âeské energetické agentury a Státního fondu Ïivotního prostfiedí

Zpravodaj 3/2001

22.10.2001 16:47

Roãník 6

Stránka 1

âíslo 3

Záfií 2001

âeské energetické agentury a Státního fondu Ïivotního prostfiedí Globální klimatické zmûny a Prototype Carbon Fund v âeské republice V roce 1979 se v Îenevû na První svûtové klimatické konferenci, pofiádané Svûtovou meteorologickou organizací, poprvé na mezinárodním fóru poukázalo na váÏnost problému moÏné zmûny klimatu (s ní související zv˘‰ená ãetnost pfiírodních nestabilit, jako napfiíklad v˘skyt hurikánÛ, kde pohled z vesmíru na jeden z nich je znázornûn na obrázku 1). Bûhem 80.let nab˘valy vûdecké v˘sledky na transparentnosti a v roce 1988 zaloÏily UNEP (United Nations Environment Programme, Program Ïivotního prostfiedí OSN) a WMO (World Meteorological Organization, Svûtová meteorologická organizace) Mezivládní panel klimatické zmûny (IPCC – Intergovernmental Panel on Climate Change), jakoÏto nezávisl˘ vûdeck˘ a technick˘ orgán, kter˘ je zamûfien na podporu hlub‰ího poznání podstaty klimatické zmûny, hodnocení environmentálních (t˘kající se Ïivotního prostfiedí), ekonomick˘ch a sociálních dÛsledkÛ takové zmûny a na formulaci míry odpovûdnosti a globálních strategií. V prosinci 1988 rozhodlo Valné shromáÏdûní OSN o pfiijetí rezoluce, která uznala zmûnu klimatu jako spoleãn˘ problém v‰eho lidstva a apelovala na svûtovou vefiejnost, aby se zaãala tímto problémem zcela neodkladnû zab˘vat. První v˘sledky, prozatím v oblasti teorie, se dostavili pfiijetím Rámcové úmluvy OSN o zmûnû klimatu, která byla pfiijata v ãervnu 1992 na Konferenci OSN o Ïivotním prostfiedí a rozvoji (UNCED – The United Nations Conference on Environment and Development) v Rio de Janeiru a vstoupila v platnost 21. 3. 1994. Základním cílem Úmluvy je vytvofiit pfiedpoklady pro urychlenou stabilizaci koncentrací skleníkov˘ch plynÛ v atmosféfie na takové úrovni, která by zabránila nebezpeãné interferenci lidské ãinnosti s klimatick˘m systémem Zemû. Její uvedení do praxe by mûlo napomoci, aby se ekosystémy pfiirozenou cestou nejrychleji adaptovaly na moÏná rizika zmûny klimatu. Úmluva obsahuje dva dodatky, z nichÏ Dodatek I obsahuje seznam hospodáfisky vyspûl˘ch zemí (státy OECD s v˘jimkou JiÏní Korey a Mexika) a zemû, jejichÏ ekonomiky se nacházejí v pfiechodu k trÏnímu hospodáfiství (vût‰ina státÛ stfiední a v˘chodní Evropy) a Dodatek II, kter˘ je podmnoÏinou státÛ Dodatku I (pouze státy OECD s v˘jimkou âeské republiky, Polska, Maìarska, JiÏní Korey a Mexika). Úmluva ukládá pfiijmout v˘raznû silnûj‰í opatfiení státÛm obou DodatkÛ neÏ státÛm ostatním, pfiiãemÏ zemû, jejichÏ ekonomiky se nacházejí v pfiechodu k trÏnímu hospodáfiství mají v zájmu úspû‰ného dokonãení ekonomick˘ch reforem povoleny „jistou míru volnosti“. Je zaloÏena na principech spoleãné, ale diferencované odpovûdnosti jednotliv˘ch státÛ za dal‰í v˘voj planety a mj. ukládá smluvním státÛm formulovat, realizovat, publikovat a pravidelnû doplÀovat národní programy, obsahující opatfiení ke zmírÀování následkÛ takové zmûny. Ta lze shrnout do dvou základních kategorií: • opatfiení na omezování emisí skleníkov˘ch plynÛ (oxid uhliãit˘ – CO2, metan – CH4, oxid dusn˘ – N2O, fluorované uhlovodíky – HFCs, PFCs a hexafluoridu síry – SF6) • adaptaãní opatfiení, zvy‰ující schopnost pfiizpÛsobení sektorÛ lidské ãinnosti, kter˘ch se pfiedpokládaná zmûna klimatu dot˘ká nejvíce (lesnictví, zemûdûlství a vodní hospodáfiství) Na základû Rámcové úmluvy OSN o zmûnû klimatu se pak od roku 1995 kaÏdoroãnû konají konference smluvních stran, které hodnotí a kontrolují zpÛsob plnûní tohoto dokumentu a ukládají státÛm dal‰í úkoly.

V˘znamn˘m krokem v jednání pak byla tfietí konference smluvních stran, která se konala v japonském Kjótu v dobû od 1. - 11. 12. 1997. Zde byl pfiijat Kjótsk˘ protokol k Rámcové úmluvû, kter˘ vybran˘m smluvním stranám urãuje kvantitativní redukãní cíle emisí skleníkov˘ch plynÛ, které by v první etapû (do kontrolního období 2008 – 2012) zajistily celkové sníÏení svûtov˘ch emisí o 5,2 % v porovnání s úrovní v roce 1990 a rovnûÏ naznaãuje zpÛsoby jeho dosaÏení. Do v˘sledné bilanãní hodnoty jsou zapoãítány i propady emisí (umoÏnit vût‰í ukládání uhlíku v lesích ãi v pÛdû, tedy men‰í obsah CO2 v atmosféfie o uloÏen˘ uhlík). Pokud by smluvní stát v prvním kontrolním období sníÏil v˘sledné emise o vût‰í mnoÏství neÏ mu je Protokolem uloÏeno, mÛÏe vyuÏít vytvofiené reservy k plnûní svého cíle v následném období a pokud budou pfiijata pravidla mezinárodního obchodování s emisemi i jistou ãást této reservy za trÏní cenu prodat. Ke splnûní redukãních cílÛ je podle znûní Protokolu zapotfiebí prioritnû vyuÏívat pfiístupy a opatfiení, vypl˘vající z reálného národního redukãního potenciálu. Jako nadstavbov˘ch mechanismÛ lze vyuÏívat i spoleãn˘ch mezinárodních projektÛ, jejichÏ principem by bylo smûfiovat redukãní aktivity do tûch zemí, v nichÏ jsou související náklady v˘raznû niωí. Protokol pfiipou‰tí i moÏnost spoleãnû pfiijíman˘ch opatfiení na sniÏování emisí skleníkov˘ch plynÛ na mezinárodní úrovni, tzv. flexibilních mechanismÛ, které mají prÛmyslov˘m státÛm umoÏnit, aby zajistily sníÏení emisí na území jiného státu nebo odkoupily od jiného státu právo vypou‰tût skleníkové plyny, tedy mohou b˘t v budoucnu úãinnou doplÀkovou nadstavbou sniÏování emisí. Kjótsjk˘ protokol uvádí tfii typy flexibilních mechanismÛ : • Spoleãnû realizovaná opatfiení (Joint Implementation - JI). Pfiedpokládá se, Ïe v zemích stfiední a v˘chodní Evropy, v nichÏ probíhá ekonomická transformace, jsou mnohem vût‰í moÏnosti ekonomicky únosné redukce emisí, a to díky neekonomickému vyuÏívání tepla a energie. Na základû JI by do takov˘ch zemí vstupovali zahraniãní investofii, ktefií by jako v˘nos za své investice dostávali emisní kredity. Tyto kredity by se vztahovaly ke konkrétním projektÛm, které by prokazatelnû sniÏovaly emise skleníkov˘ch plynÛ. Kredity by byly obchodovatelné a umoÏnily by

Zpravodaj 3/2001

Roãník

22.10.2001 16:47

6,

âíslo

3,

Stránka 2

strana

2

nûkter˘m zemím splnit závazky z Úmluvy na území jiného státu za ekonomicky oboustrannû v˘hodn˘ch podmínek. • Obchodování s emisemi (emission trading, ET) – obchodování na základû celkov˘ch národních emisí. JestliÏe se ukáÏe, Ïe zemû A emituje napfiíklad o deset milionÛ tun CO2 ménû, neÏ jí ukládá Protokol, mÛÏe tento rozdíl prodat jiné zemi B. V koneãném dÛsledku zemû A i B spoleãnû plní závazky, pouze dochází k redistribuci emisních limitÛ mezi A a B. Oba pfiístupy, tedy JI zakládající se na investování do konkrétního projektu, nebo obchodování s národními emisními limity, mohou b˘t souhrnnû charakterizovány jako obchodování s emisemi. • Mechanismus ãistého rozvoje (Clean Development Mechanism, CDM) – Kjótsk˘ protokol umoÏÀuje zemím Dodatku I podobn˘m zpÛsobem financovat projekty, které musí skuteãnû sniÏovat existující emise skleníkov˘ch plynÛ, ve státech tfietího svûta. ¤ada zemí ale nyní uvaÏuje o moÏnosti roz‰ífiit spektrum tûchto projektÛ rovnûÏ na tzv. ãisté uhelné elektrárny, jaderné reaktory a pfiedev‰ím propady. V‰echny v˘‰e uvedené dÛvody vedly k tomu, Ïe 18. ledna 2000 byl ve Washingtonu zaloÏen Prototype Carbon Fund (PCF). Je spravován Svûtovou bankou. Fond je nezávisl˘ na politice USA a jin˘ch zemích o klimatu a má za cíl podporovat v˘voj budoucího obchodování s emisemi skleníkov˘ch plynÛ. Patfií mezi první základní trÏní mechanismy na klimatické zmûny a finanãní podpora je smûfiována na klimaticky „pfiátelské technologie“. Fond je vytvofien z úãastnick˘ch poplatkÛ – US$ 10 miliónÛ pro vládu a US$ 5 miliónÛ pro soukromé firmy a disponuje cca US$ 180 mil. Finanãní úãast zde má napfiíklad Kanada, Finsko, Norsko, ·védsko, Nizozemí, Japonská banka pro mezinárodní spolupráci a spoleãnosti jako British Petroleum – Amoco, Deutsche Bank, Gaz de France ãi Mitsubishi Corp. Pro ãesk˘ projekt Energetická úãinnost (Energy Efficiency, EE) – program energetick˘ch úspor realizovan˘ âeskou energetickou agenturou (âEA) a pfiipravovan˘ Ministerstvem Ïivotního prostfiedí (MÎP) se pfiedpokládá grantová podpora ve v˘‰i US$ 8 aÏ 10 mil. v závislosti na moÏnostech redukcí emisí skleníkov˘ch plynÛ projektem EE a jejich budoucího pfievodu ve prospûch PCF. Tento projekt uvaÏuje s podporou novû zaloÏeného Prototype Carbon Fund, vycházejícího z principÛ Kjótského protokolu a slouÏícího k ovûfiení mechanismÛ emisních kreditÛ. Ukonãení ãinnosti PCF je koncem roku 2012. Projekt by mohl za dobu své existence, tj. do roku 2012, redukovat aÏ 2 mil. tun CO 2, tj. asi 200 000 tun roãnû. Za úãelem lep‰ího porozumûní mechanismu PCF

Z P R AV O D A J

Záfií 2 0 0 1

uspofiádala Svûtová banka ve dnech 11. – 13. 7. 2001 semináfi v Maìarsku pro zemû v˘chodní a stfiední Evropy. Za âR se zúãastnili zástupci MÎP, âEA a âMZRB (âeskomoravská záruãní rozvojová banka). Ve‰keré podstatné náleÏitosti budoucí smlouvy jsou v souãasné dobû v jednání a pro bûÏn˘ pfiípad budou podmínky nastaveny tak, aby byly oboustrannû v˘hodné. Poslední jednání mezi misí Svûtové banky a âEA probûhla ve dnech 16. – 19. 7. 2001 za úãelem dopracování projektového návrhu, proIlustraãní foto: hurikán jednání dílãích pod-projektÛ a zejména zpÛsobu stanovení v˘chozí úrovnû parametrÛ projektÛ pro odeãet v˘‰e emisí. Pro realizace projektu je Ïádoucí zabezpeãit do bfiezna roku 2002 podprojekty tak, aby byla zaji‰tûna pfiedpokládaná úroveÀ úspor emisí a v˘‰e grantu. V fiíjnu tohoto roku by se mûl uskuteãnit tzv. project appraisal, coÏ je koneãn˘ popis projektu a stanovení podmínek spolupráce. O sniÏování emisí ekvivalentu CO2 se hovofií jiÏ dlouhou dobu, ale pokud se podíváme na následující v˘hledy podle zpracování IEA (International Energy Agency – obrázek), vãetnû postoje Spojen˘ch státÛ v ãele s Georgem Bushem ke Kjótskému protokolu (pouze v oblasti spalování paliv mûli USA v roce 1998 „pfiíspûvek“ v emisích CO2 5 410 Mt z celkov˘ch svûtov˘ch emisí CO2 22 726 Mt, jak uvádí zdroj z IEA), tak máme jistû dostaãující dÛvod klást otázku, jak˘ to je vlastnû pfiístup politick˘ch ‰piãek na celém svûtû k souãasn˘m, ale pfiedev‰ím k budoucím nestabilitám v klimatu, které jiÏ vût‰ina svûta uznává jako prokazateln˘ch vlivem zv˘‰eného skleníkového efektu. JelikoÏ zmûna klimatu je globálním problémem, bylo by vhodné najít i celosvûtovû schÛdné fie‰ení, které jiÏ dan˘ problém zaãne fie‰it v praxi a zajisté by mj. napomohl celosvûtov˘ uhlíkov˘ fond, kter˘ by napfiíklad z uhlíkov˘ch daní alespoÀ ãásteãnû napomohl k fie‰ení tohoto globálního problému. Mechanismy by mûly b˘t nastavené tak, aby respektovaly pfiístup k energetick˘m zdrojÛm v jednotliv˘ch státech, k moÏnostem sniÏování ztrát, které jsou od primárního paliva k uÏitné potfiebû energie a také zohledÀovaly „potfiebnou míru" uÏitné potfieby energie. Podle toho také stanovit v˘‰i poplatkÛ za uhlíkové emise, které by pak následnû mohli slouÏit tûm, ktefií by dosaÏení „optimální produkce ekvivalentu CO2" dosahovali vzhledem k v˘‰e popsan˘m podmínkám v nepomûru k plátcÛm za zneãi‰Èování. Pfiedev‰ím zÛstává otázkou, jak zodpovíme v˘znam tolika konferencí a mítinkÛ budoucím generacím, které budou muset ãelit kromû zabezpeãení energetické sobûstaãnosti i mnoha sekundárním vlivÛm, které jim zanecháme na‰im nezodpovûdn˘m a pfiedev‰ím krátkozrak˘m chováním k na‰emu okolí a v koneãném dÛsledku i k sobû samotn˘m? Ing. Martin Fiala

Projekty podpofiené âeskou energetickou agenturou Penzion pro dÛchodce StfiíÏkov akce ã. 308/96 Projekt z oblasti obãanské vybavenosti podpofien˘ âEA v roce 1996. Jedná se o Penzion pro dÛchodce v Praze 9 – StfiíÏkovû. Objekt byl postaven v polovinû 70. let a tvofií jej 12 dvoupodlaÏních bytov˘ch domÛ Jedenáct je postaveno stavební soustavou T08B s plochou stfiechou (viz obr. 1) a jeden se sedlovou stfiechou (viz obr. 2) z dÛvodu návaznosti na okolní zástavbu. Areál obsahuje 118 bytov˘ch jednotek o celkové obytné plo‰e 3592 m2. obr. 1

Zpravodaj 3/2001

Roãník

22.10.2001 16:47

6,

âíslo

3,

Stránka 3

strana

3

Z P R AV O D A J

Záfií

2001

SníÏení energetické nároãnosti objektu bylo provedeno koncepãnû, a to tûmito opatfieními: • zateplení obvodového plá‰tû systémem DRYVIT • v˘mûna v‰ech oken za EUROOKNA • zateplení stfiech pûnov˘m polystyrénem a aplikace foliového systému TROCAL • montáÏ mûfiení tepla na patû objektu • osazení regulaãních ventilÛ s termostatick˘mi hlavicemi DANFOSS • byla oddûlena pfiíprava TUV pro penzion od okolní v˘stavby zfiízením samostatného okruhu s dvûma deskov˘mi v˘mûníky, cel˘ ohfiev TUV je fiízen poãítaãem Práce probíhaly za provozu, coÏ kladlo vysoké nároky na organizaci. Napfiíklad v˘mûna oken v jednotliv˘ch bytech probûhla v jediném dni tak, Ïe se obyvatelé veãer vrátili do uklizeného bytu s nov˘mi okny. Dílo ve své úplné podobû bylo pfiedáno v bfieznu 1998. Hlavními dodavateli byly firmy MONTAKO, Kralupy nad Vltavou a ALVA, Praha 5. Celkové náklady dosáhly v˘‰e 17,655 mil. Kã, z toho dotace âEA byla 5 mil. Kã.

obr. 2

Celkové úspory: V souãasné dobû se úspora pohybuje jiÏ druh˘m rokem na úrovni pfiibliÏnû 45% v˘chozích hodnot z roku 1994. Jaromír Kadlec

EKIS âEA se pfiedstavují

Internetové energetické konzultaãní a informaãní stfiedisko i-EKIS (www.i-ekis.cz) My‰lenka vyuÏití nového informaãního media – Internetu pro energetické konzultace a poradenství jistû není nová. Celá fiada technick˘ch oborÛ vyuÏívá pfiednosti Internetu, které jsou pfiedev‰ím v rychlosti komunikace, v nízké cenû zasílan˘ch zpráv, v moÏnosti pfienosu informací v rÛzn˘ch formátech (text, v˘kresy, fotografie, zvuk, video, a dal‰í). Stejnû tak se postupnû roz‰ifiuje pouÏití Internetu pro konzultace a poradenství. Dnes jiÏ zcela obvyklé v oblasti poãítaãÛ, mobilních telefonÛ, digitální fotografie a s urãit˘m zpoÏdûním se zaãíná objevovat v energetick˘ch oborech, napfi. v oblasti úspor energií, nebo alternativních zdrojÛ. JiÏ nûkolik serverÛ v tûchto oborech má fungující internetové poradny. Spoleãn˘m problémem u tûchto poraden je ale vysoká nároãnost na trvalé zaji‰Èování provozu sluÏby tohoto typu. Je totiÏ nutné zajistit relativnû rychlou reakci na dotazy a zároveÀ odbornou úroveÀ odpovûdí. Sladit tyto dva poÏadavky je vÏdy problém. Pfii‰la proto na svût my‰lenka vyuÏít odborného potenciálu, kter˘ je v kolektivu poradcÛ v jednotliv˘ch stfiediscích EKIS a vytvofiit pro nû internetov˘ server, kter˘ by byl pouÏíván jako nástroj pro komunikaci. Tím by bylo moÏno spojit pfiednosti Internetu s odborností zku‰en˘ch poradcÛ. Projekt byl vybrán hodnotitelskou komisí k realizaci a i-EKIS se podafiilo od zaãátku ãervence leto‰ního roku uvést do provozu. Novému stfiedisku byla zámûrnû ponechána dvoumûsíãní lhÛta pro technické odladûní systému a pro vybudování kontaktÛ mezi odborn˘m administrátorem systému a jednotliv˘mi poradci. Od záfií je i-EKIS v „ostrém“ provozu a systém postupnû bude prezentován i ve sdûlovacích prostfiedcích. Celá funkce systému je nejlépe patrná z následujícího grafického vyjádfiení: TAZATEL formulace dotazu

web EKPS prezentace dotazÛ

vrácení tazateli k upfiesnûní

Odborn˘ administrátor tfiídûní dotazÛ

konzultant âEA odpovûì na dotaz

vyfiadûní nepatfiiãn˘ch dotazÛ

Je samozfiejmé, Ïe internetov˘ konzultaãní a informaãní systém se nehodí pro v‰echny typy poÏadavkÛ tazatelÛ. VÏdy bude slouÏit jen pro relativnû jednodu‰‰í a písemnû dobfie formulovatelné dotazy. Tam, kde se ukáÏe osobní kontakt mezi tazatelem a konzultantem nezbytn˘m, zÛstává pro tazatele jako následná moÏnost osobní náv‰tûva nûkterého EKISu. Cel˘ systém byl proto postaven na zásadû vyfiazení pfiímého kontaktu mezi tazatelem a konzultantem. V˘znam systému i-EKIS je proto pfiedev‰ím pro: a) okruh písemnû definovateln˘ch dotazÛ b) dotazy obecnûj‰ího charakteru, které mohou slouÏit pro ‰ir‰í okruh zájemcÛ o problematiku c) vylouãení (pfiesmûrování) dotazÛ, které do vymezené problematiky nepatfií. V˘sledkem vyuÏívání i-EKISU bude pak v fiadû pfiípadÛ úspora ãasu a cestovních nákladÛ pro tazatele a v˘razné zv˘‰ení efektivity práce. Nejãastûji kladené a prohlíÏené dotazy budou pak, spolu s odpovûìmi, automaticky vybírány a zafiazovány do levého navigaãního sloupce bûÏnou formou ãasto kladen˘ch dotazÛ (FAQ – frekvently asked questions). Dotazy, které nepatfií do v˘‰e uveden˘ch kategorií dotazÛ a vyÏadují nároãnou komunikaci mezi tazatelem a odpovídajícím, budou vráceny tazateli s návodem jak postupovat. Je to v‰e samozfiejmû poãáteãní pfiedstava a teprve praxe ukáÏe cestu, jak systém rozvíjet a pfiizpÛsobovat potfiebám uÏivatelÛ. Pro nábûh celého systému byl ze strany âeské energetické agentury vybrán omezen˘ okruh poradcÛ, u kter˘ch je vzhledem k dosavadním v˘sledkÛm poradenské ãinnosti pfiedpoklad kvalitních v˘sledkÛ. Tento okruh bude samozfiejmû v budoucnu roz‰ifiován. Pokud by jiÏ dnes nûkdo z dal‰ích, nezafiazen˘ch poradcÛ mûl zájem o internetové poradenství, staãí se o to pfiihlásit pomocí e-mailu na adrese: [email protected]. Na této kontaktní adrese je moÏné se ptát i na jakékoliv dal‰í podrobnosti systému i-EKIS. Asi nejdÛleÏitûj‰í informací je internetová adresa, na které lze systém najít. Je to: www.i-ekis.cz Ing. Miroslav Bechynû

Zpravodaj 3/2001

Roãník

22.10.2001 16:47

6,

âíslo

3,

Stránka 4

strana

4

Z P R AV O D A J

Záfií

2001

Zpravodaj radí Poznámky k nové právní úpravû podnikání v energetice Od poãátku leto‰ního roku platí nov˘ energetick˘ zákon a bûhem roku postupnû zaãaly vcházet v platnost i jeho provádûcí pfiedpisy. PÛsobením nov˘ch legislativních úprav sice nedo‰lo k tak zásadním zmûnám jako pfied nûkolika lety, kdy zaãal platit tehdej‰í zákon ã. 222/1994 Sb., ale pfiesto se i dnes mnoÏí dotazy na nûkteré okolnosti postupu podle nov˘ch pfiedpisÛ. Jednou z ãasto pokládan˘ch otázek je zpÛsob splnûní poÏadavkÛ zákona na oprávnûní k podnikání u domovních a blokov˘ch zdrojÛ tepla. V fiadû pfiípadÛ jsou tyto, ale i blokové kotelny provozovány formou nájmu smluvními provozovateli. Dosavadní praxe byla taková, Ïe státní autorizace k podnikání podle b˘valého zákona ã. 222/1994 Sb. byla bûÏnû vydávána jak na domovní zdroje tepla (domovní kotelny), tak i na blokové zdroje tepla. Základními podmínkami k udûlení státní autorizace byly skuteãnosti, Ïe dodávka tepla bude realizována pro jin˘, neÏ provozovatelsk˘ subjekt, a Ïe provozovatel byl schopen doloÏit, zda provozované zafiízení buì vlastní nebo si jej najímá pro úãely své podnikatelské ãinnosti. Uplatnûním zákona ã. 458/2000 Sb., energetického zákona, v‰ak v této oblasti do‰lo k jisté zmûnû, neboÈ licenci k podnikání na v˘robu tepla nebude jiÏ moÏno obdrÏet právû na domovní kotelny, kdy poskytnutí licence na provozování domovních zdrojÛ tepla je ze zákona vylouãeno ustanovením § 3 zákona – Podnikání v energetick˘ch odvûtvích – cit.: §3 (1) Pfiedmûtem podnikání v energetick˘ch odvûtvích je v˘roba elektfiiny, pfienos elektfiiny, distribuce elektfiiny a obchod s elektfiinou, v˘roba plynu, pfieprava plynu, distribuce plynu, uskladÀování plynu a obchod s plynem a v˘roba tepelné energie a rozvod tepelné energie. §3 (2) Pfienos elektfiiny, pfieprava plynu, distribuce elektfiiny a distribuce plynu, uskladÀování plynu, v˘roba a rozvod tepelné energie se uskuteãÀují ve vefiejném zájmu. §3 (3) Podnikat v energetick˘ch odvûtvích na území âeské republiky mohou za podmínek stanoven˘ch tímto zákonem fyzické ãi právnické osoby pouze na základû státního souhlasu, kter˘m je licence udûlená Energetick˘m regulaãním úfiadem. Licence podle tohoto zákona se neudûluje na obchod, distribuci a uskladÀování propan-butanu a jeho smûsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy a na v˘robu tepelné energie urãené pro dodávku koneãn˘m spotfiebitelÛm odbûrn˘m tepeln˘m zafiízením ze zdroje tepelné energie umístûného v tomtéÏ objektu. Dále se licence neudûluje na distribuci elektfiiny nebo na distribuci plynu, pokud odbûratel poskytuje odebranou elektfiinu nebo

plyn jiné fyzické ãi právnické osobû prostfiednictvím vlastního odbûrného zafiízení a nejedná se o podnikání podle obchodního zákoníku. Zjevn˘m dÛvodem tohoto opatfiení je, Ïe v pfiípadû provozování domovního zdroje tepla se „de facto“ jedná zejména o plnûní individuální povinnosti vlastníka objektu vÛãi svému majetku a vÛãi osobám, které se na jeho spoluuÏívání podílejí (napfi. vÛãi nájemcÛm bytÛ a nebytov˘ch prostorÛ), nikoliv o provozování vefiejné energetické soustavy, na kterou je nov˘ zákon prioritnû zamûfien a kdy i v˘slovnû uvádí, Ïe tímto zákonem upravované podnikatelské ãinnosti se konají ve vefiejném zájmu. Rozhodnû to v‰ak neznamená, Ïe by podle nové právní úpravy nebylo moÏno domovní kotelny formou nájmu i nadále provozovat. I nadále je pochopitelnû moÏné domovní zdroje tepla pronajímat a nájemce je mÛÏe provozovat, ale v takovém pfiípadû tato ãinnost nespadá do pÛsobnosti podnikatelsk˘ch oprávnûní o‰etfiené zákonem ã. 458/2000 Sb., ale v˘hradnû zákonem ã. 455/1991 Sb., Ïivnostensk˘m zákonem, kter˘ byl koncem roku 2000 doplnûn nafiízením vlády ã. 469/2000 Sb., stanovícím obsahové náplnû jednotliv˘ch Ïivností. V tomto nafiízení vlády je mezi voln˘mi Ïivnostmi pod poloÏkou 121. „Poskytování technick˘ch sluÏeb“ v˘slovnû uvedena v˘roba a rozvod elektfiiny, plynu a tepla v jiném, neÏ vefiejném zájmu, jedná se tedy o ãinnosti nespadající do pfiímé pÛsobnosti zákona ã. 458/2000 Sb. Smluvní vztahy mezi pronajímatelem a nájemcem domovní kotelny se pak i nadále uzavírají v intencích obecnû platn˘ch pfiedpisÛ, tj. zákona ã. 40/1964 Sb., obãanského zákoníku a zákona ã. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku v jejich platn˘ch znûních a nájemce – smluvní provozovatel – je pfii plnûní sv˘ch smluvních závazkÛ povinen disponovat pfiíslu‰n˘m Ïivnostensk˘m oprávnûním. Smluvní provozovatel musí ov‰em plnit i dal‰í podmínky, stanovené platn˘mi pfiedpisy, jako napfiíklad z oblasti bezpeãnosti práce, ochrany Ïivotního prostfiedí, z oblasti cenové a dal‰ích a celá tolik diskutovaná zmûna pfiedpisu se tedy projevuje pouze ponûkud odli‰nou formou potfiebného oprávnûní k podnikání. V pfiípadû nejasností nebo pfii fie‰ení individuálních specifik by mûli pomoci pracovníci Energetického regulaãního úfiadu, pfiípadnû SEI. Martin ·tûpán, Deas s.r.o.

Pfieãetli jsme za vás „DÛm roku 2000“ z publikace „Li‰ka staví s vámi“ Informace o v˘sledcích loÀské vefiejné architektonické soutûÏe DÛm roku 2000, vypsané âeskomoravskou stavební spofiitelnou pod patronací Ministerstva pro místní rozvoj âR a podpofiené mimo jiné i âeskou energetickou agenturou, jsou skryty ve zdánlivû pouze propagaãní publikaci âeskomoravské stavební spofiitelny pod nepfiíli‰ v˘stiÏn˘m titulem „Li‰ka staví s vámi“, která by mohla pro svou „komerãnost“ uniknout va‰í ãtenáfiské pozornosti. „SoutûÏ DÛm roku 2000 – model âMSS se stala prezentací zajímav˘ch architektonick˘ch návrhÛ, jejichÏ praktická realizace mÛÏe pfiispût k fie‰ení nedobré bytové situace v âeské republice. Pfiedev‰ím kriterium nízk˘ch finanãních nákladÛ, a to jak investiãních, tak provozních ãiní mnohé

z pfiedstaven˘ch staveb atraktivními i pro mladé rodiny“ pí‰e ve svém hodnocení Doc. Ing. Arch. Jan ·típek – pfiedseda soutûÏní poroty v úvodu publikace, kterou pro âeskomoravskou stavební spofiitelnu vydala ABF, a.s. v leto‰ním roce.

Zpravodaj 3/2001

Roãník

22.10.2001 16:47

6,

âíslo

3,

Stránka 5

strana

Kriterium nízk˘ch provozních nákladÛ pfii tom nebylo nijak mírné. PoÏadavky âEA, které se opíraly o poÏadavky v dobû konání soutûÏe teprve pfiipravované vyhlá‰ky, kterou se stanoví podrobnosti úãinnosti uÏití energie pfii spotfiebû tepla v budovách, vyÏadovalo sníÏení provozních nákladÛ – spotfieby energie – na cca 50% úrovnû odpovídající stavbû splÀující poÏadavky v souãasné dobû platn˘ch norem. SoutûÏní práce, které se s energetick˘m kriteriem, stejnû jako s kriteriem nízk˘ch investiãních nákladÛ vyrovnaly a navíc pfiesvûdãily porotce i svou vnitfiní architektonickou invencí, jsou v uvedené publikaci podrobnû prezentovány v grafické i textové podobû vãetnû filozofie fie‰ení a architektonicko stavebního fie‰ení. Uvedené ocenûné projektové práce mohou velmi dobfie poslouÏit jako inspirace nejen pro úãastníky stavebního spofiení, pro které ji âeskomoravská stavební spofiitelna objednala, ale zejména pro energetické poradce hledající vhodná fie‰ení, jak pro nové stavby, tak pro rekonstrukce stávajících obytn˘ch

5

Z P R AV O D A J

Záfií

2001

domÛ a domkÛ. Vzhledem k tomu, Ïe v˘sledky soutûÏe jsou v publikaci doplnûny o dal‰í dÛleÏité praktické informace o energetick˘ch úsporách a novinkách v na‰í energetické legislativû dot˘kajících se nemovitostí mÛÏe b˘t publikace „Li‰ka staví s vámi" velmi uÏiteãnou pomÛckou pfii jednání s náv‰tûvníky poradensk˘ch stfiedisek a zájemcÛ o zpracování energetick˘ch auditÛ ãi energetick˘ch prÛkazÛ budov. Problémem sice, mÛÏe b˘t, jak se k zmiÀované publikaci dostat, protoÏe je neprodejná a âeskomoravská stavební spofiitelna ji distribuuje prostfiednictvím sv˘ch poboãek úãastníkÛm stavebního spofiení. Vûfiím v‰ak, Ïe tak, jak byl vypisovatel vstfiícn˘ k soutûÏícím, bude i k zájemcÛm o v˘sledky soutûÏe z fiad energetick˘ch poradcÛ. Titulní strana zmiÀované publikace

Cena vefiejnosti: DÛm roku 2000 – model âMSS (rodinn˘ dÛm Aniãka)

Ing. TomበZajíc

Cena vefiejnosti: DÛm roku 2000 – model âMSS (nízkoenergetick˘ dÛm Vele‰ovice)

Autor: Ing. Karel Peterka, THERMO PLUS – projektov˘ ateliér

Autor: Ing. Jifií Plotûn˘

Kontakt: THERMO PLUS – projektov˘ ateliér Rybova 830, 541 01 Trutnov Tel./fax: 0439/81 61 30, mobil. tel.: 0603/498 475 E-mail: [email protected]

Kontakt: Vele‰ovice 276, 68 301 Tel.: 05/43 35 61 52, 0507/37 51 37 Mobil. tel.: 0603/204 773 E-mail: ploteny.asyn@World online.cz

Technické údaje stavby: • celková zastavûná plocha: 97,69 (m2) • celková uÏitná plocha: 104,10 (m2) • celkov˘ obestavûn˘ prostor: 496,50 (m3) 2 • prÛmûrná cena za 1 m uÏitné plochy: 16150,00 (Kã) • prÛmûrná cena za 1 m3 obest. prostoru: 3650,00 (Kã) • poãet trvale Ïijících osob: ãtyfii • roãní spotfieba tepelné energie na vytápûní: varianta A, B: 11600,00 (kWh) • spotfieba tepelné energie na ohfiívání TUV za rok: palivem: varianta A, B: 5200,00 (kWh) solárním systémem: 2700,00 (kWh) • spotfieba tepelné energie v palivu celkem: varianta A: 14100,00 (kWh) varianta B: 6500,00 (kWh) • pouÏité palivo: varianta A: zemní plyn varianta B: elektfiina+tepelné ãerpadlo

Technické údaje stavby: • celková zastavûná plocha: 92,00 (m2) • celková uÏitná plocha: 219,90 (m2) • celkov˘ obestavûn˘ prostor: 570,00 (m3) 2 • prÛmûrná cena za 1 m uÏitné plochy: 8421,00 (Kã) • prÛmûrná cena za 1 m3 obest. prostoru: 3508,00 (Kã) • poãet trvale Ïijících osob: ãtyfii • roãní spotfieba tepelné energie na vytápûní: 6920,00 (kWh) • spotfieba tepelné energie na ohfiívání TUV za rok: palivem: 2300,00 (kWh) solárním systémem: 1200,00 (kWh) • spotfieba tepelné energie v palivu celkem: 9220,00 (kWh) • pouÏité palivo: zemní plyn Projekt je realizován.

Zpravodaj 3/2001

Roãník

22.10.2001 16:47

6,

âíslo

3,

Stránka 6

strana

6

Z P R AV O D A J

Záfií

2001

Co uvidíte na leto‰ním AQUATHERMU ve dnech 20. – 24. 11. 2001

Nízkoenergetickou stavební soustavu RAPID – moderní technologii s perspektivou A to u stánku ã. 424, v hale L, na praÏském V˘stavi‰ti. Tento moderní systém prezentuje spoleãnost ELIS ENGINEERING s.r.o. z Plznû. Projekt vyhovuje nárokÛm souãasné doby, je zároveÀ perspektivní i pro budoucnost a proto musí splÀovat tyto poÏadavky: 1. nízkoenergetick˘ 2. nízkonákladov˘: a) investiãnû b) provoznû 3. ‰etrn˘ k lidskému zdraví 4. ‰etrn˘ k Ïivotnímu prostfiedí 5. variabilní V‰echny tyto podstatné poÏadavky a mnoho dal‰ích splÀuje vyvíjená panelová nízkoenergetická soustava RAPID, která je podpofiena âeskou energetickou agenturou Praha v rámci Státního programu na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro rok 2001 – Podprogram IV. podpory v˘voje a vyuÏívání moderních technologií a materiálÛ pro opatfiení ke zv˘‰ení úãinnosti uÏívání energie. Technick˘ popis nízkoenergetické stavební soustavy RAPID Stavební soustava RAPID, urãená pro nízkopodlaÏní bytovou a komerãní zástavbu vãetnû zdravotnick˘ch a ‰kolsk˘ch zafiízení je zaloÏena na Ïelezobetonov˘ch panelov˘ch prvcích, a to jak nosn˘ch, tak v˘plÀov˘ch i stropních a lze ji libovolnû doplÀovat bûÏn˘mi stavebními materiály jako jsou pfiíãkovky, sádrokartonové konstrukce, kazetové podklady, plastové nebo hliníkové stûny, dfievûné doplÀky a podobnû. Obvodové panely jsou po realizaci hrubé stavby izolovány pûnov˘m polystyrenem o tlou‰Èce 120 mm s následnou finální povrchovou úpravou libovolnou venkovní omítkou (vãetnû barevného ladûní). Tím je zcela eliminován vÏit˘ neÏádoucí pocit „panelákového syndromu“ a zároveÀ souãinitel prostupu tepla je 0,33 W m-2K-1. Strop nad nejvy‰‰ím podlaÏím je pokryt minerální plstí o minimální tlou‰Èce 220 mm. Souãinitel prostupu tepla je potom 0,22 W m-2 K-1. Okna musí vykázat souãinitel prostupu tepla men‰í neÏ 1,8 W m-2K-1. V˘hody této stavební soustavy jsou:

• vysoká statická únosnost – oproti klasick˘m materiálÛm jsou nosné prvky subtilnûj‰í a tím je dosaÏeno na stejné zastavûné plo‰e stfiednû velkého bytového domu na jednom podlaÏí aÏ o 20 m2 uÏitné plochy navíc. • minimální cena – beton byl, je a bude nejlevnûj‰ím stavebním materiálem • akumulaãní schopnost a setrvaãnost – beton v˘bornû drÏí teplotu, coÏ pfiispívá na tepelné pohodû uvnitfi stavby • vysoká produktivita práce pfii v˘stavbû • rosn˘ bod je díky vnûj‰í tepelné izolaci mimo prefabrikované dílce a tudíÏ nevznikají uvnitfi objektu plísnû. Pro zv˘‰ení komfortu bydlení ãi uÏívání objektu, byl v návaznosti na v˘voj komplexní stavební soustavy RAPID vyvinut nízkoenergetick˘ sálav˘ panel (viz schématick˘ náãrt). Panelov˘ systém sálavého vytápûní Panelové sálavé vytápûní spoãívá uloÏením topn˘ch trubek vodních (popfi. odporového topného kabelu) do okenního stûnového panelu, tj. panelu s nejvy‰‰í tepelnou ztrátou tak, aby vytápûcí plocha byla schopna pokr˘t vlastní tepelnou ztrátu i ztrátu dal‰ích ãástí vnûj‰ích konstrukcí. Tím dosáhneme eliminování vlivÛ studen˘ch proudÛ okolo oken. Tato vytápûcí stûna se stává velkoplo‰n˘m zdrojem sálavého tepla, jehoÏ v˘hodami je zejména: • získání optimální tepelné pohody, pfiestoÏe teplota místnosti je o 2 – 3 °C niωí neÏ obvyklá • sníÏení energetick˘ch nákladÛ o cca 10 % • zdrav˘ zpÛsob vytápûní, bez vífiení prachu, vhodn˘ zejména pro alergiky • nevyÏaduje Ïádnou údrÏbu • sníÏení pofiizovacích nákladÛ na systém vytápûní • pfiípadnû vyuÏití netradiãních zdrojÛ tepla, napfi. tepeln˘ch ãerpadel, protoÏe nízkoteplotní vytápûcí soustava je zvolena 55/45 °C V souãasné dobû jsou v Technickém a zku‰ebním ústavu stavebnictví v Brnû provádûny statické zkou‰ky vyrobeného prototypu za úãelem vydání certifikaãního osvûdãení. Na uveden˘ v˘robek je na Úfiadu prÛmyslového vlastnictví v Praze podána pfiihlá‰ka uÏitného vzoru evidovaná pod ã.j. PUV 2001-11717. Závûrem Vás informujeme, Ïe ve spolupráci s âEA Praha probíhají pfiípravné investiãní a projekãní práce pro realizaci pilotního programu roku 2002. Jedná se o realizaci prvního bytového objektu realizovaného moderním stavebním systémem RAPID v Dobfií‰i. Ing. Václav Zyka ELIS ENGINEERING s.r.o. PlzeÀ

Zpravodaj 3/2001

Roãník

22.10.2001 16:47

6,

âíslo

3,

Stránka 7

strana

7

Z P R AV O D A J

Záfií

2001

Státní fond Ïivotního prostfiedí

Co pfiinesla v˘roãní zpráva Státního fondu Ïivotního prostfiedí V˘roãní zprávu za rok 2000 vydal tiskem SFÎP v ãervenci t.r. poté, co vláda âR bez pfiipomínek projednala a schválila Zprávu o ãinnosti SFÎP v loÀském roce. Ze zprávy vyjímáme ãást kapitoly Pfiínosy ekologick˘ch opatfiení: Na podporu akcí a projektÛ ve sloÏkách Ïivotního prostfiedí technologie a v˘roba a obnovitelné zdroje Fond v roce 2000 registroval 133 Ïádostí, z toho 12 v oblasti technologie a v˘roba (konkrétnû na programy BAT a EMAS) a 121 Ïádost na akce a projekty související s programy vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie – vyuÏití biomasy, solární energie, tepeln˘ch ãerpadel, dále pak podpora investic do v˘stavby mal˘ch vodních elektráren, vûtrn˘ch elektráren. K tûmto Ïádostem Fond rezervoval smluvní podporu (dotace a pÛjãky) v celkové hodnotû 322 370 tis. Kã a 9 668 tis. Kã na programy v oblasti technologií a v˘roby. Ekologické efekty jsou smluvnû zaji‰tûny a realizací jednotliv˘ch projektÛ a akcí bude odstranûno zneãi‰Èování Ïivotního prostfiedí v hodnotách 425,94 tun tuh˘ch látek za rok a 1 301,24 tun plynn˘ch látek za rok. V této souvislosti je tfieba uvést, Ïe v rámci programu Slunce do ‰kol (fotovoltaické systémy 1 200W a 100W), na kter˘ Fond v roce 2000 registroval 105 Ïádostí, ãiní poÏadovaná podpora formou ãiní 12 185 tis. Kã. Program Slunce do ‰kol byl vyhlá‰en v prosinci 1999 a je finanãnû podporován právû ze SFÎP. ·koly mohou získat na pofiízení demonstraãního fotovoltaického ãlánku dotaci aÏ sto procent pofiizovacích nákladÛ.

V roce 2000 byla v rámci programu vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ ve ‰kolství – Slunce do ‰kol (systémy 1,2 kW) podpofiena 101 ‰kola (základní, stfiední, vy‰‰í, odborná) pfii celkov˘ch nákladech 51 000 tis. Kã. Ke konkrétním realizacím patfií tyto dvû: • Koncem ãervna na SP·E v Mohelnici (okres ·umperk) byl uveden do trvalého provozu jeden z 15 prvních demonstraãních fotovoltaick˘ch systémÛ, instalovan˘ch v rámci programu Slunce do ‰kol. • V polovinû srpna byl na ãeskolipské Stfiední odborné ‰kole instalován solární panel, kter˘ budou studenti ‰koly oboru Ekologie a ochrana krajiny, podle slov jejího fieditele Josefa Hamady, vyuÏívat pfiedev‰ím pro studijní úãely. Dvousetkilov˘ panel je umístûn na speciálních nosnících na ‰kolním skleníku a napojen na poãítaã, kter˘ zaznamenává a vyhodnocuje prÛbûh jeho v˘konu. Realizaci projektu instalace fotovoltaického ãlánku o v˘konu 100W podpofiil v rámci programu Slunce do ‰kol Státní fond Ïivotního prostfiedí ãástkou 40 tisíc korun. PhDr. Vûra Dfievikovská

Zpráva o kontû PovodeÀ Státní fond Ïivotního prostfiedí âR , kter˘ byl vládou âR povûfien v uplynul˘ch ãtyfiech letech správou vládního povodÀového konta a vykonával jeho finanãní, úãetní a smluvní agendu, vydal tiskem Závûreãnou zprávu o vyuÏití vefiejné sbírky a tohoto konta. Pro soustfiedûní finanãních sbírek a darÛ, které vûnovali obãané, podnikatelé, organizace a firmy z domova i ze zahraniãní na pomoc obyvatelÛm území postiÏen˘m povodnûmi a záplavami v roce 1997 a 1998, zfiídila vláda âeské republiky v ãervenci 1997 tzv. vládní povodÀové konto ãíslo 1023001/0710. Správou konta byl povûfien SFÎP âR. Na toto konto pfiicházely finanãní pfiíspûvky od ãervence 1997 aÏ do roku 1999 celkem od 29 221 dárce. Soustfiedûné finanãní prostfiedky dosáhly v˘‰e 239.035.769,90 Kã a úroky z nich celkem 14.192.851,16 Kã. V roce 2000 bylo konto ukonãeno a k 31. 12. 2000 fiádnû vyúãtováno a auditováno. Z konta byly uvolÀovány podle potfieby a prÛbûÏnû prostfiedky aÏ do roku 2000, a to pfiedev‰ím na fie‰ení: • bytové situace obãanÛ postiÏen˘ch povodnûmi v rámci Programu podpory, v˘stavby nájemních bytÛ, kter˘ je v gesci MMR âR,

• nákupu vysou‰ecích zafiízení pro podmáãené byty, • humanitární pomoc prostfiednictvím charitativních organizací, • individuální pomoc obãanÛm okresu Rychnov nad KnûÏnou. Celkové investiãní v˘daje z povodÀového konta dosáhly ãástky 192.995.153,50 Kã a neinvestiãní v˘daje ãástky 59 925 182,70 Kã. Suma v˘dajÛ, vãetnû po‰tovních a bankovních poplatkÛ, dosáhla v˘‰e 252.961.998,78 korun. Tato útlá broÏurka je v souãasné dobû pfiedávána poslancÛm a senátorÛm z obou pfiedmûtn˘ch v˘borÛ, dále je rozesílána v˘znamn˘m dárcÛm, krajsk˘m a okresním úfiadÛm v dotãeném území a v‰em obecním a mûstsk˘m úfiadÛm, které z vládního povodÀového konta v minul˘ch letech finanãní prostfiedky ãerpaly. (vd)

Zpravodaj 3/2001

Roãník

22.10.2001 16:47

6,

âíslo

3,

Stránka 8

strana

8

Z P R AV O D A J

Záfií

2001

Krajská pracovi‰tû SFÎP pfiijímají Ïádosti o podporu ze SFÎP Kromû praÏského ústfiedí Státního fondu Ïivotního prostfiedí âR pfiijímají od ãervence Ïádosti o finanãní podporu ze SFÎP také v‰echna jeho krajská pracovi‰tû. Krajská pracovi‰tû SFÎP âR vznikla k 1. 1. 2001 v sídlech nov˘ch krajÛ a navázala na ãinnost b˘val˘ch sedmi regionálních pracovi‰È. Îádosti o finanãní podporu ze SFÎP na projekty a akce, které slouÏí k ochranû Ïivotního prostfiedí ve v‰ech jeho sloÏkách – ochrana vod, ochrana ovzdu‰í, nakládání s odpady, ochrana pfiírody a krajiny, technologie a v˘roba a vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ, budou nyní pfiijímat v‰echna pracovi‰tû SFÎP podle programÛ vyhlá‰en˘ch Ministerstvem Ïivotního prostfiedí ve Smûrnici o poskytování finanãních prostfiedkÛ ze SFÎP âR. Tato Smûrnice a její konkretizace ve formû Pfiílohy I. a Pfiílohy II. v aktuálním znûní jsou k dispozici v‰em ÏadatelÛm v sídle SFÎP v Praze a na v‰ech ãtrnácti krajsk˘ch pracovi‰tích. Informace o moÏnostech finaãních podpor ze SFÎP podají téÏ okresní úfiady. Zájemci o finanãní podporu ze SFÎP – obce, mûsta, právnické osoby, neziskové organizace, jednotliví obãané mohou konkrétní podmínky pro poskytnutí podpory nalézt téÏ na webové adrese www. sfzp.cz

ADRESY KRAJSK¯CH PRACOVI·Ë: KRAJ

MùSTO

ADRESA

TELEFON

Praha

148 00 Praha

Kaplanova 1931/1

02/67 994 350

Stfiedoãesk˘

148 00 Praha

Kaplanova 1931/1

02/67 994 420

PlzeÀsk˘

306 32 PlzeÀ

Kopeckého sady 11

019/70 339 10

Karlovarsk˘

360 01 Karlovy Vary

Bud. „Dolní nádraÏí“

017/322 65 83

Ústeck˘

400 01 Ústí n/Labem

Velká Hradební 8

047/5241 432

Libereck˘

460 47 Liberec

U Nisy 6a

048/510 49 24

Královehradeck˘

502 10 Hr. Králové

Tfi. âSA 419

049/58 53 201

Pardubick˘

530 03 Pardubice

·trossova 44

040/68 59 156

Jihoãesk˘

371 03 â.Budûjovice

Mánesova 33

038/635 19 95

Moravskoslezsk˘

702 00 Ostrava

Proke‰ovo nám. 8

069/62 82 056

Olomouck˘

779 00 Olomouc

Wellnerova 5

068/54 20 767

Jihomoravsk˘

602 00 Brno

Koli‰tû 17

05/421 64 586

Vysoãina

586 01 Jihlava

Fritzova 4

066/730 87 23

Zlínsk˘

762 69 Zlín

Tfi. Tomá‰e Bati 3792

067/769 04 34

V prÛbûhu mûsíce záfií se uskuteãnila na území v‰ech krajÛ dotazníková akce, kterou organizovala krajská pracovi‰tû Fondu. Kromû potfiebné aktuální zpûtné vazby mezi tûmito krajsk˘mi pracovi‰ti Fondu a jednotliv˘mi obcemi mohli tuto akci v‰ichni oslovení starostové vyuÏít rovnûÏ pro pfiedání sv˘ch námûtÛ a pfiipomínek k dal‰í spolupráci ve prospûch zlep‰ování kvality Ïivotního prostfiedí. (vd)

ZPRAVODAJ vydává ãtvrtletnû âEA, âeská energetická agentura ve spolupráci se Státním fondem Ïivotního prostfiedí nákladem 1500 v˘tiskÛ. Vedoucí redakãní rady: Ing. Josef Bubeník, odpovûdná redaktorka: RNDr. Dagmar JáÀová. Zpravodaj informuje o souãasném dûní v oblasti úspor energie v âeské republice a uvítá pfiíspûvky na toto téma. âEA sídlí na adrese: Vinohradská 8, 120 00 Praha 2, tel.: 02/24 21 77 74, fax: 02/24 21 77 01, internet: www.ceacr.cz/, e-mail: [email protected]. Státní fond Ïivotního prostfiedí âR sídlí na adrese: Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 4 – Chodov, tel.: 02/ 679 94 361 – 366, fax: 02/793 65 97, internet: www.sfzp.cz, e-mail: [email protected]. Pfietiskování pfiíspûvkÛ povoleno s uvedením pramene.