Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství

VYUŽITÍ KRMNÝCH LUSKOVIN PRO ROSTOUCÍ PRASATA

Doktorská disertační práce

Ing. Jan Vavrečka

Školitel: Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc.

Doktorský studijní program: P 4103 Zootechnika Studijní obor: 4103V002 Obecná zootechnika

Brno 2008

Poděkování

Děkuji svému školiteli Prof. Ing. Ladislavu Zemanovi, CSc. za trpělivost, pomoc, odborné vedení a cenné rady a připomínky při zpracovávání této disertační práce. Děkuji také všem kolegům z Ústavu výživy zvířat a pícninářství za vytvoření příznivých podmínek ke studiu a obětavou pomoc při realizaci všech pokusů. Na závěr děkuji svým blízkým za podporu, pochopení a všestrannou pomoc v průběhu mého studia.

2

Výsledky výzkumu uvedené v disertační práci jsou součástí řešení grantu NAZV QF 3070 a IGA MZLU v Brně 2102-IG 250151.

3

Seznam použitých zkratek ANF – antinutriční faktory BE – brutto energie BNLV – bezdusíkaté látky výtažkové BSE – nemoc šílených krav (bovinní spongioformní encefalopatie) EU – Evropská Unie GMO – geneticky modifikované organismy HTS – hmotnost tisíce semen ME – metabolizovatelná energie MEp – metabolizovatelná energie pro prasata MJ – mega joule NEp – netto energie pro prasata NL – dusíkaté látky OH – organická hmota SE – stravitelná energie TIA – inhibitory trypsinu (trypsin inhibitor aktivita) TIU – jednotka inhibitoru trypsinu (TIU/mg sušiny)

4

OBSAH

1.

ÚVOD

7

2.

PŘEHLED LITERATURY

9

2.1. Krmné luskoviny

9

2.2. Krmný hrách

11

2.2.1. Historie pěstování hrachu

11

2.2.2. Taxonomie rodu Pisum L.

12

2.2.3. Botanické vlastnosti druhu Pisum sativum L.

12

2.2.4. Složení semen hrachu

14

2.2.5. Odrůdy hrachu setého – GOTIK a ZEKON

20

2.3. Antinutriční látky v rostlinných surovinách 2.3.1. Antinutriční faktory u krmného hrachu 2.4. Redukce vlivu antinutričních faktorů

22 23 29

2.4.1. Fyzikální ošetření

29

2.4.2. Chemické ošetření

33

2.4.3. Enzymové ošetření

33

2.5. Možnosti použití hrachu ve výživě prasat

34

2.5.1. Využití hrachu u selat a prasat v předvýkrmu

35

2.5.2. Využití hrachu ve výkrmu prasat

36

2.5.3. Využití hrachu ve výživě prasnic

37

2.6. Kvalita jatečného těla prasat

38

2.7. Praktické důvody krmení hrachu prasatům

38

2.7.1. Obecné principy krmení hrachu prasatům

39

2.7.2. Sestavování diet s hrachem

40

5

3.

CÍL PRÁCE

41

4.

METODIKA

42

5.

6.

4.1. Metodika pokusu 1 (růstový pokus na selatech po odstavu)

43

4.2. Metodika pokusu 2 (růstový pokus na selatech po odstavu)

43

4.3. Metodika pokusu 3 (růstový pokus na prasatech ve výkrmu)

44

4.4. Metodika pokusu 4 (růstový pokus na prasatech ve výkrmu)

45

4.5. Metodika pokusu 5 (bilanční pokus na selatech po odstavu)

45

4.6. Metodika pokusu 6 (bilanční pokus na prasatech v 1. fázi výkrmu)

47

4.7. Metodika laboratorních analýz

48

VÝSLEDKY

51

5.1. Pokus 1 (růstový pokus na selatech po odstavu)

52

5.2. Pokus 2 (růstový pokus na selatech po odstavu)

53

5.3. Pokus 3 (růstový pokus na prasatech ve výkrmu)

56

5.4. Pokus 4 (růstový pokus na prasatech ve výkrmu)

57

5.5. Pokus 5 (bilanční pokus na selatech po odstavu)

59

5.6. Pokus 6 (bilanční pokus na prasatech v 1. fázi výkrmu)

65

DISKUSE

72

6.1. Pokusy 1 a 2 (růstové pokusy na selatech po odstavu)

72

6.2. Pokusy 3 a 4 (růstové pokusy na prasatech ve výkrmu)

74

6.3. Pokusy 5 a 6 (bilanční pokusy na selatech a prasatech ve výkrmu)

75

7.

ZÁVĚR

84

8.

SUMMARY

87

9.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

90

10.

PŘÍLOHY

106

6

1. ÚVOD Jednou z možností jak zefektivnit výrobu vepřového masa je použití levných zdrojů bílkovinných krmiv ke zkrmování prasatům. V podmínkách České i Slovenské republiky jsou v současné době nejlevnějším zdrojem dusíkatých látek tuzemské krmné luskoviny. Prasatům se krmné luskoviny zkrmují po stovky let. Již v první česky psané učebnici chovu zvířat od Karla Lambla z roku 1867 se píše, že prasatům domácího chovu se krmí žaludy, bukvice, tráva, krmná řepa, brambory, obiloviny a prasatům ušlechtilým z anglického chovu se krmí hrách, bob, ječmen, pšenice a brambory. Krmení luskovin prasatům se stalo zajímavým po roce 2000, když legislativním rozhodnutím Evropské unie bylo zakázáno zkrmovat masokostní moučky. Požadavky evropských spotřebitelů, jako je původ produkce, stálá jakost a kvalita, vliv na životní prostředí v rámci trvale udržitelného rozvoje zemědělství, nabývají u luskovin v současnosti zvlášť významných rozměrů. V souvislosti se šířením nemoci BSE je v zemích EU zakázán dovoz, zpřísněna výroba a zkrmování masokostních mouček. Očekává se zvýšená poptávka po jiných krmných komponentech bohatých na bílkoviny. Zvyšuje se import sójových bobů, respektive sójových extrahovaných šrotů. I když nyní došlo k výraznému snížení cen sóji na světových trzích, především nízkým kurzem dolaru, nelze s tímto stavem počítat dlouhodobě. Dovoz sójových pokrutin do Evropy může být limitován i rostoucími plochami GM sóji v Severní i Jižní Americe, neboť dovozu geneticky modifikovaných plodin brání legislativa EU a silný politický tlak ekologických organizací. Současná poptávka po luskovinách, především hrachu v zemích EU signalizuje další nárůst produkce i spotřeby. Současným evropským trendům neodpovídá situace v oblasti pěstování i užití luskovin v ČR. Od roku 1993 (93 tis. ha, 227 tis. t) dochází k soustavném poklesu plochy i produkce. V roce 2004 činila osevní plocha luskovin na zrno pouhých 28 407 ha, což představuje přibližně 0,93% zastoupení na orné půdě. Z této výměry bylo 21 487 ha hrachu, který tak činil 76 % z celkové výměry luskovin pěstovaných na zrno a 6 919 ha ostatních luskovin. U hrachu bylo ze sklizňové plochy 21 487 ha sklizeno 72 467 t semene při průměrném výnosu 3,37 t/ha. Tyto dobré výsledky prokázaly vysokou výkonnost nových pěstovaných odrůd, lepší odolnost proti chorobám a jejich vhodnost ke kombajnové sklizni (ADAMEC, 1994). Pokles domácí produkce byl ovlivněn především snížením cen hrachu. Toto bylo způsobeno změnou dotační politiky EU, nízkou světovou cenou sójových pokrutin a také

7

zpevněním koruny. Kolísání a snižování produkce je do jisté míry způsobeno i tím, že 60 – 75 % české produkce luskovin je určeno na export do zemí EU, zvláště Německa. Paradoxem je, že naopak každoročně jsou do ČR a SR importovány sójové pokrutiny v hodnotě cca 4 mld. korun. Využívání hrachu a bobu v domácím krmivářském průmyslu by do značné míry mohlo stabilizovat cenu i plochy těchto luskovin, což by z agronomického hlediska přispělo k vyšší výnosnosti osevních sledů. V naší zemi se k luskovinám přistupuje jako k tržním plodinám a jen ojediněle se využívají ke krmení zvířat, protože v chovatelské veřejnosti stále přežívají předsudky spojené s negativními vlivy na organismus zvířat (flatulence, tympanie, antinutriční látky). Zahraniční zkušenosti potvrzují možnost podstatně vyššího množství využití luskovin v krmných dávkách zvířat. Více jak patnáctileté zkušenosti ve Francii a Evropě ukazují,

že hrách je kvalitní

surovinou, která úspěšně doplňuje obilniny a nahrazuje sójové pokrutiny ve výživě především prasat. Ve Francii zaujímá hrách 11 % ze všech surovin použitých v krmivářském průmyslu, a v krmných směsích pro prasata nepoklesl v posledních 10 letech podíl hrachu pod 20 %. Situace v ČR je způsobena nedostatečnými znalostmi o inkorporaci luskovin do krmných směsí, což je ovlivňováno i nedostatečným množstvím domácích výzkumných prací z oblasti aplikovaného výzkumu. Hledání optimálních variant krmných směsí pomocí bilančních a krmných pokusů je stále aktuální vzhledem ke změnám v kvalitě (nutriční hodnotě) základních krmných komponentů, ale i genetického potenciálu prasat. Pro možnost sestavování opravdu vyrovnaných krmných dávek pro prasata je v těchto pokusech skutečně důležité provést srovnání stravitelnosti odrůd používaných v dnešních podmínkách. K řešení této problematiky má přispět také tato práce.

8

2. PŘEHLED LITERATURY 2.1.

KRMNÉ LUSKOVINY Krmnými luskovinami rozumíme semena rostlin nazývaných luskoviny, které

botanicky náleží do čeledi bobovitých (Fabaceae). Mezi nejznámější luskoviny patří rody hrách, sója, vikev, bob, lupina, fazol a čočka, méně známé jsou pak hrachor, cizrna, podzemnice a vigna. Dále patří luskoviny do širší skupiny rostlin nazývané též leguminózy, kam řadíme například i jeteloviny. Jejich nejdůležitější charakteristikou je vysoký obsah bílkovin v semenech, ale i v ostatních nadzemních orgánech. V Evropě a rovněž v ČR a SR jsou pěstovány především pro krmné účely a jen v menší míře jako potravina. Osevní plochy luskovin v ČR a SR meziročně kolísají. Důvodem jsou některé jejich nepříznivé hospodářské a biologické vlastnosti, hlavně výnosová nestabilita a kolísání ceny na trhu, ovlivňující rentabilitu pěstování. Významným faktorem žádoucího rozšíření osevních ploch luskovin v ČR a SR se stává i podpora jejich pěstování formou státní dotace. Krmné luštěniny mají na rozdíl od obilovin podstatně vyšší obsah dusíkatých látek, které často tvoří hlavní část organických látek. Jsou to bílkovinná krmiva s poměrně příznivým zastoupením nepostradatelných aminokyselin. Energetická hodnota luštěnin je stejná nebo poněkud nižší než u běžných obilovin. Bezdusíkaté látky se skládají hlavně ze škrobu. Obsah tuku je v luštěninách téměř stejný jako v obilovinách. Obsah minerálních látek, zejména vápníku, je ve srovnání s obilninami u luštěnin podstatně vyšší. Průměrný obsah N-látek a esenciálních aminokyselin hrachu, bobu a lupiny je uveden v tab. 1. Možnost zařazení luštěnin do diet pro monogastrická zvířata je závislá jak na rovnováze tak na biodostupnosti jejich aminokyselin. Z hlediska vhodného poměru jednotlivých aminokyselin se bílkoviny luštěnin jeví méně hodnotné ve srovnání se sójovým šrotem. Pokud jde o lysin, bílkoviny hrachu jsou na něj bohaté, bílkoviny bobu mají podobný poměr a bílkoviny lupiny jsou chudší než bílkoviny sóje (STRAKOVÁ, SUCHÝ, 2006). Avšak v důsledku nižšího obsahu treoninu jsou bílkoviny luštěnin méně vhodné při doplnění krmných směsí založených na obilovinách než při použití sóje. Mimoto, obsah sirných aminokyselin je velmi nedostatečný a zvláště pak obsah tryptofanu. To je vysvětlováno složením hlavních zásobních bílkovin (globulinů), jejichž obsah sirných aminokyselin je mnohem nižší než sójového šrotu, zatímco obsah lysinu je vyšší (GUÉGUEN, BANIEL, 1990). Obsah aminokyselin je vyjádřen podobně k obsahu lysinu. 9

Při srovnání s ideálním profilem pro prasata definovaným WANG a FULLER (1989), se odhalí deficit sirných aminokyselin a tryptofanu u luskovin (SOSULSKI, HOLT, 1980).

Tab. 1: Průměrný obsah N-látek a aminokyselin u luskovin v g/kg sušiny. (INRA, 1989)

N-látky Lysin Metionin+cystin Tryptofan Treonin Leucin Isoleucin Valin Histidin Arginin Fenylalanin+tyrozin

Hrách setý (Pisum sativum L.) 255,8 18,6 6,9 2,3 10,1 17,8 11,3 11,7 6,0 24,7 20,1

Bob obecný (Vicia faba L.) 303,4 19,1 6,1 2,5 10,7 22,4 13,6 14,4 7,6 28,5 23,2

Lupina bílá (Lupinus albus L.) 410,3 19,3 9,2 3,2 14,8 28,7 18,0 17,2 9,4 43,1 34,5

Tato nevýhoda je zdůrazňována poměrně nízkou stravitelností bílkovin, zejména cystinu a tryptofanu, ve srovnání se sójovým šrotem. Doplňky DL-metioninu jsou vyžadovány do diet pro rostoucí prasata, kde je vyšší zastoupení hrachu (WACHENHEIM, MATTSON, 2002). Vysoké hladiny hrachu byly do nedávna používány (GROSJEAN et al., 1998), ale nebylo možné vytvářet diety pro prasata bohaté na luštěniny bez ponechání sójového šrotu na poměrně vysoké úrovni, z důvodu vyrovnání potřeby tryptofanu. Zavedení průmyslového L-tryptofanu na trh technicky umožňuje vytváření diet založených na směsi hrachu s pšenicí, ale cena těchto doplňků je ještě cenově nepřijatelná při použití do směsí pro prasata ve výkrmu. Eventuálně může být použit řepkový šrot z 00 odrůd, který má bílkovinu docela bohatou na tryptofan (PASTUSZEWSKA et al., 2001). Navzdory nízké stravitelnosti aminokyselin řepkového šrotu (GDALA et al., 1998) a vedlejších produktů vzniklých při výrobě řepkového oleje, vyrovnává řepkový šrot nízký obsah energie ve směsích, kde je zastoupen hrách (FLOREK et al., 1999; SOBOTKA a TYWONCZUK, 2000; HANCZAKOWSKA a URBANCZYK, 2001; KRASUCKI et al., 2002). Po dietetické stránce působí luštěniny příznivě na jakost masa a tuku. Při vyrovnání obsahu některých chybějících specificky účinných látek (vitamín B12) a ostatních složek mohou luštěniny částečně nebo zcela nahrazovat v krmné dávce ostatní bílkovinná krmiva, včetně živočišných mouček. Některé z luštěnin však nelze zkrmovat bez úpravy ve vyšších

10

dávkách, vzhledem k obsahu látek s nepříznivým vlivem (glykosidy, uvolňování kyanovodíku). Ve vyšších dávkách mohou způsobovat hořkou příchuť masa a také zácpy a koliky (zejména u koní). Proto je vhodné zkrmovat luštěniny v kombinaci s krmivy, která mají projímavý účinek. Jako krmné luštěniny přicházejí u nás v úvahu především hrách (krmný), peluška (hrách rolní), vikev a bob koňský. Jako deklarovaný druh luštěnin se považují takové, které obsahují po odpočtu nečistot nejméně 85 % hmotnostních deklarovaného druhu. Pod tuto hodnotu jsou považovány za směs (ZELENKA, 1987).

2.2.

KRMNÝ HRÁCH Hrách setý u nás představuje nejvýznamnější luskovinu. Agronomicky významná je

jeho předplodinová hodnota. Patří k nejlepším předplodinám obilovin, především pšenice ozimé. Krmný hrách je vhodný k doplnění dusíkatých látek v krmné dávce a může se dávat do směsí pro všechna zvířata, která dokáží jeho vyšší obsah bílkovin využít pro transformaci na produkci. V ostatních případech je nadbytečný dusík jeho bílkovin vylučován z těla za značných energetických nákladů (KUDRNA, 1998).

2.2.1. HISTORIE PĚSTOVÁNÍ HRACHU Hrách setý patří k nejstarším kulturním plodinám. Podle nálezů byl rozšířen již v mladší době kamenné a bronzové v Malé Asii a v době kolových staveb ve Švýcarsku. Nejstarší

doklady

o

pěstování

luskovin

jsou

uváděny

z

Předního

východu.

Luskoviny byly pěstovány obdobným způsobem jako obiloviny a konzumovány v syrovém stavu nebo vařené. V době laténské byl pěstován hrách u kterého můžeme rozlišit dvě tvarové formy: s kulatými semeny a se svraštělým povrchem semen, a to v poměru 1 : 1,5 – 2 ve prospěch formy se svraštělým povrchem semen. Dnes jsou tyto formy botanicky nejasné. Podle analogií k dnešku by bylo možné předpokládat, že hrách se svraštělým povrchem semen byl hrách dřeňový a hrách s kulatými semeny měl charakter dnešní pelušky (ANONYM, 2006a). O původu hrachu nejsou pro značnou různost forem absolutně jisté údaje. Podle VAVILOVA (1960) velkosemenné formy Pisum sativum L. pochází z oblastí Středozemního moře. Oblast Etiopie a Somálska je uváděna jako další region výskytu.

11

2.2.2. TAXONOMIE RODU PISUM L. Hrách setý se řadí do čeledi bobovitých (fabaceae) a patří k nejstarším pěstovaným plodinám. Je pěstován v oblastech mírného pásma celého světa, včetně vyšších poloh tropů. Kulturní hrách pochází z planého druhu Pisum elatius s růžově purpurovými květy (STENBACH, 1997). Rod Pisum tvoří mnoho morfologicky odlišných typů rozšířených po celém světě. Proto jsou všechny kulturní formy soustředěny do druhu Pisum sativum L.. Plané formy jsou rozděleny do pěti druhů. Pisum sativum L. se dělí na dva poddruhy: Pisum sativum ssp. hortense – hrách setý zahradní a Pisum sativum ssp. arvense – hrách setý rolní (peluška), syn. Pisum arvense L. (PETR, 1963). Nejasnosti a domněnky v taxonomii rodu Pisum byly v poslední době potvrzeny exaktními výsledky v práci HOEY et al. (1996).

2.2.3. BOTANICKÉ VLASTNOSTI DRUHU PISUM SATIVUM L. Hlavní dělení uvnitř druhu Pisum sativum L. je založeno na jedné straně na tvaru semene (kulaté nebo svraštělé) a na druhé straně na barvě květu (bílý nebo barevný) uvedené ve schématu 1. •

Kulatý a svraštělý hrách Svraštělý hrách je mutací kulatého hrachu. Jeho chemické složení je odlišné

od kulatého hrachu a jeho potenciální výnos je zpravidla nižší. Je používán pouze jako zelený hrách, nebo jako zdroj amylázy pro nekrmné účely, ale nikdy pro výživu zvířat. •

Bělokvětý a barevně kvetoucí hrách Semena z bělokvětých odrůd hrachu, které jsou žluté nebo modro-zelené barvy a

neobsahují taniny. Tyto odrůdy se řadí do poddruhu Pisum sativum ssp. sativum. Hrách pěstovaný v současné době v Evropě pro výživu zvířat má bílé květy. Semena z barevně kvetoucích odrůd mají tmavou barvu a obsahují většinou taniny. Tyto odrůdy se řadí pod samostatný podruh Pisum sativum ssp. arvense. V Evropě je tento hrách sklízen obvykle před dosažením zralosti a je používán jako píce pro přežvýkavce. Hrách importovaný z jiných zemí je často tohoto typu, zvláště Australský hrách (GATEL, CARROUÉE, 1995).

12

Schéma 1: Klasifikace hrachu dle kvality semen (GATEL, CARROUÉE, 1995) Druh

Hrách setý Pisum sativum L.

Stav semene při sklizni

Zralá semena

Nezralá semena

•suchý hrách nebo krmný hrách •podpora plateb na ha od EU

•čerstvý nebo mražený hrách •není podpora

Tvar semene

Kulatá semena

Svraštělá semena

(normální obsah škrobu)

(změna v obsahu škrobu)

•častěji nalezený: hladká semena většinou pro krmení zvířat •výjimečně důlkovaná a promáčklá semena: velkozrnné typy pro výživu lidí

•velmi vzácně používané ve výživě zvířat •docela obvykle užívané pro produkci vinného hrachu

Bělokvěté

Barevně kvetoucí

(beztaninové)

(taniny přítomné v semeni)

Pisum sativum ssp. Sativum •nejběžnější v Evropě

Pisum sativum ssp. Arvense •růžovo, nachově kvetoucí •běžné v Austrálii a Číně

= KRMNÝ HRÁCH Semena do hněda Barva semene

Bělo-žlutá

Modro-zelená

13

Stejné dělení je možné u svraštělého hrachu

Barva květů

2.2.4. SLOŽENÍ SEMEN HRACHU Ve zralých semenech slupka hrachu (testos) představuje od 70 do 140 g/kg a skládá se hlavně z neškrobových polysacharidů (DAVEBY et al., 1993). Hlavními komponentami v odslupkovaném semeni (kotyledon) jsou škroby (500 g/kg) a bílkoviny (250 g/kg) s menším množstvím popela, tuku, vlákniny a sacharidů (glukóza, fruktóza, sacharóza a oligosacharidy). Vlastnosti škrobu a typ bílkoviny ovlivňují využití semen hrachu monogastrickými zvířaty (CASTELL et al., 1996).

Obsah bílkovin hrachu Množství celkových bílkovin hrachu je uprostřed mezi sójovým šrotem a obilninami (tab. 2). Analýzy obsahu N-látek ukázaly široké rozpětí např. od 155 do

397 g/kg sušiny (MONTI, 1983). Příčiny této variability jsou původu genetického

(odrůda), kultivačního a enviromentálního (půda, klima). Rozdíly v obsahu v důsledku genotypu jsou menší, než ty odpovídající agrotechnickým metodám a prostředí. MATTHEWS a ARTHUR (1985) prokázali, že obsah N-látek není konstantní jak pro semena ze stejné rostliny, tak dokonce i ze stejného lusku. Obsah N-látek je v průměru vyšší u svraštělých než hladkých semen a jarní odrůdy mají tendenci mít relativně méně N-látek (GATEL, GROSJEAN, 1990).

Tab. 2: Průměrné složení krmného hrachu, ve srovnání s pšenicí a sójovým šrotem Plodina

Hrách Pšenice Sójový šrot (MOSSE 1990) (MÉTAYER et al., 1993) (MÉTAYER et al. 1993) N-látky 240 131 516 Škrob 512 689 34 Tuk 18 24 23 Popeloviny 35 19 72 Vláknina 61 26 60 g/kg Lysin 17,9 3,7 33,0 Metionin 2,4 2,1 7,3 Cystein 3,6 3,2 8,3 Treonin 9,3 4,0 20,2 Tryptofan 2,0 1,6 7,0

14

Většina odrůd současně pěstovaných má průměrný obsah N-látek mezi 205 – 240 g/kg sušiny. Jeden z cílů selekce je snížení proměnlivosti v obsahu N-látek. Agrotechnické a klimatické podmínky byly identifikovány jako odpovědné za tyto změny (CARROUÉE, DUCHENE, 1993). Brzká sucha na začátku kvetení následovaná obdobím s vysokou vlhkostí mají za následek obvykle nízkou hladinu bílkovin. Velmi časná doba setí vede obecně k vyšší hladině bílkovin, což vysvětluje, proč ozimé odrůdy mají často vyšší hladiny než na jaře seté odrůdy (GATEL, CARROUÉE, 1995).

Struktura bílkovin a složení aminokyselin V minulých letech podstoupila výživa prasat podstatný vývoj. Pozornost výživářů se zaměřila místo na celkový obsah bílkovin na dostupnost jednotlivých aminokyselin na ileální úrovni. Tyto změny přispěly k přesnější formulaci diet vedoucí k nižšímu plýtvání dusíkem a jeho lepšímu využití zvířaty (STEFANYSHYN et al., 1998). Bílkoviny jsou u hrachu zpočátku ukládány ve vyvíjejícím se semeni (DAVEBY et al., 1993) a složení aminokyselin je závislé na poměru tří hlavních rozpustných frakcí (leguminy, viciliny a albuminy) nalezených v semenu. Bílkoviny hrachu jsou převážně ve vodě rozpustné (85 %, viz. schéma 2). Rozpustné bílkoviny jsou hlavně globuliny (60 % celkových bílkovin) a albuminy (25 %) jak uvádí GATEL a CARROUÉE (1995). Leguminy, viciliny a konviciliny představují společně hlavní zásobní bílkoviny globuliny s poměrně vysokou molekulovou hmotností. Bílkoviny skupiny albuminů mají biologickou aktivitu, která může mít příležitostně antinutriční vliv (enzymy, trypsin inhibitory, lektiny) a nízkou molekulovou hmotnost (GATEL, CARROUÉE, 1995). U hrachu jsou jednotlivé bílkoviny přítomné v různě se měnících poměrech. Tato nestálost je v prvé řadě genetického původu, zatímco prostředí má menší vliv (BANIEL et al., 1992). Jednotlivé bílkovinné molekuly jsou docela bohaté na lysin. Globuliny, zejména vicilin, který je téměř nepřítomný, jsou charakterizovány nízkou hladinou sirných aminokyselin, kromě toho globuliny jsou bohaté na arginin, kys. asparagovou a glutamovou (GATEL, CARROUÉE, 1995). Albuminy jsou bohaté na sirné aminokyseliny a tryptofan. Mezi celkovým obsahem bílkovin a většinou aminokyselin je přímý vztah, výjimkou bývá tryptofan, který je jednotně nízký (FAN, SAUER, 1999).

15

Schéma 2: Dusíkové složky hrachu (GATEL, CARROUÉE, 1995) NPN

N-látky N*6,25

Bílkoviny

Bílkoviny ve vodě rozpustné 85 %

Globuliny

Leguminy Viciliny Konviciliny

Albuminy

PA 1, PA 2 TI, Lektiny a další

Nerozpust. 15 % NPN – nebílkovinný dusík TI – inhibitor trypsinu

Kvalita bílkovin krmiva je obvykle založená na obsahu esenciálních aminokyselin a jejich dostupnosti pro monogastrická zvířata. Obsah bílkovin u hrachu je variabilní, a jak zjistil MOSSÉ (1990), množství jednotlivých aminokyselin je v lineární korelaci s obsahem bílkovin hrachu.

Stravitelnost bílkovin a aminokyselin hrachu Bílkoviny jsou klíčem k sestavování diet, jako výhodnější způsob se jeví stravitelnost specifických aminokyselin. Obvykle je hrách charakterizován vysokou ileální stravitelností (tab. 3) lysinu a metioninu a poměrně nízkou stravitelností cysteinu a tryptofanu (STEIN, 2006a; FAN, SAUR, 1994; LETERME et al., 1990). Využití aminokyselin prasaty začíná rozpouštěním bílkovin ve vodě. Ve srovnání s pšenicí, sójovým šrotem, masokostní moučkou nebo slunečnicovým šrotem je rozpustnost bílkovin hrachu závislá na pH. U hrachu je 80 % bílkovin rozpustných při pH 9, a méně než 30 % při pH 3. Albuminy hrachu odolávají srážení při pH 4,5 (LE GUEN et al., 1993). Když hrách představuje hlavní krmné bílkoviny, tak tyto nejsou účinně rozpuštěny žaludečními šťávami (pepsinem), který je typicky aktivní při pH 2-3. Jak bílkoviny postupují směrem k tenkému střevu, pH se zvyšuje a více bílkovin je odbouráváno (CONE, 1993). To je dokázáno vyšší aktivitou hydrolyzovaných pepsinů ve střevě (SALGADO et al., 2002a). Část vicilinu a polypeptidu albuminu není u selat

16

tráveno. SALGADO et al., (2002b) nalezli na konci ilea skupiny bílkovin patřící k rozpustným bílkovinám globulinů. Důvod proč určité aminokyseliny mají nižší stravitelnost než ostatní, může souviset s jejich umístěním uvnitř semene hrachu. Albuminy, které obsahují poměrně vysokou koncentraci metioninu, treoninu a tryptofanu, jsou méně stravitelné, než ostatní bílkoviny v semenu. Toto může vysvětlovat, proč byly uváděny nižší stravitelnosti pro tyto aminokyseliny (STEIN, 2006a).

Tab. 3: Obsah aminokyselin a ileální stravitelnost aminokyselin hrachu setého a sójového šrotu Obsah AK Obsah AK hrachu sój. šrotu

Strav. hrachu

Strav. sój. šrotu

(LANDBLOM, 2002; NRC, 1998) N-látky Lysin Arginin Histidin Isoleucin Leucin Metionin Cystin Fenylalanin Treonin Tryptofan Valin

228 15,0 18,7 5,4 8,6 15,1 2,1 3,1 9,8 7,8 1,9 9,8

475 28,3 32,3 11,7 19,9 34,2 6,1 7,0 21,8 17,3 6,1 20,6

88 90 89 85 86 84 79 87 83 81 83

Strav. hrachu

Strav. sój. šrotu

(STEIN et al., 2004) 89 93 90 88 88 91 84 88 85 87 86

80 88 93 88 83 86 78 67 87 80 54 78

84 88 93 90 86 86 89 84 87 86 78 83

Z těchto objevů je možné usoudit, že se vzrůstajícím začleněním hrachu do diet se zvyšují endogenní ztráty dusíku. Vzrůstající endogenní ztráty dusíku snižují zdánlivou stravitelnost aminokyselin vlivem inherentní vlákniny, nebo antinutričních látek např. inhibitorů trypsinu nebo taninů (LE GUEN et al., 1995; BURACZEWSKA et al., 1989; JONDREVILLE et al., 1992; FAN et al., 1994).

17

Sacharidy Vysoká energetická hodnota hrachu může být odvozená od složení komplexu sacharidů. Sacharidy hrachu tvoří hlavně škrob koncentrovaný v endospermu a neškrobové polysacharidy rozdělené mezi dělohy a slupku (STEFANYSHYN, 2004). •

Škrob Škrob tvoří téměř polovinu hmotnosti krmného hrachu. Obsah škrobu ukazuje

výraznou nepřímou korelaci k obsahu bílkovin. Při obsahu 23 % bílkovin je obsah škrobu přibližně 46 % (HICKLING, 2003). Ve zralých semenech hrachu (BASTIANELLI et al., 1998) se obsah škrobu mění mezi krmným (429-527 g/kg), barevně kvetoucím (327-506 g/kg) a svraštělým hrachem (186-346 g/kg). Škrob u kulatých semen hrachu je uskladněn v oválných granulích o velikosti přibližně 25 µm (COLONNA et al., 1992). Vlastnosti škrobu u odrůd s kulatými semeny jsou podobné s obilninami, protože amylopektin představuje v průměru 70 % celkového množství škrobu. Rezistentní škrob hrachu může také být fermentován buď ještě v žaludku, nebo pak v distální části tenkého střeva (VAN DER MEULEN et al., 1997; MARTIN et al., 1998). •

Neškrobové polysacharidy Hodnoty neškrobových polysacharidů se mění mezi odrůdami arvense a hortense.

Složení neškrobových polysacharidů je různé mezi dělohami a slupkami (Mc CARTNEY, KNOX, 2002). Buněčné stěny slupek hrachu mají vysoce nerozpustná rezidua zahrnující celulózu, kyselé xylany, pektinové polysacharidy (kys. uronová) a lignin. Rozpustnost neškrobových polysacharidů slupek hrachu je nízká (15 %) ve srovnání s dělohami (47 %) (CANIBE et al., 1997). Poměr slupek je v negativní korelaci s velikostí semene, na rozdíl od vlákniny, která není ovlivněna velikostí semene. Vysokou úroveň obsahu vlákniny lze připsat významnému množství buněčných stěn. Celulóza a lignin představují poměrně malé množství složek vlákniny a tvoří hlavně pektinová jádra uvnitř děloh a celulózohemicelulózový komplex uvnitř slupky (GATEL, CARROUÉE, 1995). •

Oligosacharidy Hrách obsahuje přibližně 5 % oligosacharidů. Během brzkého vývoje semen hrachu

je dominantně ukládána sacharóza, glukóza a fruktóza, zatímco koncentrace oligosacharidů zůstává nízká. Oligosacharidy jsou tvořeny hlavně sacharózou, která představuje 30 – 40 % rozpustných sacharidů hrachu a α-galaktosidázou (GATEL, CARROUÉE, 1995), která má

18

polovinu sacharidové báze a jeden až čtyři další zbytky z α-galaktózy, stachyózy a verbaskózy. Průměrný obsah α-galaktosidázy je 32 – 46 g/kg sušiny hrachu (CANIBE, KNUDSEN, 1997). α-galaktosidáza nalezená v luskovinách je údajně odpovědná za nadýmání u určitých druhů zvířat, zvláště prasat. Ve srovnání hrachu s ostatními luskovinami např. lupinou a bobem, jsou oligosacharidy produkující plyny na nízké úrovni, takže nevytvoří dostatek plynů v tlustém střevě k případnému nadýmání. Případy nadýmání nejsou způsobeny výhradně α-galaktosidázou, ale také neurčitými dalšími komponenty vlákniny (HICKLING, 2003). Možné případy nadýmání a průjmů, které naruší trávení živin a případy nucení ke zvracení, křeče a obecný neklid zvířat mohou být způsobeny právě oligosacharidy. Případy průjmů v Evropě jsou z těchto příčin neznámé, ale mohou souviset s čerstvě sklizeným hrachem a hladinou rozpustných neškrobových polysacharidů. Vznikající plyn je složen převážně z vodíku, oxidu uhličitého a metanu.

Obsah tuku Průměrný obsah oleje u krmného hrachu je malý a většinou pod 2 %. Triglyceridy představují 90 % všech lipidů. Složení tuků hrachu je stejné s obilninami, jsou polynenasycené povahy a s převahou kys. linolové (GROSJEAN, 1985). Jak uvádí HICKLING (2003) obsah nasycených tuků je přibližně 15 % a hlavní nenasycené mastné kyseliny jsou kys. linolová (50 %), olejová (20 %) a linolenová (12 %). Tuk je citlivý na oxidaci, protože obsahuje lipoxygenázu (CASEY, DOMONEY, 1992), ale možnost reálného nebezpečí oxidace je minimální, aktivita tohoto enzymu je malá (JONDREVILLE et al., 1992). Obsah tuku u hrachu je malý a proto nebezpečí peroxidace, která může působit nechutenství jsou malá.

Obsah minerálních látek a vitamínů Krmný hrách má spolu s obilninami nízký obsah vápníku, ale obsahuje mírně vyšší množství fosforu, a to přibližně 0,4 % (viz. tab. 4). Kyselina fytová, která váže fosfor, který je tudíž méně dostupný zvířatům, představuje u krmného hrachu stejné množství jako u semen obilnin. Krmný hrách obsahuje 1,2 % kyseliny fytové, toto množství je porovnatelné s množstvím nalezeným u sóji mezi 1,0 – 1,93 % (REDDY et al., 1982).

19

Poměr fytátového fosforu k celkovému fosforu je u hrachu 42 % (BARRIER-GUILLOT et al., 1994). Úroveň stopových minerálů u hrachu je považována za podobnou, jaká byla nalezena u obilnin. Obsah vitamínů nalezených u hrachu se jeví být adekvátní s údaji zjištěnými u obilnin a dalších krmiv. Je známo, že hrách je bohatý na vitamíny skupiny B (HICKLING, 2003).

Tab. 4: Průměrný obsah hlavních minerálních prvků u krmného hrachu (GATEL, CARROUÉE, 1995) Ca Hrách Pšenice Sójový extrahovaný šrot 48 %

P 0,9 0,7 3,1

4,6 3,8 7,8

% fytát. P 42 52 45

Mg 2,1 1,3 3,3

K 11,0 4,6 22,0

Obsah energie Energetická hodnota hrachu pro prasata je podobná s vysokoenergetickými obilninami jako je kukuřice a pšenice. Hrách obsahuje 99 % stravitelné energie z hodnoty zjištěné u kukuřice. TAVERNER a CURIC (1983) uvádějí u hrachu BE, ME a NE v hodnotách 14,4; 13,6 a 9,7 MJ kg/sušiny. Hodnota NE hrachu pro prasata je porovnatelná s dalšími bílkovinnými krmivy. To je způsobeno vysokým obsahem škrobu (46 %). Tento škrob je velmi dobře stravitelný a to je hlavní důvod pro vysokou biologickou energetickou hodnotu hrachu. Hrách má 98 % stravitelné energie, 101 % ME a 121 % NE sójového šrotu (HICKLING, 2003).

2.2.5. ODRŮDY HRACHU SETÉHO – GOTIK A ZEKON Obě zmíněné odrůdy hrachu byly registrovány v roce 1999 a jsou semi-leafless typu. •

Hrách setý GOTIK Gotik je bezlistá odrůda vyššího intermediárního růstu. Lodyha je však ještě asi

o 5 – 10 cm delší než je průměr těchto intermedierních odrůd. I přes tuto skutečnost se vyznačuje velmi dobrou odolností vůči poléhání a to v rozmezí 6,5 - 7 bodů. Semeno má 20

větší, kulovitě–oválného tvaru, žluté barvy, s HTS 260 - 280 g. Dosahuje stabilně vysokých výnosů a je kontrolní odrůdou. Doba zrání je polopozdní. Odolnost vůči komplexu kořenových a krčkových chorob je velmi dobrá, stejně jako odolnost vůči ascochyta komplexu. Odrůda je vhodná zejména do kukuřičné, řepařské a obilnářské oblasti. Odrůda se vyznačuje odlišným habitem ve srovnání s ostatními bezlistými odrůdami. Doporučený výsevek je 0,9 – 1,0 mil. klíčivých semen/ha. Tato odrůda je také registrována na Slovensku a v Rakousku (ANONYM, 2006b).

Tab. 5: Seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize v roce 2003 (ANONYM, 2003) Název odrůdy - Hrách setý 1. Adept 2. Alan 3. Bohatýr 4. Canis 5. Carrera 6. Catania 7. Garde 8. Gotik 9. Grana 10. Hardy 11. Herold 12. Jackpot 13. Janus 14. Kamelot 15. Komet 16. Lantra 17. Menhir (syn. Duel, Alhambra) 18. Merkur 19. Olivín 20. Pegas 21. Power 22. Primus 23. Profi 24. Romeo 25. Smaragd 26. Sonet 27. Sponsor 28. Tempra 29. Tyrkys 30. Zekon (syn. Forman)

Rok zápisu 1995 1993 1980 2000 1995 2002 2002 1999 1997 2003 2002 2001 1991 2001 1993 1995 1995 1995 1990 1995 2003 1995 1994 1989 1978 1996 2002 2003 1984 1999

21

Poznámky žlutosemenný žlutosemenný žlutosemenný žlutosemenný, semi-leafless typ žlutosemenný, semi-leafless typ zelenosemenný, semi-leafless typ zelenosemenný, semi-leafless typ žlutosemenný, semi-leafless typ žlutosemenný žlutosemenný, semi-leafless typ žlutosemenný, semi-leafless typ žlutosemenný, semi-leafless typ žlutosemenný žlutosemenný,semi-leafless typ žlutosemenný zelenosemenný, semi-leafless typ žlutosemenný, semi-leafless typ žlutosemenný zelenosemenný žlutosemenný zelenosemenný, semi-leafless typ žlutosemenný žlutosemenný, semi-leafless typ žlutosemenný zelenosemenný žlutosemenný žlutosemenný, semi-leafless typ žlutosemenný, semi-leafless typ zelenosemenný zelenosemenný, semi-leafless typ

•

Hrách setý ZEKON Zekon patří mezi bezlisté odrůdy hrachu. Semeno je středně velké, kulaté, zelené

barvy, s HTS 240 – 260 g. Délkou lodyhy patří mezi vyšší intermedierní odrůdy. Vyznačuje se velmi dobrou odolností vůči poléhání. Semeno má velmi dobré technologické vlastnosti. Zrání je polopozdní. V polních podmínkách má velmi dobrou odolnost vůči komplexu kořenových a krčkových chorob a obecné strupovitosti hrachu. Doporučený výsevek je 0,9 – 1,0 mil. klíčivých semen/ha. Odrůda je také registrována na Slovensku, v Maďarsku a v Chorvatsku (ANONYM, 2006c).

2.3. ANTINUTRIČNÍ LÁTKY V ROSTLINNÝCH SUROVINÁCH Obsah a spektrum antinutričních látek se podařilo intenzivní prací šlechtitelů podstatně omezit. Tento problém je však třeba posuzovat komplexně, poněvadž antinutriční látky v rostlinách se mohou podílet na řadě prospěšných funkcí. Rostliny si vyvíjely během svého vývoje jednodušší, nebo složitější obranné chemické mechanismy. Nejčastěji se jedná o pozitivní působení při ochraně různých částí rostlin proti hmyzu a mikroorganismům i vyšším živočišným konzumentům. Slouží také k ochraně cytosolu proti endogenním proteázám a jako zásobní bílkoviny (NORTON, 1991). Pro tyto látky se začal používat termín přirozené pesticidy. Vůči zvířatům i člověku působí tyto složky jako antinutriční látky. Rovněž existují teorie a hypotézy, že rostliny jsou schopny převádět primární metabolity v antinutriční látky (třísloviny) za stresových situací. Rostliny produkují semena, aby si zajistily své vlastní přežití, a ne jako primární zdroj potravy pro zvířata. Z toho důvodu si rostliny vyvinuly mnoho obranných mechanizmů na ochranu semen proti napadení plísněmi, bakteriemi, hmyzem a ptáky. Běžnou obrannou strategií rostlin je vytváření různých látek, které dráždí zažívací trakt těchto rostlinných škůdců. Protože v procesu trávení mikroorganismů a zvířat je mnoho podobného, mohou tyto obranné látky také narušovat trávicí proces hospodářských zvířat. Látky obsažené v semenech rostlin, které mají negativní vliv na růst zvířat a jejich zdraví, jsou známy jako antinutriční faktory (ANF). Existuje mnoho antinutričních faktorů, které jsou klasifikovány podle vlivu na zvířata (TOMAN, CLIFFORT, 1997). Za obvyklých podmínek neohrožují život a závažněji ani zdraví konzumenta, mohou však zhoršit využitelnost živin z potravy a vyvolat řadu různorodých nepříznivých potíží, jako jsou nechutenství, zažívací potíže, nadýmání (KALAČ, 1997). Antinutriční faktory mohou 22

mít vliv na trávení proteinu, škrobů, cukrů a využití minerálních látek u zvířat. Mohou mít též vliv na imunitní systém a některé jsou charakterizovány jako toxické látky. Zde je třeba připomenout všeobecně známou, ale často přehlíženou zásadu: výsledný účinek určité chemické látky z potravy na člověka je určován především dávkou, kterou přijme. A ta je součinem obsahu (resp. koncentrace) a množství konzumované potraviny (TOMAN, CLIFFORT, 1997). Podstatná část rostlinné produkce se využívá jako krmiva. Nekvalitní krmivo se projeví závažnějšími důsledky na zdravotní stav zvířat a jejich produkční schopnost. Vzhledem k tomu je nutné znát obsah antinutričních látek u krmných komponent a způsoby eliminace jejich škodlivých účinků. Citlivost vůči jednotlivým látkám často značně závisí na druhu zvířat. Absorpce a případné přeměny škodliviny závisejí na anatomii trávicího traktu. Přežvýkavci ve svém předžaludku škodlivé látky značně zředí. K absorpci vesměs dochází až ve slezu. Postup nežádoucí látky trávicím traktem je proto pomalejší než u monogastrických zvířat (ZUKALOVÁ, VAŠÁK, 2001). Přes dlouhodobé trpělivé zušlechťování rostlin zůstaly obranné systémy rostlin i nadále trvale zakódovány v genofondu. V moderní době se tyto látky jeví jako nežádoucí. Je rovněž známou skutečností, že odrůdy s vyšším obsahem antinutričních látek dosahují vyšších výnosů, což může být spojeno s existencí mechanismů vyšší odolnosti těchto kultivarů proti chorobám a živočišným predátorům. Z tohoto aspektu lze předpokládat, že vyšlechtění odrůd bez antinutričních látek, ale zároveň bezbranných proti škůdcům by nebylo optimální cestou řešení problémů. Vhodnější se jeví kombinace dvou přístupů spočívající v částečném snížení obsahu antinutričních látek šlechtěním a zároveň použitím vhodných a ekonomicky dostupných technologií úpravy luskovin s cílem výrazného snížení nebo odstranění antinutričních látek před jejich použitím ve výživě lidí i zvířat (PONÍŽIL, 2004).

2.3.1. ANTINUTRIČNÍ FAKTORY U KRMNÉHO HRACHU Přítomnost antinutričních látek v dietách obvykle prasatům nezpůsobuje vážnější problémy, ačkoli věk a velikost prasete jsou považovány za rozhodující faktory (ARENTOFT, 1991). Při formulaci diet pro časně odstavená selata musí být zvážen vývoj trávicího traktu. Diety pro prasata obsahující hrách setý se můžou přímo krmit i bez

23

předchozího ošetření k inaktivaci antinutričních látek, snad jen s výjimkou časně odstavených selat (LANDBLOM, 2002). Stejně jako ostatní druhy luskovin obsahuje i hrách antinutriční látky typu inhibitorů trypsinu (TIA), lektiny, taniny a hemaglutininy.

Inhibitory trypsinu Nejvýznamnějšími antinutričními faktory u hrachu jsou trypsin inhibitor aktivity (TIA) a chymotrypsin inhibitor aktivity. Zdá se, že obsah trypsin a chymotrypsin inhibitoru je nezávislý na obsahu bílkovin a dalších vlastnostech semene (ZUKALOVÁ, VAŠÁK, 2001). Obsah TIA je hlavně odrůdovou záležitostí, ačkoliv půdní, klimatické a agrotechnické podmínky se rovněž významně podílejí na jeho obsahu. U hrachu je 10 % TIA nalezeno v obalech semene a 90 % v dělohách. Obsah TIA je vyšší u ozimých odrůd než u jarních a u odrůd s kulatými semeny než se svraštělými (STEFANYSHYN, 2004). Obsah inhibitorů trypsinu se u hrachu pohybuje nejčastěji okolo 3 – 5 TIU/mg sušiny (LIENER, 1989; SAUER, JAIKARAN, 1994), u surových sójových bobů zpravidla okolo 50 TIU/mg sušiny a u sójového extrahovaného šrotu obecně mezi 4 – 7 TIU/mg sušiny (GATEL, CARROUÉE, 1995). Velká většina jarních odrůd má aktivitu nižší než 4 TIU/mg sušiny, zatímco ozimé odrůdy mají obsah často vyšší než 6 TIU/mg sušiny (GATEL, 1994). Z hlediska obsahu jednotek trypsin inhibitoru, je možno seřadit jednotlivé odrůdy hrachu do čtyř skupin, viz tab. 6.

Tab. 6: Návrh členění odrůd hrachu podle aktivity TIA (ZUKALOVÁ, VAŠÁK, 2001) Rozmezí

Slovní hodnocení

Postup při povolování

Do 4 TIU/mg sušiny

Nízká aktivita

–

4 – 6 TIU/mg sušiny

Střední aktivita

–

6 – 10 TIU/mg sušiny

Vysoká aktivita

Komentovat v „popisu odrůd“

Nad 10 TIU/mg sušiny

Velmi vysoká aktivita

NEPOVOLOVAT

Inhibitory proteáz jsou látky bílkovinné nebo polypeptidové povahy vytvářející s proteolytickými enzymy poměrně stabilní komplexy, které již nemají enzymovou aktivitu. Tímto mechanismem snižují užitkovost zvířat a mohou zhoršit jejich zdravotní stav

24

a tím nepříznivě ovlivňovat ekonomiku chovu. Rozlišují se inhibitory Kunitzova nebo Bowman-Birkova typu. V rostlinách však plní řadu pozitivních funkcí, takže jejich snižování, či úplné odstranění šlechtitelskou prací nemusí být jednoznačně vhodné. Jedná se zejména o jejich ochranné funkce vůči hmyzu, mikroorganismům a ukládání zásobních bílkovin. U hospodářských zvířat však negativně ovlivňují metabolické funkce. Nejčastěji narušují činnost trypsinu, tedy jednoho z trávicích enzymů vylučovaných slinivkou, která štěpí v tenkém střevě bílkoviny. Tyto inhibitory zjednodušeně vadí tím, že přednostně vytvářejí komplex s trypsinem, resp. chymotrypsinem a dalšími proteázami. Tyto enzymy pak chybějí pro štěpení bílkovin přijatých potravou. Hormonální signalizací je

provokována

slinivka

ke

zvýšenému

vylučování

enzymů,

což

může

mít

při dlouhodobém působení škodlivé důsledky (KALAČ, MÍKA, 1997). Protože chymotrypsin a trypsin jsou poměrně bohaté na sirné aminokyseliny, hypertrofie slinivky může odvrátit metionin a cystin ze syntézy tělních tkání (CASTELL et al., 1996). Inhibitory trypsinu potlačují růst zvířat tím, že omezují štěpení bílkovin a z téhož důvodu také snižují jejich stravitelnost. Snižují absorpci přes stěnu střevní, zejména dusíku a síry. Svými inhibičními účinky na proteázy sekundárně působí hypertrofii a hyperplasii slinivky břišní. Nejcitlivější jsou mláďata a monogastrická zvířata (GATEL, 1994; KALAČ, MÍKA, 1997). U člověka je riziko působení inhibitorů proteáz podstatně nižší než u hospodářských zvířat, protože potraviny, které je obsahují, se téměř všechny tepelně upravují (KALAČ, 1997).

Lektiny (fytohemaglutininy) Lektiny patří mezi významné antinutriční látky, které se vyskytují zejména v semenech luskovin. Jsou to toxické bílkoviny, které dokáží narušit využití základních živin, vyvolat významné změny střevního epitelu a ovlivnit složení střevní mikroflóry. Většina lektinů se podílí na pasivním obranném mechanismu rostlin proti hmyzu a vyšším živočišným konzumentům. Podílejí se na zásobních bílkovinách rostlin a na zrání a klíčení semen. V semenech hrachu se vyskytuje lektin označovaný PSL. V semenech luskovin mohou lektiny tvořit až 20 % hmotnosti bílkovin. Chemicky náleží mezi glykoproteiny se 4 - 10 % sacharidů. Mají schopnost vázat se na polysacharidy epitelu trávícího traktu. Naštěstí vazba lektinů vyskytujících se u hrachu na polysacharidy epitelu střeva není příliš pevná, takže jsou ohrožena nejvíce mláďata. Dobře odolávají teplotám a širokému rozsahu

25

hodnot pH. Obecnou vlastností lektinů je jejich schopnost odolávat štěpení proteolytickými enzymy in vivo. Jsou velmi odolné proti štěpení trávicími enzymy v tenkém střevě, takže podstatná část jich prochází až do výkalů. Mezi obecně definované negativní působení lektinů je možno zařadit zpomalení až zastavení růstu, poškozování epitelu trávícího traktu, zejména střeva, které vede k jeho hypertrofii. Dochází i k hypertrofii pankreatu, jater a u mláďat k předčasné atrofii brzlíku (KALAČ, 1997). Další negativní vlastnosti můžeme spatřovat v ovlivňování střevní mikroflóry a inhibici aktivity střevních enzymů (OBOH et al., 1998; KALAČ, MÍKA, 1997). Váží se na buňky klků střevního epitelu (schopnost vázat se na střevní mukózu) a část z navázaných lektinů pak přechází do krevního oběhu. Lektiny jsou typicky měřené podle schopnosti aglutinovat erytrocyty přes příčné vazby povrchu glykoproteidů (HUISMAN et al., 1990). Při vysoké konzumaci mohou působit vážné zdravotní problémy a někdy dokonce smrt zejména u mláďat (LALLES, 1993; OBOH et al., 1998). Toxicita lektinů je na různé úrovni. Hrách náleží do skupiny luštěnin s nižším obsahem toxických lektinů (GRANT et al., 1983; TOMAN, CLIFFORT, 1997).

Saponiny Saponiny jsou složité látky založené na cukrech spojených se steroidy. Jsou to cyanogenetické glykosidy, které jsou silnými povrchově aktivními látkami schopnými tvořit komplexy se steroly a zvyšovat propustnost buněčných stěn, např. způsobují hemolýzu červených krvinek. To je připisováno vzájemnému ovlivňování membrány erytrocytů s cholesterolem. Různá citlivost podle zdroje saponinů je udávána strukturálními rozdíly mezi saponiny (KHALIL, EL-ADAWY, 1994). Jejich hořká chuť může snížit příjem krmiva, ale koncentrace saponinů u hrachu je obvykle příliš nízká, aby docházelo k případům škodlivého účinku (CASTELL et al., 1996).

Třísloviny (taniny) Třísloviny jsou fenolické sloučeniny rozpustné ve vodě, jejichž relativní molekulová hmotnost je 500 - 3000 Da, srážejí bílkoviny a mají svíravou (adstringentní) chuť, i když uvedená definice není zcela přesná (KALAČ, MÍKA 1997). Třísloviny tvoří sloučeniny sacharidů, bílkovin a dalších polymerů v krmivu (CASTELL et al., 1996). Pohled

26

na třísloviny je poměrně komplikovaný, patří sice mezi antinutriční látky, ale u přežvýkavců zároveň působí pozitivně ve smyslu prevence bachorové pěnové tympanie (VRZGULA et al., 1990). Dle klasického přístupu se dělí na hydrolyzovatelné a kondenzované. Běžné hydrolyzovatelné třísloviny mají jako centrální část molekuly D-glukopyranosu, na níž se esterově váže kyselina gallová a její oligomery. V semenech hrachu setého a bobu obecného se vyskytují kondenzované třísloviny a jsou soustředěny hlavně v osemení, kde se jejich obsah pohybuje v množství až 10 %. U těchto dvou leguminóz je zajímavé, že kultivary s vysokým obsahem tříslovin kvetou barevně, zatímco v kultivarech bíle kvetoucích je obsah tříslovin velmi nízký. Třísloviny jsou zřejmě uloženy ve vakuolách neporušených buněk. Vyšší koncentrace jsou pravidelně nalezeny v osemení, než ve vlastním zrnu hrachu (CASTELL, et al., 1996). Obsah tříslovin je zanedbatelný u hrachu se zelenými a žlutými semeny (HICKLING, 2003). U zvířat zpomalují růst v důsledku sníženého příjmu krmiva (hořká chuť) a snížené stravitelnosti bílkovin, především v důsledku snížené absorpce esenciálních aminokyselin, zejména metioninu a lysinu. Třísloviny také reagují s bílkovinami střevní stěny a tímto mechanismem zhoršují vstřebávání živin. Třísloviny mohou rovněž snižovat stravitelnost polysacharidů z důvodů tvorby nestravitelných komplexů mezi kondensovanými tříslovinami a polysacharidy buněčných stěn.

Isoflavony (fytoestrogeny) Působí jako látky chránící rostliny proti plísním, hmyzu, houbovým chorobám a dalším patogenům. Isoflavony patří k látkám, které zvyšují přirozenou rezistenci rostlin proti chorobám a škůdcům a ty, které se vyskytují v chloroplastech mají estrogenní účinky. Estrogenní aktivita isoflavonů je poměrně nízká. Fytoestrogeny mohou narušovat sekreci živočišných estrogenů a tím narušovat ovulaci, pohyb vajíček ve vejcovodu, vyvolávat nepravou říji, nepravou graviditu a degenerativní změny pohlavního ústrojí. Výše uvedenými mechanismy ovlivňují metabolické funkce (KALAČ, MÍKA, 1997).

Inhibitory alfa-amylázy Hrách

obsahuje zanedbatelné množství

těchto

sloučenin,

které zasahují

do pankreatických a slinných enzymů a postihují trávení sacharidů (CASTELL et al.,

27

1996). Některé odrůdy hrachu a bobu obsahují inhibitory alfa-amylázy, které snižují stravitelnost škrobů. Polysacharidy v krmných surovinách mohou být všeobecně klasifikovány buď jako zásobní uhlovodany, například škrob, nebo neškrobové polysacharidy jako vláknina, pentosany, glukany a pektiny. Monogastrická zvířata neprodukují trávicí enzymy na využití neškrobových polysacharidů. Ty jsou fermentovány přítomnou střevní flórou na těkavé mastné kyseliny a plyny (TOMAN, CLIFFORT, 1997).

Antigenní bílkoviny Při krmení neupravenými krmivy mohou některé bílkoviny a glykoproteidy vyvolat imunitní reakci. Imunitní reakce a syntéza protilátek v tělních tekutinách představují specifický imunitní systém. Tyto reakce jsou žádoucí, když je antigenem infekční mikrob, ale nežádoucí, když je organismus zvířete vystaven antigenům krmiva. Následkem pak vznikají akutní nebo chronické hypersenzitivní reakce (CASTELL et al., 1996). LE GUEN et al. (1991) uvádí, že selata krmená dietou obsahující neupravený hrách vyvolala tvorbu protilátek proti leguminům a vicilinům, což ale nebylo prokázáno. Pravá potravní alergie může způsobit gastrointestinální potíže, průjem, ztrátu hmotnosti a špatný růst selat, ale tyto problémy nebyly zaznamenány.

Jiné antinutriční látky Mezi jiné antinutriční látky můžeme počítat také látky (viz. kapitola 2.2.4.), které ovlivňují využití živin krmiva, jejichž přehled uvádím dále: •

Kyselina fytová Kyselina fytová je hexa-fosfátový ester inositolu, který může tvořit komplexy

s dvojmocnými kationty a tímto snižovat dostupnost vápníku, mědi, železa, hořčíku a zinku. Stravitelnost kys. fytové je závislá na enzymu fytázy, často chybí u monogastrických zvířat (CASTELL et al., 1996). •

Nadýmající látky (flatulentní oligosacharidy) Oligosacharidy nejsou štěpeny a vstřebávány jako ostatní cukry v tenkém střevě,

ale dostávají se do střeva tlustého, kde se stávají živným substrátem pro baktérie, které je metabolizují za vzniku značných množství plynů. Probíhá poměrně intenzivní šlechtění

28

luštěnin s cílem snížit obsah nadýmajících látek geneticky. K trávení, či hydrolýze rafinózy je potřebná invertáza a α-galaktosidáza (KALAČ, 1997). Množství antinutričních látek u krmného hrachu je uvedeno v tab. 7.

Tab. 7: Obsah antinutričních faktorů u hrachu (SAVAGE, DEO, 1989) Antinutriční faktor

Jednotka

Inhibitory alfa-amylázy Inhibitor trypsinu Inhibitor chymotrypsinu Lektiny (fytohemaglutininy) Kyselina fenolová Kyselina fytová Třísloviny – taniny

Rozpětí

mg/kg TIU/g mg/kg mg/kg mg/kg mg/g mg/g

14 80 740 - 10240 150 - 10800 5100 - 15060 13 27 2,22 - 7,44 0,2 13

V návaznosti o poznatcích antinutričních faktorů u hrachu je důležité znát maximální podíly hrachu v krmné dávce z důvodů bezpečné dávky, viz. tab. 8.

Tab. 8: Maximální podíl hrachu v krmné dávce (ZUKALOVÁ, VAŠÁK, 2001) Skupina zvířat

Bezpečný podíl hrachu

Výkrm prasat

25-35 %

Prasnice

20 %

Krůty

15 %

Dojnice

20 %

Ovce

10 %

2.4. REDUKCE VLIVU ANTINUTRIČNÍCH FAKTORŮ Provádí se několika způsoby a to fyzikálním ošetřením, chemickým a nebo enzymovým ošetřením.

2.4.1. FYZIKÁLNÍ OŠETŘENÍ Do této skupiny metod podílejících se na zlepšení nutriční úrovně surových rostlinných materiálů, jako je zvýšení hodnoty energie, stravitelnosti bílkovin 29

a jednotlivých aminokyselin se nejčastěji počítají mechanické a termomechanické metody opracování běžně používané v krmivářském průmyslu.

Šrotování Šrotování je první a nejjednodušší úprava krmných surovin, která zejména ovlivňuje přístupnost enzymů k substrátu (CARRÉ et al., 1998). Data in vitro ukázala, že stravitelnost bílkovin se lineárně zvyšovala, když se velikost částic zmenšila z 1000 na 500 a 200 µm (LAHAYE, 2004), ale další zvýšení stravitelnosti u pšenice šrotované na velikost částic pod 200 µm už nebylo prokázáno. Podobně bylo prokázáno u prasat, že ileální stravitelnost energie a aminokyselin se zvýšila o 5 %, když se velikost částic zmenšila z 500 na 200 µm (LAHAYE et al., 2003a). Tato skutečnost je mimořádně důležitá u selat krmených vysokými hladinami hrachu, který má sníženou velikost částic pod 400 µm. Tato selata dosahovala významně vyšší růstové intenzity (ALBAR et al., 2000). Stravitelnost živin a zvláště aminokyselin u prasat by mohla být podstatně zvýšená při velmi jemném šrotování na velikost částic 50-60 µm (HESS et al., 1998). Pokud se zrno nešrotuje jsou výsledky užitkovosti o 30-60 % horší (KODEŠ et al., 1988).

Extruze Extruze patří mezi tzv. HTST (high temerature-short time) metody tepelných úprav, které jsou založeny na použití vysokých teplot po velmi krátkou dobu (méně než 1 min.). Rozlišujeme suchou a vlhkou extruzi. Materiál je protlačován přes matrici za vysokého tlaku (ZEMAN et al., 2006). Tento způsob ošetření je často používán za účelem snížení obsahu antinutričních látek a jejich škodlivých účinků. Příznivé účinky byly převážně připisovány zneškodnění inhibitorů trypsinu nebo lektinů. Výsledky extruze hrachu na jeho využití zvířaty jsou příznivé. Extruze zvyšuje poměr želatinizovaného škrobu, i když se obsah škrobu snižuje. Tím se zlepšuje trávení škrobu a také se zvyšuje trávení bílkovin zásluhou denaturace bílkovin a destrukcí taninů a inhibitorů trypsinu (O´DOHERTY et al., 2000). Účinek extruze (150 ºC, 15 s.) byl prokázán BENGALA-FREIRE et al., (1991) a MARISCAL-LANDIN et al., (2002) u ozimého hrachu s vysokým obsahem inhibitorů trypsinu, kdy ileální stravitelnost sušiny

30

a dusíku extrudovaného hrachu výrazně převyšovala stravitelnost bělokvětého hrachu, který nebyl ošetřen extruzí a měl nízký obsah ANF. Obdobné výsledky byly i u retence dusíku. Tito autoři také zjistili významné zvýšení stravitelnosti škrobu po extruzi, jak u jarních, tak u ozimých odrůd hrachu. U ozimých odrůd se stravitelnost škrobu zvýšila dokonce o 10 %. Také bylo zjištěno podstatné zlepšení stravitelnosti tryptofanu a cysteinu. Podobná zlepšení nutriční hodnoty byla nedávno zjištěna u časně odstavených selat krmených dietami s neupraveným, extrudovaným nebo mikronizovaným hrachem, který byl ve směsích jako jediný bílkovinný zdroj (OWUSU-ASIEDU et al., 2002b). Z těchto důvodů extruze umožňuje vyšší zařazení hrachu do diet pro prasata.

Toastování Je založeno na krátkodobém působení (1 – 10 min.) za dosažení vyšších teplot 140 – 160 ºC a může být doplněno mačkáním na vločky (ZEMAN et al., 2006). Toastování (130 ºC, 3 – 4 min.) neovlivnilo složení neškrobových polysacharidů, jejich rozpustnost, zkvasitelnost a nebo stravitelnost (CANIBE et al., 1997). Protože toastování ovlivnilo charakter tráveného škrobu, to vedlo k rychlému stoupání množství strávených frakcí škrobu na úkor pomalejšímu trávení rezistentních frakcí. Toastování snížilo stravitelnost α-galaktózy, protože teplo zničilo endogenní α-galaktosidázu hrachu (CANIBE et al., 1997). Navzdory ztráty krystalické struktury škrobu po toastování, buněčné stěny obklopující granule škrobu zůstaly nepoškozené.

Mikronizace Mikronizace je nejčastěji používaná metoda ozařování. Krátkodobé působení vysokých teplot dosahované infrazářením (o vlnové délce 1,8 – 3,4 mikronu) z infrapanelu umožňuje ohřev v celém průřezu zrna na 120 – 160 ºC, dojde k odpaření vnitřní vlhkosti, přičemž vznikne v buňkách přetlak a podmínky pro želatinizaci. Následně se může produkt mačkat na vločky (ZEMAN et al., 2006). OWUSU-ASIEDU et al., (2002a) porovnávali extrudovaný a mikronizovaný hrách. Zdánlivá i ileální stravitelnost tepelně ošetřených aminokyselin u obou technologických opracování se významně zlepšila, i když byl zjištěn malý rozdíl

31

mezi extruzí a mikronizací. Zlepšení bylo přisuzováno redukci ANF, strukturálním změnám v zásobních bílkovinách a možnému rozpuštění buněčných stěn umožňující snadnější přístup pro endogenní a exogenní enzymy.

Granulace Granulace je metoda, kterou lze řadit mezi tepelné úpravy. Teploty dosahované při výrobě granulí jsou přibližně 80 ºC. Při této teplotě jsou původci salmonely zničeni více než z 90 % (ZEMAN et al., 2006). Granulace dokázala zvýšit energetickou hodnotu hrachu a bobu obsahující taniny (LACASSAGNE et al., 1988). Tento účinek byl potvrzen GROSJEAN et al., (1999), kdy u bělokvětých odrůd hrachu se hodnota ME zvýšila dokonce o více než 12 % se znatelným poklesem ve variabilitě od 4,3 do 2,2 %. Při zvýšení hodnoty SE byla granulace méně významná (GROSJEAN et al., 1989), pravděpodobně v důsledku efektivního trávení pozorovaného v tlustém střevu. Granulace nepochybně zlepšuje ileální stravitelnost aminokyselin z dalších bílkovinných zdrojů, které mají nízkou stravitelnost např. slunečnicový šrot (LAHAYE et al., 2003b) a řepkový šrot (LAHAYE, 2004). Na základě těchto zjištění bylo prokázáno na rostoucích prasatech, že ileální stravitelnost aminokyselin ve směsích hrachu s pšenicí by mohla zlepšit celkovou dusíkovou rovnováhu mírným ošetřením teplou párou (termizace) běžně používanou k neutralizaci salmonel (LAHAYE et al., 2003a).

Tab. 9: Kvalita surovin z hlediska granulovatelnosti (ANONYM, 2006d)

Pšenice Ječmen Kukuřice Sójový extrahovaný šrot Hrách Melasa

Faktor kvality granulí

Faktor kapacity lisu

8 5 5 4 6 7

6 6 7 5 5 6

U výsledných granulí sledujeme faktory kvality granulí (FKG), což je vliv jednotlivých surovin na fyzikální vlastnosti granulí (trvanlivost při mechanické zátěži). Čím vyšší FKG, tím vyšší kvalita granulí. Druhým faktorem je faktor kapacity lisu (FKL),

32

což je vliv surovin na rychlost výroby granulí. Čím vyšší FKL, tím vyšší produkce t/h. (ANONYM, 2006d). Inaktivace antinutričních látek, jako jsou inhibitory proteázy a lektiny prostřednictvím tepla, je standardní proces. Aktivita trypsin inhibitoru se nesnižuje skladováním a je velmi málo ovlivněná granulováním krmiv s obsahem hrachu do 30 %, je však silně ovlivněna extruzí (ZUKALOVÁ, VAŠÁK, 2001). Efektivnost tepelného ošetření závisí na řadě faktorů, jako jsou teplota, délka expozice, velikost částic a obsah vlhkosti v průběhu procesu. Tepelné ošetření musí být správně provedeno, protože nesprávný proces může vést ke vzniku Maillardovy reakce, kdy aminokyseliny reagují s cukry. To může způsobit snížení stravitelnosti proteinů. Jednou z možností, jak snížit obsah taninů, je oloupání hrachu, protože tanin je obsažen především ve slupce. Tento proces je rovněž výhodný pro snížení obsahu vlákniny v surovinách, ale dojde tím částečně ke ztrátě hmoty. Inaktivace antigenních proteinů tepelným procesem je možná pouze vysokými teplotami, ale nešetrnost procesu může mít vliv na stravitelnost proteinů. Výjimkou je používání tepelně upravených zrnin do krmných směsí pro mláďata.

2.4.2. CHEMICKÉ OŠETŘENÍ Principiálně mnoho antinutričních látek může být odstraněno z krmiv chemickou extrakcí. Alkohol, louh, čpavek a hexan v různých kombinacích odstraní látky, jako jsou glukosinoláty, taniny, kyselinu fytovou, gossypol a alkaloidy. Z praktického hlediska je to složitý a drahý proces. Při chemickém ošetření nejsou látky, které by mohly být použity, vhodné pro výživu zvířat (zdravotně nevhodné) a jsou často ekonomicky neúnosné.

2.4.3. ENZYMOVÉ OŠETŘENÍ Existují značně rozsáhlé možnosti jak redukovat antinutriční látky použitím různých enzymů. Enzymy je možné použít k inaktivaci proteinových antigenů proteázy, které jsou účinné na rostlinné proteiny. Používají se například v krmivech pro selata a telata, protože pomáhají eliminovat antigenní účinky sójového proteinu. Také enzymy jako pentosanáza, glukanáza, celuláza, amyláza, proteáza a lipáza štěpí antinutriční látky, uvolňují další živiny vázané v částicích krmiva a doplňují úroveň enzymů produkovaných zvířaty. Další výhodou použití enzymů je možnost rozštěpení různých přírodních produktů syntetizovaných rostlinami (TOMAN, CLIFFORT, 1997). 33

Luštěniny obsahují vyšší obsah neškrobových polysacharidů než obilniny, a to je limitujícím faktorem pro jejich energetickou hodnotu a ještě více pro jejich bílkovinnou hodnotu. Pokusy zlepšit nutriční hodnotu luštěnin pro prasata doplňky enzymů, nebyly zpravidla tak úspěšné jako u obilnin nebo otrub (SÉVE, 2004). Celulóza hrachu je vždy dostatečně trávena celulázou v trávicím traktu. Účinky jsou patrné v prvních dnech po odstavu, kdy ještě není vyvinut dostačující substrát pro specifickou mikrobiální populaci (NONN et al., 1999). Podle OWUSU-ASIEDU et al. (2002a) přídavek xylanázy a amylázy zlepšil využití krmiva u brzy odstavených selat, oproti stejnému přídavku enzymů s proteázou. Podle toho, proteáza nezvyšovala stravitelnost, ačkoli bylo udáváno zlepšení v konverzi krmiva (O'DOHERTY, FORDE, 1999). Přidání xylanázy a amylázy k neupravenému, extrudovanému nebo mikronizovanému hrachu se nepodílelo na zlepšení ileální stravitelnosti aminokyselin mezi jednotlivými technologickými ošetřeními (OWUSUASIEDU et al., 2002a). Bylo také zjištěno, že α-galaktosidáza zlepšuje stravitelnost diet s obilnininami, sójovým šrotem, hrachem stejně jako zlepšuje užitkovost ve výkrmu prasat (BAUCELLS et al., 2000).

2.5. MOŽNOSTI POUŽITÍ HRACHU VE VÝŽIVĚ PRASAT Primární použití krmného hrachu po celém světě je v dietách pro prasata a hrách je ve skutečnosti ideální krmný komponent pro prasata. Prasata jsou schopna využít z hrachu značnou část energie. Hrách je velmi chutný a má vysokou hladinu lysinu, který je důležitý pro růst prasat. Hrách je dobrým zdrojem energie i aminokyselin, proto se obvykle používá k nahrazení obilnin i bílkovinných komponentů (když je použit v krmivech pro prasata). Zařazuje se často ve vysokých hladinách do krmných směsí, zvláště pro prasata ve výkrmu. Z důvodu účinku antinutričních látek a nižší stravitelnosti energie je použití hrachu v dietách pro mladá prasata limitováno. Bylo dokázáno určité zlepšení ve využití hrachu po tepelném ošetření v dietách pro mladá prasata, podobně jako v dietách pro drůbež (HICKLING, 2003).

34

2.5.1. VYUŽITÍ HRACHU U SELAT A PRASAT V PŘEDVÝKRMU Nejtěžším testem pro možné zařazení komponentu do diet je vždy jeho použití v dietách pro čerstvě odstavená selata. V tomto náročném období musí být komponenty nejenom vysoce stravitelné, ale také velmi chutné (STEFANYSHYN, 2004). Ačkoli hrách je často považován za velmi chutný, má nedostatek žádoucích vlastností pro použití v dietách krmených před a bezprostředně po odstavu. Z důvodu nedostatečně vyvinutého trávicího systému a jeho malé kapacity, vyžadují mladá prasata vysoce stravitelné a dobře vybalancované zdroje živin (CASTELL et al., 1996). V moderní produkci prasat jsou selata běžně odstavována od 14. do 21. dne věku a hmotnosti 5 – 7,3 kg, a krmena dietami s vysokým obsahem živin. Během prvních dvou až tří týdnů věku selat jsou jejich trávící enzymy schopné trávit pouze laktózu (mléčný cukr), glukózu, kasein (mléčné bílkoviny) a určité tuky. Fyziologické enzymatické změny v trávení živin nastávají mezi dvěmi až sedmi týdny věku, takže se selata stávají stále více schopnějšími efektivně trávit škrob, cukry, nemléčné bílkoviny a tuky. Od třetího týdne věku jsou enzymatické změny dostatečné, a proto můžou být diety nemléčného základu nahrazeny suchými krmivy skládajícími se z některých mléčných komponentů (syrovátka, sušené odstředěné mléko atd.), obilnin a vysoce kvalitních bílkovin (LANDBLOM, 2002). Pro mladá prasata může být problémem hladina trypsin inhibitoru u hrachu. FRIERE et al. (1989) dokázal, že použití neupraveného hrachu (30 %) do diet pro selata odstavená ve třech týdnech věku mělo za následek snížení příjmu krmiva a růstu. Nicméně tato studie ukázala, že když byl hrách extrudovaný, stravitelnost živin a užitkovost nebyly nepříznivě ovlivněny. Použití vyššího množství neupraveného hrachu v startérových směsích může být opodstatněno, jestliže je přidán doplněk aminokyselin (CASTELL et al., 1996). Podle těchto výsledků je doporučováno, že hrách by neměl být zahrnut do diet krmených odstaveným selatům během počátečních dvou týdnů po odstavu. Po této době může být hrách zařazen do diet mezi 15 – 20 % bez negativního ovlivnění užitkovosti prasat. Při použití extrudovaného nebo mikronizovaného hrachu se může zařadit i ve vyšších koncentracích, aniž by byl dopad na užitkovost prasat (STEIN, 2006b). LANDBLOM, (2002) uvádí, že ve startérových dietách by zařazení hrachu nemělo překročit množství 15 % pro neupravený hrách a 20 % pro extrudovaný.

35

2.5.2. VYUŽITÍ HRACHU VE VÝKRMU PRASAT Po celém světě je většina hrachu krmena prasatům ve výkrmu z několika důvodů: 1) V době během které prasata rostou mají již dokončenu přeměnu trávících enzymů. 2) Rostoucí prasata nad deset týdnů věku jsou odolnější vůči nízkým hladinám antinutričních látek. 3) Příjem krmiva je nejvyšší během poslední fáze výkrmu. 4) Hrách je mnohdy používán do diet pro výkrm prasat z důvodu nižší ceny na jednotku přírůstku (LANDBLOM, 2002). Hrách má nedostatek aminokyselin obsahujících síru, které nejsou zpravidla považovány za problém v obsahu bílkovin startérových diet. Diety pro prasata ve výkrmu musí být doplněny sirnými aminokyselinami, jestliže je ve směsích vysoké zastoupení hrachu. Ke zvýšení obsahu sirných aminokyselin v hrachových dietách pro výkrm prasat se nejčastěji jeví dvě možnosti, a to přidání syntetického metioninu, nebo doplnění směsí řepkou (LANDBLOM, 2002; STEFANYSHYN, 2004; HICKLING, 2003). Mezi dietami s obsahem hrachu (50 %) a kontrolními dietami bez hrachu pro prasata o hmotnosti 21 – 53 kg nebyly nalezeny významné rozdíly v denním přírůstku, příjmu a konverzi krmiva. Po přidání syntetického metioninu, ale ne treoninu do diet s obsahem hrachu, se dosáhlo podstatného zvýšení denních přírůstků a příjmu krmiva v porovnání s kontrolními dietami bez hrachu. Doplnění diet aminokyselinami pro prasata o hmotnosti 53 - 102 kg s obsahem 40 % hrachu, nemělo za následek žádné významné rozdíly v užitkovosti oproti kontrole. Z toho je patrné, že doplnění metioninu do diet založených na hrachu je prospěšné jen pro prasata přibližně do 50 kg živé hmotnosti (JAIKARAN et al., 1995; STEFANYSHYN, 2004). Za doplňkový zdroj sirných aminokyselin pro doplnění diet s hrachem je často využívána řepka, buď jako celé semeno, nebo v podobě šrotu. Tato kombinace poskytuje výhodu v doplnění aminokyselin při nižší koncentraci N-látek (ALERT et al., 1999). Směsi hrachu a řepky můžou nahradit všechen sójový šrot a sirné aminokyseliny v dietách pro výkrm prasat. Tyto dva zdroje bílkovin se navzájem doplňují, protože hrách je bohatým zdrojem aminokyselin lysinu a je také vysoce stravitelný co se týče energie. Na druhé straně řepkový šrot má vysoký obsah metioninu a cystinu, ale méně stravitelné energie. Obsah energie řepkového šrotu je asi o 14,3 % nižší než u hrachu (CASTELL et al., 1996; LANDBLOM, 2002; STEFANYSHYN, 2004).

36

Důvodem nízké stravitelnosti treoninu, tryptofanu a sirných aminokyselin hrachu ve srovnání s ostatními krmivy je ten, že bílkoviny hrachu obsahují albuminy, které mají vysoký obsah těchto aminokyselin a jsou relativně špatně tráveny. Dalším faktorem, který přispívá k nízké stravitelnosti cystinu a tryptofanu je poměrně malá koncentrace těchto aminokyselin u hrachu (LE GUEN et al., 1995). HICKLING, (2003) uvádí, že po optimálním vyvážení diet pro prasata ve výkrmu, zejména sirnými aminokyselinami, není žádný důvod k limitovanému zařazení hrachu do diet. Jisté zhoršení užitkovosti by mohlo být předpokládáno, jestliže by hrách obsahoval nadměrné množství antinutričních látek, zejména inhibitoru trypsinu a tříslovin (CASTELL et al., 1996). LANDBLOM, (2002) uvádí zařazení hrachu do diet pro prasata v první fázi výkrmu v rozmezí 35 – 40 % a v druhé fázi výkrmu mezi 10 – 43 %.

2.5.3. VYUŽITÍ HRACHU VE VÝŽIVĚ PRASNIC Hrách obsahuje vysoce kvalitní bílkoviny a stravitelnou energii, a proto je velmi vhodný do diet pro kojící prasnice. Mnoho studií pojednává o tom, že hrách může nahradit část sójového šrotu v dietách pro kojící prasnice. STEIN, (2006a) uvádí, že zařazení 10 % hrachu do diet pro kojící prasnice zvýšilo hmotnost vrhu a byla tendence ke snížení mortality selat během období laktace. Podobné výsledky uvádí i GATEL et al., (1987), kdy použili 16 % hrachu v dietách pro březí prasnice a 24 % hrachu pro kojící prasnice. Tyto diety neměly žádný negativní efekt na užitkovost prasnic (plodnost, počet a hmotnost odstavených selat a pokles živé hmotnosti prasnic) ve srovnání s prasnicemi co přijímaly kontrolní směsi bez hrachu. Na základě výsledků těchto autorů, není spatřen žádný limit k používání hrachu u chovných prasnic. LANDBLOM, (2002) uvádí, že při nahrazení sójového šrotu až do 30 % hrachem v dietách pro kojící prasnice byly denní příjem krmiva a spotřeba metabolizovatelné energie stejné s kontrolní dietou. Užitkovost prasnic nebyla ovlivněná množstvím hrachu v dietách kojících prasnic a změna hmotnosti prasnic od oprasení do první říje nebyla patrná. Složení mléka prasnice (sušina, bílkoviny a tuk) uprostřed laktace bylo stejné s kontrolními prasnicemi. Tělesná kondice prasnic měřená podle šířky hřbetního tuku byla také neovlivněná zařazením hrachu. Prasnice, u kterých byl nahrazen sójový šrot 10 % hrachu, odstavily více selat s vyšší hmotností a životaschopností, než u prasnic krmených kontrolními směsmi. Tyto výsledky naznačují, že producenti prasat můžou nahradit sójový

37

šrot až do 30 % hrachem v dietách pro kojící prasnice bez ovlivnění ukazatelů užitkovosti prasnic, jako je složení mléka, vstup do říje, velikost vrhu a míra jeho přežití. Protože

prasnice

během

březosti

jsou

schopné

fermentovat

neškrobové

polysacharidy tak efektivně jako škrob, hrách může být schopný poskytnout vyšší množství energie a je možné, že neškrobové polysacharidy dokonce zlepší reprodukční užitkovost prasnic (VAN DER PEET-SCHWERING et al., 2002). Některé negativní výsledky získané při vyšším zařazení hrachu do diet pro prasnice mohou být vysvětlovány vysokou koncentrací inhibitorů trypsinu, nebo jiných antinutričních látek u použitého hrachu (STEIN, 2006a). Celkově je možné říci, že reprodukční užitkovost jako mortalita selat, průměrný počet odstavených selat, počet vrhů a brakace spolu s kondicí prasnice (tělesná hmotnost, tloušťka hřbetního tuku) se nemění po přidání hrachu do krmných směsí pro prasnice (STEFANYSHYN, 2004). Podle uvedených výsledků je možné použít hrách do diet pro březí a kojící prasnice v množství až do 20 % (STEIN, 2006a).

2.6. KVALITA JATEČNÉHO TĚLA PRASAT Je známo, že genotyp a pohlaví mají významný vliv na znaky charakterizující jatečnou hodnotu. Je potřeba si uvědomit, že je však musíme posuzovat spolu s výživou, zdravím a chovatelskými podmínkami (MATOUŠEK et al., 2005). Se zvýšenou dostupností krmného hrachu se stávají informace o složení jatečného těla prasat krmených hrachem snadno přístupnými. Většina výzkumů nenalezla žádný významný účinek při zkrmování hrachu na kvalitu masa. SZABO et al., (2001) zkoumali parametry kvality masa u prasat krmených hrachem, slunečnicovým šrotem, rybí moučkou a sójovým šrotem jako bílkovinného zdroje. Nenalezli žádný významný rozdíl v intramuskulárním tuku, hodnotě pH, barvě, vzhledu a ztrátě vody nebo stabilitě barvy. Složení jatečného těla se nelišilo v procentu libové svaloviny, výtěžnosti, hmotnosti orgánů a poměru masa a kostí. Vývoj kostry nebyl také ovlivněn zdrojem bílkovin. LANDBLOM a POLAND, (1998) ověřili, že diety založené na krmném hrachu spolu s kukuřicí, ječmenem nebo loupaným ovsem, neměly žádný vliv na tloušťku hřbetního tuku, ale pravděpodobně zvyšovaly intracelulární tuk (mramorování). STEIN, (2006b) taktéž nepozoroval žádný negativní účinek krmného hrachu na složení a kvalitu jatečného těla, chutnosti vepřových žeber nebo mletého masa u prasat krmených těmito dietami. 38

2.7. PRAKTICKÉ DŮVODY KRMENÍ HRACHU PRASATŮM V minulosti byl hrách ekonomickým zdrojem vysoce kvalitních bílkovin a energie. V budoucnu bude na trhu po hrachu pravděpodobně větší poptávka. Často se uvádí různá omezení v množství hrachu, které může být krmeno různým kategoriím prasat, ve skutečnosti jsou asi všechny kategorie schopné konzumovat určité množství hrachu ve svých dietách (LANDBLOM, 2002). Protože užitkovost prasat a kvalita jatečného těla nejsou ovlivněny zařazením hrachu do diet, množství použitého hrachu v dietách by mělo být založeno na ekonomických důvodech (STEIN, 2006b).

2.7.1. OBECNÉ PRINCIPY KRMENÍ HRACHU PRASATŮM Hrách použitý pro krmení prasat se běžně šrotuje přes síta o velikosti ok 2,5 a 3,0 mm. Pro mladší zvířata jsou použita většinou jemnější síta. Cílem pro prasata ve výkrmu je vytvořit výsledný produkt s průměrnou velikostí částic přibližně 600 mikronů (HICKLING, 2003). ALBAR, (2000) doporučuje pro prasata v předvýkrmu menší velikost částic (< 500 mikronů). Rostlinná krmiva krmená prasatům zpravidla obsahují stejné množství stravitelné nebo metabolizovatelné energie, ale úroveň netto energie je často vyšší v krmivech obsahujících hrách. Toto zjištění má podstatný význam na sestavování diet pro prasata ve výkrmu, která mají vyšší potřebu netto energie. U diet, které jsou sestavovány na množství metabolizovatelné nebo stravitelné energie je velká část energie z bílkovinných komponentů teoreticky odvozená z katabolismu bílkovin. V dobře sestavených dietách je ve skutečnosti velmi málo bílkovin katabolizováno pro energetické účely. Proto tedy v dietách založených na hrachu pochází většina energie ze škrobu a ne z bílkovin. U komponent bohatých na bílkoviny (např. sójový šrot) jsou během trávení značné ztráty tepla z důvodu katabolismu bílkovin. Hrách je často užíván v dietách pro kojící prasnice hlavně v letním období, protože je chutný a povzbuzuje příjem krmiva (HICKLING, 2003). Z důvodu dosažení co možná nejlepších výsledků užitkovosti by neměla prasata v předvýkrmu přijímat diety s obsahem více než 15 % neupraveného hrachu nebo 20 % extrudovaného hrachu. U prasat ve výkrmu může hrách nahradit všechen sójový šrot a část základních obilnin jako jsou pšenice, ječmen a loupaný oves. Z důvodu nízkého obsahu bílkovin u kukuřice je potřeba přidat k hracho - kukuřičným dietám pro prasata ve výkrmu 39

4 – 8 % sójového šrotu nebo jiného bílkovinného zdroje. U kojících prasnic při částečném nahrazení sójového šrotu v jejich dietách až do výše 30 % hrachem, je patrné zlepšení užitkovosti. Hrách je ve všech směrech považován za vynikající krmivo pro prasata (LANDBLOM, 2002).

2.7.2. SESTAVOVÁNÍ DIET S HRACHEM Prasata vyžadují jistou úroveň stravitelných nepostradatelných aminokyselin a stravitelného fosforu. Tyto požadavky jsou určené fyziologickým stádiem zvířete, tj. stupněm růstu rostoucích prasat nebo reprodukčním stavem chovných zvířat (NRC, 1998). Při sestavování diet je nezbytné uhradit potřeby všech nepostradatelných aminokyselin. V dietách založených na kukuřici a sójovém šrotu, jsou lysin a tryptofan často prvními limitujícími aminokyselinami. Jestliže je uhrazena potřeba pro tyto dvě aminokyseliny, je obvykle potřeba všech dalších nepostradatelných aminokyselin taky uhrazena. V dietách, ve kterých je použit hrách je nutné věnovat důkladnou pozornost koncentraci aminokyselin, protože hrách má poměrně malou koncentraci stravitelného metioninu, cysteinu a treoninu. Při sestavování diet s vyrovnaným obsahem všech nepostradatelných aminokyselin je často nutné zařadit syntetické zdroje metioninu, treoninu a tryptofanu. Při použití hrachu do diet pro prasata může být sníženo zařazení syntetického lysinu a anorganického zdroje fosforu, protože hrách má poměrně vysokou koncentraci těchto živin. Při použití syntetického zdroje metioninu, treoninu a tryptofanu k vybalancování nepostradatelných aminokyselin zpravidla 3 % hrachu nahradí přibližně 2 % kukuřice a 1 % sójového šrotu v dietách krmených prasatům. Ve stejném případě je sníženo množství zařazeného syntetického lysinu a monokalciumfosfátu nebo dikalciumfosfátu (STEIN, 2006b).

40

3. CÍL PRÁCE

Cílem práce bylo v růstových a bilančních pokusech na selatech v předvýkrmu a prasatech ve výkrmu zjistit, do jaké míry ovlivňuje zastoupení různých hladin krmného hrachu (Pisum sativum) v krmné dávce prasat výsledky růstu, spotřeby krmiva a zdravotní stav chovaných prasat. Pro tyto účely byly vybrány dvě z pohledu antinutričních látek rozdílné odrůdy hrachu ZEKON a GOTIK (grant NAZV QF 3070). Cílem bilančního pokusu na selatech po odstavu a prasatech v 1. fázi výkrmu bylo zjistit koeficienty zdánlivé stravitelnosti sušiny, energie, tuku, vlákniny, bezdusíkatých látek výtažkových, organické hmoty, popela, a zejména však dusíkatých látek a aminokyselin v krmných směsích, které jsme používali v námi prováděných růstových pokusech na zmíněných kategoriích prasat (grant IGA 2102-IG 250151).

41

4. METODIKA

První dva pokusy proběhly v účelovém zařízení Školního zemědělského podniku (ŠZP) Žabčice v odchovně selat. Pokus 3 a 4 se uskutečnil na ŠZP v Žabčicích ve výkrmně prasat na Úlehla. Bilanční pokusy 5 a 6 byly provedeny na ŠZP v Žabčicích v experimentální stáji zařízené pro tyto pokusy. Ve všech pokusech jsme použili masný typ prasat - hybrid od firmy PIC. Pro níže uvedené růstové a bilanční pokusy byly vybrány dvě z pohledu obsahu antinutričních látek, zejména obsahu inhibitorů trypsinu, zcela rozdílné odrůdy hrachu setého vyšlechtěného v České Republice. Odrůda hrachu setého GOTIK má vysoký obsah antinutričních látek a příznivé výnosové parametry při jeho pěstování. Tato odrůda hrachu setého dosahuje nejvyšší obsah inhibitoru trypsinu, a to 14,38 mg/g a patří mezi žlutosemenné odrůdy hrachu. Zatímco odrůda hrachu setého ZEKON, která na rozdíl od odrůdy GOTIK obsahuje dlouhodobě nejnižší obsah inhibitorů trypsinu, a to 5,47 mg/g. Tato odrůda je představitelem zelenosemenného hrachu. Obě námi používané odrůdy hrachu setého jsou představiteli odrůd s významnými dalšími hospodářskými znaky jako jsou například odolnost vůči chorobám, vhodnost ke kombajnové sklizni, výnos semene, výnos N-látek (PONÍŽIL et al., 2004). Před začátkem pokusu byly vždy odebrány vzorky krmiv a byly u nich provedeny rozbory na obsah základních organických živin a to sušiny, N-látek, vlákniny, tuku, BNLV, popela a základních aminokyselin. Analýzy a chemická stanovení byla provedena podle zásad, které uvádí KACEROVSKÝ et al., (1990) a podle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 124/2001 Sb., která stanovuje požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků podléhajících zkáze. Veškerá laboratorní stanovení obsahu živin jsme prováděli v laboratoři Ústavu výživy a pícninářství MZLU v Brně. Statistické zpracování výsledných hodnot růstu, přírůstků, případně koeficientů stravitelnosti a dalších údajů bylo provedeno jednofaktorovou analýzou variance podle SNEDOCORA a COCHRANA (1971).

42

4.1. Metodika pokusu 1 (růstový pokus na selatech po odstavu) Pokus probíhal v dubnu a květnu 2004. Do sledování byla zařazena selata týden po odstavu v poměru pohlaví 50 : 50. Selata byla ustájena v sekci, kde se nachází 4 kotce. Podlaha v kotci je z umělohmotných roštů na 100 % plochy kotce. V kotci byly k dispozici elektricky vyhřívaná matrace, 2 napáječky a krmítko s 6 krmnými místy. Selata byla ustájena v kotci po 18 jedincích. Plocha kotce byla 6,3 m2. Selata byla individuálně vážena na počátku, 14., 28. a 35. den pokusu. Individuální hmotnost jsme zjišťovali na digitální váze Soehnle 7742 s přesností 0,05 kg. Selata byla označena v den 1. vážení ušní známkou s individuálním číslem prasete. Teplota ve stáji byla měřena automatickým registračním zařízením typu „Černá skříňka“ (L3120, fa. COMET, CZ), a to v půlhodinových intervalech nepřetržitě během dne i noci. Základní krmná dávka byla složena z těchto hlavních komponent: ječmen, pšenice, kukuřice, sójový extrahovaný šrot a hrách. Sestavili jsme izoproteinově vyrovnané čtyři pokusné krmné směsi s různým zastoupením odrůdy GOTIK. V kontrolní skupině SG0,1 byla zkrmována směs s přídavkem 0,1 % hrachu, dalším skupinám byl zvyšován obsah hrachu na úroveň 9 % u skupiny SG9, 18 % u skupiny SG18 a 27 % u skupiny SG27. Selata byla krmena ze samokrmítka ad-libitum 35 dní granulovanou krmnou směsí o průměru granulí 4 mm. Sledovali jsme denní příjem směsi selaty po celou dobu pokusu. Spotřeba směsi byla sledována skupinově. Krmné směsi byly připraveny v komerční míchárně KS v Blučině podle námi zoptimalizovaných krmných dávek v programu OKS (Agrokonzulta Žamberk, s.r.o.). Pokusné směsi s vyšším zastoupením hrachu nebylo možné vyrobit kvůli špatným technologickým vlastnostem hrachu při granulování krmné směsi na velikost 4 mm. Procentické složení krmných směsí uvádí tab. P1/1, obsah živin ve směsích je uveden v tab. P1/2 a P1/3.

4.2. Metodika pokusu 2 (růstový pokus na selatech po odstavu) Pokus jsem provedli v dubnu a květnu 2005. Do sledování byla zařazena selata 2 týdny po odstavu. Na základě dosažených výsledků užitkovosti u pokusu číslo 1 jsme se rozhodli začít pokus až u selat ve věku 2 týdny po odstavu, abychom se vyvarovali depresivnímu vlivu přídavku hrachu na užitkové parametry odchovávaných selat. Z téhož

43

důvodu jsme nezvolili i původně zamýšlenou hladinu hrachu na úrovni 27 % v dietě, ale jako maximum jsme použili 18 % hrachu v dietě pro předvýkrm selat. Základní krmná dávka byla složena opět z těchto hlavních komponent: ječmen, pšenice, kukuřice, sójový extrahovaný šrot a hrách. Následně jsme sestavili čtyři izoproteinově vyrovnané pokusné krmné směsi s různým zastoupením odrůdy ZEKON (tab. P2/1). V kontrolní skupině SZ0,1 byla zkrmována směs s přídavkem 0,1 % hrachu, dalším skupinám byl zvyšován obsah hrachu na úroveň 4,5 % u skupiny SZ4,5, 9 % u skupiny SZ9 a 18 % u skupiny SZ18. Krmné směsi byly připraveny v komerční míchárně KS v Rajhradicích. Postup sestavení krmných směsí, vedení pokusu, vážení, krmení bylo shodné s pokusem 1. Obsah živin ve směsích uvádí tab. P2/2 a P2/3.

4.3. Metodika pokusu 3 (růstový pokus na prasatech ve výkrmu) Pokus byl proveden v květnu až červenci 2004. Do sledování byla zařazena prasata po skončení předvýkrmu v poměru pohlaví 50 : 50. Prasata byla ustájena v kotci s pevnou podlahou na 100 % plochy kotce. V kotci byla k dispozici napáječka a krmítko se 4 krmnými místy. Plocha celého kotce byla 11,9 m2 a z toho velikost lehárny byla 8,16 m2. Prasata byla ustájena v kotci po 4 jedincích. Pokus proběhl s jedním opakováním a byly vytvořeny 4 pokusné skupiny po 8 jedincích. Prasata byla 1. den pokusu individuálně označena ušní známkou a následně rozdělena do pokusných skupin dle hmotnosti. Individuální hmotnost jsme zjišťovali na váze s přesností ± 0,5 kg. Prasata byla vážena 1. den pokusu pak následně ve 14-ti denních intervalech a na konci pokusu. Teplota ve stáji byla měřena stejně jako v předešlých pokusech na selatech. Prasata byla krmena ze samokrmítek ad-libitum po celou dobu pokusného sledování tzn. 80 dní. Směs byla granulována na granule o průměru 4 mm. Směs byla vyrobena v míchárně krmných směsí v Rajhradicích. Denní příjem směsi byl sledován po celou dobu pokusu. Denní spotřeba krmiva byla zjištěna na základě výpočtu. Stanovena byla průměrná spotřeba po celou dobu pokusu. Základní krmná dávka byla složena z těchto hlavních komponent: ječmen, pšenice, sójový extrahovaný šrot a hrách. V pokusných krmných směsích byly použity obě již zmiňované odrůdy hrachu ZEKON a GOTIK.

44

V tomto pokusu jsme se rozhodli použít jako kontrolní skupinu vždy tu, co obsahovala krmný hrách odrůdy ZEKON, který má nižší obsah antinutričních látek v porovnání s odrůdou GOTIK. Sestavili jsme izoproteinově vyrovnané 4 pokusné krmné směsi. Skupině VZ18 byla zkrmována směs s přídavkem 18 % ZEKONU, skupině VG18 byla zkrmována směs s 18 % GOTIKU. Skupina VZ9 měla v krmné směsi 9 % ZEKONU a skupina VG9 obsahovala 9 % GOTIKU. Složení krmných směsí uvádí tab. P3/1. Postup sestavení krmných směsí, analytické zpracování vzorků a statistické zpracování bylo shodné s předešlými pokusy. Obsah živin ve směsích uvádí tab. P3/2 a P3/3.

4.4. Metodika pokusu 4 (růstový pokus na prasatech ve výkrmu) Tento pokus probíhal v únoru až dubnu 2005. Do tohoto pokusu byla vybrána zvířata stejně jako v předešlém pokusu po skončení předvýkrmu. Pokus proběhl s jedním opakováním a bylo vytvořeno 5 pokusných skupin po 8 kusech. Krmná

směs

byla

založena

na

stejných

hlavních

komponentech

jako

v předcházejícím pokuse. Opět byly použity dvě z pohledu antinutričních látek rozdílné odrůdy hrachu ZEKON a GOTIK. Bylo sestaveno 5 izoproteinově vyrovnaných krmných směsí. Krmná směs VK sloužila jako kontrolní bez obsahu hrachu. Směs VZ13,5 obsahovala 13,5 % ZEKONU, směs VG13,5 pak 13,5 % GOTIKU, směs VZ27 obsahovala 27 % ZEKONU a směs VG27 pak 27 % GOTIKU. Složení směsí a obsah živin jsou uvedeny v tab. P4/1 a tab. P4/2 a P4/3. Postup zabezpečení, průběh a vyhodnocení vlastního pokusu byl shodný s pokusem 3.

4.5. Metodika pokusu 5 (bilanční pokus na selatech po odstavu) Pokus byl uskutečněn v květnu a červnu 2005. Jako pokusná zvířata jsme použili 8 odstavených vepříků o počáteční průměrné živé hmotnosti 10,51 ± 0,51 kg, kteří byli umístěni do individuálních bilančních klecí, v kterých bylo možné přesně sledovat přijaté množství krmiva a množství vyloučených výkalů a moče. Před zahájením pokusu nebyli vepříci odčerveni z důvodu odchovu na roštové technologii.

45

Bilanční pokus byl rozdělen do 5 bilančních period. Střídání krmných směsí u jednotlivých prasat bylo provedeno podle latinského čtverce, to znamená, že krmné směsi byly 5x opakovány, viz. schéma v tab. P5/1. Každá bilanční perioda trvala 7 dní, z toho 3 dny tvořilo přípravné období a další 4 dny bilanční období pokusu. Během pokusu bylo přesně sledováno a evidováno množství předloženého krmiva, množství případných zbytků krmiva a množství výkalů a moči.

Tab. P5/1: Schéma pokusu 5 Pokusná skupina Bilance

1

2

3

4

5

6

7

8

1 2 3 4 5

SZ0,1 SZ18 SZ9 SZ4,5 SG0,1

SZ4,5 SZ0,1 SZ18 SZ9 SG27

SZ9 SZ4,5 SZ0,1 SZ18 SG18

SZ18 SZ9 SZ4,5 SZ0,1 SG9

SG0,1 SG27 SG18 SG9 SZ0,1

SG9 SG0,1 SG27 SG18 SZ18

SG18 SG9 SG0,1 SG27 SZ9

SG27 SG18 SG9 SG0,1 SZ4,5

Výkaly byly odebírány každé ráno a přesný procentický podíl denního množství výkalů byl uchováván v polyethylenové láhvi. Ke konzervaci výkalů se používal chloroform.

Po

ukončení

periody

byly

procentické

podíly

výkalů

zváženy,

homogenizovány a byl odebrán vzorek o hmotnosti přibližně 1 kg. Celé toto množství bylo usušeno, rozemleto a odebrán vzorek k laboratornímu rozboru. Moč byla sbírána taktéž denně a procentický podíl denního množství byl uchováván v polyethylenové láhvi v ledničce, zakonzervován kys. chlorovodíkovou HCl ředěnou vodou v poměru 1:1 v množství 5 ml denně. Na konci bilanční periody byl odebrán průměrný vzorek pro laboratorní rozbor. Množství předkládaného krmiva bylo odvozeno od příjmu krmiva v přípravném období (podle případných zbytků krmiva), zvýšená dávka krmení v následujících bilančních periodách byla odvozena podle předcházejícího příjmu krmiva s přihlédnutím k živé hmotnosti prasete. Zvířata byla krmena semi – adlibitum vlhčenou krmnou směsí 2x denně. Vážení zvířat bylo prováděno pravidelně vždy v den ukončení bilanční periody a to po ranním krmení. Pitná voda byla k dispozici v průběhu krmení a po krmení. Teplota ve stáji byla udržována pomocí ohřívačů na 24 – 26 °C. Čistění klecí bylo prováděno denně.

46

Základní krmná dávka byla složena z těchto hlavních komponent: ječmen, pšenice, kukuřice, sójový extrahovaný šrot a hrách. Pro pokusné skupiny byly použity krmné směsi uvedeného složení (tab. P5/2 a P5/3). Tyto krmné směsi byly již dříve použity v námi prováděných růstových pokusech na selatech. Do denní krmné dávky bylo přidáno 4 g Cr2O3 pro možnost stanovení stravitelnosti jednotlivých živin indikátorovou metodou. Protože jsme přesně sbírali moč i výkaly, využili jsme k výpočtu stravitelnosti živin klasickou metodu (KACEROVSKÝ et al., 1990; ZELENKA, 1987). V testovaných krmných směsích a výkalech byl stanoven obsah sušiny, N-látek, tuku, vlákniny, popela, základních aminokyselin a jejich energetická hodnota (tab. P5/2). Dále byl stanoven obsah sušiny čerstvých výkalů. U vzorků moči byl stanoven obsah dusíku. Na základě stanovených množství živin a znalosti množství přijatého a vyloučeného krmiva jsme stanovili koeficienty bilanční stravitelnosti jednotlivých živin krmných směsí (viz vzorec 1). U N-látek jsme kromě koeficientů bilanční stravitelnosti stanovili na základě N-látek v moči a množství moče i retenci a koeficient retence N-látek (viz. vzorec 2). Výsledky byly zpracovány statisticky tak, jako v předešlých pokusech.

Vzorec 1 – Výpočet bilanční stravitelnosti

množství živiny přijaté – množství živiny vyloučené Koeficient strav. =

* 100 množství živiny přijaté

Vzorec 2 – Výpočet koeficientu retence N-látek

NL přijaté – NL výkalů – NL moči Koeficient retence NL =

* 100 NL přijaté

4.6. Metodika pokusu 6 (bilanční pokus na prasatech v 1. fázi výkrmu) Do pokusného sledování bylo vybráno 7 vepřů o počáteční průměrné živé hmotnosti 22,1 ± 0,72 kg, kteří byli umístěni do individuálních bilančních klecí. Před

47

zahájením pokusu nebyli vepříci odčerveni z důvodu předešlého odchovu na roštové technologii. Bilanční pokus probíhal v květnu a červnu 2005 a byl rozdělen do 5 period. Střídání krmných směsí u jednotlivých prasat bylo provedeno podle latinského čtverce, viz. schéma v tab. P6/1.

Tab. P6/1: Schéma pokusu 6 Pokusná skupina Bilance

1

2

3

4

5

6

7

1 2 3 4 5

VK VZ27 VZ18 VZ9 VG27

VZ9 VK VZ27 VZ18 VG18

VZ18 VZ9 VK VZ27 VG9

VZ27 VZ18 VZ9 VK VZ27

VG9 VG27 VG18 VG9 VK

VG18 VG9 VG27 VG18 VZ18

VG27 VG18 VG9 VG27 VZ9

Základní krmná dávka byla složena z těchto hlavních komponent: ječmen, pšenice, sójový extrahovaný šrot a hrách (odrůdy ZEKON a GOTIK). Zvířata byla krmena ad semi – libitum vlhčenou krmnou směsí 2x denně. Pro pokusné skupiny byly použity krmné směsi uvedeného složení (tab. P6/2 a P6/3). Tyto krmné směsi byly již dříve použity v námi prováděných růstových pokusech na prasatech ve výkrmu. Pitná voda byla k dispozici ad libitum. Do denní krmné dávky bylo přidáno stejně jako u předešlého bilančního pokusu na rostoucích selatech 4 g Cr2O3 pro možnost stanovení stravitelnosti jednotlivých živin indikátorovou metodou, ale k výpočtu stravitelnosti živin jsme využili klasickou metodu (KACEROVSKÝ et al., 1990; ZELENKA, 1987). Postup vedení pokusu, způsob odběru vzorků krmných směsí, výkalů, moče a jejich konzervace a analýzy vzorků byly shodné s předcházejícím bilančním pokusem.

4.7. Metodika laboratorních analýz Dle zákona o krmivech č. 91/1996 Sb. (ANONYM, 1996) jsme obsah živin stanovili podle weendské metody analýzy krmiv viz. vyhláška č. 497/2004 Sb. (ANONYM, 2004), kterou se předepsaným způsobem stanoví obsah vody, popelovin, Nlátek, vlákniny a tuku. Zbytek krmiva vypočtený jako rozdíl se nazývá bezdusíkaté látky výtažkové.

48

Stanovení obsahu vlhkosti v krmivech Obsah vlhkosti byl stanoven vážkově jako úbytek po vysušení vzorku při teplotě 103 ± 2 °C.

Stanovení obsahu dusíkatých látek Ke stanovení obsahu dusíkatých látek byla užita Kjeldahlova metoda určení obsahu dusíku na přístroji Kjeltec Analyzer Unit FOSS TECATOR. Uzanční faktor pro přepočet obsahu dusíku na dusíkaté látky byl “6,25“. Princip spočívá v mineralizaci vzorku horkou kyselinou sírovou za přítomnosti katalyzátoru, kdy jsou veškeré organické dusíkaté látky převedeny na síran amonný. Z této soli je pak amoniak vytěsněn působením koncentrovaného NaOH (30%) a obsah dusíku je stanoven na základě acidimetrické (alkalimetrické) titrace.

Stanovení obsahu vlákniny Vláknina byla stanovena na přístroji ANKOM 220 Fiber Analyzer (fa. BioPro s.r.o.) vážkově jako nezhydrolyzovatelný zbytek vzorku po 30 minutové hydrolýze v roztoku kyseliny sírové, separaci pevného zbytku, následující 30 minutové hydrolýze roztokem hydroxidu sodného a po odečtení popela tohoto zbytku.

Stanovení obsahu tuku Tuk byl stanoven vážkově přímou extrakcí vzorku extrakčním činidlem (diethylether) a následným oddestilováním extrakčního činidla. Pro analýzu byl použit extrakční přístroj dle Twisselmanna.

Stanovení obsahu popela Popel byl stanoven vážkově jako zbytek hmoty po zpopelnění při teplotě 550°C do konstantní hmotnosti za předepsaných podmínek.

49

Stanovení obsahu bezdusíkatých látek výtažkových Obsah bezdusíkatých látek výtažkových BNLV (g/kg) byl stanoven výpočtem dle vzorce: BNLV = sušina (g/kg) - (obsah NL (g/kg) + obsah vlákniny (g/kg) + obsah tuku (g/kg) + obsah popela (g/kg))

Stanovení obsahu brutto energie Brutto energii jsme stanovili na spalovacím kalorimetru PARR 1281.

Stanovení obsahu aminokyselin Obsah

aminokyselin

byl

stanoven

kapalinovou

chromatografií

(ionexová

chromatografie, soustava sodnocitrátových elučních pufrů) s ninhydrinovou detekcí, a to po předchozí kyselé hydrolýze HCl (c = 6 mol/dm3) a v případě sirných aminokyselin po oxidativně kyselé hydrolýze (oxidační směs – 1 díl H2O2 + 9 dílů kys. mravenčí (85 % p.a.) s následnou kyselou hydrolýzou HCl (c = 6 mol/dm3), dle ANONYM, (1978). Hydrolyzovaný vzorek byl odpařen na RVO 200 (fa. INGOS Praha) při teplotě do 55 °C a následně ředěn sodnocitrátovým pufrem pH 2,2. Vlastní stanovení aminokyselin bylo provedeno na Automatickém analyzátoru aminokyselin AAA 400 (fa. INGOS Praha). Oxidativní hydrolýzu pro stanovení sirných aminokyselin ani alkalickou hydrolýzu pro stanovení tryptofanu jsme neprováděli.

50

5. VÝSLEDKY V průběhu let 2003 až 2005 jsme provedli 4 růstové a dva bilanční pokusy na prasatech. Dva růstové pokusy byly provedeny na selatech po odstavu a dva na prasatech ve výkrmu. Bilanční pokusy proběhly na selatech po odstavu a na prasatech v 1. fázi výkrmu. Během žádného z pokusů nedošlo k zdravotním problémům zvířat.

Schéma provedených pokusů: Pokus 1 (růstový pokus na selatech po odstavu) SG0,1

krmná směs s 0,1 % obsahem GOTIKU

SG9

krmná směs s 9 % obsahem GOTIKU

SG18

krmná směs s 18 % obsahem GOTIKU

SG27

krmná směs s 27 % obsahem GOTIKU

Pokus 2 (růstový pokus na selatech po odstavu) SZ0,1

krmná směs s 0,1 % obsahem ZEKONU

SZ4,5

krmná směs s 4,5 % obsahem ZEKONU

SZ9

krmná směs s 9 % obsahem ZEKONU

SZ18

krmná směs s 18 % obsahem ZEKONU

Pokus 3 (růstový pokus na prasatech ve výkrmu) VZ9

krmná směs s 9 % obsahem ZEKONU

VG9

krmná směs s 9 % obsahem GOTIKU

VZ18

krmná směs s 18 % obsahem ZEKONU

VG18

krmná směs s 18 % obsahem GOTIKU

Pokus 4 (růstový pokus na prasatech ve výkrmu) VK

kontrolní krmná směs

VZ13,5

krmná směs s 13,5 % obsahem ZEKONU

VG13,5

krmná směs s 13,5 % obsahem GOTIKU

VZ27

krmná směs s 27 % obsahem ZEKONU

VG27

krmná směs s 27 % obsahem GOTIKU

Pokusy 5 a 6 (bilanční pokusy na selatech po odstavu a prasatech v 1. fázi výkrmu) V těchto pokusech byly použity směsi stejného značení jako ve všech předcházejících růstových pokusech.

51

5.1. Pokus 1 (růstový pokus na selatech po odstavu) V tab. P1/2 uvádíme obsah základních živin a odhadnutou energetickou hodnotu krmných směsí v 1 kg původní sušiny. Obsah základních aminokyselin všech použitých krmných směsí uvádí tab. P1/3. Z přehledu živin bylo patrné, že rozdíly v obsahu N–látek a všech ostatních živin byly minimální. V kontrolní skupině SG0,1 a v pokusných skupinách SG9, SG18, a SG27 byl obsah N-látek v rámci potřeby N-látek, která je udávána v normě potřeby živin pro kategorii předvýkrm (ŠIMEČEK et al., 2000). Počáteční hmotnost selat zařazených do sledování se pohybovala okolo 7,74 ± 1,26 kg v kontrolní skupině SG0,1, u skupiny SG9 7,76 ± 1,38 kg, u skupiny SG18 7,75 ± 1,22 kg a u skupiny SG27 7,80 ± 1,24 kg. Hmotnost selat dosažená ve 35. dni pokusu byla u kontrolní skupiny SG0,1 22,66 ± 4,85 kg, u skupiny SG9 21,71 ± 5,30 kg, u skupiny SG18 20,28 ± 4,57 kg, rozdíly mezi hodnotami nebyly statisticky průkazné. U skupiny SG27 došlo k průkaznému snížení hmotnosti (P < 0,01), a to na hodnotu 18,77 ± 4,94 kg (viz tab. P1/5). Dále jsou v této tabulce uvedeny hmotnosti jednotlivých skupin ke 14. a 28. dnu trvání pokusného sledování. Z uvedených hodnot průměrných denních přírůstků bylo patrné snížení těchto hodnot u všech skupin s pokusným zásahem ve srovnání s kontrolní skupinou. Selata krmená kontrolní krmnou směsí SG0,1, která obsahovala pouze 0,1 % GOTIKU, dosahovala průměrného denního přírůstku 0,425 ± 0,110 kg, u skupiny SG9 s 9 % GOTIKU 0,395 ± 0,121 kg. V dalších pokusných skupinách došlo ke snížení přírůstku na hladinu: u skupiny SG18 s 18 % GOTIKU 0,358 ± 0,108 kg, což bylo průkazné snížení oproti kontrole (P < 0,05) a u skupiny SG27 s 27 % GOTIKU, kde byla průkaznost oproti kontrole (P < 0,001), 0,315 ± 0,113 kg (viz tab. P1/8). Vyjádřeno v procentech byl přírůstek u skupiny SG9 nižší o 7,06 %, u skupiny SG18 nižší o 15,76 % a u skupiny SG27 byl snížen dokonce o 25,88 %. Průměrné denní přírůstky všech skupin zjištěné mezi jednotlivými váženími jsou uvedeny v tab. P1/5. V souvislosti s průměrnými denními příjmy směsi bylo zjištěno u selat zařazených do kontrolní skupiny SG0,1, že příjem byl na nejvyšší úrovni 0,855 ± 0,019 kg, u skupiny SG9, byl mírně nižší, a to 0,853 ± 0,030 kg, u skupiny SG18 0,836 ± 0,036 kg a u skupiny SG27 byl na nejnižší úrovni, a to 0,770 ± 0,016 kg. Tyto hodnoty odpovídají snížení o 0,23; 2,22 a 9,94 % ve srovnání s kontrolní skupinou. Konverze krmiva (viz tab. P1/8), vyjádřená jako podíl spotřeby krmné směsi (kg) na denní přírůstek živé hmotnosti (kg), byla vyšší u všech pokusných skupin se spotřebou 52

2,16 ± 0,21 kg u skupiny SG9, 2,33 ± 0,08 u skupiny SG18 a 2,45 ± 0,19 u skupiny SG27 oproti kontrole SG0,1 s 2,01 ± 0,09 kg. Procenticky vyjádřeno byla konverze krmiva u pokusné skupiny SG9 vyšší o 7,46 %, v případě pokusné skupiny SG18 došlo ke zvýšení o 15,92 % a u skupiny SG27 ke zvýšení až o 21,89 % ve srovnání s kontrolní skupinou SG0,1. Vztah průměrného denního příjmu (za celou dobu trvání pokusu) jednoho z hlavních antinutričních faktorů inhibitoru trypsinu a průměrného denního přírůstku jsme se pokusili vyjádřit polynomem druhého stupně. Tento vztah charakterizuje následující rovnice: y [přírůstek (kg/ks/den)] = -0,0041x2 - 0,0288x + 0,4375 (R2 = 0,1454).

Mezi námi sledované ukazatele patřilo také porovnávání užitkovosti mezi vepři a prasničkami. U vepřů jsme zjistili, že dosáhli ve 35. dni pokusu ve všech skupinách nižší živé hmotnosti a průměrných denních přírůstků než prasničky. Tyto rozdíly v hodnotách užitkovosti mezi pohlavími nejsou ale statisticky průkazné. Výše zmíněné snížení parametrů užitkovosti mohlo být zapříčiněno negativním vlivem množství obsahu antinutričních faktorů v jednotlivých krmných směsích na vepře. Při porovnávání vepřů z jednotlivých skupin (viz tab. P1/6) ve 35. dni výkrmu jsme zjistili statisticky průkazný rozdíl v konečné hmotnosti i v denních přírůstcích mezi kontrolní skupinou SG0,1 22,34 ± 5,49 kg, respektive 0,415 ± 0,125 kg a skupinou SG27 s 27 % gotiku 18,56 ± 5,26 kg, respektive 0,306 ± 0,119 kg (P < 0,05). Také u prasniček jsme zaznamenali snížení konečné hmotnosti mezi skupinou SG0,1 23,01 ± 4,03 kg a skupinou SG27 19,03 ± 4,52 kg (P < 0,05). U přírůstků došlo ke snížení z 0,438 ± 0,090 kg u skupiny SG0,1, až na 0,323 ± 0,105 kg u skupiny SG27, což bylo statisticky průkazné (P < 0,01). Výsledné hodnoty sledovaných parametrů mezi jednotlivými měřeními jsou uvedeny v tab. P1/7. U obou pohlaví je patrné snížení živé hmotnosti i denních přírůstků hned v 1. týdnu trvání pokusu a tento rozdíl se postupně po dobu trvání pokusu dále zvyšoval.

53

5.2. Pokus 2 (růstový pokus na selatech po odstavu) V tab. P2/2 je uveden obsah základních živin a odhadnutá energetická hodnota krmných směsí v 1 kg původní sušiny a dále je v tab. P2/3 uveden obsah základních aminokyselin u všech krmných směsí použitých v tomto růstovém pokuse na selatech. Také v tomto pokuse jsme dodrželi normu potřeby živin pro kategorii předvýkrm (ŠIMEČEK et al., 2000). Po negativních zkušenostech z prvního pokusu, kde došlo ke snížení užitkovosti chovaných selat, jsme se rozhodli začít pokusné sledovaní o týden později, což bylo u selat ve stáří 2 týdnů po odstavu, abychom se vyvarovali depresivnímu vlivu přídavku hrachu na užitkové parametry odchovávaných selat. V tomto věku už selata dosahují vyšší počáteční hmotnosti a také mají lépe připraven trávicí trakt na případný obsah antinutričních látek v podávaném krmivu. Z téhož důvodu jsme nezvolili i původně zamýšlenou hladinu hrachu odrůdy GOTIK na úrovni 27 % v dietě, která byla použita v pokusu 1, ale jako maximum jsme použili pouze 18 % hrachu odrůdy ZEKON v dietě pro tento pokus 2 v předvýkrmu prasat. Počáteční hmotnost selat zařazených do sledování se pohybovala v kontrolní skupině SZ0,1 na úrovni 11,36 ± 1,64 kg, u skupiny SZ4,5 na úrovni 11,30 ± 1,69 kg, u skupiny SZ9 na úrovni 11,33 ± 1,72 kg a u skupiny SZ18 činila 11,31 ± 1,78 kg. Hmotnost selat dosažená ve 35. dni pokusu byla u kontrolní skupiny SZ0,1 30,76 ± 5,04 kg, u skupiny SZ4,5 byla mírně snížena na úroveň 29,40 ± 6,63 kg, u skupiny SZ9 byla dosažena nejnižší hmotnost a to 27,69 ± 5,49 kg a u skupiny SZ18 byla překvapivě opět na vyšší úrovni 28,59 ± 5,46 kg. Mezi výslednými hodnotami růstu u jednotlivých skupin (viz tab. P2/4) nebyla zjištěna žádná statistická průkaznost. V této tabulce jsou také uvedeny průměrné hmotnosti jednotlivých skupin ke 14. a 28. dnu trvání pokusného sledování. Jak uvádí tab. P2/4, všechny pokusné skupiny měly nižší průměrný denní přírůstek živé hmotnosti v porovnání s kontrolní skupinou, a to 0,519 ± 0,149 kg u skupiny přijímající směs se 4,5 % ZEKONU (SZ4,5), 0,462 ± 0,127 kg u směsi s 9 % ZEKONU (SZ9) a 0,494 ± 0,114 kg u směsi s 18 % ZEKONU (SZ18). Selata krmená kontrolní krmnou směsí SZ0,1 dosahovala průměrného denního přírůstku 0,550 ± 0,126. Ani v tomto sledovaném znaku nebyla zjištěna statistická průkaznost mezi jednotlivými skupinami. Tak jako v pokusu 1 bylo patrné postupné snižování denního přírůstku se vzrůstajícím obsahem hrachu v krmné směsi podávané rostoucím zvířatům. Jediná skupina, která nezapadá 54

do tohoto sestupného snižování denního přírůstku je skupina SZ9 (0,462 ± 0,127 kg). Tento fakt je možné vysvětlit náhodným vybráním slabších selat. Pro lepší přehlednost je možné vyjádřit nižší přírůstky u pokusných skupin v procentech. U skupiny SZ4,5 byl přírůstek nižší o 5,63 %, u skupiny SZ9 o 16,00 % a u skupiny SZ18 byl snížen o 10,18 % v porovnání s kontrolou. Průměrné denní přírůstky všech skupin zjištěné mezi jednotlivými váženími jsou uvedeny v tab. P2/4. V tab. P2/7 je uveden průměrný denní příjem směsi, který byl nejvyšší opět u selat přijímajících kontrolní krmnou směs SZ0,1 a to na úrovni 1,229 kg. Ostatní pokusné skupiny měly snížený příjem krmiva na hodnotu 1,074 kg u skupiny SZ4,5, 0,955 kg u skupiny SZ9 a na nejnižší úrovni byl u skupiny SZ18 a to 0,952 kg. Tyto hodnoty odpovídají snížení o 12,61 % pro skupinu SZ4,5, 22,29 % pro skupinu SZ9 a 22,54 % pro skupinu SZ18 ve srovnání s kontrolní skupinou. Co se týče dosažené konverze krmiva (viz tab. P2/7), nejvyšší byla zjištěna u kontrolní skupiny SZ0,1 a to 2,23 kg. U všech pokusných skupin se hodnota konverze krmiva pohybovala okolo 2 kg. U skupin SZ4,5 a SZ9 byla zjištěna shodná spotřeba krmné směsi na jednotku přírůstku na úrovni 2,07 kg (nižší hodnota o 7,73 % než u kontrolní skupiny) a u skupiny SZ18 byla dokonce na úrovni 1,93 kg, což odpovídá snížení spotřeby krmiva o 15,54 % oproti kontrole. Tak jako v předešlém pokuse jsme se pokusili vyjádřit vztah průměrného denního příjmu (za celou dobu trvání pokusu) inhibitoru trypsinu a průměrného denního přírůstku polynomem druhého stupně. Tento vztah charakterizuje následující rovnice: y [přírůstek (kg/ks/den)] = 0,1341x2 - 0,1672x + 0,5298 (R2 = 0,1692).

V tab. P2/5 jsou uvedeny výsledné hodnoty růstu a průměrné denní přírůstky u selat samčího pohlaví ke 35. dni trvání pokusu. Z těchto hodnot je patrné, že kontrolní skupina dosáhla v těchto sledovaných parametrech lepších výsledků, než u všech tří pokusných skupin se zvyšujícím se obsahem hrachu v dietě. Také u prasniček (viz tab. P2/6) jsme zjistili, že dosáhly ve 35. dni pokusu obdobných výsledků jako vepříci, snad jen skupina SZ4,5 měla vyšší živou hmotnost (32,35 ± 7,03) a průměrný denní přírůstek (0,594 ± 0,152) než skupina kontrolní (29,82 ± 4,26 respektive 0,530 ± 0,100). Výsledné hodnoty sledovaných parametrů u vepřů, prasniček a všech zvířat mezi jednotlivými měřeními jsou uvedeny v tab. P2/7.

55

5.3. Pokus 3 (růstový pokus na prasatech ve výkrmu) V tab. P3/2 je uveden obsah živin a odhadnutá energetická hodnota krmných směsí v kg původní sušiny. V pokusných skupinách VZ9, VG9, VZ18 a VG18 byl obsah N-látek v rámci potřeby N-látek, která je udávána v normě potřeby živin pro kategorii výkrm (ŠIMEČEK et al., 2000). Obsah jednotlivých aminokyselin uvádí tab. P3/3. Složení použitého premixu BK TESTA M je patrné v tab. P3/4. V tab. P3/5 je uvedena hmotnost prasat na začátku pokusného sledování, která byla u kontrolní skupiny VZ9 30,63 ± 5,10 kg, u pokusné skupiny VG9 29,38 ± 5,96 kg. Dále u skupin s 18 % hrachu byla u kontrolní skupiny VZ18 30,14 ± 6,03 kg a u pokusné skupiny VG18 28,88 ± 6,05 kg. Výsledná hmotnost prasat dosažená k 80. dnu trvání pokusu byla u kontrolní skupiny VZ9 na úrovni 101,25 ± 10,26 kg, u skupiny VG9 na úrovni 100,29 ± 12,28 kg, dále u kontrolní skupiny VZ18 byla dosažena konečná hmotnost 101,29 ± 11,00 kg a u pokusné skupiny VG18 bylo dosaženo průměrné hmotnosti 99,00 ± 11,08 kg. Prasata z obou kontrolních skupin, které měly v krmných směsích zařazenu odrůdu hrachu ZEKON, měly vyšší konečnou živou hmotnost než prasata krmená dietami s odrůdou GOTIK. Rozdíly v konečných hmotnostech však byly minimální, a to je možné vysvětlit nižší počáteční hmotností u obou pokusných skupin. Mezi těmito hodnotami nebyly zjištěny taktéž žádné statisticky průkazné rozdíly. V tab. P3/5 jsou také uvedeny průměrné hmotnosti jednotlivých skupin k 18., 30., 44., 59., a 71. dnu trvání pokusného sledování. Prasata krmená kontrolní krmnou směsí VZ9 dosahovala průměrného denního přírůstku 0,883 ± 0,107 kg, u skupiny VG9 0,873 ± 0,108 kg. V dalších pokusných skupinách se pohyboval přírůstek na hladině: u kontrolní skupiny VZ18 0,889 ± 0,092 kg a u skupiny VG18 0,871 ± 0,079 kg (viz tab. P3/8). Rovněž u průměrného denního přírůstku jsme nezaznamenali žádnou statistickou průkaznost. Z těchto hodnot průměrných denních přírůstků je patrný minimální rozdíl v užitkovosti prasat v kategorii výkrmu při použití dvou z pohledu antinutričních látek zcela rozdílných odrůd. Užitkovost prasat nebyla také nikterak ovlivněna zdvojnásobením obsahu hrachu v podávaných krmných směsích. V tab. P3/5 jsou uvedeny hodnoty průměrných denních přírůstků zjištěných mezi jednotlivými váženími. Co se týká průměrného denního příjmu směsi (viz tab. P3/8), tak u prasat zařazených do kontrolní skupiny VZ9 byl na úrovni 2,113 ± 0,056 kg, u skupiny VG9 byl 56

mírně nižší a to 1,983 ± 0,173 kg (snížení příjmu krmiva o 6,15 %), dále u kontrolní skupiny VZ18 2,100 ± 0,025 kg a u skupiny VG18 byl na nejnižší úrovni a to 1,958 ± 0,017 kg, což odpovídá snížení příjmu krmiva o 6,76 % oproti kontrolní skupině VZ18. Mezi hodnotami příjmu krmiva nebyla opět zjištěna statistická průkaznost. Nižší denní příjem směsi u obou pokusných skupin je možné přisoudit nižší chutnosti hrachu odrůdy GOTIK z důvodu vyššího obsahu antinutričních látek. Tuto domněnku potvrzují hodnoty příjmu krmiva uvedené v tab. P3/5, kde je patrný nižší příjem krmiva po celou dobu trvání pokusného sledování. Konverze krmiva uvedená v tab. P3/8 se vzhledem ke kontrolní skupině VZ9 u pokusné skupiny VG9 snížila o 5,05 %, v případě pokusné skupiny VG18 došlo ke snížení na 5,33 % oproti kontrolní skupině VZ18. Tomuto procentickému vyjádření odpovídají hodnoty konverze u skupiny VZ9 2,396 ± 0,119 kg, u skupiny VG9 2,275 ± 0,146 kg, dále u kontrolní skupiny VZ18 byla konverze na úrovni 2,364 ± 0,042 kg a u pokusné skupiny VG18 na úrovni 2,238 ± 0,054 kg. Tyto hodnoty nejsou mezi sebou statisticky průkazné. V tab. P3/5 jsou uvedeny hodnoty konverze krmiva zjištěné mezi jednotlivými váženími. Z těchto hodnot je patrné postupné zhoršování využitelnosti krmiva v důsledku zvyšujícího se věku prasat, kdy od počáteční spotřeby krmiva okolo 2 kg na kg přírůstku, se postupně zvyšovala až na hodnoty přes 3 kg na kg přírůstku v posledním týdnu trvání pokusného sledování. V tab. P3/6 a P3/7 jsou uvedeny výsledné hodnoty růstu a průměrné denní přírůstky u vepřů a prasniček v celém období trvání pokusu. U prasniček byla zaznamenána na konci pokusu nižší živá hmotnost než u vepřů a byla nižší zhruba o 10 kg, což je ale naprosto běžné z pohledu jejich pomalejšího růstu. Tomu odpovídá i nižší denní přírůstek u prasniček (okolo 0,800 kg), zatímco u vepřů byl přibližně 0,920 kg. Výsledné hodnoty sledovaných parametrů u vepřů, prasniček a všech zvířat mezi jednotlivými měřeními jsou uvedeny v tab. P3/8.

5.4. Pokus 4 (růstový pokus na prasatech ve výkrmu) Obsah základních živin krmných směsí a jejich odhadnutá energetická hodnota v 1 kg původní sušiny je uveden v tab. P4/2. V tab. P4/3 je uveden obsah jednotlivých aminokyselin u všech krmných směsí použitých v tomto pokuse na rostoucích vykrmovaných prasatech. Také v tomto pokusu jsme dodrželi normu potřeby živin

57

pro kategorii výkrm prasat (ŠIMEČEK et al., 2000). Pro lepší porovnatelnost získaných výsledků užitkovosti jsme použili kontrolní skupinu, která nepřijímala v krmné směsi žádný hrách a byla sestavena jen na základě sójového šrotu. Jak je patrné z tab. P4/4 průměrná počáteční hmotnost prasat, zařazených do pokusného sledování, byla v pokusné skupině VZ13,5 23,75 ± 3,38 kg, ve skupině VG13,5 24,00 ± 3,71 kg, ve skupině VZ27 23,00 ± 2,12 kg, ve skupině VG27 23,38 ± 2,06 kg a v kontrolní skupině VK byla průměrná hmotnost prasat 23,13 ± 1,76 kg. K 80. dni trvání pokusu dosahovala prasata vyrovnané průměrné hmotnosti pohybující se ve všech skupinách okolo 95 kg. Skupina VZ13,5 dosáhla průměrné hmotnosti 94,33 ± 5,88 kg, skupina VG13,5 hmotnosti 94,88 ± 9,08 kg, skupina VZ27 hmotnosti 95,75 ± 11,37 kg a skupina VG27 95,50 ± 4,99 kg. Kontrolní skupina měla konečnou živou hmotnost na úrovni 95,88 ± 8,88 kg. Mezi těmito hodnotami nebyly zjištěny taktéž žádné statisticky průkazné rozdíly. V tab. P4/4 jsou také uvedeny průměrné hmotnosti jednotlivých skupin k 13., 28., 42., 55., a 71. dni trvání pokusného sledování. Průměrný denní přírůstek uvedený v tab. P4/7 byl u skupiny VZ13,5 na úrovni 0,888 ± 0,058 kg, u skupiny VG13,5 na úrovni 0,886 ± 0,106 kg, u skupiny VZ27 na úrovni 0,909 ± 0,127 kg, u skupiny VG27 na úrovni 0,894 ± 0,041 kg a kontrolní skupina VK dosáhla průměrného denního přírůstku 0,909 ± 0,093 kg. Přírůstek prasat můžeme také vyjádřit, jako celkový přírůstek živé hmotnosti za sledované pokusné období. Pro kontrolní skupinu VK představuje přírůstek hmotnosti 72,75 kg, pro skupinu VZ13,5 přírůstek 70,58 kg, pro skupinu VG13,5 přírůstek 70,88 kg. U pokusných skupin s obsahem 27 % hrachu v dietách se přiblížil na stejnou úroveň přírůstku jako u kontrolní skupiny VK, a to u skupiny VZ27 na úroveň 72,75 kg a u skupiny VG27 na úroveň 72,12 kg. Z těchto hodnot je patrné, že nebyl zaznamenán negativní vliv na přírůstek při zařazení krmného hrachu odrůdy ZEKON nebo GOTIK do diet pro vykrmovaná prasata v porovnání s dietou sestavenou na základě jediného bílkovinného zdroje, a to sójového šrotu. Rovněž u průměrného denního přírůstku jsme nezaznamenali žádné statisticky významné kontrasty. Užitkovost prasat se také nikterak nezměnila při použití vysokého obsahu hrachu (27 %) v podávaných krmných směsích. V tab. P4/4 jsou uvedeny hodnoty průměrných denních přírůstků zjištěných mezi jednotlivými váženími. Průměrný denní příjem krmiva (viz tab. P4/7) byl u pokusné skupiny VZ13,5 na hladině 2,009 ± 0,025 kg, u skupiny VG13,5 na hladině 2,089 ± 0,073 kg, a u skupiny

58

VZ27 na hladině 2,095 ± 0,023 kg. Ve skupině VG27 byl zaznamenán příjem mírně nižší, a to 1,909 ± 0,1502 kg, což mohlo být způsobeno vysokým podílem hrachu (27 %), obsahem antinutričních látek a hořkostí hrachu odrůdy GOTIK. V kontrolní skupině VK měla zvířata průměrný příjem krmiva 2,108 ± 0,048 kg na den. Všechny pokusné skupiny měly tedy nižší denní příjem směsi než kontrolní skupina VK a tomu odpovídá i procentické vyjádření, kdy skupina VZ13,5 měla nižší příjem krmiva o 4,70 %, skupina VG13,5 pouze o 0,90 %, skupina VZ27 dokonce jen o 0,62 % a skupina VG27 o 9,44 %. Mezi hodnotami příjmu krmiva nebyla opět zjištěna statistická průkaznost. Průměrný příjem krmiva zjištěný mezi jednotlivými váženími je uveden v tab. P4/4. Co se týče konverze krmiva uvedené v tab. P4/7, tak na jeden kg přírůstku bylo potřeba u kontrolní skupiny VK 2,322 ± 0,074 kg směsi. Pokusná skupina VZ13,5 pro dosažení 1 kg přírůstku spotřebovala o 2,32 % směsi méně, stejně tak i u skupiny VZ27 byla spotřeba nižší, a to o 0,73 % a u skupiny VG27 byla nižší dokonce o 6,68 % než u kontrolní skupiny VK. Vyšší nároky na množství krmné směsi na kg přírůstku byly zjištěny pouze u skupiny VG13,5 oproti kontrolní skupině, a to o 1,51 % více. Tomuto procentickému vyjádření odpovídají hodnoty konverze u skupiny VZ13,5 2,268 ± 0,040 kg, u skupiny VG13,5 2,357 ± 0,054 kg, dále u pokusné skupiny VZ27 byla konverze na úrovni 2,305 ± 0,050 kg a u pokusné skupiny na úrovni 2,167 ± 0,067 kg. Tyto hodnoty nejsou mezi sebou navzájem statisticky průkazné. V tab. P4/4 jsou uvedeny hodnoty konverze krmiva zjištěné mezi jednotlivými váženími. Výsledné hodnoty růstu a průměrné denní přírůstky u vepřů a prasniček v celém období trvání pokusu jsou uvedeny v tab. P4/5 a P4/6.

5.5. Pokus 5 (bilanční pokus na selatech po odstavu) V tomto bilančním pokusu jsme využili všechny již dříve používané krmné směsi v růstových pokusech na selatech po odstavu. V tab. P5/2 uvádíme obsah základních živin a odhadnutou energetickou hodnotu krmných směsí v kg sušiny, kterou porovnáváme s hodnotami vypočtenými na základě námi zjištěných koeficientů stravitelnosti pro jednotlivé živiny u použitých krmných směsí. V České republice se používá k výpočtu energetické hodnoty krmných směsí (MEp) především rovnice podle HOFFMANNa a SCHIEMANNa (1980).

59

Při porovnání odhadnuté a vypočtené energetické hodnoty se tyto hodnoty u všech krmných směsí neliší o více než 1,73 %. Dle tohoto rozdílu se dá usoudit, že odhad energetické hodnoty při sestavování krmných směsí pro prasata je plně dostačující. Z dalších vypočtených hodnot energetického obsahu krmných směsí (MEp) podle jednotlivých autorů je zřejmý podstatný rozdíl. Tyto rozdíly vyplývají z odlišných způsobů výpočtů, které jsou používány v jednotlivých zemích. Při výpočtu a porovnání netto energie (NEp) jsme zjistili naprostou shodu u obou způsobů výpočtu. Z přehledu živin (viz tab. P5/2) je patrné, že rozdíly v obsahu N-látek a všech ostatních živin byly minimální. U všech pokusných krmných směsí byl obsah N-látek v rámci potřeby N-látek, která je udávána v normě potřeby živin pro kategorii předvýkrm prasat (ŠIMEČEK et al., 2000). Tab. P5/4, která uvádí základní růstové ukazatele v jednotlivých bilančních periodách, nám naznačuje jak věk event. živá hmotnost ovlivnila růst a konverzi krmiva. Počáteční živá hmotnost selat zařazených do sledování se pohybovala okolo 10,50 kg. Jak uvádí tab. P5/5 u pokusných skupin krmených dietami s obsahem ZEKONU byl průměrný denní přírůstek živé hmotnosti za všechny bilanční periody u skupiny SZ0,1 na úrovni 0,50 ± 0,11 kg, u skupiny SZ4,5 byl na úrovni 0,51 ± 0,08 kg, u skupiny SZ9 na úrovni 0,55 ± 0,15 kg a u skupiny SZ18 byl zjištěn nejnižší přírůstek 0,45 ± 0,15 kg. U skupin krmených dietami s obsahem GOTIKU byly denní přírůstky následující: u skupiny SG0,1 0,59 ± 0,15 kg, u skupiny SG9 0,52 ± 0,20 kg, u skupiny SG18 0,55 ± 0,14 kg a u skupiny SG27 jen na úrovni 0,33 ± 0,12 kg. Mezi skupinou SG27 a skupinami SG0,1 a SG18 byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (P < 0,05). Z těchto výsledků není patrný podstatný vliv odrůdy hrachu na přírůstek, i když v případě GOTIKU byl mírně vyšší. Co se týká denního příjmu krmiva (viz tab. P5/5), tak u kontrolní skupiny SZ0,1 byl příjem krmné směsi za celou dobu trvání pokusného sledování v množství 0,81 ± 0,29 kg, u skupiny SZ4,5 byl v množství 0,83 ± 0,27 kg, u skupiny SZ9 v množství 0,79 ± 0,28 kg a u skupiny SZ18 v množství 0,80 ± 0,29 kg. U skupin, které přijímaly krmné směsi s odrůdou hrachu GOTIK byl denní příjem krmiva v množství 0,87 ± 0,23 kg u kontrolní skupiny SG0,1. Skupina SG9 přijímala krmnou směs v množství 0,83 ± 0,29 kg denně, skupina SG18 v množství 0,87 ± 0,22 kg a skupina SG27 v množství 0,79 ± 0,24 kg. Selata krmená krmnými směsmi s obsahem GOTIKU přijímala větší množství krmiva, než selata krmená směsmi s obsahem ZEKONU. Mezi příjmem krmiva u jednotlivých skupin nebyl

60

zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Konverze krmiva vyjádřená podílem denního příjmu směsi a denního přírůstku živé hmotnosti byla vyšší u pokusných skupin s odrůdou ZEKON, a to u skupiny SZ0,1 na úrovni 1,60 ± 0,28 kg, u skupiny SZ4,5 na nižší úrovni a to 1,58 ± 0,33 kg, u skupiny SZ9 na nejnižší úrovni 1,43 ± 0,20 kg a u skupiny SZ18 byla konverze oproti kontrolní skupině vyšší 1,75 ± 0,28 kg. Procenticky vyjádřeno byla konverze krmiva u skupiny SZ4,5 nižší o 1,25 %, u skupiny SZ9 byla nižší o 10,62 % a u skupiny SZ18 byla vyšší o 9,38 %. U skupin krmených směsmi s obsahem odrůdy GOTIK byla hodnota konverze krmiva 1,46 ± 0,14 kg pro kontrolní skupinu SG0,1, pro skupiny SG9 a SG18 byly hodnoty mírně vyšší a to 1,61 ± 0,14 kg (vyšší o 10,27 % než u SG0,1), respektive 1,56 ± 0,18 kg (vyšší o 6,85 %). Skupina SG27 měla konverzi krmiva horší o 67,81 %, čemuž odpovídá hodnota 2,45 ± 0,21 kg, což bylo statisticky průkazné zhoršení v porovnání se všemi skupinami (P < 0,001). Stravitelnost sušiny, energie, organické hmoty, popela, vlákniny, tuku, BNLV a dusíkatých látek uvádí tab. P5/6 (směsi se ZEKONEM) a P5/7 (směsi s GOTIKEM). V námi provedeném pokusu na selatech byl koeficient stravitelnosti sušiny diet s obsahem ZEKONU u skupiny SZ0,1 82,28 ± 1,95 %. Všechny pokusné skupiny měly vyšší koeficient stravitelnosti, a to u skupiny SZ4,5 83,12 ± 1,81 % (o 1,02 %), u skupiny SZ9 83,62 ± 1,07 % (o 1,63 %) a u skupiny SZ18 82,87 ± 1,45 % (o 0,72 %). V případě diet s obsahem GOTIKU byl koeficient stravitelnosti 82,68 ± 2,41 % u kontrolní skupiny SG0,1. Skupina SG9 měla nižší stravitelnost o 1,17 %, skupina SG18 vyšší o 0,22 % a skupina SG27 nižší o 0,58 %. Analogicky vyjádřeno byl koeficient stravitelnosti sušiny 81,71 ± 2,12 % u SG9, 82,86 ± 1,18 % u SG18 a 82,20 ± 1,06 % u SG27. Mezi skupinami nebyl zjištěn průkazný vliv. V tomto pokuse jsme také stanovili koeficienty stravitelnosti energetické hodnoty krmných směsí. Skupiny, které obsahovaly hrách odrůdy ZEKON, dosáhly stravitelnosti energie 82,84 ± 2,59 % u skupiny SZ0,1, vyšší stravitelnosti 84,02 ± 1,92 % u skupiny SZ4,5, opět vyšší 84,25 ± 1,27 % u skupiny SZ9 a téměř shodné hodnoty s kontrolní skupinou 82,83 ± 1,89 u SZ18. U všech směsí s GOTIKEM byly stravitelnosti energie nižší v porovnání se všemi směsmi se ZEKONEM, což bylo průkazné (P < 0,01). U skupiny SG0,1 byla stravitelnost energie na nejvyšší úrovni, a to 82,20 ± 2,97 %, a skupina SG9 měla nižší stravitelnost 80,94 ± 2,63 %. Skupina SG18 dosáhla podobné hodnoty s kontrolou, a to 82,04 ± 1,33 % a skupina SG27 opět nižší hodnotu 80,97 ±

61

1,12 %. Mezi jednotlivými skupinami nebyla zjištěná průkaznost. Stravitelnost organické hmoty kolísala mezi jednotlivými skupinami v rozmezí 89,51 – 91,93 %. Byla mírně vyšší u směsí se ZEKONEM, ale rozdíly byly zanedbatelné. Stravitelnost popela u diet s obsahem ZEKONU byla u skupiny SZ0,1 42,53 ± 3,71 %, u SZ4,5 45,24 ± 6,10 %, u SZ9 44,52 ± 4,30 %, u SZ18 42,33 ± 2,15 %. U diet s obsahem GOTIKU byly koeficienty stravitelnosti mírně vyšší a to u SG0,1 46,77 ± 5,37 %, u SG9 44,63 ± 4,96 %, u SG18 48,81 ± 2,90 % a u SG27 42,63 ± 4,17 %. Stravitelnost vlákniny se pohybovala u všech směsí v rozmezí 29,55 – 43,82 %, a opět u diet s obsahem GOTIKU byla vyšší. Stravitelnost tuku byla na úrovni 47,71 – 66,39 %, tyto hodnoty korespondují s obsahem tuku v dietě. Stravitelnost BNLV se pohybovala okolo 96 % a rozdíly mezi skupinami nebyly statisticky průkazné. Jak dále uvádí tab. P5/6 a P5/7 obě kontrolní skupiny přijaly více dusíkatých látek než skupiny pokusné, ale s přibližně stejným koeficientem stravitelnosti a retence. Koeficienty stravitelnosti NL se pohybovaly u diet obsahující ZEKON u kontrolní skupiny SZ0,1 v hodnotě 81,10 ± 4,00 %, u skupiny SZ4,5 na hodnotě mírně vyšší 81,21 ± 2,74 % (o 0,14 %), u skupiny SZ9 na vyšší hodnotě 81,78 ± 2,47 % (o 0,84 %) a u skupiny SZ18 na nižší hodnotě 78,94 ± 4,14 % (o 2,66 %). Mezi těmito skupinami nebyl průkazný rozdíl. U diet s GOTIKEM byly hodnoty koeficientů stravitelnosti v porovnání se ZEKONEM nižší, a to u kontrolní skupiny SG0,1 na úrovni 79,90 ± 4,12 %. Ostatní skupiny měly nižší koeficienty stravitelnosti, a to u SG9 na úrovni 76,02 ± 5,77 % (o 4,86 %), u skupiny SG18 na úrovni 78,18 ± 2,28 % (o 2,15 %) a u skupiny SG27 na nejnižší úrovni 73,06 ± 2,80 % (o 8,56 %). Jediný zjištěný statisticky průkazný rozdíl byl mezi skupinou SG0,1 a SG27 (P < 0,05). Vztah denního příjmu hrachu odrůdy ZEKON, GOTIK a stravitelnost dusíkatých látek jsme se pokusili vyjádřit polynomem druhého stupně. Tyto vztahy charakterizují následující rovnice: y [KS NL ZEKONU (%)] = 219,35x2 - 34,784x + 80,981 (R2 = 0,8326) y [KS NL GOTIKU (%)] = 202,7x2 - 34,839x + 78,543 (R2 = 0,4242).

První rovnice vykazovala poměrně přesnou shodu (83 %) mezi sledovaným faktorem a zjištěnými hodnotami. Obsah aminokyselin v sušině všech krmných směsí použitých v tomto bilančním pokuse na selatech po odstavu je uveden v tab. P5/3. Obsah lysinu kolísal mezi

62

jednotlivými krmnými směsi v rozmezí 14,49 – 11,32 g v 1 kg sušiny směsi, metioninu 2,92 – 1,78 g, treoninu 8,51 – 7,15 g a argininu 11,87 – 8,98 g. V této tabulce jsou uvedeny i obsahy ostatních esenciálních a neesenciálních aminokyselin. Tab. P5/8 udává množství denně přijatých, vyloučených a strávených esenciálních aminokyselin v krmných směsích s obsahem ZEKONU. V této tabulce jsou rovněž uvedeny koeficienty bilanční stravitelnosti těchto aminokyselin. Například průměrný denní příjem za všechny bilanční periody první limitující aminokyseliny ve výživě prasat lysinu, u kontrolní skupiny SZ0,1 činil 11,76 g a u ostatních skupin klesal až na 10,14 g u skupiny SZ18. Denní výdej lysinu se pohyboval okolo 2 g. Množství denně stráveného lysinu se tedy pohybovalo od 9,60 g u skupiny SZ0,1 do 8,12 g u skupiny SZ18. Denní příjem, výdej, množství strávených neesenciálních aminokyselin a jejich koeficienty stravitelnosti jsou obdobně uvedeny v tab. P5/9. Neesenciální aminokyselinou u níž byly zaznamenány nejvyšší hodnoty byla kyselina glutamová. Její denní příjem se pohyboval mezi jednotlivými skupinami od 27,78 g po 32,74 g. Koeficienty bilanční stravitelnosti lysinu byly vypočteny pro skupinu SZ0,1 v hodnotě 80,81 ± 4,49 %, pro skupinu SZ4,5 v hodnotě nižší a to 79,56 ± 2,88 % (o 1,55 %), pro skupinu SZ9 byla vyšší o 1,52 %, čemuž odpovídá hodnota 82,04 ± 2,03 %. Nejnižší stravitelnost lysinu byla zjištěna u skupiny SZ18 v hodnotě 78,42 ± 4,81 % (snížení o 2,96 %). Mezi těmito hodnotami nebyla zjištěna statistická průkaznost (P < 0,05). Mezi další limitující aminokyseliny se řadí metionin a treonin. Metionin je aminokyselina, kterou zvířata přijímala v nejmenším množství, které se pohybovalo okolo 2 g. Koeficienty stravitelnosti metioninu byly u skupiny SZ0,1 na úrovni 71,30 ± 6,65 % a u všech ostatních pokusných směsí postupně klesaly. U skupiny SZ4,5 byl nižší o 3,97 %, u skupiny SZ9 o 8,58 % a u skupiny SZ18 dokonce o 9,16 %. Empiricky vyjádřeno, byly koeficienty stravitelnosti metioninu u pokusných skupin následující: 68,47 ± 4,89; 65,18 ± 9,33 a 64,77 ± 6,09 %. Opět nebyla zjištěna statistická průkaznost. Koeficienty bilanční stravitelnosti treoninu byly u jednotlivých skupin v těchto hodnotách: u kontrolní skupiny SZ0,1 73,07 ± 7,62 %, u skupiny SZ4,5 74,28 ± 4,60 %, u skupiny SZ9 76,83 ± 2,40 % a u skupiny SZ18 73,26 ± 3,64 %. Arginin měl také nejvyšší hodnoty koeficientů bilanční stravitelnosti ze všech sledovaných esenciálních aminokyselin. U skupiny SZ0,1 byl na úrovni 89,38 ± 2,03 %. U pokusných skupin SZ4,5 byl prakticky na stejné hodnotě 89,56 ± 1,90 % (vyšší o 0,20

63

%), u skupiny SZ9 byl mírně vyšší a to 90,03 ± 1,43 % (o 0,73 %). U skupiny s 18 % ZEKONU byl nižší o 2,75 %, čemuž odpovídá hodnota koeficientu stravitelnosti 86,92 ± 3,49 %. Ani mezi hodnotami stravitelnosti treoninu a argininu nebyla nalezena žádná průkaznost. Ostatní esenciální aminokyseliny jsou uvedeny v tab. P5/8 a v tab. P5/9 jsou uvedeny všechny neesenciální aminokyseliny. U krmných směsí s obsahem GOTIKU, v tab. P5/10 je uvedeno množství denně přijatých, vyloučených, strávených esenciálních aminokyselin a dále jsou zde i koeficienty stravitelnosti jednotlivých esenciálních aminokyselin. Příjem lysinu mezi skupinami kolísal mezi 12,15 g (u SG0,1) až do 8,98 g u skupiny SG27. Tento velký rozdíl byl přisuzován nižšímu obsahu lysinu v krmné směsi pro tuto skupinu. Lysin vyloučený ve výkalech selat byl u všech skupin téměř na stejné úrovni, a to okolo 2,5 g. Množství denně stráveného lysinu se tedy pohybovalo od 9,79 g u skupiny SG0,1 do 6,41 g u skupiny SG27. V tab. P5/11 je uveden příjem, výdej, množství strávených neesenciálních aminokyselin a jejich koeficienty stravitelnosti. Kyselina glutamová zde opět dosahovala nejvyšších hodnot, její příjem selaty byl na úrovni 33,55 – 25,51 g. U lysinu byly vypočteny koeficienty bilanční stravitelosti 79,75 ± 4,17 % pro skupinu SG0,1. U všech pokusných skupin byly hodnoty nižší, a to u skupiny SG9 nižší o 10,27 %, u skupiny SG18 o 4,20 % a u skupiny SG27 dokonce o 11,16 %. Tomuto procentickému vyjádření odpovídají hodnoty koeficientů stravitelnosti lysinu pro skupinu SG9 71,56 ± 8,53 %, pro SG18 76,40 ± 3,09 % a pro SG27 70,85 ± 3,05 %. Lysin ve směsi skupiny SG9 byl průkazně hůře stravitelný (P < 0,05) a u skupiny SG27 byl vysoce průkazně hůře stravitelný (P < 0,01) při porovnání s kontrolní skupinou. Metionin přijímala selata opět v nejmenším množství, které se pohybovalo okolo 2 g. Koeficienty stravitelnosti metioninu byly nejnižší ze všech esenciálních aminokyselin. U kontrolní skupiny SG0,1 byl na úrovni 65,01 ± 8,37 %, u skupiny SG9 byl vypočítán na nižší úrovni 56,32 ± 10,01 % (o 13,37 %), u skupiny SG18 byl na nejnižší úrovni 53,68 ± 4,43 (o 17,43 %), což bylo průkazné snížení (P < 0,05). Skupina s 27 % GOTIKU dosáhla stravitelnosti 59,52 ± 7,73 %, pokles oproti kontrole byl o 8,44 %. Koeficienty bilanční stravitelnosti treoninu byly u skupiny SG0,1 v hodnotě 72,97 ± 5,08 %, u skupiny SG9 v hodnotě nižší 70,33 ± 6,28 (o 3,62 %), u skupiny SG18 byla stravitelnost treoninu na stejné úrovni s kontrolní skupinou 72,91 ± 3,58 %. U skupiny

64

SG27 byla zjištěna nejnižší hodnota stravitelnosti, a to 65,21 ± 2,84 % (o 10,63 %), která byla průkazná jak s kontrolní skupinou SG0,1, tak i se skupinou SG18 (P < 0,05). Koeficienty bilanční stravitelnosti argininu byly opět nejvyšší ze všech sledovaných esenciálních aminokyselin. U skupiny SG0,1 dosáhl hodnoty 87,74 ± 3,40 %, u SG9 82,88 ± 10,91 %, u SG18 85,58 ± 5,58 % a u SG27 82,94 ± 2,91 %. Mezi těmito koeficienty stravitelnosti nebyla zjištěna průkaznost. Z těchto uvedených výsledků stravitelnosti aminokyselin je možné usoudit na snižování stravitelnosti při zvyšujícím se obsahu hrachu v krmných směsích pro selata v předvýkrmu. Dále je patrný negativní vliv na stravitelnost aminokyselin u odrůdy GOTIK v porovnáním s odrůdou ZEKON. U námi popsaných čtyř nejdůležitějších aminokyselin je vysoce průkazné snížení stravitelnosti (P < 0,01) u lysinu a metioninu, dále u treoninu a argininu je průkazné snížení (P < 0,05) při zprůměrňování skupin s jednotlivými odrůdami. Tento fakt je možné přisoudit vysokému obsahu antinutričních látek u hrachu odrůdy GOTIK.

5.6. Pokus 6 (bilanční pokus na prasatech v 1. fázi výkrmu) Krmné směsi použité a testované v bilančním pokusu na prasatech v 1. fázi výkrmu byly shodné s těmi, co jsme používali v předešlých růstových pokusech na prasatech ve výkrmu, kromě směsí s obsahem 13,5 % hrachu z důvodu omezeného počtu bilančních klecí. Tab. P6/2 uvádí obsah základních živin a odhadnutou energetickou hodnotu (dle Katalogu krmiv; ZEMAN et al., 1995) krmných směsí v kg původní sušiny. V této tabulce je odhadnutá energetická hodnota (MEp) doplněna o energetickou hodnotu vypočtenou na základě zjištěných koeficientů stravitelnosti jednotlivých živin v použitých krmných směsích. Nejdůležitější je srovnání odhadnuté energetické hodnoty s hodnotami vypočtenými na základě rovnice podle HOFFMANNa a SCHIEMANNa (1980), která se nejčastěji využívá v České republice. Provedli jsme srovnání vypočtené a odhadnuté energetické hodnoty použitých krmných směsí a ty se mezi sebou nelišily o více než 1,84 %, čemuž odpovídá hodnota 0,25 MJ MEp. Z tohoto minimálního rozdílu v obsahu energie je zřejmé, že při sestavování krmných směsí dle údajů z katalogových hodnot je výsledná energetická hodnota krmné směsi téměř shodná se skutečnou hodnotou zjištěnou na základě bilančních pokusů. V tab. P6/2 jsou uvedeny i obsahy energie (MEp, NEp) vypočtené podle různých rovnic, které se

65

používají v jednotlivých zemích. Mezi těmito hodnotami v obsahu energie jsou jisté rozdíly, které pramení z různého způsobu výpočtu, a proto při porovnávání obsahu energie zahraničních výrobků bychom měli vědět, jak byla vypočítána. V tab. P6/4 jsou uvedeny průměrné ukazatele růstu a užitkovosti u jednotlivých skupin a bilančních period. Do pokusného sledování bylo použito sedm vepřů o počáteční průměrné živé hmotnosti 22,10 kg. Jak uvádí tab. P6/5 prasata kontrolní skupiny VK, která nepřijímala žádný hrách, měla přírůstek živé hmotnosti za všech pět bilančních period na úrovni 0,75 ± 0,15 kg. Téměř všechny ostatní pokusné směsi dosáhly vyššího přírůstku než tato kontrolní skupina VK. U diet, které obsahovaly hrách odrůdy ZEKON byl denní přírůstek následující: u skupiny VZ9 byl na úrovni 0,86 ± 0,19 kg, u skupiny VZ18 na úrovni 0,78 ± 0,12 kg a u skupiny VZ27 byl zjištěn nejnižší přírůstek a to 0,74 ± 0,12 kg.

U skupin krmených dietami s obsahem GOTIKU byly denní přírůstky nejvyšší

ze všech směsí u skupiny VG9 na úrovni 0,87 ± 0,21 kg, u skupiny VG18 na úrovni 0,81 ± 0,22 kg a u skupiny VG27 na úrovni 0,83 ± 0,21 kg. Mezi skupinami nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly, i když je patrný mírně vyšší přírůstek u skupin s obsahem GOTIKU. Příjem krmné směsi za celou dobu trvání pokusného sledování (viz tab. P6/5) byl u všech vepřů v bilančních klecích totožný, neboť dostávali stejné krmné dávky v průměrném množství 1,59 kg na kus a den. Všechna prasata přijala v době trvání bilanční periody předkládané krmivo beze zbytku. Nejhorší konverzi krmiva dosáhla kontrolní skupina VK, a to v hodnotě 2,16 ± 0,41 kg. Konverze krmiva se měnila podle již zmíněného přírůstku a byla vyšší u diet s obsahem hrachu odrůdy ZEKON, a to u skupiny VZ9 v nejnižší hodnotě 1,90 ± 0,30 kg, u skupiny VZ18 v hodnotě 2,04 ± 0,33 kg a u skupiny VZ27 byla v hodnotě 2,14 ± 0,24 kg. Procenticky vyjádřeno byla konverze krmiva u skupiny VZ9 nižší o 12,04 %, u skupiny VZ18 byla nižší o 5,56 % a u skupiny VZ27 byla nižší pouze o 0,93 % v porovnání s kontrolní skupinou VK. U skupin krmených směsmi s obsahem odrůdy GOTIK byla konverze krmiva u skupiny VG9 na úrovni 1,87 ± 0,17 kg (nižší o 13,43 % než u VK), u skupiny VG18 byla na úrovni 2,04 ± 0,38 kg (nižší o 5,56 %) a u skupiny VG27 byla na úrovni 2,00 ± 0,50 kg (nižší o 7,41 %). U konverze krmiva nebyla zjištěna žádná průkaznost. Tab. P6/6 (směsi se ZEKONEM) a P6/7 (směsi s GOTIKEM) uvádí stravitelnosti sušiny, energie, organické hmoty, popela, vlákniny, tuku, BNLV a dusíkatých látek.

66

V koeficientech stravitelnosti sušiny nebyly zjištěny průkazné (P<0,05) rozdíly mezi skupinami, stravitelnost se pohybovala ve všech skupinách mezi 83,27 ± 2,51 % (skupina VG9) do 85,50 ± 1,18 % (skupina VK). V tomto bilančním pokusu na prasatech v 1. fázi výkrmu jsme také stanovili koeficienty stravitelnosti energetické hodnoty krmných směsí. Kontrolní skupina VK, která neobsahovala hrách měla stravitelnost 85,79 ± 1,12 %. Skupiny, které obsahovaly hrách odrůdy ZEKON dosáhly nižších hodnot stravitelnosti energie v porovnání s kontrolní skupinou VK, a to 83,73 ± 1,23 % u skupiny VZ9 (nižší o 2,40 %), hodnoty 82,80 ± 2,64 % u skupiny VZ18 (nižší o 3,49 %) a opět nižší hodnoty 84,44 ± 0,99 % u skupiny VZ27 (o 1,57 %). U všech směsí s GOTIKEM byly také stravitelnosti energie nižší, v porovnání s kontrolní skupinou VK. U skupiny VG9 byla stravitelnost energie na úrovni 82,27 ± 2,90 % (pokles o 4,10 %), skupina VG18 měla stravitelnost téměř shodnou s předcházející skupinou, a to 82,29 ± 1,48 % (pokles o 4,08 %) . Skupina VG27 dosáhla hodnoty 84,59 ± 1,16 % (pokles o 1,40 %). Mezi kontrolní skupinou VK a skupinou VZ18 byla zjištěná průkaznost (P < 0,05) a mezi kontrolou a skupinami VG9, VG18 průkaznost (P < 0,01). Stravitelnost organické hmoty kolísala mezi jednotlivými skupinami v rozmezí 89,91 (u VK) – 88,40 % (u VG27). Byla mírně vyšší u směsí se ZEKONEM, ale rozdíly byly zanedbatelné. Stravitelnost popela byla u kontrolní skupiny VK 47,18 ± 4,54 %, která byla vyšší než u všech ostatních skupin, ale nebyla zde statistická průkaznost (P < 0,05). U skupiny VZ9 byla 45,29 ± 2,07 %, u VZ18 byla 46,66 ± 5,26 %, u VZ27 byla na úrovni 43,45 ± 1,93 %. U skupiny VG9 na úrovni 44,05 ± 7,77 %, u VG18 45,99 ± 5,97 % a u VG27 na úrovni 42,49 ± 4,11 %. Stravitelnost vlákniny byla ovlivněna obsahem vlákniny v dietě a kolísala mezi 32,29 ± 8,47 % u VZ18 do 42,09 ± 1,97 % u VZ27, kde byl i nejvyšší obsah ve směsi. Stravitelnost tuku byla na úrovni 59,50 (u VK) – 32,82 % (u VG9) a byl zde zjištěn průkazný rozdíl (P < 0,05) mezi kontrolní skupinou VK a skupinami VZ18 a VG9. Stravitelnost BNLV se pohybovala okolo 94 % a rozdíly mezi skupinami nebyly statisticky průkazné. V tab. P6/6 a P6/7 je dále uvedeno, že kontrolní skupina VK přijala více dusíkatých látek než skupiny pokusné. Nejvyšší stravitelnost dusíkatých látek byla zjištěna u kontrolní skupiny VK, a to 85,14 ± 2,31 %. Koeficienty stravitelnosti NL se pohybovaly u diet obsahující ZEKON u skupiny VZ9 na hodnotě 80,84 ± 2,80 %, u skupiny VZ18 na nižší hodnotě stravitelnosti 79,62 ± 4,09 %, což bylo statisticky průkazné (P < 0,05). U skupiny

67

VZ27 byla stravitelnost na úrovni 82,53 ± 2,34 %. U diet s GOTIKEM byly hodnoty koeficientů stravitelnosti v porovnání se skupinou VK nižší, a to u skupiny VG9 79,08 ± 4,13 % při vysoké průkaznosti (P < 0,01), u skupiny VG18 77,01 ± 1,82 % při velmi vysoké průkaznosti (P < 0,001) a u skupiny VG27 79,81 ± 2,78 % při průkaznosti (P < 0,05). Při porovnání diet se stejným množstvím hrachu, ale s různou odrůdou, měly diety s obsahem ZEKONU vyšší stravitelnost dusíkatých látek. Procenticky vyjádřeno měly všechny skupiny horší stravitelnost než skupina VK o 5,05 % u VZ9, o 6,48 % u VZ18, o 3,07 % u VZ27, o 7,12 % u VG9, o 9,55 % u VG18 a o 6,26 % u VG27. Vztah denního příjmu hrachu odrůdy ZEKON, GOTIK a stravitelnost dusíkatých látek jsme se pokusili vyjádřit polynomem druhého stupně. Tyto vztahy charakterizují následující rovnice: y [KS NL ZEKONU (%)] = 82,652x2 - 41,21x + 84,755 (R2 = 0,392) y [KS NL GOTIKU (%)] = 92,29x2 - 52,131x + 84,613 (R2 = 0,483).

Obsah jednotlivých sledovaných aminokyselin v gramech v 1 kg sušiny směsi všech krmných směsí použitých v tomto bilančním pokuse na prasatech v 1. fázi výkrmu je uveden v tab. P6/3. Obsah lysinu byl mezi jednotlivými krmnými směsi okolo 11 g v 1 kg sušiny směsi s výjimkou skupiny VZ9, kde byl zjištěn obsah lysinu 14,96 g, který dále ovlivnil denní příjem a výslednou stravitelnost lysinu u této skupiny. Obsah metioninu byl mezi 3,28 – 2,32 g, treoninu 8,19 – 7,33 g a argininu 10,14 – 5,80 g. V této tabulce jsou uvedeny i obsahy ostatních esenciálních a neesenciálních aminokyselin. Množství denně přijatých, vyloučených a strávených esenciálních aminokyselin v krmných směsích s obsahem ZEKONU je uveden v tab. P6/8. V této tabulce jsou taktéž uvedeny koeficienty bilanční stravitelnosti těchto aminokyselin. První limitující aminokyseliny ve výživě prasat lysinu, za všechny bilanční periody přijímala denně zvířata z kontrolní skupiny VK 17,86 g. Nejvyšší příjem byl u skupiny VZ9, jak už to naznačovaly výsledky z tab. P6/3, a to 23,78 g a u ostatních skupin byl na úrovni kontrolní skupiny VK. V tab. P6/9 je uvedeno množství denně přijatých, vyloučených, strávených neesenciálních aminokyselin a jejich koeficienty stravitelnosti. Nejvyšší denní příjem jsme zaznamenali u kyseliny glutamové. Její denní příjem se pohyboval mezi jednotlivými skupinami od 60,54 g u skupiny VK po 48,50 g u skupiny VZ18. Koeficienty bilanční stravitelnosti lysinu byly vypočteny pro kontrolní skupinu VK v hodnotě 80,76 ± 3,58 %. U skupiny VZ9 byla zjištěna nejvyšší stravitelnost lysinu

68

ze všech sledovaných skupin, a to 83,31 ± 3,14 %, oproti kontrole byla vyšší o 3,16 %. U skupin VZ18 byla stravitelnost nižší o 6,80 % a u skupiny VZ27 o 3,45 %, čemuž odpovídají hodnoty 75,27 ± 5,84 %, respektive 77,97 ± 3,67 %. Mezi kontrolní skupinou a pokusnými skupinami nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly, ale vysoká průkaznost rozdílů (P < 0,01) byla zjištěna mezi skupinou VZ9 a VZ18. Druhou nejčastěji limitující aminokyselinou u prasat je metionin. Koeficienty bilanční stravitelnosti metioninu byly u skupiny VK na úrovni 82,79 ± 3,19 % a u všech ostatních pokusných směsí byly podstatně nižší. U skupiny VZ9 byla stravitelnost na nižší úrovni 76,00 ± 3,66 %, což bylo v porovnání se skupinou VK průkazné (P < 0,05), u skupiny VZ18 bylo zjištěno vysoce průkazné (P < 0,01) snížení stravitelnosti na úroveň 73,55 ± 5,95 %. Skupina VZ27 měla nejvyšší stravitelnost ze směsí s obsahem ZEKONU, a to 78,03 ± 2,82 %. Procenticky vyjádřeno byla stravitelnost metioninu u pokusných skupin nižší o 8,20 % u skupiny VZ9, o 11,16 % u VZ18 a o 5,75 % u VZ27. Koeficienty stravitelnosti treoninu byly u kontrolní skupiny VK 77,76 ± 4,99 %, u ostatních skupin byly nižší a byly v následujících hodnotách: u skupiny VZ9 73,45 ± 5,45 %, u skupiny VZ18 72,59 ± 7,08 % a u skupiny VZ27 76,01 ± 5,26 %. Ve stravitelnosti treoninu nebyla prokázána průkaznost. Arginin je nepostradatelnou aminokyselinou jen pro mladá intenzivně rostoucí prasata. Arginin dosáhl ze všech sledovaných esenciálních aminokyselin nejvyšší hodnoty stravitelnosti. Všechny pokusné skupiny měly vyšší stravitelnost argininu než skupina kontrolní, u které byla stravitelnost na nejnižší úrovni 82,03 ± 3,37 %. Skupina VZ9 měla vysoce průkazně vyšší stravitelnost o 6,63 % (87,47 ± 2,51 %). U skupin VZ18 a VZ27 byla stravitelnost v porovnání s kontrolou velmi vysoce průkazně lepší, což představují hodnoty 87,98 ± 2,29 % (vyšší o 7,25 %) a 89,95 ± 1,37 % (vyšší o 9,66 %). Ostatní koeficienty stravitelnosti pro esenciální a neesenciální aminokyseliny jsou uvedeny v tab. P6/8 a v tab. P6/9. Pro krmné směsi s obsahem GOTIKU, je v tab. P6/10 uvedeno množství denně přijatých, vyloučených, strávených esenciálních aminokyselin a dále jsou zde i koeficienty stravitelnosti jednotlivých esenciálních aminokyselin. Příjem lysinu mezi skupinami kolísal mezi 17,88 g u VG27 až do 16,27 g u skupiny VG18. Zatímco lysin vyloučený ve výkalech prasat byl nejnižší u skupiny VK (3,39 g), tak u pokusných skupin byl na téměř stejné úrovni, a to okolo 4,23 g. V tab. P5/11 je uveden příjem, výdej, množství strávených neesenciálních aminokyselin a jejich koeficienty stravitelnosti. Kyselina glutamová zde opět dosahovala

69

nejvyšších hodnot, její příjem prasaty byl na úrovni 60,54 – 45,16 g. U lysinu byl stanoven koeficient bilanční stravitelnosti 80,76 ± 3,58 % pro kontrolní skupinu VK. U všech pokusných skupin byly hodnoty nižší, a to u skupiny VG9 nižší o 8,38 %, u skupiny VG18 o 8,83 % a u skupiny VG27 o 6,17 %. Tomuto procentickému vyjádření odpovídají hodnoty koeficientů stravitelnosti lysinu pro skupinu VG9 73,99 ± 4,03 %, pro skupinu VG18 73,63 ± 3,53 % a pro skupinu VG27 75,78 ± 3,23 %. Lysin ve směsi skupiny VG9 a VG18 byl průkazně hůře stravitelný (P < 0,05) při porovnání s kontrolní skupinou VK. Koeficienty stravitelnosti metioninu byly u kontrolní skupiny VK na úrovni 82,79 ± 3,19 %, u skupiny VG9 byl vypočítán na nižší úrovni 75,00 ± 4,49 % (o 9,41 %), což bylo průkazné snížení stravitelnosti (P < 0,05). U skupiny VG18 byla stravitelnost na nejnižší úrovni 68,56 ± 2,62 (o 17,19 %), což bylo velmi vysoce průkazné snížení (P < 0,001). Skupina s 27 % GOTIKU dosáhla vysoce průkazného rozdílu ve stravitelnosti metioninu, a to 72,37 ± 7,51 %, pokles oproti kontrole byl o 12,59 %. U treoninu byly koeficienty stravitelnosti u kontrolní skupiny VK v hodnotě 77,76 ± 4,99 %, u skupiny VG9 v hodnotě nižší 72,26 ± 8,24 (o 7,07 %), u skupiny VG18 byla zjištěna nejnižší hodnota stravitelnosti, a to 70,32 ± 3,21 % (o 9,58 %). U skupiny SG27 byla stravitelnost na úrovni 73,27 ± 5,23 (o 5,77 %). Mezi skupinami nebyl zjištěn průkazný rozdíl ve stravitelnosti treoninu. Koeficienty bilanční stravitelnosti argininu byly opět nejvyšší ze všech sledovaných esenciálních aminokyselin. U skupiny VK dosáhl ale nejnižší hodnoty, a to 82,03 ± 3,37 %, což bylo v porovnání se všemi pokusnými skupinami průkazné snížení stravitelnosti (P < 0,05). U skupiny VG9 byl na úrovni 85,25 ± 1,301 %, u skupiny VG18 na úrovni 85,99 ± 1,85 % a u skupiny VG27 na úrovni 85,56 ± 2,08 %. Dle výsledků stravitelnosti aminokyselin z bilančního pokusu na prasatech, v 1. fázi výkrmu, při zvyšujícím se obsahu hrachu v krmných směsích pro předvýkrm prasat se snižuje stravitelnost aminokyselin. Byl zjištěn také negativní vliv na stravitelnost aminokyselin u směsí s obsahem odrůdy GOTIK v porovnání se směsmi s obsahem odrůdy ZEKON. U lysinu při zprůměrňování skupin s jednotlivými odrůdami bylo průkazné snížení stravitelnosti (P < 0,05) mezi skupinou bez hrachu a mezi skupinami s obsahem GOTIKU. U metioninu bylo průkazné snížení (P < 0,05) mezi kontrolou a směsmi se ZEKONEM a mezi kontrolou a směsmi s GOTIKEM bylo velmi vysoké snížení stravitelnosti (P < 0,001) této aminokyseliny. Dále u argininu bylo velmi vysoce průkazné (P < 0,001) snížení mezi

70

kontrolou a směsmi se ZEKONEM a mezi kontrolou a směsmi s GOTIKEM byl vysoce průkazný vliv (P < 0,01). Taktéž zde bylo snížení stravitelnosti mezi ZEKONEM a GOTIKEM (P < 0,01).

71

6. DISKUSE

6.1. Pokusy 1 a 2 (růstové pokusy na selatech po odstavu) KEHOE et al. (1995) provedli 2 pokusy, kdy krmili hrách odstaveným selatům ve věku 21 dnů (5,9 kg) a 28 dnů (6,9 kg) v množství 0, 5, 10, 15 a 20 %. U prvního pokusu trvalo pokusné sledování 5 týdnů a u druhého 4 týdny. Směsi byly izoenergeticky (14,45 MJ/kg) a izolysinově (1,2 %) vyrovnány. V prvním pokusu nebyly zaznamenány žádné rozdíly v příjmu krmiva (0,70 kg), přírůstku (0,45 kg) a spotřebě krmiva na jednotku přírůstku (1,55 kg) mezi jednotlivými směsmi. Z toho je patrné, že selata odstavená ve třech týdnech věku mohou efektivně využívat neupravený hrách až do výše 20 % v krmných směsích. Ve druhém pokusu nebyly zaznamenány také žádné rozdíly v užitkovosti mezi směsmi s rozdílným obsahem hrachu. Autoři také poukazují na významné rozdíly v užitkovosti mezi jednotlivým pohlavím. Vepři měli nižší (P < 0,05) příjem krmiva (0,79 oproti 0,90 kg/den), průměrný denní přírůstek (0,54 oproti 0,58 kg/den) a spotřebu krmiva na jednotku přírůstku (1,48 oproti 1,55 kg) než prasničky. K podobným výsledkům v užitkovosti vepřů jsme dospěli i v námi prováděných růstových pokusech na selatech po odstavu, kdy dosáhli prokazatelně nižších přírůstků, a to u GOTIKU okolo 0,35 oproti 0,38 kg/den a u ZEKONU 0,47 oproti 0,53 kg/den. Podobně bylo potvrzeno, že hrách může být obsažen v krmné směsi až ve výši 30 % v dietách pro prasata mezi 10 – 25 kg (BÖHME, 1988). Na tyto pokusy navázali také NONN et al. (1999), kdy dosáhli u vepříků (7,8 kg) uspokojivého denního přírůstku mezi 412 – 469 g u diet s obsahem 40 % hrachu. Stejné množství zelenosemenného a žlutosemenného hrachu krmili i GROSJEAN et al. (1997) u selat o hmotnosti mezi 8 až 25 kg a dosáhli přírůstku mezi 497 – 501 g. Oproti těmto pokusům jsme v našich pokusech se zelenosemenným a žlutosemenným hrachem u váhově stejných selat dosáhli stejných hodnot přírůstků v rozmezí 315 – 550 g. Také další autoři úspěšně začlenili hrách na úrovni 30 % do diet pro 10,9 kg prasata. Dosažené výsledky přírůstku 0,57 kg se rovnaly kontrole, nicméně doplnění diety s hrachem o 1,2 g/kg krmné směsi DLmetioninem významně zvýšilo všechny parametry užitkovosti (GATEL et al., 1989). Stejné množství metioninu přidali do směsí s obsahem 30 % hrachu také ZIVKOVIC et al. (1987). Po tomto doplnění diety se zvýšil přírůstek na 491 g z původních 352 g u směsi bez

72

přídavku metioninu a dokonce předčil i kontrolní skupinu, která přirůstala 451 g. Tyto výsledky ukazují, že užitkovost odstavených selat není nepříznivě ovlivněna zařazením hrachu do diety dokonce ještě v poměrně vyšších úrovních, když jsou vybalancovány chybějící aminokyseliny v krmných směsích s obsahem hrachu. Další pokusy prováděli BENGALA–FREIRE et al. (1989), kteří do směsí pro selata od 7 kg zařadili hrách až do 45 %. Pokus trval 42 dnů a kontrolní skupina bez hrachu přirůstala 540 g denně. U dalších skupin se postupně snižoval přírůstek se vzrůstajícím obsahem hrachu v dietě na úroveň 500 g u směsí s obsahem 15 % hrachu, 465 a 468 g u směsí se 30 a 45 % hrachu. Toto postupné snižování přírůstků se vzrůstajícím podílem hrachu v dietě jsme zaznamenali i v našich pokusech a hodnoty přírůstků byly stejné. Obsah N-látek byl u všech směsí 250 g/kg a byly doplněny aminokyselinami. V dalším pokusu na selatech po odstavu o průměrné počáteční hmotnosti 7,8 kg, byl hrách odrůdy CARNEVAL (hladký, bělokvětý) zařazen do směsí v množství 0, 6, 12 a 18 %. Obsah lysinu v těchto směsích se pohyboval na úrovni 11,5 g/kg a obsah N-látek byl 195 g. Po 28 dnech trvání pokusu dosáhla selata hmotnosti okolo 20 kg a přírůstek se pohyboval v rozmezí od 423 g (0 % hrachu) až po 407 g (18 %). V našich pokusech s 18 % hrachu jsme u selat zjistili přírůstek 358 g u odrůdy GOTIK a 494 g u odrůdy ZEKON. U skupin krmených 6 a 12 % hrachu byl přírůstek 435 g. Příjem krmiva byl u všech skupin velmi podobný, a to 0,66 kg na sele a den (STEIN et al., 2004). V předešlém pokuse ukázali nejvyšší možné množství hrachu bez snížení užitkovosti na úrovni 15 % (BENGALA– FREIRE et al., 1989). Rozdíly mohou být vysvětlovány rozdílnou odrůdou a množstvím antinutričních látek hrachu. Ve všech těchto pokusech bylo dosaženo podobných hodnot užitkovosti u selat po odstavu, jako v námi prováděných pokusech. Taktéž vzrůstající obsah hrachu ve směsích

ovlivnil

negativně

užitkovost,

když

nebyly

směsi

doplněny

sirnými

aminokyselinami. Kromě krmení neupraveného hrachu je možné použít do směsí i hrách tepelně upravený jako např. extrudovaný atd. LANDBLOM a POLAND (1997) porovnávali účinek diet s obsahem 20 a 40 % neupraveného hrachu s extrudovaným hrachem u selat o živé hmotnosti 7,4 kg. Při porovnání přírůstku selat, dosaženého s kontrolní dietou (330 g) založenou na sóji a kukuřici, nebyl zjištěn významný účinek extrudovaného (320 g) nebo neupraveného hrachu (310 g) v množství 20 %. Naopak zařazení 40 % extrudovaného i neupraveného hrachu do diet snížilo denní přírůstek a zhoršilo také využití

73

krmiva selaty. Denní přírůstek byl u diet s extrudovaným hrachem 290 g a u diet s neupraveným hrachem pouze na úrovni 230 g. V pokusu byla použita jarní odrůda hrachu. Některé práce se zaměřily na možnost použití hrachu u velmi časně odstavených selat, které jsou nejcitlivější na podávaná krmiva a jejich kvalitu. Pokusy vedené k nahrazení sójového šrotu a kukuřice u selat ve věku 14,5 dne a o hmotnosti 4,9 kg prováděli po dobu 29 dní LANDBLOM a POLAND (1997). Pro tyto pokusy použili extrudovaný a neupravený hrách v množství 0, 30 a 50 %. Selata krmená kukuřicí a sójovým šrotem dosáhla lepších přírůstků (0,24 kg/den) než selata krmená dietami s obsahem hrachu. Užitkovost selat přijímající diety obsahující 30 a 50 % hrachu byla velmi podobná a neprojevil se vliv extrudace (0,16 a 0,12 kg/den) oproti neupravenému hrachu (0,14 a 0,11 kg/den). Z toho je zřejmé, že užitkovost klesala s hladinou extrudovaného hrachu, zatímco opačný trend byl u neupraveného hrachu. Autoři doporučují u velmi časně odstavených selat nepřekračovat hranici 20 % hrachu (neupraveného i extrudovaného) v dietě. Podobný pokus provedli stejní autoři u stejně starých selat, kdy do směsí zařadili extrudovaný hrách v množství 20 %. Selata dosáhla nejlepších přírůstků, když přijímala prvních 14 dnů směs založenou na kukuřici a sóji a pak přešla na směs s 20 % extrudovaného hrachu (0,33 kg/den), než selata krmená po 35 dní směsí založenou na kukuřici a sóji (0,31 kg/den), nebo směsí s 20 % extrudovaného hrachu (0,28 kg/den). Další pokusy s krmením hrachu velmi časně odstaveným selatům ve věku 16–ti dní prováděli OWUSU–ASIEDU (1998), kteří použili diety s obsahem tepelně upraveného hrachu. Pokus rozdělili na období mezi 4 – 10 kg živé hmotnosti selat, kdy krmili 30 % tepelně ošetřeného hrachu (extruze, mikronizace) a období mezi 10 – 20 kg hmotnosti se začleněním 35 % upraveného hrachu. Přírůstek selat v prvním období byl 316 g u kontrolní skupiny, u neupraveného hrachu 247 g, u extrudovaného 270 g a u mikronizovaného 323 g. Příjem krmiva byl nejnižší u kontroly (540 g) a nejvyšší u mikronizovaného hrachu (594 g). Spotřeba krmiva měla podobnou tendenci. V období mezi 10 – 20 kg byl dosažen přírůstek 575 g u kontroly, 532 g u neupraveného, 502 g u extrudovaného a 580 g u mikronizovaného hrachu. Příjem krmiva se pohyboval mezi 700 až 860 g a spotřeba krmiva kolísala mezi 1,27 (kontrola) až 1,63 kg (neupravený). Tepelné ošetření extruzí nebo mikronizací může zvýšit začlenění hrachu do diet pro velmi časně odstavená selata na úroveň 30 – 35 % bez ovlivnění užitkovosti.

74

6.2. Pokusy 3 a 4 (růstové pokusy na prasatech ve výkrmu) Dosažené růstové ukazatele prasat ve výkrmu v našich pokusech jsme porovnali s výsledky jiných autorů. Výše produkce chovatelských zařízení na výkrm prasat je ve většině případech neovlivněná zařazením hrachu v optimálně sestavených dietách pro prasata. V některých případech je dokonce produkce chovatelů vyšší, než při používání klasických diet. Ve třech experimentech se porovnávalo celkem 12 různých diet s obsahem hrachu mezi 20 – 45 %, kdy aminokyseliny a stravitelná energie byly vyvážené, s komerčně používanými dietami. Diety s hrachem neměly za následek žádné významné rozdíly v růstu prasat (GATEL et al., 1991). U některých diet bylo zaznamenáno zaostávání růstu oproti kontrole, nicméně toto bylo dohnáno na konci výkrmu. K této reakci došlo pravděpodobně díky nižšímu obsahu aminokyselin metioninu a cysteinu. Podobně sledovali vliv přídavku aminokyselin i KEHOE et. al. (1995), kdy porovnali 811 g přírůstek u diety s obsahem 15,5 % hrachu s přírůstkem 846 g u směsi založené na sójovém šrotu. Následně po přidání metioninu a treoninu ke směsi s hrachem se zvýšil přírůstek na úroveň 930 g na den. Oproti tomuto pokusu jsme v našich pokusech dosáhli stejných přírůstků u jednotlivých pokusných skupin mezi 871 – 909 g/den. Podobně jako my prováděli pokusy JAIKARAN et al. (1995), kteří dávali hrách bez přídavku doplňků metioninu a treoninu dokonce na úroveň 50 % pro prasata o hmotnosti 21 – 53 kg. Autoři zaznamenali průkazné rozdíly v užitkovosti mezi experimentálními dietami a kontrolou. Nicméně, podstatné zlepšení užitkovosti nad kontrolou byla viděna u diet s přídavkem syntetického metioninu, ale ne treoninu. Doplnění diet o aminokyseliny pro prasata o hmotnosti 53 – 102 kg obsahující 40 % hrachu neměly za následek žádné významné rozdíly v užitkovosti oproti kontrole. Z toho je patrné, že doplnění metioninu do diet s obsahem hrachu má podstatný význam jen pro prasata do 50 kg živé hmotnosti. Také v kanadských výzkumech na prasatech o váze 20 – 60 kg došlo ke snížení užitkovosti, když hrách nahradil sójový extrahovaný šrot. Zatímco při správném vybalancování diet aminokyselinami a především metioninem, může hrách nahradit všechny bílkoviny sóje ve směsi a část krmných obilnin (LANDBLOM, 2002). ČERNÝ et al. (1994) v pokuse s prasaty o hmotnosti 30 – 100 kg krmenými dietami, kde byl sójový extrahovaný šrot nahrazený do výše 0; 33; 66 a 100 % hrachem, zjistili průměrný denní přírůstek 0,635; 0,618; 0,597 a 0,625 kg a spotřebu krmiva na 1 kg 75

přírůstku 3,68, 3,50, 3,72 a 3,68 kg. Oproti těmto pokusům jsme dosáhli v našich pokusech výrazně vyšších přírůstků a to až 0,909 kg a spotřebu krmiva okolo 2,3 kg. Podobně GRELA et al. (1994), také zjistili horší výsledky užitkovosti než v námi prováděných pokusech na prasatech ve výkrmu, kdy krmili prasatům krmnou směs obsahující sóju a hrách. Průměrný denní přírůstek byl 0,637 kg a spotřeba krmiva 3,61 kg. JACYNO et al. (1992) zjistili, že hrách podporoval lepší růst prasat a konverzi krmiva než sója. Poněkud vyšší denní přírůstky dosáhli ve svém pokuse CASTELL a CLIPLEF (1993), kdy krmili hrách v množství 14,1; 28,3 a 42,5 % prasatům ve výkrmu. Průměrný příjem krmiva se pohyboval v množství 2,89; 2,95 a 2,77 kg, přírůstek byl na úrovni 850; 880 a 812 g denně při dosažené konverzi krmiva, která odpovídala 3,40; 3,36 a 3,41 kg krmiva na kg přírůstku. Podle těchto výsledků můžeme konstatovat, že hrách až do úrovně 30 – 40 % v krmné směsi se může zkrmovat prasatům bez nepříznivých výsledků na užitkovost. V našich pokusech jsme dosáhli obdobných přírůstků (871 – 909 g/den), avšak spotřeba krmiva na kilogram přírůstku je v průměru na úrovni 2,4 kg, tedy nižší o 30 %. STEIN et. al. (2004) krmili v dietách svých krmných pokusů hrách v množství 0, 12, 24, a 36 %. K těmto dietám se zvyšujícím se obsahem hrachu postupně přidávali chybějící aminokyseliny a to synteticky vyráběné, jako jsou metionin, treonin i tryptofan. Počáteční hmotnost prasat v těchto pokusech byla 22,2 kg a konečná okolo 110 kg. Celý pokus byl rozdělen na dvě fáze výkrmu. První fáze trvala do 50-tého dne pokusu, kde obsah N-látek ve směsích byl 161 g/kg a lysinu 9,5 g. Druhá fáze trvala 69 dnů a klesl zde obsah živin ve směsích na 135 a 6,8 g/kg. Průměrné denní přírůstky byly u jednotlivých skupin v porovnání s našimi daty nižší, a to 729 g, 752 g, 748 g a 719 g. Tyto nižší hodnoty by se daly přisoudit nižšímu obsahu aminokyselin v těchto směsích. Dosažená konverze krmiva byla obdobná jako v našich pokusech 2,13; 2,22; 2,23 a 2,13 kg. Podobně rozdělili pokus na dvě fáze i ROBERTSON et al. (2000), kteří krmili prasata o hmotnosti 50 – 80 kg dietou s podílem 42,5 % hrachu a obsahem lysinu 8,8 g. U prasat o hmotnosti 80 – 110 kg snížili obsah hrachu na 30 % a lysinu na 7,1 g. Denní přírůstek byl v první části pokusu 947 g a konverze 2,39 kg, v druhé části 907 g a 2,98 kg. Souhrnné výsledky obou částí byly 960 g a 2,66 kg a příjmu krmiva 2,55 kg. V našich pokusech byly zjištěny obdobné přírůstky a opět lepší výsledky v konverzi krmiva (2,17 – 2,37 kg/kg přír.). Taktéž STEIN (2006b) rozdělil pokus na tři fáze krmení a to u prasat mezi 22 – 50, 50 – 85 a 85 – 125 kg. U skupiny, kde nebyl zařazen hrách byl denní

76

přírůstek 872 g a konverze 3,19 kg. U skupiny s 36 % hrachu po celou dobu pokusu byl přírůstek 860 g a konverze 3,32 kg. Skupina, která přijímala hrách v množství 66 %, pak 48 % a nakonec 36 % dosáhla nejlepších výsledků, a to přírůstek 889 g a konverzi 3,18 kg. Téměř totožných výsledků jako STEIN (2006b) jsme dosáhli i my. Obdobné výsledky zaznamenal také STEIN (2006b), kdy prasatům o živé hmotnosti 26 kg po 40 dnů krmil hrách v množství 0, 6, 12 a 18 %. V těchto směsích byl obsah lysinu na úrovni 9 % a N-látek 158 g. Následně až do konce výkrmu byly krmeny směsi s obsahem 0; 12; 24 a 36 % hrachu (6,9 % lysinu, 134 g N-látek). Z důvodu malého obsahu metioninu u hrachu byl použit syntetický metionin a jeho množství stoupalo s obsahem hrachu v dietě. U kontrolní skupiny byl přírůstek 845 g, u skupiny s 12 a pak 24 % hrachu byl zjištěn nejhorší přírůstek 834 g. U skupin s 6/12 a 18/36 % hrachu byl přírůstek stejný, a to 855 g. Námi zjištěné hodnoty přírůstků byly na stejné úrovni jako ty, uvedené v tomto pokuse. Konverze se pohybovala u všech skupin těsně pod 4 kg. Také BAIDOO (2006) v pokusech na prasatech o hmotnosti 25 kg použil do směsí hrách v množství 0; 34,0 a 50,5 % bez přídavku metioninu a pro porovnání byl ke stejným směsím přidán metionin. Následně od hmotnosti okolo 55 kg byl ve směsích obsažen hrách v množství 0; 26,0 a 39,5 %, jak bez přídavku metioninu, tak i s metioninem. Výsledné přírůstky byly u diet s metioninem na úrovni 880 a 910 g, zatímco bez metioninu 870 g a 850 g. Tomuto trendu odpovídaly i příjem a konverze krmiva. Jestliže je v krmné směsi A2 obsah hrachu 50 % a ve směsi A3 okolo 40 % hrachu, pak autor doporučuje přidat do diet metionin. Případný nedostatek sirných aminokyselin v těchto směsích pak může zapříčinit snížení užitkovosti a dokonce ovlivnit kvalitu jatečného těla.

6.3. Pokusy 5 a 6 (bilanční pokusy na selatech a prasatech ve výkrmu) Při porovnání dosažených hodnot spotřeby krmiva na kilogram přírůstku dosáhli KIRCHGESSNER a WINDISH (1995) u prasat do 25 kg téměř shodné spotřeby krmiva na kg přírůstku jako v našich pokusech, a to 1,62 kg. Všechny námi zjištěné koeficienty stravitelnosti sušiny byly na podobné úrovni a ve srovnání s ostatními autory nízké (81,71 – 83,62 %). Např. ŠIŠKE et al. (1986) uvádí stravitelnost 87,6 % a PUTSCHİGLOVÁ (1997) dosáhla stravitelnosti sušiny u stejně starých selat 86,0 %. Také koeficienty stravitelnosti popela u našich směsí se pohybovaly na nižších

77

úrovních (42,33 – 48,81 %) než uvádějí jiní autoři. PROKOP (1995) v pokusu na vykrmovaných vepřících zaznamenal stravitelnost popela 48,5 % a PAVLOVCOVÁ (1998) uvádí stravitelnost popela u různých diet okolo 49,5 %. Stravitelnost živiny závisí na jejím množství dodaném v krmné dávce, proto např. HÁP a ŠIŠKE (1991) u diet s obsahem 1,62 % tuku publikovali koeficienty stravitelnosti od 40,3 do 52,6 %. Tyto hodnoty jsou poněkud nižší než hodnoty, kterých jsme dosáhli v našem bilančním pokusu na selatech po odstavu. U testovaných směsí v našich pokusech jsme zjistili stravitelnosti tuku mezi 47,71 až 66,39 %. KEHOE et al. (1995) provedli bilanční pokus na selatech o váze okolo 6,5 kg, kdy zjišťovali stravitelnosti směsí s obsahem 0 – 20 % hrachu. Zjištěné koeficienty stravitelnosti bílkovin a energie nebyly významně rozdílné mezi jednotlivými dietami. U koeficientů stravitelnosti energie se hodnoty pohybovaly v rozmezí 81,69 % (15 % hrachu) až po 84,69 % (20 % hrachu) a u bílkovin v rozmezí hodnot 77,83 (5 % hrachu) po 80,89 % (0 % hrachu). V našich pokusech s podobným množstvím hrachu v dietě jsme dosáhli stejné stravitelnosti energie a to okolo 82 % a stravitelnosti N-látek okolo 80 %. Je patrné, že obsah vlákniny a antinutričních látek se nepodílel na ovlivnění stravitelnosti v dietách s hrachem. Obsah vlákniny neovlivňuje stravitelnost, protože vláknina hrachu je pro prasata vysoce stravitelná (GROSJEAN, 1985). I když přítomnost taninů a inhibitorů trypsinu u hrachu může snížit trávení bílkovin (LETERME et al., 1990), avšak v tomto pokuse se takové účinky neprokázaly. SALGADO et al. (2002b) použili různé luskoviny jako náhradu 50 % N-látek v dietách, a to sóju, hrách, bob a lupinu. K dosáhnutí této hladiny N-látek bylo potřeba 23,7 % sóji, nebo 47,5 % hrachu, nebo 39,6 % bobu a 29,3 % lupiny. Výsledné směsi obsahovaly 198,6 g/kg N-látek a byly vybalancovány na obsah esenciálních aminokyselin. V našich směsích byl obsah N-látek mezi 197,1 – 162,3 g/kg. Průměrná váha prasat v bilančních obdobích byla 9,63 kg a 37,3 kg. Zdánlivá stravitelnost sušiny, organické hmoty, N-látek a energie byla nižší u diet obsahujících luskoviny, než u kontrolní diety se sójou (P < 0,001). Nejvyšší hodnoty stravitelnosti N-látek a energie byly zjištěny u diet s obsahem hrachu (86,6 a 85,3 %), sóji (85,7 a 84,4 %) a bobu (84,1 a 82,5 %). Naopak směsi s lupinou měly nejnižší hodnoty stravitelnosti N-látek a energie, a to 83,3 a 81,6 % (P < 0,001). Oproti tomuto pokusu jsme v našich pokusech s krmením hrachu (ZEKON) zjistili poněkud nižší hodnoty v porovnání s těmito výsledky stravitelnosti a to u N-látek (o 7 %) a energie (o 2,5 %) a u směsí s odrůdou GOTIK ještě nižších o 13 % a o 4,5 %.

78

Neškrobové polysacharidy a lignin u luskovin mohou také absorbovat aminokyseliny a peptidy uvolňované při hydrolýze bílkovin, a následkem toho může projít dusík jak endogenního tak exogenního původu do tlustého střeva a následně se dostat do výkalů a tím snížit zdánlivou stravitelnost N-látek u diet obsahujících luskoviny (BELL, 1984). Nízká stravitelnost N-látek u diet s luskovinami může být také vysvětlována stavbou bílkovin (LI et. al., 1991), přítomností nebílkovinných částí (taniny) nebo antinutričních látek, které můžou snížit trávení a zvýšit exkreci endogenních bílkovin (LALLES, JANSMANN, 1998; LI et. al., 1998). Ileální stravitelnost esenciálních aminokyselin byla obecně nižší u diet obsahujících luskoviny než u kontroly s výjimkou metioninu, argininu a fenylalaninu. Některé esenciální aminokyseliny (lysin, valin, izoleucin a histidin) a většina neesenciálních aminokyselin u diet s obsahem bobu a lupiny byly tráveny méně efektivně ve srovnání s dietami obsahujícími hrách a sóju. Stravitelnost lysinu a metioninu byla u diet s hrachem na úrovni 90,4 a 91,7 %, u sóji 88,7 a 91,3 % a u bobu a lupiny se hodnoty pohybovaly okolo 85 a 86 %. Nejvyšší stravitelnost aminokyselin byla zjištěna u metioninu, argininu a lysinu, což je v souladu s výsledky získanými GROSJEAN et al. (2000), kteří použili diety obsahující hrách. Arginin je uváděn jako nepostradatelná aminokyselina jen pro mladá intenzivně rostoucí prasata, protože v pozdějších fázích růstu jeho syntéza v těle stačí krýt jeho potřebu (ŠIMEČEK et al., 2000). LE GUEN et al. (1995) zjišťovali stravitelnost směsí s obsahem jarních a ozimých odrůd hrachu, které se lišily v obsahu inhibitorů trypsinu. Jarní odrůdy hrachu FINALE (25 % ve směsi) a SOLARA (30 % ve směsi) obsahovaly 1,2 a 1,3 TIU/mg sušiny, zatímco ozimá odrůda FRIJANE (25 % ve směsi) obsahovala 5,5 TIU/mg sušiny. Použité směsi měly obsah N-látek mezi 181 – 188 a lysinu 10,5 g/kg a byly krmeny selatům ve stáří 5 týdnů a hmotnosti 9 kg. Příjem směsí selaty se pohyboval v rozmezí 473 g (SOLARA) až 552 g (FRIJANE). Zdánlivá stravitelnost N-látek byla u směsí s jarními odrůdami (FINALE a SOLARA) na úrovni 69,1 a 80,8 %. Stravitelnost ozimé odrůdy (FRIJANE) byla totožná s odrůdou FINALE a to 69,5 %, ačkoli měla vyšší obsah inhibitorů trypsinu. Stravitelnost sušiny byla 73,9; 79,1 a 76,8 %. V našem pokuse s odrůdou ZEKON (obsah TIA 5,47 mg/g) jsme u selat zjistili stravitelnost N-látek 81 % a stravitelnost sušiny 83 %, což neodpovídá hodnotám uváděných v práci LE GUEN et al. (1995) a byla poněkud vyšší. K tomu se přiklání i další práce, kde autoři uvádějí podobnou stravitelnost N-látek pro ozimé odrůdy 75 – 88 % a

79

jarní odrůdy 82 – 89 % (PEREZ, BOURDON, 1992). Také JONDREVILLE et al. (1992) uvádějí stravitelnost u ozimých i jarních odrůd v rozmezí 61 – 80 %. GROSJEAN et al. (1998) poukázali, že stravitelnost N-látek a aminokyselin u beztaninových odrůd byla negativně snížena obsahem inhibitorů trypsinu vyjádřeným jako absolutní aktivita (TIA) nebo aktivita trypsin inhibitoru na jednotku bílkovin (TIAP). Trypsin inhibitory hrachu můžou snížit aktivitu enzymů nebo eventuálně vyšší obsah TIA může zapříčinit vyšší odolnost ke trávení. Ve studii, kterou provedli GRALA et al. (1999) zjistili, že ileální stravitelnost N-látek hrachu (94 %) byla obdobná se sójovým šrotem (96,5 %), ačkoliv zdánlivá stravitelnost byla o 6 % nižší. Námi uváděná stravitelnost dusíkatých látek (81 %) je nižší než uvádí CANIBE et al. (1997) 86,0 % u diet s obsahem hrachu odrůdy SOLARA. Tato odrůda má velmi nízký obsah inhibitorů trypsinu 0,62 mg/g. FAN a SAUER (1999) nezjistili žádný vzájemný vztah mezi obsahem TIA a stravitelností aminokyselin (P < 0,05) s výjimkou tryptofanu. Autoři také uvedli, že hodnoty zdánlivé stravitelnosti většiny aminokyselin byly v pozitivní korelaci (P < 0,05) s jejich hladinou v dietě. BURACZEWSKA et al. (1989) také nalezla tendenci ke zvyšování ileální stravitelnosti se vzrůstajícím obsahem bílkovin u hrachu. HUISMAN et al. (1992) zjistili, že ileální stravitelnost byla u mladých selat (7,5 – 8,5 kg) velmi vysoká (0,951 a 0,929) a ukazovala, že bílkoviny hrachu byly téměř kompletně stráveny v tenkém střevě. Jiná teorie pro sníženou stravitelnost aminokyselin hrachu je antigenost bílkovin hrachu (LE GUEN et al., 1991). Také u různých produktů ze sóji je spatřována imunologická odezva a je možný škodlivý účinek na tenké střevo, který ovlivňuje užitkovost prasat v prvních několika týdnech po odstavu. Námi uváděný příjem krmiva u prasat v první fázi výkrmu (1,59 kg) odpovídá zcela i jiným autorům, kteří vykrmovali prasata a uvádějí příjem krmiva v množství 1,41 kg (PROKOP, 1996) a 1,64 kg (ŠIŠKE et al., 1991). V našem pokusu u prasat o hmotnosti mezi 23 – 49 kg jsme dosáhli poněkud jiných výsledků v konverzi krmiva (1,87 – 2,16 kg) než jiní autoři. Např. KRALIK (1996), kteří u kanečků zaznamenali konverzi 2,55 kg a POULSEN (1994), který u prasat o živé hmotnosti mezi 25 – 50 kg zaznamenal konverzi 2,31 – 2,72 kg. Někteří autoři uvádějí koeficienty stravitelnosti sušiny poněkud vyšší, např. WALZ a PALLAUF (1993) hodnotu 86,9 – 87,4 %, zatímco v našich pokusech se stravitelnost

80

sušiny pohybovala v rozmezí 83,27 – 85,50 %. GROSJEAN et al. (2000) zjišťovali na prasatech mezi 50 – 100 kg stravitelnost N-látek a aminokyselin u 13 odrůd hrachu, u kterých se pohybovalo množství trypsin inhibitoru od 2,3 do 11,8 mg/g hrachu. Obsah N-látek ve směsích byl mezi 185 a 200 g/kg sušiny a obsah energie mezi 15,13 a 15,48 MJ stravitelné energie. Stravitelnost N-látek a aminokyselin se lišila mezi jednotlivými odrůdami (P < 0,05) a nebyla ovlivněna hmotností prasat, což je potvrzeno i jinými pokusy (JONDREVILLE et al., 2000; HESS, SÉVE, 1999). Stravitelnost N-látek a lysinu byla vysoká u hrachu s nízkým obsahem TIA, střední u metioninu a treoninu a nízká u cystinu a tryptofanu. Negativní vztah mezi obsahem TIA a stravitelností bílkovin a aminokyselin u krmného hrachu byl v souladu s dalšími pracemi (LETERME et al., 1990; HUISMAN et al., 1992; GROSJEAN et al., 1998). Zatímco FAN et al. (1994) nenalezli tento vztah pravděpodobně z důvodu malého rozpětí TIA (3,16 – 4,25 mg/g) u zkoumaných odrůd hrachu. Stravitelnost N-látek u všech odrůd kolísala mezi 73,9 – 82,8 %, lysinu 79,2 – 86,9 %, metioninu 71,3 – 84,4 % a treoninu 70,0 – 80,8 %. Stravitelnosti stanovené v našem pokusu jsou plně v souladu s hodnotami, jak je uvádí FAN et al. (1994). Stravitelnost N-látek byla v našem pokuse mezi 77,0 – 85,1 %, u lysinu 74,0 – 83,3 %, u metioninu 68,6 – 82,8 % a treoninu 70,3 – 77,8 %. Také ZUKALOVÁ a VAŠÁK (2001) uvádějí, že při zvýšení obsahu TIA v dietách pro prasata z 1,2 na 3,8 TIU mg/g sušiny je patrné 5% snížení stravitelnosti dusíkatých látek v krmné dávce. Odrůdy s vysokou aktivitou trypsin inhibitoru způsobují redukci stravitelnosti proteinů, způsobují nižší přírůstky mezi 25 až 60 kg živé hmotnosti. Stravitelnost většiny aminokyselin hrachu byla obdobná s hodnotami naměřenými u sójového šrotu. Tato data ukazují, že bílkoviny těchto dvou krmných komponent mají podobnou stravitelnost, ačkoli v porovnání se sójovým šrotem byla zjištěna nízká stravitelnost metioninu (79,7 oproti 64,7 %), tryptofanu (74,7 oproti 61,2 %), treoninu (77,7 oproti 71,6 %) a cystinu (70,0 oproti 53,7 %) u hrachu (STEIN et al., 2004). Nízká stravitelnost těchto aminokyselin je udávána jak u evropských odrůd hrachu (LETERME et al., 1990; LE GUEN et al., 1995; GRALA et al., 1999) tak u australských odrůd (MARISCAL-LANDIN et al., 2002) a také u kanadských odrůd hrachu (FAN et al., 1994; FAN a SAUER, 1995; 1999).

81

Jak uvádí STEIN et al. (2004) stravitelnost lysinu byla u hrachu 83,7 % zatímco u sóji 83,1 %. Sledování stravitelnosti probíhalo na prasatech o živé váze 36,5 kg, která přijímala okolo 70 % zkoumaných krmiv v denní dávce. Na tyto pokusy navázali KASPROWICZ a FRANKIEWICZ (2004), kdy zjišťovali stravitelnost bělokvětých a barevně kvetoucích odrůd hrachu a porovnávali je se stravitelností sójového šrotu u prasat o počáteční váze okolo 25 kg. Stravitelnost bílkovin a některých aminokyselin hrachu byla významně snížena (P < 0,05) oproti stravitelnostem zjištěným u sóji. Stravitelnost N-látek hrachu kolísala mezi 75,2 – 80,5 % s významnými rozdíly (P < 0,05) mezi bělokvětými a barevně kvetoucími odrůdami. Rozdíly ve stravitelnosti N-látek (80,6 oproti 83,9 %), lysinu (86,6 oproti 87,1 %), argininu, cystinu, treoninu a fenylalaninu u bělokvětých odrůd hrachu nebyly významně rozdílné (P < 0,05) od stravitelnosti těchto aminokyselin u sójového šrotu, zatímco u barevně kvetoucích odrůd byly podstatně zhoršeny. Největší rozdíl ve stravitelnosti hrachu a sóji byl zaznamenán u metioninu a to 65,6 oproti 87,4 %. Tato nízká stravitelnost může souviset s poměrně malým obsahem metioninu u hrachu a bobu (MOSENTHIN et al., 1993; FRANKIEWICZ, 1999). Stravitelnost bílkovin bobu a hrachu byla významně nižší než u sójového šrotu a je možná způsobena obsahem antinutričních látek (GRALA et al., 1993; JANSMAN et al., 1993; SALGADO et al., 2002a). Také vláknina může snižovat stravitelnost následkem adsorpce aminokyselin a vázáním trávicích enzymů (MOSENTHIN et al., 1993; SALGADO et al., 2002a). Důvodem pro nízkou stravitelnost hrachu může být také přítomnost

značného

množství

neškrobových

polysacharidů,

které

mají

malou

stravitelnost. JONDREVILLE et al. (1992) a LE GUEN et al. (1995) poukázali, že škrob hrachu je odolný vůči amylotickým enzymům. ABRAHAMSSON et al. (1993) provedli pokusy, ve kterých sledovali stravitelnost bělokvěté odrůdy hrachu se žlutými semeny a barevně kvetoucí odrůdy s tmavými semeny. Do směsí zařadili 33 % hrachu a krmili ji prasatům mezi 35 – 45 kg. Autoři uvádějí vyšší stravitelnost lysinu (82,1 oproti 81,6 %), treoninu (78,2 oproti 77,1 %) a metioninu + cystinu (80,2 oproti 80,0 %) v dietách s tmavými semeny hrachu, v porovnání s dietami se žlutými semeny hrachu. Žlutosemenné odrůdy hrachu měly významně vyšší stravitelnost sušiny (87,2 oproti 84,0 %) v porovnání s odrůdami s tmavými semeny. Tyto rozdíly jsou převážně vysvětlovány vyšší stravitelností vlákniny u diet se žlutými semeny, zejména v důsledku vyšší stravitelnosti celulózy, xylózy a glukózy. Tmavá semena hrachu mají

82

vysoký obsah polyfenolů ve slupce semene, které podstatně snižují mikrobiální fermentaci těchto slupek. Také stravitelnost N-látek byla numericky avšak ne statisticky průkazně vyšší u diet se světlými semeny, a to 82,8 oproti 81,0 %. V dřívějších studiích byla stravitelnost N-látek u bělokvětých odrůd hrachu mezi 80 – 91 % a u barevně kvetoucích odrůd mezi 71 – 84 % (GATEL, GROSJEAN, 1990). K podobným výsledkům stravitelnosti N-látek (77 – 85 %) jsme dospěli také v našich pokusech na prasatech ve stejné živé hmotnosti okolo 35 kg. CANIBE et al. (1997) udává stravitelnost N-látek poněkud vyšší, a to 85,2 % u diet s obsahem hrachu odrůdy SOLARA. V pokusu, ve kterém STEIN (2006b) sledoval zdánlivou stravitelnost energie a škrobu u neupraveného a extrudovaného hrachu. Stravitelnost energie u hrachu bez úpravy byla na úrovni 89 %, zatímco u extrudovaného hrachu byla o 3 % vyšší. U neupraveného hrachu byla stravitelnost škrobu 99,2 % a u extrudovaného hrachu byla ještě o 0,5 % vyšší. K podobným výsledkům stravitelnosti energie (85,3 – 90,2 %) dospěli i další autoři (LETERME et al., 1990; FAN et al., 1994; SALGADO et al., 2002a). Podobně GROSJEAN et al. (1998) porovnávali stravitelnost energie u bělokvětých a barevně kvetoucích odrůd a zjistili, že bělokvěté odrůdy dosahovaly lepší stravitelnosti energie (89 oproti 81 %) z důvodu zvýšeného obsahu taninů.

83

7. ZÁVĚR

V této práci jsme sledovali do jaké míry ovlivňuje zvolené množství a vliv použité odrůdy hrachu (Pisum sativum) v krmné dávce prasat výsledky užitkovosti chovaných zvířat. K tomu účelu byly provedeny dva růstové pokusy na selatech po odstavu (pokus 1 a 2) a dva růstové pokusy na prasatech ve výkrmu (pokus 3 a 4). Pro tyto pokusy byly vybrány dvě z pohledu antinutričních látek zcela rozdílné odrůdy hrachu ZEKON a GOTIK. Bilanční pokusy na selatech po odstavu (pokus 5) a prasatech v 1. fázi výkrmu (pokus 6) vedly ke zjištění koeficientů zdánlivé stravitelnosti základních živin a zejména však dusíkatých látek a aminokyselin v krmných směsích, které jsme používali v námi prováděných růstových pokusech na zmíněných kategoriích prasat. V pokusech 5 a 6 byla zvířata umístěna v bilančních klecích, které umožňovaly přesnou evidenci množství přijaté směsi a vyloučených výkalů a moči. Ze zjištěných hodnot příjmu živin a aminokyselin a z jejich obsahu ve výkalech byly vypočítány koeficienty zdánlivé stravitelnosti těchto živin a aminokyselin. Krmné směsi pokusu 1 obsahovaly hrách odrůdy GOTIK s vysokým obsahem antinutričních látek v množství 0,1; 9; 18 a 27 %. Se vzrůstajícím obsahem hrachu v krmných směsích rapidně klesaly všechny parametry užitkovosti selat. Denní přírůstek u kontrolní skupiny byl na úrovni 0,425 kg a postupně klesal až na úroveň 0,315 kg u skupiny SG27 (P < 0,001). Podobná tendence byla zaznamenána i u příjmu krmiva (0,855 – 0,770 kg) a spotřebě krmiva na kg přírůstku (2,01 – 2,45 kg). Z toho je patrné výrazné negativní působení krmného hrachu odrůdy GOTIK na růstové parametry odchovávaných selat. Je pravděpodobné, že 27 % hrachu nemělo vliv na růst, ale spíše pokles užitkovosti způsobila nízká hladina esenciálních aminokyselin. Krmné směsi použité v pokusu 2 obsahovaly hrách v množství 0,1; 4,5; 9 a 18 % hrachu. V pokusu 2 jsme vybrali odrůdu hrachu ZEKON, která se vyznačuje poměrně nízkou hladinou antinutričních látek. I v tomto pokuse došlo ke snížení růstových parametrů selat, avšak nebyla zde zjištěna statistická průkaznost. Denní přírůstek klesal z 0,550 kg u kontroly až na 0,462 kg u skupiny s 9 % hrachu. Skupina s nejvyšší hladinou hrachu (18 %) dosáhla přírůstku 0,494 kg za den. Příjem krmiva klesal z 1,229 kg až na 0,952 kg u skupiny SZ18. Konverze krmiva měla opačný vývoj a byla nejlepší u SZ18 (1,93 kg) a nejhorší u kontroly a to 2,23 kg.

84

V pokusu na prasatech ve výkrmu (pokus 3) byly zvoleny hladiny obsahu hrachu v krmných směsích u obou odrůd 9 a 18 %. Parametry užitkovosti zjištěné v tomto pokuse byly velmi vyrovnané. Průměrný denní přírůstek byl u skupiny VZ9 na úrovni 0,883 kg, u VG9 na úrovni 0,873 kg, u směsí s 18 % hrachu 0,889 kg (VZ18) a 0,871 kg (VG18). Denní příjem krmiva se pohyboval v množství 2,113 kg (VZ9), poněkud nižší byl u VG9 1,983 kg, u skupiny VZ18 byl 2,100 kg a u VG18 opět nižší, a to 1,958 kg. Těmto zjištěním odpovídaly i hodnoty spotřeby krmiva na jednotku přírůstku, které byly u jednotlivých skupin v uvedeném pořadí 2,40; 2,28; 2,36 a 2,24 kg. V pokusu 4 bylo množství hrachu v krmných směsích 0; 13,5 a 27 %. Jako v předešlém pokuse na prasatech ve výkrmu byly rozdíly v užitkovosti u jednotlivých skupin minimální. Kontrolní skupina VK dosáhla denního přírůstku 0,909 kg, skupina VZ13,5 přírůstku 0,888 kg, skupina VG13,5 přírůstku 0,886, skupina VZ27 stejného přírůstku jako kontrola a skupina VG27 přírůstku 0,894 kg. Příjem krmiva se u všech skupin pohyboval okolo 2 kg a konverze krmiva kolísala v rozmezí 2,32 (VK) – 2,17 kg (VG27). V bilančním pokusu 5 na selatech po odstavu byly použity krmné směsi stejného složení jako v růstových pokusech na selatech. Stravitelnosti jednotlivých živin se pohybovaly u všech směsí na velmi podobných hodnotách. Stravitelnost energie u směsí s obsahem ZEKONU se pohybovala mezi 84,25 (SZ9) a 82,83 % (SZ18) a u směsí s obsahem GOTIKU byla mezi 82,20 (SG0,1) a 80,94 % (SG9). Koeficienty stravitelnosti N-látek se pohybovaly u směsí se ZEKONEM okolo 81 % a u směsí s GOTIKEM byly nižší, a to 80 % u SG0,1 a klesaly až na hodnotu 73 % u směsi s 27 % hrachu. Stravitelnost lysinu byla u směsí se ZEKONEM poměrně vyrovnaná a pohybovala se mezi 82,04 % u SZ9 po 78,42 % u SZ18. U směsí s GOTIKEM byla situace poněkud jiná a rozdíly ve stravitelnosti lysinu byly velké, např. u kontroly SG0,1 dosáhla stravitelnost úrovně 79,75 %, zatímco u skupiny SG27 pouze 70,85 %, čemuž odpovídalo zhoršení stravitelnosti o 11,16 % (P < 0,01). Stravitelnosti ostatních aminokyselin měly podobný vývoj jako u aminokyseliny lysinu. Bilanční pokus 6 probíhal na prasatech v první fázi výkrmu a byly zde sledovány koeficienty stravitelnosti jednotlivých živin krmných směsí a taktéž nebyly zjištěny velké rozdíly ve stravitelnosti živin. Nejvyšší stravitelnost energie byla zjištěna u kontrolní skupiny VK (85,79 %), u skupiny VZ9 byla 83,79 %, u VZ18 82,18 % a u VZ27 84,44 %. U skupin s GOTIKEM byla shodná u skupiny VG9 a VG18, a to 82,27 (P < 0,01) a

85

u skupiny VG27 se přiblížila kontrolní skupině a byla na úrovni 84,59 %. Stravitelnost N-látek byla opět nejvyšší u skupiny VK, a to 85,14 %. U směsí se ZEKONEM byla stravitelnost 80,84 % u VZ9, 79,62 % u VZ18 (P < 0,05) a u VZ27 82,53 %, zatímco u směsí s GOTIKEM byla nižší a to u VG9 79,08 % (P < 0,01), u VG18 77,01 % (P < 0,001) a u VG27 79,81 % (P < 0,05). Co se týče stravitelnosti lysinu, tak u VK byla 80,76 % a u skupiny VZ9 byla zjištěna nejvyšší stravitelnost ze všech zkoumaných směsí, a to 83,31 %. Skupiny VZ18 a VZ27 měly stravitelnost 75,27 a 77,97 %. U skupin s obsahem GOTIKU byla stravitelnost lysinu u VG9 a VG18 na úrovni 73,99 a 73,63 % (P < 0,05) a u VG27 na úrovni 75,78 %. Ostatní aminokyseliny byly tráveny velmi podobně. Závěrem je možné říci, že prasata přijímající v krmných směsích hrách odrůdy GOTIK dosáhly obecně horších růstových ukazatelů v porovnání s odrůdou ZEKON, což platilo hlavně u selat. Taktéž se projevil vliv vyšší hladiny antinutričních látek hrachu odrůdy GOTIK na snížení stravitelnosti většiny sledovaných živin. Dle výsledků uvedených v této práci je možné používat hrách různých odrůd do směsí pro předvýkrm i výkrm prasat, avšak je třeba počítat s možným negativním ovlivněním užitkovosti hlavně u selat po odstavu, která jsou náročná na dodržení všech zásad správného krmení a chovu. U výkrmových kategorií prasat je naopak zařazení hrachu zcela opodstatněné a bez jakýchkoliv ztrát v užitkových vlastnostech prasat. Závěrem je možné konstatovat, že doporučená optimální dávka hrachu pro selata je okolo 6 %. Přitom je vždy třeba kompenzovat potřebu aminokyselin jejich přídavkem, to platí zvláště pro sirné aminokyseliny. Hrách je možné zařadit do směsí pro selata i ve vyšších dávkách (10 – 20 %), ale je třeba, aby je sestavoval specialista. Doporučená optimální dávka pro výkrm prasat je mezi 6 – 12 %. Při krmení hrachu mladším kategoriím (15 – 60 kg živé hmotnosti, respektive krmné směsi A1 nebo A2) je vhodné doplňovat aminokyseliny podle skutečné potřeby. Jako v předešlém případě je třeba, aby směsi s vyššími dávkami hrachu (10 – 20 %) sestavoval specialista, a to jak z pohledu krmivářského, tak také z ekonomického.

86

8. SUMMARY

We evaluate the usage of different amount and varieties of feed pea (Pisum sativum) in feed mixtures and the influence of this usage on pig production efficiency. To achieve this goal we realized two feeding experiments with weaned piglets (Experiment 1st and 2nd) and two feeding experiments with fattened pigs (Experiment 3rd and 4th). We select two different pea varieties to add them into mixtures. The difference between Zekon and Gotik varieties was a content of anti-nutritive staffs. The experiments evaluating the nutrient balance of weaned piglets (Experiment 5th) and of fattened pigs (Experiment 6th) shows the rate of utilization of base nutrients including crude protein and amino-acids contained in feed mixtures. We used the experimental cages for animal in Experiments 5th and 6th to ensure the precise recording of received feedstuffs and emitted excretes and urea. The utilization of base nutrients and amino-acids was found out on base of nutrient intake and nutrient emission. The feed mixtures used in Experiment 1st were supplemented by pea variety Gotik with high level of anti-nutritive staff in rate 0.1%, 9.0%, 18.0% and 27.0%. The piglets efficiency was affected by pea supplementation level – the efficiency was lower with higher pea content in feed mixture. The average daily gain (ADG) was 0.425 in case of control treatment (0.1% of pea in mixture) and this AVG was continuously reduced to level of 0.315 kg of treatment with highest pea content (27.0%; P < 0,001). We can see the similar trends in feed intake level (FI; reduction from 0.855 to 0.770 kg/pig/day) and in feed conversion (FC; from 2.01 to 2.45 kg of feed per kg of gain). We can see the negative effect of feed pea variety Gotik in higher content is evident on piglets’ efficiency. The feed mixture (FM) in Experiment 2nd contained feed pea on levels 0.1%, 4.5%, 9.0% and 18%. The variety used in this experiment is called Zekon and the genetic improving ensured very low concentration of anti-nutritive staffs in its seeds. The values of efficiency parameters were reduced also in this experiment but no statistical significant differences was found out. The ADG was reduced from 0.550 kg (control treatment) up to 0.462 kg (treatment with 9.0% of pea). The AVG of piglets in treatment with FM with 18.0% of pea was 0.494 kg. Analogically the daily FI was reduced from 1.229 kg up to 0.952 kg in last experimental treatment. The feed conversion based on mentioned results

87

was improving with higher pea level (1.93 kg of FM per kg of DG in control group and 2,23 kg in last treatment). In experiment 3rd with fattened pigs was used the feed pea level of Gotik and Zekon varieties 9.0% and 18.0% (treatments G9; G18, Z9, Z18). The values of efficiency parameters were very similar between treaments. The ADG of treatment with 9.0% of Zekon variety was 0.883 kg of Gotik variety 9 % 0.873 kg, of Zekon variety 18.0% 0.889 kg and of Gotic variety 18.0% 0.871 kg. Daily FI was 2.113 kg in treatment Z9, lower in treatment G9 (1.983 kg), in treatment Z18 was 2.100 kg and lower in treatment G18 (1.958 kg). These results affect also level of feed conversion that was 2.396 kg/kg (Z9), 2.275 kg/kg (G9), 2,364 kg/kg (Z18) and 2,238 kg/kg (G18). In Experiment 4th we used the following levels of feed pea 0, 13.5 a 27.0 % (treatments control - C, Z13.5, G13.5, Z27, G27). The differences between pig efficiency in experimental groups were not high. The ADG in control group was on level of 0.909 kg, in group Z13.5 it was 0.888 kg, in group G13,5 it was 0.886, in group Z27 the ADG was on the same level as control group and in group G27 was the ADG 0.894 kg. The average daily FI reach 2 kg in all groups and feed conversion was between rages from 2.322 (C) – 2.167 (G27) kg/kg. In Experiment 5th (evaluation of nutrient digestibility of weaned piglets) were used identical feed mixtures as in Experiments 1st and 2nd. The nutrients digestibility was on similar level in all treatments groups. The energy utilization was lower when Gotik variety of feed pea was included into mixture: digestibility of energy in treatments with Zekon variety was between 84.25% (Z9) and 82.83% (Z18) and with Gotik variety between 82.20% (G0.1) and 80.94% (G9). The digestibility coefficients (DC) of crude protein were in Zekon treatments about 81% and in Gotik treatments lower from 80% (G0,1) up to 73% in treatments group fed by mixture with 27 % of pea content. A lysine digestibility was in Zekon treatments equable and the final values were between 82.04% (Z9) to 78.42% (Z28). In case of Gotik treatments were the differences between lysine digestibility higher. While the DC of lysine in control periods when the piglets were fed with mixture compounded 0.1% of feed pea was 79.75% the DC in group G27 was 70.85%. The reduction was on level 11.16% (P<0.01). The utilization of other amino-acids has analogical trend as lysine utilization. The Experiment 6th run with fattened pigs in first half of fattening. Also here the nutrients utilization was monitored and huge difference were found out. The highest

88

digestibility of energy was found out in control periods (0.1% of feed pea in mixture; DC 85.79%), in treatment Z9 was digestibility 83.79%, in treatment Z18 it was 82.18% and in case of treatment Z27 it was 84.44%. In experimental groups with feed mixtures supplemented by pea variety Gotik was the digestibility of energy identical in treatments G9 and G18 namely 82.27 % (P<0.01 comparing with control group) and in case of treatment G27 was the DC on level of 84.59%. The digestibility of crude protein was highest in control group (85.14%). In case of Zekon treatments the DC were following: 80.84% (Z9), 79.62% Z18 (P<0,05) and 82.53% (Z27). In case of Gotik treatments was the crude protein utilization lower in general. Detailed DC are following: 79.08% (G9; P<0.01), 77.01% (G18; P<0.001) and 79.81% (G27; P<0.05). The lysine digestibility was 80.76% in control periods; in treatment group Z9 it was 83.31% as the highest value in used treatments. In treatments Z18 and Z27 was the DC 75.27% and 77.97%. In Gotik treatments was the digestibility of lysine on level 73.99% and 73.63% (P<0.05) in groups G9 and G18 and in group G27 it was 75.78%. The utilization of other amino-acids was analogical. The results of this work show that usage of different varieties of feed pea is possible in fattening of pigs but is necessary to take into account that high level of pea could bring negative affecting of efficiency of more sensible pigs categories as piglets after weaning. In later fattening period is including of feed pea into mixture well-founded and the decreasing of pig efficiency is eliminated. Finally we can say that the recommendation for optimization of piglets nutrition is the optimal amount of feed pea in feed mixture on level of 6%. In this case we have to compensate the low amino-acid content in pea, namely the sulphur-amino-acids. We could use also higher level of pea content in Piglets mixture (10 – 20%), but is necessary to discuss it with nutrition specialist. The recommended pea intake for fattening pigs is from 6 to 12% in mixture. It is necessary to supply amino-acids into mixture when first pig category is fed (15 – 60 kg of body weight, respectively when A1 or A2 mixtures are used). The nutrition specialists can use higher ratio of pea in mixture (10 – 20 %), but he has to take into account all nutritional and economical issues.

89

9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1)

ABRAHAMSSON, M. – GRAHAM, H. – DANDANELL DAVEBY Y. – AMAN, P.: Ileal and faecal digestibility of light-or dark-coloured peas (Pisum sativum) in growing pigs. J. Anim. Feed Sci., 1993, Tech. 42, p. 15-24.

2)

ADAMEC, J.: Situační a výhledová zpráva LUSKOVINY 2004. Praha, Ministerstvo zemědělství ČR, 2004. ISBN 80-7084-212-1, ISSN 1211-7692, MK ČR E 11003.

3)

ALBAR, J. – SKIBA, F. – ROYER, E. – GRANIER, R.: Effects of the particle size of barley, wheat, corn or pea based diets on the growth performance of weaned piglets and on nutrient digestibility. Journées Rech. Porcine en France, 32, 2000, p. 193-200.

4)

ALERT, H. J. – UHLIŇ, R. – FROHLICH, B.: Rapeseed cake and legume seeds in feeding growing-finishing pigs. Landbauforschung Volkenrode Sonderheft, 1999, No. 193, p. 323-327.

5)

ANONYM: OFFICIAL JOURNAL L 206. Eighth Commission Directive 78/633/EEC of June 15, 1978. Establishing Community Methods of Analysis for the Official Control of Feedingstuffs, July 29, 1978, p. 0043–0055.

6)

ANONYM: Zákon č. 91/1996 Sb. o krmivech, úplné znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 244/2000 Sb., zákonem č. 147/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., a zákonem č. 21/2004 Sb..

7)

ANONYM: Věstník Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, Seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ke dni 1.října 2003. Brno, 2003, Ročník III, řada Odbor odrůdového zkušebnictví číslo S, 106 s.

8)

ANONYM: Vyhláška Mze č. 497/2004 Sb., kterou se mění vyhláška MZe č. 124/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků.

9)

ANONYM: Gotik. [online]. 2006b, [cit. 2006-14-05]. Dostupné z WWW:

10)

ANONYM: Zekon. [online]. 2006c, [cit. 2006-14-05]. Dostupné z WWW:

90

11)

ANONYM: Kvalita surovin z hlediska granulovatelnosti. [online]. 2006d, [cit. 2006-20-05]. Dostupné z WWW:

12)

ANONYM: Historie pěstování hrachu. [online]. 2006a, [cit. 2006-11-05]. Dostupné z WWW:

13)

ARENTOFT, A. M. – MORTENSEN, K. – SORENSEN, H.: Pea proteinase inhibitor activity. Aspects Appl Biol. Wellesbourne, Warwick: The Association of Applied Biologists, 1991, 27, p. 211-215.

14)

BAIDOO, S. K.: Alternative proteins: Amino acid supplements, canola and peas and determining when to use them to reduce cost. [online]. 2006, [cit. 2006-15-10]. Dostupné

z

WWW:

<

http://www.gov.mb.ca/agriculture/livestock/pork/swine/bab11s12.html#alternative > 15)

BANIEL, A. – GUEGUEN, J. – BERTRAND, D.: Variability of protein composition in pea seeds by high performance liquid chromatography. In Premiére conférence européenne sur les protéagineux, Angers, 1992, AEP Eds., p. 409 – 410.

16)

BARRIER-GUILLOT, B. – CASTAING, J. – PEYRONNET, C. – LUCBERT, J.: Comparison of pea varieties varying in their trypsin inhibitor activity on broiler performance. In Premiére conférence européenne sur les protéagineux, Angers, 1992, AEP Eds., p. 527 – 528.

17)

BASTIANELLI, D. – GROSJEAN, F. – PEYRONNET, CDUPARQUE, M. – REGNEIR, J. M.: Feeding value of pea (Pisum sativum, L.). Chemical composition of different categories of pea. J. Anim. Sci., 1998, 67, 3, p. 609-619.

18)

BAUCELLS, F. – PEREZ, J. F. – MORALES, J. – GASA, J.: Effect of alpha – galactosidase supplementation of cereal-soyabean-pea diets on the productive performances, digestibility and lower gut fermentation in growing and finishing pigs. J. Anim. Sci., 2000, 71, p. 157-164.

19)

BELL, J. M.: Nutrients and toxicants in rapeseed meal: a review. J. Anim. Sci., 1984, 58, p. 996–1010.

20)

BENGALA-FREIRE, J. – HULIN, J. C. – PEINIAU, J. – AUMAITRE, A.: Effet de la caisson extrusion du pois de printemps sur la digestibilité des alimets de sevrage précoce du porcelet et consequences aur lex performances jusqua lahatagge. Journées Rech. Porcine en France, 1989, 21, p. 75-82.

91

21)

BENGALA-FREIRE, J. – AUMAITRE, A. – PEINIAU, J.: Effects of feeding raw and extruded peas on ileal digestibility, pancreatic enzymes and plasma glucose and insulin in early weaned pigs. J. Anim. Physiol. Anim. Nutr., 1991, Nutr. 65, p.154164.

22)

BÖHME, H.: Experiments on the suitability of field beans (Vicia faba), peas (Pisum sativum) and sweet lupins (Lupinus luteus) as an alternative protein source for piglets. Landbauforschung-Volkenrode, 1988, 38, 4, p. 353-358.

23)

BURACZEWSKA, L. – GDALA, J. – GRALA, W. – HUSMAN, J. – POEL, T. F. B. – VAN DER LIENER, I. E.: Ileal digestibility of protein in pigs fed diets with peas of variable content of protein and tannins. Recent advances of research in antinutritional factors in legume seeds. Proceedings of the First International Workshop on "Antinutritional Factors (ANF) in Legume Seeds", November 23-25, 1988, Wageningen, Netherlands, 1989, p. 181-184.

24)

CANIBE, N. – KNUDSEN, K. E. B. – EGGUM, B. O.: Apparent digestibility of non starch polysaccharides and short chain fatty acids production in the large intestine of pigs fed dried or toasted peas. Acta Agriculturae Scandinavica. Section Animal Science, 1997, 47, 2, p. 106-116.

25)

CANIBE, N. – KNUDSEN, K. E. B.: Digestibility of dried and toasted peas in pigs ileal and total tract digestibilities of carbohydrates. J. Anim. Feed Sci. Technol., 1997, 64, 2-4, p. 293-310.

26)

CARRÉ, B. – MELCION, J. P. – WIDIEZ, J. L. – BIOT, P.: Effects of various processes of fractionation, grinding and storage of peas on the digestibility of pea starch in chickens. J. Anim. Feed Sci. Technol., 1998, 71, p. 19-33.

27)

CARROÉE, B. – DUCHENE, E.: Teneur en protéines du pois. Comment maitriser les variations. Perspectives Agricoles, 1993, 183, p. 75 – 81.

28)

CASEY, R. – DOMONEY, C.: The protein composition of legume seeds – its variability and potential. In Premiére conferénce européenne sur les protéagineux, Angers, 1992, AEP Eds., p. 381 – 386.

29)

CASTELL, A. G. – CLIPLEF, R. L.: Evaluation of pea screenings and canola meal as a supplementary protein source in barley-based diets fed to growing-finishing pigs. Can. J. Anim. Sci., 1993, 73, p. 129-139.

92

30)

CASTELL, A. G. – GUENTER, W. – IGBASAN, F. A. – BLAIR, R.: Nutritive value of peas for nonruminant diets. J. Animal Feed Sci. Technol., 1996, 69, p. 209 - 227.

31)

COLLONNA, P. – BULÉON, A. – DOUBLIER, J. L.: Structural features of smooth and wrinkled pea starches. In Premiére conferénce européenne sur les protéagineux, Angers, 1992, AEP Eds., p. 401 - 402.

32)

CONE, J. W.: The influence of pH on in vitro protein solubility and enzymatic hydrolysis of protein in feedstuffs. J. Anim. Feed Sci., 1993, 2, p. 67-72.

33)

ČERNY, T. – ČERNY, Z. – GRBEŠA, D. – HOMEN, B. – PINTAR, A.: Hranitbena vrijednost graška u tovu svinja. Krmiva, 1994, 5, p. 211-216.

34)

DAVEBY, Y. D. – ABRAHAMSSON, M. – AMAN, P.: Changes in chemical composition of three different types of peas. J. Sci. Food Agric., 1993, 63, p. 21-28.

35)

FAN, M. Z. – SAUER, W. C. – JAIKARAN, S.: Amino acid and energy digestibility in peas (Pisum sativum) from white-flowered spring cultivars for growing pigs. J. Sci. Food Agric., Sussex: John Wiley & Sons Limited, 1994, v. 64, 2, p. 249-256.

36)

FAN, M. Z. – SAUER, W. C.: Determination of apparent ileal amino acid digestibility in peas for pigs with the direct, difference and regression methods. Livest. Prod. Sci., 1995, 44, p. 61–72.

37)

FAN, M. Z. – SAUER, W. C.: Variability of apparent ileal amino acid digestibility in different pea samples for growing-finishing pigs. Can. J. Anim. Sci., 1999, 79, 4, p. 467-475.

38)

FLOREK, S. – STANEK, M. – PURWIN, C. – GRUSZECKI, G.: Pea seeds of Mazurek in pig fattening. Annals of Warsaw Agricultural University, J. Anim. Sci., 1999, p. 99-104.

39)

FRANKIEWICZ, A.: Amino acids ileal digestibility of protein feeds as the basis for diet formulation for growing pigs. Roczn. Akad. Rol. Pozn., Rozpr. Nauk., 1999, No. 296.

40)

FREIRE, J. B. – HULIN, J.C. – PEINIAU, J. – AUMAITRE, A.: Effect de la cuisson-extrusion du pois de printemps sur la digestibilité des aliments de sevrage précocé du porcelet et consequences sur les performances jusquabattage. Journées Rech. Porcine en France, 1989, 21, p. 75-82.

93

41)

GATEL, F. – BURON, G. – LEUILLET, M.: Utilization du pois proteagineux par la truie en gestation-lactation. Journées Rech. Porcine en France, 1987, 19, p. 223–230.

42)

GATEL, F. – FEKETE, J. – GROSJEAN, F.: A Note on the Use of Spring Pea (Pisum sativum hortense) in Diets for Weaned Pigs. Animal Production, 1989, 49, 2, p. 330-332.

43)

GATEL, F. – GROSJEAN, F.: Composition and nutritive value of peas for pigs: a review of European results. Livest. Prod. Sci., 1990, 63 ref., 26, 3, p. 155-175.

44)

GATEL, F. – GROSJEAN, F. – CASTAING, J.: Utilization of diets with high levels of pea (Pisum sativum hortense, cv. Finale) by the growing finishing pigs. World Review of Animal Production, Rome: International Publishing Enterprises, 1991, v. 26, 1, p. 55-60.

45)

GATEL, F.: Protein quality of legume seeds for non-ruminant animals: a literature review. J. Anim. Feed Sci.Technol., 1994, 45, p. 317-348.

46)

GATEL, F. – CARROUÉE, B.: Peas – Utilisation in animal feeding, UNIP – ITCF, 2–nd ed., 1995, 99 p.

47)

GDALA, J.: Composition, properties, and nutritive value of dietary fibre of legume seeds. A review. J. Anim. Feed Sci., 1998, 7, 2, p. 131-149.

48)

GRALA, W. – JANSMAN, A. J. M. – VAN LEEUWEN, P. – HUISMAN, J. – VAN KEMPEN, G. J. M. – VERSTEGEN M. W. A.: Nutritional value of faba beans (Vicia faba L.) fed to young pigs. J. Anim. Feed Sci., 1993, 2, p. 169-179.

49)

GRALA, W. – VERSTEGEN, M. W. A. – JANSMAN, A. J. M. – HUISMAN, J. – VAN LEEUWEN, P.: Apparent protein digestibility and recovery of endogenous nitrogen at the terminal ileum of pigs fed diets containing various soyabean products, peas or rapeseed hulls. J. Anim. Feed Sci. Technol., 1999, 80, p. 231-245.

50)

GRANT, G. – MORE, J. L. – McKENZIE, H. N. – STEWART, C. J. – PUSZTAI, A.: A survey of the nutritional and haemagglutination properties of legume seeds general available in the UK. Br. J. Nutr., 1983, 50, p. 207 - 214.

51)

GRELA, E. – KRASUCKI, W. – LIPIEC, A. – BIESAGA, J.: Effect of peas, field pea and yellow lupin on the performance of pigs and the chemical composition of their backfat. Annales Universitatis Marie Curie-Sklodowska, Sectio EE Zootechnica, 1994, 12, p. 221-228.

94

52)

GROSJEAN, F.: Combining pea for animal feed. In The Pea Crop. Hebblethwaite P. D., Heath M. C., Dawkins T. C. K., Eds., Butterworts, 1985, p. 453 – 462.

53)

GROSJEAN, F. – BOURDON, D. – THEILLAUD-RICCA, V. – CASTAING, J. – BEAGUE, E.: Comparaison des pois d'hiver et de printemps dans des aliments pour porc charcutier presentés en farine ou en granulés. Journées Rech. Porcine en France, 1989, 21, p. 59-68.

54)

GROSJEAN, F. – JONDREVILLE, C. – BOGAERT, C. – BOURDILLON, A. – PEYRONNET, C. – WILLIATTE, I. – LE-GUEN, M. P.: Utilization of feeds for weaned piglets containing 40 % peas. Journées Rech. Porcine en France, 1997, 29, p. 197-204.

55)

GROSJEAN, F. – BASTIANELLI, D. – BOURDILLON, A. – CERNEAU, P. – ONDREVILLE, C. – PEYRONNET, C.: Feeding value of pea (Pisum sativum, L.). Nutritional value in the pig. J. Anim. Sci., 1998, 67, p. 621-625.

56)

GROSJEAN, F. – BARRIER-GUILLOT, B. – BASTIANELLI, D. – RUDEAUX, F. – BOURDILLON, A. – PEYRONNET, C.: Feeding value of three categories of pea (Pisum sativum, L.) for poultry. J. Anim. Sci., 1999, 69, p. 591-599.

57)

GROSJEAN, F. – JONDREVILLE, C. – WILLIATE-HAZOUARD, I. – SKIBA, F. – CARROUEE, B. – GATEL, F.: Ileal digestibility of protein and amino acids of feed peas with different trypsin inhibitor activity in pigs. Can. J. Anim. Sci., 2000, 80, p. 643–652.

58)

GUÉGUEN, J. – BANIEL, A.: Perspectives d'amélioration de la fraction proteique du pois, (Pisum sativum L.). In: Symp. Quality des Olragineux et des Protéagineux Franéais pour Alimentation Animale, 1990, p. 87-92.

59)

HANCZAKOWSKA, E. – URBANCZYK, J.: Substitution of soybean meal in feed mixtures for fattening pigs by rapeseed meal and pea or lupin. Roczniki Naukowe Zootechniki, 2001, 28, p. 175-185.

60)

HÁP, I. – ŠIŠKE, V.: Vliv některých zchutňujících látek na užitkovost selat. Sborník věd. prací VÚVZ Pohořelice, 1991, 24, s. 17–24.

61)

HESS, V. – THIBAULT, J. N. – DUC, G. – MELCION, J. P. – VAN EYS, J. – SÈVE, B.: Influence de la variété et du microbroyage sur la digestibilité iléale de l'azote et des acides aminés de pois. Digestibilité réelle de l'azote et pertes endogènes spécifiques. Journées Rech. Porcine en France, 1998, 30, p. 223-229.

95

62)

HESS, V. – SÉVE, B.: Effects of body weight and feed intake on basal endogenous losses in growing pigs. J. Anim. Sci., 1999, 77, p. 3281-3288.

63)

HICKLING, D.: Canadian feed peas industry guide. [online]. 2003, [cit. 2006-1105]. Dostupné z WWW: < http://www.saskpulse.com/media/pdfs/feed-peasguide.pdf >

64)

HOEY, B., K. – CROWE, K. R. – JONES, V. M. – POLANS, N. O.: A phylogenetic analysis of Pisum based on morphological characters, and allozyme and RAPD markers. Theor. Appl. Gent., 1996, 92, p. 92 – 100.

65)

HOFFMANN, L. – SCHIEMANN, R.: Von der Kalorie zum Joule: Neue Größenbeziehungen bei Messungen des Energieumsatzes und bei der Berechnung von Kennzahlen der energetischen Futterbewertung. Arch. Tiernährung, 30, 1980, p. 733–742.

66)

HUISMAN, J. – POEL, A. F. B. – VAN DER VERSTEGEN, M. W. A. – WEERDEN, E. J.: Antinutritional factors (ANF) in pig production World Rev. Anim. Prod., Rome, 1990, v. 25, 2, p. 77-82.

67)

HUISMAN, J. – HEINZ, T. H. – VAN DER POEL, A. F. B. – VAN LEEUWEN, P. SOUFFRANT, W. B. – VERSTEGEN, M. W. A.: True digestibility and amounts of endogenous protein measured with the 15N-dilution technique in piglets fed on peas and common beans. Br. J. Nut., 1992, 68, p. 101-110.

68)

CHLOUPEK, O.: Genetická diverzita, šlechtění a semenářství. Academia, Praha, vyd. 2., 2000.

69)

INRA: L'Alimentation des Animaux monogastriques: Porc, Lapin, Volailles, 2nd reviseded. INRA, Paris, 1989, 282 p.

70)

JACYNO, E. – CZARNECKI, R. – OWSIANNY, J. – WEJKSZA, D. – PALUSINKY, J.: The effect of seeds of yellow lupine and pea as a source of protein in feeding pigs on their growth rate. World Rev. Anim. Prod., 1992, 27, p. 11-14.

71)

JAIKARAN, S. – BAIDOO, S. K. – AHERNE, F. X.: Methionine supplementation of grower and finisher swine diets containing two varieties of field peas. Proceedings, Western Section, American Society of Animal Science, 1995, Vol. 46.

72)

JANSMAN, A. J. M.: Tannins in faba bean (Vicia faba L.) - anti-nutritional properties in monogastric animals. PhD. Thesis, Wageningen Agricultural University, Department of Animal Nutrition, 1993.

96

73)

JONDREVILLE, C. – GROSJEAN, F. – BURON, G. – PEYRONNET, C. – BENEYTOUT, J. L.: Comparison of four pea varieties in pig feeding through digestibility and growth performance results. Journal of Animal Physiology and Animal Nutrition, 1992, 68, p. 113-122.

74)

JONDREVILLE, C. – VAN DER BROECKE, J. – GROSJEAN, F. – VAN CAUWENBERGHE, S. – GATEL, F.: Ileal true digestibility of amino acids in wheat milling by-products for pigs. Ann. Zootech., 2000, 49, p. 55-65.

75)

KACEROVSKÝ, O. et al.: Zkoušení a posuzování krmiv. SZN, Praha, 1990, 216 s. ISBN 80-209-0098-5

76)

KALAČ, P., MÍKA, V.: Přirozené škodlivé látky v rostlinných krmivech. 1. vydání Praha, ÚZPI ,1997, 317 s.

77)

KALAČ, P.: Antinutriční látky v rostlinných potravinách. Farmář, 1997, č. 1, s. 1618.

78)

KASPROWICZ, M. – FRANKIEWICZ, A.: Apparent and standardized ileal digestibility of protein and amino acids of several field bean and pea varieties in growing pigs. J. Anim. Sci., 2004, 13, p. 463-473.

79)

KEHOE, C. – JAIKARAN, C. S. – BAIDOO, S. K. – AHERNE, F.X.: Evaluation of Field Peas as a Protein Supplement in Diets for Weaned Pigs. Proceedings, Western Section, American Society of Animal Science, 1995,Vol. 46.

80)

KHALIL, A. H. – EL-ADAWY, T. A.: Isolation, identification and toxicity of saponin from different legumes. Food chem, Oxford, Elsevier Science Limited, 1994, v. 50, 2, p. 197-201.

81)

KIRCHGESSNER, M. – WINDISCH, W.: Zum Einfluss von mikrobieller Phytase auf zootechnische Leistungen und die Verdauungsquotienten von Phosphor, Calcium, Trockenmasse und Stickstoff bei abgestufter Ca- Versorgung in der Ferkelaufzucht. Agribiol.Res., 1995, 48, p. 309–318.

82)

KODEŠ, A. – ŠIMEČEK, K. – ZEMAN, L. : Racionální výživa prasat. Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR ve SZN, Praha, 1988, 92 s.

83)

KOOISTRA, E.: On the differences between smooth and three types of wrinkled peas. Euphytica 11, 1962, p. 357 – 373.

97

84)

KRASUCKI, W. – SZAFRAN, K. – GRELA, E. R.: The effect diets containing acidifiers made of pea or yellow on the performance of growing-finishing pigs. Annales Universitatis Marie Curie-Sklodowska, Sectio EE. Zootechnica, 2002, 20, p. 371-377.

85)

KRALIK, G.: Correlation of feed intake and production characteristics of boars in a performance test. J. Anim. Sci., 1996 , č. 5, p. 209–212.

86)

KUDRNA, V.: Produkce krmiv a výživa skotu. Agrospoj, Praha, 1998, 183 s.

87)

LACASSAGNE, L. – FRANCESCH, M. – CARRE, B. – MELCION, J. P.: Utilization of tannin-containing and tannin-free faba beans (Vicia faba) by young chicks: effects of pelleting feeds on energy, protein and starch digestibility. J. Anim. Feed Sci. Technol., 1988, 20, p. 59-68.

88)

LAHAYE, L. – GANIER, P. – THIBAULT, J. F. – SÈVE, B.: Impact of grinding and heating of a wheat-pea blend on amino acids ileal digestibility and endogenous losses. In: Souffrant, W. B. and Metges, C. C. (Eds) Progress in research on energy and protein metabolism, EAAP publication, 2003a, N° 109, p. 619-622.

89)

LAHAYE, L. – GANIER, P. – THIBAULT, J. N. – SÈVE, B.: Impact du broyage des matières premières et du mode de granulation du régime sur les pertes endogènes iléales et la disponibilité des acides aminés chez le porc en croissance. Journées Rech. Porcine en France, 2003b, 35, p. 113-120.

90)

LAHAYE, L. – GANIER, P. – THIBAULT, J. N. – SÈVE, B.: Technological processes of feed manufacturing affect protein endogenous losses and amino acid availability for body protein deposition in pigs. J. Anim. Feed Sci. Technol., 2004, 113, p. 141-156.

91)

LALLES, J. P.: Nutritional and antinutritional aspects of soyabean and field pea proteins used in veal calf production: a review. Livest. Prod. Sci., 1993, 34, p. 181-202.

92)

LALLES, J. P. – JANSMAN, A. J. M.: Recent progress in the understanding of the mode of action and effects of antinutri tional factors from legume seeds in nonruminant farm animals. In: Jansman, A.J.M., Hill, G.D., Huisman, J., van der Poel, A.F.B. (Eds.), Proc. 3rd Int. Workshop On Antinutritional Factors in Legume Seeds and Rapeseed, Wageningen Pers, 1998, p. 219–232.

98

93)

LANDBLOM, D. G. – POLAND, W.W.: Nutritional value of raw and extruded field peas in starter diets of segregated early weaned pigs. [online]. Dickenson Research Centre Annual Report. 1997, [cit. 2006-22-05]. Dostupné z WWW: < http://www.ag.ndsu.nodak.edu/dickinso/research/1996/fieldpea.htm>

94)

LANDBLOM, D. G. – POLAND, W. W.: Supplementing grain energy sources with field peas and full-fat canola seed in swine growing-finishing diets. [online]. 1998,

[cit.

2006-22-05].

Dostupné

z

WWW:

<

http://

www.ag.ndsu.nodak.edu/dickinso/research/tocreports.htm> 95)

LANDBLOM, D.: Feeding Field Peas to Livestock - Field pea in swine diets. [online].

2002,

[cit.

2006-10-05].

Dostupné

z

WWW:

<

http://www.ext.nodak.edu/extpubs/ansci/livestoc/eb76w.htm> 96)

LE GUEN, M. P. – TOLMAN, G. H. – HUISMAN, J.: Antibodies formation against pea proteins in piglets. In: M.W.A. Verstegen, J. Huisman and L.A. den Hartog (Editors), Proc. 5th. Symp. Digestive Physiology in Pigs. EAAP Publ. 54, 1991, p. 99-103.

97)

LE GUEN, M. P.: Pea proteins for piglets: effects on digestive processes. Landbouwuniversiteit te Wageningen, 1993, 150 p.

98)

LE GUEN, M. P. – HUSMAN, J. – VERSTEGEN, M. W. A.: Partition of the amino acids in ileal digesta from piglets fed pea protein diets. Livest. Prod. Sci., 1995, 44, p. 169-178.

99)

LETERME, P. – BECKERS, Y. – THEWIS, A.: Trypsin inhibitors in peas: varietal effect and influence on digestibility of trude protein by growing pigs. J. Anim. Feed Sci. Tech., 1989, 29, p. 45–55.

100)

LETERME, P. – THEWIS, A. – BECKERS, Y. – BAUDART, E.: Apparent and true ileal digestibility of amino acids and nitrogen balance measured in pigs with ileo-rectal anastomosis or T. cannulas, given a diet containing peas. J. Sci. Food Agric., Elsevier Applied Science, 1990, 52, p. 485-497.

101)

LI, D. F. – NELSSEN, J. L. – REDDY, P. G. – BLECHA, F. – KLEMM, R. D. – GIESTING, D. W. – HANCOCK, J. D. – ALLEE, G. L. – GOODBAND, R. D.: Measuring suitability of soybean meal products for early-weaned pigs with immunological criteria. J. Anim. Sci., 1991, 69, p. 3299–3307.

99

102)

LI, S. – SAUER, W. C. – CAINE, W. R.: Response of nutrient digestibilities to feeding diets with low and high levels of soybean trypsin inhibitors in growing pigs. J. Sci. Food Agric., 1998, 76, p. 357–363.

103)

LIENER, I. E.: Antinutritional factors in legume seeds: state of the art. In: J. Huisman, A.F.B. van der Poel and I.E. Liener (Editors), Recent Advances of Research in Antinutritional Factors in Legume Seeds, Pudoc, Wageningen, 1989, p. 6-13.

104)

MARISCAL-LANDIN, G. – LEBRETON, Y. – SÈVE, B.: Apparent and standardized true ileal digestibility of protein and amino acids from faba bean, lupin and pea, provided as whole seeds, dehulled or extruded in pigs diets. J. Anim. Feed Sci. Technol., 2002, 97, p. 183-198.

105)

MARTIN, L. J. M. – DUMON, H. J. W. – CHAMP, M. M. J.: Production of short-chain fatty acids from resistant starch in a pig model. J. Sci. Food Agric., Sussex: John Wiley & Sons Limited, 1998, v. 77, 1, p. 71-80.

106)

MATTHEWS, P. – ARTHUR, E.: Genetic and environmental components of variation in protein content of peas. In: P.D. Hebblethwaite, M.C. Heath and T.C.K. Dawkins (Editors), The Pea Crop - A Basis for Improvement. Butterworths, London, 1985, p. 369-381.

107)

MATOUŠEK, V. – KERNEROVÁ, N. – VEJČÍK, A. – JIROTKOVÁ, D.: Analýza parametrů jatečné hodnoty u vybraných hybridních kombinací s ohledem na pohlaví. Aktuální problémy šlechtění, chovu, zdraví a produkce prasat. České Budějovice, 2005, s. 345-348.

108)

MCCARTNEY, L. – KNOX, J. P.: Regulation of pectic polysaccharide domains in relation to cell development and cell properties in the pea testa. Journal of Experimental Botany, 2002, 53, 369, p. 707-713.

109)

MERCIER, C.: Les galactosides des graines de legumineuses. In: INRA (Ed.): Les matieres premieres et alimentation des volailles, INRA, 1979, p. 79–89.

110)

MÉTAYER, J. P. – GROSJEAN, F. – CASTAING: Study of variability in French cereals. J. Anim. Feed Sci. Technic., 1993, 43, p. 87–108.

111)

MEULEN, J. – VAN DER SMITS, B. – VAN DER MEULEN, J. – LAPLACE, J. P. – FEVRIER, C. – BARBEAU, A.: Digestion and portal appearance of glucose of different sources non-resistant starch. Digestive physiology in pigs. Proceedings of the 7th International Symposium Saint Malo, France 26-28 May, 1997, p. 279-282.

100

112)

MONTI, L. M.: Natural and induced variability in peas for protein production. In: R. Thompson and R. Casey (Editors), Perspectives for Peas and Lupins as Protein Crops. Martinus Nijhoff, The Hague, 1983, p. 23-39.

113)

MOSSÉ, J.: Acides amines de 16 céréales et protéagineux: variation et clís de calcul de la composition en function du taux d´azote des barones. INRA Prod. Anim., 1990, 3, p. 103–109.

114)

MOSENTHIN, R. – BAUER, W. C. – LIEN, K. A. – LANGE, DE C. F. M.: Apparent, true and real protein and amino acid digestibilities in growing pigs fed two varieties of faba beans (Vicia faba L.) different in tannin content. J. Anim. Physiol. Anim. Nutr., 1993, 70, p. 253-265.

115)

NONN, H. – KLUGE, H. – JEROCH, H. – BROZ, J.: Effects of carbohydratehydrolysing enzymes in weaned piglets fed diets based on peas and wheat. Agribiological Research, 1999, 52, 2, p. 137-144.

116)

NORTON, G. : Proteinase inhibitors. In: D'MELLO, J. P. F. – DUFFUS, C. M. – DUFFUS, J. H.: Toxic substances in crop plants. Royal Soc. Chem., Cambridge, 1991, p. 68-106.

117)

NRC: Nutrient Requirements of Swine,10th rev ed. Natl Acad Press, Washington DC, 1998, 211 p.

118)

OBOH, A. H. – MUZQUIZ, M. – BURBANO, C. – CUADRADO, C. – PEDROSA, M. M. – AYET, G. – OSAGIE, U. A.: Anti-nutritional constituents of six underutilized legumes grown in Nigeria. J. of Chromatography A, 1998, 823, p. 307-312.

119)

O'DOHERTY, J. V. – FORDE, S.: The effect of protease and alpha–galactosidase supplementation on the nutritive value of peas for growing and finishing pigs. Irish Journal of Agricultural and Food Research, 1999, 38, p. 217-226.

120)

O'DOHERTY, J. V. – MC GLYNN, S. G. – MURPHY, D.: The effect of expander processing and pelleting on the nutritive value of feed for growing and finishing pigs. J. Sci. Food Agric., 2000, 81, p. 135-141.

121)

OWUSU-ASIEDU, A.: Utilization of peas by early weaned pigs. M. Sc. Thesis, Department of Animal Science, University of Manitoba, Winnipeg, Manitoba, 1998.

101

122)

OWUSU-ASIEDU, A. – BAIDOO, S. K. – NYACHOTI, C. M.: Effect of heat processing on nutrient digestibility in pea and supplementing amylase and xylanase to raw, extruded or micronised pea-based diets on performance of early weaned pigs. Can. J. Anim. Sci., 2002, 82, p. 367-374.

123)

PASTUSZEWSKA, B. – ZDUŃCZYK Z. – FALKOWSKI, J.: Rapeseed and grain legumes as the main domestic feed protein sources in Poland. Protein Feed for Animal Production, EAAP Technical Series, 2001, No 1.

124)

PAVLOVCOVÁ, H.: Studium faktorů ovlivňujících bilanční stravitelnost fosforu u prasat. [Disertační práce.] Brno, 1998, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Fakulta agronomická, 112 s.

125)

PEET-SCHWERING, C. M. C. – VAN DER KEMP, B. – HARTLY, L. A. – SCHRANA, J. W. – VERSTEGEN, M. W. A.: Adaptation to the digestion of nutrients of a starch diet or a non-starch polysaccharide diet in group-housed pregnant sows. J. Anim. Physiol. Anim. Nutr., 2002, 86, 11-12, p. 414-421.

126)

PEREZ, J. M. – BOURDON, D.: Energy and protein value of peas for pigs: synthesis of French results. Proceedings of the 1st European Conference on Legume Seeds, Angers, l-3 June 1992, p. 489-490.

127)

PETR, J.: Hrách setý. In: ŠPALDON, E. (Ed.): Rostlinná výroba 1. SZN, Praha a SVPL, Bratislava, 1963, s. 431–441.

128)

PONÍŽIL, A. et al: Studium využití semen hrachu a bobu v krmných směsích pro hospodářská zvířata. Roční zpráva projektu QF3070, 2004, 40 s.

129)

POULSEN, H. D.: Reduced dietary phosphorus for growing and finishing pigs. Effects on performance, retention and excretion. Forskningsrapport, 1994, 28, 29 p.

130)

PROKOP, V.: Nitrogen balance in growing pigs at various protein and amino acids levels. Živ. výroba, 40, 1995, č. 7, s. 307–311.

131)

PROKOP, V.: Nitrogen balance in growing pigs at various energy, threonine and methionine levels. Živ. výroba, 41, 1996, č. 4, s. 157–161.

132)

PUTSCHÖGLOVÁ, J.: Vliv různých zdrojů fosforu na jeho stravitelnost u prasat. [Disertační práce.] Brno, 1998, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Fakulta agronomická, 70 s.

133)

REDDY, M. R. – SATHE, S. K. – SALUNKLE, D.K.: Advanced Food Research, 1982, 28, p. 1-92.

102

134)

ROBERTSON, W. M. – DUGAN, M. E. R. – LANDRY, S. J. – ERIN, K. – CLAYTON, G. – JAIKARAN, S.: Evaluation of live performance, carcass composition and meat quality of market hogs fed diets with various combinations of peas, canola meal and soybean meal with wheat or corn as the cereal base. Agriculture and Agri-Food Canada, Lacombe Research Centre, Lacombe, Alberta, 2000, p. 453-468.

135) SALGADO, P. – MARTINS, J. M. – CARVALHO, F. – AREU, M. – FREIRE, J. P. B. –, TOULEC, R. – LALLES, J. P. – BENTO, O.: Component digestibility of lupin (Lupinus angustifolius) and pea (Pisum sativum) seeds and effects on the small intestine and body organs in anastomosed and intact growing pigs. J. Anim. Feed Sci. Technol., 2002a, 98, 3-4, p. 187-201. 136)

SALGADO, P. – FREIRE, J. P. B. – MOURATO, M. – CABRAL, F. – TOULEC, R. – LALLES, J. P.: Comparative effects of different legume protein sources in weaned piglets: nutrient digestibility, intestinal morphology and digestive enzymes. Livest. Prod. Sci., 2002b, 74, 2, p. 191-202.

137)

SAUER, W. C. – JAIKARAN, S. – LIEN, K.: The nutritive value of peas for swine. In: Proc. 1 lth Western Nutr. Conf., Faculty of Extension, Univ. Alberta, Edmonton, 1994, p. 19- 25.

138)

SAVAGE, G. P. – DEO, S.: The nutritional value of peas (Pisum Sativum). A literature review. Nutrition Abstracts and Reviews (Series A), 1989, 59, p. 65-87.

139)

SNEDECOR, G. W. – COCHRAN, W. G.: Statistical methods. The Iowa State University Press, Ames, Iowa, USA, 6

th

edition, 4

th

printing, 1971, 593 p. ISBN

0-8138-1560-6. 140)

SOBOTKA, W. – TYWONCZUK, J.: Possibilities of reducing the nitrogen excretion by fattening pigs. Natural Science, 2000, p. 93-103.

141)

SOSULKI, F. W. – HOLT, N. W.: Amino acid composition and nitrogen to protein factors for grain legumes. Can. J. Plant Sci., 1980, 60, p. 1327-1331.

142)

STEFANYSHYN, B. – FLEURY, M. – ELWOOD, L.: Research summaries: Canola and peas in livestock diets. Saskatchewan Pulse Growers, 1998, 148 p.

143)

STEFANYSHYN, B.: Research summaries: Canola and peas in livestock diets. [online].

2004,

[cit.

2006-11-05].

Dostupné

< http://www.infoharvest.ca/pcd/summ2004/sect00.html >

103

z

WWW:

144)

STEIN, H. H. – BENZONI, G. – BOHLKE, R. A. – PETERS, D.N.: Assessment of the

feeding value of South Dakota grown field peas (Pisum sativum L.) for

growing pigs. J. Anim. Sci., 2004, 82, p. 2568-2578. 145)

STEIN, H. H.: Field peas in diets fed to swine. [online]. 2006a, [cit. 2006-10-05]. Dostupné z WWW: < http://agbiopubs.sdstate.edu/articles/ESS1-06.pdf >

146)

STEIN, H. H.: The effect of including field peas in diets for growing-finishing pigs. [online].

2006b,

[cit.

2006-10-10].

Dostupné

z

WWW:

<

http://www.thepigsite.com/articles/3/feed-nutrition-and-water/1257/the-effect-ofincluding-field-peas-in-diets-for-growingfinishing-pigs > 147)

STENBACH, G.: Lexikon užitkových rostlin. Knižní klub Praha, 1997, 181 s. ISBN 80-7176-432-9

148)

STRAKOVÁ, E. – SUCHÝ, P.: Proteiny lupinových semen jako alternativa sojového proteinu. Proteiny 2004. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004, s. 166-169. ISBN 80-7157-779-0.

149)

SZABO, C. – JANSMAN, A. J. M. – BABINSZKY, L. – KANIS, E. – VERSTEGEN, M. W. A.: Effect of dietary protein source and lysine: DE ratio on growth performance, meat quality, and body composition of growing-finishing pigs. J. Anim. Sci., 2001, 79, 11, p. 2857-2865.

150)

ŠIMEČEK, K. – ZEMAN, L.: Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro prasata. MZLU Brno, 2000, 124 s.

151)

ŠIŠKE, V. – ZEMAN, L. – PETROV, P. V.: Ověření vlivu Proteazymu na stravitelnost a využití dusíku u selat a rostoucích kanečků. Sborník věd. prací VÚVZ Pohořelice, 19, 1986, s. 37-44.

152)

ŠIŠKE, V. – ZEMAN, L. – HÁP, I: Vliv termicky upraveného řepkového semene ve výživě prasat. Sborník věd. prací VÚVZ Pohořelice, 24, 1991, s. 7–16.

153)

TAVERNER, M. R. – CURIE, D. M.: The influence of hind-gut digestion on measures of nutrient availability in pig feeds. In: Proc. Network Feed Info. Centres, CAB, Slough, 1983, p. 295-298.

154)

TOMAN, O. – CLIFFORD, A. A.: Antinutriční látky v krmivech – možnost snížení jejich vlivu na zvířata. Náš chov, 1997, číslo 6, s. 14-15.

155)

VAVILOV, N. I.: Mirovije očagi važnějšich kulturnych rastěnij. Izbrannyje trudy. Tom II. IAN SSSR Moskva – Leningrad, 1960, p. 29–57.

104

156)

VRZGULA, L. et al.: Poruchy látkového metabolizmu hospodářských zvierat a ich prevencia. II. vydaní Bratislava, Príroda, 1990, 495 s.

157)

WACHENHEIM, C. J. – MATTSON, J. W.: Value of feed peas to swine diets. Agribusiness & Applied Economics Report - Department of Agribusiness and Applied Economics, North Dakota, State University, 2002, p. 126-138.

158)

WALZ, O. P. – PALLAUF, J.: Apparent digestibility of feed phosphates and the use of chromic oxide as an indicator for determination of P digestibility. Agribiological Research, 1993, 46, 3, p. 208–217.

159)

WANG, T. C. – FULLER, M. F.: The optimal dietary amino acid pattern for growing pigs. 1. Experiments by amino acid deletion. Br. J. Nutr., 1989, 62, p. 77-89.

160)

ZEMAN, L. et al.: Katalog krmiv. VÚVZ, Pohořelice, 1995, 465 s.

161)

ZEMAN, L. ae at.: Výživa a krmení hospodářských zvířat. Praha, 2006, 369 s. ISBN 80-86726-17-7

162)

ZELENKA, J. et al.: Výživa a krmení hospodářských zvířat – I. VŠZ, Brno, 1987, 184 s.

163)

ZIVKOVIC, B. – STANKOVIC, M. – TRENKOSKI, V. – MARKOVIC, Z.: Nutritive values of peas in weaned piglet diets. Stocarstvo, 1987, 41, p. 101-108.

164)

ZUKALOVÁ, H. – VAŠÁK, J.: Antinutriční látky – IV, sója, slunečnice, hrách. Krmivářství, 2001, č. 65, s. 20-22.

105

10.

PŘÍLOHY

106

Tab. P1/1: Složení krmných směsí v pokusu 1

Krmiva Hrách GOTIK Ječmen Kukuřice Pšenice Soj.ex.šrot 44% Sůl krmná Vápenec mletý

0,1 30,0 11,0 26,2 22,1 0,4 0,7

9,0 30,0 11,0 22,0 17,4 0,4 0,7

SG18 18,0 30,0 11,0 17,7 12,7 0,4 0,7

BOLIFOR DCP-S 1)

1,9

1,9

1,9

1,9

Formic Stabil 65% 2)

1,0

1,0

1,0

1,0

3)

Lysin 40% premix

SG0,1

SG9

SG27 27,0 30,0 11,0 13,3 8,1 0,4 0,7

1,1

1,1

1,1

1,1

4)

1,0

1,0

1,0

1,0

Ascolac 5)

4,0

4,0

4,0

4,0

ČOS Plus 100 Vanilac 6)

0,5

0,5

0,5

0,5

EnerPro

1)

Fosfor 180 g, vápník 240 g v 1 kg. Výrobce: Kemira GrowHow (Finsko)

2)

65 % kyseliny mravenčí. Výrobce: Röthel GmbH (Německo)

3)

L-lysin, monochlorid 320 g v 1 kg. Výrobce: Biofaktory Praha spol. s.r.o.

4)

Tuk 840 g, vápník 80 g v 1 kg. Výrobce: Farmer s.p.a. (Itálie) N-látky 375 g, tuk 20 g, vláknina 30 g, popel 110 g, lysin 24 g v 1 kg. Výrobce: NOACK ČR, spol. s.r.o.

5)

6)

Složení je uvedeno v tab. P1/4. Výrobce: Mikrop Čebín a.s.

Tab. P1/2: Obsah živin v 1 kg jednotlivých krmných směsí

Živina Sušina N-látky (N x 6,25) Tuk Vláknina Popel MEp - odhadnutá 1) 1)

g g g g g

SG0,1 925,6 187,8 29,0 26,6 54,4

SG9 927,3 184,7 27,9 23,8 58,8

SG18 917,9 169,7 28,4 30,3 55,1

SG27 918,2 163,1 27,3 29,1 54,2

MJ

13,69

13,65

13,62

13,59

odhad vypočtený z údajů v katalogu krmiv (ZEMAN et al., 1995)

107

Tab. P1/3: Obsah aminokyselin v g v 1 kg původní sušiny

Aminokyselina Lysin Metionin Treonin Arginin Histidin Izoleucin Leucin Valin Fenylalanin Tyrozin Alanin Kyselina asparagová Kyselina glutamová Glycin Prolin Serin Cystein

SG0,1 13,451 1,805 7,120 24,377 2,369 6,115 11,981 8,015 0,047 0,051 10,223 16,178 40,792 12,260 13,288 11,041 3,527

108

SG9 14,013 1,756 6,932 24,281 2,467 6,160 11,691 8,038 0,033 0,042 9,896 15,830 38,712 11,992 11,457 10,531 2,390

SG18 13,054 1,541 6,319 22,880 1,806 5,506 10,859 7,326 0,021 0,034 9,321 14,615 33,781 11,136 10,997 9,760 3,171

SG27 14,574 1,550 5,826 21,841 2,943 5,020 10,411 6,630 0,004 0,000 8,918 14,177 31,086 10,539 9,359 9,394 3,012

Tab. P1/4: Složení premixu ČOS Plus 100 Vanilac v 1 kg

Komponent

Měrná jednotka

Obsah

CuSO4.5H2O (jako měď)

mg

4000

FeSO4.H2O (jako železo) ZnO (jako zinek) MnO (jako mangan)

mg mg mg

28000 22000 8000

CoSO4.7H2O (jako kobalt)

mg

140

Ca(IO3)2.H2O (jako jód)

mg

180

Na2SeO3 (jako selen) Vitamín A

mg m.j.

40 2100000

Vitamín D3 Vitamín E (Alfatokoferol)

m.j. mg

400000 4200

Vitamín K3 Vitamín C

mg mg

360 4000

Vitamín B1

mg

340

Vitamín B2

mg

1100

Vitamín B6

mg

500

Vitamín B12 Biotin Niacinamid Kyselina listová Pantotenan vápenatý Cholinchlorid Kyselina křemičitá Etoxyquin Kyselina citrónová Propylgalát Pšeničná mouka krmná-nosič ad 1 kg

mg mg mg mg mg mg mg mg mg mg

5 30 2400 40 1800 80000 3100 1450 250 200

109

Tab. P1/5: Výsledné hodnoty užitkovosti u všech zvířat

Krmné období SG0,1 Průměrná živá hmotnost (kg) 1. den pokusu 7,74 ± 1,26 14. den pokusu 11,72 ± 2,66 28. den pokusu 18,60 ± 4,25 35. den pokusu 22,66 ± 4,85 Průměrný denní přírůstek (kg/ks/den) 1. - 14. den pokusu 0,283 ± 0,118 14. - 28. den pokusu 0,492 ± 0,126 28. - 35. den pokusu 0,580 ± 0,145 1. - 35. den pokusu 0,425 ± 0,110

Pokusná skupina Průměr ± směrodatná odchylka SG9 SG18

SG27

7,76 ± 1,38 11,47 ± 2,91 18,09 ± 4,70 21,71 ± 5,30

7,75 ± 1,22 11,02 ± 2,27 16,98 ± 3,79 20,28 ± 4,57

7,80 ± 1,24 10,48 ± 2,30 15,86 ± 4,15 18,77 ± 4,94

0,274 ± 0,128 0,473 ± 0,137 0,575 ± 0,149 0,395 ± 0,121

0,234 ± 0,099 0,426 ± 0,122 0,586 ± 0,145 0,358 ± 0,108

0,192 ± 0,097 0,384 ± 0,140 0,589 ± 0,142 0,315 ± 0,113

Tab. P1/6: Výsledné hodnoty užitkovosti u ♂ zvířat

Krmné období SG0,1 Průměrná živá hmotnost (kg) 1. den pokusu 7,70 ± 1,42 14. den pokusu 11,60 ± 3,00 28. den pokusu 18,46 ± 4,94 35. den pokusu 22,34 ± 5,49 Průměrný denní přírůstek (kg/ks/den) 1. - 14. den pokusu 0,270 ± 0,134 14. - 28. den pokusu 0,490 ± 0,153 28. - 35. den pokusu 0,554 ± 0,129 1. - 35. den pokusu 0,415 ± 0,125

Pokusná skupina Průměr ± směrodatná odchylka SG9 SG18

SG27

7,78 ± 1,46 11,04 ± 3,07 17,26 ± 5,12 20,88 ± 5,76

7,68 ± 1,29 10,73 ± 2,28 16,33 ± 3,80 19,52 ± 4,62

7,85 ± 1,39 10,47 ± 2,38 15,54 ± 4,43 18,56 ± 5,26

0,253 ± 0,142 0,444 ± 0,155 0,608 ± 0,168 0,376 ± 0,137

0,218 ± 0,100 0,400 ± 0,124 0,558 ± 0,151 0,338 ± 0,112

0,187 ± 0,092 0,363 ± 0,154 0,584 ± 0,158 0,306 ± 0,119

110

Tab. P1/7: Výsledné hodnoty užitkovosti u ♀ zvířat

Krmné období SG0,1 Průměrná živá hmotnost (kg) 1. den pokusu 7,79 ± 1,16 14. den pokusu 11,84 ± 2,23 28. den pokusu 18,76 ± 3,36 35. den pokusu 23,01 ± 4,03 Průměrný denní přírůstek (kg/ks/den) 1. - 14. den pokusu 0,298 ± 0,096 14. - 28. den pokusu 0,494 ± 0,090 28. - 35. den pokusu 0,607 ± 0,155 1. - 35. den pokusu 0,438 ± 0,090

Pokusná skupina Průměr ± směrodatná odchylka SG9 SG18

SG27

7,79 ± 1,40 11,90 ± 2,67 18,93 ± 4,07 22,54 ± 4,65

7,82 ± 1,22 11,32 ± 2,22 17,67 ± 3,65 21,09 ± 4,37

7,73 ± 1,05 10,50 ± 2,20 16,24 ± 3,76 19,03 ± 4,52

0,293 ± 0,111 0,502 ± 0,108 0,540 ± 0,115 0,421 ± 0,098

0,250 ± 0,096 0,453 ± 0,114 0,608 ± 0,136 0,379 ± 0,100

0,197 ± 0,101 0,410 ± 0,117 0,595 ± 0,122 0,323 ± 0,105

Krmné období

Pohlaví

Tab. P1/8: Výsledky užitkovosti pokusu 1

Všech

Počáteční hm. (kg) Konečná hm. (kg) ♂ Přírůstek (kg/den) Počáteční hm. (kg) Konečná hm. (kg) ♀ Přírůstek (kg/den) Počáteční hm. (kg) Konečná hm. (kg) Přírůstek (kg/den) Příjem kr. (kg/den) Konverze (kg)

SG0,1 7,70 ± 1,42 22,34 ± 5,49 0,415 ± 0,125 7,79 ± 1,16 23,01 ± 4,03 0,438 ± 0,090 7,74 ± 1,26 22,66 ± 4,85 0,425 ± 0,110 0,855 ± 0,019 2,01 ± 0,09

Pokusná skupina Průměr ± směrodatná odchylka SG9 SG18 7,78 ± 1,46 7,68 ± 1,29 20,88 ± 5,76 19,52 ± 4,62 0,376 ± 0,137 0,338 ± 0,112 7,79 ± 1,40 7,82 ± 1,22 22,54 ± 4,65 21,09 ± 4,37 0,421 ± 0,098 0,379 ± 0,100 7,76 ± 1,38 7,75 ± 1,22 21,71 ± 5,30 20,28 ± 4,57 0,395 ± 0,121 0,358 ± 0,108 0,853 ± 0,030 0,836 ± 0,036 2,16 ± 0,21 2,33 ± 0,08

111

SG27 7,85 ± 1,39 18,56 ± 5,26 0,306 ± 0,119 7,73 ± 1,05 19,03 ± 4,52 0,323 ± 0,105 7,80 ± 1,24 18,77 ± 4,94 0,315 ± 0,113 0,770 ± 0,016 2,45 ± 0,19

Tab. P2/1: Složení krmných směsí v pokusu 2

Krmiva Hrách ZEKON Ječmen Kukuřice Pšenice Soj.ex.šrot 44% Sůl krmná Vápenec mletý

0,1 30,0 11,0 26,2 22,1 0,4 0,7

4,5 30,0 11,0 24,2 19,7 0,4 0,7

9,0 30,0 11,0 22,0 17,4 0,4 0,7

SZ18 18,0 30,0 11,0 17,7 12,7 0,4 0,7

BOLIFOR DCP-S 1)

1,9

1,9

1,9

1,9

Formic Stabil 65% 2)

1,0

1,0

1,0

1,0

3)

Lysin 40% premix

SZ0,1

SZ4,5

SZ9

1,1

1,1

1,1

1,1

4)

1,0

1,0

1,0

1,0

Ascolac 5)

4,0

4,0

4,0

4,0

ČOS Plus 100 Vanilac 6)

0,5

0,5

0,5

0,5

EnerPro

Legenda shodná s tab. P1/1.

Tab. P2/2: Obsah živin v 1 kg jednotlivých krmných směsí

Živina Sušina N-látky (N x 6,25) Tuk Vláknina Popel MEp - odhadnutá 1) 1)

g g g g g

SZ0,1 908,7 197,1 27,2 28,2 65,2

SZ4,5 908,3 190,7 21,8 31,1 67,8

SZ9 909,5 189,4 27,3 30,6 61,4

SZ18 909,8 176,7 25,5 31,4 57,6

MJ

13,69

13,66

13,65

13,62

odhad vypočtený z údajů v katalogu krmiv (ZEMAN et al., 1995)

112

Tab. P2/3: Obsah aminokyselin v g v 1 kg původní sušiny

Aminokyselina Lysin Metionin Treonin Arginin Histidin Izoleucin Leucin Valin Fenylalanin Tyrozin Alanin Kyselina asparagová Kyselina glutamová Glycin Prolin Serin Cystein

SZ0,1 14,49 2,92 8,44 11,42 3,40 7,26 15,15 9,41 0,02 0,04 10,89 19,66 39,11 15,15 15,42 13,68 4,46

SZ4,5 13,54 2,48 7,86 11,17 3,16 6,74 14,48 9,02 0,05 0,02 10,39 19,07 39,36 14,21 16,04 13,40 4,22

SZ9 14,35 2,24 8,51 11,87 3,59 6,86 14,36 9,04 0,02 0,03 10,13 18,89 38,53 13,92 13,48 12,94 4,16

SZ18 12,72 2,41 7,82 10,3 3,61 6,12 12,98 8,12 0,04 0,03 9,40 16,77 34,85 13,13 14,61 12,03 3,92

Tab. P2/4: Výsledné hodnoty užitkovosti u všech zvířat

Pokusná skupina Krmné období SZ0,1 Průměrná živá hmotnost (kg) 1. den pokusu 11,36 ± 1,64 14. den pokusu 18,05 ± 3,27 28. den pokusu 25,56 ± 3,79 35. den pokusu 30,76 ± 5,04 Průměrný denní přírůstek (kg/ks/den) 1. - 14. den pokusu 0,468 ± 0,126 14. - 28. den pokusu 0,536 ± 0,149 28. - 35. den pokusu 0,743 ± 0,329 1. - 35. den pokusu 0,550 ± 0,126

Průměr ± směrodatná odchylka SZ4,5

SZ9

SZ18

11,30 ± 1,69 18,09 ± 3,38 23,11 ± 6,01 29,40 ± 6,63

11,33 ± 1,72 17,63 ± 3,03 22,93 ± 4,93 27,69 ± 5,49

11,31 ± 1,78 18,02 ± 2,85 25,01 ± 4,53 28,59 ± 5,46

0,489 ± 0,131 0,359 ± 0,236 0,898 ± 0,334 0,519 ± 0,149

0,436 ± 0,125 0,378 ± 0,188 0,681 ± 0,141 0,462 ± 0,127

0,479 ± 0,102 0,499 ± 0,134 0,511 ± 0,232 0,494 ± 0,114

113

Tab. P2/5: Výsledné hodnoty užitkovosti u ♂ zvířat

Krmné období SZ0,1 Průměrná živá hmotnost (kg) 1. den pokusu 11,43 ± 1,84 14. den pokusu 19,05 ± 4,01 28. den pokusu 26,66 ± 3,94 35. den pokusu 31,53 ± 5,60 Průměrný denní přírůstek (kg/ks/den) 1. - 14. den pokusu 0,526 ± 0,137 14. - 28. den pokusu 0,543 ± 0,183 28. - 35. den pokusu 0,695 ± 0,441 1. - 35. den pokusu 0,570 ± 0,150

Pokusná skupina Průměr ± směrodatná odchylka SZ4,5 SZ9

SZ18

11,01 ± 1,65 17,70 ± 2,58 21,44 ± 4,54 27,11 ± 5,27

11,15 ± 1,76 17,11 ± 3,29 22,60 ± 4,73 27,49 ± 5,39

11,08 ± 1,82 17,61 ± 2,58 24,86 ± 4,13 27,90 ± 5,11

0,478 ± 0,093 0,267 ± 0,213 0,809 ± 0,293 0,460 ± 0,120

0,423 ± 0,138 0,392 ± 0,155 0,699 ± 0,152 0,470 ± 0,120

0,466 ± 0,071 0,518 ± 0,125 0,434 ± 0,255 0,480 ± 0,100

Tab. P2/6: Výsledné hodnoty užitkovosti u ♀ zvířat

Krmné období SZ0,1 Průměrná živá hmotnost (kg) 1. den pokusu 11,28 ± 1,33 14. den pokusu 17,13 ± 2,27 28. den pokusu 24,92 ± 3,26 35. den pokusu 29,82 ± 4,26 Průměrný denní přírůstek (kg/ks/den) 1. - 14. den pokusu 0,418 ± 0,086 14. - 28. den pokusu 0,557 ± 0,119 28. - 35. den pokusu 0,700 ± 0,193 1. - 35. den pokusu 0,530 ± 0,100

Pokusná skupina Průměr ± směrodatná odchylka SZ4,5 SZ9

SZ18

11,59 ± 1,69 18,59 ± 4,14 25,26 ± 6,91 32,35 ± 7,03

11,51 ± 1,67 18,15 ± 2,64 23,25 ± 5,10 27,89 ± 5,58

11,54 ± 1,71 18,43 ± 3,04 25,16 ± 4,89 29,28 ± 5,71

0,503 ± 0,166 0,477 ± 0,211 1,013 ± 0,347 0,594 ± 0,152

0,449 ± 0,112 0,364 ± 0,216 0,663 ± 0,126 0,460 ± 0,140

0,492 ± 0,124 0,481 ± 0,139 0,588 ± 0,176 0,510 ± 0,130

114

Krmné období

Pohlaví

Tab. P2/7: Výsledky užitkovosti pokusu 2

Všech

Počáteční hm. (kg) Konečná hm. (kg) ♂ Přírůstek (kg/den) Počáteční hm. (kg) Konečná hm. (kg) ♀ Přírůstek (kg/den) Počáteční hm. (kg) Konečná hm. (kg) Přírůstek (kg/den) Příjem kr. (kg/den) Konverze (kg)

Pokusná skupina Průměr ± směrodatná odchylka SZ0,1

SZ4,5

SZ9

SZ18

11,43 ± 1,84 31,53 ± 5,60 0,570 ± 0,150 11,28 ± 1,33 29,82 ± 4,26 0,530 ± 0,100 11,36 ± 1,64 30,76 ± 5,04 0,550 ± 0,126 1,229 2,23

11,01 ± 1,65 27,11 ± 5,27 0,460 ± 0,120 11,59 ± 1,69 32,35 ± 7,03 0,594 ± 0,152 11,3 ± 1,69 29,4 ± 6,63 0,519 ± 0,149 1,074 2,07

11,15 ± 1,76 27,49 ± 5,39 0,470 ± 0,120 11,51 ± 1,67 27,89 ± 5,58 0,460 ± 0,140 11,33 ± 1,72 27,69 ± 5,49 0,462 ± 0,127 0,955 2,07

11,08 ± 1,82 27,90 ± 5,11 0,480 ± 0,100 11,54 ± 1,71 29,28 ± 5,71 0,510 ± 0,130 11,31 ± 1,78 28,59 ± 5,46 0,494 ± 0,114 0,952 1,93

VZ18

VG18

Tab. P3/1: Složení krmných směsí v pokusu 3

Krmiva Hrách ZEKON Hrách GOTIK Ječmen Pšenice Soj.ex.šrot 44% BK TESTA M 1) 1)

VZ9

VG9 9,0 37,0 32,0 17,5

9,0 37,0 32,0 17,5

18,0 37,0 27,0 13,5

18,0 37,0 27,0 13,5

4,5

4,5

4,5

4,5

Složení je uvedeno v tab. P3/4. Výrobce: Mikrop Čebín a.s.

115

Tab. P3/2: Obsah živin v 1 kg jednotlivých krmných směsí

Živina Sušina N-látky (N x 6,25) Tuk Vláknina Popel MEp - odhadnutá 1) 1)

g g g g g

VZ9 923,50 191,70 20,30 32,50 51,70

VG9 917,20 190,90 20,00 30,10 52,70

VZ18 920,90 178,80 21,10 32,90 51,60

VG18 920,00 182,30 25,10 36,80 52,80

MJ

13,58

13,58

13,55

13,55

VZ18 12,154 1,795 7,452 24,698 1,753 5,907 11,508 8,031 0,104 9,855 16,079 37,946 11,782 11,872 10,687 3,295

VG18 11,706 1,792 6,896 27,005 1,504 5,689 10,843 7,655 0,078 9,054 15,044 36,734 11,489 12,262 9,881 2,289

odhad vypočtený z údajů v katalogu krmiv (ZEMAN et al., 1995)

Tab. P3/3: Obsah aminokyselin v g v 1 kg původní sušiny

Aminokyselina Lysin Metionin Treonin Arginin Histidin Izoleucin Leucin Valin Tyrozin Alanin Kyselina asparagová Kyselina glutamová Glycin Prolin Serin Cystein

VZ9 12,943 2,846 6,439 29,211 2,131 4,130 9,231 8,173 0,093 9,841 16,611 43,887 12,783 13,230 10,992 3,613

116

VG9 12,869 2,846 6,429 29,183 2,051 4,153 9,315 8,023 0,108 9,855 16,583 42,892 12,691 13,001 10,986 3,609

Tab. P3/4: Složení premixu BK TESTA M v 1 kg

Komponent N-látky (N x 6,25) Lysin Metionin Treonin Ca P Na Fe Cu Mn Zn Se I Co Vitamín A

Měrná jednotka g g g g g g g mg mg mg mg mg mg mg m.j.

obsah 125 40 12 12 180 65 41 2500 630 1500 2800 7 10 13 300000

Vitamín D3 Vitamín E

m.j. mg

50000 875

Vitamín K3

mg

50

Vitamín B1

mg

75

Vitamín B2

mg

112

Vitamín B6

mg

87

Vitamín B12 Pantotenan vápenatý Niacinamid Kyselina listová Biotin Cholinchlorid Pšeničná mouka krmná-nosič ad 1 kg

mg mg mg mg mg mg

0,9 400 400 8 6 15000

117

Tab. P3/5: Výsledné hodnoty užitkovosti u všech zvířat

Krmné období

Pokusná skupina Průměr ± směrodatná odchylka VG9 VZ18

VZ9 Průměrná živá hmotnost (kg) 1. den pokusu 30,63 ± 5,10 29,38 ± 5,96 30,14 ± 6,03 18. den pokusu 43,50 ± 5,68 42,86 ± 5,64 42,57 ± 6,23 30. den pokusu 53,88 ± 6,72 52,86 ± 7,28 52,43 ± 9,51 44. den pokusu 67,25 ± 7,21 64,57 ± 10,51 66,00 ± 11,05 59. den pokusu 81,50 ± 9,18 78,86 ± 11,76 81,14 ± 10,76 71. den pokusu 93,63 ± 9,67 91,43 ± 12,25 92,57 ± 11,22 80. den pokusu 101,25 ± 10,26 100,29 ± 12,28 101,29 ± 11,00 Průměrný denní přírůstek (kg/ks/den) 1 - 13. den pokusu 0,715 ± 0,081 0,690 ± 0,050 0,688 ± 0,083 13 - 28. den pokusu 0,865 ± 0,208 0,833 ± 0,209 0,833 ± 0,295 28 - 42. den pokusu 0,955 ± 0,159 0,837 ± 0,272 0,920 ± 0,203 42 - 55. den pokusu 0,950 ± 0,176 0,952 ± 0,111 1,010 ± 0,172 55 - 71. den pokusu 1,010 ± 0,230 1,048 ± 0,108 0,952 ± 0,133 71 - 80. den pokusu 0,847 ± 0,110 0,984 ± 0,162 0,968 ± 0,114 1 - 80. den pokusu 0,883 ± 0,107 0,873 ± 0,108 0,889 ± 0,092 Průměrný příjem krmiva (kg/ks/den) 1 - 13. den pokusu 1,444 ± 0,000 1,424 ± 0,035 1,389 ± 0,000 13 - 28. den pokusu 1,979 ± 0,063 1,729 ± 0,313 1,875 ± 0,042 28 - 42. den pokusu 2,107 ± 0,071 1,792 ± 0,387 2,018 ± 0,125 42 - 55. den pokusu 2,267 ± 0,050 2,025 ± 0,292 2,288 ± 0,028 55 - 71. den pokusu 2,458 ± 0,021 2,503 ± 0,024 2,601 ± 0,122 71 - 80. den pokusu 2,917 ± 0,194 3,093 ± 0,019 3,167 ± 0,056 Konverze krmiva (kg KS/kg přír.) 1 - 13. den pokusu 2,020 ± 0,020 2,064 ± 0,064 2,022 ± 0,061 13 - 28. den pokusu 2,312 ± 0,267 2,094 ± 0,133 2,294 ± 0,294 28 - 42. den pokusu 2,220 ± 0,220 2,156 ± 0,190 2,206 ± 0,243 42 - 55. den pokusu 2,391 ± 0,137 2,127 ± 0,270 2,324 ± 0,218 55 - 71. den pokusu 2,452 ± 0,207 2,381 ± 0,048 2,722 ± 0,078 71 - 80. den pokusu 3,462 ± 0,400 3,133 ± 0,367 3,296 ± 0,184

118

VG18 28,88 ± 6,05 40,29 ± 8,24 50,71 ± 9,60 64,71 ± 11,21 79,43 ± 11,73 90,57 ± 11,31 99,00 ± 11,08 0,611 ± 0,148 0,869 ± 0,203 1,000 ± 0,187 0,981 ± 0,085 0,929 ± 0,129 0,937 ± 0,196 0,871 ± 0,079 1,410 ± 0,021 1,771 ± 0,104 1,875 ± 0,054 2,133 ± 0,033 2,250 ± 0,042 2,722 ± 0,111 2,307 ± 0,334 2,017 ± 0,088 1,869 ± 0,015 2,165 ± 0,045 2,455 ± 0,158 2,926 ± 0,012

Tab. P3/6: Výsledné hodnoty užitkovosti u ♂ zvířat

Krmné období

Pokusná skupina Průměr ± směrodatná odchylka VG9 VZ18

VZ9 Průměrná živá hmotnost (kg) 1. den pokusu 30,00 ± 3,27 18. den pokusu 43,40 ± 5,31 30. den pokusu 54,80 ± 8,16 44. den pokusu 69,60 ± 8,18 59. den pokusu 85,00 ± 10,71 71. den pokusu 96,20 ± 10,08 80. den pokusu 104,00 ± 11,12 Průměrný denní přírůstek (kg/ks/den) 1 - 13. den pokusu 0,744 ± 0,090 13 - 28. den pokusu 0,950 ± 0,187 28 - 42. den pokusu 1,057 ± 0,083 42 - 55. den pokusu 1,027 ± 0,161 55 - 71. den pokusu 0,933 ± 0,082 71 - 80. den pokusu 0,867 ± 0,130 1 - 80. den pokusu 0,925 ± 0,088

VG18

29,40 ± 6,34 30,20 ± 6,40 29,20 ± 6,31 43,75 ± 5,93 43,40 ± 6,62 41,20 ± 7,73 55,25 ± 6,65 53,20 ± 10,80 51,00 ± 9,82 69,00 ± 7,38 67,20 ± 12,73 65,60 ± 11,36 84,50 ± 7,40 82,80 ± 12,34 80,80 ± 11,34 98,00 ± 7,45 95,00 ± 12,47 92,60 ± 10,11 107,75 ± 6,72 103,60 ± 12,27 101,40 ± 9,71 0,694 ± 0,048 0,958 ± 0,093 0,982 ± 0,093 1,033 ± 0,033 1,125 ± 0,042 1,083 ± 0,092 0,956 ± 0,023

119

0,733 ± 0,065 0,817 ± 0,370 1,000 ± 0,175 1,040 ± 0,177 1,017 ± 0,097 0,956 ± 0,113 0,918 ± 0,085

0,667 ± 0,111 0,817 ± 0,220 1,043 ± 0,195 1,013 ± 0,050 0,983 ± 0,111 0,978 ± 0,215 0,903 ± 0,058

Tab. P3/7: Výsledné hodnoty užitkovosti u ♀ zvířat

Pokusná skupina Průměr ± směrodatná odchylka VG9 VZ18

Krmné období

VZ9 Průměrná živá hmotnost (kg) 1. den pokusu 31,67 ± 4,03 18. den pokusu 43,67 ± 4,03 30. den pokusu 52,33 ± 3,68 44. den pokusu 63,33 ± 4,99 59. den pokusu 75,67 ± 6,55 71. den pokusu 89,33 ± 10,34 80. den pokusu 96,67 ± 10,78 Průměrný denní přírůstek (kg/ks/den) 1 - 13. den pokusu 0,667 ± 0,000 13 - 28. den pokusu 0,722 ± 0,157 28 - 42. den pokusu 0,786 ± 0,101 42 - 55. den pokusu 0,822 ± 0,113 55 - 71. den pokusu 1,139 ± 0,322 71 - 80. den pokusu 0,815 ± 0,052 1 - 80. den pokusu 0,813 ± 0,097

VG18

29,33 ± 5,25 41,67 ± 4,99 49,67 ± 6,85 58,67 ± 11,15 71,33 ± 12,28 82,67 ± 11,90 90,33 ± 10,87

30,33 ± 41,33 ± 51,67 ± 62,67 ± 76,00 ± 86,50 ± 95,50 ±

4,11 3,86 4,03 2,49 2,00 0,50 0,50

28,33 ± 5,56 38,00 ± 9,00 50,00 ± 9,00 62,50 ± 10,50 77,00 ± 11,00 85,50 ± 12,50 93,00 ± 12,00

0,685 ± 0,052 0,667 ± 0,204 0,643 ± 0,309 0,844 ± 0,083 0,944 ± 0,079 0,852 ± 0,139 0,763 ± 0,071

0,611 ± 0,028 0,861 ± 0,000 0,786 ± 0,107 0,933 ± 0,133 0,792 ± 0,042 1,000 ± 0,111 0,819 ± 0,069

0,472 ± 0,139 1,000 ± 0,000 0,893 ± 0,107 0,900 ± 0,100 0,792 ± 0,042 0,833 ± 0,056 0,794 ± 0,069

Krmné období

Pohlaví

Tab. P3/8: Výsledky užitkovosti pokusu 3

Všech

Počáteční hm. (kg) Konečná hm. (kg) ♂ Přírůstek (kg/den) Počáteční hm. (kg) Konečná hm. (kg) ♀ Přírůstek (kg/den) Počáteční hm. (kg) Konečná hm. (kg) Přírůstek (kg/den) Příjem kr. (kg/den) Konverze (kg)

Pokusná skupina VZ9

Průměr ± směrodatná odchylka VG9 VZ18

VG18

30,00 ± 3,27

29,40 ± 6,34

30,20 ± 6,40

29,20 ± 6,31

104,00 ± 11,12 0,925 ± 0,088 31,67 ± 4,03 96,67 ± 10,78 0,813 ± 0,097 30,63 ± 5,10

107,75 ± 6,72 0,956 ± 0,023 29,33 ± 5,25 90,33 ± 10,87 0,763 ± 0,071 29,38 ± 5,96

103,60 ± 12,27 0,918 ± 0,085 30,33 ± 4,11 95,50 ± 0,50 0,819 ± 0,069 30,14 ± 6,03

101,4 ± 9,71 0,903 ± 0,058 28,33 ± 5,56 93,00 ± 12,00 0,794 ± 0,069 28,88 ± 6,05

101,25 ± 10,26 0,883 ± 0,107

100,29 ± 12,28 0,873 ± 0,108

101,29 ± 11,00 0,889 ± 0,092

99,00 ± 11,08 0,871 ± 0,079

2,113 ± 0,056

1,983 ± 0,173

2,100 ± 0,025

1,958 ± 0,017

2,396 ± 0,119

2,275 ± 0,146

2,364 ± 0,042

2,238 ± 0,054

120

Tab P4/1: Složení krmných směsí v pokusu 4

Krmiva Hrách ZEKON Hrách GOTIK Ječmen Pšenice Soj.ex.šrot 44%

VK

BK TESTA M 1)

37,0 37,0 21,5

VZ13,5 13,5 37,0 29,5 15,5

4,5

4,5

VG13,5 13,5 37,0 29,5 15,5

VZ27 27,0 37,0 19,5 12,0

4,5

4,5

VG27 27,0 37,0 19,5 12,0 4,5

Legenda shodná s tab. P3/4.

Tab. P4/2: Obsah živin v 1 kg jednotlivých krmných směsí

Živina Sušina N-látky (N x 6,25) Tuk Vláknina Popel

g g g g g

VK 925,70 180,32 18,60 25,70 55,90

VZ13,5 928,60 180,65 19,20 34,90 52,80

VG13,5 927,60 178,26 19,60 27,00 60,10

VZ27 926,00 181,99 18,50 31,90 52,70

VG27 925,60 181,76 18,40 30,60 55,70

MEp - odhadnutá 1) MJ

13,61

13,57

13,57

13,52

13,52

1)

odhad vypočtený z údajů v katalogu krmiv (ZEMAN et al., 1995)

121

Tab. P4/3: Obsah aminokyselin v g v 1 kg původní sušiny

Aminokyselina Lysin Metionin Treonin Arginin Histidin Izoleucin Leucin Valin Tyrozin

VK 10,461 2,033 7,518 9,904 2,579 5,558 10,861 7,762 0,544

VZ13,5 11,432 2,606 7,819 8,092 2,950 5,961 11,678 8,321 0,055

VG13,5 11,457 2,956 7,891 7,616 2,515 5,804 11,712 8,104 0,058

VZ27 10,756 3,142 7,514 7,057 2,703 6,100 11,835 8,422 0,036

VG27 11,995 3,329 7,385 8,287 3,140 6,381 12,234 8,398 0,785

Alanin Kyselina asparagová Kyselina glutamová Glycin Prolin Serin Cystein

8,903 17,111 44,751 12,945 20,539 11,033 3,199

9,523 17,962 47,234 14,156 13,868 11,586 3,177

9,568 17,860 46,667 14,119 14,686 11,905 3,287

9,589 17,533 49,634 14,067 13,709 11,762 3,187

9,760 18,372 44,822 14,387 17,191 12,014 3,112

122

Tab. P4/4: Výsledné hodnoty užitkovosti u všech zvířat

Krmné období

Pokusná skupina Průměr ± směrodatná odchylka VZ13,5 VG13,5 VZ27

VK Průměrná živá hmotnost (kg) 1. den 23,13 ± 1,76 23,75 ± 3,38 13. den 31,63 ± 2,60 30,83 ± 4,45 28. den 45,13 ± 4,54 43,67 ± 6,02 42. den 56,38 ± 5,68 56,17 ± 6,31 55. den 71,00 ± 7,25 69,33 ± 7,30 71. den 87,00 ± 7,45 85,00 ± 6,03 80. den 95,88 ± 8,88 94,33 ± 5,88 Průměrný denní přírůstek (kg/ks/den) 1 - 13. den 0,654 ± 0,086 0,577 ± 0,131 13 - 28. den 0,900 ± 0,141 0,856 ± 0,271 28 - 42. den 0,804 ± 0,117 0,893 ± 0,373 42 - 55. den 1,125 ± 0,144 1,013 ± 0,112 55 - 71. den 1,000 ± 0,129 0,979 ± 0,133 71 - 80. den 0,986 ± 0,196 1,037 ± 0,153 1 - 80. den 0,909 ± 0,093 0,888 ± 0,058 Průměrný příjem krmiva (kg/ks/den) 1 - 13. den 1,548 ± 0,048 1,452 ± 0,067 13 - 28. den 1,633 ± 0,017 1,542 ± 0,142 28 - 42. den 1,821 ± 0,071 1,804 ± 0,089 42 - 55. den 2,144 ± 0,087 2,077 ± 0,019 55 - 71. den 2,625 ± 0,047 2,461 ± 0,117 71 - 80. den 3,181 ± 0,014 3,014 ± 0,069 1 - 80. den 2,108 ± 0,048 2,009 ± 0,025 Konverze krmiva (kg KS/kg přír.) 1 - 13. den 2,278 ± 0,028 2,431 ± 0,236 13 - 28. den 1,829 ± 0,151 1,759 ± 0,045 28 - 42. den 2,267 ± 0,089 2,020 ± 0,100 42 - 55. den 1,916 ± 0,103 2,058 ± 0,039 55 - 71. den 2,629 ± 0,129 2,620 ± 0,158 71 - 80. den 3,184 ± 0,379 2,975 ± 0,143 1 - 80. den 2,322 ± 0,074 2,268 ± 0,040

123

24,00 ± 3,71 23,00 ± 2,12 32,63 ± 3,74 30,88 ± 2,80 45,13 ± 3,52 43,00 ± 3,97 57,38 ± 4,44 55,75 ± 6,65 70,50 ± 6,38 69,38 ± 8,66 86,38 ± 7,70 86,00 ± 10,86 94,88 ± 9,08 95,75 ± 11,37

VG27 23,38 ± 2,06 30,83 ± 2,48 42,67 ± 4,53 56,00 ± 5,13 69,83 ± 4,81 85,17 ± 4,84 95,50 ± 4,99

0,663 ± 0,094 0,833 ± 0,125 0,875 ± 0,099 1,010 ± 0,178 0,992 ± 0,164 0,944 ± 0,176 0,886 ± 0,106

0,606 ± 0,112 0,808 ± 0,135 0,911 ± 0,219 1,048 ± 0,167 1,039 ± 0,192 1,083 ± 0,092 0,909 ± 0,127

0,526 ± 0,053 0,789 ± 0,156 0,952 ± 0,079 1,064 ± 0,129 0,958 ± 0,100 1,148 ± 0,123 0,894 ± 0,041

1,548 ± 0,048 1,592 ± 0,092 1,839 ± 0,125 2,144 ± 0,087 2,586 ± 0,039 3,125 ± 0,042 2,089 ± 0,073

1,558 ± 0,038 1,558 ± 0,025 1,750 ± 0,036 2,096 ± 0,019 2,695 ± 0,039 3,236 ± 0,069 2,095 ± 0,023

1,481 ± 0,115 1,458 ± 0,108 1,554 ± 0,161 1,913 ± 0,144 2,422 ± 0,156 2,917 ± 0,250 1,909 ± 0,150

2,341 ± 0,174 1,909 ± 0,072 2,100 ± 0,057 2,123 ± 0,065 2,609 ± 0,101 3,192 ± 0,111 2,357 ± 0,054

2,518 ± 0,003 1,928 ± 0,011 1,922 ± 0,039 2,009 ± 0,147 2,596 ± 0,060 3,331 ± 0,232 2,305 ± 0,050

2,797 ± 0,167 2,012 ± 0,238 1,653 ± 0,093 1,794 ± 0,151 2,539 ± 0,122 2,482 ± 0,232 2,167 ± 0,067

Tab. P4/5: Výsledné hodnoty užitkovosti u ♂ zvířat

Krmné období

Pokusná skupina Průměr ± směrodatná odchylka VZ13,5 VG13,5 VZ27

VK Průměrná živá hmotnost (kg) 23,75 ± 1,79 22,67 ± 1,89 1. den 13. den 33,00 ± 2,55 30,67 ± 2,62 28. den 48,00 ± 3,67 44,00 ± 3,56 42. den 60,50 ± 4,09 57,00 ± 4,32 55. den 76,00 ± 5,79 70,67 ± 5,31 71. den 92,25 ± 6,02 87,33 ± 4,19 80. den 102,00 ± 6,82 97,67 ± 3,86 Průměrný denní přírůstek (kg/ks/den) 1 - 13. den 0,712 ± 0,084 0,615 ± 0,063 13 - 28. den 1,000 ± 0,094 0,889 ± 0,354 28 - 42. den 0,893 ± 0,080 0,929 ± 0,525 42 - 55. den 1,192 ± 0,139 1,051 ± 0,131 55 - 71. den 1,016 ± 0,102 1,042 ± 0,106 71 - 80. den 1,083 ± 0,164 1,148 ± 0,052 1 - 80. den 0,978 ± 0,068 0,938 ± 0,037

25,00 ± 4,36 23,50 ± 2,29 33,75 ± 4,26 32,25 ± 1,92 46,00 ± 4,53 45,75 ± 2,38 59,00 ± 5,74 61,00 ± 3,74 73,50 ± 7,79 75,75 ± 4,97 89,50 ± 9,31 94,75 ± 5,36 98,50 ± 10,74 105,00 ± 5,20 0,673 ± 0,064 0,817 ± 0,152 0,929 ± 0,087 1,115 ± 0,168 1,000 ± 0,198 1,000 ± 0,176 0,919 ± 0,119

124

0,673 ± 0,064 0,900 ± 0,033 1,089 ± 0,117 1,135 ± 0,100 1,188 ± 0,099 1,139 ± 0,048 1,019 ± 0,042

VG27 23,75 ± 2,38 30,50 ± 2,96 41,50 ± 5,17 54,25 ± 5,49 68,00 ± 4,85 83,75 ± 5,40 94,00 ± 5,52 0,538 ± 0,063 0,822 ± 0,063 0,905 ± 0,067 1,000 ± 0,063 1,021 ± 0,078 1,111 ± 0,157 0,892 ± 0,041

Tab. P4/6: Výsledné hodnoty užitkovosti u ♀ zvířat

Pokusná skupina Průměr ± směrodatná odchylka VZ13,5 VG13,5 VZ27

Krmné období

VK Průměrná živá hmotnost (kg) 1. den 22,50 ± 1,50 24,40 ± 3,88 13. den 30,25 ± 1,79 31,00 ± 5,72 28. den 42,25 ± 3,34 43,33 ± 7,72 42. den 52,25 ± 3,70 55,33 ± 7,72 55. den 66,00 ± 4,64 68,00 ± 8,64 71. den 81,75 ± 4,44 82,67 ± 6,65 80. den 89,75 ± 6,02 91,00 ± 5,66 Průměrný denní přírůstek (kg/ks/den) 1 - 13. den 0,596 ± 0,033 0,538 ± 0,166 13 - 28. den 0,800 ± 0,105 0,822 ± 0,137 28 - 42. den 0,714 ± 0,071 0,857 ± 0,000 42 - 55. den 1,058 ± 0,114 0,974 ± 0,073 55 - 71. den 0,984 ± 0,149 0,917 ± 0,128 71 - 80. den 0,889 ± 0,176 0,926 ± 0,139 1 - 80. den 0,841 ± 0,058 0,838 ± 0,020

VG27

23,00 ± 2,55 31,50 ± 2,69 44,25 ± 1,64 55,75 ± 1,09 67,50 ± 1,66 83,25 ± 3,49 91,25 ± 4,82

22,50 ± 1,80 29,50 ± 2,87 40,25 ± 3,27 50,50 ± 4,39 63,00 ± 6,63 77,25 ± 7,36 86,50 ± 7,76

23,00 ± 1,58 31,50 ± 0,50 45,00 ± 0,50 59,50 ± 0,50 73,50 ± 1,50 88,00 ± 0,50 98,50 ± 0,50

0,654 ± 0,115 0,850 ± 0,087 0,821 ± 0,080 0,904 ± 0,114 0,984 ± 0,120 0,889 ± 0,157 0,853 ± 0,078

0,538 ± 0,109 0,717 ± 0,136 0,732 ± 0,137 0,962 ± 0,176 0,891 ± 0,142 1,028 ± 0,092 0,800 ± 0,081

0,538 ± 0,080 0,900 ± 0,033 1,036 ± 0,036 1,077 ± 0,154 0,906 ± 0,094 1,167 ± 0,056 0,925 ± 0,071

Krmné období

Pohlaví

Tab. P4/7: Výsledky užitkovosti pokusu 4

Všech

Poč. hmot. Kon. hmot. ♂ Přírůstek Poč. hmot. Kon. hmot. ♀ Přírůstek Poč. hmot. Kon. hmot. Přírůstek Příjem krm. Konverze

VK

Pokusná skupina Průměr ± směrodatná odchylka VZ13,5 VG13,5 VZ27

23,75 ± 1,79 22,67 ± 1,89 25,00 ± 4,36 102,00 ± 6,82 0,978 ± 0,068 22,50 ± 1,50 89,75 ± 6,02 0,841 ± 0,058 23,13 ± 1,76 95,88 ± 8,88 0,909 ± 0,093

97,67 ± 3,86 0,938 ± 0,037 24,40 ± 3,88 91,00 ± 5,66 0,838 ± 0,020 23,75 ± 3,38 94,33 ± 5,88 0,888 ± 0,058

98,50 ± 10,74 0,919 ± 0,119 23,00 ± 2,55 91,25 ± 4,82 0,853 ± 0,078 24,00 ± 3,71 94,88 ± 9,08 0,886 ± 0,106

VG27

23,50 ± 2,29 23,75 ± 2,38 105,00 ± 5,20 1,019 ± 0,042 22,50 ± 1,80 86,50 ± 7,76 0,800 ± 0,081 23,00 ± 2,12 95,75 ± 11,37 0,909 ± 0,127

94,00 ± 5,52 0,892 ± 0,041 23,00 ± 1,58 98,50 ± 0,50 0,925 ± 0,025 23,38 ± 2,06 95,50 ± 4,99 0,894 ± 0,041

2,108 ± 0,048 2,009 ± 0,025 2,089 ± 0,073

2,095 ± 0,023 1,909 ± 0,150

2,322 ± 0,074 2,268 ± 0,040 2,357 ± 0,054

2,305 ± 0,050 2,167 ± 0,067

125

Tab. P5/2: Obsah živin v 1 kg jednotlivých krmných směsí

Živina Sušina N-látky Tuk Vláknina Popel

g g g g g

MEp - odhadnutá 1)

SZ0,1 SZ4,5 SZ9 SZ18 SG0,1 SG9 SG18 SG27 908,70 908,30 909,50 909,80 908,20 907,70 914,30 913,40 197,10 190,70 189,40 176,70 191,10 181,00 176,80 162,30 27,20 21,80 27,30 25,50 28,40 28,20 26,60 28,60 28,20 31,10 30,60 31,40 29,40 32,40 33,90 33,40 65,20 67,80 61,40 57,60 59,90 58,90 59,50 54,80 13,69

13,66

13,65

13,62

13,69

13,65

13,62

13,59

MEp

2)

13,88

13,84

13,89

13,66

13,78

13,60

13,81

13,63

MEp

3)

13,65

13,67

13,92

13,59

13,64

13,44

13,43

13,36

MEp 4)

14,46

14,47

14,74

14,39

14,45

14,23

14,21

14,14

MEp 5)

14,22

14,24

14,50

14,16

14,21

14,00

13,98

13,92

MEp 6)

14,30

14,31

14,57

14,23

14,29

14,07

14,06

13,99

MEp 7)

14,24

14,24

14,50

14,12

14,22

13,97

13,94

13,84

MEp 8)

13,86

13,59

13,81

13,72

13,88

13,73

13,72

13,72

MEp 9)

13,88

13,61

13,83

13,75

13,90

13,75

13,74

13,74

10)

10,24

10,02

10,23

10,20

10,28

10,20

10,20

10,27

NEp 11)

10,24

10,02

10,23

10,20

10,28

10,19

10,19

10,27

NEp

1) odhad vypočtený z údajů v katalogu krmiv (ZEMAN et al., 1995) 2) výpočet podle rovnice HOFFMANNa a SCHIEMANNa (1980), viz. tab. 5/6 a 5/7 MEp = 0,0210*sNL+0,0374*sT+0,0144*sVL+0,0171*sBNLV 3) výpočet ze stravitelné energie (SE) NRC (1988) MEp = SE*((96-(0,202*%NL)) 4) výpočet ze stravitelné energie (SE) NRC (1998) May and Bell (1971) MEp = SE*((1,012-(0,0019*%NL)) 5) výpočet ze stravitelné energie (SE) NRC (1998) Noblet et al. (1989c) MEp = SE*((0,998-(0,002*%NL)) 6) výpočet ze stravitelné energie (SE) NRC (1998) Noblet and Perez (1993) MEp = SE*((1,003-(0,002*%NL)) 7) výpočet ze stravitelné energie (SE) ARC (1981) MEp = 0,96*SE 8) Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro prasata (2000) MEp =0,0223*NL+0,0341*T-0,0109*VL+0,017*Š+0,0168*C+0,0074*OZ 9) Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro prasata (2000) MEp =0,0223*NL+0,0341*T-0,0109*VL+0,015*BNLV 10) Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro prasata (2000) (dle NOBLETA) NEp =(MEp*0,73)-0,0028*NL+0,0055*T-0,0041*VL+0,0015*Š 11) Výživa zvířat a nauka o krmivech (ZEMAN, 2005) NEp =0,0135*NL+0,0304*T-0,0121*VL+0,0139*Š+0,0123*C+0,0054*OZ

126

Tab. P5/3: Obsah aminokyselin v g v 1 kg původní sušiny

Aminokyselina Lysin Metionin Treonin Arginin Histidin Izoleucin Leucin Valin Fenylalanin Tyrozin Alanin Kys. asparagová Kys. glutamová Glycin Prolin Serin Cystein

SZ0,1 14,493 2,925 8,447 11,421 3,406 7,269 15,152 9,4104 0,027 0,045 10,893 19,669 39,11 15,15 15,42 13,68 4,46

SZ4,5 13,546 2,484 7,862 11,179 3,167 6,746 14,482 9,021 0,054 0,026 10,398 19,077 39,369 14,215 16,041 13,402 4,224

SZ9 14,354 2,248 8,512 11,876 3,595 6,861 14,361 9,042 0,028 0,034 10,136 18,893 38,532 13,926 13,485 12,943 4,164

127

SZ18 12,729 2,414 7,826 10,303 3,612 6,121 12,980 8,128 0,047 0,034 9,401 16,775 34,852 13,136 14,613 12,033 3,926

SG0,1 14,005 2,639 7,802 10,891 4,306 6,944 14,178 9,097 0,072 0,072 10,173 18,386 38,655 14,104 15,712 12,976 4,239

SG9 12,398 2,214 8,156 10,342 2,991 6,481 13,062 8,663 0,066 0,065 9,918 17,730 35,952 13,545 14,626 12,269 4,218

SG18 12,728 1,787 8,184 10,542 2,691 6,545 13,296 8,692 0,103 0,073 9,885 18,039 34,494 13,452 13,771 12,153 4,016

SG27 11,325 2,429 7,157 8,984 2,941 6,070 12,542 7,863 0,126 0,045 8,999 16,424 32,145 12,261 12,606 11,273 3,932

Tab. P5/4: Průměrné ukazatele růstu a užitkovosti u jednotlivých skupin a bilancí

Bilanční perioda

SZ0,1 SZ4,5 SZ9 Průměrná živá hmotnost (kg) 1 11,60 11,35 11,90 2 14,25 15,05 14,55 3 18,45 17,55 16,85 4 21,10 20,90 20,60 5 25,20 24,20 27,20 Průměrný denní přírůstek (kg/ks/den) 1 0,343 0,386 0,400 2 0,443 0,500 0,386 3 0,471 0,471 0,586 4 0,543 0,571 0,571 5 0,686 0,629 0,800 Průměrný příjem krmiva (kg/ks/den) 1 0,403 0,419 0,420 2 0,578 0,660 0,559 3 0,860 0,860 0,860 4 1,010 1,010 0,883 5 1,210 1,210 1,210 Konverze krmiva (kg KS/kg přír.) 1 1,18 1,09 1,05 2 1,36 1,29 1,54 3 1,82 1,81 1,41 4 1,86 1,77 1,64 5 1,76 1,93 1,51

Označení směsí SZ18 SG0,1

SG9

SG18

SG27

12,05 13,80 17,20 21,90 24,90

12,45 13,75 19,50 19,70 25,85

11,10 16,00 15,65 20,75 25,90

12,75 12,25 17,20 20,20 26,45

10,10 14,75 16,85 22,85 24,30

0,329 0,286 0,400 0,514 0,714

0,386 0,557 0,514 0,657 0,843

0,200 0,486 0,500 0,586 0,829

0,443 0,471 0,429 0,629 0,786

0,143 0,271 0,329 0,443 0,486

0,401 0,556 0,808 1,010 1,210

0,535 0,727 0,860 1,010 1,210

0,355 0,700 0,860 1,010 1,210

0,613 0,648 0,860 1,010 1,210

0,391 0,667 0,860 1,010 1,040

1,22 1,95 1,91 1,96 1,69

1,39 1,26 1,67 1,54 1,44

1,77 1,44 1,66 1,72 1,46

1,38 1,38 1,87 1,61 1,54

2,74 2,45 2,62 2,28 2,18

128

Tab. P5/5: Výsledky užitkovosti pokusu 5

Bilanční perioda

Měrná jedn.

SZ0,1 SZ4,5 Průměrná živá hmotnost kg 18,12 ± 4,83 17,81 ± 4,47 Přírůstek živé hmotnosti kg/den 0,50 ± 0,11 0,51 ± 0,08 Příjem krmné směsi kg/den 0,81 ± 0,29 0,83 ± 0,27 Konverze krmiva kg 1,60 ± 0,28 1,58 ± 0,33

Označení směsí

Průměr ± směrodatná odchylka SZ9 SZ18 18,22 ± 5,32 17,97 ± 4,83 0,55 ± 0,15 0,45 ± 0,15 0,79 ± 0,28 0,80 ± 0,29 1,43 ± 0,20 1,75 ± 0,28

129

SG0,1 SG9 SG18 SG27 18,25 ± 4,82 17,88 ± 5,04 17,77 ± 5,24 17,77 ± 5,24 0,59 ± 0,15 0,52 ± 0,20 0,55 ± 0,14 0,33 ± 0,12 0,87 ± 0,23 0,83 ± 0,29 0,87 ± 0,22 0,79 ± 0,24 1,46 ± 0,14 1,61 ± 0,14 1,56 ± 0,18 2,45 ± 0,21

Tab. P5/6: Výsledky stravitelnosti krmných směsí s obsahem ZEKONU Ukazatel

Měrná jed.

SUŠINA Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

ENERGIE Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

MJ MJ MJ %

ORGANICKÁ HMOTA Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % POPEL Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % VLÁKNINA Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. TUK Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % BNLV Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav. DUSÍKATÉ LÁTKY Přijato Vyloučeno výkaly Vyloučeno močí Stráveno Retenováno Koeficient strav. Reten. z přijatých

g g g % g g g g g % %

Označení směsí

SZ0,1

SZ4,5

SZ9

SZ18

738,00 ± 264,01 755,43 ± 249,01 715,05 ± 250,82 725,16 ± 267,04 78,99 ± 14,37 78,00 ± 14,63 83,43 ± 16,96 83,56 ± 16,83 610,86 ± 226,78 632,28 ± 220,15 599,74 ± 216,42 604,68 ± 230,94 82,28 ± 1,95 83,12 ± 1,81 83,62 ± 1,07 82,87 ± 1,45 13,22 ± 4,73 2,19 ± 0,64 11,03 ± 4,13 82,84 ± 2,59

13,34 ± 4,40 2,05 ± 0,48 11,29 ± 3,94 84,02 ± 1,92

12,82 ± 4,50 1,98 ± 0,58 10,84 ± 3,94 84,25 ± 1,27

12,87 ± 4,74 2,12 ± 0,59 10,75 ± 4,16 82,83 ± 1,89

685,05 ± 245,07 699,04 ± 230,42 666,78 ± 233,89 679,25 ± 250,13 49,25 ± 12,95 48,22 ± 13,17 56,99 ± 12,50 57,43 ± 20,17 635,80 ± 247,11 650,83 ± 233,23 609,79 ± 229,99 621,81 ± 261,99 91,28 ± 5,09 91,93 ± 4,20 90,48 ± 3,28 89,51 ± 6,05 52,95 ± 18,94 29,74 ± 9,08 23,21 ± 9,89 42,53 ± 3,71

56,39 ± 18,59 29,79 ± 7,25 26,60 ± 11,47 45,24 ± 6,10

48,27 ± 16,93 26,44 ± 8,51 21,83 ± 8,73 44,52 ± 4,30

45,91 ± 16,91 26,13 ± 8,79 19,78 ± 8,15 42,33 ± 2,15

22,90 ± 8,19 15,82 ± 5,27 7,09 ± 3,59 29,55 ± 9,05

25,87 ± 8,53 14,96 ± 4,03 10,91 ± 5,41 40,31 ± 7,72

24,06 ± 8,44 15,18 ± 5,11 8,87 ± 4,24 36,18 ± 8,50

25,03 ± 9,22 16,44 ± 5,57 8,59 ± 4,26 33,18 ± 5,99

22,09 ± 7,90 8,24 ± 1,85 13,85 ± 6,52 59,54 ± 11,38

18,13 ± 5,98 6,71 ± 1,54 11,42 ± 5,12 60,82 ± 8,86

21,46 ± 7,53 7,02 ± 2,21 14,45 ± 6,22 66,39 ± 6,86

20,32 ± 7,48 8,15 ± 1,68 12,17 ± 6,02 56,88 ± 9,11

544,62 ± 194,83 560,52 ± 184,76 532,42 ± 186,76 549,85 ± 202,49 7,96 ± 21,27 9,53 ± 15,85 19,04 ± 15,03 16,35 ± 26,23 536,66 ± 208,17 550,99 ± 195,64 513,39 ± 193,19 533,50 ± 224,64 96,94 ± 5,65 97,12 ± 4,60 95,37 ± 4,03 94,89 ± 6,45 95,43 ± 34,14 17,22 ± 5,36 22,88 ± 7,33 78,21 ± 29,85 55,33 ± 22,89 81,10 ± 4,00 56,59 ± 4,25

94,53 ± 31,16 17,02 ± 4,01 18,87 ± 2,03 77,51 ± 27,64 58,64 ± 26,04 81,21 ± 2,74 59,05 ± 9,17 130

88,83 ± 31,16 15,75 ± 4,23 20,81 ± 4,19 73,08 ± 27,28 52,28 ± 24,07 81,78 ± 2,47 56,72 ± 6,87

84,05 ± 30,95 16,49 ± 3,55 20,47 ± 6,99 67,55 ± 27,42 47,09 ± 20,43 78,94 ± 4,14 54,28 ± 4,76

Tab. P5/7: Výsledky stravitelnosti krmných směsí s obsahem GOTIKU Ukazatel

Měrná jed.

SUŠINA Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

ENERGIE Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

MJ MJ MJ %

ORGANICKÁ HMOTA Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % POPEL Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % VLÁKNINA Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % TUK Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % BNLV Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav. DUSÍKATÉ LÁTKY Přijato Vyloučeno výkaly Vyloučeno močí Stráveno Retenováno Koeficient strav. Reten. z přijatých

g g g % g g g g g % %

Označení směsí

SG0,1

SG9

SG18

SG27

788,5 ± 210,43 750,62 ± 263,21 793,75 ± 204,76 724,83 ± 219,97 87,91 ± 15,70 83,87 ± 12,61 90,54 ± 13,53 86,77 ± 12,67 655,83 ± 186,96 617,61 ± 222,60 657,48 ± 168,79 597,50 ± 186,16 82,68 ± 2,41 81,71 ± 2,12 82,86 ± 1,18 82,20 ± 1,06 14,20 ± 3,79 2,44 ± 0,43 11,76 ± 3,40 82,20 ± 2,97

13,50 ± 4,73 2,48 ± 0,76 11,02 ± 3,99 80,94 ± 2,63

14,05 ± 3,63 2,52 ± 0,67 11,53 ± 2,99 82,04 ± 1,33

12,90 ± 3,92 2,43 ± 0,67 10,48 ± 3,26 80,97 ± 1,12

736,49 ± 196,56 701,92 ± 246,13 742,09 ± 191,43 681,34 ± 206,77 60,85 ± 17,72 57,70 ± 12,94 64,00 ± 10,94 62,32 ± 9,13 675,64 ± 207,08 644,22 ± 250,49 678,10 ± 192,63 619,02 ± 204,63 90,57 ± 5,25 89,96 ± 5,59 90,72 ± 3,31 89,82 ± 3,54 52,01 ± 13,88 27,06 ± 5,29 24,95 ± 8,85 46,77 ± 5,37

48,71 ± 17,08 26,17 ± 7,73 22,54 ± 9,36 44,63 ± 4,96

51,65 ± 13,32 26,54 ± 7,33 25,11 ± 6,21 48,81 ± 2,90

43,49 ± 13,20 24,45 ± 6,25 19,04 ± 7,14 42,63 ± 4,17

25,53 ± 6,81 16,60 ± 3,68 8,93 ± 3,55 33,53 ± 8,95

26,79 ± 9,40 15,95 ± 5,57 10,84 ± 4,04 40,24 ± 3,23

29,43 ± 7,59 17,54 ± 5,66 11,89 ± 2,21 41,25 ± 5,08

26,50 ± 8,04 14,81 ± 4,54 11,70 ± 4,31 43,82 ± 6,03

24,66 ± 6,58 11,43 ± 2,45 13,23 ± 5,23 51,52 ± 12,07

23,32 ± 8,18 10,44 ± 3,03 12,88 ± 5,75 51,56 ± 15,33

23,09 ± 5,96 11,41 ± 3,16 11,68 ± 2,95 50,70 ± 4,01

22,70 ± 6,89 11,60 ± 2,97 11,10 ± 4,45 47,71 ± 6,61

587,44 ± 156,78 562,64 ± 197,29 597,65 ± 154,17 555,07 ± 168,45 13,94 ± 22,66 11,38 ± 21,46 15,29 ± 16,09 15,71 ± 11,09 573,50 ± 174,95 551,26 ± 214,71 582,36 ± 168,10 539,36 ± 177,87 96,46 ± 5,32 96,13 ± 5,72 96,62 ± 3,85 96,06 ± 3,82 98,87 ± 26,39 18,89 ± 2,79 18,45 ± 8,20 79,99 ± 23,98 61,53 ± 19,10 79,90 ± 4,12 61,07 ± 8,24

89,16 ± 31,26 19,92 ± 5,08 17,63 ± 8,42 69,24 ± 26,46 51,61 ± 20,69 76,02 ± 5,77 55,55 ± 11,46 131

91,92 ± 23,71 19,75 ± 4,55 17,35 ± 7,06 72,17 ± 19,66 54,82 ± 14,37 78,18 ± 2,28 59,71 ± 4,90

77,07 ± 23,39 20,21 ± 5,14 17,80 ± 6,15 56,87 ± 18,61 39,07 ± 13,88 73,06 ± 2,80 49,42 ± 5,50

Tab. P5/8: Výsledky stravitelnosti esenciálních aminokyselin v krmných směsí s obsahem ZEKONU

Ukazatel

Měrná jedn.

Označení směsí

SZ0,1

SZ4,5

SZ9

SZ18

LYSIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

11,76 ± 4,21 2,17 ± 0,72 9,60 ± 3,66 80,81 ± 4,49

11,26 ± 3,71 2,21 ± 0,54 9,05 ± 3,22 79,56 ± 2,88

11,28 ± 3,96 1,99 ± 0,60 9,29 ± 3,38 82,04 ± 2,03

10,14 ± 3,73 2,02 ± 0,39 8,12 ± 3,35 78,42 ± 4,81

METIONIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

2,37 ± 0,85 0,65 ± 0,20 1,73 ± 0,71 71,30 ± 6,65

2,06 ± 0,68 0,63 ± 0,18 1,43 ± 0,54 68,47 ± 4,89

1,76 ± 0,62 0,59 ± 0,16 1,18 ± 0,53 65,18 ± 9,33

1,92 ± 0,71 0,63 ± 0,14 1,28 ± 0,58 64,77 ± 6,09

TREONIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

6,85 ± 2,45 1,73 ± 0,49 5,13 ± 2,11 73,07 ± 7,62

6,54 ± 2,15 1,60 ± 0,35 4,94 ± 1,83 74,28 ± 4,60

6,69 ± 2,35 1,51 ± 0,43 5,18 ± 1,94 76,83 ± 24,40

6,23 ± 2,29 1,59 ± 0,43 4,64 ± 1,87 73,26 ± 3,64

ARGININ Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

9,28 ± 3,32 0,95 ± 0,32 8,33 ± 3,07 89,38 ± 2,03

9,29 ± 3,06 0,93 ± 0,25 8,36 ± 2,87 89,56 ± 1,90

9,33 ± 3,27 0,92 ± 0,29 8,41 ± 3,00 90,03 ± 1,43

8,21 ± 3,02 0,98 ± 0,16 7,23 ± 2,86 86,92 ± 3,49

HISTIDIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

2,76 ± 0,99 0,66 ± 0,20 2,10 ± 0,80 75,63 ± 2,44

2,63 ± 0,87 0,60 ± 0,17 2,03 ± 0,71 76,57 ± 2,32

2,82 ± 0,99 0,59 ± 0,18 2,24 ± 0,82 78,98 ± 1,67

2,88 ± 1,06 0,57 ± 0,10 2,31 ± 0,96 78,31 ± 5,70

IZOLEUCIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

5,89 ± 2,11 1,33 ± 0,42 4,57 ± 1,79 76,48 ± 5,19

5,61 ± 1,85 1,32 ± 0,32 4,28 ± 1,58 75,42 ± 3,42

5,39 ± 1,89 1,22 ± 0,35 4,17 ± 1,57 76,93 ± 3,06

4,88 ± 1,80 1,25 ± 0,26 3,62 ± 1,54 72,35 ± 5,41

LEUCIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

12,31 ± 4,40 2,45 ± 0,77 9,86 ± 3,85 79,07 ± 5,01

12,05 ± 3,97 2,34 ± 0,54 9,71 ± 3,54 79,61 ± 3,54

11,29 ± 3,96 2,19 ± 0,58 9,10 ± 3,46 79,97 ± 2,95

10,35 ± 3,81 2,27 ± 0,47 8,08 ± 3,35 76,41 ± 4,66

VALIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

7,65 ± 2,74 1,89 ± 0,54 5,76 ± 2,32 73,90 ± 6,30

7,50 ± 2,47 1,85 ± 0,41 5,65 ± 2,12 74,15 ± 4,04

7,11 ± 2,49 1,74 ± 0,47 5,37 ± 2,06 74,85 ± 2,91

6,47 ± 2,38 1,76 ± 0,36 4,71 ± 2,03 70,70 ± 5,73

132

Tab. P5/9: Výsledky stravitelnosti neesenciálních aminokyselin v krmných směsí s obsahem ZEKONU

Ukazatel ALANIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

Měrná jedn. g g g %

Označení směsí SZ0,1

SZ4,5

SZ9

SZ18

8,85 ± 3,17 2,60 ± 0,85 6,25 ± 2,51 69,49 ± 6,89

8,64 ± 2,85 2,58 ± 0,66 6,06 ± 2,26 69,23 ± 3,70

7,96 ± 2,79 2,39 ± 0,72 5,57 ± 2,12 69,51 ± 3,43

7,50 ± 2,76 2,60 ± 0,73 4,90 ± 2,04 63,83 ± 4,77

15,96 ± 5,71 3,27 ± 1,09 12,70 ± 4,91 78,62 ± 5,02

15,86 ± 5,23 3,26 ± 0,74 12,60 ± 4,56 78,44 ± 3,58

14,85 ± 5,21 2,95 ± 0,81 11,90 ± 4,46 79,55 ± 2,69

13,37 ± 4,92 3,30 ± 0,66 10,06 ± 4,33 72,90 ± 7,94

KYSELINA GLUTAMOVÁ Přijato g 31,77 ± 11,36 Vyloučeno výkaly g 3,16 ± 1,00 Stráveno g 28,61 ± 10,62 Koeficient strav. % 89,54 ± 2,65

32,74 ± 10,79 3,26 ± 0,85 29,48 ± 10,12 89,66 ± 1,75

30,29 ± 10,63 2,95 ± 0,79 27,34 ± 9,90 89,89 ± 1,73

27,78 ± 10,23 3,07 ± 0,66 24,71 ± 9,58 88,11 ± 2,53

KYSELINA ASPARAGOVÁ Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. %

GLYCIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

12,30 ± 4,40 2,83 ± 0,89 9,47 ± 3,71 75,99 ± 5,10

11,82 ± 3,90 2,79 ± 0,62 9,03 ± 3,35 75,35 ± 3,46

10,94 ± 3,84 2,56 ± 0,70 8,38 ± 3,21 75,92 ± 3,16

10,46 ± 3,85 2,68 ± 0,62 7,79 ± 3,26 72,75 ± 4,77

PROLIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

12,52 ± 4,48 1,26 ± 0,33 11,26 ± 4,19 89,34 ± 1,98

13,34 ± 4,40 1,23 ± 0,38 12,11 ± 4,13 90,63 ± 1,94

10,6 ± 3,72 1,26 ± 0,27 9,34 ± 3,46 87,49 ± 2,10

11,65 ± 4,29 1,28 ± 0,33 10,37 ± 4,00 88,39 ± 2,05

SERIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

11,11 ± 3,98 1,79 ± 0,58 9,32 ± 3,48 83,21 ± 3,54

11,15 ± 3,67 1,66 ± 0,37 9,49 ± 3,35 84,37 ± 2,81

10,17 ± 3,57 1,55 ± 0,38 8,62 ± 3,22 84,07 ± 2,37

9,59 ± 3,53 1,62 ± 0,36 7,97 ± 3,17 81,96 ± 3,39

133

Tab. P5/10: Výsledky stravitelnosti esenciálních aminokyselin v krmných směsí s obsahem GOTIKU

Ukazatel

Měrná jedn.

SG0,1

SG9

SG18

SG27

LYSIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

12,15 ± 3,24 2,36 ± 0,40 9,79 ± 2,94 79,75 ± 4,17

10,24 ± 3,59 2,66 ± 0,59 7,58 ± 3,06 71,56 ± 8,53

11,05 ± 2,85 2,55 ± 0,53 8,49 ± 2,40 76,40 ± 3,09

8,98 ± 2,73 2,57 ± 0,73 6,41 ± 2,06 70,85 ± 3,05

METIONIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

2,28 ± 0,61 0,75 ± 0,09 1,53 ± 0,55 65,01 ± 8,37

1,83 ± 0,64 0,74 ± 0,16 1,09 ± 0,49 56,32 ± 10,01

1,54 ± 0,40 0,71 ± 0,17 0,84 ± 0,25 53,68 ± 4,43

1,92 ± 0,58 0,75 ± 0,20 1,17 ± 0,46 59,52 ± 7,73

TREONIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

6,77 ± 1,81 1,76 ± 0,32 5,01 ± 1,53 72,97 ± 5,08

6,74 ± 2,36 1,91 ± 0,62 4,83 ± 1,80 70,33 ± 6,28

7,10 ± 1,83 1,91 ± 0,51 5,18 ± 1,42 72,91 ± 3,58

5,67 ± 1,72 1,94 ± 0,53 3,73 ± 1,23 65,21 ± 2,84

ARGININ Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

9,45 ± 2,52 1,09 ± 0,15 8,36 ± 2,44 87,74 ± 3,40

8,55 ± 3,00 1,20 ± 0,30 7,35 ± 2,96 82,88 ± 10,91

9,15 ± 2,36 1,23 ± 0,29 7,92 ± 2,38 85,58 ± 5,58

7,13 ± 2,16 1,17 ± 0,32 5,95 ± 1,90 82,94 ± 2,91

HISTIDIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

3,73 ± 1,00 0,70 ± 0,15 3,03 ± 0,88 80,61 ± 3,18

2,47 ± 0,87 0,82 ± 0,22 1,66 ± 0,67 64,91 ± 7,67

2,33 ± 0,60 0,78 ± 0,15 1,55 ± 0,48 65,80 ± 4,79

2,33 ± 0,71 0,67 ± 0,23 1,66 ± 0,52 71,59 ± 5,38

IZOLEUCIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

6,03 ± 1,61 1,39 ± 0,21 4,64 ± 1,43 75,80 ± 5,27

5,36 ± 1,88 1,51 ± 0,39 3,84 ± 1,50 69,91 ± 6,55

5,68 ± 1,47 1,49 ± 0,32 4,19 ± 1,18 73,37 ± 2,61

4,82 ± 1,46 1,55 ± 0,38 3,26 ± 1,13 66,80 ± 4,11

LEUCIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

12,30 ± 3,28 2,57 ± 0,32 9,73 ± 3,06 77,86 ± 5,74

10,80 ± 3,79 2,79 ± 0,72 8,01 ± 3,11 72,44 ± 6,32

11,53 ± 2,98 2,72 ± 0,58 8,81 ± 2,49 76,01 ± 2,81

9,95 ± 3,02 2,81 ± 0,66 7,14 ± 2,44 70,78 ± 3,88

VALIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

7,90 ± 2,11 2,01 ± 0,26 5,88 ± 1,89 73,19 ± 5,94

7,16 ± 2,51 2,14 ± 0,53 5,02 ± 2,00 68,13 ± 6,68

7,55 ± 1,95 2,09 ± 0,43 5,46 ± 1,58 71,77 ± 3,06

6,24 ± 1,89 2,18 ± 0,52 4,05 ± 1,44 63,90 ± 4,66

134

Tab. P5/11: Výsledky stravitelnosti neesenciálních aminokyselin v krmných směsí s obsahem GOTIKU

Ukazatel ALANIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

Měrná jedn. g g g %

SG0,1

SG9

SG18

SG27

8,83 ± 2,36 2,98 ± 0,53 5,84 ± 1,93 64,83 ± 6,93

8,19 ± 2,87 3,07 ± 0,89 5,12 ± 2,05 60,39 ± 8,57

8,58 ± 2,21 3,01 ± 0,79 5,56 ± 1,49 64,80 ± 3,15

7,14 ± 2,17 3,14 ± 0,90 3,99 ± 1,32 55,45 ± 3,16

KYSELINA ASPARAGOVÁ Přijato g 15,95 ± 4,26 Vyloučeno výkaly g 3,49 ± 0,57 Stráveno g 12,47 ± 3,76 Koeficient strav. % 77,26 ± 4,22

14,66 ± 5,14 3,81 ± 1,13 10,85 ± 4,08 72,59 ± 5,82

15,65 ± 4,04 3,66 ± 0,93 11,99 ± 3,19 76,49 ± 2,24

13,03 ± 3,95 3,81 ± 1,03 9,22 ± 2,99 70,20 ± 2,68

KYSELINA GLUTAMOVÁ Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. %

33,55 ± 8,95 3,76 ± 0,53 29,79 ± 8,46 88,31 ± 2,13

29,73 ± 10,43 3,57 ± 1,04 26,16 ± 9,54 87,14 ± 3,16

29,94 ± 7,72 3,83 ± 0,88 26,11 ± 6,90 87,07 ± 1,12

25,51 ± 7,74 3,78 ± 0,95 21,73 ± 6,89 84,80 ± 1,85

GLYCIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

12,24 ± 3,27 3,07 ± 0,36 9,17 ± 2,96 73,56 ± 5,82

11,20 ± 3,93 3,19 ± 0,80 8,02 ± 3,16 69,59 ± 6,87

11,67 ± 3,01 3,06 ± 0,68 8,61 ± 2,42 73,37 ± 2,91

9,73 ± 2,95 3,24 ± 0,79 6,48 ± 2,23 65,66 ± 3,88

PROLIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

13,64 ± 3,64 1,49 ± 0,13 12,15 ± 3,52 88,46 ± 2,38

12,09 ± 4,24 1,55 ± 0,43 10,54 ± 3,82 86,55 ± 2,25

11,95 ± 3,08 1,58 ± 0,33 10,37 ± 2,75 86,59 ± 0,63

10,00 ± 3,03 1,40 ± 0,28 8,60 ± 2,82 85,31 ± 2,83

SERIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

11,26 ± 3,01 1,86 ± 0,25 9,40 ± 2,81 82,60 ± 4,10

10,14 ± 3,55 1,95 ± 0,54 8,19 ± 3,05 79,54 ± 4,57

10,55 ± 2,72 1,91 ± 0,43 8,64 ± 2,35 81,69 ± 2,00

8,95 ± 2,71 1,95 ± 0,47 6,99 ± 2,28 77,48 ± 2,66

135

Tab. P6/2: Obsah živin v 1 kg jednotlivých krmných směsí

Živina Sušina N-látky Tuk Vláknina Popel

g g g g g

MEp - odhadnutá 1)

VK 907,3 189,4 18,6 28,5 53,3

VZ9 909,8 165,3 17,5 33,9 49,1

VZ18 910,9 162,2 16,1 34,4 49,4

VZ27 912,1 182,9 15,2 37,8 49,7

VG9 909,5 163,8 17,2 34,7 50,4

VG18 905,1 152,9 18,8 32,0 50,0

VG27 911,1 171,7 18,2 32,5 51,1

13,61

13,58

13,55

13,52

13,58

13,55

13,52

2)

13,86

13,68

13,64

13,70

13,52

13,41

13,57

MEp 3)

13,85

13,85

13,46

13,74

13,40

13,44

13,81

MEp 4)

14,66

14,65

14,24

14,55

14,18

14,22

14,61

MEp 5)

14,43

14,42

14,02

14,31

13,96

13,99

14,38

MEp 6)

14,50

14,49

14,09

14,38

14,03

14,06

14,45

MEp 7)

14,42

14,34

13,94

14,29

13,88

13,89

14,32

MEp

8)

13,79

13,55

13,50

13,56

13,49

13,45

13,63

MEp

9)

13,81

13,57

13,52

13,58

13,51

13,47

13,66

NEp 10)

10,19

10,08

10,05

9,99

10,04

10,07

10,13

NEp 11)

10,19

10,08

10,05

9,99

10,03

10,06

10,13

MEp

1) odhad vypočtený z údajů v katalogu krmiv (ZEMAN et al., 1995) 2) výpočet podle rovnice HOFFMANNa a SCHIEMANNa (1980), viz. tab. 6/6 a 6/7 MEp = 0,0210*sNL+0,0374*sT+0,0144*sVL+0,0171*sBNLV 3) výpočet ze stravitelné energie (SE) NRC (1988) MEp = SE*((96-(0,202*%NL)) 4) výpočet ze stravitelné energie (SE) NRC (1998) May and Bell (1971) MEp = SE*((1,012-(0,0019*%NL)) 5) výpočet ze stravitelné energie (SE) NRC (1998) Noblet et al. (1989c) MEp = SE*((0,998-(0,002*%NL)) 6) výpočet ze stravitelné energie (SE) NRC (1998) Noblet and Perez (1993) MEp = SE*((1,003-(0,002*%NL)) 7) výpočet ze stravitelné energie (SE) ARC (1981) MEp = 0,96*SE 8) Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro prasata (2000) MEp =0,0223*NL+0,0341*T-0,0109*VL+0,017*Š+0,0168*C+0,0074*OZ 9) Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro prasata (2000) MEp =0,0223*NL+0,0341*T-0,0109*VL+0,015*BNLV 10) Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro prasata (2000) (dle NOBLETA) NEp =(MEp*0,73)-0,0028*NL+0,0055*T-0,0041*VL+0,0015*Š 11) Výživa zvířat a nauka o krmivech (2005) (ZEMAN) NEp =0,0135*NL+0,0304*T-0,0121*VL+0,0139*Š+0,0123*C+0,0054*OZ

136

Tab. P6/3: Obsah aminokyselin v g v 1 kg původní sušiny

Aminokyselina Lysin Metionin Treonin Arginin Histidin Izoleucin Leucin Valin Fenylalanin Tyrozin Alanin Kyselina asparagová Kyselina glutamová Glycin Prolin Serin Cystein

VK 11,24 3,28 8,19 5,80 3,05 7,01 13,71 8,82 0,05 0,03 9,91 18,80 38,07 14,59 16,76 13,10 4,71

VZ9 14,96 2,61 7,58 9,61 2,98 5,63 12,05 7,53 0,03 0,03 8,57 16,64 31,39 12,62 10,23 11,51 4,04

VZ18 10,81 2,54 7,51 10,14 3,26 5,48 11,72 6,89 0,07 0,01 8,88 16,97 30,50 13,06 12,48 11,26 3,85

137

VZ27 11,76 3,09 8,01 11,76 2,71 6,05 13,26 8,06 0,02 0,05 9,88 19,61 37,44 14,05 14,78 12,88 3,90

VG9 10,45 2,72 7,57 8,65 2,92 5,93 12,03 7,54 0,03 0,07 8,98 16,75 31,46 13,31 12,80 11,21 4,10

VG18 10,11 2,32 7,33 8,70 2,61 5,70 11,18 7,36 0,02 0,01 8,35 15,92 27,93 12,22 10,72 10,30 3,55

VG27 11,12 2,54 7,51 9,56 2,92 6,13 12,22 7,83 0,04 0,01 9,19 17,42 33,16 13,34 14,75 11,69 3,98

Tab. P6/4: Průměrné ukazatele růstu a užitkovosti u jednotlivých skupin a bilancí

Bilanční perioda

Označení směsí VZ18 VZ27 VG9

VK VZ9 Průměrná živá hmotnost (kg) 1 23,15 23,25 25,55 2 28,15 31,05 27,55 3 36,65 32,75 33,15 4 38,85 39,90 40,35 5 46,85 49,15 48,90 Průměrný denní přírůstek (kg/ks/den) 1 0,529 0,529 0,643 2 0,871 0,929 0,700 3 0,671 0,786 0,843 4 0,957 1,086 0,986 5 0,729 0,957 0,743 Průměrný příjem krmiva (kg/ks/den) 1 1,200 1,200 1,200 2 1,360 1,360 1,360 3 1,580 1,580 1,580 4 1,800 1,800 1,800 5 2,010 2,010 2,010 Konverze krmiva (kg KS/kg přír.) 1 2,27 2,27 1,87 2 1,56 1,46 1,94 3 2,35 2,01 1,87 4 1,88 1,66 1,83 5 2,76 2,10 2,71

138

VG18

VG27

23,35 27,60 34,05 41,80 45,10

23,75 28,60 34,70 40,70 48,50

24,55 28,75 34,20 42,20 46,70

24,25 28,50 34,55 41,90 46,15

0,500 0,743 0,814 0,800 0,829

0,557 0,686 0,943 1,029 1,114

0,471 0,757 0,829 1,171 0,829

0,529 0,800 1,014 1,114 0,700

1,200 1,360 1,580 1,686 2,010

1,200 1,360 1,580 1,800 2,010

1,200 1,360 1,580 1,800 2,010

1,200 1,360 1,580 1,800 2,010

2,40 1,83 1,94 2,11 2,43

2,15 1,98 1,68 1,75 1,80

2,55 1,80 1,91 1,54 2,43

2,27 1,70 1,56 1,62 2,87

Tab. P6/5: Výsledky užitkovosti pokusu 5

Ukazatel Průměrná živá hmotnost Přírůstek živé hmotnosti Příjem krmné směsi Konverze krmiva

Měrná jednotka kg kg/den kg/den kg

Označení směsí VK 34,73 ± 8,31 0,75 ± 0,15 1,59 ± 0,29 2,16 ± 0,41

VZ9

VZ18

35,22 ± 8,75 35,10 ± 8,60 0,86 ± 0,19 0,78 ± 0,12 1,59 ± 0,29 1,59 ± 0,29 1,90 ± 0,30 2,04 ± 0,33

139

VZ27 34,38 ± 8,22 0,74 ± 0,12 1,59 ± 0,29 2,14 ± 0,24

VG9 35,25 ± 8,74 0,87 ± 0,21 1,59 ± 0,29 1,87 ± 0,17

VG18 35,28 ± 8,21 0,81 ± 0,22 1,59 ± 0,29 2,04 ± 0,38

VG27 35,07 ± 8,12 0,83 ± 0,21 1,59 ± 0,29 2,00 ± 0,50

Tab. P6/6: Výsledky stravitelnosti krmných směsí s obsahem ZEKONU Ukazatel

Měrná jed.

SUŠINA Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % ENERGIE Přijato MJ Vyloučeno výkaly MJ Stráveno MJ Koeficient strav. % ORGANICKÁ HMOTA Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % POPEL Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % VLÁKNINA Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % TUK Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % BNLV Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % DUSÍKATÉ LÁTKY Přijato g Vyloučeno výkaly g Vyloučeno močí g Stráveno g Retenováno g Koeficient strav. % Reten. z přijatých %

Označení směsí VZ9 VZ18

VK

VZ27

1442,61 ± 264,71 1446,58 ± 265,44 1448,33 ± 265,76 1450,24 ± 266,11 176,70 ± 11,67 178,84 ± 10,88 178,30 ± 10,74 185,94 ± 6,91 1234,32 ± 230,54 1222,31 ± 237,32 1217,96 ± 239,37 1229,32 ± 238,41 85,50 ± 1,18 84,33 ± 0,91 83,94 ± 2,14 84,60 ± 0,92 25,26 ± 4,64 3,57 ± 0,62 21,70 ± 4,08 85,79 ± 1,12

25,81 ± 4,74 4,15 ± 0,48 21,67 ± 4,29 83,73 ± 1,23

25,39 ± 4,66 4,32 ± 0,73 21,07 ± 4,25 82,80 ± 2,64

25,56 ± 4,69 3,93 ± 0,49 21,63 ± 4,21 84,44 ± 0,99

1357,86 ± 249,16 1368,51 ± 251,11 1369,79 ± 251,35 1371,22 ± 251,61 131,89 ± 7,30 136,00 ± 10,32 136,32 ± 7,02 141,42 ± 8,56 1225,97 ± 251,58 1232,51 ± 255,98 1233,46 ± 254,16 1229,79 ± 256,64 89,91 ± 2,16 89,65 ± 2,42 89,67 ± 2,05 89,25 ± 2,47 84,75 ± 15,55 44,82 ± 9,59 39,93 ± 7,80 47,18 ± 4,54

78,07 ± 14,33 42,84 ± 8,7 35,23 ± 5,85 45,29 ± 2,07

78,55 ± 14,41 41,98 ± 8,70 36,57 ± 7,62 46,66 ± 5,26

79,02 ± 14,50 44,52 ± 7,40 34,50 ± 7,30 43,45 ± 1,93

45,32 ± 8,31 30,63 ± 6,61 14,69 ± 2,61 32,66 ± 4,00

53,90 ± 9,89 32,86 ± 5,66 21,04 ± 5,11 38,84 ± 3,76

54,70 ± 10,04 36,80 ± 6,67 17,90 ± 6,46 32,29 ± 8,47

60,10 ± 11,03 34,78 ± 6,33 25,32 ± 5,03 42,09 ± 1,97

29,57 ± 5,43 11,89 ± 2,27 17,69 ± 3,83 59,50 ± 4,70

27,83 ± 5,11 15,63 ± 3,08 12,19 ± 7,51 40,66 ± 18,11

25,60 ± 4,70 16,00 ± 3,62 9,60 ± 7,26 34,27 ± 20,55

24,17 ± 4,43 14,29 ± 2,23 9,88 ± 2,60 40,49 ± 3,91

1090,24 ± 200,05 1118,58 ± 205,25 1124,44 ± 206,33 1100,83 ± 201,99 60,94 ± 15,56 56,14 ± 13,55 50,68 ± 9,31 60,57 ± 16,97 1029,29 ± 215,19 1062,43 ± 214,5 1073,76 ± 213,63 1040,26 ± 217,29 93,96 ± 2,49 94,64 ± 2,25 95,20 ± 1,75 94,03 ± 2,68 192,73 ± 35,37 28,43 ± 6,19 55,14 ± 16,85 164,31 ± 31,09 109,17 ± 22,97 85,14 ± 2,31 56,66 ± 6,08

168,21 ± 30,87 31,37 ± 1,48 41,78 ± 14,91 136,84 ± 29,77 95,07 ± 16,61 80,84 ± 2,80 56,62 ± 2,79 140

165,05 ± 30,29 32,85 ± 5,22 40,78 ± 19,53 132,21 ± 29,54 91,42 ± 11,23 79,62 ± 4,09 56,14 ± 4,89

186,12 ± 34,15 31,79 ± 2,69 41,98 ± 10,57 154,33 ± 32,18 112,36 ± 26,53 82,53 ± 2,34 59,97 ± 4,06

Tab. P6/7: Výsledky stravitelnosti krmných směsí s obsahem GOTIKU Ukazatel

Měrná jed.

SUŠINA Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % ENERGIE Přijato MJ Vyloučeno výkaly MJ Stráveno MJ Koeficient strav. % ORGANICKÁ HMOTA Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % POPEL Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % VLÁKNINA Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % TUK Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % BNLV Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. % DUSÍKATÉ LÁTKY Přijato g Vyloučeno výkaly g Vyloučeno močí g Stráveno g Retenováno g Koeficient strav. % Reten. z přijatých %

Označení směsí VG9 VG18

VK

VG27

1442,61 ± 264,71 1446,11 ± 265,35 1439,11 ± 264,07 1448,65 ± 265,82 176,70 ± 11,67 187,82 ± 7,05 190,15 ± 9,33 201,21 ± 18,12 1234,32 ± 230,54 1208,51 ± 245,91 1204,43 ± 235,88 1225,24 ± 223,86 85,50 ± 1,18 83,27 ± 2,51 83,53 ± 1,48 84,57 ± 0,94 25,26 ± 4,64 3,57 ± 0,62 21,70 ± 4,08 85,79 ± 1,12

25,41 ± 4,66 4,43 ± 0,69 20,99 ± 4,29 82,27 ± 2,90

25,29 ± 4,64 4,44 ± 0,66 20,85 ± 4,08 82,29 ± 1,48

25,55 ± 4,69 3,92 ± 0,71 21,64 ± 4,06 84,59 ± 1,16

1357,86 ± 249,16 1365,97 ± 250,65 1359,61 ± 249,48 1367,4 ± 250,91 131,89 ± 7,30 143,76 ± 10,37 147,47 ± 7,68 153,98 ± 9,20 1225,97 ± 251,58 1222,21 ± 251,46 1212,14 ± 247,21 1213,42 ± 246,47 89,91 ± 2,16 89,09 ± 2,38 88,80 ± 2,03 88,40 ± 1,95 84,75 ± 15,55 44,82 ± 9,59 39,93 ± 7,80 47,18 ± 4,54

80,14 ± 14,70 44,06 ± 5,60 36,08 ± 11,78 44,05 ± 7,77

79,50 ± 14,59 42,69 ± 7,46 36,81 ± 9,52 45,99 ± 5,97

81,25 ± 14,91 47,23 ± 11,75 34,02 ± 3,87 42,49 ± 4,11

45,32 ± 8,31 30,63 ± 6,61 14,69 ± 2,61 32,66 ± 4,00

55,17 ± 10,12 35,51 ± 7,76 19,66 ± 6,72 35,37 ± 9,77

50,88 ± 9,34 34,02 ± 6,94 16,86 ± 6,36 32,84 ± 8,26

51,68 ± 9,48 31,36 ± 8,73 20,31 ± 4,84 39,81 ± 7,90

29,57 ± 5,43 11,89 ± 2,27 17,69 ± 3,83 59,50 ± 4,70

27,35 ± 5,02 17,95 ± 5,16 9,40 ± 6,18 32,82 ± 20,82

29,89 ± 5,48 17,74 ± 2,44 12,15 ± 3,17 40,14 ± 3,20

28,94 ± 5,31 12,28 ± 4,14 16,66 ± 5,05 57,05 ± 11,79

1090,24 ± 200,05 1116,77 ± 204,92 1123,25 ± 206,11 1112,07 ± 204,06 60,94 ± 15,56 56,38 ± 22,74 60,32 ± 15,08 75,69 ± 10,48 1029,29 ± 215,19 1060,38 ± 215,10 1062,92 ± 215,68 1036,38 ± 212,36 93,96 ± 2,49 94,61 ± 2,82 94,27 ± 2,32 92,83 ± 2,05 192,73 ± 35,37 28,43 ± 6,19 55,14 ± 16,85 164,31 ± 31,09 109,17 ± 22,97 85,14 ± 2,31 56,66 ± 6,08

166,68 ± 30,59 33,92 ± 4,33 37,41 ± 15,21 132,77 ± 29,47 95,36 ± 15,82 79,08 ± 4,13 57,41 ± 3,13 141

155,59 ± 28,55 35,39 ± 4,70 29,93 ± 11,44 120,20 ± 24,48 90,28 ± 13,34 77,01 ± 1,82 58,43 ± 2,45

174,72 ± 32,06 34,65 ± 4,73 41,09 ± 15,06 140,07 ± 28,88 98,98 ± 15,99 79,81 ± 2,78 56,98 ± 4,19

Tab. P6/8: Výsledky stravitelnosti esenciálních aminokyselin v krmných směsí s obsahem ZEKONU Ukazatel

Měrná jedn.

Označení směsí VK

VZ9

VZ18

VZ27

LYSIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

17,86 ± 3,28 3,39 ± 0,70 14,48 ± 2,94 80,76 ± 3,58

23,78 ± 4,36 3,84 ± 0,44 19,93 ± 4,36 83,31 ± 3,14

17,19 ± 3,15 4,15 ± 0,93 13,04 ± 3,18 75,27 ± 5,84

18,70 ± 3,43 4,00 ± 0,27 14,71 ± 3,39 77,97 ± 3,67

METIONIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

5,21 ± 0,96 0,90 ± 0,28 4,31 ± 0,75 82,79 ± 3,19

4,15 ± 0,76 0,97 ± 0,07 3,18 ± 0,72 76,00 ± 3,66

4,04 ± 0,74 1,04 ± 0,19 2,99 ± 0,71 73,55 ± 5,95

4,92 ± 0,90 1,08 ± 0,25 3,84 ± 0,72 78,03 ± 2,82

TREONIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

13,02 ± 2,39 2,83 ± 0,54 10,19 ± 2,25 77,76 ± 4,99

12,05 ± 2,21 3,09 ± 0,24 8,96 ± 2,24 73,45 ± 5,45

11,94 ± 2,19 3,16 ± 0,58 8,77 ± 2,31 72,59 ± 7,08

12,74 ± 2,34 2,94 ± 0,27 9,80 ± 2,40 76,01 ± 5,26

ARGININ Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

9,22 ± 1,69 1,65 ± 0,44 7,56 ± 1,41 82,03 ± 3,37

15,28 ± 2,80 1,88 ± 0,38 13,40 ± 2,71 87,47 ± 2,51

16,12 ± 2,96 1,92 ± 0,46 14,20 ± 2,77 87,98 ± 2,29

18,70 ± 3,43 1,85 ± 0,26 16,85 ± 3,27 89,95 ± 1,37

HISTIDIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

4,84 ± 0,89 1,17 ± 0,36 3,68 ± 0,82 75,63 ± 6,66

4,73 ± 0,87 1,21 ± 0,28 3,53 ± 0,98 73,39 ± 7,57

5,19 ± 0,95 1,28 ± 0,38 3,91 ± 1,01 74,65 ± 7,09

4,31 ± 0,79 1,26 ± 0,26 3,05 ± 0,86 69,71 ± 7,48

IZOLEUCIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

11,15 ± 2,05 2,01 ± 0,45 9,14 ± 1,75 81,86 ± 2,93

8,95 ± 1,64 2,23 ± 0,20 6,72 ± 1,52 74,47 ± 3,69

8,72 ± 1,60 2,36 ± 0,37 6,36 ± 1,51 72,36 ± 5,09

9,61 ± 1,76 2,41 ± 0,26 7,21 ± 1,60 74,43 ± 3,44

LEUCIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

21,80 ± 4,00 3,68 ± 0,77 18,11 ± 3,47 82,95 ± 2,58

19,16 ± 3,52 4,06 ± 0,25 15,10 ± 3,33 78,26 ± 3,01

18,64 ± 3,42 4,30 ± 0,71 14,34 ± 3,32 76,40 ± 4,75

21,09 ± 3,87 4,33 ± 0,40 16,75 ± 3,63 78,96 ± 2,98

VALIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

14,03 ± 2,57 2,81 ± 0,66 11,22 ± 2,20 79,77 ± 3,71

11,97 ± 2,20 3,09 ± 0,14 8,88 ± 2,13 73,37 ± 4,44

10,95 ± 2,01 3,27 ± 0,55 7,68 ± 2,03 69,31 ± 7,07

12,81 ± 2,35 3,28 ± 0,35 9,53 ± 2,19 73,75 ± 4,14

142

Tab. P6/9: Výsledky stravitelnosti neesenciálních aminokyselin v krmných směsí s obsahem ZEKONU

Ukazatel ALANIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

Měrná jedn. g g g %

Označení směsí VK

VZ9

VZ18

VZ27

15,75 ± 2,89 3,07 ± 0,85 12,69 ± 2,54 80,35 ± 4,83

13,63 ± 2,50 3,54 ± 0,58 10,09 ± 2,67 73,00 ± 7,37

14,12 ± 2,59 3,71 ± 0,95 10,42 ± 2,91 72,72 ± 9,46

15,72 ± 2,88 3,60 ± 0,64 12,12 ± 2,73 76,54 ± 4,88

29,90 ± 5,49 5,21 ± 1,13 24,69 ± 4,76 82,42 ± 2,85

26,46 ± 4,85 5,61 ± 0,45 20,85 ± 4,43 78,36 ± 2,51

26,98 ± 4,95 5,90 ± 0,93 21,08 ± 4,57 77,76 ± 3,76

31,19 ± 5,72 5,73 ± 0,68 25,46 ± 5,28 81,25 ± 2,55

KYSELINA GLUTAMOVÁ Přijato g 60,54 ± 11,11 Vyloučeno výkaly g 5,19 ± 1,28 Stráveno g 55,35 ± 10,14 Koeficient strav. % 91,41 ± 1,29

49,92 ± 9,16 5,70 ± 0,49 44,22 ± 8,88 88,30 ± 1,74

48,50 ± 8,90 6,16 ± 0,81 42,34 ± 8,51 87,04 ± 2,04

59,52 ± 10,92 5,74 ± 0,79 53,79 ± 10,51 90,15 ± 1,58

GLYCIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

23,20 ± 4,26 4,29 ± 0,95 18,91 ± 3,59 81,39 ± 2,77

20,07 ± 3,68 4,68 ± 0,24 15,39 ± 3,52 76,05 ± 3,69

20,76 ± 3,81 4,87 ± 0,65 15,89 ± 3,73 75,89 ± 4,63

22,34 ± 4,10 4,83 ± 0,49 17,51 ± 3,82 77,87 ± 3,33

PROLIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

26,65 ± 4,89 2,11 ± 0,48 24,54 ± 4,63 92,00 ± 1,61

16,27 ± 2,98 2,59 ± 0,36 13,68 ± 2,78 83,80 ± 2,10

19,85 ± 3,64 2,74 ± 0,91 17,11 ± 3,62 85,96 ± 4,70

23,51 ± 4,31 2,26 ± 0,23 21,25 ± 4,17 90,19 ± 1,25

SERIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

20,82 ± 3,82 2,82 ± 0,60 18,01 ± 3,38 86,38 ± 1,94

18,31 ± 3,36 2,95 ± 0,20 15,35 ± 3,18 83,49 ± 2,07

17,90 ± 3,28 3,02 ± 0,48 14,88 ± 3,16 82,75 ± 3,32

20,48 ± 3,76 3,02 ± 0,31 17,47 ± 3,52 84,97 ± 1,96

KYSELINA ASPARAGOVÁ Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. %

143

Tab. P6/10: Výsledky stravitelnosti esenciálních aminokyselin v krmných směsí s obsahem GOTIKU Ukazatel

Měrná jedn.

Označení směsí VK

VG9

VG18

VG27

LYSIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

17,86 ± 3,28 3,39 ± 0,70 14,48 ± 2,94 80,76 ± 3,58

16,62 ± 3,05 4,22 ± 0,41 12,40 ± 2,82 73,99 ± 4,03

16,27 ± 2,97 4,24 ± 0,74 12,04 ± 2,60 73,63 ± 3,53

17,88 ± 3,26 4,23 ± 0,33 13,65 ± 3,00 75,78 ± 3,23

METIONIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

5,21 ± 0,96 0,90 ± 0,28 4,31 ± 0,75 82,79 ± 3,19

4,32 ± 0,79 1,06 ± 0,19 3,26 ± 0,70 75,00 ± 4,49

3,75 ± 0,69 1,18 ± 0,24 2,57 ± 0,48 68,56 ± 2,62

4,21 ± 0,81 1,14 ± 0,34 3,07 ± 0,76 72,37 ± 7,51

TREONIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

13,02 ± 2,39 2,83 ± 0,54 10,19 ± 2,25 77,76 ± 4,99

12,04 ± 2,21 3,19 ± 0,55 8,85 ± 2,43 72,26 ± 8,24

11,70 ± 2,14 3,42 ± 0,41 8,28 ± 1,83 70,32 ± 3,21

12,10 ± 2,21 3,16 ± 0,49 8,95 ± 2,05 73,27 ± 5,23

ARGININ Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

9,22 ± 1,69 1,65 ± 0,44 7,56 ± 1,41 82,03 ± 3,37

13,75 ± 2,52 2,01 ± 0,29 11,74 ± 2,27 85,25 ± 1,30

14,27 ± 2,67 1,99 ± 0,40 12,29 ± 2,38 85,99 ± 1,85

15,89 ± 3,09 2,25 ± 0,33 13,64 ± 2,88 85,56 ± 2,08

HISTIDIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

4,84 ± 0,89 1,17 ± 0,36 3,68 ± 0,82 75,63 ± 6,66

4,64 ± 0,85 1,19 ± 0,17 3,44 ± 0,82 73,58 ± 4,98

4,35 ± 0,85 1,26 ± 0,35 3,09 ± 0,77 70,64 ± 6,94

4,58 ± 0,87 1,13 ± 0,24 3,45 ± 0,81 74,71 ± 5,75

IZOLEUCIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

11,15 ± 2,05 2,01 ± 0,45 9,14 ± 1,75 81,86 ± 2,93

9,43 ± 1,73 2,52 ± 0,46 6,91 ± 1,55 72,76 ± 5,08

8,98 ± 1,67 2,56 ± 0,41 6,43 ± 1,42 71,19 ± 3,73

9,71 ± 1,79 2,59 ± 0,42 7,12 ± 1,50 72,96 ± 3,32

LEUCIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

21,80 ± 4,00 3,68 ± 0,77 18,11 ± 3,47 82,95 ± 2,58

19,13 ± 3,51 4,54 ± 0,65 14,59 ± 3,23 75,73 ± 4,31

17,92 ± 3,27 4,70 ± 0,68 13,22 ± 2,72 73,52 ± 2,27

19,75 ± 3,61 4,73 ± 0,67 15,02 ± 3,18 75,62 ± 3,36

VALIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

14,03 ± 2,57 2,81 ± 0,66 11,22 ± 2,20 79,77 ± 3,71

11,99 ± 2,20 3,50 ± 0,69 8,49 ± 2,13 70,00 ± 7,27

11,54 ± 2,18 3,60 ± 0,57 7,94 ± 1,84 68,40 ± 4,30

12,51 ± 2,29 3,54 ± 0,59 8,97 ± 2,05 71,12 ± 5,18

144

Tab. P6/11: Výsledky stravitelnosti neesenciálních aminokyselin v krmných směsí s obsahem GOTIKU

Ukazatel ALANIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

Měrná jedn. g g g %

Označení směsí VK

VG9

VG18

VG27

15,75 ± 2,89 3,07 ± 0,85 12,69 ± 2,54 80,35 ± 4,83

14,27 ± 2,62 3,96 ± 1,09 10,31 ± 2,77 71,34 ± 9,76

13,43 ± 2,45 3,96 ± 0,57 9,47 ± 2,08 70,08 ± 4,23

14,83 ± 2,71 3,73 ± 0,86 11,10 ± 2,73 74,08 ± 7,47

KYSELINA ASPARAGOVÁ Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. %

29,90 ± 5,49 5,21 ± 1,13 24,69 ± 4,76 82,42 ± 2,85

26,64 ± 4,89 6,06 ± 0,72 20,58 ± 4,71 76,62 ± 4,55

25,60 ± 4,67 6,40 ± 1,04 19,20 ± 3,67 74,87 ± 1,06

28,38 ± 5,24 6,40 ± 1,04 21,98 ± 4,70 77,00 ± 3,71

KYSELINA GLUTAMOVÁ Přijato g Vyloučeno výkaly g Stráveno g Koeficient strav. %

60,54 ± 11,11 5,19 ± 1,28 55,35 ± 10,14 91,41 ± 1,29

50,01 ± 9,18 6,19 ± 0,70 43,83 ± 9,06 87,23 ± 2,63

45,16 ± 8,26 6,62 ± 1,03 38,54 ± 7,32 85,24 ± 0,96

54,06 ± 9,99 6,40 ± 0,59 47,67 ± 9,82 87,77 ± 2,38

GLYCIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

23,20 ± 4,26 4,29 ± 0,95 18,91 ± 3,59 81,39 ± 2,77

21,16 ± 3,88 5,00 ± 0,78 16,16 ± 3,73 75,70 ± 5,26

19,67 ± 3,59 5,28 ± 0,75 14,38 ± 2,93 72,86 ± 2,12

21,42 ± 3,91 5,04 ± 0,85 16,38 ± 3,53 75,97 ± 4,25

PROLIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

26,65 ± 4,89 2,11 ± 0,48 24,54 ± 4,63 92,00 ± 1,61

20,35 ± 3,73 2,57 ± 0,26 17,78 ± 3,63 87,01 ± 2,40

17,57 ± 3,29 2,88 ± 0,53 14,69 ± 2,95 83,43 ± 2,15

23,45 ± 4,30 2,69 ± 0,42 20,76 ± 3,98 88,38 ± 1,43

SERIN Přijato Vyloučeno výkaly Stráveno Koeficient strav.

g g g %

20,82 ± 3,82 2,82 ± 0,60 18,01 ± 3,38 86,38 ± 1,94

17,83 ± 3,27 3,18 ± 0,43 14,65 ± 3,11 81,71 ± 3,40

16,65 ± 3,05 3,46 ± 0,53 13,19 ± 2,56 79,06 ± 1,41

18,96 ± 3,48 3,39 ± 0,48 15,57 ± 3,21 81,71 ± 2,90

145