MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY
Analýza a hodnocení webových stránek veřejné správy BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Jakub Hrbáč
Brno 2009
Prohlášení Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.
Vedoucí práce: prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.
ii
Poděkování Děkuji panu prof. RNDr. Jiřímu Hřebíčkovi, CSc., vedoucímu mé bakalářské práce, za jeho cenné rady a podnětné připomínky při tvorbě této práce.
iii
Shrnutí Tato bakalářská práce se věnuje analýze a hodnocení webových stránek veřejné správy města Prahy a Hradce Králové. První dvě kapitoly jsou teoretické, zmiňují základní pojmy. Další dvě kapitoly se věnují analýze a hodnocení portálů. V poslední kapitole je návrh na vylepšení stránek portálu Hradce Králové.
iv
Klíčová slova World Wide Web, informační systém, e-Government, veřejná správa, přípustnost, analýza, hodnocení, technické standardy, Rutgers-SKKU E-Governance Performance Index
v
Obsah
3
1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1
2 World Wide Web, veřejná správa a eGovernment . . . . . . . . . . . . . . . .
2
2.1
World Wide Web . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3
2.2
Veřejná správa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3
2.3
Informační systém (IS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
2.4
Legislativa ISVS v České Republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
2.5
e-Government . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
Analýza a hodnocení webových stránek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
3.1
Analýza webových stránek veřejné správy . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
3.2
Hodnocení webových stránek veřejné správy . . . . . . . . . . . . . . . .
7
3.3
Přístupnost webových stránek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
3.4
Technické standardy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
4 Analýza webových stránek veřejné správy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
4.1
Portál Prahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
4.2
Portál Hradce Králové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
5 Hodnocení webových stránek veřejné správy . . . . . . . . . . . . . . . . . .
22
5.1
Hodnocení přístupnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
22
5.2
Hodnocení použitých technologií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
25
5.3
Hodnocení kvality stránek podle „Rutgers Indexu“ . . . . . . . . . . . .
27
6 Návrhy na vylepšení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
32
6.1
Návrh na možné vylepšení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
7 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
36
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
37
A Seznam otázek – Rutgers E-Governance Performance Index (překlad)
39
B Obsah přiloženého CD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
45
C Část zdrojového kódu vytvořené stránky primátor.html . . . . . . . . . . . .
46
vi
Kapitola 1 Úvod Internet je v dnešní době velmi oblíben a postupem času se do života lidí dostává velmi snadno. Pomocí internetu si spousta lidí usnadňuje život. Kvalitní webové stránky institucí veřejné správy mohou zjednodušit i ty nejsložitější administrativní úlohy a mohou ušetřit spoustu času lidem, kteří by ho jinak strávili někde po úřadech vypisováním formulářů a stáním v nekonečných frontách. Toho však využívají představitelé veřejné správy a snaží se vytvořit co nejefektivnější a nejjednodušší komunikaci instituce s občanem. O takovýto funkční systém má nejvyšší zájem stát, který chce, aby společnost prosperovala a ekonomicky rostla. Proto vzniká elektronická veřejná správa (e-Government), která je celkově bližší občanovi a je výkonná a flexibilní. Cílem této práce je udělat analýzu webových stránek, poté najít vhodné postupy hodnocení webových stránek a pomocí nich zhodnotit stránky veřejné správy Prahy (www.praha.eu) a Hradce Králové (www.hradeckrálové.org). Výsledky hodnocení pak porovnat mezi sebou a na základě toho porovnání navrhnout případné vylepšení. Obsahově se práce dělí na čtyři části. První část je teoretická a seznamuje čtenáře s aktuálním stavem v oblasti veřejné správy a popisuje základní pojmy. Druhá část se věnuje analýze webových portálů, třetí část se věnuje jejich hodnocení. Čtvrtá část přináší návrhy na vylepšení. Konkrétněji druhá kapitola přiblíží, co je to World Wide Web, veřejná správa a její důležité pojmy a také obeznamuje čtenáře se světovými standardy, jako je eGovernment a popisuje, proč je důležité dodržovat tyto mezinárodní uznávané standardy. Třetí kapitola je zaměřená na seznámení s pojmy analýza a hodnocení. Dále vysvětluje, co je to přístupnost, a popisuje technické standardy, jako je HTML, XHTML a CSS. Ve čtvrté kapitole se nachází analýza webových portálů Prahy a Hradce Králové. Tato kapitola je nejrozsáhlejší, protože analýza měst se věnuje vzhledu a struktuře portálu, detailním seznámením s ostatními stránkami na portálu a použitých aplikací na portálu. Pátá kapitola se zaměřuje na hodnocení webových stránek veřejné správy na základě přístupnosti použitých technologií a hodnocení jejich obsahu. V této kapitole jsou i zapsané výsledky hodnocení, z nich jsou vytvořené závěry, které vypovídají o návrhu na vylepšení stránek. Závěrečnou šestou kapitolu tvoří návrhy na vylepšení nedostatků.
1
Kapitola 2 World Wide Web, veřejná správa a eGovernment 2.1 World Wide Web WWW neboli World Wide Web je služba, kterou internet nabízí, a je nejvýznamnější a nejpoužívanější. WWW je síť stránek, mezi nimiž se uživatelé pohybují pouhým a snadným klikáním myší na hypertextové odkazy. Ty otevřou jinou danou stránku s informacemi, které uživatel hledá. Takto se mohou uživatelé, kteří nemají tolik zkušeností, pohybovat po celé síti internetu, aniž by se museli starat o IP adresy konkrétních počítačů a spoustu dalších jiných technických detailů.[1] Internetové stránky mohou být zvýrazněny obrázky, formuláři a dalšími objekty. Jakýkoliv uživatel nebo firma si může bezplatně vytvořit vlastní webové stránky a zdarma je zpřístupnit světu. Mnoho firem nabízí místo na síti za to, že na vaší stránce zveřejní reklamu, za kterou ji jiná firma platí. Pokud nechcete žádné reklamy na svých stránkách je i možnost zaplatit si www prostor.[1]
2.1.1 Historie Webu Předchůdcem internetu se stala síť Ministerstva obrany USA ARPANET. Vznikla v roce 1969 s pomocí organizace ARPA (Advanced Research Project Agency). Síť byla založena z důvodu decentralizace počítačové sítě, která bude mít jediný „kritický bod“, takže tato síť byla navržena tak, aby při výpadku jejích jednotlivých částí mohla fungovat dál. Neměla mít ani žádnou hlavní část, která by znemožňovala funkci zbytku sítě při jejím zničení.[2] Elektronická pošta spolu s prohlížením webových stránek patří k nejoblíbenějším službám internetu. Nebýt britského vědce pana Tima Bernerse-Leeho, byl by internet záležitostí jen pro několik málo specialistů. Tim Berners-Lee je tvůrcem konceptu World Wide Web. Před 20 lety, 13. března 1989, spatřil světlo světa první návrh na systém vzájemně provázaných hypertextových dokumentů, kde stačí (pro procházení mezi stránkami) pouze “klikat“ na odkazy. Návrh vytvořil společně s Belgičanem Robertem Cailliauem ve společnosti CERN. Jejich hlavní cíl a záměr byl, aby vědci mohli navzájem sdílet informace. Roku 1990 Berners-Lee naprogramoval první prohlížeč internetových stránek. 6. srpna roku 1991 spustil své webové stránky info.cern.ch, kde napsal, jak získat a nainstalovat prohlížeč, a k čemu jeho systém Word Wide Web slouží.[2] Veřejnosti jej tak dal bezplatně a volně k dispozici a počítačová komunita se nápadu chytla. V roce 2001 byl počet připojených počítačů k internetu víc jak 100 milionů. V současné době je víc jak miliarda uživatelů internetu a webových stránek je více jak 25 miliard. Díky tomu, že poskytl své dílo bezplatně, přispěl k masovému rozvoji celosvětové počítačové sítě. [2] Tim Berners-Lee je v současné době šéfem World Wide Web konsorcia, které se snaží upravovat webové standardy. V roce 2004 mu byl přidělen šlechtický titul. Nikdy však ničeho nelitoval, ani toho, že si nenechal patentovat svůj vynález. Mohl tak být bohatší než Bill Gates. Google je jedna z mnoha firem, která na jeho vynálezu vydělává miliardy.[2]
2
2.1.2 Web 2.0 Web 2.0 označuje další vývojovou fázi webu, větně jeho architektury a aplikací. Web 2.0 se snaží uživatele vtáhnout do svého fungování tak, aby se i on sám mohl podílet na tvorbě jeho obsahu. Lidé si začínají vytvářet vlastní webové stránky a stávají se z nich aktivní uživatelé podílející se na vývoji webu. Z webu se stává sociální fenomén, který spojuje milióny lidí po celém světě. Web je v současné době využívaný jako místo, kam si uživatelé ukládají data, popřípadě se o ně dělí s jinými uživateli. Důkazem toho je například server Facebook, na kterém si lidé založí profil, na který si ukládají své vlastní fotky a videa, které pak mohou zhlédnout a hodnotit a také mohou zhlédnout a hodnotit fotky i videa jiných uživatelů.[3]
2.2 Veřejná správa Veřejnou správou bývají označovány úřady. Veřejná správa se zabývá správními činnostmi, které souvisejí s poskytováním veřejných služeb a také se správou na místní i ústřední úrovni. V současnosti je veřejná správa rozdělena na samosprávu a státní správu.[4] Veřejná správa zahrnuje: •
Souhrn institucí, které tuto činnost přímo či zprostředkovaně vykonávají.
•
Činnost (vydávání správních aktů).
Funkce veřejné správy: •
Hospodářsko-organizační slouží k přerozdělování, tvorbě a použití bohatství, její význam je hlavně ve veřejném sektoru.
•
Ekonomicko-regulační zabývá se usměrňováním vývoje ekonomiky.
•
Bezpečnostní (ochranná) zabývá se vnitřní a vnější bezpečností státu a je povinna zajistit a organizovat pořádek státu.
•
Normativní zajišťuje tvorbu právních předpisů.
•
Plánovací ovlivňuje pomocí veřejného dluhu, veřejných výdajů a pomocí rozpočtů.
Samospráva Samosprávou je výkon veřejné správy (přenesené působnosti) tvořený samosprávnými veřejnoprávními korporacemi. Samospráva může být územní nebo zájmová.[4]
Státní správa Ústřední úřady s působností pro celý stát zajišťují výkonnou moc. Těmito úřady jsou myšlena ministerstva, tudíž v čele některých ústředních úřadů stojí ministr.[4]
3
Státní orgány vykonávají: •
Územní orgány státní správy s místní působností.
•
Ústřední orgány státní správy na ústřední úrovni s působností pro celý stát.
•
Zbylé státní orgány (např. soudy, státní fondy apod.)
2.3 Informační systém (IS) Informační systém je systém pro zpracování, udržovaní a poskytovaní dat a informací. Příkladem informačního systému může být telefonní seznam, kartotéka nebo třeba účetnictví. Každý informační systém zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné k nim snadno přistoupit a zpracovat je.
2.3.1 Informační systémy veřejné správy (ISVS) Informační systémy veřejné správy jsou souborem informačních systémů, které se používají pro výkon veřejné správy.
2.3.2 Zaručený elektronický podpis Elektronický podpis zaručuje integritu dokumentu a identifikaci podepsaného. Je určen pouze fyzickým osobám. Používá se při komunikaci občana s orgánem veřejné správy, takže když se nějaký dokument podepisuje, musí to podepsat jak občan, tak příslušný úřad prostřednictvím svého zaměstnance. Zaručený elektronický podpis zajišťuje integritu a autenticitu. Je založen na kvalifikovaném certifikátu, který vydává poskytovatel certifikačních služeb.[5]
2.3.3 Elektronická značka Elektronická značka je v podstatě to samé jako elektronický podpis, ale je odlišná její právní stránka: zatímco elektronický podpis může vytvářet pouze konkrétní fyzická osoba jako aktivní projev svobodné vůle, elektronickou značku mohou vytvářet i právnické osoby a organizační složky státu.[5]
2.3.4 Elektronická podatelna Elektronická podatelna slouží pro příjem a odesílání datových zpráv. Je to pracoviště orgánu veřejné moci.
2.4 Legislativa ISVS v České Republice Parlament České republiky ustanovil zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, který je základním dokumentem pro ISVS. Tento zákon stanovuje práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením, užíváním a rozvojem informačních systémů veřejné správy. Velmi důležitá je část zákona, která vymezuje pojmy jako informační systém, informační činnost, správce informačního systému
4
apod. Zákon takto jasně stanovuje například Bezpečnost ISVS, Práva a povinnosti správců portálu anebo Ministerstvo vnitra jako orgán moci místo zrušeného Ministerstva Informatiky.[6]
Související zákony: Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů Zákon č. 110/2007 Sb., související se zrušení Ministerstva informatiky
2.5 e-Government Pod pojmem e-Government si představíme elektronickou veřejnou správu, která umožňuje snazší komunikaci mezi občanem a složkami veřejné správy. Jejím cílem je snížení nákladů, vylepšení podnikatelského prostředí, rychlejší a spolehlivější poskytování služeb veřejné správy veřejnosti a snaha zajistit pro své uživatele co největší otevřenosti veřejné správy.[7] Klíčové pro správnou funkci e-Governmentu je proškolení úředníků a účelná elektronizace vnitřních agend ve veřejné správě, což je tím nejsložitějším úkolem současného e-Governmentu, který je stále předmětem hledání správného a efektivního řešení jak v České republice, tak v zahraničí.[7] Vztahuje se hlavně na používání elektronických technologií, jako jsou např. internetové aplikace a také telefon a fax, aby to občanovi ušetřilo co nejvíce času, který by jinak strávil na úřadech veřejné správy.[7] „eGovernment znamená víc, než informační a komunikační technologie a vyžaduje si změnu myšlení organizace, změnu procesů, institucionální uspořádaní a osvojuje si nových zručností…“ - Paul Timmers Interakce veřejné správy s okolím probíhá na těchto úrovních: •
G2B(Government-to-Business) – vztahy s podnikatelskými subjekty
•
G2C(Government-to-Citizen) – vztahy s občany
•
G2E(Government-to-Employee) – vztahy s vlastními zaměstnanci
•
G2G(Government-to-Government) – vztahy s orgány veřejné správy
2.5.1 Důležité pojmy Interoperabilita Interoperabilita je schopnost informačního systému komunikovat s jinými systémy tak, že si vymění údaje a sdílejí informace a vědomosti.[8]
5
e-Procurement E-Procurement (elektronické veřejné zadávání) je postup při veřejném obstarávání, kde některé kroky postupu jsou realizované elektronicky, elektronické zadávání veřejných zakázek může zlepšit kvalitu, zvýšit efektivitu a využití prostředků vynaložených na nákupy veřejné správy, vést k úsporám a ke zlepšení kontrolovatelnosti veřejných výdajů.[9] e-Participation E-Participation je známý jako termín: „Informačními a komunikačními technologiemi podporovaná účast na procesech vládnutí.“ Má za cíl prohloubit účast občana při politických rozhodováních s využitím IKT. E-Participace je často považována za součást e-Demokracie.[10] e-Demokracie E-Demokracie (electronic democracy) je systém, který používá elektronické komunikační technologie k podpoře demokratických procesů v zastupitelských demokraciích. Snaha použití internetu k hlasování, volbám, referenda. Hlavními nápady je spojení občanů s politickým rozhodováním, zvýšení transparentnosti, zvýšení odpovědnosti v rozhodování a vytvoření zpětné vazby od občana směrem k úřadu.[11] e-Gon E-Gon je „Moderní, přátelský a efektivní úřad“. Je symbolem e-Governmentu, to znamená v přeneseném významu živý organismus, ve kterém vše souvisí se vším a fungování jednotlivých částí se navzájem podmiňuje.[12] S tímto efektivním úřadem přichází změna. Končí zbytečné obcházení úřadů, končí pocit beznaděje člověka před kolosem státní byrokracie. Místo toho dochází k zrovnoprávnění elektronických dokumentů s papírovými a vytvoření husté sítě univerzálních kontaktních míst, ze kterých každý může jednoduše elektronicky komunikovat se všemi úřady a institucemi. E-Gon je stejně jako e-Government vstřícný, jednoduchý a funkční.[12]
6
Kapitola 3 Analýza a hodnocení webových stránek 3.1 Analýza webových stránek veřejné správy Analýza znamená rozbor, metodu zkoumání složitějších skutečností rozkladem na jednodušší. Prvním krokem k poznání prohlížené stránky je analýza. Analyzuje se informační hodnota stánky, celkový logický návrh, atraktivnost, použitelnost a využitelnost.
3.2 Hodnocení webových stránek veřejné správy Podle provedené analýzy daným postupem se shrnou získané informace a podle výsledku se určí úroveň dané stránky. Standardy nám dokážou definovat způsob tvorby a přípustné technické ohraničení, které je nutnou podmínkou kvalitního webu, ale nedokážou zachytit reálnou situaci využití ani obsahovou stránku. Základní nabídka musí návštěvníkovi umožnit zorientovat se při první návštěvě během několika vteřin. Návštěvník nesmí tápat ani při dalším pohybu po stránkách a nesmí být zmaten z přeskakující či měnící se navigace nebo v důsledku přebujelých animací. U většiny webů je patrná snaha o navození příjemné atmosféry a o navázání kontaktu s návštěvníkem. Stačí dodržet technické zpracování, strukturu stránek, líbivou grafiku a přinést zajímavý obsah. Naopak je nutné dodržovat pravidla vyhledávačů a nesnažit se o umělé zvýšení pozice zakázanou technikou (skryté texty, jiný obsah pro vyhledávač než pro uživatele a podobně). Každoročně se uskutečňuje nejznámější hodnocení stránek veřejné správy a porovnávání webových stránek hlavních měst větších zemí světa. Organizace, která dělá toto hodnocení a porovnávání, se jmenuje Digital Governance in Municipalities Worldwide. Jedná se tu o velmi rozšířený projekt, kde hlavními řešiteli jsou Rutgers the State University of New Jersey, Sungkyunkwan University a The American Society for Public Administration. Z celého světa se vyberou nejvýznamnější webové portály a vypočítává se index - Rutgers-SKKU E-Governance Performance Index. Pomocí tohoto indexu se hodnotí stránky podle pěti kategorií: bezpečnost, obsah, použitelnost, služby a zapojení veřejnosti.[13]
3.2.1 Základní principy při tvorbě webu Přívětivost: Design stránek je sice subjektivní záležitost, ale zvláště u stránek veřejné správy by měli autoři dbát na to, aby byly stránky pěkné, nebo ještě lépe, aby měly nadprůměrné grafické zpracování, aby to návštěvníka hned na první pohled velmi zaujalo. Na tomto místě je však nutné zdůraznit, že vynikající grafika ještě neznamená, že to budou přeplácané obrázky nebo že stránky budou hýřit všemožnými barvami.
7
Bezpečnost: Hodnotí se způsob a míra informací poskytnutých uživateli ohledně bezpečnosti a důvěrnosti na stránce. Tím je myšlena bezpečnost komunikace, důvěrnost citlivých údajů apod. Provozuschopnost: Uživatel by měl být schopen bezproblémově ovládat navigační menu a stránka by od něho neměla vyžadovat žádné aplikace, které nemůže vykonat. Tím je například myšleno, že nemůžeme po nevidomých chtít, aby pro pokračování na další stránku, kterou chtějí otevřít, klikli na slovo, které je označeno žlutou barvou. Pochopitelnost: Uživatel by měl snadno porozumět obsahu a uživatelskému rozhraní.
3.3 Přístupnost webových stránek Provozovatelé stránek nesmí zapomínat na to, že k webu mohou návštěvníci přistupovat i prostřednictvím jiných prohlížečů či zařízení, než které jsou běžné (akustické čtečky, kapesní počítače apod.). Přístupnost v souvislosti s webovými stránkami je definována jako možnost plnohodnotně pracovat a získávat informace z dané stránky bez ohledu na zdravotně postižené uživatele, kteří mohou mít například potíže se zrakem. Základní informace musí být prezentovány v takové formě, aby byly přístupné opravdu všem. V 90. letech minulého století se začal řešit problém přístupnosti hendikepovaným lidem na webové stránky. V roce 1999 byla vydaná směrnice s názvem WCAG 1.03 pro přístupnost. Po několika letech se experti shodli na tom, že WCAG 1.03 je zastaralá a neobsahuje všechny požadavky na přístupnost, a proto se začalo pracovat na nové verzi. Tou byla WCAG 2.0, ve které se změnil způsob práce s obsahem webu (pasivní -> aktivní). Můžeme v něm narazit takřka na jakýkoliv typ obsahu (text, grafika, audio, video, znaková řeč, atd.). Verze 2.0 byla roku 2008 schválena členy konsorcia.[14]
3.4 Technické standardy HTML HTML je zkratka pro Hyper Text Markup Language - hypertextový jazyk pro popis stránek ve World Wide Web, respektive značkovací jazyk pro hypertext. Jeden z mnoha jazyků pro vytváření stránek v systému World Wide Web, který zprostředkovává publikaci stránek na Internetu. Jazyk HTML je od verze 2.0 aplikací SGML. HTML je charakterizováno množinou značek a jejich atributů definovaných pro danou verzi. Mezi značky se uzavírá text dokumentu, a tím se určuje význam obsaženého textu. Názvy jednotlivých značek se uzavírají mezi závorky (< a >). Značky (zvané tagy) jsou obvykle párové, přičemž koncová značka je shodná se značkou počáteční, jen má před názvem znak lomítko. Například
je značka pro vycentrování textu a Masarykova Universita je element pro vycentrování textu. Součástí obsahu elementu mohou být další vnořené elementy. Atributy jsou doplňující informace, které upřesňují vlastnosti elementu.[15]
8
Vývoj jazyka HTML byl původně ukončen verzí 4.01. Dle W3C (World Wide Web Consortium) měl další vývoj psaní dokumentů na web patřit jazyku XHTML – následníkovi HTML, využívajícímu univerzální jazyk XML. Některým lidem se však vývoj okolo XHTML nezamlouval, a tak založili iniciativu WHATWG, jejímž cílem bylo vytvořit novou verzi HTML, která se posléze začala označovat jako „HTML 5“.[15] W3C je mezinárodní konsorcium, jehož členové společně s veřejností vyvíjejí webové standardy pro World Wide Web. W3C založilo novou pracovní skupinu HTML 7. března 2007. Do roku 2010 chtějí uvolnit specifikaci nové verze HTML. Po hlasování bylo určeno, že nová verze ponese označení HTML 5.0. Krom toho pracuje W3C dále i na specifikacích XHTML 2.0 a XForms, které byly považovány za jediný budoucí směr vývoje.[15] XHTML XHTML je zkratka z anglického výrazu Extensible Hypertext Markup Language (rozšiřitelný značkovací jazyk). XHTML je značkovací jazyk, který se používá pro tvorbu dokumentů v prostředí World Wide Web. Tento jazyk byl vytvořen společností W3C. Měl se stát nástupcem legendárního jazyka HTML, u kterého byl pozastaven vývoj v roce 2007. Stejného roku byl vývoj opět obnoven a nyní se oba tyto jazyky vyvíjí současně. XHTML bylo vytvořeno za tím účelem, aby vyhovovalo podmínkám XML dokumentů a bylo i zpětně kompatibilní.[16] CSS CSS vzniklo kolem roku 1997. Je to metoda pro grafickou úpravu webových stránek. CSS znamená Cascading Style Sheets, česky “kaskádové styly“. Používají se na vizuální formátování internetových dokumentů. Odděluje strukturu HTML nebo XHTML dokumentů od vzhledu a zaručuje stejné zobrazování ve všech známých prohlížečích. Získá se tím přehledný a jednoduchý kód.[17]
9
Kapitola 4 Analýza webových stránek veřejné správy 4.1 Portál Prahy Město Praha muselo umístit své stránky na jinou adresu než www.praha.cz, protože tato adresa s typickou koncovkou byla již obsazena soukromým subjektem, který na svých stránkách informuje o pražských hotelech a jejich službách. Hlavní město Praha spustilo své stránky roku 2006 a rozhodlo se pro adresu www.praha.eu, kde realizátorem těchto stránek je firma Winsite, a. s. Tabulka 4.1: Všeobecné informace adresa webové stránky
www.praha.eu
použité technologie
XHTML, Javascript, CSS, MySQL
majitel domény
Magistrát hl. m. Prahy
realizace stránky
Winsite, a. s.
vznik stránky
2006
4.1.1 Vzhled portálu Prahy
4.1.1.1 Hlavní stránka Hlavní stránka (obrázek. 4.1) působí velmi příjemně, graficky je pěkně zpracovaná a je vidět, že jde s dobou. Na stránce převažuje hlavně bílá a modrá barva, což je velmi příjemné pro uživatele, protože modrá v kombinaci s bílou barvou se pokládá za velmi uklidňující. Po vstupu na tuto stránku mě zaujal hlavní panel, který je velmi dobře zpracovaný a nabízí hned několik možností. Stránka je velmi dobře strukturovaná a rozdělená na 3 části. •
hlavička
•
obsahová část
•
pravý panel
Hlavička je rozdělena do tří lišt. Začneme nejvrchnější lištou, která se liší v tom, jestli je uživatel přihlášen do systému nebo není. Pokud jste navštívili stránku poprvé a nejste přihlášeni do systému, tak tu jsou tlačítka přihlásit a registrace pro vstup do systému. Když budete přihlášeni, tak tlačítka přihlásit a registrace se změní
10
na tlačítka nastavení a odhlásit. Ty fungují k nastavení vašich přihlašovacích údajů a k odhlášení ze systému. Nezávisle na tom, zda jste přihlášeni nebo nejste, jsou v liště tlačítka moje podání, nápověda a aplikační tlačítko moje Praha, pomocí kterého si můžete upravit vzhled stránky dle své libosti. Úplně v pravé části nejvrchnější lišty jsou dvě vlaječky česká a anglická, které slouží pro přepínání mezi češtinou a angličtinou.
Obrázek 4.1: Hlavní stránka Prahy V prostřední liště, která je rozdělena do tří sloupců, se v prvním sloupci nachází logo PRAHA.EU, které slouží k návratu do domovské stránky z jakékoliv stránky vámi prohlížené. Druhý sloupec informuje o aktuálním počasí a o počasí na další
11
dva nadcházející dny. V třetím sloupci nalezneme textové pole pro snadné vyhledávání. V nejspodnější liště hlavičky se nachází odkazy Hlavní stránka, Občan, Podnikatel, Turista, Úředník, Extra, Opencard, Služby, Mapy. Obsahová část zabírá největší část stránky, obsahuje uvítací okno, které zobrazuje aktuality o Praze. Dále nalezneme odkazy na nejčerstvější informace a novinky o Praze. V pravém panelu je odkaz na projev primátora Pavla Béma. Dále je zde vyhledávač Kam za kulturou v Praze. Vyhledávač funguje velmi snadno, zadáte si druh akce (divadlo, diskotéka, festival,…), pak zadáte období (dnes, zítra, pozítří), a pak je tam políčko pro Název akce. Po zadání všech údajů dáte vyhledat a zobrazí se vám všechny akce, které odpovídají vašim požadavkům. Níže ve v pravém panelu je Rodina portálových webů. Jsou to portály Magistrátu hl. m. Prahy, Zdravotnický portál města Prahy, Portál pro sociální oblast města Prahy, Protikorupční portál, Dopravní situace v Praze, Praha stověžatá a Listy hlavního města Prahy. Ve spodní části stránky jsou hlavně technické informace jako: •
Městská policie,
•
záchranná služba,
•
TSK,
•
protikorupční portál,
•
muzeum,
•
galerie,
•
městská knihovna,
•
ZOO,
•
prohlášení o přístupnosti,
•
pražské služby,
•
dopravní podnik,
•
PIS,
•
provozní podmínky a ochrana soukromí,
•
mapa serveru,
•
kontakty.
4.1.1.2 Ostatní stránky •
Sekce „Hlavní stránka“ slouží na stejném principu jako logo PRAHA.EU, tudíž k navrácení do domovské stránky.
12
•
Sekce „Občan“ slouží k informacím o městě Praha, jako jsou například volný čas v Praze, doprava v Praze, informační telefonické centrum, bezpečnostní a krizové řízení a další.
•
V sekci „Podnikatel“ by měl každý návštěvník, ať už někdo, kdo podniká, nebo někdo, kdo začíná, získat a najít potřebné informace o podnikání. Portál krom odkazů na důležité instituce nabízí snadné komunikování s magistrátem a dalšími úřady.
•
Sekce „Turista“ je hlavně pro turisty a ty, kteří se v Praze neorientují. Propaguje především světoznámou památkovou rezervaci chráněnou organizací UNESCO, která je dokladem toho, že Praha je srdcem evropské kultury. Dále tato sekce informuje o místech, která se dají v Praze navštívit jako je např. Karlův most, Pražský hrad atd. Také informuje o ubytování v Praze, o tom, kde se dá dobře najíst, a také o dopravě.
•
Sekce „Úředník“ slouží hlavně pro zaměstnance Magistrátu hl. m. Prahy. Běžným uživatelům portálu www.praha.eu může být omezen vstup do některých záložek, protože některé části této sekce mají neveřejný charakter.
•
Sekce „Extra“ slouží hlavně k informacím o novinkách v Praze pro rok 2009. Dále informuje o architektuře a archeologii v Praze a také např. nasměruje návštěvníka na veřejné záchody.
•
Sekce „Opencard“ mě zaujala asi nejvíce. Je to velmi chytrý nápad, který ušetří spoustu času a usnadní život Pražanům a návštěvníkům Prahy. Opencard je čipová karta, která zjednodušuje přístup k různým službám. Jejím vydavatelem je Magistrát města Prahy. Kartu lze využít jako průkazku v městské integrované dopravě. Dále ji lze využít k bezhotovostnímu placení parkovacích poplatků v první městské části. Také lze využít jako čtenářský průkaz v městské knihovně v Praze. Nejvíce mě zaujalo, že tato karta umožní registrovaným uživatelům zobrazit jejich nevyřešené dopravní přestupky.
•
Sekce „Služby“ nabízí pohled na on-line kamery v Praze. Návštěvníci mohou nahlédnout pomocí kamer na aktuální dopravní situaci v Praze. Uživatel zde může z kamer městského kamerového systému sledovat záběry zobrazující situaci na frekventovaných křižovatkách a vytížení ulic. Dále se tu nabízí služba elektronická podání, jejímž cílem je ušetřit ztracený čas obíháním podatelen jednotlivých městských úřadů.
•
Sekce „Mapy“ je dobré navštívit, pokud nejste z Prahy. Ale i někteří Pražané by se mohli ztratit bez průvodce a mapy. Proto jsou kartografické pomocníky nabízeny i na těchto stránkách. Není to jen nějaká obyčejná mapa města, ale mapa se všemi dopravními trasami a mapa s okolím hlavního města.
Tyto všechny stránky působí příjemně a zachovávají vzhledovou konzistenci. Uživatel se snadno a rychle zorientuje na stránkách, protože jsou barevně sladěné s domovskou stránkou. Hlavička, která se zobrazuje na všech stránkách, slouží k snadnému návratu do domovské stránky. Když kliknete na nějakou sekci (Občan, Podnikatel, Turista,…), vždy víte, kde se zrovna nacházíte, a můžete libovolně přecházet z jedné sekce do druhé.
13
Když vstoupíte do libovolné sekce, zobrazí se v každé z nich v levé části menu, které obsahuje tématické odkazy dle zvolené sekce. Menu má dobré grafické zpracování, je dobře čitelné, barevně zajímavě zpracované. Položka úvod je vždy modrá, ale ostatní položky jsou modré na bílém pozadí. V prostřední části okna se nacházejí informace k zvolené položce, které jsou velmi dobře čitelné, protože jsou zobrazovány černou barvou na bílém pozadí. Většina textu je obohacena i obrázkem, což dělá text zajímavějším.
4.1.2 Struktura portálu Struktura portálu je velmi přehledná a rozsáhlá. Hlavní stránka obsahuje velké množství informací rozdělených do osmi rozsáhlejších sekcí: Občan, Podnikatel, Turista, Úředník, Extra, Opencard, Služby a Mapy. Tyto sekce jsou dále rozložené na podsekce. Navigace na stránkách je velmi dobrá a přehledná a uživatel se snadno a rychle zorientuje, a to díky rychlé navigaci, ke které je přímý přístup z každé podsekce. Sekce se skládají ze stručné charakteristiky, článků z vybrané oblasti, obrázků, externích odkazů a přiložených souborů. i když je struktura na velmi dobré úrovni, portál má i nedostatky, například gramatické chyby, odkazy zařazené ve špatné sekci, nefungující odkazy, nefunkční služby atd. Chybí zvýrazněnost odkazů.
4.1.3 Anglická verze Anglická verze stránky je oproti české ochuzena o část obsahu. V Praze žije hodně anglicky hovořících cizinců, kteří by určitě uvítali větší množství informací. Hlavní stránka je téměř totožná s českou hlavní stránkou. Anglická hlavní stránka v hlavičce nenabízí možnost registrace uživatele a aplikaci Moje Praha. Místo toho v hlavičce nalezneme aplikaci Virtuální procházka Prahou a odkazy na dopravu a cyklistiku v Praze a také kurzy měn. V české verzi je osm hlavních sekcí (Občan, Podnikatel, Úředník,…). Anglická verze je v tomto případě ochuzena jak o sekce, tak i o obsahové části. Nalezneme zde sekce Residents, Business, Visitors, Extra a Opencard. Také v anglické verzi chybí vyhledávač „Kam za kulturou v Praze?“, což si myslím, že je velká škoda, protože tato aplikace by byla cizinci velmi využívána. Jinak úvodní stránka anglické verze je po obsahové části téměř totožná s českou. Až na pár nedostatků je anglická verze velmi dobře propracovaná.
4.1.4 Aplikace na portálu Opencard karta Karta slouží jako průkazka v Pražské integrované dopravě, papírové časové kupony jsou v tomto případě nahrazeny elektronickými. Dále kartu můžete využít k bezhotovostní úhradě parkovacích poplatků u parkovacích automatů v na území první městské části. Opencard jako čtenářský průkaz přijímá také síť více jak 35 automatizovaných poboček Městské knihovny v Praze. Také se využívá u aplikace Vím jak řídím na portálu města Prahy. Umožní registrovaným uživatelům zobrazit jejich nevyřešené dopravní přestupky. Opencard je zabezpečená stejně jako běžně
14
používané platební karty. Má vždy jedinečné číslo přidělené vydavatelem karet, které je spojené s osobou držitele. Vím, jak řídím Díky této aplikaci mohou řidiči zjistit, jestli se dopustili nebo nedopustili nějakých dopravních přestupků na území Prahy. Pokud mají nějaký přestupek, mohou zjistit, jaké sankce jim za to hrozí. Když se přihlásí do aplikace, zobrazí se jim tabulka s údaji Datum přestupku, Místo, RZ, Druh přestupku, Popis přestupku a Body. Operaci mohou využívat jen uživatelé, kteří mají operační systém Windows 2000, XP a vyšší verze a dále uživatel musí být uveden jako provozovatel v osvědčení o registraci vozidla, zároveň se musí zaregistrovat do aplikace Opencard na Magistrátu hl.m. Prahy. Elektronická podání Návštěvníci portálu asi nejvíce uvítají na stránkách www.praha.eu elektronická podání. Ten, kdo chce podat elektronické podání, musí být přihlášen do systému. Je tam okolo sedmdesáti formulářů pro komunikaci s jednotlivými obory Magistrátu hl.m. Prahy. Elektronicky podat nějaký formulář znamená, že vyplníte formulář, který potřebujete, a poté ho přímo v elektronické podobě, odešlete magistrátu. Druhá varianta je, že si vyplníte formulář, vytisknete si ho a buď ho odešlete na podatelnu úřadu, nebo ho tam donesete.
4.2 Portál Hradce Králové Portál města Hradce Králové, umístěný na adrese www.hradeckralove.org byl spuštěn roku 2002. Město Hradec Králové muselo zvolit pro portál jinou koncovku než cz, protože doména www.hradeckralove.cz byla již obsazena a město odmítlo doménu přeplatit. o vznik stránek se postarala firma T-MAPY spol. s.r.o. Tabulka 4.2: Všeobecné informace adresa webové stránky
http://www.hradeckralove.org
použité technologie
XHTML, Javascript, CSS, PHP, MySQL
majitel domény
Město Hradec Králové
realizace stránky
T-MAPY spol. s.r.o.
vznik stránky
2002
4.2.1 Vzhled portálu Hradce Králové
4.2.1.1 Hlavní stránka Hlavní stránka (obrázek 4.2) působí na první pohled příjemně a přehledně v jednoduché barevné kombinaci šedého a bílého podkladu s černým textem.
15
Stránka je graficky velmi dobře zpracovaná a uživatel se na ní snadno a rychle zorientuje. Po vstupu na hlavní stránku mě zaujal hlavní panel, který nabízí hned několik možností. Stránka je rozdělená na 4 části: •
hlavička
•
levý panel
•
obsahová část
•
pravý panel
Hlavička se skládá ze dvou částí. První je horní lišta, kde nalezneme logo města Hradce Králové, napravo od loga je nápis Hradec Králové a dále napravo od tohoto nápisu je nápis Oficiální stránky města. Celá tato lišta funguje jako odkaz na hlavní stránku. Tato lišta se zobrazuje na všech podstránkách, takže se uživatel snadno a rychle dostane zpět na úvodní stránku. Druhá část hlavičky se skládá ze tří částí. První je fotka soutoku řek Labe a Orlice, které protékají Hradcem Králové. Druhá část hlavičky, která je hned pod fotkou, je lišta s nadpisem Vítejte v Hradci Králové. Třetí a poslední část hlavičky jsou odkazy na asi nejdůležitější sekce portálu Hradce Králové. Jsou to čtyři odkazy a každý z nich je doplněn malým obrázkem, který se snaží vystihnout název toho odkazu. Těmi odkazy jsou Podnikatel, Turista, Senior, Rodina.
16
Obrázek 4.2: Hlavní stránka Hradce Králové Levý panel je sloupec, který se skládá ze tří částí. V první části jsou odkazy na veřejnou správu, elektronický úřad, mediální servis, mimořádné krizové situace, město podporuje, město ve faktech, organizace zřizované městem, život ve městě a mapy. Tyto odkazy mají podsekce a všechny informace z hlavní stránky jsou směřovány právě do podsekcí těchto odkazů. Nalevo u každého odkazu je malé barevné políčko, každé má jinou barvu. Druhou část tvoří textové pole pro snadné vyhledávání a je přímo pod odkazy z první části. Třetí část je informační. Informuje uživatele o aktualitách v Hradci Králové, o informačním zpravodaji města, o Hradeckém kinožurnálu, dále informace o volbách do Evropského parlamentu, informace
17
o parkovacím systému v Hradci Králové atd. Všechny tyto odkazy jsou doplněny i obrázkem, který se snaží vystihnout název odkazu, a všechny tyto odkazy nás odkáží do podsekcí odkazů z první části tohoto panelu. Obsahová část je rychlá navigace plná odkazů, které uživatelé nejčastěji navštěvují. Skládá ze dvou sloupců. První sloupec je pojmenován „Chci si zařídit“. Tento sloupec je informační a snaží se uživatelům co nejvíce usnadnit život a ušetřit spoustu času, který by strávili hledáním a zjišťováním informací na úřadech. Tady mají návody, jak postupovat při zřizování občanského průkazu, řidičského průkazu, cestovního pasu, apod. Dále tu jsou informace o příspěvcích na péči, volnočasové aktivity a také informace o poplatcích za komunální odpad a poplatky za psy. Všechny návody, jak si co zařídit, nás odkáží do odkazu Elektronický úřad z první části. Jen odkaz Výpis z rejstříku trestů nás odkáže do odkazu Veřejná správa. Druhý sloupec se skládá ze dvou částí. První část je pojmenovaná „Tipy na webu města“, kde nalezneme odkazy: •
Žádejte o příspěvky na péči o životní prostředí města a ekologické projekty
•
Žádejte o příspěvky na kulturu
•
Sport a cestovní ruch
•
Místní poplatky
•
Soutěž o symbol města ukončena
•
Vize města 2006 - 2009
•
Vyhlášky a nařízení města
•
Regenerace Benešovy třídy
•
Finanční podpora veřejně prospěšným projektům
•
Rozpočet města
•
Terminál hromadné dopravy
•
Bytová výstavba
Druhá část je pojmenovaná „Různé“, kde je odkaz na: •
Český rozhlas Hradec Králové
•
Práce v Hradci Králové
•
Vyhledávač firem Axis4info
•
Úřad práce v Hradci Králové
•
Přehledný kalendář všech akcí v regionu na webu www.hka.cz
18
•
Callcentrum
•
Odpady a sběrné dvory
•
Jízdní řády městské hromadné dopravy
•
Oficiální stránky Královéhradeckého kraje
•
Portál veřejné správy České republiky
Pravý panel je sloupec, který se skládá ze čtyř částí. V první nejvrchnější části je na výběr mezi čtyřmi jazyky. Uživatel si může vybrat mezi anglickým, německým, francouzským a polským jazykem. Druhá část obsahuje odkazy a odkáže uživatele na Úřední desku, Úřad na mapě, E-podatelnu, Usnesení RM, Usnesení ZM, Zvuk a hlasování ZM, Formuláře a Kontakty. Třetí část nese název „Online rezervace“. Tato část je velmi zajímavá pro návštěvníky, kteří si chtějí zařídit něco na matrice nebo chtějí nový cestovní pas či občanský průkaz apod. Na úřadech je zaveden systém vyvolávání pro denní pořadí pro rychlejší a snadnější odbavování klientů. Na chodbě oddělení si klient vytiskne lístek s pořadovým číslem. Online rezervace funguje tak, že je vždy vyhrazena pouze určitá kapacita pořadových čísel. Po vyplnění registračních údajů obdržíte potvrzení vaší rezervace a provozní pokyny, které je nutné vytisknout a přinést s sebou na přepážku. Bez tohoto výtisku nebude možné vás odbavit. Rezervovaným pořadím může disponovat pouze osoba uvedená na potvrzovacím protokolu. Poslední čtvrtá část nese název „Život ve městě“ a obsahuje pět sekcí: •
Sekce „Doprava“ informuje uživatele o stavu sjízdnosti vozovek, nových dopravních značkách, o uzavírkách na komunikacích apod.
•
Sekce „Kultura“ informuje uživatele o široké možnosti kulturního vyžití v nejrůznějších oblastech. K nejnavštěvovanějším kulturním, společenským a vzdělávacím zařízením patří Divadlo drak, Klicperovo divadlo, Filharmonie Hradec Králové, Knihovna města Hradce Králové. Dále tam uživatel najde odkazy na kina, muzea a galerie v Hradci Králové.
•
Sekce „Sport“ informuje návštěvníky o sportovních aktivitách ve městě. Nabízí mnoho možností, jak aktivně či pasivně trávit volný čas. Jednou z možností je návštěva některého z mnoha sportovních zařízení, která jsou majetkem města Hradec Králové, a o jejichž provoz se stará Správa nemovitostí Hradec Králové, p.o. Uživatel si může vybrat hned mezi několika zařízeními jako je sportovní bazén, sportovní hala Třebeš, Městské lázně Hradec Králové anebo všesportovní stadion. Další informace pro návštěvníky je možnost navštívit sportovní organizace, které provozují svoji sportovní činnost na území města Hradec Králové. Nejnavštěvovanější a nejvíce podporovanou organizací je FC Hradec Králové – fotbalový klub, který hraje druhou nejvyšší českou ligu.
•
Sekce „Úřad“ nese informace o magistrátu města Hradce Králové. Návštěvník se zde může dočíst o historii budovy, v jakých místech Hradce Králové budovu hledat, kdy jsou úřední hodiny, a jaké služby magistrát nabízí.
•
Poslední sekcí je „Czechpoint“ (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál). Czechpoint je asistovaným místem výkonu veřejné správy, kde
19
každý uživatel může získat veškeré informace o údajích, které o něm vede stát v centrálních registrech, a kde bude moci také učinit jakékoliv podání ke státu. Tato služba není určena k nahlížení do registrů, ale pouze k vystavení ověřeného výstupu z příslušného registru. Občané získají ověřené výpisy z dosud zpřístupněných centrálních evidencí a rejstříků na jednom místě a na počkání. V současnosti se jedná o čtyři výpisy z centrálních registrů (výpis z katastru nemovitostí, z obchodního rejstříku, z obchodního).
4.2.1.2 Ostatní stránky •
Sekce „Podnikatel“ nabízí uživateli vytvořit si názor na možnosti investovat v Hradci Králové. Snaha o vytvoření optimálních podmínek pro podnikání. Cílem místní správy je rozvíjet a posilovat ty funkce, které město vlastní – tedy centra správy, střediska kultury, vědy, duchovního života a školství. Místní správa při rozhodování o podpoře podnikatelským aktivitám klade důraz na ekologické dopady a perspektivu.
•
Sekce „Turista“ je hlavně pro cizince a lidi, kteří se v Hradci Králové neorientují.Tato sekce informuje hlavně o historických památkách, které se nachází na území města. Návštěvníci si zde přečtou informace, a poté se rozhodnou, zda navštíví například Bílou věž, Muzeum Východních Čech, Obří akvárium, Šrámkův statek v Pileticích, apod. Návštěvník zde také zjistí, že Hradec Králové se rozděluje na moderní část a historickou část. Historickým městem vás provedou stojany v hnědé barvě, moderním městem stojany v barvě šedé.
•
Sekce „Senior“ informuje o sociální problematice seniorů a zdravotně postižených. Návštěvníci se zde mohou dočíst více o organizacích, které jsou nápomocné seniorům. Dále si mohou zjistit něco více o domovech důchodů nebo kam chodit na obědy v Hradci Králové. Tato sekce je také zaměřena na vzdělávání. Nabízí seniorům projekt Internet pro seniory, který je realizován ve spolupráci s osmi základními školami. Tento projekt se zaměřuje na ovládání počítače, vyhledávání informací na internetu, používání e-mailu a programu World a Excel.
•
Sekce „Rodina“ věnuje rodinám s dětmi prioritní pozornost. Tato sekce informuje o volně přístupných hřištích pro děti, cyklistických stezkách a otevřených vodních plochách. Návštěvníci se zde také mohou dočíst o organizaci Regina, která se zaměřuje na společenské a sportovní události pro rodiny s dětmi. Také tu jsou informace o sociálních službách a přídavcích na děti. Nezastupitelnou roli v systému pro rodiny s dětmi má královéhradecký Domov pro matky s dětmi.
4.2.2 Struktura portálu Struktura portálu je příjemná a graficky velmi dobře zpracovaná. Každý odkaz po přejetí myší na něj se zvýrazní z černé barvy na tmavě červenou a uživatel tak přesně ví, na jakém odkazu má zrovna postaven kurzor myši. Na hlavní stránce je velmi málo informací o novinkách a aktualitách v Hradci Králové. Když kliknete na jakýkoliv odkaz, tak vás to odkáže do hlavních odkazů, které jsou v prvním sloupci v první části. Tyto odkazy mají hierarchii podstránek a uživatel se v nich těžko ori-
20
entuje. Sice je dobré, že na hlavní stránce máte odkaz například „Jak si zařídit občanský průkaz“ a po kliknutí na něj se vám zobrazí informace, jak si ho zařídit, ale kdybyste si toho odkazu nevšimli a hledali sami v hierarchii těch stránek, trvalo by vám to věčnost. Portál má i více nedostatků, například gramatické chyby, odkazy zařazené ve špatné sekci, nefungující odkazy, nefunkční služby atd.
4.2.3 Verze portálu v jiných jazycích Hradecký portál je nabízen hned ve čtyřech dalších jazycích. Anglická verze Anglická verze stránky je oproti české zcela odlišná. Vzhled úvodní stránky (obrázek 4.3) je úplně jiný než u české verze. Stránka je ochuzena o velkou část obsahu. V Hradci Králové žije hodně cizinců, kteří by určitě uvítali větší množství informací v anglickém jazyce. Anglická hlavní stránka nabízí odkazy Občan, Turista, Podnikatel, Přistěhovalci, Správa města a Partnerské města. V anglické verzi by jistě byl uvítán cizinci vyhledávač „Kam za kulturou?“, protože si myslím, že tato aplikace by byla cizinci velmi využívána. Anglická verze je dobře propracovaná a je jednoduchá, tudíž se na ní návštěvník rychle zorientuje.
Obrázek 4.3: Hlavní stránka Hradeckého anglického portálu Německá verze Německá verze je téměř totožná s anglickou verzí, ale obsahově je velmi ochuzena. Návštěvník zde nalezne jen jeden hlavní odkaz, a tím je Partnerská města. Francouzská verze
21
Francouzská verze je úplně totožná s německou verzí. Také tam návštěvník nalezne jen jeden hlavní odkaz Partnerská města. Polská verze Polská verze je téměř totožná s německou a francouzskou verzí. Nalezneme v ní dva hlavní odkazy. První je Partnerská města a tím druhým je Rozvoj ekonomiky.
22
Kapitola 5 Hodnocení webových stránek veřejné správy
5.1 Hodnocení přístupnosti
5.1.1 Metodika hodnocení přístupnosti Při hodnocení přípustnosti jsem použil metodiku Best practice skupinu deseti pravidel, což jsou pravidla pro tvorbu přístupného webu. Splnění každého pravidla bylo hodnoceno na stupnici 1 – 5, kdy 1 značí nejlepší ohodnocení a 5 nejhorší. Při testování pravidel jsem použil Web Developer Toolbar pro prohlížeč Mozilla Firefox, který byl vyvinut speciálně za účelem hodnocení přístupnosti webových stránek. Výsledky hodnocení jsou zapsané v tabulce (Tabulka 4.3 a tabulka 4.4).
5.1.2 Hodnocení přístupnosti portálu praha.eu 1. Každý netextový prvek nesoucí významové sdělení má svou textovou alternativu. Stránka obsahuje poměrně dost obrázků, které jsou jako doplňková informace. Některé z obrázků mají prázdný atribut alt. Na domovské stránce nejsou textové alternativy vyplněny důsledně u všech obrázků, např. obrázek „Slovo primátora“ nemá atribut alt vyplněn. Alternativní texty u obrázkových tlačítek pro odesílání webových formulářů nejsou na stránce často vyplněny (např. u formuláře pro změnu uživatelských údajů), což je pro lidi se staršími prohlížeči nebo pro nevidomé lidi zásadní problém. 2. Sdělované informace nejsou závislé na skriptech, objektech, CSS či jiných doplňcích na straně klienta. Když vypneme funkci Javascript, tak nefunguje aplikace Moje Praha a nepromítají se aktuality na domovské stránce. Při vypnutí cookies se nedá přihlásit na portál a jsou omezeny také některé další funkce. 3. Barvy popředí a pozadí jsou dostatečně kontrastní. Barvy na portálu Prahy mají dostatečný kontrast. Nadpisy sekcí a článků jsou zobrazeny tmavě modrou barvou na bílém pozadí a tvoří tak příjemný vzhled. Na CD je přiložen výsledek testu kontrastu barev Pražského hlavního menu.
23
4. Informace sdělované barvou jsou dostupné i bez barevného rozlišení. Odkazy jsou dostatečně (nejen barvou) odlišeny. Odkazy jsou odlišeny větším písmem než je u normálního textu a jsou zvýrazněny důsledným podtržením. Na webu jsem neobjevil informace, jejichž dostupnost by byla závislá na barvě. 5. Předpisy určující velikost písma nepoužívají absolutní jednotky. Stránky používají relativní velikost písma. 6. Nová okna se otevírají jen v odůvodněných případech a uživatel je na to předem upozorněn. Na webu Prahy jsem nenašel žádný takový případ, kdy by se nějaká stránka otevřela v novém okně. 7. Každá stránka má smysluplný název vystihující její obsah. Názvy stránek jsou dobře voleny. 8. Navigace je srozumitelná a je konzistentní na všech stránkách. Každá stránka obsahuje odkaz na vyšší úroveň a odkaz na úvodní stranu. Navigace je konzistentní a srozumitelná, obsahuje odkaz na úvodní stránku i odkaz na vyšší úrovně v hierarchii. 9. Prvky tvořící nadpisy a seznamy jsou korektně vyznačeny ve zdrojovém kódu, kód stránek je validní. Kód stránek většinou není validní, ale obsahuje jen drobné chyby. Stránky jsou smysluplně rozvrženy. 10. Tabulky dávají smysl čtené po řádcích zleva doprava. Názvy sloupců a řádků jsou správně vyznačeny. Tabulky dávají smysl a mají dobře vyznačeny názvy řádků a sloupců. Tabulka 4.3: Přístupnost portálu Praha.eu Výsledky hodnocení přístupnosti Pravidlo
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Známka
3
3
1
2
1
1
1
1
2
1
1,6
Průměrná známka
5.1.3 Hodnocení přístupnosti portálu hradeckralove.org
24
1. Každý netextový prvek nesoucí významové sdělení má svou textovou alternativu. Na stránkách není mnoho obrázků, které by nesly významové sdělení, obrázky na stránce se vyskytují převážně v článcích jako doplňková informace a některé nemají vyplněný atribut alt. 2. Sdělované informace nejsou závislé na skriptech, objektech, CSS či jiných doplňcích na straně klienta. Stránky k plnému provozu nepotřebují funkce Javascript, CSS ani cookies. Sdělované informace jsou závislé na straně klienta, protože vystavené formuláře jsou dostupné v různých formátech (např.: doc, pdf, xls). 3. Barvy popředí a pozadí jsou dostatečně kontrastní. Barvy na portálu Hradce Králové nemají dostatečný kontrast. Články a aktuálně zvolené položky menu jsou zobrazeny černou barvou a pozadí je šedé, ale u každé sekce má jiný odstín šedé barvy. Výjimkou jsou nadpisy sekcí, které jsou zobrazeny bílou barvou na tmavě šedém pozadí. Na CD je přiložen výsledek testu kontrastu barev Hradeckého hlavního menu. 4. Informace sdělované barvou jsou dostupné i bez barevného rozlišení. Odkazy jsou dostatečně (nejen barvou) odlišeny. Odkazy jsou odlišeny tučnějším písmem než je u normálního textu a jsou zvýrazněny jinou barvou. Na webu jsem neobjevil informace, jejichž dostupnost by byla závislá na barvě. 5. Předpisy určující velikost písma nepoužívají absolutní jednotky. Stránky používají relativní velikost písma. 6. Nová okna se otevírají jen v odůvodněných případech a uživatel je na to předem upozorněn. Některé odkazy na webu se bezdůvodně a bez předchozího upozornění otevírají do nového okna, například (http://www.diecezehk.cz/). 7. Každá stránka má smysluplný název vystihující její obsah. Názvy stránek jsou dobře voleny. 8. Navigace je srozumitelná a je konzistentní na všech stránkách. Každá stránka obsahuje odkaz na vyšší úroveň a odkaz na úvodní stranu. Navigace obsahuje odkaz na úvodní stránku i odkaz na vyšší úrovně v hierarchii a je srozumitelná i konzistentní. 9. Prvky tvořící nadpisy a seznamy jsou korektně vyznačeny ve zdrojovém kódu, kód stránek je validní.
25
U hodně případů kód stránek není validní. Obsahuje mnoho chyb. 10. Tabulky dávají smysl čtené po řádcích zleva doprava. Názvy sloupců a řádků jsou správně vyznačeny. Tabulky dávají smysl a mají dobře vyznačeny názvy řádků a sloupců. Tabulka 4.4: Přístupnost portálu hradeckralove.org Výsledky hodnocení přístupnosti Pravidlo
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Známka
4
2
4
1
1
3
1
1
4
1
2,2
Průměrná známka
Závěr Výsledky hodnocení ukázaly některé méně závažné nedostatky a některé i velmi závažné nedostatky v oblasti přístupnosti stránek. Nejedná se o chyby, jejichž oprava by byla pro samosprávu kraje příliš nákladná. Oba dva portály jak pražský tak i hradecký prošly testem přístupnosti bez závažnějších problémů, pražský však byl vyhodnocen oproti hradeckému na výbornou.
5.2 Hodnocení použitých technologií
5.2.1 Hodnocení validace na Pražských stránkách Stránka je naprogramovaná pomocí HTML 4.01 vcelku dobře, ale ne však bez chyby. Při kontrole validnosti našel W3C validátor 10 chyb a 46 upozornění (Obrázek 4.4). V případě XHTML 1.0 validátor W3C nenašel žádnou chybu (Obrázek 4.5).
Obrázek 4.4: HTML 4.01 validátor
26
Obrázek 4.5: XHTML 4.01 validátor
5.2.2 Hodnocení validace na Hradeckých stránkách Stránka je naprogramovaná pomocí HTML 4.01 vcelku dobře, ale také ne však bez chyby jako u pražské stránky. Při kontrole validnosti našel W3C validátor 13 chyb a 17 upozornění (Obrázek 4.6). V případě XHTML 1.0 validátor W3C našel 70 chyb a 43 varování (Obrázek 4.7).
Obrázek 4.6: HTML 4.01 validátor
Obrázek 4.7: HTML 4.01 validátor
27
5.3 Hodnocení kvality stránek podle „Rutgers Indexu“
5.3.1 Metodika hodnocení Dotazník „Rutgers-SKKU E-Governance Performance Index“, byl vytvořen za účelem co nejkomplexnějšího hodnocení webových stránek měst a samospráv. Obsahuje 100 otázek rozdělených do patnácti okruhů. Každý okruh, s výjimkou „Bezpečnosti a soukromí“ (18 otázek), má rovnoměrné zastoupení v podobě 20 otázek. e-Governance Performance Index se skládá z pěti dílčích částí: • Bezpečnost a soukromí • Použitelnost • Obsah • Služby • Zapojení občanů Stupnice bodování se liší podle typu otázky, při otázkách s odpovědí „ano“ nebo „ne“ je možné získat 0 nebo 1 bod, při závažnějších je rozdíl výraznější (0 nebo 3 body). Z otázek, při kterých je možná diferenciace míry splnění, je možné získat od 0 do 2 bodů, v některých případech až 3 body. V celkovém skóre je bodově rovnoměrně zastoupena každá kategorie, nezávisle na počtu otázek, které obsahuje.
5.3.2 Porovnání Prahy s Hradcem Králové V této kapitole se budu věnovat porovnání měst: •
Praha – http://www.praha.eu
•
Hradec Králové – http://www.hradeckralove.org
Porovnávat budu výsledky dosažené v jednotlivých kategoriích a také i celkové dosažené skóre. Praha v roce 2003 získala hodnocení 43,84, v roce 2005 získala 47,27 podle e-Governance Performance Indexu. Hradec Králové podle tohoto Indexu ještě hodnocen nebyl. Pro obě města je na přiloženém CD vyplněný e-Governance Performance Index jak v české verzi, tak i v anglické. Tento index obsahuje hodnotící kritéria pro každou níže uvedenou kategorii.
5.3.2.1 Kategorie Bezpečnost a soukromí 28
Otázky v oblasti bezpečnosti a soukromí byly zaměřené na zhodnocení celkové bezpečnosti politiky a úrovně ochrany osobních údajů. Tabulka 4.6: Dosažené skóre v kategorii Bezpečnost a soukromí
Dosažené skóre v kategorii Bezpečnost a soukromí Pořadí
Město
Skóre
1.
Praha
10,40
2.
Hradec Králové
0,00
Výsledky Pražské stránky v oblasti bezpečnosti a soukromí mají jen malé nedostatky a dopadly v této kategorii na výbornou oproti hradeckým, které získaly za bezpečnost a soukromí 0 bodů z důvodu absence jakékoliv bezpečnostní politiky.
5.3.2.2 Kategorie Použitelnost Tato oblast klade důraz na jednoduchost ovládání webové stránky, vyhledávání, celkové rozdělení spolu souvisejících informací do sekcí a také je zaměřena na formuláře. Tabulka 4.7: Dosažené skóre v kategorii Použitelnost
Dosažené skóre v kategorii Použitelnost Pořadí
Město
Skóre
1.
Praha
15,63
2.
Hradec Králové
10,00
Výsledky V kategorii použitelnost dopadly pražské stránky nadprůměrně a celkově tato kategorie je ze všech kategorií jejich nejlepší. Hradecké stránky mají o necelých šest bodů menší hodnocení, ale i tak to je dobrý výsledek.
5.3.2.3 Kategorie Obsah Kategorie „Obsah“ se zaměřuje zejména na dostupnost veřejných dokumentů a aktuálnost obsahu stránky a pokud je obsah zastaralý nebo nekompletní, nesplňuje stránka svůj účel. Zkoumají se městské autority (sídla, veřejné dokumenty, kontaktní informace, přístupnost pro zdravotně handicapované lidi a náplň práce).
29
Tabulka 4.8: Dosažené skóre v kategorii Obsah
Dosažené skóre v kategorii Obsah Pořadí
Město
Skóre
1.
Praha
14,40
2.
Hradec Králové
6,40
Výsledky V kategorii obsah dopadly pražské stránky opět velmi dobře. Po obsahové stránce se jim dá máloco vytknout, jediný nedostatek je, že tyto stránky jsou nabízeny jen v jednom cizím jazyce a to anglickém. Hradecké stránky dopadly poměrně o dost hůře a nezískaly ani polovinu bodů co pražské. Sice jsou nabízeny v dalších čtyřech různých jazycích, ale jejich kvalita a obsah se nedá srovnat s anglickou verzí pražských stránek.
5.3.2.4 Kategorie Služby Kategorie „Služby“ se zaměřuje na dostupnost a použitelnost městských služeb online jako jsou například žádosti o povolení, licence, informace, možnost podávat stížnosti, platit pokuty a daně na stránkách. Tabulka 4.9: Dosažené skóre v kategorii Služby
Dosažené skóre v kategorii Služby Pořadí
Město
Skóre
1.
Praha
11,86
2.
Hradec Králové
7,12
Výsledky V kategorii služby obě města pokulhávají. Pražské stránky nabízí systém plateb za služby zprostředkované městem, ale systém není dokonalý. Hradecké stránky tento systém nenabízí vůbec. Dále nenabízí možnost přizpůsobit si domovskou stránku dle potřeb uživatele a ani nenabízí přehled spáchaných dopravních přestupků na území města. Pražské stránky umožňují upravit si domovskou stránku dle svých potřeb a také nabízí přehled spáchaných přestupků na území hl.m. Prahy.
5.3.2.5 Kategorie Zapojení občanů
30
Poslední kategorie „Zapojení občanů“ se zaměřuje na možnosti zapojení občanů do on-line diskuzí a ovlivňování dění v regionu pomocí internetu. Velmi málo městských úřadů nabízí možnost využití internetu k zapojení veřejnosti do rozhodování. Tabulka 4.10: Dosažené skóre v kategorii Zapojení občanů
Dosažené skóre v kategorii Zapojení občanů Pořadí
Město
Skóre
1.
Praha
9,45
2.
Hradec Králové
6,55
Výsledky Na kategorii zapojení občanů by obě města měla více zapracovat. V této kategorii Praha dopadla opět lépe jak Hradec, ale obě města v této kategorii pokulhávají.
5.3.2.6 Celkové skóre Tabulka 4.11: Celkové dosažené skóre
Celkové dosažené skóre Pořadí
Město
Skóre
1.
Praha
61,74
2.
Hradec Králové
30,06
Tabulka 4.12: Zlepšení kvality Pražských stránek
Zlepšení kvality Pražských stránek Rok
2003
2005
2007
2009
Body
43,84
47,27
50,34
61,74
Závěr Hodnocení portálů veřejné správy ukázalo některé nedostatky. Nejprve byla hodnocena přístupnost stránek, kde byly objeveny drobné i větší problémy. Odstranění těchto problémů není však nijak náročné. U hradeckých stránek bylo zjištěno více nedostatků a došlo ke čtyřem případům s horším bodovým
31
ohodnocením. U pražských stránek došlo jen u dvou případů k horšímu bodovému ohodnocení. Hodnocení použitých technologií ukázalo v případě validnosti pražské stránky malý počet chyb (10 chyb), kde jejich odstranění není nic složitého. V případě validnosti hradecké stránky došlo k více chybám (83 chyb), kde by jejich odstranění zabralo poměrně více času. Nejrozsáhlejší hodnocení stránek veřejné správy bylo provedeno pomocí formuláře „Rutgers-SKKU E-Governance Performance Index“. Pražské stránky podle tohoto Indexu dopadly oproti hradeckým stránkám na výbornou. Je to dáno tím, že pražské stránky patří mezi stránky, které jsou hodnoceny tímto indexem každé dva roky a tak se musí neustále zdokonalovat, aby měly dobré výsledky. Praha si dala na svých stránkách velmi záležet a oproti roku 2007 se výrazně zlepšily. V roce 2007 se Praha umístila na 15. místě. Podle výsledku mého hodnocení (61,74) by se v roce 2007 umístila na 7. místě v celosvětovém hodnocení. Hradec Králové nedosáhl ani poloviny hodnocení co pražské stránky. S hodnocením 30,06 by se v roce 2007 umístily na 44. místě, což není nijak ostudné. Je to ale dáno hlavně tím, že v oblasti bezpečnosti byla totální absence bezpečnostní politiky a s ní spojené služby vyžadující si bezpečnostní politiku. Při pohledu do statistik z roku 2007 dosáhly v hodnocení obsahu pražské stránky nadprůměrného výsledku, kdežto hradecké stránky dosáhly podprůměrného. V oblasti služeb a použitelnosti pražské stránky dosáhly nadprůměrného výsledku. Hradec Králové na těchto oblastech v současné době pracuje, a proto dosáhl jen průměrného ohodnocení.
32
Kapitola 6 Návrhy vylepšení Pražské stránky dopadly velmi dobře a v celosvětovém hodnocení by se umístily na 7. místě a za to se mohou jejich autora jen pochválit, i když na stránkách najdeme některé nedostatky, které by se měly dořešit. Předpokladem je však dořešení drobných neshod s legislativními standardy, jako například všem obrázkům a netextovým prvkům přiřadit textovou alternativu. Nejedná se o nic složitého, stačí jen dávat pozor u každého prvku tohoto typu a vyplnit u něj atribut alt. Praha by měla ještě zapracovat na zveřejnění stránek ve více jazycích. Z hlediska přístupnosti by se autoři měli zaměřit na správnost kódu. Je třeba přepsat zdrojový kód stránky a používaný CSS styl tak, aby prošly validací. Hradecké stránky mají hodně co vylepšovat. Při vylepšování je důležité postupovat od nejjednodušších kroků ke složitějším. Prvním krokem by byla úprava stránek z hlediska přístupnosti, konkrétněji zajištění, aby stránky byly dostatečně kontrastní, u všech obrázků a netextových prvků doplnit textovou alternativu. Dále by se měla zdokonalit správnost zdrojového kódu. Je třeba přepsat zdrojový kód stránky a používaný CSS styl tak, aby prošly validací. Dále je třeba definovat primární jazyk ve zdrojovém kódu a změnit absolutní jednotky velikosti písma. Stránky Hradce jsou sice nabízeny ve čtyřech cizích jazycích, ale jejich obsah je minimální, rozšíření této oblasti by jim velmi prospělo. Velkým nedostatkem portálu je chybějící verze stránky pro lidi zrakově postižené. Nutností je zvolit vhodný vyšší kontrast, zvolit vetší text, podsvícení aktivního bloku textu, atd. Stránka se stane plně přístupnou po dodržení validnosti kódu a doplnění definice primárního jazyka dokumentu. Největší nedostatky na stránkách Hradce Králové odhalilo hodnocení podle „Rutgers E-Governance Performance Indexu“, kde nedosáhly ani poloviny hodnocení Pražských stránek. Portál Hradce tu dosáhl nižšího skóre u všech 5 částí formuláře. •
Bezpečnost a soukromí Na stránkách je potřebné vybudovat bezpečnostní politiku. Ideální by bylo, kdyby bezpečnostní politika byla dosažitelná ze všech podstránek a jejím obsahem byla identifikace společností a osob, které přijdou do styku s citlivými informacemi.
•
Použitelnost Jedna z nejdůležitějších vlastností je přehlednost stránky. Pro lepší orientaci na stránkách by bylo vhodné zavést jinou barvu pro už navštívené odkazy. Zlepšení vyhledávání by bylo také vhodné. Zavést návod na vyhledávání, možnost vyhledávat jen v jednotlivých kategoriích, možnost rozšířeného vyhledávání.
•
Obsah Obsah úvodní stránky je velmi slabý. Jsou na ní převážně odkazy, které můžeme najít v hierarchii navigace. Na úvodní stránce by mohlo být více infor-
33
mací o městě, aktuality z města, a také informace o počasí. V obsahu by neměl chybět informační systém s možností registrace pro občana. •
Služby Služeb na stránkách také není mnoho, bylo by vhodné je rozšířit o možnost si zakoupit nebo půjčit předměty související s krajem např. knihy, dokumenty, lístky na společenské akce, atd. Dalším zlepšením služeb by byla možnost platit daně, pokuty online, faktury za plyn a vodu.
•
Zapojení občanů Zavedení anket a diskusních fór, kde by měli občané možnost vyjádřit se na dané téma. Nabídnout online přenosy politických aktivit, online veřejné rozhodnutí (volby) a podat informace o jejich výsledkách.
6.1 Návrh na možné vylepšení stránek Nejvíce mi na stránkách chyběla verze pro zrakově postižené lidi. Proto jsem se rozhodl udělat návrh stránek pro lidi se slabším zrakem. Na úvodní stránce (hradec_kralove.html) jsem vytvořil v pravém panelu odkaz „pro slabší zrak“. Po kliknutí na tento odkaz se uživatel objeví ve veřejné správě, která je celá předělaná podle vzoru stránek www.oupetrovice.cz, které byly vyhlášeny jako nejlepší web pro zdravotně postižené lidi.
Obrázek 4.8: Originální vzhled stránky
34
Obrázek 4.9: Návrh vzhledu stránky Důležité je, aby kód stránek byl kvalitní a aby vyhovoval pravidlům některé z metodik přístupnosti. Dále se musí brát ohled na vyšší kontrast stránek, podsvícení aktivního bloku textu a podobně. Všechny navrhnuté stránky jsou validní dle všech standardů přístupnosti stránek. Rozdíl mezi originální stránkou (Obrázek 4.8) a navrhnutou stránkou (Obrázek 4.9) je výrazný. Za přístupný web, lze však dnes považovat takový web, který zdravotně postižený návštěvník bude schopen i přes svůj handicap, efektivně používat způsobem, jaký mu vyhovuje a bude moci dosáhnout svého cíle. V současné době nelze tohoto jen souladem s některou z metodik přístupnosti dosáhnout. Návrh všech vytvořených stránek je přiložen na CD.
35
Kapitola 7 Závěr Cílem práce bylo provést analýzu a hodnocení obsahu, organizace a použitých informačních technologií pro vybranou webovou stránku organizace veřejné správy a porovnat je s požadavky vyplývající z legislativy a mezinárodních standardů pro jejich tvorbu. Následně navrhnout případnou modifikaci části jejich vybraného obsahu, případně i použitých informačních technologií. První část je teoretická a seznamuje čtenáře s aktuálním stavem v oblasti veřejné správy a popisuje základní metody. Přiblíží co je to World Wide Web a také obeznamuje čtenáře se světovými standardy jako je e-Government a popisuje, proč je důležité dodržovat tyto mezinárodní uznávané standardy. Pro analýzu a hodnocení byly vybrány portály Prahy a Hradce Králové, které byly porovnány mezi sebou. Analýza a hodnocení odhalily množství nedostatků. Poslední část práce se věnuje možným návrhům na vylepšení nedostatků na stránkách, aby došlo k zvýšení jejich kvalit a realizaci stránek. Jako možná inspirace byly tyto návrhy společně s celou prací zaslané administrátorům webových portálů Prahy i Hradce Králové. Řešením této práce jsem získal zkušenosti z oblasti e-Governmentu a širší rozhled v legislativě související s informačními technologiemi. Získal jsem přehled o tom, co všechno stránky veřejné správy nabízejí občanům, a pochopil jsem problematiku hodnocení těchto stránek. Tato bakalářská práce je pro mě velkou zkušeností a této problematice bych se chtěl dále věnovat v mé diplomové práci.
36
Literatura [1] Wikipedia, the free encyclopedia. World wide web [online]. Poslední modifikace dne 13. Května 2009 [cit. 2009-04-02] Dostupný z WWW: . [2] a Little Historie World Wide Web. Historie World Wide Webu [online]. [cit. 2009-04-02] Dostupný z WWW: . [3] Web 2.0 charakteristiky a služby. Web 2.0 [online]. [cit. 2009-04-03] Dostupný z WWW: . [4] Národní vzdělávací fond. Veřejná správa České republiky [online]. [cit. 200904-05].Dostupný z WWW: . [5] PETERKA, Jiří. Elektronické značky nastupují [online]. [cit. 2000-04-8]. Dostupný z WWW: . [6] Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. [7] Informační systém veřejné správy. E-Government [online]. [cit. 2000-04-14]. Dostupný z WWW: < http://www.isvs.cz/e-government/e-governmentstrategicke-dokumenty-1-dil.html>. [8] Wikipedia, the free encyclopedia. Interoperabilita [online]. Poslední modifikace dne 06. Dubna 2009 [cit. 2009-04-14] Dostupný z WWW: . [9] Wikipedia, the free encyclopedia. E-Procurement [online]. Poslední modifikace dne 11. Dubna 2009 [cit. 2009-04-14] Dostupný z WWW: < http://en.wikipedia.org/wiki/E-procurement>. [10] Wikipedia, the free encyclopedia. E-participation [online]. Poslední modifikace dne 13. Dubna 2009 [cit. 2009-04-14] Dostupný z WWW: < http://en.wikipedia.org/wiki/E-participation>. [11] Wikipedia, the free encyclopedia. E-Democracy [online]. Poslední modifikace dne 12. Dubna 2009 [cit. 2009-04-14] Dostupný z WWW: < http://en.wikipedia.org/wiki/E-democracy>. [12] Wikipedia, the free encyclopedia. E-Gon [online]. Poslední modifikace dne 13. Dubna 2009 [cit. 2009-04-14] Dostupný z WWW: < http://www.isvs.cz/egovernment/egon-oslavil-prvni-narozeniny-co-bude-dal-2-dil.html>.
37
[13] Digital Governance in Municipalities Worldwide (2007), The E-Governance Institute – Rutgers, the State University of New Jersey, Campus at Newark,2007, [online] . [14] Přístupnost webů státní správy. Přístupnost [online]. [cit. 2009-04-22] Dostupný z WWW: . [15] Wikipedia, the free encyclopedia. HTML [online]. Poslední modifikace dne 11. Dubna 2009 [cit. 2009-04-23] Dostupný z WWW: . [16] Wikipedia, the free encyclopedia. XHTML [online]. Poslední modifikace dne 5. Dubna 2009 [cit. 2009-04-23] Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Extensible_HyperText_Markup_Language>. [17] Wikipedia, the free encyclopedia. CSS [online]. Poslední modifikace dne 2. Dubna 2009 [cit. 2009-04-23] Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Cascading_Style_Sheets>. [18] Bednář, R. a Hřebíček, J. a Ráček, J.: Informační systémy ve veřejné správě Evropské unie, Časopis Integrace, 2002. [19] Oficiální stránky obce Petrovice. Petrovice [online]. [cit. 2009-05-05] Dostupný z WWW: [20] Státní správa. Informační systém ve státní správě [online]. [cit. 2009-04-25] Dostupný z WWW: . [21] Local and regional information society. Internet v samosprávě [online]. [cit. 2009-04-25] Dostupný z WWW: .
38
Dodatek A
Seznam otázek – Rutgers E-Governance Performance Index (překlad) 1. Obsahuje stránka prohlášení/politiku o ochraně soukromí nebo bezpečnosti? (Jestliže je prohlášení/politika vystaveno na více stránkách, z nichž jsou od uživatelů shromažďována data, vyberte a ohodnoťte to nejlepší.) 2. Jestli je k dispozici prohlášení/politika o ochraně soukromí nebo bezpečnosti, zkopírujte tento text do dokumentu aplikace Word a přiložte dohromady s tímto souborem aplikace Excel. 3. Je k politice ochrany soukromí přímý přístup ze všech stránek, které vyžadují či přijímají data? 4. Určuje politika ochrany soukromí organizaci nebo agenturu, která shromažďuje data nebo informace ze stránek? 5. Určuje politika ochrany soukromí přesně, která data jsou na stránce shromažďována? (např. osobní informace) 6. Určuje politika ochrany soukromí kontext, v němž jsou data od uživatele získávána? (např. registrační formulář, cookies) 7. Určuje politika ochrany soukromí zamýšlené použití nasbíraných dat? 8. Zmiňuje politika ochrany soukromí možnost použití osobních informací k zasílání nevyžádaných materiálů? (např. adresáře nebo jiný marketing, který je zacílen na zákazníka) 9. Zmiňuje politika ochrany soukromí politiku třetích stran, jestli jsou osobní informace odkrývány třetím stranám a poskytuje instrukce k odmítnutí odhalování osobních údajů? 10. Zmiňuje politika ochrany soukromí možnost pro uživatele stránky přezkoumat záznamy o osobních datech a bránit se proti nepřesnosti/neúplnosti informací? 11. Zmiňuje politika ochrany soukromí administrační opatření, která omezují přístup k datům a zajišťují, že nebudou použita k neoprávněným účelům? 12. Zmiňuje politika ochrany soukromí použití šifrování během přenosu dat? 13. Zmiňuje politika ochrany soukromí, jestli jsou osobní informace uloženy na bezpečném serveru nebo na serveru, který je nepřístupný z Internetu? 14. Zmiňuje politika ochrany soukromí použití "cookies" nebo "webových návěstí" ke sledování uživatelů?
39
15. Zmiňuje politika ochrany soukromí oznámení o změnách/aktualizacích provedených na této politice? 16. Existuje zvláštní kontakt nebo e-mailová adresa pro dotazy týkající se politiky ochrany soukromí? 17. Nabízí stránka přístup k veřejným informacím skrze důvěrnou oblast, která vyžaduje registraci (s poplatkem nebo bez poplatku) nebo heslo? (např. přístup k záznamům, archivům a knihovnám soudu nebo parlamentu) 18. Nabízí stránka přístup k neveřejným informacím pro zaměstnance skrze důvěrnou oblast, která vyžaduje heslo? 19. Zmiňuje politika ochrany soukromí použití elektronického podpisu k autentizaci uživatelů? 20. Délka domovské stránky: Kolik obrazovek musíme prolistovat, abychom ji shlédli celou? 21. Zkopírujte text domovské stránky do dokumentu aplikace Word a přiložte dohromady s tímto souborem aplikace Excel. 22. Délka stránky: Jsou pro dlouhé dokumenty (např. dokumenty, které jsou delší než tři nebo čtyři obrazovky) k dispozici alternativní formáty (např. .doc nebo .pdf)? 23. Tématicky zaměřené okruhy: Jsou na domovské stránce přítomny tématicky zaměřené okruhy? (např. občané, mladí, staří, ženy, rodiny, sociálně slabí občané, podnikatelé, živnostníci, veřejní zaměstnanci, atd.) 24. Navigační lišta (1 bod za každou podmínku, max = 3) 25. Navigace (1 bod za každou podmínku, max = 2) 26. Mapa serveru: Je k dispozici mapa serveru? 27. Jestli je k dispozici mapa serveru, zkopírujte její text do dokumentu aplikace Word a přiložte dohromady s tímto souborem aplikace Excel. 28. Barva písma a formátování: Je na celém webu zachováno konzistentní formátování a barva písma? 29. Liší se barva písma, velikost a formátování mezi nadpisy a podrobnějším obsahem? 30. Mění navštívené odkazy barvu oproti originální barvě odkazu? 31. Formuláře: Jsou pole, která musí být vyplněna explicitně označena? 32. Formuláře: Poskytuje formulář doplňkové informace, jak opravit chyby, které byly zadány? (Hodnotitelé musí udělat chyby, tím, že do formuláře vepíší v otázkách 31 až 33 špatné informace.)
40
33. Formuláře: Musí návštěvníci znovu zadat všechny informace, pokud byly zadány chyby? 34. Formuláře: Označí formulář explicitně pole, která musí být změněna, jestliže byly nalezeny chyby? 35. Je k dispozici vyhledávání? 36. Je k dispozici nápověda pro vyhledávání (vyhledávácí tipy)? 37. Nabízí vyhledávání možnost omezit rozsah prohledávání pouze na určité oblasti webu (např. prohledávání pouze v “úředních oznámeních” nebo v "kanceláři primátora")? 38. Poskytuje vyhledávání pokročilé možnosti vyhledávání nebo zvláštní funkce (např. najdi všechna/jakékoliv slovo, vyhledání přesné fráze - pomocí použití uvozovek, vyhledávání pomocí booleovských operátorů - můžete použít operátory AND/OR/NOT)? 39. Nabízí vyhledávání možnost zúžit množinu obdržených výsledků vyhledávání (např. provést sub-vyhledávání poté, co je provedeno první vyhledávání)? 40. Nabízí vyhledávání možnost třídit výsledky vyhledávání podle relevance, data nebo jiných kritérií? 41. Poskytuje stránka datum (měsíc a rok) své poslední aktualizace? (Hodnotitelé by měli porovnat měsíc a rok uvedený na hlavní domovské stránce, datum posledního vydání tiskové zprávy, bulletinu nebo novinek pro občany. Poté vybrat a ohodnotit nejaktuálnější datum aktualizace.) 42. Poskytuje stránka informace o umístění jednotlivých kanceláří (směr, adresa)? 43. Nabízí stránka seznam externích odkazů (soukromý sektor, státní nebo celostátní informace nebo služby)? 44. Nabízí stránka kontaktní informace na odbory/oddělení nebo zaměstnance/úředníky? 45. Poskytuje stránka zápisy z veřejných schůzí? 46. Poskytuje stránka městské vyhlášky, nařízení nebo legislativu online? 47. Poskytuje stránka městské stanovy, politické priority, nebo cíle města online? 48. Obsahuje stránka programová prohlášení jednotlivých odborů? 49. Poskytuje stránka informace o rozpočtu online? 50. Nabízí stránka dokumenty, zprávy nebo knihy (publikace) online?
41
51. Umožňuje stránka uživatelům zakoupit nebo objednat dokumenty, zprávy nebo knihy (publikace)? 52. Nabízí stránka možnosti GIS? 53. Má stránka krizové řízení nebo varovný mechanismus (kruté počasí, atd.)? 54. Je stránka přístupná pro nevidomé (online)? 55. Je stránka přístupná pro neslyšící? (TDD telefonní služba)? 56. Používá stránka bezdrátové technologie - například zprávy na mobilní telefon, Palm Pilot nebo PDA (Personal Digital Assistance) aby oznámila změny v žádostech, události, atd.? 57. Nabízí stránka přístup ve více než jednom jazyce? 58. Nabízí stránka seznam volných pracovních míst či pracovních příležitostí ve veřejných funkcích v městské vládě online? 59. Poskytuje stránka online informace o personálu pro současné zaměstnance (např. osobní postoje nebo osobní formuláře)? 60. Nabízí stránka kalendář akcí? 61. Počet stáhnutelných dokumentů ze tří odborů nebo úřadů městské vlády (maximálně tři odbory; příklady odborů: rozpočtu, sociální péče a dopravy; pokud jeden z výše jmenovaných není v kompetenci města, vyberte jiný odbor, který poskytuje stáhnutelné dokumenty) 62. Umožňuje stránka uživatelům platit za veřejné (užitkové) služby (např. vodu z kohoutku, odpadní vodu, plyn, elektřinu)? 63. Umožňuje stránka uživatelům podávat daňová přiznání nebo platit daně? 64. Umožňuje stránka uživatelům platit poplatky nebo pokuty? 65. Umožňuje stránka uživatelům žádat o povolení (nebo se registrovat)? 66. Poskytuje stránka online systém pro sledování stavu povolení? 67. Umožňuje stránka uživatelům žádat o licence? 68. Počet povolení nebo licencí, o které může být žádáno online prostřednictvím městské vlády. 69. Umožňuje stránka elektronické zadávání veřejných zakázek? 70. Umožňuje stránka uživatelům vyhledávat ohodnocení majetku, jichž se využívá při vybírání daní? 71. Nabízí stránka prohledávatelné databáze? 72. Umožňuje stránka uživatelům podávat stížnosti?
42
73. Poskytuje stránka vývěsku, kde lze podat dotazy týkající se občanských záležitostí a dostat odpovědi od veřejných úředníků? 74. Poskytuje stránka na vývěsce s otázkami a odpověďmi týkajícími se občanských záležitostí odpovědi včas? 75. Poskytuje stránka sekci FAQ (Často kladené otázky) k provádění občanů městskou administrativou? 76. Umožňuje stránka uživatelům žádat o informace? 77. Umožňuje stránka uživatelům přizpůsobit si hlavní domovskou stránku města podle svých potřeb (např. přizpůsobení portálu)? 78. Umožňuje stránka uživatelům přistupovat k soukromým informacím online (např. záznamy o vzdělání, zdravotní záznamy, celkový počet trestných bodů za dopravní přestupky, ztracení domácí mazlíčci, ztracený majetek)? 79. Umožňuje stránka uživatelům rezervovat nebo kupovat lístky na akce v městské/obecní hale, arénách, nebo v jiných městských zařízeních? 80. Jak dlouho trvá webmasterovi odpovědět na následující otázku o městských webových stránkách zaslanou e-mailem? (Otázka: Jak často aktualizujete webové stránky města?) 81. Umožňuje stránka uživatelům oznamovat zločiny, porušení správních zákonů a předpisů nebo korupci? 82. Umožňuje stránka uživatelům vyjadřovat komentáře či odezvu k jednotlivým odborům/úřadům prostřednictvím online formulářů? 83. Umožňuje stránka uživatelům vyjadřovat komentáře či zpětnou vazbu k zvoleným úředníkům (např. primátor nebo městská rada)? 84. Nabízí stránka informační bulletiny nebo obecní aktuality připojené k hlavní domovské stránce města? 85. Je k dispozici možnost přihlásit se k odběru informačního bulletinu? 86. Je k dispozici možnost odhlásit se z odběru informačního bulletinu? 87. Existuje na stránce online nástěnka nebo chatu pro příjem podnětů od obyvatel týkajících se veřejných záležitostí? ("Online nástěnka" nebo "chat" označuje webovou stránku města, kde každý občan může vložit nápady, komentáře nebo názory aniž by specifikoval diskutované téma) 88. Nabízí webová stránka online diskusní fóra ohledně politických otázek? ("Online diskusní fórum" označuje webovou stránku města, kde město uspořádává veřejné konference týkající se politických otázek a zapojení občanů v debatování o těchto specifických tématech.) 89. Účastníci online diskuzí (1 bod za každý faktor, maximum=3).
43
90. Formát online fór (1 bod za každý faktor, maximum=3). 91. Má stránka naplánované e-setkání k diskuzím? (“E-setkání" označuje diskuze v reálném čase, které se odehrávají v konkrétním smluveném čase synchronním způsobem, takže účastníci diskuze si mohou souběžně vyměňovat názory.) 92. Počet online diskusních fór nebo e-setkání konaných v minulém roce. (včetně online diskusních fór a naplánovaných e-setkání) 93. Nabízí stránka online průzkumy/hlasování týkající se určité problematiky? 94. Počet online průzkumů/hlasování konaných v minulém roce. (zahrnuje online průzkumy a online hlasování, vyřazuje prováděné off-line) 95. Nabízí stránka synchronní videa z městských událostí? 96. Umožňuje stránka uživatelům přistupovat k online průzkumu spokojenosti občanů? 97. Jsou na stránce uveřejněny výsledky průzkumu? 98. Nabízí stránka nástroje pro online rozhodování? (e-petice, elektronická občanská porota, e-referenda) Poznámka: E-petice neboli elektronická petice je formální žádost určená městské radě nebo vládnímu úřadu, podepsaná online mnoha občany, s cílem podnítit zájem o dané téma. 99. Jsou výkonnostní měřítka, standardy nebo srovnávací testy vystaveny na stránce? (“výkonnostní měřítka”, “standardy” nebo “srovnávací testy” označují výstupní data, efektivitu, efektivnost nebo výsledné ukazatele nebo index založený městem za účelem dosáhnout administrativních cílů. 100. Jsou výsledky hodnocení činnosti vystaveny na webových stránkách?
44
Dodatek B
Obsah Přiloženého CD •
text této bakalářské práce ve formátu DOC a PDF
•
originální hodnocení tabulky podle „Rutgers Indexu“ pro Prahu v českém a anglickém jazyce
•
originální hodnocení tabulky podle „Rutgers Indexu“ pro Hradec Králové v českém a anglickém jazyce
•
mapa serveru portálu Praha.eu
•
prohlášení o ochraně soukromí portálu Praha.eu
•
zdrojové kódy vytvořené webové stránky
•
obrázek výsledku testu kontrastu barev Pražského hlavního menu
•
obrázek výsledku testu kontrastu barev Hradeckého hlavního menu
45
Dodatek C
Část zdrojového kódu vytvořené stránky primátor.html Hradec Králové <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8" /> <style type="text/css"> body {font-size: 15pt; font-family: arial,sans-serif; line-height: 27px;} a:hover {background-color: #fcf40b;} ul#menu {background-color: #efefef;} ul#menu li ul.submenu li a {border-left: solid 5px #009EDE; padding-left: 5px;} HRADEC KRÁLOVÉ Oficiální stránky města Výchozí zobrazení | Klávesové zkratky ALT+ : 1 - Hlavní stránka, 2 - Kontakty Změna velikosti písma CTRL + nebo CTRL - |
| Hradec Králové » Veřejná správa »
46
Primátor |
| Primátor Ing. Otakar Divíšek otakar divíšek je starostou janákova východočeského sboru selských jízd v nechanicích a členem královéhradeckého rotary clubu, celosvětové humanitární a charitativní organizace. ing. otakar divíšek je ženatý a má dva syny - narozené v letech 1982 a 1985. manželka vladimíra učí na obchodní akademii v hradci králové.
48
kontakt:sekretariát primátora: dana faltová, tel: +420 495 707 423, e-mail: [email protected] asistent primátora: ing. daniel tůma, tel: +420 495 707 434, e-mail: [email protected] vedoucí kanceláře primátora: ing. marie juppová, tel: +420 495 707 410, e-mail: [email protected]
<strong>související stránky
|
| Hradec Králové » Veřejná správa » Primátor |
Poslední úprava: 1.4.2008 10:01, Za správnost zodpovídá: Ing. Marie Juppová, Zveřejnil: Ing. Lukáš Martinek Kontakty | Zaslat stránku e-mailem |
49
URL | Verze pro tisk Webdesign alesco. Systém dodán firmou T-MAPY. |
| |
| |