Americká hypoteční krize

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Americká hypoteční krize Diplomová práce

Autor:

Pavlína Tomšů Finance

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Jana Marková, CSc.

Duben 2010

Prohlášení

Tímto prohlašuji, že diplomovou práci na téma Americká hypoteční krize jsem vypracovala samostatně za použití pramenů, které uvádím v seznamu bibliografie.

V Praze dne 23. dubna 2010

…………………………. Pavlína Tomšů

Poděkování

Ráda bych tímto poděkovala paní doc. Ing. Janě Markové, CSc. za její podnětné připomínky a důsledné vedení při psaní této práce. Mé poděkování patří i rodině, přátelům a kolegům, kteří mne v průběhu celého studia všestranně podporovali.

Anotace práce Diplomová práce na téma Americká hypoteční krize má své teoretické východisko v Teorii finančních krizí, která vznikla v důsledku četnosti a rozsahu krizí v několika posledních desítkách let jako samostatná disciplína. První kapitola je věnována významnému názorovému proudu na vývoj krizí – generační logice. Druhá kapitola analyzuje historické události a změny, jež přispěly k bezmála systémovému kolapsu finanční sféry, a diskutuje o jejich aplikaci. Následně jsou vymezeny příčiny vzniku krize a popsán její průběh. Ten je koncipován v širších relacích tak, jak se krize postupně šířila nejen americkou ekonomikou. Třetí kapitola obsahuje informace o dopadech na klíčové sektory – trh s bydlením a americké domácnosti, bankovní a finanční sféru, americké hospodářství, potažmo měnu, Evropu a Českou republiku. Závěr bilancuje aktuální stav americké ekonomiky v době napsání této práce. Zde uvádím své vlastní i odborné názory na budoucí vývoj.

Annotation Diploma thesis American Mortgage Crisis has its theoretical base in the Theory of Financial Crisis which came into existence as a consequence of many different crisis in past years. The frequency and large number of them established a separate discipline. In the first part there is mentioned one of the main streams: Generational Logic. Second chapter analyses historical events and turning points of changes that in the end conduced to nearly systemic collapse in finance sphere and further discuss necessity of their existence, implementation. Afterwards the thesis follows up causes of the origin of the crisis and its development. The third part contains information about impact on key sectors: American housing market and households, banking and financial sphere, American economy, currency included Europe and Czech Republic. In the conclusion I consider current condition of American economy in the period of finishing the thesis and adduce my own and specialists' opinions on subsequent progress.

„As many people said at the beginning of the crash, „oh [the problem is] just subprime, there's only, say, $400 billion of that stuff out there, it is not big enough to undermine the entire financial system.” The fact that crisis continues shows that it isn't just a crisis of subprime.”

Barnard College Professor Perry Mehrling

OBSAH

Úvod..................................................................................................................8 1. Vymezení pojmů........................................................................................10 1.1 Teoretické modely ..................................................................................................... 12 1.2 Generační logika........................................................................................................ 13 1.2.1 Modely první generace (1979 – 1993) ............................................................... 14 1.2.2 Modely druhé generace (1994 – 1997)............................................................... 15 1.2.3 Modely třetí generace (1997 – 1999) ................................................................. 16 1.2.4 Modely čtvrté generace (po roce 2000).............................................................. 17

2. Americká hypoteční krize.........................................................................20 2.2 Předkrizové období.................................................................................................... 20 2.2.1 Legislativní opatření ........................................................................................... 21 2.2.2 Obchodování s rizikem....................................................................................... 23 2.2.3 Půjčka pro každého............................................................................................. 26 2.3 Příčiny vzniku krize................................................................................................... 29 2.3.1 Růst zadlužení a dysbalance realitního trh v USA ............................................. 30 2.3.2 Sekuritizace hypoték........................................................................................... 32 2.3.3 Morální hazard.................................................................................................... 40 2.3.4 Stínové bankovnictví .......................................................................................... 41 2.4 Průběh finanční krize................................................................................................. 42 2.4.1 2007 – rok první ................................................................................................. 43 2.4.2 2008 – rok druhý ................................................................................................ 45 2.4.3 2009 – rok třetí ................................................................................................... 49

3. Dopady americké hypoteční krize ...........................................................56 3.1 Dopady na vlastníky nemovitostí v USA .................................................................. 56 3.2 Dopady na banky a finanční instituce v USA............................................................ 58

3.3 Dopady na americkou ekonomiku a měnu ................................................................ 65 3.4 Dopady na Evropu ..................................................................................................... 73 3.5 Dopady na Českou republiku .................................................................................... 77

4. Náklady krize.............................................................................................80 Závěr...............................................................................................................83 Literatura:......................................................................................................88

Úvod Začíná se rok 2010, třetí následující po vypuknutí Americké hypoteční krize, jež se postupem času transformovala do hospodářské krize širokého dosahu. I přes tento časový odstup je slovo krize stálou součástí titulků v tisku uvedených článků. Je středobodem zájmu nejen vlád a ekonomů, ale právě s ohledem na rozsah dopadu, i laické veřejnosti. Ačkoliv některé makroekonomické indikátory z konce roku 2009 vykazují vzrůstající tendence, čímž avizují budoucí pozitivní vývoj, nemůžeme konstatovat, že krize je již překonána. Budu-li důsledná v terminologii, její primární projev v podobě ochromení světa financí – je ustálen. Figuruje zde však mnoho sekundárních faktorů, které dnešní – řekněme stabilizovanou – situaci mohou zvrátit opět v neprospěch řady světových hospodářství. Prim bezesporu hraje míra nezaměstnanosti jak na americkém kontinentu, tak i v Evropě a zadluženost státních rozpočtů. Pramenem dnešních obav o budoucí vývoj jsou Spojené státy americké a jejich uvolněná politika v řadě sektorů. Rozšíření krize z hypotečního trhu dále do ekonomiky přivedlo na pokraj rozpadu celý finanční systém, což má a ještě bude mít dalekosáhlé důsledky do budoucna. A právě proto bývá Americká hypoteční krize v jistých ohledech připodobňována k Velké hospodářské krizi 30. let minulého století. Cílem této práce je na základě analýzy událostí a klíčových změn, jež ve Spojených státech na konci dvacátého století proběhly, vymezit stěžejní příčiny vzniku Americké hypoteční krize a zhodnotit její dopady, současný stav a možný vývoj do budoucna. Popis samotného průběhu Americké hypoteční krize je pak nedílnou součástí práce. Rozbor důsledků dopadu na vlastníky nemovitostí, finanční sféru, americkou ekonomiku, Evropu a Českou republiku odpovídají na otázku, jaké změny s sebou krize v té které sféře přinesla. Z pohledu struktury práce vymezuje první, metodologická část, teoretická východiska spjatá s finančními krizemi. V důsledku četností krizí v posledních dvaceti letech se etablovala samostatná disciplína Teorie finančních krizí. Modeluje konstrukce, strukturuje její typy, zabývá se otázkou predikce výskytu a dělí je podle příčiny vzniku do několika kategorií. Z existence a dané teorie v této části práce vycházím; především pak z její jedné větve v podobě generační logiky. Druhá, rozsáhlejší část, navazuje představením struktury amerického hypotečního trhu, protože jeho fungování je hlavním podkladem následujících problémů. Pokračuji praktickým rozborem samotné Americké hypoteční krize, s vlastním stínem v podobě 8

navazující systematické krize. Záměrně se straním označení globální krize, jak bývá často v médiích uváděno. Tendence generalizovat v momentě zasažení hlavních trhů jako jsou Spojené státy, Evropa a Japonsko je obvyklá, ovšem nemá patřičnou vypovídací hodnotu. Jižní Amerika, severské státy, Čína, Indie, Austrálie, Nový Zéland krizi neabsolvovaly. Pokud vůbec, pak tyto země vnímají jen některé druhotné projevy. Další kapitola Příčiny krize se věnuje charakteristice událostí a skutečností, které jsou nyní chápany jako spouštěcí mechanismy Americké hypoteční krize. Úsek pod názvem Průběh krize se už nekoncentruje pouze na epicentrum krize, ale zachycuje chronologicky závažné události tak, jak šly spolu ruku v ruce americkou ekonomikou a také ekonomikami zasažených zemí. Fakta jsou řazena podle jednotlivých let. Třetí část pojmenovaná Dopady Americké hypoteční krize pojednává o míře zasažení, potažmo postižení vybraných sektorů a geografických celků, o nastalých změnách v jejich struktuře a plánovaných regulatorních opatření. Čtvrtá část řeší přístup k nákladům krize, aktuální bilanci. V závěru se na základě aktuálně získaných informací zamýšlím nad současným a budoucím stavem ekonomiky, připojuji rovněž názory z řad odborníků. Z tematického obsahu práce vyplývá nezbytnost použití analytické metody při jejím zpracování.

9

1. Vymezení pojmů Termín krize pochází původně z řeckého slova krisis a v překladu znamená soud. Postupem času se význam slova značně rozšířil. Dnes se užívá především ve spojitosti s vychýlením z existující rovnováhy, které s sebou přináší negativní důsledky. V literatuře se v kontextu s měnami, úvěry, bankami a ekonomikou objevuje řada definic. Různorodá terminologie autorů představuje z mého pohledu překážku při studiu této problematiky, neboť může vést k omylům v porozumění jednotlivým pojmů. Jednoznačné členění, ze kterého budu dále vycházet, uvádí doc. Ing. Pavel Dvořák, Csc.1 Je toho názoru, že důležitým faktorem při vymezování daného pojmu je právě analýza příčin vzniku krize. •

Měnová krize – „Situace, kdy dochází k prudkému a neočekávanému oslabení kurzu domácí měny. V systému pohyblivého kurzu se projeví jako výrazná depreciace nominálního kurzu. V systému pevného kurzu obvykle spekulativní úrok na směnný kurz vynutí devalvaci domácí měny nebo donutí centrální banku kurz bránit.“

•

Bankovní krize – Termín označuje „problém spojený s nedostatečnou likviditou, především však insolvencí některých, popř. většiny komerčních bank. Obdobně jako u měnových krizí se za bankovní krizi obvykle považuje nejen situace, která se přímo projeví úpadky bank, ale i situace, kdy postižené banky zachránila vládní intervence nebo pomoc centrální banky.“

•

Dluhová či úvěrová krize – „Pojem je používán k označení externích dluhových krizí, které se projevují neschopností země splácet zahraniční dluh. Jako vnější dluhové krize jsou však označovány i případy, kdy své zahraniční dluhy nesplácejí

1

DVOŘÁK, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání. Praha: C., H., Beck, 2008, str. 169 – 172. Pozn.: Uvedené vymezení je přejaté z publikace Mezinárodního měnového fondu (MMF) o výhledu vývoje světové ekonomiky – INTERNATIONAL MONETARY FUND. Financial Crisis: Characteristics and Indicators of Vulnerability. World Economic Outlook, May 1998.

10

zadlužené soukromé firmy a banky. Interní dluhové krize se projevují chronickou vnitřní předlužeností ekonomik, platební neschopností podniků a nárůstem objemu klasifikovaných úvěrů; vede často k zamrznutí úvěrového trhu s negativními důsledky pro reálnou ekonomiku.“ •

Systemická finanční krize – „Představuje komplexní finanční poruchu s provázanými projevy měnovými, dluhovými i bankovními.“

Na základě výše uvedených definic chápu termín finanční krize jako generalizující pojem jmenovaných případů krize, který je obsahově nejširší, protože do sebe absorbuje různé kombinace jednotlivých druhů krize. Literatura ze 70. let minulého století spojuje podstatu toho pojmu s problémy finančního hospodaření státu. V následujícím období se již objevuje finanční krize ve spojitosti se zhoršením finančních indikátorů, jako jsou například ceny aktiv, úrokové sazby atd., nebo ve smyslu rozvratu trhů v důsledku existence asymetrie informací (Mishkin, F. S.2). Současný guvernér České národní banky Zdeněk Tůma definuje tento pojem takto: „ … finanční trhy jsou založeny na důvěře. Finanční krize představuje krizi této důvěry, která svým rozsahem podkope fungování celého systému nebo alespoň jeho části.“

3

Důvěra může být podlomena mnoha aspekty – oslabením měny, skepsí investorů nad vývojem daného trhu, nestabilitou bankovního ústavu. Prof. Ing. Petr Musílek, Ph. D. vysvětluje finanční krizi jako soubor dílčích jednotek v podobě úvěrové a bankovní krize, krize likvidity, měnové a devizové krize, investiční krize: „…finanční krizi lze definovat jako výrazné zhoršení velké většiny finančních indikátorů, projevující se nedostatečnou likviditou finančního systému, rozsáhlou insolventností finančních institucí, nárůstem volatility výnosových měr finančních instrumentů, výrazným poklesem hodnoty finančních a nefinančních aktiv a podstatným snížením rozsahu alokace úspor ve finančním systému….“ 4

2

MISHKIN, F. S. Understanding Financial Crisis: A Developing Country Perspective, May 1996. MAREK, P.; REVENDA, Z. 10 otázek pro doc. Ing. Zdeňka Tůmu, CSc., guvernéra České národní banky, Acta Oeconomica Pragensia 1/2003, str. 9 – 12. 4 MUSÍLEK, P. Příčiny globální finanční krize a selhání regulace, Český finanční a účetní časopis, ročník 3, č. 4, str. 6 – 20. 3

11

S ohledem na častý výskyt a destruktivní účinky působení krizí vstoupili do problematiky i ekonomové-teoretici. Jejich snaha analyzovat výchozí podněty vzniku a tendenční směry je logická, včetně hledání shodných rysů, parametrů a souvztažností. Tato zkoumání dala vznik řadě modelů různých stupňů formálnosti – od matematického pojednání přes komplexní tematické rozbory až po čistě popisné charakteristiky. Protože členění a rozbor těchto modelů není primárně cílem práce, uvádím pouze některá teoretická pojetí a tzv. generační logiku, která je z mého pohledu výstižná.

1.1 Teoretické modely Ekonomové Charles P. Kindleberg a Robert Z. Aliber5 definují všeobecný model krize na základě detailní studie historických událostí. Základním argumentem je fakt, že existují jisté charakteristiky, které se opakují s každou krizí; tedy jistá sekvence událostí ústí ve stejný závěr. Spouštěcím impulsem je externí šok

6

vedoucí ke vzniku ekonomické

expanze, jež se následně transformuje do ekonomického boomu. Euforie na sebe nenechá dlouho čekat. Spekulanti svými obchody, z jisté části zaštítěnými půjčkami za účelem inkasování vyšších kapitálových zisků, znásobí objem investovaných prostředků. Následující úvěrová expanze vytváří prostor pro další nárůst ceny akcií. To přiláká zahraniční zdroje a dochází k přílivu dalšího kapitálu. Jako první začínají na situaci reagovat tzv. insider obchodníci. Krize vstupuje na scénu ruku v ruce s poklesem, jakmile trhy zaznamenají jejich pokyny k prodeji nadhodnocených aktiv. V návaznosti na to se překotně začnou zbavovat aktiv i běžní investoři. Pravděpodobnost vzniku paniky je vysoká a stádní chování navíc zesiluje intenzitu propadu.

5

KINDLEBERG, Ch. P.; ALIBER R. Z. Manias, Panics and Crashes: A History of Financial Crises, 5. vydání, Palgrave Macmillan 2005, str. 77. 6 „Charakter šoku se boom od boomu liší. Šok v USA 1920 byl dán prudkým rozvojem automobilové produkce a elektrifikace a telefonního propojení domácností. Japonský šok v 80. letech přinesla finanční liberalizace a nápor měnových burz na hodnotu jenu. Skandinávské země ve stejné době taktéž utrpěli finanční liberalizací. Šok asijských zemí v letech devadesátých byl veden implozí hodnoty akciového trhu v Japonsku a apreciací jenu, což vedlo společně s finanční liberalizací doma k posílení toku peněz do Tokia. Otřes v USA v devadesátých letech minulého století způsobila revoluce v informačních technologiích, nových nízkonákladových komunikačních kanálů, počítačů, bezdrátového připojení a v neposlední řadě internetu.“ KINDLEBERG, Ch. P.; ALIBER R. Z. Manias, Panics and Crashes: A History of Financial Crises, 5. vydání, Palgrave Macmillan 2005, str. 22 – 23.

12

Hyman P. Minsky7, americký ekonom a profesor ekonomie na Washington University v St. Louis, je tvůrcem dalšího modelu sloužícího k interpretaci finanční krize jako takové. Kamenem úrazu je dle jeho mínění nestabilita dluhového financování. Poukazoval především na pro-cyklické změny v nabídce úvěrů, které se různě dynamizují s tím, jak ekonomika roste či klesá. Ve fázi expanze se stávají investoři optimističtějšími, co se budoucnosti týká. Přehodnocují vzestupně své předběžné kalkulace profitability svých současných investic. S vidinou pozitivního vývoje chtějí maximalizovat své bohatství, a proto využijí k nákupům i cizích zdrojů. Ve stejném čase i poskytovatelé takových úvěrů přehodnotí svůj přístup k riziku s výhledem budoucích zisků z nových půjček, ačkoliv jim některé z nich před časem přišly příliš riskantní. Situace se otáčí v případě zpomalování ekonomiky - optimismus investory opouští, stávají se obezřetnějšími. Poskytovatelé úvěrů realizují první ztráty a tím politiku poskytování půjček zbrzdí. Hyman Minsky věřil, že pro-cyklický nárůst nabídky úvěrů v dobrých časech, a logicky pokles v časech zlých, vede v méně vyspělých ekonomikách k destabilizaci finančního sektoru a větší pravděpodobnosti vzniku finančních krizí.

1.2 Generační logika Formulace modelů jsou vždy spojeny se zobecňováním a zjednodušováním empirické znalosti tak, aby byly použitelné pro vysvětlení širšího spektra nově nastalých jevů. Generační logika, jež byla prvně takto pojmenována v devadesátých letech dvacátého století B. Eichengreenem, A. Rosem a Ch. Wyploszem8, se však vymezovala postupně tak, jak se přirozeně vyvíjely krize samotné. Nelze jednoznačně říci, že jsou proto perfektní. Použitelné jsou více z hlediska retrospektivního než k prognóze budoucnosti, nicméně dle mého názoru velmi dobře podchycují mechanismy jednotlivých krizí. Především čtvrtá generace má pak věcnou souvislost s tématem této práce. V rámci zachování kontinuity a pochopení vývoje uvádím generace všechny.

7

MINSKY, P. H. Stabilizing an Unstable Economy, New York: McGraw-Hill Professional, 2008. EICHENGREEN, B., ROSE, A., WYPLOSZ, CH. Speculative Attacks on Peddged Exchange Rates: An Empirical Exploration With Special Reference to the European Monetary System, Text 1996. 8

13

1.2.1 Modely první generace (1979 – 1993) Modely první generace vychází jednoznačně z příčiny vzniku ve formě selhání fiskální politiky vlády ve spojitosti s nepatřičnou měnovou politikou centrální banky za existence pevného měnového kurzu, Jsou označovány za fundamentální (Dvořák, P9). Hlavní snahou jmenovaných autorit je pomocí devizových intervencí na úkor devizových rezerv udržet fixní kurz měny. To však nekoresponduje s hlavními finančními indikátory země, např. s výší deficitu státního rozpočtu a platební bilancí. V důsledku expanzivní měnové politiky dochází v rámci hospodářství k růstu cenové hladiny a úrokových sazeb. Domácí ceny se odchylují od cen zahraničních partnerů, což vede k deficitu platební bilance státu a vysoké úroky způsobují příliv spekulativního kapitálu. Protože je kurz domácí měny fixní, nemůže centrální banka na vzniklou situaci reagovat devalvací měny, čímž vzniká další negativní jev – zvětšující se rozdíl mezi fixním a reálným kurzem. Fixní kurz může centrální banka bránit devizovými intervenci. Snižuje si tak buď vlastní devizové rezervy, nebo přistoupí k čerpání úvěrů v zahraniční měně, aby byla schopná vzniklý schodek platební bilance pokrýt. Takový stav je startovním signálem pro spekulanty, kteří jsou si vědomi, že dříve či později musí ke změně měnové politiky státu nebo devalvaci měny dojít. Do této kategorie lze zařadit Krugmanův model10 finanční krize, který sám autor nazval „Model krize platební bilance“. Tím vysvětluje vznik měnové krize v případě, že vláda při existenci fixního kurzu nemůže nebo nechce kurz nadále bránit využitím svých devizových rezerv. Naplno pak nastoupí síla spekulativního kapitálu a krizi rozpoutá ještě dříve, než by byly rezervy vyčerpány. Krugman je toho názoru, že chyba je v takovém případě na straně hospodářské a monetární politiky v kombinaci s fundamentálními problémy. Svou tezi uzavírá s tím, že krizi vznikající za těchto předpokladů je možné předcházet. Toto tvrzení se potvrdilo na krizích v Mexiku a Chile v 70. letech, Francii a Itálii na začátku 80. let, nikoliv však v pozdější Mexické krizi v roce 1982, potažmo latinskoamerické krizi v jejím důsledku. Ta logice modelu neodpovídala, ovšem v tehdejším pojetí byla shledána specifickou pro rozvojové země Jižní Ameriky a kritiku Krugmana tak nevyvolala. Ke

9

DVOŘÁK, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání. Praha: C., H., Beck, 2008, str. 173. 10 KRUGMAN, P. A Model of Banalce of Payment Crises. Journal of Money, Credit and Banking . August 1979, no. 11, str. 311 – 325.

14

střetu teorie a praxe došlo až s příchodem krize Evropského měnového systému (ERM) v letech 1992 – 199311.

1.2.2 Modely druhé generace (1994 – 1997) Právě proto, že nebylo možné pro vysvětlení krize ERM použít Krugmanův model, vznikla potřeba vytvořit generaci nástupnickou. Odlišení první od druhé spočívá především v jiném pohledu na příčinu vzniku, než tomu bylo v předešlém případě: • při krizích v 90. letech nemohly příslušné autority vlivem vícero faktorů (např. přísná úvěrová politika partnerských států, bankovní systém) adekvátně zasáhnout proti spekulantům • vzniklá krize není důsledkem fundamentálních problémů, naopak je důsledkem čisté spekulace proti pevnému měnovému kurzu

Modely druhé generace vycházejí z premisy, že vlády mají prostor na řešení krize a mohou její velikost a dopad značně ovlivnit. Při realizaci politiky, ať už měnové nebo zaměstnanosti, je důležité, aby autority dbaly na minimalizaci odchylek během jejich provádění. Tím mají šanci předejít případným šokům. Důraz je kladen i na schopnost a především ochotu vlády udržet stabilitu fixního kurzu. Už samotné vládní intervence v podobě použití devizových rezerv s sebou přinášejí značné náklady. Daleko citelnější však může být například náklad ve formě nárůstu nezaměstnanosti. Obrana kurzu musí být proto prováděna obezřetně s ohledem na aktuální stav ekonomiky, aby nepřinesla víc negativ než pozitiv.

11

Počátkem devadesátých let vlivem hospodářské recese britská libra spolu s italskou lirou razantně oslabily a naopak německá marka výrazně posílila. Vysokou poptávku přitom generovala sama německá vláda, když stahovala miliardy německých marek z trhu a investovala je do obnovy právě připojené východní části. Iniciovala tak nárůst inflace, posun cen a platů vzhůru. V rámci ERM správně žádná členská země nesměla porušit hranice koridoru vytyčeného od centrální parity (+/- 6 procent). Dané situace využil celosvětově uznávaný finančník George Soros. Společně s dalšími spekulanty vsadil na pokles liry. Italská vláda neměla proti objemu spekulativního kapitálu dostatečné páky a raději nechala měnu padnout bez výrazných intervencí. Na řadu přišla libra. Velká Británie se však vzepřela a za každou cenu chtěla sílu měny udržet, nepodlehnout náporu spekulací. Měla k dispozici teoreticky dva nástroje. Prakticky přicházel do úvahy pouze jeden, protože zvyšování sazeb bylo s ohledem na aktuální úroveň hospodářství nemožné. Velká Británie se proto ze zdroje v podobě centrálních devizových rezerv pustila do skupování libry tak, jak spekulanti prodávali. Tento jev se opakoval několikrát po sobě, až byly zdroje vyčerpány a devalvace neodkladná. Zoufalým projevem snahy o udržení bylo již prakticky ex post navýšení úrokových sazeb. V důsledku devalvace libra ERM opustila.

15

Rozhodně je však vhodné udržovat malý rozdíl mezi reálným fixním kurzem. Útok spekulantů může být neočekávaný a záleží především na jejich počtu a systematičnosti postupu, nicméně při malých diferencích je pravděpodobnost jeho vzniku menší.

1.2.3 Modely třetí generace (1997 – 1999) Modely třetí generace nepředstavují jednotný celek. Dělí se do několika sekcí podle toho, v čem spatřují jejich autoři příčinu vzniku. Jsou důsledkem propuknutí Asijské krize v letech 1997 – 1998. Její závažnost byla ohromující a žádná z existujících teorií nedokázala dostatečně popsat tak komplexní jev. V Asijské krizi totiž došlo k propojení mnoha faktorů, z nichž některé nebyly doposud v souvislosti s krizemi ani zmiňovány: nízká regulace finančních institucí, špatná efektivita řízení rizik, předlužení soukromého sektoru, deficit platební bilance. Inovativní prvek je právě v akceptaci možnosti propojení krizí dluhové a bankovní. Paul Krugman12 vytyčil tři základní hlediska příčiny vzniku Asijské krize:

1. nedostatek devizové likvidity 2. insolvence jihovýchodní Asie, již předcházel morální hazard ve smyslu krátkodobých spekulativních investic a financování, který posléze vede k zániku firem i bank 3. bilanční přístup – The Balance Sheet View of Crises (vlastní pojmenování autora pro hrozbu mikroekonomických důsledků v podobě znehodnocení majetkových poměrů firem a bankovních domů; především v důsledku čerpání úvěrů v cizí měně). Mojmír Helísek13 dělí tyto modely také podle tří charakteristik:

1. krize způsobené morálním hazardem přeinvestování 2. krize způsobené nedostatkem likvidity při panice domácích i zahraničních věřitelů

12

KRUGMAN, P. Crisis: The Next Generation?, March 2001. Dostupný z: http://www.ukzn.ac.za/economics/viegi/teaching/open/kr.pdf 13 HELÍSEK, M. Měnové krize: empirie a teorie, Praha: Proffesional Publishing, 2004, str. 99.

16

3. krize způsobené tím, že zahraniční dluh firem a bank vyjádřený v domácí měně roste v důsledku otevřené devizové pozice při devalvaci domácí měny vůči měně, v níž je dluh denominován

Vykazuje-li země relativně dobrou úroveň, měřeno makroekonomickými indikátory (tempo růstu HDP, nízká hodnota zadlužení, vysoká zaměstnanost), stane se investorsky zajímavou. Pokud je však reálná efektivita nižší, což v případě Asie skutečně byla14, může náhlý rozvoj znamenat spíše pohromu. Při stále větším zadlužování bez účasti osobní odpovědnosti dochází k morálnímu hazardu, věřitelé spoléhají na případnou záchrannou akci ze strany státu. Financovány jsou i projekty za jiných podmínek nerealizovatelné. Dostane-li se pak podnikový nebo bankovní sektor do potíží, vláda je začne sanovat. Tím jak se expanze mění v pokles, potažmo recesi, potřebuje vládní podporu stále větší část soukromého sektoru. To se projevuje v nárůstu deficitu země a investoři začnou s obavami odcházet. Je-li kurz fixní, vyčerpávají se devizové rezervy na jeho obranu, což způsobí odliv dalšího investičního kapitálu. Naopak přiláká spekulanty, kteří už jen čekají, kdy reálně k devalvaci dojde.

1.2.4 Modely čtvrté generace (po roce 2000) Čtvrtá generace je časově i obsahově nejbližší naší době. V „moderních“ krizích je prakticky

pravidlem

vysoká

provázanost

skupiny

makroekonomických

i

mikroekonomických faktorů, prvků bankovní dluhové i měnové krize. Značná pozornost je proto věnována i cestám, jimiž se nákaza (v anglických publikacích contagion) šíří. Nákazu chápu jako přenos negativních šoků mezi dvěma subjekty nebo formou stádního chování investorů. V češtině se pro označení takové krize používá pojem „systemická/ systematická finanční krize“, v anglické literatuře jsem se setkala s pojmy „Systemic Financial Crisis“15 nebo „General Financial Crisis.“16

14

Velká provázanost soukromého a vládního sektoru, personální a vlastnické propojení firem a bank. MMF, Financial Crisis: Characteristics and Indicators of Vulnerability. World Economic Outlook, May 1998. Interantional Monetary Fund, str. 74 – 75. 16 KRUGMAN, P. Crisis: The Next Generation?, March 2001. Dostupný z: http://www.ukzn.ac.za/economics/viegi/teaching/open/kr.pdf 15

17

Pro systematickou krizi je typická kombinace nadměrného přílivu kapitálu s nedostatečně regulovaným bankovním systémem. To způsobuje přílišnou úvěrovou expanzi, vede k neefektivnímu využití zdrojů a v konečném důsledku ke vzniku dluhového problému, ať už vnitřního nebo vnějšího charakteru. Byl-li spouštěčem v druhé generaci atak spekulantů, ve čtvrté jej není možné jednoznačně definovat. Jde o náhodnou událost, která by za jiných podmínek krizi ani nevyvolala. Faktory mohou být různé – vnitřní ekonomické, vnější ekonomické, psychologické, politické. Například prodej držených pozic je běžnou součástí obchodování. V určitou chvíli však může být uveřejněna konkrétní informace, která za dané situace vyvolá panický výprodej a spustí lavinu propadů.

V rámci třetí generace a objasňování Asijské krize byla pozornost směřována k tokovým veličinám spadajícím do patřičného fiskálního roku. Nejsou to ale jen tyto veličiny, jako např. zisk, které mohou přinést problémy. V teorii čtvrté generace se prosadilo i zkoumání stavových veličin (v literatuře se setkáváme s označením „bilanční přístup“17). Petr Dvořák18 uvádí čtyři faktory, jež mohou negativně ovlivnit likviditu a následně způsobit insolvenci: • časový nesoulad – disharmonie mezi krátkodobými rezervními aktivy a krátkodobými pasivy • měnový nesoulad – nejasná expozice aktiv a pasiv vůči měnovému kurzu • problémy v kapitálové struktuře – nevhodný poměr vlastního a cizího majetku vůči možnostem daného subjektu, hrozba předlužení cizími zahraničními zdroji • deformace cen domácích aktiv – nadhodnocení tržních cen v poměru k dlouhodobému trendu.

S ohledem na míru globalizace současného světa existuje mnoho cest, tzv. „kanálů“, jimiž se krize může šířit. V literatuře jsem se setkala s různými vymezeními: •

finanční, reálné a politické cesty

17

DVOŘÁK, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání. Praha: C., H., Beck, 2008, str. 213. 18 DVOŘÁK, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání. Praha: C., H., Beck, 2008, str. 214.

18

•

zahraničně-obchodní vztahy

•

ABCD kanály (Assets, Banking, Currency, Debt) - tzn. propojení trhů aktiv, bankovnictví, provázanost měnových kurzů, úvěrových trhů.

Do kategorie čtvrté generace se řadí Mishkinův model19, který za přítomnosti asymetrie informací mezi subjekty definuje finanční krizi jako kombinaci morálního hazardu a negativních výběrů (financování předem problémových projektů - nejaktivnější žadatelé o půjčku bývají nejvíce nakloněni riziku a za získání prostředků pro své záměry jsou ochotni hodně zaplatit), jež v důsledku naruší alokační funkce a způsobí pokles ekonomiky.

Shrnutí:

Americká hypoteční krize, původně dluhového charakteru, týkající se pouze hypotečního trhu USA (sektorově a teritoriálně vymezená) se přes propojené kanály finančních, derivátových a dluhových trhů transformovala v systematickou finanční krizi širokého dopadu. Podle mého názoru spadá tedy svým charakterem do modelů čtvrté generace, které jsou postaveny na komplexu vícero negativních jevů. S ohledem na efekt oslabení americké měny nese i prvky krize měnové, respektive pokud by měna jiné země byla pod tak výrazným tlakem (vývoj měnového páru EUR/USD graf č. 13, viz dále), hovořilo by se jistě i o krizi měnové.

19

MISHKIN, F. Working Paper for Conferenece Economic Financial Crises in Emerging Markets Economies, Woodstock 2001.

19

2. Americká hypoteční krize Struktura hospodářství v USA se v posledních desetiletích dvacátého století značně změnila. Hnací silou ekonomiky se stala rostoucí spotřeba. Výkon již není založen na rozšiřování výroby nebo růstu reálných mezd, či na větším objemu vývozu. Naopak je vystavěn na stále větší zadluženosti. Protože ceny akcií a nemovitostí, jež zajišťují úvěry, neustále rostly, mohly banky generovat další a další půjčky. Účastníci trhu si na tento trend zvykli, de facto si vědomě vytvořili uzavřený kruh „nekonečného“ množení peněz. Míra sebeklamu o funkčnosti a stabilitě systému se dá dobře vyčíst i z bilancí bank. Američané v podstatě skončili se spořením. Jak uvádí Gabor Steingart20: „Zahraniční dluh USA roste s každým pracovním dnem … Američané si užívají přítomnost, přičemž postupně rozprodávají svoji budoucnost. Plným právem můžeme konstatovat, že tato hospodářská krize je ze všech novodobých krizí tou nejspolehlivěji předvídatelnou.“

V této kapitole vycházím z chronologie událostí a dělím krizi do tří hlavních etap: předkrizové období, příčiny vzniku krize a průběh krize. Na časové ose se vracím až do 30. let minulého století, protože některé kroky, především legislativní, učiněné v dané době mají věcnou souvislost s dnešním děním.

2.2 Předkrizové období Tento časový úsek je ve většině publikací vymezen roky 2000 až 2006. Já jej takto nevnímám. Východisko vidím v hlubších kontextech různých kroků, které se udály v desetiletích předcházejících rok 2007. Podle mého názoru není předkrizové období časově přesně vymezeno, resp. ohraničeno krizí předcházející. Jedná se především o charakteristiku dění, které přispělo ke vzniku krize současné. Proto koncipuji tuto tématiku poněkud netradičně, na základě vymezení klíčových momentů v americké historii od Velké deprese.

20

STEINGART, G. Válka o globální blahobyt: Nové rozdělení světových finančních trhů, Mnichov: Piper Verlag GmbH 2006, překlad: Jiří Vodvárko, Praha: Euromedi Group, k.s., 2008, str. 96.

20

2.2.1 Legislativní opatření Historicky velmi významným regulatorním opatřením, i když kriticky vzato vytvořeným ex-post21, bylo přijetí tzv. Banking Act 9. března 1933 za vlády Franklina D. Roosewelta jako důsledek Velké deprese. Toto krizové opatření umožnilo mnoho rozsáhlých změn okamžitého i dlouhodobého charakteru. Jeho hlavním posláním bylo ozdravení finanční stability v zemi pomocí vytvoření federálního pojištění vkladů a separace komerčního a investičního bankovnictví Glass-Stegallovým zákonem22. Přísnější regulace dotčených subjektů ve snaze zabránit jejich opakování byla přirozeným důsledkem doposud největší hospodářské krize. Pod vlivem tržního fundamentalismu, jenž se stal hlavním krédem Reganova období23, však přinesla mezinárodní bankovní krize opačný výsledek – bankám ve Spojených státech byl formálně zaručen větší prostor pro jejich obchody. Postupem času se odstranila všechna omezení, zavedené v bankovnictví během Velké hospodářské krize. Finanční matematici vynalézali čím dál důmyslnější investiční nástroje a současně i nové způsoby, s jejichž pomocí udržovali svá aktiva mimo rozvahové účty. Tyto nové postupy však trpí zásadními nedostatky, k čemuž se vyjádřil i světově uznávaný finančník George Soros24: „ … Podobně se vycházelo z toho, že minulé zkušenosti jsou spolehlivým vodítkem budoucích událostí. Tato úvaha nebrala v úvahu dopad nových nástrojů a technik, které změnily fungování finančních trhů k nepoznání. Mohu to spolehlivě potvrdit z vlastní zkušenosti. Když jsem se po několikaleté přestávce počátkem devadesátých let vrátil k obchodování, nedokázal jsem se v něm zorientovat.“

Ve skutečnosti však k jedné gigantické fúzi došlo ještě před schválením plánované legislativní změny. Obchod za 72 miliard amerických dolarů spojil Citibank, tehdejší největší banku New Yorku, a Travelers Group Inc., gigantický konglomerát poskytující pojišťovací a finanční služby, který byl majetkem Salomon Smith Barney, významné

21

„Well equipped to fight the last war“ – na základě minulých zkušeností jsme vybaveni pro budoucnost Málo známou skutečností je naléhavost při projednávání přijetí The Emergency Banking Act v Kongresu USA – byl přijat téměř okamžitě, v den jednání; k dispozici byla pouze jedna papírová verze, většina zákonodárců hlasovala bez jeho přečtení. Wikipedia, the free encyclopedia. Emergency Banking Act. Dostupný z: http://en.m.wikipedia.org/wiki/Emergency_Banking_Act?wasRedirected=true 23 Funkční období 1981- 1989. 24 SOROS, G. Nové paradigma pro finanční trhy: úvěrová krize 2008 a co dál, překlad: Václav Procházka; Matěj Brabec; Katarína Bendíková. 1. vydání. Praha: Evropský literární klub, Vyšehrad, 2009, str. 105 – 106. 22

21

brokerské společnosti. Tento „deal“ byl projednáván i navzdory ještě plnohodnotně platnému Glass-Steagall Act, protože šéf Travelers Sanford Weill a John Reed jako nejvyšší zástupce Citibank, oboustranně podporovali prosazení změny původního zákona. Z pohledu vynaloženého úsilí lobbistů si mohli být uskutečněním svého záměru jisti. Předchozích pět let totiž napříč zainteresovanými sektory spojovali své síly na nejlépe financovanou kampaň za účelem prosazení změn. Jen za období 1997 – 1998 činily náklady kampaně na tuto aktivitu přes tři sta milionů dolarů.

Prakticky se nejednalo pouze o „za pět minut dvanáct“ připravovanou akvizici Citibank a Travelers. Pod tlakem bank, které viděly vyšší profitabilitu pro svůj kapitál a stěžovaly si na to, že zahraniční konkurenti nejsou zdaleka tolik omezováni ve svých finančních operacích, docházelo k uvolňování regulatorních pravidel, nastavených v roce 1933 postupně od 80. let minulého století. V této době se jednalo o zásahy Reganovy vlády ve smyslu rozšíření pravomocí spořitelních a úvěrových družstev; Federal Reserve Board v roce 1990 povolil JPMorgan prodej akcií prostřednictvím pobočky, ačkoliv operace na akciovém trhu byly limitovány deseti procenty celé společnosti. O šest let později byl tento strop posunut na dvacet pět procent a s novým zákonem následně úplně zrušen. V rámci sto šestého zasedání Kongresu Spojených států byl 12. listopadu 199925 přijat zákon The Gramm-Leach-Bliley Act (GLBA), známější pod názvem The Financial Services Modernization Act of 1999, kterým po šedesáti šesti letech přistoupila americká vláda k dramatické rekonstrukci části Glass-Stegallova zákona. Přednostně, novým právem, byly odstraněny bariéry mezi bankami, brokerskými a pojišťovacími společnostmi, jež doposud efektivně bránily kombinacím těchto odvětví mezi sebou. V odborném tisku se objevily predikce možných scénářů akvizicí a slučování, jež se očekávaly především od tehdy nejsilnějších společností Merrill Lynch & Co., Bank of America Corp. s pojišťovnami. K důsledkům uvolnění regulace se tematicky vyjadřuje Joseph E. Stiglitz26: „Finanční trhy si regulují všechny státy, nadměrná horlivost při deregulaci přinesla ohromné problémy po

25

V rámci funkčního období amerického prezidenta Billa Clintona. STIGLITZ, J. E. Jiná cesta k trhu: hledání alternativy k současné podobě globalizace, New York: W.W: Norton & Company 2002, překlad: Jan Placht, Praha: PROSTOR, nakladatelství s.r.o., str. 115.

26

22

celém světě, dokonce i ve vyspělých zemích. Jeden příklad za všechny: nechvalně známý hromadný pád spořitelen ve Spojených státech, který byl klíčovým faktorem při odstartování hospodářského poklesu v roce 1991 a přišel americké daňové poplatníky na 200 miliard dolarů. Likvidace tohoto krachu přesto patřila k nejméně nákladným (měřeno procentem HDP) záchranným operacím v důsledku deregulace, protože americký pokles byl ve srovnání s poklesem jiných ekonomik v podobné situaci ještě docela mírný.“

2.2.2 Obchodování s rizikem Ke změně „pravidel hry“ došlo i v oblasti investic, a to spuštěním obchodování s rizikem a začlenění derivátů do běžně nabízených produktů. V roce 1975 navíc vytvořila americká Komise pro cenné papíry (SEC) seznam „uznaných“ ratingových agentur, které nabyly oprávnění ohodnocovat dluhopisy vydávané v USA. Na seznamu jsou tři agentury: Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch. Martin M. Šimečka ve svém článku27 k tomuto tématu uvádí: „Po krachu na akciových trzích v roce 1987, kdy prakticky všechny banky utrpěly velké ztráty, se v JPMorgan rozhodli změřit riziko systematicky. Během několika let vyvinuli matematický model, který na základě vývoje akciových trhů určil 95 procentní pravděpodobnost rizika ztráty. Při sestavování modelu si vzali údaje z minulých let a sledovali, jaké ztráty měly banky, když se na akciových trzích měnila nálada k horšímu. Tento model oceňování rizika (známý jako VaR – Value at Risk) byl základem toho, že s rizikem se mohlo začít obchodovat.“ Smysl obchodování s rizikem spočívá primárně v tom, že finanční instituci uvolní její „mrtvé“ peníze vázané v rezervních fondech. Pokud totiž někdo riziko koupí, zaručí se svými penězi za případné ztráty banky (tedy např. za to, že klient jí nesplatí půjčku) a ta může legitimně obejít regulační pravidlo (pozn. Basel, Basel II), podle něhož musí držet ve své rezervě sumu odpovídající osmi procentům každé půjčky.

Prvním takovým velkým obchodem s rizikem se paradoxně stala havárie tankeru Exxon Valdez společnosti Exxon Oil u pobřeží Aljašky 24. března 1989, zdánlivě pro oblast financí nezajímavá událost. Exxon potřeboval na sanaci způsobené ekologické katastrofy

27

ŠIMEČKA, M. M. Stručné dějiny krize, Respekt č. 32, sekce Téma, 3. – 8. srpna 2009.

23

půjčit 4,8 miliardy dolarů.28 JPMorgan, hlavní bankovní ústav této těžební společnosti, s ohledem na malý výnos z úvěru a především nutnost vložit stamiliony do svých rezerv (osm procent dle platných pravidel kapitálové přiměřenosti), hledal alternativní způsob financování.

Na základě metody přenesení rizika proto bylo v roce 1994 navrženo Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) ať za Exxon Oil ručí. Protože rating podle mezinárodních agentur S&P, Moody´s a Fitch odpovídal AAA,29 nejvyššímu možnému ohodnocení, mohla EBRD domluvením této transakce počítat s velmi slušným, lehce pořízeným ziskem a JPMorgan se zbavila nutnosti dodržet pravidlo kapitálové přiměřenosti. Americká centrální banka se po projednání usnesla, že transakci schvaluje a o dva roky později, v roce 1996, povolila obchody tohoto typu již plošně.

I v oblasti hypotečního trhu se našel prostor pro tvorbu derivátů, když se přistoupilo k přeměně hypoték v cenné papíry ve snaze eliminovat nutnost vázat vlastní kapitál finanční instituce při poskytování půjček. Americký hypoteční trh má zavedený specifický model fungování. Typické pro něj je rozložení rizika mezi úvěrové instituce a investory prostřednictvím sekuritizace hypoték. Na trhu vystupují tři klíčoví účastníci – hypoteční banky, hypoteční agentury a investoři. Hypoteční agentury vytváří z hypoték za účasti pojištění obchodovatelné cenné papíry. Ty jsou dále prodávány investorům jako forma zhodnocení právě volných aktiv. Riziko se tak přenáší až na koncového majitele (investora) a banky i agentury získají potřebný kapitál s tím, že do řetězce se navíc zakomponuje účast pojišťoven.

Klíčová role státních hypotečních agentur se vyvinula časem. Fannie Mae, oficiálně zvaná Federal National Mortgage Association, byla založena v roce 1938 v rámci tzv. „New Deal“ Franklina Delano Roosevelta v reakci na Velkou depresi. Posláním této společnosti

28

V červnu 2009 odvolací soud v San Francisku potvrdil verdikt jiného soudu z června 2008 a odsoudil společnost Exxon Mobil k zaplacení 507,5 milionů dolarů (cca 9,8 miliardy korun) jako odškodné za následky havárie tankeru Exxon Valdez v roce 1989. Odškodnění je určeno pro obyvatele znečištěné oblasti, kteří byli havárií postiženi. Soud také stanovil, že postižení mají právo požadovat z odškodného o úrok 5,9 procent ročně od roku 1996, kdy soud postiženým přiznal odškodné 5 miliard dolarů. Firma Exxon ale sérií odvolání dosáhla postupného snížení odškodného. Wikipedia, the free encyclopedia. Exxon Valdez. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exxon_Valdez#cite_note-0 29 Informační zdroj www.bloomberg.com.

24

bylo zpřístupnit hypotéky široké základně amerických domácností, především těm s nižším příjmem. V roce 1968 Kongres převedl doposud státem sponzorovanou agenturu (GSO – Government Sponsored Organisation30) Fannie Mae na akciovou společnost za účelem vyjmutí jejích aktivit z bilance státního rozpočtu. Tím skončila i funkce státního ručitele, která se přesunula na Ginnie Mae – Government National Mortgage Association. Jejím úkolem je poskytování garancí na hypoteční úvěry vydávané hypotečními bankami. Freddie Mac (akronym pro Federal Home Loan Mortgage Corporation), druhá největší státní agentura, byla založená až v roce 1970 jako konkurence Fannie Mae a s účelem převzetí části aktivit z masivně se rozrůstajícího sekundárního trhu hypoték. Právě odkupem hypoték od bank „sponzorovaly“ tyto instituce finanční domy penězi určeným k dalšímu cyklu půjček. Samy pak nakoupené úvěry přeměňovaly v cenné papíry a dále prodávaly na sekundárním trhu investorům (viz dále kapitola Sekuritizace hypoték).

Osobně se domnívám, že inovace a posun kupředu je v pořádku. Přizpůsobení podmínek pro rozvoj taktéž. Ovšem totální podlehnutí – prakticky vzato – tlaku akcionářů, kteří neustále požadují vyšší a vyšší výnosy, v oblasti regulace není na místě. Sedmdesátá a osmdesátá léta dvacátého století jsou toho bohužel důkazem. Řada finančních společností věnovala ohromné prostředky na analýzu potřeb klientů a začaly se v tomto ohledu chovat jako výrobní společnosti. Zapomněly na fakt, že jejich produkty a služby jsou fundamentálně odlišné a jádro jejich činnosti spočívá v obchodu s rizikem. S tím se musí zacházet specifickým způsobem. Finanční domy však ve snaze uspokojit své akcionáře nalezly zlatý důl v doposud buď zakázaných, nebo neznámých synergických efektech a svými „technikami“ si dokázaly prorazit cestu na legislativní úrovni. Takové kroky shledávám nepatřičnými. Regulace je přece přítomna právě proto, aby držela riziko pod kontrolou a brzdila bezbřehý hon za ziskem

30

Takové společnosti vytváří Kongres Spojených států amerických v sektoru zemědělství, vzdělávání a bydlení. Smyslem jejich existence je zvýšení toku financí do vybraných sektorů ekonomiky při nižších transakčních nákladech a dosažení větší efektivity a transparentnosti.

25

2.2.3 Půjčka pro každého Základním smyslem existence hypotečního trhu je podpora prodeje nemovitostí. Nemá-li jedinec dostatečné množství svých prostředků, je hypoteční úvěr31 velmi často zdrojem řešení, prostředkem financování dané nemovitosti. Může být ale využit i na rekonstrukci, při konsolidaci již stávajících závazků dlužníka, kdy se oproti doposud nezatížené nemovitosti poskytne úvěr s libovolným využitím, tzv. Americká hypotéka. Podpora bydlení, umožnění získání půjčky, byly v průběhu historie volebním heslem mnoha amerických prezidentů. V roce 1977 prosadila vláda třicátého devátého amerického prezidenta Jimma Cartera32 tzv. Community Reinvestment Act (CRA), zákon na podporu ekonomicky slabým komunitám. Banky, které poskytovaly půjčky těmto lidem, byly státem podporovány. Mechanismus úvěrování fungoval za přísné regulace Státní agentury pro pojištění depozit, tzv. Federal Deposit Insurance Corporation (FDIC), a státního pojištění finančních rizik spojených s CRA. Posílení a rozšíření se tomuto programu dostalo s iniciativou Roberta E. Rubina33 v roce 1993.

Komplexně se problematice vytváření podmínek pro půjčky nemajetným věnuje Dr. Jana Sereghyová, DrSc.34 Předpoklady pro vznik hypoteční krize vidí již v minulém století. Po válečných operacích v zámoří se převážná většina mladých mužů vrátila domů nemajetná. Vymyšleny proto byly subprime mortgages = podřadné hypotéky, které umožňovaly poskytovat hypoteční úvěry i takovým osobám, které nemohly nabídnout dostatečné záruky jejich řádného splácení. „Vycházelo se z premisy, že každou šarží poskytnutého hypotéčního úvěru, která se využije pro výstavbu rodinného domu, se potřebná jistina postupně vytváří. “35

31

Dle platného Zákona 190/2004 Sb. o dluhopisech, platný v ČR, definuje pojem takto: „Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné, když pohledávka z úvěru nepřevyšuje dvojnásobek zástavní hodnoty zastavené nemovitosti. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Pro účely krytí hypotečních zástavních listů lze pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část použít teprve dnem, kdy se emitent hypotečních zástavních listů o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovitosti dozví.“ 32 Funkční období 1977 – 1981; nositel Nobelovy ceny z roku 2002. 33 Ekonomický poradce Billa Clintona. 34 SEREGHYOVÁ, J. Kořeny současné finanční krize a její vliv na rozvinutí globální ekonomické krize, Scientia et Societas, 1/ 09NC Publishing a.s., ročník V., Praha: 2009, str.: 37 – 51. 35 SEREGHYOVÁ, J. Kořeny současné finanční krize a její vliv na rozvinutí globální ekonomické krize, Scientia et Societas, 1/ 09NC Publishing a.s., Praha: 2009, str. 37 – 38.

26

Pokud z nějakého důvodu nebylo v silách majitele či stavební firmy ve výstavbě pokračovat, mohl dlužník od tohoto specifického instrumentu financování odstoupit bez dalších závazků a to čistě předáním stavby bance. A protože z podstaty věci tato finanční instituce nemá žádný nárok na ostatní majetek dlužníka, stává se takový dluh nevymahatelným.

Na začátku nového tisíciletí, v éře levných peněz, se financování nemovitostí formou hypoték rozběhlo v širokém měřítku a podpořilo svou existencí stavební boom ve Spojených státech. Dvojice grafů na obrázku č. 1 zobrazuje tento trend počtem dokončených staveb a vydaných stavebních povolení a procentuální změnu cen nemovitostí od roku 2001 – v rámci tohoto grafu sledovány indexem Federal Housing Finance Board – FHFB36. Levý graf zachycuje objem privátně vlastněných dokončených domů a počet vydaných stavebních povolení na jednu jednotku v letech 2001 až 2008. Pravý graf zobrazuje vývoj procentuální změny nominální a reálné ceny v období 1991 až 2009. V obou uvedených obrázcích je patrný výrazný nárůst hodnot v rozmezí roků 2003 – 2006.

Obrázek č. 1: Počet dokončených domů a udělených povolení 2001 – 2008, roční procentuální změna cen domů v USA 1991 – 2009

Zdroj: http://www.globalpropertyguide.com/North-America/United-States/Price-History

36

FHFB – dnes již součást Federal Housing Finance Agency (FHFA), vládní agentura s pravomocí regulace a dohledu na americkém nemovitostním trhu.

27

Velmi detailně nárůst cen zaplacených při pořízení nemovitostí ve Spojených státech zobrazuje index Office of Federal Housing Enterprise Oversight (OFHEO)

37

graf č. 1.,

zaměřený na regiony Colorado – Idaho – Montana – New Mexico – Utah – Wyoming. Jeho součástí je i červená křivka zastupující vývoj cen v celých Spojených státech a zelená křivka zobrazuje tempo inflace. Výchozím bodem je rok 1991, úroveň sta procent. V období 1991 až 2003 (s výjimkou v regionu Wyoming) rostly ceny relativně mírně. Rozmezí roků 2003 – 2007 koresponduje právě se stavebním boomem a vznikem nemovitostní bubliny.

Graf č. 1: Vývoj cen nemovitostí ve vybraných regionech USA

Zdroj: http://www.housingbubblebust.com/OFHEO/StatesPO/CO-ID.html

Když v roce 2005 FED přistoupil k navyšování úrokových sazeb v reakci na sílící inflaci, došlo k výraznému přesunu rozestavěných domů od stavebníků a lidí neschopných splácet do rukou bank, ať už v rámci jejich práva plynoucího z podstaty subprime mortgages a nebo z důvodu skokového nárůstu nákladů. Tento trend způsobil na realitním trhu šokový

37

Tato agentura byla po podpisu Housing and Economic Recovery Act of 2008 30. června 2008 sloučena s FHFB a společně dnes tvoří Federal Housing Finance Agency.

28

převis nabídky nad poptávkou, čímž došlo k ovlivnění ceny všech nemovitostí bez ohledu na charakter vlastnictví (standardní hypotéky, soukromý majetek apod.).

Jak konstatují J. B. Foster a F. Magdoff

38

: „Při zpětném pohledu jen málokdo z nás

pochybuje o tom, že realitní bublině, která iniciovala většinu nedávného růstu americké ekonomiky, bylo souzeno splasknout, a že jejími nevyhnutelnými důsledky budou všeobecná finanční krize a globální ekonomické zpomalení. Pro všechny, kteří se nenechali oklamat finanční alchymií vysoce riskantního dluhového managementu a nenechali se na rozdíl od velké části firemního světa zaslepit vysokými spekulativními zisky, byly varovné signály patrné už léta.“

2.3 Příčiny vzniku krize V předchozí kapitole jsem uvedla hlavní opatření a inovace, jež podle mého názoru měly vliv na vznik Americké hypoteční krize. Z empirického hlediska je to především přehřátí ekonomiky, které vede ke vzniku cenových bublin. Velikost rozdílu mezi reálnou a tržní cenou daného aktiva ukáže až její splasknutí. Ani v případě americké ekonomiky tomu nebylo jinak. Cenová bublina se na něm vytvořila na počátku tisíciletí díky uvolněné měnové politice vlády Spojených států. V průběhu roku 2007 se začala šířit nejistota plynoucí z nestability amerického hypotečního trhu. S růstem úroků nebyli dlužníci schopni splácet své závazky, zástavy se propadávaly do majetku bank. Ty, ve snaze co nejrychleji pokrýt své pohledávky, zástavy zpeněžovaly a tím snižovaly nejen cenu nemovitostí na trhu, ale i hodnotu finančních instrumentů, které boom financovaly. Cyklus se pomyslně uzavřel tím, že tato „bonitní“ aktiva byla součástí majetku řady společností (po celém světě). V důsledku dané situace se pro ně ustálil výraz „toxická aktiva“, která navíc za notné státní pomoci bylo potřeba z bilancí amerických gigantů rychle separovat, aby nedocházelo k dalším bankrotům, destabilizaci trhu. V této kapitole analyzuji jednotlivé události, které z dnešního pohledu označujeme za příčiny vzniku Americké hypoteční krize.

38

FOSTER, J. B.; MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky, překlad: Radovan Baroš, GRIMMUS 2009, str. 91.

29

2.3.1 Růst zadlužení a dysbalance realitního trh v USA Po splasknutí dot-com bubliny v letech 2000 až 2002, která vznikla dlouhodobým přeceňováním firem z IT sektoru a spekulacemi na trhu, byla americká vláda (1993 – 2001 Bill Clinton, 2001 – 2009 George W. Bush) nucena podniknout patřičné kroky pro stabilizaci ekonomiky. Jeden z jejích kroků, snížení základní úrokové sazby, do značné míry vedl právě k eskalaci zadlužování. Ekonomové J. B. Foster a F. Magdoff

39

k tématu

uvádí: „Když FED snížil úrokové sazby na historická minima, aby zabránil pádu ekonomiky do hluboké recese, začalo se zadlužování domácností kvůli bydlení, automobilům a kreditním kartám rychle prohlubovat. S tím, jak se realitní hysterie účastnilo stále více lidí, domy se prodávaly za stále přemrštěnější ceny jedincům s nízkým kreditním ohodnocením. Takto se z burzovní bubliny fakticky stala bublina hypoteční.“ Americký server The Onion, kriticky komentující dění ve světě, uveřejnil 14. července 2008 článek pod volně přeloženým názvem „Krizí sužovaný národ si žádá novou bublinu, do které by mohl investovat.“ 40 Autoři článku se s nadsázkou a jistou dávkou ironie věnují otázce řešení krize americkou vládou. Podobnost s předchozí dobou vidí v aplikaci řešení ve stylu „vytloukání klínu klínem“. Dle mého názoru chtějí zároveň mezi řádky demonstrovat snadnou manipulovatelnost s lidmi, potažmo jejich financemi a obecnou krátkozrakost pokud jde o přistoupení k smluvnímu závazku.

Jak dramaticky americký FED snížením úrokové sazby ovlivnil dění na hypotečním trhu, ukazuje graf č. 2. Zde vycházím z existence vysoké korelace mezi úrokovou sazbou FED a krátkodobými hypotečními úrokovými sazbami. 41 Červená křivka v grafu sleduje vývoj základní úrokové sazby FED, která v letech 2000 až 2003 klesla z 6,5 procenta na 1 procento. Modrá křivka odráží vývoj hypoték s pohyblivou úrokovou sazbou (perioda jeden rok) tzv. 1Y ARM = Adjustable Rate Mortgages, zelená pak nejkritičtější produkt – hypotéky s odloženou pohyblivou sazbou za pět let, tzv. 5/1 ARM.

39

FOSTER, J. B.; MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky, překlad z aj: Radovan Baroš, GRIMMUS 2009, str. 50. 40 THE ONION. Recession Plagued nation demands new bubble to invest in., July 15, 2008. Dostupný z: http://www.theonion.com/content/news/recession_plagued_nation_demands 41 Výpočet korelace a zhodnocení závislosti úroků krátkodobých hypoték a úrokových sazbeb FED jsou přílohou č. 1. této práce.

30

Graf č. 2: Vývoj úrokových sazeb FED, roční ARM, hybridní 5/1 ARM

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/Economics/Interest-Rate.aspx?Symbol=USD

Princip produktu 5/1 ARM spočívá v tom, že úroková sazba je na počátku velmi příznivá, fixovaná na pět let. Po uplynutí této doby přechází do variabilního režimu řízeného aktuální úrokovou sazbou a dále se mění každým rokem. Kdo si pořídil tento „výhodný“ produkt v roce 2002, dočkal se v roce 2007 nepříjemně vysoké sazby. U chudé a chudší střední třídy tato situace vedla k vážným finančním problémům a nesplácení závazků. Prakticky, klesající úrok z hypoték by nebyl problémem, naopak. V reakci na uvolněnou úrokovou politiku však američtí občané kupovali další a další nemovitosti, zvyšovaly své zadlužení stále vyššími „levnými“ hypotékami. Ovšem v čase se hybridní skladba 5/1 ARM, z výše uvedených důvodů a ekonomického vývoje, ukázala jako velmi zrádný instrument. „Stejně jako bublina finančních aktiv, i nemovitostní bublina má své zřetelné rušivé charakteristiky. Například, z příbytků se fakticky stal nový typ „margin account“, když spotřebitelé prostřednictvím populárních programů jako je „cash out“ refinancování

31

využívali stále více „leverage“ (finanční páky) k čerpání dosud nerealizovaných zisků ze svých nehodnotnějších aktiv.“42

Přiložený grafu č. 3, ukazuje na levé ose celkový nárůst objemu hypoték v absolutním počtu a zároveň procentuální podíl na HDP na ose pravé za uplynulých deset let. Eskalace od počátku tisíciletí (rok 2003 – 2004) je vidět zřetelně. V roce 2007 a 2008 poskytly americké banky více než dvakrát tolik hypoték v porovnání s rokem 1998.

Graf č. 3: Celkový objem půjček v USA 1998 – 2008

Zdroj: http://www.globalpropertyguide.com/North-America/United-States/Price-History

Další inovace přišla v podobě financování 100 procent hodnoty nemovitosti. Doposud bylo nezbytné, aby určitá procentuální část hypotéky byla hrazena ze zdrojů dlužníka. V případě financování celé částky půjčky šlo o vědomé vystavení se riziku. Takový přístup byl s ohledem na nezdravé tempo růstu nemovitostí předurčen k problémům.

2.3.2 Sekuritizace hypoték Sekuritizaci můžeme definovat jako finanční proces, kdy se z nelikvidních aktiv (zejména půjček, hypoték, dluhů z kreditních karet, atd.) vytvoří dluhový obchodovatelný cenný papír. Vzniklý dluhopis umožní primárnímu poskytovateli úvěru prodej původně nelikvidních aktiv na trhu, čímž na kupce přenese svou pohledávku z jednotlivých půjček.

42

POMBOY, S. The Great Buble Transfer, MacroMavens, 3. dubna 2002.

32

Odprodejem si sníží věřitel svoji úvěrovou expozici a zvýší si likviditní, protože získá volné prostředky.

Základní typy sekuritizovných cenných papírů = Asset Backed Securities (ABS) jsou: • Mortgage Backed Securities (MBS) • Collateralized Debt Obligations (CDO) V rámci modelu MBS, reprezentovaného obrázkem č. 2, banka seskupuje hypoteční úvěry o stejných charakteristikách (splatnost, výše, způsob úročení) do balíků (provádí tzv. úvěrový pooling). Ty následně převede na účelově založenou nebankovní instituci – SPV (Special Purpose Vehicle), na kterou se nevztahuje bankovní regulace. SPV vystaví na budoucí cash-flow z úvěrových poolů obchodovatelné, tzv. postupované cenné papíry, a pojistí je. Následně jsou právě vzniklé investiční instrumenty opatřeny na základě charakteristiky složení ratingem, a předány investičním bankám k umístění na finančním trhu. Investiční banky nabízejí MBS na kapitálovém trhu finálním investorům, kteří inkasují cash-flow z původních půjček.

33

Obrázek č. 2: Rozklad modelu MBS

půjčka

HYPOTEČNÍ BANKA

PŘÍJEMCE ÚVĚRU

splátka

AGENTURA

převod

pojištění

POJIŠŤOVNA

rating

RATINGOVÁ

SPV – EMISE CP

cash-flow z hypoték na finálního

INVESTIČNÍ

investora

BANKA

AGENTURA

Prodej a platba FINÁLNÍ INVETSOR

Zdroj: vlastní zpracování43

Důvody sekuritizace44 formou MBS jsou dle Ing. Martina Sankota, předsedy představenstva a generálního ředitele společnosti ČP INVEST, následující:




Eliminace úrokového rizika – míněno pro primárního věřitele, protože úrokové riziko nezaniká, přechází na investory. Banka (původní věřitel) pouze

43

Obdobně zpracovaný je daný model v bakalářské práci na téma Americká hypoteční krize, autor: Pavla Pšurná, vedoucí práce: Ing. Milan Šimáček, VŠE 2009, str. 16. 44 SANKOT, M. Financování hypotečních obchodů pomocí modelu sekuritizace hypotečních úvěrů – MBS, BANKOVNICTVI.IHNED, 16. října 2003. Dostupný z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-13502490-financovani-hypotecnich-obchodu-pomoci-modelu-sekuritizacehypotecnich-uveru-mbs

34

zprostředkovává přesun úroků, aniž by nesla riziko vyplývající ze změn tržních úrokových sazeb.




Eliminace úvěrového rizika – primární věřitel se zcela nebo zčásti zbavuje úvěrového rizika dlužníků, což se právě pozitivně odráží v nižší potřebě tvorby rezerv, z pohledu bank zbytečně vázaného, dále použitelného kapitálu.




Uvolnění vlastního kapitálu pro další úvěrovou expanzi – vyplývá z předchozího bodu; prodejem balíku úvěrů se snižuje potřeba rezerv vyplývající z požadavků kapitálové přiměřenosti, umožňuje provádění nových aktivních operací.




Vzrůst rentability vlastního kapitálu – nemusí-li být kapitál v rezervě, lze jej použít pro další obchodní transakce, přináší zisk z poskytování dalších úvěrů.




Získání zdrojů likvidity – prostřednictvím ABS finanční domy nahrazují relativně velmi málo likvidní část svých aktiv hotovými penězi.




Přístup k výhodným zdrojům i pro méně bonitní banky – emitované cenné papíry mají rating podle aktiv v zajištění, nikoliv podle emitenta. Čili i méně bonitní banka, která by standardně zdroje nezískala, má díky sekuritizaci možnost prostředky disponovat.

Collateralized Debt Obligation, tedy zajištěné dluhové obligace, jsou taktéž deriváty odvozené od podkladových aktiv ve formě dluhopisů, půjček, hypoték nebo jiných derivátů. Tedy, jejich výnosy jsou odvozeny z vývoje daného aktiva. Jsou obvykle emitovány v balíčcích, jež jsou rozděleny do tří tranší: • Junior – je kategorie nejrizikovější. Nebude-li podkladová aktiva v CDO splácena, držitelé Junior tranše budou první, komu poklesnou výnosy. Je předem stanoveno, za jakých podmínek k tomu dochází. Například pokud nebude splaceno 20 procent podkladových aktiv, z Junior tranše nebude vyplacen žádný výnos, při menším procentu nesplácených aktiv bude výnos pouze zkrácen.

35

• Mezzanin – nese středně velké riziko. Ke ztrátám dochází až tehdy, když bude Junior plně ztrátový, tedy podle příkladu nedojde ke splacení více jak 20 procent podkladových aktiv. • Senior – Logicky vzato, v dané posloupnosti bude tranše Senior nejméně riziková, samozřejmě i nejméně výnosová. Má obvykle rating AAA.

Investoři CDO kupují s vidinou vyššího zisku, než jaký přináší držení standardních obligací. Spekulovat mohou i s jejich hodnotou a vydělávat tak na rozdílu nákupní a prodejní ceny. Ta je primárně určena tržní nabídkou a poptávkou, kde ovšem významnou roli hrají i ratingové agentury a jejich ocenění těchto derivátů. Bankám přináší užitek ve formě vyvedení pohledávek z jejich bilancí a zároveň nakoupené CDO do vlastního portfolia evidují podrozvahově, tudíž do výpočtu kapitálové přiměřenosti vstupují pouze v omezené míře.

Sekuritizace významným způsobem pomáhala „čistit“ rozvahy bank. Zatímco úvěrová aktiva během uvedených časových rozmezí (osa x obrázku č. 3) nepřekročil 500 miliard dolarů, objem těch sekuritizovaných přesáhl 2.500 miliard dolarů Ve sledovaném kritickém období 2005 – 2007 byl téměř šestinásobek vykazovaných hypoték přeměněn na cenné papíry, v letech 2001 – 2004 dokonce 9,8krát tolik!

36

Obrázek č. 3: Úvěrová aktiva (residenční bydlení) v bilancích amerických bank vs. objem sekuritizovaných úvěrů

3,000,000

Miliony $

2,500,000 2,000,000 Růst hypotečních aktiv v rozvahách bank

1,500,000 1,000,000

Objem sekuritizovaných aktiv

500,000 0 1991 1995

1996 2000

2001 2004

2004 2007

Růst hypotečních Objem aktiv v rozvahách sekuritizovaných bank ($ Mio) aktiv ($ Mio) 1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2004 2004 - 2007

222 157 255 515 283 899 431 279

195 915 1 193 629 2 790 257 2 499 402

Meziroční změna v procentech NA 15 11 52

Sekuritizace vs. rozvahy bank

NA 509 134 -10

0,88 4,67 9,83 5,80

Zdroj: http://xenetra.eu/view.php?cisloclanku=2009010001, vlastní úprava

Finanční instituce po těchto obchodech disponovaly opět velkým objemem volných zdrojů, které obratem měnily v další úvěry. Půjčky se poskytovaly i na nekvalitní projekty, protože kapitál k dispozici jednoduše byl a výnosný obchod přinášel skvělé zisky, potažmo osobní prémie. Navíc, díky tranšování

mohl i relativně konzervativně vyhlížející balíček

obsahovat nedobytnou pohledávku ve formě subprime hypotéky. Investoři pak až po vypuknutí krize zjistili, že drží ve svém portfoliu daleko rizikovější cenný papír, než by měl odpovídat udělenému ratingu při jejich pořízení.

Od roku 2004 se také značně rozmohly emise Non-agency Mortgage Backed Securities, tzv. „private labels“,

které nejsou

dílem

státem

garantovaných

nebo

státem

sponzorovaných agentur. Na grafu č. 4 je zobrazen nárůst a poměr soukromých a státních emisí MBS.

37

Graf č. 4: Změna poměru vládních a soukromých emisí MBS v miliardách dolarů

Zdroj: http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/7073131.stm

Další graf č. 5 ukazuje, jaká byla konkrétní skladba aktiv MBS emitovaných právě soukromým sektorem – subprime hypotéky zde byly na úkor investorů zastoupeny ve značném procentu, což primárně vidíme ve sloupcích zachycující údaje za období 2004 – 2006.

Graf č. 5: Detailní skladba MBS (v miliardách dolarů) emitovaných soukromým sektorem – „private labels“ v USA45

Zdroj: http://xenetra.eu/view.php?cisloclanku=2009010001

45

Alt-A – hypotéka klasifikovaná svou podstatou mezi prime a subprime; dlužník má čistou úvěrovou historii, nicméně úvěr nese jisté rizikové prvky. Seconds – odpovídá zajištěné hypotéce, jež je podřízena dluhu prvnímu navázanému na stejnou nemovitost.

38

Dvě hlavní americké hypoteční agentury Fannie Mac a Freddie Mae v roce 2008 vlastnily nebo zaručovaly téměř polovinu z 12 bilionů dolarů hypotečních úvěrů poskytnutých v USA. Během dubna až července téhož roku však v důsledku nárůstu defaultů hypoték a struktur na jejich cash-flow vystavených vygenerovaly ztráty v řádech miliard dolarů. To způsobilo značnou nedůvěru investorů. Hloubku propadu obou titulů zobrazuje graf č. 6.

Graf č. 6: Vývoj pětiletý vývoj hodnoty akcií Freddie Mac a Fannie Mae

5Y Freddie Mac

Zdroj: http://finance.yahoo.com/

5Y Fannie Mae

Zdroj: http://finance.yahoo.com/

Právě ona netransparentnost a následná neschopnost vyjádřit reálnou hodnotu derivátů způsobila při poklesu platební morálky dlužníků velké ztráty mnoha privátním i institucionálním investorům. Nikdo ve finále nebyl schopen rozklíčovat podstatu struktury a tak se dopočítat reálné ceny. Vyšlo najevo, že investoři se řídili pouze příznivým ratingem agentur, nikoliv znalostí konstrukce odvozeného cenného papíru. Navíc,

39

důvěryhodnost derivátů bylo jednoduché vylepšit uměle. Stačilo zaplatit pojištění nebo je opatřit státní garancí.

Tento typ obchodů považuji za skutečně důmyslný. Tak, jak šedá ekonomika hledá cestu k praní špinavých peněz, našel finanční systém přechodnou „pračku“ na nekvalitní pohledávky. Různým způsobem překupování, skládání a mixování se z nedobytných aktiv staly pod tenkou vrstvou těch kvalitních také lehce obchodovatelné cenné papíry. Navíc za účasti a vědomí vysokého managementu.

2.3.3 Morální hazard Tento fenomén lze označit jako vědomou zápornou externalitu. Reálně se projevil v té době, kdy bankovní domy začaly uzavírat hypotéky s vysokým rizikem nesplacení (jen za účelem zisku) a na hodnotu převyšující hodnotu nemovitosti, na kterou byly uzavřeny. Velmi diskutovaným segmentem, v rámci existence morálního hazardu, jsou ratingové agentury. Především vypovídací schopnost jejich závěrečného hodnocení označovaného jako rating, tedy „nezávislého hodnocení, jehož cílem je zjistit, zda a do jaké míry je daný subjekt schopen a ochoten dostát včas všem svým splatným závazkům.“46 Každá ratingová agentura má při stanovování ratingové známky více či méně odlišné postupy. Díky své nezávislosti je pak poměrně časté, že různé agentury označí ten samý subjekt odlišným ratingem. Samotný proces udělení ratingového ohodnocení není jednoduchý. Agentury sledují a hodnotí mnoho různých hledisek. Zaměřují se na vnitřní, ale i vnější prostředí podniku, sledují finanční situaci, sílu kapitálu, ale i strategii daného subjektu, zájmové skupiny, které se kolem něj pohybují, a v neposlední řadě také samotného vlastníka. V době kdy si řada společností před krachem, státy ve velké finanční tísni a zdaleka ne bezpečné deriváty drží své „bezproblémové“ ohodnocení do poslední chvíle, pozbývá jejich činnost potřebné vypovídací hodnoty a svět volá po revizi a následné regulaci. Výkonný ředitel společnosti Coface, Jérôme Cazes, se k tomuto tématu vyjádřil takto: „Pouze kontrola činnosti může předejít opakování finanční katastrofy, kterou způsobilo hodnocení AAA přidělené „toxickým“ zajišťovacím nástrojům. Hodnocení AAA implikuje

46

VALOVÁ, I. Podíl ratingu na současné finanční krizi, Světová ekonomika, 13. listopadu 2008. Dostupný z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/198946-podil-ratingu-na-soucasne-financni-krizi/

40

pravděpodobnost pouhé 1:3000, že v následujícím roce dojde k nedodržení finančních závazků, či průměrnou životnost v délce 3000 let!“47 Pak je tedy nanejvýš nemístné, aby takové ohodnocení bylo přidělováno cenným papírům s nejasným podkladovým aktivem či společnostem nezvládající své dluhy, jejichž reálná životaschopnost nepřesála ani jedno desetiletí.

2.3.4 Stínové bankovnictví Americké banky, které jsou součástí Federálního rezervního systému, fungují více méně transparentně a podléhají bankovnímu dohledu. Naproti tomu existují vedle této struktury v USA i nemalá síť institucí48, jež bankami nejsou (ve smyslu regulace a charakteru podnikání), ale ve finančním sektoru zastávají významnou roli. Fungují však mnohem méně transparentně, bez regulace. O takových institucích se dnes všeobecně mluví buď jako o „paralelním systému bankovnictví“, nebo jako o „stínovém bankovnictví“. Dokud neudeřila krize, uvědomovalo si jen velmi málo lidí, jak velkou váhu stínové bankovnictví může mít. Timothy Geithner49 pronesl v červnu 2008 projev věnovaný právě citované problematice: „Struktura finančního sektoru se v období hospodářského růstu zásadně proměnila, přičemž dramatický vzestup zaznamenala aktiva nacházející se mimo rámec tradičního systému bankovnictví. Tento nebankovní sektor se neobyčejně rozrostl zvlášť v oblasti peněžních a kapitálových trhů. … Celá řada rizikových dlouhodobých a relativně nelikvidních aktiv financovaných z velmi krátkodobých pasiv vystavila mnohé produkty i instituce celého tohoto paralelního finančního systému na milost a nemilost klasickému útoku na banku, a to za situace, kdy zde neexistovala ochrana typu pojištění vkladů, jímž se bankovní systém snaží omezit možná rizika.“50 Stínové bankovnictví vzniklo po boku tradičního bankovního systému. Jeho záměrem bylo za použití moderních nástrojů, jako

47

Tisková zpráva společnosti Coface, dceřiné společnosti francouzské finanční instituce Natixis, , 12. ledna 2009. http://www.coface.cz/CofacePortal/ShowBinary/BEA%20Repository/CZ/cz_CZ/pages/home/informace/novi nky/_docs/090112_raitingove_sluzby.doc 48 Hedgeové fondy, účelově zakládané nebankovní instituci - Special Purpose Vehicle (SPV), avšak podle zákonů platných v USA i investiční banky typu Lehman Brothers nebo Bear Sterns. 49 Americký ekonom a politik, 75. ministr financí v historii USA, člen vlády prezidenta Baracka Obamy, ve funkci od 26. ledna 2009. 50 KRUGMAN, P. Návrat ekonomické krize, W.W. Norton & Company 2009, překlad: Eva Křístková, Praha Vyšehrad, spol. s.r.o. 2009, str. 142 – 143.

41

jsou Interest Rate Swaps (IRS)51 a Credit Default Swaps (CDS)52, sekuritizace atd., zlevnit a zpřístupnit úvěry. Ústřední myšlenkou bylo vyjmout z výkazů bank riziko – úrokové, úvěrové, které bylo pod dohledem regulátorů. Problém ovšem spočívá v tom, že ono nezmizelo, pouze se prodejem z bank přesunulo mimo zorné pole bankovního dohledu.

2.4 Průběh finanční krize Schematické znázornění, obrázek č. 4, Model Americké hypoteční krize popisuje v bodech průběh celé finanční krize. Na popis uvedeného modelu, který je dle mého názoru plně v souladu s teorií čtvrté generace z kapitoly Teoretické vymezení krize, bude navazovat již reálný průvodce finanční krizí. Označení za Americkou hypoteční od tohoto momentu dále nepovažuji za přesné, neboť ve chvíli, kdy její dopady přesahují hranice hypotečního trhu USA, lze danou krizi označit za systematickou finanční krizi.

51

Úrokový swap (IRS) je dohoda dvou stran vyměnit si úrokové závazky (platby) v různých sazbách vztahující se ke stejné nominální částce (jistině). Zpravidla se přitom jedná o výměnu fixní platby úroků za variabilní. Výnos – Kupující IRS (plátce fixního úroku) profituje z nárůstu úrokových sazeb. Prodávající IRS (nabyvatel, příjemce fixního úroku) profituje v případě poklesu úrokových sazeb. Výnos z IRS nelze stanovit předem. Úrokové riziko spočívá v nejistotě ohledně budoucích změn tržních úrokových sazeb. Kupující/prodávající IRS je vystaven riziku ztráty, jestliže úroveň tržních úrokových sazeb klesá/stoupá.Úvěrové riziko u IRS spočívá v možnosti neplnění protistrany, čímž dochází ke ztrátě pozitivní hodnoty IRS oproti aktuální tržní situaci, a v nutnosti pokrýt obchod na trhu za horší cenu. UNICREDIT BANK, Swapové obchody (IRS), informační brožura. Dostupná z: http://www.unicreditbank.cz/download/mifid/investicni_nastroje/IRS_FRA_A4.pdf 52 Credit default swap je swapový kontrakt, podle kterého kupující platí prodávajícímu pravidelně určitou částku (prémii). Naproti tomu se prodávající zaručuje vyrovnat ztrátu, která by vznikla, pokud by nastala kreditní událost (např. platební neschopnost) referenčního emitenta (zjednodušeně subjekt, jímž emitované dluhopisy si chceme zajistit) a závazky vyplývající z podkladového aktiva (např. dluhopisové kupóny) by nebyly řádně placeny. Zajímavostí CDS kontraktu je, že kupující nemusí vlastnit žádné pohledávky za referenčním emitentem a přesto kontrakt může koupit. Kreditní událostí (aj.:Credit default event) může být myšleno zpoždění splácení závazků, nesolventnost, propad do konkurzu, úpadek společnosti a často i restrukturalizace dluhů. Jestliže tento investor vlastní dluhopisy referenčního emitenta, lze celou operaci považovat za formu zajištění. Ale CDS kontrakt si investor může koupit i bez toho, že dané vlastní dluhopisy – jedná se tedy o spekulaci proti solventnosti emitenta. Pokud se referenční emitent opravdu dostane do platební neschopnosti, investor bude odměněn vypořádáním od prodávajícího. Wikipedia, the free encyclopedia. Credit Default Swap. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Credit_default_swap

42

Obrázek č. 4: Model Americké hypoteční krize

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Subprime_mortgage_crisis, vlastní úprava

2.4.1 2007 – rok první Podle časové chronologie, prezentované na webu BBC News53 už v průběhu března 2007, vysílaly některé společnosti signály o nestabilitě MBS. Hypoteční společnost se sídlem v USA Accredited Home Lenders Holding oznámila, že by ráda prodala své úvěrové portfolio subprime hypoték v objemu 2,7 miliardy dolarů se značným diskontem za účelem získání kapitálu pro svoje obchody. Obava se, i když zatím jen slabě, promítla na Wall Street. Národní asociace obchodníků s nemovitostmi uveřejnila v průběhu dubna 2007 znepokojující informaci týkající se poklesu cen existujících nemovitostí. Šlo o nejprudší

53

BBC. Timeline: Sub-prime losses, 19 May 2008. Dostupný z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/7096845.stm

43

meziměsíční pokles za osmnáct let, a to o 8,4 procenta54. Výhledy hospodářského vývoje vydané v květnu již zohlednily budoucí ekonomické zpomalení, finanční složka GM vyčíslila své ztráty z hypotečních obchodů na 305 milionů dolarů. Ve snaze ozdravit hedgeový fond společnosti Bear Stearns55 v červnu je stávající ředitel sekce správy majetku nahrazen Jeffrey Janem. Dne 13. července výkonný ředitel General Eletric Laurent Bossard oznamuje rozhodnutí o podeji WMC, hypoteční společnosti zabývající se obchodem se subprime hypotékami, se slovy: „Hypoteční trh se výrazně změnil od doby, kdy jsme WMC koupili (2004).“ Tentýž měsíc vedení společnosti Bear Stearns oznamuje svým investorům, že situace týkající se dvou jejich hedgeových fondů je velmi špatná a výplata peněz z podílů, pokud k ní dojde, bude velmi malá. Ben Bernake56 při svém červencovém vystoupení v rámci zasedání Kongresu varoval před dopady, jež by chyby v obchodu s podřadnými hypotékami mohly zanechat na celé ekonomice, včetně vyčíslení možných nákladů krize až na 100 miliard dolarů. Americký index krátce na to poprvé uzavřel své obchodování nad úrovní 14.000 bodů. Teprve se srpnem přišla na světové akciové trhy větší volatilita a obavy o budoucí vývoj. Dne 6. srpna požádala největší americká nezávislá úvěrová agentura American Home Mortgage o vyhlášení konkurzu. Evropská centrální banka v krátkém sledu uvolňuje nejprve 95 miliard euro, pak dalších 61 miliard euro do bankovního systému Eurozóny a 47 miliard euro pumpuje do peněžního trhu; Japonsko i Amerika operovaly ve stejném duchu. Propady na akciových trzích začínají nabírat obrátky. Bankovní ústav BNP Paribas konstatuje, že ztráty z podřadných hypoték neovlivní čtvrtletní zisky hedgeových fondů. 17. srpna FED, mimo obvyklý cyklus zasedání, snižuje diskontní sazbu z 6,25 procenta na 5,75 procenta ve snaze podpořit finanční toky v systému. Celková finanční injekce Evropské centrální banky dosahuje začátkem září již 250 miliard euro. BBC News 13. září informuje svět o schválení nouzové půjčky The Bank of England jednomu z největších britských poskytovatelů úvěrů Northern Rock. Jeho akcie pod tlakem této zprávy propadají o 32 procent a lidé tvoří fronty před pobočkami ve snaze vybrat své vklady. Dne 20. září dochází k dalšímu snížení sazeb americkou centrální bankou z aktuálních

54

BBC. Sharp decline in US house sales, 23 April 2007. Dostupný z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/6588789.stm 55 Velmi úspěšná globální investiční banka zabývající se obchodování s cennými papíry. Byla založena v roce 1923 se základním kapitálem pět set tisíc dolarů. Úspěšně ustála Velkou depresi bez nutnosti propustit jediného zaměstnance. K 30. listopadu 2006 činil kapitál této firmy 66,7 miliard dolarů a hodnota aktiv 350,4 miliard dolarů. 56 Americký ekonom, současný šéf americké centrální banky FED.

44

5,25 procent na 4,75 procent. Doprovází ho konstatování, že ztráty ze subprime hypotečních obchodů jsou větší, než v nejpesimističtěji odhadovaných scénářích. Britský ministr financí navrhuje na zasedání vlády navýšení státní garance za vklady na 100 tisíc liber. Říjen probíhá ve znamení vyčíslování ztrát bankovních institucí – Merill Lynch57 hlásí 5,6 miliardy dolarů, UBS 3,4 miliardy dolarů, Northern Rock bojuje o existenci. FED ukrajuje další část základní úrokové sazby, platná je nyní 4,5 procenta. Listopad pokračuje sčítáním ztrát – Credit Suisse odepisuje jednu miliardu dolarů, Citi Group odhaduje 8 – 11 miliard dolarů, Morgan Stenley 3,7 miliardy dolarů, Barclys 1,3 miliardy dolarů. Goldman Sachs odhaduje ztráty pro celý finanční sektor na úrovni 400 miliard dolarů. Ředitel Northern Rock, Adam Applegarth, rezignuje v polovině měsíce na svou pozici. Freddie Mac reportuje ztrátu ve výši 2,1 miliardy dolarů, dalších 1,2 miliardy dolarů spotřebuje na pokrytí špatných úvěrů. Citi Group souhlasí s prodejem svých akcií o hodnotě 7,5 miliardy dolarů investičnímu fondu Abú Dhabí. Analýzy ukazují největší propad cen nemovitostí v USA ve třetím kvartálu za posledních 21 let. Poprvé od dubna 2004 přistupuje v prosinci 2007 centrální banka Kanady ke snížení své diskontní sazby na 4,25 procenta. Stejný krok, již třetí v roce, dělá FED a odečítá dalších 25 bazických bodů. V polovině měsíce FED, Evropská centrální banka a The Bank of England uvolňují zdroje v celkovém objemu přes 500 miliard dolarů.

2.4.2 2008 – rok druhý V lednu připouští americký prezident G. W. Bush zpomalení americké ekonomiky v roce 2008 v důsledku probíhající krize. Dle jeho vyjádření je však v podstatě stále dostatečně silná. Světová banka oznamuje, že lze očekávat celosvětové zpomalení, až na Čínu a Indii. Dne 11. ledna média šíří zprávu o tom, že The Bank of America kupuje Countrywide Home Loans58 poté, co jejich akcie propadly o 48 procent. Obchod se uskutečňuje za 4 miliardy dolarů. Americká jednička Citigroup ohlašuje za čtvrtý kvartál ztrátu ve výši

57

Investiční společnost založená v roce 1914. Má více než 20 000 brokerů a s 2,5 biliony dolarů se stala tato firma největší brokerskou společnost a investiční bankou na světě. Poskytuje služby na kapitálových trzích, poradenské služby, správu majetku, správu aktiv, pojišťovnictví, bankovnictví a souvisejících finančních služeb po celém světě. 58 Přední americká hypoteční společnost založená v roce 1969.

45

9,8 miliardy dolarů a odpisy za podřadné hypotéky 18 miliard dolarů. Lehman Brothers59 škrtá 1300 pracovních míst. Německá banka WestLB informuje své investory o odpisech odpovídajících 1,45 miliardě dolarů a čisté ztrátě v obdobné výši. Dne 21. ledna se akciové trhy řítí směrem dolů, zaznamenávají nejhorší propad od 11. září 2001. Na druhý den FED překvapuje svět s historickým zásahem – základní úrokovou sazbu posunuje v jednom kroku z 4,25 procenta na 3,5 procenta. Belgická Fortis Bank uvádí, že její ztráty vzniklé ve spojitosti se subprime hypotékami mohou dosáhnout až 1,47 miliardy dolarů. FBI vstupuje na scénu a pouští se do vyšetřování insider obchodů, zpronevěry majetku60. Předposlední den v lednu FED opět zasahuje, tentokrát snížením na 3 procenta. Výprodeje akciových titulů z obavy o budoucnost jsou na denním pořádku, Wall Street v únoru sleduje další propad. Japonské banky avizují ztráty v důsledku americké hypoteční krize za uplynulý rok v objemu 5,7 miliard dolarů. Ještě v září kalkulovaly s polovinou. Na svatého Valentýna oznamuje Commerzbank AG, druhá největší německá banka, škrty plynoucí ze špatných investic v ceně 1,1 miliardy dolarů a prý to ještě asi není všechno. Dne 17. března JPMorgan Chase kupuje Bear Saterns za 240 milionů dolarů. Goldman Sachs a Lehman Brothers hlásí, že jejich zisky jsou za první kvartál zkráceny na polovinu vlivem nastalé krize. Spirála odpisů, škrtů a ztrát se ale nezastavuje – Deutsche Bank přichází po prvním čtvrtletí s číslem 3,7 miliardy dolarů za špatné úvěry, UBS sumarizuje odepsaná aktiva na 19 miliard dolarů, Merrill Lynch připočítává 4,5 miliardy dolarů za úvěry a vykazuje ztrátu 2 miliardy dolarů v daném období. Citigroup odkrývá dalších 12 miliard dolarů ztrát z hypoték, suma se celkem vyšplhala na 40 miliard dolarů, nechvalný rekord v bankovním sektoru. Nové negativní informace se na americkém finančním trhu objevují na počátku září. Americký úřad Federal Housing Finance Agency61 (FHFA) uvalil nucenou správu na hypotéční agentury Freddie Mac a Fannie Mae. Ministerstvo financí garantovalo dodatečné likvidní prostředky do výše 100 miliard dolarů výměnou za preferenční akcie. Vytěsnění stávajících akcionářů se děje s úmyslem stoprocentního zestátnění obou agentur. Korejská banka Korea Development Bank projevila zájem o koupi investiční banky, čtvrté největší americké brokerské společnosti Lehman Brothers. Hodnota jejích akcií stále klesá,

59

Významná americká banka založená již v roce 1850 jako rodinná společnost. Významná globální investiční společnost s obratem necelých 60 miliard dolarů v roce 2007. 60 Podle prohlášení uvedeného v tisku bylo za rok 2007 spácháno na 1200 takových činů. 61 Nezávislý regulatorní orgán pro trh bydlení v USA.

46

až tato instituce 15. září žádá o ochranu před věřiteli a de facto po 158 letech své existence vyhlašuje bankrot, pomoc státu nebyla přislíbena. Největší světové pojišťovně American Internationaol Group se ovšem podpory dostalo, když záhy jako Lehman Brothers stála na pokraji zhroucení. Společnými silami se FED, ECB a Japonská centrální banky chystají řešit aktuální krizi likvidity uvolněním prostředků ve výši 180 miliard dolarů. Bankovních giganti Morgane Stenley a Goldman Sachs se na sklonku září mění na holdingy, čímž se z nich stávají regulované komerční banky. Další na řadu přišla společnost General Motors, trh začíná spekulovat o finančních problémech. Amerika se radí nad záchranným plánem pro celou ekonomiku. O posledním zářijovém víkendu zasedají američtí zákonodárci proto, aby dokončili slibovaný plán na záchranu americké ekonomiky a potažmo i světových trhů. Plán, kromě několika vln odkupů špatných cenných papírů založených na hypotékách, obsahuje i omezení bonusů ředitelům firem z Wall Street a prostředky na ochranu amerických daňových poplatníků62. Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu ho však zamítá a americký akciový index Dow Jones se řítí dolů. Říjen začíná „pozitivně“, pozměněný záchranný plán byl schválen všem instancemi a podepsán americkým prezidentem! Na druhé polokouli je situace jiná. Dne 7. října se v mediích objevuje zpráva, že islandská ekonomika podle prohlášení premiéra stojí před státním bankrotem. Vláda proto narychlo schváleným a okamžitě platným nouzovým zákonem převzala absolutní kontrolu nad domácími bankami a chystá prodej jejich zahraničních dceřiných společností. Před schválením nouzového zákona premiér Gier Haarde v parlamentu prohlásil, že Island stojí před reálným nebezpečím, které by mohlo vyústit v státní bankrot.63 Centrální banky koordinovaně snižují sazby o půl procenta. Stále není na trhu dostatek podnětů ke zklidnění. Evropská komise proto jako další motivační prvek navrhuje zvýšit postupně minimální garanci pro bankovní vklady drobných střadatelů na 100 tisí euro (zhruba 2,5 milionu korun). Po přechodné období by měla minimální záruka činit 50 tisíc euro (přibližně 1,25 milionu korun). Zvýšení záruk za bankovní vklady na 50 tisíc eur s

62

X-Trade Brokers. Akciové indexy: plán schválen, co bude dál?, 29. září 2008. Dostupný z http://www.investujeme.cz/investicni-zpravy/akciove-indexy-plan-schvalen-co-bude-dal/ 63 LANDOVÁ, K. Island před státním bankrotem, stát ovládl všechny banky, Patria Online, 7. října 2008. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/153223-island-pred-statnim-bankrotem-stat-ovladl-vsechny-banky/

47

tím, že některé státy chtějí garantovat vklady až do výše 100 tisíc euro (2,5 milionu korun), schválili 7. října ministři financí EU. Dosud byla minimální výše záruky 20 tisíc euro. V polovině října už má GM reálné finanční problémy, jež je možné saturovat injekcí v objemu 10 – 15 miliard dolarů, aby se udržela v životaschopném stavu do začátku roku 2009. Ve hře je ještě pomoc státu, kterou by jistě neodmítly ani Ford a Chrysler. Finanční krize se až dosud většiny občanů Ruska nijak nedotkla. Kvůli problémům s likviditou slábne ale ochota dodavatelů poskytovat zboží na úvěr, protože se bojí, že se peněz nedočkají.64 V obchodech začíná být hmatatelně znát, že v okolním světě se „něco“ děje. Zpravodajský server ihned.cz ke konci října uvedl, že nejvíce ztrátové americké instituce jsou banky Wachovia, Citigroup a Merrill Lynch. Ve stejné době guvernéři šesti amerických států žádají americké ministerstvo financí a centrální banku (FED) o podporu amerického automobilového průmyslu. Informuje o tom agentura Reuters. Listopad – Spojené státy americké mají nového prezidenta, demokrata Baracka Obamu. Podle agentury Bloomberg dosáhly doposud ztráty a odpisy z probíhajících krizí přibližně 949 miliard dolarů. Související propady na akciových trzích doposud umazaly asi 29 biliónů dolarů tržní kapitalizace. Freddie Mac s vykázanou ztrátou za třetí čtvrtletí okolo 5 miliard dolarů začíná čerpat státní pomoc. Těsně za polovinou měsíce Citigroup oznamuje zrušení padesát tisíc pracovních míst, tedy 20 procent aktuálního stavu. Důvěra amerických stavitelů domů v listopadu poklesla na pouhých 9 bodů, což je historicky vůbec nejnižší hodnota od začátku sledování indexu v roce 1985. Trh předpokládal stagnaci důvěry na říjnových 14 bodech, které byly předchozím historickým minimem. Stupnice je od 0 – 100 bodů, hranice 50 bodů je tradičně vnímána jako rozhraní mezi rostoucím a ustupujícím trendem trhu.65 Dow Jones padá pod úroveň 8.000 bodů, důležitou psychologickou hranici. Evropská komise se dohaduje o výši záchranného balíčku pro Evropu. Rozpětí je široké, v rámci 130 – 200 miliard euro. V prosinci se prezident Barack Obama vyjádřil kladně k otázce podpory krachujících amerických automobilek pod podmínkou, že budou restrukturalizovat a dojde ke změnám ve vedení firem. Sněmovna reprezentantů o několik dní později plán na záchranu

64

URBÁNEK, V. Finanční krize v rusku začíná doléhat i na maloobchod, 16. října 2008. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/153779-financni-krize-v-rusku-zacina-dolehat-i-na-maloobchod/ 65 URBÁNEK, V. US – důvěra stavitelů poklesla na historické minimum, 19. listopadu 2008. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/157792-us-duvera-stavitelu-poklesla-na-historicke-minimum/

48

schvaluje, Kongres však nikoliv. Dne 17. prosince americký FED opět překvapuje – snižuje dolarovou sazbu z předchozí úrovně 1 procenta na 0 až 0,25 procent. Takové snížení výrazně překonalo očekávání trhu, protože ten počítal s méně razantním snížením o 0,25 – 0,5 procenta. Snížení téměř na nulu je nejnižší od roku 1954, kdy se začalo se sledováním oficiálních sazeb. Těsně před koncem roku belgická bankovní skupina KBC, vlastnící banku ČSOB v ČR oznamuje plánové odpisy ve výši 900 milionů euro, GMAC přijímá z fondu na záchranu 5 miliard euro za účelem odvrácení hrozby bankrotu.

2.4.3 2009 – rok třetí V lednu 2009 se celkový účet všech dosavadních opatření a plánů pro podporu americké ekonomiky a boje s finanční krizí dostává na téměř 8 biliónů dolarů.66 Americký prezident konkretizuje svůj záchranný plán – ve dvou letech by se na stimulaci ekonomiky mělo použít 775 miliard dolarů (číslo je ovšem stále hodně předběžné), z toho 300 miliard dolarů v podobě daňových odpisů (což má zajistit podporu republikánů). Plán by měl být schválen do 13. února.67 Osmý den v měsíci se v tisku objevila zpráva, že německý gigant Commerzbank AG, fúzující právě s Dresdner Bank, potřebuje na dokončení 10 miliard euro. Finanční podpora přichází jak jinak než od německého státu. V polovině ledna demokratičtí předáci americké Sněmovny reprezentantů předložili návrh na rozsáhlou stimulaci ekonomiky v celkové hodnotě 825 miliard dolarů. Plán rozložený do dvou let se skládá z 550 miliard dolarů dodatečných výdajů a 275 miliard dolarů ve formě snížených daní. Je připravený v těsné součinnosti s administrativou nastupujícího prezidenta Baracka Obamy. Má zastavit prohlubování ekonomické recese v USA a nahradit rychle klesající počty pracovních míst novými příležitostmi. Rozsah podpůrného balíku je v americké historii ojedinělý a velikostí se mu podle listu The Wall Street Journal blíží jen

66

URBÁNEK, V. Účet za všechna US záchranná opatření šplhá k 8 bilionům dolarů, 6. ledna 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/159852-ucet-za-vsechna-us-zachranna-opatreni-splha-k-8-bilionum-dolaru/ 67 URBÁNEK, V. Obamův plán se konkretizuje – 775 mld. USD za 2 roky, 300 mld. z toho na daňové odpisy, 7. ledna 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/159887-obamuv-plan-se-konkretizuje-775-mld-usd-za-2-roky-300-mld-z-toho-nadanove-odpisy/

49

Eisenhowerův program výstavby dálnic z 50. let.68 Rozšíření státní pomoci připravuje ve stejné době i Velká Británie. Klíčovými faktory jsou zabezpečení likvidity bank pro poskytování úvěry, utlumení recese a pojištění miliard liber ve špatných bankovních aktivech. Dne 29. ledna uvádí zpravodajský server CT 24 informaci o schválení stabilizačního plánu americkou Sněmovnou reprezentantů ve výši 825 miliard dolarů. Senát se jím zabývá po dohadech a odložení až 11. února, nicméně následně ho schvaluje v objemu 838 miliard dolarů. Kongres o dva dny později s konečnou platností ve výši 789 miliard dolarů. Prezident Barack Obama zveřejňuje 18. února program podpory devíti milionům amerických domácností, jímž reálně hrozí zabavení zastavených nemovitostí a vystěhování; pět milionů z nich bude mít možnost změnit stávající podmínky sjednaných úvěrů, zbylé domácnosti dostanou podporu přímou formou. Koncem měsíce zveřejňuje informační agentura Bloomberg analýzu o vývoji amerického hospodářství – aktuální pokles o 5 procent za první čtvrtletí, růst možná v polovině roku 2010, co se akciových trhů týká, větší růst než 10 procent se neočekává. Americký prezident Barack Obama zveřejňuje státní rozpočet pro letošní rok se schodkem ve výši 12 procent HDP aktuální výkonnosti americké ekonomiky rovnající se 1,75 bilionů dolarů. Počátkem března vychází najevo, že německá Commerzbank AG a americká AIG budou potřebovat navýšit státní pomoc. Portfolia finančních institucí jsou stále ve fázi čistek. Z tohoto důvodu ratingová agentura Moody´s informuje o možném snížení ohodnocení JPMorgan, Wells Fargo a Bank of America. Ben Bernake, šéf amerického FED, ubezpečuje svým výrokem platnost pravidla „too big to fail.“ V polovině března hlásí Japonsko propad svého HDP za poslední kvartál roku 2008 ve výši 12 procent. Duben začíná zasedáním G20. Jeho přední představitelé na základě dostupných makroekonomických dat polemizují o stabilizaci ekonomik. Na konci summitu v Londýně, politici z G20 schválili návrh regulačního projektu o kterém francouzský prezident Nicolas Sarkozy prohlásil, že otáčí stránku Anglosaského modelu volného trhu tím, že zpřísňuje limity pro investiční fondy a jiné finanční společnosti. „Je to přechodná éra,“ řekl Robert Hormats, viceprezident Goldman Sachs International, který pomáhal připravovat summity

68

ČTK. Sněmovna USA navrhuje podpořit ekonomiku 825 miliardami USD, 15. ledna 2009. Dostupný z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/snemovna-usa-navrhuje-podporit-ekonomiku-825-miliardamiusd/355092&id_seznam=405

50

pro prezidenty Geralda R., Forda, Jimmyho Cartera a Ronalda Reagana. „Amerika se stává méně dominantní, zatímco ostatní národy získávají vliv.“69 Informační agentura Reuters tlumočí výroky světoznámého finančníka Georga Sorose – Ameriku čeká dlouhé zpomalení, nejrychleji „z obliga“ bude Čína. Šéfka San Francisco FED Janet Yellen během tiskové konference 17. dubna označila pád investiční banky Lehman Brothers za chybu. Jedná se o první prohlášení svého druhu, kdy vysoký představitel FED veřejně prezentuje tento obecně přijímaný názor. Yellen doslova prohlásila, že Lehman Brothers byla společnost příliš velká na to, aby padla. A právě pád této investiční banky byl podle J. Yellen rozbuškou v té době naplno propukající finanční krize, přičemž efekt tohoto pádu označila přímo za devastující. Jedná se tak o poměrně striktní kritiku nerovnoměrně aplikované politiky vrchních představitelů FED, jenž na jedné straně do vybraných bank pumpuje desítky miliard dolarů a na straně druhé slovy Bena Bernankeho označí pád Lehman Brothers jako nevyhnutelný z důvodu, že se nepovedlo nalézt žádné adekvátní tržní řešení. Freddie Mac oznamuje své čisté ztráty za poslední čtvrtletí roku 2008 v hodnotě 23,9 miliard dolarů a celkovou čistou ztrátu za celý uplynulý rok 50,1 miliard dolarů. Pod tlakem okolností žádá další podpůrnou finanční injekci v objemu 30,8 miliard dolarů. V rámci dubnového zasedání G7 americký ministr financí dle zpráv informační agentury Reuters uvádí: „Je v pořádku, že jsme v jistém ohledu povzbuzeni, ale mýlili bychom se, kdybychom si mysleli, že vystupujeme ze tmy, která dolehla na globální ekonomiku.“ Ministři financí a guvernéři národních bank z USA, Japonska, Francie, Německa, Velké Británie, Itálie a Kanady předpokládají, že ekonomická situace by se mohla začít zlepšovat na konci tohoto roku. Vyhlídky jsou ale podle nich stále bledé. Existuje dokonce i riziko, že globální ekonomika může ještě více propadnout.“70 Situace se vylepšuje, ale na optimismus je stále ještě dost času. Úvodem května informuje agentura Reuters o výsledcích zátěžových testů bank – 10 z 19 prý potřebuje kapitálově podpořit. Ministerstvo financí se však k dané otázce odmítá zatím vyjádřit. Když tak činí oficiálně 7. května, vyplývá z nich, že desítka institucí bude

69

BLOOMBERG. Výsledky Summitu G-20, překlad z 4. dubna 2009. Dostupný z: http://www.e-burza.cz/INFORMACNI-ZDROJE/Vysledky-summitu-G-20.html 70 VOKURKOVÁ, K. G7: Geither: Zpomalování pádu světové ekonomiky neznamená počátek jejího zotavování, Mediafax, 25. dubna 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/168980-g7-geither-zpomalovani-padu-svetove-ekonomiky-neznamena-pocatek-jejihozotaveni/

51

potřebovat další posílení kapitálu a to v souhrnné výši cca 74,6 miliard dolarů. Regulátoři doporučují Bank of America navýšit jmění o 33,9 miliard dolarů, Wells Fargo o 13,7 miliard dolarů, GMAC o 11,5 miliard dolarů, Citigroup o 5 miliard dolarů a Morgan Stanley o 1,8 miliard dolarů. Navýšení jmění se týká ještě několika menších regionálních institucí. Evropská unie na sebe nenechá dlouho čekat, prakticky pár desítek hodin vydává prohlášení, že i evropské banky budou podrobeny obdobě tzv. „stress testů.“ Podle agentury Bloomberg by však evropské testy měly spíše zaměřit na riziko, než na kapitálovou kondici bank. Výsledky testů by regulátoři měli sdělit pouze příslušným národním ministerstvům a Evropské komisi agregovaná data, nikoliv je plošně zveřejnit. Dne 13. května americký ministr financí Timothy Geithner na schůzi Společenství amerických bankéřů uvedl, že bankovní systém téměř završil bolestivou reformu a úvěrový trh by měl začít fungovat. Finanční systém prošel značnou regulací a jeho nejcitlivější oblasti nebankovního systému již vlastně přestaly existovat. Reorganizace amerického finančního systému jako celku stále pokračuje, ale „významná část procesu reforem je již za námi,“71 řekl ministr. Timothy Geithner předložil cíle regulačních reforem a diskutoval o nutnosti rozkrytí problematických finančních institucí, které jsou dost velké na to, aby poškodily celý finanční systém. Současně navrhl, aby velké a klíčové společnosti vytvořily rezervní fond, který by v případě potřeby pokryl náklady bankrotu některých z nich. Agentura Reuters, s odvoláním na informované zdroje, 19. května uvádí, že americké banky Goldman Sachs, Morgan Stanley, a několik menších, požádaly americkou vládu o dřívější vrácení peněz, jež si půjčily. Jedná se o miliardy dolarů, které si největší americké banky půjčily z vládního programu TARP (Troubled Asset Relief Program). Banky nechtějí zprávu komentovat. Brzké vrácení prostředků je snahou o deklarování stabilní pozice a zároveň vymanění se z přísné regulace. Koncem května americký prezident Barack Obama v rozhovoru pro televizní kanál C-SPAN uvedl: „Myslím, že General Motors bude silná společnost a vláda se ze společnosti stáhne poté, co dokončí proces restrukturalizace společnosti a ekonomika USA se oživí.“72 GM má do 1. června vládě předložit svůj restrukturalizační plán. Pokud tak

71

GEITNER, T. Významná část procesu reforem finančního systému je za námi, IQ-TRADE, 15. května 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/172429-geithner-vyznamna-cast-procesu-reforem-financniho-systemu-je-za-nami/ 72 KRISTEN, V. Obama: GM bude úspěšná společnost, Mediafax, 23. května 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/173683-obama-gm-bude-uspesna-spolecnost/

52

neučiní, nebo nebude záměr akceptovatelný, pak musí společnost požádat o ochranu před věřiteli. Evropská komise 27. května navrhuje jednu z největších změn v regulaci finančních trhů v Evropské unii. Plán, jehož cílem je zabránit opakování finanční krize, počítá především s přísnější regulací bank. Ty by se měly do budoucna vyvarovat obrovských investic do vysoce rizikových produktů, aby je národní vlády nemusely znovu zachraňovat masivními finančními injekcemi jako v posledním roce. Základem návrhu Evropské komise je vznik dvou celoevropských orgánů, které by měly vylepšit regulaci a sledování finančních trhů v unii. Nejdůležitější je ESRC (European Systemic Risk Council) a mají ho tvořit centrální bankéři z jednotlivých členských států a národní regulátoři. Jejich úloha bude především monitorovací – měli by Unii varovat před případnými riziky na finančním trhu. Začátkem června vzkazuje FED bankám, které požádaly o dřívější splacení fondů z programu TARP, ať nejprve navýší kapitál, než tak učiní. Tisk již spekuluje, komu bude tato možnost povolena nejdříve. 23. červen – v důležitý den pro USA – Pierre Cailleteau z ratingové agentury Moody’s potvrzuje, že AAA rating Spojeným státům zůstává. USA má dle jeho vyjádření silnou ekonomiku i přes miliardové dluhy a „statut dolaru jakožto rezervní měny se v nejbližší době nezmění.“73 Předposlední červnový den Reuters informuje o obsahu zprávy Evropské komise – Unie má to nejhorší za sebou, nasvědčuje tomu několik makroekonomických indikátorů. Den před červencovým zasedáním G8 je v médiích zveřejněna informace o myšlence zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) prezentovat na setkání ideu zavedení globální rezervní měny. V polovině měsíce český deník Lidové noviny informuje: „Evropa v krizi mírně oživuje, Amerika sčítá náklady.“ Zatím se jejich odhad pohybuje kolem 24 bilionů dolarů. Koncem června se přidává se sumarizací i MMF – vlády bohatých států světa již utratily za stabilizaci 10 bilionů dolarů. Bankovní sektor USA je „chudší“ o 84 institucí, uvádí 28. srpna Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC).

73

ČT 24. Bilionové schodky Moody’s nevadí, USA potvrdila nejvyšší rating, ČTK, 29. srpna 2009. Dostupný z: http://www.ct24.cz/ekonomika/65243-bilionove-schodky-moody-s-nevadi-usa-potvrdila-nejvyssi-rating/

53

V září uveřejněné výpočty televizní stanice BBC nejsou pěkné – každý z jedné miliardy obyvatel nejvyspělejších světových ekonomik zaplatil za státní pomoc krachujícím firmám a bankám 10 tisíc dolarů, tedy asi 175 tisíc korun. Podle Mezinárodního měnového fondu vydaly na pomoc ekonomikám státy skupiny G20 zhruba 10,8 bilionů dolarů. Podle propočtů televize BBC utratily na státní pomoc nejvíc Spojené státy americké, které vydaly 3,6 bilionů dolarů. Suma odpovídá asi 25 procentům amerického hrubého domácího produktu. Britská vláda do problémových podniků vložila „jen“ 2,4 bilionů dolarů. Tato částka ale představuje 94 procenta HDP Spojeného království. Dne 15. září je to přesně rok od pádu Lehman Brothers, první oběti finanční krize v důsledku té hypoteční. Stalo se tak poté, co se vláda USA rozhodla „nechat je padnout“. Světová situace se však už jeví o něco lépe – výkonný ředitel MMF poukázal na příznivé ekonomické údaje z poslední doby, které opravňují k optimistickým prognózám. „Připomeneme-li si však, že globální ekonomika plně oživí, až bude klesat nezaměstnanost, pak si musíme říct, že to bude trvat delší dobu. Jak totiž každý ví, existuje určitá prodleva mezi návratem ekonomického růstu a zlepšováním zaměstnanosti,“ řekl Dominique Strauss-Kahn v rozhovoru s agenturou Reuters. „Globální ekonomika by se měla oživit z recese v první polovině příštího roku nebo ještě dříve,“74 dodal. Říjnový závěr stress testů prezentovaný představiteli EU je pozitivní. Dle jejich sdělení by největší banky v případě dalšího prohloubení recese situaci ustály a to i přes případné ztráty na úrovni až 400 miliard euro. V pátek 23. října vydala Americká centrální banka (FED) svou první směrnici pro platy bankovních zaměstnanců a manažerů. Tímto krokem chce zajistit, aby se zaměstnanci bank nepouštěli do nadměrně rizikových transakcí, které údajně přispěly k nedávné finanční krizi. Směrnice se má týkat kterékoli banky v USA a kteréhokoli zaměstnance, jenž má možnost jít s penězi banky do rizik, které by mohly v případě nepříznivého vývoje významně ohrozit bezpečnost firmy. Podle něj nejde o žádné platové limity ani postavení určitých praktik mimo zákon, uvedl server patria.cz. Americký prezident Barack Obama, podle vyjádření agentury Reuters, 27. října podpořil Kongresem předložený nový regulační zákon finančního sektoru. Je podle něj důležitý a neodkladný. „Žádný finanční systém nemůže efektivně fungovat, pokud finanční instituce

74

JM. MMF: Svět se vzpamatuje z recese už v polovině příštího roku, Ekonomika.iHNed.cz, ČTK, 18. září 2009. Dostupný z: http://ekonomika.ihned.cz/c1-38361550-mmf-svet-se-vzpamatuje-z-recese-uz-v-polovine-pristiho-roku

54

a investoři počítají s tím, že je vláda ochrání od následků jejich selhání,“ napsal pan prezident B. Obama75. Počátkem listopadu potvrzuje Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC) sto dvacátý krach v americkém bankovním sektoru. Ministři financí a centrální bankéři se v rámci zasedání G20 shodují na nutnosti ponechání ochranných opatření až do oživení. „Ekonomické a finanční podmínky se po naší společné akci proti následkům krize zlepšily. Oživení ovšem není rovnoměrné a stále do značné míry zůstává závislé na politické podpoře. Pro plné fungování světové ekonomiky a finančního systému je třeba v podpoře pokračovat do té doby, než bude zajištěno ekonomické oživení,“ 76 uvádí se podle Reuters v prohlášení MMF. Důležité prohlášení přichází od FED 9. listopadu – devět z deseti bank pověřených navýšením kapitálu po květnových zátěžových testech splnilo požadavky v limitu. Jedinou nedostatečnou dostala pobočka General Motors, GMAC. MMF na svém zasedání 17. listopadu diskutuje o nutnosti zavedení stabilní globální měny. V tomto ohledu není možné spoléhat pouze na jeden stát a je třeba využít aktuálních otevřených diskusí, které by s příchodem stabilizace mohly zaniknout. Palcový titulek z 3. prosince zní: „Bank of America vrací 45 miliard doalrů z půjčených státních zdrojů!“ Banky jako JPMorgan Chase a Goldman Sachs už sice své půjčky splatily, Bank of America bude ale první z těch institucí, které obdržely velké finanční částky v rámci speciálního programu na řešení problémových aktiv TARP. Agentura Reuters uvedla, že splacením vládní pomoci se banka zbaví federálních omezení týkající se výše manažerských platu, což by jí mělo pomoci nalézt nového výkonného ředitele. Zde časová osa končí. Pomyslně je ohraničena dobou vymezenou pro napsání této práce. Na serveru kurzy.cz77 bude jistě možné sledovat aktuální dění ve velmi dobře zpracované chronologii, z níž bylo i ve výše uvedené kapitole čerpáno.

75

OREL, I. Obama: zákon o regulaci finančního sektoru je velmi důležitý a neodkladný, Mediafax, 28. října 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/196240-obama-zakon-o-regulaci-financniho-sektoru-je-velmidulezity-a-neodkladny/ 76 ČÍŽEK, T. G20: Záchranné akce budou pokračovat až do zřetelného hospodářského oživení, Mediafax, 7. listopadu 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/197789-g20-zachranne-akce-budou-pokracovat-az-dozretelneho-hospodarskeho-oziveni/ 77 http://zpravy.kurzy.cz/

55

3. Dopady americké hypoteční krize Dle stavu akciových trhů a obnovení důvěry v bankovní sektor bychom mohli (aktuálně z pohledu přelomu roku 2009/ 2010) říci, že to nejhorší máme za sebou. Co se stavu reálné ekonomiky týká, hospodářská krize, na základě makroekonomických dat, stále přetrvává. Rozhodně však máme dostatečný časový odstup potřebný k tomu, abychom si mohli relevantně zhodnotit dopady té počáteční fáze, tedy americké hypoteční krize. Zaměřím se zde na to, jak se za uplynulé dva roky změnily pod tlakem událostí majetkové poměry občanů z hlediska vlastnictví nemovitostí, co způsobila krize v bankovním a finančním sektoru, jak zareagovala americká ekonomika a její měna.

3.1 Dopady na vlastníky nemovitostí v USA Vývoj cen na americkém trhu nemovitostí zobrazuje graf č. 7, jehož zdrojem dat jsou oficiální analýzy Úřadu pro dohled nad federálními aktivitami v bydlení v USA (OFHEO). Znázorňuje procentuální změny cen vždy za první a třetí čtvrtletí příslušného roku od konce let devadesátých do poloviny roku 2008, odhadem. Bod zlomu a rozsah poklesu je nepřehlédnutelný78.

78

Na Wall Street Journal Online uvedla 11. srpna 2006 Ruth Simon článek pod názvem Strapped Homeowners Start To Feel the Pain of Rising Rates (Zadlužení vlastníci nemovitostí začínají pociťovat bolest z rostoucích úroků)78, ve kterém popisuje příběh paní Luisy Cord-Holmes. Tato žena, žijící v Detroitu, hledala alternativu jak snížit své měsíční náklady, a proto se v roce 2004 rozhodla pro refinancování své 312 tisíc dolarů hypotéky. Jak se ukázalo později, tento krok neměl s ušetřením nic společného. V rámci nového úvěru uzavřela paní Cord-Holmes se svým mužem tzv. Adjustable Rate mortgage (ARM), hypotéku s pohyblivou úrokovou sazbou. Vstupní podmínky se jevily velmi příznivě - dostali úrokovou sazbu ve výši 2,35 procenta a možnost splácet svůj závazek několika platbami v každém měsíci. O dva roky později se však úroková sazba vyšplhala na celých 8,75 procenta, čímž jejich úvěr okamžitě vzrostl na 324 tisíc dolarů a měsíční splátka najednou činila 2.257 dolarů. Manželé Holmesovi chtěli přistoupit k dalšímu refinancování, ale náklady na tuto transakci, zakotvené v úvěrových podmínkách, byly tak vysoké, že se rozhodli raději pro prodej nemovitosti. Protože detroitská ekonomika v mezičase značně zpomalila a kupní síla poklesla, vůbec se nedařilo najít kupce. Navíc, za onen dům by si před rokem při prodeji mohli říci 400 tisíc dolarů, při aktuálním ocenění se jeho cena pohybovala něco málo přes 270 tisíc dolarů.

56

Graf č. 7: Vývoj cen nemovitostí v USA

Zdroj: http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/7073131.stm

Studie Bank of Canada nazvaná House Prices and Consumer Spending79 dokládá silnou korelaci mezi cenou nemovitostí a spotřebou domácností. Ztráta hodnoty domu neznamená tedy pouze snížení hodnoty majetku, ale i vedlejší efekt ve formě snížení spotřeby domácností. Existuje-li uvolněná hypoteční politika, umožňuje lidem větší přístup k úvěrům. V souladu s hypotézou o permanentním příjmu80 domácnosti vnímají domy jako součást svého bohatství. Svá spotřební rozhodnutí pak opírají právě o změnu jeho čisté hodnoty. Pokud je nabytí majetku některých spotřebitelů navázáno na poskytnutí úvěru, bude se jejich spotřeba odvíjet od toho, v jaké míře jsou jim cizí zdroje zpřístupněny. Tento efekt však funguje i diametrálně. V důsledku převisu nabídky na nemovitostním trhu začaly uměle vysoko posazené ceny klesat. Tím pádem z pohledu mnoha domácností došlo i ke snížení jejich bohatství, což v konečném důsledku vede právě ke snížení jejich ochoty utrácet. Pro ilustraci jak velký propad majetku Američany postihl, nám poslouží graf převzatý ze studie Deana Bakera a Davida Rosnicka pro Centrum ekonomického a vládního výzkumu

79

FLOOD, K.; MORIN, S.; KOLET, I. Houses Prices and Consumer Spending, International Department and Research Department, Bank of Canada Review, Summer 2008, str. 31. 80 The Permanent Income Hypothesis (PIH) byla v roce 1957 prezentována americkým ekonomem Miltonem Friedmanem. Podle jeho tvrzení lidé přizpůsobují svou spotřebu změnám dlouhodobě očekávaného důchodu = permanentního důchodu, a jen málo reflektují na změny přechodné (např. prémie). Permanentní důchod je složka běžného důchodu, o níž se její příjemce domnívá, že má relativně stálý charakter a proto s ní lze kalkulovat ve výhledech. Lze jej vypočítat jako diskontovanou hodnotu očekávaných toků budoucích důchodů.

57

USA, The Impact of the Housing Crash on Family Wealth81. Data, z nichž je graf č. 8 sestaven, odpovídají statistické skupině „typické rodiny“. Taková rodina v roce 2009 disponuje majetkem nižším o 34,6 procenta než v roce 2004.

Graf č. 8: Statistický soubor „typická rodina“ – objem bohatství ve vybraných letech

Zdroj: http://www.cepr.net/documents/publications/wealth_2008_07.pdf

Alarmující je především průzkum společnosti Macquarie Mortgages USA. Mezi pět seti realitními makléři provedla průzkum zaměřený na problematiku pochopení úvěrového produktu ze strany dlužníka. Celých 31 procent prodejců se podle uveřejněných výsledků domnívá, že klienti pořádně nevědí, k čemu se vlastně upsali.

3.2 Dopady na banky a finanční instituce v USA Bilance tohoto sektoru je globálně vzato už z dnešního pohledu strašlivá – „Vlády centrálních bank skoro šedesátky zemí různými kanály do svých ekonomik nalily asi dvacet bilionů dolarů. Taková je zatím podle poslední analýzy OSN cena za boj proti nejhorší poválečné recesi.“82 Nutno dodat, že si vlastně ani nemůžeme být jisti správností takového

81

BAKER, D; Rosnick, D. The Impact os the Housing Crash on Family Wealth, CEPR, July 2008. Dostupný z: http://www.cepr.net/documents/publications/wealth_2008_07.pdf 82 Pozn.: Míněno vzhledem ke stále nejasnému vývoji a spekulacím o přetrvávajících „kostlivcích ve skříni.“ LÁVIČKA, V. Hospodářské zdraví světa pořád křehké. Bankéři slyší tikat časované bomby, Hospodářské noviny, sekce Téma HN, 4. prosince 2009.

58

konání, potažmo dostatečnou stabilizací finančního sektoru vůbec. Vybočení z rovnováhy a ztráta důvěry nejen v daný sektor, ale i mezi entitami, jež ho tvoří, měly ničivý charakter. Z „finanční mapy“ Spojených států jen za letošní rok zmizelo přes sto bankovních institucí. Klíčové pro americkou ekonomiku byly v rámci krize různé stupně otřesení hlavních finančních domů Bear Sterns, Lehman Brothers, Merrill Lynch, Washington Mutual, Wachovia, Morgan Stanley, Goldman Sachs, AIG, Citigroup, IndyMac. Jaký osud které z nich potkal, přehledně shrnuje tabulka č. 1. Společnosti jsou rozděleny do tří skupin: zkrachovalé, problémové a státem převzaté. Dalšími bližšími charakteristikami je datum uskutečnění události, popis situace společnosti a míra jejího znehodnocení, vyjádřená jako procentuální pokles.

Tabulka č. 1: Přehled vývoje klíčových amerických finanční institucí Zkrachovalé

Datum

Pokles cen akcií

Popis Pád IndyMac byl třetím největším bankovním krachem v poválečné historii Spojených států.

IndyMac

Lehman Brothers

Washington Mutual

11. 7. 2008

IndyMac se zhroutila pod náporem vkladatelů, kteří ve strachu z jejího krachu vybírali své úspory. Federální společnost pro pojištění vkladů odhadla náklad krachu IndyMac na čtyři až osm miliard 100% dolarů.

15. 9. 2008

Banka Lehman Brothers zažádal o ochranu před věřiteli kvůli své špatné likviditní situaci. Lehman se zhroutil pod tíhou ztrátových aktiv, zejména hypotečních cenných papírů, které po hypoteční krizi prakticky ztratily hodnotu. Na krytí těchto špatných aktiv banka potřebovala nejméně 60 miliard dolarů. Pád investiční banky s téměř 160letou historií otřásl důvěrou ve stabilitu dalších finančních institucí a způsobil pád akciových trhů prakticky 100% všude ve světě.

26. 9. 2008

Americká vláda uzavřela největší domácí spořitelnu Washington Mutual (WaMu). Pád této firmy je zdaleka největším krachem v historii bankovního sektoru Spojených států. Bankovní aktiva Washington Mutual koupí za 1,9 miliardy dolarů banka JPMorgan Chase. 100%

Problémové

Citigroup

Citigroup není přímo ohrožená krachem. Podle majetku je to největší banka v USA, ale potýká se s výraznou hospodářskou ztrátou. Za poslední tři čtvrtletí prodělala 17,4 miliardy dolarů. Od konce loňského roku ale banka získala nový kapitál ve výši více než 40 miliard dolarů a je tak v lepší pozici, než konkurenti, kterým se další kapitál získat nepodařilo. 58%

59

AIG byla pod tlakem již delší dobu poté, co vykázala tři čtvrtletí po sobě ztrátu, jejíž celková výše dosáhla 18,5 miliardy dolarů. Ztráty byly způsobeny především krizí hypotečního a úvěrového trhu, kde AIG hraje klíčovou úlohu v pojišťování rizikových operací finančních institucí na celém světě.

AIG

16. 9. 2008

AIG nakonec pomohla americká centrální banka Fed a krátkodobě ji půjčila 85 miliard dolarů, které by měly uklidnit klienty a partnery AIG aby nerušili pojistky a neprodávali aktiva spojená s AIG. Výměnou za tuto půjčku americká vláda převezme 79,9% akcií AIG 95% Morgan Stanley chtěla řešit svou situaci spojením s bankou Wachovia. Nakonec se ale ukázalo, že Wachovia trpí ještě většími problémy a z jednání sešlo.

Morgan Stanley Goldman Sachs

22. 9. 2008

Nakonec oznámila svůj plán na nákup 10 - 20 procent akcií Morgan Stanley největší japonská banka 66% Mitsubishi UFJ Financial Group.

24. 9. 2008

Do banky Goldman Sachs se rozhodl investovat své peníze miliardář Warren Buffett. Do finančního ústavu vložil pět miliard dolarů. 41,5%

Převzaté Investiční banku Bear Stearns, která se kvůli problémům na úvěrových trzích ocitla v krizi, koupila JPMorgan Chase & Co. Získala ji za pouhé dva dolary za akcii, což pátou největší investiční banku v USA ohodnocuje na 236 milionů dolarů

Bear Stearns

Merrill Lynch

Wachovia

Banka Bear Stearns byla prvním velkým finančním ústavem, který zničila krize na úvěrových trzích. Banka měla potíže od poloviny roku 2007 kvůli 16. 3. 2008 81% propadu hypotečního a úvěrového trhu. Americká druhá největší banka Bank of America schválila převzetí banky Merrill Lynch. Zaplatí za ni 15. 9. 2008 65% svými akciemi v celkové hodnotě 50 miliard dolarů. Šestá největší americká banka Wachovia se dočkala převzetí. Získá ji největší americká finanční skupina Citigroup. Wachovia doplatila na své hospodaření 29. 9. 2008 99% v globální úvěrové krizi. Zdroj: http://ekonomika.ihned.cz/c1-28412670-prehledne-pady-a-krachy-americkych-bank

Vláda Spojených států amerických přistoupila také ke kapitálové podpoře agentur Freddie Mac a Fannie Mae. S ohledem na propad výnosů83, jejich podnikání obě společnosti zastřešila úplně.

83

4Q 2008 rekordních -29,3 miliard dolarů pro Freddie Mac.

60

Důvodem, proč stát do některých problémových společností takto zasahuje, je snaha o stabilizaci, ochrana před ztrátou důvěry v celý trh. „Tím, že do nich kapitálově vstoupí stát, tak de facto tyto instituce dostanou okamžitě rating státu. Takže aby zkrachoval Fannie Mae nebo Freddie Mac, musel by nejdříve zkrachovat americký stát. Výhodou kapitálového vstupu je, že se přestane spekulovat o tom, že by mohly zkrachovat,“84 uvedl pro server ihned.cz David Marek, hlavní ekonom Patria Finance. Henry Paulson, americký ministr financí, zdůvodnil vládní opatření tím, že Fannie Mae a Freddie Mac jsou tak velké a provázané s americkým finančním systémem, že by kolaps některé z nich způsobil ohromný chaos na finančních trzích USA i po celém světě. Na základě zákona z roku 1992 může vládní úřad pro dohled nad podnikáním na trhu s bydlením Office of Federal Housing Enterprise Oversight (OFHEO) tyto společnosti převzít, pokud jejich rozhodující kapitál klesne pod stanovenou úroveň. Protože se tak stalo v první polovině června 2008, bylo této pravomoci ve smyslu neprohlubování stávajících problému využito. Historie se opakuje, agentury jsou opět vládní.

Velmi citelnou konsekvencí byla právě nedůvěra jedné bankovní instituce v druhou na podzim roku 2008. Obchodování mezi bankami se prakticky zastavilo. Strach z nevrácené půjčky v důsledku bankrotu byl obrovský. Primárním krokem vlády Spojených států amerických v reakci na krizovou situaci bylo sestavení tzv. Financial Stability Plan: Deploying our Full Arsenal to Attac the Credit Crisis on All Fronts – Plán finanční stabilizace: „Abychom mohli být úspěšní, musíme pojmenovat neurčitost, problémová aktiva a kapitál, jež obsahují naše finanční instituce, stejně jako zamrzlé sekundární trhy, které jsou zdrojem téměř poloviny půjček na cokoliv, od malého podnikání po auta.“ 85 Jeho hlavními body byly vymezeny:

I.

Důvěra ve finanční stabilitu • Komplexní stress test pro klíčové banky

84

LÁVIČKA, V. Hospodářské zdraví světa pořád křehké. Bankéři slyší tikat časované bomby, Hospodářské noviny, sekce Téma HN, 4. prosince 2009. 85 U. S. GOVERNMENT. Financial Stability Plan, Fact Sheet, 9 February 2009. Dostupný z: http://www.financialstability.gov/docs/fact-sheet.pdf. Zde je taktéž k dispozici detailní popis jednotlivých bodů programu.

61

• Zvýšení transparentnosti bilancí bank • Kapitálový asistenční program II.

Speciální fondy v objemu 500 miliard dolarů – 1 bilión dolarů pro veřejný a privátní sektor

III.

Spotřební a korporátní úvěrová iniciativa až do výše 1 biliónu dolarů

IV.

Program průhlednosti a odpovědnosti – včetně vyplácení dividend

V. VI.

Podpora cenově dostupného bydlení a plán prevence konfiskace Úvěrová podpora drobného podnikání a podnikání veřejnosti

Zhruba po roce naplňování vymezených kritérií je dosaženo stability. Na řadu přichází otázka reformace přístupu regulátorů a dohledu nad činnostmi bank. Principem zpřísnění pravidel pro finanční sektor je snaha redukovat pravděpodobnost možnosti vzniku krize a zmírnění jejích negativních dopadů. V souladu s tím je vydán Financial Regulatory Reform: A New Foundation – Finanční regulatorní reforma: Nový základ, U. S. Department of the Treasury jej publikuje v říjnu 2009 na svých informačních kanálech se slovy: „Je čas znovu nastolit transparentnost a odpovědnost v našem finančním systému a poskytnout je americkým občanům s důvěrou, že existuje funkční ochranný systém s cílem nejen podporovat banky a finanční instituce, ale hájit i jejich zájmy. Tak, jak se postupně dostáváme z nejhorší krize od dob Velké deprese, musíme modernizovat náš finanční systém, abychom do budoucna zabezpečili, že nesprávné praktiky a nezodpovědné jednání nebudou tolerovány.“ 86 Klíčovými záměry Finanční regulatorní reformy: Nový základ jsou:

I.

Prosazení masivní supervize a regulace finančních společností • Zřízení kolegia pro dohled nad poskytováním finančních služeb • Implementace zvýšené konsolidované supervize a regulace pro vzájemně propojené společnosti všech velikostí • Posílení kapitálu a dalších sledovaných standardních kritérií pro všechny banky a společnosti podstatným vlivem v bankách • Odstranit díry v regulatorních pravidlech bank • Eliminovat programy konsolidovaného dohledu Komise pro cenné papíry • Zavést evidenci všech hedgeových fondů a finančních poolů • Redukovat náchylnost fondů peněžního trhu na runy

86

U. S. DEPARTMENT OF THE TREASURY. Financial Regulatory Reform: A New Foundation, update: March 3 2010. Dostupný z: http://www.ustreas.gov/initiatives/regulatoryreform/

62

• Vylepšení dohledu nad sektorem pojišťovnictví • Předurčit budoucí roli státem sponzorovaných společností II.

Zavedení komplexního dohledu nad finančními trhy • Posílení supervize a regulace sekuritizace na trzích • Vytvoření komplexního regulačního rámce pro OTC deriváty, včetně Credit Default Swaps CDS • Harmonizace regulace termínových a ceno-papírových obchodů • Posílení dohledu nad systémově důležitými platbami, clearingem, finančním vypořádáním • Posílení zúčtovací kapacity a likviditních zdrojů důležitých plateb, clearingu, vypořádavších systémů

III.

Ochrana spotřebitelů a investorů před špatným zacházením • Vytvoření nového orgánu dohledu finanční ochrany spotřebitelů • Reforma stávající ochrany spotřebitelů • Posílení ochrany investora

IV.

Poskytnutí potřebných nástrojů vládě pro řešení krizí • Vytvoření režimu rezoluce při úpadku společností s rozhodujícím vlivem v bankách, Tier 187 finančních holdingových společností • Úprava pravomoci FED při jednání ve výjimečných úvěrových případech

V.

Zasazení se o zlepšení internacionální spolupráce a zintenzivnit mezinárodní regulatorní standardy • • • • • • • • •

Posílení internacionální kapitálové konstrukce Zdokonalení dohledu nad globálními finančními trhy Zlepšení supervize nad mezinárodně činnými finančními společnostmi Reformovat preventivní krizové opatření a procedury, jejich management Posílení Komise pro finanční stabilitu Posílení pravidel obezřetného podnikání Rozšíření sféry regulace Zavedení lepšího systému odškodňování Prosazení silnějších standardů při dohledu nad praním špinavých peněz, prostředků z terorismu, daňovými zvýhodněními • Vylepšení účetních standardů • Zpřísnění dohledu nad ratingovými agenturami. Kolem posledního bodu Financial Regulatory Reform: A New Foundation se v průběhu času rozpoutalo mnoho diskusí. Činnosti ratingových agentur, postupy při přidělování ohodnocení, na základě něhož si celý svět zvykl posuzovat donedávna možná rizika, se

87

Klíčový parametr měřící finanční sílu banky z pohledu regulátorů.

63

staly terčem globální kritiky. K tématu se 8. srpna 2009 v Hospodářských novinách vyjádřil i Prof. Ing. Robert Holman, CSc.: „Jedním z důsledků finanční krize jsou snahy vlád o přísnější regulaci ratingových agentur. Těmto institucím se přisuzuje, že jejich nadhodnocené ratingy takzvaných strukturovaných finančních produktů stály v zárodku finanční krize. Je pravda, že ratingové agentury při oceňování rizik do značné míry selhaly. Účastníci finančních trhů včetně samotných ratingových agentur však nedostanou příležitost vypořádat se se svými pochybeními sami, protože vlády to hodlají udělat za ně – ukvapenou a nedomyšlenou regulací. Evropská unie bude vyžadovat povinnou registraci ratingových agentur a ty budou muset zveřejňovat své metody a modely používané k propočtu ratingů a zavést speciální ratingovou stupnici pro oceňování rizika strukturovaných produktů. Když slyšíme, že se chystá nová regulace finančních trhů, můžeme nabýt dojmu, že tyto trhy dosud fungovaly nespoutaně jako produkt divokého kapitalismu. To je ovšem daleko od pravdy.“ 88 Ve svém článku dále diskutuje otázku, proč účastnící finančních trhů přestali reflektovat své vlastní analýzy. Odpověď nachází v historických souvislostech, kdy uznání ratingových agentur zásadně vzrostlo ve 30. letech minulého století. V roce 1936 začali regulatorní pravidla vyžadovat, aby banky investovaly pouze do cenných papírů ohodnocených minimálně stupněm BBB (na stupnici S&P – viz příloha č. 2 této práce). Banky v závislosti na tomto opatření přestaly používat vlastní analýzy. Funkci ukazatele rizika převzaly plně tři hlavní instituce: Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch. Ty dnes kontrolují 98 procent trhu v USA. Navíc začala SEC požadovat po emitentech nejméně dva ratingy, čímž je narušena konkurenční soutěž. V závěru pan profesor Holman dochází k tomu, že základ konfliktu zájmu vzešel z regulace jako takové, podle vládních nařízení tvořeným oligopolem. Přístup EU a vlády USA ještě zpřísnit dohled a donutit tak ratingové agentury uveřejňovat své postupy a vyhodnocení není relevantní. Povede především ke snížení konkurenceschopnosti, „opisování“ a zakrnění vývoje.

Zásadním průlomem v bankovním sektoru, jenž byl krizovou vlnou značně zasažen, je tlak na zrušení bankovního tajemství. Primární podstatu přesunu prostředků hledejme ve snaze

88

HOLMAN, R. Jak (ne)regulovat ratingové agentury, Hospodářské noviny, sekce Finance, 8. srpna 2009, str.: 20.

64

uchránit hodnotu ve světových válkách, sekundárně pak v záměru „schovat“ jejich existenci, nebo zabránit zdanění. Jak uvedl autor89, bývalý člen bankovní rady, dnes zaměstnanec společnosti Deloitte, ve svém článku: „Bankovní tajemství je celkem pochopitelně už dlouho trnem v oku prakticky všech ministrů financí, ovšem teprve až probíhající ekonomická krize (alespoň se zdá), přinese v této oblasti nějakou změnu. Kombinace velkých děr ve státní kase, která nutí správce pokladen hledat všemožné příjmy, a stomiliardových státních podpor bankovního sektoru (jejichž vedlejším důsledkem je logicky i slabší pozice bankéřů v jednání se státy) vede ke značným posunům v otázce spojené s ochranou zahraničních vkladatelů v bankách. Není tedy divu, že bankéři i jejich ochránci – vlády zemí, kam takovéto peníze míří – jsou mnohem náchylnější k hledání kompromisu s ministry financí, kteří chtějí „své peníze“ zpět doma.“ Jak se dále píše, „kompromis“ doposud udělala švýcarská UBS, obviněná americkými úřady z aktivní podpory svých amerických klientů k přesunu peněžních prostředků, která již poskytla údaje o více než čtyřech tisícovkách klientů. Čeká to Italy ve vztahu k San Marinu, britské daňové poplatníky pod hrozbou sankce, kde se jedná o zhruba o dva až tři miliony liber nezdaněných peněz. Přístup Německa k seznamu lichtenštejnských vkladů není považován za příliš korektní. Účinný ovšem ano. Sledování pohybu financí v globálním měřítku si klade za cíl především odhalování korupce, černých obchodů a pochybných zdrojů, tedy praní špinavých peněz a financování terorismu.

3.3 Dopady na americkou ekonomiku a měnu Národní úřad pro ekonomický výzkum (National Berau of Economic research – NBER) vyhlásil počátkem recese USA prosinec 2007. Prolomil tak řadu sedmdesát tři měsíců trvajícího růstu. Podle uveřejněných informací na serveru nber.org poslední recese trvala osm měsíců (3/01 – 11/01), předposlední taktéž (7/90 – 3/91), durace recese z počátku osmdesátých let (7/81 – 10/82) činila měsíců šestnáct. Aktuálně, protože se nacházíme v prosinci roku 2009, počítáme již dvanáctý měsíc trvání té stávající, kolonka ukončení je s otazníkem.

89

Autor nejmenován (bývalý člen bankovní rady, dnes zaměstnanec společnosti Deloitte). Když se nad rájem stahují mraky, Hospodářské noviny, sekce Názory - trendy & analýzy, 27. října 2009, str. 11.

65

Porovnejme si tři makroekonomické indikátory a vývoj americké měny, abychom získali detailnější vhled do změn v americkém ekonomického systému.

HDP Meziroční graf z bloomberg.com, obrázek č. 9, ukazuje nejhlubší propad za posledních téměř dvacet let, konkrétně se v polovině stávajícího roku jednalo o hodnotu – 3,8 procenta, s daty za poslední čtvrtletí došlo k vylepšení na úroveň – 2,5 procenta. Dle vyjádření expertů na toto téma se americká ekonomika zotavuje citelně pomaleji, než se předpokládalo. První projevy krize přineslo již třetí čtvrtletí roku 2008, kdy se Amerika ocitla na pokraji recese. Jejím důsledkem je další pokles důvěry, snížení investic firem a výdajů domácností.

66

Obrázek č. 9: Meziroční změna vývoje HDP v USA 2004 – 2009

Zdroj: www.bloomberg.com

Inflace Institut pro výzkum ekonomického cyklu – The Economic Cycle Research Institute (ECRI), nezávislá skupina zabývající se ekonomickými prognózami, uveřejnila v únoru 2009 svůj závěr měření90 – inflační tlak je na padesátiletém minimu. Inflace byla tlačena dolů především kvůli negativním úvěrovým opatřením, vývoji prodeje nemovitostí, nezaměstnanosti, a naopak částečně vyvážen nárůstem cen komodit. Vývoj tohoto ukazatele zachycuje graf č. 10, kde je patrná i deflační tendence od přelomu roku 2008/2009 až do jeho druhé poloviny.

90

LINDSTORM, K. ECRI’s Future Inflation Gauge: Inflation Pressure at 50-Year Low, Kirk Lindstrom's Investment Newsletter, February 08, 2009. Dostupný z: http://seekingalpha.com/article/119237-ecri-s-futureinflation-gauge-inflation-pressure-at-50-year-low

67

Graf č. 10: Inflační křivka

Zdroj: www.bloomberg.com

Nezaměstnanost Aktuální hodnota tohoto ukazatele – míry nezaměstnanosti91 – se ve Spojených státech amerických nachází na úrovni 10 procent. Pracovní síla, která je definována jako množství lidí, kteří jsou zaměstnaní včetně skupiny nezaměstnaných aktivně práci hledajících, není efektivně využita. Hodnota nezaměstnanosti v posledních deseti letech, jak ukazuje graf č. 11 s daty převzatými z Úřadu pro statistiku práce – Bureau of Labour Statistic92, oscilovala v rozmezí 4 až 5 procent, s mírnou výchylkou v roce 2003.

91

Získáme ji tak, že počet nezaměstnaných osob (U) vydělíme počtem osob zaměstnaných (L) i nezaměstnaných (U): u = U / (L + U) [%]. 92 BUREAU OF LABOR STATISTIC. Employment Situation Summary, Economic News Release. Dostupný z: http://www.bls.gov/news.release/empsit.nr0.htm

68

Graf č. 11: Vývoj míry nezaměstnanosti v USA v letech 2000 – 2009

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/Economics/Unemployment-Rate.aspx?Symbol=USD

Jak uvádí aktuální studie Employment Situation Summary,93 z 4. prosince 2009, na počátku recese před dvěma roky byl počet nezaměstnaných 7,5 milionů, míra nezaměstnanosti odpovídala hodnotě 4,9 procenta. Momentálně vykazuje USA 15,4 milionů nezaměstnaných, procentuální vyjádření dvojnásobné. Navíc, dlouhodobě nezaměstnaných (tzn. déle než 27 týdnů mimo hlavní pracovní poměr) v posledním měsíci letošního roku přibylo 293 tisíc, celkově se jedná o 5,9 milionů lidí bez práce. Americký prezident Barack Obama oznámil 9. prosince 2009 svůj záměr investovat do tvorby pracovních míst, informoval o tom český server rozhlas.cz. Hodlá tak využít zdroje, které byly původně vyčleněny na záchranu finančních institucí (TARP) a zůstaly nevyužity za účelem potlačení výrazně vysoké nezaměstnanosti: „Za statistikami se skrývají životy lidí, jejich schopnost uživit slušně rodinu,“ připomněl prezident B. Obama.94 V první fázi půjde podpora směrem k malým podnikům, aby mohly produkovat, tzn. vytvářet pracovní místa. Dalším krokem budou již schválené investice do infrastruktury a třetím bodem programu je motivace lidí k ekologickým nemovitostním investicím.

93

BUREAU OF LABOR STATISTIC. Employment Situation Summary, Economic News Release. Dostupný z: http://www.bls.gov/news.release/empsit.nr0.htm 94 www.rozhlas.cz/zpravy/svetovaekonomika/

69

$$$ Americký dolar je mezinárodně akceptovaným platidlem a měnou, v níž se uskutečňuje většina finančních investic. Velká část světa v ní udržuje své monetární rezervy. Některé státy zdaleka tolik nedůvěřují své vlastní měně, a proto je ukládají ve Spojených státech. Nejčastěji se tak děje formou nákupu státních dluhopisů. Vzhledem k obrovskému množství dolarů, jež obíhá dnes již po celém světě, nemohou této měně výrazně uškodit ani spekulanti. V roce 2005 bylo drženo jen 25 procent celosvětových devizových rezerv v eurech, zato však 65 procent v dolarech. Pro značné procento lidí už nehraje žádnou roli otázka, zda si dolar skutečně zaslouží důvěru, kterou do něj finanční trhy vkládají. Systém funguje naopak – dolar musí mít důvěru, protože jinak by o ni přišel. Investoři ho kupují, aby ho nemuseli (se ztrátou) prodávat. Dolar je silný, protože je to jediný způsob, jak přelstít jeho slabost. Jak konstatuje Gabor Steingart v knize Válka o globální blahobyt, Nové rozdělení světových finančních trhů: „Všichni vědí, jak nebezpečná je to hra. Domnívají se však, že je méně nebezpečné v ní pokračovat než ji zastavit. Jakmile začnou nosit na trh velké balíky dolarových bankovek nebo amerických dluhopisů, přijdou o peníze, buď po částech, nebo jediným náhlým propadem. Legendární šéf americké centrální bank Alan Greenspan svými opatřeními dokonce opakovaně přispíval k posilování dolarové iluze. Kdykoliv začaly sílit pochybnosti, zvýšil úrokové sazby, které jsou pro investory prémií za podstupované riziko. Kdykoliv visel otazník nad hospodářským růstem v USA, neváhal učinit opatření, jež posílilo důvěru. „Sečteno a podtrženo se zdá, že americké domácnosti jsou na tom dobře,“ prohlásil v říjnu roku 2004. Manažeři finančních trhů ho uctívali především proto, že prodloužil jejich sen o řadu let.“95 Citace G. Steingarta vystihuje komplexně celou problematiku americké měny. Dlouhá léta silná a světem vyzdvihovaná měna zažila v souladu s krizí značné otřesy – ve své důvěryhodnosti a hodnotě především. Z přiloženého grafu č. 12 je patrné oslabování vůči hlavnímu sokovi – euru.

95

STEINGART, G. Válka o globální blahobyt: Nové rozdělení světových finančních trhů, Mnichov: Piper Verlag GmbH 2006, překlad: Jiří Vodvárko, Praha: Euromedi Group, k. s., 2008, str. 90 – 91.

70

Graf č 12: Vývoj měnového páru EUR/USD

Zdroj: www.reuters.com

V první polovině 2007 si dolar vedl ještě relativně dobře. Sektor nemovitostí se už sice začal hroutit, nicméně nezaměstnanost se držela na 4,5 procent a spotřeba domácností byla stále dostatečně silná. Dostavilo se už i oslabení vůči euru. Tak rychle, jak se šířily zprávy o gradaci krize, tak rychle se investoři zbavovali svých dolarových pozic, čímž zapříčinili jeho pokles ke konci daného roku o 12 procent na měnovém páru EUR/USD, o 7 procent na měnovém páru JPY/USD96. Důvodem pro razantní posílení v dubnu 2008 byly komodity, přesněji vyjádřeno jejich pokles, a chvilkově pozitivně působící data o stavu americké ekonomiky. Krize se v dané době už projevila na slábnoucích ekonomikách po celém světě a nastalo plošné snižování úrokových sazeb. USA byly v tomto případě napřed, protože sazby byly již na polovičních hodnotách v porovnání s Eurozónou (2 procenta vs. 4,5 procenta). Posílení dolaru proběhlo nejen k euru, ale i v rámci U. S. dolar index, který sleduje vývoj dolaru k šesti význačným měnám (EUR, GBP, JPY, CAD,CHF, SEK).

96

BRICHTA, J. Hypoteční krize a její dopad na americký dolar, Měnové trhy, 7. března 2008. Dostupný z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/154527-hypotecni-krize-a-jeji-dopad-na-americky-dolar/

71

Odborníci ovšem – a nutno podotknout oprávněně – varovali, že s ohledem na přetrvávající problémy americké ekonomiky může jít pouze o posílení přechodného charakteru. Oslabení se dostavilo s příchodem roku 2009. Postupem času, jak se stabilizovala důvěra ve světové trhy, opouštěli investoři „bezpečný přístav“ amerického dolaru a začali praktikovat tzv. „Carry Trades“. Základem této operace je půjčka v nízko úročené měně a zhodnocení v měně jiné, ať už z důvodu úroku či spekulace na vývoj daného měnového páru. V důsledku oslabení a nedůvěry se dolar dostal do velmi nepohodlné pozice. Diskuse na téma nové hlavní rezervní měny se vedou už i v nejvyšších kruzích, o spekulacích otištěných v tisku nemluvě. V článku Hospodářských novin97 je pod názvem Dolar na smrtelné posteli ještě neleží vedena polemika o pozici dolaru, jeho dominanci a světovém monetárním systému vystavěném na americké měně. Co se debaty na téma náhrady jeho výsadní pozice týká, převládá názor, že jediným relevantním soupeřem dolaru je zatím euro. Jak bylo již zmíněno, 65 procent světových rezerv je drženo v dolarech, 25 procent připadá na euro. Změna tohoto poměru je samozřejmě možná, ale rozhodně by byla pomalá, pokud by k ní vůbec došlo. Státy Evropské unie se samy potýkají s vysokými schodky a dluhy, proto riziko zhroucení dolaru je malé a riziko jeho nahrazení ještě menší. Číně, největšímu věřiteli USA98, prakticky v rámci zachování hodnoty vlastních aktiv nezbývá než dolar podporovat. Pravdou však zůstává, že světový systém založený pouze na jedné měně není globálně stabilní.

Osobně se domnívám, že budoucí vývoj záleží na průběhu recese, respektive jejího ukončení. Až ve chvíli, kdy FED vydá signál o navýšení úroků, ukončí spekulanti masivní Carry Trades, což povede v důsledku k posílení aktuálně nejníže úročené měny G20. S ohledem na velmi vysokou míru nezaměstnanosti však nemůžeme navýšení sazeb očekávat v dohledné době. Podle nejnovější pravidelné zprávy (z počátku prosince 2009) FED o americkém hospodářství ve formě Béžové knihy se situace Spojených států amerických konečně lepší. Tři čtvrtiny sledovaných ukazatelů vykázaly za poslední dva ukončené měsíce oživení.

97

WOLF, M. Dolar na smrtelné posteli ještě neleží, Hospodářské noviny, Rubrika Finance – Finacinal Times exkluzivně v HN, 16. října 2009. 98 Pozn.: Informace je platná pro rok 2009.

72

Media prezentovala, že hlavním důvodem je utrácení spotřebitelů a růst průmyslové výroby. Naopak komplikovaná situace stále přetrvává v sektoru komerčních realit.

3.4 Dopady na Evropu Krize významným způsobem ovlivnila ekonomické poměry také v Evropské unii, potažmo České republice. I na tomto kontinentu musely banky zrevidovat svá úvěrová portfolia a vyčistit od toxických aktiv vlastní účty cenných papírů. Mnoho nadnárodních společností se dostalo do existenčních problémů, o drobných podnicích nemluvě. Nejhorší projevy má krize bezesporu na Islandu, v Maďarsku, Ukrajině a nyní i v Řecku, kde došlo buď ke zhroucení bankovního systému, kolapsu úvěrových obchodů nebo k neúnosnému navýšení státního dluhu. Česká republika stála relativně dlouho mimo dění. Z počátku se zástupci české vlády vyjadřovali v tom duchu, že se nás zásadním způsobem dění ve světě netýká.

V rané fázi zde šlo v EU především o akutní nedostatek likvidity, zamrznutí finančních toků běžně probíhajících mezi institucemi. Trhy paralyzoval strach z insolventnosti společností mezi sebou. Situaci zachraňovaly centrální banky, jež začaly poskytovat bankám tolik potřebné krátkodobé financování. Vládní opatření na sebe nenechala dlouho čekat. V průběhu času se dostavily i ekonomické projevy ve formě snížení produkce, zvýšení nezaměstnanosti, propadu výkonností jednotlivých ekonomik.

Ještě v roce 2007 činil hospodářský růst EU 2,9 procenta. Pro porovnání, svět rostl v rozmezí roků 2004 – 2007 průměrem 5 procent. Odhady světa na rok 2008 byly citelně slabší – 3,75 procent, rok 2009 pak 2,25 procenta. V listopadu 2008 vydala Evropská komise Podzimní hospodářskou prognózu HDP na léta 2008 – 2010. Očekávané výsledky hospodaření si nijak nezadají s realitou. Rok 2008 přinesl výkonnostní propad Unie na 1,4 procenta, rok 2009 stagnaci v podobě 0,2 procenta. V nadcházejícím období počítá již s mírným vzestupem v podobě 1,1 procenta. Přiložený graf č. 13 nám ukazuje meziroční vývoj HDP v druhém čtvrtletí roku 2009, který dokazuje tíživý stav jednotlivých ekonomik.

73

Graf č. 13: Vývoj HDP v EU, druhé čtvrtletí roku 2009

Zdroj: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav20081_vyvoj_hdp_eu

Na podporu stabilizace přijala Evropská unie na konci září 2009 balíček legislativních opatření, jejichž cílem je zásadním způsobem dohlížet na finanční sektor v rámci EU a zesílit vzájemnou spolupráci. Hlavní body pravidel jsou:




udržet do budoucna finanční stabilitu EU,




zajistit jednotné uplatňování a prosazování stejných základních technických pravidel,




zabezpečit včasné odhalování rizik v systému,




umožnit účinnější spolupráci v mimořádných situacích a při řešení sporů mezi orgány dohledu.

Na základě těchto pravidel vzniknou v rámci Evropské unie nové instituty v podobě Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB) – makroúroveň a Evropský systém orgánů finančního dohledu (ESFS) – mikroúroveň. ESRB má za úkol sledovat a posuzovat rizika stability finančního systému jako celku, varovat před nárůstem systémových rizik a v případě potřeby vydávat doporučení v přístupu k nim a jejich řešení.

74

ESFS sestává z dohledových orgánů členských zemí a tří nově vzniklých orgánů dohledu nad finančními službami – Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Jejich smysl spočívá ve vzájemné efektivní spolupráci. Nutnost zavedení takových opatření vychází z faktu, jak konstatoval předseda Evropské komise José Manuel Barosso v důvodové zprávě, že „finanční trhy nekončí na hranicích jednotlivých států, jsou vzájemně propojeny v rámci Evropy i celosvětově. Dohled nad nimi se tedy také musí provádět na evropské a světové úrovni.“ 99 Cílem uvedených kroků je především ochránit Evropu před opakováním kritických událostí, jež přinutily země EU investovat miliardy eur na svoji záchranu.

Jedna z nejsilnějších ekonomik Evropy, německá, sklouzla během roku 2008 do hluboké recese. V roce 2009 se z ní sice vymanila, ale poklesla o pět procent, což je nejhorší výsledek od druhé světové války. Výrazně klesl dovoz i vývoz - objem vývozu se za minulý rok snížil o 14,7 procenta, zatímco v roce 2008 vykazoval růst o 2,9 procenta. Od znovusjednocení si Německo nejhůře vedlo v roce 1993, kdy se HDP snížilo o 0,8 procenta. Na rok 2010 očekává německá vláda růst o 1,2 procenta. Na pomoc svým bankám vydala země 500 miliard euro, z toho 100 miliard euro k okamžitému použití na podzim roku 2008.

Na sklonku roku 2009 překročilo veřejné zadlužení Francie 75 procent HDP, což je citelně nad úrovní pravidel zavedených Evropskou unie. Došlo k tomu za přispění projevů krize, kvůli kterým klesl objem vybraných daní, a naopak se zásadním způsobem navýšily výdaje. Rozpočtový deficit za rok 2009 činil 8,2 procenta HDP, v roce 2010 je počítáno s hodnotou 8,5 procenta. Maastrichtská kritéria stanovují maximální výši 3 procenta. Francouzská vláda vyčlenila na pomoc bankám 360 miliard euro.

Pojícím prvkem Francie a Německa byl problémový automobilový průmysl. Pod tíhou malého odbytu a nedostatku financí nakonec převzala automobilku Opel rakousko-

99

EVROPSKÁ KOMISE. Komise přijala návrhy předpisů na posílení finančního dohledu v Evropě, Bruselu 23. září 2009. Dostupný z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/09/1347&format=HTML&aged=0&language=C S&guiLanguage=en

75

kanadská společnost Magna (za přispění ruské banky Sberbank a automobilky miliardáře Olega Děripasky GAZ). Stalo se tak za značné podpory německé premiérky Angely Merkelové, která v případě zdařeného obchodu nabídla finanční pomoc v objemu 4,5 miliardy euro. Na přežití situace Opelu chybělo 6,1 miliardy euro. Francouzský

prezident

Nikolas

Sarkozy

zneklidnil

celou

Evropu

svým

protekcionalistickým plánem poskytnout národním automobilkám 6,5 miliardy euro a navrátit jejich výrobu zpět na území Francie. Takový krok by se negativně dotkl i České republiky, kde se u Kolína v továrně TPCA vyrábí značky Peugeot a Citröen. Záměr byl odborníky označovat od svého počátku za nereálný, nicméně nebezpečný.

Velká Británie, třetí největší ekonomika Evropy, vložila v roce 2008 do svých tří ohrožených bank Lloyds TSB, Royal Bank of Scottland a HBOS 37 miliard liber. V průběhu roku 2009 zavedla britská vláda ve spolupráci s Bank of England celou škálu nástrojů za účelem stimulace finančních institucí k obnovení mezibankovního úvěrování a k poskytování úvěrů klientům. Realitní trhy se propadly o 30 procent. Hodnota zajištěných nemovitostí držených v bankách proti poskytnutým úvěrům prudce klesla pod hodnotu poskytnutého úvěru a nemovitosti byly kvůli zmražení realitního trhu neprodejné. Za rok 2008 vzrostl reálný HDP ostrovního království o 0,7 procenta, avšak v roce 2009 prudce poklesl o více než 5 procent. Relativně nízká inflace umožnila Bank of England snížit úrokovou sazbu na historickou minimální úroveň (na 0,5 procenta začátkem roku 2009 z 5,5 procenta v roce 2007). Aktuální rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu ve výši 12,4 procenta HDP je mezi zeměmi G20 nejvyšší. Celkový veřejný dluh Velké Británie narostl z 29 procent HDP v roce 2002 na 57 procent HDP v roce 2009. Celkový přehled vývoje veřejného zadlužení v členských státech EU (veřejný dluh; skutečnost a krátkodobá předpověď) je přílohou č. 3 této práce.

Investice, jež tvořily hnací cílu předchozích let, byly v průběhu značně utlumeny. Nedůvěra, těžká dostupnost financí a oslabená poptávka ústící ve sníženou spotřebu pohnula hospodářsky celým kontinentem, ačkoliv minimální inflace nesnížila skutečné disponibilní příjmy občanů. Hlavním problémem Evropské unie zůstává v současnosti nezaměstnanost. Na konci roku 2009 byl, podle statistického úřadu Eurostat, v zemích platící eurem každý desátý člověk bez práce. Celková míra nezaměstnanosti osciluje kolem hodnoty 10 procent, což je nejvyšší hodnota od srpna 1998. V zemích s jednotnou evropskou měnou bylo v listopadu 76

2009 bez práce 15,7 milionu lidí, v celé EU pak 22,8 milionů. Sektorově byla nejnižší míra nezaměstnanosti naměřena v Nizozemsku (3,9 procenta) a v Rakousku (5,5 procenta), naopak nejvíce nezaměstnaných bylo v Lotyšsku (22 procent), ve Španělsku (19 procent). Ekonomika se už sice z krize dostala, oživení je ale velmi křehké a firmy se zatím bojí nové lidi přijímat. Hrozbou je rostoucí zadlužení evropských zemí. Existují obavy, že další nutnost šetřit může hospodářství ohrozit. To by mělo za následek nový nárůst nezaměstnanosti.

3.5 Dopady na Českou republiku Česká republika prošla počátky krize bez větších ztrát. První projevy jsme začali pociťovat až v posledním čtvrtletí roku 2008. Právě z tohoto důvodu byly výhledy do budoucna z dané doby nepatřičné. Policy Brief – Ekonomický výhled organizace OECD pro Českou republiku z roku 2008 počítal s růstem ekonomiky na úrovni 4,5 procenta v 2008, přibližně 5 procent v roce 2009. Skutečně meziročně Česko vykazovalo ve třetím čtvrtletí roku 2008 nárůst o 4,7 procenta, o rok později již – 4,1 procenta. Výhledy ČNB na vývoj HDP v prvním kvartále roku 2010 optimisticky odhadují meziroční nárůst o 2,5 procenta. V té době ministr financí Miroslav Kalousek prohlásil, že krize se České republiky netýká: „Americký trh je obrovský, takže se ta infekce šíří do celého světa. Hovořit o krizi u nás je naprostý nesmysl: žádná tu není. … Česku nehrozí nic horšího, než že bude bohatnout pomaleji “100 Rekordně nízký deficit státního rozpočtu roku 2008, jak je patrné z tabulky č. 2, v hodnotě – 19, 4 miliard korun, měl následovat schodek v objemu – 38 miliard korun, schválený vládou Miroslava Topolánka 10. prosince 2008. Poslanci ho ale v listopadu 2009 navýšili na více než 52 miliard korun, aby měl stát dostatek peněz na důchody. Ministerstvo financí v průběhu prostupující krize počítalo s jeho reálným navýšením na 165 miliard korun. Konečný údaj k 30. prosinci 2009 vykazoval zápornou hodnotu v objemu 192,5 miliard, přes 6 procent HDP. Výrazné navýšení bylo způsobeno jak vyššími výdaji ze strany státu, tak masivními výpadky výběru daní a pojistného na sociální zabezpečení na straně příjmů. Na rok 2010 podepsala současná úřednická vláda,

100

SOCHOR, J; MAŘÍK, M. Miroslav Kalousek: Možná vás zklamu: krize nám nehrozí, Rozhovor, 6. října 2008. Dostupný z: http://hn.ihned.cz/c4-10150570-28777680-500000_d-mozna-vas-zklamu-krize-nam-nehrozi

77

za nespokojenosti prezidenta republiky Václava Klause, schodek ve výši – 163 miliard korun, tedy přes 5 procent HDP.

Tabulka č. 2: Vývoj bilance rozpočtu v ČR v období 2000 – 2009

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Výdaje (mld. Bilance (mld. Kč) Kč) 632,268 -46,06 693,921 -67,70 750,758 -45,72 808,718 -109,05 862,892 -93,69 922,85 -56,36 1020,63 -97,30 1092,27 -66,39 1083,94 -19,4

Příjmy (mld. Kč) 586,208 626,223 705,043 699,665 769,207 866,490 923,320 1025,88 1064,57

Zdroj: http://www.finance.cz/ekonomika/statni-rozpocet/prijmy-a-vydaje/; vlastní úprava

S ohledem na výši zadlužení musí Česká republika odeslat do Evropské unie konvergenční zprávu. Podle jejich pravidel nesmí být deficit státního rozpočtu vyšší než 3 procenta. Je velmi pravděpodobné, že nás čeká řada restriktivních opatření, ačkoliv nejsme aktuálně v EU jediná země, která se s tímto problémem potýká101.

Citelně reagoval i průmysl. Stejně jako Německo či Francie, i my jsme se potýkali s problémy v automobilovém sektoru (ačkoliv menších rozměrů), kdy Škoda auto neměla dostatečný odbyt a zkracovala pracovní dobu svým zaměstnancům. Průmyslová produkce celkově v nejhorší fázi klesla o 23 procent, konkrétně v únoru 2009. Meziročně v listopadu toho roku již vykazovala, dle grafu č. 14, pokles o pouhou jednu desetinu procenta.

101

Nejhorší vyhlídky jsou v této souvislosti u Velké Británie, Irska a Lotyšska (kde odhady míry deficitu směřují či dokonce přesahují 15 procentní hranici). Na opačném pólu pak stojí Bulharsko, Kypr, Lucembursko či Finsko, s hodnotami deficitu pod rozhodnou výší 3 procent HDP. Bilance rozpočtu EU27 činila v roce 2008 – 2,7 procenta, v roce 2008 – 6,0 procent, odhad na rok 2010 je – 7,3 procenta.

78

Graf č. 14: Meziroční přírůstky průmyslové výroby v procentech

Zdroj: http://www.spcr.cz/statistika/prumysl.htm

Míra nezaměstnanosti v ČR stoupla v prosinci na 9,2 procenta, bez práce tak bylo 539 tisíc lidí. Aktuální výše klíčové diskontní sazby v ČR je 0,25 procenta, 2W Repo sazba pak 1 procento. Na své historické minimum se dostala rozhodnutím ČNB ze 17. prosince 2009, která ji postupně snižovala z hodnoty 3,75 procenta od února 2008.

S nadějemi i napětím ohledně vývoje našeho hospodářství vcházíme do roku 2010. Názory analytiků se značně různí. K oživení došlo v naší zemi na mnoha úrovních, od akcií přes průmysl po výkon ekonomiky. Nicméně obava plyne z toho, že optimismus se plošně vyčerpá tak, jak jednotlivé vlády postupně omezí své podpory a přijde další pokles, který nás, jakožto velmi otevřenou ekonomiku, vázanou exportně primárně na Německo, může značně poškodit.

79

4. Náklady krize Ačkoliv byly v posledních dvaceti letech fiskální stimuly považovány za nemístný ekonomický nástroj, jeho připravenost se z dnešního pohledu jeví jako nezbytná. „Během hospodářské krize je vládní činitelé vedle uvolňování peněžní politiky a záchranných balíčků pro banky přijali za vlastní, aby odvrátili depresi. Výsledkem mohutné vládní pomoci je téměř ve všech zemích skupiny G20 prudký nárůst rozpočtového schodku, jaký tyto státy nepamatují v žádném mírovém období. Deficit je tak vysoký, že řada zemí už nemá munici, aby bojovala s další ekonomickou válkou. Nepořádek, který krize způsobila, bude uklízet ještě další generace daňových poplatníků,“ napsal Chris Giles102.

Náklady krize jsou většinou vyčíslovány poklesem produktivity dané ekonomiky, měřeno makro-ekonomickým indikátorem HDP. Dalekosáhlejší dopady jsou však spojeny zejména s obrovskými výdaji ze státních rozpočtů. Státní sanace a záchrana finančních institucí je propojena s nárůstem veřejného dluhu, což má negativní dopad nejen na reálnou ekonomiku, ale podněcuje i vznik výrazné peněžní nerovnováhy následnými inflačními impulsy. Propuknutí dluhové krize je spojeno s výskytem hned několika forem nákladů. Má-li úvěrující bankovní ústav problém, jsou primárně ovlivněni jeho podílníci. Jako akcionáři ztrácejí značnou část hodnoty investovaného majetku, tvořeného drženými akciemi, jejichž tržní hodnota v období krize výrazně klesá. Konzervativně smýšlející, tedy vkladatelé, jsou vystaveni riziku ztráty celé hodnoty depozit. Tomu se snaží předejít realokací svých vkladů, což je však spojeno s dodatečnými transakčními náklady. V takovém období mají prakticky všichni poptávající výrazně ztížen přístup k bankovnímu úvěrování a zpravidla se výrazně zvyšují kapitálové náklady dluhového financování příplatkem – bankovní domy k úrokovým sazbám připočítávají tzv. rizikové prémie. Rovněž vznikají i fiskální náklady a to v případě realizace restrukturalizačních programů bankovního sektoru ve snaze zmírnit dopad na domácnosti a firmy. Pokud nejsou banky restrukturalizovány z veřejných

102

GILES, CH. Krize bude bolet celé generace daňových poplatníků, Hospodářské noviny, rubrika Svět, 27. – 29. listopadu 2009, str. 9.

80

prostředků, pak náklady plně nebo částečně dopadají na instituce pojištění depozit. Ty jsou v konečném důsledku vzato beztak financovány z veřejných rozpočtů. Sekundárně dochází ke zpomalení dynamiky ekonomického růstu, což krizi prohlubuje, a nezřídka vede k recesi. Celkový dopad krize na ekonomiku je závislý, mimo jiné, na způsobu a rychlosti řešení krize příslušnými autoritami. Pokud například regulátoři zvolí politiku zdrženlivosti, může dojít k eskalaci morálního hazardu a poškození výkonu ekonomiky na dlouhou dobu, naopak rychlou likvidací problémových úvěrů může být výkonnost ekonomiky dlouhodobě posílena. Takové dlouhodobé výhody musí být porovnány se všemi možnými krátkodobými nálady agresivní strategie, například s jejím vlivem na důvěru ve finanční sektor v širším smyslu.

Konkrétně přímé veřejné výdaje americké vlády byly spojeny se snahou zmírnit dopad americké hypoteční krize na domácnosti a firmy. Zpočátku se jednalo především o domácnosti, řádově dva miliony jednotek, jimž bezprostředně hrozila exekuce nemovitosti. Během roku 2007 došlo totiž k navýšení nesplácených úvěrů o celých 79 procent. Schválené opatření ještě za vlády prezidenta G. W. Bushe obsahovalo jednorázové daňové refundace pro patřičné vrstvy, děti, důchodce, veterány a menší firmy. Celkový objem vynaložených prostředků Zákona o dočasné podpoře ekonomiky byl 152 miliard dolarů. Nadstandardní postup byl zvolen i v přístupu ke klíčovým finančním institucím, jimž byly sníženy požadavky na povinné minimální rezervy na 20 procent a přidělena finanční pomoc v objemu 200 miliard dolarů. Dále byl vytvořen speciální program vládní pomoci bankovnímu sektoru – Trouble Asset Relief Program (TARP) v objemu 700 miliard dolarů za účelem odkoupení toxických aktiv od bank. Využití takto vymezených prostředků bylo postupem času rozšířeno a působení prodlouženo až do října 2010. Federální úřad pro pojištění vkladů uvedl, že celkové náklady na krach bank by se mohly v letech 2009 – 2013 vyšplhat až ke 100 miliardám dolarů. Celkové odhady na pokrytí krize se pohybují ve velmi širokém rozpětí, sahají až k 24 bilionům dolarů.

V reakci na krize, jež proběhly v letech 1977 – 1998, sestavili C. M. Reinhart a K. S. Rogdoff kumulativní graf č. 15, který ukazuje nárůst vládního dluhu v třech letech, následujících po hlavních (systematických) bankovních krizích. Hodnoty jsou vyjádřeny indexově, sto procent se rovná roku uvedenému u názvu země. 81

Graf č. 15: Kumulovaný nárůst reálného veřejného dluhu následující tři roky po bankovní krizi

Zdroj: http://www.economics.harvard.edu/files/faculty/51_Aftermath.pdf

Zhoršení situace státních financí je jasně patrné, průměrný nárůst zadlužení v úseku následujících tří let po vypuknutí se pohybuje na úrovni 86 procent.

Narůstání státního dluhu je tématem hlavních kritik vůči současnému prezidentovi Baracku Obamovi. Rozpočet Spojených států vykázal, dle vyjádření amerického ministerstva financí, za finanční rok 2009 schodek v objemu 1,417 bilionu dolarů. Tato hodnota představuje asi deset procent HDP země a zároveň se jedná o nejhorší výsledek od druhé světové války. Porovnáme-li fiskální deficit USA roku 2008 s 2009, zjistíme více než trojnásobný nárůst, finální suma fiskálního roku 2008 činila „pouhých“ 455 miliard dolarů.

82

Závěr Cílem této práce bylo na základě analýzy událostí a klíčových změn, jež ve Spojených státech na konci dvacátého století proběhly, definovat stěžejní příčiny vzniku Americké hypoteční krize. Po intenzivním studování dostupných materiálů a uvedené literatury jsem dospěla k názoru, že výchozím bodem pro vznik Americké hypoteční krize byla změna americké legislativy, především v průběhu 70. – 80. let devatenáctého století. Pod nátlakem samotných společností či jejich akcionářů, kteří ze svých investic požadovali stále vyšší výnosy, docházelo k pozvolným úpravám existujícího práva. V konečném efektu mnoho drobných, ekonomiku zdánlivě podporujících opatření odstranilo klíčová regulatorní pravidla nastavená po krizi 30. let devatenáctého století. Na trhu se pak mohly realizovat dříve zakázané operace, ať už ve smyslu strategických fúzí společností nebo obchodu s rizikem. Americká společnost si zvykla na pozici číslo jedna ve světových žebříčcích různých kategorií.

Největší,

nejúspěšnější,

nejefektivnější,

nejvýkonnější,

nejspokojenější,

s nejlepší životní úrovní. Dosáhnout těchto met však není samo sebou. Pokud nejsou dostatečné zdroje pro financování rozvoje, je zapotřebí je zajistit půjčkou. Samotná úvěrová expanze opět podpořila vzestup ekonomiky. Ovšem jen do doby, kdy se úroky vlivem přehřívání hospodářství začínaly rapidně zvedat a původně zajímavé úvěrové struktury ukazovat svou stinnou stránku. V oblasti státních financí se pak primárním problémem stalo hrazení úroků a umořování státního dluhu. V případě, že úvěrový trh je z dřívějších dob sekuritizací půjček cíleně propojen s finančním sektorem, přenese se dysbalance dále. A platí-li navíc heslo „too big to fail“, roste státní dluh úměrně se sanacemi, prostředky poskytnutými na záchranu klíčových společností, splácení neschopných domácností a ekonomiky. Ve třetím čtvrtletí roku 2009 Spojené státy vykázaly 3,5 procentní růst HDP, což naznačuje, že nejvážnější recese od Velké hospodářské krize by mohla být za námi. Americká ekonomika je ve skutečnosti dle mého názoru mnohem slabší, než oficiální údaje ukazují. Pomíjejí totiž skutečnost, že podnikatelská nálada je stále velmi špatná a výstup se stále propadá. Zkreslení nese i míra nezaměstnanosti. Připočítají-li se k oficiálně prezentované hodnotě 10 procent i částečné úvazky a demotivovaná pracovní síla, vzroste míra nezaměstnanosti na 17,5 procenta. Za poslední tři měsíce roku 2009 zaniklo oficiálně 600 tisíc pracovních 83

míst. Prakticky, po započtení živnostníků, drobných podnikatelů se jedná o hodnotu přesahující dva miliony. Některá pracovní místa zmizela úplně, ať už vlivem krize nebo přesunem do zahraničí, kde jsou náklady nižší. Kreditní trh je dostupný bonitním a velkým společnostem, menší firmy a domácnosti mají v dané ekonomické situaci stále problém – jak se získáním, tak i s financováním stávajících úvěrů. S ohledem na velmi slabou zaměstnanost je situace domácností o to horší. Bohatší vrstva má pro doby nouze vytvořené ochranné polštáře ve formě úspor. Ti chudší, doposud dotující svůj domácí rozpočet z půjček bank, mají vlivem okolností k těmto cizím zdrojům daleko horší přístup a šetřit teprve začínají. Rozbor dopadů na vlastníky nemovitostí, finanční sféru, americkou ekonomiku, Evropu a Českou republiku jsou odpovědí na otázku, jaké změny s sebou krize přinesla. Ty klíčové jsou především v poklesu majetku občanů a firem (a nejen amerických), následné zpomalení spotřeby i produkce. Tento přístup se promítl negativně do vývoje celkového hospodářství USA, sužovaného vysokým státním dluhem, nedůvěrou ve finanční instituce, národní měnu. V rámci finanční krize prodělali investoři celosvětově celkem 4 biliony dolarů. Majetek Američanů klesl o 12 bilionů dolarů, tedy téměř o jedny Spojené státy ve vyjádření HDP. Takové propady nepůjdou korigovat během roku, dvou. Akcie společností si v zotavování vedou nejlépe, v rozmezí března až prosince 2009 rostly o cca 50 procent, ovšem to je segment velmi volatilní a nelze se jím řídit. Osobně si myslím, že největší starosti ekonomice bude dělat státní dluh. Během vlády prezidenta B. Obamy se neočekává roční státní dluh nižší než 1 bilion dolarů, celkově se očekává vzrůst dluhového zatížení z 70 procent na 100 procent HDP. Splátky za stávající závazky v roce 2009 činily necelých 200 miliard dolarů. Jak porostou úrokové sazby v čase, bude se i tento náklad stupňovat. Nepodaří-li se prezidentovi a nejvyšším představitelům Kongresu prosadit efektivní reformy zdravotnictví a financí, hrozí Americe během jedné, dvou dekád neschopnost splácet své závazky. Celosvětově veřejný dluh vyspělých zemí dosahoval v roce 2007 přibližně 78 procent HDP, do roku 2014 má podle odhadů vyrůst až na 115 procent. Hlavím akcelerátorem nárůstu bude zvýšení výdajů států na boj s rostoucí nezaměstnaností, nikoliv již za finanční podporu ekonomik. Podle šéfa Mezinárodního měnového fondu Dominique StrausseKahna by se proto země s příchodem stability měly koncentrovat na vylepšení stavu vládních financí.

84

Během krize se vyprofilovalo několik „obyčejných“ lidí, jejichž názory a pohledy na aktuální dění jsou veřejností vyhledávány a ceněny. Již několikrát díky svým znalostem vytvořili pravdivé prognózy. Patří mezi ně citovaná Meredith Whitney, Paul Krugman, Nassim Taleb, Jim Rogergs, Laszlo Birinyi, James Cramer, Nourile Rubini, Mark Mobius Marc Faber. Jejich výhledy se ovšem v jednom zásadním prvku shodují – jsou k budoucnosti skeptičtí. Nourile Rubini, jeden z mála expertů, jenž informoval již v polovině roku 2007 o existenci a dopadech dluhového problému, predikuje ještě další recesi doprovázenou druhým vládním balíčkem. Marc Faber, věhlasný investor ze Švýcarska, plní média názory o velmi špatné budoucnosti. Z tohoto důvodu se mu dostalo přezdívky Dr. Doom – Doktor zkáza. Je totiž názoru, že skutečná finanční krize teprve přijde, to nejhorší máme teprve před sebou. Svět se podle něj z ekonomické krize vůbec nepoučil, dotování hospodářství penězi pouze vytváří zhoubného podhoubí pro další negativní vývoj. Dr. Doom navštívil 25. listopadu Prahu, kde prezentoval své názory špičkám českého byznysu. Řada lidí z odborné veřejnosti považuje jeho myšlenky za inspirující, v některých ohledech ale přemrštěné. Predikce obsahující až válečný konflikt se zdá příliš destruktivní. Problém Západu tkví v jeho pohledu na zbytek světa. Domnívá se, že jen on je schopen zásadních inovací. Opak je však pravdou. V rozvojových ekonomikách žije 80% obyvatel planety a jejich výchozí situace se značně posunuje k lepšímu. Vzdělávají se, produkují, rostou, generují pracovní místa.

Pro budoucí vývoj je zásadní odnést si z dané krize dostatečné ponaučení. FED by měl dle mého mínění přehodnotit svůj dosavadní přístup k řešení krizí obecně. Ustoupit od modelu stabilizace a následné motivace k další spotřebě a investicím. Tento způsob vede k vědomému zakládání další zničující bubliny. Reakce autorit (centrální banky, vlády) logicky vedou opět k zpřísnění dohledu nad trhy, nad prováděnými operacemi. Ve snaze předejít dalším obdobným kolapsům, v afektu z aktuálního dění však mohou některá nová opatření působit kontraproduktivně či příliš restriktivně. Důležitým proto shledávám střízlivý pohled na změny v regulaci. Její přítomnost (v USA i Evropě) je nezbytná, ovšem v efektivní podobě tak, aby splňovala svůj účel a zároveň nebyla první na seznamu k odstranění či rozmělnění. Přílišná svázanost povede v budoucnu k opakování stejných chyb. Nejprve se pravidla zavedou a následně postupně, dle potřeby, opět rozpustí. Navíc po malých úsecích, čímž rapidně sníží transparentnost. 85

Kontroverzně vnímám snahu amerického prezidenta B. Obamy, který ve snaze zavést bezesporu nejtvrdší opatření od 30. let minulého století, rozpoutal celosvětově kampaň na zavedení nové regulace finančního sektoru. Jeho záměry omezit velikost bank (aby nedocházelo k tvorbě gigantů, jež v krizi nezbývá než sanovat státními prostředky), obchody na vlastní účet finančních institucí (konkrétně ty, které nepřinášejí přidanou hodnotu klientům) a zavést speciální daně na finanční obchody by právě svým rozsahem, dle mého názoru, mohly sektor v budoucnu značně poškodit. Tyto kroky by jistě vedly i k oslabení pozice Wall Street, na které by se značně zmenšil objem obchodů. Neblahé dopady na finanční trhy mají již dnes pouhé informace a zmíní se o těchto záměrech. Je nutné, aby účastníci trhu přijali odpovědnost za stav sektoru financí, nicméně stejně tak je nezbytné, aby tvůrci regulatorních opatření mysleli do budoucna a zohlednili ekonomické dopady svých činů. Prezidentův republikánský protikandidát ve volbě na tento post, John McCain, se zabývá novelou Glass-Steagal Act, zákona uvedeného v praxi právě po Velké hospodářské krizi. Takový přístup považuji za nechvalné vkročení do stejné vody.

Tak, jak jsme v roce 2008 konstatovali, že zásadní bude vývoj v roce 2009, pravděpodobně i dnes se budeme odvolávat na rok následující. Tato úvaha je logická, protože predikce vývoje je velmi náročná. Aktuální situace se jeví jako dobrá. Velkým otazníkem však zůstává boj s nezaměstnaností a výše státních dluhů. Rozhodně se nedomnívám, že je patřičné posuzovat korektnost výše zadlužení některé země porovnáváním s jinou v Evropské unii. Bohužel, již vícekrát toto zaznělo jako pádné odůvodnění. Státy fungují pod individuálním vedením, a to je diametrálně odlišné. Pokud své hospodaření nezvládnou, aktuálně právě v případě Řecka, můžou mít naopak negativní vliv na celou Unii i měnu. Příslušnost k jednomu celku funguje recipročně. Řecko má již vroubek z doby svého vstupu do EU, který se uskutečnil jen díky machinacím s účetnictví. Pomoc, kterou Unie sama zamítla, prý nepotřebuje a situaci zvládne svépomocí. Je otázkou, zda kupce pro své dluhopisy skutečně v dnešní době najde.

Zlomové bude z mého pohledu i načasování konce podpůrných opatření ze strany FED, MMF a Evropské unie. Některé programy měly být s počátkem roku 2010 zastaveny. Naopak, k tomuto kroku nedošlo a byly prodlouženy do října 2010. I prezident Evropské centrální banky se přiklonil k pomalému a rozvážnému odbourávání stimulací tak, aby nedošlo k nežádoucím deformacím trhu. 86

V současné době se právě díky stabilizačním balíčkům v ekonomikách pohybují obrovské sumy peněz a můžeme se dočkat i nepříjemných překvapení ze strany inflace. Správné načasování a opatrné stahování peněz z oběhu bude směrodatné. Zatím se k tomu žádná krizí sužovaná země neodhodlala.

Za pozitivní projev krize bych ráda označila očistný mechanismus, který odstraní z úvěrových a finančních trhů slabé struktury, ačkoliv z dnešního pohledu za velmi vysokou cenu.

87

Literatura: Knihy

1. CASSERLEY, D. Facing up to the risks: How Financial Institutions Can Survive and Prosper, New Yourk: John Wiley & Sons, Inc. 1993, 2. vydání, ISBN 0-47159219-6.

2. DVOŘÁK, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání. Praha: C., H., Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-075-1.

3. FOSTER, J. B.; MAGDOFF, F. Velká finanční krize: příčiny a následky, překlad z aj: Radovan Baroš, GRIMMUS 2009, 1. české vydání, ISBN 978-80-902831-1-4.

4. HELÍSEK, M. Měnová krize, empirie a teorie. Institut integrace ČR do evropské a světové ekonomiky Vysoké školy ekonomické v Praze. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2004. ISBN 80-86419-82-7.

5. KINDLEBERG, Ch. P.; ALIBER R. Z. Manias, Panics and Crashes: A History of Financial Crises, 5. vydání, Palgrave Macmillan 2005. ISBN 978-1-4039-3651-6.

6. KRUGMAN, P. Návrat ekonomické krize, W.W.Norton & Company 2009, překlad: Eva Křístková, Praha Vyšehrad, spol. s.r.o. 2009, 1. vydání, ISBN 978-80-7021984-3.

7. LEBIEDZIK, M.; NEZVAL, P; MAJEROVA, I. Světová ekonomika, Praha: Computer Press a.s. 2006, 1. vydání, ISBN 978-80-251-1498-8.

8. MINSKY, P. H. Stabilizing an Unstable Economy, New York: McGraw-Hill Professional, 2008. ISBN 978-0-07-159299-4.

88

9. SEDLÁČEK, T. Ekonomie dobra a zla: Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi, Praha: 65. pole 20091. vydání, ISBN 978-80-903944-3-8.

10. SOROS, G. Nové paradigma pro finanční trhy: úvěrová krize 2008 a co dál, překlad: Václav Procházka; Matěj Brabec; Katarína Bendíková. 1. vydání. Praha: Evropský literární klub, Vyšehrad, 2009. ISBN 978-80-7021-997-3.

11. STEINGART, G. Válka o globální blahobyt: Nové rozdělení světových finančních trhů, Mnichov: Piper Verlag GmbH 2006, přejklad: Jiří Vodvárko, Praha: Euromedi Group, k.s., 2008, 1. vydání, ISBN 978-80-242-2301-8.

12. STIGLITZ, J. E. Jiná cesta k trhu: hledání alternativy k současné podobě globalizace, New York: W.W: Norton & Company 2002, překlad: Jan Placht, Praha: PROSTOR, nakladatelství s.r.o., 1. vydání, 2003, ISBN 80-7260-095-8.

13. TALEB, N. N. The Black Swan: The impact of highly improbable. New York: Penguin Book,s 2007. ISBN 978-0-141-03459-1.

14. WALLERSTEIN, I. Úpadek americké moci, USA v chaotickém světě, překlad: Rudolf Převrátil, New York: The New Press 2003, 1. vydání, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ (SLON) 2005, ISBN 80-86429-44-X.

Tisk 1. AUTOR nejmenován (bývalý člen bankovní rady, dnes zaměstnanec společnosti Deloitte). Když se nad rájem stahují mraky, Hospodářské noviny, sekce Názory trendy & analýzy, 27. října 2009, str. 11.

2. EICHENGREEN, B., ROSE, A., WYPLOSZ, CH. Speculative Attacks on Peddged Exchange Rates: An Empirical Exploration With Special Reference to the European Monetary System, Text1996.

89

3. FLOOD, K.; MORIN, S.; KOLET, I. Houses Prices and Consumer Spending, International Department and Research Department, Bank of Canada Review, Summer 2008.

4. GEITHNER, T. Bez reforem dohledu bude oživení slabé, rubrika Finance, Hospodářské noviny, rubrika Svět, 20. – 22. listopadu 2009.

5. GILES, CH. Krize bude bolet celé generace daňových poplatníků, Hospodářské noviny, rubrika Svět, 27. – 29. listopadu 2009.

6. HOLMAN, R. Jak (ne)regulovat ratingové agentury, Hospodářské noviny, sekce Finance, 8. srpna 2009.

7. HRUŠKA, B. Režisérský sestřih nové krize, sekce Kariéra & řízení – recenze časopisu EKONOM, číslo 31, 6. – 12. 8. 2009.

8. INTERNATIONAL MONETARY FUND. Financial Crisis: Characteristics and Indicators of Vulnerability. World Economic Outlook, May 1998.

9. LÁVIČKA, V. Hospodářské zdraví světa pořád křehké. Bankéři slyší tikat časované bomby, Hospodářské noviny, sekce Téma HN, 4. prosince 2009.

10. MAREK, P.; REVENDA, Z. 10 otázek pro doc. Ing. Zdeňka Tůmu, CSc., guvernéra České národní banky, Acta Oeconomica Pragensia 1/2003, str. 9 – 12.

11. MASON, J. F.; Rosner, J. How Resilient are Mortgage Backed Securities to Collateralized Debt Obligation Market Distruption, presented at Hudson University, February, 15th 2007.

12. MISHKIN, F. Working Paper for Conferenece Economic Financial Crises in Emerging Markets Economies, Woodstock 2001.

13. MMF, Financial Crisis: Characteristics and Indicators of Vulnerability. World Economic Outlook, May 1998. Interantional Monetary Fund, str. 74 – 75. 90

14. MUSÍLEK, P. Příčiny globální finanční krize a selhání regulace, Český finanční a účetní časopis, ročník 3, č. 4, 2008.

15. PETŘÍČEK, M. Finanční prorok Faber přednáší v Praze, Hospodářské noviny, rubrika Česko, host fóra HN, 25. listopadu 2009.

16. POMBOY, S. The Great Buble Transfer, MacroMavens, 3. dubna 2002.

17. SEREGHYOVÁ, J. Kořeny současné finanční krize a její vliv na rozvinutí globální ekonomické krize, Scientia et Societas, 1/09NC Publishing a.s., ročník V., Praha: 2009 ISBN 1801-7118.

18. SOCHOR, J. Finanční krize zrodila nové proroky, Hospodářské noviny, rubrika Česko, 27. července 2009.

19. ŠIMEČKA, M. M. Stručné dějiny krize, Respekt č. 32, sekce Téma, 3. – 8. srpna 2009.

20. WOLF, M. Dolar na smrtelné posteli ještě neleží, Hospodářské noviny, Rubrika Finance – Finacinal Times exkluzivně v HN, 16. října 2009.

Semináře 1. IV. Mezinárodní finanční fórum Zlaté koruny. Dopady globální krize; Bude ještě hůř, 21. dubna 2009.

2. V. ročník Evropského fóra podnikání. Příčiny, důsledky a řešení finanční a ekonomické krize. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 23. září 2009.

91

Internetové odkazy AUTOR neuveden. Příjmy a výdaje státního rozpočtu, Reuters a ČSÚ. Dostupný z: http://www.finance.cz/ekonomika/statni-rozpocet/prijmy-a-vydaje/ AUTOR neuveden. Vývoj a krátkodobý výhled rozpočtové bilance a veřejného dluhu, Podnikatelské prostředí, 11. srpna 2009. Dostupný z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi/vyhled-rozpoctove-bilanceverejny-dluh/1000520/54119/ BACTERIA. US Housing: Ještě větší průšvih než jsme doufali???, Oppenheimer, 4. ledna 2009. Dostupný z: http://xenetra.eu/view.php?cisloclanku=2009010001 BAKER, D; Rosnick, D. The Impact os the Housing Crash on Family Wealth, CEPR, July 2008. Dostupný z: http://www.cepr.net/documents/publications/wealth_2008_07.pdf BBC. The downturn in facts and figurs, 21 November 2007. Dostupný z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/7073131.stm BBC. Timeline: Sub-prime losses, 19 May 2008. Dostupný z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/7096845.stm BBC. Sharp decline in US house sales, 23 April 2007. Dostupný z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/6588789.stm BLOOMBERG. Výsledky Summitu G-20, přeloženo 4. dubna 2009. Dostupný z: http://www.e-burza.cz/INFORMACNI-ZDROJE/Vysledky-summitu-G-20.html BRICHTA, J. Hypoteční krize a její dopad na americký dolar, Měnové trhy, 7. března 2008. Dostupný z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/154527-hypotecni-krize-a-jeji-dopad-na-americkydolar/ BUREAU OF LABOR STATISTIC. Employment Situation Summary, Economic News Release. Dostupný z: http://www.bls.gov/news.release/empsit.nr0.htm COFACE. Tisková zpráva, Dceřiná společnost francouzské finanční instituce Natixis, 12. ledna 2009. Dostupná z: http://www.coface.cz/CofacePortal/ShowBinary/BEA%20Repository/CZ/cz_CZ/pages/ho me/informace/novinky/_docs/090112_raitingove_sluzby.doc. COLOSSEUM A.S. V Číně sa vytvorila bublina na trhu finančných aktív, 25. srpna 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/186864-v-cine-sa-vytvorila-bublina-na-trhu-finacnych-aktiv/ 92

ČESKÁ SPOŘITELNA A.S., Vývoj HDP v EU. Dostupný z: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav20081_vyvoj_hdp_eu ČÍŽEK, T. G20: Záchranné akce budou pokračovat až do zřetelného hospodářského oživení, Mediafax, 7. listopadu 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/197789-g20-zachranne-akce-budou-pokracovat-az-do-zretelnehohospodarskeho-oziveni/ ČT 24. Bilionové schodky Moody’s nevadí, USA potvrdila nejvyšší rating, ČTK, 29. srpna 2009. Dostupný z: http://www.ct24.cz/ekonomika/65243-bilionove-schodky-moody-s-nevadi-usa-potvrdilanejvyssi-rating/ ČTK. Fed vydal směrnici pro platy manažerů a zaměstnanců bank, 23. října 2009. Dostupný z: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1509562/fed-vydal-smernici-pro-platy-manazeru-azamestnancu-bank.html ČTK. Sněmovna USA navrhuje podpořit ekonomiku 825 miliardami USD, 15. ledna 2009. Dostupný z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/snemovna-usa-navrhuje-podporit-ekonomiku-825miliardami-usd/355092&id_seznam=405 EVROPSKÁ KOMISE. Komise přijala návrhy předpisů na posílení finančního dohledu v Evropě, Bruselu 23. září 2009. Dostupný z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/09/1347&format=HTML&age d=0&language=CS&guiLanguage=en DORŇÁK, O. Světová finanční krize: Co se stalo na počátku? Investice, 13. února 2009. Dostupný z: http://www.investujeme.cz/clanky/svetova-financni-krize-co-stalo-na-pocatku/#_ftn1 GEITNER, T. Významná část procesu reforem finančního systému je za námi, IQ-TRADE, 15. května 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/172429-geithner-vyznamna-cast-procesu-reforem-financnihosystemu-je-za-nami/ GLOBAL PROPERTY GUIDE. US housing market – not looking so hot, Price History, 8. dubna 2009. Dostupný z: http://www.globalpropertyguide.com/North-America/United-States/Price-History JBA, Vláda USA přebírá ohrožené hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac, Ekonomika 7. září 2008. Dostupný z: http://ekonomika.idnes.cz/vlada-usa-prebira-ohrozene-hypotecni-agentury-fannie-mae-afreddie-mac-1ky-/ekoakcie.asp?c=A080907_174302_ekoakcie_jba JÍLEK, J. Počátky sekuritizace aneb vznik problémů, Zpravodajství, 14. dubna 2008. Dostupný z: http://www.akcie.cz/odborne-clanky/31268-pocatky-sekuritizace-aneb-vznik-problemu

93

JM. MMF: Svět se vzpamatuje z recese už v polovině příštího roku, Ekonomika.iHNed.cz, ČTK, 18. září 2009. Dostupný z: http://ekonomika.ihned.cz/c1-38361550-mmf-svet-se-vzpamatuje-z-recese-uz-v-polovinepristiho-roku KLÍMKOVÁ, A. Krize zatím umazala celkem 685,4 mld. USD, Mediafax, 26. října 2008. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/155271-krize-zatim-umazala-celkem-685-4-mld-usd/ KRÁLÍČEK, T. EK navrhla zvýšení garance za vklad. Na 100 tisíc eur., Ekonomika.iHNed.cz, 15. října 2008. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/153707-ek-navrhla-zvyseni-garance-za-vklady-na-100-000-eur/ KRISTEN, V. Obama: GM bude úspěšná společnost, Mediafax, 23. května 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/173683-obama-gm-bude-uspesna-spolecnost/ KRUGMAN, P. Crisis: The Next Generation?, March http://www.ukzn.ac.za/economics/viegi/teaching/open/kr.pdf

2001.

Dostupný

z:

KUCHTA, D. Obchodování na marži – nebezpečně výnosy, 19. června 2008. Dostupný z: http://www.investujeme.cz/clanky/obchodovani-na-marzi-nebezpecne-lakave-vynosy/ KVR. Krize stála každého z nás 10 tisíc dolarů, Ekonomika, 11. září 2009. Dostupný z: http://ekonomika.idnes.cz/krize-stala-kazdeho-z-nas-10-tisic-dolaru-fcu-/ekozahranicni.asp?c=A090911_123821_eko-zahranicni_kvr LANDOVÁ, K. Island před státním bankrotem, stát ovládl všechny banky, Patria Online, 7. října 2008. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/153223-island-pred-statnim-bankrotem-stat-ovladl-vsechny-banky/ LEWIS, M. The Rise and Rise of Analyst Meredith Whitney: Michael Lewis. 9. dubna 2008. Dostupný z: http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=20601039&sid=aSApdA59SFok&refer=colu mnist_lewis LINDSTORM, K. ECRI’s Future Inflation Gauge: Inflation Pressure at 50-Year Low, Kirk Lindstrom's Investment Newsletter, February 08, 2009. Dostupný z: http://seekingalpha.com/article/119237-ecri-s-future-inflation-gauge-inflation-pressure-at50-year-low MCLAUGHLIN, M. Clinton, Republicans agree to deregulation of US financial system. World Socialist Web Site. 1. listopadu 1999. Dostupný z: http://www.wsws.org/articles/1999/nov1999/bank-n01.shtml OREL, I. Obama: zákon o regulaci finančního sektoru je velmi důležitý a neodkladný, Mediafax, 28. října 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/196240-obama-zakon-o-regulaci-financniho-sektoru-je-velmidulezity-a-neodkladny/ PADOA-SCHIOPPA, T. Second ECB Central Banking Conference. Transformation the European Financial System. Frankfurt am Main, 24 and 25 October 2002. Dostupný z: 94

http://www.ecb.int/events/pdf/conferences/tps.pdf REINHART, C. M.; ROGOFF, K. S. The Aftermath of Financial Crises 2008, December 19, 2008. Dostupný z: http://www.economics.harvard.edu/files/faculty/51_Aftermath.pdf SANKOT, M. Financování hypotečních obchodů pomocí modelu sekuritizace hypotečních úvěrů – MBS, BANKOVNICTVI.IHNED, 16. října 2003. Dostupný z: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-13502490-financovani-hypotecnich-obchodu-pomocimodelu-sekuritizace-hypotecnich-uveru-mbs SIMON, B. Strapped Homeowners Start To Feel the Pain of Rising Rates, Wall Street Journal Online, August 11 2006. Dostupný z: http://www.realestatejournal.com/buysell/mortgages/20060811-simon.html SOCHOR, J; MAŘÍK, M. Miroslav Kalousek: Možná vás zklamu: krize nám nehrozí, Rozhovor, 6. října 2008. Dostupný z: http://hn.ihned.cz/c4-10150570-28777680-500000_d-mozna-vas-zklamu-krize-namnehrozi SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY. V únoru ještě meziměsíční pokles produkce, únor 2010. Dostupný z: http://www.spcr.cz/statistika/prumysl.htm SWANN, CH. US real wages fall at fastest rate in 14 years. Financial Times, US& Canada, May 10 2005. Dostupný z: http://www.ft.com/cms/s/0/f269a8f4-c173-11d9-943f-00000e2511c8.html?nclick_check=1 THE ONION. Recession Plagued nation demands new bubble to invest in., July 15, 2008. Dostupný z: http://www.theonion.com/content/news/recession_plagued_nation_demands TRADING ECONOMICS. United States Unemployment Rate, Global Economic Research, 4. prosince 2009. Dostupný z: http://www.tradingeconomics.com/Economics/Unemployment-Rate.aspx?Symbol=USD UNICREDIT BANK, Swapové obchody (IRS), informační brožura. Dostupná z: http://www.unicreditbank.cz/download/mifid/investicni_nastroje/IRS_FRA_A4.pdf URBÁNEK, V. EK navrhla revoluční změnu v regulaci trhů, zpráva ČTK, 27. května 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/174307-ek-navrhla-revolucni-zmenu-v-regulaci-trhu/ URBÁNEK, V. Finanční krize v Rusku začíná doléhat i na maloobchod, 16. října 2008. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/153779-financni-krize-v-rusku-zacina-dolehat-i-na-maloobchod/ URBÁNEK, V. Obamův plán se konkretizuje – 775 mld. USD za 2 roky, 300 mld. z toho na daňové odpisy, 7. ledna 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/159887-obamuv-plan-se-konkretizuje-775-mld-usd-za-2-roky-300mld-z-toho-na-danove-odpisy/ 95

URBÁNEK, V. Účet za všechna US záchranná opatření šplhá k 8 bilionům dolarů, 6. ledna 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/159852-ucet-za-vsechna-us-zachranna-opatreni-splha-k-8-bilionumdolaru/ URBÁNEK, V. US – důvěra stavitelů poklesla na historické minimum, 19. listopadu 2008. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/157792-us-duvera-stavitelu-poklesla-na-historicke-minimum/ URBÁNEK, V. Výsledky US stress testů bankovního systému – 10 bank bude potřebovat ještě 74,6 mld. USD, 11. května 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/171455-vysledky-us-stress-testu-bankovniho-systemu-10-bankbude-potrebovat-jeste-74-6-mld-usd/ U. S. Department of Labor, U.S. Bureau of Labor Statistic, Consumer Expenditures in 2007, Report 1016, April 2009. Dostupný z: http://www.bls.gov/cex/csxann07.pdf U. S. DEPARTMENT OF THE TREASURY. Financial Regulatory Reform: A New Foundation, update: March 3 2010. Dostupný z: http://www.ustreas.gov/initiatives/regulatoryreform/ U. S. GOVERNMENT. Financial Stability Plan, Fact Sheet, 9 February 2009. Dostupný z: http://www.financialstability.gov/docs/fact-sheet.pdf VALOVÁ, I. Podíl ratingu na současné finanční krizi, Světová ekonomika, 13. listopadu 2008. Dostupný z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/198946-podil-ratingu-na-soucasne-financni-krizi/ VEM. Americká ekonomika už je rok v recesi, řekli odborníci, Ekonomika, 1. prosince 2008. Dostupný z: http://ekonomika.idnes.cz/americka-ekonomika-je-uz-rok-v-recesi-rekli-odbornici-pc7/eko-zahranicni.asp?c=A081201_184850_eko-zahranicni_vem VOKURKOVÁ, I. Bank of America vrátí 45 miliard dolarů státní pomoci, Mediafax, 3. prosince 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/201613-bank-of-america-vrati-45-miliard-dolaru-statni-pomoci-312-2009/ VOKURKOVÁ, K. G7: Geither: Zpomalování pádu světové ekonomiky neznamená počátek jejího zotavování, Mediafax, 25. dubna 2009. Dostupný z: http://zpravy.kurzy.cz/168980-g7-geither-zpomalovani-padu-svetove-ekonomikyneznamena-pocatek-jejiho-zotaveni/ VOSEČEK, V; KRÁLÍČEK, T. Přehledně: pády a krachy amerických bank, EkonomikaiHNed.cz, 29. září 2008. Dostupný z: http://ekonomika.ihned.cz/c1-28412670-prehledne-pady-a-krachy-americkych-bank X-Trade Brokers. Akciové indexy: plán schválen, co bude dál?, 29. září 2008. Dostupný z http://www.investujeme.cz/investicni-zpravy/akciove-indexy-plan-schvalen-co-bude-dal/ 96

YELLEN, J. Pád Lehman Brothers byla chyba, Petr Peřinka, Capital Partners a.s., Zpravodajství, 17. dubna 2009. Dostupný z: http://www.akcie.cz/komentare-a-doporuceni/49980-janet-yellen-pad-lehman-brothersbyla-chyba Wikipedia, the free encyclopedia. Credit Default Swap. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Credit_default_swap Wikipedia, the free encyclopedia. Economic History of the United States. Dostupný z: http://en.wikipedia.org/wiki/Economic_history_of_the_United_States#The_New_Econom y:_1990s_to_2007 Wikipedia, the free encyclopedia. Emergency Banking Act. Dostupný z: http://en.m.wikipedia.org/wiki/Emergency_Banking_Act?wasRedirected=true Wikipedia, the free encyclopedia. Exxon Valdez. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exxon_Valdez#cite_note-0 Wikipedia, the free encyclopedia. Housing and EconomicRecovery Act of 2008. Dostupný z: http://en.wikipedia.org/wiki/Housing_and_Economic_Recovery_Act_of_2008 Wikipedia, the free encyclopedia. Krize. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Krize Wikipedia, the free encyclopedia. Subrime mortgage crisis. Dostupný z: http://en.wikipedia.org/wiki/Subprime_mortgage_crisis

Webové stránky www.bloomberg.com www.businessdictionary.com/ www.fhfa.gov/ www.finance.yahoo.com/ www.ofheo.gov/ www.reuters.com/ www.rozhlas.cz/zpravy/svetovaekonomika/ www.tradingeconomics.com/ www.zpravy.kurzy.cz/

97

Přílohy Příloha č. 1 Výpočet korelace diskontní sazby FED a 1Y ARM / 5/1 ARM

Vztah diskontní sazby FED s 1Y ARM 7,50 2000 7,00

1Fix v %

6,50

2001

5,82

2007 2006

5,50 2008 5,00 2009

2002

2005

4,49

Rovnice přímky: y = 3,8298 + 0,4128 Korelační koeficient: r = 0,8393 Koeficient determinace: r2 = 0,7044

2004 2003

3,90 3,50 0,00

1,00

1,67

3,00

3,90

4,96

FED v %

Testování hypotéz: Hypotézu H0 : sledované proměnné jsou nezávislé Hypotéza H1 : sledované proměnné jsou závislé Zjištění kritického oboru: testové kriterium t: t=

r 1− r2

⋅ n−2

n = počet pozorování (údaje za 10 let → 10) – od roku 2000 do 2009 r = korelační koeficient

98

6,00

7,00

t0,0975 = (0,8393 . √8) / √(1 – 0,83932) = 4,37 → hodnota spadá do kritického oboru – zamítám hypotézu H0 a přijímám H1 o závislosti zkoumaných znaků. Kritické hodnoty: t0,0975 [8] = 3,3060

Na základě provedeného oboustranného testování hypotéz lze konstatovat, že na 5% hladině významnosti zamítám hypotézu HO a přijímám hypotézu H1, což znamená, že korelační koeficient r = 0,8393 značí statisticky významnou závislost mezi diskontní sazbou FED a 1Y ARM.

99

Vztah diskontní sazby FED s 5/1 ARM 7,50 2000 7,00 2001

6,50

2006 2007

5/1 Fix v %

6,07 2008

5,74

2005

5,32 4,75

2009 2002 2004

4,40

Rovnice přímky: y = 3,9292 + 0,4862 Korelační koeficient: r = 0,8660 Koeficient determinace: r2 = 0,7500

4,00 2003 3,50 3,00 0,00

1,00

1,67

3,00

3,90

4,96

6,00

FED v %

Testování hypotéz: Hypotézu H0 : sledované proměnné jsou nezávislé Hypotéza H1 : sledované proměnné jsou závislé Zjištění kritického oboru: testové kriterium t: t=

r 1− r2

⋅ n−2

n = počet pozorování (údaje za 10 let → 10) – od roku 2000 do 2009 r = korelační koeficient t0,0975 = (0,8660 . √8) / √(1 – 0,86602) = 4,9 → hodnota spadá do kritického oboru – zamítám hypotézu H0 a přijímám H1 o závislosti zkoumaných znaků. Kritické hodnoty: t0,0975 [8] = 3,3060

100

7,00

Na základě provedeného oboustranného testování hypotéz lze konstatovat, že na 5% hladině významnosti zamítám hypotézu HO a přijímám hypotézu H1, což znamená, že korelační koeficient r = 0,8660 značí statisticky významnou závislost mezi diskontní sazbou FED a 5/1Y ARM.

101

Příloha č. 2 Ratingová stupnice agentur Moody’s a S&P

Definice - ratingová stupnice Míra rizika - mimořádně dobrá schopnost platit úroky a jistinu

Moody's S&P

nejlepší kvalita, nejnižší pravděpodobnost výpadku v platbách - malý rozdíl od nejlepší kategorie - velmi dobrá schopnost platit úroky a jistinu - dobrá schopnost splácet úroky a jistinu - dobrá kvalita, zvýšená pravděpodobnost výpadku plateb při změně hospodářských poměrů - mnoho vlastností konzervativní investice, vyšší střední třída - zajištění úrokových plateb a jistiny je přiměřené - střední kvalita, nevýhodné hospodářské poměry nebo vnější okolnosti mohou ovlivnit bonitu - úroky a nominální částka nejsou dobře zajištěny - spekulativní investice, schopnost splácet dluh nelze označit ani slovem "špatný" ani "dobrý" - nejistota poměrů - úroky a nominální částka se zdají být ohrožené - velmi spekulativní, malá spolehlivost při splácení dluhu - nejnižší kvalita, zpoždění plateb nebo přímé ohrožení

- výpadek plateb

Aaa

AAA

Aa1 Aa2 Aa3 A1

AA+ AA AAA+

A2 A3 Baa1 Baa2 Baa3

A ABBB+ BBB BBB-

Ba1 Ba2 Ba3

BB+ BB BB-

B1 B2 B3 Caa Caa C D

B+ B BCCC CC C D

Investiční rating

Spekulativní rating

Zdroj: pracovní materiál Commerzbank AG, pobočka Praha

102

Příloha č: 3 Přehled vývoje veřejného zadlužení v EU Vývoj veřejného zadlužení v členských státech EU (% HDP; skutečnost a krátkodobá předpověď) poměr hrubého veřejného dluhu k změna poměru HDP Belgie

2007 84,0

2008 89,6

2009 95,7

2010 100,9

2008–2010 11,4

Německo

65,1

65,9

73,4

78,7

12,8

Irsko

25,0

43,2

61,2

79,7

36,4

Řecko

94,8

97,6

103,4

108,0

10,4

Španělsko

36,2

39,5

50,8

62,3

22,8

Francie

63,8

68,0

79,7

86,0

18,0

Itálie

103,5

105,8

113,0

116,1

10,3

Lucembursko

6,9

14,7

16,0

16,4

1,7

Nizozemsko

45,6

58,2

57,0

63,1

4,8

Rakousko

59,4

62,5

70,4

75,2

12,7

Portugalsko

63,5

66,4

75,4

81,5

15,1

Slovinsko

23,4

22,8

29,3

34,9

12,1

Finsko

35,1

33,4

39,7

45,7

12,3

Malta

62,1

64,1

67,0

68,9

4,8

Kypr

59,4

49,1

47,5

47,9

–1,3

Slovensko

29,4

27,6

32,2

36,3

8,7

Eurozóna

66,0

69,3

77,7

83,8

14,5

Bulharsko

18,2

14,1

16,0

17,3

3,2

ČR

28,9

29,8

33,7

37,9

8,1

Dánsko

26,8

33,3

32,5

33,7

0,3

Estonsko

3,5

4,8

6,8

7,8

3,0

Lotyšsko

9,0

19,5

34,1

50,1

30,7

Litva

17,0

15,6

22,6

31,9

16,3

Maďarsko

65,8

73,0

80,8

82,3

9,3

Polsko

44,9

47,1

53,6

59,7

12,7

Rumunsko

12,7

13,6

18,2

22,7

9,1

Švédsko

40,5

38,0

44,0

47,2

9,2

UK

44,2

52,0

68,4

81,7

29,7

58,7

61,5

72,6

79,4

17,8

EU-27

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi/vyhled-rozpoctove-bilance-verejnydluh/1000520/54119/

103