena Muž
55,43%
58
Věk 3,10%
12,40%
19 - 25 let 26 - 35 let
12,40%
36 - 50 let
58,91%
nad 50 let do 18 let 13,18%
Status 5,43%
1,94%
0,78%
Student
6,59%
Zaměstnanec Důchodce 50%
35,27%
Podnikatel Jiný Nezaměstnaný
Nejvyšší dosažené vzdělání 4,65% 5,81%
1,16%
Středoškolské s maturitou
4,65%
Vysokoškolské
16,28%
Středoškolské
67,44%
Základní Vyučen Vyšší odborné
59
Příloha č. 7 – Podíly vlastníků chytrého telefonu, Zdroj: [97]
Vlastníte chytrý telefon, neboli smartphone? 38,37%
Ano Ne
61,63%
Příloha č. 8 – Podíly základních a pokročilých funkcí využívaných na smartphonu, Zdroj: [97]
Jaké základní funkce na smartphonu využíváte? Telefonování
100%
Posílání zpráv
80%
Internet Multimédia
60%
Navigace, mapy, geolokace Kalendář
40%
E-mail
20%
Hry Tvorba a editace dokumentů
0%
60
Jaké pokročilejší funkce na smartphonu využíváte? Synchronizace 70,00% 60,00%
Sdílení dat
50,00% Přístupy na vzdálenou plochu
40,00% 30,00%
Žádné
20,00% Jiné
10,00% 0,00%
Příloha č. 9 – Podíly OS u chytrých telefonů, Zdroj: [97]
Jaký OS má Váš chytrý telefon? 6,92%
5,66%
1,26%
0,63% 0,63% Google Android Apple iOS
11,95%
Symbian 72,96%
Windows Phone Blackberry Bada Jiný
61
Příloha č. 10 – Podíly vlastníků tabletu, Zdroj: [97]
Vlastníte tablet? 16,28%
Ano Ne 83,72%
Příloha č. 11 – Podíly základních a pokročilých funkcí využívaných na tabletu, Zdroj: [97]
Jaké základní funkce na tabletu využíváte? Prohlížení webu
100%
Komunikace
80%
Multimédia Hry
60% 40%
Tvorba a editace dokumentů Kalendář
20%
Navigace, mapy, geolokace Telefonování
0%
62
Jaké pokročilejší funkce na tabletu využíváte? Sdílení dat
70,00% 60,00%
Synchronizace
50,00% 40,00% 30,00%
Přístupy na vzdálenou plochu
20,00%
Žádné
10,00% 0,00%
Příloha č. 12 – Podíly OS u tabletů (2013), Zdroj: [97]
Jaký OS má Váš tablet (2013)? 9,52%
Google Android 57,14% 33,33%
Apple iOS Microsoft Windows
63
Příloha č. 13 – Podíly OS u tabletů (2012), Zdroj: [98]
Jaký OS má Váš tablet (2012)? 3,23%
Apple iOS 51,61%
45,16%
Google Android webOS
Příloha č. 14 – Variace mobilních zařízení, Zdroj: [97]
Vlastníte současně více přenosných zařízení? 3,88% 9,69%
1,94%
12,02% 44,96%
27,52%
64
Ano, mám chytrý telefon i notebook Ne, vlastním pouze jedno z těchto zařízení Ne, nevlastním žádné z těchto zařízení Ano, mám chytrý telefon, tablet i notebook Ano, mám chytrý telefon i tablet Ano, mám tablet i notebook
Příloha č. 15 – Podíly osob, které sdílí data napříč všemi zařízeními, Zdroj: [97]
Sdílíte data napříč všemi zařízeními?
35,90% Ano 64,10%
Ne
Příloha č. 16 – Spolupráce mobilních zařízení se zařízeními v domácnosti, Zdroj: [97]
Využíváte možnosti spolupráce mobilních zařízení s jinými zařízeními v domácnosti? 11,01%
Ano Ne
88,99%
65
Příloha č. 17 – Zájem respondentů o dění na trhu, Zdroj: [97]
Zajímáte se o dění na trhu s mobilními zařízeními a novými technologiemi?
48,90%
Ano
51,10%
Ne
Příloha č. 18 – Ochota respondentů investovat do dražších zařízení, Zdroj: [97]
Jste ochotni investovat do zařízení dražších kategorií? 28,19%
35,68%
Ano Nevím Ne
36,12%
66
Příloha č. 19 – Podíly technik zabezpečení mobilních zařízení, Zdroj: [97]
Co děláte pro bezpečnost svých mobilních zařízení ? 70,00% 60,00%
Mám antivirový program
50,00%
Pravidelně zálohuji
40,00%
Nemám zde citlivá data
30,00%
Jiné
20,00%
Nic
10,00% 0,00%
67
