ANALÝZA DOPADŮ ČERPÁNÍ DOTACE

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství

ANALÝZA DOPADŮ ČERPÁNÍ DOTACE Analysis of subsidy drawing impact Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ing. Milan SEDLÁČEK

Autor: Bc. Barbora PLÁŠILOVÁ

Brno, duben 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2009/2010

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro:

PLÁŠILOVÁ Barbora

Obor:

Podnikové hospodářství

Název tématu:

ANALÝZA DOPADŮ ČERPÁNÍ DOTACE Analysis of subsidy drawing impact

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Evropské fondy nabízejí značné mnoţství finančních prostředků, které je moţno vedle klasických zdrojů pouţít k financování investičního záměru podniku. Čerpání dotace vykazuje jistá specifika, která mohou mít vliv na úspěšnost a efektivitu investice. Tato specifika mají vliv nejen na krátkodobé financování, tzn. zajistit provozní oblast podniku, ale také na dlohodobé financování, které by mělo být v souladu se strategickými cíli podniku a snahou o zvýšení trţní hodnoty firmy, respektive jeho konkurenceschopnosti. Cíl práce: Analýza vlivu čerpání dotace jako nástroje investičního financování v krátkodobém a střednědobém horizontu. Postup práce: V první (teoretické) části budou na základě odborné literatury identifikovány problémové oblasti a nástroje pouţité pro analýzu vztahů mezi temito oblastmi. V druhé (praktické) části budou identifikované problémové oblasti pomocí stanovených postupů zhodnocovány v konkrétním podniku. Pouţité metody: Literární rešerše, deskripce, analýza, syntéza

Rozsah grafických prací:

(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)

Rozsah práce bez příloh:

60 – 70 stran

Seznam odborné literatury: Poillot-Peruzzetto, Sylvaine - Luby, Monique - Svoboda, Pavel. Evropské právo a podnik. Praha : Linde, 2003. 769 s. ISBN 80-7201-384-X. Synek, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2002. xxv, 479 s. ISBN 80-7179-736-7. Jindřichovská, Irena - Blaha, Zdenek Sid. Podnikové finance. Vyd. 1. Praha : Management Press, 2001. 316 s. ISBN 80-7261-025-2. Brealey, Richard A. - Myers, Stewart C. Teorie a praxe firemních financí. Translated by Zdeněk Strnad - Vilém Jungmann - Tomáš Hlaváč. Vyd. 1. Praha : Computer Press, 2000. xix, 1064. ISBN 80-7226-189-4. Sedláček, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera :finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Brno : Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8. Zdroje financování podniku. Edited by Stanislav Mareš. 1. vyd. Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2003. 107 s. ISBN 80-86754-12-X. Vedoucí diplomové práce:

Mgr. Ing. Milan Sedláček

Datum zadání diplomové práce:

5. 3. 2010

Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 5. 3. 2010

………………………………………… děkan

J mé no a p ř í j mení aut or a:

Bc. Barbora Plášilová

Ná z e v di pl omové pr áce:

Analýza dopadů čerpání dotace

Ná z e v pr ác e v angličt i ně:

Analysis of subsidy drawing impact

Ka t e dr a:

podnikového hospodářství

Ve douc í di pl omové pr áce:

Mgr. Ing. Milan Sedláček

Rok obha j oby:

2011

Anotace Diplomová práce pojednává o vlivu čerpání dotací na hospodaření podniku v oblasti vodního hospodářství. První část je zaměřena na dotační programy v oboru vodovodů a kanalizací a na důvody, jeţ vedou podniky k podání ţádosti o dotaci. V návaznosti na to jsou vymezeny metody finanční analýzy vyuţité v další, praktické části práce, v níţ jsou dopady spojené s čerpáním podpory zkoumány v konkrétním podniku. Analýza těchto dopadů je rozdělena do dvou období, v nichţ jsou porovnávány dvě varianty financování – s dotacemi a bez dotací. Výsledky z provedených analýz jsou shrnuty v závěru práce, přičemţ důraz je kladen zejména na vliv na výsledek hospodaření podniku a cenu nabízených sluţeb.

Annotation The diploma thesis discusses the subsidy drawing impact on the corporation economy in the sphere of water resources management. The first part is focused on subsidy programmes in the field of water supply and sewerage and on the reasons that lead companies to apply for grant. In consequence, there are determined the methods of financial analysis used in the next, practical part which the subsidy drawing impact on a particular company are examined in. The analysis of these impacts is divided into two periods which two variants of financing – with and without subsidy – are compared in. The results of the performed analysis are summarized in the conclusion with an emphasis on the influence on the operating results and the price of services.

Klíčová slova Dotace, vodovody a kanalizace, finanční analýza, úvěr, projekt

Keywords Subsidy, water supply and sewerage, financial analysis, credit, project

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Analýza dopadů čerpání dotace vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Ing. Milana Sedláčka a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 15. 4. 2011 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Ing. Milanu Sedláčkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji společnosti Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. a panu Ing. Zdeňku Procházkovi, LL.M. za poskytnutí potřebných informací.

Obsah Úvod............................................................................................................................................8 1 Teoretická část ..................................................................................................................10 1.1 Charakteristika oboru vodovodů a kanalizací ............................................................10 1.1.1 Provozní modely .................................................................................................11 1.1.2 Cenová politika ...................................................................................................12 1.2 Systém dotací v oboru vodovodů a kanalizací ...........................................................15 1.2.1 Rozpočty krajů ....................................................................................................15 1.2.2 Státní rozpočet ....................................................................................................16 1.2.3 Fondy Evropské unie ..........................................................................................18 1.3 Důvody čerpání dotací ...............................................................................................19 1.4 Analýza ekonomických důsledků čerpání dotací .......................................................24 1.5 Finanční analýza.........................................................................................................29 1.5.1 Horizontální analýza ...........................................................................................30 1.5.2 Vertikální analýza ...............................................................................................31 1.5.3 Analýza poměrových ukazatelů ..........................................................................31 1.5.4 Analýza peněţních toků ......................................................................................37 2 Praktická část ....................................................................................................................40 2.1 Představení společnosti ..............................................................................................40 2.2 Přehled čerpaných dotací a zvýhodněných úvěrů (2001 – 2010) ..............................41 2.3 Představení analyzovaného projektu ..........................................................................42 2.4 Důvody čerpání dotací ...............................................................................................45 2.5 Analýza ekonomických důsledků - fáze realizace Projektu .......................................46 2.5.1 Zdroje financování Projektu – dotační varianta ..................................................47 2.5.2 Zdroje financování Projektu – bezdotační varianta ............................................48 2.5.3 Vertikální analýza rozvahy .................................................................................50 2.5.4 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty ............................................................53 2.5.5 Horizontální analýza rozvahy .............................................................................55 2.5.6 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ........................................................58 2.5.7 Analýza poměrových ukazatelů ..........................................................................61 2.5.8 Analýza peněţních toků ......................................................................................64 2.6 Analýza ekonomických důsledků – zařazení majetku do aktiv .................................69 2.6.1 Rozbor odpisů dlouhodobého hmotného majetku ..............................................69 2.6.2 Rozbor nákladových úroků z investičního úvěru ...............................................76 2.6.3 Shrnutí .................................................................................................................78 Závěr .........................................................................................................................................80 Seznam pouţité literatury .........................................................................................................84 Seznam tabulek .........................................................................................................................88 Seznam grafů ............................................................................................................................89 Seznam příloh ...........................................................................................................................90

Úvod Podnikům se naskýtají různé moţnosti, jak zajistit financování své činnosti. Jednou z nich je čerpání dotací ze státních, případně z evropských dotačních programů. Ačkoliv se jedná o administrativně poměrně náročnou záleţitost, spousta firem tuto příleţitost vyuţívá, jelikoţ se jedná o prostředky, které by jim nikdo jiný bezúročně neposkytl. Kdyţ podnik o dotace poţádá a po úspěšně zvládnutém procesu se mu podaří peníze získat, musí počítat s tím, ţe to ovlivní různé oblasti jeho činnosti. A právě dopady čerpání dotací jsou tématem mé diplomové práce. Vzhledem k tomu, ţe pracuji ve společnosti, která působí v oboru vodního hospodářství, zaměřím se na analýzu vlivů dotací na podnik, jehoţ předmětem činnosti je výroba a rozvod vody, odvádění a čistění odpadních vod. V teoretické části práce budou nejprve popsány dotační programy v oblasti vodního hospodářství, které mohou podniky čerpat z prostředků kraje, z jednotlivých ministerstev a jejich programů, ze Státního fondu ţivotního prostředí a z evropských zdrojů. Následně budou rozebrány důvody, které vedou podniky k podání ţádosti o dotaci. Přestoţe čerpání dotací ovlivňuje celou řadu činností organizace, zaměřím se v další části práce na oblast ekonomickou. Dopady na tuto oblast podniku jsou analyzovány prostřednictvím metod finanční analýzy, které jsou popsány v poslední kapitole teoretické části práce. Na teoretickou část navazuje část praktická, kde budu zkoumat důvody čerpání dotací a jejich dopady u společnosti Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Tento podnik působí v oboru výroby a distribuce pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod. Kvůli velké finanční náročnosti realizovaných projektů (výstavba nové infrastrukturní sítě a rekonstrukce stávající infrastruktury) je nucen vyuţívat externí zdroje financování. Jedním z nich jsou právě i dotace ze státních, případně z evropských dotačních programů. Pro analýzu jsem zvolila projekt týkající se rekonstrukce a výstavby vodohospodářské infrastruktury, který společnost realizovala v letech 2005 aţ 2009. Samotný rozbor dopadů je rozdělen do dvou částí. V první se věnuji období realizace vybraného projektu. Jelikoţ mám pro tyto roky k dispozici reálná data, provedu rozbor majetkové a kapitálové struktury, nákladů a výnosů a cash flow. Ve druhé části se zabývám ovlivněním hospodaření podniku v době, kdy byl vybudovaný majetek zařazen do aktiv společnosti. Zde jsem zvolila pro analýzu především dvě významné oblasti, a to problematiku odpisů a nákladových úroků. Pro vyjádření vlivu dotační podpory je

8

v obou etapách skutečná situace srovnána s modelovou situací, kdy by společnost financovala celý projekt pouze prostřednictvím vlastních zdrojů a úvěru. V teoretické části pracuji především s metodou deskripce. Na základě studia odborné literatury a internetových zdrojů popisuji obor vodovodů a kanalizací, systému dotací a důvodů pro podání ţádosti o dotační prostředky. Pro rozbor dopadů čerpání dotací na ekonomiku podniku pouţívám metody finanční analýzy. Prostřednictvím horizontální analýzy rozvahy a výkazu zisku a ztráty zkoumám vývoj jednotlivých poloţek výkazů v rámci zvoleného období. Pomocí vertikálního rozboru zmíněných výkazů porovnávám majetkovou a kapitálovou strukturu, resp. sloţení nákladů a výnosů v daných letech. Horizontální a vertikální rozbor doplňuji o analýzu poměrových ukazatelů, a to ukazatelů rentability, likvidity, zadluţenosti, aktivity a ukazatelů na bázi peněţních toků. Poznatky z jednotlivých částí analýzy shrnuji prostřednictvím syntézy do dílčích a poté do konečných závěrů. Ve své práci budu hledat odpovědi na otázky: Jak čerpání, resp. nečerpání dotací ovlivňuje majetkovou a kapitálovou strukturu? Jaký dopad budou mít porovnávané způsoby financování na výsledek hospodaření podniku a oblast peněţních toků? A jaký vliv by čerpání dotací mělo na výši odpisů po zařazení majetku do aktiv společnosti? Bude se lišit vývoj cen v závislosti na formě financování výstavby projektu? Se zkoumanými otázkami souvisí i hypotézy, jejichţ pravdivost v práci ověřuji. Předpokládám, ţe v době realizace projektu má na výsledek hospodaření spíše neţ čerpání dotací dopad objem cizích zdrojů financování a měna, ve které jsou prostředky na výstavbu čerpány. Dále jsem stanovila předpoklad, ţe forma financování výstavby projektu má vliv na výši ceny za odvádění a čištění odpadních vod. Ověřením zvolených hypotéz směřuji k naplnění cíle práce. Tím je provést u vybraného podniku analýzu vlivu čerpání dotací na ekonomiku podniku a zjistit, jakým způsobem ovlivňuje čerpání dotací hospodářský výsledek podniku a cenu za odvádění a čištění odpadních vod.

9

1 Teoretická část Provozování vodovodů a kanalizací a stanovení cen za poskytované sluţby se vyznačuje mnoha specifiky. V úvodu teoretické části je tento obor stručně charakterizován, přičemţ pozornost je věnovaná zejména modelům provozování a cenové politice. V další kapitole je popsán systém dotací, které mohou vodárenské společnosti, případně města a obce čerpat, a to jak z prostředků státního rozpočtu, tak z fondů Evropské unie. Následně jsou rozebrány důvody, které subjekty v oboru vodovodů a kanalizací vedou k tomu, aby o dotační prostředky poţádaly. V závěru teoretické části jsou pak uvedeny dopady čerpání dotací na ekonomiku podniků a metody finanční analýzy, pomocí kterých je tyto dopady moţné analyzovat.

1.1 Charakteristika oboru vodovodů a kanalizací Obor vodovodů a kanalizací se zabývá zásobováním pitnou vodou a odváděním a čištěním odpadních vod, a to jak směrem k domácnostem, tak k ostatním podnikatelským a nepodnikatelským subjektům. Tento obor svým charakterem odpovídá přirozenému monopolu.1 Nabídku v rámci daného teritoria často pokrývá jediná firma, jelikoţ jsou vyţadovány vysoké počáteční investice do fixního kapitálu. Z toho důvodu je Ministerstvu zemědělství zákonem uloţena ochrana spotřebitelů a podpora hospodářské soutěţe.2 Vodovody a kanalizace byly historicky především záleţitostí měst a obcí, na které stát delegoval správu vodohospodářské infrastruktury. „Obce a města dbají o rozvoj vodovodů a kanalizací tím, ţe zajišťují zapracování této problematiky do závazné části územního plánu obce.“3 Nejsou však povinny zajišťovat zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod vlastními silami. Jsou oprávněni svěřit tuto činnost specializovaným subjektům, tzv. provozovatelům.

1

MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha: GRADA Publishing, a.s., 1999. 763 s. ISBN 80-7169-891-1., s. 314 2 § 29, odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. 3 Ministerstvo vnitra České republiky. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 2011-01-22]. Vodní hospodářství. Dostupné z WWW: .

10

1.1.1 Provozní modely V průběhu 90. let prošel obor vodovodů a kanalizací významnými změnami zapříčiněnými rozsáhlou privatizací. Situace na trhu se postupně stabilizovala a vzniklo několik modelů provozování vodohospodářské infrastruktury. Jednotlivé modely se od sebe liší v závislosti na subjektech, jeţ infrastrukturu vlastní nebo provozují. V mnoha případech přešla majetková práva na města a obce, které dodnes zůstávají vlastníky infrastruktury. Tu pak samy provozují nebo uzavřou dlouhodobou smlouvu s jiným subjektem (provozovatelem), který vlastníkovi platí za uţívání infrastruktury. Příjmem provozovatele je výnos ve formě vodného a stočného, které vybírá a hradí z něho nájemné vlastníkovi a provozní náklady. V současné době se v ČR uplatňují tyto modely provozování: oddílný model, smíšený model, vlastnický model, model samostatného provozování. Oddílný model provozování V rámci oddílného modelu provozování je vodohospodářská infrastruktura provozována na základě dlouhodobé provozní smlouvy uzavřené mezi vlastníkem infrastruktury (veřejný sektor) a provozovatelem (soukromý sektor). Tento provozní model se v ČR objevuje nejčastěji a pokrývá přibliţně 67 % trhu.4

Smíšený model provozování U smíšeného modelu je vodohospodářská infrastruktura vlastněna i provozována jedním subjektem. Jedná se o vodohospodářskou společnost, ve které mohou mít podíl buď pouze města (resp. obce), nebo je společnost vlastněna obcí a soukromým partnerem.

4

Vodárenství.cz [online]. 6.12.2009 [cit. 2011-01-06]. Provozní modely českého vodárenství. Dostupné z WWW: .

11

Vlastnický model provozování Podobně jako u předchozího modelu vlastní i provozuje vodohospodářskou infrastrukturu vodohospodářská společnost. Na rozdíl od smíšeného modelu však společnost vlastní výhradně obec či město.

Model samostatného provozování V ČR je model samostatného provozování vyuţíván jen zřídka. V tomto případě město či obec, jako vlastník, provozuje infrastrukturu samostatně na základě rozhodnutí krajského úřadu.

1.1.2 Cenová politika Ceny v oboru vodního hospodářství se týkají hlavních produktů, a to vody pitné a odpadní vody odvedené veřejnou kanalizací k čištění. Za tyto sluţby platí odběratelé vodné a stočné. Ceny stanovuje vlastník vodovodu nebo kanalizace. V případě, ţe vlastník přenesl správu 12

vodohospodářské infrastruktury na jinou osobu – provozovatele, je oprávněn ho také pověřit agendou výpočtu cen vodného a stočného. Jak jiţ bylo naznačeno, patří vodovody a kanalizace do odvětví s přirozeným monopolem. Proto ceny za vodu pitnou a vodu odvedenou kanalizací podléhají regulaci formou věcného usměrňování. Pro vlastníka vodohospodářské infrastruktury (resp. provozovatele) to znamená, ţe si ceny nemůţe stanovit dle svého uváţení. Do kalkulace cen vodného a stočného mohou být zahrnuty pouze ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk. Za ekonomicky oprávněné náklady se považují náklady bezprostředně spojené s výrobou, distribucí pitné vody a čištěním vody odpadní v obvyklé úrovni. Přiměřeným ziskem je zisk umožňující návratnost vloženého kapitálu do určité míry a generování zdrojů na obnovu a rozvoj vodohospodářské infrastruktury.5 Seznam zboţí s regulovanými cenami, do kterého je voda pitná a voda odvedená kanalizací zařazena, vydává pro kaţdý rok Ministerstvo financí svým rozhodnutím, které zveřejňuje v Cenovém věstníku. „Předmětem věcného usměrňování cen jsou: pitná voda dodávaná odběratelům, voda pitná dodávaná do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě neţ je odběratel („voda předaná“), odvádění a čištění odpadních vod, z toho jen voda odvedená kanalizací nečištěná, voda odpadní čištěná.“6 Do roku 1994 byly ceny vodného a stočného dotovány ze státního rozpočtu. Jelikoţ zůstávaly do té doby na přibliţně stejné úrovni, došlo po odstranění státní subvence k jejich výraznému navýšení. Nejvýznamnější poloţku cen tvoří náklady související s provozovaným majetkem. Kromě odpisů a oprav infrastrukturního majetku sem patří i nájemné hrazené vlastníkům infrastruktury. Dalšími významnými náklady jsou náklady na energie, chemikálie, sluţby či mzdy. Nezanedbatelnou poloţku představují také poplatky za vypouštění čištěných odpadních vod a za nákup vody z povrchových a podzemních zdrojů. Pro výpočet ceny za jeden kubický metr (bez zisku) se celkové náklady dělí fakturovanými objemy, které mají na vývoj ceny

5 6

Vodárenství.cz [online]. 6.12.2009 [cit. 2011-01-07]. Co platíme ve vodném a stočném?. Dostupné z WWW: . Ministerstvo zemědělství. Vodovody kanalizace ČR 2008: Ekonomika, ceny, informace. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2009. 40 s. ISBN 978-80-7084-870-8.

13

velký vliv. „Vodné a stočné tak můţe růst nejenom proto, ţe stoupají náklady na výrobu a čištění vody, ale také proto, ţe se v dané lokalitě sníţí prodej vody.“7 Graf č. 1: Struktura poloţek ceny za vodu pitnou

Zdroj: autor (zpracováno na základě údajů z publikace Vodovody, kanalizace 2008) Jak je patrné z uvedených grafů, poměr nákladů se liší v závislosti na typu ceny. Zatímco u ceny pitné vody tvoří ostatní přímé náklady přibliţně 40 %, u vody odpadní je to více neţ 50 %. Velký rozdíl je i u poloţky materiálu, kdy u vodného představuje téměř čtvrtinu uznatelných nákladů oproti ceně stočného, kde tato poloţka společně s výrobní reţií patří k těm méně významným. Graf č. 2: Struktura poloţek ceny za vodu odpadní

Zdroj: autor (zpracováno na základě údajů z publikace Vodovody, kanalizace 2008) 7

Vodárenství.cz [online]. 6.12.2009 [cit. 2011-01-07]. Co platíme ve vodném a stočném?. Dostupné z WWW: .

14

Přestoţe cena vodného a stočného uţ ze státního rozpočtu dotována není, určitá podpora oboru vodovodů a kanalizací zůstala zachována. Vlastníci a provozovatelé vodohospodářské infrastruktury mohou získat finanční prostředky především v oblasti investic do obnovy a rozvoje infrastrukturního majetku. O systému dotací na národní i mezinárodní úrovni pojednává následující kapitola.

1.2 Systém dotací v oboru vodovodů a kanalizací Získat prostředky z dotačních programů představuje pro ţadatele dlouhý a administrativně náročný proces. Přesto ho mnoho subjektů absolvuje, jelikoţ příliv financí ve formě dotace znamená těţko nahraditelný zdroj peněţních prostředků. Z dotace je však moţné financovat pouze část uznatelných nákladů, proto musí mít ţadatel k dispozici i jiné finance. Jelikoţ jsou prostředky z dotace vypláceny většinou zpětně aţ po realizaci projektu, musí být ţadatel schopný financovat celý záměr bez ohledu na získání dotace z vlastních, případně externích zdrojů. Neţ se zájemce o finance z dotačních programů pustí do celého procesu, je nutné, aby shromáţdil co nejvíce informací o moţnostech, které se mu naskýtají, a o příslušných subjektech, jeţ dotace poskytují. V oboru vodovodů a kanalizací mohou vodohospodářské společnosti, města či obce čerpat podporu z několika zdrojů, počínaje dotačními tituly od jednotlivých krajů přes dotace poskytované příslušnými ministerstvy aţ po prostředky z fondů Evropské unie.

1.2.1 Rozpočty krajů Prostředky z rozpočtů krajů jsou většinou poskytovány na investiční akce o menším objemu realizované na území příslušného kraje. Vzhledem k počtu krajů a jimi vyhlášených programů v oboru vodovodů a kanalizací budou jako příklad podpory z rozpočtů krajů uvedeny některé programy financované z prostředků Jihomoravského kraje, kde působí firma představena v praktické části práce. Pro rok 2010 připravil Jihomoravský kraj dotační program na podporu tvorby projektů v oblasti vodního hospodářství. Cílem programu je zvýšení podílu obyvatelstva zásobeného z veřejných vodovodů, zvýšení podílu obyvatelstva napojeného na kanalizaci, včetně obnovy 15

nevyhovujících systémů a zvýšení ochrany obyvatelstva a majetku před povodněmi. Podpořeny jsou projekty v oblasti vyhledávání vodních zdrojů, zásobování obyvatel pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Ţádost mohou podat obce nebo svazky obcí. Na jednu akci můţe být přiznána podpora nejvýše 300 000 Kč, přičemţ spoluúčast ţadatele musí tvořit alespoň 30 % z celkových uznatelných nákladů akce, které jsou pro její realizaci nezbytné. Dotace je příjemci poskytnuta po podpisu smlouvy bezhotovostním převodem na účet prostřednictvím jednorázové splátky. Příjemci podpory z tohoto dotačního programu nesmí zároveň čerpat prostředky z jiných programů. Souběh podpor je naopak moţný u dotačního programu v oblasti vodního hospodářství financovaného ze Zvláštního účtu pro vodní hospodářství Jihomoravského kraje. Předmětem podpory je výstavba a obnova vodohospodářské infrastruktury. V rámci programu jsou vyhlášeny tři podprogramy: podprogram 1 – podpora v oblasti vodárenství, podprogram 2 – podpora v oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod a podprogram 3 – podpora staveb protipovodňové ochrany. Výše dotace se pohybuje od 50 % do 70 % uznatelných výdajů v závislosti na tom, zda ţadatel čerpá podporu i z jiných dotačních programů.

1.2.2 Státní rozpočet Podpora ze státního rozpočtu je ţadatelům poskytována prostřednictvím jednotlivých ministerstev. V oboru vodovodů a kanalizací se jedná zejména o ministerstva dvě, a to Ministerstvo zemědělství (MZe) a Ministerstvo ţivotního prostředí (MŢP). Vzhledem k tomu, ţe se tyto instituce zaměřují na různé cíle, liší se také oblasti, do kterých prostředky z dotačních programů směřují. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě podporuje výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací. Cílem je zvýšit jak počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou, tak počet osob ţijících v domech, jeţ jsou napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu. Dalším důvodem je naplnit poţadavky směrnic Evropské unie, kupříkladu směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění odpadních vod či směrnice Rady 98/83/ES, o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. O dosaţení těchto cílů usiluje MZe prostřednictvím několika programů.

16

Pro roky 2006 aţ 2010 byl naplánován program 229 310 „Výstavba a obnova infrastruktury oboru vodovodů a kanalizací“, který v rámci podprogramů 229 312 a 229 313 zajišťoval prostředky na výstavbu a obnovu infrastruktury. Předmětem podpory podprogramu 229 312 byla výstavba veřejných vodovodů a souvisejících vodárenských objektů a výstavba a rekonstrukce, která povede ke zkvalitnění technologie úpravy vody a tím ke zlepšení jakosti pitné vody. Podprogram 229 313 byl zaměřen na výstavbu kanalizačních sběračů a sítí a výstavbu, dostavbu, rekonstrukce a intenzifikace ČOV. Finanční prostředky MZe poskytovalo ve formě dotací ze státního rozpočtu či formou zvýhodněných úvěrů. Na program 229 310 navazuje program 129 180 „Výstavba a obnova infrastruktury oboru vodovodů a kanalizací II“, který je naplánován na roky 2009 aţ 2013. Finanční prostředky jsou čerpány ze dvou podprogramů. Na rozdíl od programu 229 310 plynou prostředky nejen z rozpočtu MZe, ale i z úvěru od Evropské investiční banky. Ţadatelé opět mohou kromě dotací vyuţít zvýhodněných úvěrů, kdy jsou dotovány části úroků z komerčních úvěrů, které si investoři sjednávají za podmínek stanovených MZe. Výše úrokové dotace přitom můţe činit maximálně 4 %. Zatímco cílem podpory Ministerstva zemědělství je zvýšení počtu obyvatel připojených na veřejnou síť vodovodů a kanalizací, programy Ministerstva ţivotního prostředí jsou zaměřeny na podporu biologické rozmanitosti, příznivého uspořádání vodních poměrů v krajině, zvyšování jakosti a čistoty vod a funkčního vyuţití území v dotčených oblastech. Základ představuje program 215 110 „Revitalizace říčních systémů“, který zahrnuje i řešení problémů souvisejících s odkanalizováním a čištěním odpadních vod. Pro tento účel byl v rámci programu vyhlášen podprogram 215 117 „Výstavba a obnova čistíren odpadních vod a kanalizací včetně zakládání umělých mokřadů“. Předmětem poskytovaných finančních prostředků jsou výstavba, případně rekonstrukce splaškové kanalizace a výstavba či rekonstrukce čistíren odpadních vod. Podprogram 215 117 je určen pro obce s 501 aţ 2 000 ekvivalentními obyvateli s nejméně 300 nově napojenými obyvateli. Ţádost mohou podat jak obce a města, tak vodárenské akciové společnosti. Prostředky ve formě dotací jsou však určeny pouze pro akce s prokázaným mimořádným dopadem na ochranu přírody a krajiny. Ţadatelé mohou získat dotaci aţ do výše 70 – 80 % uznatelných nákladů.

17

1.2.3 Fondy Evropské unie Pro vyuţívání prostředků z fondů Evropské unie připravila Česká republika na programové období 2007 – 2013 celkem 24 operačních programů. Jedním z nich je Operační program Ţivotní prostředí (OPŢP), který je zaměřen na ochranu a zlepšení kvality jednotlivých sloţek ţivotního prostředí. OPŢP vytváří rámec pro přípravu projektů, jenţ mohou být financovány ze strukturálních fondů (např. Evropský fond pro regionální rozvoj – ERDF) a Fondu soudrţnosti. Řídícím orgánem OPŢP je Ministerstvo ţivotního prostředí (MŢP), které je zodpovědné za provádění a realizaci celého programu. Výkon některých činností deleguje ministerstvo na Státní fond ţivotního prostředí (SFŢP), který zajišťuje operativní provádění programu a působí jako Zprostředkující subjekt. „Operační program Životní prostředí je rozdělen do sedmi Prioritních os, které se zaměřují na jednotlivé cíle v oblasti ochrany životního prostředí. Prioritní osy jsou dále členěny na Oblasti podpory, kde je uvedena specifikace v rámci Prioritní osy.“8 Pro podporu vodního hospodářství je určena především Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní, jeţ zahrnuje tři oblasti podpory: 1.1 – Sníţení znečištění vod, 1.2 – Zlepšení jakosti pitné vody, 1.3 – Omezování rizika povodní. Tabulka č. 1: Rozdělení finančních prostředků v rámci prioritní osy 1 Oblast Název oblasti podpory Fond mil. EUR podpory EU 1.1 Sníţení znečištění vod FS 1 487,726 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody FS 400,661 1.3 Omezování rizika povodní FS 100,165 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury FS 1 988,552 a sniţování rizika povodní Zdroj: Sdružení oboru vodovodů a kanalizací [online]. Operační program Ţivotní prostředí. Podpora z OPŢP je poskytnuta ve formě nevratné dotace. Konkrétní výše podpory je u projektů, které generují příjmy, stanovena na základě finančně-ekonomické nebo finanční analýzy, v závislosti na charakteru projektu. Dotace plyne z prostředků Fondu soudrţnosti a její hranice představuje 85 % celkových způsobilých výdajů. Identifikace těchto výdajů

8

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací [online]. 2007 [cit. 2011-02-12]. Operační program Ţivotní prostředí. Dostupné z WWW: <www.sovak.cz/sites/File/KV_Kriz_2007.doc>.

18

zajistí, ţe projekt bude mít pro realizaci dostatečné finanční zdroje a nedojde k tzv. přefinancování projektu, tedy poskytnutí nepatřičné výhody příjemci podpory.

1.3 Důvody čerpání dotací Provozování vodovodů a kanalizací má charakter veřejné sluţby, a proto musí vlastníci vodovodu nebo kanalizace splnit řadu legislativních poţadavků. V první řadě jsou povinni zajistit plynulé a bezpečné provozování.9 Především v oblasti zásobování pitnou vodou je nezbytné udrţovat majetek v takovém stavu, aby byly splněny všechny hygienické normy. V mnoha případech je však infrastrukturní majetek starý několik desítek let a jeho fyzický stav je na pokraji provozuschopnosti a ze zdravotního hlediska je nevyhovující. Obnova infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací se řídí podle plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací. Povinnost zpracovat a realizovat tento plán ukládá vlastníkům infrastrukturního majetku novela zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Tento plán se sestavuje na dobu nejméně deseti kalendářních let a nejpozději po pěti letech od zpracování musí být aktualizován. Při přípravě plánu vypracovává vlastník infrastruktury harmonogram financování, ve kterém na základě opotřebení infrastrukturního majetku stanoví, jaká roční výše finančních prostředků bude pro obnovu majetku potřeba. Hlavní zdroj financování představují příjmy z vodného a stočného, vlastníci však mají moţnost vyuţít také státní podporu a fondy Evropské unie. Stanovení povinnosti zpracovat plán obnovy má přispět k naplnění cílů stanovených Rámcovou vodní směrnicí 2000/60/ES. Fyzický stav vodohospodářské infrastruktury a vyuţité technologie souvisí nejen s ekonomikou provozování odráţející se v míře ztrát na síti, ale také s vlivem na ţivotní prostředí. Především vlastníci a provozovatelé kanalizace musejí plnit legislativní normy v oblasti ochrany ţivotního prostředí. Jednou z nich je nařízení vlády č. 229/2007 Sb., které stanovuje přípustné znečištění povrchových a odpadních vod (emisní a imisní standardy) nebo náleţitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. V oblasti rozvoje kanalizací a čistíren odpadních vod se Česká republika zavázala k naplnění poţadavků směrnice Rady Evropského Společenství 91/271/EHS, o čištění městských 9

§ 8, odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.

19

odpadních vod. Při vstupu do Evropské unie vyjednala Česká republika na zavedení poţadavků směrnice přechodné období do 31. 12. 2010. Pokud by ve stanoveném období nedošlo ke splnění stanovených závazků, hrozilo by nebezpečí zahájení řízení o porušení Smlouvy o zaloţení Evropského Společenství.10 Pro naplnění poţadavku Směrnice musí být na území ČR zajištěno, ţe: všechny aglomerace s populačním ekvivalentem vyšším neţ 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) budou vybaveny stokovými soustavami městských odpadních vod, městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami v aglomeracích s populačním ekvivalentem vyšším neţ 2 000 EO budou před vypouštěním podrobeny sekundárnímu nebo jinému ekvivalentnímu čištění, městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším neţ 2 000 EO budou před vypouštěním podrobeny „přiměřenému čištění“, městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami v aglomeracích s populačním ekvivalentem vyšším neţ 10 000 EO budou před vypouštěním čištěny podle přísnějších poţadavků, a to vzhledem k tomu, ţe celé území ČR je označeno za citlivou oblast, a proto se zvýšil poţadavek na přísnější zadrţení sloučenin dusíku a fosforu.11 Z výše uvedeného je zřejmé, ţe většina projektů realizovaných v oboru vodovodů a kanalizací, je vynucena legislativními poţadavky. Podle klasifikace, kterou uvádějí ve své knize Fotr a Souček12, se jedná o projekty mandatorní (regulatorní). Jak autoři píší, cílem těchto projektů není ekonomický prospěch, nýbrţ „dosaţení souladu s existujícími zákony, předpisy a nařízeními upravujícími určité oblasti podnikatelské činnosti.“ Jako příklady uvádějí projekty zaměřené na ochranu ţivotního prostředí, zvýšení bezpečnosti práce, dosaţení souladu s poţadavky hygienických norem, zlepšení pracovního prostředí apod. Rozvoj a obnova vodohospodářské infrastruktury je investičně velmi náročný proces a vlastníci a provozovatelé jsou nuceni najít cesty, jak získat dostatečné mnoţství finančních 10

11 12

K počátku roku nenaplnilo poţadavek směrnice 137 obcí nad dva tisíce obyvatel včetně Prahy, která novou, výkonnější čistírnu odpadních vod nezačala dosud stavět. České republice tak hrozí moţné pokuty z Bruselu, protoţe nesplnila svůj evropský závazek. Úsek vodního hospodářství Ministerstva zemědělství. Voda v ČR do kapsy. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2006. 99 s. ISBN 80-7084-498-1. FOTR, J.; SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2.

20

prostředků. Hlavním zdrojem pro výstavbu a obnovu vodovodů a kanalizací by měly být příjmy z vodného a stočného. Přestoţe jsou si vlastníci a provozovatelé infrastruktury tohoto faktu vědomi, skutečnost se často liší. V posledních letech se projevuje trend poklesu spotřeby vody jak u obyvatelstva, tak v průmyslu. Na druhou stranu se však roste délka vodovodu připadající na jednoho zásobovaného obyvatele. Výstavba a obnova vodovodních systémů vede kvůli sniţujícímu se mnoţství odebrané vody k niţší efektivitě celého systému zásobování vodou. To se odráţí ve vyšších nákladech na provozování a následně v nárůstu ceny vodného. „Snížení spotřeby vody se však projevuje také v nižších tržbách a nižším výsledku hospodaření a tím následně v investicích do obnovy a rozvoje oboru.“13

Graf č. 3: Vývoj počtu zásobovaných obyvatel a specifické spotřeby z vody fakturované v letech 1989 a 2000–2008 v ČR

Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Vodovody kanalizace ČR 2008. S poklesem spotřeby pitné vody souvisí i sníţení objemu vypouštěných odpadních vod do kanalizace. Na druhou stranu výrazně narůstá podíl čištěných odpadních vod, a to kvůli výstavbě nových a intenzifikací stávajících čistíren odpadních vod. Důvodem je potřeba naplnění zákonných poţadavků v oblasti kvality vypouštěných odpadních vod, jeţ jsou dány směrnicí 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Stejně jako u systému zásobování

13

TZB-info [online]. 26.5.2010 [cit. 2011-02-12]. Spotřeba vody v Česku je proti světu poměrně nízká. Dostupné z WWW: .

21

pitnou vodou i v případě odvádění odpadních vod klesá efektivita a následně roste cena stočného.

Graf č. 4: Vývoj počtu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci a mnoţství vypouštěných a čištěných odpadních vod v letech 1989 a 2000–2008

Zdroj: Ministerstvo zemědělství. Vodovody kanalizace ČR 2008. Dalším faktorem, který má vliv na efektivitu systému vodovodů a kanalizací, je problematika ztrát vody ve vodovodních a kanalizačních řadech. Ty dosahují asi 22 %. Velké společnosti s lepší infrastrukturou vykazují ztráty niţší, přibliţně 14 aţ 16 %. Naopak menší společnosti, které majetek obnovují pomaleji a jejichţ řady jsou více zanedbané, dosahují ztráty aţ 30 %.14 I přes neustále se zvyšující ceny vodného a stočného však tyto ceny v mnoha případech nepokrývají ani náklady, které při výrobě a distribuci, resp. odvádění a čištění odpadních vod vznikají. Z veškerých nákladů započitatelných do cen převyšují fixní náklady 80 % a na obnovu a rozvoj infrastruktury tak z vlastních zdrojů mnoho prostředků nezbývá. Podle předsedy představenstva sdruţení SOVAK ČR Ing. Františka Baráka se v posledních dvou aţ třech letech vybralo v České republice na vodném a stočném zhruba 22 aţ 25 miliard korun ročně. Na provozování vodárenského majetku, tedy na výrobu a čištění vody a opravy, šla z této částky více neţ polovina, téměř čtvrtinu odebere stát ve formě poplatků a daní a část tvoří zisky vlastníků a provozovatelů. Je patrné, ţe s disponibilními zdroji nejsou vlastníci a provozovatelé schopni plnit plány obnovy infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací.

14

TZB-info [online]. 26.5.2010 [cit. 2011-02-12]. Spotřeba vody v Česku je proti světu poměrně nízká. Dostupné z WWW: .

22

Vzhledem k tomu, ţe v České republice se budovy odepisují po dobu 50 let a vodárenské technologie po dobu 20 let, měli by vlastníci či provozovatelé obnovit vodohospodářský majetek během 40 aţ 45 let. Ročně by tak vodárenské společnosti, obce a města měly zajistit zdroje ve výši přibliţně 2,5 aţ 3 % z reálné hodnoty majetku, coţ představuje částku asi 25 miliard korun ročně. Většina vlastníků však nyní vkládá do obnovy méně neţ 0,5 % hodnoty majetku. Jedním z důvodů je i fakt, ţe reálná hodnota mnohdy neodpovídá pořizovací ceně, ze které se tvoří odpisy. Jak uvedl Ing. František Barák v časopise SOVAK15, „většina současně sloužící vodárenské infrastruktury byla vybudována před rokem 1990 za zcela jiných cen, nebyla vždy dostatečně nově oceněna, takže je z hodnotového hlediska deformována a její část je tak odepisována v nereálných, podstatně nižších cenách než dnešních. Vykazovaná hodnota majetku každé vlastnické vodárenské společnosti je ve skutečnosti zhruba 3–5× nižší než hodnota reálná.“ Aby vlastníci a provozovatelé vodovodů a kanalizací zajistili dostatečné mnoţství prostředků na obnovu a rozvoj infrastrukturního majetku, z příjmů z vodného a stočného by do oblasti investic měla směřovat více neţ polovina. Při současné úrovni cen za vodu pitnou a odkanalizovanou je to však takřka nemoţné. Muselo by dojít k razantnímu a citelnému zvýšení ceny vody, coţ je v některých regionech sociálně neúnosné a z politického hlediska nepřijatelné. Většina vodárenských společností je vlastněna městy a obcemi, jejichţ starostové jsou členy představenstev těchto společností. O ceně tak rozhodují nejen z pohledu vlastníků, v jejichţ zájmu je dosáhnout co nejvyšší míry zisku, ale i z pohledu zástupců veřejnosti, jejichţ přáním je platit za odebírané sluţby co nejméně. Vlastníci a provozovatelé jsou proto nuceni získávat finance na realizaci investic i z jiných zdrojů. Těmi jsou především podpora ze státního rozpočtu a z prostředků Evropské unie. Tato podpora zajišťuje, ţe nárůst ceny vody bude postupný a pozvolný. Evropské dotace jsou však jednorázové a jsou schopné srovnat úroveň jen v přechodném období. Je pravděpodobné, ţe po roce 2013, kdy bude většina dotačních programů z fondů Evropské unie ukončena, nebude moţné tento způsob financování nadále vyuţívat. Podle Ing. Františka Baráka budou mimořádné dotace určeny jen na řešení mimořádných klimatických nebo společenských událostí. Vlastníci vodárenské infrastruktury tak budou muset financovat obnovu z vodného a stočného, případně s vyuţitím komerčních úvěrů, půjček obcí nebo předplaceného 15

Několik pragmatických poznámek k ceně vody. SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací. 2008, 5/2008, s. 4-5.

23

nájemného. Tyto prostředky však společnosti budou muset jednou vrátit a jedinou moţností, jak zajistit dostatek financí pro rekonstrukci stávající a výstavbu nové infrastruktury, bude zajištění vlastních prostředků z vodného a stočného.

1.4 Analýza ekonomických důsledků čerpání dotací Před tím, neţ vlastník nebo provozovatel zahájí realizaci projektu zaměřeného na obnovu či rozvoj vodohospodářské infrastruktury, musí zváţit, jaké zdroje financování pouţije. Při rozmýšlení o volbě konkrétního zdroje či kombinace více moţností by si měl být vědom všech důsledků, které jsou s jeho výběrem spojeny. Finanční prostředky pokrývající kapitál potřebný k zahájení činnosti můţe pocházet: ze samofinancování, tj. z vlastních zdrojů, z veřejných zdrojů, kde jsou zahrnuty centrální a regionální dotační a grantové programy, ze soukromých zdrojů, jako jsou bankovní úvěry nebo půjčky.16 Mezi nejdůleţitější zdroje v rámci samofinancování patří odpisy a zisk. Financování prostřednictvím odpisů je pro podnik výhodnější, jelikoţ na rozdíl od zisku nepodléhají zdanění. Odpisy jsou peněţním vyjádřením postupného opotřebení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku za určité období. Odepisované hodnoty dlouhodobého majetku jsou postupně přenášeny do nákladů, čímţ se sniţuje hodnota aktiv v rozvaze. Vzhledem k tomu, ţe odpisy jsou podle opatření obecné povahy vydaným Ministerstvem zemědělství uznatelným nákladem, jsou zahrnuty v nákladové stránce kalkulace cen vodného a stočného. Tím je zajištěno, ţe odpisy zabezpečí postupné shromaţďování prostředků na obnovu. To však platí pouze za situace, ţe subjekt pro financování výstavby nebo rekonstrukce majetku nevyuţil dotace. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se totiţ vstupní cena hmotného majetku sniţuje o dotace poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů regionální rady regionu soudrţnosti, o poskytnuté prostředky (granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu, o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů 16

Vaše Evropa [online]. 2009 [cit. 2011-02-12]. Jak zajistit finance. Dostupné z WWW: .

24

a jiných peněţních fondů cizího státu. Za těchto podmínek jsou odpisy generovány z niţší neţ z reálné hodnoty. Při odepisování majetku tak vlastník či provozovatel přichází o nejvýhodnější zdroj financování. Odpisy jsou v kalkulacích cen vodného a stočného zařazeny mezi uznatelné náklady. Jelikoţ hlavní příjem vodohospodářských společností plyne z vodného a stočného, musel by vlastník, resp. provozovatel najít jiný způsob, jak do těchto cen chybějící prostředky zahrnout. Jediným řešením, jak navýšit věcně usměrňovanou cenu za vodu pitnou a vodu odkanalizovanou, aniţ by byly porušeny zákonné předpisy, je zvýšit míru kalkulačního zisku. Při kumulaci prostředků ve formě zisku však společnosti nezískávají tolik finančních prostředků jako v případě odepisování majetku. Tento rozdíl je způsoben odlivem části zisku ve formě daně z příjmů, kterou jsou podnikatelské subjekty podle zákona o daních z příjmů povinny odvádět. Na výši zisku má také vliv stávající systém regulace oboru vodovodů a kanalizace v České republice. Z důvodu zařazení cen vodného a stočného mezi věcně usměrňované ceny musí být cena těchto sluţeb nastavena tak, aby pokryla oprávněné náklady a přiměřený zisk. Za přiměřený zisk se podle vyhlášky č. 580/1990 Sb. povaţuje zisk spojený s výrobou a prodejem daného zboţí odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost pouţitého kapitálu v přiměřeném časovém období. Přiměřenost zisku je kontrolována místně příslušnými finančními ředitelstvími a proto si jeho výši nemohou vodárenské společnosti libovolně stanovit. Z pohledu dlouhodobého financování by měly zůstat prioritním zdrojem příjmy z vodného a stočného. Nedostatečná cena však nutí vodárenské společnosti, případně města a obce vyuţívat další, cizí zdroje financování. Jedná se jednak o veřejné zdroje, jednak o zdroje soukromé. Mezi soukromé cizí zdroje financování se řadí různé bankovní úvěry a půjčky. V sektoru vodovodů a kanalizací sjednávají investoři úvěr většinou jen jako dodatečný finanční zdroj vedle vlastních zdrojů nebo státní subvence. V závislosti na rozsahu realizovaného projektu jsou čerpány různé druhy úvěrů. Spolu s ţádostí o úvěr jsou bankami či jinými institucemi vyţadovány povinné doklady, kterými jsou například účetní výkazy nebo podnikatelský plán. Za poskytnutý úvěr společnost 25

ručí u krátkodobého úvěru většinou krátkodobým majetkem a u dlouhodobého úvěru směnkou. Další podmínky pro poskytnutí úvěru se u jednotlivých institucí mohou lišit v závislosti na čerpané částce, účelu a celkové finanční situaci. Většina bankovních ústavů však vyţaduje, aby měl ţadatel o úvěr alespoň dvě ukončená daňová období podnikání, měl kladný výsledek hospodaření, nevykazoval ţádné dluhy vůči finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám a nebyl v konkurzu či likvidaci. V oboru vodovodů a kanalizací bývají pro velké investiční akce vyuţívány nejčastěji revolvingové a investiční úvěry. Revolvingový úvěr představuje krátkodobý úvěr s moţností dalšího obnovování. Jeho výhodou je, ţe umoţní získat peněţní prostředky ještě před tím, neţ odběratelé zaplatí faktury. Pokud klient dodrţí podmínky dané úvěrovou smlouvu, můţe si po splacení sjednané části dluţné částky znovu půjčit prostředky aţ do výše úvěrového rámce. Úvěr tak lze čerpat i splácet zároveň. Jako náklad úvěru bývá sjednána pohyblivá sazba odvozena od sazby PRIBOR nebo EURIBOR.17 Investiční úvěr je zpravidla poskytnut jako účelová půjčka na pořízení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku s krátkodobou, střednědobou nebo dlouhodobou splatností. Klienti jej mohou čerpat jednorázově nebo postupně a úvěrový rámec lze sjednat aţ do výše smluvní ceny. Výše úrokové sazby se odvíjí od toho, zda je uplatněna pevná nebo pohyblivá sazba. Stejně jako v případě revolvingového úvěru i zde se pohyblivá sazba odvíjí od sazby PRIBOR nebo EURIBOR. Oba typy úvěrů bankovní instituce poskytují v české nebo cizí měně. Kromě bankovních úvěrů mohou vodárenské společnosti, města a obce jako vlastníci vodohospodářské

infrastruktury

získat

prostředky

od

dalších

institucí,

zejména

od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Jedná se o rozvojovou banku České republiky, která napomáhá rozvoji infrastruktury a sektorů ekonomiky, jeţ vyţadují podporu. Sluţeb ČMZRB mohou vyuţít jen subjekty, jejichţ sídlo a realizace podnikatelského záměru jsou situovány v rámci ČR. V oblasti podpory malého a středního podnikání zprostředkovává ČMZRB bankovní záruky a zvýhodněné úvěry. Kromě ČMZRB poskytují vlastníkům a provozovatelům vodovodů a kanalizací půjčky také Státní fond ţivotního prostředí nebo jednotlivá ministerstva.

17

PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate) je praţská mezibankovní nabídková úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. EURIBOR (The Euro Interbank Offered Rate) je evropská mezibankovní nabídková sazba úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na evropském mezibankovním trhu. (www.businesscenter.cz)

26

Při výběru dodavatele finančních sluţeb pro financování výstavby a rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury jsou vlastníci a provozovatelé povinni postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Veřejnou zakázkou se rozumí specifický způsob uzavření smlouvy mezi dodavatelem a veřejným zadavatelem. Uzavření smlouvy předchází zadávací řízení, v rámci kterého se vybírá nejvhodnější nabídka. To vede k zajištění úspory především veřejných finančních prostředků a vytvoření transparentního soutěţního prostředí. Zákon vymezuje tři kategorie zadavatelů, a to zadavatele veřejné, dotované a sektorové. Do kategorie veřejných zadavatelů budou spadat vlastníci infrastruktury v podobě měst a obcí. Naopak vodárenské společnosti představují sektorové zadavatele, jimiţ jsou osoby vykonávající některou z relevantních činností podle § 4 výše uvedeného zákona. Relevantními činnostmi se rozumí například činnost v odvětví plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství apod. Z hlediska oprávněnosti nákladů, které vstupují do kalkulace cen vodného a stočného, záleţí na tom, zda budou úroky kapitalizovány, tedy zahrnuty do ceny díla. V případě, ţe nebudou úroky zahrnuty do ceny díla, jsou tyto úroky povaţovány jak po dobu výstavby, tak i po skončení výstavby za daňově uznatelné a zároveň ekonomicky oprávněné náklady vstupující do ceny pro vodné a stočné bez ohledu na typ poskytnutého úvěru. Vlastník či provozovatel tak bude schopen pokrýt úrokové náklady z příjmů za vodné a stočné. Vedle soukromých cizích zdrojů financování jsou hojně vyuţívány i zdroje veřejné, z nichţ nejvýznamnější jsou dotace. Dříve se jednalo hlavně o dotace od jednotlivých ministerstev, případně o prostředky z regionálních dotačních programů. Po vstupu České republiky do Evropské unie se však otevřely nové moţnosti, jak financovat rozvoj a obnovu vodohospodářské infrastruktury. S podporou z evropských fondů jsou však spojeny i různé dopady na hospodaření podniku a mnoţství disponibilních prostředků. Důleţitým faktorem ovlivňujícím evropské dotace je vývoj kurzu evropské měny vůči české koruně. Jak znázorňuje graf č. 5, z dlouhodobého hlediska česká koruna vůči euru posiluje. Pro posouzení vlivu na prostředky z evropských dotačních programů je však významný zejména vývoj kurzu od roku 2004, kdy se ČR stala členem Evropské unie. Silná koruna pro ţadatele o dotace znamená krácení získaných prostředků. Zatímco podle kurzu z konce roku 2005 by si Češi na různé projekty rozdělili 775 miliard korun, v roce 2008 měli k dispozici

27

zhruba 695 miliard, tedy o 80 miliard korun méně.18 Podle bankovních odborníků došlo ke ztrátám kvůli přístupu dosavadních vlád, které dotace proti kurzovým pohybům koruny vůči euru nepojistily.19 Lze předpokládat, ţe koruna bude i nadále posilovat, coţ by mohlo vést k dalšímu krácení evropských dotací. Graf č. 5: Vývoj kurzu české koruny vůči euru v letech 1999–2010

Zdroj: KAŠKA, Jan. EURCZK: Bude pokračovat desetileté posilování koruny? (1/2). Dopady vývoje kurzu eura se odráţejí i v hospodaření jednotlivých společností, a to v podobě kurzových rozdílů. Tyto rozdíly vznikají v důsledku rozdílného ocenění majetku a závazků vyjádřených v cizí měně při přepočtu na českou měnu, k němuţ dochází k okamţiku ocenění. V důsledku přecenění tak mohou být zúčtovány kurzové zisky, které pro společnost představují výnos a pozitivně ovlivní výsledek hospodaření podniku, nebo podniku vznikají kurzové ztráty, které stojí na straně nákladů, jeţ hospodářský výsledek sniţují. Proto je pro subjekty čerpající dotace příznivější slábnoucí koruna, která zvyšuje hodnotu dotačních prostředků. Na druhou stranu je tento stav nevýhodný pro podniky, kterým byl poskytnut úvěr v eurech, jelikoţ tak narůstá hodnota jejich dluhu. Při opačném vývoji, kdy by koruna vůči euru posilovala, by společnost sice splácela méně, avšak i příliv financí v podobě dotace by poklesl. Je zřejmé, ţe čerpání dotací do značné míry ovlivňuje ekonomiku podniku. Pro rozbor dopadů spojených s čerpáním dotací na výstavbu či rekonstrukci vodohospodářské infrastruktury je 18 19

SVOBODA, Jakub. Novinky.cz [online]. 11.2.2008 [cit. 2011-02-13]. Silná koruna krátí Česku eurodotace. Dostupné z WWW: . tamtéţ

28

v práci dále vyuţita finanční analýza. Vzhledem k rozsahu teoretických základů je popisu metod finanční analýzy věnována samostatná kapitola.

1.5 Finanční analýza Finanční analýza představuje soubor metod, pomocí kterých lze vyjádřit majetkovou a finanční situaci podniku. „Jejím cílem je poznat finanční zdraví podniku, identifikovat slabiny, které by mohly vést k problémům, a determinovat silné stránky.“20 Prostřednictvím finanční analýzy hodnotí management podniku výnosnost vloţeného kapitálu, zadluţenost, míru vázanosti aktiv nebo rizika spojená s platební neschopností. Získá tak důleţitý aparát pro rozhodování o budoucím směřování podniku. Proto by měla být analýza prováděna průběţně a její výstupy by měly být porovnávány ve vzájemných souvislostech. Důleţitou podmínkou pro zpracování finanční analýzy je zajistit věrohodné a kvalitní zdroje dat. Ty poskytuje především finanční účetnictví jako hlavní zdroj ekonomických dat. Převáţná většina údajů je čerpána z účetní závěrky, jejímiţ součástmi jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Rozvaha zachycuje stav majetku a kapitálu podniku k určitému datu, nejčastěji k poslednímu dni účetního období. Ve finanční analýze se v případě majetku pouţívá netto, neboli čistá zůstatková hodnota, jeţ představuje hodnotu majetku sníţenou o opravné poloţky a oprávky. Výkaz zisku a ztráty poskytuje informace o úspěšnosti podniku tím, ţe poměřuje výnosy podniku za určité období s náklady, které bylo nutné vynaloţit pro dosaţení výnosů. Výkaz je sestaven na základě druhového členění nákladů a výnosů a je rozlišena část provozní, finanční a mimořádná. Příloha obsahuje informace objasňující významné skutečnosti v hospodaření podniku. Její součástí často bývá přehled o peněţních tocích. Jedná se o výkaz, který zobrazuje změny peněţních prostředků podniku za určité období. Peněţní toky se sledují za provozní, investiční a finanční činnost.

20

HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI - Wolters Kluwer, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8.

29

Systém finanční analýzy není ţádným způsobem kodifikovaný, proto je moţné setkat se v praxi s různými technikami. Přesto se v literatuře ustálilo uspořádání ukazatelů na ukazatele absolutní, rozdílové, poměrové.21 Absolutní ukazatele představují údaje, které je moţno získat přímo z účetních výkazů. Popisují stav majetku a kapitálu k určitému časovému okamţiku (stavové ukazatele) nebo vypovídají o vývoji výnosů, nákladů a výsledku hospodaření za určité časové období (tokové ukazatele). Absolutní ukazatele jsou vyuţívány k analýze vývoje trendů (horizontální analýza) a k procentnímu rozboru (vertikální analýza). Slouţí manaţerům k pochopení souvislostí mezi údaji jednotlivými poloţkami účetních výkazů a k prvotní orientaci v hospodaření podniku. Jsou však obtíţně srovnatelné napříč podniky, jelikoţ jsou velmi citlivé na velikost podniku. Rozdílové ukazatele vyjadřují rozdíl dvou absolutních ukazatelů vztaţených k určitému časovému okamţiku. Hlavními rozdílovými ukazateli jsou čistý pracovní kapitál, čisté pohotové prostředky a čistý peněţní majetek. Poměrové ukazatele jsou základním nástrojem a jádrem finanční analýzy. Vypočítají se jako podíl různých poloţek účetních výkazů, mezi nimiţ existují vzájemné souvislosti. V praxi se vybírají ty poměrové ukazatele, které jsou relevantní pro posouzení ekonomické situace podniku. V dalším textu budou blíţe specifikovány horizontální analýza, vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů a analýza peněţních toků, které budou následně vyuţity v praktické části práce.

1.5.1 Horizontální analýza V rámci horizontální analýzy se sledují změny poloţek rozvahy a výkazu zisku a ztráty v čase. Existuje několik přístupů, jak jednotlivé údaje porovnávat. Buď se můţe jednat o rozbor vyjádřený absolutně v korunách, tedy o kolik jednotek se změnila příslušná poloţka v čase, nebo o procentní změnu. Přitom lze zkoumané veličiny sledovat ve vztahu 21

SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. První. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007. 127 s. ISBN 978-80-210-4277-3.

30

ke společnému výchozímu nebo k minulému období. Holečková22 techniku rozboru znázorňuje následovně:

a) absolutní změna – vypočte se jako rozdíl hodnot z obou po sobě jdoucích let absolutní změna = hodnotat - hodnotat-1 b) procentní změna – vyjádří se procentem k hodnotě výchozího roku

procentní změna =

absolutní změna hodnotat-1

× 100 (%)

Porovnání poloţek výkazů se provádí po řádcích, coţ umoţňuje postřehnout, zda v čase nedochází k neobvyklým výkyvům. Proto by se horizontální analýza měla provádět minimálně za dvě, lépe však za více po sobě jdoucích účetních období.

1.5.2 Vertikální analýza Pomocí vertikální analýzy se zjišťuje struktura účetních výkazů. Jednotlivé poloţky výkazů se vyjadřují jako procentní podíl na základní veličině. Tou bývá v případě rozvahy celková suma aktiv nebo pasiv (bilanční suma), u výkazu zisku a ztráty se nejčastěji vyuţívá celková hodnota výnosů nebo trţeb. Struktura poloţek se zkoumá za kaţdé období zvlášť, odshora dolů, nikoli napříč jednotlivými léty. Pokud se však analýza provádí za několik let, lze porovnávat změny procentního vyjádření a vyhodnotit tak změny ve struktuře majetku, kapitálu, nákladů a výnosů.

1.5.3 Analýza poměrových ukazatelů Pro zjištění hodnoty poměrových ukazatelů se vybrané poloţky (resp. skupiny poloţek) účetních výkazů, především rozvahy, dělí poloţkami vykazujícími určitou souvislost. Takto lze sestavit mnoho různých poměrových ukazatelů. K provedení smysluplné finanční analýzy 22


31

je však nutné vybrat pouze ty ukazatele, které odpovídají zkoumanému problému. Přitom se vybírají takové skupiny ukazatelů, aby postihly všechny důleţité stránky hospodaření podniku. Vypočtené hodnoty ukazatelů se porovnávají s hodnotami doporučenými. Je však třeba poukázat na to, ţe doporučované hodnoty jsou stanoveny na základě zahraničních výzkumů. Ekonomické prostředí v českých podmínkách se liší, a proto by měly tyto hodnoty slouţit jen jako orientační měřítko. Při vyhodnocování poměrových ukazatelů by podniky měly zohlednit svá specifika a charakter oboru podnikání. Mezi nejčastěji vyuţívané skupiny poměrových ukazatelů patří: ukazatele rentability, ukazatele zadluţenosti, ukazatele likvidity, ukazatele aktivity. a) Ukazatele rentability Ukazatele rentability (výnosnosti) patří k nejsledovanějším ukazatelům, jelikoţ podávají informaci o úspěšnosti podniku, intenzitě vyuţívání majetku a o schopnosti podniku zhodnotit vloţený kapitál. Při výpočtu se poměřuje celkový zisk s různými veličinami jako vlastní kapitál, aktiva či trţby. Hodnota ukazatelů však závisí na pojetí zisku, který se při výpočtu pouţívá. Do výpočtu lze zahrnout buď hospodářský výsledek po zdanění, či hospodářský výsledek před zdaněním a úroky, neboli EBIT. Jeho výše se stanoví následovně: EBIT = čistý zisk + nákladové úroky + splatná daň. Jak uvádí Suchánek23, je výhodou pouţití zisku před zdaněním moţnost „sledovat tzv. výdělkový potenciál firmy. Ten poměřuje vložené prostředky nejen se ziskem, ale i s těmi efekty, které vyplývají ze zhodnocení cizího kapitálu.“ Jako příklad uvádí efekt daňového štítu, kdy úroky placené z cizího kapitálu mimo hospodářského výsledku sniţují také daň z příjmu. V praktické části je při výpočtu hodnot poměrových ukazatelů vyuţíván zisk

23


32

po zdanění, a to zejména proto, aby výsledky nebyly zkresleny případnou odloţenou daní, která vzniká v případě odlišné výše daňových a účetních odpisů. V praxi se analyzuje především rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita aktiv, rentabilita dlouhodobě investované kapitálu nebo rentabilita trţeb.

Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) Tento ukazatel vyjadřuje míru zhodnocení vlastních zdrojů. Z toho důvodu je v popředí zájmu vlastníků podniku, kteří posuzují, jakou výnosnost mají prostředky, které do podniku vloţili. Úroveň rentability vlastního kapitálu by měla být vyšší neţ výnos ze stejně rizikové nebo bezrizikové investice. Hodnota ukazatele se vypočítá jako podíl hospodářského výsledku po zdanění (resp. před zdaněním) a vlastního kapitálu.

ROE =

zisk vlastní kapitál

Ukazatel rentability aktiv Rentabilita aktiv vyjadřuje rentabilitu celkového kapitálu. Odráţí všechny aktivity podniku, jak z hlediska provozní, tak finanční a investiční oblasti podnikání. „Rentabilita aktiv poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financovány.“24 zisk aktiva

ROA =

Ukazatel rentability trţeb (ROS) Tento ukazatel znázorňuje schopnost podniku dosáhnout určité hodnoty zisku při dané úrovni trţeb. Vyuţívá se pro něj také označení zisková marţe. Vyjadřuje hospodárnost spočívající ve sniţování nákladů nebo v efektivním zvyšování cen výrobků a sluţeb. Rentabilita trţeb porovnává hospodářský výsledek s trţbami, případně výnosy. zisk trţby

ROS =

24


33

Podle typu zisku pouţitého v čitateli se rozlišují dvě pojetí ziskové marţe. Provozní zisková marţe, která pracuje se ziskem před zdaněním a úroky, vylučuje vliv finančních nákladů a údaje pro její výpočet lze zjistit z účetnictví brzy po skončení příslušného období (měsíce, čtvrtletí apod.). Naopak čistá zisková marţe, při jejíţ konstrukci se pouţívá zisk po zdanění, se vyhodnocuje v delším časovém období.

b) Ukazatele zadluţenosti Málokterá firma je schopna financovat podnikatelské aktivity pouze prostřednictvím vlastních prostředků. Naopak příliš velký podíl cizího kapitálu by pro věřitele znamenal riziko, ţe přijdou o vloţený majetek. Pro měření podílu cizích a vlastních zdrojů v podniku se pouţívají ukazatele zadluţenosti. Je však vhodné porovnávat je s dalšími poměrovými ukazateli, neboť vysoká míra zadluţenosti nemusí signalizovat hrozící nebezpečí platební neschopnosti. Naopak „její růst ve finančně stabilním podniku přispívá ke zvyšování její rentability, resp. tržní hodnoty.“25 Míra vyuţití cizích zdrojů se porovnává ve vztahu k celkové hodnotě majetku podniku (míra celkové zadluţenosti) nebo ve vztahu k vlastním prostředkům (míra zadluţenosti vlastního kapitálu). Ukazatel míry celkové zadluţenosti Ukazatel míry celkové zadluţenosti bývá také označován za ukazatel věřitelského rizika. S jeho růstem se totiţ zvyšuje riziko, ţe při nedostatečné platební schopnosti podniku přijdou věřitelé o vloţené prostředky. Naopak niţší hodnoty celkové zadluţenosti naznačují, ţe se jedná o finančně stabilní podnik, do kterého jsou investoři ochotni vloţit svůj majetek. Míra celkové zadluţenosti se stanoví jako podíl cizích zdrojů a celkové sumy majetku podniku.

míra celkové zadluţenosti =

25

cizí zdroje aktiva


34

Ukazatel míry zadluţenosti vlastního kapitálu Stejně jako předchozí ukazatel, i míra zadluţenosti vlastního kapitálu vyjadřuje míru věřitelského rizika. V tomto případě jsou však dluhy podniku porovnávány s vlastním kapitálem. míra zadluţenosti VK =

cizí zdroje vlastní kapitál

Míra zadluţenosti vlastního kapitálu bývá doplňována ukazatelem úrokového krytí, který značí schopnost podniku pokrýt úroky svým hospodářským výsledkem. Jeho hodnota se stanoví takto:

úrokové krytí =

zisk před zdaněním + nákladové úroky nákladové úroky

c) Ukazatele likvidity Likvidita (platební schopnost či solventnost) představuje schopnost podniku dostát ve stanoveném čase svým závazkům. Jedná se o jednu ze základních podmínek dlouhodobé existence podniku. Na druhou stranu můţe být v přímém rozporu s rentabilitou podniku, jelikoţ k dosaţení platební schopnosti je nutné mít v oběţném majetku vázané určité mnoţství prostředků. Z hlediska likvidity představují pro podnik hrozbu krátkodobé závazky, které vznikají v rámci provozní činnosti a bývají průběţně uhrazovány krátkodobými aktivy. Problém nastává v případě nedostatku prostředků pro úhradu závazků, který bývá způsoben časovým nesouladem mezi přílivem provozních příjmů a odlivem provozních výdajů. Podle stupně likvidnosti aktiv ve vztahu k závazkům, které je nutné splatit (krátkodobá pasiva), se měří různé stupně likvidity – od likvidity běţné (prvního stupně) přes likviditu krátkodobou (druhého stupně) aţ po likviditu dlouhodobou (třetího stupně). Ukazatel běţné likvidity Při výpočtu ukazatele běţné likvidity se poměřují oběţná likvidní aktiva s krátkodobými pasivy. Oběţná likvidní aktiva jsou tvořena finančními prostředky v hotovosti a na běţných bankovních účtech a krátkodobými cennými papíry a podíly. V krátkodobých pasivech jsou započteny nejen krátkodobé závazky, ale i krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci. Běţná

35

likvidita měří schopnost podniku hradit právě splatné závazky a její hodnota by měla být alespoň 0,2.

běţná likvidita =

oběţná likvidní aktiva krátkodobá pasiva

Ukazatel krátkodobé likvidity Ukazatel krátkodobé likvidity do čitatele kromě krátkodobého finančního majetku zahrnuje i krátkodobé pohledávky. Ty je však vhodné očistit o nedobytné pohledávky, které by hodnotu ukazatele mohly zkreslit. Vysoké hodnoty krátkodobé likvidity na jednu stranu přispívají k menší nejistotě věřitelů, ţe se podnik dostane do finančních problémů, na druhou stranu sniţují schopnost podniku hospodárně vyuţívat vloţené prostředky. Podnik by měl u krátkodobé likvidity dosahovat hodnot kolem 1 aţ 1,5.

krátkodobá likvidita =

likvidní aktiva + krátkodobé pohledávky krátkodobá pasiva

Ukazatel dlouhodobé likvidity Dlouhodobá likvidita vyjadřuje, kolikrát je podnik schopen pokrýt krátkodobá pasiva, pokud by proměnil veškerá krátkodobá aktiva na hotovost. Krátkodobá aktiva zahrnují krátkodobý finanční majetek, krátkodobé pohledávky a zásoby. S růstem hodnoty tohoto ukazatele jsou na financování oběţného majetku ve větší míře vyuţívány dlouhodobé zdroje, coţ sniţuje riziko platební neschopnosti podniku. Doporučené hodnoty dlouhodobé likvidity se pohybují v rozmezí 2 aţ 2,5.

dlouhodobá likvidita =

likvidní aktiva + krátkodobé pohledávky + zásoby krátkodobá pasiva

d) Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří rychlost obratu jednotlivých sloţek vloţených prostředků a odráţejí, kolik aktiv podnik potřeboval pro zajištění určitého objemu trţeb. Bývají vyjádřeny v jednotkách času (roky nebo dny), na základě čehoţ lze hodnotit, po jakou dobu jsou tyto prostředky vázány v podniku, nebo udávají počet obrátek, tj. kolikrát se určitá poloţka obrátí v trţby za určité období. Manaţeři pomocí ukazatelů aktivity zjišťují, jak je podnik schopen vloţené prostředky vyuţívat. Nejčastěji se posuzuje doba vázanosti aktiv, zásob a pohledávek. 36

Ukazatel obratu aktiv Obrat aktiv představuje podíl trţeb a celkových aktiv a udává, kolikrát se aktiva během roku obrátí do trţeb. Měří efektivnost vyuţívání aktiv a je měřítkem kapitálové intenzity. Podniky s vysokou kapitálovou intenzitou dosahují vysokých trţeb při nízké úrovni aktiv. Při posuzování tohoto ukazatele by se mělo brát v úvahu odvětví, ve kterém firma podniká. Obecně by však hodnota obratu aktiv měla dosahovat přibliţně jedné.

obrat aktiv =

trţby aktiva

Ukazatel doba obratu zásob Doba obratu zásob odhaduje počet dnů, po který jsou zásoby vázány v podniku. Při výpočtu jsou do čitatele dosazeny zásoby a do jmenovatele denní trţby neboli celkové trţby podělené 365 dny. Vzhledem k tomu, ţe zásoby jsou součástí likvidity, jelikoţ je lze v krátkém čase proměnit na hotovost, měl by podnik dobu jejich obratu udrţovat na nízké úrovni. Na druhou stranu by však neměl ohrozit plynulé zásobování jednotlivých činností. Proto by se při vyhodnocování toho ukazatele měly brát v úvahu všechny důleţité aspekty ovlivňující hospodaření podniku. doba obratu zásob =

zásoby denní trţby

Ukazatel doby obratu pohledávek Doba obratu pohledávek vyjadřuje poměr průměrného stavu krátkodobých pohledávek a denních trţeb. Ukazuje, kolik dní jsou odběratelé podniku v průměru dluţni, jaká je jejich platební morálka. Tento ukazatel stanovuje, za jak dlouho jsou splaceny pohledávky, proto by jeho hodnota měla odpovídat průměrné době splatnosti. Niţší hodnoty vedou k niţší vázanosti finančních prostředků, avšak potlačují účel krátkodobého obchodního úvěru. krátkodobé pohledávky denní trţby

doba obratu pohledávek =

1.5.4 Analýza peněţních toků Peněţní toky představují pohyb a změny peněţních prostředků na jiné druhy aktiv a naopak. Analýza peněţních toků tak umoţňuje zjistit potřebu zdrojů (příjmy) a analyzovat uţití 37

finančních prostředků (výdaje). Změny peněţních prostředků za určité období jsou zobrazeny v přehledu peněţních toků, neboli výkaze cash flow. Tento přehled má oproti výkazu zisku a ztráty několik výhod: není ovlivněn metodou odpisování dlouhodobého majetku, jelikoţ účetní odpisy nejsou spojené s pohybem peněţních toků, peněţní tok není zkreslován systémem a výší časového rozlišení, zvýšení pohledávek a výnosů má vliv na výsledek hospodaření, ale vliv na peněţní toky nastává aţ v okamţiku zaplacení, v účetnictví se zachycují potenciální ztráty, rizika a znehodnocení s ohledem na věrný obraz skutečnosti v účetnictví (např. tvorba rezerv a opravných poloţek), coţ však neovlivňuje vývoj peněţních toků.26 Výkaz peněţních toků můţe být součástí přílohy k účetní závěrce. Podle zákona je však nepovinný, tudíţ záleţí na účetní jednotce, jakou metodu, koncepci či obsahovou náplň si zvolí. Přehled lze sestavit přímou metodou, u které se vykazují vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněţních příjmů a výdajů, či nepřímou metodou vykazování peněţních toků z provozní činnosti. V českém podnikatelském prostředí je častěji vyuţívána metoda nepřímá, kdy jsou peněţní toky koncipovány na bázi výsledku hospodaření, který je upravován o změny v rozvaze. V tomto případě jsou při sestavování přehledu náklady a výnosy upravovány na skutečné příjmy a výdaje. V přehledu o peněţních tocích jsou přírůstky a úbytky peněţních prostředků a ekvivalentů členěny na provozní, investiční a finanční činnost. Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti podniku a ostatní činnosti, které nespadají ani do investiční ani do finanční činnosti. Do investiční činnosti je zahrnuto pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu prodeje a finanční činnost zahrnuje změny ve velikosti a sloţení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popř. téţ krátkodobých závazků. Podobně jako u rozvahy a výkazu zisku a ztráty lze peněţní toky podrobit horizontální analýze. Má podobu časového srovnání absolutních údajů za jednotlivé poloţky ve dvou či více po sobě jdoucích ročních obdobích. Tím je umoţněno sledovat vývoj důleţitých poloţek,

26

TPA Horwath Notia Audit. Podvojné účetnictví 2008. Patnácté vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2008. 216 s. ISBN 978-80-247-2541-3.

38

k nimţ mohou vedle čistého peněţního toku patřit např. změny krátkodobých závazků, krátkodobého finančního majetku nebo výdajů na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. O finanční situaci podniku vypovídají také poměrové ukazatele na bázi peněţních toků. Lze je vyuţít při výpočtu hodnot ukazatelů rentability, likvidity, aktivity nebo zadluţenosti. Při jejich konstrukci bývá zisk nahrazen rozdílem příjmů a výdajů souvisejícím s běţnou hospodářskou činností podniku, tedy čistým peněţním tokem z provozní činnosti. Výhodou těchto ukazatelů je, ţe jsou očištěny o vlivy vyplývající z účetních principů. V praxi je moţné setkat se nejčastěji ku příkladu s těmito ukazateli: a) Ukazatele rentability čistý peněţní tok z provozní činnosti

rentabilita celkového kapitálu z CF =

rentabilita vlastního kapitálu z CF =

celkový kapitál

čistý peněţní tok z provozní činnosti vlastní kapitál

čistý peněţní tok z provozní činnosti trţby

rentabilita trţeb z CF =

b) Ukazatele likvidity

krátkodobá likvidita z CF =

čistý peněţní tok z provozní činnosti krátkodobá pasiva

c) Ukazatele zadluţenosti

stupeň oddluţení =

čistý peněţní tok z provozní činnosti cizí kapitál

39

2 Praktická část Praktická část práce je zaměřena na analýzu dopadů čerpání dotací ve společnosti Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Pro tento účel byl vybrán projekt realizovaný v letech 2005 aţ 2009, na jehoţ financování byly pouţity dotační prostředky především z Fondu soudrţnosti. Úvod praktické části je věnován krátkému představení společnosti, po kterém následuje přehled dotací, jeţ podnik ve své historii čerpal. Další text se pak soustředí na popis vybraného projektu a rozbor dopadů čerpání dotací na ekonomiku podniku ve fázi realizace projektu a v období po vloţení majetku vybudovaného v rámci projektu do aktiv společnosti.

2.1 Představení společnosti Základní údaje Obchodní firma:

Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s.

Sídlo:

Brněnská 13, č. p. 410, Vyškov, PSČ 682 01

Právní forma:

akciová společnost

Hlavní předmět podnikání:

Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu

Datum vzniku:

1. 12. 1993

Základní kapitál:

626 655 000 Kč

Počet zaměstnanců:

126 zaměstnanců

Akciová společnost Vodovody a kanalizace Vyškov (dále VaK Vyškov, a.s.) vznikla 1. 12. 1993 na základě privatizačního projektu předloţeného městem Vyškov a dalšími obcemi ve druhé vlně privatizace. Tím došlo k zániku tehdejšího odštěpného závodu Vyškov, který byl součástí státní hospodářské organizace Jihomoravské vodovody a kanalizace Brno. Jediným zakladatelem společnosti je Fond národního majetku České republiky. V současnosti vlastní většinový podíl akcií města a obce (94,93 %). VaK Vyškov, a.s. působí v rámci okresu Vyškov. Spravuje přibliţně 360 km vodovodních sítí, 385 km kanalizačních sítí, tří úpravny vod a sedm čistíren odpadních vod. Část infrastruktury je společností pouze provozována a nepatří do jejího majetku. Uplatňuje se zde smíšený model provozování. Provozní majetek je spravován na základě smluv o provozování infrastrukturního majetku uzavřených mezi společností a vlastníky infrastrukturního majetku, 40

kterými jsou převáţně města a obce. Společnosti sice vznikají dodatečné náklady z provozování majetku, který nevlastní, na druhou stranu jsou tyto náklady pokryty z příjmů z vodného a stočného, které nepřipadají vlastníkům, nýbrţ provozovateli. Kromě hlavního předmětu činnosti, kterým je výroba a rozvod pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod, poskytuje firma také další sluţby. K těm patří např. vybudování vodovodních a kanalizačních přípojek, vývoz septiků a jímek, projektová činnost nebo provádění laboratorních rozborů.

2.2 Přehled čerpaných dotací a zvýhodněných úvěrů (2001 – 2010) V posledních deseti letech čerpala společnost VaK Vyškov, a.s. dotace na několik větších investičních akcí. Ne vţdy se jednalo přímo o dotační prostředky, v některých případech byl společnosti poskytnut zvýhodněný úvěr s dotovanými úroky. Do roku 2004 bylo poskytovatelem podpory většinou Ministerstvo zemědělství, pod které spadá kontrola oboru vodovodů a kanalizací. Po vstupu České republiky do Evropské unie se společnosti naskytla moţnost vyuţít prostředky také z evropských dotačních programů. Přehled získaných dotací a zvýhodněných úvěrů včetně jejich výše a účelu, na který byly poskytnuty, zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 2: Přehled čerpaných dotací a zvýhodněných úvěrů (2001 – 2010) Akce Intenzifikace ČOV Vyškov Rozšíření skupinového vodovodu Vyškov - I. etapa Nesovická větev Rekonstrukce úpravy vody Lhota - 1. stavba

Roky čerpání

Poskytovatel podpory

2002

MZe

2003 - 2004

MZe

2004

MZe

Forma Výše dotace podpory (v tis. Kč) Dotace 33 017 Zvýhodněný --úvěr Dotace 10 912 Zvýhodněný --úvěr Dotace 1 680 Zvýhodněný --úvěr

Fond soudrţnosti Dotace

Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury na okrese Vyškov

2008 - 2011

Kanalizace a ČOV Otnice

2010 - 2011

Dotace Zvýhodněný úvěr Fond soudrţnosti Dotace SFŢP

SFŢP

Celkem

Zdroj: autor 41

Dotace

Výše úvěru (v tis. Kč) --58 065 --30 007 --6 719

323 187

---

1 938

---

---

24 421

51 918

---

3 054

---

425 706

119 212

Pro analýzu dopadů na hospodaření podniku byl vybrán projekt „Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury na okrese Vyškov“ (dále jen „Projekt“), na jehoţ realizaci společnost v letech 2008 – 2009 čerpala dotace. Hlavní zdroj finančních prostředků, který se společnosti podařilo získat, představovala dotace z Fondu soudrţnosti v oblasti Ţivotní prostředí a doprava. Na základě rozhodnutí Evropské komise ze dne 19. 12. 2005 byla společnosti přiznána míra pomoci činící 66 % celkových výdajů. V peněţním vyjádření se jedná o podporu ve výši 12 820 tis. eur, coţ je zároveň maximální částka pomoci z Fondu soudrţnosti. Na přípravu a realizaci Projektu čerpala společnost kromě toho také podporu ze Státního fondu ţivotního prostředí, v celkovém objemu nákladů se však jiţ nejednalo o tak významnou částku. Výše zmíněnému Projektu bude větší pozornost věnována v další části práce.

2.3 Představení analyzovaného projektu Projekt „Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury na okrese Vyškov“ řeší problematiku výstavby nových objektů a rekonstrukce stávajících objektů z hlediska nutnosti technologických úprav. Ty v budoucnu povedou ke zlepšení kvality ţivotního prostředí v oblasti kvality povrchových a podpovrchových vod v povodí řek Dyje a Moravy a v oblasti nakládání s odpady z čistíren odpadních vod (ČOV). Lokalita realizace Projektu spadá do jihovýchodní části Jihomoravského kraje, do okresu Vyškov. Jeho dopady se dotýkají samotného města Vyškova a dále měst Rousínov, Slavkov u Brna a Bučovice a obcí Hrušky, Křenovice a Drnovice. Strategickým cílem je zajistit odvádění odpadních vod od znečišťovatelů a čištění na ČOV tak, aby byly splněny hodnoty dle příslušných předpisů České republiky a Směrnice Rady č. 91/271/EEC o zacházení s městskými odpadními vodami. Pro dosaţení stanovených cílů byla v rámci Projektu realizována následující opatření: vybudování nové kanalizace v místech, kde doposud nebyla odpadní voda kanalizačním řadem odváděna, rekonstrukce stávající kanalizace, která má jiţ často překročenu dobu své ţivotnosti a u které dochází k únikům odpadní vody z kanalizačního systému, rekonstrukce, intenzifikace a zvýšení kapacity stávajících ČOV tak, aby vyhovovaly nárokům na kvalitu vypouštěné vody a čistírenských kalů. 42

Realizace Projektu probíhala v letech 2005 aţ 2009. Kvůli vysoké investiční náročnosti byl Projekt rozdělen na pět samostatných podprojektů – Rousínov, Slavkov, Bučovice, Vyškov a Hrušky. Podprojekt Rousínov V Rousínově byla kanalizační síť budována postupně od roku 1930, největší část v letech 1950 – 1955, nejnovější úseky pochází z období 1960 - 1970. Stáří kanalizace se tak pohybuje od 30 do 80 let. V rámci Projektu zůstala zachována stávající koncepce odkanalizování Rousínova a jeho místních částí. Stoky ve špatném technickém stavu byly zrekonstruovány a doplněny v místech, která dosud nebyla napojena na veřejnou kanalizaci. Dále byla provedena zásadní změna technologie čištění odpadních vod na ČOV Rousínov, kam jsou odpadní vody z této lokality odváděny. ČOV jiţ byla technologicky zastaralá a její kapacita pro navýšení počtu připojených obyvatel nebyla dostatečná. Podprojekt Slavkov Podprojekt byl zaměřen na intenzifikaci, modernizaci a maximální vyuţití existujících stavebních objektů ČOV Slavkov, přičemţ kapacita čistírny zůstala stejná. Návrh na rekonstrukci ČOV zahrnoval rekonstrukci stávajících nevyhovujících objektů a dostavbu objektů nových. Navrhované řešení bylo zpracováno jak z důvodu legislativních poţadavků, tak kvůli pouţití nejmodernějších technologií. Mezi ně patří i řízení a sledování technologického procesu prostřednictvím programovatelného automatu, kdy jsou všechny údaje zobrazeny a archivovány na dispečerském pracovišti ČOV a přenášeny do nadřazeného dispečerského systému. Podprojekt Bučovice Výstavba jednotné kanalizační sítě ve městě Bučovice probíhala postupně od roku 1930 do současnosti. Starší stoky budované před rokem 1970 jiţ byly ve špatném technickém stavu a jejich rekonstrukce byla nezbytná. Proto byla provedena rekonstrukce stávajících stok jednotného systému. Kromě toho byla realizována intenzifikace a modernizace čistírny odpadních vod v Bučovicích, která byla doprovázena zvýšením její kapacity. Podprojekt Vyškov Podprojekt Vyškov byl rozdělen do dvou ucelených částí, a to do rekonstrukce kanalizace ve městě Vyškov a rekonstrukce kanalizace v obci Drnovice. Přestoţe město Vyškov má 43

vybudovanou kanalizační síť, je kanalizace v mnoha úsecích ve špatném technickém stavu. V Projektu tak byly řešeny nejhorší úseky sítě, které bylo nutné opravit do roku 2010. Dále bylo provedeno srovnání spádu stávajících úseků kanalizace s nulovým spádem a byly vybudovány nové uliční splaškové stoky s čerpací stanicí v místech, kde obsah kanalizace odtékal přímo do řeky. V obci Drnovice, která je napojena na kanalizační síť Vyškova, byly zrekonstruovány technicky nevyhovující stoky. Podprojekt Hrušky Síť veřejné kanalizace v obci Hrušky je v dobrém technickém stavu a je na ni napojena většina obyvatel obce. Pod obcí je vybudována ČOV, která byla uvedena do trvalého provozu v roce 1978 a v současné době je vytíţena přibliţně z 50 %. V obci Křenovice je stávající kanalizace, jejíţ stáří je 30 aţ 50 let, vyústěna z větší části do potoka Rakovce. V rámci Projektu byl zrekonstruován a dostavěn kanalizační systém v obci Křenovice, který byl následně napojen na ČOV v obci Hrušky, jejíţ kapacita byla v průběhu realizace Projektu zvýšena. Plánovaná a skutečně realizovaná opatření v rámci jednotlivých podprojektů, stejně jako za Projekt jako celek, přehledně zobrazuje tabulka č. 3. Tabulka č. 3: Přehled plánovaných a realizovaných opatření Podprojekt

Aglomerace Rousínov

Aglomerace Slavkov

Aglomerace Bučovice

Aglomerace Vyškov

Plánovaná opatření výstavba nové kanalizace (15 239 m) rekonstrukce stávající kanalizace (2 220 m) počet nově připojených obyvatel (1 655) intenzifikace a modernizace ČOV Rousínov - zvýšení kapacity ČOV z 3 500 EO na 5 500 EO intenzifikace a modernizace ČOV Slavkov u Brna – kapacita ČOV zůstává stejná rekonstrukce stávající kanalizace (1 985 m) intenzifikace a modernizace ČOV Bučovice - zvýšení kapacity ČOV z 8 000 EO na 9 860 EO výstavba nové kanalizace (609 m) rekonstrukce stávající kanalizace (3 789 m) počet nově připojených obyvatel (813)

44

Realizovaná opatření výstavba nové kanalizace (15 693 m) rekonstrukce stávající kanalizace (0 m) počet nově připojených obyvatel (1 889) intenzifikace a modernizace ČOV Rousínov - zvýšení kapacity ČOV z 3 500 EO na 5 500 EO intenzifikace a modernizace ČOV Slavkov u Brna – kapacita ČOV zůstává stejná rekonstrukce stávající kanalizace (2 322 m) počet nově připojených obyvatel (56) intenzifikace a modernizace ČOV Bučovice - zvýšení kapacity ČOV z 8 000 EO na 9 860 EO výstavba nové kanalizace (664 m) rekonstrukce stávající kanalizace (3 509 m) počet nově připojených obyvatel (165)

Aglomerace Hrušky

Celkem za Projekt

výstavba nové kanalizace (2 970 m) počet nově připojených obyvatel (271) intenzifikace a modernizace ČOV Hrušky - zvýšení kapacity ČOV z 1 000 EO na 2 600 EO výstavba nové kanalizace (18 818 m) rekonstrukce stávající kanalizace (7 994 m) počet nově připojených obyvatel (2 739)

výstavba nové kanalizace (3 552 m) počet nově připojených obyvatel (1 908) intenzifikace a modernizace ČOV Hrušky - zvýšení kapacity ČOV z 1 000 EO na 2 490 EO výstavba nové kanalizace (19 909 m) rekonstrukce stávající kanalizace (5 831 m) počet nově připojených obyvatel (4 018)

Zdroj: interní materiály společnosti (upraveno) Uskutečněním jednotlivých podprojektů jsou realizována opatření jak preventivního, tak nápravného charakteru. Preventivní charakter výstavby a rekonstrukce kanalizačních sítí a ČOV spočívá v tom, ţe vytváří podmínky pro rozvoj výstavby v regionu Vyškovsko. Navrhovaná opatření vytvářejí základní předpoklady pro moţnost napojení na plně funkční kanalizaci, prostřednictvím které jsou odpadní vody odváděny na rekonstruované ČOV s dostatečnou kapacitou. U všech podprojektů je patrný i nápravný charakter, jelikoţ realizace výstavby a rekonstrukce infrastruktury bude mít pozitivní dopad na ţivotní prostředí a bude přínosem pro zlepšení kvality povrchových a podzemních vod v rámci povodí. Vliv Projektu bude patrný nejen v rámci České republiky, bude mít i přeshraniční dopad. Zlepšení dosaţená Projektem povedou ke zkvalitnění dolního toku řeky Dyje, která se vlévá do řeky Moravy a překračuje českou hranici s Rakouskem. Část Projektu, jeţ je lokalizována v povodí řeky Moravy, zase ovlivní nejen kvalitu vody samotné řeky Moravy, ale i řeky Dunaje, do níţ se vlévá. Projekt tak bude mít zprostředkovaně dopad na ty státy, kterými řeka Dunaj protéká.

2.4 Důvody čerpání dotací Pokud by společnost nebyla nucena realizovat Projekt, nemusela by ani vyvíjet úsilí o získání dotačních prostředků. Avšak z důvodu naplnění legislativních poţadavků, zmírnění negativních dopadů na ţivotní prostředí a nutnosti zlepšení kvality fyzického stavu majetku dospěla společnost k rozhodnutí investovat do rozvoje a obnovy infrastruktury v dané lokalitě. Hlavním důvodem pro realizaci Projektu bylo naplnění poţadavků stanovených právními předpisy, spíše však splnění povinností České republiky schválených ve Smlouvě 45

o přistoupení k EU. V první řadě se jednalo o Směrnici Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod, ale také o další evropské směrnice. Například poţadavky na nakládání s kaly z městských čistíren odpadních vod jsou zakotveny ve směrnici č. 75/442/EHS, o odpadech ve znění směrnice č. 91/156/EHS. Hygienizací kalu zase dojde k úpravě kalu městských čistíren odpadních vod, která zabezpečí, ţe tento kal nebude klasifikován jako nebezpečný odpad dle směrnice č. 91/689/EHS, o nebezpečných odpadech. Podle popisu jednotlivých podprojektů je zřejmé, ţe původní stav kanalizačního systému jiţ byl značně zastaralý a nebyl v souladu s poţadavky směrnic Evropské unie. Vybudováním nové kanalizace mělo dojít k zamezení nekontrolovaného vypouštění odpadních vod do vodních toků. Realizací rekonstrukcí stávající kanalizace pak mělo být zamezeno průsakům odpadních vod do vod podzemních a odstranění havarijního technického stavu. Souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod pak mělo být dosaţeno provedením rekonstrukcí čistíren odpadních vod, které povedou ke sníţení koncentrace ukazatelů znečištění u odpadních vod vypuštěných do vodních toků. V rámci rekonstrukcí čistíren měla být zabezpečena úprava kalu pro jeho vhodnou likvidaci. Realizace jednotlivých podprojektů proto bude přínosem pro zlepšení kvality povrchových a podzemních vod v povodí, zajištění ochrany ţivotního prostředí a s tím spojené zvýšení ochrany lidského zdraví. Jelikoţ se počítalo s náklady na realizaci Projektu kolem 500 mil. korun, vyuţila společnost moţnost financovat část těchto nákladů prostřednictvím podpory z dotačních programů. Současná výše cen za vodu pitnou a odkanalizovanou pokrývá především provozní náklady podniku a není zde prostor pro akumulaci prostředků, které by společnost mohla pouţít na výstavbu nové infrastruktury. Proto musela společnost hledat jiné finanční zdroje. Výhodnou moţností, jak získat finanční prostředky nezatíţené úrokovými náklady, bylo jednoznačně poţádat o poskytnutí dotace, coţ společnost také vyuţila. O tom, jaké dopady má tento způsob financování na ekonomiku podniku a jak by se ekonomická situace společnosti změnila, pokud by společnost dotace nečerpala, pojednává následující kapitola.

2.5 Analýza ekonomických důsledků - fáze realizace Projektu Realizace analyzovaného Projektu probíhala v letech 2005 aţ 2009. Během tohoto období ovlivňovalo ekonomiku podniku několik faktorů. Míra jejich působení by se však lišila v závislosti na tom, jaké zdroje by společnost pro financování Projektu pouţila. Pro vyjádření 46

těchto dopadů budou v následující kapitole porovnány dvě varianty, jeţ budou zaloţeny na odlišné struktuře zdrojů financování Projektu. První případ představuje reálnou situaci, kdy měla společnost kromě vlastních zdrojů a úvěrů k dispozici také dotační prostředky od několika institucí. Jsou zde vyuţita skutečná ekonomická data získaná z finančních výkazů a dalších interních materiálů společnosti VaK Vyškov, a.s. Na základě těchto dat byla pro porovnání dopadů na ekonomiku podniku, zvláště pak na výsledek hospodaření, vytvořena modelová situace, kdy by společnost financovala celý Projekt pouze prostřednictvím vlastních zdrojů a investičního úvěru.

2.5.1 Zdroje financování Projektu – dotační varianta Jak je patrné z níţe uvedené tabulky, vyuţila společnost širokou škálu finančních zdrojů počínaje vlastními zdroji přes různé úvěry aţ k podpoře z dotačních programů. Na základě předloţené ţádosti o podporu z roku 2005 a rozhodnutí Evropské komise obdrţela společnost podporu z prostředků Fondu soudrţnosti. Ta byla určena pro úhradu části nákladů spojených s přípravou a realizací stavebních prací na Projektu a pro úhradu části nákladů na související činnosti. Právě prostředky z Evropské unie společně s dotací od Státního fondu ţivotního prostředí tvořily převáţnou část celkových zdrojů, v součtu 54,3 %, z toho podpora z Fondu soudrţnosti činí 53,9 %. Na základě rozhodnutí Evropské komise však byly společnosti z Fondu soudrţnosti přiznány dotační prostředky ve výši 66 % z celkové ceny Projektu. Zbývající část dotací, přibliţně ve výši 60 mil. Kč, obdrţí firma aţ po konečném vyúčtování Projektu. Tabulka č. 4: Zdroje financování Projektu – dotační varianta (v tis. Kč) Zdroj financování

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Celkem

%

Dotace z prostředků EU

0

0

0

156 607

104 376

0

260 983

53,9 %

Dotace SFŢP

0

0

0

0

1 938

0

1 938

0,4 %

Revolvingový úvěr

0

0

0

109 717

55 351

0

165 068

34,1 %

Úvěr SFŢP

0

0

0

11 633

9 753

3 035

24 421

5,1 %

Vlastní zdroje

692

5 227

15 769

9 802

0

0

31 490

6,5 %

Celkem

692

5 227

15 769

287 759

171 418

3 035

Zdroj: výpočty autora

47

483 900 100,0 %

Další významnou poloţku tvoří revolvingový úvěr od Komerční banky, který byl vybrán na základě řízení na veřejnou zakázku na sluţby.27 Předmětem veřejné zakázky bylo poskytnutí finančního revolvingového úvěru na zajištění financování Projektu v letech 2008 aţ 2010 a následně na poskytnutí dlouhodobého investičního úvěru s dobou splácení do 31. 12. 2020. Investiční úvěr byl pouţit na splacení zůstatku revolvingového úvěru k datu jeho konečné splatnosti, tedy k 31. 12. 2010. Tímto postupem získala společnost dostatek finančních prostředků pro fázi výstavby Projektu, jejichţ pravidelné splácení přesunula na dobu, kdy jí z Projektu poplynou výnosy. Úvěrový rámec revolvingového úvěru ve výši 9 mil. EUR byl postupně čerpán v závislosti na zahájení a průběhu vlastní výstavby. Vzhledem k tomu, ţe celý Projekt byl financován v eurech (kvůli podpoře z EU), byl i revolvingový úvěr veden v této měně. Jeho výši tak výrazně ovlivňoval vývoj kurzu koruny vůči euru. Od zahájení čerpání úvěru hradila společnost vţdy k poslednímu dni kalendářního měsíce úroky z vyčerpané a dosud nesplacené částky jistiny. Stejně jako splátky úvěru byly i úroky hrazeny v eurech. Pohyblivá úroková sazba činila 1M EURIBOR + 0,10 % p. a. ze zůstatku jistiny. Zbývající část ceny Projektu financovala společnost prostřednictvím vlastních zdrojů a úvěru se zvýhodněnými úroky od Státního fondu ţivotního prostředí. Vlastní prostředky získala společnost díky peněţním vkladům obcí do základního kapitálu společnosti. K tomuto navýšení základního kapitálu došlo v letech 2005 aţ 2007.

2.5.2 Zdroje financování Projektu – bezdotační varianta V případě, ţe by společnost nečerpala podporu z dotačních programů, pokryla by veškeré cizí zdroje prostřednictvím investičního úvěru poskytovaného Komerční bankou. Jelikoţ firma nevyuţije dotace z Evropské unie, bude Projekt financován v českých korunách, tudíţ i investiční úvěr bude splácen v této měně. Úvěr bude čerpán v letech 2008 aţ 2010. V tomto období umoří podnik na konci kaţdého pololetí část investičního úvěru splátkou ve výši 20 mil. Kč. Mimoto bude na konci kaţdého měsíce hradit úroky vypočtené ze zůstatku dluhu zjištěnému k poslednímu dni daného měsíce. Uplatní se pevná úroková sazba ve výši 4 % p. a, coţ přibliţně odpovídá sazbě, která byla sjednána u revolvingového úvěru v případě 27

Společnost VaK Vyškov, a.s. je zadavatelem veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

48

dotační varianty. Po zařazení vybudovaného majetku do aktiv společnosti se splátkový kalendář změní a společnost bude hradit čtvrtletní splátky ve výši 8 800 tis. Kč. Výpočet úroků v jednotlivých měsících je uveden v příloze. Tabulka č. 5: Zdroje financování Projektu – bezdotační varianta (v tis. Kč) Zdroj financování Investiční úvěr

2005

2006

2007

2008

0

0

0 262 187

Vlastní zdroje

692

5 227

15 769

Celkem

692

5 227

2009

2010

Celkem

%

185 934

4 289

452 410

93,5%

9 802

0

0

31 490

6,5%

15 769 271 989

185 934

4 289

483 900

100,0%

Zdroj: výpočty autora Aby bylo moţné provést srovnání obou variant, bylo nutné vytvořit modelové finanční výkazy bezdotační varianty. Jako výchozí zdroj dat slouţily výkazy společnosti VaK Vyškov, a.s., u kterých byla provedena úprava některých poloţek. V první řadě byly výkazy očištěny o vliv veškerých cizích zdrojů financování, coţ se projevilo v rozvaze u dlouhodobých závazků (úvěr ze SFŢP) a bankových úvěrů a výpomocí (revolvingový úvěr). Na straně aktiv byla navýšena poloţka nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku a s tím související poloţka dlouhodobého hmotného majetku, jelikoţ jejich hodnota jiţ nebude sniţována o poskytnuté dotace.28 Hodnoty majetku byly nejprve upraveny zvlášť u jednotlivých analytických účtů, na kterých jsou zachyceny změny v pořízení dlouhodobého majetku. O příslušnou souhrnnou částku byly pak navýšeny zmíněné poloţky v rozvaze. Kromě hodnoty majetku se navíc změnil objem krátkodobého finančního majetku (účty v bankách). Ve výkazu zisku a ztráty se úpravy dotkly nákladových a výnosových úroků a ostatních finančních výnosů a nákladů (kurzové rozdíly), coţ mělo vliv na hodnotu výsledku hospodaření a daně z příjmů. Po úpravě zmíněných poloţek byla do výkazů zahrnuta nová výše investičního úvěru, resp. jeho konečného zůstatku v jednotlivých letech, a hodnota nákladových úroků. Modelové finanční výkazy jsou k dispozici v příloze. Pro porovnání dopadů na ekonomiku podniku ve fázi realizace Projektu byla vyuţita finanční analýza, konkrétně horizontální a vertikální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty doplněná o analýzu některých poměrových ukazatelů a analýza peněţních toků. U horizontálního 28

Jak bylo uvedeno v teoretické části práce, vstupní cena hmotného majetku se sniţuje o dotace poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů regionální rady regionu soudrţnosti, o poskytnuté prostředky (granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu, o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněţních fondů cizího státu.

49

a vertikálního rozboru jsou u dotační varianty analyzovány kompletní finanční výkazy společnosti ve zkráceném rozsahu. Rozbor je pak porovnán s bezdotační variantou, avšak jen u těch poloţek, u kterých dochází oproti bezdotační variantě k výraznější změně.

2.5.3 Vertikální analýza rozvahy Tabulka č. 6: Vertikální analýza rozvahy – dotační varianta (v %) Poloţky rozvahy AKTIVA CELKEM

2005

2006

2007

2008

2009

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

Pohledávky za upsaný základní kapitál

0,72

2,73

2,07

0,00

0,00

Dlouhodobý majetek

87,25

84,76

80,92

91,46

89,84

Dlouhodobý nehmotný majetek

0,59

0,95

0,80

0,76

0,75

Dlouhodobý hmotný majetek

86,66

83,81

80,12

90,71

89,09

- stavby

74,23

72,42

65,62

59,26

58,54

- nedokončený DHM

3,34

3,98

8,92

27,20

26,75

Dlouhodobý finanční majetek

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Oběţná aktiva

11,91

12,36

16,83

8,29

9,87

Zásoby

0,37

0,30

0,24

0,20

0,19

Dlouhodobé pohledávky

3,25

0,01

0,01

0,01

0,01

Krátkodobé pohledávky

5,77

5,51

5,90

5,62

4,85

Krátkodobý finanční majetek

2,53

6,54

10,68

2,46

4,83

- účty v bankách

2,50

6,52

10,67

2,44

4,82

Časové rozlišení PASIVA CELKEM

0,13 100,00

0,15 100,00

0,17 100,00

0,25 100,00

0,29 100,00

Vlastní kapitál

81,00

83,46

83,37

76,55

78,67

Základní kapitál

62,81

65,68

65,50

59,88

61,02

Kapitálové fondy

9,91

9,47

9,25

8,91

9,14

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

8,00

7,64

7,67

7,51

7,81

Výsledek hospodaření minulých let

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Výsledek hospodaření běţného účetního období

0,28

0,67

0,95

0,25

0,69

Cizí zdroje

18,92

16,39

16,57

23,41

21,16

Rezervy

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Dlouhodobé závazky

5,40

5,27

4,74

5,78

7,58

- jiné závazky

1,10

0,85

0,89

2,33

3,76

Krátkodobé závazky

3,99

3,32

5,82

8,26

2,03

- závazky z obchodních vztahů

2,55

1,97

4,69

7,37

1,15

Bankovní úvěry a výpomoci

9,53

7,80

6,01

9,37

11,55

- dlouhodobé bankovní úvěry

9,53

7,80

4,73

3,05

1,96

- krátkodobé bankovní úvěry

0,00

0,00

1,28

6,32

9,59

Časové rozlišení

0,07

0,15

0,05

0,04

0,17

Zdroj: výpočty autora 50

Z vertikální analýzy rozvahy je dobře patrná majetková a kapitálová struktura podniku. Vzhledem k tomu, ţe v oboru vodovodů a kanalizací vlastní společnosti velký objem fixního majetku, bude i u firmy VaK Vyškov, a.s. tvořit převáţnou část aktiv dlouhodobý hmotný majetek. Ve všech pěti analyzovaných letech se poměr tohoto typu majetku k celkové hodnotě aktiv pohyboval nad 80 %. V letech 2008 a 2009 se tento poměr zvýšil dokonce nad 90 %, a to z důvodu výstavby převáţné části Projektu. Jeho hodnotu znázorňuje poloţka nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku, jejíţ podíl vzrostl z necelých devíti procent v roce 2007 na přibliţně 27 % v následujících dvou letech. Nárůst zaznamenala i oběţná aktiva, především díky prostředkům na bankovních účtech, jejichţ zvýšení bylo vyvoláno peněţními vklady do základního kapitálu společnosti. A právě základní kapitál tvoří nejvýznamnější poloţku na straně pasiv. Společně s kapitálovými fondy a fondy ze zisku představuje vlastní kapitál společnosti, jehoţ podíl na celkových pasivech osciluje dlouhodobě kolem 80 %. Poměr vlastních a cizích zdrojů se však v letech 2008 a 2009 mírně změnil, kdyţ firma na financování Projektu začala čerpat prostředky z úvěrů, zejména pak z úvěru revolvingového, který je zahrnut v poloţce „Krátkodobé bankovní úvěry“. Tabulka č. 7: Vertikální analýza rozvahy – bezdotační varianta (v %) Poloţky rozvahy

2005

2006

2007

2008

2009

AKTIVA CELKEM

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

Dlouhodobý majetek

87,25

84,75

80,91

92,95

92,70


86,66

83,81

80,11

92,29

92,11

- stavby

74,23

72,41

65,61

51,35

46,43

- nedokončený DHM

3,34

3,98

8,92

37,26

42,67

Oběţná aktiva

11,91

12,37

16,84

6,84

7,07


5,77

5,51

5,90

4,87

3,84


2,53

6,55

10,69

1,79

3,07

- účty v bankách

2,50

6,53

10,68

1,77

3,06

PASIVA CELKEM

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

Vlastní kapitál

81,00

83,46

83,37

66,74

62,39

Základní kapitál

62,81

65,67

65,50

51,88

48,39

Kapitálové fondy

9,91

9,47

9,25

7,72

7,25

8,00

7,64

7,67

6,51

6,60

0,28

0,68

0,96

0,63

0,15

Cizí zdroje

18,92

16,39

16,57

33,22

37,47


5,40

5,27

4,74

3,99

4,27

- jiné závazky

1,10

0,85

0,89

1,00

1,24

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření běţného účetního období

51


3,99

3,32

5,82

7,15

1,61


9,53

7,80

6,01

21,10

30,68


9,53

7,80

4,73

0,98

0,91


0,00

0,00

1,28

19,44

30,04

Zdroj: výpočty autora Majetková a kapitálová struktura u bezdotační varianty byla v prvních třech letech fáze realizace Projektu takřka totoţná se strukturou varianty dotační. Změna nastala v letech 2008 a 2009, kdy se výrazně změnila zejména struktura pasiv. Kvůli čerpání investičního úvěru se poměr cizích zdrojů zvýšil z přibliţně 17 % na více neţ 30 % z celkové hodnoty pasiv. Logicky tak došlo k postupnému sníţení podílu vlastního kapitálu. Zatímco v prvních třech letech přesahoval vlastní kapitál 80 % pasiv, v následujících dvou letech uţ to bylo jen 66,74 %, resp. 62,39 %. Realizace Projektu ovlivnila také stranu aktiv. V posledních dvou letech se zvýšil podíl dlouhodobého hmotného majetku, a to především kvůli nárůstu hodnoty nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku. Podíl této poloţky rozvahy na celkových aktivech byl u bezdotační varianty výraznější neţ u dotační varianty díky moţnosti zařadit celou hodnotu vybudované infrastruktury do majetku podniku. Na úkor vyššího podílu dlouhodobých aktiv se sníţila hodnota aktiv oběţných. Po postupném nárůstu v letech 2005 – 2007 jejich podíl poklesl, coţ se projevilo hlavně u krátkodobého finančního majetku, resp. u účtů v bankách. Z vertikální analýzy rozvahy vyplývá, ţe realizace Projektu ovlivnila jak strukturu na straně aktiv, tak sloţení pasiv. V případě majetku lze pozorovat nárůst nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku v důsledku vybudování nové infrastruktury. U bezdotační varianty je přitom zvýšení výraznější neţ u dotační varianty. Stejně tak je tomu i u cizích zdrojů, jejichţ objem je u bezdotační varianty vyšší a sniţuje podíl vlastního kapitálu. Dochází tak k přesunu od financování z vlastních k financování z cizích zdrojů.

52

2.5.4 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka č. 8: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty – dotační varianta (v %) Poloţky výkazu zisku a ztráty CELKOVÉ VÝNOSY

2005

2006

2007

2008

2009

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

Obchodní marţe

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Výkony

99,19

99,15

98,36

92,15

92,08

- trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb

98,18

98,22

97,93

90,67

89,61

Výkonová spotřeba

38,15

34,29

38,64

34,57

36,29

Přidaná hodnota

61,04

64,86

59,72

57,58

55,78

Osobní náklady

31,68

31,81

30,21

29,36

30,29

Daně a poplatky

3,16

2,70

2,54

2,14

2,05

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

24,18

24,81

22,90

19,78

18,97

Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

0,19

0,45

0,44

0,86

0,39

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

0,11

0,14

0,30

0,34

0,18

Změna stavu rezerv a oprav. poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

0,06

-0,09

-0,08

0,00

-0,07

Ostatní provozní výnosy

0,45

0,15

0,05

0,03

0,06

Ostatní provozní náklady

1,18

1,68

1,37

0,99

0,83

Provozní výsledek hospodaření

1,30

4,40

2,96

5,85

3,99

Výnosové úroky

0,17

0,25

0,92

0,83

0,18

Nákladové úroky

0,00

0,00

0,00

0,12

0,61

Ostatní finanční výnosy

0,00

0,01

0,24

6,13

7,29

Ostatní finanční náklady

0,17

0,22

0,47

11,00

5,67

Finanční výsledek hospodaření

0,00

0,04

0,69

-4,15

1,19

Daň z příjmů za běţnou činnost

-0,25

0,71

-1,50

0,32

1,56

Výsledek hospodaření za běţnou činnost

1,56

3,73

5,15

1,38

3,61

Mimořádný výsledek hospodaření

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Výsledek hospodaření za účetní období

1,56

3,73

5,15

1,38

3,61

Výsledek hospodaření před zdaněním

1,30

4,43

3,65

1,69

5,18

Zdroj: výpočty autora Při konstrukci vertikálního rozboru výkazu zisku a ztráty byly jako základní veličina, ke které se vztahují jednotlivé poloţky výkazu, pouţity celkové výnosy. Na základě toho je patrná struktura nákladů a výnosů v jednotlivých letech. U některých poloţek se v rozboru objevuje znaménko minus, coţ značí, ţe tyto poloţky dosahují ve výkaze záporných hodnot. Jiţ při prvním pohledu na tabulku č. 8 je zřejmé, ţe podíl nákladů a výnosů v provozní oblasti podniku se v průběhu analyzovaných let příliš nezměnil. Zajímavá je však situace v případě finanční oblasti hospodaření, kde dochází k poměrně velkým výkyvům u finančního výsledku hospodaření. Ten se z počátečních kladných hodnot propadá v roce 2008 do ztráty. Pokles je 53

zapříčiněn nárůstem podílu ostatních finančních nákladů, jeţ v sobě zahrnují kurzové ztráty. V posledních třech měsících tohoto roku koruna vůči euru výrazně oslabila, coţ zapříčinilo nárůst hodnoty dluhů vedených v evropské měně a z nich hrazených úroků. V roce 2009 se situace zlepšila, kdyţ po počátečním oslabení začal kurz koruny vůči euru posilovat. Vzrostl podíl kurzových výnosů, jenţ převýšil podíl kurzových ztrát, a finanční výsledek hospodaření se opět dostal do kladných hodnot. Tento vývoj ovlivnil i celkový výsledek hospodaření. Z podílu 5,15 % v roce 2007 poklesl na 1,38 %, ale v následujícím roce se jeho hodnota opět zvýšila aţ na 3,61 % z celkové výše výnosů. Tabulka č. 9: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty – bezdotační varianta (v %) Poloţky výkazu zisku a ztráty

2005

2006

2007

2008

2009

CELKOVÉ VÝNOSY Obchodní marţe

100,00 0,00

100,00 0,00

100,00 0,00

100,00 0,00

100,00 0,00

Výkony

99,19

99,15

98,60

97,92

99,35


98,18

98,23

98,17

96,34

96,81


38,15

34,29

38,73

36,74

37,42

Přidaná hodnota

61,04

64,87

59,87

61,18

61,93

Osobní náklady

31,68

31,82

30,29

31,20

31,23

Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky

3,16

2,70

2,55

2,28

2,11

24,18

24,82

22,96

21,02

19,55

1,30 0,17

4,40 0,25

2,97 0,92

6,21 0,88

8,54 0,18

Nákladové úroky

0,00

0,00

0,00

1,94

7,30


0,00

0,00

0,00

0,26

0,00


0,17

0,18

0,19

0,19

0,18

Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běţnou činnost

0,00 -0,25

0,07 0,71

0,73 -1,53

-1,00 0,99

-7,29 0,24


1,56

3,76

5,22

4,23

1,01


1,56

3,76

5,22

4,23

1,01


1,30

4,47

3,70

5,22

1,25

Zdroj: výpočty autora Také v případě bezdotační varianty lze pozorovat změny především ve finanční oblasti. Avšak nikoli na straně ostatních finančních výnosů a nákladů, nýbrţ u poloţky nákladových úroků. Právě tyto náklady významně zatíţily hospodaření podniku v roce 2009, kdy jejich podíl tvořil 7,30 % z celkových výnosů. Finanční činnost podniku se tím dostala do ztráty, která by ovlivnila i celkový výsledek hospodaření. Na rozdíl od dotační varianty by však společnost jiţ při kalkulování cen stočného pro rok 2009 do uznatelných nákladů zahrnula předpokládanou výši úroků plynoucí z investičního úvěru. Při objemu 2 830 tis. fakturovaných m3 odpadní 54

vody by tak došlo k navýšení ceny stočného oproti dotační variantě z 28,50 Kč na 31,30 Kč za jeden m3 odpadní vody, coţ by se odrazilo v trţbách za vlastní výrobky a sluţby a společnost by tak vyváţila záporný finanční výsledek hospodaření. Z pohledu regulace v oboru vodovodů a kanalizací by společnost postupovala v souladu s cenovými předpisy, poněvadţ úroky představují oprávněný náklad. Meziročně by však cena stočného vzrostla z 25,50 Kč na 31,30 Kč, tedy o 5,80 Kč, coţ by vyvolalo značnou nespokojenost ze strany zákazníků. Nárůst ceny v takovémto objemu by patrně ani nebyl schválen vlastníky společnosti, kterými jsou převáţně města a obce. Z hlediska struktury poloţek výkazu zisku a ztrát došlo především ke změně u finančního výsledku hospodaření, u jednotlivých variant financování však z jiných důvodů. U dotační varianty hrály významnou roli kurzové rozdíly, které v podobě kurzových ztrát sniţovaly a v podobě kurzových zisků zvyšovaly finanční výsledek hospodaření. U druhé varianty nákladovou stranu zatíţily úroky z investičního úvěru, jeţ zapříčinily postupný propad finanční oblasti. Vysoké nákladové úroky by se v roce 2009 u bezdotační varianty projevily v nárůstu ceny stočného a vyšších trţbách oproti dotační variantě.

2.5.5 Horizontální analýza rozvahy Tabulka č. 10: Horizontální analýza rozvahy – dotační varianta (v %) Poloţky rozvahy AKTIVA CELKEM

2005/2006

2006/2007

2007/2008

2008/2009 -1,88

4,70

7,04

13,42

299,84

-18,84

-100,00

Dlouhodobý majetek

1,71

2,19

28,20

-3,62

Dlouhodobý nehmotný majetek

67,47

-9,29

6,64

-2,85


1,26

2,32

28,42

-3,63

- stavby

2,15

-3,02

2,43

-3,07

- nedokončený DHM

24,92

139,77

245,89

-3,48

8,71

45,75

-44,15

16,87

Zásoby

-14,64

-14,97

-4,00

-9,60


-99,73

0,00

0,00

0,00


0,08

14,67

7,97

-15,39


171,06

74,77

-73,88

92,73

- účty v bankách

173,05

74,96

-74,01

93,62


20,97

27,33

60,08

16,23

PASIVA CELKEM

4,70

7,04

13,42

-1,88

Pohledávky za upsaný základní kapitál

Dlouhodobý finanční majetek Oběţná aktiva

55

Vlastní kapitál

7,88

6,93

4,14

0,84

Základní kapitál

9,49

6,75

3,68

0,00

Kapitálové fondy

0,00

4,55

9,29

0,69


-0,02

7,46

11,06

1,99

149,93

51,06

-69,96

170,49

-9,28

8,20

60,18

-11,28

2,17

-3,73

38,25

28,65

- jiné závazky

-18,45

11,80

196,04

58,50


-12,81

87,63

60,97

-75,83


-19,21

155,58

78,11

-84,65


-14,29

-17,53

76,74

20,97


-14,29

-35,05

-26,98

-36,95

461,14

48,90

-9,21

282,49

Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běţného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky

- krátkodobé bankovní úvěry Časové rozlišení

107,71

-60,59

Zdroj: výpočty autora V období realizace Projektu docházelo postupně k růstu celkové sumy aktiv, zejména mezi roky 2007 a 2008, kdy se výrazně zvýšila hodnota nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku téměř o 246 %. Právě v roce 2008 byla vybudována převáţná část Projektu. To se projevilo také na straně oběţných aktiv, přesněji u krátkodobého finančního majetku. Po jeho nárůstu v období 2005 aţ 2007, který byl zapříčiněn peněţními vklady do základního kapitálu společnosti, klesl v následujícím roce o 74 %. Zvýšení základního kapitálu je patrné také na straně pasiv v poloţce „Základní kapitál“. Postupný nárůst vykazují od roku 2006 i poloţky fondů, coţ souvisí s rozdělováním zisku ve společnosti. Po povinném přídělu do rezervního fondu je o část zisku navýšen rezervní fond a zbytek je přidělen do fondu rozvoje vlastního kapitálu. Veškerý zisk je tak rozdělen a poloţka „Výsledek hospodaření minulých let“ je nulová. Ostatní poloţky pasiv však jiţ takový stálý vývoj nevykazují. Výrazné změny lze v období let 2007 a 2008 pozorovat zejména u jiných závazků a krátkodobých bankovních úvěrů, coţ je důsledkem zahájení čerpání úvěru od SFŢP a revolvingového úvěru. Souvislost s Projektem je patrná i u závazků z obchodních vztahů, jejichţ nárůst od roku 2007 je způsoben větším počtem faktur přijatých od dodavatelů sluţeb spojených s pracemi na rekonstrukci a výstavbě infrastruktury.

56

Tabulka č. 11: Horizontální analýza rozvahy – bezdotační varianta (v %) Poloţky rozvahy

2005/2006

2006/2007

2007/2008

2008/2009

AKTIVA CELKEM

4,71

7,04

30,89

7,20

Dlouhodobý majetek

1,71

2,19

50,36

6,92


1,26

2,32

50,80

6,99

- nedokončený DHM

24,92

139,77

447,00

22,76

Oběţná aktiva

8,75

45,79

-46,86

10,84


171,28

74,81

-78,11

84,25

- účty v bankách

173,28

75,00

-78,31

85,50

PASIVA CELKEM

4,71

7,04

30,89

7,20

Vlastní kapitál

7,88

6,93

4,77

0,22


-0,02

7,46

11,06

8,71

Výsledek hospodaření běţného účetního období

151,89

51,62

-14,21

-74,68

Cizí zdroje

-9,28

8,20

162,43

20,91


2,17

-3,73

10,16

14,58

- jiné závazky

-18,45

11,80

46,64

32,69


-14,29

-17,53

380,78

53,41


-14,29

-35,05

483,52

55,87

0,00

0,00


Zdroj: výpočty autora Ve srovnání s dotační variantou je moţné u bezdotační varianty pozorovat výraznější nárůst bilanční sumy v období 2007/2008. Zatímco v případě čerpání dotací vzrostla hodnota aktiv o 13,42 %, financování bez dotací přineslo růst o 30,89 %. Důvody je nutné hledat na straně nedokončeného hmotného majetku, jehoţ hodnota se zvýšila ve větší míře neţ u dotační varianty díky tomu, ţe společnost financovala Projekt jen pomocí vlastních zdrojů a úvěru a mohla proto do aktiv zařadit celou pořizovací hodnotu majetku bez sníţení o dotaci. V případě pasiv došlo v tomto období u bezdotační varianty k velice výraznému nárůstu dlouhodobých bankovních úvěrů, a to o 483,52 %, coţ způsobilo zahájení čerpání investičního úvěru. Na druhou stranu neměla společnost sjednán úvěr od SFŢP, tudíţ nedošlo k tak velké změně u jiných závazků. Z horizontální analýzy rozvahy je zřejmé, ţe hodnoty jednotlivých poloţek prošly významnějším vývojem v letech 2008 a 2009. Kromě celkové bilanční sumy se v tomto období zvýšil objem dlouhodobého majetku a cizích zdrojů. Kvůli vyšším hodnotám nedokončeného dlouhodobého majetku a bankovních úvěrů se změny projevily

57

zřetelněji u bezdotační varianty. Hodnota dlouhodobých aktiv vzrostla na úkor krátkodobého finančního majetku.

2.5.6 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka č. 12: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty – dotační varianta (v %) Poloţky výkazu zisku a ztráty

2005/2006

2006/2007

2007/2008

2008/2009

Výkony

4,29

8,43

5,28

2,94


4,38

8,99

4,03

1,83


-6,24

23,17

0,56

8,15

Přidaná hodnota

10,86

0,64

8,34

-0,18

Osobní náklady

4,76

3,81

9,19

6,30

Daně a poplatky

-10,84

2,84

-5,22

-1,42

7,05

0,88

-2,93

-1,24

Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

140,88

6,82

120,57

-53,38

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

32,05

135,44

28,66

-45,83

Změna stavu rezerv a oprav. poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

-254,55

8,09

-99,20

-14000,00


-66,41

-63,55

-32,05

126,42


48,12

-11,02

-19,00

-13,44


252,50

-26,47

122,14

-29,65

Výnosové úroky

57,81

294,65

1,56

-77,79

Nákladové úroky

100,00

-100,00

Obchodní marţe

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku


436,62

4812,50

2726,97

22,49

38,30

134,15

2517,74

-46,86


5400,00

1914,55

-779,15

129,41


391,90

-332,06

123,71

407,83


149,93

51,06

-69,96

170,49


149,93

51,06

-69,96

170,49


255,30

-10,15

-47,78

214,96


Mimořádný výsledek hospodaření

Zdroj: výpočty autora Z tabulky č. 12 vyplývá, ţe provozní oblast hospodaření podniku se ve sledovaném období příliš nezměnila. Sice by se mohlo zdát, ţe v roce 2009 došlo k výrazné změně stavu rezerv a opravných poloţek a ostatních provozních výnosů, avšak jednalo se o nepříliš velké částky, coţ lze ověřit na vertikální analýze.

58

Jiná situace je ve finanční oblasti. Zprvu poměrně razantní nárůsty finančního výsledku hospodaření přešly v prudký pokles v letech 2007/2008 a k opětovnému nárůstu v letech 2008/2009. Příčinou jsou výkyvy v ostatních finančních výnosech a nákladech. V těchto poloţkách jsou zahrnuty výnosy a náklady vzniklé přeceněním majetku a závazků z důvodu změny kurzu eura. Poněvadţ vývoj finančního výsledku hospodaření podléhal větším výkyvům neţ provozní výsledek hospodaření, ovlivnil ve větší míře výsledek hospodaření za účetní období. Z horizontálního rozboru je jasně zřejmé, ţe v letech, kdy finanční výsledek hospodaření klesal, sniţoval se i celkový výsledek hospodaření a naopak. Tabulka č. 13: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty – bezdotační varianta (v %) Poloţky výkazu zisku a ztráty

2005/2006

2006/2007

2007/2008

2008/2009

Výkony

4,29

8,43

5,28

7,73


4,38

8,99

4,03

6,70


-6,24

23,17

0,56

8,15

Přidaná hodnota

10,86

0,64

8,34

7,49


252,50

-26,47

122,14

45,87

Výnosové úroky

57,81

294,65

1,56

-77,79

Nákladové úroky

100,00

-100,00

298,58


-100,00


13,62

12,36

7,67

0,00


10400,00

1020,00

-244,56

-876,41


393,85

-333,17

168,85

-74,54


151,89

51,62

-14,21

-74,68


151,89

51,62

-14,21

-74,68


258,01

-9,80

49,60

-74,66

Zdroj: výpočty autora Obdobně jako u dotační varianty hrála finanční oblast hospodaření důleţitou roli také u financování bez dotací. Příčinou však byly odlišné faktory. Zatímco v předchozím případě působily na ekonomiku podniku kurzové rozdíly, u bezdotační varianty se tento vliv neuplatnil, jelikoţ celý Projekt byl financován v české měně. Finanční výsledek hospodaření však výrazně ovlivnily nákladové úroky hrazené z investičního úvěru. V roce 2009 by tyto úroky dosáhly dokonce takové výše, ţe by je výnosy z běţné činnosti podniku (hlavně ve formě vodného a stočného) nebyly schopné pokrýt a společnost by se dostala do ztráty. Jak bylo uvedeno u vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty, k této situaci by nakonec nedošlo, jelikoţ jiţ při kalkulování ceny stočného na rok 2009 by společnost stanovila vyšší cenu, 59

ve které by byly zahrnuty i vyšší úroky z investičního úvěru. Oproti dotační variantě by v důsledku toho vzrostly trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb. V období 2008/2009 by u této poloţky došlo k nárůstu o 6,70 %, kdeţto u dotační varianty vzrostly trţby pouze o 1,83 %. Tak jako u vertikální analýzy, i v případě horizontální analýzy výkazu zisku a ztráty jsou změny pozorovatelné u finanční oblasti hospodaření, kde se dopady projevují především u finančního výsledku hospodaření. Zatímco u dotační varianty podléhala tato poloţka výkazu značným výkyvům, u bezdotační varianty je od roku 2008 patrný prudký pokles. Důvodu jsou v tomto případě totoţné jako u vertikální analýzy. Po provedení horizontální a vertikální analýzy rozvahy je patrné, ţe obě varianty se na straně aktiv odlišují především ve vývoji hodnot dlouhodobého hmotného majetku, na straně pasiv pak hodnotami dlouhodobých závazků a bankovních úvěrů. Hlavními důvody jsou různá vstupní cena infrastrukturního majetku vybudovaného v rámci Projektu a výše a druh čerpaných úvěru. U dotační varianty společnost sice nemohla zařadit majetek v celé pořizovací hodnotě, jelikoţ byla nucena tuto hodnotu sníţit o čerpané dotace, na druhou stranu však dosáhla niţší úrovně cizích zdrojů. U varianty financování bez dotací je situace opačná. Zatímco hodnota dlouhodobého majetku výrazně vzrostla oproti variantě dotační, došlo také ke značnému nárůstu dluhů, poněvadţ společnost byla nucena pokrýt veškeré cizí zdroje prostřednictvím úvěru. Co se rozboru výkazu zisku a ztráty týče, financování jak s dotacemi, tak bez dotací ovlivňuje v první řadě finanční oblast hospodaření podniku (provozní oblast pak můţe být ovlivněna zprostředkovaně – viz navýšení výnosů u bezdotační varianty v roce 2009). Zde se ukázalo, ţe záleţí nejen na výši úvěru, s níţ je spojena hodnota hrazených úroků, ale i na měně, ve které je Projekt financován. Z hlediska dopadů na výsledek hospodaření podniku ve fázi realizace Projektu tak není směrodatné, zda podnik při svých aktivitách vyuţije podporu z dotačních programů či ne. Mnohem větší význam má výše cizích zdrojů a měna, ve které tyto prostředky budou společnosti poskytnuty. To se následně odráţí do rozdílné ceny za poskytované sluţby, coţ v ekonomice podniku hraje důleţitou roli.

60

2.5.7 Analýza poměrových ukazatelů Kromě horizontálního a vertikálního rozboru ekonomických dat ve fázi výstavby infrastrukturního majetku byla provedena i analýza vybraných poměrových ukazatelů. Prostřednictvím nich bylo zjištěno, jaký vliv mělo financování obou variant na hospodaření podniku z hlediska rentability, zadluţenosti, likvidity a aktivity. Při výpočtech byl pouţit hospodářský výsledek po zdanění. Ukazatele rentability Výnosnost podnikových aktiv a vlastních zdrojů dosahuje u společnosti dlouhodobě nízkých hodnot. Netýká se to pouze společnosti VaK Vyškov, a.s., nýbrţ všech podniků v oboru vodovodů a kanalizací. Tento obor je velmi náročný z pohledu objemu vlastněného fixního majetku, kterým je převáţně infrastrukturní majetek. Výše hospodářského výsledku však kvůli regulaci nedosahuje takových hodnot, aby tento majetek pokryla. Je však nutné si uvědomit, ţe obor vodovodů a kanalizací slouţí především veřejné potřebě, a dosahovat zisku tak není jediným cílem vodohospodářských společností. Tabulka č. 14: Ukazatele rentability RENTABILITA

2005

2006

2007

2008

2009

Dotační Bezdot. Dotační Bezdot. Dotační Bezdot. Dotační Bezdot. Dotační Bezdot.

Rentabilita VK

0,003

0,003

0,011

0,008

0,009

0,012

0,003

0,009

0,009

0,002

Rentabilita aktiv

0,003

0,003

0,010

0,007

0,007

0,010

0,003

0,006

0,007

0,001

Rentabilita trţeb

0,016

0,016

0,053

0,038

0,040

0,053

0,015

0,044

0,040

0,010

Zdroj: výpočty autora U společnosti VaK Vyškov, a.s. rentabilita vlastního kapitálu dlouhodobě osciluje kolem 0,5 % – 1 %. I přes zvýšení základního kapitálu v letech 2006 a 2007 se rentabilita zvýšila, a to díky vyššímu hospodářskému výsledku. Z hlediska porovnání analyzovaných variant stojí za zmínku roky 2008 a 2009. Hodnota vlastního kapitálu v těchto letech byla totoţná, vliv na rentabilitu však měl výsledek hospodaření. V roce 2008, kdy se podnik potýkal s výraznými kurzovými ztrátami, nečinila rentabilita ani půl procenta, kdeţto u bezdotační varianty dosáhla výnosnost téměř jednoho procenta. Obrat nastal v roce 2009, kdy se díky výnosům z kurzových rozdílů u dotační varianty rentabilita zvýšila, na rozdíl od bezdotační varianty, kde kvůli nízkému zisku výnosnost poklesla. Společnost v tomto případě generovala niţší zisk, přestoţe se v důsledku nárůstu ceny oproti dotační variantě zvýšily trţby za vlastní výrobky a sluţby. 61

Obdobný vývoj vykazovaly i další dva ukazatele, a to rentabilita aktiv a rentabilita trţeb. V prvních třech letech se celková suma aktiv a trţeb mezi oběma variantami příliš nelišila, proto změny jejich výnosnosti nejsou příliš velké. Větší rozdíly jsou patrné v následujících dvou letech, kdy tyto ukazatele významně ovlivnila výše zisku. Například v roce 2009 byl zisk u bezdotační varianty dokonce tak nízký, ţe se výnosnost aktiv a vlastního kapitálu dostala hluboko pod jedno procento. Ukazatele zadluţenosti S dosahovanými hodnotami rentability souvisí míra zadluţenosti podniku, která je dlouhodobě na velmi nízké úrovni. V kapitálové struktuře společnosti výrazně převládá objem vlastního kapitálu nad cizími zdroji, coţ bylo patrné jiţ z vertikálního rozboru rozvahy. V letech 2008 a 2009 se míra zadluţenosti zvýšila, protoţe společnost začala čerpat prostředky z úvěrů. Tabulka č. 15: Ukazatele zadluţenosti ZADLUŢENOST

2005

2006

2007

2008

2009


Míra celkové zadluţenosti

0,19

0,19

0,16

0,16

0,17

0,17

0,23

0,33

0,21

0,37

Míra zadluţenosti VK

0,23

0,23

0,20

0,20

0,20

0,20

0,31

0,50

0,27

0,60

Zdroj: výpočty autora Prudší nárůst míry zadluţenosti nastal u bezdotační varianty. Míra celkové zadluţenosti se mezi roky 2007 a 2008 zdvojnásobila a míra zadluţenosti vlastního kapitálu vzrostla ještě výrazněji. Na rozdíl od dotační varianty rostla míra zadluţenosti i v roce 2009, kde míra celkové zadluţenosti dosáhla 37 % a míra zadluţenosti vlastního kapitálu dokonce 60 %. Jelikoţ společnost většinu cizích prostředků čerpala právě v letech 2008 a 2009, lze očekávat, ţe v následujících letech se zadluţenost bude postupně sniţovat s tím, jak společnost bude vypůjčené prostředky splácet. Ukazatele likvidity V průběhu sledovaných pěti let podléhaly hodnoty ukazatelů platební schopnosti výrazným výkyvům. Po poměrně prudkém nárůstu v roce 2006 hodnoty likvidity všech tří stupňů u dotační varianty poklesly. Jednalo se však o dočasné sníţení, jelikoţ v roce 2009 se hodnoty ukazatelů začaly opět přibliţovat k doporučeným úrovním. Za růstem v roce 2006 stojí hlavně zvýšení objemu peněţních prostředků na bankovních účtech vyvolané peněţními vklady obcí 62

do základního kapitálu. V té době ještě společnost nečerpala krátkodobé úvěry a její platební schopnost byla na velmi dobré úrovni. V dalších letech však začala hodnota krátkodobých dluhů růst, coţ způsobilo pokles likvidity. V roce 2007 byl tento pokles ještě zbrzděn dalším navýšením základního kapitálu, avšak o rok později se úroveň platební schopnosti výrazně propadla, kdyţ firma započala s čerpáním revolvingového úvěru. Také u bezdotační varianty došlo po roce 2006 ke sníţení hodnot likvidity, ovšem z jiného důvodu neţ u dotační varianty. Vzhledem k tomu, ţe investiční úvěr, který společnost čerpala, je zařazen mezi dlouhodobými bankovními úvěry, neovlivní jeho čerpání likviditu podniku, jeţ vychází z krátkodobých závazků. V případě bezdotační varianty sníţení hodnot likvidity způsobil zejména nárůst závazků z obchodních vztahů a v roce 2008 také niţší objem peněţních prostředků. V roce 2009

hodnoty likvidity u financování bez dotací vzrostly

mnohem výrazněji neţ u dotační varianty. Důvodem bylo, ţe se objem krátkodobých závazků sníţil a na rozdíl od dotační varianty nebyla likvidita ovlivněna krátkodobými bankovními úvěry. Lze však předpokládat, ţe po splacení revolvingového úvěru úvěrem investičním se i u dotační varianty hodnoty ukazatelů platební schopnosti výrazně zvýší. Krátkodobé závazky se totiţ překlopí do dlouhodobého úvěru, který jiţ na výši likvidity nebude mít vliv. Tabulka č. 16: Ukazatele likvidity LIKVIDITA

2005

2006

2007

2008

2009


Běţná likvidita

0,63

0,63

1,97

1,97

1,51

1,51

0,17

0,22

0,42

1,22

Krátkodobá likvidita

2,08

2,08

3,63

3,63

2,34

2,34

0,55

0,82

0,83

2,74

Dlouhodobá likvidita

2,17

2,17

3,72

3,72

2,37

2,37

0,57

0,84

0,85

2,80

Zdroj: výpočty autora Ukazatele aktivity Jak je patrné z tabulky č. 17, na ukazatele aktivity realizace Projektu neměla téměř ţádný vliv. Obrat aktiv, dlouhodobě dosahující hodnoty 0,18, se v posledních dvou letech mírně sníţil z důvodu rostoucí sumy celkových aktiv. U bezdotační varianty hodnota majetku vzrostla více neţ u dotační varianty, proto obrat aktiv klesl výrazněji. U ukazatele obratu aktiv však společnost obecně dosahuje velmi nízkých hodnot kvůli velkému objemu vlastněného majetku. Sníţení doby obratu zásob nebylo vyvoláno vlivem realizace Projektu, nýbrţ dlouhodobou snahou společnosti omezit vázanost zásob. Je zřejmé, ţe při financování bez vyuţití dotací 63

tento ukazatel v roce 2009 poklesl ve větší míře neţ u financování s dotacemi, jelikoţ podnik zvýšil cenu vodného a stočného a dosáhl tak vyšších trţeb (viz vertikální a horizontální analýza výkazu zisku a ztráty). Podobný vývoj zaznamenal i poslední z ukazatelů aktivity, doba obratu pohledávek. Aţ do posledního roku fáze výstavby infrastruktury byla jeho hodnota totoţná u obou variant. Změna nastala aţ v posledním roce, kdy se doba obratu pohledávek oproti dotační variantě sníţila u bezdotační varianty o 3,75 dne. Důvody tohoto rozdílu lze spatřit stejně jako u doby obratu zásob v nárůstu objemu trţeb. Tabulka č. 17: Ukazatele aktivity AKTIVITA

2005

2006

2007

2008

2009


Obrat aktiv

0,18

0,18

0,18

0,18

0,18

0,18

0,17

0,14

0,17

0,14

Doba obratu zásob

7,52

7,52

6,14

6,14

4,79

4,79

4,42

4,42

3,93

3,75

118,22

118,22

113,25

113,25

119,06

119,06

123,69

123,69

102,83

98,12

Doba obratu pohledávek

Zdroj: výpočty autora Ze všech analyzovaných poměrových ukazatelů se realizace Projektu dotkla nejméně právě ukazatelů aktivity. Při jejich výpočtu se totiţ pouţívají takové veličiny, které se ve fázi výstavby infrastruktury příliš nezměnily. U ostatních ukazatelů je situace jiná, zejména pak v letech 2008 a 2009, kdy došlo v hospodaření podniku k největším změnám. Stěţejním momentem bylo u dotační varianty započetí čerpání revolvingového úvěru, které ovlivnilo jak míru zadluţenosti, tak platební schopnost podniku. Prostřednictvím kurzových rozdílů a nákladových úroků se jeho vliv přenesl zprostředkovaně do ukazatelů rentability, při jejichţ výpočtu se pracuje s hospodářským výsledkem podniku. U bezdotační varianty se čerpání investičního úvěru u ukazatelů likvidity neprojevilo, protoţe dlouhodobé závazky nejsou při výpočtu brány v potaz. Z toho je zřejmé, ţe výběr vhodných zdrojů financování má velké dopady na nejednu oblast hospodaření podniku.

2.5.8 Analýza peněţních toků Realizace analyzovaného Projektu ovlivnila nejen majetkovou a kapitálovou strukturu podniku, potaţmo jednotlivé poloţky výkazu zisku a ztráty, ale měla dopad i na oblast peněţních toků. Jak jiţ bylo patrné z horizontální analýzy rozvahy, objem prostředků ve formě krátkodobého finančního majetku se v období výstavby infrastruktury v letech 2005 64

aţ 2009 výrazně měnil. A to jak u varianty financování s dotacemi, tak i ve druhém případě, kdy by společnost podporu z dotačních programů nečerpala. Prostřednictvím analýzy peněţních toků bude vyjádřen dopad na jednotlivé oblasti činnosti, tj. provozní, investiční a finanční. Následně je provedena analýza ukazatelů na bázi peněţních toků, na kterých je dobře patrné, jak by se změnily hodnoty rentability, likvidity, popř. zadluţenosti, pokud by při jejich výpočtu nebyl pouţit zisk (jak je tomu u běţných poměrových ukazatelů), nýbrţ peněţní tok. Pro lepší přehlednost je vypracována analýza výkazu o peněţních tocích pouze ve zjednodušeném pojetí, kdy jsou pouţití souhrnné údaje za jednotlivé činnosti. Výkazy jak pro dotační, tak pro bezdotační variantu jsou v plném rozsahu k dispozici v příloze. Vývoj hlavních poloţek výkazu o peněţních tocích pro dotační variantu je znázorněn v tabulce č. 18. Z počátku se realizace Projektu dotkla nejméně provozní činnosti. Přesto zde docházelo k výkyvům, a to zejména v letech 2006/2007. Největší změna přišla na konci sledovaného období, kdy v roce 2009 poklesl čistý peněţní tok z provozní činnosti oproti roku 2008 o 72 781 tis. Kč. Hlavní příčinou byl vývoj krátkodobých závazků. Po počátečním růstu způsobeném větším objemem prací na Projektu se v posledním roce výstavby objem závazků významně sníţil. Tabulka č. 18: Hlavní poloţky výkazu o peněţních tocích v tis. Kč (dotační varianta) Poloţky výkazu o peněţních tocích

2005

2006

2007

2008

2009

10 033

19 692

53 378

93 289

24 371

35 795

42 234

41 027

37 412

45 012

49 601

44 765

57 589

63 402

-7 283

Čistý peněţní tok z provozní činnosti

49 837

45 137

59 065

64 688

-8 093

Čistý peněţní tok vztahující se k investiční činnosti

-17 216

-22 624

-48 363

-364 144

-108 152

Čistý peněţní tok vztahující se k finanční činnosti

-22 962

11 173

29 209

230 538

138 845

Čisté zvýšení, resp. sníţení peněţních prostředků Stav peněţních prostředků a ekvivalentů na konci období

9 659

33 686

39 911

-68 918

22 600

19 692

53 378

93 289

24 371

46 971

Stav peněţních prostředků (PP) a ekvivalentů na začátku účetního období Čistý peněţní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pr. kap. a mimoř. poloţkami Čistý peněţní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimoř. poloţkami

Zdroj: autor Více neţ v provozní činnosti se dopady realizace Projektu projevily v činnosti investiční a finanční. V těchto dvou oblastech jsou dobře patrné protichůdné tendence. To znamená, ţe v letech, kdy čistý peněţní tok vztahující se k investiční činnosti klesal, narůstal čistý peněţní tok vztahující se k finanční činnosti a naopak. Je logické, ţe v době, kdy společnost investuje nemalé peněţní prostředky do výstavby infrastruktury, bude její investiční oblast zatíţena. 65

To se projevilo především v letech 2008 a 2009, kdy byla dokončena převáţná část Projektu. Jak je moţné vidět, poklesl v té době čistý peněţní tok z investiční činnosti na -364 144 tis. Kč, resp. -108 152 tis. Kč. Jelikoţ bylo na tyto investice nutné zajistit dostatečné mnoţství prostředků, byl pokles investičních toků vyváţen nárůstem peněţních toků ve finanční oblasti. V prvních třech letech 2005 aţ 2007 se zvýšily zejména peněţní prostředky spadající do vlastního jmění. V roce 2008 narostl objem cizích prostředků ve formě čerpání dotací a bankovního úvěru, tudíţ se čistý peněţní tok zvýšil o 201 329 tis. Kč. Niţší, avšak stále vysoký objem peněţního toku z finanční činnosti byl zachován i v následujícím roce. Z celkového pohledu téměř po celé sledované období čisté peněţní toky z provozní a finanční činnosti přesahovaly výdaje spojené s investicemi. Jak v letech 2005 aţ 2007, tak v roce 2009 došlo k čistému navýšení peněţních prostředků, a společnost tak na konci jednotlivých let dosáhla vyššího objemu neţ na jejich počátku. Výjimkou je pouze rok 2008, kdy výdaje spojené s pořízením dlouhodobých stálých aktiv byly tak vysoké, ţe zapříčinily čisté sníţení peněţních prostředků. Tabulka č. 19: Hlavní poloţky výkazu o peněţních tocích v tis. Kč (bezdotační varianta) Poloţky výkazu o peněţních tocích

2005

2006

2007

2008

2009

10 033

19 692

53 421

93 385

20 443

35 795

42 284

41 095

46 338

49 666

49 601

44 815

57 657

72 328

-2 629

Čistý peněţní tok z provozní činnosti

49 837

45 187

59 133

70 513

-15 505

Čistý peněţní tok vztahující se k investiční činnosti

-17 216

-22 624

-48 363

-364 144

-108 152

Čistý peněţní tok vztahující se k finanční činnosti

-22 962

11 166

29 194

220 689

140 880

Čisté zvýšení, resp. sníţení peněţních prostředků

9 659

33 729

39 964

-72 942

17 223

Stav peněţních prostředků a ekvivalentů na konci období

19 692

53 421

93 385

20 443

37 666

Stav peněţních prostředků (PP) a ekvivalentů na začátku účetního období Čistý peněţní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pr. kap. a mimoř. poloţkami Čistý peněţní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimoř. poloţkami

Zdroj: autor Podobný vývoj jako u dotační varianty je moţné sledovat i u způsobu financování bez dotací. V letech 2005 aţ 2007 byly změny peněţních toků téměř totoţné s předchozí variantou. Mírné odchylky pak vykazují poloţky výkazu o peněţních tocích na konci období. Jedinou oblastí, na kterou nemá forma financování vliv, je investiční činnost. Ať by společnost na výstavbu infrastruktury pouţila zdroje vlastní nebo cizí, výdaje spojené s pořízením 66

stálých aktiv by se nezměnily. U zbylých dvou činností – provozní a finanční – lze ve srovnání s dotační variantou zaznamenat přesouvání peněţních toků. Nečerpala-li by společnost dotace, v roce 2008 by si v provozní oblasti vedla lépe. Hlavním důvodem je objem zisku, který by v roce 2008 v případě bezdotační varianty byl o téměř 6 mil. Kč vyšší neţ u dotační varianty. V posledním roce realizace Projektu by však čistý peněţní tok z provozní činnosti byl více neţ 15 mil. Kč v minusu. Příčinu je nutné hledat v poloţce vyplacených úroků, které jsou vzhledem k výši čerpaného investičního úvěru poměrně vysoké. Opačný trend se projevil ve finanční oblasti. V celkovém součtu, to znamená v poloţce čistého zvýšení, resp. sníţení peněţních prostředků, by si společnost v posledních dvou letech vedla hůře, neţ kdyby čerpala dotace. Jak v roce 2008, tak v roce 2009 by společnost dosáhla horší bilance a tím i niţšího objemu peněţních prostředků na konci období. Realizace Projektu měla jak u dotační, tak u bezdotační varianty dopad na všechny činnosti, ze kterých se odvozuje výsledný peněţní tok. U peněţních toků týkajících se investiční činnosti však není rozhodující, jakou formu financování podnik zvolí. Vyuţití odlišných prostředků pro financování Projektu se projevilo jen u provozní a finanční činnosti. Investice do infrastruktury peněţní toky nejvíce ovlivnily v roce 2008, kde jako v jediném roce sledovaného období došlo k čistému sníţení peněţních prostředků kvůli vysokým výdajům na pořízení stálých aktiv. Ukazatele na bázi peněţních toků Na rozdíl od tradičních poměrových ukazatelů, kde se pracuje se ziskem (ať uţ před či po zdanění), se u poměrových ukazatelů na bázi peněţních toků pouţívá čistý peněţní tok z provozní činnosti. Z toho důvodu se hodnoty ukazatelů budou lišit, často i výrazně, od hodnot počítaných v podkapitole 2.5.7. Tabulka č. 20: Ukazatele na bázi peněţních toků – rentabilita RENTABILITA

2005

2006

2007

2008

2009


Rentabilita vlastního kapitálu z CF Rentabilita celkového kapitálu z CF Rentabilita trţeb z CF

0,079

0,079

0,066

0,066

0,081

0,081

0,085

0,092

-0,011 -0,020

0,064

0,064

0,055

0,055

0,068

0,068

0,065

0,062

-0,008 -0,013

0,359

0,359

0,312

0,312

0,374

0,375

0,394

0,429

-0,048 -0,088

Zdroj: výpočty autora 67

Poněvadţ byl čistý peněţní tok po většinu let sledovaného období o desítky tisíc vyšší neţ zisk, vykazují i všechny tři typy ukazatelů rentability zaloţené na peněţním toku aţ do roku 2008 vyšší hodnoty. Rentabilita vlastního kapitálu se u běţného pojetí pohybovala maximálně kolem jednoho procenta. V případě rentability vlastního kapitálu konstruované z cash flow hodnoty dosahují k sedmi aţ osmi procentům. Rozdíly jsou patrné také u rentability celkového kapitálu, v mnohem větší míře se však projevují u rentability trţeb. U tohoto ukazatele byly hodnoty v rozmezí jednotek procent, zatímco v tabulce č. 20 lze vyčíst hodnoty vyšší neţ třicet procent. Výjimku představuje rok 2009, kdy čistý peněţní tok z provozní činnosti klesl do záporných čísel, coţ ovlivnilo všechny tři ukazatele rentability na bázi peněţních toků, jejichţ hodnoty jsou v tomto roce rovněţ záporné. Z pohledu srovnání hodnot rentability u dotační a bezdotační varianty nedošlo ke vzniku výraznějších rozdílů. Tabulka č. 21: Ukazatele na bázi peněţních toků – likvidita, zadluţenost LIKVIDITA A ZADLUŢENOST

2005

2006

2007

2008

2009


Krátkodobá likvidita z CF

1,605

1,605

1,667

1,669

0,953

0,954

0,448

0,759

-0,072 -0,501

Stupeň oddluţení

0,338

0,338

0,337

0,338

0,408

0,409

0,279

0,186

-0,039 -0,034

Zdroj: výpočty autora Z ukazatelů likvidity a zadluţenosti byly vybrány krátkodobá likvidita a stupeň oddluţení. V prvních třech letech prokazovala společnost vynikající schopnost krýt krátkodobé závazky prostřednictvím čistého peněţního toku z provozní činnosti. V roce 2008 tato schopnost významně poklesla, přestoţe společnost dosahovala v provozní činnosti nejlepších výsledků za celé sledované období. V důsledku zahájení čerpání úvěru se však objem krátkodobých závazků zvýšil a způsobil sníţení hodnot likvidity. U bezdotační varianty se tento trend projevil v mnohem menší míře, oproti předchozímu roku se platební schopnost propadla o přibliţně 20 %. Jak jiţ bylo zmíněno v podkapitole 2.5.7, dlouhodobý úvěr do výpočtů hodnot likvidity nevstupuje. V následujícím roce se úroveň likvidity dostala dokonce do záporných čísel. Tak jako u ukazatelů rentability to bylo způsobeno záporným peněţním tokem z provozní činnosti. Podobný vývoj zaznamenala společnost i u ukazatele stupeň oddluţení, ve kterém se počítá s celkovým objemem cizího kapitálu. V letech 2005 aţ 2007 by společnost dokázala z peněţního toku pokrýt přibliţně třetinu cizích zdrojů. V dalším období by však tento poměr

68

byl niţší a v posledním roce realizace Projektu by z peněţních toků společnost nebyla jiţ vůbec schopna závazky pokrýt.

2.6 Analýza ekonomických důsledků – zařazení majetku do aktiv Přestoţe rekonstrukce a výstavba infrastruktury byla dokončena na konci roku 2009, k jejímu zařazení do majetku společnosti došlo aţ na začátku roku 2011. Důvodem bylo dlouhé čekací období, ve kterém bylo provedeno konečné vyúčtování Projektu a schválena konečná částka dotačních prostředků z Fondu soudrţnosti. Po zařazení majetku do aktiv jsou mezi jednotlivými variantami financování ještě zřetelnější rozdíly v dopadech na ekonomiku podniku neţ ve fázi realizace výstavby. V této kapitole bude rozebrán vliv čerpání dotací na výši odpisů dlouhodobého hmotného majetku vytvořeného v rámci Projektu. Další část bude věnována analýze nákladových úroků z investičního úvěru v době od roku 2011.

2.6.1 Rozbor odpisů dlouhodobého hmotného majetku Při sestavování kalkulace cen vodného a stočného tvoří odpisy součást uznatelných nákladů. V kaţdém fakturovaném m3 vody pitné či odkanalizované se tak generují prostředky pro obnovu vodohospodářského infrastrukturního majetku. Vyšší odpisy proto znamenají více zdrojů pro reinvestice. V případě, ţe podnik netvoří prostřednictvím odpisů dostatečné mnoţství prostředků na obnovu, musí je získat jiným způsobem, např. zvýšením míry zisku. Jelikoţ však zisk podléhá zdanění daní z příjmů, je nutné navyšovat zisk v jeho nezdaněné podobě. Tvorba účetních odpisů z dlouhodobého hmotného majetku ve společnosti VaK Vyškov, a.s. probíhá na základě odpisového plánu, který je součástí vnitřní směrnice. Dlouhodobý hmotný majetek je zařazen do příslušné odpisové skupiny podle předpokládané doby odpisování. Odpisový plán tvoří devět odpisových skupin, kdy u kaţdé je stanovena procentní roční odpisová sazba. Společnost si zvolila rovnoměrný způsob odpisování. Součástí výstavby vodohospodářské infrastruktury v rámci Projektu byly dva typy dlouhodobého hmotného majetku, a to stavby, včetně trubních vedení, a technologie. Podle 69

odpisového plánu společnosti se stavby odpisují po dobu 40 let, přičemţ se uplatní roční procentní odpisová sazba ve výši 2,5 %. Technologie jsou zařazeny do odpisové skupiny, jejíţ délka doby odpisování je 10 let s roční procentní odpisovou sazbou 10 %. Hodnota vytvořeného majetku byla sledována za jednotlivé stavby zvlášť. Je tak moţné vyčíslit náklady náleţející k jednotlivým čistírnám odpadních vod či naopak k výstavbě kanalizací v příslušných lokalitách. Údaje o jednotlivých stavbách jsou přehledně znázorněny v následující tabulce. U kaţdé stavby je uvedeno, jedná-li se o stavbu či technologii a jaká výše nákladů (zaokrouhlena na tisíce korun) na tyto typy majetku připadá. Dále je tabulka doplněna o dobu odpisování a roční procentní odpisovou sazbu. V posledním sloupci je pak vypočten roční odpis. Tabulka se týká skutečných nákladů, které byly na výstavbu vynaloţeny při realizaci Projektu. Hodnoty představují náklady sníţené o čerpané dotace, jelikoţ dotaci je nutno od hodnoty majetku odečíst.

Tabulka č. 22: Přehled nákladů na stavby včetně výše odpisů – dotační varianta Stavba ČOV Bučovice Kanalizace Bučovice ČOV Hrušky Kanalizace Křenovice ČOV Rousínov Kanalizace Čechyně Kanalizace Kr. Váţany Kanalizace Krouţek Kanalizace Rousínov Kanalizace Slavíkovice ČOV Slavkov u Brna

Typ majetku Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie

Náklady (v Kč) 3 390 000 6 831 000 10 391 000 0 4 899 000 4 144 000 19 576 000 266 000 14 742 000 7 735 000 8 728 000 294 000 8 376 000 110 000 1 719 000 0 20 101 000 727 000 10 052 000 443 000 16 842 000 12 686 000

70

Doba Odpisová Roční odpis odepisování sazba (v Kč) 40 2,5% 84 750 10 10,0% 683 100 40 2,5% 259 775 10 10,0% 0 40 2,5% 122 475 10 10,0% 414 400 40 2,5% 489 400 10 10,0% 26 600 40 2,5% 368 550 10 10,0% 773 500 40 2,5% 218 200 10 10,0% 29 400 40 2,5% 209 400 10 10,0% 11 000 40 2,5% 42 975 10 10,0% 0 40 2,5% 502 525 10 10,0% 72 700 40 2,5% 251 300 10 10,0% 44 300 40 2,5% 421 050 10 10,0% 1 268 600

Kanalizace Drnovice Kanalizace Vyškov

Stavba Technologie Stavba Technologie

Celkem

4 067 000 0 18 894 000 1 585 000 176 598 000

40 10 40 10 -----

2,5% 10,0% 2,5% 10,0% -----

101 675 0 472 350 158 500 7 026 525

Zdroj: autor Pro získání údajů platných pro bezdotační variantu je nutné od hodnoty majetku vyjádřené v nákladech na výstavbu odečíst čerpané prostředky z dotačních fondů. Takto očištěné náklady představují hodnotu majetku, jakou by společnost získala, pokud by celý Projekt financovala vlastními, popř. cizími zdroji bez vyuţití dotací. Data jsou pro přehlednost opět zpracována do tabulky se stejnými údaji jako u dotační varianty. Lze tak porovnat hodnotu majetku a roční odpis pro jednotlivé stavby a typy majetku. Doba odpisování a roční procentní odpisová sazba zůstávají pro oba případy stejné.

Tabulka č. 23: Přehled nákladů na stavby včetně výše odpisů – bezdotační varianta Stavba ČOV Bučovice Kanalizace Bučovice ČOV Hrušky Kanalizace Křenovice ČOV Rousínov Kanalizace Čechyně Kanalizace Kr. Váţany Kanalizace Krouţek Kanalizace Rousínov Kanalizace Slavíkovice ČOV Slavkov u Brna

Typ majetku Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie Stavba Technologie

Náklady (v Kč) 9 508 000 18 815 000 28 861 000 0 13 569 000 11 532 000 53 481 000 1 063 000 40 943 000 21 643 000 24 594 000 1 157 000 23 554 000 635 000 5 101 000 0 51 214 000 2 170 000 26 884 000 1 499 000 46 717 000 35 270 000

71

Doba Odpisová Roční odpis odepisování sazba (v Kč) 40 2,5% 237 700 10 10,0% 1 881 500 40 2,5% 721 525 10 10,0% 0 40 2,5% 339 225 10 10,0% 1 153 200 40 2,5% 1 337 025 10 10,0% 106 300 40 2,5% 1 023 575 10 10,0% 2 164 300 40 2,5% 614 850 10 10,0% 115 700 40 2,5% 588 850 10 10,0% 63 500 40 2,5% 127 525 10 10,0% 0 40 2,5% 1 280 350 10 10,0% 217 000 40 2,5% 672 100 10 10,0% 149 900 40 2,5% 1 167 925 10 10,0% 3 527 000

Stavba Technologie Stavba Technologie

Kanalizace Drnovice Kanalizace Vyškov Celkem

11 341 000 0 49 859 000 4 490 000 483 900 000

40 10 40 10 -----

2,5% 10,0% 2,5% 10,0% -----

283 525 0 1 246 475 449 000 19 468 050

Zdroj: autor Z těchto dat lze jednoduše sestavit odpisový plán majetku vybudovaného v rámci Projektu. Jelikoţ v prvních deseti letech se budou odpisovat jak stavby, tak technologie, bude hodnota odpisů v tomto období vyšší neţ v letech následujících, kdy uţ se budou tvořit odpisy pouze ze staveb. Za předpokladu, ţe společnost na realizaci Projektu čerpala dotace, bude mít v letech 2011 aţ 2020 k dispozici prostředky na obnovu majetku ve výši přibliţně 7 026 tis. korun. V dalších třiceti letech se potom roční výše odpisů sníţí na 3 544 tis. korun. Za celé období čtyřiceti let by společnost na obnovu majetku měla k dispozici celkem 176 598 tis. korun, coţ koresponduje s hodnotou zařazeného majetku. Tabulka č. 24: Odpisy dotační varianta (v Kč) Rok Odpis Rok Odpis Rok Odpis Rok Odpis Rok Odpis

2011 7 026 525 2019 7 026 525 2027 3 544 425 2035 3 544 425 2043 3 544 425

2012 7 026 525 2020 7 026 525 2028 3 544 425 2036 3 544 425 2044 3 544 425

2013 7 026 525 2021 3 544 425 2029 3 544 425 2037 3 544 425 2045 3 544 425

2014 7 026 525 2022 3 544 425 2030 3 544 425 2038 3 544 425 2046 3 544 425

2015 7 026 525 2023 3 544 425 2031 3 544 425 2039 3 544 425 2047 3 544 425

2016 7 026 525 2024 3 544 425 2032 3 544 425 2040 3 544 425 2048 3 544 425

2017 7 026 525 2025 3 544 425 2033 3 544 425 2041 3 544 425 2049 3 544 425

2018 7 026 525 2026 3 544 425 2034 3 544 425 2042 3 544 425 2050 3 544 425

Zdroj: výpočty autora Pokud by společnost podporu z dotačních programů nevyuţila, zařadila by do svých aktiv majetek v celé hodnotě. To by se odrazilo také na výši generovaných odpisů. V prvních deseti letech by odpisy dosahovaly 19 468 tis. korun. V následujících letech aţ do úplného odepsání celé hodnoty majetku by společnost do odpisů kaţdoročně zahrnula částku ve výši 9 640 tis. korun. Za celé období odepisování majetku vystavěného v rámci Projektu by společnost vytvořila odpisy v hodnotě 483 900 tis. korun, které by mohla vyuţít na obnovení opotřebených aktiv.

72

Tabulka č. 25: Odpisy bezdotační varianta (v Kč) Rok Odpis Rok Odpis Rok Odpis Rok Odpis Rok Odpis

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 19 468 050 19 468 050 19 468 050 19 468 050 19 468 050 19 468 050 19 468 050 19 468 050 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 19 468 050 19 468 050 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650 9 640 650

Zdroj: výpočty autora Rozdíl ve výši odpisů mezi variantou financování Projektu s dotacemi a variantou bez dotací je zobrazen v tabulce č. 26. V období let 2011 aţ 2020 by se u bezdotační varianty tvořily odpisy o 12 441 tis. korun vyšší neţ u varianty dotační. V letech 2021 aţ 2050 by rozdíl ve prospěch bezdotační varianty představoval 6 096 tis. korun. Tabulka č. 26: Rozdíl odpisů (v Kč) Rok Odpis Rok Odpis Rok Odpis Rok Odpis Rok Odpis

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 12 441 525 12 441 525 12 441 525 12 441 525 12 441 525 12 441 525 12 441 525 12 441 525 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 12 441 525 12 441 525 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225 6 096 225

Zdroj: výpočty autora Rozdíl zvlášť za stavby a za technologie je graficky znázorněn na grafu č. 6. Je patrné, ţe výše odpisů při dotační variantě dosahuje přibliţně jedné třetiny výše odpisů při bezdotační variantě. Rozdíl zhruba odpovídá hodnotě dotace, kterou společnost na realizaci Projektu čerpala.

73

Graf č. 6: Rozdíl odpisů

Zdroj: autor Pokud by společnost financovala Projekt částečně prostřednictvím dotací, za celé čtyřicetileté období by v důsledku toho přišla o prostředky na obnovu infrastruktury v hodnotě 307 302 tis. korun. Jelikoţ hlavní příjem vodohospodářských společností plyne z vodného a stočného, musela by společnost najít jiný způsob, jak do těchto cen chybějící prostředky zahrnout. Narozdíl od odpisů, které jsou při kalkulování cen vodného a stočného povaţovány za uznatelný náklad, by společnost chybějící prostředky do jiné poloţky uznatelných nákladů zařadit nemohla. Jediným řešením, jak v souladu se zákonnými normami navýšit věcně usměrňovanou cenu za vodu pitnou a vodu odkanalizovanou, je zvýšit míru kalkulačního zisku. Jelikoţ však podle zákona o daních z příjmů zisk podléhá dani z příjmů právnických osob, přišla by společnost po zdanění zisku o část vytvořených prostředků na obnovu majetku. Z toho důvodu by při plánování potřebných prostředků byla nucena navýšit kalkulovaný zisk o sazbu daně. V současné době je výše této sazby 19 %. V následující tabulce je vyčíslen zisk, o který by společnost musela navýšit výnosy ze stočného, v nezdaněné podobě. Jedná se však pouze o modelovou situaci, poněvadţ je v jednotlivých letech uplatněna stejná sazba daně, a to 19 %. Je však pravděpodobné, ţe se sazba bude v průběhu sledovaného období měnit. Kvůli nedostatku informací o budoucím vývoji sazby daně z příjmů právnických osob je však kalkulováno s aktuálně platnou sazbou. Vzhledem k tomu, ţe realizovaný Projekt se týkal staveb čistíren odpadních vod a kanalizací, byla by společnost oprávněna navýšit zisk pouze 74

u ceny stočného. Pouze tak by společnost byla schopna obhájit míru zisku před kontrolními orgány státu. Tabulka č. 27: Výše potřebného nezdaněného zisku (v Kč) Rok Odpis Rok Odpis Rok Odpis Rok Odpis Rok Odpis

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 14 805 415 14 805 415 14 805 415 14 805 415 14 805 415 14 805 415 14 805 415 14 805 415 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 14 805 415 14 805 415 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508 7 254 508

Zdroj: výpočty autora Pro získání prostředků na obnovu infrastrukturního majetku by společnost VaK Vyškov, a.s. v prvních deseti letech po zařazení majetku vybudovaného v rámci Projektu navýšila kalkulační zisk o 14 805 tis. korun. Při objemu 2 102 tis. fakturovaných m3 odváděné odpadní vody by bylo nutné navýšit cenu stočného o zhruba 7 korun za jeden m3 odpadní vody. Kromě toho by však společnost do ceny stočného (do uznatelných nákladů) zahrnula i výši odpisů z pořizovací ceny majetku po sníţení o dotaci, tedy přibliţně 7 027 tis. Kč. To by vyvolalo další zvýšení ceny stočného o 3,35 Kč. Se zařazením majetku do aktiv by tak u dotační varianty byl spojen nárůst ceny celkem o 10,35 Kč. Také u varianty financování bez dotací by společnost cenu zvýšila, jelikoţ by do uznatelných nákladů zakalkulovala odpisy nově vybudovaného infrastrukturního majetku. Jejich objem by se v prvních deseti letech pohyboval kolem 19 468 tis. Kč. Při stejné výši fakturovaných m3 jako u dotační varianty by cena narostla o 9,25 Kč, tj. o 1,10 Kč méně neţ u předchozí varianty. Nárůst ceny mezi roky 2010 a 2011 by byl jak u dotační, tak u bezdotační varianty poměrně razantní a v současných podmínkách v oboru vodovodů a kanalizací patrně stěţí realizovatelný. Kaţdé zvýšeni ceny totiţ musí společnost zdůvodnit, a to jak vůči zákazníkům, tak vlastníkům a případně kontrolním orgánům. Proto s sebou shromaţďování prostředků na obnovu vodohospodářské infrastruktury ve formě zisku přináší mnohé problémy. V první řadě se zvyšuje nespokojenost zákazníků, jelikoţ vysoká cena za odebírané 75

sluţby zvyšuje jejich ţivotní náklady. S tím souvisí také neochota vlastníků společnosti na růst ceny přistoupit, poněvadţ se často jedná o zástupce měst a obcí, jejichţ zájmem je udrţet si přízeň obyvatel na politické scéně. V neposlední řadě musí být společnost schopna obhájit rostoucí cenu z důvodu zvýšení míry zisku před kontrolním orgánem. Jak jiţ bylo řečeno, obor vodovodů a kanalizací podléhá regulaci, která má zabránit zneuţití postavení monopolních společností na trhu. Snáze obhajitelný by byl nárůst ceny u bezdotační varianty, jelikoţ celá výše prostředků na obnovu by byla zahrnuta do uznatelných nákladů. Naopak u dotační varianty by společnost větší část prostředků na obnovu generovala ve formě zisku a musela by tak při případné kontrole dodrţování cenových předpisů doloţit, na jaký účel byl zisk v takovém objemu vynaloţen.

2.6.2 Rozbor nákladových úroků z investičního úvěru Pro pokrytí aktuální potřeby finančních prostředků na výstavbu vodohospodářské infrastruktury čerpala společnost u dotační varianty od roku 2008 krátkodobý revolvingový úvěr. Jeho konečný zůstatek byl k 31. 12. 2010 umořen prostřednictvím investičního úvěru. Předpokládalo se, ţe na začátku roku 2011 bude majetek zařazen do aktiv společnosti, tudíţ začne přinášet ekonomický uţitek. Společnost tak bude tvořit větší objem vlastních finančních prostředků, které bude moci pouţít na umořování dluhů. Proto došlo k transformaci krátkodobých cizích zdrojů do dlouhodobých dluhů, které společnost bude moci průběţně splácet. Investiční úvěr byl sjednán na dobu deseti let s pravidelnými čtvrtletními splátkami. Jednorázově čerpaná částka investičního úvěru činila 77 686 tis. Kč a kaţdé čtvrtletí bude společnost splácet 1 950 tis. Kč. U bezdotační varianty byl jiţ od roku 2008 čerpán investiční úvěr. Do konce roku 2010 činily splátky 20 mil. Kč a byly hrazeny na konci kaţdého pololetí. Od roku 2011 se výše a frekvence splátek změnila. Poněvadţ zůstatek investičního úvěru činil ke konci roku 352 410 tis. Kč, bude společnost platit čtvrtletně úmor ve výši 8 800 tis. Kč. Tato částka by pro společnost představovala značné zatíţení. Ve skutečnosti by splátky patrně rozloţila do delšího časového období. Pro účely diplomové práce však byla částka ponechána pro srovnání úroků za stejné časové období. Náklad výpůjčky představují úroky v roční sazbě 4 %. Celková výše úroků z investičního úvěru, kterou společnost v případě dotační varianty za období trvání úvěrové smlouvy uhradí, 76

je přibliţně 15 864 tis. Kč. Částky zaplacené v jednotlivých letech jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 28: Výše úroků z investičního úvěru – dotační varianta (v Kč) Rok Výše úroků Rok Výše úroků

2011

2012

2013

2014

2015

2 990 440

2 678 440

2 366 440

2 054 440

1 742 440

2016

2017

2018

2019

2020

1 430 440

1 118 440

806 440

494 440

182 440

Zdroj: výpočty autora Celková hodnota úroků z investičního úvěru u bezdotační varianty bude vzhledem k půjčené částce několikanásobně vyšší neţ u dotační varianty. Společnost by v průběhu deseti let zaplatila v součtu 72 324 tis. Kč. Tabulka č. 29: Výše úroků z investičního úvěru – bezdotační varianta (v Kč) Rok Výše úroků Rok Výše úroků

2011 13 568 403 2016 6 528 403

2012 12 160 403 2017 5 120 403

2013 10 752 403 2018 3 712 403

2014 9 344 403 2019 2 304 403

2015 7 936 403 2020 896 403

Zdroj: výpočty autora Jak je patrné z výše uvedených tabulek, bude nákladová strana výkazu zisku a ztráty u bezdotační varianty zatíţena mnohem více, neţ kdyby společnost v době realizace Projektu čerpala prostředky z dotačních programů. Na druhou stranu by však procentní pokles hodnoty nákladových úroků mezi jednotlivými roky byl výraznější u bezdotační varianty, coţ dokazuje i následující graf. Graf č. 7: Porovnání vývoje výše úroků z investičního úvěru

Zdroj: autor 77

2.6.3 Shrnutí Po zařazení vodohospodářské infrastruktury vybudované v rámci Projektu do majetku společnosti dochází mezi oběma variantami k rozdílnému vývoji dvou nejvýznamnějších poloţek nákladů – odpisů a nákladových úroků. U financování s dotacemi se jak odpisy, tak nákladové úroky pohybují výrazně pod hodnotami vyjádřenými u bezdotační varianty. Za předpokladu, ţe ostatní poloţky nákladů by byly v obou případech srovnatelné, společnost by u dotační varianty vykazovala v jednotlivých letech niţší celkové náklady. Na jednu stranu by si společnost vedla hospodárněji neţ v případě financování bez dotací. Na druhou stranu je však nutné si uvědomit, ţe by společnost postrádala prostředky na obnovu vybudovaného infrastrukturního majetku. Jak jiţ bylo řečeno, hlavním zdrojem příjmů vodohospodářských společností jsou příjmy z vodného a stočného. Tyto ceny jsou konstruovány na základě uznatelných nákladů. U bezdotační varianty by odpisy i úroky z investičního úvěru společnost do uznatelných nákladů byla oprávněna zahrnout a prostředky na pokrytí nákladových úroků a obnovu majetku by tak generovala z kaţdého fakturovaného m3 odpadní vody. U dotační varianty by uznatelnými náklady byly odpisy pouze z té části majetku, kterou společnost vybudovala bez vyuţití dotací. Cena za odvádění a čištění odpadních vod by proto byla niţší a společnost by z příjmů ze stočného nezískala dostatečné mnoţství prostředků na obnovu. Z toho důvodu by byla nucena navýšit míru kalkulačního zisku. Rozdílný vývoj nákladových úroků a odpisů se ve srovnání obou variant financování promítnul do odlišných cen za odvádění a čištění odpadních vod. U bezdotační varianty došlo k nárůstu ceny jiţ ve fázi realizace projektu z důvodu vysokých nákladových úroků. V roce 2009 se cena stočného zvýšila oproti dotační variantě o 2,80 Kč. Pokud by k 1. 1. 2011 došlo k zařazení vybudovaného majetku do aktiv společnosti, projevil by se u ceny stočného další, mnohem výraznější nárůst způsobený vysokým objemem generovaných odpisů, resp. navýšením míry kalkulačního zisku. U dotační varianty by se navýšila cena stočného o 10,35 Kč, z čehoţ 3,35 Kč spadá do uznatelných nákladů a 7 Kč je důsledkem zvýšení míry kalkulačního zisku. V případě bezdotační varianty by společnost zaznamenala nárůst ceny stočného o 9,25 Kč vyplývající z vysokého objemu odpisů, které jsou součástí uznatelných nákladů. Vývoj cen stočného od roku 2008 u dotační a bezdotační varianty zobrazuje následující tabulka.

78

Tabulka č. 30: Předpokládaný vývoj cen stočného (v Kč) Rok Dotační varianta Bezdotační varianta

2008 25,50 25,50

2009 28,50 31,30

2010 30,50 33,30

2011 40,85 42,55

Zdroj: výpočty autora U bezdotační varianty je v roce 2009 zřejmý nárůst o 2,80 Kč vyvolaný nárůstem nákladových úroků. Od roku 2011 se výrazné zvýšení ceny stočného projevilo u obou variant. Pokud odhlédneme od meziročního nárůstu ceny způsobeného např. změnami cen energií, sníţením mnoţství fakturovaných odpadních vod apod., rozdíl cen oproti roku 2010 odpovídá právě výše uvedenému růstu objemu odpisů (u dotační varianty také vyšší míře kalkulačního zisku) po zařazení majetku do aktiv. Z tabulky je však patrné, ze i přes zvýšení míry kalkulačního zisku by u dotační varianty nebyl celkový nárůst ceny tak velký jako u bezdotační varianty. Objem nákladových úroků z investičního úvěru by u bezdotační varianty totiţ dosahoval takových hodnot, ţe by přesáhl i navýšení prostředků na obnovu infrastrukturního majetku o daň z příjmů u dotační varianty. Z výše uvedeného vyplývá, ţe se čerpání, resp. nečerpání dotací dotýká nejen samotné výše ceny stočného, ale i struktury této ceny. Zatímco u dotační varianty je cena taţena ziskově, díky čemuţ společnost generuje větší objem zisku, u bezdotační varianty je cena taţena nákladově, přičemţ míra zisku, které by společnost v tomto případě dosáhla, by odpovídala obvyklým hodnotám.

79

Závěr Ve své práci jsem směřovala k naplnění cíle, tedy provést u vybraného podniku analýzu vlivu čerpání dotací na ekonomiku podniku a zjistit, jakým způsobem ovlivňuje čerpání dotací hospodářský výsledek podniku a cenu za odvádění a čištění odpadních vod. Pro tento účel jsem si zvolila projekt „Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury na okrese Vyškov“, na jehoţ financování byly společnosti Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. poskytnuty dotace jak z českých, tak z evropských dotačních programů. Analýzu dopadů čerpání dotací jsem rozdělila do dvou částí, kdy v první jsem zjišťovala, jak vyuţití dotačních prostředků ovlivní společnost v době výstavby infrastruktury, ve druhé jsem potom analyzovala dopady v období po zařazení majetku do aktiv společnosti. Pro období realizace Projektu jsem zpracovala finanční analýzu pro dvě odlišné formy financování – s dotacemi a bez dotací. Pomocí horizontální a vertikální analýzy rozvahy jsem zjišťovala, jaký vliv má čerpání dotací na majetkovou a kapitálovou strukturu podniku. Rozdíly vznikly jak na straně aktiv, tak na straně pasiv. U bezdotační varianty byl vykázán výraznější nárůst dlouhodobého hmotného majetku, jelikoţ pořizovaný majetek nebyl poníţen o poskytnuté dotace. Na druhou stranu se oproti dotační variantě zvýšila zadluţenost podniku z důvodu vysokého objemu úvěrových prostředků. V rámci obou variant financování lze pozorovat dopady realizace Projektu na výsledek hospodaření. Přestoţe samotné příčiny se liší, změny se projevují v téţe oblasti, a to u finančního výsledku hospodaření. Jelikoţ při financování s dotacemi společnost čerpala podporu a revolvingový úvěr v cizí měně, ovlivnil výsledek hospodaření vývoj měnového kurzu eura vůči koruně. To se odrazilo v kurzových rozdílech, tedy v poloţkách ostatních finančních nákladů a výnosů. Při slábnoucí koruně vykazoval finanční výsledek hospodaření ztrátu, naopak kdyţ koruna sílila, rostl podíl kurzových výnosů, coţ mělo pozitivní vliv na výsledek hospodaření. Také bezdotační varianta financování se vyznačovala změnami finančního výsledku hospodaření. Na rozdíl od dotační varianty však došlo k postupnému prohlubování ztráty, poněvadţ společnost musela hradit vysoké nákladové úroky z investičního úvěru. Jiţ při kalkulování ceny stočného pro rok 2009 by však úrokové náklady byly zahrnuty do uznatelných nákladů, v důsledku čehoţ by se u bezdotační varianty zvýšila cena stočného oproti dotační variantě o 2,80 Kč za m3 odpadní vody. To by se odrazilo 80

v trţbách za vlastní výrobky a sluţby, jejichţ nárůst vykompenzoval záporný finanční výsledek hospodaření. Z analýzy peněţních toků vyplynulo, ţe pro investiční činnost není rozhodující, jakou formu financování podnik zvolí. Naopak rozdíly mezi variantami bylo moţné pozorovat u provozní a finanční činnosti. U bezdotační varianty oblast peněţních toků ovlivnily vysoké nákladové úroky z investičního úvěru. Celkově by si tak společnost vedla lépe, kdyby na financování Projektu čerpala dotace, jelikoţ by v poloţce čistého zvýšení, resp. sníţení peněţních prostředků dosahovala příznivějších hodnot. Z výsledku provedené finanční analýzy vyplývá, ţe v období realizace Projektu není z finančního hlediska, zejména pak z hlediska výsledku hospodaření podniku důleţité ani tak samotné vyuţití dotací jako objem cizích zdrojů financování, z nichţ jsou hrazeny nákladové úroky, a měna, ve které jsou prostředky na financování vedeny. Potvrdila se tak první hypotéza, kterou jsem stanovila v úvodu práce. Kromě toho je však nutné zohlednit také dopad odlišné ceny, který se projevil v roce 2009 a jenţ ovlivnil objem trţeb u bezdotační varianty. Ve fázi výstavby Projektu je proto kromě objemu cizích zdrojů a měny důleţitým faktorem i výše ceny poskytovaných sluţeb. V mnohem větší míře se vliv čerpání dotací projevil v etapě po zařazení infrastrukturního majetku do aktiv společnosti. V této části jsem se zabývala analýzou výše odpisů generovaných z dlouhodobého hmotného majetku a objemem nákladových úroků z investičního úvěru. Vývoj těchto dvou nákladových poloţek se při srovnání analyzovaných způsobů financování značně liší, coţ vede k odlišným důsledkům. U dotační varianty společnost vykazovala ve srovnání s bezdotační variantou niţší hodnoty nákladových úroků, jelikoţ hradí investiční úvěr v menším objemu neţ v případě bezdotační varianty. To by se odrazilo zejména v oblasti peněţních toků, které by se v následujících letech u dotační varianty vyvíjely příznivěji neţ u druhého způsobu financování. U bezdotační varianty je totiţ společnost nucena platit nejen vysoké úroky, ale i čtvrtletní splátky jistiny přibliţně 4,5krát vyšší neţ u varianty dotační. Výrazné rozdíly vznikly po zařazení majetku do aktiv na straně odpisů. Pokud by společnost čerpala dotace, vytvářela by odpisy pouze z ceny majetku poníţené o poskytnutou 81

podporu. Tím by vznikla situace, kdy by společnost při kalkulaci ceny do uznatelných nákladů zahrnula výrazně niţší objem odpisů neţ u bezdotační varianty, čímţ by přišla o prostředky na reprodukci majetku. Chybějící zdroje obnovy ve formě odpisů by společnost byla nucena nahradit jiným způsobem. Kvůli věcnému usměrňování cen je jedinou moţností zvýšení míry zisku, do které je potřeba zakalkulovat i daň ze zisku. U obou variant by došlo k nárůstu ceny stočného, avšak lišila by se její struktura. U bezdotační varianty by cena byla tvořena z převáţné části uznatelnými náklady a míra zisku by se pohybovala na obvyklé úrovni. Naopak u dotační varianty by míra zisku byla několikanásobně vyšší, díky čemuţ by společnost dosahovala lepšího výsledku hospodaření. Odlišná výše nákladových úroků a odpisů se odrazila v rozdílné ceně stočného. U bezdotační varianty se cena stočného zvýšila jiţ v období realizace Projektu. V letech 2009 a 2010 činil rozdíl v ceně stočného oproti dotační variantě 2,80 Kč za m3 odpadní vody. V roce 2011 pak v důsledku nárůstu objemu odpisů u bezdotační varianty, resp. odpisů a míry kalkulačního zisku u dotační varianty, došlo v obou případech u ceny stočného k značnému nárůstu. U dotační varianty byl tento růst o 1,10 Kč větší neţ u bezdotační varianty, jelikoţ prostředky ve formě zisku, které společnost na obnovu majetku pouţije, byly navýšeny o daň z příjmů. V součtu však i přes zvýšení míry kalkulačního zisku nebylo zvýšení ceny stočného u dotační varianty tak výrazné jako u bezdotační varianty. Kvůli vysokým nákladovým úrokům by totiţ výsledná cena stočného byla u bezdotační varianty o 1,70 Kč vyšší neţ u varianty druhé. Tím se potvrdila také druhá hypotéza, ţe forma financování výstavby Projektu má vliv na výši ceny za odvádění a čištění odpadních vod. Avšak jak je popsáno výše, projevil se také značný dopad na její strukturu. Navýšení ceny stočného v reálných podmínkách o přibliţně 10 Kč, jak je tomu u dotační a bezdotační varianty, by společnost byla stěţí schopna realizovat. Musela by se potýkat jak s nevolí ze strany zákazníků, tak s cenovou regulací ze strany státních orgánů. Především by však takový nárůst patrně ani nebyl odsouhlasen vlastníky společnosti z řad měst a obcí, jeţ většinou hájí mimo zájmů společnosti také zájmy obyvatel ve svých lokalitách. Tempo získávání financí na obnovu infrastrukturního majetku by tak zaostávalo za skutečnou potřebou těchto prostředků. Z hlediska obhajitelnosti cenového nárůstu by pro společnost byla výhodnější bezdotační varianta. Společnost postupovala v souladu s cenovými předpisy, kdyţ úrokové náklady a odpisy zahrnula do uznatelných nákladů. Přestoţe by i v případě dotační varianty výše ceny byla oprávněná vzhledem k pouţití generovaného zisku 82

na obnovu infrastrukturního majetku, je růst ceny vyvolaný navýšením míry kalkulačního zisku mnohem citlivější záleţitostí, jeţ je spojena s přísnější kontrolou ze strany státních orgánů. Porovnáním dvou variant financování byly zjištěny rozdílné dopady na několik oblastí hospodaření podniku. Při rozhodování o výběru příslušných zdrojů proto musí společnost zváţit nejen momentální přínos dotace ve formě rychle nabytých prostředků nezatíţených úrokem, ale i dopady, se kterými se bude muset potýkat v dalších desetiletích. Při vyhodnocování výsledků provedených analýz je však nutné brát na zřetel, ţe v případě bezdotační varianty se jedná pouze o modelovou situaci, byť vytvořenou na základě skutečných dat. Jakákoli změna, např. ve způsobu splácení úvěru, by se projevila ve všech finančních výkazech a tím i ve srovnání s dotační variantou.

83

Seznam pouţité literatury [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17]

[18] [19] [20]

HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI - Wolters Kluwer, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8. FOTR, J.; SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. První. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007. 127 s. ISBN 978-80-210-4277-3. NĚMEC, Jan, et al. Voda v České republice. Praha: Consult, 2006. 256 s. ISBN 80903482-1-1. TPA Horwath Notia Audit. Podvojné účetnictví 2008. Patnácté vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2008. 216 s. ISBN 978-80-247-2541-3. MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha: GRADA Publishing, a.s., 1999. 763 s. ISBN 80-7169-891-1. Ministerstvo zemědělství. Vodovody kanalizace ČR 2008: Ekonomika, ceny, informace. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2009. 40 s. ISBN 978-80-7084-870-8. Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo ţivotního prostředí. Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky. Praha: Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo ţivotního prostředí, 2010. 68 s. Několik pragmatických poznámek k ceně vody. SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací. 2008, 5/2008, s. 4-5. DUDA, Jiří. [46] Financování oboru VAK prostřednictvím národních dotačních programů spravovaných Ministerstvem zemědělství. SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací. 2009, 9/2009, s. 3-4. Úsek vodního hospodářství Ministerstva zemědělství. Voda v ČR do kapsy. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2006. 99 s. ISBN 80-7084-498-1. CENIA. Životní prostředí České republiky. Praha: Studio Press s.r.o., 2008. 5 s. Ministerstvo zemědělství. Eagri.cz [online]. c2009-2010 [cit. 2010-11-04]. Dotace ve vodním hospodářství. Dostupné z WWW: . Sovak. Sovak.cz [online]. c2007 [cit. 2010-11-01]. Dotace - moţnosti. Dostupné z WWW: . MAURI. Vodarenstvi.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-04]. Zprávy. Dostupné z WWW: . Vodárenství.cz [online]. 6. 12. 2009 [cit. 2011-01-06]. Provozní modely českého vodárenství. Dostupné z WWW: . DVOŘÁK, David; BUZEK, Roman; MLÍČKO, David. EnviWeb [online]. 3.8.2010 [cit. 2011-01-06]. Výběr provozovatele vodohospodářské infrastruktury. Dostupné z WWW: . ZEMÁNEK, Josef. Euroekonom.cz: ekonomický portál [online]. 2007 [cit. 2011-01-06]. 8. lekce Monopoly a oligopoly. Dostupné z WWW: . Ministerstvo vnitra České republiky. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 2011-01-22]. Vodní hospodářství. Dostupné z WWW: . Vodárenství.cz [online]. 6. 12. 2009 [cit. 2011-01-07]. Co platíme ve vodném a stočném?. Dostupné z WWW: . 84

[21] Business.center.cz [online]. c1998-2011 [cit. 2011-02-13]. Slovník pojmů - EURIBOR. Dostupné z WWW: . [22] Business.center.cz [online]. c1998-2011 [cit. 2011-03-14]. Slovník pojmů - PRIBOR. Dostupné z WWW: . [23] ZACKO, Karel. Az-data: účetnictví, daně, mzdy [online]. 2010, 2010-12-15 [cit. 201101-30]. Vývoj kurzu eura. Dostupné z WWW: . [24] BENEŠ, Ondřej. TZB-info [online]. 3. 1. 2011 [cit. 2011-02-12]. Pohled SOVAK ČR na současný stav financování vodohospodářských investic. Dostupné z WWW: . [25] Hospodářská komora České republiky. Hospodářská komora České republiky [online]. c2009 [cit. 2011-02-12]. Problematika regulace v oboru vodovodů a kanalizací. Dostupné z WWW: <www.komora.cz/download.aspx?dontparse=true&FileID=3382>. [26] MELCHER, Ota. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací [online]. 2007 [cit. 2011-0213]. Problematika provozních smluv z pohledu SOVAK ČR. Dostupné z WWW: . [27] Vodárenství.cz [online]. 26. 10. 2010 [cit. 2011-02-12]. Spokojenost s levnou vodou se vymstí. Dostupné z WWW: . [28] BARÁK, František. Profit.cz [online]. 25. 2. 2009 [cit. 2011-02-12]. Voda musí zdraţit. Dostupné z WWW: . [29] TZB-info [online]. 26. 5. 2010 [cit. 2011-02-12]. Spotřeba vody v Česku je proti světu poměrně nízká. Dostupné z WWW: . [30] Vaše Evropa [online]. 2009 [cit. 2011-02-12]. Jak zajistit finance. Dostupné z WWW: . [31] Economic Wizard [online]. c2004 [cit. 2011-02-12]. Odpisy. Dostupné z WWW: . [32] BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. c1997-2011 [cit. 2011-02-13]. Českomoravská záruční a rozvojová banka. Dostupné z WWW: . [33] DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 3.12.2010 [cit. 2011-02-13]. Veřejné zakázky. Dostupné z WWW: . [34] Peníze.cz [online]. c2000-2011 [cit. 2011-02-13]. Druhy podnikatelských úvěrů. Dostupné z WWW: . [35] Komerční banka. KB.cz [online]. c2010 [cit. 2011-02-13]. Úvěr na investice v Kč a cizí měně. Dostupné z WWW: . [36] HAVLÍČEK, Jan. Ondeo.cz [online]. c2008 [cit. 2011-02-13]. Finanční model vodohospodářské infrastruktury. Dostupné z WWW: . [37] RYŠAVÝ, Ivan. EnviWeb [online]. 20. 5. 2010 [cit. 2011-02-13]. Obnova infrastruktury se vleče. Dostupné z WWW: .

85

[38] Povodí Moravy. Plán oblasti povodí Moravy [online]. c2009 [cit. 2011-02-13]. Ekonomická analýza. Dostupné z WWW: . [39] HUTLOVÁ, Hana. DůmFinancí.cz: Informace pro vaši peněženku... [online]. 2.5.2008 [cit. 2011-02-13]. Revolvingový úvěr. Dostupné z WWW: . [40] PLECHATÝ, Jan. Moravská vodárenská, a.s. [online]. 2003 [cit. 2011-03-27]. Způsoby financování infrastruktury vodovodů, analýza současného stavu a výhledy. Dostupné z WWW: <www.smv.cz/res/data/014/001676.pdf>. [41] KAŠKA, Jan. Investičníweb.cz [online]. 8. 6. 2010 [cit. 2011-02-13]. EURCZK: Bude pokračovat desetileté posilování koruny? (1/2). Dostupné z WWW: . [42] SVOBODA, Jakub. Novinky.cz [online]. 11.2.2008 [cit. 2011-02-13]. Silná koruna krátí Česku eurodotace. Dostupné z WWW: . [43] PEKÁREK, Aleš. Daně a účetnictví [online]. 11.5.2009 [cit. 2011-02-13]. Kurzové rozdíly. Dostupné z WWW: . [44] Sdružení oboru vodovodů a kanalizací [online]. 2007 [cit. 2011-02-12]. Operační program Ţivotní prostředí. Dostupné z WWW: <www.sovak.cz/sites/File/KV_Kriz_2007.doc>. [45] VALDMAN, Petr. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací [online]. 2006 [cit. 2011-02-20]. Spolufinancování vodohospodářské infrastruktury v období 20072013 z fondů EU v rámci OP ŢP. Dostupné z WWW: . [46] KENDÍK, Aleš. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací [online]. 2007 [cit. 2011-02-24]. Moţnosi čerpání dotací na vodohospodářské projekty 2007-2013. Dostupné z WWW: <www.sovak.cz/sites/File/odborne_akce/uskutecnene/kendik.doc>. [47] Portál eAGRI : Resortní portál Ministerstva zemědělství [online]. 16.4.2009 [cit. 201103-03]. Pravidla v rámci programu 129 180. Dostupné z WWW: . [48] RUML, Michal. Finance.cz: Poznejte hodnotu informace [online]. 31.1.2008 [cit. 201102-24]. Jak získat dotaci z Evropské unie?. Dostupné z WWW: . [49] HOLEČEK, Miroslav. VAKinfo [online]. 20.11.2007 [cit. 2011-02-24]. Moţnosti financování staveb a rekonstrukcí vodárenských a kanalizačních sítí. Dostupné z WWW: . [50] Portál Jihomoravského kraje [online]. 2010 [cit. 2011-03-03]. Zvláštní účet pro vodní hospodářství JmK. Dostupné z WWW: <[49] http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=127507&TypeID=2>. [51] EDotace.cz: Váš průvodce světem dotací [online]. 2009 [cit. 2011-03-03]. Podpora v oblasti vodního hospodářství - Podprogram 1. Podpora v oblasti vodárenství. Dostupné z WWW: . [52] VLASÁK, Oldřich. ParlamentniListy.cz [online]. 24. 3. 2011 [cit. 2011-04-02]. Vlasák (ODS): Stát musí obcím pomoci s čištěním odpadních vod. Dostupné z WWW: . [53] Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. 86

[54] [55] [56] [57]

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Internetové stránky společnosti Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Interní materiály společnosti Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s.

87

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Rozdělení finančních prostředků v rámci prioritní osy 1 ................................... 18 Tabulka č. 2: Přehled čerpaných dotací a zvýhodněných úvěrů (2001 – 2010) ....................... 41 Tabulka č. 3: Přehled plánovaných a realizovaných opatření .................................................. 44 Tabulka č. 4: Zdroje financování Projektu – dotační varianta (v tis. Kč) ................................ 47 Tabulka č. 5: Zdroje financování Projektu – bezdotační varianta (v tis. Kč) ........................... 49 Tabulka č. 6: Vertikální analýza rozvahy – dotační varianta (v %) ......................................... 50 Tabulka č. 7: Vertikální analýza rozvahy – bezdotační varianta (v %) .................................... 51 Tabulka č. 8: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty – dotační varianta (v %) .................... 53 Tabulka č. 9: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty – bezdotační varianta (v %) ............... 54 Tabulka č. 10: Horizontální analýza rozvahy – dotační varianta (v %) ................................... 55 Tabulka č. 11: Horizontální analýza rozvahy – bezdotační varianta (v %) .............................. 57 Tabulka č. 12: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty – dotační varianta (v %) .............. 58 Tabulka č. 13: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty – bezdotační varianta (v %) ......... 59 Tabulka č. 14: Ukazatele rentability ......................................................................................... 61 Tabulka č. 15: Ukazatele zadluţenosti ..................................................................................... 62 Tabulka č. 16: Ukazatele likvidity ............................................................................................ 63 Tabulka č. 17: Ukazatele aktivity ............................................................................................. 64 Tabulka č. 18: Hlavní poloţky výkazu o peněţních tocích v tis. Kč (dotační varianta) .......... 65 Tabulka č. 19: Hlavní poloţky výkazu o peněţních tocích v tis. Kč (bezdotační varianta) ..... 66 Tabulka č. 20: Ukazatele na bázi peněţních toků – rentabilita ................................................ 67 Tabulka č. 21: Ukazatele na bázi peněţních toků – likvidita, zadluţenost .............................. 68 Tabulka č. 22: Přehled nákladů na stavby včetně výše odpisů – dotační varianta ................... 70 Tabulka č. 23: Přehled nákladů na stavby včetně výše odpisů – bezdotační varianta.............. 71 Tabulka č. 24: Odpisy dotační varianta (v Kč) ......................................................................... 72 Tabulka č. 25: Odpisy bezdotační varianta (v Kč) ................................................................... 73 Tabulka č. 26: Rozdíl odpisů (v Kč) ......................................................................................... 73 Tabulka č. 27: Výše potřebného nezdaněného zisku (v Kč) .................................................... 75 Tabulka č. 28: Výše úroků z investičního úvěru – dotační varianta (v Kč) ............................. 77 Tabulka č. 29: Výše úroků z investičního úvěru – bezdotační varianta (v Kč) ........................ 77 Tabulka č. 30: Předpokládaný vývoj cen stočného (v Kč) ....................................................... 79

88

Seznam grafů Graf č. 1: Struktura poloţek ceny za vodu pitnou ....................................................................14 Graf č. 2: Struktura poloţek ceny za vodu odpadní ..................................................................14 Graf č. 3: Vývoj počtu zásobovaných obyvatel a specifické spotřeby z vody fakturované v letech 1989 a 2000–2008 v ČR ..............................................................................................21 Graf č. 4: Vývoj počtu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci a mnoţství vypouštěných a čištěných odpadních vod v letech 1989 a 2000–2008 ....................................22 Graf č. 5: Vývoj kurzu české koruny vůči euru v letech 1999–2010 .......................................28 Graf č. 6: Rozdíl odpisů ............................................................................................................74 Graf č. 7: Porovnání vývoje výše úroků z investičního úvěru ..................................................77

89

Seznam příloh Příloha 1 – Rozvaha a výkaz zisku a ztráty (dotační varianta) Příloha 2 – Rozvaha a výkaz zisku a ztráty (bezdotační varianta) Příloha 3 – Výkaz o peněţních tocích (dotační varianta) Příloha 4 – Výkaz o peněţních tocích (bezdotační varianta) Příloha 5 – Výpočet výše úroků z investičního úvěru v Kč (bezdotační varianta – fáze realizace projektu) Příloha 6 – Výpočet výše úroků z investičního úvěru v Kč (dotační varianta) Příloha 7 – Výpočet výše úroků z investičního úvěru v Kč (bezdotační varianta – po zařazení majetku do aktiv) Příloha 8 – Grafické porovnání hodnot poměrových ukazatelů

90

Příloha 1 – Rozvaha a výkaz zisku a ztráty (dotační varianta) Poloţky rozvahy

2005

2006

2007

2008

2009

779 178

815 838

873 234

990 442

971 847

5 576

22 295

18 094

0

0

679 842

691 499

706 627

905 905

873 068

4 621

7 739

7 020

7 486

7 273


675 221

683 760

699 607

898 419

865 795

- stavby

578 363

590 804

572 991

586 942

568 950

- nedokončený DHM

25 999

32 479

77 874

269 361

259 981

Oběţná aktiva

92 768

100 844

146 985

82 091

95 936

Zásoby

2 856

2 438

2 073

1 990

1 799


25 295

69

69

69

69


44 925

44 959

51 554

55 661

47 097


19 692

53 378

93 289

24 371

46 971

- účty v bankách

19 495

53 232

93 135

24 209

46 874


992

1 200

1 528

2 446

2 843

PASIVA CELKEM

779 178

815 838

873 234

990 442

971 847

Vlastní kapitál

631 171

680 878

728 036

758 189

764 528

Základní kapitál

489 384

535 805

571 992

593 045

593 045

Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běţného účetního období

77 248

77 248

80 764

88 264

88 873

62 340

62 329

66 978

74 386

75 864

2 199

5 496

8 302

2 494

6 746

Cizí zdroje

147 423

133 747

144 720

231 819

205 659


42 110

43 022

41 419

57 260

73 666

- jiné závazky

8 541

6 965

7 787

23 053

36 539


31 057

27 079

50 809

81 786

19 768


19 854

16 040

40 995

73 017

11 211


74 256

63 646

52 492

92 773

112 225


74 256

63 646

41 338

30 183

19 029


0

0

11 154

62 590

93 196

584

1 213

478

434

1 660

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek


Rezervy


91

Poloţky výkazu zisku a ztráty

2005

2006

2007

2008

2009

0

0

0

0

0

Výkony

140 229

146 238

158 571

166 949

171 862


138 797

144 870

157 893

164 256

167 257


53 936

50 570

62 289

62 638

67 740

Přidaná hodnota

86 293

95 668

96 282

104 311

104 122

Osobní náklady

44 791

46 925

48 712

53 191

56 542

Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

4 467

3 983

4 096

3 882

3 827

34 189

36 600

36 923

35 843

35 400

274

660

705

1 555

725

156

206

485

624

338

Změna stavu rezerv a opravných poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

88

-136

-125

-1

-139


637

214

78

53

120


1 673

2 478

2 205

1 786

1 546


1 840

6 486

4 769

10 594

7 453

Výnosové úroky

237

374

1 476

1 499

333

Nákladové úroky

1

2

0

213

1 143


0

8

393

11 110

13 609


235

325

761

19 921

10 586

Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí Obchodní marţe


1

55

1 108

-7 525

2 213


-358

1 045

-2 425

575

2 920


2 199

5 496

8 302

2 494

6 746


2 199

5 496

8 302

2 494

6 746


1 841

6 541

5 877

3 069

9 666

Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření

92

Příloha 2 – Rozvaha a výkaz zisku a ztráty (bezdotační varianta) Poloţky rozvahy

2005

2006

2007

2008

2009

779 178

815 881

873 330

1 143 117

1 225 463

5 576

22 295

18 094

0

0

679 842

691 499

706 627

1 062 508

1 135 989

4 621

7 739

7 020

7 486

7 273


675 221

683 760

699 607

1 055 022

1 128 716

- stavby

578 363

590 804

572 991

586 942

568 950

- nedokončený DHM

25 999

32 479

77 874

425 967

522 902

Oběţná aktiva

92 768

100 887

147 081

78 163

86 631

Zásoby

2 856

2 438

2 073

1 990

1 799


25 295

69

69

69

69


44 925

44 959

51 554

55 661

47 097


19 692

53 421

93 385

20 443

37 666

- účty v bankách

19 495

53 275

93 231

20 219

37 506


992

1 200

1 528

2 446

2 843

PASIVA CELKEM

779 178

815 881

873 330

1 143 117

1 225 463

Vlastní kapitál

631 171

680 921

728 132

762 900

764 606

Základní kapitál

489 384

535 805

571 992

593 045

593 045

Kapitálové fondy

77 248

77 248

80 764

88 264

88 873


62 340

62 329

66 978

74 386

80 864

2 199

5 539

8 398

7 205

1 824

147 423

133 747

144 720

379 783

459 197


42 110

43 022

41 419

45 626

52 279

- jiné závazky

8 541

6 965

7 787

11 419

15 152


31 057

27 079

50 809

81 786

19 768


19 854

16 040

40 995

73 017

11 211


74 256

63 646

52 492

252 371

387 150


74 256

63 646

41 338

241 217

375 996


0

0

11 154

11 154

11 154

584

1 213

478

434

1 660

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek


Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běţného účetního období Cizí zdroje Rezervy


93

Poloţky výkazu zisku a ztráty

2005

2006

2007

2008

2009

0

0

0

0

0

Výkony

140 229

146 238

158 571

166 949

179 862


138 797

144 870

157 893

164 256

175 257


53 936

50 570

62 289

62 638

67 740

Přidaná hodnota

86 293

95 668

96 282

104 311

112 122

Osobní náklady

44 791

46 925

48 712

53 191

56 542

Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

4 467

3 983

4 096

3 882

3 827

34 189

36 600

36 923

35 843

35 400

274

660

705

1 555

725

156

206

485

624

338

Změna stavu rezerv a opravných poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

88

-136

-125

-1

-139


637

214

78

53

120


1 673

2 478

2 205

1 786

1 546


1 840

6 486

4 769

10 594

15 453

Výnosové úroky

237

374

1 476

1 499

333

Nákladové úroky

1

2

0

3 314

13 209


0

0

0

438

0


235

267

300

323

323

Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí Obchodní marţe


1

105

1 176

-1 700

-13 199


-358

1 052

-2 453

1 689

430


2 199

5 539

8 398

7 205

1 824


2 199

5 539

8 398

7 205

1 824


1 841

6 591

5 945

8 894

2 254

Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření

94

Příloha 3 – Výkaz o peněţních tocích (dotační varianta) Poloţky výkazu o peněţních tocích Stav peněţních prostředků (PP) a ekvivalentů na začátku účetního období

2005

2006

2007

2008

2009

10 033

19 692

53 378

93 289

24 371

PENĚŢNÍ TOKY Z HLAVNÍ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI (PROVOZNÍ ČINNOSTI) Účetní zisk nebo ztráta z běţné činnosti před zdaněním

1 841

6 541

5 877

3 069

9 666

Úpravy o nepeněţní operace

33 954

35 693

35 150

34 343

35 346

Odpisy stálých aktiv (+) s vyj. zůst. ceny prodaných stálých aktiv

34 189

36 600

36 923

35 846

35 400

Změna stavu opravných poloţek, rezerv

88

-136

-125

-1

-139

Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv, výúčt. do výnosů -, do nákladů +

-87

-399

-172

-216

-725

-236

-372

-1 476

-1 286

810

Čistý peněţní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pr. kap. a mimoř. poloţkami

35 795

42 234

41 027

37 412

45 012

Změna stavu nepeněţních sloţek pracovního kapitálu

13 806

2 531

16 562

25 990

-52 295

201

5 462

-6 798

-5 024

8 306

13 312

-3 349

22 995

30 933

-60 792

293

418

365

81

191

49 601

44 765

57 589

63 402

-7 283

-1

-2

0

-213

-1 143

237

374

1 476

1 499

333

49 837

45 137

59 065

64 688

-8 093

-17 313

-23 032

-48 545

97

408

182

-17 216

-22 624

-48 363

-25 783

-12 186

-10 332

55 547

32 938

Dopady změn vlastního kapitálu na PP

2 821

23 359

39 541

174 991

105 907

Zvýšení PP a ekv. z titulu zvýšení základního jmění, event. RF (+)

3 614

24 126

40 389

18 094

0

40

0

0

157 792

106 923

Výnosy z dividend a podílů na zisku (-) Vyúčtované nákladové úroky (+), s vyj. kapitaliz., vyúčtované výnosové úroky (-)

Změna stavu pohledávek z provozní činnosti (+/-) aktivních účtů čas. rozlišení a dohad. účtů aktivních Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti (+/-) pasivních účtů čas. roz. a doh. účtů pasivních Změna stavu zásob (+/-) Změna stavu krátkodobého finančního majetku Čistý peněţní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimoř. poloţkami Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných úroků (-) Přijaté úroky (+) Zaplacená daň za běţnou činnost a za doměrky za minulá období (-) Příjmy a výdaje spojené s mimoř. úč. př. včetně daně z příjmů z mimoř. čin. Čistý peněţní tok z provozní činnosti PENĚŢNÍ TOKY Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv Příjmy z prodeje stálých aktiv

-364 984 -108 877 840

725

Půjčky a úvěry spřízněným osobám Čistý peněţní tok vztahující se k investiční činnosti

-364 144 -108 152

PENĚŢNÍ TOKY Z FINANČNÍCH ČINNOSTÍ Změna stavu dlouhodobých, popř. krátkod. závazků

Vyplacení podílu na vlastním jmění společníkům (-) Peněţní dary a dotace do vlastního jmění a další vklady PP společníků a akcionářů (+)

95

Úhrada ztráty společníky (+) Přímé platby na vrub fondů (-)

-833

-767

-848

-895

-1 016

-22 962

11 173

29 209

230 538

138 845

9 659

33 686

39 911

-68 918

22 600

19 692

53 378

93 289

24 371

46 971

Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zapl. sráţkové daně (-) Čistý peněţní tok vztahující se k finanční činnosti Čisté zvýšení, resp. sníţení peněţních prostředků Stav peněţních prostředků a ekvivalentů na konci období

96

Příloha 4 – Výkaz o peněţních tocích (bezdotační varianta) Poloţky výkazu o peněţních tocích Stav peněţních prostředků (PP) a ekvivalentů na začátku účetního období

2005

2006

2007

2008

2009

10 033

19 692

53 421

93 385

20 443

PENĚŢNÍ TOKY Z HLAVNÍ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI (PROVOZNÍ ČINNOSTI) Účetní zisk nebo ztráta z běţné činnosti před zdaněním

1 841

6 591

5 945

8 894

2 254

Úpravy o nepeněţní operace

33 954

35 693

35 150

37 444

47 412

Odpisy stálých aktiv (+) s vyj. zůst. ceny prodaných stálých aktiv

34 189

36 600

36 923

35 846

35 400

Změna stavu opravných poloţek, rezerv

88

-136

-125

-1

-139

Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv, výúčt. do výnosů -, do nákladů +

-87

-399

-172

-216

-725

-236

-372

-1 476

1 815

12 876

Čistý peněţní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pr. kap. a mimoř. poloţkami

35 795

42 284

41 095

46 338

49 666

Změna stavu nepeněţních sloţek pracovního kapitálu

13 806

2 531

16 562

25 990

-52 295

201

5 462

-6 798

-5 024

8 306

13 312

-3 349

22 995

30 933

-60 792

293

418

365

81

191

49 601

44 815

57 657

72 328

-2 629

-1

-2

0

-3 314

-13 209

237

374

1 476

1 499

333

49 837

45 187

59 133

70 513

-15 505

-17 313

-23 032

-48 545

97

408

182

-17 216

-22 624

-48 363

-364 144 -108 152

-25 783

-12 186

-10 332

203 511

141 896

Dopady změn vlastního kapitálu na PP

2 821

23 352

39 526

17 178

-1 016

Zvýšení PP a ekv. z titulu zvýšení základního jmění, event. RF (+)

3 614

24 126

40 389

18 094

0

40

0

0

0

0

Výnosy z dividend a podílů na zisku (-) Vyúčtované nákladové úroky (+), s vyj. kapitaliz., vyúčtované výnosové úroky (-)

Změna stavu pohledávek z provozní činnosti (+/-) aktivních účtů čas. rozlišení a dohad. účtů aktivních Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti (+/-) pasivních účtů čas. roz. a doh. účtů pasivních Změna stavu zásob (+/-) Změna stavu krátkodobého finančního majetku Čistý peněţní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimoř. poloţkami Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných úroků (-) Přijaté úroky (+) Zaplacená daň za běţnou činnost a za doměrky za minulá období (-) Příjmy a výdaje spojené s mimoř. úč. př. včetně daně z příjmů z mimoř. čin. Čistý peněţní tok z provozní činnosti PENĚŢNÍ TOKY Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv Příjmy z prodeje stálých aktiv

-364 984 -108 877 840

725

Půjčky a úvěry spřízněným osobám Čistý peněţní tok vztahující se k investiční činnosti PENĚŢNÍ TOKY Z FINANČNÍCH ČINNOSTÍ Změna stavu dlouhodobých, popř. krátkod. závazků

Vyplacení podílu na vlastním jmění společníkům (-) Peněţní dary a dotace do vlastního jmění a další vklady PP společníků a akcionářů (+)

97

Úhrada ztráty společníky (+) Přímé platby na vrub fondů (-)

-833

-774

-863

-916

-1 016

-22 962

11 166

29 194

220 689

140 880

9 659

33 729

39 964

-72 942

17 223

19 692

53 421

93 385

20 443

37 666

Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zapl. sráţkové daně (-) Čistý peněţní tok vztahující se k finanční činnosti Čisté zvýšení, resp. sníţení peněţních prostředků Stav peněţních prostředků a ekvivalentů na konci období

98

Příloha 5 – Výpočet výše úroků z investičního úvěru v Kč (bezdotační varianta – fáze realizace projektu) Období

Čerpání

Splátka

Zůstatek

Sazba

01/08

10 431 301

0

10 431 301

02/08

11 322 948

0

21 754 249

72 514

03/08

13 781 042

0

35 535 291

118 451

04/08

10 690 045

0

46 225 336

154 084

05/08

10 933 325

0

57 158 661

190 529

06/08

20 204 041

20 000 000

57 362 702

191 209

07/08

28 852 131

0

86 214 833

287 383

08/08

44 165 177

0

130 380 010

434 600

09/08

27 750 933

0

158 130 943

527 103

10/08

26 664 030

0

184 794 974

615 983

11/08

27 734 936

0

212 529 909

708 433

12/08

29 657 682

20 000 000

222 187 591

740 625

01/09

16 314 839

0

238 502 430

795 008

02/09

29 666 727

0

268 169 157

893 897

03/09

23 370 752

0

291 539 909

971 800

04/09

31 228 305

0

322 768 214

1 075 894

05/09

5 361 519

0

328 129 733

1 093 766

06/09

5 867 186

20 000 000

313 996 919

1 046 656

07/09

14 807 757

0

328 804 676

1 096 016

08/09

23 772 031

0

352 576 707

1 175 256

09/09

27 485 066

0

380 061 773

1 266 873

10/09

2 206 353

0

382 268 126

1 274 227

11/09

5 586 707

0

387 854 832

1 292 849

12/09

266 490

20 000 000

368 121 322

1 227 071

01/10

0

0

368 121 322

1 227 071

02/10

4 084 514

0

372 205 836

1 240 686

03/10

204 240

0

372 410 076

1 241 367

04/10

0

372 410 076

1 241 367

05/10

0

372 410 076

1 241 367

06/10

0

352 410 076

1 174 700

07/10

0

352 410 076

1 174 700

08/10

0

352 410 076

1 174 700

09/10

0

352 410 076

1 174 700

10/10

0

352 410 076

1 174 700

11/10

0

352 410 076

1 174 700

12/10

0

352 410 076

1 174 700

20 000 000

99

0,33333%

Úrok

Celkem za rok

34 771

3 314 128

13 209 313

14 414 760

Příloha 6 – Výpočet výše úroků z investičního úvěru v Kč (dotační varianta) Období

Zůstatek

Splátka

Sazba

Úrok

01/11

77 686 000

0

0,33333%

258 953

02/11

77 686 000

0

0,33333%

258 953

03/11

77 686 000

1 950 000

0,33333%

258 953

04/11

75 736 000

0

0,33333%

252 453

05/11

75 736 000

0

0,33333%

252 453

06/11

75 736 000

1 950 000

0,33333%

252 453

07/11

73 786 000

0

0,33333%

245 953

08/11

73 786 000

0

0,33333%

245 953

09/11

73 786 000

1 950 000

0,33333%

245 953

10/11

71 836 000

0

0,33333%

239 453

11/11

71 836 000

0

0,33333%

239 453

12/11

71 836 000

1 950 000

0,33333%

239 453

01/12

69 886 000

0

0,33333%

232 953

02/12

69 886 000

0

0,33333%

232 953

03/12

69 886 000

1 950 000

0,33333%

232 953

04/12

67 936 000

0

0,33333%

226 453

05/12

67 936 000

0

0,33333%

226 453

06/12

67 936 000

1 950 000

0,33333%

226 453

07/12

65 986 000

0

0,33333%

219 953

08/12

65 986 000

0

0,33333%

219 953

09/12

65 986 000

1 950 000

0,33333%

219 953

10/12

64 036 000

0

0,33333%

213 453

11/12

64 036 000

0

0,33333%

213 453

12/12

64 036 000

1 950 000

0,33333%

213 453

01/13

62 086 000

0

0,33333%

206 953

02/13

62 086 000

0

0,33333%

206 953

03/13

62 086 000

1 950 000

0,33333%

206 953

04/13

60 136 000

0

0,33333%

200 453

05/13

60 136 000

0

0,33333%

200 453

06/13

60 136 000

1 950 000

0,33333%

200 453

07/13

58 186 000

0

0,33333%

193 953

08/13

58 186 000

0

0,33333%

193 953

09/13

58 186 000

1 950 000

0,33333%

193 953

10/13

56 236 000

0

0,33333%

187 453

11/13

56 236 000

0

0,33333%

187 453

12/13

56 236 000

1 950 000

0,33333%

187 453

01/14

54 286 000

0

0,33333%

180 953

02/14

54 286 000

0

0,33333%

180 953

03/14

54 286 000

1 950 000

0,33333%

180 953

04/14

52 336 000

0

0,33333%

174 453

05/14

52 336 000

0

0,33333%

174 453

06/14

52 336 000

1 950 000

0,33333%

174 453

100

Celkem za rok

2 990 440

2 678 440

2 366 440

07/14

50 386 000

0

0,33333%

167 953

08/14

50 386 000

0

0,33333%

167 953

09/14

50 386 000

1 950 000

0,33333%

167 953

10/14

48 436 000

0

0,33333%

161 453

11/14

48 436 000

0

0,33333%

161 453

12/14

48 436 000

1 950 000

0,33333%

161 453

01/15

46 486 000

0

0,33333%

154 953

02/15

46 486 000

0

0,33333%

154 953

03/15

46 486 000

1 950 000

0,33333%

154 953

04/15

44 536 000

0

0,33333%

148 453

05/15

44 536 000

0

0,33333%

148 453

06/15

44 536 000

1 950 000

0,33333%

148 453

07/15

42 586 000

0

0,33333%

141 953

08/15

42 586 000

0

0,33333%

141 953

09/15

42 586 000

1 950 000

0,33333%

141 953

10/15

40 636 000

0

0,33333%

135 453

11/15

40 636 000

0

0,33333%

135 453

12/15

40 636 000

1 950 000

0,33333%

135 453

01/16

38 686 000

0

0,33333%

128 953

02/16

38 686 000

0

0,33333%

128 953

03/16

38 686 000

1 950 000

0,33333%

128 953

04/16

36 736 000

0

0,33333%

122 453

05/16

36 736 000

0

0,33333%

122 453

06/16

36 736 000

1 950 000

0,33333%

122 453

07/16

34 786 000

0

0,33333%

115 953

08/16

34 786 000

0

0,33333%

115 953

09/16

34 786 000

1 950 000

0,33333%

115 953

10/16

32 836 000

0

0,33333%

109 453

11/16

32 836 000

0

0,33333%

109 453

12/16

32 836 000

1 950 000

0,33333%

109 453

01/17

30 886 000

0

0,33333%

102 953

02/17

30 886 000

0

0,33333%

102 953

03/17

30 886 000

1 950 000

0,33333%

102 953

04/17

28 936 000

0

0,33333%

96 453

05/17

28 936 000

0

0,33333%

96 453

06/17

28 936 000

1 950 000

0,33333%

96 453

07/17

26 986 000

0

0,33333%

89 953

08/17

26 986 000

0

0,33333%

89 953

09/17

26 986 000

1 950 000

0,33333%

89 953

10/17

25 036 000

0

0,33333%

83 453

11/17

25 036 000

0

0,33333%

83 453

12/17

25 036 000

1 950 000

0,33333%

83 453

01/18

23 086 000

0

0,33333%

76 953

02/18

23 086 000

0

0,33333%

76 953

03/18

23 086 000

1 950 000

0,33333%

76 953

101

2 054 440

1 742 440

1 430 440

1 118 440

04/18

21 136 000

0

0,33333%

70 453

05/18

21 136 000

0

0,33333%

70 453

06/18

21 136 000

1 950 000

0,33333%

70 453

07/18

19 186 000

0

0,33333%

63 953

08/18

19 186 000

0

0,33333%

63 953

09/18

19 186 000

1 950 000

0,33333%

63 953

10/18

17 236 000

0

0,33333%

57 453

11/18

17 236 000

0

0,33333%

57 453

12/18

17 236 000

1 950 000

0,33333%

57 453

01/19

15 286 000

0

0,33333%

50 953

02/19

15 286 000

0

0,33333%

50 953

03/19

15 286 000

1 950 000

0,33333%

50 953

04/19

13 336 000

0

0,33333%

44 453

05/19

13 336 000

0

0,33333%

44 453

06/19

13 336 000

1 950 000

0,33333%

44 453

07/19

11 386 000

0

0,33333%

37 953

08/19

11 386 000

0

0,33333%

37 953

09/19

11 386 000

1 950 000

0,33333%

37 953

10/19

9 436 000

0

0,33333%

31 453

11/19

9 436 000

0

0,33333%

31 453

12/19

9 436 000

1 950 000

0,33333%

31 453

01/20

7 486 000

0

0,33333%

24 953

02/20

7 486 000

0

0,33333%

24 953

03/20

7 486 000

1 950 000

0,33333%

24 953

04/20

5 536 000

0

0,33333%

18 453

05/20

5 536 000

0

0,33333%

18 453

06/20

5 536 000

1 950 000

0,33333%

18 453

07/20

3 586 000

0

0,33333%

11 953

08/20

3 586 000

0

0,33333%

11 953

09/20

3 586 000

1 950 000

0,33333%

11 953

10/20

1 636 000

0

0,33333%

5 453

11/20

1 636 000

0

0,33333%

5 453

12/20

0

1 636 000

0,33333%

5 453

102

806 440

494 440

182 440

Příloha 7 – Výpočet výše úroků z investičního úvěru v Kč (bezdotační varianta – po zařazení majetku do aktiv) Období

Zůstatek

Splátka

Sazba

Úrok

01/11

352 410 076

0

0,33333%

1 174 700

02/11

352 410 076

0

0,33333%

1 174 700

03/11

352 410 076

8 800 000

0,33333%

1 174 700

04/11

343 610 076

0

0,33333%

1 145 367

05/11

343 610 076

0

0,33333%

1 145 367

06/11

343 610 076

8 800 000

0,33333%

1 145 367

07/11

334 810 076

0

0,33333%

1 116 034

08/11

334 810 076

0

0,33333%

1 116 034

09/11

334 810 076

8 800 000

0,33333%

1 116 034

10/11

326 010 076

0

0,33333%

1 086 700

11/11

326 010 076

0

0,33333%

1 086 700

12/11

326 010 076

8 800 000

0,33333%

1 086 700

01/12

317 210 076

0

0,33333%

1 057 367

02/12

317 210 076

0

0,33333%

1 057 367

03/12

317 210 076

8 800 000

0,33333%

1 057 367

04/12

308 410 076

0

0,33333%

1 028 034

05/12

308 410 076

0

0,33333%

1 028 034

06/12

308 410 076

8 800 000

0,33333%

1 028 034

07/12

299 610 076

0

0,33333%

998 700

08/12

299 610 076

0

0,33333%

998 700

09/12

299 610 076

8 800 000

0,33333%

998 700

10/12

290 810 076

0

0,33333%

969 367

11/12

290 810 076

0

0,33333%

969 367

12/12

290 810 076

8 800 000

0,33333%

969 367

01/13

282 010 076

0

0,33333%

940 034

02/13

282 010 076

0

0,33333%

940 034

03/13

282 010 076

8 800 000

0,33333%

940 034

04/13

273 210 076

0

0,33333%

910 700

05/13

273 210 076

0

0,33333%

910 700

06/13

273 210 076

8 800 000

0,33333%

910 700

07/13

264 410 076

0

0,33333%

881 367

08/13

264 410 076

0

0,33333%

881 367

09/13

264 410 076

8 800 000

0,33333%

881 367

10/13

255 610 076

0

0,33333%

852 034

11/13

255 610 076

0

0,33333%

852 034

12/13

255 610 076

8 800 000

0,33333%

852 034

01/14

246 810 076

0

0,33333%

822 700

02/14

246 810 076

0

0,33333%

822 700

03/14

246 810 076

8 800 000

0,33333%

822 700

04/14

238 010 076

0

0,33333%

793 367

05/14

238 010 076

0

0,33333%

793 367

06/14

238 010 076

8 800 000

0,33333%

793 367

103

Celkem za rok

13 568 403

12 160 403

10 752 403

07/14

229 210 076

0

0,33333%

764 034

08/14

229 210 076

0

0,33333%

764 034

09/14

229 210 076

8 800 000

0,33333%

764 034

10/14

220 410 076

0

0,33333%

734 700

11/14

220 410 076

0

0,33333%

734 700

12/14

220 410 076

8 800 000

0,33333%

734 700

01/15

211 610 076

0

0,33333%

705 367

02/15

211 610 076

0

0,33333%

705 367

03/15

211 610 076

8 800 000

0,33333%

705 367

04/15

202 810 076

0

0,33333%

676 034

05/15

202 810 076

0

0,33333%

676 034

06/15

202 810 076

8 800 000

0,33333%

676 034

07/15

194 010 076

0

0,33333%

646 700

08/15

194 010 076

0

0,33333%

646 700

09/15

194 010 076

8 800 000

0,33333%

646 700

10/15

185 210 076

0

0,33333%

617 367

11/15

185 210 076

0

0,33333%

617 367

12/15

185 210 076

8 800 000

0,33333%

617 367

01/16

176 410 076

0

0,33333%

588 034

02/16

176 410 076

0

0,33333%

588 034

03/16

176 410 076

8 800 000

0,33333%

588 034

04/16

167 610 076

0

0,33333%

558 700

05/16

167 610 076

0

0,33333%

558 700

06/16

167 610 076

8 800 000

0,33333%

558 700

07/16

158 810 076

0

0,33333%

529 367

08/16

158 810 076

0

0,33333%

529 367

09/16

158 810 076

8 800 000

0,33333%

529 367

10/16

150 010 076

0

0,33333%

500 034

11/16

150 010 076

0

0,33333%

500 034

12/16

150 010 076

8 800 000

0,33333%

500 034

01/17

141 210 076

0

0,33333%

470 700

02/17

141 210 076

0

0,33333%

470 700

03/17

141 210 076

8 800 000

0,33333%

470 700

04/17

132 410 076

0

0,33333%

441 367

05/17

132 410 076

0

0,33333%

441 367

06/17

132 410 076

8 800 000

0,33333%

441 367

07/17

123 610 076

0

0,33333%

412 034

08/17

123 610 076

0

0,33333%

412 034

09/17

123 610 076

8 800 000

0,33333%

412 034

10/17

114 810 076

0

0,33333%

382 700

11/17

114 810 076

0

0,33333%

382 700

12/17

114 810 076

8 800 000

0,33333%

382 700

01/18

106 010 076

0

0,33333%

353 367

02/18

106 010 076

0

0,33333%

353 367

03/18

106 010 076

8 800 000

0,33333%

353 367

04/18

97 210 076

0

0,33333%

324 034

104

9 344 403

7 936 403

6 528 403

5 120 403

05/18

97 210 076

0

0,33333%

324 034

06/18

97 210 076

8 800 000

0,33333%

324 034

07/18

88 410 076

0

0,33333%

294 700

08/18

88 410 076

0

0,33333%

294 700

09/18

88 410 076

8 800 000

0,33333%

294 700

10/18

79 610 076

0

0,33333%

265 367

11/18

79 610 076

0

0,33333%

265 367

12/18

79 610 076

8 800 000

0,33333%

265 367

01/19

70 810 076

0

0,33333%

236 034

02/19

70 810 076

0

0,33333%

236 034

03/19

70 810 076

8 800 000

0,33333%

236 034

04/19

62 010 076

0

0,33333%

206 700

05/19

62 010 076

0

0,33333%

206 700

06/19

62 010 076

8 800 000

0,33333%

206 700

07/19

53 210 076

0

0,33333%

177 367

08/19

53 210 076

0

0,33333%

177 367

09/19

53 210 076

8 800 000

0,33333%

177 367

10/19

44 410 076

0

0,33333%

148 034

11/19

44 410 076

0

0,33333%

148 034

12/19

44 410 076

8 800 000

0,33333%

148 034

01/20

35 610 076

0

0,33333%

118 700

02/20

35 610 076

0

0,33333%

118 700

03/20

35 610 076

8 800 000

0,33333%

118 700

04/20

26 810 076

0

0,33333%

89 367

05/20

26 810 076

0

0,33333%

89 367

06/20

26 810 076

8 800 000

0,33333%

89 367

07/20

18 010 076

0

0,33333%

60 034

08/20

18 010 076

0

0,33333%

60 034

09/20

18 010 076

8 800 000

0,33333%

60 034

10/20

9 210 076

0

0,33333%

30 700

11/20

9 210 076

0

0,33333%

30 700

12/20

0

9 210 076

0,33333%

30 700

105

3 712 403

2 304 403

896 403

Příloha 8 – Grafické porovnání hodnot poměrových ukazatelů a) rentabilita vlastního kapitálu

b) rentabilita aktiv

c) rentabilita trţeb

106

d) míra celkové zadluţenosti

e) míra zadluţenosti vlastního kapitálu

f)

běţná likvidita

107

g) krátkodobá likvidita

h) dlouhodobá likvidita

i)

obrat aktiv

108

j)

doba obratu zásob

k) doba obratu pohledávek

109

ANALÝZA DOPADŮ ČERPÁNÍ DOTACE

Recommend Documents