Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Maturitní práce
HIV/AIDS jako globální problém světa
Předmět: Zeměpis
Datum a rok odevzdání: 31. 3. 2011 Třída: 4. A Počet stran: 29 Počet příloh: 4
Jméno a příjmení: Klára PEKÁRNOVÁ
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto maturitní práci vypracovala samostatně a použila pouze publikací a zdrojů, které jsem všechny uvedla v přiložené bibliografii.
……………………………
Pekárnová/ 2
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Poděkování Ráda bych zde poděkovala všem lidem, kteří mi pomohli k vytvoření této maturitní práce
zabývající
se
problematikou
HIV/AIDS.
Děkuji
především
Mgr. Rudolfu Skřivánkovi, řediteli 3. ZŠ v Mladé Boleslavi, Mgr. Janě Křiváčkové, ředitelce ZŠ Kosmonosy-Horní Stakory, Mgr. Janu Šilhánovi, řediteli ZŠ Kosmonosy, Ing. Miladě Mizerové, Pavlovi Šťastnému a Lukášovi Blažkovi, jejichž prostřednictvím jsem měla možnost předat dotazníky respondentům. Zvláštní poděkování patří Aykutovi Kurzeylimu, učiteli Střední pedagogické školy v Aydin v Turecku, který též přispěl při tvorbě průzkumu, jelikož získal dotazníky od svých studentů a následně je odeslal do České republiky. Ráda bych zde též poděkovala Lucii Pekárnové za kontrolu překladu dotazníků do anglického jazyka. Velmi si vážím rovněž pomoci a cenných rad Mgr. Petra Bárty při tvorbě obsahové stránky této maturitní práce a též děkuji Josefu Dubskému za ochotu a rady při tvorbě grafické stránky práce.
Pekárnová/ 3
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Obsah Seznam příloh ....................................................................................................... 5 1. Úvod ................................................................................................................ 6 2. Základní informace o nemoci AIDS .............................................................. 7 2.1.
Co je nemoc AIDS .............................................................................................. 7
2.2.
Jak přišli lidé k HIV? ........................................................................................... 7
2.3.
První výskyty HIV/AIDS ...................................................................................... 8
3. Geografické rozšíření epidemie HIV/AIDS ve světě .................................. 10 3.1.
Amerika .............................................................................................................10
3.2.
Evropa ...............................................................................................................12
3.2.1.
Situace v České republice ..........................................................................13
3.3.
Asie ...................................................................................................................15
3.4.
Austrálie a Oceánie ...........................................................................................16
3.5.
Afrika .................................................................................................................17
4. Faktory ovlivňující šíření HIV/AIDS ............................................................ 18 4.1.
Politické a ekonomické faktory ...........................................................................19
4.2.
Sociální a kulturní faktory...................................................................................19
5. Dopady epidemie HIV/AIDS ......................................................................... 20 6. Boj proti epidemii HIV/AIDS ........................................................................ 21 7. Analýza provedeného průzkumu ................................................................ 22 7.1.
Zaměření průzkumu...........................................................................................22
7.2.
Výsledky průzkumu............................................................................................23
7.2.1.
Porovnání výsledků z věkového hlediska...................................................23
7.2.2.
Porovnání výsledků z hlediska území .........................................................24
7.2.3.
Celkový výsledek analýzy průzkumu ..........................................................25
8. Závěr ............................................................................................................. 27 Zdroje .................................................................................................................. 28 Seznam použitých obrázků ............................................................................... 29 Seznam použitých grafů .................................................................................... 29
Pekárnová/ 4
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Seznam příloh Příloha I: Mapy porovnávající počty mužů a žen s HIV/AIDS Příloha II: Ukázky dotazníků Příloha III: Grafy porovnávající výsledky průzkumu z hlediska věku respondentů Příloha IV: Grafy porovnávající výsledky průzkumu mezi studenty z České republiky a Turecka
Pekárnová/ 5
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
1. Úvod Infekční choroby provázejí lidstvo už odnepaměti. AIDS ovlivnil nejen životy mnoha lidí, ale i celých národů. Nemoc se šíří již přes 30 let a po tuto dobu nakazil tento zhoubný jev přibližně 40 milionů lidí, z nichž 25 milionů zemřelo a jenom v Africe zůstalo 12 milionů sirotků. Tato maturitní práce objasňuje geografické a sociální souvislosti problematiky nemoci AIDS, seznamuje se základními pojmy, hledá počátky a příčiny šíření a popisuje dopady smrtelné pandemie. Důležitým aspektem je význam prevence spočívající v kvalitní sexuální výchově žáků základních škol, informovanosti široké veřejnosti, individuální odpovědnosti a řešení AIDS jako globálního problému. Součástí této práce je i analýza průzkumu informovanosti o nemoci AIDS včetně názorů týkajících se
této
problematiky provedený mezi
žáky základních
škol,
středoškolskými
a vysokoškolskými studenty. Dále jsou uváděny domácí a světové statistiky počtu nakažených HIV/AIDS včetně vývoje těchto čísel. Práce je doplněna o názorné mapky a grafy. Podrobnější grafy a ukázky vyplněných dotazníků jsou k dispozici v přílohách.
Pekárnová/ 6
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
2. Základní informace o nemoci AIDS 2.1.
Co je nemoc AIDS
Zkráceným názvem AIDS je odbornou veřejností označován syndrom získaného selhání imunity1, tedy soubor příznaků, které vedou ke ztrátě imunity. Lidský organismus se tak stává náchylným k řadě dalších infekčních a nádorových onemocnění. Nemoc způsobuje virus HIV přenášený krevní cestou nebo pohlavními sekrety. K nákaze tedy dochází nejčastěji pohlavním stykem
2
, z infikované matky na plod přes placentu
nebo během porodu, též při kojení, společným sdílením kontaminovaných injekčních jehel, při transfúzi3 či z kontaminovaných jehel používaných k tetování nebo piercingu. Virus HIV se vyskytuje ve 2 typech. Nejrozšířenějším je HIV-1, který způsobuje většinu onemocnění v zemích jižní Afriky, v Americe a Evropě. Dalším typem je HIV-2, se kterým se setkáme v západní Africe. Oba viry napadají bílé krvinky, množí se v nich a později je i zabíjí. Tím se u nakaženého člověka snižuje jejich počet v těle. Takovýto jedinec ovšem nemusí mít po dlouhou dobu žádné zdravotní potíže a o přítomnosti viru se může dozvědět pouze na speciálním HIV vyšetření. Inkubační dobu ovlivňuje především původní imunitní systém jednice, četnost stresujících situací, stravovací návyky a
celkový životní
styl.
Ve
vyspělých
zemích,
kde
jsou
životní
podmínky
na několikanásobně vyšší úrovni než v rozvojových státech, doba mezi nákazou a propuknutí onemocnění dosahuje 10-15 let. V chudých oblastech umírají nakažení virem HIV v průměru do šesti až devíti let. Většina z nich však nepodlehne samotné nemoci AIDS, ale nějaké z infekčních chorob, jako je tuberkulóza, cholera, malárie či obyčejná chřipka. Kombinace těchto onemocnění vytváří celosvětový problém.
2.2.
Jak přišli lidé k HIV?
Nabízí se otázka, jak se vlastně poprvé mohl vir HIV objevit v lidském těle. Existuje více teorií. Někteří lidé se domnívají, že virus byl vytvořen záměrně jako biologická zbraň s myšlenkou použít ho v budoucnu proti nepříteli, či že nedopatřením unikl z výzkumných 1
Syndrom získaného selhání imunity - přeloženo z anglického Acquired Immune Deficiency Syndrom Pohlavním stykem heterosexuálním, homosexuálním, vaginálním i análním. 3 V současné době je tento způsob přenosu v rozvinutých zemích téměř vyloučen. Všichni dárci krve jsou v současnosti kontrolováni, zda jejich krev není infikována virem HIV. 2
Pekárnová/ 7
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
laboratoří. V dnešní době se však vědci na základě výzkumu nejčastěji domnívají, že místem původu viru je středozápadní Afrika, konkrétně oblast Kamerunu, kde se přenesl z tamějších opic na člověka. Jak již bylo uvedeno, HIV se podle odborné veřejnosti vyskytuje ve dvou typech. Zákeřnější HIV-1 má za původce šimpanzi čego, HIV-2 afrického primáta mangabeje rudohlavého. Do krve se virus poprvé dostal pravděpodobně při afrických, často krvavých rituálech či při pytláctví a lovech těchto opic.
OBRÁZEK 1
2.3.
První výskyty HIV/AIDS
Onemocnění bylo poprvé zaznamenáno v roce 1981, když newyorského specialistu na kožní a pohlavní nemoci Dr. Friedmana-Kiena navštívil mladý muž z Kalifornie, kterého k němu přivedl výskyt drobných flíčků na dolních končetinách. Jak se později zjistilo, muž v minulosti navštívil oblast jihozápadní Afriky, kterou považujeme za kolébku viru HIV. O týden později se tento lékař setkal s dalším mužem, u něhož se projevily podobné příznaky. V obou případech se jednalo o vzácně se vyskytující zhoubné bujení kůže, tzv. Kaposiho sarkom4. Lékaře též zaujalo, že oba muži potvrdili 4
Kaposiho sarkom – nádorové onemocnění, které je obranný systém schopen potlačit, nemoc propuká teprve při vážném narušení imunity. Pekárnová/ 8
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
svoji homosexualitu, praktikování nevázaného sexu a závislost na LSD a kokainu. Později byly v New Yorku hlášeny další podivné případy onemocnění kvasinkami, horečky neznámého původu, otoky lymfatických uzlin, či neznámý druh zápalu plic, a to u mužů, které spojuje homosexuální orientace. U všech se potvrdil snížený počet bílých krvinek, oslabení imunitního systému. Na sklonku roku 1981 se již hovořilo o tzv. GRID 5 , neboli „zápalu plic homosexuálů“. Vědci a lékaři zkoumali příčiny oslabení organismu u takto postižených osob a v
roce 1983 dva vědecké týmy Dr. Galla v USA
a Dr. Montagniera ve Francii nezávisle na sobě objevily i původce onemocnění - virus HIV-1 a HIV-2.
OBRÁZEK 2
5
GRID – zkratka pro Gay-Related Immune Deficiency Pekárnová/ 9
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
3. Geografické rozšíření epidemie HIV/AIDS ve světě Situace HIV/AIDS je pro každý kontinent poněkud odlišná. Některých zemí se tato problematika téměř nedotkla, naopak příkladem velmi složité situace může být subsaharská Afrika či v současnosti narůstající počet HIV pozitivních v jihovýchodní Asii. V následujících kapitolách 2.1. -2.5 se budu zabývat šířením HIV/AIDS na jednotlivých kontinentech. Všechna čísla týkající se počtu nakažených jsou převzata z UNAIDS zprávy o globální epidemii AIDS 20106.
3.1.
Amerika
V průběhu roku 1981, kdy svět zaznamenal první příznaky nemoci AIDS u homosexuálů, se na Floridě zvyšoval počet haitských emigrantů, kteří utíkali z rodné země díky tehdejší politické situaci. V těchto letech také mnoho Američanů jezdilo na Haiti za levným sexem. Tyto dva migrační jevy jsou důvodem následného rozšíření nemoci mezi další, tedy druhou skupinu lidí, Haiťany. Třetí rizikovou skupinou se ještě během roku 1981 stali drogově závislí. Příčinou bylo používání stejných injekčních stříkaček s již nakaženou osobou a taktéž provozování prostituce s myšlenkou získání peněz na další dávky. Tento problém se týkal především New Yorku a jeho okolí. Z injekčních jehel se však nenakazili pouze tzv. „heroinisté“ a jejich „heroinové děti“. O rok později Americká centra pro kontrolu nemocí získala informaci o muži s hemofilií7, který zemřel rovněž na zmíněný vzácný zápal plic. U lidí s hemofilií stejně jako u injekčních uživatelů drog bylo zjištěno, že jsou infikovány i jejich sexuální partnerky.
Tímto
způsobem
vznikly
ve
Spojených
státech
rizikové
skupiny,
tzv. „skupina čtyř H“, která zahrnuje „heroinisty“, hemofiliky, Haiťany a homosexuály. V roce 2009 žilo podle údajů vyplývajících z UNAIDS zprávy o globální epidemii AIDS 2010 na Americkém kontinentu přibližně 3,14 milionu lidí s HIV/AIDS, z nichž 6 7
UNAIDS program Organizace spojených národů pro boj proti viru HIV a nemoci AIDS Hemofilie – nemoc poruchy krvetvorby Pekárnová/ 10
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
48%
nakažených
najdeme
mezi
Afroameričany,
28%
mezi
bílými
obyvateli,
21% mezi Latinci a zbylá 3% připisujeme ostatním etnickým skupinám. Tato nemoc je jednou ze tří nejčastějších příčin úmrtí americké populace ve věku 25-54 let. Hlavní ohnisko HIV/AIDS představují země Brazílie, Mexiko, Kolumbie, Argentina, Peru, v USA státy New York, Kalifornie a Florida. Celková prevalence 8 se zde v obecném měřítku neustále zvyšuje, počty úmrtí však stagnují, v některých zemích dokonce klesají díky snadno dostupným lékům. Z celkového počtu nakažených na tomto kontinentu v roce 2009 žilo 1,5 milionů v Severní Americe, 240 000 v oblasti Karibiku a 1,4 milionů v Latinské Americe.
OBRÁZEK 3
8
Prevalence, základní ukazatel epidemiologie, je podíl počtu jedinců trpících danou nemocí a počtu všech jedinců ve sledované populaci. Vztahuje se k určitému časovému momentu a obvykle se udává v procentech. Pekárnová/ 11
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
OBRÁZEK 4
3.2.
Evropa
Na území Evropského kontinentu se první případy HIV/AIDS objevily stejně jako v Americe již v roce 1981. Hlavní příčinou rychlého šíření nemoci byl počátkem 80. let především přenos viru HIV transfúzí. Tento problém připisujeme v první řadě Velké Británii. Již zmínění hemofilici a též lidé s hepatitidou používali stejné jehly a tím docházelo ke snadnému přenosu krevní cestou. Dalším úskalím byl homosexuální život některých mužů. Po třech letech od prvního zaznamenání nemoci bylo na evropském území ohlášeno celkem 762 případů HIV pozitivních. V současnosti má toto číslo hodnotu téměř tisíckrát větší. Ke konci roku 2009 bylo v Evropě podle oficiálních statistik UNAIDS ohlášeno 1,17 milionů HIV pozitivních, přičemž nejvyšší prevalence je zaznamenána v Estonsku, Lotyšsku, Portugalsku, Moldavsku, Rusku a na Ukrajině. Přestože se zdá být počet Evropanů žijících s touto nemocí ve srovnání s Afrikou nebo Asií poměrně nízký, stále se na tomto kontinentu považuje za hlavní problém veřejného zdraví. Nakažených HIV/AIDS neustále přibývá, avšak pozitivní je fakt, že počet úmrtí stejně jako v Americe
Pekárnová/ 12
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
od 90. let pomalu klesá. Důvodem je antiretrovirální léčba, která byla zavedena v polovině roku 1990. Podle UNAIDS je v současnosti hlavním způsobem přenosu heterosexuální styk, jedná se přibližně o 56% infikovaných, z nichž asi ¾ připadají na imigranty. Přibližně jedna třetina se nakazila při homosexuálním pohlavním styku. Přenos injekčními stříkačkami není v současnosti tak častým díky prevenčním programům, které ve většině evropských států umožňují na speciálních centrech jehly zdarma vyměnit.
OBRÁZEK 5
3.2.1.
Situace v České republice
V České republice se problematika HIV/AIDS sleduje od roku 1985, kdy vznikla Národní referenční laboratoř pro AIDS. Ke dni 31. 12. 2010 evidovali odborníci ze Státního zdravotního ústavu České republiky 1522 HIV pozitivních osob, z toho u 321 propuklo onemocnění AIDS a 169 zemřelo.
Pekárnová/ 13
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Vývoj HIV/AIDS v České republice
Počet osob
v letech 1990 - 2010 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
1522 1342 917
1038
1186
826 Počet HIV+
500 108 21
249 72
151
202
220
243
272
295
321 Počet lidí s AIDS
1990 1995 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok Zdroj: Státní zdravotní ústav České republiky
GRAF 1
Místem nejvyššího počtu infikovaných je pro Českou republiku její hlavní město Praha, kde je nahlášeno přes 700 případů, tedy téměř polovina všech lidí žijících s HIV/AIDS v ČR. Na druhém místě by se zařadil Středočeský kraj se 147 nakaženými a Jihomoravský kraj se 129 nakaženými. Nejnižší čísla zaznamenáváme na Vysočině se 16 a v Pardubickém kraji s celkem 18 případy.
OBRÁZEK 6
Pekárnová/ 14
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Více než polovina nemocných se v ČR nakazila homosexuálním nebo bisexuálním pohlavním stykem, asi 30% heterosexuálně a zhruba 5% při injekční aplikaci drog. Díky současným přísným kontrolám krevních preparátů a injekčních jehel, pouze 1% lidí s HIV/AIDS se nakazilo při lékařském ošetření v nemocnicích.
3.3.
Asie
Zatímco v jiných částech světa, jako například v již zmíněné Americe či Evropě, státní vlády začaly řešit počátkem 80. let vážné problémy s rozšiřováním epidemie HIV/AIDS, Asie byla v této době relativně nedotčena. První případy byly hlášeny v roce 1985 v Číně, Hong Kongu, Thajsku, Japonsku a na Filipínách, v porovnání se západem to je tedy o 4 roky později. Nicméně od roku 1990 se i v Asii objevovalo stále více infikovaných osob a do konce desetiletí se i zde začíná hovořit o epidemii HIV/AIDS. Zajímavé je, jak rychle se virus na některých místech rozšiřoval. Důkazem, že v asijských zemích dochází ke snazšímu šíření ve velkoměstech a centrech, kde se střetává nejvíce kultur, můžeme vidět i na příkladu Bangkoku v Thajsku. Odhaduje se, že v roce 1987 bylo nakaženo 1% tamějších injekčních uživatelů drog a o rok později toto číslo vzrostlo na 30%. Asie v současnosti zaznamenává přibližně 4,9 milionů lidí žijících s HIV/AIDS. I když je v některých asijských státech prevalence HIV relativně nízká, ve skutečnosti tato čísla představují velmi velký počet nakažených lidí. Pro příklad bych uvedla Indii, kde prevalence 0,3% představuje s počtem přibližně 1 miliardy obyvatel 2,4 milionů nakažených lidí žijících v této zemi. Pokroků díky kvalitním prevenčním programům bylo dosaženo v zemích, jako je Kambodža nebo Barma. Naopak v Indonésii, Pákistánu a Vietnamu se počet infikovaných zvyšuje. Hlavní způsob přenosu HIV/AIDS je nyní v Asii injekční užívání drog. Tento problém připisujeme především Číně, kde polovina infikovaných získala virus HIV právě touto cestou, v severní Indii je takto nakažena většina. S drogovou závislostí souvisí i prostituce, díky které lidé získávají peníze na další dávky. Problém se týká především žen v Thajsku. Poměrně velké úskalí vidím v Buddhismu, který zde mezi vírami převládá.
Pekárnová/ 15
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Mladé dívky či ženy neřeší možnost nákazy HIV/AIDS a nebojí se následné smrti, nýbrž ji v některých případech vítají jako možnost zrodit se v příštím životě jako muž, který má v thajském světě vyšší postavení. Tento jev může být samozřejmě jedním z důvodů současné rychlosti rozšiřování HIV/AIDS mezi lidmi.
OBRÁZEK 7
3.4.
Austrálie a Oceánie
První případy propuknutí nemoci AIDS v Oceánii se objevily již na konci roku 1981 v australském Melbourne. Austrálie reagovala na výskyt nové nemoci velmi dobře a jako jedna z prvních zemí začala tento problém řešit. Do dvou let vzniklo mnoho organizací s cílem bojovat proti HIV/AIDS, do roku 1985 australská vláda zavedla povinnou kontrolu všech transfúzí. Zlepšování situace v důsledku zavedení všech opatření se dostavilo od roku 1987. Během 12 let poklesl počet případů ze 7 913 na 934 nemocných. K zlepšování situace přispělo také zavedení antiretrovirové terapie v roce 1996. Od tohoto roku klesá počet zemřelých, avšak lidí žijících s HIV/AIDS stále přibývá. V roce 2009 žilo v Austrálii podle statistik UNAIDS asi 20 000 lidí s touto nemocí.
Pekárnová/ 16
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
V současnosti je hlášeno v celé Oceánii asi 57 000 případů s HIV/AIDS, prevalence se obecně pohybuje kolem 0,1%. Výjimkou je ovšem s 0,9% Papua Nová Guinea, kde je situace s v tichomořském regionu nejhorší. Příčinou je nedostatek informovanosti tamějšího obyvatelstva, zejména na venkově.
3.5.
Afrika
Jak již bylo výše zmíněno, Afrika je považována za ohnisko zrodu viru HIV. Využitím moderní techniky vědci dospěli k závěru, že k prvnímu přenosu HIV-1 na člověka došlo přibližně v roce 1930 a k přenosu HIV-2 v roce 1940. K propuknutí samotné nemoci však došlo až o 40 let později, kdy se poprvé objevila v Tanzanii, Zambii a Zimbabwe. Následovala Botswana, Namibie a Jihoafrická republika, kde byly poprvé u dvou stewardů z Johannesburgu jejich zdravotní komplikace spojeny právě s nemocí AIDS. Nicméně tamější vlády nepovažovaly HIV/AIDS za problém vyžadující radikální jednání a zabývaly se především otázkami apartheidu 9. Otázkou je, jak by dnes situace vypadala, kdyby jihoafrické státy k řešení problematiky HIV/AIDS již v počátcích přistupovaly radikálnějším způsobem. První prevenční programy byly odstartovány až koncem 80. let v Ugandě a Senegalu. Tyto země mají v současné době jeden z nejnižších počtů nakažených v oblasti subsaharské Afriky. V následujícím desetiletí přispěli k rychlému šíření především migranti, řidiči kamionů, obchodníci, horníci a vojáci. U lidí, kteří často mění místo svého pobytu, nebo je k domovu váže méně závazků, můžeme obecně očekávat častější promiskuitní chování. S tímto jevem souvisí i nárůst prostituce v subsaharské Africe v 90. letech. V současné době žije v Africe přibližně 22,96 milionů lidí s HIV/AIDS, což představuje 2/3 celosvětového počtu nakažených. Prevalence v jednotlivých zemích se ovšem velmi liší. Například v Somálsku či Senegalu nedosahuje ani 1%, zatímco v jižních afrických zemích se jedná o 10-15%. Nejhorší situace je ovšem ve Svazijsku, kde v roce 2009 prevalence dosahovala 25,9% a tím se stala zemí s nejvyšším procentem lidí s HIV/AIDS na světě. Dalšími problémovými zeměmi jsou Botswana s 24,8%, Lesotho s 23% a Jihoafrická republika se 17,8%
nakažených.
Průměrná prevalence
oblasti subsaharské Afriky je 17,8%. 9
Politika apartheidu – politika rasové segregace. V JAR byl apartheid oficiální státní politikou mezi lety 1948 – 1990, diskriminoval černé obyvatelstvo. Pekárnová/ 17
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Přestože je v některých zemích procento lidí žijících s HIV/AIDS nízké, vzhledem k jejich vysokému počtu obyvatel zde žije i velký počet nakažených. Jedná se v první řadě o Nigérii, Keňu, Tanzanii, Mosambik a Ugandu.
OBRÁZEK 8
4. Faktory ovlivňující šíření HIV/AIDS Výskyt HIV/AIDS je ve světě krajně nerovnoměrný. Jak již bylo výše popsáno, v některých státech nedosahuje prevalence ani 0,1%, naopak ve státech subsaharské Afriky sahají tato čísla nad 20%. Je zřejmé, že se nejedná pouze o zdravotní problém. Mezi hlavní příčiny přispívající k šíření nákazy patří v první řadě chudoba, zaostalost, negramotnost, ozbrojené konflikty a přírodní katastrofy. Všechny tyto faktory navzájem úzce souvisejí. V následujících podkapitolách se budu zabývat jednotlivými příčinami šíření, zaměřím se v první řadě na nejproblémovější oblast, Subsaharskou Afriku.
Pekárnová/ 18
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
4.1.
Politické a ekonomické faktory
Jedním z důležitých faktorů šíření viru HIV je ekonomická situace. U žen trpících chudobou se dá s větší pravděpodobností očekávat nabízení sexuálních služeb za úplatu. Takovýto problém řeší především země subsaharské Afriky či jihovýchodní Asie. Komplikací je i fakt, že pro některé země není finanční či materiální odměna za sex společností vnímána jako prostituce. U mužů špatná ekonomická situace může znemožnit založení rodiny či je donutí od rodin odejít, aby si našli práci. Chudí lidé jsou častěji podvyživení, nejsou schopni platit za ošetření a mají obecně větší sklon k alkoholismu, který vnímají jako určité východisko z frustrace. Dalším důležitým jevem ovlivňujícím výskyt onemocnění jsou válečné konflikty. Jako příklad bych uvedla občanské války v Angole 10 a Mozambiku 11 , které zapříčinily chudobu, špatné hygienické podmínky a znemožnily realizaci jakéhokoli prevenčního programu. Podobná situace nastala i v Namibii 12 , kde taktéž vojenské konflikty zcela zastínily hrozbu rozšíření HIV/AIDS či v Jihoafrické republice, která trpěla nestabilitou spojenou s tehdejší politikou apartheidu.
4.2.
Sociální a kulturní faktory
Mezi sociální faktory ovlivňující šíření nemoci můžeme zařadit odlišné sexuální chování. Zajímavé je, že ve vyspělých a středně vyspělých státech je prevalence vyšší u mužů. V rozvojových státech Afriky a Asie je situace ovšem opačná, prevalence u žen je většinou až jednou tak vyšší. Důvodem je v první řadě nerovnoprávnost, diskriminace a podřazené postavení ve společnosti. Součástí kulturně společenských tradic je v mnoha případech i polygamie13. V některých afrických kmenech má dokonce po smrti manžela bratr zemřelého povinnost ujmout se vdovy i s dětmi. Porovnání počtu mužů a žen s HIV je konkrétněji znázorněno na mapách v Příloze I.
10
Angolská občanská válka probíhala v letech 1975-2002. Občanská válka v Mozambiku probíhala v letech 1976-1999. 12 Válka za nezávislost v Namibii probíhala v letech 1966-1988. 13 Polygamie – manželství s více jedinci opačného pohlaví. 11
Pekárnová/ 19
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
S otázkou sexuálního chování souvisí i používání kondomů, které jsou především v jihoafrickém regionu stále citlivým tématem. Jejich používání bylo dlouho odmítáno nejen veřejností ale i církví a teprve v posledních letech vlády přistoupily k rozsáhlejším informačním kampaním a zvýšily částečně jejich dostupnost pro obyvatelstvo. Posledním faktorem provázejícím HIV/AIDS, který zde zmíním, jsou společenská stigmata. Mnoho lidí nejen v Africe věří, že HIV/AIDS je trestem od Boha za nějaký hřích, že nakažení jsou alkoholici, narkomani, homosexuálové, apod. Někteří Afričané také věří, že pohlavní styk s pannou je může z nemoci vyléčit či odmítají použití kondomů z důvodu, že mužské sperma je určeno výhradně pro ženy a pro zplození potomků. Stigmata však nejsou problémem pouze v rozvojových zemích. Ještě v devadesátých letech nebyly i v Evropě výjimkou názory, že nemocní by měli být usmrceni nebo alespoň internováni, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy. Z tohoto důvodu je velmi důležitá osvěta, která může tento strach i společenské stigma zmírnit.
5. Dopady epidemie HIV/AIDS HIV/AIDS má rozsáhlé socioekonomické a zdravotní důsledky. Nemoci AIDS podléhají především lidé v produktivním věku, což se odráží na ekonomice daných států. Zmenšující se skupina ekonomicky aktivních obyvatel je nucena finančně zabezpečit vysoký počet nezaopatřených dětí i starých lidí, což si vyžádá mimo jiné změny v důchodovém systému a systému sociálních dávek. Zásadní změny se v neposlední řadě odehrávají v rodinném životě. Za nejzávažnější problém v tomto ohledu vidím především prudký nárůst počtu sirotků. Ti vyrůstají bez rodičů, což může znamenat jejich nedostatečnou výživu, nedostatečné vzdělání a sexuální zranitelnost. Podle odhadů UNAIDS je dnes po celém světě přes 16,6 milionů dětí v důsledku AIDS. Přibližně 14,8 milionů z nich přitom žije v Subsaharské Africe, 1,58 milionu v Asii a 380 000 v Latinské Americe a Karibiku. Země s nejvyšším počtem sirotků jsou podle statistik UNAIDS Nigérie, Jihoafrická republika, Tanzanie, Uganda a Keňa. Nejvyšší procentuální podíl zaznamenávají země Botswana, Zimbabwe, Svazijsko, Lesotho a Malawi, kde se tato čísla pohybují mezi 65-72% obyvatel daných zemí.
Pekárnová/ 20
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
OBRÁZEK 9
Situaci ztěžuje i stigmatizace HIV pozitivních, se kterou se setkávají nemocní po celém světě. Tento jev může vyústit i ve špatné zacházení v oblasti zdravotní péče a vzdělání či diskriminaci.
6. Boj proti epidemii HIV/AIDS Bojem proti dalšímu šíření HIV/AIDS se zabývá velké množství mezinárodních organizací. Největší vliv na řešení této problematiky mají v první řadě UNAIDS14, WHO15, dále pak Globální fond pro boj s HIV/AIDS, Světová AIDS kampaň a organizace Lékaři bez hranic. I Česká republika se podílí v boji proti epidemii. Dotuje některé rozvojové země Subsaharské Afriky a díky společnostem Člověk v tísni, Kapka naděje a dalším neziskovým organizacím vznikají prevenční programy aplikované v těchto oblastech, budují se školy pro sirotky a lidé zde díky finančním dotacím mají lepší přístup k lékům.
14 15
UNAIDS Světový program boje proti AIDS WHO Světová zdravotnická organizace Pekárnová/ 21
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Za velmi úspěšné považuji i působení nadací a kampaní vytvořených slavnými osobnostmi, které mohou více zapůsobit na širší veřejnost. Jedná se například o nadaci Heleny Houdové Sunflower Children, kampaň společnosti Nike Lace Up Save Lives nebo například pomoc zpěvačky Annie Lennox, jejíž některé písně mají charitativní charakter. Určitou nadějí do budoucna je i práce vědců na vytvoření léků, které by dokázaly vyléčit nemoc AIDS. Doposud jsou k dispozici antiretrovirální léky zpomalující průběh dalšího šíření viru HIV, které mohou výrazně prodloužit život nemocného. Těchto léků existuje řada. Viread, jeden z nejúčinnějších, dokonce objevil český chemik a přírodovědec prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc., Dr.h.c. Nejen tímto objevem, ale i další spoluprácí se zahraničními vědci, se česká věda úspěšně podílí v boji proti HIV/AIDS.
7. Analýza provedeného průzkumu 7.1.
Zaměření průzkumu
Problematiku HIV/AIDS jistě můžeme chápat jako celosvětový problém. O rostoucím počtu nemocných v Africe, dopadech této nemoci na společnost a dalších informacích se doslýcháme velmi často v novinách, televizi i na internetu. K zjištění, do jaké míry je veřejnost o HIV/AIDS informována a jaký má k této nemoci postoj jsem se pokusila zjistit pomocí dotazníků. Zaměřila jsem se především na mladší věkovou skupinu, tedy žáky 7., 8. a 9. tříd základních škol, na studenty středních škol a vysokoškolské studenty. Spolupracovali se mnou žáci z 3. ZŠ Dr. Edvarda Beneše a 7. ZŠ v Mladé Boleslavi, ZŠ Horní Stakory-Kosmonosy, ZŠ Kosmonosy, dále pak studenti
prvního
ročníku
Středního
odborného
učiliště
Škoda
Auto,
studenti
Gymnázia Dr. Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi, Gymnázia Litoměřická v Praze 9 a studenti VOŠ ekonomicko-právní v Praze 9.
Zajímalo mě, jak se bude lišit
informovanost studentů v České republice v porovnání se zahraničními. Oslovila jsem tedy přítele, který pracuje jako učitel anglického jazyka na Střední pedagogické škole v Aydin v Turecku, a s jeho pomocí získala pro porovnání 83 dotazníků od studentů této školy.
Pekárnová/ 22
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Průzkum obsahuje otázky týkající se vědomostí o problematice HIV/AIDS a otázky osobního názoru a postoje k této nemoci. Dotazníky byly předloženy pro vyplnění celkem 393 respondentům. Ukázky několika z nich jsou k dispozici v Příloze II.
7.2.
Výsledky průzkumu
7.2.1.
Porovnání výsledků z věkového hlediska
Jak již bylo v předešlých kapitolách zmíněno, lidé v rozvojových zemích nejsou i přes snahu mnoha organizací o problematice HIV/AIDS dostatečně informováni. Zajímalo mě proto, jaká je informovanost studentů v České republice a jak se jejich vědomosti mění v závislosti na věku. Během podrobnější analýzy získaných informací jsem zjistila, že čím jsou lidé starší, tím jsou obecně o této problematice informovanější. Výjimkou byli pouze studenti 9. tříd, kteří v průzkumu dopadli nejlépe. Důvodem je nejspíše fakt, že v tomto období, tedy v předposledním a posledním ročníku, děti v občanské výchově probírají po několik hodin látku týkající se zdraví a dospívání, která zahrnuje i sexuální výchovu včetně problematiky HIV/AIDS. Velmi často se také školy účastní různých informačních programů a besed na toto téma. Z průzkumu vyplývá, že děti ve věku 12-13 let, tedy žáci 7. třídy, jsou dostatečně informováni o sexuálním přenosu HIV/AIDS (89%), ale velké procento se též mylně domnívá, že AIDS je přenosný bodnutím savého hmyzu (57%), podáním ruky (13%), použitím stejného WC (40%) či polibky (41%). Starší žáci již většinou správně uvedli přenos během pohlavního styku (100%), z injekční stříkačky drogově závislých (99%), z matky na plod při porodu (64%) a transfúzí (59%). Kromě vědomostních rozdílů respondentů si můžeme povšimnout i odlišností v postoji a názorech k dané problematice. S rostoucím věkem a vzdělaností respondentů úzce souvisí i přístup k lidem s HIV/AIDS a ochota je přijmout ve společnosti. Zatímco pouze 15% z nejmladších respondentů odpovědělo, že by se bez problémů stýkalo s osobou s HIV/AIDS, na stejnou otázku odpovědělo středoškolských a vysokoškolských studentů celých 68%. Některé z dalších informací jsou podrobněji zpracovány opět v Příloze III.
Pekárnová/ 23
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
7.2.2.
Porovnání výsledků z hlediska území
Každá země může mít odlišné postupy při vzdělávání v oblasti problematiky HIV/AIDS. Zajímalo mě tedy, jak se bude lišit informovanost a postoj k této otázce studentů středních škol v České republice a v Turecku. Z provedeného průzkumu je zjevné, že čeští středoškolští a vysokoškolští studenti mají mnohem kvalitnější vědomosti týkající se HIV/AIDS, nežli jejich turečtí vrstevníci. Odlišnosti můžeme zaznamenat v odpovědi na otázku, zda se AIDS přenáší polibky. Poměrně vysoké procento tureckých studentů (42%) odpovědělo v porovnání s českými (12%) na tuto otázku kladně. Další velký rozdíl je i v povědomosti o inkubační době. Většina tureckých studentů (60%) uvedla jako inkubační dobu 1 rok, pouhé 1% z nich vědělo, že se jedná o dobu 10 let. Českých studentů na tuto otázku odpovědělo správně 38%. Zajímavých
rozdílů
mezi
oběma
zeměmi
si
též
můžeme
povšimnout
v odpovědích na otázky týkajících se osobních názorů a postojů respondentů. Z analýzy vyplývá, že Turci mají větší tendence soucítit s nemocnými a nabídnout jim určitou pomoc. Na otázku, zda by se dotazovaný stýkal s HIV pozitivním, odpověděla většina tureckých studentů ano (73%), Čechů odpovědělo kladně o něco méně (68%). Průzkum dále naznačuje, že mladí Češi mají větší sklony k diskriminaci lidí s HIV/AIDS. S vybudováním určitých komunit a jakousi izolací takto nemocných souhlasilo 37% z nich, přičemž přibližně polovina uvedla jako důvod zabránění přenosu HIV na ostatní. Více než polovina českých studentů (57%) s tímto řešením nesouhlasila a zbylých 7% si k dané problematice nevytvořilo názor. Turečtí studenti mají podle průzkumu k otázce izolace HIV poněkud jiný názor. Proti izolaci nemocných se postavilo 73%, z nichž většina poznamenala, že by se jednalo o diskriminaci. Kladně odpovědělo 21% respondentů. Jako důvod jejich rozhodnutí uvedli zlepšení psychického stavu nemocných díky přítomnosti kolektivu se stejným problémem. Přibližně stejné procento (6%) jako u českých studentů nemělo na tuto otázku vyhraněný názor.
Pekárnová/ 24
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
7.2.3.
Celkový výsledek analýzy průzkumu
Po vyhodnocení všech odpovědí 393 respondentů z České republiky i z Turecka a porovnání těchto výsledků s daty uváděnými ve statistikách UNAIDS zprávě o globální epidemii AIDS 2010 je zřejmé, že obě země mají v porovnání s ostatními státy poměrně dobrou úroveň vzdělanosti v oblasti problému HIV/AIDS. Na základě 73,1% správně zodpovězených otázek v dotaznících českých studentů ve věku 15-22 let je očividné, že Česká republika patří mezi státy s nejkvalitnější informovaností. Situace vzdělanosti o problematice HIV/AIDS je zde srovnatelná se zeměmi, jako je například Čile, Eritrea, či Bělorusko. Turecko bychom s 52,9% správně zodpovězených otázek mohli srovnat s informovaností v Brazílii, Zimbabwe, Svazijsku či Keni. Přestože mají některé tyto země vyšší prevalenci nežli Česká republika a Turecko, osvěta zde díky kampaním evidentně přináší kladné výsledky a povědomí o HIV/AIDS se zlepšuje. Informovanost mladých lidí o HIV/AIDS znázorňuje následující mapa.
OBRÁZEK 10
Pekárnová/ 25
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
I přes celkově dobré výsledky všech respondentů však z analýzy průzkumu nadále vyplývá, že stále velké procento lidí (33%) se mylně domnívá, že i líbání je možnou cestou přenosu HIV/AIDS. Naopak všeobecně zatím není tolik znám fakt, že se nemoc může přenést i z matky na dítě během kojení (19%). Poslední větší nejasnost měli studenti v otázce inkubační doby. Pouze necelá pětina z nich (16%) uvedla správnou odpověď 10 let, nejčastěji si však dotazovaní mysleli, že se jedná o dobu 1 roku (47%) či dobu 5 let (36%). Nejvíce se odpovědi respondentů lišili v otázce, zda je podle jejich názoru pomoc organizací, kampaní a preventivních programů v boji proti AIDS úspěšná. Tyto a další informace jsou zpracovány v grafech v Příloze IV.
Pekárnová/ 26
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
8. Závěr Ve své maturitní práci jsem se zabývala současným globálním problémem HIV/AIDS. Snažila jsem se především poukázat na geografické šíření této nemoci, též na závažnost jejích dopadů v různých částech světa a na základě nastudovaných publikací a zdrojů doložit, že se nejedná pouze o problém lékařský, ale též o problém sociálně-kulturní, politický, ekonomický i geografický. Důkladným studiem dostupných databází obsahujících podrobné analýzy dat z provedených průzkumů týkajících se počtu nakažených jsem popsala současnou situaci na jednotlivých kontinentech a vytyčila země, kterých se tento problém dotýká nejvíce. Pro názornost jsem vytvořila soubor map kontinentů, popř. částí území, jichž se problém s HIV/AIDS nejvíce týká. Zmíněna byla i situace v České republice. Součástí této maturitní práce byl průzkum informovanosti, postoje a názorů týkajících se problematiky HIV/AIDS provedený mezi mladými lidmi ve věku 12-22 let. Cíl průzkumu byl splněn, jelikož do jisté míry potvrdil existenci stále přetrvávající diskriminace lidí s HIV/AIDS a objasnil míru informovanosti v České republice a Turecku. Vědomosti k dané problematice jsou v Turecku poměrně dobré, v České republice dokonce v porovnání s ostatními státy jedny z nejlepších. Některé otázky však dělaly respondentům problém, proto je nutné s osvětou mladých lidí nadále pokračovat. Šíření HIV/AIDS s jejími následujícími dopady je, jak bylo výše zmíněno, současným celosvětovým problémem nejen lékařským, ale též sociálně-kulturním, politickým, ekonomickým a geografickým, proto by měly tyto oblasti v budoucnosti při řešení problematiky HIV/AIDS spolupracovat, navzájem se podporovat a zaměřit se především na zlepšení životních podmínek v rozvojových zemích, zvýšení vzdělanosti a celkovou hlubší osvětu současné populace.
Pekárnová/ 27
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Zdroje
UNAIDS : Join United Nations on Programme on HIV/AIDS [online]. 2011 [cit. 2011-01-21]. Dostupné z WWW: .
GLOBAL REPORT : Unaids report on the global AIDS epidemic 2010 [online]. Switzerland : UNAIDS, 2010 [cit. 2010-27-12]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-92-9173-871-7>.
Demografie [online]. 2005 [cit. 2010-30-10]. HIV/AIDS. Dostupné z WWW: . ISSN 1801-2914.
Státní zdravotní ústav [online]. 1999 [cit. 2011-01-21]. Zpráva o výskytu a šíření HIV/AIDS za rok 2010. Dostupné z WWW: .
AIDS: Konec v nedohlednu. UNbulletin [online]. 2006, č. 12, [cit. 2011-01-21]. Dostupný z WWW: .
ICASO : International council of AIDS service organizations [online]. 2007 [cit. 2011-01-21]. Dostupné z WWW: .
AVERT [online]. 1995 [cit. 2010-11-24]. Dostupné z WWW: .
AmfAR [online]. 2002 [cit. 2010-11-24]. Dostupné z WWW: .
Centers for Disease Control and Prevention [online]. 2007 [cit. 2010-12-26]. CDC HIV/AIDS. Dostupné z WWW: .
ÚOCHB AV ČR : Ústav organické chemie a biochemie AV ČR [online]. 2011 [cit. 2011-02-8]. Výsledky. Dostupné z WWW: .
Pekárnová/ 28
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Seznam použitých obrázků Obrázek 1 ............................................................................................................................... 8 Obrázek 2 ............................................................................................................................... 9 Obrázek 3 ............................................................................................................................. 11 Obrázek 4 ............................................................................................................................. 12 Obrázek 5 ............................................................................................................................. 13 Obrázek 6 ............................................................................................................................. 14 Obrázek 7 ............................................................................................................................. 16 Obrázek 8 ............................................................................................................................. 18 Obrázek 9 ............................................................................................................................. 21 Obrázek 10 ........................................................................................................................... 25
Seznam použitých grafů Graf 1 ................................................................................................................................... 14
Pekárnová/ 29
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Příloha I: Mapy porovnávající počty mužů a žen s HIV/AIDS
Příloha I str. 1 z 1
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Příloha II: Ukázky dotazníků
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Příloha III: Grafy porovnávající výsledky průzkumu z hlediska věku respondentů Porovnání celkové informovanost respondentů o HIV/AIDS v závislosti na věku
Počet odpovědí v %
100% 80% 60% 40% 20%
78%
69%
9. třídy ZŠ
Střední školy a VOŠ
63%
52%
0% 7. třídy ZŠ
8. třídy ZŠ
Procento správně zodpovězených otázek
Vývoj postoje respondentů
Počet odpovědí v %
v závislosti na věku Otázka č. 11: Jak se budeteš chovat k HIV pozitivnímu? 100% 80% 60% 40% 20%
0% 7. třídy ZŠ
8. třídy ZŠ
9. třídy ZŠ
Střední školy a VOŠ
Přeruším s dotyčným veškeré kontakty
Nadále se budeme scházet Budu opatrný, abychom se nedotkli, nepoužili stejné nádobí apod.
Příloha III str. 1 z 2
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Vývoj názoru respondentů na úspěšnost činnosti organizací v boji proti HIV/AIDS v závislosti na věku
Počet odpovědí v %
100% 80% 60% 40% 20% 0% 7. třídy ZŠ
8. třídy ZŠ
Důvěra
9. třídy ZŠ
Střední školy a VOŠ
Nedůvěra
Vývoj názoru respondentů v závislosti na věku Otázka č. 14: Zavedl bys izolaci nemocných s HIV/AIDS?
Počet odpovědí v %
100% 80%
60% 40% 20%
0% 7. třídy ZŠ
8. třídy ZŠ
Ano
9. třídy ZŠ
Střední školy a VOŠ
Ne
Příloha III str. 2 z 2
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Příloha IV: Grafy porovnávající výsledky průzkumu mezi studenty z České republiky a Turecka Porovnání znalostí respondentů o způsobu přenosu HIV v České republice a Turecku ve věku 15 - 22 let 2%
Z matky na dítě při kojení
16% 12%
Polibky
42% 76% 74%
Transfúzí krve 4% 2%
Použitím stejného WC
Odpovědi
Objetím
1% 0% 1% 2%
Podáním ruky
80%
Z matky na dítě při porodu
36% 90%
Z injekční jehly při braní drog
73% 5%
Bodnutím savého hmyzu
13% 2% 1%
Kousnutím zvířete
99% 98%
Pohlavním stykem 0%
20%
40% 60% Počet odpovědí v %
Studenti z České republiky
Studenti z Turecka
80%
100%
Příloha IV str. 1 z 5
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Porovnání informovanosti respondentů v České republice a Turecku Otázka č. 3: Co znamená pojem AIDS?
2%
Odpovědi
Nemoc získaná špatnou hygienou
23% 4%
Dědičná choroba způsobující smrt
23% 94%
Syndrom získaného selhání imunity
54%
0%
20%
Studenti z České republiky
40% 60% 80% Počet odpovědí v %
100%
Studenti z Turecka
Porovnání informovanosti respondentů v České republice a Turecku Otázka č. 7: Ve které části světa je nejvíce lidí s HIV?
Odpovědi
Latinská Amerika
0% 0% 10% 7%
Východní Asie 1%
Evropa
8% 88%
Afrika
71% 1%
Severní Amerika
14% 0%
20%
40% 60% Počet odpovědí v %
Studenti z České republiky
80%
100%
Studenti z Turecka
Příloha IV str. 2 z 5
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Porovnání informovanosti respondentů v České republice a Turecku Otázka č. 10: Jaká je inkubační doba AIDS?
1% 5%
10 let
38%
1%
30% 34%
5 let
31%
1 rok 0%
20%
60%
40% 60% Počet odpovědí v %
Studenti z České republiky
80%
100%
Studenti z Turecka
Celková informovanost respondentů v České republice a Turecku ve věku 15 - 22 let Počet odpovědí v %
Odpovědi
25 let
100% 80% 60% 40%
73,1% 52,9%
20% 0% Studenti z České republiky
Studenti z Turecka
Procento správně zodpovězených otázek
Příloha IV str. 3 z 5
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Porovnání názoru respondentů z České republiky a Turecka Otázka č. 11: Jak se zachováš, pokud zjistíš, že někdo z tvého okolí má HIV/AIDS?
Odpovědi
Budu opatrný, abychom se nedotkli, nepoužili stejné nádobí apod.
19% 23% 73% 68%
Nadále se budeme scházet 8% 9%
Přeruším s dotyčným veškeré kontakty 0%
Studenti z Turecka
20% 40% 60% 80% Počet odpovědí v %
100%
Studenti z České republiky
Porovnání postoje respondentů z České republiky a Turecka Důvěra v činnosti organizací v boji proti HIV/AIDS
Počet odpovědí v %
100% 80% 60% 40% 20%
34%
37%
Studenti z České republiky
Studenti z Turecka
0%
Respondenti věřící ve zlepšení situace díky organizacím v boji s HIV/AIDS
Příloha IV str. 4 z 5
Gymnázium Dr. Josefa Pekaře Mladá Boleslav/ 4. A
Porovnání názoru respondentů z České republiky a Turecka Otázka č. 14: Zavedl bys izolaci lidí s HIV/AIDS? 100% 80% 60% 40% 20%
73% 56% 37%
7%
21%
6%
0% Studenti z České republiky Ano
Ne
Studenti z Turecka
Nemám vytvořený názor
Příloha IV str. 5 z 5