ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE
ANALOGOVÁ FOTOGRAFIE – princip. historie, využití v kart. polygrafii semestrální práce Petr Jašek Renáta Belzová V Praze dne 16. 4. 2009
Kartografická polygrafie a reprografie
Obsah 1 Vynález fotografie 2 Vynález chemické fotografie 3 Medium pro zachycení analogové fotografie 4 Základy fotografie 5 Barevná fotografie 6 Využití fotografie v kartografii a reprografii
1. Vynález fotografie U zrodu fotografie stály 3 nejvýznamnější osobnosti: • Joseph Niecephore Niepce • Luis Jacquese Mandel Daguerre • F.S.Archer
Nejvýznamnější z nich byl: Joseph Niecephore Niepce (1765 - 1833), který je autorem prvního fotografického snímku. Snímek byl exponován celých 8 hodin za sluného dne a jednalo se o pohled na dvůr z okna.
2. Vynález chemické fotografie 2.1 Experimenty se sloučeninamí stříbra Niépce a umělec Jacques Daguerre zdokonalili existující proces na bázi stříbra společně. V roce 1833 Niépce umírá a necháva své poznámky Daguerrovi. V roce 1839 Daguerre oznámil, že objevil proces využívající postříbřenou měděnou desku, nazval jej daguerrotypie.
2.2 Vynález mokrého koloidového procesu Na druhé straně kanálu La Manche, William Fox Talbot objevil již dříve jiný způsob, jak ustálit obraz získaný pomocí stříbrné expozice, ale udržoval jej v tajnosti. Později ale Talbotův proces zdokonalil George Eastman a ten je používán dodnes.
3. Medium pro zachycení analogové fotografie 3.1 Fotografický film Je to plastový pás z polyesteru, nitrocelulózy nebo acetátu celulosy, pokrytý tenkou vrstvou emulze obsahující světlocitlivé halogenidy stříbra vázané v želatině, s rozdílnou velikostí krystalů, určující citlivost a zrnitost (rozlišení) filmu.
3.2 Černobílé materiály V černobílé fotografii je na filmu obvykle jedna vrstva stříbrných solí. Při jejím vystavení světelnému záření se stříbrné soli přemění na kovové stříbro, které vytvoří tmavé části negativního filmu.
3. Medium pro zachycení analogové fotografie 3.3 Barevné materiály Barevné filmy mají vrstvy minimálně tři. Do stříbrných solí se přidávají barviva, která způsobí citlivost jednotlivých vrstev na rozdílné barvy spektra. Během zpracování jsou soli stříbra přeměněny na kovové stříbro jako v černobílém procesu. Vedlejší produkt této reakce vytvoří barvu. Některé filmy, jako Kodacolor II, mají až dvanáct vrstev, z nichž některé jsou složeny až z dvaceti různých chemikálii.
4. Základy fotografie 4.1 Kritéria ovlivňující expozici • zaostření • rychlost závěrky • clona • ohnisková vzdálenost objektivu • citlivost média • použité filtry, nástavce a další doplňkové efekty • podstata média samotného
4. Základy fotografie 4.2 Nastavení expozice fotografem Aby fotograf dosáhl určité expozice, může zvolit různé kombinace clony a času. Např. clona f/8 při čase 1/60 sekundy a f/4 při čase 1/120 sekundy dosáhnou stejného celkového objemu dopadajícího světla. Přesto se různé kombinace ve výsledku liší. Nastavení clony určuje hloubku ostrosti snímku. Exponování obrazu je však jen první část celého procesu. Druhá část je reprodukce do trvalého stavu. To se může dít fotochemickou cestou (vyvolání snímku a jeho zvětšení a ustálení) nebo např. vytisknutím obrazu z paměti počítače.
5. Objev barevné fotografie 5.1 Objev barevné fotografie Fyzikální princip barevné fotografie poprvé předvedl James Clerk Maxwell v Londýně 17. května 1861. Promítl na plátno současně tři černobílé snímky barevné řádové stuhy přes červený, zelený a modrý filtr, které byly předtím exponovány přes filtry stejných barev.
5.2 První barevné fotografie Roku 1888 F. E. Ives vyvolal tříbarevnou fotografii. Tu pak Němec A. Miethe od roku 1903 používal v praxi. A. Miethe vynalezl také panchromatické zcitlivění pro reprodukci barevných tónů.
6. Využití fotografie v kartografii a reprografii 6.1 Fotografické reprodukční přístroje Používají se při reprodukci předloh, u nichž potřebujeme změnit měřítko (tj. předlohy zmenšovat nebo zvětšovat). Zmenšení bylo možné provést 5x oproti původní velikosti a zvětšení až na dvojnásobek.
Fotografický reprodukční přístroj se skládá z těchto základních částí: • Nosná konstrukce - nese kamerový vozík a nosič předlohy • Kamerový vozík - skládá se ze dvou kovových rámů • Nosič předlohy - jedná se o pneumatický rám.
6. Využití fotografie v kartografii a reprografii 6.2 Kontaktní a reflexní kopírování 6.2.1 Kontaktní kopírování Tento způsob kopírování lze použít pro průchodné (transmisní) předlohy. Při kontaktním kopírování postupujeme tak, že kresbu přikládáme přímo na vrstvu fotografického materiálu, na nějž kopírujeme obraz.
6.2.2 Reflexní kopírování Tento postup ozančujeme jako reflektografie. Reflektografie využívá odrazu světelných paprsků od bíleho povrchu papíru a jejich pohlcování černou barvou v místech kresby.
Literatura [1] Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. 2009 [cit. 200903-25]. Dostupný z WWW:
. [2] FotoRoman [online]. 2009 [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW: . [3] MIKŠOVSKÝ, Miroslav. Kartografická polygrafie a reprografie. Praha : Vydavatelství ČVUT, 1998. 160 s. ISBN 80-01-01112-7.
