ãerven 2010 II. roãník ãíslo 6 Rozlouãení fieditele
Událo se
V‰echno hezké jednou konãí. Tím jsem po dvacet let ãastoval absolventy ‰koly pfii pfiedávání závûreãného vysvûdãení jak stfiední, tak vy‰‰í odborné ‰koly. Nyní se tov plném rozsahu vztahuje na mne. A tak se snad slu‰í trochu bilancovat. Co se povedlo ProtoÏe podrobn˘ v˘ãet by byl unavující, zmíním se o tûch rozhodujících akcích, které mi zvlá‰È utkvûly. ● Plynofikace celého areálu ● Nástavba na domov mládeÏe ● Likvidace odpadních vod ● Hydroizolace ‰koly ● Centrum praktické v˘uky s bytem pro správce ·P ● Pfiístavba s posilovnou a saunou ● Zateplení areálu ● Víceúãelové hfii‰tû ● Roz‰ífiení ‰koly o VO· VHE – nástavba na stravovacím pavilonu ● Insignie ‰koly, kam patfií loga obou ‰kol, oznaãení na uniformy, rybáfiské právo, ale také volavky pfied pavilonem VO· a busta J. A. Komenského, která vÏdy ke ‰kole patfiila ● Získání ãestného titulu Fakultní ‰kola Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy ● Dostat ‰kolu sv˘m vybavením na ‰piãkovou úroveÀ Co se nepovedlo? ● Vykání v‰em ÏákÛm a studentÛm – bylo v minulosti ukázkou v˘bûrové ‰koly, Ïe se ÏákÛm uÏ od prvního roãníku vykalo, a tím jim byla naznaãena jejich vyspûlost, které si pak váÏili a chovali se podle toho. BohuÏel u pedagogického sboru jsem marnû
●
●
●
●
●
hledal v této vûci pochopení, ‰koda. V˘stavba nov˘ch rybníãkÛ na ·P – ‰kola vlastní nemalou plochu v tomto areálu; nepodafiilo se v‰ak pro tento úãel získat finanãní prostfiedky k roz‰ífiení rybniãní plochy. MoÏná se to povede mému nástupci. Náfiaìovna k tûlocviãnû – stísnûn˘ prostor pro uloÏení náfiadí pfied posilovnou bude úãelné pfiesunout do pfiístavby na druhém konci tûlocviãny, kde by se na‰lo místo i pro náfiadí pro víceúãelové hfii‰tû. Tento sklad náfiadí uÏ vybudován byl pod posi lovnou, pro svoji vlhkost není v‰ak pro tento úãel pfiíli‰ vhodn˘. Zateplení pavilonu mechanizace – neve‰lo se, bohuÏel, do grantem financované akce, proto bude nutné usilovat o dal‰í etapu v úsporách energie Oplocení ‰koly i domova mládeÏe jiÏ nese znaky znaãného opotfiebení. Dosavadní získané investiãní prostfiedky v‰ak bylo úãelné zamûfiit na dÛleÏitûj‰í akce. Rozcviãky – patrnû u studentÛ vyvo lá tento mÛj neúspûch úsmûv, pfiesto v‰ak si myslím, Ïe svÛj v˘znam má. KdyÏ jsme mívali internát ve mûstû a po snídani spûchali do ‰koly na vyuãování, pak v poledne do mûsta na obûd a opût zpátky do ‰koly, mohly (pokraãování na str. 5)
Významné mezníky SRŠ Vodňany 2. strana Odborná konference SRŠ byla hodnocena jako vydařená 4. strana Vystoupení na slavnostním zasedání při oslavách 90. výročí existence SRŠ 5. strana Rybářská olympiáda 6. strana Rybářské závody na Blanici 7. strana Den otevřených dveří 8. strana
Zábava Znalostní test 7. strana
●
Studenti tfietího roãníku uspofiádali pfii dni otevfien˘ch dvefií sbírku pro postiÏené povodní. Vybraná ãástka 2.515 Kã byla odeslána na úãet ââK.
●
Îáci SR· se 18. 5. 2010 zúãastnili sportovního turnaje vodÀansk˘ch stfiedních ‰kol o pohár starosty mûsta v atletice a kolektivních hrách. Vybojovali celkové 1. místo, 1. místo ve fotbalovém turnaji a nûkolik v˘born˘ch umístûní jednotlivcÛ.
V˘znamné mezníky Stfiední rybáfiské ‰koly VodÀany Záznam z projevu fieditele Stfiední rybáfiské ‰koly a Vy‰‰í odborné ‰koly vodního hospodáfiství a ekologie VodÀany Ing. Miroslava Mertena
Za zazpívání rybáfiské hymny dûkuji fieditelce ZU· Romanû Chytilové. VáÏen˘ pane hejtmane, váÏen˘ pane námûstku ministra, váÏení fieditelé rybáfisk˘ch podnikÛ, ostatních stfiedních ‰kol, zástupci vysok˘ch ‰kol, b˘valí spolupracovníci a absolventi na‰í ‰koly. Velice si váÏíme toho, Ïe jste pfiijali pozvání na v˘roãí ‰koly. Nejsem pfiíznivcem dlouh˘ch projevÛ, nicménû mi dovolte, abych v tuto slavnostní chvíli pfiipomnûl v˘znamné mezníky, které mûly pro tuto ‰kolu rozhodující v˘znam. Prvnû byl úmysl zfiídit rybáfiskou ‰kolu vysloven v roce 1890 na rybáfiském sjezdu ve Vídni Pavlem Mocinkem. První Ïádost o zfiízení rybáfiské ‰koly v Jistebníku byla podána 8. 3. 1894. Následnû 5. 4. 1902 byla podána Ïádost Ústfiedního svazu rybáfisk˘ch spolkÛ o zfiízení rybáfiské ‰koly a rybáfiského muzea. Dal‰í snaha o zfiízení zemské rybáfiské ‰koly se datuje do roku 1908. V té dobû v‰ak Ïádali o zfiízení nûmecké ‰koly také zde Ïijící Nûmci, coÏ cel˘ proces zbrzdilo. Následnû pfieru‰ila úsilí první svûtová válka. Vûc se pohnula 15. 1. 1920, kdy padlo rozhodnutí ministerstva zemûdûlství âSR, Ïe rybáfiská ‰kola bude zfiízena. Následnû 28. 4. 1920 byl jmenován její první fieditel. A tak ve ãtvrtek 16. záfií 1920 bylo zahájeno skuteãné vyuãování, byÈ v provizorních podmínkách v domû vodÀanské radnice na námûstí. Oficiální slavnostní otevfiení
rybáfiské ‰koly probûhlo v nedûli 19. 9. 1920 pfii Sjezdu rybáfiském ve VodÀanech. Dovolím si z tohoto v˘znamného jednání ocitovat slova prvního fieditele ·tûpána: „Nejvût‰í sloÏkou jest tu rybáfiství velkostatkÛ a jednotliv˘ch obcí, tedy velká rybáfiství. V fiadû druhé jest tu men‰í rybáfiství obcí a osob soukrom˘ch, dále rybáfiství fiíãní s rybolovem namnoze tzv. sportováním provozované, chov rakÛ a velevruba. Koneãnû pak nelze nepov‰imnuta ponechati jezera v pohraniãních horách na‰í vlasti, byÈ rybafiení v nich provozovalo se v mífie jen nepatrné. A nelze zamlãeti, Ïe i obchod s rybou jest téÏ v˘znaãnou sloÏkou na‰eho rybáfiství. Pro v‰echny tyto sloÏky bude odchovávati ‰kola Ïactvo se stránky praktické, aby dle vloh sv˘ch mohlo umístûno b˘ti tam, kde schopnosti jeho poÏadavkÛm kladen˘m odpovídají.“ „Spojujeme hned pomocné pfiedmûty s pouÏitím v praxi, pokud se to jeví nutn˘m pro zdárn˘ v˘kon. Tedy ne pouhá teorie ani praxe, n˘brÏ cesta stfiední vÏdycky zlatá, jeÏto v praxi Ïivotní staãí toto porozumûní práce, jinak se pak kaÏd˘ musí pomûrÛm místním pfiizpÛsobiti.“ „Pro obchod musíme hledûti seznámiti Ïactvo s dopravou ryb v‰ech zpÛsobÛ a zafiízeními, která slouÏí k dopravû. Úprava ryb v obchodû nebude také opomenuta!“ Tolik Josef Vácslav ·tûpán. Z dal‰ích dÛleÏit˘ch dat si dovolím vyjmout nûkterá nejv˘znamnûj‰í, ãi nejzajímavûj‰í: ● V roce 1921 zakoupena louka Jordán, 26. 5. 1921 byla zadána stavba rybí líhnû na ·kolním pokusnictví. V následujícím roce 1922 byly dokonãeny a nasazeny první pokusné rybníãky. ● V nedûli 28. záfií 1924 probûhlo slavnostní pfiedání nové budovy ‰koly v Záti‰í. V kvûtenu 1924 získána do majetku hajnice a v roce 1930 byly vybudovány rybníky Jordán a Dubov˘. ● V roce 1942 musela ‰kola svou budovu opustit a opût vyuãovat v náhradních prostorách aÏ do 11. dubna
●
●
1946. V polovinû záfií 1948 byla zfiízena první ‰kolní kuchynû. V roce 1960 do‰lo ke zru‰ení tzv. starého internátu a jeho stûhování do budovy nûkdej‰ího ONV (dnes budova Finanãního úfiadu). V roce 1986 byl dobudován nov˘, tedy stávající internát v areálu ‰koly. Po roce 1990 získala ‰kola právní subjektivitu, ale také musela ãelit snaze K.Schwarzenberga získat ãást rybníkÛ ·kolního rybáfiství formou náhradní restituce za zatopené pozemky Orlickou pfiehradou.
V˘voj forem vzdûlávání Rybáfiská ‰kola ve VodÀanech byla vÏdy pfiedev‰ím rybáfiská, ale zprvu nebyla ukonãena maturitní zkou‰kou. Postupn˘ v˘voj vzdûlávacích forem a stupÀÛ vzdûlávání lze shrnout do následujícího pfiehledu: ● 1920–1953 Dvouletá rybáfiská ‰kola ● Do roku 1949 Vy‰‰í rybáfiská ‰kola (nástavbové studium – nikoliv VO·) ● 1952–1959 Jednoletá rybáfiská mistrovská ‰kola ● Od roku 1953 Stfiední rybáfiská ‰kola (dfiíve název s pfiídomkem technická) ● Pfielom padesát˘ch a ‰edesát˘ch let Zemûdûlská technická ‰kola – obor chovatelství, obor pûstitel-chovatel ● V roce 1996 byla roz‰ífiena pÛsobnost ‰koly o VO· VHE ¤editelé ‰koly za dobu pÛsobnosti: 1920–1933 Vácslav Josef ·tûpán 1934–1959 Dr. Ing. Bofiivoj Dvofiák 1960–1982 Ing. Jan Egert, CSc. 1982–1990 Ing. Jindfiich âítek 1990–2010 Ing. Miroslav Merten Po pfiechodnou dobu byli povûfieni fiízením ‰koly: 1933–1934 Dr. Ing. Franti‰ek Skofiepa 1959–1960 Ing. Václav Podubsk˘ ·kola malá svou velikostí, snad velká sv˘m v˘znamem V˘znamn˘m novodob˘m mezníkem ‰koly byl rok 1990, kdy byla ‰kole svûfiena právní subjektivita a tudíÏ nastala
vût‰í moÏnost samostatnosti i odpovûdnosti ‰koly. Tu ‰anci bylo moÏné fiádnû vyuÏít, nebo také promarnit. Která z tûchto variant se stala skuteãností, je na kaÏdém, jak na‰i ‰kolu vnímá. Nicménû si dovolím v krátkosti zhodnotit, jak se ‰kola v uplynul˘ch dvaceti letech v jednotliv˘ch oblastech profilovala: od 1. 1. 1991 pfie‰la agenda z Jã. KNV na ·Ú Strakonice (podfiízenost ·Ú Strakonice), od 1. 1. 1995 se ‰kola zmûnila z rozpoãtové organizace na pfiíspûvkovou, do roku 2001 bylo zfiizovatelem M·MT âR, od 1. 10. 2001 KU Jihoãesk˘ kraj. Dne 16. ãervna 2009 se ve Stfiední rybáfiské ‰kole ve VodÀanech v rámci ãeského pfiedsednictví EU uskuteãnilo jednání generálních fieditelÛ pro rybáfiství v‰ech ãlensk˘ch státÛ EU V úter˘ 19. 5. 2010, poctila náv‰tûvou na‰i ‰kolu jeho excelence pan velvyslanec Norského království s námûstkem ministra zahraniãních vûcí NK a s dal‰ími pfiedstaviteli. Velice si váÏíme i dne‰ní náv‰tûvy fieditelÛ ‰kol z Francie, Polska, Slovenska a vrcholov˘ch pfiedstavitelÛ maìarského rybáfiství a v‰ech absolventÛ a pfiíznivcÛ ‰koly. V návaznosti na otevfiení Fakulty rybáfiství a ochrany vod v uplynulém roce se VodÀany spolu se Stfiední rybáfiskou ‰kolou a Vy‰‰í odbornou ‰kolou staly centrem odborného rybáfiského ‰kolství; provázanost jednotliv˘ch stupÀÛ ãeského odborného rybáfiského ‰kolství nemá v Ïádné zemi Evropské unie obdobu. TûÏko budete hledat, a nejen u nás, dal‰í stfiední ‰kolu, která by vlastním nákladem vydala tolik odborn˘ch uãebnic; v rámci grantu ESF vydala také ‰kola slovníky odborn˘ch v˘razÛ z oblasti rybáfiství, vodního hospodáfiství a Ïivotního prostfiedí. Obdobnû jsou pro potfiebu studentÛ VO· VHE vydávány uãební texty v krouÏkové vazbû. Îáci a studenti ‰koly si mohou zv˘‰it svoji kvalifikaci nad rámec povinn˘ch pfiedmûtÛ vykonáním zkou‰ek z v˘poãetní techniky „ECDL“ – osvûdãující jejich znalosti na PC. JiÏ tfietím rokem obdrÏí absolventi jak stfiední, tak i VO·, takzvané Europassy usnadÀující jejich pracovní uplatnûní v zemích EU. Jak je patrné jsou v âeské republice vytvofieny mimofiádné podmínky pro odborné vzdûlávání v oblasti rybáfiství.
●
●
● ● ●
●
●
Kromû toho ‰kola zabezpeãuje: dálkovou formu studia stfiední ‰koly a v rámci ní také zkrácenou variantu pro zájemce s ukonãenou maturitou na jiné stfiední ‰kole, kurzy pro hospodáfie a dal‰í ãinovníky âRS, které jsou dle potfieby organizovány nûkolikrát do roka, zpravidla o prázdninách, kurzy pro elektrolovné ãety âRS, v roce 1996 byla zahájena v˘uka n VO· VHE, v roce 2001 byly pÛvodní uãební dokumenty (uãební plán) upraveny dle poÏadavkÛ uÏivatelÛ ve spolu práci s NÚOV a odsouhlaseny M·MT âR, v roce 2006 byla získána akreditace na ‰estileté období tohoto vzdûlávacího programu a následnû, v roce 2009 bylo získáno jejího prodlouÏení.
Investiãní ãinnost Byla za uplynulé období velmi rozsáhlá a je patrna z DVD a z Almanachu vydaného k tomuto v˘roãí ‰koly. DoplÀková (vedlej‰í hospodáfiská) ãinnost ‰koly Je v˘znamnou souãástí hospodafiení ‰koly. UplatÀuje se zde zejména: ● domov mládeÏe jako „Prázdninov˘ penzion Záti‰í“, ● vyuÏívání ‰kolního pokusnictví k doplÀkové ãinnosti vylep‰uje finanãní moÏnosti ‰koly a soubûÏnû zvy‰uje úroveÀ hlavní ãinnosti, tedy praktické v˘uky. Finanãních prostfiedkÛ z tûchto aktivit je vyuÏíváno ke: ● zvy‰ování úrovnû vybavení domova mládeÏe ● díky tomu mají studenti napfiíklad k dispozici 4 rafty ● bylo pofiízeno vybavení pro florbal, kuleãník a podobnû BohuÏel jsme svûdky toho, Ïe zatímco by si stát mûl váÏit, Ïe se ‰koly snaÏí sv˘mi silami doplnit finanãní prostfiedky formou „doplÀkové ãinnosti“, on je za to trestá formou DPH, která tyto ãinnosti omezuje a znev˘hodÀuje (limit 1 mil. Kã nebyl pfies inflaci za více neÏ 10 let valorizován). Spolupráce ‰koly s ostatními organizacemi ● spolupráce s rybáfisk˘mi podniky je prÛbûÏnû prohlubována, ● narÛstají poÏadavky na uvolÀování studentÛ na v˘pomoc pfii ‰piãkov˘ch pracích,
●
spolupráce se zahraniãními ‰kolami se soustfieìuje na ‰koly ve Francii, ·védsku a v Polsku.
Nadace ‰koly SlouÏí zejména k nákupu uãebnic pro potfieby ÏákÛ ‰koly (z kaÏdého vydání 400 ks) Chtûl bych podûkovat firmám, které se podílely na realizaci rozvoje na‰í ‰koly, pfiedev‰ím za dosavadní spolupráci a také za materiální i finanãní pomoc pfii zabezpeãení tûchto oslav, jejichÏ souãástí bylo vydání almanachu a zdafiilého DVD. Rád bych podûkoval zfiizovateli, RS âR, âRS a v‰em spolupracujícím organizacím. Rád bych téÏ podûkoval pfii této pfiíleÏitosti pfiedchozím generacím, které mají nezastupiteln˘ podíl na souãasné úrovni rybáfiské ‰koly. Musím v‰ak podûkovat pfiedev‰ím sv˘m souãasn˘m spolupracovníkÛm. Velice si váÏím toho, Ïe jsem mûl tu ãest stát po dvacet let v ãele tohoto skvûlého kolektivu. Asi by pfii této pfiíleÏitosti mûl zaznít poãet absolventÛ do souãasné doby (do roku 2009) ● Rybáfiská ‰kola 2.752 ● VO· VHE 241 Na závûr bych chtûl popfiát: VodÀansk˘m rybáfisk˘m dnÛm, aby byly více rybáfiské neÏ vodÀanské. Dovolte mi, abych parafrázoval my‰lenku z laskavého filmu „Cesta do hlubin ‰tudákovy du‰e“ – studentova du‰e je vnímavá – rychle pozná, Ïe po studentovi nic nechceme a Ïe se podbízíme. ·koly by mûly nabízet a ne se podbízet. Chtûl bych tedy popfiát ãeskému ‰kolství, aby nerozdávalo rÛzné tituly lacino a masovû, aniÏ by od nich vyÏadovalo odpovídající znalosti. Na sam˘ závûr mám pro absolventy ‰koly jednu dobrou a jednu ‰patnou zprávu. Tou dobrou je, Ïe J. A. Komensk˘ se nám po létech vrátil na odpoãívadlo ‰koly. Tou ‰patnou je, Ïe to není on, ten star˘ Komensk˘, je to mlad˘, prostû je to jeho syn. KdyÏ se ale na nûj podíváte je mu hodnû podobn˘. Prostû „jako by mu z oka vypadl“! Dûkuji Vám za pozornost.
Odborná konference Střední rybářské školy byla hodnocena jako vydařená
Ve dnech 21. - 22. kvûtna 2010 uspofiádala SR· odbornou konferenci s názvem Intenzita chovu ryb a ekologické aspekty v rybáfiství. Akce probûhla v rámci projektu „ZkvalitÀování marketingu, v˘uky cizích jazykÛ a spolupráce se zamûstnavateli pro zv˘‰ení kvality vzdûlávání na Stfiední rybáfiské ‰kole VodÀany“ (reg. ã. CZ.1.07/1.1.10/01.0023). Partnery konference byly Klub ekologické v˘chovy Praha a Rybáfiské sdruÏení âR, které rovnûÏ pfievzalo nad touto akcí zá‰titu. Celá konference mûla tfii programové bloky. V první ãásti zaznûly pfiíspûvky zástupcÛ zahraniãních partnersk˘ch ‰kol z Ahunu (Francie), Sierakowa (Polsko) a Ivanky pri Dunaji (Slovensko). Jejich sdûlení se t˘kala souãasného stavu sladkovodního rybáfiství v dané zemi, vãetnû problémÛ, se kter˘mi se tamní rybáfii pot˘kají. Následovaly dva pfiíspûvky ÏákÛ 4. roãníku z odborn˘ch exkurzí, které se rovnûÏ konají s finanãní podporou v˘‰e uvedeného projektu. Nutno uvést, Ïe se na‰i Ïáci v silné konkurenci rozhodnû neztratili. Dal‰í program se t˘kal intenzivních chovÛ ryb, a to jak ryb lososovit˘ch, tak ryb chovan˘ch v necirkulaãních systémech. I kdyÏ je takov˘ch objektÛ u nás zatím poskrovnu, pfiítomní se mohli dozvûdût, Ïe se postupnû moderní technologie i u nás zaãínají prosazovat. Následovala velmi zajímavá ãást t˘kající se chovu ryb více ãi ménû ohroÏen˘ch – lososa, úhofie, jeseterÛ. Pfiedná‰ky obsahovaly historická data i souãasné
snahy o repatriaci tûchto druhÛ do na‰ich vod. V sobotní ãásti do‰lo k zajímavému setkání. Vystoupili zástupci státní správy, v˘zkumu i rybáfiské praxe s hlavním tématem – jak postupovat pfii tradiãním chovu ryb v rybnících tak, aby byly dodrÏovány pfiedepsané parametry jakosti vod a pfiitom byla zaji‰tûna odpovídající produkce ryb. Z vystoupení pfievládal dojem, Ïe velmi ãasto v˘sledek závisí na osobách, které rozhodují o rÛzn˘ch povoleních a v˘jimkách více, neÏ na samotn˘ch pfiedpisech. Jin˘mi slovy Ïe je moÏné, aby se pracovníci státní správy i v˘robci shodli na moÏném kompromisu, kter˘ naplní pfiedstavy obou stran.
Na druhou stranu z pfiedná‰ek vyplynulo, Ïe rybáfii to nebudou mít v budoucnu lehké. Na závûr nûkolik dat. Vystoupilo pfies dvacet pfiedná‰ejících, vesmûs v˘znamn˘ch odborníkÛ z oblastí rybáfiského v˘zkumu, ‰kolství a praxe. Na konferenci se úãastnilo asi 80 zájemcÛ o tuto problematiku, vãetnû pozorn˘ch ÏákÛ vy‰‰ích roãníkÛ rybáfiské ‰koly. Potû‰itelné bylo, Ïe je‰tû kolem 20. hodiny veãerní byl pfiedná‰kov˘ sál zcela pln˘. Z konference byl vydán zdafiil˘ sborník pfiedná‰ek. Celkové hodnocení prÛbûhu konference, kterou pofiádala rybáfiská ‰kola pfii pfiíleÏitosti 90. v˘roãí své existence, bylo vesmûs pozitivní.
Rozlouãení fieditele (pokraãování ze strany 1) b˘t rozcviãky nadbyteãné (pfiesto byly povinné). Nyní, kdy je v‰e v jednom areálu pod jednou stfiechou a Ïáci se na poslední chvíli sesunou s postelí, doplouÏí se na snídani a následnû do ‰kolní lavice a dfiímají dál, je rozcviãka nezbytn˘m opatfiením k probuzení celého organizmu. Staãilo by místo komick˘ch kmitÛ, nûkolikrát obûhnout areál ‰koly nebo rybník Podvinici. Urãitû tím nejvût‰ím úspûchem bylo,
Ïe se mi podafiilo obklopit se kolektivem spolupracovníkÛ, se kter˘mi se povedla spousta vûcí, Ïe ve ‰kole byla pfiátelská aÏ rodinná atmosféra, ve které se, vûfiím, studenti cítili pfiíjemnû a pracovníci nechodili do práce s nechutí, ale naopak mûli radost z dobfie vykonané práce. A tak bych chtûl na závûr svého pÛsobení v ãele Stfiední rybáfiské ‰koly a Vy‰‰í odborné ‰koly VodÀany podûkovat v‰em pedagogick˘m pracovníkÛm za svûdomité úsilí vychovat z na‰ich absolventÛ osobnosti, které budou platn˘mi odborníky ve sv˘ch podnicích. Podûkování patfií v‰em provozním
pracovníkÛm, jejichÏ práce je mnohdy ukrytá za dvefimi jejich kanceláfií, ale pro chod ‰koly je neménû dÛleÏitá. Patfií sem ‰kolníci, údrÏbáfii i uklízeãky, bez jejichÏ kaÏdodenní svûdomité práce by prostfiedí ‰koly nebylo tak pfiíjemné. Chci také podûkovat i ÏákÛm a studentÛm na‰í ‰koly vãetnû absolventÛ za to, Ïe si postupnû uvûdomují, Ïe opatfiení, ke kter˘m mají v prÛbûhu studia v˘hrady, mají pro jejich budoucí uplatnûní zásadní v˘znam. Ing. Miroslav Merten, fieditel ‰koly v letech 1990 aÏ 2010
Vystoupení na slavnostním zasedání pfii oslavách 90. v˘roãí existence SR·
VáÏen˘ pane fiediteli ‰koly, váÏení hosté, váÏení pfiítomní, nesmírné mnoÏství vody uplynulo ve zdej‰í fiece Blanici, od doby, kdy pfied devadesáti lety moudfií pfiedstavitelé tehdej‰ího ãeského rybáfiství spolu s neménû prozírav˘mi vodÀansk˘mi radními, se rozhodli vybudovat v jiÏních âechách jedineãnou odbornou vzdûlávací instituci, jejímÏ posláním bylo trvale zvy‰ovat kvalifikaãní úroveÀ na‰eho profesního seskupení a vybudovat tak silné, konkurenceschopné a zdatné rybáfiství, které bylo vzorem a pfiíkladem pro mnohé jiné evropské zemû. Úkol to byl nemal˘. Produkãní rybáfiství se totiÏ nacházelo v situaci, kdy pfied nedávnem vstalo z mrtv˘ch. Více neÏ dvû stû let, zhruba od tfiicetileté války,
bylo rybáfiství v útlumu podobajícímu se klinické smrti. Je dnes udivující, s jak˘m elánem se my‰lenka odborné rybáfiské ‰koly setkala. Jistû nemalou úlohu zde sehrála skuteãnost novû vzniklé âeskoslovenské republiky, ale musela to b˘t pfiedev‰ím silná osobnostní vÛle, organizaãní schopnosti, vysoká odbornost zakladatelÛ, víra v úspûch a dÛvûra v ãeské rybáfiství, které dovedly základní my‰lenku do v˘sledného finále. VodÀanská rybáfiská ‰kola se v první republice stala nejen nositelem odborného pokroku v na‰em rybáfiství, ale také formovala profesní hrdost a poctivost, svou prací vycházela z tradic a jedineãnosti ãeského rybníkáfiství. Uãitelé ‰koly se stali skuteãn˘mi osobnostmi oboru. Síla ‰koly byla nejen v základní v˘chovû mlad˘ch rybáfiÛ. Na ‰kolu se totiÏ obraceli v‰ichni ti, ktefií potfiebovali odbornû poradit, pomoci se zaloÏením a chodem sv˘ch rybochovn˘ch hospodáfiství. Ti v‰ichni právem povaÏovali ‰kolu za nejvy‰‰í autoritu v celém ãeskoslovenském rybáfiství. I proto jsou její ãetní pracovníci dodnes v dobré pamûti nás v‰ech. Jména jako Josef Vácslav ·tûpán, Dr. Bofiivoj Dvofiák, Ing. Václav Podubsk˘, Prokop Jifií Hanu‰, MVDr. Václav Dyk, Ing. Jan Mare‰ a mnozí dal‰í dodnes mezi rybáfii Ïijí a odkazují na poctivou a vysoce kvalifikovanou práci odvedenou ve prospûch ‰koly a celého na‰eho rybáfiství. Také v nov˘ch politickoekonomick˘ch podmínkách zÛstala ‰kola tím,
kdo byl a je schopen pfiipravit mladou generaci nejen na vlastní obtíÏné úkoly samotného rybáfiství, ale také na nastavenou konkurenceschopnost v rámci oboru, na nové úkoly v oblasti ekonomiky a marketingu produkãního rybáfiství. Studenti ‰koly si roz‰ifiují obzory svého poznávání, uÏ pro nû není nedostupné seznamovat se osobnû s rybáfistvím v zahraniãí a získávají zku‰enosti o jak˘ch se jejich pfiedchÛdcÛm ani nesnilo. Pfiirozenû to na ‰kolu klade mnohem vût‰í nároky a je proto potû‰ující konstatovat, Ïe naplÀovat tyto nové úkoly se ‰kole úspû‰nû dafií. Jsem osobnû pfiesvûdãen, Ïe pfies v‰echny vnûj‰í pfiekáÏky si ‰kola i nadále uhájí svou pozici vydobytou v minulosti, Ïe její absolventi stále budou tvofiit rozhodující pátefi oboru, Ïe konstatování „studoval jsem ve VodÀanech“ ponese dále punc toho nejkvalitnûj‰ího odborného stfiedo‰kolského vzdûlání, jaké lze v oboru získat. Do dal‰ích let, které pfied rybáfiskou ‰kolou ve VodÀanech stojí, jí pfieji jménem sv˘m i jménem Rybáfiského sdruÏení âeské republiky, které zastupuji, velké mnoÏství úspû‰n˘ch krokÛ, radost z odborné vzdûlavatelské práce, bohatou sklizeÀ jejich plodÛ i úspûch pfii zvládání situací vznikl˘ch mimo rámec samotného rybáfiství. Dûkuji za pozornost Ing. Václav ·ilhav˘, správní fieditel Rybáfiského sdruÏení âR
Rybáfiská olympiáda Ve ãtvrtek 10. ãervna se konal druh˘ roãník Rybáfiské olympiády. ·kolních kol se zúãastnilo 425 ÏákÛ z 65 ‰kol Jihoãeského kraje. Do krajského finále, které se konalo na SR· ve VodÀanech, postoupilo 20 nejlep‰ích. První disciplínou byl vûdomostní test s deseti otázkami. Následovalo poznávání Ïiv˘ch a preparovan˘ch ryb v hydrobiologické laboratofii. Následnû mûli soutûÏící rozpoznat bezobratlé Ïivoãichy v chemické laboratofii.
Po posilÀujícím obûdû se dûji‰tûm olympiády stal náhon fieky Blanice, kde probûhly závody na plavanou. Zde bylo úkolem úãastníkÛ chytit v ãasovém limitu co nejvíce ryb s co nejvût‰í délkou. Ve tfii hodiny odpoledne byly slavnostnû vyhlá‰eny v˘sledky. Tfietí místo vybojoval Václav Podlaha ze Z· Bavorov, druh˘ skonãil Michal Bou‰ka ze Z· a M· Opafiany. Vítûzem se stal Martin Vlk ze Z· Dukelská ve Strakonicích. V‰ichni zúãastnûní dostali hodnotné
ceny od sponzorÛ (Rybáfisk˘ Ráj M&M, Milan Rybák - pfiibliÏování dfieva, Haas Fertigbau, Informaãní centrum pro Jihoãesk˘ kraj a Norbert Mito‰inka). Mezi cenami nechybûly navijáky Grossfire, teleskopy Cooll Pike, rotaãky River a dal‰í rybáfiské vybavení. Dûkujeme v‰em úãastníkÛm, sponzorÛm a pofiadatelÛm a vûfiíme, Ïe se v pfií‰tím roce opût setkáme. Katefiina KfiíÏková
Vítûz olympiády Martin Vlk
V˘herci druhého a tfietího místa pfiebírají ceny
Závody na plavanou
Jeden z úlovkÛ
A jak byste zvládli znalostní test na Rybářské olympiádě vy? Zde jsou některé otázky. Uspěli byste? 1) Kolik vousků má sumec velký? a) b) c) d)
2 4 6 8
2) Která z uvedených ryb je typická pro pstruhové pásmo? a) b) c) d)
jelec proudník jelec jesen ostrucha křivočará střevle potoční
3) Vyberte rybu, která není u nás původní. a) b) c) d)
bolen dravý vranka obecná amur bílý ježdík žlutý
4) Pstruh obecný má na těle skvrny: a) b) c) d)
žluté černé a červené oranžové žluté a oranžové
5) Která z uvedených ryb patří mezi ryby treskovité? a) b) c) d)
mník jednovousý drsek menší koljuška tříostná lipan podhorní
6) Která z uvedených ryb nemá plynový měchýř? a) b) c) d)
ouklej obecná uoklejka pruhovaná slunečnice pestrá vranka obecná
Rybáfiské závody na Blanici V sobotu 15. kvûtna 2010 probûhly v rámci leto‰ních VodÀansk˘ch rybáfisk˘ch dnÛ jiÏ tradiãní rybáfiské závody na fiece Blanici. BohuÏel, poãasí tentokrát této akci nepfiálo. V noci silnû pr‰elo a citelnû se ochladilo. To pfiispûlo k niωí úãasti i men‰ím úlovkÛm. Závodilo pfiesnû 100 rybáfiÛ ze ‰irokého okolí. Vítûz docílil 540 bodÛ, coÏ je 540 cm uloven˘ch ryb, vãetnû 11 ks kaprÛ. Pfies 500 bodÛ je‰tû docílila 13tiletá závodnice z Bfieznice, která ulovila nûkolik desítek kusÛ bíl˘ch ryb. Organizaci perfektnû zvládli ãlenové v˘boru MO âRS VodÀany a Ïáci 1. a 2. roãníku na‰í ‰koly jako rozhodãí. Karel Dubsk˘
Den otevřených dveří Dne 22. kvûtna probûhl v rámci oslav 90. v˘roãí Stfiední rybáfiské ‰koly den otevfien˘ch dvefií. Vût‰ina ÏákÛ ‰koly se do reprezentace ‰koly aktivnû zapojila – prodejem dárkov˘ch pfiedmûtÛ, v˘robkÛ z ryb, hlídáním jednotliv˘ch expozic a poskytováním informací. Velkému zájmu náv‰tûvníkÛ se tû‰ila expozice akvaristiky. K vidûní byla studenovodní i teplovodní akvária. Nejvût‰í atrakcí byl zajisté leguán a krmení dravcÛ. Îáci také ochotnû podávali odpovûdi
na otázky t˘kající se chovu rybiãek. V uãebnû biologie si mohli náv‰tûvníci prohlédnout moderní vybavení, prozkoumat pod mikroskopy biologické organismy a zhlédnout v˘stavu vypreparovan˘ch obojÏivelníkÛ, savcÛ a ptákÛ. V chemické laboratofii byly k vidûní rÛzné pokusy, napfi. mûfiení pH. Poznávaãku ryb si mohli zájemci vyzkou‰et v pavilonu mechaniky. Ve tfiídû ãtvrtého roãníku byly k vidûní rybáfiské pruty a rybáfiské náãiní, knihy
o chovu ryb, uãebnice a slovníky anglického a nûmeckého jazyka. Náv‰tûvníci zde mohli zhlédnout film o fiece Kamenici. V uãebnû prvního roãníku bylo pfiipraveno obãerstvení pro ãestné hosty konference, dnu otevfien˘ch dvefií a zasedání k v˘roãí ‰koly. ·kolu bûhem dne nav‰tívilo pfies 750 náv‰tûvníkÛ, aÈ jiÏ z fiad absolventÛ, nebo zájemcÛ o studium z rÛzn˘ch koutÛ âR. Katefiina KfiíÏková
V˘znamní hosté si prohlíÏejí akvaristiku
Náv‰tûvníci ‰koly se zajímali i o propagaãní materiály
Námûstek ministra u informaãních panelÛ
Laboratofi biologie
RYBOVINY – ãtvrtletník – ‰kolní ãasopis Stfiední rybáfiské ‰koly VodÀany. Vydavatel: stfiední rybáfiská ‰kola VodÀany (www.srs-vodnany.cz). Redakce: Záti‰í 480, 389 01 VodÀany. Odpovûdn˘ redaktor: Katefiina KfiíÏková (
[email protected]). Ilustrace: TomበKubát. Grafické zpracování a tisk: Tiskárna FOP âerná v Po‰umaví. Redakãní uzávûrka do 15. ãervna 2010.
