ANALÝZA A ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY UBYTOVEN NA ÚZEMÍ SMO V KRÁTKODOBÉM A DLOUHODOBÉM HORIZONTU

ANALÝZA A ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY UBYTOVEN NA ÚZEMÍ SMO V KRÁTKODOBÉM A DLOUHODOBÉM HORIZONTU

2013 Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s.

Tuto studii s názvem „Analýza a řešení problematiky ubytoven na území statutárního města Ostravy v krátkodobém a dlouhodobém horizontu“ zpracovali společnosti: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava, IČ: 28576217, Tel.: +420 595 136 023, http://rozvojobce.cz/, e-mail: [email protected]. a ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava, IČ: 28614950, Tel.: +420 596 112 649, http://accendo.cz/, e-mail: [email protected]

Autoři: Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. Ivana Foldynová Bc. Andrea Hrušková Ing. Hana Doleželová, Ph.D. Ing. Radek Fujak Ing. Petr Proske Mgr. Irena Drijáková, DiS. Mgr. Martina Baranová Bc. René Štecher a další

Poděkování za vytvoření dokumentu patří všem, kteří se na jeho tvorbě podíleli. Zvláštní poděkování pak patří Policii České republiky (Městské ředitelství policie Ostrava), Městské policii Ostrava, Statutárnímu městu Ostrava, Úřadu práce Ostrava a Ministerstvu práce a sociálních věcí, bez nichž by nemohl tento dokument vzniknout.

Obsah 1

Úvod ..........................................................................................................................................................................................5

2

Manažerské shrnutí .............................................................................................................................................................6

3

Obecná východiska problematiky ubytoven .............................................................................................................7

4

3.1

Státní fond rozvoje bydlení a Koncepce bydlení ČR do roku 2020 .......................................................8

3.2

Povinnosti obce v oblasti bydlení .................................................................................................................... 10

3.3

Nutné změny legislativy a kompetencí v oblasti bydlení ....................................................................... 10

3.4

Systém vícestupňového bydlení ....................................................................................................................... 11

3.5

Vymezení ubytoven a vybraných spciálních služeb .................................................................................. 12

3.5.1

Legislativní vymezení ubytoven .............................................................................................................. 12

3.5.2

Sociální ubytovna ......................................................................................................................................... 13

3.5.3

Ubytovny pro zaměstnance...................................................................................................................... 14

3.5.4

Azylové domy ................................................................................................................................................ 14

3.5.5

Noclehárny ...................................................................................................................................................... 15

Analytická část ................................................................................................................................................................... 16 4.1

Stav bydlení dle SLDB ........................................................................................................................................... 16

4.2

Osoby s trvalým bydlištěm na ohlašovnách úřadů městských obvodů Ostrava ........................... 17

4.2.1

Legislativa problematiky trvalého bydliště na ohlašovně ÚMOb .............................................. 17

4.2.2

Osoby s trvalým bydlištěm v sídle ohlašoven městských obvodů na území SMO ............. 18

4.3 4.3.1

Legislativa problematiky doplatku na bydlení .................................................................................. 20

4.3.2

Doplatky na bydlení v rámci Statutárního města Ostrava ............................................................ 21

4.4

Struktura a lokalizace ubytoven na území města ...................................................................................... 24

4.4.1

Identifikace ubytoven na území města ................................................................................................ 24

4.4.2

Kapacity ubytoven ........................................................................................................................................ 29

4.4.3

Technický stav a parametry ubytoven .................................................................................................. 29

4.5

Provoz a podmínky ubytování ........................................................................................................................... 30

4.5.1

Smluvní podmínky pro ubytování .......................................................................................................... 30

4.5.2

Ceny ubytování na sociálních ubytovnách ......................................................................................... 31

4.5.3

Provozní a ubytovací řády ......................................................................................................................... 32

4.6 4.6.1 4.7 4.7.1 4.7.2

5

Doplatek na bydlení .............................................................................................................................................. 20

Struktura ubytovaných osob v souvislosti s ubytovnami ....................................................................... 33 Struktura ubytovaných osob dle pohlaví, věku, rozdělení dle městských obvodů ............ 33 Analýza míry spolupráce ubytoven při řešení problémů ........................................................................ 35 Působení sociálních pracovníku na ubytovnách .............................................................................. 35 Míra a způsob spolupráce s příslušnými ÚMOb a dalšími organizacemi .............................. 35

4.8

Trestná činnost v okolí ubytovacích zařízení ............................................................................................... 35

4.9

Azylové domy na území SMO ........................................................................................................................... 36

4.10

Dotazníkové šetření s osobami ubytovanými na ubytovnách .............................................................. 37

4.11

SWOT analýza .......................................................................................................................................................... 40

Návrhová část ..................................................................................................................................................................... 42 5.1

Priority v oblasti bydlení a ubytoven .............................................................................................................. 42

5.2

Opatření a návrhy řešení ..................................................................................................................................... 44

L: Návrhy na legislativní změny ................................................................................................................................... 44 C: Certifikace ubytoven ................................................................................................................................................... 47

3

T:Úprava povinností ohlašoven trvalých pobytů .................................................................................................. 48 K: Komunikační platforma a prevence sociálních rizik ....................................................................................... 49 V: Systém vícestupňového bydlení ............................................................................................................................ 52 5.3

Cíle implementace navržených opatření ....................................................................................................... 53

Seznam použitých zdrojů......................................................................................................................................................... 56 Seznam příloh ............................................................................................................................................................................... 57 Příloha A: Tabulková část ......................................................................................................................................................... 58

4

1

Úvod

Projekt „Analýza a řešení problematiky ubytoven na území SMO v dlouhodobém a krátkodobém horizontu“ byl zadán Magistrátem města Ostrava pro potřeby řešení aktuální situace v oblasti bydlení včetně komerčních ubytovací zařízení. V posledních letech dochází k neustálému prohlubování sociálních rizik, jejichž dopady v oblasti bydlení se projevují každoročním nárůstem osob, které mají trvalé bydliště přihlášeno v sídlech ohlašoven úřadů městských obvodů, ke dni 27. 9. je těchto osob v rámci města Ostravy 13 494, což odpovídá téměř 5 % všech obyvatel města. Jen za předchozí dva roky došlo k nárůstu těchto osob o téměř 3 000. Důsledkem prohlubování sociálních rizik a jejich dopadů na problematiku bydlení je navyšování počtu vyplácených doplatků na bydlení a také výše vyplacené částky. V roce 2012 bylo z částky 1,6 miliardy Kč, která byla určena na doplatek na bydlení, vyplacena čtvrtina, více než 400 mil. Kč, v rámci Moravskoslezského kraje. Kontaktní pracoviště Ostrava vyplatilo 11 % z celkové sumy vyplacené na doplatek pro celou Českou republiku, více než 175 mil. Kč. Tyto částky výrazně převyšují vyplacené doplatky na bydlení v ostatních krajích a městech. Dle těchto údajů jsou sociální rizika spojená se ztrátou bydlení na území města Ostrava a v rámci celého Moravskoslezského kraje výrazným problémem. Další prohlubování sociálních rizik povede k neustálému nárůstu osob v bytové nouzi do úrovně, kdy nebude situace dále udržitelná a povede k nárůstu nákladů na vyplácení dávek spojených s bydlením a případnému nárůstu bezdomovectví na území města. Doplatek na bydlení lze navíc dle legislativy pobírat pouze 7 let v 10 letém období, po uplynutí této doby značná část osob v bytové nouzi nebude schopna platit své náklady na bydlení. Pro zamezení dopadů sociálních rizik spojených s bydlením je nutné zavést efektivní systém řešení složité životní situace osob spojené se ztrátou bydlení a nastavení jejich prevence, tedy řešit důvody ztráty bydlení ještě před jejich konkrétním dopadem. Ubytovny představují ubytovací kapacity pro osoby v bytové nouzi. Prioritu by tedy místo uzavírání komerčních ubytoven mělo mít především zvyšování standardu ubytování prostřednictvím certifikace a jejich aktivní zapojení do bytové politiky města, které jsou bezesporu důležitou součástí. Pro účely zpracování projektu jeho řešitelé, společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s., provedli terénní průzkum komerčních ubytoven, jehož výsledkem je pasport ubytoven na území Statutárního města Ostrava. Výsledky průzkumu byly v kombinaci s daty a informacemi od zainteresovaných orgánů (Úřad práce, živnostenský úřad, Policie ČR atd.) zpracovány do podoby analytické části projektu, jejíž součástí je popis aktuálního stavu a problémů v podobě SWOT analýzy. Výroky SWOT analýzy byly podkladem pro vypracování návrhové části, která předkládá nutná opatření pro řešení problematiky ubytoven a bydlení zaměřená na úroveň obcí, krajů a státu.

5

2

Manažerské shrnutí

Hlavní problémy v oblasti ubytoven na území Statutárního města Ostrava 1.

2. 3. 4. 5.

6.

7.

Z celkové částky vyplacené v České republice na doplatek na bydlení v roce 2012 1,6 miliard Kč byla čtvrtina, 400 mil. Kč vyplacena v rámci Moravskoslezského kraje. 11 % celkové částky, 175 mil. Kč vyplatilo Kontaktní pracoviště Úřadu práce Ostrava. Počet vyplacených doplatků a jejich průměrná výše každým měsícem stále narůstá. Každoročně dochází k nárůstu osob s trvalým bydlištěm na ohlašovnách úřadů městských obvodu o více než 1 000 osob. V komerčních ubytovacích zařízeních bydlí ke dni 24. 10. 2013 5 417 osob, 1 996 z nich pobírá doplatek na bydlení. Z 5 417 osob ubytovaných v komerčních ubytovacích zařízeních je 4 183 občanů Statutárního města Ostrava, kteří mají na území města trvalé bydliště (více než 75 % osob bydlících na ubytovnách). V důsledku omezení vyplácení doplatku na bydlení po dobu 7 let hrozí po uplynutí této doby výrazný nárůst osob bez schopnosti hradit náklady na bydlení i v rámci komerčních ubytovacích zařízení. Výše uvedené skutečnosti vypovídají o výrazných negativních dopadech sociálních rizik v oblasti bydlení na území Moravskoslezského kraje a Statutárního města Ostrava.

Strategické směry v problematice bydlení a ubytoven Na základě analýzy současného stavu problematiky ubytoven na území města byly formulovány níže uvedené strategické směry, k jejichž naplnění by měla činnost města a nadřazené orgány směřovat: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

7.

Systematický přístup k řešení problematiky ubytoven v kontextu bytové politiky města s využitím realizovaného vícestupňového bydlení na území města Ostravy. Požadavek na centrální orgány (MMR, MPSV) pro zakotvení sociálního bydlení do legislativy. Zvýšení odpovědnosti občanů za řešení své životní situace spojené s bydlením, zvýšení informovanosti obyvatelstva o možnostech řešení bytových otázek. Vznik Komise rady města pro bytovou politiku, která vytvoří podmínky pro spolupráci soukromých vlastníku certifikovaných ubytoven s městem. Zřízení obecní ubytovny a zapojení certifikovaných ubytoven do systému vícestupňového sociálního bydlení pro řešení situací spojených se ztrátou bydlení na území města. Řešení krizových situací prostřednictvím Centra pro prevenci bezpečnostních a sociálních rizik. Nastavení spolupráce mezi vlastníky bytového fondu a Centrem pro prevenci bezpečnostních a sociálních rizik pro předcházení ztráty bydlení jak formou informační komunikační kampaně k občanům, tak výměnou informací o osobách/domácnostech neplatících nájem. Nastavení dlouhodobého sledování osob s trvalým bydlištěm na ohlašovnách úřadů městských obvodů včetně věkové struktury a důvodů přihlášení.

Podklad pro tisková prohlášení o problematice ubytoven 1.

2.

3.

Město Ostrava aktivně řeší problematiku ubytoven dle současných legislativních možností. Má připravenou infrastrukturu i postupy pro řešení krizových situací. Na rozdíl od ostatních měst má zpracovanou speciální studii ohledně problematiky ubytoven na svém území. Město disponuje pasportem ubytoven na svém území a má tak informace o ubytovacích kapacitách a jejich obsazení. Aktualizace pasportu je časové nenáročná a může být dle potřeb provedena během 14 dnů. Komerční ubytovny mají dostatečné volné kapacity (naplněnost kapacit ubytoven je v současné době 66 %), které lze využít při případném nutném zavírání ubytoven, které nesplňují legislativní podmínky provozu. Ke dni 24. 10. 2013 bylo na ubytovnách 2 795 volných lůžek.

6

3

Obecná východiska problematiky ubytoven

V posledních letech se problematika ubytoven vzhledem ke změnám situace v oblasti bydlení stává stále více aktuální. Jako důsledek transformace bydlení a změn v občanském zákoníku v oblasti nájmu z bytu dochází k nárůstu počtu osob, které přichází o bydlení nebo z různých důvodů místo nájemního způsobu bydlení využívají bydlení v komerčních ubytovacích zařízeních. Jednou ze součástí transformace bydlení je bezúplatný převod bytového fondu z vlastnictví státu do vlastnictví jednotlivých obcí, započatý v roce 1991. Obce se tak dostaly do role správců bytového fondu, se kterou je spojená zodpovědnost za tvorbu lokální bytové politiky a povinnost nést náklady na provoz, správu a údržbu nově získaných objektů. S převodem však souvisela řada problémů, například metodická nepřipravenost obcí, neexistence zásad pro nakládání s bytovým fondem a především neposílení obecních rozpočtu za účelem pokrytí nově vzniklých nákladů. Obce část svého bytového fondu prodaly do soukromého vlastnictví za účelem získání peněz do obecního rozpočtu. Snižování bytového fondu omezuje možnost ovlivnit bytovou politiku na svém území a efektivně tak řešit problematiku osob s nedostatkem financí a zadlužeností, kvůli kterým nejsou schopni sehnat nebo udržet nájemní bydlení. Na situaci v oblasti bydlení měla určitý vliv také postupná deregulace nájemného. V důsledku deregulace došlo u regulovaných bytů k navýšení nájemného a to zejména v místech, kde se regulovaný nájem výrazně lišil od nájmu tržního. Po deregulaci je výše nájmu dána především trhem a vzhledem k zvyšování nájmů byla řada obyvatel dříve regulovaných bytu kvůli finanční situaci nucena své byty opustit a hledat si jiný způsob bydlení, mimo jiné také v prostředí ubytoven. Problematiku bydlení také dále ovlivňují poslední změny občanského zákoníku. Mezi pozitivní změny patří například zrušení možnosti jednostranného zvyšování nájemného. Na zvýšení nájemného se nyní musí dohodnout obě strany nájemní smlouvy, v případě neschopnosti dohodnout se je možné o stanovení výše nájemného požádat příslušný soud. Ten bude výši nájemného posuzovat dle výše nájemného v místě a čase obvyklé, může se tak stát, že dojde k navýšení nad finanční možnosti nájemce. Nový občanský zákoník také omezuje přechod nájmu bytu mezi příbuznými. Při přechodu nájmu již nelze nájemní smlouvu předávat, ale je nutné se domluvit na nájemní smlouvě nové. Na základě původní smlouvy může nájemník byt užívat pouze po dobu 2 let od předání, poté musí, v případě neuzavření nové smlouvy, byt opustit. Ke změnám občanského zákoníku, které mohou ovlivnit situaci v bydlení je možnost pronajímatelů si v rámci nájemní smlouvy vyhradit souhlas s přijetím další osoby do bytu, s výjimkou rodinných příslušníků. Pro osoby s problémy s ubytováním to tak může znamenat další překážku v získání byť přechodného bydlení u známých mimo vlastní příbuzné. Zvyšování počtu osob, které z různých důvodů přicházejí o nájemní formu bydlení nebo ji odmítají, se projevuje například na postupném zvyšování počtu osob, které jsou přihlášené k trvalému pobytu na sídlech ohlašoven městských obvodů Statutárního města Ostrava. Mezi hlavní důvody pro dlouhodobé využívání patří zejména nedostatek finančních prostředků, vysoká zadluženost, neschopnost dodržovat podmínky nájemního bydlení a mnoho dalších. Stále více osob z důvodu nedostatku příjmů pobírá sociální dávky ve formě doplatku na bydlení. Důsledkem výše uvedených skutečností je rozmach dlouhodobého ubytování v ubytovacích zařízeních. Jejich majitelé reagují na zvýšenou poptávku po tomto typu bydlení a svá zařízení upravují z turistických ubytovacích zařízení na zařízení pro dlouhodobé ubytování. Tuto změnu podporuje také ústup průmyslu v Moravskoslezském kraji, v jehož důsledku jsou ubytovny určené pro dojíždějící dělníky prázdné a jejich majitelé tak hledají klientelu ve skupině sociálně slabých osob. Vyplácení doplatků na bydlení navíc majitelům ubytoven poskytuje určitou jistotu, že sociálně vyloučené osoby budou schopny poskytované ubytování splácet a vzhledem k absenci jiným možností ubytování také přijmout nižší úroveň bydlení, které sice splňuje parametry krátkodobého ubytování pro cestovní ruch,

7

ale jejich vhodnost pro dlouhodobé ubytování například rodin s dětmi je sporná. Ze špatné ekonomické situace sociálně slabých osob se tak do jisté míry stal byznys stojící především na ziscích majitelů ubytoven. Opustí-li lidé z uvedených důvodů nájemní bydlení, jejich návrat zpět se stává málo pravděpodobným. Nájemní bydlení vzhledem ke stavu trhu a své finanční situaci získávají velmi těžce, a i v případě jeho zisku si ho málo kdy udrží. Ubytovny navíc nejsou prostředním vhodným pro možnosti či samotnou motivaci řešení vlastní sociální motivace a v některých případech tak představují přechodový stupeň mezi nájemním bydlením a bydlením v azylových domech, popřípadě na ulici (bezdomovectvím). Cílem řešení problematiky ubytoven by mělo být především nastartování opačného trendu přesunu osob mezi jednotlivými druhy bydlení. Při ztrátě nájemního bydlení by měly ubytovny sloužit pouze jako nouzové a přechodné řešení před vstupem do procesu vedoucímu k návratu zpět. Pro návrat však musí existovat dostatek možností, například existencí vícestupňového bydlení v sociálních bytech s aktivním sociálním programem za účelem osamotnění těchto osob v oblasti bydlení a celkového života. Další součásti řešení problematiky ztráty bydlení je prevence sociálních rizik a předcházení jejich důsledkům. Jednou z nejvýznamnějších metod sociální práce ve vztahu k osobám ohroženým ztrátou bydlení je tzv. depistáž, aktivní vyhledávání těchto osob a nabízení spolupráce vedoucí k předcházení rizik ztráty bydlení. K vytipování těchto osob musí sociální pracovníci využívat informace od spolupracujících subjektů a svých znalostí z terénu, například Úřad práce, místní oddělení PČR, poskytovatelé vybraných sociálních služeb, školská zařízení apod. Po vytipování osob a vyloučených lokalit nabízí sociální pracovníci těmto osobám spolupráci při řešení jejich potřeb. Výsledkem úspěšné depistáže (úspěšný příklad z praxe je činnost organizace FAWOS ve Vídni v oblasti prevence vystěhování) jsou konkrétní počty nejen nových „klientů“ sociálních služeb, kteří aktivně přistoupili k řešení své situace ve spolupráci se sociálním pracovníkem, ale také počty osob, které byly informovány o možnostech pomoci, kterou mohou v případě zhoršení své situace a potřeby využít. 3.1

Státní fond rozvoje bydlení a Koncepce bydlení ČR do roku 2020

Problematikou bydlení na území České republiky se zabývá Státní fond rozvoje bydlení, který je garantem plnění Koncepce bydlení ČR do roku 2020 a zabývá se především podporou bydlení pro sociálně, zdravotně či jinak znevýhodněné občany, motivací vlastníků k péči o své bydlení a programy na podporu obcí. Státní fond rozvoje bydlení byl zřízen Zákonem č. 201/2000 Sb., o státním fondu rozvoje bydlení o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Usnesením Vlády ČR ze dne 13. července 2011 č. 524 byla schválena Koncepce bydlení České republiky do roku 2020 (dále jen Koncepce). Základem tohoto dokumentu, rozděleného na analytickou a návrhovou část, je stanovení vize v oblasti bytové politiky a její rozpracování do podoby konkrétních cílů, priorit a jednotlivých úkolů a nástrojů pro jednotlivé státní orgány a organizace. Návrhy vytvořené v rámci koncepce jsou založeny na základě následujících principů: 





Ekonomická přiměřenost: Způsob a forma zásahů státu, ať již z vlastní iniciativy či kvůli zavádění nové legislativy EU do právního řádu České republiky, musí respektovat elementární ekonomické principy. Udržitelnost veřejných i soukromých financí: Pokud předchozí východisko nebude respektováno, dojde ke zvyšování nároků na státní rozpočet. Zvýší se tak vázanost výdajů veřejného i soukromého rozpočtu, což povede ke snížení konkurenceschopnosti České republiky jako celku. Odpovědnost státu za vytváření podmínek, které jednotlivcům umožní naplnění práva na bydlení.

8

Vizí bytové politiky ČR je dle schválené koncepce Dostupnost, stabilita a kvalita bydlení, která je dále rozpracována do strategických cílů uvedených v následujícím schématu.

Strategické cíle

Vize

Schéma 3.1.1: Vize bytové politiky ČR dle Koncepce bydlení České republiky

Dostupnost, stabilita a kvalita bydlení

Dostupnost: Zajištění přiměřené dostupnosti ubytování ve všech formách bydlení. Stabilita: Vytvoření stabilního prostředí v oblasti financí, legislativy a institucí pro všechny účastníky trhu s bydlením. Kvalita: Snižování investičního dluhu bydlení včetně zvyšování vnější kvality rezidenčního prostředí.

Dle koncepce je základem působení státu v oblasti dostupnosti bydlení především motivace občanů k tomu, aby si dokázali nalézt ubytování vlastními silami a pro občany, kteří tohoto nejsou sami z objektivních důvodů schopni, zajistit dostatečnou pomoc prostřednictvím zavedení efektivních nástrojů, které musí být v souladu s principy ekonomické přiměřenosti a udržitelnosti veřejných a soukromých financí. Pod pojmem stabilita se v rámci koncepce rozumí především stabilita sociální, ekonomická, stabilita prostředí z pohledu urbanistického a architektonického v souladu kvalitou přírodní a krajinnou. Pro všechny generace občanů stabilita bydlení představuje určitou předvídatelnost, která zamezí vzniku neočekávaných změn v oblasti bydlení, vedoucích ke snížení možnosti jeho získání či udržení. Kvalita bydlení představuje důležitou složku prostředí, která působí na život člověka. Cílem státu by mělo být neustálé zlepšování kvality bydlení pro jeho dodržení principů ekonomické udržitelnosti. Aktivity vedoucí ke zvyšování kvality bydlení navíc v některých případech souvisí se zajišťováním dostupnosti a stability bydlení, například při revitalizacích domu se současným snižováním energetické náročnosti. Jedním z úkolů vycházejících z Koncepce je vypracování dokumentu „Komplexní řešení sociálního bydlení“. Ke komplexnímu řešení sociálního bydlení je nutné především pojem „sociální bydlení“ legislativně přesně vymezit. Problematika bydlení je jednou ze složek sociální politiky státu, tzn., že by měla být zcela v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento úkol byl proto vymezen pro Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo pro místní rozvoj a dle Koncepce měl být splněn v termínu 30. 6. 2013. Tento termín nebyl příslušnými orgány splněn a byl přeložen na 31. 12. 2013. Přesné zadání úkolu dle koncepce je následující: „Návrh komplexního řešení sociálního bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze. Bytovou nouzi je nutno definovat prostřednictvím sociální situace, resp. událostí, ve které se oprávněné osoby nacházejí, a to ve spojení s neuspokojenou bytovou potřebou. Je rovněž třeba předložit návrh legislativní úpravy „osob v bytové nouzi“ a vytvořit nástroje pro prevenci a řešení sociálního a prostorového vyloučení.

9

Dokument „Komplexní řešení sociálního bydlení“ se bude skládat z analytické a návrhové části, na základě výstupů by měl vzniknout návrh zákona o bytové nouzi, tedy kriteriálního zákona sloužícího jako východisko pro jednotlivá opatření ve zvláštních právních předpisech v oblastech podpor ze strany Ministerstva pro místní rozvoj a nástrojů v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. V rámci přípravy analytické části materiálu byly z hlediska kapacity současných nástrojů řešit situaci osob s vyšším prahem dostupnosti identifikovány limity, v gesci MPSV v oblasti sociální práce, sociálních služeb a nepojistných sociálních dávek. 3.2

Povinnosti obce v oblasti bydlení

Povinnosti obce v oblasti práva na bydlení pro každého jsou ustanoveny v Zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní řízení), ve znění pozdějších předpisů, kde je tato povinnost v § 35, odst. 2 vydefinována následujícím způsobem: „Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.“ Tato definice, ani žádný jiný právní předpis však obcím nestanovuje povinnosti poskytnout ubytování každému jednotlivci, který o něj přijde. Povinnosti obce v oblasti bydlení byly v minulosti předmětem soudních sporů, kdy se obyvatelé bytů při nuceném vystěhování a neprodloužení nájemní smlouvy při stížnostech na dobu určitou na výše uvedenou definici povinnosti v oblasti bydlení ze zákona o obcích odkazovali. Taková ústavní stížnost byla zamítnuta například v rámci Usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2009 II. ÚS 1766/09, viz následující výňatek z odůvodnění: „U třetího okruhu námitek týkajícího se porušení práva na bydlení a na zachování lidské důstojnosti a práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života (čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny) je třeba vycházet z toho, že se jedná o soukromoprávní vztah a je tedy v zásadě věcí pronajímatele, byť se jedná o obec, s kým hodlá nájemní smlouvu uzavřít. Nelze jej k prodlužování či uzavírání nové smlouvy mocensky nutit. Na tom nemění nic ani povinnost obce pečovat o uspokojování potřeb bydlení stanovená v § 35 odst. 2 zákona o obcích. Tuto proklamaci, třebaže může vycházet z mezinárodní úmluvy, nelze vykládat tak, že by obec musela každému svému obyvateli zajistit náležité bydlení. Takový výklad dovedený do důsledku by mohl vést k nemístné toleranci nezodpovědného chování jednotlivce. To by znamenalo na jedné straně rezignaci na jakoukoliv odpovědnost za vlastní život a na druhé straně by docházelo k neúnosnému zatížení obcí.“ Povinností pro obce je tedy především vytvoření dostatečných podmínek pro to, aby každý občan, který chce bydlet v nezávadném a velikostně a finančně dostupném bydlení, měl při dostatečném vlastním úsilí v rámci svých možností toto bydlení získat. Tvorba těchto podmínek však musí být v souladu s kompetenčními a finančními možnostmi obcí. 3.3

Nutné změny legislativy a kompetencí v oblasti bydlení

Pro vytvoření efektivního modelu řešení problematiky osob s vyšším prahem dostupnosti bydlení je nutné provést jasné zakotvení kompetencí obcí v samostatné působnosti z hlediska povinnosti: 



zajistit a disponovat bytovým fondem za účelem schopnosti poskytování finančně dostupného (nákladového) nájemního bydlení pro osoby, které nejsou schopny si bydlení zajistit nebo udržet samy z důvodu jeho nízké dostupnosti v kombinaci s nízkými finančními příjmy, zajistit přístřeší osobám, které nejsou schopny udržet si nájemní bydlení ani při současném poskytování sociální péče.

Kompetence obcí k zabezpečení svých občanů je potřeba zakotvit v legislativě v rámci Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní řízení). Povinnosti obcí stanovit s ohledem na přihlášení občana k trvalému pobytu na území obce. Velikost bytového fondu vymezeného pro účely nákladového

10

bydlení se musí odvíjet dle velikosti obce a počtu bytů, kterými daná obec disponuje. Pro přijetí těchto kompetencí je potřebné povinnosti provázat s rozpočtovým určením daní, aby obce získaly dostatečné finance pro jejich plnění a nedošlo k neúnosnému zatížení obecních rozpočtů. 3.4

Systém vícestupňového bydlení

Problematika ubytoven je v současné době velmi probírána a vnímána poměrně negativně. Je však nutné si uvědomit, že ubytovny představují ubytovací kapacity pro osoby s bytovými problémy v nepříznivé sociální situaci, které v současné době nelze nikterak nahradit. Místo přísné regulace ubytoven je tak nutné najít nebo vytvořit především efektivní alternativu k tomuto typu spojenou s programem k navrácení sociálně vyloučených osob zpět do běžného života. Jednou z možných variant řešení problematiky osob v nepříznivé životní situaci spojené se ztrátou bydlení je systém vícestupňového bydlení. Tento systém slouží pro pomoc lidem v sociální nouzi spojených se ztrátou bydlení, kteří jsou nucení žít na ulici, v azylových domech nebo sociálních ubytovnách. Prvním stupněm tohoto systému je krátkodobé ubytování s intenzivním sociálním programem v rámci sociálních služeb, dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách za účelem nastartování přechodu sociálně slabých osob zpět do samostatného soběstačného života. Druhým stupněm vícestupňového bydlení je bydlení s terénními sociálními službami v tzv. „sociálních“ nebo „tréninkových“ bytech. Je zaměřeno na klienty azylových domů po dosažení kompetence, či osoby, které bydlí v nekvalitních komerčních ubytovnách a osoby, které ztratily bydlení z jiných důvodů než z nedostatečné kompetence k udržení nájemného bydlení (nebo v nejbližší době bydlení ztratí). Tzv. tréninkové bydlení předpokládá individuální intenzivní práci s klientem před jeho přestěhováním do bytu třetího stupně. Podmínkou zapojení klienta do programu by měla být jeho aktivní spolupráce s terénními pracovníky, aktivní hledání zaměstnání či absolvování rekvalifikačních kurzů, nulový dluh na nájemném (případně aktivní splácení vzniklého dluhu). Pro fungování vícestupňového bydlení je potřebné časové omezení doby, po kterou mohou klienti tréninkové byty obývat, pro zajištění dostatečné motivace dále řešit svou životní situaci. Třetí stupeň představuje dlouhodobé samostatné nájemní bydlení. Mělo by, podobně jako u tréninkových bytů, jít o byty mimo lokality sociálního vyloučení s cílem zajistit odpovídající sociální mix. Škála nabízených bytů by tak měla být co možná nejširší, aby domácnosti měly pocit výběru a skutečného návratu do plnohodnotného života, tudíž by se neměla omezovat jen na bytový fond úřadů městských obvodů, ale také by měla zahrnout bytový fond soukromých subjektů.

11

Schéma 3.4.1: Systém vícestupňového bydlení

Na území města Ostrava se nachází celá řada azylových domů a dalších sociálních služeb, včetně bytů se speciálním sociálním režimem. Pro řešení problematiky osob v obtížné situaci spojené se ztrátou bydlení a problematiky ubytoven je nutné nastavit efektivní komunikaci a spolupráci mezi jednotlivými aktéry bytové politiky pro zajištění fungování vícestupňového bydlení a procesu návratu sociálně vyloučených osob zpět do běžného života. 3.5 3.5.1

Vymezení ubytoven a vybraných spciálních služeb Legislativní vymezení ubytoven

Dle § 43 Vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby a § 2 Vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, se rozumí stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené. Stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci. Ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií: hotel, motel, penzion a ostatní ubytovací zařízení. Stavba ubytovacího zařízení se zařazuje podle požadavků na plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami, stanovené normovými hodnotami. Ubytovny dle této vyhlášky spadají do kategorie ostatní ubytovací zařízení a zařazují se do dvou tříd, kde jsou charakterizovány pouze jako turistické ubytovny určené pro cestovní ruch. Tyto ubytovací zařízení mnohdy i přes charakteristiku turistických ubytoven pro cestovní ruch slouží k dlouhodobému ubytování sociálně slabých osob a rodin. Vznikl tak nový typ ubytovacích zařízení, který není v legislativě České republiky definován, přičemž se jedná o specifický druh dlouhodobého ubytování, jehož míra využívání v posledních letech neustále narůstá. Současně ubytovny poskytují možnost nouzového bydlení pro osoby bez přístřeší a představují tak alternativu k azylovým domům a noclehárnám.

12

Z chybějícího legislativního vymezení tohoto typu ubytování vyplývá řada problémů. Ubytovny jsou zkolaudovány dle požadavků zákona o technických požadavcích na stavby jako turistické ubytovací zařízení pro cestovní ruch, u kterých je předpokládána určitá přechodnost a nouzovost poskytovaného ubytování. Technické parametry a zázemí ubytoven této charakteristice v mnoha případech odpovídají, nejsou však optimálními parametry například pro dlouhodobé ubytování rodin s dětmi apod. V mnoha případech komerční ubytovací zařízení poskytují ubytování různým cílovým skupinám. Část objektu a pokojů tak může být vymezena pro ubytování dělníků a zbytek pro dlouhodobé ubytování sociálně slabších osob s problémy získat nebo udržet si sociální bydlení. Tento stav není v čase stálý, majitelé a provozovatelé ubytoven zaměření na cílové skupiny a jejich poměr na ubytovně mění dle aktuálních potřeb především pro maximalizaci svých zisků. Neexistence přesného legislativního vymezení je také omezující pro možnosti, kterými by mohlo město tento typ ubytovacích zařízení ovlivnit nebo kontrolovat. Vzhledem k legislativní definici není možné případnými místními vyhláškami a dalšími způsoby zacílit konkrétně tento druh ubytovacích zařízení, bez nutnosti zahrnutí také ostatních typů ubytovacích zařízení sdílející definici ostatní ubytovací zařízení (např.: koleje, kempy, internáty atd.). Ubytovny jako subjekty mohou uzavírat s uživateli ubytovací smlouvy pouze tehdy, pokud jsou klientům poskytovány ubytovací služby. Ty lze provozovat na základě živnostenského listu na ubytovací služby. Za ubytovací služby jsou považovány další služby mimo běžného provozu zařízení, např. praní prádla, zajištění stravy, úklid ubytovacích prostor apod. Pokud je podepsána smlouva o ubytování a provozovatel pouze přenechává prostory k užívání a žádné další služby neposkytuje, jen zajišťuje elektrickou energii, plyn, vodu, osvětlení atd., dochází k obcházení zákona, protože se smlouva posuzuje vždy dle obsahu nikoliv podle názvu. Tzn. byť je smlouva sepsána jako ubytovací, pak jde ve své podstatě o smlouvu nájemní (popř. podnájemní). Pokud je sepsána mezi uživatelem a majitelem objektu, jde o nájemní smlouvu, pokud jde o smlouvu uzavřenou mezi provozovatelem zařízení, který je pouze nájemcem, pak jde o smlouvu podnájemní. Proto je potřeba zjišťovat v jakém postavení má poskytovatel ubytování, o jaké podnikání dle živnostenského listu jde a zda je podnikání v souladu s právními předpisy. 3.5.2

Sociální ubytovna

Vzhledem k chybějící legislativě, která by definovala ubytovny jako druh přechodného/dlouhodobého bydlení z pohledu soc. oblasti, ne pouze jako turistické ubytování, byl pro potřeby analýzy na základě dat týkajících se doplatku na bydlení a dalších informačních zdrojů vydefinován pojem sociální ubytovna. Pojem sociální ubytovna označuje ubytovací zařízení, poskytující přechodné dlouhodobé bydlení po osoby s nízkými příjmy a vysokou zadlužeností, které jsou vzhledem k nedostatečným celkovým majetkovým a sociálním poměrům ohroženy chudobou a sociálním vyloučením a tyto poměry jim neumožnují získat byt k trvalému bydlení. Sociální ubytovna poskytuje přechodné dlouhodobé bydlení pro osoby s nízkými příjmy, které s ohledem na nedostatečné celkové majetkové a sociální poměry jsou ohroženy chudobou a sociálním vyloučením. Sociální ubytovna je využívaná osobami, jejichž celkové sociální a majetkové poměry neumožňují získat byt k trvalému bydlení. Jedná se o ubytovací zařízení s výjimkou těch, které jsou využívány k cestovnímu ruchu, ubytování studentů a pracovníků: hotel, motel, penzion, ostatní ubytovací zařízení (koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů). Mezi základní charakteristiky sociální ubytovny patří:  

Klienti jsou zde ubytováni dlouhodobě. Krátkodobé smlouvy na dobu určitou jsou pravidelně prodlužovány v momentě složení potřebných financí klienty. V ubytovacím zařízení jsou ubytovaní klienti, kteří úplatu za ubytování nebo její část hradí z doplatku na bydlení.

13

Legislativním odlišením sociálních ubytoven od krátkodobých turistických zařízení by stát i obce získaly možnost tento druh bydlení ovlivnit a vydefinovat přesné technické parametry, jejichž dodržování by ubytovaným osobám poskytovalo určitou úroveň ubytování pro účely dlouhodobého bydlení. V rámci změny legislativy je nutné vymezit například minimální velikosti pokojů, maximální počet osob na pokoj, sociální zařízení či kuchyňku a také nezbytné technické vybavení ubytoven. 3.5.3

Ubytovny pro zaměstnance

Ubytovny poskytují přechodné ubytování také pro zaměstnance firem a organizací, kteří jsou z pracovních důvodů nuceni pobývat v Ostravě či blízkém okolí. V minulosti se na území města Ostravy těchto ubytovacích zařízení nacházela spousta, Ostrava byla centrem průmyslu a za prací se zde sjížděli zaměstnanci z širokého okolí a zahraničí. Dělníci zde bydleli během pracovních dnů, o víkendech, svátcích a mimo hlavní pracovní sezónu se vraceli zpět do svých domovů. Ke změně došlo po roce 1989, když začala deindustrializace Ostravy. Došlo k ukončení těžby na území města, z různých důvodů byly postupně uzavírány další průmyslové podniky, případně v nich byl značně omezen provoz (například Ostramo, Hrušovská chemička, Tesla, ROMO nebo vysoké pece ve Vítkovicích). V rámci uzavírání a privatizace se podniky zbavovaly naprosté většiny zařízení služeb, které provozovaly. Mezi tato zařízení kromě kulturních domů, rekreační a sportovních zařízení patřila také značná část bytového fondu a ubytovací zařízení sloužící dojíždějícím zaměstnancům. Noví majitelé těchto ubytovacích zařízení pružně zareagovali na další důsledek deindustrializace města, a to silný pokles pracovních míst a s tím související nárůst počtu osob ohrožených sociálním vyloučením, a ubytovny přizpůsobili k dlouhodobému bydlení těchto osob. Na území Statutárního města Ostrava se tak nachází pouze minimum ubytoven, jejichž kapacita plně slouží pro ubytování zaměstnancům firem a organizacím. Většina ubytoven slouží pro ubytování dělníků jen zčásti, zbytek kapacit je určen pro klienty z řad sociálně slabých osob, kteří je obývají celoročně a dlouhodobě. 3.5.4

Azylové domy

Ubytovací služby na přechodnou dobu pro osoby v nepříznivé sociální situaci nabízí azylové domy. Azylové domy dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, poskytují ubytování na přechodnou dobu s nácvikem kompetencí k samostatnému nebo tréninkovému bydlení; v případě, kdy osoba není schopna v rámci omezené doby získat základní kompetence k tréninkovému (doprovázenému) bydlení, odchází z azylového domu do přístřeší. V případě, že by osoba kompetence k samostatnému bydlení získala, odchází do tréninkového nebo samostatného nájemního bydlení. Kromě samotného ubytování patří mezi nabízené služby také poskytnutí nebo pomoc při zajištění stravy a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí. Na rozdíl od ubytoven je bydlení v azylovém domě doprovázeno aktivním sociálním programem a je podmíněno daleko přísnějšími povinnostmi klientů. Služby azylových domů jsou klientům poskytovány na základě smlouvy o poskytování sociálních služeb, která je uzavírána na dobu 3 měsíců. Smlouva může být opakovaně prodlužována, maximální délka pobytu v azylovém domě je však omezena, zpravidla na 1 rok. Obyvatelé azylových domů tak představují další potenciální klienty ubytoven pro osoby v sociálně nepříznivé situaci. Na smlouvy o poskytnutí sociálních služeb v azylovém domě lze také získat doplatek na bydlení, pokud orgán pomoci v hmotné nouzi vyhodnotí situaci jako případ hodný zvláštního zřetele. Jedním z problémů bydlení v azylových domech je jejich zaměření na konkrétní skupiny uživatelů, většinou rozdělených dle pohlaví. Ubytování v azylových domech pouze pro může nebo matky s dětmi znamená rozpad rodin, které tato zařízení využívají. Rozpad rodiny může znamenat další prohlubování sociálních problémů rodin, nepřistoupení rodin na vzájemné odloučení vede k preferenci bydlení na komerčních ubytovnách před bydlením v azylových domech. Osoby v tíživé životní situaci se tak mnohdy dostávají mimo dosah působení sociálních programů a jejich návrat k nájemní formě stálého bydlení se stává méně pravděpodobným.

14

3.5.5

Noclehárny

Noclehárny jsou dle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách považovány zařízení poskytující ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Služba je poskytována za úhradu od uživatele.

15

4

Analytická část

Cílem analytické části studie je sesbírání, zpracování a vyhodnocení dat v oblasti sociálních ubytoven na území Statutárního města Ostrava za účelem definice současného stavu, aktuálních krátkodobých a dlouhodobých problémů a vytvoření podkladových informaci pro návrhy řešení problematiky městem Ostrava v rámci návrhové části studie. Pro účely analytické části byla poskytnuta řada zdrojových dat. Část byla získána z veřejných databází (např. databáze Českého statistického úřadu), další část byla získána v rámci součinnosti orgánů veřejné správy města Ostravy a České republiky (Úřady městských obvodů, odbor sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit Magistrátu města Ostravy, Úřad práce, oddělení stavební policie, městská policie Ostrava a Policie ČR). Poslední část informací byla sesbírána prostřednictvím terénního průzkumu, během kterého tazatelé řešitele studie navštívili všechny vydefinované ubytovny, na základě získaných informaci byl vytvořen pasport ubytoven na území Statutárního města Ostrava. 4.1

Stav bydlení dle SLDB

Dle dat Českého statistického úřadu z posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 bydlelo v ubytovnách na území SO ORP Ostrava 2 073 osob. Jelikož není pojem ubytovna v legislativě České republiky definován, nelze tento počet brát jako definitivní. K ubytovnám lze přiřadit také údaj o počtu osob bydlících v zařízeních pro krátkodobé ubytování, které jsou v mnoha případech využívány jako ubytovny pro dlouhodobý pobyt. Jako ubytovny bývají nelegálně využívány také jiné budovy nesloužící k bydlení (např. vyklizené kanceláře, sklady apod.). V těchto objektech v roce 2011 bydlelo 748 osob. Sečtením zmíněných údajů tak vychází, že potenciálně mohlo v roce 2011 bydlet na ubytovnách na území SO ORP Ostrava až 3 629 osob. V azylových zařízeních bydlelo dalších 134 osob, které často při jejich opouštění končí na ubytovnách. Počty obvykle bydlících osob v jednotlivých druzích domu jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 4.1.1: Domy a obydlí mimo bytový fond podle obydlenosti, počtu bytů a obvykle bydlících osob a podle druhu domu - SO ORP Ostrava Obvykle bydlící osoby Druh domu Domy celkem rodinné domy v tom: rodinné domy - samostatné rodinné domy - dvojdomky rodinné domy - řadové bytové domy ubytovny a svobodárny studentské koleje domovy mládeže, internáty dětské domovy ostatní zařízení pro děti a mládež domovy důchodců penziony pro důchodce ústavy sociální péče pro postižené kláštery a konventy azylová zařízení nemocnice, léčebná zařízení, lázeňské ústavy zařízení pro krátkodobé ubytování věznice, vazební věznice

celkem

v bytech

v zařízeních

Bezdomovci

jinde

324 431 80 669

315 491 80 571

8 042 26

898 72

x x

69 587 7 061 4 021 233 423 2 073 379 18 112 3 1 487 262 307 18 134

69 493 7 060 4 018 232 552 45 1 5 4 3 5 73 1 18 -

22 1 3 818 1 934 378 13 108 1 482 189 306 126

72 53 94 8

x x x x x x x x x x x x x x

154

-

150

4

x

808 1 405

33 2

719 1 401

56 2

x x

16

Obvykle bydlící osoby Druh domu provozní budovy s byty správní úřady (ohlašovny pobytu) jiné budovy nesloužící k bydlení Bydlící osoby v objektech mimo bytový fond v tom: rekreační chata, chalupa nouzové obydlí, přístřeší mobilní (pohyblivé) obydlí v zařízeních Bezdomovci Zdroj dat: Český statistický úřad, SLDB 2011

4.2

celkem

v bytech

v zařízeních

Bezdomovci

jinde

2 309 121 749

2 153 25 x

42 17 333

114 79 416

x x x

472

x

1

471

x

236 230 5 1 x

x x x x x

x x x 1 x

236 230 5 x x

x x x x 1 115

Osoby s trvalým bydlištěm na ohlašovnách úřadů městských obvodů Ostrava

Počty osob s trvalým bydlištěm lze nepřímo považovat za údaj úzce spojený s počtem osob bydlících na ubytovnách. Vedle nich pak určitou část tvoří osoby žijící na ulici, zbylou část pak osoby, které přišly o trvalé bydliště, ale bydlí v normálních bytech či domech například na základě domluvy se známými apod. Přesné počty osob v jednotlivých vyjmenovaných skupinách jsou nezjistitelné, jelikož v rámci evidence obyvatel s trvalým pobytem na ohlašovnách městských obvodů nejsou tyto údaje evidovány a v rámci terénních průzkumů není možné zachytit všechny osoby žijící na ulici či v ubytovnách. Navíc vzhledem k pravděpodobnému přesunu těchto osob mezi místy bydlení by se tyto údaje stávaly rychle neaktuálními. Důvody ztráty trvalého bydliště a přihlášení na ohlašovnu městského obvodu bývají různé. Mezi nejčastější patří zadluženost, vzniklá buď ztrátou či nemožností (neschopností) najít zaměstnání, popřípadě špatným zdravotním stavem. Dalším důvodem může být rozpad rodiny či partnerství, mezi méně časté důvody patří například návrat osob z výkonu trestu nebo u dětí z dětských domovů dovršení plnoletosti. Na druhou stranu nelze říct, že na ubytovnách dlouhodobě bydlí pouze osoby, které ztratily trvalé bydliště a jsou přihlášeny na úřadech městských obvodů. Značnou část ubytovaných tvoří osoby, které do Statutárního města Ostrava či jeho blízkého okolí dojíždí za prací. Jedná se jak o občany České republiky, tak cizince, kteří na ubytovnách bydlí přes období, kdy zde pracují a například o víkendech nebo sezónních obdobích bez práce jezdí zpátky do míst svého trvalého bydliště. 4.2.1

Legislativa problematiky trvalého bydliště na ohlašovně ÚMOb

Problematika trvalého pobytu občanů je legislativně řešena v zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o evidenci obyvatel). Trvalý pobyt je konkrétně řešen v § 10 až 12. Dle zmíněného zákona existují 3 možnosti, jakým způsobem může byt člověku přiřazeno trvalé bydliště na ohlašovně úřadu městského obvodu. Nejčastějším případem je rozhodnutí ohlašovny o zrušení místa trvalého pobytu. Toto rozhodnutí ohlašovna provede v následujících případech: 

Hlavním důvodem bývá zánik užívacího práva osoby k objektu nebo jeho části, jejíž adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako trvalý pobyt a osoba tento objekt či jeho část nevyužívá. O zrušení trvalého bydliště v tomto případě rozhoduje ohlašovna na základě návrhu podaném vlastníkem objektu nebo jinou oprávněnou osobou. Navrhovatel je povinen tuto skutečnost doložit (např. nájemní smlouvu, výpis z katastru nemovitosti, pravomocný rozsudek soudu apod.) Nevyužívání objektu je možno prokázat taky svědectvím jiných osob. V případě, že

17

 

osoba nemá žádné užívací právo, zruší ohlašovna trvalý pobyt pouze na základě návrhu vlastníka objektu nebo pověřené osoby. Tento stav nastává také tehdy, pokud byla osoba na základě soudního řízení vyklizena, v tom případě např. vlastník předkládá úřadu rozhodnutí soudu o výkonu rozhodnutí (exekuci) – vyklizení. Důležité je, že jde o úkon, k němuž dává návrh k úřadu vždy navrhovatel, zpravidla se jedná o vlastníka bytu nebo nájemce, jemuž svědčí právo nájmu apod. Například při rozvodu manželství rozvedený manžel předkládá smlouvu o uspořádání bydlení rozvedených manželů (kterou přiložil k rozvodu manželství tzv. dohodou) nebo předkládá vypořádání společného jmění manželů a následný vklad do katastru nemovitostí, na základě čehož se provede i změna trvalého pobytu v evidenci obyvatelstva. Rozhoduje tak úřad na základě návrhu osoby odlišné od osoby, které má být ukončen trvalý pobyt na dané adrese. Přitom vždy pak je trvalý pobyt ponechán na úřadě v obci, v níž měla osoba naposledy trvalý pobyt. Osoba si sama může změnit trvalý pobyt jen tak, že jej nahlásí na jiné adrese za splnění podmínek pro takový úkon, na předchozím bydlišti se pak provede jen výmaz jako administrativní úkon na základě sdělení úřadu, kde byl trvalý pobyt evidován. Zápis trvalého pobytu byl proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností. Objekt, na jehož adrese má osoba trvalý pobyt, je odstraněn, zanikl, nebo se stane podle právních předpisů nezpůsobilý k účelu bydlení.

Druhým případem je situace, kdy občan nemůže po návratu z pobytu z ciziny nebo po nabytí státního občanství České republiky předložit doklady potřebné k zápisu trvalého bydliště. V této situaci je trvalým bydlištěm ohlašovna městské části, kde měla osoba poslední trvalé bydliště. Pokud nikdy osoba trvale bydliště na území ČR neměla, je místem trvalého bydliště ohlašovna městského obvodu, kde se narodila, případně sídlo zvláštní matriky v případě, že se narodila v cizině. Poslední situace, kdy osoba získá trvalý pobyt na ohlašovně, se týká dětí, které se narodí osobám, u kterých nelze zjistit trvalé bydliště. V takovém případě se trvalým bydlištěm stává sídlo ohlašovny v městském obvodu, ve kterém se jedinec narodil, případně sídlo zvláštní matriky pokud se narodil v cizině. Stejným způsobem se postupuje v případě, kdy matka písemně požádá o utajení své osoby v souvislosti s porodem. 4.2.2

Osoby s trvalým bydlištěm v sídle ohlašoven městských obvodů na území SMO

Ke dni 27. 9. 2013 má trvalý pobyt na ohlašovnách úřadů městských obvodů Statutárního města Ostrava celkem 13 494 osob, což je 4,6 % obyvatel SMO. Nejvíce osob má trvalý pobyt na ohlašovnách v největších městských obvodech města: Ostrava - Jih (5 443 osob), Poruba (2 889 osob) a Moravská Ostrava a Přívoz (1 995 osob). V posledních dvou letech počet osob s trvalým pobytem na ohlašovnách narůstá, ke dni 1. 1. 2011 bylo těchto osob 10 731, ke dni 1. 7. 2012 11 902 osob. Průměrný meziroční přírůstek je 1 374 osob, což odpovídá 0,5 % přírůstku. Vzhledem k nárůstu počtu těchto osob lze v budoucnu předpokládat stoupající poptávku po ubytovnách a jim podobných ubytovacích zařízeních. Nejvyšší podíl osob s trvalým bydlištěm na ohlašovně ÚMOb má městský obvod Vítkovice, trvalé bydliště na ohlašovně zde má 8,9 % obyvatel. Nad průměrem v rámci města Ostrava jsou tyto městské obvody: Moravská Ostrava a Přívoz (5,2 %), Nová Ves (5,4 %) a Ostrava-Jih (5,1 %). V tabulce níže jsou uvedeny počty osob s trvalým bydlištěm na ohlašovnách jednotlivých městských obvodů Statutárního města Ostrava a podíly k počtu obyvatel městských obvodů.

18

Tabulka 4.2.1: Počet osob s trvalým bydlištěm v sídle ohlašovny městských obvodů SMO a jejich podíl k počtu obyvatel 2011 Městský obvod

2012 Podíl k počtu obyvatel

Počet

2013 Podíl k počtu obyvatel

Počet

Podíl k počtu obyvatel

Počet

Hošťálkovice

26

1,6%

24

1,5%

26

1,6%

Hrabová

95

2,5%

111

2,9%

130

3,5%

Krásné Pole

27

1,1%

33

1,3%

34

1,3%

Lhotka

18

1,5%

18

1,4%

23

1,8%

307

2,4%

361

2,9%

393

Martinov

23

2,0%

20

1,8%

22

2,0%

Michálkovice

84

2,7%

102

3,2%

110

3,4%

1 500

3,6%

1 669

4,2%

1 995

Nová Bělá

27

1,5%

33

1,8%

31

1,7%

Nová Ves

42

6,0%

38

5,4%

38

5,4%

4 285

3,8%

4 771

4,4%

5 443

5,1%

113

3,7%

119

3,8%

124

4,0%

36

2,7%

37

2,7%

44

3,2%

130

2,7%

139

2,9%

142

2,9%

2 429

3,5%

2 652

3,9%

2 889

4,4%

Proskovice

6

0,5%

9

0,7%

13

1,1%

Pustkovec

21

1,7%

27

2,2%

31

2,5%

Radvanice a Bartovice

202

3,0%

216

3,2%

235

3,7%

Slezská Ostrava

633

2,9%

745

3,5%

812

3,9%

58

1,5%

67

1,7%

71

1,8%

Mariánské Hory a Hulváky

Moravská Ostrava a Přívoz

Ostrava-Jih Petřkovice Plesná Polanka nad Odrou Poruba

Stará Bělá Svinov

3,3%

5,2%

165

3,7%

189

4,2%

203

4,6%

Třebovice

21

1,1%

34

1,8%

32

1,7%

Vítkovice

483

6,0%

488

6,1%

653

8,9%

10 731

3,5%

11 902

3,9%

13 494

4,6%

Celkem

Zdroj dat: Magistrát města Ostravy, údaje aktuální k datům 1.1 2011, 1. 7. 2012 a 27. 9. 2013.

Ze struktury osob s trvalým bydlištěm na ohlašovnách úřadů, uveden v tabulce 4.2.2, vyplývá převaha mužů, kteří tvoří dvě třetiny těchto osob (celkem 9 135). Co se týká věkové struktury, většina osob náleží do věkové skupiny 16 až 64 let, konkrétně 85 % (11 503 osob). Na ohlašovnách má trvalé bydliště 1 565 osob mladších 16 let, lze předpokládat, že většina těchto osob má nahlášené trvalé bydliště společně s jedním nebo oběma svými rodiči. Tabulka 4.2.2: Struktura osob s trvalým bydlištěm v sídle ohlašoven městských obvodů SMO ke dni 27. 9. 2013 Městský obvod

Muži

Ženy

0-15 let 16-30 let 31-45 let 46-64 let 65 a více let

Celkem

Hošťálkovice

16

10

2

8

9

6

1

26

Hrabová

99

31

7

42

41

31

9

130

Krásné Pole

26

8

1

7

12

13

1

34

Lhotka

15

8

0

10

9

3

1

23

281

112

34

107

138

96

18

393

16

6

4

9

6

3

0

22

Mariánské Hory a Hulváky Martinov

19

Městský obvod

Muži

Michálkovice

Ženy

0-15 let 16-30 let 31-45 let 46-64 let 65 a více let

Celkem

75

35

15

24

40

29

2

110

1 336

659

309

582

594

428

82

1 995

Nová Bělá

26

5

3

8

16

4

0

31

Nová Ves

27

11

4

13

11

10

0

38


Ostrava-Jih

3 641

1 802

602

1 756

1 791

1 166

128

5 443

Petřkovice

87

37

19

19

54

31

1

124

Plesná

30

14

7

11

11

12

3

44

Polanka nad Odrou Poruba

96

46

14

39

57

29

3

142

1 987

902

299

775

1 076

639

100

2 889

10

3

0

3

6

4

0

13

Proskovice Pustkovec

17

14

8

9

11

2

1

31


163

72

21

85

73

53

3

235

Slezská Ostrava

548

264

85

255

229

216

27

812


48

23

4

24

22

16

5

71

133

70

25

61

53

52

12

203

22

10

2

7

11

11

1

32

Třebovice Vítkovice Celkem

436

217

100

157

152

216

28

653

9 135

4 359

1 565

4 011

4 422

3 070

426

13 494

Zdroj dat: Magistrát města Ostravy, odbor vnitřních věcí, 2013

4.3

Doplatek na bydlení

4.3.1

Legislativa problematiky doplatku na bydlení

Nárok na doplatek na bydlení má dle § 33 zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi (dále jen zákon o hmotné nouzi), ve znění pozdějších předpisů, vlastník nebo nájemník bytu, který užívá byt a po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení snížených o příspěvek na bydlení byl jeho příjem zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby nebo příjem společně posuzovaných osob zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí společně posuzovaných osob. Podmínkou na získání doplatku na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Samotné slovo „odůvodněné“ dává možnost Úřadu práce České republiky uvážit, v jaké výši a případně co vedle základních nákladů na bydlení bude za odůvodněné náklady na bydlení považovat. Úřad práce ČR může určit výši úhrady, která je v místě obvyklá, a to u podobného zařízení (pro ubytovny), popřípadě u bytu (pro podnájmy). Tak může nastat situace, že Úřad práce ČR nezapočítá veškeré náklady, které osoba deklaruje. Z výše uvedené definice vyplývá spojitost doplatku na bydlení s dalšími dávkami určenými na bydlení, konkrétně příspěvkem na bydlení (dávka státní sociální podpory) a příspěvkem na živobytí (dávka pomoci v hmotné nouzi tak jako doplatek na bydlení). Definice těchto dávek dle jednotlivých legislativních předpisů je následující: 



Příspěvek na živobytí (§ 21 zákona o hmotné nouzi): Nárok na příspěvek na živobytí má osoba, jejíž příjem nebo příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí posuzovaných osob. Částka živobytí je stanovována pro každou osobu individuálně, odvíjí se od existenčního a životního minima a hodnocení snahy osoby o řešení své životní situace. Příspěvek na bydlení (§ 24 Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů): Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, v němž má nahlášený trvalý pobyt, jestliže jeho náklad na bydlení přesahuje rozhodný příjem rodiny vynásobený koeficientem 0,3, případně, jestliže není tento příjem vynásobený koeficientem vyšší než částka normativních nákladů.

20

Doplatek na bydlení tak získá osoba, které po zaplacení nákladů na bydlení (v případě ubytoven částky za ubytování) zůstanou finance (do kterých je započítán příjem osoby včetně příspěvku v hodnotě menší, než je částka na živobytí. V případě, že osoba pobírá příspěvek na bydlení, je jeho výše od nákladu na bydlení odečtena. Náklady na bydlení, které jsou zohledňovány pro určení výše dávky – doplatek na bydlení, nemusí být totožné se skutečnou úhradou. Maximální úhrada nákladů na bydlení prostřednictvím doplatku na bydlení bude ve výši tzv. normativních nákladů dle zákona o státní sociální podpoře (tj. výše nákladů na bydlení ve svém maximu pro doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi je brána z určení nákladů uvedených v zákoně o státní sociální podpoře – tj. z jiného systému dávek). Pokud je úhrada nákladů nižší, než normativní náklady, pak se zohledňují tyto nižší skutečné náklady na bydlení v zákoně o hmotné nouzi. Často se tak stává, že náklady na bydlení na tzv. jinou formu bydlení (ubytovnu) jsou poskytovány např. v rozsahu 3 000 Kč, ale skutečné náklady činí 4 000 Kč. Navíc je třeba si uvědomit, že jde také o vymezení bytu (přitom za byt se považuje i obytná místnost - § 33 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb.). To znamená, že v ubytovnách by neměl být poskytován reálně v souladu s právními předpisy doplatek na bydlení, protože je uvedeno v ustanovení § 33 že jde vždy o nájemce bytu nebo obytné místnosti, a to i u zřetelehodného případu, takže v současné době není poskytování doplatků na bydlení v souladu se zákonem, jednak v důsledku toho, že jde o ubytovací smlouvy namísto nájemních a pak z toho důvodu, že nelze uplatnit náklady na bydlení účtované za smlouvu o užívání 1 lůžka – resp. osoby, muselo by jít o pronájem obytné místnosti nebo bytu. Navíc nový občanský zákoník také ruší existenci a vymezení tzv. obytné místnosti. V problematice ubytoven lze předpokládat, že ubytované osoby příspěvek na bydlení nepobírají, jelikož nesplňují podmínku trvalého bydliště. Ve většině případů mají tyto osoby trvalé bydliště nahlášeno na ohlašovnách úřadů městských obvodů, popřípadě mají trvalý pobyt v místě bydliště předchozího. Dle zákona o evidenci obyvatel je možné, aby osoba měla zapsán trvalý pobyt na ubytovně, provozovatelé ubytoven však tuto možnost svým klientům nenabízejí. Náklady na ubytování tak tyto osob hradí z doplatku na bydlení a vlastních příjmů. Dle zákona o hmotné nouzi lze v rámci období 10 let pobírat doplatek na bydlení pouze po dobu 7 let. Po uplynutí této doby tak hrozí obyvatelům ubytoven vystěhování v důsledku nemožnosti za ubytování platit s potenciální hrozbou bydlení na ulici. 4.3.2

Doplatky na bydlení v rámci Statutárního města Ostrava

Počet doplatků na bydlení, které v rámci své činnosti vyplácí kontaktní pracoviště úřadu práce Ostrava, se během posledního roku výrazně zvýšil. Zatímco v měsíci dubnu roku 2012 KoP Ostrava vyplatilo celkem 4 010 dávek, v měsíci lednu 2013 vyplatilo 5 490 dávek (nárůst téměř o 37 %), v měsíci srpen roku 2013 bylo vyplaceno dokonce 6 776 doplatků na bydlení (nárůst o téměř 70 % oproti dubnu 2012). Se zvyšujícím se počtem vyplacených doplatků na bydlení samozřejmě souvisí také nárůst celkové vyplacené sumy. V měsíci dubnu 2012 bylo na doplatek na bydlení vyplaceno v rámci KoP Ostrava 12 912 009 Kč, v lednu 2013 tato částka činila 19 371 206 Kč (nárůst o 50 %). V posledním sledovaném měsíci, srpnu 2013, KoP Ostrava vyplatilo na doplatcích na bydlení 25 273 112 Kč. V obou sledovaných ukazatelích v období od dubna 2012 do srpna 2013 došlo mezi jednotlivými měsíci vždy k nárůstu jejich hodnot, s výjimkou měsíců září 2012 a srpna 2013. Vývoj počtu vyplacených doplatků na bydlení a celkové vyplacené částky v jednotlivých měsících je uveden v následujícím grafu:

21

Graf 4.3.1: Počet vyplacených doplatků na bydlení a vyplacená suma v rámci kontaktního pracoviště Ostrava

Zdroj dat: Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Ostravě

V roce 2012 bylo Kontaktním pracovištěm Ostrava na doplatek na bydlení vyplaceno 165 mil. Kč. Během jednotlivých čtvrtletí roku 2013 byly KoP Ostrava na doplatek na bydlení vyplaceny následující finanční částky: 63 205 327 Kč v 1. čtvrtletí, 71 221 954 Kč ve 2. čtvrtletí a 75 819 336 Kč ve 3. čtvrtletí. Při stejném trendu změny vyplacení doplatků na bydlení bude v posledním čtvrtletí vyplaceno 82 126 341 Kč, celkem tak bude v roce 2013 vyplaceno na 292 372 958 Kč na doplatek na bydlení, což je oproti roku 2012 nárůst o téměř 77 %. Nárůst celkové vyplacené částky na doplatek na bydlení v jednotlivých měsících není dán pouze jejich vzrůstajícím počtem, ale také zvyšující se průměrné velikosti této dávky. Zatímco v dubnu 2012 měla průměrná velikost doplatku na bydlení výši 3 220 Kč, v srpnu 2013 měl průměrný doplatek na bydlení v rámci KoP hodnotu 3 730 Kč. Ve sledovaném období tak došlo k nárůstu o téměř 16 %. Trend zvyšování průměrné hodnoty doplatku bydlení se netýká pouze KoP Ostrava, stejný trend lze sledovat také v rámci Moravskoslezského kraje a celé České republiky. Ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou je průměrná výše doplatku na bydlení vyplaceného KoP Ostrava nejvyšší, viz následující graf. Graf 4.3.2: Srovnání průměrné velikosti doplatku na bydlení mezi KoP Ostrava, Moravskoslezským krajem a Českou republikou

Zdroj dat: Úřad práce České republiky, 2013

22

Celková suma na doplatek na bydlení vyplacena KoP Ostrava v dubnu 2012 činila přibližně 37 % sumy vyplacené v rámci Moravskoslezského kraje a 11 % sumy vyplacené v celé České republice. Přes řadu střídajících nárůstů a poklesů tohoto ukazatele se jeho hodnota v dubnu 2013 dostala na 46 % při srovnání s Moravskoslezským krajem. Podíl v rámci České republiky i přes meziměsíční změny zůstal na 11 %, viz následující graf. Graf 4.3.3: Podíl sumy vyplacených na doplatek na bydlení vyplacených KoP Ostrava k sumě v rámci MSK a ČR

Zdroj dat: Úřad práce České republiky, 2013.

Největší část financí na doplatek na bydlení je vyplácena v Moravskoslezském kraji. V roce 2012 se jednalo o čtvrtinu všech nákladů na doplatek na bydlení, viz graf níže. Tato skutečnost poukazuje na aktuálnost problému, týkajícího se bydlení v Moravskoslezském kraji a potřebu tento problém aktivně a efektivně řešit. Graf 4.3.4: Podíly vyplacených financí na doplatek na bydlení v rámci krajů České republiky v roce 2012

Zdroj dat: MPSV, MIS, 2012.

Ze zvyšujícího podílu lze předpokládat rychlejší vzestupný trend výše doplatku na bydlení oproti Moravskoslezskému kraji. Důvodem může být přesun sociálně slabých osob z Moravskoslezského kraje

23

pobírajících doplatek na bydlení do města Ostrava za bydlením na ubytovnách, které je pro ně dostupnější než ostatní formy bydlení. Tuto skutečnost však nelze jednoznačně potvrdit vzhledem k faktu, že o doplatek na bydlení na KoP Ostrava mohou požádat také osoby bydlící mimo území Statutárního města Ostrava. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o vyplacených doplatcích na bydlení v roce 2012. Kromě nejvyššího počtu vyplacených dávek a vyplacené finanční částky byla v Moravskoslezském kraji také nejvyšší vyplacená částka přepočtena na jednoho obyvatele kraje. Nejvyšší průměrná výše dávky byla v roce 2013 v kraji Středočeské, konkrétně 4 078 Kč. Moravskoslezský kraj byl v tomto údaji v roce 2012 těsně pod průměrem. Tabulka 4.3.1: Vybrané údaje o vyplacených doplatcích na bydlení dle krajů ČR Kraj Moravskoslezský

Velikost vyplacené částky [Kč]

Počet

Průměrná výše dávky [Kč]

Vyplacená částka na jednoho obyvatele kraje [Kč]

125 649

401 068 525

3 192

326

Ústecký

81 230

241 628 324

2 975

292

Středočeský

35 384

144 306 235

4 078

113

Olomoucký

42 745

138 004 504

3 229

216

Jihomoravský

40 799

126 486 501

3 100

108

Hlavní město Praha

23 350

90 603 353

3 880

73

Liberecký

22 556

70 793 668

3 139

161

Plzeňský

18 326

68 630 248

3 745

120

Jihočeský

21 273

68 369 165

3 214

107

Zlínský kraj

22 624

63 698 045

2 816

108

Karlovarský

19 510

58 147 803

2 980

192

Královehradecký

18 452

51 528 445

2 793

93

Vysočina

12 669

38 838 026

3 066

76

Pardubický

13 120

36 922 897

2 814

71

497 687

1 599 025 739

3 212

152

Celkem Zdroj dat: MPSV, MIS, 2012.

4.4

Struktura a lokalizace ubytoven na území města

V rámci této studie byly sledovány především tzv. sociální ubytovny, které slouží k dlouhodobému ubytování sociálně slabých osob. Do analýzy byly zahrnuty také ubytovny pro dělníky, jelikož i zde se často objevují dlouhodobě ubytované sociálně slabé osoby a to zejména v období, kdy je pro dělníky k dispozici méně práce, například přes zimní měsíce. Z analýzy tak byly vyřazeny ubytovny, které slouží výhradně pro turistické účely, popřípadě fungují jako zdravotnická zařízení nebo ubytování pouze pro středoškolské a vysokoškolské studenty. Speciální kapitolou v rámci analýzy jsou azylové domy, které také slouží k ubytování osob, které nemají dostatek finančních prostředků na vlastní bydlení, jedná se však o sociální služby s vlastními sociálními pracovníky a sociálním programem. 4.4.1

Identifikace ubytoven na území města

Během analýzy problematiky ubytoven byly identifikovány zařízení a objekty, které spadají pod vydefinovaný pojem sociální ubytovna. Pro vymezení všech sociálních ubytoven byla využita kombinace několika zdrojů informací, viz následující výčet: 

Studie o stavu bezdomovectví v Ostravě: Studie o stavu bezdomovectví na území města, zpracována společností PROCES v roce 2012, obsahuje v rámci analýzy potenciálního bezdomovectví také seznam ubytoven na území města. Tento seznam byl aktualizován jeho

24

 

sloučením s ostatními zdroji dat tak, aby odpovídal současnému stavu ubytoven na území města. Úřad práce České republiky: Krajská pobočka úřadu práce v Ostravě poskytla řešitelskému týmu seznam ubytovacích zařízení, na která zasílá dávky v podobě doplatku na bydlení. Městská policie Ostrava: Městská policie Ostrava poskytla seznam ubytoven na území města, který sestavila v rámci své činnosti aktuální ke dni 16. 9. 2013.

Seznam sestavený z výše uvedených zdrojů byl konzultován s experty zabývajícími se problematikou ubytoven na území města. Konkrétně se jedná o: 





Oddělení stavební policie: Oddělení stavební policie Magistrátu města Ostrava se ubytovnami zabývá v rámci své činnosti, především při kontrolách, zda stavby slouží ke svému plánovanému účelu a nedochází zde k ohrožení života, zdraví a bezpečnosti ubytovaných osob. Pracovníci oddělení stavební policie vytvořený seznam zkontrolovali a na základě zkušeností získaných při své činnosti k němu doplnili své připomínky, které následně společnost PROCES do seznamu zapracovala. Oddělení sociální práce a metodiky: Pracovníci Oddělení sociální práce a metodiky, spadající pod Odbor sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit Magistrátu města Ostrava provedli rovněž obsahovou kontrolu vytvořeného seznamu ubytoven na území města. Živnostenský úřad: Pracovníci živnostenského úřadu Magistrátu města Ostravy seznam ubytoven zkontrolovali dle své evidence a předali řešitelskému týmu své připomínky.

Ubytovny nacházející se na vytvořeném seznamu byly předmětem terénního průzkumu ubytoven, který proběhl v období září a říjen 2013, provedeného společnostmi PROCES a ACCENDO k vypracování pasportu ubytoven na území SMO pro účely řešení zmíněného projektu. Na základě informací získaných při rozhovorech s majiteli, popřípadě zaměstnanci vydefinovaných ubytoven byl vypracován finální seznam ubytoven na území Statutárního města Ostrava, uvedený v příloze č. 1 a pasport všech řešených ubytoven. Postup identifikace ubytoven je zobrazen v následujícím schéma:

Kontrola dat

Sběr dat

Schéma 4.4.1: Postup identifikace a lokalizace ubytoven na území SMO

Studie bezdomovectví v Ostravě Úřad práce České republiky Městská policie Ostrava

Oddělení stavební policie Oddělení sociální práce a metodiky MMO Živnostenský úřad Vlastní průzkum ubytoven

Identifikace a lokalizace ubytoven na území Statutárního města Ostrava

25

Na území Statutárního města Ostrava bylo identifikováno celkem 37 sociálních ubytoven, lokalizovaných v 8 městských obvodech. Nejvíce ubytoven se nachází v městských obvodech OstravaJih (11), Moravská Ostrava a Přívoz (9) a Vítkovice (6). Počty ubytoven v jednotlivých městských obvodech jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 4.4.1: Počty ubytoven na území městských obvodů Statutárního města Ostrava Městský obvod

Počet ubytoven


4

Martinov

1


9

Ostrava-Jih

11

Poruba

2

Slezská Ostrava

3

Svinov

1

Vítkovice

6

Statutární město Ostrava Zdroj dat: PROCES, 2013 Pozn. Městské obvody, na jejichž území se nenachází žádná ubytovna, nebyly do tabulky zahrnuty.

37

Lokalizace ubytoven na území Statutárního města Ostrava zobrazena v níže uvedené mapě. Každé ubytovně je přiřazeno unikátní identifikační číslo (např. U01), podle kterého lze ubytovny spojit s níže uvedeným seznamem ubytoven. Mapa 4.4.1: Lokalizace ubytoven na území Statutárního města Ostrava

Zdroj dat: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013

26

Kompletní seznam ubytoven na území města Ostrava včetně adresy, majitele nebo provozovatele a cílové skupiny ubytovaných osob je uveden v následující tabulce. Tabulka 4.4.2: Seznam sociálních ubytoven na území města Ostrava ID

Název

Adresa

Městská část

U01

LAGUNA

Oběžná 1086/4


U02

STARS

Novoveská 2011/15


U03

VÝSTAVNÍ

Výstavní 2510/10


U04

BEDŘIŠKA

Bedřišská 1578/2a


U05

HD Martinov

Martinovská 3176/3

Martinov

U06

ŠALAMOUN

Nedbalova 14


U07

CHOPINOVA

Chopinova 5


U08

CIHELNÍ 81/I

Cihelní 81/i


U09

CIHELNÍ 81/K

Cihelní 81 K


U10

SADOVÁ

Sadová 2655/12


U11

CIHELNÍ 87

Cihelní 87/2588, Moravská 89/2597, 91/2674 Ostrava a Přívoz

U12

JÍLOVÁ

Jílová 2662/40,42


U13

Ubytovna Pod mostem

28. října 82


27

Majitel/provozovatel Provozovatel: Previsto s.r.o. IČO: 27845923 Provozovatel: NZ Reality a.s. IČO: 27825370 Provozovatel: Lukray service s.r.o. IČO: 28624254 Provozovatel: Previsto s.r.o. IČO: 27845923 Provozovatel: HOUSE ROOM s.r.o. IČO: 28616090 Provozovatel: Styl Marketing s.r.o. IČ:25832301 Jan Brázda IČ 88556344 Ič. provozovny 100503858 Pronajímatel: Vladimír Rada IČO: 6645101 Provozovatel: Klement Toráč Pronajímatel: Vladimír Rada IČO: 66945101 Provozovatel: Ladislav Leško Majitel: Ubytovny Cihelní a Sadová s.r.o. IČ:26809796 Provozovatel: p. Matoušek Majitel: Ubytovny Cihelní a Sadová s.r.o. IČ:26809796 Provozovatel: p. Matoušek Provozovatel: HDP Group s.r.o. IČO: 27836681 Majitel: Přemysl Poručenský IČO: 69209839 Provozovatel: Jaroslav Husák IČO: 11564423

Cílová skupina Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí. Dělníci Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí. Rodiny s dětmi (majitel tvrdí, že rodiny s dětmi neubytovává) Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí. Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí. Rodiny s dětmi

Rodiny s dětmi

Rodiny s dětmi

Rodiny s dětmi, sociálně slabé osoby.

Rodiny s dětmi

Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí.

Rodiny s dětmi, dělnicí, sociálně slabé osoby, studenti.

ID

U14

Název LEVNÉ UBYTOVÁNÍ OSTRAVACihelní 67Vladimír Rada

Adresa

Cihelní 67/2591

Městská část Moravská Ostrava a Přívoz

U15

HD AREÁL

Plzeňská 2617/6

Ostrava - Jih

U16

HOTEL TRANS s.r.o. - Hotel DMH

Výškovická 2498/122

Ostrava - Jih

U17

SOIVA

Hulvácká 2497

Ostrava - Jih

U18

HD HLUBINA

Horní 1110/54

Ostrava - Jih

U19

METALURG

U Studia 67/29

Ostrava - Jih

U20

ELMONTEX

Edisonova 795/88

Ostrava - Jih

U21

VÍTEK

Adamusova 2

Ostrava - Jih

U22

Ubytovna Pod stř. školou

Pavlovova 29

Ostrava - Jih

U23

HD Vista

Kap. Vajdy 3046/2

Ostrava - Jih

U24

Čujkovova

Čujkovova 1741/40

Ostrava - Jih

U25

REBED

Starobělská 48

Ostrava - Jih

U26

EDEN STŘEDISKO

Pavlouskova 4457/24

Poruba

U27

TJ VD Start

Slavíkova 6055

Poruba

Lešetínská 712

Slezská Ostrava

U Učiliště 1

Slezská Ostrava

U28

U29

FAMILY (dvě skupiny – A ) + B) BULHARSKÁHOTEL TRANS s.r.o.

U30

Hotelový dům Kovák

Vratimovská 142

Slezská Ostrava

U31

Františka a Anny Ryšavých

Františka a Anny Ryšových 248

Svinov

28

Majitel/provozovatel

Cílová skupina

Vladimír Rada

Majitel: Jarena Centrum s.r.o. IČ: 28618823 Provozovatel: Jaroslav Husák Real end Hotel DMH s.r.o. Vladimír Rada IČO: 26880580 Majitel: Soiva s.r.o. IČO:47973480 Provozovatel: Lukray service s.r.o. IČO: 28624254 Provozovatel: Boswell a.s. IČO: 27822133 Provozovatel: Elmontex a.s. IČO:47155086 Provozovatel: Boswell a.s. IČO: 27822133 Střední škola technická a dopravní, Ostrava Vítkovice, p.o. Provozovatel: Boswell a.s. IČO: 27822133 Ing. Martin Gavlas IČO: 607 62 365 REBED a.s. Mališková Šárka IČO: 16630513 Tělovýchovná jednota VD Start Ostrava Poruba ICO: 44740344 Family-bydlení pro rodiny s dětmi, s.r.o. IČO:28632729 Provozovatel: Hoteltrans s.r.o. IČO: 60779179 Provozovatel: Arcelor Mittal a.s. IČO: 45193258 Provozovatel: Estate Movit Ostrava a.s. IČO: 28562895

Rodiny s dětmi, dělníci, sociálně slabé osoby.

Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí Rodiny s dětmi, sociálně slabé osoby. Rodiny s dětmi, dělnici, sociálně slabé osoby, studenti. Rodiny s dětmi Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí. Rodiny s dětmi, dělníci, sociálně slabé osoby. Rodiny s dětmi, dělníci, sociálně slabé osoby. Dělníci Rodiny s dětmi, sociálně slabé osoby. Ubytovna pro zaměstnané. Rodiny s dětmi, sociálně slabé osoby. Sociálně slabé osoby.

Rodiny s dětmi Dělníci, sociálně slabé osoby. Pouze pro muže. Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí Rodiny s dětmi

ID

Název

Adresa

Městská část

U32

KARIN

Dolní 248/31

Vítkovice

U33

UBYTOVÁNÍ s.r.o.

Mírová 297/17

Vítkovice

U34

NERUDOVA

Nerudova 23

Vítkovice

U35

Ubytovna u Arény

U Cementárny 1337/3

Vítkovice

U36

1. SPECIÁLNÍ STAVEBNÍ, s.r.o.

Rudná 847/10

Vítkovice

U37

Jeremenkova

Jeremenkova 954/5

Vítkovice

Majitel/provozovatel Majitel: Karin Poručenská IČO: 16610938 Provozovatel: INEDUCO s.r.o. IČO:25869167 Provozovatel: Stavia stavby a.s. IČO: 25864092 CENTRIMMO reality, s.r.o. IČO: 25841483 1. SPECIÁLNÍ STAVEBNÍ, s.r.o. IČO: 28627199

Cílová skupina Dělníci, sociálně slabé osoby. Bez dětí. Dělníci, sociálně slabé osoby. Dělníci, sociálně slabé osoby. Dělníci. Rodiny s dětmi.

Rodiny s dětmi, Kimex s.r.o., David Dutka dělníci, sociálně vyloučené osoby.

Zdroj dat: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013

4.4.2

Kapacity ubytoven

Souhrnná kapacita ubytoven na území Statutárního města Ostrava je 8 212 lůžek. Více než polovina této ubytovací kapacity náleží městskému obvodu Ostrava-Jih, konkrétně 4 621 lůžek. Druhým městským obvodem s nejvyšší kapacitou lůžek na ubytovnách je Moravská Ostrava a Přívoz s 1 274 lůžky. Kapacity v ostatních městských obvodech nepřesahují počet 1 000 lůžek, nejmenší kapacitu mají městské obvody Poruba, kde jsou umístěny dvě ubytovny a Martinov a Svinov, na jejichž území se nachází pouze jedna ubytovna. Celkem na ubytovnách na území Statutárního města Ostrava bydlí 5 417 osob, což odpovídá 66 % obsazenosti. Mezi nejobsazenější patří ubytovny v městských obvodech Poruba, Slezská Ostrava a Martinov. Speciálním případem je ubytovna Františka a Anny Ryšových v městském obvodu Svinov, kde je 70 lůžková kapacita téměř dvojnásobně překročena osobami spícími na přistýlkách. Kapacity ubytoven včetně jejich obsazenosti v jednotlivých obvodech Statutárního města Ostrava jsou uvedeny v tabulce níže, konkrétně pro jednotlivé ubytovny pak v příloze č. 2. Tabulka 4.4.3: Kapacity a obsazenost ubytoven na území Statutárního města Ostrava Městský obvod

Počet osob na ubytovnách


Kapacita ubytoven

Obsazenost [%]

350

639

54,8

99

107

92,5

990

1 274

77,7

2 803

4 621

60,7

48

51

94,1

Slezská Ostrava

453

741

61,1

Svinov

129

70

184,3

Vítkovice

545

709

76,9

5 417

8 212

66,0

Martinov Moravská Ostrava a Přívoz Ostrava-Jih Poruba

Statutární město Ostrava Zdroj: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013.

4.4.3

Technický stav a parametry ubytoven

Technické parametry sociálních ubytoven jsou dány především jejich původním účelem, kterým bylo přechodné ubytování pro cestovní ruch a dojíždějící zaměstnance firem a organizací. Klienti tak většinou bydlí v pokojích pouze se základním vybavením (lůžko, stůl, židle a skříň). Sociální zařízení

29

a kuchyně jsou ve většině případů společné pro více osob. V rámci ubytoven na území Statutárního města Ostrava jsou nejrozšířenější dvoulůžkové pokoje, z celkového počtu 2 952 pokojů je 1 830 (62 %) dvoulůžkových. Co se týče ostatních pokojů, 749 je trojlůžkových, 190 jednolůžkových a pouze 24 pokojů obsahuje 4 a více lůžek. Počty pokojů dle množství lůžek v jednotlivých městských obvodech je uvedeno v následující tabulce: Tabulka 4.4.4: Počet pokojů dle množství lůžek na ubytovnách v rámci SMO Počet pokojů Městský obvod

Jednolůžkové

Dvoulůžkové


19

Martinov

35


27

Ostrava-Jih

31

1 227

Poruba Slezská Ostrava Svinov Vítkovice*

Čtyř a vícelůžkové

Trojlůžkové

94

Celkem

141

3

257

33

2

0

70

112

51

5

195

512

2

1 792

0

8

1

0

29

41

284

16

10

351

0

34

1

0

35

37

38

25

4

222

Statutární město Ostrava 190 1 830 749 24 2 952 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013 Pozn.: Do dat nejsou zahrnuty ubytovny, které v rámci průzkumu nespolupracovaly. *Výsledný součet v řádku je ovlivněn neposkytnutím údajů o rozdělení pokojů některými ubytovnami (ubytovny poskytly pouze celkový počet pokojů).

Výše uvedené hodnoty reflektují počty pokojů v období průzkumu ubytoven (říjen 2013). Mnoho majitelů počet lůžek na pokojích přizpůsobuje aktuálním požadavkům klientů a tyto počty jsou tak v čase proměnlivé. Na většině řešených ubytoven jsou sociální zařízení (toalety a koupelna) společná pro více osob/pokojů. V objektech, kde jsou pokoje uspořádány do ubytovacích jednotek (bytů), mají tyto jednotky vlastní sociální zařízení. Konkrétně se jedná o 8 ubytoven na území města. Velmi zřídka existují ubytovny, které by měly sociální zařízení pro každý pokoj zvlášť. Většinou je tak sociální zařízení společné pro více osob a pokojů, například pro celé patro, případně celý objekt. Výjimkou nejsou ani případy, kdy je sociální zařízení společné pro více než 10 pokojů a sdílet je tak může více než 20 ubytovaných. Co se týče situace kuchyní, u objektů s ubytovacími jednotkami je stejná jako v případě sociálního zařízení. Každá jednotka má kuchyňku vlastní. V ostatních ubytovnách jsou kuchyňky společné pro více pokojů, i zde nechybí případy, kdy jedna kuchyňka slouží celé ubytovně. 7 ubytoven nedisponuje kuchyňkou vůbec, ubytované osoby si vaří na vařičích umístěných na chodbách ubytoven, případně přímo na pokojích. Řešení sociálního zařízení a kuchyňky v jednotlivých ubytovnách je uvedeno v příloze č. 4. 4.5 4.5.1

Provoz a podmínky ubytování Smluvní podmínky pro ubytování

Na všech ubytovnách jsou ubytovací smlouvy uzavírány na dobu určitou, s maximální délkou 12 měsíců. V některých ubytovnách jsou při nástupu k bydlení osobám poskytovány pouze krátkodobé „zkušební“ smlouvy na 1 měsíc, během kterých sledují chování ubytovaných a jejich schopnost dodržovat ubytovací řády a smluvní podmínky. V rámci vydefinovaných sociálních ubytoven požadují pouze 3 ubytovny (HOTEL TRANS U16, Soiva U17 a Family U28) při nástupu k ubytování kauci. Ostatní ubytovny kauci nevyžadují, ubytovaní zaplatí úplatu vždy za aktuální měsíc, popřípadě platí průběžně v momentě, když od Úřadu práce dostanou doplatek na bydlení. Nepřítomnost kaucí je logickým důsledkem ekonomické situace sociálně slabých osob, které na ubytovnách ve velkém počtu žijí. Ty by

30

si v případě nutnosti zaplacení kauce, například ve formě 2 až 3 měsíčních nájmů, nemohli ubytování dovolit. Důvod benevolence majitelů ubytoven je v tomto případě také zřejmý, připravili by se o část svých klientů, a tím pádem i zisků. V některých ubytovnách však požadují po osobách, platících ubytování doplatkem na bydlení, zaplacení zálohy, která jim je po získání doplatku na bydlení vrácena. Majitelé se tímto způsobem snaží motivovat své klienty k řešení své životní situace a donutit je aktivně docházet na Úřad práce za účelem získat doplatek. Výpovědní lhůty jsou spojeny především s porušením podmínek ubytování: nemožností za ubytování platit, opakované porušování ubytovacího řádu apod. Dle poskytovaných smluv majitelé ubytoven mohou přistoupit k okamžitému vypovězení, bez povinnosti klientům shánět náhradní ubytování. Co se týče právní ochrany klientů ubytoven před vypovězením bez udání důvodu, je mnohem vyšší než právní ochrana pronajímatele. Problémem je však fakt, že naprostá většina těchto případů není řešena soudní cestou. Pokud by se tyto případy k soudu dostaly, vše by se s nejvyšší pravděpodobností odehrálo tak, že právní zástupce takových uživatelů namítne, že nejde o ubytovací smlouvy, ale o smlouvy o nájmu bytu, obytné místnosti nebo jeho části, následně by namítal, že jde o obcházení zákona a že se provozovatel vyhýbá odpovědnosti za nájemce a že nájem je chráněn. Poté by možná došlo za několik měsíců ke konstatování, že nájem skončil. V takovém případě by musel pronajímatel podat návrh na exekuci – vyklizením, což trvá několik měsíců i u soukromých exekutorů, neboť pokud postupují řádně, pak vyzývají exekuované k součinnosti apod. Výše uvedené skutečnosti jsou jednou z příčin vysokých nákladů na bydlení v komerčních ubytovacích zařízeních. Pronajímatel si kryje rizika spojená na jedné straně z nezaplacení nějaké části nebo doby užívání prostor bez existence platby od uživatele a nemožnost reálného vymožení dluhu, na druhou stranu kryje rizika spojená se svým vlastním jednáním, které je v některých případech v rozporu s právními předpisy, neboť s největší pravděpodobností nejde o smlouvy o ubytování a vyklizení neprobíhá tak dle právních předpisů. Ubytovací smlouvy se mezi jednotlivými ubytovnami v základních údajích příliš neliší. Samozřejmostí je vymezení délky ubytování, stanovení ceny, její složky a způsob úhrady stanovení práva využívat pronajatý pokoj pouze pro osoby uzavírající smlouvu a důvody, kvůli kterým může dojít k vypovězení smlouvy (v případě, že není možné vypovězení bez udání důvodu). Obvyklé je také vyhrazení možnosti majitele ubytovávat osoby dle svých volných kapacit a obsazovat tak pokoje dle aktuálních potřeb a možností. Do smluv jsou často také zahrnovány nejdůležitější body provozního a ubytovacího řádu, závazek ubytovaných k šetření vodou a energiemi a nutnost při příchodu a odchodu z objektu ubytovny hlásit tuto skutečnost na recepcích. Součástí smluv jsou ubytovací a provozní řády, které stanovují konkrétní povinnosti ubytovaných a podmínky pro využívání pronajatého pokoje a společných prostor ubytoven. Příklady konkrétních smluv získaných během terénního průzkumu ubytoven jsou umístěny v příloze C, která je ke studii přiložena v elektronické podobě. 4.5.2

Ceny ubytování na sociálních ubytovnách

Cena za ubytování je v rámci ubytoven stanovena dvojím způsobem. Ubytovací sazba je účtována buď za jednotlivé dny, v jiných případech, především u dlouhodobého ubytovaní, je úplata za ubytování počítána za měsíc. V mnoha ubytovnách fungují možnosti oboje, kdy je cena ubytování pro podepsání smlouvy na delší dobu nižší než pro ubytování krátkodobé. Cena ubytování se v rámci sociálních ubytoven pohybuje okolo 4 296 Kč za osobu měsíčně, viz níže uvedená tabulka. Například v případě 3 členné rodiny se tak cena ubytování za jeden pokoj na ubytovně může vyšplhat až k 13 000 Kč. Ceny ubytování v jednotlivých ubytovnách jsou uvedeny v příloze č. 3.

31

Tabulka 4.5.1: Průměrná cena ubytování na ubytovnách v rámci SMO (Kč/osoba/měsíc). Městský obvod

Průměrná cena ubytování

Počet ubytoven požadujících kauci


4 725

0

Martinov

5 586

0


4 503

0

Ostrava-Jih

4 022

2

Poruba

3 600

0

Slezská Ostrava

4 200

1

Svinov

3 900

0

Vítkovice

4 320

0

Statutární město Ostrava Zdroj: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013

4 296

3

Na většině ubytoven jsou ceny za ubytování pevně stanoveny, tzn., že kromě úplaty za ubytování obsahují také poplatek za energie, lůžkoviny, úklid společných prostor atd. Některé ubytovny k pevné ceně připočítávají paušální sazbu za elektrickou energii v případě, že ubytovaná osoba používá vlastní spotřebič mimo základní vybavení ubytovny (například televizory). Další položkou, kterou majitelé ubytoven začleňují do úplaty za bydlení je místní poplatek za ubytovací kapacity. Dne 26. 6. 2013 se Zastupitelstvo města Ostrava usneslo na vydání souladu s ustanoveními § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, na základě ustanovení § 14 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku č. 6/2013 o místním poplatku za ubytovací kapacity. Dle této vyhlášky o poplatku za ubytovací kapacity platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, poskytující ubytování v zařízeních určených k přechodnému pobytu za úplatu poplatek ve výši 6 Kč za využité lůžko za den. Pod tento poplatek nespadá:   

ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků, ubytovací kapacita ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení, ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům.

Majitelé ubytovny tento poplatek ve většině případů požadují přímo po ubytovaných osobách. Pro tyto osoby to znamená navýšení úplaty za ubytování, ve výši 180 Kč za měsíc. V případě, že je v ubytovací smlouvě uvedena informace, že část úplaty slouží na pokrytí poplatku za ubytovací kapacitu, Úřad práce na tuto položku neposkytne doplatek na bydlení. 4.5.3

Provozní a ubytovací řády

Každá ubytovna má stanoveny vlastní provozní ubytovací řády, kterými se každá ubytovaná osoba musí řídit. Nejčastěji jsou v rámci ubytovacích řádů ošetřovány následující podmínky a skutečnosti:        

Nutnost dodržování protipožárních bezpečnostních předpisů. Stanovení nočního klidu. Stanovení návštěvních hodin. Zákaz přemisťování nábytku a jiných úprav pronajímaného pokoje a společných prostor ubytoven. Zákaz chovu zvířat. Zákaz využívání vlastních elektrických spotřebičů. V ubytovnách, kde je toto povoleno, je k ceně ubytování připočítáván další paušální poplatek za elektrickou energii. Pokyny k případnému parkování vozidel. Povinnosti ubytovaných při odchodu z ubytovny (předávání klíčů na recepci, zavírání oken, uzavírání vodovodních kohoutků, zhasínání světel apod.).

32

Povinnosti ubytovaných při ukončení ubytování (vrácení klíčů, vyklizení pokoje apod.) Ošetření zodpovědnosti ubytovaných za případné škody na majetku ubytovny. Zákazy kouření a nadměrné konzumace alkoholických nápojů v prostorách ubytovny. Zákaz požívání drog.

   

Konkrétní ubytovací řády získané během terénního průzkumu ubytoven jsou uvedeny v příloze C, která je ke studii přiložena v elektronické podobě. 4.6

Struktura ubytovaných osob v souvislosti s ubytovnami

4.6.1

Struktura ubytovaných osob dle pohlaví, věku, rozdělení dle městských obvodů

V následující tabulce je uvedena struktura mužů bydlících na ubytovnách dle věku. Nejvyšší zastoupení má skupina osob ve věku od 36 do 64 let, konkrétně 1 966 ubytovaných. Na ubytovnách bydlí také děti a mládež, skupina do 19 let tvoří téměř 10 % všech ubytovaných mužů (323 osob). Celkový počet ubytovaných mužů 3 381 odpovídá 72 % procentům všech osob žijících v ubytovnách na území SMO. Tabulka 4.6.1: Struktura mužů ubytovaných na ubytovnách dle věku Městský obvod

Muži 0 až 4 let 5 až 14 let 15 až 18 let 19 až 35 let 36 až 64 let 65 a více let Celkem


0

0

0

72

232

9

313

Martinov

1

0

0

21

55

4

81


28

49

10

191

330

18

626

Ostrava-Jih

54

88

36

502

1 062

61

1 803

Poruba

0

0

0

2

9

0

11

Slezská Ostrava

7

9

8

103

179

8

314

18

15

3

11

19

0

66

0

0

2

82

80

3

167

Svinov Vítkovice

Statutární město Ostrava 108 161 59 984 1 966 103 3 381 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013. Hodnoty uvedené v tabulce obsahují údaje z ubytoven, které v rámci průzkumu věkovou strukturu uvedly. Údaje neposkytly následující ubytovny: Čujkovova (U24), Středisko Eden (U26), BULHARSKÁ-HOTEL TRANS s.r.o. (U29) a Jeremenkova (U37).

Co se týče žen, i zde je nejpočetnější skupinou věková kategorie od 36 do 64 let, spadá do ní 594 ubytovaných žen. Děti a mládež tvoří z celkového počtu ubytovaných žen (1327 osob) 22 %, konkrétně 294 ubytovaných. Struktura žen ubytovaných na ubytovnách dle věku v jednotlivých městských obvodech je uvedena v následující tabulce. Tabulka 4.6.2: Struktura žen ubytovaných na ubytovnách dle věku Ženy 0 až 4 let 5 až 14 let 15 až 18 let 19 až 35 let 36 až 64 let 65 a více let Celkem Mariánské Hory a Hulváky 0 0 0 8 26 9 43 Martinov 0 0 0 1 15 2 18 Moravská Ostrava a Přívoz 28 47 20 110 141 23 369 Ostrava-Jih 30 81 34 193 384 57 779 Poruba 0 0 0 0 0 3 3 Slezská Ostrava 6 8 5 13 7 0 39 Svinov 11 18 3 5 9 2 48 Vítkovice 0 1 2 11 12 2 28 Statutární město Ostrava 75 155 64 341 594 98 1 327 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013. Hodnoty uvedené v tabulce obsahují údaje z ubytoven, které v rámci průzkumu věkovou strukturu uvedly. Údaje neposkytly následující ubytovny: Čujkovova (U24), Středisko Eden (U26), BULHARSKÁ-HOTEL TRANS s.r.o. (U29) a Jeremenkova (U37) Městský obvod

33

Z 5 417 osob bydlících na ubytovnách pobírá 36,8 %, konkrétně 1 996 osob, doplatek na bydlení. Nejvyšší podíl osob s doplatkem na bydlení je v městských obvodech Poruba a Martinov, což je však dáno nízkým počtem ubytoven, jejichž cílovou skupinou jsou navíc pouze osoby v nepříznivé sociální situaci. Počty osob s doplatkem na bydlení v rámci jednotlivých městských obvodů SMO jsou uvedeny v následující tabulce, konkrétní hodnoty pro jednotlivé ubytovny jsou uvedeny v příloze č. 3. Tabulka 4.6.3: Počet osob pobírajících doplatek na bydlení ubytovaných na ubytovnách v rámci SMO Městský obvod

Počet osob s doplatkem na bydlení Počet osob na ubytovnách


Podíl [%]

191

350

54,6

75

99

75,8


316

990

31,9

Ostrava-Jih

837

2 803

29,9

48

48

100,0

Slezská Ostrava

102

453

22,5

Svinov

100

129

77,5

Vítkovice

327

545

60,0

1 996

5 417

36,8

Martinov

Poruba

Statutární město Ostrava Zdroj: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013.

Co se týče původu osob bydlících na ubytovnách, tak nejpočetnější skupinou osob žijících na ubytovnách v rámci Statutárního města jsou osoby, které na jeho území mají trvalé bydliště. Konkrétně jde o 3 263 osob, což odpovídá téměř 60 % všech osob žijících na ubytovnách. Nejvíce zmíněných osob bydlí v ubytovnách na území městského obvodu Ostrava-Jih, což je dáno vysokým počtem ubytoven se značnými kapacitami, které se v městském obvodu nachází. Druhou nejpočetnější skupinou jsou cizinci, kteří do Ostravy dojíždějí za prací. Těch v současné době v ubytovnách na území SMO ubytováno 847, téměř 16 % všech ubytovaných osob. Necelá polovina cizinců je ubytována v městském obvodu Slezská Ostrava, jen na ubytovně hotelového domu Kovák, jehož majitelem a provozovatelem je Arcelor Mittal a.s., jich bydlí 250. Mezi osobami žijícími v ubytovnách na území města Ostrava se nachází 920 osob s trvalým bydlištěm v sídlech ohlašoven městských obvodů města Ostrava. Součtem s výše uvedenými údaji tak získáme 4 183 obyvatel Statutárního města Ostrava žijících na ubytovnách, což je více než tři čtvrtiny věch osob z ubytoven. Strukturu osob ubytovaných na ubytovnách v jednotlivých městských obvodech dle trvalého bydliště je uvedena v následující tabulce. Tabulka 4.6.4: Struktura osob ubytovaných na ubytovnách na území SMO dle trvalého bydliště Městský obvod Mariánské Hory a Hulváky

Počet osob s Počet osob s Počet osob s trvalým bydlištěm trvalým bydlištěm trvalým bydlištěm mimo SMO na ohlašovnách na území SMO (vyjma cizinců) ÚMOb

Počet ubytovaných cizinců 119

75

99

57

Martinov

10

0

30

59


84

12

6

888

255

278

733

1 537

0

3

7

38

300

8

10

135

Ostrava-Jih Poruba Slezská Ostrava Svinov

0

0

0

129

79

11

35

420

Statutární město Ostrava 847 Zdroj: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013

387

920

3 263

Vítkovice

34

Pozn.: Údaje ohledně počtu cizinců, osob s trvalým bydlištěm mimo SMO a osob s trvalým bydlištěm na ohlašovnách ÚMOb byly získány v rámci terénního průzkumu ubytoven. Majitelé a oslovené osoby na ubytovnách ne vždy poskytly tento údaj, případně jej dle vlastních zkušenosti odhadli. Skutečné se tak mohou od skutečnosti mírně lišit.

4.7 4.7.1

Analýza míry spolupráce ubytoven při řešení problémů Působení sociálních pracovníku na ubytovnách

Sociální ubytovny na území města Ostrava nedisponují vlastními sociálními programy. Na většinu ubytoven dochází sociální pracovníci, kteří se snaží o řešení životní situace sociálně slabých osob. Ubytovny navštěvují jako řádná návštěva, která se musí ohlásit na recepci. Na ubytovny dochází také sociální pracovníci za účelem řízení a poskytnutí doplatku na bydlení. Problematická je v této oblasti situace na ubytovnách Cihelní a Františka a Anny Ryšových, kde v současné době platí dlouhodobý zákaz vstupu pro pracovníky sociálních služeb. Vlivem tohoto zákazu dochází k určitému omezení procesu návratu ubytovaných zpět do běžného života ze sociálního vyloučení. Otázkou však zůstává, do jaké míry osoby bydlící na těchto ubytovnách o pomoc sociálních pracovníku stojí. 4.7.2

Míra a způsob spolupráce s příslušnými ÚMOb a dalšími organizacemi

Spolupráce ubytoven s úřady městských obvodů a jinými organizacemi je poměrné vzácným jevem, přesto se mezi majiteli najdou osoby, které tuto spolupráci vyhledávají za účelem udržení určité úrovně ubytovaní a ochrany a aktivní podpory ubytovaných i osob bydlících v blízkém okolí ubytovny. Příkladem je ubytovna Family v městském obvodu Slezská Ostrava, kde majitel aktivně spolupracuje se sociálním odborem příslušného úřadu městského obvodu a ředitelem ZŠ v Kunčičkách. Pravidelně kontroluje školní docházku ubytovaných dětí a její případné nedodržování řeší vypovězením ubytovací smlouvy pro celou rodinu. Na ubytovnu také v rámci dobrých vztahů pravidelně dochází pracovníci městské policie, kteří zde pořádají přednášky například s tématy drogové prevence nebo předcházení kriminality. O spolupráci s Magistrátem města Ostravy usiluje majitel ubytovny Soiva v městském obvodu OstravaJih, který nabízí poskytnutí jedné ze svých budov k využití pro sociální programy. Zároveň poukazuje na nutnost častějších kontrol ze stran sociálních pracovníků. Obecně je jakákoliv spolupráce majitelů ubytoven založená na jejich dobrovolnosti. Pro případné cílené řešení ubytovny je nutné jejich spolupráci podnítit legislativně, například ve formě místních vyhlášek. To je však omezeno již zmíněnou absencí legislativního vymezení sociální ubytovny. 4.8

Trestná činnost v okolí ubytovacích zařízení

Obyvatelé města Ostrava bydlící v okolí ubytoven si často stěžují na zvýšenou kriminalitu a rušení veřejného pořádku, a tuto situaci připisují právě osobám dlouhodobě žijícím na ubytovnách. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny četnosti vybraných přestupků vymezených v příslušných paragrafech Zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. V okolí ubytoven dochází nejčastěji k přestupkům dle § 47, odst. 1, písm. d) zmíněného zákona: Znečištění veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu, veřejně prospěšného zařízení nebo zanedbání povinnosti úklidu veřejného prostranství. Ve sledovaném období bylo v okolí ubytoven registrováno 55 těchto přestupků. Nejvíce přestupků je uskutečněno v městských obvodech Moravská Ostrava, Přívoz a Ostrava-Jih, což je dáno především jejich velikostí, počtem ubytoven a jejich celkovou kapacitou. Tabulka obsahuje také počet injekčních stříkaček nalezených na ubytovnách a v jejich okolí, na území Statutárního města Ostrava jich bylo v okolí ubytoven v období od 1. 1. 2013 do 30. 9. 2013 nalezeno 174. Konkrétní počty přestupků a nalezených injekčních stříkaček v okolí jednotlivých ubytoven jsou uvedeny v tabulce v příloze 6.

35

Tabulka 4.8.1: Počet přestupků dle Zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů v okolí řešených ubytoven Městský obvod

§ 47


§ 47/1d 0

Martinov

Počet nalezených injekčních stříkaček

§ 49 2

0

7

0

0

0

2


11

22

5

43

Ostrava-Jih

19

27

3

107

Poruba

4

1

1

3

Slezská Ostrava

0

0

0

2

Svinov

0

0

1

1

Vítkovice

4

3

0

9

Statutární město Ostrava 38 55 10 174 Zdroj dat: Městská policie Ostrava, 2013 Pozn.: § 47 - přestupky proti veřejnému pořádku, § 47/1d - Znečištění veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu, veřejně prospěšného zařízení nebo zanedbání povinnosti úklidu veřejného prostranství, § 49 - přestupky proti občanskému soužití Údaje jsou za období od 1. 1. 2013 do 30. 9. 2013

4.9

Azylové domy na území SMO

Určitým řešením pro osoby ve složité sociální situaci spojené se ztrátou bydlení jsou azylové domy. Těch se na území Statutárního města Ostrava nachází 12, a jejich celková kapacita činí 396 lůžek. Azylové domy jsou zpravidla zaměřeny na určitou cílovou skupinu, například dle pohlaví, pro matky s dětmi apod. Z celkové kapacity tak 158 míst připadá pro muže, 238 míst je pro ženy, případně pro ženy se svými dětmi. Seznam azylových domů na území SMO včetně kapacit je uveden v následující tabulce: Tabulka 4.9.1: Kapacity azylových domů na území SMO ke dni 1. 1. 2013. Poskytovatel

Projekt

Adresa služby

Armáda spásy v ČR

CSS - azylový dům pro muže

U Nových válcoven 9, 70900 Ostrava Mariánské Hory

Armáda spásy v ČR

CSS pro ženy a matky s dětmi azylový dům

Městský obvod

Kapacita Muži Ženy


56

Gen. Píky 25, 70200 Ostrava


62

62

Centrum Domov pro matky s sociálních služeb dětmi Ostrava, o.p.s.

Budečská 3, 70200 Ostrava


22

22

Centrum Azylový dům pro sociálních služeb muže Palackého Ostrava, o.p.s.

Palackého 980, 70200 Ostrava


21

Diakonie ČCE středisko v Ostravě

Azylový dům Debora pro ženy a matky a dětmi

Karpatská 40, 70030 Ostrava Zábřeh

Ostrava - Jih

15

15

Charita Ostrava

Charitní dům sv. Zdislavy - azylový dům pro matky s dětmi

Kapitolní 14, 70030 Ostrava Zábřeh

Ostrava - Jih

24

24

Centrum sociálních služeb Azylové zařízení Poruba, p.o.

Vřesinská 2230/5, 70800 Ostrava Poruba

Poruba

25

Centrum

Dělnická 386/30, 70800

Poruba

34

Domov pro matky s

36

56

21

19

6 34

Poskytovatel Projekt sociálních služeb dětmi Poruba, p.o.

Adresa služby Ostrava Poruba

Městský obvod

Kapacita Muži Ženy

ÚMOb Slezská Ostrava

Azylový dům pro rodiny s dětmi

Na Liščině 338/2, 711 00 Ostrava Hrušov

Slezská Ostrava

52

Občanské sdružení Nová šance

Azylový dům Nová šance

Podsedliště 73, 71100 Ostrava Koblov

Vítkovice

20

20

Charita Ostrava

Charitní dům sv. Františka - azylový dům

Sirotčí 41, 70300 Ostrava Vítkovice

Vítkovice

42

42

Služby Dobrého Pastýře

Dům sv. Eufrasie

Markvartovická 22, 74714 Ludgeřovice

52

23

Celkem: Zdroj dat: Odbor sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit MMO, 2013

23

396

158

238

Azylové domy poskytují svým klientům lepší úroveň ubytování společně s intenzivními sociálními programy. S klienty je uzavírána smlouva o poskytování sociální služby, zpravidla na dobu 3 měsíců, přičemž maximální doba nepřetržitého ubytování v azylovém domě bývá omezena na 1 rok. Klienti tak po roce opouští prostředí azylového domu a existuje zde určitá pravděpodobnost, že vzhledem ke své sociální a finanční situaci přejdou k ubytování na sociálních ubytovnách. 4.10 Dotazníkové šetření s osobami ubytovanými na ubytovnách V rámci pasportu ubytoven bylo provedeno doplňkové dotazníkové šetření, kde základní soubor tvořilo 37 vymezených sociálních ubytoven. Výběrový soubor zahrnuje 100 respondentů (obyvatelé ubytovny) z 22 ostravských ubytoven, které se zúčastnily dotazníkového šetření. Tabulka 4.10.1: Rozložení výběrového souboru Věk <= 35 Četnost Pohlaví

Muž

17

Žena

Celkem

36 - 50 % 27,0%

Četnost

%

28

Celkem

51+ 44,4%

Četnost 18

% 28,6%

Četnost

%

63

100,0%

13

35,1%

12

32,4%

12

32,4%

37

100,0%

30

30,0%

40

40,0%

30

30,0%

100

100,0%

Na otázku „S kým v současné době bydlíte na pokoji (ubytovací jednotce)?“ uváděli respondenti jako nejčastější odpovědi možnosti s nepříbuznými osobami nebo partnerem/partnerkou. U této otázky mohl respondent vybrat více možností odpovědí. Tabulka 4.10.2: Struktura spolubydlících na ubytovací jednotce Spolubydlící na ubytovací jednotce

Procenta kladných odpovědí

S nepříbuznými osobami

49,0

S partnerem/partnerkou

38,0

S dětmi ve věku od 5 do 14 let

21,0

S dětmi ve věku 15 let a více

15,0

S dětmi ve věku do 4 let

10,0

S rodiči

1,0

S jinými příbuznými osobami

0,0

37

Z vzdělanostní struktury osob obývajících ostravské ubytovny je patrné nejvyšší zastoupení osob se středoškolským vzděláním bez maturity (48 %). Druhou nejpočetněji zastoupenou složkou ubytovaných jsou osoby se základním vzděláním (43 %). Tabulka 4.10.3: Vzdělanostní struktura respondentů dotazníkového šetření

Největší procento dotazovaných osob má trvalý pobyt nahlášen na ohlašovně trvalých pobytů na území města Ostrava (43,4 %). 32,3 % dotazovaných má trvalý pobyt nahlášen mimo ubytovnu na území statutárního města Ostrava. Mimo území města Ostrava má nahlášeno trvalý pobyt téměř 25 % dotazovaných osob. V rámci ČR má nejvíce osob trvalý pobyt nahlášen ve městě Bohumín. Ze zahraničí jsou to především osoby z Vietnamu a Ukrajiny. Graf 4.10.1: Místo přihlášení trvalého bydliště

Mezi nejčastější důvody proč se dotazovaní dostali na ubytovnu, patří především zadluženost. Jako jednu z příčin stěhování na ubytovnu uvedlo zadluženost téměř tři čtvrtiny dotazovaných osob (viz tabulka 4.10.4). Mezi další hlavní příčiny bydlení na ubytovně patří rozpad rodiny a ubytování po skončení výkonu trestu. Se zadlužeností souvisí také možnost „Jiné“, kdy dotázaní uváděli především ztrátu bytu v důsledku neplacení nájmu.

38

Tabulka 4.10.4: Nejčastější příčiny ubytování osob na ubytovnách Příčiny ubytování na ubytovně


Zadluženost

74,0

Rozpad rodiny

41,0

Ubytování po skončení trestu

34,0

Jiné

13,0

Nutnost bydlení v místě zaměstnání

10,0

Přechod z dětského domova po dovršení 18 let

6,0

Nedostatek financí v důsledku zdravotního stavu

2,0

Studium

0,0

Mezi nejčastější důsledky dlouhodobého pobytu osob na ubytovně patří především závislost na sociální pomoci (viz tabulka 4.10.5). Většina osob bydlících na ubytovnách pobírá různé sociální dávky či příspěvky, především se jedná o doplatek na bydlení. Jako další významné následky dlouhodobého pobytu na ubytovně respondenti uváděli také nutnost alternativních zdrojů příjmů, vypěstování závislosti na alkoholu, ztrátu schopnosti pracovat či odcizení od příbuzných. Tabulka 4.10.5: Nejčastější následky dlouhodobého pobytu osob na ubytovně Následky dlouhodobého pobytu na ubytovně

Průměrný postoj na škále

Závislost na sociální pomoci

83,3

Nutnost alternativních zdrojů příjmů

76,6

Jiné

75,0

Vypěstovaní závislosti na alkoholu

60,8

Ztráta schopnosti pracovat

45,0

Odcizení od příbuzných

42,0

Zhoršení zdravotního stavu

28,3

Vypěstování závislosti na drogách

23,6

Pozn.: Hodnoceno na škále 1 – 100, kde 1 = Vůbec se neprojevily, 100 = zcela se projevily

Mnoho oslovených by považovalo za významnou pomoc vymazání vlastních dluhů, navýšení sociálních dávek či obnovu příbuzenských vztahů. Nejmenší skupina osob považuje za klíč k samostatnému bydlení změnu či získání nového zaměstnání, což nesvědčí o příliš dobré pracovní morálce osob žijících na ubytovnách. Celkem osmdesát procent oslovených nepobírá žádný důchod, viz graf níže. Z dvaceti procent osob, které důchod pobírají, má polovina starobní a druhá polovina invalidní důchod. Někteří respondenti uvedli, že pobírají i sirotčí důchod.

39

Graf 4.10.2: Struktura osob ubytovaných na ubytovnách dle popíraného důchodu

Lidé na ubytovnách pobírají nejčastěji doplatek na bydlení, životní minimum. Vzhledem k tomu, že u této otázky mohl respondent zvolit více možností odpovědí, dotázání pobírají více soc. dávek najednou. Tabulka 4.10.6: Sociální dávky, které ubytovaní pobírají Sociální dávky


Doplatek na bydlení

81,0

Životní minimum

76,0

Příspěvek na péči

16,0

Existenční minimum

12,0

Za nejpodstatnější a nejzávažnější problémy bydlení na ubytovnách považují námi oslovení respondenti především nepořádek, nedostatečný úklid společných prostor, hluk, spolubydlící pod vlivem alkoholu či drog, případně krádeže, násilí a další kriminalitu. Tyto problémy se týkají především ubytoven s vysokým počtem ubytovaných. 4.11 SWOT analýza Pro návrh opatření v problematice bydlení a ubytoven byla zpracována dle výše uvedené analytické části projektu analýza slabých a silných stránek neboli SWOT analýza která, hodnotí silné (Strenghts) a slabé (Weaknesses) stránky města, hrozby (Threats) a příležitosti (Opportunities) spojené s možnostmi dalšího rozvoje, záměry nebo restrukturalizací procesů. Analýza slabých a silných stránek je zaměřena zejména na interní prostředí, a příležitosti a ohrožení jsou zaměřeny zejména na externí prostředí města. Zatímco interní prostředí může město ovlivnit svojí činností nebo organizačními prostředky, vnější vlivy jsou z větší části neovlivnitelné a často neočekávané. V rámci SWOT analýzy je vhodné hledat vzájemné synergie mezi silnými a slabými stránkami, příležitostmi a silnými stránkami. Tam kde není možno najít vhodnou silnou stránku, která by kompenzovala slabou stránku, nebo příležitost, která by eliminovala hrozbu, nastupuje definice projektu a cíle, který bude slabé stránky nebo hrozby předcházet a jejich negativní dopady eliminovat. SWOT analýzu je možné využít jako nástroj pro stanovení priorit a opatření.

40

SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

Aktivní přístup města k řešení bytové politiky a problematiky ubytoven (aktivní spolupráce všech dotčených subjektů).

Výrazný nárůst počtu osob a rodin ohrožených ztrátou bydlení.

Město Ostrava disponuje oproti zbytku území ČR velkými ubytovacími kapacitami v rámci sociálních ubytoven a hotelových domů pro osoby, jejichž situace jim neumožňuje získat nebo udržet nájemní bydlení

Chybějící legislativní definice sociálních ubytoven, nesystematický přistup MPSV při financování osob v bytové nouzi (doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení).

Existence azylových domů a bydlení s doprovodným sociálním programem na území Statutárního města Ostrava.

Stoupající počet osob s trvalým bydlištěm na ohlašovnách úřadů městských obvodů.

Systém ubytování na ubytovnách je pružnější než bydlení v jiné formě, reaguje lépe na momentální potřeby klientů.

Nárůst počtu vyplacených doplatků na bydlení a jejich průměrné velikosti v rámci kontaktního pracoviště Úřadu práce Ostrava.

Klienti ubytoven jsou lépe chránění před exekucí, taktéž majitel s případnými exekucemi na jeho majetek nemá problém, protože nepovolí klientovi trvalé bydliště.

Funkce ubytoven jako způsob dlouhodobého ubytování i přes zkolaudování dle parametrů krátkodobého turistického ubytování.

Existence programu Sociální inkluze, řešící problematiku bydlení, práce a vzdělávání pro sociálně vyloučené osoby.

Nespokojenost občanů bydlících v okolí ubytoven jako důsledek zvýšeného počtu trestných činů a přestupků. Absence alternativního bydlení k sociálním ubytovnám (např. sociálních bytů) s dostatečnými kapacitami.

Příležitosti

Hrozby

Zajištění standardu bydlení v komerčních ubytovnách prostřednictvím systému certifikace.

Snižování cen a atraktivity bydlení v okolí ubytoven.

Zapojení sociálních ubytoven do nových sociálních programů řešících problematiku ztráty bydlení.

Zvyšování nespokojenosti občanů žijících v okolí ubytoven a vznik protestů a demonstrací.

Zřízení obecní ubytovny, která by vytvořila mezistupeň při ztrátě bydlení pro občany s trvalým pobytem v Ostravě

Pokračující nárůst osob s trvalým bydlištěm na ohlašovnách úřadů městských obvodů SMO.

Využití stávajících kapacit azylových domu a bytů s doprovodným sociálním programem k návratu sociálně vyloučených osob do běžného života vhodným nastavením vícestupňového bydlení.

Zvyšování počtu osob v tíživé sociální situaci spojené s bydlením jako důsledek uzavírání velkých průmyslových podniků. Nárůst bezdomovectví v důsledku omezené doby vyplácení doplatků na bydlení. Ubytovávání sociálně vyloučených osob i v nebytových prostorech dle nového občanského zákoníku.

41

5

Návrhová část

Účelem návrhové části je, v návaznosti na výsledky analýzy ubytoven na území města Ostrava a s nimi souvisejících oblastí, navrhnout řešení problematiky ztráty ubytování a dlouhodobého využívání komerčních ubytovacích zařízení určených turismu a cestovnímu ruchu jako dlouhodobé formy bydlení. Návrhy kromě zaměření na samotné město Ostrava směřují také do problematiky legislativních změn a změn kompetencí orgánů veřejné správy a obcí na úrovni celé České republiky. 5.1

Priority v oblasti bydlení a ubytoven

Na základě výsledků analytické části a výroků uvedených ve SWOT analýze bylo navrženo 5 priorit řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu. Pro každou prioritu je vydefinován určitý počet opatření, jejichž realizace povede ke splnění stanovených priorit. Jednotlivé priority a příslušná opatření jsou graficky znázorněna v následujícím schématu.

42

Schéma 5.1.1: Priority a opatření k řešení problematiky bydlení a ubytoven

Řešení problematiky ubytoven

L: Návrhy na legislativní změny

C: Certifikace ubytoven a jejich zapojení do bytové politiky města

L1: Vydefinování kompetencí obcí, krajů a státu v rámci legislativy.

C1: Vymezení parametrů ubytoven pro jejich certifikaci.

L2: Systematizace dávek spojených s bydlením

C2: Vymezení kontrolních orgánů pro účely certifikace ubytoven.

L3: Financování činností obce v oblasti bytové politiky a výše vymezených povinností. L4: Legislativní vymezení pojmu „sociální ubytovna“.

C3: Vznik komise rady pro bytovou politiku města.

T: Úprava povinností ohlašoven trvalých pobytů

T1: Vytvoření rozsáhlejší evidence osob s trvalým bydlištěm na ohlašovnách městských obvodů. T2: Zavedení informačních povinností v oblasti trvalých pobytů na sídle ohlašovny.

43

K: Komunikační platforma a prevence sociálních rizik

K1: Vytvoření „Centra pro prevenci bezpečnostních a sociálních rizik“.

K2: Nastavení aktivní a efektivní komunikace mezi aktéry bytové a sociální politiky. K3: Informační kampaň pro prevenci bezpečnostních a sociálních rizik

V: Systém vícestupňového bydlení

V1: Zachování určitého počtu obecních bytů. V2: Zpřesnění počtu sociálních bytů. V3: Zřízení obecní ubytovny V4: Zapojení certifikovaných ubytoven do systému vícestupňového bydlení.

5.2

Opatření a návrhy řešení

L: Návrhy na legislativní změny L1: Vydefinování kompetencí obcí, krajů a státu v rámci legislativy. Pro stanovení kompetencí obcí a státu jsou důležité následující zásady: Stát nemůže zásadně zasahovat do samosprávy tím, že by stanovil obcím povinnosti, neboť obce jsou samostatné právnické osoby – územní veřejnoprávní korporace. S tím souvisí rozsudek ústavního soudu, který vymezil, že není přípustné zasahovat do výlučné pravomoci obcí – jako právnických osob, a to tak, že by bylo „diktováno“ za jakých podmínek a za jakou cenu má být pronajímán majetek obce (tj. bytů) osobám nájemců. Pokud by nebyly kompetence obcím stanoveny v rámci tzv. přenesené působnosti v oblasti bydlení a jejich účasti na řešení bytové problematiky, pak by zřejmě řada obcí neplnila tuto svou úlohu v rámci tzv. samostatné působnosti obcí. Navíc i v současnosti vykonávané působnosti obcí v rámci delegované státní správy není úprava sankcí za situace, kdy se obec rozhodne neprovádět svěřenou státní správu, to znamená v okamžiku, kdy obec nedodržuje zákon, není za tuto situaci nijak postižitelná, neboť s tímto se nepočítá v legislativní úpravě. Po stanovení povinnosti obcí, a to bez ohledu na skutečnost zda v rámci samostatné nebo přenesené působnosti obcí, musí být zároveň stanovena sankce za nedodržení zákona, protože povinnosti dle ústavních zákonů mohou být v našem právním řádu stanoveny pouze „zákonem“. Jako optimální řešení je rozložení kompetencí a povinností mezi všechny subjekty: stát a územně samosprávné celky (kraje a obce). Pro případné zavedení povinnosti zabezpečení potřeb osob (občanů dané obce), musí obce mít možnost větší kontroly a kompetencí v tomto ohledu. Což by bylo možné provedením změny v zákoně č. 133/2000 sb., a to pro postavení zejména oprávněných uživatelů bytů (nájemců). U vlastníků tam možnost omezení znamenala zásah do vlastnického práva, což je dle našich ústavních zákonů nepřípustné, ale nájemce je osoba, která užívá objekt jen na základě nájemní smlouvy, tj. nemá tak silné dispoziční právo jako vlastník bytu, domu apod. Obec by tedy měla mít na jednu stranu větší kontrolu – kdo a za jakých okolností vstupuje do územní působnosti obce a následně by měla mít svěřeny kompetence k realizaci pomoci a podpory občanů, kteří splní podmínky pro vstup do systému záchranné sítě, ať už v rámci preventivních opatření nebo krizových opatření. Obec by měla být pak zainteresována více způsoby na řešení situace svých občanů v oblasti bydlení, a to v rámci dotačních mechanismů a samostatné působnosti – přístup k finančním prostředkům na výstavbu nebo rekonstrukce bytového fondu na tzv. sociální bydlení a sociální ubytovny, přičemž mezi těmito dvěma způsoby bydlení by byl rozdíl v přístupu občanů k němu, v rozsahu nákladů na bydlení, ale také aby nešlo o jednorázové projekty, kdy po určité době by tyto byty bylo možné využít k běžnému komerčnímu pronájmu. V případě, že by obce tyto byty chtěly začít využívat k jinému účelu, než k sociálnímu, pak by musely celou dotaci vrátit do státního rozpočtu. Totiž nelze vycházet z představy, že osoby bez přístřeší nebo s nízkými kompetencemi k zajištění a udržení si běžného bydlení budou ve společnosti omezenou dobu, tyto cílové skupiny se vyskytovaly, vyskytují a budou vyskytovat i v budoucnu. Proto je třeba zajistit, že dotační programy a jejich výsledky budou fungovat i v budoucnu, a to za již jednou investované finanční prostředky státu. Neboť by byly každoročně vytvářeny nové a nové projekty bez kontinuity a bez potřebné kontroly. Kraj s ohledem na skutečnost, že nemá zpravidla ve vlastnictví bytový fond, by měl úlohu koordinační, kontrolní a podpůrnou. Tzn., měl by mít kompetence svěřeny k tomu, aby mohl mít oprávněně přehled o tom, jaká je situace v oblasti bydlení v jeho území dle jednotlivých obcí – např. kolik mají obce bytů, u nichž lze realizovat sociální programy nebo sociální bydlení, jaká je úroveň bytového fondu a rozsahu nákladů na bydlení. Součásti kontrolních a monitorovacích povinností by mělo být také sledování ubytovacích kapacit v komerčních ubytovacích zařízeních. Tyto údaje by bylo možné zahrnout jako povinná část krajských územně analytických podkladů.

44

Je nutné rozšířit kompetence kraje ve vztahu ke zjišťování – jak jsou obce připraveny na nepříznivou sociální situaci osob v rámci tzv. již dřívějšího institutu „domovského práva“. A pokud je to tak, že dnes se může osoba nejen samotného nájemce přihlásit k trvalému pobytu ke konkrétnímu bytu, ale i osoby, kterým tuto možnost nájemce umožní (a nový občanský zákoník toto uspokojivě neřeší, protože omezuje možnosti vzhledem k jiným osobám, než příslušníkům rodiny, avšak rodinu vymezuje tak široce, že i toto často nepředstavuje omezení nájemce umožnit trvalý pobyt mnoha osobám, které dříve v obci nepobývaly), pak obce samy nemají kontrolu, kdo by byl reálným příjemcem podpory obce. Stanovit povinnost pronajímatele (bez ohledu zda jde o obec, nebo jiný subjekt) nahlásit skutečnost vzniku dluhu a nedodržování povinností nájemce sociálnímu pracovníkovi obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který provádí sociální práci dle ustanovení § 92 odst. d) zákona č. 108/2006 sb., a možnost sociálního pracovníka s těmito informacemi nakládat v zájmu řešení sociální situace osob i bez jejich souhlasu, neboť mnohdy se stává, že osoby vyžadují pomoc od sociálních pracovníků, ale sociální pracovník se až pozdě dozvídá jaká je sociální situace osoby, zpravidla již nemá odpovídající a reálnou možnost situaci osoby efektivně řešit, řeší tak jen již akutní ztrátu bydlení apod. Úlohou státu by mělo být z důvodu zneužívání mezer v zákonech zakotvení sociálního bydlení a tzv. sociálních ubytoven včetně zavedení jejich certifikace, bez které by ubytovaní neměli nárok na zisk sociálních dávek na bydlení. V otázce vytváření nového bydlení – sociální bydlení nebo sociální ubytovny by mohlo dojít k úpravě účasti i jiných subjektů (mimo stát a obce nebo kraje) např. nestátní neziskové organizace poskytující resp. zabezpečující bydlení osobám se sníženými kompetencemi k zajištění si a udržení trvalého bydlení. Přitom by mohlo dojít k využití i stávajícího bytového fondu (např. soukromých vlastníků – možných pronajímatelů) v rámci tzv. tréninkového bydlení s převzetím odpovědnosti ze strany nestátní neziskové organizace, neboť je dostatek volných bytových kapacit. Pouze z důvodu současně existujícího vysokého rizika neplnění povinností nájemců, pronajímatelé nemají odvahu přenechat do pronájmu soukromé vlastnictví. Při realizaci těchto podpůrných mechanismů by nedocházelo pouze k zajištění úhrad nájemného a souvisejících plateb a úhrad (služby, energie, náhrady škody a devastace majetku apod.), ale také v takové oblasti jako je míra využití objektů co do rozsahu počtu osob, míry dodržení zásad dobrých sousedských vztahů apod. L2: Systematizace dávek spojených s bydlením Systém dávek spojených na bydlení v současné době negativně působí na motivaci žadatelů řešit svou životní situaci. Počty a výše vyplacených dávek v posledních letech stále narůstají a mnohdy jsou majiteli a provozovateli komerčních ubytoven využívány k neúměrným ziskům. Úprava počtu dávek spojených s bydlením a jejich výše je možná jejich sloučením do dávky jedné. Změna počtu sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení by si vyžádala změnu legislativy v systému státní sociální podpory, v systému pomoci v hmotné nouzi a případně vytvoření nového zákona o nové finanční podpoře oblasti bydlení. K tomuto kroku lze přistoupit třemi možnými variantami: 1. 2. 3.

Sjednocením dávek do obecné úrovně (systém státní sociální podpory) Sjednocením obou dávek do individuální úrovně (systém pomoci hmotné v hmotné nouzi) Vytvoření nové samostatné dávky, která by zahrnovala obecnou i individuální úroveň

Při revizi sociálních dávek spojených s bydlením je nutné určit, zda budou dávky vypláceny pouze nájemníkům a vlastníkům bytů nebo budou do systému zahrnuty také jiné formy bydlení, a zda bude zachováno současné omezení dávky normativními náklady na bydlení. Při zachování omezení normativními náklady je pravděpodobnost existence osob nebo rodin, kterým dávka na pokrytí skutečných nákladů na bydlení nebude stačit. Případné akceptování skutečných (smluvních) nákladů na bydlení by znamenalo nárůst nákladů na vyplácení dávek na bydlení a vytvoření otevřeného prostoru pro využívání sociálních rodin a osob pro neúměrné zisky majitelů a pronajímatelů všech forem bydlení.

45

Pro nastavení optimálních výší vyplácených sociálních dávek spojených s bydlením je nutné současné testování příjmů a nákladů na bydlení doplnit o rozšířený okruh příjmů, majetek osob či rodin, pohledávky a další skutečnosti týkající se osob pobírajících sociální dávky na bydlení. Rozšířená kontrola by pro úřady práce znamenala nárůst administrativní zátěže. Pozitivem však bude zabránění ztráty motivace žadatelů o dávku k řešení své životní situace využitím neprokázaných příjmů apod. K optimalizaci vyplácení dávek je rovněž vhodné změnit období nároku na příspěvek na bydlení a prokazování rozhodných skutečností ze současného čtvrtletí na měsíční periodu, tak jak je tomu u doplatku na bydlení. Úřad práce by tak získal větší schopnost reagovat na případné změny ve skutečnostech rozhodných pro vyplácení dávek na bydlení. Vytvoření nového systému dávky na bydlení, který by kumuloval podmínky ze státní sociální podpory a ze systému pomoci v hmotné nouzi a přitom by stál mimo oba systémy, by mohl být odůvodnitelný pouze tehdy, pokud by zároveň měl znamenat svěření této kompetence k výplatě a rozhodování o dávce obecním úřadům obcí typu III. Tj. důvodem nového systému dávky by byla rozdílná kompetence oproti současnému stavu, kdy rozhoduje a poskytuje dávky Úřad práce ČR. Je zřejmé, že další možnost sloučení dosavadních sociálních dávek na bydlení představuje sloučení do systému pomoci v hmotné nouzi, což by odpovídalo i současným potřebám systému i oprávněnost požadavku vůči společnosti na přistoupení na princip sociální solidarity. Protože těžko lze odůvodnit poskytování sociálních dávek na bydlení jen proto, že osoby nedosahují stanoveného příjmu (jako dosud ve státní sociální podpoře příspěvek na bydlení), ačkoliv mají zcela dostatečný majetek k uspokojení této potřeby. Proto by se v systému pomoci v hmotné nouzi zkoumala míra možnosti řešení sociální situace vlastními silami. Přesto by tento systém umožnil poskytování dávky, ačkoliv by příjmově osoba nebo rodina nebyla hluboko po hranicí schopnosti platit nájem. Např. pokud by dosavadní koeficient byl navýšen na i 1,5 až 2, tj. limitem pro poskytování příspěvku na bydlení by byl příjem do dvojnásobku živobytí osob, ale za současného zkoumání majetkových poměrů, pak by i společnost mohla vnímat dobře potřebu solidarity. Tj. sloučení dávek na bydlení směrem k systému pomoci v hmotné nouzi by více reflektoval na současné potřeby společnosti a zajištění sociálního smíru, neboť by umožnil více reagovat na posouzení celkové situace osob. Řada současných příjemců příspěvku na bydlení by neplnila podmínky ani navýšeného koeficientu u doplatku na bydlení, protože jejich majetkové poměry (vlastnictví např. rekreačních objektů, několika bytů a dalších movitých věcí) by ukázaly jejich reálnou možnost řešení Navíc při počtu současně poskytovaných sociálních dávek – příspěvku na bydlení a doplatků na bydlení je zřejmé, že by se při této změně systém financoval, protože příjemců dávek hmotné nouze je jen zlomek z počtu příjemců příspěvku na bydlení, takže ani při navýšení koeficientů by tento krok neznamenal zvýšení ekonomické zátěže, ale znamenal by větší adresnost pomoci a dávek. L3: Financování činností obce v oblasti bytové politiky a výše vymezených povinností. V rámci vymezených kompetencí obcí musí být pro obce jednoznačně nastaveny a legislativně povinnosti v oblasti zajištění bydlení svým občanů (plnění povinností by bylo podmíněno na osoby s trvalým bydlištěm na území obce). Mezi povinnosti by měly patřit především následující činnosti. 1.

2.

3. 4.

Povinně vytvářet určitý podíl sociálního bydlení dle jejich situace na základě existence předchozí studie a vyhodnocení situace v dané obci v rámci bytového fondu obce, a to trvale, nikoliv v jednorázových programech, ale kontinuálně. Povinnost poskytovat informace sociálním pracovníkům obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajskému úřadu, aby bylo možné efektivně řešit situaci osob nejen na lokální úrovni, ale také na úrovni regionu (kraje). Povinnost se přímo podílet na nákladech na zajištění bydlení osob, které nejsou schopny vlastními silami toto si zajistit. Povinnost přímo podporovat existenci výkonu sociální práce (i v rámci samostatné působnosti, zejména u obcí typu I, kde dnes není stanoveno, že je povinností obcí zajištovat tyto činnosti).

46

Aby mohly obce plnit vymezené povinnosti, musí obdržet na jejich plnění finance. Stát tak musí pro tyto účely vymezit určité množství financí, které rozdělí obcím. Tyto finance musí být ve formě účelově vázaných prostředků na plnění povinností obcí v oblasti bydlení. Obec samotná by se následně rozhodla, jakým způsobem tyto finance k podpoře bydlení využije, zda prostřednictvím sociálních bytů, obecní ubytovnou nebo spoluprací s komerčními ubytovacími zařízeními na svém území. Pro rozdělování těchto finanční prostředků je nutné nastavit normativy, které by zajistily jejich rozdělení obcím, které musí problémy s bydlením řešit. Rozdělování by probíhalo na úrovni obcí s rozšířenou působností, které by dále problematiku řešily na svém území. Návrh alokace financí ze státního rozpočtu na plnění povinností obcí v oblasti bydlení je 3 mld. Kč. L4: Legislativní vymezení pojmu „Sociální ubytovna“ Dílčím krokem vedoucím k certifikaci komerčních ubytovacích zařízení, který je nutné provést v rámci změn v legislativě je přesné vydefinování pojmu „sociální ubytovna“. V současné době je vzhledem k chybějící definice legislativně nemožné odlišit ubytovny, na kterých osoby bydlí dlouhodobě od zařízení, které slouží výhradně pro účely turismu a cestovního ruchu. Případné kontroly a legislativní změny tak prakticky nelze zacílit na specifickou skupinu sociálních ubytoven bez toho, aby se dotkly také turistických ubytovacích zařízení. V rámci legislativy je tedy nutné odlišit „sociální ubytovny“ od ostatních ubytovacích zařízení. Vzhledem k neexistenci žádné legislativní úpravy v této oblasti se pojem „sociální ubytovna“ vymezí novou vyhláškou, která by tuto problematiku vydefinovala nejen z technického, ale také ze sociálního hlediska. C: Certifikace ubytoven C1: Vymezení parametrů ubytoven pro jejich certifikaci Pro účely certifikace je nutné kromě samotné definice sociální ubytovny stanovit přesné podmínky, které musí ubytovna pro získání certifikace splnit. Ubytovny splňující požadavky certifikace by byly zapojeny do bytové politiky obcí a mohly by se na jejich provoz vyplácet sociální dávky na bydlení. Certifikace by tak zajistila určitý standard ubytování a zajistila na ubytovnách potřebné zázemí pro bydlení všech cílových skupin a vytvoření prostředí pro možnost k návratu osob z nepříznivé situace spojené se ztrátou bydlení a podpořila by tak jejich přechod zpět do nájemní formy bydlení. Při nastavování parametrů ubytoven vymezených pro užívání osobami, které si nezvládají zajistit bydlení vlastními silami, by nemělo dojít k tomu, že bude standard ubytoven nastaven výše, než je obecný průměr pro minimální plochy místností v bytě apod., kdy např. pro jednu osobu jako nejmenší 2 únosná velikost plochy dle stavebních předpisů je 8m , která následně narůstá o klasifikovaný počet metrů s každou další ubytovanou osobou. Musí být nastavena přiměřenost, aby se nestalo, že osoby, které vyžadují trvalou potřebu pomoci a podpory ze strany státu a obcí nebyly pozitivně diskriminovány a neměly nárok na vyšší úroveň, než osoby, které běžně bydlí v bytech malometrážních, pracují a mají v těchto bytech děti. C2: Vymezení kontrolních orgánů pro účely certifikace ubytoven Pro účely certifikace ubytoven je nutné vymezit orgán, který bude mít povinnost a potřebné kompetence pro kontrolu vymezených parametrů komerčních ubytovacích zařízení nutných ke splnění jejich certifikace. V současné době kontrolu komerčních ubytoven provádí několik orgánů veřejné správy, přičemž každý kontroluje plnění podmínek v jiné oblasti. Oddělení stavební policie tak kontroluje technický stav ubytoven a plnění parametrů, na které byly příslušné objekty zkolaudovány, příslušné hygienické stanice kontrolují plnění legislativních požadavků na hygienu, živnostenský úřad kontroluje právní správnost ubytovacího podnikání apod. Vymezený kontrolní orgán pro udělování, případně odebírání certifikace ubytovacím zařízením musí mít možnost jednoduše a efektivně získat potřebné informace k provedení kontroly podmínek certifikace. Tyto kompetence musí kontrolní orgán dostat vymezeny legislativně, případně je nutné

47

legislativně vydefinovat povinnost předávání požadovaných informací od orgánů, disponujícími konkrétními kompetencemi, směrem k orgánu kontrolnímu (certifikačnímu). Jako možné řešení se nabízí uložení certifikačního procesu do kompetence oddělení stavební policie. Její pracovníci mají dle Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v aktuálním znění, možnost vstupovat s vědomím majitele na cizí pozemky za účelem kontroly plnění technických parametrů objektů dle způsobu využití s požadavků legislativních předpisů. Možnost kontrolovat ubytovny přímo na místě je důležitým požadavkem pro certifikaci ubytoven, proto se oddělení stavební policie jeví jako optimální pro volbu certifikačního orgánu. Společně s informacemi od ostatních orgánů veřejné správy, které v rámci svých kompetencí získají a předají stavební policii, získá oddělení stavební policie dostatek podkladu pro účinnou kontrolu ubytoven. Pro zjednodušení celého procesu certifikace by bylo vhodné, aby kompetence ostatních orgánů přešly v co největší možné míře na certifikační orgán, tedy na stavební policii. C3: Vznik komise rady města pro bytovou politiku města. Ubytovny představují ubytovací kapacity na území města, které mohou byt využity pro dočasné ubytování osob. Pro účinné řešení problematiky ubytoven a bydlení není prioritou jejich uzavírání, ale především zapojení do politiky města v oblasti bydlení. Pokud mají být ubytovny do této politiky zahrnuty, musí mít jejich majitelé či provozovatelé možnost svými názory a podněty přispět a ovlivnit tuto politiku. Možným řešením nejen pro problematiku ubytoven, ale také bydlení obecně je vytvoření Komise rady pro bytovou politiku města, ve které budou zahrnuti také zástupci certifikovaných ubytoven. Činnost Komise rady pro bytovou politiku města by měla spočívat především v: 1. 2. 3. 4.

realizaci koncepce bydlení, projednávání a navrhování změn v bytové politice, předkládání stanovisek k prodeji obecních bytů, spolupráce s certifikovanými ubytovnami a nastavení způsobu řešení sociálního bydlení.

Pro účely monitoringu ubytoven a udržování kontinuální spolupráce města s komerčními ubytovnami Komise rady pro bytovou politiku města uspořádá pravidelné jednání s majiteli a provozovateli certifikovaných ubytoven (minimálně 1 ročně), na kterém předají komisi své návrhy, podněty k bytové politice města z pohledu ubytoven. Vznikne tak komunikační spojení mezi městem a ubytovnami, které tvoří důležité ubytovací kapacity na jeho území. Za koordinátora komise rady pro bytovou politiku je nejvhodnější určit majetkový odbor Magistrátu města Ostrava, nebo odbor zabývající se bytovou problematikou města. T:Úprava povinností ohlašoven trvalých pobytů T1: Vytvoření rozsáhlejší evidence osob s trvalým bydlištěm na ohlašovnách městských obvodů V současné době jsou na ohlašovnách úřadů městských obvodů evidovány pouze základní informace o osobách, které mají v sídle ohlašovny přihlášen trvalý pobyt. Navíc je evidence vyřešena způsobem, kdy z ní lze získat údaje pouze k aktuálnímu dni, nelze však automaticky sledovat určitý vývoj sledovaných údajů. Na některých ÚMOb města Ostrava sice sledují informace nad rámec základní evidence, jde však o vlastní iniciativu úřadů, která není nikde povinně zavedena. Osoby s trvalým bydlištěm v sídle ohlašoven představují potenciální klienty komerčních ubytovacích zařízení a osoby v nepříznivé životní situaci spojené s bydlením obecně. Pro řešení problematiky bydlení a ubytoven jsou informace o těchto osobách důležité, a jejich evidence by měla být rozšířena o další údaje, např.: současné bydliště (ubytovna/azylový dům/bezdomovectví aj.), důvody přihlášení (minimálně důvod, který vedl ke zrušení posledního trvalého bydliště), délka evidence apod. Zisk těchto údajů by však byl poměrně složitý vzhledem k nulové povinnosti osob s trvalým pobytem na ohlašovně do jejího sídla docházet. Osoba s trvalým bydlištěm je tak pro zisk informací téměř nedohledatelná, jelikož neexistuje informace o jejich současném pobytu. Zavedení povinnosti hlásit aktuální údaje v sídle ohlašoven by bylo důležitou podmínkou pro rozšíření evidence osob s trvalým pobytem na ohlašovně městských obvodů.

48

Pro účely řešení problematiky bydlení a ubytoven je však nezbytně nutné úpravu evidence do stavu, kdy bude možné údaje sledovat v čase, ne pouze k aktuálnímu dni. Časový vývoj počtu těchto osob a jejich struktury je důležitým indikátorem stavu problémů s bydlením a na území města a měl by být aktéry bytové politiky pravidelně sledován. V případně nemožnosti úpravy evidence je nutno zavést alespoň pravidelné povinné hlášení aktuálního stavu Magistrátu města Ostrava, který by dále vedl souhrnnou evidenci a její vývoj v čase. T2: Zavedení informačních povinností v oblasti trvalých pobytů na ohlašovnách úřadů Pro účely prevence sociálních rizik nebo jejich okamžitého řešení je vhodné na úrovni ohlašoven trvalých pobytů zavést informační povinnost hlásit vybrané změny v evidenci. Příkladem může být třeba přihlášení nezletilé osoby k trvalému pobytu na sídlo ohlašovny. Ohlašovna předá tuto informaci příslušným sociálním pracovníkům (např. Centrum pro prevenci bezpečnostních a sociálních rizik, viz opatření S2), kteří by ověřili nutnost intervence a pomoci ze strany sociálního odboru a sociálních pracovníků. Efektivním předáváním informací vznikne možnost zabránit a řešit problémy s bydlením již v jejich počátcích, zabránit postupného prohlubování nepříznivé sociální situace a z části tak snížit počet osob v nepříznivé životní situaci spojené s bydlením. K: Komunikační platforma a prevence sociálních rizik K1: Vytvoření „Centra pro prevenci bezpečnostních a sociálních rizik“ K účelům prevence sociálních rizik je vhodné vytvořit specializované pracoviště, které by se touto prevencí plně zabývalo, jelikož dochází k urychlování vzniku sociálních rizik a je nutné vymezit orgán, který bude mít zodpovědnost za jejich prevenci. Možným řešením je vytvoření „Centra pro prevenci bezpečnostních a sociálních rizik“ v rámci oddělení Krizového řízení kanceláře primátora na Magistrátu města Ostravy. Úkolem jeho pracovníků sestavených ze zástupců obvodů města Ostrava by mělo být především shromažďování informací a dat týkajících se sociálních rizik a jejich zpracovávání do podoby podkladů pro Bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností Ostrava jako poradního orgánu primátora a Krizového štábu obce s rozšířenou působností Ostrava jako pracovního orgánu primátora pro přípravu a řešení krizových situací. Vznikem Centra pro prevenci bezpečnostních a sociálních rizik město získá důležité podklady pro řešení krizových situací v oblasti sociálních rizik, které jsou v současné době podceňovány a příslušné krizové orgány o nich neshromažďují a nevyžadují téměř žádné informace. Předpoklady pro úspěšné řešení krizových situací: 1.

2.

3.

4.

5.

Nezbytná vzájemná spolupráce mezi jednotlivými obcemi typu I v rámci samostatné působnosti, aby bylo zřejmé, jaké mají obce možnosti řešení těchto situací obecně a pro předávání poznatků a zkušeností. V rámci přenesené působnosti v oblasti sociální práce je třeba rovněž, aby sociální pracovníci vzájemně spolupracovali, neboť část obyvatelstva, byť má nahlášen trv. pobyt v určité obci, přesto migruje mezi obcemi. Proto sociální pracovníci by měli spolupracovat minimálně v rámci správního působnosti obce typu III. Potřeba spolupráce mezi odbory dané obce v rámci samostatné i přenesené působnosti, tj. např. v okamžiku, kdy je vedeno řízení nebo je prošetřován podnět ve vztahu ke stavebnímu řízení tam, kde je objekt využíván k nájemnímu bydlení, pak, aby byly informace byly předávány odboru sociálních věcí v rámci prevence, aby včas mohla být situace řešena v případě potřeby. Obce by měly mít navázánu dobrou spolupráci s nestátními subjekty (poskytovateli sociálních služeb, jiným nestátním neziskovými situacemi, i se soukromými vlastníky komerčního sektoru v této oblasti, kteří by mohli představovat součást systému zajištění bydlení občanů obce). Obce by měly samy mít vypracované zásady pro řešení krizových situací, takže by se nemělo stát, že nebudou připraveny. Např. i nynější situace nevznikaly nikdy v daném okamžiku, ale mají svůj počátek vývoje někde před 2 až 3 lety možná ještě déle. Obce zpravidla o situaci na

49

svém území mají informace, ale nejsou přímo motivovány k řešení, k intervenci ani k účasti na opatřeních. Řešení krizových situací. 1.

2. 3.

4.

5.

6.

7.

8.

V krizové situaci by měla obec nejdříve zjistit, pokud již však neví potřebné informace v předstihu, o jakou situaci se jedná a kdo, příp. které orgány v dané záležitosti mají kompetence (práva a povinnosti). Zjistit jaké má aktuální možnosti využití vlastního bytového fondu pro možná přijatá opatření, byť na konkrétní dobu (přechodná situace). Po zmapování situace a možností kompetencí by mělo být svoláno jednání všech zúčastněných stran, včetně např. poskytovatelů sociálních služeb, ale také předmětných vlastníků – pronajímatelů v dané lokalitě, popř. dostupných lokalit, včetně účasti sociálních pracovníků dané obce (§ 92 odst. 2 zákona č. 108/2006 sb.). V rámci jednání dohodnout podmínky a parametry, za kterých orgán rozhodující o sociálních dávkách by poskytoval sociální dávky a do jaké výše? Akceptovat potřebu výkonu sociální práce při koordinaci situace a jejího řešení. Po zjištění aktuálních podmínek financování řešení sociální situace osob je nezbytné, pokud ubytovací kapacity nejbližších standardních ubytovacích zařízení a poskytovatelů sociálních služeb není dostačující k řešení situace, oslovit vlastníky volných kapacit k ubytování nebo k bydlení poskytující služby dosud pro: - jinou cílovou skupinu osob (turisty, pracovníky firem apod.) zpravidla i v menším rozsahu (menší objekty využívané k ubytování a bydlení např. rodinné domky, jednotlivé byty apod.) a jednat o možné spolupráci, - nájemce na dlouhodobé bydlení a jde o větší poskytovatele (např. programy RPG byty, a.s. a další obdobné poskytovatele bydlení. Pro zajištění této situace je nezbytné také nabídnout příp. právní pomoc oběma zúčastněným stranám, jak nájemcům a ubytovaným, tak pronajímatelům tam, kde nejde o subjekty, které mají dostatečné právní zázemí nebo se věnují činnosti ubytovací jako hlavní výdělečné činnosti. V případě úspěšnosti zajištění ubytování a bydlení je nezbytné zachovat jak monitoring situace, tak stálou pomoc a podporu při trvání zajištění bydlení, tj. aktivní trvalá účast sociálních pracovníků v terénu i při jednáních smluvních stran. V případě neúspěšnosti řešení je třeba kontaktovat a oslovit vyšší územně samosprávný celek s ohledem na potřebu koordinace sociální pomoci v rámci regionu kraje – tj. KÚ. Pokud ani takto není nalezeno řešení situace, pak je potřeba obrátit se i na státní instituce, neboť v současnosti nejsou skutečně definované nástroje v takovém rozsahu, aby bylo možné situaci adekvátně řešit.

K2: Nastavení aktivní a efektivní komunikace mezi aktéry bytové a sociální politiky Pro efektivní řešení bytové politiky a problematiky ubytoven je nezbytná aktivní vzájemná komunikace mezi jednotlivými aktéry politky bytové a politiky sociální, jelikož problémy s bydlením jsou považovány zejména za problémy sociální. Je nutné vymezit komunikační platformy, která by stanovila informační povinnosti mezi jednotlivými dotčenými subjekty k nastavení co nejefektivnější spolupráce. Koordinaci výměny informací by mělo mít pod dohledem Centrum pro prevenci bezpečnostních a sociálních rizik a Komise rady města pro bytovou politiku. K3: Informační kampaň pro prevenci bezpečnostních a sociálních rizik V rámci prevence bezpečnostních a sociálních rizik je nutná vhodná komunikační strategie města, která by byla realizována Centrem pro prevenci bezpečnostních a sociálních rizik, která bude o těchto rizicích věcně informovat, ale nebude podporovat nárůst pocitu ohrožení, který podporují některá komerční média. Cílem této strategie je zvyšování účinnosti procesů spojených s komunikací s obyvatelstvem jako nedílnou součástí připravenosti města na bezpečnostní hrozby a krizové situace. Dále pak

50

dosažení odpovídající informovanosti obyvatelstva o motivech, možném chování osob páchajících trestnou činnost včetně extremistických skupin. Interní komunikační politika informuje o procesech a aktivitách města. Svými nástroji spolupůsobí na cílové skupiny občanů, tak aby byly rizikové procesy a aktivity k jejich eliminaci vnímány věcně. Komunikační politika musí mít interaktivní charakter a musí zajišťovat zpětnou vazbu. Tabulka 5.2.1: Média pro interní komunikaci města k bezpečnostním a sociálním rizikům Médium Výhody Nevýhody pružnost, včasnost, dobré pokrytí krátká životnost, špatná jakost Noviny místního trhu, široké působení, vysoká tisku, nízká čtenost jednoho důvěryhodnost výtisku kombinuje obraz, zvuk, pohyb, apeluje vysoké absolutní náklady, Televize na smysly, velká pozornost při sledování, přeplněnost, přelétavá pozornost, velký obsah menší selektivita příjemců volitelnost příjemců, pružnost, žádná poměrně vysoké náklady, pověst Adresné zásilky konkurence stejného média, osobní nevyžádaného reklamního materiálu oslovení pouze zvuková prezentace, nižší masové použití, vysoká geografická a pozornost než televize, Rozhlas demografická selektivita, nízké náklady nestandardizované vyhodnocování sledovanosti, přelétavá pozornost vysoká geografická a demografická dlouhá čekací doba při nákupu selektivita, důvěra a prestiž, vysoká Časopisy inzertní plochy, část neprodaných jakost tisku, dlouhá životnost, vysoká výtisků, žádná záruka umístění čtenost jednoho výtisku pružnost, velký počet opakovaných nemožná volitelnost příjemců, Venkovní reklama působení, nízké náklady, malá konkurence omezení výtvarného řešení pružnost, úplná kontrola rozesílání, možnost nadměrná produkce vede k vysokým Letáky dramatizace sdělení nákladům nutnost krátkého sdělení Telefon/ rychlost a velké množství uživatelů, poměrně vysoké náklady i při zasílaní SMS vhodná pří náhlých krizových situací využití dobrovolníků poměrně nové médium s malým vysoká selektivita, interaktivnost, počtem uživatelů v některých Internet relativně nízké náklady věkových kategoriích a některých sociálních skupinách

Pozn.: Vhodná media pro interní komunikaci města k bezpečnostním a sociálním rizikům jsou vyznačena tučně Pro tvorbu interní komunikační strategie jsou nutné informace o občanech města, jak důvěřují jednotlivým zdrojům informací, kdo jsou tvůrci veřejného mínění. Obyvatelé Ostravy nevidí velké rozdíly mezi důvěryhodnostmi jednotlivých informačních kanálů. Odlišuje se pouze nejdůvěryhodnější zdroj, a to jsou známí, a nejméně důvěryhodný zdroj – prospekty a letáky. Tabulka 5.2.2: Důvěra v informační zdroje Důvěra při získání informací z

určitě nedůvěřuji

spíše nedůvěřuji

spíše důvěřuji

určitě důvěřuji

Televize

4,2%

20,9%

54,5%

20,4%

Rozhlas

4,1%

18,2%

57,4%

20,4%

Celostátní tisk

4,9%

22,1%

52,9%

20,1%

Regionální tisk

4,0%

20,1%

56,3%

19,5%

Známí

2,8%

13,0%

55,6%

28,5%

Internet

3,4%

17,6%

56,3%

22,7%

20,8%

35,9%

31,3%

12,1%

Prospekty, letáky

Zdroj: OSU - Industriální město v post-industriální společnosti, Ostrava 2010.

51

Každé informační zdroje využívají odlišné cílové skupiny obyvatelstva, a proto je nutné při zacílení obsahu vzdělání nutné vybrat vhodný informační kanál. Tabulka 5.2.3: Využívání informačních zdrojů vůbec nevyužívám

Do jaké míry využíváte při získávání informací

občas využívám

často využívám

Televize

4,0%

31,9%

64,0%

Rozhlas

14,1%

42,9%

43,1%

Celostátní tisk

18,0%

51,2%

30,8%

Regionální tisk

20,9%

53,3%

25,7%

Známí

10,5%

48,9%

40,6%

Internet

24,0%

20,5%

55,5%

Prospekty, letáky

28,2%

49,6%

22,2%

Zdroj: OSU - Industriální město v post-industriální společnosti, Ostrava 2010.

V: Systém vícestupňového bydlení V1: Zachování části obecního bytového fondu Nedostatek obecních bytů také negativně ovlivňuje práci se sociálně slabším obyvatelstvem. V případě, že budou tyto osoby místo obecních bytů nuceny z důvodu jejich nedostatku využívat bydlení u soukromých vlastníků, město nebude mít možnost situaci přímo ovlivnit, ale přitom bude muset řešit důsledky, například četnými zásahy městské policie, a vynakládat na jejich řešení své vlastní finanční prostředky. Nájem bytů v soukromém vlastnictví je vyšší než nájem u obecních bytů, což pro některé občany může znamenat, že se pro ně stane bydlení nedostupným. Aby město mělo možnost výrazně ovlivňovat procesy v oblasti bydlení na svém území, musí disponovat určitým podílem bytového fondu v obecním vlastnictví. Návrh minimálního podílu bytového fondu ve vlastnictví města Ostrava pro možnost efektivního nastavování bytové politiky je 8,5 % bytového fondu na území města, což odpovídá počtu 11 338 bytů. V2: Zpřesnění počtu sociálních bytů (byty II. stupně - podnájemní) Město Ostrava v současné době disponuje přibližně stovkou sociálních bytů, které jsou plně využívány a obsazeny. Potenciální uživatele těchto bytů tvoří minimálně 1 996 osob bydlících v sociálních ubytovnách, kteří pobírají doplatek na bydlení. Stále prohlubující se sociální rizika navíc povedou k postupnému nárůstu těchto osob. V souladu z výše uvedenými skutečnostmi je nutné v rámci obecního bytového fondu vymezit sociální byty pro efektivní funkci nastaveného vícestupňového bydlení. Vzhledem k počtu osob pobírajících doplatek na bydlení bydlících na ubytovnách je navrhováno postupně vyčlenění sociálních bytu na konečný počet 850 v horizontu následujících 5 let. Část těchto kapacit by mohla pokrýt obecní ubytovna, případně vybrané kapacity certifikovaných ubytoven spolupracujících s městem v rámci bytové politiky. Tyto byty jsou pro městské obvody spravovány neziskovými organizacemi. V3: Zřízení městské ubytovny Jednou z možností navýšení ubytovacích kapacit pro účely navrácení osob v nepříznivé situaci spojené se ztrátou bydlení zpět do nájemní formy bydlení v rámci vícestupňového systému je zřízení obecní ubytovny. Ubytovna ve vlastnictví města by představovala prostředí, ve kterém by město mohlo jednodušeji nastavovat podmínky ubytování a působit na klienty intenzivními sociálními programy. Vzhledem k faktu, že v legislativě není pojem ubytovna téměř žádným způsobem vymezen, neexistují pro tuto možnost žádné legislativní překážky. Obecní budova by tam musela splňovat pouze kolaudační požadavky na ubytovací zařízení. Pro provoz obecní ubytovny je vhodné zřídit neziskovou organizaci formou ústavu dle nového občanského zákoníku (NOZ). NOZ definuje ústav jako „právnickou osobu ustavenou za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně

52

dostupné za podmínek předem stanovených“. Tato právní úprava by měla být doplněna speciálním zákonem o statusu veřejné prospěšnosti. Jako optimální se jeví zřízení obecní ubytovny s kapacitou 100 lůžek, která by byla rozdělena na část pro jednotlivce a část pro rodiny (poměr 60 % kapacity pro rodiny, zbytek pro ubytování jednotlivců). Investice k pořízení nemovitosti pro zřízení obecní ubytovny na území Ostravy při současných cenách je odhadována na 6 až 10 miliónů korun, k těmto nákladům je nutno připočíst další náklady na předpokládanou rekonstrukci dle stavu objektu. Z finančního hlediska je vhodnější využit objekty, které město respektive obvody mají ve svém vlastnictví. Je nutné identifikovat potenciální objekty vhodné k rekonstrukci na obecní ubytovnu. Cena rekonstrukce ubytovací jednotku pro rodiny (tj. 60 lůžek) ve formě bytů o velikosti 1+1 je cca 250 000 Kč. V obecní ubytovně by mělo být 20 těchto ubytovacích jednotek, tzn., náklad na rekonstrukci této části je 5.000.000 (20x250.000). Při rekonstrukcí jednotlivých pokojů včetně podílu na společné sociální zařízení a kuchyňku je cca 100 000 Kč. Při kapacitě 40 lůžek pro jednotlivce (tj. 20 pokojů) se náklady na zřízení pokojů obecní ubytovny pohybují okolo 2 mil. Kč. Celkové náklady na rekonstrukci objektů jsou odhadovány na 7 miliónů korun. Náklady na zřízení obecní ubytovny je nutné provést z rozpočtu města případně z investičních dotačních zdrojů. Také je možné využít účelově vázaných prostředků ze státního rozpočtu na plnění povinností v oblasti zajišťování bydlení. Náklady na provoz město pokryje z doplatku na bydlení pobírajících ubytovanými osobami (měsíčně lze vybrat částku okolo 373.000,-Kč (průměrná výše doplatku 3.730,-Kč x 100 osob) Částka je orientační, jelikož členové rodiny jsou posuzovaní společně. Další možností pro zřízení městské ubytovny je využití objektu ubytovny SOIVA (U17). Majitel v současné době využívá pouze jeden z dvou vlastněných objektů a nabízí jej městu Ostrava k využití pro účely městské ubytovny s doprovodnými sociálními programy. V4: Zapojení certifikovaných ubytoven do systému vícestupňového bydlení Zapojením certifikovaných ubytoven do systému vícestupňového bydlení vzniknou další kapacity pro první a druhý stupeň tohoto systému. Město by prostřednictvím provozu Centra pro prevenci bezpečnostních a sociálních a Komise rady města pro bytovou politiku v rámci možnosti zprostředkovalo pronájem vymezené části ubytoven neziskovým organizacím poskytujícím sociální služby, které by následně v těchto prostorách poskytovaly bydlení s intenzivním sociálním programem. Motivací pro využití tohoto systému oproti běžnému ubytování v komerčních ubytovnách by byla možnost při splnění stanovených podmínek aktivní spolupráce při řešení vlastní situace získání vlastního bydlení v rámci navazujících stupňů vícestupňového bydlení. 5.3

Cíle implementace navržených opatření

Implementace uvedených opatření povede k nastavení bytové politiky na území města Ostrava, které občanům poskytne dostatečnou možnost získat a uchovat si trvalé bydlení. Součinností všech aktérů v sociální a bytové oblasti město získá možnost účinně řešit situaci svých občanů v oblasti bydlení, schopnost předvídat a předcházet sociálním rizikům vyúsťujícím ve ztrátu bydlení a efektivně řešit životní situaci občanů, kteří o trvalé bydlení již přišli. Komerční ubytovací zařízení, které budou certifikovány a budou zajišťovat určitý standard bydlení, budou zapojeny do řešení problematiky bydlení prostřednictvím nově zřízení Komise rady města pro bytovou politik, jejíž součásti budou také zástupci certifikovaných ubytoven. Navržené vzájemné vazby mezi aktéry politiky bydlení, jejichž dosažení je cílem navržených opatření, jsou znázorněny ve schématu č. 6. Žlutými šipkami jsou ve schématu naznačeny negativní změny v typu bydlení. Osoby, které nemají dostatečné finanční příjmy, jsou zadluženy nebo z jiných důvodů přestávají platit nájem, o nájemní bydlení přicházejí. Svou situaci řeší bydlením v komerčních ubytovacích zařízeních, které představují

53

prostředí se značným rizikem dalšího zhoršení sociální situace. Můžou nastat situace, kdy se nepříznivá životní situace osob spojená s bydlením dále prohlubuje a tyto osoby jsou následně přecházet z bydlení v azylových domech, které je v mnohých případech časově omezeno, případně končí na ulici. Účelem navržených opatření je vytvořit vhodně prostředí a podmínky pro získání přechodného a trvalého bydlení tak, aby k výše uvedeným změnám nedocházelo, a zároveň existovala možnost pro osoby v tíživé situaci spojené s bydlením svou situaci řešit a dostat se zpět do nájemní formy bydlení. Žádoucí změny typu bydlení jsou ve schématu vyznačeny modrou barvou. Podpora osob ubytovaných na necertifikovaných ubytovnách, azylových domech nebo žijících na ulici bude cílena směrem k návratu do nájemního bydlení přes certifikované, případně obecní ubytovnu. K návratu osob s nemožností získání nebo udržení nájemního bydlení nestačí pouze vymezit ubytovací kapacity a nastavit jejich vzájemnou návaznost. Je nutné zajistit sociální podporu ve formě dávek na bydlení a intenzivních sociálních programů, které společně s jejich motivací těmto osobám dopomohou k překonání nepříznivé životní situace spojené s bydlením. Působení sociálních služeb je ve schématu vyznačeno červenou barvou. Kromě realizace sociálních programů pro obyvatele azylových domu a certifikovaných i necertifikovaných ubytoven bude zavedena určitá forma prevence sociálních rizik, jejichž důsledkem je ztráta bydlení. K tomu je důležitá dostatečná informovanost sociálního odboru a sociálních služeb o pravděpodobném vzniku sociálních rizik, například předávání informací o přerušení placení nájmu v obecních bytech, přihlášení nezletilých osob k trvalému pobytu na ohlašovně městských obvodů apod. Tyto informace bude zpracovávat nové vzniklé pracoviště kanceláře primátora, „Centrum prevence bezpečnostních a sociálních rizik“, které bude tyto informace třídit a dle nutnosti a akutnosti předkládat mimo bezpečnostní radu a krizového štábu také sociálnímu odboru MMO a sociálním službám, které zajistí působení sociálních pracovníků na ohrožené osoby před samotnou ztrátou bydlení. Přechod osob do trvalého bydlení přes certifikované ubytovny, případně ubytovnu obecní, zajistí určitý standard bydlení. Vzhledem ke spolupráci certifikovaných ubytoven s městem bude možné na ubytované osoby efektivněji působit sociálními programy a rychleji je tak dostat zpět k nájemnímu bydlení. K zajištění funkce výše pospaného modelu řešení je nutná důsledná kontrola. Oddělení stavební policie jako určený certifikační orgán bude dohlížet na plnění všech požadavků certifikace v pravidelných termínech. Kontrolu doplatku na bydlení bude mít v kompetenci Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je bude provádět prostřednictvím pracovníků úřadů práce. Zapojení komerčních certifikovaných ubytoven do problematiky bydlení bude podporováno zapojením zástupců ubytoven v rámci pravidelných setkání zástupců ubytoven realizovaných Komisí rady města pro bytovou politiku.

54

Schéma 5.3.1: Schéma vzájemných vazeb mezi jednotlivými typy bydlení a aktéry bytové politiky po implementaci navržených opatření

Trvalé bydlení Občan ohrožen neschopností splácet nájem Občan přestane platit nájem

Centrum pro prevenci bezpečnostních a sociálních rizik

Sociální pracovník městského obvodu

Ubytovny

Azylové domy

Bezdomovectví

Legenda: Nežádoucí změna bydlení: Žádoucí změna bydlení: Předání informací:

Úřad práce

Certifikované ubytovny

Oddělení stavební policie

Působení sociálních služeb (sociální programy): Kontrolní činnost:

55

Sociální odbor magistrátu

Obecní ubytovna

Komise rady pro bytovou politiku města

Seznam použitých zdrojů 1. 2. 3. 4. 5.

6. 7. 8. 9.

Hradecký et al. Souhrnný materiál pro tvorbu Koncepce práce s bezdomovci v ČR na období do roku 2020. Praha: 2012. Dostupné na www.efcr.cz Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2020. Praha: 2013. Dostupné na www.vláda.cz Koncepce bydlení ČR do roku 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj, Státní fond rozvoje bydlení: 2011. Dostupné na www.mmr.cz Poláková, O. a kol. Bydlení a bytová politika. Praha: Ekopress s.r.o., 2006. ISBN: 80-86929-03-5 Hruška-Tvrdý, L. a kol. Industriální město v postindustriální společnosti: 2. díl. Sousedství, komunity a lokality. 1. vydání. Ostrava: ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s., 2012. ISBN 978-80-904810-5-3 Hruška, L. a kol. Studie o stavu bezdomovectví v Ostravě. Ostrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s, 2012 Hruška, L. a kol. Bytová politika SMO na úrovni magistrátu a jednotlivých městských obvodů včetně rozboru financování. Ostrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., 2012. Hruška, L. a kol. Koncepce bydlení Statutárního města Ostravy. Ostrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., 2010. Hruška, L. a kol. Opatření a řešení vybraných otázek v bytové politice statutárního města Ostrava. Ostrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., 2011.

56

Seznam příloh Příloha A: Tabulková část Příloha 1: Struktura osob s trvalým bydlištěm na ohlašovně úřadů městských obvodů statutárního města Ostrava dle věku ............................................................................................................................................................ 58 Příloha 2: Seznam sociálních ubytoven včetně kapacit, obsazenosti a počtu pokojů ..................................... 60 Příloha 3: Ceny ubytování, nutnost kauce a počet osob pobírajících doplatek na bydlení v rámci ubytoven na území SMO ......................................................................................................................................................... 62 Příloha 4: Řešení sociálního zařízení a kuchyňky na ubytovnách na území SMO ............................................. 64 Příloha 5: Počet přestupků dle Zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů v okolí řešených ubytoven .......................................................................................................................................................... 66 Příloha B: Pasport ubytoven na území Statutárního města Ostrava Příloha C: Doplňující dokumenty k řešeným ubytovnám (v elektronické formě na CD) Ubytovací a provozní řády vybraných ubytoven Smlouvy z vybraných ubytoven Fotografická příloha

57

Příloha A: Tabulková část Příloha 1: Struktura osob s trvalým bydlištěm na ohlašovně úřadů městských obvodů statutárního města Ostrava dle věku Městský obvod

Počet 2011

0-14 let 2012

2011

15-30 let

2012

2011

31-45 let

2012

2011

46-64 let

2012

2011

65 a více let

2012

2011

2012

Hošťálkovice

26

24

3

2

9

8

8

9

6

5

0

0

Hrabová

95

111

3

5

30

32

32

40

27

25

3

9

4 285

33

437

0

1 474

6

1 418

11

866

15

86

1

Lhotka

27

18

0

0

8

7

6

6

13

5

0

0


18

361

2

37

4

114

6

121

5

72

1

17

307

20

30

4

90

7

106

7

67

2

14

0

Michálkovice

23

102

8

16

5

24

8

34

2

26

0

2


84

1 669

13

229

20

522

29

509

22

340

0

68

Nová Bělá

1 500

33

221

3

467

11

456

12

294

6

63

1

Nová Ves

27

38

3

4

7

12

11

14

5

8

1

0

Ostrava-Jih

42

4 771

10

496

10

1 632

15

1 570

7

978

0

91

Petřkovice

113

119

16

17

21

20

47

55

28

26

1

1

36

37

7

7

9

9

8

9

11

10

1

2

130

139

8

11

45

47

49

51

27

29

1

1

2 429

2 652

274

286

656

743

925

1 008

505

546

68

69

Proskovice

6

9

0

0

0

0

5

6

1

3

0

0

Pustkovec

21

27

6

8

6

7

6

9

2

2

1

1

Krásné Pole

Martinov

Plesná Polanka nad Odrou Poruba

Městský obvod

Počet 2011

0-14 let 2012

2011

15-30 let

2012

2011

31-45 let

2012

2011

46-64 let

2012

2011

65 a více let

2012

2011

2012


202

216

26

22

65

77

73

73

35

41

3

3

Slezská Ostrava

633

745

70

71

194

246

196

213

155

192

18

23

58

67

2

5

20

23

18

19

16

15

2

5

165

189

11

21

47

54

49

54

50

52

8

8

Třebovice

21

34

1

2

3

7

8

11

9

14

0

0

Vítkovice

483

488

93

75

132

143

123

132

114

115

21

23

10 731

11 902

1 245

1 321

3 327

3 749

3 606

3 975

2 264

2 523

290

333


Celkem

Zdroj dat: Magistrát města Ostravy, 2011, 2012, 2013

59

Příloha 2: Seznam sociálních ubytoven včetně kapacit, obsazenosti a počtu pokojů ID U01 U02 U03 U04 U05 U06 U07 U08 U09 U10 U11 U12 U13 U14 U15 U16 U17 U18 U19 U20 U21 U22

Název LAGUNA STARS VÝSTAVNÍ BEDŘIŠKA HD Martinov ŠALAMOUN CHOPINOVA CIHELNÍ 81/I CIHELNÍ 81/K SADOVÁ CIHELNÍ 87 JÍLOVÁ Ubytovna Pod mostem LEVNÉ UBYTOVÁNÍ OSTRAVA-Cihelní 67Vladimír Rada HD AREÁL HOTEL TRANS s.r.o. - Hotel DMH SOIVA HD HLUBINA METALURG ELMONTEX VÍTEK Ubytovna Pod stř.

120 200 120 200 228

46 130 116 58 99 66 10 138 78 102 266 235

15 0 4 0 35 10 5

28 20 23 23 33 14 53

0 52 89 0 2 6 0

Počet čtyř a více lůžkových pokojů 0 0 0 3 0 5 0

7

15

30

0

43 72 116 26 70 35 58 52

94

95

5

30

15

0

50

211

Zrušena

-

-

-

-

-

743

724

6

148

147

1

302

300

115

0

150

0

0

150

120 642 1286 96 672 134

64 314 740 25 383 115

0 1 0 24 0 0

60 158 231 36 97 67

0 107 187 0 71 0

0 1 0 0 0 0

60 267 418 60 168 67

Kapacita 86 181 317 55 107 101

Obsazenost

Počet Počet Počet jednolůžkových dvoulůžkových trojlůžkových pokojů pokojů pokojů

60

Počet pokojů

ID

Název

Kapacita

Obsazenost

Počet Počet Počet jednolůžkových dvoulůžkových trojlůžkových pokojů pokojů pokojů

Počet čtyř a více lůžkových pokojů

Počet pokojů

školou U23 U24 U25 U26 U27

HD Vista 168 41 0 Čujkovova 400 244 0 REBED 60 38 0 EDEN STŘEDISKO 34 34 TJ VD Start 17 14 0 FAMILY (dvě U28 skupiny – A ) 80 81 0 + B) BULHARSKÁU29 HOTEL TRANS 135 100 0 s.r.o. U30 Hotelový dům Kovák 526 272 41 Františka a Anny U31 70 129 0 Ryšavých U32 KARIN 80 82 35 UBYTOVÁNÍ U33 43 25 0 s.r.o. U34 NERUDOVA 98 48 1 U35 Ubytovna u Arény 22 28 1 1. SPECIÁLNÍ STAVEBNÍ, U36 16 12 0 s.r.o. U37 Jeremenkova 450 350 Zdroj dat: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013 Pozn.: Ubytovny bez uvedených údajů tyto údaje v rámci průzkumu ubytoven neposkytly.

61

84 196 0 8

0 0 0 1

0 0 0 0

84 196 21 20 9

2

13

10

25

44

0

0

44

238

3

0

282

34

1

0

35

3

0

0

38

17

0

0

17

8 2

24 1

0 4

33 8

8

0

0

8

-

-

-

118

Příloha 3: Ceny ubytování, nutnost kauce a počet osob pobírajících doplatek na bydlení v rámci ubytoven na území SMO ID

Cena ubytování

Název

140 Kč/lůžko/den Při dlouhodobém ubytování 190 Kč/den/lůžko Při krátkodobém ubytování 225 Kč/den/lůžko. Muži 120 Kč/den/lůžko. Ženy 125/den/lůžko. 140 Kč osoba/den/lůžko 5 586 Kč/lůžko/měsíc

Kauce

Počet osob s DnB

Ne

86

Ne

0

Ne

95

Ne Ne Celou částku za ubytování je nutno zaplatit předem. -

44 75

U01

LAGUNA

U02

STARS

U03

VÝSTAVNÍ

U04

BEDŘIŠKA

U05

HD Martinov

U06

ŠALAMOUN

U07

CHOPINOVA

U08

CIHELNÍ 81/I

U09

CIHELNÍ 81/K

U10

SADOVÁ

U11

CIHELNÍ 87

U12

JÍLOVÁ

U13

Ubytovna Pod mostem

U14

LEVNÉ UBYTOVÁNÍ OSTRAVA-Cihelní 67-Vladimír Rada

4 000 Kč/osoba;

U15

HD AREÁL

4 180 Kč/lůžko/měsíc

Ne

380

U16


4 200/lůžko/měsíc

Ano. 1 100 Kč

200

U17

SOIVA

U18

HD HLUBINA

U19

METALURG

U20

ELMONTEX

4 000 Kč/osoba 3 720 Kč/lůžko/měsíc 198 Kč/lůžko/den, 5 742 Kč/lůžko/měsíc 363 Kč/lůžko/noc, 4 600 Kč/lůžko/měsíc

Ano Ne Ne Ne

70 200 0 0

V závislosti na velikosti pokoje a doby ubytování od 460 do 1 100 Kč/pokoj/den 4 000 Kč/osoba; 6 000 Kč/2 osoby; 10 000 Kč/3osoby 3 500 - 4 300 Kč/osoba; 7 000 Kč/2 osoby; 10 800 Kč/3osoby 4 000 - 4 300 Kč/osoba 4 300 Kč/osoba; 8 600 Kč/2 osoby; 10 800 Kč/3 osoby měsíčně 4 300 - 4 850 Kč/osoba; 8 600 Kč/2 osoby 3 900 Kč/lůžko/měsíc 6 180 Kč pro jednu osobu, 4 180 Kč na osobu v případě ubytování dvou osob.

11 3

-

0

-

2

Ne

100

Ne

6 100

Ne

85 2

62

ID

Název

U21

VÍTEK

U22

Ubytovna Pod stř. školou

U23

HD Vista

U24

Čujkovova

U25

REBED

U26

EDEN STŘEDISKO

U27

TJ VD Start

U28

U29


U30


U31


U32

KARIN

U33

UBYTOVÁNÍ s.r.o.

Cena ubytování 3 570 Kč/lůžko/měsíc 3 500 Kč/lůžko/měsíc 3 100 Kč/lůžko/den 4 180 Kč/lůžko/osoba 3 450 Kč/lůžko/měsíc 3 500 Kč/lůžko/měsíc 3 700 Kč/lůžko/měsíc

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

Ubytovna neposkytla tento údaj.

Ano, 1 000 Kč.

72

140 Kč/lůžko/noc při ubytování do 6 nocí, při delším pobytu 130 Kč/lůžko/noc

Ne

20

Ne

9

Ne

100

Ne

45

Ne

24

Ne Ne Ne Ne

2 36 16 242

150 Kč/den/lůžko v případě jednolůžkových pokojů, u ostatních 140 Kč/den/ lůžko. 3 900 Kč/osoba/měsíc, 1 700 Kč/dítě/měsíc Krátkodobě 5 180 Kč/lůžko/měsíc, dlouhodobé 4 180 Kč/lůžko/měsíc 3 900 Kč/lůžko/osoba

Ubytovna neposkytla tento údaj. U35 Ubytovna u Arény 140 Kč/osoba/den U36 1. SPECIÁLNÍ STAVEBNÍ, s.r.o. 4 000 Kč/lůžko/den U37 Jeremenkova 5 100 Kč/pokoj/měsíc Zdroj dat: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013 U34

NERUDOVA

63

Kauce

Počet osob s DnB 170 110 112 220 0 34 17

Příloha 4: Řešení sociálního zařízení a kuchyňky na ubytovnách na území SMO ID

Název

Socíální zařízení

Kuchyňka

U01

LAGUNA

Společné pro 8 pokojů

Vařiče na pokojích.

U02

STARS

Pro každou ubytovací jednotku vlastní.

Pro každou ubytovací jednotku vlastní.

U03

VÝSTAVNÍ

Společné pro 15 pokojů.


U04

BEDŘIŠKA

Společné, 1 pro muže a 1 pro ženy.

Společná.

U05

HD Martinov

Společné pro 11 pokojů.

Společná pro 11 pokojů.

U06

ŠALAMOUN

Společné pro každé patro.

Vařiče.

U07

CHOPINOVA

-

-

U08

CIHELNÍ 81/I

-

-

U09

CIHELNÍ 81/K

-

-

U10

SADOVÁ

Vlastní pro každou ubytovací jednotku.


U11

CIHELNÍ 87

-

-

U12

JÍLOVÁ

Společné pro 3 pokoje.

Vařiče umístěné na chodbách ubytovny.



-

-

U13 U14

Ubytovna Pod mostem LEVNÉ UBYTOVÁNÍ OSTRAVA-Cihelní 67Vladimír Rada

U15

HD AREÁL



U16


Každý pokoj vlastní.

Není.

U17

SOIVA

Pro každou ubytovací jednotku vlastní (3 pokoje).

Pro každou ubytovací jednotku vlastní (3 pokoje).

U18

HD HLUBINA



U19

METALURG

Společné pro každou ubytovací jednotku (2 pokoje).


U20

ELMONTEX


Není.

U21

VÍTEK



U22

Ubytovna Pod střední školou



U23

HD Vista


Společná pro 2 pokoje.

64

ID

Název

Socíální zařízení

Kuchyňka

U24

Čujkovova

Společné pro každou ubytovací jednotku.

Společná pro každou ubytovací jednotku.

U25

REBED

Společné pro každou ubytovací jednotku.

Společná pro každou ubytovací jednotku.

U26

EDEN STŘEDISKO

Společné na chodbě.

Společná na chodbě.

U27

TJ VD Start

Společná pro všechny ubytované 17 osob.

U28

U29



Společná pro všechny ubytované 17 osob. V jedné budově centrální kuchyně, v druhé budově vařič v každé ubytovací jednotce

V každé ze dvou budov jedno sociální zařízení.

Jedna společná kuchyň se dvěma vařiči.

U30



Společná pro každou ubytovací jednotku (2 pokoje).

U31


Společné pro celé podlaží.

Dvě společné kuchyně.

U32

KARIN

Společné.

Společná.

U33

UBYTOVÁNÍ s.r.o.

Společné.

Společná.

U34

NERUDOVA



U35

Ubytovna u Arény



U36


Společné.

Společná.

U37

Jeremenkova

Společné.

Společná.

Zdroj dat: PROCES, vlastní průzkum ubytoven, září 2013 Pozn.: Ubytovny bez vydefinovaného sociálního zařízení a kuchyňky neposkytly součinnost v rámci terénního průzkumu ubytoven.

65

Příloha 5: Počet přestupků dle Zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů v okolí řešených ubytoven ID

Název

Adresa

Městská část

§47

§47/1d


§49

Celkový součet

U01

LAGUNA

Oběžná 1086/4


0

0

0

0

0

U02

STARS

Novoveská 2011/15


0

2

0

7

9

U03

VÝSTAVNÍ

Výstavní 2510/10


0

0

0

5

5

U04

BEDŘIŠKA

Bedřišská 1578/2a


0

0

0

0

0

U05

HD Martinov

Martinovská 3176/3

Martinov

0

0

0

2

2

U06

ŠALAMOUN

Nedbalova 14


0

0

0

1

1

U07

CHOPINOVA

Chopinova 5


2

4

5

2

13

U08

CIHELNÍ 81/I


0

0

0

9

9

U09

CIHELNÍ 81/K


0

1

0

U10

SADOVÁ

Sadová 2655/12


0

0

0

U11

CIHELNÍ 87

Cihelní 87/2588, 89/2597, 91/2674


7

15

0

U12

JÍLOVÁ

Jílová 2662/40,42


0

1

0

9

10

28.října 82


2

0

0

20

22

Cihelní 67/2591


0

1

0

U13 U14

Ubytovna Pod mostem LEVNÉ UBYTOVÁNÍ OSTRAVA-Cihelní 67Vladimír Rada

Ostrava Přívoz Cihelní 81/i Ostrava Přívoz Cihelní 81 K

1 2

2 22

1

U15

HD AREÁL

Plzeňská 2617/6

Ostrava - Jih

3

8

1

8

20

U16


Výškovická 2498/122

Ostrava - Jih

2

5

1

34

42

U17

SOIVA

Hulvácká 2497

Ostrava - Jih

0

4

0

1

5

U18

HD HLUBINA

Horní 1110/54

Ostrava - Jih

0

2

0

33

35

U19

METALURG

U Studia 67/29

Ostrava - Jih

2

0

0

5

7

U20

ELMONTEX

Edisonova 795/88

Ostrava - Jih

2

0

0

1

3

66

ID

Název

Adresa

Městská část

§47

§47/1d


§49

Celkový součet

U21

VÍTEK

Adamusova 2

Ostrava - Jih

2

3

1

6

12

U22

Ubytovna Pod stř.školou

Pavlovova 29

Ostrava - Jih

1

1

0

9

11

U23

HD Vista

Kap. Vajdy 3046/2

Ostrava - Jih

0

0

0

0

0

U24

Čujkovova

Čujkovova 1741/40

Ostrava - Jih

5

4

0

10

19

U25

REBED

Starobělská 48

Ostrava - Jih

2

0

0

0

2

U26

EDEN STŘEDISKO

Pavlouskova 4457/24

Poruba

4

1

1

3

9

U27

TJ VD Start

Slavíkova 6055

Poruba

0

0

0

1

1

Lešetínská 712

Slezská Ostrava

0

0

0

0

0

U Učiliště 1

Slezská Ostrava

0

0

0

0

0


Vratimovská 142

Slezská Ostrava

0

0

0

2

2

U31


Františka a Anny Ryšových 248

Svinov

0

0

1

3

4

U32

KARIN

Dolní 248/31

Vítkovice

1

0

0

0

1

U33

UBYTOVÁNÍ s.r.o.

Mírová 297/17

Vítkovice

0

0

0

2

2

U34

NERUDOVA

Nerudova 23

Vítkovice

0

0

0

0

0

U35

Ubytovna u Arény

U Cementárny 1337/3

Vítkovice

0

0

0

1

1

U36


Rudná 847/10

Vítkovice

0

0

0

0

0

U37

Jeremenkova

Jeremenkova 954/5

Vítkovice

3

3

0

5

11

U28 U29 U30

FAMILY (dvě skupiny – A ) + B) BULHARSKÁ-HOTEL TRANS s.r.o.

Celkem: 38 55 10 181 284 Zdroj dat: Městská policie Ostrava, 2013 Pozn.: § 47 - přestupky proti veřejnému pořádku, § 47/1d - Znečištění veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu, veřejně prospěšného zařízení nebo zanedbání povinnosti úklidu veřejného prostranství, § 49 - přestupky proti občanskému soužití Údaje jsou za období od 1. 1. 2013 do 30. 9. 2013

67

ANALÝZA A ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY UBYTOVEN NA ÚZEMÍ SMO V KRÁTKODOBÉM A DLOUHODOBÉM HORIZONTU

Recommend Documents