Analýza dotací z EU v souvislosti s rekonstrukcí volnočasového areálu Svitavský stadion
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne
............................................... Podpis
Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval paní Ing. Věře Nečadové za její ochotu, odborné rady a připomínky, kterými mi dopomohla k sepsání bakalářské práce. Zároveň bych chtěl poděkovat vedení města Svitavy, které mi umožnilo přístup k potřebným materiálům. Dále moje poděkování směřuje k panu Ing. Jiřímu Škrabalovi, který mi pomohl při sestavování praktické části. Poděkování patří i všem ostatním, zejména rodině a přátelům, kteří mě v rámci studia podporovali.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Analýza dotací z EU v souvislosti s re k o n s t r u k c í v o l n o č a s o v é h o a re á l u Svitavský stadion bakalářská práce
Autor: Michal Bednář Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2013
Copyright © 2013 Michal Bednář
Abstrakt BEDNÁŘ, Michal: Analýza dotací z EU v souvislosti s rekonstrukcí volnočasového areálu Svitavský stadion. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 101 stran. Práce se zabývá financováním z fondů Evropské unie. Teoretická část se zaměřuje na EU a cestovní ruch z pohledu volnočasových aktivit. Praktická část obsahuje představení města Svitavy a analýzu finančních prostředků EU plynoucích do rekonstrukce volnočasového areálu Svitavský stadion. Součástí práce je i výzkum spokojenosti obyvatelstva se současným stavem volnočasových aktivit ve Svitavách. Klíčová slova: Evropská unie, Evropský fond pro regionální rozvoj, dotace, volnočasový areál Svitavský stadion, ROP NUTS II Severovýchod, volnočasové aktivity, regionální politika
Abstract BEDNÁŘ, Michal: Analysis of EU Subsidies in Connection with the Reconstruction of Svitavský Stadium Leisure Complex. Bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. Supervisor Ing. Věra Nečadová. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2013. 101 pages. The thesis deals with financing from European Union funds. The theoretical part focuses on the EU and tourism through the perspective of leisure time activities. The practical part comprises introduction of the town of Svitavy and an analysis of EU financial resources allocated to the reconstruction of Svitavský Stadium leisure complex. As a part of the thesis, also a survey of citizen satisfaction with the current state of leisure time activities in the town of Svitavy is presented. Key words: European Union, European Regional Development Fund, subsidies, Svitavský Stadium leisure complex, ROP NUTS II North-East, leisure time activities, regional policy
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 Teoretická část ................................................................................................................ 11 1
Evropská unie ......................................................................................................... 11 1.1
Historie EU v kostce ........................................................................................ 11
1.2
Orgány EU ....................................................................................................... 13
1.2.1
Hlavní orgány EU ..................................................................................... 13
1.2.2
Poradní orgány EU.................................................................................... 14
1.2.3
Specializované orgány EU ........................................................................ 14
1.3
Rozpočet EU .................................................................................................... 14
1.4
Regionální a strukturální politika ..................................................................... 16
1.4.1
Statistické jednotky – regiony................................................................... 17
1.4.2
Strukturální fondy a Fond soudržnosti pro období 2007–2013 ................ 18
1.4.3
Cíle regionální politiky pro období 2007–2013 ........................................ 20
1.4.4
Základní principy regionální a strukturální politiky ................................. 21
1.5
1.5.1
Systém tvorby dokumentů pro programovací období 2007–2013............ 23
1.5.2
Operační programy ................................................................................... 24
1.6 2
Struktura tvorby a programování pro období 2007–2013 ................................ 22
ROP NUTS II Severovýchod ........................................................................... 26
Cestovní ruch .......................................................................................................... 28 2.1
Druhy CR ......................................................................................................... 29
2.2
Formy CR ......................................................................................................... 29
2.3
Volný čas a volnočasové aktivity ..................................................................... 30
2.3.1
Sport ve volném čase ................................................................................ 32
2.3.2
Vliv volnočasových sportovních aktivit na člověka ................................. 33
Praktická část .................................................................................................................. 34 3
4
Představení města Svitavy ...................................................................................... 34 3.1
Rozvoj cestovního ruchu .................................................................................. 34
3.2
Cestovní ruch ve Svitavách .............................................................................. 35
3.3
Volnočasové aktivit ve městě Svitavy ............................................................. 35
Volnočasový areál Svitavský stadion ..................................................................... 36 4.1
Struktura sportovního parku ............................................................................. 37
4.2
Analýza projektů a financování ....................................................................... 41
4.2.1
Základní infrastruktura pro volnočasové aktivity ..................................... 41
4.2.2
Doplňková infrastruktura pro volnočasové aktivity ................................. 44
4.2.3
Solární systém TUV v objektu sociálního zázemí stadionu ..................... 45
4.2.4
Revitalizace významné sídelní zeleně ...................................................... 46
4.2.5
Rekonstrukce atletických drah a fotbalového hřiště ................................. 47
4.2.6
Víceúčelová hala a Krytá hala zimního stadionu...................................... 48
4.2.7
Tenisový klub a restaurace Pod Hodinami ............................................... 49
4.3
Shrnutí projektů a financování ......................................................................... 50
5 Výzkum spokojenosti obyvatelstva se současným stavem volnočasových aktivit ve městě Svitavy .................................................................................................................. 51 5.1
Dotazníkové šetření .......................................................................................... 51
5.2
Vyhodnocení dotazníku ................................................................................... 52
5.2.1
Tématické otázky ...................................................................................... 53
5.2.2
Demografické otázky ................................................................................ 74
5.3 6
Shrnutí dotazníkového šetření .......................................................................... 78
Shrnutí praktické části ............................................................................................ 80
Závěr ............................................................................................................................... 84 Seznam použité literatury ............................................................................................... 86 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 87 Seznam interních materiálů ............................................................................................ 90 Seznam obrázků .............................................................................................................. 91 Seznam tabulek ............................................................................................................... 92 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 93 Přílohy............................................................................................................................. 94 1
Vzorový dotazník .................................................................................................... 94
2
Časová osa projektu číslo 7.1 ............................................................................... 101
Úvod Svitavy nepatří mezi města, která se mohou chlubit výčtem celosvětově známých historických památek. Jako jsou například zámky, hrady nebo církevní stavby, které lákají turisty nejen ze všech koutů naší republiky, ale i ze zahraničí. Svitavy se rozhodly zaměřit na cestovní ruch i z trochu jiného pohledu. Nedostatek turisticky zajímavých historických lákadel se snaží nahradit rozrůstající se nabídkou sportovně rekreačních volnočasových
aktivit.
Do
tohoto
konceptu
rozšiřující
se
nabídky
zapadá
i zrekonstruovaný volnočasový areál Svitavského stadionu. Klíčovým faktorem pro vybudování tohoto moderního areálu bylo získání finanční podpory ze strany Evropské unie. Důvodů pro výběr tohoto tématu je hned několik. Jelikož ze Svitav pocházím a záleží mi na jejich budoucnosti. Rozhodl jsem se pro téma bakalářské práce, které se bude věnovat právě tomuto městu. Kokrétně se práce zaměřuje na Svitavský stadion, který jsem dlouhá léta využíval jako aktivní sportovec, přičemž jsem si ke stadionu vytvořil určité vazby. Vybudování Svitavského stadionu souvisí se získanými dotacemi, což je stále aktuální a zajímavé téma. Kladný vztah ke sportu jsem si zachoval i do dnešní doby, i když dnes už pouze jako pasivní sportovec, který využívá nabídky volnočasových aktivit. Cílem této bakalářské práce je provedení analýzy finančních prostředků plynoucích do volnočasového areálu Svitavský stadion ve Svitavách, když součástí práce
bude
i
výzkum spokojenosti
obyvatelstva
se
současným stavem
volnočasových aktivit ve městě Svitavy. Při zpracování praktické části bude použitá metoda popisu, která poslouží k analýze financování Svitavského stadionu. Důležitou roli sehraje absolvování semestrální praxe ve společnosti SPORTES Svitavy s. r. o., která volnočasový areál spravuje. Jelikož je výše uvedená firma zřizována městem Svitavy, budu mít možnost náhlednout do všech interních materiálů, které se týkají předmětu bakalářské práce. Na základě žádosti vedení města bude provedeno dotazníkové šetření, které se bude týkat spokojenosti obyvatel se stavem volnočasových aktivit ve městě Svitavy. Šetření následně vyhodnotím a předám zjištěné výsledky vedení města, které tak získá lepší přehled o výsledcích svého snažení. 10
Teoretická část 1 Evropská unie Evropská unie je zvláštním typem organizace, kterou nelze zařadit mezi ostatní typy mezinárodních organizací ani federativních či konfederačních států. EU je speciálním útvarem, jehož nezařaditelnost a atypické rysy bývají označovány jako:“sui genesis“. (Fiala P., Pitrová M., 2009, strana 13) Pod tímto pojmem si lze představit spojení různých evropských států a kultur, jejímž cílem není jen udržení míru, ale i snaha vytvořit ekonomiku, která se stane konkurenceschopná velmocím po celém světě. (Peková J., 2005, strana 476–477) Nyní EU tvoří 27 členských států. Kromě šestice zakládajících států Evropského společenství uhlí a oceli (Belgie, Francie, Itálie, Lucemburska, Německa a Nizozemí) se v průběhu připojily i další státy. Mezi které patří kromě České republiky i Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Velká Británie a Švédsko. Počet členů se od roku 2007 ustálil, avšak lze očekávat přistoupení dalších zemí. Státy, které by případně mohly rozšířit členskou základnu Evropské unie, jsou rozděleny do tří následujících skupin: přistupující země, kandidátské země a potencionální kandidátské země. Mezi přistupující státy řadíme Chorvatsko. Výčet kandidátských zemí počíná u Makedonie, Černé Hory, Islandu a Turecka. A na závěr potencionální kandidáti: Albánie, Bosna a Hercegovina a Kosovo. Česká republika se stala jedním ze členských států 1. května roku 2004 a od 21. prosince 2007 je součástí Schengenského prostoru (30. března byly zrušeny i kontroly na mezinárodních letištích).[1][2][3][4]
1.1 Historie EU v kostce Snahu o první integraci v Evropě můžeme najít již v dobách dávno minulých. Ovšem největší impulzy pro naleznutí společné „řeči“ v Evropě byly až zkázy způsobené 1. a 2. světovou válkou. Válkami zničená a rozdělená Evropa hledala východisko z nastalé situace. Představitelé evropských států si uvědomovali fakt, že k udržení trvalého míru v Evropě je zapotřebí spolupráce mezi jednotlivými státy.[5] 11
Prvním náznakem spolupráce v poválečném období byl vznik Rady Evropy (1949). V roce 1950 v Paříži představil francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman plán spolupráce evropských zemí. Cílem této Schumanovy deklarace bylo zamezení dalších konfliktů mezi státy v Evropě. Idea tohoto návrhu spočívala ve vytvoření nadnárodní organizace, která by omezovala těžbu uhlí a oceli. Tato omezení zabránila jednotlivým zemím v jejich vyzbrojování, čímž se vyloučila možnost dalšího mezinárodního evropského konfliktu. Schumanova deklarace, která byla zveřejněna 9. května 1950, je považována za základ pro vytvoření Evropské unie.[6] 18. duben 1951 se stal dnem, kdy šest evropských zemí (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemí) stálo u zrodu Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), které bylo založeno na základě Schumanovy deklarace z předešlého roku. (Svatoňová M. a kolektiv, 2005, strana 9–10) Vznik ESUO pomohl nejen ke zlepšení hospodářské situace, ale i ke zlepšení vztahů mezi jednotlivými státy. Díky poklesu zájmu o uhlí a rozvoji v oblasti jaderné energie byly podepsány členskými státy ESUO dvě nové smlouvy. Označované jako Římské smlouvy. Smlouvy se týkaly založení Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (EUROATOM). (Svatoňová M. a kolektiv, 2005, strana 9–10) Rok 1965 se stal klíčovým pro dohodu o spojení všech tří dosavadních Společenství (EHS, EUROATOM a ESUO). Významná událost se odehrála v roce 1968, kdy všech šest členských států zrušilo povinnost placení cla v případě vzájemného mezinárodního obchodu. Roku 1973 došlo k prvnímu rozšíření o tři nové státy (Dánsko, Irsko a Velká Británie). Dalším evropským státem, který přistoupil, bylo roku 1981 Řecko. Před přistoupením dalších států (Španělsko a Portugalsko), které nastalo roku 1986, došlo ke vzájemné dohodě v lucemburském Schengenu (1985) o zrušení hraničních kontrol mezi Belgií, Francií, Lucemburskem, Německem a Nizozemím.[7][8][9] Rok 1992, konkrétně 7. duben se zapsal tučným písmem do historie evropské integrace. Smlouva, která byla podepsána roku 1992 v Maastrichtu, byla zrodem novodobé Evropské unie. Maastrichtská smlouva, která určovala podmínky pro integraci v Evropě (jednotná měna, společná zahraniční a bezpečnostní politika …), nabyla svoji platnost 1. ledna 1993.[10]
12
Záběr evropských zemí se ještě zvýšil po čtvrtém rozšíření se Evropské unie. 1. ledna 1995 došlo k rozšíření o další nové tři země (Rakousko, Švédsko a Finsko).[10] Významným rokem pro Evropskou unii je i rok 2002, kdy je do oběhu zavedena společná měna ve 12 členských státech. V současné době je společná měna Euro zavedena v 17 členských státech.[11] Největší rozšíření Evropské unie nastalo 1. května 2004. Jedná se nejen o největší rozšíření, ale zároveň z pohledu České republiky i o nejdůležitější rozšíření. Mezi přistoupivšími zeměmi figurovaly kromě České republiky také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Přistoupením těchto zemí nedošlo pouze k rozšíření Evropské unie o 10 států, ale taky ke zrušení rozdělení Evropy na Západ a Východ.[11] Zatím poslední rozšíření území Evropské unie proběhlo 1. ledna 2007. Na seznam členských států Evropské unie bylo připsáno Bulharsko a Rumunsko. V současné době Evropská unie jedná o přistoupení dalších států.[11]
1.2 Orgány EU Institucionální struktura Evropské unie je velmi rozsáhlá. A proto jsem se pro účely přehlednosti této práce rozhodl vybrat nejdůležitější orgány, které jsou rozděleny do následujících kategorií: hlavní orgány EU, poradní orgány EU a specializované orgány EU. Použité dělení bylo převzato z následujícího zdroje.[12]
1.2.1 Hlavní orgány EU Na vrcholu institucionální struktury EU se nachází Evropská rada, která je formována z nejvyšších představitelů členských států a členů orgánů EU. Tito představitelé se setkávají na pravidelných summitech, kde jsou prezentovány cíle jednotlivých národů. Evropská rada, která určuje vývoj integrace, hledá společná stanoviska s ohledem na tyto cíle jednotlivých členských národů. (Fiala P., Pitrová M., 2009, strana 205) V případě, že mluvíme o vrcholných institucích EU, tak nemůžeme vynechat samotný základní kámen institucionální struktury. Tento základní kámen zahrnuje činnosti Rady Evropské unie, Evropského parlamentu a Evropské komise. Dohromady o těchto organizacích mluvíme jako o tzv. institucionálním trojúhelníku. Tyto organizace jsou 13
zapojeny do nejdůležitějších otázek integračního procesu. Podílejí se na vytváření právních předpisů, rozhodují o výši rozpočtu a snaží se o hájení zájmů jednotlivých členských států. Mezi další hlavní instituce EU patří i Evropský účetní dvůr, Evropský soudní dvůr a Evropská centrální banka.(Fiala P., Pitrová M., strana 225)[12]
1.2.2 Poradní orgány EU Poradní orgány jsou reprezentovány Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů. Poradní orgány EU doplňují základní institucionální strukturu EU. Tyto orgány přímo neovlivňují rozhodovací proces. Cílem těchto institucí je poskytnou organizacím, které se podílejí na: „legislativním procesu dostatek informací a zajistit reprezentaci veřejných, profesních a obchodních zájmů občanů a organizací na území společného trhu“. (Fiala P., Pitrová M., 2009, strana 363)[12]
1.2.3 Specializované orgány EU Mezi specializované orgány EU patří pozice Evropského ombudsmana. Evropský ombudsman řeší stížnosti, které vznikají na základě činnosti některé z institucí EU. Ombudsman se zabývá pouze stížnostmi, které pocházejí od občanů některého ze členských států (toto platí i pro osoby, které zde mají povolení k pobytu). Stejně tak stížnost může být podána pouze ze strany firmy, která disponuje sídlem v některém ze členských států. (Svatoňová M. a kolektiv, 2005, strana 16) Dalším specializovaným orgánem je Evropská investiční banka. Tato banka slouží jako zdroj pro financování dlouhodobých investičních úvěrů, které mají za cíl zamezit rozdílům mezi jednotlivými evropskými regiony. (Svatoňová M. a kolektiv, 2005, strana 15)
1.3 Rozpočet EU Rozpočet EU je zvláštním typem rozpočtu, který se díky svým specifickým rysům vymyká možnosti zařazení se po bok rozpočtů na úrovni mezinárodních organizací nebo národních rozpočtů. (Fiala P., Pitrová M., 2009, strana 705)
14
Rozpočet EU se od ostatních národních rozpočtů liší v těchto třech bodech:
největší objem finančních
výdajů tvoří strukturální politika a společná
zemědělská politika
příjmy do tohoto rozpočtu jsou zcela striktně dané
tento rozpočet musí být vždy vyrovnaný
O výši rozpočtu a rozložení příjmů a výdajů rozhoduje trojice orgánů Evropské unie. Sestavení rozpočtu je v režii Evropské komise, Rady EU a Evropského parlamentu. Tento rozpočet se skládá stejně jako ostatní rozpočty z příjmů a výdajů. Nyní se pokusím stručně uvést jejich strukturu. Struktura příjmů vychází z dělení na vlastní a ostatní zdroje. Mezi vlastní zdroje řadíme clo z obchodu se třetími zeměmi, DPH a financování od členských států (tvoří největší část příjmů). Mezi ostatní zdroje spadají převedené přebytky z minulých let, úroky z opožděných splátek a pokuty. Největší položku na straně výdajů Rozpočtu EU (pro programovací období 2007–2013) zaujímají Strukturální fondy (ERDF, ESF) a Fond soudržnosti. Toto programovací období se liší oproti minulému, ve kterém navíc hrály svoje role Evropský zemědělský podpůrný a garanční fond a Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu. Tyto fondy se osamostatnily, ale stále působí ve společné zemědělské politice. (kapitola je citována z: Budík J., 2009, strana 21–23) Tabulka 1: Příjmy, výdaje a vývoj čisté pozice ČR vůči rozpočtu EU v mld. Kč Rok
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Příjmy z rozpočtu
25,3
32,6
37,3
47,3
59,2
78,2
84,4
72,5 113,7
Výdaje do rozpočtu
18,0
30,7
30,4
32,1
35,4
35,8
37,1
41,7
39,8
7,3
1,9
6,9
15,2
23,8
42,4
47,3
30,8
73,9
Čistá pozice vůči rozpočtu
Zdroj: zpracování 2013 podle údajů za období 2004 – 2012 z www.mfcr.cz [13][14]
Česká republika přijala z Rozpočtu EU v období 2004 až 2012 550,5 mld. Kč. Oproti tomu výdaje do Rozpočtu EU v tomtéž období činily 301 mld. Kč. A z toho vyplyvá celkový vývoj čisté pozice ČR (2004–2012) vůči Rozpočtu EU 249,5 mld. Kč. 15
Struktura příjmů ČR z rozpočtu EU pro rok 2012 Strukturální fondy
26% 39%
Předvstupní nástroje Fond soudržnosti
2%
Vnitřní politiky Zemědělství 0% 33%
Obrázek 1: Struktura přímů ČR z rozpočtu EU pro rok 2012 (Zdroj: vlastní zpracování 2013 podle: www.mfcr.cz [14]
1.4 Regionální a strukturální politika Mezi společné politiky EU řadíme například obchodní politiku, dopravní politiku nebo měnovou politiku. Avšak vedle těchto společných politik existují i politiky sdílené a doplňující. V kategorii sdílených politik má svoje místo hospodářská a sociální soudržnost, což je pouze jiný název pro regionální a strukturální politiku. (Budík J., 2009, strana 8) V prvních letech evropské integrace nejevily členské státy EHS velkou potřebu a zájem o regionální politiku. Ekonomická vyspělost regionů v jednotlivých státech se od sebe výrazným způsobem nelišila. Jediným takovýmto případem byla Itálie, kde byla patrná diference mezi severní a jižní částí území. Svoje výrazné postavení si regionální politika získala až v roce 1973, kdy došlo k rozšíření Evropských společenství o Velkou Británii, Irsko a Dánsko. (Budík J., 2009, strana 10) Nejlépe vystihnout správný význam Regionální a strukturální politiky umožňuje tato převzatá definice:
16
„Strukturální procesy, které provázejí realizaci strukturální a regionální politiky, jsou orientovány na snižování nerovnoměrnosti mezi regiony a posilování jejich hospodářské a sociální soudržnosti a na snižování sociální napětí.“ (Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 1) Po přečtení tohoto tvrzení se můžete domnívat, že regionální a strukturální podpora se zaměřuje pouze na zaostalé regiony. A že „bohaté“ regiony nemají žádný prospěch z uvedené politiky. Opak je ovšem pravdou. Nejen že tato politika je určena pro všechny regiony, ale dokonce je i pro „bohaté“ regiony prospěšná. Jestli se ptáte jak, tak odpověď je velmi jasná. Vlivem aktivit v souvislosti s regionálním rozvojem dochází k otevření nových trhů v zaostalých regionech, které se pak stávají místem pro výrobky z „bohatých“ regionů. (Budík J., 2009, strana 9)
1.4.1 Statistické jednotky – regiony Nyní je správný čas na vysvětlení, jak a podle čeho se jednotlivé regiony rozdělují. V případě, že regionální politika měla plnit správně svůj účel ve snižování nerovnoměrnosti mezi regiony, tak klíčovou otázkou bylo jednotné vymezení těchto regionů. (Boháčková I. Hrabánková M., 2009, strana 89) Toto vymezení záviselo na sjednocení statistických přístupů z jednotlivých regionů. V roce 1988 byla zavedena: „jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS zkratka z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistique)“. Podle této jednotky jsou rozčleňovány území do tří hlavních úrovní regionálního členění, přičemž rozhodujícím faktorem pro zařazení do jednotlivé úrovně je počet obyvatel, který má na daném území trvalý pobyt. (Budík J., 2009, strana 9) Pro lepší přehlednost jsem se rozhodl zařadit tabulku: „Klasifikačních kritérií NUTS“, kterou jsem doplnil o počty jednotlivých NUTS v ČR. Tabulka 2: Klasifikační kritéria NUTS Počet obyvatel Minimum Maximum NUTS 1 3 000 000 7 000 000 NUTS 2 800 000 3 000 000 NUTS 3 150 000 800 000 Zdroj: zpracování 2013 podle Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 91 Úroveň NUTS
Počet v ČR 1 8 14
17
Úroveň NUTS 1 představuje celou ČR. Úroveň NUTS 2 je rozdělena do 8 tzv. regionů soudržnosti a poslední úroveň NUTS 3 je rozdělena na 14 regionů, které odpovídají krajům v ČR. (Boháčková I., Hrabánková M., strana 90)
1.4.2 Strukturální fondy a Fond soudržnosti pro období 2007–2013 V souladu se svými cíli by regionální a strukturální politika (případně můžeme používat alternativu politika soudržnosti) měla pomáhat ke zvyšování ekonomické prosperity, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti na regionální úrovni. Toto vše je uskutečňováno pomocí Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. (Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 100) V kapitole 1.3 Rozpočet EU jsem uvedl, že Strukturální fondy a Fond soudržnosti tvoří největší položku na straně výdajů (z rozpočtu EU je pro období 2007–2013 vydáno na pokrytí Strukturální a regionální politiky 36 %). (Budík J., 2009, strana 23) Mezi tzv. Strukturální fondy a Fond soudržnosti v současném programovacím období řadíme tři fondy. Na Politice soudržnosti se podílí Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti, který se svým významem liší od zbylých dvou fondů. [15] V ČR bylo pověřeno spravováním Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Ministerstvo pro místní rozvoj, které za tímto účelem zřídilo Národní orgán pro koordinaci (NOK), jehož funkce bude přiblížena v následujících kapitolách.[16] 1.4.2.1 Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj (European Regional Development Fund – ERDF) vznikl v roce 1974 jako reakce na rozšíření Společenství z roku 1973, které s sebou přineslo prohloubení ekonomických rozdílů mezi regiony. (Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 109–110) ERDF se může podílet na financování, které se týká všech tří stanovených cílů pro období 2007–2013. Toto je mu umožněno i díky faktu, že disponuje největší částkou finančních prostředků ze všech fondů.[15]
18
Pomocí finančních prostředků z ERDF je vytvářena podpora pro investiční projekty. Mezi něž patří například výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, ale i výstavba regenerační zeleně a rozvoj a obnova sportovních areálů.[15] 1.4.2.2 Evropský sociální fond Evropský sociální fond (European Social Fund – ESF) byl vytvořen v roce 1957, aby zabraňoval vysoké nezaměstnanosti a pomohl k rozvoji pracovního trhu. Finanční prostředky z tohoto fondu slouží především na financování projektů v souvislosti s cílem Konvergence a cílem Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. (Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 103) Zaměřuje se na projekty neinvestiční povahy. Do této skupiny lze zařadit například rekvalifikaci pro nezaměstnané nebo speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež, etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny lidí. S trochou nadsázky lze říci, že největší problémy v Evropě by měl vyřešit ESF. Jen pro upřesnění. Těmito problémy je myšlena integrace nově přistoupivších států do EU, reakce na stárnoucí obyvatelstvo a problémy související s pokračující globalizací. (Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 107–108)[15] 1.4.2.3 Fond soudržnosti Fond soudržnosti neboli Kohezní fond (Cohesion fund – CF) byl založen roku 1994 na základě „Nařízení Rady (ES) č. 1164/1994“. Hlavním účelem založení tohoto fondu bylo směřování finančních prostředků do oblastí týkajících se životního prostředí a dopravní infrastruktury. (Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 141) Největší rozdíl oproti předcházejícím fondům spočívá ve struktuře jeho podpory. Zatímco strukturální fondy se zaměřují na financování regionů, tak CF slouží jako finanční podpora pro celý stát, který splňuje stanovená kritéria pro možnosti čerpání finančních prostředků. Dalším rozdílem oproti strukturálním fondům je způsob hrazení. Smyslem Strukturálních fondů je spolufinancování projektů. Oproti tomu v případě Kohezního fondu je projekt hrazen v plné výši (EU hradí veškeré uznatelné náklady). (Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 141)
19
Uznatelné (způsobilé) náklady jsou náklady, které jsou v souladu s evropskou i českou legislativou. Dotace z EU jsou poskytovány pouze na úhradu způsobilých nákladů, které musí být přiměřené, vynaložené v souladu s principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Příjemce podpory musí být schopný identifikovat a prokázat způsobilost těchto nákladů pomocí účetních dokladů.[17] Spolu s ERDF a ESF se CF zaměřuje na financování cíle 1 Konvergence. Ovšem zaměření platí pouze na investiční projekty týkající se dopravní infrastruktury většího rozsahu, ochrany životního prostředí a v poslední době také projektů zabývajících se obnovitelnými zdroji energie.[15]
1.4.3 Cíle regionální politiky pro období 2007–2013 Aby regionální politika plnila svůj účel, musí před každým obdobím stanovit cíle, které pomohou naplňovat její poslání. Cíle přijaté pro období 2007–2013 se značně lišily od minulých období. Tato změna cílů je způsobena Evropskou radou, která na svém zasedání vytyčila politiku hospodářské a sociální soudržnosti jako hlavní nástroj pro růst a zaměstnanost. (Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 43) Pro období 2007-2013 byly stanoveny tři konkrétní cíle: Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. V následující části se pokusím zjednodušeně vysvětlit podstatu jednotlivých cílů. (Budík J., 2009, strana 14) Konvergence slouží k financování nejslabších evropských států a regionů. Tyto regiony jsou financovány pomocí Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (CF). Pro možnost čerpání ze strukturálních fondů musí region splnit následující podmínky: úroveň NUTS II, přičemž hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele regionu musí být nižší než 75 % průměrného hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele EU pro sledované období 2000-2002. V případě, že některý ze států chce čerpat z Fondu soudržnosti, musí splnit tuto podmínku: hrubý národní důchod na jednoho obyvatele musí být nižší než 90 % průměrného hrubého národního důchodu na jednoho obyvatele EU pro sledované období 2001–2003. Z tohoto cíle mohou být financovány všechny regiony soudržnosti v ČR s výjimkou hl. města Prahy. (Boháčková I., Hrabánková M., 2009 strana 44)
20
Druhým cílem je Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Už z názvu je jasně patrný záměr tohoto cíle, kterým je zatraktivnění a podpora konkurenceschopnosti (včetně posílení zaměstnanosti v regionu). Do tohoto cíle řadíme úrovně NUTS I a NUTS II, které nevyhovují požadavkům pro zařazení do cíle konvergence. Financování tohoto cíle probíhá z ERDF a ESF. Nárok na čerpání z tohoto fondu má v ČR pouze hlavní město Praha. (Budík J., 2009, strana 15) A na závěr Evropská územní spolupráce. Pod tento cíl spadá snaha o zesílení spolupráce mezi příhraničními regiony dvou států na úrovni NUTS III. Financování Evropské územní spolupráce probíhá pomocí regionálních iniciativ a ERDF. ČR disponuje speciálními přeshraničními programy. Týká se to spolupráce mezi ČR a Bavorskem, Polskem, Rakouskem, Saskem a Slovenskem. (Budík J., 2009, strana 15) Pro doplnění a přehlednost kapitoly jsem se rozhodl uvést tabulku, která zobrazí rozdělení finančních prostředků podle jednotlivých cílů. Tabulka 3: Finanční prostředky politiky soudržnosti v období 2007–2013 v mld. € Cíl Konvergence Regionální konkurenceschonost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce Celkem
Fondy pro Vyjádření v % EU27
Fondy pro ČR
Výjádření v %
283,00
81,63
25,88
96,97
54,96
15,85
0,42
1,57
8,72
2,52
0,39
1,46
346,68
100,00
26,69
100,00
Zdroj: zpracování 2013 podle údajů z www.strukturalni-fondy.cz [15]
1.4.4 Základní principy regionální a strukturální politiky V případě, že se bavíme o regionální a strukturální politice, chcete-li hospodářské a sociální politice, je jistě dobré zdůraznit pravidla, na kterých je tato politika stavěna. (Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 49) Podle nařízení „Rady (EHS) č. 2052/1988“ jsou tyto pravidla pojmenovaná jako: „Metody strukturálních intervencí“. (Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 50)
21
Pro programovací období 2007–2013 jsou uplatňovány následující intervence. Doplňkovost, provázanost, koordinace a soulad. Tato zásada je založena na spolupráci mezi orgány členských zemí a orgány EU. Nařízení si v praxi můžeme vyložit jako zásadu, která stanoví zájmy EU nad zájmy jednotlivých států. Z toho vyplývá, že zájmy jednotlivých států se musí přizpůsobit stanoveným cílům EU. Jelikož existuje více možností pro získání finanční podpory, je nutná i jistá spolupráce a provázanost mezi jednotlivými subjekty, která by měla zabránit špatnému čerpání finančních zdrojů. (Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 50–51) Druhou intervencí je partnerství, které se na rozdíl od období 2000–2006 osamostatnilo od doplňkovosti a působí pro období 2007–2013 samostatně. Partnerství lze nejlépe charakterizovat
jako
spolupráci
na
všech
úrovních
institucionální
struktury.
(Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 51) Třetí intervencí je adicionalita, což je jedna z předních zásad. Tato intervence nám říká, že poskytnutá finanční podpora z EU nesmí být jediným zdrojem financování. Finanční podpory ze strany EU dosahují vysokých částek a stávají se tak hlavními zdroji. Avšak z tohoto nařízení vyplývá, že jde pouze o „doplnění“ finančních zdrojů. Připravované projekty musí být kromě „evropských peněz“ doplněny i o vlastní zdroje. (Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 52) Další stálicí mezi intervencemi je programování. Pod pojmem programování si můžeme představit proces, který se skládá z několika částí, které na sebe vzájemně navazují. Smyslem programování je vytvořit koncepční plán, který bude účelně přerozdělovat finanční prostředky a naplňovat tak stanovené cíle v souladu s politikou hospodářské a sociální soudržnosti. (Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 52–53) Pro období 2007–2013 došlo k rozšíření těchto zásad. Nově sem patří i tyto metody strukturálních intervencí: Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace, Územní úroveň provádění a Udržitelný rozvoj. (Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 54–55)
1.5 Struktura tvorby a programování pro období 2007–2013 K tomu abychom mohli čerpat finanční prostředky, je zapotřebí mít předem vytvořenou určitou strukturu, na základě které se bude rozhodovat o rozdělování a získávání finančních prostředků z fondů EU. Využívání finančních prostředků souvisí se
22
stanovenými pravidly pro realizaci hospodářské a sociální politiky. Na vytvoření podkladů pro programování se podílí několik orgánů a institucí, které jsou na různých úrovních institucionální struktury EU i ČR. V případě EU hovoříme o zapojení Evropské rady, Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU. Z pozice ČR se do politiky soudržnosti zapojuje Ministerstvo pro místní rozvoj. To vytvořilo Národní orgán pro koordinaci (NOK), který je zodpovědný za vytvoření dokumentů v souvislosti s realizací hospodářské a sociální politiky. Ve spojení s problematikou strukturální politiky byly zřízeny ještě další tři orgány: Monitorovací výbor (Řídící a koordinační výbor), Platební a certifikační orgán (Národní fond) a Auditní orgán (Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu).[16]
1.5.1 Systém tvorby dokumentů pro programovací období 2007–2013 Nyní zpět na úplný začátek. Vše začíná u Evropské rady, která při přípravě rozpočtu fondů pro následující období stanovuje částku, která bude k dispozici pro realizaci politiky soudržnosti. Poté co je rozpočet plynoucí na podporu hospodářské a sociální soudržnosti schválen Evropskou radou, vstupuje do procesu Evropská komise, která stanoví pravidla (nařízení) pro získávání finančních prostředků z rozpočtu EU, které jsou uvolněny mezi fondy EU. Platnost těchto nařízení podléhá schválení ze strany Evropského parlamentu a Rady EU. Schválením těchto nařízení dojde k uzavření pomyslné první části celého procesu. V rámci tohoto systému následuje vytvoření Strategicky obecných zásad Společenství (SOZS), které musí být schváleno Radou EU. SOZS obsahuje výčet priorit v souvislosti s rozvojem EU, který slouží členským státům při sestavování jejich Národního strategického referenčního rámce (NSRR) a operačních programů (OP). V tomto momentě dochází k zapojení národních orgánů členských zemí do procesu (v tomto případě orgány ČR). V ČR je vytvořen Národní rozvojový plán (NRP), který určuje budoucí cíle pro rozvoj ČR v rámci financování z fondů EU. Z NRP vychází další dokument, kterým je již zmiňovaný NSRR. Při sestavování NSRR musí orgány ČR dosáhnout „sjednocení“ národních cílů s cíly EU (vycházející ze SOZS). NSRR určuje podobu soustavy operačních programů, které mohou být používány pro financování projektů z fondů EU.
23
Nyní se opět do procesu zapoje Evropská komise, která zodpovídá za politiku soudržnosti a schválení NSRR v souvislosti s dodržením SOZS. Pakliže Evropská komise dojde ke schválení NSRR, může ČR začít čerpat finanční prostředky z fondů EU. V tuto chvíli vystupuje Evropská komise už jenom jakýsi „kontrolor“, který zabezpečuje vyhodnocování, monitoring a zasílání finančních prostředků na speciální účet. (kapitola je citována z:[16]) Pro lepší představu jsem se rozhodl uvést obrázek, který přehledně znázorňuje výše popsanou strukturu tvorby programových dokumentů.
Rozpočet EU Strategické obecné zásady Společenství Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Operační program
Operační program
Prioritní osa
Prioritní osa
Oblast podpory
Oblast podpory
Oblast podpory
Oblast podpory
Obrázek 2: Struktura tvorby programových dokumentů (Zdroj: zpracování 2013 podle Boháčková I., Hrabánková M., 2009, strana 54)
1.5.2 Operační programy Pro programovací období 2007–2013 má ČR k dispozici celkem 26 operačních programů (OP). Jak jsem již výše uvedl, OP jsou východiskem sloučení priorit EU s jednotlivými prioritami členských zemí. Jedná se o důležité dokumenty, které by měly umožnit čerpání finančních prostředků z fondů EU i v méně rozvinutých oblastech. OP se snaží o pokrytí všech stanovených cílů hospodářské a sociální politiky. Pro lepší orientaci jsem vložil tabulku číslo 4, která se nachází na následující straně. Tabulka je rozdělena na základě jednotlivých cílů politiky soudržnosti, kde jsem navíc u každého cíle uvedl cílovou částku směřující na jeho podporu.[18] 24
Tabulka 4: Přehled operačních programů v závislosti na konkrétním cíli Cíl Konvergence
25,89 mld. €
Regionální operační programy: NUTS II Severozápad, Moravskoslezko, Jihovýchod, Severovýchod, Střední Morava, Jihozápad, Střední Čechy
4,66 mld. €
Tematické operační programy: OP Doprava OP Životní prostředí OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace
21, 23 mld. €
OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Integrovaný operační program OP Technická pomoc Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost OP Praha Konkurenceschopnost
0,42 mld. €
OP Praha Adaptability Cíl Evropská územní spolupráce OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko, ČR - Polsko, ČR - Rakousko, ČR - Sasko, ČR – Slovensko OP Meziregionální spolupráce
0,39 mld. €
OP Nadnárodní spolupráce Síťový operační program ESPON 2013 Síťový operační program INTERACT II Zdroj: zpracování 2013 podle údajů z www.strukturalni-fondy.cz [19]
V případě, že bychom hledali operační program, který je zaměřen pouze na financování CR, tak budeme hledat marně. Příčinu lze hledat v povaze CR, který není brán jako samostatná hlavní činnost, ale pouze jako doplnění této činnosti. Díky tomu však CR může být spolufinancován prostřednictvím více OP. Rozhodnutí o přerozdělení finančních prostředků v rámci jednotlivých OP mají v kompetenci orgány členských států. (Novacká L., 2011, strana 70–71)
25
Dosahování cílů Státní politiky cestovního ruchu v ČR pro roky 2007–2013 je uskutečňováno především pomocí některých OP. Z pohledu CR jsou velmi podstatné Regionální operační programy, Programy přeshraniční spolupráce, Program rozvoje venkova a Integrovaný operační program. V rámci těchto OP může docházet ke spolufinancování projektů týkajících se CR. (Novacká L., 2011, strana 70–71)
1.6 ROP NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Severovýchod (ROP SV) je jedním ze sedmi regionálních operačních programů, které figurují na území ČR. ROP SV je určen k financování projektů v Pardubickém, Královéhradeckém a Libereckém kraji. Pro období 2007–2013 může být v rámci ROP SV poskytnuto k realizaci investičních projektů až 671 mil. EUR. ROP SV se svojí činností snaží naplnit cíle, které stanoví politika soudržnosti pro dané programovací období. Tento ROP spadá (stejně jako všechny ROP) pod cíl 1 Konvergence. Tento cíl může být financován ze všech tří fondů (ERDF, ESF a CF). Pro období 2007–2013 byl určen následující globální cíl:[20] „Zvýšení kvality fyzického prostředí regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje EU“.[21] ROP Severovýchod je vymezen do pěti prioritních os, které se dále rozdělují do dvanácti oblastí podpory. Prioritní osa jedna slouží k rozvoji dopravní infrastruktury. V rámci této osy je možné vyčerpat 244,3 mil. EUR. Pomocí této osy dochází k uskutečňování tří oblastí podpory:
Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury (modernizace, rekonstrukce a výstavba silnic II. a III. třídy)
Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území (cílem je obnova vozového parku, zlepšení infrastruktury a cyklistické dopravy)
Rozvoj veřejných mezinárodních letišť (financování projektů v souvislosti s rozvojem leteckého provozu)
26
Druhá prioritní osa se týká rozvoje městských a venkovských oblastí. V tomto případě je k dispozici 247,7 mil. EUR. Stejně jako v prvním případě i tato osa se rozděluje do tří oblastí podpory:
Rozvoj regionální center (týká se měst, která mají více jak 50 000 obyvatel)
Rozvoj měst (týká se měst, které mají více jak 5 000 obyvatel)
Rozvoj venkova (týká se obcí v rozmezí mezi 500 až 5 000 obyvateli)
Třetí priorita je zaměřena na financování projektů v souvislosti s cestovním ruchem. Pro tuto osu je vyčleněno 133,4 mil. EUR. Osa je rozdělena na dvě oblasti podpory:
Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR (zaměřeno na zlepšení infrastruktury CR a opravu památek)
Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR (finanční podpora projektů zaměřených na podporu a propagaci CR a jednotlivých regionů)
Rozvoj podnikatelského prostředí je čtvrtou osou. Tato osa je dotována částkou 26,2 mil. EUR a rozděluje se na dvě oblasti podpory:
Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání (týká se podnikatelského sektoru v souvislosti s revitalizací brownfields)
Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu (zaměření studentů na praktické vzdělání)
Poslední prioritní osou je technická pomoc, jejímž cílem je zajištění bezproblémového a snadného prostředí pro možnosti čerpání finančních prostředků a všech ostatních činností s tímto spojených. Pro tuto osu bylo přerozděleno 19,7 mil. EUR. V rámci této prioritní osy hovoříme o dvou oblastech podpory:
Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP
Podpora absorpční kapacity regionu NUTS II Severovýchod (pomoc při realizaci projektů, vytváření ukázkových projektů a propagace ROP SV)
(kapitola je citována z:[22])
27
Řídícím orgánem, který nese zodpovědnost za veškerou činnost v souvislosti s ROP SV, je Regionální rada. Regionální radu tvoří několik orgánů. Mezi tyto orgány řadíme Výbor regionální rady. Výbor tvoří členové zastupitelstev jednotlivých krajů. Jeho posláním je rozhodovat o výši rozpočtu. Tento orgán je zodpovědný za vyhlašování výzev a schvalování podmínek týkajících se těchto výzev. Dalším voleným orgánem je Předseda regionální rady, který plní reprezentativní funkci. Navíc je i zodpovědný za činnost Výboru regionální rady. Výkonným orgánem Regionální rady je Úřad regionální rady, který plní funkce v souvislosti s řízením ROP SV s výjimkou funkcí přidělených předcházejícím orgánům.[23]
2 Cestovní ruch Cestovní ruch (CR) se stal důležitou součástí národních i světových ekonomik. U některých zemí dokonce můžeme říci, že oblast CR vytváří největší část příjmů a je pro danou ekonomiku nepostradatelná (nejenom příjmy, ale i zaměstnanost ve službách CR je klíčová). Kromě příjmů je CR v některých zemích (především ekonomicky vyspělejších) dokonce i součástí společenského života obyvatel.[24] Otázka v případě příjmů z CR zní. Zda tyto příjmy vytváří CR nebo služby s ním spojované. Tímto jsem chtěl poukázat na fakt, že CR není samostatná část ekonomiky. Je pouze základem pro kombinaci služeb (například dopravy, stravování, ubytování apod.), která přitahuje účastníky CR. A tím tak naplňuje příjmy do státních i soukromých pokladen. (Horner S., Swarbrooke J., 2003, strana 54) Avšak CR s sebou přináší i ty méně příjemné stránky. Souběžně s rostoucím zájmem účastníků CR dochází i k nadměrným škodám na životním prostředí. Vysoké návštěvnosti některých oblastí zapříčinily změny v chování a rituálech místních obyvatel. Z kulturních tradic se stávají pouze turistické atrakce, které tak už neplní svůj původní cíl, ale využívají se jen pro komerční účely.[24] Podle mého názoru si lze pod pojmem CR představit službu nebo kombinaci služeb, které využíváme mimo pracovní dobu, tedy v době vlastního volného času, čímž dochází k uspokojování potřeb, které v souvislosti s CR očekáváme. Tyto služby obvykle čerpáme mimo místo trvalého pobytu, a proto je nezbytnou součástí CR „cestování“. Tedy přesun na místo využití atraktivity CR. Záměrně jsem použil slovo obvykle, protože z mého pohledu nemusí docházet k opuštění okolí místa trvalého 28
bydliště, jestliže chceme využít některou ze služeb CR. Záleží to pouze na účastníkovi, jak chápe svoji činnost. (Horner S. Swarbrooke J., 2003, strana 53–54) Na přesné vymezení pojmu CR můžeme použít definici Světové organizace cestovního ruchu (United Nations World Tourism Organization – UNWTO), která stanovila význam pro tento pojem v následujícím znění: „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa)“.[24] Tato definice už zamezuje předchozí myšlenku o uskutečnění CR v místech svého obvyklého prostředí, avšak toto vymezení je nejpodstatnější z hlediska tvorby statistik.
2.1 Druhy CR S rostoucím zájmem a rozvojem služeb se začaly podmínky pro CR přibližovat speciálním požadavkům jednotlivých účastníků. V praxi to znamená, že dochází k rozdělení CR do několika druhů, které se soustředí na uspokojení zvláštních potřeb jednotlivých účastníků CR. Kategorie druhů CR se rozdělují na tyto možnosti: Rekreační, Dobrodružný, Myslivecký a rybářský, Náboženský, Lázeňský, Zdravotní, Obchodní, Kongresový a Stimulační CR. Vývoj v souvislosti s druhy CR se nikdy nezastaví, protože lidé budou mít zájem neustále poznávat nové a nové věci. A všechny druhy budou přizpůsobovány jednotlivým přáním a potřebám, které jsou s nimi spojeny. Ve většině případů se stává, že druhy CR se mezi sebou mísí a vzájemně se doplňují. (kapitola je citována z: Hesková M., 2006, strana 22–23)
2.2 Formy CR V případě, že chceme rozlišit formy CR, můžeme k tomu použít několik klasifikačních kritérií. Pro účely této práce vyberu pouze některé z těchto kritérií. Formy CR se dají rozdělit z geografického hlediska. Dochází tak k rozdělení na Domácí, Zahraniční, Mezinárodní a Vnitřní CR. (Hesková M., 2006, strana 27) 29
Toto rozdělení se pokusím přiblížit na situaci České republiky. Domácí CR zahrnuje cestování rezidentů po území ČR, naopak zahraniční CR představuje pohyb rezidentů v souvislosti se zahraničím. Rozlišujeme aktivní zahraniční CR (zahrnuje nerezidenty na území ČR) a pasivní zahraniční CR (zahrnuje pohyb rezidentů mimo území ČR). Mezinárodní CR symbolizuje souhrnné údaje o aktivním i pasivním CR v případě několika států. A posledním termínem je vnitřní CR, do kterého je započítáván jednak pohyb rezidentů, ale i nerezidentů po území ČR. Součástí vnitřního CR je národní CR, který udává počet rezidentů na území ČR i mimo něj. Zvláštní formou vnitřního CR je regionální CR, který se zaobírá pouze CR v daném regionu (například Svitavsko, Moravskotřebovsko …). (Hesková M., 2006, strana 27) Dále můžeme formy CR rozlišovat podle způsobu organizování. Organizace CR může být dvojího typu. První forma je individuální (zúčastněná osoba nebo skupina si plánuje činnost v souvislosti s CR vlastním způsobem) a druhou možností je tzv. organizované cestování (čili cestování na základě smlouvy s cestovní kanceláří, která již předem zajistila program). (Hesková M., 2006, strana 29) Cestovní ruch můžeme dělit i podle doby strávené v destinaci. Nejkratším typem je výletní CR. Tento typ není spojován s přenocováním. O krátkodobém CR mluvíme v případě, že strávíme v navštívené destinaci dvě až tři přenocování. Tuto formu můžeme nazývat také víkendový CR. A poslední je dlouhodobý CR, který se odehrává mimo místo trvalého pobytu a jeho délka přesahuje tři až čtyři přenocování. Počet přenocování, který je určující pro zařazení do jednotlivých kategorií, se liší v závislosti na jednotlivých státech. (Hesková M., 2006, strana 31)
2.3 Volný čas a volnočasové aktivity V dnešním světě, který je poznamenán hospodářskou krizí, ze které vyplývá nedostatek pracovních příležitostí, si těžce pracující lidé nesnadno hledají možnosti, při kterých by mohli realizovat své mimopracovní aktivity. To znamená, že nejenom dostatek finančních prostředků, ale také existence samotného volného času je velmi důležitá. (Slepičková I., 2000, strana 7)
30
Definici volného času skvěle vystihuje Irena Slepičková ve své knize Sport a volný čas, která uvádí, že: „Volný čas lze definovat jako dobu, časový prostor, v němž jedinec nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým lidem a v němž se pouze na základě svého vlastního svobodného rozhodnutí věnuje vybraným činnostem. Tyto činnosti ho baví, přinášejí mu radost a uspokojení, nikoliv obavy či pocity úzkosti“. (Slepičková I., 2000, strana 12) V případě, že máme volný čas, je pouze v naší kompetenci, jakým způsobem s ním naložíme. Volný čas lze vyplnit různými činnostmi. Od tzv. nic nedělání se přes sledování televize a čtení knih dostaneme až mezi aktivnější výplň volného času. (Slepičková I., 2000, strana 12) Susan Horner ve své knize uvádí čtyři možnosti, čtyři hlavní typy atraktivit, kterými lze vyplnit volný čas. První možností je využití místních přírodních předpokladů. V závislosti na navštívené destinaci se tyto předpoklady mohou výrazně lišit, avšak v souhrnu do této kategorie řadíme například přímořské oblasti, zalesněná území, povodí řek apod. Další možností je využití historických budov, jejichž primárním cílem nebylo využití pro volný čas. Do této kategorie řadíme budovy kostelů, hradů a zámků. Třetí kategorie zahrnuje výsledky lidské práce, které primárně slouží k využívání volného času. Lze sem zařadit například zábavní nebo sportovní parky. A poslední kategorie se od předešlých liší ve své nehmotnosti. Do této kategorie patří kulturní události nebo například festivaly, které mají regionální nebo i celorepublikovou schopnost přimět lidi strávit svůj volný čas v jejich společnosti. (Horner S., Swarbrooke J., 2003, strana 273) Druhý pohled na věc přináší francouzský sociolog Dumazdier, který je přesvědčen, že existuje úzká spojitost mezi volným časem a sportem. (Slepičková I., 2000, strana 7) Dumazdier dokonce dvacáté století pokládál: „Za století zrodu volného času pro sport a pro určitou rehabilitaci lidského těla“. (Slepičková I., 2000, strana 5)
31
2.3.1 Sport ve volném čase Většina z nás měla dětský sen, že jednou budeme moci vrcholově sportovat. Mnozí z nás si však zálibu v podobě sportu uchovali, ale používají sportovní aktivity pouze k uspokojování vlastních potřeb ve volném čase. Dnešní nabídka sportovních aktivit je velmi pestrá. Jistou měrou k tomu přispěla i globalizace, díky které se velmi urychlilo šíření se nových sportovních odvětví do všech koutů světa. Velký výběr sportovních aktivit dává prostor každému člověku najít sám sebe. Mýtus o tom, že sport je výhradním právem mladých a talentovaných lidí, vzal díky tomu dávno za své. Sportovních aktivit se může účastnit každý. Senior či handicapovaný. Důležitý není výsledek, ale je to cíl, se kterým na sportoviště vstupujeme. To čeho chceme dosáhnout (vlastní uspokojení). (Slepičková I., 2000, strana 19) Tento druh nevrcholového sportu je označován jako rekreace. Rekreační sport neprovozujeme za cílem zvítězit (ve většině případ to není hlavním cílem), ale na sportoviště vstupujeme s cílem aktivně si odpočinout a nabrat nové síly (fyzické i psychické). (Slepičková I., 2000, strana 28) Význam pojmu rekreace pochází z latinského slova „recreare“. Kořen slova „creare“ v překladu znamená „tvořit“ a přidáním předpony „re“ získáme slovo „obnovit, osvěžit“, což přesně vystihuje dnešní smysl rekreace. Osvěžení nejen těla, ale i ducha. (Slepičková I., 2000, strana 28) Cestovní ruch reaguje na potřeby a přání lidí. Výsledkem je zrod sportovního a rekreačního CR. Oba dva druhy mohou působit samostatně, ale jak už jsem uvedl výše, tak jednotlivé druhy CR se různě kombinují a doplňují. Rázným příkladem je právě tato kombinace sportovně rekreačního CR. (Hesková M., 2006, strana 22) Pro rekreační CR je typický pasivní i aktivní odpočinek, který probíhá v přírodě (možno i mimo přírodu) s jasným cílem zregenerování sil. Právě tento pobyt v přírodě, který je doplňován například lehkou turistikou, získává neustále silnější význam díky zhoršujícímu se stavu životního prostředí. Rekreační CR může být brán i jako útěk od nástrah moderního světa. (Hesková M., 2006, strana 22)
32
Už z názvu je patrné, že sportovní CR je oproti rekreačnímu CR z fyzického hlediska náročnější. Toto pravidlo se však nevztahuje na dobu, kterou účastník sportovního CR tráví pouze jako pasivní dívák sportovní události. Vhodné prostředí pro výkon sportovního CR je možné hledat třeba v přírodě, na bazéně nebo na sportovním stadionu. (Hesková M., 2006, strana 23)
2.3.2 Vliv volnočasových sportovních aktivit na člověka V dnešním světě, kdy je každý člověk vystaven alespoň občasnému stresu (ze školy, ze zaměstnání) nebo nějakému jinému nepříznivému působení proti jeho osobě, je velmi důležité, jak se s těmito škodlivými vlivy vyrovnáme. Ve velké míře stres negativně ovlivňuje náš osobní i profesní život. Jedním ze způsobů, kterým můžeme zmírnit působení škodlivých vlivů, je správné rozvržení volného času. (Slepičková I., 2000, strana 95) Rozvržení volného času je individuální pro každého jedince. Pojednání o tom, jak můžeme tento čas využít, bylo uvedeno již výše. Rozhodující pro tuto kapitolu je, jaký efekt nám přináší volnočasové sportovní aktivity. Musíme brát v potaz, že existují dvě skupiny pracujících lidí (použil jsem jednoduché rozdělení na manuální a nemanuální pracovníky). Nemusí to být pravidlem, avšak je pravděpodobné, že manuálně pracující dělník bude trpět fyzickým vyčerpáním z prováděné práce. Na druhé straně může být osoba pracující na pozici úředníka, které se naopak dostavuje psychické vyčerpání. Z toho vyplývá, že proti stresu je třeba zvyšovat svoji odolnost. Nejlepší možností je zaměřit se na sportovní aktivitu, která nám pomůže po práci tzv. dobít baterky. Tato aktivita se samozřejmě přizpůsobuje konkrétním osobám, aby nic nebránilo volnočasovým aktivitám doplňovat profesní život. (Slepičková I., 2000, strana 96)
33
Praktická část 3 Představení města Svitavy Město Svitavy, ve kterém našlo svůj domov 17 500 obyvatel, se nachází na hranici Čech a Moravy. Toto malé, avšak přece krásné město datuje svoji historii až do roku 1256, kdy byla 6. listopadu uzavřena jeho zakládací listina. Svitavy získaly svoje jméno po říčce Svitavě, která pramení v nedalekých lesích. Městu přinesla blahobyt železnice, která zde byla vybudována v polovině 19. století. Díky železniční trati došlo k velkému rozvoji průmyslu (především textilnímu). Svitavy si v této době vysloužily přezdívku „západomoravský Manchester“. Velká většina obyvatel Svitav (německý psáno Zwittau) byla tvořena Němci. Po Mnichovské dohodě nemohlo následovat nic jiného než připojení Svitav ke Třetí Říši. Po skončení války došlo k vystěhování původního německého obyvatelstva a ve Svitavách se začalo mluvit česky. V dobách nejtěžších (2. světová válka) vysvitla na povrch postava Oskara Schindlera, který je považován díky záchraně židovského lidu za nejvýznamnější osobnost města. Jeho příběh se stal námětem pro Spielbergův snímek Schindlerův seznam, který byl oceněn několika Oscary. (Fikejz R., Velešík V., 2006, strana 18)[25][26]
3.1 Rozvoj cestovního ruchu Svitavy rozhodně nepatří mezi „top místa“, která jsou proslulá nadměrným počtem turistů. Podle mého názoru ve Svitavách chybí věhlasná památka nebo zajímavý hudební festival. Tyto možnosti by výrazně oživily a pozvedly zájem i neregionálních turistů. Svitavy se nacházejí ve stínu své slavnější sousedky jménem Litomyšl, která na sebe strhává většinu pozornosti. A není divu proč. Vždyť třeba litomyšlský zámek, který je na seznamu památek UNESCO, působí jako magnet na turisty. Tato situace „přiměla“ Svitavy k myšlence, že Litomyšl sice nikdy po stránce historické dostihnout nemohou, ale mohou se pokusit zaměřit na turisty z jiného pohledu. Zaměření se týká sportovně rekreačních volnočasových aktivit. V posledních letech Svitavy velkou část finančních prostředků zaměřují právě tímto směrem.
34
3.2 Cestovní ruch ve Svitavách Turistických památek je ve Svitavách poskromnu. Zajímavým místem je však budova Městského muzea a galerie, která nabízí zajímavou expozici „Hledání hvězdy Davidovy“, která je věnována osudu Oskara Schindlera. Muzeum se pyšní i stálou expozicí na téma „Historie praní“. Nyní si dovolím trošku poopravit svoje předchozí tvrzení, že Svitavy trpí nedostatkem turistických památek. Samozřejmě se na území města nachází mnoho budov, které mají svoji historickou hodnotu. Ale nenajde se žádná, která by výrazným způsobem převýšila okolní nabídku.[27]
3.3 Volnočasové aktivit ve městě Svitavy V souvislosti s památkami jsem byl spíše kritický, ale v případě sportovních volnočasových aktivit musím otočit o 180° a vysmeknout městu Svitavy poklonu. Je zde vidět velký zájem a snaha o rozšiřování sportovních aktivit. Z mého pohledu jsou finance investované směrem ke sportovnímu vyžití správným krokem kupředu. Záměrem není dosáhnout pouze spokojenosti místních obyvatel. Cílem je rozšířit nabídku takovým způsobem, aby byla lákavá i pro sportovně zaměřené turisty z širšího okolí. Z toho vyplyne nejen příliv turistů „sportovců“. Ale i ostatních, kteří kromě sportovní aktivity využijí i například již zmíněných služeb Městského muzea a galerie. Nabídka volnočasových aktivit ve Svitavách je různorodá. Nejprve se pokusím o stručný souhrn nejzajímavějších aktivit, které již byly realizovány. Ve druhé části popíši plánované investice a projekty směrem k volnočasovým aktivitám. V případě, že pomineme volnočasový areál Svitavského stadionu, kterému patří následující kapitola, tak rozhodně nesmíme vynechat svitavský bazén a koupaliště. Obě možnosti se nacházejí v jednom společném areálu, který kromě plaveckých bazénů a bazénů pro děti nabízí i různé vodní atrakce, prostor pro míčové sporty a volejbalové kurty. Samozřejmostí je i místo na posezení a občerstvení. Dalším místem soustředění sportovních aktivit je hala Na Střelnici. Jedná se o místo, které nabízí prostor pro aktivní i pasivní trávení volného času. Aktivním trávením volného času je myšlena přímá účast na některé z provozovaných aktivit (lezectví, aerobic, florbal, basketbal …). Opakem je sledování mezistátních zápasů, kterých je tato hala často svědkem. 35
Rekreační areál BRAND slouží především ke sportovnějšímu trávení volného času, ale existence naučných panelů přináší i výchovnou funkci. Areál se skládá ze čtyř hlavních částí: naučná stezka, venkovní posilovna, fitness stezka a cyklostezka. Velkou výhodou je jeho umístění, které je součástí lesního porostu. Areál návštěvníkům nabízí místo pro odpočinek a trávení pěkných chvil v přírodě spolu s rodinou.[28] K posílení rekreační funkce v jihozápadní části města přispěje vybudování Parku patriotů. Tento park bude umístěn v prostorách mezi Svitavským stadionem a Vodárenským lesem. Park vytvoří nenásilný přechod mezi zastavěnou částí města a volnou přírodou. Na tuto skutečnost navazuje i další projekt, kterým je Zpřístupnění Vodárenského lesa. Prostor projde rekonstrukcí, která umožní jeho rozsáhlé využití. Vodárenský les se promění v naučný prostor, který bude sloužit i pro sportovně rekreační účely. Spojením Svitavského stadionu, Parku patriotů a Vodárenského lesa vznikne obrovský prostor, který bude nabízet širokou nabídku volnočasových aktivit.[29][30] K rozšíření nabídky volnočasových aktivit přispěje i další projekt, který je nazýván DiscGolf park. Pro začátek je nejrozumnější uvést, že DiscGolf je nová sportovně rekreační disciplína, která je určena pro všechny věkové kategorie. DiscGolf se podobá standardnímu golfu, ale rozdíl spočívá ve vybavení. Cílem DiscGolfu je dopravit létající talíř pomocí hodů do připraveného koše. Pro hráče bude vybudováno hřiště s několika jamkami (koši) různých obtížností.[31]
4 Volnočasový areál Svitavský stadion Stadion ve Svitavách prošel obrovskou změnou díky rekonstrukci a revitalizaci, která počala v roce 2007. Volnočasový areál byl znovu slavnostně otevřen 1. září 2010. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili i Ivan Hašek a Dana Zátopková. Při této příležitosti
bylo
odehráno
i
exhibiční
přátelské
utkání
mezi
osobnostmi
Českomoravského fotbalového svazu a svitavskými internacionály. Rekonstrukcí a revitalizací změnil areál nejen svůj charakter a funkčnost, ale i název. Vžité označení „Stadion Míru“ bylo přeměněno na nový název „Svitavský stadion“.[32]
36
Obrázek 3: Část Svitavského stadionu (Zdroj: interní materiál města Svitavy, fotodokumentace slavnostní otevření, 2010) [33]
4.1 Struktura sportovního parku Sportovní park disponuje nepřeberným množstvím volnočasových aktivit. Cílem rekonstrukce bylo oživení upadající funkce zastaralého stadionu. Sportovní areál dosáhl jedinečnosti kvůli své otevřenosti (stadion je průchodný, neexistují zde žádné ploty ani brány).
Projekt
byl
vybudován
s myšlenkou
propojení
sportovních
soutěží
s pohybovými aktivitami rekreačními, relaxačními, herními i odpočinkovými v jednom otevřeném parku. Plochy Svitavského stadionu lze rozdělit do tří kategorií. Z obrázku pod textem vystupují tři barvy. Červeně jsou vyznačena sportoviště, kam je vstup povolen pouze po předchozí domluvě se správcem. Žlutou plochu je možné využívat kdykoliv mimo dobu vyhrazenou pro trénink členů Tělovýchovné jednoty Svitavy a zelená vyznačuje zbytek areálu, který je přístupný veřejnosti bez omezení.[32]
Obrázek 4: Přístupnost pro veřejnost (Zdroj: interní materiál města Svitavy, vizualizace stadionu, 2010) [34]
Jak jsem již výše uvedl, na stadionu se nachází široká paleta aktivit. Nyní se pokusím stručně jednotlivé aktivity představit. Jakým způsobem jsou stanoviště rozmístěna po 37
areálu stadionu, můžete vidět na následující mapě stanovišť (obrázek číslo 5), kde vyobrazená čísla v kroužku značí stanoviště některé z nabízených aktivit. Pod číslem jedna se ukrývá asfaltový okruh pro in-line bruslení. Jeho délka dosahuje 1,2 km. Šířka trasy se přizpůsobuje podle obtížnosti daného úseku, pohybuje se v rozmezí mezi 3 až 4 metry. Okruh je jednosměrný a lze ho projíždět pouze pro směru hodinových ručiček. Toto nařízení slouží jako prevence před kolizemi na dráze a praxe ukázala, že toto pravidlo uživatelé bez problémů akceptovali. Číslo dvě symbolizuje hlavní průchozí stezku, která vede areálem. Používat ji mohou chodci i cyklisté, avšak musí dbát zvýšené opatrnosti v místech křížení se s in-line dráhou. Tato průchozí stezka je jediným místem, kam návštěvník může vstoupit se psem, který je na vodítku. Jinak v celém areálu platí z bezpečnostních i hygienických důvodů přísný zákaz pro pohyb zvířat. Číslo tři představuje pěší chodník do přírody (vyvýšený prostor), který se nachází mezi hracími plochami číslo dvě a tři. Chodník slouží jako bezpečná zóna pro diváky sportovních akcí, která je navíc doplněna o místa k sezení. Čísla čtyři (nástupní plocha pro in-line bruslení) a pět (rondo) souvisejí s okruhem pro in-line bruslení. Jedná se o kruhová odpočinková a nástupní stanoviště pro uživatele dráhy. Součástí těchto ploch jsou i stojany na kola a prostor pro uložení osobních věcí. Pod číslem šest najdeme parčík, který slouží jako klidové místo pro odpočinek a relaxaci. Tento parčík se nachází v sousedství dětského hřiště pro menší děti (stanoviště číslo 8), takže je vhodným místem pro matky (možno i otce), které tak z bezpečné vzdálenosti mohou hlídat a pozorovat svoje ratolesti. Pro děti je přizpůsoben i prostor číslo sedm, kde se nachází hřiště pro větší děti. Jedná se o dětský park, jehož herní prvky jsou voleny tak, aby zvyšovaly pohybovou zdatnost dětí v předškolním i školním věku. Plocha číslo devět je vymezena jako kondiční hřiště pro seniory. Hřiště, které se skládá z pěti nenáročných „posilovacích“ strojů, je umístěno v klidové části stadionu. Místo je určeno nejen pro seniory, ale i pro rehabilitující osoby a osoby se zdravotním postižením.
38
Číslo deset je parkovací plocha, která nabízí místo pro sto čtyři osobních aut a čtyři autobusy. Parkoviště poskytuje i možnost připojení karavanů a obytných vozů na vodu a elektrickou energii. Navíc mohou vozy využít i ekologického vypouštění odpadu. Číslo jedenáct je místem pro automaticky zavlažovaný centrální fotbalový trávník a tartanovou atletickou dráhu. Prostor je obehnán zábradlím a je využíván především pro konání sportovních akcí. V areálu se nachází ještě jedno fotbalové hřiště, které je označeno číslem dvanáct. Toto hřiště slouží především k tréninkům místních oddílů. Na základě dohody s provozovatelem je jeho využití možné i pro veřejnost. Sektor číslo třináct je používán především členy atletického oddílu jako tréninková plocha pro vrhačské disciplíny. Mimo tuto dobu je hřiště i místem pro fotbal a další kolektivní sporty, které potřebují prostor. V blízkém okolí sektoru číslo třináct se nachází kondiční trojúhelník (číslo čtrnáct) a pahorek (číslo patnáct). Trojúhelník je používán sportovci pro zvýšení jejich fyzické kondice a zdatnosti. Protilehlý pahorek je uměle vytvořený kopec, který byl navezen z přebytečné hlíny a je vytvarován tak, aby mohl být v zimě používán k sáňkování. Pod číslem šestnáct se skrývá univerzální asfaltová plocha, která se rozprostírá na ploše 2 000 m2 a je propojená i s okruhem pro in-line bruslení. Plochu je možné využít i pro různé streetové a kolektivní sporty, které nevyžadují travnatý povrch. Číslo sedmnáct reprezentuje tenisový klub a k němu přilehlé antukové kurty. Kurty jsou dílem soukromého investora, takže zde jsou stanovena komerční pravidla pro jejich užívání. Tenisový klub nabízí restauraci s terasou pro možnosti občerstvení se nebo relaxaci. Pod číslem osmnáct se schovává nezastřešený hokejový stadion, který v zimě nabízí plochu pro rekreační bruslení a hokejová utkání. V letních měsících se na plochu pokládá sportovní koberec, který umožňuje multifunkční využití. Dají se zde provozovat aktivity jako in-line hokej, florbal, hokejbal. Prostor však může sloužit i pro hraní si dětí v předškolním věku. Areál je i místem, kde najdeme hřiště pro petangue (číslo 19). To je obklopeno lavičkami, které mohou využít jak diváci, tak i přímí účastníci hry. Možnost pro občerstvení hráčů poskytuje blízká restaurace (číslo 22). Restaurace Pod Hodinami je
39
ve vlastnictví soukromého investora a poskytuje občerstvení nejen při možnosti konání sportovních akcí. Výhodou je možnost posezení i na venkovní terase. Dvacítka je budova sociálního a sportovního zázemí stadionu, která plní rovněž funkci variabilní tribuny. V prostorách tohoto objektu, jehož část přízemí je volně veřejně přístupná, najdeme sociální zařízení, šatny, místa na odložení věcí, posilovnu, vířivku, páru, ale i ošetřovnu, prádelnu, administrativní zázemí a klubovny atletického a fotbalového oddílu. Stadion byl před rekonstrukcí obklopen řadou starých topolů, které musely být z bezpečnostního důvodu skáceny. Několik z nich však bylo zachováno. A následně se staly „materiálem“ pro díla řezbářských umělců. Pod jejich rukama vznikly nádherné sochy (číslo 22), které zdobí Svitavský stadion. Tato akce se zalíbila, a tak vznikl Řezbářský memoriál Aloise Petruse, v rámci kterého každoročně přibude na stadion několik nových dřevěných plastik. Označit stadion jako sportovní park není rozhodně scestné. Vždyť na jeho území bylo vysazeno sto čtyřicet stromů a třicet tisíc rostlin (číslo 23: zeleň). Tyto keře a stromy budou v budoucnu tvořit přírodní hranici mezi stadionem a okolními pozemními komunikacemi. (kapitola je citována z:[32])
Obrázek 5: Mapa sportovišť (Zdroj: interní materiál města Svitavy, vizualizace stadionu, 2010) [34]
40
4.2 Analýza projektů a financování Projekt byl připravován tak, aby v souladu s cíli EU splnil požadavky zadání a při tom mohl být financován z evropských fondů pro období 2007–2013. Celý projekt Svitavského stadionu se skládá z několika menších projektů, které na sebe vzájemně navazují a doplňují se (tyto projekty budou detailněji rozebrány následně). Některé z těchto projektů zatím nebyly realizovány nebo teprve jejich realizace teprve probíhá. Těmito dosud nezrealizovanými projekty je míněna rekonstrukce staré textilní tréninkové haly a zastřešení ledové plochy. Město má rozhodně zájem na dokončení všech projektů týkajících se Svitavského stadionu, avšak není v jeho sílách dojít k cíli bez pomoci druhých. Na mysli mám především finance získané prostřednictvím dotací (státních či evropských).[32]
4.2.1 Základní infrastruktura pro volnočasové aktivity Projekt lze rozdělit do čtyř základních fází (analytická, přípravná, realizační a hodnotící), které byly paralelně doplňovány fází finanční (viz příloha 2: Časová osa projektu číslo 7.1). Cílem projektu 7.1 Základní infrastruktura pro volnočasové aktivity byla rekonstrukce prostor stadionu, který se nacházel ve velmi špatném stavu. Základní infrastruktura spočívala v demolici staré tribuny, kterou nahradila nová tribuna s moderním sociálním zázemím a vybavením. Kromě nové tribuny se projekt zaměřil na vybudování kvalitní komunikační sítě, která propojuje celý areál a slouží především pro volný pohyb v rámci stadionu a pro rekreační in-line bruslaře. Velmi významným segmentem „základní infrastruktury“ jsou zcela nové podzemní inženýrské sítě. Odkanalizování, rozvody pitné a užitkové vody se zásobníky a vlastním vrtem, plynová potrubí, elektrické a kabelové rozvody i optické datové linky. Tyto podzemní sítě nejsou na první pohled viditelné, ale jsou nezbytným technickým předpokladem fungování takovéhoto komplexního areálu. Poslední část základní infrastruktury představuje vybudování parkoviště na ploše nevyužívaného prostoru sousedící továrny. Tento projekt byl první etapou ve snaze o vytvoření volnočasového areálu, který bude plnit funkci pro výkonnostní sporty. Zároveň vytvoří skvělé podmínky pro uspokojení poptávky, která se týká aktivně tráveného volného času. Základní infrastruktura pro volnočasové aktivity je základem pro ostatní projekty, které se týkají stadionu.[35] 41
Rada města Svitavy dne 29. října 2007 doporučila zastupitelstvu města schválení investičního projektu číslo 7.1. Základní infrastruktura volnočasových aktivit. Zastupitelstvo tak schválilo na svém zasedání 14. listopadu 2007 projekt k podání žádosti o dotaci z ROP NUTS II Severovýchod, kde dotace bude tvořit zhruba 50 % způsobilých nákladů projektu.[36][37] Projekt byl v rámci ROP NUTS II Severovýchod klasifikován jako priorita číslo 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí, která se týká oblasti podpory číslo 2.2: Rozvoj měst.[35] Regionální rada regionu soudržnosti vyhlásila dne 17. prosince 2007 výzvu pro předkládání žádostí o dotace v rámci ROP NUTS II Severovýchod. Na základě 2. kola výzvy, která se týkala oblasti podpory číslo 2.2 Rozvoj měst, bylo zažádáno o dotaci dne 25. 3. 2008 prostřednictvím webové žádosti Benefit7. Žádost byla přijata v rámci registrace projektu o den později. Potvrzení o formální přijatelnosti projektu bylo doručeno 28. 4. 2008.[35][38] Regionální rada dne 30. 6. 2008 schválila poskytnutí dotace z ROP NUTS II Severovýchod na projekt číslo 7.1 Základní infrastruktura pro volnočasové aktivity. Smlouva o poskytnutí dotace mezi Regionální radou a městem Svitavy byla uzavřena 29. května roku 2009. Smlouva obsahuje mj. rozhodnutí o výši dotace, která je stanovena na částku 50,17 % z celkových způsobilých výdajů projektu, avšak nejvýše může dotace dosáhnout 42 500 000,01 Kč. Navíc je ve smlouvě o dotaci určeno, v jakém pevně stanoveném poměru budou hrazeny způsobilé výdaje projektu. Pro upřesnění jsem vložil následující tabulku, která znázorňuje předpokládané celkové způsobilé výdaje projektu a jejich podíl ke zdrojům financování.[39][40] Tabulka 5: Poměr hrazení celkových způsobilých výdajů projektu Podíl na celkových způsobilých výdajích v % Celkové způsobilé výdaje projektu 84 720 041,00 100,00 Poskytnutá dotace 42 500 000,01 50,17 z ERDF 39 054 732,61 46,10 Vlastní zdroje příjemce 42 220 040,99 49,83 Zdroj: zpracování 2013 podle smlouvy o poskytnuté dotace ze dne 29. května 2009 [40] Výdaje/Zdroje
Kč
42
Město Svitavy mělo během celého projektu dva hlavní partnery, se kterými úzce spolupracovalo. Jednalo se o Tělovýchovnou jednotu Svitavy a Dům dětí a mládeže Svitavy. Zpracováním urbanistické studie rekonstrukce stadionu byla pověřena společnosti ADONIS PROJEKT s. r. o. z Hradce Králové a jako zhotovitel stavebních prací byl v otevřeném zadávacím řízení vybrán Ing. Jan Hikele. Žádosti o dotace byly konzultovány s Ing. Jiřím Krátkým. Projektovým manažerem byl jmenován Ing. Jiří Škrabal, technický dozor zajišťovalo město Svitavy vlastními zaměstnanci.[35] Fyzická realizace projektu počala 1. prosince 2008 na základě získaného stavebního povolení ze dne 5. září 2008. Odbor výstavby ve Svitavách vydával kolaudační souhlasy s povolením užívání jednotlivých částí projektu v průběhu měsíců srpna až prosince roku 2010. Slavnostní otevření volnočasového areálu proběhlo 1. září 2010 na základě žádosti města Svitavy o zkušebním provozu objektu sportovního a sociálního zázemí (tribuna) ze dne 11. 8. 2010. Na základě této žádosti bylo vydáno 1. září 2010 rozhodnutí se souhlasem o zkušebním provozu. Objekt sociálního a sportovního zázemí získal kolaudační souhlas s užíváním 23. prosince roku 2010. Mezi další objekty, které získaly kolaudační souhlas s povolením užíváním po slavnostním otevření, patří i veřejné osvětlení (31. prosince 2010) a parkoviště (21. září 2010). Zbytek objektů získal kolaudační souhlas před termínem slavnostního otevření.[35][41][42] Rozpočet tohoto projektu byl vytvořen na základě smlouvy o dotaci ze dne 29. května 2009 a smlouvy o dílo se zhotovitelem stavby ze dne 14. dubna 2009. V průběhu realizace však docházelo k jeho změnám, které vycházely ze schválených dodatků ke smlouvě o dotaci i o dílo. Změny rozpočtu se projevily navýšením nezpůsobilých nákladů. Finální verze celkových nákladů a výše dotace je uvedena v následující tabulce číslo 6, která je sestavena podle nejnovějšího plnění rozpočtových položek. Soubor rozpočtových položek byl navíc aktualizován o údaje výsledné kontroly. Toto závěrečné oznámení o výsledku kontroly zvedlo výši nezpůsobilých nákladů o 327 295,15 Kč. Na druhé straně došlo ke snížení způsobilých nákladů o stejnou částku (důvodem k tomuto přesunu bylo přečerpání rozpočtové položky).[35][43] Veškeré náklady, které převyšovaly poskytnutou dotaci, byly hrazeny z vlastních prostředků, které město doplnilo o účelový úvěr ve výši 50 mil. Kč.[35]
43
Tabulka 6: Celkové náklady a výše dotace v Kč Skutečné celkové náklady
99 830 513,66
Způsobilé náklady 82 489 803,18 Nezpůsobilé náklady 17 340 710,48 Skutečná výše dotace 41 121 764,70 Zdroj: zpracování 2013 podle údajů z plnění rozpočtových položek [43]
Požadovaná dotace byla o 259 431,43 Kč menší než skutečně obdržená dotace. Podle plnění rozpočtu požadovaná dotace činila 41 381 196,13 Kč a lze ji vypočítat podle vzorce, který je na obrázku číslo 6. Dotace byla snížena na základě mylného zařazení plynové přípojky do způsobilých nákladů. Příjemce podpory však na danou skutečnost upozornil řídící orgán, který rozhodl o výše zmíněném snížení dotace. Dotace nebyla proplacena najednou, ale vyplácení probíhalo průběžně na základě šesti žádostí o platbu. Z výše dotace vyplývá, že 58 708 748,96 Kč bylo hrazeno z vlastních zdrojů investorů ve Svitavách.[43] Z celkové skutečně obdržené dotace (41 121 764,70 Kč) bylo 37 788 207,21 Kč financováno pomocí fondu EU (ERDF) a 3 333 557,49 Kč pomocí příspěvku ze státního rozpočtu prostřednictvím Regionální rady.[44] Celkové způsobilé náklady * Maximální výše dotace Požadovaná dotace =
Předpokládané celkové způsobilé náklady
Obrázek 6: Výpočet požadované dotace (Zdroj: vlastní zpracování 2013 podle plnění rozpočtových položek) [43]
Oznámení o zahájení auditu bylo doručeno 7. září 2012. Samotný audit byl naplánovaný na 3. října 2012. Zpráva o provedení auditu operace byla vyhotovena 21. listopadu 2012 s konstatováním, že nebylo identifikováno žádné zjištění.[45]
4.2.2 Doplňková infrastruktura pro volnočasové aktivity Pro účely bakalářské práce jsem do doplňkové infrastruktury zařadil prostor pro caravaning, dětská hřiště a fitness hřiště pro seniory. Před rekonstrukcí se v areálu nacházelo pouze jedno zastaralé dětské hřiště. Cílem rekonstrukce bylo oživení a posílení rekreační funkce stadionu. Využití stání pro karavany je zcela bezplatné. Důvodem pro jeho zařazení je podpora cestovního ruchu na území města a snaha zamezit znečišťování životního prostředí.[46] 44
V rámci rekonstrukce byla vytvořena dvě nová dětská hřiště, jejichž vybudování bylo celkem vyčísleno na částku 3 mil. Kč. Z čehož hřiště pro větší děti si vyžádalo investici 2 mil. Kč a hřiště pro menší děti 1 mil. Kč. Náklady na vybudování fitness hřiště pro seniory byly stanoveny na 800 tis. Kč. Na vybudování míst, která slouží ke stání karavanů a jejich připojení, bylo použito 400 tis. Kč. Celkové náklady na vytvoření doplňkové infrastruktury dosáhly výše 4,2 mil. Kč. Na uvedenou částku nebyla poskytnuta žádná dotace, takže uvedené projekty byly financovány z vlastních zdrojů města Svitavy.[47]
4.2.3 Solární systém TUV v objektu sociálního zázemí stadionu Součástí volnočasového areálu je i solární systém TUV, který se nachází ve střešní části objektu sportovního a sociálního zázemí. Cílem projektu je využití obnovitelného zdroje energie (solární) pro ohřev užitkové vody v objektu sociálního zázemí stadionu. Solární systém šetří energii především v letních měsících, kdy sportovci využívají vodu nejvíce ke sprchování. Systém ohřevu TUV je dvoukruhový. Skládá se z dvaceti plochých kolektorů. Tyto kolektory jsou umístěny na střeše tribuny se sklonem 45°. Dále rozvodů tepla a dvou výměníků, každý o objemu 1000 litrů.[48] Projekt byl spolufinancován z Operačního programu Životního prostředí v rámci prioritní osy číslo 3: Udržitelné využívání zdrojů energie, která se zaměřuje na konkrétní oblast podpory číslo 3.1: Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny.[48] Realizace solárního systému byla zahájena 7. července 2011 a ukončena 30. listopadu stejného roku. Celkem byl projekt číslo 7.3 Solární systém ohřevu TUV vyčíslen na 1 026 116 Kč.[48] Tabulka 7: Přehled nákladů a dotací Solárního systému TUV v Kč Náklady celkem Náklady uznatelné ERDF SFŽP Vlastní zdroje Náklady neuznatelné Zdroj: vlastní zpracování 2013 podle pamětní desky [49]
1 026 116 797 820 678 147 39 891 79 782 228 296
45
Celkem 85 % uznatelných nákladů bylo financováno z fondu EU (ERDF), 5 % bylo pokryto ze státního fondu životního prostředí (SFŽP) a zbytek (10 %) tvořila spoluúčast města Svitavy. Neuznatelné náklady, které dosáhly 228 296 Kč, byly hrazeny z vlastních zdrojů města v plné výši.
4.2.4 Revitalizace významné sídelní zeleně Revitalizace sídelní zeleně se týká jihozápadní částí města (Svitavský stadion), která plní funkci rekreačního prostoru. Projekt vychází ze studie, která označuje původní plochu stadionu jako zanedbaný prostor, který je ve špatném stavu. Původní zeleň v areálu je ojedinělá nebo zcela chybí. Ráz areálu udávaly již přestárle a životu nebezpečné stromy. Tato revitalizace spočívala v obnově a vzniku nové zeleně v prostorách tohoto volnočasového areálu. V rámci projektu byly vytvořeny dekorativní ostrůvky, které mají připomínat nenarušenou krajinu a pomáhat tak k udržení přírodní rovnováhy v rámci zastavěné oblasti. Revitalizace je určena ke zpříjemnění pobytu pro návštěvníky Svitavského stadionu.[50] Projekt 7.4 Revitalizace významné sídelní zeleně byl schválen na jednání zastupitelstva města dne 24. září 2008. V rámci zasedání bylo rozhodnuto o podání žádosti o dotace z Operačního programu životního prostředí pro období 2007–2013 v rámci prioritní osy číslo 6: Zlepšování stavu přírody a krajiny, která je určená pro oblast podpory číslo 6.5: Podpora regenerace urbanizované krajiny.[50] Žádost o dotaci byla podána na základě 6. výzvy Ministerstva životního prostředí ČR pro dotace z Operačního programu životního prostředí pro prioritní osy 1–6.[51] Žádost o dotaci byla podána 10. listopadu 2008. Tato žádost byla akceptována 16. února roku 2009. O poskytnutí dotace bylo rozhodnuto 2. srpna následujícího roku. Samotná smlouva o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu životního prostředí byla uzavřena 25. srpna 2010.[50] Projekt byl realizován pomocí finančních prostředků z Operačního programu životního prostředí (ERDF poskytnul dotaci ve výši 4 400 931,95 Kč), Státního fondu pro životní prostředí (ze státního fondu bylo přiděleno celkem 258 878,35 Kč) a rozpočtu města.[50]
46
Tabulka 8: Přehled nákladů a zdrojů financování zeleně v Kč Celkové náklady
6 069 467, 20
Způsobilé náklady Nezpůsobilé náklady
5 177 567,60 891 899,60
Dotace celkem
4 659 810,30
z ERDF ze SFŽP Vlastní zdroje Zdroj: vlastní zpracování 2013 podle krycího listu č. 7.4 [50]
4 400 931,95 258 878,35 1 409 656,90
4.2.5 Rekonstrukce atletických drah a fotbalového hřiště Rekonstrukce atletických drah a fotbalové plochy je další částí, která dotváří projekt volnočasového areálu. Rekonstrukce se týká centrální části stadionu, o které můžeme mluvit jako o srdci stadionu. V případě, že stadion má být i místem pro výkonnostní sport na určité úrovni, tak rekonstrukce atletických drah a fotbalové plochy byla zcela nevyhnutelná. Využívání zrekonstruovaných drah a fotbalové plochy je primárně (v případě sportovních akcí) určeno pro aktivní sportovce Tělovýchovné jednoty Svitavy. Především pro oddíly atletiky a fotbalu. Avšak tyto sportovní akce se těší zájmu ze strany diváků, takže využití je možno pojmout i z druhé strany. Třetí možností je využití veřejností (mimo sportovní akce) po domluvě se správcem. Původní atletický ovál, který obepínal fotbalovou plochu, již nevyhovoval moderním podmínkám sportovních disciplín. Samotná fotbalová plocha se také nacházela ve špatném stavu (zastaralé zavlažování a technika pro údržbu). Plocha byla lemována betonovým obrubníkem, který vytvářel nebezpečné situace pro sportovce. Rekonstrukce atletických drah spočívala ve výměně povrchu (ze škváry na tartan). Fotbalová plocha byla zarovnána, nově zaseta a vybavena automatickým umělým zavlažováním.[52] Rekonstrukce fotbalové plochy a atletických drah byla uskutečněna v rámci jednoho roku, přičemž byla rozdělena do dvou etap. Rekonstrukce probíhala od července roku 2009 do července roku 2010. Rekonstrukci předcházelo uzavření smlouvy mezi městem Svitavy a Tělovýchovnou jednotou Svitavy o bezúplatném převodu majetku v hodnotě 23 mil. Kč. Rekonstrukce atletických drah a fotbalové plochy si vyžádala celkovou investici ve výši 28 mil. Kč. Z čehož 23 mil. Kč pokryla státní dotace, která byla přidělena na základě žádosti Tělovýchovné jednoty Svitavy od Ministerstva financí a
47
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Zbylých 5 mil. Kč bylo dofinancováno z vlastních zdrojů města Svitavy a Tělovýchovné jednoty Svitavy.[53]
4.2.6 Víceúčelová hala a Krytá hala zimního stadionu Nová víceúčelová sportovní hala by podle předpokladů měla nahradit starou textilní halu, která se nachází vedle objektu sociálního a sportovního zázemí v areálu Svitavského stadionu. Textilní hala je využívána zejména v zimních měsících pro trénink členů Tělovýchovné jednoty Svitavy nebo sportovní aktivity široké veřejnosti. V současnosti se hala nachází ve špatném technickém stavu. Technologie použité při její stavbě jsou již nemoderní a opotřebené, velmi špatné jsou zejména její tepelně izolační vlastnosti. V hale je velmi energicky náročné vytápění a sociální zařízení je v nevyhovujícím stavu.[54] Cílem rekonstrukce je vybudování nové víceúčelové sportovní haly, která bude sloužit pro zimní trénink a přípravu členů oddílů Tělovýchovné jednoty. Navíc bude zrekonstruovaný prostor k dispozici pro případnou výuku tělesné výchovy ve školách.[55] Hala by měla sloužit především oddílům atletiky, florbalu, volejbalu a basketbalu. Tyto sporty jsou provozovány především v prostorách sportovní haly Na Střelnici, která je díky tomu přetížená. Vybudování nové haly by tak výrazně prospělo všem sportům a aktivitám, které nemají nárok vměstnat se do perného programu haly Na Střelnici.[55] Projekt se v současné době nachází v přípravné fázi (viz příloha 2: Časová osa projektu 7.1. Jedná se sice o jiný projekt, avšak princip časové osy je podobný). Žádost o státní dotaci byla podána začátkem září 2012 na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím Tělovýchovné jednoty Svitavy. Projekt předpokládá rozpočet ve výši 30 708 000 Kč a z toho požadovaná dotace činí 21 495 600 Kč. V případě schválení žádosti bude zbylých 9 212 400 Kč financováno z vlastních zdrojů města Svitavy.[55] Zimní stadion, který je součástí volnočasového areálu, si svoje uplatnění najde i v letních měsících. Z pohledu zimních sportů je velkým problémem nezastřešení tohoto stadionu. Avšak v současné době stadion není domovským přístavem žádného hokejového oddílu, který by reprezentoval město Svitavy. Stadion si svoje uplatnění 48
hledá v podobě Městské hokejové ligy, která se zde hraje. Veřejnost (školy, jednotlivci) stadion využívá pro účely rekreačního bruslení. Stadion je využíván i v letních měsících díky speciálnímu povrchu SPORT COURT-POWER (in-line povrch). V letních měsících je areál využíván veřejností i místními sportovními oddíly (hokejbal, florbal, atletika, in-line bruslení …).[56] V souvislosti se zimním stadionem je připravovaná projektová studie, což projekt řadí na časové ose do analytické fáze (viz příloha 2). Otázka zastřešení stadionu je již několik let vztyčena směrem k zastupitelům města. Nyní však byla před zimním stadionem upřednostněna rekonstrukce víceúčelové haly, neboť ta má šanci na velké procento státní dotace. Toto rozhodnutí je otázkou priorit města, které svým rozhodnutím dalo najevo, že podporovat bude ty sporty, které mají ve Svitavách širokou základnu. V tomto případě je ale nejvýznamnějším argumentem velmi vysoká finanční náročnost pro příliš malou cílovou skupinu. Zastřešení stadionu by s sebou neslo ještě jeden háček, kterým je využití plochy v letních měsících. Střecha zimního stadionu bude muset být navržena tak, aby sluneční svit umožnil provozovat aktivity i v letních měsících.[57]
4.2.7 Tenisový klub a restaurace Pod Hodinami Do volnočasového areálu Svitavského stadionu neodmyslitelně patří i Tenisový klub a restaurace Pod Hodinami. Oba objekty jsou dílem soukromých investorů, kteří zde proinvestovali částku 21,5 mil. Kč.[58] Restaurace Pod Hodinami se nachází u hlavní brány Svitavského stadionu, což je strategicky skvělé místo pro přilákání nových zákazníků. Nynější restaurace stojí na místě tehdejších „hodin“. Odtud pochází i nový název restaurace Pod Hodinami. „Hodiny“ je označení pro místo, kde stávala dříve časomíra, ke které přiléhal kiosek s občerstvením. Celkově investice činila 9,5 mil. Kč.[59] Tenisový klub je nově postaveným místem, které slouží nejen jako sportovní, ale i společenské centrum. Celý klub je tvořen 5 tenisovými kurty, sport barem a sociálním zařízením (šatny, sprchy). Klub slouží i jako půjčovna nebo prodejna sportovních potřeb (zejména tenisových a in-line). Investice do tenisového klubu přišla jeho vlastníka na 12 mil. Kč. Soukromý sektor tak díky svým investicím výrazně pozvedl celý volnočasový areál z pohledu nabízených komerčních služeb.[60] 49
4.3 Shrnutí projektů a financování Především z důvodu přehlednosti jsem se rozhodl vložit následující tabulku, která jednomyslně shrne veškeré náklady, které byly v souvislosti s projektem volnočasového areálu vynaloženy. Pro zajímavost jsem do tabulky doplnil i údaje o obdržených dotacích. Tabulka 9: Celkové náklady, dotace a vlastní zdroje Svitavského stadionu
Základní infrastruktura pro volnočasové aktivity
Doplňková infrastruktura pro volnočasové aktivity
Solární systém TUV v objektu sociálního zázemí stadionu
Revitalizace významné sídelní zeleně
Rekonstrukce atletických drah a fotbalového hřiště
Víceúčelová hala a Krytá hala zimního stadionu (předpoklad) Tenisový klub a restaurace Pod Hodinami Celkové náklady Celkové dotace Dotace (státní) Dotace (EU) Celkové vlastní zdroje Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Náklady celkové
99 830 513,66
Dotace (ERDF)
37 788 207,21
Dotace (státní)
3 333 557,49
Vlastní zdroje
58 708 748,96
Náklady celkové
4 200 000,00
Vlastní zdroje
4 200 000,00
Náklady celkové
1 026 116,00
Dotace (ERDF)
678 147,00
Dotace (státní)
39 891,00
Vlastní zdroje
308 078,00
Náklady celkové
6 069 467,20
Dotace (ERDF)
4 400 931,95
Dotace (státní)
258 878,35
Vlastní zdroje
1 409 656,90
Náklady celkové
28 000 000,00
Dotace (státní)
23 000 000,00
Vlastní zdroje
5 000 000,00
Náklady celkové
30 708 000,00
Dotace (státní)
21 495 600,00
Vlastní zdroje
9 212 400,00
Náklady celkové
21 500 000,00
Vlastní zdroje
21 500 000,00 191 334 096,86 90 995 213,00 48 127 926,84 42 867 286,16 100 338 883,86
V závěru tabulky jsem se pokusil o shrnutí celkových nákladů, které v souvislosti s volnočasovým areálem nastaly. Dopracoval jsem se až k zajímavé částce 191 334 096,86 Kč. Avšak nemůžeme s konečnou platností říci, že se jedná o částku 50
konečnou. Rekonstrukce sportovní haly a zastřešení zimního stadionu, díky nabídkám ve
výběrových
řízeních,
pravděpodobně
svoji
projektovanou
cenu
sníží
(za předpokladu, že dojde k jejich rekonstrukci). Nemusí však jít pouze o tyto projekty, je možné, že v budoucnu bude stadion rozšířen o další aktivity, o kterých nyní nemáme ani tušení. Za pouhé tři roky se zdejším činitelům podařilo zrealizovat takový projekt, který se okamžitě stal chloubou Svitav. Na sportovní park se po jeho otevření hrnula slova chvály a uznání. Nesmíme však zapomenout na dvě důležité věci. Za prvé, že stadion byl zrevitalizován díky významné částce peněz poskytnutých Evropskou unií, bez které by město těžko hledalo zbylé finanční prostředky. A za druhé, že každá takováto investice do veřejné nekomerční služby vyvolává trvalé budoucí náklady na údržbu, úklid a správu. S těmito veřejnými náklady musí město při strategických rozhodováních vždy dopředu kalkulovat.
5 Výzkum spokojenosti obyvatelstva se současným stavem volnočasových aktivit ve městě Svitavy V souvislosti se stanovenými cíly této bakalářské práce je její součástí i výzkum spokojenosti obyvatelstva se současným stavem volnočasových aktivit ve městě Svitavy. Cílem tohoto výzkumu je tedy získání „zpětné vazby“ od obyvatel města Svitav. Toto tvrzení je však třeba trochu upřesnit. Výzkum je sice primárně zaměřen především na místní obyvatele, ale plošně se pokouší zaměřit se na všechny uživatele, kteří využívají nabízených volnočasových aktivit. Po zpracování výzkumu budou výsledky prezentovány představitelům města, kteří následně z hodnocení výzkumu vyvodí spokojenost či nespokojenost s dosavadním snažením v rámci volnočasových aktivit.
5.1 Dotazníkové šetření K dosažení stanovených cílů jsem se rozhodl dojít pomocí dotazníkového šetření. Z toho důvodu jsem zpracoval vlastní dotazník, který nese účelný název: „Průzkum spokojenosti obyvatel se současným stavem volnočasových aktivit ve městě Svitavy“. Vzorový dotazník můžete naleznout v příloze bakalářské práce. Dotazník se skládá celkem z 26 otázek (otázka číslo 22. Prostor pro náměty a připomínky se však formou 51
od ostatních liší, a proto její součástí není vyhodnocení v podobě grafu a tabulky, ale slouží pouze jako doplnění shrnutí dotazníkového šetření). Otázky v dotazníku lze rozdělit podle několika kritérií. V dotazníku najdete otázky povinné i nepovinné. Nepovinné otázky byly zavedeny u většiny otázek s možností volné odpovědi, aby se tak zamezilo předčasným ukončením šetření z důvodu nutnosti slovních odpovědí. Pro zavedení nepovinných otázek mě přiměl fakt, že respondenti, kteří se budou chtít vyjádřit k dané problematice, vyplní otázky i přes jejich nepovinnost. Dále je dotazník rozdělen na dvě části. Hlavní část je nazvaná „tematické otázky“ a zabývá se hodnocením volnočasových aktivit. Doplňující část tvoří „demografické otázky“, které přináší informace osobního charakteru (věk, vzdělání …). Na závěr lze použít dělení otázek do „sekcí“, které jsou tvořeny skupinou obdobných otázek, které se vztahují ke stejnému tématu (příkladem jsou otázky číslo 10 až 15, které se vzájemně doplňují). Dotazníky se k respondentům dostávaly pomocí tří distribučních cest. Prvním způsobem bylo osobní dotazování, kdy jsem oslovoval potencionální uživatele na určených místech. Druhým způsobem bylo oslovení pomocí elektronické pošty, kdy jsem na získané emailové adresy zasílal elektronickou podobu dotazníku. Poslední způsob spočíval v umístění odkazu s elektronickou verzí dotazníku na dvě odlišná místa. Dotazník byl umístěn na sociální síť. Navíc mi bylo umožněno zařadit svůj odkaz do pravidelně vycházejícího informačního bulletinu Newslleter Svitavy. Při tvorbě dotazníku bylo neméně důležité určit správné větvení otázek. Větvení je naznačeno v kulatých závorkách přímo za jednotlivými otázkami (viz příloha 1).
5.2 Vyhodnocení dotazníku K vyhodnocení bylo připraveno 176 vyplněných dotazníků. Všechny response jsem sloučil dohromady a pomocí programu Microsoft Excel se pokusil o vytvoření přehledných grafů a tabulek. Otázky jsou vyhodnocovány jednotlivě podle pořadového čísla (výjimku tvoří otázka číslo 22, která jak už bylo řečeno, je součástí závěrečného shrnutí). Kromě tabulky a grafu je součástí vyhodnocení otázky i stručný komentář, který se promítne do závěrečného shrnutí. 52
5.2.1 Tématické otázky Otázka číslo 1: Jste spokojen/a s kulturní nabídkou ve městě Svitavy? (Pořádání kulturních akcí, koncertů, expozice muzeí, program kina a divadla …) Povinná uzavřená otázka, při které respondent vybíral jednu z nabízených možností. Tabulka 10: Spokojenost obyvatel s kulturní nabídkou ve městě Svitavy Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Ano
100
56,82
Ne
76
43,18
Celkem
176
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Spokojenost s kulturní nabídkou ve městě Svitavy
57% Ano Ne
43%
Obrázek 7: Spokojenost s kulturní nabídkou ve městě Svitavy (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Na otázku číslo 1, která se týká spokojenosti obyvatelstva s kulturní nabídkou ve městě Svitavy, odpovědělo celkem 176 respondentů. Z čehož 56,82 % (100) se vyjádřilo se svojí spokojeností. Oproti tomu na svoji nespokojenost s kulturní nabídkou poukázalo zbylých 43,18 % (76) respondentů. Z průzkumu vyplývá, že více jak polovina dotázaných je spokojena s touto nabídkou.
53
Otázka číslo 2: K Vašemu kulturnímu vyžití nejvíce využíváte služeb? Povinná polootevřená otázka, kde respondent vybíral jednu z nabízených možností nebo v případě potřeby vytvořil odpověď vlastní. Tabulka 11: Nejvíce využívané kulturní služby Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
48 47 30 22 17 5 4 3
27,27 26,70 17,05 12,50 9,67 2,84 2,27 1,70
176
100,00
Multifunkční centrum Fabrika Kulturní akce města Svitavy Kino Vesmír Alternativní klub Tyjátr Ostatní možnosti Městské muzeum a galerie Čajovna a kavárna U Černého draka Mateřské a rodinné centrum Krůček Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Využívané kulturní služby 10%
3%
Multifunkční centrum Fabrika Kulturní akce města Svitavy
2% 2% 27%
12%
Kino Vesmír Alternativní klub Tyjátr Ostatní možnosti Městské muzeum a galerie
17%
27%
Čajovna a kavárna U Černého draka Mateřské a rodinné centrum Krůček
Obrázek 8: Využívané kulturní služby (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Ve druhé otázce, která se věnuje využívání kulturních služeb, se respondenti nejvíce ztotožnili s možností Multifunkčního centra Fabrika (27,27 %). Jen v těsném závěsu zaostalo využívání kulturních akcí ve městě Svitavy (26,7 %). Odpovědi, které získaly méně jak dvě response, byly zahrnuty mezi ostatní možnosti (patří sem Divadlo Trám, Muzeum Esperanta, Wings klub nebo nevyužívání kulturních služeb). Z průzkumu vyplynul přínos pro kulturní služby, které vytváří Multifunkční centrum Fabrika. 54
Otázka číslo 3: Co podle Vás chybí kulturní nabídce ve městě Svitavy? Povinná otevřená otázka, ve které respondent odpovídal vlastními slovy. Tabulka 12: Zhodnocení a doplnění kulturní nabídky ve městě Svitavy Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Nabídka je dostatečná Více kulturních akcí (více koncertů a festivalů) Divadlo a kvalitní divadelní představení Prostory pro konání kulturních akcí Lákavější a častější výstavy muzea Zájem občanů Ostatní možnosti
71 52 17 11 11 9 5
40,34 29,55 9,66 6,25 6,25 5,11 2,84
Celkem
176
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Povědomí obyvatel o kultuře ve Svitavách 5%
Nabídka je dostatečná
3%
6% 6%
40%
10%
30%
Více kulturních akcí (více koncertů a festivalů) Divadlo a kvalitní divadelní představení Prostory pro konání kulturních akcí (koncertů, divadel) Lákavější a častější výstavy muzea Zájem občanů Ostatní možnosti
Obrázek 9: Povědomí obyvatel o kultuře ve Svitavách
(Zdroj: vlastní zpracování, 2013) V souvislosti se třetí otázkou se 40,34 % (71) respondentů vyslovilo ve smyslu spokojenosti s aktuální nabídkou. Dalších 29,55 % (52) respondentů by uvítalo širší nabídku hudebních koncertů a festivalů všech žánrů. Mezi ostatními možnostmi se skrývají response, které nedosáhly potřebného počtu hlasů (kurzy výtvarných prací, nedostatečná propagace, přání kulturních akcí v týdnu). Z uvedených výsledků vyplývá, že menší město (Svitavy) nemůže kulturně uspokojit všechny své občany, ale snaží se vytvářet přiměřenou kulturní nabídku v rámci svých možností.
55
Otázka číslo 4: Trávíte svůj volný čas ve městě Svitavy? Povinná uzavřená otázka, při které respondent vybíral jednu z nabízených možností. Tabulka 13: Struktura využití volného času ve městě Svitavy Odpověď Ano, jsem pasivním sportovcem Ano, jsem členem sportovního oddílů města Ne, svůj volný čas trávím mimo Svitavy Ne, nesportuji vůbec Celkem Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
75 37 33 31
42,61 21,03 18,75 17,61
176
100,00
Struktura využití volného času Ano, jsem pasivním sportovcem
18%
42%
Ano, jsem členem sportovního oddílů města
19% Ne, svůj volný čas trávím mimo Svitavy
21%
Ne, nesportuji vůbec
Obrázek 10: Struktura využití volného času (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Z dotázaných respondentů se jich 42,61 % (75) zařadilo do kategorie pasivních sportovců. Kladně se v této otázce vyjádřilo i dalších 21,03 % (37) respondentů, kteří jsou členy některého ze sportovních oddílů ve Svitavách. Pouze 18,75 % (33) respondentů odpovědělo, že svůj čas aktivně/pasivně tráví mimo Svitavy. Zbylých 17,61 % (31) respondentů není sportovně činných z důvodu nezájmu o sportovní volnočasové aktivity. Z toho vyplývá, že přes 60 % dotázaných je sportovně (i rekreačně) činných na území města Svitavy.
56
Otázka číslo 5: Kde trávíte nejčastěji Váš volný čas? Povinná polootevřená otázka, kde respondent vybíral jednu z nabízených možností nebo v případě potřeby vytvořil odpověď vlastní. Tabulka 14: Nejčastější místa trávení volného času Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Volnočasový areál Svitavského stadionu Sportovní hala Na Střelnici Krytý plavecký bazén/koupaliště Naučné stezky a cyklostezky Ostatní možnosti Skatepark Lesní rekreační areál BRAND
51 18 15 12 7 6 3
45,54 16,07 13,39 10,71 6,25 5,36 2,68
Celkem
112
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Místa pro využití volného času 5% 6% 11%
3%
Volnočasový areál Svitavského stadionu Sportovní hala Na Střelnici
Krytý plavecký 46% bazén/koupaliště Naučné stezky a cyklostezky Ostatní možnosti
13% Skatepark 16%
Lesní rekreační areál BRAND
Obrázek 11: Místa pro využití volného času (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Otázky se zúčastnili všichni respondenti, kteří odpověděli na předchozí otázku kladně (112). Téměř polovina dotázaných (45,54 %) uvedla, že nejčastěji tráví volný čas v areálu Svitavského stadionu. Naopak nejmenší počet hlasů (2,68 %) získal Lesní rekreační areál BRAND. Tento údaj však může být matoucí z důvodu kolize s odpovědí, která se týká naučných stezek a cyklostezek. Z odpovědí je však patrné, jak moc byla rekonstrukce Svitavského stadionu prospěšná pro rozvoj sportovní aktivity ve městě Svitavy. 57
Otázka číslo 6: Je podle Vás nabídka volnočasových aktivit ve městě Svitavy pestrá? Povinná uzavřená otázka, při které respondent vybíral jednu z nabízených možností. Tabulka 15: Pestrost nabídky volnočasových aktivit ve městě Svitavy Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Ano Ne
132 44
75 25
Celkem
176
100
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Pestrost nabídky volnočasových aktivit
75%
Ano
25%
Ne
Obrázek 12: Pestrost nabídky volnočasových aktivit (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Ze 176 dotázaných respondentů je neuvěřitelných 75 % (132) spokojeno s pestrostí nabídky volnočasových aktivit ve městě Svitavy. U ostatních 25 % (44) respondentů se ukázala jistá míra nespokojenosti s nabídkou volnočasových aktivit. Z uvedených čísel lze vyvodit jasný závěr, kterým je pestrá nabídka volnočasových aktivit na území Svitav.
58
Otázka číslo 7: Která volnočasová aktivita podle Vás ve městě chybí? Nepovinná otevřená otázka, ve které respondent odpovídal vlastními slovy. Tabulka 16: Doplnění chybějících aktivit ve městě Svitavy Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Lední hokej Ostatní možnosti Paintball Dostupné fotbalové hřiště Více cyklostezek Aktivity pro seniory
7 5 4 4 3 2
28 20 16 16 12 8
Celkem
25
100
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Chybějící aktivity ve městě Svitavy 8% 12%
28%
Lední hokej Ostatní možnosti Paintball
16%
Dostupné fotbalové hřiště Více cyklostezek 20% 16%
Aktivity pro seniory
Obrázek 13: Chybějící aktivity ve městě Svitavy (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Otázka číslo 7 byla položena všem respondentům, kteří na předcházející otázku odpověděli Ne. Jedná se o 44 respondentů. Díky nepovinnosti se celkově k nastalé otázce vyjádřilo pouze 25 osob. Nejvíce úspěchů zaznamenal lední hokej, který získal 28 % (7). Mezi ostatní možnosti byly zařazeny odpovědi, které dosáhly maximálně jednoho hlasu (například bojové sporty). O druhou příčku se tak dělí zájem o paintball a veřejně dostupné fotbalové hřiště. Lední hokej ve Svitavách opravdu strádá (mezi konkurencí ostatních sportů), nemůže se opřít o širokou základnu členů, a proto jsou upřednostňovány především jiné sporty (fotbal, basketbal, atletika …).
59
Otázka číslo 8: Měl/a byste zájem sám/a se zapojit do přípravy a realizace podmínek pro volnočasové aktivity ve městě Svitavy? Povinná uzavřená otázka, při které respondent vybíral jednu z nabízených možností. Tabulka 17: Zájem obyvatel o zapojení se do realizace volnočasových aktivit Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Ne Ano
148 28
84,09 15,91
Celkem
176
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Zájem o zapojení se do realizace volnočasových aktivit
Ne
84% 16%
Ano
Obrázek 14: Zájem o zapojení se do realizace volnočasových aktivit (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Do otázky číslo 8 se opět zapojilo všech 176 respondentů. Velká většina dotázaných (84,09 %) nemá zájem o zapojení se do přípravy a realizace volnočasových aktivit. Zbylých 15,91 % projevilo zájem o zapojení se do přípravy volnočasových aktivit. Jasný výsledek není ani natolik překvapující. Je samozřejmé, že drtivá většina obyvatel raději čerpá služeb, které jim „připraví“ tato menšina ochotná se do aktivit zapojit.
60
Otázka číslo 9: Do jaké oblasti příprav nebo realizace byste měl/a zájem se zapojit? Nepovinná otevřená otázka, ve které respondent odpovídal vlastními slovy. Tabulka 18: Oblast zapojení se do realizace volnočasových aktivit Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Sportovní aktivity Pořádání koncertů Turistika Kultura
7 4 2 2
46,66 26,66 13,34 13,34
Celkem
15
100
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Zapojení se do realizace volnočasových aktivit 13% Sportovní aktivity 13% 47%
Pořádání koncertů
Turistika
Kultura 27%
Obrázek 15: Zapojení se do realizace volnočasových aktivit (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Pro zapojení se do otázky číslo 9 bylo klíčové odpovědět na předešlou otázku Ano. Učinilo tak 15,91 % (28) respondentů. Jelikož tato otázka patří mezi nepovinné, tak opět došlo ke ztrátě respondentů. Celkově se tedy vyjádřilo 15 osob. Téměř polovina z nich (7) má zájem o zapojení se do přípravy a realizace sportovních aktivit. Další čtyři respondenti mají zájem o zapojení se do realizace koncertů. Ostatní možnosti, které získaly shodně po dvou hlasech, se týkají zapojení se do kulturní nebo turistické činnosti. Celkový počet 15 osob, které mají zájem o zapojení se, není nijak veliký, ale rozhodně není k zahození. Čím více lidí se zapojí do volnočasových aktivit, tím širší bude jejích nabídka.
61
Otázka číslo 10: Navštívil/a jste již zrekonstruovaný Svitavský stadion? Povinná uzavřená otázka, při které respondent vybíral jednu z nabízených možností. Tabulka 19: Statistika návštěvnosti zrekonstruovaného Svitavského stadionu Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Ano Ne
169 7
96,03 3,97
Celkem
176
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Návštěvnost Svitavského stadionu
4%
Ano
Ne 96%
Obrázek 16: Návštěvnost Svitavského stadionu (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
V otázce číslo 10 téměř všichni respondenti odpovídali stejně. Celkem 96,03 % (169) respondentů odpovědělo, že již navštívilo Svitavský stadion. Oproti tomu bylo pouze 3,97 % (7) respondentů, kteří tento stánek sportu prozatím neměli tu čest navštívit. Hojná účast není až takovým překvapením, neboť Svitavský stadion se těší velkému zájmu a obdivu nejen místních, ale i „přespolních“ obyvatel.
62
Otázka číslo 11: Jak často tento stadion navštěvujete? Povinná uzavřená otázka, při které respondent vybírá jednu z nabízených možností. Tabulka 20: Statistika návštěvnosti Svitavského stadionu Odpověď
Absolutní četnost
Relativní čestnost v %
Nepravidelně Několikrát týdně 1x týdně Měsíčně 1x ze zvědavosti Denně
77 31 25 24 8 4
45,56 18,34 14,80 14,20 4,73 2,37
Celkem
169
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Návštěvnost Svitavského stadionu 5%
2%
14%
Nepravidelně Několikrát týdně 1x týdně 46%
15%
Měsíčně 1x ze zvědavosti Denně
18%
Obrázek 17: Návštěvnost Svitavského stadionu (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Všichni respondenti, kteří alespoň jednou navštívili Svitavský stadion (169), byli dotázání, jak často tento stadion navštěvují. Odpovědi se různily. Avšak přece jen nejčastější odpověď byla, že je stadion navštěvován nepravidelně (45,56 %). Druhou nejčastější možností bylo, že je stadion navštěvován několikrát týdně (18,34 %). Sestupně se poté zařadily ostatní možnosti: 1x týdně (14,80 %), měsíčně (14,20 %), 1x ze zvědavosti (4,73 %) a nejméně frekventovanou odpovědí se stala každodenní návštěva stadionu (2,37 %).
63
Otázka číslo 12: Jaký je Váš nejčastější účel návštěvy Svitavského stadionu? Povinná polootevřená otázka, kde respondent vybíral jednu z nabízených možností nebo v případě potřeby vytvořil odpověď vlastní. Tabulka 21: Důvod návštěvy Svitavského stadionu Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost %
Při příležitosti sportovní události Využití rekreačních služeb stadionu Aktivní sportovci Využití dětských hřišť Návštěva restaurací Řezbářský memoriál Aloise Petruse Ostatní možnosti
63 38 23 19 14 6 6
37,28 22,49 13,61 11,24 8,28 3,55 3,55
Celkem
169
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Cíl návštěvy Svitavského stadionu Při příležitosti sportovní události
4% 4% 8% 37%
11%
Využití rekreačních služeb stadionu Aktivní sportovci Využití dětských hřišť Návštěva restaurací
14%
Řezbářský memoriál Aloise Petruse 22%
Ostatní možnosti
Obrázek 18: Cíl návštěvy Svitavského stadionu (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Podobně jako v předešlém případě se otázka týkala pouze respondentů, kteří již navštívili Svitavský stadion (169). Tentokrát však otázka směřovala k účelu, za kterým respondenti stadion navštívili. Svitavský stadion nabízí opravdu širokou nabídku volnočasových aktivit. Jako to nejpopulárnější se ukázalo sledování sportovních událostí (37,28). Svoje místo však má i využití sportovně rekreačních služeb stadionu (22,49 %). Mezi ostatní možnosti patří například práce nebo skateboarding.
64
Otázka číslo 13: Jaký dojem ve Vás zanechala návštěva stadionu? Povinná uzavřená otázka, při které respondent vybíral jednu z nabízených možností. Tabulka 22: Jaký dojem zanechala návštěva Svitavského stadionu Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Velmi dobrý Dobrý Uspokojivý Špatný
97 63 7 2
57,40 37,28 4,14 1,18
Celkem
169
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Dojem ze Svitavského stadionu Velmi dobrý 58% Dobrý 37% Uspokojivý
Špatný 1%
4%
Obrázek 19: Dojem ze Svitavského stadionu (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Vyhodnocení odpovědí na otázku číslo 13 bylo až jednostranně kladné. Otázka se týkala dojmu, který zanechala návštěva stadionu v respondentech (169). Téměř stovka respondentů (57,40 %) zaškrtla ve svých dotaznících, že stadion v nich zanechal velmi dobrý dojem. Následuje 37,28 % (63) respondentů, kteří se vyjádřili, že stadion na ně udělal dobrý dojem. Zbylých 4,18 % (7) hodnotilo stadion uspokojivě a pouze 1,18 % (2) má špatný pocit z návštěvy stadionu.
65
Otázka číslo 14: Z jakého důvodu jste Svitavský stadion nenavštívil/a? Povinná polootevřená otázka, kde respondent vybíral jednu z nabízených možností nebo v případě potřeby vytvořil odpověď vlastní. Tabulka 23: Důvody pro nenávštívení Svitavského stadionu Odpověď
Absolutní četnost Relativní četnost v %
Nezájem o sport Nevyhovující podmínky (upřednostnění soukromí) Chybějící příležitost Chybějící aktivita
2 2 2 1
28,57 28,57 28,57 14,29
Celkem
7
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Důvod nenavštívení Svitavského stadionu 14%
Nezájem o sport 28% Nevyhovující podmínky (upřednostnění soukromí)
29% Chybějící příležitost
29%
Chybějící aktivita
Obrázek 20: Důvod nenávštívení Svitavského stadionu (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Otázka číslo 14 se týká pouze 7 respondentů, kteří při otázce číslo 10 vyplnili možnost Ne. Tato otázka zjišťuje, proč těchto 7 respondentů nenavštívilo Svitavský stadion. Dva respondenti se vyjádřili, že rozhodně nemají zájem o sport. Tudíž ani o sportovní stadion. Dva odpovídající nenavštívili stadion díky nevyhovujícím podmínkám (myšleno z hlediska soukromí, sportovci na stadionu jsou „na očích“ a tito respondenti upřednostňují větší klid pro svoje aktivity) a dva respondenti prozatím nenašli vhodnou příležitost k návštěvě stadionu. Jediný respondent se vyjádřil, že stadion nenavštívil kvůli chybějící sportovní aktivitě.
66
Otázka číslo 15: Co byste chtěl/a změnit v areálu Svitavského stadionu? Nepovinná otevřená otázka, ve které respondent odpovídal vlastními slovy. Tabulka 24: Přání případných změn v areálu Svitavského stadionu Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Naprostá spokojenost Zastřešení ledové plochy Úprava in-line dráhy Využití asfaltové plochy Přístup veřejnosti do všech prostor Ostatní možnosti
49 17 14 12 8 8
45,37 15,74 12,96 11,11 7,41 7,41
Celkem
108
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Přání změn v areálu Svitavského stadionu 11%
Naprostá spokojenost
8%
13%
7%
Zastřešení ledové plochy Úprava in-line dráhy Využití asfaltové plochy
16%
Přístup veřejnosti do všech prostor 45%
Ostatní možnosti
Obrázek 21: Přání změn v areálu Svitavského stadionu (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Poslední otázka, která uzavírá tuto sérii týkající se stadionu, spočívá v tom, zda by lidé chtěli něco změnit v tomto areálu. Jelikož se jedná o nepovinnou otázku, účastnilo se „pouze“ 108 respondentů. Téměř polovina (45,37 %) respondentů je naprosto spokojená s nynější podobou Svitavského stadionu. Na druhé straně se objevilo 17 (15,47 %) respondentů, kteří by si přáli zastřešení ledové plochy. Mezi početnější přání změn patří ještě úprava in-line dráhy (12, 96 %) a využití asfaltové plochy (11,11 %). Mezi ostatní možnosti patří například přání změn, které se týká úpravy dětských hřišť.
67
Otázka číslo 16: Navštívil/a jste lesní rekreační areál BRAND, který je součástí rekreačního areálu rybníku Rosnička? Povinná uzavřená otázka, při které respondent vybíral jednu z nabízených možností. Tabulka 25: Návštěvnost lesního rekreačního areálu BRAND Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Ano Ne
89 87
50,57 49,43
Celkem
176
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Návštěvnost lesního rekreačního areálu BRAND
51%
Ano
Ne 49%
Obrázek 22: Návštěvnost lesního rekreačního areálu BRAND (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Otázka číslo 16 byla opět předložena všem 176 respondentům. Snaží se o zmapování situace, která se týká návštěvnosti lesního rekreačního areálu BRAND. Bilance výsledků je značně vyrovnaná. Celkem 50,57 % (89) respondentů se vyjádřilo, že již navštívilo rekreační areál. Naopak 49,43 % (87) respondentů tento areál zatím nenavštívilo. Návštěvnost tohoto areálu bude jistě strmě stoupat s přibýváním hezkých dnů v tomto roce. Jinými slovy jsem chtěl říci, že areál je otevřen teprve od září loňského roku a svoje pravidelné návštěvníky si jistě brzy najde.
68
Otázka číslo 17: Prostřednictvím kterého informačního kanálu jste se o lesním rekreačním areálu dozvěděl/a? Povinná polootevřená otázka, kde respondent vybíral jednu z nabízených možností nebo v případě potřeby vytvořil odpověď vlastní. Tabulka 26: Četnost informačních kanálů areálu BRAND Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Od známého Měsíčník NAŠE MĚSTO Regionální televize Náhodnou procházkou Ostatní možnosti Webové stránky města Svitavy
37 33 7 6 4 2
41,57 37,08 7,87 6,74 4,49 2,25
Celkem
89
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Četnost informačních kanálů Od známého 42%
Měsíčník NAŠE MĚSTO 37%
Regionální televize Náhodnou procházkou Ostatní možnosti
2% 4% 7%
8%
Webové stránky města Svitavy
Obrázek 23: Četnost informačních kanálů (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Tato otázka byla předložena 89 respondentům, kteří již navštívili rekreační areál BRAND. Cílem otázky je zjistit, prostřednictvím kterého informačního kanálu se o rekreačním areálu BRAND dozvěděli. Jako nejlepší informační zdroje se ukázaly dvě možnosti. Největší počet (41,57 %) respondentů označilo za informační zdroj známou osobu, která jim o areálu řekla. Jako druhý nejčetnější informační kanál byl označen Měsíčník NAŠE MĚSTO (37,08 %). Tabulku uzavírají webové stránky města Svitavy, které označilo pouze 2,25 % respondentů. 69
Otázka číslo 18: Kterou část lesního rekreačního areálu BRAND považujete za nejpřínosnější? Povinná uzavřená otázka, při které respondent vybíral jednu z nabízených možností. Tabulka 27: Nejpřínosnější část areálu BRAND Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Cyklostezka Venkovní posilovna Fitness stezka Prodloužení naučné stezky
30 26 20 13
33,71 29,21 22,47 14,61
Celkem
89
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Nejpřínosnější část areálu BRAND 15% 34%
Cyklostezka Venkovní posilovna
22%
Fitness stezka Prodloužení naučné stezky 29%
Obrázek 24: Nejpřínosnější část areálu BRAND (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Rekreační areál BRAND se skládá ze čtyř hlavních částí. Každý člověk upřednostňuje jinou (sobě vlastní) aktivitu a cílem této otázky je zjistit, která část/aktivita je podle respondentů nejpřínosnější. Výsledky byly těsné, avšak přece jen je možné za nejpřínosnější část označit cyklostezku, která získala 33,71 % (30) respondentů. Druhá se v těsném závěsu umístila venkovní posilovna, která získala 29,21 % (26) respondentů. Třetí místo zaujala fitness stezka se zajímavým počtem 22,47 % (20) respondentů a nejmenší počet si připsalo prodloužení naučené stezky, které získalo 14,61 % (13) respondentů.
70
Otázka číslo 19: Jaký dojem ve Vás zanechala návštěva lesního rekreačního areálu BRAND? Povinná uzavřená otázka, při které respondent vybíral jednu z nabízených možností. Tabulka 28: Dojem z areálu BRAND Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Velmi dobrý Dobrý Uspokojivý
42 37 10
47,19 41,57 11,24
Celkem
89
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Dojem z areálu BRAND 47% Velmi dobrý
Dobrý
Uspokojivý 42% 11%
Obrázek 25: Dojem z areálu BRAND (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Cílem otázky číslo 19 je zjistit, jaký dojem v respondentech zanechala návštěva lesního rekreačního areálu BRAND. Areál hodnotilo celkem 89 respondentů. Jejich hodnocení byla kladná, žádné vyloženě negativní hodnocení nebylo označeno. Nejčastější odpověď, která nesla hodnocení velmi dobré, se objevila u 47,19 % (42) respondentů. Druhé nejčastější hodnocení, které bylo označené jako dobré, se vyskytlo u 41,57 % (37) respondentů. Zbylých 11,24 % (10) respondentů označilo areál za uspokojivý. Z hodnocení vyplývá kvalita a potenciál, který areál rozhodně má.
71
Otázka číslo 20: O kterou aktivitu byste rozšířil/a lesní rekreační areál BRAND? Nepovinná otevřená otázka, ve které respondent odpovídal vlastními slovy. Tabulka 29: Možnosti rozšíření areálu BRAND Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Nové cyklo a pěší trasy Rozšíření fitness stezky a posilovny Rozšíření o nové aktivity Doplňková infrastruktura (koše, lavičky) Ostatní možnosti
25 11 6 5 3
50 22 12 10 6
Celkem
50
100
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Možnosti rozšíření areálu BRAND Nové cyklo a pěší trasy
50%
Rozšíření fitness stezky a posilovny 22%
6% 12%
Rozšíření o nové aktivity Doplňková infrastruktura (koše, lavičky) Ostatní možnosti
10%
Obrázek 26: Možnosti rozšíření areálu BRAND (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Tato otázka je nepovinná, takže se jí zúčastnilo pouze 50 respondentů. Tito respondenti se snažili uvést, o které aktivity by se mohl areál BRAND rozrůst. Nejvíce lidí se vyslovilo (50 %), že má zájem o nové cyklo a pěší stezky. 22 % respondentů by si přálo rozšíření fitness stezky a posilovny. 12 % dotázaných by mělo zájem o rozšíření rekreačního areálu o další aktivitu a 10 % respondentů by doporučilo rozšířit doplňkovou infrastrukturu v rekreačním areálu BRAND. V souvislosti s rekreačním areálem BRAND je velmi důležitá především pravidelná údržba a „ochrana“ před vandalismem.
72
Otázka číslo 21: Z jakého důvodu jste nenavštívil/a lesní rekreační areál BRAND? Povinná polootevřená otázka, kde respondent vybíral jednu z nabízených možností nebo v případě potřeby vytvořil odpověď vlastní. Tabulka 30: Důvody pro nenávštívení areálu BRAND Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Nevěděl jsem o této možnosti Neměl jsem čas, ale rozhodně se chystám Nezájem o tento typ aktivity Špatná dopravní dostupnost Ostatní možnosti
32 31 17 5 2
36,78 35,63 19,54 5,75 2,30
Celkem
87
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Důvody pro nenávštívení areálu BRAND Nevěděl jsem o této možnosti 37%
36%
Neměl jsem čas, ale rozhodně se chystám Nezájem o tento typ aktivity Špatná dopravní dostupnost
2%
Ostatní možnosti
6% 19%
Obrázek 27: Důvody pro nenavštívení areálu BRAND (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Otázka, která uzavírá tematické okruh, se týká 87 respondentů, kteří ještě rekreační areál nenavštívili. Otázka si klade za cíl zjistit, proč si daní respondenti nenašli do rekreačního areálu cestu. Více než jedna třetina dotázaných (36,78 %) uvedla, že o této možnosti nevěděla. Druhou nejčastější odpovědí byl nedostatek času (označeno od 35,63 % respondentů). Celkem 19,54 % respondentů v dotazníku označilo nezájem o tento typ aktivity a 5,75 % dotázaných myslí, že je areál špatně dopravně dostupný (jedná se o obyvatele, kteří bydlí na druhé straně města). Mezi ostatní možnosti patří špatná zdravotní situace a názor, že tyto věci (posilovna) do přírody nepatří.
73
5.2.2 Demografické otázky Otázka číslo 23: Vaše pohlaví. Povinná uzavřená otázka, při které respondent vybíral jednu z nabízených možností. Tabulka 31: Pohlaví respondentů Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Muž Žena
95 81
53,98 46,02
Celkem
176
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Pohlaví respondentů 46% Muž Žena
54%
Obrázek 28: Pohlaví respondentů (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Doplňující část tohoto dotazníku počínala u otázky číslo 23. Cílem této otázky bylo rozdělení respondentů do mužské a ženské kategorie. Z celkového počtu 176 respondentů se výzkumu zúčastnilo 95 mužů (53,98 %) a 81 žen (46,02 %). Od počátku jsem se snažil o vyrovnaný počet obou kategorií. Cílem otázky bylo, aby obě zastoupené skupiny měly podobné šance se k dané problametice vyjádřit.
74
Otázka číslo 24: Váš věk. Povinná uzavřená otázka, při které respondent vybíral jednu z nabízených možností. Tabulka 32: Věk respondentů Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
16 - 25 let 26 - 35 let 36 - 45 let 46 - 55 let 66 a více let 56 - 65 let 15 a méně let
37 32 29 24 20 19 15
21,02 18,18 16,48 13,64 11,36 10,80 8,52
Celkem
176
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Věk respondentů 9% 11%
16 - 25 let
21%
26 - 35 let 11%
36 - 45 let 46 - 55 let 66 a více let 18%
14%
56 - 65 let 15 a méně let
16%
Obrázek 29: Věk respondentů (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Smyslem otázky číslo 24 bylo rozlišit respondenty podle jejich věku. Přibližně stejné rovnoměrné rozdělení podle věku je velmi důležité, aby každá věková kategorie mohla prosazovat svoje názory. Před osobním dotazováním jsem se pokoušel odhadovat věk respondentů a podle potřeby jsem doplňoval kategorie, které měly měně zástupců v dotazníku. Nakonec největší zastoupení získala kategorie 16–25 let, kterou zastoupilo 21,02 % respondentů. S nepatrným odskokem se na druhém místě umístila kategorie 26–35 let (18,18 %). O nejmenší počet responsí se zasloužili občané jejichž věková hranice je 15 a méně let (8,52 %). 75
Otázka číslo 25: Vaše vzdělání. Povinná uzavřená otázka, při které respondent vybíral jednu z nabízených možností. Tabulka 33: Vzdělání respondentů Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Středoškolské (maturitní) Středoškolské (výuční list) Vysokoškolské Základní Vyšší odborné
72 46 29 22 7
40,91 26,13 16,48 12,50 3,98
Celkem
176
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Vzdělání respondentů 4% Středoškolské (maturitní)
14% 41% 16%
Středoškolské (výuční list) Vysokoškolské Základní Vyšší odborné
26%
Obrázek 30: Vzdělání respondentů (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Třetí kategorie, která sloužila k rozdělení respondentů, se zabývala dosaženým vzděláním. Z celkového počtu respondentů se ukázalo, že jich 40,91 % dosáhlo úspěšného středoškolského vzdělání zakončeného maturitní zkouškou. Dalších 26,13 % respondentů ve svých odpovědích uvedlo, že mají středoškolské vzdělání zakončené výučním listem. Třetí nejpočetnější stupeň vzdělání představovali vysokoškoláci, jejichž počet byl ustálen na 16,48 %. Zajímavý byl i výsledek, který se týkal základního vzdělání, které uvedlo 12,5 % respondentů. Nejmenší počet pak získali absolventi vyšších odborných škol (3,98 %).
76
Otázka číslo 26: Vzdálenost Vašeho trvalého bydliště od města Svitavy? Povinná uzavřená otázka, při které respondent vybíral jednu z nabízených možností. Tabulka 34: Vzdálenost trvalého bydliště od města Svitavy Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost v %
Jsem ze Svitav 1 - 10 km 11 - 20 km 21 - 30 km 51 a více km 31 - 50 km
127 18 15 9 5 2
72,16 10,23 8,52 5,11 2,84 1,14
Celkem
176
100,00
Zdroj: vlastní zpracování, 2013
Vzdálenost trvalého bydliště od města Svitavy 5%
3% 1%
Jsem ze Svitav
9% 1 - 10 km 10% 11 - 20 km 21 - 30 km 51 a více km 72%
31 - 50 km
Obrázek 31: Vzdálenost trvalého bydliště od města Svitavy (Zdroj: vlastní zpracování, 2013)
Poslední otázka se týkala trvalého bydliště respondentů. Pochopitelné dominantní postavení zde získali obyvatelé města Svitav, kteří tvořili 72,16 % respondentů. Ostatní kategorie dosáhly výrazně menších počtů v následujícím pořadí: 1–10 km (10,23 %), 11–20 km (8,52 %), 21–30 km (5,11 %), 51 a více km (2,84 %) a 31–50 km (1,14 %). Pro účely tohoto výzkumu bylo přímo nutné zapojit do výzkumu především obyvatele místního města (případně respondenty, kteří využívají služby ve městě).
77
5.3 Shrnutí dotazníkového šetření Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 176 respondentů. Tyto dotazníky bylo možno vyplňovat po dobu dvou měsíců (průzkum započal ve druhé půlce února roku 2013 a skončil v polovině měsíce dubna téhož roku). Z celkového počtu 26 otázek bylo 21 povinných a 5 nepovinných (účast na nepovinných otázkách se lišila v závislosti na tématu, avšak nemohu říci, že by lidé nebyli sdílní v případě nepovinných otázek). Rozhodl jsem se, že předtím než vyslovím závěr k celému dotazníku, tak se pokusím o zhodnocení jednotlivých „sekcí“ dotazníku (každá sekce se zabývá jiným, avšak mnohdy podobným tématem). Otázka číslo 1 až 3 mají společného jmenovatele v podobě kultury, a proto jsou také řazeny k sobě. Z provedeného průzkumu vyplynulo, že více jak polovina lidí je spokojena s kulturní nabídkou. V posledních letech se Svitavy snaží vytvářet pestrou nabídku kulturních služeb. Ke zkvalitnění a rozšíření těchto služeb výrazně dopomohlo vybudování Multifunkčního centra Fabrika, které je středem kultury ve Svitavách. Navíc toto centrum nabízí i vhodné podmínky pro konání konferencí, kongresů, seminářů, školení i přednášek. Nejvíce respondentů (ti méně spokojení) sdílelo přání v podobě častějších koncertů a festivalů nejrůznějších žánrů. Dalších necelých 10 % se vyslovilo o zájmu v souvislosti s kvalitnější divadelní scénou. Na závěr lze říci, že na poměry malého města je kulturní nabídka vcelku dostatečná, není možné uspokojit všechny občany najednou. Otázky číslo 4 až 7 se zaměřují na volný čas především ze sportovního hlediska. Respondenti dle svých odpovědí dali jasně najevo, že jsou spokojeni s pestrostí nabídky volnočasových aktivit. Nejraději svůj volný čas lidé tráví v prostorách Svitavského stadionu, kterému bude věnována jedna z následujících sekcí. Výjimku ze spokojenosti respondentů tvoří především malá skupina hokejových nadšenců, kteří upozorňují na nezastřešenou ledovou plochu. Ovšem dokud ve Svitavách budou „táhnout“ sporty jako například fotbal, atletika, basketball či volejbal (sporty, které zde mají větší tradici), nenajde zájem ledních hokejistů u představitelů města velké pochopení. Na závěr bych upřesnil situaci, která se týká zastřešení ledové plochy. Toto zastřešení je rozhodně v plánu města, ale přednost dostávají projekty, které dokáží uspokojit početnější základnu uživatelů.
78
Otázky číslo 8 a 9 se týkají zapojení respondentů do přípravy a realizace volnočasových aktivit. O konkrétní zapojení se do volnočasových aktivit projevilo zájem pouze 15 respondentů z celkového počtu 176. Avšak i tento zájem je potěšující. Schopní lidé, kteří mají chuť zapojit se do realizace volnočasových aktivit, mohou pomoci k rozšíření nabídky. Vždyť právě tito lidé (občané, kteří se pohybují mezi účastníky volnočasových aktivit) nejpřesněji vědí, kde je potřeba tuto nabídku doplnit. Otázky číslo 10 až 15 se zabývají asi největší chloubou Svitav, kterou je volnočasový areál Svitavský stadion. Z průzkumu vyplynul velký zájem o tento areál. Jen málokterý místní občan ještě tento sportovní stadion nenavštívil. Stadion je využíván aktivními i pasivními sportovci. Pasivní sportovci tento stadion navštěvují spíše nepravidelně. Nejčastěji zde tráví svůj volný čas díky probíhajícím sportovním akcím. Protože stadion nabízí velké množství sportovních aktivit, najde se i početná skupina, která stadion navštěvuje za účelem rekreačního sportu. Rekonstrukci lze hodnotit jako velmi zdařilou. Slova chvály se na stadion doslova „valí“ ze všech možných stran. Jedinou vadou na kráse se tak jeví již zmíněná nezastřešená ledová plocha. Otázky číslo 16 až 21 se věnují lesnímu rekreačnímu areálu BRAND. Průzkum ukázal, že polovina respondentů již tento rekreační areál navštívila. Skutečnost, že areál prozatím navštívila „pouze“ polovina respondentů, je výrazně ovlivněna tím, že BRAND je v provozu teprve několik měsíců. Lidé ho nyní objevují a hledají si k němu tu správnou cestu. Respondenti se ve svých odpovědích shodli nejčastěji na kladném hodnocení areálu. Nejvíce si lidé v areálu oblíbili cyklostezku, avšak ani ostatní aktivity nezůstávají pozadu. Respondenti se dokonce vyslovili, že mají zájem o rozšíření areálu (rozšíření stávajících aktivit i nových aktivit). Lesní rekreační areál BRAND má jednu velkou výhodu oproti sportovnímu stadionu. Tato výhoda plyne z jeho polohy, která je umístěna v lese na okraji města. Vychází z toho větší soukromí pro zájemce o tyto aktivity (nejenom více soukromí, ale i útěk z centra města a přelidněných oblastí). BRAND má velký potenciál, aby byl hojně navštěvován širokým spektrem návštěvníků, ale je třeba si uvědomit, že areál není nijak hlídaný a je třeba ho pravidelně udržovat a „chránit“ před vandalismem (již po prvních dnech se objevily první útoky ze strany vandalů směrem k areálu).
79
Otázky číslo 22 až 25 mají doplňující charakter. Tyto demografické otázky posloužily ke specifikaci jednotlivých respondentů. Především první dvě otázky bylo důležité v průběhu výzkumu kontrolovat, zda jsou jejich odpovědi vyrovnané. V případě, že některé z možností výrazně propadly, tak jsem se je snažil „napravit“ při osobním dotazování vytipováním „správných“ respondentů. Svitavy sice nedisponují žádnou památkou UNESCO nebo světovým festivalem (takhle podobně zněla věta v úvodu této práce), ale prezentují se jako „město sportu“. Tento průzkum tak zcela naplnil očekávání týkající se spokojenosti s nabídkou sportovně rekreačních aktivit. A Svitavy se tak právem mohou chlubit svým sportovním zaměřením.
6 Shrnutí praktické části Pro přehlednost praktické částí jsem práci rozdělil do tří hlavních kapitol, které se vzájemně doplňují a navazují na sebe. První kapitola se zabývá stručným představením města Svitavy a jeho zaměřením z pohledu cestovního ruchu. Svitavy rozhodně nepatří mezi nejatraktivnější turistické destinace, které jsou hojně navštěvovány turisty. Tento výsledek je dílem početné konkurence, která na sebe strhává veškerou pozornost. Svitavy se takto rázem ocitají ve stínu, který zůstává před světem utajen. Dle mého názoru je nastalá situace z pohledu cestovního ruchu způsobena chybějící historickou památkou nebo kulturní akcí, která by si získala i mimo regionální věhlas a převýšila stávající nabídku. Svitavy však mají potenciál získat turisty na svoji stranu. V případě, že vytvoří dostatečně širokou nabídku volnočasových aktivit, která osloví sportovně zaměřené turisty. Myslím si, že by bylo velice vhodné pokusit se o vytvoření sportovně rekreačních balíčků služeb, které budou následně doplněny o místní historické zajímavosti. Tento záměr by mohl dopomoci ke zvýšení konkurenceschopnosti v regionu i mimo něj. Druhá kapitola se zaměřuje na volnočasový areál Svitavský stadion. Jedná se o otevřený sportovní park, na jehož ploše najdeme širokou škálu volnočasových aktivit, které nejlépe vystihuje obrázek číslo 5 (strana 40). Na tomto obrázku můžete vidět rozmístění jednotlivých sportovních a rekreačních stanovišť. Myšlenka volnočasového areálu se skládá ze sedmi „samostatných“ projektů, které se vzájemně doplňují a vytváří tak jeden celek. Nemůžeme však hovořit o kompletním celku, protože některé projekty teprve 80
čekají na svoji realizaci. Kromě všeobecné struktury sportovního areálu se kapitola zaměřuje především na analýzu finančních prostředků získaných na jeho rekonstrukci. Při zpracování analýzy jsem postupoval tak, aby vznikl souhrnný celek přehledných dat, který bude podávat kompletní informace o celém projektu včetně jeho financování. Realizace projektu volnočasového areálu byla „závislá“ na získání finanční podpory v podobě dotací (ze strany Evropské unie i státního rozpočtu). Celkové náklady na vybudování areálu jsou nyní ve výši 191 334 096,86 Kč. Město si nemohlo dovolit investovat tak vysokou částku bez spolufinancování státu nebo EU. To je důvodem, proč musí rozvážně vyčkávat a ve správnou chvíli přijít se žádosti o dotaci. Ze závěrečného souhrnu vyplývá, že celková dotace, která byla v rámci projektu přidělena, dostahuje částky 90 995 213 Kč. Z čehož evropské dotace se na této částce podílely necelými 50 %. Zbytek dotované částky byl získán ze státního rozpočtu. Tato čísla mohou doznat ještě určité změny, protože dotace týkající se víceúčelové haly byla sice podána, ale město na její schválení teprve čeká. Díky provedené analýze financování jsem zjistil, jak náročné je získat peníze z Evropské unie. Jedná se o velmi časově náročný proces, který dle mého přesvědčení vyžaduje výbornou znalost právních předpisů EU i ČR. Žadatel o dotaci, který nemá potřebné zkušenosti a znalosti, by mohl mít obrovské problémy. A to nejenom se získáním dotace, ale i s následnými monitorovacími zprávami, které v případě odhalení chyby mohou mít fatální dopad na celý projekt. Otázka v případě získávání dotací zní, zda všichni žadatelé začínají na stejné startovní čáře. V případě, že má žadatel „dobré kontakty“, mohl by se například o výzvě k předložení žádostí dozvědět dříve než ostatní. A to mu umožní se lépe připravit. Získání dotace podléhá nejen správnému načasování, ale také počtu žadatelů, kteří se hlásí o tutéž dotaci. Prostředky přerozdělené do jednotlivých cílů regionální politiky jsou pevně stanovené a nelze přesáhnout jejich stanovenou výši, z čehož vyplývá fakt, že pouze „nejlepší žadatelé“ získají potřebné finanční prostředky v rámci dotace. Zde podle mne visí další otazník. Nemyslím si, že stávající systém zaručí spravedlivé rozdělení finančních prostředků do nejpotřebnějších oblastí. Naopak si myslím, že v některých případech končí peníze v nesprávných rukách. V tomto případě samozřejmě nemám na mysli výše zmíněnou rekonstrukci volnočasového areálu (jde pouze o vyjádření k obecné situaci). 81
Poslední kapitola je věnována zhodnocení spokojenosti obyvatelstva se současným stavem volnočasových aktivit ve městě Svitavy. Nabídku jsem zhodnotil pomocí dotazníkového šetření, které mi nejlépe umožnilo získat požadovanou „zpětnou vazbu“ od respondentů. Z výzkumu vyplývají následující tvrzení. Více jak polovina dotázaných je spokojena s kulturní nabídkou ve městě Svitavy. Nejvíce respondentů by však ocenilo větší různorodost pořádaných koncertů a festivalů. Zajímavý je i zájem místních o kvalitnější divadelní scénu, která zde opravdu chybí. Myslím si, že výsledky jsou obrazem skutečné reality, která odpovídá podmínkám středně malého města, které nemá prostředky uspokojit všechny zájemce. Já osobně bych nabídku zúžil se záměrem upřednostnit kvalitu nad kvantitou. Doporučil bych zaměření se na kvalitní akce, které mají největší úspěch u obecenstva. Z šetření dále vyplynulo, že 75 % dotázaných je spokojeno s nabídkou volnočasových aktivit ve městě Svitavy. Musím se přiznat, že tak vysoké číslo jsem nepředpokládal. Ale průzkum ukázal, že lidé hojně navštěvují Svitavský stadion, takže jde o logické vyústění situace. V průzkumu se projevila nespokojenost místních hokejistů s neutěšeným stavem zimního stadionu. Zastřešení ledové plochy je jedním z projektů Svitavského stadionu, který dosud nebyl realizován. Představitelé Svitav chtějí v tomto roce upřednostnit rekonstrukci multifunkční sportovní haly před zastřešením zimního stadionu. Rozhodnutí mi bylo vysvětleno tak, že ve prospěch multifunkční haly hraje důležitou roli velká šance na získání vysoké státní dotace. Na druhé straně je realizace a provoz zimního stadionu vysoce finančně náročnou záležitostí, která by uspokojovala příliš malou cílovou skupinu. Další tvrzení se týká rekonstrukce volnočasového areálu Svitavský stadion. Zde výsledky potvrdily moje očekávání. Stadion je hojně navštěvován aktivními i pasivními sportovci, kteří si hledají cestu na stadion spíše nepravidelně. Hlavní důvod pro návštěvu stadionu je konání sportovních událostí nebo využití rekreačních služeb stadionu. Respondenti měli možnost vyjádřit se i k tomu, co se by si přáli změnit v areálu. Na první příčce se umístilo již výše zmíněné zastřešení ledové plochy. Dle mého názoru by bylo vhodnější vyslyšet přání v podobě rozšíření in-line dráhy i mimo stadion. In-line dráha se těší velké oblibě a její využití by tak ještě více vzrostlo. Dále bych doporučoval využít asfaltovou plochu například jako místo pro skatepark. “Nevyužitá plocha“ je vzhledem k povrchu ideální pro tento typ aktivity. Vše záleží 82
pouze na přestěhování překážek ze stávajícího místa. Myslím si, že umístění skateparku na stadion by přispělo ke zvýšení návštěvnosti. Celkově hodnotím rekonstrukcí volnočasového areálu jako velmi zdařilou a přeji si, aby i další projekty realizované ve Svitavách měly stejně kladné hodnocení a úspěch. Poslední tvrzení se zabývá lesním rekreačním areálem BRAND, který dle výzkumu navštívilo 50 % dotázaných, kteří hodnotili funkci areálu kladně. Jedná se o nový areál, který má velmi dobré předpoklady stát se v budoucnu oblíbenou rekreační oblastí. V dotazníku zazněly i hlasy v souvislosti s rozšířením areálu. Já osobně si myslím, že nyní je klíčové areál zachovat ve stavu jakém je a zaměřit se na pravidelnou údržbu a prevenci proti vandalům, kteří od začátku ničí vybudované místo. Na závěr šetření patří konstatování, že se jej zúčastnilo 95 mužů a 81 žen, přičemž jsem se snažil o rovnoměrné rozložení věkových kategorií. Z uvedené počtu respondentů jich velká většina trvale žije na území města Svitavy, což bylo vzhledem k uvedenému tématu nejvhodnější. Z výše uvedeného textu vyplývá, že se Svitavy snaží zaměřit především na oblast sportovních aktivit. Myslím si, že pro turisty by nabídka sportovně rekreačních aktivit byla ještě lákavější, pakliže by došlo ke kombinaci například s wellness pobytem. Moje myšlenka spočívá ve vybudování wellness hotelu, který bude sloužit jako odpočinkové místo pro regeneraci „unavených“ účastníků sportovních aktivit. Svitavy by mohly těžit ze spolupráce s okolními obcemi, které pomáhají dotvořit dostatečnou nabídku pro případné turisty. Výzvou je i zaměření se na kongresový cestovní ruch. Díky vzniku Multifunkčního centra Fabrika se zde objevily prostory vhodné pro kongresy, semináře, přednášky a školení. Rozhodně stojí za námahu pokusit se oslovit společnosti, které by mohly mít zájem o daný druh služby. Výhodou v tomto případě je pro Svitavy výborná dopravní dostupnost. Na druhé straně je třeba vyhodnotit, zda jsou místní hotely schopny přijmout tak početnou skupinu účastníků.
83
Závěr Vybral jsem si téma, které se zabývá získáváním finančních prostředků z fondů EU. Myslím si, že se jedná o aktuální a zajímavé téma. Konkrétně se moje práce zaměřila na Analýzu dotací z EU v souvislosti s rekonstrukcí volnočasového areálu Svitavský stadion. Cílem mé práce bylo provést analýzu finančních prostředků plynoucích do volnočasového areálu Svitavský stadion ve Svitavách. Součástí práce byl i výzkum spokojenosti obyvatelstva se současným stavem volnočasových aktivit ve městě Svitavy. Celou práci jsem rozdělil na teoretickou a praktickou část, které jsem doplnil o dvě přílohy. Do přílohy jsem vložil vzorový dotazník, který byl k dispozici respondentům. Druhou přílohou je časová osa projektu číslo 7.1. Tato osa byla zařazena z důvodu přehlednosti. Cílem je, aby se čtenář orientoval, v jaké fází se nachází prozatím nedokončené projekty. Teoretickou část jsem rozložil do dvou hlavních kapitol. První z nich se věnovala EU a financováním z jejich fondů. Druhou kapitolu jsem zaměřil na cestovní ruch především z pohledu sportovních volnočasových aktivit. Zpracováním teoretické části jsem si rozšířil vlastní obzory, což mi pomohlo při zpracování části praktické. Praktická část se skládá ze tří kapitol. K vypracování praktické části mi pomohlo absolvování praxe ve společnosti SPORTES Svitavy. Díky tomu jsem získal přístup ke všem interním materiálům, které jsem pro zpracování analýzy financování volnočasového areálu potřeboval. V rámci praxe mi byl představen projektový manažer Ing. Jiří Škrabal, který ochotně a vstřícně odpovídal na moje dotazy, které směřovaly k financování volnočasového sportovního areálu. Město Svitavy mělo zájem na vypracování výše uvedeného výzkumu. Díky tomuto výzkumu získají lepší přehled o své dosavadní činnosti a spokojenosti uživatelů volnočasových aktivit. Součástí vyhodnocení otázek v dotazníku je tabulka, která obsahuje nejčastěji uvedené odpovědi. Ke každé tabulce byl přiložen graf, který přispěl k celkové přehlednosti vyhodnocení dané otázky. Součástí vyhodnocení se stal i krátký komentář, kterým jsem se pokusil shrnout výše uvedené odpovědi. Analýza financování volnočasového areálu se skládá ze sedmi projektů, které na sebe vzájemně navazují. Cílem analýzy bylo sestavit závěrečnou tabulku, která stanoví částky, které byly do projektů vloženy z fondů EU (ERDF) a státního rozpočtu. Kromě
84
financování jsem se v rámci jednotlivých projektů snažil rozvést i důvod, který vedl k rekonstrukci. Myslím si, že pokud budou Svitavy nadále pokračovat v rozšiřování nabídky sportovních volnočasových aktivit, tak se jim podaří vystoupit ze stínu silnější a slavnější konkurence a zaujmou určitý prostor na trhu cestovního ruchu. Údaje zpracované v bakalářské práci budou využívány Městským úřadem ve Svitavách. Kromě toho je práce určena pro všechny uživatele, kteří se zajímají o volnočasové aktivity ve městě Svitavy. Domnívám se, že jsem vzhledem k výše uvedenému textu bakalářské práce splnil všechny stanovené cíle.
85
Seznam použité literatury BOHÁČKOVÁ, Ivana. Strukturální politika Evropské unie. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2009. xvii, 188 s. ISBN 978-80-7400-111-6. BUDÍK, Josef. Evropské strukturální fondy a jejich využívání. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2009. 79 s. ISBN 978-80-7408-014-2. FIALA, Petr. Evropská unie. 2. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009. 803 s. ISBN 978-80-7325-180-2. FIKEJZ, Radoslav; VELEŠÍK Vladimír. Kronika města Svitavy. 1. vyd. Svitavy: Severografia, 2006. 396 s. ISBN 80-239-7488-2. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 488 s. ISBN 80-2470202-9. NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. 1. vyd. Jihlava: VŠPJ, 2009. 143 s. ISBN 978-8087035-19-1. NOVACKÁ, Ľudmila. Cestovní ruch a Evropská unie. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2011. 128 s. ISBN 978-80-7452-016-7. PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 3., přeprac. vyd. Praha: Aspi, 2005. 527 s. ISBN 80-7357-049-1. SLEPIČKOVÁ, Irena. Sport a volný čas. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 111 s. ISBN 382-054-00. SVATOŇOVÁ, Magdaléna. Základy strukturální a regionální politiky EU. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006. 213 s.
86
Seznam internetových zdrojů [1] Členské státy Evropské unie. Europa.eu [online]. © 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/countries/member-countries/index_cs.htm [2] Cesta ke členství v EU. Europa.eu [online]. © 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/countries/on-the-road-to-eu-membership/index_cs.htm [3] Česká republika. Europa.eu [online]. © 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/countries/member-countries/czechrepublic/index_cs.htm [4] Česká republika v Schengenu. MvČR [online]. © 2010 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/ceska-republika-v-schengenu.aspx [5] Evropa v míru. Europa.eu [online]. © 2010 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/eu-history/1945-1959/index_cs.htm [6] Den Evropy. Europa.eu [online]. © 2008 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/basic-information/symbols/europe-day/index_cs.htm [7] Bouřlivá šedesátá léta. Europa.eu [online]. © 2010 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/eu-history/1960-1969/index_cs.htm [8] Společenství se rozšiřuje. Europa.eu [online]. © 2010 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/eu-history/1970-1979/index_cs.htm [9] Měnící se tvář Evropy. Europa.eu [online]. © 2010 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/eu-history/1980-1989/index_cs.htm [10] Evropa bez hranic. Europa.eu [online]. © 2010 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/eu-history/1990-1999/index_cs.htm [11] Další rozšíření. Europa.eu [online]. © 2010 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/eu-history/2000-2009/index_cs.htm [12] Instituce EU. Euroskop.cz [online]. © 2005-2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/76/sekce/instituce-eu/ [13] Souhrnná čistá pozice ČR 2004 - 2011. Mfcr.cz [online]. © 2005 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_cista_pozice_cr_49134.html [14] Čistá pozice vůči rozpočtu EU. Mfcr.cz [online]. © 2005 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_cista_pozice_cr_76219.html [15] Fondy EU. Strukturalni-fondy.cz [online]. © 2007-2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondechEU.aspx
87
[16] Řízení fondů. Strukturalni-fondy.cz [online]. © 2007-2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondechEU/Rizeni-fondu-EU [17] Způsobilé výdaje. Strukturalni-fondy.cz [online]. © 2009 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-adokumenty/Glosar/Z/Zpusobile-vydaje-(uznatelne-naklady) [18] Strukturální fondy. Strukturalni-fondy.cz [online]. © 2010 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Temp/Informace-o-fondech-EU [19] Programy 2007 - 2013. Strukturalni-fondy.cz [online]. © 2007 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013 [20] ROP NUTS II. Rada-severovychod.cz [online]. © 2007-2009 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.rada-severovychod.cz/regionalni-operacni-program-nuts-ii-sv [21] Základní informace ROP SV. Rada-severovychod.cz [online]. © 2007-2009 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.rada-severovychod.cz/zakladni-informace-o-ropsv [22] Prioritní osy ROP SV. Rada-severovychod.cz [online]. © 2007-2009 [cit. 2013-0502]. Dostupné z: http://www.rada-severovychod.cz/prioritni-osy-rop-sv [23] Regionální rada. Rada-severovychod.cz [online]. © 2007-2009 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.rada-severovychod.cz/regionalni-rada [24] Charakteristika a význam CR. Czechtourism.cz [online]. © 2005-2013 [cit. 201305-02]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristikaa-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ [25] Historie města. Svitavy.cz [online]. © 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-31-historie-mesta/ [26] O městě. Svitavy.cz [online]. © 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-1-o-meste/ [27] Stálé expozice. Muzeum.svitavy.cz [online]. © 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-expozice/4-1/ [30] Park patriotů. Svitavy.cz [online]. © 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-1225-park-patriotu/ [32] Naše město: září 2010. Svitavy.cz [online]. © 2001-2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-27-mesicnik-nase-mesto/ [46] Caravaning ve Svitavách. Sportes.svitavy.cz [online]. © 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.sportes.svitavy.cz/cs/m-114-caravaning-ve-svitavach/
88
[48] Solární systém ohřevu TUV. Risy.cz [online]. © 2012 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu/detail?id=71193 [52] Svitavský stadion. Sportes.svitavy.cz [online]. © 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.sportes.svitavy.cz/cs/m-12-svitavsky-stadion/ [54] Tréninková textilní hala. Sportes.svitavy.cz [online]. © 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.sportes.svitavy.cz/cs/m-58-treninkova-textilni-hala/ [56] Areál zimního stadionu. Sportes.svitavy.cz [online]. © 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.sportes.svitavy.cz/cs/m-9-areal-zimniho-stadionu/ [57] Textilní hala je v pořadí, 'zimák' musí počkat. Svitavskydenik.cz [online]. 2012, č. 1 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/textilni-hala-jev-poradi-zimak-musi-pockat.html [59] O nás. Hodiny-svitavy.cz [online]. © 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.hodiny-svitavy.cz/cs/m-1-o-nas/ [60] Na kurtech. Nakurtech.cz [online]. © 2011 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.nakurtech.cz/na-kurtech.p11.html
89
Seznam interních materiálů [28] Krycí list projektu č. 26: Posílení rekreační funkce areálu Rosnička – I. etapa. Svitavy, 2012. [29] Krycí list projektu č. 30: Zpřístupnění vodárenského lesa – I. etapa. Svitavy, 2011. [31] Krycí list projektu č. 62: DiscGolf park Svitavy. Svitavy, 2012. [33] Krycí list projektu č. 7 Integrovaný projekt rekreačně sportovní oblasti: Fotodokumentace. Svitavy, 2010. [34] Krycí list projektu č. 7 Integrovaný projekt rekreačně sportovní oblasti: Vizualizace stadionu. Svitavy, 2010. [35] ŠKRABAL, Jiří. Krycí list projektu č. 7.1: Základní infrastruktura pro volnočasové aktivity. Svitavy, 2007-2013. [36] Krycí list projektu č. 7.1: Usneseni Rady města č. 37. Svitavy, 2007. [37] Krycí list projektu č. 7.1: Zápis z jednání Zastupitelstva města Svitavy č.10 a č. 12. Svitavy, 2007;2008. [38] Krycí list projektu č. 7.1: Výzva pro předkládání žádosti ROP SV. Svitavy, 2007. [39] Krycí list projektu č. 7.1: Schválení projektu k uzavření smlouvy. Svitavy, 2008. [40] Krycí list projektu č. 7.1: Smlouva o poskytnutí dotace. Svitavy, 2009. [41] Krycí list projektu č. 7.1: Rozhodnutí o zkušebním provozu stavby. Svitavy, 2010. [42] Krycí list projektu č. 7.1: Kolaudační souhlasy. Svitavy, 2010. [43] Krycí list projektu č. 7.1: Plnění rozpočtových položek. Svitavy, 2007 - 2013. [44] Krycí list projektu č. 7.1: Doklady o platbě. Svitavy, 2007 - 2012. [45] Krycí list projektu č. 7.1: Zpráva o auditu. Svitavy, 2012. [47] Evidence majetku města Svitavy: Doplňková infrastruktura. Svitavy, 2012. [49] Krycí list projektu č. 7.1: Pamětní desky. Svitavy, 2012. [50] Krycí list projektu č. 7.4: Revitalizace sídelní zeleně města Svitavy. Svitavy, 2009. [51] Krycí list projektu č. 7.4: Výzva Ministerstva životního prostředí. Svitavy, 2008. [53] MAREK, Josef. Tělovýchovná jednota Svitavy: TJ Svitavy v číslech. Svitavy, 2010. [55] Víceúčelová sportovní hala: Žádost o dotaci. Svitavy, 2012. [58] Rekonstrukce volnočasového areálu: Soukromí investoři. Svitavy, 2011. 90
Seznam obrázků Obrázek 1: Struktura přímů ČR z rozpočtu EU pro rok 2012 ........................................ 16 Obrázek 2: Struktura tvorby programových dokumentů ................................................ 24 Obrázek 3: Část Svitavského stadionu............................................................................ 37 Obrázek 4: Přístupnost pro veřejnost .............................................................................. 37 Obrázek 5: Mapa sportovišť ........................................................................................... 40 Obrázek 6: Výpočet požadované dotace ......................................................................... 44 Obrázek 7: Spokojenost s kulturní nabídkou ve městě Svitavy...................................... 53 Obrázek 8: Využívané kulturní služby ........................................................................... 54 Obrázek 9: Povědomí obyvatel o kultuře ve Svitavách .................................................. 55 Obrázek 10: Struktura využití volného času ................................................................... 56 Obrázek 11: Místa pro využití volného času .................................................................. 57 Obrázek 12: Pestrost nabídky volnočasových aktivit ..................................................... 58 Obrázek 13: Chybějící aktivity ve městě Svitavy ........................................................... 59 Obrázek 14: Zájem o zapojení se do realizace volnočasových aktivit ........................... 60 Obrázek 15: Zapojení se do realizace volnočasových aktivit ......................................... 61 Obrázek 16: Návštěvnost Svitavského stadionu ............................................................. 62 Obrázek 17: Návštěvnost Svitavského stadionu ............................................................. 63 Obrázek 18: Cíl návštěvy Svitavského stadionu............................................................. 64 Obrázek 19: Dojem ze Svitavského stadionu ................................................................. 65 Obrázek 20: Důvod nenávštívení Svitavského stadionu................................................. 66 Obrázek 21: Přání změn v areálu Svitavského stadionu ................................................. 67 Obrázek 22: Návštěvnost lesního rekreačního areálu BRAND ...................................... 68 Obrázek 23: Četnost informačních kanálů...................................................................... 69 Obrázek 24: Nejpřínosnější část areálu BRAND ........................................................... 70 Obrázek 25: Dojem z areálu BRAND ............................................................................ 71 Obrázek 26: Možnosti rozšíření areálu BRAND ............................................................ 72 Obrázek 27: Důvody pro nenavštívení areálu BRAND.................................................. 73 Obrázek 28: Pohlaví respondentů ................................................................................... 74 Obrázek 29: Věk respondentů......................................................................................... 75 Obrázek 30: Vzdělání respondentů ................................................................................. 76 Obrázek 31: Vzdálenost trvalého bydliště od města Svitavy ......................................... 77
91
Seznam tabulek Tabulka 1: Příjmy, výdaje a vývoj čisté pozice ČR vůči rozpočtu EU v mld. Kč.......... 15 Tabulka 2: Klasifikační kritéria NUTS ........................................................................... 17 Tabulka 3: Finanční prostředky politiky soudržnosti v období 2007–2013 v mld. € ..... 21 Tabulka 4: Přehled operačních programů v závislosti na konkrétním cíli ..................... 25 Tabulka 5: Poměr hrazení celkových způsobilých výdajů projektu ............................... 42 Tabulka 6: Celkové náklady a výše dotace v Kč ............................................................ 44 Tabulka 7: Přehled nákladů a dotací Solárního systému TUV v Kč .............................. 45 Tabulka 8: Přehled nákladů a zdrojů financování zeleně v Kč....................................... 47 Tabulka 9: Celkové náklady, dotace a vlastní zdroje Svitavského stadionu .................. 50 Tabulka 10: Spokojenost obyvatel s kulturní nabídkou ve městě Svitavy ..................... 53 Tabulka 11: Nejvíce využívané kulturní služby ............................................................. 54 Tabulka 12: Zhodnocení a doplnění kulturní nabídky ve městě Svitavy ....................... 55 Tabulka 13: Struktura využití volného času ve městě Svitavy ....................................... 56 Tabulka 14: Nejčastější místa trávení volného času ....................................................... 57 Tabulka 15: Pestrost nabídky volnočasových aktivit ve městě Svitavy ......................... 58 Tabulka 16: Doplnění chybějících aktivit ve městě Svitavy .......................................... 59 Tabulka 17: Zájem obyvatel o zapojení se do realizace volnočasových aktivit ............. 60 Tabulka 18: Oblast zapojení se do realizace volnočasových aktivit .............................. 61 Tabulka 19: Statistika návštěvnosti zrekonstruovaného Svitavského stadionu .............. 62 Tabulka 20: Statistika návštěvnosti Svitavského stadionu ............................................. 63 Tabulka 21: Důvod návštěvy Svitavského stadionu ....................................................... 64 Tabulka 22: Jaký dojem zanechala návštěva Svitavského stadionu ............................... 65 Tabulka 23: Důvody pro nenávštívení Svitavského stadionu ......................................... 66 Tabulka 24: Přání případných změn v areálu Svitavského stadionu .............................. 67 Tabulka 25: Návštěvnost lesního rekreačního areálu BRAND ...................................... 68 Tabulka 26: Četnost informačních kanálů areálu BRAND ............................................ 69 Tabulka 27: Nejpřínosnější část areálu BRAND ............................................................ 70 Tabulka 28: Dojem z areálu BRAND ............................................................................. 71 Tabulka 29: Možnosti rozšíření areálu BRAND ............................................................ 72 Tabulka 30: Důvody pro nenávštívení areálu BRAND .................................................. 73 Tabulka 31: Pohlaví respondentů ................................................................................... 74 Tabulka 32: Věk respondentů ......................................................................................... 75 Tabulka 33: Vzdělání respondentů ................................................................................. 76 Tabulka 34: Vzdálenost trvalého bydliště od města Svitavy .......................................... 77
92
Seznam použitých zkratek CF
Fond Soudržnosti
CR
Cestovní ruch
ČR
Česká republika
DPH
Daň z přidané hodnoty
EHS
Evropské hospodářské společenství
ERDF
Evropský fond pro regionální rozvoj
ESF
Evropský sociální fond
ESUO
Evropské společenství uhlí a oceli
EU
Evropská unie
EUROATOM
Evropské společenství pro atomovou energii
NOK
Národní orgán pro koordinaci
NRP
Národní rozvojový plán
NSRR
Národní strategický referenční rámec
NUTS
Jednotná nomenklatura územních statistických jednotek
OP
Operační program
ROP SV
Regionální operační program Severovýchod
SFŽP
Státní fond životního prostředí
SOZS
Strategické obecné zásady společenství
UNESCO
Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu
UNWTO
Světová organizace cestovního ruchu
93
Přílohy 1 Vzorový dotazník
Průzkum spokojenosti obyvatel se současným stavem volnočasových aktivit ve městě Svitavy
E-mail:
[email protected] Tel.: 721 739 973
Vážené dámy a pánové, na úvod bych se Vám rád představil, jmenuji se Michal Bednář a jsem studentem Vysoké školy polytechnické Jihlava, kde studuji třetím rokem obor Cestovní ruch. Tento výzkum je součástí mojí bakalářské práce, a proto mi dovolte Vás požádat o vyplnění následujícího dotazníku. Otázky obsažené v dotazníku slouží jako zdroj informací o spokojenosti obyvatel se současným stavem volnočasových aktivit ve městě Svitavy. Vašeho názoru na danou věc si velice vážím. Šetření je naprosto anonymní a data zde získaná, budou využita pouze pro účely šetření. Předem děkuji za Váš čas a spolupráci. Upozornění: Všechny otázky si při vyplňování řádně přečtěte. Vždy zakroužkujte pouze jednu odpověď, pokud nebude uvedeno jinak. V případě nejasností se obraťte na osobu provádějící šetření. Děkuji za pochopení. Bednář Michal
1. Jste spokojen/a s kulturní nabídkou ve městě Svitavy? (Pořádání kulturních akcí, koncertů, expozice muzeí, program kina a divadla …) a) Ano b) Ne 2. K Vašemu kulturnímu vyžití nejvíce využíváte služeb? a) Městského muzea a galerie b) Ottendorferovy knihovny – Muzeum Esperanta c) Kina Vesmír d) Multifunkčního centra Fabrika e) Kulturních akcí pořádaných městem Svitavy f) Divadla Trám g) Alternativního klubu Tyjátr h) Čajovny a kavárny U Černého draka ch) Mateřského a rodinného centra Krůček Svitavy i) Jiné (Prosím o vylnění konkrétního příkladu) ………………………………………….
3. Co podle Vás chybí kulturní nabídce ve městě Svitavy? (Možnost pro otevřenou odpověď) ……………………………………………………………………………………………. 4. Trávíte svůj volný čas ve městě Svitavy? (V případě NE přeskočte následující otázku) a) Ano, jsem aktivním členem některého ze sportovních oddílů ve městě Svitavy b) Ano, jsem pasivním sportovcem c) Ne, svůj volný čas aktivně/pasivně trávím mimo Svitavy d) Ne, nesportuji vůbec 5. Kde trávíte nejčastěji Váš volný čas? a) Volnočasový areál Svitavkého stadionu b) Lesní rekreační areál BRAND c) Naučné stezky a cyklostezky d) Sportovní hala Na Střelnici e) Krytý plavecký bazén/koupaliště f) Park Jana Palacha g) Dětská hřiště h) Jiné (Prosím o vyplnění konkrétního příkladu) ……………………………………… 6. Je podle Vás nabídka volnočasových aktivit ve městě Svitavy pestrá? (V případě ANO přeskočte následující otázku) a) Ano b) Ne 7. Která volnočasová aktivita podle Vás ve městě chybí? (Možnost pro otevřenou odpověď) (Nepovinná otázka) …………………………………………………………………………………………….
8. Měl/a byste zájem sám/a se zapojit do přípravy a realizace podmínek pro volnočasové aktivity ve městě Svitavy? (V případě NE přeskočte následující otázku) a) Ano b) Ne 9. Do jaké oblasti příprav nebo realizace byste měl/a zájem se zapojit? (Možnost pro otevřenou odpověď) (Nepovinná otázka) ……………………………………………………………………………………………. 10 Navštívil/a jste již zrekonstruovaný Svitavský stadion? (V případě NE přeskočte na otázku číslo 14) a) Ano b) Ne 11 Jak často tento stadion navštěvujete? a) Byl jsem zde pouze 1x ze zvědavosti b) Denně c) 2x až 3x za týden d) 1x týdně e) Měsíčně f) Nepravidelně 12. Jaký je Váš nejčastější účel návštěvy Svitavského stadionu? a) Při příležitosti sportovní události b) Pravidelně využívám rekreačních služeb stadionu (tenis, in-line bruslení …) c) Pravidelně navštěvuji stadion kvůli dětem (dětská hřiště …) d) Jsem aktivní sportovec e) Řezbářský memoriál Aloise Petruse f) Navštěvuji zde pouze restaurace g) Jiné (Prosím o vyplnění konkrétního příkladu) ………………………………………
13. Jaký dojem ve Vás zanechala návštěva stadionu? (Prosím přeskočte následující otázku) a) Velmi dobrý b) Dobrý c) Uspokojivý e) Špatný f) Velmi špatný 14. Z jakého důvodu jste Svitavský stadion nenavštívil/a? a) Nezájem o sport b) Chybějící aktivita c) Nevyhovující podmínky (z pohledu vybavení) d) Nevyhovující podmínky (z osobního hlediska – upřednostňuji větší soukromí) e) Jiné (Prosím o vyplnění konkrétního příkladu) ……………………………………….. 15. Co byste chtěl/a změnit v areálu Svitavského stadionu? (Možnost pro otevřenou odpověď) (Nepovinná otázka) ……………………………………………………………………………………………. 16. Navštívil/a jste lesní rekreační areál BRAND, který je součástí rekreačního areálu rybníku Rosnička? (V případě NE přeskočte na otázku číslo 21) a) Ano b) Ne 17. Prostřednictvím kterého informačního kanálu jste se o lesním rekreačním areálu dozvěděl/a? a) Od známého b) Měsíčník NAŠE MĚSTO c) Informační bulletin Newslleter Svitavy d) Sociální síť (informační portál města Svitavy) e) Webové stránky města Svitavy f) Regionální televize g) Jiné (Prosím o vyplnění konkrétního příkladu) ………………………………………..
18. Kterou část lesního rekreačního areálu BRAND považujete za nejpřínosnější? a) Venkovní posilovna b) Fitness stezka c) Cyklostezka d) Prodloužení naučné stezky „K pramenům řeky Svitavy“ 19. Jaký dojem ve Vás zanechala návštěva lesního rekreačního areálu BRAND? a) Velmi dobrý b) Dobrý c) Uspokojivý d) Špatný e) Velmi špatný 20. O kterou aktivitu byste rozšířil/a lesní rekreační areál BRAND? (Možnost pro otevřenou odpověď, prosím přeskočte následující otázku) (Nepovinná otázka) ……………………………………………………………………………………………. 21. Z jakého důvodu jste nenavštívil/a lesní rekreační areál BRAND? a) Nevěděl jsem o této možnosti b) Špatná dopravní dostupnost (bydlím na druhé straně města) c) Nemám zájem o tento typ aktivity d) Prozatím nebyl čas, ale rozhodně se chystám v létě navštívit e) Ze zdravotních důvodů f) Jiné (Prosím o vyplnění konkrétního příkladu) ……………………………………… 22. Prostor pro náměty a připomínky. (Nepovinná otázka) ……………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………….
Demografické otázky: 1. Vaše pohlaví. a) Muž b) Žena 2. Váš věk. a) do 15 let b) 16 – 25 let c) 26 – 35 let d) 36 – 45 let e) 46 – 55 let f) 56 – 65 let g) 66 a více let 3. Vaše vzdělání a) Základní b) Středoškolské odborné (zakončené výučním listem) c) Středoškolské (zakončené maturitní zkouškou) d) Vyšší odborné e) Vysokoškolské 4. Vzdálenost Vašeho trvalého bydliště od města Svitavy? a) Jsem ze Svitav b) 1 – 10 km c) 11 – 20 km d) 21 – 30 km e) 31 – 50 km f) 51 km a více
2 Časová osa projektu číslo 7.1 ÚKONY VĚCNÉ
FÁZE PROJEKTU
náměty, nápady
-
vymezení cílových skupin = beneficientů
-
SWOT analýza
-
analýza potávky dle beneficientů, průzkum
-
projektový záměr (krycí list)
-
ÚKONY FINANČNÍ
červená - provedeno
projektová studie = základní technická dokumentace
černá - neprovedeno
ANALYTICKÁ
-
-
existence externích finančních zdrojů
-
vlastní zdroje, rozpočtový výhled
-
předpokládané náklady investice
-
utopené náklady
-
rozpočet
MANAŽERSKÉ ROZHODNUTÍ (KICK OFF) jmenování vedoucího projektu
-
usnesení rozhodovatele (zastupitelstva)
-
výběr odborného konzultanta
-
sestavení projektového týmu
-
logický rámec
-
studie ekonomického hodnocení projektu
-
územní rozhodnutí
-
projekt pro stavební povolení
-
kompletace žádosti
-
přijatelnost projektu
-
upřesnění harmonogramu
-
stavební povolení
-
oznámení o změnách před podpisem smlouvy
-
výběr zhotovitele, soutěž
-
zahájení stavby
-
revize projektové dokumentace
PŘÍPRAVNÁ
ROZHODNUTÍ O PŘIDĚLENÍ DOTACE
-
-
podpis smlouvy o poskytnutí dotace
-
podpis smlouvy o úvěru
-
etapová monitorovací zpráva se žádostí o platbu - 1
-
příjem dotace - 1
-
etapová monitorovací zpráva se žádostí o platbu - 2
-
příjem dotace - 2
-
etapová monitorovací zpráva se žádostí o platbu - 3
-
příjem dotace - 3
-
oznámení o změnách v rozpočtu
-
závěrečná žádost o platbu
REALIZAČNÍ
průběžná monitorovací zpráva
-
-
KOLAUDACE závěrečná zpráva
-
monitorovací zprávy o udržitelnosti 1 - 5
-
audit
-
ukončení sledování ukazatelů
-
HODNOTÍCÍ
Zdroj: zpracování 2013 podle časové osy projektu[35]
