Agroturistické využití ekofarmy rodiny Kropáčkových v Nelepči

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Agroturistické využití ekofarmy rodiny Kropáčkových v Nelepči Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.

Veronika Kropáčková

Brno 2014

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem práci: Agroturistické využití ekofarmy rodiny Kropáčkových v Nelepči vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne: podpis……………………….

2.

PODĚKOVÁNÍ Děkuji Ing. Vladimíru Mikulemu, PhD., za odborné vedení, cenné rady a informace při zpracování mojí bakalářské práce.

3.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá možností agroturistického využití rodinné ekofarmy v Nelepči. Uvádí obecnou charakteristiku ekologického zemědělství a seznamuje s kontrolními a certifikačními organizacemi ekologického zemědělství. Na základě zhodnocení současného stavu farmy je vypracována SWOT analýza a jsou navrženy strategie. Je zde přiblížena nezávislost ekofarmy na odběrateli mléka – schopnost samostatného zpracování mléka s možností využití vlastní elektrické energie (fotovoltaická elektrárna x bioplynová stanice). V závěru jsou porovnány zmíněné možnosti rozvoje farmy a jejich přínos. Klíčová slova Ekologické zemědělství, rodinná farma, agroturistika, zpracování mléka, fotovoltaická elektrárna, bioplynová stanice.

Abstract This bachelor thesis looks into the possibility of the agrotouristic use of the organic family farm in Nepeleč. It provides a general characterization of organic agriculture and informs about controlling and certifitation organizations of organic farming. Based on the current farm-state evaluation, the SWOT analysis is made and some strategies are suggested. The organic farm′s independence of milk purchaser – the ability of independent milk processing with the possibility of making use of its own electric energy (photovoltaic power x biogas plant) is described here. Mentioned options of the farm´s growth and their asset are compared in the last part. Keywords Organic agriculture, family farm, agrotourism, milk processing, photovoltaic power plants, biogas plant.

4.

Obsah 1

Úvod

9

2

Cíl práce

10

3

Ekologické zemědělství

11

3.1 Kontrola ekologického zemědělství ...................................................................... 12 3.1.1 Kontrolní organizace .................................................................................... 14 4

Rodinná ekofarma v Nelepči

16

4.1 Ekofarma v Nelepči ............................................................................................... 16 4.2 Historie ekofarmy .................................................................................................. 17 4.3 Současná situace farmy ......................................................................................... 18 4.3.1 Živočišná výroba .......................................................................................... 18 4.3.2 Rostlinná výroba .......................................................................................... 18 4.3.3 Prodej produktů ............................................................................................ 19 4.3.4 Služby .......................................................................................................... 19 5

Agroturistické využití

20

5.1 Zavedení agroturistiky na farmě............................................................................ 20 5.1.1 Možnost dotací ............................................................................................. 21 5.1.2 Ubytování ..................................................................................................... 21 5.1.3 Stravování .................................................................................................... 24 5.1.4 Zájmové skupiny a jejich představy o rekreaci a programech na farmě...... 24 5.1.5 Typy na výlety ............................................................................................. 27 5.1.6 SWOT analýza ............................................................................................. 29

5.

6

Zpracování mléka

32

6.1 Zpracování mléka na farmě ................................................................................... 32 7

Výroba vlastní energie

34

7.1 Fotovoltaická elektrárna ........................................................................................ 34 7.1.1 Výhody a nevýhody FVE............................................................................. 35 7.1.2 Ekonomika fotovoltaické elektrárny ............................................................ 36 7.2 Bioplynová stanice ................................................................................................ 40 7.2.1 Výhody a nevýhody bioplynové stanice ...................................................... 40 7.2.2 Vstupy materiálu do BPS ............................................................................. 41 7.2.3 Výpočet výnosů nákladů a doby návratnosti ............................................... 42 7.3 Vyhodnocení ......................................................................................................... 46 8

Závěr

48

9

Literatura

51

6.

Seznam obrázků Obr. 1 Výměra ekologicky obhospodařované zemědělské půdy [tis.ha] ................. 12 Obr. 2 Fotografie ekofarmy v Nelepči ..................................................................... 16 Obr. 3 Geografické umístění Nelepče ...................................................................... 17 Obr. 4 Chaloupka se zařízením pro ruční práce ....................................................... 25

7.

Seznam tabulek Tabulka 1 Přechodné období

14

Tabulka 2 Párové srovnání kritérií

22

Tabulka 3 Vyhodnocení rozhodovacího problému

23

Tabulka 4 SWOT analýza

29

Tabulka 5 Kalkulátor bioplynové stanice

42

Tabulka 6 Srovnání FVE a bioplynové stanice

46

8.

1

ÚVOD

V České republice si agroturistika za posledních několik let našla své místo. Představuje trávení dovolené v krásné české přírodě a pozoruje vesnický a farmářský život. V dnešní uspěchané době je tato možnost velkým lákadlem především pro rodiny s dětmi z velkých měst či starší lidi, kteří často a rádi vzpomínají na své dětství. Mají zde možnost zastavit nebo alespoň zpomalit čas, oprostit se od městského shonu a dopravou znečištěného vzduchu a aktivně či pasivně odpočívat a nasbírat nové síly. Jelikož má ekofarma v Nelepči nevyužité prostory, nabízí se zde příležitost agroturistiku vybudovat a zlepšit tím její ekonomickou situaci. Farma se nachází v krásné přírodě oddělené od každodenního shonu, dopravy a všedních problémů. Nejen krásná příroda a nevyužité prostory však z farmy dělají jedinečné místo pro agroturistiku. Její poloha je rovněž velice vhodná. Farma je vzdálená pouhých pět kilometrů od města Tišnova, který je pro svoji polohu nazýván Bránou Vysočiny. Nabízí se zde tedy nepřeberné množství aktivit. Farma se díky nízkým výkupním cenám mléka nachází v ne zcela příznivé situaci podobně jako řady českých farem, jejichž provoz je závislý právě na prodeji této komodity. Jednou z možností zlepšení této situace je právě výše zmiňovaná agroturistika. Další možností pak je oprostit se od mlékáren a jejich nízkých výkupních cen. Samostatné zpracování mléka a vybudování vlastní distribuční sítě je bezesporu velkým krokem vpřed, který je však nezbytně nutné důkladně promyslet. Kromě samotného prodeje těchto výrobků do maloobchodů s potravinami v okolí Tišnova budou výrobky velkým lákadlem pro zájemce o zdejší agroturistiku. Poslední možností budoucího rozvoje farmy, která bude v této práci uvažována, je výstavba malé elektrárny. Tato myšlenka se zrodila právě při pohledu na náklady farmy, kde nezanedbatelnou roli hraje právě spotřeba elektřiny. Logicky se zde nabízí možnost vybudování bioplynové stanice. Zajímavou, levnější alternativou by však mohla být fotovoltaická elektrárna, která se v posledních letech těší veliké oblibě.

9.

2

CÍL PRÁCE

Na úvod této práce budou naplněny dílčí cíle nezbytné pro logickou návaznost a především důkladné pochopení zpracování cíle hlavního. Úvod je tedy zaměřen na kontrolní a certifikační organizace pro ekologické zemědělství, podmínky pro udělení certifikátu bio a charakteristiku ekologického zemědělství. Dalším důležitým krokem bude představení samotné farmy v Nelepči, náhled do historie a popis současné situace. Následně se dostáváme k hlavnímu cíli této bakalářské práce, kterým je zhodnocení a navrhnutí možností budoucího rozvoje ekofarmy v Nelepči se zaměřením na zavedení agroturistiky. Součástí tohoto projektu je konkrétní seznam investic, různých úprav a zásahů do chodu farmy včetně odhadnutí finanční zátěže, která bude značně snížena pomocí dotací, bez kterých by byla investice pravděpodobně příliš nákladná. Dalším projektem, kterým by farma mohla výrazně vylepšit svoji ekonomickou situaci je samostatné zpracování mléka při výrobě sýrů, jogurtů, tvarohů, másla a jiných mléčných výrobků. Posledním, avšak neméně významným projektem sloužícím k rozvoji farmy je rozhodnutí o postavení vlastní malé elektrárny. Součástí této práce bude rozhodnutí, zda je výhodné tuto investici vůbec provádět a pokud ano, zjistit, zda je vhodnější fotovoltaická elektrárna nebo malá bioplynová stanice.

10.

3

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Ekologické zemědělství je způsob obhospodařování půdy, který nevyužívá umělá hnojiva, postřiky, hormony, umělé látky ani chemické přípravky. Je zde kladen velký důraz na trvalou udržitelnost zemědělství, které musí mít především co nejmenší negativní vliv na životní prostředí, chránit půdu před erozí, pečovat o její úrodnost a správně využívat vodní zdroje, aby mohly být obnovovány. Také by se mělo spoléhat především na vnitřní zdroje agroekosystému, omezit cizí vstupy a využít koloběhu prvků. Ekologické zemědělství má pozitivní vliv na udržení biologické diverzity (Urban, Šarapatka, 2003). Ekologické zemědělství se stává v České republice oblíbené a nachází si zde své místo. Řeší mnoho problémů současného zemědělství a venkova. Má významný vliv na kvalitu potravin a tím pádem i na zdravotní stav obyvatel (Šarapatka, Urban, 2006). Kvalita potravin je chápána odlišně, oproti kvalitě běžných zemědělských produktů, je dána kvalitou celého zemědělského systému, to znamená, že je úzce spojena se způsoby, jakými jsou rostliny pěstovány, jak jsou chována hospodářská zvířata, ale i se způsoby zpracování bioproduktů. Technologie produkce v ekologickém zemědělství podléhá přísným předpisům a jejich dodržování je zajišťováno kontrolním systémem (Urban, Šarapatka, 2003). Zásadním posunem pro ekologické zemědělství bylo uvolnění finančních prostředků na podporu vzniku ekologického zemědělství v roce 1990. Dotace byly hlavním důvodem expanze ekologických ploch. Rozhodnutí Mze zrušit dotace v letech 1993 – 1996 způsobilo stagnaci. V roce 1998 došlo k obnovení finanční podpory a zřejmě z tohoto důvodu i k opětovnému zvyšování ploch (www.priroda.cz). Výměra ekologicky obhospodařované půdy vzrostla ze 480 ha v roce 1990 do roku 2012 na téměř 500 tis. ha, což představuje 11,6 % z celkové plochy zemědělské půdy v ČR (www.enviweb.cz).

11.

Obr. 1 Výměra ekologicky obhospodařované zemědělské půdy [tis.ha]

Vlastní zpracování z www.issar.cenia.cz

3.1

Kontrola ekologického zemědělství

Každý ekologický podnikatel podstupuje nejméně jednou do roka řádné kontroly, které jsou předem ohlášeny. Kontrola se uskutečňuje na všech stupních výroby, tj. kontrola stájí, pozemků, zvířat, strojů, technologických zařízení, skladovacích a ostatních provozních prostor. U rostlinné produkce je například kontrolováno i oddělení od konvenčních ploch. V živočišné produkci probíhá kontrola technologie chovu a zdravotního stavu (Urban, Šarapatka, 2003). Ekologický zemědělec je také povinen vést celoroční evidenci: • používaných hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (datum, druh hnojiva, množství, dotčené pozemky) • přípravků na ochranu rostlin (důvod použití, typ přípravku, způsob ošetření a datum) • nákupů zemědělských vstupů (datum, množství a typ nakupovaného produktu) • množství sklizené produkce (datum a druh) 12.

• prodaných bioproduktů • vstupujících hospodářských zvířat, zvířat opouštějících podnik, ztracených zvířat a příčin ztráty • podávaných krmiv • léčení zvířat (datum ošetření, diagnóza, zákroky lékaře, použitý přípravek, metoda léčení, uvedení ochranné lhůty před uvedením produktů na trh) • čištění a desinfekce • provozní evidence, faktury, účetní doklady, dodací listy či záznamy o přepravních cestách (www.ekozemedelstvi.cz). Díky těmto kontrolám je spotřebitelům zaručena jistota, že se k nim dostávají kvalitní a značené biopotraviny. Organizace také provádí kontroly nařízené a namátkové v případech kdy je třeba zkontrolovat plnění nápravných opatření u problémových podniků (Urban, Šarapatka, 2003). Podmínkou pro získání certifikátu bio je podání žádosti o registraci na Ministerstvu zemědělství, kterou je povinen podat každý, kdo produkuje, připravuje, skladuje a dováží ze třetích zemí produkty ekologického zemědělství nebo je uvádí na trh. Povinnost registrace se nevztahuje na maloobchodní prodejce prodávající již balený a označený produkt. Druhou podmínkou je splnění přechodného období, což znamená uplynutí stanovené doby, ve které dochází k přechodu z konvenční zemědělské výroby na ekologickou a k odstranění negativních dopadů konvenčního zemědělství. Období běží ode dne oznámení činnosti. Během této doby, jsou uplatňována ustanovení týkající se ekologické produkce. Evidence půdy v přechodném období probíhá v rámci systému LPIS (www.biokont.cz).

13.

Tabulka 1 Přechodné období

Přechodné období Orná půda a TTP Víceleté plodiny Skot na maso, koně Zvířata na mléko a prasata Drůbež na maso Drůbež k produkci vajec Farma se zvířaty a pozemky jako celek

2 roky 3 roky 12 měsíců 6 měsíců 10 týdnů 6 týdnů 24 měsíců

www.web2.mendelu.cz 3.1.1

Kontrolní organizace

V současné době provádějí kontrolu čtyři organizace. KEZ, ABCERT, BIOKONT a BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s. r. o. (www.eagri.cz). Kontrolní organizace jsou státem pověřené. Každý kdo produkuje biopotraviny, musí s organizací uzavřít smlouvu a podrobit se jejich požadavkům a pravidelným i nepravidelným kontrolám. Kontrolní subjekty jsou povinny dodržovat metodické pokyny Ministerstva zemědělství pro ekologické zemědělství. Tyto pokyny se týkají například problematiky udělování výjimek nebo managementu ekologických sadů (Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015, 2011). Po splnění všech podmínek, farmáři či výrobci obdrží od organizace certifikát udělovaný na dobu jednoho roku, který opravňuje užívat označení BIO či EKO (www.mebio.cz). KEZ, o. p. s. je první českou kontrolní a certifikační organizací, která byla založena roku 1999, na založení se podílel Svaz producentů a zpracovatelů biopotravin a PROBIO, Nadační fond pro ekologické zemědělství FOA a Spolek poradců ekologického zemědělství EPOS (www.kez.cz). ABCERT AG vznikla v Německu v roce 2002 spojením dvou organizaci Alocin a BIoZert, které vyvíjely úspěšnou činnost od roku 1992 v oblasti bio kontroly. Od roku 2006 vykonává kontrolní činnost i v České republice (www.bio-info.cz).

14.

V roce 2005 byla založena společnost BIOKONT CZ, kterou Ministerstvo zemědělství České republiky pověřilo kontrolní a certifikační činnosti BIO v ekologickém zemědělství. Společnost je dále registrována v Official Journal of European Union v Bruselu a má přístup do centrální evidence České republiky (www.eposcr.eu). BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s. r. o. je nová kontrolní organizace, která podepsala smlouvu s Ministerstvem zemědělství v prosinci 2012. V Evropě se podílí na kontrole a certifikaci ve Švýcarsku, Velké Británii, Německu a Slovinsku (www.eposcr.eu).

15.

4

RODINNÁ EKOFARMA V NELEPČI

Tato část bakalářské práce je zaměřena na široce pojaté seznámení s rodinnou ekofarmou v Nelepči včetně seznámení s historií a současným stavem farmy.

4.1

Ekofarma v Nelepči

Obr. 2 Fotografie ekofarmy v Nelepči

Zdroj: Vlastní fotografie Ekofarma se nachází v obci Nelepeč nedaleko Tišnova, který leží asi 25 km od Brna. Hospodaří s 62 ha zemědělské půdy, které jsou využívány k výrobě vlastních ekopotravin a ekokrmiv. Trvalé travní porosty zaujímají 30 ha. Zbývajících 32 ha je využíváno jako orná půda. Půda, kterou farma obdělává se nachází v bramborářské výrobní oblasti, v mírně teplém, vlhkém klimatickém regionu, v nadmořské výšce od 445 m.n.m až po nejvyšší vrchol na Tišnovsku, Pasník, ležící 543 m.n.m. Typická je pro tyto pozemky různá sklonitost s převažujícím mírným až středním sklonem, přičemž se zde objevuje i výrazný sklon představující 12-17°. Nejčastěji zastoupeným půdním typem jsou zde kambizemě, rankery a litozemě se střední a místy střední až silnou skeletovitostí (www.sovac-gis.cz). 16.

Obr. 3 Geografické umístění Nelepče

Zdroj: www.zemepis.com

4.2

Historie ekofarmy

Při zpracování této kapitoly, jsem vedle vyprávění Rudolfa Kropáčka čerpala z kroniky rodiny Kropáčkových, ve které jsou uvedeny zásadní milníky provozu farmy a samotného života celé rodiny. Historie farmy Kropáčkových sahá až do roku 1648, kdy se v Nelepči usadil první Kropáček se svoji manželkou a založil si zde malou rodinnou farmu, která se postupem času rozrůstala. Kropáčkovi chovali několik zvířat, především krávy, které také zajišťovali orbu polí. Se zvětšující se výměrou byly krávy nahrazeny koňmi, protože byli výkonnější a díky tomu krávy mohly být plně využívány pro produkci mléka a masa. Další chovaná zvířata byly ovce, slepice a prasata. Krokem vpřed bylo i zakládání ovocných sadů, z nichž některé fungují dodnes. Do roku 1948 se podařilo farmu rozšířit na 21 ha půdy, kde se pěstovaly různé druhy obilovin či brambor. Byť se dnes zdá, že je to málo, v té době byla rodina Kropáčků jedním z největších hospodářství v okolí a spolehlivě uživila nejen svou rodinu, ale poskytovala i pracovní místa. Prosperita farmy se odrazila

17.

i v modernizaci využívaných technologií a 23. 10. 1948 byl pořízen první traktor, Zetor 25. Stejně tak jako jiným farmářům či živnostníkům, ani rodině Kropáčkových se nevyhnulo komunistické znárodňování majetků. Koncem roku 1948 bylo založeno JZD. Prvním projevem znárodňování bylo zabavení nově pořízeného traktoru v roce 1951. Dále Kropáčkovi museli platit ze svých dalších strojů, které měli ve vlastnictví nájemné. V roce 1957 byli přinuceni do družstva vstoupit a byl jim zabaven majetek včetně dobytka a polí. Od této doby až do revoluce v roce 1989 byla farma ve vlastnictví státu, což jí z hlediska jejího fungování vůbec neprospělo. Farma zchátrala a pole nebylo obděláváno, tak kvalitně jak by bylo třeba. Když byly pozemky a krávy po dlouhých letech vráceny svému majiteli, zrodila se zde myšlenka ekofarmaření. Začínalo se s pouhými čtyřmi kravami a v roce 1991 farma zažádala o přechod do režimu ekologického zemědělství. Od těchto dob se pozvolna rozrůstá a dnes hospodaří na 62 ha a chová okolo 50 kusů hovězího dobytka.

4.3 4.3.1

Současná situace farmy Živočišná výroba

Ekofarma je zaměřena především na produkci mléka. Chovným plemenem jsou zde dojnice Českého strakatého skotu. Počet krav se pohybuje okolo 45 ks, z toho 30 je dojnic a 15 jalovic. Roční produkce mléka dosahuje asi 140 tis. litrů. Dalšími chovanými zvířaty na farmě jsou prasata, králíci a slepice, tyto zvířata však slouží pouze pro potřeby rodiny. 4.3.2

Rostlinná výroba

Rostlinná výroba probíhá na bázi ekologického zemědělství, odpadá tedy možnost využití chemikálií, a proto je třeba brát v úvahu schopnost plodin odolávat nepříznivým činitelům (horší půda, poměrně nepříznivé klima, nulová ochrana proti chorobám, škůdcům a plevelům), ale i ekonomiku jejich pěstování. Na farmě se pěstuje především ječmen, oves, pšenice, jetel, tráva a brambory. Tyto produkty jsou využívány jako krmivo 18.

pro dobytek a také k prodeji. Součástí rostlinné produkce je také sklizeň ovoce ze sadů určeného pro vlastní potřebu, k prodeji a moštování. 4.3.3

Prodej produktů

Hlavním produktem, který vytváří většinu příjmů farmy, je mléko. V současné době největší část prodaného mléka směřuje do mlékárny ve Velkém Meziříčí. Tento prodej je však v budoucnosti nežádoucí kvůli nízké výkupní ceně, proto se chce ekofarma osamostatnit ve zpracování a distribuci mléka a mléčných výrobků do maloobchodní sítě. Okrajové příjmy tvoří prodej brambor a mléka ze dvora, prodej mléka z mlékomatu umístěného v Tišnově a prodej sezónních plodin. 4.3.4

Služby

Jelikož farma disponuje různými stroji, nabízí kromě živočišné a rostlinné výroby i služby v oblasti orby, senážování a lisování sena a slámy. Tyto služby využívají především

menší

zemědělci

v okolí

Tišnova,

ale

i větší

zemědělské

podniky

s nedostatečnou kapacitou pracovních sil či strojů. Mezi mechanizační prostředky poskytované farmou můžeme zařadit traktory, kombajn, žačky, brány, pluhy, vlečky, obraceč, shrnovač, kultivační stroje a lis.

19.

5

AGROTURISTICKÉ VYUŽITÍ

Ekoagroturistika je forma venkovského cestovního ruchu, která umožňuje návštěvníkům pobyt na ekologických farmách produkujících bioprodukty. Významným znakem takovéto formy agroturistiky je sepětí s rodinou hospodařící na farmě a také možná účast na obvyklých zemědělských pracích (Pourová, 2002). Agroturistika se jeví jako vhodný doplněk k podnikání malých rodinných farem. Její obliba u nás i v zahraničí narůstá, a to především u rodin s dětmi, které žijí ve velkých městech. Možnost pobytu a práce na farmě je pro městské děti velkým zážitkem. Vedle pozitivních účinků na zdraví při pobytu na čerstvém vzduchu a klidném prostředí, které farma nabízí, se navíc mohou dozvědět o zvířatech a rostlinách mnoho nových, užitečných informací. V případě, že farma disponuje nevyužitými prostory s možností přestavby pro agroturistické využití, nemusí být investiční náklady na zavedení této formy podnikání tak velké jako v případě výstavby nových budov.

5.1

Zavedení agroturistiky na farmě

Důvodem pro možné zavedení agroturistiky na farmě v Nelepči je především dostatek nevyužitých prostor k podnikání a zlepšení ekonomické situace o vedlejší příjmy z této činnosti. Rovněž by znamenala odbourání jistého stereotypu pro farmáře a vytvořila by nové pracovní příležitosti pro místní obyvatele. Oblast, ve které se farma nachází, nenabízí jen krásnou přírodu, ale i možnost návštěv kulturních památek v okolí a mnoho dalších příležitostí využití volného času, které zvyšují atraktivitu pro potenciální návštěvníky. Jelikož dlouhodobým cílem ekofarmy je pokračovat ve stávající činnosti, čili živočišná a rostlinná produkce a poskytování doplňkových služeb, v budoucnu se chce zaměřit především na možnosti samostatného zpracování mléka a agroturistiku provozovat jako doplňkovou činnost. Nejdůležitějším úkolem této kapitoly tedy bude vytvořit návrh agroturistiky s důrazem na realizovatelnost při využití informací a představ rodi-

20.

ny Kropáčkových žijících na farmě a odpovědět na otázku, jak zde vybudovat kvalitní ubytování s nabídkou agroturistických služeb, za použití nízkých nákladů. 5.1.1

Možnost dotací

Dotace v roce 2014 se řídí tzv. pravidly pro přechodné období, tímto obdobím jsou prodloužena pravidla z předchozího období pouze s drobnými změnami. V omezeném provozu je stávající program rozvoje venkova, kvůli snaze vyčerpat přidělené prostředky. Finance pro rozvoj venkova 2014 - 2020 jsou pro ČR stanovena na částku pohybující se okolo 310 mil. euro na rok (Fajmon in verb, 2014). Nový systém se začne uplatňovat od roku 2015, ve kterém bude možno na výstavbu penzionu, dle Ondřeje Krutílka z poradenské firmy B&P RESEARCH, získat na dotacích až 60 %. Díky těmto dotacím budou náklady na rozvoj agroturistiky v Nelepči poměrně nízké a zvyšuje se tím lukrativnost investice. Bez této podpory by pravděpodobně k tomuto rozšíření kvůli vysoké finanční zátěži nedošlo. Základem pro získání maximální výše dotací je kvalitní investiční projekt, který by bylo vhodné konzultovat s odborníky. Při jeho zpracování je nutné vyhnout se chybám, které projekt značně znehodnocují. Mgr. Veronika Štěrbová z poradenské firmy B&P RESEARCH uvádí za nejčastější nedostatky především podcenění samotné přípravy, nejasnou koncepci, chybějící povinné doklady (například stavební povolení, územní rozhodnutí atd.), špatný time management a další. Naopak velmi kladně jsou hodnoceny relevantní důvody a přesvědčivé zdůvodnění potřebnosti a přínosu projektu, cíle stanovené dle principu SMART1, reálný rozpočet a harmonogram projektu. 5.1.2

Ubytování

První záležitostí, kterou je třeba vyřešit je ubytování. Vhodné pro tyto účely se zdají být dvě místa. Jedním je starší, nevyužitá kůlna s kvalitními základy a obvodovými stěnami.

1

Cíle by měli být: S - specifické, M - měřitelné, A - akceptovatelné, R - realizovatelné, T - termino-

vané

21.

Druhá možnost je pak využití půdních prostor budovy, která byla dříve využívána k ubytování najatých pracovníků. Tyto prostory se nachází ve stejné budově, kde se chladí a skladuje mléko. Obě varianty mají své výhody i nevýhody. Jelikož obě možnosti disponují volným prostorem pro minimální požadovanou velikost a kapacitu ubytování a rozhodování není úplně jednoznačné ani po konzultaci s majiteli farmy, je vhodné na tento problém aplikovat rozhodovací analýzu, která nám značně ulehčí práci. Konkrétně zde bude využita ke stanovení vah kriterií metoda párového porovnání. U této metody se nejprve stanoví kriteria a zanesou se do tabulky. Poté se porovnávají jednotlivé dvojice kriterií v řádku s kritériem ve sloupci a zaznamenávají se do tabulky. Podle počtu preferencí pak zjistíme pořadí kritérií, ze kterých vypočítáme nenormované a normované váhy. Kritéria K1 – Náklady na rekonstrukci K2 – Náklady na provoz K3 – Vhodnost umístění K4 – Velikost vnitřních pokojů K5 – Atraktivita okolního prostředí K6 – Počet apartmánů Tabulka 2 Párové srovnání kritérií

Kritéria K1 K2 K3 K4 K5 K6 K1 K2 K3 K4 K5 K6

1

3 3

1 4 3

5 5 3 5

6 6 3 6 5

Počet preferencí 2 0 5 1 4 3

Pořadí kritéria 4 6 1 5 2 3

Váha

Normovaná váha

3 1 6 2 5 4

14,29% 4,76% 28,57% 9,52% 23,81% 19,05%

Zdroj: Vlastní zpracování Nejdůležitějším kriteriem při rozhodování byla stanovena vhodnost umístění. Naopak nejméně důležitým kriteriem jsou náklady na provoz, protože se do budoucna předpokládá nezávislost na dodavatelích energie.

22.

V další části této rozhodovací analýzy jsou na základě subjektivních odhadů oznámkována jednotlivá kriteria u obou našich variant, mezi kterými se rozhodujeme. Tyto známky vynásobíme s normovanými váhami kriterií a pro každou variantu uděláme

součet

sloupce.

Varianta

s větším

číslem

je

dle

této

analýzy

lepší

(www.rozhodovaciprocesy.cz). Tabulka 3 Vyhodnocení rozhodovacího problému

Rekonstrukce kůlny

Kritéria

Váhy kritérií

K1

14,29%

2

K2

4,76%

K3

Známkování Vyhodnocení

Rekonstrukce půdních prostor Hodnocení

Vyhodnocení

0,29

4

0,57

3

0,14

4

0,19

28,57%

5

1,43

3

0,86

K4

9,52%

4

0,38

3

0,29

K5

23,81%

5

1,19

2

0,48

K6

19,05%

4

0,76

3

0,57

4,19

Vyhodnocení

2,95

Zdroj: Vlastní zpracování Rozhodovací analýza nám tedy celkem jednoznačně napomohla k rozhodnutí pro vybudování ubytování z nevyužité kůlny. Byť budou náklady na rekonstrukci větší, s možností využití dotací budou pořád poměrně nízké a nebudou zdaleka tak velké jako v případě, že by se stavěl zcela nový penzion. Budovu, která je nyní využívána ke skladování mléka bude vhodnější využít spíše pro vybudování malé mlékárny pro zpracování vlastní produkce farmy. Cílem této rekonstrukce je vytvoření malého penzionu s příjemným domácím prostředím. Budou zde vybudovány dva apartmány s ložnicí a dětským pokojem a také dva apartmány pro dvojice s možnosti přistýlky. Apartmány i pokoje budou mít k dispozici vlastní malou koupelnu se sociálním zařízením. V penzionu by se měla také nacházet společenská místnost s pohodlným posezením a dětským koutkem. Místnost bude ideálním místem pro odpočinek a také by sloužila jako malá knihovna, ve které by se návštěvníci mohli dozvědět více informací o farmě a jejich produktech, ekologickém zemědělství a přírodě. Budou zde rovněž umístěny 23.

brožury s typy na výlety po okolí včetně informací o blízkých cukrárnách či restauracích, ve kterých se mohou v průběhu svého výletu po okolí občerstvit a odpočinout. Nesmí se zapomenout ani na nejmenší návštěvníky farmy, proto v knihovně budou připraveny i knihy pro jejich potěšení. Za nepříznivého počasí může být společenská místnost využita ke hraní stolních her, které budou také k dispozici. Celý penzion bude navržen ve venkovském stylu, který bude představovat spojení tradice a přírody. 5.1.3

Stravování

Jelikož se jedná o rodinnou farmu a všichni členové rodiny mají již většinu dne naplněnou každodenními pracemi zajišťující správný chod farmy, nebude zde možnost využít polopenze a podobně. V penzionu bude pouze společná kuchyň s jídelními stoly, kde si budou moci zákazníci uvařit z vlastních surovin, ale také ze surovin z farmy, které budou k zakoupení na místě. Jedná se zejména o mléko a mléčné produkty, jako jsou například jogurty, sýry, tvaroh či máslo. Z rostlinné produkce lze zakoupit brambory a ovoce z místních sadů. Jelikož se v obci nenachází žádný obchod s potravinami a majitelka farmy každé ráno dojíždí do blízkého města doplňovat mléko do mlékomatu, zákazníci se s ní budou moci domluvit na koupi čerstvého pečiva a dalších základních potravin. 5.1.4

Zájmové skupiny a jejich představy o rekreaci a programech na farmě

Lze předpokládat, že o pobyt na farmě budou projevovat zájem různé skupiny zákazníků střední vrstvy. Například rodiny s dětmi, sportovně založení lidé a další. Všechny tyto skupiny si mohou vybrat z typů na výlety, které pro ně budou nejvhodnější z hlediska různé náročnosti a délky tras. Většina zákazníků také uvítá možnost využití přítomného ohniště a grilu pro zpestření společných večerů a také jejich jídelníčku. Ke grilování se váže i možnost chytit si za poplatek vlastní rybu v rybníce, který se nachází v bezprostřední blízkosti farmy. Rybářské náčiní bude též k dispozici. Vhodné by bylo vybudovat i menší bazén, který využijí všichni návštěvníci včetně samotné rodiny Kropáčkových.

24.

Zajímavým zpestřením by pro návštěvníky mohlo být vyzkoušení každodenních prácí na farmě, či prohlídka farmy s odborným výkladem. Další možností využití volného času představují prostory chaloupky, která dříve sloužila jako ubytování pro pomocníky či pro návštěvy. Bude zde možnost za asistence a vedení pověřené osoby upéct domácí chléb ve starých kachlových kamnech. Také zde bude menší ruční dílna, kde si každý může vyrobit něco, co si odveze na památku domů. V této dílně se budou nacházet zejména sušené květiny a obilné klasy, ze kterých si hlavně ženy rády vyrobí okrasné suché vazby či výrobky ze slámy. Na své si zde přijdou i nadšenci výrobků ze dřeva, i na tuto výrobu bude dílnička přizpůsobena. Z důvodu nepříliš velké kapacity, bude však chaloupka přístupná pro omezený počet osob po domluvě s farmáři.

Obr. 4 Chaloupka se zařízením pro ruční práce

Zdroj: Vlastní fotografie • Rodiny s dětmi Rodiče budou zajisté od návštěvy farmy očekávat, že jejich potomci budou mít možnost přímého kontaktu s různými zvířaty. Pro tyto účely by mělo být pořízeno několik menších zvířat, která nejsou pro děti nebezpečná, budou s nimi moci do výběhu a krmit je různými pamlsky, které budou na farmě připraveny k zakoupení. Vedle psů a koček, které jsou zde samozřejmostí, se jako nejvhodnější jeví menší hospodářská zvířata, jako 25.

jsou králíci či zakrslé kozy holandského typu, které jsou díky své přítulné povaze mezi dětmi velmi oblíbené. Další jejich výhodou jsou i nepříliš vysoké nároky na jejich chov oproti ostatním hospodářským zvířatům. Kromě atrakce v podobě malých zvířat bude vhodné pořídit houpačky a pískoviště. Za nepříznivého počasí budou moci rodiny s dětmi využít společenskou místnost s dětským koutkem, o které již byla zmínka výše. V zimní sezóně mohou děti využít velkého množství přítomných kopců a kopečků k sáňkování. • Sportovně založení lidé Vyžadují pěší túry různých náročností. Možnost provozování dalších sportů, jako je například cyklistika, lyžování či běžkování, určitě ocení. Pro takovéto návštěvníky bude na farmě možnost uložit si svá kola, lyže či běžky do prostor, které zde budou pro tyto účely připraveny. • Milovníci přírody Milovníkům přírody se zde nabízí krásné výhledy na okolní krajinu, například z nejvyššího bodu v okolí Pasníku. Mohou pozorovat pasoucí se zvěř či sbírat houby a lesní plody. Při výletech po okolí se jim také naskýtá mnoho dalších krás přírody v podobě různých přírodních památek, jako je přírodní památka Květnice, Drásovský kopeček, Zámecký les v Lomnici a mnohé další. V okolí se také nachází významné krajinné prvky, ke kterým patří například bukové porosty ve zmolách na Klucanině či známý kopec Sychrák v Tišnově s několika regionálně ohroženými druhy rostlin (Fic, 1999). • Starší lidé Ocení především možnost kvalitního pasivního odpočinku a kratších méně náročných výletů. Pokud se budou chtít podívat po vzdálenějším okolí, mohou využít dobrého autobusového spojení s Tišnovem.

26.

5.1.5

Typy na výlety

Tato část práce bude věnována několika zajímavým místům v okolí, které by mohli lidé ubytovaní na farmě navštívit. • Historické památky Mezi tyto památky lze bezesporu zařadit státem chráněnou kulturní památku, areál kláštera Porta coeli, nacházející se v Předklášteří u Tišnova. Historie kostela se píše již od roku 1233, kdy byl založen královnou Konstancií. Klášter je vybudovaný v románskogotickém slohu. V areálu je také muzeum, které zaujme expozicí paleontologie a mineralogického systému doplněnou i o regionální část minerálů Tišnovska. Jsou zde dvě historické expozice a to Měšťanský obytný interiér z přelomu 19. a 20. století a Dějiny a současnost kláštera (www.predklasteri.muzeumbrnenska.cz). Další historickou památkou je gotický Hrad Pernštejn z 13. století. Hrad tvoří komplex budov, před kterými se táhne předhradí s nádvořími, hospodářskými budovami a hradbami. Celý areál je obklopen suchým příkopem. Na prvním nádvoří je k vidění kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého. Součástí areálu je i několik mostních staveb. Hrad bývá pro návštěvníky otevřen od dubna do října (Fic, 1999). Městys Lomnice u Tišnova je zajímavé nejen zámkem a barokním kostelem, ale také památkami na židovskou osadu a starý židovský hřbitov z počátků 18. století.(www.tisnov-mesto.cz). •

Přírodní památky

Mezi přírodní památky, které lze v okolí navštívit je například kopec Květnice dosahující výšky 470 m.n.m. Nachází se na okraji města Tišnova a již svým názvem poukazuje na jedinečnost druhového bohatství vyšších rostlin. Těchto druhů je zde 350 a 55 z nich je zařazeno mezi ohrožené druhy České republiky. Květnice je také významnou mineralogickou lokalitou a poutavé jsou také její podzemní prostory, jeskyně a propasti. Jeskyně však bývá otevřena pouze dvakrát do roka v době mineralogických burz v tišnovské sokolovně (www.tisnov-mesto.cz).

27.

V obci Malhostovice se nachází Malhostovická pecka, která je vzdálená od farmy asi 11km. Tento kopeček z devonských vápenců, je neobyčejně floristicky bohatá lokalita známá především vysokým výskytem Koniklece velkokvětého (Fic, 1999). Údolí Bílého potoka je přírodní park táhnoucí se od Veverské Bítýšky až k Velké Bíteši. Jedná se o téměř 15 kilometrů dlouhý úsek v údolí podél toku Bílého potoka. Potok lemuje cesta, která je vhodná pro pěší i cyklistické výlety. Uprostřed údolí se nachází obec Šmelcovna. Toto místo je známe díky tradiční turistické akci Vítání jara konané již od roku 1902 (www.braniskov.cz). Ve vzdálenosti 33 km od ekofarmy se nachází propast Macocha, která jistě stojí za navštívení. Je to nejznámější propast chráněné krajinné oblasti Moravský kras a je součástí jeskynního systému Punkevní jeskyně. Hloubka propasti je více než 138 m k hladině Dolního jezírka a její šířka dosahuje 76 metrů. Na okraji propasti jsou vybudovány dva vyhlídkové můstky. Prohlídky jeskyní jsou možné od března do konce září (www.propast-macocha.cz). • Další místa vhodná k navštívení Rozhledna v Tišnově na kopci Klucanina je celoročně otevřena od roku 2003, kdy byla dokončena její výstavba. Dříve se na tomto místě nacházel pouze kamenný základ bývalé, dřevěné rozhledny (www.rozhlednatisnov.unas.cz). V letním období lze zavítat na tišnovské koupaliště Grado či do aquaparku v Kuřimi, jehož vnitřní část je v provozu i v zimní sezóně. Pro milovníky zimních sportů je zde možnost lyžování na kopci Klínek, který se nachází asi 3 km od farmy v obci Předklášteří. Další možností sportovního vyžití jsou dva nově zřízené badmintonové kurty v areálu firmy Mertastav, které se nachází se rovněž v obci Předklášteří. Jelikož do agroturistiky neodmyslitelně patří i vyjížďky na koních, je zde možnost navštívit blízké stáje v Předklášteří a Pejškově.

28.

5.1.6

SWOT analýza

Součástí zpracování agroturistiky na farmě v Nělepči je SWOT analýza, pomocí které jsme schopni identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Skutečnosti vyplývající z této a předcházejících kapitol jsou vstupem pro analýzu, s jejíž pomocí bude vyhodnoceno fungování farmy, odhaleny její nedostatky a především navržena obecná doporučení strategického směřování ekofarmy. Tabulka 4 SWOT analýza

Silné stránky „S“ Vnitřní prostředí S1 - ekologické zemědělství S2 - dlouhodobá tradice

Slabé stránky „W“ W1 - špatná kvalita místních komunikací

W2 - nedostatečná inforS3 - kvalita životního promovanost o farmě středí S4 - velká síť turistického W3 - absence možnosti ubytování návštěvníků značení Vnější prostředí

S5 - přírodní a kulturní pa- W4 - neschopnost samostatného zpracování mléka mátky v okolí W5 – nutnost šetřit vodou S6 - atraktivní prostředí v letních měsících

Příležitosti „O“

Strategie SO

Strategie WO

O1 - možnost využití dotací

S1 + O3

W2 + O4

O2 - rekonstrukce nevyuži- S5 + O4 tých budov S6 + O4 O3 - rostoucí zájem o zdravý životní styl

W3 + O1 W4 + O1

O4 - zvyšující se zájem o rekreaci v tuzemsku Hrozby „T“

Strategie ST

Strategie WT

T1 - konkurence

S1 + T1

W4 + T1

T2 – úplné vyčerpání stud- S2 + T1 ny v letních měsících S4 + T4 T3- Vandalismus a krádeže S5 + T4

W5 + T2

T4 – nezájem o ubytování S6 + T4 na farmě 29.

• Strategie maxi-maxi (SO) S6 + O4, S5 + O4: Farma se nachází v atraktivním prostředí bohatém na přírodní a kulturní památky, které lze využít při marketingové komunikaci k přilákání zákazníků majících zájem o rekreaci v tuzemsku. S1 + O3: Jelikož farma hospodaří v režimu ekologického zemědělství je schopna oslovit i příznivce zdravého životního stylu a bio potravin. • Strategie maxi-mini (ST) S1 + T1, S2 + T1: Dlouholetá tradice ekologického zemědělství na farmě v Nelepči může při vybudování agroturistiky výrazně eliminovat konkurenci, která tyto služby neposkytuje. S4 + T4, S5 + T4, S6 + T4: Podobně jako ve strategii maxi-maxi, farma bude spoléhat na výhodnou polohu a atraktivní přírodu. • Strategie mini-maxi (WO) W4 + O1: Farma v současné době není schopna samostatně zpracovávat mléko, což může odstranit při využití dotací a získá tak produkty pro své zákazníky a stane se tak mnohem atraktivnější. W3 + O1: S agroturistikou pochopitelně souvisí ubytování, které je třeba postavit. Díky Evropským dotacím, které mohou být až 60 % z celkové pořizovací částky, bude farma schopna postavit penzion s poměrně nízkými náklady. W2 + O4: Díky zvyšujícímu se zájmu lidí o rekreaci v tuzemsku, se kterým souvisí aktivní vyhledávání takových ubytoven, jaké chce farma nabízet, bude snazší oslovit nové zákazníky bez vynaložení vysokých nákladů na propagaci. • Strategie mini-mini (WT) W4 + T1: Jak již bylo naznačeno výše, schopnost samostatného zpracování mléka bude velký krok pro získání výhody proti konkurenci.

30.

W5 + T2: Agroturistika samozřejmě souvisí i s vyšší spotřebou vody. Jelikož má farma ve velmi teplých letních měsících problémy s nedostatkem vody, bude nutné vyvrtat ještě jednu studnu, která by těmto problémům dokázala zabránit.

31.

6

ZPRACOVÁNÍ MLÉKA

Faremní zpracování mléka je možnost, jak dále zhodnotit produkci. Z ekonomického hlediska je prodej těchto výrobků přímo spotřebitelům či v rámci vlastní maloobchodní činnosti určitě zajímavý. Zpestřením a určitou reklamou by rovněž mohlo být navštěvování okolních farmářských trhů, které se v posledních několika letech těší velké oblibě. Investiční prostředky na jednotlivé technologie jsou závislé především na vyráběném sortimentu, kterým jsou nejčastěji tvarohy, sýry, kysané mléčné výrobky, tepelně ošetřené mléko a máslo. Jak již bylo zmíněno, pro farmu by vlastní zpracování znamenalo nezávislost na zpracovateli mléka a také vyšší zhodnocení vlastní produkce mléka. Dalším důvodem pro vybudování malé mlékárny na farmě je zvýšení atraktivity pro zájemce o agroturistiku, kteří zajisté ocení možnost nákupu širšího sortimentu mléčných výrobků než pouhý prodej mléka ze dvora. I v případě zpracování mléka je možné získat dotace. Nejvýznamnějším zdrojem jsou podpory v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. K této problematice se vztahuje priorita č. 2 (zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků). Míra podpory se pohybuje v rozmezí od 30 do 60 % (Krutílek in verb, 2014).

6.1

Zpracování mléka na farmě

Seznam strojů a zařízení pro zpracování mléka je dán rozhodnutím majitele farmy, jaké výrobky bude vyrábět. V našem případě by na farmě rádi vyráběli především sýry, kysané mléčné výrobky a máslo. Pro zpracování těchto výrobků je zapotřebí pořízení pasteru, příslušenství na výrobu sýrů (harfy, nože, teploměry), pracovních stolů, balící techniky, máselnice, sýrařské vany apod. Jak bylo uvedeno v kapitole věnované agroturistice, díky strategickému a logisticky výhodnému místu bude mlékárna postavena ve vedlejší místnosti skladovacích prostor čerstvě nadojeného mléka. Tato místnost musí sloužit výhradně k účelům zpracování 32.

mléka a musí splňovat hygienické předpisy. Mlékárna musí být dobře větratelná, uzavíratelná, chráněna proti zápachu a hmyzu a stěny musí být omyvatelné. Výrobní prostory se zpravidla obkládají dlažbou a natírají netoxickými omyvatelnými barvami. Dodržování těchto předpisů a dokonalé čistoty na pracovišti je zárukou kvalitních výrobků. Náklady na pořízení takovéto mlékárny se těžko odhadují, obecně se však pohybují v hodnotě několik set tisíc korun. Dle internetových zdrojů se těmto malým farmářským mlékárnám velmi daří. Tyto kvalitní mléčné výrobky si mezi lidmi poměrně rychle najdou své pravidelné zákazníky, zvláště teď, kdy lidé čím dál častěji vyhledávají České produkty. Majitelé malých farmářských mlékáren pak často na zvýšenou poptávku reagují rozšířením kapacit výroby. Projekt samostatného zpracování mléka by byl bezesporu velmi časově náročný jak na přípravu projektu, tak na vybudování sítě pravidelných odběratelů. V dnešní době, kdy jsou výkupní ceny mléka nízké a náklady tvoří asi 90 % této ceny, se však jedná o investici, která by znamenala obrovský krok vpřed a ekonomika farmy by se výrazně zlepšila. Prospěch by z mlékárny pochopitelně neměli jen Kropáčkovi. Stejně jako agroturistika, samostatné zpracování mléka by byla další příležitost pro vytvoření alespoň jednoho pracovního místa.

33.

7

VÝROBA VLASTNÍ ENERGIE

V této části bakalářské práce je srovnávána fotovoltaická elektrárna a bioplynová stanice. Důvodem tohoto projektu je snaha o snížení nákladů, které představuje vysoká spotřeba elektrické energie. Do budoucna také ekofarma plánuje rozšíření v podobě agroturistiky a o samostatné zpracování mléka, což znamená vyšší spotřebu energie a tím i vyšší úsporu v případě úplné nebo alespoň částečné samostatnosti výroby elektřiny. Pří rozhodování mezi fotovoltaickou elektrárnou a bioplynovou stanicí je zohledněna ekonomická stránka obou elektráren přesně na míru ekofarmy pomocí ukazatelů investičního rozhodování, především pomocí čisté současné hodnoty, reálné doby návratnosti a dalších.

7.1

Fotovoltaická elektrárna

Fotovoltaické elektrárny jsou v posledních letech díky své cenové dostupnosti velice známé a oblíbené. Jedná se o technologii umožňující přeměnu slunečního záření na elektřinu velmi šetrným, ekologickým způsobem. Elektrárna je tvořena souborem fotovoltaických panelů, jehož součásti jsou solární články, které jsou navzájem propojeny letovanými spoji. Tyto solární články jsou ploché polovodiče, které při dopadu slunečního záření uvolňují elektrony a produkují tak napětí 0,6-0,7 V. Vznikají zde tedy volné elektrické náboje, které jsou ve formě elektrické energie odváděny přes regulátor do rozvodné sítě. Důležitým aspektem fotovoltaických panelů je krycí plocha, konkrétně materiál, ze kterého je zhotovena. Je důležité, aby povrch zamezoval velkým ztrátám ve formě odrazu světla a zároveň poskytoval ochranu například před krupobitím (www.solarni-energie.info). Fotovoltaické elektrárny prošly během posledních několika let právními změnami a předpokládá se, že ani dnešní stav platný od ledna 2014 není konečný, kvůli značnému znevýhodnění FVE umístěných na rodinných domcích, čímž dochází k potlačení využívání obnovitelných zdrojů energie. Momentálně tato výroba není nijak dotována, a proto o výhodnosti investice rozhodují výhradně dosažené úspory. Z výše uvedeného

34.

vyplývá, že rok 2014 není zrovna šťastnou volbou pro výstavbu FVE a to především pro menší subjekty, které nejsou schopny využít veškerou vyrobenou elektrickou energii. Nový program, který by mohl být v České republice v budoucnu schválen je tzv. Net Metering, který vrací tento způsob výroby elektrické energie opět na výsluní. Takto podporované FVE úspěšně fungují například v USA, Kanadě, Austrálii, Itálii, Dánsku, Španělsku, Francii či Maďarsku. Od nového roku je pak Net Metering zaveden i na Slovensku. Systém Net Metering funguje tak, že vyrobený přebytek je bezplatně poskytnut do sítě, na druhou stranu však provozovatel získává právo odběru stejného množství energie v době, kdy je výroba nedostatečná (www.solarninovinky.cz). Dochází tak k 100% využití vyrobené elektřiny producentem což u rodinných domů představuje oproti původním 20 - 50 % značné zlepšení. Další důležitou výhodou tohoto systému je, že se nezvyšují kvůli dotacím a platbám energetických společností náklady na elektřinu pro ostatní domácnosti bez fotovoltaické elektrárny a tím pádem zde není tlak na zvyšování cen elektřiny na rozdíl od systémů zavedených v minulých letech (Korec in verb, 2014). 7.1.1

Výhody a nevýhody FVE

Výhody • • • •

Ekologicky vyráběná elektrická energii z nevyčerpatelného zdroje Není nutná téměř žádná údržba Rychlá instalace Dlouhá životnost zařízení, obvykle garantována na 20 let. Po uplynutí této doby dochází k postupnému snižování účinnosti, přičemž zařízení vydrží funkční až 30 let. • Obnovitelný zdroj energie (www.solarni-energie.info).

Nevýhody •

Kolísání slunečního záření

•

Od ledna 2014 nulová výkupní cena přebytku

35.

7.1.2

Ekonomika fotovoltaické elektrárny

Tato kapitola je zaměřena na kalkulaci výstavby fotovoltaické elektrárny v roce 2014 a zhodnocení konkrétních výhod či nevýhod plynoucích právě pro Ekofarmu Nelepeč s ohledem na velikost spotřeby elektřiny a velikost elektrárny, kterou je farma schopna vybudovat. Výchozím bodem tohoto projektu je plocha a orientace střechy. Pro tyto účely bude ideální jižně orientovaná střecha kravína o rozloze 250 m2. Elektrárna vybudovaná na této střeše bude mít výkon 29,89 kWh a bude stát při současném kurzu eura cca 900 tis. Kč bez DPH (www.solarnivyroba.cz). Při průměrné hodnotě osvitu slunečního záření v České

republice

bude

schopna

vyprodukovat

asi

29 000

kWh

za

rok

(www.gsenergy.eu). Jelikož bude energie využívána jak pro potřeby rodinného domu, tak i pro potřebu farmy, odhaduje se využitelnost vyrobené elektřiny na 70 % (20 800 kWh) tohoto množství při zohlednění faktu, že farma není schopna v každém okamžiku spotřebovat právě vyrobené množství elektřiny. Roční spotřeba elektrické energie farmy se v průměru pohybuje kolem 35 000 kWh za 138 000 Kč. Z toho plyne, že po spotřebování vyrobené elektřiny bude třeba ještě asi 14 200 kWh v hodnotě 55 600 Kč odebrat ze sítě. Co se týče výhodnosti investice, dle nejnovějších právních předpisů sledujeme pouze úsporu ze spotřeby oproti minulým létům, kdy výnosnost investice zvyšoval ještě zelený bonus a výnosy z prodeje elektrické energie. Hmotný majetek využívaný k výrobě elektřiny ze zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření se odpisuje rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny (Marková, 2014). Odpisy =

= 3750 Kč/měsíc

Roční odpisy = 3750 * 12 = 45 000 Kč

36.

Úspora: Úsporou rozumíme částku odpovídající vlastní spotřebě elektrické energie, kdy to co sami spotřebujeme, máme zcela zdarma. Jinými slovy ušetříme za každý kW 3,9 Kč, které platíme našemu dodavateli. Celková roční úspora = 3,9 * 20 800 kWh = 81 000 Kč. Čistá současná hodnota: Pro zhodnocení výhodnosti investice, bude využit výpočet čisté současné hodnoty, který nám říká, jaký je přínos našeho projektu při zohlednění časové hodnoty peněz. Výpočet je prováděn dle vzorce: NPV =

- IN

CF = peněžní tok. Roční peněžní příjem z investice (příjem + odpisy = 126 000 Kč), od kterého odečteme roční výdaje i = diskontní míra (při výpočtu bude uvažováno 5 %) n = pořadí daného roku IN = vstupní investice

NPV = - 900 000 +

.+

+…+

NPV = 670 239 Kč Čistá současná hodnota fotovoltaické elektrárny při stanovených podmínkách je 670 239 Kč. Fotovoltaickou elektrárnu můžeme chápat jako bezrizikovou možnost zhodnocení finančních prostředků, která je při výstavbě v roce 2014 vhodná především pro větší továrny, které jsou schopny využít 100 % vyrobené energie. V minulých letech byla tato investice mnohem atraktivnější a to nejen jako možnost úspory ale i slušného zhodnocení peněz, kterého by na běžných bankovních či terminovaných účtech nebylo možné dosáhnout. I když tato investice je zisková, nabízí se zde pravděpodobně mnohem lukrativnější způsob zhodnocení peněz a to ve formě bioplynové stanice. 37.

Vnitřní výnosové procento Představuje relativní výnos, který investice přináší během své doby životnosti. Matematická definice nám pak říká, že vnitřní výnosové procento je sazba, při které se čistá současná hodnota projektu rovná nule.

CFn = cash flow daného období VVP = vnitřní výnosové procento n = pořadí daného roku IN = vstupní investice Z výše uvedeného vzorce je patrné, že vyjádřit VVP je poměrně složitý proces. Proto se VVP spíše odhaduje za pomocí grafického zobrazení. Vypočítají se dvě čisté současné hodnoty při různých diskontních mírách, spojením těchto bodů pak dostaneme odhad VVP. Jednodušším, rychlejším ale hlavně přesnějším způsobem pak je využití programu Excel, kdy zkusmo do připraveného vzorce dosazujeme různé hodnoty diskontní míry až se naše čistá současná hodnota rovná nule. VVP pro fotovoltaickou elektrárnu je asi 12,72 %. Byť je tato hodnota přijatelná, nezdá se být příliš vysoká a očekávání výnosnosti bioplynové stanice jsou mnohem větší. Diskontovaná doba návratnosti: Jelikož je doba návratnosti jednou z nejčastěji využívaných metod pro hodnocení investice, bude zařazena i zde jako doplňkový ukazatel. Při výpočtech však bude využita diskontovaná doba návratnosti, která nám říká, za jak dlouho diskontované příjmy pokryjí kapitálový výdaj investice.

K=

38.

K = kapitálový výdaj PPd = diskontovaná doba návratnosti CF = cash flow daného období i = diskontní míra n = pořadí daného roku

K= 9 +

= 9, 06 let

Doba návratnosti se v minulých letech u fotovoltaických elektráren pohybovala okolo 7 let. Kvůli změnám, které nastaly v roce 2014, ale také výpočtu diskontované doby návratnosti, bude návratnost fotovoltaické elektrárny ekofarmy v Nelepči až 9 let. S přihlédnutím na dobu životnosti, která se pohybuje mezi 20 – 30 lety je i tato hodnota přijatelná. Index ziskovosti Index ziskovosti investice se vypočítá jako poměr diskontovaných příjmů z investice a kapitálových výdajů. Pokud bude index ziskovosti větší než 1, čistá současná hodnota bude kladná a investici lze doporučit. Pokud bude index menší než 1, čistá současná hodnota bude záporná a investici nedoporučíme.

PI= PI = index ziskovosti n = pořadí daného roku CF = cash flow daného období i = diskontní míra K = kapitálový výdaj

PI =

= 1,74

39.

Index ziskovosti je větší než jedna, tudíž lze investici i na základě tohoto ukazatele doporučit.

7.2

Bioplynová stanice

Bioplynová stanice je technologické zařízení, které zpracováním biomasy prostřednictvím procesu anaerobní digesce2 vytváří elektřinu. Jedná se stejně jako u fotovoltaické elektrárny o zpracování obnovitelného zdroje šetrným způsobem k životnímu prostředí. Hlavním produktem tohoto procesu je bioplyn sloužící jako zdroj energie. Vedlejšími produkty jsou pak digestát (tuhý zbytek) a fugát (tekutý zbytek). Digestát lze využívat jako hnojivo. Fugát má charakter odpadní vody a většinou bývá odváděn do čističky odpadních vod. Spalováním bioplynu vzniká teplo, kterým je možné vytápět budovy či ohřívat vodu a elektřina, která je prodávána do elektrické sítě (www.nazeleno.cz). Farma si přeje co nejmenší možnou stavbu (s ohledem na poměrně malou rozlohu farmy a jejich polností). Proto bude dále uvažována stanice o výkonu 30 – 34 kW. 7.2.1

Výhody a nevýhody bioplynové stanice

Výhody • • • •

Vysoký výnos Samozásobení elektrickou energií Zpracování nadbytečného biologického odpadu Dotace na stavbu

Nevýhody • • •

2

Možný zápach při technických problémech Možný odpor turistů Potřeba celoroční obsluhy

proces, při kterém mikroorganismy rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu

40.

7.2.2

Vstupy materiálu do BPS

Vlastní vstupy Jako hlavní vlastní vstup materiálu do BPS bude použit hovězí hnůj cca 460 t ročně. Toto množství je spočítáno vynásobením množství dojnic a jalovic (přepočítaných na dobytčí jednotku) s průměrnými hodnotami na jednotku uvedenými ve Vyhlášce Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv. Dále pak budou využity veškeré přebytky farmy a to především travní senáže, nezkrmené zbytky brambor a dalších krmiv (www.bdtech.cz). Cizí vstupy: S ohledem na zájem obyvatel Nelepče ukládat do BPS svoje vlastní biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu, bude farma tyto odpady přijímat. Nelze však odhadnout jejich množství, takže ve výpočtu nebudou uvažovány. Silážní kukuřice je jedna z nejkvalitnějších možných vstupních surovin do zemědělských BPS. Zajišťuje vysokou tvorbu bioplynu, a proto bude stačit dokoupit 300 t ročně k maximálnímu využití elektrárny požadovaného výkonu. Jelikož silážní kukuřici ekofarma nepěstuje, bude nakupovaná od blízkého zemědělského družstva v Deblíně. V budoucnu však farma chce přikoupit potřebné pozemky pro úplné samozásobení stanice.

41.

7.2.3

Výpočet výnosů nákladů a doby návratnosti

Tabulka 5 Kalkulátor bioplynové stanice

zdroj: www.bdtech.cz Příjmy Naše BPS zapadá do cenové kategorie AF2 pro výkup elektrické energie. Ta udává výkupní cenu za 3,55 Kč/1 kW (www.eru.cz). Předpokládaný roční výkon BPS je 256 000 kW, to při prodeji 3,55 Kč/kW dělá 908 800 Kč. Podle daňového zákona jsou příjmy z provozu malých elektráren osvobozeny od daně. Dojde-li však k překročení hranice 200 000 kW vyrobené elektřiny za rok, jsou předmětem daně z příjmu pouze příjmy z energie vyrobené nad tento limit (Marková 2014). Je tedy nutné počítat s 19 % zdaněním 56 000 kW při ceně 3,55 Kč za kW. Zdaněný příjem = 56 000 * 3,55= 198 800 Kč * (1-0,19) = 161 028 Kč Roční příjem po zdanění = 200 000 * 3,55 + 161 028 = 871 028 Kč. Dále přičteme k příjmům úsporu, kterou představuje rozdíl ceny vyrobené elektřiny bioplynovou stanicí a ceny, kterou musíme platit za kW elektřiny u stávajícího dodavatele: 42.

Cena elektřiny při odběru od stávajícího dodavatele za rok (35 000 kW) – 138 000 Kč Cena elektřiny vyrobené bioplynovou stanicí za rok (35 000 kW) – 35 000 * 3,55 = 124 250 Kč Rozdíl činí 13 750 Kč, které představují roční úsporu za elektřinu pro ekofarmu. Celkový roční příjem: 871 028 + 13 750 = 884 778 Kč Výdaje: Průměrná cena stavby zemědělských BPS se odhadují na 100.000 Kč na 1 kW nainstalovaného výkonu, přičemž platí, že s menší stavbou budou náklady na 1 kW stoupat. Musíme tedy připočítat asi 20 % nákladů, což bude 120.000 Kč/1 kW výkonu (www.biom.cz). Chceme-li 30-34 kW výkon stanice, cena stavby bude přibližně 4.080.000 Kč. V současné době stát na stavby zemědělských BPS nabízí dotaci 30 - 60 % (www.dotacnisluzby.cz), to znamená, že se vlastní náklady na pořízení pohybují v ideálním případě od 1 632 000 Kč v až po 2.856.000 Kč. Příjmy ve formě dotací mající investiční povahu jsou osvobozeny od daně, proto ve výpočtu tyto příjmy nezdaňujeme. Roční výdaje: • • • • •

doprava hovězí kejdy na místo cca 15.000 Kč nákup kukuřičné siláže od ZD Deblín v ceně 800 Kč/1 t = 240.000 Kč, doprava siláže na místo BPS zhruba 45.000 Kč ročně náklady na pracovní sílu nejsou započítávány, protože provoz a obsluhu BPS bude zvládat provozovatel farmy sám. Servis kogenerace + ostatní náklady 100 000 Kč Výdaje na vlastní spotřebu 35 000 kW, které za rok farma spotřebuje a představují výrobní náklady (1,20 Kč) a náklady ušlých zisků (2,35 Kč). = 35 000 kW * 3,55 = 124 250 Kč

Celkové roční výdaje na provoz budou tedy cca 524 250 Kč.

43.

Odpisy Bioplynová stanice patří do 4. odpisové skupiny. V prvním roce se odpisuje ve výši 2,15 % (90 300 Kč), v dalších letech pak 5,15 % (216 300 Kč) z pořizovací částky (Marková, 2014). Souhrn: • • • • •

Kapitálové výdaje = 4 200 000 Kč Příjem ve formě dotací (odhadem 40 %) = 1 680 000 Kč Odpisy = 1. rok - 90 300 Kč, v dalších letech 216 300 Kč. Roční peněžní příjem = 1. rok – 975 078, další roky – 1 101 078 Kč Roční výdaje = 524 250 Kč

Čistá současná hodnota:

NPV =

- IN

NPV = - 4200000 + 1680000 +

+

+ … +

NPV = - 4200000 + 1680000 + 7068552 NPV = 4 548 552 Kč Čistá současná hodnota investice do bioplynové stanice je mnohonásobně vyšší než u fotovoltaické elektrárny a činí 4 548 552 Kč. Tato možnost se jeví jako mnohem lepší způsob zhodnocení peněz rodiny Kropáčkových. Jelikož jsou výkupní ceny smluvně dány, nejsou zde prakticky žádná rizika související s odkupem vyrobené elektřiny. Jediná rizika, která jsou s touto investicí spojena, se týkají biomasy a jejího zajištění v dostatečném množství. Výpočty byly provedeny tak, aby tato rizika byla maximálně eliminována, a počítá se s pořízením bioplynové stanice, kterou bude ekofarma v Nelepči schopna provozovat bez zbytečných prostojů.

44.

Vnitřní výnosové procento: Jak již bylo uvedeno, výpočet VVP je zde prováděn dosazováním různých hodnot do připravené rovnice v programu Excel tak, aby se čistá současná hodnota rovnala nule. Vnitřní výnosové procento pro bioplynovou stanici je rovno 21,54 %. Tato hodnota značí vysokou míru výnosu a přesahuje přes požadovanou minimální výnosnost investice. Diskontovaná doba návratnosti:

K= K = kapitálový výdaj PPd = diskontovaná doba návratnosti CF = cash flow daného období i = diskontní míra n = pořadí daného roku

K= 5 +

= 5, 33 let

Reálná doba návratnosti investice je 5,33 let, což znamená, že se investice zaplatí během své první čtvrtiny životnosti. Index ziskovosti:

PI= PI = index ziskovosti n = pořadí daného roku CF = cash flow daného období i = diskontní míra 45.

K = kapitálový výdaj

PI =

= 2,8

Index ziskovosti je vetší než jedna, investici tedy doporučujeme.

7.3

Vyhodnocení

V této části bakalářské práce jsou zhodnoceny ekonomické stránky bioplynové stanice a fotovoltaické elektrárny, které představují příležitost snížení nákladů na provoz ekofarmy v Nelepči. Každá z těchto elektráren má své výhody i nevýhody. Například fotovoltaická elektrárna představuje poměrně významné snížení nákladů prakticky bez starostí a nutností obsluhy. Jak již ale bylo zmíněno, minulé roky byly z pohledu výnosnosti FVE mnohem zajímavější a rok 2014 není zrovna výhodný pro její výstavbu. Další nevýhodou je kolísání slunečního záření v průběhu roku a nulová výroba elektřiny v brzkých ranních a večerních hodinách kdy probíhá dojení. Pokud by farma chtěla využít solární panely, bylo by vhodné počkat s výstavbou, zda nepřijdou nějaké změny například ve formě Net Metteringu. Bioplynová stanice oproti fotovoltaické elektrárně, funguje nepřetržitě a představuje vysoký výnos. Nevýhodou je nutnost obsluhy a zajištění vstupů pro provoz stanice. Další nevýhodou může představovat konzervativní přístup a odpor turistů a potenciálních zákazníků. Tabulka 6 Srovnání FVE a bioplynové stanice

Dynamické ukazatele hodnocení Fotovoltaická elektrárna Bioplynová stanice efektivnosti investic Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Diskontovaná doba návratnosti Index ziskovosti

670 239 Kč

4 548 552 Kč

12,72% 9,06 let 1,74

21,54% 5,33 let 2,8

Veškeré výpočty byly prováděny za předpokladu fixních cen v rámci ulehčení výpočtů a značně obtížné predikovatelnosti vývoje cen elektřiny v příštích dvaceti letech. S největší pravděpodobností se však bude jednat o růst cen, který bude investici do fo46.

tovoltaické elektrárny ovlivňovat podobným způsobem jako do bioplynové stanice, a to ve prospěch těchto investic. Čím vyšší bude cena elektřiny, tím vyšší bude úspora při vlastní výrobě. Výkupní ceny elektřiny jsou smluvně stanoveny a garantovány na dobu 20 let. Nehrozí tak jejich pokles a není nutné s tímto rizikem kalkulovat. Po zvážení všech výhod, nevýhod, technických a ekonomických parametrů obou elektráren je vhodnější investicí bioplynová stanice. Poměrně vysoká pořizovací cena, kterou je možno ještě výrazně upravit pomocí dotací je zde kompenzována vysokým potenciálem výnosu. Zvolená velikost a výkon elektrárny nebude nijak výrazně rušit krajinný ráz, což ocení nejen turisté, ale také obyvatelé Nelepče včetně rodiny Kropáčkových žijících na farmě.

47.

8

ZÁVĚR

Základním předpokladem jakéhokoli rozvoje je potenciál a touha něco změnit. V případě farmy rodiny Kropáčkových nalezneme nepochybně obě tyto složky. Svojí polohou v krásné, klidné přírodě je ekofarma v Nelepči přímo předurčena k turistickým výletům nebo obyčejnému odpočinku od rušného města. Toto tvrzení podtrhují víkendoví návštěvníci farmy a obdivovatelé zdejší přírody. Jak již bylo uvedeno v práci, nabízí se zde celá řada možností trávení volného času nehledě na to, zda hledáte klid a odpočinek, kulturní či sportovní vyžití, zda se chcete dozvědět něco nového o přírodě a zkusit si práce, ke kterým byste se v běžném životě nedostali nebo zda se chcete jen procházet po okolí a relaxovat v tiché přírodě. Kromě samotné atraktivity prostředí je zde i výhoda volných prostor a možnost vybudování agroturistického střediska bez větších zásahů do vzhledu a chodu farmy. Při rozhodování, zda agroturistiku vybudovat je však třeba zhodnotit ještě další faktory, které hraji velkou roli. I přes využití volných prostor a dotací, které by snížili celkové náklady na investici, je tento projekt poměrně finančně náročný. Farma by si pravděpodobně musela vzít úvěr a její budoucnost by byla upnuta právě na agroturistiku. Návratnost takovéto investice bude pravděpodobně dlouhá a v rozumném časovém horizontu by chyběly prostředky pro jiné zásahy a možné rozšíření farmy, kterým je například samostatné zpracování mléka nebo výroba vlastní elektřiny. Tyto investice představují mnohem menší finanční zátěž a zároveň jsou schopny dříve vykazovat zisk, který by následně bylo možné využít pro zmíněnou agroturistiku. Samostatné zpracování mléka má kromě výrazného zlepšení finanční situace rovněž podpůrný charakter agroturistiky a lidé by tak dostali další přidanou hodnotu v podobě možnosti zakoupení kvalitních domácích výrobků. Vzhledem k nízkým výkupním cenám mléka a logické návaznosti na agroturistiku je vhodné nejprve postavit vlastní mlékárnu, která farmu osamostatní, a při překonání prvotních potíží a nalezení dostatečného množství odběratelů, zlepší finanční situaci farmy. Projekt zpracování mléka by vystačil na celou takovouto práci, proto zde bylo provedeno pouze jakési nahlédnutí a vyzdvihnutí této možnosti. 48.

Jako poslední vhodné rozšíření je uvažována výroba elektřiny. Při rozhodování o investici do fotovoltaické elektrárny nebo bioplynové stanice byly zjištěny poměrně překvapující výsledky. Byť by FVE nebyla vyloženě špatnou investicí, stavba bioplynové stanice je mnohem lukrativnější možností zhodnocení peněz při reálné návratnosti investice za necelých pět let a čtyři měsíce. Dalších minimálně patnáct let pak bude každoročně generovat velmi slušný zisk. Obsluha a výstavba bioplynové stanice pak nevyžaduje zdaleka tak velké starosti jako budování agroturistiky nebo zpracování mléka. Vzhledem k tomu, že první dva projekty jsou spojeny s mnohými starostmi a důkladnou přípravou, důležitou roli hraje časový fond rodiny Kropáčkových. V dnešní době zde není nikdo, kdo by měl čas se o tyto projekty postarat a dá se říci, že se čeká na mé dostudování s tím, že tyto investiční akce vezmu do vlastních rukou. Z tohoto důvodu a také z důvodu zmiňované logické návaznost, maximálnímu snížení nákladů a vytvoření co největšího zisku je vhodné jako první investici doporučit vybudování bioplynové stanice, která ihned po postavení tvoří zisk a není náročná na obsluhu. Další výhodou bioplynové stanice je rychlost uvedení do provozu. Stavba tohoto objektu nezabere více než 4 měsíce. Brzy po stavbě BPS by pak měli být nakoupeny nové pozemky pro pěstování kukuřice, čímž by odpadla nutnost nakupování kukuřičné siláže. Na tuto investici by pak navázala stavba mlékárny. Bioplynová stanice by tak pokryla zvýšenou spotřebu elektřiny a zbytkovým teplem by ohřívala mléko. Náklady na výrobu mléčných výrobků by tak byly zase o něco menší. Po zavedení produktů na trh a ustálení jejich odběru přichází ten pravý čas pro budování agroturistiky. V této době už bude bioplynová stanice tvořit zisk nad rámec pořizovací ceny a bude možné financovat tuto investici z větší části vlastními prostředky. Bioplynová stanice pak navíc zvyšuje úsporu zvýšené spotřeby energie, se kterou agroturistika souvisí. Důvod zpracování této práce je tedy jasný. Vymezení cílů farmy, které povedou ke zvýšení jejich zisků. Důležitým bodem je uvědomění si návaznosti těchto projektů a celkové zhodnocení, zda má cenu všechny uskutečnit, či nikoliv. S nejvyšším rizikem je pochopitelně spojena agroturistika, kde zájem o ubytování může být velmi proměnlivý a 49.

finance, které zde budou vloženy, rozhodně nebudou zanedbatelné. Na druhou stranu je třeba říci, že se zde skrývá velký potenciál, který představuje otevření nových obzorů a oproštění od farmářského stereotypu. Za nejvýznamnější investici je však považována ta s nejnižšími náklady. Samostatné zpracování mléka, které je snem farmářů již řadu let. Bioplynová stanice pak slouží především ke snížení nákladů za elektřinu při využití vlastních pracovních sil a spotřebování vlastní biomasy.

50.

9

LITERATURA

Knižní publikace Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015: Action plan for organic farming 2011-2015. Praha: Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Českou technologickou platformou pro ekologické zemědělství, 2011. ISBN 978-80-7434007-9. FIC, Karel a Josef ZACPAL. Tišnovsko: vlastivěda kraje od Pernštejna k Veveří. Vyd. 1. Tišnov: Bethania, 1999. ISBN 80-238-4289-7. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2014: úplná znění platná k 1.1.2014. 23. vyd. Praha: Grada, 272 s. ISBN 978-802-4751-719. POUROVÁ, Marie. Agroturistika. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, c2002. ISBN 80-213-0965-2. ŠARAPATKA, Bořivoj a Jiří URBAN. Ekologické zemědělství v praxi: učebnice pro školy i praxi. 1. vyd. Šumperk: PRO-BIO, 2006, 280 s. ISBN 80-870-8000-9. URBAN, Jiří a Bořivoj ŠARAPATKA. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2003. ISBN 80-721-22746.

Internetové zdroje ABCERT AG. Bio-info: Informační portál pro ty, kteří žijí BIO [online]. © 2009 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.bio-info.cz/seznamy/firmy/abcert-ag Bioplynová stanice. Nazeleno [online]. © 2008 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/bioplynova-stanice.dic Ceny vzorových projektů. Solarní výroba [online]. 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.solarnivyroba.cz/ceny-vzorovych-projektu Certifikace a kvalita bio: Kdo za ni zodpovídá?. Mé BIO [online]. © 2012 [cit. 2014-0125]. Dostupné z: http://mebio.cz/clanky/28-certifikace-a-kvalita 51.

Česká republika. Úplné znění zákona: Ekologické zemědělství. In: č. 242/2000 Sb. 2009. Dostupné z: http://www.biokont.cz/images/z242nr834nk889-710_web1.pdf Dotace na bioplynové stanice. Dotační služby [online]. © 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.dotacnisluzby.cz/dotace-na-biomasu-bioplynove-stanice.html Ekologické zemědělství. ISSaR [online]. 2013 [cit. 2014-01-24]. Dostupné z: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1647 Ekologické zemědělství: Definice, legislativa, základní informace a statistika. Mendelova univerzita v Brně: Kwiki.mendelu.cz [online]. 2011 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/ke_stazeni/ekz/EZ_2_11-Valt.pdf Energetický regulační věstník. Energetický regulační úřad [online]. 2012 [cit. 2014-0312]. Dostupné z: http://www.eru.cz/user_data/files/ERV/ERV8_2012.pdf Fotovoltaické solární kolektory (panely). Solarni energie.info [online]. 2013 [cit. 201403-12]. Dostupné z: http://www.solarni-energie.info/fotovoltaicke-solarni-panelykolektory.php Geoportál SOWAC - gis [online]. ©2013 [cit. 2013-11-24]. Dostupné z: http://www.sowac-gis.cz/ Hodnocení investic: Čistá současná hodnota (NPV) stručně a jasně. Businessvize [online]. 2010 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/rizeni-aoptimalizace/hodnoceni-investic-cista-soucasna-hodnota-npv-strucne-a-jasne Kalkulačka zisku a návratnosti fotovoltaické elektrárny na střeše. GS energy [online]. 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.gsenergy.eu/cs/kalkulacka.html Kdo jsme: Naše certifikace je zárukou "kvality BIO". Kontrola ekologického zemědělství [online]. © 2009 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.kez.cz/nabidka-sluzeb Kontrolní organizace. EAgri: Zemědělství [online]. © 2009-2013 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/kontrola/ Kraje.

Zeměpis

[online].

2011

[cit.

www.zemepis.com/images/slmapy/krajem.jpg 52.

2014-02-20].

Dostupné

z:

Lomnice a okolí. Město Tišnov [online]. © 2014 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.tisnov-mesto.cz/cs/cestovni-ruch/tisnovsko/lomnice.html. Metody stanovení vah kriterií. Rozhodovací procesy [online]. © 2011 [cit. 2014-02-21]. Dostupné

z:

http://www.rozhodovaciprocesy.cz/vicekriterialni-rozhodovani/2-1-

metody-stanoveni-vah-kriterii.html Nová kontrolní a certifikační organizace v ČR. EPOS: Spolek pro BIO poradenstvi [online]. 15.03.2013 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.eposcr.eu/aktuality/novakontrolni-a-certifikacni-organizace-v-cr/ Nové publikace - Vývojové trendy ekologického zemědělství. Enviweb.cz [online]. 14.05.2007

[cit.

2014-02-19].

Dostupné

z:

http://www.enviweb.cz/clanek/zemedelstvi/63883/nove-publikace-vyvojove-trendyekologickeho-zemedelstvi Podhorácké muzeum. Muzeum Brněnska [online]. c 2014 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://predklasteri.muzeumbrnenska.cz/ Podpora pro nové FVE skončí. Další podpora pouze domkaře na bázi Net-Meteringu?. Solární

Novinky

[online].

25.02.2013

[cit.

2014-03-12].

Dostupné

z:

http://www.solarninovinky.cz/?zpravy/2013022401/rok-2014-podpora-pro-nove-fveskonci-dalsi-podpora-pouze-domkare-na-bazi-net-meteringu Podvádět se nevyplatí, kontrole v ekologickém zemědělství nic neunikne. EPOS: Spolek pro BIO poradenství [online]. 24.11.2011 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.eposcr.eu/aktuality/podvadet-se-nevyplati-kontrole-v-ekologickemzemedelstvi-nic-neunikne/ Povinná evidence. Certifikace a inspekce v ekologickém zemědělství: BUREAU VERITAS

[online].

©

2014

[cit.

2014-01-24].

Dostupné

z:

http://www.ekozemedelstvi.cz/povinna-evidence/ Produkty.

DBTech

[online].

©2010

[cit.

http://www.bdtech.cz/spocitejte_si_vykon_bps.html

53.

2013-04-21].

Dostupné

z:

Propast Macocha: turistické informace o světoznámé propasti [online]. © 2005 - 2014 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.propast-macocha.cz/ Přírodní park Údolí Bílého potoka. Oficiální web obce Braníškov [online]. © 2002-2012 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.braniskov.cz/node/11 Rozhled

na

Tišnov

[online].

10.10.2008

[cit.

2014-02-21].

Dostupné

z:

http://rozhlednatisnov.unas.cz/ Výstavba komunálních bioplynových stanic s využitím BRKO. CzBiom: České sdružení pro biomasu [online]. 2012 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://czbiom.cz/wpcontent/uploads/bioplynky.pdf Vývoj ekologického zemědělství v České republice od roku 1990. Příroda.cz: příroda, ekologie,

život

[online].

30.

srpna

2005

[cit.

2014-02-19].

Dostupné

z:

http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=438

Ostatní zdroje: Ing. Korec Jan – ústní sdělení (jednatel firmy Enerfin plus s.r.o.) dne 25. února 2014. Krutílek Ondřej – ústní sdělení (poradenská firma B &P Research) dne 31. ledna 2014. Mgr. Fajmon Hynek - ústní sdělení (poslanec Evropského parlamentu za ODS) dne 31. ledna 2014. Mgr. Štěrbová Veronika – ústní sdělení (poradenská firma B &P Research) dne 31. ledna 2014.

54.