Aktualizace hesel ve Slovníku polských spisovatelů (hesla K - P)

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Polský jazyk a literatura

Aktualizace hesel ve Slovníku polských spisovatelů (hesla K - P) Bakalářská diplomová práce

Magda Tobolová

Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Michal Przybylski

Brno 2009

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ………………………………… Podpis autora práce

2

PODĚKOVÁNÍ Zde bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Mgr. et Mgr. Michalovi Przybylskému za vstřícné vedení mé práce, jakož i za rady a připomínky k mé diplomové práci.

3

Obsah ÚVOD...........................................................................................................................6 AUTOŘI PUBLIKUJÍCÍ PO ROCE 2000................................................................8 Jacek Kaczmarski......................................................................................................8 Krzysztof Kąkolewski.............................................................................................10 Zygmunt Kałużyński...............................................................................................11 Ryszard Kapuściński...............................................................................................14 Krzysztof Karasek...................................................................................................16 Ludwik Jerzy Kern..................................................................................................18 Jarosław Klejnocki..................................................................................................19 Krzysztof Koehler...................................................................................................20 Krystyna Kofta........................................................................................................21 Leszek Kołakowski.................................................................................................22 Tadeusz Konwicki...................................................................................................24 Władysław Kopaliński............................................................................................25 Julian Kornhauser...................................................................................................26 Jan Kott...................................................................................................................27 Urszula Kozioł........................................................................................................28 Hanna Krall.............................................................................................................30 Jan Paweł Krasnodębski .........................................................................................32 Aleksander Krawczuk.............................................................................................33 Erwin Kruk..............................................................................................................34 Ryszard Krynicki....................................................................................................34 Zygmund Kubiak....................................................................................................35 Ewa Kuryluk...........................................................................................................36 Bogusława Latawiec...............................................................................................37 Tomasz Dariusz Lebioda........................................................................................37 Stanisław Lem.........................................................................................................38 Ewa Lipska.............................................................................................................40 Krzysztof Lisowski.................................................................................................42 Bogdan Loebl..........................................................................................................43 Zdzisław Łączkowski..............................................................................................45 Jerzy Łukosz...........................................................................................................45 Waldemar Łysiak....................................................................................................46 Zbigniew Machej....................................................................................................48 Bronisław Maj.........................................................................................................49 Andrzej Mandalian..................................................................................................50 Henryk Markiewicz.................................................................................................51 Andrzej Mencwel....................................................................................................52 Adam Michnik........................................................................................................53 Krystyna Miłobędzka..............................................................................................54 Czesław Miłosz.......................................................................................................56 Jan Miodek..............................................................................................................58 Danuta Mostwin......................................................................................................59 Małgorzata Musierowicz.........................................................................................59 Wiesław Myśliwski.................................................................................................61 4

Marek Nowakowski................................................................................................63 Maria Nurowska......................................................................................................63 Włodzimierz Odojewski.........................................................................................65 Marek Oramus.........................................................................................................65 Marian Pankowski...................................................................................................68 Jerzy Pilch...............................................................................................................69 Jacek Podsiadło.......................................................................................................71 Joanna Pollakówna..................................................................................................72 Ryszard Przybylski ................................................................................................73 ZESNULÍ AUTOŘI....................................................................................................75 AUTOŘI S NEDOSTAČUJÍCÍM MNOŽSTVÍM ZÍSKANÝCH INFORMACÍ NEZBYTNÝCH K DOPLNĚNÍ SLOVNÍKOVÉHO HESLA..................................76 ZÁVĚR.......................................................................................................................81 RÉSUMÉ....................................................................................................................83 LITERATURA...........................................................................................................85

5

ÚVOD

Slovník polských spisovatelů vznikl v roce 2000 pod vedením Ludvíka Štěpána. Byl vytvořen na objednávku nakladatelství Libri, jež publikuje v edici slovníky autorů různých národních literatur. Základ celé příručky tvoří básníci, prozaici, dramatici, literární historici, teoretici, kritici a publicisté píšící ve svém rodném jazyce, tedy polsky. Jsou zde zaznamenáni i autoři, jejichž život je spjat s Českou republikou, avšak píší polsky (jde především o příslušníky autochtonní polské menšiny na Těšínsku). Slovník se snaží zmapovat celý více než tisíciletý vývoj polské literatury a otevírá jej úvodní studie Ludvíka Štěpána představující dějiny polské literatury od počátků písemnictví až po současnost, to vše v kontextu evropských literatur. Studie je výbornou pomůckou pro čtenáře, kteří s polskou historií a literaturou dosud nikdy nepřišli do styku nebo jsou jejich znalosti pouze fragmentární. Mým hlavním úkolem byla aktualizace hesel tohoto slovníku od roku 2000. Těchto necelých deset let, během kterých se polská literatura dále rozvíjela, jsem se snažila co nejuplněji a nejpřesněji doplnit o biografické i bibliografické údaje autorů od Jacka Kaczmarského po Ryszarda Przybylského (v abecedním pořadí). Celá práce je rozdělena do tří částí. V první části, opatřené komentáři, lze nalézt spisovatele, kteří se aktivně podílejí na rozvoji polské literatury a nadále vydávají svá díla. Dále zde uvádím již nežijící autory, kteří ovšem v období po roce 2000 ještě publikovali. Druhá část obsahuje výčet zesnulých autorů, kteří před svou smrtí již nic nevydali. V části třetí jsem vyjmenovala všechny autory, u kterých jsem i přes veškerou snahu nenašla žádné relevantní informace. U některých z těchto autorů se domnívám, že buď zanechali tvůrčí činnosti, svá díla nezveřejňují, anebo je jejich současná tvorba umělecky bezvýznamná. Uvádím zde i spisovatelé, kteří vydali nějaká díla, ale bohužel jsem o jejich současné tvorbě nenašla další fakta. Zpracované informace o každém autorovi tvoří dvě části – komentář a doplnění slovníkového hesla. V komentáři se nacházejí obsáhlejší informace z autorova života a také popis jeho tvůrčí práce. Snažila jsem se zde zdokumentovat jeho tvorbu prostřednictvím názorů kompetentnějších a zkušenějších odborníků nežli jsem já. Samotné doplnění slovníkového hesla podávám již ve zkrácené podobě, ve formě

6

přejaté přímo z knihy. Každé heslo obsahuje jméno a příjmení, v závorce je pak vždy uvedeno datum a místo narození, příp. úmrtí. U některých hesel následuje krátká biografická informace zmiňující pouze nejpodstatnější události z autorova života. U bibliografických údajů vždy uvádím nejprve originální název, v závorce pak rok vydání. Jestliže dílo vyšlo česky, uvádím také titul překladu. Často se snažím upřesnit tematickou orientaci díla. Díla méně známá uvádím vždy na konci hesla bez popisu. Jednotlivé zpracované informace o každém autorovi se liší obsahově i rozsahově, někdy se mi podařilo na základě vlastních poznatků analyzovat daného autora více do hloubky, jindy to bylo obtížnější. Vše se odvíjelo od množství získaných informací o daném tvůrci. Z důvodu vysoké aktuálnosti byl totiž výběr zdrojů radikálně omezen. Bohužel ještě neexistují slovníky, monografie jednotlivých autorů či jiné knižní publikace sledující rozvoj současné literatury v časovém rozhraní let 2000–2008. Všechny podstatné dostupné zdroje obsahují údaje končící rokem 1999. Nejaktuálnější informace jsem proto čerpala především z literárních časopisů, novin a zejména z internetu, který se stal základním pramenem této práce, byť jsem si byla předem vědoma úskalí s tím spojených, často jsem musela zvážit věrohodnost té či oné internetové stránky. Z důvodu nízké spolehlivosti jsem se vyhýbala hlavně literárním diskusním forům, blogům a článkům, u kterých nebyl uveden autor. Využila jsem dostupných časopiseckých zdrojů. Mnoho informací jsem získala z časopisu Nowe Książki, které jsou nejznámějším polským odborným periodikem zabývajícím se knižními novinkami a prezentujícím nejzajímavější knižní publikace v Polsku. Objevují se zde články renomovaných kritiků, specialistů a vědců. Dalším, už méně využívaným zdrojem byl literární časopis Res Publica. Jsem názoru, že moje práce může být velmi přínosná pro ty, kteří se zajímají o současnou polskou literaturu a zejména pro studenty-polonisty připravující se ke zkoušce z dějin současné literatury. Může být také výchozím bodem k vytvoření jiné, odbornější práce. Její samotná tvorba pro mě byla velmi obohacující. Příprava jednotlivých hesel mi umožnila prohloubit si znalosti týkající se moderní polské literatury. Uvědomila jsem si také, kolik trpělivosti a úsilí muselo spoluautory slovníku stát jeho vytvoření, proto k nim vzhlížím s velkým obdivem.

7

AUTOŘI PUBLIKUJÍCÍ PO ROCE 2000

Jacek Kaczmarski Básníka, prozaika a zpěváka Jacka Kaczmarského proslavily především písňové texty reagující na dobovou společenskou a politickou situaci. Je spojován také s nezávislým odborovým hnutím Solidarita a obdobím výjimečného stavu v Polsku na počátku 80. let, během kterého v neoficiálních vydavatelstvích tzv. druhého oběhu vydával poezii útočící proti režimu.1 Do povědomí společnosti se zapsal zejména jako zpěvák s kytarou, interpret vlastních písní bojujících proti tehdejší situaci v Polsku.2 Po pádu komunismu se zabýval tématy existence a víry. Přesto byl vnímán jako člověk, který se neuměl zorientovat v novém prostředí demokracie. V roce 1995 se Kaczmarski přestěhoval z vlasti do Austrálie, kde žil sedm let. V roce 2000 vznikl román Napój Ananków a také sbírka básní Biblioteka bardów3. O rok později Kaczmarski oslavil 25. výročí své umělecké kariéry. Poslední sbírku vydanou ještě během jeho života nazval Tunel. V roce 2004 získal cenu Fryderyk 4 za celoživotní tvorbu, kterou již kvůli zhoubné nemoci nebyl schopen převzít osobně. Zemřel 10. dubna 2004 v gdaňské nemocnici. In memoriam obdržel vysoké státní vyznamenání Krzyż Komandorski Orderu Odrodzenia Polski za zásluhy v boji proti komunismu, pracovní a společenské úspěchy. Román Napój Ananków (2000) osciluje mezi žánrem fantasy a politickou satirou. Frustrovaný pracovník Rádia Svoboda Lodzio, prožívá nejhorší období svého života. Ubíjí ho každodenní rutina. Zpestřením života je mu přátelství s tajemným Mosurem, představitelem Ananků, neznámého národa žijícího kdesi za Uralem. Ten byl 1

Podrobné informace o osobnosti J. Kaczmarského přinášejí internetové prezentace, např. www.kaczmarski.art.pl, www.kaczmarski.ltd.pl. 2 Více informací o tvorbě J. Kaczmarského lze najít v monografiích např. Sykulska, K.: Na marginesie "Wysockich" piosenek Jacka Kaczmarskiego, Społeczny i kulturowy aspekt twórczości Włodzimierza Wysockiego. Materiały z Międzynarodowej Konferencji Naukowej. Białystok, Niezależna Oficyna Wydawnicza, 2001 nebo Gajda, K.: Jacek Kaczmarski w świecie tekstów. Poznań, Wydawnictwo Poznańskie, 2003. 3 Více o díle Biblioteka bardów v publikaci Jacek Kaczmarski – szkic do portretu. Łódź, Niezależna Oficyna Wydawnicza, 2001. 4 Prestižní hudební cena, která se uděluje v Polsku od roku 1995.

8

v minulosti také dezertérem ze sovětských vojsk v Afganistánu. Spolu zakládají Radio Ananków. Věří, že v dějinách a tradicích zapomenutého národa se skrývá recept na vyřešení všech problému současnosti. Ale źródło wciąż

bije...

je sbírkou poetických

textů,

představujících

Kaczmarského celoživotní tvorbu. Ke knize je připojeno CD s nahrávkami jeho písní. Tato publikace nutí čtenáře k hlubšímu zamyšlení nad jeho tvorbou. Jan Sochoń se vyjádřil k uměleckému počínání autora takto: „[…] w formie ani zbyt wyrafinowanej , ani zbyt potocznej ujawnia to wszystko, co stanowi o poetyckim żywiole istnienia. Nakłania nas, abyśmy stali się ludźmi skupienia, ludźmi uwagi, gdyż tym, co umożliwia autetyzm życiowy, jest i być musí wrażliwość na godność i wartość człowieka. Niestety, w Polsce owładniętej żywiolem komunistycznego totalitaryzmu ta fundamentalna kwestia została przekreślona. [... ] dlatego doszedł do wniosku, że piosenka zostaje na tyle „formą pojemną“,iż zdolna jest poruszyć sumienia odbiorców […], ludzie poczęli rzeczywiście przemyśliwać pewne zdania wyśpiewane przez poetę.“5

Z autorových písní a veršů můžeme vyčíst jeho postoj k samotné existenci, literárním tradicím, dějinám. Píše o spletitosti světa, tragédii bytí, utrpení v lidském životě. V roce 2004 vyšla sbírka Tunel6, jež je paradoxně první básnickou sbírkou Kaczmarského. Skládá se z dvaceti devíti skladeb. Většinu z nich autor napsal během svého pobytu v nemocnici. Titulní číslo Tunel je básnickou reportáží o prožité klinické smrti: To odchodzenie - leżąc i pomimo chcenia ze strefy światła w strefę bezbarwnego cienia, choć całkiem bezbolesne, nie było przyjemne, bo się działo - nie ze mną, a jedynie - we mnie, jakbym w siebie zaglądał i dostawał mdłości od widoku przepastnej, pustej wysokości.

5

Schoń, J.: Metafizyka i polityka. Nowe Książki, 2003, nr 2, s. 50. Více informací o tomto díle můžete nalézt v recenzích např. Mikołajewski, J.: Tunel, Kaczmarski Jacek. Gazeta Wyborcza [on-line], www.wyborcza.pl, Łuszczykiewicz, P.: Niezaśpiewane piosenki. Nowe Książki, 2004, nr 8, s. 41. 6

9

[…] że tutaj, z perspektywy szklanki wina, chleba można bać się otchłani i tęsknić do nieba, tutaj wszystko, co piękne, wszystko, co straszliwe, bo żyje - przeżywane przez wszystko, co - żywe…7

Autor, cítící blížící se prohru s nemocí, rozjímá především nad svým životem. Zabývá se také součastnou politickou a sociální situací v Polsku.

Doplnění slovníkového hesla: KACZMARSKI Jacek (nar. 22. 3. 1957 Varšava – zemř. 10. 4. 2004 Gdaňsk). Sbírka písňových textů Ale źródło wciąż bije... (2002, Ale pramen pořád tryská…) prezentuje autorovu celoživotní tvorbu. Tunel (2004, Tunel) je první sbírkou Kaczmarského básní. Autor, který již cítí blížící se prohru se zhoubnou nemocí, v ní rozjímá nad svým životem. Napój Ananków (2000, Nápoj Ananků) je román pohybující se na pomezí žánru fantasy a politické satiry. Zpěvník Dwie skały (2000, Dvě skály) obsahuje texty z období konce devadesátých let a poukazuje především na tehdejší situaci v Polsku. Jiná díla: sbírka Biblioteka bardów (2000, Knihovna bardů).

Krzysztof Kąkolewski Publicista, reportér, autor filmových scénářů, románů a povídek Krzysztof Kąkolewski patří k hlavním představitelům současné reportážní a dokumentární literatury. Zabývá se zejména otázkou působení války na společenské vědomí. Často volí velice kontroverzní témata.8 V námi sledovaném období napsal dvě značně úspěšné knihy. První, Ksiądz Jerzy w rękach oprawców (2004), přibližuje detaily o únosu, mučení a vraždě kněze Jerzyho Popiełuszky komunistickou státní

7

Kaczmarski, J.: Tunel. Gdańsk: Wydawnictwo Tower Press, 2004, s. 15. Více informací o K. Kąkolewském obsahuje biografické dílo M.: Potwór z Saskiej Kępy. Warszawa, Wydawnictwo Von Borowiecki, 2006. 8

10

bezpečností. Skuteční iniciátoři únosu jsou dodnes neznámí. Generałowie giną czasie pokoju9 (2006) je trojdílný reportážní cyklus, v němž jsou události chronologicky řazeny den po dni, tak jak probíhaly ve skutečnosti. Hlavními tématy jsou politicky motivované vraždy, průtahy v jejich vyšetřování a během soudních procesů, korupce a (ne)spravedlnost. Kąkolewski sestavuje seznam příjmení zavražděných a vrahů. Připomíná fakta, odhaluje skryté machinace organizovaného zločinu politickými představiteli.

Doplnění slovníkového hesla: KĄKOLEWSKI Krzysztof (nar. 16. 3. 1930 Varšava). Kniha Ksiądz Jerzy w rękach oprawców (2004, Kněz Jerzy v rukou katů) sleduje události spjaté s brutální vraždou oblíbeného kněze Jerzyho Popiełuszky příslušníky komunistické tajné policie. Reportážní román Generałowie giną w czasie pokoju (2006, Generálové umírají během příměří) se zabývá tematikou zločinu – vraždami, prodlevami v jejich vyšetřování, korupcí a trnitou cestou ke spravedlnosti.

Zygmunt Kałużyński Filmový a divadelní kritik, publicista a esejista. Byl zakladatelem týdeníku Politika. Od roku 1999 začal moderovat spolu s Tomaszem Raczkem úspěšný televizní pořad Perły z lamusa. S velkým ohlasem se také setkaly i další cykly televizních programů moderované těmito dvěma známými publicisty. V roce 2005 vydal s T. Raczkem pětidílný filmový lexikon s názvem Perły kina a o pár měsíců později se objevila kniha Kanon królewski, která je sbírkou padesáti recenzí nejoblíbenějších filmů autora. Může být také považována za symbolickou závěť velkého kritika. Na jeho poslední díla však vyšly značně ostré recenze, byť byl vyzdvihován jeho osobitý styl. Jako příklad lze uvést úryvek z článku Tomasze Jopkiewicz v Nowych Książkach:

9

Blíže o tomto díle viz článek Wójcik, M.: Generałowie giną w czasie pokoju, Kąkolewski Krzysztof. Gazeta Wyborcza [on-line]. Dostupné z: <www.wyborcza.pl>.

11

„[…] łatwo się wybacza i akceptuje smaczne często dygresje […], jego barwny, obfitujący w charakterystyczne manieryzmy język, docenić należy zwykle przepełniony zaczepnym humorem, pełen swady styl czy częste odwoływanie się do osobistych przeżyc. Ale trudniej przyjąć nazbyt jaskrawą ogólnikowość sądów.“10

V roce 2001 se objevuje kniha Wampir Salonowiec, která je symbolickým rozloučením s 20. stoletím. Kałużyński zde vystupuje jako svědek epochy, její kritický soudce. Analyzuje zárodky historických změn, jejichž svědky jsme v současnosti. Zabývá se politickou situací ve Spojených státech, v západní Evropě a také v Polsku.

Autor

se

zvláštním

druhem

nostalgie

vzpomíná

na

časy

komunistického Polska. Podle jeho názoru v té době vznikala hodnotnější literatura, než je ta současná. Tvrdí, že umělci potřebovali cenzuru, politický útlak, nejrůznější manifesty, aby mohli vyjevit své vlastní názory. Byl to pro ně jistý druh hry s politickým systémem. Dnes, když nemají s kým bojovat, jejich umění upadá. Kałużyński je také známý jako zastánce levicových názorů, které jsou patrné i v této knize. Tento fakt bohužel některé čtenáře a priori pobuřuje, stejně jako kritičku Marii Rutkowskou:

„Nie czuję się powołana do tego by prostować świadomości politycznej Zygmunta Kałużyńskiego. [… ]trafne i pobudzające intelektualnie wydają mi sie diagnozy na temat tendencji rozwojowych współczesnej kultury masowej. Ale męczy mnie ten stan czujności, nieodzowny przy lekturze Wampira salonowego. By moc odróżnić ziarno od plew, a prawdę od nieprawdy.“11

Dalším zajímavým dílem je kniha Do czytania pod prysznicem, czyli znalezione w osobistej szufladzie12 (2004). Najdeme v ní eseje na závažná témata, ale i anekdoty, provokace, scénáře dosud nevysílaných televizních pořadů a také popis průběhu soudního sporu Kałużyński versus kritici. Knihu obohatily skici o E. Hemingwayowi, P. Claudelovi, E. M. Remarquovi. Dále autor otevřeně popisuje svá osobní setkání s velkými osobnostmi světové kinematografie. 10

Jopkiewicz, T.: Zmienny blask pereł. Nowe Książki, 2006, nr 1, s. 50. Rutkowska, M.: Ze stambucha wampira. Nowe Książki, 2001, nr 8, s. 56. 12 Podrobnější informace o tomto díle viz recenze Pietrasik, Z.: Do czytania pod prysznicem, czyli znalezione w osobistej szufladzie, Zygmunt Kałużyński. Polityka, 2004, nr 9, s. 21-22. 11

12

Zygmunt Kałużyński zemřel 30. září 2004 ve věku 86 let.13 Jeho spolupracovník a přítel Tomasz Raczek připomněl v nekrologu jeho přínos a osobní statečnost: „Kałużyński był intelektualistą o umyśle tak niepodległym, że aż ocierającym się o anarchizm […], był świadkiem XX wieku, był też jednym z najbardziej niepokornych krytyków kultury - na miarę Tadeusza Boya-Żeleńskiego czy Karola Irzykowskiego. Na łamach "Polityki", a potem również "Wprost" zachęcał kilka pokoleń młodych inteligentów, by także byli niepokorni, by nie płynęli z prądem. Im był starszy, tym młodszy duchem. Może dlatego przeżył trzy lata, cierpiąc na nieuleczalną chorobę.”14

Doplnění slovníkového hesla: KAŁUŻYŃSKI Zygmunt (nar. 11. 12. 1918 Lublin – zemř. 30. 9. 2004 Varšava). Od roku 1999 Kałużyński moderoval spolu s Tomaszem Raczkem velmi úspěšný televizní pořad Perły z lamusa, na jehož základě vznikl pětidílný filmový lexikon Perły kina (2005-2006, Perly kinematografie). Perły kina: 1. díl: Sensacje i science fiction (2005, Dobrodružství a science fiction), 2. díl: Ekranizacje literatury (2005, Filmové adaptace literárních děl), 3. díl: Komedie, przygody i animacje (2005, Komedie, příhody a animace), 4. díl: Miłość i seks (2006, Láska a sex), 5. díl: Rarytasy, niewypały i kurioza (2006, Trháky, propadáky a kuriozity). Esejistická kniha Wampir Salonowiec (2001, Upír verčírkovec) je uměleckým rozjímáním nad uplynulým 20. stoletím. Zabývá se zejména politickou situací na západě a v Polsku. Kino na nowy wiek (2001, Kinematografie pro nové století) je shrnutí filmového umění na přelomu 20. a 21. století. Do czytania pod prysznicem, czyli znalezione w osobistej szufladzie (2004, Čtení do sprchy, aneb co se našlo v osobním šuplíku) je dílo plné vážných esejí, skic, rozhovorů, vtipů, provokací a scénářů dosud nevysílaných televizních pořadů. Kanon królewski (2005, Královský kánon) je sbírkou recenzí nejoblíbenějších filmů autora. Další díla: Perłowa ruletka (2000, Perlová ruleta), Pamiętnik orchidei (2003, Památník orchideje), Pożegnania (2005, Rozloučení).

13

Více informací o této smutné události najdete v článku Walka o życie. Dziennik Polski, 2004, nr 231, s. 1-4. 14 Raczek, T.: Pan Zygmunt. Wprost, 2004, nr 41, s. 5.

13

Ryszard Kapuściński Ryszard Kapuściński byl jedním z nejlepších a nejznámějších polských reportérů, novinářů a publicistů vůbec. Vystudoval historii ve Varšavě. V letech 1957-61 byl redaktorem týdeníku Polityka. V roce 1962 přijal místo zahraničního zpravodaje polské tiskové agentury (PAP). Zúčastnil se desítek válek a revolucí především v zemích tzv. třetího světa. Jeho doménou byly repotáže z Afriky, Latinské Ameriky a SSSR, díky nimž se stal jedním s nejpřekládanějších polských autorů ve světě. Od roku 1974 působil v týdeníku Kultura. Stal se „novinářem století“ v anketě měsíčníku Press. Byl také jedním z kanditatů na Nobelovu cenu za literaturu.15 V roce 2003 publikuje knihu Autoportret reportera, která je mozaikou 48 fragmentů rozhovorů, které poskytnul zejména v 90. letech. V této knize vnímáme Kapuścińského jako velmi skromného, zvídavého, otevřeného a psychicky neobyčejně silného muže. Jako by se snažil přesvědčit své čtenáře o tom, jak dobrým člověkem je. Jerzyho Rohozińského autorova samochvála zaráží. Ironicky píše v recenzi této knihy: „[…] nie pisze dla sukcesu i pieniędzy, tylko ma poczucie misji, wnosi do literatury polskiej nowe wątki, jest w posiadaniu niezwykłej, niedostępnej innym wiedzy.“16Autor v ní popisuje především své cesty, metody vlastní tvorby a funkci současných médií. Básně ve sbírce Prawa natury (2006) velmi připomínají Różewiczovu lyriku. Pesimisticky laděné verše líčí člověka utrápeného válkou, člověka, jenž se snaží ve své tvůrčí práci a ve fyzickém a duchovním bytí najít protiváhu poválečného pocitu úzkosti. Kapuściński dobře ví, jak zaujmout čtenáře a používá k tomu velmi neobvyklé prostředky. Piotr Łuszczykiewicz si toho všímá ve své recenzi: „[…] zdaje sobie sprawę z nieadekwatności języka poetyckiego wobec największych zagadek egzystencji, ale też zna stare sposoby zaradcze: barokowe koncepty i oksymorony, romantyczne wymowne pauzy i milczenia, awangardowe międzysłowia i lingwistyczne podejrzliwości. Wie zarazem, że to, co w słowie, ma wielką moc przetrwania, powołującym świat do nieśmiertelniego życia.“17 15

Více informací o R. Kapuścińském přináší internetová prezentace: www.kapuscinski.hg.pl. Rohoziński, J.: Trudno znać się na wszystkim. Nowe Książki, 2004, nr 1, s. 18. 17 Łuszczykiewicz, P.: Między tworzeniem a zagładą. Nowe Książki, 2001, nr 3, s. 9. 16

14

Po vydání dvou méně úspěšných knih: Podróże z Hérodotem (2004) a Ten inny18 (2007), vychází velmi zdařilé dílo Dałem głos ubogim (2008). Michal Przybylski v článku pro časopis Navýchod ohodnotil tvůrčí počínání Kapuścińského následovně:

„[…] dal podobu moderní reportáři, která se nevyhybá autorské naraci, komentářům a subjektivním hodnocením. Klasická reportáž se pozvolna proměnila v esejisticky laděný obraz společenské a historické reality, v němž nechybí synergie, tvůrčího ducha a objektivity. Svými knihami dokázal, že reportér může být profesionálem, ale současně také umělcem, dokázal také nevysychající sílu slova.“19

Doplnění slovníkového hesla: KAPUŚCIŃSKI Ryszard (nar. 4. 3. 1932 Piňsk – zemř. 23. 1. 2007 Varšava). Držitel ocenění „novinář století“ měsíčníku Press (2007). Knihy Lapidarium IV (2000, č. Lapidárium, 2005), Lapidarium V (2001) a Lapidarium VI (2007, Lapidárium VI, č. souhrnně jako Lapidarium, 2005) jsou pokračováním cyklu zápisků z let 1980-1996. Úvahy týkající se stavu dnešního světa, otázek spjatých s globalizací a problémů zemí třetího světa. Autobiografická kniha Autoportret reportera (2003, Reportérův autoportrét) odhaluje tajemství jeho zaměstnání a světa současných médii. Básně ze sbírky Prawa natury (2006, Práva přírody) jsou neobvyklými, różewiczovsky laděnými úvahami o světě. Rwący nurt historii. Zapiski o XX i XXI wieku (2006, Strhující proud historie. Zápisky o 20. a 21. století) přinášejí autorovy postřehy z jednotlivých regionů světa, historie a globalizace. Jiná díla: sbírka fotografii Z Afryki (2000, Z Afriky), Podróże z Herodotem (2004, Cestování s Hérodotem), Ten Inny (2007, Ten jiný), Dałem głos ubogim (2008, Dal jsem hlas ubohým).

18

Více informací o díle Ten inny v recenzi Czapliński, P.: O tym innym, Ryszard Kapuściński. Res Publica, 2004, nr 4, s. 118. 19 Przybylski, M.: Dopsaná kronika třetího světa. Navýchod, 2006, č. 4, s. 29.

15

Krzysztof Karasek Básník, prozaik, literární kritik, esejista a překladatel.20 Spolupracoval s časopisy Orientacje, Nowy Wyraz, Literatura, Rzeczpospolita, Arkusz. Ředitel literární sekce polského rozhlasu. V roce 2000 vyšla sbírka básní Dziennik rozbitka, která mu přinesla velkou popularitu. O pár let později se objevilo pokračování této sbírky Dziennik rozbitka II (2004) a také Dziennik rozbitka III (2008). Všechny sbírky jsou psané v katastrofickém duchu – katastrofa podle autora otevírá oči a stává se školou jasného vidění. Karásek tady prezentuje formy novodobých básní. Aplikuje mnoho sémantických metafor, eliptičnost, juxtapozice. Podle Mariana Kisiela se jeho verše velice liší od tvorby, která byla patrná v předchozích sbírkách: „[…] składniowo nie są składne, piętrzą się na różnych poziomach, ich segmentacja wersowa czasami denerwuje, a przeskoki myślowe budzą zakłopotanie.“21 Nejlépe svého „trosečníka“ autor popisuje v komentáři ke své druhé knize z cyklu Dziennik rozbitka II: „Rozbitek to ktoś po katastrofie, ktoś kto ją przeżył, ocalał, i wyszedł z niej

wzmocniony. Katastrofie wiary. Katastrofie miłości. Katastrofie obumierania ciała, każdej innej zresztą. Ktoś, kto żyjąc po katastrofie nie uważa tego faktu za coś niezwykłego. Uważa go

jako dziedziczoną konieczność a nawet

oczywistość, z którą musi żyć, taką jak grzech pierworodny; musi nauczyć się żyć. […] Czy tego chcemy czy nie, jesteśmy rozbitkami na dziwnym statku powietrznym krążącym

przez jakiś czas w przestrzeni, który nazywa się

ziemia.“22

Další zajímavou prací je obsáhlá Karaskova antologie s názvem Współcześni poeci polscy. Poezja polska od roku 1956 (2002), představující 127 básníků, kteří debutovali po roce 1956. Jejich bohatá tvorba, různorodost motivů, škála emocí a poetických stylů, zanechala svou stopu v současné literatuře. V knize se nachází básně mj. Z. Herberta, D. Przymyka, A. Lebiody, J. Sosnowského, M. Świetlického, E. Lipské, A. Bursy, S. Grochowiaka, H. Poświatowské a dalších významných tvůrců. 20

Podrobné informace o osobnosti K. Karaska přináší internetová prezentace www.karasek.com.pl.

21

Kisiel, M.: Wiersz, mowa, intymność. Nowe Książki, 2006, nr 5, s. 60. 22 Tamtéž.

16

Ve sbírce Gondwana i inne wiersze (2006) básník rozjímá nad svým životem, vypráví o svých nesplněných snech a touhách. Nesnaží se zaujmout originalitou, vznešenými slovy, naopak své pocity beznaděje, pesimismu a nerozhodnosti líčí velice skromně. Titulní báseň Gondwana popisuje kraj, mytickou zem, o které sní snad každý člověk. Pohádkovou krajinu autor přirovnává k ženě: „W której części świata leży ona, Gondwana z baśni, Gondwana z promienia? Czy jest kraina, czy kobieta ze snu, na granicy powiek, otwarta jak ziemia?“23 Kalina Beluch interpretuje toto přirovnání takto: „Utwór pozostawia pewne wątpliwości. Jednak nie ma tu wielkiej sprzeczności- dla zakochanego druga istota wypełnia cały świat, jest właśnie nieznaną krainą, do której może uciec każdy rozbitek życiowy.“24 Podle Karaska by se nešťastný člověk neměl odevzdávat pocitům úzkosti. Jediným východiskem z tohoto bludného kruhu je uvědomit si skutečné životní priority. V nejnovější sbírce Karaska, Autostrady i konie (2008), nacházíme typické znaky autorovy lyriky. Básně jsou velmi různorodé, plastické, obrazné, bohaté na metafory. Mají reflexivní a filozofický nádech. Karasek zde prohlašuje, že pomocí poezie člověk může zviditelnit to, co je pro něho nejasné, záhadné. Lyrika umožňuje zabývat se tím, co nedokáže vysvětlit věda.

Doplnění slovníkového hesla: KARASEK Krzysztof (nar. 19. 2. 1937 Varšava). Novodobým katastrofismem se vyznačují básnické sbírky Dziennik rozbitka (2000, Deník trosečníka), Dziennik rozbitka II (2004, Deník trosečníka II) a Dziennik rozbitka III (2008, Deník trosečníka III). Ve sbírce básní Maski (2002, Masky) autor rozjímá zejména nad smrti, uměním a věčností. Antologie Współcześni poeci polscy. Poezja polska od roku 1956 (2002, Současní polští básnici. Polská poezie od roku 1956) je sbírkou veršů 127 autorů, kteří debutovali po roce 1956. Ve sbírce básní Gondwana i inne wiersze (2006, Gondwana a jiné básně) autor líčí své pocity beznaděje, pesimismu a pobízí čtenáře k pozitivnímu pohledu na svět. Sbírka Autostrady i konie (2008, Dálnice a koně) přináší velmi různorodé básně s bohatou metaforikou, nejčastěji je zastoupena lyrika reflexivní a filozofická. Jiná díla: Święty związek. Wybór wierszy (2007, Posvátný svazek. Výbor básní), Gry weneckie (2007, Benátské hry). 23

Iwasiów, I.: Te same i inne wiersze. Nowe Książki, 2006, nr 5, s. 8. Beluch, K.: Gondwana i inne wiersze, Krzysztof Karasek. Granice.pl, 2006-06-12. Dostupné z: <www.granice.pl> [citováno 2008-01-05]. 24

17

Ludwik Jerzy Kern Ludwik Jerzy Kern, básník, satirik, reportér týdeníku Przekrój, překladatel a autor textů písní. Od roku 2000 vydal patnáct knih.25 Největší úspěch slavil dílem Pogaduszki. V této knize vede rozhovory s T. Bazylewiczem, M. Eilem, J. Grohmanem, T. Sapińským a jinými na téma časopisu Przekrój. Kern je také velmi úspěšným autorem poezie pro děti. Pro malé čtenáře vydal sbírky Kot rybołówca (2002), Karampuk (2007) nebo také Menażeria Kapitana Ali (2007). Jeho nejnovějším dílem je výběr z jeho celoživotní tvorby nazvaný Litery cztery26, který vyšel v roce 2008. Kernova tvůrčí práce posledních deseti let byla oceněná cenami: Medal Polskiej Sekcji IBBY (2007) za całokształt twórczości, Nagroda Ministra Kultury i Dziedzictwa Narodowego w dziedzinie literatury (2007).27

Doplnění slovníkového hesla: KERN Ludwik Jerzy (nar. 29. 12. 1921 Lodž). Moje abecadłowo (2000, Moje abeceda), sbírka, v níž autor promítá do veršů své vzpomínky na rodinu, přátele, spolupracovníky, a to vše podle abecedy. O Wacusiu, czyli saga rodu Falczaków (2002, O Vaškovi, aneb sága rodů Falčáků), je výběr citátů a anekdot z časopisu Przekrój. Pogaduszki (2002, Na kus řeči) v této knize vede rozhovory s důležitými postavami polské kultury na téma časopisu Przekrój. Kot rybołówca (2004, Kočka rybářka) je básnická sbírka pro děti. Litery cztery (2008, Čtyři písmena), výběr nejlepších básní autora. Jiná díla: Imiona nadwiślańskie (2003, Jména od Visly), Niespodzianka (2003, Překvapení), Mistrz (2004, Mistr), Dyskretne podglądanie rodaków (2004, Diskrétní šmirování rodáků), Co w drókó piszczy, czyli póstynia błendofska (2006, Co skřýpe f ťisku, čili poušď chip), Kapitan dalekomorskiej wanny (2006, Kapitán záoceanské vany), Łapy pióra i rymów cała fura (2006 Ruce pera a rýmu celá fůra), Menażeria Kapitana Ali (2007, Zvěžinec kapitána Aliého), Portrety kwiatów (2007, Portréty květů), Karampuk (2007, Karampuk). 25

Blíže o Kernově tvorbě pro děti na internetové stránce www.klapouszek.pl. Více informací o tomto díle můžete nalézt v recenzi: Krupiński, W.: Cztery litery. Dziennik Polski [on-line], dostupné z: <www.dziennik.krakow.pl >. 27 Rozhovor s L. J. Kernem viz: Janowska, K.: Tę książkę wymyślił pies. Polityka [on-line]. Dostupné z: < www.polityka.pl>. 26

18

Jarosław Klejnocki Jarosław Klejnocki je básníkem, esejistou a literárním kritikem. V jeho lyrice jsou zřetelné prvky barokního a metafyzického charakteru. Snaží se experimentovat s novými formami, přesto mají jeho básně klasický nádech. V roce 2005 publikoval velmi zdařilé dílo Skarby dni ostatecznych. Psalmy, epigramaty, lamenty, litanie.28 V této sbírce si Klejnocki pohrává s literárnimi formami, žánry a usiluje o jejich vzájemnou harmonii. Jeho lyrika nepůsobí komplikovaně, naopak je velice skromná a jednoduchá. Literární kritička Joanna Roszak zdůrazňuje: „[…]

Klejnocki ułożył tom jak kolo egzystencji, jak buddyjską vhava-

cakrę, oddając emocje kolejnych etapów życia. Jest czas psalmów (dziękczynnych), epigramatów (pośpiesznych), litanii po odnalezionym pokoju. […] Każdy z nich miał czas swojej świetności. Każdy z nich poeta odnajduje w ludzkim życiu w formie mikro.”29

Hlavním hrdinou autobiografického díla Jak nie zostałem menelem je mladík toužící po absolutní změně ve svém životě. Kniha je především hledáním porozumění, lásky a smyslu samotné existence, ale také hovoří o dospívání, citech, samotě a zcela nudném životě.30 Celek obohacují anekdoty, komentáře k filmům a knihám. Podle Dariusze Nowackého je kniha velmi originální: „Klejnocki postanowił ominąć najbardziej uczęszczane scieżki. Nie zapewnia o własnej wyjątkowości, nie wspina się na place i bodaj nie koloryzuje. […] W tym tkwi zaskakująca oryginalność.“31 Román s detektivní zápletkou Przylądek pozerów (2005) se stal nejpopulárnějším Klejnockého dílem. Rozvíjí příběh o vraždě profesora na varšavské univerzitě. Hlavními podezřelými se v případu stávají pracovnicí katedry lingvistiky. Ústřední

28

Více informací o tomto díle v článku: Śliwiński, P.: Skarby dni ostatecznych. Psalmy, epigramaty, lamenty, litanie, Gazeta Wyborcza [on-line]. Dostupné z: < www.wyborcza.pl>. 29 Roszak, J.: Powtarzalne Klejnockiego. Nowe Książki, 2006, nr 1, s. 31. 30 Více viz recenze: Surmiak-Domańska, K.: Jak nie zostałem menelem (Próba autobiografii antyintelektualnej), Jarosław Klejnocki. Gazeta Wyborcza [on-line]. Dostupné z: <www.wyborcza.pl>. 31 Nowacki, D.: Na nostalgiczna nute. Nowe Książki, 2006, nr 9, s. 55.

19

postavou je frustrovaný, excentrický komisař Ireneusz Nawrocki, který se snaží celou záhadu vyřešit. Další záhadné případy komisaře Nawrockého můžeme najít v knize Południk 2132.“

Doplnění slovníkového hesla: KLEJNOCKI Jarosław (nar. 1963). Román Jak nie zostałem menelem (2002) vypráví o hledání porozumění, o lásce a smyslu samotného bytí. Skarby dni ostatecznych. Psalmy, epigramata, lamenty, litanie (2005, Poklady posledních dnů. Žalmy, epigramy, lamenty, litanie) je sbírka básní popisující různé etapy lidského života. Detektivní román Przylądek pozerów (2005) líčí případ vraždy profesora varšavské univerzity. Południk 21 (2008) je pokračováním knihy Przylądek pozerów. Jiná díla: Reporterzy, fotograficy, zawiedzeni kochankowie (2002, Reportéři, fotografové, zklamaní milenci), Bez utopii. Rzecz o poezji Adama Zagajewskiego (2002, Bez utopie. O poezii Adama Zagajevského), Literatura w czasach zarazy (2006, Literatura za času nákazy).

Krzysztof Koehler Básník, literární kritik a publicista, spolupracoval s časopisy Arcana a Fronda. Profesor na Fakultě polské filologie Jagellonské univerzity. V televizi pracuje od roku 1994 jako redaktor týdeníku Goniec Kulturalny. V roce 2006 se stal ředitelem televizního kanálu TVP Kultura a také spoluautorem několika dokumentárních filmů: Sarmacja czyli Polska, Adam Mickiewicz, Macie swojego poetę. Ve své tvorbě se především odvolává ke křesťanským hodnotám a k antické literatuře. Od roku 2000 publikoval pouze tři méně významné knihy: básnickou sbírku Trzecia część (2003), Stanisław Orzechowski i dylematy humanizmu renesansowego (2004) a Domek szlachecki w literaturze polskiej epoki klasycznej (2005).

32

Blíže o tomto díle v recenzi: Nowacki, D.: Południk 21, Klejnocki Jarosław. Gazeta Wyborcza [online]. Dostupné z: < www.wyborcza.pl>.

20

Doplnění slovníkového hesla: KOEHLER Krzysztof (nar. 1963). Od roku 2006 ředilel televizního kanálu TVP Kultura. Trzecia część (2003, Třetí část) básnická sbírka, Stanisław Orzechowski i dylematy humanizmu renesansowego (2004, Satanisław Orzechowski a dilema renesančního humanismu), Domek szlachecki w literaturze polskiej epoki klasycznej (2005, Šlechtický dům v polské literatuře klasicistické epochy).

Krystyna Kofta Autorka románů, povídek a divadelních scének. Věnuje se také malířství33 a politice. Spolupracuje s měsíčníkem Twój Styl, publikuje veršované fejetony34 v týdeníku Polityka. Píše zejména literaturu pro ženy a radí jim jak se vypořádat s problémy každodenního života. Od ledna 2002 bojuje s rakovinou. Po amputaci prsu se zabývá hlavně otázkou, jak by se žena měla stavět k problému změny svého těla, způsobeného tímto zákrokem. Největší rozruch mezi čtenáři vyvolala knížka Lewa, wspomnienie prawej (2003). Můžeme v ní pozorovat, jakým způsobem nemoc působí na vnímání světa a myšlení spisovatelky. Mění se její názory na témata jako jsou člověk, tělo, čas, a prostor. Joanna Pałach v recenzi pro Nowe Książki popisuje tuto knihu následovně:

„Dziennik Krystyny Kofty prowadzi czytelnika przez labirynt wyobraźni pisarki. Myśli sny, wspomnienia, fragmenty felietonów i książek stanowią tło dla nieustannie podejmowanych prób utrzymania równowagi między światem wewnętrzym i zewnętrznym. Książka ukazuje ciągle od nowa podejmowaną walkę o niezależność – w związkach międzyludzkich, w pracy literackiej, w rzeczywistości społecznej i politycznej. Także w chorobie.“35

33

Více informací o umělecké tvorbě K. Koftové najdete v článku Zierkiewicz, E.–Kowalczyk, I.: Wypowiedzieć niepokój: o pracach Krystyny Kofty. Obieg.pl. Dostupné z: <www.obieg.pl>. 34 Fejetony K. Koftové můžete nalézt na internetových stránkách www.kobieta.onet.pl. 35 Pałach, J.: Zrazik z chemijką. Nowe Książki, 2004, nr 1, s. 21.

21

Autorka dává čtenářům možnost prožívat muka nemoci spolu s ní. Líčí celý „proces“ od rozhodnutí navštívit lékaře, stanovení diagnózy, léčby chemoterapií, přes operaci až po uzdravení. To, že se jako jedna z mála odvážila nahlas mluvit o své nemoci, vyvolalo pobouření. Někteří škodolibí reportéři ji ve svých článcích nazývali dokonce „etatowa pani od raka piersi“ nebo „gwiazda raka piersi“. Její díla se snaží povzbudit nemocné k boji s chorobou.

Doplnění slovníkového hesla: KOFTA Krystyna (nar. 23. 12. 1945 Poznaň). V knize Lewa, wspomnienie prawej (2003 Levá, vzpomínka pravé) pozorujeme jakým způsobem zákeřná nemoc mění člověka. Chwała czarownicom (2002, Chvála čarodějnicím) autorka v tomto románu rozjímá nad lidskou samotou. Kniha Sezon na papierówki (2003, Sezóna na papírovky) je výběrem autorčiných povídek. Jiná díla: Wychowanie seksualne dla klasy wyższej, średniej i niższej (2000, Sexuální výchova pro vyšší, střední a nižší třídu), Krótka historia Iwony Tramp (2001, Krátká historie Ivany Trampové). Wielką miłość tanio sprzedam (2003, Velkou lásku prodám levně), povídka Jak zdobyć, utrzymać i porzucić mężczyznę (2004, Jak získat, udržet si a opustit muže), Gdyby zamilkły kobiety (2005, Kdyby ženy mlčely), Monografia grzechów: Z dziennika 1978-1989 (2006, Monografie hříchů: Z deníků 1978-1989), Wióry (2006), Pawilon małych drapieżców (2007, Pavilón malých šelem).

Leszek Kołakowski Leszek Kołakowski je polsko-britským filosofem a překladatelem. V roce 2005 vydal knihu Kto z was chciałby rozweselić pechowego nosorożca?, díky cenzuře se objevila až čtyřicet let po svém vzniku. Mnozí dodnes přemýšlejí, co se v této knize určené dětem ve skutečnosti skrývá. Podle kritičky Joanny Olech je vysvětlení následující: „[…] nosorożec był mataforą (trudne słowo) zniewolenia, a wróbel alegorią (jeszcze trudniejsze) wolności.“36 Jarosław Mikołajewski knihu s nadšením popsal následovně: 36

Olech, J.: Kto z was chciałby rozweselić pechowego nosorożca? Nowe Książki, 2006, nr 1, s. 22.

22

„Są w tej krótkiej książce spotkania, są dialogi, są postawy. Są zmiany tonacji, jest przewrotność. Są nieoczekiwanie poważne skutki desperackiego gestu nosorożca, jest dowcip. I są prześliczne ilustracje Doroty LoskotCichockiej, w które czyściutko wpisany jest tekst.“37

Tento pozoruhodný autorův kus je určen jak dětem, tak i dospělým. Lze v něm najít hodně skrytých filozofických myšlenek. Mnozí jej přirovnávají k Malému princi A. Saint- Exuperyho. V roce 2004 se stal členem Radomské vědecké společnosti, od roku 2006 působí v Radzie Fundacji Centrum Twórczości Narodowej. Je profesorem oxfordské a chicagské univerzity. Už čtyři roky moderuje pořad s názvem O co nas pytają wielcy filozofowie.

Doplnění slovníkového hesla: KOŁAKOWSKI Leszek (nar. 23. 10. 1927 Radom). Je držitelem mnoha prestižních cen např. ceny Johna W. Klugeho, kterou uděluje Knihovna Kongresu USA (2003), Medaile svatého Jiřího (2006), Jeruzalemské ceny (2007). O co nas pytają wielcy filozofowie. Seria I (2004, Na co se nás ptají velcí filozofové. Část I), O co nas pytają wielcy filozofowie. Seria II (2005, Část II), O co nas pytają wielcy filozofowie Seria III (2007, Část III) – cyklus přednášek vysílaných ve stejnojmenném pořadu. Řeší v nich především morální a filozofické otázky. 128 bardzo ładnych wierszy stworzonych przez 68 poetek i poetów polskich, (2003, 128 velmi hezkých básní vytvořených 68 básníky a básnířkami), výběr nejoblíbenějších básní Kołakowského. Kniha Czyż diabeł może być zbawiony i 27 innych kazań (2006, Může být ďábel zbaven i 27 jiných kázání) obsahuje dvacet sedm textů, vzniklých v letech 19671981. Zabývá se problematikou kultury, křesťanství, socialismu a Polska. Jiná díla: Mini wykłady o maxi sprawach (2003, č. Malé úvahy o velkých věcech, 2004), Wśród znajomych. O różnych ludziach mądrych, zacnych, interesujących i o tym, jak czasy swoje urabiali (2004, Mezi známými. O různých moudrých, vzácných, zajímavých lidech a o tom jak utvářeli svou dobu). Kto z was chciałby rozweselić pechowego nosorożca? (2005, Kdo z vás by chtěl rozveselit smolaře nosorožce?). 37

Mikołajewski, J.: Kto z was chciałby rozweselić pechowego nosorożca? Gazeta Wyborcza [on-line], 2005-10-12. Dostupné z: [citováno 2008-05-30].

23

Tadeusz Konwicki Jeden z nejvýznamnějších polských prozaiků 2. pol. 20. století, scenárista, filmový režisér, pracoval v redakci Odrodzenia

a Nowej Kulturze.38 V knize

Pamiętam, że było gorąco (2002) vzpomíná na své filmařské zážitky. Píše zde o svých přátelích a nevyhýbá se při tom ani fámám, které během natáčení často vznikají. Čtenář získává možnost nahlédnout do prostředí velmi zajímavé společnosti, jak to zhodnotila i kritička Teresa Rutkowská:

„Książka jest niezwykła z kilku powodów. Bohaterem, a także współautorem jest pisarz, reżyser, który od lat pozostaje na uboczu głównych nurtów życia artystycznego i publicznego. Jest aoutsiderem nie zabiega o szerokie uznanie, a w każdym razie nie ustawia się do pozycji wszechwiedzącego. […] chechuje go niezwykła przenikliwość w ocienie spraw naprawdę ważnych i umiejętność dystansowania się od tego, na co nie ma wpływu lub co wykracza poza jego doświadczenia. “39

Svůj metafyzický svět, který zobrazuje ve svých dílech, stvořil na základě prožitků z dětství, které strávil před 2. světovou válkou na Litvě v okolí Vilniusu. Hlavním motivem v jeho dílech je neustalé hledání smyslu života. Při hledání odpovědí na existenční otázky často využívá ironii. Důležité místo, jež Konwicki zaujímá v dějinách současné polské literatury, stručně popsala Ewa Napój:

„O randze Konwickiego w literaturze polskiej decyduje umiejętność przechodzenia od dystansu do zaangażowania w sprawy społeczności, a także zdolność wynajdywania form literackich, które wyrażając stan społecznego rozproszenia, sugerowały zarazem drogi odnowienia znaczeń i wartości.“40

38

Blíže viz: www.konwicki.art.pl. Rutkowska, T.: Encyklopedia Tadeusza Konwiciego. Nowe Książki, 2001, nr 11, s. 26. 40 Nawój, E.: Sylwetka Tadeusza Konwickiego. Culture.pl. 12-3-2003. Dostupné z <www.culture.pl> [citováno 2008-12-28]. 39

24

Doplnění slovníkového hesla: KONWICKI Tadeusz (nar. 22. 6. 1926 Nowa Wilejka). V knize Pamiętam, że było gorąco (2002, Pamatuji, že bylo horko) autor líčí své zážitky z filmových natáčení. Jiná díla: sbírka povídek Kilka dni wojny, o której nie wiadomo, czy była (2001, Několik dnů války, o které se neví zda byla).

Władysław Kopaliński Lexikograf, překladatel, nakladatel, esejista a dramatik. Studoval klasickou filologii na Varšavské univerzitě, později vyučoval cizí jazyky. Po válce přijal místo programového ředitele Polského rozhlasu a ředitele nakladatelství Czytelnik. Od roku 1958 pracoval jako korespondent polské tiskové kanceláře ve Washingtonu. Byl známý především jako tvůrce slovníků a překladatel. Po roce 2000 vydal šest knih, které neupoutaly větší pozornost literárních kritiků ani čtenářů: Leksykon wątków miłosnych (2002), Mój przyjaciel Idzi (2003), 125 baśni do opowiadania dzieciom (2004), Słownik mitów i tradycji kultury41 (2006), Przygody słów i przysłów Leksykon (2007) a Od słowa do słowa. Leksykon (2007). Władysław Kopaliński42 zemřel 5. 10. 2007 ve Varšavě. Po jeho smrti shrnul autorovu celoživotní tvorbu nejvýstižněji literární kritik Bronisław Tumiłowicz: „Słowniki, leksykony, encyklopedie Władysława Kopalińskiego są czymś bardzo specyficznym. Kopaliński to istna "kopalnia wiedzy". […] Sprawy, o których pisze, dotyczą często odległej przeszłości i są w jakimś sensie "wykopaliskami" albo rzadkimi "kopalinami".

[…] Tematyka książek

Władysława Kopalińskiego jest ogromnie różnorodna. Cechą tych wszystkich prac jest prostota i klarowność języka. Autor proponuje czytelnikowi zabawę albo rodzaj polowania czy podróży po świecie słów i pojęć.“43

41

Blíže o tomto díle v recenzi: Stelmach, K.: Kopalnia skarbów. Magazyn Histmag [online]. Dostupné z: <www.histmag.org>. 42 Více informací o Władysławu Kopalińském najdete v biografickém článku: Kubik, M.: Portrety pisarzy, Władysław Kopaliński czyli o leksykografii z ludzką twarzą. Gazeta Uniwersytecka, 2001, nr 5, s. 8. 43 Tumiłowicz, B.: Kopaliński superstar. Przegląd, 2007, nr 32, s. 7.

25

Doplnění slovníkového hesla: KOPALIŃSKI Władysław (nar. 14. 11. 1907 Varšava – zemř. 5. 10. 2007 Varšava). Leksykon wątków miłosnych (2002, Lexikon milostných témat) tvoří přehled 500 hesel k romantickým námětům krásné literatury. Mój przyjaciel Idzi (2003, Můj přítel Idi) je sbírkou fejetonů publikovaných v letech 1950-1970 v týdenících Życie Warszawy a Polityka. Píše zde o všem, co ho zajímalo: o automobilech, módě, knihách. 125 baśni do opowiadania dzieciom (2004, 124 pohádek pro vyprávění dětem) je výběrem těch nejzajímavějších pohádek z různých koutů světa. Jiná díla: Słownik mitów i tradycji kultury (2006, Slovník mýtu a kulturních tradic), Przygody słów i przysłów. Leksykon (2007, Příhody slov a přísloví. Lexikon), Od słowa do słowa. Leksykon (2007, Od slova ke slovu. Lexikon).

Julian Kornhauser Básník, prozaik, literární vědec, kritik, překladatel z chorvatštiny a srbštiny. Spolupracoval s literární skupinou Teraz, v současnosti působí jako profesor jihoslovanských literatur na Filologické fakultě Jagellonské univerzity v Krakově.44 V roce 2006 vydal básnickou sbírku Origami, v níž můžeme najít 33 vystižných, velmi výrazných a aktuálních veršů. Autor zde zachycuje své myšlenky týkající se současnosti – od jejích každodenních projevů, až k obecným problémům dnešní společnosti. V kritické eseji Uśmiech Sfinksa. O poezji Zbigniewa Herberta představil umělecký vývoj jednoho z nejslavnějších polských básníků – od jeho pozdního debutu Struną światła v roce 1956, až po fascinující Epilog burzy. Kniha je pokusem o bližší pochopení celoživotního Herberova básnického odkazu. Ve sbírce kritických esejí a skic Poezja i codzienność autor popisuje některé významní kulturní a literární události minulého století. Poukazuje na vznikající napětí mezi kulturou, politikou a médii.

44

Více informací o dílech tohoto autora najdeta na stránce www.poczytaj.pl.

26

Doplnění slovníkového hesla: KORNHAUSER Julian (nar. 20. 8. 1946 Gliwice). Básnická sbírka Origami (2006, Origami) se zabývá problémy současnosti. Kritická esej Uśmiech Sfinksa. O poezji Zbigniewa Herberta. (2001, Úsměv Sfingy. O poezii Zbigniewa Herberta) představuje umělecký vývoj velikána polské poezie 20. století. Sbírka kritických esejí a skic Poezja i codzienność (2003, Poezie a každodennost) zachycuje nejdůležitější literární a kulturní události minulého století. Jiná díla: básnická sbírka Było minęło (2001, Bylo minulo).

Jan Kott Jeden z nejznámějších polských kritiků, esejistů a teoretiků divadelní scény. Vystudoval práva na Varšavské univerzitě a romanistiku na Sorboně. Byl jedním ze zakladatelů Klubu Artystycznego S a vydal s nimi svou jedninou básnickou sbírku Podwojony świat (1936). Po válce pracoval jako vědecký pracovník v oddělení divadelních dějin. Později byl nucen emigrovat do Spojených států, kde přednášel na tamních předních univerzitách. Napsal více než třicet knih, z nichž nejznámější jsou jeho interpretace dramat W. Shakespeara: Szkice o Szekspirze (1961), vydané později i v rozšířené verzi jako Szekspir współczesny (1965). Zjadania bogów (1986) je jeho dalším velmi významným dílem. Je to kniha esejů vypovídajících o řecké tragédii, mýtech a Bibli. Kott prošel složitou životní cestou od komunismu k antikomunismu, prožil bolševickou okupaci ve Lvově a německou ve Varšavě, stalinský teror. Jeho životní zkušenosti se staly dobrým materiálem a podložím k pozdější tvorbě. V roce 2000 publikoval sbírku skic Lustro. O ludziach i teatrze.45 Zůstává zde věrný svým velkým vzorům W. Shakespearovi, B. Brechtovi, Z. Nałkowské, W. Gombrowiczovi, J. Grotowskému a mnohým dalším. O dva roky později mu vyšla sbírka povídek s názvem Powiastki dla wnuczek46, která vznikla na sklonku jeho života, kdy už byl starý a bez sil a nemohl psát. Spisovatelka Małgorzata Musierewiczová knihu ohodnotila velmi pozitivně: 45

Více o tomto díle se můžete dočíst v článku Mitzner, P.: Jan Kott współczesny. Teatry Art.pl. Dostupné z: <www.teatry.art.pl>. 46 Bližší informace o díle Powiastki dla wnuczek najdete v recenzi Kott, J.: Powiastki dla wnuczek. Gazeta Wyborcza [on-line], dostupné z: <www.wyborcza.pl>.

27

„Powiastki dla wnuczek Jana Kotta należałoby wpisać do kanonu lektur szkolnych. Powinny być powszechnie czytane przez nasze dzieci, które właśnie mają szansę wyrosnąć na nieczułych konsumentów świata. Zamiast bać się i zaklinać strach przez pochłanianie głupstw, dziecko mogłoby zrozumieć, że jest - jak wszyscy na świecie – istotą przemijającą, istnieniem ograniczonym przez Czas. Lecz: zarazem jest bytem jedynym i niepowtarzalnym - jak każdy absolutnie byt na świecie - i że właśnie dlatego powinno kochać i współczuć.“47

Jan Kott zemřel 22. 12. 2001 v Santa Monice v Kalifornii. Literární kritik Jerzy Timoszewicz po Kottově smrti napsal: „był najlepiej piszącym Polakiem w II polowie XX wieku. Jego polszczyzna była doskonala i bardzo atrakcyjna.“48

Doplnění slovníkového hesla: KOTT Jan (nar. 27. 10. 1914 ve Varšavě – zemř. 22. 12. 2001 v Santa Monice v Kalifornii). V knize Lustro. O ludziach i teatrze (2000, Zrcadlo. O lidech a divadlu) autor zůstal věrný svým vzorům, především W. Shakespearovi, Z. Nałkovské, W. Gombrowiczovi. Jiná díla: sbírka povídek Powiastki dla wnuczek (2002 Povídky pro vnučky).

Urszula Kozioł Prozaička, básnířka, fejetonistka, autorka dramatů pro děti i dospělé, redaktorka wroclawského měsíčníku Odra, členka divadla Kalambur, zakladatelka a vedoucí členka Svazu polských spisovatelů. Často se skrývala pod pseudonymy Antoni Migacz, Mirka Kargol, Faun, U.K, Uk, Uka a UKA. V roce 2002 získala literární cenu Der Eichendorff Literatur-Preis 2002 za celoživotní dílo. Básnické sbírky Koziołové byly přeloženy do angličtiny, italštiny, němčiny, španělštiny a nizozemštiny. Autorka je známá také svou zálibou v cestování. Zkušenosti získané 47

Musierowicz, M.: Powiastki dla wnuczek, Jan Kott. Gazeta Wyborcza [on-line], 2002-05-12. Dostupné z: <www.wyborcza.pl> [citováno 2008-05-12]. 48 Timosiewicz, J.: Jan Kott. Dziennik Polski [on-line], 2001-12-14. Dostupné z: <www.dziennik.krakow.pl> [citováno 2008-06-19].

28

během cest se staly bezprostřední inspirací pro její poezii. Ve svých dílech poukazuje na kontrast dvou světů

– mládí

a stáří,

naivita

a hořkost,

radost

a pesimismus. Dětství, příroda a radost z existence jsou estetickým a filozofickým základy její lyriky. Uvědomění si pomíjivosti a katastrofické myšlenky jsou jen projevem bohatých zkušenosti. Díky rovnováze, kterou se autorka snaží udržet mezi světlou a temnou stránkou života, působí její básně velice upřímně. Tato avantgardní a lingvistická básnířka se stala natolik uznávanou autorkou, že o její tvorbě bylo zpracováno již mnoho monografií.49 Od roku 1999 vydala dvě básnícké sbírky: Supliki50 (2005) a Przelotem (2007). Ve sbírce Supliki se autorka zabývá pouze jedním tématem a tím je smrt. Verše připomínají zpověď rozhořčené stárnoucí ženy, která cítí blížící se smrt, s níž se nemůže smířit: „Dlaczego umieramy, na Boga,/ cóż to za niedorzeczność.”51 Tragickou atmosféru básní posiluje ztracená víra v to, že neexistuje jiná alternativa nežli zemřít. Popisuje svůj strach z utrpení. Cítí, jak její tělo postupně slábne, je bezbranná a křehká. Vzpomíná na lásku, sny a víru. Představuje si, jak by vypadal její život bez základních prostředků nutných k přežití. Ve sbírce je patrná inspirace tvorbou J. Kasprowicze, M. Białoszewského, W. Szymborské a S. Grochowiaka. Koziolová si však vytvořila vlastní básnický jazyk, charakteristický lyrismem, humorem, neuvěřitelnou představivostí a schopností pozorovat okolní svět. Ohromuje čistou formou a rafinovaností jazyka. Básně jsou melodické, nenucenými rýmy působí na čtenáře velmi lehce. Sbírka Supliki byla v roce 2006 nominována na prestižní literární cenu Nike. Poslední vydanou sbírkou básní autorka pojmenovala Przelotem.52 Její prostý styl v sobě skrývá hluboký filozofický a společenský kontext. Autorka se zabývá otázkou vlastní smrtelnosti, proto dílo působí jako jistý druh literární závěti. Zajímavé je, že tato „hřbitovní poezie“ je stejně zpěvná a atraktivní jako milostná či groteskní lyrika. Literární kritik Arkadiusz Morawiec zhodnotil poezii této sbírky následovně: „[…] poezja ostatecznego

rozrachunku, niespokojnego wyczekiwania

na

nieuchronne, ale też poezja mężna, zrodzona przez kogoś, kto poddawać się nie 49

Monografie o tvorbě Urszuli Kozioł: Mikołajczak, M.: Podając przerwany dialog. O poezji Urszuli Kozioł. Kraków: Universitas, 2000. 50 Blíže viz v recenzi: Mizerkiewicz, T.: Na strzępy. Nowe książki, 2006, nr 1, s. 30. 51 Cit. podle Mikrut, I.: Supliki, Urszula Kozioł. Granice.pl, 2005-05-17. Dostupné z: <www.granice.pl> [citováno 2008-05-15]. 52 Radziwon, M.: Finałowa dwudziestka Nike 2008: Przelotem, Urszuli Kozioł. Gazeta Wyborcza [on-line]. Dostupné z: <www.wyborcza.pl>.

29

godzi.“53 Dále přirovnává autorku k velikánům polské lyriky. Koziołová nakousla i téma samotné poezie, která v dnešní době pomalu mizí. Autorka se přesto nevzdává a důkazem toho je snaha o využití nových básnických forem, kterými oživuje svá díla. Koziołová za sbírku Przelotem získala cenu měsíčníku Nowe Książki v roce 2008.

Doplnění slovníkového hesla: KOZIOŁ Urszula (nar. 20. 6. 1931 Rakówka u Biłgoraje). V roce 2002 získala literární cenu Der Eichendorff Literatur-Preis za celoživotní dílo. Sbírka básní Supliki (2005) je zpovědí stárnoucí ženy. Autorka v ní popisuje strach z bídy a přemýšlí nad tím, jak by vypadal její život bez prostředků nutných k přežití. Kniha byla nominována na cenu Nike v roce 2006. Hlavním tématem sbírky Przelotem (2007, Průletem) je smrt a boj s uvědoměním si myšlenky vlastní smrtelnosti. Autorka za tuto sbírku získala cenu měsíčníku Nowe Książki a nominaci na cenu Nike.

Hanna Krall Spisovatelka a reportérka Hanna Krall54 má židovské kořeny a během války přišla mnoho členů blízké rodiny. Skutečnost, že sama přežila považuje téměř za zázrak. Podařilo se jí uniknout z transportu do koncentračního tábora. Po zbytek války se musela schovávat. Holocaust a osud polských Židů se pak staly hlavními tématy její tvorby. V roce 2001 vydala román To ty jesteś Daniel55, který je pokračováním předchozích titulů: Dowód na istnienie, Zdążyć przed panem bogiem. Autorka vypráví příběhy konkrétních lidí: Židů, Poláků, Němců, kterým osud nebyl příznivě nakloněn. Krallová líčí komplikované příběhy svých hrdinů, diskrétně se dotýká existenciálních otázek. Publikace To ty jesteś Daniel se od jiných knih liší hlavně formou deníkových záznamů. Robert Ostaszewski popisuje styl autorky takto: 53

Morawiec, A.: Przelotem. Nowe Książki, 2008, nr 1, s. 12. Více o osobnosti Haně Krallové v knize: Antczak, J.: Reporterka rozmowy z Hanną Krall. 55 Bližší informace o díle viz článek Czapliński, P.: Zagłada i podwójne ubezpieczenie. Fa-Art, 2002, nr 3, s. 49-52. 54

30

„[…] stosuje w swojej prozie bardzo oszczędny, momentami wręcz surowy styl. Pojedyncze zdania krótkie akapity, punktowanie jedynie najbardziej istotnych zdarzeń z życia bohaterów, opisy ograniczone do minimum, ta proza jest jakby wyszeptywana. Taki własnie styl ma podkreślić sens przesłania tektów Krall.“56

Wyjątkowo długa linia57(2004) vypráví o obyvatelích starého činžovního domu v Lublině. Hlavními hrdiny jsou členové židovské rodiny lékaře Marka Arnsztajna a jejich známí. Krallová zde používá fakta ze starých dokumentů, rodinných památek, sestavuje střípky, které se dochovaly do dnešního dne. Helena Zaworská o tomto díle napsala:

„Utwór, który czyta się jednym tchem i nie jest się pewnym, czy to proza, czy jakiś niezwykły poemat bez rymów, zawierający maksimum treści w minimum słów. Posiada wyrazisty rytm, przejrzystą, konsekwentną konstrukcję, nieomal chłodną tonację uczuciową. […] Zaprezentowane tu w przejmującym skrócie losy mnóstwa ludzi, rodzin obejmują dzieje wielu pokoleń, światowych wojen, ludobójczej zagłady.“58

Tato kniha je novým pokusem jak psát o genocidě lidstva stručně, téměř telegraficky. Autorka používá velice krátké, úsečné věty, někdy dokonce působí jako nedokončené. Často je od sebe odděluje odstavci. Názvy menších části jsou velmi výstižné, konkrétní, informují o nových postavách, situacích, faktech, proto je celkové rozvržení knihy velmi výrazné a efektní. Wyjątkowo długa linia byla velmi pozitivně přijata literárními kritiky a v roce 2005 byla nominována na cenu Nike. Hlavní hrdinkou románu Król kier znów na wylocie59 (2006) je Izabela Regensbergová, která unikla smrti v koncentračním táboře. Její neuvěřitelný život e stal inspirací pro vznik tohoto životopisného románu. Autorka popisuje epizody ze života paní Izabely, zobrazuje různá města a místa.

56

Ostaszewski, R.: Szepty, zlepy…, Nowe Książki, 2001, nr 12, s. 48. Blíže viz Mularski, T.: Historia pewnej kamienicy. Biblioteka.pl, dostupné z: <www.biblioteka.pl>. 58 Zaworska, H.: Najkrótsza kronika zagłady. Nowe Książki, 2004, nr 8, s. 9. 59 Blíže viz Krawczyńska, D.: O królu kier znów na wylocie. Res Publica, 2006, nr 4, s. 118. 57

31

Doplnění slovníkového hesla: KRALL Hanna (nar. 20. 5. 1937 Varšava). Příběh románu To ty jesteś Daniel (2001, To ty jsi Daniel) se odehrává během druhé světové války, vypráví o Židech, Polácích, Němcích, kterým osud nebyl příznivě nakloněn. Román Wyjątkowo długa linia (2004, Neobyčejně dlouhá linie) popisuje osudy židovské rodiny žijící ve starém činžovním domě v Lublině, autorka skládá fakta ze starých dokumentů a rodinných památek. Kniha byla v roce 2005 nominována na cenu Nike. Román Król kier znów na wylocie (2006, Král ledovců znovu na odchodu) autorka popisuje epizody ze života paní Izabely Regensbergové, která unikla smrti v koncentračním táboře.

Jan Paweł Krasnodębski Prozaik, básník a fotograf. Debutoval v roce 1970 v časopise Odra.60 V roce 2002 vydal pozoruhodný román Odwyk, vyprávějící o utrpení člověka závislého na alkoholu a drogách. Hlavní hrdina Adam, zničený psychicky i fyzicky, nevidí před sebou žádnou budoucnost. I přes to všechno se rozhodne bojovat se svou závislostí. Łukasz Michalski knihu komentoval následovně:

„Zasadniczo cały tekst traktuje o tym samym. Brak różnorodności, co w sumie

można

wytłumaczyć

dbałością

o

realizm,

aczkolwiek

nie

usprawiedliwiałbym tego. Wszystko to sprawia, iż „Odwyk” ciężko się czyta przebrnięcie przez kolejny rozdział niekiedy graniczy z męką.“61

Dalším jeho populárním románem je Diament (2007), příběh středoškolského studenta s velice složitou osobností, jenž své deprese tlumí různými způsoby. Jen díky virtuálnímu světu a počítačovým hrám překonává své nenadálé stavy úzkosti.

60

Více informací o tomto autorovi přináší internetová prezentace: www.krasnodebski. republika.pl. Michalski, Ł: Diament. Internetowe Imperium Książki, 2003-07-25. Dostupné z: [citováno 2009-01-01]. 61

32

Doplnění slovníkového hesla: KRASNODĘBSKI Jan Paweł (nar.12. 6. 1947 Bytom). Romány: Odwyk (2002, Odvýkací kůra), Diament (2007, Diamant).

Aleksander Krawczuk Bývalý ministr kultury, historik zabývající se starověkými civilizacemi, v roce 2001 vydal dílo Poczet cesarzowych Rzymu, které doplňuje knihu Poczet cesarzy Rzymu. Velice zajímavým způsobem líčí osudy všech manželek císařů, počínaje ženou Augusta a chotí Theodosia Velikého konče. Přibližuje dobu od vzniku císařství až do rozpadu impéria na východní a západní část v roce 395. Zobrazuje také postavy žen, s nimiž budoucí vládcové žili ještě před usednutím na trůn a postavy konkubín, které přímo či nepřímo ovlivňovaly panovníky a tím i politické dění v říši. Text je obohacen o anekdoty, zajímavosti a všední zvyky starověké civilizace. Román Polska za Nerona (2002) zachycuje události římského impéria v 1. stol. n. l., za vlády jednoho z nejkrutějších panovníků v dějinách. Podle Joanny Komorovské kniha připomíná svou konstrukcí „nieco antyczne hypomnemata czy mirabillia, gatunki literackie, które służyły spisywaniu już to rzeczy godnych zapamiętania, już to cudownych.“ 62

Doplnění slovníkového hesla: KRAWCZUK Aleksander (nar. 7. 6. 1922 Krakov). Autor v knize Poczet cesarzowych Rzymu (2001, Přehled římských císařoven) líčí osudy všech manželek císařů. Přibližuje dobu od vzniku císařství až po rozpad impéria na východní a západní část v roce 395. Text je obohacen o anekdoty, zajímavosti a každodenní zvyky starověké civilizace. Román Polska za Nerona (2002, Polsko za Nera) zachycuje události za vlády krutého císaře Nera.

62

Komorowska, J.: W różnych częściach Europy. Nowe Książki, 2003, č. 6, s. 66.

33

Erwin Kruk Spisovatel, básník a senátor Erwin Kruk je zakladatelem Mazurské evangelické organizace, která vznikla v roce 2000. Cílem této organizace je integrace evangelických sborů na Mazurech a Varmii. Díky finanční podpoře této oraganizace autor vydal monografii olštýnské evangelické církve s názvem Ewangelicy w Olsztynie z dziejów parafii w latach 1772-2002.63 Dále Szkice z mazurskiego brulionu (2003) a sbírku básní Znikanie (2005). V roce 2003 vychází ilustrovaná monografie Warmia i Mazury.

Doplnění slovníkového hesla: KRUK Erwin (nar. 4. 5. 1941 Dobrzyń na Mazurách). Kniha Ewangelicy w Olsztynie, z dziejów parafii w latach 1772–2002 (Evangelíci v Olštyně, z dějin farnosti v letech 1772-2002) je monografií olštýnské evangelické církve. Další díla: Szkice z mazurskiego brulionu (2003, Skica z mazurského zápisníku), ilustrovaná monografie Warmia i Mazury (2003), sbírka básní Znikanie (2005, Mizení).

Ryszard Krynicki Básník, literární kritik a předkladatel z němčiny. Debutoval v roce 1966, od konce 60. let publikoval v polských i zahraničních časopisech a také na stránkách měsíčníku Kultura. V 70. letech byl spjat s disidentským hnutím, stal se členem redakce důležitého podzemního literárního časopisu Zapis. Spoluzakladatel nakladatelství A5, které nyní vede se svou chotí. Jeho básně byly přeloženy do češtiny64, angličtiny, němčiny, švédštiny a jiných jazyků. Po devatenáctileté tvůrčí pauze vydal v roce 2005 sbírku Kamień, szron. Kromě vlastní tvorby Krynického se zde nacházejí překlady básní P. Celana, 63 64

Blíže o tvorbě Erwina Kruka viz internetová prezenzace www.luteranie.pl. České překlady básní můžete nalézt na stránce: www.pobocza.pl.

34

H. M. Enzensberga a E. Fuchse. Krynicki ve svém díle pozoruje současnost, zabývá se cizími jazyky, záhadami, nesrozumitelným chováním. Jeho pozorování jsou plná údivu a zlomyslnosti. Popisuje také vzpomínky z různých míst, která navštívil: Kodaň, Vídeň, Paříž, Berlín. Kniha byla nominována na cenu Nike 2005. Literární kritik Marcin Sabiniewicz ohodnotil Krynického sbírku následovně:

„Udręczony rytm wewnętrznego życia nadaje charakterystyczną formę wierszom Krynickiego. Zazwyczaj składają się one z kilku linijek, rozerwanych znakami zapytania i zawieszeniem głosu. Wersy przebite ościeniem wątpliwości […] chodzi przecież o poezję, prawdę. Jaka ona ma być? Czy ma przynosić otuchę, czy odczarowywać świat. Poeta waży słowa.“65

Doplnění slovníkového hesla: KRYNICKI Ryszard (nar. 28. 6. 1943 Sakt Valentin). Básnická sbírka Kamień, szron (2005, Kámen, jinovatka) byla nominována na prestižní cenu Nike 2005.

Zygmund Kubiak Esejista, editor nových vydání latinské, novořecké a klasické anglické literatury, překladatel, propagátor antické kultury. Vystudoval klasickou filologii na Varšavské univerzitě. Byl redaktorem časopisu Tygodnik Powszechny. Člen Organizace polských spisovatelů. Autor překladů 253 básní řeckého básnika Konstandinosa Kavafise, na nichž pracoval celých třicet let. V knize Dzieje Greków i Rzymian66 (2003) se autor stává průvodcem po antickém světě. Představuje první tisícletí západní civilizace – od archaického Řecka až po konec římského císařství. Přesto, že kniha je založena na historických faktech, autor do ní zapojuje anekdoty, románové a romantické prvky.

65

Sabiniewicz, M.: Kmień, szron. Zeszyty Literackie 2005-02-01. Dostupné z <www.zeszytyliterackie.pl> [citováno 2008-12-28]. 66 Viz recenzi Nowosielki, K.: Piękno i gorycz powieści. Nowe Książki, 2003, nr 2, s. 24.

35

Doplnění slovníkového hesla: KUBIAK Zygmund (nar. 30. 4. 1929 Varšava – zemř. 19. 3. 2004). Uśmiech Kore (2000, Úsměv Kore) je sbírkou fejetonů na témata z řecké a římské mytologie. Nowy brzewiarz Europejczyka (2001, Nový breviář Evropana) je sbírkou esejí o polské tradici a jejích středomorských kořenech. Kniha Dzieje Greków i Rzymian (2003, Dějiny Řeků a Římanů) je encyklopedickým průvodcem po antickém světě.

Ewa Kuryluk Básnířka, historička umění, grafička, literární a umělecká kritička.67 Vystuduvala malířství ve Varšavě a dějiny umění na Jagellonské univerzitě v Krakově. Je známá hlavně jako autorka studií o současném a secesním umění. Byla členkou redakce časopisu Zeszyty literackie v Paříži. V roce 2001 vydává knihu Encyklopedioerotyk, která je sbírkou korespondence Rolanda Barthese, známého pařížského literárního kritika, teoretika a sémiotika. Ewa Kuryluk přeložila tyto dopisy a sestavila z nich jakousi miniencyklopedii erotiky. V roce 2002 vychází kniha Art mon amour. Szkice o sztuce, kterou lze považovat za skicář, v němž s nadšením popisuje, co ji uchvátilo během cestování po různých státech a muzeích celého světa. Popisy uměleckých děl zde pojí se vzpomínkami na přátele, citáty z literatury a anekdotami.

Doplnění slovníkového hesla: KURYLUK

Ewa

(nar.

5.

5.

1946).

Kniha

Encyklopedioerotyk

(2001,

Enciklopedierotika) je sbírkou dopisů Rolanda Barthese. Jiná díla: Art mon amour. Szkice o sztuce (2002, Art mon amour. Skici o umění), Ludzie z powietrza. Retrospektywa 1959-2002: instalacje, fotografie, rysunki, obrazy (2002, Lidé ze vzduchu. Retrospektiva 1959-2002: instalace, fotografie, kresby, obrazy). Goldi. Apoteoza zwierzaczkowatości (2004, Goldi. Apoteoza zvířátkovatosti). Droga do Koryntu od dziś do 1959 r. (2006, Cesta do Korintu ode dneška do roku 1959). 67

Více informací o tvůrčím počínání Ewy Kuryluk na internetové stránce www.kuryluk.art.pl.

36

Bogusława Latawiec Básnířka, prozaička a esejistka, někdejší šéfredaktorka měsíčníku Arkusz.68 Její prozaická tvorba se zabývá především mezilidskými vztahy, společenskými a politickými otázkami. V letech 1991-2003 se věnovala tzv. lingvistické poezii. Ve sbírce esejů Gęstwina (2001) autorka vzpomíná na různé zážitky ze svého života, např. jak doprovázela W. Szymborskou při předavání Nobelovy ceny. Dále popisuje své cesty po Skandinávií a zabývá se problémy každodenního života. Román Kochana Maryniuchna (2003) vypráví o lásce, rozloučení, stesku. Impulsem pro napsaní tohoto díla byly dopisy prarodičů nalezené na půdě. Na základě rodiných vyprávění, ale i vědeckých prací historiků, dobových novinových článků, archivních dokumentů, pohlednic a fotografií, vytváří poutavý obraz Poznaně v letech 1914-1915.

Doplnění slovníkového hesla: LATAWIEC Bogusława (nar. 25. 9. 1939). Sbírka esejí Gęstwina (2001, Houští). V románu Kochana Maryniuchna (2003, Milovaná Mařenka) autorka vytváří sugestivní obraz Poznaně z let 1914-1915.

Tomasz Dariusz Lebioda Básník, literární kritik, překladatel, profesor, Jagellonské univerzity, přednášel i na univerzitách v Buffalo a New Yorku. Redaktor filizoficko - uměleckého čtvrletníku Temat.69 Od roku 2000 vydává tři sbírky básní Cmentarz niebieskich aniołów (2000), Czaszka Kartezjusza (2003), Psalmy świetlistej chwili (2007), které se však nedočkaly uznání ani čtenářů ani kritiků.

68 69

Více informací o této autorce na internetové stránce: www.okk.pl. Blíže o tomto autorovi na internetové stránce: www.lebioda.org.

37

V roce 2000 vychází sbírka esejů Marmur i blask. Studia. Szkice. Artykuły o poezji polskiej od Mickiewicza do Miłosza. Autor zde velice jednoduše představuje poezii nejznámějších polských spisovatelů od romantismu po současnot. Antologie Klejnoty poezji polskiej. Od Mickiewicza do Herberta (2001) je sbírkou nejkrásnějších básní od vydání Mickiewiczových Ballad i romansów. Kniha obsahuje rozbory těchto básní, které mohou být pomůckou při studiu polského jazyka.

Doplnění slovníkového hesla: LEBIODA Dariusz Tomasz (nar. 23. 4. 1958 Bydgoszcz). Básnícké sbírky: Cmentarz niebieskich aniołów (2000, Hřbitov nebeských andělů), Czaszka Kartezjusza (2003, Lebka Kartezjána, č. 2003), Psalmy świetlistej chwili (2007, Žalmy zářivé chvíle). Jiná díla: sbírka esejů Marmur i blask. Studia. Szkice. Artykuły o poezji polskiej od Mickiewicza do Miłosza (2000, Mramor a jas. Studie. Skici. Články o polské poezií od Mickiewicze k Miłoszovi), antologie Klejnoty poezji polskiej. Od Mickiewicza do Herberta (2001, Klenoty polské poezie od Mickiewicze k Herbertovi).

Stanisław Lem Spisovatel, filozof, futurolog, esejista a satirik Stanisław Lem své dětství a mládí prožil ve Lvově. I přes židovské kořeny byl vychován v katolickém duchu. Studoval na Lvovské lékařské univerzitě, ale studium přerušila válka, během které si na živobytí vydělával jako automechanik. Byl také členem odboje. Od 1946 roku pokračoval ve studiu v Krakově. Debutoval v roce 1945, ale jeho nejslavnější díla pocházejí až ze sedmdesátých let 20. století. Od prvotního komunistického vizionářství se jeho díla postupně stávala kombinací technologické sci-fi a filozofických úvah. Lem ve svých knihách zobrazuje dvě postavy, které se prolínají téměř všemi jeho dalšími díly. Jsou to pilot Pirx, který si vždy poradí s různými technickými problémy, ohrožujícími lidstvo v budoucnosti, a Ijon Tichý, který

38

během svých vesmírných výprav navazuje kontakty s mimozemskými civilizacemi.70 V roce 1982, po vyhlášení výjimečného stavu, se přestěhoval do Vídně. V roce 1988 se vrátil do Polska a usadil se poblíž Krakova. Stal se jedním z nejpřekládanějších polských autorů, jeho knihy byly přeloženy do 31 jazyků. Stanisław Lem zemřel 27. března 2006 ve věku 84 let.71 Krátce před smrtí vyšla jeho poslední kniha Rasa drapieżców. Teksty ostatnie.72 Dílo vzniklo během roku 2005 pro Tygodnik Powszechny. Lem ve svých fejetonech nešetří nic a nikoho – ani politiky, ani nové literární tendence. Knížka je neobvyklou sbírkou názorů, postřehů, reakcí týkajících se polských, evropských a světových trendů. Rasa drapieżców je důkazem nebývalé inteligence, ironie a smyslu pro humor při líčení současných událostí. Františka Vrbenská ohodnotila Lemovo celoživotní dílo následujícími slovy:

„Byl prvním, kdo překonal bariéry socialistické ideologie a prokázal činy, že literární fantastika má být pokládána za svébytnou formu realismu, protože poskytuje svědectví o své epoše a její charakter je reálný. Nenapodobitelným způsobem se mu podařilo spojit pronikavý sociální pohled, vědeckou intuici a břitký humor, mnohdy satiru. Stal se nejčtenějším a nejpřekládanějším z polských spisovatelů; jeho díla nestárnou, naopak, získávají v současné atmosféře nový význam a výklad.“73

Doplnění slovníkového hesla: LEM Stanisław (nar. 12. 8. 1921 ve Lvově, zm. 27. 3. 2006 v Krakově). Rasa drapieżców. Teksty ostatnie (2005, Rasa šelem. Poslední texty) sbírka ironických, bezlítostně sžíravých fejetonů. Autor popisuje své názory, postřehy, reakce týkajících se polských, evropských a celosvětových trendů. Jiná díla: Dyktanda czyli... (2001, Diktáty, čili… ), Mój pogląd na literaturę: Rozprawy i szkice (2003, Můj názor na literaturu: Úvahy a skici).

70

Bibliografie viz: Płaza, M.: O poznaniu w twórczości Stanisława Lema. Wrocław: Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego, 2006 nebo Jarzębski, J.: Wszechświat Lema. Kraków: Wydawictwo Literackie, 2003. 71 Blížší informace o tomto autorovi přináší internetová prezentace www.lem.pl. 72 Více informací najdete v článku Pancer, M.: Rasa drapieżców - opowiadanie teraźniejszości. Kultura Senior. pl, dostupné z: <www.kultura.senior.pl>. 73 Vrbenská, F.: Stanisław Lem a Národní knihovna ČR. Národní knihovna ČR online [on-line], 2001-02-01. Dostupné z <www.nkp.cz> [citováno 2008-06-05].

39

Ewa Lipska Posledních sedm let slaví Eva Lipská74 velké úspěchy. Tato talentovaná básnířka generace Nové vlny vydala od roku 2001 devět básnických sbírek, které jí přinesly celou řadu ocenění, a přestože se všechny sbírky setkaly s rozporuplnými názory kritiků a vyvolaly bouři na novinových a internetových stránkách, její věrné čtenáře to nijak neodradilo. Překlady jejích knih do němčiny, angličtiny, nizozemštiny, češtiny, maďarštiny, španělštiny a jiných jazyků jí přinesly slávu i v zahraničí. V říjnu 2001 vyšla sbírka Sklepy zoologiczne75, za kterou obdržela cenu Krakowska Książka. Porotu oslovily zejména netypické metafory znázorňující nový pohled na problémy týkající se Evropy a lidské existence. Mnoho recenzentů se však s názorem poroty neshodlo. Nejenže začali zpochybňovat talent Lipské, ale také jí vyčítali neoriginalitu a neprocítěnost. Příkladem toho je úryvek z recenze Karola Maliszewskiego: „Nie wiem, jak do tego doszło. Nie wiem, jak to się stało. Jest to rzecz niepojęta, ale nowa książka Ewy Lipskiej nie obeszła mnie wcale. Raczej zmartwiła Publicystyczne te wiersze, ilustracyjne, ogólnikowe, jakby na zamówienie napisane, zgodnie z hasłem wyeksponowanym przez wydawnictwo na okładce. Widzę cały szereg nieźle zwersowanych problemów, istotnych zagadnień z pierwszych stron gazet, ale człowieka nie widzę, nawet odrobiny czegoś ludzkiego, intymnego.”76

Své literární schopnosti Lipská obhájila sbírkou Ja, jež se objevila mezi čtenáři v březnu 2003, a za kterou byla nominována na prestižní cenu Nike 2004. Autorka zde popisuje své zkušenosti, myšlenky a postřehy, individuální i intimní pocity. Její básně nenavozují žádnou lyrickou atmosféru, naopak působí velmi surově a úsporně, zdá se, že dokonce cíleně ošklivě až turpisticky. Pokračováním dvou předchozích sbírek je Drzazga77, která vyšla v roce 2006. V ní Lipská otevřeně píše o lidských touhách a nadějích, o osamělosti, lásce, velmi 74

Informace o osobnosti E. Lipské přináší internetová prezentace www.lipska.wydawnictwoliterackie.pl. 75 Blíže viz recenzi Nyczek, T.: Sklepy zoologiczne. Culture.pl, dostupné z: < www.culture.pl>. 76 Maliszewski, K.: Sklepy zoologiczne. Gazeta wyborcza [on-line], 2007-07-11. Dostupné z: [citováno 2008-09-19]. 77 Blíže viz.: Stankowska, A.: O Drzazdze. Res Publica, 2006, nr 3, s. 142.

40

znepokojující minulosti a také budoucnosti, která dokáže mnohdy překvapovat. Marek Radziwon její verše srovnává s titulní třískou, „[…] której obecność boli, ponieważ uzmysławia prawdę o nas, o fałszu zachowań i rozpaczliwej nieraz potrzebie czułości.“78 Anna Kałuża v recenzi pro Wydawnictwo Literackie uvedla: „Książka zdaje się kontynuować stylistyczne i tematyczne pomysły wcześniejszych zbiorków. Całość może nie przekonywać, ponieważ niektóre teksty zbyt często lawirują między trawialnością i wysileniem. Lipska exploatuje w nic ciągle tę samą technikę pisania, buduje wiersze z jednolitych pól metaforycznych, retoryczne figury doprowadza do stanu zakrzepnięcia. Efekt nie jest najlepszy, bo przecież najbłyskotliwszy pomysł zaczyna nudzić. Dlatego trochę wieje nudą.”79

Poslední sbírka Pomarańcza Newtona vydaná v roce 2007 se setkala s protichůdnými názory. Básník, překladatel a prozaik Jacek Denhel okomentoval sbírku na serveru Nieszuflada.pl následovně: „[…] jest to mdlawa powtarzająca się papka liryczna“.80 Navíc konstatuje, že básnický talent nemusí být přidělen jednou provždy. Pro mladou básnířku Agnieszku Wolnou-Hamkało je nejnovější poezie Ewy Lipské naopak zdrojem inspirace a ve své recenzi popisuje všechny její klady: „Czuć w tych wierszach stymulującą chemię, czytelnikowi udziela się pulsacyjność, wibrowanie. Widać głośny, industrialny świat. Barwny, ale odczarowany. Słodko niebezpieczny, ale przesterowany na jakąś dziką częstotliwość. Migawkowość i otwartość tych wierszy doskonale oddaje rozedrganie i niestałość współczesnego świata.”81

Nové sbírky Lipské se nijak zásadně neliší od autorčiny předchozí tvorby. Dále pokračuje v poněkud chladném, neosobním stylu, který používá už od začátku 90. let. Experimentuje s jazykem, vytváří spletité metafory, jimiž často jimi výrazně zatěžuje sémantickou stránku svých děl. Její básnický výraz je však nezaměnitelný. 78

Radziwon, M.: Drzazga, Lipska Ewa. Gazeta wyborcza [on-line], 2004-03-06. Dostupné z: [citováno 2008-03-17]. 79 Kałuza,A.: Dalszy ciąg. Nowe Książki, 2006, nr 8, s. 18. 80 Denhel, T.: Pomarańcza Newtona, Ewa Lipska. Nieszuflada.pl, 2007-09-15. Dostupné z: <www.nieszuflada.pl> [citováno 2008-03-17]. 81 Wolny-Hamkało, A.: Pomarańcza Newtona, Ewa Lipska. Gazeta wyborcza [on-line], Dostupné z: <www.gazetawyborcza.pl> [citováno 2008-05-12].

41

Doplnění slovníkového hesla: LIPSKA Ewa (nar. 8. 10. 1945 Krakov). Pro sbírku Sklepy zoologiczne (2001, Zverimexy) jsou charakteristické svěží, netypické metafory představující nový pohled na problémy týkající se Evropy a lidské existence. Verše jako variace na věčné téma pomíjivosti a nestálosti můžeme najít ve sbírce Uwaga, stopień (2002, Pozor, schod). Ve sbírce Ja (2003, Já) autorka popisuje své zkušenosti, myšlenky a postřehy, individuální i intimní pocity. Kniha byla nominována na prestižní cenu Nike 2004. V knize Drzazga (2006, Tříska) můžeme najít 21 lyrických miniatur, v nichž autorka zaznamenává vše o lidských touhách, nadějích, osamělosti, lásce, minulosti a také budoucnosti. Hlavním tématem sbírky Pomarańcza Newtona (2007, Newtonův pomeranč) je proměna civilizace a kontakt s moderní technikou, působící i na samotnou autorku. Další díla: Sekwens (2003, Sekvence), Wiersze do piosenek serca na rowerach (2004, Verše k písničkám srdce na jízdních kolech), Gdzie indziej (2005, Někde jinde). Český výbor básní Okamžiky nepozornosti (2006).

Krzysztof Lisowski Básník a literární kritik, spolupracující s časopisy Dekada Literacka, Kresy a Nowe Książki. Prakticky od svého debutu si Lisowski udržuje osobitý styl. Jeho metafyzické verše nabývají většinou klasických forem a rozjímá v nich nad otázkami života a smrti. Často bývá srovnáván s Cz. Miłoszem, E. Lipskou, W. Szymborskou či A. Zagajewskim. Po roce 2006 vydal šest básnických sbírek, z nichž za nejzdařílejší lze považovat Rzeczy widzialne i niewidzialne. Autor v této sbírce představuje: „Świat naturalny, co znamienne- harmonijny, wyobrębniony z całości istnienia, umieszczony poza wiedzą tragiczną […], powołany tu został do roli reprezentowania istoty bytu. Natura jest […], autonomiczna i zarazem wyraża uniwersalny sens, jest znakiem i znaczeniem. Uważne postrzeganie świata staje się tożsame z istotnym, świadomym uczestnictwem w misterium istnienia.”82

82

Zawada, A.: Nieustanna uwaga. Nowe Książki, 2001, nr 9, s. 44.

42

Toto dílo vzniklo během autorova pobytu v Grónsku. Svědčí o tom nejen komentáře k básním, ale také specificka, navozující charakteristickou severskou atmosféru. Rytmus její existence se vsákl do tempa vět, výběru obrazů a úspornosti v projevu. Za zmínku stojí i další básnické sbírky: Stróża. Wiersze ze światła (2002), Feng shui dla bezdomnych (2003), Poszukiwacze światła (2004), Niewiedza83 (2007), Budzik Platona 84(2007), ve kterých můžeme najít všechny typické příznaky autorova stylu.

Doplnění slovníkového hesla: LISOWSKI Krzysztof (nar. 2. 8. 1954 Krakov). Rzeczy widzialne i niewidzialne (2001, Viditelné a neviditelné věci) sbírka vznikla během autorova pobytu v Grónsku. Můžeme v ní postřehnout prvky spíše skandinávské poezie. Feng shui dla bezdomnych (2003 Feng shui pro bezdomovce) sbírka básní plná existenciálních otázek. Niewiedza (2007, Nevědomí) sbírka básní o hledání krásy, dobra a významu samotné smrti. Snaha přijít na to, zdali existuje posmrtný život. Budzik Platona (2007 Platonův budík) je autorův prozaický debut. Deset povídek zahrnuje rodinné vzpomínky a zážitky z cestování. Jiná díla: Stróża. Wiersze ze światła (2002, Verše ze světla), Poszukiwacze światła (2004, Hledání světla).

Bogdan Loebl Básník, prozaik, dramatik, publicista, který se proslavil především jako textař. Je autorem textů pro takové interprety jako Blackout, Breakout, Niebiesko Czarni, Dżem, Krzysztof Cugowski, Nocna Zmiana Bluesa, Grzegorz Markowski, Zdrowa Woda, Edward Hulewicz.85 V roce 2002 vydává velice „mužskou“ básnickou sbírku Polak nieprawdziwy. Její název navazuje na stereotyp, dobře známý v polské publicistice, „Polaka prawdziwego“ čili katolíka, patriotu, který brání svou víru a tradice národa před nevěřícími „Polakami nieprawdziwymi“. 83

Blíže viz www.alejka.pl/niewiedza.html. Více o díle Budzik Platona na internetové stránce www.wydawnictwoliterackie.pl. 85 Podrobnější informace o autorovi najdete v internetové prezentaci www.loebl.pl. 84

43

Román Złota trąbka (2003) vypráví příběh chlapce ze smíšeného polskoukrajinského

manželství.

Bydlí

s otcem

lesníkem

a

matkou

hospodyní

v zapomenutých lesích někde mezi Lvovem a Stanislawowem. V samotné podstatě je to román popisující polsko-ukrajinský konflikt, registrovaný očima malého nevinného chlapce, který nemůže pochopit, proč se lidé odlišných jazyků a vyznání mohou tak nenávidět a současně být sousedy. Dariusz Nowacki okometoval román následovně: „Jest powieścią nieznośnie przewidywalną. Nie znalazłem niczego takiego, o czym bym wcześniej nie czytał, czego bym nie znał skądinąd, domyślał się czy przeczuwał. Przede wszystkim do cna zgrany jest nadrzędny chwyt pisarski: połączenie

uśmiechu

dzieciństwa

ze

szkaradną

gębą

konfliktu

86

narodowościowego, który tak naprawdę jest kofliktem klasowym.“

Dbaj o Miłość (2007) je kniha věnována památce Miry Kuńské a Tedeusze Nalepy. Obsahuje 30 básní o lásce, 36 písňových textů, 18 blues k hudbě Tadeusze Nalepy, Seweryna Krajewského, Sławka Wierzcholského. Knihu zdobí reprodukce obrazů malíře Dariusze Brańského.

Doplnění slovníkového hesla: LOEBL Bogdan (nar. 2. 5. 1932 Nowosielica u Stanisławowa). Román Złota trąbka (2003, Zlatá trubka) popisuje polsko-ukrajinský konflikt. Sbírka básnických a písňových textů Dbaj o Miłość (2007, Pečuj o lásku) je věnována památce Miry Kuńské a Tadeusze Nalepy. Jiná díla: Zaciśnięta pięść róży (2002, Ztisknutá pěst růže), sbírka básní Polak nieprawdziwy

(2002, Falešný polák), Prawo drakona

(2005, Právo drakona), Dom moich rodziców (2006, Dům mých rodičů), Dymek. Mesjasz zwierząt. (2008, Dymek. Mesiáš zvířat).

86

Nowacki, D.: Złota trąbka. Nowe Książki, 2003, nr 2, s. 22.

44

Zdzisław Łączkowski Básník, prozaik a literární kritik. Spolupracuje s polským rozhlasem. Současně je stálým hostem stanice Radio dla Ciebie ve Varšavě, kde moderuje rozhovory s představiteli mladé literární generace. Vystupuje také v katolickém Rádiu sv. Jozef. Trvale se věnuje propagaci tvůrčí práce mladé generace. Je ředitelem varšavského Klubu Cypriana Kamila Norwida a také autorem mnoha rozhovorů (např. s N. Andryczem, R. Brandstaetterem, B. Tyszkiewiczem, K. Zanussim).87 Ve své tvorbě často uplatňuje náboženské motivy a litanickou formu. Od roku 2000 vydal pět měné zásadních knih: Trzy poematy (2000), Piaskiem naprędce wpisane. Dziennik z lat 1960-1964 (2001), Dysputa (2002), Tak, tak; Nie, nie. Dziennik 1969-1971 (2003), Inność (2004). Mladá režisérka Izabela Filipek natočila o životě Łączkowského krátký film Dzidek.

Doplnění slovníkového hesla: ŁĄCZKOWSKI Zdzisław (nar. 27. 10. 1927). Ředitel varšavského Klubu Cypriana Norwida. Trzy poematy (2000, Tři poemy), Piaskiem naprędce wpisane. Dziennik z lat 1960-1964 (2001, Pískem rychle zapsané. Deník z 1960-1964), Dysputa (2002, Despota), Tak, tak; Nie, nie. Dziennik 1969-1971 (2003, Ano, ano. Ne, ne. Deník), Inność (2004, Jinost).

Jerzy Łukosz Prozaik, esejista, literární kritik a překladatel z němčiny. Často vystupuje pod pseudonymem

Johann

Keevus. Od roku 2000 vydal

celkem pět knih.

Nejvýznamnější z nich je román Szeroka woda (2005), který byl nominován na cenu Nike. Autor zde rozjímá nad krásnou a ošklivostí, nad tím jak vnímáme člověka na 87

Podrobný životopis a bibliografii Łączkowského se nachází na internetové stránce www.literatura.waw.pl.

45

začátku každého vztahu a jak se postupem času pohled na danou osobu mění. Hlavním hrdinou románu je čtyřicetiletý workoholik, který se ocitá na životní křižovatce – rozvádí se, manželka ho vyhodí z bytu a k tomu dostává výpověď v práci. Přesto se jeho život nezhroutí, naopak dostává nový smysl. Robert Ostaszewski se k románu vyjadřuje velmi kriticky: „Jak na realistyczną historię o "mężczyźnie po przejściach" "Szeroka woda" jest nazbyt schematyczna i nieprawdopodobna. Jak na metaforyczną opowieść o odwiecznej komedii życia, w której działania ludzi powodują skutki odmienne od zamierzonych, dobro wymienia się miejscami ze złem, a piękno z brzydotą, prezentuje się dosyć banalnie. A przede wszystkim - co najgorsze - szwankuje konstrukcja powieści, z której wszędzie wyłażą szwy jak z garnituru uszytego przez krawieckiego praktykanta.“88

Doplnění slovníkového hesla: ŁUKOSZ Jerzy (nar. 17.1.1958 Vratislav). Román Szeroka woda (2005, Široká voda) byl nominován na cenu Nike 2005. Jiná díla: O literaturze niemieckojęzycznej i polskiej w dwudziestym wieku (2000, O německy psané a polské literaře ve 20. století), Śmierć puszczyka i inne utwory (2000, Smrt sovy a jiná díla), Klauzura w kuszetce (2001, Klauzura v lehátkovém voze).

Waldemar Łysiak Prozaik, publicista a zapálený napoleonista vystupuje pod pseudonymy Valdemar, Baldhead, Archibald, Mark W. Kingden, Rezerwowy Ł. Publikoval v časopisech Najwyższy Czas, Nasza Polska, Tygodnik Solidarność, Gazeta Polska. V roce 2000 vyšla jeho kniha Stulecie kłamców, ve které především kritizoval současná média a hodnotil minulé století z pohledu celkového vývoje lidské společnosti. Kniha Wyspa zaginionych skarbów (2001) je sbírkou povídek a anekdot 88

Ostaszewski, R.: Szeroka woda. Gazeta Wyborcza [on-line], 2005-08-29. Dostupné z: [citováno 2009-01-01].

46

o fascinujících odhaleních, obdivuhodných reliktech, národních tvůrcích a mistrovských dílech polské kultury. Na toto dílo navazuje Empireum (2003), ve kterém se autor snaží přiblížit čtenáři kulturu, dějiny a tradice polského národa. Łysiak zde popisuje nejdůležitější události polských dějin a jejich hrdiny. K nejzajímavějším knížkám Łysiaka patří tragikomické dílo Lider (2008), v němž se autor zaměřuje na problém neuvěřitelného vlivu médií na dnešního člověka. Odhaluje různé machinace v politickém a veřejném světě a snaží se otevřít oči všem, kteří podléhají mediálním manipulacím. Grzegorz Bieniek popsal klady knihy ve své recenzi:

„Książka zmienia sposób patrzenia na świat! Po przeczytaniu "Lidera" nic nie jest takie samo jak było dotychczas. Przestajemy wierzyć mediom a zaczynami sami myśleć, uczymy się patrzeć na świat własnymi oczyma! Pięknie opisane kulisy agentury, manipulacji - gdzie 95% elektoratu to chorągiewki na wietrze. Książka zdecydowanie dla ludzi myślących. Pozostawia gorzki smak niemocy, na którą każdy z nas cierpi, jak mikrus nie mający wpływu na wielkich tego świata. Ale mikrus świadomy prawdy. I to jest piękne w tej książce!“89

Doplnění slovníkového hesla: ŁYSIAK Waldemar (nar. 8. 3. 1944 Varšava). Kniha Stulecie kłamców (2000, Století lhářů) je shrnutím minulého století a především kritikou současných médií. Sbírka povídek a anekdot o polském umění Wyspa zaginionych skarbów (2001, Ostrov ztracených pokladů). Kniha Mitologia świata bez kłamek (2008, Mýtologie světa bez klik) popisuje důležité události 2007 roku. Lider (2008, Tahoun) se autor zabývá vlivem médií na současného člověka. Jiná díla: Malarstwo Białego Człowieka – tom 7 (2000, Malířství bílého člověka – část 7), Malarstwo Białego Człowieka – tom 8 (2000, Malířství bílého člověka – část 8), Historia Saskiej Kępy (2000, Historie Saské kupy), Kielich (2003, Kalich), Empireum (2003, Empireum), Ostatnia Kohorta (2005, Poslední Kohorta), Najgorszy (2006, Nejhorší), Droga Mefistofelesa (2007, Mefistofelova cesta).

89

Bieniek G.: Lider. Merlin.pl, 2008-08-13. Dostupné z: [citováno 200901-01].

47

Zbigniew Machej Zbigniew Machej90 - básník, tlumočník, reportér Gazety Prowincjonalnej, tajemník redakce Głos Ziemi Cieszyńskiej. Překládá do polštiny díla básníků: Blátného, Skácela, Holuba. Virtuos formy a vynikající humorista. V posledních letech jeho různorodá, sarkastická, ironická tvorba přivádí čtenáře do rozpaků. Od roku 2000 vydal čtyři díla: sbírky básní Kraina wiecznych zer (2000), Prolegomena. Nieprzyjemne wiersze dla dorosłych (2003), Wiersze przeciwko opodatkowaniu poezji91 (2007) a knihu Wspomnienia z poezji nowoczesnej (2005), která je satirickonostalgickým pohledem na moderní poezii. Kritik Bartłomiej Majzel okomentoval Machejovu tvorbu posledních let těmito slovy: „Stary dobry Machej powraca! Niby nic się u niego nie zmienia od kilku ostatnich książek, niby poeta wciąż pozostaje na tych samych pozycjach szydzenia, przekąsu, drwiny i ciepłego dowcipu, ale skoro to wszystko wciąż jest pełne energii, pomysłów, a do tego smaczne i śmieszne, to dlaczego nie?“92

Doplnění slovníkového hesla: MACHEJ Zbigniew (nar. 17. 8. 1958 Těšín). Překládá do polštiny českou poezii (Blátného, Skácela, Holuba). Kraina wiecznych zer (2000, Země věčných nul) je sbírkou padesátí básní, které autor rozdělil do tří částí: Wiersze uboczne, Inny układ i Wiersze przyboczne. Autor se zde lyricky zamýšlí nad sebou samým a okolním světem. Kniha Wspomnienia z poezji nowoczesnej (2005, Vzpomínky z moderní poezie) je satiricko-nostalgickým pohledem na moderní poezii. Jiná díla: Prolegomena. Nieprzyjemne wiersze dla dorosłych (2003, Prolegoména. Nepříjemné básně pro dospělé), Wiersze przeciwko opodatkowaniu poezji (2007, Básně proti zdanění poezie).

90

Blíže viz: Miękina, L.: Znów minie wiek... Antologia literatury nadolziańskiej. Cieszyn, Macierz Ziemi Cieszyńskiej, 2001. 91 Bližší informace o tomto viz recenze Śliwiński, P.: Prolegomena. Res Publica, 2004, nr 1, s. 140. 92 Majzel, B.: Wiersze przeciwko opodatkowaniu poezji. Biuro literackie.pl, 2007-12-04. Dostupné z: [citováno 2008-05-14].

48

Bronisław Maj Básník, literární kritik, scenárista, herec, profesor Jagielonské univerzity. Spolupracuje s psychologickým měsíčníkem Charaktery. V roce 2001 moderoval v rádiu RFM-FM Classic program Spółdzielnia Usług Literackich Szatnia. Jeho poezie se vyznačuje snahou o jednoduchost. Zabývá se především metafyzickými, existenciálními a duchovními otázkami.93 Treny, elegie, sny (2003) je autorským výběrem nejlepších básní. Obsahuje čísla z dosavadních básnických sbírek, neznámá juvenilia i nejnovější díla. Vše je sestaveno v promyšlený a integrální celek. Mnohé z veršů zde popisují přírodní jevy. Podle Máje je totiž pocit splynutí s přírodou výborným způsobem terapie. Prostředek, díky kterému se můžeme soustředit na sebe sama, prostředek který udržuje naši duchovní rovnováhu. Tvrdí, že pouze básník je schopný vnímat vše mnohem pozorněji nežli kdokoli jiný. Piotr Śliwiński popsal Májův styl následovně:

„Doskonale rozumie zalety ironii, dystansu, stylizacji, zabawy, gry, konceptu poetyckiego i wszystkimi tymi środkami stawiania oporu łudzącej naturalności języka posługuje się konsekwentnie. Gdyby na tym poprzestał, byłby jeszcze jednym z licznych poetów zachwyconych własną inteligencją. Interesuje go uniwersalny dramat zakorzenienia, wzrusza konkretność życia cudzego i własnego. Poeta, dodajmy, jest budowniczym swojego wnętrza.”94

Doplnění slovníkového hesla: MAJ Bronisław (nar. 19. 11. 1953 Lodž). Výbor básní Treny, elegie, sny (2003, Treny, elégie, sny).

93

Více o tomto autorovi na internetové stránce: www.pwf.cz. Śliwiński, P.: Treny, elegie, sny. Scena mysli.eu, 2003-06-24. Dostupné z: [citováno 2008-09-12]. 94

49

Andrzej Mandalian

Překladatel z ruštiny, básník, filmový scénarista. Známé jsou jeho překlady básnických sbírek Osipa Mandelštama, Bulata Okudžavy, Josifa Brodského. V posledních několika letech se věnuje spíše překladům a psaní scenářů nežli poezii. Teprve po smrti své ženy, která ho vždy nabádala k básnickému návratu, začal znova psát. V roce 2003 vychází básnická sbírka Strzęp całunu95 (2003) věnovaná manželčině památce. Mandalian píše lyriku velmi hlubokou, osobní, reflexivní, ztišenou. Je básníkem, který dokáže beze studu psát o své existenční situaci a smrti své nejbližší osoby. V roce 2007 vychází další jeho dílo Poemat odjazdu, které je mistrovsky vystavěnou poetickou reportáží. Celý děj se odehrává na hlavním nádraží ve Varšavě. Autor vidí samotné nádraží jako místo, z něhož by se měl každý člověk vydat na svou poslední cestu nebo jako místo, kde beznadějně na ty, kteří už odešli navždy. Mandalian prochází nádražíma a potkává lidi vyvržené na okraj společnosti. Rekonstruuje podobu jejich života. Joanna Szczęsna o tomto díle uvádí: „[…] nie w samej architektonicznej doskonałości wzniesionej przez Mandaliana poetyckiej budowli, ani też w językowej wirtuozerii autora zamyka się wielkość Poematu odjazdu. I nawet nie w tym, że tyle jest żaru, pasji i życia w tej opowieści o żegnaniu się z życiem. W tym, co jest tajemnicą prawdziwej poezji, która porusza jakieś struny naszej duszy, zbliża do tego, czego nazwać nie umiemy, a czego może nazwać się i nie da, oswaja z tym, co nieuchronne.“96

Doplnění slovníkového hesla: MANDALIAN Andrzej (nar. 6. 12. 1926 Šanghaj). Básnická sbírka věnovaná památce zesnulé manželky Strzęp całunu (2003, Střep celku). Poetická reportáž Poemat odjazdu (2007, Poema odjezdu). 95

Blíže o tomto díle v recenzi Głiwiński, M.: Strzęp całunu, Mandalian, Andrzej – Recenzja Michała Głowińskiego. Gazeta Wyborcza [on-line]. Dostupné z: . 96 Szczęsna, J.: Śmierć i powtórne narodziny poety. Gazeta Wyborcza [on-line], 2008-02-26. Dostupné z: [citováno 2008-10-17].

50

Henryk Markiewicz Polský historik a teoretik vydal v roce 2003 autobiografické dílo Mój życiorys polonistyczny — z historią w tle (2002). Kniha je doplněná o rozhovor Barbary Łopieńskiej se samotným autorem o životě, rodině a zkušenostech. Boy-Żeleński (2001) je životopisem jednoho z nejkontroverznějších polských spisovatelů.97 Autor zde představuje postavu tvůrce kabaretu Zielony balonik a analyzuje různé oblasti jeho tvorby. Podle Adama Tyszka: „Autor monografii dowiódł, że jest nie tylko wybitnym uczonym, lecz również wybitnym gawędziarzem. Jego książka nie jest nudnym wykładem uniwersyteckim, lecz wciągającą i pełną humoru pogadanką wytrawnego polonisty.“98

Doplnění slovníkového hesla: MARKIEWICZ Henryk (nar. 16. 11. 1922 Krakov). Boy-Żeleński (2001, BoyŻeleński) je životopisem jednoho z nejkontroverznějších polských spisovatelů. Autor zde představuje postavu tvůrce kabaretu Zielony balonik a analyzuje různé oblasti Boyovy tvorby. Mój życiorys polonistyczny – z historią w tle (2002, Můj polonistický životopis – s dějinami na pozadí) je autobiografickou knihou, obsahující rovněž, rozhovor Barbary Łopieńské se samotným autorem o jeho životě, rodině a zkušenostech.

Piotr Matywiecki Matywiecki postupně ve své tvorbě přechází od klasické poezie zabývající se existencí a ontologií k lyrice a tématům poznávání a dozrávání. Používá avantgardní, logicky prokazatelné metafory, které často narušují sémantickou a kompoziční symetrii díla. Po sedmi letech odmlčení vydal sbírku básní Ta chmura powraca99 97

Viz např. recenzi Nyczek, T.: Słówka, Boy- Żeleński Tadeusz. Gazeta Wyborcza [on-line]. Dostupné z: <www.wyborcza.pl>. 98 Tyszka, A.: Boy według Markiewicza. Nowe Książki, 2001, nr 8, s. 11. 99 Více informací o tomto díle v článku Baranowska, M.: Ta chmura powraca, Matywiecki Piotr. Gazeta wyborcza [on-line]. Dostupné z: <www.wyborcza.pl>.

51

(2005), kde jsou základními myšlenkami pomíjivost, život a smrt. V roce 2006 byla tato kniha nominována na cenu Nike. Druhá kniha, Twarz Tuwima100 (2007), je monografií jednoho s nejúspěšnějších polských básníků 20. století. Člověka, „którego życie było swoistym sejsmografem, rejestrującym jawne i podskórne prądy ideowe ubiegłego wieku […] jego twórczość oraz mi […], stały się w tej książce podstawą do rozważań nad minionym stuleciem”101, jak napsala Anna Nasiłkowska v recenzi pro vydavatelství Wap. Matywiecki se snaží analyzovat především dosud neobjevené či málo probádané prvky a motivy v Tuwimově tvorbě jakými jsou melodičnost veršů, rostlinné motivy v erotice, divadlo loutek, emocionalita, melancholie a exaltace v jeho poezii.

Doplnění slovníkového hesla: MATYWIECKI Piotr (nar. 5. 6. 1943 Varšava). Základními myšlenkami básnické sbírky Ta chmura powraca (2005, Ten mrak se vrací) jsou pomíjivost, život a smrt. Kniha byla nominována na cenu Nike 2006. Twarz Tuwima (2007, Tuvimova tvář) dílo věnováno nejúspěšnějšímu polskému básníkovi. Autor se snaží analyzovat především dosud neobjevené motivy v Tuwimově tvorbě.

Andrzej Mencwel Historik, literární a kulturní kritik, antropolog, esejista a publicista Andrzej Mencwel102 vydal v roce 2003 dílo Kaliningrad, moja miłość. Dwa pokrewne eseje podróżne, skládájící se ze dvou esejí. První je odezvou autorovy návštěvy Kaliningradu. Vzpomínkami se vrací do minulosti, poukazuje na současné paradoxy dávného Königsbergu, známého v Polsku jako Królewiec. Druhá esej je nostalgickou vzpomínkou na město Targówka. Waldemar Kumór knihu komentuje: „Tak przenikliwych i świeżych tekstów o Sowietach, o nas w PRL i po Okrągłym Stole, o 100

Blíže viz.: Mikrut, I.: Twarz Tuwima, Mytywiecki Piotr. Granice.pl [on-line]. Dostupné z: <www.granice.pl>. 101 Nasiłkowska, A.: Twarz Tuwima. Wap.com.pl, 2008-01-11. Dostupné z: [citováno 2008-05-17]. 102 Více infomací o osobě Andrzeja Mencwela najdete na internetových stránkach www.dak.uw.udu.pl.

52

naszych karierach, o blokowiskach, gangsterach, o naszych dawnych i obecnych marzeniach, o tym, dlaczego wciąż kochamy PRL, dotąd nie czytałem.“103 Kniha Wyobraźnia antropologiczna (2006) je výsledkem autorovy dvacetileté vědecké práce. Obsahuje jak nové tak i starší již publikované texty. Nahlíží na lidskou kulturu z historické a antropologické perspektivy. Kulturu vidí jako složitý systém, kde hlavními složkami jsou procesy komunikace. Ty tvoří základy mezilidských vztahů.

Doplnění slovníkového hesla: MENCWEL Andrzej (nar. 11. 9 1940, Tarnobrzeg). Kniha Kaliningrad, moja miłość. Dwa pokrewne eseje podróżne (2003, Kaliningrad, má láska. Dvě eseje z cest) se skládá ze dvou esejí, popisujících návštěvu Kalingradu a Targówki. První poukazuje na součastné paradoxy dávného Königsbergu. Druhá esej je vzpomínkou na

město

Targówka.

Wyobraźnia

antropologiczna

(2006,

Antropologická

představivost) je knihou zabývající se lidskou kulturou. Jiná díla: No! Io non sono morto…Jak czytać „Legendę Młodej Polski” (2001, No! Io non sono morto… Jak číst „Legendu Młodej Polski“).

Adam Michnik Významný polský publisicta, esejista a historik.

Vystudoval historii na

Varšavské univerzitě, pracoval jako sekretář Antoniho Słonimského. V 80. letech byl vězněn za účast ve stávce v gdaňských loděnicích. Lech Walęsa ho pověřil vytvořením velkého deníku vycházejícího po celém Polsku, Gazety Wyborczej. Díky šéfredaktorovi Michnikovi se stala nejčtenějším a nejvlivnějším polským deníkem. 104 Ze své pozice podporoval vládu premiéra Tadeusze Mazowieckého a také jeho kandidaturu na post prezidenta v roce 1990. Po prohře Mazowieckého se přestal aktivně angažovat v politice a spíše se soustředil na svou redaktorskou

103

Kumór, W.: Kaliningrad moja miłość. Andrzej Mencwel. Gazeta Wyborcza [on-line], 2004-06-18. Dostupné z: [citováno 2008-10-05]. 104 Blíže o osobě A. Kaczmarského na internetové stránce www. agora.pl.

53

a publicistickou činnost. Příležitostně publikoval své články i v zahraničních denících. Na podzim roku 2004 rezignuje ze zdravotních důvodů na pozici šéfredaktora Gazety Wyborczej. V roce 2003 vychází kniha Wyznania nawróconego dysydenta105, která je autorovou vzpomínkou na svého zesnulého otce, jenž byl fascinován polskou literaturou, lidmi, kteří si nedovolili přehlížet zlo panující v období poválečného Polska. Můžeme zde nalézt vydařené charakteristiky spisovatelů a jejich děl, realistický obraz komunistického světa a společnosti. Krzysztof Kosiński přirovnává ve své recenzi jazyk knihy ke kovu: „Język książki Michnika ma właśnie coś ze struktury ciekłego metalu. To język skrzącej anegdoty, gorącego, niekiedy żarliwego opisu, barwnej ironii, ciętej puenty.“106 W poszukiwaniu utraconego sensu (2007) je nejnovější sbírkou skiců o politice, historii, literatuře. Autor zde uvažuje o morální revoluci, nebezpečí radikalismu ve veřejném životě a zrádcích národa.

Doplnění slovníkového hesla: MICHNIK Adam (nar. 17. 10. 1946 Varšava). Svému otci věnoval vzpomínkovou knihu Wyznania nawróconego dysydenta (2003, Zpověď znovunalezeného disidenta). Sbírka skiců W poszukiwaniu utraconego sensu (2007, V hledání ztraceného významu) se zabývá kulturou, historii a politikou. Jiná díla: Wściekłość i wstyd (2005, Vztek a stud).

Krystyna Miłobędzka Krystyna Miłobędzka je básnířkou, autorkou divadelních her pro děti, tvůrcem teoretických prací věnovaných dětskému divadlu. Pracovala v Instytutu Technologii Drewna v Poznani, později v loutkových divadlech ve Slupsku, Vratislavi a Valbřichu. Autorka nepropadá literární módě, straní se veškerých skupin a estetik. Blíže viz recenzi: Bereś, W.: Wyznania nawróconego dysydenta, Michnik Adam. Gazeta Wyborcza [on-line]. Dostupné z: <www.wyborcza.pl>. 106 Kosiński. K.: Niezwykła przygoda bycia Polakiem. Nowe Książki, 2004, nr 3, s. 29. 105

54

Promlouvá samostatným a originálním hlasem, proto je její poezie velmi komplikovaná. Nesnaží se udělat na čtenáře dojem za každou cenu, nehledá krásná a vnějškově efektivní slova.107 Od roku 2000 vydává pět básnických sbírek: Imiesłowy (2000), Wszystkowiersze (2000), Przesuwanka (2003), Po krzyki (2004), Zbierane (2006). Nejúspěšnější z nich se stala sbírka Po krzyku, která byla nominována na cenu Nike 2005. Autorka v ní píše o jednoduchých, samozřejmých věcech každodenního života. Snaží se reflektovat život kolem nás. Poezie této sbírky není v žádném případě stylisticky dokonalá, naopak je vědomým útěkem od formy, útěkem od veškerého tvaru, který může překážet v hledání podstaty samé. Piotr Śliwiński ve své recenzi píše autorčině o stylu:

„[…] pracowicie skupiona na wierszu, bezgranicznie ambitna w poszukiwaniu precyzyjnych i uczciwych wyrażeń, a jednocześnie skromna, mająca respekt dla oporu, jaki stawia język. Język nie jest dla niej wszystkim, lecz przecież wszystko ujawnić się może tylko dzięki niemu... więc Krystyna Miłobędzka języka nie odstępuje. Stara się go nakłonić do posłuszeństwa, ale i czeka - na to, co może ,się powiedzieć‛.“108

Doplnění slovníkového hesla: MIŁOBĘDZKA Krystyna (nar. 8. 6. 1932 Margonin u Chodzieże). Básnická sbírka Po krzyku (2004, Po křiku) byla nominována na cenu Nike 2005. Zbierane (2006, Sbírání) je výborem nejlepších autorčiných básní. Jiná díla: Imiesłowy (2000, Přechodníky),

Wszystkowiersze

(2000,

Všechnoverše)

,Przesuwanka

Přesouvanka).

107

Více informací o tvorbě K. Miłobędzké na internetové stránce : www.biuroliterackie.pl. Śliwiński, P.: Po krzyku. Biuroliterackie.pl [on-line], 2007-04-03. Dostupné z: <www.biuroliterackie.pl> [citováno 2008-10-15]. 108

55

(2003,

Czesław Miłosz

Czesław Miłosz - básník, prozaik, překladatel, esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1980). Získal mnohá další polská i zahraniční ocenění, čestné doktoráty a vyznamenání. Narodil se v rodině stavebního inženýra, vystudoval práva. Později vycestoval na roční stipedium do Francie a po návratu byl zaměstnán v polském rozhlase ve Varšavě a Vilniusu. Jako básník debutoval ještě během studií na vilniusské univerzitě. Své první básně uveřejnil v univerzitním časopise Alma Mater Viliniensis, v roce 1931 pak patřil k zakladatelům literární skupiny Żagary. Od 1940 roku se stal aktivním účastníkem protinacistického odboje a po válce působil v diplomatických službách. V padesátých letech emigroval do Paříže a v roce 1961 odjel do Spojených států, kde přednášel literaturu na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Počátkem devadesátých let se vrátil do Polska a po zbytek života žil převážně v Krakově. 109 Zemřel 14. srpna 2004 ve věku 93 let tamtéž. 110 Literární kritik Marian Stala den po mistrově smrti napsal:

„W ciągu minionego półwiecza dzieło Czesława Miłosza, przez jednych podziwiane, przez innych zwalczane, było jednym z najważniejszych punktów odniesienia polskiej poezji. Zresztą: nie tylko dzieło. Także sam Miłosz stał się niezwykle ważnym gwarantem panującego w poezji ładu. Bo chociaż o tym nie mówiono, było rzeczą ważną to, iż w Berkeley mieszka Poeta - który nie tylko pisze niepowtarzalnej piękności wiersze, ale też czyta utwory innych poetów. Wraz ze śmiercią Miłosza - Poety, Mędrca, Mistrza - wspomniany punkt odniesienia bezpowrotnie zniknął; domknęła się cała epoka. Dzisiaj, ledwie dzień później, trudno ocenić dramatyczność tej chwili, trudno przewidzieć, jakie będzie samopoczucie polskiej poezji bez Miłosza i po Miłoszu.“111

109

Blíže viz recenzi: Pierzchała A., Kuc, M.: Czesław Miłosz 1911- 2004 – kalendarium życia. Gazeta wyborcza [on-line]. Dostupné z: <www.wyborcza.pl>. 110 Více infromací o osobě Czesława Miłosze přináší internetová prezentace www.milosz.pl. 111 Stala, M.: Wspomnienie o Miłoszu. Tygodnik Powszechny, 2004, nr 34, s. 2.

56

V roce 2003 vyšla sbírka Orfeusz i Eurydyka.112 Je tvořena pouze jedinou básní, věnovanou zesnulé manželce Carol. Autor se inspiroval starořeckým mýtem o velkém básníkovi a jeho mladé ženě, která zemřela na následky uštknutí jedovatým hadem. Orfeus se rozhodl vydat do podsvětí, aby své milé vrátil život. Bohužel se mu to nepodařilo. Miłosz celou báseň zmodernizoval, použil v ní různé moderní rekvizity jako skleněné dveře, labyrint výtahů, stroje. Podařilo se mu oprášit velmi krásný, starý mýtus, v němž se ztotožňuje s hlavním hrdinou. Tímto způsobem se snažil dát najevo, jak těžce jej manželčina smrt zasáhla. Kniha byla nominována na cenu Nike 2003. O podróżach w czasie (2004), hlavní osou této sbírky esejů, jak napovídá sám název, je meditace o čase. Autor se zde vyjadřuje k tématům současné víry a mentality lidstva, k zajímavým knihám a svým přátelům. Antoni Wrzosek o knize napsal: „Eseje z tomu napisane zostały z perspektywy odwróconej lunety. Rzeczy, zjawiska, biografie przedstawiają się oddalone, a przy tym niepozbawione wyrazistości. Osobiste doświadczenia autora nakładają się oświadczenia innych pisarzy. […]

niekiedy na

medytuje o tym ,czego doświadczył

w różnych fazach swego życia.“113

Doplnění slovníkového hesla: MIŁOSZ Czesław (nar. 30. 6. 1911 Šetejny na Litvě – zemř. 14. 8. 2004 Krakov). Orfeusz i Eurydyka (2003, Orfeus a Euridika), básnická kniha na motivy starořeckého mýtu věnovaná jeho zesnulé manželce Carol. Nominována na cenu Nike 2003. Hlavní osou sbírky esejí O podróżach w czasie (2004, O výletech v čase) je meditace o čase. Jiná díla: Ksiegi biblijne (2003, Biblické knihy), Spiżarnia literacka (2004, Literární špíz), Jasności promieniste i inne wiersze (2005, Jas paprsků a jiné básně), Wiersze ostatnie (2006, Poslední básně). Jiné knihy: To (2000, To), Druga przestrzeń (2002, Druhý prostor).

112 113

Blíže o tomto díle na internetové stránce www.wydawnictwoliterackie.pl. Wrzosek, A.: Przez odwróconą lunetę. Nowe Książki, 2004, nr 8, s. 12.

57

Jan Miodek Jazykovědec zabývající se především kulturou polského jazyka. Je profesorem a ředitelem Ústavu polské filologie na univerzitě ve Vratislavi, členem jazykovědné komise polské Akademie věd a Rady polského jazyka. V roce 2000 se díky programu Ojczyzna polszczyzna umístil na čtvrtém místě v soutěži o nejvýznamnější televizní osobnost 20. století. Na televizních obrazovkách jej můžeme sledovat již od roku 1987. V roce 2007 vyvolal bouři v médiích soudní proces s publicistou Grzegorzem Braunem, který Miodka obvinil ze spolupráce s komunistickou státní bezpečnostní službou.114 Od roku 2000 vydal další 4 knihy věnované otázkám polského jazyka. V knize Rozmyślajcie nad mową! (2002) lze nalézt publicistické texty a také televizní přednášky z let 1995-1997. Toto dílo se soustředí na nejčastější jazykové chyby v mluvě Poláků. V díle ABC polszczyzny (2004) autor řeší postavení polštiny mezi jinými jazyky a hledá kořeny evropských jazyků. Słownik ojczyzny polszczyzny (2002) obsahuje autorské komentáře k výslovnosti, skloňování a původu zhruba 2000 slov. Dále připomínky ke gramatice, pravopisu a slohu. Słowo jest w człowieku (2007) líčí proměny současného polského jazyka.

Doplnění slovníkového hesla: MIODEK Jan (nar. 7. 6. 1946 Tarnowskie Góry). Člen jazykovědné komise polské Akademie věd a Rady polského jazyka. V knize Rozmyślajcie nad mową! (2002, Přemýšlejte nad řečí) autor poukazuje na nejčastější jazykové chyby v mluvě Poláků. V díle ABC polszczyzny (2004, ABC polštiny) se autor zabývá postavením polštiny mezi jinými evropskými jazyky. Jiná díla: Słownik ojczyzny polszczyzny, (2002, Slovník otčiny - polštiny), Słowo jest w człowieku (2007, Slovo je v člověku).

114

Maciejewska, B.: Profesor Miodek wygrał w sądzie z Braunem, Gazeta Wyborcza [on-line], Dostupné z: <www.wyborcza.pl>.

58

Danuta Mostwin Nejznámější polská spisovatelka žijící v zámoří. Je autorkou mnoha vědeckých prací věnovaných adaptaci polských imigrantů v severní Americe. V roce 2006 byla nominována na Nobelovu cenu za literaturu. Od roku 2005 vydala tři knihy. První, Testaments. Two Novellas of Emigration and Exile115, jí zajistila slávu ve Spojených státech.116 O rok později autorka vydala román Magda. Kritička Danuta Jadowská o něm říká: „[…] w bardzo skondensowanej i klarownej powieści dotyka problemów istotnych, stawia bolesną i prawdziwą diagnozę XX wieku. Skrupulatnie opisuje rozpad tradycyjnego modelu rodziny, kryzys patriarchalnej wizji świata i wynikającego z niej podziału społecznych ról, definicji kobiety i mężczyzny.“117

Doplnění slovníkového hesla: MOSTWIN Danuta (nr. 31. 8. 1921 Lublin). V roce 2006 byla nominována na Nobelovu cenu za literaturu. V románu Magda (2006, Magda) se zabývá problémy nefunkčních rodin. Sbírka povídek Ptaki (2005, Ptáci). Anglicky psaná sociologická práce Testaments. Two Novellas of Emigration and Exile (2005 Závět. Dvě novely o emigraci a exilu) jí zajistila slávu ve Spojených státech.

Małgorzata Musierowicz Návrhářka dětských hraček a ilustrátorka Małgorzata Musierowicz118 je známá zejména jako autorka literatury pro děti a mládež.

Čtenáře nejvíce zaujal její

humorný cyklus osmnácti románů pro dívky Jeżycjada.119 Jeho název je odvozen od 115

Blíže o tomto díle viz: www.polandbymail.com. Více informací o Danutě Mostwin přinásší internetová prezentace: www.oficynamjk.com.pl/mostwin. 117 Jadowska, D.: Upadek patriarchatu, czyli o najnowszej powieści Danuty Mostwin. Femioteka.pl [on-line], 2007-04-03. Dostupné z: <www.feminoteka.pl> [citováno 2008-08-01]. 118 Více informací i Małgorzatě Musierowicz přináší internetová prezentace: www.musierowicz.com.pl. 119 Blíže o románovém cyklu Jeżycjada na internetových stránkách: www.jezycjada.jedyna.com. 116

59

poznaňské čtvrti Jeżyce. Hlavními hrdiny jejích knih jsou členové rodiny Borejků, bydlící ve starém činžovním domě v Rooseveltově ulici. Každý román je věnován jednomu z rodinných příslušníků. Děj se často odehrává v průběhu několika dní nebo týdnů, autorka používá skutečná místa i události, což činí díla více realistickými. První díl tohoto cyklu, jemuž spisovatelka vděčí za svoji popularitu, nazvala Szósta klepka. Mladé čtenářky si hlavní hrdinku Czesiu oblíbily natolik, že i po třiceti letech od vydání této knihy nadálé netrpělivě očekávají, kdy se objeví další pokračování tohoto cyklu. Spisovatelka Anna Cholewinska se pokusila vystihout podstatu cyklu Jeżycjada: „Bohaterki poszczególnych książek w chwili mojego z nimi poznania były nastolatkami. Z upływem czasu dorosły – podobnie jak i ja, i inne czytelniczki. Dzisiaj mają po 40 lub więcej lat, dzieci – niektóre małe, inne nastoletnie. Domy bohaterek zmieniały się wraz z czasami w jakich przychodziło im żyć – kiedyś wyłączano telewizor w chwili gdy po dobranocce nadawano wątpliwej jakości programy, dzisiaj w domach bohaterek zagościły maszyny do zmywania naczyń, telefony komórkowe, inne przeboje elektroniki. Nie zmienili się tylko bohaterowie. I to właśnie jest największy urok tych książek.“120

Od roku 2000 se Małgorzacie Musierowicz podařilo rozšířit Jeżycjadu o pět dalších dílů: Kalamburka, Język Trolli, Żaba, Czarna polewka, Sprężyna. Frywolitki, pod tímto názvem spisovatelka publikovala své fejetony v Tygodniku Powszechnym. Tyto články, psané především pro mládež, zaujaly také starší generaci. Byly natolik oblíbené, že se nakladatelství rozhodlo je vydat i v knižní podobě. Dosud se na pultech knihkupectví objevily tři díly Frywoletek. Můžeme v nich najít komentáře k tématům jako realita, život, přátelství, příroda, láska, dějiny, hudba, kultura a také doporučení zajímavých knih různých žánrů. Dalším zajímavým dílem je vánoční kniha Musierowicz na Gwiazdkę, obohacená vánočními recepty pro děti i dospělé. Má ráz adventního kalendáře a autorka v něm rozebírá podstatu celých svátků. Popisuje různé tradice jako pečení perníků nebo zdobení stromečku. Na závěr konstatuje, že předsváteční přípravy jsou mnohem příjemnější než svátky samotné. Dále zde připojuje různé citáty a básně, které lze použít jako motivy na vánoční pohlednice. 120

Cholewińska, A.: Jeżycjada i frywolitki. Gazetka Polonijna, 2003, nr 3, s. 44 .

60

Poslední publikací autorky je Musierowicz dla zakochanych.121 Lze o ní říci, že je pokračováním díla Musierowicz na gwiazdkę. Skládá se ze dvou částí, první je určena ženám, druhá mužům, kteří se nestydí říct, že čtou dívčí romány M. Musierowiczové. Obě části jsou konstruovány symetricky, ale liší se obsahem vzpomínek, literárními a kulturními povídkami o lásce. Hned v úvodu čtenář nalézá texty o zamilovanosti. Používá citáty z J. Tuwima, J. Słowackého, H. PawlikowskéJasnorzewské, K. I. Gałczyńského, W. Shakespeara a také myšlenky méně známých osobností. Pokouší se vyvolat nebo podpořit u čtenáře zálibu v literatuře. Své myšlenky prokládá kuchařskými recepty, náročnějšími pro ženy, snazšími pro muže. Autorka často těží z vlastních kuchařských schopností. V části pro ženy se Musierowiczová

snaží objasnit chování a záliby mužů a objasnit tak dosud

nezodpovězené otázky týkající se vztahů. Mužům zas vypráví anekdoty z vlastního života a radí, jakým způsobem mají okouzlit ženu.

Doplnění slovníkového hesla: MUSIEROWICZ Małgorzata (nar. 9. 1. 1945 Poznaň). Romány Kalamburka (2002), Język Trolli (2004, Jazyk Trollů), Żaba (2005, Žába), Czarna polewka (2006, Černá polévka), Sprężyna (2008, Pružina) jsou pokračováním známého cyklu Jeżycjada. Frywolitki 2, czyli ostatnio przeczytałam książkę! (2000), Frywolitki 3 (2005) – sbírky fejetonů publikovaných původně v Tygodniku Powszechnym. Autorka se zde zabývá tématy jako realita, život, přátelství, příroda, láska, dějiny. Musierowicz dla zakochanych (2008, Musierowicz pro zamilované) je knihou pro muže i ženy, obsahuje různé recepty a také rady týkající se partnerských vztahů. Jiná díla: Musierowicz na Gwiazdkę (2007, Musierowicz pod stromeček).

Wiesław Myśliwski Tento významný polský prozaik vydal v roce 2000 drama Requiem dla gospodyni. O šest let později pak vyšel román Traktat o łuskaniu fasoli, za který, získal cenu Nike 2007122 a Literární cenu města Gdyně. Tento metafyzický román je 121

Více o tomto díle na internetové stránce: www.granica.pl. Blíze viz: Radziwon, M.: Nike dla Myśliwskiego. Gazeta Wyborcza [on-line]. Dostupné z: <www.gazetawyborcza.pl >. 122

61

monologem správce rekreačních domků k fiktivní postavě. Celá akce probíhá během jednoho dne stráveného louskáním fazolí. Hrdina rozjímá nad svým životem, popisuje traumatické prožitky z dětství, ze svého mládeneckého období a první pracovní zkušenosti. Autor se zde snaží najít spojitost mezi náhodou a osudem, obyčejným životem a šílenstvím. Michał Olszewski o románu napsal:

„Myśliwski wykłada nam wielkie prawdy o życiu, świecie, człowieku. W jego ustach jednak nie brzmią one jak truizmy. Nie narzuca ich, nie jest napastliwy, daje swobodę, prawo do myślenia. Język, jakim się posługuje, jest prosty, szczery i naturalny. Forma monologu, swego rodzaju gawędy, jaką przybiera ten niezwykły traktat, zawiera w sobie momenty ciszy – są to pauzy, które możemy, jeśli tylko zechcemy,

wypełnić

własnymi

myślami,

odpowiedziami,

pytaniami,

wątpliwościami…“123

Tvorba Myśliwského přesahuje tematický okruh venkovské prózy – zejména svým hlubokým filozofickým a antropologickým pohledem. Autor je přesvědčen, že kultura venkova v sobě skrývá trvalé hodnoty lidské existence a síly, které dokáží ovlivnit lidský osud. Autor věří, že člověk může dojít k sebepoznání, když se vzepře vlastnímu osudu.

Doplnění slovníkového hesla: MYŚLIWSKI Wiesław (nar. 25. 3. 1932 Dwikozy u Sandoměře). Kritikou vysoce hodnocený román Traktat o łuskaniu fasoli (2007, Pojednání o louskání fazolí) je monologem správce rekreačních domků, který rozjímá nad svým životem a osudem. Za knihu autor získal cenu Nike 2007. Jiná díla: drama Requiem dla gospodyni (2000, Requiem pro hospodyni).

123

Olszewski, M.: Traktat o łuskaniu fasoli. Biblioteka.pl, 2007-06-02.Dostupné z: <www.biblioteka.pl> [citováno 2008-12-28].

62

Marek Nowakowski Publicista, herec, scénárista, v 70. letech byl spoluzakladatelem předního podzemního literárního časopisu Zapis. V roce 2001 vydal román Empire, ve kterém líčí obraz poválečného světa a lidí, v nichž válka zanechala trvalé stopy, ať už fyzické, či psychické. Otec hlavního hrdiny fascinuje chlapce svými historkami o předválečném světě. V centru vyprávění se nachází elegantní hotel Empire, plný přepychu, avšak pouze pro vybranou klientelu. Podle Magdaleny Galiczek: „Empire to hotel, też styl życia, który przeminął, to wspomnienie blasku czegoś, co nigdy się nie zdarzyło, a tylko mogło się zdarzyć. To tęsknota za tym, żeby wszystko odmienić i to co niemożliwe, stało się możliwe.“124

V roce 2004 vychází sbírka povídek Nul, která líčí současný obraz Varšavy. Na první pohled tyto povídky mají se sebou málo společného, avšak z celku vyzařuje nejistota, neklid, nebezpečí a osudovost. Najdeme v ní mnoho zajímavých, překvapujících situací převzatých přímo ze života.

Doplnění slovníkového hesla: NOWAKOWSKI Marek (nar. 2. 3. 1935 Varšava). Román Empire (2001, Empire) popisuje, jak válka trvale poznamenala životy lidí. Sbírka povídek Nul (2004, Nul) líčí současný život ve Varšavě.

Maria Nurowska Známá prozaička vydává v roce 2000 román Niemiecki taniec, který navazuje na historii rodu von Krocků. Nurowská se snaží seznámit čtenáře s těžkým a složitým životem německých rodin na severu Polska a s jejich vztahy s Poláky před 2. světovou válkou, během ní i po jejím skončení.

124

Galiczek, M.: Empire. Merlin.pl, 2003-02-08. Dostupné z: <www.merlin.pl> [citováno 2008-12-28].

63

Další životopisný román Mój przyjaciel zdrajca (2004) vznikl na základě vzpomínek a rozhovorů s plukovníkem Ryszardem Polkim, který utekl do Spojených států s tajnými politickými spisy. Autobiografický román Księżyc nad Zakopanem (2006) je knihou o hledání smyslu života, vnitřního klidu a harmonie. Autorka sní o vlastním domě a rodině, vzpomíná na místa z dětství: dům při moři, varšavský byt v panelovém domě, dům na horách. A právě tato skromná dřevěná chata dává Nurovské pocit jistoty a klidu. Autorce nejde přímo o samotnou budovu, ale o všechny lidi, kteří tam kdysi pobývali a zanechali zde určitou energii, která autorce dodává sílu k životu. Dariusz Nowacki píše o této knize:

„Dziwna to autobiografia. Jej narratorka ożywia się tylko wtedy, gdy snuje opowieści remontowo-budowlane. To nie pomyłka! W "Księżycu nad Zakopanem" znajdziemy mnóstwo informacji o nabywaniu, zbywaniu, modernizowaniu i ozdabianiu mieszkań i domów. Dość powiedzieć, że gawęda o operacji osuszania starego domu pod Gubałówką ciągnie się przez bodaj 20 stron.“125

Doplnění slovníkového hesla: NUROWSKA Maria (nar. 3. 3. 1944 Okółek u Suwałk). Román Niemiecki taniec (2000, Německý tanec) vypráví o těžkém životě německých rodin na severu Polska v první polovině 20. století. Biografická kniha Mój przyjaciel zdrajca – (2004, Můj přítel zrádce) popisuje životní příběh plukovníka Ryszarda Polkieho. Kniha Księżyc nad Zakopanem (2006, Měsíc nad Zokopanem) je autobiografickým románem o hledání vnitřního klidu. Jiná díla: romány Imię twoje ... (2002, Jméno mé), Powrót do Lwowa (2005, Návrat do Lvova), Dwie miłości (2006, Dvě lásky), Gorzki romans (2003, Hořký milostný románek), Generał Anders (2008 Generál Anders).

125

Nowacki, D.: Księżyc nad Zakopanem , Nurowska, Maria. Gazeta Wyborcza [on-line], 2006-18-21. Dostupné z [citováno 2009-01-01].

64

Włodzimierz Odojewski Významný prozaik, který se i nadále zabývá především polsko-ukrajinskými vztahy, zejména pak tragickými událostmi na východě Polska během druhé světové války. V roce 2006 vyšla jeho sbírka dvanácti povídek …i poniosły konie napsaných v letech 1953–2005. Jejich rozsah i obsah je velmi různorodý. Akce se odehrává většinou na východě Polska, na konkrétních i fiktivních místech. I přes tuto velkou různorodost všechny pojí jediná věc, malebné a působivé popisy přírody: „...a wtedy hen na zaborzu pojaśniało. To ta ledwo różowa smuga wczesnego słońca, usiłująca podźwignąć wzwyż wciąż jeszcze ołowiane niebo. Ale mżawka nocna już ustała i mgły rozpraszały się prędko, gdy zagłębił się w pusty park. […]. Więc przedostawszy się przez stratowany klomb, przystanął i rozejrzał się dookoła raz i drugi, lecz nieuważnie. Bo cisza panowała tak zupełna, że wszystkie odgłosyjego samotnych kroków, spadania na ziemię pojedynczych kropel z liści i gałęzi, pobliskiego łopotu skrzydeł zamilkłego przed chwilą ptaka.“126

Doplnění slovníkového hesla: ODOJEWSKI WŁODZIMIERZ (nar. 14. 6. 1930 Poznaň). Sbírka dvanácti povídek …i poniosły konie (2006, …a unesly koně).

Marek Oramus Autor literatury science fiction, prozaik a novinář. Vystudoval polytechniku v Glivicích, později žurnalistiku na Varšavské univerzitě. Spolupracoval s časopisy Nowa Fantastyka a Fenix. Zde publikuje své fejetony, které později vychází v knižní podobě: Rozmyślania nad tlenem (2001). Fejetony o knihách mají formu psaných dopisů neznámému příteli. Informují ho o zajímavostech, zážitcích, které autor

126

Odojewski, W.: …i poniosły konie. Warszawa: Wydawnictwo Twój Styl, 2006, s. 26.

65

pociťuje během četby různých lterárních děl.127 Ne všechna se mu líbí, ale přesto každé zvlášť představuje velmi zajímavým způsobem. Spisovatel Parowski se k této knize a samotnému autorovi vyjádřil následovně:

„Krytyk typowy rusza na spotkanie z literaturą uzbrojony w przekonania, słowniki, encyklopedie, w wypracowane zbiorowo pojęcia literackie - jest trochę jak geograf, jak reporter uznanej gazety, przemierzający dzikie lądy z tragarzami, zapasami żywności i klimatyzowanym namiotem. Marek Oramus przypomina trampa, który brnie środkiem interioru w kurzu i spiekocie, upija się z krajowcami i nad ranem, mimo kaca, poluje z nimi na krokodyle.”128

Rewolucja z dostawą na miejsce (2002) je sbírkou povídek, která potvrzuje autorovy sklony „pozemské“ fantastice. Děj se odehravává v našem světě a týká se našich lidských problémů. Oramus zde předvádí imponující explozi představivosti, vize blízké budoucnosti a výbornou literární formu.

Doplnění slovníkového hesla: ORAMUS Marek (nar. 23. 3. 1952 Siepraw u Krakova). Kniha Rozmyślania nad tlenem (2001, Úvahy nad kyslíkem) je sbírkou fejetonů o dílech různých autorů. Kniha Bogowie Lema (2007, Bohové Lema) je vzpomínkou na spisovatele Stanisława Lema. Jiná díla.: Rewolucja z dostawą na miejsce (2002, Revoluce s dodávkou na místo).

Ewa Ostrowska Spisovatelka se ve svých knihách věnuje především problémům rodinného charakteru. Publikuje také knihy pro děti a mládež, thrillery, kriminální romány a sbírky povídek. Její díla se dočkala překladů do češtiny, slovenštiny, maďarštiny a 127

Více informací o tomto autorovi najdete na internetové stránce www.joanna.fandom.art.pl. Pochmara, K.: Rozmyślania nad tlenem. Merlin.pl [on-line], 2006-03-15. Dostupné z: [citováno 2008-10-06]. 128

66

ruštiny. Autorka získala rovněž mnoho prestižních cen (Cena IBBY nebo Cena předsedy Rady ministrů za tvorbu pro děti a mládež). Román Owoc żywota twego připomíná prosbu k bohu o odpuštění. Názvy jednotlivých kapitol knihy tvoří úryvky modlitby Otčenáš. Kniha poukazuje na hříchy, nenávist a nesmyslnost ve vesnici Zasław. Hlavní hrdinka byla kdysi opakovaně znásilňována místním boháčem, u něhož pracovala, aby si vydělala na živobytí. Později se provdala za alkoholika, těžkou prací si vydělala peníze. Jediným smyslem života pro ni byl její syn, pro kterého postavila dům. Očima hrdinky pozorujeme vesnickou společnost od dob předválečných až po 70. léta. Dariusz Nowacki přirovnal tento román k vysavači:

„[…] który wchłania wszystko, co znalazło się na jego drodze: biologizm w guście

Zoli

i

nowsze

zdobycze

psychologii,

wątki

zaczerpnięte

z pozytiwistycznych nowelek i obrazków oraz przeróżne chwyty paraboliczne. Zaiste wyjątkowy to koktail, mieszanka bez mała wybuchowa.“129

Dplnění slovníkového hesla: OSTROWSKA Ewa (nar. 24. 12. 1938 Nowa Wilejka, Litva). Román Owoc żywota twego (2004, Ovoce tvého života) připomíná modlitbu k Bohu za odpuštění. Branek zabity. Dedykacje (2006) je sbírkou dedikací, které Ostrowska věnovala ve svých knihách přátelům. Hlavním motivem kriminálního románu Sidła strachu (2007, Osidla strachu) je tajemná vražda neznámé ženy. V psychologickém thrilleru Gra ze śmiercią w tle (2007, Hra se smrtí v pozadí) autorka nelítostně odhaluje temná zákoutí lidské duše – rozmanité fobie, psychózy, posedlosti, které bývají následovně zdrojem řetězce tragédií. Knížka pro děti Babcia, my i gangsterzy (2007, Babička, my a gangsteři).

129

Nowacki, D.: Już tylko efekt. Nowe Książki, 2004, nr 6, s. 21.

67

Marian Pankowski Básník, prozaik, dramatik, literární kritik, překladatel a vědecký pracovník. Pankowski si vypracoval velmi osobitý styl vyznačující se experimentálním přístupem k jazyku, lyrizací, skandalními náměty a uživáním hybridních žánrových forem. Je také jedním z mála, kterým se podařilo přežít muka v koncentračním táboře. Většinu svých knih proto zasvětil právě tomuto tématu. Nejnovější prózu Pankovského charakterizoval Dariusz Nowacki: „przebija

wszystko.

[…]

mam

na

uwadze

bezlitosny,

krańcowo

autoironiczny stosunek autora do samego siebie i własnej twórczości […]. Nie ufa ani nostalgii, ani anegdocie. Ku naszemu zdumieniu nie korzysta z innego przywileju starości, który można by nazwać prawem ostatniego słowa […].“130

Během posledního desetiletí napsal mnoho zajímavých děl, avšak za zmínku stojí především dvě: Złoto żałobne a Bal wdów i wdowców. Sbírka povídek Złoto żałobne působí velmi sentimentálně, neboť jejím ústředním motivem je pomíjivost. Hlavními hrdiny jsou především staří lidé, uchylující se ve svých myšlenkách do minulosti. Kompozice díla je dvojvrstvá – současnost doplňují vzpomínky. Můžeme zde najít i autobiografické prvky. Román Bal wdów i wdowców je meditací nad specifiky vdoveckého stavu. Popisuje život vdovce po smrti jeho polovičky. Podle Marty Cuberové tento román představuje: „Spór między szaleństwem i rozwagą […]. Osobliwy styl tej powieści stara się naśladować emocje związane z zawahaniem i niepewnością. Bohater […] staje się konsensusem między światami zabawy i powściągliwości, świętowania i żałowania. Pielęgnując w sobie potrzębe zrównoważonego odczuwania, nie rezygnuje jednak z radośći życia i… postanawia się zakochać.“ 131

130

Nowacki. D.: W stronę miłości. Marian Pankowski. Gazeta Wyborcza [on-line], 2001-12-12. Dostupné z: [citováno 2008-06-05]. 131 Cuber, M.: Święto miłości. Nowe Książki, 2006, nr 8, s. 68.

68

Doplnění slovníkového hesla: PANKOWSKI Marian (nr. 9. 11. 1919 Sanok). W stronę miłości (2001, Směrem k lásce) je knihou s mnoha autobiografickými prvky. Byla nominována na cenu Nike 2002. Román Z Auszwicu do Belsen (2000, Z Auswitz do Belsen) hovoří o „životě“ v koncentračních táborech. Román Bal wdów i wdowców (2006, Bál vdov a vdovců) je meditací nad specifiky života vdovce. Hlavním tématem autobiografická sbírky povídek Złoto żałobne (2002, Smuteční zlato) je pomíjivost. Pątnicy z Macierzyzny (2007) – román o katolickém fanatismu v Polsku. Ostatni zlot aniołów (2007, Poslední vzlétnutí andělů) je prvním polským postsekulárním románem. Hlavním hrdinou je sám autor, který obdržel pozvánku na poslední setkání andělů probíhající na rozhraní světů.

Jerzy Pilch Spisovatel, publicista, dramaturg, filmový scénárista a redaktor časopisu Tygodnik Kulturalny a čtvrtletníku Regiony, vystudoval žurnalistiku na Jagellonské univerzitě v Krakově. Do roku 1999 psal pro Tygodnik Powszechny, poté se stal stálým fejetonistou časopisu Polityka, od roku 2006 pracuje na stejné pozici v novinách Dzienniki. Jeden z nejpopulárnějších současných polských spisovatelů. Charakterizuje jej humorný a ironický styl, poukazuje na slabé stránky lidstva, především pak Poláků.132 V roce 2001 byl jeho román Pod Mocnym Aniołem nominován na cenu Nike. Vypráví o alkoholismu, lásce, návratech do protialkoholní léčebny a vystřízlivění spisovatele Jurusia. Jeho zbavením z objetí „mocného anděla“ se stala láska k psaní a ženy. Tuto knihu lze chápat jako triumf člověka nad lidskou slabostí. Černý humor a také jistý biblický tón, v němž je kniha psána, působí na čtenáře silněji nežli nejlepší popis z psychologické učebnice. Je to plně autobiografické dílo, i když sám autor se k tomu nepřiznává. Literární kritik Jan Gondowicz se ke knize vyjádřil takto:

132

Zajímavý rozhovor s Jerzym Pilchem se nachází na internetové stránce www.teatry.art.pl.

69

„[…] skupia uwagę na objawach niedosdostrzegalnych, czyli takich, jakie zdolny jest rozpoznać w sobie tylko sam nieszczęśnik […] odsuwa łatwe pokusy naturalizmu,

z umiarem

dozując

opisy

rozbebeszonych

pilchowisk,

pionurujących pilchopleksji, absmaku od pilchówki czy tortur pilchiatrii, skupiając się zaś bezlitośnie na mękach dusznych […]“.133

Miasto utrapienia134 příběh chlapce z předměstí Varšavy, obdařeného nevysvětlitelnými schopnostmi, které užívá k vlastnímu prospěchu a dostává se tak do konfliktu s policií. Velice zajímavě vykreslené jsou zde i příběhy vedlejších postav – jejich milostné zápletky a fantazie. Pilch zde líčí typický obraz Poláků, hrdých na to, že papež byl Polákem, na bezvýznamné úspěchy polských fotbalistů před třiceti lety, na literární velikány. Obraz ortodoxních katolíků slepě dodržujících všechny zásady své víry. Národa, jenž stále žije minulostí svých předků. Můžeme tu nalézt autorovy typické motivy jako ženy, erotiku, beznaděj a alkohol. Dariusz Nowacki podotýká:

„[…] utwór ten nie jest dziełem jednorodnym. Częstej zmianie tematyki i nastroju towarzyszy bowiem zmiana stylistyczna, […] świetnie werystycznym krzyżuja się tutaj z groteską, zdyscyplinowana opowieść o charakterze obyczajowym, rozwijana z zachowaniem wszelkich norm prawdopodobieństwa, sąsiaduje z ostentacyjnym zmyśleniem, nie mowiąc o jakże częstych zmianach perspektywy naracyjnej i licznych sztuczkach kompozycyjnych.“ 135

Doplnění slovníkového hesla: PILCH Jerzy (nar. 10. 8. 1952 Wisła). Opowieści wigilijne (2000, Vánoční příběhy) – povídky, které autor napsal ve spolupráci s Olgou Tokarczukovou a Andrzejem Stasiukem. Autobiografický román Pod Mocnym Aniołem (2000, č. U strážnýho anděla, 2007) vypráví o problémech alkoholismu. Inne rozkosze (2000, Jiné rozkoše) je románem o problematice vzniklé z nekončící touhy po slastech. Hlavním hrdinou je člověk, jenž hledá stále nová erotická dobrodružství. Upadek człowieka pod Dworcem Centralnym (2002, Pád člověka u Centrálního nádraží) je sbírkou 133

Gondowicz, J.: Róg byka. Nowe Książki, 2001, nr 1, s. 25. Cuber, M.: O mieście utrapienia. Res Publica, 2004, nr 2, s. 140. 135 Nowacki, D.: Ucho przechadzające się gościncem. Nowe Książki, 2004, nr 3, s. 8. 134

70

varšavských postřehů a fejetonů publikovaných od roku 1999 v týdeníku Polityka. Humorný, ironický román Miasto utrapienia (2004, Město trápení) ukazuje typický obraz dneších Poláků. Narty Ojca Świętego (Lyže Svatého Otce) jsou Pilchovou první divadelní hrou. Ve sbírce povídek Moje pierwsze samobójstwo (Má první sebevražda, 2006) je neobvyklé sloučení reality, fikce, humoru, ironie, lyrizmu a autobiografických prvků. Pociąg do życia wiecznego (2007, Vlak věčného života), výběr fejetonů publikovaných dříve v denním tisku.

Jacek Podsiadło Spisovatel a reportér Jacek Podsiadło psal v letech 2000 až 2007 fejetony pro Tygodnik Powszechny. Získal rovněž mnoho literárních ocenění. Třikrát byl nominován na cenu Nike. V roce 2000 získal Cenu Czeslawa Miłosze. Své články publikuje ve všech významných polských časopisech. Jeho díla jsou překládaná do mnoha evropských jazyků.136 V roce 2005 vyšla sbírka básní Kra137obsahující různorodé básně. V některých autor působí velmi objektivně, další verše stojí na pomezí žertu, dětského rýmu a napodobování prostých písní. Píše o tom, jak obdržel textovou zprávu, jak shlédl film Edi, nebo jak nemá rád rodinné oslavy, také o svém synovi, materialistických ženách, zkrátka o všedních věcech. Jeho styl je lehký a nevázaný. Poprvé za svou kariéru básníka se odhodlal psát i o takovém tématu jako je smrt. Kniha byla nominována na cenu Nike 2006. Piotr Śliwiński se pokusil odkrýt symboliku titulního ledovce: „[…] ma go przenieść na drugi brzeg, na stronę dojrzałości, która zapewne jest doświadczeniem nieszczególnie pożądanym, lecz nieuniknionym, takim, któremu należy stawić czoła. Gotów jest podporządkować się wyrokom upływającego czasu, choć nie oznacza to ani odcięcia się od przeszłości, ani uległości w obliczu siły kiełznającej szaleństwa młodości.“138

136

Ukázky z tvorby J. Podsiadła je možno nalézt na internetové stránce www.garaz.most.org.pl/podsiad.htm. 137 Blíže viz.: Kałuża, A.:Pijany kulig i ta cała reduta. Res Publica, 2006, nr 1. s. 152. 138 Śliwinski, P.: Kra. Podsiadło Jacek. Gazeta Wyborcza [on-line], 2005-10-17. Dostupné z: [citováno 2008-06-05].

71

Doplnění slovníkového hesla: PODSIADŁO Jacek (nar. 7. 2.1964 Szewna). Sbírka básní I ja pobiegłem w tę mgłę (2001, I já jsem běžel do té mlhy) nutí čtenáře k rozjímání nad životem, láskou a polskou minulostí. Následující básnická sbírka Kra (2005, Ledovec) se soustředí především na všední věci autorova života. Kniha byla nominována na cenu Nike 2006. A mój syn... (2006, A můj syn...) je výběr fejetonů publikovaných v Tygodniku Powszechnym. Komentuje v nich polskou realitu na počátku třetího tisiciletí. Pippi, dziwne dziecko (2006, Pipi, divné dítě), sbírka fejetonů, v nichž se autor inspiroval postavou z knih spisovatelky Astrid Lindgren Pipi.

Joanna Pollakówna Básniřka, esejistka, historička umění a překladatelka poezie. Vystudovala dějiny umění na Varšavské univerzitě. Debutovala v roce 1958 v čas. Nowa Kultura. Psala také povídky pro děti. Je tvůrcem scenáře k známému kreslenému televiznímu seriálu Marceli Szpak dziwi się światu. Je autorkou mnoha publikací zabývajících se dějinami umění. Jejím nejvyznamnějším dílem je Malarstwo polskie między wojnami. V roce 2003 vyšla sbírka Ogarnąłeś mnie chłodem. Hlavními tématy tohoto díla je umírání, uvědomění si křehkosti lidského života, času, vzpomínek. I když všechny básně, je jich 33, jsou označené přesným datem, nejsou uspořádáné chronologicky. Je to podstatná věc v této knize. Autorka chtěla tím říci, že i když nemoc ovládá její tělo, nemůže ovládnout její myšlenky, rozhodování, proměnu umírání v naději. Jarosław Mikołajewski popisuje sbírku takto:

„Gdyby streścić historię przekazywaną przez wiersze tego zbioru w jego ostatecznym układzie, można by powiedzieć, że jest to opowieść, która prowadzi od donosu na kruchość własną, poprzez dialog z kruchością zawartą w innych ludziach, w naturze i w malarstwie, do pogodzenia wszystkiego we wszystkim.

72

Można by, ale nie można - nie pozwala na to poetyka i napięcie tych wierszy. Opisując ich zawartość oraz historię, w jaką układa się ich następstwo, pomija się niesłychanie istotną nutę poezji Pollakówny - dynamikę.”139

Dalším velmi zdařilým dílem autorky je kniha Weneckie tęsknoty (2003). V knize najdeme sedm esejů o malířství, rozvijejícím se v období renesance v Benátkách a Benátské republice. Nikdy předtím ani potom malířství nezařilo takového návalu svěžosti v barevnosti, myšlenkové intenzity, kterou nelze jinak pojmenovat nežli stesk. Aby ho člověk pocítil je třeba do té epochy vplout, naslouchat její hlasy a především pozorně číst, barva po barvě, tón po tónu, forma po formě, samé obrazy. Z takových myšlenek vznikly Weneckie tęsknoty.

Doplnění slovníkového hesla: POLLAKÓWNA Joanna (nar. 1. 6. 1939 Varšava – zemř. 28. 6. 2002 Varšava). I ja pobiegłem w tę mgłę (2001, I já jsem vběhl v tu mlhu), tato sbírka básní nutí čtenáře k rozjímání nad životem, láskou a polskou minulostí. Sbírka básní Kra (2005, Ledovec) popisuje všední věci autorova života. Kniha byla nominována na cenu Nike 2006. A mój syn... (2006, A můj syn...), výběr fejetonů publikovaných v čas. Tygodnik Powszechny. Komentuje v nich polskou realitu na počátku třetího tisiciletí. Pippi, dziwne dziecko (2006, Pipi, divné dítě), sbírka fejetonů, v nichž se autor inspiroval postavou z knih spisovatelky Astrid Lindgren, slavnou Pipi Punčochatou.

Ryszard Przybylski Literární vědec zabývající se především dějinami polské a ruské literatury, esejista. Po roce 2000 vydal tři nová díla: Mityczna przestrzeń naszych uczuć (2002), Krzemieniec: opowieść o rozsądku zwyciężonych (2003) a Ogrom zła i odrobina dobra: cztery lektury biblijne (2006). Nejzajímavější z nich je esejistická kniha Krzemieniec: opowieść o rozsądku zwyciężonych sahá, která byla nominována na 139

Mikołajewski, J.: Ogarnąłeś mnie chłodem. Gazeta Wyborcza [on-line], 2003-6-23. Dostupné z: [citováno 2008-10-02].

73

cenu Nike 2004. Vypráví příběh z roku 1805, kdy Tadeusz Czacki a Hugo Kołłataj založili Krzemieniecké gymnázium, jenž se později stalo kulturním centrem Volyně. Marek Radziwon píše ve své recenzi o křemeněckém gymnáziu následovně:

„Krzemieniec szybko miał się stać wzorem godnym naśladowania dla szkół całej guberni. Powody wyboru Krzemieńca były rzeczowe i dobrze przemyślane: obszerny gmach dawnego kolegium jezuickiego, położenie miasta w środku Wołynia, co ułatwiało podróż uczniom z innych miast, życie tańsze niż w innych miastach regionu i brak dużego garnizonu wojskowego“ 140

Doplnění slovníkového hesla: PRZYBYLSKI Ryszard (nar. 1. 6. 1928 Równe). Krzemieniec: opowieść o rozsądku zwyciężonych (2003, Krzemieniec: román o rozvážnosti vítězů) sbírka esejů o založení gymnázia ve volyňském Křemeňci. Kniha byla nominována na cenu Nike 2004. Tématem následující sbírky esejů Ogrom zła i odrobina dobra: cztery lektury biblijne (2006, Mnoho zla a malinko dobra: čtyři biblické příběhy) jsou pro evropskou kulturu zásadní židovsko-křesťanské mýty. Jiná díla: esejistická kniha Mityczna przestrzeń naszych uczuć (2002 Mytický prostor našich citů).

140

Radziwon, M: Krzemieniec. Gazeta Wyborcza [on-line], 2004-06-17. Dostupné z [citováno 2009-01-01].

74

ZESNULÍ AUTOŘI

Karpowicz Tymoteusz (nar. 15. 12. 1921 Zielona u Vilnius – zemř. 26. 6. 2005 v Chicagu) Klimowicz Mieczysław (nar. 14. 12. 1919 Sokal – zemř. 26. 8. 2008 Vratislav) Koprowski Jan (nar. 10. 2. 1918 Pokrzywnica u Kielcí – zemř. 5. 11. 2004 Varšava) Kossowska Stefania (nar. 1911 Lvov – zemř. 2003 Londýn) Kowalik Jan (nar. 28. 8. 1910 Skoczów ve Slezsku – zemř. 2001) Koźniewski Kazimierz (nar. 26. 7. 1919 Varšava – zemř. 15. 4. 2005 Varšava) Kuncewicz Piotr (nar. 19. 3. 1936 Varšava – zemř. 9. 4. 2007 Varšava) Kwiatkowski Tadeusz (nar. 4. 5. 1920 Krakov – zemř. 7. 3. 2007 Krakov) Lubosz Bolesław (nar. 11. 1. 1928 Tarnowskie Góry – zemř. 11. 1. 1928 v Tarnowskich Górach) Makowski Stanisław (nar. 30. 5. 1931 Kulik – zemř. 21. 4. 2008 Varšava) Marjańska Ludmiła (nar. 26. 12. 1932 Częstochowa – zemř. 17.10.2005 Varšava) Mostowicz Arnold (nar. 6. 4. 1914 r. Lodž - zemř. 3. 2. 2002 Varšava) Nowak-Jeziorański Jan (nar. 15. 5. 1913 Varšava – zemř. 20. 1. 2005 Varšava) Pietrkiewicz Jerzy (nar. 29. 9. 1916 Fabianki – zemř. 30. 10. 2007 Londýn) Piechowski Jerzy Jan (nar. 31. 3. 1936 Płock – zemř. 20. 2. 2003 Krakov) Pogonowska Anna (nar. 7. 1. 1922 Lodz – zemř. 6. 6. 2005 Varšava) Przeczek Wilhelm (nar. 7. 4. 1936 Karviná – zemř. 10. 6. 2006 Třinec) Przybora Jeremi (nar. 12. 12. 1915 Varšava– zemř. 4. 3. 2004 Varšava)

75

AUTOŘI S NEDOSTAČUJÍCÍM MNOŽSTVÍM ZÍSKANÝCH INFORMACÍ NEZBYTNÝCH K DOPLNĚNÍ SLOVNÍKOVÉHO HESLA

Kabatc Eugeniusz (nar. 11. 1. 1930 Wołowysk) Kajtoch Jacek (nar. 7. 7. 1933 Wadowice) Další díla: Piętka Czesław niżej podpisany (2004, Piętka Czesław, níže podepsaný), Nostalgia Stylu (2007, Nostalgie stylu). Karpiński Wojciech (nar. 11. 5. 1943 Varšava) Další díla: Dzewa i ludzie (2000, Stromy a lidé). Kawalec Julian (nar. 11. 10. 1916 Wrzawy u Tarnobrzegu) Kawiński Wojciech (nar. 22. 5. 1939 Dębica) Kijonka Tadeusz (nar. 10.11.1936 Radlin) Komar Michał (nar. 28 .8. 1946 Varšava). Další díla: Trzy, (2000, Tři). Świat według Mellera: Życie i historia ku wolności (2008, Svět podle Mellera: Život a historie ke svobodě), Świat według Mellera II (2008, Svět podle Mellera II). Komolka Jan (nar. 19. 6. 1947 Poznaň) Konopiński Lech (nar. 16. 3. 1931 Poznaň) Kopczyński Edward (nar. 25. 10. 1921 Lodž) Korczak Jerzy (nar. 16. 2. 1927 Krakov)

76

Krawczyk Stanisław (nar. 16. 11. 1938 Czeladż) Królikowski Bohdan (nar. 3. 2. 1934 Vilnius) Další díla: Listy znad Tamizy (2000, Dopisy od Temže), Wśród Sarmatów. Radziwiłłowie i pamiętnikarze (2000, Mezi Sarmaty. Radziwillové a pamětníkaři). Opowieść powstańcza (2003, Povstálecký román). Kuczyński Maciej (nar. 15. 4. 1929 Varšava) Kulmowa Joanna (nar. 25.3.1928 Lodž) Lam Andrzej (nar. 16. 12. 1929 Grudziądz). Další díla: Inne widzenie. Studia o poezji polskiej i niemieckiej (2001, Jiný pohled. Studie o polské a německé poezií). Latuszyński Grzegorz (nar. 9. 5. 1933 Zdzięcioł nedaleko Nowogródku). Lenart Józef (nar. 12. 11. 1931 Rzeszów) Lenartowski Andrzej (nar. 21. 5. 1949 Kielce) Lichniak Zygmunt (nar. 28. 4. 1925 Wilczyn) Łoziński Józef (nar. 29. 10. 1945 Coburg) Łubeński Tomasz (nar. 10. 4. 1938 Varšava) Łubiński Sławomir (nar. 26.4.1934 Varšava ). Další díla: Jak kulawy ze ślepą (2003, Jak kulhavý se slepou) Łuczeńczyk Andrzej (nar. 10.1.1946 Ludwin u Lubartowa) Maciąg Włodzimierz (nar. 3. 1. 1925 Bereść nad Bugem)

77

Maciejewski Janusz (nar. 2.6.1930 Lodž) Další díla: Literatura konfederacji barskiej – tom 1(2005, Literatura barské konfederace díl 1), Literatura konfederacji barskiej – tom 2 (2005, Literatura barské konfederace díl 2). Malinowski Krzysztof Wiesław (nar. 1946 Krakov) Marciniak Rena (nar. 14. 1. 1947 Węgliska u Rzeszowa) Další díla: Uzdrawiająca moc kamieni (2006, Uzdravující síla kamenů). Matuszewski Ryszard (nar. 18. 8. 1914 Varšava) Další díla: Moje spotkania z Czesławem Miłoszem (2004, Mé schůzky s Czesławem Miłoszem), Zapisky świadka epoki (2004, Zápisky svědka epochy), Wisławy Szymborskiej dary przyjaźni i dowcipu (2008, Wisławy Szymborské dary přátelství a důvtipů). Mętrak Krzysztof (nar. 1 .2 .1945 Garwolin). Miązek Bonifacy (nar. 27. 3. 1935 Kolonia Szczerbacka) Další díla: Przygoda z książką (2004, Příběh s knihou). Młynarski Wojciech (nar. 26. 3. 1941 Varšava) Moczulski Leszek Aleksander (nar. 18. 2. 1938 Suwałki) Další díla: Dziękczynienia po Komunii Świętej (2006, Díkůvzdání po svatém přijímání). Musiał Grzegorz (nar. 24. 2. 1952 Bydgoszcz) Najder Zdzisław (nar. 31. 10. 1930 Varšava) Najwer Ewa (nar. 6. 1. 1933 Stanisławów) Nasielski Adam (nar. 1. 7. 1911 Varšava) 78

Nawrocki Aleksander (nar. 15. 9. 1940 Bartnicki u Przasnysze) Nawrocki Witold (nar. 7. 8. 1934 Ponaň) Niziurski Edmund (nar. 10. 7. 1925 Kielce) Nowacka Ewa (nar. 7. 12. 1934 Chorzów) Nyczek Tadeusz (nar. 1. 8. 1946 Krakov) Další díla: Alfabet teatru dla analfabetów i zaawansowanych (2005, Abeceda divadla pro negramotné a pokročilé). Odrowąż Pieniążek Janusz (nar. 2. 7. 1931 Opatowice) Opolski Dominik (nar. 4. 8. 1946 Michów u Lubartowa) Orłoś Kazimierz (nar. 21. 12. 1935 Varšava) Osęka Janusz (nar. 13. 9. 1925 Varšava) Oszajca Wacław (nar. 28. 9. 1947 Źwiartow) Ozga -Michalski Józef (nar. 8. 3. 1919 Bieliny u Kielců) Pąkciński Marek (nar. 11. 8. 1960 Varšava) Parowski Maciej (nar. 27. 12. 1946 Varšava) Pastuszek Andrzej (nar. 1. 1. 1948 Štětín) Patey -Grabowska Alicja (nar. 24. 7. 1936 Varšava) Petecki Bohdan (nar. 5. 7. 1931 Krakov)

79

Pietryk Edmund (nar. 9. 5. 1938 Oranczyce) Pilot Marian (nar. 6. 12. 1936 Siedlików) Pluta Jerzy (nar. 13. 6. 1942 Łubie u Gliwic) Polkowski Jan (nar. 10. 1. 1953 Bierutow) Posmysz Zofia (nar. 23. 3. 1923 Krakov) Prostak Zbigniew (nar. 21. 11. 1930 Przemyśl) Przybylski Ryszard Kazimierz (nar. 21. 1. 1949 Poznaň) Przypkowski Andrzej (nar. 9. 7. 1930 Wołomin)

80

ZÁVĚR

Cílem mé práce byla aktualizace Slovníku polských spisovatelů (Słownik pisarzy polskich) vydaného v roce 2000 nakladatelstvím Libri. Právě rok vydání se stal výchozím bodem pro mou práci. Protože jsem se snažila získat co nejnovější informace, mé doplňování končí v září roku 2008. Měla jsem na výběr, jakým způsobem slovník aktualizovat. Mohla jsem nově získané informace doplňovat soustavně u všech hesel nebo si vybrat pouze nejvýznamnější autory současné polské literatury. Rozhodla jsem se pro první možnost, protože podle mého názoru by se aktualizace měla týkat všech autorů. To je také jeden z hlavních důvodů, proč se délka komentářů u jednotlivých autorů liší. Někteří tvůrci vydali více knih, jiní zase věnovali menšímu množství více času, různý je také přínos jednotlivých děl pro vývoj polské literatury, byť je na nějaké závěrečné soudy příliš brzo, proces recepce těchto děl je na samém počátku. Celá práce se skládá ze tří části. V každé jsou autoři uspořádání v abecedním pořadí. První část je nejobsáhlejší a obsahuje informace o padesáti čtyř autorech. Čtenář zde nalezne spisovatele, kteří po roce 2000 publikovali svá díla a aktivně se podílejí na rozvoji polské literatury. Do této části jsem zařadila i tvůrce, kteří již zemřeli, avšak po roce 2000 ještě publikovali. Jedná se konkrétně o devět autorů: J. Kaczmarského, Z. Kałużyńského, R. Kapuścińského, W. Kopalińského, J. Kotta, Z. Kubiaka, S. Lema, Cz. Miłosze, J. Pollakownu. Dvacet pět autorů má spíše kratší zápis. Důvodem toho je buďto nedostatek získaných informací nebo tito tvůrci publikují výrazně méně než jiní kolegové. Dalším sedmi velmi významným autorům jsem se snažila ponechat více místa. Patří k nim K. Kąkolewski, K. Karasek, J. Klejnocki, K. Kozioł, H. Krall, E. Lipska, M. Musierowicz. V druhé části jsem vypsala 18 jmen autorů, kteří zemřeli po roce 2000 a před svou smrtí již nic podstatného nevydali: T. Karpowicz, M. Klimowicz, J. Koprowski, S. Kossowska, J. Kowalik, K. Koźniewski, P. Kuncewicz, T. Kwiatkowski, B. Lubosz, S. Makowski, L. Marjańska, A. Mostowicz, J. Nowak – Jeziorański, J. Pietrkiewicz, J. J. Piechowski, A. Pogonowska, W. Przeczek, J. Przybora. U nich jsem doplnila pouze datum a místo úmrtí. V části třetí jsem vyjmenovala autory, u kterých jsem nenašla dostatečné informace k doplnění slovníkového hesla. Domnívám se, že buď svá díla

81

nezveřejňují, zanechali tvůrčí činnosti, anebo je jejich současná tvorba umělecky bezvýznamná. Dále uvádím zde autory, kteří vydali nějaká díla, ale bohužel jsem o jejich současné tvorbě nenašla další informace. U nich doplňuji pouze název díla v originále, v závorce překlad názvu do češtiny a datum prvního vydání díla. Snažila jsem se podávat pouze základní biografické informace, protože obsah slovníku nedovoloval širší charakteristiku jednotlivých autorů. Z tohoto důvodu jsem vybrala pouze podstatné okamžiky z jejich života, které měly bezprostřední vliv na jejich pozdější tvorbu. Soustředila jsem se především na jejich díla, která dokumentuji na základě názorů kompetentních a zkušených lidí zabývajících se literaturou profesionálně. Tato práce podle mého názoru bude velmi přínosná nejen pro přípravu ke zkouškám z dějin současné polské literatury, ale je rovněž cenným zdrojem nejnovějších informací o popisovaných autorech. Právě vysoká aktuálnost je největší předností mé práce, protože dosud vzniklo velmi málo publikací, které by se v takovém rozsahu věnovaly životu a tvorbě popisovaných autorů. Lze ji tak použít například jako základ ke vzniku jiného, podrobnějšího zpracování. Pro mě osobně byly její příprava a samotné vytváření velmi přínosné. Získala jsem tak přehled o současné polské literatuře, přesvědčila jsem se, jak je různorodá a bohatá. Dozvěděla jsem se rovněž mnoho nových, zajímavých informací o jednotlivých autorech, díky kterým je teď pro mě pochopení jejich tvorby snazší. A hlavně jsem získala představu, jak těžká je příprava takového slovníku k tisku. Chtěla bych proto vyjádřit jeho autorům obdiv za to, jak se jim podařilo soustředit tolik užitečných informací v jednom přehledném celku. Nakonec si dovolím tvrdit, že jsem se snažila co nejlépe splnit požadované zadání. Doplnila jsem 54 slovníkových hesel. Veškeré uváděné informace jsem v rámci možnosti ověřovala z různých nezávislých zdrojů. I přesto se může stát, že se objeví nějaké nesrovnalosti nebo nepřesnosti, avšak čestně prohlašuji, že podávat chybné informace nebylo mým záměrem a ani si jich nejsem vědoma.

82

RÉSUMÉ

W 2000 roku pojawił się na czeskim rynku Slovník polských spisovatelů (Słownik pisarzy polskich), który powstał pod kierownictwem Ludvíka Štěpána. Celem publikacji było zaznajomienie czeskich czytelników z dorobkiem polskiej litratury od początków piśmiennictwa aż po literaturę współczesną. Na początku książki można znaleźć zarys, który w kontekście literatur europejskich zaznajamia czytelnika z rozwojem literatury polskiej od najstarszych pamiątek po teraźniejszość. W słowniku znajdziemy informacje o najwybitniejszych prozaikach, poetach, dramatopisarzach, tłumaczach, publicystach, krytykach oraz historykach literatury. Pojawiają się tutaj również nazwiska osób na codzień związanych z Republiką Czeską, ale piszących po polsku. Celem niniejszej pracy jest aktualizacja słownika, czyli uzupełnienie haseł od 2000 roku, konkretnie danych biograficzynch i bibliograficznych autorów od Jacka Kaczmarskiego po Ryszarda Przybylskiego. Miałam do wyboru jakim sposobem

będę

słownik

aktualizowała.

Mogłam

systematycznie

dopełniać

informacje u wszystkich haseł lub też skoncentrować się tylko na najwybitniejszych przedstawicielach współczesniej literatury. Wybrałam jednak pierwszą możliwość, ponieważ moim zdaniem aktualizacja miała by dotyczyć wszystkich autorów. To jest także jeden z powodów, dlaczego dlugość poszczególnych haseł różni się. Niektórzy autorzy wydali więcej książek, inni zaś poświęcali mniejszej ilości więcej swego czasu. Opis każdego autora składa się z dwóch części. Pierwsza część opisu traktuje o życiu autora i jego dorobku po 2000 roku. Druga część natomiast jest już propozycją konkretnego hasła słownikowego. Forma zapisu została przejęta z istniejącego słownika. Na początku podane jest imię i nazwisko autora z datą i miejsce urodzenia i zgonu w nawiasie. Poźniej następuje notka biograficzna, przedstawiająca najważniejsze wydarzenia w życiu pisarza. Na koniec podane są wszystkie dzieła powstałe po roku 2000. W nawiasie znajduje się rok pierwszej publikacji oraz nazwa książki w czeskim tłumaczeniu. Znaczące dzieła opatrzono informacją o gatunku literackim oraz krótkim opisem charakteryzującym daną pozycję.

83

Praca została podzielona do trzech rozdziałów. Pierwszy traktuje o autorach wciąż aktywnych. Umieszczono w nim informacje o 54 najwybitniejszych postaciach współczesnej polskiej literatury. Poszczególne komentarze rożnią w zależności od ich większej lub mniejszej aktywności. Najwięcej uwagi poświęcono tu np.: Adamowi Michnikowi, Ryszardowi Kapuścińskiemu, Zygmuntowi Kałużyńskiemu, Hannie Krall, Małgorzacie Musierowicz, K. Kąkolewskiemu, K. Karaskowi, J.Klejnockiemu, K. Kozioł, E. Lipskiej, M. Musierowicz. Drugi rozdział jest listą zmarłych już autorów, którzy przed swoim zgonem niczego już nie opublikowali. W końcu trzeci rozdział poświęcony jest pisarzom, o których przez wszelkie strania nie udało się znaleźć jakichkolwiek informacji. Umieściłam tutaj i autorów, o których nie zyskałam informacji, wystarczających do stworzenia komentarzu. Pozyskiwanie informacji o przedstawicielach współczesne polskiej literatury w okresie od 2000 do 2008 roku wymagało wielkiego wysiłku. Nie ma bowiem żadnych monografii, podręczników, słowniki czy innych opracowań obejmujących właśnie ten okres ośmiu lat rozwoju współczesnej literatury. Podstawowym źródłem informacji stał się zatem Internet, gazety oraz czasopisma literackie (Nowe Książki, Res Publica). Informacje pozyskane z Internetu były dodatkowo konsultowane i sprawdzane, gdyż jakość i wiarygodność materiałów publikowanych w sieci bywa różna. Uważam, że moja praca może dobrze posłużyć osobom zajmującym się współczesną polską literaturą i może być szybkim i przydatnym źródłem informacji przy powastawaniu innych prac. Napisanie tej pracy bardzo mnie wzbogaciło. Po pierwsze pozwoliło mi wglębić się w tajniki współczesnej literatury, a po drugie uświadomiło mi jakim wysiłkiem i cierpliwością musiał przy powstawaniu słownika wykazać się zespół autorski. Na końcu pozwolę sobie twierdzić, że starałam się co najlepiej spelnić moje zadanie. Udało mi się dopełnić 54 haseł słownikowych. Wszystkie użyte tutaj informacje są sprawdzane z różnych niezależnych na sobie źródeł. Jednak może się przytrafić, że pojawi się tutaj jakaś niejasność czy błąd. Dlatego ogłaszam, że nie było moim zamiarem podawać błędne informacje i nie jestem ich świadoma.

84

LITERATURA

KNÍŽNÍ PUBLIKACE: Štěpán, L. a kol.: Slovník polských spisovatelů. Praha: Libri, 2000, s. 560. Kaczmarski, J.: Tunel. Gdańsk: Wydawnictwo Tower Press, 2004, s. 15. Odojewski, W.: …i poniosły konie. Warszawa: Wydawnictwo Twój Styl, 2006, s. 26.

ČASOPISY A NOVINY: Nowe Książki, 2001, nr 1-3, 8- 9, 12. Nowe Książki, 2003, nr 2, 3, 6. Nowe Książki, 2004, nr 1-3, 6, 8. Nowe Książki, 2005, nr 1,9. Nowe Książki, 2006, nr 1, 4, 5, 8, 9. Nowe Książki, 2008, nr 1, 3. Res Publica, 2006, nr 1, 3, 4. Res Publica, 2004, nr 1, 2. Raczek, T.: Pan Zygmunt. Wprost, 2004, nr 41, s. 5. Przybylski, M.: Dopsaná kronika třetího světa. Navýchod, 2006, č. 4, s. 29. Tumiłowicz, B.: Kopaliński superstar. Przegląd, 2007, nr 32, s. 7. Stala, M.: Wspomnienie o Miłoszu. Tygodnik Powszechny, 2004, nr 34, s. 2. Cholewinska, A.: Jeżycjada i frywolitki. Gazetka Polonijna, 2003, nr 3, s. 44.

85

INTERNETOVÉ ZDROJE: Beluch, K.: Gondwana i inne wiersze, Krzysztof Karasek. Granice.pl, 2006-06-12. Dostupné z <www.granice.pl> [citováno 2008-05-18]. Mikołajewski, J.: Kto z was chciałby rozweselić pechowego nosorożca? Gazeta Wyborcza [on-line], 2005-10-12. Dostupné z [citováno 2008-05-30]. Cit. podle Mikrut, I.: Supliki, Urszula Kozioł. Granice.pl, 2005-05-17. Dostupné z <www.granice.pl> [citováno 2008-05-15]. Musierowicz, M.: Powiastki dla wnuczek, Jan Kott. Gazeta Wyborcza [on-line], 2002-17-05. Dostupné z [citováno 2008-05-12]. Timosiewicz, J.: Jan Kott. Dziennik Polski [on-line], 2001-12-14. Dostupné z <www.dziennik.krakow.pl> [citováno 2008-06-19]. Vrbenská, F.: Stanisław Lem a Národní knihovna ČR. Národní knihovna ČR online [on-line], 2001-02-01. Dostupné z <www.nkp.cz> [citováno 2008-06-05]. Radziwon, M.: Drzazga, Lipska Ewa. Gazeta wyborcza [on-line], 2004-03-06. Dostupné z [citováno 2008-03-17]. Denhel, T.: Pomarańcza Newtona, Ewa Lipska. Nieszuflada.pl [on-line], 2007-09-15. Dostupné z <www.nieszuflada.pl> [citováno 2008-03-17]. Wolny-Hamkało, A.: Pomarańcza Newtona, Ewa Lipska. Gazeta wyborcza [on-line], 2007-10-01. Dostupné z <www.wyborcza.pl> [citováno 2008-03-17]. Majzel, B.: Wiersze przeciwko opodatkowaniu poezji. Biuro literackie.pl, 2007-1204. Dostupné z [citováno 2008-05-14]. Śliwiński, P.: Treny, elegie, sny. Scena mysli.eu, 2003-06-24. Dostupné z [citováno 2008-09-12]. Szczęsna, J.: Śmierć i powtórne narodziny poety. Gazeta Wyborcza [on-line], 200802-26. Dostupné z [citováno 2008-10-17]. Nasiłkowska, A.: Twarz Tuwima. Wap.com.pl, 2008-01-11. Dostupné z [citováno 2008-05-17]. Kumór, W.: Kaliningrad moja miłość. Andrzej Mencwel. Gazeta Wyborcza [on-line], 2004-06-18. Dostupné z [citováno 2008-10-05]. Jadowska, D.: Upadek patriarchatu, czyli o najnowszej powieści Danuty Mostwin. Femioteka.pl, 2007-04-03. Dostupné z<www.feminoteka.pl> [citováno 2008-0502].

86

Kucharski, J.: Danuta Mostwin. Oficyna Wydawnicza Kucharski Toruń, 2003-03-02. Dostupné z <www.oficynamjk.com.pl/mostwin > [citováno 2008-06-02]. Nowacki. D.: W stronę miłości.Marian.Pankowski. Gazeta Wyborcza [on-line], 2001-12-12. Dostupné z [citováno 2008-06-05]. Śliwinski, P.: Kra. Podsiadło Jacek. Gazeta Wyborcza [on-line], 2005-10-17. Dostupné z [citováno 2008-06-05]. Olszewski, M.: Traktat o łuskaniu fasoli. Biblioteka.pl, 2007-06-02.Dostupné z: [citováno 2008-12-28]. Nawój, E.: Sylwetka Tadeusza Konwickiego. Culture.pl. 12-3-2003. Dostupné z <www.culture.pl> [citováno 2008-12-28]. Mikołajewski, J.: Ogarnąłeś mnie chłodem. Gazeta Wyborcza [on-line], 2003-6-23. Dostupné z [citováno 2008-10-02]. Galiczek, M.: Empire. Merlin.pl, 2003-02-08. Dostupné z: <www.merlin.pl> [citováno 2008-12-28]. Sabiniewicz, M.: Kmień, szron. Zeszyty Literackie 2005-02-01. Dostupné z <www.zeszytyliterackie.pl> [citováno 2008-12-28]. Ostaszewski, R.: Szeroka woda. Gazeta Wyborcza [on-line], 2005-08-29. Dostupné z [citováno 2009-01-01]. Bieniek G.: Lider. Merlin.pl, 2008-08-13. Dostupné z [citováno 2009-01-01]. Nowacki, D.: Księżyc nad Zakopanem , Nurowska, Maria. Gazeta Wyborcza [online], 2006-18-21. Dostupné z [citováno 2009-01-01]. Radziwon, M: Krzemieniec. Gazeta Wyborcza [on-line], 2004-06-17. Dostupné z [citováno 2009-01-01].

DALŠÍ INTERNETOVÉ ZDROJE: www.agora.pl www.biblioteka.pl www.biuroliterackie.pl www.culture.pl www.dak.uw.udu.pl. www.dziennik.krakow.pl www.granice.pl www.feminoteka.pl www.garaz.most.org.pl www.jezycjada.pl www.joanna.fandom.art.pl www.kaczmarski.art.pl

87

www.kaczmarski.ltd.pl www.kobieta.onet.pl www.krasnodebski. republika.pl www.kuryluk.art.pl www.lebioda.org www.lem.pl www.luteranie.pl www.merlin.cz www.nkp.cz www.obieg.pl www.okk.pl www.oficynamjk.com.pl/mostwin www.pobocza.pl www.polandbymail.com. www.scenamysli.eu www.teatry.art.pl www.wap.com.pl www.wikipedia.pl www.wydawnictwoliterackie.pl

88