Analýza konvergence regionů soudržnosti NUTS 2 v ČR

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Analýza konvergence regionů soudržnosti NUTS 2 v ČR Bakalářská práce

Vypracovala: Lenka Pochylá Vedoucí bakalářské práce: prof. Dr. Ing. Libor Grega

Brno 2012

36

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vytvořila samostatně, pod vedením pana prof. Dr. Ing. Libora Gregy za použití pramenů, uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 18. 05. 2012 …………………………………… Lenka Pochylá

Poděkování Ráda bych poděkovala panu prof. Dr. Ing. Liboru Gregovi a prof. Ing. Milanu Palátovi, CSc. za odborné vedení a cenné připomínky, které mi byly poskytnuty v průběhu tvorby této bakalářské práce. V Brně dne 18. 05. 2012

ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá problematikou konvergence v regionech soudržnosti NUTS 2 v České republice (s výjimkou NUTS 2 Praha), a to v letech 2001 - 2008. V teoretické části se autorka zaměřuje na charakteristiku regionálního rozvoje, regionální politiky, konvergence v regionálním rozvoji, konvergence jako cíle politiky soudržnosti, a poté charakterizuje samotnou soustavu regionů soudržnosti NUTS 2 v ČR. V praktické části je následně provedena analýza konvergence na základě výpočtu sigma a beta konvergence, dle čtyř ukazatelů z oblasti ekonomiky (HDP na osobu v PPS), trhu práce (procento zaměstnanosti), vzdělávání (počet studentů v terciárním stupni vzdělávání) a zdravotnictví (počet lékařů v nemocnicích). Výsledky této analýzy poskytují obraz o současné situaci konvergence v regionech NUTS 2 v České republice. Klíčová slova: Konvergence, divergence, NUTS 2, regionální disparity, ROP, HDP, zaměstnanost

ABSTRACT: This bachelor work deals with the convergence between the NUTS 2 regions in the Czech Republic (except NUTS 2 Prague), in years 2001 – 2008. In the theoretical part the autor focuses on the characteristics of regional development, regional policy, convergence in regional development, convergence as a goal of cohesion policy, then system of NUTS 2 regions in Czech Republic. There is analyzed calculating the sigma convergence and beta convergence according to four indicators in the areas of economy (GDP per capita in PPS), labor market (percentage of employment), education (number of students in tertiary education) and health care (number of physicians in hospitals) in the practical part. The results of this analysis provide a picture of the current situation of convergence in the NUTS 2 regions in Czech Republic. Keywords Convergence, divergence NUTS 2, regional disparities, ROP, GDP, employment

OBAH 1. Úvod.............................................................................................................................. 8 2. Cíl práce ...................................................................................................................... 10 3.

Literární rešerše .................................................................................................. 11 3.1

Regionální rozvoj ............................................................................................ 11

3.2

Regionální politika .......................................................................................... 11

3.3

Konvergence v regionálním rozvoji ............................................................... 12

3.4

Konvergence jako cíl politiky soudržnosti EU 2007 - 2013 ........................... 13

3.5

Soustava regionů NUTS 2 v České republice ................................................. 16

3.5.1

Region soudržnosti NUTS 2 Severozápad.................................................. 17

3.5.2

Region soudržnosti NUTS 2 Severovýchod ............................................... 19

3.5.3

Region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod.................................................... 21

3.5.4

Region soudržnosti NUTS 2 Jihozápad ...................................................... 23

3.5.5

Region soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy ............................................... 25

3.5.6

Region soudržnosti NUTS 2 Střední Morava ............................................. 27

3.5.7

Region soudržnosti NUTS 2 Moravskoslezsko .......................................... 28

3.6

Práce zabývající se konvergencí na regionální a národní úrovni.................... 30

4. Metodika práce a materiál........................................................................................... 32 4.1 Sigma konvergence ............................................................................................... 34 4.2 Beta konvergence .................................................................................................. 35 5. Vlastní práce ............................................................................................................... 36 5.1 HDP na obyvatele v PPS ....................................................................................... 36 5.2 Konvergence míry zaměstnanosti ve věkové skupině 15 - 64 let ......................... 41 5.3 Konvergence počtu studentů v terciárním stupni vzdělávání ............................... 46

5.4 Konvergence počtu lékařů v nemocnicích ............................................................ 52 6. Výsledky analýzy ........................................................................................................ 57 7. Diskuze ....................................................................................................................... 58 8. Závěr ........................................................................................................................... 60 9. Seznam použitých zdrojů ............................................................................................ 61 10. Seznam tabulek ......................................................................................................... 63 11. Seznam grafů ............................................................................................................ 64 12. Přílohy ....................................................................................................................... 65 12.1 Příloha č. 1 .......................................................................................................... 65 12.2 Příloha č. 2 .......................................................................................................... 66

1. Úvod Tato práce se zabývá analýzou konvergence v České republice, a to na regionální úrovni NUTS 2. Konvergence je v dnešní době stále častěji používaným termínem, a to z hlediska různých oborů. S pojmem konvergence se můžeme setkat například v matematice, biologii, lingvistice, programování a dalších. V této práci se však budu zabývat především konvergencí z hlediska politického. U nás se začal tento pojem stále více rozšiřovat, zejména se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004. Kromě slučitelnosti právních předpisů je totiž podmínkou členských států EU také splnění konvergenčních kritérií, jakož jsou: dlouhodobá cenová stabilita, nedosahování nadměrného rozpočtového deficitu, stabilita směnného kurzu, sbližování dlouhodobých úrokových sazeb, aj. Konvergence je mimo jiné také jedním ze tří hlavních cílů politiky soudržnosti Evropské unie pro programovací období 2007 - 2013. Cíl Konvergence je určen na podporu méně vyspělých regionů NUTS 2 a jejich přibližování se k úrovni rozvoje vyspělejších regionů. Před vstupem České republiky do Evropské Unie byla stávající soustava krajů v ČR nevyhovující (pro zařazení do NUTS 2), a proto vznikly spojením některých stávajících krajů regiony soudržnosti NUTS 2. Úrovni regionů soudržnosti NUTS 2 v naší zemi nyní odpovídá celkem osm regionů, kterými jsou: Severozápad, Severovýchod,

Jihovýchod,

Jihozápad,

Střední

Čechy,

Střední

Morava,

Moravskoslezsko a Praha. Regiony soudržnosti NUTS 2 byly administrativně vyčleněny tak, aby odpovídaly základní statistické jednotce pro výpočet ukazatele HDP na obyvatele, ke každému z regionů tak bude moci být přidělena podpora ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, ovšem s výjimkou regionu NUTS 2 Praha, který svými ekonomickými ukazateli výrazně převyšuje ostatní regiony NUTS 2 v České republice a nesplňuje tedy podmínky pro příjem prostředků z finančně nejobjemnějšího cíle politiky soudržnosti, cíle Konvergence. V analýze konvergence v této práci bude region NUTS 2 Praha také vynechán, a to z důvodu zamezení výrazného zkreslení výsledů.

8

Konvergence není pouze předmětem různých věd či jedním z hlavních cílů politiky soudržnosti Evropské unie, konvergence je v poslední době stále více diskutována uznávanými odborníky a není pouze cílem Evropské unie, České republiky a regionů soudržnosti NUTS 2, ale také cílem mezinárodním a celosvětovým.

9

2. Cíl práce Cílem práce je analyzovat, zda v regionech soudržnosti NUTS 2 v České republice (vyjma Prahy), docházelo v letech 2001 - 2008 k žádoucí konvergenci, či naopak divergenci. K provedení analýzy autorka zvolila dvě metody, jež budou použity na 4 různá hlediska zkoumání. Konvergence regionů soudržnosti NUTS 2 bude zkoumána v oblastech: • ekonomiky • trhu práce • vzdělanosti • zdravotnictví

Na základě výsledků analýz provede autorka diskuzi s odůvodněním zjištěných výsledků konvergence (sbližování regionů), či naopak divergence (prohlubování rozdílů mezi regiony) na regionální úrovni.

10

3.

Literární rešerše

Konvergence regionů velmi úzce souvisí s činností regionální politiky a s ní spojeným celkovým regionálním rozvojem v České republice. Než bude přistoupeno k samotné problematice konvergence a následnému vymezení jednotlivých regionů soudržnosti, je důležité shrnout alespoň základní pojmy související právě s problematikou regionálního rozvoje a regionální politiky.

3.1

Regionální rozvoj

Řešení otázek regionálního rozvoje má nyní již asi sedmdesátiletou historii. Regionální rozvoj však doposud nelze definovat pouze jedinou a jednoznačnou definicí, zcela jistě jej však můžeme chápat dvěma různými způsoby. Prvním ze způsobů je praktické pojetí regionálního rozvoje, kdy je regionálním rozvojem uvažováno vyšší využívání a zvyšování potenciálu daného území, a to zejména prostřednictvím lepšího využití přírodních zdrojů a prostorové optimalizace socioekonomických aktivit. Druhým ze způsobů chápání je akademické pojetí regionálního rozvoje, jež můžeme charakterizovat jako využití nauk, řešících vztahy, procesy a jevy v daném území. Toto chápání je často nazýváno také regionalistikou. Akademické chápání regionálního rozvoje vytváří důležité poznatky pro regionální politiku, které jsou dále využity pro celkové praktické pojetí regionálního rozvoje (Wokoun a kol., 2008). Historie regionálního rozvoje zaznamenala velké množství snah o klasifikaci a rozdělení teorií regionálního rozvoje.

Dělení, nejvíce odpovídající obsahovému

významu regionálního rozvoje zvažuje jako kritérium trend, kterým se podle teorie regiony vyvíjí – zda dochází k zvětšování, či naopak zmenšování rozdílů mezi regiony. Můžeme tedy rozeznávat konvergenční (postupné vyrovnávání rozdílů) a divergenční (zvětšování rozdílů) teorii regionálního rozvoje (Krejčí a kol., 2010).

3.2

Regionální politika

Regionální politika je jednou z forem, kterou se vlády snaží snížit nerovnosti regionů, existují tedy nejen různé rozdíly ve vnímání regionálních disparit, ale také rozdíly v možnostech společnosti tyto rozdíly ovlivnit. Regionální politika by se tedy dala

11

charakterizovat nejen jako nástroj ekonomických a sociálních politik, s kterým se státy snaží dosáhnout svých národních cílů, ale také jako konkrétní projev společenského úsilí a snahy o snížení regionálních disparit (Blažek, Uhlíř, 2002).

3.3

Konvergence v regionálním rozvoji

Pojem „konvergence“ byl odvozen z latiny a obecně znamenal sbližování, sbíhavost, či vývoj, který vede ke sbližování. Existují také další významy tohoto pojmu, z hlediska různých oborů, např. z hlediska přírodovědeckého znamená konvergence podobnost vzájemně vzdálených rostlinných nebo živočišných typů, z hlediska lékařského pak např. sbližování optických os očí, v matematice znamená konvergence, že proměnná veličina má konečnou limitu, apod. V dnešní době je však nejvíce diskutovaná konvergence z hlediska ekonomického a politického, kdy význam tohoto slova znamená zmenšující se rozdíly v životní i ekonomické úrovni a hospodářské výkonnosti jednotlivých států, zemí a regionů. Opakem konvergence je divergence, kde se tyto rozdíly naopak zvyšují. Ekonomická konvergence je momentálně jevem mezinárodních ekonomických komparací, při kterých se sleduje, jak se rozdíly v ekonomické síle a výkonnosti jednotlivých zemí s pohybem po časové ose mění. Zkoumá se tedy, zda se rozdíly zvětšují či zmenšují, ale také jakou rychlostí tyto změny probíhají. Kategorie ekonomické konvergence také úzce souvisí se studiem dlouhodobého hospodářského růstu a výzkumem ekonomické teorie růstu. Zkoumá faktory ovlivňující tempo ekonomického růstu v daných zemích a snaží se objasnit rozdíly v tempech a úrovních reálných důchodů na osobu v těchto zemích. Konvergence by tedy dle odborníků měla vycházet z nejsouhrnnějšího ukazatele objemu HDP na obyvatele, který vyjadřuje ekonomickou sílu dané národní ekonomiky, ale také odráží životní standard jejích rezidentů. Můžeme tedy mluvit o nejobecnější rovině měření ekonomické konvergence. Obvykle se rozlišují dva typy konvergence: • Sigma konvergence - pracuje s rozptylem průměrného národního důchodu, nebo jiné příslušné proměnné připadající na hlavu obyvatele ve zkoumané skupině zemí.

12

• Beta konvergence – Vyjadřuje relativní nárůst ekonomické výkonnosti chudých a bohatých zemí, kdy ke konvergenci dochází při inverzní relaci mezi počáteční hodnotou příslušné proměnné a jejím následným růstem (Nachtigal, Tomšík, 2002). Konvergence úzce souvisí s regionálním rozvojem, jelikož jedním z mnoha záměrů a cílů regionálního rozvoje a regionální politiky je právě snižování rozdílů mezi regiony. Nerovnoměrný regionální rozvoj může být způsobem několika různými faktory ekonomické i neekonomické povahy. Nejvýznamnějšími z těchto faktorů jsou: nízká mobilita pracovních sil a kapitálu, geografické faktory, nevyhovující ekonomická struktura regionu, ale také psychologické faktory. Soustředění více regionálních problémů na jednom území může vést k vzniku problémových regionů (regiony s upadajícími či stagnujícími základními odvětvími, regiony nedostatečně vybavené přírodními zdroji, regiony s nedostatečným využíváním vlastních zdrojů a regiony hospodářsky slabé). Nerovnosti regionů jsou ve své podstatě pro společenský vývoj nezbytné, avšak příliš velké rozdíly mezi regiony jsou považovány za velmi negativní jev, jelikož přestávají stimulačně působit a mají často nepříjemné sociální, politické a ekonomické důsledky (Wokoun a kol., 2008).

3.4

Konvergence jako cíl politiky soudržnosti EU 2007 - 2013

Konvergence se stala jedním z klíčových konceptů, na nichž je založen proces evropské integrace. Na summitu v Maastrichtu v roce 1991 rozhodla Evropská rada, že dalším krokem integrace v oblasti ekonomiky bude zavedení společné měny. Kohezní politika měla formulovat a poté plnit makroekonomická konvergenční kritéria, jež začala být později označována za maastrichtská kritéria. Maastrichtská smlouva konkretizovala kvantifikovaná kritéria konvergence, v lednu 1999 však skončila první etapa hospodářské politiky zaměřené na plnění těchto kritérií. Maastrichtská kritéria se tak pomalu začala stávat minulostí, avšak s jistou modifikovanou podobou těchto kritérií se setkáváme dodnes například v pravidlech Paktu stability a růstu (Zahradník, 2003).

13

Tab. 1: Maastrichtská konvergenční kriteria

Maastrichtská konvergenční kritéria 1.

2.

3.

Inflační kritérium

Úrokové kritérium

Kritérium rozpočtového deficitu

Míra inflace dané země nesmí přesáhnout hodnotu 1,5 procentního bodu nad průměr tří zemí s nejnižší mírou inflace. Dlouhodobé úrokové sazby země nesmí přesahovat hodnotu dvou procentních bodů ve srovnání s průměrnou dlouhodobou úrokovou sazbou u tří zemí s nejnižší mírou inflace. Rozpočtový deficit země nesmí převyšovat hodnotu 3 % jejího HDP, resp. musí prokázat viditelné snížení hodnoty deficitu směrem k hodnotě 3 % podílu na HDP.

Veřejný dluh země nesmí převyšovat hodnotu 60 % 4. Kritérium veřejného dluhu jejího HDP, resp. musí prokázat viditelné snížení hodnoty dluhu směrem k hodnotě 60 % podílu na HDP. Země musí být nejméně 2 roky před rozhodným datem 5. Kritérium kursové stability členem kursového mechanismu ERM a v rámci tohoto mechanismu nedevalvovat devizový kurs své měny. Zdroj: Zahradník 2003 V současné době se však již nacházíme v období Regionální a strukturální politiky Evropské unie 2007 - 2013. V tomto období hraje konvergence důležitou roli, jelikož je prvním ze tří cílů politiky soudržnosti EU, jehož úkolem je podpořit hospodářský a sociální rozvoj méně vyspělých regionů a členských států. V ČR pod tento cíl spadají všechny regiony soudržnosti, s výjimkou Prahy. Tento cíl je zde vymezen prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Na cíl Konvergence bylo pro Českou republiku v tomto období vyčleněno celkem 25,89 miliard eur.

14

Tab. 2: Cíl I – Konvergence Cíl I - Konvergence ROP pro NUTS 2 (4,66 mld. eur.)

Tematické OP (21,23 mld. eur)

ROP NUTS 2 Severozápad

OP Doprava

ROP NUTS 3 Severovýchod

OP Životní prostředí

ROP NUTS 4 Jihovýchod

OP Podnikání a inovace

ROP NUTS 5 Jihozápad

OP Výzkum a vývoj pro inovace

ROP NUTS 6 Střední Čechy

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

ROP NUTS 7 Střední Morava

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

ROP NUTS 8 Moravskoslezsko

Integrovaný OP

-

OP Technická pomoc

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz Cíl I – Konvergence je zaměřen na regiony a státy, jejichž rozvoj značně zaostává a jejich HDP na obyvatele měřený paritou kupní síly je nižší než 75 % průměru Společenství. Tyto regiony jsou pak příjemci podpory k dokončení konvergenčního procesu, tato podpora by však měla v roce 2013 skončit. Členské státy, na které je zaměřen cíl Konvergence, s jejich hrubým národním důchodem (HND) na obyvatele nepřesahujícím 90 % průměru Společenství, pak mají čerpat podporu v rámci Fondu soudržnosti. Zásadním cílem politiky soudržnosti je podpořit a usnadnit vytváření podmínek pro zvýšení růstu vedoucímu ke skutečné konvergenci. Připravené strategie by měli zajistit rozvoj dlouhodobé konkurenceschopnosti a zaměstnanosti (Wokoun a kol., 2008).

15

3.5

Soustava regionů NUTS 2 v České republice

Nomenklatura územních statistických jednotek – NUTS (z franc. La nomenclature des unités teritoriales statistiques) byla v Evropské unii zavedena pro statistické potřeby. NUTS má zařadit regiony různých úrovní do jednotlivých cílů regionální a strukturální politiky Evropské unie. Hlavním cílem NUTS je tedy vytvoření společenské statistické klasifikace územních jednotek, umožňující sběr, sestavování a šíření regionálních statistik ve Společenství. Klasifikace NUTS je hierarchická, rozděluje členské státy EU na jednotky úrovně NUTS 1, NUTS 2, NUTS 3, NUTS 4 (LAU 1) a NUTS 5 (LAU 2). Každý členský stát má právo si dále stanovit své vlastní a podrobnější územní členění (Wokoun a kol. 2008). Tab. 3: Hodnoty počtu obyvatel tří základních úrovní regionů NUTS Úroveň

Minimum

Maximum

NUTS 1

3 000 000

7 000 000

NUTS 2

800 000

3 000 000

NUTS 3

150 000

800 000

Zdroj: Wokoun a kol., 2008 Pokud v členském státě neexistují pro určitou úroveň NUTS žádné odpovídající správní jednotky, vytvoří se tato úroveň seskupením některých menších stávajících správních jednotek. Toto seskupení by však mělo brát v každém případě ohled na historické, kulturní, sociálně-ekonomické, environmentální a zejména zeměpisné podmínky. Stejným způsobem také vznikla soustava regionů NUTS 2 v České republice. Úrovni regionů NUTS 2 u nás nyní odpovídá celkem 8 regionů, které byly administrativně vyčleněny tak, aby odpovídaly Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 z května 2003. Sedm z těchto osmi regionů NUTS 2 v České republice spadá pod cíl Konvergence na období 2007 – 2013, což znamená, že ke každému z těchto regionů bude moci být přidělena podpora z Fondu soudržnosti a strukturálních fondů EU. Těmito sedmi regiony jsou: Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Střední Morava, Moravskoslezsko a Praha. Jediným NUTS 2 v České republice, nespadajícím do cíle konvergence je NUTS 2 Praha, jelikož ekonomicky

16

výrazně převyšuje ostatní regiony NUTS 2 v ČR a nelze pro něj tedy čerpat podporu z fondů EU (Wokoun a kol., 2008).

3.5.1 Region soudržnosti NUTS 2 Severozápad Region soudržnosti NUTS 2 Severozápad se nachází na hranici České republiky a Spolkové republiky Německo. Na území České republiky tento region sousedí s regiony NUTS 2: Střední Čechy, Jihozápad a Severovýchod. NUTS 2 Severozápad vznikl spojením dvou krajů (NUTS 3) – Karlovarského a Ústeckého (BRYNDA, 2000). Poloha regionu předurčuje významnost regionu v mezinárodní spolupráci, ale také představuje pro region příležitost příhraniční spolupráce. Z hlediska integrace do evropských struktur má poloha tohoto regionu soudržnosti významné možnosti rozvoje. Výhodou regionu je přítomnost hlavní evropské silniční a železniční dopravní osy z Berlína přes Prahu na Vídeň (Dálnice D8), a také přítomnost Labské vodní cesty. Průmysl i obyvatelstvo koncentrované v regionu představuje z hlediska ČR významný trh, dostupný z Prahy, z celého Středočeského kraje, ale i ze zahraničního Saska či Bavorska. Z celkové výkonnosti a struktury hospodářství se však region soudržnosti Severozápad nachází hluboko pod průměrnou úrovní Evropské unie i pod celkovou úrovní České republiky. Meziroční nárůst HDP regionu sice svědčí o rostoucí úrovni hospodářství, dynamika tohoto růstu je však stále nižší než průměr ČR). Za výraznou bariéru zde můžeme označit zejména negativní odvětvovou strukturu s vysokým podílem průmyslových oborů a naopak velmi nízké zastoupení terciární sféry s pouze malým počtem sofistikovaných služeb (ROP Severozápad, 2007). ROP Severozápad Na období 2007 - 2013 je z regionálních operačních programů v cíli Konvergence pro region soudržnosti Severozápad aktuálně platný ROP Severozápad. ROP SZ byl vytvořen především z důvodu čerpání prostředků z fondů Evropské unie, a to v celkové výši 745,91 milionů Euro (2,79 % celkových prostředků z fondů Evropské unie pro ČR). České veřejné zdroje by navíc měly navýšit financování tohoto programu o dalších 131,63 milionů Euro.

17

ROP SZ obsahuje celkem 5 prioritních os: • Regenerace a rozvoj měst (vyčleněno 288,6 mil. €, tj. 38,7% z ROP SZ) • Integrovaná podpora místního rozvoje (vyčleněno 32,5 mil €, tj. 4,4 % ROP SZ) • Dostupnost a dopravní obslužnost (vyčleněno 262 mil. €, tj. 35,1 % ROP SZ) • Udržitelný rozvoj cestovního ruchu (vyčleněno 142,6 mil. €, tj. 19,1 % ROP SZ) • Technická asistence (vyčleněno 20,1 mil. €, tj. 2,7 % ROP SZ) Tyto prioritní osy dále rozdělují operační program na logické celky, které jsou pak dále konkretizovány oblastmi intervence, vymezujícími typy projektů, které mohou být v příslušné prioritní ose podpořeny (ROP Severozápad, 2007). Disparity v regionu V ROP SZ bylo identifikováno několik klíčových regionálních disparit z hlediska polohy a osídlení regionu (zjištěna vysoká míra urbanizace v pánevních oblastech a podél řeky Labe, populační a ekonomická slabost venkova, atd.), z hlediska regionální infrastruktury (zanedbaná dopravní infrastruktura, nedostatečná dostupnost regionu z jižní a střední části, špatná dostupnost mezinárodního letiště Praha Ruzyně, neefektivní a nedostačující dopravní obslužnost venkovských území, atd.), z hlediska životního prostředí (odlišná kvalita životního prostředí, znevýhodnění území některých okresů - dlouhotrvající rekultivace území zasažených těžbou, vysoký počet rizikových ekologických zátěží a brownfields, atd.), z hlediska hospodářství regionu (velký podíl a trvající útlum tradičních odvětví, nízká alokace přímých zahraničních investic, nižší podnikatelská aktivita, atd.), z hlediska cestovního ruchu a lázeňství (významné postavení některých lázeňských okresů, rozdílnost v ubytovací infrastruktuře a službách, kvalitní prostředí a atraktivita měst) a také z hlediska rozvoje lidských zdrojů (nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva, velké rozdíly ve výši hrubých mezd v jednotlivých

krajích,

rozdíly

v demografickém

(ROP Severozápad, 2007).

18

vývoji

obyvatelstva,

atd.)

3.5.2 Region soudržnosti NUTS 2 Severovýchod Region soudržnosti Severovýchod se rozléhá podél severní a severovýchodní hranice ČR s Německem a Polskem. V ČR sousedí s regiony NUTS 2 Severozápad, Jihovýchod, Střední Čechy a Střední Morava. Tento region soudržnosti vznikl spojením tří krajů (NUTS 3) – Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického. Metropole všech těchto tří krajů jsou vzdáleny 100 km od hlavního města Prahy. Region soudržnosti Severovýchod je charakterizován jako zemědělskoprůmyslový region s rozvinutým cestovním ruchem a službami. Ve velkých městech a jejich okolí je soustředěno těžiště průmyslové základny. Za silné hospodářské oblasti se považují

Hradecko-Pardubicko-Chrudimsko

a

Liberecko-Jablonecko.

V regionu

soudržnosti Severovýchod, se také objevují ekonomicky velmi slabé regiony, jsou jimi například Moravskotřebovsko a Frýdlantsko. Ekonomickému rozvoji v tomto regionu brání zejména špatné dopravní napojení některých území, v regionu chybí dálnice a rychlostní komunikace, ale také kvalitní železniční napojení. Region soudržnosti disponuje velmi příznivou exportní výkonností, více než osmdesát procent vývozu jde do zemí EU - 25. Průměrná míra nezaměstnanosti se však v regionu již dlouhodobě nachází pod průměrem ČR. Ke vzniku nových pracovních míst přispívá v regionu svým dynamickým rozvojem zejména cestovní ruch. Region NUTS 2 Severovýchod patří mezi průměrně rozvinuté regiony ČR z hlediska výše HDP na obyvatele. V posledních letech vykazoval vývoj HDP podobnou dynamiku jako ostatní regiony státu. Region patří k průměrně výkonným regionům ČR, podíl HDP se dlouhodobě udržuje mezi 80 - 90 % průměru ČR. Situace v jednotlivých krajích je však poměrně hodně rozdílná, tato rozdílnost má bohužel dlouhodobý charakter (ROP Severovýchod, 2007). ROP Severovýchod Pro region soudržnosti NUTS 2 Severovýchod je určen na období 2007 - 2013 regionální operační program (ROP SV), spadající mezi regionální operační programy v cíli Konvergence, který se zaměřuje zejména na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu, podporu rozvoje infrastruktury, služeb cestovního ruchu, přípravu

19

podnikatelských ploch a zlepšení životních podmínek v obcích a na venkově (především prostřednictvím zlepšení kvality vzdělání a sociální a zdravotnické infrastruktury). Pro ROP SV je na období 2007 – 2013 vyčleněno celkem 656,46 milionů Euro, činící přibližně 2,46 % všech prostředků udělených z fondů EU pro Českou republiku. Tato částka má být navýšena z českých veřejných zdrojů o dalších 115,85 milionů Euro. ROP SV obsahuje celkem 5 prioritních os: • Rozvoj dopravní infrastruktury (vyčleněno 242,9 mil. €, tj. 37,0 % z ROP SV) • Rozvoj městských a venkovských oblastí (vyčleněno 223,2 mil. €, tj. 34,0 % z ROP SV) • Cestovní ruch (vyčleněno 144,4 mil. €, tj. 22,0 % z ROP SV) • Rozvoj podnikatelského prostředí (vyčleněno 26,3 mil. €, tj. 4,0 % z ROP SV) • Technická pomoc (vyčleněno 19,7 mil. €, tj. 3,0 % z ROP SV) •

Těchto 5 prioritních os rozděluje operační program na logické celky, které jsou dále konkretizovány prostřednictvím oblastí podpory, jež vymezují typy projektů, které mohou být v rámci určité prioritní osy podpořeny (ROP Severovýchod, 2007). Disparity v regionu V ROP SV z roku 2007 bylo uvedeno několik regionálních disparit regionu soudržnosti NUTS 2 Severovýchod. Celý region byl vyčleněn na správní obvody obcí s rozšířenou působností, které lépe odrážejí rozdíly v ekonomické úrovni, než bývalé okresy. Bylo vybráno několik ekonomických a geografických ukazatelů a k nim přiřazena váha dle důležitosti sledovaného jevu a jeho vlivu na rozvoj oblasti. Mezi vybrané ukazatele patřily: hustota zalidnění, přírůstek obyvatel v období mezi posledními dvěma sčítáními lidu, obsazené pracovní příležitosti na 1 000 ekonomicky aktivních obyvatel obvodu, registrovaná míra nezaměstnanosti k 31. prosinci 2004, podíl obyvatel s VŠ vzděláním z celkové populace starší 15 let a počet fyzických osob – podnikatelů na 1 000 obyvatel správního obvodu. Dle odchylek od průměru regionu pak byly jednotlivé ORP označeny za: velmi problémové, problémové, podprůměrné, průměrné, nadprůměrné a prosperující. Mezi „velmi problémové“ a „problémové“ regiony patří dle ROP SV

20

regiony s řídkým osídlením, vysokou mírou nezaměstnanosti, malým množstvím volných pracovních míst, nízkou podnikatelskou aktivitou a nízkou vzdělaností, tedy například regiony Moravskotřebovsko, Frýdlantsko, Broumovsko, či Králicko. Mezi „prosperující“ regiony byl zařazen například Turnov, díky svému hustému zalidnění, dobré geografické poloze, kvalitní nabídce pracovních příležitostí, vyšší vzdělanosti obyvatelstva a nižší nezaměstnaností (ROP Severovýchod, 2007). Snižování regionálních disparit bude podle ROP SV dlouhodobým procesem, závislým zejména na zlepšení infrastruktury, podpoře vyšších stupňů vzdělávání, podpoře podnikání a rozvoji cestovního ruchu.

3.5.3 Region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod Region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod je se svou rozlohou 13 991 km2 plošně druhým největším regionem soudržnosti NUTS 2 v České republice. Tento region sousedí s dalšími regiony soudržnosti, a to s NUTS 2 Střední Morava, Severovýchod, Střední Čechy a Jihozápad. Region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod vznikl spojením dvou územních jednotek NUTS 3, kraje Jihomoravského a kraje Vysočina. Z hlediska dopravy patří region soudržnosti Jihovýchod k nejvýznamnějším v České republice. Tvoří velmi důležitou křižovatku dvou středoevropských dopravních směrů: z Polska směrem na Rakousko a Itálii a z Německa na Balkán (ROP Jihovýchod, 2007). Region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod se může pyšnit největším počtem obyvatel ze všech regionů soudržnosti v České republice, ale zároveň je z ekonomického hlediska, také díky soustavnému růstu HDP, druhým nejvýznamnějším regionem soudržnosti v ČR. HDP na obyvatele zde dosahuje celých 91,6 % průměru ČR. Z tohoto ukazatele můžeme za poslední léta vypozorovat konvergenční tendenci blížící se průměru Evropské unie. Dle odhadů má tato tendence pokračovat i v příštích letech. V obou krajích regionu soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod patří k nejvíce dynamickým odvětvím průmyslová výroba, zejména energetika, strojírenství, elektroinženýrství a strojní inženýrství. Tento region se vyznačuje také velkým potenciálem v oblasti rozvoje inovací a inovačního podnikání. Co se týče vědeckých

21

zařízení a vzdělávacích institucí, je region Jihovýchod (se svými 13-ti vysokoškolskými zařízeními) druhým nejvýznamnějším vysokoškolským a vědeckým centrem v České republice. Z hlediska

nezaměstnanosti

se

region

soudržnosti

Jihovýchod

blíží

k celorepublikovému průměru. V ČR jsou však z 8 regionů NUTS 2 pouze tři regiony s vyšší nezaměstnaností, a to Střední Morava, Severozápad a zejména Moravskoslezsko. Dle zprávy o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji je hlavním důvodem vyšší nezaměstnanosti v regionu nesoulad kvalifikace uchazečů o práci s požadavky trhu práce. ROP Jihovýchod Pro období 2007 - 2013 byl pro region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod sestaven regionální operační program spadající do cíle Konvergence, ROP Jihovýchod. Pro toto období je pro něj vyčleněno celkem 704,45 milionů Euro, což odpovídá přibližně 2,64 procent veškerých prostředků pro Českou republiku, určených z fondů Evropské unie. České veřejné zdroje by pak tuto částku měly navýšit o dalších 124,31 milionů Eur. ROP JV obsahuje celkem 4 prioritní osy: • Dostupnost dopravy (vyčleněno 345,2 mil. €, tj. 49,0 % ROP JV) • Rozvoj udržitelného cestovního ruchu (vyčleněno 133,8 mil. €, tj. 19,0 % ROP JV) • Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel (vyčleněno 201,5 mil. €, tj. 28,6 % ROP JV) • Technická pomoc (vyčleněno 23,9 mil. €, tj. 3,4 % ROP JV) •

Tyto prioritní osy se dále rozdělují na logické celky a oblasti podpory, vymezující typy projektů, které mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny (ROP Jihovýchod, 2007).

22

Disparity v regionu Co se týče regionálních disparit, je region NUTS 2 Jihovýchod značně problémový. Je totiž charakteristický zejména velkým počtem malých obcí, z celkového počtu 1 376 samosprávných obcí je totiž celých 92 % z těchto obcí pouze do dvou tisíc obyvatel a pouze ve dvou obcích v regionu žije více než 50 tisíc obyvatel (Horáková, 2010). Na území regionu Jihovýchod byly vymezeny dvě rozvojové oblasti, Brno a Jihlava. Tyto dvě urbanizační centra mají diverzifikovanou strukturu ekonomiky a vytvářejí tak tzv. dva póly rozvoje. V těchto dvou centrech žije více než dvě třetiny obyvatelstva regionu soudržnosti Jihovýchod (ROP Jihovýchod, 2007). Technický stav a kapacita infrastruktury pro rozvoj vzdělávání v regionu soudržnosti Jihovýchod je ve větších městech a regionálních centrech na větší úrovni, než v sídlech nižšího řádu. Další z disparit v tomto kraji pak souvisí se sítí zdravotnických zařízení. Ve větších městech se nachází drtivá většina zdravotnických zařízení, velké rozdíly jsou pak také v úrovni těchto zařízení. Srovnáme-li například fakultní nemocnici v Brně, která má výraznou nadregionální i celorepublikovou významnost,

s

některými

regionálními

zdravotnickými

zařízeními

s velmi

nevyhovujícím technickým stavem, můžeme pak mluvit o další z disparit v tomto regionu. Další problémy bychom mohli nalézt v oblasti kulturních a sportovních zařízení. Vzhledem k vysokému počtu a větší koncentraci obyvatel v regionu je počet těchto zařízení nedostačující a ve špatném technickém stavu. Dalším problémem je pak dostupnost těchto zařízení ze vzdálenějších periferních území. Poslední z disparit, o které bych se ráda zmínila a kterou uvádí také ROP JV, je zanedbaný stav fyzického prostředí a veřejných prostor uvnitř urbanizovaných území (ROP Jihovýchod, 2007).

3.5.4 Region soudržnosti NUTS 2 Jihozápad Region soudržnosti NUTS 2 Jihozápad vznikl spojením dvou krajů na úrovni NUTS 3, a to krajem Jihočeským a Plzeňským. Tento region sousedí na jihu s Rakouskem a na

23

západě s Německem. V ČR pak sousedí s regiony NUTS 2 Severozápad, Střední Čechy a Jihovýchod. Region soudržnosti se dále může pochlubit prvenstvím mezi ostatními regiony NUTS 2 v České republice, se svou rozlohou 17 618 km2 je totiž největším regionem soudržnosti v ČR. Z ekonomického hlediska je region soudržnosti Jihozápad v rámci České republiky nadprůměrný, dosahuje 71,20 % průměru EU. ROP Jihozápad Pro regionální operační program NUTS 2 Jihozápad, platný pro období 2007 - 2013 v cíli Konvergence, bylo vyčleněno celkem 619,65 mil. Euro, což je cca 2,31% veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. České veřejné zdroje mají navýšit tuto částku dále o 109,35 milionů Euro. ROP JZ obsahuje celkem 4 prioritní osy: • Dostupnost center (vyčleněno 275,7 mil. €, tj. 44,5 % ROP JZ) • Stabilizace a rozvoj měst a obcí (vyčleněno 201,4 mil. €, tj. 32,5 % ROP JZ) • Rozvoj cestovního ruchu (vyčleněno 123,9 mil. €, tj. 20,0 % ROP JZ) • Technická pomoc (vyčleněno 18,6 mil. €, tj. 3,0 % ROP JZ) •

Tyto čtyři prioritní osy rozdělují operační program na logické celky, ty se dále konkretizují prostřednictvím oblastí podpory, vymezujícími typy projektů, jež mohou být podpořeny v rámci příslušné prioritní osy (ROP Jihozápad, 2007). Disparity v regionu Jednou z regionálních disparit uvedených v ROP JZ je nevyhovující technická infrastruktura, omezená dopravní dostupnost, dostupnost veřejných služeb a pracovních příležitostí, což napomáhá k vysídlování rozsáhlých periferních oblastí venkova, avšak také stárnutí regionu obyvatelstva regionu. Mezi další disparity také patří například velmi nízký počet obyvatel v severní části Jihočeského kraje a sousední jihovýchodní části kraje Plzeňského, jak můžeme vidět v následující tabulce.

24

Za další disparitu můžeme označit využití zemědělských objektů a areálů opuštěných vlivem transformace (brownfields). Značně problémové je v regionu také pomalé tempo řešení pozemkových úprav a majetkových vztahů, což je překážkou rozvoje venkovských oblastí. Další disparitou je velké množství nevyhovujících komunikací, jejich stavebně-technický stav (ROP Jihozápad, 2007).

3.5.5 Region soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy Střední Čechy jsou nejen regionem soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy, ale také samotným krajem. V tomto regionu se nachází 1 146 obcí, 26 spádových obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a 10 okresů. Rozloha regionu činí 11 015 km2, což představuje úctyhodných 14 % celkového území České republiky. Socioekonomickým jádrem regionu je dle ROP SČ hlavní město ČR Praha, ta však není součástí tohoto regionu NUTS 2, jelikož je samostatnou jednotkou NUTS 2 Praha. Úzká vazba s Prahou je pro region soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy velmi výhodnou, zejména kvůli husté dopravní síti, zdrojem pracovních sil, ale také možností zásobovat Prahu potravinami, doplňovat její průmysl, nebo jí nabízet svůj rekreační potenciál. V regionu soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy převažuje zejména zemědělská a průmyslová výroba. V roce 2010 byla zaznamenána míra nezaměstnanosti v regionu 6,9 %, míra nezaměstnanosti je tedy dlouhodobě nižší než průměr ČR. HDP PKS v tomto regionu soudržnosti dosahuje cca 65,8 % průměru HDP EU25 v paritě kupní síly (ROP Střední Čechy, 2007). ROP Střední Čechy Pro období 2007 – 2013 mezi regionální operační programy v cíli Konvergence spadá region soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy do ROP SČ. V tomto období je pro něj vyčleněno celkem 559,08 milionů Euro, což je cca 2,09 % veškerých prostředků určených z fondů Evropské unie pro ČR. Z českých veřejných zdrojů by mělo být toto financování navýšeno ještě o dalších 98,66 milionů Euro.

25

ROP SČ obsahuje cekem 4 prioritní osy: • Doprava (vyčleněno 232,6 mil. €, tj. 41,6 % ROP SČ) • Cestovní ruch (vyčleněno 100,6 mil. €, tj. 18,0 % ROP SČ) • Integrovaný rozvoj území (vyčleněno 206,9 mil. €, tj. 37,0 % ROP SČ) • Technická pomoc (vyčleněno 19,0 mil. €, tj. 3,4 % ROP SČ) •

Tyto čtyři operační osy rozdělují operační program na logické celky, ty se dále konkretizují prostřednictvím oblastí podpory, jež vymezují typy projektů, které mohou být podpořeny v rámci určité prioritní osy (ROP Střední Čechy, 2007). Disparity v regionu Dle ROP SČ se regionální disparity v regionu soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy vyskytují ve dvou různých dimenzích Suburbánní zóna kolem Prahy a okrajové území (velmi výrazná a unikátní) o příznivější struktura obyvatel; kladné migrační saldo; rostoucí poptávka po službách v oblasti vzdělávání, volnočasových aktivit a sociálních služeb; vyšší koncentrace vědecko-výzkumných organizací; dominance terciérního sektoru v suburbánní oblasti; výroba koncentrovaná spíše v okrajových územích; nižší míra nezaměstnanosti a dalších tržních ukazatelů v suburbánní zóně; koncentrace cestovního ruchu zejména v okrajové zóně; větší zatíženost dopravní infrastruktury v suburbánní zóně, ale také díky systému PID velmi dobrá dostupnost veřejné dopravy; nedostatky veřejné dopravy v okrajovém území Polarita město - venkov (méně výrazná) o nepřítomnost významnějšího regionálního centra; lišící-se struktura obyvatel ve městech a na venkově, týkající se vzdělanosti (ve městech vyšší); kultura, zdravotnictví, volnočasové aktivity a vzdělávání koncentrované zejména ve městech; sociální služby koncentrovány

26

zejména v menších obcích; odlišná ekonomická struktura města a venkova; odlišný potenciál cestovního ruchu ve městech a na venkově (ROP Střední Čechy, 2007).

3.5.6 Region soudržnosti NUTS 2 Střední Morava Region soudržnosti NUTS 2 Střední Morava vznikl spojením dvou krajů: Olomouckého a Zlínského. Jeho zahraničními sousedy jsou Polsko a Slovensko a uvnitř ČR sousedí s regiony soudržnosti Moravskoslezko, Jihovýchod a Severovýchod. Z hlediska ekonomické vyspělosti je NUTS 2 Střední Morava v rámci ČR a EU25 podprůměrně rozvinutým regionem. Avšak porovnáme-li jej s průměrem členských zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 či 2007, můžeme konstatovat, že je ekonomická vyspělost tohoto regionu soudržnosti nadprůměrná. Nezaměstnanost v regionu je srovnatelná s průměrem ČR, či EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly činí v tomto regionu 58,2 % průměru EU-25. V oblasti cestovního ruchu a služeb má region velký a stále rostoucí potenciál. Vzdělanostní struktura obyvatelstva, spojena zejména nižším množstvím vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, je však neuspokojivá (ROP Střední Morava, 2007). ROP Střední Morava V období 2007 - 2013 je pro NUTS 2 Střední Morava aktuálně platní regionální operační program, spadající do cíle Konvergence ROP SM. Pro tento ROP bylo z veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku vyčleněno přibližně 2,46 %, což činí přibližně 657,39 milionů Eur. ROP SM obsahuje celkem 4 prioritní osy: • Doprava (vyčleněno 255,1 mil. €, tj. 38,8 % ROP SM) • Integrovaný rozvoj a obnova regionu (vyčleněno 259 mil. €, tj. 39,4 % ROP SM) • Cestovní ruch (vyčleněno 121,6 mil. €, tj. 18,5 % ROP SM) • Technická pomoc (vyčleněno 21,7 mil. €, tj. 3,3 % ROP SM) •

27

Tyto 4 prioritní osy ROP SM se dále rozdělují OP na logické celky, jež jsou poté konkretizovány tzv. oblastmi podpory, vymezujícími typy projektů, které mohou být z určité prioritní osy podpořeny (ROP Střední Morava, 2007). Disparity v regionu: Mezi problémové regionální disparity bychom v tomto regionu mohli zařadit vysokou úroveň strukturální nezaměstnanosti, vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných, související s neuspokojivou vzdělanostní strukturou obyvatelstva a nízkým podílem vysokoškolsky vzdělaných osob. Relativně vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru a naopak nízký podíl v terciárním sektoru, ale také nerovnoměrné rozložení průměrné mzdy u srovnatelných profesí a činností v rámci regionu. V regionu také značně chybí velcí zaměstnavatelé v produktivních sektorech (podniky nad 5 000 zaměstnanců). Další významná disparita se týká cestovního ruchu, jehož ukazatele jsou bohužel stále klesající, jde tedy o nenaplněný potenciál cestovního ruchu, způsobený neprovázaností služeb, špatným marketingem, nízkou kvalitou infrastruktury). Z hlediska demografie a obyvatelstva pak skutečnost, že velkou část regionu tvoří hranice s ekonomicky slabšími oblastmi Slovenska a Polska. Dalšími disparitami z hlediska demografie jsou zejména relativně mírný pokles celkového počtu obyvatel a nízká hodnota migračního salda. V regionu NUTS 2 Střední Morava se nachází také disparity v infrastruktuře. Obyvatelstvo se zde potýká s omezeným napojením okrajových částí regionu na dopravní systém, ale také se zaostalou dopravní infrastrukturou a častým výskytem kolizních míst. Cyklistická infrastruktura, která by výrazně posílila cestovní ruch, je v regionu bohužel také nedostatečná (ROP Střední Morava, 2007).

3.5.7 Region soudržnosti NUTS 2 Moravskoslezsko Region soudržnosti Moravskoslezsko je zároveň statistickou jednotkou NUTS 2, ale také NUTS 3, jelikož je nejen regionem soudržnosti, ale také krajem. Region sousedí na severu a východě republiky s Polskem a na jihovýchodě se Slovenskem. Jediným sousedícím regionem soudržnosti je NUTS 2 Střední Morava. Svou rozlohou 5 555 km2 zabírá tento region cca 7 % území České republiky.

28

Z ekonomického hlediska v regionu soudržnosti NUTS 2 Střední Morava silně dominuje průmysl. I přes nepříznivý vývoj ekonomiky v posledních letech, zůstává tento region jedním nejvýznamnějších regionů v České republice z hlediska hospodářství, a to zejména díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi. Díky současnému útlumu tohoto průmyslu se však v regionu značně zvyšuje nezaměstnanost. Dynamika růstu HDP v Moravskoslezském kraji je nejvyšší ze všech krajů v ČR, avšak co se týče HDP na obyvatele, patří region soudržnosti Moravskoslezsko s 82,1 % průměru ČR k podprůměru České republiky (ROP Moravskoslezsko, 2007). ROP Moravskoslezsko Na období 2007 - 2013 je pro tento region soudržnosti aktuálně platný regionální operační program v cíli Konvergence ROP MS. Pro tento OP je vyčleněno celkem 716,09 milionů Eur. Což činí z veškerých prostředků určených z fondů EU pro ČR přibližně 2,68 %. Dalších 126,37 milionů Eur by mělo toto financování navýšit z českých veřejných zdrojů. ROP MS obsahuje celkem 5 prioritních os: • Regionální infrastruktura a dostupnost (vyčleněno mil. €, tj. % ROP MS) • Podpora prosperity regionu (vyčleněno 182,2 mil. €, tj. 25,45 % ROP MS) • Rozvoj měst (vyčleněno 170,1 mil. €, tj. 23,75 % ROP MS) • Rozvoj venkova (vyčleněno 50,1 mil. €, tj. 7 % ROP MS) • Technická pomoc (vyčleněno 24,3 mil. €, tj. 3,4 % ROP MS) •

Prioritní osy jsou dále rozděleny na logické celky a oblasti podpory, vymezující typy projektů, které mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny (ROP Moravskoslezsko, 2007).

29

Disparity v regionu V ROP Moravskoslezsko se uvádí několik regionálních disparit, z hlediska školství například podprůměrný podíl vzdělanosti obyvatel. Další disparitou jsou větší rozdíly v nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy v regionu. Z hlediska územního rozložení průmyslu připadá nejvyšší počet zaměstnanců v kraji na podniky sídlící v Ostravě. Díky málo rozvinuté podnikavosti má Moravskoslezsko na 1 000 obyvatel druhý nejmenší počet podnikatelských subjektů. Do města Ostrava také plyne nejvíce nových zahraničních investic, na rozdíl od západních částí kraje, kam plyne velmi málo zahraničních investic. Díky špatné propojenosti venkovských částí regionu na větší centra osídlení, ale také propojení přes hranice do Polska a na Slovensko je způsobeno další prohlubování regionálních disparit v ekonomické a sociální oblasti. Důsledkem tohoto problému by mohlo hrozit snížení mobility a dokonce vylidňování těchto oblastí (ROP Moravskoslezsko, 2007).

3.6

Práce zabývající se konvergencí na regionální a národní

úrovni Konvergence se stala v poslední době častěji zkoumaným jevem. Konvergencí se ve svých pracích zabývají nejen profesoři univerzit ve svých odborných publikacích, ale také studenti v jejich závěrečných pracích. Přímo na Mendelově univerzitě se v poslední době konvergencí společně zabývali například Prof. Ing. Jaroslav Dufek, DrSc. a Prof. Ing. Bohumil Minařík, CSc. ve své monografii „Analýza indikátorů pro hodnocení cílu realizace strategie regionálního rozvoje v České republice.“ Jedním z indikátorů byla zvolena právě konvergence, kde je sledována konvergence zaměstnanosti jednotlivých krajů ČR. Z výsledků výpočtů konvergence vyplývá, že žádný ze zkoumaných regionů nevykazuje nijak zvlášť vyčnívající postavení a výsledek poukazuje na konvergenci v obou provedených výpočtech (sigma konvergence i beta konvergence). Dále je v této práci zkoumána konvergence podílu zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybolovu, kde naopak Hlavní město Praha vytvořil výraznou disparitu a byl z této analýzy

30

vyřazen. Výsledek této analýzy pak poukázal na statisticky nevýznamnou (s nízkým koeficientem determinace) tendenci ke konvergenci (B. Minařík, J. Dufek, 2009). Další osobou, zkoumající konvergenci ve své závěrečné práci na Mendelově univerzitě byla Bc. Jana Opletalová, jež zkoumala konvergenci ve Visegrádských státech dle indikátoru HDP na osobu v PPS. Závěrečná práce nese název „Regional convergence of V4 countries“ a z jejich výsledků je možné pozorovat, že v Polsku, Slovensku a Maďarsku byla zjištěna divergence a v České republice naopak konvergence (Opletalová, 2011). Ve své práci „Posouzení procesu konvergence ČR a vybraných kandidátských zemí k eurozóně na základě alternativních konvergenčních kritérií“ posuzuje Ing. Marika Neuhybelová nejprve srovnání plnění či neplnění nominálních Maastrichtských kritérií, načež je učiněn závěr, že ani jedna z kandidátských zemí neplní všechna konvergenční kritéria, a není tedy připravena na vstup do eurozóny. Poté, při provedení analýzy jistých alternativních kritérií konvergence a následně komparací jejich plnění jednotlivými státy bylo zjištěno, že v plnění těchto kritérií naopak sledované státy dosahují žádoucích požadavků (Neuhybelová, 2010).

Adam Kielar, autor další ze zajímavých prací zabývajících se konvergencí, zkoumal konvergenci ve své práci „Hodnocení reálné konvergence Španělska v letech 1986-2006. Výsledky této práce poukazují na skutečnost, že od vstupu Španělska do EU došlo v této zemi k určitému stupni konvergence, jež však byla bohužel postavena na velmi slabých základech (Kielar, 2010).

31

4. Metodika práce a materiál Analýza konvergence regionů NTUS 2 se v této práci zabývá výpočty sigma konvergence a beta konvergence, a to na základě celkem čtyř ukazatelů (z hlediska ekonomického, hlediska trhu práce, situace v českém školství a zdravotnictví). Vybranými ukazateli jsou: • HDP na osobu v PPS • Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15 – 64 let • Počet studentů v terciárním stupni vzdělávání ve věku 20 – 24 let • Počet lékařů v nemocnicích jednotlivých regionů NUTS 2 v ČR Analýza bude provedena ve všech těchto ukazatelích v letech 2001 - 2008. Data tedy budou systematicky zahrnovat dvě důležitá období, a to období před vstupem České republiky do Evropské unie a následné období po vstupu do Evropské unie. Z vybraných let tedy můžeme pozorovat, kdy skutečně nastaly změny způsobené zaváděním konvergenčních kritérií, tedy ne přesně v roce 2004 kdy Česká republika oficiálně vstoupila do Evropské unie, avšak již dříve z důvodů příprav vstupu do Evropské unie. Díky zahrnutí roku 2002 budeme moci pozorovat období zmiňovaných největších změn a zvratů týkajících se konvergence regionů. Data ukazatelů HDP na osobu v PPS, procenta zaměstnanosti a počtu studentů v terciárním stupni vzdělávání v regionech soudržnosti NUTS 2 v České republice, byla získána z databáze EUROSTAT -

Evropského statistického úřadu. Tato data jsou

rozmístěna v tabulkách číslo 4., 7., a 10. a na jejich základě budou provedeny analýzy sigma konvergence a beta konvergence, dále pak jejich výsledky a následné grafické znázornění těchto výsledků. Co se týče tabulky 14, zde byla použita data z ÚZIS, jelikož EUROSTAT poskytoval požadovaná data pouze od roku 2004, data tedy musela být doplněna ze zdrojů ÚZIS (Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR).

32

Pro zdůvodnění nezahrnutí regionu soudržnosti NUTS 2 Praha, je v základních tabulkách s daty tento region ponechán, avšak pouze pro znázornění rozdílů mezi tímto regionem a ostatními regiony, v samotných výpočtech s ním již není počítáno. Region soudržnosti NUTS 2 Praha není do výpočtů zahrnut, jelikož představuje výraznou disparitu. Kdyby byl tedy region soudržnosti NUTS 2 Praha začleněn do analýzy, mohl by tuto analýzu silně znehodnotit, výsledky by byly zcela zmatečné.

33

4.1 Sigma konvergence O sigma konvergenci můžeme hovořit právě tehdy, když se v čase systematicky snižuje variabilita sledovaného ukazatele, měřená směrodatnou odchylkou (σt). Tuto odchylku vypočítáme z logaritmů hodnot, tedy:

Kde:

Získané hodnoty σt se poté shromáždí do tabulky a vynesou do spojnicového grafu. Před začátkem výpočtu sigma konvergence je potřeba si ověřit, zda nejsou některé hodnoty příliš odlehlé (ve většině případů to bývá region soudržnosti NUTS 2 Praha). Zahrnutí těchto hodnot by totiž výrazně zkreslilo výsledky analýzy. Pokud budou hodnoty: o blízko průměru, bude směrodatná odchylka nízká (blízko nule) o daleko od průměru, směrodatná odchylka vysoká (více než nula) o stejné, bude směrodatná odchylka rovná nule.

V tabulkovém vyjádření výsledků směrodatná odchylka vykazuje průběh v čase pomocí klesající lomené čáry (B. Minařík, J. Dufek, 2009).

34

4.2 Beta konvergence Beta konvergence je dalším možným způsobem jak analyzovat konvergenci. Tato hypotéza o konvergenci tvrdí, že se regiony v daném časovém intervalu ve své úrovni sbližují, pokud nižší počáteční hodnota y0 na j-tém regionu, kde j = 1, 2, …, m, souvisí s vyšší hodnotou průměrného koeficientu růstu kj na tomto regionu a naopak. Toto měření pak rovněž předpokládá logaritmickou transformaci obou proměnných, tj.: logy0, log k. Poté se log y0 vynese na vodorovnou osu a log k na svislou osu. Následně pak můžeme jejich vztah vyjádřit přímkou:

V grafickém vyjádření pak směrnice přímky vypovídá: o svou hodnotou o rychlosti procesu o znaménkem o typu procesu o zápornou hodnotou (c1 < 0) o převažující tendenci ke konvergenci regionů o kladnou hodnotou (c1 > 0) o tendenci divergence regionů o nulovou hodnotou c1 = 0 o stabilitě vzdáleností mezi regiony

Je-li v grafu region, ležící zcela mimo hlavní tendenci a průběh proložené přímky závisí na jeho pozici, jedná se o disparitu. Koeficient determinace pak hodnotí statistickou významnost konvergence - udává, jaká část variability průměrných koeficientů růstu v regionech je objasněna jejich různou výchozí úrovní (B. Minařík, J. Dufek, 2009).

35

5. Vlastní práce 5.1 HDP na obyvatele v PPS Data získaná z databáze EUROSTATu, na jejichž základě budou provedeny analýzy sigma konvergence a beta konvergence, dále jejich výsledky a následné grafické znázornění těchto výsledků. Tab. 4: Data HDP na obyvatele v PPS v letech 2001- 2008 HDP na obyvatele v PPS v letech 2001 - 2008 NUTS 2

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Praha

28700 30200 31900 33400 35600 38300 42800 43200

Střední Čechy

12900 13700 14400 15400 15700 17200 18700 18600

Jihozápad

12800 13100 13900 15100 15700 16700 17700 17100

Severozápad

11000 11500 12400 13200 13600 14300 15400 15600

Severovýchod

12300 12600 13000 13800 14500 15200 16400 16200

Jihovýchod

12700 13000 13800 14600 15200 16300 17900 18400

Střední Morava

11200 11500 12100 12900 13300 14100 15500 16100

Moravskoslezsko 10800 11100 11800 13300 14400 15200 16800 17400 Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování

Následující Tab. 5 nám zobrazuje přirozené logaritmy hodnot HDP na obyvatele v PPS, vypočtené z dat Tab. 4. V posledním řádku Tab. 5 je vypočítána směrodatná odchylka, jež byla získána z logaritmů hodnot, tedy:

36

Sigma konvergence Výpočet a grafické znázornění sigma konvergence pro období 2001 – 2008, na základě dat z předešlé tabulky (č. 4).

Tab. 5: Sigma konvergence HDP na obyvatele v PPS v letech 2001 – 2008 NUTS 2

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Střední Čechy

9,4649826

9,5251511

9,5749835

9,6421228

9,6614160

9,7526647

9,8362788

9,8309169

Jihozápad

9,4572004

9,4803675

9,5396441

9,6224500

9,6614160

9,7231640

9,7813199

9,7468337

Severozápad

9,3056506

9,3501023

9,4254518

9,4879721

9,5178251

9,5680148

9,6421228

9,6550262

Severovýchod

9,4173545

9,4414521

9,4727046

9,5324239

9,5819039

9,6290507

9,7050366

9,6927665

Jihovýchod

9,4493573

9,4727046

9,5324239

9,5887768

9,6290507

9,6989204

9,7925560

9,8201059

Střední Morava

9,3236691

9,3501023

9,4009607

9,4649826

9,4955193

9,5539301

9,6485953

9,6865746

Moravskoslezsko 9,2873014

9,3147004

9,3758548

9,4955193

9,5749835

9,6290507

9,7291342

9,7642255

0,0804095

0,0766417

0,0701858

0,0660094

0,0764980

0,0738530

0,0678031

σt

0,0778736

Zdroj: vlastní výpočet

Graf 1: Sigma konvergence HDP na obyvatele v PPS v letech 2001 - 2008

Zdroj: vlastní výpočet Ve sledovaném období (2000 - 2008) můžeme dle Grafu č. 1 pozorovat KONVERGENCI

mezi

regiony,

a

to

zejména

díky

úspěšně

probíhajícím

konvergenčním procesům České republiky v souvislosti se vstupem ČR do EU. Z grafu však můžeme pozorovat výrazné pozitivní změny především v letech 2005 a 2006, jež byly pro českou ekonomiku velmi důležité. Kdybychom zkoumali sigma konvergenci z dřívějších let (před rokem 2001), výsledky analýzy by naopak poukazovali na divergenci. Celkově by se tedy dalo říci, že přípravy a samotný vstup ČR do Evropské unie velmi příznivě ovlivnily konvergenci mezi regiony NUTS 2 v ukazateli HDP na osobu v PPS. Snaha o co největší sbližování regionů byla tedy úspěšná.

38

Beta konvergence Následující Tab. 6 nám zobrazuje hodnoty přirozených logaritmů HDP na obyvatele v PPS v prvním roce pozorování a průměrný koeficient růstu za celkové období v jednotlivých regionech. Tab. 6: Beta konvergence HDP na obyvatele v PPS v letech 2001 - 2008 NUTS 2

Beta konvergence

Průměrný koeficient růstu

Střední Čechy

9,464982590

0,030494522

Jihozápad

9,457200450

0,024136108

Severozápad

9,305650552

0,029114637

Severovýchod

9,417354541

0,022950998

Jihovýchod

9,449357272

0,030895723

Střední Morava

9,323669057

0,030242124

Moravskoslezsko

9,287301413

0,039743673

Zdroj: vlastní výpočet Graf 2: Beta konvergence HDP na obyvatele v PPS


39

Regresivní přímka klesá a c1 je vyšší než 0, což znamená, že ve sledovaném období se projevila KONVERGENCE regionů soudržnosti NUTS 2. V grafu můžeme pozorovat, že nejchudší region Moravskoslezsko má nejvyššíkoeficient růstu, roste tedy nejrychleji ze všech regionů. Nejpomaleji ze všech regionů naopak rostou regiony Jihozápad a Severovýchod. Statistickou významnost mezi regiony znázorňuje koeficient determinace, který v tomto případě činí 0,32. Vztah mezi regiony je tedy statisticky významý.

40

5.2 Konvergence míry zaměstnanosti ve věkové skupině 15 - 64 let Data byla získána z databáze EUROSTATu. Na základě těchto dat byla provedena analýza sigma konvergence a beta konvergence. Tab. 7: Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15 - 64 let, v letech 2001 - 2008 (v %) Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15 - 64 let, v letech 2001 - 2008 (v %) NUTS 2

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Praha

71,7

71,7

71,1

70,3

71,3

71,6

71,6

71,5

Střední Čechy

66,7

68,5

67,8

67

67

67,7

68,2

68,9

Jihozápad

68

67,9

66,9

6.3

67,8

67,5

68,4

68,9

Severozápad

63

62,3

61,5

61,5

61,5

61,8

62

62,8

Severovýchod

66,1

66,9

65,7

65

65,7

65,8

66

66

Jihovýchod

64,6

64,6

64,2

63,8

64,1

64,3

65,9

65,9

Střední Morava

62,4

63,1

63,3

61,8

62,1

64,3

65,4

65,5

Moravskoslezsko 58,3 59,1 Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování

57,5

57,7

59,3

59,5

61,4

63,2

Následující Tab. 8 nám zobrazuje přirozené logaritmy hodnot míry zaměstnanosti vypočtené z dat Tab. 7. V posledním řádku Tab. 8 je vypočítána směrodatná odchylka, jež byla získána z logaritmů hodnot, tedy:

41

Sigma konvergence Výpočet a grafické znázornění sigma konvergence pro období 2001 – 2008, na základě dat z předešlé tabulky (č. 7). Tab. 8: Sigma konvergence míry zaměstnanosti ve věkové skupině 15 - 64 let, v letech 2001 - 2008 (v %) NUTS 2

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Střední Čechy

4,2002050

4,2268337

4,2165622

4,2046926

4,2046926

4,2150862

4,2224446

4,2326562

Jihozápad

4,2195077

4,2180360

4,2031990

4,1987046

4,2165622

4,2121276

4,2253728

4,2326562

Severozápad

4,1431347

4,1319614

4,1190372

4,1190372

4,1190372

4,1239034

4,1271344

4,1399551

Severovýchod

4,1911687

4,2031990

4,1850989

4,1743873

4,1850989

4,1866198

4,1896547

4,1896547

Jihovýchod

4,1682144

4,1682144

4,1620032

4,1557532

4,1604444

4,1635596

4,1881384

4,1881384

Střední Morava

4,1335653

4,1447208

4,1478853

4,1239034

4,1287460

4,1635596

4,1805223

4,1820501


4,0792309

4,0517849

4,0552572

4,0826093

4,0859763

4,1174098

4,1463043

0,0531078

0,0563697

0,0525350

0,0489841

0,0467839

0,0422687

0,0366750

σt

0,0517856


Graf 3: Sigma konvergence míry zaměstnanosti ve věkové skupině 15 - 64 let, v letech 2001 - 2008 (v %)

Zdroj: vlastní výpočet Ve sledovaném období (2001 - 2008) byla z výsledků a následného Grafu č. 3 vypozorována KONVERGENCE regionů z hlediska zaměstnanosti. Tato skutečnost tedy dokládá, že zde byla prokázána tendence sbližování regionů, stejně jako u předešlého pozorování HDP v PPS. Tuto konvergenci potvrdil také následující výpočet, tedy aplikace principu beta konvergence (Tab. 9, Graf. 4). Celkově tedy můžeme říci, že snaha o konvergenci z důvodů příprav a samotného vstupu České republiky do Evropské unie byly v tomto případě také úspěšné a vedly tedy k pozitivním změnám z hlediska konvergence mezi regiony NUTS 2 v ukazateli % zaměstnanosti v regionech.

43

Beta konvergence Následující Tab. 9 nám zobrazuje hodnoty přirozených logaritmů míry zaměstnanosti v dané věkové skupině v prvním roce pozorování a průměrný koeficient růstu za celkové období v jednotlivých regionech. Tab. 9: Beta konvergence míry zaměstnanosti ve věkové skupině 15 - 64 let, v letech 2001 - 2008 (v %) NUTS 2

Beta konvergence


Střední Čechy

4,200204953

0,002704269

Jihozápad

4,219507705

0,001095706

Severozápad

4,143134726

-0,000264971

Severovýchod

4,191168747

-0,000126167

Jihovýchod

4,168214411

0,001660336

Střední Morava

4,133565275

0,004040406

Moravskoslezsko Zdroj: vlastní výpočet

4,065602093

0,006725184

Graf 4: Beta konvergence míry zaměstnanosti ve věkové skupině 15 - 64 let, v letech 2001 - 2008 (v %)


44

Z předchozího Grafu 4 můžeme pozorovat klesající regresivní přímku a fakt, že c1 je v tomto případě vyšší než 0, výsledkem této analýzy beta konvergence je tedy KONVERGENCI, docházelo tedy ke snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony. Snaha o sbližování regionů byla v tomto případě taktéž úspěšná. Region s nejnižším procentem zaměstnanosti (Moravskoslezsko), vykázal v tomto případě rovněž nejvyšší tempo růstu ze všech zkoumaných regionů. Nejnižší tempo růstu byl naopak zaznamenán v regionu Severozápad, jehož procento zaměstnanosti je také velmi nízké (třetí nejnižší ze zkoumaných regionů). Koeficient determinace činí 0,52 – statistická významnost mezi regiony je tedy vysoká.

45

5.3 Konvergence počtu studentů v terciárním stupni vzdělávání Analýza konvergence tohoto ukazatele z hlediska vzdělávání nám představí konvergenci studentů terciárního stupně vzdělávání, a to v % populace ve věku 20 - 24 let. Terciární vzdělávání se člení na vzdělávání vyšší odborné a vysokoškolské, přičemž vysokoškolské vzdělávání je od roku 2001 dále členěno do tří stupňů - bakalářského, magisterského a doktorského. Tab. 10: Studenti v terciárním stupni vzdělávání v letech 2001 – 2008 (v %) Počet studentů v terciárním sektoru vzdělávání v letech 2001 - 2004 (% populace ve věku 20-24 let) NUTS 2

2001

2002

2007

2008

Praha

103,4 105,6 128,3 149,6 161,8 162,7 174,7

183

Střední Čechy

2,50

5,60

Jihozápad

23,20 27,90 29,00 33,60 37,00 37,90 41,00 44,20

Severozápad

10,30 10,40 12,30 14,30 17,20 17,70 19,20 20,40

Severovýchod

18,60 19,20 22,30 26,30 27,40 27,90 30,00 32,30

Jihovýchod

36,70 41,00 47,60 55,00 60,20 61,50 67,00 72,90

Střední Morava

19,40 20,50 24,40 28,40 30,60 31,20 34,10 37,20

3,30

2003

3,50

2004

4,00

2005

4,90

2006

4,90

5,30

Moravskoslezsko 26,90 27,10 31,60 36,50 43,90 45,10 48,30 52,50 Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování

Následující Tab. 11 nám zobrazuje přirozené logaritmy hodnot počtu studentů v terciárním stupni vzdělání, vypočtené z dat Tab. 10. V posledním řádku Tab. 11 je vypočítána směrodatná odchylka, jež byla získána z logaritmů hodnot, tedy:

46

Sigma konvergence Výpočet a grafické znázornění sigma konvergence pro období 2001 – 2008, na základě dat z předešlé tabulky (č. 10). Tab. 11: Sigma konvergence v terciárním stupni vzdělávání v letech 2001 – 2008 NUTS 2

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Střední Čechy

0,9162907

1,1939225

1,2527630

1,3862944

1,5892352

1,5892352

1,6677068

1,7227666

Jihozápad

3,1441523

3,3286267

3,3672958

3,5145261

3,6109179

3,6349511

3,7135721

3,7887248

Severozápad

2,3321439

2,3418058

2,5095993

2,6602595

2,8449094

2,8735646

2,9549103

3,0155349

Severovýchod

2,9231616

2,9549103

3,1045867

3,2695689

3,3105430

3,3286267

3,4011974

3,4750672

Jihovýchod

3,6027768

3,7135721

3,8628328

4,0073332

4,0976724

4,1190372

4,2046926

4,2890886

Střední Morava

2,9652731

3,0204249

3,1945831

3,3463891

3,4210000

3,4404181

3,5292974

3,6163088


3,2995337

3,4531571

3,5973123

3,7819143

3,8088822

3,8774316

3,9608132

0,8382995

0,8580566

0,8622714

0,8251899

0,8324423

0,8327045

0,8434829

σt

0,8934131


Graf 5: Sigma konvergence v terciárním stupni vzdělávání v letech 2001 - 2008


Jak ukazuje graf č. 5, zkoumání sigma divergence pro celkové období 2001 – 2008, prokázalo KONVERGENCI, rozdíly mezi regiony se snižovaly a naopak probíhalo sbližování těchto regionů, které se celkově urdželo, i když v rozmezí tohoto období vzniklo i několik výraznějších disparit. Celkově by se tedy i v tomto případě zkoumání sigma konvergence z hlediska počtu studentů v terciárním stupni vzdělání dalo říci, že snaha o konvergenci před vstupem České republiky do Evropské unie byla i v tomto zde úspěšná a vedoucí k pozitivním změnám z hlediska konvergence mezi regiony NUTS 2 v ČR.

48

Beta konvergence Následující Tab. 12 nám zobrazuje hodnoty přirozených logaritmů v prvním roce pozorování a průměrný koeficient růstu za celkové období v jednotlivých regionech. Tab. 12: Beta konvergence terciárním stupni vzdělávání v letech 2001 – 2008 NUTS 2

Beta convergence

Average grow coefficient

Střední Čechy

0,916290732

0,067206322

Jihozápad

3,144152279

0,053714376

Severozápad

2,332143895

0,05694925

Severovýchod

2,923161581

0,045992137

Jihovýchod

3,602776755

0,057192657

Střední Morava

2,965273066

0,054252975


3,292126287

0,055723907

Graf 6: Beta konvergence terciárním stupni vzdělávání v letech 2001 – 2008


49

Grafické znázornění beta konvergence terciárního sektoru vzdělávání nám stejně jako u sigma konvergence potvrzuje KONVERGENCI regionů. Nejvyššího růstu zde dosahuje region NUTS 2 Střední Čechy (region s nejnižším % studentů v terciárním sstupni vzdělávání). Koeficient determinace zde činí 0,47, což znamená že vztah mezi těmito regiony je statisticky významný. V grafu si však můžeme všimnout výrazného rozdílu mezi regionem Střední Čechy a ostatními regiony. Tento region roste ze všech regionů nejrychleji a je svými hodnotami natolik vyčnívající, že se autorka pro bližší náhled do situace rozhodla provést ještě jednu analýzu beta konvergence, jež by tento region z výpočtu vypustila. Dále tedy bude sledováno, zda se výsledek beta konvergence v tomto případě změní, či odebrání tohoto regionu výsledek naopak změní, což je velmi pravděpodobné. Následující Tab. 13 nám zobrazuje hodnoty přirozených logaritmů počtu studentů v terciárním stupni vzdělávání v prvním roce pozorování a průměrný koeficient růstu za celkové období v jednotlivých regionech, avšak v tomto případě bez regionu soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy. Tab. 13: Beta konvergence terciárním stupni vzdělávání v letech 2001 – 2008 (bez regionu Střední Čechy) NUTS 2

Beta konvergence


Jihozápad

3,144152279

0,053714376

Severozápad

2,332143895

0,05694925

Severovýchod

2,923161581

0,045992137

Jihovýchod

3,602776755

0,057192657

Střední Morava

2,965273066

0,054252975


3,292126287

0,055723907

50

Graf 7: Beta konvergence terciárním stupni vzdělávání v letech 2001 – 2008 (bez regionu Střední Čechy)

Zdroj: vlastní výpočet Vypočtení beta konvergence terciárního sektoru vzdělávání, s vynecháním regionu NUTS 2 Střední Čechy nám ukázala, že bez regionu NUTS 2 Střední Čechy probíhá mezi regiony naopak DIVERGENCE. Nejrychlejší růst nyní pozorujeme u regionu Jihovýchod a nejnižší naopak u regionu Severovýchod. Koeficient determinace je však v tomto případě velmi nízký - činí 0,014 což znamená, že tato analýza pouze naznačuje tendenci k divergenci, výsledek je tedy statisticky nevýznamný.

51

5.4 Konvergence počtu lékařů v nemocnicích Zde byla použita data nejen z EUROSTATu, jelikož EUROSTAT poskytoval požadovaná data pouze od roku 2004, zbylé roky tedy musely být doplněny ze zdrojů ÚZIS. Na základě těchto dat byla provedena analýza sigma konvergence a beta konvergence. Tab. 14: Počet lékařů v nemocnicích v letech 2001 – 2008 Počet lékařů v nemocnicích v letech 2001 - 2008 NUTS 2

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Praha

1561,48 1608,35 1662,38 1677,32 1710,94 1711,38 1793,13 1784,13

Střední Čechy

705,55

719,63

Jihozápad

941,77

966,73 1000,99 1000,95 975,51

959,85 1093,59 1098,64

Severozápad

795,33

786,31

835,14

Severovýchod

1037,84 1108,71 1168,45 1134,65 1144,33 1135,41 1301,2 1369,84

Jihovýchod

1478,9 1513,13 1531,83 1549,71 1576,55 1571,25 1663,13 1863,14

Střední Morava

911,21

969,22

Moravskoslezsko

996,4

1070,44 1070,22 1015,41 1016,89 1006,48 1025,56 1082,6

728

717,04

844,43

848,52

942,92

923,09

723,84

838,06

951,26

714,44

823,72

842,7

871,89

844,84

962,06 1037,47 1019,58

Zdroj: Eurostat, ÚZIS, vlastní zpracování

Následující Tab. 15 nám zobrazuje přirozené logaritmy hodnot počtu lékařů v nemocnicích, vypočtené z dat Tab. 14. V posledním řádku Tab. 15 je vypočítána směrodatná

odchylka,

jež

byla

získána

52

z logaritmů

hodnot,

tedy:

Sigma konvergence Výpočet a grafické znázornění sigma konvergence pro období 2001 – 2008, na základě dat z předešlé tabulky (č. 14). Tab. 15: Počet lékařů v nemocnicích v letech 2001 – 2008 NUTS 2

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Střední Čechy

6,5589776

6,5787372

6,5903010

6,5751316

6,5845704

6,5714990

6,7138307

6,7706633

Jihozápad

6,8477611

6,8739192

6,9087448

6,9087048

6,8829604

6,8667770

6,9972211

7,0018283

Severozápad

6,6787571

6,6673511

6,7386618

6,7434937

6,7310897

6,7275994

6,7366110

6,7391473

Severovýchod

6,9448969

7,0109525

7,0634334

7,0340795

7,0425746

7,0347491

7,1710422

7,2224492

Jihovýchod

7,2990538

7,3219356

7,3342184

7,3458231

7,3629942

7,3596268

7,4164566

7,5300185

Střední Morava

6,8147734

6,8764916

6,8489814

6,8277267

6,8577874

6,8690768

6,9445403

6,9271461


6,9758251

6,9756195

6,9230478

6,9245042

6,9142144

6,9329941

6,9871208

0,2431234

0,2387264

0,2422529

0,2464149

0,2480054

0,2450995

0,2744614

σt

0,2336196


Graf 8: Sigma konvergence počtu lékařů v nemocnicích v letech 2001 – 2008


Ve sledovaném období 2001 – 2008 z hlediska počtu lékařů v nemocnicích byla z výsledků výpočtu sigma konvergence vypozorována DIVERGENCE regionů NUTS 2 v České republice. Největší regionální disparity bylo v této analýze možné pozorovat v letech 2002 a 2007. Naopak od předešlých tří provedených analýz sigma konvergence (HDP v PPS, míra zaměstnanosti, počet studentů v terciárním stupni vzdělání) byla tedy v tomto případě diagnostikována převažující tendence k divergenci regionů. Rozdílnost regionů se tedy zvyšuje, což neodpovídá konvergenční snaze EU o co největší možné snížení rozdílů mezi regiony.

54

Beta konvergence Následující Tab. 16 nám zobrazuje hodnoty přirozených logaritmů počtu lékařů v nemocnicích v prvním roce pozorování a průměrný koeficient růstu za celkové období v jednotlivých regionech. Tab. 16: Beta konvergence počtu lékařů v nemocnicích v letech 2001 – 2008 NUTS 2

Beta convergence

Average grow coefficient

Střední Čechy

6,558977641

0,017640469

Jihozápad

6,847761083

0,012838937

Severozápad

6,678757123

0,005032511

Severovýchod

6,944896909

0,02312936

Jihovýchod

7,299053847

0,019247056

Střední Morava

6,814773387

0,009364389


6,904148783

0,006914338

Graf 9: Beta konvergence počtu lékařů v nemocnicích v letech 2001 – 2008


55

Regresivní přímka beta konvergence v tomto případě stoupá a c1 je menší než 0, což znamená, že ve sledovaném období se projevila DIVERGENCE sledovaných regionů soudržnosti NUTS 2. Nejvyššího koeficientu růstu dosáhl region Severovýchd. Druhý nejvyšší růst ze všech regionů pak zaznamenal region Jihovýchod (region s nejvyšším počtem lékařů v nemocnicích). Region Střední Čechy, s nejnižším počtem lékářů - měl však také významný růst, a to třetí nejvyšší. Statistickou významnost mezi regiony znázorňuje koeficient determinace, který v tomto případě činí 0,14. Vztah mezi regiony je tedy statisticky významý.

56

6. Výsledky analýzy Předešlé analýzy sigma konvergence a beta konvergence nám poskytly větší množství výsledků, pro celkový přehled byla vytvořena tabulka výsledků, která názorně ukazuje, jak si regiony vedly v jednotlivých obdobích a v obou způsobech zkoumání (sigma konvergence a následně beta konvergence).

Tab. 17: Výsledky analýz sigma a beta konvergence v regionech soudrž. NUTS 2

Výsledky analýz sigma a beta konvergence v regionech soudrž. NUTS 2 v období 2001 - 2008

HDP

Nezaměstnanost

Studenti v terciárním sektoru vzdělávání

Počet lékařů v nemocnicích

Sigma konvergence

Konvergence

Beta konvergence

Konvergence

Sigma konvergence

Divergence

Beta konvergence

Divergence

Sigma konvergence

Konvergence

Beta konvergence

Všechny zkoumané regiony Bez NUTS 2 Střední Čechy

Konvergence Divergence (statist. nevýznamná)

Sigma konvergence

Divergence

Beta konvergence

Divergence

Zdroj: vlastní tabulka

57

7. Diskuze Zkoumání každého ze čtyř ukazatelů (HDP, zaměstnanost, počet studentů, počet lékařů) pro sigma a beta konvergenci bylo provedeno nejdříve získáním potřebných dat a na jejich základě pak výpočtem analýz a vyjádření jejich výsledků pomocí grafů. Ve třech ze čtyř případů zkoumání (HDP na obyvatele v PPS, procentu zaměstnanosti, počtu studentů v terciárním stupni vzdělání) byla analyzováním sigma konvergence a beta konvergence výsledkem žádoucí KONVERGENCE. Výsledná konvergence je u všech těchto případů zřejmě výsledkem úspěšných konvergenčních procesů v rámci příprav a následného vstupu ČR do EU. V případě zkoumání HDP na obyvatele v PPS nastaly velké pozitivní změny zejména v letech 2005 a 2006, které byly pro českou ekonomiku velmi příznivé. Ekonomická úroveň v těchto letech stoupla o 4 p. b. na 71,6 % průměru EU 25. Nejrychlejší

koeficient

Moravskoslezsko,

a

to

růstu

zaznamenal

například

díky

strukturálně

finančním

postižený

dotacím,

region

modernizaci

a

restrukturalizaci v oblasti hutnictví, aj. V případě míry zaměstnanosti ve věkové skupině 15 – 64 let bylo možné sledovat růst míry až do roku 2003, po tomto roce pak nastala změna a zaměstnanost začala mírně klesat, vznikla tedy divergence. V následujících letech se situace začala opět stabilizovat a udržela se celková tendence ke konvergenci regionů. Za mírným poklesem zaměstnanosti po roce 2004 velmi pravděpodobně stojí legislativní úpravy týkající se zaměstnanosti, spojené se vstupem ČR do EU. Nejrychleji rostoucím regionem je i v tomto případě strukturálně postižený region Moravskoslezsko, a to obzvláště díky růstu počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva (nejvíce v okresech Nový Jičín a Frýdek-Místek). K největšímu nárůstu v počtu zaměstnaných došlo v oblasti obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží, naopak k úbytku došlo samozřejmě například v oblastech zpracovatelského průmyslu. Ve třetí analýze konvergence (počtu studentů v terciárním stupni vzdělání) nám ukazují výsledky sigma konvergence, že k největším disparitám docházelo v letech

58

2002, 2004 a 2005. V analýze beta konvergence mezi regiony silně vyčníval region Střední Čechy, který prokázal ze všech regionů nejmenší a zároveň velmi odlišný počet studentů v terciárním stupni vzdělávání, což je zřejmě způsobeno zejména bezprostřední blízkostí hlavního města Prahy, které naopak disponuje nejvyšším počtem studentů v terciárním stupni vzdělání. Instituce terciárního školství jsou tedy soustředěné nejvíce v hlavním městě a region Střední Čechy díky této skutečnosti na počtu studentů ztrácí. Na základě velké odlišnosti uvedeného regionu byla pro bližší náhled do situace provedena nová analýza beta konvergence, která již tento region nezahrnovala a jejíž výsledky naopak poukázaly na divergenci mezi regiony. Statistická významnost této analýzy však byla velmi nízká a tak je v potaz brán spíše výsledek první analýzy beta konvergence. Zajímavým faktem dále je, že právě tento region v původní analýze prokázal ze všech regionů největší růst. Díky podpoře ve vzdělávání tedy počet studentů v NUTS 2 Střední Čechy stále roste. U čtvrtého zkoumaného ukazatele (počet lékařů v nemocnicích) byla na rozdíl od předešlých tří analýz prokázána nežádoucí DIVERGENCE mezi zkoumanými regiony soudržnosti NUTS 2. Tato skutečnost je nejspíše způsobená trendem decentralizace, kdy se nemocnice a s nimi i lékaři snaží soustředit zejména ve větších městech a lidé z odlehlejších oblastí jsou nuceni do těchto míst dojíždět. K nejvýznamnějším změnám začalo docházet v roce 2005, kdy byla započata krize v českém zdravotnictví,

která byla

způsobena

jmenováním nového

ministra

zdravotnictví Davida Ratha a jeho politickými změnami (změny politiky stanovování cen léků, odmítavý postoj vůči privatizaci, posilování role státu ve zdravotnictví). V roce 2006 následovaly protesty a demonstrace českých lékařů proti reformě ve zdravotnictví, což vysvětluje zaznamenaný úbytek lékařů v tomto roce. V následujícím roce se situace ve zdravotnictví opět stabilizovala a počet lékařů opět vzrost.

59

8. Závěr Analýza konvergence na základě výpočtů sigma konvergence a beta konvergence poskytla několik zajímavých a různorodých výsledků. V případě zkoumání počtu lékařů v nemocnicích byla zjištěna celková sigma divergence a beta divergence, rozdíly mezi regiony se tedy zvětšovaly. Ve všech ostatních ukazatelích (HDP, zaměstnanost, počet studentů v terciárním stupni vzdělání) byla naopak zjištěna sigma konvergence i beta konvergence, z čehož můžeme odvodit, že v těchto ukazatelích se naopak projevilo žádoucí sbližování regionů. V Evropské unii postupně dochází k vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými státy. Tato analýza však potvrzuje fakt, že v některých případech mohou být rozdíly mezi regiony soudržnosti stále výrazné. Regionální rozdíly v HDP na obyvatele, procentu zaměstnanosti, počtu vzdělávaných v terciárním stupni a zejména v počtu lékařů v nemocnicích, jsou stejně tak stále velmi významné. Podpora v oblasti podnikání, inovací, školství, zdravotnictví, cestovního ruchu a infrastruktury by mohla být pro budoucí proces konvergence stěžejní. Této podpory by se mohlo dosáhnout zejména prostřednictvím vhodných strukturálních politik a různých rozvojových programů na národní, či nadnárodní úrovni.

60

9. Seznam použitých zdrojů BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 211 s. ISBN 80-246-0384-5. BRYNDA R. Regionální geografická analýza průmyslu SO ROP NUTS II. Severozápad. Brno, 2000. 164 s. DUFEK, J.; MINAŘÍK, B. Analýza indikátorů pro hodnocení cílů realizace strategie regionálního rozvoje v České republice. [s.l.] : [s.n.], 2009. 120 s. ISBN 978-80-7375366-5. HORÁKOVÁ K. Plnění cílů Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod. Brno, Masarykova univerzita, ESF, 2010. 111 s. KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. 1. Vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. 155 s. ISBN 978-80-7375-414-3. KIELAR, Adam. Hodnocení reálné konvergence Španělska v letech 1986-2006. Brno, 2010. NACHTIGAL, V. TOMŠÍK, V. Konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské unii. Praha: Linde, 2002. 231 s. ISBN 80-7201-361-0. NEUHYBELOVÁ, Marika. Posouzení procesu konvergence ČR a vybraných kandidátských zemí k eurozóně na základě alternativních konvergenčních kritérií. Brno, 2010. OPLETALOVÁ, Jana. Regional convergence of V4 countries. Brno, 2011. Regionální operační program NUTS II Jihovýchod pro období 2007 – 2013, Region soudržnosti NUTS II Jihovýchod, 2007, 216 s. Regionální operační program NUTS II Jihozápad pro období 2007 – 2013, Region soudržnosti NUTS II Jihozápad, 2007, 154s.

61

Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko pro období 2007 – 2013, Region soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko, 2007, 178 s. Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013, Region soudržnosti NUTS II Severovýchod, 2007, 220 s. Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období 2007-2013, Regionální Regionální rada NUTS II Severozápad, Ústí nad Labem 2007, 266 s. Regionální operační program NUTS II Střední Čechy pro období 2007 – 2013, Region soudržnosti NUTS II Střední Čechy, 2007, 167 s. Regionální operační program NUTS II Střední Morava pro období 2007 – 2013, Region soudržnosti NUTS II Střední Morava, 2007, 216 s. WOKOUN, R., a kol. Regionální rozvoj. Praha: Linde Praha, a.s., 2008. 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0. ZAHRADNÍK, P. Vstup do Evropské unie: přínosy a náklady konvergence. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2003. 359 s. ISBN 80-7179-472-4

Seznam internetových zdrojů Evropská komise - Eurostat [online]. 2010 [cit.2011-12-01]. Regional and general statistics. Dostupné z: <www.epp.eurostat.ec.europa.eu>. Fondy Evropské unie [online]. 2011, [cit.2011-11-16]. Regionální politika EU. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013 Ústav zdravotnických informací a statistiky – ÚZIS [online]. 2012 [cit.2012-03-20]. Lůžková péče 2001 – 2008. Dostupné z WWW: http://www.uzis.cz/category/tematickerady/zdravotnicka-statistika/luzkova-pece

62

10. Seznam tabulek Tab. 1:

Maastrichtská konvergenční kritéria

Tab. 2:

Cíl I – Konvergence

Tab. 3:

Hodnoty počtu obyvatel tří základních úrovní regionů NUTS

Tab. 4:

Data HDP na obyvatele v PPS v letech 2001 - 2008

Tab. 5:

Sigma konvergence HDP na obyvatele v PPS v letech 2001 – 2008

Tab. 6:

Beta konvergence HDP na obyvatele v PPS v letech 2001 - 2008

Tab. 7:

Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15 - 64 let, v letech 2001 - 2008 (v %)

Tab. 8:

Sigma konvergence míry zaměstnanosti ve věkové skupině 15 - 64 let, v letech 2001 - 2008 (v %)

Tab. 9:

Beta konvergence míry zaměstnanosti ve věkové skupině 15 - 64 let, v letech 2001 - 2008 (v %)

Tab. 10:

Studenti v terciárním stupni vzdělávání v letech 2001 – 2008 (v %)

Tab. 11:

Sigma konvergence v terciárním stupni vzdělávání v letech 2001 – 2008

Tab. 12:

Beta konvergence terciárním stupni vzdělávání v letech 2001 – 2008

Tab. 13:

Beta konvergence terciárním stupni vzdělávání v letech 2001 – 2008 (bez regionu Střední Čechy)

Tab. 14:

Počet lékařů v nemocnicích v letech 2001 – 2008

Tab. 15:


Tab. 16:

Beta konvergence počtu lékařů v nemocnicích v letech 2001 – 2008

Tab. 17:

Výsledky analýz sigma a beta konvergence v regionech soudrž. NUTS 2

63

11. Seznam grafů Graf 1:

Sigma konvergence HDP na obyvatele v PPS v letech 2001 - 2008

Graf 2:

Beta konvergence HDP na obyvatele v PPS

Graf 3:

Sigma konvergence míry zaměstnanosti ve věkové skupině 15 - 64 let, v letech 2001 - 2008 (v %)

Graf 4:

Beta konvergence míry zaměstnanosti ve věkové skupině 15 - 64 let, v letech 2001 - 2008 (v %)

Graf 5:

Sigma konvergence v terciárním stupni vzdělávání v letech 2001 - 2008

Graf 6:

Beta konvergence terciárním stupni vzdělávání v letech 2001 – 2008

Graf 7:

Beta konvergence terciárním stupni vzdělávání v letech 2001 – 2008 (bez regionu Střední Čechy)

Graf 8:


Graf 9:

Beta konvergence počtu lékařů v nemocnicích v letech 2001 – 2008

64

Analýza konvergence regionů soudržnosti NUTS 2 v ČR

Recommend Documents