Analýza a porovnání trhu pojištění strojů

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí

Analýza a porovnání trhu pojištění strojů Bakalářská práce

Autor:

Eva Vrlíčková

Vedoucí práce:

Ing.Helena Cetlová

Odborný konzultant:

Ing. Alois Rous, CSc.

Praha

27. dubna, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. podpis autora

V Praze 27. dubna 2010

2

Anotace Obsahem této práce je objasnění strojního pojištění . K čemu nám tento druh pojištění slouţí, pro koho je určen a jaké jsou jeho specifika. Všem těmto pojmům , předchází vysvětlení vzniku pojištění,

základních principů pojištění, jeho členění,

legislativní normy a v závěru porovnání tří významných pojišťoven.

Annotation The content of this work shows an illustration of mechanical insurance, included will be an explanation as to how this insurance works, who it belongs to and the detailed specifics. Further explanation will be given on the basic origin of this insurance, how it is organised and on relevant legislative norms. To conclude I will give my own comparison of three key insurance companies.

3

Úvod Svou práci jsem zaměřila na oblast pojištění, mě dosud ne příliš známou a tou je strojní pojištění. V důsledku neustálých ţivelných pohrom jako jsou povodně, vichřice a jiné katastrofy jako např. výbuch sopky a jiné. Pojištění jako takové je čím dál ţádanějším, neboť nám kryje určitou škodu vymezenou v pojistné smlouvě. Avšak ještě zajímavějším ukazatelem je to, ţe lidé nechrání natolik sebe, ale svůj majetek. Pojistit se dá v dnešní době skoro cokoliv a důkazem o tom je rozpětí pojistných produktů tří největších pojišťoven v ČR a na ně se zaměřuje tato práce. První kapitola této práce je zaměřena na vývojové tendence pojištění, vysvětlení pojmů souvisejících s pojištěním, zákonné vymezení (zákonem č. 277/2009 Sb., o pojištění a zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě). Druhá kapitola této práce je specifická svým zaměřením tématu na dosavadní vývoj neţivotního pojištění, do kterého spadá pojištění majetku a tudíţ i strojní pojištění. Neţivotní pojištění je zde podrobně popsáno od 90. let od události, které zapříčinily změny v této oblasti. Významných událostí bylo hned několik avšak dvě se staly stěţejní. Tou první byl pokles americké ekonomiky a v souvislosti s tím docházelo ke změnám, které byly vyprovokovány hlavními zajišťovnami ty kladou velký důraz na pojišťovny a zejména jejich politiku. Druhá významná událost se odehrála v roce 2001 přesněji řečeno 11. září 2001 v New Yorku ,tento den se dostal hluboko do podvědomí lidí na celém světě. Moţná hrozba terorismu děsí lidi po celém světě dodnes. Třetí kapitola obsahuje tři významné pojišťovny působící na předních příčkách Českého pojistného trhu, kterými jsou Kooperativa pojišťovna a.s., Česká pojišťovna a.s. a poslední Generali Pojišťovna a.s.. Kaţdá z těchto pojišťoven má svou historii, různorodost pojistných produktů, avšak jedno mají společné - všechny tři umoţňují strojní pojištění. Kaţdá má své zvláštní podmínky pro pojištění strojů a strojních zařízení. Tato práce porovnává tyto zvláštní podmínky. Čtvrtá a zároveň poslední kapitola odhaduje budoucí vývoj tohoto specifického druhu pojištění.

4

Obsah ÚVOD................................................................................................................................................. 4 1.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA POJIŠTĚNÍ STROJŮ A LEGISLATIVNÍ RÁMEC ............................... 7

1.1 VÝVOJ POJIŠTĚNÍ .......................................................................................................................... 7 1.2 RYSY PRVNÍHO POJIŠTĚNÍ ............................................................................................................. 7 1.3

POJIŠTĚNÍ V ČSR PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE .......................................................................... 8

1.4 POČET POJIŠŤOVEN NA POJISTNÉM TRHU V ČR ............................................................................. 9 1.5 POJEM POJIŠTĚNÍ ......................................................................................................................... 9 1.5.1 ZÁKLADNÍ POJMY SPJATÉ S POJIŠŤOVNICTVÍM........................................................................... 9 1.5.2 ČLENĚNÍ POJIŠTĚNÍ ...................................................................................................................10 1.5.3 POJIŠTĚNÍ PODNIKATELSKÝCH A PRŮMYSLOVÝCH RIZIK ............................................................14 1.5.4 POJIŠTĚNÍ TECHNICKÁ...............................................................................................................14 1.5.5 STROJNÍ POJIŠTĚNÍ ...................................................................................................................14 1.5.6 POJIŠTĚNÍ MONTÁŽNÍCH A STAVEBNÍCH RIZIK ..........................................................................14 1.6 FORMY POJIŠTĚNÍ ........................................................................................................................15 1.6.1 POJIŠTĚNÍ OBNOSOVÁ NEBO-LI SUMOVÁ .................................................................................16 1.6.2 POJIŠTĚNÍ ŠKODOVÁ NEBO-LI ZÁJMOVÁ ...................................................................................16 1.6.3 RYZÍ ZÁJMOVÉ POJIŠTĚNÍ ..........................................................................................................17 1.6.4 POJIŠTĚNÍ NA PRVNÍ RIZIKO ......................................................................................................18 1.6.5 POJIŠTĚNÍ NA PLNOU HODNOTU...............................................................................................18 1.7 LEGISLATIVNÍ RÁMEC V ČR...........................................................................................................19 2.

DOSAVADNÍ VÝVOJ NEŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ........................................................................21

2.1 VÝVOJ NEŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ VE SVĚTĚ ...................................................................................21 2.2 POJIŠTĚNOST V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH SVĚTA (V ROCE 2007) ...............................................22 2.3 POJISTNÉ ZA ROK 2009 ................................................................................................................23 PODÍL JEDNOTLIVÝCH POJIŠŤOVEN ZA ROK 2009 .............................................................................23 3.

ANALÝZA SOUČASTNÉHO POJIŠTĚNÍ STROJŮ A POROVNÁNÍ VYBRANÝCH POJIŠŤOVEN ..........24

3.1 KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA A.S. ..................................................................................................24 3.1.1 KOOPERATIVA NABÍZÍ TYTO DRUHY POJIŠTĚNÍ MAJETKU: .........................................................25

5

3.1.2 POJIŠTĚNÍ STROJŮ ....................................................................................................................25 3.1.3 ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ STROJŮ ............................................................25 3.1.5 VÝLUKY Z POJIŠTĚNÍ..................................................................................................................27 3.1.6 POJIŠTĚNÉMU Z POJISTNÉ SMLOUVY TAKÉ PLYNOU URČITÉ POVINNOSTI .................................27 3.1.7 JAK VYSVĚTLUJE POJMY POJIŠŤOVNA KOOPERATIVA A.S. .........................................................28 3.2 ČESKÁ POJIŠŤOVNA A.S. ..............................................................................................................29 3.2.1 ČESKÁ POJIŠŤOVNA A JEJÍ HISTORICKÝ VÝVOJ V KOSTCE ...........................................................29 3.2.2 DOPLŇKOVÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ STROJŮ A STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ DPPST2 ......34 3.2.3 VÝLUKY Z POJIŠTĚNÍ..................................................................................................................34 3.2.4 POJISTNÉ PODMÍNKY PRO PLNĚNÍ POJIŠŤOVNY ........................................................................35 3.3 GENERALI POJIŠŤOVNA A.S. .........................................................................................................37 3.3.1 POJIŠŤOVNA GENERALI A.S. NABÍZÍ TYTO POJISTNÉ PRODUKTY ................................................38 3.3.2 ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ STROJŮ (ZPP S 2005/01)...................................41 3.3.3 POJIŠTĚNÍ SE NEVZTAHUJE NA ..................................................................................................41 3.3.4 VÝLUKY Z POJIŠTĚNÍ..................................................................................................................41 3.3.5

POJIŠŤOVNA VYPLÁCÍ POJISTNÉ ............................................................................................42

3.3.6 POVINNOSTI POJIŠTĚNÉHO .......................................................................................................43 3.3.7 POROVNÁNÍ POJIŠŤOVEN .........................................................................................................43 3.4. POJISTNÁ NABÍDKA ....................................................................................................................44 4. ODHADOVANÝ BUDOUCÍ VÝVOJ POJIŠTĚNÍ STROJŮ .......................................................................46 4. 1 ČR...............................................................................................................................................46 ZÁVĚR ...............................................................................................................................................47

6

1. Základní charakteristika pojištění strojů a legislativní rámec 1.1 Vývoj pojištění Pojištění bylo bráno a chápáno tehdejší společností jako nahodilá událost např. ţivelní pohromy, osobní neštěstí jako úrazy, ztráta ţivitele, které vedly odedávna k úvahám o různých způsobech vyrovnání se s těmito nahodilými událostmi, které ovlivňují ţivoty jedinců, ale i společnosti. První zmínky o pojištění jsou z roku cca 2000 před n. l., byly však spojeny s krytím výdajů převáţně pohřbů.

1.2 Rysy prvního pojištění Pojištění bylo sjednáváno převáţně v určitém okruhu lidí, s převahou u niţších vrstev, do které patřili řemeslníci, kupci, ale nepatřili sem lidé zabývající se zemědělstvím, jejichţ počet v této době převaţoval. Nebyl zde také důkladně vymezen rozdíl mezi pojistitelem a pojistníkem. Pojištění bylo převáţně vzájemnostního charakteru, i kdyţ můţeme vnímat malé niance komerčního pojištění. Během dlouhého vývoje pojištění od roku cca 2000 před. n.l. aţ do konce 18. století lze ve vývoji pozorovat dvě základní tendence. 1) od všeobecně formulované vzájemné pomoci, ke konkretizaci a upřesnění okruhu pojistných událostí, 2) vývoj od následného rozvrhu výdajů na pojistná plnění (po vzniku pojistných událostí) k praxi pravidelných pevně stanovených příspěvků pro členy spolků (postupně byly oddělovány prostředky na úhradu pojistných událostí od ostatních prostředků příslušných spolků). 1 Vznik pojišťoven přináší druhá polovina 18. století, a to v nové formě tzv. vzájemných pojišťoven (na našem území vznikla První česká vzájemná pojišťovna roku 1827). Nejvíce uplatňováno byla pojistné odvětví poţární, námořní, která se vyvinulo nejprve v přímořských státech Evropy, coţ je logické, neboť zde převaţovala lodní doprava, dále ţivotní pojištění pro případ úmrtí. 1

(Ducháčková, 2005)

7

Počátek 19. století přinesl rychlý rozvoj pojištění, které bylo předmětem podnikání. Na trh se dostávaly nové druhy pojištění, avšak nejrozšířenější zůstávalo stále pojištění námořní, poţární a ţivotní. Vznikla vědecká základna pojištění v čele s pojistnou matematikou. Do povědomí lidí se začal dostávat pojem zajištění. Koncem 19. století byly zřejmé státní zásahy do pojišťovnictví. Státní zásahy se projevovaly ve dvou směrech: 1. ve formě sociálního pojištění v jednotlivých zemích 2. státní usměrňovaní v oblasti komerčního pojištění Přesto nejvýraznější byl státní dozor po druhé světové válce. Vznikal velký rozdíl mezi neţivotním a ţivotním pojištěním. Docházelo ke v zvýhodňování v jednotlivých zemích prostřednictvím daňových úlev.

1.3 Pojištění v ČSR po druhé světové válce Do roku 1945 fungovalo na území Československa více neţ 700 pojišťoven a pojišťovacích spolků, rok 1945 přinesl znárodňování pojišťoven a jejich počet byl sníţen na pět. V roce 1948 vznikla první státní pojišťovna. V roce 1968 došlo k rozdělení na Českou státní pojišťovnu a Slovenskou státní pojišťovnu. Rok 1991 přinesl Zákon o pojišťovnictví a zároveň došlo ke zrušení dřívějšího monopolu, který měla do té doby na území České republiky Česká státní pojišťovna. To vedlo ke vzniku nových pojišťoven a obnovení pojistného trhu. Situace se v oblasti pojišťovnictví významně změnila v souvislosti jednak s ekonomickými tak legislativními změnami. Od roku 2002 aţ do roku 2004 došlo k legislativním změnám v oblasti pojišťovnictví z důvodu vstupu ČR do Evropské Unie. Novelizovány byly 4 zákony, a to: zákon č. 363/1999 Sb.; o pojišťovnictví (novela zákona schválena v roce 2009, účinnosti nabyla 1. ledna 2010), zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě; zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Rok 2008 přinesl posun, Česká Národní Banka licencovala první zajišťovnu VIG RE zajišťovna, a. s., tato společnost byla oprávněna přebírat zajištění rizika ve všech odvětvích ţivotního i neţivotního pojištění, téţ byla oprávněna provádět

8

poradenství, zprostředkovatelskou činnost, vzdělávání tak i provádění zajistných událostí. Z tabulky je téţ zřejmý nárůst pojišťoven od roku 2004, který byl jasný z důvodu vstupu České Republiky do EU.

1.4 Počet pojišťoven na pojistném trhu v ČR

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 20092

Neţivotní pojišťovny 20 23 22 23 21 23 26 29 29 ------

Počet pojišťoven na území České Republiky Ţivotní Smíšené Počet pojišťovny pojišťovny celkem 3 18 41 3 17 43 3 17 42 3 16 42 3 16 40 5 17 45 6 17 49 6 17 52 7 17 53 -----------

Tabulka č.1

1.5 Pojem pojištění Pojištění patří mezi finanční sluţby, které za úplatu poskytují pojistnou ochranu. Základním principem pojišťovnictví je přesouvání části finančních prostředků tam, kde jsou v daném okamţiku třeba (z hlediska výskytu nahodilých událostí). Z právního hlediska představuje pojištění právní vztah, při kterém pojistitel na sebe přebírá závazek, ţe pojištěnému poskytne náhradu pojistné události.

1.5.1 Základní pojmy spjaté s pojišťovnictvím pojištěný – je osoba na kterou se váţe soukromé pojištění a to jak na její ţivot, zdraví, majetek … pojistník – je ať uţ fyzická nebo právnická osoba, která sepsala s pojistitelem pojistnou smlouvu a bere na sebe povinnost platit pojistné, pojistník nemusí být totoţný s pojištěným

2

Zpráva z roku 2009 nebyla ještě zveřejněna na stránkách ČNB

9

pojistitel – je právnická osoba, která má povolení vykonávat pojišťovací činnost dle zákona pojistný kmen – je souhrn pojistných smluv

1.5.2 Členění pojištění Z hlediska financování: A) Sociální pojištění – je povinné pojištění, zahrnující tzv. úhradu sociálních rizik B) Komerční (tzv. soukromé) pojištění – toto pojištění má za úkol, krytí potencionálních rizik u fyzických či právnických osob, které si dobrovolně sjednají dle vlastního uváţení určitý druh pojištění (např. auto si pojistí spíše ten, kdo má draţší auto a nebo ten do bydlí v oblasti, kde jsou časté krádeţe a souběţně s tím běţí pojištění povinné a to je např. u auta povinné ručení). Typickým znakem komerčního pojištění je smluvní podoba pojištění. Velikost příspěvku je přímo úměrná velikosti rizika. Komerční pojištění dále členíme podle způsobu tvorby rezerv: Pojištění riziková – pojištění, u nichţ pojišťovně platíme pouze za ochranu před ţivotními riziky, patří do kategorie rizikových. Veškeré zaplacené pojistné je spotřebováno na krytí pojistné ochrany a poplatky pojišťovny tj. „propadá― pojišťovně. Při jejich zániku formou výpovědi není pojistníkovi vyplaceno nic. o Pojištění rezervotvorná (tj. pojištění se spořením) - při zániku rezervotvorného pojištění nemá pojistník právo na navrácení vloţeného pojistného, ale má nárok pouze na jeho část - na tzv. odbytné. Výše odbytného není definována jako část vloţeného pojistného, nýbrţ závisí na konstrukci zrušeného pojištění. V prvních dvou aţ třech letech pojištění se veškeré zaplacené pojistné pouţije na zaplacení provizí a nákladů pojišťovny, tj. odbytné můţe být i nulové3 Z hlediska právního členění:

3

(Finanční důsledky výpovědi pojištění)

10

o Dobrovolné – je uzavřena pojistná smlouva mezi pojistníkem a pojistitelem, kdy o podpisu pojistné smlouvy rozhoduje pojistník. o Povinné povinné smluvní – je přímo zákonem vymezena povinnost sjednání pojistné smlouvy mezi danými subjekty zákonné – tato povinnost je určena zákonem, zákon nám stanovuje přímo výši pojistného, vymezuje termín splatnosti a určuje instituci, které pojistné platíme. Komerční pojištění se dále dělí na: Ţivotní pojištění – jeho úkolem je krytí rizika úmrtí a rizika doţití Neţivotní pojištění – kryje mnoho dalších neţivotních rizik (např. riziko vzniku poţáru, odcizení, odpovědnost, nemoc atd.) Zákon č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví nám takto vymezuje jednotlivá odvětví pro ţivotní a neţivotní pojištění. 1. Úrazové pojištění s jednorázovým plněním s plněním náhrady škody s kombinovaným plněním cestujících 2. Pojištění nemoci s jednorázovým plněním s plněním povahy náhrady škody s kombinovaným plněním smluvní zdravotní pojištění 3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných neţ dráţních vozidlech motorových

11

nemotorových 4. Pojištění škod na dráţních vozidlech. 5. Pojištění na leteckých dopravních prostředcích. 6. Pojištění škod na plavidlech: vnitrozemských námořních 7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na pouţitý dopravní prostředek. 8. Pojištění škod na majetku jiném neţ uvedeném v bodech 3 aţ 7 způsobených poţárem výbuchem vichřicí přírodními ţivly jinými neţ vichřicí (např. blesk, povodně, záplavy) jadernou energií sesuvem nebo poklesem půdy 9. Pojištění jiných škod na majetku neţ uvedeném v bodech 3 aţ 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeţí, krádeţí nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětví č. 8 včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech nákazou nebo jinými příčinami. 10. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla z provozu dráţního vozidla z činnosti dopravce 11. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce.

12

12. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. 13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jiné neţ uvedené v odvětvích 10 aţ 12, odpovědnost za škodu na ţivotním prostředí, odpovědnost způsobenou jaderným zařízením, odpovědnost způsobenou vadou výrobku a další. 14. Pojištění úvěru obecná platební neschopnost vývozní úvěr splátkový úvěr hypoteční úvěr zemědělský úvěr 15. Pojištění záruky (kauce) přímé záruky nepřímé záruky 16. Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících z výkonu povolání z nedostatečného příjmu ze špatných povětrnostních podmínek ze ztráty zisku ze stálých nákladů z nepředvídatelných obchodních výdajů ze ztráty trţní hodnoty ze ztráty pravidelného zdroje příjmu z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty z ostatních finančních ztrát 17. Pojištění právní ochrany.

13

18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého trvalého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním (asistenční sluţby).

1.5.3 Pojištění podnikatelských a průmyslových rizik Toto pojištění patří do skupiny pojištění majetku, pod které spadají další druhy pojištění (např. pojištění technická, pojištění skel, pojištění proti odcizení, pojištění úvěru).

1.5.4 Pojištění technická Pod toto pojištění spadají další druhy pojištění, a to: pojištění strojní, montáţní pojištění, stavební pojištění, pojištění elektronických zařízení.

1.5.5 Strojní pojištění Cílem strojního pojištění je krytí moţných škod na strojích a strojních zařízeních v důsledku jejich provozu. Zejména pak kryjí riziko havárie strojů, strojních souboru (např. výrobní linky) a zařízení. Pojišťovny zahrnují do moţného rizika i nesprávné zacházení se strojem, které můţe nastat z důvodu nedbalosti či nešikovnosti, dále pak konstrukční, materiálové a výrobní vady, které vzniknou po uplynutí záruční doby a další moţná rizika. Strojní pojištění imaginárně dělíme do tří skupin: klasické strojní pojištění strojní pojištění mobilních strojů a strojních zařízení a pojištění elektronických zařízení

1.5.6 Pojištění montážních a stavebních rizik Jeho účelem je krýt rizika spojená s montáţí strojů a strojních zařízení. Při sjednávání tohoto pojištění mohou být daná moţná rizika přímo striktně vyjmenovaná. Zpravidla jsou zde řazeny ţivelní a strojní rizika, ale také i odpovědnostní rizika. U stavebního a montáţního pojištění je běţná kombinace v rámci jednoho produktu tzv. stavebněmontáţní pojištění. Toto pojištění běţně nekryje nepřímé škody, ale také projekční, konstrukční a materiálové vady či chybně provedenou práci. Stavebně – montáţní pojištění bývá většinou doplněno o tzv. garanční pojištění.

14

K strojnímu pojištění se dále vztahuje pojištění pro případ přerušení provozu (šomáţní pojištění). Pojištění kryje tzv. následné škody, tedy zabezpečuje náhradu finanční újmy, která vzniká v důsledku přerušení provozu, ke které dochází v důsledku pojistné události. Následné škody většinou převyšují věcné škody (např. jsme podnik, vyrábějící pečivo, bohuţel se nám rozbijí pece, tudíţ nemůţeme uspokojit naše odběratele mi přicházíme o peníze v důsledku pokaţeného stroje, který bude spraven např. do 10 dní, a tudíţ nám uchází zisky za těch deset dní, takţe nastává kompenzace v podobě opraveného stroje a ušlého zisku za 10 dní. V rámci pojistné smlouvy o pojištění pro případ přerušení provozu, stanovuje pojišťovna výši pojistné částky od tzv. hrubého zisku. Hrubý zisk je sloţen z čistého zisku a fixních nákladů (někdy toto krytí zahrnuje i variabilní náklady).

4

Výše pojistného plnění je spjata s výší celkových fixních nákladů a očekávanou výši zisku za dané období, pojistné s tak vyplácí za určitou danou dobu, která je sjednána v pojistné smlouvě, obvykle bývá sjednána na dobu jednoho roku, pokud není stanoveno jinak. Při vzniku pojistné události z důvodu přerušení provozu bývá uplatňována tzv. časová frančíza. V pojistném plnění to znamená dobu po kterou není vypláceno pojistné. O tom, zda bude vyplaceno pojistné plnění je přímo závislé na výpovědní schopnosti pojmu přerušení provozu, kaţdý ho totiţ chápeme jinak. Pojišťovna má dvě moţnosti, kdy ukončí výplatu pojistného plnění, a to buď v okamţiku vypršení doby maximálního ručení nebo v situaci kdy dochází k obnovení provozu.. Co můţe způsobit přerušení provozu, zejména ţivelní události (vichřice, pád stromu apod.), dále pak porucha strojů a strojních zařízení (např. výrobní linky, obráběcího stroje atd.). Existuje i tzv. pojištění ALoP (Advance Los sof Profits), které kryje riziko spojené se zpoţděním výstavby či montáţe.

1.6 Formy pojištění

4

Fixní náklady – jsou neměnné tzv. stálé např. plat zaměstnanců, inkaso; kdežto variabilní náklady jsou jednorázového charakteru např. zaplacení školení pro zaměstnance

15

Formy pojištění

Pojištění: OBNOSOVÁ(sumová)

Pojištění: ŠKODOVÁ(zájmová)

Schéma 15

1.6.1 Pojištění obnosová nebo-li sumová Toto pojištění má mnoho názvů např. pojištění na pojistnou částku, neboť je zde uvedena pojistná částka, která určuje absolutní výši pojistného plnění. Při vzniku pojistné události se vyplácí pojistné plnění ve výši pojistné částky nebo v určité procentuální míře z této pojistné částky. U tohoto pojištění nezávisí na výši škody, ale na předem stanovené výši pojistné částky, kterou obsahuje pojistná smlouva. Platí zde rovnice: POJISTNÉ PLNĚNÍ = POJISTNÁ ČÁSTKA Pouţívá se u rizik, u kterých nelze dopředu vyjádřit výši škody. Zejména se jedná o tyto druhy pojištění: u pojištění smrti, pojištění invalidity, pojištění pracovní neschopnosti, pojištění na doţití.

1.6.2 Pojištění škodová nebo-li zájmová Tento druh pojistného plnění je přímo kompatibilní s výší škody, mluvíme o tzv. konkrétním krytí potřeb. U škodového pojištění platí tato rovnice: SPOJISTNÉ PLNĚNÍ = < ŠKODĚ Smyslem tohoto pojištění je náhrada existující škody. Tento druh pojištění nevede v ţádném případě k obohacování, pouze nahrazuje výši škody. Pokud by však bylo

5

(Ducháčková, 2005)

16

vyplaceno pojistné plnění vyšší neţ je způsobená škoda, pak je tento čin klasifikován v rámci škodového pojištění jako pojistný podvod. Intenzita pojistné ochrany, která vyjadřuje vztah mezi výší pojistného plnění a škodou: pojistné plnění i = -----------------škoda pokud je i: i = 100 % = >plné pojištění i < 100 % => vzniká tzv. podpojištění Tento druh pojištění je typický pro pojištění majetku a pojištění odpovědnosti. Veškeré podmínky a výše jak pojistného plnění tak výše moţné škody jsou zakotveny v pojistné smlouvě. 6 Škodové pojištění dále dělíme podle formy pojištění, a to: 1. ryzí zájmové pojištění 2. pojištění na první riziko 3. pojištění na plnou hodnotu

1.6.3 Ryzí zájmové pojištění Je pojištění bez předem sjednané pojistné částky jedná se o tzv. pojištění bez pojistné částky. Škoda je plně hrazena pojišťovnou. Platí přímá úměra mezi pojistným plněním a škodou tzn. čím vyšší je škodní událost tím vyšší je pojistné plnění. Toto pojištění je v praxi málo vyuţívanou formou a jestliţe je sjednáno tak v kombinaci s jinou doplňkovou formou pojištění. Typickým příkladem je pojištění kaska7 (maximální škoda je zde dána hodnotou dopravního prostředku).

6

(Ducháčková, 2005) Kasko pojištění – je pojištění vlastního motorového vozidla pro případ jeho poškození, zničení či odcizení. Pokud se stane nehoda nezáleží na tom, zda jste viníkem vy nebo jste poškozeným. 7

17

Pojistné plnění

Škoda

1.6.4 Pojištění na první riziko Pokud škoda převyšuje maximální moţnou výši plnění, dostane klient pouze částku uvedenou v pojistné smlouvě a zbytek si hradí sám. Toto pojištění je sjednáváno v rámci pojištění domácností, neboť je předpoklad vzniku menších výjimečně větších škod.

1.6.5 Pojištění na plnou hodnotu Pojistné plnění je odvíjeno od uvedené hodnoty pojištěného majetku. Před uzavřením pojistné smlouvy je nutné stanovit hodnotu pojišťovaného majetku i s ohledem na případné ekonomické změny v průběhu pojištění. Doplňkové nástroje u škodového a obnosového pojištění Mezi ně patří BONUS nebo tzv. bonifikace většinou znamená zvýhodnění pojištěného ekonomického subjektu, který splnil dohodnuté pojistné podmínky. Je poskytována formou slevy na pojistném nebo zvýhodněním pojistného plnění. Oproti tomu BONUS znamená zvýhodnění pojištěného buď formou slevy na pojistném za např. bezeškodný průběh pojištění nebo formou podílu pojištěných na pojistně –

18

technických přebytcích pojišťovny. Opakem bonusu je MALUS, je to přiráţka k pojistnému za vyšší neţ průměrnou frekvenci pojistných událostí.

1.7 Legislativní rámec v ČR Legislativní rámec pojištění v ČR upravoval do loňského roku (2009) zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, který byl nahrazen zákonem č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví (který nabyl platnosti od 1. ledna 2010) a zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Tento zákon upravuje v souladu s právními normami Evropského společenství, podmínky k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a dohled nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti, který na území ČR vykonává ČNB. Tímto zákonem se řídí všechny pojišťovny a zajišťovny na území ČR. Zákon nám jasně vymezuje jaké pojišťovny na našem území působí jsou tuzemské pojišťovny, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu. Tuzemskou pojišťovnou je dle zákona myšlena právnická osoba se sídlem na území ČR a která má zároveň povolení od ČNB k provozování pojišťovací činnosti. Pojišťovací činností se rozumí sjednávání a uzavírání pojistných smluv dle zákona 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv, poskytování asistenčních sluţeb, a zpracování osobních údajů včetně rodných čísel s těmito činnostmi souvisejících. Dalšími činnostmi pojišťovny je např. nakládání s aktivy (zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny), uzavírání smluv se zajišťovnami a v neposlední řadě předcházet vzniku škod a zmírňování jejich následků, tato činnost je nazývána ZÁBRANOU. Pod pojmem solventnost pojišťovny zákon rozumí schopnost trvale zabezpečit vlastními zdroji úhradu závazků z pojišťovací činnosti. Avšak základním pilířem pro pojišťovny je pojistná smlouva, která má své náleţitosti striktně stanoveny zákonem. Pojistnou smlouvu upravuje zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Zákon vymezuje pojistnou smlouvu tak to: Pojistná smlouva je smlouvou o finančních sluţbách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

19

Náležitosti, které každá pojistná smlouva musí obsahovat: 1) obsahovat smluvní strany – pojistitele (právnická osoba, která má oprávnění vykonávat pojišťovací činnost, pojišťovna) a na straně druhé pojistníka (právnická či fyzická osoba, která si sjedná určitý druh pojištění na základě pojistné smlouvy) 2) vymezovat oprávněnou osobu – kterou je při vzniku pojistné události pojištěný, kterému tak vyplývá nárok na pojistné plnění z pojistné smlouvy 3) vymezovat o jaký druh pojištění se jedná zda obnosové či škodové 4) stanovit vznik pojistné události a vymezit pojistné nebezpečí (pojistná událost je nahodilá situace, kterou přímo vymezuje pojistná smlouva a která má za následek plnění pojišťovny vůči pojištěnému vyplatit mu sjednanou částku; pojistné nebezpečí situace při které můţe nastat pojistná událost) 5) výši pojistného, dobu splatnosti a způsob jakým způsobem dojde k vyrovnání, zda jde o běţné nebo jednorázové pojištění 6) vymezení rozdílů pojistné doby mezi dobou na kterou byla sjednána pojistná smlouva 7) v případě pojištění více osob, musí být dohodnuto, zda se na plnění bude podílet i oprávněná osoba a jaký podílem Pojistná smlouva je uzavírána vţdy v písemné podobě, s výjimkou kdy je pojištění sjednáno na kratší dobu neţ jeden rok, jedná se o tzv. krátkodobé pojištění. Pojistitel i pojistník musí mít alespoň jedno vyhotovení pojistné smlouvy. To platí i pro případ ve změnách pojistné smlouvy pokud během pojištění nějaké nastanou. Pojistník obdrţí od pojistitele pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Promlčení má různé časové vymezení, nejkratší doba je 3 roky a to na plnění z pojištění, v případě ţivotního pojištění mluvíme o promlčení za dobu 10 let.8 8

(Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů)

20

2. Dosavadní vývoj neživotního pojištění 2.1 Vývoj neživotního pojištění ve světě U neţivotního pojištění docházelo v 90. letech k rapidnímu sniţování pojistných sazeb. Důvody, které vedly k tomuto sniţování sazeb u pojištění, byly konkurenční boje. Jediným důvodem proč nedošlo k narušení stability v tomto sektoru, byl fakt, ţe probíhalo několik problému souběţně. I přesto, ţe byl pokles úrokových sazeb velký, ve světovém měřítku tato pojistná krize neměla tak výrazný dopad na příjmy pojišťoven z pojistného. Přelom století přináší rapidní zhoršení v oblasti pojišťovnictví, které nastává díky poklesu výkonu americké ekonomiky. K tomu dochází k podstatným výkyvům ve škodních průbězích, ze statistik švýcarské zajišťovny Swiss Re vyplývá, např. ţe v roce 1999 byla zaznamenána historicky druhá nejvyšší úroveň výplat z velkých katastrofálních škod. Světové zajišťovny od této doby začaly dávat jasné signály pojišťovnám, ţe budou zajišťovat pouze ty pojistné smlouvy, ve kterých pojišťovny uplatňují rovnováţnou tarifní politiku, s návazností na pojistně-technické principy. Rok 2000 znamenal honbu pojišťoven za co největším trţním podílem. Rok 2001 a zejména, den 11. září mění chápání neţivotního pojištění jako takového, do této doby tento druh pojistného rizika měl pravděpodobnost nula, v důsledku toho vznikají nové precedenty (např. americký soud musel rozhodnout zda nárazem letadel vznikla jedna či dvě pojistné události apod.). Do podvědomí pojišťoven se dostává hrozba terorismu. Po roce 2001 nebyl vývoj o moc lepší, během 5 let utrpěla Střední Evropa dvě vlny záplav, Ameriku zasáhla řada cyklonů stejně tak i Tichomoří. Dalším významným rokem, který ovlivnil celosvětový pojistný trh, byl rok 2007 a započetí finanční a ekonomické krize v USA. Světový pojistný trh ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi hlavní faktory ovlivňující vývoj na trhu pojištění, se řadí ekonomický vývoj, vývoj na finančních trzích a vývoj ve škodovosti s ohledem na výskyt přírodních a jiných katastrof. Značný vliv mají změny cen pojistných produktů, a to zejména u neţivotního pojištění, a to především pro korporátní klientelu.

21

2.2 Pojištěnost v jednotlivých oblastech světa (v roce 2007)9

oblast

Amerika - Severní Amerika - Latinská Amerika Evropa - západní - střední a východní -ČR Asie - Japonsko a nově industrializované země Jihovýchodní Asie - Střední Asie Afrika Oceánie Svět - průmyslově vyspělé země - emerging markets

předepsané reálný růst předepsané podíl pojistné v před. pojistné na předepsaného mld. USD pojistného jednoho pojistného v r. 2007 2007/2006 obyvatele na HDP v % v% v USD (2007) (2007) 1 417,50 2,5 1 573,30 7,58 1 330,10

2,1

3 984,80

8,71

87,4 1 680,70 1 606,30

9,6 3,4 3

154,1 1 962,40 3 138,10

2,54 8,03 8,85

74,4

12,9

228,6

2,78

6,4 840,6

3,9 4,5

631,3 210,7

3,7 6,2

640,8

1,9

3 018,10

10,38

176,7

15,9

51

3,05

23,2 53,3 68,8 4 060,90

9,3 2,8 3,9 3,3

75,4 55,3 2 059,50 607,7

1,45 4,31 6,58 7,49

3 646,50

2,5

3 577,20

9,05

414,4

11,8

72,8

2,75

Tabulka č. 2

9

Zdroj tabulky: World insurance in 2007: emerging markets leading the way, Sigma 2008, No. 3, Swiss Re (http://www.opojisteni.cz/rizika/svetovy-pojistny-trh-v-roce-2007/)

22

2.3 Pojistné za rok 2009

Neživotní pojištění - předepsané pojistné podle objemu 2009 Číslo jméno pojišťovny celkem v tis. Kč 1 Česká pojišťovna a.s. 24 404 219 2 Kooperativa pojišťovna a.s. 23 295 618 3 Allianz pojišťovna a.s. 7 258 095 4 Generali pojišťovna a.s. 6 328 052 5 Česká podnikatelská pojišťovna a.s. 4 508 228 6 ČSOB pojišťovna a.s. 4 074 016 7 UNIQA pojišťovna a.s. 3 496 886 8 Pojišťovna CARDIF PRO VITA a.s. 1 462 094 9 EGAP 1 240 175 10 TRIGLAV pojišťovna a.s. 712 481 11 Hasičská vzájemná pojišťovna a.s. 529 761 12 Pojišťovna VZP a.s. 380 961 13 Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s. 355 698 14 SLAVIA pojišťovna a.s. 286 365 15 AMCICO pojišťovna a.s. 284 597

podíl na trhu (%) 30,2 28,8 9 7,8 5,6 5 4,3 1,8 1,5 0,9 0,7 0,5 0,4 0,4 0,4

Podíl jednotlivých pojišťoven za rok 2009 Česká pojišťovna a.s. Kooperativa pojišťovna a.s. Allianz pojišťovna a.s. Generali pojišťovna a.s. Česká podnikatelská pojišťovna a.s. ČSOB pojišťovna a.s.

23

3. Analýza součastného pojištění strojů a porovnání vybraných pojišťoven 3.1 Kooperativa POJIŠŤOVNA a.s. Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group je druhou největší pojišťovnou na našem území. Je první komerční pojišťovnou, která byla zaloţena v roce 1991. Kooperativa je standardní pojišťovnou nabízející všechny druhy pojištění. Kooperativa spadá pod koncern Vienna Insurance Group (VIG). Základní jmění činní 3 mil. Kč. Kooperativa nabízí tyto produkty: pojištění vozidel a majetku: o povinné ručení o havarijní pojištění o pojištění domácnosti o pojištění rodinného domu pojištění osob: o ţivotní pojištění o cestovní pojištění o úrazové pojištění o zdravotní asistence MediKompas pojištění podnikatelů: o malý a střední podnikatelé o pojištění průmyslu o pojištění firemních vozidel o zákonné pojištění zaměstnavatele

24

3.1.1 Kooperativa nabízí tyto druhy pojištění majetku: pojištění elektroniky pojištění exponátů během výstavy pojištění plavidel pojištění pro případ odcizení a vandalismu pojištění skla pojištění strojů pojištění stavebních a montáţních rizik ţivelní pojištění

3.1.2 Pojištění strojů Pojistný produkt slouţící hlavně k ochraně strojního zařízení a jeho příslušenství. Pojišťuje případy, které vznikly nahodilou událostí a u kterých došlo k omezení nebo vyloučení funkčnosti stroje či zařízení. Odchylky jsou uvedeny ve všeobecných podmínkách nebo jsou vyjmenovány v pojistné smlouvě.

3.1.3 Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění strojů Pojistnou událostí je chápáno zničení či poškození stroje způsobené některým z pojistných nebezpečí (jakou je nahodilá událost, která není vyloučena pojistnou smlouvou), které omezuje nebo vylučuje funkčnost stroje a ke kterému došlo v době trvání a v jeho místě pojištění. Místo pojištění je určeno v pojistné smlouvě, kdy pracovní stroje samojízdné či pracovní stroje přípojné jsou omezeny místem, místem pojištění je bráno území České republiky. Za předmět pojištění pojišťovnou Kooperativa a.s. jsou brány jak jednotlivé stroje, tak soubory strojů, které jsou vytyčeny v pojistné smlouvě, tzv.―Pojištěný stroj―, který se bere i s příslušenstvím pokud nějaké má. Pojištěný stroj musí být ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví pojistníka nebo pojištěného.

25

Předmětem pojištění můţe být i cizí stroj, který pojistník nebo pojištění pouze uţívá a jedná se o tzv. pojištění cizího pojistného rizika. Souborem strojů jsou pojištěním chápány všechny stroje, které se staly součástí pojištěného souboru po uzavření pojistné smlouvy. Stroje, které byly vyloučeny ze souboru, pojištěny nejsou. Téţ musí být splněn poţadavek na stáří stroje. U souboru strojů, jsou pojištěny pouze stroje, u něhoţ nepřesáhlo stáří stroje v době vzniku škody 10 let, není-li stanoveno v pojistné smlouvě jinak. Stáří stroje určuje rok uvedení do provozu. Pokud nelze zjistit rok prvního uvedení do provozu, pak je brán v potaz jeho rok výroby. Pojištěny mohou být pouze ty stroje, které při sjednání pojištění jsou v provozuschopném stavu a byly uvedeny do provozu v souladu s platnými právními předpisy a poţadavky výrobce. Nedošlo-li z téţ příčiny a ve stejném čase i k jinému poškození či zničení pojištěného stroje, pak se pojištěné nevztahuje na poškození nebo zničení a to: strojních součástí, dílů a nástrojů, které se pravidelně vyměňují při změně pracovních úkonů (např. razidla, řezné nástroje) dílů a částí, které se pravidelně vyměňují pro rychlé opotřebení nebo stárnutí (např. hadice, těsnění, pásy, řetězy, řemeny, pneumatiky, lana, dráty, síta, akumulátory…) strojních součástí pro kluzná a valivá uloţení pro přímočarý a rotační pohyb (např. loţiska, písty, vloţky válců) skleněných dílů a částí, činných médií a provozních kapalin (např. paliva, maziva, chemikálie, katalyzátory …)

3.1.4 Předmětem pojištění nejsou motorová a přípojná vozidla s přidělenou SPZ nebo registrační značkou, s výjimkou pracovních strojů samojízdných a pracovních strojů přípojných lodě a letadla kolejová vozidla

26

vzorky, názorné modely, prototypy ruční nářadí s pohonem (např. vrtačky, brusky, pily, bourací a vrtací kladiva, ruční sekačky na trávu…)10

3.1.5 Výluky z pojištění Z pojištění jsou vyloučeny vady, které měl stroj jiţ v době uzavření pojištění a zároveň byla nebo mohla být známa pojistníkovi bez ohledu na to zda byla známa pojistiteli. Dále jsou z něj vyloučeny škody vzniklé na stroji v důsledku požáru, průvodních jevů poţáru, výbuchu, úderu blesku, nárazem nebo zřícením letadla, jeho částí nebo jeho nákladu, povodní, záplavou, větrem, krupobitím, sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, sesouváním nebo zřícením lavin, otřesy zemského povrchu, tíhou sněhu nebo námrazy, působením rozpínavostí ledu a prosakováním tajícího sněhu nebo ledu, nárazem dopravního prostředku nebo jeho nákladu, pádem stromů, stoţárů nebo jiných předmětů. Také krádeţí, loupeţí, ztrátou, zpronevěrou. Během přepravy stroje jako nákladu. Poškozením nebo zničením, za které je dodavatel nebo jiný smluvní partner odpovědný podle právního předpisu nebo smlouvy. Porušením, zničením, zkreslením, vymazáním nebo jinou ztrátou či poškozením dat a programového vybavení. Projevem počítačového viru nebo obdobného programu, tak jako elektronickým přenosem nebo zpracováním dat či jiných informací. A v neposlední řadě jsem patří i následky trvalého vlivu provozu, přirozené opotřebení, koroze, eroze, postupné stárnutí, únava materiálu, nedostatečné pouţívání stroje, dlouhodobé skladování aj..

3.1.6 Pojištěnému z pojistné smlouvy také plynou určité povinnosti pojištěný musí pouţívat stroj pouze k účelu, ke kterému byl stanoven výrobcem podle návodu k obsluze nebo technických podmínek dodrţovat technické a jiné normy, které souvisí s provozem a údrţbou pojištěného stroje

10

(Kooperativa pojišťovna a.s.)

27

pojištěný musí zajistit řádně kvalifikovanou osobu k obsluze daného pojištěného stroje, nebo pokud není kvalifikace či oprávnění předepsáno osobou, která byla prokazatelně pro obsluhu nebo řízení zaškolena při vzniku škody musí pojištěný uchovat veškeré poškozené díly, dokud pojistitel nevydá souhlas s jejich likvidací Má-li porušení zde vyjmenovaných povinností pojištěného podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejich následků anebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, je pojistitel oprávněn sníţit pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit. Pojistná hodnota u pojištěného stroje je chápána jako nová cena (tzv. pojištění na novou cenu).

3.1.7 Jak vysvětluje pojmy pojišťovna Kooperativa a.s. souborem strojů jsou myšleny jednotlivé stroje, které mají stejný nebo podobný charakter nebo jsou určeny ke stejnému účelu, strojní zařízení bereme jako souhrn několika vzájemně (technologicky a konstrukčně) spojených strojů a mechanismů určených na plnění předepsaných funkcí, údrţbou stroje - máme na mysli činnost zajišťující technickou způsobilost, provozuschopnost, hospodárnost a bezpečnost provozu stroje. Tyto činnosti spočívají převáţně v pravidelných prohlídkách, ošetřování, seřizování, plnění termínů mazacích plánů a včasné výměně opotřebovaných dílů, a to v souladu s platnými předpisy, ustanoveními nebo pokyny danými výrobcem, uţívání stroje - je stav, kdy pojistník nebo pojištěný uvedený v pojistné smlouvě mají stroj po právu ve své moci a jsou oprávněni vyuţívat jeho uţitné vlastnosti, krupobitím je myšlen pád kousků ledu vytvořených v atmosféře, povodní chápeme přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda jiţ zaplavuje místo pojištění mimo koryto vodního toku. Povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůţe dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo je odtok nedostatečný,

28

poţár je oheň, který vznikl mimo určené ohniště nebo který určené ohniště opustil a který se vlastní silou rozšířil nebo byl pachatelem rozšířen, provozuschopný stav je takový stav stroje, ve kterém je po úspěšně dokončeném přejímacím testu a zkušebním provozu schopen plnit určené funkce a dodrţovat hodnoty parametrů v mezích stanovených technickou dokumentací.11

3.2 Česká pojišťovna a.s. 3.2.1 Česká pojišťovna a její historický vývoj v kostce V roce 1827 byla zaloţena První česká vzájemná pojišťovna, která poskytovala pouze poţární pojištění nemovitostí. Od níţ se odvíjí tradice České pojišťovny. V období druhé světové války (1938 aţ 1945) spadá správa pojistných kmenů pod německé pojišťovny. Svůj rozsah pojistných produktů rozšířila První česká vzájemná pojišťovna začátkem 20.století o tyto produkty: životní pojištění, pojištění proti vloupání a pojištění zákonné odpovědnosti a úrazu. Rok 1948 přináší znárodnění a vznik jediné pojišťovny (Československá pojišťovna), aţ do roku 1991 na našem území působí pouze jedna pojišťovna, která mnění svůj název z Československé pojišťovny se stává v roce 1953 Státní pojišťovna a o 16 let později Česká státní pojišťovna (1969). A konečně rok 1992 a vlna privatizací přináší vznik České pojišťovny a.s.. V roce 2000 získává Česká pojišťovna 45 % podílu na pojistném trhu v oblasti povinného ručení. Česká pojišťovna vstupuje v roce 2002 na ruský pojistný trh, vzniká Česká pojišťovna Rusko. Rok 2005 česká pojišťovna se stává členem Evropské charty bezpečnosti silničního provozu. Česká pojišťovna poskytuje jak ţivotní tak neţivotní pojištění. Dále své produkty dělí, podle toho komu je nabízí: OBČANÉ a FIRMY. OBČANÉ Zde se nalézá hned několik variant pojistných produktů, které ČP nabízí.

11

(Kooperativa pojišťovna a.s.)

29

Pojistné produkty České pojišťovny a.s. ţivot o ţivotní pojištění o penzijní připojištění o úrazové pojištění o pojištění pro případ nemoci auto o povinné ručení o havarijní pojištění o asistenční sluţby majetek o pojištění domácnosti o pojištění bytu a souvisejících prostor o pojištění domu a souvisejících staveb o pojištění bytových domů o pojištění rekreační chaty a chalupy o pojištění asistence pro dům a byt cestovní pojištění o krátkodobé cestovní pojištění o celoroční cestovní pojištění o pojištění pro cesty v tuzemsku odpovědnost o pojištění odpovědnosti za škodu občanů o pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání o pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu práva myslivosti zvířata

30

o pojištění psů a koček MAZLÍČEK V této sekci pojištění mě nejvíc zaujalo pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu práva myslivosti, a proto jsem se ho rozhodla popsat trošku důkladněji, neboť o tomto druhu pojištění jsem do této doby nevěděla. Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu práva myslivosti Tento druh pojištění musí mít sjednáno kaţdý, kdo loví zvěř, tato povinnost vyplývá ze zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Jeho cílem je krýt škody způsobené ublíţením na zdraví či usmrcením a za škodu na věci. Pojistník platí roční pojistné ve výši 400 Kč. Spoluúčast je u kaţdé způsobené škody ve výši 500 Kč. Existuje tzv. KOLEKTIVNÍ POJIŠTĚNÍ, které uzavírá nejméně 5 osob a je sjednáváno na dobu 1 roku. Další specifika tohoto pojištění naleznete ve všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005 a doplňkové pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu občanů DPPO2005, které jsou uveřejněny na stránka České pojišťovny. FIRMY majetek o majetková

pojištění

(Pojištění

majetku

a

odpovědnosti

podnikatelů). Pojištění majetku dělí Česká pojišťovna takto:  Základní -

movitý majetek (ţivelní pojištění, krádeţe a loupeţe)

-

nemovitosti (ţivelní pojištění, krádeţe a loupeţe)

-

přerušení provozu

 Speciální -

stroje a strojní zařízení => u toho druhu pojištění je moţné sjednat pojištění v zásadě na jakýkoliv stroj a strojní zařízení (viz. Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění strojů a strojních zařízení uvedené níţe)

31

-

stavební a zemědělské stroje => tento druh pojištění je uzavírán zejména na pohyblivé stavební a zemědělské stroje a strojní zařízení (např. bagry, jeřáby, vozíky, buldozery, rypadla, míchačky, stavební výtahy apod.), toto pojištění kryje

pouze

škody

zaviněné

v důsledku

(přírodních ţivlů poţár, bleskem, vichřicí…tedy ţivelní pojištění, ale nezahrnuje krytí škody v rámci mechanické poruchy jako je tomu u pojištění strojů a strojních zařízení. -

stavební a montáţní rizika

-

elektronická zařízení

o přeprava zásilek auto o flotilové pojištění – tzv. pojištění flotil – vozových parků, v rámci jedné pojistné smlouvy sjednáno jak povinné ručení (zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla), havarijní pojištění tak zahrnuje asistenční sluţby o povinné ručení o havarijní pojištění o asistenční sluţby odpovědnost o obecná

odpovědnost

(Pojištění

odpovědnosti

za

škodu

podnikatele a průmyslu) o profesní odpovědnost (Pojištění profesní odpovědnosti za škodu) toto pojištění jde uzavřít pro tyto profese: auditor, daňový poradce, účetní, advokát, zprostředkovatel pojištění, autorizovaný architekt, autorizovaný inţenýr, technik činný ve stavbě, draţebník, oceňovatel majetku, zadavatel klinického hodnocení,

32

dále pak tento druh pojištění mohou uzavřít: zdravotnická zařízení, autorizované osoby. Lze uzavřít výhodné pojištění a to ve formě tzv. ŠIROKÉ POJISTNÉ OCHRANY, kdy toto pojištění zahrnuje krytí těchto škod, a to: na zdraví, na věci a finanční škody. dráţní doprava (Pojištění odpovědnosti za škodu dráţního dopravce, Pojištění odpovědnosti za škodu drţitele ţelezničních nákladních vozů) silniční dopravce (Pojištění odpovědnosti za škodu silničního dopravce). Na výběr máme ze dvou způsobů pojištění a to:  Pojištění odpovědnosti za škodu silničního dopravce dle počtu vozidel  Pojištění odpovědnosti za škodu silničního dopravce dle výše příjmů vynaloţených v souvislosti s provozováním silniční nákladní dopravy (bez ohledu na počet vozidel) Toto pojištění se vztahuje na krytí těchto rizik (v souladu se zákonem a mezinárodními úmluvami) : na nakládku a vykládku zboţí, na přepravu rychle se kazícího zboţí (tj. ovoce, zelenina, potraviny, mraţené výrobky) a na přepravu nebezpečného zboţí co se týče výbušnin a třaskavin tak je moţné připojištění. zasilatel (Pojištění odpovědnosti za škodu zasilatele) představenstvo a dozorčí rada (Pojištění odpovědnosti za škodu členů představenstva a dozorčí rady akciové společnosti). Při výkonů těchto funkcí můţe dojít k pochybení v důsledku nedbalosti, nesprávného prohlášení apod.. Tento druh pojištění pokrývá finanční škody. zemědělství a lesy o plodiny o lesy o hospodářská zvířata 

Komplexní pojištění zahrnující všechny zmíněné pojištění je nazýváno NÁŠ VENKOV, krom toho ještě pojištění

33

majetku (stroje, nemovitosti, movité věci), pojištění odpovědnosti, pojištění motorových vozidel. finanční rizika o záruky (Pojištění záruky) Cílem tohoto pojištění je krytí těchto tří rizik a to: při vzniku celního dluhu, spotřební daň a smluvní závazky

3.2.2 Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění strojů a strojních zařízení DPPST2 Česká pojišťovna a její chápání pojistného nebezpečí dle pojistných podmínek pro pojištění strojů a strojních zařízení. Pojistným nebezpečím je jakákoliv nahodilá událost, u které dojde k poškození či zničení pojištěné věci. Zároveň však tento druh poškození či zničení nesmí být uveden ve výlukách z pojištění v pojistné smlouvě. V tomto případě pak nedochází pojišťovnou k pojistnému plnění. Pojištění bývá sjednáno pro případ nefunkčnosti věci nebo pro omezení její funkčnosti. Pojištění se uzavírá za předpokladu, ţe je pojištěná věc v danou dobu v provozuschopném stavu i se svým příslušenstvím. Kaţdá věc musí být uvedena v pojistné smlouvě jako samostatná poloţka.

3.2.3 Výluky z pojištění Pojistná smlouva musí striktně vymezovat speciální výluky z pojištění. Mezi speciální výluky z pojištění České pojišťovny patří jestliţe dojde k poškození nebo zničení způsobené korozí, erozí, kavitací, oxidací, opotřebením, vlivem trvalého provozu, postupným stárnutím, únavou materiálu, nedostatečným pouţíváním věci, dlouhodobým skladováním, vlivem usazenin škody vzniklé při poţáru, výbuchu, který vznikl chemickou reakcí, úder blesku, pád letadla, povodně, záplavy, sesuvy půdy, zřícení skal či zeminy, pokles půdy, zřícení budovy, pád sněhové laviny, zemětřesení

34

dlouhodobé působení biologických, chemických a tepelných procesů, či vliv znečištění vliv ročních období v místě, se kterými musíme dopředu počítat (např. nadměrná vlhkost, převaţující chladné počasí…) opotřebení, ke kterému dochází u některých součástek (dílů) a které musíme často vyměňovat (např. formy, u auta brzdové deštičky, tlumiče, filtry, vrtáky a vrtací hlavice, noţe, břity, řemeny, těsnění, hadice, lana, pneumatiky, dráty…) škody za které můţe smluvní partner, dodavatel (dopravce) u nichţ to vyplývá ze zákona či uzavřené smlouvy 12 škody, které vznikají v důsledku odcizení pojištěné věci Pokud pojistná smlouva nezahrnuje pojištění základů strojů a strojních zařízení pak je toto z pojistné smlouvy vyloučeno: jestli-ţe je pojistná smlouva sjednána na pojištění ponorných čerpadel či čerpadel v hlubokých studních, pak je z pojištění vyloučena škoda, která vznikla v důsledku nedostatku vody, u studní je z pojištění vyloučeno i následek zborcení studny, poškození trubek a stěn trubek vyloučeno je téţ zničení či poškození strojních součástí pro kluzná a valivá uloţení pro přímočarý i rotační pohyb např. vloţky válců zničení skleněných součástí poškození elektronických prvků či elektronických součástek (např. mikroprocesory…) výluka pojištění se vztahuje téţ na snímací, záznamové a zobrazovací prvky, nosičů záznamů

3.2.4 Pojistné podmínky pro plnění pojišťovny pokud dojde k poškození věci, hradí pojišťovna přiměřené náklady na opravu, které jsou nutné k uvedení do provozuschopného stavu věci, čímţ jsou míněny všechny náklady na rozebrání a opětné sestavení věci,

12

(Česká pojišťovana )

35

náklady na dopravu, celní poplatky. Od těchto nákladů odečte pojišťovna hodnotu zbytků nahrazených částí. Zároveň pokud jsou náklady rovny nebo převyšují časovou cenu pojištěné věci v době bezprostředně před vznikem pojistné události, v tomto případě je pojistné plnění vyplaceno jako za věc zničenou co se týče nákladů na provizorní opravu je toto hrazení spojeno s další podmínkou a to, ţe je hrazena pouze tehdy jeli tento náklad součástí celkového nákladu na opravu a nezvyšuje celkové plnění pojišťovny, pokud pojišťovna nestanoví jinak nejde-li zjistit časová cena běţným způsobem, pak je stanovena odhadem je-li pojištěná věc zničena, odcizena nebo ztracena, vzniká pojištěnému, právo na výplatu částky odpovídající časové ceně věci v době před vznikem pojistné události. Tuto stanovenou částku sníţí pojišťovna o cenu zbytků zničené věci. Pokud je nutná demontáţ zničené věci pojišťovna ji také hradí pokud dojde k poškození, které vyţaduje převinutí nebo výměnu agregátu v důsledku škody na vinutí, odečteme stanovenou výši plnění i částku odpovídající opotřebení vinutí nebo vyměněného agregátu, a to v min. výši 10 % za rok provozu daného stroje z nákladu na opravu vinutí nebo z hodnoty vyměněného agregátu, v maximální výši 60%. Stejné podmínky nastanou-li pokud se jedná o opravu bloků, hlav motorů nebo kompresorů samozřejmě včetně jejich příslušenství a pístů jestliţe se pojistník domluví s pojišťovnou, na pojistném plnění za odměny vyplacené za práci přesčas, v noci, ve dnech pracovního volna a pracovního klidu, expresní příplatky, letecké dodávky náhradních dílů a cestovní náklady techniků a expertů ze zahraničí. Toto však musí být přesně vymezeno v pojistné smlouvě pojistník či oprávněná osoba jsou povinny dovolit vstup pojišťovně nebo jí prověřeným osobám vstup do prostor, kde se nalézají pojištěné věci, a umoţnit jim posoudit rozsah pojistného nebezpečí a podat veškeré informace pro jeho ocenění. Dále umoţnit k nahlédnutí projektovou, poţárně technickou, účetní a jinou podobnou dokumentaci a přezkoumat

36

činnost zařízení,pojistník je povinen nakládat s pojištěnou věci v souladu s výrobcem ke stanovenému účelu a udrţovat pojištěnou věc v dobrém technickém stavu. Pokud dojde k podstatnému porušení ze strany pojistníka a toto porušení mělo vliv na vznik pojistné události pak má pojišťovna právo na sníţení pojistné částky limity plnění jsou pojistná plnění pojišťovny, která jsou sníţená o částky v pojistné smlouvě dohodnutých spoluúčastí Podle pojistných podmínek má pojišťovna právo navýšit na další pojistný rok výši jednorázového pojistného, zejména pokud skutečný škodní průběh převýšil svou částkou kalkulovaný průběh. V případě, ţe pojistník s touto změnou nesouhlasí, musí se písemně odvolat do 1 měsíce ode dne, kdy se o této navrhované změně dozvěděl. Spoluúčast – jestliţe není v pojistné smlouvě nebo v doplňkových podmínkách stanoveno jinak, oprávněná osoba se podílí na úhradě z kaţdé pojistné události při vzniku škody určitou předem sjednanou částkou v pojistné smlouvě.

3.3 Generali Pojišťovna a.s. Generali Pojišťovna a. s. je nadnárodní pojišťovna, která nabízí velkou škálu produktů jak v oblasti ţivotního tak neţivotního pojištění. Generali pojišťovna působí na našem území od roku 1920, kdy byla zaloţena Moldavia Generali zakladatelé Ţivnobanka a Assicurazioni Generali. V roce 1939 dochází ke sloučení pojišťovacích společností Moldavia Generali aSekuritas. Osudovým rokem nejen pro Generali pojišťovnu byl rok 1945, vlivem rozhodnutí prezidenta republiky (Edvarda Beneše) došlo ke znárodnění soukromých pojišťoven. Po téměř 50 letech (23.července 1993) se Generali pojišťovna v podobě zastoupení Erste Allgemeine (rakouská pojišťovna) vrací zpět na naše území. V roce 1995 dochází k přeměně zastoupené společnosti (Erste Allgemeine) a vzniká akciová společnost Generali Pojišťovna a.s.. Zlomovým rokem byl rok 1999, kdy jako první finanční instituce v odvětvích pojišťovnictví a bankovnictví v ČR certifikát kvality, rozjet byl i provoz Call centra a v neposlední řadě získání licence pro poskytování pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Rok 2000 je rokem novinek v oblasti poskytování sluţeb klientům jako je (např. bezplatná telefonní linka, internetový servis s moţností uzavírání

37

smluv), téţ došlo k zahájení provozu Centra pohlídek poškozených vozidel tzv. DRIVEIN. Generali Pojišťovna a.s. v roce 2002 obdrţela od MF povolení k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti. V odvětví neţivotního pojištění je 4 největší pojišťovnou za rok 2003. V 2004 došlo k rozšíření zákaznických sluţeb o tzv. Modrou linku, kde jsou hlášeny pojistné události. Rok 2007 Generali rozmnoţila svoji nabídku o online pojištění o povinné ručení, do toho získává ocenění bronzová korunka za produkt Drobný podnikatel, a zlatou korunku za nejlepší finanční sluţby a tímto rok ještě nekončí významnou událostí byl podpis smlouvy o vzniku holdingu Generali PPF. V roce 2008 zahajuje svoji činnost Generali PPF Holding (v oblasti střední a východní Evropy, v České Republice je to Generali Pojišťovna a.s. a Česká pojišťovna a.s..

3.3.1 Pojišťovna Generali a.s. nabízí tyto pojistné produkty U osob: ţivotní pojištění o FUTURE investiční ţivotní pojištění o Investiční pojištění Clever Invest o Generali Life o Lvíček Generali o Kapitálové pojištění o Pojištění pro případ doţití o Pojištění úvěru o Rizikové pojištění o Svatební a studijní pojištění o Doplňková pojištění o BeneFIT – Rodinné pojištění o Generali Penzijní fond Cestovní pojištění o Zahraniční cestovní pojištění

38

o Tuzemské cestovní pojištění Úrazové pojištění o BeneFIT – Rodinné pojištění o Úrazové pojištění Family o Skupinové úrazové pojištění Nemocenské pojištění o Pojištění denní dávky při pobytu v nemocnici o Pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti o Femina Pojištění majetku o Pojištění podnikání  Drobný podnikatel 

Pojištění základních pojistných nebezpečí – pojištění na novou cenu



Pojištění na první riziko – odcizení



Připojištění na první riziko – stavební součásti



Připojištění na první riziko – předmětem pojištění



Připojištění na první riziko – pojistná nebezpečí



Pojištěné náklady

 TopGEN o Pojištění domácnosti s asistencí o Pojištění rodinných domů a bytových jednotek o Pojištění rekreačních objektů – Víkend o Pojištění obytných a kancelářských budov o Cestovní kanceláře o Pojištění zahradní architektury

39

o Pojištění obcí o Pojištění záruk o Úvěry a záruky Pojištění motorových vozidel o Flotilové pojištění o Havarijní pojištění o Úrazové pojištění přepravovaných osob o Asistenční sluţby Generali Assistance¨ o Pojištění zavazadel o Pojištění náhradního vozidla o Pojištění právní ochrany o Pojištění skel o Havarijní pojištění Minikasko Pojištění odpovědnosti o Pojištění odpovědnosti za škody z provozní činnosti o Pojištění profesní odpovědnosti za škodu o Pojištění občanské odpovědnosti o Individuální pojištění odpovědnosti o Pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli Pojištění individuálních rizik o Pojištění průmyslových rizik  Poţární pojištění majetku  Pojištění přerušení provozu  Rizikové inţenýrství o Technické pojištění

40

o Dopravní pojištění

3.3.2 Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění strojů (ZPP S 2005/01) 13 Generali

pojišťuje

pouze

ty

stroje

a

strojní

zařízení,

které

jsou

v provozuschopném stavu, tudíţ jsou-li nainstalovány v souladu s pokyny daného výrobce. Stroje (věci) jsou pojištěny i po dobu čištění, revize, technické prohlídky, opravy, údrţby za předpokladu, ţe jsou tyto činnosti prováděny v místě pojištění. Všechny tyto údaje musí být uvedeny v pojistné smlouvě, dále můţe pojistná smlouva obsahovat zvláštní ujednání, kterým můţou být pojištěny i náklady za práci přesčas, noční práci, práci o státem uznaných svátcích a také za expresní dodávku.

3.3.3 Pojištění se nevztahuje na provozní prostředky, kterými jsou např. oleje, paliva, chemikálie, spotřební materiály, nářadí, opotřebované součásti všeho druhu, zařízení nebo látky, které se pravidelně či často vyměňují v důsledku své specifické funkce např. baterie, ţárovky, řetězy, lana atd. na vnější nosiče dat jako jsou diskety, CD, filmy, negativy a jiné nosiče Nárok na pojistné plnění u těchto věcí vyplívá pouze za předpokladu, kdy dojde k poškození či zničení zároveň s pojištěnou věcí.

3.3.4 Výluky z pojištění 1. Pojistitel má právo neposkytnout pojistné plnění v důsledku války, revoluce a jím podobným událostem v případě jaderné reakce či radioaktivní kontaminace v důsledku přirozeného nebo předčasného opotřebení či stárnutí z důvodu dlouhodobého působení chemických, tepelných a jiných vlivů, v důsledku koroze, vzniku usazenin, oxidace atd. z důvodu nadměrně dlouhého skladování a nepouţívání věci z důvodu přerušení provozu

13

(Generali a.s.)

41

z důsledku trvalého působení provozu v případě poškrábání či v důsledku jiného estetického poškození povrchu v případě nedodrţení pokynů výrobce v případě chyb v konstrukci a ve výpočtech a vad materiálu nevztahuje se na vady vzniklé před uzavřením pojistné smlouvy v případě úmyslného poškození či zničení pojištěné věci 2. Pojistitel neposkytne pojistné plnění v případě: kdy byla škoda způsobena výrobcem, prodejcem, pronajimatelem či třetí osobou kdy dojde k zjištění aţ při inventuře či jiné kontrole manka, ztráty z prodlení a jiné jiných ztrát podobného znění ztráty, v důsledku zavedení Euroměny náklady na změny či zlepšování stavu pojištěné věci Pojistná částka musí být shodná s náklady na pořízení nové stejného druhu, kapacity a výkonu v den vzniku pojistné události včetně nákladů na dopravu a s ním souvisejících nákladů jako je např. clo a na montáţ.

3.3.5 Pojišťovna vyplácí pojistné Pokud dojde k poškození věci, pak pojišťovna hradí pouze náklady na opravu v takové výši, aby byla věc dána do předchozího stavu. Jestliţe si opravu povede sám pojištěný, pak má nárok na pojistné plnění ve výši nákladů na materiál, na zaplacení mzdy zaměstnanci, který daný stroj opravoval a na určité % reţijních nákladů. Tím jsou myšleny i případné náklady na demontáţ a opětovnou montáţ a v souvislosti s tím i případné náklady na přepravu. V tomto případě se od pojistného plnění odečte hodnota vyuţitelných zbytků. Pokud dojde k úplnému zničení věci nebo k její ztrátě pak pojišťovna hradí pojistné ve výši časové ceny tj. hodnota, kterou má daná věc před

42

vznikem pojistné události. Společně s tím jdou i náklady na demontáţ, přepravu, clo a jiné poplatky spojené s touto událostí. Malé opravy jsou hrazeny pouze za předpokladu, pokud tvoří součást konečných oprav jinak ne. Pojišťovna vyplácí pojistné na základě předloţených účtenek a dokumentů potvrzujících, ţe byla provedena oprava či zakoupena nová věc. Pokud nastane situace, kdy do 12 měsíců od pojistné události nedojde ke koupi nové věci, pak pojišťovna hradí pojistné ve výši časové ceny a od ní odečtených pouţitelných zbytků.

3.3.6 Povinnosti pojištěného Pojištěný musí udrţovat pojištěnou věc v provozuschopném stavu a zároveň nesmí docházet k trvalému zatěţování nad normu určenou výrobcem. V souladu s tím musí být daná věc také chráněna vůči odcizení a ţivelným pohromám. O tuto věc musí být dostatečně pečováno v rámci preventivních kontrol, oprav různá mazání apod. Pokud i přes veškerou snahu pojištěného dojde ke vzniku pojistné události, musí pojištěný vyrozumět pojistitele a umoţnit mu prohlídku poškozených součástek či celého stroje. Pokud dojde k neplnění jakékoliv povinnosti ze strany pojištěného má pojišťovna právo pojistné plnění sníţit nebo jej vůbec nevyplatit.

3.3.7 Porovnání pojišťoven Česká pojišťovna a.s. a Kooperativa a.s. mají, co se týče jejich porovnání velmi podobné výluky z pojištění, avšak vymyká se třetí pojišťovna a tou je Generali Pojišťovna a.s., neboť do svých výluk zahrnuje události jako jsou např. války, povstání, revoluce, invaze; důsledky jaderné reakce, kontaminaci radioaktivními látkami a ztráty, které nastanou v důsledku Euroměny. Předmět pojištění vymezují všechny tří pojišťovny podobně s malým nepatrným rozdílem, kdy Česká pojišťovna a.s. hovoří o tzv. věci nikoliv o stroji či strojním zařízením stejně tak i částečně Generali pojišťovna. Jediná pojišťovna Generali a.s. přímo uvádí moţnost opravy poškozené věci samotným pojištěným a přímo vymezuje výši a výpočet pojistného plnění. Kooprativa a.s. ani Česká pojišťovna a.s. toto vymezí přímo neuvádí, uvádí pouze náklady, které jsou či nejsou hrazeny.

43

Další srovnání není moţné, neboť kaţdá z uvedených pojišťoven má ve svých zvláštních podmínkách uvedeny odlišené parametry.

3.4. Pojistná nabídka INFRAPO, a.s

.

Pojišťovací makléřství

Vyřizuje: Mobil: Datum:

Ing.Pavla

OLPRAN spol.s r.o.

Berná 777 311 894 23.6.2008

Ing. Petr Troják

Vážený pane inženýre, firma INFRAPO, a.s. si dovoluje předložit nabídku na nový areál v Hořicích. Předmětem nabídky je pojištění nemovitostí, vybavení firmy a zásob.14 Pojistné částky: Nemovitosti: PČ 160.000.000,-Kč ( leasing ) Movité věci: PČ 59.500.000,-Kč ( leasing ) Zásoby: PČ 31.000.000,-Kč ( 30.000.000,-Kč kola a fitnes, 1.000.000,-Kč skutry ) Rizika: Flexa - požární nebezpečí Vichřice a krupobití – limit plnění 15.000.000,-Kč Tíha sněhu a námrazy – limit plnění 15.000.000,-kč Odcizení – limit plnění 500.000,-Kč

14

(Berná)

44

Spoluúčasti: Flexa - nemovitosti – 100.000,-Kč - movité věci – 50.000,-Kč - zásoby – 20.000,-Kč Vichřice, krupobití, tíha sněhu a námrazy – 20.000,-Kč Montážní linka Marchetti PČ 13.828.650,-Kč Rizika: strojní pojištění Spoluúčast: 10%, min.10.000,-Kč

Nabídka:

Roční pojistné Nemovitosti zásoby

+

Živelní pojištění

Roční pojistné MV

+ Montážní linka Marchetti Strojní pojištění

ČP

68.659,-Kč

45.100,-Kč

GENERALI

77.961,-Kč

----------------

KOOPEARTIVA

91.557,-Kč

52.080,-Kč

ALLIANZ

117.513,-Kč

49.092,-Kč

S pozdravem Ing. Pavla Berná

45

4. Odhadovaný budoucí vývoj pojištění strojů 4. 1 ČR Prioritní postavení v ČR zaujímá pojištění motorových vozidel, které zahrnuje i pojištění odpovědnosti (procentuální vyjádření 20 % aţ 70 %), na druhé pozici se drţí komerční zdravotní pojištění, třetí příčku obsadilo pojištění finančních závazků, poslední příčku obsadilo pojištění majetku. Na otázku dlouhodobého vývoje pojištění strojů na území ČR jsem se ptala paní Ing. Pavli Berné, která působí jako pojistná makléřka (je to odbornice na slovo vzatá, neboť vystudovala strojní průmyslovou školu a strojní pojištění ji tudíţ nedělá ţádný problém). „Naši klienti si dobrovolně strojní pojištění moc nesjednávají, neboť je drahé, pojistí se maximálně majetek na ţivelní pojištění. Jediné co donutí klienta, ke sjednání strojního pojištění je banka nebo leasingová společnost, které si to vynucují v podmínkách pro poskytnutí úvěru či leasingu. Nejčastějšími klienty jsou firmy, které mají zahraniční vlastníky, neboť ve vyspělém zahraničí je tento druh pojištění zcela normální ba zcela standardním. České pojišťovny převzaly konstrukci strojního pojištění právě ze zahraničí. Důvody, které povedou k vyššímu pojišťování v tomto směru nelze moc očekávat, příčiny, které by mohly snad něco změnit, tak aby se firmy začaly více pojišťovat by bylo zlepšování jejich finanční situace a zároveň zváţení vznik moţných pojistných událostí. Druhým důleţitým faktorem je rozšíření strojního průmyslu tudíţ i jeho většího zájmu jej pojistit, a v neposlední řadě větším přílivem zahraničních investorů, kteří tento druh pojištění vyţadují, neboť jsou na něj zvyklí.

46

Závěr Pár slov závěrem, které přesně vystihují důleţitost pojmů pojištění strojů a s ním související pojištění. Tato práce byla napsána chronologicky od vymezení vzniku a vývoje pojištění, přes s ním související zákony, a to zákon č. 37/2004Sb., o pojistné smlouvě a zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, přes vysvětlení definic pojmů a druhů pojištění. Avšak hlavní cíl je jen jeden, a to pojištění strojů a strojních zařízení. Toto pojištění obnáší spoustu zvláštních specifikací. Od toho co se dá pojistit a co nikoliv. Věci, které se nedají pojistit, jsou k dispozici ve zvláštních pojistných podmínkách u kaţdé pojišťovny. Při srovnávání tří jiţ uvedených pojišťoven vyplynul fakt pestrosti nabízených produktů pojištění a také rozdíly v oblasti pojištění strojů a strojních zařízení. Nezajímavější a svým způsobem nejbizardnější výluky z pojištění má pojišťovna Generali a.s., která si vyhrazuje právo neposkytnout pojistné plnění např. v případě války, revoluce apod. Kooperativa a.s. a Česká pojišťovna mají velmi podobné pojistní podmínky, které se týkají pojištění strojů a strojních zařízení. Z uveřejněné pojistné nabídky však vyplynulo jednoznačné srovnání všech tří zmíněných pojišťoven. Nejlépe z těchto pojišťoven vychází Česká pojišťovna a.s., která je nejlevnější a zároveň pojistí jak nemovitosti, tak montáţní linku. Toto prvenství má z části i díky své dlouholeté tradici a postavení na pojistném trhu a z toho důvodu si můţe dovolit mít lepší ceny pro své klienty. Tato práce nám dokázala, ţe se dá v dnešní době pojistit cokoliv. Výjimku netvoří ani jednotlivé stroje tak soubory strojů, které se dají pojistit za určitých podmínek. Z této práce také vyplývá, ţe se nejedná o levnou záleţitost, pojištění strojů nepatří rozhodně do skupiny malých nákladů, avšak jsou určité hlavní důvody, kvůli kterým jsou uzavírány pojistné smlouvy. Hlavním důvodem je provázanost leasingových a úvěrových společností s tímto pojištěním a dalším podstatným vlivem je přísun zahraničních investorů, kteří jsou na pojištění strojů a strojních zařízení zvyklí.

47

Seznam použité literatury 1. Cipra, Tomáš. Pojistná matematika – Teorie a praxe. Praha : Ekopress, s.r.o., 2006. ISBN 80-86946-00-2.

2. Čejková, V. Pojistný trh. Brno : Masarykova univerzita. ISBN 80-210-2495.

3. Daňhel, Jaroslav. Pojistná terorie. Praha 4 : Professional publishing, 2005. ISBN 80-86419-84-3.

4. Ducháčková, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha 4 : Ekopress, s.r.o., 2005. str. 178. 80-86119-92-0.

5. Vostatek, J. Sociální a soukromé pojištění. Praha : ASPI Publishing, 2002. ISBN 8085963213.

6. Walter, J. Základy pojišťovnictví ISBN 990001246X. Praha : VŠE, 1995. ISBN 990001246X.

1. ČNB. www.cnb.cz. Zpráva o dohledu nad pojistným trhem a vývoji tohoto trhu v roce 2005. [Online] 2005. http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne _informace_fin_trhy/archiv/pojistovny/download/vz_pojistovny_2005.pdf.

2. —. www.cnb.cz. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2006. [Online] 2006. [Citace: ]

3. —. www.cnb.cz. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2007. [Online] 2007.

48

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne _informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2007_cz.pdf.

4. —. www.cnb.cz. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2008. [Online] 2008. http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne _informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2008_cz.pdf.

5.

MF.

www.cnb.cz.

Výroční

zpráva

za

rok

2002.

[Online]

2002.

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne _informace_fin_trhy/archiv/pojistovny/download/2002_vyrocni_zprava_poj.pdf.

6.

—.

www.cnb.cz.

Výroční

zpráva

za

rok

2003.

[Online]

2003.

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne _informace_fin_trhy/archiv/pojistovny/download/2003_vyrocni_zprava_poj.pdf.

7.

—.

www.cnb.cz.

Výroční

zpráva

za

rok

2004.

[Online]

2004.

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne _informace_fin_trhy/archiv/pojistovny/download/2004_vyrocni_zprava_poj.pdf.

8. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. www.business.center.cz. [Online] http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistovnictvi/priloha1.aspx#b.

9. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. [Online] http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistna_smlouva/cast1h1.aspx.

10. Kooperativa Vienna Insurance Group. Kooperativa. [Online] http://www.kooperativa.cz/.

49

11. Finanční důsledky výpovědi pojištění. SFINANCE.cz. [Online] http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/zivotni/sankce-a-penale/.

12. Opojištění.cz. Informace ze světa pojištění. [Online] http://www.opojisteni.cz/rizika/svetovy-pojistny-trh-v-roce-2007/.

13. Právní rádce. PravniRadce.cz. [Online] http://pravniradce.ihned.cz/c4-1007826039524110-F00000_d-strucny-komentar-k-novemu-zakonu-o-pojistovnictvi. 14. Povinné ručení 2010 online. [Online] http://www.povinne-ruceni.com/.

15. Česká asociace pojišťoven. Aktuality z 29.7.2009 (12:20). ČAP. [Online] http://www.cap.cz/news.aspx?aktualita=35&list=vweb/Aktuality.

16. O pojišťovně Generali. http://www.generali.cz/. [Online] http://www.generali.cz/stranky/o-generali/.

17. Česká pojišťovna a.s. Profil pojišťovny. [Online] http://www.ceskapojistovna.cz/profil.html.

18. Kooperativa pojišťovna a.s. Základní informace. [Online] http://www.kooperativa.cz/o-nas/zakladni-informace/.

19. Česká pojišťovna a.s. Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu práva myslivosti. [Online] http://www.ceskapojistovna.cz/myslivost.html.

20. Česká pojišťovna a.s. Pojištění záruky. [Online] http://www.ceskapojistovna.cz/zaruky.html.

50

21. Česká pojišťovna a.s. Firmy. [Online] http://www.ceskapojistovna.cz/firmy.html.

Citace 1.Ducháčková, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha 4 : Ekopress, s.r.o., 2005. str. 21, 38, 43, 126. 80-86119-92-0. 2. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. www.business.center.cz. [Online] http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistovnictvi/priloha1.aspx#b. 3. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů.§2,§3,§4 [Online] http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistna_smlouva/cast1h1.aspx. 4. Finanční důsledky výpovědi pojištění. SFINANCE.cz. [Online] http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/zivotni/sankce-a-penale/. 5.Berná, P.2010. Nabídka. 6. Česká pojišťovana . (nedatováno). Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění strojů a strojních zařízení DPPST2. 7.Generali a.s. (nedatováno). Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění strojů . Generali a.s. 8.Kooperativa pojišťovna a.s. (nedatováno). Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění strojů. Kooperativa Vienna Insurance Group. 9. Zdroj tabulky: World insurance in 2007: emerging markets leading the way, Sigma 2008, No. 3, Swiss Re (http://www.opojisteni.cz/rizika/svetovy-pojistny-trh-v-roce2007/)

51