Analýza daňové judikatury Nejvyššího správního soudu

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta

Iveta Vildová

Analýza daňové judikatury Nejvyššího správního soudu Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. Katedra finančního práva a finanční vědy Datum vypracování práce (uzavření rukopisu): 24. 11. 2015

Prohlášení Prohlašuji, že předloženou diplomovou práci jsem vypracovala samostatně a že všechny použité zdroje byly řádně uvedeny. Dále prohlašuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.

V Praze dne Iveta Vildová

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala panu doc. JUDr. Radimu Boháčovi, Ph.D. za vedení mé diplomové práce, trpělivost a cenné připomínky, při jejím zpracování.

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 1 1.

2.

Význam judikatury v České republice ...................................................................... 3 1.1.

Závaznost ........................................................................................................... 3

1.2.

Nejvyšší správní soud ........................................................................................ 4

1.2.1.

Opravné prostředky..................................................................................... 6

1.2.2.

Publikace judikatury ................................................................................... 8

1.2.3.

Vztah k dalším institucím ........................................................................... 9

Obecná rozhodovací činnost.................................................................................... 12 2.1.

Statistika NSS ve věcech daní .......................................................................... 12

2.1.1. Statistika rozhodnutí NSS ve věcech daně z přidané hodnoty ...................... 18 2.1.2. Statistika rozhodnutí NSS ve věcech daní z příjmů ...................................... 20 2.1.3. Statistika rozhodnutí NSS ve věcech ostatních daní ..................................... 22

3.

2.2.

Finanční a celní správa ..................................................................................... 24

2.3.

Předběžné otázky podané Nejvyšším správním soudem ................................. 26

Teorie daní a daňový systém ................................................................................... 28 3.1.

Daňové řízení ................................................................................................... 29

3.2.

Lhůty ................................................................................................................ 32

3.2.1. Lhůty podle zákona o správě daní a poplatků a daňového řádu .................... 34 4.

Analýza vybraných judikátů .................................................................................... 43 4.1.

Daň z přidané hodnoty ..................................................................................... 49

4.2.

Daně z příjmů ................................................................................................... 53

4.3.

Ostatní daně ...................................................................................................... 57

Závěr ............................................................................................................................... 60 Seznam zkratek ............................................................................................................... 63 Seznam grafů v textu ...................................................................................................... 64 Seznam tabulek v příloze ................................................................................................ 65 Příloha ............................................................................................................................. 66 Zdroje .............................................................................................................................. 88 Shrnutí ............................................................................................................................. 94 Summary ......................................................................................................................... 95

Úvod Rozhodovací činnost soudů, a to nejen v České republice, je stále aktuální téma. Především kvalitativní zpracování judikátů publikovaných vyššími soudy je možné nalézt ve velkém množství odborných prací a článků. Argumentace použitá v jednotlivých rozhodnutích soudů je často formou výkladu zákonných ustanovení. Tato práce se ale zaměřuje především na kvantitativní stránku této soudní činnosti jako projev její efektivity. Nejvyšší správní soud jako představitel soudní moci rozhodující ve věcech správních soudů má primárně zajišťovat sjednocování rozhodování, a tak dále působit na ekonomické chování subjektů v České republice. Tento vliv je o to významnější v daňové oblasti, kde některá soudní rozhodnutí silně ovlivňují nejen současné, ale hlavně budoucí ekonomické aktivity a tím zprostředkovaně působí i na hospodářský stav země. Tato práce je rozdělena na dvě hlavní části – obecnou a zvláštní část. Obecný úsek se zabývá především teoretickými východisky a poté praktickým rozborem aktuální situace judikatury Nejvyššího správního soudu z kvantitativního hlediska. Tato část byla prezentována v rámci VIII. ročníku Studentské odborné činnosti na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, sekce Finanční právo a finanční věda. První oddíl této části se věnuje obecnému významu judikatury v České republice, její závaznosti a dále postavení Nejvyššího správního soudu a procesu před touto institucí. Druhá část obecného úseku je rozčleněna na další oddíly, které zpracovávají nejprve celou oblast daňové problematiky publikované v online databázi Nejvyššího správního soudu a dále podrobněji rozebírají jednotlivé kategorie daňové judikatury. Závěrem je zmíněn i vztah s řízením o předběžných otázkách položených Soudnímu dvoru Evropské unie. Zvláštní část této diplomové práce lze také rozdělit na dva oddíly. První z nich se zabývá teorií daní, daňovým řízením a vývojem judikatury související s prekluzivní lhůtou. Druhá část poté statisticky zhodnocuje a popisuje data zpracovaná na základě vybraných rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jako např. délka řízení před jednotlivými finančními orgány, výsledky řízení nebo podané kasační stížnosti podle stěžovatele apod.

1

Cílem práce je popsat způsob, jakým Nejvyšší správní soud rozhoduje v daňové problematice, a posoudit jeho výkonnost z kvantitativního hlediska. Aby Nejvyšší správní soud plnil svou hlavní funkci sjednocování rozhodovací praxe soudů, měla by mít většina jeho rozhodnutí meritorní charakter. Vzhledem k tomu, že postupem času dochází k cílenému sjednocování výkladu sporných ustanovení a pojmů, předpokládám, že Nejvyšší správní soud kasační stížnosti spíše zamítá. Tato teze je ovšem narušena častou změnou právních předpisů, takže ji nelze jednoznačně prokázat. Další hypotézou, která bude v rámci této práce prověřena, jsou výsledky řízení u Nejvyššího správního soudu ukončené vydáním usnesení. V tomto ohledu předpokládám, že největší množství této formy rozhodnutí se bude týkat soudních poplatků, případně odmítnutí kasační stížnosti z formálních důvodů. Druhá část práce je zaměřena na právní posouzení judikatury Nejvyššího správního soudu v oblasti prekluzivní lhůty a na detailnější rozbor vybraných rozhodnutí. V tomto směru budu v práci prověřovat několik tezí. První z nich zní, že větší podíl na osobě stěžovatele mají poplatníci, popř. plátci daně než správce daně. Vycházím především z toho, že tyto orgány by měly rozhodovat v souladu s ustálenou judikaturou a navíc počet finančních orgánů je oproti množství daňových subjektů několikanásobně menší. Ohledně trvání řízení jedna z hypotéz stanovuje, že celková doba řízení je nejdelší u daně z přidané hodnoty a to především z důvodu složitosti řízení týkajícího se této daně. Nejkratší dobu trvání řízení obecně předpokládám právě u Nejvyššího správního soudu, jelikož ten by měl jakožto poslední instance představovat nejvyšší možnou odbornost a profesionalitu v daném oboru. Dále bude v této práci ověřen i předpoklad vycházející z části obecné, který se dotýká výsledků rozsudků, tedy teze týkající se vyššího procenta zamítaných kasačních stížností. Jádro metodologie této diplomové práce spočívá v kvantitativním výzkumu, který se, na rozdíl od kvalitativní metody, zaměřuje na zpracování souborů dat. Na začátku práce jsou tedy stanoveny určité hypotézy, které jsou ověřeny na základě skutečných údajů a dále jsou získané výsledky interpretovány. Významnou částí je i samotný popis zkoumané situace. Závěrem poté následuje zhodnocení jmenovaných hypotéz. Jak tedy již z úvodu vyplývá, podstatou práce je statistický popis stavu rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu za jedenáct let jeho existence, který může být podkladem pro další podrobnější analýzy a ověření stanovených hypotéz. 2

1. Význam judikatury v České republice Judikatura neboli rozhodovací praxe soudů v České republice zaujímá zvláštní postavení. V literatuře je jako pramen práva často uváděna pouze na okraj, případně její význam je omezen na konstatování faktické závaznosti. V angloamerické právní kultuře se setkáváme se soudním precedentem, který jako zvláštní druh soudního rozhodnutí je formálně závazný, co se týká řešení obdobných situací. V České republice, jakožto kontinentální právní kultuře, se přímo se soudním precendentem nesetkáváme, nicméně některá zásadní soudní rozhodnutí vyšších soudů mají tzv. quasiprecedenční význam.1

1.1. Závaznost Jak již bylo zmíněno výše, v naší právní kultuře nejsou soudní rozhodnutí formálně závazná a vymahatelná. Jejich quasiprecedeční význam spočívá v síle argumentace, kterou soudy využívají a tím prakticky ovlivňují chování nejen subjektů daného individuálního právního aktu. V obecné rovině rozeznáváme dva druhy závaznosti. Prvním typem závaznosti je základní vlastnost právní moci rozhodnutí a to závaznost pro subjekty, kterých se individuální právní akt přímo dotýká. V tomto případě se jedná o kazuistiku a pasáž týkající se řešení konkrétného případu nazýváme obiter dictum. Tato část nemá obecnou závaznost. Naopak zajímavější je často oblast odůvodnění, která má povahu normativní věty a je použitelná i na další obdobné případy. V literatuře jej najdeme pod označením ratio decidendi. Závaznost individuálního právního aktu nemusí být absolutní. V tomto směru se uplatňuje zejména zásada rebus sic stantibus2. Praktické uplatnění tohoto principu nacházíme v rámci opravných prostředků. Dle judikatury Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu i odborné literatury3 soudy v České republice právo netvoří, ale nalézají a změnou rozhodovací činnosti modifikují svůj právní názor. S touto formou aktivity úzce souvisí princip právní jistoty. K této problematice se vyjádřil i Ústavní soud např. v nálezu III. ÚS 3221/11 ze dne 12. 12. 2013. Soud uvedl: „…soudní rozhodnutí z podstaty věci působí zpětně 1

GERLOCH, Aleš. Teorie práva. str. 71-72.

2

„za jinak nezměněných okolností“

3

Např. Judikatura a právní argumentace: teoretické a praktické aspekty práce s judikaturou. 3

(retrospektivně), nemůže se na ně uplatit ani obecný zákaz retroaktivity. Zásada právní jistoty, resp. důvěry v právo zde své uplatnění principiálně nenalezne, což plyne z existence zpravidla přítomné nejistoty účastníků řízení ohledně výsledku soudního nalézání práva, dané tím, že soudce není „subsumpční automat“, který na skutkový stav aplikuje „dokonalé“, tj. jednoznačně znějící (a všechny situace výslovně řešící) zákonné ustanovení, nehledě na to, že se v řadě případů jedná o záměr zákonodárce, jako je tomu u norem s relativně neurčitou hypotézou, kde je dotváření práva ze strany justice nezbytné. … Současně však v případě, kdy odmítnutý právní výklad představoval ustálenou judikaturu především nejvyšších soudních instancí, její změna vykazuje (materiálně) zpětný účinek, jenž stojí proti principu právní jistoty a důvěry jednotlivce v právo. Z ústavního hlediska je tedy třeba řešit, zda a případně jakým způsobem lze poskytnout ochranu oprávněné důvěře dotčeného účastníka v právo, přičemž nutno brát v úvahu, že na straně jedné stojí zmíněný princip důvěry v právo, na straně druhé pak princip rovnosti v právech (čl. 1 Listiny) a soudcovské nezávislosti a vázanosti soudce zákonem (čl. 82 a čl. 95 odst. 1 Ústavy). V obecné rovině lze vycházet především z toho, že změna judikatury obecných soudů - primárně s ohledem na princip rovnosti v právech (konkrétně v podobě zásady rovného použití práva) - nesmí být svévolná, což by bylo v případě, že by výklad a aplikace práva, představující odklon od dosavadní judikatury, postrádal racionální odůvodnění (tzn. nebyl by postaven na věcně přiléhavých důvodech, přičemž daná změna by se jevila jako náhlá, překvapivá, bez určité myšlenkové linie, a dané rozhodování by tak neslo známky nahodilosti) a současně by se ocital mimo rámec tzv. podústavního práva v důsledku toho, že by nerespektoval požadavky plynoucí z ochrany základních práv a svobod.…“

1.2.Nejvyšší správní soud Základy pro zřízení Nejvyššího správního soudu jsou obsaženy v ústavním zákoně č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava ČR“), konkrétně v čl. 91, který stanovuje, že NSS je součástí soustavy soudů. K faktickému vytvoření této instituce však došlo až o deset let později. V důsledku přelomového rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil část V. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jež do té doby upravovala správní soudnictví. V této souvislosti

4

Parlament ČR přijal nový zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní a související zákony a dal tak vzniknout novému soudu.4 Konkrétní úpravu Nejvyššího správního soudu, na níž odkazuje čl. 91 odst. 2 Ústavy ČR, najdeme právě v části druhé, hlavě I. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „zákon č. 150/2002 Sb.“) Nejvyšší správní soud je vrcholným soudním orgánem v České republice, který rozhoduje „ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví“5. Celá soustava správních soudů je dvojinstanční a skládá se jednak ze specializovaných senátů krajských soudů a dále Nejvyššího správního soudu. Samotné řízení je upraveno v části třetí, zákona č. 150/2002 Sb., avšak jedná se o obecnou úpravu. V řízeních týkajících se daňové oblasti obvykle vycházíme ze speciální úpravy, která je obsažena v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád6. Tato práce se věnuje oblasti daní v řízení před Nejvyšším správním soudem, která je co do počtu řešených případů nejvýznamnější agendou tohoto soudu.7 Jak již bylo výše naznačeno, primárním úkolem NSS je sjednocovat rozhodovací praxi soudů a tím posilovat právní jistotu a ochranu subjektivních práv dotčených subjektů. Kolektiv autorů publikace Judikatura a právní argumentace uvádí několik způsobů, jak NSS provádí sjednocování rozhodovací praxe v rámci správního soudnictví. Prvním z nástrojů sjednocování je existence rozšířeného a „superrozšířeného“ senátu, jejichž úloha je podstatná i z hlediska vnitřního fungování soudu. K rozhodování v rámci těchto senátů dochází v situaci, kdy již bylo v určité věci rozhodnuto senátem NSS, avšak jiný senát v obdobném případě došel k odlišnému právnímu závěru. V této situaci by tedy reálně došlo k tomu, že by vrcholná instituce, jakou je NSS, vydala dvě často i protichůdná rozhodnutí, a tím by došlo k opačnému efektu, než jakým je právě 4

Viz např. Zpráva o činnosti Nejvyššího správního soudu v letech 2003-2009. str. 19.

5

§ 12 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb.

6

Ve starší judikatuře samozřejmě nacházíme časově související legislativu (ve srovnání k daňovému řádu

se jedná především o zákon o správě daní a poplatků). 7

Vedle oblasti daní se NSS typicky zabývá např. důchody a sociálními dávkami, veřejnými zakázkami

a hospodářskou soutěží, mezinárodní ochranou, volbami a politickými stranami, řízením podle soudního řádu správního atd. 5

sjednocování rozhodovací činnosti. Jakmile tedy dojde k tomu, že rozhodující senát má právní názor odlišující se od ustálené předchozí soudní praxe NSS ve shodném nebo obdobném případě, je tento senát povinen předložit otázku k posouzení rozšířenému senátu. Rozšířený senát se pak může přiklonit k jednomu z právních názorů senátu. Jeho konečné rozhodnutí působí ovšem pro futuro, takže i v případě, že rozšířený senát zaujme nový právní názor, neohrozí to již rozhodnuté případy. Superrozšířený senát rozhoduje ve věcech politických stran a hnutí, ve věcech volebních

nebo

věcech

místního

či

krajského

referenda

nebo

v případech

kompetenčních sporů. V oblasti daňové problematiky rozhoduje superrozšířený senát omezeně, a to nejčastěji při kompetenčních sporech. Druhým nástrojem jsou tzv. stanoviska. Tento druh rozhodnutí vydává NSS v oblastech, které považuje za nekonzistentní a které je nutné pro účely sjednocování rozhodovací činnosti, především krajských soudů, upravit. Do této chvíle byla vydána pouze dvě stanoviska NSS8. Dalším nástrojem, který je využíván v rámci sjednocování judikatury, je „zásadní usnesení“. Oproti ostatním nástrojům jde o okamžitou reakci NSS vůči správním orgánům, které se z pohledu NSS dopouštějí opakovaně určité „systémové chyby“9. Doposud však nebylo žádné zásadní usnesení publikováno.

1.2.1. Opravné prostředky V souvislosti s opravnými prostředky teorie právní vědy rozlišuje princip kasace, apelace a revize.1011 Nejvyšší správní soud využívá principu kasace ve formě podání

8

Konkrétně jde o Stanovisko pléna Nejvyššího správního soudu k výkladu vztahu § 64 zákona o správě

daní a poplatků a § 14 odst. 1 písm. i) zákona o konkursu a vyrovnání a Stanovisko sociálně-správního kolegia Nejvyššího správního soudu k výkladu pojmu „odvlečení“ podle zákona č. 172/2002 Sb., o odškodnění osob odvlečených do SSSR nebo do táborů, které SSSR zřídil v jiných státech (viz http://bit.ly/1NymLka). 9

BOBEK, Michal, KÜHN, Zdeněk, HOŘÁK, Jaromír, MOLEK, Pavel, POLČÁK, Radim,

VYHNÁLEK, Ladislav. Judikatura a právní argumentace, str. 389. 10

Princip apelace se projevuje v institutu odvolání a je možné přezkoumání napadaného rozhodnutí jak

z právní, tak ze skutkové stránky. U revizního principu je podmínkou správné zjištění skutkového stavu v přecházejícím řízení, ale jeho nesprávná právní kvalifikace. 6

kasační stížnosti. Tato zásada spočívá v možnosti zrušit předcházející rozhodnutí z důvodu porušení zákona. Při řízení se tedy neřeší skutkový stav, ale pouze právní a to jak z formálního, tak z materiálního hlediska12. Po posouzení daného případu NSS buďto předcházející rozhodnutí zruší a věc vrátí krajskému soudu13, nebo naopak potvrdí předcházející rozhodnutí. Kasační stížnost je tedy mimořádný opravný prostředek využívaný ve správním soudnictví. Lze ji podat proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu 14 a rozhoduje se u Nejvyššího správního soudu. Kasační stížnost může stěžovatel podat nejen z příčin hmotněprávních, ale rovněž i z procesních důvodů. Podáním kasační stížnosti se stěžovatel může domáhat pouze zrušení předchozího soudního rozhodnutí. Podmínkou je, aby byla tato stížnost podána z důvodů uvedených v ustanovení § 103 zákona č. 150/2002 Sb.15 a zároveň musí být přípustná16. Kasační stížnosti v obecné rovině tak tvoří majoritní podíl rozhodovací činnosti NSS17. Stěžovatelem může být každý z účastníků soudního řízení nebo i osoba zúčastněná na řízení. Ze zákona musí být stěžovatel zastoupen advokátem, aby byla zajištěna dostatečná ochrana jeho práv. Povinné zastoupení advokátem není nutné v případě, kdy sám stěžovatel, případně jeho zaměstnanec nebo člen, který je oprávněn za něj jednat nebo jej zastupuje, má vysokoškolské právnické vzdělání. K zastoupení advokátem se vyjadřuje nejen zákon, ale i sama judikatura – konkrétně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2003, sp. zn. 4 Azs 32/2003 – 46, kde soud uvedl, že stěžovatel „musí být zastoupen advokátem pro celé řízení o kasační stížnosti. 11

WINTEROVÁ, Alena, FRINTOVÁ, Dita, MACKOVÁ, Alena, POHL, Tomáš, SALAČ, Josef,

SMOLÍK, Petr, ZOULÍK, František, KUBEŠOVÁ, Silvia. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. str. 458- 461. 12

Soud zkoumá, zda nedošlo k porušení zákona procesně nebo při řešení meritu věci.

13

Krajským soudem rozumíme i Městský soud v Praze.

14

Kasační stížnost proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu nelze podat ve výjimečných

případech, které jsou upraveny zákonem (např. jde o věci volební). 15

V tomto ustanovení jsou jednotlivé důvody stanoveny taxativně, nicméně jsou zároveň poměrně široké

a je možné pod ně podřadit velkou škálu situací. 16

Nepřípustnost kasační stížnosti dovozujeme z § 104 zákona č. 150/2002 Sb., případně pokud je stížnost

§ 104a nepřijatelná, NSS ji odmítne, a to i bez odůvodnění. 17

Dle Zprávy o činnosti Nejvyššího správního soudu v letech 2003-2009, str. 93 se jedná o více než tři

čtvrtiny. 7

Zastoupení advokátem na základě plné moci, která je omezena pouze na sepsání kasační stížnosti a na její podání, nesplňuje požadavek povinného zastoupení stěžovatele advokátem v řízení o kasační stížnosti.“ Nesplnění této podmínky po výzvě ke zhojení vad je důvodem k odmítnutí kasační stížnosti.18 Výjimkou je ovšem situace, kdy je podána kasační stížnost proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce žalobce.19 V tomto případě NSS dlouhodobě judikuje, podobně jako u kasačních stížností týkající se osvobození od soudních poplatků, že odmítnutí kasační stížnosti by v těchto případech znamenalo porušení práva na spravedlivý proces vycházející z Ústavy České republiky a dalších dokumentů20, což je shledáno jednoznačně nepřípustné. V tomto směru ovšem soud nezkoumá meritorní stránku věci, ale pouze procesní hledisko. Lhůta, do kdy je nutné podat kasační stížnost, je poměrně krátká – jedná se o dvoutýdenní lhůtu po doručení rozhodnutí, jejíž zmeškání nelze prominout.21 Právě poměrně krátká lhůta a další náležitosti kasační stížnosti jsou důvodem pro povinné zastoupení stěžovatele advokátem. Dalším opravným prostředkem, který se může objevit v řízení před NSS je obnova řízení. Oproti kasačním stížnostem se tento typ opravného prostředku před NSS objevuje minimálně, proto je i v této práci zmíněn spíše okrajově. V obecné rovině je tento institut upraven v zákoně č. 150/2002 Sb., o soudním řádu správním - část třetí, hlava třetí, díl 2, § 111 až § 119. Podle ustanovení § 114 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., kdy „není obnova řízení přípustná proti rozhodnutí o kasační stížnosti“, lze dovodit, že tento typ řízení nebude u NSS frekventovaný. Ve spojení s daňovou problematikou se obnova řízení uplatní pouze v případě uvedeném v § 114 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. při ochraně před zásahem správního orgánu, kdy skutkový stav věci zjišťuje ex lege soud.

1.2.2. Publikace judikatury Jak bylo zmíněno výše, základní funkcí Nejvyššího správního soudu je sjednocování judikatury a podpora právní jistoty. Aby bylo tohoto cíle dosáhnuto v co 18

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 – 40.

19

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004 – 4.

20

Např. Listina základních práv a svobod, Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

21

Viz § 106, č. 150/2002 Sb. 8

nejkvalitnější podobě, je vhodné rozhodnutí soudů v jednotlivých případech zveřejňovat. Současně slouží publikace judikatury pro účely studia vývoje výkladu určitých právních institutů apod. Písemná forma publikace má několik cílů. První z nich je „kontrola a transparentnost rozhodování soudů“ a následně „realizace řídící funkce judikatury jako nástroje sjednocování rozhodovací praxe soudů“.22 Tradiční publikace v listinné formě postupně ustupuje a nahrazuje jí její elektronická podoba. Pro daňové účely je elektronická publikace v důsledku často se měnící právní úpravy vhodná z hlediska možného přehledného vyhledávání. Základním zdrojem této práce je databáze judikátů správních soudů umístěna na webových stránkách Nejvyššího správního soudu23, tedy jde o publikaci elektronickou. Nejvyšší správní soud publikuje elektronickou verzi svých rozhodnutí a to již od svého zřízení. Na začátku roku 2013 došlo ke zdokonalení stávající databáze a k doplnění všech rozhodnutí24, tudíž je možné vytvořit dostatečně kvalitní statistickou analýzu. Zveřejněné judikáty jsou anonymizovány, aby nedošlo k porušení ochrany osobních údajů.25

1.2.3. Vztah k dalším institucím V oblasti daní, co do vrcholných soudů, se setkáváme nejčastěji se spojením směrem k Ústavnímu soudu nebo k Soudnímu dvoru Evropské unie.26 Postavení Soudního dvora Evropské unie je vzhledem k členství České republiky v Evropské unii poměrně zásadní. Vzhledem k tomu, že je patrná snaha EU o harmonizaci v oblasti nepřímých daní, podává Nejvyšší správní soud k SDEU 22

BOBEK, Michal, KÜHN, Zdeněk, HOŘÁK, Jaromír, MOLEK, Pavel, POLČÁK, Radim,

VYHNÁLEK, Ladislav. Judikatura a právní argumentace. str. 218 – 219. 23

Přímý odkaz na vyhledávací portál: http://bit.ly/1j33iQe.

24

Doplnění všech rozhodnutí ve smyslu zadání spisové značky/čísla jednacího do dané databáze. Celá

znění rozhodnutí ve všech věcech kompletní nejsou. 25

Podle autorů publikace Judikatura a právní praxe kvůli anonymizaci dochází často až ke „znehodnocení

informační hodnoty judikátu“, jelikož pod osobní údaje spadají i další údaje než čistě jména účastníků. Více viz BOBEK, Michal, KÜHN, Zdeněk, HOŘÁK, Jaromír, MOLEK, Pavel, POLČÁK, Radim, VYHNÁLEK, Ladislav. Judikatura a právní argumentace. str. 222. 26

Činnost NSS je ovšem propojena na další soudy a instituce – např. Nejvyšší soud, Evropský soud pro

lidská a práva apod. 9

předběžné otázky především k výkladu sekundárních právních předpisů, primárně tedy dotčených směrnic. Okrajově tato práce pojednává i o předběžných otázkách podaných Nejvyšším správním soudem ve věcech daní. V závěru kapitoly je zmíněna statistika týkající se i podávání předběžných otázek NSS k SDEU. Ústavní soud v České republice má zásadní postavení a jako speciální instituce stojí „mimo obecnou soustavu soudů“. Existenci Ústavní soudu vyvozujeme z čl. 83 – 89 Ústavy ČR a dále je rozvinuta ve speciálním zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Z hlediska této práce je významný čl. 87, konkrétně odstavec 3, který stanovuje, ve kterých případech namísto Ústavního soudu rozhoduje Nejvyšší správní soud, a dále čl. 88 odst. 1, který odkazuje na zákon v případech podání návrhu k Ústavnímu soudu. A nakonec čl. 89 odst. 227, který ne zcela jednoznačně upravuje závaznost rozhodnutí Ústavního soudu. Ústavní soud rozlišuje dva typy závaznosti, a to závaznost kasační a precedenční. Kasační neboli instanční závaznost28 vnímá Ústavní soud (dále „ÚS“) tak, že „vykonatelný nález Ústavního soudu je závazný pro všechny orgány i osoby a zakládá nepominutelnou procesní překážku rei iudicatae, která brání jakémukoli dalšímu meritornímu přezkumu či přehodnocení věci. Názor, dle kterého je kasační závaznost nálezů Ústavního soudu závazností takřka absolutní, byl pak potvrzen v mnoha dalších rozhodnutích Ústavního soudu“29. Kasační závaznost tedy spočívá v tom, že soud, kterému je věc vrácena k dalšímu rozhodnutí, je povinný respektovat posouzení Ústavního soudu. Z toho důvodu je instanční závaznost považována za přísnější ze dvou výše zmíněných. Precedenční závaznost je mírnější, ale rozhodně není méně důležitá. Vychází z čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR a ÚS ho vykládá v tom smyslu, že závaznost se odvozuje od argumentační síly nálezu. Na rozdíl od závaznosti kasační, kde primární roli hraje obiter dictum, v precedenční závaznosti je klíčové ratio decidendi. Tato část rozhodnutí v podstatě vyjadřuje obecné pravidlo, které je možné aplikovat na obdobné případy.30 27

Čl. 89 odst. 2 - Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby.

28

Jinak i „závaznost v téže věci“.

29

Viz např. nález sp. zn. III. ÚS 425/97 ze dne 2. 4. 1998 (N 42/10 SbNU 285), nález sp. zn. Pl. ÚS 4/06

ze dne 20. 3. 2007 (N 54/44 SbNU 665), nález sp. zn. IV. ÚS 301/05 ze dne 13. 11. 2007 (N 190/47 SbNU 465), nález sp. zn. IV. ÚS 1642/11 ze dne 8. 11. 2011 (N 191/63 SbNU 219) a další. 30

Viz např. nález sp. zn. III. ÚS 252/04 ze dne 25. 1. 2005. 10

V kontextu toho, že ÚS se pohybuje v ústavně právních mezích a jeho soudci jsou při svém rozhodování vázáni pouze ústavním pořádkem a zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu31, se tato závaznost týká pouze ústavněprávního výkladu.32 Tento typ závaznosti není samozřejmě absolutní a v rámci vývoje může ÚS svůj názor modifikovat. Změna konstantní judikatury by ale neměla být příliš častá vzhledem k zásadě právní jistoty. V daňové oblasti se můžeme poměrně často setkat s judikaturou ÚS. I když většina podání je shledána nedůvodnými, nálezy ÚS týkající se merita případu jsou pro další praxi správní soudů zásadní a to právě z důvodu argumentační síly.33

31

§ 88 odst. 2 Ústavy ČR.

32

Ohledně výkladu a přezkumu právních předpisů se ÚS vyjadřuje ve svých rozhodnutích velice často:

„Ústavní soud soustavně judikuje, že jeho úkolem není vystupovat jako další instance v soustavě obecných soudů. Zásadně není povolán k přezkumu otázek aplikace a interpretace tzv. "jednoduchého" práva obecnými soudy a zasáhnout do jejich rozhodovací činnosti může jen tehdy, shledá-li současně porušení základního práva či svobody, resp. ústavních kautel. Jedná se o případy, kdy obecné soudy v dané věci nesprávně posoudí konkurenci norem tzv. "jednoduchého" práva sledujících určitý ústavně chráněný účel či konkurenci interpretačních alternativ jedné konkrétní normy nebo případy, kdy obecné soudy právo aplikují svévolně.“ (viz např. nález sp. zn. I. ÚS 3244/09 ze dne 10.3.2011 (N 39/60 SbNU 463) ). 33

Síla argumentace je podstatná pro další správní praxi i u rozhodnutí NSS, případně rozhodnutí KS

(zvláště u těch, která NSS zařadí do své Sbírky rozhodnutí). 11

2. Obecná rozhodovací činnost V této práci byl základním zdrojem informací portál Nejvyššího správního soudu34 a údaje v něm uvedené k datu 11. 3. 2015 (dále „Portál NSS“). Na Portálu NSS35 je možné vyhledat rozhodnutí tohoto soudu od počátku jeho fungování, tzn. od 1. 1. 2003. Při výběru můžeme zadat oblast úpravy nebo konkrétnější informace, které jsou předmětné pro vyhledávání rozhodnutí NSS. V rámci této práce byl důležitý obor „Daně“, který v sobě zahrnuje podoblasti „Daně – daň z přidané hodnoty“, „Daně – daň z příjmů“ a „Daně – ostatní“. Podle této kategorizace jsou rozděleny následující kapitoly. V první, úvodní části se práce zabývá obecnou rozhodovací činností Nejvyššího správního soudu v oblasti „Daně“, bez ohledu na bližší konkretizace předmětu řízení. V dalších částech se zaměřujeme na jednotlivé podkategorie a jejich statistický popis, případně srovnání mezi nimi.

2.1. Statistika NSS ve věcech daní V této části, jak již bylo zmíněno výše, se jedná o statistické zhodnocení rozhodnutí NSS vycházející z internetové databáze v obecné rovině pouze z kategorie „Daně“. Celkový počet rozhodnutí, která Nejvyšší správní soud učinil ve věcech daní od počátku roku 2003 do konce roku 2014, činí 8741 jednotek. Rozdělení do jednotlivých podoblastí uvedených v databázi popisuje následující graf:

34

Oficiální stránky Nejvyššího správního soudu: www.nssoud.cz.

35

Přímý odkaz na vyhledávací portál: http://bit.ly/1j33iQe. 12

1. Graf poměru rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podle oblasti úpravy DPH

Daně z příjmu

29,32%

Ostatní

31,53%

39,15%

Zdroj: vlastní zpracování, zdroj dat - www.nssoud.cz

Ve věcech daně z přidané hodnoty rozhodoval NSS celkem v 2756 případech (tzn. 31,53 % z celkového počtu rozhodnutí), ve věcech daní z příjmů v 3422 kauzách (tzn. 39,15 %) a nakonec 2563 případů se týká ostatních daní (tj. 29,32 %). I přes poměrně vyrovnané hodnoty mírně převyšuje počet rozhodnutí ve věcech přímých daní, konkrétně daní z příjmů. To může být způsobeno tím, že na tento typ daně jsou podle ekonomických teorií dotčené subjekty citlivější, a tím je zprostředkovaně ovlivněn i hospodářský vývoj. Z toho se dá dovodit, že je větší šance, že více sporů dojde až k NSS. Dalším možným důvodem je složitá problematika řízení před institucemi jako FÚ, FŘ apod.36. Případně se zde může projevit i to, že oblast přímých daní není na rozdíl od daní nepřímých upravena v rámci evropské legislativy. Vzhledem ke snaze EU harmonizovat nepřímé daně by měla být pravděpodobnost přesnějšího výkladu.37 Další graf znázorňuje vývoj počtu rozhodnutí NSS během jednotlivých let od počátku fungování tohoto soudu až do konce roku 2014:

36

Toto se může ale týkat i dalších daní a zároveň v tomto vztahu může jít o korelaci (vzájemnou

závislost). 37

Nicméně v praxi bývá důsledek spíše opačného rázu. 13

2. Vývoj počtu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu od roku 2003 až 2014 1200 1000 800 Počet

Celkem DPH

600

DP 400

Ostatní

200 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: vlastní zpracování, zdroj dat - www.nssoud.cz

Od počátku roku 2003 můžeme pozorovat značný nárůst rozhodovaných případů. Maximum bylo dosaženo v roce 2007 s celkem 1107 rozhodnutými případy.38 Tento trend může být vysvětlen jednak tím, že bylo nutné začít sjednocovat judikaturu vzniklou činností správních soudů, a tedy tím vzrostl počet přezkoumávaných rozhodnutí u NSS. Dalším důvodem je, že s větším počtem řešených případů se pravděpodobně prodlužuje i doba řízení u NSS tj. doba od podání kasační stížnosti do konečného vydání rozhodnutí. Vliv na prodlužování řízení u NSS může mít i často se měnící zákonná úprava, která je někdy pro svoji kontroverznost a možnou nezákonnost předkládána Ústavnímu soudu,39 případně je nutné položit předběžnou otázku k Soudnímu dvoru Evropské unie. Pokud přejdeme ke konkrétním oblastem, ve věci daně z přidané hodnoty bylo nejvíce rozhodnutí vydáno v roce 2009, ale výkyvy mezi jednotlivými lety nejsou nijak výraznější a počet judikátů je tak velice konzistentní. Stejný závěr je možné učinit v případě daní z příjmů. Maximální počet, tj. 413 rozhodnutí nalezneme v roce 2007, ale v dalších letech se počet rozhodnutí pohybuje v průměru kolem 300 za rok. Výraznější odchylky můžeme pozorovat u křivky znázorňující ostatní daně40. Nejvíce 38

Pro konkrétní číselné hodnoty viz Příloha – Tabulka č. 2.

39

Příkladem je situace s tzv. solárním odvodem, kdy změna zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby

elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů spustila vlnu desítek kasačních stížností a i po nálezu Ústavního soudu v dané věci, NSS řeší měsíčně několik obdobných případů. 40

Dle databáze, ostatní daně je zbytková kategorie, kde jsou uvedeny daně, které nespadají do 14

rozhodnutí NSS vydal v roce 2013 (konkrétně 420), naopak propad v roce 2010 a 2011 výrazně ovlivnil celkový vývoj počtu judikátů. Obecně pokles vydaných rozhodnutí NSS mohl být způsoben změnami daňových zákonů41. V důsledku plynutí času zejména při vedení řízení před odvolacím orgánem,

případně

soudem,

dochází

k určité

časově

prodlevě

od

vydání

problematického zákona do doby, než se spor dostane k NSS. Po uplynutí této určité doby po účinnosti takového zákona můžeme sledovat větší nárůst vydávaných rozhodnutí. Fluktuace může být také způsobena nahromaděním kasačních stížností týkající se obdobné věci a na základě závazného názoru např. ÚS nebo SDEU mohou být všechny tyto případy rozhodnuty v relativně krátké době.42 Následující graf se zabývá tím, jak Nejvyšší správní soud rozhoduje kasační stížnosti v daňové oblasti: 3. Graf poměru formy rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Rozsudek

Usnesení

Jinak

1,99%

33,10%

64,91%


V rámci rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu je nejčastější formou rozhodnutí rozsudek. Celkem bylo vydáno 5674 rozsudků, což činí skoro 65 %

předchozích dvou (tj. daň z přidané hodnoty a daně z příjmů). 41

Jde např. o zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, který byl zrušen a místo něj vešel

v platnost a k 1. 1. 2011 i v účinnost zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, dále např. zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, kdy došlo o výrazné zvýšení daňových sazeb, atd. 42

Příkladem může být problematika solárního odvodu. 15

z celkového počtu rozhodnutí. Rozsudek je vydáván primárně při meritorním rozhodnutí, tzn. soud rozhoduje v dané věci týkající se hmotného práva. Druhou nejčastější formou rozhodnutí je usnesení, které je typičtější zejména pro procesní otázky. V databázi se také vyskytuje forma/způsob rozhodnutí pojmenované jako „Jiné“. Pod tímto označením se jedná např. o nekonkrétní návrhy na řešení kompetenčních sporů nebo rozsudky, které spojují věci ke společnému projednání apod. Většina rozhodnutí této formy není na portálu NSS publikována.43 4. Graf poměru výsledků rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Zamítnuto

Zrušeno

34,74%

Jinak

40,75%

24,51%


Z grafu č. 4 je patrno mírné převýšení počtu zamítnutých podaných kasačních stížností v oblasti daní (40,75 %, v absolutní hodnotě 3562 rozhodnutí). Následkem rozhodnutí NSS bylo pak zrušeno44 24,51 % rozhodnutí krajských soudů (tzn. 2142). Ve zbylých 34,74 %45 (tzn. 3037 rozhodnutí) bylo rozhodnuto „Jinak“. V této části se jedná především o řešení procesních otázek – např. odmítnutí kasačních stížností, výzvy k doplnění, výzvy k odstranění, výzvy ve věcech soudních poplatků, zastavení řízení, přerušení řízení nebo naopak pokračování v řízení apod.

43

K 21. 3. 20015 byl z celkem 173 případů publikován pouze jeden.

44

Termín zrušeno v této statistice obsahuje i rozhodnutí s výsledkem „zrušeno a vráceno“, „zrušeno +

zrušení rozhodnutí správního orgánu“ a „zrušeno a odmítnuto“. 45

V této statistice jde jak o rozsudky, tak o další formy rozhodnutí. Podrobnější vymezení výsledků

rozhodnutí viz níže. 16

Graf výsledků rozsudků (graf č. 5) popisuje, jak bylo rozhodnuto v celkem 5674 případech, která jsou na portálu NSS označeny jako „rozsudek“. Z grafu je patrné, že většina (tj. 62,50 %) případů je zamítnuta a 34,65 % zrušena a vrácena krajskému soudu k dalšímu rozhodnutí.46 V kategorii „Zamítnuto“ jde o potvrzení rozsudku krajských soudů, bez rozlišení, kdo byl v dané věci stěžovatelem47. 5. Graf výsledků rozsudků Jiný výsledek 0,07%

Zrušeno a vráceno 34,65% Zamítnuto 62,50%

Zrušeno + zrušení rozhodnutí správního orgánu 1,73% Zrušeno + Zrušeno odmítnuto 0,14% 0,92%


Poslední grafické znázornění (viz graf č. 6) pracuje s výsledky řízení, která skončila usnesením. Z celkového počtu 2893 publikovaných usnesení bylo 17,91 % Nejvyšším správním soudem odmítnuto, u více jak 20 % šlo o výzvy k doplnění. Tyto dvě skupiny usnesení spolu částečně souvisejí, jelikož jedním z důvodů odmítnutí je nedoplnění náležitostí podané kasační stížnosti. Podle § 106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb. do jednoho měsíce od doručení výzvy k doplnění musí stěžovatel doplnit chybějící náležitosti kasační stížnosti. V případě nezhojení daných nedostatků je kasační stížnost zamítnuta.

46

Pro konkrétní čísla viz Příloha – Tabulka č. 2.

47

Tzn. buď subjekt daně, nebo orgán finanční/celní správy. 17

6. Graf výsledků usnesení Pokračování v řízení 4,29% Výzva k doplnění 20,08% Jiný výsledek/jinak 24,09%

Přerušeno 6,53%

Nepřiznání odkl. účinku 3,91%

Odmítnuto 17,91% Výzva k zaplacení SOP 15,59%

Zastaveno 7,60% Zdroj: vlastní zpracování, zdroj dat - www.nssoud.cz

2.1.1. Statistika rozhodnutí NSS ve věcech daně z přidané hodnoty Pro bližší rozbor rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu jsou předmětné oblasti rozděleny do tří sekcí, kde je blíže popsána praxe NSS. Toto rozdělení vyplývá z rozčlenění sekce „Daně“ na „Daně – daň z přidané hodnoty“, „Daně – daň z příjmů“ a „Daně – ostatní“. První z vybrané oblasti se zabývá judikaturou související s daní z přidané hodnoty. Z celkového množství soudních rozhodnutí NSS na judikáty „Daně – daň z přidané hodnoty“ připadá 31, 53 % (tj. 2756 rozhodnutí)48. Většinu rozhodnutí z této oblasti tvoří rozsudky a to celkem 67 %. Dále 31 % tvoří rozhodnutí ve formě usnesení a zbylá 2 % tak rozhodnutí označená jako „Jinak“.

48

Viz 1. Graf poměru rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podle oblasti úpravy. 18

7. Poměr typu rozhodnutí ve věcech DPH Rozsudek

Usnesení

Jinak

1,89%

31,28%

66,84%


V následujícím grafu č. 8 je znázorněn výsledek řízení, která skončila formou rozsudku: 8. Výsledek rozsudků ve věcech DPH

Zrušeno + zrušení rozhodnutí správního orgánu 2%

Zrušeno a vráceno 37% Zamítnuto 60%

Zrušeno + odmítnuto 0% Zrušeno 1% Zdroj: vlastní zpracování, zdroj dat - www.nssoud.cz

Z grafu č. 8 vyplývá jednoznačný závěr, že většinu řízení skončených rozsudkem Nejvyšší správní soud zamítne49. Z 1842 judikátů se jedná o 1111. Ve zbylé části rozsudků došlo ke zrušení předcházejících rozhodnutí. 49

V této statistice ovšem nerozlišujeme, kdo byl stěžovatelem. 19

Obdobný graf týkající se usnesení jako dalšího typu rozhodnutí NSS ukazuje, že velká část těchto rozhodnutí souvisí s formálními náležitostmi podání. V porovnání s výsledkem celkové statistiky u všech usnesení NSS je procentuální rozložení v podstatě identické. Nejvyšší počet usnesení je evidováno s výsledkem „odmítnuto“, poté „výzva k doplnění“ a nakonec „výzva k zaplacení SOP“. 9. Výsledek usnesení ve věcech DPH

Výzva k doplnění Odmítnuto Výzva k zaplacení SOP Zastaveno Přerušeno Jiný výsledek/jinak Pokračováno v řízení Nepřiznání odkl. účinku Spojení věci Nepodjatý soudce Výzva k odstranění Postoupeno RS Vráceno Příslušný soud Soudní poplatky Přiznání odkl. účinku Osvobození od SOP Opravné Zrušeno Zamítnuto Neosvobození od SOP Ustanovení advokáta Vrácení SOP Neustavení advokáta Oprávněný návrh Doplňující

160 140 120 100 80 60 40 20 0

Počet


2.1.2. Statistika rozhodnutí NSS ve věcech daní z příjmů Sekce „Daně – daň z příjmů“ na vyhledávacím portálu NSS zahrnuje jak daň z příjmu fyzických osob, tak daň z příjmu právnických osob. Tento typ daní řadíme mezi přímé daně, které podle teorie50 mají větší distorzivní účinky než daně nepřímé. Jeden z předpokladů této práce byl, že počet případů týkajících se daní z příjmů bude nejvyšší z vybrané oblasti. Tato teze se potvrdila51, jelikož NSS do konce roku 2014 téměř ve 40 % případů zabýval podáními, jež se dotýkala daní z příjmů. Stejně jako v předcházející kapitole, první graf popisuje poměr typu rozhodnutí týkajících se v tomto případě daní z příjmů:

50

Studie, empiricky se zabývající vlivem daní na hospodářský růst, např. Taxation and economic growth

z roku 2008 nebo Fiscal policy and growth: evidence from OECD countries z roku 1999. Kolektivy autorů docházejí v těchto studiích k závěrům, že přímé daně mají větší rušivý účinek na ekonomické chování subjektů než daně nepřímé. 51

Viz 1. Graf poměru rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podle oblasti úpravy. 20

10. Poměr typu rozhodnutí ve věcech daní z příjmů Rozsudek

Usnesení

Jinak

1,26%

28,32%

70,43%


V této oblasti, stejně jako v případě typů rozhodnutí ve věcech DPH, převažují meritorní rozhodnutí ve formě rozsudku (71 % představuje 2410 judikátů). Ve formě usnesení bylo rozhodnuto v 969 případech (tj. 28 %). Při bližším pohledu na výsledky rozhodnutí zjistíme, že u rozsudků i usnesení je situace velice podobná závěrům v kapitole zabývající se DPH. 11. Výsledek rozsudků ve věcech daní z příjmů

Zrušeno a vráceno 36,27%

Zrušeno + zrušení rozhodnutí správního orgánu Zrušeno + 2,20% odmítnuto Zrušeno 0,17% 0,58%

Zamítnuto 60,79%


V 61 % případů NSS zamítl podání stěžovatele ve věcech daní z příjmů a ve zbylých 39 % zrušil předcházející rozhodnutí. 21

12. Výsledek usnesení ve věcech daní z příjmů 300 250 200 150 100 0

Výzva k doplnění Odmítnuto Výzva k zaplacení SOP Zastaveno Přerušeno Jiný… Pokračováno v řízení Nepřiznání odkl.… Spojení věci Nepodjatý soudce Podjatý soudce Výzva k odstranění Postoupeno RS Vráceno Příslušný soud Soudní poplatky Přiznání odkl. Účinku Osvobození od SOP Opravné Zrušeno Zamítnuto Neosvobození od SOP Ustanovení advokáta Vrácení SOP Oprávněný návrh Doplňující Zrušeno a vráceno Vyloučení věci Prodloužení lhůty Pořádková pokuta

50 Počet


Výsledky usnesení ve věcech daní z příjmů kopírují závěry obdobné statistiky z kapitoly o DPH. Největší podíl mají opět výzvy k doplnění, odmítnutí podání a výzva k zaplacení SOP. Na rozdíl od DPH převažují v usneseních o daních z příjmů právě výzvy k doplnění o něco málo více než odmítnutá podání. Příčinu je možné hledat v osobě stěžovatele. Pokud mají tyto daně distorzivnější účinky než daně ostatní, je pravděpodobné, že stěžovatelé mají větší motivaci k podávání kasačních stížností, aby bránili svá práva.52

2.1.3. Statistika rozhodnutí NSS ve věcech ostatních daní Sekce „Daně - ostatní“ je na vyhledávacím portále NSS v podstatě zbytkovou kategorií, ve které se skrývají všechny daně, jež nejsou zařazeny do kategorie DPH ani daně z příjmu. Do konce roku 2014 se jednalo především o cla, spotřební daň, daň z nemovitostí. Vzhledem ke změnám týkající se např. daně darovací nebo dědické, které byly řazeny do této kategorie, lze očekávat, že počet rozhodnutí klesne. Tyto druhy daní jsou od roku 2015 posuzovány jako daně z příjmu a podle tohoto budou tedy zařazovány do kategorie „Daně – daně z příjmů“.

52

Pokud budeme vycházet z teorií zabývající se účinky na subjekty daní, stěžovatelem bude

pravděpodobně poplatník nebo plátce daně, jelikož je přímo dotčen. 22

V poměru typu rozhodnutí ve věcech ostatních daní je situace obdobná jako v předchozích kapitolách zabývajících se DPH a daní z příjmů – většinou soud rozhodl formou rozsudku (55,48 %, tzn. 1422 rozhodnutí). 13. Poměr typu rozhodnutí ve věcech ostatních daní Rozsudek

Usnesení

Jinak

3,08%

41,44% 55,48%


Výsledkem řízení skončeného rozsudkem je ve většině případů (68,21 %) zamítnutí podání. Kategorie „Zrušeno“ zahrnuje pro přehlednost skupiny rozsudků označených jako „Zrušeno a vráceno“, „Zrušeno + odmítnuto“, „Zrušeno + zrušení rozhodnutí správního orgánu“.53

53

Toto zjednodušení je v grafu uvedeno pro přehlednost, přesná čísla viz Příloha, Tabulka č. 14. Největší

podíl má kategorie „Zrušeno a vráceno“ s počtem 407 rozsudků. 23

14. Výsledek rozsudků ve věcech ostatních daní Odmítnuto 0,07%

Zrušeno + zrušení rozhodnutí správního orgánu 1,05%

Neuvedeno 0,07%

Pokračováno v řízení 0,07%

Zrušeno a vráceno 28,62%

Zrušeno + odmítnuto 0,14% Zrušeno 1,76%

Zamítnuto 68,21%


200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

Výzva k doplnění Odmítnuto Výzva k zaplacení… Zastaveno Přerušeno Jiný… Pokračováno v řízení Nepřiznání odkl.… Spojení věci Nepodjatý soudce Podjatý soudce Výzva k odstranění Postoupeno RS Vráceno Příslušný soud Soudní poplatky Přiznání odkl. Účinku Osvobození od SOP Opravné Zrušeno Zamítnuto Neosvobození od SOP Ustanovení advokáta Vrácení SOP Vyloučení věci Přiznání odměny Prodloužení lhůty Neustanovení advokáta Oprávněný návrh

15. Výsledek usnesení ve věcech ostatních daní

Počet


2.2. Finanční a celní správa V internetové databázi NSS jsou rovněž u některých případů uvedeni účastníci řízení. Bohužel není možno bez bližšího zkoumání zjistit, kdo byl přesně v dané věci stěžovatelem54. Nicméně i přesto, tyto informace jsou zajímavé především z pohledu toho, který orgán finanční správy byl účastníkem řízení. Kromě Finančních ředitelství a Finančních úřadů se jedná např. o Celní ředitelství, Celní úřady, Generální finanční

54

Konkrétně, zda se jedná o poplatníka/plátce daně, nebo orgán finanční/celní správy. 24

ředitelství, Generální ředitelství cel, Ministerstvo financí a v posledních letech nejčastěji Odvolací finanční ředitelství. Odvolací finanční ředitelství nahradilo k 31. 12. 2012 finanční ředitelství, která do této doby byla i odvolacím orgánem proti rozhodnutí finančních úřadů.55 Dnes je finanční správa upravena v zákoně č. 456/2011 Sb., o finanční správě České republiky.56 Finanční úřady podle § 8 daného zákona vykonávají svou působnost na území vyššího územního celku a je tedy zřízeno 14 finančních úřadů a navíc Specializovaný finanční úřad, který má působnost na území celé ČR.5758 Při nesouhlasu s rozhodnutím finančních úřadů se může daňový subjekt odvolat k Odvolacímu finančnímu ředitelství sídlícímu v Brně. Tato instituce tedy v současné době u sebe soustřeďuje veškerá odvolání a v případě, že spor pokračuje dále před NSS, vystupuje jako účastník sporu. Před rokem 2013 bylo účastníkem řízení před NSS finanční ředitelství, která měla sídla v různých městech a vyřizovala odvolání proti rozhodnutí FÚ spadající do jejich správního obvodu. Z tohoto hlediska by byla zajímavá statistika, která finanční ředitelství se nejčastěji účastní řízení před KS, dále případně před NSS. Vzhledem k tomu, že jako odvolací orgán funguje Odvolací finanční ředitelství v Brně, tuto zajímavou statistiku již není možné vytvořit59. Celní správa je pak upravena v zákoně č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, který nabyl účinnosti 1. 1. 2013. Orgány celní správy se v řízení před NSS 55

V judikatuře NSS se tato změna projevuje změnou účastníka řízení (velice často v pozici žalovaného)

a v samotném rozhodnutí nacházíme např. takovýto text:“Finanční ředitelství v Ústí nad Labem bylo ke dni 31.12.2012 zrušeno zákonem č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Jeho působnost přešla na Odvolací finanční ředitelství, které tak v nynějším řízení vystupuje jako žalovaný“ (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2015, č. j. 5 Afs 198/2014 – 30). 56

Orgány finanční správy a jejich vztahy mezi sebou a jejich poměr k veřejným rozpočtům jsou

v základní míře definovány v § 1 daného zákona. 57

Dle § 11 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, je SFÚ kompetentní pro vybrané

subjekty, které splní zákonné podmínky. 58

Taxativní výčet finančních úřadů v ČR obsahuje § 8 odst. 1 zákona o finanční správě. Finančními úřady

jsou: Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Finanční úřad pro Středočeský kraj, Finanční úřad pro Jihočeský kraj, Finanční úřad pro Plzeňský kraj, Finanční úřad pro Karlovarský kraj, Finanční úřad pro Ústecký kraj, Finanční úřad pro Liberecký kraj, Finanční úřad pro Královéhradecký kraj, Finanční úřad pro Pardubický kraj, Finanční úřad pro Kraj Vysočina, Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Finanční úřad pro Olomoucký kraj, Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, Finanční úřad pro Zlínský kraj, Specializovaný finanční úřad. 59

Odvolací finanční ředitelství mělo přebrat agendu o odvolání v těch věcech, ve kterých nebylo

rozhodnuto do konce roku 2012, nicméně v databázi je OFŘ uvedeno i u rozhodnutí NSS z roku 2012. 25

objevují již méně než orgány finanční správy a to díky své věcné působnosti, která je užší než v prvním případě. Následující graf ukazuje počet rozhodnutých věcí od 1. 1. 2013 podle uveřejněných účastníků řízení z oblasti veřejné správy. 16. Účastníci řízení: orgány veřejné správy 1600 1400 1200 1000 800 600

Počet

400 200 0


První místo zaujímá Odvolací finanční ředitelství (OFŘ), zbylí účastníci jako Generální ředitelství cel (GŘC), finanční úřady (FÚ) nebo již zrušená finanční ředitelství (FŘ), Ministerstvo financí (MF), Generální finanční ředitelství (GFŘ), Speciální finanční úřad (SPÚ) nebo celní úřady (CÚ) a ředitelství (CŘÚ) se objevují ve značně menší míře. Výjimečně mezi účastníky najdeme např. i Městský soud (MS) nebo Krajské soudy (KS)60, dále i Magistrát61 a Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ).62

2.3. Předběžné otázky podané Nejvyšším správním soudem Nejvyšší správní soud je oprávněn podle čl. 267 Smlouvy o Evropské unii podat předběžnou otázku k Soudnímu dvoru Evropské unie. V tomto řízení SDEU zodpovídá otázku související s legislativou Evropské unie a soud členského státu je povinen předběžnou otázku podat, pokud v řízení „vyvstane taková otázka při jednání před 60

Většinou se jedná o určení příslušnosti soudu.

61

V tomto případě se vždy jednalo o Magistrát města Plzně.

62

Přesné počty řízení, u kterých NSS databáze uvádí účastníky řízení ze strany veřejné správy, jsou

uvedena v Příloze, v Tabulce č. 16. 26

soudem členského státu, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie.“63 Český Nejvyšší správní soud do této doby64 podal celkem 23 předběžných otázek k SDEU, z toho 10 se týkalo daní, cel nebo poplatků, a z toho ve 3 případech ještě nebylo SDEU rozhodnuto.65 Průměrná délka těchto vybraných řízení činí 7 měsíců. Ve srovnání s oficiální statistikou SDEU jsou řízení vyvolaná podáním Nejvyššího správního soudu z České republiky dvakrát rychlejší. Podle Výroční zprávy 2014 činila délka řízení o předběžných otázkách v daném roce 15 měsíců, řízení o naléhavé předběžné otázce pak 2,2 měsíce.66 Délka tohoto typu řízení je nejrychlejší za posledních pět let (od roku 2010).67 V případě, že se NSS rozhodne podat předběžnou otázku k SDEU, řízení přeruší a vyčká na rozhodnutí SDEU.68 Řízení o předběžné otázce iniciují orgány členského státu, nemůže jej tedy přímo vyvolat účastník řízení. Nicméně jako zúčastněné osoby jsou oprávněny podat ve lhůtě dvou měsíců od oznámení rozhodnutí o podání předběžné otázky písemné vyjádření. Účelem tohoto písemného vyjádření je umožnit zúčastněným osobám předložit argumentaci a případně nabídnout SDEU možnosti řešení. Další možné reakce ostatních zúčastněných osob na písemná vyjádření jsou přípustná pouze v rámci ústního projednání. Délka přidělení slova je v ústní části striktně omezena, proto je vhodné podat vlastní písemné stanovisko a v rámci ústního řízení pouze stručně reagovat na vyjádření ostatních zúčastněných osob. Všechna tato opatření mají za cíl co nejvíce řízení o předběžné otázce zefektivnit, a tím tedy zkrátit dobu rozhodování na minimum.

63

Čl. 267 Smlouvy o Evropské unii, třetí pododstavec.

64

Do 20. 10. 2015.

65

Kompletní přehled viz http://bit.ly/1H3Z5rb .

66

Soudní dvůr Evropské unie. Výroční zpráva 2014. Přehled činnosti Soudního dvora, Tribunálu a Soudu

pro veřejnou službu Evropské unie. str. 236. 67

Pro srovnání např. v roce 2001 délka řízení o předběžné otázce činila 22,7 měsíce a v roce 2003

dokonce 25,5 měsíce. Více viz Výroční zprávy, dostupné online: http://bit.ly/1H3Z8U5 . 68

Během tohoto řízení ale neběží účastníkům žádné procesní lhůty. 27

3. Teorie daní a daňový systém Základním motivem této práce jsou daně, a proto je vhodné popsat jejich základní teoretická východiska. V oblasti daní se spojují dvě vědy, a to právo a ekonomie. Skrze právní rámec dochází k působení na ekonomické chování subjektů a tím dalšímu ovlivnění celé ekonomiky státu. A právě dopad těchto institucionálních opatření je třeba zkoumat z ekonomického hlediska.69 Daňová politika jako součást politiky fiskální je jedním z hlavních způsobů, jakým může stát ovlivnit svou hospodářskou situaci. Daně jsou příjmovou stránkou veřejných rozpočtů a jsou z nich financovány výdaje státu. Zabezpečení dostatečného množství prostředků plynoucích z daní, tak aby byly pokryty výdaje, je tedy jedním ze základních cílů správy daní. Jako primární funkce daní jsou uváděny tyto tři: funkce alokační, redistribuční a stabilizační. Stabilizační funkce je spojena s hospodářským cyklem a jeho výkyvy, kde v období recese mají být výdaje financovány z přebytků příjmů z období hospodářského růstu. Zároveň by, dle některých ekonomických teorií daně, jejich snížení mohlo pomoci nastartovat ekonomiku v útlumu. Redistribuční funkce má dle odborných názorů zajistit určitou míru spravedlnosti v rámci přerozdělování důchodů mezi jednotlivce tím, že se přesune část důchodů od bohatší části obyvatelstva směrem k chudší části. A nakonec je tu funkce alokační, která souvisí s tržními selháními.70 Autorka daňových publikací Květa Kubátová přiřazuje ještě čtvrtou základní funkci – fiskální, která je v podstatě součástí zároveň všech předchozích. Ke správě daní se vyjádřil už i Adam Smith ve své knize Bohatství národů. Podle Smithe existují určité principy, které, pokud se dodržují, daň může být považována za „spravedlivou“. Jedná se o zásadu rovnosti, přesnosti, pohodlnosti platby a zásadu nízkých nákladů na výběr daní. Dalším teoretikem, který navázal na teorii Adama Smithe, byl Joseph Stiglitz. Pro Stiglitze je důležitá transparentnost daně stanovená tak, aby bylo pro daňový subjekt dostatečně jasné a snadno zjistitelné, jakou velikost daňové zátěže ponese. Princip, 69

Na ekonomickou situaci jako celku má v malé ekonomice, jako je ta česká, vliv také světové poměry a

politická situace. 70

Např. problém pozitivních a negativních externalit, veřejných statků apod. 28

který se v podstatě kryje se Smithovou teorií, jsou nízké náklady na výběr daní a celkovou daňovou administrativu, následuje zásada flexibility daní, která souvisí s dobou reakce, a transformace v důsledku situace na trhu. Tento princip je problematický především tím, že daně jsou určované v rámci poměrně rigidního legislativního procesu a než dojde k jejich faktickému působení, může se reálná situace změnit, a tím se zamýšlená změna daňového zákonodárství mine účinkem. Vzhledem k tomu, že výše daně má silní vliv na ekonomické chování jedince, je důležité nastavení právě jejich velikosti tak, aby výběr daně byl efektivní. Pokud daňová zátěž bude příliš vysoká, bude působit distorzivně71 na rozhodování daňových subjektů. Ti poté mohou substituovat zboží, službu apod., čímž z ekonomického hlediska bude docházet k poklesu jejich užitku. V ideálním případě by tedy daň měla působit co nejméně rušivě.72 Podle Josepha Stiglitze každá jiná daň než daň paušální, způsobuje důchodový nebo substituční efekt73. Obecný systém daní, který v současné době funguje v České republice, se popisuje nejčastěji podle způsobu, jakým plynou daňové odvody od poplatníka nebo plátce až do veřejného rozpočtu. Podle něj je možné rozdělit daně na přímé a nepřímé. Mezi přímé daně řadíme daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, daně z nemovitosti a silniční daně. Dříve byly součástí i daně darovací a dědická, které byly změnou zákona přesunuty do oblasti daní z příjmů. Na druhé straně jsou daně nepřímé, mezi které řadíme daň z přidané hodnoty, spotřební daně a cla. Oblast nepřímých daní je mnohem více pod vlivem evropské regulace, kdy mluvíme o tzv. harmonizaci. Směrnice EU tedy upravují hlavně DPH a spotřební daně a cla fungují na základě celního sazebníku EU.

3.1. Daňové řízení Daňové řízení jako celek je předmětem samostatného zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „zákon č. 280/2009 Sb.“). Stanovení daně je dle § 1 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb. jedním ze základních cílů správy daní, který je uskutečňován v rámci zákonem stanoveného postupu. Tento postup nazýváme daňové řízení, konkrétněji jeho 71

Distorzivní účinek ve smyslu rušivě, zkresleně.

72

Z teoretického pohledu jediná daň, která má takto působit je paušální daň.

73

Důchodový a substituční efekt působí de facto proti sobě, nicméně v obou případech jde o změnu

množství poptávaného statku v důsledku růstu nebo poklesu jeho ceny. 29

část – nalézací řízení.74 Samotný pojem „stanovení daně“ zahrnuje jak vyměření, tak i doměření daně. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb. „základem pro správné zjištění a stanovení daně je daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování…“ Tato povinnost je také specifikována v § 135 daňového řádu, kde je daňovému subjektu uložena povinnost podat řádné daňové tvrzení.75 Daňový subjekt je tak stíhán břemenem tvrzení i břemenem důkazním. V daňovém tvrzení subjekt sám vyčíslí svou daň a uvede další údaje a rozhodné okolnosti.76 Před uplynutím lhůty také daňový subjekt vyčíslenou daň uhradí. Na základě § 138 zákona č. 280/2009 Sb. je také možné před uplynutím příslušné lhůty podat opravné daňové přiznání, které nahrazuje řádné daňové přiznání. Vyměřovací řízení je zahájeno buď podáním řádného daňového řízení, nebo na základě § 145 zákona č. 280/2009 Sb.77 z moci úřední. Vyměřovací řízení je upraveno v dílu 1 zákona č. 280/2009 Sb.78 a je tedy nezbytnou součástí daňového řízení, na jehož základě správce daně rozhodnutím stanoví daňovou povinnost daňovému subjektu. V rámci tohoto procesu daňový subjekt zjišťuje svůj daňový základ, následně daň vypočítá a předkládá správci daně. Je nutné, aby řízení probíhalo před místně a věcně příslušným správcem daně. Výsledkem tohoto postupu je samotné vyměření daně. V případě, že správce daně vyměří daň konkludentně, není třeba jej oznamovat dále daňovému subjektu platebním výměrem, ale správce daně výsledek řízení pouze založí do spisu.79

74

Nalézací řízení je upraveno v části třetí, hlavě čtvrté zákon č. 280/2009 Sb.

75

Podat daňové tvrzení má daňový subjekt sám, na základě splnění zákonných podmínek, nebo pokud je

k tomu vyzván správcem daně. 76

Rozhodnutí NSS ze dne 15. 10. 2015, sp. zn. 5 Afs 111/2014 - 37: „Daňové řízení spočívá na zásadě,

že každý daňový subjekt má povinnost sám daň přiznat, tedy má břemeno tvrzení a dále má povinnost toto své tvrzení doložit, tedy nese také břemeno důkazní. Toto důkazní břemeno daňový subjekt unese tehdy, předloží-li správci daně doklady splňující požadavky stanovené zákonem a dále pokud údaje uvedené na dokladech odpovídají zjištěnému skutkovému stavu.“ 77

Z moci úřední je vyměřovací řízení zahájeno v případě, že daňový subjekt nepodal řádné daňové řízení

a to ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně. 78

Konkrétně jde o § 135 - § 140 zákona č. 280/2009 Sb.

79

Blíže viz § 139 - § 140 zákona č. 280/2009 Sb. 30

V případě, kdy správce daně má pochybnosti o daňovém tvrzení podaném daňovým subjektem nebo dalších předložených dokumentech80, nemusí vyměřovat daň konkludentně, ale zahájí postup k odstranění pochybností. Během tohoto postupu správce daně vyzve daňový subjekt k vyjádření ve stanovené lhůtě. Daňový subjekt v této části řízení může doplňovat údaje, navrhovat a předkládat další důkazy, podávat vysvětlení apod. Cílem tohoto postupu je odstranění podezření správce daně o nesprávnosti tvrzené daně a konečné vyměření daně. Za situace, kdy jsou pochybnosti správce daně odstraněny, správce daně vydá rozhodnutí ve formě platebního výměru ve výši tvrzené daňovým subjektem. Pokud ale pochybnosti správce daně odstraněny nebyly, správce daně je povinen sdělit výsledek postupu daňovému subjektu, který může dále činit návrhy na pokračování dokazování a předkládat tak další důkazy správci daně. V této situaci může správce daně rozhodnout dvěma způsoby. Prvním je rozhodnutí v pokračování dokazování81. Druhou možností je vydání platebního výměru, ve kterém je nutné zohlednit pochybnosti, které nebyly odstraněny. Další možností vyměření daně je vyměření podle pomůcek. K této situaci dochází, pokud nebylo podáno řádné daňové tvrzení, a to ani po výzvě správce daně podle § 145 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. Když daňový subjekt v náhradní lhůtě nepodá daňové tvrzení, je možné daň vyměřit z moci úřední podle pomůcek s odkazem na § 139 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb.82 Za doměření daně83 je považováno každé další než prvotní vyměření daně. Tato situace nastává, pokud např. daňový subjekt zjistí, že jeho daňová povinnost se snížila na základě zákonných podmínek a stále ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně. 80

Pochybnosti o správnosti, průkaznosti, úplnosti nebo pravdivosti.

81

V tomto případě správce daně shledal důvody pro pokračování dokazování.

82

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2007, sp. zn. 2 Afs 184/2006: „Cílem

a posláním pomůcek je s co největší mírou pravděpodobnosti stanovit základ daně a daň pro dlužníka, u něhož není možné stanovit daň dokazováním. Je nezbytné, aby pomůcky obsahovaly správné informace, byly relevantní ve vztahu ke skutečnosti a byly také správně hodnoceny. Proto je důležité i to, aby byly získány v souladu se zákonem. Předpokládá-li zákon, že daň je možno stanovit i jiným způsobem než dokazováním, nelze to vyložit jinak, než že i tento jiný způsob stanovení daně musí být výsledkem zákonného postupu.“ 83

Doměřovací řízení je upraveno v dílu 2, § 141 - § 144 zákona č. 280/2009 Sb. 31

V opačném případě, kdy má daň být vyšší, je situace obdobná. K doměření daně dochází na základě dodatečného daňového přiznání nebo vyúčtování, a také z moci úřední84.

3.2. Lhůty V obecném právním vyjádření je lhůta „časový interval, ve kterém je nutné učinit nějaký úkon, tak aby nastal následek předpokládaný právním předpisem“85. Pro lhůty v oblasti správy daní jsou typické dva druhy – první typ lhůty je určený zákonným předpisem (tato lhůta může být určena jak pro správce daně, tak pro osoby zúčastněné na správě daní86). Druhý typ lhůt je stanoven správcem daně v rámci jeho rozhodnutí a je adresován osobám zúčastněným na správě daní. Mezi první typ lhůty, tzv. zákonné lhůty můžeme zařadit např. lhůtu pro podání přihlášky k registraci, lhůtu pro podání daňového přiznání nebo hlášení, lhůtu pro zaplacení přiznané daně nebo lhůtu pro podání dodatečného daňového přiznání (všechny tyto lhůty jsou určeny pro daňový subjekt). Mezi zákonné lhůty stanovené pro třetí osoby patří např. lhůta pro uplatnění nároku na náhradu nákladů nebo lhůta pro předání údajů kontrolním orgánům. Lhůta určená správci dani je např. lhůta pro vybrání a vymáhání daně, lhůta na vrácení vratitelného přeplatku na žádost daňového subjektu nebo lhůta na rozhodnutí o žádosti o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku. V případě individuálně stanovených lhůt správcem daně mluvíme o tzv. správcovských lhůtách. Správce daně je tak oprávněn stanovit lhůtu jak daňovému subjektu, tak třetím osobám v situaci, kdy zákon s žádnou lhůtou nepočítá, a je to přitom nutné pro dosažení účelu v rámci správy daní. V rámci pravidel běhu lhůt může dojít k několika situacím, se kterými je nutné se vypořádat, jako např. stavění lhůt87 nebo přerušení běhu lhůty88. Ke stavění prekluzivní lhůty se Nejvyšší správní soud vyjádřil v rozsudku ze dne 18. 9. 2012, č. j. 8 Afs 29/2011 – 78: „Lhůty stanovené pro zánik práva vyměřit či doměřit daň podle § 47 84

V tomto případě správce daně doměří sám rozdíl oproti poslední známé daňové povinnosti na základě

doměřovacího řízení. 85

Meritum Daňový řád 2011, str. 33

86

Tzn. daňové subjekty a třetí osoby podle § 5 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb.

87

Tzn. od určitého okamžiku daná lhůta neběží.

88

Tzn. lhůta začíná běžet znovu od určitého okamžiku. 32

zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, neběží před soudem ani po dobu řízení o kasační stížnosti (§ 41 a § 120 s. ř. s.).“ Ze závažných důvodů může správce daně povolit prodloužení lhůty. U zákonných lhůt je prodloužení možné pouze v případě, že samotný zákon tuto možnost stanovuje. Správcovské lhůty pak správce daně prodlužuje na základě žádosti podané před uplynutím dané lhůty a v případě podání první žádosti. Na okraj je tedy také vhodné zmínit problematiku úkonů, které prodlužují lhůtu. V tomto směru se Nejvyšší správní soud vyjádřil např. v rozsudku ze dne 20. 5. 2015, č. j. 4 Afs 54/2015 – 21: „Za úkon způsobující prodloužení lhůty pro stanovení daně podle § 148 odst. 2 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, nelze považovat takovou výzvu k podání dodatečného daňového tvrzení, kterou správce daně vydal formálně na samém konci dosavadní prekluzívní lhůty za výhradním či hlavním účelem spočívajícím v zachování lhůty pro doměření daně.“ Typickým úkonem, který způsobuje, že započne běžet nová prekluzivní lhůta, je také daňová kontrola.89 Dalším případem, který může nastat je navrácení v předešlý stav. Tento institut umožňuje de facto stanovit novou lhůtu a obnovit tak běh zmeškané lhůty. Obecná právní teorie rozlišuje lhůty hmotněprávní a procesněprávní. Většinu lhůt, nejen v zákoně č. 280/2009 Sb., tvoří lhůty procesněprávní, které mají pomoci k efektivitě řízení a vyjadřují časový úsek určený k provedení procesního úkonu. Hmotněprávní lhůta vyjadřuje časový interval, jehož uplynutím nastává právním předpisem předpokládaný následek. Tento typ lhůty není možné navrátit v předešlý stav, a proto jej nazýváme lhůtou propadnou (prekluzivní). Jakmile tedy tato lhůta marně uplyne, dojde k prekluzi a právo zaniká. Podstatným rozdílem mezi hmotněprávní a procesněprávní lhůtou je způsob jejich počítání. U procesněprávních lhůt je třeba učinit úkon směřující k zachování určitého stavu (např. v poslední den lhůty je možné podat zásilku k poštovní přepravě). Naproti tomu u hmotněprávních lhůt je nutné, aby projev vůle či právní úkon byl učiněn nejpozději poslední den lhůty (tzn. v tomto případě se nepočítají dny, kdy např. zásilka byla předána k poštovní přepravě, rozhodující bude naopak např. dodání daňového tvrzení správci daně). 89

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2008, č. j. 2 Aps 5/2007-144: “…daňovou

kontrolu je třeba považovat za úkon, směřující k vyměření nebo dodatečnému doměření daně, který určuje nový běh prekluzivní lhůty, a tedy je zásadní určit, zda … byla zahájena v souladu se zákonem.“ 33

Podle judikatury Ústavního soudu „…smyslem právního institutu lhůt je snížení entropie (neurčitosti) při uplatňování práv resp. pravomocí, časové omezení stavu nejistoty v právních vztazích, urychlení procesu rozhodování s cílem reálného dosažení zamýšlených cílů. Lhůty k rozhodnutí představují v právním státě jeden z mechanismů výrazně omezujících tendence k nekontrolovanosti správních orgánů a průtahům v řízení před nimi.“90 Pro podporu právní jistoty je nezbytné vytyčení pravidel běhu lhůt. V zákoně č. 280/2009 Sb. najdeme tuto úpravu obecně v Hlavě II. (§32 - § 38). Tato práce blíže pojednává o prekluzivní lhůtě, konkrétně jde o lhůtu pro stanovení daně upravenou v ustanovení § 148 zákona č. 280/2009 Sb., po jejímž uplynutí nelze měnit poslední známou daň. Jde tedy o lhůtu hmotněprávní, po jejíž prekluzi není možné vyměřit ani doměřit daň a daňový subjekt také nemůže podat dodatečné daňové přiznání. Tato konkrétní lhůta byla po relativně dlouhou dobu předmětem judikaturních i akademických debat. Do konce roku 2009 byla tato lhůta upravena v § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků a následně našla své vyjádření ve zmiňovaném ustanovení § 148 zákona č. 280/2009 Sb. V dalších kapitolách budou rozebrány obě zákonné úpravy, stejně tak jako názor soudních rozhodnutí na počítání této prekluzivní lhůty.

3.2.1. Lhůty podle zákona o správě daní a poplatků a daňového řádu Oba zákony, jak zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále „zákon č. 337/1992 Sb.“) tak i zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále „zákon č. 280/2009 Sb.“) obecně stanovují, že prekluzivní lhůta je tříletá, resp. desetiletá. Rozdíl ale spočívá právě v určení počátku této lhůty. V průběhu let šlo o tři etapy legislativního vývoje prekluzivní lhůty. V první fázi, tj. od 1. 1. 1993 až do 31. 12. 2009 byl v platnosti zákon k správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb. Druhou fázi je období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010, kdy jako reakce na nález Ústavního soudu byl novelizován právě § 47 č. 337/1992 Sb. Poslední, třetí fází je

90

Viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 947/09 ze dne 17. 3. 2010. 34

přechod od zákona č. 337/1992 Sb. k zákonu č. 280/2009 Sb., který od 1. 1. 2011 změnil i právní terminologii91. Zákon o správě daní a poplatků do roku 2009 v § 4792 stanovil lhůtu tří let pro vyměření, doměření nebo přiznání nároku na daňový odpočet a rozlišoval při tom daně, u kterých byla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení. Oproti úpravě v § 148 zákona č. 280/2009 Sb. se jednalo o stručnější pojetí. V prvním odstavci § 47 zákona č. 337/1992 Sb. zákonodárce stanovil délku lhůty pro vyměření daně a také způsob pro určení začátku této lhůty. Právě pravidlo pro určování počátku běhu lhůty bylo předmětem judikatury a další interpretace. Postupně se vytvořily dvě teorie, které se stručně nazývají „3+1“ a „3+0“. V dalších podkapitolách budou tyto teorie podrobněji popsány i se související judikaturou. 3.2.1.1. Teorie „3+1“ Jak bylo již naznačeno výše, základním sporem v počítání prekluzivní lhůty je určení počátku této lhůty. Nejprve je důležité odlišit na jedné straně daně, u kterých je nutné, aby daňový subjekt podal daňové přiznání nebo hlášení93 a na druhé straně daně, kde tato povinnost není94. U daní, u kterých vzniká povinnost podat daňové přiznání, zákon č. 337/1992 Sb. v § 40 odst. 3 stanovil, že „daňové přiznání nebo hlášení se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jedná-li se o poplatníka, který má povinnost na základě zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání

91

Od 1. 1. 2011 nemluvíme už o lhůtě pro vyměření daně, ale o lhůtě pro stanovení daně.

92

§ 47 Lhůta pro vyměření daně

(1) Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nelze daň vyměřit ani doměřit či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde současně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat (2) Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl daňový subjekt o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a doměřit daň však lze nejpozději do deseti let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení, nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde byla současně povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat. 93

Např. daň z přidané hodnoty.

94

Např. daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nebo daň vybíraná srážkou. 35

zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období.“95 Z tohoto ustanovení vyplývá, že obecná procesní lhůta pro podání daňového přiznání je stanovena na 31. 3. v roce, který následuje po uplynutí zdaňovacího období. Pokud daňový subjekt podléhá ověření auditorem, nebo jeho daňové přiznání zpracovává daňový poradce, tato lhůta se prodlužuje až na 30. 6. Podle komentářové literatury96 je důležité rozlišovat právě mezi okamžikem vzniku hmotněprávní povinnosti podat daňové přiznání po naplnění zákonem daných podmínek a naopak okamžikem, kdy skončí procesní lhůta, v rámci které má daňový subjekt povinnost podat daňové přiznání. 3.2.1.2. Teorie „3+0“ Zpočátku se u nás uplatňovala tzv. teorie „3+1“, která byla aplikována nejen finančními orgány, ale také soudy, včetně Nejvyššího správního soudu. Naopak spíše odborná veřejnost, zejména daňoví poradci, se klonila k teorii „3+0“, která více svazovala okamžik vzniku povinnosti podat daňové přiznání se zdaňovacím obdobím, za které se daňové přiznání podávalo. Významným průlomem byl nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 1611/07, kde se Ústavní soud přiklonil k teorii „3+0“. Meritem rozhodnutí byla situace, kdy stěžovatelka prodala byt, a správce daně učinil první úkon k vyměření daně na konci prekluzivní lhůty.97 Samotný platební výměr byl doručen stěžovatelce 13. 1. 2004. Stěžovatelka se proti zaslanému platebnímu výměru bránila odvoláním, které ovšem Finanční ředitelství pro hl. m. Prahu zamítlo. Podle něj byl totiž platební výměr doručen stěžovatelce včas. Tento názor poté potvrdil i Nejvyšší správní soud, ke kterému podala stěžovatelka kasační stížnost. NSS tedy v tomto rozhodnutí ze dne 28. 3. 2007, č. j. 1 Afs 139/2006 - 75 judikoval, že lhůta v tomto případě počala běžet od konce roku 1999, protože dané povinnost podat daňové přiznání vznikla právě v roce 1999.98 Podle Ústavního soudu ale tím pádem dochází de facto k prodloužení tříleté 95

Uvedené platí pro kalendářní rok, i pro hospodářský rok začínající jindy než 1. 1. daného roku. Pro

kratší zdaňovací období než je jeden rok, zákon č. 337/1992 Sb. v § 40 odst. 4 stanovoval lhůtu 25 dnů. 96

Např. KOBÍK, Jaroslav, KOHOUTKOVÁ, Alena. Správa daní a poplatků s komentářem 2010, str. 630

- 640. 97

Konkrétně stěžovatelka prodala svůj byt 20. 11. 2002, počátek lhůty byl počítán od 31. 12. 1999.

Finanční úřad udělal první krok k vyměření 20. 11. 2002 a daň tedy mohl vyměřit do 31. 12. 2002. 98

NSS se v tomto rozsudku vyjádřil i k aplikaci daňových zákonů:„Pro aplikaci daňového práva 36

lhůty na čtyřletou a daňový subjekt tak delší dobu nemá jistotu ohledně své daňové povinnosti. A právě prodloužení této nejistoty jde podle Ústavního soudu (dále „ÚS“) proti smyslu propadné lhůty, která má posílit právní jistotu daňového subjektu. Ústavní soud tak zrušil napadené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z toho důvodu, že NSS porušil čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.99 Od toho nálezu ÚS se odvíjí i další důležité judikáty, např. rozhodnutí týkající se lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání: „Model počítání běhu prekluzivní lhůty podle § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, vyjádřený v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1611/07 (tedy pravidlo „3 + 0“), je potřeba zásadně vztáhnout nejen na lhůtu pro vyměření či doměření daně, ale také na lhůtu pro podání dodatečného daňového přiznání. Výjimku z tohoto pravidla může představovat zejména situace, kdy daňový subjekt podal dodatečné daňové přiznání přede dnem vyhlášení citovaného nálezu, neboť v okamžiku, kdy činil takový úkon, nemohl objektivně předvídat budoucí judikatorní obrat Ústavního soudu.“100 I přesto, že Ústavní soud tímto svým nálezem potvrdil teorii „3+0“, Nejvyšší správní soud dále pokračoval ve své rozhodovací praxi v souladu s teorií „3+1“.

hmotného je typické užití zákonů ve znění účinném v rozhodné době, přičemž dobou rozhodnou je třeba rozumět okamžik, kdy nastaly skutečnosti zakládající daňovou povinnost (§ 57 odst. 2 daňového řádu).“ 99

Konkrétně se Ústavní soud vyjádřil: „Ústavní soud konstatuje, že z výše citovaných ústavních limitů

plyne, že lhůtu k vyměření daně nelze prodlužovat bez racionálního vysvětlení důvodů, proč nebyla věc vyřízena v základní tříleté lhůtě. Účelem tříleté propadné lhůty je nastolení právní jistoty o tom, kolik má být na dani zaplaceno. Na tomto konstatování nic nemění ani skutečnost, že má jít o výklad ustálený (a odborníky zastávaný), a v tomto úzkém pojetí tedy předvídatelný. Důležitosti prekluzivních lhůt z hlediska právní jistoty si je vědom i Nejvyšší správní soud. Úkon přerušující prekluzivní lhůtu "... musí nutně být výrazem procesní aktivity ústící ve vyměření či dodatečné stanovení daně, vycházet z určitých pochybností o správnosti postupu daňového subjektu" (srov. rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2006, sp. zn. 2 Afs 52/2005, in č. 953/2006 Sb. NSS). V daném případě však Nejvyšší správní soud zaujal výklad, který potvrdil jako správný postup správce daně, který "otevřel" lhůtu k vyměření daně (jejíž maximální délka byla vyložena extenzivně) v samém jejím konci, po předchozí nečinnosti. Ústavnímu soudu není zřejmé, na základě jakých faktů Nejvyšší správní soud považoval postup správce daně za postup neporušující zákaz libovůle. Popsaný aplikační postup správce daně narušuje právní jistotu daňových subjektů v míře, kterou nelze s ohledem na základní právo stěžovatelky garantované čl. 11 Listiny základních práv a svobod tolerovat." 100

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 3. 2012, č. j. 8 Afs 64/2011 – 65. 37

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2009, č. j. 9 Afs 42/2008 84, opět podpořil teorii „3+1“. NSS poznamenal, že lze rozlišit počátek běhu prekluzivní lhůty u daní, kde je povinnost podat daňové přiznání, a poté i v situacích, kdy tato povinnost vůbec nevzniká. V případě daní, u kterých tato povinnost podat daňové přiznání existuje, NSS judikoval, že rozhoduje zdaňovací období, ve kterém vzniká daná povinnost podat daňové přiznání, protože „před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání není daň splatná“101. Tím, že daň není splatná, daňovému subjektu nevznikne povinnost daň přiznat, a tedy ani ji zaplatit a tudíž ani správce daně nemůže dané skutečnosti kontrolovat. V tomto rozsudku NSS šlo o daň z přidané hodnoty, kdy dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění účinném v rozhodné době byl daňový subjekt povinný podat daňové přiznání 25 dní po skončení daného zdaňovacího období a to i v případě, že daňová povinnost nevznikla.102 Pokud navážeme na teorii § 47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., kde pro běh prekluzivní lhůty je primární konec období, ve kterém vznikla povinnost podat daňové přiznání. V tomto případě se jednalo o poslední čtvrtletí roku 2000 a to znamená, že daňovému subjektu103 vznikla povinnost podat daňové přiznání v 1. čtvrtletím roku 2001, které uplynulo 31. 3. 2001 a prekluzivní lhůta skončila 31. 3. 2004. Správce daně ovšem opět učinil úkon podle § 47 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků a počala tak běžet lhůta nová. NSS se tedy opět přiklonil k teorii „3+1“, která udává, že v případě daní, kde je povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení, počíná prekluzivní lhůta běžet od konce zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. Dne 4. 2. 2009 rozhodl Nejvyšší správní soud opětovně v případě, ve kterém rozhodnul i Ústavní soud a jehož nález byl řešen výše104. Před rozhodnutím Ústavního soudu, NSS neuznal námitku prekluze a ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 139/2006 - 75 zamítl kasační stížnost podanou stěžovatelkou – poplatníkem daně. Stěžovatelka ale podala stížnost k Ústavnímu soudu, který rozhodl v její prospěch a rozsudek NSS zrušil, jak bylo již popsáno. V novém rozsudku NSS č. j. 1 Afs 139/2006 - 108 byl nucen

101

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2009, č. j. 9 Afs 42/2008 - 84.

102

Roli nehrála ani forma daňové povinnosti.

103

V daném rozhodnutí zároveň stěžovatel.

104

Jednalo se o nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 1611/07. 38

respektovat názor Ústavního soudu a na základě zásady in dubio pro libertate105 dovodil, že daň byla vyměřena po uplynutí prekluzivní lhůty, jelikož platební výměr byl stěžovatelce doručen až 13. 1. 2004. Jako výstup z tohoto rozhodnutí byla publikována tato právní věta: „Ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je nutno v souladu s právním názorem judikovaným Ústavním soudem vyložit tak, že k daňové prekluzi dochází po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, nikoliv od konce roku, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání.“ Prekluzivní lhůta se stala natolik podstatnou v procesu rozhodování o stanovení daně, že Ústavní soud začal ve svých nálezech judikovat, že její přezkum je povinností správních soudů i bez návrhu. Nejvyšší správní soud se tedy prekluzí v daňových řízeních zabývá ex officio. Pro přehled je vhodné zmínit i judikát 5 Afs 15/2009 - 105 ze dne 16. 6. 2009, který byl důvodem pro předložení rozšířenému senátu NSS. V této věci šlo o vyměření daně z příjmů právnických osob a stěžovatel se opět dožadoval zrušení rozhodnutí finančních orgánů z důvodu prekluze. Krajský soud se pouze vyjádřil, že „správce daně postupoval v souladu s ustanovením § 47 zákona č. 337/1992 Sb.“ a rozhodující senát NSS dospěl k závěru, že problematika prekluzivní lhůty vyměření daně není řešena NSS jednotně. Z tohoto důvodu předložil rozhodující pátý senát NSS věc k rozhodnutí rozšířenému senátu NSS. Rozšířený senát vydal dne 12. 1. 2011 usnesení č. j. 5 Afs 15/2009 - 122, ve kterém se vyjádřil k počátku prekluzivní následující právní větou: „Výklad § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2009 105

In dubio pro libertate = v případě pochybností je třeba přiklonit se k výkladu příznivějšímu pro

daňový subjekt, resp. k výkladu, který nejméně zasahuje do ústavně garantovaných práv jednotlivce. V soudních rozhodnutích v daňových věcech se častěji setkáváme s výrazem „in dubio mitius“, tj. v pochybnostech mírněji. K minimalizaci zásahů do základních práv v rámci daňového řízení např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1611/07 ze dne 2. 12. 2008: „Interpretace a aplikace daňového práva procesního i hmotného, tedy práva, které již samo legitimizuje jisté omezení vlastnického práva, nesmí vést k porušení tohoto základního práva tím, že nerespektuje z principu proporcionality plynoucí příkaz k co největší minimalizaci zásahu do základního práva. Z toho, co bylo uvedeno výše, pak plyne, že i při výkladu aplikovaných právních norem, který Ústavní soud podal výše, lze dosáhnout účelu, který tato ustanovení sledují, a zároveň minimalizovat zásahy do základních práv stěžovatelky.“ 39

učiněný v nálezu Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 1611/07, se uplatní ve všech případech daní, u nichž je dána povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení a kde je toto ustanovení používáno.“ Změna rozhodovací praxe soudů, které po nálezu Ústavního soudu začaly judikovat teorii „3+0“, si vyžádala změnu zákona o správě daní a poplatků. Od 1. 1. 2010 byl účinný novelizovaný § 47 č. 337/1992 Sb., kde v odst. 1 bylo psáno, že „…nelze daň vyměřit ani doměřit, či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost…“. Otázka počátku běhu prekluzivní lhůty v případě daní, u kterých nevzniká povinnost podat daňové přiznání106, řešil zákon ve znění účinném do konce roku 2009 následovně: „…nelze daň vyměřit ani doměřit…po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období…v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde současně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat.“ Blíže tuto problematiku řeší judikatura Nejvyššího správního soudu např. v rozhodnutí ze dne 11. 3. 2008 č. j. 2 Aps 5/2006 - 144. V této věci podle Krajského soudu finanční úřad zahájil daňovou kontrolu na dani z příjmů právnických osob vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2002 až dne 2. 10. 2006, tedy až po uplynutí prekluzivní lhůty. Z tohoto důvodu vyslovil krajský soud (dále „KS“), že předmětná daňová kontrola byla nezákonná. Podle stěžovatele – Finančního ředitelství - však KS vyložil § 47 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. izolovaně od dalších souvisejících ustanovení107. Z § 69 zákona č. 280/2009 Sb. totiž vyplývá, že v případě srážkové daně se daň nevyměřuje. Daňový subjekt musí ale výši této daně předložit formou vyúčtování na tiskopise Ministerstva financí ČR. A právě podáním tohoto vyúčtování dochází k zahájení daňového řízení, v rámci kterého může být stanovena výše daňové povinnosti. Na předložení tohoto vyúčtování má daňový subjekt 30 dní ode dne vzniku povinnosti podat poslední daňové přiznání za rozhodné období. Argumentem finančního ředitelství (dále „FŘ“) bylo i pojetí daného vyúčtování, které má dle něj stejnou funkci jako daňové přiznání nebo hlášení, a tím se tedy prekluzivní lhůta počítá v těchto případech stejně. NSS potvrdil rozsudek KS a nepřisvědčil názoru FŘ, že vyúčtování je obdobou daňového přiznání nebo hlášení. 106

Typickým příkladem takovéto daně je např. daň z příjmů fyzických osob, kdy podle § 38g odst. 1 ZDP

roční příjmy poplatníka nepřesáhly 15 000 Kč a nevykazuje daňovou ztrátu nebo daň z příjmů vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. 107

Zejména se jednalo o § 69 zákona č. 280/2009 Sb. a § 38d zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 40

Z toho důvodu se daně vybírané srážkou, kde se předkládá vyúčtování, řídí § 47 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. Právě druhá část odst. 1 zmíněného ustanovení vymezila, že tříletá prekluzivní lhůta se počítá od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla daňová povinnost. Dle § 148 zákona č. 280/2009 Sb.108, je lhůta pro stanovení daně lhůtou prekluzivní nebo-li propadnou. Po jejím uplynutí dochází k zániku práva a nelze jej tedy vůbec přiznat ani v podobě naturální obligace jako je tomu u promlčení109. V praxi to 108

§148 Lhůta pro stanovení daně

(1) Daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení. (2) Lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k a) podání dodatečného daňového tvrzení nebo oznámení výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud tato výzva vedla k doměření daně, b) oznámení rozhodnutí o stanovení daně, c) zahájení řízení o mimořádném opravném nebo dozorčím prostředku, d) oznámení rozhodnutí ve věci opravného nebo dozorčího prostředku, nebo e) oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně. (3) Byla-li před uplynutím lhůty pro stanovení daně zahájena daňová kontrola, podáno řádné daňové tvrzení nebo oznámena výzva k podání řádného daňového tvrzení, běží lhůta pro stanovení daně znovu ode dne, kdy byl tento úkon učiněn. (4) Lhůta pro stanovení daně neběží po dobu a) řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví a před Ústavním soudem, b) řízení o otázce, o níž je příslušný rozhodnout soud a která je nezbytná pro správné stanovení daně, c) trestního stíhání pro daňový trestný čin související s touto daní, d) od zmeškání odvolací lhůty proti rozhodnutí o stanovení daně až do oznámení rozhodnutí o jejím navrácení v předešlý stav, e) od marného uplynutí úložní doby až do dne doručení rozhodnutí, kterým je prohlášena neúčinnost doručení rozhodnutí vydaného v nalézacím řízení, nebo f) ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě daní až do dne obdržení odpovědi na tuto žádost nebo do dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě daní v dané věci. (5) Lhůta pro stanovení daně končí nejpozději uplynutím 10 let od jejího počátku podle odstavce 1. 109

Obecným rozdílem mezi promlčením a prekluzí spočívá právě v situaci, kdy po uplynutí promlčecí

lhůty je připuštěno plnění ve formě naturální obligace, naopak u prekluze by případné plnění absolutně 41

znamená, že není možné daňovému subjektu měnit poslední známou daň. Vzhledem k tomu, že se jedná o významný zásah do právní jistoty, je třeba jednoznačně určit počátek i konec dané lhůty. Daňový řád v § 148 určuje lhůtu pro stanovení daně na 3 roky, kdy počátek je určen dnem „uplynutím lhůty pro podání řádného daňového tvrzení“, nebo „dnem, v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové přiznání“110. Naopak na určení dne, kdy tato lhůta uplyne, existují dva názory. První z nich se přiklání k situaci, kdy lhůta uplyne dnem následující po posledním dni dané lhůty.111 Druhý a obecně více přijímaný názor je, že lhůta uplyne v poslední den lhůty, a to tzv.„s půlnocí“.

postrádalo právní titul. K prekluzi je navíc nutné přihlížet z úřední povinnosti, v druhém případě je třeba promlčení namítat. 110

Viz § 148 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb.

111

Lhůta tedy uplyne „příchodem první nejnižší časové jednotky dne následujícího“, dále viz Manuál

k daňovému řádu, Sagit, str. 428 42

4. Analýza vybraných judikátů Tato kapitola se zabývá analýzou vybraného souboru rozhodnutí NSS z pohledu např. délky řízení, osoby stěžovatele apod., tedy dat, která nebylo možné zpracovat v rámci obecné části rozhodovací činnosti NSS.112 Součástí přílohy je tabulka popisující konkrétněji jednotlivé judikáty týkající se prekluzivní lhůty. Vybraná soudní rozhodnutí byla vygenerována z dostupné webové aplikace na stránkách NSS a to po komunikaci s tiskovým oddělením NSS na základě klíčových slov „prekluze“ a „47“113 ke stavu portálu k 23. 6. 2015. Zvažována byla i jiná/další klíčová slova jako např. „doměření“, „3+1“, „3+0“ atd., ale finální vybraná klíčová slova se ukázala jako nejvhodnější (především vzhledem k množství a přesnosti vygenerovaných výsledků). Celkově se jednalo o 513 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, z nichž byla eliminována ta rozhodnutí, která se buď prekluzivní lhůty netýkala vůbec, případně se jí zabývala okrajově.114 U zbývajících 344 rozhodnutí byla zaznamenána do tabulky dostupná data, ze kterých vycházejí následující grafy a tabulky. V tabulce, která je součástí přílohy, jsou pro přehled zachována i data, která dále rozpracována nejsou, jedná se např. o rozlišení senátů, které rozhodovaly jednotlivé kauzy115 nebo o územní rozdělení Finančních ředitelství116. K podrobnějšímu popisu tabulky: 

sloupec A – V prvním sloupce je zaznamenáno číslo jednací, někdy pouze spisová značka117, podle dostupné dispozice tohoto označení na webových

112

V obecné části nebylo možné tato data zpracovat z důvodu velikosti souboru.

113

Jedná se o § 47 zákona č. 337/1992 Sb., na něž se NSS odkazuje ve většině případů dotýkající se

problematiky prekluzivní lhůty. 114

Vyřazená rozhodnutí jsou v přiložené tabulce označena oranžově.

115

Tato problematika se týká především kolegií a specializovaných senátů, kdy se NSS rozhodlo „vydat

cestou univerzality“ a v roce 2013 v rámci reorganizace byla tato kolegia a specializované senáty zrušeny. Blíže viz www.nssoud.cz . 116

Finanční ředitelství v rámci reorganizace zanikla a nahradilo je Odvolací finanční ředitelství v Brně.

Rozhodovací praxe jednotlivých finančních ředitelství byla jistě velice zajímavá z hlediska subjektu daně, nicméně po reorganizaci ztrácí de facto význam. 117

Spisová značka udává jednoznačnou identifikaci případu, který je veden u určitého soudu (v tomto

případě NSS), jde o označení celého spisu věci a nemá být zaměnitelný s jinou věcí. Číslo jednací je poté v podstatě konkrétnější určení spisové značky, kdy se na její konec přidá další číselná hodnota, která 43

stránkách NSS. 

sloupec B – Sloupec B určuje, o jaký typ daně se jedná (tzn. daň z přidané hodnoty, daň z příjmů a ostatní daně).



sloupec C – Označení formy rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, tzn. buď rozsudek, nebo usnesení.



sloupec D – Výsledek řízení před Nejvyšším správním soudem, tzn. že kasační stížnost byla zamítnuta, a tím bylo tedy potvrzeno předcházející rozhodnutí, nebo kasační stížnost byla shledána důvodnou a došlo ke zrušení předcházejícího rozhodnutí, nebo přidělený senát rozhodl o postoupení rozšířenému senátu, odmítnutí kasační stížnosti apod.



sloupec E – Číslo senátu, který danou věc rozhodoval.



sloupec F – Osoba stěžovatele je ve sloupci F označena buď jako „P“, což značí poplatníka/plátce daně, nebo „FŘ“, kdy stěžovatelem bylo finanční ředitelství.



sloupec G – Orgán, který rozhodoval po orgánu I. stupně. Sloupec je nazván „FŘ“ z toho důvodu, že v 90 % případů se jedná o finanční ředitelství, případně Odvolací finanční ředitelství (zkratka „OFŘ“). Ve sloupci najdeme názvy krajských měst, ve kterých FŘ sídlilo. Označení „střed“ identifikuje Finanční ředitelství pro Středočeský kraj, které sídlilo v Praze, stejně jako Finanční ředitelství pro Prahu a bylo nutné tyto dva úřady odlišit. Případně je možné, že místo finančního ředitelství se ve sloupci může objevit zkratka FÚ jako finanční úřad118, GFŘ jako Generální finanční ředitelství apod.



sloupec H – Ve sloupci H je označení formy rozhodnutí krajských soudů, tedy opět rozsudek nebo usnesení.



sloupec I – Krajský soud, nebo jiná instituce, která rozhodovala v řízení předcházejícímu řízení před NSS. Stejně jako u FŘ v tabulce je zaznamenáno

označuje počet listů dané části spisu. Např. spisová značka 1 Afs 143/2015, kdy číslo 1 určuje senát, který v dané věci rozhoduje (u NSS je momentálně celkem 10 různých senátů), Afs je rejstříková značka, která udává, jakou problematikou se daný senát zabývá (Afs - řízení o kasačních stížnostech ve věcech cel, daní, poplatků a ostatních daňových řízení, ve věcech týkajících se rozpočtových pravidel a dotací – viz www.nssoud.cz ), číslo před lomítkem signalizuje pořadové číslo, které bylo případu přiřazeno, jakmile podání dorazilo k soudu a bylo zaevidováno, číslo za lomítkem logicky označuje rok, ve kterém došlo k zaevidování. Tím je popsána spisová značka, ale jakmile za spisovou značkou je přidána pomlčka s dalším číslem, jedná se už o číslo jednací (např. 1 Afs 143/2015 – 25). 118

Zkratka FÚ se často vyskytuje u žalob proti nečinnosti finančního úřadu. 44

sídlo soudu. Pobočky krajských soudů v tomto případě neuvažujeme. 

sloupec J – V tomto sloupci je zaznamenáno datum konce zdaňovacího období, ke kterému se vztahuje projednávaná věc.



sloupec K – Tento nadefinovaný sloupec počítá celkovou délku řízení, počínající od konce zdaňovacího období až po konečné rozhodnutí NSS.



sloupec L – Zaneseno datum rozhodnutí správního orgánu, který rozhodoval v I. stupni. Nejčastěji se tedy jedná o finanční úřady.



sloupec M – Zastupuje data, kdy bylo vydáno rozhodnutí odvolacího orgánu, tedy v případě, že se daňový subjekt odvolal po rozhodnutí finančního úřadu k finančnímu ředitelství, relevantní je datum rozhodnutí finančního ředitelství.



sloupec N – Sloupec N na základě vzorce počítá dobu, jakou trvalo řízení před orgánem II. stupně (nejčastěji tedy finančním ředitelství/Odvolacím finančním ředitelstvím).



sloupec O – V tomto sloupci je dále zaznamenáno datum rozhodnutí krajského soudu, případně jiné instituce, která v tomto stupni rozhodla.119



sloupec P – Sloupec P počítán délku řízení před krajským soudem, případně jinou instancí, která rozhodovala před řízením u NSS.



sloupec Q – Ve sloupci lze vidět datum, kdy rozhodnul Nejvyšší správní soud jako poslední instance ve správním soudnictví. V případě, že rozhodující senát shledá důvod pro předložení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie, nebo Ústavnímu soudu pro rozpor s ústavním pořádkem, je nutné, aby řízení bylo přerušeno usnesením a v tabulce by bylo zapsáno právě datum přerušení.



sloupec R – Sloupec R počítá délku řízení před NSS.

Následující kapitoly popisují vybraný vzorek judikátů Nejvyššího správního soudu nejprve ze širšího pohledu a dále jednotlivé oblasti typů daní podle rozdělení NSS.

119

Kromě rozhodnutí krajských soudů se může objevit např. rozhodnutí učiněná Ministerstvem financí. 45

17. Poměr vybraných rozhodnutí na téma prekluze Celkové výsledky Ostatní daně Vybraná rozhodnutí Daně z příjmů

Eliminováno

DPH 0

100

200

300

400

500

600


První z tabulek ve zvláštní části této diplomové práce popisuje blíže rozhodnutí, která byla vybrána na základě klíčových slov z webových stránek Nejvyššího správního soudu. Judikáty ze sekce DPH tvoří 29 %, ze sekce Daně z příjmů 56 % a rozhodnutí z oddílu Ostatní daně představuje 15 %.120 Po selekci se poměr jednotlivých sekcí na celkovém počtu rozhodnutí de facto nezměnil121. Pokud srovnáme tuto statistiku s výsledkem obdobného zkoumání z obecné části122, zjistíme, že procentuálně se příliš neliší pouze zastoupení sekce DPH (v obou případech se jedná cca o 30 %). Z tohoto pohledu by bylo možné se domnívat, že výstupy z následující kapitoly o DPH nejlépe vystihují i obecnou rozhodovací činnost v této oblasti. Je nutné mít neustále na zřeteli, že výběrový soubor zvolený na základě problematiky prekluzivní lhůty a zjištěné výsledky nelze příliš zobecňovat.

120

Přesná čísla viz Příloha, Tabulka č. 17.

121

Rozdíl se vyskytnul pouze u oddílu Daně z příjmů a Ostatní daně a nečinil více než 1,5 %.

122

Viz statistiku č. 1 Graf poměru rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podle oblasti úpravy. 46

18. Poměr vybraných rozhodnutí podle typu daně a stěžovatele Celkově Ostatní Jiné DP

Poplatník / Plátce

DPH 0

50

100

150

200

250

300


Vzhledem k tomu, že soudní řízení je ovládáno dispoziční zásadou, je pro postup u soudu zcela zásadní osoba stěžovatele. Stěžovatelem v řízení před Nejvyšším správním soudem může být jak daňový subjekt, tak i správní orgán, o jehož rozhodnutí se jedná. Obrázek č. 18 zobrazuje rozhodnutí podle osoby stěžovatele, tedy toho, kdo podal kasační stížnost.123 V případě osoby daňového subjektu jde zejména o fyzické a právnické osoby, které mají ze zákona povinnost podat daňové přiznání a následně daň splatit. Pod označení „Jiné“ se v tomto případě jedná především o finanční ředitelství, nebo další instituce, které nesouhlasily s předcházejícími rozhodnutími124. Celkové výsledky ukazují, že nejvíce kasačních stížností podávají daňové subjekty125. V případě rozhodnutí týkajících se daně z přidané hodnoty podal kasační stížnost subjekt daně v 67 % řízení, u daně z příjmů se jedná o 74 % a u ostatních daní potom jde také o 74 %. Důvodů, proč kasační stížnosti ve většině případů podávají více daňové subjekty a nikoli finanční instituce, může být více. První příčinou může být situace, kdy poplatník/plátce jako jednotlivec má často větší zájem na daném rozhodnutí než odpovědný úředník a v souladu se zásadou vigilantibus iura si střeží svá práva a domáhá se přezkoumání rozhodnutí. Předpokládáme, že rozhodnutí negativně ovlivňující situaci daňových subjektů, může mít pro ně (i např. skrze propojení 123

Konkrétní data viz Příloha, Tabulka č. 18.

124

Hlavně tedy s rozhodnutím krajských soudů.

125

Konkrétně jde o 248 stížností z celkového počtu 344, tzn. 72 %, zbylých 28 % připadá na orgány

finanční správy. 47

obchodních společností) v extrémním případě i likvidační účinky, a proto více takových subjektů podává kasační stížnosti. Státní úředník oproti tomu nemá v podstatě osobní zájem na spravedlivém vyřešení dané věci. Ve shodě s tímto předpokladem je i teorie byrokracie od sociologa Maxe Webera a dále teorie ekonomů Školy veřejné volby Williama A. Niskanena, Gordona Tullocka nebo Anthonyho Downse.126 Všechny tyto teorie se v podstatě shodují na tom, že byrokrat jako představitel určitého úřadu má větší zájem na formální hierarchii a fungování uvnitř organizace než její efektivní práci navenek. Z těchto teorií byrokracie je tedy možné odvodit, že instituce, která je zastoupena byrokratem – úředníkem a má možnost se odvolat proti určitému rozhodnutí, takto spíše neučiní. Ovšem dalšími možnými vysvětleními by mohly být i situace, kdy finanční ředitelství rozhodovala natolik v souladu se zákonnými ustanoveními, že krajské soudy jejich rozhodnutí potvrzují více, než ruší. Případně je možné, že i pokud krajské soudy zruší rozhodnutí finančních ředitelství127, po vrácení je rozhodnutí změněno tak, že daňový subjekt nemá už dále důvod podávat kasační stížnost. Následující kapitoly podrobněji popisují jednotlivé sekce daní.

126

HOLMAN, Robert a kol. Dějiny ekonomického myšlení, str. 478 – 496.

127

Eventuálně Odvolacího finančního ředitelství, nebo jiného finančního orgánu, který rozhodoval jako

orgán II. stupně. 48

4.1.Daň z přidané hodnoty V sekci daně z přidané hodnoty bylo vygenerováno celkem 149 výsledků, ze kterých bylo vybráno 102 výsledků, které se blíže zabývají prekluzivní lhůtou v zákoně č. 337/1992 Sb., případně i zákoně č. 280/2009 Sb. Převládající formou rozhodnutí je rozsudek, a to konkrétně v 96 % případů. 19. Výsledek řízení vybraných judikátů ve věcech DPH Jinak 4%

Zrušeno 53%

Zamítnuto 43%


Jak plyne z grafu č. 19, NSS v 53 % případů zrušil předcházející rozhodnutí krajských soudů (případně jiných institucí). Těchto 53 % zahrnuje situaci, kdy bylo pouze předchozí rozhodnutí zrušeno (1 krát), zrušeno a vráceno (47 krát) a i případ, kdy bylo Nejvyšším správním soudem zrušeno i rozhodnutí správního orgánu (6 krát). NSS potvrdil předcházející rozhodnutí v 43 % případů, zbylá 4 % zahrnují výsledek řízení jako odmítnuto, přerušeno nebo postoupeno rozšířenému senátu.128 Pokud se na výsledek řízení podíváme z pohledu rozhodnutí krajských soudů129, jejich rozhodnutí byla zrušena nebo potvrzena v podstatě ve stejném poměru130. Při porovnání s obdobným grafem z obecné části rozhodovací činnosti NSS131 můžeme zjistit, že na rozdíl od vybraných judikátů v této části NSS více rušil předcházející rozhodnutí, než potvrzoval. Tento rozdíl může být opět dán předmětem, 128


129

V tomto případě i z pohledu Městského soudu v Praze.

130

Tzn. zhruba polovina rozhodnutí KS v Brně byla NSS potvrzena, druhá polovina byla zrušena.

131

Viz graf č. 8 Výsledek rozsudků ve věcech DPH. 49

na základě kterého jsou rozhodnutí z této části vybrána, zvláště vezmeme-li v úvahu vývoj problematiky teorií „3+0“/“3+1“. Zajímavými fakty, které vycházejí ze zpracované statistiky, jsou bezesporu informace o délce řízení před orgány finanční správy a soudy. V sekci zabývající se daní z přidané hodnoty byla zkoumána průměrná délka celého řízení, délka řízení před odvolacím orgánem proti rozhodnutí orgánu I. stupně, dále délka řízení před krajskými soudy/Městským soudem v Praze a nakonec délka řízení před Nejvyšším správním soudem. 20. Délka řízení ve věcech DPH II. stupeň

Modus

324

Medián

324

Průměr

525

III. stupeň

NSS

685

714

957

259

341

376


Celková délka rozhodovacího procesu počíná koncem zdaňovacího období, ke kterému se celé řízení vztahuje, a končí rozhodnutím Nejvyššího správního soudu. Průměrná doba činí 3272 dní, tedy skoro 9 let. Medián132 se od průměrné hodnoty mírně liší, jedná se o lhůtu delší než 8 let (konkrétně 2793 dní). Modus133 se v tomto případě rovná hodnotě 2214 dní, tedy něco málo přes 6 let. Naopak nejkratší doba od konce zdaňovacího období až do rozhodnutí NSS byla 3,78 roku, nejdelší doba pak přes 14 let.

132

Tzn. střední hodnota, která se vyskytuje ve vybraném souboru v rámci seřazených hodnot podle

velikosti přesně ve středu. 133

Tzn. nejčastěji hodnota, která se vyskytuje ve vybraném souboru. 50

Délka řízení před Finančním ředitelstvím/Odvolacím finančním ředitelstvím nebo jiným orgánem finanční správy134 je ohraničena datem rozhodnutí orgánu prvního stupně (klasicky se tedy jedná o finanční úřad, případně finanční ředitelství) a datem rozhodnutí odvolacího orgánu135. Průměrná délka řízení, kterou by měl subjekt daně očekávat v případě, že se odvolá po rozhodnutí orgánu prvního stupně, je 15 měsíců136. Nejdelší rozhodovací proces před tímto odvolacím orgánem podle vygenerovaných výsledků činil 9,3 let, což považuji za velice extrémní dobu. Na druhou stranu nejkratší doba, za kterou bylo v této části procesu rozhodováno, činila 53 dní. Délka procesu v řízení předcházejícímu řízení před NSS, tzn. od rozhodnutí Finančního ředitelství, případně Odvolacího finančního ředitelství apod., činí průměrně 2,6 roku. Střední hodnota 1,9 roku a modus ještě méně – 1,88 roku. Ve srovnání s extrémy daných hodnot, tedy s maximem a minimem137, tyto výsledky nejsou nijak radikální. Délka řízení před Nejvyšším správním soudem pak vychází průměrně na 376 dní, tzn. jeden rok a několik málo dní. Hranicí pro zjištění této doby bylo datum rozhodnutí krajského soudu138 a datum rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Střední hodnota a stejně tak nejčastější hodnota jsou menší než průměr, což znamená, že obvykle řízení před NSS trvá kratší dobu než právě jeden rok. Nejkratší délka řízení před NSS dosáhla 83 dní, nejdelší řízení pak trvalo skoro 4 roky139.

134

Např. Generální finanční ředitelství, finanční úřad atd.

135

Tedy Finančního ředitelství, a po reorganizace finanční správy v roce 2013 Odvolacího finančního

ředitelství, případně Generálního finančního ředitelství nebo Ministerstva financí atd. 136

Před úpravou dat (tzn. vyloučením judikátů, u kterých není známo počáteční či konečné datum) by se

jednalo o 16ti měsíční dobu trvání procesu. 137

Minimální délka řízení před KS činila 100 dní, naopak maximum 2979 dní, tedy více než 8 let.

138

Případně Městského soudu v Praze nebo Ministerstva financí.

139

Konkrétně 3,978 roku (tzn. 1452 dní). 51

21. Zastoupení krajských soudů v kasačním řízení ve věcech DPH

Plzeň 3%

Ústí nad Labem 23%

Ostrava 3%

Městský soud v Praze 23%

Brno 23% České Budějovice 3% Hradec Králové 21% Jiné 1%


Graf č. 21 popisuje rozložení podle orgánu, proti jehož rozhodnutí stěžovatel podává kasační stížnost.140 Jak z grafu vyplývá, poměrně stejnoměrně je zastoupen Krajský soud v Ústí nad Labem, Brna, Hradci Králové a Městský soud v Praze. Méně je zastoupen Krajský soud v Českých Budějovicích, Ostravě a Plzni. Pod označením „Jiné“ jde o Ministerstvo financí. Jediný krajský soud, který není zastoupen, je Krajský soud v Praze s působností pro Středočeský kraj. Důvodem je pravděpodobně to, že v Praze sídlí velká část obchodních společností, resp. více než ve Středočeském kraji, a proto je větší pravděpodobnost, že bude dána působnost Městského soudu v Praze. Jak bylo zmíněno již výše, rozhodnutí krajských soudů byla rušena a potvrzována de facto ve stejném poměru, a to shodně u všech krajských soud.

140

Konkrétní číselné hodnoty viz Příloha, Tabulka č. 21. 52

4.2.Daně z příjmů Sekce daně z příjmů zahrnuje celkem 286 výsledků, ze kterých bylo eliminováno 102 judikátů. Konečná statistika tedy vychází ze 184 rozhodnutí NSS. Přes 93 % těchto rozhodnutí je ve formě rozsudku, zbylých 7 % pak usnesení. 22. Výsledek řízení vybraných judikátů ve věcech daní z příjmů

Jinak 6%

Zrušeno 51%

Zamítnuto 43%


V oblasti daní z příjmů NSS opět rozhodoval celkem rovnoměrně. V 51 % případů Nejvyšší správní soud zrušil předcházející rozhodnutí krajských soudů.141 Pod 6 %, které jsou v grafu označeny jako „Jinak“, se skrývá opět většinou postoupení rozšířenému senátu nebo odmítnutí z procesních důvodů.142 Z obdobných výsledků143 ze zpracované části obecné rozhodovací činnosti NSS můžeme dovodit stejný závěr jako u sekce věnované DPH. Ačkoli tedy obecně na úseku daní z příjmů NSS potvrzuje zhruba 60 % předcházejících rozhodnutí, v rámci vybrané problematiky přibližně 51 % podaných kasačních stížností bylo shledáno důvodnými.

141

Jedná se celkem o 93 judikátů, kterými bylo 87 rozhodnutí zrušeno a vráceno k dalšímu řízení a 6ti

rozhodnutími NSS bylo zrušeno i rozhodnutí správního orgánu. 142


143

Viz graf č. 11 Výsledek rozsudků ve věcech daní z příjmů. 53

23. Délka řízení ve věcech daní z příjmů II. stupeň

Modus

347

Medián

NSS

771

357

Průměr

III. stupeň

275

602

576

351

536

330


Stejně jako v předchozí části, tato pasáž popisuje detailněji délky řízení před jednotlivými institucemi. Doba od konce zdaňovacího období, kdy je možné vyměřit daňovému subjektu tvrzenou daň, až do konečného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu průměrně činí v sekci daně z příjmů 5,6 let, což v porovnání s 9 lety v rámci DPH je rozhodně příznivější. Nicméně střední hodnota se od mediánu DPH se svým 8,4 roku skoro neliší. Nejčastější hodnota je také poměrně podobná modu DPH, a to 5,6 let. V případě porovnání obou extrémů, nejkratší doba 1,5 roku k maximu 17 let se jeví jako velice rychlý proces. Období, které je průměrně třeba od data vydání rozhodnutí orgánu prvního stupně až do data rozhodnutí odvolacího orgánu, není delší než 1,6 roku.144 Jak vyplývá z grafu č. 23 modus i medián je v tomto případě opět velmi podobný a nečiní ani jeden celý kalendářní rok. Naopak maximální délka řízení u Finančního ředitelství činila přes 11 let, což bylo způsobeno neustálými změnami a opravami rozhodnutí, a jelikož v tabulce je zaznamenáno datum až posledního rozhodnutí dané instance, tento proces se promítne do celkové délky řízení.145

144

Před vyloučením rozhodnutí, u kterých chyběl údaj o jednom z hraničních dat, byla tato lhůta kratší

zhruba o 3,6 měsíce. 145

Pro úplnost minimální délka řízení před odvolacím orgánem činila 100 dní. 54

V řízeních před krajskými soudy, kdy žalobcem může být jak subjekt daně, tak i finanční ředitelství, lze průměrně očekávat, že než krajský soud rozhodne, uběhne asi 1,5 roku. Střední hodnota v této části statistiky je 1,6 roku, což je k průměru velice blízko. Na druhou stranu modus, který by měl mít větší vypovídací hodnotu, přesáhl 2 roky146. Doba, po kterou rozhoduje Nejvyšší správní soud, v průměru nepřesahuju jeden rok, což potvrzuje i střední hodnota a modus.147 Maximální délka řízení se blíží 5 letům, což je skoro o jeden rok delší doba, než v případě nejdelšího řízení před NSS v oblasti DPH. Minimální délka je ale v podstatě stejná jako u DPH.148 24. Zastoupení krajských soudů v kasačním řízení ve věcech daní z příjmů Ústí nad Labem 19% Plzeň 5%

Brno 22%

Ostrava 4%

Městský soud v Praze 19%

České Budějovice 13% Hradec Králové 18%


Graf č. 24, stejně jako v předchozí kapitole popisuje, které instituce jsou zastoupeny v řízení před Nejvyšším správním soudem. Stejně jako u grafu č. 21, který zobrazuje zastoupení krajských soudů případně dalších orgánů ve věcech DPH, chybí zastoupení Krajského soudu pro Středočeský kraj. Ostatní soudy jsou reprezentovány de facto ve stejném poměru. Absence Krajského soudu s působností pro Středočeský soud může mít stejný důvod jako u řízení ve věcech DPH, tedy že většina daňových subjektů, kterých by se mohlo týkat dané řízení před NSS, mají sídlo v Praze a nikoli ve Středočeském kraji. K podpoře tohoto závěru přispívají i data z databáze Českého 146

Přesněji jde o 771 dní.

147

V případě průměru stejně jako mediánu jde o 0,9 roku, modus mírně přesahuje 0,7 roku.

148

U DPH činila tato doba 83 dní, u DP 71 dní. 55

statistického úřadu, která potvrzují, že v hlavním městě bylo evidováno zhruba dvakrát více ekonomických subjektů než ve Středočeském kraji.149

149

Podrobněji na www.czu.cz, zkoumaná data pocházejí z let 2014 a 2013. 56

4.3.Ostatní daně Poslední sekce, která zahrnuje zbytkovou kategorii daní, obsahuje 78 judikátů, z čehož 58 rozhodnutí je zpracováno v rámci finálních statistik.150 Co se týká formy rozhodnutí, všechna vybraná jsou ve formě rozsudku. 25. Výsledek řízení vybraných judikátů ve věcech ostatních daní

Zrušeno 19%

Zamítnuto 81%


Na rozdíl od předchozích oblastí Nejvyšší správní soud v této zbytkové kategorii ostatních daní v 81 % případů potvrdil rozhodnutí krajského soudu a kasační stížnost zamítl. Pouze v 19 % rozhodnutí bylo předcházející rozhodnutí zrušeno a vráceno k dalšímu projednání.151 Ve srovnání s grafem152 z obecné části, lze konstatovat, že v obou případech NSS ve většině kauz v případě „ostatních daní“ kasační stížnosti zamítá.

150

Viz Příloha, Tabulka č. 24.

151

Z těchto 19 % případů NSS pouze v jednom případě zrušil jak rozsudek tak i rozhodnutí správního

orgánu. Pro přesná data viz Příloha, Tabulka č. 25. 152

Viz graf č. 14 Výsledek rozsudků ve věcech ostatních daní. 57

26. Délka řízení ve věcech ostatních daní II. stupeň

Modus

Medián

Průměr

III. stupeň

1006

321

NSS

793

708

538

383

383

747

356


V sekci Ostatní daně bylo zpracováno nejmenší množství judikátů a statistická relevance je tedy nejnižší. Ohledně celkové délky řízení počínající koncem zdaňovacího období a končící datem rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, po eliminaci judikátů s chybějícími daty, zbylo pouze osm rozhodnutí a není tudíž dostatek informací na důvěryhodné výsledky.153 Od rozhodnutí finančního orgánu I. stupně do rozhodnutí odvolacího orgánu průměrně uběhne 1,5 roku154. Medián signalizuje dobu rozhodování kratší než 1 rok. Nicméně nejčastější hodnota v souboru ukazuje dobu delší, a to 2,8 roku. Tyto odchylky jsou důsledkem právě velikosti výběrového vzorku a nekompletností všech potřebných dat. Průměrná délka řízení před krajskými soudy se pohybuje kolem 2 let, a stejnou hodnotu potvrzuje i medián a modus.155 U rozhodovací lhůty u Nejvyššího správního soudu se potvrzuje předpoklad, který vychází z předchozích statistik, kdy průměrně by mohl stěžovatel počítat s ukončením řízení do jednoho roku od rozhodnutí krajského soudu. Medián i modus se také pohybují na 383 dnech, tzn. 1,05 roku. 153

Pouze pro úplnost, ze zbylých dat osmi judikátů celková doba řízení po úpravě průměrně měla trvat

necelých 8 let, s mediánem 5 ti let a modem 4,5 let. 154

Před úpravou šlo o 1,3 roku.

155

Medián se rovná 1,94 roku a modus 2,2 roku. 58

27. Zastoupení krajských soudů v kasačním řízení ve věcech ostatních daní Ústí nad Labem Praha 12% 2% Plzeň 5% Ostrava 7%

Brno 26% České Budějovice 2% Městský soud v Praze 43%

Hradec Králové 3%


Jak vyplývá z tabulky zabývající se krajskými soudy, NSS se nejčastěji zaobírá rozhodnutími Městského soudu v Praze a dále Krajským soudem v Brně.156 Ostatní krajské soudy jsou zastoupeny méně. V tomto směru může být důvodem právě typ daňového odvodu, a to např. clo, které je v některých případech zařazeno ve webové aplikaci NSS do sekce ostatních daní. Další krajské soudy ve statistice figurují zejména díky dani z převodu nemovitostí a spotřební dani. Na rozdíl od předcházejících grafů z oblasti DPH a DP, v této sekci se vyskytuje i Krajský soud pro Středočeský soud.157 Nicméně spolu s KS v Českých Budějovicích se jedná o nejmenší podíl z dané statistiky. Co se týká vztahu NSS a jednotlivých krajských soudů, respektive zda NSS potvrzuje nebo spíše ruší předcházející rozhodnutí, rozhodně můžeme tvrdit, že většina těchto judikátů KS byla NSS potvrzena.158

156

Viz Příloha, Tabulka č. 27.

157

Předmětem řízení před KS v Praze bylo vymáhání zahraniční pohledávky.

158

Dle vybraných rozhodnutí 81 % judikátů KS bylo NSS potvrzeno. 59

Závěr Tato práce se primárně zabývá kvantitativní analýzou rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu v oblasti daní a představuje tak poměrně ojedinělý rozbor této jeho aktivity. Z celkového počtu rozhodnutí, která Nejvyšší správní soud vydal od svého počátku, tj. od roku 2003 až do konce roku 2014, tvoří rozhodnutí v daňových věcech skoro 16 %. Vzhledem k vysokému významu daní a poplatků a jejich vlivu na ekonomické chování subjektů je zastoupení plně odpovídající. Zajímavým faktem, vycházejícím ze závěrů této práce, je informace o poměrně velkém procentu usnesení z celkového počtu všech forem rozhodnutí. Při bližším zkoumání výsledků usnesení docházíme k závěru, že se jedná z velké části o výzvy k doplnění, výzvy související se zaplacením soudních poplatků, případně odmítnutím podání. V tomto případě bych očekávala nižší počet těchto forem rozhodnutí, a to zejména vzhledem k povinnému zákonnému zastoupení stěžovatele advokátem nebo osobou s příslušným právním vzděláním. V úvodu práce jsem předpokládala, že většina usnesení se bude týkat soudních poplatků, případně odmítnutí kasační stížnosti z formálních důvodů. Tato hypotéza nebyla potvrzena, neboť výsledek usnesení týkající se soudních poplatků je z hlediska podílu na celkových výsledcích usnesení až na čtvrtém místě. Relativně překvapivým závěrem je i poměr všech rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podle oblasti úpravy. Rozdělení mezi oblast daně z přidané hodnoty, daní z příjmů a ostatních daní je v podstatě rovnoměrné. Stejně tak, co se týká výsledků rozhodnutí, zrušeno bylo celkem skoro 35 % předcházejících rozhodnutí a zamítnuto cca 41 % podání. Vybrané judikáty týkající se prekluzivní lhůty tomuto rozdělení ale příliš neodpovídají. V této oblasti převažují rozhodnutí z oblasti daní z příjmů a poté DPH, nejméně bylo zaznamenáno judikátů ohledně ostatních daní. V porovnání s obecnou

částí

převažuje

v souboru

judikátů

s prekluzivní

lhůtou

zrušení

předcházejících rozhodnutí nad zamítnutím kasačních stížnosti. Tento fakt vychází především z vývoje problematiky prekluzivní lhůty, kdy došlo na základě nálezu ÚS ke změně výkladu zákonného ustanovení a přechodu od teorie „3+1“ k „3+0“.

60

V jednotlivých oblastech obecně převyšuje rozhodnutí ve formě rozsudků (67 % u DPH, 70 % u daní z příjmů a 55 % u ostatních daní), jejichž většina směřuje k zamítnutí daných podání (60 % u DPH, 61 % u daní z příjmů a 68 % u ostatních daní). Jsou tedy potvrzeny dvě teze vytyčené v úvodu této diplomové práce, a to že většina rozhodnutí je meritorního charakteru a větší procento kasačních stížností je Nejvyšším správním soudem zamítnuto. Ve výběrovém souboru judikátů týkající se prekluzivní lhůty jsou všechna rozhodnutí meritorního charakteru (a to i v případě, že formou rozhodnutí je usnesení). Je tomu tak proto, že z výběrového vzorku byla záměrně vyloučena rozhodnutí, která se prekluzivní lhůty netýkají, nebo se jí zabývají okrajově. Logicky tak došlo k eliminaci veškerých procesních rozhodnutí. Z důsledku zákona o Finanční správě České republiky a s ohledem na četnost zastoupení v daňových řízeních účastníky z veřejné správy vyplývá, že největší podíl na těchto řízeních má Odvolací finanční ředitelství. Hypotéza, že nejčastěji podávají kasační stížnosti daňové subjekty na rozdíl od finančních orgánů, byla potvrzena. Na základě vybraných judikátů podaly kasační stížnosti v 72 % případů daňové subjekty. Důvodem může být právě větší zájem soukromé osoby jakožto poplatníka nebo plátce daně na výsledku řízení. Vzhledem k tomu, že stížnosti podané finančními orgány bývají kvalitněji zpracované v souladu se zásadou odbornosti správního orgánu, může docházet k časové náročnosti přípravy žalob a kasačních stížností, a tím ke zpracování menšího množství případů. Předpoklad, že nejdelší řízení (tj. počínající koncem zdaňovacího období a končící rozhodnutím Nejvyššího správního soudu) je právě v oblasti týkající se DPH, se ukázal jako pravdivý. U DPH trvá celé řízení nejčastěji cca 6 let. V tomto směru je nejpravděpodobnější příčinou právě složitost problematiky DPH oproti dalším řízením. K nápravě takového stavu by mohl sloužit závěr, že v oblasti řízení o DPH by finanční a celní orgány mohly přistoupit např. ke zvyšování počtu úředníků nebo jejich kvalifikace tak, aby byla co nejvíce naplněna zásada rychlosti a efektivnosti těchto řízení. V případě DPH i daní z příjmů v oblasti prekluzivní lhůty z výsledků diplomové práce vyplývá, že Krajský soud v Praze není vůbec v těchto řízeních zastoupen. Jak bylo již v práci zmíněno, důvodem je, že není dána působnost Finančního úřadu pro Středočeský kraj. Příčinou může být čistě subjektivní hledisko, že více kasačních 61

stížností podávají subjekty z Prahy (bez ohledu, zda se jedná o daňový subjekt nebo finanční, příp. celní orgán). Pravděpodobnější je ovšem vysvětlení, že v Praze je evidováno více těchto ekonomických subjektů, které se domáhají ochrany svých práv před soudy, a tím tedy zvyšují četnost těchto řízení. Je možné, že ekonomické subjekty umisťují své sídlo do Prahy, protože možnost případné daňové kontroly je vzhledem k počtu registrovaných subjektů menší než u téže subjektů ve Středočeském kraji. Tento fakt, že Krajský soud v Praze má v daňové oblasti (tedy ve všech řízeních, týkající se daní např. dokazování, úrok z vratitelného přeplatku apod.) menší počet řízení, jsem ověřila v soukromé korporátní statistice. Obecně lze tedy říci, že Městský soud v Praze se potýká s daňovými žalobami více jak dvakrát častěji než Krajský soud v Praze. Doba rozhodování Nejvyššího správního soudu nezávisle na oblasti, ve které NSS rozhodoval, je skutečně nejkratší oproti dalším zkoumaným stupňům. V tomto případě se projevuje sjednocovací funkce NSS, kdy se ve velkém množství svých rozhodnutí může soud odvolat na již rozhodnutou kauzu. I přes složitost některých řízení je tedy konečné odůvodnění jednodušší. Vybraný soubor judikátů NSS však nepotvrdil výsledek z obecné části práce, že dochází ve větší míře k potvrzování předcházejících rozhodnutí, tedy k zamítání podaných kasačních stížností. V tomto směru je logickým důvodem právě zaměření této práce na prekluzivní lhůtu, jež sloužila jako kritérium při výběru v práci zmíněných judikátů. Ze statistického i právního hlediska by bylo zajímavé pozorovat vývoj výsledků rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podle úspěšnosti stěžovatele, případně průběh řízení u jednotlivých finančních orgánů. Pro případného účastníka řízení by tyto údaje mohly mít vliv na to, zda např. podá žalobu nebo kasační stížnost. Vzhledem k množství a náročnosti zpracování těchto dat ponechávám tuto analýzu k případnému dalšímu zkoumání.

62

Seznam zkratek CŘ

Celní ředitelství

CÚ

Celní úřad

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

DP

Daně z příjmů

DPH

Daň z přidané hodnoty

EU

Evropská unie

FŘ

Finanční ředitelství

FÚ

Finanční úřad

GFŘ

Generální finanční ředitelství

GŘC

Generální ředitelství cel

KS

Krajský soud

MF

Ministerstvo financí

MS

Městský soud

NSS

Nejvyšší správní soud

SDEU

Soudní dvůr Evropské unie

SFÚ

Specializovaný finanční úřad

SOP

Soudní poplatky

OFŘ

Odvolací finanční ředitelství

ÚS

Ústavní soud

63

Seznam grafů v textu 1. Graf poměru rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podle oblasti úpravy 2. Vývoj počtu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu od roku 2003 až 2014 3. Graf poměru formy rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 4. Graf poměru výsledků rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 5. Graf výsledků rozsudků 6. Graf výsledků usnesení 7. Poměr typu rozhodnutí ve věcech DPH 8. Výsledek rozsudků ve věcech DPH 9. Výsledek usnesení ve věcech DPH 10. Poměr typu rozhodnutí ve věcech daní z příjmů 11. Výsledek rozsudků ve věcech daní z příjmů 12. Výsledek usnesení ve věcech daní z příjmů 13. Poměr typu rozhodnutí ve věcech ostatních daní 14. Výsledek rozsudků ve věcech ostatních daní 15. Výsledek usnesení ve věcech ostatních daní 16. Účastníci řízení: orgány veřejné správy 17. Poměr vybraných rozhodnutí na téma prekluze 18. Poměr vybraných rozhodnutí podle typu daně a stěžovatele 19. Výsledek řízení vybraných judikátů ve věcech DPH 20. Délka řízení ve věcech DPH 21. Zastoupení krajských soudů v kasačním řízení ve věcech DPH 22. Výsledek řízení vybraných judikátů ve věcech daní z příjmů 23. Délka řízení ve věcech daní z příjmů 24. Zastoupení krajských soudů v kasačním řízení ve věcech daní z příjmů 25. Výsledek řízení vybraných judikátů ve věcech ostatních daní 26. Délka řízení ve věcech ostatních daní 27. Zastoupení krajských soudů v kasačním řízení ve věcech ostatních daní

64

Seznam tabulek v příloze 1. Tabulka č. 1 - Poměr rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podle oblasti úpravy 2. Tabulka č. 2 - Vývoj počtu rozhodnutí NSS 3. Tabulka č. 3 - Poměr typu rozhodnutí NSS 4. Tabulka č. 4 - Výsledek rozhodnutí NSS 5. Tabulka č. 5 - Výsledek rozsudků NSS 6. Tabulka č. 6 - Výsledek usnesení NSS 7. Tabulka č. 7 – Poměr typu rozhodnutí NSS ve věcech DPH 8. Tabulka č. 8 – Výsledek rozsudků NSS ve věcech DPH 9. Tabulka č. 9 – Výsledek usnesení NSS ve věcech DPH 10. Tabulka č. 10 - Poměr typu rozhodnutí NSS ve věcech daní z příjmů 11. Tabulka č. 11 – Výsledek rozsudků NSS ve věcech daní z příjmů 12. Tabulka č. 12 – Výsledek usnesení NSS ve věcech daní z příjmů 13. Tabulka č. 13 - Poměr typu rozhodnutí NSS ve věcech ostatních daní 14. Tabulka č. 14 – Výsledek rozsudků NSS ve věcech ostatních daní 15. Tabulka č. 15 – Výsledek usnesení NSS ve věcech ostatních daní 16. Tabulka č. 16 – Účastníci řízení: orgány veřejné správy 17. Tabulka č. 17 – Poměr vybraných rozhodnutí na téma prekluze 18. Tabulka č. 18 – Poměr vybraných rozhodnutí podle typu daně a stěžovatele 19. Tabulka č. 19 – Výsledek řízení vybraných judikátů ve věcech DPH 20. Tabulka č. 20 – Délka řízení ve věcech DPH 21. Tabulka č. 21 – Zastoupení krajských soudů v kasačním řízení ve věcech DPH 22. Tabulka č. 22 – Výsledek řízení vybraných judikátů ve věcech daní z příjmů 23. Tabulka č. 23 – Délka řízení ve věcech daní z příjmů 24. Tabulka č. 24 – Zastoupení krajských soudů v kasačním řízení ve věcech daní z příjmů 25. Tabulka č. 25 – Výsledek řízení vybraných judikátů ve věcech ostatních daní 26. Tabulka č. 26 – Délka řízení ve věcech ostatních daní 27. Tabulka č. 27 – Zastoupení krajských soudů v kasačním řízení ve věcech ostatních daní 28. Tabulka č. 28 – Zpracované judikáty týkající se prekluzivní lhůty

65

Příloha (veškeré tabulky v příloze byly zpracovány autorkou, zdroj dat: www.nssoud.cz) Tabulka č. 1 - Poměr rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podle oblasti úpravy Daň DPH Daně z příjmu Ostatní Total

Počet 2756 3422 2563 8741

Tabulka č. 2 - Vývoj počtu rozhodnutí NSS Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Total

Celkem 65 334 618 781 1107 930 1025 585 509 773 995 1019 8741

DPH 12 135 194 253 324 316 364 248 173 218 238 281 2756

DP 30 134 279 364 421 365 339 221 245 339 337 348 3422

Ostatní 23 65 145 164 362 249 322 116 91 216 420 390 2563

Tabulka č. 3 - Poměr typu rozhodnutí NSS Typ rozhodnutí Rozsudek Usnesení Jinak Total

Počet 5674 2893 174 8741

Tabulka č. 4 - Výsledek rozhodnutí NSS Výsledek Zamítnuto Zrušeno Jinak Total

Počet 3562 2142 3037 8741

66

Tabulka č. 5 - Výsledek rozsudků NSS Výsledek Zrušeno a vráceno Zrušeno + zrušení rozhodnutí správního orgánu Zrušeno + odmítnuto Zrušeno Zamítnuto Nepřiznání odkladného účinku Odmítnuto Pokračování v řízení Neurčeno Total

Počet 1966 98 8 52 3546 1 1 1 1 5674

Tabulka č. 6 - Výsledek usnesení NSS Výsledek Výzva k doplnění Odmítnuto Výzva k zaplacení SOP Zastaveno Přerušeno Jiný výsledek/jinak Pokračování v řízení Nepřiznání odkl. účinku Spojení věci Nepodjatý soudce Výzva k odstranění Postoupeno RS Vráceno Příslušný soud Soudní poplatky Přiznání odkl. účinku Osvobození od SOP Opravné Zrušeno Zamítnuto Neosvobození od SOP Ustanovení advokáta Vrácení SOP Neustavení advokáta Oprávněný návrh Doplňující Neurčeno

Počet 581 518 451 220 189 134 124 113 90 82 54 51 41 39 34 29 24 20 17 16 16 12 10 6 5 4 3 67

Prodloužení lhůty Podjatý soudce Vyloučení věci Zrušeno a vráceno Pořádková pokuta Total

3 3 2 1 1 2893

Tabulka č. 7 – Poměr typu rozhodnutí NSS ve věcech DPH Typ rozhodnutí Rozsudek Usnesení Jinak Total

Počet 1842 862 52 2756

Tabulka č. 8 – Výsledek rozsudků NSS ve věcech DPH Výsledek Zamítnuto Zrušeno Zrušeno + odmítnuto Zrušeno + zrušení rozhodnutí správního orgánu Zrušeno a vráceno Total

Počet 1111 13 2 31 685 1842

Tabulka č. 9 – Výsledek usnesení NSS ve věcech DPH Výsledek Výzva k doplnění Odmítnuto Výzva k zaplacení SOP Zastaveno Přerušeno Jiný výsledek/jinak Pokračováno v řízení Nepřiznání odkl. účinku Spojení věci Nepodjatý soudce Výzva k odstranění Postoupeno RS Vráceno Příslušný soud Soudní poplatky Přiznání odkl. účinku

Počet 138 150 135 68 75 47 54 50 32 23 15 8 9 12 9 9 68

Osvobození od SOP Opravné Zrušeno Zamítnuto Neosvobození od SOP Ustanovení advokáta Vrácení SOP Neustavení advokáta Oprávněný návrh Doplňující Total

2 4 6 8 1 1 2 1 2 1 862

Tabulka č. 10 - Poměr typu rozhodnutí NSS ve věcech daní z příjmů Typ rozhodnutí Rozsudek Usnesení Jinak Total

Počet 2410 969 43 3422

Tabulka č. 11 – Výsledek rozsudků NSS ve věcech daní z příjmů Výsledek Zamítnuto Zrušeno Zrušeno + odmítnuto Zrušeno + zrušení rozhodnutí správního orgánu Zrušeno a vráceno Total

Počet 1465 14 4 53 874 2410

Tabulka č. 12 – Výsledek usnesení NSS ve věcech daní z příjmů Výsledek Výzva k doplnění Odmítnuto Výzva k zaplacení SOP Zastaveno Přerušeno Jiný výsledek/jinak/neuvedeno Pokračováno v řízení Nepřiznání odkl. účinku Spojení věci Nepodjatý soudce Podjatý soudce Výzva k odstranění Postoupeno RS

Počet 254 206 152 65 29 35 14 39 15 16 1 17 30 69

Vráceno Příslušný soud Soudní poplatky Přiznání odkl. Účinku Osvobození od SOP Opravné Zrušeno Zamítnuto Neosvobození od SOP Ustanovení advokáta Vrácení SOP Oprávněný návrh Doplňující Zrušeno a vráceno Vyloučení věci Prodloužení lhůty Pořádková pokuta Total

23 10 13 10 6 6 5 2 4 3 5 1 3 1 1 2 1 969

Tabulka č. 13 - Poměr typu rozhodnutí NSS ve věcech ostatních daní Typ rozhodnutí Rozsudek Usnesení Jinak Total

Počet 1422 1062 79 2563

Tabulka č. 14 – Výsledek rozsudků NSS ve věcech ostatních daní Výsledek Zamítnuto Zrušeno Zrušeno + odmítnuto Zrušeno + zrušení rozhodnutí správního orgánu Zrušeno a vráceno Odmítnuto Neuvedeno Pokračováno v řízení Total

Počet 970 25 2 15 407 1 1 1 1422

Tabulka č. 15 – Výsledek usnesení NSS ve věcech ostatních daní Výsledek Výzva k doplnění Odmítnuto Výzva k zaplacení SOP

Počet 189 162 164 70

Zastaveno Přerušeno Jiný výsledek/jinak/neuvedeno Pokračováno v řízení Nepřiznání odkl. účinku Spojení věci Nepodjatý soudce Podjatý soudce Výzva k odstranění Postoupeno RS Vráceno Příslušný soud Soudní poplatky Přiznání odkl. Účinku Osvobození od SOP Opravné Zrušeno Zamítnuto Neosvobození od SOP Ustanovení advokáta Vrácení SOP Vyloučení věci Přiznání odměny Prodloužení lhůty Neustanovení advokáta Oprávněný návrh Total

87 85 56 56 24 43 44 2 22 13 9 17 10 10 16 10 5 6 10 8 3 1 2 1 5 2 1062

Tabulka č. 16 – Účastníci řízení: orgány veřejné správy Účastníci řízení (od 1.1.2013) OFŘ GŘC FÚ FŘ neuvedeno MF GFŘ MS KS SFÚ CÚ Magistrát ČSSZ CŘ

Počet 1498 142 131 81 67 43 31 11 9 7 6 3 3 3

Počet* 1495 142 118 81 67 43 30 11 7 6 5 3 3 3 71

Total 2035 2014 *upravený počet rozhodnutí, kdy v databázi NSS bylo u 1 řízení uvedeno více účastníků Tabulka č. 17 – Poměr vybraných rozhodnutí na téma prekluze Vybraná rozhodnutí 102 184 58 344

Počet DPH Daně z příjmů Ostatní daně Total

Počet celkem 149 286 78 513

Eliminováno 47 102 20 169

Tabulka č. 18 – Poměr vybraných rozhodnutí podle typu daně a stěžovatele Stěžovatel/daň Poplatník/plátce Jiné Total

DPH 68 34 102

Ostatní 43 15 58

DP 137 47 184

Počet celkem 248 96 344

Tabulka č. 19 – Výsledek řízení vybraných judikátů ve věcech DPH Výsledek řízeni Jinak Zamítnuto Zrušeno Total

Počet 4 44 54 102

Tabulka č. 20 – Délka řízení ve věcech DPH Rozhodující instance

Průměr

Medián

Modus

II. stupeň (FŘ)

525

324

324

III. stupeň (KS)

957

714

685

NSS

376

341

259

Tabulka č. 21 – Zastoupení krajských soudů v kasačním řízení ve věcech DPH Krajský soud/správní orgán v poslední instanci Počet Brno 24 České Budějovice 3 Hradec Králové 21 Jiné 1 Městský soud Praha 23 72

Ostrava Plzeň Ústí nad Labem Total

3 3 24 102

Tabulka č. 22 – Výsledek řízení vybraných judikátů ve věcech daní z příjmů Výsledek řízeni Jinak Zamítnuto Zrušeno Total

Počet 12 79 93 184

Tabulka č. 23 – Délka řízení ve věcech daní z příjmů Rozhodující instance II. Stupeň (FŘ) III. Stupeň (KS) NSS

Průměr 576 536 330

Medián 357 602 351

Modus 347 771 275

Tabulka č. 24 – Zastoupení krajských soudů v kasačním řízení ve věcech daní z příjmů Krajský soud/správní orgán v poslední instanci Počet Brno 41 České Budějovice 23 Hradec Králové 34 Městský soud Praha 35 Ostrava 7 Plzeň 9 Ústí nad Labem 35 Total 184 Tabulka č. 25 – Výsledek řízení vybraných judikátů ve věcech ostatních daní Výsledek řízeni Zamítnuto Zrušeno Total

Počet 47 11 58

Tabulka č. 26 – Délka řízení ve věcech ostatních daní Rozhodující

Průměr

Medián

Modus 73

instance II. Stupeň (FŘ) III. Stupeň (KS) NSS

538 747 356

321 708 383

1006 793 383

Tabulka č. 27 – Zastoupení krajských soudů v kasačním řízení ve věcech ostatních daní Krajský soud/správní orgán v poslední instanci Počet Brno 15 České Budějovice 1 Hradec Králové 2 Městský soud Praha 25 Ostrava 4 Plzeň 3 Praha 1 Ústí nad Labem 7 Total 58

74

Tabulka č. 28 - Zpracované judikáty týkající se prekluzivní lhůty A B C D E F Spisová značka

Daň

Typ rozhodnutí Výsledek řízení před NSS NSS Senát Stěžovatel

G

H

I

J

K

L

M

N

O

Finanční ředitelství

Typ rozhodnutí KS

Krajský soud

Zdaňovací období

Délka komplet

Datum I.stupeň

Datum II.stupeň

Lhůty FŘ

Datum KS

6 A 38/2002

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

6P

Ostrava

Rozsudek

MF

3 Afs 24/2004

DPH

Rozsudek

zamítnuto

3 FŘ

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

31.12.1996

2 508

3.7.1998

27.12.2000

908

15.1.2002

30.9.1997

2 634

1.2.2002

10.4.2003

433

12.7.2001

17.1.2002

189

12.7.2001

12.2.2002

215

1 Afs 73/2005

DPH

Rozsudek

zamítnuto

1 FŘ

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

31.12.1994

4 134

1 Afs 74/2005

DPH

Rozsudek

zamítnuto

1 FŘ

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

30.9.1994

4 226

5 Afs 29/2005

DPH

Rozsudek

zamítnuto

5

5 Afs 75/2005

DPH

Rozsudek

zamítnuto

5P

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

31.1.1997

3 455

27.9.2002

8.4.2003

2 Afs 220/2004 - 93

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2P

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

31.12.1995

3 880

24.11.1997

1 Afs 26/2006

DPH

Rozsudek

zamítnuto

1 31.12.1998

3 087

30.6.2000

2 574

5 Afs 104/2006

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 FŘ

0

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

Délka KS Datum NSS

R Délka NSS

13.11.2003

667

9.2.2004

305

16.12.2004

311

18.1.2005

1097

26.4.2006

463

18.1.2005

1071

26.4.2006

463

0

0

193

25.5.2005

778

18.7.2006

419

12.10.2001

1 418

5.10.2004

1089

15.8.2006

679

0

0

0

27.10.2004

302

1.6.2006

582

14.6.2007

378

24.2.2005

225

24.5.2006

454

18.7.2007

420

7 Afs 154/2006

DPH

Rozsudek

zamítnuto

7P

1 Afs 43/2007 - 130

DPH

Rozsudek

zamítnuto

1

2 Afs 13/2007 - 73

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2P

1 Afs 43/2006 - 102

DPH

Rozsudek

zamítnuto

1

0

0

0

0

0

0

0

0

Rozsudek

Ústí nad Labem

30.12.2003

Q

384

0

0 Ústí nad Labem

P

14.7.2004

0 Brno

Rozsudek

Brno

31.12.2006

346

0 28.6.2001

17.2.2003

599

0 18.10.2006

1339

0 12.12.2007

420

1 Afs 109/2006 - 115

DPH

Rozsudek

zamítnuto

1

2 Afs 84/2007 - 87

DPH

Rozsudek

zamítnuto

2P

Brno

Rozsudek

Brno

30.11.1999

2 984

21.1.2004

21.10.2004

274

10.4.2007

901

31.1.2008

296

2 Afs 113/2007 - 120

DPH

Rozsudek

zamítnuto

2P

Brno

Rozsudek

Brno

31.12.1999

2 981

21.1.2004

21.10.2004

274

22.2.2007

854

28.2.2008

371

2 Afs 110/2007 - 63

DPH

Rozsudek

zamítnuto

2P

Brno

Rozsudek

Brno

31.3.1998

3 633

30.8.2001

31.3.2003

578

26.6.2007

1548

11.3.2008

259

5 Afs 57/2007 - 84

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

31.12.2000

2 663

23.11.2004

27.4.2006

520

22.2.2007

301

16.4.2008

419

121

31.1.2003

519

26.6.2007

1607

30.4.2008

309

3.10.2006

xxx

18.5.2007

227

12.5.2008

360

1 Afs 81/2007 - 73

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1P

Brno

Rozsudek

Brno

31.12.2007

5 Afs 78/2007 - 88

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

31.12.2000

2 689 xxx

1 Afs 83/2008 - 60

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1 FŘ

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

31.12.2001

2 361

18.4.2005

25.7.2006

463

30.11.2007

493

18.6.2008

201

5 Afs 3/2008 - 81

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 FŘ

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

31.12.1997

3 829

16.2.2005

19.10.2005

245

12.9.2007

693

25.6.2008

287

8 Afs 49/2006 - 95

DPH

Rozsudek

zamítnuto

8

0

0

0

0

8 Afs 50/2006 - 94

DPH

Rozsudek

zamítnuto

8

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

30.8.2001

8 Afs 32/2008 - 59

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8

0

2 Afs 85/2008 - 53

DPH

Rozsudek

zamítnuto

2

0

2 Afs 50/2008 - 118

DPH

Rozsudek

zamítnuto

2 FŘ

Praha

Rozsudek

MS Praha

31.10.1996

4 410

2.12.1996

15.2.2006

3 362

30.1.2008

714

27.11.2008

302

2 Afs 51/2008 - 110

DPH

Rozsudek

zamítnuto

2 FŘ

Praha

Rozsudek

MS Praha

30.9.1996

4 441

11.11.1996

15.2.2006

3 383

30.1.2008

714

27.11.2008

302

2 Afs 52/2008 - 133

DPH

Rozsudek

zamítnuto

2 FŘ

Praha

Rozsudek

MS Praha

31.8.1996

4 471

23.10.1996

15.2.2006

3 402

18.12.2007

671

27.11.2008

345

2.11.2004

17.3.2006

500

31.1.2008

685

22.1.2009

357

9 Afs 43/2008 - 78

DPH

Rozsudek

zamítnuto

9P

Praha

Rozsudek

MS Praha

31.12.2002

2 214

9 Afs 44/2008 - 75

DPH

Rozsudek

zamítnuto

9P

Praha

Rozsudek

MS Praha

31.12.2002

2 214

2.11.2004

17.3.2006

500

31.1.2008

685

22.1.2009

357

9 Afs 45/2008 - 79

DPH

Rozsudek

zamítnuto

9P

Praha

Rozsudek

MS Praha

31.12.2002

2 214

2.11.2004

17.3.2006

500

31.1.2008

685

22.1.2009

357

9 Afs 42/2008 - 84

DPH

Rozsudek

zamítnuto

9P

Praha

Rozsudek

MS Praha

31.12.2002

2 214

2.11.2004

17.3.2006

500

31.1.2008

685

22.1.2009

357

9 Afs 58/2008 - 97

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9

0

0

0

0

0

0

0

9 Afs 38/2008 - 116

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9

0

9 Afs 39/2008 - 117

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9

0

0

0

0

9 Afs 37/2008 - 118

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9

0

0

0

0

9 Afs 36/2008 - 126

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9

0

0

0

0

5 Afs 83/2008 - 74

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

Brno

Rozsudek

Brno

31.12.2001

2 621 xxx

14.11.2006

xxx

27.3.2008

499

5.3.2009

343

1 Afs 148/2008 - 73

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1 0 4 110

0 519

0 1980

0 273

1 Afs 145/2008 - 135

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1P

5 Afs 54/2008 - 38

DPH

Rozsudek

zamítnuto

5

0

0

0

0

0

0

0

Brno

Rozsudek

Brno

31.12.1997

30.8.2001

31.1.2003

3.7.2008

2.4.2009

5 Afs 55/2008 - 38

DPH

Rozsudek

zamítnuto

5

0

5 Afs 53/2008 - 70

DPH

Rozsudek

zamítnuto

5

0

0

0

0

9 Afs 106/2008 - 100

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9

0

0

0

0

1 Afs 33/2009 - 124

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1P

České Budějovice

Rozsudek

České Budějovice

31.12.2004

1 693

13.7.2006

14.5.2007

305

14.1.2009

611

20.8.2009

218

2 Afs 32/2009 - 53

DPH

Rozsudek

zamítnuto

2 FŘ

České Budějovice

Rozsudek

České Budějovice

31.7.2004

1 854

30.11.2007

25.6.2008

208

8.12.2008

166

28.8.2009

263

5 Afs 9/2009 - 65

DPH

Rozsudek

zamítnuto

5P

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

30.4.2002

2 677

7.12.2007

7.4.2008

122

24.11.2008

231

28.8.2009

277

8 Afs 90/2008 - 190

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8

0

7 Afs 85/2009 - 181

DPH

Rozsudek

zamítnuto

7

0

1 Afs 144/2008 - 73

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1P

Brno

Rozsudek

Brno

30.9.1997

4 376

30.8.2001

31.1.2003

519

3.7.2008

1980

23.9.2009

447

9 Afs 73/2009 - 110

DPH

Rozsudek

zamítnuto

9P

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

30.9.2000

3 287

16.5.2007

21.12.2007

219

12.2.2009

419

30.9.2009

230

1 Afs 86/2009 - 77

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1P

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

31.12.1996

4 692

29.3.2007

24.1.2008

301

31.3.2009

432

5.11.2009

219

30.4.1998

4 228

31.12.2003

378

5.12.2005

705

26.11.2009

1452

30.11.1998

4 020

31.12.2003

378

15.12.2005

715

2.12.2009

1448

8 Afs 49/2006 - 153

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8P

střed střed

Rozsudek

MS Praha

18.12.2002

0

0

0

0

0

0

1 Afs 43/2006 - 150

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1P

1 Afs 109/2006 - 160

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1

5 Afs 54/2009 - 75

DPH

Rozsudek

zamítnuto

5P

Praha

Rozsudek

MS Praha

31.12.1999

3 640

11.4.2007

19.3.2008

343

27.1.2009

314

18.12.2009

325

1 Afs 109/2009 - 201

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1P

Brno

Rozsudek

Brno

31.12.1997

4 417

30.8.2001

31.1.2003

519

31.7.2009

2373

3.2.2010

187

7.12.2005

26.10.2006

323

11.11.2008

747

12.2.2010

458

Rozsudek

MS Praha

18.12.2002

0

0

0

0

5 Afs 7/2009 - 89

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

Brno

Rozsudek

Brno

30.6.2001

3 149

9 Afs 67/2009 - 69

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9P

střed

Rozsudek

MS Praha

31.8.1998

4 195

19.3.1999

3.1.2007

2 847

10.2.2009

769

24.2.2010

379

7 Afs 16/2010 - 84

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7 FŘ

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

31.12.2003

2 297

4.12.2007

6.9.2008

277

25.11.2009

445

15.4.2010

141

5 Afs 73/2009 - 63

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 FŘ

střed

Rozsudek

MS Praha

31.12.2002

2 670

28.5.2007

20.7.2007

53

23.4.2009

643

23.4.2010

365

1 Afs 29/2010 - 66

DPH

Rozsudek

zamítnuto

1

0

0

0

0

0

0

0

0

1 Afs 30/2010 - 76

DPH

Rozsudek

zamítnuto

1

8 Afs 42/2009 - 71

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8P

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

31.8.1995

5 368

19.6.2000

17.3.2003

1 001

26.2.2009

2173

12.5.2010

440

8 Afs 43/2009 - 64

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8P

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

31.8.1995

5 368

19.6.2000

17.3.2003

1 001

26.2.2009

2173

12.5.2010

440

8 Afs 45/2009 - 98

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8P

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

31.8.1995

5 368

19.6.2000

17.3.2003

1 001

26.2.2009

2173

12.5.2010

440

2 Afs 50/2009 - 102

DPH

Rozsudek

zamítnuto

2P

Praha

Rozsudek

MS Praha

31.3.1999

4 060

13.9.2005

25.9.2006

377

17.9.2008

723

12.5.2010

602

1 Afs 26/2010 - 163

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1 FŘ

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

31.3.2004

2 234

23.8.2006

1.4.2008

587

7.1.2010

646

13.5.2010

126

23.8.2006

1.4.2008

587

7.1.2010

646

13.5.2010

126

14.12.2001

18.10.2002

308

30.1.2009

2296

14.5.2010

469

1 Afs 27/2010 - 181

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1 FŘ

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

31.3.2004

2 234

5 Afs 38/2009 - 120

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

Plzeň

Rozsudek

Plzeň

30.9.1998

4 244

9 Afs 2/2010 - 243

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9

2 Afs 29/2010 - 48

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2 FŘ

Brno

Rozsudek

Brno

31.12.2003

2 361

10.10.2008

5.2.2009

118

16.12.2009

314

18.6.2010

8 Afs 28/2010 - 247

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8P

Brno

Rozsudek

Brno

30.6.1997

4 746

30.8.2001

31.1.2003

519

19.11.2009

2484

28.6.2010

221

31.12.2004

2 007

14.5.2007

305

22.8.2007

100

30.6.2010

1043

1 Afs 36/2010 - 173

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1 FŘ

0

České Budějovice

Rozsudek

České Budějovice

0

13.7.2006

0

0 184

7 Afs 50/2010 - 60

DPH

Rozsudek

zamítnuto

0

7 Afs 53/2010 - 55

DPH

Rozsudek

zamítnuto

0

0

0

0

7 Aps 4/2010 - 78

DPH

Rozsudek

zamítnuto

0

0

0

0

2 Afs 16/2010 - 104

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2 Afs 136/2009 - 149

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8 Afs 3/2010 - 120

DPH

Rozsudek

zamítnuto

2P 2 FŘ

Ostrava Brno

Rozsudek Rozsudek

Ostrava Brno

31.12.2004

2 029

31.12.2001

3 129 0

20.3.2008 18.4.2006

0

0

0

7.11.2008

232

1.2.2007

289 0

14.10.2009

341

22.7.2010

281

19.8.2009

930

26.7.2010

341

0

0

7 Afs 58/2010 - 106

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7 FŘ

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

31.10.2005

1 739

3.9.2008

8.7.2009

308

24.2.2010

231

5.8.2010

162

1 Afs 54/2010 - 74

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1 FŘ

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

31.12.2002

2 795

28.2.2006

20.12.2007

660

15.4.2010

847

26.8.2010

133

2 Afs 34/2010 - 70

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2 FŘ

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

30.6.2005

1 888

30.4.2008

26.1.2009

271

27.1.2010

366

31.8.2010

216

8 Afs 63/2009 - 104

DPH

Rozsudek

zamítnuto

8P

Ostrava

Rozsudek

Ostrava

31.12.2003

2 455

28.3.2008

5.12.2008

252

3.6.2009

180

20.9.2010

474

9 Afs 46/2010 - 227

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

0

0

0

0

5 Afs 11/2010 - 106

DPH

Rozsudek

zamítnuto

0

0

0

0

2 Afs 38/2010 - 73

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2 FŘ

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

31.12.2006

1 381

30.4.2008

26.1.2009

271

27.1.2010

366

12.10.2010

258

7 Afs 39/2010 - 76

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7 FŘ

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

31.12.2006

1 383

7.11.2007

17.6.2008

223

22.1.2010

584

14.10.2010

265

2 Afs 31/2010 - 216

DPH

Rozsudek

zamítnuto

2P

Brno

Rozsudek

Brno

31.12.1996

5 040

28.6.2001

17.2.2003

599

27.11.2009

2475

19.10.2010

326

2 Afs 110/2007 - 104

DPH

Rozsudek

zamítnuto

2P

Brno

Rozsudek

Brno

31.3.1998

4 585

30.8.2001

31.1.2003

519

26.6.2007

1607

19.10.2010

1211

30.8.2001

31.1.2003

519

11.12.2009

2506

24.11.2010

348

24.11.2005

21.11.2006

362

19.3.2010

1214

30.11.2010

256

2.3.2009

xxx

31.3.2010

394

15.12.2010

259

9 Afs 56/2010 - 172

DPH

Rozsudek

zamítnuto

9P

Brno

Rozsudek

Brno

31.3.1997

4 986

9 Afs 61/2010 - 215

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9P

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

31.5.2000

3 835

5 Afs 57/2010 - 83

DPH

Rozsudek

zamítnuto

5P

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

31.12.2000

3 636 xxx

9 Afs 50/2010 - 202

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9 FŘ

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

31.12.2003

2 570

19.9.2005

5.10.2006

381

1.3.2010

1243

13.1.2011

318

1 Afs 27/2009 - 109

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1P

Brno

Rozsudek

Brno

30.6.2001

3 511

6.12.2005

26.10.2006

324

11.11.2008

747

9.2.2011

820

17.3.2009

xxx

16.12.2009

274

17.2.2011

428

9 Afs 53/2010 - 87

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1 Afs 3/2011 - 229

DPH

Rozsudek

zamítnuto

9 Afs 71/2010 - 58

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9P

střed

Rozsudek

MS Praha

1 Afs 40/2010 - 133

DPH

Rozsudek

zamítnuto

1P

Brno

Rozsudek

Brno

8 Afs 48/2010 - 100

DPH

Rozsudek

9 Afs 80/2010 - 112

DPH

Rozsudek

9 FŘ

Brno

Rozsudek

Brno

31.12.2003

2 605 xxx 0

0

0

0

xxx

27.11.2006

14.3.2007

107

30.4.2010

1143

31.3.2011

335

31.12.1997

4 851

30.8.2001

31.1.2003

519

27.11.2009

2492

13.4.2011

502

zrušeno a vráceno

0

0

0

0

zrušeno a vráceno

31.3.2002

3 336

15.5.2007

467

18.2.2010

1010

19.5.2011

455

5.12.2008

18.6.2009

195

26.2.2010

253

9.6.2011

468

31.1.2003

519

29.3.2011

2979

8.9.2011

163

xxx

7.9.2010

xxx

3.11.2011

422

196

29.4.2011

214

16.11.2011

201

9P

Praha

Rozsudek

xxx

MS Praha

2.2.2006

9 Afs 23/2010 - 60

DPH

Rozsudek

zamítnuto

9P

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

31.12.2005

1 986

1 Afs 55/2011 - 259

DPH

Rozsudek

zamítnuto

1P

Brno

Rozsudek

Brno

31.12.1997

4 999

30.8.2001

2 Aps 2/2011 - 95

DPH

Rozsudek

zrušeno

2P

FÚ

Rozsudek

Ústí nad Labem

31.12.2004

2 498

11.9.2007 xxx

2 Afs 64/2011 - 65

DPH

Rozsudek

zamítnuto

2P

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

1 Afs 64/2011 - 73

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

0

0

0

0

0

0

0

xxx

xxx

15.3.2010

27.9.2010

1 Afs 71/2011 - 60

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

0

1 Afs 70/2011 - 60

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

0

0

0

0

1 Afs 69/2011 - 61

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

0

0

0

0

1 Afs 68/2011 - 60

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

0

0

0

0

9 Afs 65/2011 - 80

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

0

0

0

0

0

0

0

0

8 Afs 53/2011 - 308

DPH

Rozsudek

zamítnuto

1 Afs 57/2011 - 95

DPH

Rozsudek

zamítnuto

1P

Praha

Rozsudek

MS Praha

31.12.2003

2 968 xxx

9 Afs 2/2012 - 38

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9 FŘ

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

31.12.2003

3 053

8 Afs 46/2011 - 92

DPH

Rozsudek

zamítnuto

8P

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

30.11.2006

8 Afs 47/2011 - 98

DPH

Rozsudek

zamítnuto

8P

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

24.10.2008

xxx

3.5.2011

921

15.2.2012

288

19.9.2005

5.10.2006

381

26.9.2011

1817

10.5.2012

227

2 008

26.9.2008

21.12.2009

451

13.1.2011

388

30.5.2012

503

30.9.2006

2 069

26.9.2008

21.12.2009

451

13.1.2011

388

30.5.2012

503

30.4.2004

2 952

26.9.2008

21.12.2009

451

13.1.2011

388

30.5.2012

503

8 Afs 48/2011 - 116

DPH

Rozsudek

zamítnuto

8P

8 Afs 66/2011 - 57

DPH

Rozsudek

zamítnuto

8P

Ústí nad Labem

Rozsudek

Ústí nad Labem

30.9.2005

2 453

26.1.2009

4.12.2009

312

26.9.2011

661

18.6.2012

266

7 Afs 54/2012 - 39

DPH

Rozsudek

zamítnuto

7P

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

31.12.2005

2 448

11.10.2010

28.6.2011

260

30.4.2012

307

13.9.2012

136

7 Afs 62/2012 - 37

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7 FŘ

Plzeň

Rozsudek

Plzeň

30.9.2004

2 912

20.2.2008

5.3.2010

744

16.5.2012

803

20.9.2012

127

2 Afs 67/2011 - 76

DPH

Rozsudek

zamítnuto

2P

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

31.12.2006

2 131

11.5.2009

8.1.2010

242

31.3.2011

447

31.10.2012

580

Hradec Králové

Rozsudek

Hradec Králové

31.12.2005

2 510

11.5.2009

8.1.2010

242

31.3.2011

447

14.11.2012

594

OFŘ

Rozsudek

Hradec Králové

31.12.2003

3 305

26.3.2007

12.12.2011

1 722

26.10.2012

319

17.1.2013

83

2 Afs 66/2011 - 76

DPH

Rozsudek

zamítnuto

2P

1 Afs 96/2012 - 38

DPH

Rozsudek

zamítnuto

1 FŘ

0

2 Afs 31/2012 - 39

DPH

Rozsudek

zamítnuto

8 Afs 8/2012 - 27

DPH

Rozsudek

zamítnuto

8P

OFŘ

Rozsudek

Hradec Králové

1 Afs 46/2012 - 33

DPH

Rozsudek

zrušeno + zrušení rozhodnutí spr. orgánu

1P

OFŘ

Rozsudek

Brno

9 Afs 6/2012 - 90

DPH

Rozsudek

zamítnuto

9 FŘ

OFŘ

Rozsudek

Ústí nad Labem

1 Afs 102/2012 - 54

DPH

Rozsudek

zamítnuto

9 Afs 80/2012 - 48

DPH

Rozsudek

zamítnuto

9P

GŘC

Rozsudek

Brno

9 Afs 34/2012 - 40

DPH

Rozsudek

zamítnuto

9P

OFŘ

Rozsudek

Hradec Králové

OFŘ

Rozsudek

MS Praha

30.11.2004 31.12.2000 30.9.2000

2 982

4 427 4 562

0 29.4.2009

28.12.2009

7.12.2005

26.10.2006

16.5.2007

21.12.2007

0

5 Afs 75/2012 - 30

DPH

Rozsudek

zamítnuto

5 FŘ

9 Afs 89/2012 - 40

DPH

Rozsudek


9P

OFŘ

Rozsudek

MS Praha

9 Afs 90/2012 - 27

DPH

Rozsudek


9P

OFŘ

Rozsudek

MS Praha

9 Afs 3/2013 - 33

DPH

Rozsudek


9P

OFŘ

Rozsudek

MS Praha

7 Afs 50/2013 - 26

DPH

Rozsudek

zamítnuto

7 FŘ

OFŘ

Rozsudek

Ústí nad Labem

5 Afs 79/2012 - 18

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 FŘ

OFŘ

Rozsudek

Plzeň

7 Afs 65/2013 - 40

DPH

Rozsudek

zamítnuto

9 Afs 88/2012 - 43

DPH

Rozsudek


9P

OFŘ

Rozsudek

MS Praha

9 Afs 71/2012 - 34

DPH

Rozsudek


9P

OFŘ

Rozsudek

Ústí nad Labem

xxx 31.1.2003 31.12.2000 31.1.2003

28.2.2003

31.12.2002 30.4.2005

31.12.2002

219

23.2.2012 14.9.2011

661

1946 1363

0 29.1.2013 13.2.2013 28.3.2013

0

467

356 561 0

xxx

14.7.2009

17.5.2010

307

30.8.2012

836

14.5.2013

257

3 771

12.12.2005

2.11.2006

325

30.1.2012

1915

29.5.2013

485

29.6.2009

xxx

10.10.2012

1199

31.5.2013

233

4 534 xxx

3 779

3 758

3 817 2 973

17.3.2008

22.8.2008

17.3.2008

19.8.2008

14.3.2008

18.8.2008

13.10.2006

4.3.2011

1 603

31.1.2013

699

20.6.2013

140

5.3.2010

xxx

31.8.2012

910

28.6.2013

301

0 31.3.2003

323

20.10.2011

0

xxx xxx

xxx

243

0

3 824

3 936

158

155

157

20.9.2012

20.9.2012

7.12.2012

0 17.3.2008

19.8.2008

19.9.2005

5.10.2006

0

155

381

1490

1493

1572

6.6.2013

13.6.2013

13.6.2013

0 20.9.2012

15.8.2012

0

1493

2141

259

266

188

0 18.9.2013

10.10.2013

0

363

421 0

1 Afs 14/2014 - 38

DPH

Rozsudek

zamítnuto

4 Afs 142/2014 - 22

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

4 FŘ

OFŘ

Rozsudek

9 Afs 170/2014 - 42

DPH

Rozsudek

zamítnuto

9

OFŘ

Rozsudek

0

0

0

0

8 Afs 78/2012 - 45

DPH

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8

OFŘ

Rozsudek

0

0

0

0

7 Afs 26/2013 - 34

DPH

Rozsudek


7

OFŘ

Rozsudek

0

0

0

0

1 Afs 27/2009 - 86

DPH

Usnesení

postoupeno RS

1P

Brno

Rozsudek

Brno

1 Afs 27/2009 - 98

DPH

Usnesení

vráceno

1P

Brno

Rozsudek

Brno

9 Afs 68/2011 - 102

DPH

Usnesení

odmítnuto

9 FŘ

střed

Rozsudek

MS Praha

OFŘ

Rozsudek

MS Praha

střed

r

MS Praha

Ostrava

31.12.2007

2 460

30.11.2011

2.7.2012

215

12.6.2014

710

25.9.2014

105

2 944

6.12.2005

26.10.2006

324

11.11.2008

747

22.7.2009

253

xxx

6.12.2005

26.10.2006

324

11.11.2008

747

12.1.2011

792

31.12.2001

3 620

27.11.2006

14.3.2007

107

10.8.2011

1610

29.11.2011

111

31.12.2007

2 411

20.12.2012

275

24.4.2014

490

7.8.2014

105

xxx

25.4.2003

xxx

21.8.2003

118

0

31.8.2004

38230

1036

8.2.2005

447

30.6.2001 xxx

4 Afs 105/2014 - 38

DPH

Usnesení

přerušeno

4 FŘ

2 Afs 9/2003

DP

Rozsudek

zamítnuto

2P

5 Afs 28/2003

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2 Afs 16/2004 - 79

DP

Rozsudek

zamítnuto

2 Afs 69/2004

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

38 463

0

0

21.4.2005

38463

0

0

31.5.2005

38503

xxx

20.3.2012

xxx xxx

xxx

38 230 2P

Ústí

r

Ústí

31.12.1994

3 692

0 29.6.1999

17.1.2001

568

19.11.2003

6 Afs 19/2003

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

38 503

5 Afs 36/2003 - 87

DP

Rozsudek

zamítnuto

38 523

0

0

20.6.2005

38523

2 Afs 198/2004

DP

Rozsudek

zamítnuto

38 625

0

0

30.9.2005

38625

1 Afs 135/2004

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

38 643

0

0

18.10.2005

38643

8 Afs 7/2005

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

384

17.2.2006

534

8 Afs 34/2005

DP

Rozsudek

zamítnuto

0

24.3.2006

38800

8P

Ústí

r

Ústí

31.12.1994

4 066 38 800

18.4.2002

14.8.2003

483 0

1.9.2004

38 853

0

0

16.5.2006

38853

31.10.2003

686

31.5.2006

943

225

31.1.2005

202

3.8.2006

549

2 048

12.8.2004

282

2 Afs 52/2005 - 94

DP

Usnesení

vráceno

5 Afs 42/2004 - 61

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

Praha

r

MS Praha

31.12.1993

4 534

18.8.1997

14.12.2001

1 579

2 Afs 52/2005 - 105

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.1997

3 137

1.12.2003

13.7.2004

7 Afs 86/2005

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7P

Ústí

r

Ústí

31.12.1996

3 642

27.3.1998

4.11.2003

1 Afs 142/2005

DP

Rozsudek

21.12.2006

861

zrušeno a vráceno

39 106

0

0

24.1.2007

39106

0

0

8.2.2007

39121

0

0

8.2.2007

39121

162

8.2.2007

344

0

21.3.2007

39162

6 Aps 1/2006

DP

Rozsudek

zamítnuto

39 121

6 Aps 2/2006

DP

Rozsudek

zamítnuto

39 121

2 Afs 93/2006

DP

Rozsudek

zamítnuto

1 Afs 108/2006

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2 Afs 137/2006

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.1999

2 596

3.5.2005

20.9.2005

39 162 2P

Praha

r

MS Praha

31.12.1997

3 367

9 Ans 1/2007 - 70

DP

Rozsudek

zamítnuto

9P

FÚ

r

Ústí

31.12.2002

1 576 xxx

5 Afs 169/2006 - 58

DP

Rozsudek

zamítnuto

5P

Ústí

r

Ústí

31.12.1999

2 673

8 Afs 110/2005

DP

Rozsudek

zamítnuto

5 Afs 36/2003 - 121

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2 Afs 151/2006 - 63

DP

Rozsudek

zamítnuto

Budějovice

r

Budějovice

31.12.1996

3 768

1.3.2006

0 31.3.2003

6.5.2004 xxx

26.3.2004

25.2.2005

39 198 5P

140

402

24.11.2005

567

21.3.2007

482

xxx

1.11.2006

xxx

25.4.2007

175

336

25.7.2006

515

26.4.2007

275

0

26.4.2007

39198

29.10.2003

195

26.4.2007

1275

0

0

15.5.2007

39217

xxx

29.5.2006

xxx

15.5.2007

351

0 24.6.2002

17.4.2003

39 217

297

2 Aps 5/2006

DP

Rozsudek

zamítnuto

2P

FÚ

r

Hradec

31.12.2001

1 961 xxx

8 Afs 16/2005

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8P

Praha

r

MS Praha

31.12.1995

4 159

18.7.2001

7.7.2003

719

7.12.2004

519

21.5.2007

895

8 Afs 29/2005

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8P

Praha

r

MS Praha

31.12.1994

4 524

18.7.2001

7.7.2003

719

7.12.2004

519

21.5.2007

895

5 Aps 3/2006

DP

Rozsudek

zamítnuto

5P

FÚ

r

Ostrava

31.12.2001

2 004 xxx

xxx

xxx

31.5.2006

xxx

27.6.2007

392

5 Aps 5/2006 - 68

DP

Rozsudek

zamítnuto

5P

FÚ

r

MS Praha

31.12.2001

2 006 xxx

xxx

xxx

21.9.2006

xxx

29.6.2007

281

31.12.1995

4 225

21.9.2005

726

26.7.2007

673

0

27.7.2007

39290

xxx

316

1 Afs 57/2006 - 70

DP

Rozsudek

zamítnuto

8 Afs 28/2006

DP

Rozsudek

zamítnuto

9 Afs 86/2007 - 134

DP

Usnesení

postoupeno RS

9P

Brno

r

Brno

31.12.1997

3 499

15.2.2001

1.7.2003

866

21.9.2006

1178

31.7.2007

313

1 Afs 25/2007

DP

Rozsudek

zamítnuto

1P

Brno

r

Brno

31.12.1999

2 791

2.5.2006

16.11.2006

198

12.3.2007

116

22.8.2007

163

7 Afs 129/2006

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

0

5.9.2007

39330

8 Afs 17/2006

DP

Rozsudek

zamítnuto

1P

Brno

r

Brno

14.11.2002

26.9.2003

39 290

0

39 330 8 FŘ

Hradec

r

Hradec

31.12.1998

3 177

0 23.7.2003

10.2.2005

568

30.11.2005

293

12.9.2007

651

xxx

12.12.2006

xxx

13.9.2007

275

9 Aps 4/2007 - 55

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9P

FÚ

r

Brno

21.12.2002

1 727 xxx

7 Afs 187/2006

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7P

Praha

r

MS Praha

31.12.1996

3 914

13.5.2002

24.8.2005

1 199

18.5.2006

267

19.9.2007

489

5 Afs 167/2006

DP

Rozsudek

zamítnuto

5P

Plzeň

r

Plzeň

31.12.1993

5 033

24.9.2002

29.4.2003

217

31.5.2006

1128

12.10.2007

499

5 Afs 127/2006

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

0

23.10.2007

39378

9 Afs 86/2007 - 161

DP

Usnesení

vráceno

21.9.2006

1178

23.10.2007

397

25.10.2006

791

1.11.2007

372

0

8.11.2007

39394

773

16.11.2007

567

0

19.12.2007

39435

0

0

17.1.2008

39464

xxx

xxx

31.1.2008

916

xxx

39 378 9P

Brno

Brno

3 583

31.12.2000

2 496

DP

Rozsudek

zamítnuto

5 Afs 172/2006

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 Afs 161/2006

DP

Rozsudek

zamítnuto

2 Afs 85/2007 - 63

DP

Rozsudek

zamítnuto

39 435

2 Afs 93/2007 - 85

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

39 464

r

Ústí

31.12.1997

7 Afs 10/2007

7P

Ústí

r

0 15.2.2001 30.1.2004

1.7.2003

866

25.8.2004

208

39 394 5 FŘ

Ústí

r

Ústí

31.12.1996

3 972

0 3.4.2003

16.3.2004

348

28.4.2006

0

1 857 xxx

8 Afs 149/2005 - 147

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7 Afs 216/2006 - 63

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

39 492

0

0

14.2.2008

39492

1 Afs 9/2008 - 59

DP

Rozsudek

zamítnuto

39 506

0

0

28.2.2008

39506

2 Aps 5/2007 - 144

DP

Rozsudek

zamítnuto

2 FŘ

FÚ

r

Hradec

31.12.2002

1 897 xxx

xxx

11.3.2008

215

9 Afs 104/2007 - 94

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9 FŘ

Ostrava

r

Ostrava

31.12.1999

3 001

8P

Hradec

r

Hradec

31.12.2002

9 Afs 86/2007 - 183

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9P

Brno

r

Brno

31.12.1997

3 731

9 Afs 26/2008 - 56

DP

Rozsudek

zamítnuto

9P

Ústí

r

Ústí

31.12.1996

4 103

xxx

29.7.2005

xxx

9.8.2007

7.7.2005

748

1.3.2007

602

19.3.2008

384

15.2.2001

1.7.2003

866

21.9.2006

1178

19.3.2008

545

23.8.2005

30.1.2006

160

19.12.2007

688

26.3.2008

98

xxx 20.6.2003

39 554

5 Afs 66/2007 - 134

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9 Aps 1/2008 - 48

DP

Rozsudek

zamítnuto

9 Afs 120/2007 - 71

DP

Rozsudek

zamítnuto

39 604

2 Afs 2/2008 - 92

DP

Rozsudek

zamítnuto

39 604

9P

FÚ

r

Brno

31.12.2002

1 975 xxx

DP

Rozsudek

zamítnuto

8 Aps 3/2007 - 85

DP

Rozsudek

zamítnuto

5 Afs 6/2008 - 110

DP

Rozsudek

zamítnuto

5 FŘ

Ústí

r

Ústí

31.12.1999

3 135

5 Afs 4/2008 - 108

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2002

2 054 xxx

5 Afs 7/2008 - 76

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

Ústí

r

Ústí

31.12.1997

3 893

8 Afs 81/2007 - 42

DP

Rozsudek

zamítnuto

39 688

Praha

r

MS Praha

31.12.1998

0

16.4.2008

39554

xxx

28.5.2008

127

0

0

5.6.2008

39604

0

0

5.6.2008

39604

xxx

0

15.7.2008

1202

0

17.7.2008

39646

xxx

xxx

3 484 xxx

8 Afs 71/2005 - 207

8P

0

31.3.2005

39 646

22.1.2008

31.3.2005

0 15.10.2002

8.10.2004

23.12.2004

800

14.11.2007

1056

31.7.2008

260

1.6.2007

xxx

14.11.2007

166

15.8.2008

275

26.4.2006

565

14.9.2007

506

28.8.2008

349

0

0

28.8.2008

39688

0

0

11.9.2008

39702

0

0

11.9.2008

39702

9 Afs 21/2008 - 53

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

39 702

9 Afs 20/2008 - 56

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

39 702

8 Afs 48/2006 - 155

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8P

Hradec

r

Hradec

31.12.1993

5 382

24.1.1997

4.12.2001

1 775

9.12.2005

1466

25.9.2008

1021

2 Afs 80/2008 - 67

DP

Rozsudek

zamítnuto

2P

Ústí

r

Ústí

31.12.1997

3 935

26.6.2001

24.1.2006

1 673

5.3.2008

771

9.10.2008

218

5 Afs 128/2006 - 93

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

0

0

13.11.2008

39765

15.5.2006

xxx

30.1.2008

625

15.1.2009

351

39 765

1 Afs 97/2008 - 73

DP

Usnesení

postoupeno RS

1 FŘ

Brno

r

Brno

31.12.1994

5 129 xxx

1 Afs 139/2006 - 108

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1P

Praha

r

MS Praha

31.12.1998

3 688

29.12.2003

3.1.2005

371

21.9.2006

626

4.2.2009

867

8 Afs 3/2009 - 101

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8P

Brno

r

Brno

31.12.1997

4 074

27.5.2002

13.3.2003

290

15.9.2008

2013

25.2.2009

163

5 Afs 84/2008 - 77

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

Brno

r

Brno

31.12.2001

2 621

9.12.2005

15.11.2006

341

27.3.2008

498

5.3.2009

343

1 Afs 151/2008 - 86

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

39 878

0

0

6.3.2009

39878

0

0

31.3.2009

39903

0

0

24.4.2009

39927

7 Afs 17/2009 - 68

DP

Rozsudek

zamítnuto

39 903

5 Afs 56/2008 - 39

DP

Rozsudek

zamítnuto

39 927

2 Afs 114/2008 - 79

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2P

Brno

r

Brno

31.12.2001

2 689

10.1.2005

19.12.2005

343

29.4.2008

862

12.5.2009

378

2 Afs 123/2008 - 75

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2P

MF

r

MS Praha

31.12.1997

4 152

17.1.2003

1.11.2005

1 019

12.6.2008

954

14.5.2009

336

9 Afs 75/2008 - 46

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9 FŘ

Hradec

r

Hradec

31.12.2000

3 056

10.12.2003

19.11.2007

1 440

23.5.2008

186

14.5.2009

356

2 Afs 55/2008 - 80

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2 FŘ

Hradec

r

Hradec

31.12.1997

4 159

5.6.2006

10.10.2006

127

27.3.2008

534

21.5.2009

420

18.4.2006

25.1.2007

282

26.11.2008

671

22.5.2009

177

2 Afs 35/2009 - 91

DP

Rozsudek

zamítnuto

2P

Brno

r

Brno

31.12.2001

2 699

2 Afs 41/2009 - 99

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

3P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2001

2 699

13.4.2007

12.11.2007

213

23.1.2009

438

22.5.2009

119

2 Afs 60/2008 - 76

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2 FŘ

Brno

r

Brno

31.12.1999

3 433

4.1.2005

31.10.2005

300

12.3.2008

863

25.5.2009

439

1 Afs 8/2009 - 46

DP

Rozsudek

zamítnuto

1P

Brno

r

Brno

31.12.2000

3 084

7.3.2006

21.3.2007

379

30.10.2008

589

11.6.2009

224

5 Afs 15/2009 - 105

DP

Usnesení

postoupeno RS

5P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2001

2 724

25.6.2007

6.6.2008

347

19.11.2008

166

16.6.2009

209

12.4.2005

16.6.2006

430

16.9.2008

823

18.6.2009

275

1 Afs 16/2009 - 74

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1P

Brno

r

Brno

31.12.2000

3 091

8 Afs 52/2007 - 62

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8P

Ústí

r

Ústí

31.12.2007

535

11.1.2005

13.9.2005

245

26.4.2007

590

18.6.2009

784

8 Afs 62/2007 - 90

DP

Rozsudek

zamítnuto

8 FŘ

Hradec

r

Hradec

31.12.2000

3 091

9.5.2005

10.1.2006

246

22.5.2007

497

18.6.2009

758

1 Afs 55/2009 - 70

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

0

24.6.2009

39988

8 Afs 6/2008 - 129

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

434

5 Afs 22/2009 - 53

DP

Rozsudek

39 988

0

16.7.2009

687

zrušeno a vráceno

40 044

0

0

19.8.2009

40044

40 044

0

0

19.8.2009

40044

8P

Ostrava

r

Ostrava

5 Afs 23/2009 - 52

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 Afs 24/2009 - 50

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 FŘ

Brno

r

Brno

2 Afs 71/2008 - 228

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2P

Hradec

r

Hradec

2 Afs 72/2008 - 135

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2P

Hradec

r

Hradec

2 Afs 75/2008 - 132

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 Afs 169/2006 - 100

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2P

Hradec

r

Hradec

31.12.2002

2 389 xxx

21.6.2006

xxx

29.8.2007

xxx

16.5.2006

27.7.2007

437

28.11.2008

490

19.8.2009

264

31.12.1994

5 357

10.5.1996

10.2.2005

3 198

28.3.2008

1142

31.8.2009

521

31.12.1995

4 992

3.7.1996

10.2.2005

3 144

28.3.2008

1142

31.8.2009

521

31.12.1999

3 531

10.2.2005

1 534

28.3.2008

1142

31.8.2009

521

0

31.8.2009

40056

xxx

40 056

29.11.2000

0

3 897

399

2 Afs 128/2008 - 113

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

6 A 76/2001 - 143

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7 Afs 84/2009 - 178

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2003

2 093

27.6.2007

22.2.2008

240

2 Afs 72/2009 - 97

DP

Rozsudek

zamítnuto

2P

Praha

r

MS Praha

31.12.1998

3 920

20.5.2002

14.3.2007

1 759

20.6.2007

25.3.2008

279

5.5.2000

22.6.2006

2 239

2P

Brno

r

Brno

31.12.1998

30.8.2001

3.10.2002

40 058

2100

1.9.2009

425

0

2.9.2009

40058

20.5.2009

453

23.9.2009

126

5.2.2009

694

24.9.2009

231

25.3.2009

365

7.10.2009

196

29.8.2008

799

8.10.2009

405

0

2.12.2009

40149

214

3.12.2009

356

0

8.12.2009

40155

3.7.2008

0

1 Afs 74/2009 - 62

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1 FŘ

Ústí

r

Ústí

31.12.2001

2 837

9 Afs 4/2009 - 84

DP

Rozsudek

zamítnuto

9P

Brno

r

Brno

31.12.1998

3 934

1 Afs 106/2009 - 103

DP

Rozsudek

zamítnuto

2 Afs 27/2009 - 47

DP

Usnesení

postoupeno RS

8 Afs 73/2007 - 111

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

40 155

9 Afs 7/2009 - 40

DP

Rozsudek

zamítnuto

40 157

0

0

10.12.2009

40157

4 733

2 081

1464

16.12.2009

737

40 149 2p

Hradec

Hradec

31.12.2003

8.1.2008

12.5.2008

125

12.12.2008

0

DP

Usnesení

vráceno

1 Afs 84/2009 - 90

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

40 169

0

0

22.12.2009

40169

2 Afs 87/2009 - 131

DP

Rozsudek

zamítnuto

40 183

0

0

5.1.2010

40183

2 Afs 88/2009 - 124

DP

Rozsudek

zamítnuto

40 183

0

0

5.1.2010

40183

2 Afs 89/2009 - 125

DP

Rozsudek

zamítnuto

40 183

0

0

5.1.2010

40183

27.3.1998

10.12.2007

3 545

10.12.2007

0

4.2.2010

787

r

Ústí

2 164

7 Afs 36/2008 - 134

7P

Ústí

r

0

31.12.1996

Ústí

r

Ústí

31.12.1996

4 783

27.3.1998

7.12.2003

10.12.2007

7 Afs 36/2008 - 162

DP

Rozsudek

zamítnuto

7P

1 Afs 75/2009 - 105

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1P

Praha

r

MS Praha

31.12.2002

2 598

22.8.2005

12.2.2007

539

28.1.2009

716

10.2.2010

378

1 Afs 2/2010 - 103

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1P

Praha

r

MS Praha

31.12.1999

3 694

5.4.2005

4.1.2006

274

31.10.2008

1031

10.2.2010

467

5 Afs 71/2009 - 48

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 FŘ

Hradec

r

Hradec

xxx

27.7.2007

16.9.2008

417

21.5.2009

247

26.2.2010

281

5 Afs 59/2009 - 115

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 FŘ

Plzeň

r

Plzeň

4 075

25.2.2000

17.8.2006

2 365

18.12.2008

854

2 Afs 32/2008 - 116

DP

Rozsudek

xxx 31.12.1998

zrušeno a vráceno

26.2.2010

435

40 235

0

0

26.2.2010

40235

20.6.2005

15.5.2006

329

30.1.2008

625

9.3.2010

769

1 Afs 97/2008 - 88

DP

Usnesení

vráceno

1 FŘ

9 Afs 114/2008 - 47

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9P

Hradec

r

Hradec

31.12.2002

2 627

30.5.2007

26.2.2008

272

29.8.2008

185

11.3.2010

559

2 Afs 126/2009 - 60

DP

Rozsudek

zamítnuto

2 FŘ

Brno

r

Brno

31.12.2001

3 005

28.2.2006

18.11.2008

994

10.6.2009

204

24.3.2010

287

9 Afs 110/2009 - 95

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9 FŘ

Hradec

r

Hradec

31.12.2000

3 370

10.12.2003

19.11.2007

1 440

28.8.2009

648

24.3.2010

208

7 Afs 103/2009 - 95

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7P

Hradec

r

Hradec

31.12.2002

2 647

20.3.2007

13.11.2007

238

26.3.2009

499

1 Afs 23/2010 - 76

DP

Rozsudek

Brno

r

Brno

31.12.1994

5 547

zrušeno a vráceno 7 FŘ

Ústí

r

Ústí

31.3.2010

370

40 268

0

0

31.3.2010

40268

2 297

261

461

15.4.2010

141

0

21.4.2010

40289

7 Afs 15/2010 - 89

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1 Afs 97/2008 - 99

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9 Afs 108/2009 - 43

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9 FŘ

Hradec

r

Hradec

31.12.2005

1 580

16.6.2008

2.3.2009

259

24.8.2009

175

29.4.2010

248

8 Afs 58/2009 - 65

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8 FŘ

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2003

2 324

12.3.2008

27.10.2008

229

23.6.2009

239

12.5.2010

323

Ústí

r

Ústí

31.3.2004

2 234

15.11.2006

24.8.2007

282

30.11.2009

829

13.5.2010

164

31.12.2003

4.12.2007

21.8.2008

40 289

25.11.2009

0

1 Afs 28/2010 - 107

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1 FŘ

2 Afs 10/2010 - 71

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2 FŘ

Hradec

r

Hradec

31.12.2003

2 339

29.8.2007

13.5.2008

258

30.11.2009

566

27.5.2010

178

2 Afs 35/2009 - 124

DP

Rozsudek

zamítnuto

2P

Brno

r

Brno

31.12.2001

3 074

18.4.2006

25.1.2007

282

26.11.2008

671

1.6.2010

552

7 Afs 43/2010 - 134

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2003

2 346

20.12.2007

11.12.2008

357

28.1.2010

413

3.6.2010

126

7 Afs 44/2010 - 149

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2002

2 711

20.12.2007

11.12.2008

357

18.1.2010

403

3.6.2010

136

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2004

1 994

20.12.2007

11.12.2008

357

17.2.2010

433

17.6.2010

120

Brno

r

Brno

31.12.2001

3 090

11.11.2002

12.1.2007

1 523

7.4.2009

816

17.6.2010

436

0

30.6.2010

40359

7 Afs 51/2010 - 121

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7P

1 Afs 85/2009 - 104

DP

Rozsudek

zamítnuto

1 FŘ

1 Aps 1/2010 - 89

DP

Rozsudek

zamítnuto

1 Afs 34/2010 - 58

DP

Rozsudek

zamítnuto

1P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2005

1 663

27.3.2009

14.10.2009

201

11.3.2010

148

21.7.2010

132

1 Afs 35/2010 - 58

DP

Rozsudek

zamítnuto

1P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2005

1 663

27.3.2009

14.10.2009

201

11.3.2010

148

21.7.2010

132

Hradec

r

Hradec

31.12.2004

2 029

26.2.2008

272

29.4.2010

793

22.7.2010

84

FÚ

r

Brno

31.12.2004

2 037 xxx

xxx

27.10.2009

xxx

30.7.2010

276

40 359

9 Afs 42/2010 - 95

DP

Usnesení

odmítnuto

9 FŘ

8 Aps 2/2010 - 101

DP

Rozsudek

zamítnuto

8P

0

30.5.2007 xxx

8 Aps 3/2010 - 116

DP

Rozsudek

zamítnuto

8P

FÚ

r

Brno

31.12.2004

2 037 xxx

xxx

xxx

27.10.2009

xxx

30.7.2010

276

8 Aps 4/2010 - 102

DP

Rozsudek

zamítnuto

8P

FÚ

r

Brno

31.12.2004

2 037 xxx

xxx

xxx

27.10.2009

xxx

30.7.2010

276

1 Afs 55/2010 - 72

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1 FŘ

Ústí

r

Ústí

31.12.2002

2 795

659

15.4.2010

848

26.8.2010

133

5 Afs 9/2010 - 93

DP

Rozsudek

zamítnuto

40 420

0

0

30.8.2010

40420

0

0

9.9.2010

40430

0

0

9.9.2010

40430

299

9.9.2010

176

0

17.9.2010

40438

2.4.2009

1032

30.9.2010

546

28.2.2006

19.12.2007

2 Aps 1/2010 - 156

DP

Rozsudek

zamítnuto

40 430

1 Afs 69/2010 - 127

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

40 430

1 Afs 56/2010 - 65

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 Afs 15/2010 - 71

DP

Rozsudek

zamítnuto

5 Afs 77/2009 - 130

DP

Rozsudek

zamítnuto

5 FŘ

Ostrava

r

Ostrava

31.12.1995

5 387

4.12.1997

5.6.2006

2 Afs 18/2010 - 192

DP

Rozsudek

zamítnuto

2P

Brno

r

Brno

31.12.1996

5 040

28.6.2001

18.10.2002

477

21.10.2009

2560

19.10.2010

363

Brno

r

Brno

31.12.1998

4 310

30.8.2001

3.10.2002

399

27.11.2009

2612

19.10.2010

326

Brno

r

Brno

31.12.2002

2 856

18.1.2006

21.6.2007

519

15.10.2009

847

26.10.2010

376

0

11.11.2010

40493

565

11.11.2010

324

1 FŘ

Ústí

r

Ústí

31.12.2005

1 713

24.9.2008

22.5.2009

40 438

2 Afs 30/2010 - 177

DP

Rozsudek

zamítnuto

2P

2 Afs 47/2010 - 92

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2P

1 Afs 61/2010 - 76

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2 Afs 25/2010 - 89

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8 Aps 5/2010 - 108

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

Ostrava

r

Ostrava

9 FŘ

Ústí

r

Ústí

31.12.2003

2 507

17.3.2010

0

40 493 2P

240

3 105

0 5.6.2008

209

40 525

0

0

13.12.2010

40525

2 541

25.3.2010

1 038

0

15.12.2010

265

0

29.12.2010

40541

9.11.2007

22.12.2009

9 Afs 45/2010 - 69

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8 Afs 25/2010 - 121

DP

Rozsudek

zamítnuto

5 Afs 15/2009 - 122

DP

Usnesení

vráceno

5P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2001

3 299

25.6.2007

6.6.2008

347

19.11.2008

166

12.1.2011

784

9 Afs 49/2010 - 205

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9 FŘ

Ústí

r

Ústí

31.12.2003

2 570

19.9.2005

4.10.2006

380

1.3.2010

1244

13.1.2011

318

9 Afs 51/2010 - 88

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9 FŘ

Ústí

r

Ústí

31.12.2002

2 942

13.10.2006

27.11.2007

410

5.3.2010

829

9 Afs 52/2010 - 88

DP

Rozsudek

31.12.2003

22.5.2007

40 541

zrušeno a vráceno

25.3.2010

0

20.1.2011

321

40 563

0

0

20.1.2011

40563

5.5.2000

22.6.2006

2 239

16.9.2008

817

20.1.2011

856

9 Afs 54/2009 - 89

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9P

Brno

r

Brno

31.12.1997

4 768

5 Afs 67/2008 - 46

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

Ústí

r

Ústí

31.12.2000

3 673

20.1.2006

19.1.2007

364

29.1.2008

375

21.1.2011

1088

5 Afs 80/2008 - 54

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2002

2 943

27.12.2006

7.11.2007

315

21.5.2008

196

21.1.2011

975

5 Afs 95/2009 - 65

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

Hradec

r

Hradec

31.12.2002

2 943

11.7.2006

2.5.2008

661

31.8.2009

486

21.1.2011

508

2 Afs 70/2010 - 74

DP

Rozsudek

zamítnuto

2P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2007

1 122

13.3.2009

23.2.2010

347

21.7.2010

148

26.1.2011

189

9 FŘ

Brno

r

Brno

31.12.2002

2 948

8.10.2007

237

2.6.2009

603

26.1.2011

603

0

26.1.2011

40569

9 Afs 104/2009 - 67

DP

Rozsudek

zamítnuto

9 Afs 72/2010 - 157

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 Afs 80/2009 - 81

DP

Rozsudek

zamítnuto

5P

Ústí

r

Ústí

31.12.2003

2 584 xxx

5 Afs 15/2009 - 139

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2001

3 314

5 Afs 4/2009 - 83

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

Ústí

r

Ústí

31.12.2001

3 314

1 Afs 95/2010 - 78

DP

Rozsudek

13.2.2007

40 569

zamítnuto

0 24.6.2008

xxx

19.6.2009

360

27.1.2011

587

25.6.2007

6.6.2008

347

19.11.2008

166

27.1.2011

799

8.1.2007

23.7.2007

196

8.12.2008

504

27.1.2011

780

40 570

0

0

27.1.2011

40570

2.3.2007

20.9.2007

202

24.2.2010

888

10.2.2011

351

9 Afs 70/2010 - 178

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9 FŘ

5 Afs 5/2010 - 98

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 FŘ

Ústí

r

Ústí

31.12.2003

2 599

26.10.2007

13.1.2009

445

29.9.2009

259

11.2.2011

500

5 Afs 100/2009 - 74

DP

Rozsudek

zamítnuto

5 FŘ

Plzeň

r

Plzeň

31.12.2002

2 971

30.5.2007

1.4.2008

307

15.9.2009

532

18.2.2011

521

5 Aps 1/2011 - 67

DP

Rozsudek

zamítnuto

5P

FÚ

r

Ústí

31.12.2007

xxx

8.10.2010

xxx

9 Afs 54/2010 - 84

DP

Rozsudek

Ústí

r

Ústí

31.12.2001

3 328

zrušeno a vráceno

28.2.2011

143

40 605

1 155 xxx

0

0

3.3.2011

40605

11.4.2003

15.6.2005

796

18.9.2007

825

3.3.2011

1262

9 Afs 34/2008 - 125

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9P

2 Afs 85/2010 - 119

DP

Rozsudek

zamítnuto

2P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2002

2 990

11.4.2006

3.6.2010

1 514

21.9.2010

110

9.3.2011

169

8 Afs 25/2009 - 108

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8P

Brno

r

Brno

31.12.2000

3 734

14.6.2006

6.4.2007

296

10.12.2008

614

23.3.2011

833

9 Afs 26/2010 - 91

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9 FŘ

střed

r

MS Praha

31.12.2002

3 012 xxx

6.11.2006

xxx

29.9.2009

1058

31.3.2011

548

Brno

r

Brno

31.12.2004

2 281

31.5.2007

15.8.2008

442

21.6.2010

675

31.3.2011

283

Brno

r

Brno

31.12.1996

5 209

26.6.2000

25.3.2008

2 829

23.9.2010

912

6.4.2011

195

9 Afs 81/2010 - 180

DP

Rozsudek

zamítnuto

9 FŘ

1 Afs 106/2010 - 95

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1P

Praha

r

MS Praha

31.12.1998

4 445

xxx

5 Afs 14/2010 - 65

DP

Rozsudek

zamítnuto

5P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2005

1 924

27.2.2009

14.7.2009

137

27.11.2009

136

8.4.2011

497

9 Afs 65/2010 - 59

DP

Rozsudek

zamítnuto

9P

Hradec

r

Hradec

31.12.2001

3 391

21.9.2004

6.9.2005

350

27.5.2010

1724

14.4.2011

322

2 Afs 27/2009 - 61

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2P

Hradec

r

Hradec

31.12.2003

2 674

16.8.2004

12.5.2008

1 365

12.12.2008

214

27.4.2011

866

5 Afs 64/2010 - 45

DP

Rozsudek

zamítnuto

40 662

0

0

29.4.2011

40662

40 682

0

0

19.5.2011

40682

5 Afs 22/2010 - 95

DP

Rozsudek

zamítnuto

8 Afs 41/2009 - 119

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8P

Plzeň

r

Plzeň

31.12.2002

3 073

9 Ans 1/2007 - 101

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9P

FÚ

r

Ústí

31.12.2002

3 082 xxx

5 Aps 4/2010 - 51

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 Afs 61/2010 - 61

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 FŘ

Ústí

r

Ústí

31.12.2004

5 Aps 5/2006 - 111

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

FÚ

r

MS Praha

31.12.2001

2 Afs 28/2011 - 114

DP

Rozsudek

22.5.2007

9.11.2007 xxx

40 711

zrušeno a vráceno

2 394

171

18.3.2009

495

31.5.2011

804

xxx

1.11.2006

xxx

9.6.2011

1681

0

17.6.2011

40711 459

0 8.10.2007

3 496 xxx

31.10.2008

389

19.4.2010

535

22.7.2011

xxx

21.9.2006

xxx

28.7.2011

1771

40 766

0

0

11.8.2011

40766

18.8.2008

11.2.2009

177

24.2.2010

378

30.8.2011

552

1 658

10.2.2011

282

30.8.2011

201 200

8 Afs 33/2010 - 62

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8P

8 Afs 29/2011 - 69

DP

Usnesení

postoupeno RS

8P

Hradec

r

Hradec

31.12.2000

3 894

19.10.2005

4.5.2010

5 Afs 28/2011 - 70

DP

Rozsudek

zamítnuto

5P

Budějovice

r

Budějovice

31.12.2005

2 075

16.7.2009

19.11.2009

126

18.2.2011

456

6.9.2011

5 Afs 67/2010 - 92

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

střed

r

MS Praha

31.12.1999

4 267

21.6.2004

28.4.2006

676

18.1.2010

1361

2 Aps 1/2011 - 98

DP

Rozsudek

Brno

r

Brno

31.12.2001

3 529

xxx

zamítnuto

9 Afs 2/2011 - 82

DP

Rozsudek

zamítnuto

9P

9 Afs 4/2011 - 96

DP

Rozsudek

zamítnuto

9P

9 Afs 15/2011 - 106

DP

Rozsudek

zamítnuto

7 Afs 62/2011 - 110

DP

Rozsudek

zamítnuto

7P

Budějovice

r

Budějovice

zrušeno a vráceno

9P

Praha

r

MS Praha

9 Afs 20/2011 - 83

DP

Rozsudek

6.9.2011

596

40 794

0

0

8.9.2011

40794

17.9.2009

3.3.2010

167

30.9.2010

211

14.9.2011

349

12.1.2009

14.7.2009

183

30.9.2010

443

21.9.2011

356

0

6.10.2011

40822

20.7.2011

138

6.10.2011

78

30.8.2010

1237

Hradec

r

Hradec

31.12.2006

1 718

Hradec

r

Hradec

31.12.2005

2 090 40 822

31.12.2003

2 836

31.12.2002

3 221

0 27.6.2007 2.11.2005

4.3.2011

1 346

11.4.2007

525

26.10.2011

422

0

0

18.11.2011

40865

2 Afs 65/2011 - 65

DP

Rozsudek

zamítnuto

40 865

5 Afs 52/2011 - 90

DP

Rozsudek

zamítnuto

40 892

0

0

15.12.2011

40892

7 Afs 79/2011 - 118

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

40 900

0

0

23.12.2011

40900

1 Afs 74/2011 - 126

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1P

Plzeň

r

Plzeň

31.12.2002

3 291

5 Afs 63/2011 - 109

DP

Rozsudek

zamítnuto

5P

Praha

r

MS Praha

31.12.2000

4 050 xxx

Praha

r

MS Praha

31.12.2001

3 700 xxx

Praha

r

MS Praha

31.12.2002

3 335 xxx

5 Afs 65/2011 - 123

DP

Rozsudek

zamítnuto

5P

5 Afs 64/2011 - 124

DP

Rozsudek

zamítnuto

5P

2 Afs 73/2011 - 76

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8 Afs 36/2011 - 103

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 Afs 66/2011 - 109

DP

Rozsudek

zamítnuto

1.11.2006

20.10.2008

719

10.8.2011

1024

4.1.2012

147

30.6.2009

xxx

10.8.2011

771

2.2.2012

176

30.6.2009

xxx

10.8.2011

771

17.2.2012

191

30.6.2009

xxx

10.8.2011

771

17.2.2012

191

0

21.2.2012

40960

23.3.2011

540

23.2.2012

337

40 960 8 FŘ

Brno

r

Brno

Hradec

r

Hradec

29.9.2009

246

40 963

0

0

24.2.2012

40963

31.12.2004

2 616

7.5.2009

26.11.2009

203

28.1.2011

428

29.2.2012

397

31.12.2006

1 880

0 26.1.2009

2 Afs 47/2011 - 68

DP

Rozsudek

zamítnuto

2P

2 Afs 48/2011 - 68

DP

Rozsudek

zamítnuto

2P

Hradec

r

Hradec

31.12.2006

1 886

7.5.2009

26.11.2009

203

28.1.2011

428

29.2.2012

397

8 Afs 64/2011 - 65

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8 FŘ

Plzeň

r

Plzeň

31.12.2004

2 623

9.2.2009

6.10.2009

239

23.8.2011

686

7.3.2012

197

8 Afs 67/2011 - 75

DP

Rozsudek

zamítnuto

0

22.3.2012

40990

5 Afs 73/2011 - 62

DP

Rozsudek

zamítnuto

40 990

2 P, FŘ

Budějovice

r

Budějovice

0

40 990

0

0

22.3.2012

40990

2 659

744

441

12.4.2012

218

0

19.4.2012

41018

541

25.4.2012

413

2 Afs 79/2011 - 171

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7 Afs 71/2011 - 189

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8 Afs 33/2011 - 99

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 Afs 77/2011 - 351

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

41 026

0

0

27.4.2012

41026

9 Afs 5/2012 - 36

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

41 032

0

0

3.5.2012

41032

zamítnuto

41 058

0

0

29.5.2012

41058

2 Afs 29/2012 - 18

DP

Rozsudek

31.12.2004

9.6.2008

23.6.2010

41 018 8 FŘ

Brno

r

Brno

31.12.2005

2 307

7.9.2011

0 22.9.2008

14.9.2009

357

9.3.2011

9 Afs 8/2012 - 39

DP

Rozsudek


9 Afs 15/2012 - 30

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9P

Praha

r

MS Praha

9P

Hradec

r

Hradec

31.12.2004

2 715

23.7.2008

18.2.2010

41 081 3 460 xxx

575

27.7.2011

524

7.6.2012

316

0

0

21.6.2012

41081

xxx

612

21.6.2012

357

9 Afs 16/2012 - 33

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5 Afs 35/2011 - 127

DP

Rozsudek


41 089

0

0

1 Afs 50/2012 - 28

DP

Rozsudek

zamítnuto

41 143

0

0

22.8.2012

41143

41 144

0

0

23.8.2012

41144

7 Afs 65/2012 - 42

DP

Rozsudek

zamítnuto

2 Afs 33/2012 - 33

DP

Rozsudek


2P

Brno

r

Brno

1 Afs 19/2012 - 42

DP

Rozsudek

zamítnuto

1P

Plzeň

r

Plzeň

8P

Hradec

r

Hradec

31.12.2002

31.12.1999

4 631

31.12.2004

2 805 xxx

31.12.2000

4 279

26.10.2009

10.2.2000

14.3.2011 18.11.2009

4 050 xxx 1 658

30.6.2011

29.2.2012

352

29.6.2012

4.9.2012

41089

188

12.10.2011

693

5.9.2012

329

10.2.2011

282

18.9.2012

586

8 Afs 29/2011 - 78

DP

Usnesení

vráceno

5 Afs 40/2011 - 88

DP

Rozsudek


41 173

0

0

41 177

0

0

25.9.2012

41177

989

26.9.2012

322

0

27.9.2012

41179

19.10.2005

4.5.2010

2 Afs 18/2012 - 32

DP

Rozsudek

zamítnuto

8 Afs 15/2012 - 25

DP

Rozsudek

zamítnuto

8 Afs 61/2011 - 200

DP

Rozsudek

zamítnuto

5 Aps 2/2012 - 19

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

FÚ

r

MS Praha

31.12.2004

2 827

9 Afs 69/2011 - 46

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9 FŘ

Brno

r

Brno

31.12.2002

3 565

29.10.2007

17.10.2008

1 Afs 82/2012 - 36

DP

Rozsudek

zamítnuto

1P

Ústí

r

Ústí

xxx

8.9.2009

17.12.2009

zamítnuto

8P

Hradec

r

Hradec

31.12.2000

4 350

8 Afs 29/2011 - 97

DP

Rozsudek

8 FŘ

střed

r

MS Praha

31.12.2003

3 192

1.9.2008

23.2.2009

41 179

xxx

175

9.11.2011

0 14.3.2006 xxx

19.10.2005

4.5.2010

41 263

21.9.2012

41173

xxx

28.11.2011

xxx

27.9.2012

304

354

25.3.2011

889

4.10.2012

559

100

11.9.2012

999

28.11.2012

78

10.2.2011

282

28.11.2012

657

0

20.12.2012

41263

1 658 0

1 Afs 84/2012 - 39

DP

Rozsudek

zamítnuto

1 Afs 93/2012 - 39

DP

Rozsudek

zamítnuto

1P

OFŘ

r

Ústí

31.12.2008

1 450

27.5.2009

24.11.2009

181

10.10.2012

1051

20.12.2012

71

8 Afs 7/2012 - 32

DP

Rozsudek

zamítnuto

8P

OFŘ

r

Hradec

31.12.2004

2 951

29.4.2009

28.12.2009

243

20.10.2011

661

29.1.2013

467

8 Afs 20/2012 - 30

DP

Rozsudek

zamítnuto

8 MF

OFŘ

r

MS Praha

31.12.1996

5 880

8.6.1998

28.9.1998

112

8.11.2011

4789

5.2.2013

455

9P

OFŘ

r

Ústí

31.12.2006

2 244

30.3.2011

510

12.6.2012

440

21.2.2013

254

9 Afs 58/2012 - 38

DP

Rozsudek

zamítnuto

5 Afs 46/2011 - 62

DP

Rozsudek

zamítnuto

41 333

0

0

28.2.2013

41333

7 Afs 66/2012 - 38

DP

Rozsudek

zamítnuto

41 368

0

0

4.4.2013

41368

1 Afs 3/2013 - 30

DP

Rozsudek

zamítnuto

30.11.2012

142

18.4.2013

139

9 Afs 70/2012 - 35

DP

Rozsudek

zamítnuto

5.3.2012

1P

OFŘ

r

Hradec

8P

OFŘ

r

Ústí

xxx

xxx

5.11.2009

11.7.2012

400

41 394

0

0

30.4.2013

41394

5 599

27.5.2009

3 543

1013

30.4.2013

421

0

29.5.2013

41423

1841

6.6.2013

175

0

13.6.2013

41438

7.6.2011

8 Afs 29/2012 - 56

DP

Rozsudek

zamítnuto

2 Afs 37/2012 - 47

DP

Rozsudek

zamítnuto

7 Afs 7/2013 - 25

DP

Rozsudek

zamítnuto

9 Afs 27/2012 - 30

DP

Rozsudek

zamítnuto

8 Afs 10/2013 - 32

DP

Rozsudek

zamítnuto

8P

OFŘ

r

MS Praha

31.12.2004

3 100

12.1.2009

16.7.2009

185

13.12.2012

1246

27.6.2013

196

8 Afs 61/2012 - 38

DP

Rozsudek

zamítnuto

8P

OFŘ

r

Brno

31.12.2006

2 395

28.6.2010

19.11.2010

144

31.7.2012

620

22.7.2013

356

7P

OFŘ

r

MS Praha

11.11.2010

532

9.10.2012

698

29.8.2013

324

0

2.10.2013

41549

31.12.1997

14.9.1999

41 423 7P

OFŘ

r

MS Praha

31.12.2002

3 810

0 13.6.2007

29.11.2007

41 438

xxx

169

13.12.2012

0

7 Afs 92/2012 - 35

DP

Rozsudek

zamítnuto

1 Afs 80/2013 - 40

DP

Rozsudek

zamítnuto

7 Afs 89/2013 - 17

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7 FŘ

OFŘ

r

MS Praha

31.12.2001

4 301

5.2.2009

18.5.2009

102

31.7.2013

1535

10.10.2013

71

9 Afs 67/2012 - 91

DP

Rozsudek

zamítnuto

9P

OFŘ

r

Ústí

31.12.2007

2 123

26.4.2011

7.10.2011

164

15.8.2012

313

23.10.2013

434

8 Afs 80/2012 - 49

DP

Rozsudek

zamítnuto

0

0

30.10.2013

41577

2P

OFŘ

r

Hradec

18.10.2012

157

28.6.2013

253

5.11.2013

130

2 Afs 76/2013 - 23

DP

Rozsudek

zamítnuto

xxx

28.5.2009

41 549

0

41 577 xxx

xxx

14.5.2012

41 599

0

21.11.2013

41599

142

26.11.2013

544

0

0

13.12.2013

41621

41 631

0

0

23.12.2013

41631

41 631

0

0

23.12.2013

41631

590

21.1.2014

909

7 Afs 54/2013 - 32

DP

Rozsudek

zamítnuto

2 Afs 53/2012 - 49

DP

Rozsudek

zamítnuto

8 Afs 9/2013 - 47

DP

Rozsudek

zamítnuto

41 621

8 Afs 12/2013 - 31

DP

Rozsudek

zamítnuto

2P

OFŘ

r

Hradec

8 Afs 13/2013 - 29

DP

Rozsudek

zamítnuto

1 Afs 73/2011 - 167

DP

Rozsudek

zamítnuto

1P

OFŘ

r

MS Praha

9 Afs 72/2012 - 76

DP

Rozsudek


9P

OFŘ

r

Plzeň

1 Afs 2/2012 - 124

DP

Rozsudek

xxx

xxx

31.12.2004 31.12.2004

zamítnuto 1P

GFŘ

r

MS Praha

0 19.7.2011

3 308

3 331

28.5.2009 xxx

10.1.2012

14.12.2009 22.4.2009

175

200

xxx

31.5.2012

27.7.2011 31.8.2012

1227

13.2.2014

531

41 689

0

0

19.2.2014

41689

6 259

2 639

1042

19.2.2014

209

0

20.2.2014

41690

1 Afs 97/2013 - 39

DP

Rozsudek

zamítnuto

1 Afs 3/2012 - 87

DP

Rozsudek

zamítnuto

2 Afs 79/2012 - 49

DP

Rozsudek


2P

OFŘ

r

Brno

9 Afs 75/2013 - 30

DP

Rozsudek


9P

OFŘ

r

MS Praha

8 Afs 63/2013 - 30

DP

Rozsudek

zamítnuto

41 758

0

0

29.4.2014

41758

41 788

0

0

29.5.2014

41788

31.12.1996

27.6.2003

17.9.2010

41 690 31.12.1999

31.12.2002

5 191

4 125

25.7.2013

0 11.2.2000

14.3.2011

23.7.2008

7.6.2010

4 049

684

27.9.2012

25.6.2013

563

1114

18.3.2014

17.4.2014

537

296

10 Afs 63/2014 - 60

DP

Rozsudek

zamítnuto

5 Afs 58/2013 - 34

DP

Rozsudek

zamítnuto

5P

OFŘ

r

MS Praha

31.12.2004

3 436

9.9.2008

15.7.2009

309

6.3.2013

1330

29.5.2014

449

5 Afs 54/2014 - 38

DP

Rozsudek

zamítnuto

5 FŘ

OFŘ

r

Brno

31.12.2003

3 908

18.8.2006

16.12.2011

1 946

27.2.2014

804

12.9.2014

197

5 Afs 81/2014 - 47

DP

Rozsudek

zamítnuto

5P

OFŘ

r

Ostrava

31.12.2008

2 081

7.4.2011

16.11.2011

223

9.4.2014

875

12.9.2014

156

9 Afs 38/2014 - 59

DP

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9 FŘ

OFŘ

r

Budějovice

31.12.2010

1 392

26.3.2012

6.9.2012

164

20.12.2013

470

23.10.2014

307

1P

OFŘ

r

MS Praha

31.12.2005

3 224 xxx

20.7.2010

xxx

29.4.2014

1379

29.10.2014

183

0

30.10.2014

41942

695

27.11.2014

580

1 Afs 111/2014 - 46

DP

Rozsudek

zamítnuto

4 Afs 143/2014 - 22

DP

Rozsudek

zamítnuto

5 Afs 60/2013 - 55

DP

Usnesení

postoupeno RS

5P

OFŘ

u

Plzeň

5 Afs 49/2014 - 57

DP

Rozsudek


5P

OFŘ

r

MS Praha

2 Afs 140/2014 - 38

DP

Rozsudek


7 Afs 73/2014 - 38

DP

Rozsudek

zamítnuto

5 Afs 25/2003

ostatní

Rozsudek

41 942 31.12.2006 31.3.2006

2 888

3 168

0 29.12.2010

1.6.2011

22.6.2009

11.1.2010

41 989 7P

OFŘ

r

Ostrava

203

26.4.2013 7.2.2014

0

0

16.12.2014

298

41989

19.12.2014

243

zamítnuto

0

16.6.2004

38154

38 659

0

0

3.11.2005

38659

2 Afs 140/2005

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

1 Afs 138/2004

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

1P

Plzeň

r

Plzeň

7 Afs 6/2005

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

7P

Ostrava

r

Ostrava

7 Afs 7/2005

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

38 806 23.7.2003 xxx

xxx 31.12.1992

20.3.2013

20.4.2014

396

2.12.2014

0

22.8.2011

576

1488

38 154

31.12.2009

1 814

154

xxx

1.11.1999

4.2.2000

95

26.8.2004

1665

21.12.2005

482

4 837

1.10.2001

12.8.2003

680

23.9.2004

408

30.3.2006

553

0

0

30.3.2006

38806

xxx

12.8.2005

xxx

24.1.2007

530

1 Afs 148/2005 - 45

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

1P

FÚ

r

Ústí nad Labem

xxx

xxx

7 Afs 201/2006 - 106

ostatní

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7P

České Budějovice

r

České Budějovice

xxx

xxx

21.7.2005

29.3.2006

251

6.9.2006

161

18.10.2007

407

9 Afs 74/2007 - 43

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

Plzeň

u

Plzeň

xxx

xxx

9.2.2006

6.9.2006

209

3.1.2007

119

13.12.2007

344

9 Afs 77/2007 - 77

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

0

24.1.2008

39471

5 Afs 62/2008 - 52

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

39 471 5P

Brno

r

Brno

xxx

xxx xxx

0 20.5.2002

xxx

25.2.2008

2107

15.10.2008

233

3.11.2005

27.2.2006

116

28.2.2007

366

24.10.2008

604

2 Afs 81/2007 - 66

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

2 FŘ

Brno

r

Brno

xxx

xxx

1 Afs 52/2008 - 60

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

1 FŘ

Brno

r

Brno

xxx

xxx

8.11.2006

29.3.2007

141

28.11.2007

244

19.11.2008

357

9 Afs 190/2007 - 54

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9 FŘ

Brno

r

Brno

xxx

xxx

6.9.2005

21.12.2005

106

27.4.2007

492

20.11.2008

573

9 Afs 191/2007 - 54

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9 FŘ

Brno

r

Brno

xxx

xxx

6.9.2005

29.12.2005

114

27.4.2007

484

20.11.2008

573

5 Afs 1/2008 - 56

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

5 FŘ

Brno

r

Brno

xxx

xxx

13.2.2006

12.12.2006

302

17.10.2007

309

28.11.2008

408

5 Afs 2/2008 - 53

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

5 FŘ

Brno

r

Brno

xxx

xxx

13.2.2006

12.12.2006

302

17.10.2007

309

28.11.2008

408

5 Afs 39/2008 - 53

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

5 FŘ

Brno

r

Brno

xxx

xxx

3.11.2005

8.3.2006

125

15.11.2007

617

18.12.2008

399

xxx

xxx

3.7.2003

274

9.3.2005

615

18.12.2008

1380

1.9.2006

101

17.7.2008

685

8.1.2009

175

5 Afs 58/2005 - 59

ostatní

Rozsudek

zrušeno a vráceno

5P

Ostrava

r

Ostrava

2.10.2002

1 Afs 140/2008 - 77

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

1 FŘ

Brno

r

Brno

xxx

xxx

9 Afs 27/2008 - 42

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9 FŘ

Brno

r

Brno

xxx

xxx xxx

18.1.2007

xxx

28.11.2007

314

22.1.2009

421

9 Afs 28/2008 - 45

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9 FŘ

Brno

r

Brno

xxx

xxx xxx

18.1.2007

xxx

28.11.2007

314

22.1.2009

421

5 Afs 48/2008 - 79

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

5 FŘ

Brno

r

Brno

xxx

xxx

29.5.2006

236

20.12.2007

570

13.3.2009

449

2 Afs 47/2008 - 63

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

0

0

22.4.2009

39925

16.10.2008

167

29.5.2009

225

23.5.2006

5.10.2005

39 925 xxx

3.12.2007

2.5.2008

151

2 Afs 1/2009 - 54

ostatní

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2P

Ostrava

r

Ostrava

1 Afs 35/2009 - 43

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

1P

Ústí nad Labem

r

Ústí nad Labem

31.12.2004

1 658

25.2.2008

20.5.2008

85

8.4.2009

323

16.7.2009

99

1 Afs 61/2009 - 41

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

1P

Ústí nad Labem

r

Ústí nad Labem

31.12.2004

1 658

25.2.2008

20.5.2008

85

8.4.2009

323

16.7.2009

99

1 Afs 62/2009 - 40

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

1P

Ústí nad Labem

r

Ústí nad Labem

31.12.2004

1 658

25.2.2008

20.5.2008

85

8.4.2009

323

16.7.2009

99

1 Afs 34/2009 - 46

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

1P

Ústí nad Labem

r

Ústí nad Labem

31.12.2004

1 658

25.2.2008

20.5.2008

85

8.4.2009

323

16.7.2009

99

7.6.2007

185

30.3.2009

662

26.8.2009

149

20.12.2006

212

29.4.2008

496

28.8.2009

486

15.5.2006

xxx

15.5.2008

731

31.8.2009

473

1 Afs 87/2009 - 51

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

1P

Brno

r

Brno

xxx

xxx

xxx

4.12.2006

5 Afs 77/2008 - 46

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

5 FŘ

Brno

r

Brno

xxx

xxx

8 Afs 79/2008 - 89

ostatní

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8P

Praha

r

MS Praha

xxx

xxx xxx

9 Afs 28/2009 - 124

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

9 Afs 29/2009 - 82

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

22.5.2006

9 Afs 30/2009 - 69

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

9 Afs 31/2009 - 62

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

9 Afs 33/2009 - 71

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

9 Afs 32/2009 - 62

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

9 Afs 34/2009 - 71

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

9 Afs 35/2009 - 62

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

9 Afs 36/2009 - 69

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

9 Afs 37/2009 - 64

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

9 Afs 38/2009 - 71

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

9 Afs 39/2009 - 69

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

9 Afs 40/2009 - 60

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

9 Afs 41/2009 - 69

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

9 Afs 42/2009 - 62

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

9 Afs 43/2009 - 60

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

9 Afs 44/2009 - 62

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

9 Afs 45/2009 - 60

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

26.9.2003

28.6.2006

1 006

29.8.2008

793

16.9.2009

383

0

10.12.2009

40157 331

9 Afs 46/2009 - 71

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

9 Afs 47/2009 - 60

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9P

CŘ

r

MS Praha

xxx

xxx

Aprn 3/2009 - 15

ostatní

Usnesení

jiný výsledek

9 Afs 82/2009 - 68

ostatní

Rozsudek

zrušeno a vráceno

9P

Ústí nad Labem

r

Ústí nad Labem

xxx

1 Afs 22/2010 - 44

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

1P

Hradec Králové

r

Hradec Králové

xxx

2 Afs 17/2010 - 263 1 Afs 82/2006 - 204

ostatní ostatní

Rozsudek Rozsudek

40 157

0

xxx

3.9.2007

23.1.2008

142

31.3.2009

433

25.2.2010

xxx

9.10.2008

12.2.2009

126

18.12.2009

309

17.6.2010

181

zrušeno a vráceno

40 382

0

0

23.7.2010

40382

zrušeno a vráceno

40 434

0

0

13.9.2010

40434

566

27.10.2010

127

0

0

9.12.2010

40521

40 647

0

0

14.4.2011

40647

zamítnuto

40 648

0

0

15.4.2011

40648

40 716

0

0

22.6.2011

40716

592

19.7.2011

371

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

7 Afs 92/2010 - 105

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

40 521

1 Afs 23/2011 - 163

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

2 Afs 82/2010 - 56

ostatní

Rozsudek

7P

Hradec Králové

r

Hradec Králové

xxx

7 Afs 79/2010 - 94

xxx

15.8.2008

3.12.2008

110

22.6.2010

1 Afs 30/2011 - 57

ostatní

Rozsudek

zrušeno a vráceno

8 Afs 72/2010 - 59

ostatní

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2 Afs 51/2011 - 68

ostatní

Rozsudek

zrušeno a vráceno

40 897

0

0

20.12.2011

40897

2 Afs 69/2011 - 46

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

40 919

0

0

11.1.2012

40919

9 Afs 72/2011 - 218

ostatní

Rozsudek

zrušeno a vráceno

828

31.5.2012

301

9 Aps 3/2012 - 26

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

41 130

0

0

9.8.2012

41130

0

0

13.12.2012

41256

0

0

28.1.2013

41302

8P

9 FŘ

střed

CŘ

r

r

MS Praha

MS Praha

xxx

xxx

xxx

xxx

7 Afs 49/2012 - 42

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

41 256

8 Afs 59/2012 - 22

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

41 302

2 Afs 65/2012 - 64

ostatní

Rozsudek

zrušeno a vráceno

2 FŘ

OFŘ

r

Brno

7 Afs 100/2012 - 30

ostatní

Rozsudek

zrušeno a vráceno

7P

OFŘ

r

Ústí nad Labem

7 Afs 51/2012 - 42

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

8 Afs 37/2012 - 28

ostatní

Rozsudek


8 FŘ

GFŘ

r

MS Praha

1 Afs 52/2013 - 23

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

1P

OFŘ

r

MS Praha

xxx

7 Afs 78/2013 - 27

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

7P

OFŘ

r

Plzeň

9 Aps 2/2013 - 63

ostatní

Rozsudek

zrušeno a vráceno

1 Afs 89/2013 - 70

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

1 Afs 77/2014 - 39

ostatní

Rozsudek

zamítnuto

9 Afs 76/2014 - 51

ostatní

Rozsudek

zrušeno a vráceno

31.12.2003 xxx

13.8.2008

30.7.2003

28.11.2008

28.4.2009

9P

CÚ

r

Praha

GŘC

r

Ostrava

4.8.2011

10.5.2007

12.12.2007

216

24.7.2012

1686

25.2.2013

216

xxx

18.12.2007

17.12.2008

365

29.10.2012

1412

27.2.2013

121

0

4.4.2013

41368

0 6.4.1999

10.3.2000

xxx

19.6.2009

13.11.2009

147

16.5.2013

1280

31.7.2013

76

xxx

xxx

7.9.2011

16.12.2011

100

31.5.2013

532

12.9.2013

104

xxx

xxx

30.5.2013

xxx

27.9.2013

120

0

19.2.2014

41689

833

13.8.2014

111

0

9.10.2014

41921

6 413

29.12.2008

2 053 41 921

339

xxx

24.1.2006 xxx

41 689 1P

2 099

13.7.2010

3 344

41 368 31.12.1995

107

22.3.2012

0 19.8.2011

12.1.2012

146 0

24.4.2014

4395

22.7.2013

487

Zdroje Tištěné publikace: BAKEŠ, Milan, KARFÍKOVÁ, Marie, KOTÁB, Petr, MARKOVÁ, Hana, BOHÁČ, Radim, NOVOTNÝ, Petr, KOHAJDA, Michal, VONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Finanční právo. 6. upravené vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 519, ISBN 978- 80-7400-440-7. BAXA,

Josef,

DRÁB,

Ondřej,

KANIOVÁ,

Lenka,

LAVICKÝ,

Petr,

SCHILLEROVÁ, Alena, ŠIMEK, Karel, ŽIŠKOVÁ, Marie. Daňový řád. Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s. 2011, s. 808, ISBN 978-80-7357564-9. BAXA,

Josef,

DRÁB,

Ondřej,

KANIOVÁ,

Lenka,

LAVICKÝ,

Petr,

SCHILLEROVÁ, Alena, ŠIMEK, Karel, ŽIŠKOVÁ, Marie. Daňový řád. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s. 2011, s. 800, ISBN 978-80-7357564-9. BOBEK, Michal, KÜHN, Zdeněk, HOŘÁK, Jaromír, MOLEK, Pavel, POLČÁK, Radim, VYHNÁLEK, Ladislav. Judikatura a právní argumentace. 2. přepracované aktualizované vydání. Praha: Auditorium, 2013, s. 494, ISBN 978-80-87284-35-3. ČEBIŠOVÁ, Taisia, VOPÁLKA Vladimír. Nová úprava správního soudnictví: soudní řád správní. 1. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2003, s. 407, ISBN 8086395-65-0. GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 6. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s. 310, ISBN 978-80-7380-454-1. HOLMAN, Robert, HAVEL, Jiří, KINDOLOVÁ, Eva, SCHWARZ, Jiří, SOJKA, Milan. STRAKA, Ivo, ŠEVČÍK, Miroslav, ŠÍMA, Josef. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 539, ISBN 80-7179-380-9. KOBÍK, Jaroslav, KOHOUTKOVÁ, Alena. Správa daní a poplatků s komentářem 2010. Olomouc: ANAG, spol. s.r.o., 2010, s. 959, ISBN 978-80-7263-616-7.

88

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. 1 vydání. Praha: ASPI Publishing, 2005, s. 111, ISBN 80-7357-092-0. KOPŘIVA, Miloslav, NOVOTNÝ, Jaroslav. Manuál k daňovému řádu. 1. vydání. Ostrava: Sagit, 2011, s. 759, ISBN 987-80-7208-837-9. SMITH, Adam. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. nové, přepracované vydání. Praha: Liberální institut, 2001, s. 986, ISBN 80-86389-15-4. STIGLITZ, Joseph E. Ekonomie veřejného sektoru. 1. vydání. Praha: Grada, 1997, s. 661, ISBN 80-7169-454-1. Meritum Daňový řád 2011. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 172, ISBN 978-807357-650-9 WINTEROVÁ, Alena, FRINTOVÁ, Dita, MACKOVÁ, Alena, POHL, Tomáš, SALAČ, Josef, SMOLÍK, Petr, ZOULÍK, František, KUBEŠOVÁ, Silvia. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. 6. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Linde, 2011, s. 711, ISBN 978-80-7201-842-0. Články a studie: CAMRDA, Jakub. Už zase ta prekluze. [online]. 2011 [cit. 21. 9. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1SvJkcZ CAMRDA, Jakub. To všechno odnes´ čas?. [online]. 2011 [cit. 21. 9. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1ST8rXZ Český statistický úřad. Ekonomické subjekty ve Středočeském kraji v roce 2014, [online]. 2015 [cit. 30. 9. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1Nbvkp7 FUČÍK, Ivan. Jak dlouho může správce daně vyměřit daň, aneb kdy může daňový subjekt slavit?. [online]. 2015 [cit. 21. 9. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1kzKvxR JOHANSSON, A., HEADY C., ARNOLD J., BRYS B., VARTIA L. Taxation and economic growth [online]. 2008 [cit. 3. 3. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1ONdmes KNELLER, R., BLEANEY M. F., GEMMELL N.. Fiscal policy and growth: evidence from OECD countries [online]. 1999 [cit. 3. 3. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1lqVVnB 89

KRATOCHVÍL, Jaroslav. Konec pochybností ohledně běhu prekluzivní lhůty podle ustanovení § 47 zákona o správě daní a poplatků. [online]. 2010 [cit. 21. 9. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1j36489 LICHNOVSKÝ, Ondřej. Prekluze na vyměření daně doznala změny. [online]. 2009 [cit. 21. 9. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1Obf4mR MALIŠ, Daniel. Jak moc závazná či argumentačně použitelná jsou rozhodnutí Ústavního soudu? [online]. 2014 [cit. 1. 4. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1X1IjLb PÁTEK, Václav. Nový daňový řád. [online]. 2009 [cit. 22. 9. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1LhpvAJ RADKOVÁ, Martina. Postup daňového orgánu po zjištění prekluze. [online]. 2010 [cit. 24. 9. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1Nz3Sh5 SKALICKÁ, Hana. Nejvyšší správní soud judikuje prekluzi „3 + 0“.[online]. 2011 [cit. 21. 9. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1Obf4mR Soudní dvůr Evropské unie. Výroční zpráva 2014. Přehled činnosti Soudního dvora, Tribunálu a Soudu pro veřejnou službu Evropské unie. Lucemburk: Úřad pro publikace

Evropské

unie,

2015,

236

s.

ISBN

978-92-829-1950-7.

[online].[cit. 23. 5. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1H41ZfF TOMAN, Petr, DOLOŽÍLKOVÁ, Eva. Reorganizace daňové správy od 1.ledna 2013 [online]. 2012 [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1X1Ikyw VILDOVÁ, Iveta. Rozhodovací činnost Nejvyššího správního řádu. Praha, 2015. Studentská odborná činnost. Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. ZRALÝ, Zdeněk. Legislativní vývoj v určování počátku prekluzivní lhůty. [online]. 2010 [cit. 30. 9. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1ONdhaO www.nssoud.cz: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003-40. [online].[cit. 7. 2. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1Nb7Sdf Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004-41. [online].[cit. 21. 3. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1YgbBYQ 90

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2007, č. j. 1 Afs 139/2006-75. [online].[cit. 15. 8. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1PNEuZu Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2007, č. j. 2 Afs 184/2006. [online].[cit. 17. 8. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1OeY3bi Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2008, č. j. 2 Aps 5/2007-144. [online].[cit. 15. 8. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1X7o8vp Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2009, č. j. 9 Afs 42/2008-84. [online].[cit. 15. 8. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1kEnU2W Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2009, č. j. 1 Afs 139/2006-108. [online].[cit. 15. 8. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1OQcm9D Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 3. 2012, č. j. 8 Afs 64/2011-65. [online].[cit. 15. 8. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1MSh3xj Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2015, č. j. 4 Afs 54/2015-21. [online].[cit. 8. 10. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1YgeGbo Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2015, č. j. 5 Afs 198/2014-30. [online].[cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1l5lMAR Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2015, č. j. 5 Afs 111/2014-37. [online].[cit. 27. 10. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1Mm6fpE Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2003, č. j. 4 Azs 32/2003- 46. [online].[cit. 10. 1. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1SDeiAb Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2009, č. j. 5 Afs 15/2009- 105. [online].[cit. 14. 8. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1l5ygsh Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2011, č. j. 5 Afs 15/2009- 122. [online].[cit. 14. 8. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1kEp26G Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2012, č. j. 8 Afs 29/2011- 78. [online].[cit. 12. 9. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/211Z0uB

91

Zpráva o činnosti Nejvyššího správního soudu v letech 2003-2009. [online]. [cit. 10. 1. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1SDemQf www.nalus.usoud.cz: Nález Ústavního soudu ze dne 2. 4. 1998, sp. zn. III. ÚS 425/97. [online].[cit. 20. 1. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1Nb9Avi Nález Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. III. ÚS 252/04. [online].[cit. 14. 3. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1Mm25xW Nález Ústavního soudu ze dne 20. 3. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 4/06. [online].[cit. 14. 3. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1LlAMjy Nález Ústavního soudu ze dne 13. 11. 2007, sp. zn. IV. ÚS 301/05. [online].[cit. 14. 3. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1OQ8TI1 Nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 1611/07. [online].[cit. 16. 8. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1MUFPbR Nález Ústavního soudu ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. I. ÚS 947/09. [online].[cit. 16. 8. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1MSfm2Z Nález Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. I. ÚS 3244/09. [online].[cit. 14. 3. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/211OZh9 Nález Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2011, sp. zn. IV. ÚS 1642/11. [online].[cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1SXQfg7 Nález Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. III. ÚS 3221/11. [online].[cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://bit.ly/1PNEfxE Právní předpisy: Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů

92

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/1994 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

93

Shrnutí Analýza daňové judikatury Nejvyššího správního soudu Tato práce se zabývá rozhodovací činností Nejvyššího správního soudu v daňové oblasti ze statistického hlediska. Teoretická část popisuje význam soudních rozhodnutí v České republice a postavení Nejvyššího správního soudu jako nejvyšší rozhodující instance v daňových věcech. Je zmíněna především hlavní funkce Nejvyššího správního soudu jako sjednocovatele soudní praxe správních soudů a jeho vliv při výkladu zákonných ustanovení. Druhá část se zabývá daty získanými z internetové databáze Nejvyššího správního soudu a graficky znázorňuje vybranou problematiku různých druhů daní. Oddíly druhé části rozebírají poměry typu rozhodnutí a výsledky rozsudků i usnesení. V práci je zmíněn i vliv řízení o předběžných otázkách pokládaných Soudnímu dvoru Evropské unie nebo závaznost nálezů Ústavního soudu. Třetí část se zaměřuje na pojetí prekluzivní lhůty v daňovém právu. Na začátku jsou uvedeny i odborné názory na daně, daňový systém a jeho vliv na celkový ekonomický stav země. Dále je rozebráno daňové řízení a nakonec je analyzována problematika prekluzivní lhůty v daňovém řádu a zákoně o správě daní a poplatků včetně související judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Poslední část popisuje statistická data z výběrového vzorku, který vznikl na základě vygenerování výsledků z webového portálu Nejvyššího správního soudu. Klíčový soubor shromažďuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu týkající se právě prekluzivní lhůty. V jednotlivých oddílech je zkoumána např. délka řízení před jednotlivými instancemi jako finančního ředitelství a krajský soud, osoba stěžovatele u Nejvyššího správního soudu nebo jaké krajské soudy byly také účastníky řízení. Dále je v této části popsán a zhodnocen počet meritorních i procesních rozhodnutí, výsledky řízení před Nejvyšším správním soudem ve věci prekluzivní lhůty atd. Klíčová slova: Nejvyšší správní soud, daně, prekluzivní lhůta

94

Summary Analysis of the tax case law of the Supreme Administrative Court This work presents the decision making of the Supreme Administrative Court in tax matters from a statistical point of view. The theoretical part describes the importance of judicial decisions in the Czech Republic and the position of the Supreme Administrative Court as the highest instance in tax matters. As the main function of the Supreme Administrative Court is mentioned the unification of the administrative courts practice. The second part works with data obtained from an online database of the Supreme Administrative Court and graphically illustrates selected issues of different tax types. The second part is divided into sections that perform ratios of decision types and results of judgements. The paper also mentions the influence of preliminary rulings executed before Court of Justice of the European Union or the severity of judgements of the Constitutional Court. The third part focuses on the concept of limitation period in tax law. At the beginning there are mentioned experts opinions on taxes, tax system and its impact on the whole economic condition of the state. Further the tax procedure is discussed and finally the issue of limitation period in Tax Code and Code of Tax and Fees Administration is analyzed. This part also includes relevant case law of the Supreme Administrative Court and the Constitutional Court. The last part describes statistical data of the sample that is based on results of the selection on the web portal of the Supreme Administrative Court such as length of proceedings before various instances or complainant at the Supreme Administrative Court. This sample collects Supreme Administrative Court judgements concerning the limitation period. In each section there is examined e.g. length of the proceeding before various state bodies as a financial directorate and a county court, a complainant or county courts that were also parties before the Supreme Administrative Court. This part also describes and evaluates the number of substantive and procedural decisions and results of the proceeding in the case of limitation period etc.

Key words: Supreme Administrative Court, taxes, limitation period

95

Analýza daňové judikatury Nejvyššího správního soudu

Recommend Documents