ČESKÁ REPUBLIKA > PODZIM 2005
ÁDY > PŘÍBĚH VELRYBÍ AMBASÁDY > PŘÍBĚH LOVIČNÍ ŽIVOT > POLOVIČNÍ ŽIVOT > POLOVIČNÍ ŽIV STEIN > OŽIVLÝ FRANKENSTEIN > OŽIVLÝ FRANKENSTEIN > OŽIVLÝ FRANKE HOUBÍ ALERGIÍ > ŠKOLKY: PODHOUBÍ ALERGIÍ > ŠKOLKY: PODHOUBÍ ALERGIÍ > ŠKOLKY: PODHOUBÍ ALER
© Greenpeace/J.Sutton-Hibbert
> Fotografie čísla
Greenpeace připomnělo 60. výročí svržení atomové pumy na Hirošimu před Atomovým dómem. Aktivisté z mnoha zemí světa vyustili nafukovací holubice míru s textem „Ano míru“. Greenpeace při této příležitosti znovu vyzvalo světové vůdce, aby přijali konkrétní kroky vedoucí k nukleárnímu odzbrojení.
<2>
> Ve zkratce Editorial
Vydává: Greenpeace Česká Republika Prvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00 tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667 e-mail:
[email protected] | www.greenpeace.cz Šéfredaktorka: Petra Krystiánová Grafická úprava: Jan Sochor Registrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68 Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993 Tištěno na 100% recyklovaném papíře
Společnost Monsanto podnikla další krok k získání kontroly nad rostlinnou a živočišnou výrobou – žádá o patent na své metody šlechtění prasat. Pozoroval Greenpeace Christoph Then navíc zjistil, že Monsanto požaduje i patent na samotná zvířata a jejich potomky.
2 3 4-5 6-7 8 9 9 10 11
© Greenpeace/Marcello Molinari
Fotografie čísla ................................................................ Editorial | Ve zkratce ..................................................... Reportáž | Příběh Velrybí ambasády ............................... Energie | Poloviční život .................................................... Toxic | Školky: podhoubí alergií ......................................... GMO | Oživlý Frankenstein ................................................ Pralesy | Albatros versus pralesy? .................................. Podpořte Greenpeace ................................................... Fejeton | Profil .................................................................
Přední světová společnost Motorola se Greenpeace zavázala, že ze všech svých telefonů odstraní do poloviny roku 2007 bromované zpomalovače hoření. Do konce března 2006 pak oznámí datum, do kterého ze svých výrobků vyloučí PVC.
© Greenpeace
Milé čtenářky a čtenáři, podzim je tady a s ním padá na mnoho z nás splín a deprese. Snad Vám uděláme radost reportáží Marka Tomina z prosluněného jihokorejského Ulsanu. Tady se Česká republika v červnu poprvé zúčastnila zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) a dala svůj hlas moratoriu na komerční lov velryb. Až do dalšího června, kdy proběhne další hlasování, jsme zvítězili! Po velkém zájmu veřejnosti i médií o naši putovní výstavu Majak se i Vy můžete podívat na některé fotografie obyvatel vesnice Musljumovo, která leží v blízkosti tohoto největšího jaderného komplexu na světě v ruské části Uralu. Příběhy lidí, z nichž velká část trpí různými chronickými onemocněními, leukémií, rakovinou kůže, kostní dřeně či plic, v oblasti, kde je zhruba polovina všech mužů a žen sterilní a téměř třetina novorozenců má nějakou vrozenou vadu, jsou opravdu dojemné. A možná právě sem by se mohl vozit odpad z našich jaderných elektráren. Na překlenutí doby, než získáme nového kampaniéra na oblast toxických látek, nám z francouzského Greenpeace přijel pomoci Yannick Vicaire. A hned pro Vás zařídil velmi užitečnou věc – internetové stránky www.toxickydomov.cz. Na nich najdete databázi výrobků, které byly otestovány na přítomnost toxických látek, což Vám usnadní zdravé nákupy. Projekt již běží v řadě zemí Evropské unie, například ve Francii, Velké Británii či Španělsku a seznam produktů se neustále aktualizuje. Určitě nepřehlédněte článek Albatros versus pralesy? od Karla Stejskala. To, že vydání jedné knihy v jedné zemi na recyklovaném papíru ušetří 30 tisíc stromů a téměř 50 miliónů litrů vody, opravdu stojí za zamyšlení. Přitom například u našich rakouských sousedů už jsou k dostání takové recykláty, které jsou od nového chlórem běleného papíru k nerozeznání. Jen se je naučit používat. Příjemné babí léto!
© Greenpeace
Petra Krystiánová
Problémy spojené s globálním oteplováním nabývají na palčivosti. Srpnové číslo časopisu Nature přineslo studii týmu profesora Rubena Domacka z Hamilton College, podle níž v Antarktidě v posledních deseti letech došlo k největšímu tání ledovců za posledních nejméně 10 tisíc let. Podobné zprávy ale přicházejí i z dalších míst. Vědecký magazín NewScientist.com zveřejnil zprávu Sergeje Kirpotina a Judith Marquandové z Oxfordské univerzity, podle níž taje největší zmrzlé rašeliniště světa na Sibiři o rozloze miliónu čtverečních kilometrů. Do ovzduší by tak mohly uniknout miliardy tun metanu, účinného skleníkového plynu. Podobně vypadá situace i v Alpách či Himalájích. Tání sebou přináší i politické problémy. Kanada například minulý měsíc podle BBC vyslala své válečné lodě k Arktidě, aby hájily její územní nároky. Podle pozorovatelů se Kanada obává, že tající ledy v Arktidě umožní do oblasti přístup i státům, které pokládá za své soupeře.
<3>
© Greenpeace/Marek Tomin
> Reportáž
Příběh Velrybí ambasády Česká republika se letos poprvé přidala ke státům, které bojují za záchranu velryb. Situace v jihokorejském Ulsanu, kde v červnu Mezinárodní velrybářská komise (IWC) zasedala, byla dramatická.
© Greenpeace/Marek Tomin
Po dvanácti hodinovém letu z Prahy do jihokorejského Ulsanu mě na letišti vyzvedává Jim Wickens, vedoucí kampaně Greenpeace za záchranu velryb v Jižní Koreji. Nastupujeme do auta a jedeme do přístavního městečka Džengsengpo, kde se od počátku dubna nachází tzv. Velrybí ambasáda, protestní stan Greenpeace a Korejské federace hnutí na ochranu životního prostředí (Korean Federation of Environmental Movements - KFEM). „Musíme být připraveni na to, že policie může kdykoli zasáhnout, všechny nás zatknout a tábor odstranit. Ale je možné, že nás tu nechají až do zasedání IWC - nechtějí mezinárodní ostudu,“ říká
<4>
Wickens, zatímco míjíme chemické továrny a rafinérie, kterými se „chlubí“ toto průmyslové město. Kampaň Greenpeace za záchranu velryb v Jižní Koreji začala 18. března, kdy do přístavu Inčon poblíž hlavního města Seoul připlula vlajková loď Greenpeace Rainbow Warrior (Bojovník duhy). Ta se poté vydala na průzkumnou plavbu, která měla za účel pozorovat a sčítat kytovce a zkoumat potenciální negativní vlivy na jejich populace. „Měli jsme štěstí, že jsme v těchto vodách viděli několik krásných a vzácných tvorů – delfíny skákavé a obecné, sviňuchy hladkohřbeté a běloploutvé a jednoho plejtváka malého. Čekala bych však, že jich uvidíme více,“ říká Libby Eyre, mořská bioložka a nezávislá pozorovatelka, která vedla průzkum Greenpeace. Většina zdejších kytovců se nachází v žalostném stavu. I místní nejhojnější velryba - plejtvák malý - je v ohrožení. Ačkoli vlády Jižní Koreje a Japonska shodně tvrdí, že je tato populace na vzestupu, nedávné genetické analýzy dosvědčují opak. Na vině dnes nejsou harpuny velrybářů, ale ohromné množství sítí rybářů, kteří zde loví různé druhy mořských ryb a sépie. Zatímco podle statistik vlád členů IWC na celém světě tímto způsobem v rybářských sítích v roce 2003 utonulo 27 velryb, ve vodách Jižní Koreje takto zahynulo 84 plejtváků malých a v Japonsku dokonce 112. „Letos tento počet bude možná ještě překonán, jen minulý týden jsme nafotily a natočily místní rybáře při tom, jak porcovali tři mladé plejtváky malé jen pár set metrů od našeho stanu. Tady tomu říkají loterie moří. Když se rybáři „náhodou“ připlete velryba do sítě, je to jako kdyby vyhrál loterii, protože její maso se tu prodává za ceny přesahující sto tisíc USD,“ vykresluje situaci Wickens ve chvíli, kdy vjíždíme na vyštěrkované parkoviště před staveništěm, kde se nachází tábor Greenpeace a KFEM.
> Reportáž > Úspěšná cyberakce
Marek Tomin
„Jsme velice zneklidněni vaším jednáním. Na adresu našeho starosty neustále přicházejí stovky emailů z celého světa. Celý server se kvůli vaší aktivitě zhroutil. To je nepřípustné,“ říká následující den při jednání v hlavním stanu Greenpeace zástupce místní samosprávy. Již několik dnů na celém světě běží cyberakce Greenpeace žádající místní orgány, aby zrušily výstavbu továrny na zpracování velrybího masa. Akce, kterou podpořilo tisíce lidí z České republiky. „Jsou to hlasy lidí z celého světa. Dávají Vám tím jasně najevo, že chtějí, aby velryby byly chráněny. Pokud nám dáte záruku, že nepostavíte továrnu, protesty přestanou a my odsud odejdeme,“ vyjadřuje stanovisko Greenpeace Jim Wickens. S každým dnem, kdy se blíží ultimátum na vyklizení ambasády, roste v táboře napětí. „Od této chvíle musíme být v plné pohotovosti. V noci budou vždy na hlídce dva lidé. Každý ví, jaká je jeho role,“ říká zkušený australský akční koordinátor Adam Shore během ranní schůzky.
© Greenpeace/Marek Tomin
konzultant oceánské kampaně Greenpeace
> Přijíždějí bagry TV den ultimáta se však policie neobjeví. O pár dnů později však k táboru přijíždějí bagry. Aktivisté kolem tábora napínají červenobílou pásku a klidně a nenásilně protestují proti činnosti, která je začátkem stavby továrny na zpracování velrybího masa. Od této chvíle žijí všichni obyvatelé tábora v obležení – od rána do večera jsou vystaveni hluku nákladních aut a bagrů. Za několik dnů k hlavnímu stanu přichází početná skupina zástupců místních občanských sdružení. Jsou značně rozladěni, chovají se agresivně, vykřikují, výmluvně mávají rukama. Výmluvný je i dopis, který doručí ochranářům – do 26. května musíte odstranit ambasádu, jinak přijdeme a uděláme proti vám vlastní „přímou akci“. Podle korejských tlumočníků, kteří jsou chováním svých spoluobčanů přinejmenším zaskočeni, vyhrožují Greenpeace násilím.
V den a hodinu, kdy vyprší ultimátum, však přichází jen několik zástupců místních sdružení. Během složitého jednání dlouze objasňují nepříznivou ekonomickou situaci v Džengsengpo – podle nich tato městská část vymírá, během pouhých deseti let se zdejší populace snížila z 16 000 na 1 600 obyvatel. Po hodinovém jednání je dosaženo nečekaného kompromisu, který znamená otevření dialogu o budoucnosti místní obce ve vztahu k ochraně a lovu velryb. Sdružení stahuje ultimátum a zároveň slibuje, že zváží možnost rozvoje turistiky specializující se na pozorování velryb, jakožto alternativu pro jejich konzumaci. Greenpeace zve místní občany na workshop o této formě turistiky, který povedou odborníci z různých zemí světa, jenž se odehraje v polovině června.
© Greenpeace/Marek Tomin
> Zasedání IWC 24. června začíná v centru Ulsanu zasedání IWC. “Ačkoli nemáme moře, česká veřejnost výrazně podporuje ochranu velryb,” říká ve své úvodní řeči na zasedání Dr. Pavla Hýčová, delegátka IWC za Českou republiku. Ke spokojenosti všech zemí, které chtějí velryby chránit, a nikoli obnovit jejich lov ve velkém, se nejen Česká republika, ale i Slovensko a Maďarsko pevně připojují k táboru ochránců velryb. Tyto státy na zasedání sehrávají skutečně významnou roli, jelikož vyvažují hlasy několika nových členských států, které těsně před zasedáním posílily tábor velrybářů. „Jsme nadšeni účastí a hlasováním Čechů na letošním zasedání,“ říká Sir Geoffrey Palmer, komisař IWC za Nový Zéland, který společně s Austrálii, Británií a USA vede ochranářský tábor. Japonsko na letošním zasedání oficiálně oznámilo, že hodlá zdvojnásobit počet plejtváků malých, které v antarktických vodách loví pod rouškou vědeckého výzkumu, na více než 800. Maso z takto ulovených velryb se prodává na japonském trhu za desítky milionů USD ročně. Japonští velrybáři zároveň chtějí lovit i několik desítek ohrožených keporkaků a plejtváků myšok, což nejvíce popudilo Austrálii a Nový Zéland. Ke konci zasedání IWC přichází další rána. V rozhovoru pro BBC dementuje korejský komisař pro IWC dřívější zprávu, která se objevila v tisku, podle níž byly zrušeny plány na výstavbu továrny na zpracování velrybího masa. 28. června aktivisté Greenpeace a KFEM společnými silami odstraňují Velrybí ambasádu. Je to smutná chvíle, která však neznamená konec boje za velryby v Jižní Koreji. „Z mého hlediska byla celá akce velmi úspěšná. V jihokorejské společnosti jsme společně nastolili dialog o budoucnosti kytovců a lidem vštípili myšlenku jejich ochrany. Navíc jsme zabránili, aby Jižní Korea zahájila lov velryb pro vědecké účely,“ říká Jong Ae, vedoucí pobočky KFEM v Ulsanu. <5>
> Energie
©Greenpeace/Roberth Knoth
Denis Chajazov, Kunašak, 2001 Po patnácti operacích už může Denis Chajazov (15) chodit. Stále však trpí silnými bolestmi nohou.
©Greenpeace/Roberth Knoth
Ramzis Fajzullin, Kurmanovo, 2001 Šestnáctiletý Ramzis Fajzullin se narodil s vodnatelností hlavy, která je provázena silnými bolestmi hlavy. Léčba této nemoci je finančně velice nákladná.
Poloviční život Lidské osudy poznamenané jaderným odpadem z ruského zařízení Majak. Na nebezpečí jaderného znečištění a jeho následky na lidské životy a zdraví upozorňuje putovní výstava Greenpeace, která se v uplynulých měsících představila v mnoha místech Moravy a Čech, od Brna přes Dukovany a České Budějovice až po Stráž pod Ralskem. V říjnu pak bude ke shlédnutí v Praze. Ve většině případů se jednalo o města a obce v blízkosti lokalit navržených pro budování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Výstava představuje sérii fotografií nizozemského fotografa Roberta Knotha, které dokumentují osudy lidí žijících v blízkosti ruského jaderného zařízení Majak.
Gabdullin, Musljumovo, 2001 Před jadernou havárií žili Gabdullinovi rodiče v Kurmanově u řeky Teča. „Moje matka zemřela velice mladá, bylo jí jen 30 let… Po havárii začalo umírat mnoho lidí a mnoho mých vrstevníků je nemocných.“
<6>
©Greenpeace/Roberth Knoth
©Greenpeace/Roberth Knoth
Majak leží v ruské části Uralu, 1400 kilometrů od Moskvy, nedaleko hranice s Kazachstánem. Je to vůbec největší jaderný komplex na světě, rovnající se svými rozměry menšímu městu. Jeho historii tvoří dlouhý řetězec jaderných katastrof, ekologických havárií a hazardování s lidskými životy. Od roku 1945 až donedávna to byl klíčový podnik pro výrobu plutonia pro bojové účely a pro zpracování vyhořelého jaderného paliva. Majak zničil životy celých obcí, které se nacházely v jeho stínu. Okolo 272 tisíc lidí bylo vystaveno, zásluhou nehod a také úmyslného vypouštění radioaktivního materiálu, vysokým dávkám ozáření. Tisíce už zemřely, a mnohem víc jich živoří se zhoubným dědictvím.
Kosťa Někrasov, Bašakul, 2000 Kosťa trpí Downovým syndromem. Jeho matka se domnívá, že za to může kontaminace řeky Teči. „Když jsem byla mladá, chodili jsme se do řeky koupat. Na březích jsme sbírali houby a jiné plody.“
> Energie
Lilia a Marcel Sajdchužinovi, Musljumovo 2001 Marcelovo zdraví je velice špatné – v nemocnici byl hospitalizován již osmkrát. Jeho otec odešel do armády, s rodinou již neudržuje žádný kontakt.
©Greenpeace/Roberth Knoth
osudy. Pozoruhodné jsou především portréty, které v klasickém stylu staví svůj objekt přímo do centra snímku. Připomínají tak slavné portréty německého fotografa počátku 20. století Augusta Sandera. Lidé, které Knoth fotografuje, však nežijí „normálním“ životem. Dívka stojí před školní tabulí se svěšenýma rukama, protože jimi nemůže pohnout. Zemědělec zachycený na svém poli sice pyšně vypíná hruď, musí se však opírat o berle, bez nichž nedokáže udělat ani krok. Knoth nám svými obrazy, bez zvláštního důrazu na osobní styl a techniku, ukazuje „poloviční životy“ lidí odehrávající se v sousedství jaderného odpadu. Zbyněk Havránek, tiskový mluvčí Greenpeace
©Greenpeace/Roberth Knoth
Vesnice Musljumovo, vzdálená asi 30 kilometrů od Majaku, leží v samém srdci tragédie. Naprostá většina jejích obyvatel trpí nejméně pěti chronickými nemocemi, jako jsou onemocnění srdce a oběhové soustavy, astma či artritida. Přibližně polovina místních žen i mužů je sterilních. Třetina všech novorozenců má nějakou vrozenou vadu a téměř deset procent dětí se rodí předčasně. Vesnice zaznamenala dramatický nárůst leukémie a počtu úmrtí na rakovinu zažívacího ústrojí, kůže, kostní dřeně či plic. Za těmito čísly jsou skuteční lidé a jejich utrpení. Černobílé fotografie Roberta Knotha zachycují běžný, každodenní život obyvatel Musljumova a okolí. Výjevy z ulic a domovů nenápadným způsobem dokumentují lidské
©Greenpeace/Roberth Knoth
Vafir Gusmanov, Musljumovo, 2001 Vafir Gusmanov o sobě hovoří jako o člověku spjatém s venkovem. Mnoho let však již nemůže pracovat na poli, dokonce již ani nedokáže jít na lov.
©Greenpeace/Roberth Knoth
Lidské embryo, Čeljabinsk, 2001 Jedno z deformovaných embryí v muzeu embryologie v Čeljabinsku. Ženy z okolí Majaku tvrdí, že musí povinně rodit v místní státní porodnici a pokud se dítě narodí mrtvé, je jim okamžitě odňato a nikdy je neuvidí.
Regina Čučkalova, Kunašak, 2001 Jako mnoho dalších dětí ve vesnici se i sedmiletá Regina narodila s Downovým syndromem.
<7>
> Toxic Yannick Vicaire
© Greenpeace
Konzultant toxické kampaně Greenpeace
Školky: podhoubí alergií Školky a mateřská centra jsou plná výrobků z PVC a dalších nebezpečných materiálů. Přesto nás množství toxických látek zjištěných naším testem šokovalo. Když jsme vás v minulém čísle magazínu informovali o výsledcích analýz prachu z bytů a kanceláří známých českých osobností, chystala se již naše úklidová četa na druhé kolo „turné de lux“. Tentokrát jsme se zaměřili na mateřské školky a centra, která by již ze své podstaty měla být zdravým a bezpečným místem. První luxování probíhalo výhradně v Praze a jejím okolí. Také
proto jsme se tentokrát rozjeli po celé republice a vysávali i na Poděbradsku, v Brně a na venkově poblíž Českých Budějovic. Stejně jako v případě bytů a kanceláří jsme získaný prach nechali analyzovat na přítomnost čtyř skupin látek – ftalátů, bromovaných zpomalovačů hoření, alkylfenolů a chlorovaných parafínů s krátkým řetězcem – tedy látek, které se, bohužel, běžně používají ve spotřebním zboží a mají prokazatelně negativní vliv na lidské zdraví. A výsledky? Alarmující čísla se objevila především u ftalátů. Ve vzorcích jsme však nalezli i vysoké koncentrace nonylfenolu, který narušuje hormonální a imunitní systém, a také chlorovaných parafínů. Znepokojivá je zvlášť skutečnost, že v dětském prostředí dominovaly tři ftaláty považované za nejproblematičtější – DEHP, DBP a DINP. Naměřené hodnoty až 8 krát překračovaly hodnoty zjištěné v bytech a kancelářích, přičemž nejvíce ftalátů se vyskytovalo v prachu odebraného v mateřské školce poblíž Českých Budějovic. Z toho je patrné, že koncentrace některých škodlivin nezávisí ani tak na čistotě okolního prostředí, jako přímo na výrobcích, které se v interiérech nacházejí. Vysoké koncentrace ftalátů jsou v tomto případě pravděpodobně důsledkem velkého množství výrobků - a to i hraček - z PVC (měkčeného ftaláty), kterými jsou děti ve školkách a mateřských centrech obklopeny. Kolektiv významných švédských vědců například v loňském roce uveřejnil studii, v níž prokázal, že riziko vzniku astmatu a alergie je třikrát větší u dětí žijících v prostředí, v němž se vyskytují zvýšené koncentrace DEHP (di-2-ethylhexylftalátu). Šéf výzkumného týmu doktor Sundell dokonce uvedl, že změkčovadla v interiérech budov představují největší rizikový faktor pro vznik astmatu a alergie ze všech environmentálních faktorů, o kterých máme informace. Dokonce větší než kouření matky nebo absence kojení. Alespoň jedna potěšující zprávu na závěr. Jen několik dnů po zveřejnění výsledků schválil Evropský parlament trvalý zákaz používání ftalátů DEHP, DBP a BBP ve všech hračkách a předmětech určených pro děti. Doufejme, že nezůstane jen při těchto dílčích krocích. Martin Koubek Asistent kampaní Greenpeace
Milí přátelé, příští tři měsíce budou pro toxickou kampaň Greenpeace naprosto klíčové. Vlády členských zemí EU a Evropský parlament budou během letošního listopadu rozhodovat o podobě reformy chemické politiky EU, známé po zkratkou REACH (registrace, evaluace a autorizace chemických látek). Je nesmírně důležité, aby se nyní co nejvíce lidí zapojilo do debaty o podobě této reformy, neboť naši politici zatím spíše naslouchají hlasu průmyslové loby nežli svému svědomí. Hrozí, že pod tlakem chemického průmyslu se REACH stane bezzubým nástrojem a my dále budeme naprosto zbytečně vystavováni jedovatým látkám. Je třeba jednat. Proto jsou tu pro Vás nové internetové stránky www.toxickydomov.cz. Najdete zde databázi značek výrobků, které jsou roztříděny do zelené, žluté a červené skupiny – podle toho, jaké chemikálie obsahují a jakou politiku zastává dotyčný výrobce k využívání toxických látek. Budete tak mít možnost vyloučit ze svého nákupu všechny červené výrobky, podpořit žluté výrobce v jejich úsilí o náhradu nebezpečných
<8>
www.toxickydomov.cz chemikálií a s klidem si kupovat zelené výrobky. Dovíte se tu i jak se můžete sami aktivně zapojit. Pohlednice, které jste dostali spolu s magazínem, slouží ke stejnému účelu. Počítáme s vaší pomocí – www.toxickydomov.cz. – podívejte se na to!
> Pralesy Karel Stejskal
Konzultant pralesní kampaně Greenpeace
©Greenpeace/Václav Vašků
Albatros versus pralesy?
Oživlý Frankenstein Naším parlamentem prošel v létě kontroversní zákon o GMO a posvětil tím skutečnost, že do procesu schvalování pěstování GM plodin nebudou moci občané nikterak zasahovat a ani nebudou mít přístup k informacím o místě jejich pěstování. Senátoři potom daný zákon schválili během jediného dne. Co na tom, že směrnice EU ukládá povinnost zveřejňovat tyto údaje na internetu? Naše zákonodárce zřejmě nijak nepohoršuje utajování informací, ke kterým mají občané ostatních států EU neomezený přístup. A pak je tu skandální zpráva z Británie o vzniku superplevele, která otřásla vědci, veřejností i médii. Když Greenpeace před lety zahájilo kampaň proti GM plodinám, Frankensteinovým potravinám, bylo obviněno z šíření paniky. Po celou dobu ale trpělivě přinášelo důkazy o nebezpečí plynoucím z GM plodin.Veřejnost na varování reagovala bojkotem GM produktů. Firmy odpověděly masivní kampaní s cílem přesvědčit veřejnost o nesmyslnosti jejích obav. A zatímco vláda žádala, aby rozhodnutí o GMO byla založena na základě vědeckých faktů, přinesli sami vědci důkaz o vzniku superplevele, křížence GM řepky se vzdáleně příbuznou hořčicí rolní. Tento plevel, odolný vůči herbicidu, je noční můrou zemědělců.. Tak na co ještě čekají? Krajina ohrožená superplevelem, který vyžaduje více - nikoli méně - herbicidu, jaká ironie. Dřívější studie prokázaly ohrožení populací hmyzu a zpěvných ptáků pěstováním GM plodin. Proč tedy naše vláda tyto plodiny podporuje? Záhada! Když Greenpeace na počátku kampaně použilo výrazu „Frankensteinovy potraviny“, mohlo být nařčeno z nadsázky. Dnes už toto obvinění nemá opodstatnění.
Magdalena Klimovičová
Konzultantka genetické kampaně Greenpeace
> GMO
Přání spisovatelky J. K. Rowlingové, aby její knížky s Harry Potterem vycházely na recyklovaném papíru, se snaží vyjít vstříc mnohá světová nakladatelství. Ne tak český Albatros. Nový díl knihy anglické spisovatelky J.K Rowlingové Harry Potter a Princ dvojí krve, který vyšel začátkem července v Anglii, je ze 30% vytištěn na papíře s certifikátem FSC a zbylých 70 % tvoří recyklát. I to je mimo jiné velký úspěch kampaně Greenpeace. To v rámci kampaně za záchranu pralesů přistoupilo ke spolupráci s dalšími nevládními organizacemi. Vznikla tak koalice nazvaná Markets Initiative. Díky ní se například v roce 2003 podařilo docílit kanadského vydání knihy Harry Potter a Fénixův řád v nakladatelství Raincoast Books na 100% recyklovaném a chlórem neběleném papíru, čímž bylo zachráněno zhruba 30 tisíc stromů a téměř 50 miliónů litrů vody. Navíc se tak výrazně zredukovaly emise škodlivých látek do ovzduší, vznik odpadu a spotřeba energie. Kampaň Markets Initiative byla zahájena v roce 2000 z popudu kanadské národní kanceláře Greenpeace. Od té doby se již zdařilo opravdu mnoho: úspěšně bylo například
Jen vytištěním kanadského vydání knihy Harry Potter a Fénixův řád na recyklovaném papíru bylo zachráněno zhruba 30 tisíc stromů a téměř 50 miliónů litrů vody.
osloveno kolem 65 knižních nakladatelství včetně Random House a Raincoast Books. Do kampaně se zapojilo kolem 45 předních kanadských spisovatelů, například Margaret Atwoodová či Yann Martel i další světoví spisovatelé jako je právě J. K. Rowlingová, Günter Grass nebo Isabel Allende. Kanadského příkladu následovali i někteří evropští nakladatelé. V Nizozemí se kupříkladu ke kampani připojilo 14 předních nakladatelů, kteří dohromady pokrývají více než 75 procent knižního trhu. Prosazení podobných inovací u nás bude ale tvrdým oříškem, protože například podle tvrzení manažera vnějších vztahů nakladatelství Albatros Martina Cvilinka, které u nás knihy J. K. Rowlingové vydává, není kniha vytištěná na recyklovaném papíru pro české čtenáře atraktivní.
<9>
> Podpořte Greenpeace 1. Tričko s obrázkem kosatky 2. Dětské tričko s delfínem 3. Webové tričko
Batikované tričko
Tričko s obrázkem velryby
Tričko Keep Natural
Bavlněné batikované tričko s krátkým rukávem, modro-bílá kombinace, černé logo Greenpeace (vpředu malé, vzadu velké). Dívčí tričko s dlouhým rukávem, červeno-oranžová kombinace, malé černé logo Greenpeace vpředu Velikosti S, M, L, XL.
Bavlněné tričko vpředu obrázek velryby, vzadu logo Greenpeace, dvě barevné kombinace – světle modré s tmavým potiskem, tmavě modré s bleděmodrým potiskem. Velikosti dámské S, M, L, pánské M, L, XL.
Bavlněné žluté tričko, pánské s krátkým rukávem velikosti S, M, L, XL , dámské tričko je bez rukávů velikosti S, M, L .
cena
390 Kč
350 Kč
cena
1. Dámské tílko 2. Taška „Reduce, Reuse, Recycle“ 3. Taška „Genetic Experiment“
Zelená a béžová čepice
cena
300 Kč
1. Bavlněné, šedý melír, vpředu obrázek kosatky a logo GP. S, M, L, XL 2. Bavlněné, oranžové, vpředu obrázek delfínů a logo GP. Velikost na ca. 6-9 let. 3. Bavlněné, zelené, oranžový nápis „www.greenpeace.cz“ (vpředu malý, vzadu velký). S, M, L
cena 1. (s kosatkou) cena 2. (dětské) cena 3. (webové)
Nástěnný kalendář Pexeso
Hrníček Greenpeace Klíčenka Greenpeace
290 Kč 350 Kč 330 Kč
Šestidílná čepice s kšiltem, vpředu vyšité logo Greenpeace, z nebělené bavlny nebo zelená.
1. Bavlněné krátké červené tílko s lycrou, vpředu logo Greenpeace, vzadu ornament. Velikosti S, M. 2. Taška s delšími uchy, nápis „Reduce, Reuse, Recycle“. 3. Nákupní taška z nebělené bavlny, nápis „Genetic Experiment“.
Nástěnný kalendář – s fotografiemi zvířat a krajiny, rozměry 30×42cm (rozložený), texty v angličtině. Pexeso – Klasická stolní hra.
Hrníček Greenpeace – skleněný hrníček s matovaným povrchem, zelené logo Greenpeace. Klíčenka Greenpeace – barva zelená, logo Greenpeace.
cena Z nebělené bavlny cena Zelená
cena 1. Dámské tílko cena 2. Taška „R-R-R“ cena 3. Taška „GE“
cena Kalendář cena Pexeso
cena Hrníček cena Klíčenka
270 Kč 240 Kč
Objednávka – PODZIM 2005 Tričko s velrybou dámské světle modré Tričko s velrybou dámské tmavě modré Tričko s velrybou pánské světle modré Tričko s velrybou pánské tmavě modré Tričko Keep Natural pánské Tričko Keep Natural dámské Batikované tričko – modré Batikované tričko – dívčí červené Tričko s obrázkem kosatky Webové tričko Dámské tílko Dětské tričko s delfíny vel. 6-9 let Čepice Natural Zelená čepice Taška „Genetic Experiment“ Taška „Reduce, Reuse, Recycle“ Nástěnný kalendář Pexeso Hrníček Greenpeace/ Klíčenka Greenpeace
<10>
S
M
počet kusů L XL
200 Kč 130 Kč 100 Kč
celkem
250 Kč 40 Kč
Objednané zboží zašlete na adresu: Jméno: ........................................................................... Ulice, číslo: .................................................................. Město: ........................................................................... PSČ: ...............................................................................
*Telefon: ....................................................................... Podpis: .........................................................................
*Poznámka: ................................................................ .......................................................................................... .......................................................................................... .......................................................................................... H:
K:
uplatňuji 10% slevu pro členy / členky RWC
150 Kč 80 Kč
Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto případě připočítáváme cca. 84 Kč na poštovné – netýká se samotné objednávky pexesa nebo klíčenky). Objednat zboží si můžete telefonicky, e-mailem, poštou i faxem. Greenpeace 1.pluku 12/143, 186 00 Praha 8, tel. 224 319 667, fax: 222 313 777 e-mail:
[email protected] *Uvedete-li na objednávce svoje telefonní číslo, případně e-mailovou adresu, urychlíte nám komunikaci s Vámi v případě, že některý z Vámi požadovaných produktů nemáme na skladě. Jako poznámku můžete uvést například nejpozdější datum, do kterého dodávku požadujete (jedná-li se například o dárek ke konkrétní příležitosti apod.). Lenka Dvořáková, která se o náš „obchod“ stará, se snaží o co nejrychlejší vyřízení Vašich objednávek, ale při jejich vysokém počtu může někdy dojít ke zpoždění. I v takovém případě usnadní uvedení telefonního či e-mailového spojení další dohodu.
> Fejeton
Každá organizace, která působí v neziskovém sektoru, velice dobře ví, jaký problém pro ni představuje shánění peněz. Je to jednoznačně limitující faktor, který pohlcuje čas a energii velkého množství aktivistů. Jestliže Greenpeace navíc z dobrých důvodů nepřijímá peníze od státu, ani od soukromých firem, představuje právě fundraising nejkritičtější místo celého fungování organizace. Letošní léto se odehrálo ve znamení důkladné politizace událostí kolem technoparty. Politické tahanice kolem této kauzy se staly neméně brutální, než samotný zásah policie. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že událost přinesla jenom zlobu, nepochopení a další úbytek kultury na naší už tak dost neslavné politické scéně. Neměli bychom však přehlížet také jednu výrazně pozitivní věc, kterou zmíněná kauza přinesla. Mám na mysli onu záhadnou firmu, která pronajala neziskové aktivitě technařů svůj přímo ideálně umístěný pozemek. Zachovala se tak šlechetně, že bez ohledu na jakési poučky o úloze ceny při
Někdy je to všechno DOBLBA!
Když jsme přemýšleli, jak by se měl jmenovat film, který jsem napsal se svým kamarádem Honzou Stehlíkem, dlouho jsme nevěděli, jaký mu dát název. Nakonec jsme zvolili název Doblba! Mám pocit, že se někdy zacyklíme a nejsme schopni pochopit, že bychom z některých začarovaných kruhů měli jednoduše vystoupit. Nevidíme, neslyšíme, jen jdeme za naším cílem, který je často podmíněn touhou po materiálních statcích, kariéře, vědomostních znalostech, sběratelství apod. Zapomíná me, proč tu jsme, co znamená obyčejný život a úcta k pří rodě. Je nám často jedno, že postavíme dálnici, a už se neptáme, jestli na nějaké louce žili motýli, navrtáme ropné věže a neptáme se, jaká jsou rizika, spotřebováváme a ne uvědomujeme si, kolik odpadků po nás na konci života zůstane. Neříkám, že se máme vytrhnout z toho světa, začít chodit nazí a opatrně dýchat, abychom nespolkli někde nějakou mušku. Stačí se jen začít chovat trochu moudře k přírodě, která nás, predátory číslo jedna, udržuje při životě, dává nám kyslík, vodu, energii. My si ale doblba podřezáváme pod sebou větev a bezohledně, často nevědomky, si ničíme vlastní domov. Důležité často není logické řešení, ale pouhé uvědomění si podstaty, počátku problému. Vím, že právě Greenpeace na spoustu věcí upozorňuje, abychom se zamysleli, kde se naše predátorství stává nebezpečné nám samým. Možná že to tu píši jako vážnou věc, ale nic jiného mě v tu chvíli nenapadlo, když jsem měl zodpovědět otázku, proč mám rád Greenpeace. Černá barevná komedie Doblba! s Jardou Duškem a Petrem Čtvrtníčkem se na věci dívá s daleko lehčím pohledem. Doblba! je o nás samotných. Vždyť jediné co můžeme změnit, jsme každý z nás sám. Pak se změní i Země, která nás hostí a je naší neoddělitelnou součástí.
Jan Keller
sociolog a ekolog, profesor Ostravské univerzity
fungování trhu pronajala svůj pozemek aktivistům technohudby docela zadarmo. Mluvčí či spolumajitel uvedené firmy dokonce prohlásil, že škody, které jeho podniku vznikly vloni při technoparty v nepříliš vzdálené lokalitě (tyto škody byly tehdy vyčísleny na 750.000 Kč), jsou zanedbatelné a na jejich vymáhání netrvá. Myslím, že organizace Greenpeace by se měla poohlédnout tímto směrem. Prokazatelně u nás působí minimálně jedna firma, která podporuje aktivity neziskového sektoru velkoryse a přitom docela gratis. Tato firma nemá na rozdíl od soukromých subjektů žádné finanční požadavky vůči těm, jimž poskytuje službu, a na rozdíl od veřejné moci nemá žádné připomínky k tomu, jakým způsobem jsou její prostředky používány. Nemá ani žádné skryté podmínky a požadavky, jimiž by své dary a služby podmiňovala. Naprosto ideální sponzor. Myslím si, že by byla velká chyba, kdyby nejen Greenpeace, ale i ostatní neziskové organizace nechaly nabízenou šanci nevyužitu. Ledaže by to bylo všechno úplně ale úplně jinak.
Petr Vachler
režisér, producent, scénárista, vegetarián, sběratel odpadků, člen shromáždění volitelů Greenpeace
Já sám nejsem schopen z některých začarovaných cyklů vystoupit. Prostě někdy je to Doblba! a železná pouta zlozvyků se někdy nelehce sundávají. Sám jsem zvědav, kdy tyto cykly, které nazýváme Doblba, uzavřeme.
©Václav Sadílek
Ideální sponzor
Nový film Petra Vachlera Doblba! Bude mít premiéru 28.9.2005. Více na www.doblba.cz
<11>
����������������������������������������������������� ���������������������������������