AKTUALIZOVÁNO v červnu 2013
22. část Rok 1986 Místní národní výbor. Jako ved. provozoven nastoupil v půli roku Josef Pavlíček ze Studence, jako pracovník provozoven Pavel Marek. Admin. pracovnice škol. jídelen Mirka Blažková ... Ve školní družině byla malá návštěvnost, proto byla družina uzavřena. Vedením kroužku SSM pověřena s. Pešková. Stará škola byla vyklizena ... Ždírecký zpravodaj letos nevyšel. V krajské soutěži NV obsadil Ždírec první místo, odměna 50 tis. Výstavba. Odpracováno celkem 22 000 brigádnických hodin. Zahájena výstavba třetího pavilonu školy. Vypracován projekt na čistírnu odpadních vod. Kromě toho se počítá ještě s čističkou pro Bytex a pilu. Ve VČDZ zbourána vilka Losenických čp. 150 a postavena montovaná administrativní budova. Skládka odpadků u Nového Ranska na místě bývalého Mlýnku mezi silnicemi zasypána a oseta travou. Výstavba 10 rodinných domků [mj. Miroslav Gabriel čp. 146, František Hořínek čp. 448, Oldřich Marek čp. 461], z toho dva v osadách. Nákladem 3 mil. Kčs dokončena přestavba Chrudimské ulice včetně nové kanalizace a vodovodu s přípojkami. Kulturní dům je velmi třeba, ale stále se o něm jenom hovoří.
Nová škola – příprava staveniště 3. pavilonu ... Kdo prožil dvě světové války, těžké poválečné doby, boj proti cizí vládní moci, prošel dobou nezaměstnanosti a bídy, nutně musí míti jiný postoj k dění ve státě a v životě vůbec. Generace nová toto nepoznala. Vyrůstala v míru, v budování nového socialistického života, v dostatku životních potřeb a již i alespoň zčásti v narovnaném směru života ... [Co tím jenom chtěl básník – kronikář – říci? Zřejmě cosi co cítil, ale nesměl napsat.]
Oslavy 1. máje uspořádány opět ve Ždírci, zdravici pronesl a pochodoval ruský voják jako vždy v posledních létech.
Oslavy 1. máje 1986 Každá diktatura se ráda zaštiťuje malými dětmi
Pochodují LM, ozbrojená pěst dělnické třídy ...
pochodují naše ženy ...
Masy ždíreckých pracujících před papalášskou tribunou Volby. Byly uspořádány 23. května. Poslanci mají samostatné volební obvody, není už společná kandidátka. Volič, chtěl-li, mohl jít za plentu [!] a na kandidátce něco změnit. Drtivá většina voličů za plentu vůbec nešla. Pro kandidáty hlasovalo 99,97 % voličů. Zvoleno všech 57 kandidátů. Předsedou MNV je Ladislav Pospíšil, místopředsedové Miloslav Blažek a Miroslav Havlík, tajemníkem Pavel Mühlfait. Další členové
rady: Zd. Mísař, Jan Malý Hor. Studenec, Marta Vosecká, Zd. Votruba Podmoklany, Jar. Novák výpravčí, Mir. Vrána Benátky, Alena Slanařová N. Ransko Zvoleno 15 komisí a aktivů včetně výboru lidové kontroly (VLK), k tomu ještě šest občanských výborů v osadách. Školní kronika jako obvykle okadívá komunistické svaté a oficiálně nařízená výročí. Za povšimnutí stojí pouze datum 3. března, kdy bylo zahájeno vyučování ve druhém školním pavilonu. Zajímavé jsou údaje z tzv. veřejně prospěšné práce žáků, kteří v roce 1986 odpracovali pro obec 1 612 hodin, pro JZD 1 914 a při lesních pracích 1 216 hodin, nasbírali (údajně) celkem 72 tun druhotných surovin a za 8 240,Kčs léčivých rostlin. Po zrušení malotřídní školy na Slavíkově přichází do Ždírce část jejích žáků ze Slavíkova, Rovného a okolních samot, takže ždírecká škola má nyní v 15 třídách celkem 376 žáků. Novinkou při zahájení školního roku bylo uspořádání tzv. „hodiny míru“, při které učitelé ve třídách seznamují žáky s mezinárodní situací, aby podnítili vztah a přátelství mezi národy a mezi lidmi na celém světě. Počasí. V červnu přišlo krupobití. 19. srpna odpoledne po bouři liják a znovu byly zatopeny sklepy pro ucpání kanalizace vedoucí od lesního skladu. Myslivci ... Letošního roku neviděl jsem zde koroptev, křepelku, bažanta, zmizeli rorýsi, zřídka se ukázal zajíc. Srnčí zvěře je také méně. V krajině se drží černá zvěř a liška, která přenáší vzteklinu. Zoufale málo je drobného zpěvného ptactva. Sem tam slyšet kukačku, skřivánka, ve vesnici pár vlaštovek a zmenšené hejno vrabců. Obyvatelstvo. Narodilo se 26 dětí, zemřelo celkem 22 občanů. Někteří ždírečtí: 4. března zemřel ve věku 75 let Antonín Starý, dělník a pracovník v JZD, jeho manželka Marie Stará zemřela ve svých 71 letech 19. prosince téhož roku. 23. června zemřela Marie Štefanová, vdova pocházející z Krucemburku, která podědila usedlost čp. 74 po svém strýci Jaroslavu Bělouškovi, a 28. června zemřela u dcery v Dolních Zálezlech Anna Stehnová pocházející z čp. 51. 8. července zemřel náhle na stavbě elektrárny Dukovany Branko Nosil, 46 let. 22. srpna zemřel radiomechanik Otakar Havlík, pocházející z Vojnova Městce, 71 let a 26. září truhlář a bývalý výhybkář ze strážního domku u trati Josef Bažout ve věku 75 let. 15. listopadu byl při přecházení silnice zachycen projíždějícím autem truhlář a zaměstnanec pily Jan Pokorný a následkem této nehody zemřel v nemocnici ve věku 79 let. 12. prosince zemřel dlouholetý zaměstnanec ždírecké pily Karel Marek, 72 let. Po připojení obcí Horní a Nový Studenec a Podmoklany má nyní Ždírec 3 053 obyvatel. Jiné události. 13. října zemřel známý ochránce přírody doktor Miloš Seifert. 14. října zemřel v Křížové ve věku 80 let bývalý zdejší soukromý autobusový dopravce Leopold Bořil. 28. ledna došlo k tragické havárii amerického raketoplánu Challenger, při které zahynulo všech sedm kosmonautů na jeho palubě. 29. dubna došlo k havárii jaderné elektrárny v Ukrajinském Černobylu.
Rok 1987 Domovní čísla obce Ždírec nad Doubravou. Kronikář Josef Bílek zpracoval seznam domovních čísel a jejich obyvatelů od čp. 1 do čp. 468 podle stavu k 1. lednu 1987. (Kronika obce kniha III., str. 361-373.) Tento užitečný a zajímavý přehled postupně doplňuji a aktualizuji se zaměřením zvláště na původní „starý“ Ždírec, a to pod názvem Historie ždíreckých domů. Oslavy 1. máje
Pochoduje místní a okresní papalášstvo společně se sovětskými okupanty Živelní pohromy. Došlo k polomu v obecním lesíku Kopanina ... Dne 5. května po prudkém dešťovém přívalu došlo k protržení hráze rybníka pod Hatí a k zatopení zahrádkářské kolonie a teletníku. Velké škody z přívalu bahna z výše položených polí byly způsobeny i v Křížové ... Tento kronikářský zápis je poněkud nepřesný, protože v Hati se do slova a do písmene opakovala situace z roku 1971 a znovu se protrhly hráze obou rybníků, stavěné neodbornou a lajdáckou svépomocí členů rybářského spolku. Na stavbu hrází byl zpracován projekt, který ovšem brigádníci nerespektovali a hráze byly pouze nasypány zeminou vybagrovanou při rozšiřování pily a při stavbě vlečky, bez zabudování pilotů a bez násypu kamene v patě hrází. Navíc stav hrází v době dešťů nebyl průběžně kontrolován a výška vody v rybnících nebyla regulována včasným odpouštěním. Na vzniku přívalové vlny se značnou měrou podílelo i družstevní scelování okolních svažitých pozemků nad rybníčky, na kterých místo dřívějších luk, úvozů, remízků a jiných porostů bránících vzniku přívalu byla naorána pole. Došlo k zatopení nejen teletníku a zahrádkářské kolonie, ale i všech domků podle toku ždíreckého potoka, což vyvolalo četné protesty obyvatel. Na ty ovšem „odpovědní“ funkcionáři MNV reagovali neméně lajdácky než rybáři na stavbu hrází. „Rybníky u Hati nejsou na našem katastru. Já nemůžu udělat nic jiného, než vám dát formulář pro pojišťovnu,“ vyřešil problém postižených tehdejší předseda MNV s. Ladislav Pospíšil.
Výstavba a jiné. Dokončeno celkem 12 bytů v 11 rodinných domcích. Na brigádách, hlavně při dostavbě školy, bylo odpracováno celkem 12 370 hodin ... V měsíci říjnu byly rozmístěny tabule s novým označením ulic ... Na odbor výstavby nastoupil od 1. října Josef Pavlíček z Horního Studence [což byla ovšem tragédie, protože tento „odpovědný“ pracovník se projevil jako nesmírný byrokrat a úřednický tupec, který způsobil občanům v obvodu své působnosti řadu potíží a nepříjemností.] Na náměstí a v nádražní čekárně byly umístěny dva veřejné telefonní automaty ... Na přelomu roku byl zbourán dům čp. 5 po Pravoslavu Pelikánovi ...
Pelikánovo čp. 5 v demolici Kanalizační čistírna se začne stavět v roce 1990 pod Kopaninou [- zbožné přání. Ve skutečnosti byla její stavba zahájena až za kapitalismu v dubnu 1995] ... Byla zpracována studie kulturního domu s umístěním v prostoru křižovatky na Pikulce a zadáno zpracování projektu ... Během roku opět nevyšel Ždírecký zpravodaj. Soukromé stavby bohužel nejsou v kronice podchyceny. V tomto roce je zatím známa pouze přestavba domu čp. 86 Danielových-Froňkových, kterou prováděl Robert Hanč. Průmyslové podniky. Počty zaměstnanců: Bytex 400, Pila 225, družstvo Vzor 325 zaměstnanců ve všech okolních provozovnách. Zdejší manipulační sklad Státních lesů zpracuje ročně kolem 80 tisíc m3 kulatiny. Spolu s garážemi a opravářskými dílnami zaměstnává 60 pracovníků. Dříve bývali ve zdejších vesnicích povozníci, vlastníci jednoho koně či páru silných koní, kteří celý život dováželi za úplatu kulatinu z lesů na pilu nebo do manipulačního střediska. Jezdili za každého počasí a v každou roční dobu. Na těžkých kladařských vozech několik různě dlouhých klád, v zimě na saních. Sami si nakládali, nejvýše si navzájem vypomohli. Lidé vzácného zdraví a ryzí povahy, jak z omšelé žuly vytesaní, ošlehaní nepohodou počasí, ruce oplechované mozoly. Vytratili se z našeho společenství, z krajiny i se svými koňmi, byli nahrazeni traktory s přívěsnými vlečňáky, na které se dá naložiti 4x tolik co na koňský povoz. Rádi nás svezli jako školáky, když se vraceli poprázdnu domů. Těžcí koně byli jim němými věrnými druhy, za pár hrstí ovsa a náruč sena udělali denně kus cesty s těžkými kladami. Nelze zapomenout Rudolfa Procházku z Radostína
nebo Šíra ze Světňova či ze Skleného. Nezbohatli za celý život z těžké práce, sotva pokryli pokrčenou chalupu novými došky či šindeli a vyživili klubko dětí, které je vždy už doma při návratu vyhlížely ... Zrod a začátky místního železářství ... Oblast mezi Přibyslaví a Nasavrky má staletou tradici ve zpracování železa a byla jednou z nejdůležitějších v českých zemích. Za svůj vznik vděčila objevu železných rud v okolí Starého Ranska a Borové. Je tu doloženo na 20 železářských podniků. Když počátkem 17. století získal panství Polná mocný rod Dietrichštejnů, nechal tu později postavit vysokou pec podle štýrského vzoru. Roční výroba železa zde kolem roku 1750 dosahovala 100 tun litého železa a spotřebovalo se k tomu dříví ze 35 ha lesa. Železářská výroba byla pak omezována a asi roku 1778 byla zastavena. Po 30 let se jen udržovala pec. Oživla opět kolem roku 1810, kdy byla postavena nová vysoká pec s kuplovnou a obnoveny dva hamry. Později ještě další pec a potřebná zařízení. V roce 1850 pracovalo ve Starém Ransku 1500 dělníků. Pak se opět projevil nedostatek dřeva i dřevěného uhlí a pokusy s pálením rašeliny byly neúspěšné. Počet zaměstnanců rychle klesal a roku 1876 byla z provozu vyřazena poslední vysoká pec. V provozu zůstaly jen zámečnické dílny a slévárna, která zpracovávala surové železo dovážené z Anglie. Na podzim roku 1886 byly železárny definitivně uzavřeny ... V kronikářově záznamu následuje popis uzavření sléváren, jejich rozvoj po znárodnění, výstavba závodu na Novém Ransku a popis dnešní výroby.
Vzácný snímek huti na Starém Ransku (asi z roku 1880) Škola. Dochází do ní celkem 381 žáků. Před budovou nového školního pavilonu bylo instalováno sousoší nazvané „Rozhovor“, autorů Romana Richtermoce a Zdeňka Gabriela z ČFVU Dílo v Hradci Králové. Je vytvořeno z hořického pískovce a stálo 110 tisíc Kčs. Životní prostředí. Kromě zvěře a ptactva se z přírody vytrácejí i dříve běžné rostliny a léčivé byliny. Vymizela většina druhů čmeláků a vzácnějších motýlů. Vytratily se také rybičky všeho druhu.
Obyvatelstvo. Ždírec se svými osadami měl celkem 3 054 obyvatel. Narodilo se 36 dětí, zemřelo 32 občanů. Někteří známější místní: 28. ledna zemřela ve věku 77 let Marie Bénová, 15. února vdova po listonošovi Růžena Culková, 80 let, 23. února zemřela v domově důchodců Věž Božena Včelanská 77 let a 16. března zemřela Antonie Fidlerová, rozená Doležalová z Krucemburku, 73 let. 3. května zemřela dlouholetá kuchařka na pile Blažena Ondráčková, 66 let, 27. května Růžena Wasserbauerová, 82 let. 28. května zemřel Vladimír Pecka, 68 let a 10. září bývalý pekař Jan Jakeš, 85 let. 6. listopadu zemřela Marie Poulová, 81 let. 7. listopadu zemřel v Krkonoších ždírecký rodák František Flusek, 55 let. 13. listopadu zemřela Marie Vomelová, vdova po pokrývači, 68 let. 22. listopadu zemřel ve věku 72 let František Ondráček z čp. 87, a 24. prosince zemřela Františka Fialová z čp. 6 ve věku 76 let. 9. října zemřel krucemburský katolický farář Bohuslav Kranda, který zde působil 26 roků. Další události. V dubnu navštívil Prahu Michail Gorbačov. Tentokrát přijel s poselstvím „perestrojky“. Českoslovenští vedoucí soudruzi, aby se udrželi u vlády, se však rozhodli pokračovat v původním stalinském kurzu. Na podzim pouze opět rozdělili funkce prvního tajemníka ÚV KSČ, kterým byl jmenován Milouš Jakeš, a prezidenta republiky, jímž zůstal Gustáv Husák. Ze školní kroniky: Při říjnové prověrce KPÚ v Hradci Králové mj. upozornila s.Kruošová (?) na nové předpisy při psaní kroniky. Ty jsem vyslechl i při funkčním studiu a budou realizovány /zápisy významných událostí – zjednodušení/, uvedl ředitel Mísař do kroniky kromě dalších obligátních záznamů.
Rok 1988 Historie výstavby nové školy. (Záznam ředitele Bohumila Mísaře ve školní kronice z června 1989): V roce 1968 byl dostavěn v akci „Z“ pavilon školní jídelny a školní družiny. V roce 1978 byl dostavěn zase v akci „Z“ pavilón tělocvičny a bytu pro školníka. Došlo však ke kritické situaci v otázce tříd vzhledem k nárůstu počtu žáků. Proto bylo rozhodnuto bezodkladně tuto otázku řešit /rozhodla rada MNV a výbor SRPŠ/. Byli vybráni zástupci /předseda MNV s. Sklenář, předseda SRPŠ s.Klepetko L., zást. ředitele s. Mísař a poslankyně KNV s. Matějíčková/ aby jednali na ONV. Tam bylo dohodnuto jednání na KNV, kterého se za ONV zúčastnil místopředseda s. Med. Z jednání vyšly závěry o skutečné výstavbě – zpracování dokumentace a postup výstavby školy po jednotlivých pavilonech. Dodatečně schváleno i na MŠ. Vlastní výstavba: srpen 1980 – 1983 – výstavba kotelny v akci „Z“ září 1981 – únor 1983 – I. pavilon – akce „Z“ na výjimku MŠ srpen 1983 – únor 1985 – II. pavilon – akce „Z“. Oba pavilony byly otevřeny v předstihu, plán byl vždy na 3 roky
srpen 1986 – duben 1989 III. pavilon v akci „Z“ – i tento mohl být vystavěn v předstihu, ale došlo ke komplikacím – změna předpisů v elektroinstalaci a vedení plynu oproti projektu Při zahájení této výstavby bylo dohodnuto vzhledem k tomu, že se provádí v akci „Z“, že materiálové a stavební práce bude zajišťovat MNV, brigádnickou pomoc rodičů SRPŠ a vybavení ředitel školy. Tak tomu bylo i ve skutečnosti, až na to, že vedení školy řídilo i brigádnickou činnost rodičů. Že takto výstavba pokračovala a hodnota díle je více jak 17 milionů, svědčí o tom, že úkoly všichni plnili velice zodpovědně i přes některé problémy v zásobování a dlouhé dodací lhůty. Jednotlivé pavilony byly dány do provozu ihned po dostavbě. Na úklidu se výrazně mimo pomoci rodičů podíleli učitelé i žáci. Rovněž tak tomu bylo i při úpravě okolí, i když dle plánu se tento úkol měl provádět až po dostavbě III. pavilonu. Zbývá dokončit jen část okolí souvisejícího s výstavbou školního hřiště. Vzhledem k nedostatku materiálu nejsou v některých třídách vestavěné skříně, které tam byly doprojektovány dodatečně a ve školní jídelně nejsou židle, které by tomuto prostředí vyhovovaly. Prozatím tam jsou židle patřící do tříd. Pila. Stará administrativní budova postavená na sklonku minulého století, která překážela rozšíření provozu, byla zbourána. Pamatovala doby zlé i lepší, soukromé vlastníky i léta akciové společnosti, léta, kdy celé poschodí obýval správce pily s jediným úředníkem – účetním. Veškeré práce na pile se vykonávaly ručně od navalování klád po třídění řeziva. Kulatinu dováželo několik párů koní, nakládka a přírodní vysoušení jen ručně.
Správní budova pily před demolicí Dietrichsteinský znak ze správní budovy
V polovině roku byla zbourána i obytná budova a ke konci roku stál již jen vysoký komín bývalé parní kotelny. Nová hala třídírny řeziva a nakládky byla ke konci roku zastřešena.
Oslavy 1. máje. Málokdo z nás tušil, ale zvláště ti na tribuně by si to nikdy nepřipustili, že letošní oslavy jsou pro ně už předposlední.
Výstavba a jiné. Na brigádách v akci „Z“ bylo odpracováno 8 258 hodin a mimo akci „Z“ [?] 4 875 hodin. Bylo dokončeno 12 rodinných domků, zahájena stavba dalšího domu družstevní výstavby a generální oprava obecního domu čp. 1. Byl dokončen třetí – poslední školní pavilon. [Podle školní kroniky až v dubnu 1989.]
Nová škola s kotelnou (1988) V areálu TJ. Tatran byla zahájena stavba nových kabin a proběhly oslavy 60 let ždírecké kopané. Na skládce odpadků u Nového Ranska bylo provedeno zatravnění a skládka byla uzavřena. Novinkou je zavedení popelnic v obci. V domě služeb bylo otevřeno cukrářství ... Ždírecký zpravodaj stále nevychází ... JZD uvedlo do provozu novou administrativní budovu včetně kuchyně v Křížové. [Přezdívalo se jí „Jamajka“ podle zfilmované literární předlohy Daphne du Maurier, kterou právě vysílala ČsT.] Obyvatelstvo. Narodilo se 51 dětí, zemřelo 33 občanů. Nejstarším ždíreckým občanem je devadesátiletý holič Bedřich Škarýd. Ze známějších ždíreckých občanů zemřeli v tomto roce: 8. ledna zdejší bývalý obchodník a divadelní ochotník Ladislav Klepetko ve věku 88 let, 1. února Adolfie Kárníková, 83 let, 8. května truhlář František Fiala z čp. 6, 77 let, 20. května ve věku 78 let vdova po cestáři Marie Pecková, 22. srpna ve věku 55 let Jaroslav Hromádko. 23. srpna zemřel ve věku 65 let František Lédl, rodák z Benátek, který byl po několik roků ždíreckým předsedou MNV. 25. srpna zemřela Vlasta Šedivá a v tomto roce též vdova po cukráři Milada Ronovská, 79 let. Zpětný přehled počtu obyvatel Ždírce (pokračování přehledu z části 10.) (M. Mühlfaitová, NN č. 64/listopad 1996): 1958 – 973 obyvatel, 211 domů, 298 domácností 1961 – 829 obyvatel 1977 – 2 193 (včetně Nového Ranska, Kohoutova a Benátek) 1981 – 2 373 (ke Ždírci připojeny Údavy a Stružinec) 1986 – 3 053 (ke Ždírci připojeny Horní a Nový Studenec a Podmoklany) 1988 – 3 058 Pokračování.
