7.číslo
Základní škola Ostrava –Petřkovice
7.číslo
prosinec 2011 Vánoce
Advent Advent
B. Máchová, A.Václavíková, K.Szczurková, 4.A
V.Dluhošová, 4.B
My slavíme Vánoce. Je to naše tradice.
Advent máme rádi.
Na večeři řízečky.
Každý rok je tady.
Pod stromečkem dárečky.
Večer svíčku zapálíme. Jsou čtyři a my to víme.
Na stromečku září baňky. Dostali jsme nové sáňky.
Nadešel čas přípravy na Vánoce. Čas provoněný cukrovím, skořicí a vanilkou. Čas znějících koled a rolniček. Čas světélek v oknech i v dětských očích. Čas setkání s rodinou a přáteli. Čas těšení. Nadešel Advent.
ček, který překrásně voní. A pak už jsou tu Vánoce!
E.Lindnerová, 4.B Všude voní cukroví a všichni mají napilno. Strejda nosí krabice a maminka uklízí. Já pomáhám a někdy i brácha. Náš pes všude běhá a čuchá nezvyklé vůně. Každou neděli se sejde celá rodina u věnce, všichni si zapálí sirku a společně zapálíme svíčku. Sedneme si a povídáme. Někdy si pustíme pěknou pohádku.
První adventní neděli se říká bramborová a v ten den většinou píšeme Ježíškovi. Ale letos jsem se nemohla dočkat a napsala jsem už dříve. Druhé adventní neděli se říká bronzová. V tu dobu už pečeD.Wyležich, 4.B me cukroví. Třetí M.Kulasová, 4.A adventní neděle je …Nejhorší je předvástříbrná a to vybalujeme noční úklid. Ten mi tu pohodu vánoční ozdoby a uklízíme. kazí. Je to sice hezké, jak Když přijdu domů, voní to všechno voní čistotou, ale za tam po všech těch přípravtýden je stejný nepořádek… cích a leštidlech. Čtvrté adK.Foltinková, 4.B ventní neděli se říká zlatá. V tu dobu už máme strome-
Až napadne bílý sníh,
…Babička vytáhne věnec, ale my nemůžeme, protože máme papouška. Kdybychom zapálili svíčky, tak by nám papoušek shořel…
Obsah čísla
V.Čeganová, 4.B
☺ Planeta Země 3000
projedem se na saních.
Zápisky ze školních lavic ☺ Advent
☺ Divadlo loutek
Uklízíme a chystáme různé ozdoby. Bratr nedočkavě píše Ježíškovi a já taky. Taťka shání stromeček. Mamka myje okna a uklízí pokoje. Na stůl dá vánoční ubrus a pak zajde koupit adventní věnec. Každou neděli zapálíme svíčku.
A.Ondrová, 4.B
E.Jurčík, 4.B
☺ Jihoafrické bubny ☺ Haloween kontra Dušičky ☺ Výstava Hlučín ☺ Knihovnická lekce ☺ Plavání ☺ Zvířátka ve škole ☺ Broučci ☺ Den Slabikáře ☺ Mikuláš a vánoční strom ☺ Práce všeho druhu
Detektiv Štika
8
Něco pro chytré hlavy
9
Obrázková galerie
10
Fotoreportáž
11
Vtipy
12
Planeta země 3000 - Čína, říše mocného draka Žáci 4. A 5. tříd navštívili projekt „Planeta Země 3000“ Dne 7. 10., to byl pátek, jsme byli v Kině Luna na představení s názvem „Čína, země draka“. Povídali nám něco o Číně, například že tam žije víc než miliarda lidí. O Velké čínské zdi jsme se dozvěděli, že nejde vidět z vesmíru. Řekli nám o vykopané armádě, v níž bylo přes 2000 vytesaných vojáků. Každý byl jiný. Dva stejné byste tam nenašli. Ještě k Velké čínské zdi, měří přes 6000 km. Také nám pověděli o pandách, že jsou chráněným druhem. Viděli jsme i Mount Everest z jednoho tábora. Bylo to zajímavé. A.Piskalla, 5.A
… Dost mě zarazilo, co všechno v Číně jedí například: šváby, brouky, psy, krokodýly… Po skončení jsme jeli autobusem zpět. M.Skácelík,
5.B Panda je ohrožený druh, a proto žije v Číně a konkrétně v rezervaci, aby ji nelovili. Živí se listy i kmeny bambusu a pije vodu jako normální zvíře. Rezervace, kde žije má vodopády, zelenou trávu a čistý vzduch. Panda je černobílá s šesti prsty, aby se jí bambus držel lépe. Viděli jsme ji 7. 10. v Kině Luna.
stromu tak dlouho, až do něho udělají centimetrové díry. Velká čínská zeď je systém opevnění, který se táhne napříč severní Čínou. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Zeď se táhne v délce 6 000 km a stavěli ji od 5. do 16. stolení. Číňané zeď nazývají Wanli čchang – čcheng. Od roku 1987 je tato stavba na seznamu světového kulturního dědictví Unesco. Velká čínská zeď patří mezi nových sedm divů světa jako nejdelší stavba světa. E Kurečková, 5.B
V.Skotnicová, 5.A …Umění Shao-lin je bojovým uměním, ve kterém je důležitý trénink prstů. Bojovníci zapichují prsty do kmene
Číňané jsou velkorysí a štědří a mají rádi hudbu a tanec. Taky jsme se dozvěděli, že Číňané mají rádi společnost. Nejvíce se mi líbila čínská
Divadlo loutek: Ze starých pověstí českých V učivu vlastivědy ve čtvrtém a pátém ročníku se děti seznamují s historií naší země. Proto jsme navštívili divadelní představení Ze starých pověstí českých v Divadle loutek v Ostravě. Představením děti provázel mistr hodinář Hanuš se svou neteří Markétkou, která natahovala hodiny v protisměru a tím se dostala do minulosti. Dětem se tak odvíjely před očima výjevy z pradávných pověstí O Čechovi, Krokových dcerách, Horymírovi či Neklanovi. Ve čtvrtek 13.10. jsme byli se školou v divadle. Bylo to moc hezké, a tak
vám o tom povyprávím. Žil starý hodi- leva a viděla minulost. Vojvoda Čech nář. Jednoho dne k němu přišla dívka a založil na hoře Říp Českou zemi. chtěla se vyučit hodinářkou. „No dob- T.Tekeliová, 4.A rá, tedy tě vyučím,“ řekl hodinář, „ale
M.Oczkowská, 4.B
Bylo to moc pěkné, protože tam byli loutky ze dřeva, které nebyly jako normální. Ch. Bazzano, 4.B Moc se mi to líbilo. Hlavně začátek se strýčkem hodinářem a Markétkou. Ale bylo to i trošku smutné. Vadilo mi, že za mnou kopali do sedaček, vyrušovali a šustili sáčky.
teďka si jdu zdřímnout.“ Dívka uviděla E.Lindnerová, 4.B veliké hodiny. Zatočila levou rukou do
Jihoafrické bubny V rámci multikulturní výchovy se žáci naší školy účastnili výukového programu o Jihoafrické republice. Nejdříve shlédli krátký dokument. Byli nadšeni krásnou přírodou a překvapeni způsobem života ve velkých městech, který se vlastně nijak zvlášť nelišil od životní úrovně vyspělých evropských metropolí. Moderátoři pořadu byli pak následně zasypáni otázkami. Nakonec si žáci zazpívali, zatančili a zahráli na typické africké bubny. Líbil se mi hodně film a byly pěkné bubny. Bylo zvláštní, že ten černoch měl bílé dlaně.
N.Ratajová, 4.B Stránka 2
7.číslo
Haloween kontra Dušičky krásně to tam svítí. Jezdím tam rád.
V hodinách anglického jazyka seznamujeme děti se svátkem Haloween. Rozverné veselí, který tento svátek doprovází je v kontrastu s pietou českých Dušiček. Naši žáci si rozdíly těchto svátků uvědomují. Paní učitelka se stala čarodějnicí a přinesla Dračí krev. Dělali jsme duchy. Já jsem udělal čtyřokého. Pil jsem Dračí krev. Měl jsem protilátku a neumřel jsem. Paní učitelka se proměnila v Temnotu. Měl jsem kouzelnou hůlku. A všechno dopadlo dobře. Jsem superhrdina. Boris Vojnar,3.A
A.Jalůvka, 4.B …Pokaždé je to stejné. Vlastně smutné, ale i hezké. Je to hezké hlavně večer, jak všechny svíčky svítí. Jak jsme byli na hřbitově, ani jeden hrob nebyl bez svíčky. Druhého listopadu slavíme svátek Dušiček. Je to svátek zesnulých. Představuji si nějaké nebe a v tom nebi se na nás dívají všichni, co už zemřeli. Chodím na hřbitov za mojí babičkou. Ale nechodím tam moc rád. Vždycky tam je takové ticho! Jediné, co se mi líbí, tak když se s babičkou pobavím a zapálím jí svíčku.
K.Foltinková, 4.B
Jsme dobří!!!
D.Holiš, 4.B …Chodím tam nerad. Vždycky je mi smutně. Chodím tam za pradědou zapalovat svíčky. E.Jurčík, 4.B Na Dušičky jezdíme celá rodina. Vždy na našich dvou hrobech zapalujeme svíčky a dáváme tam také květiny. Na náš druhý hrob to dává děda, jelikož tam je někdo z jeho strany. Někdy mu tam dáme nějakou svíčku. Když jsem na hřbitově, mám z toho dobrý pocit. Je tam ticho a
V letošním roce jsme se poprvé přihlásili do soutěže „Školní časopis roku.“ V konkurenci 208 přihlášených časopisů z celé republiky jsme obstáli a získali v kategorii „obsah“ krásné 2. místo. Slavnostní vyhlášení se konalo 1. prosince v Brně a zúčastnili se ho vybraní zástupci 4. a 5. tříd.
Chléb náš vezdejší …od zrníčka k bochníku Žáci čtvrtých tříd navštívili výstavu v Muzeu Hlučín s názvem „Chléb náš vezdejší … od zrníčka k bochníku“. Paní průvodkyně se jim snažila naznačit, jak složitá je cesta od přípravy půdy až k bochníku. Děti obdivovaly staré zemědělské stroje a nářadí a hádaly, k čemu vlastně sloužily. Vyzkoušely si nadrtit obilky na zrnotěrce či poznávaly jednotlivé druhy obilí. V jednoduchém testu si mohly ověřit, kolik poznatků si z výstavy zapamatovaly.
7.číslo
V úterý 8. listopadu jsme jeli do hlučínského muzea na výstavu chleba. Prohlédli jsme si staré jednoduché nástroje jako třeba rozsívku, pluh, cep, zrnotěrku a tak dále… Nevěděl jsem, že se zrnka obilí čistí. Mohli jsme si také vyzkoušet, jak těžce se dělá mouka kamenem o kámen. Nakonec nám pustili krátké video. Bylo to moc hezké. M.Žitník, 4.A
zrníčka. Potom se dostali k mouce. Z mouky udělali těsto. To se muselo dobře zamíchat a nechat vykvasit alespoň tři dny. Pak se to dalo do pece upéct. Chléb se nechal vychladnout a potom se teprve jedlo. M.Oczkowská, 4.B
Jsem chleba, protože mě tak nazvali. Jsem všelijaký, ale chutnám vždy stejně. Mám hnědou barvu, ale někdy mám na sobě bílou mouku. Lidi si mě kupujou vždy Už od dávna lidé potřebovali chléb, čerstvého. Kdysi si mě pekli doma, ale aby se najedli a neumřeli hlady. Než teď na to mají speciální stroje ho získali, museli udělat hodně práce. v pekárnách. Prodávají mě v obchodě. Nejprve posekali klasy. Pak vymlátili V.Čeganová, 4.B
Stránka 3
Knihovnická lekce ( společná práce žáků 2.A ) Žáci druhých a třetích tříd využili nabídky místní knihovny a zúčastnili se literárních besed s tématy „Co se skrývá v knize“ a „Co ještě v knihovně neznám“ Besedy uváděla místní knihovnice Karolína Talagová. Seznámila děti s některými známými spisovateli a ilustrátory dětských knih. Prozradila jim, jak se mají v knihovně orientovat. Děti byly návštěvou nadšeny a mnohé z nich hned vyplnily přihlášku a získaly čtenářský průkaz.
1. Jedno dopoledne jsme šli se třídou do knihovny. Je to kousek od školy. Je tam i pošta a pan starosta.
3. Všude byla spousta knih v regálech, rozdělených na zelený a červený proužek. S červeným jsou pro nás. V jiných regálech byly knihy o zvířatech, vesmíru, o jídle a jiné. 5. Nejvíce se líbila ta o dinosaurech, kteří měli hýbací hlavu a zuby a popletená pohádka O pyšné princezně a Koblížkovi. Paní nám je četla a my jsme hádali. Víme, že autor knihu napsal a ilustrátor namaloval obrázky.
7.číslo
2. V knihovně bylo místo pro každého.
4. Poslouchali jsme, co paní knihovnice povídá. Měla pro nás hádanky. Na stole měla knížky, které jsme si mohli prohlédnout a potom půjčit.
6. Moc se mi tam líbilo. Už mám taky průkazku a můžu si půjčovat knížky.
Stránka 4
Plavání Žákům druhých tříd se výuka plavání natolik zalíbila, že si při každé cestě na bazén zpívají. A nezpívají jen tak něco. Složili si totiž vlastní píseň!!! Melodii si sice zapůjčili ze známé písničky Prší, prší, ale slova – ta jsou vlastní! Konec psaní, počítání.
Na bazéně soutěžíme.
Chystáme se na plavání.
Skáčeme a dovádíme.
Autobusem pojedeme.
S žížalou a podkovou
Pořádně si zaplaveme.
plavání je pro nás hrou.
Broučci Uspávání broučků je již tradiční akce, kterou pořádá školní družina ZŠ Petřkovice každý podzim. Tento rok připadlo Uspávání broučků na čtvrtek 10. listopadu 2011. Všichni účastníci se sešli na náměstí, kde je přišel přivítat také pan starosta. Pro dobrou náladu nejprve paní učitelky zahrály písničku a poté se celý průvod vydal s rozsvícenými lampióny na cestu do Hornického muzea. Než se děti s broučky rozloučily, předvedly rodičům, prarodičům i všem ostatním přihlížejícím
krátký program složený z básniček a písniček. Nakonec zazněla „Mravenčí ukolébavka“ a děti uložily broučky do postýlek ze spadaného listí.
Lenka Čechová, vedoucí vychovatelka ŠD
Broučci jsou prostě ta nejlepší akce za rok. Miluju ten průvod, protože vždycky chodíme lesem a pan ředitel nás za stromem straší. A tento rok jsme zabloudili. Jenom jsme špatně zabočili, takže nakonec jsme došli na místo. Šla jsem s kamarádkami, rodiči a s tetou a strejdou. Potom jsme v kruhu zpívali a uspávali broučky.
E.Strachotová, 3.A
…A konečně jsme šli k paní vychovatelce, vzali jsme si broučka a zahrabali ho do listí. Potom jsme šli domů.
J.Zemánek, 3.A
A co se ještě děje ve školní družině? Školní družina je místo, kde si děti hrají, zpívají a čtou, ale také tvoří a vyrábí. Každý týden mají možnost navštívit pracovní nebo keramickou dílnu, či se něco přiučit v počítačovém kroužku. Výrobky dětí jsou velmi veselé a nápadité. Během podzimu jsme shlédli představení divadélka Smíšek a měli jsme návštěvu s povídáním o daleké a slunné Africe. Bc. Adriana Sadloňová,
vychovatelka ŠD Stránka 5
Práce dětí v ŠD 7.číslo
Den Slabikáře
K.Hubertová, 1.A
Ve středu 16.11.2011 jsme připravili pro žáky 1.tříd Den Slabikáře. Do prostor auly školy jsme pozvali rodiče a prarodiče našich prvňáčků. Děti si pod vedením svých třídních učitelek Barbory Potůčkové a Evy Papírníkové připravily hudební
M.Šafarčíková, 1.A
děti vyrobila paní Mária Bestová a potěšila je i drobná sladká odměna. Při předávání malí školáci slibovali moudré sovičce, že se budou pilně učit a zdokonalovat ve čtení. Přejeme jim, aby se naučili dobře číst a hlavně, aby čtení bylo pro ně příjemnou zábavou.
Mgr. E. Papírníková,tř.učitelka 1.B program a předvedly, co se ve škole naučily. Den Slabikáře obohatili svým vystoupením také žáci 2. tříd pod vedením paní učitelky Simony Moravcové. Nedočkavým prvňáčkům byl slavnostně předán Slabikář. Knihu předával pan starosta Ivo Mikulica, pan ředitel Pavel Najman a paní zástupkyně Marie Gospošová. Žáci také dostali keramickou medaili v podobě sluníčka, kterou pro
Mikuláš a Rozsvěcení vánočního stromu Ani letos na nás Mikuláš nezapomněl. Nejdříve navštívil ráno 6. prosince se svou družinou andělů a čertů žáky ve třídách a v podvečer se pak s nimi a jejich rodiči, žáky ZUŠ, předškoláky z mateřské školy a představiteli obce sešel na náměstí. Děti si připravily krátké pěvecké vystoupení za hudebního doprovodu pana Novosada ze ZUŠ a pak netrpělivě čekaly, až se rozzáří světla vánočního stromu. Za svou snahu i trpělivost byly odměněny. A jelikož toho má Mikuláš hodně, našel si pomocníky. Sladkosti mu pomohl napéct zdarma ve své pekárně pan Velička. Pan Janus mu pro děti věnoval své vyhlášené párečky. Přispěly i paní Zemánková a paní Grichníková. Mohli jsme jít do školy v masce. Ve třídě nebyl ani jediný anděl. Všichni žáci 3.A byli za čerty. Přímo čertovská třída. Vymýšleli jsme různé soutěže a hry pro zábavu. V prostředku soustředění a psaní někdo silně za7.číslo
než všichni udělali: „Blá, blá, blá.“
B.Vojnar, 3.A Školku jsem moc neslyšela, ale potom, jak zpívala škola, tak to jsem slyšela až moc, protože jsem stála přímo u reproduktoru. K.Foltinková, 4.B
bouchal na dveře. Vešli dovnitř čerti, andělé a Mikuláš. Dostali jsme dobroty, ale já jsem měla v balíku malou bramboru, takže v tom chování přece asi byla nějaká chybička. E. Masná, 3.A
Když jsme dozpívali, čekali jsme ještě na představení ZUŠky. Oni zpívali tři písničky. Jedna holčička se trochu zasekla, ale já se jí nedivím. Vždyť to bylo plné náměstí! Když dozpívali odpočítávalo se rozsvícení stromu. A tak jsme si rozsvítili svátky. E.Raunigová, 3.A
Bylo 16:50 a já jsem chtěla jít na to rozsvícení vánočního stromu. Ale taťka, že né a né. Tak jsem si to vybrečela. Na náměstí jsme přišli včas. A.Ogurková, 3.A
Až to všechno skončilo, dostali jsme perníčky s poukázkou na buřta. Rychle jsem utíkala, abych byla mezi prvními. Terka šla ještě za rodinou, ale já jsem stála frontu. T.Jamrožová, 4.B
Tam jsme hledali paní učitelku a pak jsem ji uviděl. Hurá, že jsem ji našel. Čekali jsme patnáct minut,
Poprvé na mě vyšel párek. To bylo super!
M.Kulasová, 4.A Stránka 6
Máme rádi pohádky … a neříkejte, že už se na ty o Vánocích netěšíte…
T.Lojková, 1.A
O veliké řepě Děda řepu zasadil. Řepa rostla, rostla a rostla. Najednou byla veliká skoro jako dům. Dědeček ji zkusil vytáhnout, ale nešlo to. Zavolal babičku: „Babičko, pojď mi pomoct!“ Tahali, tahali, ale řepu nevytáhli. Babička zavolala vnučku: „Vnučko, pojď nám pomoct!“ Táhli, táhli, ale nevytáhli. Vnučka zavolala pejska. Tahají, tahají, ale řepu nevytáhli. Zavolali kočku. Táhli, táhli, ale nevytáhli. Zavolali myšku. Táhli, až řepu vytáhli. Skulili se na zem a smáli se a smáli. Babička za odměnu upekla řepánky. Společná práce žáků třídy 1.A Vodník je malý mužíček, celý zelený. Žije pod vodou. Jeho kamarádi jsou raci, ryby, čerti, ježibaby a černokněžníci. Jí málo, ale pije pivo. Má zelený klobouk s červenou mašlí a zelené vlasy. Je obrostlý řasou. Někdy je zlý a někdy hodný. Krade lidem duše a schovává si je do hrníčků pod pokličku.
Pohádka o mlsné princezně Kdysi dávno, v zemi nezemi, žila, byla jedna mlsná princezna. Jmenovala se Deniska. Jednoho dne dostala chuť na něco nového. Nechala si předvolat pekaře a řekla: „Dnes mám chuť na nějakou novinku.“ Pekař šel do svého pekařství a přemýšlel, co má princezně Denisce udělat za pochoutku. Dlouho přemýšlel, než něco vůbec zkusil. Smíchal mouku, vodu a sůl. Ale hned si řekl: „To nebude asi dobré.“ Raději to schoval a přemýšlel dál. Princezna Deniska si ho nechala znovu předvolat. Pekař se polekal. Bál se jít před princeznu bez nového pokrmu. Vzpomněl si na to, co předtím namíchal. „Pánu Bohu poručeno, ať je to něco k snězení,“ pomodlil se a strčil to do pece. Když to bylo upečené, vyndal to a donesl princezně Denisce. „Kde máš tu mou pochoutku?“ „Chutná?,“ zeptal se pekař. Princezna Deniska zkusila a odpověděla, že jí to velmi chutná. A tak vznikl chléb náš vezdejší.
T.Körnerová, 4.A
Galerie pohádkových postav
(sestavili žáci 4.B třídy )
Čarodějnice je stará. Žije v perníkové chaloupce. Je moc zlomyslná. Láká děti, dává jim perníky a pak je peče. Ale někdy se jí to nepovede. Živí se dětmi a perníkem. Za kamaráda má černou kočku. Má obrovské hnědé koště. Má velký kotel a míchá v něm lektvary.
M.Zdařil, 4.B
E.Lindnerová, 4.B
Drak má dvanáct hlav s velkýma očima jak dělové koule a ohnivou tlamu. Žije v jeskyních poblíž nějakých skal. Je zlý, hodně silný a po všech chrlí oheň. Létá a obtěžuje různá království. Živí se princeznami a vším, co k jeho doupěti přijde. Nekamarádí se s nikým. M.Hrubý, 4.B Stránka 7
T.Rumpa, 4.B
L.Gemela, 4.B
Kouzelník je štíhlé postavy, má bílé dlouhé vlasy a strašidelný úsměv. Žije v lese na velikánském hradu. Nemá rád, když mu někdo vyfoukne zakletou princeznu přímo před nosem. Vaří a míchá lektvary a kouzlí různé pokusy. Kamarádí se s různými příšerami. A. Ondrová, 4.B
A.Jalůvka, 4.B Čert je velký a rohatý pán. Žije v pekle, kde je velké teplo. Je zlomyslný, ale taky hloupý. Má černé vlasy, umazaný obličej a kopyto. Pokouší hodné lidi k hříchu a bere je do pekla.
Ch.Bazzano, 4.B
M.Zdařil, 4.B 7.číslo
Co objevil detektiv Štika při příchodu do své kanceláře? Čím usvědčil pana Bonifáce ze lži? Pokud znáš správnou odpověď, řekni ji své paní učitelce.
Před časem jsem vyšetřoval zajímavý případ. Dostal se mi do rukou obraz –padělek, který byl prodán jako originál.
Navštívil jsem ho v bytě, kde měl také malý ateliér. Samozřejmě, že vše popřel.
Stránka 8
Padělatelem musel být velmi zručný malíř. Podezřelým byl pan Bonifác, který byl již pro podobnou činnost dvakrát trestán.
Tvrdil, že už tři měsíce neměl štětec a barvy v ruce. Prý měl zlomenou pravou ruku.
Když jsem se vrátil do kanceláře, objevil jsem něco, co svědčilo o tom, že pan Bonifác lhal. 7.číslo
Něco pro Tajenka:
1
hlavy 2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Kdo nás všechno naučí? Hádej, kdo jsem?
E. Lindnerová, 4.B
Jsem mohutný strom. Když kvetu, krásně voním. Z mých květů si lidé dělají léčivý čaj proti horečce a včely zase med. Mé listy mají srdčitý tvar. Jsem symbolem České republiky. Už víš, kdo jsem?
lípa
Co je těžší? Obojí stejně.
Kilo železa nebo kilo peří?
Najdi myšce cestu za kamarádkami. Pozor na kočky!
V.Urbánková, 5.A
E.Lindnerová, 4.B
Tajenka: Jsi _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
V.Urbánková, 5.A Stránka 9
7. číslo
Říkají si malíři, jenže svět je přehlíží. Proto aby neplakali, tak jsme jim tu udělali, jejich vlastní galerii.
O.Šplíchal, 1.A
J.Urbančík, 2.B
K.Hubertová, 1.A Eva Masná, 3.A
A.Kaločayová, 1.A R.Barniak, 2.B
E.Hájková, 2.B M.Prokel, 1.A
M.Pospěch,3.B Stránka 10
7.číslo
´ˇ
Výstava v Hlučíně Hlavně, že nemusíme do školy
Sýýýýýr
A tím se fakt
A jak ten fu-
mlelo obilí na
kar foukal?
mouku?
Pšenice? Žito?
Prý se to
7.číslo
Tak se do
muselo
toho dáme,
pořádně
ne?
zamíchat
Stránka 11
Proč blondýnka sedí před počítačem a křičí? Protože sáhla na myš.
"Jean, nachystejte mi kulovnici, půjdeme na ryby." "Ale pane, neměli bychom si vzít raději udici?" "A vy si myslíte, Jean, že když budu vyhrožovat rybáři udicí, tak mi nějakou rybu dá?"
„Haló, volá m ohledně t oho hlídac ího psa, co jsme o d vás koupi li. Můžete nám po radit, jak to máme zařídit, ab y nás pust il domů? “
"Mami, víš kolik zubní pasty je v jedné tubě?" "Nevím." "Já už to vím: od gauče až k televizi."
si „Tati, kdy jí lu a indiáni m obličej?“ chys„Když se je.“ tají do bo to si dej Jéé, tak mamku!“ pozor na
Sedí čtyři mravenci na žiletce. Přijde pátý a říká: „Hele,kluci, šoupněte se.“ í vce nen lví polé e ž é t rchní, v masa.“ „Pane v elvího ž k e s u ani ko eplave i také n š lá u g arském „V maď ar.“ iný M aď ani jed
c save ediný j ý k , ja íčku „Pep ?“ zuby nemá „Můj
, spolužákům „ Nezáviď no ch e lubí, co vš když se ch pa za . Raději si doma mají e bydlí.“ matuj, kd
Stránka 12
Malý chlapec sedí na poli a radostně pozoruje rudý obzor. Kolem jde pocestný a říká: „To je ale nádhera. Taky tě tak těší západ Slunce?“
.“ děda
Přijde kostra do hospody a poručí si: o učuje svéh Zloděj po do m e odchod syna před školy.:
Mamin ka jde s Pepíč Od prv kem po ní chvíl prvé d e, c o t o ZOO nadšen am vejd . ě výsk ou , P e p á: íček „Jéé, o pička! M ami, koukej, opička „Ticho .“ , Pepíč ku, to paní po j e tepr kladní. ve “
Jedno pivo a hadr na podlahu.
„To není západ Slunce. To hoří škola.“
na rášky h a v d á: ají se povíd Potk n e d i a je e už talíř me s s j i l i dě „Nev e?” někd to: ý na Druh e e jsm ím, ž l s ery z M kon é „Jo. n j e ste byli v vě!”
7.číslo
