Analýza životního stylu a zdraví mládeže ve Valašském Meziříčí ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Národní síť podpory zdraví, o.s

Analýza životního stylu a zdraví mládeže ve Valašském Meziříčí

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Národní síť podpory zdraví, o.s. pod záštitou Komise pro Zdravé město a MA 21 Valašské Meziříčí

Valašské Meziříčí, listopad 2013

Obsah 1 Úvod ....................................................................................................................................... 3 2 Průběh a časový harmonogram ............................................................................................. 4 2.1 Počet zúčastněných studentů .......................................................................................... 4 2.2 Sběr a zpracování dat ...................................................................................................... 6 3 Výsledky vyšetření zdravotního stavu .................................................................................... 7 3.1. Krevní tlak ....................................................................................................................... 7 3.2 Váha, výška, BMI – Index tělesné hmotnosti ............................................................... 10 3.3 Procento tělesného tuku .............................................................................................. 12 3.4 Obvod pasu ................................................................................................................... 14 3.5 Ruffierova zkouška tělesné zdatnosti ........................................................................... 15 4 Výsledky dotazníkového šetření........................................................................................... 18 4.1 Jak hodnotíte svůj současný zdravotní stav? ................................................................ 18 4.2 Byl/a jste v posledních dvou letech na preventivní prohlídce u svého lékaře? ........... 20 4.3 Jste pravidelně sledován/a/ lékařem z důvodu nějakého onemocnění?..................... 21 4.4 Pokud ano, uveďte s jakým onemocněním .................................................................. 22 4.5 Kdy vám byl naposledy měřen krevní tlak v ordinaci lékaře? ...................................... 23 4.6 Kdy Vám byla naposledy stanovena hladina cholesterolu v krvi? ............................... 24 4.7 Kdy jste byl/a naposledy u zubního lékaře? ................................................................. 25 4.8 Jak často si čistíte zuby? ............................................................................................... 26 4.10 Jak často jste v posledním týdnu (tj. v posledních 7 dnech) konzumoval/a následující potraviny a nápoje?.............................................................................................................. 29 4.11 Pokud jezdíte na kole, používáte helmu?..................................................................... 48 4.12 Jak často cvičíte, běháte, jezdíte na kole nebo jinak aktivně sportujete v min. délce 30 minut v „kuse“? .................................................................................................................... 50 4.13 Kolik času strávíte v průměru denně následující pohybovou aktivitou? ..................... 52 4.14 Kolik hodin denně v průměru trávíte v prostředí, kde Vy nebo někdo jiný kouří? ...... 60 4.15 Kouříte v současné době? ............................................................................................ 62 4.16 Pokud v současnosti nekouříte, kouřil/a jste někdy v minulosti pravidelně?.............. 64 4.17 Pokud v současnosti kouříte, kolik let již kouříte? ....................................................... 65 4.18 Jel/a jste někdy v autě s řidičem, o němž jste věděl/a, že před jízdou požil alkohol či jinou návykovou látku? ........................................................................................................ 66 4.19 Znáte osobně někoho, kdo kouří marihuanu? ............................................................ 68 4.20 Znáte osobně někoho, kdo bere nějaké jiné drogy než je marihuana (např. amfetaminy, extázi, heroin ad.)? ......................................................................................... 69 4.21 Užíval/a jste někdy v životě nějakou drogu mimo alkoholu a kouření cigaret? .......... 70 4.22 Užíváte nějakou drogu (mimo alkoholu a kouření cigaret) v současné době? ............ 71 4.23 Pokud nějakou drogu v současnosti užíváte, o jaký druh drogy se jedná? .................. 72 4.24 Jak často pijete alkohol?.............................................................................................. 74 4.25 Kolikrát jste byl/a v posledním půl roce, tj. v posledních šesti měsících, opilý/á tak, že Vám bylo druhý den špatně? ............................................................................................... 75 4.26 Měl/a jste již pohlavní styk? ......................................................................................... 77 4.27 Kolik jste měl/a dosud sexuálních partnerů? ............................................................... 77 4.28 Pokud máte s někým pohlavní styk, používáte kondom (prezervativ)? ...................... 78 5 Shrnutí .................................................................................................................................. 80 6 Závěr ..................................................................................................................................... 84

2

1 Úvod Jak žije mládež v našem městě? Jak se stravuje, jak tráví volný čas, jak je zdatná, jaký má vztah ke kouření či alkoholu? Chová se zodpovědně, nebo hazarduje se svým zdravím? Jsou si mladí lidé vědomi významu životního stylu pro zdraví? Známe odpověď na tyto otázky? A je vůbec důležité je znát? Často slýcháme, že životní styl, chování a zdravotní stav naší mládeže nejsou dobré. Ale tyto informace jsou neověřené, založené spíše na osobních pocitech nebo na informacích převzatých z médií či studií s rozdílnými metodami sběru dat. Ve skutečnosti nejsou k dispozici žádná objektivní data, zda mládež ve Valašském Meziříčí žije zdravě či nezdravě a jak na tom se svým zdravím je. Cílem Analýzy životního stylu a zdraví mládeže ve Valašském Meziříčí (dále jen analýza) bylo ukázat skutečnou situaci, získat konkrétní údaje a výsledky, týkající se středoškolské mládeže ve městě a mikroregionu (střední školy ve městě jsou navštěvovány studenty z celého mikroregionu). Dotazníkové šetření, provedené u studentů 2. ročníků všech středních škol města, bylo doplněno souborem měření základních zdravotních ukazatelů, které úzce souvisí s kondicí a zdravím, jako jsou hodnoty tlaku krve, Body Mass Indexu a tělesné zdatnosti. To umožnilo objektivně vyhodnotit dopady chování na zdravotní stav. Všechny zjištěné údaje mají význam nejen jako popis současné situace, ale pokud sledování zopakujeme v několikaletém odstupu, můžeme se následně dozvědět, zda a jak se životní styl a zdraví naší mládeže vyvíjí. Jenom opakovaným a dlouhodobým monitorováním jsme totiž schopni zjistit vývojové trendy a také vyhodnotit efektivitu realizovaných aktivit a programů v oblasti podpory zdraví a prevence sociálně patologických jevů, které se zdravím úzce souvisí. Součástí analýzy na každé škole byly také besedy se studenty1, které byly zaměřené na rizikové chování mládeže z hlediska rizika úrazů, hlavně při sportu a v dopravě, a dále na bezpečnostní rizika elektronické komunikace, zejména na riziko kyberšikany mládeže. Provedení analýzy zajišťovali ve spolupráci s Městem Valašské Meziříčí odborní pracovníci Národní sítě podpory zdraví, o.s. se zdravotnickým vzděláním a osvědčením Ministerstva zdravotnictví pro výkon samostatné činnosti. Metodika Analýzy, která je popsaná dále, byla převzata z obdobné studie, provedené v kraji Vysočina v roce 20122, která byla z odborného hlediska posouzena také pracovníky Státního zdravotního ústavu v Praze. S uvedenou studií dále v textu nejčastěji srovnáváme námi zjištěné výsledky. Autorům metodiky, především MUDr. Stanislavu Wasserbauerovi, patří naše upřímné poděkování za poskytnutí veškerých podkladů pro přípravu naší práce. Chtěli bychom také poděkovat všem středním školám ve Valašském Meziříčí, ředitelům a dalším pedagogům za vstřícný přístup a ochotnou spolupráci v průběhu Analýzy. Velmi příjemná byla také spolupráce se studenty. Pouze díky tomuto pozitivnímu přístupu jsme mohli celou studii realizovat. Kateřina Janovská, za kolektiv zajišťující provedení Analýzy

1

V textu uváděné výrazy „studenti“, „respondenti“ apod. se vztahují ke skupině všech zúčastněných osob bez rozdílu pohlaví. Tam, kde je rozdělení podle pohlaví důležité, to výslovně uvádíme (chlapci a dívky) 2 Analýza životního stylu a zdraví mládeže v kraji Vysočina, projekt Životní styl a zdraví mládeže v Kraji Vysočina, realizovalo o.s Zdravá Vysočina ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a SZŠ a VZŠ a VŠ polytechnickou Jihlava v červenci 2012

3

2 Průběh a časový harmonogram 2.1 Počet zúčastněných studentů V dubnu 2013 byly osloveny všechny střední školy ve Valašském Meziříčí a všichni studenti a studentky 2. ročníků těchto škol. Ředitelé škol obdrželi spolu s informačním dopisem také metodiku analýzy (přílohy č. 13 a 2), popisující rozsah a způsob provedení. Vzhledem k tomu, že se jednalo o sběr osobních a citlivých dat a o vyšetřování ukazatelů zdravotního stavu studentů, byl u neplnoletých studentů nutný informovaný souhlas zákonných zástupců. Ten byl zajišťován formou písemného souhlasu v odpovědi na informační dopis, který byl zákonným zástupcům předáván prostřednictvím škol a studentů (příloha č. 3). Analýzy se účastnili studentky a studenti všech středních škol ve Valašském Meziříčí. Tab. 1: Seznam zúčastněných středních škol, data provedení analýzy, počet studentů ve 2. ročníku, počet a % zúčastněných studentů počet počet % datum škola studentů ve zúčastněných zúčastěných provedení 2.ročníku studentů Integrovaná střední škola Centrum 119 23 19,33 16. 5. 2013 odborné přípravy VM 20.+27.5.2013 Obchodní akademie a VOŠ VM 102 81 79,41 22.+23.5.2013 Gymnázium Františka Palackého VM 98 76 77,55 Střední uměleckoprůmyslová škola 36 18 50,00 3.6.2013 sklářská VM Střední průmyslová škola stavební VM 18.+19.6.2013 105 44 41,90 učiliště 27.6.2013 Střední průmyslová škola stavební VM 97 54 55,67 celkem 557 296 53,14 Tab. 2: Počet vyšetřených dle pohlaví a škol škola Integrovaná střední škola Centrum odborné přípravy VM Obchodní akademie a VOŠ VM Gymnázium Františka Palackého VM Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská VM Střední průmyslová škola stavební VM - učiliště Střední průmyslová škola stavební VM

celkem

chlapci

dívky

chlapci %

dívky %

23

11

12

47,8%

52,2%

81 76

35 22

46 54

43,2% 28,9%

56,8% 71,1%

18

3

15

16,7%

83,3%

44

44

0

100,0%

0,0%

54

38

16

70,4%

29,6%

296

153

143

51,7%

48,3%

3

Přílohy jsou součástí výtisku, který byl předán Komisi pro Zdravé město a MA 21 Val. Meziříčí, ostatním zájemcům jsou k dispozici na požádání

4

Graf 1: Počet vyšetřených dle pohlaví a škol

Počet zúčastněných studentů je dostatečný, aby bylo možno brát výsledky jako reprezentativní pro daný soubor, tj. studenty 2. ročníků středních škol ve Valašském Meziříčí v roce 2013. Pokud se týká jednotlivých škol, v případě 50% a nižší účasti nelze výsledky získané od studentů těchto škol vztáhnout na celý ročník školy a týkají se jen vyšetřovaných studentů. V dalším textu jsou školy uváděny pod čísly, která nejsou totožná s pořadím uvedeným v tabulkách 1 a 2. Z důvodu zajištění anonymity respondentů je každé škole sděleno pouze její číslo. Zúčastnění studenti pocházeli především z obcí a měst regionu. Přesné místo bydliště nebylo s ohledem na anonymizaci zjišťováno, v dotazníku byla pouze otázka na velikost obce, kde studenti mají trvalé bydliště. Jak vyplývá z tabulky 3, jen necelá čtvrtina zúčastněných studentů má bydliště ve Valašském Meziříčí. Počet 77 studentů, kteří udávají bydliště ve městě s počtem obyvatel nad 20 tisíc, ovšem zahrnuje i několik studentů z okolních měst, jako jsou např. Vsetín či Nový Jičín. Tab. 3: Počet zúčastněných podle velikosti místa trvalého bydliště celkem 73 92 54 77 296

<1.000 obyvatel 1.000-5.000 obyvatel 5.000-20.000 obyvatel >20.000 obyvatel

5

chlapci 37 53 29 34 153

dívky 36 39 25 43 143

Graf 2: Počet zúčastněných podle velikosti místa trvalého bydliště

2.2 Sběr a zpracování dat Vlastní sběr dat na jednotlivých školách probíhal v květnu a červnu 2013 vždy v průběhu jednoho či dvou dopolední, podle počtu zúčastněných studentů. Studentky a studenti vyplňovali po úvodním seznámení se záměrem a průběhem analýzy samostatně dotazník (příloha č. 4) a zároveň probíhalo v oddělené třídě individuální vyšetřování ukazatelů zdraví. Přehled vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku a výsledků vyšetření je obsahem následujících kapitol. Vyšetření zdravotních ukazatelů bylo zajištěno tak, aby byly splněny hygienické požadavky a předpisy, vč. vyhlášky MZ ČR č. 195/2005 Sb. Přístup naprosté většiny studentů k vyplňování dotazníku i k vyšetřením byl zodpovědný, spolupráce se školami velmi dobrá a celkově probíhal sběr dat bezproblémově. Při vyhodnocování nebyl žádný z dotazníků vyřazen pro nedostatečné nebo zřetelně chybné vyplnění. Protože vyšetření bylo vzhledem k počtu studentů časově náročnější než vyplnění dotazníku, byl pro studenty, čekající na vyšetření, připraven další program, a to interaktivní besedy, zaměřené na rizikové chování. Formou odpovědí na 37 otázek ve hře „Chovám se správně?“ si mohli středoškoláci ověřit, jak v životě s ohledem na rizika nemocí a úrazů v dopravě, sportu či v běžném životě skutečně jednají. Další beseda upozorňovala na bezpečnostní rizika elektronické komunikace. Součástí bylo promítání videonahrávky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy „Seznam se bezpečně“. Veškerá získaná data jsou anonymní. Studenti neuváděli na dotaznících jméno ani žádné číslo, dotazníky byly shromažďovány a zpracovány s rozlišením na úroveň školy. Data byla v průběhu července a srpna 2013 subdodavatelsky zpracována pomocí programu Epidat. Získané výsledky jsou ve formě této Závěrečné zprávy předkládány Městu Valašské Meziříčí, školám i odborné veřejnosti. Do konce roku 2013 proběhnou na jednotlivých školách prezentace výsledků pro studenty, které budou spojené s motivační besedou ve prospěch správného životního stylu. Předpokládáme, že výsledky Analýzy poslouží jako zdroj pro srovnání životního stylu a zdraví mládeže v našem městě a jiných regionech (srovnatelných dat je ovšem k dispozici v této věkové skupině velmi málo) a současně jako relevantní podklad pro plánování dalších aktivit v oblasti ochrany zdraví mládeže.

6

3 Výsledky vyšetření zdravotního stavu U studentů jsme prováděli tato vyšetření: • • • •

krevní tlak a puls váha, výška, obvod pasu, BMI (Body Mass Index, tj. Index tělesné hmotnosti) % celkového tělesného tuku Ruffierova zkouška tělesné zdatnosti

Vyšetření byla prováděna podle standardních postupů. U studentů, kteří některé vyšetření z různých důvodů odmítli, jsme vyšetření neprováděli. Z toho důvodu není celkový počet vyšetřených vždy shodný. Každý student na místě obdržel písemně výsledky svých zdravotních vyšetření a byl lékařkou stručně seznámen s tím, jaký význam vyšetření má a jaké jsou žádoucí (fyziologické) hodnoty. Ve vyšetřovací místnosti byla také k dispozici karta, na níž byly měřené ukazatele a žádoucí hodnoty uvedeny. V případě zjištění nadlimitních hodnot bylo studentům doporučeno ověřit si výsledky u svého pediatra.

3.1 Krevní tlak Měření bylo prováděno digitálním tonometrem zn. Omron B6 Comfort s upevněním manžety tonometru na paži 2 – 3 cm nad loketní jamkou pravé ruky, která byla položena na stole dlaní vzhůru s rukávem vyhrnutým tak, aby měření krevního tlaku nebránil. Měření probíhalo po cca 5ti minutách klidu, kdy vyšetřovaný seděl na židli. Během měření vyšetřovaný nemluvil a nehýbal se. V případě, že první měření ukázalo nadlimitní, případně k limitu mírné hypertenze blížící se hodnoty (tj. vyšší než 130/80 i v jednom ukazateli), bylo následně provedeno další měření, příp. měření manžetovým rtuťovým tonometrem za použití fonendoskopu. V případě opakovaného či opakovaných vyšetřeních se do hodnocení výsledků této studie využívaly průměrné hodnoty z naměřených. Hodnoty se měřily a vyjadřují se v mm rtuťového sloupce (tj. v torrech). Po konzultaci s odborným garantem byly v této věkové kategorii hodnoceny hodnoty krevního tlaku podle následující tabulky: Tab. 4: Hodnoty krevního tlaku (v mm rtuťového sloupce, tj. v torrech) a jejich hodnocení systolický TK ≤ 130 131 – 140 > 140

normální / optimální krevní tlak hraniční / mírně zvýšený krevní tlak vysoký krevní tlak

diastolický TK ≤ 80 81 – 85 > 85

Systolický tlak byl změřen celkem 290 respondentům (150 chlapců a 140 dívek), nejnižší naměřený systolický tlak byl: chlapec=101, dívka=97 a nejvyšší naměřený systolický tlak byl: chlapec=166 a dívka=170. Vyšetření pulsu bylo provedeno, ale z odborných důvodů není v této studii hodnoceno. Hodnoty krevního tlaku jsou vyhodnoceny podle hodnot systolického krevního tlaku, podle hodnot diastolického krevního tlaku a poté v hodnotách společných.

7

Tab. 5: Vyšetření systolického krevního tlaku v mm Hg

≤ 130 131-140 >140

celkem 165 64 61 290

chlapci 60 38 52 150

dívky 105 26 9 140

celkem % 56,9% 22,1% 21,0%

chlapci % 40,0% 25,3% 34,7%

dívky % 75,0% 18,6% 6,4%

Graf 3: Vyšetření systolického krevního tlaku v mm Hg

Graf 4: Vyšetření systolického krevního tlaku v mm Hg, rozložení v % podle škol

Diastolický tlak byl změřen celkem 290 respondentům (150 chlapců a 140 dívek), nejnižší naměřený diastolický tlak byl: chlapec=46, dívka=54, a nejvyšší naměřený diastolický tlak byl: chlapec=96 a dívka=103.

8

Tab. 6: Vyšetření diastolického krevního tlaku v mm Hg ≤ 80 81-85 > 85

celkem 216 49 25 290

chlapci 118 20 12 150

dívky 98 29 13 140

celkem % 74,5% 16,9% 8,6%

chlapci % 78,7% 13,3% 8,0%

dívky % 70,0% 20,7% 9,3%

Graf 5: Vyšetření diastolického krevního tlaku v mm Hg

Graf 6: Vyšetření diastolického krevního tlaku v mm Hg, rozložení v % podle škol

Tab. 7: Tlak systolický a tlak diastolický nižší a vyšší než 130/80 > 130/80 ≤ 130/80

celkem 42 133

chlapci 25 53

dívky 17 80

9

celkem % 14,5% 45,9%

chlapci % 16,7% 35,3%

dívky % 12,1% 57,1%

Celkem 16,7% chlapců a 12,1% dívek má TK vyšší než optimální v obou hodnotách (TS nad 130+TD nad 80), celkem 35,3% chlapců a 57,1% dívek má obě hodnoty najednou pod nebo rovno 130/80. 115 vyšetřených mělo zvýšenou jednu z hodnot. Hodnoty pro tento věk vysokého krevního tlaku >140/90 byly zjištěny u celkem 5ti studentů, 4 chlapců a 1 dívky. Konkrétní výskyt (prevalence) hypertenze v dětské populaci a u mládeže není v ČR znám a data z různých studií vykazují vysoký rozptyl. U dětí se odhaduje mezi 1 až 3 %, s přibývajícím věkem výskyt hypertenze stoupá, u mladistvých se odhaduje kolem 5-7%, u mladých dospělých ve věku do třiceti let se výskyt odhaduje až na 10–15 %. V naší studii jsme postupovali podle metodiky, která byla použita v roce 2012 v kraji Vysočina, výsledky by tedy měly být srovnatelné. V jihlavské studii byl nález osob s hodnotami >130/80 vyšší, a to zejména u chlapců. Je nutné podotknout, že tlak krve se vyznačuje značnou reaktibilitou na vnitřní i vnější vlivy a tzv. klidové hodnoty je v průběhu dne v podmínkách školního prostředí těžké dosáhnout.

3.2

Váha, výška, BMI – Index tělesné hmotnosti

Je obecně známo, že nadměrná hmotnost má řadu negativních zdravotních důsledků (MUDr. Z. Marinov: Obezita je zloděj dětství a vrah dospělých). V průběhu růstu a vývoje dětí obvykle postupně dochází k omezování pohybu (energetického výdeje), případně i ke zvýšenému příjmu energie (potravy) a k přibývání na hmotnosti. Nadváha a obezita v dětství jsou často prvním krokem k obezitě v dospělosti. Odborné prameny udávají, že až 80% dětí a mládeže, kteří trpí nadváhou a obezitou, budou obézními i v dospělosti. Na druhé straně stejně nepříznivé jsou zdravotní důsledky dlouhodobé vyhublosti, která může vést k mnoha zdravotním potížím. Při měření tělesných parametrů ve věku vyšetřovaných studentů je nutno mít na paměti, že v tomto věku existuje v důsledku přirozených rozdílů v rychlosti tělesného vývoje značný fyziologický rozptyl hodnot. Týká se to zejména obsahu tělesného tuku, ale i dalších hodnot. Index tělesné hmotnosti neboli tzv. BMI (Body Mass Index) umožňuje vyhodnotit hmotnost ve vztahu ke konkrétní výšce člověka. Tento index se vypočítá podle vzorce BMI = hmotnost v kg/tělesná výška v m2 Pro vyhodnocení BMI jsme pro tuto věkovou kategorii použili následující dělení: Tab. 8: Hodnoty indexu tělesné hmotnosti (BMI) a jejich hodnocení

podváha normální/přiměřená hmotnost nadváha obezita

BMI ≤18 18,1-24,0 24,1-27,0 >27

Ke stanovení hmotnosti a % celkového tuku v těle byl použit tělní analyzátor Omron BF 511, který váží s přesností na 0,1 kg. Výška byla změřena manuálním výškoměrem zn. Leicester s přesností na 0,5 cm. BMI bylo změřeno celkem 294 respondentům (151 chlapců+143 dívek), nejnižší BMI: chlapec= 16,46; dívka=16,85 a nejvyšší: chlapec=35,1 a dívka=43,74.

10

Tab. 9: výsledky vyšetření Indexu tělesné hmotnosti (BMI)

≤18 18,1-24,0 24,1-27,0 >27

celkem 12 216 45 21 294

chlapci 4 108 28 11 151

dívky 8 108 17 10 143

celkem % 4,1% 73,5% 15,3% 7,1%

chlapci % 2,6% 71,5% 18,5% 7,3%

dívky % 5,6% 75,5% 11,9% 7,0%

Graf 7: Výsledky vyšetření Indexu tělesné hmotnosti (BMI)

Graf 8: Výsledky vyšetření Indexu tělesné hmotnosti BMI, rozložení v % podle škol

Z výsledků vyplývá, že nadváhou či obezitou trpí ve Valašském Meziříčí 22,4% mládeže (15,3% nadváhou a 7,1% obezitou), více chlapci než dívky. Obdobné hodnoty byly zjištěny v již zmiňované studii na Vysočině. Naopak podváhou trpí 4,1% vyšetřovaných studentů.

11

Z průzkumu VZP ČR, který provedla agentura STEM/MARK v roce 2010, vyplývá, že s nadváhou se potýká 34 % a s obezitou 21 % české populace, což dává dohromady více než polovinu obyvatel. U mládeže a dětí nejsou většinou údaje o výskytu nadváhy a obezity tak vysoké. Mezinárodní studie HBSC4, prováděná v letech 2010, prokázala u patnáctiletých dětí v ČR 15% dospívajících chlapců a 10% dospívajících dívek s nadváhou či obezitou. Neradostnou skutečností je fakt, že prevalence mladých osob s nadváhou a obezitou stále roste, za posledních 30 let se počet těchto osob u mládeže až zdvojnásobil. Z tloušťky se také „nevyrůstá“, obézní mladiství budou s nejvyšší pravděpodobností obézními dospělými se všemi negativními zdravotními dopady.

3.3

Procento tělesného tuku

Obezita je definována jako nadměrné zmnožení tělesného tuku. Množství tělesného tuku se vyjadřuje v procentech z celkové hmotnosti těla, což umožňuje určit poměr aktivní, resp. svalové tkáně a tukové tkáně. Zdravotní rizika nadváhy jsou tím vyšší, čím je vyšší v těle obsah tuku. Tělesný tuk je samozřejmě důležitou složkou lidského těla, slouží jako zásobárna energie, má tepelně izolační účinky a další specifické funkce. Nadbytek ale způsobuje celou řadu problémů. Kilogramy „navíc“ jsou u člověka tvořeny převážně právě tukem, což negativně ovlivňuje pohyblivost a zdatnost, zatěžuje pohybovou soustavu a zvyšuje zdravotní rizika, zejména vznik a rozvoj vysokého krevního tlaku, srdečně-cévních nemocí, cukrovky ad. V současné době je nejrozšířenější metodou pro měření % celkového tělesného tuku v těle tzv. bioelektrická impendanční analýza neboli bioimpendance, která je založena na rozdílné elektrické vodivosti tuku a jiných tělesných tkání. Měří se odpor, který tělo klade průchodu elektrického proudu s nízkou intenzitou a vysokou frekvencí. Při vyšetřování jsme použili přístroj OMRON BF 511 se 6ti snímacími dotykovými elektrodami. Naměřené hodnoty tělesného tuku byly porovnány s doporučenými hodnotami5. Přiměřené procento tělesného tuku je fyziologicky výrazně rozdílné u mužů a žen. Rozdíly jsou také u dětí a dospělých, a proto % celkového tuku v těle vykazuje ve věkové kategorii dospívajících značný rozptyl, který vychází z rozdílného tempa vývoje. Tab. 10: Hodnoty % tělesného tuku a jejich hodnocení

nízké přiměřené zvýšené

% celkového tělesného tuku chlapci dívky ≤ 10 ≤ 15,4 10,1 – 24,0 15,5 – 34,5 >24 >34,5

4

Kalman, M., Sigmund, E., Sigmundová, D., Hamřík, Z., Beneš, L., Benešová, D., Csémy, L. :Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu “Health Behaviour in School-aged Children: WHO Collaborative Cross-National study (HBSC)”. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci., 2011 5 McCarthy a spol: Interpretace hodnot tělesného tuku, International Journal of Obesity, č. 30, 2006, převzato z: Instruction Manual Body Compositor monitor BF511, 2010

12

Tab. 11: Výsledky vyšetření % tělesného tuku

nízké přiměřené zvýšené

celkem 21 223 44 288

chlapci 21 108 17 146

dívky 0 115 27 142

celkem % 7,3% 77,4% 15,3%

chlapci % 14,4% 74,0% 11,6%

dívky % 0,0% 81,0% 19,0%

Graf 9: Výsledky vyšetření % tělesného tuku

Graf 10: Výsledky vyšetření % tělesného tuku, rozložení v % podle škol

Ve vyšetřovaném souboru byla zjištěna nežádoucí zvýšená hodnota tuku u 15,3% studentů (19% dívek a 14,4% chlapců), naopak malý podíl tukové tkáně vykazovalo 14,4% chlapců a žádná dívka. Není překvapivé, že zvýšené hodnoty tělesného tuku vykazovali především studenti s nadváhou a obezitou.

13

3.4

Obvod pasu

Hodnota obvodu pasu, měřená v centimetrech, je doplňkovým ukazatelem přiměřené tělesné hmotnosti a současně ukazatelem rozložení tuku v těle. Z hlediska zdraví je ukládání tuku v oblasti břicha rizikové. Tzv. abdominální (břišní) obezita je jedním z kritérií metabolického syndromu, tj. skupiny ukazatelů a onemocnění, která mj. podporují kornatění cév a srdečně-cévní nemoci. Typ rozložení tuku v těle je dán do určité míry dědičně, na abdominální obezitě se však podílí nemalou měrou také sedavý životní styl a nevhodná strava. Obvod pasu byl změřen 294 osobám. Uvedené hodnocení je převzato z doporučených hodnot pro dospělou populaci6. Tab. 12 : Hodnoty obvodu pasu a jejich hodnocení z hlediska rizik pro zdraví obvod pasu v cm chlapci dívky <90 <80 90 ‒ 102 80 – 88 > 102 > 88

bez rizika mírné riziko vysoké riziko Tab. 13 : Výsledky měření obvodu pasu

bez rizika mírné riziko vysoké riziko

celkem 239 47 8 294

chlapci 134 14 3 151

dívky 105 33 5 143

Graf 11: Výsledky měření obvodu pasu

6

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Metabolick%C3%BD_syndrom

14

celkem % 81,3% 16,0% 2,7%

chlapci % 88,7% 9,3% 2,0%

dívky % 73,4% 23,1% 3,5%

Graf 12: Výsledky měření obvodu pasu, rozložení v % podle škol

Vysoce rizikové hodnoty byly zjištěny u 2,7% studentů, častěji u dívek. Avšak vzhledem k tomu, že uvedené hodnocení je převzato z doporučených hodnot pro dospělou populaci, je u dospívajících za varovné možno považovat i hodnoty mírného rizika, protože hodnota obvodu pasu má tendenci s postupujícím věkem růst. Z tohoto hlediska se potom v rizikovém pásmu pohybuje 11,3% chlapců a 26,6% dívek (součet hodnot nízkého a vysokého rizika). 3.5

Ruffierova zkouška tělesné zdatnosti

Nadváha a obezita vznikají důsledkem pohybové inaktivity a zvýšeného příjmu potravy. V dnešní době se pasivní trávení volného času a tzv. sedavý životní styl stávají stále významnějšími rizikovými faktory pro zdraví. Důsledkem je špatná tělesná kondice, která přispívá k řadě zdravotních potíží. Tělesná zdatnost se měří různými způsoby. Ruffierova zkouška je poměrně jednoduchým standardním testem, založeným na měření změn tepové frekvence před a po tělesném zatížení. Srovnávají se hodnoty pulzu v klidu, po zátěži (30 dřepů ve frekvenci 1 sec) a po odpočinku v délce 1 minuty. Test vychází z předpokladu, že trénovaný a zdatný člověk má při zátěži nižší nárůst tepové frekvence a během odpočinku po zátěži se mu tep rychleji vrací ke klidovým hodnotám, než osobě netrénované a méně zdatné. Zjištěné hodnoty ze tří měření se dosadí do vzorce Ruffierova indexu: RI= [(TF1 + TF2 + TF3) x 4 - 200]/10 a následně se porovnají s tabulkovými hodnotami pro daný věk. Výsledek značí počet bodů, kterých testovaná osoba dosáhla. Ten se hodnotí podle následujících kritérií: Tab. 14: Hodnoty Indexu tělesné zdatnosti dle Ruffiera a jejich vyhodnocení Index zdatnosti

Tělesná zdatnost

≤ 0

výborná

0,1 – 5

velmi dobrá

5,1 – 10

průměrná

10,1 – 15

podprůměrná

> 15

nedostačující

15

Ruffierova zkouška byla provedena u 292 studentů.

Tab. 15: Tělesná zdatnost podle vyšetření Indexu tělesné zdatnosti dle Ruffiera nedostatečná podprůměrná průměrná velmi dobrá výborná

celkem 26 71 143 49 3 292

chlapci 1 28 83 35 2 149

dívky 25 43 60 14 1 143

celkem % 8,9% 24,3% 49,0% 16,8% 1,0%

chlapci % 0,7% 18,8% 55,7% 23,5% 1,3%

dívky % 17,5% 30,1% 42,0% 9,8% 0,7%

Graf 13: Tělesná zdatnost podle vyšetření Indexu tělesné zdatnosti dle Ruffiera

Graf 14: Tělesná zdatnost podle vyšetření Indexu tělesné zdatnosti dle Ruffiera, rozložení v % podle škol

16

Výsledky tohoto vyšetření potvrzují prezentovaná fakta o klesající tělesné zdatnosti mládeže. V naší studii měla slabou kondici (tj. index vyšší než 10,0 = součet hodnocení „podprůměrná“ a „nedostatečná“) třetina vyšetřovaných, naopak dobrou (index nižší než 5, tj. součet hodnocení „velmi dobrá“ a „výborná“) jen necelých 18% studentů. Poměrně výrazné rozdíly byly mezi jednotlivými školami. U dívek jsme zjistili kondici výrazně horší než u chlapců, jak vyplývá z následující tabulky. Téměř polovina dívek má slabou tělesnou zdatnost. Jedná se nejen o dívky s nadváhou a obezitou, slabou kondici mají i dívky štíhlé až velmi štíhlé. Tab. 16: Tělesná zdatnost podle vyšetření Indexu tělesné zdatnosti dle Ruffiera, zjednodušené vyhodnocení v % celkem % 33,2 % 49,0% 17,8%

nedostatečná + podprůměrná průměrná velmi dobrá + výborná

chlapci % 19,5% 55,7% 24,8%

dívky % 47,6% 42,0% 10,5%

Graf 15: Tělesná zdatnost podle vyšetření Indexu tělesné zdatnosti dle Ruffiera, chlapci a dívky společně, zjednodušené vyhodnocení v %

Konkrétní výsledky tělesné zdatnosti u mládeže a dospívajících vyšetřené Ruffierovou zkouškou nejsou v ČR příliš prezentované. Studie provedená na Fakultě zdravotnických studií Univerzity v Pardubicích v roce 2009 prokázala u patnáctiletých osob poměrně dobré výsledky – nevyhovující zdatnost (Index vyšší než 10) byla prokázána pouze u 16% testovaných. V již zmiňované studii v kraji Vysočina z r. 2012 byly ovšem zjištěné výsledky naopak horší než v našich vyšetřeních (slabá kondice byla zjištěna u 57%, i zde více u dívek). Je nutné podotknout, že zjištěné rozdíly v jednotlivých studiích mohou jít z části na vrub potížím při dodržení přesné metodiky – tepová frekvence je hodnota značně reaktibilní na jakékoliv vlivy, i psychické, a zajistit v terénních podmínkách měření klidových hodnot je značně obtížné.

17

4. Výsledky dotazníkového šetření Nosnou částí studie bylo dotazníkové šetření. Respondenti – studenti a studentky – vyplňovali dotazník, který obsahoval 31 otázek7. Jednotlivé otázky byly zaměřeny na celkový životní styl, tj. na stravovací zvyklosti, na pohybovou aktivitu a trávení volného času, na škodlivé návyky jako kouření, pití alkoholu či užívání drog, na sexuální chování a na rizikové chování z hlediska úrazů. Dále respondenti hodnotili vlastní zdravotní stav a ptali jsme se i na údaje, týkající se vyšetření u lékařů. Na obsahu a tvorbě dotazníku se podíleli pracovníci z Katedry zdravotnických studií Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a pracovníci Státního zdravotního ústavu. Obsah dotazníku byl ověřen pilotní skupinou studentů, aby byly jednotlivé otázky v dotazníku pro cílovou skupinu, tj. pro mládež, srozumitelné a jednoznačné. Dotazník byl anonymní, studenti uváděli pouze svůj věk a pohlaví. Dotazníky neobsahovaly žádná označení jmény ani číselnými kódy a byly děleny pouze podle jednotlivých škol. V následující části zprávy uvádíme výsledky vyhodnocení odpovědí studentů na jednotlivé otázky. Bylo vyhodnoceno všech 296 dotazníků, někteří studenti však nezodpověděli všechny otázky, proto se celkový počet odpovědí může u jednotlivých otázek mírně lišit.

4.1 Jak hodnotíte svůj současný zdravotní stav? Tab. 17: Odpovědi na otázku „Jak hodnotíte svůj současný zdravotní stav?“

velmi dobrý spíše dobrý průměrný spíše špatný velmi špatný

celkem 80 134 73 9 0 296

chlapci 55 69 26 3 0 153

dívky 25 65 47 6 0 143

celkem % 27,0% 45,3% 24,7% 3,0% 0,0%

Graf 16: Odpovědi na otázku „Jak hodnotíte svůj současný zdravotní stav?“

7

Dotazník pro studentky a studenty středních škol ve Valašském Meziříčí – příloha č. 3

18

chlapci % 35,9% 45,1% 17,0% 2,0% 0,0%

dívky % 17,5% 45,5% 32,9% 4,2% 0,0%

Graf 17: Odpovědi na otázku „Jak hodnotíte svůj současný zdravotní stav?“, chlapci a dívky společně, zjednodušené vyhodnocení v %

Graf 18: Odpovědi na otázku „Jak hodnotíte svůj současný zdravotní stav?“, rozdělení podle škol v %

Odpovědi studentů SŠ na otázku „Jak hodnotíte svůj současný zdravotní stav?“ jsou pozitivní. Téměř tři čtvrtiny (72,3%) zúčastněných pokládají své zdraví za dobré nebo spíše dobré, za spíše špatný považují svůj zdravotní stav 3% respondentů, a to 2% chlapců a 4,2% dívek. V dotaznících nikdo nehodnotil svůj zdravotní stav jako „velmi špatný“. Chlapci vnímají svůj zdravotní stav pozitivněji než dívky.

19

4.2 Byl/a jste v posledních dvou letech na preventivní prohlídce u svého lékaře? Tab. 18: Odpovědi na otázku „Byl/a jste v posledních dvou letech na preventivní prohlídce u svého lékaře?“ celkem chlapci dívky celkem % chlapci % dívky % ano 286 144 142 96,6% 94,1% 99,3% ne 10 9 1 3,4% 5,9% 0,7% 296 153 143

Graf 19: Odpovědi na otázku „Byl/a jste v posledních dvou letech na preventivní prohlídce u svého lékaře?“

Graf 20: Odpovědi na otázku „Byl/a jste v posledních dvou letech na preventivní prohlídce u svého lékaře?“, rozdělení podle škol v %

20

V odpovědích na tuto otázku jednoznačně převažovala kladná odpověď – pouze 10 studentů (3,4% z dotázaných) uvedlo, že nebylo v posledních dvou letech na preventivní prohlídce u svého lékaře. Jednalo se zejména o chlapce.

4.3 Jste pravidelně sledován/a/ lékařem z důvodu nějakého onemocnění? Tab. 19: Odpovědi na otázku: „Jste pravidelně sledován/a/ lékařem z důvodu nějakého onemocnění?“

ano ne

celkem 71 225 296

chlapci 28 125 153

dívky 43 100 143

celkem % 24,0% 76,0%

chlapci % 18,3% 81,7%

dívky % 30,1% 69,9%

Graf 21: Odpovědi na otázku: „Jste pravidelně sledován/a/ lékařem z důvodu nějakého onemocnění?“

Graf 22: Odpovědi na otázku: „Jste pravidelně sledován/a/ lékařem z důvodu nějakého onemocnění?“, rozdělení podle škol v %

21

Na výše uvedenou otázku odpověděla kladně, tzn. že jsou z důvodu nějakého onemocnění sledováni (dispenzarizováni), necelá čtvrtina (24%) dotázaných. Dívky uvedly častější dispenzarizaci. Určité rozdíly byly v odpovědích na tuto otázku zaznamenány i v jednotlivých školách. I přesto, že bylo respondentům vysvětleno, co se touto otázkou míní, je nutno si uvědomit, že odpovědi byly víceméně laické a subjektivní. Někteří studenti si nemuseli vzpomenout, např. proto, že nemají momentálně žádné potíže nebo proto, že navštěvují lékaře v rámci dispenzarizace velmi nepravidelně nebo po dlouhém čase, naopak jiní mohli uvést návštěvy lékaře v rámci řešení aktuálního zdravotního problému. Na tuto otázku navazovala otázka následující. 4.4

Pokud ano, uveďte s jakým onemocněním

Na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří uvedli, že jsou dispenzarizováni. 71 studentů tedy uvedlo celkem 87 onemocnění, přičemž 14 respondentů uvedlo více než jedno onemocnění (13 dotazovaných uvedlo 2 onemocnění, 1 dotazovaný 4 onemocnění). V odpovědích uvedená onemocnění jsme pro přehlednost následně zařadili do jedenácti skupin – viz tabulka. Současně u každé skupiny uvádíme onemocnění tak, jak je popsali studenti v dotazníku. Někteří studenti znají přesně svoji diagnózu, jiní uváděli jen obecný název, někteří si možná spletli dispenzarizaci s léčbou aktuálního onemocnění. Odpovědi uvádíme tak, jak byly poskytnuty. Tab. 20: Odpovědi na otázku „Pokud jste dispenzarizováni, uveďte s jakým onemocněním“ skupiny nemocí

celkem celkem %

alergie kožní nemoci nemoci dýchací soustavy nemoci krve nemoci ledvin a močových cest nemoci pohybové soustavy nemoci trávicí soustavy psychické nemoci a onemocnění nervové soustavy smyslové nemoci a vady

29 1

33,3% 1,1%

1 1

1,1% 1,1%

0

0,0%

co uváděli respondenti: alergie 18x, alergologie, alergie na kvetoucí stromy, astma 4x, alergie na prach, pyly a roztoče 2x, alergie na chlór, atopický ekzém 2x kožní onemocnění bronchitidy anémie

4

4,6%

onemocnění páteře, skolióza páteře, juvenilní revmatická artritida, ortopedie-záda

2

2,3%

celiakie, steatóza jater

4

4,6%

epilepsie, juvenilní myoklonická epilepsie, psychické onemocnění 2x

1

1,1%

srdečně-cévní nemoci

19

21,8%

různé

24

27,6%

oční kardiologie, šelest 11x, srdeční problémy, vrozená srdeční vada, srdeční vada, vysoký tlak, nález na srdci, kardio, nedovírání chlopně štítná žláza 10x, migréna 2x, vaginální mykóza 2x, ultrazvuk vaječníků, kampylobacter, chřipka 2x, endokrinologie, klíšťová encefalitida, operované břicho, neuvedeno 3x

22

4.5

Kdy vám byl naposledy měřen krevní tlak v ordinaci lékaře?

Tab. 21: Odpovědi na otázku „Kdy Vám byl naposledy měřen krevní tlak v ordinaci lékaře?“

do 1 roku před 1-3 roky před více než 3 roky nikdy nevím

celkem 209 70 2 2 12 295

chlapci 101 37 2 2 10 152

dívky 108 33 0 0 2 143

celkem % 70,8% 23,7% 0,7% 0,7% 4,1%

chlapci % 66,4% 24,3% 1,3% 1,3% 6,6%

dívky % 75,5% 23,1% 0,0% 0,0% 1,4%

Graf 23: Odpovědi na otázku „Kdy Vám byl naposledy měřen krevní tlak v ordinaci lékaře?“

70,8% z dotázaných studentů uvedlo, že jim byl krevní tlak v ordinaci lékaře měřen v průběhu posledního roku a dalších 23,7% uvedlo dobu 1-3 roky. Lze shrnout, že prakticky všem studentům byl tedy tlak měřen minimálně v dvouletém rozmezí periodických preventivních prohlídek. Jen několik respondentů uvedlo, že jim byl tlak měřen před více jak 3mi lety nebo si měření nepamatují. Zdá se, že dívky jsou v tomto ohledu zodpovědnější a měření si pamatují lépe než chlapci. Rozdíly mezi školami jsou nepodstatné. Graf 24: Odpovědi na otázku „Kdy Vám byl naposledy měřen krevní tlak v ordinaci lékaře?“, rozdělení podle škol v %

23

4.6 Kdy Vám byla naposledy stanovena hladina cholesterolu v krvi? Tab. 22: Odpovědi na otázku „ Kdy Vám byla naposledy stanovena hladina cholesterolu v krvi?“¨


celkem 20 18 4 98 155 295

chlapci 7 8 2 41 94 152

dívky 13 10 2 57 61 143

celkem % 6,8% 6,1% 1,4% 33,2% 52,5%

chlapci % 4,6% 5,3% 1,3% 27,0% 61,8%

dívky % 9,1% 7,0% 1,4% 39,9% 42,7%

Graf 25: Odpovědi na otázku „ Kdy Vám byla naposledy stanovena hladina cholesterolu v krvi?“

Téměř 89% chlapců a 83% dívek uvedlo, že buď neví, kdy jim byla naposledy stanovena hladina cholesterolu v krvi nebo že jim cholesterol nebyl vyšetřen nikdy. To znamená, že tyto osoby ani nemohou znát svoji hladinu cholesterolu a pravděpodobně vůbec nebo jen málo znají význam hladiny cholesterolu v krvi pro zdraví. Je samozřejmě otázkou, zda jsou tato tvrzení pravdivá nebo zda studentům hladina cholesterolu ve skutečnosti měřena byla, ale pouze nebyli o měření a výsledku informováni nebo si to nezapamatovali. Přesto skutečnost, že naprostá většina sedmnáctiletých svůj stav cholesterolu nezná, považujeme za poměrně závažnou, protože již v tomto věku se objevují zvýšené hladiny cholesterolu u cca 10% osob, často dědičně podmíněné (studie v kraji Vysočina v r. 2012 = 12,8%). Zvýšená hladina cholesterolu představuje nezanedbatelné zdravotní riziko, který by mělo být doprovázeno úpravou životního stylu. Rozdíly mezi školami byly v odpovědi na tuto otázku malé, lišily se hlavně v poměrech odpovědí „nikdy“ a „nevím“.

24

Graf 26: Odpovědi na otázku „ Kdy Vám byla naposledy stanovena hladina cholesterolu v krvi?“, rozdělení podle škol v %

4.7 Kdy jste byl/a naposledy u zubního lékaře? Tab. 23: Odpovědi na otázku „ Kdy jste byl/a naposledy u svého zubního lékaře?“


celkem 253 29 10 0 3 295

chlapci 124 20 5 0 3 152

dívky 129 9 5 0 0 143

celkem % 85,8% 9,8% 3,4% 0,0% 1,0%

chlapci % 81,6% 13,2% 3,3% 0,0% 2,0%

Graf 27: Odpovědi na otázku „ Kdy jste byl/a naposledy u svého zubního lékaře?“

25

dívky % 90,2% 6,3% 3,5% 0,0% 0,0%

Na otázky, které se týkaly péče o zdraví chrupu, jsme získali vcelku potěšující spektrum odpovědí. Na otázku „Kdy jste byl naposledy u svého zubního lékaře“ odpovědělo téměř 86% respondentů, že to není déle jak rok a dalších téměř 10% uvádí, že byli u stomatologa před 1-2 lety. 13 studentů (4,4%) uvedlo, že to bylo před více než třemi lety, příp. si návštěvu u zubního lékaře nepamatují, čili se dá předpokládat, že nebyla v posledním roce. Rozdíly mezi jednotlivými školami nejsou významné. Graf 28: Odpovědi na otázku „ Kdy jste byl/a naposledy u svého zubního lékaře?“, rozdělení podle škol v%

4.8 Jak často si čistíte zuby? Tab. 24: Odpovědi na otázku „Jak často si čistíte zuby?“

min.3x denně 1-2x denně méně než 1x denně nikdy

celkem 21 269

chlapci 4 145

dívky 17 124

celkem % 7,1% 90,9%

chlapci % 2,6% 94,8%

dívky % 11,9% 86,7%

5 1 296

3 1 153

2 0 143

1,7% 0,3%

2,0% 0,7%

1,4% 0,0%

26

Graf 29: Odpovědi na otázku „Jak často si čistíte zuby?“

Jen 6 studentů uvedlo, že si nečistí zuby každý den. Z tohoto počtu to je 5 chlapců, z nichž jeden uvádí, že si nečistí zuby vůbec. Rozdíly mezi jednotlivými školami nejsou významné. Graf 30: Odpovědi na otázku „Jak často si čistíte zuby?“, rozdělení podle škol v %

4.9

Snídáte?

Tab. 25: Odpovědi na otázku „Snídáte?“

celkem ne, nebo výjimečně 39 ano, občas 119 ano, pravidelně 138 296

chlapci 21 63 69 153

dívky 18 56 69 143

27

celkem % 13,2% 40,2% 46,6%

chlapci % 13,7% 41,2% 45,1%

dívky % 12,6% 39,2% 48,3%

Graf 31: Odpovědi na otázku „Snídáte?“

Zatímco v odpovědích na několik předchozích otázek jsme zaznamenali poměrně zodpovědný přístup studentů k péči o zdraví, tak podle očekávání odpovědi na otázky vztahující se ke stravovacím zvyklostem už tolik potěšitelné nejsou. Protože snídaně je z hlediska správné výživy důležitým denním jídlem, byla jedna otázka zaměřena na pravidelnost snídání. Pravidelně, tj. denně, snídá necelá polovina (41,6%) z dotazovaných, 13,2% mladých nesnídá vůbec nebo jen výjimečně. Rozdíly mezi dívkami a chlapci nejsou zásadní, naopak jsme v odpovědích zaznamenali poměrně výrazné rozdíly mezi školami. Graf 32: Odpovědi na otázku „Snídáte?“, rozdělení podle škol v %

28

4.10 Jak často jste v posledním týdnu (tj. v posledních 7 dnech) konzumoval/a následující potraviny a nápoje? V této otázce jsme studentům předložili seznam 17ti různých druhů potravin a požádali jsme je, aby uvedli, kolikrát je v uplynulém týdnu konzumovali. Ačkoliv jsme studenty požádali o co nejpřesnější údaje a jejich přístup k vyplňování dotazníku byl ve velké většině zodpovědný, je potřeba uvést, že při podobných šetřeních jsou ve zpětných záznamech poměrně značné nepřesnosti i u dospělých osob. Lidé při zpětném vykazování spotřeby potravin (tzv. týdenní recall) uvádí chybné údaje až v 30%8. S přibližně stejnou chybou je nutno počítat i při vyhodnocování této otázky v našem dotazníku. Naším záměrem bylo také zhodnotit, do jaké míry odpovídají studenty uvedené údaje požadavkům správné (zdravé) výživy. Při tomto dělení jsme vycházeli z oficiálních odborných doporučení Ministerstva zdravotnictví9. U řady potravin ovšem nelze jednoznačně říci, jaké množství zkonzumované během týdne je správné a jaké už ne. Záleží na řadě dalších okolností, zejména na kombinaci potravin během dne a týdne, čili na složení celého jídelníčku, dále na fyzické zátěži a energetickém výdeji, na zdravotním stavu a dalších. Naše vyhodnocení formou koláčových grafů, kde zkonzumovaný počet porcí množství během týdne dělíme na vhodné/akceptovatelné množství a na množství, které považujeme za nevhodné (buď příliš málo, nebo příliš mnoho), je tedy orientační a respektujeme, že názory mohou být odlišné. V tabulkách jsme označili vhodné/akceptovatelné množství barevně (šedě). Tab. 26: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a mléko a mléčné výrobky (sýry, jogurty atd.)?“

ani jednou 1-2x 3-4x 5x a více

celkem 1 66 113 116 296

chlapci 0 37 56 60 153

dívky 1 29 57 56 143

celkem % 0,3% 22,3% 38,2% 39,2%

chlapci % 0,0% 24,2% 36,6% 39,2%

dívky % 0,7% 20,3% 39,9% 39,2%

Graf 33: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a mléko a mléčné výrobky (sýry, jogurty atd.)?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

8 9

Málková I., Manuál pro vedoucí kurzů STOB, STOB 1998 Doporučené výživové dávky pro obyvatelstvo (leták), Ministerstvo zdravotnictví České republiky 2005

29

Graf 34: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a mléko a mléčné výrobky (sýry, jogurty atd.)?“, rozdělení podle škol v %

Vzhledem k obsahu kvalitních bílkovin, vápníku, bakterií mléčného kvašení a dalších prospěšných látek se doporučuje konzumace mléčných výrobků v množství 2 až 3 porcí denně. V našem dotazníku uvedlo jen necelých 40% respondentů (stejně chlapců a dívek), že mléko a mléčné výrobky konzumují 5x a vícekrát týdně. U nich se dá s jistou mírou nepřesnosti předpokládat, že mléčné výrobky konzumují v souladu s uvedeným doporučením. Bílkoviny mléka lze sice nahradit z jiných zdrojů, jako zdroj vápníku jsou mléko a mléčné výrobky ve stravě jedinečné. Nejméně 60% studentů konzumuje nedostatečné množství. Rozdíly mezi pohlavími jsou nepodstatné. Tab. 27: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a kuřecí, krůtí či jiné drůbeží maso?“


celkem 15 169 89 23 296

chlapci 5 81 50 17 153

dívky 10 88 39 6 143

celkem % 5,1% 57,1% 30,1% 7,8%

chlapci % 3,3% 52,9% 32,7% 11,1%

dívky % 7,0% 61,5% 27,3% 4,2%

Graf 35: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a kuřecí, krůtí či jiné drůbeží maso?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

30

Graf 36: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a kuřecí, krůtí či jiné drůbeží maso?“, rozdělení podle škol v %

Tab. 28: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a rybí maso?“


celkem 167 121 7 1 296

chlapci 74 72 6 1 153

dívky 93 49 1 0 143

celkem % 56,4% 40,9% 2,4% 0,3%

chlapci % 48,4% 47,1% 3,9% 0,7%

dívky % 65,0% 34,3% 0,7% 0,0%

Graf 37: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a rybí maso?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

31

Graf 38: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a rybí maso?“, rozdělení podle škol v %

Tab. 29: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a vepřové maso, hovězí maso, zvěřinu?“


celkem 79 174 32 11 296

chlapci 24 97 23 9 153

dívky 55 77 9 2 143

celkem % 26,7% 58,8% 10,8% 3,7%

chlapci % 15,7% 63,4% 15,0% 5,9%

dívky % 38,5% 53,8% 6,3% 1,4%

Graf 39: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a vepřové maso, hovězí maso, zvěřinu?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

32

Graf 40: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a vepřové maso, hovězí maso, zvěřinu?“, rozdělení podle škol v %

Tři podotázky byly věnovány konzumaci masa. Ptali jsme se na konzumaci tzv. bílého masa, tj. drůbežího, dále pak na ryby a nakonec na „červené“ maso – tzn. vepřové, hovězí, případně zvěřinu. Výživová doporučení hovoří o 1-2 porcích masa (a masných výrobků) za den, převažovat by mělo bílé a také rybí maso, u něhož je cenné složení doprovodného tuku. V týdnu je vhodné zařadit 1-2 bezmasé dny, kdy jsou kvalitní bílkoviny dodávány jinými zdroji. Tato doporučení studenti většinou splňují. V jejich jídelníčku převažuje z mas drůbeží maso, tmavá masa konzumuje jen cca 14% studentů častěji než 2x týdně. Ovšem rybího masa je na stolech našich studentů stále nedostatečné množství. Jeho konzumace se doporučuje 2x týdně, je možno i častěji. Více jak polovina respondentů (56,4%) uvedla, že v uplynulém týdnu neměli rybí maso ani jednou, z dívek to bylo dokonce 65% dotázaných. Dívky konzumují méně všechny druhy masa. Celkem 4 studenti (1 chlapec a 3 dívky) uvedli, že ve sledovaném týdnu nekonzumovali žádné maso ani masné výrobky. Z hlediska správné výživy je potěšitelné, že v našem souboru nebyl ani jeden respondent, u něhož bychom zaznamenali absenci všech potravin živočišného původu (maso, mléko, vejde + výrobky z nich). Tab. 30: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a luštěniny (hrách, čočku, fazole...)?“


celkem 139 135 14 8 296

chlapci 63 75 10 5 153

dívky 76 60 4 3 143

33

celkem % 47,0% 45,6% 4,7% 2,7%

chlapci % 41,2% 49,0% 6,5% 3,3%

dívky % 53,1% 42,0% 2,8% 2,1%

Graf 41: Odpovědi na otázku:“ Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a luštěniny (hrách, čočku, fazole...)?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

Graf 42: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a luštěniny (hrách, čočku, fazole...)?“, rozdělení podle škol v %

Luštěniny, byť nejsou nezbytnou složkou lidské stravy, patří mezi cenné potraviny, protože jsou zdrojem poměrně kvalitních bílkovin, které nejsou doprovázeny tuky. Dále jsou zdrojem minerálních látek a vlákniny. Z těchto důvodů se doporučuje zařadit luštěniny nejlépe 1-2x týdně do jídelníčku. Luštěniny nejsou mezi studenty příliš oblíbeným jídlem, vhodný počet porcí uvedla jen cca polovina studentů. Tab. 31: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a uzeniny, salámy, párky, uzené maso...?“


celkem 65 130 82 19 296

chlapci 18 72 48 15 153

dívky 47 58 34 4 143

34

celkem % 22,0% 43,9% 27,7% 6,4%

chlapci % 11,8% 47,1% 31,4% 9,8%

dívky % 32,9% 40,6% 23,8% 2,8%

Graf 43: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a uzeniny, salámy, párky, uzené maso...?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

Uzenářské výrobky by měly být pouze občasným doplňkem stravy, a to pouze kvalitní druhy. Nikterak by nevadilo, kdyby se v našem jídelníčku nevyskytovaly vůbec. Obsahují obvykle méně bílkovin, značné % tuků, hojně soli a přídatných látek. Výrobky uzené klasickým způsobem jsou rizikové i z hlediska toxických látek z udícího kouře. Protože uzeniny jsou v českých domácnostech bohužel dosti oblíbenou potravinou, odpovědi studentů na tuto otázku hodnotíme jako vcelku potěšující – jen cca třetina uvedla, že konzumovala uzeniny příliš často, tj. častěji než 2x týdně. Podle předpokladů to byli více chlapci (41,2% oproti 26,6% dívek). Graf 44: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a uzeniny, salámy, párky, uzené maso...?“, rozdělení podle škol v %

35

Tab. 32: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a zeleninu (syrovou i tepelně upravenou)?“


celkem 11 89 107 89 296

chlapci 7 59 54 33 153

dívky 4 30 53 56 143

celkem % 3,7% 30,1% 36,1% 30,1%

chlapci % 4,6% 38,6% 35,3% 21,6%

dívky % 2,8% 21,0% 37,1% 39,2%

Graf 45: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a zeleninu (syrovou i tepelně upravenou)?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

Graf 46: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a zeleninu (syrovou i tepelně upravenou)?“, rozdělení podle škol v %

36

Tab. 33: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a ovoce (syrové i kompoty)?“


celkem 16 94 106 80 296

chlapci 8 55 54 36 153

dívky 8 39 52 44 143

celkem % 5,4% 31,8% 35,8% 27,0%

chlapci % 5,2% 35,9% 35,3% 23,5%

dívky % 5,6% 27,3% 36,4% 30,8%

Graf 47: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a ovoce (syrové i kompoty)?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

Zelenina a ovoce patří k potravinám, které by měli nejen mladí lidé jíst několikrát denně. Výživová doporučení hovoří o 3-5ti porcích zeleniny (vč. brambor) a 2-4 porcích ovoce každý den. Zelenina je spolu s ovocem pro lidský organizmus zásadním dodavatelem vitamínů, minerálů a vlákniny. Typická česká strava obsahuje těchto potravin málo, což významně zvyšuje zdravotní rizika populace (riziko obezity, diabetu, nádorů střev a další). Nedostatečný příjem zeleniny a ovoce se potvrdil i v našem průzkumu. Konzumaci zeleniny alespoň jednou denně (resp. 5 a více porcí týdně) udává jen necelá třetina studentů, u chlapců je to jen 21,6%. 7 chlapců a 4 dívky uvedli, že zeleninu v uplynulém týdnu nejedli vůbec. U ovoce by se dala vzhledem ke sladké chuti předpokládat vyšší spotřeba, výsledky však ukazují podobně nepříznivá čísla: 5x týdně a častěji konzumuje ovoce jen 27% respondentů, 8 chlapců a 8 dívek uvedlo, že ovoce během týdně nejedli ani jednou. Nízká spotřeba zeleniny a ovoce tvoří jeden z nejvíce nepříznivých výsledků této části průzkumu.

37

Graf 48: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a ovoce (syrové i kompoty)?“, rozdělení podle škol v %

Tab. 34: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a smažené brambory (hranolky, americké apod.)?“


celkem 180 92 16 8 296

chlapci 86 48 13 6 153

dívky 94 44 3 2 143

celkem % 60,8% 31,1% 5,4% 2,7%

chlapci % 56,2% 31,4% 8,5% 3,9%

dívky % 65,7% 30,8% 2,1% 1,4%

Graf 49: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a ) smažené brambory (hranolky, americké apod.)?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

Zatímco vařené brambory jsou vhodným dodavatelem energie a dalších příznivých látek pro náš organizmus, smažené bramborové pokrmy získávají během procesu smažení (či fritování) vysoký obsah tuku a často jsou i výrazně solené. Tím se jejich výživový přínos ztrácí a měly by být, podobně jako uzeniny, jen občasným zpestřením jídelníčku nebo by neměly být konzumovány vůbec. Pro

38

výrazné senzorické vlastnosti jsou však u mládeže oblíbené, takže zjištěný výsledek, totiž že častěji než 2x týdně je konzumuje jen 12,4% chlapců a 3,5% dívek, hodnotíme jako poměrně pozitivní. Graf 50: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a smažené brambory (hranolky, americké apod.)?“, rozdělení podle škol v %

Tab. 35: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a celozrnné či tmavé pečivo?“


celkem 68 130 72 26 296

chlapci 37 66 35 15 153

dívky 31 64 37 11 143

celkem % 23,0% 43,9% 24,3% 8,8%

chlapci % 24,2% 43,1% 22,9% 9,8%

dívky % 21,7% 44,8% 25,9% 7,7%

Graf 51: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a celozrnné či tmavé pečivo?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

39

Graf 52: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a celozrnné či tmavé pečivo?“, rozdělení podle škol v %

Tab. 36: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a cereálie (cornflaces, ovesná kaše apod.)?“


celkem 121 97 54 24 296

chlapci 65 49 28 11 153

dívky 56 48 26 13 143

celkem % 40,9% 32,8% 18,2% 8,1%

chlapci % 42,5% 32,0% 18,3% 7,2%

dívky % 39,2% 33,6% 18,2% 9,1%

Graf 53: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a cereálie (cornflaces, ovesná kaše apod.)?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

Obilniny spolu s bramborami představují základní energetický zdroj v naší stravě. U celozrnných obilných výrobků je obsah polysacharidů doplněn žádoucím podílem vlákniny, některých vitamínů a minerálů. Doporučený počet porcí všech obilných výrobků (příloh, pečiva, cereálií apod.)

40

kolísá, a to zejména podle fyzické zátěže, mezi 3-6ti porcemi za den. Celozrnné potraviny a pokrmy by měly být zařazeny každý den nejméně jednou. Toto množství splňuje necelá třetina studentů. Je také nutné podotknout, že veřejnost si velmi často plete pravé celozrnné výrobky s pečivem jen dohněda obarveným či pouze posypaným obilnými semeny, takže skutečná konzumace vhodných cereálií bude asi ještě nižší. Graf 54: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a cereálie (cornflaces, ovesná kaše apod.)?“, rozdělení podle škol v %

Tab. 37: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a vejce a pokrmy z nich?“


celkem 62 178 48 8 296

chlapci 27 88 30 8 153

dívky 35 90 18 0 143

celkem % 20,9% 60,1% 16,2% 2,7%

chlapci % 17,6% 57,5% 19,6% 5,2%

dívky % 24,5% 62,9% 12,6% 0,0%

Graf 55: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a vejce a pokrmy z nich?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

41

Vejce, u nás téměř výlučně slepičí, jsou mimořádně cennou potravinou. Mají vysoký obsah plnohodnotných bílkovin, některých minerálů, vitamínů a dalších biologicky důležitých látek. Na druhé straně mají vyšší podíl tuku a cholesterolu, takže se pro zdravého jedince doporučuje konzumace přibližně 4 vajec za týden, což ovšem zahrnuje i vajíčka používaná při přípravě pokrmů. Studenti, kteří uvedli, že vejce nejedli vůbec, tudíž ve skutečnosti v pokrmech jisté malé množství vajec zkonzumovali. Nevhodně vysoké množství vajec, konzumaci 5x týdně a více, uvedlo jen 8 dívek a 8 chlapců. Graf 56: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a vejce a pokrmy z nich?“, rozdělení podle škol v %

Tab. 38: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a čokoládu, cukrovinky, zákusky?“


celkem 20 125 100 51 296

chlapci 11 59 54 29 153

dívky 9 66 46 22 143

celkem % 6,8% 42,2% 33,8% 17,2%

chlapci % 7,2% 38,6% 35,3% 19,0%

dívky % 6,3% 46,2% 32,2% 15,4%

Graf 57: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a čokoládu, cukrovinky, zákusky?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

42

Graf 58: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a čokoládu, cukrovinky, zákusky?“, rozdělení podle škol v %

Tab. 39: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a chipsy, krekry, solené arašídy apod. slané pochutiny?“


celkem 98 152 37 9 296

chlapci 49 77 20 7 153

dívky 49 75 17 2 143

celkem % 33,1% 51,4% 12,5% 3,0%

chlapci % 32,0% 50,3% 13,1% 4,6%

dívky % 34,3% 52,4% 11,9% 1,4%

Graf 59: Odpovědi na otázku: Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a chipsy, krekry, solené arašídy apod. slané pochutiny?, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

43

Graf 60: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a chipsy, krekry, solené arašídy apod. slané pochutiny?“, rozdělení podle škol v %

Sladké cukrovinky, stejně jako slané pochutiny a čisté tuky (máslo, sádlo…) tvoří úzký vrchol pomyslné potravní pyramidy. To znamená, že by měly náš jídelníček pouze doplňovat, a to v množství jedné, nejvíce dvou malých porcí za den, přičemž tato dávka je myšlena pro všechny tyto potraviny dohromady. Z výživového hlediska by nevadilo, kdybychom je nejedli vůbec. Jsou energeticky velmi bohaté, obsahují mnoho tuků, jednoduchých cukrů (cukrovinky) či nadbytek soli (slané pochutiny). Na druhé straně některé obsahují i cenné látky (např. kvalitní čokoláda, kvalitní máslo) a zejména jsou oblíbené pro své chuťové vlastnosti, takže jejich konzumace přináší pocit uspokojení, což je ve výživě také nezanedbatelná hodnota. Většina studentů uvedla konzumaci těchto typů potravin v množství, které lze u štíhlých a zdravých osob akceptovat za předpokladu, že se jednalo o malé porce. Tab. 40: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a alkoholické nápoje (pivo, víno, destiláty)?“


celkem 97 152 30 17 296

chlapci 39 83 20 11 153

dívky 58 69 10 6 143

44

celkem % 32,8% 51,4% 10,1% 5,7%

chlapci % 25,5% 54,2% 13,1% 7,2%

dívky % 40,6% 48,3% 7,0% 4,2%

Graf 61: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a alkoholické nápoje (pivo, víno, destiláty)?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

Časné a nadměrné pití alkoholu je pro mládež v naší zemi poměrně typické a prokázané již mnohými jinými studiemi. Bohužel to dokazuje i tato analýza. Zatímco u dospělých osob se malé dávky alkoholu považují ze zdravotního hlediska za akceptovatelné, mládež před dokončením fyzického a psychického vývoje je v tomto ohledu zranitelnější a alkohol by neměla pít vůbec. Pouze třetina (32,8%) studentů 2. ročníku udává, že nepila v posledním týdnu ani jednou alkohol, a to 25,5% chlapců a 40,6% dívek. Naopak 10,1% mladých konzumovalo alkohol v posledních 7 dnech minimálně ve třech dnech, dalších 5,7% pak dokonce 5x nebo vícekrát. Množství konzumovaného alkoholu jsme nesledovali. Odpovědi korelují s dalšími otázkami, týkajícími se konzumace alkoholu, viz kap. 4.24. Graf 62: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a alkoholické nápoje (pivo, víno, destiláty)?“, rozdělení podle škol v %

45

Tab. 41: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a neslazené nápoje (vodu, minerálku, sodu, čaj...)?“


celkem 14 42 58 182 296

chlapci 14 26 29 84 153

dívky 0 16 29 98 143

celkem % 4,7% 14,2% 19,6% 61,5%

chlapci % 9,2% 17,0% 19,0% 54,9%

dívky % 0,0% 11,2% 20,3% 68,5%

Graf 63: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a neslazené nápoje (vodu, minerálku, sodu, čaj...)?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

Graf 64: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a neslazené nápoje (vodu, minerálku, sodu, čaj...)?“, rozdělení podle škol v %

46

Tab. 42: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a slazené nápoje (colu, kofolu, limonády...)?“


celkem 64 122 59 51 296

chlapci 23 65 37 28 153

dívky 41 57 22 23 143

celkem % 21,6% 41,2% 19,9% 17,2%

chlapci % 15,0% 42,5% 24,2% 18,3%

dívky % 28,7% 39,9% 15,4% 16,1%

Graf 65 : Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a slazené nápoje (colu, kofolu, limonády...)?“, vyhodnocení podle doporučení správné výživy, chlapci a dívky celkem

Poslední dvě podotázky výživové části dotazníku se týkaly pitného režimu mládeže. Nezkoumali jsme dodržování doporučeného množství tekutin (situace se v této oblasti díky mnohaleté osvětě výrazně zlepšila a mladí lidé obvykle pijí dostatečné množství tekutin), ale zajímala nás skladba přijímaných nápojů. Většinu nápojů přijímaných v průběhu dne by měly tvořit neslazené nápoje, nejlépe čistá pitná voda. Oblíbené sladké nápoje jsou energeticky velmi bohaté díky značnému obsahu jednoduchých cukrů, jejich pití je návykové a sladké limonády tak přispívají k nežádoucímu přírůstku hmotnosti. V naší studii uvedlo 61,5% respondentů, více dívek, že konzumují neslazené nápoje 5x a častěji během týdne. U nich lze předpokládat, že tvoří hlavní součást jejich pitného režimu. Naopak necelá pětina neslazené nápoje prakticky nepije nebo jen výjimečně. Slazené nápoje preferuje 17,2 % respondentů, pijí je prakticky každý den. 21,6% studentů uvedlo, že sladké nápoje nepili vůbec.

47

Graf 66: Odpovědi na otázku: „Jak často jste v posledním týdnu konzumoval/a slazené nápoje (colu, kofolu, limonády...)?“, rozdělení podle škol v %

4.11 Pokud jezdíte na kole, používáte helmu? Na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří jezdí na kole, což je většina - 273 studentů. Tab. 43: Odpovědi na otázku „Pokud jezdíte na kole, používáte helmu?“

ano,vždy občas ne

celkem 79 85 109 273

chlapci 33 46 63 142

dívky 46 39 46 131

celkem % 28,9% 31,1% 39,9%

Graf 67: Odpovědi na otázku „Pokud jezdíte na kole, používáte helmu?“

48

chlapci % 23,2% 32,4% 44,4%

dívky % 35,1% 29,8% 35,1%

Používání helmy při jízdě na kole není, bohužel, mezi mládeží příliš v oblibě. Pouze necelá třetina (28,9%) používá helmu vždy, další necelá třetina (31,1 %) občas a téměř 40% pak vůbec. Dívky častěji používají helmu vždy (35,1% oproti pouhým 23,2% chlapců), chlapci o něco častěji uvádí, že používají helmu občas nebo vůbec. Výrazné rozdíly v odpovědi na tuto otázku jsme zaznamenali mezi jednotlivými školami. Spektrum odpovědí na tuto otázku je velmi nepříznivé. Nejedná se pouze o místní problém, podobně na tuto otázku odpovídali i studenti v kraji Vysočina. Helma je při jízdě na kole základní ochranná pomůcka. Jak dokazují zdravotnické statistiky, při pádech z kola je hlava nejčastější vážněji poraněnou částí těla (ve více jak 40% ošetřených úrazů) a při používání helmy se riziko poranění hlavy zásadním způsobem snižuje (zhruba o 85 %, riziko poranění mozku až o 88 %10). Velmi výrazné rozdíly jsme také zaznamenali v odpovědích z jednotlivých škol. Graf 68: Odpovědi na otázku „Pokud jezdíte na kole, používáte helmu?“, rozdělení podle škol v %

Několik dalších otázek jsme věnovali trávení volného času mládeže s důrazem na zjišťování míry pohybové aktivity u mladých lidí. V řadě studií se ukazuje, že mládež se pohybuje a sportuje výrazně méně než dříve a že přibývá času stráveného před obrazovkou, v posledních letech spíše před obrazovkou počítačů, než před televizí. Kladný dopad přiměřené tělesné aktivity na zdraví je mnohostranný, zdaleka se netýká pouze účinku na pohybový aparát. Jedním z prvních důsledků nedostatku pohybu je nárůst nadváhy a obezity a pokles tělesné zdatnosti. Obojí jsme potvrdili i v naší studii (kap. 3). Z nadváhy a nízké zdatnosti vyplývá prohlubující se neobratnost, která dále stupňuje nechuť k pohybu. Rychle se vytváří začarovaný kruh, z něhož je těžké uniknout a který mladé lidi zdravotně i sociálně handicapuje pro celý další život. Jediným řešením je prevence, totiž intervenční aktivity ve prospěch pohybu, tj. podpora přirozené potřeby pohybu a rozvoj pohybových

10

Koudelka D., Traumatologické centrum Fakultní nemocnice v Ostravě, http://www.fno.cz/tiskove-zpravy/pouzivani-helmy-pricyklistice-a-in-line-brusleni-zmensuje-riziko-umrti-az-devatenactkrat

49

dovedností nenásilnou formou, která přináší kromě pozitivních zdravotních důsledků i radost, a tak motivuje k dalšímu rozvoji pohybových dovedností a zdatnosti. Také v některých otázkách týkajících se tělesné aktivity jsme se pokusili v koláčových grafech orientačně vyhodnotit, jak respondenti splňují odborná doporučení11. Odpovědi, které uvedeným doporučením odpovídají (jsou „vhodné“), jsme označili v textu tabulek opět šedým pozadím.

4.12 Jak často cvičíte, běháte, jezdíte na kole nebo jinak aktivně sportujete v min. délce 30 minut v „kuse“? Tab. 44: Odpovědi na otázku: „Jak často cvičíte, běháte, jezdíte na kole nebo jinak aktivně sportujete v min. délce 30 minut v „kuse“?“

každý den 3-5x týdně 1-2x týdně méně často

celkem 45 112 89 50 296

chlapci 31 68 36 18 153

dívky 14 44 53 32 143

celkem % 15,2% 37,8% 30,1% 16,9%

chlapci % 20,3% 44,4% 23,5% 11,8%

dívky % 9,8% 30,8% 37,1% 22,4%

Graf 69: Odpovědi na otázku: „Jak často cvičíte, běháte, jezdíte na kole nebo jinak aktivně sportujete v min. délce 30 minut v „kuse“?“

11

Národní doporučení pohybové aktivity pro děti a mládež, návrh, UP Olomouc, 2013: http://hbsc.upol.cz/download/doporuceni_A4_deti_FINAL.pdf

50

Graf 70: Odpovědi na otázku: „Jak často cvičíte, běháte, jezdíte na kole nebo jinak aktivně sportujete v min. délce 30 minut v „kuse“?“ , vyhodnocení podle doporučení vhodné pohybové aktivity, chlapci a dívky celkem

V naší studii odpovídá doporučením, tj. minimálně 3x týdně pohybová aktivita vysoké intenzity (sport), jen polovina odpovědí, přičemž jsme při tomto zhodnocení tolerovali čas 30 minut, na který jsme se ptali. Národní doporučení hovoří u věkové kategorie dětí a mládeže o 60ti minutách, skutečné % vyhovujících odpovědí bude tedy ještě menší. Zajímavé je srovnání odpovědí z jednotlivých škol, zejména v kombinaci s odpověďmi na další otázky týkající se pohybu. Graf 71: Odpovědi na otázku: „Jak často cvičíte, běháte, jezdíte na kole nebo jinak aktivně sportujete v min. délce 30 minut v „kuse“?“, rozdělení podle škol v %

51

4.13 Kolik času strávíte v průměru denně následující pohybovou aktivitou? Tab. 45: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru denně chůzí, vč. cest do a ze školy?“

méně než 10 minut 10-30 minut 30-60 minut více než 60 minut

celkem 10 79 117 90 296

chlapci 5 43 62 43 153

dívky 5 36 55 47 143

celkem % 3,4% 26,7% 39,5% 30,4%

chlapci % 3,3% 28,1% 40,5% 28,1%

dívky % 3,5% 25,2% 38,5% 32,9%

Graf 72: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru denně chůzí, vč. cest do a ze školy?“

Graf 73: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru denně chůzí, vč. cest do a ze školy?“, vyhodnocení podle doporučení vhodné pohybové aktivity, chlapci a dívky celkem

52

Chůze je přirozená lidská pohybová aktivita. Většina odborných doporučení12 se shoduje, že pro zdraví je vhodná denní „dávka“ chůze cca 1 hod, což odpovídá asi 5 km, příp. 10 000 běžných kroků za den. Vyšší dávky nejsou na škodu, zejména v mladším věku. Tento požadavek splňuje necelá třetina respondentů naší studie (30,4%), o něco více dívek než chlapců. Přibližně stejné množství (30,1%) respondentů uvedlo, že chodí pěšky velmi málo, tj. méně než 30 minut za den. Je potřeba si uvědomit, že v podmínkách běžného života je chůze základní tělesná aktivita, která se nedá nahradit rekreačním sportováním. Její výhodou je mj. i nenáročnost na vybavení a podmínky (jít pěšky se dá prakticky všude a za téměř každého počasí) a možnost snadno přizpůsobit tempo aktuální kondici. O významu chůze pro prevenci obezity svědčí i to, že lidé s nadváhou a obezitou chodí podstatně méně než lidé s normální hmotností, což je potvrdilo i v našem průzkumu – jen pětina studentů s BMI nad 24 udává chůzi alespoň hodinu denně. Graf 74: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru denně chůzí, vč. cest do a ze školy?“, rozdělení podle škol v %

Tab. 46: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru denně cvičením (doma, v posilovně, ve fitness apod.)?“


12

celkem 113 103 53 27 296

chlapci 51 45 37 20 153

dívky 62 58 16 7 143

např. : EU Physical Activity Guidelines, Brussels: European Commission,2008

53

celkem % 38,2% 34,8% 17,9% 9,1%

chlapci % 33,3% 29,4% 24,2% 13,1%

dívky % 43,4% 40,6% 11,2% 4,9%

Graf 75: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte denně cvičením (doma, v posilovně, ve fitness apod.)?“

Graf 76: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte denně cvičením (doma, v posilovně, ve fitness apod.)?“, rozdělení podle škol v %

Tab. 47: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru denně jízdou na kole, plaváním, jiným sportem, tancem...?“


celkem 70 86 64 76 296

chlapci 28 44 34 47 153

dívky 42 42 30 29 143

54

celkem % 23,6% 29,1% 21,6% 25,7%

chlapci % 18,3% 28,8% 22,2% 30,7%

dívky % 29,4% 29,4% 21,0% 20,3%

Graf 77: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru denně jízdou na kole, plaváním, jiným sportem, tancem...?“

Aerobní aktivity by měly tvořit podstatnou část z denních tělesných aktivit, cvičení posilovacího typu se doporučují několikrát týdně v délce 30-60 minut. Mezi silové aktivity lze zařadit i většinu fyzických prací, které studenti ve svých odpovědích ale zřejmě nezohlednili. Zatímco posilovací cvičení mezi mládeží příliš populární není, více pozitivních odpovědí jsme zaznamenali u dotazu vztahujícímu se k aerobním sportům, jako jsou jízda na kole, tanec a další. Podle předpokladů sportují o něco více chlapci, denně více jak 60 minut uvedlo 30,7% chlapců a 20,3% dívek. Získané odpovědi v otázkách týkajících se pohybu se jen mírně odlišují od odpovědí studie na Vysočině. Graf 78: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru denně jízdou na kole, plaváním, jiným sportem, tancem...?“, rozdělení podle škol v %

55

Tab. 48: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru u televize?“


celkem 96 72 80 48 296

chlapci 50 40 34 29 153

dívky 46 32 46 19 143

celkem % 32,4% 24,3% 27,0% 16,2%

chlapci % 32,7% 26,1% 22,2% 19,0%

dívky % 32,2% 22,4% 32,2% 13,3%

Graf 79: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru u televize?“

Graf 80: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru u televize?“, rozdělení podle škol v %

56

Tab. 49: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru u počítače?“


celkem 12 29 62 193 296

chlapci 4 10 28 111 153

dívky 8 19 34 82 143

celkem % 4,1% 9,8% 20,9% 65,2%

chlapci % 2,6% 6,5% 18,3% 72,5%

dívky % 5,6% 13,3% 23,8% 57,3%

Graf 81: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru u počítače?“

Dvě otázky analýzy byly zaměřeny na tzv. sedavý životní styl. Prokázalo se, že mezi mladými lidmi je na výrazném ústupu sledování televize, které nahradil čas strávený u počítače. Ačkoliv práce na počítači je většinou interaktivnější činnost než sledování TV, z hlediska fyzických nároků rozdíl není. Národní pohybová doporučení hovoří o maximu 4 hodin denně, strávených u jakéhokoliv zařízení s obrazovkou (počítače, telefony, televize, čtečky…). Podle celostátní studie HBSC z roku 2010 trávilo 4 a více hodin denně sezením u počítače, sledováním televize apod. více než 75 % chlapců a 65 % dívek ve věku mezi 11 – 15ti lety. V naší analýze jsme souhrnný čas strávený „před jakoukoliv obrazovkou“ nesledovali. Více než hodinu denně u počítače podle předpokladů tráví více chlapci, 72,5%, zatímco dívky tuto odpověď udávaly v 57,3%. Jen asi 4% mladých s počítačem prakticky nepracují. Naopak televizi téměř nesleduje třetina respondentů, více než hodinu denně se na televizi dívá 19% chlapců a 13,3% dívek. Ve srovnatelné studii mládeže z Vysočiny byla zjištěna vyšší sledovanost TV, naopak nižší % respondentů než v naší studii udávalo více jak hodinu denně u PC.

57

Graf 82: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru u počítače?“, rozdělení podle škol v %

Tab. 50: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru procházkami nebo prací v přírodě, v lese, na zahradě...?“


celkem 49 87 69 91 296

chlapci 33 42 30 48 153

dívky 16 45 39 43 143

celkem % 16,6% 29,4% 23,3% 30,7%

chlapci % 21,6% 27,5% 19,6% 31,4%

dívky % 11,2% 31,5% 27,3% 30,1%

Graf 83: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru procházkami nebo prací v přírodě, v lese, na zahradě...?“

58

Z hlediska podpory zdraví je významný také čas, který tráví člověk ve venkovním prostředí. Tzv. outdoorové aktivity by měly být nedílnou součástí pohybových aktivit člověka, protože vnější prostředí má na organizmus komplexní stimulující účinek (za předpokladu neznečištěného prostředí). V naší studii uvedla pohyb ve venkovním prostředí v délce více jak 1 hod denně necelá třetina studentů (30,7%), bez výrazných rozdílů mezi pohlavími. Další téměř čtvrtina se pohybuje venku 3060 minut denně, což lze hodnotit jako minimální akceptovatelný čas. Prakticky vůbec se venku nepohybuje 16,6% studentů, a to více chlapců (21,6% oproti 11,2% dívek). Graf 84: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru procházkami nebo prací v přírodě, v lese, na zahradě...?“, vyhodnocení podle doporučení vhodné pohybové aktivity, chlapci a dívky celkem

Graf 85: Odpovědi na otázku „Kolik času strávíte v průměru procházkami nebo prací v přírodě, v lese, na zahradě...?“,rozdělení podle škol v %

Na závěr kapitoly, která se týká času, který tráví sedmnáctiletá mládež různými činnostmi, uvádíme graf, který znázorňuje kolik % studentů z druhých ročníků SŠ tráví při daných činnostech v průměru více než hodinu denně. Nejvíce studentů takto tráví svůj čas u počítače. Následuje chůze a

59

pohyb v přírodě (tyto dvě odpovědi se pravděpodobně z velké části překrývají). Nejméně osob uvedlo intenzivní, tj. více jak hodinu denně trvající cvičení. Tab: 51: Frekvence odpovědí „více než 60 minut“ na otázku „Kolik času strávíte v průměru denně… (uvedenými činnostmi)“, chlapci a dívky celkem

více než hodinu

chůze 90

cvičení 27

sport 76

TV 48

PC 193

příroda 91

Graf 86: Frekvence odpovědí „více než 60 minut“ na otázku „Kolik času strávíte v průměru denně… (uvedenými činnostmi)“, chlapci a dívky celkem

Závěrečnou část dotazníku jsme věnovali otázkám na rizikové chování mládeže, a to kouření tabáku, konzumace alkoholu, užívání nelegálních návykových látek a rizikům v sexuální oblasti.

4. 14 Kolik hodin denně v průměru trávíte v prostředí, kde Vy nebo někdo jiný kouří? Tab. 52: Odpovědi na otázku: „Kolik hodin denně v průměru trávíte v prostředí, kde Vy nebo někdo jiný kouří?“

více než 3 hodiny 1-3 hodiny méně než hodinu většinou vůbec

celkem

chlapci

dívky

celkem %

chlapci %

dívky %

27 41 97 131 296

13 22 56 62 153

14 19 41 69 143

9,1% 13,9% 32,8% 44,3%

8,5% 14,4% 36,6% 40,5%

9,8% 13,3% 28,7% 48,3%

60

Graf 87: Odpovědi na otázku: „Kolik hodin denně v průměru trávíte v prostředí, kde Vy nebo někdo jiný kouří?“

Jak je všeobecně známo, zdraví negativně ovlivňuje nejen vlastní kouření tabákových výrobků, ale i pasivní kuřáctví, to znamená pobyt v zakouřeném prostředí, např. v interiérech bytů, v restauracích apod. 55,7% respondentů studie uvedlo, že se v zakouřeném prostředí pohybují. 23% respondentů pak tráví v tomto prostředí více jak hodinu denně, 9,1% více jak 3 hodiny denně. Rozdíly mezi chlapci a dívkami nejsou zásadní, výrazné jsou naopak rozdíly mezi jednotlivými školami. Graf 88: Odpovědi na otázku: „Kolik hodin denně v průměru trávíte v prostředí, kde Vy nebo někdo jiný kouří?“, rozdělení podle škol v %

61

4.15 Kouříte v současné době? Tab. 53: Odpovědi na otázku: „Kouříte v současné době?“

více než 10 cigaret denně do 10 cigaret denně pouze občas ne

celkem

chlapci

dívky

celkem %

chlapci %

dívky %

7 36 43 210 296

4 23 17 109 153

3 13 26 101 143

2,4% 12,2% 14,5% 70,9%

2,6% 15,0% 11,1% 71,2%

2,1% 9,1% 18,2% 70,6%

Graf 89: Odpovědi na otázku: „Kouříte v současné době?“

Graf 90: Odpovědi na otázku: „Kouříte v současné době?“, rozdělení podle škol v %

62

Graf 91: Odpovědi na otázku: „Kouříte v současné době?“, základní rozdělení na kuřáky a nekuřáky, chlapci a dívky celkem

Kouření tabákových výrobků je u naší mládeže rozšířený zlozvyk, což potvrdila i tato studie. Rozdělíme-li odpovědi na otázku, týkající se současného kouření tabákových výrobků u studentů, na dvě základní varianty, a to na jednoznačně negativní „ne, nekouřím“ a na všechny ostatní, získáme údaj o 70,9% nekuřáků, téměř rovnoměrně složeném z chlapců a dívek, ve vyšetřovaném souboru. Naopak 29,1% respondentů udává nepravidelné či pravidelné kouření. Vzhledem k věku respondentů a ke schopnosti tabáku (nikotinu) vyvolávat rychle závislost lze říci, že všichni, kteří odpověděli na tuto otázku jinak než „ne, nekouřím“ jsou na tabáku závislí nebo jsou závislostí ohroženi. Negativní zdravotní dopady kouření lze již v současnosti očekávat zejména u těch studentů, kteří uvedli, že kouří více jak 10 cigaret za den, což byli 4 chlapci a 3 dívky. % uživatelů tabáku, které jsme získali v naší studii, se blíží % denních kuřáků v dospělé populaci. Ve studii v kraji Vysočina byl počet zjištěných uživatelů tabáku vyšší, a to 40%. Ve studii HBSC bylo v roce 2010 zjištěno kuřáctví ve věku 15let u 22% chlapců a u téměř 28% dívek. I v naší studii se potvrdilo, že dívky v tomto škodlivém návyku předehnaly chlapce, i když rozdíl v naší studii není významný. Opět jsou ale velmi výrazné rozdíly mezi jednotlivými školami. Graf 92: Odpovědi na otázku: „Kouříte v současné době?“, základní rozdělení na kuřáky a nekuřáky podle škol v %

63

4.16 Pokud v současnosti nekouříte, kouřil/a jste někdy v minulosti pravidelně? Tab. 54: Odpovědi na otázku: „Pokud v současnosti nekouříte, kouřil/a jste někdy v minulosti pravidelně?“

ano, více než rok ano, méně než rok ne, nikdy

celkem

chlapci

dívky

celkem %

chlapci %

dívky %

9 28 173 210

5 17 87 109

4 11 86 101

4,3% 13,3% 82,4%

4,6% 15,6% 79,8%

4,0% 10,9% 85,1%

Graf 93: Odpovědi na otázku: „Pokud v současnosti nekouříte, kouřil/a jste někdy v minulosti pravidelně?“

Na otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří v předchozí otázce uvedli, že nekouří. Celkový počet těchto studentů byl 210. Většina současných studentů – nekuřáků nekouřila nikdy ani v minulosti, menšina, tj. 17,6%, uvedla, že v minulosti kouřila, 4,3% (9 studentů) více než rok. Rozdíly mezi pohlavími jsou velmi malé, počet nikdy nekouřících se u dívek i chlapců prakticky shoduje. Rozložení odpovědí na tuto otázku je podobné jako u studentů v kraji Vysočina. U dospělé populace ČR se počet bývalých kuřáků odhaduje na cca 15%. Tento údaj může být povzbuzením a vzorem pro ty studenty, kteří z různých důvodů o zanechání kouření uvažují. Graf 94: Odpovědi na otázku: „Pokud v současnosti nekouříte, kouřil/a jste někdy v minulosti pravidelně?“, rozdělení podle škol v %

64

4.17 Pokud v současnosti kouříte, kolik let již kouříte? Tab. 55: Odpovědi na otázku: „Pokud v současnosti kouříte, kolik let již kouříte?“

necelý rok 1-3 roky více než 3 roky

celkem

chlapci

dívky

celkem %

chlapci %

dívky %

18 44 24 86

8 22 14 44

10 22 10 42

20,9% 51,2% 27,9%

18,2% 50,0% 31,8%

23,8% 52,4% 23,8%

Graf 95: Odpovědi na otázku: „Pokud v současnosti kouříte, kolik let již kouříte?“

Závislost na nikotinu se u mladých lidí vyvíjí velmi rychle. Záleží sice i na intenzitě kouření, ale lze předpokládat, že studenti, kouřící déle než rok, tj. v našem průzkumu celkem 68 osob (79,1% z kuřáků), jsou na nikotinu již závislí. Tito studenti začali kouřit nejpozději v 1.ročníku střední školy, spíše již na základní škole. Z nich 24 osob začalo kouřit pravděpodobně před dosažením 14ti let. Těchto „dlouholetých“ kuřáků je více chlapců. 18 osob naopak udává, že kouří necelý rok. U těchto studentů je nejvyšší šance na úspěšné zanechání kouření, budou–li vhodně motivováni. Intervenční protikuřácké programy pro mládež mají tedy význam i na středních školách. Údaje, zjištěné v naší analýze, potvrzují prokázaná fakta, že většina pozdějších pravidelných kuřáků začíná kouřit ve věku dospívání. Statistiky hovoří o 75% kuřáků. Kritickým věkem pro zahájení kouření je věk 14-15 let13. Opět jsme zjistili výrazné rozdíly mezi školami.

13

Sovinová H., Sadílek P., Csémy L.: Vývoj prevalence kuřáctví v dospělé populaci ČR, názory a postoje občanů ČR k problematice kouření, výzkumná zpráva, Státní zdravotní ústav, 2012

65

Graf 96: Odpovědi na otázku: „Pokud v současnosti kouříte, kolik let již kouříte?“, rozdělení podle škol v%

4.18 Jel/a jste někdy v autě s řidičem, o němž jste věděl/a, že před jízdou požil alkohol či jinou návykovou látku? Tab. 56: Odpovědi na otázku: „Jel/a jste někdy v autě s řidičem, o němž jste věděl/a, že před jízdou požil alkohol či jinou návykovou látku?“

ne ano

celkem

chlapci

dívky

celkem %

chlapci %

dívky %

198 98 296

94 59 153

104 39 143

66,9% 33,1%

61,4% 38,6%

72,7% 27,3%

Graf 97: Odpovědi na otázku: „Jel/a jste někdy v autě s řidičem, o němž jste věděl/a, že před jízdou požil alkohol či jinou návykovou látku?“

66

Graf 98: Odpovědi na otázku: „Jel/a jste někdy v autě s řidičem, o němž jste věděl/a, že před jízdou požil alkohol či jinou návykovou látku?“, vyhodnocení chlapci a dívky celkem

Spektrum odpovědí na tuto otázku je velmi nepříznivé. 98 studentů, tj. 1/3 všech respondentů, uvádí, že v autě řízeném řidičem pod vlivem alkoholu (příp. jiné návykové látky) již jeli. Častěji uvádí pozitivní odpověď chlapci, ve 38,6%, oproti 27,3% u dívek. Četnost takových jízd jsme nezjišťovali, ale každá cesta s opilým řidičem může mít fatální následky. Zde je na místě doporučení školám k realizaci preventivních programů, neboť vážné úrazy a úmrtí, které reálně hrozí mladým lidem při tomto lehkomyslném jednání, jsou zcela zbytečné a odvratitelné. Graf 99: Odpovědi na otázku: „Jel/a jste někdy v autě s řidičem, o němž jste věděl/a, že před jízdou požil alkohol či jinou návykovou látku?“, rozdělení podle škol v %

67

4.19 Znáte osobně někoho, kdo kouří marihuanu? Tab. 57: Odpovědi na otázku: „Znáte osobně někoho, kdo kouří marihuanu?“ ne ano, 1 osobu ano, více osob

celkem 25 22 249 296

chlapci 9 11 133 153

dívky 16 11 116 143

celkem% 8,4% 7,4% 84,1%

chlapci% 5,9% 7,2% 86,9%

dívky% 11,2% 7,7% 81,1%

Graf 100: Odpovědi na otázku: „Znáte osobně někoho, kdo kouří marihuanu?“

Odpovědi na tuto otázku a na otázky následující dokládají skutečnost, že užívání (zejména kouření) konopných drog je v České republice mezi mládeží velmi rozšířeno. Podle významné studie ESPAD z roku 201114 zaujímá ČR v tomto ohledu 1. místo v Evropě: 42% českých respondentů ESPAD udává, že někdy v životě tuto drogu užili. Není proto divu, že 91,5% studentů v naší studii uvedlo, že zná osobu nebo osoby, které kouří marihuanu. Jen 25 studentů uvádí, že nikoho takového nezná. Graf 101:Odpovědi na otázku: „Znáte osobně někoho, kdo kouří marihuanu?“,rozdělení podle škol v %

14

Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, 2011, http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/press_centrum/evropska_skolni_studie_o_alkoholu_a_jinych_drogach_espad_2011_mezinarodni_z prava

68

4.20 Znáte osobně někoho, kdo bere nějaké jiné drogy než je marihuana (např. amfetaminy, extázi, heroin ad.)? Tab. 58: Odpovědi na otázku: „Znáte osobně někoho, kdo bere nějaké jiné drogy než marihuanu (např. amfetaminy, extázi, heroin ad.)?

ne ano, 1 osobu ano, více osob

celkem 208 36 52 296

chlapci 117 13 23 153

dívky 91 23 29 143

celkem% 70,3% 12,2% 17,6%

chlapci% 76,5% 8,5% 15,0%

dívky% 63,6% 16,1% 20,3%

Graf 102: Odpovědi na otázku: „Znáte osobně někoho, kdo bere nějaké jiné drogy než marihuanu (např. amfetaminy, extázi, heroin ad.)?

Ve srovnání s odpověďmi na předchozí otázku jsou odpovědi na otázku, zda studenti znají osobně někoho, kdo užívá jiné drogy než marihuanu, výrazně odlišná. Pozitivní odpověď udává necelých 30% studentů, výrazně více dívek ( 36,4% oproti 23,5% chlapců). Velmi podobné výsledky v odpovědích na tuto otázku byly zjištěny i ve studii v kraji Vysočina. Graf 103: Odpovědi na otázku: „Znáte osobně někoho, kdo bere nějaké jiné drogy než marihuanu (např. amfetaminy, extázi, heroin ad.)?, rozdělení podle škol v %

69

4.21 Užíval/a jste někdy v životě nějakou drogu mimo alkoholu a kouření cigaret? Tab. 59: Odpovědi na otázku: „Užíval/a jste někdy v životě nějakou drogu mimo alkoholu a kouření cigaret?“

ano, pouze 1x ano, vícekrát ne, nikdy

celkem 55 70 171 296

chlapci 34 40 79 153

dívky 21 30 92 143

celkem% 18,6% 23,6% 57,8%

chlapci% 22,2% 26,1% 51,6%

dívky% 14,7% 21,0% 64,3%

Graf 104: Odpovědi na otázku: „Užíval/a jste někdy v životě nějakou drogu mimo alkoholu a kouření cigaret?“

Graf 105: Odpovědi na otázku: „Užíval/a jste někdy v životě nějakou drogu mimo alkoholu a kouření cigaret?“, zjednodušené vyhodnocení, chlapci a dívky celkem

70

42,2% respondentů uvedlo, že někdy v životě některou z drog, kromě alkoholu a tabáku, vyzkoušelo, 23,6% vícekrát. Častěji odpovídali kladně chlapci (48,3% oproti 35,7% dívek). Jedná se v naprosté většině o marihuanu, jak dokládají odpovědi na následující otázky. Také tato čísla korespondují s jinými studiemi v této oblasti u středoškoláků. Graf 106: Odpovědi na otázku: „Užíval/a jste někdy v životě nějakou drogu mimo alkoholu a kouření cigaret?“, rozdělení podle škol v %

4.22 Užíváte nějakou drogu (mimo alkoholu a kouření cigaret) v současné době? Tab. 60: Odpovědi na otázku: „Užíváte nějakou drogu (mimo alkoholu a kouření cigaret) v současné době?“ ano, denně ano, více než 2x týdně ano, občas ne

celkem 10 6 29 251 296

chlapci 10 3 18 122 153

dívky 0 3 11 129 143

celkem% 3,4% 2,0% 9,8% 84,8%

chlapci% 6,5% 2,0% 11,8% 79,7%

dívky% 0,0% 2,1% 7,7% 90,2%

Graf 107: Odpovědi na otázku: „Užíváte nějakou drogu (mimo alkoholu a kouření cigaret) v současné době?“

71

Graf 108: Odpovědi na otázku: „Užíváte nějakou drogu (mimo alkoholu a kouření cigaret) v současné době?“, zjednodušené vyhodnocení, chlapci a dívky celkem

Užívání nelegálních návykových látek „v současnosti“ udalo 15,2% studentů, významně častěji chlapci (20,3% oproti 9,8% dívek). Většina odpovídá, že drogy (většinou marihuanu) užívá občas. Užití nejméně 3x týdně, příp. denně, uvádí 13 chlapců a 3 dívky. Graf 107: Odpovědi na otázku: „Užíváte nějakou drogu (mimo alkoholu a kouření cigaret) v současné době?“, rozdělení podle škol v %

4.23 Pokud nějakou drogu v současnosti užíváte, o jaký druh drogy se jedná? Tab. 61: Odpovědi na otázku: „Pokud nějakou drogu v současnosti užíváte, o jaký druh drogy se jedná?“

marihuana těkavé látky extáze pervitin jiná droga

celkem 44 1 0 1 9 55

chlapci 30 0 0 0 9 39

dívky 14 1 0 1 0 16

72

celkem % 80,0% 1,8% 0,0% 1,8% 16,4%

chlapci % 76,9% 0,0% 0,0% 2,6% 23,1%

dívky % 87,5% 6,3% 0,0% 6,3% 0,0%

Tab.62: Počet a % zastoupení uváděných drog, chlapci a dívky celkem

marihuana těkavé látky extáze pervitin hašiš LSD lysohlávky kofein mušk.ořech

počet 44 1 0 1 3 1 2 2 1 55

% 80,0% 1,8% 0,0% 1,8% 5,5% 1,8% 3,6% 3,6% 1,8%

Graf 108: Poměrné zastoupení uváděných drog, chlapci a dívky celkem

Preference marihuany mezi návykovými látkami užívanými českou mládeží se potvrdila i v naší analýze, kde ji respondenti uvedli v 80% odpovědí. Jiné drogy jsou uváděny ojediněle, což je patrno na přehledu jmenovaných drog (tabulka 62). Tři studenti uvedli více užívaných návykových látek. Spektrum užívaných drog je obdobné jako u studie v kraji Vysočina, celkové % pozitivních odpovědí je ovšem v naší studii téměř o 4% vyšší. Kofein studenti pravděpodobně uvedli jako reakci na to, že jsme ho, na rozdíl od alkoholu a nikotinu, v otázce výslovně nevyloučili z možných odpovědí. U této otázky neuvádíme rozdělení podle škol, protože vzhledem k nízkému počtu kladných odpovědí u jiných než konopných drog by mohla být ohrožena plná anonymita respondentů.

73

4.24 Jak často pijete alkohol? Tab.63: Odpovědi na otázku: „Jak často pijete alkohol?“

nikdy 2-5x ročně 2-4x měsíčně 2-4x týdně >4x týdně či denně

celkem

chlapci

dívky

celkem %

chlapci %

dívky %

21 65 167 36 7 296

9 26 88 26 4 153

12 39 79 10 3 143

7,1% 22,0% 56,4% 12,2% 2,4%

5,9% 17,0% 57,5% 17,0% 2,6%

8,4% 27,3% 55,2% 7,0% 2,1%

Graf 109: Odpovědi na otázku: „Jak často pijete alkohol?“

Na konzumaci alkoholu jsme se studentů ptali již v otázce č. 10 (kolikrát pili alkohol v uplynulém týdnu). V otázce č. 24 a 25 jsme dotazování doplnili otázkami na četnost pití a četnost silné opilosti. 7,1% studentů uvedlo, že alkohol nepijí vůbec, jsou tedy abstinenty. Naopak pití několikrát týdně nebo dokonce denně uvádí 14,6% respondentů. Jsou to výrazně častěji chlapci, a to v 19,6%. Takto časté pití uvádí „jen“ 9,1% dívek. Je třeba zdůraznit, že jakékoliv užívání alkoholu v dětském a adolescentním věku je nevhodné. Denní či téměř denní frekvence je ve věku dospívání velmi nepříznivá, ať už z hlediska reálného rizika rozvoje závislosti se všemi devastujícími dopady na život mladých lidí nebo z hlediska dalších nepříznivých zdravotních účinků alkoholu, které se v naší společnosti velmi podceňují. Alkohol přispívá k rozvoji řady závažných onemocnění vč. některých nádorů či duševních nemocí. Je také často v pozadí trestné činnosti včetně násilné, výrazně zvyšuje riziko úrazů a dopravních nehod, a to zejména u mládeže. Je léta známým faktem, že ačkoliv je alkohol jako návyková látka mezi českou mládeží nejoblíbenější, ve výchově jsme k němu paradoxně nejshovívavější.

74

Studie o užívání tabáku a alkoholu v České republice z roku 201215 uvádí 11% abstinentů mezi dospělou populací v posledním roce, celoživotních abstinentů pak 2,6%. V mezinárodních srovnáních se pak Česká republika umisťuje na předních místech v množství zkonzumovaného alkoholu na osobu. Ve srovnatelné studii mládeže z Vysočiny uvedlo úplnou abstinenci 3,3%, pití 4x týdně a častěji 20%.

Graf 110: Odpovědi na otázku: „Jak často pijete alkohol?“, rozdělení podle škol v %

4.25 Kolikrát jste byl/a v posledním půl roce, tj. v posledních šesti měsících, opilý/á tak, že Vám bylo druhý den špatně? Tab.64: Odpovědi na otázku: „Kolikrát jste byl/a v posledním půl roce, tj. v posledních šesti měsících, opilý/á tak, že Vám bylo druhý den špatně?“

nikdy pouze 1x 2-4x více jak 4x

celkem

chlapci

dívky

celkem %

chlapci %

dívky %

133 74 56 33 296

68 38 31 16 153

65 36 25 17 143

44,9% 25,0% 18,9% 11,1%

44,4% 24,8% 20,3% 10,5%

45,5% 25,2% 17,5% 11,9%

15

Sovinová, Csémy: Studie o užívání tabáku a alkoholu v České republice 2012, Státní zdravotní ústav 2012, dostupné na: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zavislosti/Uzivani_tabaku_a_alkoholu_v_Ceske_republice_2012.pdf

75

Graf 111: Odpovědi na otázku: „Kolikrát jste byl/a v posledním půl roce, tj. v posledních šesti měsících, opilý/á tak, že Vám bylo druhý den špatně?“

V této otázce jsme se zaměřili na silnou opilost, čili na takovou intoxikaci alkoholem, která v důsledku metabolické zátěže při odbourávání alkoholu v organizmu vyvolává nepříjemné tělesné příznaky, tzv. „kocovinu“. Z našich respondentů se ani jednou během posledního půl roku takto neopilo necelých 45%. Zastoupení chlapců a dívek je v tomto souboru téměř shodné. Dalších 25% uvedlo, že se během půl roku silně opili pouze 1x. Zbývajících 30% udává, že se takto opilo častěji, 11% (=33 osob) pak více jak 4x. I v této skupině je poměr chlapců a dívek vyrovnaný. Ve skupině opakovaně silně opilých se koncentrují zdravotní rizika pití, která jsou zmíněna v předchozím textu. Graf 112: Odpovědi na otázku: „Kolikrát jste byl/a v posledním půl roce, tj. v posledních šesti měsících, opilý/á tak, že Vám bylo druhý den špatně?“, rozdělení podle škol v %

76

4.26 Měl/a jste již pohlavní styk? Tab.65: Odpovědi na otázku: „Měl/a jste již pohlavní styk?“

ano ne

celkem 169 127 296

chlapci 83 70 153

dívky 86 57 143

celkem % 57,1% 42,9%

chlapci % 54,2% 45,8%

dívky % 60,1% 39,9%

Graf 113: Odpovědi na otázku: „Měl/a jste již pohlavní styk?“

Na otázku „Měl/a jste již pohlavní styk?“ odpověděla kladně nadpoloviční většina, 57,1% dotázaných, častěji dívky (v 60,1% oproti 54,2% chlapců). Naproti tomu necelých 43% studentů uvedlo, že pohlavní styk ještě neměli. Tyto odpovědi jsou vcelku v souladu s jinými studiemi, z nichž vyplývá, že průměrný věk zahájení pohlavního života se v České republice již delší dobu pohybuje mezi 17-18ti lety16. Tento věk přibližně odpovídá věku respondentů naší analýzy. U této a následujících otázek týkajících se sexuálního života studentů neuvádíme vzhledem k intimnímu charakteru otázek a snaze zajistit plnou anonymitu respondentů rozdělení podle škol.

4.27 Kolik jste měl/a dosud sexuálních partnerů? Tab.66: Odpovědi na otázku: „Kolik jste měl/a dosud sexuálních partnerů?“

1 partnera 2-3 partnery 4-5 partnerů >5 partnerů

celkem 73 59 16 21 169

chlapci 33 28 7 15 83

dívky 40 31 9 6 86

16

celkem % 43,2% 34,9% 9,5% 12,4%

chlapci % 39,8% 33,7% 8,4% 18,1%

dívky % 46,5% 36,0% 10,5% 7,0%

např. Střelcová H. Terringerová D, Zahájení pohlavního života mládeže, Sborník celostátního kongresu k sexuální výchově, Pardubice 2006, převzato z: http://www.planovanirodiny.cz/view.php?cisloclanku=2007012703

77

Graf 115: Odpovědi na otázku: „Kolik jste měl/a dosud sexuálních partnerů?“

Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří na předchozí otázku odpověděli kladně, tzn. uvedli, že již měli pohlavní styk. Na tuto otázku proto odpovědělo 169 studentů. Z nich měla necelá polovina, 43,2%, jednoho partnera/partnerku. Jednoho partnera uvádí častěji dívky (46,5%) než chlapci (39,8%). 2 nebo 3 partnery uvedlo dalších 34,9% respondentů a zde nejsou rozdíly mezi chlapci a dívkami zásadní. 4-5 partnerů uvádí 9,5% respondentů, 12,5% uvádí dokonce více jak 5 sexuálních partnerů v dosavadním intimním životě. Dohromady je to tedy téměř 22% respondentů, kteří ve věku cca 17 let měli nejméně 4 sexuální partnery. V této skupině převažují chlapci (26,5% oproti 17,5% dívek). Vyšší počet sexuálních partnerů v tomto věku lze vyhodnotit jako rizikový, a to zejména z hlediska rizik sexuálně přenosných infekcí. Nelze také opomíjet, že časté střídání sexuálních partnerů přináší rizika pro harmonické citové dozrávání mladých lidí.

4.28

Pokud máte s někým pohlavní styk, používáte kondom (prezervativ)?

Tab. 67: Odpovědi na otázku: „Pokud máte s někým pohlavní styk, používáte kondom (prezervativ)?“

ano, vždy ano, ale ne pokaždé ne, nikdy

celkem 65 54 50 169

chlapci 30 30 23 83

dívky 35 24 27 86

78

celkem % 38,5% 32,0% 29,6%

chlapci % 36,1% 36,1% 27,7%

dívky % 40,7% 27,9% 31,4%

Graf 116: Odpovědi na otázku: „Pokud máte s někým pohlavní styk, používáte kondom (prezervativ)?“

Graf 117: Odpovědi na otázku: „Pokud máte s někým pohlavní styk, používáte kondom (prezervativ)?“

Tato otázka byla směřována na jednu ze základních součástí bezpečného sexuálního chování, tj. na používání kondomu. Tato bariérová ochrana chrání především před možnou nákazou HIV virem či před nákazou dalšími sexuální cestou přenosnými nákazami, vč. virových hepatitid nebo viru HPV (lidský papilomavirus, podmiňující vznik rakoviny děložního hrdla a dalších nemocí). Při správném použití je také relativně účinnou ochranou před nežádoucím početím. Na otázku odpovídali pouze ti, kteří předtím odpověděli, že již měli pohlavní styk, odpovídalo tedy 169 respondentů. Ačkoliv je kondom základní ochrannou pomůckou oproti zmíněným nemocem, vždy ho při pohlavním styku používá pouze 38,5 % studentů. 32% uvedlo, že kondom nepoužívají pokaždé a 50 studentů, tj. 29,6%, nepoužívá kondom vůbec. Jak již bylo uvedeno, lehkomyslnost při ochraně před pohlavně přenosnými nemocemi, zejména v kombinaci s častým střídáním sexuálních partnerů, je velmi rizikovým chováním. Jen o něco málo zodpovědnější chování bylo popsáno u studentů v kraji Vysočina.

79

5 Shrnutí V květnu a červnu 2013 proběhla na všech středních školách ve Valašském Meziříčí Analýza životního stylu a zdraví mládeže, které se zúčastnilo 296 studentů 2. ročníků, což představuje 53,14% z celkového počtu studujících ve druhých ročnících. V tomto souboru bylo 51,7% chlapců a 48,3% dívek. Cílem analýzy bylo získat validní údaje o způsobu života mládeže žijící a studující ve Valašském Meziříčí. Analýza probíhala formou anonymního dotazníkového šetření, které obsahovalo 31 otázek, a formou měření vybraných ukazatelů zdravotního stavu. Otázky dotazníku se týkaly subjektivního hodnocení zdravotního stavu, využívání zdravotní péče, výživových a pohybových zvyklostí, způsobu trávení volného času, nevhodných návyků jako je kouření, konzumace alkoholu, užívání návykových látek, dále rizikového chování ve sportu a dopravě a sexuálního chování. Pro měření byly vybrány základní ukazatele, které úzce souvisí s kondicí a zdravím, jako jsou hodnoty tlaku krve, Body Mass Indexu a tělesná zdatnost. Součástí sledování na každé škole byly také besedy se studenty, které byly zaměřené na rizikové chování mládeže z hlediska rizika úrazů, zejména při sportu a v dopravě, a dále na bezpečnostní rizika elektronické komunikace. Provedení analýzy zajišťovali na základě zadání Městem Valašské Meziříčí odborní zdravotničtí pracovníci. Pro realizaci analýzy byla použita metodika ze studie, provedené v kraji Vysočina v roce 2012.

5.1 Výsledky vyšetření zdravotního stavu Krevní tlak: optimální systolický krevní tlak, tj. pod 130 mm Hg, byl naměřen více jak polovině studentů. 22,1% studentům byl naměřen systolický krevní tlak v rozmezí 130-140mm Hg, 21% vyšší než 140 mm Hg. Vyšší hodnoty systolického krevního tlaku byly častěji naměřeny chlapcům. Normální hodnoty diastolického krevního tlaku, pod 80 mm Hg, byly naměřeny téměř 3/4 studentů. Necelým 17% studentů byl naměřen diastolický krevní tlak v rozmezí 81-85 mm Hg, 8,6% vyšší než 85 mm Hg. Celkem 16,7% chlapců a 12,1% dívek mělo TK vyšší než optimální v obou hodnotách (TS nad 130+TD nad 80). Hodnoty vysokého krevního tlaku (>140/90) byly zjištěny u celkem 5ti studentů, 4 chlapců a 1 dívky. Hmotnost, Body Mass Index, % celkového tuku, obvod pasu: nadváhou či obezitou vyjádřenou indexem tělesné hmotnosti (BMI) trpí ve Valašském Meziříčí 22,4% mládeže (15,3% nadváhou a 7,1% obezitou), více chlapci než dívky. Naopak podváhou trpí 4,1% vyšetřovaných studentů. Ve vyšetřovaném souboru byla zjištěna nežádoucí zvýšená hodnota tuku u 15,3% studentů (19% dívek a 14,4% chlapců), naopak malý podíl tukové tkáně vykazovalo 14,4% chlapců a žádná dívka. Zvýšené hodnoty tělesného tuku vykazovali především studenti s nadváhou a obezitou. Rizikové uložení tuku v oblasti břicha bylo sledováno pomocí obvodu pasu. V rizikovém pásmu obvodu pasu se pohybuje 11,3% chlapců a 26,6% dívek (součet hodnot nízkého a vysokého rizika). Tělesná zdatnost byla měřena a hodnocena pomocí Ruffierovy zkoušky. Slabou kondici (součet hodnocení „podprůměrná“ a „nedostatečná“) mělo 33,2% vyšetřovaných, naopak dobrou (součet hodnocení „velmi dobrá“ a „výborná“) pouze 17,8% studentů. Poměrně výrazné rozdíly byly mezi jednotlivými školami. U dívek jsme zjistili kondici horší než u chlapců. Téměř polovina dívek má slabou tělesnou zdatnost.

80

5.2 Výsledky dotazníkového šetření Vlastní hodnocení zdravotního stavu: Téměř tři čtvrtiny (72,3%) zúčastněných pokládají své zdraví za dobré nebo spíše dobré, za spíše špatný považují svůj zdravotní stav 3% respondentů, a to 2% chlapců a 4,2% dívek. V dotaznících nikdo nehodnotil svůj zdravotní stav jako „velmi špatný“. Chlapci vnímají svůj zdravotní stav pozitivněji než dívky. Preventivní prohlídky: v odpovědích na otázku ohledně absolvování preventivních prohlídek jednoznačně převažovala kladná odpověď – pouze 10 studentů (3,4% z dotázaných) uvedlo, že nebylo v posledních dvou letech na preventivní prohlídce u svého lékaře. Jednalo se zejména o chlapce. Dispenzarizace: sledování lékařem z důvodu nějakého onemocnění uvedla necelá čtvrtina (24%) dotázaných. Dívky uvedly častější dispenzarizaci. 71 studentů uvedlo celkem 87 důvodů dispenzarizace , přičemž 14 respondentů uvedlo více než jedno onemocnění. Jednalo se nejčastěji o alergická onemocnění (různé alergie uvedeny 29x), dále různé srdečně cévní nemoci (19x), s velkým odstupem pak následovala další onemocnění. Měření tlaku krve a hladiny cholesterolu v krvi u lékaře: 70,8% z dotázaných studentů uvedlo, že jim byl krevní tlak v ordinaci lékaře měřen v průběhu posledního roku a dalších 23,7% uvedlo dobu 13 roky. Jen několik respondentů uvedlo, že jim byl tlak měřen před více jak 3mi lety nebo si měření nepamatují. Naopak o měření cholesterolu téměř 89% chlapců a 83% dívek uvedlo, že buď neví, kdy jim byla naposledy stanovena hladina cholesterolu v krvi nebo že jim cholesterol nebyl vyšetřen nikdy. Návštěvy u zubního lékaře a péče o chrup: téměř 86% respondentů uvedlo, že navštívili zubního lékaře v průběhu posledního roku a dalších téměř 10% uvádí, že byli u stomatologa před 1-2 lety. 13 studentů (4,4%) uvedlo, že to bylo před více než třemi lety, příp. si návštěvu u zubního lékaře nepamatují. Jen 6 studentů uvedlo, že si nečistí zuby každý den. Z tohoto počtu to je 5 chlapců, z nichž jeden uvádí, že si nečistí zuby vůbec. Naopak 7% studentů si čistí zuby 3x denně a častěji. Výživové zvyklosti - snídaně: Pravidelně, tj. denně, snídá necelá polovina (41,6%) z dotazovaných, 13,2% mladých nesnídá vůbec nebo jen výjimečně. Rozdíly mezi dívkami a chlapci nejsou zásadní, naopak jsme v odpovědích zaznamenali poměrně výrazné rozdíly mezi školami. Výživové zvyklosti – četnost konzumace vybraných druhů potravin: studentům jsme předložili seznam 17ti různých druhů potravin a požádali jsme je, aby uvedli, kolikrát je v uplynulém týdnu konzumovali. Odpovědi studentů jsme vyhodnotili podle výživových doporučení Min. zdravotnictví. Při vyhodnocování je nutné počítat s chybou, protože je prokázáno při tomto typu dotazování až 30% zapomínání snědených potravin. Z odpovědí studentů lze sestavit toto shrnutí: • studenti nedostatečně konzumují mléčné výrobky, jen cca 40% studentů udává denní konzumaci • z masa studenti preferují drůbeží maso, 87% udává konzumaci 1-4x ve sledovaném týdnu. Rybí maso alespoň 1x za týden jedlo jen necelých 44%, z dívek to bylo jen 35% dotázaných. Hovězí, vepřové a další maso konzumují studenti přiměřeně. Pouze 4 studenti uvedli, že ve sledovaném týdnu neměli žádné maso, tito studenti ale uvádí konzumaci jiných potravin živočišného původu (mléčné výrobky, vejce)

81

•

•

• •

•

• •

•

mezi studenty nejsou příliš oblíbené luštěniny, téměř polovina je ve sledovaném týdnu nejedla. U uzenin uváděly 2/3 studentů konzumaci v přiměřeném množství, jen 34% uvedlo 3x a vícekrát konzumaci během týdně podle předpokladů není u mládeže dostatečný příjem zeleniny a ovoce: konzumaci zeleniny alespoň jednou denně (resp. 5 a více porcí týdně) udává jen necelá třetina studentů, u chlapců je to jen 21,6%. 7 chlapců a 4 dívky uvedli, že zeleninu v uplynulém týdnu nejedli vůbec. U ovoce výsledky však ukazují podobně nepříznivá čísla: 5x týdně a častěji konzumuje ovoce jen 27% respondentů, 8 chlapců a 8 dívek uvedlo, že ovoce během týdně nejedli ani jednou smažené brambory (hranolky apod.) uváděla mládež jen střídmě: 60,8% je v hodnoceném týdnu nejedlo vůbec, jen 8,1% 3x týdne a častěji (více chlapci) celozrnné pečivo není mezi mládeží oblíbené. Častější konzumaci, tj. nejméně 3x týdně, uvádí jen třetina respondentů, ale jen 8,8 % jí tyto potraviny denně nebo téměř denně. Naopak necelá polovina (43,9%) celozrnné výrobky nejí vůbec. Obdobně nepříznivé výsledky vyplývají z dotazu na konzumaci cereálií (corn flakes, musli apod.) příjem vajec a výrobků z nich je u většiny studentů přiměřený, 76,3% udává počet 1-4 vajec (resp. vaječných jídel) týdně. Nevhodně vysoké množství vajec, konzumaci 5x týdně a více, uvedlo jen 8 dívek a 8 chlapců na dotaz na četnost konzumace cukrovinek (čokoláda, oplatky apod.) 84,5 % uvedlo, že je nekonzumují 2x týdně či ještě méně pouze třetina (32,8%) studentů 2. ročníku udává, že nepila v posledním týdnu ani jednou alkohol, a to 25,5% chlapců a 40,6% dívek. Naopak 10,1% mladých konzumovalo alkohol v posledních 7 dnech minimálně ve třech dnech, dalších 5,7% pak dokonce 5x nebo vícekrát. Množství konzumovaného alkoholu jsme nesledovali pokud se týká nealkoholických nápojů, 61,5% respondentů, více dívek, uvedlo, že konzumují neslazené nápoje 5x a častěji během týdne. U nich lze předpokládat, že tvoří hlavní součást jejich pitného režimu. Naopak necelá pětina neslazené nápoje prakticky nepije nebo jen výjimečně. Slazené nápoje preferuje 17,2% respondentů, pijí je prakticky každý den. 21,6% studentů uvedlo, že sladké nápoje nepili vůbec

Bezpečné chování ve sportu a dopravě: Používání helmy při jízdě na kole není mezi mládeží příliš v oblibě. Pouze necelá třetina (28,9%) používá helmu vždy, další necelá třetina (31,1 % občas a téměř 40% pak vůbec. Dívky častěji používají helmu vždy (35,1% oproti pouhým 23,2% chlapců), chlapci o něco častěji uvádí, že používají helmu občas nebo vůbec. Výrazné rozdíly v odpovědi na tuto otázku jsme zaznamenali mezi jednotlivými školami. V dotazu „Jeli jste někdy v autě s řidičem, o němž jste věděl/a, že před jízdou požil alkohol či jinou návykovou látku?“, jsme získali 98 pozitivních odpovědí, to je 1/3. Častěji odpověděli kladně chlapci, ve 38,6%, oproti 27,3% u dívek. Pohybová aktivita a trávení volného času: • v naší studii odpovídá národním pohybovým doporučením, tj. minimálně 3x týdně pohybová aktivita vyšší intenzity (sport) po dobu nejméně 30 minut, jen polovina odpovědí. Více se takto pohybují chlapci (54,7% oproti 40,6% dívek) • nejméně hodinu chůze denně udávalo pouze 30,4 % studentů • dnešní studenti netráví mnoho času u televize: jen 16,2% uvedlo, že před televizní obrazovkou stráví více jak hodinu každý den

82

• televizi nahradily počítače a další podobné elektronické přístroje – více jak hodinu denně je používá 65,2% studentů (více chlapci), dalších 21% uvedlo čas 30-60 minut denně. • venku, čili v přírodě, parku atd. se více jako hodinu denně pohybuje necelá třetina studentů, naopak prakticky žádný pohyb venku (méně než 10 minut denně) uvádí 49 osob – 16,6%, častěji chlapců Kouření: v prostředí, kde se kouří, tráví denně více než 3 hodiny 9,1% studentů, dalších téměř 14% 1-3 hodiny. Naopak většinou se v zakouřeném prostředí nepohybuje 44,3%. Rozdíly mezi chlapci a dívkami nejsou zásadní, výrazné jsou naopak rozdíly mezi jednotlivými školami. Ve studii jsme získali také údaje o aktivním kouření: 70,9% studentů jsou nekuřáci, téměř rovnoměrně chlapci a dívky. Naopak 29,1 % respondentů udává nepravidelné či pravidelné kouření. 4 chlapci a 3 dívky uvedli, že kouří více než 10 cigaret za den. Procento uživatelů tabáku, které jsme získali v naší studii, se blíží % denních kuřáků v dospělé populaci. 21% respondentů-kuřáků uvedlo, že kouří necelý rok, více jak polovina 1-3 roky. 24 studentů (28%) uvedlo, že kouří více jak 3 roky. Naopak 17,6% ze všech respondentů uvedlo, že kouřili „v minulosti“ (nyní ne), z toho 4,3% déle než rok a 13,3% méně než rok. V odpovědích na otázky ohledně kouření jsme zjistili poměrně výrazné rozdíly mezi školami. Nelegální návykové látky: Téměř všichni studenti (91,5 %) znají někoho, kdo kouří marihuanu. Většinou znají více takových osob. Jen necelých 30% uvedlo, že znají jednu či více osob, které užívají jiné drogy než je marihuana. Také pokud se týká vlastního užití (užívání) nelegálních návykových látek, vede jednoznačně marihuana. Na dotaz, zda někdy v životě studenti užili nějakou (jakoukoliv) nelegální drogu, odpovědělo záporně 57,8% studentů, více dívek (64,3% oproti 51,6% chlapců). 42,2% respondentů uvedlo, že někdy v životě některou z drog (mimo alkoholu a tabáku) vyzkoušelo, 23,6% vícekrát. Užívání nelegálních návykových látek „v současnosti“ udalo 15,2% studentů, významně častěji chlapci (20,3% oproti 9,8% dívek). Většina odpovídá, že drogy užívá občas. Užití nejméně 3x týdně, příp. denně, uvádí 13 chlapců a 3 dívky (což je 8,5% chlapců a 2,1% dívek). Při výčtu užívaných drog respondenti uvedli marihuanu v 80% odpovědí. Jiné drogy jsou uváděny ojediněle. Tři studenti uvedli více užívaných návykových látek. Alkohol: 7,1% studentů uvedlo, že alkohol nepijí vůbec, jsou tedy abstinenty. Naopak pití několikrát týdně nebo dokonce denně uvádí 14,6% respondentů. Jsou to výrazně častěji chlapci, a to v 19,6%, takto časté pití uvádí „jen“ 9,1% dívek. V další otázce jsme se zaměřili na silnou opilost. Z našich respondentů se ani jednou během posledního půl roku takto neopilo necelých 45%. Zastoupení chlapců a dívek je v tomto souboru téměř shodné. Dalších 25% uvedlo, že se během půl roku silně opili „pouze“ 1x. Zbývajících 30% udává, že se takto opilo častěji, 11% (=33 osob) pak více jak 4x. Intimní život: na otázku „Měl/a jste již pohlavní styk?“ odpověděla kladně nadpoloviční většina, 57,1% dotázaných, častěji dívky (v 60,1% oproti 54,2% chlapců). Necelých 43% studentů uvedlo, že pohlavní styk ještě neměli. Z těch, kteří již žijí pohlavním životem, měla necelá polovina, 43,2%, dosud jednoho partnera/partnerku. Jednoho partnera uvádí častěji dívky (46,5%) než chlapci (39,8%). 2 nebo 3 partnery uvedlo dalších 34,9% a zde nejsou rozdíly mezi chlapci a dívkami zásadní. Nejméně 4 partnery uvádí 22% respondentů v dosavadním intimním životě. V této skupině převažují chlapci (26,5% oproti 17,5% dívek). Studenti, kteří již mají sexuální zkušenosti, také odpovídali na otázku, zda při pohlavním styku užívají kondom. Vždy ho při pohlavním styku používá pouze 38,5 % studentů. 32% uvedlo, že kondom nepoužívají pokaždé a 50 studentů, tj. 29,6%, nepoužívá kondom vůbec.

83

6 Závěr Naše Analýza zdraví a životního stylu mládeže ve Valašském Meziříčí hledala odpovědi na otázky, jak žije mládež v našem městě a regionu, zda je zdravá či nemocná, jaké činnosti preferuje ve svém volném čase, co ji ohrožuje. Smyslem studie bylo poskytnout důležitá a objektivní data pro širší odbornou veřejnost, ale i pro politickou reprezentaci města. Studie, do které byl zahrnut dostatečně velký a reprezentativní vzorek sedmnáctileté mládeže, přinesla mnoho zajímavých výsledků, některé pozitivní, jiné bohužel překvapily nepříjemně. Výsledky analýzy jsou v řadě oblastí podobné výsledkům, které byly zjištěny v renomovaných studiích v nedávných letech, např. v mezinárodních studiích HBSC či ESPAD nebo v Analýze životního stylu a zdraví mládeže v kraji Vysočina, jejíž metodikou jsme se inspirovali. Dovolujeme si shrnout několik zjištění, které považujeme za klíčové: • • • • •

• • • •

•

mládež je pravidelně preventivně sledována lékaři, absolvuje preventivní prohlídky u praktického lékaře i stomatologa většina mládeže hodnotí svůj zdravotní stav pozitivně nepříznivé je vysoké procento mladých (22%) s nadváhou a obezitou, s čímž souvisí i zvýšený obsah tuku v těle stravování mládeže je obrazem stravování dospělých, v jídelníčku chybí zejména zelenina, ovoce a celozrnné výrobky, zbytečně časté je např. pití slazených limonád potvrdila se hypotéza, že značné procento mladých dává přednost sedavému způsobu života (PC) před aktivním pohybem, s čímž souvisí klesající tělesná zdatnost mládeže: třetina mládeže má slabou zdatnost v populaci sedmnáctiletých je 1/3 kuřáků (denních i občasných), dívky v této oblasti dohonily chlapce mezi mládeží je oblíbený alkohol, jen 7% mládeže nepije alkohol vůbec, více jak polovina mládeže byla v posledním půl roce alespoň jednou (často vícekrát) silně opilá s užitím drogy má nejméně jednu zkušenost 42% mládeže, mezi nelegálními návykovými látkami vede jednoznačně marihuana, ostatní drogy jsou zastoupeny ojediněle mládež v tomto věku zahajuje pohlavní život, sexuální zkušenost má nadpoloviční většina sedmnáctiletých, část z nich podceňuje zdravotní rizika plynoucí z nezodpovědného sexuálního chování značná část mládeže se chová rizikově v dopravě (kolo-helmy, auta-alkohol)

Analýza zúročí své výsledky a práci do ní vloženou pouze v případě, pokud nezůstane jen u konstatování současného stavu. Výsledky by měly být využity při plánování a realizaci preventivních programů pro děti a mládež v našem regionu, které následně přinesou zlepšení zjištěného stavu. Právě životní styl je pro zdraví mládeže i dospělých lidí zásadní. Zdravým způsobem života lze výrazně snížit výskyt mnohých chronických neinfekčních nemocí, které jsou v České republice hlavní příčinou úmrtí a které způsobují ve zdravotnictví, v sociální oblasti a v ekonomice enormní ztráty. Především však tyto nemoci významně negativně ovlivňují celkovou kvalitu života člověka. Autoři, kteří realizovali tuto analýzu, věří, že zjištěné výsledky a data budou v tomto ohledu sloužit jako základní východisko. I proto, že Valašské Meziříčí je „Zdravým městem“.

84

Projekt „Analýza životního stylu a zdraví mládeže ve Valašském Meziříčí“ realizoval kolektiv Národní sítě podpory zdraví, o.s.: MVDr. Kateřina Janovská MUDr. Šárka Nováková Anna Stojanová Statistické a grafické zpracování dat: Hana Pokorná Mgr. Lucie Martínková Za Město Valašské Meziříčí se podílela Alena Střítezská

Valašské Meziříčí, listopad 2013 Zpráva neprošla jazykovou úpravou

.

85

Analýza životního stylu a zdraví mládeže ve Valašském Meziříčí ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Národní síť podpory zdraví, o.s

Recommend Documents