5 květen 2014
Cože?
květen 2014
Ahoj všichni! Je to neuvěřitelné, ale právě v rukou držíte už květnové číslo našeho oddílového časopisu! I v tomto čísle na vás čeká spousta zajímavých a často užitečných informací. Dozvíte se například, jak pokračuje náš „příběh“ s novou klubovnou nebo jaké akce se pro vás připravují (a že jich opravdu není málo!). Samozřejmě ale nepřijdete ani o staré známé rubriky, které nás i vás jistě pořád baví – testíky, dopisy čtenářů, šifrování Ondry Měšťana, slaví s námi a tak dále a tak dále. Takže už žádné zdržování a s chutí se pusťte do čtení! (Eva)
Co se děje na schůzkách? Sůví schůzka 1. dubna Je to k neuvěření, ale podařilo se nám získat vzácný výtrus velehřiba obrovského, takže jdeme najít vhodné, ale nenápadné místo na jeho zasazení… Výtrus je umístěn, tak teď jen můžeme doufat, že se nám uchytí a poroste do krásy. Je hezky, takže zůstaneme venku a zahrajeme si takové speciální Země-město, kde písmenka vytváříme ze sebe. Kategorie houby samozřejmě nemůže chybět a na dlouhou muchomůrku dokonce musíme spojit týmy. V klubovně se ještě věnujeme našemu blížícímu se velikonočnímu houbovému výjezdu. Bouřlivá debata se strhla okolo vaření, jelikož někteří lehce znejistili, když zjistili, že budou na víkendovce vařit také! Jak se brzy ukáže, všichni to nakonec zvládli na jedničku. Zanedlouho budeme konfrontováni s obyvateli houbové říše, takže si ve scénkách ještě připomeneme, jaké chování se sluší a patří. (Klára) Schůzka Sůviček 7. dubna První dubnovou schůzku jsme se opět vydali ven na nedaleké dětské hřiště. Cestou jsme již tradičně prošli džunglí. Na hřišti Sůvičky klasicky nejvíce zaujala „lanovka“ a houpačky. Když už byli všichni dostatečně vyřádění, zahráli jsme si 1
Cože?
květen 2014
na Mrazíka a vrátili jsme se dobře známou Bohnickou džunglí zpátky do klubovny. (Danča) Sůví schůzka 8. dubna Na začátku dnešní schůzky jsme si dali slimáčí závod jako takovou zpomalenou rozcvičku. Na cestě do Holubinek je potřeba se problematice hub věnovat komplexně a k tomu patří i problematika slimáků. Potom jsme se vypravili zkontrolovat velehřiba, jehož výtrus byl zasazen na minulé schůzce. Byl tam! Na místě skrýše jsme našli už poměrně vzrostlou houbu, ale na poměry velehřibů obrovských to bylo ještě úplné miminko, takže jsme houbu pořádně zamaskovali, aby ji neobjevili jiní houbaři. Zahráli jsme si další hru útočných slimáků, při které jsme se navzájem připravovali o ocásky z šátků. Byla to akční sranda. Věnovali bychom se jí klidně i déle, ale pak už byl čas na velký houbovo-slimáčí kvíz, který prověřil naše znalosti až do morku kostí. Stačili jsme si ještě prozradit správné odpovědi a pak už byl konec schůzky. Vítězové budou po zásluze odměněni příště! (Jarkáč) Schůzka Sůviček 14. dubna Na této schůzce jsme se začali pomalu připravovat na blížící se pohádkový příměstský tábor. Proto jsme si ve vědomostní hře Riskuj! procvičili různé vědomosti o pohádkách, jako například v jakém obydlí bydlí jaká pohádková postava, jaké kouzelné předměty kdo používá nebo kdo má jakého pohádkového kamaráda. Klubovnou vládla moc hezká soutěžní atmosféra a tuto schůzku jsme si všichni moc užili. (Danča) Schůzka Sův 15. dubna Je tu půlka dubna a s ní nové exkluzivní číslo Cože?, takže zahajujeme schůzku rychlou hrou, na jejímž konci každého čeká odměna v podobě časopisu. Projíždíme si celé číslo a děláme si houbový testík. Potom se věnujeme čištění morčecí klece a celkovému úklidu klubovny. Ke konci schůzky ještě vyrobíme krabice na podávačku přírodních materiálů, které budeme používat na akci pro veřejnost, která proběhne na Den Země. (Klára) 2
Cože?
květen 2014
Schůzka Sův 22. dubna Už je to skoro měsíc, co jsme zasadili výtrus velehřiba obrovského, tak se jdeme podívat, jestli nám už nevyrostl do patřičných výšin. Přicházíme k našemu vyvolenému keři, kde hřib sídlí, a už z dálky vidíme velikánský krásný hnědý klobouk. Už všichni chápeme, proč se tento vzácný exemplář nazývá velehřib obrovský… ano, je opravdu OBROVSKÝÝÝ. Začíná hodně pršet, tak velehřiba opatrně utrhneme a šetrně transportujeme do bezpečí klubovny. Po umístění hřibu na vhodné vyvýšené místo v klubovně a zhodnocení jeho vzrůstu, se přesuneme ke Dni Země. Něco si o něm řekneme obecně, něco konkrétně. Věnujeme se jeho významu a důležitým tématům ochrany životního prostředí formou ekologických debat. Jedna skupinka zastává ekologický postoj a druhá neekologický - komerční. Po vášnivých diskuzích jsme zvážili vždy plusy a mínusy a došli jsme k nám bližším ekologickým závěrům. (Klára) Schůzka Sůviček 28. dubna Na poslední dubnové schůzce jsme se opět věnovali pohádkám. Tentokrát jsme si vypůjčili princip hry AZ-Kvíz, rozdělili jsme se do dvou týmů a opět si procvičili naše pohádkové vědomosti, tentokrát hlavně o pohádkových postavách. Když jsme vyčerpali téměř všechna písmenka abecedy, jednotlivé týmy ještě dostaly za úkol nakreslit a představit kamarádům své vysněné království. (Danča)
Krátké zprávy, bez nichž nebudete IN Sůvy dobývají statek! Nu, dobrá, přiznávám, že toto je poněkud silné tvrzení, které mělo za cíl pouze upoutat vaši pozornost. Každopádně možná si vzpomenete, jak někdy v zimě vedoucí v čela s Jarkáčem začínali brblat, že je přece hrozná škoda, že taková krásná stavba jako je barokní statek Vraných, je již několikátou sezonu nevyužit a nic se tam neděje. A my se mezitím tísníme za 3
Cože?
květen 2014
rohem v paneláku na dvaceti metrech čtverečních… Takže by možná stálo za úvahu se tam pokusit vetřít a získat ho pro Sůvy jako klubovnu… To byl vlastně impulz k tomu, že jsem začala rozesílat žádosti o pomoc se sháněním klubovny našim osmičkovým radním. Jak se vyvíjela situace kolem klubovny, patrně napjatě sledujete v samostatné rubrice. Nicméně v dubnové Osmičce se kromě článku o Sůvách objevila i pozvánka na jinou akci. V květnu se na statku Vraných bude otevírat nové bohnické komunitní centrum. V pozvánce byla i výzva, že se mohou ozývat neziskovky se zájmem o spolupráci. Nikdo mne nemusel pobízet, abych se Sůvím jménem ozvala. A pak události nabraly rychlý spád: domluvila jsem se se zakladatelkou občanského sdružení, že spolupráce určitě možná bude a že dokonce bude velice vítaná. Poslední dubnový víkend jsme se ještě s Gábí na statek vypravily jednak seznámit se osobně, druhak také pomoci na brigádičce, která předchází slavnostnímu otevření pro veřejnost v půlce května. Dobrou zprávou budiž, že jsme se skutečně domluvily, a tak nás čeká nové éra MimoSoutěží, které budeme pořádat právě v prostorách statku. A ve vzduchu je na spadnutí i další spolupráce, ale o té vás poinformujeme nejspíš zas příště. Každopádně je super, že se nám snad bude dařit spolupracovat s nadšenými místními lidmi, a že to bude ku prospěchu nejen Sův a nejen o. s. Bohnice žijí, ale i široké veřejnosti! A tak by to prostě mělo být. (Jarkáč)
Další díl seriálu: Nová klubovna Epizoda 3: Agorafobie Agorafobie znamená strach z velkých, otevřených prostranství. Zajímavé, ale proč to taháme do článku o klubovně? Je totiž dost dobře možné, že tuto fobii zažijeme na vlastní kůži v nové klubovně. Mohla by být totiž 9x větší než ta naše současná!!! CO??? Nu, opět jsem mluvila s paní místostarostkou Ludkovou a opět jsme se bavily o prostorách pro novou Sůví klubovnu. Tentokrát už byl náš rozhovor konkrétnější. Paní místostarostka mi popsala prostory, do kterých s námi počítá. Budeme moct obsadit celé první patro domku v ulici Libčická (Čimice), které je se vším všudy 4
Cože?
květen 2014
9x větší než naše současná klubovna. (Když jsem vyhlásila hon na novou klubovnu, říkala jsem si, že velký přepych by byl, kdyby se nám podařilo sehnat prostory 3x větší. Takže představa takové obří klubovny je pro mne jak z jiného světa. Každopádně je to z jiného a LEPŠÍHO světa, jak jistě chápete! ) Této klubovně by nechyběla ani kuchyňka, má také dostatek záchodů. Potud tedy úžasné zprávy. Mám však i zprávy méně dobré. Celý domek musí projít náročnou rekonstrukcí, aby se v něm dařilo dobře nám i dětem z lesní školky, která by měla být pod námi. Nejprve je potřeba vypracovat návrhy, pak vše nechat schválit, pak najít někoho, kdo to postaví, a pak začít stavět. Kvůli tomu se protáhne začátek přestavby pravděpodobně do srpna. A nějakou dobu to potrvá, takže v ideálním případě bychom se mohli stěhovat prvního ledna příštího roku (ale obávám se, že může dojít i k menšímu zpoždění). Myslím si ale, že tento kalendářní rok v menší klubovně přežijeme v klidu. Navíc pro vás mám jinou dobrou novinu, kterou si můžete přečíst v následujícím článku. Pro rodiče a naše další příznivce se rýsuje předběžná výzva: pomalu se začínáme ohlížet po nábytku a nádobí, kterým bychom si novou klubovnu vybavili. Pokud tedy zvažujete vyhození čehokoliv od stolu, přes skříň, po gauč nebo koberec, tak zkuste dát vědět i nám, protože pravděpodobně budeme mít zájem úplně o všecko! Děkujeme a do nové klubovny se těšíme! Zatím je to však všechno pořád ve fázi dohody, tak doufejme, že se na radnici nic nezmění. Nicméně už se jedná o dohodu jasnější a pevnější, než byla ta z minulého měsíce. Každopádně nám držte palce, tohle by byl skutečně ohromný zlom v Sůví historii! A to chceme! (Jarkáč)
Pololetní hra je na houby! Cesta do Holubinek To, co se zpočátku nevinně rozjíždělo, nyní frčí na plné obrátky! S pololetní hrou Cesta do Holubinek se setkáváme na všech schůzkách i víkendovkách. Některým z nás již možná obrůstají houbami i chodidla, naštěstí zatím není nikdo otrávený! Snad dokonce naopak! Po obdržení dopisu od starostky Holubinek se začaly dít roztodivné věci: zasadili jsme Velehřiba, který skutečně vyrostl, potkáváme různé podivíny 5
Cože?
květen 2014
z Holubinek, a zjišťujeme, že celá Houbová země je místem, které si zaslouží naši pozornost. Další její kraje budeme prozkoumávat na nadcházejících víkendovkách, které si žádný správný houbař nesmí nechat ujít! Budeme-li mít štěstí, narazíme na další obyvatele Holubinek a získáme další listy z jejich zdánlivě nesmyslně poztrácené kroniky, kterou bychom měli nějak zkompletovat, než se pokusíme překročit hranice onoho výstředního městečka. Z toho, co jsme se v kronice zatím dočetli, si můžeme udělat obrázek dost bizarní… Nejdůležitějším vrcholem všeho bude samozřejmě letní tábor, který všichni vedoucí a instruktoři již poctivě připravují. Šije se, maluje se, nakupují se skutečně zvláštní věci, přemýšlí a vymýšlí se a samozřejmě se hodně směje. Abychom vás nalákali, uvádím na přeskáčku názvy jednotlivých etap, která nás v Holubinkách během houbařské sezony čekají: Pouť, Vopepři ho, Masopust, Mor ho!, Vor ho, Probuď labuť!, Houbobraní… a mnoho, mnoho dalších! Že ničemu nerozumíte a nedovedete si pod tím nic konkrétního představit? Cha, však ještě budete koukat. Ale než se vydáme na cestu do Holubinek, je dobré soustředit se na sběr puntíků na klobouku Velehřiba. Kdo bude mít nejvíce puntíků na hřibovi, stane se nejvíce váženým hostem, což s sebou ponese jisté výhody. A za co můžete puntíky získávat? Za účast na schůzkách (co schůzka, kde se chováte patřičně, to jeden puntík), vítězství v soutěžích, příspěvky do Cožete, účast na akcích (co den na akci, to jeden puntík), a jiné dobré skutky zasluhující uznání, jež podléhají pouze libovůli vedoucích. Snažte se, a my slibujeme, že se budeme snažit též! Nechť houby rostou všude, kam se podíváte! (Jarkáč) 6
Cože?
květen 2014
Nejočekávanější událost roku LETNÍ TÁBOR 19. 7. - 2. 8.
V tomto vydání našeho časopisu na více místech narážíme na to, že nás čekají různé „poslední“ akce v tomto školním roce. Znamená to jediné: dlouho očekávaný Sůví tábor je již za dveřmi! Nezapomeňte, že přihlásit se je třeba do 6. června, abyste získali nejlepší cenu, která pro letošek činí 2 900Kč. Po tomto datu přihlášky odevzdávat můžete také, ale už pojedete o stovku dráž. První přihlášky se nám už hezky scházejí. Tyto svědomité táborníky chválíme! Podrobnější informace naleznete na našem webu v sekci Tábory. Pro ty, kdo ještě váhají, přinášíme velká lákadla: letos nás čeká nejbláznivější a nejsrandovnější celotáborovka, jakou jsme dosud hráli! Součástí táborového života budou táboráky, koupání v rybníku, třídenní puťák s přespáváním v divočině, vybraná krmě, zábavné soutěže, spousta her, na své si přijdou jak sportovci, tak umělci. Budete svědky šílených divadel, okusíte noční bojovku, zalenošíte si v houpací síti, získáte nové dovednosti, které se vám budou hodit po celý život… Na tábořišti vyroste zbrusu nové týpí, na rybníku otestujeme nafukovací člun, a na závěr tábora nebude chybět sladká tečka! Jestli si myslíte, že vás na tábořišti v Hůrkách už nemůže nic překvapit, věřte tomu, že letos nevyjdete z údivu! Vaši vedoucí tráví veškerý volný čas přípravou her, výrobou a sháněním rekvizit a vzájemnou konzultací různých nápadů. Těšte se, milé Sůvy, tento tábor vejde do dějin a vy máte jedinečnou šanci být při tom! Celé vedení se již těší, až udeří 27. červen a vyrazíme do Hůrek tábor budovat. Vy si na první setkání s naší loukou a Osikou budete muset počkat až do 19. července. Ale uvidíte, že to už uteče jako voda! Holubinkám věčná sláva, táboru zdar, Sůvám nazdar na táboře! (Jarkáč) 7
Cože?
květen 2014
Co dělají vedoucí, když zrovna nejsou s vámi? Tomíci pořádají docela dost kurzů pro vedoucí a instruktory, což je chvályhodné a tak jsme se nabídky rozhodli bohatě využít. Instruktory jsme vyslali kurz první pomoci, Iveta se zúčastnila kurzu pro hlavní vedoucí táborů a Jarkáč s Klárou navštívily víkendový seminář ve Sloupu v Čechách. Jak se komu kde líbilo a co si z kurzů odnášíme, si můžete přečíst níže. Jarkáč s Klárou na kurzu
Jak to viděl Jarkáč Na začátku dubna jsme se s Klárou vypravily na kurz s názvem „Děti a jejich potřeby“, což měl být podle pozvánky víkend, kde jsme se měli věnovat tomu, jak pracovat v oddíle s dětmi, které mají třeba problémy ve škole nebo doma. Zjišťovat, co děti v oddíle potřebují, a snažit se jim ušít program na míru. A také jsme se měli bavit o různých složitých nebo krizových situacích. To znělo zajímavě a užitečně, tak jsme ani moc neváhaly, jestli jet. Strávily jsme tedy víkend ve Sloupu v Čechách, kde je tak krásně, že se tam určitě budeme muset vrátit i s celým oddílem. Bohužel se na kurzu hlavně povídalo uvnitř, takže na procházky jsme se s Klárou dostaly jedině při pauzách na jídlo nebo až za tmy po programu. Asi největším zážitkem z celého víkendu pro nás bylo setkání s vedoucími jiných oddílů. Dosud jsem měla představu, že všechny oddíly si musí být svým způsobem podobné. Zjistily jsme, že jinde to vypadá dost jinak než u nás. Nebudu předstírat, že jsme se tam občas kvůli některým věcem nepohodli, ale každopádně setkání s nějakou odlišností může být zajímavé a přínosné, pokud s tím lidi dovedou pracovat. Přesně to měla být i hlavní myšlenka kurzu, takže jsme si setkávání s různými odlišnostmi prožily i dost prakticky. Ale znáte to, jak se říká, že všude dobře, doma nejlíp? Jsme rády, že v Sůvách se sešla zrovna taková parta, jakou máme jenom my (Jarkáč)
Jak to viděla Klára S Jarkou jsme vyrazily na kurz „Děti a jejich potřeby“, dle mého do jednoho z nejmalebnějších míst v ČR, do Sloupu v Čechách. Téma semináře znělo velmi zajímavě a dokázala jsem si pod tím představit mnoho různorodých podtémat. Většina z mých prvotních očekávání se nenaplnila, nicméně víkend ve Sloupu 8
Cože?
květen 2014
byl pro mě ve výsledku mnohem přínosnější, než jsem čekala. Uvědomila jsem si na kurzu nejen osobní, ale hlavně oddílové hodnoty, čeho bychom si měli v naší partě vážit, co bychom si měli pěstovat a ochraňovat, čemu se vyvarovat a hlavně, co je pro práci s dětmi a i vlastně s lidmi obecně nejdůležitější ač velmi prosté. Celkově tedy seminář hodnotím velmi pozitivně a jsem za tuto zkušenost moc ráda. Navíc bylo super, že jsem na kurz nejela ze Sův jediná, a tak jsme mohly s Jarkou o pauzách všechno znovu rozebírat a konzultovat a ještě jsme si zpříjemnily cestu do Prahy příjemným pěším výletem do Nového Boru. Už teď se těším na podzimní zdravotnický kurz, protože jsme na něj od ostatních oddílů slyšela jen samou chválu. (Klára) Ivet sbírá zkušenosti na kurzu a stává se „hlavasem“… Už je to tak. V polovině dubna jsem se zúčastnila kurzu hlavního vedoucího zotavovacích akcí, kde jsem se dozvěděla o snad nekonečném množství úkolů, které má „hlavas“ na starosti. Jako nováček jsem z toho samozřejmě měla nejdřív trochu obavy, ale šla jsem do toho s odvahou a velkým odhodláním. Strávila jsem víkend v příjemné krajině nedaleko Třebíče na skautské základně Dobrá Voda. Už příjezd na místo předznamenal, že nás čeká víkend plný dobrodružství. Nejdřív nebyl k nalezení pan správce. Asi po půl hodině se ukázalo, že na nás čekal asi 50 km daleko, a to na tomácké základně Dobrá Voda (to je tak, když jsou stejné názvy…), kam jsme samozřejmě ale vůbec nemířili. Potom následovalo dlouhé hledání schovaných klíčů a na závěr hledání dveří, do kterých by klíč patřil. Bylo to napínavé, ale zvítězili jsme. Zbytek víkendu proběhl bez nejmenších překážek. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací o předpisech, které musí hlavní vedoucí znát, o bezpečnosti, hospodaření a zařizování věcí na táborech, o spolupráci a komunikaci v týmu, o motivaci atd. Připomněla jsem si také základy první pomoci, což už bylo opravdu potřeba! Navíc jsme si zahráli několik skvělých her. To jsem si obzvlášť užila! V neděli nás čekal závěrečný test, ze kterého jsme měli samozřejmě obavy, ale všichni jsme si s ním nakonec úspěšně poradili. Takže hurá, je ze mě hlavní vedoucí! Byla to pro mě jako nováčka moc dobrá zkušenost. Také jsem měla možnost okouknout další vedoucí tomáckých oddílů a poslechnout si, jak to u nich asi funguje. Většina z nich byla moc fajn a společně jsme si víkend pěkně užili. Ale stejně… my Sůvy jsme prostě nejlepší! (Ivet) 9
Cože?
květen 2014
Ondra, Ratles a Chorche ve světě V termínu od 4. do 6. dubna jsme s Ratlesem a Chorchem zavítali na kurz první pomoci. Rozhodli jsme se jet po impulzu od Chorcheho, který je z nás (aspoň to všichni říkají) nejakčnější a nejzodpovědnější. Zaměření kurzu, jak už z názvu vyplývá, obsahovalo základy první pomoci a řešení těchto krizových situací. Na místo jsme dojeli autobusem z Florence a se zbytkem osazenstva jsme se setkali na vlakové zastávce Hříběcí okolo půl deváté večer. Akci pořádal brněnský oddíl Kasiopea, takže o výrazy typu šalina a včil nebyla nikdy nouze. Jinak se zde vyskytlo ještě pár lidí z Kroměříže a dva týpci z Prahy, se kterými jsme jeli v autobuse, aniž bychom si jich všimli. Celkově nás tedy bylo asi 16 a cca 7 vedoucích, kteří se tam míhali, takže jsem je nestíhal počítat. Ubytováni jsme byli v několikapodlažní studené budově, kde jsme naštěstí pobývali minimálně, protože počasí nám vcelku přálo. Za víkend jsme se naučili, jak správné obvazovat rány, řešit resuscitace, přenos raněných, infarkty, diabetické záchvaty, mdloby, krvácení a další zranění a události. Celkově jsme víkend hodnotili kladně, protože spoustu jsme se toho naučili. Takže až s vámi někde něco bude, tak se můžete zase cítit o něco bezpečněji. (Ondroid)
Akce minulé Březnové MimoSoutěž v klubu V. kolona V březnu jsme se vypravili do Páté kolony a areálu bohnické léčebny, abychom zasedli nad různými deskovkami při dalším MimoSoutěži. Účast byla hojná a návštěvníci nejen z řad Sův ale i široké veřejnosti si mohli vybrat z velké spousty her různého typu. Hráli se Mágové z Hexanu, Sabotér, Střelené kachny, Qwirkle, Dixit, Dobble, Go, Jungle Speed nebo se stavěla Jenga. Někteří účastníci dokonce přinesli různé vlastní hry z domova. Bylo to super odpoledne, během kterého se nikdo nenudil. Dokonce jsme přetáhli 10
Cože?
květen 2014
i plánovaný čas a z Páté kolony nás pak museli vyhazovat s tím, že už potřebují zavírat. Celá akce byla velice úspěšná a přilákala kolem padesátky účastníků, z nichž se mnozí podivovali nad tím, kolik aktivit Sůvy provozují, a někteří snad i zatoužili po členství v takovéhle činorodé partě lidí. Uvidíme, jak se to vyvine: naše dveře jsou otevřené všem zájemcům! Protože s deskovkami to baví i Sůvy, tak je s sebou začneme vozit na akce a budeme doufat, že díky různým grantům se nám postupně podaří vybudovat velikou sbírku různých her, ze kterých si vybere každý. (Jarkáč) Sůvičky staví a stoupají až do nebe Druhou dubnovou sobotu se naše malé Sůvičky na další dobrodružnou výpravu. Čekala je opravdu velká výzva, nejprve totiž zamířily do Galerie umění pro děti, kde celé dopoledne strávily na výstavě „Stavíme“. Užili jsme si to všichni, nejen děti. Stavělo se všechno, stavělo se ze všeho… Velký úspěch opět měla síť, kterou mají v Galerii u stropu zavěšenou trvale. Také se nám ale moc líbila například temná místnost, kde jsme byli vidět jen díky svítícím stavařským přilbám. Kluci-stavaři pro holky taky připravili prolézačku, kterou sestavili úplně sami, a musím přiznat, že byla opravdu zapeklitá. Návštěvu Galerie jsme zakončili společnou fotkou v „obydlí“, které si Sůvičky právě pro fotku samy postavily. To už ale byl čas Galerii opustit a vydat se za další pozoruhodnou (a hlavně skutečnou) stavbou! Čekal nás totiž výstup na rozhlednu na Petříně. Do kopce sice občas měl někdo pocit, že se tam nikdy nevyšplhá, ale když jsme před sebou spatřili samotnou rozhlednu, síly se nám rychle vrátily a my jsme v neskutečném čase vystoupali po schodech až na úplný vrchol. Počasí nám přálo, takže i výhled stál za to, celou Prahu jsme měli jako na dlani. Dolů se nám pak už moc nechtělo, ale věděli jsme, že nás dole čeká ještě hraní na dětském hřišti, takže jsme nakonec z rozhledny přece jen slezli. Po hraní už jsme ale byli opravdu velmi unavení, takže jsme se rozhodli, že se z Petřína dolů svezeme lanovkou. A lanovka? To byl samozřejmě taky zážitek! Na závěr ještě musíme podotknout, že jsme toho na výpravě zažili tolik (a tolik se nám líbila), že jsme dokonce museli o hodinu posunout návrat k rodičům! (Eva) 11
Cože?
květen 2014
Dubnové MimoSoutěž Na začátku dubna proběhlo další MimoSoutěž. Tato každoměsíční setkání v klubovně již v našich řadách silně zakořenila. Tentokrát byla v plánu venkovní akce a naštěstí i počasí tomu bylo nakloněné, takže jsme vyrazili do parčíku za plotem psychiatrické léčebny. Nebyla to akce ledajaká: na celé odpoledne jsme se proměnili v partu klaunů a učili jsme se žonglovat, seznámili se s flowersticky nebo diabolem. Mnozí si odnesli nové dovednosti a velkou chuť zkoušet nové věci. Nadšení vzbudilo i rola bolo – balanční prkno, na kterém není snadné udržet rovnováhu. A abychom se věnovali i jinému pohybu, tak jsme provětrali frisbíčka, včetně jednoho, které létalo šíleně daleko. Na tomto místě musíme ocenit Danču, která přestože je jedním z nejtalentovanějších sportovců, které znáte, tak nemá absolutně žádnou schopnost chytit létající talíř. Ale nevzdávala to, přestože její snažení bylo poměrně komické. Stejně jako Jarkáčovy první „krůčky“ na rola bolu. Hlavní hvězdou byl Mravenec, který sázel s žonglérskými potřebami jeden tríček za druhým a trpělivě ostatní učil. Jarkáč zase dodával ostatním sebevědomí svými nezdolnými pokusy a nadšením, které z něj vyzařovalo, přestože cokoliv, co vzal do ruky, mu z ní hned vypadlo. Účastníci byli velice spokojení a rozhodně jsme si slíbili, že MimoSoutěž v podobném hravém duchu si ještě zopakujeme. Díky všem, bylo to super! Těšíme se na příště, přijďte zas! (Jarkáč) VelikoNOČNÍ(K) víkendovka Zapomenutý spacák, první setkání s občany Holubinek, poklad a Mácháč Letošní velikonoční prázdniny byly prima. Sůvy čekala tradiční prodloužená víkendovka. Tentokrát nás křídla zanesla na sever, do České Lípy. Všechno začalo jinak, než jsme plánovali: Gábí, která byla hlavní vedoucí celé akce, musela zůstat v nemocnici kvůli nemocným tlapičkám. Na srazu ve čtvrtek se Sůvy tedy setkaly jen s Ivetou. Jarkáč s Mravencem museli být v práci, takže 12
Cože?
měli dojet až později. Těsně předtím než nastoupili do autobusu, obdrželi zprávu: „Dojeli jsme v pořádku. S. O. S. Rohlík si zapomněl spacák“. Jarka vyslala otázku: „To zvládnem, někdo z nás mu pučí svůj. Je tam zima? Nejsou tam deky?“ Odpověď byla: „Jo, je. Docela velká. Deky nejsou.“ To bude noc, povzdechli jsme si, a nechali se autobusem unášet pryč z Prahy. Mezitím se Sůvy věnovaly zabydlování třípatrové palandy, obhlídky nejbližšího okolí a různým houbovým hrám. Při cestě do domečku na večeři Sůvy potkaly velice zvláštní dvojici, jak se motá kolem rozcestníku a mumlá si něco o houbách. Považte sami: jakási stařena v šátku a mladík s bačkorou připevněnou na hlavě. Záhy se ukázalo, že se jedná o Babku a Podpantofláka ze samotných Holubinek. Teď zrovna nalezli několik hub a poslali nás pátrat po dalších. Skutečně rostly. Dali jsme se do řeči, což byla záležitost více než zdlouhavá, neboť Babka pořád odbíhala k historkám o svojí praBabce nebo peskovala Podpantofláka, ale zas jsme se dozvěděli spoustu věcí o Holubinkách. Žít tam musí být šílené, ale rozhodně se tam člověk nenudí. Mají mnoho podivných zvyků: třeba to, že čas od času rozcupují kroniku a roznesou ji po kraji. A potom ji zase hledají a zápisky o tom píší do nové kroniky. Babka s Podpantoflákem už našli dva listy, které nám svěřili do péče s tím, že je máme zanést do Holubinek, kam by nás jinak stěží pustili, a pak vesele odtancovali pryč. Nedozvěděli jsme se, kudy se do Holubinek dostaneme, ale prý nám možná poradí nějaký další pocestný… Večer jsme ještě hráli týmové hry v režii Verči a Kačky, u kterých jsme se dost dobře bavili. Potom se už šlo spát, jen Jarkáč ještě přečetl dost podivnou pohádku o houbách a pokladu na dobrou noc. Druhý den ráno jsme vyrazili na výlet a zahráli jsme si hry v lese. Bohužel nás stihnul nepříjemný 13
květen 2014
Cože?
květen 2014
déšť, a tak jsme se pak vrátili celí promočení. Ale zato bohatší o dvě kešky do Sůví sbírky. Po obědě jsme se nezalekli počasí a vyrazili jsme na obhlídku Pekla. Skalní útvary byly moc krásné, i když ke konci nás už začaly pobolívat nohy. A jak by ne. V pátek jsme ušli celkem 20 kilometrů. Večer jsme se ještě vypravili pátrat po pokladu, protože každý přece ví, že na Velký pátek se otvírají jeskyně a objevují se poklady. My ten svůj našli: byl to obrovský hrnec plný sladkostí a her, které si určitě s oddílem zahrajeme. (V pátek večer také dorazila Klára, se kterou přijel i jeden spacák navíc, což nás vysvobodilo ze svízelné situace.) Na sobotu jsme měli naplánovaný další výlet: vyjeli jsme vlakem až na Bezděz a udělali si procházku přes hrad do Doks a kolem Máchova jezera až do Starých splavů. Naštěstí bylo celý den nádherně, a tak jsme si moc užívali jarní přírodu. Rozhled z hradní věže byl super, u Mácháče jsme si někteří i smočili nohy, a od Jarmiliny skály ve Starých splavech jsme docela s obdivem koukali na vzdálenost, kterou jsme od Bezdězu překonali. Večer jsme se naučili vyrábět tradiční holubinkovská vejce ve tvaru hub, když tu nám někdo zaklepal na okno. Podle nemožného outfitu a celkové zmatenosti nám bylo hned jasné, že to je další návštěvník z Holubinek. Příchozí jsme pozvali dál. Nakonec se nám představila jako Plasťanda Zelená. Zmateně nám vyprávěla o masácích, které se objevují tam, kde se někdo ztratí (či jak to bylo) a také o nějakých kašpárcích, kteří se smíchy zmenšili. Z toho jsme věru nebyli moudří, ale návštěvě jsme nabídli, zda si nedá naši holubinkovskou specialitu. Poučila nás, že správný způsob, jak sníst toto sváteční jídlo, je bez použití rukou, a aby to třeba nevypadalo nějak nevhodně, tak je dobré mít na hlavě široký klobouk, pod který se při konzumaci můžete decentně ukrýt. Nakonec jsme od Plasťandy získali další list kroniky a šlo se spát. Všichni jsme už byli unavení, a tak jsme usnuli, jen co jsme se dotkli spacáků. Nedělní dopoledne jsme strávili hodováním sladkostí z pokladu a hezkou párty s kytarou, kdy jsme si i zatancovali. Pak nezbývalo nic jiného než si sbalit, uklidit domeček a vyrazit na autobus, který nás zavezl zpátky do Prahy. 14
Cože?
květen 2014
Pochvalu zaslouží celá parta účastníků za to, že dobře zvládla ujít dva velké výlety, spravedlivě naložila s pokladem a hezky mezi sebe přijala nováčky v našich řadách. Všichni jsme se dobře bavili a už se těšíme na další akci, která nás čeká zanedlouho! (Jarkáč) Povedený Den Země 22. 4.
Dvaadvacátého dubna se Sůvy opět přidaly k organizaci Dne Země ve spolupráci s městskou částí Praha 8. Naštěstí vyšlo docela pěkně počasí, takže o to byla celá akce povedenější a veselejší. U našeho stánku čekala na návštěvníky celá řada aktivit: přírodovědný kvíz s odměnou, poznávačka poslepu, povídání o zajímavostech z přírody s názornými ukázkami, hry na procvičení postřehu nebo vikingská hra Kubb. Děti se dobře bavily, ale dozvěděly se i něco nového o přírodě. Vedoucí a instruktoři se činili a dobře zvládali nápor školních tříd. Dokonce tak dobře, že nás oslovily paní učitelky z jedné osmičkové základky, jestli bychom jim nechtěli dělat podobné programy ve škole. Ještě nevíme, jestli chceme (nebo spíš jestli to zvládneme časově), ale máme vyměněné kontakty a třeba se na nějaké spolupráci domluvíme. Kromě nás zde měly svůj program Lesy hlavního města Prahy, popeláři a pak myslivci, čili společnost pestrá. Akci hodnotíme jako vydařenou a budeme se těšit na příští ročník. Děkujeme všem Sůvám, co nás přišly podpořit před schůzkou! (Jarkáč) 15
Cože?
květen 2014
Na světě nejsme sami Benefiční akce na Břevnově V neděli 27. dubna jsme se vydali pomáhat s organizací benefiční akce pražskému oddílu tomíků Arachné. Vše se odehrávalo v zahradách kolem Břevnovského kláštera. Pro děti byla připravená spousta soutěží, her, jarmark, tombola, divadla a vystoupení… U nás si děti zkoušely přírodovědnou soutěž, cvičily své dovednosti při žonglování nebo překonávaly překážky z provazů. Kromě toho, že jsme pomohli dobré věci, neboť vybrané peníze poputují na podporu školy v Africe, tak jsme se seznámili i s lidmi z jiných pražských oddílů, což je určitě prima, protože s nimi se budeme potkávat na společných akcích nejčastěji. Na závěr přinášíme informace z oficiálních stránek akce: Vzdělání je klíčem na cestě z chudoby k ekonomické samostatnosti. Pokud se však ve Středoafrické republice podaří sehnat finance na podporu vzdělávaní, v drtivé většině míří na první stupeň základní školy. Po pěti letech tak školní docházka pro většinu školáků končí. Organizace SIRIRI ve městě Bozoum pomohla vybudovat a nyní podporuje jedinou školu zajišťující navazující maturitní vzdělání v okrese velkém jako Morava. Školu navštěvuje 193 žáků a učí zde 17 místních učitelů. Náklady na studium jednoho žáka činí 2 150 Kč ročně. Během tohoto ročníku se vybralo 72 509 Kč, což je částka, která určitě pomůže! (Jarkáč)
Akce budoucí Qjetnová víkendovka 16. - 18. 5.
Hurá na farmu! Již za chvíli budeme všichni vyrážet na víkendovku k Pepovi. Připomínáme děravým hlavám, že uzávěrka přihlášek a plateb byla v úterý 13. května. Seznam věcí s sebou hledejte v dubnovém čísle našeho časopisu, na našich stránkách nebo na Sůvím facebooku. Spát budeme tentokrát hodně netypicky: čekají nás dvě noci v párty stanech! Budeme obývat obří stany, kde budeme moct v pohodě stát a cítit se jako v obýváku. Proto ale nepodceňte nutnost vzít si karimatku, dobrý spacák i hřejivé oblečení na spaní! 16
Cože?
květen 2014
Čekají na nás další dobrodružství v Houbové zemi. Při troše štěstí bychom mohli potkat i někoho z Holubinek, protože místní kraj je pověstný nevídaným výskytem jedlých hub. Pokud se nám podaří získat další díl holubinkovské kroniky, budeme jistě vítanými hosty. Na hlavy si i tentokrát nasaďte klobouky všeho druhu! A nyní pozor: pro všechny fanoušky dřevěných bitev jedna malá kompenzace. Jelikož jsme měli jet v tomto termínu na dřevěnou bitvu, ale nakonec jsme se rozhodli pro farmu, nabízíme možnost si zde aspoň udělat trénink na nějakou příští akci. Takže si s sebou můžete přibalit výstroj jako na dřevárnu: nějaký měkčený meč či palcát, štít, silné rukavice, případně třeba luk se šípy s měkčenými hroty. Kdo nic takového nevlastní, nemusí zoufat – pro nebojovníky bude jiný zábavný program, předpokládáme také, že vybavenější Sůvy se o své zbraně na chvíli i rády rozdělí. Kdo jste nikdy nešermoval, nebojte se, vše vás naučíme, jak nejlépe dovedeme! Na srazu buďte všichni včas! V pátek se na vás těšíme v 16:30 na Hlavním nádraží! (Jarkáč) Pozvánka na Bambiriádu Jak jistě všichni víte, už se nám rychle blíží tradiční Bambiriáda. Tato přehlídka všemožných aktivit pro děti se koná od 22. do 25. května na Vítězném náměstí (tzv. Kulaťáku). Kromě ostatních pražských i mimopražských oddílů se tam bude prezentovat i náš oddíl, poprvé jako část Asociace TOM. Určitě neváhejte a na Bambiriádě se zastavte! Čeká vás bohatý doprovodný program.
(Daniela) Den Dé… Den Dětí! 1. 6. První červen je prima svátek, který jsme se Sůvami již ostudně dlouhou dobu nijak neslavili. Letos to však napravíme ve velkém stylu! 17
Cože?
květen 2014
Budeme připravovat hry a soutěže na velké akci, která bude probíhat na Střeleckém ostrově v Praze. Kromě našeho programu na návštěvníky čekají i další věci jako třeba klaun nebo koncerty a další srandy. Celá akce bude pravděpodobně začínat ve dvě hodiny a potrvá až do večera. Určitě se přijďte zastavit a strávit s námi hezkou neděli! Bude to super, na své si přijdou opravdu všichni. (Pokud by vás zajímal jeden zábavný zákulisní drb, tak celá akce bude kromě dětí věnovaná i seniorům. Z čehož vzniká, doufám, tuze roztomilý paradox. Ale nebojte, nuda to pro nikoho rozhodně nebude! ) Další a bližší info naleznete na našich stránkách nebo na Sůvím facebooku. (Jarkáč) MimoSoutěž IX. Přijďte si hrát v neděli 8. 6.! Všechny Sůvy, jejich kamarády, ale i úplně náhodné kolemjdoucí srdečně zveme na poslední MimoSoutěž tohoto školního roku! Tentokrát se s deskovými hrami, pomůckami na žonglování a věcmi na sport vypravíme do statku Vraných. Zde nás čeká parádní nedělní odpoledne. Kdo ještě neprošel branou statku, bude z barokního stavení z roku 1772 nepochybně nadšen. Jedná se totiž o nejvýznamnější, ale zároveň i nejhezčí památku Bohnic. Ale nelákáme vás jen za krásnou architekturou. Nyní statek opět ožije, uvnitř se budou hrát nejrůznější hry pro malé i velké, a venku na dvoře bude prostor pro to se vyřádit dosyta s našimi outdoorovými hračkami. Čekají nás staré známé deskové hry a možná vyzkoušíme i něco nového. Rozhodně to bude stát za to, a poslední MimoSoutěž před prázdninami si jistě užije úplně každý! Vstup je zdarma. Akce bude začínat kolem třetí hodiny – upřesníme na webu a na schůzkách, čekáme na domluvu se správci statku. (Jarkáč) ČERVnová víkendovka 13. - 15. 6. 2014 Je to skoro k neuvěření, ale už vás zveme na poslední víkendovku tohoto školního roku. Mám pocit, že tento školní rok utekl ještě milionkrát rychleji než ten předchozí, a ten se taky rozhodně nijak necoural. Každopádně to není žádný důvod ke smutnění; vždyť nás čekají prázdniny, kdy pojedeme na ten nejlepší tábor na světě! A závěrečná víkendovka si s ním rozhodně nezadá. 18
Cože?
květen 2014
Čeká nás výlet vskutku velkolepý: vyrazíme nedaleko Štěchovické přehrady, kde řádila pověstná babička Mary. Ubytování nám poskytne malebný srub, které nese podivné jméno: Psí zub. Nachází se nad řekou Sázavou a slibuje množství dobrodružných výletů a vodních hrátek, dá-li počasí. Srub je bez elektřiny a pro vodu se musí chodit do studny, takže to je i výzva pro všechny Sůvy dokázat, že nejsme z cukru. Navíc to můžete brát jako trénink na tábor, kde se také budeme muset obejít bez všech vymožeností moderní doby. Bude to pro nás i poslední příležitost, jak proniknout blíže k Holubinkám, takže nás čeká důležité dobrodružství v Houbové zemi. Samozřejmostí bude spousta her, pohodička, vaření na ohni a (pokud nám počasí bude přát) také přespávání pod širákem! Přihlašování a platba do 3. 6. 2014! Cena: 320 Kč (prosíme, pokuste se platit v hotovosti přesnou částkou – nejsme banka, abychom mohli každému vracet na 350Kč nebo 400Kč. Věřte, že nás takto dostáváte do svízelných situací. ) Sraz: v pátek kolem 16:30 na Hlavním nádraží (ještě definitivně upřesníme) Návrat: 17:36 na Hlavní nádraží (pravděpodobně. Tento čas také ještě potvrdíme.) S sebou: Jako vždycky! (Spacák, karimatku, KPZ, Sůví průkazku, Sůví placku, šátek, Sůví zápisník a tužku, ešus, plecháček a příbor, nožík, vhodné oblečení, flašku na pití (1,5l), večeři na pátek, pláštěnku, čepici na hlavu, pořádné boty na chození a běhání v rámci her po lese, příděl proviantu, který budeme rozdělovat na schůzkách, žádné zbytečnosti!) Vedoucí akce je Jarka, proto veškeré dotazy směřujte výhradně na ni, buď na schůzkách, jiných akcích nebo na sůvím mailu:
[email protected], telefon: 736536603 používat jen v extrémních případech (chodím do práce a do školy, díky za pochopení). (Jarkáč) Slavnostní setkání na konci roku Stejně jako minulý rok a v prosinci roku 2013 nás čeká Sůví slavnostní pasování na konci školního roku. Nikdo by si tuto událost neměl nechat ujít, protože se zde zúročí jeho snahy v oddíle za minulé pololetí a nováčci dostanou svou první placku. Kdo ještě o plackách neslyšel, nechť si o nich nechá vyprávět. 19
Cože?
květen 2014
Akce se bude konat v ÚTERÝ 24. 6. od 16 do 18 hodin, sraz je u klubovny v 16:00 a poté, pokud to počasí dovolí, se přesuneme na jiné a prostornější místo. Zazpíváme si Sůví hymnu, vyhlásíme, jak kdo postoupil v bodování, ti, kdo ještě neskládali Sůví slib, dostanou nyní druhou šanci. A potom opět vypukne veselá zábava, kdy budeme zpívat, opékat všechno možné na ohni a vzpomínat, co všechno jsme zažili během tohoto školního roku. Akce se bude konat místo poslední schůzky Sův ale určitě jsou zvány i všechny Sůvičky. Přijďte se naposledy před prázdninami setkat se svými kamarády! Oficiální konec je naplánován na 18:00 - to je čas, kdy pro vás mohou přijít rodiče a ten, kdo bude potřebovat, může jít domů. Ale nikoho vyhánět nebudeme, naopak, pokud budou mít rodiče chuť s námi ještě do sedmi posedět, tak jsou také zváni a vítáni. (Gábí) Příměstský tábor pro nejmenší 11. 8. - 15. 8. Už se nám pomalu začínají zaplňovat místa na příměstském táboru pro Sůvičky a jejich kamarády. (Ještě je však čas: přihlašování je až do konce června. Ovšem kapacita bude omezená na 12 dětí, takže znáte to… kdo dřív přijde…) Tábor je určen dětem od 4 do 7 let. Minule jsme vás zvali na pohádkový tábor, nyní přinášíme další informace, co nás na táboře všechno čeká. V rámci pohádkové celotáborové hry budeme putovat královstvím pohádek, hrát si, soutěžit, vyrábět věci a tvořit, poznávat přírodu, zasportujeme si, čekají nás různé zajímavé i dobrodružné výlety. Určitě navštívíme zoo a poplujeme parníkem, uděláme si výlet na hrad Křivoklát, vyrazíme do vodního světa v Gutovce nebo nás také čeká opékání buřtů u táboráku. Program budou zajišťovat vždy dvě vedoucí, takže zaručujeme individuální přístup k dětem. Každý den bude možné vodit děti od 7:30 do 8:00 (pravděpodobně budou srazy u klubovny, pokud se nedohodneme, že by třeba byly na statku Vraných nebo na Kobylisích v případě výletových dnů.) Program bude končit každý den v 16:00, ale děti můžeme pohlídat až do 17:00, takže si je můžete vyzvednout kdykoliv od čtyř do pěti. Dětem budeme zajišťovat stravování i pitný režim po celý den. V případě zájmu o tábor nás kontaktujte na mailu:
[email protected]. Sem se můžete obracet i s dotazy, na které vám budeme obratem odpovídat. Na Sůvím webu brzy vznikne i speciální sekce příměstský tábor, kde naleznete vše potřebné pohromadě. 20
Cože?
květen 2014
Hlavními vedoucími tábora jsou Jarka Bednářová a Gábina Dufková. Dále organizaci zajišťují Klára Majerová a Iveta Forštová. Přípravy jsou nyní v plném proudu a už se na pohodový týden v srpnu všichni moc těšíme! (Jarkáč)
Zdravotnické okénko Porucha dýchání – Dušení Dušení je velmi nepříjemná věc. U malých dětí může vzniknout při vdechnutí bonbonu nebo při hrách. U dospělých to může být například hltáním jídla. Příčiny: neprůchodnost dýchacích cest – zapadlý jazyk, cizí těleso, onemocnění plic nebo srdce, otrava drogami nebo léky, alkoholem a dalšími látkami Příznaky: není zřetelně slyšet ani vidět dýchání, případě sípání, chrčení, dušení, lapavé dechy, dlouhé intervaly mezi nádechy, zástava dechu. Při vážnějších poruchách dechu postupně porucha vědomí, křeče, bezvědomí. Postup: pokud postižený reaguje, je nejlepší poloha v polosedě (obr. 1) pokud reaguje a dýchá, necháme ho v poloze, v jaké je pokud nereaguje a nedýchá normálně – otočíme na záda, uvolníme dýchací cesty (mírný záklon hlavy, kontrola úst – cizí předměty ven) (obr. 2) u dětí a tonoucích můžeme zkusit 2-5 vdechů do plic pokud nedojde ke zlepšení, zahájíme resuscitaci – srdeční masáž vypuzovací manévry: Heimlichův manévr – pokud postižený stojí – obejmout zezadu a několikrát prudce trhnout v podbřišku (obr. 3) – nedělá se u malých dětí a těhotných žen při bezvědomí položíme na záda a zahájíme resuscitaci malé děti položte na ruku, dlaní podepřete hlavu, opakovaně je poplácejte po zádíčkách (obr. 4) pozor na pokašlávání – nebezpečí uvíznutí malého předmětu v plicních sklípkách po vypuzení cizího těles vždy ještě kontrolujeme dýchání a stav vědomí Zdroje: http://www.ppomoc.cz/prvni-pomoc/duseni.php
21
Cože?
květen 2014
Práce s mapou Mapa – je zmenšený obraz části zemského povrchu. Může vzniknout tak, že z letadla vyfotografujeme krajinu pod sebou. Takový obrázek je ale ještě nedokonalý, chybí mu několik náležitostí, které mapa musí mít: Měřítko – je to poměr dvou čísel, který udává, kolikrát je skutečná vzdálenost při zakreslení do mapy zmenšena. Třeba 1 : 200 000 znamená, že skutečná vzdálenost dvě stě tisíc centimetrů je na mapě zmenšena na jediný centimetr. Turistické mapy mají běžně tato měřítka: 1 : 100 000 (1 cm na mapě = 1 km), 1 : 50 000 (1 cm na mapě = 0,5 km). Mapové značky – na obyčejné zmenšenině krajiny by zanikla spousta důležitých detailů. Proto se ke znázorňování cest, železnic, řek, památných stromů a jiných orientačních bodů používají mapové značky. Jejich velikost neodpovídá měřítku mapy. Takže měřit šířku řeky podle běžné mapy nemá smysl. Vrstevnice – znázorňují výškový reliéf zobrazené krajiny. Jdeme-li po vrstevnici, jdeme po rovině. Husté vrstevnice znázorňují strmý kopec (jeho svah rychle nabírá výšku). Na mapách „padesátkách“ bývají vrstevnice po 10 metrech, na „stovkách“ po 20 metrech. Sever na mapě – většina map je kreslena tak, aby její horní okraj směřoval přesně k severu. Pokud tomu tak není, vyznačuje orientaci mapy nakreslená střelka. (Danča)
Průvodce po okolí Sůvího tábořiště Osika Když se řekne tábor, vybaví se mi hned rybník Osika. Je to ten nejskvělejší a nejlepší rybník na světě, jak vědí všichni, kdo s námi někdy byli na našem tábořišti. A protože na tábořiště jezdíme už dlouho, tak by byla ostuda nevědět nic podrobnějšího o jeho okolí. Jarkáčovi se totiž dostal do ruky průvodce Českou Kanadou a Jindřichohradeckem, a tak pro 22
Cože?
květen 2014
vás bude připravovat seriálek o zajímavých místech v okolí našeho tábora, aby ti, co tábořiště znají, zavzpomínali na všechny hezké výlety a zážitky, a ti, kdo s námi ještě na táboře nebyli, aby věděli, na co se mohou v létě těšit. Začneme tedy rybníkem Osika, který leží od našeho tábořiště necelý kilometr příjemnou cestou lesem. Zabírá plochu 67 hektarů a maximální hloubka je 5 metrů ( - také jste si mysleli, že to musí být minimálně 2x tolik??), kolem jsou z větší části lesy, sem tam písečné pláže. Od tábořiště k Osice přicházíme nejčastěji směrem od kempu, takže se jedná i o náš cenný zdroj zmrzliny. A žádná zmrzlina nechutná tak dobře jako ta u Osiky. I průvodce označuje Osiku za „snad nejoblíbenější rybník oblasti“. Rybník byl založen mnichy z paulánského kláštera pod názvem Aspe. Nezvyklé jméno vzniklo z počátečních písmen označení kláštera: Abatia Sancti Pauli. V roce 1945 byl u rybníka zajatecký tábor, kde bylo shromážděna na 40 000 Němců. V dalších číslech Cožete se dočtete určitě zmínku o Klášteru, Hůrkách, Nové Bystřici, Landštejnu a Jindřichově Hradci. (Jarkáč - dle šestého dílu Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku, Praha 1995.)
Jedna zajímavost ze světa hub To, že jsou houby v mnoha případech vynikající pochoutka, už víme (i když je teda pravda, že ne každý z nás se po nich může utlouct…), slyšeli jste už ale o dalších možnostech využití hub? Ano, ano, houba se dají využít i v mnoha dalších oborech, například jako biopalivo, ve stavebnictví jako izolační materiál nebo i k čištění odpadních vod. Právě o posledně zmíněný výzkum se nyní pokouší ekologická nezisková organizace Ocean Blue Project v Oregonu v Americe. Jejím cílem je vytvořit novou metodu čištění městských splašků za pomoci pytlů se směsí kávové sedliny a slámy, do které bylo přidáno vhodné podhoubí. Pytle se umístí do kanalizace, kde budou sloužit jako filtr pro kontaminovanou vodu. Podhoubí je totiž výborná věc pro rozkládání různých bakterií. Metoda zatím prochází testováním, ale kdo ví, třeba se brzy dočkáme pozitivních výsledků. Jen jedno upozornění pro nenasytné milovníky hub… do těchto hub se nepouštějte, jsou bohužel toxické! To by byl další důkaz toho, jak jsou houby skvělé a úžasné. Držme jim palce, ať si poradí i s bakteriemi! A jestlipak už o téhle novince slyšeli v Holubinkách?! No snad brzy dostaneme příležitost zjistit to přímo od Holubinkovských. (Ivet) Zdroj: http://21stoleti.cz/blog/2014/01/22/houby-pomohou-vycistit-odpadni-vodu/ https://www.oceanblueproject.org/2/post/2014/01/ocean-blue-project-and-mushrooms.html
23
Cože?
květen 2014
Národní parky Jako velcí přátelé a milovníci přírody, což my Sůvy nepochybně jsme, bychom o ní také měli něco vědět. Dnes se dozvíme něco o národních parcích. Pro některé to bude opakování, které ale nikdy neuškodí, pro jiné obohacení o nové informace. Měli bychom začít tím, co to národní park vůbec je. Národní parky jsou podle zákona o ochraně přírody a krajiny definovány jako rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Jednoduše řečeno, jedná se o rozsáhlá chráněná území s jedinečnou přírodou, která nebyla téměř vůbec ovlivněna lidskou činností. Jen vzácně se národní parky zakládají na civilizovaných místech s cílem vrátit místní přírodu do původního stavu. Úkolem národních parků je chránit nedotčenou krajinu. Zároveň NP slouží jako centra turistiky. V České republice máme čtyři národní parky – Krkonošský národní park, Národní park České Švýcarsko, Národní park Podyjí a Národní park Šumava. Při návštěvě národního parku bychom měli stále pamatovat na to, že se pohybujeme v chráněném území a podle toho se musíme také chovat. Pravidla stanovuje již zmíněný zákon o ochraně přírody a krajiny, my si je můžeme shrnout pod jeden hlavní bod: Chovejme se v národním tak, abychom místní přírodu nijak neohrožovali, a mohli ji tak obdivovat ještě po mnoho dalších let! (Ivet)
Klářina poradnička Květen - lásky čas a já osaměle sedím v redakci nad poradničkou a za celý měsíc mi nepřišel ani jeden dotaz. Je to smutné, žalostné, tristní… Navíc, když se již devět měsíců usilovně snažím, skoro nespím a nejím, protože mě vaše problémy nenechávají chladnou a jednoduše se od nich nedokážu odstřihnout a nechat je jen na papíře… Usínám a probouzím 24
Cože?
květen 2014
se s nimi a najednou nic, jen prázdno. Je to pro mě šok a doufám, že se to víckrát nestane, jinak moje duševní zdraví utrpí nemalé šrámy (pak asi Klára napíše o radu sama sobě do poradničky – pozn. red. ). Co ale teď s prázdnou rubrikou? Můžu se dále litovat, můžu na vás apelovat nebo vám dát šanci vyzkoušet si, jak je moje práce náročná, ale na druhou stránku velmi zábavná a inspirující. Vybrala jsem si třetí možnost, takže vám dám nemalý prostor k rozvoji vašeho kreativního myšlení a empatických schopností. Mám tu jeden závažný problém, který mi snad pomůžete vyřešit. Představte si tedy nyní, že jste v mojí kůži a na mail vám přistál tento dotaz: Ahoj má milovaná poradničko, mám tíživý dotaz, který mi na mysli vyvstává čím dál častěji, a tak tě prosím o jeho rozklíčování. Co je to vlastně štěstí a životní spokojenost? Je to něco, co lze objektivně změřit, nebo je to něco, co každý prožívá zcela subjektivně? To, že jsme šťastní a spokojení je zapříčiněno životními událostmi a lidmi, kteří nás obklopují, nebo vnitřním individuálním nastavením každého člověka, které je primárně dáno už od narození a měla na něj největší vliv raná výchova. To, že si člověk připadá permanentně šťastný, velmi spokojený, baví ho život a užívá si každý den i ten, který na první pohled nevypadá bůhvíjak, je tím, že žije tak úžasný život, nebo snad tím, že objektivně žije úplně normální život, ale umí si ho skvěle užívat, radovat se z maličkostí, a když se mu přihodí něco ne příliš dobrého, umí zůstat stejně dlouhodobě v pohodě. Nikdy jsem toto neřešila a ani jsem se sama sebe nikdy neptala, jestli jsem šťastná nebo ne, prostě jsem byla skoro vždy v pohodě a na pozitivní vlně, ale poslední cca tři roky zjišťuji, že spoustu lidí, které potkávám, není spokojeno samo se sebou a nejsou vůbec šťastní, i když mají (možná zdánlivě) vše. Buď hovoří o tom, že nemají štěstí nebo o tom, že hledají štěstí nebo o špatném osudu. Sakra, ale dyť já taky nemám život jako procházku růžovým sadem a přesto jsem spokojená sama se sebou i se svým životem a nemračím se stále na celý svět, tak proč sakra nemůžeme být všichni dlouhodobě šťastni a v pohodě? Možná ti to přijde jako moc otázek, ale prakticky je to jenom jedna: Má cenu hledat štěstí nebo ho má každý ukryt jen a jen v sobě? Klárka
Neváhejte tedy a pomožte Klárce, která napsala do poradničky! Nejlepší a nejoriginálnější odpovědi ocením otištěním v mé prestižní rubrice a speciální růžovoučkou odměnou!
Odpovědi na Klárky dotaz a své úžasné příspěvky do poradničky
[email protected] Už se na ně moc těším, páčko! (Klára) 25
Cože?
květen 2014
TESTÍKY Hodíš se na sůví tábor? Ahoj bando, na jaro přinášíme super testík, na jehož konci se dozvíš, jestli bys měl jet v létě na nejlepší tábor světa do Holubinek. Možná už víš, ale tak stejně si můžeš potvrdit odpověď, ale možná váháš, tak se nech profesionálně otestovat a uvidíš. Hodně zdaru při řešení! 1. Rád/a se dobře nadlábneš? a) v jídle se spíš nimrám b) ano, ale jenom trochu…dlouhodobě si udržuji štíhlou linii c) ano, mám rád/a dobré jídlo 2. Rád/a se směješ? a) ano, jsem smíšek b) občas c) ne, jsem mračoun 3. Rád/a zpíváš u táboráku? a) vždycky, moc mě to baví b) nikdy c) jak kdy 4. Rád/a trávíš volný čas s kamarády? a) ne, radši jsem sám/sama b) když mám náladu, tak jo c) jasňačka! 5. Miluješ dovádění ve vodě? a) tak trochu b) jasně…jsem vodní živel! c) ne 6. Máš rád/a, když se k tobě ostatní děti i dospělí chovají hezky? a) to je jasný, že jo! b) ne, chovám se k nim stejně ošklivě c) je mi to jedno 7. Máš rád/a, když se ti něco povede? a) nějak to neřeším b) ne, cítím se pak špatně c) že se vůbec ptáte… To snad má každý rád, ne?!
8. Rád/a si hraješ? a) už jsem z toho vyrostl/a b) jen, když mám náladu c) ano…kdo si hraje, nezlobí 9. Máš rád/a přírodu? a) jasný, čas strávený v přírodě je vždycky moc příjemný b) docela jo, ale vždy se bojím, abych se o přírodu nezamazal/a c) ne, jsem městský týpek a to se nezmění 10. Poznáváš rád/a nová místa? a) ne, jsem nejradši pořád doma b) nevadí mi to c) ano, cestování a výlety miluju 11. Máš kladný vztah ke zvířatům? a) zvířata jsou mi šumák b) některé mám rád/a c) ano, miluju je všechny 12. Dokážeš se občas překonat? a) ano, miluju výzvy b) občas, ale nějak to nevyhledávám c) ne, jsem srab a vše hned vzdám 13. Vydržíš 14dní bez počítače a telefonu? a) v poho b) ne, zemřu c) nikdy jsem to nezkoušel/a 14. Máš rád/a překvapení? a) nesnáším překvapení! b) nějak extra je nemusím, ale snesu je c) překvapení miluju <3 26
Cože?
květen 2014
Nyní si v tabulce zatrhněte vaše odpovědi (číslo vlevo = číslo otázky, písmeno = vaše odpověď) a posčítejte body. Celkový počet bodů vám prozradí, do jaké kategorie spadáte.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
a 0 2 2 0 1 2 1 0 1 0 0 2 2 0
b 1 1 0 1 2 0 0 1 2 1 1 1 0 1
c 2 0 1 2 0 1 2 2 0 2 2 0 1 2
Celkem: ______
0 - 9 bodů -> Tábory nejsou nic pro tebe! Můžeš náš čuprsupr letní tábor zkusit, ale je dost pravděpodobné, že zhyneš. Ty jsi totiž totálně městský týpek. Z přírody máš strach, ale větší strach by měla mít ona z tebe!
10 - 18 bodů -> Neváhej či váhej, ale jeď! Nejsi typický táborový typ, ale pokud se nebudeš bát a vyzkoušíš náš tábor, který je naprosto jedinečný, bude se ti moc líbit. Zvaž všechna pro a proti, vybav se do divočiny a jeď!
19 - 28 bodů -> Tak ty rozhodně musíš jet!!! Bez tebe by tábor ani nebyl táborem. Jestli váháš, tak jsi totální šílenec! Co lepšího bys mohl o prázdninách sakra dělat? NIC! Už brzy je uzávěrka přihlášek na Holubinkovský letní tábor, tak si pospěš ;-) (Klára&Verča) 27
Cože?
květen 2014
Dopisy čtenářů Opět přicházíme s rubrikou Dopisy čtenářů. Tentokrát se nejedná vyloženě o dopisy, které by byly napsány přímo jako reakce na něco s naším časopisem, a pravděpodobně ani nebyly úmyslně psané pro oči čtenářů. Jsou to útržky z mailové korespondence s rodiči Sův, které nás velice potěšily, a tak se o ně hodláme podělit i zde. A vám ještě jednu moc děkuju za tu péči o děti. Neznám druhej takovej kroužek. Akorát když jsem já chodila jako holka do Pionýra, to jsme měli turistickej kroužek a ten byl úžasnej. M. (Tajemný M. je Martinova mamka. Jedná se o část mailu, když jsme si psaly po návratu z jarňáku.) Mockrát děkujeme, udělala jste nám velikou radost. Naštěstí máme v oddíle výhradně báječné děti, se kterými nás to jenom těší! Moc si takových výroků ze strany rodičů vážíme. Vždycky nás to nabije ještě větší energií a chutí se stále zlepšovat. PS: Martin nám teď na víkendovce chyběl, snad to vyjde v květnu! Další, kdo nás úplně dojal hezkou zprávou, byla teď před velikonoční víkendovkou maminka Ondry a Kuby. Opět vytrháváme z kontextu jeden odstavec: Kluci se už na velikonoční akci moc těší, takže Vám patří velký dík za čas a energii, kterou oddílu věnujete. Rozhodně to má smysl a výsledky sami vidíte na dětech. My jsme si s manželem prošli skautskými oddíly od nováčků až k vedoucím, a tak dokážeme ocenit, co pro děti děláte (ve svém volném čase, svojí vlastní iniciativou a "jen tak"). A v dnešní době je toto ještě mnohem vzácnější. Díky a zdravím Švihelová Moc děkujeme za takovou hezkou zprávu. Opravdu nás potěšila. Budeme se snažit dělat to nejlepší i nadále, baví nás to. (A mimo hraní si s dětmi už vlastně ani nic moc jiného stejně neumím…) Doufám, že se klukům na víkendovce líbilo. My si je nemůžeme vynachválit: Kuba je úžasně chytrý a rozumný a s Ondrou je zase neuvěřitelná sranda. Už se všichni těšíme na další společnou akci! Vám děkujeme za podporu a za důvěru – toho si skutečně vážíme. (Jarka) 28
Cože?
květen 2014
Slaví s námi Zdá se, že měsíce duben a květen nejsou zrovna měsíci, ve kterých bychom mohli přát k narozeninám velkému počtu oslavenců. Ale co, no, jeden se z celé party Sův a Sůviček přece jen našel! Tím jedním jediným, který slaví narozeniny v dubnu, příp. v květnu, je Dan!!! Svíčky na jistě krásném dortu si sfoukl už na počátku dubna, takže se sluší (i když opožděně) popřát všechno nejlepší, hodně štěstí, zdraví, úspěchů, splněných přání… a samozřejmě spoustu skvělých nezapomenutelných zážitků se Sůvami! Gratulujeme!!! (Eva)
Šifrování Věřím, že jste si Velikonoce velmi užili, ale teď je tu květen a s ním další šifra. ... /.-/.--/-.-/-. //---/---. /--/----/-/-.--//-… /-//.. /-. /-.--/.-.. //-..-/… /.-/-..-/-. /.-/. /… /--.-/ -.--/-. /.-. /// Šifra z minulého čísla: Caesarova šifra o 4 pozice (Ondra Měšťan)
Chvilka poezie Karel Plíhal - Otrava Jedovatá houba rostla sama v kleči, utrhl ji jeden trouba, teď se svíjí v křeči. (Mravenec) 29
Cože?
květen 2014
Hrací koutek Omalovánka
30
Cože?
květen 2014
Sudoku - středně těžké
PŘÍSPĚVKY DO ČASOPISU A DOPISY ČTENÁŘŮ MŮŽETE ZASÍLAT TAKÉ NA ADRESU:
[email protected] UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA: 4. červen 2014 Neurčitý ročník informačního bulletinu o dění v oddílu; zajímavosti a soutěže pro všechny, kdo o ně stojí. Vydávají: Turistický oddíl mládeže - Sůvy, Poznaňská 430/43, Praha 8 - Bohnice www.suvy.cz Uzávěrka čísla: 2. 5. 2014 Nepodepsané texty a obrázky: vedení TOM Sůvy, Šéfredaktor: Eva, Sazba: Mravenec 31
