Analýza hospodaření Teplic v letech

Bankovní institut vysoká škola Praha Financí a účetnictví

Analýza hospodaření Teplic v letech 2005-2010. Bakalářská práce

Autor:

Andrea Ofnerová Makléř, Finanční makléř

Vedoucí práce:

Ing. Alena Maaytová, Ph.D.

Odborný konzultant:

doc. Ing. Stanislav Klazar, Ph.D.

Praha

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne …………….

…………………….. Andrea Ofnerová

Poděkování: Děkuji vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Aleně Maaytové PhD. za poskytnutí cenných rad a připomínek. Dále děkuji vedoucímu finančního odboru Magistrátu města Teplice Ing. Romanovi Jodasovi za poskytování informací, za jeho ochotu a volný čas. V neposlední řadě děkuji svým blízkým za podporu při studiu.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá hospodařením města Teplice v letech 2005-2010. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje právní postavení obce, její působnost a nástroje finančního řízení. Praktická část charakterizuje město Teplice a poté následuje analýza rozpočtových příjmů a výdajů. Porovnávány jsou schválené i upravené rozpočty se skutečností. Závěrem mé práce je zhodnocení hospodaření města Teplice a prognóza do další let.

Klíčová slova: obec, rozpočtový výhled, příjmy rozpočtu, výdaje rozpočtu.

Annotation This bachelor thesis deals with the economy of the city of Teplice in the years 2005-2010. The work is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part describes the legal status of the municipality, its competence and tools of financial management. The practical part describes the city of Teplice and provides the budget analysis of its revenues and expenditures. In includes a comparison of the approved budgets and the modified budgets with reality. Final part of my thesis contains an evaluation of the management and prognosis of the city of Teplice in the next years.

A keywords: municipality, the budget forecast, budget revenue and budget expenditure.

Obsah Úvod ............................................................................................................................................... 1 I. TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................................... 2 1 Obec ............................................................................................................................................. 3 1.1 Právní postavení obce ................................................................................................................... 3 1.2. Orgány obce ................................................................................................................................. 5 2 Nástroje finančního řízení ............................................................................................................. 7 2.1. Rozpočtový výhled ....................................................................................................................... 7 2.2 Rozpočtový proces ........................................................................................................................ 8 2.3.1 Příjmy rozpočtu ...................................................................................................................... 9 2.3.2 Výdaje rozpočtu ................................................................................................................... 12 II. PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................................... 14 3 Vybraná charakteristika sledovaného města ............................................................................... 15 3.1 Historie města ............................................................................................................................. 15 3.2 Základní charakteristika Teplic .................................................................................................... 15 4 Analýza hospodaření města Teplice ............................................................................................ 18 4.1 Příjmová část rozpočtu ................................................................................................................ 19 4.2. Výdajová část rozpočtu .............................................................................................................. 36 4.3 Rozpočtový výhled města na období let 2012-2014 ................................................................... 42 4.3.1 Využívání rozpočtových výhledů při řízení měst .................................................................. 42 4.3.2 Rozpočtový výhled města Teplice ........................................................................................ 43 Závěr ............................................................................................................................................. 45 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................................................... 47 SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................................... 49 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................... 49 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................ 50 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................................ 50

Úvod Bakalářská práce se zabývá hospodařením města Teplice v letech 2005-2010. Základní metodou této analýzy je analýza absolutních rozdílových ukazatelů, to je rozbor všech základních prvků, které tvoří rozpočet města. Srovnává schválené a upravené rozpočty se skutečností a u velkých rozdílů se zabývá důvody jejich vzniku. Má dvě základní části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje právní postavení obce, její působnost a nástroje finančního řízení. Obsahuje informace o obci a pokud jde o tvorbu rozpočtu uvádí základní nástroje a pravidla rozpočtového hospodaření, kterými se obec řídí. Praktická část, která tvoří podstatu této práce, ve svém úvodu charakterizuje město Teplice a poté následuje analýza rozpočtových příjmů a výdajů. Porovnávány jsou schválené i upravené rozpočty se skutečností. Základní rozpočtové údaje jsou uspořádány do tabulek, a u nejvýraznějších položek a velkých rozdílech v rozpočtu jsou následně slovně vyhodnocovány a v grafech zvýrazňovány. Poslední část je věnována rozpočtovému výhledu města pro léta 2012-2014. V závěru jsou uvedeny souhrnné výsledky vyplývající z analýzy hospodaření obce v letech 2005-2010. Stěžejním zdrojem dat této bakalářské práce jsou rozpočty a závěrečné účty města. Legislativním rámcem této práce je: - zákon č. 128/2000 Sb. o obcích - zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (novela zákona 477/2008) - zákon č. 218/2000 Sb. v rozpočtových pravidlech dále práce vychází z odborné literatury, internetových zdrojů a interních materiálů statutárního města Teplice.

1

I. TEORETICKÁ ČÁST

2

1 Obec 1.1 Právní postavení obce Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. [1] V zákoně o obcích je charakterizována jako veřejnoprávní korporace. V právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Své záležitosti spravuje samostatně. Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. [1] Přes 80% obcí má méně než 1 000 obyvatel a žije v nich asi 17% obyvatel. I přesto je pro tyto obyvatele nutné zajistit a financovat minimální kvalitu základních lokálních veřejných statků a služeb, a to i když se nedaří dosahovat úspor. V současné době se proto stát snaží omezovat další rozdělování malých obcí a motivovat k opětovnému slučování. [10] Současná úprava daná zákonem 128/2000 Sb. vymezuje podmínky, za kterých může být obec městem nebo městysem. Zvláštní formou obce jsou pak statutární města, která se mohou členit na městské částí nebo obvody s vlastní samosprávou. Statutárním městem se město stane pouze na základě vyjmenování v zákoně o obcích. Zvláštní podmínky jako např. počet obyvatel nejsou stanoveny. [1] Působnost obce je činnost subjektu veřejné správy. Své záležitosti spravuje obec samostatně jako tzv. samostatnou působnost, jejíž rozsah může být omezen jen zákonem. Samospráva obce je zaručena Ústavou. Do samostatné působnosti obce spadá např. určovat strukturu úřadu, hospodařit podle rozpočtu, určovat směry rozvoje obce, rozhodovat o názvech ulic, vytvářet a pečovat o majetek obce (čistota obce, údržba zeleně, zimní údržba, úpravy chodníků a budov). Obec může vydávat v samostatné působnosti obecně závazné vyhlášky, kterými může ukládat povinnosti např. k zabezpečení veřejného pořádku, k zajištění čistoty veřejných prostranství nebo k ochraně zeleně. Do samostatné působnosti také patří zřizování a zakládání

3

právnických osob, které často pro obce zajišťují potřebné služby. Zřizování příspěvkových organizací, nejčastěji z oblasti školství, kultury, volného času nebo zakládání obchodních společností, pro obhospodařování bytového fondu, čistotu města apod. Do samostatné působnosti patří i možnost zřídit obecní policii. [1] Přenesenou působnost obce vykonávají pro stát obecní úřady. Vymezení činností je určeno zákonem. Za tuto činnost dostává obec od státu příspěvek na výkon státní správy. Přenesená působnost (výkon státní správy) je např. vydávání občanských průkazů, pasů, řidičských oprávnění, ale také řešení přestupků včetně dopravních přestupků nebo vymáhání daňových pohledávek, ochrana životního prostředí, stavební řízení, živnostenský úřad atd. V přenesené působnosti může obec vydávat druhý typ svého právního předpisu, a to nařízení obce. Musí je však vydávat na základě zákona. Ne každá obec, (obecní nebo městský úřad v případě statutárních měst magistrát) zajišťuje celou škálu výkonu státní správy. Obec s rozšířenou působností může vykonávat přenesenou působnost i pro jiné obce, podmínkou ale je uzavření veřejnoprávní smlouvy se souhlasem krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra. Podle rozsahu svěřeného výkonu přenesené působnosti jde o obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností. Tyto obce jsou stanoveny zvláštním zákonem. Např. v Ústeckém kraji je 30 obcí s pověřeným obecním úřadem a z nich je 16 obcí s rozšířenou působností. Při výkonu samostatné působnosti je obec vázána zákony, nařízeními vlády, vyhláškami ministerstev, nařízeními krajů a nařízeními obcí s rozšířenou působností. Při výkonu přenesené působnosti je obec vázána také směrnicemi ústředních správních úřadů, případně rozhodnutími krajského soudu, který kontroluje výkon přenesené působnosti a také obce při jejich výkonu metodicky a odborně vede. [7] Jedním z předpokladů kvalitního výkonu veřejné správy je i profesionalizace zaměstnanců územních správ, k níž přispívá zákon č. 312/2000 Sb., o úřednících územních samosprávních celků. Zákon upravuje předpoklady vzniku pracovního poměru úředníka (věk, způsobilost k právním úkonům, státní občanství nebo trvalý pobyt, bezúhonnost). Volná místa musí být zveřejňována a pro stanovené funkce musí dojít k obsazení míst s využitím výběrového řízení. 4

Povinností úředníka je jednat ve veřejném zájmu, důraz je také kladen na nestrannost. V zákoně je dále upraveno vzdělávání úředníků, které je koncipováno jako povinnost i právo každého úředníka. Vzdělání úředníků je členěno na vstupní vzdělávání (poskytne základní orientaci v práci úředníka), zvláštní odbornou způsobilost (týká se praktických otázek úředníkovy agendy), průběžné vzdělávání (je chápáno jako prohlubující, aktualizační a specializační) a vzdělávání vedoucích úředníků. Cílem je tedy zajištění vysoké a jednotné úrovně odborných znalostí vedoucích úředníků. [14]

1.2. Orgány obce Při výkonu samostatné působnosti je obec vázána zákony, nařízeními vlády, vyhláškami ministerstev, nařízeními krajů a nařízeními obcí s rozšířenou působností a nařízeními obcí.Při výkonu přenesené působnosti je obec vázána také směrnicemi ústředních správních úřadů, případně rozhodnutími krajského soudu, který kontroluje výkon přenesené působnosti a také obce při jejich výkonu metodicky a odborně vede. [7] Obec vykonává svou působnost prostřednictvím svých orgánů, kterými jsou zastupitelstvo obce, rada obce, starosta a obecní úřad. Zastupitelstvo obce Nejvyšším orgánem obce je zastupitelstvo obce, které je voleno občany v obecních volbách na čtyři roky. Po zvolení, volí členové zastupitelstva ze svého středu starostu, místostarosty a radu obce. Počet členů zastupitelstva je dán počtem obyvatel (nejvíce 55 členů). O konkrétním počtu členů rozhoduje zastupitelstvo. Zastupitelstvo, jehož zasedání jsou veřejná, se schází dle potřeby, nejméně jedenkrát za tři měsíce. Platně se usnáší za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů. [1] Zastupitelstvu obce je vyhrazeno schvalovat program rozvoje obce, vydávat obecné závazné vyhlášky, rozhodovat o vyhlášení místního referenda, schvalovat rozpočet a závěrečný účet obce, volit a případně odvolat starostu, místostarosty a další členy rady, určovat funkce pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněny, rozhodovat v majetkoprávních úkonech, schvalovat územní plán obce, zřizovat peněžní fondy obce, zřizovat a zrušovat obecní policii, udělovat a odnímat čestné občanství obce a další. [1]

5

Výbory Zastupitelstvo obce může zřídit výbory jako své iniciativní a kontrolní orgány. Obec musí vždy zřídit kontrolní a finanční výbor. V případě, že v obci žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů, kteří uvedli národnost jinou než českou, pak se zřizuje výbor pro národnostní menšiny. Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být starosta, místostarosta, tajemník ani osoby, které zpracovávají rozpočet nebo na obecním úřadu dělají účetnictví. Počet členů výboru musí být vždy lichý Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti. V oblasti přenesené působnosti rada rozhoduje, jen stanoví-li to zákon. Radu tvoří nejméně 5 a nejvýše 11 členů. Počet členů je lichý a nemůže být vyšší než je jedna třetina zastupitelstva. Radu tvoří starosta, místostarosta a další členové ze zastupitelstva. Rada rozhoduje nadpoloviční většinou všech členů a její zasedání je neveřejné. Radě obce je vyhrazeno zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, připravovat návrhy pro jednání zastupitelstva, projednávat a řešit návrhy, podněty a připomínky, plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám obce úkoly zakladatele nebo zřizovatele, stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, rozhodovat ve věcech obce, vydávat nařízení obce, zřizovat a rušit komise rady, ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obci, plnit úkoly dané zvláštním zákonem, určovat celkový počet zaměstnanců, schvalovat organizační řád obecního úřadu, rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách a další. [1] Komise Podobně jako si zastupitelstvo zřizuje výbory, tak rada si může zřídit komise. Komise jsou poradním orgánem rady obce. Odpovídají radě obce a ve věcech výkonu přenesené působnosti odpovídají starostovi. Pro komise nejsou stanovena žádná zvláštní kritéria pro jejich velikost, složení či náplň činnosti.

6

Starosta Je volen zastupitelstvem obce a obec navenek zastupuje. Musí být občanem České republiky. Jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu, odpovídá za včasné přezkoumání hospodaření obce za uplynulý rok, svolává zasedání zastupitelstva a rady obce, podepisuje spolu s místostarostou právní předpisy obce atd. V době jeho nepřítomnosti ho zastupuje místostarosta. Obecní úřad Obecní úřad vykonává úkoly samostatné i přenesené působnosti obce, které mu uloží zastupitelstvo, nebo rada obce s výjimkou výkonu těch věcí, které jsou v pravomoci zastupitelstva nebo rady obce. Ze zákona tvoří obecní úřad starosta, místostarosta, tajemník a zaměstnanci zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta. Tajemník Funkce tajemníka se zřizuje v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností. Tajemník ze zákona nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. Tajemník plní úkoly uložené mu zastupitelstvem, radou nebo starostou. Vydává vnitřní směrnice obecního úřadu. Může se s poradním hlasem účastnit zasedáních zastupitelstva a rady.

2 Nástroje finančního řízení 2.1. Rozpočtový výhled Rozpočtový výhled na úrovni územního samosprávního celku je upraven zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Je definován jako pomocný nástroj územního samosprávního celku, který slouží pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Je sestavován na dobu 2 až 5 let následujících po roce, na který je sestavován roční rozpočet. Není však sestavován tak podrobně jako roční rozpočet. [3] Rozpočtový výhled je zdrojem poznání budoucího vývoje a u akcí přesahující rámec rozpočtového roku umožňuje rozhodování o přijetí závazků a schopnosti je v budoucnosti splácet. Dává představu o možných zdrojích financování investičních akcí a velkých oprav a 7

také o řízení zadluženosti obce. [3] Aby rozpočtový výhled byl dobrým podkladem při řízení obce, je nezbytná jeho kontrola. To je zvláště nutné pokud dochází k výrazným změnám ve vnitřních nebo vnějších faktorech určujících hospodaření územního samosprávního celku. Kontrola by měla být prováděna v průběhu roku a vždy, když dochází ke změně v legislativě, která má dopad na hospodaření obce. Nezbytným požadavkem rozpočtového výhledu je srozumitelnost, která umožňuje veřejnou diskuzi o budoucím hospodaření města. Vzhledem k tomu, že rozpočtový výhled je odhadem budoucí situace mající určitou míru nejistoty, je vhodné sestavovat výhled variantně v optimistické, pesimistické a realistické podobě. Varianty mohou lépe reagovat na: změny legislativy problémy s reálným odhadem příjmů (zejména daňových příjmů) problémy s odhadem výdajů (zejména výdajů na investice) změny dotační politiky přenos výkonných kompetencí státu na obce bez převodu finančních prostředků

2.2 Rozpočtový proces Rozsah rozpočtové soustavy, která v každém státě tvoří nedílnou součást finančního makrosystému, je závislý na politickém a územním uspořádání státu, na velikosti veřejného sektoru a na tradicích dané země. [6] Rozpočtový proces obce je spojen se sestavením návrhu rozpočtu, s jeho projednáním, schválením, realizací, průběžnou a následnou kontrolou rozpočtu obce. Návrh rozpočtu sestavuje zpravidla finanční odbor obecního úřadu a po projednání finanční komisí, je-li zřízena, je předložen radě obce. Rozpočet schvaluje zastupitelstvo. Pokud není rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového období, hospodaří obec podle rozpočtového provizoria, které může například vycházet ze skutečnosti předchozího roku. Pravidla rozpočtového provizoria stanovuje zastupitelstvo.

Po skončení rozpočtového období je vypracován

závěrečný účet obce, který je předkládán zastupitelstvu obce ke schválení. Hospodaření obce podléhá přezkoumání podle zvláštního zákona, které provádí kraj v přenesené působnosti nebo obec zadá přezkoumání svého hospodaření auditorské společnosti. Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je pak součástí závěrečného účtu. [2] 8

Rozpočty obcí jsou součástí veřejných rozpočtů, kam patří kromě jiného i státní rozpočet. Spojovacím článkem je rozpočtová skladba. Každý příjem a výdaj musí být ve výkaznictví a v účetnictví obce označen číslem, které vyjadřuje druh příjmu nebo výdaje. U výdajů a některých příjmů je nutno označit dalším číslem funkci použití např. školství, bydlení. Systém tohoto číslování je uveden ve vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Rozpočet obce je pojímán jako decentralizovaný peněžní fond, který soustřeďuje různé druhy veřejných příjmů používané na financování veřejných statků, zajišťovaných z municipálního veřejného sektoru nebo také nakupovaných u soukromého sektoru. Je bilancí příjmů a výdajů, finančním plánem obce, je zobrazením finančního hospodaření na daný kalendářní rok, je právním dokumentem schváleným místním zastupitelstvem a také krátkodobým nástrojem řízení, pomocí něhož jsou vymezeny priority, stanoveny cíle obecní politiky, sestaveny operační programy a je prováděna kontrola. [12] Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu. Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let. Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávního celku. Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce, a to ke krytí rozpočtových výdajů, anebo se převádí do peněžních fondů.

2.3.1 Příjmy rozpočtu Příjmy obecního rozpočtu odpovídají třídám rozpočtové skladby č. 1-4 a jsou to: 1. daňové příjmy 2. nedaňové příjmy 3. kapitálové příjmy 4. přijaté dotace Největší skupinu příjmů tvoří daňové příjmy, jimiž jsou svěřené daně (podíly z daně z příjmů fyzických osob, z daně z příjmů právnických osob, z daně z přidané hodnoty, sdílené (daň z nemovitosti), místní a správní poplatky (za ověřování listin a podpisů nebo poplatky za výpis z matrik)). 9

Svěřené daně Svěřené daně jsou vybírány podle celostátně platných daňových zákonů. Daňový příjem připadá pouze obcím např. daň z nemovitosti, kde obec stanovuje v rámci zákonného rozpětí koeficient pro výpočet daně na jejímž území se nemovitost nalézá Sdílené daně Výnos z těchto daní se rozděluje mezi státní rozpočet a obecní rozpočty. Do obecních rozpočtů se rozdělují podle počtu obyvatel a stanovených koeficientů. Jsou to podíly z daně z příjmů fyzických osob placené srážkou, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daň z příjmů fyzických osob samostatně výdělečně činných, z daně z příjmů právnických osob a z daně z přidané hodnoty. Poplatky -místní poplatky O tom, zda a jaké místní poplatky bude obec vybírat, rozhoduje zastupitelstvo. Zákon většinou upravuje pouze maximální sazby nebo rozpětí sazeb. Obec si může vybrat z 8 druhů místních poplatků. Mezi tyto poplatky patří např. poplatek ze psů, ze vstupného, z ubytovací kapacity nebo poplatek za odvoz komunálního odpadu. -správní poplatky Jejich výše a za co se vybírají je dáno zákonem. Např. to jsou poplatky za ověřování listin a podpisů nebo poplatky za výpis z matrik, za vydání rybářského lístku, za podání žádosti o vydání cestovního pasu, za ukládání odpadů nebo poplatky za odnětí zemědělské a lesní půdy, ale také sankce např. za znečišťování životního prostředí. Nedaňové příjmy Jsou příjmy, které plynou z vlastní aktivity obce. Jde zejména o: příjmy z vlastního podnikání

10

příjmy z pronájmu majetku příjmy z cenných papírů či peněžních vkladů u bank příjmy z prodeje majetku příjmy od vlastních organizací přijaté splátky zapůjčených prostředků přijaté sankční platby Výši nedaňových příjmů není závislá na velikosti obce, ale je ovlivněna strukturou a velikostí majetku. Nedaňové příjmy ukazují, zda obec dává přednost okamžitým příjmům z prodeje majetku nebo zda upřednostňuje pronájem majetku. Specifickou složkou nedaňových příjmů jsou přijaté sankční platby a pokuty. Kapitálové příjmy Jsou příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů.[6] Výši kapitálových příjmů může obec ovlivnit tím, že rozhoduje o jejich realizaci. Svým charakterem jsou jednorázové neopakovatelné. Přijaté dotace Přijaté dotace jsou nenávratně poskytnuté prostředky. Tvoří významnou část příjmů obcí. Důvodem jejich existence je zabezpečení určitého standartu upřednostněných veřejných statků, jejichž zabezpečení na ně přenáší v rámci přenesené působnosti vláda. [1]

Obrázek č. 1: Přijaté dotace

Zdroj: [15] 11

Přijaté dotace lze členit dle různých kriterií např. dle poskytovatele - dotace ze státního rozpočtu, dotace ze státních mimorozpočtových fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků nebo z prostředků EÚ. Rozpočtová skladba je člení na neinvestiční a investiční dotace. Dle účelu jsou dotace účelové - na konkrétní akce za podmínek vymezených zásadami dotační politiky poskytovatele. Neúčelové dotace nemají konkrétně vymezené podmínky užití, ale jejich určité omezení může být dáno tím, zda jsou určeny na financování běžných nebo kapitálových potřeb. O jejich použití si obce rozhodují dle vlastního uvážení. Dle zúčtování a způsobu vypořádání lze dotace členit na které se vztahuje roční zúčtování se státním nebo jiným rozpočtem, u kterých nevyčerpané finanční prostředky v rozpočtovém roce musí obec vrátit a dotace, které tomuto zúčtování nepodléhají. Z jiného hlediska lze členit dotace dle nárokovosti na nárokové, které jsou svázány s určitou službou, kterou obec vykonává. Jsou za předem stanovených podmínek poskytovány automaticky (např. příspěvek na žáka v rámci financování základního školství) a nenárokové dotace o které se obec musí individuálně ucházet. Jejich získání závisí na splnění kritérií pro poskytnutí prostředků v rámci určitého dotačního titulu. [7]

2.3.2 Výdaje rozpočtu Výdaje jsou nenávratné platby a poskytované návratné půjčky, za účelem realizace rozpočtové politiky. [4] Běžné výdaje a kapitálové výdaje Výdajovou stránku rozpočtu můžeme členit podle různých hledisek: Z hlediska ekonomického rozlišujeme výdaje na běžné a kapitálové. Běžné výdaje tvoří největší skupinu. Financují zpravidla pravidelně se opakující potřeby, jejich výše je závislá na struktuře, rozsahu a kvalitě poskytovaných veřejných statků a služeb. Nejčastěji jsou vynakládané na chod úřadu, na sociální příspěvky a na příspěvky základním školám. Kapitálové výdaje souží k financování dlouhodobých potřeb obce – zpravidla dlouhodobé investiční akce. Nejvíce kapitálových výdajů je směřováno do bytového hospodářství, sběru a svozu komunálního odpadu a na rozvoj dopravy. [7] Z hlediska výdajů přikázaných zákonem rozlišujeme výdaje mandatorní, kdy je obec musí ze svého rozpočtu vynaložit, neboť ji to ukládá zákon. Výdaje nemandatorní jejichž vynaložení závisí pouze na politické vůli zastupitelstva. Další kategorií jsou quasimandatorní výdaje, u 12

niž není zákonná povinnost realizace, avšak budou v daném roce realizovány (dokončení rozestavěných investic, mzdy a platy zaměstnanců apod.). [7] Jiné členění je z hlediska účelu. Jde o závazné členění podle rozpočtové skladby, které umožňuje srovnání objemu, struktury a vývoje výdajů z prostorového i časového hlediska. [7] Výdaje je možné členit také na návratné (např. půjčky jako podpora příjemce půjčky) a nenávratné (např. za poskytnutou službu). [7]

13

II. PRAKTICKÁ ČÁST

14

3 Vybraná charakteristika sledovaného města Město Teplice je významným průmyslovým a správním centrem Ústeckého kraje. Leží v příjemné krajině mezi Krušnými horami a Českým středohořím, 15 km od hranic s SRN. Ve městě žije na rozloze 2 378 ha přibližně 51 000 obyvatel.

3.1 Historie města Město Teplice má bohatou historii, založenou na obchodu, hornictví a léčivých pramenech. Významný byl i kolonizační postup církevních řádů, které již ve 12. stol., z podnětu královny Judity, postavili v Teplicích Benediktýnský klášter sv. Jana Křtitele. V 16. stol. byl postaven zámek se Zámeckým náměstím. Dominantou náměstí je morový sloup Nejsvětější Trojice, známé to dílo barokního sochaře Matyáše B. Brauna. Kromě pravoslavného kostela je na Zámeckém náměstí klasicistní zámek, ve kterém je regionální muzeum a zrekonstruovaný hotel Prince de Ligne s královským apartmá. Součástí zámeckého areálu, je Zámecká zahrada anglického stylu. V zahradě je několik drobných staveb - Apollonový chrámek, Labutí domek, Zahradní a plesový dům. [18] V místech Benediktýnského kláštera byly již v 15. stol. postaveny nejstarší české lázně, které hojně navštěvovali mnohé slavné osobnosti, mezi něž patřil Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven, Johann Wolfgang Goethe, Franz Liszt a Fryderyk Chopin a Tomáš Garrigue Masaryk. Hlavním zdrojem léčení jsou termální prameny, vyvěrající z porfyrových vrstev. Traduje se pověst o pastýři a opařeném praseti. Tak údajně došlo k objevení pramenů. Do dnes tuto událost připomíná v lázeňském parku Kolostujova kašna. V dobách své největší slávy dostávalo město přízviska malá Paříž nebo přijímací salón Evropy.

3.2 Základní charakteristika Teplic Současné Teplice navazují na dlouhodobé tradice lázeňství a průmyslu. Lázně s použitím moderního zařízení se specializují na léčbu chorob pohybového aparátu, periferních cév a léčbu nervového systému. Nejvýznamnějšími průmyslovými podniky, jsou firma Glaverbel Czech a.s., který je největším výrobcem plochého skla ve střední a východní Evropě, Ideal 15

Standard – výrobce sanitární keramiky a Český porcelán a.s., který je znám modrotiskem porcelánu s cibulovým vzorem. [18] Návštěvníci a obyvatelé Teplic mohou v současnosti využívat lázeňský komplex s celou řadou lázeňských domů, Krušnohorské divadlo, plavecký areál se squashovými kurty, botanickou zahradu a nově vybudovanou víceúčelovou sportovní halu.

16

Organizační struktura územně samosprávního celku pro rozpočtování a účtování je následující: 1 2

Obrázek č. 2: Organizační struktura města

Zdroj: [16]

1

Ze zákona č. 128/2000Sb. §4 jsou Teplice statutárním městem. Území města se člení na tyto městské části:-Nová Ves, Prosetice, Trnovany,

Šanov, Sobědruhy, Řetenice, Hudcov, Teplice 2

Nevyšším orgánem je zastupitelstvo, které má 33 členů. Zastupitelstvo zvolilo za svého středu sedmičlenou radu. Zastupitelstvím města byly zřízeny kontrolní a finanční výbory. Radou města byly zřízeny 3 komise: Pro prodej nemovitého majetku Hlavní inventarizační komise Pro otevírání obálek a hodnocení nabídek

17

4 Analýza hospodaření města Teplice Finanční analýza je významná pro zkvalitnění finančního rozhodování na úrovni každého článku územní samosprávy. Ve veřejném sektoru má určitá specifika. Na úrovni územní samosprávy je finanční analýza důležitým nástrojem řízení. Nejde pouze o analýzu minulého hospodaření, ale i o odhalení pozitivních i negativních faktorů, které hospodaření ovlivnily. Kvalitní finanční analýza by měla nastínit směry odstraňování vlivu negativních faktorů a naopak podpory vlivů pozitivně působících na hospodaření daného článku územní samosprávy, měla by vyústit v doporučení finanční strategie v dalším období. Z tohoto hlediska je nezbytná pro sestavení reálné prognózy rozpočtového hospodaření. [9] Analýza hospodaření města Teplice vychází z rozpočtů za období 2005-2010. Se skutečným plněním jednotlivých částí rozpočtů jsou porovnávány schválené a upravené rozpočty.

Tabulka č. 1: Souhrnné hospodaření za rok 2005-2010. Rok

Schválený rozpočet

2005 2006 2007 2008 2009 2010

-83 605 -221 623 -236 993 -37 985 -246 909 -264 096

Upravený rozpočet (v tis. Kč) -117 299 -79 498 -357 926 -106 369 -289 879 -302 585

Skutečnost 81 277 197 568 -96 271 130 294 -29 070 -144 969

Sk/sch v %

Sk/ur v %

-0,972 -0,891 0,406 -3,430 0,118 0,549

-0,693 -2,485 0,269 -1,225 0,100 0,479

Zdroj: [VÚD], vlastní zpracování

Za celé sledované období byly schválené i upravené rozpočty schodkové. Skutečné plnění rozpočtů bylo ve všech letech výrazné lepší, když v letech 2005, 2006, 2008 bylo hospodaření města přebytkové a v letech 2007, 2009 a 2010 byly schodky nižší než schodky rozpočtované a byly kryty finančními prostředky z minulých let. Ve všech letech hodnoceného období byly schválené i upravené rozpočty podhodnocovány. Dosažené skutečnosti byly lepší než rozpočtované předpoklady. V podstatě tak byly vytvářeny rozpočtové rezervy, které byly v průběhu jednotlivých let využívány ke krytí rozpočtem nepředvídaných akcí nebo byly převedeny do rezervních fondů.

18

Graf č. 1: Souhrnné hospodaření za rok 2005-2010 (v tis. Kč).

300 000

1,000

200 000

0,000

100 000

-1,000

0 -100 000

2005

2006

2007

2008

2009

2010

-200 000

-2,000 -3,000

-300 000 -400 000

-4,000


Upravený rozpočet

Skutečnost

sk/sch [%]

sk/ur [%]


4.1 Příjmová část rozpočtu

Tabulka č. 2: Plnění rozpočtových příjmů. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

755 044 813 962 1 031 224 768 051 830 850 693 257

Upravený rozpočet (v tis. Kč) 839 236 1 088 356 998 909 1 074 014 1 138 089 1 049 258

Skutečnost 905 375 1 107 168 1 047 593 1 091 283 1 063 101 1 062 754

Sk/sch v %

Sk/ur v %

1,199 1,36 1,016 1,421 1,28 1,533

1,079 1,017 1,049 1,016 0,934 1,013


Skutečné příjmy byly kromě roku 2009 vyšší než příjmy rozpočtované. Mezi rozpočtovanými a skutečnými celkovými příjmy byly v jednotlivých letech tyto nejvýraznější rozdíly. V rozpočtu města nebyly v roce 2005 proti roku 2004 zahrnuty dotace na školství v částce 176 815 tis Kč., ale podle nové metody byly tyto finanční prostředky zaslány přímo na účty příspěvkových organizací a hospodaření města již neovlivňovaly. V roce 2006 došlo k překročení příjmu především neplánovaným prodejem akcií ve výši 251 602 tis. Kč. 19

Rozpočtované příjmy byly překročeny v roce 2007 dosažením vyšších daňových příjmů, nedaňových a kapitálových příjmů. V roce 2009 došlo k propadu příjmů ve všech položkách a nejvýraznější je u daně z přidané hodnoty o 22 179 tis. Kč, u daně z příjmů fyzických osob o 17 111 tis. Kč, a u daně z příjmů právnických osob o 31 615 tis. Kč. Nesplněn byl také výnos záloh na daň z příjmů fyzických osob a některých skupin poplatníků ve výši 7 585 tis. Kč. Rozpočtované příjmy v roce 2010 byly překročeny v daňových příjmech a v plném rozsahu nebyly naplněny u nedaňových a kapitálových příjmů a v dotacích. Graf č. 2: Plnění rozpočtových příjmů (v tis Kč). 1 200 000

1,800 1,600

1 000 000

1,400

800 000

1,200 1,000

600 000

0,800

400 000

0,600 0,400

200 000

0,200

0

0,000 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet

Skutečnost

2009 sk/sch [%]

2010 sk/ur [%]


Tabulka č. 3: Struktura skutečných příjmů. Rok Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy 556 297 106 140 18 962 2005 554 421 53 272 262 945 2006 632 868 63 479 15 532 2007 632 876 76 703 9 001 2008 588 972 68 774 28 887 2009 570 031 100 350 7 836 2010

Dotace 223 976 236 530 335 714 372 703 376 468 384 537

Celkem 905 375 1 107 168 1 047 593 1 091 283 1 063 101 1 062 754


Absolutní rozdíly příjmů jsou podle jednotlivých let komentovány při větších odchylkách mezi rozpočty a skutečností. V této části zaslouží pozornost skutečné daňové příjmy roku 2010, neboť v tomto období došlo k výraznému poklesu ve výběru některých místních poplatků a ostatních daňových příjmů.

20

Tab. č. 4: Skutečné příjmy z místních poplatků a ostatních daňových příjmů (v tis. Kč). rok místní poplatky lázeňské z ubytovacích kapacit z hracích přístrojů ostatní daňového příjmy správní poplatky výtěžek z provozování loterií ekopoplatek

2009

2010

rozdíl

% pokles

1905 198 14456

1170 31 12177

-735 -167 -2279

38,6 84,3 15,8

33772 7383 558

30627 5030 374

-3145 -2353 -184

9,3 31,9 33


Graf č. 3: Struktura skutečných příjmů (v tis. Kč). 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2005

2006 Daňové příjmy

2007 Nedaňové příjmy

2008 Kapitálové příjmy

2009

2010

Dotace


Daňové příjmy jsou 56%, nedaňové příjmy 8%, kapitálové příjmy 5% a dotace 31%. Tato skladba potvrzuje, že město je existenčně závislé na daňových příjmech a na dotacích. Příjmy, které může město svou činností ovlivnit, jsou nevýrazné.

21

Tabulka č. 5: Plnění daňových příjmů. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

491 203 540 953 580 010 616 300 666 841 543 609

Upravený rozpočet (v tis. Kč) 495 232 539 972 595 393 620 378 672 541 547 160

Skutečnost

Sk/sch v %

Sk/ur v %

1,133 1,025 1,091 1,027 0,883 1,049

1,123 1,027 1,063 1,02 0,876 1,042

556 297 554 421 632 868 632 876 588 972 570 031


V plnění daňových příjmů byl kritický rok 2009, kde převážně z důvodu probíhající recese nebylo dosaženo rozpočtových příjmů u daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických i daně z příjmů právnických osob. V absolutních částkách jde o pokles 43 904 tis. Kč, v procentuelním vyjádření je pokles o 6,9%. K poklesu daňových příjmů došlo o 18 941 tis. Kč i v roce 2010. Důvodem tohoto poklesu byl nižší výnos u daně z nemovitosti. V roce 2009 byl u této daně uplatněn koeficient 3, v roce 2010 byl uplatněn koeficient 2. Rozdíl mezi těmito koeficienty je 43 379 tis. Kč.

Graf č. 4: Plnění daňových příjmů (v tis. Kč). 800 000

1,2

700 000

1

600 000 0,8

500 000 400 000

0,6

300 000

0,4

200 000 0,2

100 000 0

0 2005

2006


2007

Upravený rozpočet


22

2008

2009

Skutečnost

2010 Sk/sch

Sk/ur

Tabulka č. 6: Daň z přidané hodnoty. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

154 652 194 856 202 907 237 770 238 926 227 850


Skutečnost 182 843 192 839 203 571 221 300 216 747 226 984

Sk/sch v %

Sk/ur v %

1,182 0,99 1,003 0,931 0,907 0,996

1,161 0,99 1,003 0,931 0,907 0,996


Daň z přidané hodnoty je největším a především stabilním zdrojem rozpočtu města. Tvoří více, jak třetinu v příjmech sdílených daní. V analyzovaném období se dvakrát změnila její právní úprava. Do 31.12.2007 byla snížena sazba 5% a základní sazba 19%. K 1.1.2008 se zvýšila snížená sazba z 5% na 9% a k 1.1.2010 došlo ke zvýšení obou sazeb o 1%, když snížená sazba vzrostla na 10% a základní sazba na 20%. V roce 2006 a v období let 2008 až 2010 byl skutečný příjem daně menší než předpoklady schválených i upravených rozpočtů.

Graf č. 5: Daň z přidané hodnoty (v tis. Kč). 300 000

1,4

250 000

1,2 1

200 000

0,8

150 000

0,6

100 000

0,4

50 000

0,2

0

0 2005

2006

2007

2008

Schválený rozpočet Skutečnost Sk/ur

2009

2010

Upravený rozpočet Sk/sch


23

Tabulka č. 7: Daň z příjmů fyzických osob. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

150 861 151 938 156 994 141 220 142 780 114 875


Skutečnost

Sk/sch v %

Sk/ur v %

1,062 0,962 0,993 1,07 0,88 1,227

1,071 0,962 0,993 1,07 0,88 1,227

160 150 146 097 155 905 151 112 125 669 140 977


K velkému nárůstu příjmů došlo v roce 2005, když příjmy z výnosu daní dle §4 zákona č. 243/2000Sb. proti roku 2004 vzrostly o 46 352 tis. Kč. V roce 2006 došlo k poklesu daní z příjmu fyzických osob. Důvodem poklesu mohla být zákonná změna z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti, ale také pokles daňového výnosu v důsledku společného zdanění manželů. Nejhorší výběr daně z příjmů fyzických osob byl v roce 2009, když výnos daně z příjmů fyzických osob meziročně poklesl o 17 111 tis. Kč. Na pokles měla vliv hospodářská recese, ale také situace, kdy ministerstvo financí umožnilo fyzickým i právnickým osobám zaměstnávajícím maximálně 5 zaměstnanců, nehradit zálohy na daň z příjmů. Výpadek v příjmech záloh byl v tomto roce 7 585 tis. Kč.

Graf č. 6: Daň z příjmů fyzických osob (v tis. Kč). 180 000

1,4

160 000

1,2

140 000

1

120 000 100 000

0,8

80 000

0,6

60 000

0,4

40 000

0,2

20 000 0

0 2005


2006

2007

2008

Upravený rozpočet

Zdroj: [VÚD], vlastní zpracování 24

2009

Skutečnost

2010 Sk/sch

Sk/ur

Tabulka č. 8: Daň z příjmů právnických osob. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

110 237 113 299 132 630 149 480 145 330 104 655


Skutečnost

Sk/sch v %

Sk/ur v %

1,141 1,108 1,318 1,083 0,811 1,097

1,119 1,127 1,181 1,055 0,789 1,061

125 810 125 537 174 775 161 952 117 892 114 820


Výnos z příjmů právnických osob nebyl vlivem hospodářské recese v roce 2009 v rozpočtované výši naplněn o 31 615 tis. Kč což v procentuelním vyjádření představuje pokles o 27,2%. V ostatních letech byly rozpočtované příjmy překračovány.

Graf č. 7: Daň z příjmů právnických osob (v tis. Kč). 200 000

1,4

180 000

1,2

160 000

1

140 000 120 000

0,8

100 000 0,6

80 000 60 000

0,4

40 000

0,2

20 000 0

0 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet


25

Skutečnost

2009

2010 Sk/sch

Sk/ur

Tabulka č. 9: Výnos daně z nemovitosti. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

22 500 22 500 22 469 22 500 69 000 37 382


Skutečnost 23 587 22 810 23 028 23 364 66 743 35 223

Sk/sch v %

Sk/ur v %

1,048 1,014 1,025 1,038 0,967 0,942

1,048 1,014 1,025 1,038 0,967 0,942


Výnos daně z nemovitosti byl kromě roku 2009 rovnoměrný. V roce 2009 byl uplatněn místní koeficient 3. Tím došlo, proti roku 2008 k vyššímu výnosu o 43 379 tis. Kč.

Graf č. 8: Výnos daně z nemovitosti (v tis. Kč). 80 000

1,06

70 000

1,04 1,02

60 000

1

50 000

0,98

40 000

0,96

30 000

0,94

20 000

0,92

10 000

0,9

0

0,88 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet


26

2009

Skutečnost

2010 Sk/sch

Sk/ur

Tabulka č. 10: Příjmy z místních poplatků. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

16 660 16 590 16 365 16 485 16 260 13 300


Skutečnost

Sk/sch v %

Sk/ur v %

1,022 1,07 1,132 1,107 1,134 1,111

1,022 1,072 1,132 1,107 1,134 1,111

17 031 17 757 18 520 18 254 18 444 14 774


Nejvýraznější příjmy z místních poplatků jsou poplatky za provozování výherních hracích přístrojů. Přesahují 75% celkových poplatků. V roce 2010 však poklesly proti roku 2009 o 2 270 tis. Kč, což představuje 15,8%. Příjmy poplatků ze psů, za lázeňský pobyt a za provoz výherních automatů pravidelně překračují rozpočtované částky.

Graf č. 9: Příjmy z místních poplatků (v tis. Kč). 20 000

1,16

18 000

1,14

16 000

1,12

14 000

1,1

12 000

1,08

10 000

1,06

8 000

1,04

6 000

1,02

4 000

1

2 000

0,98

0

0,96 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet


27

2009

Skutečnost

2010 Sk/sch

Sk/ur

Tabulka č. 11: Ostatní daňové příjmy. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

36 293 41 770 48 645 48 845 54 545 45 547


Skutečnost

Sk/sch v %

Sk/ur v %

1,292 1,182 1,173 1,165 0,797 0,818

1,283 1,156 1,173 1,165 0,775 0,818

46 876 49 381 57 069 56 894 43 477 37 253


V roce 2009 a 2010 došlo u ostatních daňových příjmů k propadu příjmů ze správních poplatků a z odvodu výtěžku z provozování loterií a jiných podobných her. Příjmy ze správních poplatků byly v roce 2005 proti předcházejícímu roku vyšší o 7 262 tis. Kč, v roce 2006 o 1 631 tis. Kč, v roce 2007 o 5 437 tis. Kč, v roce 2008 došlo ke stagnaci, v roce 2009 byl výběr správních poplatků nižší o 17 730 tis. Kč a v roce 2010 o 3 145 tis. Kč, když vlivem hospodářské recese poklesl nákup nových automobilů a byl omezen i dovoz zahraničních aut, především ojetých vozů. To mělo vliv na nižší výběr správních poplatků za registrace vozů. Graf č. 10: Ostatní daňové příjmy (v tis. Kč). 60 000

1,4

50 000

1,2 1

40 000

0,8 30 000 0,6 20 000

0,4

10 000

0,2

0

0 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet


28

2009

Skutečnost

2010 Sk/sch

Sk/ur

Tabulka č. 12: Plnění nedaňových příjmů. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

40 096 38 983 46 188 60 135 65 804 64 475


Skutečnost

Sk/sch v %

Sk/ur v %

2,647 1,367 1,374 1,276 1,045 1,556

1,042 1,161 1,114 1,236 0,997 0,996

106 140 53 272 63 479 76 703 68 775 100 350


Výkyvy v plnění nedaňových příjmů jsou v roce 2005 způsobeny mimořádnými dividendami ve výši 59 215 tis. Kč. Město v tomto roce za vlastnictví akcií Severočeské energetiky a.s. získalo na dividendách 10 611 tis. Kč a za vlastnictví akcií společnosti United Energy získalo částku 48 604 tis. Kč. V roce 2010 vrátily příspěvkové organizace do rozpočtu města nepoužité prostředky z poskytnutých dotací pokrývajících odpisy majetku ve výši 19 369 tis. Kč.

Graf č. 11: Plnění nedaňových příjmů (v tis. Kč). 120 000

3,000

100 000

2,500

80 000

2,000

60 000

1,500

40 000

1,000

20 000

0,500

0

0,000 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet


29

Skutečnost

2009 sk/sch [%]

2010 sk/ur [%]

Tabulka č. 13: Příjmy ze služeb. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

12 116 5 652 7 265 8 412 8 262 10 869


Skutečnost

Sk/sch v %

Sk/ur v %

0,834 1,679 1,32 1,192 1,063 1,167

0,987 1,124 1,133 1,017 1,034 0,854

10 107 9 488 9 587 10 024 8 781 12 685


Příjmy ze služeb nemají do roku 2009 výrazné výkyvy. Růst příjmů v roce 2010 spočívá v růstu cen energií, vodného a stočného, a také ze zvýšení částek za pronájem nebytových prostor. K výraznému zvýšení příjmů za služeb ve výši 2 754 tis. Kč došlo za příjmy ze shromažďování a třídění odpadu. Menší vliv mělo i zvýšení příspěvků rodičů za jesle, mateřské školy a školní družiny. Graf č. 12: Příjmy ze služeb (v tis. Kč). 16 000

1,8

14 000

1,6 1,4

12 000

1,2

10 000

1

8 000

0,8

6 000

0,6

4 000

0,4

2 000

0,2

0

0 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet


30

2009

Skutečnost

2010 Sk/sch

Sk/ur

Tabulka č. 14: Příjmy z pronájmu pozemků. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

3 150 5 989 7 330 7 414 8 160 7 125


Skutečnost

Sk/sch v %

Sk/ur v %

0,996 1,315 1,013 0,987 0,939 1,207

0,996 1,11 0,981 0,958 0,939 1,008

3 136 7 878 7 423 7 320 7 665 8 597


V příjmech z pronájmů pozemků se v roce 2010 kladně promítlo vybrání nového provozovatele parkoviště a zvýšení ceny pronájmu o 1 181 tis. Kč.

Graf č. 13: Příjmy z pronájmu pozemků (v tis. Kč). 10 000

1,4

9 000

1,2

8 000

1

7 000 6 000

0,8

5 000 0,6

4 000 3 000

0,4

2 000

0,2

1 000 0

0 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet


31

2009

Skutečnost

2010 Sk/sch

Sk/ur

Tabulka č. 15: Příjmy z pronájmu nemovitosti. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

10 344 11 505 11 106 12 896 12 841 8 251


Skutečnost

Sk/sch v %

Sk/ur v %

1,168 1,059 1,042 0,98 0,823 0,893

1,078 1,066 1,021 1,014 0,796 0,874

12 086 12 182 11 572 12 639 10 572 7 368


Pokles příjmů z pronájmu nemovitostí v roce 2010 byl způsoben zrušením ubytoven a snížením obsazenosti pronajímaných objektů. V témže roce byly nižší příjmy z pronájmu souboru nemovitých a movitých věcí pro provozování MHD, z příjmů z poskytnutých věcných břemen a z odvodu příspěvkových organizací.

Graf č. 14: Příjmy z pronájmu nemovitosti (v tis. Kč). 14 000

1,4

12 000

1,2

10 000

1

8 000

0,8

6 000

0,6

4 000

0,4

2 000

0,2

0

0 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet


32

2009

Skutečnost

2010 Sk/sch

Sk/ur

Tabulka č. 16: Příjmy z ostatních nedaňových příjmů. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

14 486 15 837 20 487 31 413 36 541 38 230


Skutečnost 80 811 23 724 34 897 46 720 41 757 71 700

Sk/sch v %

Sk/ur v %

5,579 1,498 1,703 1,487 1,143 1,875

1,046 1,253 1,177 1,455 1,07 1,041


Příjmy z ostatních nedaňových příjmů jsou v roce 2005 ovlivněny příjmem mimořádných dividend. V roce 2010 vzrostly příjmy úroků, a to vyšší hodnotou úročené jistiny a jednáním s Českou spořitelnou a Komerční bankou o úpravě podmínek úročení volných finančních prostředků.

Graf č. 15: Příjmy z ostatních nedaňových příjmů (v tis. Kč). 90 000

6,000

80 000 5,000 70 000 60 000

4,000

50 000 3,000 40 000 30 000

2,000

20 000 1,000 10 000 0

0,000 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet


33

Skutečnost

2009 sk/sch [%]

2010 sk/ur [%]

Tabulka č. 17: Kapitálové příjmy. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

16 200 13 300 10 600 15 752 20 000 9 350


Skutečnost

Sk/sch v %

Sk/ur v %

1,17 19,77 1,465 0,571 1,444 0,838

1,045 0,989 1,437 0,571 1,444 0,838

18 962 262 945 15 532 9 001 28 887 7 836


Kapitálové příjmy s výjimkou roku 2006 tvoří zanedbatelnou částku příjmové strany rozpočtu. V roce 2006 došlo k neplánovanému příjmu z prodeje akcií firem United Energy a.s. a Severočeské energetiky. Prodej se uskutečnil, při použití §183 a násl., obchodního zákoníku, z rozhodnutí uvedených společností. Celkový příjem za prodané akcie byl 251 602 tis. Kč. Šlo o jednorázový příjem, který v dalších letech skutečné příjmy neovlivnil. Vyšší nárůst je v roce 2009 a byl způsoben mimořádným prodejem ostatních nemovitostí v celkové částce 17 097 tis. Kč.

Graf č. 16: Kapitálové příjmy (v tis. Kč). 300 000

25

250 000

20

200 000 15 150 000 10 100 000 5

50 000 0

0 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet


34

Skutečnost

2009

2010 Sk/sch

Sk/ur

Tabulka č. 18: Přijaté dotace. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

207 545 220 726 394 426 75 864 78 205 75 824


Skutečnost

Sk/sch v %

Sk/ur v %

1,079 1,072 0,851 4,913 4,814 5,071

1 1 1 0,992 1 0,981

223 976 236 530 335 714 372 703 376 468 384 537


Z tabulky č. 17 je zřejmé, že v letech 2008-2010 se nepodařilo sestavit schválené rozpočty, tak aby se blížily skutečnosti. Je to tím, že ve schválených rozpočtech jsou zahrnuty dotace, které má obec přislíbeny. Skutečné dotace v porovnání s rozpočtem se výrazně odlišují od dotací rozpočtovaných, což dokládá i následující graf č. 17. Převažující částí byly dotace použity na výplatu sociálních dávek, zbytek byl použit na investiční a neinvestiční akce a také na výkon státní správy. Graf č. 17: Přijaté dotace (v tis. Kč). 450 000

6

400 000

5

350 000 300 000

4

250 000

3

200 000 150 000

2

100 000

1

50 000 0

0 2005

2006


2007

Upravený rozpočet


35

2008 Skutečnost

2009 Sk/sch

2010 Sk/ur

4.2. Výdajová část rozpočtu Tabulka č. 19: Plnění rozpočtových výdajů. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

838 649 1 035 585 1 268 217 806 036 1 077 759 957 354

Upravený rozpočet (v tis. Kč) 956 535 1 167 854 1 356 835 1 180 383 1 427 968 1 351 843

Skutečnost 824 098 909 600 1 143 864 960 989 1 092 171 1 177 723

Sk/sch v %

Sk/ur v %

0,983 0,878 0,902 1,192 1,013 1,23

0,862 0,779 0,843 0,814 0,765 0,871


Za sledované období nebyly skutečné výdaje vyšší, než předpokládané výdaje ve schválených i upravených rozpočtech. Nečerpání je kombinací skutečných úspor při realizaci jednotlivých akcí s akcemi realizovanými pouze zčásti nebo s akcemi nerealizovanými. V absolutních částkách byly nejvyšší výdaje přesahující 1 miliardu Kč v letech 2007, 2009 a 2010. Na výstavbu a vybavení víceúčelové sportovní haly v roce 2009 byly jednorázově vynaloženy větší prostředky na rekonstrukci Botanické zahrady a v roce 2010 bylo zakoupeno za 112 235 tis. Kč 9 nízkopodlažních trolejbusů.

Graf č. 18: Plnění rozpočtových výdajů (v tis. Kč). 1 600 000

1,400

1 400 000

1,200

1 200 000

1,000

1 000 000 0,800 800 000 0,600 600 000 0,400

400 000

0,200

200 000 0

0,000 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet


36

Skutečnost

2009 sk/sch [%]

2010 sk/ur [%]

Tabulka č. 20: Struktura skutečných výdajů. Rok

Stálé provozní výdaje

Jmenovité neinvestiční akce

Jmenovité investiční akce

2005 2006 2007 2008 2009 2010

557 796 590 167 704 066 760 028 804 229 840 713

24 511 27 785 48 176 44 331 41 982 70 131

197 675 251 741 349 609 120 905 205 586 233 672

Účelové neinvestiční dotace 26 065 30 599 29 596 30 658 34 944 26 874

Účelové investiční dotace 18 051 9 308 12 417 5 067 5 430 6 333


Na celkových rozpočtových výdajích se nejvíce podílí stálé provozní výdaje a jmenovité investiční akce. Nejméně se vydává na dotace. Z tabulky a zvláště z grafu je zřejmé, že provozní výdaje představují podstatnou a převážnou část výdajů města. Graf č. 19: Struktura skutečných výdajů (v tis. Kč). 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

2005

2006

2007

2008

Stálé provozní výdaje

Jmenovité neinvestiční akce

Účelové neinvestiční dotace

Účelové investiční dotace

2009

2010

Jmenovité investiční akce


Tabulka č. 21: Stálé provozní výdaje. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

563 264 601 957 808 657 478 270 513 891 540 590


Skutečnost 557 796 590 167 704 066 760 028 804 229 840 713


37

Sk/sch v %

Sk/ur v %

0,99 0,98 0,871 1,589 1,565 1,555

0,933 0,942 0,922 0,937 0,944 0,946

Stálé provozní výdaje nepřekročily v jednotlivých letech rozpočtované hodnoty, jejich skutečná výše od roku 2007 výrazně roste v dávkách sociální povahy a v růstu cen energií, vodního a stočného. V roce 2010 dosáhly stálé provozní výdaje částky 840 713 tis. Kč což proti roku 2007 činí rozdíl 136 647 tis. Kč. Ve stejném období při porovnání skutečnosti s upraveným rozpočtem je kromě úspor, vyplývajících z lepších skutečných cen než cen rozpočtovaných, i fiktivní úspora, která vznikla u některých akcí, které byly zahájeny, ale termín jejich ukončení měl skluz do dalších let např. zabezpečení skalních masivů nebo likvidace černých skládek. Graf č. 20: Stálé provozní výdaje (v tis. Kč). 1 000 000

1,800

900 000

1,600

800 000

1,400

700 000

1,200

600 000

1,000

500 000

0,800

400 000

0,600

300 000 200 000

0,400

100 000

0,200

0

0,000 2005

2006


2007 Upravený rozpočet

2008

2009

2010

Skutečnost

sk/sch [%]

sk/ur [%]


Tabulka č. 22: Jmenovité neinvestiční výdaje. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

43 393 34 940 53 863 63 317 52 596 58 211


Skutečnost 24 511 27 785 48 176 44 331 41 982 70 131

Sk/sch v %

Sk/ur v %

0,565 0,795 0,894 0,7 0,798 1,205

0,689 0,69 0,772 0,691 0,779 0,759


Stejně jako ve stálých provozních výdajích došlo i ve jmenovitých neinvestičních výdajích od roku 2007 k nárůstu. Největší nárůsty byly na správu bytů a nebytových prostor a také na městskou zeleň. Skokový nárůst jmenovitých neinvestičních výdajů je v roce 2010 a činí 38

28 149 tis. Kč. Tento nárůst nastal v oblasti obnovy, výsadby pěstební péči, v obnově veřejného osvětlení a zabezpečení skalních masivů. Graf č. 21: Jmenovité neinvestiční výdaje (v tis. Kč). 100 000

1,400

90 000

1,200

80 000 1,000

70 000 60 000

0,800

50 000 0,600

40 000 30 000

0,400

20 000 0,200

10 000 0

0,000 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet

Skutečnost

2009 sk/sch [%]

2010 sk/ur [%]


Tabulka č. 23: Jmenovité investiční výdaje. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

196 655 344 094 350 859 220 476 464 060 323 584


Skutečnost 197 675 251 741 349 609 120 905 205 586 233 672

Sk/sch v %

Sk/ur v %

1,005 0,732 0,996 0,548 0,443 0,722

0,73 0,573 0,735 0,467 0,437 0,708


Významné odchylky mezi skutečností a rozpočtem byly v přesunu prací z roku 2006 do roku 2007 u víceúčelové sportovní haly. Kromě toho bylo skutečné čerpání v tomto roce ovlivněno rekonstrukcí veřejného osvětlení, na kterou byla vynaložena částka 25 137 tis. Kč. V roce 2008 byla platba za dodaných 5 ks trolejbusů v souladu se smlouvou provedena až v roce 2009.

39

Graf č. 22: Jmenovité investiční výdaje (v tis. Kč). 500 000

1,200

450 000 1,000

400 000 350 000

0,800

300 000 250 000

0,600

200 000 0,400

150 000 100 000

0,200

50 000 0

0,000 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet

Skutečnost

2009 sk/sch [%]

2010 sk/ur [%]


Tabulka č. 24: Účelové neinvestiční dotace. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

26 318 29 034 37 050 36 678 38 997 30 694


Skutečnost 26 065 30 599 29 596 30 658 34 944 26 874

Sk/sch v %

Sk/ur v %

0,99 1,054 0,799 0,836 0,896 0,876

0,856 0,828 0,815 0,787 0,797 0,812


U těchto dotací nejsou v jednotlivých letech ani mezi skutečnými a rozpočtovanými částkami velké rozdíly. Dotace byly poskytnuty na podporu sportu, v oblasti kultury byla kromě jiného pravidelně dotována možnost poskytnutí seniorských slev na vybraná divadelní představení a podporován byl i Hudební festival L.v. Beethovena.

40

Graf č. 23: Účelové neinvestiční dotace (v tis. Kč). 50 000

1,2

45 000 1

40 000 35 000

0,8

30 000 25 000

0,6

20 000 0,4

15 000 10 000

0,2

5 000 0

0 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet

2009

Skutečnost

2010 Sk/sch

Sk/ur


Tabulka č. 25: Účelové investiční dotace. Rok


2005 2006 2007 2008 2009 2010

9 019 25 560 17 788 7 295 8 215 4 275


Skutečnost 18 051 9 308 12 417 5 067 5 430 6 333

Sk/sch v %

Sk/ur v %

2,001 0,364 0,698 0,695 0,661 1,481

0,834 0,371 0,661 0,676 0,682 0,859


Účelové investiční dotace byly používány na vybavení škol, sportovní haly, Domu kultury, botanické zahrady a na pořízení nových a obnovu stávajících hudebních nástrojů SČF. Graf č. 24: Účelové investiční dotace (v tis. Kč). 30 000

2,500

25 000

2,000

20 000 1,500 15 000 1,000 10 000 0,500

5 000 0

0,000 2005

2006


2007

2008

Upravený rozpočet

Zdroj: [VÚD], vlastní zpracování 41

Skutečnost

2009 sk/sch [%]

2010 sk/ur [%]

4.3 Rozpočtový výhled města na období let 2012-2014 Rozpočet je vedle majetku druhý z pilířů na kterém stojí hospodaření územních celků. Rozpočty územních celků pak tvoří v České republice spolu se státním rozpočtem a rozpočty státních fondů určitou propojenou soustavu ve které jsou jednotlivé články samostatné a zároveň mezi sebou provázané. Rozpočet je obecně chápán jako peněžní fond, finanční plán či nástroj prosazování cílů veřejné politiky. Obce hospodaří podle vlastního rozpočtu příjmů a výdajů a s využitím vlastních peněžních zdrojů. Roční periodicita zpracování rozpočtu je limitujícím faktorem. Pro prognózy dlouhodobějšího charakteru, které překračují rámec jednoho rozpočtového roku slouží obcím rozpočtový výhled.

4.3.1 Využívání rozpočtových výhledů při řízení měst Rozpočtový výhled je zde definován jako pomocný nástroj územního samosprávního celku, který slouží pro střednědobé finanční plánování. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet (§4). Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku. [3] Pro efektivnost sestavování rozpočtového výhledu je důležité, aby činnosti spojené z jeho sestavováním byly zároveň propojeny s činnostmi souvisejícími se sestavováním rozpočtu. Stejně tak by mělo být propojeno hodnocení rozpočtu a hodnocení rozpočtového výhledu. Využití rozpočtového výhledu se liší tím, jakým způsobem je začleněn do rozpočtového procesu, jaká je jeho provázanost z rozpočtem, kdo a jakým způsobem rozpočtový výhled schvaluje, mění a v neposlední řadě také tím, na kolik je rozpočtový výhled veřejným materiálem, který umožňuje veřejnou diskuzi o budoucím hospodaření města. Důležitou otázkou v této souvislosti je, k jakým účelům je rozpočtový výhled sestavován a kdo má být uživatelem informací v něm obsažených. Pokud bude rozpočtový výhled sloužit pouze jako interní materiál obce pro představu o její budoucí situaci nebo třeba jako podklad k žádosti o dotaci nebo úvěr potom se nedá předpokládat, že bude pro hospodaření obce závazný. Jinak

42

bude rozpočtový výhled zřejmě vnímán, pokud bude přijímán za účasti široké veřejnosti a bude sestaven srozumitelně a občané údajům v něm obsaženým porozumějí. Rozpočtový výhled jako nástroj střednědobého řízení finanční situace města by měl bezesporu sloužit i k zajištění dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu města. Problém předlužení zejména u malých obcí je stále aktuálním tématem a je zřejmé, že rozpočtový výhled může být jedním z nástrojů, který pomáhá předlužení obce zabránit.

4.3.2 Rozpočtový výhled města Teplice

Tabulka č. 26: Rozpočtový výhled města Teplice na období let 2012 – 2014. Rozpočtový výhled (v tis. Kč) rok Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Dotace (bez soc. dávek) PŘÍJMY CELKEM Běžné provozní výdaje Ostatní provozní výdaje jmenovité neinvestiční akce účelové neivestiční dotace Investiční výdaje VÝDAJE CELKEM Saldo příjmů a výdajů vlastní zdroje k 31.12. dotace očekávané saldo DPH Splátky úvěrů a půjček

2012 2013 591 097 639 919 65 000 65 000 5 000 5 000 76 000 76 000 737 097 785 919 609 843 640 335

2014 614 977 65 000 5 000 76 000 760 977 659 545

40 000 35 000 30 000 30 000 175 000 155 000 854 843 860 335

35 000 30 000 155 000 879 545

-117 746 -74 416 -118 568 168 338 119 000 5 266 88 309 20 246 0 4 833 4 833 4 833 0 0 0

dotace od 2012 celkem 108 555


Autor rozpočtového výhledu města Teplice za období let 2012 až 2014 jej komentuje takto: Rozpočtový výhled vychází ze součastně platných rozpočtových pravidel. Základnou pro jeho sestavení jsou údaje z předchozích let a rozpočet města na rok 2011. Rozpočtové rámce vycházejí ze standardního odhadů příjmu z predikcí mandatorních výdajů a vývoje ostatních výdajů. V příjmové části rozpočtového výhledu je za základ považován očekávaný příjem ze sdílených daní v úrovni roku 2011. 43

V části daňových příjmů je počítáno od roku 2012 s růstem o 2%. Při případném výpadku daňových příjmů má město poměrně značný prostor, který poskytuje úprava koeficientu daně z nemovitostí, kdy lze tuto daň navýšit až 5 krát. Tato možnost je v rozpočtovém výhledu využita jednorázově pro rok 2013, kdy na financování investičních akcií bude použit koeficient 3 daně z nemovitosti. V případě vyššího příjmu ze sdílených daní nebude tento koeficient pro rok 2013 využit. Stejně tak k jeho využití nemusí dojít v případě přehodnocení investičních záměrů města. U nedaňových příjmů je s opatrností uváděn pesimistický odhad a není počítáno s odvody příspěvkových organizací, které mohou dosáhnout cca 31 milionů. Kapitálové příjmy již představují s ohledem na minimální prodej majetku nevýznamnou položku příjmů města. Příjmy z dotačních programů budou zařazeny do rozpočtového výhledu až po jejich schválení a podpisu smlouvy. V části výdajů rozpočtový výhled předpokládá jejich meziroční navyšování v letech 2012 a 2013 o 5% a v roce 2014 o 3%. Toto navýšení je zohledněním růstu cen energií, mezd, inflace i rozšiřování služeb města. Dotace pro regionální knihovnu jsou poníženy o 17%, dotace na školství a na neinvestiční náklady škol jsou uvažovány ve stejné výši. Očekávané výdaje na sanaci skalních masivů jsou v rozpočtovém výhledu kryty částkou 8 mil. Kč. V rozpočtovém výhledu není počítáno z realizací projektu IPRM, Teplice-město bez bariér, jehož součástí je čerpání dotace na nákup trolejbusů. Podobně jsou plánovány rekonstrukce veřejného osvětlení a dopravní signalizace. Ostatní investice v následujících letech budou realizovány dle celkové výše poskytnutých dotací a s ohledem na vývoj příjmu města. Za předpokladu získání dotací a jejich proplacení dle plánu disponuje město Teplice dostatečným objemem volných finančních prostředků k financování plánovaných záměrů bez využití externího financování (tj. úvěru nebo půjček). Bez využití dotačních programů bude nutné investiční záměry přehodnotit případně zajistit jiný způsob jejich financování.

44

Závěr Z analýzy rozpočtového hospodaření města Teplice plyne, že v šestiletém období 2005–2010 bylo dlouhodobě dosahováno dobrých výsledků. Teplice jsou v nejlepší ekonomické kondici ze všech měst ČR. Vyplývá to ze studie společnosti MasterCard, která sledovala ekonomickou kondici 43 největších českých měst. Teplice zvítězily se 76,87 indexními body. ,,Město Teplice v ukazatelích dluhové sazby a hodnotě dluhu na jednoho obyvatele vykázalo v průběhu posledních tří let nulové hodnoty, a to je naprosto jedinečný výsledek“ uvedl Pavel Javorský, obchodní ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku. [17] Dobrých rozpočtových výsledků bylo dosaženo při velmi vysoké investiční činnosti i uplatňované poplatkové politiky, když město nepožadovalo na občanech poplatky v plném rozsahu dle zákona. Např. občané města neplatí za svoz komunálního odpadu, za zábor veřejného prostranství a zcela zdarma jsou také předzahrádky. Místní koeficienty z daně nemovitosti byly použity při hodnotě 3 pouze v roce 2009. Místní poplatek ze psů je 200,- Kč. V rozpočtech je také zvýhodnění důchodců, kteří mají slevy do plaveckého bazénu a na vybraná divadelní představení. Důchodci nad 70 let mohou zdarma využívat MHD. Kladně se projevuje také ukončená privatizace bytového fondu města a ponechání si pouze nebytových nemovitostí pro provoz města a budov škol a jeslí. Zmíněná vysoká investiční činnost byla zaměřena na veřejné osvětlení, chodníky, parkoviště, zastávky MHD, školy a obnovu vozového parku trolejbusů. V nejbližší budoucnosti nebude nutné v těchto oblastech vynakládat velké investiční prostředky. Dlouhodobé nezadlužení města, dostatek volných finančních prostředků, rezervy v daňových příjmech města, menší potřeba investování i současné snížení poptávky po stavebních pracích, které je provázeno snížením nabídkových cen až o 30%, jsou dobrým zdrojem pro příští rozpočtové roky k pokrytí očekávaných schodků. Tento rozpočtový výhled bude pravděpodobně nutné, pro nejistoty budoucího ekonomického a finančního vývoje v Evropě a tím i v ČR, průběžně upravovat. Pokud budou zapojeny již zmíněné rozpočtové rezervy může město dosáhnout celkového výsledku hospodaření města bez použití cizích půjček, úvěrů nebo nevratných finančních výpomocí. 45

Z provedené analýzy hospodaření plyne, že hospodaření statutárního města Teplice bylo velmi dobré, bylo bez větších nedostatků z kterých by bylo možné navrhnout opatření k jejich odstranění. Lze tedy doporučit pokračování v dosavadním trendu.

46

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Zákony [1] Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích [2] Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech [3] Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů [4] Zákon č. 314/2000 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností [5] Zákon č. 323/2000 Sb. o rozpočtové skladbě

Monografické publikace [6]

HAMERNÍKOVÁ, Bojka, MAAYTOVÁ, Alena a kol. Veřejné finance. 3.vyd. Praha : ASPI, 2007, 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0.

[7]

HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 93 s. 2004. ISBN 80-210-3356-8

[8]

MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. Vyd. 1. Praha : Orac, 200.190 s. ISBN 80-86199-23-1

[9]

PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd.1. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4.

[10]

PEKOVÁ, Jitka.; PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Vyd. 1. ASPI, a.s., 202. 442s. ISBN 80-86395-21-9.

[11]

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. Vyd. 2. přeprac. Praha : ASPL, 2002. 453 s. ISBN 80-86395-19-7

47

[12]

REKTOŘÍK Jaroslav; ŠELEŠOVSKÝ Jan a kol. Jak řídit kraj, město a obec. Rukověť územní samosprávy. II. díl, Finance, rozpočty účetnictví, veřejná kontrola., Brno : Masarykova univerzita 2002, ISBN 80-210-2957-9

[13]

VEBEROVÁ, Jana. Řízení obcí I. 1. vyd. Praha, Professional Publishing, 2008 863 s ISBN: 978-80-86946-76-4.

Elektronická monografie [14]

Http://www.mvcr.cz [online]. Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. Dostupné z WWW: .

[15]

Http://www.rozpocetobce.cz/ [online]. Jak číst rozpočet obce. Dostupné z WWW: .

[16]

Http://www.teplice.cz/ [online]. (c) iProdukce 2010, Dostupné na WWW: .

[17]

Http://www.novinky.cz/ [online].Dostupné na WWW: .

[18] Http://www.teplice.cz/ [online]. Dostupné na WWW: .

48

SEZNAM ZKRATEK tis. VÚD MHD IPRM

tisíc vnitřní účetní dokumentace městská hromadná doprava integrovaný plán rozvoje města

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Souhrnné hospodaření za rok 2005-2010. ......................................................... 18 Tabulka č. 2: Plnění rozpočtových příjmů................................................................................ 19 Tabulka č. 3: Struktura skutečných příjmů............................................................................... 20 Tab. č. 4: Skutečné příjmy z místních poplatků a ostatních daňových příjmů (v tis. Kč). ........ 21 Tabulka č. 5: Plnění daňových příjmů. .................................................................................... 22 Tabulka č. 6: Daň z přidané hodnoty. ...................................................................................... 23 Tabulka č. 7: Daň z příjmů fyzických osob............................................................................... 24 Tabulka č. 8: Daň z příjmů právnických osob. ......................................................................... 25 Tabulka č. 9: Výnos daně z nemovitosti. .................................................................................. 26 Tabulka č. 10: Příjmy z místních poplatků. .............................................................................. 27 Tabulka č. 11: Ostatní daňové příjmy. ..................................................................................... 28 Tabulka č. 12: Plnění nedaňových příjmů. ............................................................................... 29 Tabulka č. 13: Příjmy ze služeb. ............................................................................................... 30 Tabulka č. 14: Příjmy z pronájmu pozemků. ............................................................................ 31 Tabulka č. 15: Příjmy z pronájmu nemovitosti. ....................................................................... 32 Tabulka č. 16: Příjmy z ostatních nedaňových příjmů. ............................................................ 33 Tabulka č. 17: Kapitálové příjmy. ............................................................................................ 34 Tabulka č. 18: Přijaté dotace. .................................................................................................. 35 Tabulka č. 19: Plnění rozpočtových výdajů.............................................................................. 36 Tabulka č. 20: Struktura skutečných výdajů............................................................................. 37 Tabulka č. 21: Stálé provozní výdaje........................................................................................ 37 Tabulka č. 22: Jmenovité neinvestiční výdaje. ......................................................................... 38 Tabulka č. 23: Jmenovité investiční výdaje. ............................................................................. 39 Tabulka č. 24: Účelové neinvestiční dotace. ............................................................................ 40 Tabulka č. 25: Účelové investiční dotace. ................................................................................ 41 Tabulka č. 26: Rozpočtový výhled města Teplice na období let 2012 – 2014. ......................... 43 49

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Souhrnné hospodaření za rok 2005-2010 (v tis. Kč). .............................................. 19 Graf č. 2: Plnění rozpočtových příjmů (v tis Kč). .................................................................... 20 Graf č. 3: Struktura skutečných příjmů (v tis. Kč). .................................................................. 21 Graf č. 4: Plnění daňových příjmů (v tis. Kč). ......................................................................... 22 Graf č. 5: Daň z přidané hodnoty (v tis. Kč). ........................................................................... 23 Graf č. 6: Daň z příjmů fyzických osob (v tis. Kč). .................................................................. 24 Graf č. 7: Daň z příjmů právnických osob (v tis. Kč). .............................................................. 25 Graf č. 8: Výnos daně z nemovitosti (v tis. Kč). ....................................................................... 26 Graf č. 9: Příjmy z místních poplatků (v tis. Kč). ..................................................................... 27 Graf č. 10: Ostatní daňové příjmy (v tis. Kč). .......................................................................... 28 Graf č. 11: Plnění nedaňových příjmů (v tis. Kč). .................................................................... 29 Graf č. 12: Příjmy ze služeb (v tis. Kč). .................................................................................... 30 Graf č. 13: Příjmy z pronájmu pozemků (v tis. Kč). ................................................................. 31 Graf č. 14: Příjmy z pronájmu nemovitosti (v tis. Kč). ............................................................ 32 Graf č. 15: Příjmy z ostatních nedaňových příjmů (v tis. Kč). ................................................. 33 Graf č. 16: Kapitálové příjmy (v tis. Kč). ................................................................................. 34 Graf č. 17: Přijaté dotace (v tis. Kč). ....................................................................................... 35 Graf č. 18: Plnění rozpočtových výdajů (v tis. Kč). ................................................................. 36 Graf č. 19: Struktura skutečných výdajů (v tis. Kč).................................................................. 37 Graf č. 20: Stálé provozní výdaje (v tis. Kč). ........................................................................... 38 Graf č. 21: Jmenovité neinvestiční výdaje (v tis. Kč). .............................................................. 39 Graf č. 22: Jmenovité investiční výdaje (v tis. Kč). .................................................................. 40 Graf č. 23: Účelové neinvestiční dotace (v tis. Kč). ................................................................. 41 Graf č. 24: Účelové investiční dotace (v tis. Kč). ..................................................................... 41

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Přijaté dotace ..................................................................................................... 11 Obrázek č. 2: Organizační struktura města ............................................................................. 17

50

Analýza hospodaření Teplic v letech

Recommend Documents