AKTA PROVINČNÍ KAPITULY ČESKÉ DOMINIKÁNSKÉ PROVINCIE
2010
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
3
(34)
Promulgace provinciálem Všem bratřím České dominikánské provincie. Magistr řádu fr. Carlos Azpíroz Costa dopisem ze dne 17. března 2010 schválil Akta naší provinční kapituly. V textu Akt bylo provedeno několik drobných oprav požadovaných magistrem řádu. Tímto listem promulguji Akta provinční kapituly slavené od 24. ledna do 2. února 2010 v našem konventu Neposkvrněného početí Panny Marie v Olomouci. Každá provinční kapitula otvírá novou kapitolu života provincie. Ta právě otevřená bude charakterizována malým počtem aktivně činných bratří v klášterech. Necelé tři desítky bratří, kteří chtějí být ve službě poslání kazatelského řádu, ale přece není málo! Vždyť ani sv. Dominik na začátku kolem sebe neměl velké zástupy bratří a navíc je brzy rozeslal po malých skupinkách do světa šířit dílo řádu. Opíráme se o teologální naději a o přímluvu sv. Dominika. Budeme však muset pečlivě rozlišovat, na co nám stačí síly, aby charisma sv. Dominika bylo z našeho působení zřetelně čitelné a přinášelo duchovní plody. Dáno v Praze o slavnosti Zvěstování Páně, dne 25. března 2010
č.j. 46 / 2010
................................... fr. Benedikt M o h e l n í k OP provinciál
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
4
(34)
Obsah Schválení Magistrem Řádu........................................................................................................6 Oznámení Příprava provinční kapituly .......................................................................................................8 Účastníci provinční kapituly ......................................................................................................8 Průběh provinční kapituly .........................................................................................................8 Personalia................................................................................................................................10 Poděkování ..............................................................................................................................10 Usnesení Apoštolát .................................................................................................................................11 Formace a studium..................................................................................................................14 Ekonomie a řízení ....................................................................................................................15 Dominikánská rodina...............................................................................................................17 Beatifikace a kanonizace .........................................................................................................17 Příprava jubilea 800 let založení Řádu ....................................................................................17 Zakončení Vzpomínka na zemřelé ............................................................................................................17 Závěrečné ustanovení..............................................................................................................19 Přílohy č.1 Zpráva o stavu provincie....................................................................................................21 č.2 Knihovní řád pro klášterní knihovny ..................................................................................31 č.3 Směrnice o správě řádového majetku ................................................................................33
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
5
(34)
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen
ZAČÍNAJÍ
AKTA PROVINČNÍ KAPITULY ČESKÉ DOMINIKÁNSKÉ PROVINCIE SL A V E N É V E DN E C H 2 4. L E DN A AŽ 2. Ú NO R A 201 0 V K O N VE NT U N E P OS K V RN Ě N É H O P O ČE TÍ P A NN Y M A RI E V O L O M O UC I
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
6
(34)
Schválení Magistrem Řádu Bratru Benediktu Mohelníkovi, provinciálovi, a bratřím České dominikánské provincie Milý bratře Benedikte, milí bratři české provincie, pečlivě jsem si pročetl Akta vaší provinční kapituly slavené v klášteře Neposkvrněného početí Panny Marie v Olomouci od 24. ledna do 2. února 2010. Po poradě s generální radou rád schvaluji tato Akta i změny ve vašem Statutu. Také se s vámi chci podělit o postřehy, které jsme k Aktům v radě měli. Vaše Akta jsou dobře zpracovaná a jasně uspořádaná, jsou stručná a snadno se čtou. Zapůsobilo na nás, jak zřetelně jsou formulována nařízení i to, komu jsou určena a do kdy mají být splněna. Na tom je vidět, že chápete, jaký úkol a funkci má kapitula. Vaše nařízení nejsou jen obecná přání a sny, jsou spíše jasná a určitá. Vnímáme to jako znamení správného pochopení a výkonu řízení ve vaší provincii. Využití citací papeže Benedikta XVI. z apoštolské návštěvy v České republice od 26. do 28. září vhodně tvoří úvod ke každé části Akt. Zdůrazňuje se tím vaše odpověď na povzbuzení a výzvy Svatého otce adresované vaší zemi. Je velmi povzbuzující vidět, že apoštolské priority vaší provincie skutečně korespondují s tím, co papeži leží na srdci. Zvláště chceme podtrhnout č. 21, ve kterém jsou priority vašeho poslání jasně formulovány. Vnímáme rovněž, že kapitula jasně odpověděla na naše podněty z kanonické vizitace provincie v červnu 2009. Skutečně nás s bratrem Wojciechem Delikem potěšilo, jak opravdu vážně jste vzali některé naše starosti. To je další příklad dobrého řízení: vzájemná souhra mezi kanonickou vizitací magistra a příhodnou odpovědí provincie. Zároveň jsme si však všimli, že nikde necitujete žádnou z nedávných generálních kapitul. I když mezi vašimi Akty a legislativou generálních kapitul existuje zřetelné propojení, měla by vaše Akta větší sílu, kdyby v nich byly citovány generální kapituly. Kromě toho by se tím jasněji projevilo, že jste organickou součástí řádu jakožto celku. Do budoucna by bylo dobře vzít to v úvahu. Dále se ztotožňujeme s tím, že po jasném vyjádření priorit poslání (č. 21), kterými jsou pastorace mládeže, rodin a rozmanité misie mezi těmi, kdo „věří jinak“, následují velmi konkrétní návrhy, které vyžadují plánování v komunitách a koordinaci práce a vybízejí ke komunikaci v rámci provincie i celé dominikánské rodiny. Pokud toto přesné vymezení vezmete vážně, posílí nejen projekty vašeho apoštolátu, ale dá také jasnou tvář dominikánskému charismatu v České republice. Doufáme, že všichni bratři provincie přijmou za své směrnice, které vydala kapitula. Jsme jednoznačně přesvědčeni, že důraz na misie, městské misie, pouti, využití vašeho poutního místa sv. Zdislavy atd. vám umožní skutečně aktuálně naplnit naše poslání být opravdu řádem kazatelů. Akta také poskytují náležité místo zájmu o sdělovací prostředky. Máte promotora pro sdělovací prostředky a vnímáte nakladatelství Krystal OP jako výraz kazatelského charismatu, zvláště jsou-li jeho publikace „určeny široké populaci, mají za cíl poučení a prohloubení ve víře, jsou založeny v církevní nauce, mají apoštolátní náboj a pokryjí oblasti jinde nezpracované“ (č. 45). Chceme vás povzbudit, aby tyto publikace byly obsahově zakotveny v Písmu svatém, které je duší teologie a je absolutně nezbytné pro tolik potřebnou novou evangelizaci společnosti. Naléhavě vám doporučujeme, aby bylo co nejdříve naplněno č. 50 a také, aby některý z bratří získával odpovídající formaci v této oblasti. Neuniklo nám, že máte výslovnou starost o konvent v Praze. Jsme si vědomi některých těžkostí a bolestí, které se dříve pojily s tímto klášterem, ale chceme vás povzbudit, abyste svou vizi uskutečnili. Konvent je v srdci města a má velký potenciál. Při uskutečňování možností apoštolátu mohou vyvstat určité obtíže pro společný život. Naléhavě vás vybízíme, abyste si ujasnili vztahy se společností Cortuum s.r.o. (č. 52) a aby všichni bratři provincie tento projekt tak podporovali, aby nebyl zmařen. Všimli jsme si, že v Aktech chybí úvaha o řeholním životě. Když se uvažuje o řeholním životě, obvykle se taková úvaha týká zachovávání slibů, věrnosti v chórové a soukromé modlitbě, studia, setkávání kapitul atd. Možná to ve vaší provincii nepůsobí problémy a lze to tedy brát jako něco samozřejmého. Nicméně prohloubení řeholního života je vždycky nezbytné, má-li naše kázání a apoštolát být hlouběji soustředěn na Krista a záviset více na milosti. Zasloužíte si, abychom vám blahopřáli k tomu, jak konkrétní je váš program přednoviciátu, který by mohl sloužit jako vzor pro jiné provincie. Kromě toho zdůrazňujete, že vám záleží na tom, aby novicmistr považoval novice a jejich formaci za svůj primární závazek. Je třeba ocenit
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
7
(34)
úspěšnou spolupráci s toulouskou provincií v oblasti formace kleriků. Chceme zdůraznit, jak to činíte i vy sami v Aktech (č. 62 a 63), význam doby, kdy tito bratři přijíždějí během letních měsíců do své provincie. Protože tráví většinu času v zahraničí, je třeba věnovat jim pozornost v době, kdy jsou doma, aby měli možnost konkrétně integrovat osvojené poznatky do vaší specifické situace. Část o trvalé formaci – krátká, ale jasná a přímá – se týká úlohy konventních lektorů a regenta studií, kteří mají pořádat přednášky a zvát přednášející. Svou úlohu by také mohli rozšířit na to, aby své bratry upozorňovali na diecézní programy a setkání určená k formaci kněží; pokud takové programy existují, bylo by dobře, aby dominikáni svou přítomností projevili ochotu ke spolupráci. Vaše zkušenost jakožto dominikánské rodiny je v souladu s výzvami generálních kapitul. Rádi vidíme, jak se věnujete mniškám, jak spolupracujete se sestrami, jak si přejete oživit kněžská i laická bratrstva a jak podporujete sekulární institut Dílo blažené Zdislavy. Tímto vším se může vytvořit prostor pro navazující vzdělávání a formaci nejen bratří, ale také celé dominikánské rodiny. Část o řízení a ekonomice svědčí o tom, že si provincie uvědomuje, jak důležité je mít jasné směrnice a smlouvy. Je důležité, aby smlouvy s biskupy, dohody mezi konventy a provinciemi a jiné smlouvy byly jasné a přímé, aby se v budoucnu předešlo nedorozuměním. Předkládání účetnictví i sjednocení účetních tabulek umožní, aby ekonomická situace byla všude jasná a průhledná. Roste tím důvěra mezi bratry i zodpovědnost za dobré řízení klášterů. Všimli jsme si však, že tato Akta neurčují maximální výši výdajů provinciála s radou nebo bez rady ani převorů s radou nebo bez rady. To je třeba napravit a určit na příštím setkání provinční rady, pokud to již není určeno ve Statutu. Nakonec vám, milí bratři, chceme pogratulovat k vaší kapitule. Akta svědčí o dynamické a rozhodné provincii. I když vás počtem není mnoho, vaše jasné vize a odhodlání naplnit je realistickým způsobem, ukazují, že jste velmi živou a rozvíjející se entitou v řádu kazatelů jako celku. Rádi bychom ocenili, že jste do Akt zahrnuli zprávu, kterou pro vaši provincii napsal bratr Benedikt na závěr svého prvního mandátu. Doporučujeme, abyste ji pečlivě četli a přemýšleli o ní, až budete uvádět Akta do praxe. Uvádí velmi realistické zhodnocení silných a slabých stránek provincie, ale jeho reflexe je hluboce zakořeněna v naději a ve víře, že máte potřebnou sílu ducha a jasné pojetí řeholního života, abyste se mohli stát ještě horlivějšími kazateli Božího slova. S těmito postoji se plně ztotožňujeme. Žádám provinciála, aby nechal Akta vytisknout spolu s touto schvalovací listinou, aby je poslal promulgovaná do všech klášterů provincie, aby dal každému z bratří jeden výtisk ke studiu a aby zaslal pět výtisků na generální kurii. Vzpomínáme si, když jsme byli loni v červnu u vás na vizitaci, s jakou důvěrou a bratrským postojem jste nás tehdy přijali. Pamatujeme na vás ve svých modlitbách a prosíme, abyste i vy na nás pamatovali. Dáno v Římě u svaté Sabiny dne 17. března 2010, o svátku sv. Patrika. Bratrsky ve sv. Dominiku, fr. Carlos Azpiroz Costa, O.P. magistr řádu fr. Christophe Holzer, O.P. sekretář
Prot. n. 12/10/208 CP
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
8
(34)
OZNÁMENÍ
Příprava provinční kapituly 1. Sekretářem přípravných prací byl na základě schválení provinční radou konanou 12. června 2009 v Olomouci ustanoven fr. Martin Dvořák OP. 2. Provinční rada dne 12. 6. 2009 ustanovila předsedy přípravných komisí takto: Komise pro apoštolát (apoštolát, pastorace, dominikánská rodina a spolupráce s ostatními provinciemi, Kazatelské středisko): fr. Antonín Krasucki; komise pro řeholní život (formace, studium a společný život, vydavatelská činnost provincie, spolupráce se zahraničními provinciemi, Bibliotheca Dominicana, Studium generale a nakladatelství Krystal OP): fr. Mikuláš Buzický; komise pro řízení (řízení provincie, ekonomie a statut): fr. Cyprián Suchánek. 3. Provinční rada dne 27. 10. 2009 stanovila následující složení přípravných komisí: Komise pro apoštolát: ffr. Antonín Krasucki, Pavel Mayer, Cyprián Suchánek, Romuald Rob, Savio Řičica, Lukáš Fošum, Ludvík Grundman, Pio Oláh, S. M. Vojtěcha Beránková, S. Lenka Nezbedová, P. Vladimír Slámečka, pí Dagmar Kopecká, p. Jan Beneš, p. Martin Rosenbaum. Komise pro řeholní život: ffr. Mikuláš Buzický, Vojtěch Soudský, Martin Dvořák, Damián Němec, Štěpán Filip, Efrém Jindráček, Pavel Mayer, Lukáš Fošum, Gabriel Malich, pí Eva Fuchsová. Komise pro řízení: ffr. Cyprián Suchánek, Benedikt Mohelník, Vojtěch Soudský, Martin Dvořák, Damián Němec, Antonín Krasucki, Filip Boháč. 4. Provinciál svým listem ze 7. 9. 2009 svolal v souladu s LCO č. 355 – 356 provinční kapitulu na 24. 1. 2010 do Konventu Neposkvrněného početí Panny Marie v Olomouci dle rozhodnutí minulé Provinční kapituly (viz APK 2006 č. 89).
Účastníci provinční kapituly 5.
Členové kapituly: fr. Benedikt Mohelník OP (exprovinciál, předseda kapituly) fr. Antonín Krasucki OP (převor Praha) fr. Augustin Prokop OP (převor Plzeň) fr. Irenej Šiklar OP (převor Olomouc) fr. Alvarez Kodeda OP (převor Znojmo) fr. Romuald Rob OP (socius převora Praha) fr. Damián Němec (socius převora Olomouc) fr. Efrém Jindráček (volený delegát za Znojmo a Jablonné v Podještědí) fr. Vojtěch Soudský (volený delegát za Plzeň a Uherský Brod) fr. Mikuláš Buzický (doplňující delegát) Z pozvaných hostů: S. M. Kateřina Foltová OP (převorka mnišek Lysolaje) P. Vladimír Slámečka (sdružení kněží a jáhnů sv. Dominika) p. Martin Rosenbaum (Kazatelské středisko) pí Radka a p. Petr Turkovi (Cortuum s.r.o.) p. Josef Pleskot (AP Atelier)
Průběh provinční kapituly Neděle 24. 1. 2010 6. Pontifikální mši sv. k Duchu svatému v 18:00 v našem kostele Neposkvrněného početí Panny Marie celebroval Mons. Jan Garaubner, arcibiskup olomoucký. Po mši sv. ověřili tři nejstarší účastníci kapituly (fr. Augustin Prokop, Vojtěch Soudský a Damián Němec) pověřovací listiny sociů převorů a delegátů. Pondělí 25. 1. 2010 7. Ráno proběhla rekolekce pod vedením olomouckého převora fr. Ireneje Šiklara v přednáškovém sále. Dopoledne proběhlo první jednání pléna kapituly. Byl ustanoven zapisovatel fr. Cyprián Suchánek a jeho pomocník fr. Martin Dvořák. Dále byla ustanovena organizační komise kapituly: fr. Irenej Šiklar a fr. Vincenc Smolík. Dále byli ustanoveni poradci pro jednání v komisích s poradním hlasem: fr. Martin Dvořák (komise pro formaci) a fr. Cyprián Suchánek (komise pro řízení).
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
9
(34)
Exprovinciál fr. Benedikt Mohelník přednesl svou zprávu a proběhla diskuze o stavu provincie a úkolech provinciála v následujícím období. Odpoledne proběhla volba skrutátorů pro celou kapitulu. Zvoleni byli ffr. Irenej Šiklar a Mikuláš Buzický. Volba provinciála proběhla podle našich obřadů. Zvolen byl fr. Benedikt Mohelník. Byl vyhotoven protokol o volbě – Processus verbalis electionis prioris provincialis – a faxem zaslán na Generální kurii našeho Řádu do Říma. Provinční syndik fr. Cyprián Suchánek přednesl svou zprávu o majetku, výnosech a nákladech, závazcích a pohledávkách provincie za minulé období. Večer přišlo z Generální kurie schválení volby provinciála. Úterý 26. 1. 2010 8. Dopoledne proběhlo druhé jednání pléna kapituly. Byly ustanoveny tři kapitulní komise: pro apoštolát, řeholní život a řízení a jejich členové: Komise pro apoštolát: ffr. Antonín Krasucki (předseda), Irenej Šiklar, Romuald Rob, pan Martin Rosenbaum (zapisovatel); Komise pro řeholní život: ffr. Augustin Prokop (předseda), Damián Němec, Martin Dvořák, Efrém Jindráček, Mikuláš Buzický (zapisovatel), s. M. Kateřina Foltová; Komise pro Řízení: ffr. Vojtěch Soudský, Damián Němec (předseda), Alvarez Kodeda, Cyprián Suchánek (zapisovatel). Komise si své předsedy a zapisovatele zvolili na svém prvním jednání. Dále byli zvoleni čtyři definitoři kapituly a to (v pořadí): ffr. Augustin Prokop, Antonín Krasucki, Mikuláš Buzický a Irenej Šiklar. Dopoledne proběhlo první jednání kapitulních komisí. Během polední hodinky přijal fr. Benedikt Mohelník oficium provinciála. Dle našich obřadů složil vyznání víry a přísahu věrnosti. Potvrzovací listinu podepsali jako svědkové ffr. Vojtěch Soudský a Augustin Prokop. Odpoledne proběhla rozprava o rekonstrukci pražského kláštera a pokračovalo jednání kapitulních komisí. Středa 27. 1. 2010 9. Dopoledne probíhalo jednání kapitulních komisí. Odpoledne proběhlo jednání o projektu obnovy pražského kláštera s manžely Petrem a Radkou Turkovými. Čtvrtek 28. 1. 2010 10. Dopoledne pokračovalo jednání kapitulních komisí. Bylo zahájeno třetí jednání pléna kapituly o návrhu komise pro řízení. Odpoledne proběhlo jednání o projektu obnovy pražského kláštera s architektem Josefem Pleskotem. Pokračovalo jednání pléna kapituly o návrhu komise pro řízení. Večerní mši sv. ze svátku sv. Tomáše Akvinského celebroval bývalý provinciál Mons. Dominik Duka OP, biskup královéhradecký. Pátek 29. 1. 2010 11. Dopoledne proběhlo čtvrté jednání pléna kapituly o návrhu komise pro řízení a komise pro apoštolát. Odpoledne pokračovalo jednání pléna kapituly o návrhu komise pro apoštolát a komise pro řeholní život. Sobota 30. 1. 2010 12. Dopoledne proběhlo páté jednání pléna kapituly o návrhu komise pro řeholní život. Dále se projednávala otázka obnovy kláštera v Jablonném a obnovy pražského kláštera. Odpoledne pokračovalo projednávání otázky obnovy pražského kláštera. Dále proběhly volby členů provinční rady (ffr. Cyprián Suchánek a Pavel Mayer) a dvou náhradníků (ffr. Martin Dvořák a Cyril Molnár). Dále bylo předloženo a schváleno hospodaření provinciála. Dále proběhly volby bratří jdoucích na generální kapitulu. Zvoleni byli: ffr. Mikuláš Buzický (1. definitor), Damián Němec (2. definitor), Efrém Jindráček (socius provinciála), Lukáš Fošum (socius 1. definitora) a Pavel Mayer (socius 2. definitora). Bylo ustanoveno místo a doba konání příští provinční kapituly. Neděle 31. 1. 2010 13. Volný den. Pondělí 1. 2. 2010 14. Jednání definitoria o usneseních pléna o apoštolátu a o řeholním životě.
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
10
(34)
Úterý 2. 2. 2010 15. Jednání definitoria o usneseních o řeholním životě a o řízení. Jednání o personáliích. Uspořádání definitivního textu, doplnění citáty z projevů papeže Benedikta XVI. a odsouhlasení definitivního textu. Zakončení kapituly společným slavením mše sv. ze svátku Uvedení Páně do chrámu v 18:00 hod. v klášterním kostele.
Personalia 16. Provinční oficiálové
Socius provinciála: fr. Antonín Krasucki Provinční syndik: fr. Cyprián Suchánek Archivář provincie: fr. Augustin Prokop Regent studií: fr. Damián Němec Moderátor Generálního studia: fr. Efrém Jindráček (od července 2010) Magistr noviců: fr. Pavel Mayer Magistr kleriků: fr. Martin Dvořák Magistr bratří spolupracovníků: fr. Vojtěch Soudský Promotor pro trvalou formaci: fr. Štěpán Filip Examinátoři kandidátů svěcení: ffr. Savio Řičica, Damián Němec, Česlav Plachý, Štěpán Filip, Vojtěch Soudský Censoři ex officio: ffr. Damián Němec, Štěpán Filip, Efrém Jindráček Provinční rada
Socius provinciála: fr. Antonín Krasucki Definitoři: ffr. Augustin Prokop (1.), Antonín Krasucki (2.), Mikuláš Buzický (3.), Irenej Šiklar (4.) Regent studia: Damián Němec Volení členové: ffr. Cyprián Suchánek, Pavel Mayer Volení náhradníci: ffr. Martin Dvořák, Cyril Molnár Delegáti na generální kapituly
Socius provinciála: fr. Efrém Jindráček První definitor: fr. Mikuláš Buzický Socius prvního definitora: fr. Lukáš Fošum Druhý definitor: fr. Damián Němec Socius druhého definitora: fr. Pavel Mayer Odborné komise a rady
Komise pro intelektuální život provincie: dáno LCO a Statutem č. 16d Liturgická komise: fr. Efrém Jindráček (předseda) Formační rada provincie: dáno Rozvrhem formace a studia č. 3 Ekonomická rada provincie: fr. Cyprián Suchánek (předseda) Ediční rada provincie: členové dle vlastního statutu; po revizi statutu členy jmenuje provinční rada Promotoři a spirituálové
Promotor pro povolání: fr. Mikuláš Buzický (od srpna 2010) Promotor pro apoštolát: fr. Cyril Molnár Promotor pro sdělovací prostředky a internet: fr. Romuald Rob Promotor pro růženec: fr. Irenej Šiklar Promotor pro beatifikace a kanonizace: fr. Efrém Jindráček Promotor pro mnišky: fr. Alvarez Kodeda Promotor pro dominikánské konsociace: fr. Savio Řičica Spirituál České kongregace sester dominikánek: fr. Česlav Plachý Spirituál Díla blažené Zdislavy: fr. Antonín Krasucki
Poděkování 17. Děkujeme pracovníkům nakladatelství Krystal OP a jejich spolupracovníkům za realizaci vydání českého překladu Jeruzalémské bible. Nakladatelství Krystal OP také děkujeme za účast na apoštolském poslání provincie formou vydávání kvalitní literatury. 18. Děkujeme Kazatelskému středisku za organizaci různých forem misií, které jsou důležitou součástí působení řádu v naší zemi, zejména za angažovanost při Týdnu vzájemného
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
11
(34)
poznání a porozumění v Hradci Králové (12. – 18. 5. 2008). Kazatelskému středisku rovněž děkujeme za organizaci pravidelného Setkání dominikánské rodiny v Hradci Králové. 19. Děkujeme Mons. Dominiku Dukovi OP za velkorysou podporu působení naší provincie, zvláště při Setkáních dominikánské rodiny v Hradci Králové a při vydávání revue Salve.
USNESENÍ 20. Návštěva papeže Benedikta XVI. v naší zemi ve dnech 26. – 28. 9. 2009 byla událostí zásadního významu. Svým životem a působením podle řádového charismatu chceme přispět k tomu, aby slova Petrova nástupce, jehož posláním je utvrzovat bratry ve víře, přinášela v místní církvi mnohonásobný užitek.
Apoštolát Jedině z osobního poznání a hlubokého spojení s Kristem je možné čerpat duchovní sílu k plnému 1 uskutečnění křesťanského povolání. Pouze Kristova láska činí apoštolské působení účinným. 21. Znovu potvrzujeme priority působení České dominikánské provincie: pastorace mládeže zejména přítomností na školách a mezi studenty, pastorace rodiny, misijní působení na nevěřící a jinak věřící včetně městských misií, apoštolát ve sdělovacích prostředcích. 22. Nařizujeme provinciálovi zajistit revizi plánu apoštolátu provincie, který bude reflektovat situaci menšího počtu bratří. 23. Zdůrazňujeme dostatečnou vzájemnou informovanost v rámci celé dominikánské rodiny, která vede k účinnějšímu apoštolátu. 24. Apoštolát se uskutečňuje především v jednotlivých komunitách bratří. Úkolem promotorů je tuto činnost iniciovat a koordinovat. 25. Doporučujeme jednotlivým klášterům na začátku každého školního roku prezentovat vhodnou formou plánované akce (tištěný letáček i webové stránky). 26. S vděčností oceňujeme veškeré vynaložené úsilí a spolupráci všech členů dominikánské rodiny v oblasti apoštolátu. Uvědomujeme si rovněž sílu modlitby našich kontemplativních sester. Pastorace mládeže Zvláště mladí lidé si dnes znovu kladou otázku po povaze získané svobody. K čemu je svoboda 2 využívána? Co je podstatou skutečné svobody? Vaše pastorační snaha se však musí zaměřit zejména na oblast výchovy nových generací. Katolické školy nechť podporují úctu k člověku; ať se věnuje pozornost pastoraci mládeže i mimo školní okruh, 3 aniž by se přitom zanedbávaly ostatní kategorie věřících. Kristus je pro všechny! 27. Dominikánská pastorace mládeže spočívá především ve snaze o kvalitní formaci mladých lidí, zvláště formaci intelektuální. Ať se mladým s úctou k pravdě předkládá srozumitelnou formou celé bohatství nauky Církve. Bratři a členové dominikánské rodiny ať se s nimi aktivně setkávají především na univerzitách, ve školách a v duchovní správě studentů. Vybízíme bratry, ať mladým poskytují prostor pro setkávání v našich domech. 28. Nařizujeme místním představeným, aby do konce dubna 2010 shromáždili a předali promotorovi pro apoštolát informace o tom, co se koná pro mládež v jejich klášterech. Promotor do konce května 2010 poskytnuté informace předá provinční radě. 29. Ustanovujeme, že oficia promotora pro apoštolát a kázání a promotora pro mládež jsou spojena. 30. Dominikánská pastorace mládeže ať probíhá také ve spolupráci s kongregačními sestrami a s dalšími členy dominikánské rodiny. Pověřujeme promotora pro apoštolát, ať se svými spolupracovníky povzbuzuje a koordinuje účast mládeže a bratří na Světovém setkání mládeže v Madridu a také na setkáních křesťanské mládeže organizovaných v naší zemi. Doporučujeme promotorovi pro apoštolát, aby v následujícím čtyřletí zorganizoval setkání mládeže sdružující se kolem našich kostelů a domů.
1 2 3
Benedikt XVI., Promluva při modlitbě nešpor. In: Papež Benedikt XVI. v České republice. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009, s. 47. Benedikt XVI., Projev při setkání s představiteli politického a veřejného života. In: Papež Benedikt XVI. v České republice, s. 32. Benedikt XVI., Promluva při modlitbě nešpor. In: Papež Benedikt XVI. v České republice, s. 48.
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
12
(34)
Pastorace rodin Víme, jak důležité jsou stabilní a jednotné rodiny pro skutečný pokrok společnosti a pro budoucnost lidstva. Mysleme obzvláště na ty mladé rodiny, které musejí vynakládat mnoho úsilí o bezpečí a důstojnou budoucnost svých dětí. Kolik dětí dnes nikdo nemiluje, nepřijímá a ani si jich neváží! Kolik dětí je obětí násilí a různých forem zneužívání bez jakýchkoli zábran! Kéž by dětem byly zaručeny 4 úcta a pozornost, které jim náleží: děti jsou budoucností a nadějí lidstva. 31. Vybízíme bratry, aby ve všech oblastech, kde působí, přispívali k ochraně základních
hodnot rodiny a k posílení úcty k životu. Ať pomáhají těm, kdo se o tyto hodnoty zasazují. 32. Místem, kde provincie zvlášť podporuje pastoraci rodin, je poutní místo sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí. Za současných podmínek není v silách komunity v Jablonném zajišťovat rozsáhlý program pro pastoraci rodin. Vybízíme bratry z jiných domů, aby dle svých možností přispívali k šíření kultu sv. Zdislavy a účastnili se aktivit v Jablonném formou jim vlastní (např. pouť za životního partnera, poutě a pobyty rodin, duchovní obnovy, setkání osamělých matek apod.). K tomu ať co nejvíce využívají pomoc ze strany ostatních větví dominikánské rodiny, zejména kongregačních sester. 33. Nařizujeme místním představeným, aby do konce dubna 2010 shromáždili a předali promotorovi pro apoštolát informace o tom, co se v jejich klášterech koná v oblasti pastorace rodin. Promotor do konce května 2010 poskytnuté informace předá provinční radě. Ta zajistí, aby nabídka aktivit pro rodiny konaných v Jablonném byla přehledně prezentována přiměřenou formou v našich komunitách a kostelích (tištěný letáček i webové stránky). Misijní působení včetně městských misií Jistým náznakem nám mohou být architektonické klenoty, které toto město zdobí. Jejich krása vyjadřuje víru; jsou zjeveními Boha, který nás právem nechává přemítat o divech krásy, o něž my lidé usilujeme, když vyjadřujeme estetický a poznávací rozměr svého nejvnitřnějšího bytí. Jak tragické by bylo, kdyby někdo hleděl na takové příklady krásy a nedbal by transcendentního tajemství, na které 5 odkazují. 34. Pravidelné pořádání letních misií je jednou z důležitých aktivit naší provincie v oblasti misijního působení a evangelizace. Velmi pozitivně byla hodnocena spolupráce na městské misii v Hradci Králové v roce 2008. V rámci těchto akcí se dobře uskutečňuje spolupráce členů různých částí dominikánské rodiny. 35. Vybízíme ke kvalitní přípravě a k široké účasti členů dominikánské rodiny na městské misii v Litoměřicích v roce 2010, o kterou jsme byli požádáni litoměřickým biskupem. Pověřujeme Kazatelské středisko koordinací této akce. 36. Povzbuzujeme bratry k vědomí, že naše působení v místě komunity je také formou trvalé městské misie. Vybízíme k ochotné spolupráci s příslušnými institucemi na kulturních a duchovních aktivitách. Sdělovací prostředky Odvaha jasně vyřknout pravdu je vlastně službou všem členům společnosti tím, že osvětluje cestu lidského pokroku, poukazuje na etické a morální základy a dává záruku, že veřejný pořádek čerpá 6 z pokladnice lidské moudrosti. 37. Hromadné sdělovací prostředky jsou „moderní kazatelnou“ a působení v nich je specifickou formou apoštolátu současné doby. Přítomnost dominikánů v této oblasti se zvětšuje. Je třeba ji rozvíjet, kultivovat a koordinovat. 38. Mediální působení komunit (včetně webových prezentací) ať je předmětem vizitací. Cílem je povzbuzení bratří, aby ve spolupráci s promotorem pro sdělovací prostředky plánovali a zdokonalovali své působení. 39. Nařizujeme promotorovi pro sdělovací prostředky, aby ve spolupráci s místními představenými do konce září 2010 shromáždil a předal provinční radě přehled všech aktivit v oblasti hromadných sdělovacích prostředků. 40. Pověřujeme promotora pro sdělovací prostředky, aby monitoroval webové prezentace na doménách vlastněných řádem, zda odpovídají dominikánskému duchu a mají dostatečnou kvalitu. 41. Nařizujeme promotorovi pro sdělovací prostředky, aby ve spolupráci s Kazatelským střediskem zajistil vytvoření společných základních zásad pro webové prezentace na doménách vlastněných řádem. Výsledek předloží provinční radě do konce září 2010. Pověřujeme
4 5 6
Benedikt XVI., Pozdrav při setkání s rodinami u Pražského Jezulátka. In: Papež Benedikt XVI. v České republice, s. 20. Benedikt XVI., Projev při setkání s představiteli politického a veřejného života. In: Papež Benedikt XVI. v České republice, s. 33. Benedikt XVI., Projev při setkání s představiteli politického a veřejného života. In: Papež Benedikt XVI. v České republice, s. 33.
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
13
(34)
Kazatelské středisko výpomocí tam, kde dostatečné kvality nemůže správce prezentace dosáhnout vlastními silami. 42. Nařizujeme všem bratřím, kteří publikují v nějakém periodiku nebo vystupují ve sdělovacích prostředcích, aby tuto skutečnost oznámili promotorovi pro sdělovací prostředky, který vede seznam těchto aktivit. 43. Vybízíme bratry, včetně bratří ve formaci, k vlastní publikační činnosti. Krystal OP 44. Magistr řádu vyjádřil podporu nakladatelství Krystal OP jako důležitému provinčnímu projektu. 45. Knižní produkci nakladatelství Krystal OP považujeme za součást našeho apoštolského poslání. Proto podporujeme vydávání titulů, které svou povahou jsou určeny široké populaci, mají za cíl poučení a prohloubení ve víře, jsou založeny v církevní nauce, mají apoštolátní náboj a pokryjí oblasti jinde nezpracované. 46. Pověřujeme ediční radu provincie, aby pomáhala vyhledávat v zahraniční dominikánské produkci vhodné tituly. Tento krok také umožní české populaci seznámit se s dominikánským charismatem. 47. Doporučujeme využít články z časopisu Amen a vydat je jako monotematické knihy, které lze použít také při dominikánských misiích. 48. Vyzýváme bratry, aby při svém působení nabízeli publikace z produkce Krystal OP. 49. Nařizujeme provinciálovi, aby do září 2010 zajistil revizi Stanov ediční rady provincie. 50. Vybízíme převora pražského konventu, aby pověřil vhodného bratra z komunity spoluprací s nakladatelstvím, stálou komunikací a duchovní podporou. Tento bratr ať pomáhá s výběrem publikací a s prací v redakci. Obnova pražského kláštera 51. Jsme si vědomi významu dominikánské přítomnosti v hlavním městě naší země. Sama
podstata identity české provincie je úzce spjata s Prahou. Projekt obnovy kláštera má poskytnou prostor pro život komunity v srdci velkoměsta, dialog s kulturní elitou, kázání zaměřené na hledající a na ty, kdo nevěří, a různé vzdělávací iniciativy. Jsme si vědomi, že to vše vyžaduje otevřenou diskuzi a vytrvalou práci všech, kdo se na realizaci projektu podílejí. 52. Vybízíme pražskou komunitu, aby si vyjasnila a urovnala vztahy se společností Cortuum. Je důležité, aby komunita byla konzistentní vzhledem ke svým předchozím rozhodnutím a jednotliví bratři aby byli k těmto rozhodnutím loajální. Na druhé straně život komunity jako celku neumožňuje, aby všichni její členové byli plně a výlučně zaangažováni do realizace projektu. Je nezbytné vzájemně respektovat autonomii v rámci spolupráce všech subjektů (provincie, konvent a společnost Cortuum). 53. Deklarujeme, že projekt má konkrétní a jednoznačnou podporu ze strany provincie. Vybízíme provinční radu, aby tento projekt průběžně sledovala. 54. Považujeme za nutné vyjasnit formu zamýšlených vzdělávacích aktivit v rámci projektu. Pověřujeme provinciála, aby ve spolupráci s koordinační radou a za účasti vhodných bratří a dalších odborníků vytvořili základní koncepci využití obnoveného kláštera. 55. Souhlasíme s hledáním vnějších finančních zdrojů pro zajištění projektu obnovy kláštera a vyjadřujeme ochotu ke spolupráci v této oblasti. Poutní místa Opřete o víru v Krista své rodinné, pracovní a školní plány, jakož i aktivity v každé oblasti společnosti. Ježíš nikdy své přátele neopustí. Pohleďte na zářivé svědectví svaté Zdislavy, matky, jež vynikala 7 skutky zbožnosti a milosrdenství! Morava je země bohatá na mariánská poutní místa, která zástupy věřících navštěvují během celého roku. Panna Maria ať udržuje bdělou víru vás všech, víru živenou také četnými lidovými tradicemi s kořeny v minulosti … Je důležité naopak neztratit ze zřetele ideál, který vyjadřovaly tradiční zvyky, a především by mělo být udržováno duchovní dědictví vašich předků, aby bylo nejen zachováno, ale 8 aby i odpovídalo potřebám dnešní doby. 56. Pověřujeme představené komunit, aby do pastoračních plánů svých komunit zařadili termíny hlavních poutí v Jablonném (poslední sobota v květnu) a v Uherském Brodě (první neděle v říjnu) a dle možností se těchto poutí účastnili. Představené v Jablonném a Uherském Brodě vybízíme, aby včas požádali o pomoc bratry z jiných komunit.
7 8
Benedikt XVI. Homilie při mši sv. v Brně-Tuřanech. In: Papež Benedikt XVI. v České republice, s. 65. Benedikt XVI. Promluva při modlitbě Anděl Páně v Brně-Tuřanech. In: Papež Benedikt XVI. v České republice, s. 66.
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
14
(34)
Formace a studium Milé zasvěcené osoby, slibem evangelijních rad připomínáte prvenství, které má Bůh mít v životě každé lidské bytosti, a bratrským životem dosvědčujete, jak obohacující je uskutečňovat přikázání lásky (srov. Jan 13, 34). Věrností tomuto svému povolání pomůžete současným mužům a ženám 9 nechat se uchvátit Bohem a evangeliem jeho Syna (srov. Vita consecrata, 104). Přednoviciát 57. Nařizujeme, aby přednoviciát zahrnoval alespoň 10 setkání u každého kandidáta. Smy-
slem není oddalování vstupu do řádu, ale lepší vzájemné poznání kandidátů a bratří. 58. Nařizujeme promotorovi pro povolání připravit vydání informativní tiskoviny o řádu. 59. Připomínáme všem bratřím v provincii, že každý z nich je zodpovědný za probouzení nových povolání. Ať podporují i povolání k životu v ostatních větvích dominikánské rodiny. Noviciát 60. Ustanovujeme, že magistr noviců nemá zastávat trvalé pastorační pověření mimo for-
mační konvent. Formace bratří studentů Od časů Platonových vzdělávání není pouhým hromaděním vědomostí nebo dovedností, ale je chápáno jako paideia, lidská formace v bohatství intelektuální tradice směřující k ctnostnému životu. A také dnes: jakmile si mladý člověk uvědomí plnost a jednotu pravdy, objeví s radostí, že otázka toho, co může vědět, otevírá obrovské dobrodružství toho, čím by měl být a co by měl dělat. Pátrání po svobodě stále vede práci učenců, jejichž služba (diakonia) pravdě je nepostradatelná pro blaho 10 každého národa. 61. Potvrzujeme, že řeholní a studijní formace bratří kleriků bude další čtyři roky pokračovat ve Francii. V odůvodněných případech zůstává možnost základního studia v českých zemích (viz Rozvrh formace a studia č. 25). 62. Ustanovujeme, že kromě studia klasických jazyků je potřebné doplnit během letních prázdnin vzdělání v oboru českých dějin a církevního práva, nácvik českého zpěvu mešní liturgie a rozvíjet literární projev v češtině. 63. Pověřujeme magistra kleriků, aby v součinnosti s představenými klášterů umožnil studentům během července pobyty v různých klášterech provincie za účelem poznání života komunit a jejich apoštolské činnosti. Vybízíme představené, aby pro studenty připravili odpovídající program a nabídli jej magistrovi kleriků vždy do konce března. 64. Bratři, kteří po ukončení institučních studií nebudou pokračovat v postgraduálním studiu, si v Olomouci doplní studium k pedagogické způsobilosti, aby mohli vyučovat na středních a základních školách. 65. Bratři, kteří chtějí pokračovat v postgraduálním studiu, jsou povinni složit lektorskou zkoušku (viz Rozvrh formace a studia č. 23 – 27). Jako písemnou práci mohou předložit svou práci k bakalaureátu nebo jinou písemnou práci. 66. Vybízíme studenty, aby se během svých studií ve Francii aktivně připravovali na apoštolát zejména v oblastech, které odpovídají prioritám stanoveným touto kapitulou: práce s mládeží, pastorace rodin, misijní aktivity a práce s hromadnými sdělovacími prostředky. 67. Doporučujeme jednotlivým promotorům a předsedům odborných komisí provincie, aby si po konzultaci s magistrem kleriků vybírali z řad bratří studentů vhodné spolupracovníky a postupně je uváděli do aktivit provincie. Trvalá formace Buďte Kristovými svědky vy, milí řeholníci a řeholnice, když budete radostně a důsledně uskutečňovat 11 evangelijní rady, a tím budete ukazovat, jaká je naše skutečná vlast – nebe. 68. Vybízíme komunity ke konání pravidelných, nejlépe měsíčních duchovních obnov. Ať to jsou dny usebrání, ztišení a intenzivnější modlitby (viz Rozvrh formace a studia č. 35 a 36). 69. Vybízíme představené komunit, aby ve spolupráci s lektory konventů zajistili během roku minimálně dvě přednášky pro komunitu na teologická témata. Doporučujeme studium aktuálních církevních dokumentů. 70. Vybízíme regenta studií k organizování přednášek vybraných zahraničních teologů a filosofů. 71. Vybízíme bratry s ukončeným institučním studiem, aby v součinnosti s regentem studií pokračovali v postgraduálním studiu, alespoň do stupně licenciátu.
9
Benedikt XVI., Promluva při modlitbě nešpor. In: Papež Benedikt XVI. v České republice, s. 48. Benedikt XVI., Projev při setkání s akademickou obcí. In: Papež Benedikt XVI. v České republice, s. 97-98. 11 Benedikt XVI. Homilie při mši sv. v Brně-Tuřanech. In: Papež Benedikt XVI. v České republice, s. 65. 10
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
15
(34)
Liturgie 72. Ukládáme liturgické komisi, aby dokončila přípravu vydání českého překladu Propria
OP Liturgie hodin, včetně Libellus precum, a zahájila práce na přípravě překladů ostatních částí Propria OP. 73. Považujeme za žádoucí, aby v liturgii naší provincie byla uchovávána řádová liturgická tradice. Proto ji doporučujeme rozvíjet především užíváním dominikánských chorálních nápěvů, zvláště při slavení liturgie hodin. Bibliotheca Dominicana (BD) 74. Konstatujeme, že bylo dosaženo požadovaného systémového uspořádání knihoven za-
střešených projektem BD. Ustanovujeme, že knihovny přechází do správy klášterů v Praze, Olomouci a Jablonném. 75. Nařizujeme představeným v Olomouci, Plzni a Uherském Brodě, aby se zodpovědně postavili k možnému převzetí svých historických knihoven. Na základě svých zkušeností jsou v tomto ohledu schopni pomoci bratři Augustin Prokop, Efrém Jindráček a Šimon Hlavatý. 76. Doporučujeme zavádět jednotný katalogizační systém Clavius a převzít vzorový návrh Knihovního řádu pro klášterní knihovny (viz příloha č. 2) Spolupráce se zahraničními provinciemi 77. Spolupráce se zahraničními provinciemi
se děje především formou společného studentátu s Toulouskou provincií. Naši studenti ve Francii spolupracují v rámci formace na apoštolských aktivitách toulouské provincie. 78. Doporučujeme, aby se nadále dbalo o vzájemné kontakty noviciátů české a slovenské dominikánské provincie. 79. Vybízíme bratry, ať podle možností spolupracují se sousedními provinciemi na poli apoštolátu a studia.
Ekonomie a řízení To je svatost, univerzální povolání všech pokřtěných, které je vede, aby plnili své povinnosti věrně a s odvahou, aby nehleděli na vlastní sobecký zájem, ale na společné dobro, a hledali v každém oka12 mžiku Boží vůli. Ekonomie 80. Nařizujeme provinciálovi, aby revidoval smlouvy o svěření farností, příp. jen kostelů,
mezi jednotlivými biskupstvími a kláštery. Ať je v těchto smlouvách jasně vymezeno, komu patří sbírky nevyhlášené biskupem a odvody farností. 81. Nařizujeme představeným jednotlivých klášterů vypracovat dohody mezi vlastním klášterem a spravovanou farností, příp. revidovat existující, s přihlédnutím ke vzoru, který poskytne provinční kurie. Tyto dohody ať co nejvíce zjednoduší a vyjasní vzájemné vztahy. Doporučujeme, aby do vlastnictví klášterů byly převedeny kostely včetně mobiliáře. Představení tyto dohody předloží provinční radě ke schválení do 31. 10. 2010. 82. Doporučujeme komunitám bratří v Praze a ve Znojmě, aby zvážily otázku držení farní správy při svých konventech, a to s ohledem na možnost jiného pastoračního působení v rámci charismatu našeho řádu. 83. Nařizujeme provinciálovi s radou, aby v souvislosti s vypršením smlouvy mezi českou a polskou provincií přezkoumal možnost osamostatnění polské duchovní správy. 84. Nařizujeme převorovi znojemského konventu, aby ve spolupráci s provinčním syndikem a promotorem pro mnišky předložil do 30. 6. 2010 provinční radě novou nájemní smlouvu, která bude spravedlivě reflektovat jak předchozí přísliby (viz PK 1992 – plenární zasedání dne 23. 4. 1992), tak změněnou situaci po téměř 20 letech. Do podpisu nové smlouvy zůstává v platnosti dosavadní stav. Metodika účtování v konventech 85. Nařizujeme provinčnímu syndikovi, aby průběžně monitoroval účtování v jednotlivých klášterech a aby do konce března 2011 vypracoval jednotný účtový rozvrh a příklady účetních operací, se kterými se setkáváme. Obojí ať publikuje na webu. 86. Nařizujeme všem klášterům v provincii používat jednotný účetní program Helios Red. Měsíční vyúčtování komunit 87. Připomínáme syndikům povinnost (dle LCO č. 563 § I), aby každý měsíc předložili konventní radě (kapitule, kde je spojená s radou) ke schválení vyúčtování ze všech příjmů a výdajů, závazků a pohledávek.
12
Benedikt XVI. Homilie při mši sv. ve Staré Boleslavi. In: Papež Benedikt XVI. v České republice, s. 112.
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
16
(34)
88. Jednotný formulář vydaný ekonomickou radou provincie a schválený provinční radou ať se dál používá k předání na provincialát. 89. Nařizujeme ekonomické radě, aby toto jednotné schéma revidovala a předložila provinční radě ke schválení. 90. Všem ostatním správcům (administrátoři či moderátoři farností) ukládáme povinnost měsíčně předkládat obdobné vyúčtování (dle LCO č. 562 a 568 § I). Za plnění této povinnosti je zodpovědný místní představený. Kontrola hospodaření konventů 91. Nařizujeme všem konventům a domům, aby předávaly provincialátu zápisy ze svých rad a kapitul včetně vyúčtování dle jednotného formuláře, a to nejpozději do 10 dnů, pokud možno v elektronické podobě. Zápis ať je opatřen podpisem a razítkem. Směrnice o správě řádového majetku 92. Směrnice o správě řádového majetku z 1. 3. 2007 je přílohou akt provinční kapituly 2010 (příloha č. 3). Postup řešení našich dluhů 93. Nařizujeme ekonomické radě, aby v rámci přípravy každoročního rozpočtu vypracovala splátkové kalendáře pro všechny věřitele provincie v rámci našich možností. Správa majetku 94. Připomínáme všem klášterům, že mají mít svůj svěřený majetek (včetně aut) řádně zaevidovaný a zaúčtovaný a účetně ho odepisovat. 95. Vybízíme všechny kláštery, aby si vytvářely fond oprav, ideálně ve výši odpisů, pomocí všech dostupných možností (např. stavební spoření). S těmito prostředky ať je efektivně nakládáno. 96. Ustanovujeme, aby při předávání oficia představeného a syndika byly předány i podklady pro restituční nároky. 97. Nařizujeme místním představeným, aby do 30. 6. 2011 pořídili inventář vlastního majetku hmotného i nehmotného (např. autorských práv), včetně seznamu památkových předmětů a uměleckých děl (srov. AGK Krakov č. 336). Kopie inventářů ať jsou předány na provincialát. Způsob obživy bratří 98. Většina příjmů bratří k jejich obživě pochází z prostředků diecézí, byť na základě dohody s biskupy nejsou výhradně odměnou za farní službu. Tyto příjmy jsou spravedlivé, ale z dlouhodobého hlediska nejisté. Vybízíme bratry, aby hledali i jiné zdroje obživy v souladu s posláním řádu (apoštolát, školství, sdělovací prostředky, projekty atd.). Kapesné bratří a jeho forma 99. Vybízíme jednotlivé kláštery, aby ve svých kapitulách do 30. 6. 2010 zvážily formu a výši kapesného tak, aby tím nevznikala osobní ekonomická nezávislost bratří (nepřiměřené osobní hospodaření). Způsob výpočtu kontribucí 100. Nařizujeme provinční radě, aby v souladu s LCO č. 573 § I. a Statutem č. 36 při stanovení kontribucí vycházela z modelu, který používá generální kurie (ze všech řádných příjmů) a hledala jeho spravedlivou aplikaci na naši situaci. Je třeba spravedlivě posoudit výši výnosů jednotlivých konventů. Kontribuce slouží především k zajištění formace, příspěvků řádové kurii a vydávání knih. Řízení 101. Doporučujeme provinciálovi, aby každoročně inicioval setkání převorů a předsta-
vených. 102. Nařizujeme fr. Damiánovi Němcovi dopracovat do konce roku 2010 instrukci ve věci případných sexuálních deliktů. 103. Ukládáme představeným klášterů, kteří tak ještě neučinili, aby uzavřeli s vědomím provinčního archiváře depozitní smlouvu s oblastním archivem, kde jsou uloženy jeho archiválie. Statut 104. Na začátek ekonomického statutu (hlava VI. Statutu ČDP) zařazujeme odstavec
nadepsaný: „Majetek a jeho správa“ s textem: „Provincie i jednotlivé kláštery mohou nabývat, vlastnit a spravovat časný majetek (viz LCO č. 540). Smyslem je zajištění potřebných prostředků pro život bratří a jejich apoštolát (srov. LCO č. 538 § I.). Nic nebrání vlastní majetek pro zajištění těchto cílů v rámci vedlejší hospodářské činnosti podnikavě využít.“
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
17
(34)
Dominikánská rodina 105. Doporučujeme rozvíjet spolupráci dominikánské rodiny, zvláště na místní úrovni. Ať probíhá jak v rámci místních aktivit, tak při vhodných příležitostech společného setkávání (např. slavnost sv. Dominika, Růžencová slavnost, svátek sv. Tomáše apod.). 106. Naléhavě doporučujeme nadále konat pravidelná roční setkání dominikánské rodiny, která podporují vzájemnou spolupráci. 107. Doporučujeme představeným, aby do pastoračních plánů komunity zařadili termín tohoto setkání, a bratřím, aby se jej účastnili. Mnišky OP 108. Podporujeme úmysl obou komunit našich mnišek (Praha, Znojmo) přestěhovat se do
vlastních domů v souladu s jejich vlastním chápáním řeholního života. Sdružení kněží a jáhnů sv. Dominika 109. Pověřujeme provinciála, aby ve spolupráci s promotorem pro dominikánské konsocia-
ce svolal členy Sdružení kněží a jáhnů svatého Dominika za účelem volby nového představeného a vymezení dalšího programového směřování sdružení. Sekulární institut Dílo blažené Zdislavy 110. Vyjadřujeme podporu obnově sekulárního institutu Dílo blažené Zdislavy. Ať bratři
v oblasti svého apoštolátu podporují povolání k tomuto způsobu života.
Beatifikace a kanonizace 111. Kauza blahořečení fr. Tomáše Týna OP, jejímž aktorem je naše provincie, je nyní ve své diecézní fázi šetření. Doporučujeme vyčkat na výsledek diecézního, tj. Boloňského, stupně šetření. 112. Podporujeme a vítáme různé projekty mapující životy významných osobností a mučedníků dominikánské rodiny v dějinách provincie (zejména z období husitství, nacismu a komunismu). Vybízíme provinční radu, aby hledala vhodnou konkrétní formu podpory.
Příprava jubilea 800 let založení Řádu 113. Slavení jubilea v roce 2016 se týká jak vnitřního života dominikánské rodiny, tak jejího působení a prezentace na veřejnosti. 114. Pověřujeme promotora pro apoštolát, aby ve spolupráci s promotorem pro sdělovací prostředky a s Kazatelským střediskem připravil a předložil provinční radě do konce roku 2010 koncepci oslav jubilea 800 let řádu a odpovídající rozpočet. Mimořádná provinční rada v roce 2012 projekt zhodnotí z hlediska obsahu i finančního zabezpečení a pověří jednotlivé komunity jeho realizací. 115. V rámci příprav na jubileum 2016 vybízíme fr. Efréma Jindráčka, aby ve spolupráci s nakladatelstvím Krystal OP dokončil přípravu vydání knihy G. Cavalcoliho „Teologové v bíločerném“. 116. Pověřujeme fr. Romualda Roba, aby ve spolupráci s nakladatelstvím Krystal OP dokončil přípravu vydání sborníku příspěvků přednesených na konferenci k 100. výročí obnovení provincie v roce 2005.
ZAKONČENÍ
Vzpomínka na zemřelé 117. P. Jacek Jaroslav Horák OP
Narodil se 26. srpna 1952 v Kroměříži. Vyučil se malířem písma a lakýrníkem, později vystudoval večerně gymnázium. V letech 1985–1992 byl zaměstnán jako kostelník a údržbář při generální opravě kostela sv. Voršily v Praze. Během této doby studoval teologii na tajném řádovém učilišti. Řeholní sliby složil 8. prosince 1988, kněžské svěcení přijal 29. září 1994. Působil v klášterech v Praze, Znojmě, Olomouci a Uherském Brodě. Zemřel 3. dubna 2007 v hospici v Brně ve věku 54 let, pohřben byl 10. dubna 2007 v Kyselovicích.
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
18
(34)
P. Ambrož Bohumil Svatoš OP
Narodil se 7. června 1913 v Popovci u Chrudimi. V roce 1924 zahájil studium na arcibiskupském gymnáziu v Praze a během studia bydlel v juvenátu dominikánů u sv. Jiljí. Po maturitě v roce 1930 vstoupil do kláštera v Olomouci a 28. září zahájil noviciát. Pak pokračoval ve studiu filosofie a teologie na řádovém studiu v Olomouci. Dne 5. července 1936 přijal v olomoucké katedrále kněžské svěcení z rukou arcibiskupa Leopolda Prečana. V roce 1937 nastoupil jako kaplan, katecheta a exercitátor do Znojma. O rok později byl ustanoven prefektem pražského juvenátu a rok na to novicmistrem. Už z těchto prvních let kněžského působení se datuje jeho velká úcta k sv. Zdislavě. S nadšením uvítal, když v roce 1945 litoměřický biskup Antonín Alois Weber pozval dominikány do Jablonného v Podještědí. Fr. Ambrož zde byl jmenován kaplanem. Roku 1946 byl ustanoven magistrem studentů v Olomouci a 21. dubna 1948 byl na provinční kapitule zvolen provinciálem české provincie. Začínalo nelehké období v dějinách církve v Československu. Dne 27. dubna 1950 byl s bratry pražského konventu odvezen do koncentračního kláštera v Broumově, odsud v srpnu do Želiva a po šesti letech do Králík. Dne 12. února 1957 byl propuštěn. Pracoval jako skladník v nemocnici sester boromejek v Albrechticích. V letech 1960–1962 pobýval v Charitním domově na Moravci. Pak pracoval v Ústavu sociální péče ve Slatiňanech u Chrudimi. S nadšením uvítal 2. vatikánský koncil a nemálo se zasloužil o uvádění koncilových usnesení do života. Byl doslova uchvácen nově upravenou liturgií. Od roku 1970 působil u sester dominikánek ve Střelicích a koncem roku 1973 musel znovu nastoupit na Moravec. V roce 1986 se mu podařilo odcestovat do Polska, kde byl právě na generální vizitaci magistr řádu P. Damián Byrne, a abdikoval na úřad provinciála. Provinciálem byl třicet osm let, což byl asi nejdelší úřad v historii řádu. Koncem roku 1989 padla komunistická totalita. Fr. Ambrož opustil 17. října 1990 spolu se sestrami dominikánkami Charitní domov na Moravci a odešel do kláštera sv. Kříže ve Znojmě. Poslední léta fr. Ambrože byla vyplněna modlitbou a obětí. Přicházely nemoci a obtíže spojené se stářím. Velikou obětí pro něj bylo, když po mozkové příhodě v roce 2005 už nemohl sloužit mši svatou. Všechno ale obětoval za církev a za své bratry a sestry. Zemřel 12. července 2007 v klášteře dominikánských mnišek ve Znojmě připraven svátostmi a obklopen láskou sester, jimž neúnavně a s láskou sloužil celých třiatřicet let. Pohřben byl 21. července 2007 v Jablonném v Podještědí. P. Kryštof Václav Nečas OP
Narodil se 3. prosince 1920 v Čebíně u Brna. Ve volbě povolání jej ovlivnil P. Odilo Pospíšil, který v roce 1931 konal v jeho rodné farnosti lidové misie. Václav Nečas nastoupil téhož roku na arcibiskupské gymnázium v Praze a bydlel v dominikánském juvenátu. Po maturitě v roce 1938 zahájil noviciát v Praze a 1. října 1940 složil sliby. Studoval na generálním studiu v Olomouci a 17. března 1945 přijal kněžské svěcení. Po lektorských zkouškách byl v září 1947 asignován do Znojma, kde působil jako kaplan a prefekt juvenátu. V roce 1949 byl okresním soudem v Tišnově souzen za protikomunistické kázání. Začátkem roku 1950 jej sice Krajský soud v Brně amnestoval, ale zanedlouho, 14. dubna 1950, došlo k likvidaci znojemského kláštera. Fr. Kryštof byl odvezen do internačního kláštera v Králíkách a pak do kláštera v Želivě. Z internace se dostal až v září 1955. Až do roku 1967 pak pracoval v továrně, poté směl nastoupit jako kaplan do farnosti Třebíč. To už se blížilo pražské jaro a bratři se pokusili o obnovení znojemského kláštera. Fr. Kryštof sem 1. října 1968 nastoupil jako kaplan. Na nátlak Státní bezpečnosti jej biskup v únoru 1972 přeložil do farnosti Luleč u Vyškova, kde působil až do roku 1990, kdy směl znovu nastoupit ke sv. Kříži ve Znojmě. Působil nejprve jako farář, ale 1. ledna 1993 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu. Ochotně vypomáhal v duchovní správě, modlil se, živě se zajímal o dění v církvi i ve světě. Při děkovné bohoslužbě 31. prosince 2007 v kostele upadl a narazil hlavou o zeď. Byl převezen do nemocnice ve Znojmě, kde téhož dne, krátce před půlnocí, zemřel. Pohřben byl 10. ledna 2008 ve Znojmě. P. Martin Vladimír Fišer
Narodil se 30. ledna 1931 v Heřmanově Městci. V padesátých letech vystudoval teologii v semináři v Litoměřicích. Dne 24. června 1956 v Litoměřicích přijal kněžské svěcení. Působil jako kaplan při katedrále v Hradci Králové a pak jako administrátor v Novém Hradci Králové, Kostelní Lhotě, Městci Králové a nakonec v Sadské. V roce 1967 se vlivem P. Ambrože Svatoše rozhodl vstoupit do řádu, řeholní sliby složil 24. srpna 1968. Po roce 1990 zůstal se svolením magistra řádu na svém působišti ve farnosti. Zemřel 1. března 2008 na faře v Sadské u Nymburka. Pohřben byl 11. března 2008 v řádové hrobce v Praze na Olšanských hřbitovech. P. Jan Maria Vianney Josef Hub OP
Narodil se 2. 4. 1916 v Palačově na Moravě. Po maturitě na gymnáziu v Hranicích na Moravě nastoupil do semináře v Olomouci a 5. července 1942 přijal kněžské svěcení. Do roku 1951, kdy byl na tři roky odveden k jednotkám PTP, působil jako kaplan v duchovní správě. Po návratu působil ve farnostech v Olomouci, Prostějově a Sobotíně. 22. 4. 1959 byl za svá kázání
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
19
(34)
a šíření duchovní literatury odsouzen k dvěma a půl rokům vězení. Po propuštění na amnestii v roce 1960 pracoval jako dělník, zámečník a svářeč. V roce 1967 byl znovu ustanoven do duchovní správy v olomoucké arcidiecézi. 19. 3. 1970 vstoupil do řádu a 4. 8. 1971 složil řeholní sliby do rukou otce Ambrože Svatoše. Poté svůj kontakt s řádem přerušil. Znovu byl přijat 3. srpna 1987 a sliby složil 3. srpna 1988. V roce 1990 byl ustanoven duchovním správcem sester dominikánek v Bojkovicích. Roku 2002 byl asignován do olomouckého konventu, kde strávil v péči bratří závěr svého života. Zemřel 23. června 2009 v klášteře v Olomouci, pohřben byl 27. června 2009 v Olomouci. Ať odpočívají ve svatém pokoji!
Závěrečné ustanovení 118. Příští provinční kapitula se bude slavit od neděle 26. ledna 2014 v našem konventu Neposkvrněného početí Panny Marie v Olomouci.
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
20
(34)
KONČÍ
AKTA PROVINČNÍ KAPITULY ČESKÉ DOMINIKÁNSKÉ PROVINCIE SL A V E N É V E DN E C H 2 4. L E DN A AŽ 2. Ú NO R A 201 0 V K O N VE NT U N E P OS K V RN Ě N É H O P O ČE TÍ P A NN Y M A RI E V O L O M O UC I
................................... fr. Benedikt M o h e l n í k O P předseda kapituly
................................... fr. Augustin P r o k o p O P první definitor
................................... fr. Antonín K r a s u c k i O P druhý definitor
................................... fr. Mikuláš B u z i c k ý O P třetí definitor
................................... fr. Irenej Š i k l a r O P čtvrtý definitor
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
21
(34)
PŘÍLOHY P ŘÍ L O H A Č. 1
Zpráva o stavu provincie 1 Úvod Zpráva provinciála po skončeném čtyřletí nemá být pouze povinnou součástí akt provinční kapituly, ale má být také textem, nad kterým se společně diskutuje v komunitách v rámci přípravy na kapitulu. Nechci se proto omezit pouze na výčet údajů a konstatování faktů; obojí by bylo navíc nutně neúplné. Chci se s vámi podělit o úvahy nad některými skutečnostmi života naší provincie a předložit určité teze. Nemám v úmyslu v jednotlivých tématech zdvojovat zprávy, které pro kapitulu připravili převoři, představení domů a různí oficiálové. Počítám s tím, že údaje z jejich zpráv doplní tento text a dotvoří tak zprávu o stavu provincie, která bude součástí akt provinční kapituly 2010. Budu se snažit představit zde jakýsi širší pohled v kontextu celé provincie. 2 Údaje o počtu klášterů a bratří 2.1 Stav klášterů
Česká dominikánská provincie má na svém území šest klášterů, z toho čtyři jsou konventy a dva domy. Rozmístění bratří je následující (ke dni 28. září 2009): Konvent Praha: trvale pobývá 8 bratří: 6 bratří z provincie – 5 kněží, 1 spolupr., 2 bratři z Polské provincie; dále provinciál, 1 biskup, 3 bratři mimo komunitu, 1 vyslán do Uh. Brodu. Konvent Plzeň: trvale pobývá 5 bratří: 4 kněží, 1 spolupr.; 1 bratr mimo komunitu. Konvent Olomouc: trvale pobývá 8 bratří: 6 kněží, 1 spolupr., a 1 novic; dále 1 vyslán do Jablonného (sabatický rok), 9 bratří kleriků (ve Francii). Dům Uherský Brod: trvale pobývají 4 bratři: 3 kněží, 1 klerik na základě vyslání; dále 1 mimo komunitu. Dům Jablonné v Podještědí: trvale pobývají 2 bratři: 1 kněz, 1 kněz na základě vyslání; dále 1 mimo komunitu. Konvent ve Znojmě: trvale pobývají 4 bratři kněží; dále 1 mimo komunitu. U bratří pobývajících mimo komunitu je dobré uvést tyto skutečnosti: od poslední kapituly se v tomto stavu ocitli nově dva bratři (fr. Rajmund Tretera ze zdravotních důvodů, fr. Valentín Laburda byl na zkoušku přijat do Českobudějovické diecéze). U těchto bratří jsou sledovány řádné kanonické postupy. U ostatních pěti se situace nezměnila oproti minulému období (Marek Žilinský nejeví o řád zájem; Bernard Špaček a Norbert Badal pečují o nemocné příbuzné; Prokop Bahník a Tomáš Bahounek působí samostatně v diecézi). 2.2 Formace
Noviciát konalo celkem 8 bratří (2006-2008), z nichž 2 odešli během noviciátu. Sedm nastoupilo do noviciátu jako bratři klerici, jeden jako bratr spolupracovník. Počáteční formací po noviciátu procházelo celkem 17 bratří: – V klerikátu bylo celkem 15 bratří (2006-2009), z nichž 4 odešli po vypršení jednoduchých slibů; 1 dokončil počáteční formaci. – Bratři spolupracovníci v počáteční formaci byli 2 (2006-2009), z nichž jeden odešel po vypršení jednoduchých slibů; jeden dokončil počáteční formaci složením slavných slibů. 2.3 Sliby, liturgické služby a svěcení
První sliby skládalo celkem 8 bratří (2006-2009). Slavné sliby skládalo celkem 6 bratří (2006-2009). Službu lektorátu přijalo celkem 8 bratří; službu akolyty přijalo celkem 8 bratří. Jáhenské svěcení přijali 2 bratři; kněžské svěcení 1 bratr. 2.4 Úmrtí
Od poslední kapituly zemřelo 5 bratří: 3. 4. 2007 P. Jacek Jaroslav Horák, pohřben 10. 4. 2007 v Kyselovicích. 12. 7. 2007 P. Ambrož Bohumil Svatoš, pohřben 21. 7. 2007 v Jablonném v Podještědí. 31. 12 2007 P. Kryštof Václav Nečas, pohřben 10. 1. 2007 ve Znojmě. 1. 3. 2008 P. Martin Vladimír Fišer, pohřben 11. 3. 2008 v Praze. 23. 6. 2009 P. Jan Maria Vianney Hub, pohřben 27. 6. 2009 v Olomouci. Ať odpočívají ve svatém pokoji!
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
22
(34)
2.5 Rekapitulace současnosti
Celkem má provincie 47 členů z toho: – 30 bratří trvale pobývá v komunitách na území provincie: 25 kněží, 3 bratři spolupracovníci, 1 klerik, 1 novic; – 9 kleriků studuje ve Francii; – 8 bratří pobývá mimo komunitu (včetně 1 biskupa); – Kromě toho: v Praze jsou 2 bratři z Polské provincie. Od poslední kapituly se počet členů provincie snížil o 5 bratří, rovněž o 5 je menší počet bratří kněží. Celkový počet bratří ve formaci je stejný (tj. 11), počet kleriků je vyšší o 3. 2.6 Reflexe
Výše uvedená čísla popisují situaci za poslední čtyři roky. Pro jejich lepší interpretaci bych rád poukázal na širší souvislosti sahající hlouběji do minulosti. Omezím se především na posledních deset let. V roce 1999 měla provincie 65 členů (nejsou započítáni bratři z jiných provincií pobývajících v té době na našem území). V období do roku 2009 zemřelo celkem 17 bratří a 22 bratří odešlo (jsou počítáni jak bratři, kteří odešli po slavných slibech či svěcení, tak bratři, kteří odešli během počáteční formace). Z 65 členů provincie v roce 1999 zůstalo do současnosti 34 bratří. Z dnešních 47 členů je tedy 13 bratří, kteří přišli během posledních deseti let. Z těchto 13 nových členů přišlo 11 bratří mezi léty 2004-2009. Vyjádřeno v podílech: 28% členů provincie přišlo v posledních deseti letech; asi ¼ v posledních pěti letech (23,4%). Nutno poznamenat, že z uvedených 13 má 6 bratří slavné sliby. Zůstává zde tudíž jistá dávka nejistoty, neboť není nijak zaručeno, že zbývajících 7 dojde až ke složení slavné profese. Počet členů provincie v absolutních číslech má v posledních letech trvale klesající tendenci. Výrazně se také mění složení provincie: v roce 1999 bylo ještě 15 bratří, kteří vstoupili do řádu před rokem 1950. Dnes zůstávají pouze 4 (jeden nežije v klášteře). Dalších 21 bratří z dnešního složení provincie vstoupilo do řádu během komunistické totality, zbývajících 22 bratří po roce 1989. Nepochybně se tak snižuje průměrný věk bratří. Podíl bratří v počáteční formaci se naopak v posledních letech výrazně zvyšuje. Jiný pohled se nám naskytne, když si uvědomíme, že z 30 bratří trvale žijících v komunitě je 13 těch, kteří prošli formací po roce 1989, což se blíží polovině. Dalších 9 kleriků by se k nim mělo postupně přidávat, jakmile dokončí studium v zahraničí. Pokusme se o několik předběžných závěrů. Klesající tendence počtu členů provincie jistě není sama o sobě potěšující skutečností. Tento fenomén lze pozorovat prakticky u všech řeholních společenství u nás. Náš řád se s touto skutečností potýká také v celosvětovém měřítku. Není to však důvod k pesimismu. Naopak, vzrůstající podíl mladších bratří je známkou naděje. Relativně velký počet povolání by nás měl naplňovat spíše radostí a důvěrou v perspektivní budoucnost provincie. Formace nových bratří je ovšem dlouhý proces. V každodenním životě tak na naše komunity stále více doléhá zmenšující se počet bratří. Nejvíce to pociťují domy. A bude ještě několik let trvat, než se počty bratří v komunitách budou zvyšovat. S tímto faktem musíme počítat. Zdá se, že provincie prochází obdobím nástupu nové generace. Můžeme doufat, že se tím bude postupně upevňovat vnitřní stabilita provincie. Nemám na mysli ani tak řeholní život komunit, jako spíše apoštolské působení. Víme, že devadesátá léta byla dosti dramatická: vnitřní pnutí, odchody mnoha bratří, minimální počet povolání… Taková atmosféra rozhodně nepřeje utváření koncepce apoštolátu. Posledních deset či více let je relativně klidných. Avšak citelně na nás doléhá reálný úbytek počtu aktivních bratří i jejich sil. Stěží zajišťujeme běžné úkoly pastorace a apoštolátu, které jsme na sebe dříve vzali. Ani tato situace neusnadňuje hledání nějaké promyšlené orientace našeho působení. Nepříjemným dopadem malého počtu bratří je také fakt, že nutná změna asignace, především kvůli obsazení oficií představených, vyvolá takřka nezbytně další přesuny bratří mezi kláštery, což rozhodně nenapomáhá stabilitě pastoračních a apoštolských projektů. Nejsou to však skutečnosti, které by nás měly deprimovat. Jen je potřeba je vzít v úvahu a pozitivně s nimi pracovat. 3 Apoštolské a pastorační působení Podrobné pojednání o působení jednotlivých komunit budou bezpochyby obsahovat zprávy převorů a představených domů. Zpravím o záležitostech spadajících přímo pod provincii a dále poukážu na některé projekty a události, které svým významem přesahují jednotlivé kláštery. Na závěr nabídnu několik podnětů k reflexi.
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
23
(34)
3.1 Zařízení provincie
Naše provincie spravuje tato vlastní zařízení: Studium Generale v Olomouci; Bibliotheca Dominicana v Praze, Olomouci, Jablonném v Podještědí; Kazatelské středisko a nakladatelství Krystal OP v Praze. 3.2 Významné události
Dne 25. 2. 2006 byl v Bologni zahájen proces beatifikace fr. Tomáše Týna. Obřad vedl Boloňský arcibiskup Cafarra. Účastnil jsem se jako aktor procesu. Za naši provinci byl jako oficiální účastník přítomen ještě fr. Efrém Jindráček jako vice-postulátor. Na rok 2007 připadalo 100. výročí beatifikace paní Zdislavy; dne 25. 8. 2007 se konala hlavní pouť ke sv. Zdislavě v Jablonném. Různé akce probíhaly také v dalších klášteřích provincie. Při příležitosti výročí byla dobrá spolupráce s městem Jablonné i s Libereckým krajem. Oba subjekty přispěly na oslavy jak organizační, tak finanční podporou. Užší spolupráce se rozvinula také s Katolickým týdeníkem a Rádiem Proglas. V rámci oslavy 100. výročí beatifikace paní Zdislavy posvětil O. Dominik Duka 25. 8. 2007 „Centrum sv. Zdislavy“ v klášteře v Jablonném. Toto centrum poskytuje duchovní a rekreační pobyty především pro rodiny. 3.3 Misijní aktivity
Kazatelské středisko pořádá každoročně letní misie v menších městech: v roce 2006 v Tanvaldu; v roce 2007 ve Velkých Losinách; v roce 2008 v Rožnově pod Radhoštěm; v roce 2009 v Rakovníku. Kromě členů různých větví dominikánské rodiny se misií účastní členové misijního společenství v Olomouci. Při každých misiích jsou do přípravy i průběhu zapojováni místní farníci. Během roku proběhly několikrát víkendové misie: v dubnu 2006 v Dřevohosticích; v dubnu 2007 ve Velké nad Veličkou a v únoru 2009 v Hodkovicích nad Mohelkou. Ve dnech 12. – 18. 5. 2008 proběhl v Hradci Králové „Týden vzájemného poznání a porozumění“. Naši bratři se podíleli na koncepci a přípravě tohoto misijního projektu. Samotného průběhu se účastnili členové různých větví dominikánské rodiny. Byl to první pokus v našich zemích o evangelizační akci ve větším městě. Pod vedením fr. Jana Rajlicha funguje v Plzni Večerní evangelizační škola. 3.4 Vyučování a naukový apoštolát
V oblasti naukového apoštolátu je těžištěm naší činnosti působení na vysokých školách: Karlova univerzita v Praze (ffr. Rajmund Tretera, Benedikt Mohelník), Univerzita Palackého v Olomouci (ffr. Štěpán Filip, Damián Němec a Benedikt Mohelník). Stále rostoucí význam má naše přítomnost a vyučování na středních a také základních školách (ffr. Cyril Molnár, Vojtěch Soudský, Savio Řičica, Antonín Krasucki, Romuald Rob, Petr Semík, Šimon Hlavatý). Katecheze probíhá samozřejmě také v rámci našich farností. Fr. Efrém Jindráček získal pracovní místo na Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Po dohodě s rektorem Angelica v Římě tam bude vyučovat filosofické obory vždy jeden semestr v roce. Bratři jsou příležitostně zváni, aby přednášeli na formačních setkáních pro diecézní kněze. Někteří bratři pravidelně zajišťují přednášky u našich mnišek jak ve Znojmě, tak v Lysolajích, a občas i u mnišek jiných řádů (karmelitky, klarisky, premonstrátky). Bratři naší provincie (ffr. Štěpán Filip, Damián Němec, Benedikt Mohelník) se významně podílejí na zajištění intelektuální formace mnichů trapistického kláštera Nový Dvůr. Několik bratří pracuje také v radách či jiných institucích jednotlivých biskupství nebo na úrovni České biskupské konference (ffr. Damián Němec, Vojtěch Soudský, Tomáš Bahounek, Rajmund Tretera, Tomáš Pospíšil, Benedikt Mohelník). Fr. Vojtěch Soudský byl v prosinci 2006 jmenován biskupským vikářem plzeňské diecéze pro školství, vzdělávání a styky se zahraničím. Prakticky všechny kláštery pořádají přednáškové cykly anebo příležitostné přednášky na náboženská i společenská témata. Skupina bratří pod vedením fr. Tomáše Pospíšila pořádá každý rok Dominikánskou teologickou dílnu. Jedná se o týdenní setkání filosofů a teologů tomistické orientace a dalších účastníků, které je věnováno některému teologickému tématu. 3.5 Média
Nakladatelství Krystal OP vedené p. Jiřím Kopeckým a pí Evou Fuchsovou zaujímá přední místo naší činnosti na poli tištěných médií. Vydává teologickou a filosofickou literaturu, klasická díla teologie a duchovního života a dominikánské publikace. V roce 2008 byly spuštěny nové a kvalitnější webové stránky nakladatelství včetně internetového obchodu. Některé tituly vychází ve spolupráci s Karmelitánským nakladatelstvím. Vrcholným počinem je prozatím vydání českého překladu Jeruzalémské bible (2009).
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
24
(34)
Interní tiskovinou je měsíčník OPusculum, který slouží jako zdroj informací o dění v dominikánské rodině a je také pomůckou pro formaci. Ve spolupráci s biskupem D. Dukou vydává provincie revue Salve. Bratři jsou členy redakční rady a přispěvateli revue. Distribuci zajišťuje Krystal OP. Některé kláštery a k nim připojené farnosti vydávají vlastní tištěné informační věstníky. Různým způsobem bratři spolupracují se zpravodajským čtrnáctideníkem (nově týdeníkem) RC Monitor i jeho internetovou verzí Res Claritatis a s časopisem Milujte se! Bratři se dále podílejí na práci v edičních radách časopisů: Communio, Filosofický časopis, Revue pro církevní právo, Acta Universitatis Carolinae - Iuridica, Akta společnosti Tomáše Akvinského, Studia neoaristotelica. Bratři jsou občasnými přispěvateli celostátních katolických periodik: Katolický týdeník a Světlo. Bratři aktivně využívají možnosti internetu: vlastní stránky má provincie a všechny kláštery. Navíc existují vlastní stránky pro některé specializované projekty. Jedná se však spíše o jednotlivé počiny, než o promyšlenou přítomnost a působení dominikánů prostřednictvím tohoto média. Naši bratři se podíleli na vzniku několika vzdělávacích a náboženských pořadů České televize (cyklus Svědci a světci; Znamení a rituály; Fokus ČT24; Zasvěcení; Sváteční slovo; Křesťanský magazín a další), mnohokrát také byli zváni do různých vysílání světských a církevních rádií. Fr. Norbert Badal byl po několik let členem Rady České televize. 3.6 Duchovní cvičení a exercicie
Někteří bratři jsou vyhledávanými exercitátory a kazateli pro duchovní obnovy. Tímto způsobem slouží mnoha řeholním komunitám, ženským i mužským, a různým skupinám věřících laiků. 3.7 Správa farností a speciální pastorace
Bratři spravují 4 farnosti v sídle konventů a domů: Praha, Plzeň, Jablonné v Podještědí a Znojmo. Klášter v Praze má navíc při kostele sv. Jiljí polskou personální farnost a rektorát klášterního kostela sv. Bartoloměje kongregace sester františkánek. Klášter v Jablonném spravuje in spiritualibus farnosti v Jitravě, Rynolticích a Žibřidicích. S počátkem července 2009 byla diecézi zpět předána správa farnosti v Praze-Hlubočepích. V září 2009 bylo po asi deseti letech ukončeno působení bratří ve Fakultní nemocnici v Olomouci ve funkci kaplana. K tomuto kroku se bratři rozhodli poté, co realisticky zvážili aktuální možnosti i výhledy olomoucké komunity. Dobře fungují obě poutní místa v naší provincii: Jablonné v Podještědí a Uherský Brod. Většina z bratří, kteří pobývají mimo komunitu, v rámci možností daných jejich konkrétní situací konávají službu v duchu řádového charizmatu. Duchovní správu v jim svěřených farnostech zajišťují: fr. Prokop Bahník jako farář farnosti v Dobřanech (diecéze Plzeň) a výpomocný duchovní Řecko-katolické církve, fr. Bernard Špaček jako administrátor farnosti v Horní Sloupnici (diecéze Hradec Králové), fr. Valentín Laburda jako farní vikář farnosti v Jindřichově Hradci a administrátor excurrendo farností Jarošov nad Nežárkou a Nová Včelnice. Fr. Tomáš Bahounek působí jako výpomocný duchovní při kostele sv. Michala v Brně a fr. Norbert Badal jako výpomocný duchovní ve farnosti Staré Brno. 3.8 Projekt obnovy pražského kláštera
Od jara 2007 se postupně připravuje projekt rekonstrukce budovy pražského kláštera. Tento rozsáhlý projekt byl v několika etapách projednán a schválen konventní kapitulou pražského kláštera a provinční radou. Byly připraveny smlouvy mezi ČDP a Cortuum s.r.o. Dopisem ze dne 24. 5. 2008 magistr řádu Carlos A. Costa OP potvrdil (Prot.: 12/08/386 PO) projednání smluv generální radou řádu a jejich schválení. Rámcová smlouva o vzájemné spolupráci a Nájemní smlouva mezi Českou dominikánskou provincií a Cortuum s.r.o. byla na základě těchto schválení podepsána dne 30. května 2008. Pro zpracování architektonické studie byl vybrán AP Ateliér pana Josefa Pleskota. Smyslem rekonstrukce není pouze oprava budovy, ale především vytvoření podmínek pro působení našeho řádu v Praze. V opravené budově má vzniknout kulturní a vzdělávací centrum se zaměřením na křesťanskou antropologii. Projekt má být realizován ve spolupráci se společností Cortuum s.r.o., a to na principu PPP (zkratka anglického názvu Public Private Partnership). 3.9 Obnova kláštera v Jablonném v Podještědí
Klášter v Jablonném byl přizván do projektu „Kláštery – centra kultury a vzdělanosti pro 3. tisíciletí.“ Jedná se o projekt zaštítěný ČBK, který usiluje o získání prostředků z fondů Evropské unie. Dle poskytnutých materiálů je „cílem projektu vznik sítě klášterů, v nichž budou vytvořeny (nebo výrazně rozvinuty) podmínky pro poskytování služeb s kulturní přidanou hodnotou spočívající v moderní formě prezentace křesťanských hodnot a dědictví
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
25
(34)
křesťanské kultury jakožto základních stavebních kamenů evropské civilizace.“ Celý tento projekt je ve fázi příprav. 3.10 Reflexe
Misijní aktivity zajišťuje Kazatelské středisko, jehož vedením je pověřen promotor pro kázání. Tím byl v uplynulém období fr. Pavel Mayer, který je hlavní hybnou silou jak letních, tak víkendových misií. Je velmi pozitivní, že forma misií se na základě nabytých zkušeností postupně vyvíjí, a to rozhodně k lepšímu. Ze strany bratří však přetrvává jistá nedůvěra, která patrně pramení z nedostatku informací. To se odráží i na jejich ochotě podílet se na misijních aktivitách. Další kladnou stránkou misií je fakt, že na jejich přípravě i realizaci mají účast další větve našeho řádu: laici, kongregační sestry a také mnišky modlitební podporou. Není přehnané tvrdit, že v oblasti evangelizace nevěřících nemají v celé České republice misijní aktivity provincie „konkurenci“ co do délky trvání, zkušeností, propracovanosti a šíře záběru. V oblasti klasických masmédií (celostátní tisk, televize, rádio) bratři ochotně přijímají pozvání ke spolupráci, což je v aktuální situaci právě to, co nám náš potenciál umožňuje. Nakladatelství Krystal OP odvádí v rámci svých možností vynikající práci po všech stránkách. Dlouhodobě se nakladatelství, nakolik má být součástí poslání řádu, potýká s nedostatečným zajištěním koncepce. Pravidelně se sice schází ediční rada, ta však není schopná ani nemůže nahradit kompetentní osobu z řad bratří ve vedení nakladatelství. Do budoucna je pro další existenci nakladatelství a jeho rozvoj nezbytně nutné, aby se mu plně věnoval některý z bratří, který bude mít odpovídající kvalifikaci pro tuto práci. Využívání internetu se soustředí prakticky pouze na vnitřní potřeby dominikánské rodiny. Vzhledem k ostatním uživatelům internetu jsou naše stránky pasivní. Prozatím se nepodařilo uvést v život žádný projekt, který by byl skutečně aktivním využitím tohoto média pro kázání. Není důvod tento fakt považovat za chybu. V současnosti jsou internetové projekty totiž stále náročnější na technickou, grafickou a samozřejmě obsahovou kvalitu, což vyžaduje volné zdroje (personální i materiální), které by to umožnily. Je dobře si uvědomit, že v této oblasti máme stále otevřený prostor, který by bylo vhodné v budoucnosti využít. Předáním farnosti v Praze-Hlubočepích skončila přechodná doba správy farností mimo naše vlastní kostely. Do budoucna je žádoucí uchovat stav, kdy žádné farnosti mimo klášterní kostely nespravujeme. 4 Komunitní život Komunitní život v našich klášteřích lze bez nadsázky považovat za zaběhnutý. V klášteřích jsou stanoveny programy, které umožňují účast bratří na liturgických modlitbách a ostatních prvcích společného života. Liturgie je vesměs přístupná veřejnosti, jak to vyžadují naše konstituce. V klášteřích fungují instituce řízení (konventní kapituly a konventní rady, rady domů), i když v menších komunitách to není bez těžkostí. Bratři v komunitách „zachovávají pokoj“ (srov. LCO 341). Je velmi pozitivní, že mezi bratřími v provincii neexistují vyhrocené ideologické rozepře. Neznamená to, že se všichni ve všem shodnou. Rozdílné pohledy na různé otázky se daří řešit vzájemnou domluvou, v níž nechybí snaha o pochopení a vzájemný respekt. Dochází pochopitelně k různým nedorozuměním či neshodám, která však nevytvářejí nepřekonatelné překážky. Je patrná obecná otevřenost ke spolupráci na různých rovinách. Tuto atmosféru považuji za nesmírně cennou hodnotu, o kterou je potřeba nadále pečovat. Začátkem každého kalendářního roku se konalo třídenní setkání představených. Vždy byl pozván nějaký významný host, který vedl půldenní rekolekci, při níž pojednal o některém aspektu služby představeného. Zbytek času byl věnován diskuzím a rozpravám o aktuálních záležitostech života jednotlivých komunit či celé provincie. Tato setkání dobře posloužila komunikaci a porozumění mezi provinciálem a představenými i mezi představenými navzájem. 5 Formace a studium 5.1 Péče o povolání
Povolání se rodí v převážné většině na základě osobních setkání mladých lidí s konkrétními bratřími a s jejich činností. V době od poslední kapituly projevilo vážný zájem o řád asi 23 uchazečů, z nichž 9 bylo přijato do přednoviciátu. Přednoviciát má nyní ustálenou a strukturovanou podobu. Probíhá formou víkendových setkání, a to během školního roku přibližně jednou za měsíc. Většina setkání se koná v konventu v Olomouci, další potom ve spojitosti s různými řádovými akcemi. 5.2 Noviciát
Noviciát probíhal vždy v konventu v Olomouci pod vedením novicmistra fr. Pavla Mayera. Noviciátní formace je po všech stránkách vyvážená, což je bezpochyby dáno stabilitou formační komunity a postupně nabytými zkušenostmi novicmistra.
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
26
(34)
Pro utváření formačního programu, osobního doprovázení noviců a rozlišení autentičnosti povolání jsou velmi důležité zkušenosti a poznatky z následné formace ve Francii, které poskytují naší noviciátní formaci jakousi zpětnou vazbu. 5.3 Formace po noviciátu
Ponoviciátní formace bratří spolupracovníků probíhala v konventu v Plzni pod vedením magistra fr. Vojtěcha Soudského. Základní formace bratří kleriků probíhá u většiny z nich v toulouské provincii. V současné době se jedná o už dobře zaběhnutou meziprovinční spolupráci, která je rozhodně přínosná pro obě strany. Přístup francouzských formátorů k našim bratřím je odpovědný. V souladu s dohodou uzavřenou mezi provinciemi konají bratři odpovědní za formaci na naší straně (magistr kleriků, regent studií, moderátor studijného střediska a provinciál) pravidelné návštěvy komunit v Bordeaux a v Toulouse. Mezi formátory existuje otevřená komunikace a dobrá vzájemná spolupráce. Problémy a těžkosti, které se nutně vyskytují, nepřekračují rámec toho, co je možné během počáteční formace očekávat. Vždy je snaha najít uspokojivé řešení pro všechny, což svědčí také o vzájemné důvěře. 5.4 Akademické tituly
Fr. Rajmund Tretera byl 23. října 2006 prezidentem republiky jmenován profesorem pro obor právní dějiny. Fr. Štěpán Filip 3. července 2007 obdržel diplom doktora posvátné teologie. Téma práce: „Imago repraesentativa passionis Christi“: Lʼessenza del sacrificio della Messa nella sua parte formale secondo san Tommaso dʼAquino. Fr. Damián Němec byl k 1. červenci 2008 jmenován docentem pro obor teologie. Dne 24. října 2008 převzal jmenovací dekret z rukou rektora Univerzity Palackého. Habilitační práci s názvem Konkordátní smlouvy mezi Apoštolským stolcem a postkomunistickými zeměmi obhájil na zasedání vědecké rady CMTF UP dne 14. května 2008, kde přednesl habilitační přednášku s názvem Výhrady ve svědomí a jejich zakotvení v platných konkordátních smlouvách. Fr. Efrém Jindráček 12. listopadu 2008 na Angelicu v Římě úspěšně obhájil a poté publikoval dizertační práci z filosofie s názvem Paolo Barbo da Soncino: Questioni di Metafisica, Introduzione alla vita ed al pensiero di un tomista rinascimentale, con edizione critica del IV libro delle sue Acutissimae Quaestiones Metaphysicales), na základě čehož byl promován doktorem filosofie. 5.5 Jurisdikční zkoušky
V roce 2007 úspěšně vykonali jurisdikční zkoušky tito bratři: Ignác Bürgl, Alvarez Kodeda, Cyril Molnár, Romuald Rob, Cyprián Suchánek, Irenej Šiklar a Martin Dvořák. 5.6 Stálé studium a trvalá formace
Setkání stálého studia probíhala pravidelně dvakrát ročně v jarním a podzimním termínu. Byli zváni odborníci od nás i ze zahraničí. Pro každý rok bylo stanoveno téma (teologický obor), na které se měly přednášky zaměřit. Odpolední část programu byla věnována kulturní nebo společenské akci. Rezervy byly rozhodně v účasti bratří na těchto studijních setkáních. Promotor pro trvalou formaci každý rok nabízel společné prožití exercicií. I když bratři vesměs pravidelné exercicie v nějaké formě konají, nabídka společných nebývá příliš využita. Průběžná studijní a řeholní formace v komunitách stále nemá zřetelné místo a vyzkoušenou proveditelnou formu. I když nechyběly různé iniciativy v této oblasti, především ve větších komunitách, jejich trvání nebylo dlouhé. Bylo by nadnesené tvrdit, že naše komunity jsou místy živého intelektuálního života. To nijak neneguje úsilí jednotlivých bratří. Je nutné zamýšlet se nad příčinami takového stavu, stejně jako neztrácet odvahu a vytrvalost v hledání způsobů, jak dosáhnout alespoň dílčího zlepšení. Vědomí niterné propojenosti mezi studiem na straně jedné a duchovním životem a apoštolátem na straně druhé není zdaleka samozřejmostí. 6 Vztah k ostatním řádovým entitám a spolupráce s nimi 6.1 Generální kurie
Vztahy generální kurie a naší provincie jsou korektní. V listopadu 2006 jsem byl pozván k návštěvě generální kurie, na kterou zve magistr řádu nově zvolené provinciály. Při této příležitosti jsem se setkal s magistrem řádu Carlosem A. Costou při osobním rozhovoru a potom také s generální radou. U magistra řádu stejně jako u členů generální rady jsem vnímal opravdový zájem o život naší provincie a podporu ve snaze o autentický rozvoj řádového charizmatu v naší zemi. Kanonická vizitace naší provincie magistrem řádu proběhla 4. – 12. 6. 2009. List magistra řádu byl naší provincii zaslán 24. 6. 2009.
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
27
(34)
6.2 Slovensko
Pravidelně se konají vzájemné návštěvy noviciátů obou provincií. Někteří slovenští bratři občas zavítají do naší provincie, především do olomouckého kláštera. Bližší kontakty bohužel prakticky neexistují a tím méně programová spolupráce. Vzhledem k nelehké ekonomické situaci stále není vyřešen náš závazek vůči Slovenské provincii vzniklý po oddělení slovenské viceprovincie v roce 1997. 6.3 Polsko
Ve dnech 12. – 14. 3. 2006 navštívil Prahu polský provinciál fr. Krzysztof Popławski, aby projednal otázku polské farnosti při našem kostele v Praze. Z jednání vzešel návrh meziprovinční smlouvy, která byla po odsouhlasení provinčními radami podepsána polskou stranou 24. 3. a českou 4. 4. 2006. Na jejím základě byli v Praze asignováni tito bratři: v roce 2006 fr. Krzysztof Parol, v roce 2007 fr. Wojciech Ożóg a v roce 2009 ffr. Maciej Niedzielski a Paweł Opaliński. Dne 9. 10. 2007 proběhlo jednání s polským provinciálem fr. Krzysztofem Popławskim a fr. Piotrem Krysztofiakem, za účasti dalších přítomných, jehož smyslem bylo objasnění sporných otázek z období převorátu fr. Piotra Krysztofiaka v Praze. Jednání nepřineslo uspokojivé výsledky. Stín těchto nevyřešených otázek stále leží na vztazích obou provincií. 6.4 Ostatní provincie
Nejužší spolupráci rozvíjí naše provincie s Toulouskou provincií, a to v oblasti formace kleriků. O tomto tématu je zvlášť pojednáno v kapitole o formaci. Kontakt s ostatními provinciemi, přesněji s jejich provinciály, byl omezen na společná a osobní setkání v rámci IEOP, kterých jsem se pravidelně účastnil. V současné době žádný z bratří trvale nepobývá na území jiné provincie. 7 Ostatní větve dominikánského řádu na území provincie 7.1 Mnišky
Oba kláštery mnišek na území naší provincie spadají pod jurisdikci provinciála. Bratři oběma klášterům slouží především slavením liturgie. V klášteře ve Znojmě žije 13 sester, v klášteře v Praze-Lysolajích 7 sester. Ani jeden z klášterů nemůže v poslední době mluvit s uspokojením o kvalitě a počtu nových povolání. Za aktuální otázku považuji nevyhovující podmínky pro kontemplativní život, což se týká obou klášterů. Obě komunity hledají nová místa pro zbudování klášterů s odpovídajícími parametry. Je to ovšem zdlouhavý a po mnoha stránkách složitý a náročný proces. Idea spojení sil obou komunit pro stavbu jediného společného kláštera se prozatím nesetkala s pozitivní odezvou. Obě komunity došly shodně k závěru, že rozdíly mezi nimi jsou natolik zásadní, že společné dílo není uskutečnitelné. Mnišky věrně žijí své povolání ke kontemplativnímu životu a svým vlastním způsobem podstatně přispívají k působení dominikánského řádu u nás. 7.2 Česká kongregace sester dominikánek
Sestry mají konventy v Brně-Veveří, Bojkovicích, Praze, Střelicích; a domy v Jablonném v Podještědí, Olomouci a Brně. Sester je celkem okolo 74. Kongregace je zřizovatelem těchto zařízení: Církevní střední odborná škola v Bojkovicích, Katolický domov studujících v Praze v Černé ulici, Internát pro studentky v Brně na Veveří a Charitní domov ve Střelicích u Brna. V poslední době sestry uvažují o založení komunity na novém místě. Spolupráce provincie se sestrami se realizuje převážně při jednotlivých aktivitách. Za dlouhodobou a perspektivní spolupráci lze považovat provozování Rodinného centra v našem klášteře v Jablonném. Bez pomoci sester by tento projekt prakticky nemohl existovat. 7.3 Sdružení kněží a jáhnů sv. Dominika
Ke sdružení patří asi 30 kněží a trvalých jáhnů. Dřívějšímu moderátoru P. Antonínu Nohejlovi uplynulo funkční období, nové volby však nebyly zorganizovány. Otázka provinčního moderátora zůstala neřešenou. K celkové situaci tohoto sdružení je potřeba říct, že aktuálně není příliš životné. Má-li se stát přitažlivým pro mladší kněze a jáhny, musí být více aktivní a především nabízet reálnou duchovní oporu zakotvenou v dominikánském charizmatu. 7.4 Laická sdružení sv. Dominika
Na území provincie existuje 29 místních sdružení, ke kterým přináleží asi 400 členů. Členové sdružení se významně podílejí na některých projektech provincie. Díky nim např. vychází měsíčník OPusculum. Důležitou akcí pro laické sdružení je setkání dominikánské rodiny v Hradci Králové. Během uplynulého čtyřletí jsem navštívil setkání některých místních sdružení nebo jsem pro ně dával rekolekce. Účastnil jsem se rovněž formačních setkání.
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
28
(34)
7.5 Sekulární institut Dílo blažené Zdislavy
Vzhledem k vnitřním těžkostem institut na předchozí kapitule nepožádal provincii o ustanovení spirituála, jak bývalo dříve zvykem. Učinil tak až v říjnu 2007 poté, co se vnitřní situace poněkud vyjasnila. Od té doby pokračuje spolupráce institutu s provincií. Poměry institutu jsou v současnosti velmi skromné. Existuje však jistá naděje na jeho oživení. 7.6 Růžencová bratrstva
Existuje několik růžencových bratrstev a společenství živého růžence, jimž se věnoval příslušný promotor fr. Irenej Šiklar. Kromě toho snad při každém našem kostele existuje růžencová modlitební skupina (což je obvyklé v mnoho kostelích u nás). 8 Vizitace a návštěvy komunit bratří a sester Během uplynulého období jsem vykonal tyto kanonické vizitace komunit bratří: Znojmo: 13. 6. 2006. Olomouc: 6. – 9. 12. 2006; 12. – 14. 12. 2007; 18. – 20. 1. 2009. Plzeň: 11. – 12. 1. 2007. Jablonné v Podještědí: 15. 6. 2007. Praha: 13. – 14. 3. 2008. Uherský Brod: 20. 9. 2009. Kromě oficiálních vizitací jsem navštěvoval komunity bratří při různých příležitostech: životní a řeholní jubilea bratří, příležitostné přátelské návštěvy, potřeba projednat některé důležité záležitosti, účast na různých akcích kláštera či farnosti apod. Častěji jsem pobýval ve formační komunitě v Olomouci, zvláště když tam během prázdnin byli přítomni naši klerici. Považuji za prospěšné se napříště při vizitacích více zaměřit na apoštolské a pastorační působení bratří. Během uplynulého období jsem vykonal tyto kanonické vizitace komunit mnišek a sester: Mnišky Znojmo: 6. – 7. 11. 2007; 17. – 18. 12. 2009. Mnišky Lysolaje: 1. – 2. 5. 2006; 10. – 11. 4. 2008. Komunita rozjímavých sester sv. Dominika v Uhříněvsi: 14. 7. 2007. Institut rozjímavých sester sv. Dominika v Praze-Uhříněvsi sice nepřijímá žádný dorost, protože se už před časem rozhodl svou činnost ukončit, přesto stále není dořešena budoucnost dvou zbývajících členek. Kromě vizitací jsem se snažil využít různé příležitosti k návštěvám komunit mnišek: zejména v rámci oslav 800. výročí založení kláštera mnišek v Prouilhe, v rámci oslav 60. výročí založení znojemské komunity a při řeholních slavnostech (obláčka, sliby, výročí slibů, apod.). Několikrát jsem navštívil sestry sekulárního institutu Dílo blažené Zdislavy na Moravci. Návštěv se vždy účastnil také fr. Antonín Krasucki, spirituál institutu. Předmětem rozprav byla především další existence a působení institutu a možnost podpory a pomoci ze strany provincie. 9 Hospodaření provincie Významným krokem v hospodářské správě je převedení budov klášterů do jejich vlastnictví. Tímto krokem se postoupilo v decentralizaci hospodaření provincie. Dočasnou výjimkou zůstal pražský klášter a to z důvodů připravované rekonstrukce. Jednotlivé kláštery tak převzaly podstatnou část odpovědnosti za své vlastní hospodaření i větší podíl na hospodaření provincie. Podařilo se dosáhnout dohody o řešení u některých pohledávek z minulosti (dominikánští laici, p. Tomáš Sedlák, Arcibiskupství pražské), některé další se i navzdory vynaloženému úsilí stále nedaří uspokojivě vyřešit (především pohledávka za p. Michutem). Na základě ustanovení poslední generální kapituly nám Generální kurie úplně odpustila dluh ve výši asi 40tis. €, který vznikl půjčkou na potřeby provincie v dřívějších letech. Přesto provincie dále dluží poměrně velké částky dalším subjektům v celkové výši asi 3.250.000 Kč. Samostatnou záležitostí je zadlužení, do něhož se v minulých letech propadl pražský klášter. Díky vstřícnosti dobrodinců se podařilo odvrátit největší obtíže a zamezit velkým škodám (na kostel sv. Jiljí byla po určitou dobu vyhlášena exekuce). Zůstává ovšem poměrně velký dluh (asi 5,5 mil. Kč), na jehož umoření by se měly solidárně podílet všechny kláštery i provincie. Celkově můžeme říci, že provincie se dále nezadlužuje novými půjčkami a staré záležitosti se pomalu daří řešit. Plzeňský klášter dokoupil část domu v Revoluční ulici, jehož většinu už dříve vlastnil. Provincie přijala darem dům v Brně-Jundrově jako základ našeho budoucího působení v tomto městě.
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
29
(34)
Ve správě provincie zůstávají budovy klášterů, kde nejsou komunity bratří, a to v Litoměřicích a v Ústí nad Labem. Není snadné tyto nemovitosti spravovat, jejich ekonomický přínos je minimální. V uplynulém období nebyly realizovány žádné větší investice či opravy ani provincií ani kláštery. Připravovaná celková rekonstrukce pražského kláštera a vybudování podmínek pro nové působení bratří bude možné jedině díky velmi vstřícné partnerské spolupráci s Cortuum s.r.o. Hrazení nákladů na formaci ve Francii prozatím nejsme schopni zajistit z vlastních zdrojů. Na několik minulých let jsme obdrželi účelový dar, který však byl vyčerpán a nebude se opakovat. I když Toulouská provincie nemá nadbytek prostředků, je vůči nám velmi vstřícná. Proto bychom se měli snažit uhradit co největší část nákladů. Otázka tzv. církevních restitucí není stále vyřešena a pravděpodobně se to v nejbližší době nezmění. Financování církví je do budoucna nejisté. Z toho plyne nejistota i pro ekonomický provoz provincie a především praktická nemožnost cokoli realisticky předvídat a plánovat. Ekonomická situace provincie se postupně stabilizuje tak, že rozpočty klášterů i provincie jsou vyrovnané. Musíme si však stále hlouběji uvědomovat, že způsob nakládání s materiálními prostředky je součástí našeho apoštolského působení, proto musí být určován duchem chudoby vlastním našemu řádovému charizmatu. 10 Aktuální situace a výhledy do budoucna 10.1 Obraz dominikánů v povědomí místní církve a v české společnosti
Jaký je obraz dominikánů v české církvi a ve společnosti vůbec? Jsem si vědom, že pokusem odpovědět na podobné otázky se pouštím na velmi tenký led. Nicméně se domnívám, že je nutné si všímat toho, jak nás lidé vnímají. Ne proto, abychom se jim napříště snažili zalíbit, ale proto, abychom se uměli podívat do zrcadla sami na sebe. A mínění těch druhých o nás takovým zrcadlem alespoň do určité míry je. Následující myšlenky jsou samozřejmě jen jakési hypotézy, které je možné, ba přímo nutné, podrobit důkladné kritice. Uvnitř církve je obraz o nás primárně závislý na znalosti, jakou kdo má o komunitě a jednotlivých bratřích, s nimiž přichází do styku. Pohled zvenku na naše komunity často neposkytuje zřetelný obraz naší činnosti. Někdy slyšíme otázku: „co ti bratři vlastně dělají, když je jich tam tolik?“ Není to nutně dáno nečinností bratří, ale spíše roztříštěností aktivit. Nezanedbatelná je skutečnost, že bratří v komunitách ubývá, zatímco pastorační úkoly a starost o budovy a jejich provoz zůstávají stejné. Mnozí uvnitř církve – od laiků až po biskupy – oceňují hodnotu společného života, pokud se bratřím daří držet ho na solidní úrovni. Díky působení bratří na školách různých stupňů se velké množství lidí setká s řádem. Nejvíce „viditelná“ je patrně přítomnost na vysokých školách, protože zde bratři pracují s dospělými lidmi, kteří jsou často nějakým způsobem angažovaní v životě církve. Publikační činnost (Krystal OP, Salve) vytváří bezpochyby pozitivní obraz řádu zásluhou vysoce kvalitních titulů i zajímavých témat. U některých lidí vzbuzujeme větší očekávání, než jaká jsme potom schopni naplnit. Nejednou se stává, že dominikáni přesně vědí, co jiní dělají špatně, ale málokdy sami v té samé věci udělají něco pozitivního. Dominikáni jsou vnímáni jako ti, u nichž nacházejí zastání a podporu (domnělou či skutečnou) různé tradiční až tradicionalistické skupiny. Tento obraz je někdy přiživován některými obecně uznávanými autoritami v církvi. Priority našeho působení, jak jsme si je definovali (např. misijní působení, péče o rodiny), často nejsou tím, co lidem vyvstane na mysli při zmínce o dominikánech. Kromě jiného proto, že informovanosti o těchto oblastech věnujeme minimální pozornost. I když obecné vnímání dominikánů je spíše pozitivní, jako celek naše provincie neposkytuje v rámci české církve nijak výrazný a ucelený konkrétní vjem. Ve společnosti obecně zůstávají silně přítomné „historické konotace“, např. inkvizice. Řád v současnosti nejspíš ničím výrazným, ať v pozitivním či negativním smyslu, nezaujal. Zůstáváme zařazeni do „obecného církevního ghetta“, které si žije svým podivným životem. Většina populace má o církvi velmi málo kvalifikovaných informací a ani se nesnaží je získat. Část lidí si mohlo všimnout občasné přítomnosti dominikánů v médiích. Obtížně se daří prosazovat povědomí, že máme odpovědnost také za širší společnost. Dost určitě to lze považovat za stále doléhající dědictví života řádu v době komunistického útlaku. Možná se až příliš snadno necháme zatáhnout do způsobu myšlení: když se společnost nezajímá o nás, proč bychom se my měli zajímat o ni.
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
30
(34)
10.2 Jak na tom jsme
Nedá se říct, že bychom byli v krizi, ale zcela jistě procházíme kritickým obdobím a to přes veškerá znamení naděje. I když máme poměrně dost nových povolání, pořád se snižuje počet bratří žijících v komunitách. Staří bratři odcházejí a mladí zde ještě nejsou. Toto kritické období je obdobím nebezpečným. Nejsme v situaci, kdy bychom si mohli dovolit jen čekat, až klerici dostudují a posílí naše komunity. Nedomnívám se, že toho kritické období časem samo pomine a nemůžeme počítat s tím, že se naše situace zlepší automaticky. Posun k lepšímu není nijak a ničím sám o sobě zaručen. Pasivní čekání by téměř jistě bylo čekáním na blížící se smrt. 10.3 Jak se postavit budoucnosti
Na prvním místě nesmíme podléhat rezignovaným náladám. Provincie v minulosti prošla horšími krizovými či kritickými údobími a přesto udělala mnoho dobrého. Reálně ubývají síly. Musíme se smířit s tím, že nejsme schopni dělat tolik věcí jako dříve. Měli bychom být ochotni o tom otevřeně mluvit s biskupy, s kněžími v našem okolí, s lidmi, kterým sloužíme. O to pečlivěji musíme vybírat aktivity, jimž budeme své síly věnovat. Hrozí nebezpečí přílišného rozptýlení sil na mnoho věcí, na které ve skutečnosti nestačíme, nebo také přílišného zatížení prací a povinnostmi. Musíme pokorně přiznat, že na některé dříve konané aktivity nemáme dost sil, a musíme mít odvahu od nich upustit. Soustředit se musíme na aktivity a projekty, které nejvíc vyjadřují charizma sv. Dominika a které dávají perspektivu pro uplatnění nových povolání. Charizma sv. Dominika je darem Ducha Svatého celé církvi. My nejsme vlastníky tohoto daru, ale pouze jeho správci. Je naší povinností řádové charizma pro dobro církve uchovávat a rozvíjet. Máme tak jasné kritérium pro rozlišování při volbě, čeho se přidržet a co opustit. Máme tak také silný argument, když musíme zanechat věcí, které jsou samy o sobě dobré. Možná nám někdy chybí vnitřní jistota a odvaha. Jsem přesvědčen, že dominikánské charizma je stále silné a v dnešním světě aktuální. Naše síla se zakládá na vnitřní jistotě, která je vybudovaná životem kontemplace a studia. Dominikán ví, čemu a proč věří, zná učení církve, a především má jistotu v tom, komu uvěřil (srov. 2Tim 1, 12). To mu dává schopnost být aktuálním v dnešním světě, protože umí rozlišit skutečně podstatné od druhotného. Touha po spáse lidí vede dominikána k neustálému hledání společných témat s lidmi současnosti a k otevřenosti co do způsobu, jakým hlásat Kristovo evangelium. „Katolická církev bude ovlivňovat veřejnou debatu v takové míře, v jaké bude utvářet ‚kreativní menšinu‘.“ Tato slova papeže Benedikta XVI., která pronesl cestou do naší země, jsou výzvou a programem i pro nás, české dominikány. Neměli bychom promarnit žádnou příležitost ke kontaktu s lidmi současnosti. Oslovit je přímo je téměř vždy znemožněno různými předsudky. Proto jsou kulturní, společenské, edukativní či jiné podobné akce vítanou příležitostí k prvnímu kontaktu s lidmi, kteří jsou vzdáleni církvi. Je jisté, že nelze na této rovině zůstat. Kultura je však v současnosti často jediným mostem, po kterém se lidé mohou dostat ke Kristu. Pro přípravu příští provinční kapituly bychom měli čerpat inspiraci také z dopisu magistra řádu, který nám poslal po skončení vizitace naší provincie. 11 Závěr Mé poděkování patří bratřím, kteří mi byli díky oficiím, jež na sebe vzali, nejbližšími spolupracovníky a oporou, ffr. Antonínu Krasuckému, sociovi, a Cypriánu Suchánkovi, provinčnímu syndikovi; dále potom členům provinční rady a bratřím zastávajícím oficia formátorů. Poděkování patří také všem aktuálním i minulým představeným, u nichž jsem vždy vnímal porozumění. Poděkování náleží všem bratřím naší provincie. Ze všeho nejvíc si vážím upřímné snahy o vstřícnost a součinnost, kterou hodnotím jako projev skutečné řeholní poslušnosti. Soudržnost provincie dává naději na její další rozkvět i přes obtíže současnosti. Dáno v konventu sv. Jiljí opata v Praze dne 28. září léta Páně 2009 o slavnosti svatého Václava, patrona České země a České dominikánské provincie
fr. Benedikt Mohelník OP provinciál
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
31
(34)
P ŘÍ L O H A Č. 2
Knihovní řád pro klášterní knihovny Zřízení a personál knihovny 1. Konventní knihovna (dále jen knihovna) je neveřejná církevní knihovna, která se řídí tímto knihovním řádem, se kterým jsou povinně seznámeni všichni čtenáři i jiní uživatelé knihovny. 2. Zřizovatelem konventní knihovny je příslušný konvent nebo řeholní dům, jehož představený se souhlasem své rady ustanoví jednoho bratra jako knihovníka (LCO čl. 330), který je jejím správcem podle pokynů představeného, tohoto knihovního řádu a podle obecně platných norem. 3. Podle potřeby a po konzultaci s představeným mohou být v knihovně zaměstnání civilní zaměstnanci. Jejich práci vymezuje místní představený a nad jejím bezprostředním plnění dohlíží knihovník. 4. Knihovna zahrnuje a spravuje fond moderní i historické literatury patřící konventu nebo řeholnímu domu spolu s přiměřeně vybavenou studovnou. Služby knihovny 5. Knihovna má sloužit především k základní a k trvalé intelektuální formaci bratří a druhotně pak jako prostředek jejich apoštolátu, čímž se rozumí služba studijním potřebám jiných skupin dominikánské rodiny i širší veřejnosti. 6. Tematicky se knihovna zaměřuje na tyto obory: a) filozofie zvl. antická, středověká, hlavní moderní směry a tomismus b) katolická teologie zvl. biblistika, dogmatika, morální teologie a církevní právo c) dějiny světové i české, zvl. církevní d) jazykověda s ohledem na výše uvedené obory e) slovníky a encyklopedie f) odborná i regionální periodika g) vybraná světová a česká beletrie 7. Knihovna poskytuje svým čtenářům následující služby: a) prezenční studium všech fondů b) absenční půjčky tisků vydaných po r. 1850 (výjimky jsou možné) c) fotokopie za pořizovací cenu, nakolik to umožňuje fyzický stav studovaných materiálů d) prodej duplikátů podle aktuální nabídky, podmínky upřesňuje knihovník 8. Přístup k vzácným fondům (knihy vydané před r. 1850, veškeré rukopisy a vzácné tisky) je možný pouze s výslovným souhlasem knihovníka, který k němu jednotlivě autorizuje případného žadatele a vymezí další podmínky studia. Klíče k vzácným fondům má pouze knihovník a místní představený. Správce budovy vlastní z bezpečnostních důvodů náhradní kopii, ale není oprávněn bez vědomí knihovníka ji otevírat kromě technické nezbytnosti. Čtenáři 9. Protože knihovna slouží především k základní a k trvalé intelektuální formaci bratří České dominikánské provincie po složení jednoduché profese, jsou tyto osoby považovány za tzv. řádné čtenáře, ostatní pak zájemci (příslušníci dominikánské rodiny, farníci, studenti, badatelé, odborná veřejnost) za tzv. čtenáře mimořádné. 10. Každý čtenář má vážnou povinnost respektovat tento knihovní řád a otevírací dobu stanovenou místním představeným po dohodě s knihovníkem. 11. Každý bratr asignovaný do konventu (domu) má automaticky právo obdržet od knihovníka klíče od knihovny a zároveň i povinnost být seznámen s tímto výpůjční řádem. Přístup do knihovny tak má neomezený, ale na pracoviště knihovníka má přístup pouze a výhradně knihovník. Další osoby jen v doprovodu knihovníka. 12. Bratři z ostatních konventů se také mohou stát řádnými čtenáři s vlastním klíčem. Přístup jim po dohodě umožní knihovník podle bodu 11. 13. Také bratři z ostatních provincií se mohou stát řádnými čtenáři konventní knihovny po domluvě s knihovníkem.
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
32
(34)
14. Ostatní osoby (viz bod 9) jsou mimořádnými čtenáři, neurčí-li knihovník jinak s ohledem na zvláštní význam jejich badatelského programu. Přístup do knihovny mimořádným čtenářům na požádání umožní knihovník ve stanovené otevírací době. Výpůjčky 15. Řádní čtenáři si materiály vyhledávají samostatně, mimořádní čtenáři prostřednictvím knihovníka. 16. Řádní čtenáři zapisují své absenční výpůjčky do výpůjčního protokolu, mimořádní čtenáři vyplňují i pro své prezenční výpůjčky tzv. badatelský list. 17. Absenční výpůjčka představuje dobu do 30-ti dnů. Nežádá-li materiál další čtenář, může být výpůjčka automaticky prodloužena. 18. Žádná výpůjčka nesmí překročit dobu jednoho roku. 19. Vrácené knihy se nechávají na vyhrazeném místě a zpět je zařadí knihovník. 20. Mimořádní čtenáři si mohou brát absenční výpůjčky jen s výslovným dovolením knihovníka. Přestupky 21. Případné ztráty či poškození knih hradí čtenáři po dohodě s knihovníkem buď finančně, nebo pořízením (event. kopie) ztracené publikace. U řeholníků přebírá konečnou zodpovědnost za případné škody představený kláštera, do kterého jsou asignováni. 22. Při opakovaných škodách či hrubém porušování tohoto řádu může knihovník jednotlivým čtenářům buď dočasně, nebo i trvale odepřít další přístup do knihovny. 23. Je zvláště přísně zakázáno tzv. řádným čtenářům, aby svým prostřednictvím umožňovali absenční půjčky jiným osobám nebo i mimořadným čtenářům, kteří k tomu svolení knihovníka nedostali. Při překračování tohoto pravidla se bude postupovat podle bodu 22. Hospodaření 24. Knihovna je neziskové zařízení, ekonomicky závislé na příslušném konventu (řeholním domě) a na České dominikánské provincii, která se o její zajištění spravedlivě dělí s ohledem na přítomnost (noviciátu, studentátu, generálního studia, bratří pověřených veřejnou výukou). 25. Příslušný poměr je každoročně aktualizován po vzájemné dohodě mezi syndikem konventu a knihovníkem na straně jedné a s provinčním syndikem na straně druhé. 26. Nákup knih provádí knihovník samostatně podle celkového zaměření a poslání knihovny (viz body 5 a 6) a s přihlédnutím k aktuálním požadavkům čtenářů. 27. Knihovník je oprávněn vyřazovat a prodávat duplikáty a hradit z tohoto zisku nákup knih i jiných potřeb knihovny. O těchto příjmech a výdajích vede knihovník jednoduchou evidenci. Platnost knihovního řádu 28. Tento knihovní řád platí po schválení místního představeného s kapitulou po dobu neurčitou. Případné změny schvaluje opět představený s kapitulou. V . . . . . . . . . . . . . . dne . . . . . . .
................................... představený
L.S.
................................... knihovník
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
33
(34)
P ŘÍ L O H A Č. 3
Směrnice o správě řádového majetku 1. Provinciál P. Fr. Benedikt Tomáš Mohelník, Th.D., vydává v souladu s příslušnými ustanoveními Kodexu kanonického práva (dále jen „CIC“), Knihy stanov a nařízení (dále jen „LCO“) a Statutu České dominikánské provincie (dále jen „statut“) tuto směrnici platnou pro území České dominikánské provincie: Rozsah působnosti 2. Tato Směrnice o správě řádového majetku (dále jen „směrnice“) upravuje způsob hospodaření s majetkem České dominikánské provincie a podřízených církevních právnických osob se sídlem na území České dominikánské provincie a zavazuje: a) Českou dominikánskou provincii (dále jen „provincie“) b) konventy a domy provincie (dále jen „klášter“) c) ostatní podřízené církevně právnické osoby provincií zřízené, např. sdružení laiků aj. (dále jen „ostatní subjekty“). Povinnost schválení 3. V režimu řádné správy řádového majetku podléhají smlouvy – tj. smlouvy nájemní a podnájemní; smlouvy o dílo; smlouvy o výpůjčce; smlouvy, jejichž předmětem je zcizování majetku (všechny druhy převodu, tj. prodej, darování, směna, apod.); smlouvy, jejichž předmětem je nabývání majetku (koupě, dědictví, darování); smlouvy, jejichž předmětem je zatěžování majetku (zástava, ručení, půjčka, přijetí věci zatížené břemenem nebo podmínkou apod. – srov. kán. 1267 § 2) – uzavírané mezi právnickými osobami uvedenými v č. 2 této směrnice a třetími osobami, popř. mezi těmito církevními právnickými osobami navzájem, a které nepřesahují níže uvedené limity mimořádné správy schválení příslušným statutárním zástupcem, a to takto: a) Smlouvy, kde je smluvní stranou provincie a nevztahuje se na ně ustanovení o mimořádné správě majetku, uzavírá bez dalšího provinciál, příp. jej zastupující socius provinciála v mezích daného zmocnění. b) Smlouvy, kde je smluvní stranou klášter a nevztahuje se na ně ustanovení o mimořádné správě majetku, uzavírá bez dalšího příslušný statutární zástupce kláštera, tj. převor, případně jej zastupující podpřevor v mezích daného zmocnění či výjimečně podpřevor v čele (resp. představený domu či výjimečně vikář domu). c) Smlouvy, kde je smluvní stranou ostatní subjekt a nevztahuje se na ně ustanovení o mimořádné správě majetku, uzavírá bez dalšího příslušný statutární zástupce ostatního subjektu. 4. V režimu mimořádné správy církevního majetku pak navíc platí tyto limity pro rozhodování a schvalování: a) v provincii k uzavření všech smluv dle č. 3, týkajících se řádového majetku, jehož hodnota přesahuje 1.500.000,- Kč, potřebuje provinciál vyjádření ekonomické rady provincie a souhlas provinční rady. b) v provincii k uzavření všech smluv dle č. 3, týkajících se řádového majetku, jehož hodnota přesahuje hranici 40 mil. Kč (příp. hranici stanovenou Českou biskupskou konferencí), nebo jde o věci darované církvi ze slibu nebo o věci cenné umělecky nebo historicky, vyžaduje se k platnosti převodu kromě toho ještě dovolení generální rady a Apoštolského stolce (srov. kán. 638 CIC). c) v klášteře k uzavření všech smluv dle č. 3, týkajících se řádového majetku, jehož hodnota přesahuje 150.000,- Kč, potřebuje převor (představený domu) nebo jeho zástupce souhlas konventní rady (rady domu) a schválení provinciálem vyjádřené schvalovací doložkou. d) v ostatním subjektu k uzavření všech smluv dle č. 3, týkajících se řádového majetku, jehož hodnota přesahuje 50.000,- Kč, potřebuje příslušný statutární zástupce souhlas svého zřizovatele vyjádřený schvalovací doložkou. 5. Při posuzování, zda uzavíraná smlouva spadá do režimu mimořádné správy, je rozhodující celková částka vztahující se k celému období, kterého se smlouva týká (třeba v případě nájemní smlouvy s měsíčním nájemným 5.000,- Kč uzavírané na 20 let se de facto rozhoduje o částce 5.000,- Kč × 12 × 20 = 1.200.000,- Kč; proto uzavření takové smlouvy přesahuje kompetenci samotného převora). 6. Schválení provinciálem nepodléhají:
AKTA
PROVINČNÍ
KAPITULY
2010
34
(34)
a) smlouvy o darech (především grantech) poskytnutých církevním právnickým osobám nadacemi a orgány státní správy bez omezení výše finančního plnění, v případě, že nejsou spojeny s žádnými dalšími závazky. Jinak je nutno dodržet LCO č. 596. b) a takové smlouvy, kdy se nakládá s majetkem malé a nepatrné ceny, zejména v rámci zabezpečení běžného provozu příslušného subjektu. 7. Smlouvy uzavřené podle č. 6, s výjimkou smluv uvedených pod písm. b), musí mít písemnou formu. O takových uzavřených smlouvách nepodléhajících schválení provinciála je právnická osoba, která je uzavřela, povinna přesto bezodkladně informovat provinciála zasláním její kopie a případně dalších nezbytných dokumentů. Proces přípravy a uzavření smluvního vztahu 8. Postup přípravy a finálního uzavření smluvního vztahu stanoví v návaznosti na tuto směrnici svým rozhodnutím provinciál. Kompetence statutárních zástupců 9. Smlouvy, kde provincie je smluvní stranou, spadající do režimu mimořádné správy, ať jde o smlouvu samu nebo schvalovací doložku, podepisuje provinciál, výjimečně vikář provincie. Socius provinciála je smí podepsat jen na základě zvláštního písemného zmocnění provinciála. 10. Smlouvy klášterů i ostatních subjektů v mezích řádné správy schvaluje, resp. podepisuje, příslušný představený, (převor, resp. výjimečně podpřevor v čele; představený domu či výjimečně vikář domu). Podpřevor je smí podepsat jen na základě zvláštního písemného zmocnění převora. Účinnost schvalovací doložky 11. Bez podpisu provinciála jsou smlouvy podléhající schválení uvedené v č. 4 této směrnice neúčinné. Statutární zástupce právnické osoby uvedené č. 2 písm. b) a c) této směrnice je povinen na tuto skutečnost druhou smluvní stranu před uzavíráním smlouvy upozornit. 12. Schválení provinciálem má povahu odkládací podmínky ve smyslu ustanovení § 36 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 13. Text schvalovací doložky zní: „Tato smlouva nabývá platnosti dnem schválení provinciálem České dominikánské provincie. Schváleno dne . . . . . . . . . pod čj. . . . . . . . . podpis provinciála.“ Závěrečná ustanovení 14. Zachovávání této směrnice je vynutitelné postihem ve smyslu příslušných ustanovení CIC a LCO. 15. Dosavadní pokyny a případné směrnice, které jsou s touto směrnicí v rozporu, se ruší. 16. Směrnice nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu provinciála. V Praze, dne 1. 3. 2007 P. Benedikt Mohelník ThD. provinciál č.j. 7 / 2007
