Aktivní zóny a animační programy k výstavě Poklady Vysočiny. Pýchová Dominika

Aktivní zóny a animační programy k výstavě Poklady Vysočiny

Pýchová Dominika

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy

Aktivní zóny a animační programy k výstavě Poklady Vysočiny Diplomová práce

Brno 2015 Autorka práce: Bc. Dominika Pýchová Vedoucí práce: prof. PaedDr. Radek Horáček, Ph.D.

Bibliografický záznam PÝCHOVÁ, Dominika. Aktivní zóny a animační programy k výstavě Poklady Vysočiny: praktická diplomová magisterská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 2015, 142 stran. Vedoucí diplomové práce prof. PaedDr. Radek Horáček, Ph.D. Klíčová slova galerie, muzeum, edukace, animační program, zprostředkování umění, lektor, edukátor, program pro školy, aktivní zóny, pracovní listy, alternativní vzdělávání, výchovně vzdělávací program, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě Keywords gallery, museum, education, mediation program, art, lecturer, educator, accompanying programs for schools, worksheets, alternative education, educational program, Regional Gallery in Jihlava

Anotace Magisterská práce s názvem Aktivní zóny a animační programy k výstavě Poklady Vysočiny je praktická umělecká diplomová práce zaměřená na tvorbu edukačních a autoedukačních aktivit ke konkrétní výstavě v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě. Její hlavní částí je uměleckopedagogický projekt a textová část má pouze doprovodný charakter. Cílem uměleckopedagogického projektu je navržení aktivních zón do expozice výstavy a realizace animačních programů pro mateřské, základní a střední školy. Součástí diplomové práce je doprovodný teoretický text, který se vztahuje k edukačním činnostem ve výstavních institucích. Text je sumarizací informací o Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě, podává informace o výstavním projektu Poklady Vysočiny a představuje teoretická východiska realizace praktické části práce. V závěru je uvedena analýza a reflexe průběhu tvorby uměleckopedagogického projektu. Annotation Annotation The master’s diploma thesis called Active Zones and Mediation Programs to the Exhibition Poklady Vysočiny deals with the creation of both educational and auto-educational activities for a particular exhibition in Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. This diploma thesis is artistic and mainly practical. It’s major part comprises of an artistic-pedagogical project and the text part only accompanies the practical project. The goal of the artistic-pedagogical project is to design active zones within the exposition and the implementation of mediation programs for nursery, elementary and high schools. The accompanying text part is closely connected to educational activities in institutions organising exhibitions. The text summaries the information about Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, informs about the exhibition project Poklady Vysočiny and proposes the theoretical solutions of the implementation from the practical part of the thesis. The conclusion deals with an analysis and reflexion of the artistic-pedagogical project creation.

Prohlášení „Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“ Hlavní částí diplomové práce je uměleckopedagogický projekt. Předložený text v rozsahu 99 157 znaků (55 normostran) má Poděkování

charakter doprovodné průvodní zprávy k praktické diplomové práci.

Za cenné rady, inspirativní podněty a odborné vedení děkuji prof. PaedDr. Radku Horáčkovi, Ph.D., vedoucímu diplomové práce. Mé poděkováni patří též Mgr. Danielu Novákovi, řediteli Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, za jeho ochotu, vstřícnost a možnost realizace praktické části práce v jihlavské galerii. Děkuji také Mgr. Robinu Melounkovi, kulturně výchovnému V Brně dne 28. 3. 2015 ...................................................................

Bc. Dominika Pýchová

pracovníkovi jihlavské galerie, za pomoc při přípravách edukačních aktivit k výstavě Poklady Vysočiny.

Obsah 10 Úvod 12 1. teoretická východiska pro tvorbu uměleckopedagogického projektu 12 Aktivizace galerijního zážitku 13 Interaktivní expozice a doprovodné programy 15 Shrnutí 16 2. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě (OGV) 16 Historie OGV 22 Současnost OGV 23 Budovy OGV 23 Sbírky OGV 27 Projekt Muzea a galerie na Vysočině on-line 28 34 35

3. Výstava Poklady Vysočiny Webové stránky Katalog

37 37 38 41

4. Vzdělávání a výchova v galerii Formy galerijní edukace Nový pohled na funkce výstavních institucí Doprovodné akce a edukační činnost v OGV

43 44 46 50 54 58

5. Východiska realizace PRAKTICKÉ ČÁSTI DIPLOMOVÉ PRÁCE 6. Aktivní zóny ve výstavě Poklady Vysočiny Aktivní zóna Galerie jako místo poznávání Aktivní zóna Galerie jako místo rozvoje kreativity Aktivní zóna Galerie jako místo setkávání Aktivní zóna Galerie jako místo odpočinku

62 64 68 68 72 78 82 85 85 90

7. Animační programy k výstavě Poklady Vysočiny Animační program pro mateřské školy – S motýlky do světa barev a tvarů Realizované programy pro MŠ MŠ Tiny World Jihlava MŠ Velký Beranov MŠ Lesní klub Zborná

94 98 98 102 106 112

Animační program pro 2. stupeň základních škol – Jak to chodí v galerii Realizované programy pro 2. stupeň ZŠ ZŠ Havlíčkova Jihlava ZŠ Havlíčkova Jihlava ZŠ Havlíčkova Jihlava ZŠ Seifertova Jihlava

Animační program pro 1. stupeň základních škol – Rámy a obrazy, srandy a výrazy Realizované programy pro 1. stupeň ZŠ ZŠ Otokara Březiny Jihlava ZŠ Otokara Březiny Jihlava

116 120 120 124 128 132

Animační program pro střední školy – poKLADY galerií Realizované programy pro SŠ Střední umělecká škola grafická Jihlava Střední umělecká škola grafická Jihlava Střední uměleckoprůmyslová škola Helenín Celková reflexe

134 Závěr 136 zdroje 136 primární literatura 137 Další literatura 137 Elektronické zdroje 140 Seznam obrázků



Úvod

Motivací pro mou diplomovou práci je snaha aplikovat v praxi znalosti a dovednosti získané při studiu oborů Galerijní pedagogika a zprostředkování umění a Vizuální tvorba na Masarykově univerzitě v Brně. Hlavní částí diplomové práce je uměleckopedagogický projekt a textová část má pouze doprovodný charakter. Východiskem práce je edukační potenciál výstavního projektu Poklady Vysočiny – Skvosty depozitářů, který pořádají výstavní instituce zřizované Krajem Vysočina. Diplomová magisterská práce směřuje k vytvoření edukačních a autoedukačních aktivit ke konkrétní výstavě v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě. Cílem je navržení aktivních zón do expozice výstavy a realizace animačních programů pro školy. Aktivní prostory poskytují divákům nový pohled na funkce výstavních institucí a nabízí možnost stát se aktivním návštěvníkem. V případě mnou navržených zón jde o vnímání galerie jako místa pro poznávání, setkávání, odpočinek i jako místa rozvíjejícího kreativitu a tvořivost. Klíčovým obsahem edukačních programů k výstavě Poklady Vysočiny jsou tvůrčí činnosti, které jsou podloženy poznávací složkou programů. Cílem těchto programů je představit a zprostředkovat funkce výstavních institucí, účel výstavy Poklady Vysočiny, rozmanité výtvarné techniky i samotné umělce a jejich umělecká díla. Konkrétně se animační programy zaměřují na čtyři cílové skupiny: děti z mateřských škol, žáky prvního stupně základních škol, druhého stupně základních škol a studenty středních škol. Doprovodný teoretický text podává komplexní informace o galerii a její edukační činnosti a je teoretickou oporou pro samotný uměleckopedagogický projekt. První kapitola se zabývá teoretickými východisky tvorby uměleckopedagogického projektu. Kapitola druhá je sumarizací informací o historii a současnosti Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Navazující třetí kapitola detailně představí konkrétní putovní výstavní projekt Poklady Vysočiny. V kapitole čtvrté shrnu edukační aktivity a doprovodné programy jihlavské galerie a zaměřím se obecně na edukační možnosti výstavních institucí. Pátou kapitolou začíná popis realizace praktické části diplomové práce a v kapitole šesté a sedmé popíši navrhování a realizaci aktivních zón a animačních programů k výstavě.



11

12

1. Teoretická východiska pro tvorbu uměleckopedagogického projektu V úvodní kapitole představím teoretická východiska pro tvorbu uměleckopedagogického projektu. Budu se věnovat způsobům aktivizace galerijního zážitku a uvedu konkrétní příklady interaktivních expozic a doprovodných programů, které se staly inspirací k mé práci. V závěru provedu shrnutí kapitoly.

Aktivizace galerijního zážitku Způsobů aktivizace galerijního zážitku existuje velké množství a rovněž jsou další způsoby uchopení muzejní a galerijní edukace vyvíjeny. Možnosti, jak aktivovat diváka ve výstavní instituci, se dají rozdělit do dvou základních skupin. První skupinu tvoří projekty vedené lektorem či kulturním kurátorem, edukátorem nebo jiným zaměstnancem galerie pro práci s veřejností. Do této skupiny řadíme nejrůznější programy, dílny, workshopy, kurzy, přednášky, prohlídky, besedy atd. Ve skupině druhé jsou veškeré projekty pro návštěvníky výstavních institucí, které stálou přítomnost lektora nevyžadují. Patří sem interaktivní prostory výstav, pracovní listy, aktivní knihy a další rozmanité doprovodné materiály určené pro samostatnou práci návštěvníků. Někde na pomezí mezi těmito dvěma skupinami jsou takzvaní mediátoři. Úkolem mediátorů, kteří jsou přítomni na výstavách, je pomáhat navazovat kontakty mezi uměleckými díly a návštěvníky. Jejich úkolem je komunikovat, zprostředkovávat, představovat, bořit bariéry mezi uměním a diváky. Na rozdíl od lektora, který vede předem připravený program pro omezený počet lidí, musí mediátor více improvizovat a přizpůsobovat se přítomným návštěvníkům.

Interaktivní expozice a doprovodné programy Cílem interaktivních výstav je vytvořit návštěvníkům prostor pro jejich aktivní vnímání, otevřít cesty k novým interpretacím a zprostředkovat jedinečný zážitek a zkušenost. Oldřich Bystřický, člen lektorského oddělení Národní galerie v Praze, se ve svém článku Veřejnosti naproti: Sahat a přetvářet dovoleno zabývá prostředky a tématy, jimiž lze podpořit koncept výstavy a posilovat subjektivní vazbu návštěvníka s uměleckými exponáty. Interaktivní výstava má podle něj vést diváka k vlastnímu uměleckému vyjádření, experimentu, hlubšímu zážitku i objevování nových mezioborových souvislostí.1 Využití způsobů zprostředkování uměleckých děl a aktivizace galerijního zážitku se liší v případě velkých galerií a galerií regionálních. Velkou nabídkou programů disponuje v České republice například Národní galerie v Praze, Galerie Středočeského kraje nebo Moravská galerie v Brně. Mimo komentovaných prohlídek a přednášek se v nabídce Moravské galerie nachází také filmové projekce, exkurze, programy pro školy a pedagogy, přednášky, výtvarné dílny, dílny pro seniory, autorské prezentace, diskuse, sobotní ateliéry, koncerty, kreativní rána a další platformy programů pro veřejnost. Takto rozsáhlou nabídkou samozřejmě nemohou disponovat galerie malé, regionální. A to jak z důvodů finančních, tak i prostorových, provozních a personálních. Do této skupinky patří i Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, která se snaží nabídku svých doprovodných programů postupně rozšiřovat. Pro práci s veřejností je ovšem v galerii zaměstnán pouze jeden člověk a to na pozici kulturně výchovného pracovníka. Příkladem interaktivní výstavy, která aktivizuje návštěvníky sama o sobě, je Hnízda her (Galerie Rudolfinum, 2000). Autor Petr Nikl výstavu koncipoval jako šestitýdenní proměnlivé hřiště kombinující vizuální, hudební 1 BYSTŘICKÝ, Oldřich. Veřejnosti naproti: Sahat a přetvářet dovoleno. Kultura, umění a výchova, [online]. 2014, č. 2 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.kuv.upol.cz/index.php?seo_url=aktualni-cislo&casopis=7&clanek=49, ISSN 2336-1824.

13

14

a divadelní formy ve vzájemně otevřené hře za stálé účasti různých těles, autorů a hostů.2 Několik let se u nás přípravám interaktivních projektů věnuje například také Moravské zemské muzeum, které disponuje oddělením Dětského muzea.3 Dalším příkladem může být mezinárodní projekt ORBIS PICTUS PLAY4 (2006). Autory projektu jsou Jiří a Radovan Waldovi. Jde o soubor putovních výstav a doprovodných akcí, které koncipoval Petr Nikl společně s dalšími českými a světovými výtvarníky. Další významný interaktivní projekt byl uskutečněn v Germanisches National Museum in Nürnberg, kde proběhla výstava Der frühe Dürer5 (2012). Její součástí byl velký prostor s interaktivními stanovišti. Mediátory umění začali nově využívat například v Domě umění/ Kunsthalle Bratislava. Mediátory se stali vyškolení studenti dějin umění, uměleckých oborů a dalších příbuzných humanitních oborů. 6 Z doprovodných programů bych zde ráda uvedla přednáškový cyklus pořádaný Moravskou galerií v Brně nazvaný Jak se dělá galerie/ Galerie pod lupoou, protože jeho záměr je totožný s cílem výstavního projektu Poklady Vysočiny, který se konkrétně váže k tématu mé diplomové práce. Přednášky se v Moravské galerii v Brně konají každou první středu v měsíci a jejich cílem je představení zákulisí galerijního provozu. Cílovou skupinou tohoto projektu jsou studenti středních a vysokých škol i neodborná veřejnost. Účastníci mají možnost být v kontaktu se 2 Petr Nikl: Hnízda her. Galerie Rudolfinum [online]. 2000 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.galerierudolfinum.cz/cs/exhibition/petr-nikl-hnizda-her#info 3 Programy pro školy: Dětské muzeum MZM. Moravské zemské muzeum [online]. 2011 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.mzm.cz/detskemuzeumproskoly/ 4 O projektu ORBIS PICTUS PLAY. Orbis Pictus [online]. 2009 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.orbis-pictus.com/o-projektu-orbis-pictus -play-p13.html 5 Der frühe Dürer. GERMANISCHES NATIONAL MUSEUM [online]. 2009 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.gnm.de/forschung/archiv-forschungsprojekte/der-fruehe-duerer/ 6 Mediátori umenia. Dom umenia Kunsthalle Bratislava [online]. [srov. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.kunsthallebratislava.sk/khb/mediatori-umenia

zaměstnanci galerie a poznat prostory, které běžně přístupné návštěvníkům nejsou.7 Oficiální anotace přednáškového cyklu Jak se dělá galerie/ Galerie pod lupoou uvádí: „Chtěli byste poznat, co znamená být kurátorem výstav současného umění nebo lektorem? Chcete se podívat pod pokličku světa galerie, do prostor depozitářů a archivů a restaurátorských dílen? Rádi byste se seznámili s dobrodružnou historií sbírkových předmětů nebo si prohlédli vzácnou sbírku bibliofilií? Sníte o tom, že se jednou stanete ředitelem galerie nebo restaurátorem uměleckých předmětů?“.8 Putovní výstava galerií z Vysočiny má stejně jako tento přednáškový cyklus snahu zpřístupnit galerii široké veřejnosti, odhalit fungování výstavních institucí a navázat tak kontakt se svými potenciálními návštěvníky. Instituce se snaží kreativní formou najít nové způsoby komunikace s veřejností.

Shrnutí Ústřední poslání mé diplomové práce spočívá v projektu, kterým obohacuji činnost a nabídku doprovodných programů Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě a vycházím z provozních, prostorových a finančních možností této galerie. Způsobů pedagogického uchopení edukačních aktivit k výstavě Poklady Vysočiny může být hojné množství a není v možnostech práce takového rozsahu všechny alternativy vyčerpat. Cílem je navrhnout a uskutečnit některé z nich. Pro výstavu Poklady Vysočiny koncipuji jak způsoby zprostředkování umění vedené lektorem, tak i vzdělávací a aktivizační formy – aktivní zóny, jež budou fungovat bez přítomnosti edukátora a nabídnou návštěvníkům prostor pro samostatnou činnost. 7 Jak se dělá galerie: galerie pod lupou. Moravská galerie v Brně [online]. 2010 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/vystavy-a-program/doprovodne-akce/aktualni-akce/2015/zima/jak-se-dela-galerie.aspx 8 Jak se dělá galerie: galerie pod lupou. Moravská galerie v Brně [online]. 2010 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/vystavy-a-program/doprovodne-akce/aktualni-akce/2015/zima/jak-se-dela-galerie.aspx

15

16

2. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě (OGV) V následujících podkapitolách se budu věnovat konkrétně Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě. Popíši její historii i současnost a představím obě budovy galerie. Další podkapitolu věnuji jednotlivým sbírkovým kolekcím a v závěru se zaměřím na projekt Muzea a galerie na Vysočině online, jehož je jihlavská galerie součástí. Teoretickou oporou k této kapitole mi byl, kromě webových stránek jihlavské galerie, především katalog 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Publikace vyšla k příležitosti reinstalace stálé expozice uměleckých děl ze sbírek OGV v Jihlavě s datem slavnostního otevření 17. prosince 2003.

Historie OGV Historie jihlavské galerie sahá do poslední čtvrtiny 19. století. Roku 1892 daroval páter Barnabáš Weis městské obci téměř padesát obrazů a v Jihlavě byl založen muzejní spolek. O tři roky později se otevřelo městské muzeum věnující se uměleckohistorické práci a tvorba tehdejších umělců stála mimo okruh zájmů muzea. Až začátkem 20. století, zásluhou jihlavských Němců, se ve městě pořádaly výstavy umělců soudobých. K výstavám obrazů později přibyly výstavy fotografií a soch. Mezi významné výstavy patřily např. Umělecký obraz města a krajiny, Renesance (plastika a umělecký život Itálie, Německa a Francie 15.–17. století), výstava moderního grafického umění – Rakousko, Německo, Francie, Anglie, Rembrandt a výstava obrazů Romana Havelky v Besedním domě v roce 1902. Výstavy pořádala především jihlavská Beseda, Kroužek přátel umění, Městské osvětové sdružení, Sokol a Akademický feriální spolek Jarboj.9 V období mezi dvěma světovými válkami se počet výstav zřetelně zvýšil a pořádaly se i výstavy tematicky 9 PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003. ISBN 80-862-50075. s. 11.

zaměřené. Běžně probíhaly bez jakékoli výstavní koncepce a naprostá většina z nich byla prodejní. Zájem o umění ve městě zvýšily besedy s umělci (1894 s Františkem Ženíškem, 1902 s Romanem Havelkou, 1904 s Františkem Fromkem). Německy psané noviny Iglauer Wochenblatt a v Mährischer Grezbote informovaly o výstavách i jihlavských umělcích 18.–20. století. O obrazech jihlavského muzea psal akademický malíř a kustod Hans Canon a od roku 1903 vycházely v Jihlavských listech pozvánky na výstavy. Později byly v Jihlavských novinách publikovány i recenze výstav, články o životě umělců a informace o uměleckých památkách.10 Vzhledem k tomu, že výstavy probíhaly po celé Jihlavě v místech s omezenými výstavními možnostmi (Německý dům, městské muzeum, Besední dům, Legiodům, později hotel Grand, Jihlavský dvůr a Horácké divadlo), bylo vybudování galerie naléhavou otázkou. Významným předpokladem ke vzniku galerie byl nález rozsáhlého souboru uměleckých děl s vojenskou tematikou v době po první světové válce. Jednalo se o díla umělců, kteří narukovali v letech 1914-1918 do Jihlavy. Patřil mezi ně Jan Štursa, Alois Podloucký ad. Kvůli nezájmu muzea ovšem nakonec skončila tato kolekce prací ve vojenském muzeu v Praze.11 Další důležité kroky ke vzniku městské galerie spadají do 20. let 20. století. 19. května 1924 se vlastivědné Městské muzeum v Jihlavě obrací provoláním k jednotlivým osobám, ústavům a korporacím s prosbou o peněžitou pomoc na založení městské galerie. Provolání však nepřineslo pozitivní výsledek a skončilo neúspěšně. Až o dvacet let později, po skončení druhé světové války, došlo k obratu. Roku 1946 žádali Jihlavané několikrát po Místním národním výboru zřízení důstojných galerijních prostor. Město však k dispozici vhodné prostory nemělo a rozhodlo se proto zrušit kavárnu Kolektiv na Masarykově náměstí a předělat tyto prostory k výstavním účelům.12 10 PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003. ISBN 80-862-50075. s. 11 11 PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003. ISBN 80-862-50075. s. 12 12 PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003. ISBN 80-862-50075. s. 12-13

17

18

Pro zřízení nové městské galerie byl zvolen výbor v čele s předsedou Ludvíkem Čutkou. Z lásky k městu a k uctění památky zesnulého manžela darovala Marie Kovaříková galerii vlastní sbírku uměleckých děl (78 obrazů a 1 plastika). Sbírka uměleckých děl galerie se díky tomu rozrostla o české umění 20. století. Marie Kovaříková získala čestné občanství města Jihlavy. Slavnostní otevření obrazové galerie města Jihlavy proběhlo 24. října 1948 v rámci oslav 30. výročí vzniku Československé republiky. O tři roky později přešla městská galerie i s jihlavským muzeem do správy Krajského národního výboru a tím se galerie stala krajskou. Otevření nové krajské galerie se uskutečnilo 10. května 1953 za účasti ředitele Národní galerie Vladimíra Novotného. Vedení galerie se ujal Arnošt Kába, vedoucí muzea. Téhož roku došlo ke změně názvu galerie na Krajskou galerii Vysočiny.13 Další zásadní změny se udály v roce 1954, kdy do vedení galerie nastoupila akademická sochařka Věra Doupníková. Ve stejném roce se galerie oddělila od muzea a stala se samostatnou Krajskou galerií Vysočiny. Koexistence obou institucí odděleně ze začátku nefungovala. K předání muzeálií galerijní povahy galerii došlo až o dva roky později a to ještě s neúplnou spokojeností zástupců galerie. Věra Doupníková se od začátku svého nástupu snažila o položení spolehlivých základů instituce. Její snahou bylo vytvoření lepšího depozitáře, zhotovení řádného katalogu a inventáře a založení vědeckého a odborného pracoviště. Během uměleckohistorického průzkumu kraje registrovala Věra Doupníková výtvarné umělce, kteří měli přímý vztah ke kraji, a zasloužila se také o založení odborné knihovny z oboru výtvarného umění. Nová ředitelka měla zájem již roku 1955 získat pro galerii vlastní budovu, nechala dokonce vypracovat velkoryse koncipovaný projekt na propojení domů č. 24 na Masarykově náměstí a č. 44 v Čajkovského ulici v Jihlavě. Celou budovu pak měla v plánu přizpůsobit galerijním účelům. Z finančních důvodů však k realizaci velkolepého plánu nedošlo.14

Až při úpravách domu č. 10 na Komenského ulici v Jihlavě bylo zjištěno, že jde o výjimečně hodnotný památkový dům, jenž by bylo vhodné využít ke galerijním účelům. Nakonec se tak stalo a roku 1959 se galerie definitivně odloučila do vlastní budovy. Označení „Oblastní“ se do názvu galerie dostalo na začátku roku 1961, kdy se tímto pojmem začaly označovat organizace, jejichž působnost se vztahovala na oblast zahrnující více okresů. Ve stejném roce byl novým ředitelem galerie jmenován akademický malíř Valdemar Radil. Jeho činnost udával Plán rozvoje kulturně osvětové a výchovné práce ve městě Jihlavě vypracovaný jihlavským odborem školství a kultury MěstNV a Směrnice o zřizování nákupních komisí. Galerie měla za úkol plnit nereálné úkoly předložené nekompetentními pracovníky úřadu. Věnovala se vědecké i sběratelské práci, výstavní činnosti, pořádala přednášky a organizovala putovní výstavy po školách a vojenských zařízeních. Mimo hodnotnější výstavy pořádala galerie i výstavy tendenčně orientované (např. Vojáci míru, Naše současnost v dílech výtvarných umělců – na počest XII. Sjezdu KSČ). Po rezignaci Valdemara Radila na vedení galerie byl ředitelem v roce 1964 jmenován historik Ctimír Linhart, který jím zůstal až do roku 1987.15 Galerie se osamostatnila přestěhováním sbírek do vlastní budovy v Komenského ulici v Jihlavě. Ještě před zpřístupněním nově zrekonstruované budovy bylo o stavbě a nové galerii natočeno reklamní video s názvem Pozvání. Slavnostní otevření vlastní budovy Oblastní galerie Vysočiny proběhlo 29. listopadu 1964. K této příležitosti byla sestavena nová stálá expozice a zahájila ji výstava obrazů Jaroslava Krále. Po několika letech odloučené galerie se počet zaměstnanců rozšířil. Kromě dozorců sbírek, vrátných, domovnice, ředitele pracovali v galerii ještě odborný pracovník pro putovní výstavy, dokumentátor, řidič – opravář, účetní, správce sbírek, v jedné osobě knihovnice a propagační a administrativní pracovnice.16

13 PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003. ISBN 80-862-50075. s. 13-15 14 PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003. ISBN 80-862-50075. s. 16-17

15 PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003. ISBN 80-862-50075. s. 19-21 16 PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003. ISBN 80-862-50075. s. 21

19

20

V případě rozsáhlých výstav se však musela v galerii svěšovat stálá expozice, a tak se ředitel Ctimír Linhart snažil pro galerii získat další výstavní prostory. Po sedmi letech jednání získala galerie do svého vlastnictví objekt č. 24 na Masarykově náměstí v Jihlavě, dům, o který už v padesátých letech usilovala Věra Doupníková. Rekonstrukce budovy byla dokončena v roce 1989 a 22. srpna téhož roku byla nová stavba zpřístupněna veřejnosti. Otevřena byla fotografickou výstavou Tarase Kuščynského.17 Novou pozici v galerie, funkci odborného historika umění, roku 1965 zastával Otakar Máčel. Poté bylo uskutečněno několik pozoruhodných výstav, vystupujících z předchozí stereotypní linie. Patřila k nim výstava brněnské tvůrčí skupiny Profil 58 v čele s teoretikem Igorem Zhořem, výstava maleb Jana Kotíka a Bohumíra Matala, výstava Konstruktivní tendence, Klubu konkretistů, Computer graphic, mimořádně významná výstava Obraz a písmo ad. 18 K výstavám, které se nesmazatelně zapsaly nejen do historie Jihlavy, patří výstava Phases. Výstavu koncipovali Ladislav Novák, František Šmejkal a francouzský básník Edouard Jaguer. Sérii významných výstav ukončil nastupující normalizační proces. Někteří teoretikové spolupracující s jihlavskou galerií odešli do emigrace, veškeré pokusy o napojení se k nastoupené cestě byly zmařeny, mnozí místní umělci měli zakázáno z ideologických důvodů vystavovat, docházelo k nesmyslnému rušení výstav. V sedmdesátých a osmdesátých letech bylo úkolem galerie formovat a prohloubit výchovný vliv na pracující společnost a mládež. Uskutečněny byly výstavy jako Spartakiáda ve fotografiích, Krásná je země našich přátel, Armádní výtvarné studio.19 17 PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003. ISBN 80-862-50075. s. 22 18 PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003. ISBN 80-862-50075. s. 22-26 19 PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003. ISBN 80-862-50075. s. 26

Roku 1988 nastoupil na pozici ředitele Oblastní galerie Vysočiny Jiří Hyliš. Došlo k nejnutnějším stavebním úpravám jak budovy na Masarykově náměstí, tak i na domě v Komenského ulici. Vznikl nový prostor pro depozitář. Rozšířena byla stálá expozice českého umění 19. a 20. století. Stálá expozice rozdělena do tří celků, představovala vývoj figurálního malířství a krajinomalby českého umění 19. století, druhá část podávala obraz o vývoji umění 1. poloviny 20. století a část třetí se věnovala umění 60. let 20. století.20 Na začátku devadesátých let skončilo pořádání putovních výstav. Galerie se zaměřila na besedy s umělci, přednáškovou činnost, pořádala večery poezie a besedy s básníky a spisovateli. Od ledna roku 1991, kdy byly zrušeny krajské národní výbory, se zřizovatelem galerie stalo ministerstvo kultury a došlo k zásadním změnám. Galerie začala spolupracovat s ostatními státními galeriemi, s Rakouským kulturním institutem v Praze, s Ústavem pro kulturně výchovnou činnost, se Sdružením výtvarných umělců Vysočiny. Rovněž se galerie stala jedním z organizátorů sympozia na Čeřínku u Jihlavy. Změny se dotkly jak nákupní, tak výstavní politiky galerie i jejích sbírek. Pozici historika umění zastávala v galerii v devadesátých letech Dagmar Jelínková. Její zásluhou došlo k dalšímu odbornému zpracování sbírek. Kurátorkou grafiky se stala Jana Zemanová a v září 2003 se na pozici ředitelky galerie dostala Kateřina Pažoutová.21 Po ní se ve vedení galerie vystřídali Iva Habichová a Aleš Seifrt.

20 PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003. ISBN 80-862-50075. s. 27 21 PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003. ISBN 80-862-50075. s. 27-29

21

22

Současnost OGV

Budovy OGV

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě je v současnosti sbírkotvornou, kulturní, vědeckou a osvětovou organizací, kterou zřizuje Kraj Vysočina. Od října 2012 je jejím ředitelem Daniel Novák. Vize galerie, zveřejněná na webových stránkách, zní:

Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě patří dvě budovy a obě jsou kulturními památkami. Sídlo ředitele, administrativních pracovníků, dokumentátora, kulturně vzdělávacího pracovníka i dalších zaměstnanců galerie je v domě č. 10 na Komenského ulici. Stavba vznikla roku 1923 spojením dvou středověkých domů. Nachází se zde významná krytá síň s hřebíkovou klenbou a rekonstruovanou manýristickou malbou s citátem biblického žalmu. Budovu dále zdobí repliky renesančních oken, arkádová lodžie a nepřehlédnutelný malovaný barokní strop.24 V přízemí budovy v Komenského ulici v Jihlavě se nachází galerie Alternativa a konají se tu výstavy především moderního a současného umění. Ozdobou domu č. 24 v dolní části Masarykova náměstí je vysoká patrová hala v prvním patře s ušlechtilou zrcadlovou klenbou a velkolepý dvojlodní mázhaus zaklenutý na toskánské sloupy.25 V budově na Masarykově náměstí je k vidění stálá expozice Ozvěny minulosti – Doteky krásna sestavená z výběru z vlastní sbírky českého umění, mimo to jsou zde pořádány výstavy 19. století a první poloviny 20. století a výstavy regionální.26

„Chceme být živou, multifunkční, široce přístupnou institucí, aktivně podporující kulturní život v Kraji Vysočina. Profesionální odbornou službou vytvářející prostor pro poznání, inspiraci, umělecký prožitek, odpočinek i zábavu. Oporou pro uchovávání regionální identity v globálním kontextu.“ 22 Cílem galerie je budování sbírky českého i zahraničního výtvarného umění. Přednostně se orientuje na české umění 19., 20. a 21. století. Aktuálně galerie spravuje více jak šest tisíc kusů sbírkových předmětů, vlastní sbírku kresby, malby, grafiky, soch a plastik a nových médií. Prezenčně přístupnou knihovnu pro veřejnost, zaměřenou na odbornou literaturu z oboru výtvarného umění, galerie zřizuje v Jihlavě na Komenského ulici. V současné době je v knihovně k dispozici více jak 3 500 monografií, 3 000 katalogů výstav a rovněž časopisy o umění a kultuře. Galerie mimo výstav pořádá pro veřejnost i další doprovodné programy. Patří mezi ně besedy s umělci, přednášky, diskuse, zážitkové a výtvarné dílny, komentované prohlídky, autorská čtení i divadelní představení. Dále galerie plní funkci konzultanta v oblasti výtvarného umění a odborníkům též umožňuje studium sbírkových předmětů.23

22 Vize OGV. In: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: Dokumenty OGV [online]. 2010 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.ogv.cz/assets/files/vize/ VIZE_OGV.pdf 23 Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. 2010 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.ogv.cz/

Sbírky OGV Základem sbírky se stala série obrazů pátera Barnabáše Weise. Roku 1892 ji daroval tehdejšímu muzejnímu spolku. Dále utváření sbírky zásadně ovlivnil dar Marie Kovaříkové obsahující 79 uměleckých děl převážně z období dvacátého století. Oddělením galerie od muzea v roce 1954 došlo k rozdělení stávající sbírky výtvarného umění.27 Od samého počátku byla sbírka Oblastní galerie Vysočiny budována jako sbírka umění 20. století. Z počátku se díla z období 19. století a díla sochařská nakupovala jen ojediněle. Především galerie kupovala díla umělců 24 25 26 27

Jihlavou. Jihlava: statutární město Jihlava, 2010, s. 52. Jihlavou. Jihlava: statutární město Jihlava, 2010, s. 46 Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. 2010 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.ogv.cz/ Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. 2010 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.ogv.cz/

23

24

regionálního významu a z finančních důvodů se nakupovaly hlavně kresby a grafiky. Až po inspekci ministerstva školství a kultury v roce 1958 dostávala galerie zvýšenou částku na nákup uměleckých děl a do sbírky přibyla díla umělců konce 19. století – Václava Brožíka, Antonína Slavíčka, Františka Bílka, Zdenky Bauerové, Josefa Čapka, Bohumila Kubišty, Emila Filly, Alfreda Justitze, Romana Havelky, Jaroslava Panušky ad.28 Do roku 1989 se galerie systematicky zaměřovala na nákup děl Skupiny 42 (František Gross, Jan Kotík, Karel Souček, Ladislav Zívr, Bohumír Matal). Dále galerie nakupovala díla meziválečné sociální malby (Karel Holan, Pravoslav Kotík, Miloslav Holý), díla krajinářů Umělecké besedy (Vojtěch Sedláček, Vlastimil Rada, Václav Rabas) a vybrané krajináře Mařákovy školy (Ota Bubeníček, Roman Havelka, Jan Honsa, Alois Kalvoda).29 Jako regionální instituce se Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě snaží mapovat i vývoj místního výtvarného umění. Sbírka regionálního umění, zaměřená na Českomoravskou vrchovinu a Jihlavsko, mapuje vývoj umění druhé poloviny 20. století. Sbírka obsahuje díla Ladislava Nováka, Jiřího Jirmuse, Jindřicha Boška, Františka Dörfla, Richarda Wiesnera ad. Od roku 2005 se galerie zaměřuje na prezentaci a nákup současného českého umění.30

Sbírka grafiky Sbírka grafiky čítá více než 3000 děl, nejvíce jich pochází z období 20. století. Obsahuje práce provedené hlubotiskovými technikami, tiskem z výšky, z plochy i vytvořené kombinovanými autorskými technikami. K nejstarším grafickým listům patří portréty Maxe Švabinského a slepotisky a dřevořezy Františka Bílka. Nejucelenější je soubor od Bohuslava Reynka obsahující především díla s náboženskými a zvířecími motivy. V grafické sbírce 28 PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003. ISBN 80-8625007-5. s. 17-19 29 PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003. ISBN 80-8625007-5. s. 27 30 Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. 2010 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.ogv.cz/

galerie se nachází rovněž díla s figurativními motivy (Adriena Šimotová, Ivan Kafka, Adolf Born, Jitka a Květa Válovy, Jiří Balcar) a díla abstraktní (Vladimír Boudník, Dalibor Chatrný, Václav Boštík, Čestmír Kafka).31

Sbírka kresby

Kolem 1600 položek obsahuje sbírka kresby. Z důvodu oddělení této sbírky až v 90. letech má soubor velmi nesourodý charakter. Jeho součástí jsou jak letmé náčrty a přípravné skici, tak i díla ilustrativní, dokumentární a abstraktní. Stěžejní částí sbírky jsou díla autorů 2. poloviny 20. století. Z regionálních umělců jsou zastoupení Otto Stritzko, Josef Kos, Jindřich Boška. Mimo ně vlastní galerie kresby Františka Tichého, Aleny Nádvorníkové, Ladislava Nováka, Gustava Kruma, Antonína Pelcla, Toyen ad.32

Sbírka malby Kolekce maleb je zatím koncipována jako vývojová, dokumentuje výtvarné umění od konce 19. století do současnosti. Obsahuje převážně olejomalby, v menší míře tempery a nové malířské techniky. Jádro sbírky malby tvoří práce ze 40.–60. let 20. století a zahrnuje malby umělců celostátního i regionálního významu. Galerie vlastní díla umělců jako je František Ženíšek, Alois Kalvoda, Jan Preisler, Jakub Schikaneder, Josef Šíma, Kamil Lhoták, Václav Špála, Josef Lada, Bohumír Matal, Jan Zrzavý, Jitka Válová ad.33

31 Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. 2010 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.ogv.cz/ 32 Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. 2010 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.ogv.cz/ 33 Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. 2010 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.ogv.cz/

25

26

Sbírka soch a plastik Součástí sbírky soch a plastik je i podsbírka plaket, medailí a dalších prostorových objektů z různých materiálů. Aktuálně čítá přes 360 předmětů, vesměs se jedná o díla malých rozměrů, nejčastěji z bronzu, sádry, kamene a dále pak dřeva, keramiky, skla a cínu. Ve sbírce jsou uchovány objekty Václava Levého, Františka Bílka, Vladimíra Preclíka, Olbrama Zoubka, Evy Kmentové, Karla Lidického, Jana Štursy a z regionálních umělců např. díla Jaroslava Svobody, Jaroslava Šlezingera, Karla Hyliše.34 Unikátním projektem jihlavské galerie, vycházejícího ze spolupráce s jedinci se speciálními vzdělávacími potřebami, je alternativní sbírka hmatového sochařství obsahující keramické objekty vyrobené zrakově postiženými. Vytvoření stálé sbírky hmatového sochařství v Oblastní galerii Vysočiny dává možnost seznámit se s pracemi výtvarně nadaných nevidomých, kteří nemají možnosti vizuální zrakové korekce.35

Sbírka nových médií Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě má snahu držet krok s vývojem současného výtvarného umění a pracuje na vybudování sbírky nových médií. Budování sbírky nových médií je na samém začátku. Vedení galerie plánuje zaměřit se na jednokanálová díla českých autorů a později sbírku rozšířit o práce umělců zahraniční, o video art, software art, net art, zvukové umění a další interaktivní díla. Komplementární částí sbírky se má stát audiovizuální dokumentace výstav a rozhovorů s umělci. Online katalog by měl návštěvníkům stránek galerie poskytnout základní informace o dílech ze sbírky nových médií a nabídnout i jejich krátkou ukázku. Mimo to se bude sbírka evidovat do katalogu DEMUS, v knihovně možná vznikne prezenční studovna sbírky a v plánu je i zřízení zvukové galerie.36 34 Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. 2010 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.ogv.cz/ 35 AXMAN, Štěpán. Hmatové sochařství: stálá sbírka = fine art collection of touch sculpture. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2008. ISBN 978-8086250-18-2. s. 2-3 36 Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. 2010 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.ogv.cz/

Projekt muzea a galerie na Vysočině on-line Velmi zajímavým projektem, kterého se Oblastní galerie Vysočiny účastnila, byl projekt Muzea a galerie na Vysočině on-line. Slavnostní zahájení projektu se uskutečnilo v říjnu roku 2013.37 „Projekt Muzea a galerie na Vysočině on-line je evropským projektem spolufinancovaným z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod zaměřeným na zviditelnění a zatraktivnění movitého kulturního dědictví nacházejícího se na území Kraje Vysočina a realizovaným za účelem zvýšení návštěvnosti regionu.“ 38 Projekt byl realizován společně s Asociací muzeí a galerií České republiky, příspěvkovou organizaci Vysočina Tourism a celkem padesáti kulturními organizacemi a institucemi Kraje Vysočina. Projekt si klade za cíl zaujmout širokou veřejnost i odborníky a přivést tak do kulturních institucí kraje nové návštěvníky. Výsledkem projektu je online přístupný interaktivní katalog na stránkách www.mgvysociny.cz obsahující přes 5000 sbírkových předmětů. Fotografie exponátů jsou doplněny popiskami, odkazy na dobový kontext a inspirační zdroje a mimo to nabízí katalog i informace o samotných kulturních institucích i autorech.39 Stránky projektu hodnotím jako velmi zdařilé a přehledné. Praktická je možnost výběru řazení exponátů podle institucí, autorů nebo dle jejich zaměření, do oblasti geologické, zoologické, umělecké, numizmatické a dalších. Stránky mohou sloužit jak turistům, tak i žákům a studentům ke studijním účelům.

37 Výroční zprává 2013. In: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. 2010 [srov. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.ogv.cz/assets/files/vyrocni_zpravy/vyrocni_zprava_13.pdf 38 O projektu: Muzea a galerie na Vysočině on-line. Muzea a galerie na Vysočině on-line [online]. 2013 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.mgvysociny.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450032&id_ktg=1054&p1=901 39 Muzea a galerie na Vysočině on-line [online]. 2013 [srov. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.mgvysociny.cz/

27

28

3. Výstava Poklady Vysočiny Kapitola třetí je věnovaná konkrétně výstavě Poklady Vysočiny, která se váže k praktické části mé diplomové práce. Představím zde cíle a záměry tohoto putovního projektu, zapojené instituce i analyzuji a zhodnotím webové stránky výstavy a katalog, který byl k výstavě vydán. Výstava Poklady Vysočiny – skvosty depozitářů byla již od počátku koncipována jako rozsáhlý výstavní projekt. Poprvé v historii se spojila všechna muzea a galerie zřizovaná Krajem Vysočina a uspořádala společnou putovní výstavu. Tyto instituce mají charakter příspěvkových organizací a jsou to: •

Muzeum Vysočiny Jihlava (pobočky v Třešti, Telči, na hradě Roštejn)

•

Muzeum Vysočiny Třebíč (s pobočkami v Moravských Budějovicích a Jemnici)

•

Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod

•

Muzeum Vysočiny Pelhřimov (s pobočkou na hradě Kámen)

•

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

•

Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě

•

Horácká galerie v Novém Městě na Moravě.

Ročně tyto sbírkotvorné instituce navštíví kolem 180 tisíc lidí, pracuje v nich přibližně 130 zaměstnanců starajících se o více než 900 tisíc sbírkových předmětů. Každý rok rozdělí Kraj Vysočina mezi těchto sedm institucí kolem 60–70 milionů korun.40

40 Poklady Vysočiny: Skvosty depozitářů [online]. 2014 [srov. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.poklady-vysociny.cz/

Cílem putovní výstavy Poklady Vysočiny je představit veřejnosti samotné instituce, jejich smysl, činnost a zároveň prezentovat ta nejhodnotnější a nejvýznamnější díla a předměty, která mají ve svých sbírkách. Projekt má zájem představit veřejnosti historickou, vědeckou, uměleckou i finanční hodnotu vystavených předmětů i celých sbírkových souborů.41 Výstava využívá možností jak klasických, tak i moderních způsobů prezentace. Na výstavě Poklady Vysočiny mohou návštěvníci zhlédnout známe skvosty, které ještě nikdy předtím vystaveny nebyly nebo před mnoha lety. Poprvé se na společné výstavě představí exponáty vybrané z depozitářů i stálých výstav kulturních institucí z Vysočiny.42 Přímo do expozice jsou zakomponovány textové panely informující diváky o projektu Poklady Vysočiny, o tom co je to galerie a muzeum, o povinnostech galerie, o službách výstavních institucí pro veřejnost, o Radě galerií ČR, Mezinárodní radě muzeí ICOM atd. Rovněž si návštěvníci mohou zapůjčit k prohlídce výstavy audioprůvodce nebo se mohou zapojit do soutěže o ceny. Výstavu doprovodí řada přednášek, programů a kurzů pro školy i širokou veřejnost. Cílem těchto programů i celé výstavy je seznámení veřejnosti se systémem práce ve výstavních institucích, se zákulisím galerijního provozu i s tím, jak se věci stávají sbírkovými předměty.43 K výstavě byl vytvořen webový portál www.poklady-vysociny.cz a vydán obsáhlý téměř stoosmdesátistránkový katalog. Kraj Vysočina podpořil výstavu Poklady Vysočiny 1 milionem korun a propagace výstavy byla financována z přeshraničního projektu Živá kulturní spolupráce Vysočina – Dolní Rakousko, jehož nositelem je havlíčkobrodské muzeum.44 41 Poklady Vysočiny: Skvosty depozitářů [online]. 2014 [srov. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.poklady-vysociny.cz/ 42 VARHANÍK, Jiří. Vybrat poklady nebylo vůbec snadné. Jihlavské listy. 2015, č. 11, s. 9 43 PALOVČÍK, Petr. Muzea na Vysočině vydala největší poklady. Kraj Vysočina. 2014, roč. 11, č. 11, s. 1 44 POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VÝSTAVU: Poklady Vysočiny. In: Kraj Vysočina: Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. 2002 [srov. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/pozvanka-na-mimoradnou-vystavu-poklady-vysociny/d-4062133

29

Putovní výstava Poklady Vysočiny probíhá od 22. 11. 2014 do 28. 2. 2016. Zahájena byla v krajském městě Jihlava, kde byla rozdělena do dvou budov na Masarykově náměstí. Muzejní poklady měli možnost návštěvníci vidět MUZEU MUZEU MUZEU MUZEU M MM M VVYSOČ VYSOČ YSOČ VYSOČ YSOČ IN IN IN YYY Y JIHL JIHL JIHL JIHL AVA AVA AVA AVA ,p. p. ,p. p. o., o., o., o., MUZEU M V IN YIN JIHL AVA , ,,p. o., v budově Muzea Vysočiny Jihlava v domě č.OBL 57/58 aAAGLALdruhá, galerijní část, byla vystavena v domě č. 24, kde sídlí OBL AOBL OBL SST AS TTNÍ ST NÍ NÍ TNÍ NÍ GAG LER AL ER ER LER ER IE IEIE IE VVYSOČ VYSOČ YSOČ VYSOČ YSOČ IN IN IN YYY VVV JIHL VJIHL JIHL JIHL AV AV AV AV ĚĚ, Ě ,,p. Ě,p. p. ,p. p. o., o., o., o., AAAA OBL AAASA GG IE V IN YIN VY JIHL AV Ě o., Z VOU VOU ZVOU VOU NA N AA NA AVÝS VÝS ÝS VÝS ÝS TAV TAV TAV TAV UUU ZZZVOU NN VV TAV UU MMUZEU UZEUMMdo VVYSOČ YSOČ IN INYY JIHL JIHL AVA AVA, , p. p.o., o., Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě výstava skončila 22. 2. 2015 a dále poputuje dalších výstavních AA OBL OBLAASSTTNÍ NÍ GGAALLER ERIE IE VVYSOČ YSOČIN INYY VV JIHL JIHLAV AVĚĚ, , p. p.o., o., sálů Kraje Vysočina. Z Jihlavy se přestěhuje do Muzea Vysočiny Třebíč (19. 3.–29. Z5. 2015), do Horácké ZM VOU VOU NNAA V ÝS ÝS TAV TAV UU UZEUM VVYSOČ IN Y JIHL AVA , galerie p. o., A OBL A S T NÍ G A L ER IE V YSOČ IN Y V JIHL AV Ě , p. o., v Novém Městě na Moravě (12. 6.–30. 8. 2015), do Muzea Vysočiny Pelhřimov (14. 9.–29. 11.N2015) a Uukončena bude Z VOU A V ÝS TAV 45 v Havlíčkově Brodě v Muzeu Vysočiny a Galerii výtvarného umění (11. 12. 2015–28. 2. 2016). Vernisáž výstavy Poklady Vysočiny v Jihlavě proběhla za velké účasti návštěvníků v 16 hodin 20. listopadu 2014 v Muzeu Vysočiny v Jihlavě. Úvodní slovo pronesl Jiří Běhounek, hejtman kraje Vysočina, a ředitel jihlavského muzea Karel Malý. Pro pozvané pokračovalo zahájení výstavy Poklady Vysočiny koncertem jihlavské Filharmonie Gustava Mahlera v Horáckém divadle. MuzeuM Vysočiny JihlaVa a oblastní galerie Vysočiny V JihlaVě Vás srdečně zVou na vernisáž společné výstavy muzeí a galerií Kraje vysočina

POKLADY

MASARYKOVO MASARYKOVO MASARYKOVO MASARYKOVO NÁMĚSTÍ, NÁMĚSTÍ, NÁMĚSTÍ, NÁMĚSTÍ, JIHLAVA JIHLAVA JIHLAVA JIHLAVA MASARYKOVO NÁMĚSTÍ, JIHLAVA

VYSOČINY

M M UZE UZE M UZE UZE J JNN Č Í ÁČ ÍS ÁS Č Á STÁ ST S TV T ÝS VÝS VÝS TAV ÝS TAV TAV TAV –M –Y M –M –M UZE UZE M UZE UZE UM U VV M YS VYS VYS YS O ČČ IČINN Č IY N IY Y IY IH JH IJL H IAVA LH AVA LAVA LAVA AVA č,p. p. č, 57/ p. č57/ 57/ p.57/ 5858585 88 MM UZE JN ÍJ ÍN ČJÍČN Á T VV ÝS TAV YYY –Y UZE UUU MM VM YS OO ČO IO N Y JN IJJH L , ,č,čp. 557/ GALERIJNÍ GALERIJNÍ GALERIJNÍ GALERIJNÍ ČÁST ČÁST ČÁST ČÁST VÝSTAVY VÝSTAVY VÝSTAVY VÝSTAVY –OBLASTNÍ –OBLASTNÍ –OBLASTNÍ OBLASTNÍ GALERIE GALERIE GALERIE GALERIE VYSOČINY VYSOČINY VYSOČINY VYSOČINY JIHLAVĚ, VJIHLAVĚ, VJIHLAVĚ, JIHLAVĚ, čp. čp. čp. 24 čp. 24 2424 GALERIJNÍ ČÁST VÝSTAVY ––OBLASTNÍ GALERIE VYSOČINY VVV JIHLAVĚ, 24 záštitu nad výstavou převzal Mudr.čp. Jiří běhounek, hejtman kraje Vysočina.

21. 21. 21. 21. listopadu listopadu listopadu listopadu 2014 2014 2014 2014 až až až až 22. 22. 22. 22. února února února února 2015 2015 2015 2015 21. listopadu 2014 až 22. února 2015 20. 11. 2014

muzeum vysočiny jihlava, Otevřeno Otevřeno Otevřeno Otevřeno denně denně denně denně kromě kromě kromě kromě pondělí pondělí pondělí pondělí do do do do 9.00 9.00 9.00 9.00 do do do do 17.00 17.00 17.00 17.00 hod. hod. hod. hod. Otevřeno denně kromě pondělí do 9.00 do 17.00 hod. masaryKovo náměstí 57/58, jihlava

V

1 6

h o d i n

SK VOST Y DEPOZITÁŘŮ

V YSOČINY V YSOČINY

MASARYKOVO MASARYKOVO NÁMĚSTÍ, NÁMĚSTÍ,JIHLAVA JIHLAVA MASARYKOVO NÁMĚSTÍ, JIHLAVA

MMUZE UZEJ N J NÍ Č Í ČÁÁS STTVVÝS ÝSTAV TAVYY– –MMUZE UZEUUMMVVYS YSOOČČI N I NYYJ IJH I HLLAVA AVA, č, čp.p.57/ 57/5588 M UZE J N ČÁST ÍČ Á S TVÝSTAVY V ÝS TAV–Y–OBLASTNÍ –OBLASTNÍ M UZE U M V YS O Č VYSOČINY IN Y J I H L AVA , JIHLAVĚ, č p. 57/ 5čp. 8čp.24 GALERIJNÍ GALERIJNÍ ČÁST VÝSTAVY GALERIE GALERIE VYSOČINY VVJIHLAVĚ, 24 GALERIJNÍ ČÁST VÝSTAVY – OBLASTNÍ GALERIE VYSOČINY V JIHLAVĚ, čp. 24

21. 21. listopadu 2014 2014až až až22. 22. 22.února února února 2015 2015 21.listopadu listopadu 2014 2015

Záštitu Záštitu Záštitu Záštitu nad nad nad nad výstavou výstavou výstavou výstavou převzal převzal převzal převzal Záštitu nad výstavou převzal galerijní část výstavy budehejtman zpřístupněna do 18 hodin, oblastní galerie Vysočiny V JihlaVě, MasarykoVo náM. 24, denně JihlaVa Otevřeno Otevřeno kroměpondělí pondělí pondělí do do 9.00 9.00 do 17.00 17.00 hod. hod. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. Jiří Jiří Jiří Jiří Běhounek, Běhounek, Běhounek, Běhounek, hejtman hejtman hejtman Kraje Kraje Kraje Kraje Vysočina. Vysočina. Vysočina. Vysočina. MUDr. Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina. Otevřeno denně denně kromě kromě do 9.00 dodo 17.00 hod. Záštitu Záštitu nad nad výstavoupřevzal převzal převzal Záštitu nad výstavou výstavou www.poklady-vysociny.cz MUDr. MUDr. JiříBěhounek, Běhounek,hejtman hejtman hejtman Kraje Kraje Vysočina. Vysočina. MUDr.Jiří Jiří Běhounek, Kraje Vysočina.

Gemeinsam mehr erreichen. Společně dosáhneme více.

obr. 1 Propagace výstavy

obr. 2 Pozvánka na vernisáž výstavy

45 Poklady Vysočiny: Skvosty depozitářů [online]. 2014 [srov. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.poklady-vysociny.cz/

obr. 3 Plakát k výstavě

SK VOST Y DEPOZITÁŘŮ

POKLADY POKLADYPOKLADY V VYSOČINY YSOČINY YSOČINY POKLADY V SK SK VOST VOST Y Y DEPOZITÁŘŮ DEPOZITÁŘŮ

30

32

Poklady Vysočiny v galerii V rámci výstavního projektu Poklady Vysočiny je v jihlavské oblastní galerii k vidění šedesát uměleckých děl datovaných od konce 19. století po současnost. Návštěvníci mohou vidět díla Emila Filly, Václava Brožíka, Dalibora Chatrného, Pavla Tasovského, Arnošta Košíka, Jana Štursy, Vojtěcha Hynaise, Romana Havelky, Josefa Jambory, Alfreda Justitze, Jana Exnara, Michala Ranného, Jiřího Johna, Bohdana Laciny, Karla Vaci, Bohuslava Reynka, Františka Grosse, Vincence Makovského a dalších. Exponáty jsou ve výstavě řazeny chronologicky, nezávisle na tom z jaké galerijní sbírky pochází. Chronologická řada je narušena pouze u tematických panelů, kde se nachází exponát vhodně ilustrující daný text panelu.

obr. 4 Jaroslav Svoboda – skleněný objekt Slunce obr. 5 Pohled do expozice výstavy Poklady Vysočiny v OGV

34

Poklady Vysočiny v muzeu V jihlavském muzeu je výstava Poklady Vysočiny koncipována do několika celků spravovaných jednotlivými kurátory. Expozice je dělena na Poklady živé přírody, Poklady pod zemí, Poklady ze země, Poklady hradů a zámků, Poklady z podzámčí, Poklady Martovy, Poklady archivů a knihoven, Poklady umění a Poklady víry.46 Jsou zde k vidění zbraně, z nichž významný je středověký jezdecký meč, lovecká kuše z hruškového dřeva, tesák z 15. století nebo pistole kozlice. Návštěvníci mohou zhlédnout Bylinář Petra Ondřeje Mathioliho pocházející z roku 1596, vzácný stonařovský meteorit, historické předměty dokládající životy předešlých generací, ale i dobové šperky, významné keltské mince „duhovky“ a další exponáty.47

Webové stránky Webové stránky projektu Poklady Vysočiny lze nalézt na adrese www.poklady-vysociny.cz. Na stránkách se nachází veškeré základní informace o výstavě. Hlavička stránek je tvořena z názvu a podnázvu výstavy, výřezem z obrazu Portrét madame Christiane Fuller od Václava Brožíka (obraz ze sbírky Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě) a podle potřeby se zde mění datum a město, kde se aktuálně výstava nachází. Na domovské stránce se nachází úvodní slovo Jiřího Běhounka, hejtmana Kraje Vysočina. Dále jsou v menu stránek projektu Poklady Vysočiny položky – Muzea a Galerie, Sbírkotvorná činnost, Depozitáře, Využití sbírek, Muzejní poklady, Galerijní poklady, Fotogalerie. Stránky obsahují přehledný plán s důležitými informacemi o výstavě (datum, město, adresa, název instituce). Zápatí stránek obsahuje loga institucí a organizací, jež jsou do projektu zapojeny. Webové stránky výstavního projektu Poklady Vysočiny zapadají do vizuálního stylu celé propagace výstavy. Nachází se na nich stručný přehled informací o výstavě. Kladně hodnotím propojenost stránek s weby jednotlivých 46 MALÝ, Karel, Klára BEZDĚČKOVÁ, David ZIMOLA, Ingrid KOTENOVÁ, Martin KOS, Dana NOVÁKOVÁ, Sylva HOLENDOVÁ a Daniel NOVÁK. Poklady Vysočiny: skvosty depozitářů. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, [2014]. ISBN 978-80-87302-26-2. s. 7 47 VARHANÍK, Jiří. Vybrat poklady nebylo vůbec snadné. Jihlavské listy. 2015, č. 11, s. 9

muzeí a galerií, kde návštěvníci najdou další informace. Škoda, že není průběžně na stránkách aktualizována sekce fotogalerie. Fotografie z vernisáží z jednotlivých měst, snímky pestrých doprovodných programů by webové stránky velmi oživily a přilákaly další návštěvníky. Pokud je cílem ročního projektu Poklady Vysočiny představit zákulisí galerijního provozu a kompletně odhalit fungování galerie, bylo by praktické zřídit i profil na sociální síti Facebook a oslovit tak i mladší generaci.

Katalog Katalog k výstavě Poklady Vysočiny má 176 stran, první vydání vyšlo v nákladu 700 ks a jeho obsah se částečně prolíná s obsahem webových stránek projektu Poklady Vysočiny. Katalog je uvozen textem: „Od samého úsvitu své existence, jak dokládají archeologické nálezy, měl člověk potřebu shromažďovat předměty, které mu nějakým způsobem přibližovaly a dokumentovaly okolní svět i sebe samého. O příčinách této potřeby lze spekulovat, jisté ale je, že lidé vždy považovali za důležité, aby své místo ve světě i vývoj svůj i svého okolí mohli hmotně doložit nejrůznějšími artefakty. Během staletí tak vznikaly kolekce – sbírky – přírodnin, uměleckých předmětů i historických artefaktů. Ze zprvu víceméně nahodilé činnosti, kterou se zabývali jednotlivci, se vyvinula vysoce odborná činnost pro pracovníky specializovaných institucí: muzeí a galerií. Muzeum (musaion = chrám múz) je podle mezinárodně uznávané definice stálá nevýdělečná instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, zkoumá, zprostředkuje a vystavuje hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení.“ 48 48 MALÝ, Karel, Klára BEZDĚČKOVÁ, David ZIMOLA, Ingrid KOTENOVÁ, Martin KOS, Dana NOVÁKOVÁ, Sylva HOLENDOVÁ a Daniel NOVÁK. Poklady Vysočiny: skvosty depozitářů. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, [2014]. ISBN 978-80-87302-26-2. s. 5

35

36

Katalog je rozdělen do tří kapitol a obsahuje barevné fotografie a reprodukce. V první kapitole, nazvané Muzea a galerie Kraje Vysočina, se čtenář seznámí s historií sedmi kulturních organizací zapojených do projektu Poklady Vysočiny. Na závěr kapitoly se nachází základní informace o sbírkotvorné činnosti, depozitářích a o využití muzejních a galerijních sbírek. Druhá kapitola nese název Muzejní poklady a obsahuje fotografie většiny muzeálií vystavených na výstavě Poklady Vysočiny. Poklady galerií je název kapitoly poslední a v té se nachází reprodukce uměleckých děl ze třech galerií Vysočiny. Jsou mezi nimi malby, sochy, kresby, grafiky, koláže, vitráže i asambláž. Katalog je velmi pěkně graficky zpracovaný, je zhotoven na kvalitním papíru a jeho rozměr umocňuje pohodlné prohlížení.

4. Vzdělávání a výchova v galerii Následující podkapitoly jsou věnovány typologii a formám galerijní edukace, rozboru klasického a nového pohledu na funkce výstavních institucí, dále otázkám zprostředkování umění a způsobům práce galerijních a muzejních institucí s veřejností. V závěru čtvrté kapitoly představím edukační činnosti Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě.

Formy galerijní edukace Forem galerijní edukace a typologií doprovodných programů existuje velké množství a lze je dělit dle různých vlastností. V knize Galerijní animace a zprostředkování umění rozděluje Radek Horáček doprovodné programy podle vzájemného poměru mezi teoretickou a praktickou náplní programu do tří základních skupin. První skupina zahrnuje programy čistě teoretického charakteru a patří sem besedy, prohlídky a přednášky. Druhou skupinu tvoří programy praktické, vycházející též z teoretických poznatků, ale stěžejní částí programu jsou praktické činnosti účastníků. Do této skupiny patří ateliéry, tvůrčí dílny a další praktické kurzy. Poslední, třetí skupinou jsou programy smíšené, které formou kreativních etud zprostředkovávají teoretické poznatky. Praktické činnosti a teoretická složka programu jsou rovnoměrně zastoupeny. Příkladem těchto programů jsou animace.49 Jiné dělení uvádí Vladimíra Sehnalíková v knize Galerijní a muzejní edukace 2, kde jsou způsoby galerijní edukace rozděleny do dvou skupin. První skupinu tvoří tzv. vedené formy edukačních aktivit, kam patří komentované prohlídky pro pedagogy a pro školní skupiny, činnost ve výtvarném ateliéru, výtvarné a tvůrčí dílny, programy pro školy, kombinované programy propojující různé prostory muzea, přednášky a přednáškové cykly, výtvarné soutěže, tematické akce, diskuse, kluby. Ve skupině druhé jsou zahrnuty tzv. nevedené (samoobslužné) formy edukačních 49 HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění: Poslání, možnostia podoby seznamování veřejnosti se soudobým výtvarným uměnímprostřednictvím aktivizujících programů na výstavách. 1. vyd. Brno: CERM, 1998. ISBN 80-720-4084-7. s. 63

37

38

aktivit, které zahrnují ještě další dílčí podskupiny. K tzv. textovým formám patří pracovní listy pro veřejnost, dětský průvodce, rodinný průvodce. Další skupinu tvoří aktivity zahrnující činnost ve výstavách a ve stálé expozici. Do této skupiny patří samoobslužné aktivní programy, aktivní zóny, prezentace aktivní činnosti návštěvníků. Další skupinou edukačních aktivit jsou formy haptické (materiálové popisky, hmatové exponáty). Poslední skupinku tvoří interaktivní formy samoobslužných aktivit, kam patří mobilní vitríny, studijní pulty s výsuvnými zásuvkami, hry a programy využívající elektronická média.50

Nový pohled na funkce výstavních institucí V knize Muzeum umění v digitální době Ladislav Kesner popisuje rozdíl mezi tím, jak byla vnímána funkce paměťových institucí dříve a jaké funkce a záměry mají muzea a galerie v současné době. Klasický pohled představuje muzea umění a galerie jako instituce, které návštěvníkům zpřístupňují umělecká díla a náplní návštěvy je pak pouze vnímání těchto děl. Nový pohled na problematiku chápe návštěvu muzea jako podstatně komplexnější činnost. Vnímání výtvarných děl je zasazováno do kontextu celé architektury instituce, jejího interiéru, způsobu instalace i sociálních aktivit návštěvníků v tomto prostoru. Znamená to, že nové pojetí bere v potaz i fyzické prostředí výstavní instituce a její celkovou atmosféru. Architektura a prostředí muzea by měly navozovat pozitivní dojem a podporovat vnímání umění.51 Výstavní instituce v současné době věnují pozornost názorům návštěvníků, zajímá je, jak je jejich činnost hodnocena. V této souvislosti vznikl nový pojem „muzejní prožitek“ (museum experience)52, 50 FULKOVÁ, Marie, Lucie JAKUBCOVÁ, Leonora KITZBERGEROVÁ a Vladimíra SEHNALÍKOVÁ. Galerijní a muzejní edukace 2: vzdělávací programy Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Galerie Rudolfinum v letech 2012 a 2013. V Praze: Uměleckoprůmyslové museum, 2013. ISBN 978-807-2907007. s. 39-40 51 KESNER, Ladislav. Muzeum umění v digitální době: vnimání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Vyd. 1. Praha: Národní galerie v Praze, 2000. ISBN 80-720-3252-6. s. 60 52 KESNER, Ladislav. Muzeum umění v digitální době: vnimání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Vyd. 1. Praha: Národní galerie v Praze, 2000. ISBN 80-720-3252-6. s. 59

označující komplexní zkušenosti, které získá návštěvník v muzeu. Ve výstavních institucích proto vznikají lektorská centra věnující se práci s veřejností. Galerie a muzea jsou dnes považována za místa celoživotního vzdělávání, ve svých edukačních aktivitách by se proto neměla omezovat pouze na školní skupiny, ale vytvářet programy i pro seniory, jedince se speciálními vzdělávacími potřebami, rodiny s dětmi, těhotné ženy a další skupiny společnosti. Radek Horáček v knize Galerijní animace a zprostředkování umění již v roce 1998 uvádí: „Příznivou informací je, že v celosvětovém měřítku stále vzrůstá zájem veřejnosti o práci muzeí a statistiky návštěvnosti prohlídek, animací a dalších programů pro mládež i dospělé jednoznačně potvrzují, že aktivity pedagogických a lektorských oddělení jsou dnes nezbytnou součástí práce muzea či galerie a mají svůj ustálený podíl na celkové návštěvnosti instituce.“ 53 V současnosti již ve většině velkých galerií a muzeí u nás (Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně, DOX, GASK, Muzeum Kampa, Moravské zemské muzeum) existuje pro práci s veřejností lektorské oddělení zabývající se způsoby zprostředkování umění. Takovéto výstavní instituce se snaží návštěvníkům předat umělecký zážitek a zkušenost a rovněž samotné současné výtvarné umění často směřuje k aktivní komunikaci s divákem. „Zprostředkovávání výstavních projektů a výstav aktivní formou se tak pomalu stává hlavním cílem života galerijní instituce, protože ospravedlňuje její existenci, dává smysl jejímu provozu a naplňuje také prezentované umění řadou dalších nezbytných funkcí.”.54 Takto opodstatňuje funkci interaktivních projektů a aktivizujících galerijních programů Eva Mráziková ve svém příspevku v knížce Aktuální otázky zprostředkování umění. Ovšem stále u nás existují i galerie bez edukátorů a tak k naplňování tohoto cíle v některých výstavních institucích nedochází.

53 HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění: Poslání, možnostia podoby seznamování veřejnosti se soudobým výtvarným uměnímprostřednictvím aktivizujících programů na výstavách. 1. vyd. Brno: CERM, 1998, ISBN 80-720-4084-7. s. 62 54 MRÁZIKOVÁ, Eva. Aktuální otázky zprostředkování umění: teorie a praxe galerijní pedagogiky, vizuální kultura a výtvarná výchova. Editor Radek Horáček, Jan Zálešák. Brno: Masarykova univerzita, 2007. Spisy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 101. ISBN 978-802-1043-718. s. 15

39

40

„Cílem muzea by měla být podpora aktivního vnímání, pomoc k tvořivé interakci mezi divákem a zobrazením, v jejímž průběhu se divákovi zobrazení odkrývá, kdy stimuluje a podněcuje jeho individuální interpretační schopnosti, představivost a fantazii.“ 55 Tak jako Ladislav Kesner klade důraz na vytvoření stimulujícího prostředí ve výstavních sálech, na potřebu boření bariér mezi uměleckým dílem a divákem, snažila jsem se i já při tvorbě animačních programů k výstavě Poklady Vysočiny stimulovat zájem účastníků o vystavená díla i samotné výstavní instituce. A to jak formou dialogů před uměleckými díly, tak i pomocí tvůrčích etud a praktických činností. Snaha aktivizovat diváka a vtáhnout ho do daného prostředí patří k významným trendům současné instalační strategie. Kořeny takového přístupu najdeme v dadaismu, později se uplatňovali především v umění akce a happeningu. Diváci se v při takových akcích stávali účastníky uměleckého projektu, byli jeho součástí.56 Pro naplnění všech výše uvedených požadavků je nutné, aby byl galerijní edukátor brán jako rovnocenný partner v týmu, aby byl u samého počátku vzniku výstavních projektů a mohl zasahovat do tvorby výstavy a pozitivně ji ovlivňovat ve prospěch návštěvníků.

55 KESNER, Ladislav. Muzeum umění v digitální době: vnimání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Vyd. 1. Praha: Národní galerie v Praze, 2000. ISBN 80-720-3252-6. s. 201 56 Škola muzejní pedagogiky V. In: BADALÍKOVÁ, Olga a Veronika JUREČKOVÁ MALIŠOVÁ. Škola muzejní pedagogiky 5 [online]. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007 [cit. 2015-03-24]. ISBN 978-80-244-1870-4. Dostupné z: http://old.kvv.upol.cz/PROJEKTY/kvalit_inovace_muzeoped_modul/dokumenty/studijni_materialy/Skola_muzejni_pedagogiky_5.pdf, s. 23

Doprovodné akce a edukační činnost v OGV V galerii jsou pořádány pro veřejnost i školní skupiny nejrůznější akce a programy. Každoročně galerie pro děti otevírá prázdninový příměstský tábor, organizuje Muzejní a galerijní noc v Kraji Vysočina a spolupracuje se Střední uměleckoprůmyslovou školou Helenín a Střední uměleckou školou grafickou Jihlava. Animační programy vytváří galerie jak pro mateřské, základní, tak i střední školy, pro dospělé návštěvníky jsou pořádány Letní výtvarné kurzy; rodiny s dětmi zase mohou během roku navštěvovat výtvarné dílny různého zaměření. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě nemá ke svým stálým expozicím vypracovanou stálou nabídku programů pro školy ani pro jiné cílové skupiny. Webové stránky galerie nabízí trvale pouze komentované prohlídky pro skupiny a jednotlivce, na které je nutné se předem objednat. Na pozici výchovně vzdělávacího pracovníka je zaměstnán Robin Melounek. Od září 2014 zastupuje Veroniku Dolanskou, která je aktuálně na mateřské dovolené. Náplň práce kulturně výchovného pracovníka v jihlavské galerii zahrnuje nejen vymýšlení a realizaci programů k vybraným aktuálním výstavám pro školy všech vzdělávacích stupňů, ale i pro dospělé návštěvníky galerie (členové Klubu přátel galerie, senioři, široká veřejnost). Jeho úkolem je i pořádání autorských výtvarných workshopů, má na starosti organizaci galerijní noci, příměstského tábora s výtvarným zaměřením a další činnosti týkající se výtvarné práce s veřejností. Často plánuje a zajišťuje také hudební doprovody k vernisážím a někdy pomáhá i s instalací výstavy. Zajišťuje převážení výtvarných děl a další pomocné činnosti. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě tedy nemá stálou nabídku programů pro školy. V průběhu roku edukátor k vybraným aktuálním výstavám programy pro školy navrhuje a realizuje. Na stránkách galerie (www.ogv.cz), v menu pod nabídkou akce – kurzy se nachází aktuální nabídka programů. Tato nabídka se na stránkách ovšem nearchivuje. Nevýhodou je, že pokud někdo navštíví webové stránky v době, kdy žádný animační program k výstavě není, ze stránek se nedozví žádnou informaci o tom, že galerie nějaké programy, animace či kurzy pro školy v průběhu

41

42

školního roku nabízí. I přesto pár škol z kraje Vysočina, především z Jihlavy, již s galerií dlouhodobě spolupracuje a na programy do galerie pravidelně chodí. Výběr z fotografií z průběhů animačních programů bývá občas zveřejňován pouze na facebookovém profilu galerie. Funkčním řešením by bylo nahradit v menu stránek galerie obecný pojem „akce“ slovním spojením „doprovodné programy“ a tuto sekci naplnit tak, aby v ní návštěvník stránek našel základní informace o poskytovaných doprovodných službách a samozřejmě odkazy na aktuální nabídku programů, případně vybrané reprezentativní fotografie z konaných akcí. Podobně jako to mají zpracované další české galerie, viz webové stránky galerie GASK57 nebo Národní galerie v Praze58.

57 GASK [online]. [srov. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.gask.cz/cs 58 Národní galerie v Praze [online]. [srov. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.ngprague.cz/

5. Východiska realizace praktické části diplomové práce Pátou kapitolou se obracím k praktické části magisterské diplomové práce, tedy k aktivním zónám a animačních programům, které jsem vytvořila v návaznosti na výstavu Poklady Vysočiny. Konkrétně zde popíší přípravnou fázi realizace těchto edukačních aktivit. Projekt jsem relizovala v období od května 2014 do února 2015 V rámci přípravné fáze realizace praktické části diplomové práce jsem celkovou koncepci a uchopení edukačních aktivit k výstavě probírala s ředitelem galerie Danielem Novákem, který mi poskytl veškeré potřebné podklady (půdorys expoziční plochy galerie, kontakty na osoby zapojené do projektu, seznam vybraných exponátů ze sbírek jednotlivých galerií, průběžné informace o přípravě výstavy). S edukátorem Robinem Melounkem jsem řešila konkrétní podobu aktivních zón a pracovní list, který byl součástí jedné z nich. Konzultovali jsme návrhy, strukturu i obsah animačních programů. Rovněž jsem byla v kontaktu s Dagmar Jelínkovou, pracovnicí  Metodického centra pro muzea výtvarného umění v Národní galerii v Praze, která psala texty k doprovodným panelům do expozice výstavy. Informační panely mají za úkol představit návštěvníkům galerii z různých úhlů: 1. panel – Co je galerie, 2. panel – Co návštěvník galerie nevidí, 3. panel – Síť sbírkotvorných galerií v ČR, 4. panel – Galerie pro veřejnost. Texty mi sloužily jako metodická opora při tvorbě animačních programů i aktivních zón. Při přípravě edukačních aktivit ke galerijní části Pokladů Vysočiny jsem kontaktovala lektorku jihlavského muzea Silvii Čermákovou a požádala ji o zaslání návrhů programů pro školy, které bude nabízet muzeum. Na konci každého mnou realizovaného programu jsem pak účastníky zvala i na programy nabízené k muzejní části výstavy Poklady Vysočiny. Animační programy pro školy Oblastní galerie Vysočiny již několikátým rokem běžně nabízí, ovšem zkušenosti s aktivními prostory ve výstavě zatím galerie nemá. Mnou vytvořené aktivní zóny budou v jihlavské galerii prvním projektem tohoto typu a jejich cílem je, mimo jiné, přivést do galerie mladé návštěvníky.

43

44

6. Aktivní zóny vE výstavĚ Poklady Vysočiny V následujících podkapitolách představím a zreflektuji všechny čtyři aktivní prostory, které jsem vytvořila do expozice výstavy Poklady Vysočiny v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě. Kapitola obsahuje doprovodné fotografie. Interaktivní výstavy a aktivní zóny jsou tématem stále aktuálnějším. Muzea i galerie se vedle prezentace exponátů, u kterých je dotýkání z důvodu sbírkové a konzervátorské ochrany nemožné, zabývají vytvářením zón a prostor, které návštěvníky naopak k dotýkání a aktivitě vybízí.59 Existuje několik typů aktivních zón: technologická, haptická, kreativní, řemeslná, materiálová, digitální, herní, smyslová a další. Při tvorbě takové expozice musí mít edukátor na paměti cílovou skupinu, pro kterou aktivní prostor připravuje. Musí brát v úvahu různorodost návštěvníků instituce a jejich předpokládané schopnosti, dovednosti i vědomosti. Měl by se pokusit vybudovat nové cesty mezi dílem a divákem. To znamená využít veškeré možnosti díla i výstavní instituce, které má k dispozici. Povinností vystavovatele není návštěvníka dirigovat, ale povzbudit ho a nabídnout mu širokou paletu pohledů a přístupů k dílu. Edukátor by měl při přípravě aktivních zón spolupracovat s kurátory, grafiky i architekty výstav, a to již od samého počátku vzniku expozice. Koncepce aktivních zón a interaktivních studií je třeba přizpůsobit dané výstavě. Edukátor by měl zohlednit stáří uměleckých děl, formu vystavovaných exponátů i jejich počet a hodnotu, architektonické pojetí výstavy, rozpočet projektu i velikost výstavních sálů.60

59 BYSTŘICKÝ, Oldřich. Veřejnosti naproti: Sahat a přetvářet dovoleno. Kultura, umění a výchova, [online]. 2014, č. 2 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.kuv.upol.cz/index.php?seo_url=aktualni-cislo&casopis=7&clanek=49, ISSN 2336-1824. 60 BYSTŘICKÝ, Oldřich. Veřejnosti naproti: Sahat a přetvářet dovoleno. Kultura, umění a výchova, [online]. 2014, č. 2 [srov. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.kuv.upol.cz/index.php?seo_url=aktualni-cislo&casopis=7&clanek=49, ISSN 2336-1824.

Pro Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě jsem do výstavy Poklady Vysočiny navrhla a realizovala celkem čtyři aktivní zóny, které mají názorně představovat funkce galerie pro návštěvníka. Jsou to Galerie jako místo poznávání, Galerie jako místo rozvoje kreativity, Galerie jako místo setkávání a Galerie jako místo odpočinku. Tyto kreativní zóny naplňují jeden z cílů výstavy Poklady Vysočiny. Představují návštěvníkům smysl galerií, konkrétně upozorňují na to, co galerie mimo prohlídky vystavených exponátů nabízí svým návštěvníkům. V každé z aktivních zón má návštěvník možnost odlišných činností. Jednotlivé aktivity na sebe nijak nenavazují. Nezáleží na tom, v jakém pořadí je návštěvníci využijí. Tato stanoviště jsou součástí expozice, umístěné ve dvou ze tří výstavních sálů a jsou volně přístupné návštěvníkům po celou dobu konání výstavy v jihlavské galerii. Tyto kreativně koncipované prostory jsem se snažila navrhnout tak, aby každý návštěvník galerie bez rozdílu věku, mohl alespoň některou z nich využít. Místa jsou označená informační tabulkou o rozměru A4. Na každé z nich se nachází krátký text s informacemi o použití dané aktivní zóny a je doplněn o kresebnou ilustraci, kterou jsem sama navrhla. Cílem těchto informačních tabulek je upoutat divákovu pozornost a zároveň slouží jako sjednocující prvek, kterým jsou označeny všechny čtyři aktivní zóny. Aktivní prostory jsou primárně určeny k samostatnému využívání návštěvníky, jejich využití ovšem plánuji i při galerijních programech pro školy a školky. Jelikož takovéto projekty v jihlavské galerii nejsou zatím běžné, rozhodla jsem se po rozhovoru s kustody ještě před začátkem výstavy popsat a jednoduše shrnout aktivní zóny a jejich využití. Návod jsem pokladním a kustodům v galerii předala a poprosila je o spolupráci.

45

46

Aktivní zóna Galerie jako místo poznávání První aktivní zóna nese název Galerie jako místo poznávání. Zde mají návštěvníci výstavy Poklady Vysočiny k dispozici pracovní listy položené na podstavci v hale. Tato zóna má ilustrovat možnost vzdělávání v galerii. Ať už se jedná o poznávání individuální, s pracovním listem, či vedené lektorem, pedagogem nebo rodičem. Samoobslužný pracovní list má rozměr A4 a obsahuje pět úkolů. V prvním úkolu se návštěvníci zaměří na výstavní instituce podílející se na projektu Poklady Vysočiny - Skvosty depozitářů. Při prohlídce výstavy návštevníci k vybraným uměleckým dílům dopíší oficiální název a název galerie, která má dané dílo ve své sbírce (objekt Hnízdo od Dalibora Chatrného – Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, olejomalba Civilizace od Josefa Sasky– Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, olejomalba Dvě ženy od Emila Filly – Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, olejomalba Hlava starce od Antonína Waldhauser – Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, kombinovaná technika Dělníci na vinici od Tomáše Rossího – Horácká galerie v Novém městě na Moravě, olejomalba Kvetoucí janovce od Josefa Jambora – Horácká galerie v Novém Městě na Moravě). V druhém úkolu hledají návštěvníci v textových panelech v expozici odpověď na otázku: „Jaké povinnosti mají specializovaná muzea výtvarného umění podle zákona o sbírkách muzejní povahy?”. Třetí úkol je více kreativní, návštěvníci zde mají podle své fantazie dokreslit obraz Sukýnka od Pavla Šmída a ve čtvrtém úkolu pak k dokreslenému obrázku vytvořit popisku. V závěrečném úkolu mají návštěvníci v expozici vyhledat obraz Podzimni Jihlava od Romana Havelky. Poté se nad touto krajinomalbou zamyslet a popsat vlastními slovy atmosféru a barevnost obrazu a rukopis autora. Nakonci pracovního listu je možné odstřihnout soutěžní kupón, vyplnit jej a vhodit na pokladně galerie ke slosování a účastnit se tak soutěže o katalog. Pracovní list je vhodný pro žáky druhého stupně základních škol, studenty středních škol, pro dospělé i pro rodiny s dětmi. Děti mohou například kreslit nebo vyhledávát jednotlivé exponáty. Pracovní listy z této zóny jsem využila při animačních programech se středními školami a s jejich upravenou verzí pracovali při animačních programech i žáci druhého stupně základních škol. obr. 6 Informační tabulka k aktivní zóně Galerie jako místo poznávání

obr. 8 Přední a zadní strana pracovního listu obr. 7 Práce s aktivním listem

50

Aktivní zóna Galerie jako místo rozvoje kreativity Druhá aktivní zóna se jmenuje Galerie jako místo rozvoje kreativity a vybízí návštěvníky výstavy k tvůrčí činnosti. V této aktivní zóně si může každý vytvořit vlastní rámeček. Ve dvoraně galerie je umístěný stolek s výtvarnými potřebami a čtyřmi židlemi. K dispozici jsou po celou dobu výstavy předem nařezané rámy z tvrdého kartonového papíru, fixy, pastelky, voskovky, tužky a lepící fólie. Návštěvník galerie má možnost si vyzdobit rámeček a odnést si jej jako artefakt domů. Jedná se o jednoduchý kreativní úkol, který by měl návštěvníky potěšit a zároveň iniciovat k aktivitě a tvořivosti. Ilustrativní kresba na informační tabulce této zóny vybízí ještě k dalšímu využití vytvořeného rámečku při případném prohlížení výstavy. Rámečky z této aktivní zóny jsem použila v rámci animačních programů pro žáky prvního stupně základních škol. Někteří si jimi orámovali své vytvořené kresby a v druhém programu jsme se pomocí rámečků zaměřovali na detaily uměleckých děl. Koukali jsme skrz ně na vystavená díla, hledali portréty, vytvářeli výřezy a nové kompozice. Vzhledem k tomu, že součástí zóny Galerie jako místo rozvoje kreativity byl stolek se čtyřmi židlemi, byla celá zóna využívána i jako výtvarný relaxační koutek, který byl k dispozici všem účastníkům výstavy. Návštěvníci jej využívali k vlastní tvorbě, odpočinku i jako prostor ke sdílení myšlenek s ostatními. Já jsem tuto zónu jako lektorka animačních programů pro školy využívala jako odkládací prostor. Rodiče zde mohli nechat tvořit své děti, které dlouhé prohlížení výstavy nevydrží a výstavu si prohlédnout samostatně. Tuto možnost podpořil i fakt, že v blízkosti koutku se nacházelo velkoformátové puzzle s motivem obrazu Romana Havelky, které do galerie dodalo Muzeum Vysočiny v Jihlavě. obr. 9 Informační tabulka k aktivní zóně Galerie jako místo rozvoje kreativity

obr. 10 Pracovní stůl v aktivní zóně Galerie jako místo rozvoje kreativity

obr. 11 Aktivní zóna Galerie jako místo rozvoje kreativity

54

Aktivní zóna Galerie jako místo setkávání Aktivní zóna Galerie jako místo setkávání představuje galerii jako prostor, ve kterém je možné potkat a poznat zajímavé lidi. Tento fakt názorně demonstruje úkol, který lze v dané aktivní zóně provádět. Jedná se o kresbu portrétu nebo postavy člověka, kterého návštěvník na výstavě potká nebo se kterým na výstavu přišel. K dispozici je ve dvoraně galerie kreslící tabule z průhledného plexiskla, postavená v prostoru, dvě fixy a mazací hadřík. Hravý jednoduchý úkol má povzbudit návštěvníka k tomu, aby si všímal i lidí kolem sebe, případně se s nimi pustil do hovoru. Dle mého pozorování při animačních programech i při individuálních návštěvách galerie je tato zóna ze všech mnou navržených zón nejoblíbenější a nejvíce využívaná. Kreslící tabuli jsem použila v edukačních programech pro první stupeň základních školy.

obr. 12 Informační tabulka k aktivní zóně Galerie jako místo setkávání

obr. 13 Využití aktivní zóny Galerie jako místo setkávání

obr. 14 Kresba na tabuli v aktivní zóně Galerie jako místo setkávání

58

Aktivní zóna Galerie jako místo odpočinku Aktivní prostor pojmenovaný Galerie jako místo odpočinku funguje v expozici jako relaxační stanoviště. Ve výstavní síni č.8 je umístěno staré houpací křeslo a vedle něj stoleček, na kterém jsou volně k dispozici dva katalogy vydané k výstavě Poklady Vysočiny. V místnosti je šero, návštěvníci si zde mohou odpočnout, houpat, prolistovat katalog nebo se po výstavní síni rozhlížet a sledovat obrazy a plastiky z jiného úhlu. Zóna odpočinku byla při galerijních animacích nejvíce oblíbená u nejmladších dětí. Na konci animačních programů se mohly děti na houpacím křesle za odměnu houpat.

obr. 15 Informační tabulka k aktivní zóně Galerie jako místo odpočinku

obr. 16 Využití aktivní zóny Galerie jako místo odpočinku

obr. 17 Využití aktivní zóny Galerie jako místo odpočinku

62

7. Animační programy k výstavě Poklady Vysočiny Poslední kapitola je sumarizací informací o edukačních aktivitách, které jsem realizovala v jihlavské galerii. Podrobně představím všechny čtyři typy animačních programů. U každého z programů uvedu oficiální anotaci, strukturu, obsah a cíle programu i seznam potřebných pomůcek. Dále kapitola obsahuje reflexe všech dvanácti animací, které doplňují mé fotografie. Programy jsou řazeny od mateřských škol po střední školy a následně podle data konání. V rámci uměleckopedagogického projektu k diplomové práci bylo mým cílem uspořádat k výstavě Poklady Vysočiny osm edukačních programů pro školy. Konkrétně jsem měla v plánu realizovat ke každému z vybraných vzdělávacích stupňům (mateřské školy, první stupeň základní školy, druhý stupeň základní školy, střední školy) dva programy. K navrhování animačních programů jsem využívala techniku myšlenkové mapy, která mi pomohla uspořádat klíčové pojmy a jejich vzájemné souvislosti. Pozvánky na animační programy jsem školám zasílala elektronickou poštou od 1. 12. 2014 do 1. 2. 2015. Celkově jsem oslovila 24 pedagogů z různých škol na Vysočině. Nakonec jsem realizovala dvanáct animačních programů, kterých se dohromady zúčastnilo 154 dětí, žáků a studentů. Z důvodu jarních prázdnin a chřipkové epidemie se nejvíce škol na programy přihlásilo až v posledních třech týdnech. Mimo běžně zaměřených škol se animací zúčastnily děti z mateřské školy Lesní klub Zborná, žáci výtvarné třídy ze ZŠ Havlíčkova v Jihlavě, hokejisté ze sportovní třídy ZŠ Seifertova Jihlava i studenti Střední umělecké školy grafické v Jihlavě. Pozvánka na animační programy dostupná po dobu konání výstavy Poklady Vysočiny v jihlavské galerii na webových stránkách www.ogv.cz:



„Oblastní galerie Vysočiny Vás srdečně zve na animační programy.

Edukační programy probíhají od 24. listopadu 2014 do 22. února 2015 v budově OGV, Masarykovo náměstí 24. Přesné datum a čas budou následně dohodnuty telefonicky nebo e-mailem. Běžná délka programu je 60 nebo 90 minut. Cena: 20 Kč na dítě / žáka / studenta, pedagogický doprovod zdarma. Veškeré výtvarné potřeby obdržíte v galerii. Kontakt: Dominika Pýchová, tel.: 723 941 494 e-mail: [email protected]“.61

Mimo pozvánek na animační programy se po dobu konání výstavy na webových stránkách galerie nacházely i anotace všech čtyř edukačních programů (anotace se nachází v následujících podkapitolách). Pro mateřské školy jsem program k výstavě nazvala S motýlky do světa barev a tvarů, žáci prvního stupně základní školy měli možnost navštívit program Rámy a obrazy, srandy a výrazy. Pro žáky druhého stupně jsem si připravila program Jak to chodí v galerii a pro studenty středních škol program poKLADY galerií. Jednotlivé programy jsem nabízela na výběr v délce 60 nebo 90 minut. Záleželo na dohodě s vyučujícími. Většina škol ovšem z praktických důvodů požadovala program pouze na 60 minut. Stěžejní částí všech čtyř programů byly praktické výtvarné činnosti, které doprovázela teoretická část. Hlavní výtvarný úkol probíhal vždy v nově vybudované výtvarné dílně v druhém patře budovy. Teoretickou část programů a drobné kreativní úkoly jsme realizovali přímo ve výstavě mezi exponáty, mezi doprovodnými textovými panely a aktivními zónami. Problémem v tomto prostoru byla špatná akustika a často jsem kvůli malému množství světla ve výstavních sálech měla potíže s fotografováním. S žáky druhého stupně základních škol a se studenty středních škol jsem v rámci programů pracovala s pracovními listy. Při každém programu jsem využila alespoň jednu z aktivních zón. Od začátku roku 2015 se vstupné za žáka zvedlo z 10 Kč na 20 Kč. 61 Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. 2010 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.ogv.cz/

63

64

Animační program pro mateřské školy – S motýlky do světa tvarů a barev

než jsme začali, ujasnili jsme si, jak se návštěvníci v galerii mají chovat a co a proč se zde nesmí dělat.

Oficiální anotace programu Zajímá vás, jak to vypadá v galerii? Motýlci vás touto zajímavou budovou provedou. Společně s nimi zažijeme spoustu zábavy. Budeme tvořit, poznávat nové barvy a tvary.

2. Společná prohlídka vybraných děl v první části výstavy (místnost 6, 10 – 15 minut) Společně jsme se přesunuli do výstavního sálu 6B a prohlédli si vybraná vystavená díla. U obrazu Král Lávra od Adolfa Borna jsme vzpomínali na pohádku Mach a Šebestová, v díle Prasátko Babe od ilustrátora Gabriela Filcíka jsme hledali zobrazená zvířátka a při prohlídce litografie Sen III. – žlutá s růžovou jsme hádali, jaké předměty jsou na ní vyobrazeny. Nakonec jsem dětem v této místnosti u barevné akvatinty Motýl – Jasoň od Ladislava Čepeláka rozdala předem připravené motýly vystřižené z bílého kartonu. V místnosti 6A jsme formou hry hledali ve vybraných označených exponátech geometrické tvary. Děti jsem se základními geometrickými tvary (kruh, čtverec, trojúhelník) seznámila za pomoci samolepek nalepených na svém tričku. Následně jsme ve vystavených malbách, kresbách, objektech (Dalibor Chatrný – Hnízdo, Zdeněk Šplíchal – Třetí zastavení, Jan Exnar – Rybník na Skřivánku, Oko, Jaroslav Svoboda – Slunce, Bohumír Komínek – U nás v Betlémě) tyto tvary společně, i s motýlky, objevovali.

Struktura programu 1. Přivítaní 2. Společná prohlídka vybraných děl v první části výstavy 3. Výtvarná činnost s kruhy (tisk) 4. Pohybová hra se čtverci 5. Prohlídka druhé části výstavy 6. Tvůrčí úkol s trojúhelníky (lepení) 7. Závěr Obsah 1. Přivítání (dvorana, 5 – 10 minut) Po odložení oblečení a zaplacení vstupného jsme se s dětmi a pedagogickým doprovodem přesunuli do prvního výstavního sálu, dvorany galerie. Zde jsem se představila a účastníky přivítala. Na začátku jsme si povídali celkově o výstavních institucích. Vyprávěla jsem o tom, jaká umělecká díla v galerii mohou návštěvníci vidět a co konkrétně je obsahem výstavy Poklady Vysočiny. Poté jsem je informovala o náplni programu, na který do galerie přišli. Ještě

3. Výtvarná činnost s kruhy (výtvarná dílna, 15 minut) Přesunuli jsme se do výtvarné dílny do druhého patra, kde děti své motýlky zdobily. Pomocí plastových kelímků a temperových barev tiskly kruhy. Ruku strčily dovnitř kelímku, jeho dno namočily do připravených barev a obdržené motýly zaplnily barevnou strukturou z kruhů. Nakonec jsme společně motýlky podepsali a nechali je v dílně uschnout.

4. Pohybová hra se čtverci (dvorana, 10 – 15 minut) Přímo v expozici jsme hráli pohybové hry se čtverci vytvořenými z barevných lepicích pásek nalepených na

65

66

zemi. Nejprve jsme si prohlédli obrazy umístěné poblíž tohoto prostoru a následně měly děti za úkol plnit mnou zadávané pokyny (např. pravou rukou se dotknout modrého čtverce, skákat z jednoho čtverce do druhého atd.). 5. Prohlídka druhé části výstavy (místnost 8, 5 – 10 minut) Poslední část výstavy jsme si prohlédli společně, všichni jsme se při tom drželi za ruku a pomalu jsme procházeli výstavou v jedné řadě. Po krátké prohlídce jsem se dětí ptala, co na obrazech viděly, a zaměřili jsme se na obrazy krajiny (Josef Jambor – Podzim u Kadova, Kvetoucí janovce, Miloslav Holý – Zlatá stoka u Harusického rybníka, Oldřich Blažíček – Zima v Rožné, Roman Havelka – Podzimní Jihlava, Ota Bubeníček – Kleny). 6. Tvůrčí úkol s trojúhelníky (místnost 8, 10 – 15 minut) Posledním jednoduchým tvůrčím úkolem dětí bylo vytvořit rozkvetlou louku z barevných papírových trojúhelníků. Inspirováni předchozí prohlídkou měli účastníci na připravenou fólii, otočenou lepící stanou vzhůru, pokládat trojúhelníky tak, aby vznikaly barevné květy. Výsledkem měla být dlouhá rozkvetlá louka, podobně jako je tomu na obraze Kvetoucí janovce od Josefa Jambory. Vytvořené dílo jsme si všichni společně prohlédli a za odměnu se děti mohly houpat v houpacím křesle, jež bylo součástí aktivní zóny Galerie jako místo odpočinku. 7. Závěr (výtvarná dílna, 5 – 10 minut) Nakonec proběhla závěrečná reflexe celého programu. Ve výtvarné dílně jsme si prohlédli motýlky, ptala jsem se, co si z absolvovaného programu pamatují, povídali jsme si o tom, co je nejvíce bavilo, zopakovali jsme si, co všechno jsme viděli a co nového poznali. Na úplný závěr jsem dětem poděkovala za spolupráci a ozdobené motýly si účastníci odnesli domů.

Cíle programu • děti se naučí zásadám správného chování v galerii a umí je aplikovat v praxi • děti se seznámí s primární funkcí galerie (vystavování uměleckých děl) • děti se formou výtvarných činností a her seznámí se třemi základními geometrickými obrazci (kruh, čtverec, trojúhelník), umí je interpretovat • podpora jemné motoriky • podpora tvořivosti • podpora schopnosti spolupráce • motivace k dalšímu učení a poznávání Pomůcky a potřeby sedací polštářky, podložky, šablony motýlů, barevné lepicí pásky, bílá/průhledná reklamní fólie, malé trojúhelníky z barevných papírů, plastové kelímky, tempery, štětce, nádoby na barvy, kruhy, čtverce, trojúhelníky z lepící fólie, hadr a ubrousky

67

68

Realizované programy pro mateřské školy MŠ Tiny World Jihlava Cílová skupina:

MŠ Tiny World, 7 dětí (3 pedagožky)

Datum a čas konání programu:

14. 1. 2015, 10:00–11:00

Autor, realizátor: Dominika Pýchová Instituce:

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Název výstavy: Poklady Vysočiny Název programu:

S motýlky do světa barev a tvarů

RVP PV – vzdělávací oblast:

Dítě a společnost

obr. 18 Tvůrčí úkol s trojúhelníky (lepení) obr. 19 Pohybová hra se čtverci

Reflexe Většině účastníků programu byly pouze dva roky, nejstarší holčičce pět let. Pro takto malé návštěvníky byla už samotná návštěva galerie velkým zážitkem. Nikdo z nich totiž ještě nikdy předtím galerii nenavštívil. Při prohlížení vystavených exponátů se mnou komunikovaly především dvě nejstarší holčičky, ovšem snažila jsem se zapojit do diskuse i ostatní. Těm nejmenším účastníkům jsme spolu s učitelkami s výtvarnými úkoly pomáhaly, ti starší vše zvládali bez větších obtíží sami. Úkoly, které jsem měla připravené, plnili rychleji, než jsem předpokládala. Bylo to dáno hlavně tím, že se dostavilo mnohem méně dětí, než bylo nahlášeno. Zároveň to přičítám jejich nízkému průměrnému věku. Děti u jednotlivých úkolů dlouho nevydržely, vyžadovaly relativně často změnu činnosti. Před začátkem programu jsem si myslela, že všechny úkoly nestihneme za 60 minut realizovat. Nakonec jsem musela ještě v posledních minutách improvizovat a měli jsme více času na závěrečnou reflexi.

obr. 21 Detail vytvořeného díla obr. 20 Výtvarná činnost s kruhy (tisk)

71

72

MŠ Velký Beranov Cílová skupina:

MŠ Velký Beranov, 13 dětí (2 pedagožky)

Datum a čas konání programu:

29. 1. 2015, 10:00–11:00

Autor, realizátor: Dominika Pýchová Instituce:

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Název výstavy: Poklady Vysočiny Název programu:

S motýlky do světa barev a tvarů

RVP PV – vzdělávací oblast:

Dítě a společnost

obr. 22 Výtvarná činnost s kruhy (tisk)

obr. 23 Výtvarná činnost s kruhy (tisk) obr. 24 Společná prohlídka výstavy – hledání geometrických tvarů

obr. 25 Výtvarná činnost s kruhy (tisk)

obr. 26 Výtvarná činnost s kruhy (tisk)

obr. 28 Tvůrčí úkol s trojúhelníky (lepení)

Reflexe

Děti z MŠ Velký Beranov byly velmi aktivní, šikovné a s nadšením plnily jednotlivé úkoly. S takto početnou skupinkou se mi pracovalo velmi dobře. Do prostoru kolem exponátů i do výtvarné dílny jsme se pěkně vešli. Společně s učitelkami jsme stíhaly při tvoření dětem asistovat. Bylo vidět, že děti jsou zvyklé na tvůrčí činnost. Zároveň pedagožky byly rády za nové nápady a inspiraci. Z programů s Mateřskou školou Velký Beranov jsem byla nadšená a plná energie. Fotografie z programu má školka umístěné na webových stránkách62. 62 Fotogalerie: S motýlky do světa barev a tvarů. Mateřská škola Velký beranov [online]. 2014 [srov. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.msvberanov.cz/fotogalerie/s_motylky_do_sveta_barev_a_tvaru obr. 29 Pohybová hra se čtverci obr. 27 Aktivní zóna Galerie jako místo odpočinku

78

MŠ Lesní klub Zborná Cílová skupina:

MŠ Lesní klub Zborná, 5 dětí (2 pedagožky)

Datum a čas konání programu:

17. 2. 2015, 8:30–10:00

Autor, realizátor: Dominika Pýchová Instituce:

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Název výstavy: Poklady Vysočiny Název programu:

S motýlky do světa barev a tvarů

RVP PV – vzdělávací oblast:

Dítě a společnost

obr. 30 Pohybová hra se čtverci obr. 31 Výtvarná činnost s kruhy (tisk)

81

Reflexe Z důvodu chřipkové epidemie se animačního programu zúčastnilo pouze pět dětí. Navíc jsme tedy v rámci programu oproti ostatním školkám stihli úkol s velkoformátovým puzzlem s reprodukcí obrazu Podzimní Jihlava od Ladislava Nováka. Malý počet dětí měl výhodu i tu, že jsem byla schopna účastníky v průběhu programu oslovovat jmény. Děti z MŠ Lesní Klub Zborná byly hodně spontánní. Ve srovnání s předešlými skupinami dětí z mateřských škol byly více neposlušné a roztěkané.

obr. 32 Vzniklé práce

obr. 33 Prohlídka výstavy

82

Animační program pro 1. stupeň základních škol – Rámy a obrazy, srandy a výrazy Oficiální anotace programu Program zaměřený na portrét a jeho rozmanité výtvarné podoby. Ve výstavě Poklady Vysočiny zhlédneme příklady portrétního umění a formou výtvarných her vytvoříme vlastní podobizny. Struktura programu 1. Přivítaní 2. Tvorba portrétů a samostatná prohlídka výstavy (kresba) 3. Společná prohlídka portrétů 4. Tvůrčí úkol – tvorba autoportrétů (kombinovaná technika) 5. Hra s kartonovými rámečky 6. Závěr Obsah 1. Přivítaní (dvorana, 5 – 10 minut) Po odložení oblečení a zaplacení vstupného jsme se společně s žáky a pedagogickým doprovodem přesunuli do prvního výstavního sálu, dvorany galerie. Na úvod jsem žákům podala základní informace o konceptu výstavy Poklady Vysočiny a seznámila je s náplní programu. Stoupli jsme si do velkého kruhu a jejich prvním úkolem bylo vyjádřit pomocí obličeje to, jak se na návštěvu galerie těšili. Podle výrazů jsem je rozdělila do skupinek po šesti.

2. Kresba portrétů a samostatná prohlídka výstavy (dvorana, místnost 6 a 8, 15 – 20 minut) Žáci se ve skupinkách postupně vystřídali u aktivní zóny Galerie jako místo setkávání, kde vzájemně, průhledem přes tabuli, kreslili své portréty. Ostatní si během toho samostatně prohlíželi výstavu a zaměřovali se na portrét. Měli za úkol domluvit se na tom, co znamená pojem portrét, jaké má znaky, jak ho lze definovat. 3. Společná prohlídka portrétů (místnost 8, dvorana, 10 minut) V expozici jsme společně zhlédli vystavené portréty (Václav Brožík – Portrét madame Christiane Fuller, Nikos Armutidis – Jan Werich, Josef Klimeš – Jeremiáš, Ladislav Novák – Jezdecký portrét Wilhelmíny, Antonín Waldhauser – Hlava starce), zaměřili jsme se na jméno autora, název díla, techniku a povídali si o barevnosti a pojmech jako profil, poloprofil, en face. 4. Tvůrčí úkol – tvorba autoportrétů (výtvarná dílna, 20 – 25 minut) Inspirováni dílem Jezdecký portrét Wilhelmíny od Ladislava Nováka žáci ve výtvarné dílně vytvářeli vlastní autoportréty kombinovanou technikou. Po prohlídce v zrcadlech zachytili žáci kresbou vlastní podobu na čtvrtku formátu A4. Pomocí vodových barev, brčka a foukání si dotvořili vlasy a paruky. Nakonec jsem žákům vysvětlila pojem autoportrét a proběhla společná prohlídka vzniklých prací. Každý popsal své pocity z průběhu práce i samotného výsledku. 5. Hra s kartonovými rámečky (místnost 6, 5 – 10 minut) Žákům jsem rozdala připravené rámečky, nařezané z kartónu přibližně o velikosti A4. Žáci s jeho pomocí měli ve vystavených obrazech a plastikách hledat obličeje. Rámy jim umožnily dělat výřezy hlav z určitého úhlu pohledu a vytvářet tak nové kompozice. Vznikaly tak nové pohledy na díla a nové portréty.

83

84

6. Závěr (místnost 6, 5 – 10 minut) Na konci programu proběhla závěrečná reflexe. Žáků jsem se ptala na to, co si z výstavy Poklady Vysočiny zapamatovali, jaká vystavená díla je zaujala, která činnost z absolvovaného programu je nejvíce bavila. Zjišťovala jsem také, zda mi dokáží vysvětlit pojem portrét a autoportrét. Nakonec jsem jim poděkovala za pozornost i spolupráci a vytvořené práce jim dala. Cíle programu • žák se seznámí s výstavními institucemi na Vysočině • žák se seznámí s vybranými exponáty z galerií na Vysočině • žák rozumí pojmům portrét a autoportrét, dokáže tyto pojmy definovat • podpora schopnosti spolupráce • motivace k dalšímu učení a poznávání

Realizované programy pro 1. stupeň ZŠ ZŠ Otokara Březiny Jihlava Cílová skupina:

ZŠ Otokara Březiny, 5B. třída, 18 žáků (1 pedagožka)

Datum a čas konání programu:

12. 2. 2015, 9:00–10:00

Autor, realizátor: Dominika Pýchová Instituce:

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Název výstavy: Poklady Vysočiny Název programu:

Rámy a obrazy, srandy a výrazy

RVP ZV – vzdělávací oblasti:

Umění a kultura, Člověk a společnost

obr. 34 Tvorba autoportrétů

obr. 35 Tvorba autoportrétů

Pomůcky a potřeby sedací polštářky, podložky, rámečky z kartónů (rozměr A4), zrcadla, A4 čtvrtky, vodovky, kelímky, štětce, brčka Využití aktivní zóny Galerie jako místo setkávání a Galerie jako místo rozvoje kreativity.

85

obr. 36 Kresba portrétů přes sklo v aktivní zóně Galerie jako místo setkávání

obr. 37 Kresba portrétů

Reflexe ZŠ O. Březiny je pravidelným návštěvníkem animačních programů v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě. Konkrétně tito žáci navštívili již tři programy. I přesto měli stále nutkání se vystavených děl při prohlížení dotýkat. Hned na začátku je pobavil samotný název programu. Celkově se mi se skupinkou žáků páté třídy pěkně pracovalo. Žáci byli živí, kreativní, komunikativní. Při diskusi se hlásili a aktivně odpovídali. Pojem portrét jim nebyl cizí, ovšem autoportrét neznali, ani ho nikdy nekreslili. Více jak prohlížení výstavy a povídání je podle jejich slov bavilo tvoření, především foukání brčkem. Vybrané fotografie z animačního programu mají umístěné na webových stránkách školy63 a vytvořené autoportréty vystavené ve své třídě.

63 Oblastní galerie Vysočiny. ZŠ Otokara Březiny [online]. [srov. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.zsobreziny.cz/image/tid/558 obr. 38 Hra s kartonovými rámečky

obr. 39 Tvorba autoportrétů

90

ZŠ Otokara Březiny Jihlava Cílová skupina:

ZŠ Otokara Březiny, 5C. třída, 18 žáků (1 pedagožka)

Datum a čas konání programu:

19. 2. 2015, 9:00–10:00

Autor, realizátor: Dominika Pýchová Instituce:

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Název výstavy: Poklady Vysočiny Název programu:

Rámy a obrazy, srandy a výrazy

RVP ZV – vzdělávací oblasti:

Umění a kultura, Člověk a společnost

obr. 40 Prohlídka výstavy

obr. 41 Tvorba autoportrétů

Reflexe Skupinka žáků páté třídy ze ZŠ Otokara Březiny byla dopředu celkem detailně informována o náplni animačního programu od žáků z vedlejší třídy, která stejný program navštívila před nimi. Díky tomu jsem měla zpětnou vazbu a zjistila, co žáky na programu nejvíce bavilo, co si zapamatovali. Žáci byli velmi kreativní, při práci ve výtvarné dílně vznikly podařené autoportréty. Do práce s barvami a brčkem se pustili bez velkého přemýšlení a těšili se na to, co vznikne. Při tvoření se hodně smáli, kluci dokonce hráli „fotbal“ s brčky a kapkou vody na podlaze. Výsledné práce byly velmi různorodé a spontánní. Žáci si po sobě ve výtvarné dílně dokonce, jako jedni z mála, automaticky uklidili svá místa. Fotografie z absolvovaného programu mají umístěné na webových stránkách školy64.

obr. 42, 43 Vytvořené autoportréty

64 Oblastní galerie Vysočiny. ZŠ Otokara Březiny [online]. [srov. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.zsobreziny.cz/image/tid/558 obr. 44 Tvorba autoportrétů

94

Animační program pro 2. stupeň základních škol – Jak to chodí v galerii Oficiální anotace programu Jaké poklady ukrývají depozitáře galerií na Vysočině? Kdo se o tato umělecká díla stará? V průběhu programu se žáci seznámí s prací kurátorů, kustodů i galerijních lektorů a dokumentátorů a vyzkouší techniku asambláže. Struktura programu 1. Přivítaní 2. Vyplňování pracovních listů při prohlídce výstavy 3. Reflexe úkolů z pracovního listu 4. Výtvarná činnost (asambláž) 5. Závěr Obsah 1. Přivítaní (dvorana, 5 – 10 minut) Po odložení oblečení a zaplacení vstupného jsme se společně s žáky a pedagogickým doprovodem přesunuli do prvního výstavního sálu, dvorany galerie. Zde jsem se představila, přivítala účastníky v Oblastní galerii Vysočiny a seznámila je s výstavou Poklady Vysočiny. Jako galerijní animátorka jsem jim vysvětlila náplň animačního programu Jak to chodí v galerii. Představila jsem jim koncept výstavy, vyprávěla o aktivních zónách, které jsou součástí expozice a upozornila na zásady chování ve výstavních institucích.

2. Vyplňování pracovních listů při prohlídce výstavy (dvorana, místnost 6 i 8, 10 – 15 minut) Po úvodu následovala individuální prohlídka celé výstavy, při které žáci vyplňovali dva úkoly v pracovním listě (upravená verze pracovního listu z aktivní zóny Galerie jako místo poznávání). V prvním úkolu se žáci zaměřili na vybraná umělecká díla a galerie, které se výstavy Poklady Vysočiny účastní. V druhém úkolu hledali v textových panelech odpověď na otázku, jaké povinnosti mají galerie a muzea dle zákona o sbírkách muzejní povahy. 3. Reflexe úkolů z pracovního listu (dvorana, místnost 8, 15 – 20 minut) Po prohlídce jsme si společně zkontrolovali vyplněné pracovní listy. Povídali jsme si o výtvarných technikách vybraných uměleckých děl, jejich názvech, umělcích a výstavních institucích, které mají dané exponáty ve svých sbírkách. • niklový objekt Hnízdo, Dalibor Chatrný, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě • asambláž Vzpomínka na Františka Tichého, Karel Vaca, Galerie výtvarného umění v Havlíčkůvě Brodě • olejomalba Podzimní Jihlava, Roman Havelka, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě • vitráž Oko, Jan Exnar, Horácká galerie v Novém Městě na Moravě • olejomalba Hlava Starce, Antonín Waldhauser, Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod • kombinovaná technika Dělníci na vinici, Tomáš Rossí, Horácká galerie v Novém Městě na Moravě Z vybraných děl u prvního úkolu žáci zakroužkovali exponát, který je nejvíce provokuje nebo je nebaví, nejméně zajímá. Následoval přesun k textovému panelu, kde se nacházela odpověď na druhou otázku z pracovního listu. Společně jsme si ujasnili povinnosti specializovaných muzeí výtvarného umění, které určuje zákon o sbírkách muzejní povahy (1. Zpracovat a dodržovat sbírkotvornou koncepci nebo strategii, 2. Odborně zpracovávat a evidovat sbírku, 3. Zajistit ochranu a bezpečnost sbírky, 4. Zajistit uchování sbírky v její celistvosti, jak je zapsána

95

96

v centrální evidenci). Během toho jsem účastníkům vysvětlila náplň práce kustodů, kurátorů a dalších pracovníků galerie. 4. Výtvarná činnost (výtvarná dílna, 20 – 25 minut) Ve výtvarné dílně se žáci rozdělili do skupin podle zakroužkovaných děl v pracovním listě. Na téma daného uměleckého díla pak společně vytvářeli asambláže. Jejich úkolem bylo se ve skupině domluvit na přesném názvu díla, tužkou rozvrhnout kompozici na karton formátu A2/A1, vybrat a nalepit na papír objekty a nakonec dílo domalovat. K tvoření měli k dispozici temperové barvy, vodovky, tekutá i tuhá lepidla, tavnou pistoli a nejrůznější materiál na tvorbu asambláže (korálky, mušle, látky, zipy, stuhy, kamínky, odpadový materiál). 5. Závěr (výtvarná dílna, 10 – 15 minut) V závěru programu každá skupinka představila ostatním svou asambláž, vyprávěla o průběhu práce, spolupráci, nápadu, zvolených předmětech. Já jsem kladla další doplňující otázky. Na závěr jsme si ujasnili výtvarný pojem asambláž, zopakovali náplň práce zaměstnanců galerií a ptala jsem se i na to, co je z absolvovaného programu nejvíce a nejméně bavilo, jaká část programu je nejvíce zaujala a jaké zmíněné umělce a galerie si pamatují. Cíle programu • žák se seznámí s galeriemi na Vysočině • žák se seznámí s vybranými exponáty z galerií z Vysočiny • žák rozumí fungování galerie, je schopen interpretovat náplň práce zaměstnanců galerie • žák si osvojí pojem asambláž, v praxi si výtvarnou techniku vyzkouší

• motivace k dalšímu učení a poznávání • podpora schopnosti spolupráce Pomůcky a potřeby sedací polštářky, podložky, pracovní listy, psací potřeby, temperové barvy, vodové barvy, kelímky na vodu, štětce, paleta, tavná pistole, tuhé lepidlo, oboustranná lepicí páska, čtvrtka A2/A1, předměty na asambláž (korálky, mušle, látky, zipy, stuhy, kamínky, odpadový materiál ad.) Využití aktivní zóny Galerie jako místo poznávání.

97

98

Realizované programy pro 2. stupeň ZŠ ZŠ Havlíčkova Jihlava Cílová skupina:

ZŠ Havlíčkova, 8A. třída, 18 žáků (1 pedagog)

Datum a čas konání programu:

11. 2. 2015, 14:00–15:00

Autor, realizátor: Dominika Pýchová Instituce:

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Název výstavy: Poklady Vysočiny Název programu:

Jak to chodí v galerii

RVP ZV – vzdělávací oblasti:

Umění a kultura, Člověk a společnost

obr. 45 Předměty pro tvorbu asambláže

obr. 46 Vyplňování pracovních listů

101

obr. 48 Prohlídka výstavy

Reflexe Účastníci programu byli ve srovnání s jinými skupinami relativně hluční. Ve spojení se špatnou akustikou ve dvoraně galerie a mým nachlazením jsem měla problém žákům rozumět. Při prohlídce výstavy někteří spontánně využili aktivní zóny Galerie jako místo setkávání a kreslili navzájem své portréty, jiní zase skládali velkoformátové puzzle. Při úvodním prohlížení výstavy jsem měla velký strach. Žáci se pohybovali v bezprostřední blízkosti vystavených exponátů, jeden hoch dokonce vyplňoval pracovní list tak, že jej měl opřený o sochu. Nevěděl, že se jedná o exponát. V té chvíli jsem si uvědomila, že pokyny k pravidlům chování ve výstavní instituci budu muset dávat všem, bez rozdílu věku. Stejně jako většinu účastníků programů i tuto skupinku bavila nejvíce výtvarná část. Asambláž dělali žáci poprvé. Byla jsem ráda, že si naučili nový pojem a vyzkoušeli novou výtvarnou techniku.

obr. 47 Detail vytvořené asambláže

102

ZŠ Havlíčkova Jihlava Cílová skupina:

ZŠ Havlíčkova, 8B. třída, 19 žáků (1 pedagog)

Datum a čas konání programu:

13. 2. 2015, 10:15–11:15

Autor, realizátor: Dominika Pýchová Instituce:

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Název výstavy: Poklady Vysočiny Název programu:

Jak to chodí v galerii

RVP ZV – vzdělávací oblasti:

Umění a kultura, Člověk a společnost

obr. 49 Vytvořená asambláž

obr. 50 Detail asambláže obr. 51 Třída 8.B ze ZŠ Havlíčkova

105

Reflexe Žáci osmé třídy ze ZŠ Havlíčkova oproti ostatním skupinám využívali často v průběhu programu svých telefonů. Pomocí dotykových telefonů se fotili s vystavenými díly, fotili si samotné exponáty a dokumentovali si i průběh práce ve výtvarné dílně. Výtvarnou techniku asambláž znal jediný žák z celé třídy, který měl zájem jít studovat na Střední uměleckou školu grafickou v Jihlavě, kde jednou z částí přijímacích zkoušek je právě tvorba asambláže. Program se celkově přibližně o patnáct minut prodloužil, protože žáci ve skupinkách nestíhali dokončit své rozdělané práce.

obr. 53 Prohlídka výstavy obr. 52 Tvorba asambláže

obr. 54 Skládání puzzle

106

ZŠ Havlíčkova Jihlava Cílová skupina:

ZŠ Havlíčkova, 7. třída, 13 žáků (1 pedagog)

Datum a čas konání programu:

18. 2. 2015, 9:00–10:30

Autor, realizátor: Dominika Pýchová Instituce:

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Název výstavy: Poklady Vysočiny Název programu:

Jak to chodí v galerii

RVP ZV – vzdělávací oblasti:

Umění a kultura, Člověk a společnost

obr. 55 Pohled do expozice obr. 56 Vyplňování pracovních listů

obr. 57 Prohlídka výstavy

obr. 58 Tvorba asambláže

110

111

obr. 61 Kresba portrétů v aktivní zóně Galerie jako místo setkávání

Reflexe Značným problémem této skupinky žáků byla neschopnost spolupracovat. To se projevilo jak při vyplňování pracovních listů, tak i při skupinové práci ve výtvarné dílně. Skupinka kluků se nedokázala domluvit na tématu a postupu práce při tvorbě asambláže. Při prohlídce výstavy žáci spontánně využívali aktivních zón a velmi je zaujal obraz Dělníci na vinici od Tomáše Rossího. Měli tendenci v obraze hledat postavy dělníků a tak jsme se dostali k otázkám abstraktního umění a expresivní tvorby. obr. 59 7. třída ze ZŠ Havlíčkova

obr. 60 Vyplňování pracovních listů

112

ZŠ Seifertova Jihlava Cílová skupina:

ZŠ Seifertova, 9. třída, 15 žáků (1 pedagožka)

Datum a čas konání programu:

18. 2. 2015, 12:00–13:30

Autor, realizátor: Dominika Pýchová Instituce:

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Název výstavy: Poklady Vysočiny Název programu:

Jak to chodí v galerii

RVP ZV – vzdělávací oblasti:

Umění a kultura, Člověk a společnost

obr. 62 Tvorba asambláží obr. 63 Reflexe úkolů z pracovního listu

115

obr. 65 Asambláž

obr. 66 Tvorba asambláže

Reflexe Skupinka sportovní třídy ze ZŠ Seifertova byla velmi energická, hlučná, spontánní. Při tvorbě asambláže se smáli a stříhali a lepili, co jim přišlo pod ruku, barvami cákali přes celý papír. Průběh práce celou dobu komentovali a o díle si povídali. Spotřebovali dohromady mnoho materiálu a díla byla nakonec velmi zajímavá. Vzniklé asambláže nadšeně představovali ostatním spolužákům. Výrazně se tato třída lišila od předchozích především mírou energie, se kterou pracovali. Na konci programu si pracovní listy i vzniklé asambláže učitelka odnesla k oznámkování. obr. 64 Závěrečná reflexe

116

Animační program pro střední školy – poKLADY galerií Oficiální anotace programu Co galerie nabízí svým návštěvníkům? Jaké poklady galerie na Vysočině ochraňují ve svých sbírkách? Co nám návštěva galerie přináší? V průběhu programu budeme pracovat s pracovními listy, využijeme aktivní zóny, které jsou součástí výstavy, a na závěr proběhne výtvarná aktivita. Struktura programu 1. Přivítaní 2. Individuální prohlídka výstavy, vyplňování 1. a 2. úkolu z pracovního listu 3. Reflexe 1. a 2. úkolu z pracovního listu 4. Práce s pracovním listem – 3. a 4. úkol (kresba) 5. Kreativní úkol - tvorba příběhu (volitelná výtvarná technika) 6. Závěr Obsah 1. Přivítaní (dvorana, 5 – 10 minut) Po odložení oblečení a zaplacení vstupného jsme se se studenty a pedagogickým doprovodem přesunuli do prvního výstavního sálu, dvorany galerie. Zde jsem se představila, přivítala je v Oblastní galerii Vysočiny a seznámila je s výstavou Poklady Vysočiny. Představila jsem koncept a cíl výstavy, její putovní charakter, popsala jsem spolupráci galerií z Vysočiny, informovala o aktivních zónách, které jsou součástí expozice a upozornila na zásady chování ve výstavních institucích.

2. Individuální prohlídka výstavy, vyplňování 1. a 2. úkolu z pracovního listu (15 – 20 minut) Po úvodu studenti obdrželi pracovní listy, které byly součástí aktivní zóny Galerie jako místo poznávání. Jejich úkolem bylo samostatně či ve skupinkách si prohlédnout výstavu a vypracovat první dva úkoly. V prvním úkolu studenti doplňovali názvy vybraných uměleckých děl a instituce, které mají daný exponát ve své sbírce. V druhém úkolu vyhledávali studenti na textových panelech odpověď na otázku, jaké povinnosti mají galerie podle zákona o sbírkách muzejní povahy. 3. Reflexe 1. a 2. úkolu z pracovního listu (dvorana, místnost 8, 10 – 15 minut) Po prohlídce jsme si společně zkontrolovali vyplněné pracovní listy. Povídali jsme si o výtvarných technikách vybraných uměleckých děl, jejich názvech, umělcích a výstavních institucích, které mají dané exponáty ve svých sbírkách. • niklový objekt Hnízdo, Dalibor Chatrný, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě • olejomalba Civilizace, Josef Saska, Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě • olejomalba Dvě ženy, Emil Filla, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě • olejomalba Hlava Starce, Antonín Waldhauser, Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod • kombinovaná technika Dělníci na vinici, Tomáš Rossí, Horácká galerie v Novém Městě na Moravě • olejomalba Kvetoucí janovce, Josef Jambor, Horácká galerie v Novém Městě na Moravě Z těchto vybraných děl u prvního úkolu studenti zakroužkovali exponát, který je oslovil, zaujal. Seznámila jsem je s dalšími institucemi – muzei, které se na výstavě podílí, ale mají své exponáty v jihlavském muzeu. Poté jsme se přesunuli k textovému panelu, kde se nacházela odpověď na druhou otázku z pracovního listu. Společně jsme si ujasnili povinnosti specializovaných muzeí výtvarného umění, které určuje zákon o sbírkách muzejní povahy

117

118

(1. Zpracovat a dodržovat sbírkotvornou koncepci nebo strategii, 2. Odborně zpracovávat a evidovat sbírku, 3. Zajistit ochranu a bezpečnost sbírky, 4. Zajistit uchování sbírky v její celistvosti, jak je zapsána v centrální evidenci). Během toho jsem účastníkům vysvětlovala náplň práce kustodů, kurátorů a dalších pracovníků galerie. 4. Práce s pracovním listem – 3. a 4. úkol (místnost 8, 5 – 10 minut) Třetí úkol je inspirovaný obrazem Sukýnka od Pavla Šmída. Úkolem studentů je si obraz pozorně prohlédnout a poté obraz jakkoliv dle fantazie dokreslit. Ve čtvrtém úkolu pak žáci měli k nakreslenému dílu vytvořit popisku. 5. Kreativní úkol - tvorba příběhu (výtvarná dílna, 20 – 30 minut) Ve výtvarné dílně ve skupinkách studenti vytvářeli příběh. Při tvorbě příběhu se měli inspirovat dílem, které zakroužkovali v pracovním listě u prvního úkolu a zároveň využít kresbu, kterou vytvořili v úkolu třetím. Došlo tak k propojení vystaveného exponátu s vlastním dílem ve formě příběhu. Z vybraných děl se mohli inspirovat kompozicí, názvem, barevností nebo naopak obrazy propojit v linkách, sledovat základní linie obrazů. Způsob zpracování příběhu i výběr výtvarného materiálu jsem nechala volný. Studenti mohli příběh zpracovat formou komiksu nebo jej nakreslit jen jako jeden výjev. Rovněž využití textového doprovodu jsem nechala na studentech. 6. Závěr (výtvarná dílna, 5 - 10 minut) V závěru animačního programu každá skupinka ukázala své dílo a ostatní hádali, o jaký příběh se jedná a z jakého uměleckého díla daná skupinka vycházela. Poté jsme si povídali o samotné výstavě Poklady Vysočiny, umělcích, kteří zde vystavují, ptala jsem se na galerie zapojené do projektu a zároveň na nejnudnější a nejzábavnější část absolvovaného programu. Zmínila jsem poslední pátý úkol v pracovním listě a nechala na nich, zda si ho doma

vypracují. Na konci programu jsem jim nabídla možnost účastnit se soutěže o katalog vydaný jihlavskou galerií, poděkovala jim za spolupráci a rozloučila se. Cíle programu • student se seznámí s galeriemi na Vysočině • student se seznámí s vybranými exponáty z galerií z Vysočiny • student rozumí fungování galerie, je schopen interpretovat náplň práce zaměstnanců galerie • student zná funkce a povinnosti galerií • student si vyzkouší tvorbu příběhu vybranou výtvarnou technikou • podpora schopnosti spolupráce • motivace k dalšímu učení a poznávání Pomůcky a potřeby sedací polštářky, podložky, oboustranné pracovní listy, tužky, balicí papír formátu A2/A1, nůžky, pastelky, pastely, fixy, vodovky, temperové barvy, štětce Využití aktivní zóny Galerie jako místo poznávání.

119

120

Realizované programy pro SŠ Střední umělecká škola grafická Jihlava Cílová skupina:

SUŠG, 4. ročník, 8 studentů (2 pedagožky)

Datum a čas konání programu:

8. 12. 2014, 10:00–11:30

Autor, realizátor: Dominika Pýchová Instituce:

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Název výstavy: Poklady Vysočiny Název programu: poKLADY galerií RVP – vzdělávací oblasti:

Umění a kultura, Člověk a společnost

obr. 67 Prohlídka vzniklých prací obr. 68 Prohlídka výstavy

123

Reflexe Nikdo ze skupinky studentů z grafické školy výstavu Poklady Vysočiny předem neviděl, ovšem všichni už někdy v minulosti Oblastní galerii Vysočiny navštívili. Hned při příchodu do dvorany galerie začali skládat puzzle, pracovní listy vyplňovali zcela samostatně a bez větších problémů. Nejvyužívanější zóna při samostatné prohlídce výstavy Poklady Vysočiny v případě této skupinky účastníků byla Galerie jako místo setkávání. Mimo jednoho účastníka, který vyžadoval samostatnou práci, neměli studenti problém spolupracovat. Zábavnou částí programu, dle mého pozorování, bylo hádání příběhů ostatních spolužáků. Nabídky účastnit se soutěže o hodnotný katalog využili pouze tři studenti. Celkově byla tato skupinka oproti svým dalším vrstevníkům, kteří přišli na program do galerie, velmi tichá, mírná, ukázněná.

obr. 70 Tvorba příběhu obr. 69 Prezentace vzniklých prací

124

Střední umělecká škola grafická Jihlava Cílová skupina:

SUŠG, 4. ročník, 9 studentů (2 pedagožky)

Datum a čas konání programu:

8. 12. 2014, 12:30–14:00

Autor, realizátor: Dominika Pýchová Instituce:

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Název výstavy: Poklady Vysočiny Název programu: poKLADY galerií RVP – vzdělávací oblasti:

Umění a kultura, Člověk a společnost

obr. 71 Kresba příběhu

obr. 72 Vyplňování pracovního listu obr. 73 Reflexe pracovních listů

127

obr. 75 Reflexe vytvořených příběhů

Reflexe Druhá skupina studentů z grafické školy poznávala své spolužáky, kteří se programu účastnili před nimi. Na tabuli, která je součástí aktivní zóny Galerie jako místo poznávání, zůstaly portréty předchozích účastníků. Výstavu si prohlíželi velmi dlouho a se zájmem. Studenti byli aktivní a zvídaví, komunikovali spolu při vymýšlení a tvorbě příběhů. Někteří z nich se již v minulosti nějaké galerijní animace zúčastnili.

obr. 74 Vyplňování pracovních listů

128

Střední uměleckoprůmyslová škola Helenín Cílová skupina:

SUPŠ, 1. ročník, 11 studentů (1 pedagožka)

Datum a čas konání programu:

17. 2. 2015, 11:00–12:00

Autor, realizátor: Dominika Pýchová Instituce:

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Název výstavy: Poklady Vysočiny Název programu: poKLADY galerií RVP – vzdělávací oblasti:

Umění a kultura, Člověk a společnost

obr. 76 Prohlídka výstavy obr. 77 Vyplňování pracovních listů

obr. 79 Detail malovaného příběhu

Reflexe Studentům prvního ročníku oboru Management a podnikání v umění a reklamě se hodilo ke vzdělávacímu oboru zaměření animačního programu poKLADY galerií. Sami mají v rámci studia povinně vypracovávat pracovní listy k výstavám. Studenti hojně v tomto programu využívali aktivní prostory zóny Galerie jako místo odpočinku a Galerie jako místo setkávání. Studenti se mnou ochotně spolupracovali a průběh animačního programu se odehrál podle mého časového plánu, bez jakýchkoliv komplikací.

obr. 78 Malba příběhu

132

Celková Reflexe Pro Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě jsem pro čtyři cílové skupiny navrhla animační programy a následně je aplikovala v praxi. Společným cílem všech čtyř edukačních programů bylo představit a přiblížit výstavní instituce v Kraji Vysočina (Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Horácká galerie v Novém Městě na Moravě, Muzeum Vysočiny Jihlava, Muzeum Vysočiny Třebíč, Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, Muzeum Vysočiny Pelhřimov) a seznámit účastníky programů s vybranými uměleckými exponáty ze sbírek těchto institucí. U starších žáků a studentů bylo dalším cílem přiblížit historické souvislosti a fungování státních galerií. Při programech jsem se také snažila představit účastníkům tvorbu umělců, kteří měli/ mají přímý vztah ke Kraji Vysočina. Kreativní části programů tvořily různě koncipované výtvarné úkoly, které byly inspirované uměleckými díly z výstavy Poklady Vysočiny a volně vycházeli z teoretické části programů. Účastníci si vyzkoušeli různé výtvarné techniky (kresba, malba, lepení, tisk, asambláž a další kombinované techniky) a využili vždy alespoň některou z aktivních zón. Po každém výtvarnému úkolu jsem vždy provedla reflexi a povídala si s účastníky o průběhu tvorby, vzniklých pracích nebo díle, kterým byl daný úkol inspirovaný. V programech jsem dle aktuálních možností využívala prvků brainstromingu a diskuse. Pokládala jsem účastníkům otázky jako: Jaké byste definovali autoportrét? Jaký je záměr výstavy Poklady Vysočiny? Co je to asambláž? atd. Tento způsob práce se mi velmi osvědčil. Účastníci měli radost, že na odpověď přišli postupně sami a já je tímto udržela v pozornosti. Reflexe programů jsem si zaznamenávala bezprostředně po jejich skončení. Snažila jsem se o objektivní zhodnocení účastníků i obsahu programu. Vznikla, alesoň pro mě, zajímavá komparace jednotlivých skupin. Všech účastníků jsem se ptala, zda je bavila více teoretická nebo praktická (výtvarná) část programu. Všichni, mimo žáků

sedmé třídy ze ZŠ Havlíčkova, mi odpověděli, že je bavila více výtvarná část. Účastníci si vyzkoušeli nové výtvarné techniky a postupy. Zároveň si oddechli od teorie, které mají ve škole, podle svých slov, dostatek. Ocenili přátelskou atmosféru, netradiční prostory a dostupnost originálních uměleckých děl. Žáky ze sedmé třídy ZŠ Havíčkova bavila více teoretická část, kdy mohl každý žák pracovat samostatně. Skupinová práce při výtvarných činnostech jim nevyhovovala.

133

134

Závěr Jako praktickou magisterskou diplomovou práci jsem zhotovila čtyři aktivní zóny do expozice výstavy Poklady Vysočiny doprovázené informačními tabulkami s mými ilustracemi. K putovnímu výstavnímu projektu jsem dále vytvořila a realizovala dvanáct animačních programů pro mateřské, základní a střední školy, kterých se celkem zúčastnilo 154 dětí, žáků a studentů. Pracovní listy k výstavě i doprovodné informační tabulky k jednotlivým aktivním zónám jsem zpracovávala za pomoci grafických programů Adobe Illustrator a Adobe Photoshop. Cílem mé práce bylo vytvoření doprovodných edukačních aktivit k výstavě. Tento záměr jsem dodržela a vytvořila systém animačních programů a interaktivních prostor, které jsou inspirovány výstavním projektem Poklady Vysočiny a vzájemně spolu souvisí a doplňují se. Doprovodný text slouží jako teoretický podklad praktické části diplomové práce. Na začátku práce jsem shrnula teoretická východiska vzniku uměleckopedagogického projektu, postupovala jsem k detailnímu představení instituce Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě, se kterou je praktická část práce spojena. Třetí kapitolu jsem věnovala přímo putovnímu výstavnímu projektu Poklady Vysočiny. Kapitola následující rozebírá formy a způsoby edukační činnosti ve výstavních institucích a uvádí konkrétní příklady z jihlavské galerie. Na tuto část textu navazuje kapitola nazvaná Východiska realizace aktivních zón a animačních programů k výstavě Poklady Vysočiny, kterou začíná text věnující se přímo mému praktickému výkonu v Oblastní galerii Vysočiny. Poslední dvě kapitoly analyzují, popisují a reflektují aktivní zóny a animační programy realizované v návaznosti na výstavu Poklady Vysočiny. Teoretický text

byl zpracován v sázecím programu Adobe InDesign a doprovází ho fotografie interaktivních zón i dokumentace z expozice výstavy a edukačních programů. Výstava Poklady Vysočiny byla pro jihlavskou galerii velmi úspěšným projektem s velkou návštěvností. Za tři měsíce ji navštívilo téměř 1500 lidí. Atraktivní byla pro návštěvníky samozřejmě sama výstava, ale velmi pomohla i velká propagace výstavy. Oblastní galerie Vysočiny se snaží vycházet veřejnosti vstříc, být živou multifunkční institucí a naplňovat svou vizi. To podporuje i fakt, že má vedení galerie v plánu vybudovat v budově na Komenského ulici nastálo multifunkční koutek nejen pro malé návštěvníky. Zároveň již galerie disponuje výtvarnou místností, kterou jsem měla možnost při animačních programech využívat. Jsem ráda, že jsem mohla být u vzniku tak nápaditého a přínosného projektu, jakým je výstava Poklady Vysočiny, a mohla realizovat své pedagogické aktivity. Na úplný závěr si dovolím přiložit e-mail od ředitel OGV, který jsem obdržela jako odpověď na otázku, zda někdy v minulosti aktivity podobného typu (aktivní zóny) byly již v galerii uskutečňovány. „Dobrý den, Vaše aktivita v zónách OGV byla velmi zdařilou a úspěšnou premiérou. Nepamatuji se, že by od roku 2006 tady bylo něco takového. Připravovali se programy pro školy s naším lektorem, ale přímo v expozici ne. Určitě se to osvědčilo a řada návštěvníků to velmi ocenila. Tedy důvod pro nás, se snažit, takovéto zóny vytvářet co nejčastěji... Zdravím, Dan Novák “

135

136

zdroje

PALOVČÍK, Petr. Muzea na Vysočině vydala největší poklady. Kraj Vysočina. 2014, roč. 11, č. 11.

Primární literatura

VARHANÍK, Jiří. Vybrat poklady nebylo vůbec snadné. Jihlavské listy. 2015, č. 11. Jihlavou. Jihlava: statutární město Jihlava, 2010.

HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění: Poslání, možnostia podoby seznamování veřejnosti se soudobým výtvarným uměnímprostřednictvím aktivizujících programů na výstavách. 1. vyd. Brno: CERM, 1998, 139 s. ISBN 80-720-4084-7. FULKOVÁ, Marie, Lucie JAKUBCOVÁ, Leonora KITZBERGEROVÁ a Vladimíra SEHNALÍKOVÁ. Galerijní a muzejní edukace 2: vzdělávací programy Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Galerie Rudolfinum v letech 2012 a 2013. V Praze: Uměleckoprůmyslové museum, 2013, 351 s. ISBN 978-807-2907-007. KESNER, Ladislav. Muzeum umění v digitální době: vnimání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Vyd. 1. Praha: Národní galerie v Praze, 2000, 259 p. ISBN 80-720-3252-6. PAŽOUTOVÁ, Kateřina, Ivan ŽLŮVA. OGV: 50 let Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2003, 142 s. ISBN 80-862-5007-5. MALÝ, Karel, Klára BEZDĚČKOVÁ, David ZIMOLA, Ingrid KOTENOVÁ, Martin KOS, Dana NOVÁKOVÁ, Sylva HOLENDOVÁ a Daniel NOVÁK. Poklady Vysočiny: skvosty depozitářů. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, [2014], 172 s. ISBN 978-80-87302-26-2. AXMAN, Štěpán. Hmatové sochařství: stálá sbírka = fine art collection of touch sculpture. V Jihlavě: Oblastní galerie Vysočiny, 2008, 47 s. ISBN 978-80-86250-18-2. Aktuální otázky zprostředkování umění: teorie a praxe galerijní pedagogiky, vizuální kultura a výtvarná výchova. Editor Radek Horáček, Jan Zálešák. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 189 s. Spisy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 101. ISBN 978-802-1043-718.

Další literatura

FULKOVÁ, Marie, Lucie HAJDUŠKOVÁ a Vladimíra SEHNALÍKOVÁ. Galerijní a muzejní edukace: vzdělávací programy Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Galerie Rudolfinum v roce 2011. V Praze: Uměleckoprůmyslové museum, 2012, 315 s. ISBN 978-807-1011-118. STUCHLÍKOVÁ, Alice. Aktivní zóny v galerijní praxi: Expozice a výstavy s nabídkou samoobslužné fyzické interakce. Brno, 2008. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/53968/ff_b/Alice_Stuchlikova_BDP_Aktivni_zony_v_galerijni_praxi.pdf?studium=656297. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. PhDr. Ladislav Kesner, Ph.D. DYTRTOVÁ, Kateřina. Interpretace a metody ve vizuálních oborech. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2010, 249 s. Acta Universitatis Purkynianae. ISBN 978-80-7414-250-5.

Elektornické zdroje

BYSTŘICKÝ, Oldřich. Veřejnosti naproti: Sahat a přetvářet dovoleno. Kultura, umění a výchova, [online]. 2014, č. 2 [cit. 2015-0319]. Dostupné z: http://www.kuv.upol.cz/index.php?seo_url=aktualni-cislo&casopis=7&clanek=49, ISSN 2336-1824. Petr Nikl: Hnízda her. Galerie Rudolfinum [online]. 2000 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.galerierudolfinum.cz/cs/ exhibition/petr-nikl-hnizda-her#info Programy pro školy: Dětské muzeum MZM. Moravské zemské muzeum [online]. 2011 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www. mzm.cz/detskemuzeumproskoly/

137

138

O projektu ORBIS PICTUS PLAY. Orbis Pictus [online]. 2009 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.orbis-pictus.com/oprojektu-orbis-pictus-play-p13.html Der frühe Dürer. GERMANISCHES NATIONAL MUSEUM [online]. 2009 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.gnm.de/ forschung/archiv-forschungsprojekte/der-fruehe-duerer/ Mediátori umenia. Dom umenia Kunsthalle Bratislava [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.kunsthallebratislava.sk/ khb/mediatori-umenia

POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VÝSTAVU: Poklady Vysočiny. In: Kraj Vysočina: Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina [online]. 2002 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/pozvanka-na-mimoradnou-vystavu-poklady-vysociny/d-4062133 Škola muzejní pedagogiky V. In: BADALÍKOVÁ, Olga a Veronika JUREČKOVÁ MALIŠOVÁ. Škola muzejní pedagogiky 5 [online]. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007 [cit. 2015-03-24]. ISBN 978-80-244-1870-4. Dostupné z: http://old.kvv. upol.cz/PROJEKTY/kvalit_inovace_muzeoped_modul/dokumenty/studijni_materialy/Skola_muzejni_pedagogiky_5.pdf GASK [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.gask.cz/cs

Jak se dělá galerie: galerie pod lupou. Moravská galerie v Brně [online]. 2010 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.moravskagalerie.cz/moravska-galerie/vystavy-a-program/doprovodne-akce/aktualni-akce/2015/zima/jak-se-dela-galerie.aspx

Národní galerie v Praze [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.ngprague.cz/

Vize OGV. In: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě: Dokumenty OGV [online]. 2010 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.ogv. cz/assets/files/vize/VIZE_OGV.pdf

Fotogalerie: S motýlky do světa barev a tvarů. Mateřská škola Velký beranov [online]. 2014 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http:// www.msvberanov.cz/foto-galerie/s_motylky_do_sveta_barev_a_tvaru Fotogalerie - školní akce: Oblastní galerie Vysočiny. ZŠ

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. 2010 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.ogv.cz/

Otokara Březiny [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.zsobreziny.cz/image/tid/558

Výroční zprává 2013. In: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě [online]. 2010 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.ogv.cz/assets/ files/vyrocni_zpravy/vyrocni_zprava_13.pdf

Fotogalerie - školní akce: Návštěva Oblastní galerie Vysočiny - Portréty (5. C). ZŠ Otokara Březiny [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.zsobreziny.cz/image/tid/558

O projektu: Muzea a galerie na Vysočině on-line. Muzea a galerie na Vysočině on-line [online]. 2013 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.mgvysociny.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450032&id_ktg=1054&p1=901 Muzea a galerie na Vysočině on-line [online]. 2013 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.mgvysociny.cz/ Poklady Vysočiny: Skvosty depozitářů [online]. 2014 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.poklady-vysociny.cz/

139

140

Seznam obrázků obr. 1 Propagace výstavy (str. 30)

obr. 20 Výtvarná činnost s kruhy (tisk) (str. 70), archiv MŠ Tiny World

obr. 2 Pozvánka na vernisáž výstavy (str. 30), dostupné z www.kr-vysocina. obr. 21 Detail vytvořeného díla (str. 71) cz/pozvanka-na-mimoradnou-vystavu-poklady-vysociny/d-4062133 obr. 22 Výtvarná činnost s kruhy (tisk) (str. 72) obr. 3 Plakát k výstavě (str. 30), dostupné z http://www.poklady-vysociny. cz/ obr. 23 Výtvarná činnost s kruhy (tisk) (str. 72) obr. 4 Jaroslav Svoboda – skleněný objekt Slunce (str. 32) obr. 5 Pohled do expozice výstavy Poklady Vysočiny v OGV (str. 33) obr. 6 Informační tabulka k aktivní zóně Poznávání (str. 47) obr. 7 Práce s aktivním listem (str.48) obr. 8 Přední a zadní strana pracovního listu (str.49) obr. 9 Informační tabulka k aktivní zóně Kreativita (str.51) obr. 10 Pracovní stůl v aktivní zóně Kreativita (str.52) obr. 11 Aktivní zóna Galerie jako místo rozvoje kreativity (str.53) obr. 12 Informační tabulka k aktivní zóně Setkávání (str.55) obr. 13 Využití aktivní zóny Galerie jako místo setkávání (str.56) obr. 14 Kresba na tabuli v aktivní zóně Setkávání (str. 57) obr. 15 Informační tabulka k aktivní zóně Odpočinek (str. 59) obr. 16 Využití aktivní zóny Galerie jako místo odpočinku (str. 60) obr. 17 Využití aktivní zóny Galerie jako místo odpočinku (str. 61) obr. 18 Tvůrčí úkol s trojúhelníky (lepení) (str. 68), archiv MŠ Tiny World obr. 19 Pohybová hra se čtverci (str. 69), archiv MŠ Tiny World

obr. 24 Společná prohlídka výstavy – hledání geometrických tvarů (str. 73) obr. 25 Výtvarná činnost s kruhy (tisk) (str. 74) obr. 26 Výtvarná činnost s kruhy (tisk) (str. 75) obr. 27 Aktivní zóna Galerie jako místo odpočinku (str. 76) obr. 28 Tvůrčí úkol s trojúhelníky (lepení) (str. 77) obr. 29 Pohybová hra se čtverci (str. 77) obr. 30 Pohybová hra se čtverci (str. 78) obr. 31 Výtvarná činnost s kruhy (tisk) (str. 79) obr. 32 Vzniklé práce (str. 80) obr. 33 Prohlídka výstavy (str. 81) obr. 34 Tvorba autoportrétů (str. 85) obr. 35 Tvorba autoportrétů (str. 85) obr. 36 Kresba portrétů přes sklo v aktivní zóně Setkávání (str. 86) obr. 37 Kresba portrétů (str. 87) obr. 38 Hra s kartonovými rámečky (str. 88)

obr. 39 Tvorba autoportrétů (str. 89)

obr. 60 Vyplňování pracovních listů (str. 110)

obr. 40 Prohlídka výstavy (str. 90)

obr. 61 Kresba portrétů v aktivní zóně Setkávání (str. 111)

obr. 41 Tvorba autoportrétů (str. 91)

obr. 62 Tvorba asambláží (str. 112)

obr. 42 Vytvořené autoportréty (str. 93)

obr. 63 Reflexe úkolů z pracovního listu (str. 113)

obr. 43 Vytvořené autoportréty (str. 93)

obr. 64 Závěrečná reflexe (str. 114)

obr. 44 Tvorba autoportrétů (str. 93)

obr. 65 Asambláž (str. 115)

obr. 45 Předměty pro tvorbu asambláže (str. 98)

obr. 66 Tvorba asambláže (str. 115)

obr. 46 Vyplňování pracovních listů (str. 99)

obr. 67 Prohlídka vzniklých prací (str. 120)

obr. 47 Detail vytvořené asambláže (str. 100)

obr. 68 Prohlídka výstavy (str. 121)

obr. 48 Prohlídka výstavy (str. 101)

obr. 69 Prezentace vzniklých prací (str. 122)

obr. 49 Vytvořená asambláž (str. 102)

obr. 70 Tvorba příběhu (str. 123)

obr. 50 Detail asambláže (str. 102)

obr. 71 Kresba příběhu (str. 124)

obr. 51 Třída 8.B ze ZŠ Havlíčkova (str. 103)

obr. 72 Vyplňování pracovního listu (str. 124)

obr. 52 Tvorba asambláže (str. 104)

obr. 73 Reflexe pracovních listů (str. 125)

obr. 53 Prohlídka výstavy (str. 105)

obr. 74 Vyplňování pracovních listů (str. 126)

obr. 54 Skládání puzzle (str. 105)

obr. 75 Reflexe vytvořených příběhů (str. 127)

obr. 55 Pohled do expozice (str. 106)

obr. 76 Prohlídka výstavy (str. 128)

obr. 56 Vyplňování pracovních listů (str. 107)

obr. 77 Vyplňování pracovních listů (str. 129)

obr. 57 Prohlídka výstavy (str. 108)

obr. 78 Malba příběhu (str. 130)

obr. 58 Tvorba asambláže (str. 109)

obr. 79 Detail malovaného příběhu (str. 131)

obr. 59 7. třída ze ZŠ Havlíčkova (str. 110)

Veškeré obrázky (mimo těch, u kterých je uveden zdroj) pochází z archivu autorky.

141

142

Pýchová Dominika Diplomová magisterská práce Brno 2015