Co nás čeká?? Opakování
pojmů: šikana, druhy šikany, agresor, oběť Pojmy: agrese, agresivita, agresivní chování
Šikana (šikanování)
Šikana je každé chování, které splňuje tyto znaky:
1.
je cílené vůči jedinci nebo skupině je obvykle opakované, často dlouhodobé jeho záměrem je oběti ohrozit, ponížit či zastrašit oběť se mu neumí bránit a dlouhodobě trpí
2. 3. 4.
Velmi vážná nemoc naší společnosti, která je všudy přítomná a může nás provázet celý život.
Druhy šikany
Fyzická - kopání do oběti, škrcení, fackování, kopání, štípání, pálení, škrábání, tahání za vlasy, bodání, ničení věcí oběti, za vůdce ubližují fyzicky poskokové Psychická - nadávání, urážení, zesměšňování, ironizování, šíření pomluv, symbolické básně a kresby, neodpovídání na pozdrav, otázky, ignorování, přehlížení, spolužáci se nezastanou oběti, je-li nespravedlivě obviněna z něčeho, co udělali trýznitelé
Agresor
Bývá zpravidla starší, tělesně zdatný, agresivní k vrstevníků a mnohdy i k učitelům, mívá kázeňské problémy, má potřebu ovládat druhé, bezohledně se prosazovat, touží po moci, napodobuje vzory ze svého okolí, z akčních filmů nebo četby, je nezdravě sebevědomý. Může být všeobecně oblíbený, temperamentní, i méně nadaný a někdy až překvapivě nebezpečný. V kolektivu často vystupuje v roli vůdce. Pochází často z rodiny, kde je fyzické, popř. psychické násilí používáno jako běžný komunikační prostředek, je zde málo lásky, citu, nedostatek zájmu. K maskování svých činů často používá „důvěryhodné vysvětlení“, které se snaží opřít o tvrzení svých obdivovatelů, kamarádů. Může šikanu sám vymyslet, aniž se oběti dotkne. Děti se k agresorovi připojí ze strachu, že se samy stanou obětí.
Oběť Ten, kdo je šikanován, je vystaven psychickému a fyzickému týrání. Ten, který se každý den ptá sám sebe: „Proč já, co jsem komu udělal?“. Na tuto otázku není snadné odpovědět, protože nikdo si nezaslouží být takto krutě a nelítostně týrán. Stačí však jen trocha smůly a obětí šikany se může stát každý. Nejde o nějaký speciální druh. Jsou to děti, které neumí skrýt svůj strach. Jsou nápadní tím, že jsou bojácní a snadno zranitelní. V konfliktních a stresových situacích ztrácejí hlavu, propadají panice, hrůze, malomyslnosti, výčitkám svědomí, přílišné sebekritičnosti…. Mohou to být lidé něčím odlišní např. nosí brýle, jsou subtilnější postavy, drobní a fyzicky slabí, neobratní, tiší, koktaví, nosí staré obnošené věci, mají fyzickou vadu…. Někdy je šikana i rasově motivována, oběť má jinou barvu pleti, je jiné národnosti. Obětí se může stát i dítě, které má nějakou přednost – je nadané, přemýšlivé, inteligentní, povahově jemné – „neschopné s vlky výt“
Nepřímé znaky
(potenciálně šikanovaný) žák se o přestávkách zdržuje stranou od ostatních, nemá kamarády přestávky tráví v bezpečné blízkosti učitelů nebo mimo třídu. Vymýšlí si záminky, aby nemusel být ve třídě jeho prospěch se nevysvětlitelně zhoršuje, nesoustředí se na učení má často poškozené nebo rozházené věci, často se mu „záhadně“ ztrácí, ve třídě, v šatně… při týmových sportech bývá volen mezi posledními působí smutně, stísněně, často chybí z nejasných důvodů, nevolnost, bolení hlavy… má-li promluvit před třídou, je nejistý a ustrašený
Agrese Určitý akt, určité chování, určitý projev
člověka v určité situaci . Všechny činy, které působí škodu druhé osobě, zvířeti nebo něčemu neživému. Někdy lze nahradit pojmem násilí.
Agresivita
Trvalá vlastnost, kterou každý máme v nějaké míře. Sklon k používání násilí, tedy určitá charakteristika nikoli samotné násilí. Tendence k útočnému, nepřátelskému jednání vůči druhé osobě, kolektivu, instituci, vůči věcem, zvířatům a lidem. Většinou souvisí s vnitřní nepohodou. Určité útočné zaměření naší energie vůči (ne nutně „někomu“, nýbrž) „něčemu“. A tím „něčím“ může být jakákoliv překážka, jakýkoliv úkol či problém. Překážku chceme zdolat, problém zvládnout. Však také máme v našem slovníku pro to celou řadu případných slovních obratů: pustit se do boje s vědeckou záhadou – vyhrnout si rukávy a dát se do toho – poprat se s úkolem – přemáhat horskou stěnu horolezeckým výstupem – pokořit dravou řeku svým vodáckým uměním Skutečně každý z nás máme v sobě určitou dávku agresivity. Někdo větší, někdo menší, někdo tak akorát. Otázkou pro každého z nás je, kam ji nasměrovat a jak ji využít.
Agresivní chování
1.
2.
Chování, při kterém jedinec prosazuje sebe na úkor druhých. Nedbá na práva jiných lidí, ponižuje a pokořuje ostatní. Pokud toto chování nevede k úspěchu, za nezdary obviňuje druhé. Často trápí druhé, bývá neoblíbený a cítí se sám. Agresivní chování krátce uleví z napětí. Agresivně jednáme, když není uspokojena naše potřeba, přání, touha. 2 skupiny: Vzteklá agrese – doprovázena pocitem vzteku, bezmoci, ponížením …projevuje se útokem s cílem poškodit, zničit.. Naučená agrese – podmíněna výchovou, je to opakované problematické chování. Dítě je naučené, že agrese je nejsnadnější způsob, jak něčeho dosáhnout.
Pamatuj!!!
Nemáš právo chovat se tak, že porušuješ práva druhých! Respektuj ostatní, jejich přání, názory. Nevybíjej si na nikom zlost. Mluv upřímně, otevřeně. Nenadávej. Nevytahuj se. Neokrádej. Nevnucuj se. Neponižuj sebe ani druhé. Neprovokuj. Nevydírej. Nebij. Nepodváděj. Nepovyšuj se. Pomáhej druhým.
Násilí, které není zastaveno na začátku, se bude zvyšovat!!!
