AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ

AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ správního obvodu

ORP JIHLAVA Prosinec 2016 ÚŘAD ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Magistrát města Jihlavy, Masarykovo nám. 97/1

Úřad územního plánování, Masarykovo nám. 1, Jihlava, 586 01

Aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností

JIHLAVA

Ing. arch. Tomáš Lakomý vedoucí odboru

Mgr. Tomáš Mička hlavní zpracovatel

Prosinec 2016

KOLEKTIV ZPRACOVATELŮ (dle abecedy)

Ing. Jan Toman Caha Lenka Dolejší Ing. Zdeněk Dvořák Mgr. Jana Havlíčková Mgr. Bc. Jindřich Kadlec Ing. arch. Pavel Kyncl Ing. arch. Tomáš Lakomý Mgr. Jana Laubová Mgr. Tomáš Mička Bc. Jolana Pavlíková Bc. Pavlína Razimová Ing. Jaroslav Škrobák, DiS. Mgr. Petra Valentová Ing. Jana Vališová

OBSAH DOKUMENTACE AKTUALIZACE ÚAP ORP JIHLAVA ÚVOD A) PODKLADOVÁ ČÁST ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ 1. Výkresy hodnot 2. Výkresy limitů využití území 3. Výkresy záměrů na provedení změn v území Komentář k výkresu hodnot území, k výkresu limitů využití území a k výkresu záměrů na provedení změn

B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B 1. VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP - SWOT ANALÝZA 1. Horninové prostředí, nerostné suroviny 2. Vodní režim v území 3. Hygiena životního prostředí 4. Ochrana přírody a krajiny 5. Zemědělský půdní fond 6. Pozemky určené k plnění funkcí lesa 7. Veřejná dopravní infrastruktura - silniční doprava 8. Veřejná dopravní infrastruktura - železniční, letecká a cyklistická doprava 9. Veřejná technická infrastruktura - energetika, telekomunikace 10. Veřejná technická infrastruktura - zásobování vodou a kanalizace 11. Veřejná technická infrastruktura - koordinace 12. Sociodemografické podmínky, bydlení 13. Rekreace a cestovní ruch 14. Hospodářské podmínky Schematické shrnutí SWOT analýzy Příloha k vybraným tématům SWOT analýzy B 2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ, PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ A PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Komentář vyhodnocení územních podmínek pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území - hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel území, příznivé životní prostředí

B. 2. 1. VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ 1. Svodný kartogram – vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj 2. Dílčí kartogramy k vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj 3. Tabulkové podklady k vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj B. 2. 2. VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ 1. Svodný kartogram - vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území 2. Dílčí kartogramy k vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území 3. Tabulkové podklady k vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území B 2. 3. VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. Svodný kartogram - vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí 2. Dílčí kartogramy k vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí 3. Tabulkové podklady k vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí B 2. 4. SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ URÚ V OBCÍCH 1. Svodný kartogram - Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých pilířů URÚ 2. Komentář k vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jednotlivých pilířů URÚ B 3. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI, ZAHRNUJÍCÍ ZEJMÉNA URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY, VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A STŘETY TĚCHTO ZÁMĚRŮ S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, OHROŽENÍ ÚZEMÍ POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY (ÚZEMÍ ORP) 1. Problémový výkres 2. Urbanistické závady a problémy, dopravní závady a problémy, závady a problémy technické infrastruktury, hygienické závady a problémy, ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými jevy, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území, střety záměrů s limity využití území

B 4. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI JEDNOTLIVÝCH OBCÍ 1. Vybrané údaje témat SWOT analýzy, formulace problémů k řešení v ÚPD obcí 2. Výřez z problémového výkresu zaměřený na území jednotlivých obcí

ÚVOD V červnu 2016 začal Úřad územního plánování zpracovávat svépomocí aktualizaci územně analytických podkladů správního obvodu obce rozšířenou působností Jihlava. Pro zpracování aktualizace bylo využito ustanovení zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Dalšími podklady pro stanovení obsahu a metody zpracování technické pomoci byly metodické návody MMR a ÚÚR - Pořizování územně analytických podkladů a Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí. Na základě datových podkladů z průběžně aktualizované databáze územně analytických podkladů, kterou Úřad územního plánování vede a na podkladě získaných statistických údajů ale i z výsledků vlastního prostudování územní problematiky správního území ORP Jihlava bylo zpracováno vyhodnocení stavu a vývoje území se zaměřením na hodnoty území, limity využití území a na záměry na provedení změn v území. Tyto okruhy byly zpracovány ve formě výkresů – výkres hodnot území, výkres limitů využití území a výkres záměrů na provedení změn v území a ve formě verbálního komentáře. Následně na základě dalších podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje bylo zpracováno tzv. SWOT analýzou, vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. SWOT analýza je členěna na témata – horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejná dopravní a technická infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a hospodářské podmínky. SWOT analýza je v tomto formátu zpracována se záběrem na celé území ORP Jihlava. Podle požadavků příslušné vyhlášky č. 500/2006 Sb. a stanovené metodiky bylo provedeno vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v rámci tzv. pilířů udržitelného rozvoje - příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Podle výsledné charakteristiky jednotlivých pilířů byly jednotlivé obce zařazeny do kategorií podle míry vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj, soudržnosti společenství obyvatel území a příznivého životního prostředí. Závěrečným výstupem prací na aktualizaci územně analytických podkladů bylo stanovení problémů k řešení v územně plánovací dokumentace za správní obvod ORP Jihlava jako celek a v jednotlivých obcích, zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území a ohrožení území. Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci jsou zohledněny v problémovém výkrese v rozsahu správního obvodu ORP Jihlava. Z tohoto celkového hodnocení byly odvozeny a zformulovány problémy k řešení v ÚPD za každou obec zvlášť. Pro všechny obce (79) byly zpracovány katalogové listy s uvedením problémů k řešení v jejich ÚPD, dále obsahující souhrn základních statistických a geografických údajů o obci (dle škály sledovaných témat SWOT za celé ORP). U každé obce byla na základě odborného posouzení zpracována SWOT analýza v rámci jednotlivých hodnotících pilířů, aby bylo docíleno vzájemné návaznosti všech informací o obci.

1

Tabulkové a textové údaje o obci jsou doplněny grafickou přílohou výřezem z problémového výkresu. Rozpracovanost aktualizace byla prezentována a veřejně projednána se zástupci obcí, doklad o projednání je zveřejněn na webových stránkách. Všechny postřehy z tohoto projednání se zpracovatel pokusil do aktualizace zanést. Veškerá dokumentace (grafická, textová a datová) je uložena v tištěné podobě na Úřadu územního plánování v Jihlavě včetně jeho digitální formy na elektronickém nosiči.

VYBRANÉ PODKLADOVÉ MATERIÁLY  Zásady územní rozvoje kraje Vysočina, Aktualizace č. 1 – 2012 (DHV CR) 

Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina – 2008 (Bukáček a kol.)



Rozbor udržitelného rozvoje území správního obvodu ORP Jihlava – 2010 (T-plan, s.r.o.)



ÚPD obcí ve správním území ORP Jihlava



Aktuální Informace ČSÚ (není-li uvedeno jinak tak k 31.12.2015)

PŘEHLED VYBRANÝCH POUŽÍVANÝCH ZKRATEK Státní správa a samospráva KRú

Krajský úřad Kraje Vysočina

MMJ

Magistrát města Jihlavy

ÚÚP

Úřad územního plánování

OŽP

Odbor životního prostředí

Územní plánování ZÚR

Zásady územního rozvoje

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚAP

Územně analytické podklady

SWOT

metoda kvalitativního hodnocení

PÚR

ČR

ORP

Politika územního rozvoje České republiky obec s rozšířenou působností

Průmysl, zemědělství, lesnictví PUPFL

pozemky určené k plnění funkcí lesa

ZPF

zemědělský půdní fond

LFA

méně příznivé oblasti pro zemědělskou výrobu 2

Doprava TEMMK

transevropský multimodální koridor

TEN

transevropské sítě

Těžba surovin DP

dobývací prostor

CHLÚ

chráněné ložiskové území

Inženýrské sítě, energetika CZT

centrální zásobování teplem

IS/TI

inženýrské sítě/technická infrastruktura

VTE

větrná elektrárna

VTL

vysokotlaký plynovod

VVTL

velmi vysokotlaký plynovod

VVN

velmi vysoké napětí

BP, OP

bezpečnostní pásmo, ochranné pásmo

Ochrana přírody AOPK

Agentura ochrany přírody a krajiny

CENIA

Česká informační agentura životního prostředí

CHKO

chráněná krajinná oblast

MZCHÚ

maloplošné chráněné území

NATURA 2000

chráněné evropsky významné lokality a ptačí oblasti

NP

národní park

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

PP

přírodní památka

PPk

přírodní park

PR

přírodní rezervace

RBC

regionální biocentrum

RBK

regionální biokoridor

SEA

hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí

ÚSES

územní systém ekologické stability

KES

koeficient ekologické stability 3

VKP

významný krajinný prvek

VZCHÚ

velkoplošná chráněná území

ZCHU

zvlášť chráněné území

Vodní hospodářství CHOPAV

chráněná oblast přirozené akumulace vod

PRVK

Program rozvoje vodovodů a kanalizací

Hygiena prostředí REZZO

zdroje znečištění ovzduší

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

OZKO

oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

Památková péče MPR

městská památková rezervace

MPZ

městská památková zóna

NKP

národní kulturní památka

VPR

vesnická památková rezervace

VPZ

vesnická památková zóna

4

KOMENTÁŘ K VÝKRESU HODNOT ÚZEMÍ, K VÝKRESU LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ A K VÝKRESU ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN

Výkres hodnot území Ve výkresu hodnot správního území ORP Jihlava jsou znázorněny všechny tři druhy sledovaných hodnotových okruhů – přírodní a krajinářské, kulturně historické a rekreační (vč. architektonických a urbanistických) a civilizační. Pokud se týká krajinářských a přírodních hodnot, výkres obsahuje znázornění terénní konfigurace území formou barevného odstupňování vrstevnic, dále vymezení lesních masivů, identifikovány jsou krajinné dominanty a další jevy. Pro detailnější informace o krajinářských hodnotách území se dokumentace ÚAP odvolává na „Strategii ochrany krajinného rázu kraje Vysočina“. Vymezení krajinných celků z tohoto podkladového materiálu v řešeném území: Horní Pojihlaví, Křemešnicko, Javořická vrchovina, Želetavsko a Havlíčkobrodsko je též promítnuto do výkresu hodnot území. Kulturně historické a rekreační hodnoty území jsou zastoupeny ve výkresu úsekem ochrana památek (národní kulturní památky, městská památková rezervace a městské památkové zóny a jejich ochranná pásma a dále skupinou piktogramů upozorňujících na atraktivity území, např. hrady a zámky, významné církevní stavby, památky židovské kultury, muzea, ZOO Jihlava, centra zimní rekreace. Jsou zdůrazněny významné vodní plochy a jejich cenné bezprostřední okolí, identifikovány jsou vyhlídkové body a rozhledny). Civilizační hodnoty reprezentuje generalizovaný zákres zařízení veřejné dopravní infrastruktury (silniční doprava – dálnice a silnice I. II. třídy, železniční doprava – celostátní a regionální trati, letecká doprava), veřejné technické infrastruktury (vybraná energetická vedení). Sídelní struktura je znázorněna vymezením zastavěného území a vymezením bezprostředního nejcennějšího zázemím vybraných center osídlení. Výkresy jsou zobrazovány pomocí interaktivního mapového projektu na webových stránkách města Jihlavy. Jedná se o interaktivní zobrazení s odstupňovaným zobrazováním dat dle datového modelu. Čím větší měřítko, tím více zobrazovaných dat a jejich lepší přesnost. Výkres limitů využití území Ve výkresu limitů využití území jsou použita aktuální data poskytnutá povinnými poskytovateli a předaná zpracovateli aktualizace ÚAP ORP k zapracování prostřednictvím úřadu územního plánování ORP Jihlava. Výkres zobrazuje vybrané významné jevy charakterizující současný stav území v úsecích: ochrana přírody a krajiny (maloplošná zvláště chráněná území, NATURA 2000 a přírodní parky), územní systém ekologické stability (ÚSES – nadregionální, regionální a lokální úrovně), horninové prostředí (georizikové faktory – poddolovaná území, sesuvné lokality, ložisková ochrana nerostných surovin), vodní hospodářství (záplavové území Q100, OP vodních zdrojů, vodárenská nádrž), zemědělský a lesní půdní fond (nejcennější zemědělská půda, lesy – hospodářské a zvláštního určení) a ochrana památek (národní kulturní památky, městská památková rezervace a městské památkové zóny a jejich 1

ochranná pásma). Dále výkres obsahuje celou škálu informací o stavu veřejné dopravní infrastruktury (silniční doprava – dálnice a silnice I., II. a III. třídy, železniční doprava – celostátní a regionální trati, letecká doprava, nemotorová – cyklistická doprava), o stavu veřejné technické infrastruktury (energetická a vodohospodářská vedení a uzlová zařízení). Výkresy jsou zobrazovány pomocí interaktivního mapového projektu na webových stránkách města Jihlavy. Jedná se o interaktivní zobrazení s odstupňovaným zobrazováním dat dle datového modelu. Čím větší měřítko, tím více zobrazovaných dat a jejich lepší přesnost.

Výkres záměrů na provedení změn Výkres záměrů na provedení změn obsahuje informace jednak ze Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (dle aktualizací 1., 2. a 3.), a dále vybrané záměry z územně plánovací dokumentace obcí a záměry vyplývající z dat získaných od povinných poskytovatelů.

ZÚR kraje Vysočina Mezi záměry byly zařazeny výstupy výkresu uspořádání území ZÚR kraje Vysočina obsahující vymezení rozvojové oblasti republikového významu OB11 – Jihlava a rozvojovou osu republikového významu OS5, dále rozvojové osy OSk2 a OSk3 krajského významu. Podstatnou částí výkresu záměrů na provedení změn jsou koridory dopravní a technické infrastruktury dle druhů – stabilizovaný záměr, návrh, územní rezerva. Navrhovaný územní systém ekologické stability nadregionální a regionální úrovně. Část záměrů na provedení změn se týká úprav a modernizace již existujících zařízení (např. zkapacitnění dálnice D1, přestavba silnice I/38.). Výkres obsahuje i nové záměry – vysokorychlostní železniční trať, energetická vedení převážně v severojižním směru. Převaha předpokládaných záměrů na provedení změn je situována v severovýchodní části území ORP.

ÚPD obcí a poskytovatelé informací Výkres obsahuje generalizované rozvojové plochy jednotlivých obcí (bydlení, občanská vybavenost, výroba a skladování, lokální technická infrastruktura), navrhované trasy veřejné dopravní a technické infrastruktury, vodohospodářské záměry (revitalizace vodních toků, objekty a zařízení protipovodňové ochrany), návrhy na vyhlášení nebo rozšíření přírodních parků, interpretace nadregionálních a regionálních skladebných prvků územního systému ekologické stability (rozdíly ZÚR kraje Vysočina) a lokální úroveň územního systému ekologické stability. Výkresy jsou zobrazovány pomocí interaktivního mapového projektu na webových stránkách města Jihlavy. Jedná se o interaktivní zobrazení s odstupňovaným zobrazováním dat dle datového modelu. Čím větší měřítko, tím více zobrazovaných dat a jejich lepší přesnost.

2

B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B 1. VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ DLE STANOVENÝCH TÉMAT, SWOT ANALÝZA 1. Horninové prostředí, nerostné suroviny 2. Vodní režim v území 3. Hygiena životního prostředí 4. Ochrana přírody a krajiny 5. Zemědělský půdní fond 6. Pozemky určené k plnění funkcí lesa 7. Veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava 8. Veřejná dopravní infrastruktura – železniční, letecká a cyklistická doprava 9. Veřejná technická infrastruktura – energetika, telekomunikace 10. Veřejná technická infrastruktura – zásobování vodou a kanalizace 11. Veřejná technická infrastruktura - koordinace 12. Sociodemografické podmínky, bydlení 13. Rekreace a cestovní ruch 14. Hospodářské podmínky Schematické shrnutí SWOT analýzy Příloha k vybraným tématům SWOT analýzy

1. Horninové prostředí, nerostné suroviny Silné stránky

  

Slabé stránky

Dostatek kvalitních zásob stavebního  kamene – výhradní ložiska, CHLÚ, DP, prognózní zdroje (s životností desítek let). Významná těžba kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu (např. Bílý  Kámen, Boršov, Rančířov). Negativní vlivy těžby nerostných surovin mají na území ORP jen okrajový význam, nezpůsobují významné narušení životního prostředí a poškození krajiny.



Rizika





Nedostatek zdrojů štěrkopísků; z toho vyplývající závislost na dovozech ze sousedních regionů (zvýšená dopravní zátěž). Poddolovaná území a území postižená těžbou nerostných surovin po bývalé hornické činnosti v severozápadní polovině území ORP (např. dotčená území obcí Brzkov, Kamenná, Kalhov, Ústí, Dudín, Hybrálec, Záborná, Rohozná, území severně od Třeště, území severně a jižně od Jihlavy). Nedostatek vydatných zdrojů podzemní vody.

Příležitosti

 Využití zbytkového materiálu po těžbě Střední a vysoké riziko radonového dekoračního kameniva jako zdroj indexu na velké části území; zejm. tři stavebního kameniva. severojižní územní pásy Batelov – Větrný Jeníkov; Brtnice – Malý a Velký Beranov a  Využití menších zdrojů kvalitní podzemní vody pro zásobování obcí okrajově Kamenice – Polná. Radonový mimo dosah skupinových vodovodů. index určuje míru pravděpodobnosti  Využití kvalitního kameniva s jakou je možno očekávat úroveň aktivity v souvislosti s potenciální výstavbou radonu v konkrétním území, skutečné hlubinného úložiště radioaktivního hodnoty lze zjistit pouze měřením radonu odpadu v lokalitě Hrádek. v podloží na konkrétním místě. Ve  Potenciál obnovení těžby uranového vymezených území se zvýšeným rizikem ložiska Brzkov (Polná) radonového indexu je nezbytné provádět při navrhování rozvojových ploch radonový průzkum. Zátěž území v okolí dříve těžených ložisek uranu Polná a ložisek v mokré konzervaci Brzkov.

1

2. Vodní režim v území Silné stránky

Slabé stránky

 Území ORP je z vodohospodářského

 Na území se nenachází významné

hlediska oblastí využitelných povrchových vodních zdrojů.  Vodní plochy a toky jsou na území ORP zastoupeny nadprůměrně (ve srovnání s ostatními kraji ČR).  Specifikum kraje – řešené území leží na hlavním evropském rozvodí mezi úmořím Severního a Černého moře (tzv. hydrologické povodí 1. řádu rozvodnice).  Vzhledem k poloze Kraje Vysočina se jedná o převážně pramennou oblast přísun znečištění vodními toky z jiných povodí je minimální.





 





2

zdroje podzemních vod ani prameny přírodních léčivých vod. Přetrvávající zhoršená kvalita povrchových vod (bodové i plošné zdroje) limituje ekologický a rekreační potenciál vodních ploch. Část řešeného území je pokryta velkoplošnou ochranou vyhlášených povodí vodárenských toků – limitující faktor pro rozvoj území, např. omezení pro průmyslovou i zemědělskou výrobu a další. Z hlediska povodňových průtoků je oblast ohrožena jak při regionálních, tak i při bleskových povodních. Stanovená záplavová území – limitující faktor pro územní rozvoj a provádění staveb, s výjimkou staveb dopravní, technické infrastruktury a úprav vodního toku na ochranu před povodněmi. Limitujícím faktorem je též výskyt části vodních toků s bilančně rozkolísaným vodním režimem (s výskytem průtokových stavů ztěžujících zaústění ČOV). Nepříznivý vliv dálnice D1, významných dopravních komunikací a narůstajícího podílu ploch se zpevněným povrchem, na přirozené odtokové poměry.

Rizika

Příležitosti

 Ovlivnění vodního režimu v území 

 





 Realizace záměrů protipovodňové

v důsledku předpokládaných globálních klimatických změn. Všeobecný problém týkající se též území ORP - snížená retence vody v krajině – zvlášť s ohledem na nerovnoměrné časové rozložení srážek (střídání suchých období s přívalovými srážkami). Velké množství vodních ploch a toků představuje technicko- bezpečnostní rizika jejich havárií – zvláštní povodně. Rozličné příčiny povodňových událostí v minulých letech spolu s „omezenou historickou pamětí“ vedou k podcenění protipovodňových opatření a k dalšímu ohrožení chráněných lokalit. Dominantní využívání povrchových vod je citlivé na udržení jejich kvality (hrozba eutrofizace a ekologických havárií) a vydatnosti (výkyvy ročních srážkových úhrnů). Vytipované lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod – LAPV (územně hájené vodní nádrže Rančířov, Brodce, okrajově vůči území ORP Sřížov) představují územní střety se zastavěnými a rozvojovými částmi obcí, se záměry na rozvoj veřejné infrastruktury, se zásadami ochrany přírody a krajiny.

ochrany ohrožených území (jak lokální úpravy toku, výstavba nebo úprava hrází, mobilní hrazení, tak i změny v povodích – zvýšení retence).  Zvýšení retenčního potenciálu krajiny (opatření v krajině zpomalující odtok z povodí) v souvislosti s vývojem zemědělské činnosti, s realizací komplexních pozemkových úprav apod.  Využití významného potenciálu soustavy rybníků a vodních nádrží k retenci a akumulaci vody v povodí, podmínkou je zlepšení jejich technickofunkčního stavu a komplexní přístup k vodnímu hospodářství v rámci regionu  V souvislosti s předpokládanou vyšší mírou rozkolísanosti srážek a potřebou efektivnějšího hospodaření s vodou v povodí byly vytipovány, jako územní rezervy, lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod – LAPV (územně hájené vodní nádrže Rančířov, Brodce, okrajově vůči území ORP Sřížov), které představují příležitosti pro efektivnější hospodaření s povrchovou vodou.

3

3. Hygiena životního prostředí Silné stránky

Slabé stránky

 Vysoká kvalita životního prostředí,

 Nárůst automobilové dopravy při



  

 

rozsáhlá harmonicky vyvážená území bez plošně významných území devastovaných antropogenní činností. Významně podprůměrné množství emisí z velkých zdrojů znečišťování REZZO 1 (v porovnání s průměrem ORP v ČR). Pokles emisí hlavních znečišťujících látek (SO2, NOx, CO, NH3) ze stacionárních zdrojů. Kontinuální sledování kvality ovzduší systémem monitorovacích stanic. Průměrná produkce odpadů s výjimkou odpadů z primární zemědělské produkce (v porovnání s průměrem ORP v ČR). Relativně dobré vybavení sběrnými dvory. Existující koncepce nakládání s odpady

  

  

4

současném nevyhovujícím stavu dopravních cest, zvýšení zátěže obyvatelstva při hlavních dopravních tazích (emise, hluk, vibrace). Část obcí bez přístupu k soustavě CZT (centrální zásobování teplem) či bez plynofikace. Nízká technologická vybavenost území zařízeními na úpravu a využívání odpadů, zejména komunálních odpadů. Trvající nerespektování principu využití a recyklace odpadů, nízké materiálové využití komunálních odpadů a poměrně vysoký podíl odpadů ukládaných na skládky. Nedořešené sanace a rekultivace v řadě lokalit starých ekologických zátěží. Velká část území ORP je vymezena jako území s předpokládaným vysokým nebo středním radonovým indexem. Hluková zátěž obyvatelstva z dopravy.

Rizika

Příležitosti

 Další zvyšování hlukové a imisní zátěže

 Rozvoj stávající sítě CZT, plynofikace





 

     

obyvatel v důsledku nárůstu automobilové dopravy. Zvýšení znečištění ovzduší emisemi z lokálních topenišť v důsledku ekonomicky vynucenému návratu k používání uhlí k vytápění. Růst množství produkovaného odpadu obyvateli a podnikatelskými subjekty (včetně nárůstu produkce odpadních vod). Snižování podílu třídění využitelných složek odpadu. Nárůst množství odpadů ukládaných na skládky a velmi problematické navyšování kapacit skládek komunálního odpadu. Nárůst množství dováženého odpadu, především směsného komunálního odpadu a objemných odpadů. Nelegální nakládání se stavebními odpady. Blížící se vyčerpání kapacit pro ukládání komunálního odpadu. Potenciální energetické využití odpadu s sebou nese emise škodlivin do ovzduší. Výstavba hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v lokalitě Hrádek. Rizika havarijních situací dálkovodů (ropovody, produktovody), jaderné elektrárny Dukovany (mimo území ORP Jihlava).









  

5

obcí, využívání alternativních nebo obnovitelných zdrojů paliv, včetně spalování biomasy, využívání nízkoemisních kotlů, kondenzačních kotlů apod. Výstavba nových zařízení (zdrojů emisí) pouze na úrovni nejvyšších dostupných technologií, zvýšení technologické úrovně zařízení stávajících. Řešení problémů na úseku hygieny životního prostředí s využitím prostředků ze zdrojů Evropských společenství. Zvyšování podílu vytříděného odpadu (přiblížení sběrných nádob lidem, častější vyvážení, finanční zvýhodnění třídění). Snížit skládkování kompostovatelných a spalitelných odpadů. Další rozšíření odděleného sběru bioodpadů, výstavba kompostáren. Třídění a opětovné využívání složek odpadu včetně energetického. Snižování hlukové zátěže obyvatelstva z dopravy výstavbou obchvatů sídel a realizací protihlukových opatření. Realizace protiradonových opatření, mj. čerpáním finančních prostředků z Radonového programu ČR.

4. Ochrana přírody a krajiny Silné stránky

Slabé stránky

 Bohatá krajinná struktura. Maloplošné

 Na území ORP a ani území kraje





 







střídání lesních celků a zemědělské krajiny, poměrně vysoké zastoupení drobných vodních ploch v krajinné struktuře. Na mnoha místech kraje vysoká až velmi vysoká hodnota krajinného rázu. Vyváženost krajinných složek antropogenních a přírodních. Míra zatížení přírody a krajiny urbanizovanými prostory je relativně nižší než je průměrný stav ORP v ČR, krajina není narušena rozsáhlejší těžbou surovin. Vyhlášeno 46 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze cca 430 ha. Do národního seznamu evropsky významných lokalit NATURA 2000 zařazeno 15 lokalit o celkové rozloze cca 730 ha. Vyhlášena ochrana téměř 200 památných stromů nebo jejich skupin a 74 registrovaných významných prvků o celkové výměře cca 190 ha. Na území ORP Jihlava jsou vymezeny tři úrovně ÚSES, skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES jsou vymezeny v ZÚR kraje Vysočina, skladebné části ÚSES lokálního významu jsou vymezeny v ÚPD obcí. Zastoupení přírodních parků (přírodní park Čeřínek, vč. záměru na rozšíření jeho hranic a návrh na vyhlášení přírodního parku v prostoru Javořické vrchoviny), které vystihuje harmonický charakter podstatné území ORP

  

 

6

Vysočina nebyla vyhlášena ptačí oblast soustavy NATURA 2000. Menší lesnatost území (cca 30%), tj. nižší než je průměrný stav ORP v ČR. Přetrvávající způsob obnovy lesů, zaměřený na hospodářské využití. Masivní šíření některých druhů invazních neofytů, zejména podél řek (křídlatka japonská a sachalinská, netýkavka žláznatá). Místně snížená ekologická stabilita území. Rozdělení území ORP i kraje na dvě části tělesem dálnice D1, která tvoří významnou bariéru pro migraci volně žijících organismů.

Rizika

Příležitosti

 Podpora revitalizace, rehabilitace,

 Nerespektování principů trvalé



 



 



udržitelnosti rozvoje, s důsledkem další degradace volné krajiny a jejích biologických složek. Neregulovaná výstavba „na zelené louce“ (greenfields), zejména v okolí větších sídel a podél dopravních tras – nežádoucí proces suburbanizace, estetická devastace, zhoršování prostupnosti volné krajiny. Další fragmentace krajiny stavbami dopravní a technické infrastruktury (např. VRT). Výstavba areálů vysokých větrných elektráren a velkoplošných fotovoltaických elektráren zejména v pohledově exponovaných lokalitách. Případná výstavba velkých vodních děl (územně hájené vodní nádrže Rančířov, Brodce, okrajově vůči území ORP Střížov). Nezájem státní správy a samosprávy na realizaci územního systému ekologické stability. Další šíření invazních neofytů (stávající druhy, nové druhy), mj. i v souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných zemědělských plodin. Umělé zalesňování nelesních půd kulturami stanovištně nepůvodních jehličnatých dřevin.





   



7

renaturalizace krajiny a jejích složek řadou dotačních titulů (MŽP, SFŽP, MZe, MMR, Krajský úřad). Zesílení pozic ochrany přírody a krajiny v důsledku implementace práva Evropských Společenství do legislativy ČR (zejména NATURA 2000, hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na životní prostředí – EIA, SEA) a přijetí mezinárodních smluv (např. Evropská úmluva o krajině). Podpora zalesňování zemědělsky nevyužívaných ploch ze strany státu – nutnost regulace zalesňování ze strany orgánů ochrany přírody tak, aby nedocházelo k oslabení biodiverzity v daném území. Zohlednění problematiky prostupnosti území při budování liniových staveb. Zvýšení ekologické stability prostřednictvím realizace územního systému ekologické stability. Vyhlášení nových maloplošných chráněných území, vyhlášení přírodního parku Javořická vrchovina. Ochrana krajinného rázu - krajinných pohledových předělů z důvodu jejich pohledové exponovanosti. Jejich ochrana před výstavbou nevhodných technicistních dominant. (Krajinné pohledové předěly vymezeny ve Strategii ochrany krajinného rázu kraje Vysočina; Bukáček a kol., 2008). Ochrana krajinného rázu - významných krajinných os, vyvýšených míst tvořících dominantu krajiny, kulturních dominant krajiny, měřítka krajiny. (Krajinné osy vymezené ve Strategii ochrany krajinného rázu kraje Vysočina; Bukáček a kol., 2008).

5. Zemědělský půdní fond (ZPF) Silné stránky

Slabé stránky

 Významná zemědělská tradice území

 V rámci ČR podprůměrné podmínky pro

  

 

ORP a celého kraje Vysočina. Vysoký podíl zemědělského půdního fondu (cca 60 %) - v porovnání s průměrem ORP v ČR. Procento zornění (přesahující 40%) je mírně nadprůměrné - v porovnání s průměrem ORP v ČR. Vysoký podíl trvalých travních porostů z výměry zemědělské půdy, přesahující 13% - v porovnání s průměrem ORP v ČR. Zaměření větších zemědělských podniků na kombinaci rostlinné a živočišné výroby. Rozvoj ekologického zemědělství, zaměřeného na pěstování a chov zdravých produktů s omezeným použitím zprůmyslněných forem zemědělské výroby.







  

8

rostlinnou zemědělskou výrobu (chudé půdy, klimatické podmínky, nadmořská výška, sklonitost); převaha půdy V. třídy ochrany. Snížení přirozené úrodnosti půd v důsledku kontinuální intenzivní zemědělské činnosti, nevhodných způsobů obhospodařování, imisní zátěže, větrné či vodní eroze. V zemědělsky intenzivně využívaných územích existence rozsáhlých ploch honů bez prvků rozptýlené zeleně (remízky, hájky, stromořadí – větrolamy) - umožnění větrné eroze, úbytek půdních organismů. Stálý pokles výměry zemědělské půdy v posledních cca 15 letech, zejména půdy orné v důsledku výstavby dopravní infrastruktury a průmyslových zón, obytných zón, zalesňování. Nárůst rozsahu ploch zemědělské půdy, která není využívána ani krajinářsky udržována. Lokální kontaminace zemědělských půd z průmyslové výroby a starých ekologických zátěží. Ohrožení půd vodní erozí zejména přívalovými srážkami.

Rizika

Příležitosti

 Další úbytky zemědělské půdy, zejména

 Podpora extenzivních forem







 







v důsledku výstavby (dopravní stavby, obchodní a průmyslové zóny, obytné soubory) a zalesňování. Nevyužívání zemědělské půdy k zemědělské produkci – další nárůst ploch víceletých úhorů a postagrárních lad. Samovolné zarůstání opouštěných, hůře přístupných a dlouhodobě neobhospodařovaných zemědělských pozemků. Zvýšení intenzity procesů snižujících kvalitu zemědělských půd (erozní splachy, kontaminace půd) v důsledku intenzivního produkčního využití půdy či chybných pěstebních postupů (nerespektování spádnic, chybný výběr plodin,…) Zhoršení kvality povrchových a podpovrchových vod v důsledku hnojení a krmení na rybnících. Absence údržby drenážních systémů (meliorace – odvodnění) s následkem trvalého zamokřování některých zemědělských ploch. Zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku globální klimatické změny (záplavy, vodní eroze) – viz. Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice, přijatý Usnesením vlády ČR. Pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO, zejména kukuřice) s riziky pro přírodu, ekologické zemědělství i vlastní konvenční zemědělství (vznik a šíření superplevelů, např. ambrozie). Nedostatečné tempo realizace komplexních pozemkových úprav.









9

zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách (Less Favourite Areas – LFA, vymezeny Nařízením vlády). Využití zemědělské půdy k produkci energeticky a technicky využitelných rostlin či dřevin (biomasa - obnovitelný energetický zdroj) – podpora ze strany státu. Využití dotační politiky státu, strukturálních fondů Evropského společenství, zejména v podobě Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 (schválen Usnesením vlády ČR a Rozhodnutím EK). Realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologické stability a retenční schopnosti. Rozvoj ekologického zemědělství a agroturistiky.

6. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Silné stránky

Slabé stránky

 Relativně dobrý zdravotní stav lesních

 Mírně podprůměrný celkový rozsah

porostů. Míra defoliace jehličnatých porostů starších 60 let pod průměrem ČR. (Defoliace je významným ukazatelem zdravotního stavu lesů. Defoliace - odlistění)  Lesy na území ORP se nacházejí v pásmu D – tj. pásmo s nejmírnějším ohrožením lesních porostů (poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 – 20 let).  Poměrně vyrovnaný podíl zastoupení různých věkových skupin lesních porostů.

lesních porostů (lesnatost přes 30%) v porovnání s průměrem ORP v ČR.  Nevhodná druhová většiny lesních porostů (stejnověké monokultury smrku či borovice - porosty jehličnanů představují cca 90% výměry lesů. Z celkové plochy porostů tvoří 75 % 90% smrk, do 10% borovice, cca 5% buk, ostatní listnaté dřeviny zastoupeny cca 1%.  Nízká odolnost monokultur vůči škůdcům.  Velmi výrazné zastoupení lesů hospodářských, určených primárně k dřevoprodukční funkci, nízký podíl zastoupení lesů zvláštního určení a lesů ochranných.

Rizika

Příležitosti

 Velkoplošné polomy s následným

 Environmentální programy a dotační





    

kalamitním rozšířením hmyzích škůdců. Větší náchylnost kulturních porostů lesa k různým kalamitním stavům, mj. i v důsledku očekávané globální klimatické změny (zvýšení četnosti extrémních stavů počasí). Přetrvávající dominantní postavení smrku při zalesňování a pokračující významný podíl vysazování geograficky nepůvodních dřevin. Nadměrné stavy některých druhů zvěře – biotický škůdce lesa. Pokračující šíření invazních druhů rostlin. Nedořešené vlastnické vztahy k PUPFL. Formy privatizace, které by znemožnily tradiční volný vstup do lesních porostů. Nadměrné zábory PUPFL v důsledku rozvoje dopravní a technické infrastruktury a urbanizace prostředí.





 

10

tituly podporující tendenci k nápravě lesnických škod na lesích (podpora druhů přirozené druhové skladby lesa v lesích s preferencemi nehospodářských funkcí). Při obnově i v hospodářských lesích postupné zařazování dřevin přirozené druhové skladby (zejména jako meliorační a zpevňující dřeviny). Další zalesňování zemědělsky nevyužívaných ploch, zejména menších ploch a pásů uvnitř rozsáhlých lánů zemědělské půdy, s funkcí krajinotvornou a protierozní. V lesích s převažujícím významem pro ochranu přírody hospodařit s cílem přiblížit se přirozené dřevinné skladbě. Zachování krajinné mozaiky porostů s vysokou biologickou hodnotou např. liniové porosty, mokřady, rašeliniště.

7. Veřejná dopravní infrastruktura - silniční doprava Silné stránky

Slabé stránky

 Poloha ORP v silniční větvi IV.

 Chybějící doprovodná silnice k dálnici

 











transevropského multimodálního koridoru sítě TEN-T kraje a rozvojové ose republikového významu OS5 (PÚR ČR 2008) – dálnice D1 s příznivou návazností Jihlavy a jádra ORP (MÚK Jihlava - I/38). Vedení mezinárodních tahů sítě E – E50, E65 – dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – Polsko, E59 – I/38 Silnice I/38 v úseku Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – hranice ČR /Rakousko (- Vídeň) vymezeno jako koridor kapacitní silnice S8 (PÚR ČR 2008),. součást spojení Praha – Jihlava – Znojmo (- Wien), v opačném směru vazba na Hradecko-pardubickou aglomeraci. Dokončený kapacitní úsek silnice I/38 ve funkci silničního přivaděče na dálnici D1 Jihlava – MÚK Jihlava včetně západního obchvatu města Jihlavy. Územně stabilizovaný koridor přestavby mezinárodní silnice I/38, E59 v úseku Jihlava – Moravské Budějovice (Znojmo – hranice ČR/Rakousko) v návaznosti na rakouskou stranu ve směru na Vídeň (koridor vymezen jako veřejně prospěšná stavba ve vydaných ZÚR kraje Vysočina). V koncepci rozvoje silniční sítě Dolního Rakouska toto spojení sledováno jako hlavní dopravní a rozvojová osa z Vídně ve směru na Prahu. Příznivé prostorové rozprostření silniční sítě II. třídy, radiálně napojené na jádro ORP a krajské město Jihlavu (rozvojová oblast republikového významu OB11 – PÚR ČR 2008). Dokončená přeložka silnice II/352 s napojením průmyslové zóny Pávov a dálnice D1 (MÚK Jihlava) ve směru od Polné mimo obytné území města Jihlavy (Heroltice – Jihlava) – posílení přepravního významu silnice II/352 nově navrhovanou plochou pro mimoúrovňovou křižovatku na dálnici D1 – MÚK Měšín (vymezeno jako veřejně prospěšná stavba v ZÚR kraje). Relativně hustá síť silnic III. třídy,

 









11

D1 v úseku hranice kraje – Humpolec – Jihlava, případně nedostatečné šířkové uspořádání stávající čtyřpruhové dálnice (problémy odklonu dopravy při kritických situacích – nehody, obtížná sjízdnost v době nepřízně počasí apod.). Omezené podmínky návaznosti okrajových oblastí ORP na dálnici D1. Nevyhovující parametry a upravenost převažující části páteřní silniční sítě v ORP Jihlava - nízký rozsah realizované přestavby sítě silnic I. a II. třídy. Nedostatečná úroveň propojení jádrového území ORP - krajského města Jihlavy s Jihočeským krajem (silniční spojení Jihlava – Pelhřimov v úrovni II. třídy – nedokončená rekonstrukce. Nedostatečná úroveň propojení jádrového území ORP - krajského města Jihlavy s okrajovými prostory Žďáru nad Sázavou, v jihovýchodním směru s prostorem Třebíče. Silnice II/639 Horní Cerekev – Kostelec jako součást komunikačního spojení pro obsluhu a spojení jihozápadní části kraje s krajským městem není vymezena jako součást „Páteřní silniční sítě kraje. Potlačená úroveň a kvalita tangenciálních silničních spojení a provázanosti sídelní struktury v obvodovém prstenci území ORP Jihlava.

propojující silnice II. třídy v tangenciálních vazbách mimo jádrové území ORP a krajského města – potenciál pro posílení tangenciálních vazeb a propojení rozptýleného osídlení v obvodovém prstenci kolem krajského města.  Stabilizované vybrané koridory přeložek silnice II. třídy na území ORP Jihlava jako veřejně prospěšné stavby v ZÚR kraje Vysočina.  Pro zkvalitnění podmínek v lokální síti silnic II. a III. třídy v ÚP dotčených obcí sledovány následující přeložky silnic: - Kostelec, přeložka silnice III. třídy - Kamenice, přeložka silnice III. třídy  Pro výhledové zkvalitnění úrovně silniční sítě kraje Vysočina a ORP Jihlava ve vydaných ZÚR kraje Vysočina vymezená dlouhodobá územní ochrana koridorů: - rozšíření dálnice D1 na šestipruh v plném rozsahu Praha – Brno.

12

Příležitosti

Rizika

 Posílení přepravního významu a

 Enormní nárůst osobní a nákladní



  





kapacitního silničního spojení S8 (silnice I/38) v ose Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – hranice ČR/Rakousko (- Vídeň) v souladu s PÚR ČR 2008) - podpora a předpoklad nových kooperačních vztahů. Zkapacitnění dálnice D1 – zajištění podmínek pro zvýšení bezpečnosti provozu v průběhu celého roku omezení kritických situací. Posílení podmínek pro přímou vazbu severovýchodní části ORP na dálnici D1 (MÚK Měšín). Realizace záměru jihovýchodního obchvatu města Jihlavy a Velkého Beranova k dálnici D1 (119. km). Zkvalitnění podmínek pro rozvoj přepravních a kooperačních vztahů jak uvnitř kraje ve vazbě na jádro ORP a krajské město tak v mezikrajských vazbách, především k Jihočeskému kraji. Přestavba dopravní sítě, zkvalitnění a zlepšení komunikační dostupnosti především dopravně odlehlejších oblastí, zvýšení atraktivity pro jejich možný ekonomický rozvoj a sociální stabilitu. Zlepšení podmínek a kvality životního prostředí v sídlech i krajině, zvýšení bezpečnosti motorové i nemotorové dopravy.

silniční dopravy, zvláště dálkové tranzitní, která je oproti kolejové dopravě prostorově a časově flexibilnější (doprava z místa na místo bez nezbytné překládky) – trvalý nárůst negativních dopadů z provozu automobilové dopravy v území.  Zvyšující se tlak na rozsah a kapacitu silniční infrastruktury – rostoucí zábory, nepříznivé dělící účinky liniových staveb v území, zvětšování podílu zpevněných ploch.  Časové posuny v územní přípravě a realizaci navrhovaných záměrů sledované přestavby silniční sítě – přetížení stávající sítě, zvyšování kongescí, snižování bezpečnosti provozu, zhoršování kvality a úrovně obytného a životního prostředí.

13

8. Veřejná dopravní infrastruktura - železniční, letecká a cyklistická doprava Silné stránky Železniční doprava  Přímá obsluha a napojení ORP a krajského města Jihlavy ve směru od Havlíčkova Brodu (koridor C-E61 a od Veselí nad Lužnicí (koridorová trať Praha – České Budějovice (- Linz) železničními tratěmi č. 225 a 240, zařazené do sítě celostátních hlavních tratí.  Plošné rozprostření železničních tratí koncentricky zaústěných do žst. Jihlava. Letecká doprava  Poloha veřejného vnitrostátního letiště Jihlava s vyhlášenými výškovými ochrannými pásmy v zázemí Jihlavy využitelné pro sportovně leteckou činnost a nepravidelné lety.  Pro leteckou záchrannou službu slouží heliport v Jihlavě. Cyklistická doprava  Relativně hustá síť cyklistických tras pro rekreační využití zpřístupňující rekreační a turistické zajímavosti Jihlavska  V širších souvislostech možnost napojení na transevropskou cyklotrasu Eurovelo č. 4 (Roscoff - Kijev), procházející severní části kraje Vysočina.  Cyklotrasy národního významu č. 16 (Hlinsko - Jihlava – Telč – Slavonice) a č. 26. (Jihlava – Třebíč – Raabs).  Aktualizovaný generel cyklistické dopravy města Jihlavy  V Jihlavě poměrně hustá síť cyklostezek vedených většinou odděleně od automobilové dopravy.

Slabé stránky Železniční doprava  Poloha ORP a krajského města Jihlavy mimo železniční větev IV. transevropského koridoru sítě TEN-T a koridory konvenční železnice AGC a AGTC – koridor C-E61 (Praha - ) Kolín – Havlíčkův Brod – Brno vedený mimo ORP Jihlava a jádrové území krajského města.  Nevyhovující stav celostátních tratí č. 240 Havlíčkův Brod – Jihlava – Třebíč Brno, č. 225 Jihlava – Veselí nad Lužnicí s vazbou na koridorovou trať; nedostatečná úroveň mezikrajských kolejových spojení  Regionální trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice bez návaznosti na železniční síť sousedního Rakouska.  Nedostatečná infrastruktura pro podporu a rozvoj kombinované dopravy – nepřímá vazba ORP a krajského města Jihlavy na tratě transevropské železniční sítě pro nákladní dopravu (TERFN) a tratě AGTC  Územní ochrana koridoru VRT v tranzitní poloze mimo krajské město Jihlava. Letecká doprava  Poloha veřejného vnitrostátního letiště Jihlava limituje rozvoj letiště s vybaveností pro vyšší objemy letecké dopravy. Cyklistická doprava  Dosud nepřipravená potřebná infrastruktura; většina úseků vedena společně s motorovou dopravou chybějící segregace v podobě samostatných cyklistických stezek (podmínka pro zajištění bezpečnosti a atraktivity pro systémový rozvoj cykloturistiky, případně každodenní cyklistické dopravy).  Chybějící doprovodná infrastruktura (odpočívky, stojany, úschova kol, servisy a půjčovny kol)

14

Rizika

Příležitosti

Železniční doprava  S ohledem na omezenou prostorovou flexibilitu železnice je převedení zásadnějšího objemu nákladu na železnici neatraktivní pro podnikatelské subjekty.  Nevyhovující technická úroveň infrastruktury, nedostatečná kvalita služeb, nepříznivá cenová politika železniční přepravy – snížení konkurenceschopnosti a ohrožení reálnosti převedení výraznějších přepravních objemů na železnici.  Časové posuny v přípravě a realizaci navrhovaných staveb a sledované přestavby železniční sítě – zhoršení kvality a podmínek životního prostředí vyvolané trvalým nárůstem silniční dopravy.

Železniční doprava  Dostavba a modernizace železniční infrastruktury s předpokladem převedení vyšších přepravních objemů ze silnice na železnici a začlenění železnice do systému kombinované dopravy a veřejné logistiky.  Předpoklady pro výhledové zavedení integrované osobní dopravy s vyšším uplatněním železnice pro každodenní dopravu s vazbou na jádrovou oblast ORP a významná centra dojížďky a vyjížďky – předpoklad pro omezení individuální automobilové dopravy.  V souladu s vydanými ZÚR Jihočeského kraje předpoklad výhledového prodloužení koncové regionální tratě Slavonice – Fratres s návazností na železniční síť Dolního Rakouska – možné přímé kolejové spojení Jihlava – Fratres – Waidhofen an der Thaya a dále – předpoklad pro rekreační i každodenní využití  Nová poloha a koncepce vysokorychlostní tratě (VRT / TEN-T) s předpokladem možného přímého napojení Jihlavy.

Letecká doprava  Hluková zátěž z provozu letecké dopravy a sportovní činnosti – narušení kvality životního prostředí v obytném, případně rekreačním území. Cyklistická doprava  Nedostatečná segregace cyklistické dopravy od dopravy automobilové – zvýšené riziko střetů, nedostatek souvisejících služeb a vybavenosti nízká atraktivita a omezené využívání.

Letecká doprava  Veřejná vnitrostátní letiště Jihlava – potenciál pro rozvoj rekreace a sportu včetně doprovodných služeb. Cyklistická doprava  Předpoklad pro zatraktivnění cyklistické dopravy a vyšší využívání navazující sítě cyklistických tras a stezek – podpora pro rozvoj rekreace a turistiky i šetrné formy každodenní dopravy.  Rozvoj navazujícího drobného podnikání a služeb v oblastech s průchodem páteřních a regionálních cyklotras.

15

9. Veřejná technická infrastruktura – energetika, telekomunikace Silné stránky

Slabé stránky

 Struktura a celkový stav zásobování

 Nevyhovující stav energetické technické









  

  

elektrickou energií v části nadřazené a přenosové soustavy je vyhovující (uspokojující současné a odhadnutelné požadavky a podmínky v nejbližším období). Území má dobré zázemí pro rozvoj distribuční soustavy 110 kV – nachází se mezi třemi uzly nadřazené soustavy 400/110 kV Slavětice, 400/110 kV Mírovka a 400/110 kV Kočín. Je vybudována rozsáhlá síť vysokotlakých a středotlakých plynovodů, ze kterých je plynofikována většina větších sídel na území ORP. Vzhledem k okolnosti, že územím ORP procházejí trasy tranzitního plynovodu včetně tras vysokotlakých plynovodů, jsou z technického hlediska splněny základní předpoklady k event. dalšímu rozšiřování plošné plynofikace sídel. Míra zalesnění území ORP nabízí relativně dobré podmínky pro využití dřevní hmoty jako nezanedbatelného zdroje energie, zejména pro vytápění. Přibližně v deseti malých vodních elektrárnách je instalováno cca 300 kW výkonu. Je využívána větrná energie na k.ú. Pavlov, jsou instalovány 4 soustrojí o celkovém výkonu 5,7 MW. Územím ORP prochází trasa dalšího důležitého energetického vedení nadreginálního významu, trasa ropovodu „Družba“. To představuje přínos/vklad kraje do energetického systému celé ČR. Větší část území je vybavena a obsluhována systémy elektronické komunikace na standardní úrovni. Možnost využívání stále se rozšiřujících služeb mobilních operátorů. Existence vysoce kapacitních speciálních telekomunikačních systémů na území kraje, které jsou provozně kompatibilní s telekomunikačními systémy veřejných služeb.



  

 



  

16

infrastruktury na území části venkovských sídel. Výskyt problémů související s nedostatečnou provozní spolehlivostí a nedostatečnou rezervou pro zajištění příkonu elektrické energie v dílčích částech území ORP. Nevyhovující stav elektroenergetické infrastruktury v některých částech území, včetně města Jihlavy. Nedůsledné využívání tzv. zbytkového tepla při výrobě elektrické energie. Přetrvávající provoz lokálních (malých a středních) zdrojů tepla, využívající spalování méně kvalitních fosilních paliv, které znečišťuje životní prostředí a přízemní vrstvy atmosféry. Méně příznivé klimatické podmínky zvyšují nároky na spotřebu energií a zajištění větší bezpečnosti dodávek. Nepostačující péče o programově řízené úspory energie (programy účinného a efektivního zateplování objektů s aktivitami bydlení, objektů občanské vybavenosti apod.). Rozptýlená struktura osídlení, ztěžující jejich ucelenou energetickou obsluhu, zejména prostřednictvím systémů energetických inženýrských sítí. Výskyt částí území s nedostatečným pokrytím signálem mobilních operátorů. Relativně vyšší stupeň zranitelnosti telekomunikačních systémů vedených v nadzemních trasách. Nižší podíl zastoupení optických kabelů v místních telekomunikačních trasách.

Rizika

Příležitosti

 Potenciální možnost vzniku havarijních

 Tvorba uceleného programu úspor

 









či krizových situací (vedení VVN, tranzitní VVTL a VTL plynovody, ropovod Družba apod.), mj. též s ohledem na náročnější terénní a klimatické podmínky. Pod tlakem ekonomických podmínek opětné zvyšování míry použití méně kvalitních fosilních paliv. Riziko poškození krajinného rázu v případě nevhodné lokalizace vysokých větrných elektráren, velkoplošných fotovoltaických elektráren (včetně rizika poškození sídelních a rekreačních hodnot území), navíc s problematickými důsledky pro přenosovou elektrizační soustavu. Přetrvávající jednostranná orientace na zvyšování kapacit výroby a spotřeby energií při paralelním podceňování programů regulace spotřeby energií, programů úspor energií. Při zanedbání rozvoje distribuční soustavy 110/22kV mohou nastat problémy s bezpečností a spolehlivostí dodávek elektrické energie. V praxi přetrvávající podceňování významu telekomunikační obsluhy území (zejména v územně plánovací úrovni, tj. v rovině, včasných koncepčních rozhodnutí). Výskyt potenciálních možností negativního ovlivnění již existujících, provozovaných a výhledových radioreléových tras a podmínek jejich provozu.







 

 



17

energie při vytápění objektů a při přípravě TV a vody pro technologické účely. Pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování území elektřinou je nutné posílení distribuční soustavy 110/22 kV novými napájecími uzly 110/22 kV v Polné a v Třešti a rozšíření soustavy v Jihlavě o transformaci 110/22 kV na severozápadě města. Vybudování odpovídající sítě VVN 110 kV, a to v trasách Mírovka – Jihlava – Třešť, včetně napojení Polné ze stáv. vedení VVN 110 kV Mírovka – Žďár nad Sázavou. Modernizace stávajících elektráren (tzv. závodových) a zvětšení podílu a zkvalitnění využití odpadového tepla ve prospěch dálkového zásobování teplem (SCZT). Další rozvoj plošné plynofikace území. V území mimo dosah působení SCZT a mimo dosah rozšiřování plošné plynofikace usilovat o posílení využívání alternativních, obnovitelných a kombinovaných zdrojů (včetně zdrojů nízkopotenciální energie), nebo ušlechtilých paliv (např. propanubutanu, lehkých topných olejů). Využívání biomasy pro vytápění, a to nejen klasickou lesní dřevní hmotou, ale i z jiných zdrojů biomasy (např. pelety). Dosud málo rozvinutá území v nabídce telekomunikačních služeb mají možnost „přeskočit vývojové etapy“ rovnou na aktuálně progresivní koncepce efektivní telekomunikační obsluhy svého území. Možnost využití synergického efektu v případě dokonalejší koordinace rozvoje jednotlivých druhů inženýrských sítí v urbanizovaném území (integrace síťových odvětví, jejich koordinace jako celku).

10. Veřejná technická infrastruktura – zásobování vodou a kanalizace Silné stránky

Slabé stránky

 Zásobování pitnou vodou řešené

 Vyšší stupeň napojení obyvatel na

 

  



v rámci jihlavské vodárenské soustavy, přesahující ORP Jihlava. Soustava je tvořena propojenými skupinovými vodovody Jihlava a Nová Říše s centrálními zdroji nádrž Hubenov a nádrž Nová Říše (mimo území ORP Jihlava). Účinná ochrana zdrojů pitné vody vyhlášenými ochrannými pásmy. Bezprostředně nehrozí znehodnocení kvality vody užívaných zdrojů vody veřejných vodovodů. Kvalita produkované a distribuované vody odpovídá stanoveným standardům. Území ORP vykazuje vysoký stupeň napojení obyvatel na veřejné vodovody (cca 95 % obyvatel). Pokrok v řešení v odvádění a čištění odpadních vod v sídlech s počtem EO nad 2000. Vzhledem k tomu že území ORP je převážně pramennou oblastí - přísun znečištění vodními toky z jiných povodí je minimální, což nabízí relativně příznivější podmínky pro zásobování pitnou vodou a současně i relativně přísnější výchozí podmínky pro řešení ČOV v návaznosti na kanalizační sítě. Stupeň zalesnění a relativně rovnoměrně rozložená lesnatost působí příznivě na vyrovnanost průtokových režimů vodních toků (mj. příznivější výchozí podmínka pro řešení ČOV v návaznosti na kanalizační sítě).









18

veřejné vodovody než na veřejné kanalizace signalizuje nežádoucí disproporci. Existence velkého počtu obcí s nedostatečnou úrovní likvidace splaškových odpadních vod (absence nebo nevyhovující stav kanalizační sítě a ČOV). Centrální zdroje pitné vody – vodárenské nádrže nevyhovují svým užitkovým objemem a hloubkou optimálním požadavkům, kladeným na vodárenské nádrže. Řada významných vodovodních přivaděčů a rozvodů a navazujících zařízení potřebuje rekonstrukci a modernizaci. Existence zdrojů pro individuální zásobování vodou (domovních studní apod.) s problematickou kvalitou vody.

Rizika

Příležitosti

 Hrozba zpomalení řešení problémů

 Volné kapacity v úpravnách pitné vody,

  





zásobování vodou a likvidace odpadních vod (zejm. z důvodů nedostatku finančních zdrojů) s důsledky omezujícími rozvoj některých sídel v ORP. Další zaostávání výstavby kanalizačních sítí a nadmístních ČOV za rozvojem vodovodních systémů. Potenciální hrozby možného zhoršování kvality vody ve vodárenských nádržích a nárůstu nákladů na úpravu vody. Potenciální hrozba větší zranitelnosti vodárenských zdrojů vody skupinových vodovodů i veřejných vodovodů dalších typů. Nejasné důsledky předpokládaných globálních změn klimatu na fungování systémů zásobování vodou a čištění odpadních vod. Hrozba ztráty vydatnosti některých lokálních zdrojů pitné vody (zejména v letních měsících).



 





19

umožňující rozšíření zásobování do dalších dosud neobsloužených obcí. Rekonstrukce a intenzifikace městských ČOV umožňující efektivní připojení okolních obcí a jejich městských částí vč. sídel menších než 2000 EO. Budování biologických ČOV v menších obcích. Současná rozšířená nabídka technického řešení zásobování vodou a likvidace odpadních vod (např. užití systémů tlakové a podtlakové kanalizace, obsluha sídel s rozptýlenou zástavbou, zvládnutí situace v případě zhoršování jakosti surové vody, náprava situace v oblastech kde dochází k bilančnímu nedostatku vody aj.). Podle konkrétních podmínek zajištění zasakování a akumulace srážkových odpadních vod s jejich následným využitím. Možnost využití synergického efektu v případě dokonalejší koordinace rozvoje jednotlivých druhů inženýrských sítí v urbanizovaném území i ve volné krajině (integrace síťových odvětví, jejich koordinace jako celku).

11. Veřejná technická infrastruktura – koordinace Silné stránky

Slabé stránky

 Výskyt sídel, či alespoň jejich částí,

 Výskyt velkého množství sídel s málo

s vyšší koncentrací zástavby a aktivit a větší koncentrací poptávky po obsluze prostřednictvím veřejné infrastruktury.









koncentrovanou zástavbou, s málo koncentrovanou poptávkou po obsluze prostřednictvím veřejné infrastruktury. Podceňování sektoru technické obsluhy urbanizovaného území (za situace, kdy zatím „vše uspokojivě funguje“, přestože pokračuje trend narůstající heterogenity stavu a narůstajícího stáří hmotného majetku, při neustále se zvětšující se spotřebě prostoru). Absence základního, uceleného koordinačního podkladu pro veřejnou infrastrukturu při zajištění odpovídající funkce sídel i pro dálkovody v extravilánu. Nezkoordinované, málo komplexní a neefektivní resortní postupy k udržení provozuschopnosti, při obnově a kompletaci veřejné infrastruktury. Nedostatečná dokumentace polohy a stavu veřejné infrastruktury.

Rizika

Příležitosti

 Hrozba narůstajícího nedostatku

 Postupné uplatnění preventivních

finančních zdrojů na prostou obnovu, kompletaci a modernizaci veřejné infrastruktury (zejména při setrvání u klasických, v praxi zakonzervovaných postupů řešení).  Hrozba narůstání četnosti provozních selhání veřejné infrastruktury většího rozsahu a závažnosti v extravilánu i v urbanizovaném území (negativní ovlivnění dopravy, ekonomických a dalších aktivit, vyvolání celkového útlumu funkce sídel či jejich částí).

koordinačních nástrojů využitím územně plánovacích činností, při řízení provozu a rozvoje sídel.  Uplatnění možností docílit kompaktní struktury intravilánu sídel vč. eliminace vlivů narušení „celistvosti“ území z hlediska technického řešení a koordinace veřejné infrastruktury, či eliminace důsledků nevhodné polohy dominantních uživatelů služeb.  Úpravy legislativních, technických a dalších podkladů s cílem eliminovat úzce resortní přístupy řešení, popírající priority veřejného zájmu.  Možnost využití synergického technicko- ekonomického efektu v případě dokonalejší koordinace rozvoje veřejné infrastruktury.

20

12. Sociodemografické podmínky, bydlení Silné stránky

Slabé stránky

 Rovnoměrné rozložení obyvatelstva,

 Rozdrobené osídlení v severozápadní



 

    

poměrně hustá síť menších sídel, vč. měst a městysů. Příznivý vývoj obyvatelstva - mírný přírůstek počtu obyvatel na území ORP v letech 2011 – 2015 o cca 600 obyvatel. Doposud slabé suburbanizační tendence s typickými problémovými průvodními jevy. Relativně příznivější věková skladba obyvatelstva, vykazující mírnější tendence ke stárnutí než v řadě dalších ORP kraje Vysočina. Vyšší míra kvalifikovanosti obyvatel (v rámci ORP kraje Vysočina). Vyšší sídelní stabilita obyvatelstva. Relativně novější bytový fond, který je výsledkem rozsáhlejší výstavby ve druhé polovině minulého století. Vyšší intenzita bytové výstavby, jako jev svědčící o stabilitě obyvatelstva. Vysoký podíl bytů v rodinných domech (specifická sídelní struktura a nižší podíl obyvatel velkých měst).

    



části území. Dlouhodobý emigrační charakter a jeho důsledky (situace v posledních letech je příznivější). Vyšší počet neobydlených bytů. Nižší kvalifikační úroveň obyvatel v souvislosti s řadou faktorů, mj. vlivem dosavadní skladby ekonomické základny. Nižší úroveň některých ukazatelů bydlení. Nižší úroveň základní občanské vybavenosti související s nižším zastoupením větších měst a s rozdrobeností sídelní struktury. Nižší migrační mobilita obyvatelstva daná mj. vyšším podílem bytů v rodinných domech.

Rizika

Příležitosti

 Stagnace počtu obyvatel, tendence

 Zvyšování migrační atraktivity kraje v

 

 

ke stárnutí obyvatelstva jako potenciální hrozba. Pokračující vylidňování a stárnutí obyvatel nejmenších obcí. Emigrace kvalifikovaného obyvatelstva do vyšších sídelních center, zejm. v případě útlumu některých progresivních odvětví. Nevyužívání části bytového fondu (příležitost mj. pro individuelní i komerční rekreační využití). Další zhoršování úrovně vybavenosti v důsledku omezení veřejných finančních prostředků.

souvislosti s rozvojem ekonomické základny kraje, ale též s ohledem na relativně příznivý stav životního a přírodního prostředí.  Zvyšování kvalifikační úrovně obyvatelstva s ohledem na změny ve struktuře ekonomické základny kraje (pozitivní vliv by měla orientace VŠ na místně více potřebné obory technického směru).  Zlepšování technické vybavenosti bytového fondu.  Posilování vazeb v ORP Jihlava formou integrovaných plánů rozvoje ve specifických oblastech

21

13. Rekreace a cestovní ruch Silné stránky

Slabé stránky

 Kvalitní přírodní prostředí a vysoká

 Nízká vybavenost území infrastrukturou

    

estetická hodnota krajiny. Pestrá nabídka atraktivit cestovního ruchu. Hustá síť turistických a cykloturistických cest. Velký počet kulturně historických památek, včetně národních kulturních památek. Velmi dobrá dopravní dostupnost z okolních krajů daná polohou v centru ČR. Exponovaná poloha na dálnici D1, v dosahu hranice s Rakouskem.



  

pro cestovní ruch, zejména chybějící ubytovací kapacity (zejména zařízení vyšších kategorií). Špatný stav některých kulturně historických památek (např. zámek Větrný Jeníkov, zámek Brtnice, zámek Příseka, špýchar Prostředkovice aj.). Slabé využití příznivé polohy v dosahu hranice s Rakouskem a na významných evropských dopravních koridorech. Klesající podíl zahraničních turistů. Izolovanost jednotlivých turistických zajímavostí – nízké chápání ORP jako turistického regionu.

Rizika

Příležitosti

 Snižování podpory rozvoje cestovního

 Rozvoj venkovské turistiky a

   



ruchu z celostátní úrovně (nezbytná finanční a legislativní podpora státu). Přetrvávající nedostatek financí na údržbu památkového fondu. Nárůst konkurence jiných srovnatelných turistických regionů v ČR i v zahraničí. Zvyšování míry znečištění prostředí – ovzduší, hluk, vibrace, vodní toky a plochy. Zvyšování míry technizace prostředí – VRT, zařízení obnovitelných energetických zdrojů (vysoké větrné elektrárny, velkoplošné fotovoltaické elektrárny), vizuální fragmentace krajiny vlivem výstavby dopravní a technické infrastruktury, suburbanizace apod. Snížení atraktivity území v souvislosti s potenciální výstavbou hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v lokalitě Hrádek.

 

    

22

agroturistiky (předpoklad vzrůstajícího zájmu o tento druh nenáročné turistiky, s minimálními negativními vlivy, v souvislosti se stárnutím a chudnutím části populace). Výraznější využití přírodního a kulturně historického potenciálu území ORP Jihlava. Zvýšení propagace dosud opomíjených turistických atraktivit (např. kongresová turistika, tradičních i nových kulturně společenských a sportovních akcí, specifická technická vybavenost území) Využití vztahu území k osobnostem kulturního života - K.H.Borovský, G. Mahler, A. Chitussi, J.Hoffmann aj. Zvyšování podílu zahraničních návštěvníků. Rozvoj zimní rekreace v přírodně cenných a chráněných územích (rostoucí poptávka a limity rozvoje). Efekt z budování dalších cyklostezek a cyklotras, mj. i v oblastech s menším rekreačním potenciálem. Propagace regionu jako turistického celku.

14. Hospodářské podmínky Silné stránky

Slabé stránky

 Rozvinutá a odvětvově pestrá

 Nižší stupeň dosaženého



  



 

ekonomická základna, s řadou menších flexibilnějších firem, relativní výhoda při procesu restrukturalizace ekonomiky. Územně rovnoměrně rozložená ekonomická základna, bez kumulace problémů, s lepší dostupností pracovních příležitostí. Výhodná dopravní poloha. Dosavadní průběh ekonomické transformace bez sociálních otřesů. Menší dopady restrukturalizace průmyslu na území ORP než u jiných regionů v ČR. Její snadnější průběh ovlivnilo mj. to, že zde nebyly velké průmyslové firmy s negativním vlivem jejich útlumu na sociální situaci. Přiměřený podíl zahraničního kapitálu a atraktivita oblasti pro zahraniční investory (zejm. pro investory z Rakouska). Stabilizované zemědělství, důležité pro uplatnění venkovského obyvatelstva. Nižší úroveň nezaměstnanosti, příznivější sociální klima.

 





hospodářského rozvoje v souvislosti s geografickými charakteristikami kraje. Velká závislost ekonomiky kraje na odvětví automobilového průmyslu s nebezpečím recese odvětví. Nevyužívané výrobní a nevýrobní objekty (brownfields), zejména po zemědělské a průmyslové výrobě a armádě (např. stará část Motorpalu ve Starých Horách, vojenský areál v Pístově, areál Modety u ZOO, areál Alfatexu pod brněnským mostem aj.). Nízký podíl odvětví výzkumu a vývoje, tradiční handicap ekonomiky ORP i kraje Vysočina (chybějící vysoká škola technického směru). Nízká intenzita podnikatelských aktivit.

Rizika

Příležitosti

 Růst nezaměstnanosti při další

 Využití relativně výhodné dopravní

    

restrukturalizaci zemědělství (riziko, vyvolávající zvýšení dojížďky za prací). Útlum odvětví automobilového průmyslu, s dopadem pro pracovní místa zaměřená do tohoto odvětví. Důsledky zániku firem v malých obcích. Růst indexu stáří, ekonomické závislosti a ekonomického zatížení v populaci ORP. Zvyšování legislativních požadavků a zpřísňování norem omezujících další rozvoj. Odchod významných zaměstnavatelů z regionu v důsledku nedostatku kvalifikovaných pracovních sil (technického směru) či drahé pracovní síly.

polohy v rámci ČR.

 Dynamický rozvoj centrální části území ORP – město Jihlava a okolí.

 Relativně výhodné podmínky pro 

 

 23

přeshraniční spolupráci s Rakouskem. Rozvoj dosud poddimenzované terciární sféry, chybějící specifická občanská vybavenost, zejm. v důsledku toho že pouze Jihlava překračuje 50 000 obyv. nejen v ORP ale i v kraji Vysočina. Revitalizace brownfields (zejména mnoha bývalých zemědělských areálů). Vznik nových pracovních míst v souvislosti s potenciální výstavbou hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v lokalitě Hrádek. Nové pracovní příležitosti při zvýšení atraktivity pro turistiku.

24

Příloha k vybraným tématům SWOT analýzy SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Sídelní struktura Správní obvod obce s rozšířenou působností Jihlava leží v centrální části kraje Vysočina a sousedí tak jen se správními obvody ORP uvnitř kraje, tj. na severu s ORP Havlíčkův Brod, na východě sousedí s obcemi ORP Žďár nad Sázavou a Velké Meziříčí, na jihovýchodě s obcemi ORP Třebíč, na jihu s obcemi ORP Telč, na západě s obcemi ORP Pelhřimov a konečně na severozápadě s obcemi ORP Humpolec. Území ORP Jihlava má rozlohu 92 171 hektarů. Je to největších spádové území kraje Vysočina a představuje 13,6% z rozlohy kraje. Spádový obvod tvoří 79 obcí a k 31. 12. 2015 zde žilo celkem 99 951 obyvatel, což je 19,6 % obyvatel kraje. Hustota zalidnění 108 obyvatel na km² je výrazně vyšší než krajský průměr (75 obyvatel na km2 v Kraji Vysočina). V sídle správního obvodu – krajském městě Jihlavě žije 50,7 % obyvatel ORP. V městech spádového území (Jihlava, Polná, Třešť, Brtnice) žije sice celkem 65,4 % obyvatel ORP, ale zároveň je ve správním obvodu vysoký podíl malých venkovských obcí (4 obce pod 100 obyvatel a dalších 25 obcí pod 200 obyvatel). Sídelní struktura správního obvodu ORP Jihlava se vyznačuje velkým výskytem velmi malých obcí se všemi problémy s tím spojenými, tj. malou, nebo zcela chybějící občanskou vybaveností a službami a také zhoršenou dostupností veřejnou dopravou. Tím vznikají malá lokální společenství, která často neumožňují vytvoření ani zcela základní vybavenosti, čímž je negativně poznamenána kvalita života v takových obcích. Faktická sídelní struktura je ovšem mnohem více diferencovaná, než ukazuje pohled prostřednictvím administrativních obcí. Hodnocení podle částí obcí ukazuje, že v r. 2011 žilo v sídlech (částech obcí) do 99 obyvatel 2,0 % obyvatel a celkem v sídlech do 499 obyvatel plných 19,6 % obyvatel. Tento údaj o Jihlavsku ovšem není nijak atypický, podobná situace je i v ostatních správních obvodech kraje. Z hlediska zastoupení jednotlivých velikostních skupin obcí žilo v r. 2015 nejvíce obyvatel v obcích s více než 50 000 obyvatel, což je dáno přítomností krajského města. Z ostatních velikostních skupin obcí žije nejvíce obyvatel v obcích s 2000 – 4999 obyvateli. Dosti vysoký je i podíl obyvatel žijících v obcích s 200 – 499 obyvateli. Podrobnější údaje o zastoupení jednotlivých velikostních skupin obcí jsou uvedeny v tabulce.

Velikostní kategorie obce méně než 200 200 - 499 500 - 999 1 000 - 4 999 5 000 - 19 999 20 000 a více Celkem

Skladba obcí podle velikosti Počet obyvatel k 31. 12. Počet obcí 2015 29 4298 30 10518 8 5756 9 17789 2 10876 1 50714 79 99951

Podíl obyvatel SO ORP v % 4,3 10,5 5,8 17,8 10,9 50,7 100,0

1

Pro osídlení správního obvodu je typické i to, že územní rozloha jednotlivých obcí je poměrně vysoká, což platí především pro jeho jižní část. To je dáno relativně členitým reliéfem, kdy velké části území obcí byly historicky méně vhodné k osídlení. Z toho pak vyplývají větší vzdálenosti mezi jednotlivými obcemi a sídly. Taková situace je spíše v jižní části správního obvodu a je i odrazem toho, že jsou zde větší obce a osídlení méně rozdrobené. Hustota zalidnění je ve správním obvodu sice poměrně vysoká, ale to je dáno přítomností krajského města. Území je jinak poměrně diferencované. V jeho severozápadní části je hustota osídlení velmi nízká, většina obcí zde má hustotu zalidnění pod 50 obyvatel na 1 km2. Je zde velké množství malých obcí a sídel. Obdobná je situace i u některých dalších obcí a to i v zázemí Jihlavy. Hustotu zalidnění pod 20 obyvatel na 1 km2, kterou je možno považovat za extrémně nízkou má celkem 7 obcí správního obvodu ORP (Otín, Arnolec, Švábov, Cerekvička-Rosice, Kaliště, Zbilidy, Milíčov). Tyto údaje svědčí o nižší míře intenzity využívání území. Taková situace je zpravidla obcích na hranicích ORP a tedy větší vzdálenosti od krajského města.

Vývoj počtu obyvatel Početní stavy obyvatel jsou v ORP v dlouhodobém sledování od roku 1961 poměrně proměnlivé. V období mezi roky 1961 až 1980 se počet obyvatel poměrně rychle zvyšoval. Po roce 1980 stagnoval na úrovni kolem 95 tisíc. Mezi lety 2001 – 2011 opět došlo k rychlejšímu nárůstu, souvisejícímu pravděpodobně z nové role Jihlavy jako centra kraje, v posledních letech se tempo růstu zmírnilo – za poslední čtyři roky vzrostl počet obyvatel pouze o cca 600. Představu o vývoji počtu obyvatel ve správním obvodu jako celku dávají tyto údaje (v tis. obyvatel): 1961………………… 86,2 1970………………… 88,4 1980………………… 94,9 1991………………… 96,4 2001………………… 96,4 2011 ………………… 99,3 2015 (k 31. 12.)……. 99,9 Vzhledem k ostatním OPR v Kraji Vysočina má ORP Jihlava nejvyšší saldo migrace (+46 obyvatel) a nadprůměrný přirozený přírůstek (+14 obyvatel) a jako jedné ORP v kraji má obě tyto hodnoty kladné. Při porovnání salda migrace s ostatními ORP v kraji je SO ORP Jihlava v průměru – za roky 2014 – 2015 činí -3 – zato ostatní SO ORP výrazně převyšuje přirozeným přírůstkem (v letech 2014 – 2015 činil +475). Vnitřně je ovšem vývoj počtu obyvatel velmi diferencovaný. Ve správním obvodu jsou obce, ve kterých v posledních dvaceti letech klesl počet obyvatel o pětinu, nebo se k této 2

hodnotě dosti přiblížil (Arnolec, Jihlávka, Švábov). Problémem zde je, že se jedná o velmi malé obce a další pokles počtu jejich obyvatel vede k tomu, že se z nich postupně stahují zařízení základní vybavenosti, jejichž provozování je při nízkém počtu obyvatel značně nerentabilní. Počet obcí s takto výrazným trendem se ovšem snižuje. Regresní křivku v posledních 20 letech pak mimo 3 výše zmíněné obce mají Brtnice, Kaliště, Kněžice, Nadějov, Stáj a Třešť. Úbytky obyvatel se u většiny jmenovaných obcí pohybují v řádu prvních procent. K přírůstkům počtu obyvatel dochází především u obcí v zázemí Jihlavy, zejména západně, jižně a severně od Jihlavy. Zde dochází k růstu počtu obyvatel i v malých obcích. Je to dáno především jejich dobrou dopravní polohou na silnicích I. a II. třídy, které se radiálně sbíhají do krajského města, a s tím spojeným jevem suburbanizace. Příznivější vývoj počtu obyvatel mají obce a zejména města, i ve vzdálenějších polohách, pokud jsou položeny na významných dopravních spojnicích. Za problematické lze označit více než zdvojnásobení počtu obyvatel za posledních dvacet let u obcí Bílý Kámen a Rančířov, případně Čížov. Vývoj počtu obyvatel se v obcích v posledních letech stabilizuje. Za posledních 5 let byl zaznamenán pokles počtu obyvatel o desetinu pouze u jediné obce (Arnolec), nárůst o pětinu pak u sedmi obcí (Bílý Kámen, Cerekvička-Rosice, Rančířov, Rybné, Střítež, Třeštice a Zbinohy). Při pohledu na vývoj počtu obyvatel z posledních deset let je patrný pozitivní vliv zejména přirozeného přírůstku, který v období 2006 – 2015 činil 1 907 osob (11 196 narozených a 9 289 zemřelých), kladné je i migrační saldo, které ve stejném období činilo 1 262 osob (11 742 přistěhovalých a 10 480 vystěhovalých). Zde je však nutné podotknout, že vyšší migrační přírůstky byly dosahovány v první polovině sledovaného období a od roku 2012 se hodnoty migračního salda pohybují okolo nuly. Celkový přírůstek SO ORP Jihlava za období 2006 – 2015 činí 3 169 osob. Z hlediska vývoje přirozenou měnou lze již za příznivou považovat situaci v obcích, ve kterých je roční zisk přirozenou měnou vyšší než 1 %, tedy 10 osob na 1000 obyvatel (Bílý Kámen, Dudín, Dvorce, Hladov, Jersín, Jihlávka, Kněžice, Mirošov, Opatov, Pavlov, Plandry, Puklice, Rančířov, Rohozná, Smrčná, Stáj, Střítež, Záborná, Zbilidy). Naproti vysoké ztráty počtu obyvatel přirozenou měnou jsou v obcích, kde je roční úbytek vyšší než 1%, tedy 10 osob na 1000 obyvatel (Brtnička, Hrutov, Kozlov, Nadějov, Suchá, Švábov, Věžnice (HB), Ždírec (zde je však ukazatel ovlivněn lokací domova pro seniory)). Z hlediska migračního vývoje je velmi příznivá situace v těch obcích, ve kterých je průměrný roční migrační zisk vyšší než 25 osob na 1000 obyvatel = 2,5 % (Bílý Kámen, Boršov, Cerekvička-Rosice, Hladov, Hrutov, Ježená, Jihlávka, Kalhov, Panenská Rozsíčka, Pavlov, Puklice, Šimanov, Zbinohy, Ždírec). Nepříznivý vývoj pak v těch obcích, kde ubylo více než 25 osob ročně v průměru na 1000 obyvatel (Hojkov, Jezdovice, Kaliště, Otín, Rantířov, Třeštice, Ústí, Věžnice (JI)). Při hodnocení čtyř měst, tj. Brtnice, Jihlavy, Polné a Třešti se ukazuje, že relativně nejpříznivější vývoj z nich má Jihlava, protože jako jediné město má v období od poslední aktualizace ÚAP, tedy v letech 2014 – 2015, kladný přírůstek počtu obyvatel a to i přes migrační úbytek -2 ‰. Zároveň má totiž Jihlava nejvyšší přirozený přírůstek +6 ‰. Z hlediska migrace mají i obě větší města záporné saldo (Polná -10 ‰, Třešť -5,5 ‰), jediná Brtnice

3

migračně získávala (+7,5 ‰). Naopak přirozenou měnou Brtnice 2,5 ‰ ztrácí, kdežto Polná a Třešť lehce získávají (+5 ‰, resp. +0,8 ‰). Územní diferenciace vývoje obyvatelstva přirozenou měnou ukazuje poněkud lepší situaci v obcích v obcích bezprostředního zázemí Jihlavy a na Polensku, zejména v obcích, kde v posledních 10 letech docházelo k nové bytové výstavbě. Nepříznivý přirozený vývoj obyvatelstva je především v řadě obcí severozápadní a jihovýchodní části správního obvodu. Z hlediska územní diferenciace stěhování lze obecně označit za migračně ziskové obce v bezprostředním zázemí Jihlavy, zejména jižně a východně od města. Naopak obce na okraji SO ORP (severovýchod, severozápad a jih) většinou migračně ztrácejí.

Věková skladba obyvatelstva Věková skladba obyvatelstva ve správním obvodu je pod průměrem kraje Vysočina. Spolu s SO ORP Velké Meziříčí má Jihlava nejvyšší podíl obyvatel do 15 let. I v podílu obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel je Jihlava v popředí krajských porovnání. Po Velkém Meziříčí a Třebíči je ORP z tohoto pohledu třetím nejmladším ORP v Kraji Vysočina. V rámci správního obvodu jsou mezi jeho částmi a jednotlivými obcemi ve věkové skladbě hodnocené počtem osob ve věku 0-14 let a ve věku 65 a více let dosti výrazné rozdíly. Na jedné straně jsou obce s velmi nepříznivou věkovou skladbou obyvatelstva a z toho vyplývajícím regresním vývojem, tedy takové, v nichž je minimálně o 10 procentních bodů více obyvatel nad 65 let než do 14 let (Brtnička, Hubenov, Jihlávka, Kaliště, Milíčov, Otín, Švábov a Ždírec). Naproti tomu velmi příznivá věková skladba (o 10 procentních bodů více obyvatel do 14 let než obyvatel v postproduktivním věku) dává dynamický potenciál pro budoucí vývoj a je dosahována v obcích Bílý Kámen, Dobroutov, Panenská Rozsíčka, Rančířov, Třeštice a Zbinohy. Všeobecně je možno konstatovat, že především Polensko a severozápadní část správního obvodu má příznivější věkové složení obyvatelstva.

Vzdělání obyvatel Obyvatelstvo správního obvodu má v porovnání s ostatními správními obvody kraje příznivou vzdělanostní strukturu obyvatelstva (nejlepší po Žďáru nad Sázavou, Novém Městě na Moravě a Havlíčkově Brodě). To je ovšem do určité míry dáno i tím, že je Jihlava krajským městem a velká města mají vždy příznivější vzdělanostní složení obyvatelstva. Naproti tomu je v ORP řada obcí, jejichž obyvatelstvo má z více než 25 % jen základní vzdělání (Cerekvička-Rosice, Otín, Suchá, Švábov, Věžnička). Jsou to zpravidla obce s ekonomickou základnou tvořenou zejména zemědělstvím a s nízkou úrovní občanské vybavenosti. Většinou jsou to také obce s vyšším podílem obyvatel ve věku 65 a více let. Trend výskytu obcí s vysokým podílem vysokoškolsky vzdělaných lze těžko vysledovat. Na jedné straně vyšší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním mají většinou obce s celkově vyšší dynamikou rozvoje, zpravidla také obce větší, kde se díky existenci řady zařízení 4

občanské vybavenosti zvyšují požadavky na kvalifikaci pracovníků a také obce s dobrou dostupností do měst, zejména Jihlavy. Vyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním je v obcích Bílý Kámen, Jihlava, Plandry, Panenská Rozsíčka, Rančířov, Rybné, Stáj, a Zhoř. Paradoxní situace je u obcí Brtnička, Čížov, Panenská Rozsíčka, Rybné, Stáj, Vílanec, Hojkov, kde je při vysokém podílu obyvatel s maximálně základním vzděláním také vysoký podíl vysokoškoláků. Celkem má ve správním obvodu vysokoškolské vzdělání více než desetina obyvatelstva, zhruba o 2,5 % méně než je celostátní průměr.

Sociálně vyloučené obyvatelstvo Pro hodnocení sociálního vyloučení nejsou vhodné údaje, a proto je použit podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných. Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2015 byla na Jihlavsku 5,4 %, což je pod průměrem Kraje Vysočina i průměrem za Českou republiku. Dlouhodobá nezaměstnanost je sice nesporný problém, závisí ovšem na tom jaká je situace v rodině nezaměstnaného a zdali je jí postižena jediná osoba, nebo celá domácnost. Ve správním obvodu byla tato dlouhodobá nezaměstnanost v r. 2011 ve výši 32,4%, a byla tak nižší než je průměr Kraje Vysočina. Od roku 2009 se míra dlouhodobé nezaměstnanosti více než zdvojnásobila, ale tento jev nastal celorepublikově. Tito nezaměstnaní se rekrutují z nízko kvalifikovaného obyvatelstva starších věkových ročníků. Ty nalézáme především v malých, na zemědělskou výrobu orientovaných obcích s nižším kvalifikačním potenciálem, obtížnější dopravní dostupností, ve kterých je vysoká i celková míra nezaměstnanosti. Nejméně příznivá situace je v obcích, kde je více než polovina dlouhodobě nezaměstnaných (Cerekvička-Rosice, Dudín, Hrutov, Jersín, Mirošov, Nadějov, Otín a Vysoké Studnice). Proti tomu dlouhodobá nezaměstnanost nebyla v r. 2011 zaznamenána v obcích Dobroutov, Hubenov, Ježená, Jihlávka, Kaliště, Opatov, Panenská Rozsíčka, Plandry, Švábov, Třeštice, Záborná a Zbinohy. Dlouhodobá nezaměstnanost je mezi jednotlivými roky dosti proměnlivá.

Autochtonnost Sociální integritu obyvatelstva ovlivňuje významně skutečnost pro kolik obyvatel je obec, kde bydlí, současně i místem jejich narození. Podíl těchto obyvatel ve správním obvodu jako celku je mírně nad průměrem kraje, což je dáno i tím, že v dlouhodobém průměru se Jihlavsko nestalo cílem velkých migračních pohybů. Stabilitu obyvatelstva může ovlivňovat i nižší úroveň výstavby bytů a tím omezení atraktivity migračních cílů a omezení rozsahu migračních proudů. Ve správním obvodu ORP jako celku bylo v roce 2011 zjištěno 53,3% obyvatel narozených v místě současného bydliště. Od sčítání v roce 2001 tak byl zaznamenán pokles o 3,3%, ale i přesto přesun nad průměr kraje. Vysoký podíl tohoto autochtonního obyvatelstva mají obce Arnolec, Brzkov, Jersín, Kněžice, Polná, Záborná. V nich je maximálně 40% „nepůvodního“ obyvatelstva. Naproti méně než 40% obyvatel narozených v místě trvalého bydliště mají obce Bílý Kámen, Čížov, Hrutov, Kostelec, Panenská Rozsíčka, Plandry, Rančířov, Rantířov, Suchá, Vílanec, Zbilidy a Zbinohy. Svým způsobem zde ještě může působit malý vliv znovuosídlení po odsunu německého obyvatelstva, tento vliv ale bude pomalu doznívat. 5

Denní obyvatelstvo Vztah k obci ovlivňuje významně i skutečnost, zda v ní obyvatelé nejen bydlí, ale zda zde realizují i své další životní role, zejména práci a vzdělávání a nevyjíždí denně mimo obec tzv. denní obyvatelstvo. Vysoká denní vyjížďka a realizace i jiných rolí mimo místo bydliště vedou často k emigraci zejména mladých lidí z obce. Sídelní stabilita obcí s vysokou vyjížďkou je všeobecně nižší, především pokud se nejedná o obce v zázemí krajského města, nebo obce na významných dopravních tazích s vysokou intenzitou hromadné dopravy. Podle údajů ze 21,4 % ekonomicky aktivních vyjíždí do zaměstnání mimo obec svého trvalého pobytu (denně vyjíždí 18,3 % ekonomicky aktivních) oproti 26,8 % v kraji jako celku (22,5 % denně vyjíždějících ekonomicky aktivních obyvatel). Je to dáno především tím, že polovina obyvatel bydlí v krajském městě. Nízký podíl denního obyvatelstva mají obce Cerekvice-Rosice, Dvorce, Ježená, Mirošov, Rybné, Švábov, Boršov a Otín. Dvorce, Švábov, Arnolec, Bílý Kámen, Hojkov, Rančířov, Hubenov, Milíčov, Záborná, Třeštice, Věžnička, Stáj. Naopak vysoký podíl denního obyvatelstva mají města a větší obce, tj. Jihlava, Třešť, Polná, Suchá, Horní Dubenky, Kostelec.

BYDLENÍ A VYBAVENOST Bydlení V ORP Jihlava bylo v roce 2011 evidováno celkem 38 068 trvale obydlených bytů, z nichž byla necelá polovina v rodinných domech (18 438). Tento nižší podíl bytů v rodinných domech je způsoben tím, že součástí správního obvodu je krajské město Jihlava s vysokým zastoupením bytů v bytových domech. Úroveň bydlení hodnocená počtem bytů připadajících na 100 cenzových domácností lehce nad úrovní krajského průměru, naproti tomu zalidněnost bytového fondu ve správním obvodu je mírně nižší než v celokrajském průměru. V řadě obcí je však úroveň bydlení dosti příznivá a je zde dostatečný počet bytů, takže i soužití domácností je zde na příznivé úrovni (Švábov, Hojkov, Jihlávka, Kaliště, Šimanov, Zbinohy). Jedná se zpravidla o menší obce a s emigračním charakterem a úbytky obyvatelstva pak zlepšují kvantitativní úroveň bydlení. Ve větších obcích je úroveň bydlení zpravidla méně příznivá (Brzkov, Kostelec, Měšín, Růžená). Při pohledu na domovní fond z hlediska stáří vyplývá, že v roce 2011 byl bytový fond Jihlavska v porovnání s celým krajem Vysočina poněkud starší. Průměrné stáří bytů ve správním obvodu je 42,7 roku. Stáří bytů je zpravidla vysoké v malých obcích, ve kterých se v posledních padesáti letech postavilo velmi málo bytů, protože zde potřeba bytů při úbytcích počtu obyvatel byla velmi nízká a nové byty se stavěly jen ve velmi omezeném rozsahu. Starší bytový fond je zejména v obcích Ježená, Kaliště, Horní Dubenky, Jihlávka, Rybné či Třeštice. 6

Technické vybavení bytů je závislé na technickém vybavení obcí. Ve správním obvodu je řada obcí, které jsou vybaveny vodovodem, kanalizací i plynem. Často jsou tak vybaveny i poměrně malé obce (Boršov, Hojkov). Pouze v obci Jezdovice nebylo v evidenci žádné ze sledovaných zařízení technického vybavení. V posledních letech dochází k podstatnému zlepšování technické vybavenosti obcí, zejména pokud jde o kanalizaci a čištění odpadních vod. Pokud jde o rozvoj plynofikace je její další vývoj závislý na vývoji cen zemního plynu.

Bytová výstavba Významným indikátorem dynamiky hospodářského a sociodemografického vývoje územního celku je nová bytová výstavba. V tomto směru je pozice ORP Jihlava relativně příznivá, intenzita bytové výstavby v posledních deseti letech je zde mírně vyšší než činí krajský průměr. Zatímco v kraji Vysočina jako celku se stavělo za posledních deset let v průměru 2,3 bytů na 1000 obyvatel ročně, ve správním obvodu ORP Jihlava to bylo 2,5 bytů. Dynamický rozvoj bytového a domovního fondu z 90. let a počátku 21. století se v posledních 5 letech (2011 – 2015) již výrazně zpomalil, přesto se v SO ORP Jihlava nachází obce, kde vysoké tempo stavby zůstalo zachováno – v obcích v zázemí Jihlavy (např. Bílý Kámen, Čížov, Měšín) bylo v průměru vybudováno více než 10 bytů na 1000 obyvatel za rok. Naproti tomu se v několika obcích v posledních pěti letech byty nestavěly a docházelo pouze k rekonstrukcím bytového fondu, nebo byla výstavba bytů extrémně nízká (Brtnička, Mirošov, Hladov, Jersín, Jihlávka, Kaliště, Otín, Švábov). Dalších sedmnáct obcí se pak pohybuje pod hranicí výstavby 2 bytů na 1000 obyvatel za rok. Většinou se jedná o obce v periferních oblastech SO ORP a stranou hlavních dopravních tahů.

Vybavenost obcí Školská zařízení Škola je nejdůležitější vybaveností obce působící na stabilitu obyvatel a sociální soudržnost ve venkovském prostoru. V současnosti je tento význam škol poměrně málo doceněn. Školy nejsou jen místem vzdělávání dětí, ale jejich aktivity bývají mnohem širší a dotýkají se i staršího obyvatelstva. Ve správním obvodu je celkem 45 základních škol ve 28 obcích, z toho je 33 úplných základních škol (vyšší stupeň) a 12 škol s 1. – 5. třídou (nižší stupeň). Základní školy vyššího stupně jsou v těchto obcích: Batelov, Brtnice, Dobronín, Dolní Cerekev, Dušejov, Jihlava, Kamenice, Kněžice, Luka nad Jihlavou, Polná, Puklice, Stonařov, Třešť, Velký Beranov, Větrný Jeníkov a Zhoř. Základní školy nižšího stupně jsou v těchto obcích: Brzkov, Cejle, Dlouhá Brtnice, Hodice, Horní Dubenky, Jamné, Kostelec, Kozlov, Pavlov, Růžená, Věžnice (HB) a Vyskytná nad Jihlavou. Střední školství je zastoupeno 17 školami v Jihlavě a jednou v Třešti. Vyšší školy a vysoká škola jsou zastoupeny pouze v Jihlavě.

Zdravotnictví Dostupnost zdravotnických služeb je druhým významným faktorem ovlivňujících vztah k lokalitě a sociální soudržnost. Velkou výhodou správního území je existence krajské nemocnice v Jihlavě. V řadě obcí jsou zdravotní střediska a ordinace lékařů. Jejich 7

rozmístění je dáno do značné míry i možnostmi obcí a v čase doznává změny. Přesto je možné síť zdravotních zařízení považovat za vyhovující. Ordinace jednoho, nebo více lékařů včetně specialistů jsou v těchto obcích: Batelov, Brtnice, Cejle, Dobronín, Dolní Cerekev, Dušejov, Horní Dubenky, Jamné, Jihlava, Kamenice, Kněžice, Kostelec, Luka nad Jihlavou, Polná, Stonařov, Třešť, Velký Beranov, Větrný Jeníkov a Zhoř.

Sociální péče Sociální péči zajišťují v území ORP Domy s pečovatelskou službou, které jsou v 11 obcích (Batelov, Brtnice, Horní Dubenky, Kamenice, Kněžice, Kostelec, Luka nad Jihlavou, Polná, Stonařov, Třešť, Věžnice(HB). Ústav sociální péče pro mládež je pouze v Jihlavě.

REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch Celý správní obvod ORP Jihlava má příznivé podmínky pro rozvoj rekreace. Ty jsou doposud využity jen zčásti. Předností celého území je velmi dobrá dopravní dostupnost vyplývající z polohy na dálnici D1. Do Jihlavy, která má výhodnou centrální polohu v rámci správního obvodu se sbíhá řada radiálních silnic a železnic. Tuto polohu je nutné lépe zhodnotit a využít místní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Výhodou je i velmi málo narušená a zachovaná krajina s několika zařízeními s vyšší nadmořskou výškou a atraktivitou pro zimní rekreaci a lyžování. V obvodu je i řada historických památek. Přesto zde klesá podíl zahraničních návštěvníků využívajících tranzitu po dálnici D1. Hlavní atraktivity cestovního ruchu jsou zoologická zahrada v Jihlavě a podzemní katakomby, dále historická jádra měst zejména Jihlavy a festivalové aktivity. Turisté mohou využívat hustou síť značených turistických cest a hustá síť cyklotras a cyklostezek. Pro rekreaci je významné využívání rekreační chalup individuální rekreací. Hlavními památkovými objekty je městská památková rezervace Jihlava, městské památkové zóny Polná, Třešť a Brtnice. Národními kulturními památkami jsou v Jihlavě kostel sv. Jakuba Většího a v Polné kostel nanebevzetí Panny Marie. Dalšími zvláště významnými kulturními památkami je jihlavská radnice, zámek v Polné, radnice a sochařská výzdoba v Batelově aj. Nejvýraznějším problémem regionu z pohledu cestovního ruchu je fakt, že i přes velké množství přírodních i kulturních památek a zajímavostí není Jihlavskou chápáno ani prezentováno jako turistický region na delší (několikadenní) pobyt. Šancí do budoucna by mohlo být napravení tohoto stavu – zbudování naučných stezek, společná prezentace památek a zajímavostí v regionu např. i v návaznosti na turistický potenciál Telečska.

8

HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Ekonomická orientace a zaměstnanost Správní obvod ORP Jihlava byl až do poloviny minulého století málo rozvinutou zemědělsko průmyslovou oblastí. V důsledku industrializace padesátých a šedesátých let došlo k jeho celkovému ekonomickému rozvoji. V období mezi r. 1991 a 2001 došlo v celém státu k silné tercializaci ekonomiky. Podle SLDB 2011 za území Kraje Vysočina pracovalo v primárním sektoru na Vysočině 13,8 tisíc osob, což představovalo 7 % celkového počtu zaměstnaných. V sekundárním sektoru (dobývání a úprava nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví) můžeme od roku 2006 pozorovat v Kraji Vysočina kolísavý trend v podílu zaměstnaných osob. V roce 2011 tento podíl činil 45 %. Postupně se zvyšuje význam terciárního sektoru, jehož podíl na celkovém počtu zaměstnaných roste, v roce 2011 v tomto sektoru na Vysočině pracovalo 48 % zaměstnaných. Tento podíl však stále zůstává hluboko pod průměrem České republiky. I na Jihlavsku dle SLDB 2011 převažuje již terciární sféra, která zde zaměstnává větší podíl obyvatelstva než v kraji Vysočina jako celku. I v řadě menších obcí již v zaměstnanosti převažují odvětví terciární sféry (např. Bítovčice, Cejle, Dudín, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Plandry, Rantířov, Velký Beranov, Větrný Jeníkov, Vílanec). Počet pracovníků v odvětvích zemědělství a lesnictví je na Jihlavsku na nejnižší úrovni ze všech správních obvodů kraje Vysočina. Velmi slabé zastoupení primérních pracovních míst mají obce v zázemí Jihlavy – Bílý Kámen, Cerekvička-Rosice, Čížov, Hybrálec, Rantířov, Větrný Jeníkov a pochopitelně také Jihlava nebo Třešť. Naproti tomu v obcích Stáj či Arnolec zaměstnává primární sektor více než 20 % zaměstnaných. Průmysl Jihlavska má v sobě určitý dynamický potenciál a proto transformační pokles jeho rozsahu byl ve správním obvodu poněkud nižší než v ostatních ORP kraje Vysočina. Je to do určité míry odrazem jeho relativní modernosti a také silné orientace na výrobu příslušenství motorových vozidel, především v Jihlavě. V řadě obcí došlo po roce 1991 k vysokému nárůstu průmyslové zaměstnanosti. V roce 2011 tvořil podíl zaměstnaných v sekundéru v řadě obcí víc než 50 % ekonomicky aktivních obyvatel (Batelov, Brzkov, Cerekvička-Rosice, Hrutov, Hybrálec, Mirošov, Polná).

Situace na trhu práce Vývoj situace na trhu práce je poměrně příznivý. Od r. 2005 nezaměstnanost ve správním obvodu jako celku klesala. Od r. 2009 zaznamenala nezaměstnanost poměrně výrazný nárůst v důsledku celosvětové ekonomické recese. Vývoj nezaměstnanosti v celém správním obvodu v posledních letech dokumentují tyto údaje (v %): 2005 ……………… 7,7 2006 ……………… 6,6 2007 ……………… 6,0 2008 ……………… 6,0 2009 ……………… 9,2 2010 ……………… 9,6

2011 ……………… 8,8 2012 ……………… 8,7 2013………….…….7,3 2014………….…….6,6 2015………….…….5,4

9

Mezi jednotlivými obcemi jsou v míře nezaměstnanosti poměrně velké rozdíly. Dlouhodobě zaznamenává nezaměstnanost také značné výkyvy, a to zejména v menších obcích, kde ukončení činnosti některé z firem nalezne velmi rychle odezvu v navýšení počtu nezaměstnaných. Poněkud nižší nezaměstnanost a to i v střednědobém pohledu mají obce Dolní Cerekev, Dušejov, Hodice, Hojkov, Hubenov, Panenská Rozsíčka, Ždírec. Míra nezaměstnanosti ke 31. 12. 2015 je nejnižší především v malých obcích (Hojkov, Hubenov, Hybrálec, Boršov, Bítovčice, Panenská Rozsíčka, Věžnice (JI) či Ždírec. Ze stejné velikostní kategorie se ovšem rekrutují obce s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (Brtnička, Dobroutov, Dudín, Dvorce, Kaliště, Rybné). Tyto disproporce jsou způsobeny právě nízkým počtem obyvatel v jednotlivých dotčených obcích, kdy i velmi nízké počty nezaměstnaných (i v jednotkách osob) způsobují poměrně velké procentní rozdíly. Územní diferenciace nezaměstnanosti je různá. Vyšší nezaměstnanost je jak v malých, od centra odlehlých obcích, ale i v obcích v těsném zázemí Jihlavy (Rančířov) Obecně lze říci, že nižší nezaměstnanost je v jižní části území, naopak vyšší v severozápadní a severovýchodní části.

Podnikatelské prostředí Jedním z důvodů relativně příznivé situace na trhu práce je podnikatelská aktivita místního obyvatelstva a existence četných malých firem, které zčásti nahrazují úbytek počtu, či naprostý zánik řady dřívějších velkých podniků. Míra této podnikatelské aktivity je dána především podnikáním fyzických osob. Celková míra podnikatelské aktivity v ORP Jihlava je jen velmi mírně pod průměrem kraje a nahrazuje poměrně nízký výskyt velkých zaměstnavatelů nad 250 pracovníků. Celková míra podnikatelské aktivity je dána především počtem fyzických osob samostatně výdělečně činných. Ukazatel pak dost zhoršuje to, že řada z těchto fyzických osob je sice registrována, ale činnost, ke které se přihlásila, nevykonává. Celková intenzita podnikatelských aktivit je ve správním obvodu nižší než v kraji celkem. Z jednotlivých obcí je míra podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel) nejméně příznivá v obcích Jihlávka, Růžená, Otín, Věžnička či Bítovčice). Naproti tomu jsou vysoké míry těchto aktivit v obcích ČZbinohy, Zbilidy, Hubenov, Bílý Kámen, Plandry, Rantířov a Čížov. O míře podnikatelských aktivit a jejich efektu ale více vypovídají vyšší organizační formy podnikání, tj. počet akciových společností a obchodních společností, které jsou zpravidla zastoupeny ve velkých obcích a městech.

Průmyslové zóny a brownfieldy Z průmyslových zón je nejvýznamnější průmyslová zóna Jihlava. Z brownfieldů uvádí registr Czechinvestu tři areály, a sice areál Intea v Třešti o rozloze 14 000 m2, areál LIRA (budova bývalého Motorpalu) v Telči o rozloze 2 000 m2 a Tělocvičnu Janštějn v Horních Dubenkách o rozloze 987 m2. Podklady ÚÚP pro územní ORP Jihlava upozorňují na tyto brownfieldy: část Motorpalu ve Starých Horách, vojenský areál v Pístově, areál Modety u ZOO. Kromě těchto uvedených centrálně evidovaných brownfieldů jsou ve správním obvodu i další brownfieldy v těchto obcích: Batelov, Brtnice, Panská Lhota, Brtnička, Cerekvička10

Rosice, Čížov, Dlouhá Brtnice, Dudín, Dušejov, Dvorce, Hladov, Horní Studenky, Hrutov, Jamné, Jihlava, Kalhov, Kamenice, Kněžice, Kostelec, Otín, Panenská Rozsíčka, Polná, Rantířov, Rohozná, Smrčná, Střítež, Šimanov, Třešť, Větrný Jeníkov, Věžnice (JI), Vílanec, Vyskytná n. Jihlavou, Vysoké Studnice, Záborná a Zbinohy. Jedná se většinou o bývalé areály zemědělské výroby a různé menší výrobní objekty. Jejich stavebně technický stav je zpravidla málo vyhovující pro využití bez velkých investic.

11

Komentář vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Úvod Území ORP Jihlava bylo v rámci hodnocení vyváženosti územních podmínek v Územně analytických podkladech kraje Vysočina zařazeno mezi území s vysokou soudržností obyvatel a dostatečně rozvinutou ekonomickou základnou a s nižší intenzitou zemědělské výroby. Tento profil se potvrdil i při podrobnější analýze sociodemografických podmínek, bydlení, cestovního ruchu, hospodářských podmínek a životního prostředí v rámci zpracování ÚAP ORP Jihlava. Základní jednotkou hodnocení vyváženosti územních podmínek ORP Jihlava byla obec. Hodnocení bylo rozšířeno i o aktuální informace získané z podrobnější analýzy území jednotlivými specialisty, které doplnily běžně dostupné statistické podklady. Kromě toho byly využity další hodnotící materiály analytického charakteru. Všechny použité informace jsou zpracovány v tabulkových přílohách. Do kartografické podoby byla převedena všechna celková hodnocení pilířů. Údajovou základnu tvoří vybrané dostupné statistické údaje z různých časových úseků posledního desetiletí – viz údaje u ukazatelů (časové informační řady, údaje publikované za obce Českým statistickým úřadem, údaje publikované krajskou reprezentací kraje Vysočina aj.). V některých případech vychází hodnocení z posledního uskutečněného sčítání lidu, domů a bytů v ČR v roce 2011. Dále byly využity veřejně dostupné údaje z Agentury ochrany přírody a krajiny a agentury CENIA. Indikační význam údajů ve vztahu k sledované hodnotě území je potom upřesněn váhovým hodnocením. Hodnocení bylo založeno na stanovení pořadí ve vybraných ukazatelích a jejich sumarizaci. U těch ukazatelů, kde hrozilo ovlivnění výsledků velikostí obce, byl využit přepočet na 1000 obyvatel. Tento způsob svým způsobem zmírní působení populační velikosti obcí a lépe odrazí jejich vnitřní podmínky. Na druhé straně ovšem i některé velké obce mají jen průměrné hodnocení a naopak jiné malé obce s příznivým pořadím upozorní na svůj rozvojový potenciál. Sumarizace pořadí v jednotlivých ukazatelích roztřídila obce do 5 kategorií podle výsledného pořadí. Tab. Vyhodnocení územních podmínek Regresivní vývoj územních podmínek obce Mírně regresivní vývoj územních podmínek obce Stabilizovaný vývoj územních podmínek obce Mírně progresivní vývoj územních podmínek obce Progresivní vývoj územních podmínek obce

1

A.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj

Jako ukazatele hospodářského rozvoje byly sledovány tyto charakteristiky 1. Míra nezaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel k 31. 12. 2015 (ČSÚ) 2. Polohová atraktivita vyjádřená ohodnocením dopravní dostupností polohy (zdroj vlastní hodnocení 2016) 3. Intenzita bytové výstavby 2014 - 2015 (počet dokončených bytů v období na 1000 obyvatel středního stavu obyvatelstva v průměru za rok (zdroj ČSÚ a vlastní propočty 2016) 4. Počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel v roce 2015 (zdroj ČSÚ) 5. Vývoj výměry zastavěných ploch vypočtený jako index vývoje výměry zastavěných ploch v období let 2013 - 2015 6. Místní pracovištní systém a funkční urbanizovaná území. Místní pracovištní systémy (LLS) jsou území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům. V rámci těchto LLS jsou vymezena funkční urbanizovaná území (FUA), kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. (zdroj MMR) 7. Počet ubytovacích zařízení v obci v roce 2015 (zdroj ČSÚ) 8. Přírodní a kulturně – historické předpoklady cestovního ruchu (zdroj vlastní průzkum)

Výsledky hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj Nejpříznivější podmínky pro hospodářský rozvoj má jednoznačně Jihlava a dále Bílý Kámen, Bítovčice, Brošov, Brtnice, Cerekvička-Rosice, Čížov, Luka nad Jihlavou, Rančířov, Rantířov, Střítež, Větrný Jeníkov, Vílanec, Vyskytná nad Jihlavou, Zbilidy, Ždírec. Ve většině z těchto obcí jsou příznivé podmínky způsobeny efektem kumulace rozvojového potenciálu a plněním funkce „lokálního centra“ (např. Luka nad Jihlavou, Brtnice, Větrný Jeníkov). Důvodem je i dobrá dopravní dostupnost a vysoká míra rozvojových ploch. Pozitivní vliv je také vnímán v dobrém dopravním na pojení na místní pracovištní systém, kterým je na území ORP Jihlava pouze město Jihlava. Obce s velmi slabým ekonomickým potenciálem, tedy dle tohoto hodnocení, se v ORP již nevyskytují. Poměrně špatné podmínky pro hospodářský rozvoj vykazují obce: Brtnička, Brzkov, Dobroutov, Jersín, Kaliště, Kněžice, Mirošov, Růžená, Švábov, Věžnička a Zbinohy. Problémem těchto obcí je vedle malé populační velikosti také zpravidla odlehlejší poloha a málo rozvinutá ekonomická základna. V těchto obcích je často i relativně vyšší míra nezaměstnanosti, byť nepřesahuje 10 %.

2

B.

HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ

Jako ukazatele soudržnosti společenství obyvatel území byly sledovány: 1. Počet obyvatel v obcích k 31. 12. 2015 (zdroj ČSÚ) 2. Hustota zalidnění k 31. 12. 2015 vypočtená jako podíl počtu obyvatel na celkové rozloze obce (zdroj vlastní výpočet) 3. Index vývoje počtu obyvatel v období 2013 - 2015 (zdroj ČSÚ) 4. Změna počtu obyvatel v období 2014 - 2015 na 1000 obyvatel středního stavu, saldo migrace (zdroj ČSÚ) 5. Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel přirozenou měnou v období 2014 - 2015 (zdroj ČSÚ) 6. Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let v roce 2015 (zdroj ČSÚ) 7. Podíl obyvatel 65 let a více v roce 2015 (zdroj ČSÚ)

Výsledky vyhodnocení podmínek pro soudržnost společenství Nejpříznivější rozvojové podmínky mají obce: Bílý Kámen, Boršov, Dobroutov, Dušejov, Jihlava, Kamenice, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Panenská Rozsíčka, Plandry, Puklice, Rančířov, Stonařov, Věžnička, Vyskytná nad Jihlavou, Zbinohy. Příznivý potenciál je vedle hustoty zalidnění ovlivněn příznivě vysokým podílem mladé generace, vysokého salda migrace a dalšími ukazateli. Problémem je pak zejména vysoký podíl obyvatel se stářím více jak 65 let (Otín,Kaliště, Brtnička, Švábov, Milíčov a další). Úroveň bydlení je zde většinou příznivá. Obce s nejslabší mírou soudržnosti jsou Brtnička, Hojkov, Hubenov, Kaliště, Kamenná, Otín a Švábov. Tyto obce vycházely ve většině ukazatelů v porovnání spíše na dolní hranici hodnocení. Je to však také způsobeno faktem, že se jedná převážně o populačně malé obce, u nichž i malá absolutní hodnota ukazatele po relativizaci získala vysokou hodnotu. U většiny těchto obcí dochází k pozvolnému vysidlování.

3

Komentář vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí Úvod Hodnocení životního prostředí na úrovni obcí je na rozdíl od ostatních pilířů udržitelného rozvoje obtížnější, schází dostatečné množství statistických dat, přírodní jevy jsou obtížněji statisticky vyhodnotitelné. Kvalita životního prostředí je tak obtížněji vyhodnotitelná na úrovni obcí i na úrovni ORP. Do hodnocení tohoto pilíře tak vstupují i data ze samotné aktualizované geodatabáze ÚAP.

C. Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí Faktory vybrané pro hodnocení příznivého životního prostředí tak z větší části vychází z geodatabáze ÚAP a je doplněna daty statistickými. Ty sestávajících se z dále uvedených dílčích ukazatelů, ovlivňujících životní prostředí: 1. Podíl plochy všech dobývacích prostor a chráněných ložiskových území na území obce (zdroj GDB ÚAP) 2. Kvalita ovzduší - překročení imisních limitů v roce 2014 (zdroj GDB ÚAP – ČHMÚ) 3. Přírodní potenciál - podíl ploch chráněných dle z. č. 114/1992 Sb. na celkové rozloze obce (zdroj GDB – ÚAP) 4. KES – koeficient ekologické stability (zdroj ČSÚ) 5. Podíl výměry zemědělské půdy na celkové rozloze obce (zdroj ČSÚ) 6. Podíl nejkvalitnějšího ZPF na celkové rozloze obce (zdroj GDB ÚAP) 7. Podíl lesních pozemků na celkové výměře obce (zdroj ČSÚ) 8. Výskyt ekologických rizik na území obce (GDB-ÚAP) 9. Zdroj znečištění na území obce (GDB-ÚAP)

Výsledky vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí Z hlediska míry znečištění ovzduší je plocha ORP podle posledních dostupných dat ČHMÚ (z roku 2014) zasažena emisemi pouze minimálně v Jihlavě, kde vzhledem ke koncentraci průmyslu a dopravy (průmyslová zóna, dálnice, silnice I. třídy) dochází k překročení emisí oxidů dusíku. Z hlediska ukazatele ekologické stability krajiny je možno konstatovat, že severovýchodní část území ORP se vyskytují spíše obce s relativně nižším indexem ekologické stability, tedy krajinou relativně méně stabilní - antropogenní. Je to dáno nižším zastoupením lesů a ekologicky stabilnějších pozemků, vyšším podílem orné půdy. Celkový

4

průměrný index ekologické stability území ORP činí 0,92, tedy z hlediska celorepublikového se jedná již o poměrně intenzivně zemědělsky využívanou krajinu. Bílý Kámen, Kaliště, Bítovčice, Zbinohy, Horní Dubenky, Otín, Cejle jsou obce s nejvyšším indexem ekologické stability zájmového území ORP Jihlava. Je zde dosahováno hodnot nad 2,0. Míru přírodního potenciálu určuje do velké míry zastoupení přírodních prvků. V případě ORP Jihlava dochází k určitému zkreslení tohoto ukazatele v důsledku velké rozrůzněnosti velikostí (rozloh) obcí. U plošně větších obcí existuje větší počet prvků ZCHÚ nebo registrovaných VKP nebo prvků regionálního ÚSES aj., tedy mezi obce s vyšší mírou přírodního potenciálu spadají kromě obcí s jednoznačně kvalitním přírodním prostředím také plošně největší obce zájmového území. Vyšší míry přírodního potenciálu je dosahováno spíše na západním okraji území ORP Jihlava a v jeho středu. Naopak východně od Jihlavy se nachází území s nižší mírou přírodního potenciálu převážně z důvodu neexistenci ploch se zájmy ochrany přírody a dále pak s nižším zastoupením lesů nebo kvalitních půd. Celkové hodnocení stavu životního prostředí konstatuje, že dobrý stav se nachází převážně v západní části území ORP Jihlava, částečně pak také v jižní části hodnoceného území. Obce s nejvyšší kvalitou životního prostředí z území ORP Jihlava jsou: Dudín, Zbilidy, Větrný Jeníkov, Bílý Kámen, Smrčná, Plandry, Rantířov, Jamné, Arnolec, Hojkov, Rohozná, Cejle, Kostelec, Vílanec, Horní Dubenky, Kaliště, Třeštice, Hodice, Panenská Rozsíčka, Otín, Hladov, Kněžice. Mezi obce s relativně nejnižší kvalitou životního prostřed v rámci ORP Jihlava náležejí: Polná, Zhoř, Dobronín, Velký Beranov, Vysoké Studnice, Kamenice, Jihlava, Dolní Cerekev a Puklice.

5

B 2. 4. SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V OBCÍCH – TYPOLOGIE OBCÍ 1. Svodný kartogram – souhrnného vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území v obcích 2. Komentář souhrnného vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území v obcích

Komentář souhrnného vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území (URÚ) Úvod Posouzení vyváženosti územních podmínek jednotlivých obcí je zpracováno na základě metodického pokynu ÚÚR do svodného kartogramu. Souhrnný stav územních podmínek se pro každý pilíř URÚ označilo při vyhovujícím stavu (pozitivní souhrnné konstatování SWOT analýz pilíře) znaménkem „+“; při nevyhovujícím stavu (negativním souhrnném konstatování SWOT analýz pilíře) znaménkem „-“. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek +/- se podle metodického sdělení každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro URÚ a graficky se zařazení vyjádří v kartogramu příslušnou barvou a indexem, jak uvádí tabulka. Tab. – Kartogramy vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro URÚ ÚAP jednotlivých krajů a obcí. územní podmínky kategorie zařazení obce

1 2a 2b 2c 3a 3b 3c 4

pro pro příznivé pro soudržnost životní hospodářský společenství prostředí rozvoj obyvatel území Z H S + + + + + + + + + + + + -

vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území dobrý stav Z, H, S Z, H Z, S H, S Z H S žádné

špatný stav žádné S H Z H, S Z, S Z, H Z, H, S

vyjádření v kartogramu

S H Z HS ZS ZH

Generalizace kategorií pilířů URÚ 1 – 5 pro účely celkového hodnocení v jednotlivých dílčích pilířích pro životní prostředí, sociální soudržnost a hospodářský rozvoj. Regresivní vývoj územních podmínek obce Mírně regresivní vývoj územních podmínek obce Stabilizovaný vývoj územních podmínek obce Mírně progresivní vývoj územních podmínek obce Progresivní vývoj územních podmínek obce

1

Následuje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií, které jsou kombinacemi různých v úvahu přicházejících hodnocení + / - v jednotlivých pilířích viz následující vysvětlivky. Celkové hodnocení obcí z hlediska vyváženosti pilířů URÚ 1 – velmi dobré hodnocení - obce s pozitivním hodnocením všech tří pilířů URÚ 2a, 2b, 2c – převážně kladné hodnocení - obce s pozitivním hodnocením dvou pilířů URÚ a s průměrným nebo negativním hodnocením třetího pilíře 3a, 3b, 3c – spíše špatné hodnocení obce s negativním hodnocením dvou pilířů URÚ a s průměrným nebo pozitivním hodnocením třetího pilíře (částečně oslabená území) 4 – špatné hodnocení - obce s negativním hodnocením všech tří pilířů URÚ (oslabená území)

2

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO JEDNOTLIVÉ PILÍŘE URÚ A VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ ÚZEMÍ - ZAŘAZENÍ OBCÍ DO JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ:

kód 586854 586862 586889 586897 586927 586943 590371 586951 586978 586986 587117 587010 587028 587036 587044 587087 587095 506729 587125 587141 587150 587168 590681 587222 550281 587249 587265 587273 587281 586846 587290 587320 587338 587346 587362 590843 587401 587427 587478 587486

obec Arnolec Batelov Bílý Kámen Bítovčice Boršov Brtnice Brtnička Brzkov Cejle Cerekvička-Rosice Čížov Dlouhá Brtnice Dobronín Dobroutov Dolní Cerekev Dudín Dušejov Dvorce Hladov Hodice Hojkov Horní Dubenky Hrutov Hubenov Hybrálec Jamné Jersín Jezdovice Ježená Jihlava Jihlávka Kalhov Kaliště Kamenice Kamenná Kněžice Kostelec Kozlov Luka nad Jihlavou Malý Beranov

Pilíře udržitelného rozvoje území (URÚ) kartogram životní prostředí hospodářství soudržnost spol. kategorie + + 2a S + + + 1 OK + + + 1 OK + + 2a S + + + 1 OK + + + 1 OK + 3a HS 4 NO + + 2a S + + + 1 OK + + + 1 OK + + 2a S + + 2c Z + + 2b H + + 2c Z + + + 1 OK + + + 1 OK + + + 1 OK + + + 1 OK + + 2a S + + 2a S + + + 1 OK + + 2a S + + 2a S + + + 1 OK + + + 1 OK 4 NO + + 2a S + + + 1 OK + + 2c Z + + + 1 OK + + 2a S + 3a HS + + 2c Z + + 2a S + + 2b H + + + 1 OK + + 2c Z + + 2c Z + + + 1 OK 3

587508 587524 587532 587575 587621 587648 587656 587681 587702 587711 587745 587176 587788 587796 587818 587826 550299 587915 587931 587958 587982 588008 547255 588032 588041 588075 588113 588121 569704 588130 588148 588156 588172 588181 588202 588211 588229 588253 588288

Měšín Milíčov Mirošov Nadějov Opatov Otín Panenská Rozsíčka Pavlov Plandry Polná Puklice Rančířov Rantířov Rohozná Růžená Rybné Smrčná Stáj Stonařov Střítež Suchá Šimanov Švábov Třešť Třeštice Ústí Velký Beranov Větrný Jeníkov Věžnice Věžnice Věžnička Vílanec Vyskytná nad Jihlavou Vysoké Studnice Záborná Zbilidy Zbinohy Zhoř Ždírec

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

1 2a 2b 1 2c 2a 1 2c 1 2c 2c 1 1 1 2b 2a 1 2a 1 2c 1 1 3a 1 1 2a 2c 1 1 3b 2b 1 1 2c 2c 1 2b 2c 1

OK S H OK Z S OK Z OK Z Z OK OK OK H S OK S OK Z OK OK HS OK OK S Z OK OK ZS H OK OK Z Z OK H Z OK

4

Výsledky celkového hodnocení obcí z hlediska vyváženosti pilířů URÚ Obce s pozitivním hodnocením všech tří pilířů URÚ ŽP, HR, SS. Do této kategorie patří obce: Batelov, Bílý Kámen, Boršov, Brtnice, Cerekvička-Rosice, Čížov, Dudín, Dušejov, Dvorce, Hladov, Horní Dubenky, Hybrálec, Jamné, Ježená, Jihlávka, Kostelec, Malý Beranov, Měšín, Nadějov, Panenská Rozsíčka, Plandry, Rančířov, Rantířov, Rohozná, Smrčná, Stonařov, Suchá, Šimanov, Třešť, Třeštice, Větrný Jeníkov, Věžnice (HB), Vílanec, Vyskytná nad Jihlavou, Zbilidy, Ždírec. Pro porovnání při aktualizaci UAP 2014 to byly tyto obce: Batelov, Bílý Kámen Bítovčice, Brtnice, Brzkov, Čížov, Dušejov, Hodice, Hybrálec, Jamné, Kostelec, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Panenská Rozsíčka, Rančířov, Růžená, Rybné, Smrčná, Stonařov, Suchá, Třešť, Ústí, Větrný Jeníkov, Vílanec, Vyskytná nad Jihlavou, Záborná, Zbilidy, Zbinohy, Ždírec. Obce s převážně pozitivním hodnocením dvou pilířů URÚ a s průměrným nebo negativním hodnocením třetího pilíře Do této kategorie patří obce: Arnolec, Bítovčice, Cejle, Dlouhá Brtnice, Dobronín, Dobroutov, Dolní Cerekev, Hodice, Hojkov, Hrutov, Hubenov, Jezdovice, Jihlava, Kalhov, Kamenice, Kamenná, Kněžice, Kozlov, Luka nad Jihlavou, Milíčov, Mirošov, Opatov, Otín, Pavlov, Polná, Puklice, Růžená, Rybné, Stáj, Střítež, Ústí, Velký Beranov, Věžnička, Vysoké Studnice, Záborná, Zbinohy, Zhoř. Pro porovnání při aktualizaci UAP 2014 to byly tyto obce: Boršov, Cejle, Dlouhá Brtnice, Dobroutov, Dudín, Hubenov, Jezdovice, Kamenná, Plandry, Rantířov, Rohozná, Třeštice, Věžnička, Arnolec, Dvorce, Hojkov, Opatov, Věžnice, Dobronín, Dolní Cerekev, Jihlava, Kamenice, Kozlov, Měšín, Polná, Puklice, Střítež, Velký Beranov, Vysoké Studnice.

Obce s negativním hodnocením dvou pilířů URÚ a s průměrným nebo pozitivním hodnocením třetího pilíře (částečně oslabená území) Do této kategorie patří obce Brtnička, Kaliště, Švábov, Věžnice (JI). Pro porovnání při aktualizaci UAP 2014 to byly tyto obce: Brtnička, Cerekvička-Rosice, Hladov, Horní Dubenky, Ježená, Jihlávka, Kalhov, Kaliště, Kněžice, Milíčov, Mirošov, Otín, Stáj, Šimanov, Švábov, Věžnice.

Obce s negativním hodnocením všech tří pilířů URÚ (oslabená území) V této kategorii se nachází pouze obce Brzkov a Jersín.

5

Pro porovnání při aktualizaci UAP 2014 to byly tyto obce: Hrutov, Jersín, Nadějov, Pavlov. Závěr k rozboru udržitelného rozvoje území ORP Jihlava Hodnocení URÚ bylo prováděno na základě vstupních dat získaných od ČSÚ v rámci poskytnutých dat pro pravidelnou aktualizaci ÚAP k 30. 6. 2016 Do hodnocení vstupovala aktualizovaná geodatabáze od poskytovatelů dat a metadat pro jevy ÚAP k datu 31. 8. 2016. Hodnocení bylo také doplněno o empirické výpočty zpracovatelů aktualizace. Pro hodnocení byla využita Metodika pro hodnocení URÚ v ORP Jihlava, která je součástí tištěné verze aktualizace UAP ORP Jihlava jako samostatná příloha na Úřadu územního plánování v Jihlavě. Do hodnocení dále vstupovala územně plánovací dokumentace obcí ve správním obvodu ORP Jihlava, místní šetření a průzkumy, dotazníkové šetření se starosty obcí. Jednotlivé pilíře jsou doplněny o dílčí svodné kartogramy, které jednoznačněji doplňují informaci o postavení obce ke svému okolí. Většina kartogramů je tvořena na základě vstupních či výpočetních hodnot dílčích hodnotících kritérií pilířů. Svodné dílčí kartogramy jsou součástí internetové prezentace karet obcí aktualizace ÚAP vyvěšené na stránkách města Jihlavy v sekci územního plánování. Každá obec má vygenerovanou svou kartu obce, v které je zobrazena SWOT analýza, která má přímou návaznost na rozbor udržitelného rozvoje území každé obce.

6

B 3. - URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI, ZAHRNUJÍCÍ ZEJMÉNA URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY, VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A STŘETY TĚCHTO ZÁMĚRŮ S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, OHROŽENÍ ÚZEMÍ POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI JEVY

B 3. 3. KOMENTÁŘ PRO SPRÁVNÍ OBVOD ORP JIHLAVA - TEXTOVÁ ČÁST       

Urbanistické závady a problémy Dopravní závady a problémy Závady a problémy technické infrastruktury Hygienické závady a problémy Ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy Střety záměrů s limity využití území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území

B.3. URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD, ZAHRNUJÍCÍ ZEJMÉNA URBANISTICKÉ, DOPRAVNÍ A HYGIENICKÉ ZÁVADY, VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A STŘETY ZÁMĚRŮ S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, OHROŽENÍ ÚZEMÍ POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI JEVY

Úvod V následující kapitole jsou formulovány problémy a podněty k řešení v ÚPD podle témat stanovených vyhláškou č. 500/2006 „O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ - urbanistické problémy, dopravní problémy, problémy technické infrastruktury, hygienické závady a problémy, ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými jevy, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území, střety záměrů s limity využití území. Dopravní téma je doplněno o přílohu konkretizace dopravních problémů k řešení v ÚPD. Sestava dále uváděných problémů je převážně odvozena od výroků v předcházející kapitole „B.1. SWOT analýza – vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb dle stanovených témat“. Mezi těmito kapitolami existuje následující vztah. Pojem silné stránky je možno chápat jako vyjádření potenciálu posuzovaného území, slabé stránky území vyjadřují naopak protipól potenciálu. Požadované určení problémů a podnětů k řešení v ÚPD je možno chápat jednak jako uvedení příležitostí které posilují potenciál – tj. silné stránky území, nebo zneškodňují či potlačují slabé stránky území. Mezi problémy a podněty jsou dále uváděna rizika, která znamenají hrozbu oslabení potenciálu – tj. silných stránek území, nebo rizika která mohou zdůraznit působení slabých stránek území - protipólu potenciálu. V úvodu je potřeba také připomenout, že problémy území ORP Jihlava nelze v mnoha případech oddělovat od problémů celého kraje Vysočina. ORP Jihlava a město Jihlava tvoří jádro kraje Vysočina, a jejich problémy se v mnohém promítají do celého krajského území. Platí i opačný vztah, že problémy které leží geograficky mimo vlastní území ORP Jihlava, toto území ORP ovlivňují a úzce s ním souvisí.

1. Urbanistické problémy a podněty 1. Hlavní urbanistické problémy se odvozují od charakteristických rysů území ORP Jihlava – zejm. vyšší nadmořská výška, drsnější klima, složitější terénní konfigurace, forma osídlení bez velkých aglomerací (vč. zohlednění Jihlavy), s menšími městy a rozptýlenou venkovskou sídelní strukturou, s nižší mírou rozvinutosti veřejné infrastruktury, v poloze v mezilehlém prostoru mezi nejvýznamnějšími sídelními centry ČR.

1

2. Problémy spojené se zjištěním a respektováním v územně plánovací činnosti rozdílných rozvojových předpokladů jednotlivých obcí a jejich uskupení, založené na zohlednění determinujících hledisek: demografický potenciál obce, míra hospodářské soběstačnosti obce a kooperační vazby, polohová atraktivita (rozvojová oblast, rozvojová osa, odlehlá část), potřebný rozsah zastavitelných ploch s ohledem na vnitřní prostorové rezervy (mj. existence a využitelnost brownfields), možnosti obsluhy území dopravní - technickou infrastrukturou, respektování přírodních limitů rozvoje území (např. záplavové území, chráněná území přírody, ochrana ZPF a PUPFL aj.). 3. Sledování možností poskytování podpory obcím, které byly v rámci posouzení územních podmínek pro hospodářský rozvoj území vyhodnoceny v rámci aktualizace ÚAP jako oslabené. Jedná se obce situované v severovýchodním okraji území SO ORP (zejména Věžnice, Brzkov, Dobroutov, Jersín), dále obcím v jižní části území SO ORP (zejm. Kaliště, Růžená, Brtnička, Kněžice) a další obce dle vyhodnocení URÚ. 4. Sledování možností poskytování podpory obcím, které byly v rámci posouzení územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel v rámci aktualizace ÚAP vyhodnocené jako oslabené. Jedná se obce situované na západním okraji území ORP (zejm. Hojkov, Hubenov, Milíčov), dále v severovýchodním okraji území ORP (zejm. Arnolec, Stáj, Věžnice (JI) a Jersín), dále obcím v jižní části území ORP (zejm. Brtnička, Kaliště, Otín a Švábov) a další obce dle vyhodnocení URÚ. 5. Sledování možností poskytování podpory obcím, které byly v rámci posouzení územních podmínek pro příznivé životní prostředí vyhodnoceny v rámci aktualizace ÚAP jako oslabené. Jedná se obce situované ve východní části území ORP (zejm. Dobronín, Jersín, Kamenice, Polná, Věžnice (JI), Vysoké Studnice a Zhoř), střední části území SO ORP (např. Jihlava, Střítež, Puklice, Velký Beranov) a další obce dle vyhodnocení URÚ. 6. Sledování možností poskytování podpory obcím, které byly v rámci posouzení územních podmínek vyváženosti všech pilířů URÚ vyhodnoceny v rámci aktualizace ÚAP jako celkově oslabené území. Jedná se především o obce Jersín a Brzkov, které byly vyhodnoceny ve všech územních podmínkách (pilířích) jako oslabené. Dále se jedná o obce, které jsou oslabené ve dvou pilířích, tedy obce situované zejména v jižní části území (Kaliště, Švábov, Brtnička) a další obce dle vyhodnocení URÚ. 7. Problémy skloubení rozvojových záměrů obcí s respektováním architektonických, urbanistických a krajinářských kulturně historických hodnot. Respektování opatření k ochraně krajinného rázu oblastí Křemešnicko, Havlíčkobrodsko, Horní Pojihlaví, Třebíčsko – Velkomeziříčsko (viz Strategii ochrany krajinného rázu kraje Vysočina). 8. Záchrana a nové formy využití chátrajících kulturních památek ve venkovské zástavbě (např. zámek v Brtnici, špýchar v Prostředkovicích, zámek ve Větrném Jeníkově, fara ve Vílanci, zámek v Přísece, zámecké zahrady v Mirošově, v obci Plandry aj.) 9. Obnova a nové způsoby využití opuštěných a zanedbaných objektů a areálů typu brownfield (např. část Motorpalu ve Starých Horách, vojenský areál v Pístově, areál Modety u ZOO, areál Alfatextu pod brněnským mostem, opuštěné a nevyužívané zemědělské objekty v mnoha obcích v celém ORP aj.).

2

10. Problém nadměrné technizace a fragmentace krajiny rozšiřováním dopravní a technické infrastruktury vyvolané vnějšími potřebami mimo rámec ORP Jihlava, zvažování aspektů jejich únosnosti v území, citlivosti řešení, otázky zajištění jejich prostorové koordinace. Uvedené záměry se týkají se např. rozšiřování energetických vedení VVN, umísťování velkých větrných elektráren, velkoplošných fotovoltaických elektráren, variantní lokalizace hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, trasování koridoru vysokorychlostní železniční trati, zkapacitnění dálnice D1 aj.) 11. Problémy přiměřeného rozvoje rekreace a cestovního ruchu; řešení problematiky nízké úrovně ubytovací kapacity a veškeré obslužné infrastruktury; rozvojové záměry bez forem a měřítka, které by mohlo poškozovat specifické kulturní a krajinářské hodnoty území ORP Jihlava, podpora tzv. „měkkých“ forem rekreace a cestovního ruchu kongresová turistika, cykloturistika, agroturistika, hipoturistika atd.

2. Dopravní závady a problémy 1. Problémy s trvale narůstající tranzitní kamionovou dopravou na dálnici D1 a se zajištěním bezpečnosti především v době zhoršených povětrnostních podmínek – chybějící doprovodná silnice v úseku Humpolec – Jihlava. 2. V širších souvislostech nedostatečná úroveň a kvalita silničního propojení krajského města Jihlavy a obcí v ORP Jihlava především s Jindřichohradeckem, Pardubickem, 3. Poloha krajského města mimo koridorové tratě, nevyhovující železniční spojení Jihlavy s Brnem, v opačném směru s Havlíčkovým Brodem a dále Kolínem (vazba na koridorovou trať), nedostatečná úroveň a atraktivita železniční dopravy – zvýšený nárůst a nároky automobilové dopravy. 4. Nedostatečná kvalita a úroveň vnitrokrajských dopravních spojení a provázanosti jádrové oblasti ORP Jihlava s okrajovými územími a centry osídlení, především s prostorem Žďáru nad Sázavou, Pelhřimovskem, Třebíčskem (nedostatečný technický stav a omezené parametry silnic II. a III. třídy, kolizní průjezdy některými sídly, nevyhovující parametry železničních tratí apod.). 5. Problematická dopravní obsluha a zpřístupnění rozptýlené venkovské sídelní struktury okrajových částí ORP Jihlava a oblastí s oslabenými územními podmínkami pro hospodářský a sociální rozvoj. 6. Koridor pro vedení vysokorychlostní železniční trati (VRT), jehož současné vedení pouze prochází územím ORP Jihlava a kraje Vysočina s možností dopravního napojení na krajské město Jihlava pouze ve druhé kategorii. Uvedené dopravní závady, problémy a podněty jsou podrobněji popsány v samostatné příloze této kapitoly.

3

3. Závady a problémy technické infrastruktury 1. Zatížení území ORP (zejm. severní část) mnohočetností tras dálkovodů tranzitní technické infrastruktury ve směrech západ – východ - sever (energetická vedení a produktovody - VVN, VVTL - tranzitní plynovod, tranzitní ropovod aj.), vyvolané zejména polohou území ORP Jihlava mezi významnými sídelními a hospodářskými centry ČR – zejm. Pražská, Brněnská a Hradecko-pardubická aglomerace a absencí uceleného koordinačního podkladu pro veřejnou infrastrukturu a dálkovody. 2. Zlepšení nabídky technické vybavenosti ve venkovském prostoru; dořešení energetické technické infrastruktury části venkovských sídel - nedostatečná rezerva příkonu zejména v odlehlejších lokalitách; zlepšení pokrytí území telekomunikačními službami; existence obcí s příznivými nevyužitými technickými podmínkami pro plynofikaci. Nedostupnost koordinačního podkladu pro nápravu těchto nedostatků (absence dokumentace typu „Plán rozvoje vodovodů a kanalizace kraje“). 3. Riziko poškození krajinného rázu v případě rozsáhlé a necitlivé výstavby větrných a velkoplošných fotovoltaických elektráren (včetně rizika poškození biologické a rekreační hodnoty krajiny, rizika překročení hygienicky vymezených hlukových limitů s vlivem na osídlení) s problematickými důsledky pro přenosovou a nadřazenou část elektrizační soustavy na území kraje. Naopak možnost uplatnění výhod obnovitelných a netradičních zdrojů jako podpůrných zdrojů v lokálním měřítku (tepelná čerpadla, geoenergie, topné systémy - bioplyn, fytomasa, dřevní odpad aj.). 4. Nedostatečná úroveň čištění odpadních vod, oddělení splaškových a dešťových vod, zejména v menších obcích; v menší míře nutná obnova a modernizace systémů zásobování pitnou vodou; potřeba zvyšování podílu počtu napojených nemovitostí a obyvatel na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV (riziko omezování zájmu o připojení z ekonomických důvodů). 5. Lokalizace jedné ze zkoumaných variant umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů (HÚRAO) – lokalita Hrádek na území obcí Dolní Cerekev, Cejle, Hojkov, Milíčov a Rohozná v prostoru vyhlášeného přírodního parku Čeřínek.

4. Hygienické závady a problémy 1. Značný rozvoj individuální automobilové dopravy při současném nevyhovujícím stavu dopravních cest; nárůst zátěže obyvatelstva měst a obcí při hlavních dopravních tazích (emise, hluk, vibrace); přetrvávající provoz lokálních (malých a středních) zdrojů tepla, využívající spalování méně kvalitních fosilních paliv, které znečišťuje životní prostředí a přízemní vrstvy atmosféry. 2. Problémy nepříznivého ovlivnění vodního režimu problematikou zastaralé a nevyhovující kanalizační sítě a ČOV; související problém vliv na znehodnocování místních zdrojů vody, dále vody ve vodárenské nádrži eutrofizací; omezení rekreačního využití, znehodnocení kvality surové vody a znesnadnění její upravitelnosti na parametry vody pitné a dále též zvýšení provozních nákladů úpraven této vody.

4

3. Problematika starých ekologických zátěží (skládky odpadu různé míry nebezpečnosti, průmyslová a zemědělská odkaliště, území po ukončené těžbě surovin); potřeba aktualizace zmapování dotčených území a určení způsobu likvidace zátěže. 4. Značná část území ORP Jihlava je vymezena jako území s předpokládaným vysokým nebo středním radonovým indexem. Jedná se o tři široké severojižní pásy území Batelov – Smrčná; Brtnice – Velký a Malý Beranov; Polná – Kamenice. Při navrhování rozvojových ploch sídel je potřebné provádět podrobný radonový průzkum. Určení vlivu radonu na konkrétním území nelze zjišťovat odečtením z map ale jen konkrétním měřením. 5. Velký objem vznikajícího odpadu všeho druhu, stále vysoký podíl odpadů ukládaných na skládky a nedostatečný podíl recyklovaných složek odpadu; obtížná problematika zacházení a využití biologicky recyklovatelného komunálního odpadu (BRKO) v rámci Integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji vysočina (ISNOV).

5. Ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými jevy 1. Respektování omezujících územních podmínek ve stanovených záplavových územích; identifikace lokalit (velké množství) ohrožených lokálními - přívalovými povodněmi; naplánování a postupná realizace potřebných ochranných protipovodňových opatření. 2. Problém zařízení dopravy ropovod Jihlava).

zatížení území riziky výjimečných situací spojených s provozem významných dopravní a technické infrastruktury republikové úrovně (dálnice D1, trasy nebezpečných materiálů, elektrická vedení VVN, tranzitní plynovod, VVTL, a produktovod, provoz jaderné elektrárny Dukovany - mimo území ORP

6. Problémy a střety záměrů s limity využití území GIS analýzou byly sledovány tyto možné kombinace střetů rozvojových záměrů (tj. návrhy i územní rezervy) s ochranou horninového prostředí a s georiziky (poddolovaná a svážlivá území), dále s prvky ochrany přírody, se ZPF a PUPFL, se záplavovým územím, s dopravní infrastrukturou. Hlavní střety rozvojových záměrů s limity využití území jsou zjištěny u rozsáhlých liniových staveb, které jsou v dokumentaci vyjádřeny ve formě koridorů (VRT, E08 – vedení 110 kV, E09 – vedení 110 kV,E06 – vedení 110, E07 – vedení 110, DK28 – silnicemi/406, DK01 silnice I/38, silnice Polná – Nové Dvory. Dokumentace ÚAP ORP Jihlava pouze na tyto střety upozorňuje, jejich eliminace nebo řešení je otázkou dalších stupňů územně plánovací a technicko-realizační dokumentace. V obecné podobě velké množství střetů upozorňuje na pokračující proces další „spotřeby prostoru“, nadměrné technizace a fragmentace územní a krajiny. Množství střetů je však do určité míry nadhodnoceno vymezením rozvojových záměrů ve formě koridorů, jejich šíře mnohonásobně přesahuje zábor území budoucí skutečnou stavbou.

5

7. Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území jsou identifikovány GIS analýzou. Pro zadání GIS analýzy byl proveden rozbor logických možností střetů (např. vzhledem k charakteru bodových staveb vedení VVN byla vyloučena možnost střetu se záměry na dopravní stavby).

6

Příloha - konkretizace dopravních problémů k řešení v ÚPD 1. Dálnice D1 – otevřená koncepce přestavby pro zajištění kapacity a bezpečnosti provozu Záměr výhledového rozšíření stávající čtyřpruhové dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka na šestipruh je prověřován ŘSD ČR jako jeden z koncepčních návrhů pro zajištění kapacity a bezpečnosti mezinárodního dálkového tahu IV. TEMMK sítě TEN-T. Pro záměr zkapacitnění dálnice D1 je v ZÚR kraje Vysočina vymezena územní. V roce 2013 byla zahájena modernizace D1, tedy úprava kategorie ze stávající D26,5 na kategorii „D28“ (D27,5 s rozšířeným středním dělícím pásem o 0,5 m) šířkou zpevnění jízdního pásu 11,5 m a rozšířením zpevněné krajnice (odstavného pruhu) dálnice na každé straně o 0,75 m (zvýšení bezpečnosti v případě odstavení vozidla). Z hlediska současného stavu a podmínek provozu na dálnici D1 na území kraje Vysočina je nutné konstatovat, že není v plném rozsahu zajištěna kvalitní a funkční doprovodná silnice. Zatímco v úseku Jihlava – Brno přebírá funkci doprovodné silnice souběžně vedená silnice II/602, v úseku Hořice (hranice kraje Vysočina a Středočeského kraje) - Jihlava tuto funkci zajišťují ve značně oddálené poloze silnice II. třídy v relaci (Čechtice) - Červená Řečice – Pelhřimov – Jihlava. Při úvahách o celkové koncepci, realizačních prioritách, přínosech v bezpečnosti provozu i kapacitě mezinárodního tahu (součást IV. TEMMK sítě TEN-T) se nabízí prověřit následující dvě základní koncepce; 

Zkapacitnění dálnice D1 v plném rozsahu; v případě potřeby využívat třetí jízdní pruh k odklonu dopravy.



Dostavba souběžné doprovodné silnice v úseku Červená Řečice – Jihlava s využitím dílčích úseků stávajících silnic II. a III. třídy s nabídkou operativního odklonu dopravy v případě uzavření dálnice D1 a zachování dálnice D1 ve stávajícím šířkovém uspořádání.

Při rozhodování je mimo jiné nutné zohlednit i cílový stav postupně budované dálniční a rychlostní sítě ČR, kde ve směru východ – západ bude dálnice D1 významně posílena postupně realizovanou dálnicí D11 a navazující rychlostní silnicí R35 v relaci (Praha – Hradec Králové – Svitavy – Mohelnice – Lipník nad Bečvou s návazností na dálnice D47 a D1 (větev VIb. TEMMK sítě TEN-T). Doporučení: V rámci možností ovlivnit obsah dokumentace PÚR ČR, ZÚR kraje Vysočina, ÚAP kraje Vysočina - územní studií prověřit možnosti a podmínky vedení přimknuté souběžné doprovodné silnice k dálnici D1 v úseku Červená Řečice – Jihlava a předložit výsledky studie jako jeden z podkladů pro koncepční rozhodování mezi variantou zkapacitnění dálnice D1 a dostavby doprovodné silnice v optimální funkční poloze.

2a. a 4. Silnice I/37 – mezikrajský přepravní význam v úseku Ždírec nad Doubravou – (Chrudim – Pardubice – Hradec Králové, R35, D11) (nepřímý vztah k ORP) Z hlediska nadřazených přepravních vztahů je významná silnice I/38 Mladá Boleslav (R10) – Kolín – Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – Wien, která je v PÚR 2006 a 2008 sledována

7

jako koridor kapacitní silnice S8. Dle statistiky o přepravních vztazích a směrovosti osobní i nákladní dopravy se ukazuje zásadní vztah kraje Vysočina k prostoru Pardubického kraje, k jádrovému území Hradecko-pardubické aglomerace a k nadřazeným tahům rychlostní silnice R3 a dálnice D11. Nabízí se prověřit možnosti a podmínky zařazení silničních úseků I/34 a I/37 v relaci Havlíčkův Brod (S8 – I/38) – Pardubice – Hradec Králové s návaznostmi na rychlostní silnici R35 a dálnici D11 do páteřní sítě kapacitních silnic republikového významu. V této souvislosti by bylo žádoucí prověřit potřebu a podmínky zásadnější přestavby tohoto silničního spojení na území kraje Vysočina v koordinaci se záměry na území Pardubického kraje. Doporučení: Územní studií prověřit možnosti a návrh zásadní přestavby silnic I/34 a I/37 v úseku Havlíčkův Brod (S8 – I/38) – Ždírec nad Doubravou (- Pardubice – Hradec Králové) jako páteřního spojení s cílem výhledového zařazení do PÚR ČR jako součást sítě kapacitních silnic republikového významu.

2b. a 4.

Silniční spojení Pelhřimov – Jihlava přeřazení do sítě silnic I. třídy

Silniční vazby krajského města Jihlavy na Pelhřimov, západní část kraje a Jihočeský kraj je v současné době zajištěno silnicí II. třídy č. 602 Jihlava – Pelhřimov s návaznostmi na silnice I/19 (směr Tábor) a silnici I/34 (směr Jindřichův Hradec – České Budějovice). V této souvislosti je žádoucí prověřit možnosti přestavby této silnice v parametrech silnice I. třídy a její přeřazení do sítě silnic I. třídy. V celkové koncepci uspořádání nadřazené silniční sítě kraje může být součástí tahu I/19. Doporučení: Územní studií prověřit možnosti a návrh zásadní přestavby silnice II/602 v úseku Jihlava – Pelhřimov v parametrech silnice I. třídy a její přeřazení do sítě silnic I. třídy.

3a. Modernizace železničního spojení (Kolín) – Havlíčkův Brod – (Brno) jako součást koridoru konvenční železnice C-E61 dohody AGC a AGTC (nepřímý vztah k ORP) Stávající parametry železniční tratě (Kolín) – Havlíčkův Brod – (Brno), která je v PÚR 2006 a 2008 vymezena jako koridor konvenční železnice C-E61 a součást sítě AGC a AGTC nevyhovuje požadovaným parametrům evropských železničních magistrál a hlavních tratí pro kombinovanou dopravu. Navazující úsek ve směru na Brno bude podle současných předpokladů modernizován ve stávající trase (může být dosaženo potřebných parametrů dle dohod AGC a AGTC?). Otevřenou otázkou může být i ekonomická a provozní efektivita souběhu vysokorychlostní tratě ve spojení Praha – Brno a modernizované tratě (Praha – Kolín) – Havlíčkův Brod – Brno, včetně potřebného rozsahu modernizace. Doporučení: Iniciovat zpracování studie modernizace železničního spojení (Praha – Kolín -) Havlíčkův Brod – Brno v parametrech požadovaných dohodami AGC a AGTC v plném rozsahu včetně posouzení využitelnosti dílčího úseku vysokorychlostní tratě.

3b. Modernizace železniční trati č. 225 Havlíčkův Brod – Jihlava – (Veselí nad Lužnicí – České Budějovice) jako součást hlavního mezikrajského spojení Stávající jednokolejná elektrizovaná trať č. 225 v úseku Jihlava – Havlíčkův Brod zajišťuje kolejové napojení krajského města na hlavní železniční spojení (Praha -) Kolín – Havlíčkův

8

Brod – Brno, v opačném směru obsluhu západní části kraje, v návaznosti na IV. tranzitní železniční koridor ve Veselí nad Lužnicí kolejové pak propojení krajských měst Jihlavy a Českých Budějovic. Současný stav tratě neumožňuje zajistit potřebnou úroveň, kvalitu přepravy ani jízdní dobu, konkurenceschopnou silniční dopravě. Trať vyžaduje zásadní modernizaci Doporučení: V rámci možností ovlivnit obsah dokumentace PÚR ČR, ZÚR kraje Vysočina, ÚAP kraje Vysočina - v koordinaci s Jihočeským krajem iniciovat zpracování studie modernizace železniční tratě č. 225 v úseku Havlíčkův Brod – Jihlava - Veselí nad Lužnicí, ve vnitrokrajské úrovni s prověřením podmínek začlenění přepravního ramene Jihlava – Havlíčkův Brod do systému příměstské integrované dopravy. Výsledky studie budou podkladem pro zajištění dlouhodobé územní ochrany potřebného koridoru.

3c. Modernizace železniční trati č. 240 Jihlava – Třebíč – (Brno) jako součást hlavního mezikrajského spojení Stávající jednokolejná trať s motorovou trakcí č. 240 Jihlava – Třebíč - Brno zajišťuje obsluhu a kolejové propojení krajského města Jihlavy s Třebíčí a východní částí kraje, v mezikrajském vztahu návaznost na krajské město Jihomoravského kraje. Současný stav a úroveň tratě neumožňuje zajistit potřebnou kvalitu přepravy ani jízdní doby, srovnatelné se silniční dopravou. Trať vyžaduje zásadní modernizaci včetně elektrifikace. Doporučení: V rámci možností ovlivnit obsah dokumentace PÚR ČR, ZÚR kraje Vysočina, ÚAP kraje Vysočina - v koordinaci s Jihomoravským krajem iniciovat zpracování studie modernizace železniční tratě č. 240 v úseku Jihlava – Třebíč (- Brno), ve vnitrokrajských vztazích s prověřením podmínek začlenění úseku Jihlava – Třebíč do systému příměstské integrované dopravy.

5. Posílení urbanizačního významu koridoru podél silnice I/38 v úseku Moravské Budějovice – (Znojmo – Vídeň) Mezinárodní silnice E59 I/38 je součástí významného dálkového dopravního spojení v ose Praha – Jihlava – Moravské Budějovice – Znojmo – Vídeň. Ze strany Rakouska je tato osa jednou ze dvou sledovaných rozvojových os Vídeň – ČR. Na to reaguje i ZÚR Jihomoravského kraje, které posiluje urbanizační význam území podél této dopravní a rozvojové osy s přeshraničním přesahem. Tento záměr má vztah k území ORP Jihlava a může významně napomoci ekonomickému rozvoji a stabilizaci okrajového území na trojmezí krajů Jihomoravského, Vysočiny a Jihočeského. Doporučení: V rámci možností ovlivnit obsah dokumentace PÚR ČR, ZÚR kraje Vysočina, ÚAP kraje Vysočina - v koordinaci s Jihomoravským krajem a zástupci Dolního Rakouska prověřit podmínky a vymezit v této dopravní ose rozvojovou osu nadmístního, případně republikového významu (podmíněno zapracováním do aktualizace PÚR).

6. Koridor vysokorychlostní železnice Koridor pro prověření vysokorychlostní tratě, vymezený v ZÚR kraje Vysočina – zasahuje do území ORP Jihlava. Jejich výstavba v České republice je nyní pouze ve fázi předběžných plánů, měly by být ovšem stavěny nejméně na rychlost 250 km/h (uvažuje se až o 360 km/hod., například mezi Prahou a Brnem). Vysokorychlostní tratě vyžadují zejména extrémně velké poloměry oblouků (10 000 m a více), takže není možné je stavět ve stávajících trasách. Problémem v současné době je nestabilizovaná koncepce s mnoha zvažovanými variantami.

9

Doporučení: V rámci možností ovlivnit obsah dokumentace PÚR ČR, ZÚR kraje Vysočina, ÚAP kraje Vysočina - iniciovat zpracování studie modernizace železničního spojení (Praha – Kolín -) Havlíčkův Brod – Brno v parametrech požadovaných dohodami AGC a AGTC v plném rozsahu včetně posouzení využitelnosti dílčího úseku vysokorychlostní tratě.

7. Cyklistické trasy - segregace Stávající síť cyklistických tras je ve značném rozsahu vedena po silnicích II. a III. třídy s relativně vysokou intenzitou automobilové dopravy. Významnou podmínkou pro rozvoj a posílení atraktivity cyklistické dopravy je postupné budování samostatné infrastruktury a dosažení její segregace od dopravy motorové se zajištěním bezpečného provozu. Doporučení: Zpracovat generel cyklistické dopravy ORP Jihlava nebo lépe Kraje Vysočina s cílem vymezení koridorů páteřních cyklistických stezek vedených odděleně od motorové dopravy s využitím pro každodenní i rekreační dopravu. Cyklistickou dopravu současně řešit jako součást integrovaného dopravního systému (dopravní obsluha území) včetně potřebné komplexní vybavenosti.

10