BULLETIN 9/2011 http://libpro.cts.cuni.cz
AKTUÁLNÍ DĚNÍ V KNIHOVNĚ VÝSTAVA Výstava „Hlas domova a jeho vydavatel František Váňa“ probíhá do konce září Najdete nás na Senováţném náměstí 2, Praha 1, 3. patro Všichni jste srdečně zváni! U příleţitosti výstavy vyšla také naše poslední kniha: DALEKO JE MOJE TIPPERARY Václav Michl Praha, Libri prohibiti, 2011 K vydání připravili Michal Jareš a Michal Přibáň, fotografickou přílohu připravili Kateřina Volková a Jiří Gruntorád Věnováno Hlasu domova a paní Dině Váňové
PŘIPRAVUJEME
VYBRANÉ NOVINKY Z NAŠICH FONDŮ SAMIZDAT
Časopis Ledvina: kultura, sport, informace vydávala TJ Nohyb pro vlastní potřebu členstva a přátel. Přinášel informace z kultury a sportu v okruhu Nohybu, např. o běhu do Nuselských schodů, o Marianolázeňském nohybském chodeckém weekendu, básně a povídky (Vlasta Třešňák, Zbyněk Benýšek, Tom Tomášek). Jediné číslo ve fondu LP je č. 5 z r. 1971, cyklostylované, s ofsetovou obálkou.
KULTURNÍ AKCE, KONFERENCE Výstava Pavla Brázdy Výstava pestrých obrázků a tisků legendy českého undergroundu Pavla Brázdy probíhá od čtvrtku 8. září v táborské galerii Baobab (Ţiţkova 250). Fenomenální a v práci neúnavný Pavel Brázda bude vystavovat v Táboře poprvé a to do 8. října. Jeho obrazy a grafiky představila Revolver Revue aţ ve svém prvním porevolučním čísle. Vliv Pavla Brázdy i jeho originalita je jiţ dnes plně doceněna (důkazem je také objemná monografie i průřezová výstava v Národní galerii).
Knihovna Václava Havla: Paměti kulisáka Komponovaný večer s Andrejem Krobem, scénáristou, reţisérem, tvůrcem Originálního videojournalu a v neposlední řadě téţ principálem Divadla na tahu. Akce proběhla ve čtvrtek 15. září od 19.00 hodin v prostorách Galerie Montmartre, Řetězová 7, Praha 1. Úvodní slovo pronesl Jáchym Topol.
Československé dokumentační středisko, o. p. s., Národní muzeum a Museum Kampa vás zvou na slavnostní otevření výstavy Archiv svobody na zámku Schwarzenbergu k 25. výročí zaloţení Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury v Scheinfeldu. Vernisáţ spojená se křtem stejnojmenné knihy se koná 20. září 2011 v 19 hodin v Museu Kampa. Výstava bude přístupná veřejnosti od 21. září do 6. listopadu 2011 denně v Museu Kampa od 10 do 18 hodin, včetně pondělků. (Adresa: U Sovových mlýnů 2, 118 00 Praha 1 – Malá Strana.)
Uvedení knihy „Rozděleni minulostí. Vytváření politických identit v České republice po roce 1989.“
Uvedení knihy autorů Adély Gjuričové, Michala Kopečka, Petra Roubala, Jiřího Suka a Tomáše Zahradníčka.
Akce se uskuteční ve čtvrtek 29. září od 19.00 hodin v prostorách Galerie Montmartre, Řetězová 7, Praha 1. Úvodní slovo pronese Martin Palouš, ředitel Knihovny Václava Havla. Občerstvení zajištěno.
Plakátová výstava „Jaroslav Seifert slovem i obrazem“
Naděţda Plíšková (1934 – 1999) - „4 porce dršťkové polévky přes ulici“ Grafiky 1964 – 1984 Galerie Anderle – In Camera, Pélleova 10, Praha 6 - Dejvice
Více informací zde: http://www.galerieanderle.cz/soucasna_vystava.html
Česká disidentka, signatářka Charty 77 a bývalá zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová byla oceněna vysokým polským vyznamenáním Začátkem léta, 22. června 2011, převzala Anna Šabatová z rukou Jana Pastwy, velvyslance Polské republiky, Velitelský kříţ s hvězdou Řádu za zásluhy, jedno
z nejvyšších polských státních vyznamenání, které této bývalé disidentce a obhájkyni lidských práv udělil ještě v roce 2008 tehdejší prezident Lech Kaczyński.
Foto: ČTK
Slavnostní setkání v prostorách polské ambasády si nenechala ujít řada někdejších „spolubojovníků“ Anny Šabatové a oslava se tak stala i příleţitostí zavzpomínat na začátky systematických kontaktů představitelů demokratické opozice 70. a 80. let z obou stran hranic na turistických stezkách v Krkonoších nebo na aktivity v rámci Československo-polské solidarity a dalších nezávislých iniciativ. Maršálek Senátu PR a bývalý aktivista polské opozice, Bogdan Borusewicz, který se také slavnostního ocenění zúčastnil, zdůraznil, ţe „Anna Šabatová je osobou, která má nesmírné zásluhy o československou opozici a význam pro polsko-československé vztahy. Její činnost byla důsledkem vnitřní potřeby odmítnout totalitní systém, zaloţený na lţi a násilí. Právě díky takovým lidem jako je Anna Šabatová, jsou polsko-české vztahy na velmi dobré úrovni.“ Dorota Müller Nejvyšší soud (NS) v červnu po 38 letech zrušil rozsudek v případě básníka Ivana Martina Jirouse a tří dalších literátů, odsouzených komunistickou justicí za výtrţnictví. Všechny je tím zprostil obvinění. Více informací najdete zde: http://www.lidovky.cz/soud-zprostil-jirouse-obvinenicekal-38-let-f2l-/ln_domov.asp?c=A110622_104915_ln_domov_mc Komentář Petra Uhla k Jirousově „rehabilitaci“ Nejvyšší soud neví, jak se soudilo Nepoučený pozorovatel by se mohl z rozsudku Nejvyššího soudu (NS) i radovat. Za předsednictví soudce Františka Hrabce vyhověl v úterý senát NS stíţnosti pro porušení zákona, jíţ se ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) domáhal zrušení
rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2. V roce 1973 jím byli odsouzeni Eugen Brikcius, Jiří Daníček, Ivan Jirous, řečený Magor, a Jaroslav Kořán za zpěv a řeči v hospodě. Orgány činné v trestním řízení v nich spatřovaly trestné činy výtrţnictví a hanobení národa, rasy a přesvědčení. „Do sokolské písně vsunuli slova, která uráţela ruský národ. Řvali ji natolik hlasitě, ţe je bylo slyšet aţ na ulici,“ bylo v rozsudku z roku 1973. V hospodě se ale jeden pán proti zpěvu ohradil a zpěváky nazval „špinavými vlasatci“. A Jirous na to: „A ty seš zase plešatej bolševik!“ „Bolševiku plešatý, dej nám píku, my tě píchnem do pupíku,“ zaveršoval si Kořán. Nebyl to ale ţádný bolševik, nýbrţ major StB. A zavolal na ně Veřejnou bezpečnost. Připomíná to jízdu vlakem, kde si Švejk spletl generálmajora von Schwarzburg s plešatým zástupcem banky Slavia. Výše trestů tehdy byla po zmírnění odvolacím soudem osm aţ dvanáct měsíců nepodmíněně. O tom, ţe budou nepodmíněné, i kdyţ obţalovaní stáli před soudem poprvé, rozhodly „orgány“ uţ tím, ţe je po hádce v hospodě vzaly do vazby. Ţe by po 38 letech konečně dorazila spravedlnost? Ale ani náhodou! Potíţ měl NS v tom, ţe se trestní spis nedochoval, v archívu ho prý v roce 2002 zničila voda ze záplav. I rozsudek je nečitelný. Něco je v uchovaném dozorovém spise, ale výpovědi obviněných a jejich obhajoba k dispozici prý nejsou. Potíţ je spíš v tom, ţe ze tří povinných stejnopisů si NS neobstaral jiný. V diplomové práci vzniklé před povodněmi jsem na internetu našel větu z rozsudku: „Bizarně působí odůvodnění, proč byl odsouzen Jiří Daníček: Je sice pravda, ţe nejsou přímá svědectví proti obviněnému, ale jiţ to, ţe se stýká s takovou společností, je dostatečným důvodem k tomu, aby mu byl tento nepodmíněný trest udělen.“ Tato věta by měla být v učebnicích trestního práva, jako odstrašující. Soudce Hrabec pochází z druhé strany pomyslné barikády (kterou normalizační diktatura vytvořila) a podrobnosti oné doby nemusí znát. Je o deset let mladší neţ Jirous, v roce 1973 práva teprve studoval. Jeho senát nyní nejen zrušil oba rozsudky, ale obţalované viny zprostil. A důvod? „Společenská nebezpečnost skutků, které všichni čtyři spáchali, je vzhledem k odstupu 38 let nepatrná,“ řekla soudní mluvčí. Podle soudce Hrabce je nepochybné, ţe se v hospodě chovali nepřístojně. Podle spisu (který ale soud teď ani neměl) hlučeli, pokřikovali, bouchali do stolu a obtěţovali tak ostatní. V hospodě se ale běţně zpívá a hlučí. Kdyţ je toho moc, musí se holt host vyhodit. „Formální znaky trestného činu výtrţnictví tam skutečně naplněny byly. Nelze připustit rušení veřejného klidu a pořádku obdobnými nepřístojnostmi,“ zdůraznil Hrabec. Jen ty tresty měly být podmíněné, nepodmíněné jsou nepřiměřené, říká. Skandální právní názor o „společenské nebezpečnosti“, byť jen nepatrné, převzal Hrabec od stěţovatele, ministra Pospíšila, coţ ovšem podle zákona nemusel. Bezostyšně přidal i právní větu: „Hlučení je nepřístojností a trestným činem výtrţnictví.“ Ta absurdní věta si zaslouţí, aby se stala přímo judikátem.
Jáchym Topol se stává spolupracovníkem Knihovny Václava Havla
Rozhovor Jiřího Peňáse s Jáchymem Topolem - spisovatelem a nově téţ spolupracovníkem Knihovny Václava Havla. http://www.vaclavhavel-library.org/docs/press/110901_monitoring-kvh.pdf
Zákon o 3. odboji byl přijat, platí od 17. listopadu 2011 Účastníci třetího odboje dostanou podle zákona, předloţeného poslanci vládní koalice, peněţité ocenění 100 tisíc korun, pozůstalí manţelé po nich pak poloviční částku. V případě, ţe by měli odbojáři důchod niţší neţ průměrný, bude jim na průměrný dorovnán. Zákon má začít platit symbolicky 17. listopadu. Více v článku zde: http://www.lidovky.cz/klaus-neochotne-podepsal-zakon-o-tretimodboji-je-pry-alibisticky-1cm-/ln_domov.asp?c=A110817_153905_ln_domov_mc
V srpnu proběhlo ve Švédsku celosvětové skautské setkání Jamboree Úryvek z dopisu přítele exulanta „...přesto, ţe stále pršelo a celé Jamboree bylo samé bahno, tak to bylo něco neuvěřitelného. Asi jako kdyţ jsem poprvé po 40 letech přijel domů. Byl to vţdycky můj sen a teď se vyplnil. Měli jsme štěstí a podle českých vlajek jsme se nejdříve dostali do stanu českých vedoucích. Měl jsem starou skautskou lilii a odznak Svojsíka 1911-1946 na bundě. Kdyţ to viděli naši skauti, tak jako bych píchl proutkem do mraveniště. Hned se tam sešli všichni a začali se vyptávat... Byly to otázky z mé minulosti, z mého mládí. Pak jsem se jich ptal, jestli jsou tam nějací skauti ze Slovácka. Vedli mne pak k táboru
"Morava", kde byli skauti, dokonce jeden z nich ze Starého Města. Bylo jich tam asi 20, jak skautky tak i skauti, všichni kolem 15 - 17 let. Ti mne nejdříve darovali a dali na krk jejich skautský šátek, který měli pro Jamboree, a pak se začali ptát. Ještě dnes, kdyţ Vám to píši, tak mám takový vděčný pocit. Ptali se na všecko, jak nás tehdy zakázali, proč nás zakázali, jak jsme tehdy tábořili, jak to bylo po zakázání... Pak se ptali, proč jsem utíkal, s kým, jak, jak jsme se dostali přes hranice atd. Jestli jsem se rozloučil s rodiči... Ano, teď znovu věřím, ţe tato nová generace se o tu "strašnou" dobu začíná zajímat a nebude o té době MLČET.“ Více informací zde: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/reportaze/_zprava/928633
PUBLIKACE A ČLÁNKY
Lomcování slovy Jan Štolba Praha, Cherm, 2011
Štolbovy reflexe básnické i prozaické tvorby autorů jako je např. Josef Kostohryz, Karel Brušák, František Listopad, Emil Juliš, Petr Král, Ivan M. Jirous, Jan Placák ad., vlastní Literární zápisník, eseje, stati a glosy o poezii. Kritické články navazují na Nedopadající dţbán, za který autor obdrţel Cenu F. X. Šaldy. Týkají se více neţ 52 básnických knih a obsahují oddíl o české próze. V závěru je svazek doplněn 17 úvahovými útvary o české literatuře a kultuře.
O šalbě svobody a filosofie Bohuslav Brouk Praha, Volvox Globator, 2011
Více o publikaci najdete zde: http://respekt.ihned.cz/c1-52743600-s-broukem-v-hlave
Alexej Čepička - Absurdní dramata komunistické moci Kronika komunistického Československa Karel Kaplan Barrister & Principal, 2011
Nová kniha renomovaného historika Karla Kaplana přináší řadu nových informací o jednom z nejobávanějších politiků padesátých let, Alexeji Čepičkovi. Jméno zetě „prvního dělnického prezidenta“ Klementa Gottwalda bývá nejčastěji spojováno s funkcí ministra obrany a zřízením nechvalně proslulých Pomocných technických praporů, nástroje zotročení desetitisíců politicky nepohodlných či nespolehlivých občanů tehdejšího Československa. Jaká však byla jeho přímá odpovědnost za další nezákonnosti padesátých let, včetně perzekuce církví či vykonstruovaných politických procesů? Nakolik Čepičkovi při strmém vzestupu do pozice de facto nejmocnějšího
muţe komunistického státu pomohl jeho příbuzenský vztah s Gottwaldem a jaké byly okolnosti jeho stejně rychlého pádu? Kaplan na tyto i další otázky odpovídá mimo jiné obsáhlými citacemi z dosud nepublikovaných archivních materiálů. Hodnota těchto vhodně vybraných a autorem věcně komentovaných pasáţí přitom není čistě faktografická – výpovědi Čepičky a jeho současníků mnohdy „oţívají“ jako příznačná absurdní dramata napsaná absurdní dobou.
Invaze 1968. Ruský pohled Josef Pazderka (ed.) Torst, ÚSTR, 2011
„Kniha Invaze 1968. Ruský pohled“ představuje první pokus o ucelenější náhled na ruské vnímání praţského jara a okupaci roku 1968. Popisuje pocit spřízněnosti, který sovětská liberální inteligence a rodící se disidentské hnutí cítily v čase breţněvovského utahování šroubů vůči dění v Praze, jeţ pro ně představovalo jednu z posledních nadějí na změnu. Publikace představuje také sovětské novináře pobývající v Praze, kteří podporovali změny v tehdejší ČSSR a následně za svůj postoj zaplatili deportací a ztrátou zaměstnání. Nahlíţí i na sovětské vojáky, kteří přijeli do Československa, a v rozhovorech s nimi a dalších textech vykresluje jejich vnitřní svět i mohutnou mašinerii sovětské propagandy, jejímuţ vlivu byli vystaveni. Knihu doprovázejí fotografie Josefa Koudelky, Karla Cudlína, Paula F. Goldsmithe, Miroslava Ţupníka a dalších autorů, stejně jako unikátní a dosud nepublikované snímky ze soukromých archivů sovětských vojáků i novinářů. Více o publikaci naleznete zde: http://kultura.idnes.cz/recenze-srpen-1968-tentokratz-opacne-strany-smutne-skvele-cteni-psc/literatura.aspx?c=A110818_110852_literatura_jaz
VÝROČÍ * 8. srpna 1946 se narodil Václav Benda, český filosof, kybernetik, katolický aktivista, protikomunistický disident, politický vězeň, zakladatel a první předseda Křesťanskodemokratické strany, letos by se doţil 65 let
Václav Benda s rodinou
„Pravá politika je však výlučně sluţbou obci, sluţbou společenství svobodných občanů: sluţba pak nespočívá ve vnucování a vynucování vlastních představ o tom, co je pro druhého dobré (takovým způsobem lze snad vychovávat docela malé děti nebo ještě spíš dozírat na vězně), nýbrţ v pozorném naslouchání a v hlubokém respektu k tomu, co pro sebe pokládají za dobré ti druzí (dokonalý sluţebník arciť občas přeslechne něco, co pokládá za zjevně škodlivé, nebo naopak iniciativně napraví nějaké opomenutí – takovéto zásahy jej však ctí jen potud, pokud zůstává věrným sluţebníkem). Politika není esencí dosavadních zkušeností, nýbrţ vůlí stále se učit; není hotovým programem, nýbrţ hledáním cesty ve sloţitých a rychle se měnících podmínkách. Politik dneška ani zítřka se podle mého názoru neobejde bez pokory (aby byl dobrým a zároveň úspěšným politikem, bude ovšem potřebovat víc – důmysl, štěstí, schopnost odhadnout pravou chvíli) vůči realitě, vůči důstojnosti svých bliţních (i těch nejhorších) a dokonce i vůči jejich mínění (i tomu nejšílenějšímu).“ Václav Benda: O odpovědnosti v politice a za politiku (z dopisu mladým přátelům), listopad 1985
* 11. září 1936 se narodil Pavel Landovský, přezdívaný Lanďák, významný český herec a dramatik, bývalý disident, signatář Charty 77
Foto: Hana Hamplová
* 12. září 1925 se narodil Libor Fára, významný český malíř, grafik, scénograf a kostýmní výtvarník
* 13. září 1940 se narodil Jaroslav Vejvoda, vlastním jménem Jaroslav Marek, český prozaik a scénárista, spolupracovník Rádia Svobodná Evropa
Foto: Petr Kotyk
* 14. září 1931 se narodil Ivan Klíma, český spisovatel a dramatik
Foto: archiv nakladatelství Academia
* 15. září 1941 se narodil Ivan Chvatík, filosof a samizdatový vydavatel, organizátor bytových seminářů a přednášek, spoluzakladatel Archivu Jana Patočky, blahopřejeme!
* 21. září 1950 se narodil Václav Malý, český římskokatolický duchovní a disident, signatář Charty 77
* 21. září 1952 se narodil Jiří Gruntorád, bývalý disident a politický vězeň, signatář Charty 77, zakladatel naší knihovny - přejeme vše dobré!
Foto: Jan Šilpoch
* 22. září 1931 se narodil František Janouch, český a švédský jaderný fyzik, autor populárních vědeckých děl a zakladatel Nadace Charty 77, blahopřejeme!
* 23. září 1901 se narodil Jaroslav Seifert, český básník, spisovatel, novinář a překladatel, spoluzakladatel poetismu a nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 1984
Jaroslav Seifert s dcerou
* 23. září 1944 se narodil Ivan Martin Jirous, český básník, publicista a výtvarný kritik, významná osobnost českého undergroundu
Ivan Jirous, Ivo Pospíšil a Pavel Zajíček na cestě do Klukovic (1973)
* 24. září 1914 se narodil Jiří Kolář, český básník a výtvarník
Autoportrét Jiřího Koláře
* 27. září 1924 se narodil Josef Škvorecký, spisovatel, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spolu s manţelkou Zdenou Salivarovou zakladatel exilového nakladatelství '68 Publishers v Torontu
* 5. října 1936 se narodil Václav Havel, disident, dramatik, esejista, prezident
ÚMRTÍ
† 7. srpna 2011 zemřel ve věku 99 let v Kanadě Jiří Traxler, český pianista, skladatel, textař
Foto: archiv Jiřího Traxlera Jiří Traxler s Jaroslavem Jeţkem - Studio Ultraphon 21.4.1938
† 23. srpna 2011 náhle zemřela Markéta Fialková, bývalá disidentka a velvyslankyně v Albánii
Foto: Ondřej Němec, Lidové noviny
† 7. září 2011 zemřel náhle po krátké těţké nemoci Mons. Dr. Robert Falkenauer, čestný papeţský kaplan a generální vikář plzeňské diecéze
Za vše dobré, co nám Pán Bůh daroval skrze jeho ţivot, poděkujeme při mši svaté v sobotu 17. září 2011 v 11.00 hod. v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni. Po ní bude v 13.30 hod. pohřben do kněţského hrobu na ústředním hřbitově v Plzni.
Bulletin Libri prohibiti připravuje Vít Krobot a Jarmila Štogrová ve spolupráci s Viktorem A. Debnárem. Nihil obstat Jiří Gruntorád Uvítáme Vaši případnou finanční pomoc: Číslo bankovního účtu je 219642286/0300 u ČSOB a.s. Pro zahraniční platby IBAN: CZ9403000000000219642286, BIC (SWIFT): BACXCZPP IČO je 45247048. Děkujeme!
