Amazonka
Želva
G7 C Emi Byly krásný naše plány, byla jsi můj celej svět, Dmi C Dmi G7 čas je vzal a nechal rány, starší jsme jen o pár let. G7 C Emi Tenkrát byly děti malý, ale život utíká, Dmi C Dmi G7 už na táto slyší jinej, i když si tak neříká.
G C G C GCGC Ne moc snadno se želva po dně honí, G C G C GCG velmi radno je plavat na dno za ní. D Potom počkej až se zeptá Emi na to co tě v mozku lechtá. G C G C GCGC Nic se neboj a vem si něco od ní.
G7 C B Dmi Rf.: Nebe modrý zrcadlí se v řece která všechno ví, C Dmi G7 stejnou barvou jakou měly tvoje oči džínový. Kluci tenkrát co tě znali všude kde jsem s tebou byl Amazonka říkávali a já hrdě přisvědčil. Tvoje strachy že ti mládí pod rukama utíká vedly k tomu že ti nikdo Amazonka neříká. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela, vadil možná trampskej šátek, nosit dál′s ho nechtěla. Teď jsi víla z paneláků, samá dečka samej krám, já si přál jen abys byla pořád stejná - přísahám, pořád stejná - přísahám.
Abych zabil dvě mouchy jednou ranou, želví nervy od želvy schovám stranou. Jednu káď tam dám pro sebe a pak aspoň pět pro tebe. Víš má drahá a zbytek je pod vanou. D C G Rf.: Když si někdo pozor nedá, D C G jak se vlastně želva hledá, C D ona ho na něco nachytá, C D i když si to pozdějc vyčítá.
Ne moc lehce se želva po dně honí, ten kdo nechce tak brzy slzy roní, jeho úsměv se vytratí a to se mu nevyplatí. Má se nebát želev a spousty vodní.
- 20 -
- 13 -
Bedna od whisky Ami
C
Zlatokop Tom
Ami
D
E
Dneska už mi fóry ňák nejdou přes pysky, Ami
C
Ami
E
1. Tom dostal jednou nápad, když přestal v boudě chrápat,
Ami
Ddim
stojím s dlouhou kravatou na bedně vod whisky. Ami
C
Ami
A7
že má se něco stát, a že byl kluk jak jedle,
E
D
Stojím s dlouhým obojkem jak stájovej pinč Ami
C
Ami
E
tak rozhodnul se hnedle a odjel na západ.
A
G
tu kravatu co nosím mi navlík soudce lynč.
D
E
A7
Z domova si sebral sílu, krumpáč, bibli, dynamit a pilu D
E
D
A
mimoto prut a červy, do torny dal konzervy
Rf.: Tak kopni do tý bedny ať panstvo nečeká, D
E
A7
A
jsou dlouhý schody do nebe a cesta daleká. D
E
D
a jel zlato vyhledat.
A E
Do nebeskýho báru, já sucho v krku mám, D
E
A
Ami
tak kopni do tý bedny ať na cestu se dám.
R. Ty jsi to moje zlato, které mám tak rád, A7
D
G
D
vždyť ty mi stojíš za to život pro tě dát. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý postavil bych malej dům na louce ukrytý. Postavil bych malej dům a z vokna koukal ven a chlastal bych tam s Billem a chlastal by tam Benn. Kdyby si se hochu jen pořád nechtěl rvát, nemusel jsi dneska na týhle bedně stát. Moh jsi někde v suchu tu svoji whisku pít, nemusel jsi hochu na krku laso mít. Až kopneš do tý bedny jak se to dělává, do krku mi zůstane jen dírka mrňavá, jenom dírka mrňavá, k smrti jenom krok, má to smutnej konec a whisky ani lok. - 14 -
G
D
Bez tebe zlato nic není, E
A7
jen ty jsi to moje (potě potě) potěšení, D
zkrátka (a dobře) E
A7 D
ty jsi to moje zlato, zlato kočičí. 2. Říkal, že je zlatokop o zlato ani nazakop, neznal jak vypadá. A jak dlouho kopal, tak dostal na to dopal, přešla ho nálada. Sebral si svoji kytáru, dal si nalejt whisky, brandy v báru a za poslední nuget svý holce koupil puget a pak jí zazpíval: - 19 -
Betty
Velrybářská výprava
Gmi F D 1. Já na plachtu svýho vozu jako každej jsem si psal Gmi F D hrab a dři anebo umři a pak na západ se hnal. A G D Z plachty dávno jsou už cáry, ale heslo platí dál. G D A7 D D7 Mě vítá Kalifornie, tak nač bych umíral. G Ami Ref Betty, vyndej z bedny soudek, rozžvejkám a spolknu špunt. D G Upíchnem se právě tady, v ruce žmoulám slibnej grunt. Ami Doufám, že to s nima zmáknu, vocaď dál už nepudem, D G na věky snad přece smůla nebude mým osudem.
1.
C F G7 C Jednou plác mě přes rameno Johny zvanej Knecht, Ami Dmi G7 C Mám pro tebe hochu v pácu moc fajnovej kšeft, Objednal hned litr rumu a pak něžně řval, Sbal se jedem na velryby, prej až za polár
F G7 C Ref: Výprava velrybářská, kolem Grónska nezdařila se, Ami Dmi G7 C Protože nejeli jsme na velryby, ale na mrože. 2.
Briga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce, Nakládaj se sudy s rumem, maso, ovoce. Vypluli jsme časně zrána, směr severní pól Dřív než přístav zmizel z očí, každej byl namol
3.
Na loď padla jinovatka s ní třeskutej mráz, Hon velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz.
2.
Zarazíme první kolík, druhej támhle musí bejt, za potok dej ty dva další, budeme v něm zlato mejt. Jedu sehnat ňákej ouřad, Betty, poď mě vobejmout, tebe přiklepli mi tenkrát, teď i dílec přiklepnou. Jo.
Na pobřeží místo ženskejch mávaj tučňáci, V tomhle kraji beztak nemáš jinou legraci ref: 4.
Když jsme domů připluli už psal se příští rok, Starej rejdař povídá, že nedá ani flok.
Ref: Betty, vyndej z bedny........ Ref: Betty, vyndej z bedny soudek, rozžvejkám a spolknu špunt. Upíchnem se právě tady, v ruce žmoulám slibnej grunt. Doufám, že to s nima zmáknu, vocaď dál už nepudem, na věky snad přece smůla nebude mým osudem.
Místo velryb v grónskym moři zajímal vás grog, Tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok. ref: ... 5.
Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví, Stáhli jsme mu kůži z těla, tomu hadovi. Z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet, Máme velryb plný zuby na to vezmi jed.
- 12 -
- 21 -
Dej mi víc své lásky 1.
2.
Ami C Vymyslel jsem spoustu napadů, aů, Ami G E co podporujou dobrou náladu, aů, Ami D Dmi hodit klíče do kanálu, sjet po zadku holou skálu, Ami E7 Ami (G) v noci chodit strašit do hradu, aů. Dám si dvoje housle pod bradu, aů, v bílé plachtě chodím pozadu, aů, úplně melancholicky, s citem pro věc jako vždycky vyrábím tu hradní záhadu, aů.
C E7 Rf: Má drahá, dej mi víc, má drahá, dej mi víc, Ami F C G má drahá, dej mi víc své lásky, aů, C E já nechci skoro nic, já nechci skoro nic, Ami F C E já chci jen pohladit tvé vlásky, aů 3.
Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů, mi dokonale zvednul náladu, aů, natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky zamknu si na sedm západů, aů
Tři kříže Dmi C Ami Dmi 1. Dávám sbohem břehům proklatejm,který v drápech má C Dmi ďábel sám Dmi C Ami Dmi C Dmi Bílou přídí šalupa My grave míří k útesům který znám. F C Ami Dmi Rf: Jen tři kříže z bílýho kamení někdo do písku C Dmi F C Ami poskládal. Slzy v očích měl a v ruce znavený lodní Dmi C Dmi deník co sám do něj psal. 2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačka jen. Chřestot nožů při kterým přejde smích, srdce kámen a jméno Sten. 3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál. Druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál. 4. Třetí kříž snad vyvolá jen vztek, Katty Rodgers těm dvoum život vzal. Svědomí měl a vedle nich si klek... Rec.: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský. Ať mi tedy Bůh odpustí. Rf: Jen tři kříže z bílýho kamení jsem jim do písku poskládal. Slzy v očích měl a v ruce znavený lodní deník a v něm co jsem psal.
Rf: 4 .= 3. - 22 -
- 11 -
Dokud se zpívá 1.
Škrábej
C Ami Dmi7 G C Emi Dmi7 G Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu, C Emi Dmi7 G C Emi Dmi7 G včera jsem nespal a ani dnes nespočinu. F G C G Svatý Medard, můj patron , ťuká si na čelo, F G F G C Emi Dmi7 G ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo.
2
Ve stánku koupím si housku a slané tyčky. Srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky. Ze školy dobře vím, co by se dělat mělo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo.
3.
Do alba jízdenek lepím si další jednu, vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu. Za oknem míhá se život, jak leporelo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo.
4.
Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze. Houpe to, houpe to na housenkové dráze. I kdyby supi se slítali na mé tělo, tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo.
1.
my lodníci jsme na tom nejhůř, vím to na tuty, G pískovcovou cihlu v ruce, záda vohnutý, D Emi bocman vříská, nejradši bych po krku mu sáh'.
Emi C Rf: Hej, hej! Škrábej ty prkna, ať jsou bílý! Emi C Hej, hej! Škrábej, ty prkna musej' bejt! Emi C Hej, hej! Říkej si klidně každou chvíli: Emi D Emi D Emi D Emi nebudem spílat, ruce spínat, žalmy zpívat, hou! 2.
5.
Emi Trojstěžníku plachty k rozervání napnutý, G třináctej den je to s náma nějaký nahnutý, D Emi smůlu táhnem za kormidlem s sebou po vlnách,
Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa. Zvedl jsem telefon a ptám se: lidi, jste tam? A z veliké dálky do uší mi zaznělo, že dokud se zpívá, ještě se neumřelo, že dokud se zpívá, ještě se neumřelo.
Bez vody jsme všichni skoro žízní leknutý, nikomu z nás nevadí, že spíme vobutý, stejně každej den jeden z nás končí na marách, čert aby vzal bocmana a s ním i drhnutí, ze kterýho máme teď ty záda vohnutý, chcem bejt rovný, až do pekla překročíme práh.
Rf: -2-
- 31 -
Frankie Dlouhán
Stará archa
C F C 1. Kolik je smutného když mraky černé jdou, G7 F C lidem nad hlavou smutnou dálavou. F C Já slyšel příběh který velkou pravdu m ěl, G7 F C za čas odletěl, každý zapomněl.
C G7 C Rf: /:Já mám kocábku náram náram náram, G7 C kocábku náram náramnou.:/
G Rf: Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán F C po státech toulal se jen sám, F C G7 a že byl veselej, tak každej m ěl ho rád. F7 C Ami Tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál F G a každý kdo s ním chvilku byl F G C tak dlouho se pak smál. 2. Tam kde byl pláč tam Frankie hezkou píseň měl, slzy neměl rád, chtěl se jenom smát. A když pak večer ranče tiše usínaj, Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál. 3. Tak Frankieho vám jednou našli přestal žít, jeho srdce spí, tiše smutně spí. Bůh ví jak za co tenhle smíšek konec měl, farář píseň pěl, umíráček zněl. - 32 -
Archa má cíl archa má směr G7 C plavíme se k Araratu na sever. G7 C Já mám kocábku náram náram náram, G7 C kocábku náram náramnou.
1. Pršelo a blejskalo se sedm neděl, G7 C kocábku náram náramnou. Noe nebyl překvapenej on to věděl, G7 C kocábku náram náramnou. 2. Šem, Ham a Jáfet byli bratři rodní, kocábku … Noe si je svolal ještě před povodní, kocábku … 3. Přikázal jim naložiti ptáky savce, kocábku ... Ryby ne ty zachrání se samy hladce, kocábku ... 4. Přišla bouře zlámala jim pádla vesla, kocábku ... V tom přilétla holubice snítku nesla, kocábku ... 5. Když přistáli vyložili náklad celý, kocábku ... Ještě že tu starou dobrou archu měli, kocábku ...
-1-
Galánečka
Severní vítr
C Ami Dmi G7 C 1. Sbohem, galánečko, já už musím jíti. G Emi Ami D7 G Sbohem, galánečko, já už musím jíti. Dmi G7 C Dmi G7 /: Kyselé vínečko, kyselé vínečko, C Dmi G7 C podalas mi pití. :/ 2. Sbohem, galánečko, rozlučme sa v pánu. Sbohem, galánečko, rozlučme sa v pánu. /: Kyselé vínečko, kyselé vínečko, podalas mi v džbánu. :/ 3. Ač bylo kyselé, přeca Ač bylo kyselé, přeca /: Eště včil sa stydím, co jsem všecko tropil.
jsem sa opil. jsem sa opil. eště včil sa stydím, :/
4. Ale sa nehněvám, žes mňa ošidila. Ale sa nehněvám, žes mňa ošidila. /: To ta moje žízeň, to ta moja žízeň, ta to zavinila. :/
C Ami 1. Jdu s děravou patou, mám horečku zlatou, F C jsem chudý, jsem sláb, nemocen. Ami Hlava mě pálí a v modravé dáli F G C se leskne a třpytí můj sen. 2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí, tam zbytečně budeš mi psát. Sám v děravé boudě, sen o zlaté hroudě, já nechám si tisíckrát zdát. F C G Rf: Severní vítr je krutý, počítej lásko má s tím, C F C k nohám ti dám zlaté pruty, nebo se vůbec G C nevrátím. 3. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem, už slyším je výt blíž a blíž. Už mají mou stopu, už větří že kopu svůj hrob a že stloukám si kříž. 4. Zde leží ten blázen, chtěl dům a chtěl bazén a opustil tvou krásnou tvář. Má plechovej hrnek, v něm pár zlatejch zrnek a nad hrobem polární zář.
- 10 -
- 23 -
Jdem zpátky do lesů 1.
Ami7 D7 G C G Sedím na kolejích, které nikam nevedou, Ami7 D7 G koukám na kopretinu, jak miluje se s lebedou, Ami7 D7 G Emi mraky vzaly slunce zase pod svou ochranu, Ami7 D7 G D7 jen ty nejdeš, holka zlatá, kdypak já tě dostanu?
G Emi Rf: Z ráje, my vyhnaní z ráje, Ami7 C G D7 kde není už místa, prej něco se chystá, G Emi z ráje nablýskaných plesů Ami7 C G D7 jdem zpátky do lesů za nějaký čas. 2.
3.
Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe, mělo jsi se snažil, málo šel jsi do sebe, šel jsi vlastní cestou, a to se zrovna nenosí, i pes, kterej chce přízeň, napřed svýho pána poprosí. Už tě vidím z dálky, jak máváš na mě korunou, a jestli nám to bude stačit, zatleskáme na druhou, zabalíme všechny, co si dávaj' rande za branou, v ráji není místa, možná v pekle se nás zastanou.
- 24 -
Rosa na kolejích 1. Tak jako jazyk stále naráží na vylomenej zub, tak se vracím k svýmu nádraží abych šel zas dál. Přede mnou stíny se plouží a nad krajinou krouží podivnej pták - pták nebo mrak. Rf: Tak do toho šlápni a ť vidíš kousek světa, vzít do dlaně dálku zase jednou zkus. Telegrafní dráty hrajou ti už léta to nekonečně dlouhý monotónní blues. Je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích.
2. Pajda dobře hlídá pocestný co se nocí toulaj, co si radši počkaj až se stmí a pak šlapou dál. Po kolejích táhnou bosí a na špagátku nosí celej svůj dům - deku a rum.
-9-
Kapr 1.
Ráno bylo stejný
Dmi G7 C Na rybníce jsou velké vlny, dělají se od přírody, Dmi G7 C kapr, ten je opatrný, nevystrčí čumák z vody.
C Dmi Rf: [: Šplouchy-šplouchy, štika žere mouchy, G7 C žbluňky-žbluňky, a kapr meruňky. :]
2.
Nevylézej, kapře milý, je tam velké vlnobití, chlupy vodě se naježily, mohl by ses utopiti.
G Hmi D 1. Stál na zastávce s vypůjčenou kytarou, Ami D G v druhý ruce holku, to zavazadlo svý. Emi D A tý holce v sáčku řek dobrýtro miláčku, C G E Ami D7 podívej se do dáli, uvidíš dvě smutný koleje G na silnici. 2. Ráno bylo stejný - stejný pivo, stejný blues, ospalí a nudný byli po flámu. Kouřili partyzánku, dým foukali do vánku, dívali se do dáli, viděli dvě smutný koleje na silnici. D C G Rf: Ráno bylo stejný nesváteční, D C G na tvářích počasí proměnlivý D C G rádio hlásilo na blatech svítá, E Ami D každej byl tak trochu sám.
Rf:
G
3. Holka zvedej kotvy, nikdo nás už nebere, pojedeme po svejch, do podnájmu žít. Koupíme na splátky jízdenku tam a zpátky až omrzí nás dálky, budem jak dvě smutný koleje na silnici. -6-
- 27 -
Kozel 1.
2
3.
Pasáček krav
G C Byl jeden pán, ten kozla měl, D G velice si s ním rozuměl, C měl ho moc rád, opravdu moc, D G hladil mu fous na dobrou noc.
G 1. Když jsem byl malý, říkali mi naši
Jednoho dne se kozel splet', rudé tričko pánovi sněd', jak to pán zřel, zařval "jéjé", svázal kozla na koleje.
D G Rf: Já chci mít čapku s bambulí naho ře
Zahoukal vlak, kozel se lek': "to je má smrt", mečel "mek, mek", jak tak mečel, vykašlal pak rudé tričko, čímž stopnul vlak.
dobře se uč a jez vtipnou kaši C D G až jednou vyrosteš budeš doktorem práv Takový doktor si sedí pěkně v suchu bere velký peníze a škrábe se v uchu já jim na to řek - chci být hlída čem krav
jíst kaštany a mýt se v lavo ře C D G od rána po celý den zpívat si jen 2. K vánocům mi kupovali hromady knih co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet jsem v nich nikde jsem se nedozv ěděl jak se hlídají krávy Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech každý na mě hleděl jako na pytel blech každý se mě opatrně tázal na moje zdraví 3. Teď už jsem starší a vím co vím mnohé věci nemůžu a mnohé smím a když je mi velmi smutno lehnu do mokrý trávy S nohama křížem a rukama za hlavou koukám nahoru na oblohu modravou kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy
- 18 -
- 15 -
Krásy kamarád
Ovečka
1. Zamávalo nebe modrým kloboukem 1 louka celá v zeleném si zpívá sluníčko se políbilo s paloukem a hned z toho vykvet vlčí mák 2. Z lesa vánek zavoněl nám po mechu tam kde cesta s kapradím už splývá uvidí kdo nic nedělá ve spěchu jak si sedá motýl na bodlák
Rf Bosou nohou kdo umí mořem trávy plout
G D C G Máš, má ovečko, dávno spát, už píseň ptáků končí, D C G kvůli nám přestal i vítr vát, jen můra zírá zvenčí, D C já znám její zášť, tak vyhledej skrýš, A C D zas má bílej plášť a v okně je mříž.
G D Rf: Máš, má ovečko, dávno spát, C A a můžeš hřát, ty mě můžeš hřát, G C G C vždyť přijdou se ptát, zítra zas přijdou se ptát, G C G jestli ty v mých představách už mizíš.
ten si s lesem rozumí a zná v něm každej kout 3. Ve skalách si rád povídá s ozvěnou co jí nalže to mu třikrát vrátí přes potok pak přejde lávku dřevěnou a jahody budou v trávě zrát
2.
Máš, má ovečko, dávno spát, už máme půlnoc temnou, zítra budou nám bláznů lát, že ráda snídáš se mnou, proč měl bych jim lhát, že jsem tady sám, když tebe mám rád, když tebe tu mám.
Rf:
Když půjde dál tím údolím tím údolím co má rád a to je krásy kamarád - 30 -
-3-
Lachtani C F C Ami GC Rf: [: Lach, lach, lach, lach. :]
Rf: 3.
1.
C F C Jedna lachtaní rodina Ami G C rozhodla se, že si vyjde do kina, F C jeli lodí, metrem, vlakem a pak tramvají Ami G C a teâ u kina Vesmír lachtají, G C lachtaní úspory dali dohromady, G C G koupili si lístky do první řady, C F C táta lachtan řekl:"Nebudem třít bídu" Ami G C a pro každého koupil pytlík arašidů, ó.
Tátu lachtana zlost popadla a hned i vyskočil ze sedadla: "Proto jsem se netrmácel přes celý svět, abych tady v kině mrznul jako turecký med, doma zima, doma zima, všude jen chlad, kde má chudák lachtan relaxovat?" Nedivte se té lachtaní rodině, že pak rozšlapala arašidy po kině, jé.
C F C Rf: Tahle lachtaní rodina Ami G C od té doby nechodí už do kina, jé.
Ref: 2.
Na jižním pólu je nehezky a tak lachtani si vyjeli na grotesky, těšili se, jak bude veselo, když zazněl gong a v sále se setmělo, co to ale vidí jejich lachtaní zraky: sníh a mráz a sněhové mraky, pro veliký úspěch změna programu, dnes dáváme film ze života lachtanů, ó. - 16 -
- 17 -
Lodníkův lament 1.
Emi G D G D Já snad hned, když jsem se narodil, na bludnej kámen G šláp', D Emi D Emi a do školy moc nechodil, i tak je ze mě chlap, G D G D G velký dusno, který nad hlavou mi doma viselo, D Emi D Emi D G D G C G drsnýmu chlapu nesvědčí, já ťuk' si na čelo.
G D Rf: Máma mě doma držela a táta na mě dřel, G já moh' jsem jít hned študovat, kdybych jen trochu chtěl, D voženit se, vzít si ňákou trajdu copatou G Emi a za její lásku platit celou vejplatou, hó hou.
2.
Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást, že na lodích je veselo a fasujou tam chlast, a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp, kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb.
O stavbě světa C E7 Ami FG C E7 1. Hospodin stavitel nakreslil kruh Ami E7 dole buď voda, no a nad ní vzduch F C A7 fortel měl a k tomu píli i fór D7 G Glóry aleluja zazněl andělskej chór C E7 Ami C7 Rf: Hřebíků pár a trámů, hřebíků pár a trámů F C A7 víte už jak příběh začíná D7 G G+ každej to kdysi čet v dějinách 2. Když Noe viděl, že se kaboní pár zeber sehnal a pár pakoní přitesal trámy a pak vyztužil kýl klidně tehdy mohlo pršet o pár let dýl 3. Tak běžel čas a vývoj šel dál Šalamoun král zem spravoval vousy si pohladil, řek - povídám teď hned tady postavte chrám 4
- 28 -
Sám ďábel se smál, ví asi svý někdo má konečný řešení máš-li dost kuráže, tak můžeš jít blíž nevinnému staví kříž, staví kříž -5-
Osmý den 1.
Z kraje týdne málo jsem ti vhod
3.
Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach, všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas' a první byl hned kapitán, kdo korkovej měl pás.
4.
Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví, moc nikomu se nechtělo do vody ledový, k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl, všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl.
5.
Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv', na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdochtít, teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít.
ve středu pak ztrácíš ke mně kód sedmý den jsem s tebou i když sám osmý den schází nám 2.
V pondělí máš důvod k mlčení ve středu mě pláčem odměníš v neděli už nevím že tě mám osmý den schází nám
Rf: Tužku nemít nic mi nepovíš Řekni prosím aspoň přísloví osmý den je nutný já to vím sedm nocí spíš jen spíš vždyť víš 3.
Někdo to rád horké jiný ne mlčky naše láska zahyne pak si řeknern v duchu každý sám osmý den scházel nám
Rf: Tužku. . .
-4-
- 29 -
Mississippi blues 1.
Nezacházej, slunce
Říkali mu Charlie a jako malej kluk kalhoty si o plot potrhal. Říkali mu Charlie a byl to Toma vnuk, na plácku rád košíkovou hrál. Křídou kreslil po vohradách plány dětskejch snů, až mu jednou ze tmy řekli"Konec je tvejch dnů". Někdo střelil ze zadu a vrub do pažby vryl, nikdo neplakal a nikdo neprosil.
Rf: Mississippi,Mississippi, černý tělo nese říční proud, Mississippi, Mississippi, po ní bude jeho duše plout. Ooou. 2.
3.
Říkali mu Charlie a jako každej kluk na trubku chtěl ve smokingu hrát. V kapse nosil kudlu a knoflíkovej pluk, uměl se i policajtům smát. Vod malička dobře věděl, kam se nesmí jít, který věci jinejm patří, co sám může mít. Že si do něj někdo střelí jak do hejna hus, netušil a neví, řeka zpívá blues.
G Ami Nezacházej, slunce, nezacházej ještě, D C D já mám potěšení na dalekej cestě, G Hmi Emi G Ami D G já mám potěšení na dalekej cestě.
Já má potěšení mezi hory-doly, [: žádnej neuvěří, co je mezi námi. :]
Mezi náma dvouma láska nejstálejší, [: a ta musí trvat do smrti nejdelší. :]
Trvej, lásko, trvej, nepřestávaj trvat, [: až budou skřivánci o půlnoci zpívat. :]
Skřivánci zpívali, můj milej nepřišel, [: on se na mě hněvá, nebo za jinou šel. :]
Chlapec jménem Charlie a jemu patří blues, ve kterém mu táta sbohem dal. Chlapec jménem Charlie snad došel cesty kus, jako slepý na kolejích stál. Nepochopí jeho oči, jak se může stát, jeden že má ležet v blátě, druhej klidně spát. Jeho blues se naposledy řekou rozletí, kdo vyléčí rány, smaže prokletí. -8-
- 25 -
Mlýny
Nehrálo se o ceny
G
Rf: [: Slyším mlýnský kámen, jak se otáčí, C
G
1.
slyším mlýnský kámen, jak se otáčí, H7
Emi
já slyším mlýnský kámen, jak se otáčí, CDG
D
C
otáčí, otáčí, otáčí. :] G
1.
C
G
Ty mlýny melou celou noc a melou celý den, C7
G
melou bez výhod a melou stejně všem, C
G
melou doleva jen a melou doprava, A
D
melou pravdu i lež, když zrovna vyhrává, G
C
G
melou otrokáře, melou otroky, C
D A Rf: Když na nádraží při pátku nám čekání se kdysi zdálo dlouhý D A víc než milión v prasátku bylo nabídnutí cigarety pouhý Hmi E7 tam vo zábradlí vopřený, dvě kytary a syrovej sbor hlasů Hmi E7 tam nehrálo se o ceny, ale pro radost a ukrácení času.
G
melou na minuty, na hodiny, na roky, H7
Emi
2.
C
melou pomalu a jistě, ale melou včas, G
D7
G
já už slyším jejich hlas. 2.
F#mi C#mi D A Měli jsme bundy zelený, někomu občas lezly krkem Hmi E7 Hmi E7 kdekdo si o nás myslel svý, jako by nikdy nebyl klukem. F#mi C#mi D A Vod lidí pohled kyselej a kam jet, to nám bylo volný, Hmi E7 Hmi E7 každej už hrozně dospělej, i když to věkem bylo sporný.
Ó, já, chtěl bych aspoň na chvíli být mlynářem, pane, já bych mlel, až by se chvěla zem, to mi věřte, uměl bych dobře mlít, já bych věděl komu ubrat, komu přitlačit, ty mlýny čekají někde za námi, až zdola zazní naše volání, až zazní jeden lidský hlas: no tak už melte, je čas! - 26 -
Jméno si každej vysloužil a bral ho stejně jako pravý, vždyť na tom, jakej kdo z nás byl, stálo, jak bude přiléhavý.
Rf: Když ...
3.
Přesto, že každej jinam šel životem úspěchů i pádů, [: těžko by asi zapomněl na partu dobrejch kamarádů. :]
-7-
