2014. Technologické centrum a české firmy v Indii. Výzkumná PPP partnerství v 7. RP a Horizontu Genderová rovnost v Horizontu 2020

1-2/2014

Technologické centrum a české firmy v Indii Výzkumná PPP partnerství v 7. RP a Horizontu 2020 Genderová rovnost v Horizontu 2020

PŘÍLOHA: PÁTÁ PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O ÚČASTI ČR V 7. RP

Stalo se… TECHNOLOGICKÉ CENTRUM A ČESKÉ FIRMY V INDII TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR ZORGANIZOVALO PREZENTACI ČESKÝCH FIREM A VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ NA VELETRHU INDIA BIO, KTERÝ SE KONAL V BANGALORE VE DNECH 10.–12. 2. 2014. kde je to třeba, a sledovat okamžitou reakci na ně. To přispívá k vybudování důvěry mezi lidmi a důvěra, stejně jako diskrétní informace a data získaná přímo na místě jsou důležité pro budoucí spolupráci. Absolvoval jsem dvě schůzky s potenciálními dodavateli produktů a služeb pro naši firmu, které bych jinde v Evropě a bez podpory Technologického centra AV ČR nepotkal.“

Jedná se podle dostupných informací o největší veletrh v oblasti biotechnologií, nanotechnologií a životního prostředí v Indii. Na společném stánku českých firem, na jehož zajištění spolupracovalo TC AV ČR s agenturou CzechTrade v Bombaji a indickými partnery sítě Enterprise Europe Network, se představilo 10 firem a výzkumných pracovišť. Mezi přední firmy, které se v Bangalore pokoušely navázat spolupráci s indickými partnery, byly Biologické centrum AV ČR, firma A2Z Bio, specializující se na cílená léčiva, firma EMPLA, s. r. o., nabízející služby v oblasti životního prostředí a firma SVCS, přední dodavatel difuzních pecí. Zastoupeny byly rovněž firmy NanoSPACE, vyrábějící antialergické povlaky, přikrývky a hračky, firma Pardam, vyrábějící anorganická nanovlákna, a firma Advanced Materials JTJ, která nabízela druhou generaci fotokatalytických nátěrů s čisticím efektem. Několik dalších firem hledajících místo na indickém trhu nabízelo např. speciální obvazové materiály (INVAZ, s. r. o.), nábytek pro nemocnice a služby v oblasti výzkumu. Tyto firmy byly zastoupeny pracovnicí Technologického centra AV ČR. Přítomné firmy také absolvovaly několik domluvených jednání s indickými firmami a takto celou akci hodnotí majitel firmy A2Z Bio pan dr. Pavlovets: „Oceňuji možnost vystavovat a prezentovat svou firmu v Indii. Byl jsem svědkem velkého zájmu o produkty a technologie přicházející z Evropy. Indický trh se mi jeví mnohem větší, než jsem odhadoval před začátkem výstavy. Odnáším si desítky velmi slibných kontaktů od firem, se kterými bych chtěl spolupracovat. Je mnohem lepší odhadovat potenciál obchodu z osobních rozhovorů, kdy je možno vyjasnit na místě spoustu detailů týkajících se budoucí spolupráce, pokládat provokativní otázky tam,

Také Biologické centrum AV ČR hodnotí spolupráci s Technologickým centrem AV ČR prostřednictvím projektové manažerky V. Zázvorkové kladně: „Bangalore India Bio 2014 byla první příležitost tohoto druhu pro Biologické centrum AV ČR, které se mimo běžnou reprezentaci na vědeckých konferencích dosud na indickém trhu nepokoušelo svou činnost představit. Účast na tomto veletrhu byla z více pohledů zajímavou zkušeností. Návštěvnost stánku předčila má očekávání, zájem indických studentů, vědců i společností o vědu i biotechnologie je enormní. Dá se očekávat, že pracovníci kanceláře pro transfer technologií při Biologickém centru budou kontaktováni mnoha pracovišti, která mají zájem o různé technologie, které již byly patentovány nebo jsou v tuto chvíli ve stadiu rozpracovanosti.“ Obrovským překvapením pak v kontrastu k veškerému zájmu o pokrok, vzdělání a spolupráci bylo prostředí výstavních prostor veletrhu, které se ani vzdáleně nepřibližují tomu, jak známe veletrhy odjinud ze světa. Stánky jednotlivých delegací byly umístěny v montovaných stanech s prkennou podlahou pokrytou koberci, které mimo výstavní stan volně pokrývaly hliněnou zem a trávník. Vybavení stánku pak šokovalo nejvíc, protože díky všudypřítomnému prachu byl problém i s přichycením posterů. Indie je pro cizince velmi barevná za všech okolností.“ Účast na veletrhu India BIO byla přínoná pro všechny zúčastněné instituce a firmy. Souhrnný katalog českých vystavovatelů připravený na společný stánek v angličtině byl středem velkého zájmu a byl do posledního kousku rozebrán.

EVA KUDRNOVÁ,

TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, [email protected]

Vážení čtenáři, toto číslo přináší pátou průběžnou zprávu o účasti ČR v 7. RP. Zpráva je opět koncipována jako „statistická komparace české účasti s účastí ostatních členských států EU“ a přináší stejnou informaci jako zprávy předchozí (či dokonce jako zprávy o účasti ČR v 6. RP). Kdo nechce číst dlouhou zprávu, pak sumarizující krátká interpretace celé řady komparací prostřednictvím nejrůznější indikátorů by mohla znít: účast ČR v evropském výzkumu je setrvale malá (menší než států naší velikosti či menší než u států, které na výzkum a vývoj vydávají menší procento svého HDP než ČR). Český průmysl je zastoupen v účasti silněji, než je tomu u celé řady ostatních členských států. České týmy celkem dobře využily příležitost spolupracovat v projektech 7. RP s týmy z nejvýznamnějších evropských institucí VaV. Místo o nízké účasti v 7. RP bychom rovnou mohli hovořit o finanční ztrátě. Ta se pohybuje nanejvýš v řádu stovek milionů Kč (ročně), zatímco každodenní zprávy o pokusech státní administrativy zlepšit na poslední chvíli fiskálního období EU čerpání strukturálních fondů (SF) hovoří o desítkách miliard. Z tohoto pohledu ona malá účast vypadá jako drobnost. Jenže v ČR se buduje právě s pomocí SF řada velmi nákladných výzkumných infrastruktur a vnucuje se tak otázka: nesignalizuje ta setrvale malá účast v rámcových programech příští velké problémy se zdejšími infrastrukturami, které by přece měly být využívány týmy z celé EU, resp. z celého světa? V čísle najdete ovšem i řadu dalších důležitých studií. Upozorňuji zde alespoň na velmi podrobně zpracovaný přehled o spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

Klima evropské spolupráce ve VaV je ovšem závislé na událostech, které na první pohled s vědou nesouvisí. Švýcarsko se rozhodlo na základě únorového referenda omezit přistěhovalectví. Toto rozhodnutí způsobilo zastavení obvyklého jednání o asociační dohodě s EU, na jejímž základě se Švýcarsko účastnilo dosavadních RP. Švýcarsko proto nebude (zatím?) asociovaným státem s H2020, nebude tedy přispívat do rozpočtu H2020, ale nebude z něj ani čerpat, každou účast si uhradí přímo samo. Zvážíme-li, jak velice významná byla účast Švýcarska v dosavadních RP (7. RP: 4300 účastí s podporu přibližně 2 mld. €, tedy 6krát více než ČR), vtírá se otázka: kdo v důsledku onoho referenda ztratí víc – EU, nebo samotné Švýcarsko? Bohužel v Evropě neproběhlo jen švýcarské referendum. ECHO vychází v době vrcholící ukrajinské krize, tedy v době krymského referenda konaného pod ruskými tanky, na jehož základě se Krym má stát součástí Ruska. Bude mezi sankcemi, které EU hodlá vůči Rusku uplatnit, i omezení ruského zapojení do H2020? Na rozdíl od Švýcarska účast Ruska v 7. RP nebyla příliš velká (543 účastí s požadovanou podporu 73 mil. € (asi 1/4 podpory ČR), řadu účastí si však Rusko financovalo samo), ale to palčivost otázky nijak nezmenšuje, neboť jen stěží lze předpokládat, že činy politiků nevnesou napětí do projektů, v nichž by za normálních okolností ruské a ukrajinské týmy efektivně spolupracovaly… Jménem celé redakce ECHA přeji čtenářům brzký výhled do lepších časů evropské spolupráce. VLADIMÍR ALBRECHT

ECHO

OBSAH

Informace o evropském výzkumu, vývoji a inovacích ISSN 1214 – 7982 Tištěná verze ISSN 1214-7982, on-line verze ISSN 1214-8229 Evidenční číslo MK ČR E 15277

str. 2

Vydavatel: Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 Tel. 234 006 100 e-mail: [email protected] Vydávání je hrazeno projektem LM 2010010 CZERA (modul II) – Česká republika v Evropském výzkumném prostoru, podporovaným MŠMT z programu Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI. Redakční rada: Ing. Karel Aim, CSc. RNDr. Vladimír Albrecht, CSc., předseda Ing. Miloš Hayer, CSc. Ing. František Hronek, CSc. RNDr. Miloš Chvojka, CSc. Prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Ing. Miroslav Janeček, CSc. Ing. Karel Klusáček, CSc., MBA

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Technologické centrum a české firmy v Indii Eva Kudrnová

str. 3

Editorial Vladimír Albrecht

str. 4

Výzkumná PPP partnerství v 7. RP a Horizontu 2020 Jitka Kubátová

str. 8

Genderová rovnost v Horizontu 2020 Marcela Linková, Hana Víznerová

str. 10

Ceny – nový nástroj financování inovací z prostředků EU Veronika Korittová, Michaela Vlková

PŘÍLOHA: Pátá průběžná zpráva o účasti ČR v 7. RP Daniel Frank, Vladimír Albrecht

Redakce: Ing. Břetislav Koč, tel.: 724 247 074, e-mail: [email protected] Tisk: Art D Redakční uzávěrka 10. 3. 2014 3

Výzkumná PPP partnerství v 7. RP a Horizontu 2020 PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU V OBLASTI VÝZKUMU (PUBLIC-PRIVATE PARTNERSHIPS, PPPs) BYLA POPRVÉ POUŽITA V 7. RP JAKO NOVÝ NÁSTROJ RÁMCOVÉHO PROGRAMU A JAKO DALŠÍ ZDROJ FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ. VYČLENĚNÉ VEŘEJNÉ PROSTŘEDKY Z ROZPOČTU 7. RP DOPLNĚNÉ O FINANČNÍ PROSTŘEDKY ZE SOUKROMÝCH ZDROJŮ ZHRUBA STEJNÉHO ROZSAHU PŘEDSTAVOVALY VELKÉ ZDROJE PODPORY DLOUHODOBÉHO MEZIOBOROVÉHO VÝZKUMU VE STRATEGICKÝCH EVROPSKÝCH PRŮMYSLOVÝCH ODVĚTVÍCH. V HORIZONTU 2020 VYUŽITÍ TĚCHTO PARTNERSTVÍ POKRAČUJE. Podnětem pro nasazení PPP partnerství byl Plán na oživení evropské ekonomiky (European Economic Recovery Plan) uveřejný v době krize r. 2008. Poukázal na nutnost zvýšit konkurenceschopnost EU, a to kromě jiného na základě posílení výzkumu účelovým sdružováním finančních prostředků z veřejných a soukromých zdrojů a využitím takto získaných výzkumných výsledků v inovacích ve strategických průmyslových oblastech. Mezi ně patří zejména výrobní průmysl, stavebnictví, automobilový, letecký, elektronický a farmaceutický průmysl a internet. PPP partnerství se v 7. RP uplatňovala ve dvou formách, a to jako tzv. Smluvní PPP partnerství (Contractual PPPs, cPPPs) a jako tzv. Společné technologické iniciativy (Joint Technology Initiatives – JTIs). Tyto formy partnerství se osvědčily, a jsou proto zachovány v programu Horizont 2020. SMLUVNÍ PPP PARTNERSTVÍ V 7. RP Témata pro projekty na základě smluvních PPP partnerství byla obsažena v běžných výzvách a příslušných běžných pracovních programech vybraných priorit. Předkládání návrhů a jejich vyhodnocování probíhalo obdobným mechanismem jako u běžných návrhů. Odlišností v prioritách používajících dvoukolový způsob předkládání a vyhodnocování návrhů byl v tomto případě jednokolový mechanismus umožňující zkrátit dobu mezi podáním návrhu a podepsáním kontraktu. Témata pro jednotlivé výzvy vybírala Evropská komise (EK) po dohodě s relevantními průmyslovými asociacemi již existujícími nebo nově založenými, které takto reprezentovaly zájmy a potřeby evropského průmyslu. Dělo se tak na základě dlouhodobých plánů výzkumu a inovací (roadmaps) v daném sektoru vypracovaných ad-hoc skupinami expertů daného průmyslového odvětví. Výzvy byly vyhlašovány v těch prioritách, které mohly přispět k oživení ekonomiky, tedy v NMP, ICT, ENERGY, ENVIRONMENT a TRANSPORT. První tři smluvní PPPs byla zaměřena na průmyslovou výrobu, stavebnictví a dopravu a byla nastartována r. 2009. Další partnerství bylo spuštěno r. 2011 a bylo orientováno na internet. Jsou to tato partnerství: - Továrny budoucnosti (Factories of the Future – FoF) - Energeticky úsporné budovy (Energy-efficient Buildings – EeB) - Zelená (ekologická) auta (Green Cars – GC) - Budoucí internet (Future Internet – FI PPP) Cílem partnerství FoF – Továrny budoucnosti byla podpora konkurenceschopnosti a udržitelnosti evropské průmyslové výroby. Celkový rozpočet pro léta 2010–2013 zahrnující jak soukromé, tak veřejné příspěvky činil 1,2 mld. €, z toho bylo z prostředků 7. RP alokováno 600 mil. €. K implementaci partnerství byla zřízena asociace EFFRA – The European Factories of the Future Research Association (http://www. effra.eu/) s úzkou návazností na Evropskou technologickou platformu MANUFUTURE. Ad-hoc skupina poradců z průmyslu stanovila cíle a výzkumná témata FoF a soustředila je v dokumentu Factories of the Future PPP Strategic Multi-annual Roadmap, vydaného v r. 2010 pro léta 2010-2013. Partnerství pokračuje v programu Horizont 2020. 4

Cílem partnerství EeB – Energeticky úsporné budovy byla podpora ekologických technologií a vývoj energeticky účinných systémů a materiálů pro použití v nově budovaných a renovovaných stavbách. Celkový rozpočet pro léta 2010–2013 činil 1 mld. €, z čehož 500 mil. € bylo naplánováno z prostředků 7. RP. K implementaci partnerství byla určena asociace E2BA – The Energy Efficient Buildings Association (http://www.e2b-ei.eu/default.php). Ad-hoc skupina poradců z průmyslu stanovila cíle a výzkumná témata a zahrnula je do dokumentu Energy-efficient Buildings PPP Strategic Multi-annual Roadmap and Longer Term Strategy. Dokument byl vydán r. 2010 a týkal se období 2011 až 2013. Partnerství pokračuje v programu Horizont 2020. Cílem partnerství GC – Zelená auta bylo zlepšit udržitelnost celé evropské silniční dopravy a urychlit úsilí o elektrifikaci silniční a městské dopravy. Partnerství vzniklo jako tehdejší European Green Cars Initiative a bylo administrováno společně dvěma organizacemi, a to ERTRAC – The European Road Transport Research Advisory Council a EpoSS – European Technology Platform on Smart Systems Integration. Ad-hoc skupina poradců z průmyslu a představitelů EK vytyčila cíle a zahrnula je do dokumentu European Green Cars Initiative PPP Multi-annual Roadmap and Long-term Strategy. Tento dokument byl uveřejněn r. 2011 pro léta 2010–2013. Partnerství pokračuje v programu Horizont 2020. Partnerství FI-PPP – Future Internet byl evropský program na urychlení vývoje budoucích internetových technologií v Evropě, přípravu evropského trhu na inteligentní infrastruktury a na zvýšení efektivity obchodních procesů pomocí internetu. Partnerství pokračuje v programu Horizont 2020. ČESKÁ ÚČAST VE SMLUVNÍCH PPP PROJEKTECH V 7. RP Počet projektů s českou účastí v těchto projektech v porovnání s celkovým počtem projektů v EU ukazuje tabulka 1. Data týkající se

PPP Továrny budoucnosti – FoF Energeticky úsporné budovy – EeB

Zelená auta – GC

Počet projektů předložených k financování celkem 150

114

113

Počet financovaných projektů s českou účastí

Priorita

5

NMP

3

ICT

8

NMP

1

ICT

1

ENV

0

ENERGY

0

TRANSPORT

3

ICT

1

NMP

0

ENERGY

Tabulka 1 – Počet financovaných projektů s českou účastí v porovnání s počtem projektů v EU předložených k financování

jednotlivých partnerství FoF, EeB a GC v celém 7. RP včetně rozpočtu byla získána z publikace EK Final Assessment of the Research PPPs in the Recovery Plan. Tabulka 1 ukazuje, že v 7. RP (celkem ve 4 výzvách v období 20102013) bylo podáno 1 734 návrhů (851 FoF, 498 EeB, 385 GC), z nichž bylo vybráno 377 pro financování (150 FoF, 114 EeB, 113 GC). Z tabulky je zřejmé, že česká účast je nepřiměřeně nízká, když čeští partneři uspěli pouze ve 22 financovaných projektech. Je škoda, že čeští potenciální účastníci PPP projektů nevzali v úvahu dvě hlavní výhody smluvních PPP projektů: značně vyšší procento úspěšných projektů tohoto typu (průměr 21,7 %) v porovnání úspěšností projektů v 7. RP jako celku (průměr 14 %) a vysokou částku finančních prostředků (veřejných ze 7. RP a soukromých) alokovanou na financování smluvních PPP projektů (celkem 3,2 mld. € pro období 2010-2013, EK z toho 1,6 mld. €), jak to ukazuje tabulka 2. Rozpočet (mil. €)

NMP

ICT

TRANSPORT

ENERGY

ENV

7. RP

FoF

400

200

EeB

250

100

125

25

500

GC

60

120

220

50

50

500

Celkem

710

420

220

175

75

1600

600

Tabulka 2 – Příspěvek EK do celkového rozpočtu smluvních PPP projektů Jak bylo uvedeno výše, české firmy a instituce participují ve 22 smluvních PPP projektech. Jsou to:

V PPP partnerství Továrny budoucnosti – FoF COMET – Plug-and-produce COmponents and METhods for adaptive control of industrial robots enabling cost effective, high precision manufacturing in factories of the future. Český partner: NISAFORM, s. r. o. DYNAMILL – Dynamic manufacturing of thin-walled work pieces by milling process. Český partner: ČVUT Praha AMCOR – Additive Manufacturing for Wear and Corrosion Applications. Český partner: Škoda Power, s. r. o. ARUM – Adaptive Production Management. Český partner: ČVUT Praha GLONET – Glocal enterprise network focusing on customer-centric collaboration. Český partner: Komix, s. r. o. INTEFIX – INTElligent FIXtures for the manufacturing of low rigidity components. Čeští partneři: Strojírna Tyc, s. r. o., CompoTech Plus, s. r. o., ČVUT Praha SUPREME – SUstainable PREdictive Maintenance for manufacturing Equipment. Český partner: ČVUT Praha HIPPOCAMP – High-power Impulse Plasma Process Operations for the Creation of Advanced Metallic Parts. Český partner: Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. V PPP partnerství Energeticky úsporné budovy – EeB LEEMA – Low Embodied Energy Advanced (Novel) Insulation Materials and Insulating Masonry Components for Energy Efficient Buildings. Český partner: Imprima Construction, a. s., FENIX TNT, s. r. o. EASEE – Envelope Approach to improve Sustainability and Energy efficiency in Existing multi-storey multi-owner residential buildings. Český partner: IMPRIMA CONSTRUCTION, a. s. GE2O – Geo-clustering to deploy the potential of Energy efficient Buildings across EU. Český partner: Technický a zkušební ústav stavební, s. p. AMBASSADOR – Autonomous Management System Developed for Building and District Levels. Český partner: AMIRES, s. r. o.

PROFICIENT – SME network business model for collective self-organised processes in the construction and retrofit of energy-efficient residential districts. Český partner: IRS SERVIS, s. r. o.; STU-K, a. s. NANOCOOL – An Energy Efficient Air Conditioning systems with Temperature and Humidity independent controls based on the combination of a Liquid Desiccants Cycle with an adapted conventional air cooling system. Český partner: FENIX TNT, s. r. o. BRIMEE – Cost-effective and sustainable Bio-Renewable Indoor Materials with high potential for customisation and creative design in Energy Efficient buildings. Český partner: FENIX TNT, s. r. o. TRIBUTE – Take the energy bill back to the promised building performance. Český partner: AMIRES, s. r. o 3ENCULT – Efficient ENergy for EU Cultural Heritage. Český partner: ATREA, s. r. o. EPIC-HUB – Energy Positive Neighbourhoods Infrastructure Middleware based on Energy-Hub Concept. Český partner: HONEYWELL spol. s r. o.

V PPP partnerství Zelená auta – GC ICT E-VECTOORC – Electric-VEhicle Control of individual wheel Torque for On- and Off-Road Conditions. Český partner: Škoda Auto, a. s. ICOMPOSE – Integrated Control of Multiple-Motor and MultipleStorage Fully Electric Vehicles. Český partner: Škoda Auto, a. s. IMPROVE – Integration and Management of Performance and Road Efficiency of Electric Vehicle Electronics. Český partner: ČVUT Praha MAT4BAT – Advanced materials for batteries. Český partner: Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i. SMLUVNÍ PPP PARTNERSTVÍ V HORIZONTU 2020 Tento typ projektů se v 7. RP osvědčil a pokračuje v Horizontu 2020 na základě smluv mezi EK a průmyslovými asociacemi reprezentujícími klíčová odvětví evropského hospodářství. Dne 17. 12. 2013 byly podepsány smlouvy pro 8 smluvních PPP partnerství: - Továrny budoucnosti (Factories of the Future – FoF) - Energeticky úsporné budovy (Energy-efficient Buildings – EeB) - Zelená vozidla (Green Vehicles Initiative – EGVI) - Udržitelný zpracovatelský průmysl (Sustainable Process Industry – SPIRE) - Fotonika (Photonics) - Robotika (Robotics) - High Performance Computing (HPC) - 5G Infrastructure PPP Ve jmenovaných smlouvách jsou úlohy partnerů definovány takto: Soukromý partner doporučuje EK výběr témat pro pracovní programy výzev; EK zajišťuje implementaci na základě Pravidel o účasti. Smlouvy obsahují předmět spolupráce, aktivity, investice, výstupy, způsoby monitorování a především finanční závazky obou stran pro období 7 let. Nedílnou součástí smluv jsou víceleté výhledové plány (roadmaps) daného PPP partnerství vypracované průmyslovými asociacemi. Rozpočty smluvních PPP partnerství se čerpají výhradně jednou ročně prostřednictvím výzev Horizontu 2020. Výzvy jsou připraveny na základě průmyslem vypracovaných víceletých výhledových plánů (roadmaps) a na základě smluv specifikujících plánované sedmileté financování ze strany EK, tomu odpovídající finanční závazky průmyslu a další investice ze strany průmyslu (mimo výzvy). Průmysl se zavázal doplnit částky poskytované EK soukromými investicemi řádu tří- až desetinásobku těchto částek. Finanční podpora EK pro účely smluvních PPP je plánována ve výši 6,2 mld. € pro celý Horizont 2020 a je rozdělena na jednotlivá partnerství 5

(v závorce údaj pro rok 2014 / údaj pro rok 2015 v mil. €): Továrny budoucnosti (FoF) 1 150 mil. € (116/145), Energeticky úsporné budovy (EeB) 600 mil. € (62,5/73), Zelená vozidla (EGVI) 750 mil. € (145/30), Udržitelný zpracovatelský průmysl (SPIRE) 900 mil. € (116,3/89), Fotonika 700 mil. € (56/100), Robotika, 700 mil. € (74/83), High Performance Computing (HPC) 700 mil. € (97,4/40), Advanced 5G networks for the Future Internet (5G) 700 mil. € (0/125). V následujícím přehledu jsou krátce představena jednotlivá smluvní PPP partnerství.

FoF – Továrny budoucnosti Partnerství, které existovalo již v 7. RP, je zaměřeno na posílení konkurenceschopnosti evropského výrobního průmyslu, který podle údajů z r. 2011 zahrnuje 2 mil. podniků s asi 31 mil. pracovníků, přispívá k 21 % evropského HDP a z 80 % zajišťuje evropský export. Průmyslovým partnerem je asociace EFFRA – The European Factories of the Future Research Association (http://www.effra.eu/). Tato asociace zajistila vypracování Factories of the Future 2020 Roadmap. EeB – Energeticky úsporné budovy Partnerství, které existovalo již v 7. RP, je zaměřeno především na úspory energie a snižování produkce skleníkových plynů. Budovy v Evropě se totiž podílejí 40 % na celkové spotřebě energií a na 36 % produkce skleníkových plynů. Průmyslovým partnerem je E2BA – The Energy Efficient Buildings Association (http://www.e2b-ei.eu/default. php). Tato asociace a ECTP – European Construction Technology Platform vypracovaly Multi-annual roadmap for contractual PPP on Energy-efficient Buildings under Horizon 2020. EGVI – Zelená vozidla Partnerství, které existovalo již v 7. RP pod názvem GC – Green Cars, je zaměřeno na snížení spotřeby pohonných hmot silničních vozidel tím, že se zvýší jejich energetická účinnost, a tím i na snížení produkce emisí CO2. Silniční doprava v Evropě se totiž podílí ze 30 % na evropských emisích CO2. Dále partnerství podporuje vývoj alternativních motorů. Průmyslovým partnerem je EGVIA – European Green Vehicles Initiative Association (http://www.egvi.eu/). Asociace prezentuje European Green Vehicles Initiative PPP Multiannual Roadmap. SPIRE – Udržitelný zpracovatelský průmysl Toto smluvní PPP partnerství je aktivní až v Horizontu 2020. Je zaměřeno především na hospodárnější využití neobnovitelných surovinových zdrojů (materiály, voda, energie) a jejich druhotné využití. Zpracovatelský průmysl produkuje jak finální výrobky, tak meziprodukty a je přitom závislý na řadě průmyslových odvětví zahrnujících chemii, ocel, strojírenství, nerostné suroviny, neželezné kovy, cement, keramiku a vodu. Průmyslovým partnerem je A.SPIRE aisbl – Sustainable Process Industry through Resource and Energy Efficiency (http://www.spire2030.eu/ ). Asociace zpracovala SPIRE Roadmap a SPIRE Brochure. Fotonika Toto smluvní PPP partnerství je aktivní až v Horizontu 2020. Je zaměřeno na stimulaci fotonického průmyslu, jehož výrobky se uplatňují v široké škále oborů: světlo, lékařské technologie, laserové průmyslové technologie, optické komunikace atd. Průmyslovým partnerem je Photonics21 Association (http://www.photonics21.org/aboutPhotonics. php). Partnerství bylo prosazováno Evropskou technologickou platformou Photonics21, která byla založena v r. 2005 a v současné době má kolem 2000 představitelů průmyslu a výzkumu. Tato platforma vypracovala Multiannual Strategic Roadmap 2014–2020 “Towards 2020 – Photonics Driving Economic Growth in Europe”.

6

Robotika Toto smluvní PPP partnerství je aktivní až v Horizontu 2020 a má za cíl pozvednout a prosazovat evropský výzkum, vývoj a inovace v oblasti robotiky, tak aby Evropa dosáhla konkurenceschopnosti a vedoucího postavení v tomto oboru. Průmyslovým partnerem je asociace euRobotics AISBL (http://www.eu-robotics.net/ ). Tato asociace vypracovala Robotics 2020 Multi-Annual Roadmap. HPC – High-Performance Computing Toto smluvní PPP partnerství je aktivní až v Horizontu 2020. Propojí poskytovatele technologií a jejich uživatele v Evropské technologické platformě High Performance Computing (HPC) s cílem vývoje další generace HPC a dosažení excelence v uplatnění HPC. Partnerství bude spolupracovat s PRACE (Partnership for Advanced Computing in Europe) jakožto poskytovatelem prvotřídní celoevropské HPC infrastruktury. Průmyslovým partnerem je The European Technology Platform for High Performance Computing (ETP4HPC) (http://www. etp4hpc.eu/). 5G PPP Toto smluvní PPP partnerství je aktivní až v Horizontu 2020. Propojí nejrůznější aktéry z oblasti komunikačních technologií s cílem vyvíjet řešení, architektury, technologie a standardy pro příští generaci komunikačních infrastruktur následujícího desetiletí. Průmyslovým partnerem je 5G INFRASTRUCTURE Association (http://5g-ppp.eu/). První výzvy smluvních PPP partnerství k podávání návrhů projektů byly uveřejněny 11. prosince 2013. Lze je nalézt na webové stránce Participant Portal (http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/index.html). SPOLEČNÉ TECHNOLOGICKÉ INICIATIVY JTIs V 7. RP Základní představu o vytvoření JTIs a jejich náplni uveřejnila EK v dokumentu Roadmap for Joint Technology Initiatives v listopadu 2006. Poté v květnu 2007 přijala EK první návrhy na zřízení JTIs. Bylo to poprvé, kdy průmysl, výzkumné instituce a orgány veřejné správy jakožto partneři z veřejného a soukromého sektoru začali uvažovat o společném financování ambiciózních výzkumných úkolů na evropské úrovni. Snahou bylo, aby finanční prostředky na výzkumné a vývojové aktivity pocházely alespoň z poloviny ze soukromého sektoru a zbytek z veřejných zdrojů EK. Společné technologické iniciativy byly součástí 7. RP a vznikly z několika průmyslově důležitých Evropských technologických platforem. Pro implementaci záměrů a úkolů každé z jmenovaných iniciativ byly založeny tzv. Společné podniky (JTIs – JU; Joint Undertakings) neboli k tomu účelu zřízené právní subjekty. JTIs představují dlouhodobá partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož struktura a právní forma (JTI-JU) je umožněna na základě článku 187 Smlouvy o fungování EU (bývalý článek 171 Smlouvy o ES). JTIs podporují nadnárodní výzkum širokého rozsahu v oblastech, které jsou ve středu zájmu z hlediska evropské průmyslové konkurenceschopnosti a společenského dopadu. Vzhledem k tomu, že JTIs jsou právní subjekty, mohou disponovat finančními prostředky na podporu výzkumu a inovací a vypisovat vlastní výzvy k předkládání návrhů projektů. Projektový mechanismus se lišil od pravidel 7. RP. Projekty tohoto typu byly někdy označovány jako institucionální PPP projekty (institutional PPP projects). V 7. RP byly vytvořeny tyto JTIs: - Inovativní léčiva (IMI – Innovative Medicines Initiative) - Čisté nebe (Clean Sky – Aeronautics and Air Transport)

- Palivové články a vodík (FCH – Fuel Cells and Hydrogen Initiative) - Vestavěné výpočetní systémy (ARTEMIS – Embedded Computing Systems) - Nanoelektronika (ENIAC – Nanoelectronics)

JTI IMI (http://www.imi.europa.eu/) Tato společná technologická iniciativa byla zaměřena na farmaceutický výzkum a vývoj. Cílem iniciativy bylo oživení biofarmaceutického odvětví v Evropě. Představitelem soukromého sektoru byla EFPIA – European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations. Rozpočet pro léta 2008–2017 činil 2 mld. € (1 mld. od EK a minimálně stejná částka ze soukromého sektoru). JTI Clean Sky (http://www.cleansky.eu/) Tato společná technologická iniciativa byla zaměřena na vývoj výrobních technologií a provozních podmínek letadel s cílem snížit dopad letecké dopravy na životní prostředí, zejména hlučnost a množství skleníkových plynů, a lepší využití paliva. Iniciativa se zrodila v r. 2008 a představovala partnerství mezi EK a leteckým průmyslem representovaným Clean Sky Joint Undertaking (CSJU). Rozpočet pro léta 20082017 činil 1,6 mld. € (polovina částky od EK a minimálně stejná částka ze soukromého sektoru). JTI FCH (http://www.fch-ju.eu/) Tato společná technologická iniciativa byla zaměřena na výzkum a vývoj technologií obnovitelných zdrojů energie na bázi palivových článků a vodíku a měla za cíl urychlit uvedení těchto technologií na trh pro použití v dopravě a jako zdroje energie. Iniciativa vznikla v r. 2008 a členy partnerství FCH JU byly: průmyslová asociace NEW-IG – New Energy World Industry Grouping, asociace N.ERGHY sdružující relevantní evropské univerzity a výzkumné organizace a EK. Rozpočet pro léta 2008–2017 činil minimálně 940 mil. € (rovný podíl od EK a od soukromého sektoru). JTI ARTEMIS (http://www.artemis-ju.eu/) Tato společná technologická iniciativa byla zaměřena na výzkum a vývoj vestavěných počítačových systémů. Společný podnik ARTEMISJU byl založen v r. 2008. Šlo o tripartitní společenství, v němž soukromým partnerem byla průmyslová asociace ARTEMIS-IA a dalšími partnery EK a 23 členských států. Rozpočet pro léta 2008–2017 byl 2,6 mld. € (410 mil. € od EK, 745 mil. € od členských států a více než součet obou položek od soukromého sektoru). JTI ENIAC (http://www.eniac.eu/web/index.php) Tato společná technologická iniciativa byla zaměřena na výzkum a vývoj v oblasti nanoelektroniky. Společný podnik ENIAC-JU byl založen v r. 2008. Šlo o tripartitní společenství, v němž byli partnery EK, členské a asociované státy a AENEAS, což byla asociace reprezentující evropské podniky, MSP, výzkumné ústavy a univerzity působící v oblasti nanoelektroniky. Rozpočet pro léta 2008–2017 byl 2,8 mld. € (440 mil. € od EK, 800 mil. € od členských států a více než součet obou položek od soukromého sektoru). SPOLEČNÉ TECHNOLOGICKÉ INICIATIVY V HORIZONTU 2020 Systém Společných technologických iniciativ JTIs se v 7. RP osvědčil, a proto pokračuje v Horizontu 2020. Tato veřejně-soukromá partnerství sdružují požadavky a finanční zdroje EK a průmyslu a umožňují tak provádět rozsáhlý, dlouhodobý a silně rizikový výzkum slibující přinést významné výsledky. Dochází přitom k přísnějšímu definování podmínek existence a činnosti JTIs. Partnerství jsou zásadně postavena na závazcích, včetně finančních, s platností na celých sedm let trvání

Horizontu 2020, a to jak ze strany EK, tak ze strany průmyslových partnerů. Jasné cíle a poslání jsou nezbytnou podmínkou existence JTIs. Obdobně jako dříve povedou JTIs vlastní agendu pro strategický výzkum a inovace, budou sdružovat firmy, univerzity, výzkumné laboratoře, inovativní MSP a jiné organizace (prosazující prioritní výzkum a vyhledávající inovační příležitosti) a budou financovat projekty vybrané na základě otevřených výzev k podávání návrhů projektů. JTIs jsou zřizovány na základě paragrafu 187 Smlouvy o fungování EU (TFEU) a jsou řízeny k tomuto účelu založenými právními subjekty nazývanými Společné podniky (JU – Joint Undertakings). EK, členské státy EU a evropský průmysl budou v nejbližších sedmi letech investovat více než 22 mld. € do inovací v průmyslových odvětvích, která vyžadují vysokou kvalifikaci pracovních sil a která současně potřebují zvýšit svou konkurenceschopnost. Většina zmíněných investic půjde právě do JTIs a jejich prostřednictvím do evropských průmyslových sektorů, které již nyní zaměstnávají více než 4 mil. pracovníků. Očekává se také, že JTIs přispějí rovněž k řešení takových společenských výzev, které trh sám o sobě neřeší dosti rychle. Projednávání smluv EK s jednotlivými JTIs dosud probíhá. Horizont 2020 zahrnuje pět JTIs. Tři z nich jsou pokračováním ze 7. RP, jedna iniciativa je nová: -

JTI Inovativní léčiva (JTI Innovative Medicines Initiative – IMI) JTI Palivové články a vodík (JTI Fuel Cells and Hydrogen – FCH) JTI Čisté nebe (JTI Clean Sky – CS) Propojením JTI ARTEMIS a JTI ENIAC ze 7. RP vznikla iniciativa JTI Elektronické součástky a systémy (JTI Electronic Components and Systems for European Leadershift – ECSEL) - JTI Biotechnologický průmysl (JTI Bio-Based Industries – BBI) – nově vzniklá iniciativa

JTI Inovativní léčiva – IMI http://www.imi.europa.eu/content/imi-2 Nová Iniciativa IMI bude financována společně EK a asociací evropského farmaceutického průmyslu EFPIA (European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations). Pokračuje v intencích iniciativy IMI v 7. RP, bude tedy podporovat vzájemně propojenou špičkovou výzkumnou činnost firem, univerzit, veřejných výzkumných institucí, inovativních MSP a skupin pacientů při výzkumu a vývoji průlomových vakcín, léčiv a léčebných postupů. Počítá se opět s existencí IMI Joint Undertaking pro období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2024. EK podala 10. 7. 2013 návrh Proposal for the Council Regulation on the Innovative Medicines Initiative 2 Joint Undertaking. Návrh obsahuje zřizení IMI Joint Undertaking pro období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2024. Navržený celkový rozpočet je 3,45 mld. € (až 1,725 mld. € od EK z rozpočtu Horizontu 2020, 1,5 mld. € od EFPIA a 225 mil. € od průmyslových podniků, které se rozhodnou stát se partnery nebo přidruženými partnery v jednotlivých projektech). JTI Palivové články a vodík – FCH http://www.fch-ju.eu/ Nová iniciativa FCH bude financována společně EK, průmyslovou asociací NEW-IG (New Energy World Industry Grouping) a asociací N.ERGHY reprezentující evropské univerzity a výzkumné instituce v této iniciativě. Bude pokračovat v intencích iniciativy FCH v 7. RP, a tedy podporovat výzkum a vývoj palivových článků a vodíku vedoucí k inovacím. Mezi hlavní cíle patří zejména: snižování výrobních nákladů palivových článků pro použití v dopravě a prodlužování jejich životnosti; zvyšování elektrické účinnosti a trvanlivosti palivových článků jako zdrojů elektřiny při současném snižování cen; zvyšování energetické účinnosti výroby vodíku elektrolýzou vody; proveditelnost praktického využití vodíku jako média pro skladování elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. Počítá se s existencí FCH 7

Joint Undertaking pro období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2024. EK podala 10. 7. 2013 návrh Proposal for a Council Regulation on the Fuel Cells and Hydrogen 2 Joint Undertaking. Návrh obsahuje zřízení FCH Joint Undertaking pro období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2024. Navržený celkový rozpočet je 1 400 mil. € (700 mil. € od EK z rozpočtu Horizontu 2020 a 700 mil. € ze soukromých zdrojů průmyslových partnerů).

EK podala 10. 7. 2013 návrh Proposal for a Council Regulation on the ECSEL Joint Undertaking. Návrh obsahuje zřízení ECSEL Joint Undertaking pro období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2024. Navržený celkový rozpočet je 4 815 mil. € (1 215 mil. € od EK z rozpočtu Horizontu 2020, 1 200 mil. € od členských států a 2 400 mil. € ze soukromých zdrojů průmyslových partnerů).

JTI Čisté nebe – CS http://www.cleansky.eu/ Nová iniciativa CS bude financována společně EK a evropským leteckým průmyslem. Bude pokračovat v intencích iniciativy CS v 7. RP zaměřené na snižování emisí CO2 a NOx a na radikální snížení hluku. Konkrétně v Horizontu 2020 má být dosaženo efektivnějšího využití paliv, a tím snížení emisí CO2 o 20–30 % v porovnání se situací v r. 2014 a ke snížení emisí NOx rovněž o 20–30 %. Počítá se s existencí Clean Sky 2 Undertaking pro období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2024. EK podala 10. 7. 2013 návrh Proposal for a Council Regulation on the Clean Sky 2 Joint Undertaking. Návrh obsahuje zřízení Clean Sky Undertaking pro období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2024. Navržený celkový rozpočet je 4 050 mil. € (až 1 800 mil. € od EK z rozpočtu Horizontu 2020 a 2 250 mil. € ze soukromých zdrojů průmyslových partnerů).

JTI Biotechnologický průmysl – BBI http://biconsortium.eu/ EK podporuje společnou technologickou iniciativu BBI, a proto zřizuje společný podnik Bio-Based Industries Joint Undertaking řízený consorciem Biobased Industries Consortium (BIC). Úkolem tohoto společného podniku je realizovat záměry iniciativy uvedené v dokumentu Bio-Based and Renewable Industries for Development and Growth in Europe. Jde zejména o vytváření nových, konkurenceschopných hodnotových řetězců od biomasy po výrobky, jako jsou biochemikálie, bioplasty, biopaliva, léčiva, potravinové přísady, krmiva apod. EK podala 10. 7. 2013 návrh Proposal for a Council Regulation on the Bio-Based Industries Joint Undertaking. Návrh obsahuje zřízení BBI Joint Undertaking pro období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2024. Navržený celkový rozpočet je 3 800 mil. € (1 000 mil. € od EK z rozpočtu Horizontu 2020 a 2 800 mil. € ze soukromých zdrojů průmyslových partnerů).

JTI Elektronické součástky a systémy – ECSEL EK podporuje společnou technologickou iniciativu ECSEL, a proto zřizuje společný podnik ECSEL Joint Undertaking s evropským elektronickým průmyslem reprezentovaným asociací pro nanoelektroniku AENEAS (Association for European nanoelectronics Activities), asociací pro vestavěné systémy ARTEMIS-IA (ARTEMIS Industry Association) a asociací pro inteligentní systémy EpoSS (European Platform on Smart Systems Integration). Účelem tohoto společného podniku bude realizovat záměry iniciativy ECSEL, která vzniká jako propojené pokračování dvou iniciativ 7. RP ARTEMIS (pro vestavěné systémy) a ENIAC (pro nanoelektroniku) zaměřených na elektronické součástky a systémy pro jejich využití v širokém spektru průmyslových a společenských aplikací, jako jsou zejména automobilový a letecký průmysl, energetika, výroba obecně, zdravotnická zařízení, domácí spotřebiče a další.

ZÁVĚR Česká účast PPP projektech je dosud nízká, a to jak ve smluvních PPP, tak v JTIs. Přitom finanční prostředky vynaložené na podporu těchto projektů v 7. RP byly značné a značné prostředky jsou alokovány na tento typ projektů i v Horizontu 2020. Článek má podnítit zájem potenciálních partnerů o PPP projekty a pomoci jim orientovat se v dosud málo využívané a možná málo známé oblasti partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu. JITKA KUBÁTOVÁ, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, KUBATOVA@ TC.CZ

Genderová rovnost v Horizontu 2020 V lednu 2014 byl zahájen nový program podpory výzkumu a inovací Horizont 2020 (H2020). Jeho nedílnou součástí a klíčovou prioritou je posílení genderové rovnosti ve vědě a zahrnutí genderové dimenze do tvorby znalostí a vývoje technologií. V článku představujeme pro zájemce a zájemkyně o účast v programu důležité informace, kde a v čem konkrétně se tento aspekt projeví, jak se genderová dimenze promítne do pravidel účasti, pracovních programů, zaměření výzev, návrhů projektů a jejich hodnocení a do předkládání zpráv a monitorování. V článku se také věnujeme dalšímu aspektu, jak Horizont 2020 může přispět k rozvoji institucí VaVaI z hlediska posílení genderové rovnosti. Prosazování genderové rovnosti v oblasti výzkumu a inovací je závazek Evropské komise (EK), patří mezi pět základních priorit ERA a je zakotveno v klíčových dokumentech zakládajících program Horizont 2020. Program H2020 by měl přispět k dosažení těchto konkrétních cílů: - genderová rovnováha ve výzkumných týmech, - genderová rovnováha v rozhodování, - integrace analýzy na základě genderu a pohlaví v obsahu výzkumu a inovací.

8

Tyto tři cíle jsou v souladu se strategií EK pro genderovou rovnost stejně jako s cíli stanovenými ve sdělení z července 2012 o dokončení Evropského výzkumného prostoru (ERA). GENDEROVÁ ROVNOST A EXCELENCE V porovnání s minulostí je v H2020 patrný zásadní posun v tom, jaká pozornost je věnována integraci genderové dimenze do obsahu výzkumu a inovací. Dnes je totiž stále zjevnější, že opomíjení genderové dimenze při designu a provádění výzkumu vede k tomu, že o některých důležitých výzkumných problémech nemáme dostatečně dobré informace nebo že výsledky některých výzkumů mají negativní dopady buď na ženy, nebo na muže. Od žadatelů a žadatelek bude tudíž v H020 v určitých oblastech výzkumu vyžadováno, aby ve svých projektech zohlednili genderovou perspektivu. V České republice je takový přístup zcela nový, v zahraničí jde ale o rychle se rozvíjející výzkumný proud, který pomáhá lépe chápat svět kolem nás a vytvářet vědu, která zohledňuje zájmy a potřeby žen i mužů.

„Dnes víme, že genderová rozmanitost vede ke zlepšení výkonu výzkumných týmů. A zahrnutí genderové analýzy do obsahu výzkumu pomáhá zlepšit kvalitu výsledků výzkumné práce a jejich relevance pro společnost. Prosazování genderové rovnosti a excelence nestojí v protikladu. Právě naopak. Genderový rozměr zlepšuje výzkum“, uvedla ve svém projevu na mezinárodní konferenci v zastoupení evropská komisařka Maire Geoghegan-Quinn (celý projev je k dispozici na http://www.zenyaveda.cz/files/eige-speech-gender-in-r-i-c.pdf ). V části programu Excelentní věda, který upravuje fungování Evropské výzkumné rady (European Research Council, ERC), jde v prvé řadě o kvalitní a kreativní výzkum. Přesto se i ERC otázce genderové rovnosti ve svých procedurách věnuje, zejména v souvislosti s hodnocením projektů a zajištěním toho, aby se v hodnocení neprojevovaly „možné genderové předsudky“. Jak ukazují nedávné výzkumné studie, genderové předsudky se v hodnocení projevují a vnášejí tak do hodnoticího procesu faktory, které s kvalitou daného projektu vůbec nesouvisí. Evropská komise financovala projekt Yellow Window Gender Toolkit, jehož výstupem byl manuál, jak gender integrovat do několika vědních disciplín. Na tuto aktivitu později navázal klíčový společný evropsko-americký projekt Gendered Innovations. V roce 2012 EK zveřejnila expertní zprávu z tohoto projektu Gendered Innovations: How Gender Analysis Contributes to Research. Zpráva i další zdroje, dostupné na webových stránkách projektu, jsou hlavním nástrojem, který by měl vědcům a vědkyním pomoci s integrací genderové dimenze při přípravě projektů H2020. HORIZONT 2020 – PRÁVNÍ RÁMEC Prosazování genderové rovnosti, včetně začlenění genderové dimenze do obsahu výzkumu a inovací, je zakotveno ve třech základních dokumentech programu H2020 (Dokument zakládající Horizont 2020, Pravidla účasti a Specifický program):

Rámcový program Článek 16 „Horizont 2020 zajistí efektivní podporu genderové rovnosti a genderové dimenze v obsahu výzkumu a inovací. Zvláštní pozornost bude věnována zajištění genderové rovnováhy v závislosti na situaci v dané vědní oblasti, a to v hodnotících panelech, jako jsou poradní skupiny nebo expertní skupiny. Genderová dimenze bude odpovídajícím způsobem integrována do obsahu výzkumu a inovací ve strategiích, programech a projektech a bude monitorována ve všech stadiích výzkumného cyklu“. Článek 14 uvádí genderovou rovnost mezi průřezovými tématy ve všech prioritách H2020. Články 31 a 32 uvádějí gender jako součást monitoringu a evaluace. Pravidla účasti Pracovní programy, definující výzkumné priority a témata, obsahují informaci o tom, jak by měla být ošetřena nerovnováha mezi muži a ženami a jak a kde by měla být integrována genderová dimenze. To se bude odrážet na úrovni projektů v ustanoveních grantové smlouvy. Genderový rozměr by měl být účinně začleněn do programů a projektů. Ve výzvách pro podávání projektů budou uchazeči o podporu žádáni, aby popsali, jakým způsobem jimi plánovaný výzkum zohledňuje pohlaví a/nebo genderové otázky. Horizont 2020 má řešit hlavní společenské výzvy, jako bezpečnost potravin, bezpečné a čisté energie, ekologická a integrovaná doprava, změna klimatu nebo zdraví. Zohlednění potřeb, chování a postojů žen i mužů je relevantní ve všech těchto výzvách. Proto bude genderová dimenze začleněna do všech programů. Výzvy k předkládání návrhů s explicitní zmínkou genderových otázek budou označeny v pracovních programech, a v takových

případech pak bude genderová dimenze v návrhu projektu hodnocena jako nedílná součást plánovaného výzkumu. Genderová dimenze na úrovni návrhu projektu (článek 13): „V případě potřeby, je-li to upřesněno v pracovním programu nebo pracovním plánu, musí být v návrhu vysvětleno, jak a do jaké míry je pro zamýšlený projekt důležitá genderová analýza.“ Genderová rovnováha na všech úrovních výzkumných týmů. H2020 podporuje vyvážené zastoupení žen a mužů ve výzkumných aktivitách v různých fázích výzkumného cyklu. Aby se týmy genderové rovnosti věnovaly na úrovni projektu, byla genderová rovnováha ve výzkumném týmu zařazena mezi faktory řazení projektů v případě stejného bodového skóre. Současně se podpisem grantové dohody příjemci zavazují podporovat rovné příležitosti mezi muži a ženami při řešení svého projektu. Rovněž se zavazují, že se budou snažit v maximální možné míře o dosažení genderové rovnováhy na všech úrovních personálu řešícího projekt, včetně úrovně dohledu a řízení projektu. Genderový trénink. Novinkou programu H2020 je zahrnutí genderových školení do uznatelných nákladů projektu. Cílem je pomoci výzkumným pracovníkům a pracovnicím v dalším rozvoji a sdílení odborných znalostí v genderové oblasti ve vztahu k financovanému projektu. Příloha Pracovního programu výslovně odkazuje na možnost zahrnout náklady na genderová školení v rámci činnosti v předkládaném návrhu projektu a specifikuje druh uznatelných nákladů. Genderová vyváženost mezi experty a v rozhodování, zvýšení genderové odbornosti. EK se také zavázala, že zlepší genderovou rovnováhu a genderovou odbornost v poradních skupinách programu H2020. Záměrem je dosáhnout 40% cíle EK pro méně zastoupené pohlaví v každé skupině (například v expertních skupinách) a panelech (například v hodnoticích panelech). V případě poradních skupin byl cíl zvýšen na 50 % vzhledem k vysoké míře reakcí na výzvu EK vyjádření zájmu zahájené v únoru 2013. Každá skupina také bude zahrnovat alespoň jednoho odborníka či odbornici na genderovou problematiku. EK v této souvislosti zveřejnila výzvu pro genderové experty a expertky ze všech vědních oborů k účasti v programu Horizont 2020. Experti a expertky budou vyhodnocovat návrhy na čerpání finančních prostředků z EU a účastní se dalších činností, jako jsou monitorování, hodnocení programu či další rozvoj politiky. Více informací a registrace expertů a expertek je k dispozici na http:// ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/experts/index.html. KULTURNÍ A INSTITUCIONÁLNÍ ZMĚNA V H2020: STRATEGICKÝ ROZVOJ INSTITUCÍ VaVaI EK podporuje projekty tzv. strukturální (kulturní a institucionální) změny na podporu genderové rovnosti jako součást strategického rozvoje a řízení výzkumných a vysokoškolských institucí. K tématu EK vydala v roce 2013 expertní zprávu Structural change in research institutions: enhancing excellence, gender equality and efficiency in research and innovation. Národní kontaktní centrum – ženy a věda (NKC – ženy a věda) navazuje na mezinárodní zkušenosti v této oblasti a českým výzkumným institucím nabízí expertizu při zahajování projektů vycházejících z přístupu kulturní a institucionální změny. Kulturní a institucionální změna je nový komplexní přístup (nástroj), který systematicky začleňuje genderovou perspektivu do všech oblastí vědecké práce a fungování institucí. Klade důraz na proměnu kultury pracovního prostředí a institucionálních podmínek a pravidel pro vědeckou práci. 9

Jednou z prvních institucí v ČR, která zahájila projekt kulturní a institucionální změny, je Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Od ledna realizuje ve spolupráci s NKC – ženy a věda mezinárodní projekt 7. RP s názvem TRIGGER. O projektu, jeho konkrétních aktivitách a zkušenostech se zahájením programu na podporu genderové rovnosti na výzkumné instituci bude článek v některém z dalších čísel časopisu ECHO. V oblasti „Věda se společností a pro společnost“, která je zařazena mezi horizontální aktivity, byly již zveřejněny první výzvy. Budou podporovány projekty zaměřené na implementaci kulturní a institucionální změny prostřednictvím zavádění plánů genderové rovnosti. Další informace k tématu genderové aspekty v H2020 včetně nabídky školení jsou k dispozici na stránkách Technologického centra www. h2020.cz a na novém informačním portálu NKC – ženy a věda, www. nkc.cz, který má za cíl poskytnou české výzkumné komunitě komplexní informace o genderových aspektech v H2020, relevantních výzvách a poskytnout návod a další zdroje informací, jak požadavky na integraci genderové dimenze v projektech H2020 ošetřit. LITERATURA, ZDROJE INFORMACÍ: Akce COST GenderSTE: www.genderste.eu EK 2009. Toolkit. Gender in EU-funded Research. Luxemburg: Office for Official Publications of the European Communities. Dostupné

online: http://www.yellowwindow.be/genderinresearch/downloads/ YW2009_GenderToolKit_Module1.pdf EK 2012. Structural change in research institutions: enhancing excellence, gender equality and efficiency in research and innovation. Luxemburg: Publications Office of the European Union. Dostupné online: http:// www.zenyaveda.cz/files/structural-changes-final-report-en.pdf EK 2013. Fact sheet: Gender Equality in Horizon 2020. Dostupné online: https://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/sites/horizon2020/files/FactSheet_Gender_091213_final_2.pdf EK 2013. Gendered Innovations: How Gender Analysis Contributes to Research. Luxemburg: Publications Office of the European Union. Dostupné online: http://ec.europa.eu/research/science-society/document_library/pdf_06/gendered_innovations.pdf Gendered Innovations: http://genderedinnovations.stanford.edu/index.html GenPort on-line komunita odborníků a odbornic z praxe pro sdílení znalostí a inspiraci: www.genderportal.eu Linková, M. 2013. „Evropa lídrem v genderové rovnosti ve vědě.“ newsLetter NKC-ženy a věda 11/2013. Dostupné online: http://www. zenyaveda.cz/novinky/evropa-lidrem-v-genderove-rovnosti-ve-vede Linková, M. 2013. „Gender a Horizont 2020“. newsLetter NKC-ženy a věda 11/2013. Dostupné online: http://www.zenyaveda.cz/novinky/ gender-a-horizont-2020 MARCELA LINKOVÁ, HANA VÍZNEROVÁ, SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR [email protected], [email protected]

Ceny – nový nástroj financování inovací z prostředků EU V programu Horizont 2020 se budeme setkávat s novým nástrojem pro financování, který nese v angličtině název PRIZES, tedy CENY. Přesnější by bylo říci s nástrojem staronovým, protože určitá jeho obdoba byla využívána už v 6. rámcovém programu. Ve Finančním nařízení z roku 2002 jsou ceny chápány jako odměny ve veřejné soutěži na určitý výkon. Podle nového finančního nařízení jsou ceny definovány jako nová forma unijní finanční podpory, existující samostatně vedle grantů. Jde o jednu z forem nových přístupů, které mají přitáhnout širší spektrum účastníků v oblasti inovací. Jaké jsou výhody tohoto nástroje a jak bude vypadat? Evropská komise uvádí, že výhodou nového nástroje je pružnost a snížení nákladů na administraci. Není třeba tvořit konsorcium, vyhledávat partnery, vyplňovat formuláře projektu. Cena je udělována na základě doručení výsledku, odpadá tedy kontrola v průběhu projektu. Další výhodou je zaměření investic do určité specifické oblasti. Očekává se rovněž povzbuzení nových účastníků, mladých podnikatelů a vynálezců a tzv. start-ups, tedy nově vznikajících firem. Soutěže by měly rovněž zvýšit zájem veřejnosti o určitou oblast společenských výzev. Umožňují rychlou odezvu na nové problémy a výzvy a v neposlední řadě není u nich třeba uplatňovat princip neziskovosti. Formy cen jsou v zásadě dvě. Jedna se obrací do minulosti a snaží se vybrat to nejlepší, čeho už bylo v dané oblasti dosaženo. Jde tedy o ceny udělované ex-post. Jako příklad takové ceny uvádí EK komise Sacharovovu cenu, pojmenovanou podle sovětského fyzika a disidenta Andreje Sacharova. Cenu založil Evropský parlament v roce 1988 a je zaměřena na podporu prosazování lidských práv a svobod. Druhá forma naopak stanoví cíl, kterého v dané oblasti chceme dosáhnout. Cenu dostane ten, kdo problém vyřeší jako první 10

(„First-past-the-post“). Nebo lze vymezit určitý časový horizont, ve kterém má dojít ke zlepšení určitého parametru. Oceněno je nejlepší řešení vzniklé v daném časovém úseku („Best-in-class“). Jde tedy o motivační ceny. Historie motivačních soutěží sahá až do roku 1714, kdy byla vypsána britským parlamentem odměna ve výši tehdejších deseti tisíc £, což odpovídá dnešním zhruba 2, 75 mil. £, na určení zeměpisné délky (Longitude Prize) s přesností půl stupně. Cenu nakonec získal hodinář Harrison. Nyní s blížícím se výročím se chystá britská vláda navázat cenou se stejným názvem, tedy Longitude Prize, ale s obecnějším zaměřením. Odměna by měla připadnout tomu, kdo vyřeší „největší problém naší doby“. Vyhlášení ceny by mělo podnítit veřejnou debatu o inovacích, protože téma pro udělení ceny by měla stanovit veřejnost, včetně veřejnosti odborné. Jiným příkladem takové motivační ceny může být soutěž vozidel s alternativním pohonem South African Solar Challenge, závod pořádaný od roku 2008 vždy jednou za dva roky v Jižní Africe. Délka trasy je 4100 km. Je rozdělen do kategorií podle typu pohonu (hybridní vozidla, elektromobily, vozidla na solární pohon a vozidla poháněná biopalivy). Cílem je podpořit především rozvoj vozidel se solárním pohonem. Soutěž podporuje spolupráci studentů s průmyslem, propaguje ochranu životního prostředí i sportovní výkony. Jako příklad cen udělovaných Evropskou komisí v oblasti výzkumu a inovací mohou posloužit Marie Curie Prize a cena pro nejlepší ženskou inovátorku – Woman Innovator Prize. Cena Marie Curie byla udělena v roce 2012 ve třech kategoriích – šíření povědomí o vědě (Communicating Science), inovace a podnikání (Innovation and

Entrepreneurship) a slibný vědecký talent (Promising Research Talent). Nominovanými se mohli stát současní či bývalí držitelé grantu akcí Marie Curie podporujících vědeckou mobilitu a rozvoj výzkumné kariéry. Předání cen se uskutečnilo během předsednické konference v listopadu 2012 v Nikósii (Kypr). Vítězi se stali Claire M. Belcher (studium globálního systému), Sarit Sivan (biomedicínský výzkum) a Gkikas Magiorkinis (studium lidských virů). Soutěž o nejlepší inovátorku byla zatím vyhlášena dvakrát – v roce 2011 a v roce 2013. Vyhlášení prvního ročníku proběhlo v rámci konference Inovační konvent, která se konala v Bruselu ve dnech 5.–6. prosince 2011. Mezi oceněné inovátorky, kterým se podařilo dosáhnout významné inovace ve vlastní firmě a uvedení této inovace na trh, patřily Němka Gitte Neubauer (oblast vývoje léčiv), Francouzka Fabienne Hermitte (oblast péče o pacienty) a Italka Ilaria Rosso (oblast alternativních zdrojů energie). Uzávěrka nominací do druhého ročníku byla 15. 10. 2013. Vyhlášení cen je plánováno opět během konference Inovační konvent v březnu 2014. První cenou je grant ve výši 100 tis. €.

Co se týká inovací na lokální úrovni, vypsala v letošním roce EK cenu European Capital of Innovation – iCapital Award. Cena je určena pro město, které nejlépe vytváří tzv. inovační ekosystém neboli nejlépe propojuje občany, úřady, veřejné organizace, firmy a akademickou sféru. Vítězné město získá půl milionu € na podporu pokračování aktivit a využití již dosažených výsledků. A k čemu by měly být motivační ceny používány? Mohou přispět k hledání řešení tam, kde to nedokáže jen samotný trh. Měly by být schopné oslovit široký okruh potenciálních řešitelů se srozumitelnými cíli. Měly by být dosažitelné v reálném časovém horizontu a přitom umožnit inovativní přístup. A v neposlední řadě umožnit ověření výsledků oproti objektivním standardům. Ceny vycházejí z principů rovného zacházení a transparentnosti. VERONIKA KORITTOVÁ, MICHAELA VLKOVÁ, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, [email protected], [email protected]

Chcete se lépe orientovat v Evropském výzkumném prostoru – ERA? Chcete lépe pochopit, jak se výzkum v České republice prolíná s ERA? Navštivte evropskyvyzkum.cz Národní portál pro evropský výzkum je iniciativou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Webový portál má za cíl přehledně prezentovat a soustředit dokumenty vztahující se k Evropskému výzkumnému prostoru (European Research Area, ERA). Záměr vybudovat jednotný Evropský výzkumný prostor (ERA) vyhlásila Evropská komise v roce 2000. Skrze něj chce posílit postavení EU ve vědeckém výzkumu a technologickém rozvoji, konkurenceschopnost ve světě a způsobilost kolektivně reagovat na velké společenské výzvy. Mezi klíčové priority ERA patří volný pohyb vědců a znalostí, efektivní národní systémy pro vědu a optimální mezinárodní spolupráce. Nejdůležitějším nástrojem k implementaci ERA jsou rámcové programy pro výzkum. S rokem 2014 začal nový rámcový program Horizont 2020 pro podporu evropského výzkumu, vývoje a inovací. Co naleznete na portálu evropskyvyzkum.cz? Portál představuje jak jednotlivé programy a iniciativy ERA či dokumenty a orgány, které je formulují, tak i mezinárodní výzkumné organizace působící v rámci EU nebo v rámci evropských států. Samostatný oddíl je věnován oblasti výzkumu v České republice a jeho prolínání s evropskou úrovní. Na portálu lze rychle a pohodlně nalézt související právní předpisy, rozhodnutí evropských orgánů i další dokumenty vztahující se k celé řadě výzkumných odvětví. Důraz je kladen na mechanismy financování i poskytování dalších druhů podpory ze strany Evropské komise či jiných subjektů. Podobné portály zřizují i další členské státy EU jako např. Rakousko Zájemce se může orientovat podle navržené struktury Schéma ERA nebo za pomoci klíčových slov, zobrazených podle váhy, jakou na portálu zastávají, v poli vyhledávání či poli Tag cloud. Zřizovatelé portálu věří, že se tyto stránky brzy stanou nepostradatelným zdrojem informací pro české výzkumné pracovníky i širší veřejnost. Portál je iniciativou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a je spravovaný Technologickým centrem AV ČR.

11