Analýza dobrovolného pilíře důchodového systému v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví

Analýza dobrovolného pilíře důchodového systému v České republice Bakalářská práce

Autor:

Oto Novák Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Alena Maaytová, Ph.D.

duben, 2011

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 25.4.2011

Oto Novák

Poděkování Děkuji své vedoucí práce Ing. Aleně Maaytové, Ph.D. za její cenné rady, hodnotné postřehy a usilovnou péči. Také děkuji mé rodině, která mě po celou dobu podporovala a připravila pro mě ty nejlepší podmínky pro studium.

Anotace Bakalářská práce na téma Analýza dobrovolného pilíře důchodového systému v České republice poskytuje stručný přehled o současném systému důchodového zabezpečení v ČR, popisuje jeho fungování a především úlohu dobrovolného pilíře, který v ČR představuje penzijní připojištění. Práce seznamuje s penzijními fondy dostupnými na českém trhu a vzájemně je porovnává, ovšem konstatovat, který fond je obecně nejlepší a proč není moţné, neboť fondy lze porovnávat z různých hledisek a pro kaţdého člověka je při výběru penzijního fondu rozhodující odlišné hledisko. Penzijní připojištění má určité výhody pro účastníky, jako je státní podpora, ale také ho doprovází problémy, a to především nízké průměrné měsíční příspěvky, nízká účast osob mladších 40 let a neefektivně nastavená státní podpora. Penzijní připojištění je jako produkt na finančním trhu atraktivní pro klienty, kteří upřednostňují jistotu a do výše investice 500 Kč měsíčně. Záleţí ovšem na věku klienta, v podstatě platí, ţe čím mladší klient, tím se výhodnost penzijního připojištění jako produktu sniţuje. Penzijní připojištění je ale vhodným doplňkem vzhledem ke státnímu příspěvku. Annotation This bachelor thesis is called The analysis of voluntary part of pension system in Czech Republic. It provides a brief overview of the contemporary pension system in Czech Republic. This paper describes its functions and above all the role of voluntary part. The thesis introduces the pension funds available on the Czech market and compares them. It doesn´t determine which fund is the best in generally because it is not possible. The pension funds can be compared by different types of criteria and for each kind of person pension funds have different dominant criteria of comparision. The investment to pension funds have certain advantages for participants, such as government subsidy, also it takes its own handicaps like average monthly contributions, the low interest of persons under age of forty and inefficient set of government subsidy. The investment to pension funds is a financial product on the market which is attractive for clients who prefer the security and the amount of investment about 500 czech crowns per month. However, it mainly depends on the client´s age, the younger customer, the profitability of the product of pension funds decreases. The investment to pension fund is a good complement to your investment for future unproductive life because of government subsidy.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1. Systém důchodového zabezpečení ......................................................................................... 2 1.1 Moţnosti financování systému důchodového zabezpečení .............................................. 2 1.1.1 Průběţné financování ................................................................................................ 3 1.1.2 Fondové financování ................................................................................................. 3 1.2 Typy penzijních systémů .................................................................................................. 4 1.2.1 Příspěvkově definovaný penzijní systém .................................................................. 4 1.2.2 Dávkově definovaný penzijní systém ........................................................................ 4 1.3 Pilíře důchodového systému ............................................................................................. 5 1.4 Důchodový systém v České republice .............................................................................. 7 1.4.1 Důchodové pojištění .................................................................................................. 8 1.4.2 Penzijní připojištění ................................................................................................... 8 1.4.3 Historie českého důchodového systému a důchodová reforma ................................. 9 1.4.4 Srovnání důchodového systému v ČR se zahraničními systémy ............................ 11 2. Analýza penzijního připojištění v ČR .................................................................................. 14 2.1 Charakteristika penzijního připojištění........................................................................... 15 2.2 Dávky penzijního připojištění ........................................................................................ 16 2.3 Dosavadní fungování systému a jeho problémy ............................................................. 17 2.4 Povinné nebo dobrovolné penzijní spoření?................................................................... 20 3. Penzijní fondy v České republice ......................................................................................... 22 3.1 Charakteristika penzijních fondů v České republice ...................................................... 22 3.2 Legislativní rámec penzijních fondů v České republice................................................. 23 3.2.1 Statut penzijních fondů ............................................................................................ 24 3.2.2 Penzijní plány penzijních fondů .............................................................................. 24 3.2.3 Diverzifikace portfolia penzijních fondů ................................................................. 25 3.3 Investice penzijních fondů .............................................................................................. 28 3.4 Penzijní fondy dostupné na trhu v České republice ....................................................... 29 3.4.1. Specifikace penzijních fondů působících v České republice................................. 29 3.5 Srovnání penzijních fondů .............................................................................................. 34 3.5.1 Srovnání penzijních fondů dle jejich velikosti ........................................................ 35 3.5.2 Srovnání penzijních fondů dle způsobu investování ............................................... 39 3.5.3 Srovnání penzijních fondů dle jejich dlouhodobé výkonnosti ................................ 41

3.5.4 Srovnání penzijních fondů dle ostatních hledisek ................................................... 43 Závěr ......................................................................................................................................... 45 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 47 Přílohy ...................................................................................................................................... 51

Úvod Důchodový systém v České republice je v posledních letech často diskutovaným tématem a v posledních týdnech jedním ze zásadních bodů politických jednání v rámci vládních reforem. Mluví se o neudrţitelnosti současného důchodového systému a jeho nezbytných změnách, přičemţ v otázce špatně nastaveného systému panuje všeobecná shoda, ovšem ve způsobu nápravy a formě změn, tedy podobě důchodové reformy jiţ nikoli. Bakalářská práce na téma Analýza dobrovolného pilíře důchodového systému v České republice reaguje na diskuze o důchodové reformě a má poskytnout stručný přehled o současném systému důchodového zabezpečení, popsat jeho fungování a především úlohu dobrovolného pilíře. Práce se zaměřuje právě na dobrovolný pilíř – penzijní připojištění v ČR. Hlavním cílem práce je popsat a zhodnotit dobrovolný pilíř důchodového systému v České republice. Pro splnění hlavního cíle byly stanoveny následující dílčí cíle práce: charakterizovat penzijní fondy na českém trhu a vzájemně je porovnat, posoudit efektivnost stávajícího systému a význam dobrovolného pilíře z hlediska zabezpečení účastníků na stáří. Pro dosaţení cílů jsou pouţity metody charakteristiky, popisu, komparace a analýzy. První kapitola bakalářské práce se zabývá systémem důchodového zabezpečení obecně. Představuje úvod do problematiky a seznamuje s moţnostmi financování důchodového systému, s typy penzijních systémů a jednotlivými pilíři. Dále se věnuje fungování systému v České republice, historii a srovnání se zahraničím. Druhá kapitola analyzuje samotné penzijní připojištění v České republice. Tato část penzijní připojištění legislativně vymezuje, charakterizuje ho a uvádí poskytované dávky. Zabývá se fungováním systému v ČR a problémy, které ho doprovázejí. Závěr kapitoly je věnován otázce povinného nebo zachování dobrovolného penzijního připojištění. Kapitola Penzijní fondy v České republice seznamuje s definicí penzijního fondu a jeho speciálními charakteristikami na finančním trhu. Provádí teoretickým pozadím penzijních fondů v České republice a zaměřuje se i na popis konkrétních fondů působících na českém trhu. V kapitole je uveden legislativní rámec penzijních fondů a popsán penzijní fond jako jedna z moţností investice. Kapitola ale především poskytuje kompletní přehled penzijních fondů v České republice, uvádí základní informace o fondech, jejich investicích. Penzijní fondy vzájemně srovnává podle několika kritérií. -1-

1. Systém důchodového zabezpečení Součástí sociální politiky státu je sociální zabezpečení, které můţeme definovat jako ,,soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů“1, přičemţ v uţším pojetí sociálním zabezpečením často chápeme jen důchodové zabezpečení a sociální sluţby. V České republice se v 90. letech začaly vytvářet tři systémy sociálního zabezpečení: systém sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. Sociální situace, na které se občan můţe předem připravit tím, ţe odloţí část své přítomné spotřeby, aby mohl pokrýt případné sociální situace v budoucnu, se řeší v rámci sociálního pojištění. Do systému sociálního pojištění řadíme důchodové pojištění, penzijní připojištění a nemocenské pojištění. Tento systém vyjadřuje sociální odpovědnost občanů k sobě i své rodině, neboť k jeho financování slouţí platby pojistného od zaměstnanců, zaměstnavatelů i osob samostatně výdělečně činných.2 Právě části systému sociálního pojištění – penzijní připojištění se budu věnovat v této bakalářské práci. Nejdříve ale vymezím základní charakteristiky důchodového sytému.

1.1 Možnosti financování systému důchodového zabezpečení Mezi základní způsoby financování důchodového systému patří průběţné financování a financování fondové. Průběţné financování znamená, ţe zdrojem prostředků mohou být daně z příjmu nebo příspěvky na sociální důchodové pojištění. V případě získávání finančních prostředků z daní roste daňové zatíţení s rostoucím příjmem a lidé s vyšším příjmem platí více neţ ti s niţšími příjmy a dostávají relativně méně. Ve druhém případě není míra sociální solidarity tak vysoká, neboť příspěvky na sociální důchodové pojištění se platí podle daného procenta z příjmu tak, aby byly pokryty náklady systému a nevytvářely se neprůhledně vyuţité přebytky ve státním rozpočtu.3 Oba systémy (průběţně financovaný i fondově financovaný) mají své výhody i nevýhody a kaţdý systém má své zastánce i kritiky. O tom,

1

KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha, 2005, str. 158 KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha, 2005 3 KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha, 2005 2

-2-

který systém má lepší vyuţití, se vedou diskuze, přičemţ často zmiňovanými hledisky v porovnávání jsou demografické faktory a proces stárnutí obyvatelstva a faktory ekonomické.

1.1.1 Průběžné financování Průběţně financovaný systém, tzv. pay as you go (PAYG) je charakteristický tím, ţe z příspěvků na sociální pojištění od výdělečně činných účastníků jsou okamţitě vypláceny dávky jejich poţivatelům. V tomto systému se nevytváří ţádný fond, ale pouze dochází k přerozdělení finančních prostředků, a je tedy zaloţen na myšlence mezigenerační solidarity. Systém PAYG má jak své výhody, tak i rizika. Mezi jeho výhody patří: - stabilita systému, - niţší zřizovací náklady a reţie, - moţnost redistribuce aj. Mezi rizika odborná literatura řadí: - demografická rizika, - politická rizika, - negativní dopady na trh práce, - nadměrnou redistribuci (spojeno s problémem černého pasaţéra), - vytlačování veřejných a soukromých investic.4

1.1.2 Fondové financování V rámci fondově financovaného systému (capital reserve) se vytvářejí kapitálové rezervy (fond) prostřednictvím plateb účastníků, kteří pak prostředky vyuţívají k financování vlastních důchodů, tedy si spoří na důchod. Stejně tak jako systém PAYG, má i fondově financovaný systém své výhody i rizika. Výhody systému jsou následující: - menší citlivost na demografický vývoj, - pozitivní vliv na trh práce a na kapitálové trhy, k rizikům systému řadíme:

4

KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha, 2005

-3-

- moţnost nezabezpečení obyvatel s nízkými příjmy, kteří si nemohou spořit na důchod a přerozdělení tento systém neumoţňuje (důchody by musely být hrazeny ze státního rozpočtu), - bezpečnost soukromých penzijních fondů (příspěvky jsou placeny penzijním fondům a důchody z nich vyplácené závisí na trţních výnosech fondů), - při zavedení systému problém integrace starších obyvatel, kteří si nemohli naspořit dostatečné mnoţství finančních prostředků (to znamená vysoké náklady pro stát).5

1.2 Typy penzijních systémů V systému důchodového zabezpečení můţeme vymezit tři základní typy penzijních systémů – příspěvkově definovaný, dávkově definovaný a hybridní, přičemţ poslední z nich je kombinací dvou předchozích.

1.2.1 Příspěvkově definovaný penzijní systém Charakteristikou příspěvkově definovaného penzijního systému (defined contribution - DC) je předem daná výše příspěvku, jenţ účastníci, zaměstnavatel nebo stát platí. Podle toho se pak určí výše vyplácených dávek. Výše dávek tedy není předem známá, a to nejen kvůli neznalosti objemu budoucích odvedených příspěvků, ale také z důvodu závislosti na vývoji demografických a ekonomických faktorů, především míře výnosu na kapitálovém trhu. Podle těchto faktorů se dále mění výše vyplácených dávek, a účastník příspěvkově definovaného systému tak nemá jistou výši své budoucí penze.6

1.2.2 Dávkově definovaný penzijní systém Dávkově definovaný penzijní systém (defined benefit - DB) spočívá v předem dané výši vyplácených dávek, podle které se zjišťují náklady systému a odtud také výše placených příspěvků. Výše příspěvků je závislá na objemu dávek a stejně jako příspěvkově definovaný

5

KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha, 2005 Příspěvkově nebo dávkově definované systémy. Finance.cz. [online]. Cit. 28.1.2011. http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/duchodovy-system/prispevkove-a-davkove-definovanesystemy/ 6

-4-

systém také na vývoji demografických a ekonomických faktorů, jejichţ změny se promítají do výše příspěvků. Změny faktorů tedy naopak od příspěvkově definovaného systému ovlivňují více plátce příspěvků neţ ty, kteří pobírají dávky.7

1.3 Pilíře důchodového systému Pouţívané důchodové systémy obecně vyuţívají tři pilíře, přičemţ v kaţdé zemi mohou mít jednotlivé pilíře různý význam. V současnosti existují odlišné názory na strukturu důchodového systému z hlediska vyuţití jednotlivých pilířů. Třemi pilíři důchodového systému jsou státem garantovaná penze, aktivity zaměstnavatelských subjektů a soukromé aktivity občanů. 1. pilíř – státem garantovaná penze (důchodové pojištění): První pilíř můţe být definovaný dávkově i příspěvkově, ale financovaný pouze průběţně. Jeho charakteristikou je vyplácení dávek současným penzistům z příspěvků odvedených ve stejném období aktivním obyvatelstvem, značí se tedy mezigenerační solidaritou a účast v něm je povinná. Ve většině zemí se první pilíř definuje dávkově, ale i v Evropě najdeme země, kde je definovaný příspěvkově, a to například v Itálii, Polsku, Švédsku a Lotyšsku. 2. pilíř – aktivity zaměstnavatelských subjektů: Druhý pilíř je podle zvyklostí EU fondově financovaný a můţe být příspěvkově i dávkově definovaný. Účast v něm je dobrovolná a výše dávek je závislá na objemu zaplacených příspěvků daného subjektu. Silný druhý pilíř mají z evropských zemí například Velká Británie a Nizozemsko. Právě charakteristice a fungování tohoto pilíře bude věnována převáţná část této práce. 3. pilíř – soukromé aktivity občanů: Do tohoto pilíře patří například komerční ţivotní pojištění, spoření, individuální důchodové pojištění atd.8

7

Příspěvkově nebo dávkově definované systémy. Finance.cz. [online]. Cit. 28.1.2011. http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/duchodovy-system/prispevkove-a-davkove-definovanesystemy/ 8 KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha, 2005

-5-

Toto uspořádání pilířů (podle EU) se liší od názorů Světové banky. První pilíř důchodového systému Světová banka vymezuje stejně jako EU, ale pak následují další tři pilíře. Druhý pilíř je fondově financovaný příspěvkově definovaný a povinný (podle EU je druhý pilíř dobrovolný). Za třetí pilíř povaţuje Světová banka druhý pilíř EU, tedy dobrovolný fondově financovaný systém. Navíc zde figuruje ještě čtvrtý pilíř – individuální zabezpečení (třetí pilíř podle EU).9 V uspořádání podle Světové banky má tedy své místo, na rozdíl od předchozího členění, pilíř, který je fondově financovaný a účast v něm je povinná. Můţeme tak říci, ţe Světová banka uznává povinné spoření a povaţuje ho za jeden z pilířů systému důchodového zabezpečení. Názory na zavedení povinného spoření a transformaci průběţně financovaných systémů na kapitálově financované se velmi liší. Obhájci takové transformace argumentují nepříznivým vývojem demografické struktury obyvatelstva, kdy obyvatelstvo tzv. stárne a vyváţené fungování důchodového systému je v ohroţení. Druhým zásadním argumentem ve prospěch transformace je vymanění se účastníka z politického rozhodování, kdy si spoří kaţdý sám na svůj účet a rozhoduje sám o sobě a své budoucnosti. Průběţně financované systémy se vyznačují mezigenerační solidaritou, a potlačují tak odpovědnost člověka za sebe sama a za vlastní zajištění v budoucnu. Zároveň vytlačují přirozenou solidaritu v rodině, která je nahrazována pocitem dětí, ţe se o rodiče či prarodiče postará stát a oni sami nenesou ţádnou odpovědnost.10 Následující tabulka srovnává průběţně financovaný důchodový systém (PAYG) s fondově financovaným (FF) a dávkově definovaný systém (DB) s příspěvkově definovaným (DC). Z daného srovnání vyplývají i výhody a nevýhody prvního, druhého a třetího pilíře, kdy je první pilíř financovaný PAYG a druhý a třetí pilíř FF, a srovnání tak ukazuje potřebu vyuţití více pilířů k finanční udrţitelnosti důchodového systému. Všechny pilíře mohou být definované příspěvkově i dávkově, přičemţ oba způsoby mají své výhody a nevýhody a záleţí na nastavení důchodového systému, který způsob jednotlivé státy vyuţijí.

9

KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha, 2005 HOLMAN, R. Osobní účty ve zdravotním a penzijním pojištění. Praha, 2002

10

-6-

Tabulka č. 1: Výhody a nevýhody charakteristik důchodových systémů

(1) můţe být výhoda i nevýhoda Zdroj: Závěrečná zpráva PES. MPSV, 2010. [online]. Cit. 31.1.2011. http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf

1.4 Důchodový systém v České republice Český důchodový systém je sloţen ze dvou pilířů. První pilíř představuje povinné průběţně financované (PAYG) a dávkově definované (DB) důchodové pojištění. Druhým pilířem je dobrovolné fondově financované (FF) a příspěvkově definované (DC) penzijní připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění by podle dříve popsané teorie v rámci zvyklostí EU patřilo pod třetí pilíř. Druhý pilíř v podobě aktivit zaměstnavatelských subjektů v České republice ale neexistuje. Součástí třetího pilíře podle EU a v ČR vyuţívané jako částečné zdroje důchodových příjmů jsou také produkty komerčních pojišťoven, jako je např. ţivotní pojištění.11 Český důchodový systém se tedy skládá pouze ze dvou pilířů – povinného důchodového pojištění a dobrovolného penzijního připojištění. 11

Důchodové pojištění. MPSV. [online]. Cit. 1.2.2011. http://www.mpsv.cz/cs/3

-7-

1.4.1 Důchodové pojištění Důchodové pojištění má zabezpečit následky sociálních událostí, kdy dochází ke ztrátě výdělku a schopnosti si výdělek jako zdroj obţivy opatřit.12 Podmínky účasti na pojištění, způsob vyměřování důchodů, podmínky pro jejich dosaţení a další okolnosti důchodového pojištění upravuje Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Podle zákona13 se v rámci důchodového pojištění poskytují následující důchody: - starobní, - invalidní, - vdovský a vdovecký, - sirotčí. Vyplácené důchody jsou dvousloţkové, přičemţ se skládají ze základní a procentní výměry. Procentní výměra je odvislá od výše výdělku a době pojištění účastníka. Tabulka č. 2 ukazuje vývoj starobního důchodu vypláceného v rámci důchodového pojištění i ve vztahu k hrubé a čisté nominální mzdě. Tabulka č. 2: Relace průměrného starobního důchodu k průměrné nominální mzdě v letech 2002 - 2009 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009 23488

Průměrná hrubá měsíční mzda

Kč

15524

16430

17466

18344

19546

20957

22691

Průměrná měsíční výše důchodu

Kč

6830

7071

7256

7728

8 173

8 736

9 347 10 027

Průměrná čistá měsíční mzda

Kč

12432

13212

14036

14377

15620

17115

17192 18 254

Důchod / hrubá mzda

%

43

41,8

40,2

40,7

40,4

40,3

41,2

42,7

Důchod / čistá mzda

%

54,9

53,5

51,7

53,8

52,3

51

53,9

54,9

Zdroj: Vývoj vybraných ukazatelů ţivotní úrovně v České republice v letech 1993 – 2009. MPSV, 2010. [online]. Cit. 3.2.2011. http://www.mpsv.cz/files/clanky/9334/Brozura_CZ_press.pdf

1.4.2 Penzijní připojištění Penzijní připojištění, činnost penzijních fondů a státní dozor nad penzijním připojištěním vymezuje Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění je dobrovolnou formou spoření za podpory státu a podrobně bude vymezeno a charakterizováno v druhé kapitole této práce. Následující tabulka srovnává

12 13

KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha, 2005 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

-8-

podle určitých charakteristik důchodové pojištění a penzijní připojištění a ukazuje na zásadní odlišnosti mezi oběma systémy. Tabulka č. 3: Srovnání důchodového pojištění a penzijního připojištění Charakteristika

Důchodové pojištění

Penzijní připojištění

Garance státu

ano

ne

Osobní rozsah

všichni výdělečně činní

individuální

Účast osob

povinná

dobrovolná

Financování

průběţné

fondové

dávkově definovaný

příspěvkově definovaný

závislá na délce doby

závislé na výši zaplaceného

pojištění a na výši příjmů

příspěvku a jeho zhodnocení

mezigenerační a příjmová

ţádná

ano

ano

státní

soukromá

Vztah příspěvků a dávek Výše dávek Solidarita Daňová zvýhodnění Správa systému

Zdroj: Přednášky prof. Ing. Vojtěcha Krebse, CSc., VŠE v Praze, 2009

1.4.3 Historie českého důchodového systému a důchodová reforma Povinný průběţně financovaný důchodový systém zavedl jako první kancléř Otto von Bismarck v Německu a po jeho vzoru začal fungovat i u nás v letech 1888 – 1889 za Rakouska – Uherska. Stejný systém se zachoval i po rozpadu Rakouska – Uherska v nově vzniklém Československu. Zlom nastal po roce 1989, kdy bylo důchodové pojištění reformováno, ve smyslu zjednodušení a zrovnoprávnění různých skupin obyvatel, a následně v 90. letech se důchodový systém doplnil o další pilíř – dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem. Ve snaze nezvyšovat podíl sociálních výdajů na HDP a zatíţení obyvatel v ekonomicky aktivním věku se od 90. let 20. století systém důchodového zabezpečení upravoval: - zrušily se osobní důchody se stanovenou výší na základě politického rozhodnutí, - byla odstraněna diskriminace OSVČ, - důchodové pojištění se zavedlo jako zvláštní platba mimo daňový systém státu v rámci sociálního pojištění, - začalo se s valorizací důchodů, aby se zmírnil vliv inflace, -9-

- byla zavedena dvousloţková konstrukce důchodů. Systém penzijního připojištění byl zaloţen v roce 1994 jako krok k uspokojení potřeb trţní ekonomiky a k přijetí odpovědnosti člověka za sebe sama, svou rodinu a budoucnost.14 I po zavedení penzijního připojištění jako druhého pilíře důchodového systému zůstal tím hlavním povinný průběţně financovaný pilíř – důchodové pojištění. Systém, který je zaloţený na principu mezigenerační solidarity funguje dobře, dokud není ohroţen demografickými změnami, na něţ je průběţně financovaný systém citlivý. Finanční stabilita systému je zajištěna, jestliţe je přibliţně stálý podíl důchodců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Dojde – li ale k tzv. stárnutí obyvatelstva (zvyšování podílů důchodců na počtu plátců pojistného), můţe systém generovat deficity. Ve většině dnešních hospodářsky vyspělejších zemí probíhá proces stárnutí obyvatelstva a země musí řešit důsledky s tím spojené pro důchodový systém. Je nutné zdůraznit, ţe zvyšování příspěvků na důchodové pojištění je politicky nepopulární. Reformy systému mohou být v podstatě dvojího typu, a to buď ve formě zachování průběţně financovaného důchodového pilíře jako základu celého systému s dílčími úpravami systému, nebo postupný přechod od průběţně k fondově financovanému systému. První typ reformy uplatnilo například Švédsko a naopak radikální změnu systému prosazovala Světová banka a transformace takovým směrem proběhla v Chile. Praxe ovšem ukazuje, ţe reforma chilského typu poškozuje důchodce.15 V České republice kroky k důchodové reformě směřují jiţ několik let a postupně probíhají spíše umírněnějším způsobem, přičemţ návrhy politických stran na české politické scéně se odlišují a je třeba dojít ke konsensu. V roce 2004 vznikla tzv. Bezděkova komise, jejímţ úkolem bylo připravit podklady pro rozhodování o pokračování důchodové reformy, která působila od roku 2005 a byla sloţena z odborných zástupců politických stran. Na činnost Bezděkovy komise navázal v roce 2010 zaloţený Poradní expertní sbor (PES) ministra financí a ministra práce a sociálních věcí s působností do konce června 2010. Jeho úkolem byla analýza současného stavu důchodového systému a doporučení cest pro důchodovou reformu.16 PES výsledky své činnosti shrnul v Závěrečné zprávě17, kde píše, ţe je nutné pokračovat v parametrických změnách důchodového

14

HOLMAN, R. Osobní účty ve zdravotním a penzijním pojištění. Praha, 2002 HOLMAN, R. Osobní účty ve zdravotním a penzijním pojištění. Praha, 2002 16 Důchodové pojištění. MPSV, 2010. [online]. Cit. 6.2.2011. http://www.mpsv.cz/cs/8179 17 Závěrečná zpráva PES. MPSV, 2010. [online]. Cit. 6.2.2011. http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf 15

- 10 -

systému a reformovat ho tak, aby se zvýšila jeho diverzifikace, byl fiskálně udrţitelný, vedl ke spravedlivějšímu rozloţení mezigeneračního břemene v čase a ke zvýšení ekvivalence. Dále došel k závěru, ţe je potřeba vytvořit spořící pilíř důchodového systému a reformovat systém penzijního připojištění, a to buď cestou povinného spoření na důchod pro obyvatele mladší 40 let, nebo ponecháním dobrovolnosti a zvýšením státní podpory penzijnímu připojištění.

1.4.4 Srovnání důchodového systému v ČR se zahraničními systémy V České republice je soukromé spoření na důchod zatím dobrovolné, ale v řadě zemí jiţ funguje povinné penzijní spoření jako součást důchodového systému. Některé země původní důchodový systém zaloţený na průběţném financování zcela přeměnily na fondově financovaný, jiné ho reformovaly pouze částečně cestou větší diverzifikace. Analýza povinného spoření zavedeného v zahraničních důchodových systémech z roku 200518 posuzuje důchodové systémy v Chile, Maďarsku, Polsku, Estonsku a Švýcarsku do roku 2004. Od tohoto roku ale došlo v některých státech např. v Maďarsku k významným změnám. V těchto zemích byl při reformě privatizován průběţně financovaný důchodový systém. Fungování systémů na základě Analýzy povinného spoření zavedeného v zahraničních důchodových systémech je popsáno v následujících odstavcích. V Chile v letech 1973 – 1981 proběhla řada reforem, přičemţ jednou z nich byla i reforma důchodového systému. Chile se vydalo cestou plné privatizace důchodového systému a od průběţně financovaného systému přešlo k fondově financovanému a příspěvkově definovanému systému. Kaţdý účastník si spoří na svůj individuální účet a můţe si vybrat společnost, která jeho účet spravuje a zhodnocuje prostředky. Od roku 1981 je tento systém povinný pro všechny nově vstupující na pracovní trh a ostatní se systému mohou účastnit a vyvázat se ze státního důchodového systému. OSVČ se systému mohou účastnit, ale nemusejí. Maďarsko bylo nuceno reformovat svůj průběţně financovaný důchodový systém z důvodu tzv. stárnutí populace, netransparentnosti stávajícího systému a slabé důvěry ve schopnost systému zajistit přiměřené důchody ve stáří. Během 90. let Maďarsko zvýšilo věk odchodu do důchodu pro muţe i ţeny na 62 let a provedlo další parametrické změny průběţně 18

HOLUB M., POLLNEROVÁ Š., ŠLAPÁK M. Analýza povinného spoření zavedeného v zahraničních důchodových systémech. VÚPSV Praha, 2005. [online]. Cit. 7.2.2011. http://nb.vse.cz/~svobodam/Archiv_textu/Penzijni_reforma/pollnerova-analyza_povin_sporeni.pdf

- 11 -

financovaného systému. V roce 1993 bylo zavedeno dobrovolné penzijní připojištění jako další pilíř důchodového systému a od roku 1998 fungoval povinný fondově financovaný pilíř. Maďarský důchodový systém byl tedy zaloţen na třech pilířích – povinném státním průběţně financovaném pilíři, povinném fondově financovaném pilíři a dobrovolném soukromém penzijním připojištění. Od roku 1998 se fondově financovaného systému účastnili všichni nově vstupující na pracovní trh, ostatní se mohli zapojit dobrovolně, přičemţ příspěvek do fondů činil v roce 2005 8% hrubé mzdy. V roce 2010 se však Maďarsko kvůli problémům s vysokým deficitem státního rozpočtu rozhodlo převést prostředky ze soukromých penzijních fondů do státních. Kaţdý občan můţe o převedení svých prostředků rozhodnout sám, ovšem pokud se rozhodne zůstat u soukromého fondu, přijde o 70% vloţených prostředků. Podobný koncept důchodového systému zaloţeného na třech pilířích by mohla zavést i Česká republika, přičemţ za druhý povinný fondově financovaný pilíř by se zaručil stát, aby lidé měli při povinném investování do fondů nějaké záruky. Druhý pilíř by tak mohl mít podobu státního penzijního fondu.19 V Polsku fungují od roku 1999 v rámci důchodového systému tři pilíře. První je průběţně financovaný a příspěvkově definovaný (NDC – Notional Defined Contribution), druhý povinný fondově financovaný a příspěvkově definovaný pilíř a třetí má podobu dobrovolného spoření na důchod. Švýcarský vícepilířový důchodový systém funguje jiţ desítky let a díky svým častým inovacím bývá povaţován za vzor ideálního provedení. K přednostem patří především funkční sociální partnerství mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, odpovědnost zaměstnavatelů i zaměstnanců a důraz na individuální zabezpečení. Švýcarský systém stojí na třech pilířích – státní průběţně financovaný, povinný systém zaměstnaneckých fondů a dobrovolné komerční pojištění. Důchodový systém vychází z liberalismu, proto je v něm kladen důraz na individuální odpovědnost kaţdého občana za sebe sama a svou budoucnost. Chile bylo při reformě důchodového systému relativně úspěšné, ale potýká se s některými problémy, především se situace na trhu práce promítá do výše důchodů a vyskytují se sociální problémy. Při reformách v Maďarsku a Polsku došlo k zásadním chybám, mezi které patří institucionální a legislativní nepřipravenost reforem. Příklad Maďarska navíc ukazuje nutnost politického konsensu pro úspěch reformy. U částečně privatizovaných důchodových systémů se v Maďarsku a Polsku objevil problém tzv. oversellingu, kdy se do 19

Ukládání peněz na penzi do fondů bude povinné, stát se zaručí. ČT24, 2011. [online]. Cit. 8.2.2011. http://www.ct24.cz/ekonomika/duchodova-reforma/112145-ukladani-penez-na-penzi-do-fondu-bude-povinnestat-se-zaruci/

- 12 -

fondově financovaného pilíře zapojilo více osob, neţ se očekávalo, včetně těch, pro které je to nevýhodné, a tím se prohloubily problémy s financováním prvního pilíře. Uspořádání švýcarského systému sniţuje dopady demografického stárnutí populace z fiskálního hlediska, ale přesto musel být přizpůsobován rostoucí střední délce ţivota úpravami prvního i fondově financovaného pilíře.

- 13 -

2. Analýza penzijního připojištění v ČR Penzijní připojištění je součástí důchodových systémů mnoha států a jeho význam roste s ohledem na demografický vývoj a problémy s finanční udrţitelností průběţně financovaných pilířů. Penzijní připojištění v České republice funguje jako druhý pilíř důchodového systému, ovšem podle členění EU patří do pilíře třetího a lze ho vyuţít u nás od roku 1994, kdy byl přijat Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změně některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Třetí pilíř dle oficiálního členění se vyznačuje následujícími faktory: - dobrovolná účast, - občanský princip – zaloţen na vztahu penzijní fond a fyzická osoba, - konkurence mezi penzijními fondy, - fondové financování, - státní podpora prostřednictvím státního příspěvku a od roku 2000 i daňových úlev. V ostatních zemích se více vyuţívá systém zaloţený na zaměstnavatelském principu, kdy má zaměstnavatel sociální odpovědnost za své zaměstnance a vytváří sám systém, do kterého zaměstnancům přispívá. V České republice můţe zaměstnavatel přispívat na penzijní připojištění zaměstnanců. Význam penzijního připojištění spočívá v oblasti sociální, protoţe představuje moţnost získat další příjmy pro důchodový věk vedle příjmů z povinného důchodového pojištění a také v oblasti ekonomické vzhledem k podílu penzijních fondů na kapitálovém trhu. Penzijní připojištění přenáší odpovědnost kaţdého člověka za svou budoucnost na sebe sama, sniţuje počet lidí závislých na důchodovém pojištění, a z dlouhodobého hlediska tak umoţňuje sníţit veřejné výdaje.20

20

KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha, 2005

- 14 -

2.1 Charakteristika penzijního připojištění V odborné literatuře je moţno nalézt rozdílné principy penzijního připojištění. Principy dobrovolného pilíře důchodového systému podle Krebse21 jsou následující: 1. dobrovolnost: Účast na penzijním připojištění je dobrovolná, kaţdý občan starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky se tedy můţe rozhodnout, zda si chce dobrovolně spořit na důchod či nikoli a účast vzniká na základě uzavření smlouvy. 2. státní podpora: Kaţdý účastník přispívající do systému má nárok na státní příspěvek, kterým stát preferuje penzijní připojištění před ostatními produkty na finančním trhu. Státní příspěvek získává účastník v kaţdém kalendářním měsíci podle výše odvedeného příspěvku způsobem, jaký je uveden v Tabulce č. 4. Tabulka č. 4: Výše státního příspěvku na penzijní připojištění Výše příspěvku účastníka (v Kč)

Výše státního příspěvku (v Kč)

100 – 199

50 + 40% z částky nad 100 Kč

200 – 299

90 + 30% z částky nad 200 Kč

300 – 399

120 + 20% z částky nad 300 Kč

400 – 499

140 + 10% z částky nad 400 Kč

500 a více

150

Zdroj: Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změně některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

Státní příspěvek se připisuje na účet účastníka u penzijního fondu a plní motivační funkci systému především svou srozumitelností pro všechny občany. Penzijní připojištění je také podporováno daňovými úlevami, které pro nízkopříjmové skupiny nemají ani význam. Státní příspěvek má ještě navíc kapitalizační funkci, kdy tvoří společně s vloţenými příspěvky účastníka celkový objem finančních prostředků na účtu u penzijního fondu. Problémem stanoveného státního příspěvku je jeho relativní sniţování s rostoucí výší příspěvku účastníka, coţ znamená motivaci k niţším platbám. Niţší příspěvky účastníka však vedou k relativně vyšším administrativním nákladům vzhledem k ekonomickému zhodnocení. Současně

21

KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha, 2005

- 15 -

nastavenému systému chybí motivace pro zapojení občanů mladších 40 let a pro zvyšování příspěvků účastníka během spoření. Od roku 2000 systém umoţňuje odečtení zaplacených příspěvků od daňového základu, maximálně je však moţné odečíst 12 000 Kč za rok. Moţnost odpočtu příspěvků zaměstnancům mají i zaměstnavatelé. 3. státní dozor: Zákon upravující penzijní připojištění vymezuje i pravidla pro penzijní fondy – jejich vznik a hospodaření s prostředky fondu. Penzijní fond můţe dojít pouze s povolením Ministerstva financí ČR. Zákon stanovuje způsob nakládání s finančními prostředky, např. investice pouze do spolehlivých cenných papírů a povinnost minimálně 5% ze zisku vloţit do rezervního fondu, aby byla zajištěna bezpečnost pro účastníky. Často se můţeme dočíst22 ještě o principu občanském - penzijní připojištění je uzavřeno smluvně mezi občanem a penzijním fondem.

2.2 Dávky penzijního připojištění Z penzijního připojištění můţe účastník získat různé typy dávek: jednorázové vyrovnání, odbytné a penze, které se dále rozlišují na starobní, výsluhové, invalidní a pozůstalostní penze: - jednorázové vyrovnání – dávka, kterou tvoří účastníkem naspořená částka, získané státní příspěvky a podíl na výnosech fondu z obou částek, - odbytné – při splnění zákonem stanovených podmínek se tato dávka vyplácí účastníkovi nebo pozůstalým a skládá se z naspořených příspěvků a výnosů fondu z dané částky, - penze – několik druhů pravidelné platby účastníkovi penzijního připojištění po určitou dobu: • starobní penze – musí být vyplácená vţdy, obvykle po dosaţení 50 let, placení příspěvků minimálně 5 let ve stanovené výši 60 řádně a včas zaplacených měsíčních příspěvků, • výsluhová penze – poskytována tehdy, jestliţe byla sjednána a příspěvky byly placeny minimálně 15 let a 180 měsíčních příspěvků bylo zaplaceno řádně a včas,

22

Např. Spilka, J. Penzijní reforma: současný stav. 2007. [online]. Cit. 7.3.2011. http://www.mesec.cz/clanky/penzijni-reforma-soucasny-stav/

- 16 -

• invalidní penze – vyplácena pouze při smluvním ujednání, platbě příspěvků alespoň 5 let, 60 řádně a včas zaplacených plateb a přiznaném invalidním důchodu, • pozůstalostní penze – musí být sjednána ve smlouvě, pak na ni mají nárok pozůstalí účastníka uvedení ve smlouvě, jestliţe účastník platil příspěvky minimálně 1 rok, zaplatil 12 měsíčních příspěvků řádně a včas a dosud se nevyplácela starobní či výsluhová penze.23 Tabulka č. 5 uvádí výši průměrných měsíčních příspěvků účastníků na starobní a výsluhovou penzi. Z tabulky je zřejmé, ţe příspěvky na starobní penzi od roku 2007 klesají a příspěvky na výsluhovou penzi naopak rostou. Tabulka č. 5: Průměrná měsíční výše příspěvků na starobní a výsluhovou penzi Průměrný měsíční příspěvek

2005

2006

2007

2008

2009

Starobní penze

399,3

406,4

414,1

394,9

375,3

Výsluhová penze

162,1

171,3

181,4

187,7

187,7

Meziroční index starobní penze

-

1,0178

1,019

0,9536

0,9504

Meziroční index výsluhové penze

-

1,0568

1,059

1,0347

1,0

Zdroj: Doplňkové systémy – penzijní připojištění se státním příspěvkem. Příloha č. 8 k Závěrečné zprávě PES. MPSV, 2010. [online]. Cit. 17.2.2011. Vlastní úprava. http://www.mpsv.cz/files/clanky/8905/Priloha_8.pdf

2.3 Dosavadní fungování systému a jeho problémy Penzijního připojištění se podle vypracované Závěrečné zprávy PES24 v roce 2010 účastnilo 4,4 mil. osob a ke konci roku 2009 bylo v penzijních fondech uloţeno 200,8 mld. Kč. Ke konci roku 2010 jiţ bylo účastníků v penzijním připojištění přibliţně 4,5 mil. osob. Počet účastníků systému i přes špatnou ekonomickou situaci roste, a stejně tak i počet účastníků, kteří získávají příspěvek i od zaměstnavatele. Problémem dobrovolného pilíře je klesající průměrný měsíční příspěvek, který účastníci platí. V roce 2008 účastníci přispívali měsíčně průměrně 451 Kč, v roce 2009 444 Kč a v roce 2010 uţ jen 440 Kč.

23

KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha, 2005 Doplňkové systémy – penzijní připojištění se státním příspěvkem. Příloha č. 8 k Závěrečné zprávě PES. MPSV, 2010. [online]. Cit. 17.2.2011. http://www.mpsv.cz/files/clanky/8905/Priloha_8.pdf 24

- 17 -

Jiţ zmíněné ukazatele spolu s dalšími shrnuje Tabulka č. 6, která udává čísla v letech 2005 – 2010. Z tabulky je vidět, ţe roste počet penzijních připojištění, ale tempo růstu se sniţuje, neboli nových penzijních připojištění ubývá. V roce 2010 přibylo nových penzijních připojištění asi o 100 000 méně neţ v roce 2008. Roste také počet připojištění s příspěvky zaměstnavatele, ale s klesajícím přírůstkem. Objem státních příspěvků i příspěvků účastníků roste, ale výše průměrného měsíčního příspěvku účastníka klesá a výše průměrného měsíčního státního příspěvku se za poslední tři roky drţí přibliţně na stejné výši. Výše státního příspěvku se v letech 2008 – 2010 pohybovala kolem 105 Kč měsíčně a ve srovnání s rokem 2005 vzrostla přibliţně o 6 Kč. V roce 2010 stát zaplatil na státních příspěvcích 5,5 mld. Kč, v roce 2005 jen 3,7 mld. Kč. Vzrostl ale i objem příspěvků zaplacených účastníky z hodnoty 15,3 mld. Kč v roce 2005 na 23,2 mld. Kč v roce 2010. V Grafu č. 1 je zobrazena věková struktura účastníků penzijního připojištění v roce 2009. Ten nám ukazuje velmi nízkou účast osob ve věku do 30 let, která čítá 12,6% i nízkou účast osob do 40 let – 33,7%. Pouze polovina osob v penzijním připojištění dosahuje niţšího věku neţ 50 let, přesně je to hodnota 52,8%. Druhé polovině je přes 50 let, coţ ukazuje na další problém stávajícího systému penzijního připojištění. Nejvíce si na důchod spoří lidé ve věku 50 – 59 let (22,9%). Graf č. 1: Věková struktura účastníků penzijního připojištění v roce 2009

19,1% 21,1%

22,9%

12,1%

16,6%

0,5% 1,5% 6,1% 18 - 19 let 50 - 59 let

20 - 29 let 60 - 69 let

30 - 39 let 70 - 79 let

40 - 49 let 80 a více let

Zdroj: Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2009. MFČR, 2010. [online]. Cit. 19.2.2011. Vlastní úprava. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Zprava_o_vyvoji_FT_v_roce_2009_pdf.pdf

- 18 -

Tabulka č. 6: Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice v letech 2005 – 2010 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet 3 279 3 593 3 936 4 207 4 394 4 527 Penzijní 727 645 357 236 522 774 připojištění Přírůstek (%)25 10,7 9,6 9,5 6,9 4,5 3,0 Počet 544 558 586 590 524 495 Nová penzijní 289 629 310 490 867 516 připojištění Přírůstek (%) 24,9 2,6 5,0 0,7 -11,1 -5,6 Počet 927 1 028 1 129 1 222 1 261 1 284 Penz. připoj. s 930 850 618 639 525 736 příspěvky Přírůstek (%) zaměstnavatele 15,8 10,9 9,8 8,2 3,2 1,8 Objem 3,683 4,162 4,651 5,088 5,347 5,510 Státní příspěvky (mld.Kč.) za příslušné Přírůstek (%) 14,3 13,0 11,7 9,4 5,1 3,1 období Objem 15,335 17,607 20,211 21,887 22,955 23,218 Příspěvky (mld.Kč) účastníků Přírůstek (%) 16,7 14,8 14,8 8,3 4,9 1,1 Objem (Kč) 98,65 102,19 103,85 104,87 105,18 105,00 Průměrný měsíční státní příspěvek Průměrný měsíční příspěvek účastníka

Objem (Kč)

407,90

430,75

449,67

450,53

443,91

439,55

Zdroj: Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice k 31.12.2010. MFČR, 2011. [online]. Cit. 17.2.2011. Vlastní úprava. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_penzijniho_pripojisteni_60579.html

Problémy současně nastaveného systému jsou nízké průměrné měsíční příspěvky účastníků a nízká účast osob mladších 40 let. Dalším problémem je zákonem stanovená povinnost penzijního fondu garantovat nezáporný výnos. Systém zaručuje účastníkům výnos, který je ale nízký. To vede k demotivaci přispívat do systému více neţ 500 Kč, coţ je částka s maximální státní podporou. K neochotě účastníků přispívat vyšší částky vede také relativně vysoký důchod z povinného důchodového pojištění a vysoké odvody z příjmů do tohoto systému. Vyjmenované problémy se pokouší řešit návrh zákona o penzijním spoření, jenţ byl v roce 2009 předloţen Poslanecké sněmovně PČR, a který předpokládá vytvoření nového pilíře penzijního spoření při zachování stávajícího systému penzijního připojištění. V rámci návrhu by účastníci mohli dosáhnout většího zhodnocení svých příspěvků, sníţila by se výše důchodů z průběţného pilíře a to by mělo motivovat účastníky ke zvýšení příspěvků. Vyšší

25

Přírůstek je vţdy uveden vzhledem k předchozímu kalendářnímu roku.

- 19 -

zhodnocení je však spojeno i s rizikem, pak by záleţelo na preferencích konkrétní osoby, zda raději zvolí vyšší výnos s rizikem nebo konzervativní garantovaný fond.26 Závěrečná zpráva PES27 shrnuje silné a slabé stránky současného systému penzijního připojištění: • silné stránky - vysoký počet účastníků, - bezpečnost vloţených prostředků, - účast zaměstnavatelů, - funkční systém individuálních účtů spolu s agendou státní podpory, • slabé stránky - nízké účastnické příspěvky, - neefektivní státní podpora (chybí motivace ke spoření vyšší částky neţ 500 Kč měsíčně, zároveň s rostoucím příspěvkem do 500 Kč se státní podpora relativně sniţuje) - zastaralost z institucionálního hlediska, - poţadavek nezáporného výnosu a z toho vyplývající konzervativní investiční strategie, - vyuţití spíše na jednorázové vyrovnání neţ na výplatu doţivotní penze.

2.4 Povinné nebo dobrovolné penzijní spoření? O tématu, zda je dobré zavést povinné spoření na důchod či ho ponechat dobrovolné psal mj. i Holman28 se závěrem, ţe pro člověka je lepší ponechat spoření na důchod dobrovolné, neboť tak je člověk schopen lépe vyjádřit a uspokojit své individuální preference. Své tvrzení podporuje následujícími argumenty: Jestliže je člověk nucen ke spoření na důchod prostřednictvím penzijních fondů, jsou mu odpírány jeho individuální příležitosti k zajištění své budoucnosti. Lepší cestou k udržitelnosti důchodového systému bez povinného spoření je

26

Doplňkové systémy – penzijní připojištění se státním příspěvkem. Příloha č. 8 k Závěrečné zprávě PES. MPSV, 2010. [online]. Cit. 17.2.2011. http://www.mpsv.cz/files/clanky/8905/Priloha_8.pdf 27 Závěrečná zpráva PES. MPSV, 2010. [online]. Cit. 20.2.2011. http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf 28 HOLMAN, R. Osobní účty ve zdravotním a penzijním pojištění. Praha, 2002

- 20 -

valorizace důchodů pouze podle cen a jejich udržování na úrovni životního minima. Tím budou lidé, kteří nemají jiné možnosti k zajištění, motivování k dobrovolnému spoření, aby si zachovali určitý životní standard i v důchodu. Problémem průběţně financovaného důchodového systému je stárnutí obyvatelstva, tedy fakt, ţe čím dál méně ekonomicky aktivních lidí vytváří prostředky pro čím dál více důchodců, jakoţto neaktivních obyvatel. Tím se stále zvyšuje ekonomické břemeno, které ovšem reforma důchodové systému, přechodem od průběţně financovaného systému k fondově financovanému, nedokáţe zmenšit. Stejně tak reforma nezvýší kapitál v zemi a ani účinek na míru úspor není jednoznačný. Ekonomické břemeno vznikající v důsledku stárnutí populace dopadne na obyvatelstvo kaţdopádně, jde jen o způsob dopadu a účinky na jednotlivé skupiny lidí, aby to pro ně bylo co nejpřijatelnější. Břemeno se můţe promítnout do zvýšení příspěvkové sazby pojistného, sníţení důchodů, zvýšení daní a do dalších faktorů. Tento problém se pokusili řešit v Chile reformou důchodového systému typu úplného přechodu od průběţně financovaného systému k soukromým penzijním fondům s povinným spořením. Argumentem pro povinné penzijní spoření je to, ţe někteří lidé nemyslí na svou budoucnost a na stáří by si jinak nespořili. Tím, ţe stát bude všechny nutit do vkládání svých prostředků do penzijních fondů, ale odepírá lidem jejich jiné individuální investiční příleţitosti (zaloţení firmy s moţností zisku na zajištění ve stáří, koupě nemovitosti a její pronajímání, investice do umělecké či sportovní kariéry dětí atd.). Pokud je ale penzijní spoření dobrovolné, lidé lépe dokáţí uspokojit své individuální preference, které znají jen oni sami. Lepší alternativou chilské penzijní reformy by mohl být postupný a dlouhodobý přechod od průběţně financovaného systému, jenţ bude postupně nahrazován soukromým dobrovolným fondově financovaným systémem, přičemţ by penzijní fondy negarantoval stát a ani nijak zvlášť nereguloval. Stát by valorizoval důchodu pouze podle cen, nikoli podle růstu mezd. Tak by se důchod v roce 2030 pohyboval na úrovni ţivotního minima, jehoţ výši by stát garantoval, ale pokud by si lidé chtěli zachovat stávající relaci důchodu ke mzdě, museli by si spořit na důchod. Touto změnou důchodové politiky by byla zajištěna motivace obyvatel k dobrovolnému spoření u penzijních fondů a postupný přechod k systému dobrovolného penzijního spoření jako hlavního pilíře důchodového systému.

- 21 -

3. Penzijní fondy v České republice Penzijní fondy v České republice jsou specifické finanční instituce, které jako jediný subjekt na finančním trhu České republiky mohou provádět penzijní připojištění. Jelikoţ penzijní připojištění má plnit funkci dalšího příjmu na stáří a má být nadstavbou nad základním důchodovým zabezpečením, je státem upraveno jeho hospodaření a je zákonem limitováno. Provozování a činnost penzijních fondů je upravena zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Do penzijních fondů jsou investovány finance v době produktivního věku, aby došlo k jejich zhodnocení a v poproduktivním období mohly být čerpány dodatečné prostředky slouţící k pokrytí potřeb v důchodu.29 V důchodu, v době, kdy člověk nevytváří ţádné finanční prostředky, se většina lidí v České republice spoléhá na stát a jeho podporu ve stáří, aby nedošlo k razantnímu propadu příjmů, měli by si lidé spořit. Úspor, které chceme v penzi vyuţívat, můţeme dosáhnout zhodnocením našich odloţených prostředků investičními instrumenty. Jedním z nejbezpečnějších investičních instrumentů jsou investice do penzijních fondů, nad kterými má stát kontrolu a které se musí řídit zákony. Lidé slyší na spoření v penzijních fondech i z důvodu státního příspěvku.

3.1 Charakteristika penzijních fondů v České republice V České republice jsou penzijní fondy zakládány především bankami a mají charakter nezávislých finančních institucí. Banka, která vede penzijnímu fondu účty, se nazývá tzv. depozitář. Na účty depozitářů jsou posílány příspěvky na penzijní připojištění od pojistníků a státu. Účty u depozitáře vytvořené penzijními fondy musí plnit funkce jako jsou přijímaní a vracení příspěvků, poskytování a vracení státních příspěvků, financování činnosti penzijních fondů a rozmístění a ukládání prostředků penzijního fondu.30 Depozitář mající podíl na jmění penzijního fondu vyšší jak 10% nesmí nabývat akcie tohoto penzijního fondu. Ve světě jsou penzijní fondy zakládány spíše zaměstnavateli (v zemích jako Velká Británie, Spojené státy americké, Nizozemí), kteří přispívají svým zaměstnancům, či samotným státem (zde můţeme zmínit země jako jsou Turecko, Venezuela, Egypt).31

29

VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. Praha, 2007 ŠULC, J. Penzijní připojištění. Praha, 2004 31 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. Praha, 2007 30

- 22 -

Další specifickou charakteristikou penzijních fondů je státní příspěvek. Stát na finančním trhu přispívá jen na stavební spoření a na penzijní připojištění. Tyto příspěvky jsou zcela účelové a mají motivovat k ukládání finančních prostředků právě do těchto finančních instrumentů. Stát chce niţší zhodnocení v těchto instrumentech zapříčiněné striktní politikou investic dorovnat státním příspěvkem. Chování penzijních fondů je striktně regulováno zákonem. Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem upravuje kaţdou dílčí část činnosti penzijních fondů, od samotného povolení vzniku po veškeré následné činnosti fondů. Oproti ostatním finančním instrumentům jsou penzijní fondy pod dohledem státních institucí. Významným faktorem je přísná diverzifikace portfolia prostředků penzijních fondů. Specifikem penzijních fondů dále je, ţe zákon určuje vyuţití zisku penzijního fondu. Nejméně 5% musí připadnout do rezervního fondu, nejvíce 10% se rozděluje podle rozhodnutí valné hromady a zbylá část, tedy přibliţně 85% zisku je připsána pojistníkům jako zhodnocení.32 I kdyţ jsou penzijní fondy standardním investičním instrumentem, jejich působení a činnosti se oproti ostatním finančním instrumentům liší.

3.2 Legislativní rámec penzijních fondů v České republice Penzijní fondy jsou zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, definovány jako právnické osoby, které musí mít sídlo na území České republiky a musí poskytovat penzijní připojištění. Jejich vznik povoluje regulatorní orgán, čili Česká národní banka. Penzijní fondy musí být dle zákona zakládány jako akciové společnosti se základním kapitálem 50 000 000 Kč, který tvoří jen peněţité vklady a který musí být splacen před zaloţením penzijního fondu. Penzijní fondy jako akciové společnosti mohou vydávat akcie pouze stejné jmenovité hodnoty na jméno, nesmí vydávat prioritní a zaměstnanecké akcie. Tyto akciové společnosti nesmí poskytnout veřejnou nabídku svých akcií.33 Penzijní fondy v České republice nesmí vykonávat jiné činnosti, které bezprostředně nesouvisí s penzijním připojištěním.34

32

Zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem Zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem 34 ŠULC, J. Penzijní připojištění. Praha, 2004 33

- 23 -

3.2.1 Statut penzijních fondů Penzijní fondy na území České republiky musí mít dle zákona35 svůj statut, který je schvalován regulatorním orgánem - Českou národní bankou. Stanovy penzijních fondů upravují způsob přijetí statutu a penzijního plánu. Statut je stanovován, aby definoval rozsah činnosti penzijních fondů. Dále statut obsahuje zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, zejména uvádí, jaká bude diverzifikace portfolia a jaké druhy investicí budou pořizovány z peněţních prostředků penzijních fondů. Zde jednotlivé fondy určují, kam budou směřovat prostředky penzijního fondu a prostředky vloţené střadateli. Kaţdý střadatel si tedy můţe zjistit, jak bude naloţeno s jeho prostředky. Ve statutu je také definováno rozloţení zisku penzijního fondu. Dalšími důleţitým faktory uvedenými ve statutu penzijního fondu jsou zásady hospodaření penzijního fondu, informace o depozitáři fondu a způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu.

3.2.2 Penzijní plány penzijních fondů Penzijní plán je dle zákona povinnou sloţkou (jako status penzijních fondů) a musí být schválen regulatorním orgánem. Penzijní plán určuje druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění, které jednotlivé penzijní fondy vyplácejí svým střadatelům. Penzijní plán jasně definuje podmínky nároku na dávky a způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění. Penzijní plán přesně stanovuje výši příspěvků, pravidla a způsob placení příspěvků, podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků. 36 Penzijní fondy si mohou stanovit jeden ze tří druhů penzijních plánů37: 1. Penzijní plán s definovaným příspěvkem je zaloţen na pravidelném spoření účastníků penzijního připojištění v pevně stanovených částkách. Zaměstnavatelé mohou přispívat za zaměstnance, od státu jsou jim poskytnuta daňová zvýhodnění. Výše definovaných příspěvků je v České republice stanovena na kalendářní měsíc. Penzijní fondy, které si zvolí penzijní plán s definovaným příspěvkem, nezaručují výši penzijních dávek. Výše penzijních dávek je odvozena od trţní hodnoty úspor v penzijních fondech. Rizika

35

Zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem Zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem 37 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. Praha, 2007 36

- 24 -

z investování do určitého penzijního fondu nese pojistník. Tento typ penzijního plánu vyuţívá například Česká republika, Austrálie, Chile, Spojené státy americké a další. 2. Plán s definovanou dávkou znamená volbu fondů zaručujících výši penzijních dávek. Zde připívají zaměstnatelé průběţně svým zaměstnancům. Výše garantované dávky je závislá od placených příspěvků, průměrné délky ţivota zaměstnanců a očekávaného zhodnocení penzijních úspor. Rizika z investování nese penzijní fond, proto jsou zde vysoké administrativní a regulatorní náklady. Penzijní plán s definovanou dávkou je volen pro většinu penzijních fondů ve většině vyspělých ekonomikách. 3. Hybridní penzijní plán vzniká kombinací penzijního plánu s definovaným příspěvkem a penzijního plánu s definovanou dávkou, je zde stanovena minimální hranice pro výši penzijní dávky a v budoucnu můţe být i vyšší. Tento penzijní plán je vyuţíván v anglosaských zemích.

3.2.3 Diverzifikace portfolia penzijních fondů Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem upravuje diverzifikaci finančních prostředků v penzijních fondech, a to především proto, aby bylo dosaţeno bezpečnosti, likvidity a rentability skladby finančních prostředků ve fondech. Zákon vymezuje specifickou diverzifikaci prostředků v penzijních fondech, ty mohou být umísťovány do dluhopisů, jejichţ emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banky těchto členských států, či do dluhopisů, za které převzal členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj záruku. Dalšími dluhopisy, do kterých mohou penzijní fondy investovat, jsou dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejímţ členem je Česká republika. Prostředky penzijních fondů mohou být dále investovány do finančních instrumentů jako jsou podílové listy otevřených podílových fondů a cenné papíry, s nimiţ se obchoduje na regulovaném trhu jedné ze zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Bezpečnost vloţených prostředků zajišťují také investice do movitých věcí a nemovitostí. Další moţností ukládání peněţních prostředků penzijních fondů jsou vkladové účty, vkladní kníţky a vklady potvrzené vkladovým certifikátem nebo vkladním listem, a to u banky nebo

- 25 -

pobočky zahraniční banky na území České republiky, nebo u bank se sídlem na území některého z členských zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.38 Nejen ţe je ovlivněna diverzifikace portfolia penzijních fondů, fondy musí také dodrţovat limitní rozvrţení vně této skladby svých investic. Legislativa apeluje na rozloţení rizik. Například celková hodnota movitých a nemovitých věcí nesmí překročit víc jak 10% majetku penzijních fondů. Do jiných finančních instrumentů neţ těch, které vyjmenovává zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem v §33 nesmí být uloţeno více jak 5% z celkového majetku fondu. Dalším omezením je povinnost fondu drţet 50% majetku v měně, ve které jsou vyjádřeny závazky penzijního fondu vůči jeho účastníkům. Hodnota cenných papírů vydaných jedním emitentem nesmí v portfoliu penzijních fondů činit více jak 10% (limit je vyjma dluhopisů). Prostředky na vkladových účtech a jim podobných mohou tvořit nejvíce 10% majetku penzijního fondu nebo 20 milionů Kč, popřípadě tatáţ částka v cizí měně. Zákon obsahuje i další vymezení, jaké rozloţení musí portfolia penzijních fondů dodrţovat.39 Podrobné rozloţení prostředků penzijních fondů naleznete v Tabulce č. 7. Všechny tyto příkazy, omezení a limity obsaţené v uvedeném zákoně jsou koncipovány především proto, aby bezpečnost tohoto finančního instrumentu byla co moţná největší. Prioritou finančních instrumentů, jakým jsou penzijní fondy je konzervativní investiční strategie. Struktura portfolií penzijních fondů v České republice je ze dvou třetin tvořena velmi bezpečnými cennými papíry jako jsou dluhopisy a státní pokladniční poukázky.40

38

Zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem ŠULC, J. Penzijní připojištění. Praha 2004 40 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. Praha, 2007 39

- 26 -

Tabulka č. 7: Diverzifikace peněţních prostředků penzijních fondů a jejich procentuální rozloţení Možnost umístění peněžních prostředků penzijních fondů

Limitní rozvržení v těchto investičních instrumentech

Dluhopisy, jejichţ emitentem je členský stát OECD nebo centrální banka tohoto státu bez omezení Dluhopisy vydané EIB, EBRD, IBRD nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejímţ členem je ČR Podílové listy otevřených podílových fondů Cenné papíry obchodovatelné na nejvíce 10% majetku regulovaném trhu zemí OECD povolené penzijního fondu může úřadem jejich členského státu být v cenných papírech vydaných jedním emitentem nejvíce 20% majetku nejvíce 70% majetku penzijního fondu může penzijního fondu být z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů vydaných jedním emitentem Movité věci nejvíce 10% majetku penzijního fondu Nemovitosti Vkladové účty, vkladní kníţky a vklady potvrzené vkladovým certifikátem nebo nejvíce 10% majetku penzijního fondu nebo 20 vkladním listem u banky na území ČR a mil. Kč (nebo ekvivalent této částky v cizí měně) bank se sídlem na území členských států OECD * nejvíce 5% majetku penzijního fondu může být uloženo jinak než výše * nejméně 50% majetku penzijního fondu musí být znějících na měnu, ve které jsou vyjádřeny závazky Zdroj: Vlastní tabulka z informací ze Zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem

- 27 -

3.3 Investice penzijních fondů Penzijní fondy prostředky získané od účastníků penzijního připojištění dále investují a mají několik moţností, přičemţ, jak bylo popsáno v předchozí kapitole, jsou kvůli poţadavku na nezáporný výnos nuceny ke konzervativnímu investování. V roce 2009 podle následujícího grafu investice penzijních fondů směřovaly především do dluhopisů, a to téměř 80%. Oproti tomu investice do akcií nedosahovaly ani 2%. Graf č. 2: Umístění prostředků penzijních fondů ke konci roku 2009

79,6%

1,0% 14,6%

1,6% 3,2%

Dluhopisy

Pokladniční poukázky

Akcie

Podílové listy

Peníze a ostatní aktiva

Zdroj: Doplňkové systémy – penzijní připojištění se státním příspěvkem. Příloha č. 8 k Závěrečné zprávě PES. MPSV, 2010. [online]. Cit. 24.2.2011. Vlastní úprava. http://www.mpsv.cz/files/clanky/8905/Priloha_8.pdf

Tabulka č. 8 zobrazuje vývoj investic penzijních fondů v letech 2006 – pol. 2010. Z uvedených dat vyplývá, ţe kaţdým rokem rostou investice do dluhopisů, zatímco do akcií penzijní fondy investují stále méně. Největší objem prostředků je investován do dluhopisů – 83% v polovině roku 2010, do akcií je to 1,3%, 0,5% do pokladničních poukázek, 3% do podílových listů a 12% prostředků penzijní fondy investovaly do ostatních aktiv.

- 28 -

Tabulka č. 8: Investice penzijních fondů Investice v mld. Kč

2006

2007

2008

2009

k 30.6.2010

110,2

119,4

144,8

171,6

185,1

Pokladniční poukázky

5,5

7,4

6,4

2,2

1,0

Akcie

9,6

9,8

5,7

3,5

2,9

Podílové listy

4,8

7,6

6,2

6,9

6,6

Peníze a ostatní aktiva

15,2

22,8

28,4

31,5

26,8

Celkem

145,4

167,0

191,5

215,7

222,4

Dluhopisy

Zdroj: Doplňkové systémy – penzijní připojištění se státním příspěvkem. Příloha č. 8 k Závěrečné zprávě PES. MPSV, 2010. [online]. Cit. 25.2.2011. http://www.mpsv.cz/files/clanky/8905/Priloha_8.pdf. Vlastní úprava z dat ČNB: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/ penzijni_fondy/pf_ukazatele_tab04.html

3.4 Penzijní fondy dostupné na trhu v České republice Vznik a působení na trhu musí schválit regulatorní orgán - Česká národní banka. Penzijní fond v České republice musí splnit přísné podmínky stanovené v Zákoně upravujícím penzijní připojištění č. 42/1994 Sb.41 V současné době působí v České republice deset penzijních fondů, kterým bylo vydáno povolení a které splnily veškeré povinnosti. V České republice poskytují penzijní připojištění tyto penzijní fondy: AEGON Penzijní fond, Allianz Penzijní fond, Generali Penzijní fond, ING Penzijní fond, Penzijní fond AXA, Penzijní fond ČSOB Progres, Penzijní fond ČSOB Stabilita, Penzijní fond České pojišťovny, Penzijní fond České spořitelny a Penzijní fond Komerční banky.

3.4.1. Specifikace penzijních fondů působících v České republice Kaţdý penzijní fond v České republice má svá specifika. Liší se výnosností, diverzifikací svého portfolia, mnoţstvím střadatelů, penzijními plány, statuty atd. Střadatelé by se měli zaměřit na rozdílnost těchto fondů a před zvolením penzijního fondu prozkoumat moţnosti své volby. Níţe jsou popsány jednotlivé fondy a jejich charakteristiky.

41

Podmínky, které musí penzijní fond splňovat pro poskytování penzijního připojištění, jsou definovány

v kapitole 4.2.

- 29 -

1. AEGON Penzijní fond AEGON Penzijní fond je ze všech fondů nejkratší dobu na českém trhu, vstoupil do České republiky v roce 2007. Tento penzijní fond má zázemí jedné z největších světových společností poskytujících ţivotní pojištění a penzijní připojištění. Za AEGON Penzijním fondem stojí silná skupina AEGON Tsjechië Holding B.V., depozitářem je Česká spořitelna, a.s. Fond lákal své pojistitele zejména na štědré zhodnocení v prvních dvou letech, kdy připsal svým klientům v průměru 4% ročně, coţ je nejvíce ze všech fondů po celou dobu jejich působení.42 Hodnotit AEGON Penzijní fond s ostatními penzijními fondy na českém trhu je však sloţitější díky jeho krátkému působení na českém trhu. Výhody, na které láká penzijní fond své střadatele, jsou především tyto: bonus pro všechny spořící déle jak 5 let, vysoké průměrné zhodnocení vloţených finančních prostředků 3,37% ročně43, zaloţení i vedení účtu zcela zdarma, moţnost získat příspěvek zaměstnavatele nebo třetí osoby. 2. Allianz Penzijní fond Allianz Penzijní fond vstoupil na český trh roku 1997 jako dceřiná společnost pojišťovacího koncernu Allianz SE. Stoprocentním akcionářem je Allianz pojišťovna, a.s. a depozitářem Komerční banka, a.s. Allianz patří mezi přední hráče na trhu penzijního připojištění.44 Allianz Penzijní fond vznikl sloučením dvou předcházejících penzijních fondů Allianz – HYPO penzijní fond, a.s. a Ţivnobanka penzijní fond.45 Výhody penzijního fondu Allianz: během pojištění lze upravovat smlouvu a měnit výši svého příspěvku, zaloţení a vedení účtu je zdarma, moţnost vyuţití slev na další pojistné produkty společnosti Allianz, moţnost získat příspěvek od zaměstnavatele.

42

Přehled penzijních fondů. Pojištěno.cz. [online]. Cit. 10.3.2011. http://www.pojisteno.cz/penzijnipripojisteni/prehled-penzijnich-fondu/ 43 Průměrné zhodnocení penzijních fondů v % letech 2000 – 2009 poskytuje Tabulka č. 13. 44 Srovnání penzijních fondů. Finance.cz. [online]. Cit. 11.3.2011. http://www.finance.cz/duchody-apenze/penzijnifondy/?form886[LimitPocet]=0&form886[LimitOd]=0&form886[OrderBy]=64&form886[OrderDesc]=0&form 886[SetSettings]=1&form886[detail]=3&form886[internal_val]=2#Kotva886 45 Základní údaje o Allianz penzijním fondu, a. s. Allianz.cz. [online]. Cit. 11.3.2011. http://www.allianz.cz/obcane/produkty/penzijni-pripojisteni/zakladni-dokument/

- 30 -

3. Generali Penzijní fond Generali Penzijní fond funguje na českém trhu od roku 1995. Generali Penzijní fond patří do silné mezinárodní pojišťovací skupiny Generali Group a jejím depozitářem je UniCredit Bank Czech Republic a. s. V anketě čtenářů Zlatý Měšec skončil Generali Penzijní fond v roce 2010 jako třetí nejlepší penzijní fond v České republice. Výhody penzijního fondu Generali46: fond láká na vysoké průměrné zhodnocení 3,44% ročně47, zaloţení a vedení účtu v penzijním fondu Generali je zdarma, Generali nabízí střadatelům věrnostní programy – slevy na nemocenské, cestovní a úrazové pojištění, fond si zakládá na prvotřídním poradenství zdarma, správu fondu a další sluţby jako poradenství můţete vyřizovat prostřednictvím internetu, a jako u ostatních fondů je moţné vyuţít příspěvku od zaměstnavatele. 4. ING Penzijní fond ING Penzijní fond, jehoţ původní název byl Průmyslový penzijní fond, zahájil svou činnost v roce 1995. ING fond je jedním z nejpopulárnějších penzijních fondů v České republice, byl také roku 2004, 2005 a 2008 vyhodnocen jako nejlepší produkt na trhu v anketě pořádané Zlatou korunou.48 Výhody ING Penzijního fondu49: zajímavé finanční zhodnocení vkladů – za období 1995 aţ 2009 připsal svým klientům ročně 5,43%50, snaţí se poskytovat profesionální klientský servis a přístup ke klientům, nabízí vedení účtů zdarma a bezplatné provádění změn ve smlouvě, střadatel získá věrnostní kreditní kartu, můţe mu přispívat zaměstnavatel nebo jiné osoby. 46

Generali penzijní fond. Pojištěno.cz. [online]. Cit. 27.3.2011. http://www.pojisteno.cz/penzijnipripojisteni/generali-penzijni-fond/ 47 Průměrné zhodnocení penzijních fondů v % letech 2000 – 2009 poskytuje Tabulka č. 13. 48

Přehled penzijních fondů. Pojištěno.cz. [online]. Cit. 27.3.2011. http://www.pojisteno.cz/penzijnipripojisteni/prehled-penzijnich-fondu/ 49 ING penzijní fond. Pojištěno.cz. [online]. Cit. 27.3.2011. http://www.pojisteno.cz/penzijni-pripojisteni/ingpenzijni-fond/ 50 O ING. ING pojišťovna. [online]. Cit. 27.3.2011. http://www.ing.sk/cz/o-ing/ing-ceska-republika/ing-penzijnifond/

- 31 -

5. Penzijní fond AXA Penzijní fond AXA vstoupil na český trh v roce 1994. Mezi roky 1994 a 2007 vystupoval pod jménem Winterthur Penzijní fond, a.s. Penzijní fond AXA patří k předním hráčům mezi penzijními připojištěními, má 19% podíl na trhu a obhospodařuje 24,3% podíl spravovaných aktiv rámci penzijních připojištění51. Výhody Penzijního fondu AXA52: zřízení penzijního připojištění zdarma, zřízení připojištění on-line bonus 500 Kč, je moţné přispívat od zaměstnavatele – zaměstnanecká výhoda, získáte 1% z kaţdého nákupu s AXA kartou, výhodné zhodnocení vloţených prostředků, on-line přístup k vlastnímu individuálnímu účtu penzijního připojištění. 6. Penzijní fond ČSOB Progres Penzijní fond ČSOB Progres vznikl sloučením tří penzijních fondů - Penzijního fondu Spokojenosti, Hornického penzijního fondu Ostrava a Zemského penzijního fondu, a.s. Tento fond začal na českém trhu působit od roku 1995.53 Klienti Penzijního fondu ČSOB Progres ocenili především připsané zhodnocení a o kvalitě fondu vypovídal i dynamický nárůst počtu účastníků.54 Progres fond je určen pro delší časový úsek spoření, díky němuţ budou moci jeho klienti získávat vyšší zhodnocení, čili je vhodný pro mladou klientelu.55 Výhody penzijního fondu ČSOB Progres56: správa účtu a on-line přístup zdarma nabídka produktů Optimum a Komfort starajících se o výši daňových zvýhodněních a příspěvků, pokud si klienti uzavřou bankovní účty Postţiro a Postkonto mají fond na šest měsíců zdarma,

51

AXA penzijní fond a.s. AXA. [online]. Cit. 27.3.2011. http://www.axa.cz/AXA/AXA-v-CR/Penzijnifond/Popis 52 AXA penzijní fond a.s. AXA. [online]. Cit. 27.3.2011. http://www.axa.cz/AXA/AXA-v-CR/Penzijnifond/Popis 53 Profil fondu Progres. ČSOB PF. [online]. Cit. 28.3.2011. http://www.csobpf.cz/cz/progres/stranky/profilfondu-progres.aspx 54 Strategie Penzijního fondu Progres. ČSOB PF. [online]. Cit. 28.3.2011. http://www.csobpf.cz/cz/Progres/Stranky/Strategie-Penzijniho-fondu-Progres.aspx 55 ČSOB penzijní fondy. Pojištěno.cz. [online]. Cit. 28.3.2011. http://www.pojisteno.cz/penzijnipripojisteni/csob-penzijni-fondy/ 56 ČSOB penzijní fondy. Pojištěno.cz. [online]. Cit. 28.3.2011. http://www.pojisteno.cz/penzijnipripojisteni/csob-penzijni-fondy/

- 32 -

7% sleva u cestovní kanceláře Čedok. 7. Penzijní fond ČSOB Stabilita Původním názvem Penzijního fondu ČSOB Stabilita byl Českomoravský penzijní fond, a. s. a vznikl roku 1994. Je určený konzervativnějším klientům, kteří upřednostňují kratší dobu spoření a stabilní roční výnosy. Je právním nástupcem Občanského penzijního fondu, a. s. a Českého penzijního fondu Zdraví, a. s.57 Penzijní fondy ČSOB mají zázemí velké finanční skupiny, jsou členem belgické bankovní a pojišťovací skupiny KBC. Výhody Penzijního fondu ČSOB Stabilita jsou pro klienty stejné jako u fondu Progres oproti rozdílu, ţe fond Stabilita je určen pro kratší dobu spoření se stabilním zhodnocením. 8. Penzijní fond České pojišťovny Nejvýznamnějším poskytovatelem penzijního připojištění na českém trhu je dozajista Penzijní fond České pojišťovny, a to hlavně počtem klientů a objemem vkladů. Vstoupil do České republiky roku 1994 za podpory silné mezinárodní skupiny Generali PPF Holding. Roku 2010 byl počet aktivně spořících klientů přes 4,5 milionu.58 Výhody Penzijního fondu České pojišťovny59: bezplatné vedení účtu a všechny prováděné změny ve smlouvě jsou pro klienty zdarma, snadná dostupnost pro klienty - velké rozšíření poboček, premia karta České pojišťovny – slevy na pojištění díky běţnému nakupování, zdarma upozorňovací SMS zpráva v případě neobdrţení příspěvku, zdarma daňový servis. 9. Penzijní fond České spořitelny Fond začal na českém trhu působit od roku 1995. Má silné finanční zázemí, je členem mezinárodní finanční skupiny Erste Bank. Je finančním instrumentem pro mladší klientelu, které má v dlouhém časovém úseku nashromáţdit dostatečné prostředky do penze. Výhody penzijního připojištění od České spořitelny60: 57

Profil fondu Stabilita. ČSOB PF. [online]. Cit. 28.3.2011. http://www.csobpf.cz/cz/stabilita/stranky/profilfondu-stabilita.aspx 58 Co je penzijní připojištění. Penzijní fond České spořitelny. [online]. Cit. 28.3.2011. http://www.pfcp.cz/oproduktu/co-je-penzijni-pripojisteni.html 59 Co je penzijní připojištění. Penzijní fond České spořitelny. [online]. Cit. 28.3.2011. http://www.pfcp.cz/oproduktu/co-je-penzijni-pripojisteni.html

- 33 -

moţnost výběru aţ 50% všech naspořených prostředků po 15 letech, zdarma vedení a zaloţení účtu, bezplatné poradenství a servis, slevy při sjednávání ţivotního a úrazového pojištění, on-line přístup k účtu a moţnost kdykoli provádět změny ve smlouvě. 10. Penzijní fond Komerční banky Tento třetí největší penzijní fond začal v České republice poskytovat penzijní připojištění od roku 1996. Je členem silné finanční skupiny Societe Generale. Patří spíše ke konzervativním fondům, které dbají především na bezpečnost fondu. Penzijní fond Komerční banky se pyšní oceněním ratingové agentury Moody´s AA1, coţ je největší moţné hodnocení finanční instituce.61 Výhody penzijního fondu Komerční banky62: poskytuje klientům podíly z výnosů fondu, vedení a zaloţení účtu zdarma, kvalitní servis díky široké síti poboček, moţnost získat připojištění na kterékoli pobočce, věrnostní klientská karta s mnoha slevami na různé produkty a sluţby, výhodné nabídky Relaxačního programu Komerční banky, zdarma přístup k účtu na internetu.

3.5 Srovnání penzijních fondů Penzijní fondy působící na českém trhu jsou důsledně kontrolovány Českou národní bankou, a tím pro výrazné odlišnosti mezi nimi nevzniká prostor. Zájemce o penzijní

60

Česká spořitelna – penzijní fond. Pojištěno.cz. [online]. Cit. 28.3.2011. http://www.pojisteno.cz/penzijnipripojisteni/ceska-sporitelna-penzijni-fond-cs/ 61 Přehled penzijních fondů. Pojištěno.cz. [online]. Cit. 28.3.2011. http://www.pojisteno.cz/penzijnipripojisteni/prehled-penzijnich-fondu/ 62 Komerční banka – penzijní fond. Pojištěno.cz. [online]. Cit. 28.3.2011. http://www.pojisteno.cz/penzijnipripojisteni/komercni-banka-penzijni-fond-kb/

- 34 -

připojištění si musí konkrétní penzijní fond zvolit před uzavřením smlouvy, přičemţ se můţe orientovat podle několika kritérií63: 1. Velikost fondu: Výhodou u větších fondů jsou úspory z rozsahu. Takové fondy mohou investovat ve větším rozsahu, mohou být stabilnější, ale zase naopak méně flexibilnější. 2. Způsob investování fondu: V tomto ohledu jsou fondy přísně omezeny, ale i tak si klient můţe vybrat fond, jehoţ způsob investování mu bude bliţší, a to z hlediska přístupu k riziku. Některé fondy investují více do akcií (vyšší riziko a větší výnos) a jiné spíše do dluhopisů (jistota s menším výnosem). 3. Dlouhodobá výkonnost fondu: Jde o zhodnocení prostředků účastníků daného fondu, a to v co nejdelším časovém období. U penzijního připojištění, které je dlouhodobým finančním produktem, je důleţitý pravidelný a stabilní výnos. 4. Správce fondu a jeho akcionáři: Větší jistotu při volbě fondu poskytuje silná finanční instituce s dobrým a zavedeným jménem na trhu, pro kterou je dobrá správa penzijního fondu důleţitá i pro úspěch ostatních produktů. 5. Nízké náklady v porovnání s výnosy: Penzijní fondy se odlišují v provozních nákladech na jednoho klienta, přičemţ by se kaţdý fond měl snaţit o co nejniţší náklady. 6. Ostatní: Fondy můţeme dále porovnávat podle dílčích kritérií, kterými můţe být depozitář fondu, strategie managementu, pravidelné informace o hospodaření atd.

3.5.1 Srovnání penzijních fondů dle jejich velikosti Velikost penzijního fondu lze určit počtem střadatelů zapojených v jednotlivých penzijních fondech či objemem spravovaných prostředků. Kaţdý klient poptávající produkt penzijních fondů by si měl vybrat penzijní fond, který bude nejvíce vyhovovat jeho potřebám,

63

Penzijní fondy srovnání. Penzijní-připojištění.eu. pripojisteni.eu/penzijni-fondy-srovnani/

- 35 -

[online].

Cit.

24.3.2011.

http://www.penzijni-

co se zhodnocení a moţnosti správy týče. Ale jelikoţ je penzijní připojištění především dodatečným příjmem v poproduktivní fázi ţivota klienta, mělo by být budoucí rezervou, se kterou účastník můţe „počítat“. Zajištění jistého příjmu do budoucna je moţné docílit investicí do stabilního, a tedy spíše konzervativního finančního instrumentu, kterým penzijní připojištění bezesporu je. Nejen investice do penzijního fondu zaručí jisté příjmy, je nutné si vybrat takový penzijní fond, který je důvěryhodný. Pokud vybíráme penzijní fond, je jeho velikost zásadní hlavně pro informaci zkušenosti penzijního fondu, niţších provozních nákladů (vyšších připsaných zhodnocení) a také správy fondu. Výběr nově působícího fondu na trhu zase zaručuje novou strategii investování, flexibilitu fondu a často prvotní větší zhodnocení, aby oslavila nové klienty. Počet účastníků a objem prostředků finančního instrumentu penzijního připojištění je závislý především na dostatečných motivačních prostředcích od státu. Jako striktně regulovaný finanční instrument jsou státní podpory hlavním motivačním prostředkem. To dokazuje enormní nárůst střadatelů penzijních fondů v roce 1999, kdy byl novelizován zákon o penzijním připojištění a státním příspěvku. Touto novelou byl valorizován státní příspěvek a daňové úlevy pro účastníky a zaměstnavatele.64 Z následujícího Grafu č. 3 vyplývá, ţe největšími fondy na českém trhu v závislosti na počtu střadatelů jsou Penzijní fond České pojišťovny, Penzijní fond České spořitelny a Penzijní fond Komerční banky. Jejich klienti tedy mohou předpokládat stabilní výnosy a důvěru v tyto fondy. Dlouhodobé působení těchto fondů na českém trhu poskytuje mnoho informací, které si kaţdý klient fondu můţe zjistit.

64

MIKUŠKOVÁ, M. Srovnání penzijních fondů. Praha, 2006

- 36 -

Tabulka č. 9: Velikosti penzijních fondů – počet aktivních účastníků pro rok 2010 AEGON PF

Allianz PF

116 444

2010

164 176

AXA PF 499 072

Generali

ING penzijní PF

PF

fond 57 027

2010

ČSOB PF Progres 308 873 České PF

pojišťovny 429 126

ČSOB PF Stabilita 431 741

České PF

spořitelny

1 179 881

Komerční

banky

907 803

501 199

Zdroj: Vybraná ekonomická data za 4. čtvrtletí 2010. Asociace penzijních fondů ČR. [online]. Cit. 12.3.2011. http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/ekonomicke-ukazatele-penzijnich-fondu-apf-cr-za-rok2010.html

Graf č. 3: Grafické zpracování Tabulky č. 9 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0 AEGON PF

Allianz PF

AXA PF

ČSOB PF Progres

ČSOB PF Stabilita

Generali PF

ING penzijní fond

PF České pojišťovny

PF České spořitelny

PF Komerční banky

Zdroj: Vlastní graf z dat z Tabulky č. 9

Objem prostředků spravovaných penzijními fondy roste úměrně s růstem počtu účastníků penzijního připojištění. Penzijní připojištění je finančním instrumentem, do kterého investují střadatelé omezené mnoţství prostředků určených pro investování, a to v závislosti na připsaném státním příspěvku. Objemy prostředků v penzijních fondech jsou navyšovány především intenzivní spoluprací se zaměstnavateli účastníků. Z níţe uvedeného Grafu č. 4 vyplývá, ţe nejvíce prostředků spravují fondy Penzijní fond České pojišťovny, Penzijní fond České spořitelny a AXA penzijní fond. Objem spravovaných prostředků závisí na počtu střadatelů, ale také na nabízeném dlouhodobém zhodnocení.

- 37 -

Tabulka č. 10: Velikost penzijních fondů – objem zpravujících prostředků účastníků v mil. Kč v roce 2010 AEGON PF

Allianz PF

3737

2010

9539

AXA PF 33245

Generali

ING penzijní PF

PF

fond

2010

2633

ČSOB PF Progres 9271 České PF

pojišťovny 23908

ČSOB PF Stabilita 17763

České PF

spořitelny

52125

Komerční

banky 35173

28718

Zdroj: Vybraná ekonomická data za 4. čtvrtletí 2010. Asociace penzijních fondů ČR. [online]. Cit. 14.3.2011. http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/ekonomicke-ukazatele-penzijnichfondu-apf-cr-za-rok-2010.html

Graf č. 4: Grafické zpracování Tabulky č. 10 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 AEGON PF

Allianz PF

AXA PF

ČSOB PF Progres

ČSOB PF Stabilita

Zdroj: Vlastní graf z dat z Tabulky č. 10

- 38 -

Generali PF

ING penzijní fond

PF České pojišťovny

PF České spořitelny

PF Komerční banky

3.5.2 Srovnání penzijních fondů dle způsobu investování Jak jiţ bylo několikrát zmíněno, fondy jsou striktně regulovány ze strany státu a podléhají státnímu dozoru. Penzijní připojištění je především konzervativním finančním instrumentem. Prostředky penzijních fondů mají takové portfolio investic, které se soustřeďuje především na stabilní výnos a bezpečnost vkladů. Následující tabulka ukazuje rozloţení prostředků jednotlivých fondů v roce 2010. I kdyţ jsou penzijní fondy striktně regulovány státními omezeními, jak jsme si popsali v předchozích kapitolách, existují investice do jednotlivých finančních instrumentů, které mohou být rizikovější, a tedy i mohou mít větší zhodnocení. Pokud chce klient penzijního připojištění volit spíše konzervativnější fondy, vybere si fondy, které mají největší podíl všech svých prostředků v dluhopisech, jako nejstabilnějším a téměř bezrizikových finančním instrumentem. Jak vyplývá z Tabulky č. 11, v roce 2010 by takovýto klient investoval do Allianz penzijního fondu. Vyhledává-li klient moţné větší zhodnocení svých vloţených prostředků, bude investovat do takových fondů, které své prostředky drţí v akciích, podílových listech a nemovitostech. Relativní zastoupení těchto investic zaručují moţné větší zhodnocení, protoţe tyto investice jsou poměrně rizikovější. V takovém to případě by uţivatel penzijního připojištění vloţil své prostředky do AXA penzijního fondu, jelikoţ jak je vidět v Tabulce č. 11 AXA penzijní fond investuje 2,10% do akcií, 4,80% do podílových listů a 5,10% do nemovitostí ze svého portfolia investic.

- 39 -

Tabulka č. 11: Srovnání penzijních fondů z hlediska jejich portfolia investicí v roce 2010 Dluhopisy

Pokladniční poukázky

Akcie

Podílové listy

AEGON PF

74,40%

3,00%

0,00%

0,00%

Allianz PF

94,70%

0,00%

0,00%

1,20%

AXA PF

79,70%

0,30%

2,10%

4,80%

ČSOB PF Progres

91,50%

0,00%

1,90%

0,20%

ČSOB PF Stabilita

92,20%

0,00%

1,10%

1,70%

Generali PF

87,50%

0,00%

0,90%

4,30%

ING penzijní fond

85,30%

3,80%

0,00%

0,00%

PF České pojišťovny

89,30%

0,00%

1,30%

5,00%

PF České spořitelny

65,90%

0,00%

0,00%

9,10%

PF Komerční banky

91,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Nemovitosti

Peníze na účtech a termín. vklady

Ostatní

AEGON PF

0,00%

10,80%

11,80%

Allianz PF

0,00%

3,80%

0,30%

AXA PF

5,10%

4,70%

3,40%

ČSOB PF Progres

0,00%

2,50%

3,80%

ČSOB PF Stabilita

0,00%

2,30%

2,60%

Generali PF

0,30%

3,50%

3,50%

ING penzijní fond

0,00%

8,60%

2,30%

PF České pojišťovny

0,00%

2,50%

2,00%

PF České spořitelny

0,00%

23,80%

1,20%

PF Komerční banky

0,00%

6,10%

2,90%

Zdroj: Vybraná ekonomická data za 4. čtvrtletí 2010. Asociace penzijních fondů ČR. [online]. Cit. 18.3.2011. http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/ekonomicke-ukazatele-penzijnich-fondu-apf-cr-za-rok2010.html

- 40 -

3.5.3 Srovnání penzijních fondů dle jejich dlouhodobé výkonnosti Při výběru penzijního fondu je důleţité sledovat výnosnost v delším časovém období. Není důleţitý jednoroční vysoký výnos, ale především výnos stabilní a dlouhodobý, ačkoli nepředstavuje převratné zhodnocení. Penzijní připojištění je dlouhodobý finanční produkt, proto je nutné sledovat ho v delším období. Podle analýzy ekonomů z myšlenkového centra IDEA při Národohospodářském ústavu65 mají české penzijní fondy horší výkonnost neţ penzijní fondy v Bulharsku, Maďarsku, Chorvatsku, Polsku a na Slovensku. Reálné zhodnocení prostředků vloţených do fondů za posledních 15 let nepřesáhlo 4% a převáţně kolísalo kolem 0%. Podle analýzy je to především kvůli poţadavku kladného nominálního výnosu kaţdý rok a z toho vyplývající konzervativní investiční strategie a nedostatečné právní formy penzijních fondů. Podle kritéria dlouhodobé výkonnosti jsou penzijní fondy srovnány v následující tabulce a grafu v letech 2000 aţ 2009, tedy za 10 let (výjimkou je penzijní fond AEGON, který existuje aţ od roku 2007). Z tabulky a grafu vidíme, ţe se roční zhodnocení ve sledovaném období pohybovalo průměrně kolem 3%, ovšem někdy fondy nedosáhly ani na 1% a naopak se podařilo dosáhnout i zhodnocení přes 5% v případě ČSOB PF Progres. Více vysvětluje Tabulka č. 12, která udává průměrné zhodnocení penzijních fondů za 10 let. Penzijní fond AEGON do porovnání nelze zahrnout, neboť jeho průměrné zhodnocení vychází z hodnot pouze za tři roky. Z ostatních fondů má nejvyšší průměrné zhodnocení Generali PF a ČSOB PF Progres s hodnotami 3,44% a 3,41%. Naopak nejniţších hodnot dosahuje ČSOB PF Stabilita (2,76%) a AXA penzijní fond (2,86%). Pod hranicí 3% zhodnocení zůstaly ještě PF České pojišťovny a PF České spořitelny.

65

IDEA: České penzijní fondy mají nejhorší výkonnost v regionu. Finanční noviny.cz, 2011. [online]. Cit. 18.4.2011. http://www.financninoviny.cz/os-finance/zpravy/idea-ceske-penzijni-fondy-maji-nejhorsi-vykonnostv-regionu/624185&id_seznam=

- 41 -

Tabulka č. 12: Zhodnocení prostředků účastníků v jednotlivých penzijních fondech v % za období 2000 – 2009 Název penzijního fondu AEGON PF Allianz PF AXA penzijní fond ČSOB PF Progres ČSOB PF Stabilita Generali PF ING penzijní fond PF České pojišťovny PF České spořitelny PF Komerční banky

2000 0 3,80 4,10 5,62 4,20 3,60 4,40 4,50 4,20 4,89

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 0 4,36 4,25 3,90 3,20 4,60 4,80 3,80 3,80 4,40

0 3,71 3,41 4,26 3,00 4,10 4,00 3,20 3,50 4,63

0 3,00 3,36 4,30 2,30 3,00 4,00 3,10 2,64 3,40

0 3,00 3,10 5,30 4,30 3,00 2,50 3,50 3,74 3,50

0 3,00 3,70 5,00 4,00 3,81 4,20 3,80 4,03 4,00

0 4,50 3,50 3,11 3,00 3,00 2,50 2,20 0,00 2,30 2,40 0,02 2,80 2,40 0,05 3,74 4,10 2,00 3,60 2,50 0,04 3,30 2,40 0,20 3,04 3,10 0,40 3,00 2,30 0,58

2,10 3,00 2,00 1,00 1,37 2,40 0,10 1,20 1,28 0,24

Zdroj: Zhodnocení prostředků účastníků. Asociace penzijních fondů ČR. [online]. Cit. 14.3.2011. http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/zhodnoceni-prostredku-ucastniku-pp-rok-1995-az2009.html

Graf č. 5 : Grafické zpracování Tabulky č. 12

6 5 4 3 2 1 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

AEGON PF

Allianz PF

AXA penzijní fond

ČSOB PF Progres

ČSOB PF Stabilita

Generali PF

ING penzijní fond

PF České pojišťovny

PF České spořitelny

PF Komerční banky

Zdroj: Vlastní graf z dat z Tabulky č. 12

- 42 -

2009

Tabulka č. 13: Průměrné zhodnocení penzijních fondů v % v letech 2000 – 2009 Název penzijního fondu

Průměrné zhodnocení penzijního fondu v letech 2000 - 2009 3,37 (pouze za tři roky 2007 – 2009)

AEGON PF Allianz PF

3,30

AXA penzijní fond

2,86

ČSOB PF Progres

3,41

ČSOB PF Stabilita

2,76

Generali PF

3,44

ING penzijní fond

3,01

PF České pojišťovny

2,90

PF České spořitelny

2,97

PF Komerční banky

3,09

Zdroj: Vlastní z dat z Tabulky č. 12

3.5.4 Srovnání penzijních fondů dle ostatních hledisek Dalšími významnějšími hledisky, které mohou rozhodnout při výběru penzijního fondu, jsou kritéria srovnání penzijních fondů dle správce fondu a jeho akcionářů a dle výše nákladů v porovnání s výnosy. Aby byl penzijní fond bezpečný a poskytoval stabilitu a záruku kaţdoročního zhodnocení je důleţité dbát na to, aby za zvoleným penzijním fondem stály silné finanční instituce. Silný akcionář si bude chtít udrţet pověst věrohodné instituce a pravděpodobnost nekalého chování je v tomto případě mizivá. Jelikoţ zákon o penzijním připojištění umoţňuje zaloţení penzijního fondu tuzemským i zahraničním právnickým nebo fyzickým osobám, jsou v současné době akcionáři silné zahraniční instituce z oblasti pojišťovnictví a bankovnictví. Kritérium posuzování penzijních fondů dle správce fondu a jeho akcionářů nemá v současné době velkou váhu. Tito giganti majícími v penzijních fondech většinou 100% vlastnický podíl disponují obvykle kapitálem mnohonásobně vyšším neţ je velikost státního rozpočtu České republiky, a tím poskytují bezpečnost všech penzijních fondů na českém trhu. Jako u kaţdé ekonomické instituce musí být u penzijních fondů docíleno co nejefektivnějšího zhodnocení výnosů. Aby penzijní fondy mohly být efektivní, musí mít co - 43 -

nejniţší moţné náklady. Největší náklady měly fondy při svém vzniku na českém trhu. V současné době se klade především důraz na sniţování provozních nákladů, které tvoří největší skupinu nákladů. Provozní náklady vykazují klesající tendenci díky zefektivnění chodu penzijních fondů. Důleţitou součástí nákladů je také tvorba rezerv penzijních fondů. Kritérium srovnání penzijních fondů dle výše nákladů v porovnání s výnosy je pro klienty penzijního připojištění aţ druhotného charakteru, ne-li zanedbatelné. Tyto údaje nerozhodují o jejich investici do konkrétních fondů. Jelikoţ jsou penzijní fondy členem významných finančních institucí z oblasti bankovnictví či pojišťovnictví jsou jim poskytovány interní informace tzv. „know-how“ o tom, jak zefektivnit chod těchto fondů a díky tomu jsou jejich náklady často srovnatelné, a nemají tak rozhodující schopnost pro potencionálního klienta.

- 44 -

Závěr Systém důchodového zabezpečení je v posledních letech podrobně analyzován s cílem zjistit jeho stav a nedostatky, aby mohla být připravena reforma systému. Tzv. důchodová reforma je nyní jiţ projednávána vládou a důchodový systém v České republice se bude měnit. Bakalářská práce stručně popsala fungování důchodového systému v České republice v současné době, a zjistila problémy a z toho vyplývající nutné změny. Tématem práce je dobrovolný pilíř českého důchodového systému, proto je pozornost i ohledně změn věnována penzijnímu připojištění. Reforma v oblasti penzijního připojištění by mohla spočívat ve změně dobrovolného připojištění na povinné spoření na důchod. Otázka povinného a dobrovolného penzijního připojištění je rozebrána v podkapitole 2.4, z které vyplývá, ţe povinné spoření v rámci penzijního připojištění má z ekonomického pohledu své nevýhody a nelze jednoznačně konstatovat, ţe se poté zlepší stav důchodového systému. Podstatou penzijního připojištění je vkládání příspěvků účastníků do penzijních fondů. Bakalářská práce poskytuje přehled penzijních fondů působících na českém trhu, stručně je charakterizuje a především je srovnává, ačkoli mezi nimi existují jen malé rozdíly. Konstatovat, který fond je obecně nejlepší a proč, není moţné, neboť fondy lze porovnávat z různých hledisek a pro kaţdého člověka je při výběru penzijního fondu rozhodující odlišné hledisko. Nejčastějším parametrem při výběru penzijního fondu bývá míra rizika a výše výnosu. Někteří lidé poţadují vysoký výnos i za cenu rizika, jiní raději volí niţší výnos, ale s jistotou. Z tohoto hlediska by si člověk, který upřednostňuje výnos před jistotou, vybral PF AXA a naopak ten, kterému jde o jistotu, by zvolil PF Allianz, a to podle jejich portfolia investic, jak bylo rozebráno v podkapitole 3.5. Největšími fondy na českém trhu jsou PF České pojišťovny a PF České spořitelny jak z hlediska počtu střadatelů, tak objemu spravovaných prostředků. Pokud porovnáváme fondy podle jejich výkonnosti za 10 let, tak za nejlepší můţeme povaţovat Generali PF a ČSOB PF Progres s nejvyšším průměrným zhodnocením. Vidíme tedy, ţe z kaţdého hlediska je ,,nejlepší“ jiný fond a zaleţí na individuálním přístupu kaţdého člověka, které hledisko je pro něj nejdůleţitější. Výhodou penzijního připojištění pro účastníky je jeho státní podpora. Ovšem efektivnost státní podpory je spornou a diskutovanou oblastí, neboť systém je nastaven tak, ţe demotivuje účastníky přispívat více neţ 500 Kč měsíčně. Problémem současného systému jsou nízké průměrné měsíční příspěvky účastníků a nízká účast osob mladších 40 let. Penzijní - 45 -

fondy musí garantovat nezáporný výnos, coţ je pro někoho výhoda tohoto finančního instrumentu, která ale zároveň demotivuje přispívat do systému nad 500 Kč měsíčně (zisk max. státní podpory), neboť výnos je sice jistý, ale nízký. Otázkou atraktivnosti u penzijního připojištění je dlouhodobost, která můţe být překáţkou především u mladých lidí s přihlédnutím k moţnosti investovat jinde s větším výnosem v kratší době. Ze získaných poznatků při zpracovávání práce docházím k závěru, ţe pro tzv. středně bonitní klienty, kteří mohou 3000 – 5000 Kč měsíčně investovat, bych doporučil investovat prostřednictvím penzijního připojištění max. 500 Kč měsíčně z důvodu maximálního příspěvku od státu. Ostatní volné peníze je vhodnější investovat do akcií nebo dluhopisů. Záleţí ale na věku klienta, v podstatě platí, ţe čím mladší klient, tím se výhodnost penzijního připojištění jako produktu sniţuje. Podle aktuálního průzkumu66 ovšem domácnosti v dnešní době tolik volných prostředků měsíčně nemají. Průměrně ušetří 2600 Kč měsíčně a k investicím do jiných finančních instrumentů tak nemají prostředky. Penzijní připojištění je ale vhodným doplňkem i primární moţností investice vzhledem ke státnímu příspěvku.

66

Lidé mají moc velké výdaje, nezbývá jim uţ na spoření. iHNed.cz, 2011. [online]. Cit. 18.4.2011. http://finweb.ihned.cz/c1-51468370-pruzkum-lide-maji-moc-velke-vydaje-nezbyva-jim-uz-na-sporeni

- 46 -

Seznam použité literatury Kniţní zdroje HOLMAN, Robert. Osobní účty ve zdravotním a penzijním pojištění. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, 2002. 86 str. ISBN 80-86547-14-0 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2005. 504 str. ISBN 80-7357-050-5 MIKUŠKOVÁ, Mária. Srovnání penzijních fondů. 1.vydání. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006. ISBN 80-87007-25-5 ŠULC, J. Penzijní připojištění. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Grada, 2004. ISBN 80-2470772-1 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: Nakladatelství ASPI, a. s., 2007. ISBN 978-80-7357-297-6 Online zdroje Asociace penzijních fondů ČR. [online]: 1) Vybraná ekonomická data za 4. čtvrtletí 2010. Cit. 12.3.2011. Dostupné z www: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/ekonomicke-ukazatele-penzijnichfondu-apf-cr-za-rok-2010.html 2)

Zhodnocení

prostředků

účastníků.

Cit.

14.3.2011.

Dostupné

z

www:

http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/zhodnoceni-prostredku-ucastniku-pprok-1995-az-2009.html AXA

penzijní

fond

a.s.

[online].

AXA.

Cit.

27.3.2011.

Dostupné

z

www:

http://www.axa.cz/AXA/AXA-v-CR/Penzijni-fond/Popis Co je penzijní připojištění. [online]. Penzijní fond České spořitelny. Cit. 28.3.2011. Dostupné z www: http://www.pfcp.cz/o-produktu/co-je-penzijni-pripojisteni.html

- 47 -

Česká spořitelna – penzijní fond. [online]. Pojištěno.cz. Cit. 28.3.2011. Dostupné z www: http://www.pojisteno.cz/penzijni-pripojisteni/ceska-sporitelna-penzijni-fond-cs/

ČSOB penzijní fondy. [online]. Pojištěno.cz. Cit. 28.3.2011. Dostupné z www: http://www.pojisteno.cz/penzijni-pripojisteni/csob-penzijni-fondy/ Doplňkové systémy – penzijní připojištění se státním příspěvkem. Příloha č. 8 k Závěrečné zprávě PES. [online]. MPSV, 2010. Cit. 17.2.2011. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8905/Priloha_8.pdf Důchodové pojištění. [online]. MPSV. Cit. 1.2.2011. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/cs/3 Důchodové pojištění. [online]. MPSV, 2010. Cit. 6.2.2011. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/cs/8179 Generali penzijní fond. [online]. Pojištěno.cz. Cit. 27.3.2011. Dostupné z www: http://www.pojisteno.cz/penzijni-pripojisteni/generali-penzijni-fond/ HOLUB Martin, POLLNEROVÁ Štěpánka, ŠLAPÁK Milan. Analýza povinného spoření zavedeného v zahraničních důchodových systémech. [online]. VÚPSV Praha, 2005. Cit. 7.2.2011. Dostupné z www: http://nb.vse.cz/~svobodam/Archiv_textu/Penzijni_reforma/pollnerovaanalyza_povin_sporeni.pdf IDEA: České penzijní fondy mají nejhorší výkonnost v regionu. [online]. Finanční noviny.cz, 2011. Cit. 18.4.2011. Dostupné z www: http://www.financninoviny.cz/os-finance/zpravy/idea-ceske-penzijni-fondy-maji-nejhorsivykonnost-v-regionu/624185&id_seznam= ING

penzijní

fond.

[online].

Pojištěno.cz.

Cit.

27.3.2011.

http://www.pojisteno.cz/penzijni-pripojisteni/ing-penzijni-fond/

- 48 -

Dostupné

z

www:

Komerční banka – penzijní fond. [online]. Pojištěno.cz. Cit. 28.3.2011. Dostupné z www: http://www.pojisteno.cz/penzijni-pripojisteni/komercni-banka-penzijni-fond-kb/ Lidé mají moc velké výdaje, nezbývá jim uţ na spoření. [online]. iHNed.cz, 2011. Cit. 18.4.2011. Dostupné z www: http://finweb.ihned.cz/c1-51468370-pruzkum-lide-maji-mocvelke-vydaje-nezbyva-jim-uz-na-sporeni O ING. [online]. ING pojišťovna. Cit. 27.3.2011. Dostupné z www: http://www.ing.sk/cz/o-ing/ing-ceska-republika/ing-penzijni-fond/ Penzijní fondy srovnání. [online]. Penzijní-připojištění.eu. Cit. 24.3.2011. Dostupné z www: http://www.penzijni-pripojisteni.eu/penzijni-fondy-srovnani/ Profil

fondu

Progres.

[online].

ČSOB

PF.

Cit.

28.3.2011.

Dostupné

z

www:

http://www.csobpf.cz/cz/progres/stranky/profil-fondu-progres.aspx Profil fondu Stabilita. [online]. ČSOB PF. Cit. 28.3.2011.

Dostupné z www:

http://www.csobpf.cz/cz/stabilita/stranky/profil-fondu-stabilita.aspx Přehled penzijních fondů. [online]. Pojištěno.cz. Cit. 10.3.2011. Dostupné z www: http://www.pojisteno.cz/penzijni-pripojisteni/prehled-penzijnich-fondu/ Příspěvkově nebo dávkově definované systémy. [online]. Finance.cz. Cit. 27.1.2011. Dostupné z www: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/duchodovysystem/prispevkove-a-davkove-definovane-systemy/ Spilka, J. Penzijní reforma: současný stav. 2007. [online]. Mesec.cz. Cit. 7.3.2011. Dostupné z www: http://www.mesec.cz/clanky/penzijni-reforma-soucasny-stav/ Srovnání penzijních fondů. [online]. Finance.cz. Cit. 11.3.2011. Dostupné z www: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/penzijnifondy/?form886[LimitPocet]=0&form886[LimitOd]=0&form886[OrderBy]=64&form886[Or

- 49 -

derDesc]=0&form886[SetSettings]=1&form886[detail]=3&form886[internal_val]=2#Kotva8 86 Strategie Penzijního fondu Progres. [online]. ČSOB PF. Cit. 28.3.2011. Dostupné z www: http://www.csobpf.cz/cz/Progres/Stranky/Strategie-Penzijniho-fondu-Progres.aspx Struktura aktiv penzijních fondů podle druhu. [online]. ČNB. Cit. 25.2.2011. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ ukazatele_fin_trhu/penzijni_fondy/pf_ukazatele_tab04.html Vývoj vybraných ukazatelů ţivotní úrovně v České republice v letech 1993 – 2009. [online]. MPSV, 2010. Cit. 3.2.2011. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9334/Brozura_CZ_press.pdf Základní údaje o Allianz penzijním fondu, a. s. [online]. Allianz.cz. Cit. 11.3.2011. Dostupné z www: http://www.allianz.cz/obcane/produkty/penzijni-pripojisteni/zakladni-dokument/ Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice k 31.12.2010. [online]. MFČR, 2011. Cit. 17.2.2011. Dostupné z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_penzijniho_pripojisteni_60579.html Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. [online]. Podnikatel.cz. Cit. 1.2.2011. Dostupné

z www:

http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-155-1995-sb-o-duchodovem-

pojisteni/cele-zneni/ Závěrečná zpráva PES. [online]. MPSV, 2010. Cit. 31.1.2011. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2009. [online]. MFČR, 2010. Cit. 19.2.2011. Dostupné z www: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Zprava_o_vyvoji_FT_v_roce_2009_pdf.pdf Ostatní zdroje Přednášky prof. Ing. Vojtěcha Krebse, CSc. na VŠE v Praze, 2009

- 50 -

Přílohy Příloha č. 1: Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění ve vztahu k průměrné mzdě Příloha č. 2: Princip penzijního připojištění

- 51 -

Příloha č. 1 Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění ve vztahu k průměrné mzdě

Zdroj: Závěrečná zpráva PES. MPSV, 2010. [online]. Cit. 19.2.2011. http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf

- 52 -

Příloha č. 2 Princip penzijního připojištění

Zdroj: Srovnávač pojistných produktů. [online]. Cit. 7.3.2011. http://www.srovnavac.cz/penzijni-pripojisteni/obecne-informace/princip-penzijniho-pripojisteni

- 53 -