Analýza dávek státní sociální podpory v souvislosti se stavem veřejných financí

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Analýza dávek státní sociální podpory v souvislosti se stavem veřejných financí bakalářská práce

Autor: Petra Uhrová, diplomovaný ekonom Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová

Jihlava 2012

Anotace Předmětem bakalářské práce je provedení a zhodnocení analýzy dávek státní sociální podpory ve vztahu k veřejným financím. Teoretická část je věnována současnému vývoji ve vyplácení dávek státní sociální podpory a vysvětlením pojmů s touto oblastí sociální politiky spojených. Praktická část se zabývá rozborem jednotlivých dávek státní sociální podpory, jejich výpočtem a změnami v období posledních pěti let, tedy v letech 2008 až 2012, a odhadem jejich budoucího vývoje.

Klíčová slova veřejné finance, státní sociální podpora, dávky státní sociální podpory, životní a existenční minimum, sociální karta

Abstract The object of my bachelor thesis is the analysis (and its evaluation) of the amount of the national social security benefits in connection with public finances. The theoretical part of my work is dedicated to the current development of paying out social security benefits and the terminology connected with the field of social politics. The practical part deals with the analysis of the amount of the particular social security benefits, how to calculate them, the changes during the last five years – in the years 2008 to 2012 – and the estimation of their future development.

Key words public finances, national social security, national social security benefits, minimum subsistence level, social card

Poděkování Za odborné vedení, cenné rady a připomínky bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Věře Nečadové. Za podporu a pochopení zároveň děkuji i své rodině a přátelům.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 11. 12. 2012 ..................................................... Podpis

OBSAH 1

Úvod .................................................................................................................................... 8

2

Teoretická část .................................................................................................................. 10 2.1

Veřejné finance a sociální výdaje státního rozpočtu ČR ........................................... 10

2.2

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ...................................................... 14

2.2.1

Definice státní sociální podpory ......................................................................... 14

2.2.2

Změny státní sociální podpory ........................................................................... 14

2.2.3

Dávky státní sociální podpory ............................................................................ 16

2.2.4

Rodina – okruh společně posuzovaných osob .................................................... 17

2.2.5

Nezaopatřené dítě ............................................................................................... 18

2.2.6

Oprávněná osoba ................................................................................................ 19

2.2.7

Podávání žádostí o dávky ................................................................................... 20

2.2.8

Nárok na dávky .................................................................................................. 20

2.2.9

Nárok na výplatu dávek ...................................................................................... 20

2.2.10 Příjmy ................................................................................................................. 21 2.3

2.3.1

Definice životního a existenčního minima ......................................................... 23

2.3.2

Valorizace životního a existenčního minima ..................................................... 25

2.3.3

Společně posuzované osoby ............................................................................... 25

2.3.4

Započitatelné příjmy .......................................................................................... 26

2.4 3

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu ....................................... 21

Způsob vyplácení dávek státní sociální podpory ....................................................... 26

Praktická část .................................................................................................................... 30 3.1

Přídavek na dítě ......................................................................................................... 31

3.2

Rodičovský příspěvek................................................................................................ 35

3.2.1

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) .................................................. 36

3.3

Příspěvek na bydlení .................................................................................................. 43

3.4

Porodné ...................................................................................................................... 48

3.5

Pohřebné .................................................................................................................... 51

3.6

Dávky pěstounské péče ............................................................................................. 52

3.6.1

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte ...................................................................... 52

3.6.2

Odměna pěstouna ............................................................................................... 53

3.6.3

Příspěvek pří převzetí dítěte ............................................................................... 54

3.6.4

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla ..................................................... 55

4

3.7

Sociální příplatek ....................................................................................................... 57

3.8

Shrnutí praktické části ............................................................................................... 59

Závěr ................................................................................................................................. 66

Seznam použité literatury ......................................................................................................... 68

1 Úvod Cílem bakalářské práce je provedení analýzy jednotlivých dávek státní sociální podpory s ohledem na stav veřejných financí a zároveň přepokládaný výhled v oblasti státní sociální podpory do budoucích let. Dávky státní sociální podpory představují ucelený systém, který je určen převážně rodinám s nezaopatřenými dětmi. Dávkami poskytovanými z tohoto systému se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní potřeby dětí a rodin a podporu občanů při dalších sociálních situacích. Tématem státní sociální podpory jsem se zabývala již při studiu Vyšší odborné školy v Jihlavě, a protože od té doby prošla řadou změn a především přijetím zákona č. 366/2011 Sb., rozhodla jsem se tyto změny zpracovat ve své bakalářské práci. Ráda bych porovnala nárok na dávky státní sociální podpory u modelové rodiny se třemi dětmi za posledních 5 let, tedy v letech 2008 až 2012. Vzhledem k tomu, že jsem maminka dvou malých dětí, dotýká se mě tato sociální tématika osobně a není mi lhostejný ani vývoj a možnosti podpory rodiny státem do budoucna. Snahou státu je, aby co nejširší okruh sociálních potřeb občanů byl zabezpečen vlastními silami, tj. především pracovním příjmem a z něho konstituovanými dávkami tak, aby stát svou pomocí a podporou zasahoval pouze tam, kde ze subjektivních či objektivních důvodů nestačí občan nebo rodina zabezpečit své potřeby na společensky přijatelné úrovni, a tam, kde má stát zájem občany a rodiny stimulovat a podpořit. Dávky SSP zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina může pobírat více dávek SSP souběžně. Žádosti o poskytování dávek SSP v současnosti vyřizuje Úřad práce České republiky krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu, resp. jejich kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu osoby, která uplatňuje svůj nárok na dávky.

8

Při psaní mé bakalářské práce jsem používala metodu výkladu a popisu a při zpracování především praktické části metodu analýzy a srovnání údajů a výpočtů z jednotlivých let. Zdrojem informací mi byly příslušné zákony vztahující se ke státní sociální podpoře, odborná literatura a také aktuální informace z webových stránek. Práci jsem rozdělila na úvod, teoretickou a praktickou část a závěr. Teoretická část práce se skládá z jednotlivých kapitol. V prvních kapitole se budu zabývat veřejnými financemi a sociálními výdaji státu, v další kapitole pak státní sociální podporou a pojmy s ní spojené, následně životním a existenčním minimem, které je potřebné pro výpočet dávek poskytovaných dle výše příjmu a v poslední kapitole novým způsobem vyplácení dávek státní sociální podpory prostřednictvím sociální karty. V praktické části pak provedu rozbor jednotlivých dávek SSP a jejich změny v letech 2008 až 2012 na modelové rodině se třemi dětmi. V návaznosti na výsledky této analýzy pak provedu shrnutí změn dávek SSP za posledních pět let a prognózu pro jejich předpokládaný vývoj do budoucna.

9

2 Teoretická část 2.1 Veřejné finance a sociální výdaje státního rozpočtu ČR Veřejné finance jsou „specifické finanční vztahy a operace probíhající v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé (tj. občany, domácnosti, firmami, netiskovými organizacemi apod.)“. [Hamerníková, Maaytová, 2007] K základním prvkům veřejných financí patří veřejné výdaje, veřejné příjmy a daně. Dávky státní sociální podpory spadají pod veřejné výdaje, konkrétně pak pod mandatorní výdaje na sociální zabezpečení, které tvoří důchody, různé transfery a platby. To znamená, že občané na ně mají nárok ze zákona a jejich snížení nebo jiná úprava je proveditelná pouze vládní změnou příslušného zákona. [3] Výdaje na sociální zabezpečení občanů tvoří v ČR největší složku celkových výdajů státního rozpočtu (SR), v současnosti více než 40 %.

Sociální zabezpečení je

financováno především z příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných a také z příspěvků státu za některé skupiny obyvatelstva (za nezaměstnané, studenty, ženy na mateřské dovolené aj.). Vzhledem k současnému vývoji především ve věkové struktuře obyvatel ČR, růstu nezaměstnanosti a nákladů na bydlení je předpoklad dalšího růstu těchto výdajů. [3] Sociální zabezpečení můžeme definovat jako  „systematické úsilí veřejnoprávních subjektů o řešení obtížných životních situací, které vedou k ekonomické nebo sociální nouzi a které nejsou občané schopni řešit sami, silami své rodiny nebo sousedskou výpomocí“ [Krebs, 2005] 

„soubor institucí, zařízení a opatření, kterými se předchází nebo zmírňují či odstraňují následky nepříznivých sociálních situací.“ [Nahodil, 2009]

10

Systém sociálního zabezpečení je tvořen třemi základními pilíři:  sociálním pojištění – řeší situace, na které se může občan předem připravit – pojistit se. V současné době sociální pojištění zahrnuje zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění.  státní sociální podpora – především podpora rodin s dětmi a sociálních situací uznaných na základě společenského konsensu  sociální pomoc – řeší obtížné sociální situace stavu hmotné a sociální nouze, kdy není v silách občana ani jeho rodiny sám se zaopatřit [1] Sociální zabezpečení se realizuje:  formou sociálních dávek, které jsou dvojího typu. Buď jsou to dávky nahrazující příjem např. v nezaměstnanosti, v nemoci apod., nebo jsou to dávky podporující příjem např. přídavek na dítě, příspěvek na bydlení apod.  poskytováním sociálních služeb Mezi tyto sociální dávky patří:  dávky důchodového pojištění  dávky státní sociální podpory  dávky nemocenského pojištění  příspěvek na péči  podpora v nezaměstnanosti  dávky pomoci v hmotné nouzi  dávky zdravotně postiženým Centrálními orgány na poli sociálního zabezpečení jsou:  Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR  Česká správa sociálního zabezpečení  Okresní správa sociálního zabezpečení  úřady práce  obecní úřad obce s rozšířenou působností a obecní úřad  krajský úřad, který je odvolacím orgánem

11

 spolupracující ministerstva, např. ministerstvo spravedlnosti a vnitra Strukturu jednotlivých sociálních výdajů (v mld. Kč) v roce 2011 jsem zobrazila v následujícím grafu:

Obrázek 1 – Struktura výdajů na sociální dávky v roce 2011 Zdroj: Vlastní zpracování údajů MPSV

V roce 2011 činily celkové sociální výdaje z rozpočtu MPSV cca 451,9 mld. Kč, což bylo o 11,9 mld. Kč více než v roce předchozím. Růst byl způsoben především zvýšením výdajů na dávky důchodového pojištění (meziročně o 21,3 mld. Kč). V menší míře se navýšily výdaje i v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek pro osoby se zdravotním postižením. Naopak v případě dávek státní sociální podpory, podpor v nezaměstnanosti, příspěvku na péči a dávek nemocenského pojištění výdaje meziročně poklesly. [14]

12

Vývoj celkových výdajů MPSV za posledních pět let a předpoklad do budoucna jsem zobrazila v tabulce: výdaje v mld. Kč / rok celkové výdaje SR celkové výdaje MPSV podíl výdajů MPSV na výdajích SR výdaje na dávky SSP podíl výdajů SSP na výdajích SR

skutečné výdaje SR v roce 2008

skutečné výdaje SR v roce 2009

skutečné výdaje SR v roce 2010

skutečné výdaje SR v roce 2011

schválené navrhované výdaje výdaje SR SR na na rok 2013 rok 2012

navrhované výdaje SR na rok 2014

1 083,94

1 167,01

1 156,79

1 155,53

1 189,70

1 092,20

1 101,36

441,76

472,44

487,18

483,78

504,92

508,64

518,98

40,76%

40,48%

42,11%

41,87%

42,44%

46,57%

47,12%

41,88

41,08

40,79

36,01

37,91

38,31

38,81

3,86%

3,52%

3,53%

3,12%

3,19%

3,51%

3,52%

Tabulka 1 – Vývoj výdajů státního rozpočtu ČR, MPSV a státní sociální podpory v letech 2008 – 2014 Zdroj: Vlastní zpracování údajů MPSV

Z tabulky vyplývá, že výdaje MPSV mají rostoucí trend s výjimkou roku 2011, kdy se mimo jiné projevilo schválení úsporných opatření daných zákonem č. 347/2010 Sb. účinných od počátku roku 2011. Mezi hlavní vlivy na snížení výdajů MPSV v tomto roce patřilo vyplácení porodného pouze při narození prvního dítěte a jen rodinám s příjmem nižším než 2,4 násobku životního minima. Tato změna vedla k úspoře 1,3 mld. Kč ve srovnání s předchozím rokem. Dále pak zúžení nároku na sociální příplatek pouze na rodiny se zdravotně postiženým dítětem, úprava konstrukce rodičovského příspěvku a snížení výše příspěvku na péči v I. stupni závislosti u osob starších 18 let od ledna 2011 z původní částky 2.000 Kč na 800 Kč, což vedlo k úspoře 1,5 mld. Kč. Naopak nárůst výdajů MPSV byl v tomto roce na dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc). Bylo na ně vyplaceno cca 5,0 mld. Kč, což představovalo meziroční nárůst o 1,1 mld. Kč. Důvodem tohoto zvýšení byl nárůst počtu domácností v hmotné nouzi (v roce 2011 se v průměru jednalo o cca 91 tis. domácností, tj. o 12 tis. více než v roce 2010), omezení nároku na sociální příplatek v systému státní sociální podpory (s dopadem do systému

13

pomoci v hmotné nouzi) a růst cen v oblasti bydlení. Vzrostly také dávky pro osoby se zdravotním postižením a výdaje na příspěvek na bydlení. [19]

2.2 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Státní sociální podpora – systém státní sociální podpory (SSP) je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (zákon o SSP), obsahujících další podrobné informace. [9]

2.2.1 Definice státní sociální podpory Státní sociální podpora je sociální systém, z něhož se poskytují státní sociální dávky určené především pro děti nebo rodiny s dětmi a v některých dalších sociálních situacích. Vzhledem k tomu, že se jedná o státní sociální systém, hradí náklady na státní sociální podporu v celém rozsahu stát. To znamená, že hradí nejen náklady na dávky samotné, ale i náklady vznikající v souvislosti s řízením těchto dávek. Tento systém je variabilní a parametrický a obsahuje jednoznačný valorizační mechanismus, a to vazbou na životní minimum, jehož výši je vláda povinna při splněných zákonných podmínkách zvyšovat, je zaručeno zachování reálné hodnoty dávek. [9]

2.2.2 Změny státní sociální podpory Od přelomového roku 1989 došlo zároveň se zásadní změnou společenského a politického řízení státu i ke změnám v sociální politice. Tyto změny vyústily v přijetí zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, který nabyl účinnosti zčásti 1. října 1995 a v plném rozsahu 1. ledna 1996. O dávkách státní sociální podpory v té době rozhodovaly příslušné okresní úřady, a to podle místa, kde je oprávněná osoba hlášená k trvalému pobytu. V okresech Brno – město, Ostrava – město a Plzeň – město vykonávala působnost tato města. V Praze byla statutem hlavního města Prahy působnost přenesena na městské části. K provádění zákona byla ve všech okresech i výše uvedených městech zřízena tzv. kontaktní místa jako součásti referátů okresních úřadů. Okresní úřady byly zřízeny v roce 1990 zákonem 425/1990 Sb. a nahradily okresní národní výbory působících za minulého režimu Československé federativní republiky. Svoji činnost ukončily okresní úřady na území České republiky 31. prosince

14

2002 v rámci druhé fáze reformy územní správy. Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy. Pro úřady práce, okresní správy sociálního zabezpečení a pozemkové úřady ale byly tyto územní obvody ještě zachovány. Dávky státní sociální podpory jsou od tohoto roku poskytovány obecními úřady v místech dosavadních okresních úřadů. Od 1. dubna 2004 přecházejí kompetence v oblasti státní sociální podpory z obecních úřadů obcí s rozšířenou působností na úřady práce. Tuto změnu upravuje zákon č. 453/2003 Sb., který novelizuje původně platný zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. V Praze působí nadále úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy. Odvolacími orgány zůstávají krajské úřady a Magistrát Prahy pro hlavní město Prahu. Od ledna 2012 na základě sociální reformy a z ní vyplývajícího zákona 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a také zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přebírají úřady práce od obcí i výplatu dávek hmotné nouze, příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením. Všechny nepojistné sociální dávky včetně podpory v nezaměstnanosti se tak vyplácejí na jednom místě – na Úřadu práce ČR. [14] Odvolacím místem proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Adresy, telefony a úřední hodiny jednotlivých pracovišť jsou zveřejněny na webových stránkách http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/local. Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV. Lze je vyplnit a vytisknout elektronicky nebo na předtištěných formulářích přímo na kontaktních místech ÚP. Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností. Organizačně je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky. Obvody působení krajských poboček jsou shodné s územím krajů podle zákona č. 347/1997 Sb. Krajské pobočky se dále člení na kontaktní pracoviště. SSP spadá do oddělení nepojistných sociálních dávek. MPSV provozuje prostřednictvím zelených linek také hlasový informační systém. Náklady na provoz tohoto systému hradí MPSV. Zelená linka pro veřejnost je +420 800 189 810. Díky tomuto systému jsou občanům z celé České republiky 15

po celých 24 hodin denně z pevných telefonních linek zdarma podávány informace o dávkách státní sociální podpory. Hlasový informační systém je možno ovládat hlasem v českém jazyce nebo pomocí tónové volby telefonních přístrojů.

2.2.3 Dávky státní sociální podpory Státní sociální podpora zahrnuje celkem šest dávek: 



dávky poskytované v závislosti na výši příjmu: o

přídavek na dítě

o

příspěvek na bydlení

o

porodné

ostatní dávky: o

rodičovský příspěvek

o

dávky pěstounské péče (zahrnují příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek pří převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla)

o

pohřebné [9]

Vývoj výdajů na dávky státní sociální podpory za posledních pět let a předpoklad do budoucna jsem zobrazila v grafu:

16

Obrázek 2 – Vývoj výdajů na dávky SSP Zdroj: vlastní zpracování údajů Českého statistického úřadu

Od roku 2008 do roku 2010 výdaje na dávky SSP mírně klesaly. V roce 2011 výdaje na tyto dávky poklesly výrazně, bylo na ně uvolněno cca 36,0 mld. Kč, což je o 4,8 mld. Kč méně než v roce předchozím. Tento meziroční pokles souvisel převážně s úspornými legislativními úpravami účinnými od počátku roku 2011. V tomto roce došlo k omezení nároku u porodného pouze na prvorozené dítě v rodině s rozhodným příjmem do 2,4 násobku životního minima rodiny, zúžení nároku na sociální příplatek pouze na rodiny se zdravotně postiženým dítětem a úpravy konstrukce rodičovského příspěvku). Růst i přes tato opatření zaznamenaly výdaje na příspěvek na bydlení a na dávky pěstounské péče. Schválené výdaje na rok 2012 a navrhované výdaje na další roky mají trend mírně stoupající. Vývojem jednotlivých výše uvedených dávek státní sociální podpory v letech 2008 až 2012 se budu dále podrobněji zabývat v praktické části, kde provedu rozbor jejich vývoje na modelové rodině se třemi dětmi. V následujících podkapitolách nyní vysvětlím pojmy související s dávkami státní sociální podpory.

2.2.4 Rodina – okruh společně posuzovaných osob Systém SSP chápe rodinu jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. U příspěvku na bydlení jsou společně posuzovány 17

všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu, podmínka společné domácnosti se nevyžaduje. [9] Dávky státní sociální podpory jsou určeny především pro rodiny a právě z této skutečnosti vyplývá, že pro nárok na dávky poskytované v závislosti na výši příjmu v rodině se přihlíží k příjmu této rodiny. Proto vymezení toho, kdo se za rodinu považuje, je velmi důležité, protože okruh osob a jejich příjmy bezprostředně ovlivňují nárok na dávky. Při posuzování nároku na dávky se zjišťuje příjem rodiny v rozhodném období (kalendářní rok, kalendářní čtvrtletí). Rodinou se pro tyto účely rozumí oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované. Ve vymezení okruhu společně posuzovaných osob, které tvoří rodinu, se vychází ze soužití rodičů a nezaopatřených dětí. Jinak je tomu u bydlení, kde je okruh společně posuzovaných osob určen příjmy osob trvale přihlášených v bytě (bez ohledu na příbuzenské vztahy), kde by měli hradit náklady společně. [15] Společně posuzované osoby u přídavku na dítě:  nezaopatřené děti  rodiče nezaopatřených dětí (nebo pěstouni, vdovec či vdova)  manželé nebo druh a družka  nezaopatřené děti nezaopatřených dětí Výše uvedené okruhy osob, které jsou společně posuzovány, však musí ve všech případech splňovat podmínku společné domácnosti ve smyslu § 115 občanského zákoníku (trvale spolu žijící a uhrazující společné náklady na své potřeby). Společně posuzované osoby u příspěvku na bydlení:  všechny osoby užívající byt a mající v tomto bytě trvalý pobyt [14]

2.2.5 Nezaopatřené dítě Nezaopatřeným je každé dítě do skončení povinné školní docházky, která trvá 9 let nebo 10 let u dětí smyslově, tělesně či mentálně postižených. Dále se dítě považuje za nezaopatřené nejdéle však do 26 let věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání či být výdělečně činné pro nemoc, úraz či je pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. [9] 18

Za nezaopatřené mohou být považovány také děti, které skončily povinnou školní docházku a jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud nemají nárok na hmotné zabezpečení, nejdéle však do 18 let věku. To neplatí v případě, že hmotné zabezpečení nenáleží dítěti, protože:  bez vážných osobních nebo rodinných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo na rekvalifikaci pro nové vhodné zaměstnání, anebo neplní po delší dobu podstatné povinnosti při rekvalifikaci 

úmyslně maří součinnost s územním orgánem při zprostředkování zaměstnání



v posledních šesti měsících opětovně ukončilo

Za nezaopatřené nelze považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění. [14]

2.2.6 Oprávněná osoba Oprávněnou osobou pro účely zákona je:  u přídavku na dítě – nezaopatřené dítě  u příspěvku na bydlení – vlastník, nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu  u rodičovského příspěvku – rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let nebo 7 let věku dítěte při jeho dlouhodobém zdravotním postižení  u dávek pěstounské péče – u příspěvku na úhradu potřeb dítěte nezaopatřené dítě, u odměny pěstouna je to pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče a u příspěvku při převzetí dítěte pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče a u příspěvku na zakoupení motorového vozidla pěstoun, který má v péči minimálně 4 děti  u porodného – žena, která porodila své první dítě nebo otec dítěte, jehož matka při svém prvním porodu zemřela

19

 u pohřebného – osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osoba, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR [9]

2.2.7 Podávání žádostí o dávky Žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory vyřizují krajské pobočky Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok, tj. oprávněné osoby. Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV. Tyto formuláře jsou k dispozici buď na příslušném úřadě nebo v elektronické podobě na webových stránkách MPSV.

2.2.8 Nárok na dávky Nárok na dávky může být přiznán pouze fyzické osobě, která je trvale hlášena k pobytu na území ČR a má zde bydliště (stejně tak i společně posuzované osoby). Nárok na dávky může být přiznán i cizinci, který má trvalý pobyt na území ČR a má zde bydliště. Cizinci bez trvalého pobytu na území ČR může být přiznána dávka po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do této doby pobytu na území ČR se nezapočítává doba, kdy je cizinec jako žadatel o azyl ubytovaný v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. Dávky SSP přísluší i dalším osobám, které sice nemají na území ČR trvalý pobyt, ale mají zde bydliště (tyto osoby jsou stanoveny v zákoně o SSP). K oprávněným osobám náleží též občané Evropské unie, a to dle použitelných předpisů EU. [15]

2.2.9 Nárok na výplatu dávek Nárok na jednorázové dávky (porodné, pohřebné, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla) zaniká po uplynutí 1 roku ode dne, ke kterému dávka náleží. U ostatních dávek zaniká nárok na výplatu po uplynutí 3 měsíců ode dne, ke kterému dávka náleží. Minimální částka, kterou úřad práce proplatí formou dávky, činí 50 Kč. Při vypočtení nižší částky se tedy dávka nevyplácí. [15]

20

2.2.10 Příjmy Pro nárok na dávky SSP se posuzují příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dávky nemocenského pojištění, dávky důchodového pojištění, podpora v nezaměstnanosti, případně obdobné příjmy ze zahraničí. [15] Při posuzování nároků na dávky SSP se neposuzuje majetek rodiny, pouze příjmy, a to pouze u některých dávek. V závislosti na příjmu rodiny jsou poskytovány přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné. Bez ohledu na příjem rodiny se poskytují rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, pohřebné. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového pojištění a podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci včetně obdobných příjmů z ciziny. U podnikatelů slouží ke zjištění příjmu poslední daňové přiznání, minimálně ale 11.900 Kč (pokud jde o podnikání jako hlavní činnost), nebo 5.900 Kč (u vedlejší činnosti) měsíčně. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. "čisté" příjmy, tj. příjmy po odpočtu pojistného na sociální a zdravotní pojištění a daně z příjmu. Do příjmu se nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzovanou. Taxativní výčet rozhodných příjmů je uveden v §5 zákona o SSP. [9]

2.3 Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Vztah k životnímu a existenčnímu minimu se promítá nejen do podmínek nároku na dávky státní sociální podpory (nárok na dávky vzniká, jestliže výše příjmu v rodině nepřesahuje částku životního minima rodiny vynásobeného stanoveným koeficientem), ale i do výše dávek, které se odvozují zpravidla od částek tvořících životní minimum vynásobené stanoveným koeficientem. Tento zákon stanoví životní minimum jako společensky uznanou minimální hranici příjmů občana, pod níž nastává jeho hmotné nouze. Občanům, jejichž příjmy nedosahují životního minima, a kteří si nemohou tyto příjmy zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu či jiných vážných důvodů,

21

se poskytuje pomoc dle zvláštních předpisů. Částky životního a existenčního minima byly naposledy zvýšeny nařízením vlády č. 409/2011 Sb. [13] Za započitatelné příjmy se pro účely tohoto zákona považují:  příjmy ze závislé činnosti uvedené v zákoně o daních z příjmů  funkční požitky uvedené v zákoně o daních z příjmů  příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v zákoně o daních z příjmů  příjmy z kapitálového majetku uvedené v zákoně o daních z příjmů  příjmy z pronájmu uvedené v zákoně o daních z příjmů  ostatní příjmy uvedené v zákoně o daních z příjmů, při kterých dochází ke zvýšení majetku a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů; příjmy z podnikání jsou však u osoby, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zákona o daních z příjmů, předpokládané příjmy, a výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou předpokládané výdaje, na jejichž základě byla stanovena daň paušální částkou. A dále další započitatelné příjmy v tomto zákoně uvedené. Za příjem se považují též příjmy ze zahraničí, v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku. Je-li příjem uvedený a vyplácený v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurs, se použije kurs této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je obdobím, za něž se příjem zjišťuje, kalendářní rok.

22

Za příjem se nepovažuje příspěvek na péči, část sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející ze zdravotních důvodů, dávky sociální péče poskytované vzhledem ke zdravotnímu stavu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zvláštních právních předpisů. [16]

2.3.1 Definice životního a existenčního minima  Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.  Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na

úrovni

umožňující

přežití.

Existenční

minimum

nelze

použít

u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Částky životního a existenčního minima platné od 1. 1. 2012 jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. [13] Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako

sociálně-ochranná

veličina.

Dále

je

využíváno

také

právě

v zákoně

č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (u přídavku na dítě a porodného). V případě dávek pěstounské péče tvoří základ pro výpočet jejich výše. Další využití životního minima je například v soudní

praxi

pro

stanovení

alimentačních

povinností,

v případě

exekucí

pro nezabavitelné částky apod. Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. [13]

23

Částky životního a existenčního minima platné od 1. 1. 2012

posuzovaná osoba

částka životního minima v Kč / měsíc

jednotlivec 3 410 první dospělá osoba v domácnosti druhá a další dospělá osoba v domácnosti nezaopatřené dítě ve věku do 6 let nezaopatřené dítě ve věku od 6 až do 15 let nezaopatřené dítě ve věku od 15 až 26 let

částka existenčního minima v Kč / měsíc oprávněná osoba

2 200

3 140 2 830 1 740 2 140 2 450

Tabulka 2 – Částky životního a existenčního minima Zdroj: vlastní zpracování dle [13]

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Vývoj výše životního a existenčního minima za posledních pět let je zobrazeno v následující tabulce: rok

životní minimum

existenční minimum

2008 2009 2010 2011 2012

jednotlivec první dospělá osoba druhá a další dospělá osoba nezaopatřené dítě do 6 let nezaopatřené dítě od 6 – 15 let nezaopatřené dítě od 15 – 26 let

3 126 2 880 2 600 1 600

3 126 2 880 2 600 1 600

3 126 2 880 2 600 1 600

3 126 2 880 2 600 1 600

3 140 3 140 2 830 1 740

osoba

2 020 2 020 2 020 2 020 2 200

1 960 1 960 1 960 1 960 2 140 2 250 2 250 2 250 2 250 2 450

Tabulka 3 – Vývoj výše životního a existenčního minima od roku 2008 Zdroj: [23]

24

Příklady životního minima v roce 2012 u různých typů domácností v Kč za měsíc: posuzovaná osoba výše životního minima v Kč/měsíc jednotlivec 3 410 3 140 + 2 830 = 5 970 2 dospělí 3 140 + 1 740 = 4 880 1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 3 140 + 2 830 + 1 740 = 7 710 2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 3 140 + 2 830 + 2 140 + 2 450 = 10 560 16 let 2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 3 140 + 2 830 + 1 740 + 2 140 + 2 450 = 12 300 16 let Tabulka 4 – Příklady životního minima různých typů domácností v Kč/měsíc Zdroj: [13]

2.3.2 Valorizace životního a existenčního minima Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády. Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň. Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.

2.3.3 Společně posuzované osoby  rodiče a nezletilé nezaopatřené děti  manželé nebo registrovaní partneři  rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami  jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

25

2.3.4 Započitatelné příjmy S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou:  příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek  příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby  náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy  peněžní pomoci obětem trestné činnosti  sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem  podpory z prostředků nadací a občanských sdružení  stipendií  odměn za darování krve  daňového bonusu  příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob)  části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů  příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku  zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa  příjmů plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory se podávají na kontaktních pracovištích krajských poboček Úřadu práce České republiky podle místa trvalého pobytu osoby. Pracovníci příslušných kontaktních pracovišť poskytnou všechny potřebné informace. [16]

2.4 Způsob vyplácení dávek státní sociální podpory Dnes se vyplácí v České republice více než 20 různých typů sociálních dávek. Česká správa sociálního zabezpečení se zaměřuje na pojistné dávky, Úřad práce ČR na ty 26

nepojistné. MPSV chce opustit zastaralý systém hotovostního vyplácení peněz, kdy různé dávky dnes vyplácí různé organizace, a to různými kanály. Přechod na bezhotovostní systém kromě účinné kontroly zajistí úsporu na poplatcích za převod – místo dosavadních více než 20 korun za každou složenku bude transfer zdarma. Podobný systém zavedla a využívá již řada evropských zemí, například Itálie, Velká Británie, Finsko a další, mimo EU třeba také USA. Zavádí jej v současné době i sousední Slovensko. Náklady spojené se zavedením sociální karty ponese podle vyjádření MPSV provozovatel systému s tím, že tyto budou následně kompenzovány z následných výnosů systému. Zavedení sociálních karet by rovněž mělo snížit provozní náklady MPSV spojené s vyplácením dávek, předpokládaná roční úspora provozních nákladů se bude pohybovat okolo 40 mil. Kč. Další finanční prostředky ušetří díky zavedení jednotného výplatního místa. Podle plánů MPSV by mělo být vydáno zhruba 800 tisíc karet příjemcům nepojistných sociálních dávek. V rámci standardní služby bude jeden výběr z bankomatu zdarma a jeden převod zdarma ke každé dávce, nákup kartou u obchodníka a možnost podívat se na zůstatek na účtu. Zavedení a provoz systému nebude vytvářet žádné finanční požadavky na státní rozpočet. Zapojit se do nového systému budou moci všichni obchodníci s autorizovatelným terminálem. Autorizace bude provádět MPSV, nepovolí ji například baru nebo herně. Náběh jednotlivých příjemců sociálních dávek do systému bude postupný. Zkušební spuštění systému začalo u vybraných respondentů během roku 2012 a od ledna 2013 by se dávky měly vyplácet již pouze prostřednictvím karty sociálních systémů, a to převodem na platební účet příjemce, v hotovosti – výběrem z bankomatu, využitím platební funkce karty sociálních systémů – přímý nákup zboží a služeb v obchodě. [14] Umožní to zavedení karty sociálních systémů, která je součástí projektu MPSV – Jednotné výplatní místo. Karta by měla mít 3 funkce:  identifikační  autorizační  platební

27

Nepojistné sociální dávky a dávky z oblasti státní sociální politiky zaměstnanosti, které jsou dosud vypláceny třemi různými platebními způsoby (hotovostně, poštovní poukázkou a bezhotovostně), začnou být postupně vypláceny prostřednictvím Karty sociálních systémů neboli tzv. sKarty. Vydávat se bude ve dvou variantách: základní a speciální, která bude zároveň sloužit jako průkaz TP, ZTP či ZTP/P. Původní papírové průkazy osob se zdravotním postižením zůstanou v platnosti do data uvedeného na zadní straně průkazky včetně výhod, které se na ně vážou, ale nejdéle do 31. prosince 2015. [14] Sociální karta bude sloužit k identifikaci a autentizaci občana při komunikaci se státní správou a nově bude také moci sloužit jako platební karta. Sloužit bude zejména k identifikaci na úřadě nebo například u lidí se zdravotním handicapem jako průkazka spojená s řadou zvýhodnění. Autorizační funkce umožní z domova realizovat činnosti spojené s veřejnou správou. Využití platební funkce nebude povinné, ale dobrovolné. Každý, kdo si převezme kartu, si bude moci nechat peníze převádět na svůj vlastní účet u kterékoli banky. MPSV se snaží efektivně spravovat státní prostředky, proto potřebuje nastavit účinnou kontrolu vyplácených peněz. Karta mimo jiné zajistí státní správě přehled o všech dávkách vyplácených konkrétnímu člověku v daném čase. Karta sociálních systémů umožní přesun využívání sociálních dávek do bezhotovostního styku, takže oprávněný úředník bude moci okamžitě zjistit všechny dávky vázané k jednomu rodnému číslu. Zavedení sociální karty představuje hlavní nástroj ke zvýšení efektivity při správě a distribuci sociálních dávek. Hlavním cílem tohoto projektu byla větší účelovost a adresnost dávek a také modernizace celého nepojistného dávkového systému, a to při udržení celkového finančního objemu vyplácených dávek. Jednotlivé typy dávek určené k různým účelům budou prostřednictvím karty vypláceny různými formami – od možnosti výběru na terminálu (bankomatu) přes nákup zboží v obchodě až po omezení na nákup sociálních služeb u problematických občanů. [14] Sociální karty vydává a spravuje Česká spořitelna, a. s., se kterou v lednu 2011 uzavřelo MPSV smlouvu o zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů – tzv. sKarty. Pro dotazy klientů i veřejnosti týkajících se této karty byla zřízena bezplatná linka +420 800 752 782. 28

Shrnutí základních informací o sKartě:  sKartu vydává Úřad práce ČR  sKartu si bude moci převzít do konce roku 2012 každý, kdo bere některou ze sociálních dávek (kromě důchodů a nemocenského)  vydání karty, vedení účtu, platba sKartou v obchodě a možnost zjistit zůstatek účtu v bankomatu ČS je zdarma. Ke každé sociální dávce je možný jeden výběr z bankomatu ČS zdarma nebo jeden bezhotovostní převod zdarma  funguje jako normální platební karta, ale platit s ní budou muset povinně jen lidé, u nichž je podezření na zneužívání sociálních dávek  na sKartě je uvedeno její číslo, jméno a příjmení držitele, identifikační číslo v systému ministerstva a platnost karty. V případě speciální karty, která bude sloužit jako průkaz osoby zdravotně postižené, zde bude navíc fotografie držitele, stupeň zdravotního postižení a datum narození. [14] Na základě prověřování způsobu a podmínek vyplácení prostřednictvím sKaret soudem, bylo v současnosti rozhodnuto o dobrovolnosti převzetí a užívání těchto karet. Současně s tím se ale plánuje zavedení poplatku za posílání dávek prostřednictvím složenky, což bylo dosud bezplatné. Stát předpokládá, že při plném využívání převodů přes sociální karty, by mohl ušetřit až 0,5 mld. ročně.

29

3 Praktická část Nyní provedu výpočet jednotlivých dávek státní sociální podpory a jejich nárokovanou výši v posledních pěti letech u modelové rodiny se třemi dětmi, kterou tvoří otec, matka na rodičovské dovolené s dvouletými dvojčaty a sedmileté dítě. Matka na rodičovské dovolené pobírá 7 600 Kč a otec má ze zaměstnaneckého poměru čistý výdělek ve výši 15 000 Kč. Čistý měsíční příjem této rodiny je tedy 22 600 Kč. Aby bylo možné provést srovnání nároku a výši dávek SSP v jednotlivých letech 2008 až 2012, ponechám věk dětí i výši příjmů po celé období stejné. Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky:  Přídavek na dítě  Rodičovský příspěvek  Příspěvek na bydlení  Dávky pěstounské péče  Porodné  Pohřebné [15]

30

3.1 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na ni mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima. Vychází se z čistého příjmu včetně rodičovského příspěvku, kterého rodina dosáhla za předchozí kalendářní rok. Nárok na přídavek se posuzuje vždy k 1. říjnu. [18] Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte: věk nezaopatřeného přídavek na dítě dítěte v Kč měsíčně do 6 let

500

6 – 15 let

610

15 – 26 let

700

Tabulka 5 – Výše přídavku na dítě dle jeho věku Zdroj: [10]

Příklad: V roce 2008: Od tohoto roku jsou zrušeny do té doby platné tři výměry dávky – zvýšená, základní a snížená a jsou nahrazeny pouze jednou výměrou, která je navíc podmíněna tím, že rozhodný příjem nesmí převyšovat součin částky životního minima a koeficientu 2,40. Životní minimum modelové rodiny činí 2.880 + 2.600 + 1.600 + 1.600 + 1.960 = 10.640 Kč. 2,4násobek životního minima tak činí 25.536 Kč, což je více než čistý příjem modelové rodiny a vzniká tak nárok na přídavek na dítě ve výši 500 + 500 + 610 = 1.610 Kč. V roce 2009: V tomto roce se výše částek životního minima a podmínky nároku na přídavek na dítě oproti předchozímu roku nemění. V rámci protikrizových opatření se krátkodobě na základě zákona č. 326/2009 Sb. od 1. 7. 2009 s platností do 31. prosince 2009 zvyšuje nárok na přídavek na dítě až do 2,5násobku životního minima a zároveň se zvýšila i výše přídavku. [18]

31

Životní minimum rodiny činí 2.880 + 2.600 + 1.600 + 1.600 + 1.960 = 10.640 Kč. 2,4násobek životního minima tak činí 25.536 Kč, resp. 2,5násobek životního minima činí 26.600 Kč, což je více než čistý příjem modelové rodiny a vzniká tak do 30. 6. 2009 nárok na přídavek na dítě ve výši 500 + 500 + 610 = 1.610 Kč a od 1. 7. 2009 pak ve výši 550 + 550 + 660 = 1.760 Kč. V roce 2010: V tomto roce se výše částek životního minima a podmínky nároku na přídavek na dítě oproti předchozímu roku nemění. Výše přídavku je opět ve stejné výši jako v první polovině roku 2009. Životní minimum modelové rodiny činí 2.880 + 2.600 + 1.600 + 1.600 + 1.960 = 10.640 Kč. 2,4násobek životního minima tak činí 25.536 Kč, což je více než čistý příjem modelové rodiny a vzniká tak nárok na přídavek na dítě ve výši 500 + 500 + 610 = 1.610 Kč. V roce 2011: V tomto roce se výše částek životního minima a podmínky nároku na přídavek na dítě oproti předchozímu roku nemění. Životní minimum rodiny činí 2.880 + 2.600 + 1.600 + 1.600 + 1.960 = 10.640 Kč. 2,4násobek životního minima tak činí 26.400 Kč, což je více než čistý příjem modelové rodiny a vzniká tak nárok na přídavek na dítě ve výši 500 + 500 + 610 = 1.610 Kč. V roce 2012: Zvýšily se částky životního minima. Životní minimum rodiny činí 3.140 + 2.830 + 1.740 + 1.740 + 2.140 = 11.590 Kč. 2,4násobek životního minima tak činí 27.816 Kč, což je více než čistý příjem modelové rodiny a vzniká tak nárok na přídavek na dítě ve výši 500 + 500 + 610 = 1.610 Kč. [16]

32

nezaopatřené děti v modelové rodině s měsíčním příjmem 22.600 Kč / rok

hranice výše příjmu u modelové rodiny pro nárok na přídavek na dítě

2008 1. pololetí roku 2009 2. pololetí roku 2009 2010 2011 2012

25 536 25 536 26 600 25 536 25 536 27 816

výše přídavku na výše přídavku dvouletá dvojčata na sedmileté dítě v Kč v Kč

500 + 500 500 + 500 550 + 550 500 + 500 500 + 500 500 + 500

610 610 660 610 610 610

Tabulka 6 – Přehled analýzy nároku na přídavek na dítě v roce 2008 – 2012 Zdroj: vlastní zpracování předchozích příkladů za sledované období

Obrázek 3 – Vývoj výše přídavku na dítě Zdroj: vlastní zpracování výpočtů

Z tabulky vyplývá, že výše přídavku se za posledních pět let až na půlroční 10% nárůst v roce 2010 nezměnila. Nárok na dávku byl mírně ovlivněn až v roce 2012 vlivem zvýšení částek životního minima. Dle mého názoru neřeší tento systém vyplácení přídavku na dítě aktuální situaci rodiny. Především posuzování příjmu za minulý rok a to až od 1. října roku, kdy žádost o dávku podáváme.

33

Příklad: Rodina požádá 1. září 2012 o přídavek na dítě, protože matka v souvislosti s péčí o dítě musela zůstat doma a pobírá místo platu pouze dávku rodičovského příspěvku. Za příjem rodiny se počítá příjem, který měla rodina za rok 2010, kdy oba zatím bezdětní manželé pracovali a jejich příjem byl podstatně vyšší. Myslím si, že by se měl posuzovat příjem např. za předchozí čtvrtletí, který by mnohem lépe vystihoval současnou situaci rodiny i v souvislosti s tím, že o dávku lze požádat jen 3 měsíce zpětně. V některých případech rodina nesplní podmínky nároku na přídavek na dítě danou maximální výší příjmu jen o minimální peněžní částku a při příjmu např. jen o 20 Kč měsíčně vyšším tak ztrácí nárok na dávku, která by v případě 3 dětí činila 1.500 Kč až 2.100 Kč měsíčně. V tomto případě by bylo spravedlivější vyplácení ve dvou nebo třech výměrách přídavku, tak jak tomu bylo před rokem 2008.

34

3.2 Rodičovský příspěvek Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině splňující danou věkovou hranici. Výše příspěvku je limitována výší peněžité pomoci v mateřství (PPM) – tedy 70 procenty 30násobku denního vyměřovacího základu, nejvýše však činí 11 400 Kč za měsíc. Oprávněná osoba i dítě zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek musí mít bydliště na území České republiky. [16] Pokud se v rodině narodí další dítě, nárok na rodičovský příspěvek na starší dítě zaniká, a to i v případě, že na narozené dítě náleží rodičovský příspěvek ihned od narození ve stejné výši, v jaké náleží doposud na starší dítě. Změnu je nezbytné ohlásit příslušnému orgánu, aby nevznikl přeplatek na dávce. Od roku 2008 se do té doby jednotná výše se mění na třírychlostní. To znamená, že rodič si může při splnění podmínek nároku zvolit jednu ze tří variant rodičovského příspěvku a pobírat jej do dvou, tří nebo čtyř let dítěte: forma čerpání rodičovského 0 - 22 týdnů příspěvku / věk dítěte rychlejší PPM min. čerpání 380 Kč/den klasické čerpání

pomalejší čerpání (pokud nárok na PPM vznikl) pomalejší čerpání (pokud nárok na PPM nevznikl)

22 týdnů 9 měsíců

9 měsíců – 2 roky

zvýšená výměra 11 400 Kč

zvýšená výměra 11 400 Kč

PPM

základní výměra 7 600 Kč

základní výměra 7 600 Kč

základní výměra 7 600 Kč

PPM

základní výměra 7 600 Kč

snížená výměra 3 800 Kč

snížená výměra 3 800 Kč

snížená výměra 3 800 Kč

základní výměra 7 600 Kč

základní výměra 7 600 Kč

snížená výměra 3 800 Kč

snížená výměra 3 800 Kč

snížená výměra 3 800 Kč

2 - 3 roky

3 - 4 roky

Tabulka 7 – Přehled možností čerpání rodičovského příspěvku Zdroj: zpracování údajů z [9]

35

Výše rodičovského příspěvku činí měsíčně:  ve zvýšené výměře 11 400 Kč (do dvou let věku dítěte) – o tuto formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den  v základní výměře 7 600 Kč (do tří let věku dítěte) – o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem  v základní výměře 7 600 Kč do 9 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře 3 800 Kč (do čtyř let věku dítěte) – tato varianta je povinná, pokud nevznikl nárok na PPM ani u jednoho z rodičů  v nižší výměře 3 000 Kč (u zdravotně postižených dětí)

3.2.1 Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) Pokud alespoň jednomu z rodičů dítěte vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění, rodič si může volit výši a tím i délku pobírání rodičovského příspěvku:  Pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu převyšuje 7 600 Kč, může rodičovský příspěvek činit až 11 500 Kč měsíčně  Pokud 70 % 30 násobku denního vyměřovacího základu je nižší nebo rovno 7 600 Kč, rodičovský příspěvek může činit nejvýše 7 600 Kč.  V případě, že vyměřovací základ lze stanovit u obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší. Volbu výše rodičovského příspěvku je možno měnit jedenkrát za tři měsíce.  Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách 7 600 Kč do konce 9. měsíce věku a následně ve výši 3 800 Kč do 4 let věku dítěte. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Rodičovské příspěvky, na které vznikl nárok

36

podle právní úpravy platné do 31. 12. 2011, mohou přejít na novou právní úpravu kdykoli od ledna 2012 dle rozhodnutí rodiče, přičemž částky rodičovského příspěvku vyplacené před 1. lednem 2012 se započtou do celkové částky rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V roce 2008: Od tohoto roku začaly kromě změny formy a výpočtu dávky platit i tyto změny:  vybranou dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku musel rodič písemně požádat příslušný úřad státní sociální podpory na předepsaném formuláři a to nejpozději do 22. týdne od narození dítěte v případě rychlejšího čerpání ve zvýšené výměře a do 9 měsíců od narození dítěte v případě klasického čerpání v základní výměře rodičovského příspěvku. Pokud rodič nepožádal o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku, byl mu po uplynutí této lhůty vyplácen rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání, tzn. ve snížené výměře. Dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku bylo možné zvolit pouze ve výše uvedených rozhodných obdobích. Po učiněném rozhodnutí byla vybraná možnost čerpání již nezměnitelná.  u dlouhodobě zdravotně postižených nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižených dětí má rodič nárok na rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 Kč až do 7 let věku dítěte. Pokud dítěti, o které rodič pečuje a které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, je přiznán příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, má rodič nárok na rodičovský příspěvek v poloviční výši. Pokud tomuto dlouhodobě zdravotně postiženému nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženému dítěti nebyl přiznán příspěvek na péči, náleží rodičovský příspěvek v nižší výměře 3 000 Kč i od 7 do 15 let věku dítěte. Nárok na rodičovský příspěvek v základní výměře do 7 let věku dítěte náleží i v případech, kdy dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě není nejmladším dítětem v rodině, pokud by jinak náležel rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině ve snížené výměře anebo by nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině již nebyl.

37

Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží i v kalendářním měsíci, v němž:  se dítě narodilo  rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem  osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu  dítě dovršilo věk 4 let, do kterého náležel rodičovský příspěvek  dítě nebo rodič zemřeli  rodič převzal do péče vlastní dítě, které předtím bylo na základě rozhodnutí příslušného orgánu svěřeno do péče jiné osoby nebo bylo umístěno v ústavu nebo bylo více než 3 kalendářní měsíce v péči zdravotnického zařízení. Příjem rodiče není sledován. To znamená, že při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny. Po dobu své výdělečné činnosti však musí rodič pobírající rodičovský příspěvek zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Nezkoumá se ani nárok na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci a příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace. Jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, pouze pokud je vyšší než dávky nemocenského pojištění. V tomto případě je doplacen rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami. Pokud byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a přitom nesplnil podmínky pro výplatu příspěvku, je rodič povinen vrátit příslušnému úřadu vyplacené částky za období, kdy mu rodičovský příspěvek nenáležel. [16] Podmínka osobní celodenní péče o dítě je splněna, pokud je dítě umístěno v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku při splnění těchto podmínek:

38

 dítě mladší 3 let navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení po dobu nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci  dítě, které dovršilo 3 let věku, navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo 5 dní v kalendářním měsíci  dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně  dlouhodobě zdravotně postižené dítě nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně a dítě školního věku navštěvuje přípravnou třídu základní školy nebo školu poskytující základní nebo střední vzdělání,  dítě navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, pokud je zdravotní postižení sluchu či zraku obou rodičů (osamělého rodiče) v rozsahu 50 % a více. V roce 2009 – 2011: V letech 2009, 2010 a 2011 zůstal rodičovský příspěvek oproti r. 2008 beze změn. V roce 2012: Od roku 2012 nastala vlivem přijetí zákona č. 366/2011 Sb. změna ve volbě délky rodičovské dovolené. Rodiče mohou pružně volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši podle aktuální sociální situace rodiny. Výši příspěvku je možné měnit jednou za 3 měsíce. Došlo také ke sjednocení do té doby rozdílné celkové částky, kterou je možné vyčerpat, na výši 220.000 Kč. Rodičovský příspěvek lze nadále čerpat nejdéle do 4 let věku dítěte. Další významná změna nastala zrušením omezení docházky do předškolních zařízení, za předpokladu, že rodič přejde na novou právní úpravu platnou od 1. ledna 2012. U dětí mladších než dva roky se zavádí jednotné konto 46 hodin měsíčně jako doba, po kterou je možné umístit dítě v zařízení pro děti, aniž by rodič ztratil nárok na příspěvek. Podmínka osobní celodenní péče o dítě je splněna, je-li dítě umístěno

39

v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku při splnění těchto podmínek:  Dítě mladší 2 let navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci. Dítě může navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení nebo jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro zdravotně postižené předškolní děti v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Zdravotně postižené dítě může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně. Dítě, jehož osamělý rodič nebo oba rodiče jsou závislí na pomoci jiné osoby ve stupni III nebo IV, může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně.  U dítěte ve věku 2 roky a více není docházka do jeslí, mateřské školy nebo jiného zařízení pro děti předškolního věku omezena. Rodič si může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč také v případě, když ke dni narození nejmladšího dítěte v rodině nelze stanovit denní vyměřovací základ jen proto, že během pobírání rodičovského příspěvku z titulu péče o dříve narozené dítě uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na rodičovský příspěvek náležející na starší dítě. Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách 7 600 Kč do konce 9. měsíce věku a následně ve výši 3 800 Kč do 4 let věku dítěte. Jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, pouze je-li vyšší než dávky nemocenského pojištění. V tomto případě je doplacen rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami. [16] Jestliže nejmladšímu dítěti v rodině, které zakládá nebo by zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, náleží příspěvek na péči, rodičovský příspěvek nenáleží. [16]

40

Pokud byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a přitom nesplnil podmínky pro výplatu příspěvku, je rodič povinen vrátit příslušnému úřadu vyplacené částky za období, kdy mu rodičovský příspěvek nenáležel. [16] Rodiče, kterým vznikl nárok na rodičovský příspěvek podle právní úpravy platné do 31. 12. 2011, mohou buď čerpat rodičovský příspěvek podle původní právní úpravy, nebo kdykoli po 1. 1. 2012 písemně požádat o změnu rodičovského příspěvku podle nové právní úpravy, přičemž částky rodičovského příspěvku vyplacené před 1. 1. 2012 se započítají do celkové částky 220 000 Kč. Toto se netýká rodičů, kteří pečují o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené. [16] V souvislosti se zásadní změnou konstrukce rodičovského příspěvku, zánikem speciálních posudkových kritérií pro posuzování zdravotního stavu pro účely dávek státní sociální podpory a vyloučením souběhu s příspěvkem na péči u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, je přechod dosavadních nároků na rodičovský příspěvek rodičů pečujících o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a povinnosti s tím související podrobně upraven. Nárok na rodičovský příspěvek, který se poskytoval podle dosavadních předpisů při péči o zdravotně postižené dítě, které bylo k 1. 1. 2012 mladší 3 let, se nadále poskytuje ve výši 7 600 Kč do 3 let věku dítěte, pokud toto dítě nemá nárok na příspěvek na péči. Má-li takové dítě nárok na příspěvek na péči, musí rodič do 31. 1. 2012 zvolit jednu z těchto dávek a druhá mu bude odejmuta, což je jistě pro rodiče starající se o tyto děti v rodinném rozpočtu finančně velmi znatelné. [16] Pokud rodiči vznikl nárok na rodičovský příspěvek před 1. lednem 2012, může se rozhodnout, jestli bude čerpat příspěvek postaru nebo podle nové právní úpravy od 1. ledna 2012. Obecně však bude platit podmínka, že pokud rodič setrvá ve variantě pobírání rodičovského příspěvku podle staré právní úpravy k 31. 12. 2011, bude platit pro něj tato úprava jako celek, tedy i se sledováním omezené docházky dítěte do předškolního zařízení po celou dobu pobírání rodičovského příspěvku. Pokud však rodič přejde na novou právní úpravu platnou od 1. ledna 2012, bude se na něho vztahovat mj. ustanovení o nesledování návštěvy předškolního zařízení u dětí starších 2 let věku. O tuto změnu rodičovského příspěvku podle nové právní úpravy musí rodič

41

písemně požádat. Možnost výběru délky čerpání rodičovského příspěvku je zachována i při plynulém navázání rodičovské dovolené s dalším potomkem. [16] Příklad: Matka z modelové rodiny pečuje doma o svá dvouletá dvojčata. Starší 7leté dítě navštěvuje ZŠ. Při předchozím splnění podmínky nároku na PPM si matka zvolila nejběžnější variantu rodičovského příspěvku v délce na tři roky. V tomto případě bude matce náležet rodičovský příspěvek ve výši 7.600 Kč měsíčně po celé sledované období 2008 až 2012. rodičovský příspěvek v Kč měsíčně / posuzovaný rok 2008 2009 2010 2011 2012

dvojčata ve věku 2 roky 7 600 7 600 7 600 7 600 7 600

Tabulka 8 – Výše rodičovského příspěvku modelové rodiny v letech 2008 – 2012 Zdroj: vlastní zpracování údajů z MPSV

Měnit se budou pouze podmínky nároku na tento příspěvek, z nichž nejvýznamnější je od roku 2012 možnost, že dítě ve věku 2 roky a více může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku bez omezení. Další významnou změnou je umožnění změny varianty délky a tím i výše rodičovského příspěvku a to až každé tři měsíce. U rodičovského příspěvku bych se pozastavila u jeho výše při péči o jedno dítě a dvě a více současně narozené děti. Rodič má v tomto případě nárok na stejnou výši příspěvku, což mi připadá nelogické a při plné péči o dvě a více dětí současně jistě i finančně velmi náročné. To stejné platí i v případě krátce po sobě narozených dětí, kdy se rodič doma stará a zabezpečuje dvě a více takových dětí ve věku do max. 4 let dle zvolené varianty rodičovského příspěvku a přesto dostává tento příspěvek ve stejné výši jako rodič, který doma pečuje jen o jedno dítě v tomto věku.

42

3.3 Příspěvek na bydlení Největší část z příjmu občanů jde zpravidla na náklady na bydlení. Stát se proto snaží rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy tuto finanční zátěž zmírnit. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů společně posuzovaných osob nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů je nižších než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. [15] Náklady na bydlení tvoří:  u nájemních bytů nájemné, které je v souladu se zákonem o nájemném, a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu včetně nákladů za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění  u družstevních bytů a bytů vlastníků náklady vyčíslené v zákoně o SSP včetně nákladů za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí. Výplata příspěvku na bydlení je od 1. 1. 2012 časově omezena na 84 měsíce v období posledních 10 kalendářních let. Toto omezení neplatí pro domácnosti sestávající výlučně z osob starších 70 let a pro osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. K nároku na příspěvek na bydlení musí žadatel splňovat současně dvě podmínky:  součin rozhodného příjmu a daného koeficientu musí přesáhnout měsíční náklady na bydlení  náklady na bydlení nesmí být vyšší než normativní náklady na bydlení uvedené v tabulce normativních nákladů na bydlení zavedené v roce 2007

43

Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 pro:  bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy: normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 v Kč měsíčně počet počet obyvatel obce osob v nad 100 50 000 – 10 000 – rodině tis. 99 999 49 999 do 9 999 Praha obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel 7 068 5 616 5 352 4 563 4 379 1 10 144 8 157 7 796 6 715 6 464 2 13 813 11 214 10 742 9 330 9 001 3 17 269 14 135 13 565 11 862 11 466 4 a více Tabulka 9 – Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné v roce 2012 Zdroj: [16]

 v družstevních bytech a bytech vlastníků: normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 v Kč měsíčně počet počet obyvatel obce osob v nad 50 000 – 10 000 – rodině 100tis. 99 999 49 999 do 9 999 Praha obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel 4 053 4 053 4 053 4 053 4 053 1 6 042 6 042 6 042 6 042 6 042 2 8 421 8 421 8 421 8 421 8 421 3 10 699 10 699 10 699 10 699 10 699 4 a více Tabulka 10 – Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné v roce 2012 Zdroj: [16]

Rozdíl mezi skutečnými náklady na bydlení maximálně ve výši dané normativními náklady a čistým měsíčním příjmem posuzovaných osob vynásobený daným koeficient se rovná výši příspěvku na bydlení.

44

Příklad: 5-členná rodina v Jihlavě (nad 50.000 obyvatel) / posuzovaný rok

normativní náklady na bydlení pro vlastní byt v Kč měsíčně

normativní náklady na bydlení pro nájemní byt v Kč měsíčně

7 385 8 516 9 078 9 950 10 699

8 332 9 966 11 835 12 506 13 565

2008 2009 2010 2011 2012

Tabulka 11 – Přehled normativních nákladů na bydlení platných pro 5-člennou rodinu ve vlastním nebo nájemním bytě v Jihlavě Zdroj: vlastní zpracování [20]

V roce 2008: Z celkového příjmu 22 600 Kč modelové rodiny činí 30 % částku 6 780 Kč. Tato částka je nižší než maximální náklady dle normativní náklady platné pro tento rok vztahujících se k modelové rodině, proto budeme dále počítat s touto částkou. Náklady na bydlení ve vlastním bytě 6 000 Kč jsou ale nižší než tato částka, proto v tomto případě nárok na dávku nevzniká. Pokud by tato modelová rodina bydlela v nájemním bytě s měsíčními náklady ve výši 9.000 Kč, počítalo by s maximální částkou dle tabulky normativních nákladů 8.332 Kč, od které by se odečetla částka ve výši 30 % příjmu rodiny. Vznikl by tak nárok na dávku ve výši 1.552 Kč. V roce 2009: Podmínky nároku na tuto dávku se nezměnily, částky normativních nákladů se zvýšily, což ale v případě výše nákladů na vlastní nebo nájemní byt nemá na změnu nároku nebo výše dávky oproti předchozímu roku vliv. Náklady na bydlení ve vlastním bytě 6.000 Kč jsou nižší než 30 % celkového příjmu rodiny, proto nárok na dávku nevzniká.

45

Pokud by tato modelová rodina bydlela v nájemním bytě s měsíčními náklady ve výši 9.000 Kč, což je méně než normativní náklady platnými pro tento rok pro nájemní byt, zůstal by nárok na dávku ve výši 2.220 Kč. V roce 2010: Podmínky nároku na tuto dávku se nezměnily, částky normativních nákladů se zvýšily, což ale v případě výše nákladů na vlastní nebo nájemní byt nemá na změnu nároku nebo výše dávky oproti předchozímu roku vliv. Náklady na bydlení ve vlastním bytě 6.000 Kč jsou nižší než 30 % celkového příjmu rodiny, proto nárok na dávku nevzniká. Pokud by tato modelová rodina bydlela v nájemním bytě s měsíčními náklady ve výši 9.000 Kč, což je méně než normativní náklady platnými pro tento rok pro nájemní byt, zůstal by nárok na dávku ve výši 2.220 Kč. V roce 2011: Podmínky nároku na tuto dávku se nezměnily, částky normativních nákladů se zvýšily, což ale v případě výše nákladů na vlastní nebo nájemní byt nemá na změnu nároku nebo výše dávky oproti předchozímu roku vliv. Náklady na bydlení ve vlastním bytě 6.000 Kč jsou nižší než 30 % celkového příjmu rodiny, proto nárok na dávku nevzniká. Pokud by tato modelová rodina bydlela v nájemním bytě s měsíčními náklady ve výši 9.000 Kč, což je méně než normativní náklady platnými pro tento rok pro nájemní byt, zůstal by nárok na dávku ve výši 2.220 Kč. V roce 2012: Podmínky nároku na tuto dávku se nezměnily, částky normativních nákladů se zvýšily, což ale v případě výše nákladů na vlastní nebo nájemní byt nemá na změnu nároku nebo výše dávky oproti předchozímu roku vliv. Náklady na bydlení ve vlastním bytě 6.000 Kč jsou nižší než 30 % celkového příjmu rodiny, proto nárok na dávku nevzniká.

46

Pokud by tato modelová rodina bydlela v nájemním bytě s měsíčními náklady ve výši 9.000 Kč, což je méně než normativní náklady platnými pro tento rok pro nájemní byt, zůstal by nárok na dávku ve výši 2.220 Kč. V tabulce nyní zobrazím změny ve výši příspěvku na bydlení za posuzované roky: 5-členná rodina v Jihlavě (nad 50.000 obyvatel) / posuzovaný rok 2008 2009 2010 2011 2012

výše příspěvku na bydlení ve vlastním bytě v Kč měsíčně

výše příspěvku na bydlení v nájemním bytě v Kč měsíčně

– – – – –

1 552 2 220 2 220 2 220 2 220

Tabulka 12 – Porovnání změn výše příspěvku na bydlení v letech 2008 – 2012 Zdroj: vlastní zpracování předchozích výpočtů

Z tabulky vyplývá, že pokud má rodina náklady na bydlení vyšší než 30 % (v Praze 35 %) celkového příjmu rodiny, má nárok na příspěvek na bydlení ve výši rozdílu těchto nákladů a této částky, nejvýše však do výše normativních nákladů vztahujících se pro posuzovanou rodinu. Pokud by modelová rodina bydlela ve vlastním bytě s náklady 6.000 Kč měsíčně, neměla by ani v jednom z posuzovaných let na příspěvek na bydlení nárok. Pokud by stejná rodina bydlela v nájemním bytě, kde jsou náklady zpravidla vyšší, měla by v roce 2008 nárok na částku rozdílu mezi normativními náklady platnými pro tento rok a 30 % příjmu rodiny, což činilo 1.552 Kč. V dalších letech, vlivem zvyšování částek normativních nákladů, by tato rodina měla již nárok na celou částku rozdílu mezi skutečnými náklady na bydlení a 30 % příjmu rodiny, tedy 2.220 Kč.

47

3.4 Porodné Tato dávka má jednorázově přispět rodinám s nízkými příjmy na náklady související s narozením prvního dítěte. Od roku 2011 na ni má nárok ale jen ta rodina, jejíž příjmy v kalendářním čtvrtletí předcházejícímu narození dítěte byly nižší než 2,4násobek životního minima této rodiny včetně narozeného dítěte. Do rozhodného příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Výše porodného činí 13 000 Kč. Narodí-li se současně dvě nebo více dětí, zvyšuje se pak tato částka na 19 500 Kč. [15] Jestliže žena při porodu svého prvního dítěte zemřela a zároveň splňovala podmínky nároku na porodné, má na tuto dávku nárok otec dítěte. Nárok na porodné může mít rovněž osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů, za stejných podmínek (rozhodný příjem rodiny do 2,4násobku životního minima, první dítě nebo současně narozené děti). Porodné tedy náleží v rodině pouze jednou, a to buď na první živě narozené dítě, nebo na první dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů. [16] výše porodného v Kč dle počtu současně narozených dětí / rok narození dítěte 2008 2009 2010 2011 2012

jedno narozené dítě 13 000 13 000 13 000 13 000 13 000

dvojčata

26 000 26 000 26 000 19 500 19 500

trojčata

39 000 39 000 39 000 19 500 19 500

Tabulka 13 – Souhrn výše porodného v letech 2008 – 2012 při splnění podmínek nároku Zdroj: vlastní zpracování údajů MPSV

Příklad: V roce 2008: Novelou zákona č. 261/ 2007 Sb., nastala změna ve způsobu výpočtu porodného. Porodné, v předchozích letech vyplácené dle koeficientů a násobku životního minima, je od roku 2008 vypláceno jednou částkou ve výši 13.000 Kč na každé narozené dítě a

48

násobky této částky při vícečetných porodech. Pokud by se v modelové rodině narodilo další dítě, měla by matka nárok na porodné ve výši 13.000 Kč bez ohledu na celkový příjem a částky životního minima této rodiny. V roce 2009: Podmínky výše i nároku na porodné zůstávají stejné jako v roce 2008. V roce 2010: Podmínky výše i nároku na porodné zůstávají stejné jako v roce 2008. V roce 2011: Od tohoto roku vlivem novely zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře se výrazně zúžil okruh rodin, které mají na porodné nárok. Mají na něj nárok jen ty rodiny, kterým se narodilo první dítě nebo současně dvě a více dětí a jejichž příjem zároveň nepřesahuje 2,4násobek životného minima rodiny. Pokud by se v této práci používané modelové rodině narodilo další dítě, nárok na porodné by tato rodina od tohoto roku již neměla, neboť porodné je od roku 2011 vypláceno již pouze na první dítě. Pokud bychom vzali v úvahu rodinu, které se narodilo první dítě, pak životní minimum této rodiny by v roce 2011 činilo včetně narozeného dítěte 2880 Kč + 2600 Kč + 1600 Kč = 7 080 Kč. Násobek 2,4 životního minima rodiny je 16.992 Kč. Pokud mají matka a otec dítěte společně měsíční příjem vyšší, nemají od roku 2011 nárok na porodné ani na první narozené dítě. V roce 2012: Podmínky nároku na porodné zůstávají stejné jako v roce 2011. Zvýšily se ale částky životného minima, které činí 3.140 Kč + 2.830 Kč a 1.740 Kč = 7.710 Kč. Hranice příjmu pro získání porodného na první dítě se tedy posouvá na 18.504 Kč.

49

Souhrn nároku na porodné u modelové rodiny: výše porodného další narozené další narozená v Kč / rok dítě v modelové dvojčata v narození dítěte rodině modelové rodině 2008 2009 2010 2011 2012

13 000 13 000 13 000 0 0

další narozená trojčata v modelové rodině

26 000 26 000 26 000 0 0

39 000 39 000 39 000 0 0

Tabulka 14 – Souhrn nároku na porodné u modelové rodiny Zdroj: Vlastní zpracování výpočtů a údajů MPSV

V modelové rodině se matka stará kromě prvorozeného dítěte i o druhorozená dvouletá dvojčata. Pokud by se narodila do roku 2010, měla by rodina nárok porodné ve výši 26.000 Kč, což je obzvláště u vícečetných porodů jistě významná finanční pomoc pro úhradu počátečních nákladů spojených s příchodem novorozeňat do rodiny. Pokud by se tato druhorozená dvojčata narodila modelové rodině až po roce 2010, na porodné by matka neměla nárok, což může u mnohých rodin způsobit nemalou počáteční finanční tíseň. MPSV touto novelou zákona v roce 2011 sice ušetřilo na porodném oproti předchozímu roku cca 1,3 mld. Kč., ale myslím si, že tato úprava nároku je až příliš radikální, a že by porodné, sloužící po příchodu novorozeněte do rodiny především k úhradě počátečních nakumulovaných výdajů, mělo být vypláceno třeba v nižší výši, ale paušálně každé matce.

50

3.5 Pohřebné V předchozích letech měla nárok na tuto dávku ve výši 5 000 Kč každá osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt v České republice. Od roku 2008 došlo vlivem novelizace této dávky zákonem č. 261/2007 Sb. k výraznému zúžení osob, které mají na tuto dávku nárok. Tato dávka je v současnost vyplácena pouze na úhradu nákladů spojených s pohřbem nezaopatřeného dítěte. „Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč.“ Příjem rodiny se pro nárok na tuto dávku neposuzuje. [15]

Příklad: V roce 2008 – 2012: Od roku 2008 do současnosti by otec nebo matka z modelové rodiny měli nárok na dávku pohřebného pouze v případě úmrtí svého dítěte nebo otec při úmrtí matky a naopak. výše pohřebného v Kč / rok úmrtí

2008 2009 2010 2011 2012

vypravení pohřbu zletilé osobě, která není rodičem nezletilého dítěte 0 0 0 0 0

vypravení pohřbu matce/otci z modelové rodiny (rodiče nezletilého dítěte) 5 000 5 000 5 000 5 000 5 000

vypravení pohřbu jednomu z dětí modelové rodiny (nezletilé dítě) 5 000 5 000 5 000 5 000 5 000

Tabulka 15 – Přehled výše nároku na pohřebné v modelové rodině Zdroj: Vlastní zpracování výpočtů a údajů MPSV

51

3.6 Dávky pěstounské péče „Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat.“ [16] Dávky pěstounské péče jsou čtyři:  příspěvek na úhradu potřeb dítěte  odměna pěstouna  příspěvek při převzetí dítěte  příspěvek na úhradu motorového vozidla Tyto dávky slouží ke krytí nákladů svěřených dětí a další náklady spojené s touto péčí, dále pak i jako odměna pěstouna. Pěstounovi a dítěti svěřenému do pěstounské péče může vzniknout nárok i na další dávky státní sociální podpory, např. na rodičovský příspěvek, přídavek na dítě apod. [16]

3.6.1 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na dávku má dítě svěřené do pěstounské péče do 18 let věku nebo nejdéle do 26 let, zůstane-li dítě nezaopatřené a ve společné domácnosti s bývalým pěstounem. Výše příspěvku na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte činí 2,3násobek životního minima dítěte. V případě, že dítě je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, se násobek životního minima zvyšuje na:  2,35 u dítěte ve stupni I  2,90 u dítěte ve stupni II  3,10 u dítěte ve stupni III nebo IV Pro zaopatřené nezletilé dítě se stanoví výše příspěvku jako součin částky životního minima dítěte a koeficientu 1,40.

52

Na základě zákona č. 366/2011 Sb. se dítě, kterému dosud náležel příspěvek na úhradu potřeb dítěte, považuje pro účely tohoto příspěvku nejdéle do 31. prosince 2012:  za dítě, které je osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), bylo-li před 1. lednem 2012 dlouhodobě nemocné,  za dítě, které je osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), bylo-li před 1. lednem 2012 dlouhodobě zdravotně postižené,  za dítě, které je osobou závislou na péči jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), bylo-li před 1. lednem 2012 dlouhodobě těžce zdravotně postižené, pokud dítě nebylo posouzeno podle zákona o sociálních službách pro účely příspěvku na péči.[16] výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči podle věku a zdravotního stavu dítěte (stupně závislosti dítěte na pomoci jiné osoby) měsíčně v Kč

nezaopatřené dítě ve věku

ve stupni

ve stupni

ve stupni

závislosti I

závislosti II

závislosti III nebo IV

koeficient 2,35

koeficient 2,90

koeficient 3,10

zdravé dítě

koeficient 2,30 do 6 let

4 002

4 089

5 046

5 394

od 6 do 15 let

4 922

5 029

6 206

6 634

od 15 do 26 let

5 635

5 758

7 105

7 595

Tabulka 16 – Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči Zdroj: [16]

3.6.2 Odměna pěstouna Tato dávka je projevem společenského uznání osoby pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny je stanovena ve výši částky životního minima jednotlivce za každé svěřené dítě. Výše odměny činí součin životního minima jednotlivce a koeficientu 1,0 za každé svěřené dítě, tj. 3 410 Kč měsíčně za jedno dítě. Pečuje-li pěstoun alespoň o 3 svěřené děti nebo o jedno svěřené dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III, IV, činí odměna pěstouna 5,5násobek životního minima jednotlivce, přičemž za každé další svěřené dítě se odměna dále zvyšuje o 0,5 životního

53

minima jednotlivce a 0,75 životního minima jednotlivce, pokud se jedná o další dítě se stupněm závislosti II, III, IV. Odměna pěstouna ve zvláštních případech náleží jen v případě, že pěstoun není po celý kalendářní měsíc výdělečně činný. Tato odměna se pro účely zdravotního pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti posuzuje jako plat. Neplnění povinné školní docházky dítěte, za něž je rodiči, případně pěstounovi pravomocně uložena sankce za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky, má za důsledek postih v podobě snížení výplaty rodičovského příspěvku, případně odměny pěstouna. počet dětí v pěstounské péči 1 2 3 nebo 1 závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II, III, IV 4

výše odměny pěstouna v Kč měsíčně 3 410 6 820 18 755 20 460

Tabulka 17 – Výše měsíční odměny pěstouna dle počtu a zdravotního stavu svěřených dětí Zdroj: zpracování údajů z [16]

3.6.3 Příspěvek pří převzetí dítěte Účelem jednorázové dávky je přispění na nákup věcí potřebných pro dítě, které přichází do náhradní rodinné péče. Výše příspěvku je dána pevnými částkami podle věku dítěte. věk příspěvek při nezaopatřeného převzetí dítěte dítěte v Kč 8 000 do 6 let 6 – 15 let

9 000

15 – 18let

10 000

Tabulka 18 – Výše příspěvku při převzetí dítěte do pěstounské péče Zdroj: zpracování údajů z [16]

54

3.6.4 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Tato dávka náleží osobě, která má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Pro splnění nároku je také podmínka, že pořízené vozidlo nebude používat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 000 Kč. [16] Příklad: Pokud vezmeme v úvahu, že by si posuzovaná modelová rodina osvojila do pěstounské péče další 6leté dítě, měla by v jednotlivých letech nárok na dávku ve výši: V roce 2008: V tomto roce by činil příspěvek na úhradu potřeb 6letého dítěte bez zdravotního omezení převzatého do pěstounské péče 4.922 Kč měsíčně a odměna pěstouna za pěstounskou péči o toto dítě částku 3.126 Kč měsíčně. Jednorázová částka za převzetí dítěte do pěstounské péče by byla 9.000 Kč. Na příspěvek na úhradu motorového vozidla by v tomto případě péče jen o jedno dítě v pěstounské péči rodině nenáležel. V letech 2009 – 2011: Podmínky výše i nároku na porodné zůstávají stejné jako v roce 2008. V roce 2012: V tomto roce se vlivem zvýšení částek životního minima zvyšuje i odměna pěstouna z částky 3.126 Kč na částku 3.410 Kč. Ostatní výše i nároky na příspěvky z titulu pěstounské péče zůstávají stejné jako v předchozích letech.

55

Souhrnná tabulka nárokovaných výší příspěvků a odměn pro modelovou rodinu za sledované období roku 2008 – 2012: druh příspěvku příspěvek na / posuzovaný úhradu rok potřeb dítěte v Kč měsíčně 4 922 2008 4 922 2009 4 922 2010 4 922 2011 4 922 2012

odměna pěstouna v Kč měsíčně 3 126 3 126 3 126 3 126 3 410

příspěvek při příspěvek na převzetí dítěte úhradu v Kč motorového vozidla v Kč 9 000 9 000 9 000 9 000 9 000

– – – – –

Tabulka 19 – Výše dávek pěstounské péče za rok 2008 – 2012 Zdroj: vlastní zpracování údajů ze zdroje [17]

Dle souhrnné tabulky je zřejmé, že se výše a nárok na jednotlivé dávky pěstounské péče za posledních let prakticky nezměnily. Výjimkou je pouze měsíční odměna pěstouna, která se v roce 2012 zvýšila o 284 Kč.

56

3.7 Sociální příplatek Tento příplatek byl určen rodinám s velmi nízkými příjmy nepřevyšujícími dvojnásobek životního minima a starající se alespoň o jedno nezletilé dítě. Při výpočtu nároku se posuzoval příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí včetně rodičovského příspěvku, přídavku na dítě a přijatého výživného na dítě. Sociální příplatek se zvyšoval v případě, kdy bylo dítě dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Zohledněna byla také osamělost nebo zdravotní postižení rodiče, narození více dětí současně nebo denní studium dítěte na střední nebo vysoké škole. V roce 2008 : Koeficient násobku sociálního příplatku vůči životnímu minimu rodiny byl od roku 2007 snížen z 2,20 na 2,00. Životní minimum rodiny činí 2.880 + 2.600 + 1.600 + 1.600 + 1.960 = 10.640 Kč. Násobek životního minima modelové rodiny a koeficientu 2,00 platného pro tento rok je částka 21.280 Kč, což je méně než skutečný příjem rodiny 22.600 Kč. Na sociální příplatek tak rodině nárok nevzniká. V roce 2009 : V tomto roce se výše částek životního minima a podmínky nároku na sociální příplatek oproti předchozímu roku nemění. Modelová rodina podmínky nároku na sociální příplatek nesplňuje. V roce 2010: V tomto roce se výše částek životního minima a podmínky nároku na sociální příplatek oproti předchozímu roku nemění. Modelová rodina podmínky nároku na sociální příplatek nesplňuje. V roce 2011:

57

Od roku 2011 dochází přijetím novely k výraznému zúžení osob, které mají nárok na tuto dávku. Jedná se pouze o dítě nebo jednoho z jeho rodičů, kteří jsou dlouhodobě nemocní, dlouhodobě zdravotně postižení nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižení. Modelová rodina podmínky nároku na sociální příplatek stejně jako v předchozích letech nesplňuje. Tato změna platila pouze rok a přijetím zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, tato dávka dnem 31. prosince 2011 zaniká.

58

3.8 Shrnutí praktické části Na modelové rodině se třemi dětmi jsem provedla ukázku vývoje dávek státní sociální podpory od roku 2008 do současnosti. Nyní provedu shrnutí zjištěných výsledků a zhodnotím i trend celkových výdajů SR u jednotlivých dávek SSP. Největší změny v tomto období byly především v roce 2011 a 2012, od kdy je v České republice uplatňován tzv. „balíček sociálních škrtů“, který byl vládou odsouhlasen ke snížení zadluženosti státu, a to i prostřednictvím úspor při vyplácení státních sociálních dávek. Výdaje MPSV i v nich zahrnuté výdaje na SSP i přes tato dosavadní opatření ale stále rostou a jejich růst je předpokládán i v následujících dvou letech:

Obrázek 4 – Grafické zobrazení výdajů SR, MPSV a SSP Zdroj: Vlastní zpracování údajů MPSV

První dávkou týkající se rodin s dětmi je Přídavek na dítě. Prostřednictvím této dávky pomáhá stát krýt náklady spojené se zaopatřením dítěte od jeho narození až do dospělosti. Na tuto dávku mají nárok rodiny s příjmem nižším než je 2,4násobek jejich životního minima. Z příkladu vyplývá, že za posledních pět let se výše ani nárok na dávku výrazně nezměnily. Pouze v roce 2010 byla dávka ve snaze zmírnění dopadů celosvětové krize na půl roku o 10% navýšena. V roce 2012 pak vlivem zvýšení částek životního minima došlo ke zvýšení maximálního příjmu rodiny splňujícího nárok na tuto dávku a tím

59

zvětšení okruhu rodin, kteří mají na tuto dávku nárok. Modelová rodina nároky na tuto dávku po celé období splňovala a bylo by jí tak každý rok vyplaceno 19.320 Kč, resp. v roce 2010 částka 20.220 Kč. Dle mého názoru je vyplácení této dávky při nízkém příjmu rodiny správné, ale problém vidím v řešení aktuální finanční situace rodiny, neboť se při nároku na ní posuzuje příjem za minulý rok a to až od 1. října roku, kdy žádost o dávku podáváme. Z pohledu celkových výdajů státu na tuto dávku je po celé sledované období klesající trend:

Obrázek 5 – Přehled celkových výdajů SR na Přídavek na dítě v letech 2008 – 2011 Zdroj: vlastní zpracování údajům MPSV

Největší část finančních prostředků určených na SSP je použita na vyplácení Rodičovského příspěvku. Na tento příspěvek má nárok matka nebo otec při péči o nejmladší dítě v rodině splňující danou věkovou hranici. Na základě výše peněžité pomoci v mateřství si lze vybrat ze tří variant vyplácení tohoto příspěvku. Od roku 2012 je u všech tří variant vyplacena v součtu za celé období stejná maximální částka až 220.000 Kč. Po celé sledované období byla výše měsíčního rodičovského příspěvku u všech tří variant stejná, měnily se pouze nároky na tento příspěvek. Nejvýznamnější z nich je od roku 2012 možnost, že dítě ve věku 2 roky a více může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku bez omezení. Další významnou změnou je umožnění změny varianty délky a tím i výše rodičovského příspěvku a to až každé tři měsíce. K zamyšlení stojí výše příspěvku při péči o jedno dítě versus výše příspěvku při péči o dvě a více současně nebo do dvou let po sobě narozených dětí. Rodič má v tomto 60

případě většinu nákladů ve dvou či více-násobné výši, ale příspěvek pobírá jen na jedno dítě stejně tak, jako rodič, který pečuje jen o jedno dítě v tomto věku. Z pohledu celkových výdajů státu na tuto dávku je po celé sledované období kromě roku 2009 mírně klesající trend, což je způsobeno především snižováním porodnosti a dřívějšího návratu matek do zaměstnání z důvodu zvýšení finanční situace rodiny, neboť rodičovský příspěvek je ve většině případů nižší než příjem ze zaměstnání:

Obrázek 6 – Přehled celkových výdajů SR na Rodičovský příspěvek v letech 2008 – 2011 Zdroj: vlastní zpracování údajů MPSV

Náklady na bydlení tvoří ve většině domácností největší část výdajů. Vzhledem k neustálému růstu těchto nákladů především růstem nájmů a cen energií, je důležitá pomoc státu i v této oblasti. O Příspěvek na bydlení může požádat ta domácnost nebo osoba, jestliže 30 % (v Praze 35 %) jejích příjmů nestačí na pokrytí nákladů na bydlení omezených částkou normativních nákladů stanovených zákonem. Tyto normativní náklady se zvyšovaly po celé sledované období. Pokud by modelová rodina bydlela ve vlastním bytě s náklady 6.000 Kč měsíčně, neměla by ani v jednom z posuzovaných let na příspěvek na bydlení nárok. Pokud by stejná rodina bydlela v nájemním bytě s náklady 8.000 Kč měsíčně, měla by v roce 2008 nárok na příspěvek ve výši 1.552 Kč. V dalších letech pak vlivem zvyšování částek normativních nákladů by měla nárok na celou částku rozdílu mezi skutečnými náklady na bydlení a 30 % příjmu rodiny, tedy 2.220 Kč. Z pohledu celkových výdajů státu na tuto dávku má tato dávka rostoucí trend, neboť stát se u této dávky každoročním zvyšováním výše normativních nákladů snaží pomáhat aktuálně reagovat na růst cen bydlení:

61

Obrázek 7 – Přehled celkových výdajů SR na Příspěvek na bydlení v letech 2008 – 2011 Zdroj: vlastní zpracování údajů MPSV

Porodné je určené k pokrytí jednorázových nákladů spojených s narozením dítěte. Od roku 2011 je na tuto dávku nárok jen při narození prvního dítěte a to jen tehdy, pokud příjmy rodiny v kalendářním čtvrtletí předcházejícímu narození dítěte byly nižší než 2,4násobek životního minima. Výše porodného při narození jednoho dítěte se za sledované období nezměnila. Porodné tedy náleží v rodině pouze jednou, a to buď na první narozené dítě, nebo na první dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Výše porodného při narození dvou a více dětí současně, která byla počítána formou násobku počtu dětí, se od roku 2011 sjednotila na výši 19.500 Kč. Do roku 2010 by měla modelová rodina nárok na vyplacení porodného na všechny své děti. Od roku 2011 pak už jen prvorozené dítě. Myslím si, že tato úprava nároku je až příliš radikální, a že by porodné mělo být vypláceno třeba v nižší výši, ale paušálně každé matce. Z pohledu celkových výdajů státu má tato dávka mírně klesající trend, který vlivem změny nároku na tuto dávku (dávka vyplácena pouze na první dítě) v roce 2011 skokově poklesl:

Obrázek 8 – Přehled celkových výdajů SR na Porodné v letech 2008 – 2011 Zdroj: vlastní zpracování údajů MPSV

62

Pohřebné je od prvního roku sledovaného období vypláceno oproti předchozímu roku již jen při úmrtí nezaopatřeného dítěte nebo jeho rodiče a to bez ohledu na výši příjmů rodiny. Jednotná jednorázová dávka na vypravení pohřbu takové osobě je 5.000 Kč. Pokud by tedy v modelové rodině zemřelo dítě nebo jeden z rodičů, splňovala by tato rodina nárok na vyplacení této dávky. Pokud by vypravili pohřeb jiné příbuzné nebo cizí osobě, na dávku by nárok nevznikl. Dle mého názoru by v určitých případech, kdy měla zemřelá osoba nesplňující současné nároky na dávku, velmi nízké příjmy a nezůstalo po ní žádné dědictví, z kterého by mohli příbuzní této osoby pohřeb zaplatit, byla podpora státu potřebná. Z pohledu celkových výdajů státu na tuto dávku má kromě výrazného poklesu v prvních dvou letech mírně klesající trend:

Obrázek 9 – Přehled celkových výdajů SR na Pohřebné v letech 2008 – 2011 Zdroj: vlastní zpracování údajů MPSV

Vysoká výše vyplaceného pohřebného v roce 2008 je dána skutečností, že na počátku roku 2008 byla tato dávka vyplácena ještě podle dříve platné právní úpravy, tedy každé osobě, která vypravila pohřeb. Jednou z forem náhradní rodinné výchovy v případech, že se vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí o své dítě starat, je pěstounská péče. Stát péči o tyto děti podporuje hned čtyřmi dávkami z titulu Dávek pěstounské péče. První z nich Příspěvek na úhradu potřeb dítěte, je určen pro takto svěřené děti do 18 let, resp. 26 let věku, při splnění podmínky nezaopatřenosti a společné domácnosti s pěstounem. Výše příspěvku pro nezaopatřené dítě je dána 2,3násobkem životního minima dítěte. V případě, že dítě je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, se násobek životního minima dle stupně zdravotního postižení zvyšuje až na 3,10násobek životního minima. 63

Pro zaopatřené nezletilé dítě je dána 1,4násobek životního minima dítěte. Druhou dávkou pěstounské péče je Odměna pěstouna, která je vyplácena na základě společenského uznání osob pečujících o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny je dána výší životního minima jednotlivce, tj. 3 410 Kč měsíčně za každé svěřené dítě. Pečuje-li pěstoun alespoň o 3 svěřené děti nebo o jedno svěřené dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III, IV, činí odměna pěstouna 5,5násobek životního minima jednotlivce, přičemž za každé další svěřené dítě se odměna dále zvyšuje o 0,5 životního minima jednotlivce a 0,75 životního minima jednotlivce, pokud se jedná o další dítě se stupněm závislosti II, III, IV. Tato odměna je pro účely zdravotního a sociálního pojištění posuzována jako plat a může být snížena v důsledku postihu za neplnění povinné školní docházky dítěte. Třetí dávkou je Příspěvek pří převzetí dítěte. Je to jednorázová dávka na nákup věcí potřebných pro příchod dítěte do rodiny daná pevnou částkou podle věku dítěte. Poslední čtvrtou dávkou z dávek Pěstounské péče je Příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Osoba, která pečuje nejméně o čtyři děti, má při splnění podmínky, že nebude vozidlo používat pro výdělečnou činnost, nárok na proplacení 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 000 Kč. Z příkladu provedeného na modelové rodině vyplývá, že se výše dávek za sledované období až na zvýšení výše odměny pěstouna vlivem zvýšení částek životního minima v roce 2012 neměnily a rodina by při osvojení 6letého dítěte měla vyjma příspěvku na zakoupení motorového vozidla nárok na jednorázový příspěvek při převzetí dítěte 9.000 Kč a každý měsíc pak příspěvek na úhradu potřeb dítětem ve výši 4.922 Kč a odměnu pěstouna ve výši 3.126 Kč, resp. 3.410 Kč v roce 2012. Z pohledu celkových výdajů státu má tato dávka rostoucí trend:

Obrázek 10 – Přehled celkových výdajů SR na Dávky pěstounské péče v letech 2008 – 2011 Zdroj: vlastní zpracování údajů MPSV

64

Tento trend koresponduje se zájmem státu, aby bylo do budoucna co nejvíce dětí z dětských a kojeneckých domovů umístěno právě do náhradních rodin. V současnosti již zaniklý Sociální příplatek pobíraly v prvních letech sledovaného období rodiny starající se alespoň o jedno nezletilé dítě a nedosahující za předchozí kalendářní čtvrtletí příjmu včetně rodičovského příspěvku, přídavku na dítě a přijatého výživného příjem ve výši 2,2násobku a od roku 2011 už pouze rodiny starající se o dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené a nedosahující příjmu ve výši dvojnásobku životního minima. Tato dávka byla vyplácena pouze do 31. 12. 2011 a v následujícím roce byla především v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí zrušena. Modelová rodina podmínky nároku na sociální příplatek od začátku sledovaného období nesplňovala. Z pohledu celkových výdajů státu na tuto dávku mají v prvních třech letech sledovaného období vyrovnaný trend a v posledním roce jejich vyplácení velký pokles vlivem zúžení okruhu rodin majících na tuto dávku nárok:

Obrázek 11 – Přehled celkových výdajů SR na Sociální příplatek v letech 2008 – 2011 Zdroj: vlastní zpracování údajů MPSV

Z výše analyzovaných sedmi dávek, mají jen dvě rostoucí trend, a to příspěvek na bydlení a dávky pěstounské péče. U ostatních se pak více či méně projevila úsporná opatření, která stát realizuje především za účelem snížení zadlužování státu a účelnějšího přerozdělování finančních prostředků. Sociální příspěvek byl v rámci těchto úspor od 1. 1. 2012 zrušen úplně. 65

4 Závěr Pro svoji BP jsem si vybrala téma Analýza dávek státní sociální podpory v souvislosti se stavem veřejných financí, když cílem mé BP bylo provedení analýzy státní sociální podpory s ohledem na stav veřejných financí a zároveň i předpokládaný výhled v oblasti státní sociální podpory do budoucích let, a domnívám se, že cíl mé práce jsem provedením analýzy a výpočtů výše dávek u konkrétní modelové rodiny, porovnáním jejich nároku v jednotlivých letech sledovaného období a zhodnocením celkových současných a navrhovaných výdajů státu na SSP splnila, když jsem zároveň zpracovala přehled a rozbor systému, výše a podmínek nároků jednotlivých dávek. Na základě praktické části BP jsem zjistila, že největší podpora státu v oblasti státní sociální podpory je především v oblasti bydlení, pěstounské péče a rodičovského příspěvku, u kterého se v tomto roce pozitivně pro rodiny promítne nově schválené zrušení omezení délky pobytu v předškolním zařízení dětí od dvou let věku a tím větší možnost přivýdělku bez ztráty nároku na tuto dávku. Naopak počet rodin splňující nároky na ostatní dávky státní sociální podpory je klesající. Z pohledu veřejných financí je ale po výrazném snížení výdajů na státní sociální podporu v roce 2011 předpokládán jejich opětovný mírný nárůst ovlivněný mimo jiné i zvýšením částek životního minima. Vyplácení dávek státní sociální podpory je v současné době v sociálním státě, jakým je i ČR, nezbytná záležitost. Výplaty sociálních dávek představují pro stát především v současnosti velkou finanční i administrativní zátěž. Myslím si, že ke snížení tohoto břemena jsou důležité kroky a opatřeními směřujícími k ekonomickému růstu, tedy podpora vzdělání, podpora finanční gramotnosti obyvatel, vymahatelnost práva, tvorba pracovních příležitostí a kvalitní zákonodárství. Tyto investice mají vysokou mírou návratnosti. U dávek SSP, které jsou posuzovány v závislosti na příjmu rodiny, však může docházet k demotivaci snahy o zvýšení příjmů vlastní činností, neboť při překročení zákonem dané hranice příjmů, třeba jen o minimální částku, mohou ztratit celoroční nárok na danou dávku. V těchto případech by bylo vhodné nároky na dávky přizpůsobit danému zájmu společnosti. Od počátku roku 2011 se v ČR uplatňuje tzv. „balíček sociálních škrtů“, prostřednictvím kterého se vláda snaží snížit zadlužení státu. Tyto úspory se týkají

66

i vyplácení státních sociálních dávek, které tvoří v současnosti přes 3% celkových výdajů SR. Celkové výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí a zároveň v nich zahrnuté výdaje na výplatu dávek státní sociální podpory, budou ale i přes tato úsporná opatření v následujících letech nadále růst. Celkové výdaje státního rozpočtu na rok 2012 jsou schváleny ve výši téměř 1090 miliard korun, na rok 2013 pak 1092 miliard korun a v roce 2014 přes 1101 miliard. Výdaje MPSV dlouhodobě činí necelou polovinu těchto výdajů. Rostou hlavně z důvodu vyplácení dávek daných zákony, tj. např. podpora, důchody nebo právě sociální dávky. V letošním roce se počítá s výdaji MPSV ve výši 504,92 miliard Kč, z toho na SSP 37,91 mld. Kč. V roce 2013 by měly výdaje ministerstva stoupnout na 508,64 miliard korun, z toho na SSP 38,31 mld. Kč a v roce 2014 na 518,98 miliard korun, z toho na SSP 38,81 mld. Kč. Z toho plyne, že stát i do budoucna s podporou obyvatel s nízkými příjmy počítá. Sociální podporu považuji za solidární pomoc potřebným. Její výplata by měla být prováděna účelně a efektivně. Každý by se měl chovat odpovědně k sobě i svému okolí, a pokud je to v jeho silách, zabezpečit své potřeby a potřeby rodiny v co největší míře vlastními silami. Stát by zároveň měl vyplacení dávek SSP umět vysvětlit a odůvodnit daňovým poplatníkům, jako prevenci vzniku sociálního napětí a zároveň vyzdvihnout pozitivní aspekty sociálních dávek, jako je podpora péče v rodinném domácím prostředí či podpora porodnosti. Plátci daní, z jejichž odvodů plynou prostředky mimo jiné i na sociální dávky, jsou ochotni platit daně, pokud vidí jejich efektivní užití. Opačný stav podporuje daňové úniky a spekulace. Stav popsaný v mé bakalářské práci je aktuální k 11. 12. 2012.

67

Seznam použité literatury [1] HAMERNÍKOVÁ B., MAAYTOVÁ A. a kol. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007, 364 s. ISBN 978– 807– 3573– 010. [2] BUCHANAN, James M. Veřejné finance v demokratickém systému. Brno: Computer Press, 1998, 324 s. ISBN 80– 722– 6116– 9. [3] NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 359 s. ISBN 978– 80– 7380– 162– 5. [4] KREBS, Vojtěch. Sociální politika. Praha: ASPI a.s., 2005, 502 s. ISBN 80 – 7357– 050– 5. [5] NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2009. 143 s. ISBN 978– 80– 87035– 19– 1. [6] NEČADOVÁ, V.: Sociální politika – I. část, vysokoškolská skripta,Jihlava, Vysokáškola polytechnická, 2010, 102 str. ISBN 978– 80– 87035– 49– 8 [7] NEČADOVÁ, V.: Sociální politika – 2. část – aplikace, vysokoškolská skripta, Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2011, 187 str., ISBN 978– 82– 87035– 50– 4 [8] NEČADOVÁ, V.: Studijní materiál z veřejných financí pro kombi studium – 186 str. [9] Zákon č. 117/1995 Sb., zákon o státní sociální podpoře [10] Zákon č. 453/2003 Sb., novela zák. č. 117/1995 Sb. [11] Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí - část čtvrtá - Změna zákona o státní sociální podpoře [12] Zákon č. 366/2011 Sb., přechodná ustanovení, novela zák. č. 117/1995 Sb. [13] Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Další zdroje: [14] MPSV.CZ: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupné z Dostupné z http://www.mpsv.cz [15] MPSV.CZ: Státní sociální podpora [online]. 31. 3. 2012. [cit. 2012-09-05]. Dostupné z Dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/2

68

[16] MPSV.CZ: Informace pro občany [online]. 31. 3. 2012 [cit. 2012-09-05]. Dostupné z http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane [17] Příspěvek při převzetí dítěte / 2011 / Kraj Vysočina. [online]. 31. 3. 2011 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z http://www.kr-vysocina.cz/prispevek-pri-prevzeti-ditete/d4000016/p1=41346 [18] Peníze, které vám dá stát: Přídavek na děti / Peníze.cz [online]. 18. 5. 2009 [cit. 2012-10-09]. Dostupné z http://www.penize.cz/socialni-davky/53194-penize-ktere-

vam-da-stat-pridavek-na-deti [19] Tisková zpráva MPCV.CZ [online]. 20. 3. 2012 [cit. 2012-10-30]. Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/12657/tz_200312a.pdf [20] Příspěvek na bydlení v ČR v roce 2011 [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupné z http://kalkulacky.idnes.cz/cr_prispevek-na-bydleni-2011.php [21] Český statistický úřad / ČSÚ [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné z http://www.czso.cz/ [22] Výdaje MPSV a na státní a na státní dluh nadále porostou, vyplývá z rozpočtu – ČeskéNoviny.cz [online]. 11. 7. 2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/vydaje-mpsv-a-na-statni-dluhnadale-porostou-vyplyva-z-rozpoctu/816054&id_seznam=7623 [23] Životní minimum, statistiky týkající se životního minima – Finance.cz [online]. [cit. 2012-09-20]. Dostupné z http://www.finance.cz/makrodata-eu/trh-prace/statistiky/zivotni-minimum/ Seznam obrázků: Obrázek 1 – Struktura výdajů na sociální dávky v roce 2011 ........................................ 12 Obrázek 2 – Vývoj výdajů na dávky SSP ....................................................................... 17 Obrázek 3 – Vývoj výše přídavku na dítě....................................................................... 33 Obrázek 4 – Grafické zobrazení výdajů SR, MPSV a SSP ............................................ 59 Obrázek 5 – Přehled celkových výdajů SR na Přídavek na dítě v letech 2008 – 2011 .. 60 Obrázek 6 – Přehled celkových výdajů SR na Rodičovský příspěvek v letech 2008 – 2011 ................................................................................................................................ 61 Obrázek 7 – Přehled celkových výdajů SR na Příspěvek na bydlení v letech 2008 – 2011 ................................................................................................................................ 62

69

Obrázek 8 – Přehled celkových výdajů SR na Porodné v letech 2008 – 2011 ............... 62 Obrázek 9 – Přehled celkových výdajů SR na Pohřebné v letech 2008 – 2011 ............. 63 Obrázek 10 – Přehled celkových výdajů SR na Dávky pěstounské péče v letech 2008 – 2011 ................................................................................................................................ 64 Obrázek 11 – Přehled celkových výdajů SR na Sociální příplatek v letech 2008 – 2011 ........................................................................................................................................ 65

Seznam tabulek: Tabulka 1 – Vývoj výdajů státního rozpočtu ČR, MPSV a státní sociální podpory v letech 2008 – 2014 ....................................................................................................... 13 Tabulka 2 – Částky životního a existenčního minima .................................................... 24 Tabulka 3 – Vývoj výše životního a existenčního minima od roku 2008 ...................... 24 Tabulka 4 – Příklady životního minima různých typů domácností v Kč/měsíc ............. 25 Tabulka 5 – Výše přídavku na dítě dle jeho věku........................................................... 31 Tabulka 6 – Přehled analýzy nároku na přídavek na dítě v roce 2008 – 2012 ............... 33 Tabulka 7 – Přehled možností čerpání rodičovského příspěvku .................................... 35 Tabulka 8 – Výše rodičovského příspěvku modelové rodiny v letech 2008 – 2012 ...... 42 Tabulka 9 – Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné v roce 2012 ....... 44 Tabulka 10 – Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné v roce 2012 ........................................................................................................... 44 Tabulka 11 – Přehled normativních nákladů na bydlení platných pro 5-člennou rodinu ve vlastním nebo nájemním bytě v Jihlavě ..................................................................... 45 Tabulka 12 – Porovnání změn výše příspěvku na bydlení v letech 2008 – 2012 ........... 47 Tabulka 13 – Souhrn výše porodného v letech 2008 – 2012 při splnění podmínek nároku ............................................................................................................................. 48 Tabulka 14 – Souhrn nároku na porodné u modelové rodiny......................................... 50 Tabulka 15 – Přehled výše nároku na pohřebné v modelové rodině .............................. 51 Tabulka 16 – Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči ...................... 53 Tabulka 17 – Výše měsíční odměny pěstouna dle počtu a zdravotního stavu svěřených dětí .................................................................................................................................. 54 Tabulka 18 – Výše příspěvku při převzetí dítěte do pěstounské péče ............................ 54 Tabulka 19 – Výše dávek pěstounské péče za rok 2008 – 2012..................................... 56

70