Akční plán pro udržitelnou energii města Hlinska Ing. Michal Rohlena Článek pojednává o Akčním plánu udržitelné energie města Hlinska, který byl zpracován v rámci mezinárodního projektu ENESCOM. Akční plán si dává za cíl analyzovat a naplánovat nakládání s energiemi na území města a splnit cíl Evropské komise na snížení skleníkových plynů a především CO2 od nejméně 20 % do roku 2020. Město Hlinsko se připojilo k iniciativě Evropské komise – Paktu starostů a primátorů (Pakt) a tím se zavázalo ke zpracování a implementaci Akčního plánu do fungování města. Zpracování studie využívání energií na území obcí je výhodné z několika hledisek. Přináší komplexní přehled o spotřebě energií, jejich druzích a nákladech za energie. Při komplexním řešení lze lépe identifikovat nehospodárné nakládání s energiemi, vhodné objekty k provedení úsporných opatření apod. Takto lze dosáhnout nejen provozních úspor, ale i na základě environmentálně-ekonomického hodnocení zvolit optimální úsporné opatření.
1.
Pakt starostů a primátorů
Pakt starostů a primátorů je výrazná evropská iniciativa zaměřená na orgány místní a regionální správy, které se dobrovolně zavazují ke zvýšení energetické účinnosti a používání obnovitelných zdrojů energie na území, jež spravují. Signatáři Paktu se dobrovolně zavazují ke splnění a překročení cíle Evropské unie snížit do roku 2020 emise CO2 o 20 %. Evropská unie (EU) vede celosvětový boj proti změně klimatu a považuje ho za nejvyšší prioritu. Její ambiciózní cíle jsou vyjádřeny v Klimaticko-energetickém balíku EU v oblasti změn klimatu a energetiky, kterým se členské státy zavazují omezit své emise CO 2 nejméně o 20 % do roku 2020. Více než polovina emisí skleníkových plynů vzniká ve městech. 80 % obyvatelstva žije a pracuje ve městech, kde se spotřebuje až 80 % energie. Místní samosprávy tak skutečně mohou hrát zásadní roli ve zmírňování účinků změn klimatu a jsou nejblíže k občanům, aby porozuměly jejich obavám a nárokům na zdravé životní prostředí. Místní úřady mohou řešit problémy komplexním způsobem. Usnadní jim to smírčí řízení mezi veřejným a soukromým zájmem a začlenění trvale udržitelné energetiky do místních cílů, ať už je to rozvoj alternativních zdrojů energie, efektivnější využívání energie nebo změny v chování. K dnešnímu dni je v České republice šest signatářů Paktu. Nejmenším je obec Lkáň se 170 obyvateli a největším Ostrava s třemi sty tisíci obyvateli. Velikost obce tedy není pro Pakt nijak limitována a každá obec/město má jinou motivaci k přistoupení, ale hlavním cílem je vždy zlepšení životního prostření v obci/městě a úspory provozních nákladů na energie. V rámci Evropy je již 4 522 signatářů čítající celkem přes 166 milionů obyvatel. V současné době jsou v České republice zpracovány dva Akční plány a to pro město Jeseník a Hlinsko. 1.1.
Metodika SEAP
Praktické pokyny a jasná doporučení k celému procesu vypracování SEAP (Sustainable Energy Action Plans, Akční plán udržitelné energetiky) jsou obsaženy v různých technických a metodologických podpůrných materiálech (jako například Příručka pro SEAP a vzor SEAP, zprávy o uplatněných metodikách a nástrojích atd. na webových stránkách Paktu starostů a primátorů). Tento podpůrný balíček vypracovaný v úzké spolupráci se Společným výzkumným centrem Evropské komise, který vychází z praktických zkušeností orgánů místní
samosprávy, signatářům Paktu přináší hlavní zásady a jasný postup krok za krokem ke splnění závazků, vyplývajících z členství v Paktu. Sběr dat konečné spotřeby energií zahrnuje spotřebu elektřiny, tepla/chladu, fosilních paliv, zdrojů obnovitelné energie v jednotlivých kategoriích a je uváděna v MWh. Spotřeba energií je rozdělena do dvou hlavních sektorů a osmi subsektorů. Na základě inventarizace konečné spotřeby energií a její rozdělení do sektorů je možné provést analýzu z pohledu energetické náročnosti budov a zařízení. Budovy, zařízení a průmysl: a) městské budovy, b) budovy terciární sféry, c) obytné budovy, d) veřejné osvětlení. Doprava a) městský dopravní park, b) veřejná doprava (MHD), c) komerční doprava. IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) stanoví výchozí emisní faktory, které jsou k dispozici v pokynech IPCC z roku 2006. Výchozí emisní faktory by mohly být nahrazeny specifickými emisními faktory pro danou zemi, které berou v potaz údaje, jež jsou specifické pro danou zemi. Signatáři paktu mohou rovněž vytvořit vlastní emisní faktory založené na vlastnostech paliv, která se využívají na jejich území. Kromě toho lze použít faktory LCA, které zohledňují životní cyklus nosiče energie. Těmito emisními faktory se přenásobí spotřeba vyjádřená v jednotlivých zdrojích energií a je tak získán údaj o produkci CO2 v tunách zkoumaného objektu.
Strategie města v oblasti úspor energií a snížení CO2
2.
Základním předpokladem pro úspěšné zpracování a implementaci Akčního plánu je určení strategie a cílů, kterých chce město dosáhnout. Následně na základě analýzy současného stavu energetické spotřeby lze určit jednotlivá opatření vedoucí ke splnění cílů. Akční plán nezahrnuje pouze budovy v majetku města, ale město jako celek včetně soukromých budov a vyžaduje zapojení všech občanů a podniků na území města. Zajištění spolehlivého a hospodárného zásobování energií a nakládání s palivy, energií odpady v souladu s dlouhodobým udržitelným rozvojem města a regionu a životním prostředím pro udržení a zlepšování vysoké kvality života ve městě. V rámci uvedené strategie byly definovány tyto tři prioritní oblasti: 1)
Efektivní a hospodárného využití energií na území města Hlinska.
2)
Výstavba a provozování obnovitelných a druhotných zdrojů energie tam, kde to bude efektivní.
3)
Podpora kvalitního a příjemného života ve městě na základě dohody s obyvateli.
Účelem zpracování Akčního plánu je systematický přístup k dosahování úspor energie, resp. snižování emisí skleníkových plynů v krátkém, středním i dlouhém období. Plán se vztahuje na město jako celek, detailní plán opatření je stanoven na úrovni majetku města, přesah na úroveň celého města je pak proveden v oblastech soukromých obytných budov, osvěty apod. Akční plán vychází z inventury a zohledňuje strategické cíle rozvoje města v oblasti energetiky a životního prostředí. Rok 2009 byl vybrán jako referenční a jsou od něho plánována úsporná opatření vedoucí ke snížení emisí CO2 o minimálně 11 779 tun z 58 896 tun (2009) na maximálních 47 117 tun CO2 ročně. Plnění cílů Akčního plánu bude mít kladný dopad nejen na životní prostředí, ale i na podporu zaměstnanosti a stavebnictví, jelikož dává předpoklady pro optimálně navržené stavební úpravy nejen obecních budov, ale i soukromých. Sběr vstupních dat a analýza současného stavu
2.1.
Sběr vstupních dat lze rozdělit do dvou částí. Jednu tvoří objekty v majetku města, pro které jsou sledovány i údaje o nákladech na energie a druhou tvoří soukromé budovy a podniky. Pro objekty v majetku Města Hlinska byly zpracovány pasporty, které jsou uzpůsobeny pro další zpracování a sběr budoucích dat. Sledovaly se tyto objekty:
Radnice Administrativní objekt MŠ Rubešova MŠ Budovatelů ZŠ Ležáků ZŠ Resslova ZŠ Smetanova MKK Hlinečan Zimní stadion Plavecký bazén Poliklinika Domov seniorů Drachtinka MŠ Lidického MŠ Adámkova MŠ Milíčova Bytový dům ČSA 386 Bytový dům ČSA 432 Vozový park Veřejné osvětlení
Poděbradovo náměstí 1 Adámkova 554 Rubešova 1250 Budovatelů 1229 Ležáků 1449 Resslova 603 Smetanova 403 Adámkova 341 Olšinky 383 Smetanova 1524 Nádražní 548 Erbenova 1631 Lidického 1213 Adámkova 654 Milíčova 296 ČSA 386,367,369 ČSA 432
Pro výpočet spotřeby soukromých budov byly využity údaje ČSU, které udávaly průměrnou spotřebu na jednu domácnost ve výši 21,2 MWh/ročně/domácnost. Tato průměrná spotřeba byla rozdělena dle vzorce na 54 % vytápění, 27 % ohřev teplé užitkové vody (dále jen TUV) a 19 % ostatní elektrické spotřebiče.
V průběhu zpracování dat byl vyvíjen podpůrný nástroj SW ENERGYPAS, který bude moci Město Hlinsko využít pro další sledování a vyhodnocování spotřeby energií. Inventura probíhala v průběhu roku 2011 - 2012 na budovách a zařízení v majetku města. Pro soukromé obytné budovy byla využita veřejně dostupná data z ČSÚ a data společnosti SONET Building s.r.o., s laskavým svolením Ing. J. Sokola. Náklady na energie za rok 2009 pro výše uvedené objekty města tvořily částku 13,96 mil. Kč. V roce 2010 stouply náklady na 14,75 mil. Kč (nárůst o 5,6 %). V roce 2011 poklesly náklady na energie na 14,2 mil. Kč. V tomto roce došlo k zateplení ZŠ Smetanova (pokles spotřeby energie u této budovy je o 160 MWh, tj. o 25 %). Roční úspora nákladů oproti roku 2010 tak činila 550 tis. Kč a to i přesto, že vzrostly jednotkové ceny energie. Je obtížné odhadnout další vývoj nákladů na energie i proto, že město Hlinsko přistoupilo k veřejné aukci na dodavatele energií pro všechny budovy v majetku města, což jistě povede ke snížení nákladů bez ohledu na provedení úsporných opatření na straně spotřeby. Celková spotřeba energií v referenčním roce 2009 (výchozí hodnota pro sestavení Akčního plánu) na území města Hlinska činila 171 098 MWh (včetně započtení všech domácností) a emise v daném roce 58 896 tun CO2. Akční plán již počítá se započtením provedených opatření v roce 2010 a 2011 (změny nosiče energie v teplárenské společnosti a zateplení budov na území města – soukromé i městské budovy). Za toto období poklesla spotřeba energií na hodnotu 165 795 MWh v r. 2011 a emise CO2 na 56 095 tun, což představuje za dva roky pokles emisí o 4,8 %. Obr. 1: Spotřeba energií v období od roku 2005 do 2011 po sektorech
Zdroj: vlastní zpracování, Michal Rohlena (2012)
Z grafu je patrné, že objekty v majetku města tvoří pouze malou část spotřeby energií, konkrétně 5 %. I z toho vyplývá, že pokud chce město Hlinsko dosáhnout požadované úspory energií, musí zapojit především obyvatele do této iniciativy. Řada obyvatel využila možnosti dosáhnout na dotace z programu Zelená úsporám a provedla od roku 2009 zateplení nebo výměnu zdroje vytápění a ohřevu TUV.
Pro městské budovy jsou kromě samotné spotřeby energií sledovány i náklady na energie. Tento údaj je využit pro rozhodování a provedení úsporného opatření. Náklady na energie městských budov dosáhly v roce 2010 téměř 14 mil. Kč. V roce 2011 náklady poklesly vlivem provedení prvních úsporných opatření a to i přes růst jednotkových cen energií. V roce 2012 Město Hlinsko vstoupilo na energetickou burzu a dosáhlo dalších úspor díky spojení odběratelských míst k jednomu dodavateli energií. Obr. 2: Náklady na energie pro jednotlivé městské objekty
Zdroj: vlastní zpracování, Michal Rohlena (2012)
3.
Akční plán města Hlinska
Akční plán vychází z inventury a zohledňuje strategické cíle rozvoje města v oblasti energetiky a životního prostředí. Rok 2009 byl vybrán jako referenční a jsou od něho plánována úsporná opatření vedoucí ke snížení emisí CO2 o minimálně 11 779 tun z 58 896 tun (2009) na maximálních 47 117 tun CO2 ročně. Akční plán vymezuje tři prioritní oblasti: Prioritní oblast 1: Úspory energií Prioritní oblast 2: Obnovitelné zdroje energie Prioritní oblast 3: Osvěta obyvatel Tyto tři vymezené prioritní oblasti odpovídají záměru snížit emise CO2 na území města o 20 % do roku 2020 a zapojují do realizace plánu všechny budovy v majetku města tak i obyvatele, které motivuje a školí v možnostech úsporných opatření, obnovitelných zdrojů energií a možnostech financování a dotačních programech.
Obr. 3: Rozdíl spotřeby energií bez provedení opatření a po provedení opatření
Zdroj: vlastní zpracování, Michal Rohlena (2012)
Graf znázorňuje plánované snížení spotřeby energií na území města Hlinska od roku 2009 do roku 2020. Je nutné upozornit, že snížení spotřeby energií není přímo úměrné snížení emisí CO2, jelikož každý nosič energií má jiný emisní faktor a je tedy nutné zvolit optimální opatření pro každou jednotlivou budovu. Tab. 1: Emisní faktory jednotlivých zdrojů energií dle metodiky IPCC [t/MWh] Fosilní paliva Elektřina
0,950
Zemní plyn 0,202
Zkapalně ný plyn 0,231
Topný olej 0,279
Motorová nafta 0,267
Benzín
0,249
Hnědé uhlí 0,364
Uhlí
0,354
Jiná fosilní paliva 0,341
Obnovitelné energie Tepelná Geotermá sluneční lní energie energie
Rostlinný Jiná Biopalivo olej biomasa 0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
Akční plán zavádí do procesu přípravy rozhodovací mechanizmus, kterým je každá budova analyzována, navržena rozhodovací kritéria a jejich váhy a navržena možná opatření. Jedině na základě objektivního rozhodovacího procesu je možné zvolit optimální úsporné opatření, které bude mít nejen dopad na emise CO 2, ale i na provozní náklady, reprezentaci směrem k obyvatelům města a další individuální kritéria. Pro město Hlinsko byla navržena následující opatření, které vedou ke splnění stanovených cílů. Předpokládané náklady na provedení navržených úsporných opatření na majetku města je expertní analýzou odhadován na 80 milionů korun. Možné zdroje financování:
rozpočet města Hlinska; dotace ze státního rozpočtu (např. program EFEKT); strukturální fondy EU 2007 – 2013; strukturální fondy EU 2014 – 2020;
nová podoba programu Zelená úsporám vyhlášená v r. 2013 Tab. 2: Seznam plánovaných opatření Plánovaný rok realizace Plánované úsporná opatření Snížení spotřeby energií a instalace OZE na budovách v majetku města Zateplení BD ČSA 386,387,389 2010 Zateplení BD ČSA 432,433,435 2010 Zateplení ZŠ Smetanova 2011 Výměna oken na radnici; 2012-2013 Zateplení ZŠ Rubešova 2013 Solárně-termický systém ohřevu vody 2013 Zateplení ZŠ Budovatelů 2014 Zateplení ZŠ Ležáků 2015 Výměna zdroje vytápění objektu Polikliniky 2016 Rekonstrukce a zateplení MŠ Lidického 2016 Rekonstrukce a zateplení MŠ Adámkova 2017 Rekonstrukce a zateplení MŠ Milíčova 2018 Snížení spotřeby energií a instalace OZE soukromých budov 2010-2020 Zateplování a výměna zdrojů vytápění Snížení spotřeby energií veřejního osvětlení Postupná výměna světelných zdrojů za úspornější zdroj a 2013-2020 instalace elektronických předřadníků Centrální zásobování teplem Přechod CZT na vytápění dřevní štěpkou 2010 Studie proveditelnosti kombinované výroby tepla/elektro Poradenské služby Poradenství pro občany ohledně energeticky úspornáho bydlení a možnostech získání peněžních prostředků z dotačních titulů (např. Zelená úsporám) na zateplení, výměnu oken a výměnu zdrojů vytápění a ohřevu TUV. 2013-2020
náklady Kč[]
Snížení spotřeby [MWh]
OZE [MWh]
5,5 mil 5,5 mil 9,6 mil 0,7 mil 7,0 mil 2,5 mil 8,6 mil 11,0 mil 1,2 mil 3,2 mil 3,5 mil 3,3 mil
73 84 187 41 368 187 198 351 136 52 65
11,3 mil
240
Snížení emisí CO2 [tun] Odpovědné oddělení 6 8 62 8
75 187
27 32 191 43 11 12
Odbor investic a městského majetku Odbor investic a městského majetku Odbor investic a městského majetku Odbor investic a městského majetku Odbor investic a městského majetku Odbor investic a městského majetku Odbor investic a městského majetku Odbor investic a městského majetku Odbor investic a městského majetku Odbor investic a městského majetku Odbor investic a městského majetku Odbor investic a městského majetku
228 Odbor investic a městského majetku 11083
1180 Teplárenská společnost Hlinsko Teplárenská společnost Hlinsko
Město Hlinsko ve spolupráci s ČVUT v Praze
Zdroj: vlastní zpracování, Michal Rohlena (2012)
Pro každý plán je nutné provádět pravidelný controling, vyhodnocování a navrhování případných korekcí. K tomuto bude sloužit SW nástroj ENERGYPAS vyvíjený na ČVUT.
3.
Závěr
Energetický akční plán přináší pro město řadu výhod v podobě zavedení energetického managementu. Na základě řízení spotřeby energií lze dosáhnout úspory nákladů a tím financovat další úsporná opatření na městském majetku. Optimální úsporné opatření je vybráno na základě vícekriteriálního rozhodovacího procesu. Každé zvolené opatření musí splňovat radu kritérií nejen s ohledem na investici, snížení nákladů, emisí CO2, ale musí být zároveň reprezentativní a interpretovatelné vůči obyvatelům, které je nutné do plnění cílů plánu zapojit. Město Hlinsko k tomuto kroku přistoupilo a již od roku 2010 provádí úsporná opatření, která jsou do plánu zahrnuta a přináší první výsledky. V roce 2012 vstoupilo Město Hlinsko do energetické aukce na dodavatele energií a pro rok 2013 uspoří přibližně 3,5 mil. Kč. Na základě zpracovaného Akčního plánu město zapojí obyvatele do plnění cílů a to především snížení emisí CO2 do roku 2020 o 20 %. Dosáhne toho větší informovatelností a podporou různých dotačních titulů, které mohou obyvatelé získat. Nedílnou součástí Akčního plánu je pravidelné sledování a vyhodnocování plenění stanovených cílů. Tyto reporty budou zpracovávány každé dva roky a na jejich základě budou prováděna případné další úsporná opatření.
Literatura: [1] M. Rohlena, J. Frková, E. Hromada, Akční plán pro udržitelnou energii města Hlinska, ČVUT v Praze, [online] (2012), [vid. 25. 4. 2013] Dostupné z: http://helpdesk.eumayors.eu/docs/seap/3865_1354566334.pdf [2] Pakt starostů a primátorů [online], European commision, [vid. 25. 4. 2013] Dostupné z: www.eumayors.eu [3] Český statistický úřad [online], ČSU, [vid. 25. 4. 2013], Dostupné z: www.czso.cz [4] Eurostat [online], European commision, [vid. 25. 4. 3013], Dostupné z: epp.eurostat.ec.europa.eu
