Příloha č. 6b
ŽÁDOST O NEINVESTIČNÍ DOTACI na program
Podpora terénní práce pro rok 2013
Číslo žádosti 1:
Název žadatele (obec):
Město Česká Lípa
Sídlo:
Náměstí T. G. Masaryka 1, 470 01 Česká Lípa
Okres, kraj:
Liberecký, Česká Lípa
Název projektu: (max. pět slov)
Podpora terénní práce 2013
Počet terénních pracovníků:
1
Celkový rozpočet:
288.040,-Kč
Požadovaná dotace:
201.628,- Kč
Povinné přílohy: -
tabulka č. 2 – rozpočet projektu doklad o přidělení IČ2; bankovní identifikaci účtu2; čestné prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů; čestné prohlášení o bezdlužnosti; přehled majetkových vztahů k jiným osobám; ověřená kopie usnesení zastupitelstva; komunitní plán nebo jiný strategický dokument (schválený zastupitelstvem).
1
Vyplňuje pracoviště SLP Nepřikládejte, pokud byla dotace poskytnuta na běžný kalendářní rok a nedošlo ke změně údajů v těchto dokumentech uvedených.
2
1
Příloha č. 6b
1. Úplný název žadatele: Město Česká Lípa
2. Kontaktní adresa žadatele Ulice, č. p. / č. o.: Nám. T. G. Masaryka čp. 1 PSČ, Obec: 470 36 Česká Lípa Okres: Česká Lípa
IČ: 260 428 Kód okresu (LAU 1): CZ 0511 Kraj: Liberecký
3. Bankovní spojení (číslo účtu/kód banky, název banky, příp. pobočka): 9005-1229-421/0100
4. Statutární zástupce obce: Titul, jméno, příjmení: Mgr. Hana Moudrá
Funkce: Starostka Telefon: 487 881 202
e-mail:
[email protected]
5. Pověřená kontaktní osoba (osoba pověřená vedením terénního pracovníka): Titul, jméno, příjmení: Bc. Taťána Falcmanová Funkce: Romský poradce Telefon: 487 885 498
e-mail:
[email protected]
6. Osoba zodpovědná za účtování dotace: Titul, jméno, příjmení: Bc. Taťána Falcmanová Funkce: Romský poradce Telefon: 487 885 498
e-mail:
[email protected]
2
Příloha č. 6b
7. Odůvodnění žádosti 7.1
Zdůvodnění záměru, popis vyloučených romských lokalit a navržených klíčových aktivit (jasný a srozumitelný popis situace v obci a jasný, srozumitelný návrh jejího řešení), které má obec v rámci působení terénního pracovníka v úmyslu realizovat. Odhadovaný počet příslušníků lokality, vymezení základních problémů, sociální a ekonomický stav atd.
Funkce terénního pracovníka je za podpory Města Česká Lípa úspěšně vykonávána již od roku 2001. Z výsledků jeho práce vyplývá, že by bylo velmi vhodné tuto pozici i nadále zachovat a navázat tak v roce 2013 na jeho úspěšnou činnost z let minulých. Z oficiálních statistických údajů z roku 2011 je patrné, že v České Lípě žije 46 Romů, ovšem tyto údaje nejsou vypovídající. Zprávou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity pod názvem Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, byly na území města označeny následující hlavní lokality. Jedná se o N-centrum – městskou ubytovnu pro neplatiče v Dubici, dále je to ul. Dubická a ul. Mánesova a jako poslední vytipovanou oblastí je soukromá ubytovna na Svárově. Na základě analýzy stavu romské komunity v okrajové části Dubice bylo zjištěno, že tato oblast je nejvíce problematická. Nachází se zde již zmiňovaná městská ubytovna, tzv. Ncentrum, a dále dva bloky městských činžovních domů s byty 2. kategorie v Mánesově a Dubické ulici a čtyři soukromé domy s bytovými jednotkami, které majitelé domů pronajímají sociálně slabým občanům. V průběhu roku žilo v N-centru až 49 osob, z toho 13 dětí. V průběhu roku se značná část obyvatel, která zde žila, odstěhovala do soukromých bytů v okolí, zejména do Dubické ulice. V Mánesově ulici žije v současné době přibližně 221 osob. Jako druhá nejvíce problematická oblast v České Lípě byla označena čtvrť Svárov, kde se nachází soukromá ubytovna. Na této ubytovně může být ubytováno až 200 osob. Ze statistických údajů vyplývá, že se celkově počet sociálně slabých obyvatel příliš nemění a i proto se nám činnost terénního pracovníka jeví i nadále nezbytnou. Z analýzy vybraných lokalit vyvstávají tyto nejpalčivější problémy: dluhy na nájemném a energiích, dlouhodobá nezaměstnanost, nízký stupeň vzdělání, nízká kultura bydlení, špatné hygienické podmínky, existenční závislost rodin na sociálních dávkách. Separace obyvatel ve vyloučených lokalitách od majoritní společnosti města. Vlivem těchto problémů dochází k řadě negativních sociálních jevů – záškoláctví, trestné činnosti, v menší míře pak prostituci, drogám, gamblerství a lichvě. Vzhledem k časové náročnosti práce je od roku 2010 terénní pracovník zaměstnán na celý úvazek. N-centrum, je objekt města, do kterého byly vystěhovány rodiny z městských bytů, neboť dlouhodobě neplatily nájemné a jejich dluhy byly vyčísleny na několik desítek tisíc korun. Žije zde 22 sociálně slabých, početných rodin. Téměř polovinu rodin tvoří rodiny neúplné, nebo páry, které spolu žijí v druženeckém poměru. Ve většině případů se jedná o romské nebo smíšené rodiny. Celkový počet obyvatel v N-centru je 49 osob, z toho je 13 dětí. Počet obyvatel a tedy i dětí na této ubytovně se stále mění. V minulosti tvořil počet dětí téměř polovinu obyvatel na této ubytovně, v průběhu letošního roku poklesl na méně než polovinu.
3
Příloha č. 6b
Proto jsme v minulosti zaměřili část činnosti terénního pracovníka také na práci s dětmi (organizování a účast na volnočasových aktivitách pro děti klientů terénního pracovníka). I přes pokles počtu dětí jsme v letošním roce mohli pro ně volnočasové aktivity organizovat, jelikož i po odstěhování klientů z N-Centra tito bydlí většinou v jeho blízkém okolí. V roce 2013 bychom v této činnosti rádi i nadále pokračovali. Mezi obyvateli N-centra je velice častá migrace mezi různými ubytovnami po České Lípě. Není ojedinělé, že se přemisťují z jedné lokality do druhé. Většinou však zjistí, že není v jejich finančních možnostech toto ubytování hradit. Jedním z mnoha úkolů terénního pracovníka je také vždy klienty podrobně seznámit s výhodami i nevýhodami stěhování se na jiné ubytovny, kde platí vysoké finanční částky za pronájmy pokojů. N-centrum je rozděleno na jednu hlavní budovu a dvě boční křídla s celkovým počtem 65 místností. Místnosti jsou o velikosti 14,10 m2 a 10,80 m2. Sociální zařízení je společné vždy pro jedno podlaží. Každá rodina má k užívání pouze jeden pokoj, kde většinou žije větší počet osob (4-8 osob). V roce 2004 byly za finanční podpory města provedeny v ubytovně stavební úpravy, během nichž došlo ke zvětšení pěti pokojů (2x místnost o velikosti 28,20 m2, 3x místnost o velikosti 32,40 m2). Součástí objektu N-centra je i výchovná místnost – Klubovna „PARAMISA“, která slouží od listopadu 2003 dětem ze sociokulturně znevýhodněného prostředí k volnočasovým aktivitám a přípravě do školy. V minulosti došlo i zde ke stavebním úpravám a prostor byl zvětšen. Děti zde získaly místo jak na učení, tak i na hraní. Projekt klubovna „PARAMISA“ je realizován v úzké součinnosti terénního pracovníka, romského poradce a výchovných pracovníků v klubovně. Největším problémem komunity v N-centru je, vzhledem ke kultuře bydlení, hygiena. V minulosti zde byla epidemie úplavice, častá jsou i kožní onemocnění, vyrážky (tzv. impetigo) a průjmová onemocnění. Palčivým problémem jsou vši a štěnice. Terénní pracovník je v kontaktu s ošetřujícím dětským lékařem, který prostřednictvím oddělení sociálně-právní ochrany upozorňuje na problémy v komunitě (povinné očkování a lékařské prohlídky u dětí apod.). Dalším z mnoha problémů je záškoláctví a velký počet omluvených hodin, které je kryto samotnými rodiči. Terénní pracovník dochází pravidelně do rodin, kde se tento problém vyskytuje a napomáhá při jeho řešení. V ul. Dubická a Mánesova žije 221 osob. Sociální a ekonomická situace zde je obdobná jako v N-centru. Rodiny zde žijí v obecních bytech se sociálním zařízením. Byty jsou druhé kategorie, jsou většinou dvou až třípokojové. Žijí zde početnější rodiny. Největší problém této lokality spatřujeme v dlouhodobé nezaměstnanosti a v existenční závislosti rodin na sociálních dávkách. Vlivem těchto problémů dochází k řadě negativních sociálních jevů – záškoláctví, trestné činnosti, gamblerství a lichvě. Další vytipovanou lokalitou je soukromá ubytovna v okrajové části města Svárov. V této ubytovně na Svárově žije až 200 osob. Rodiny zde žijí v jednopokojových místnostech se společným sociálním zařízením a kuchyní na chodbě. Jedná se většinou o početné romské, sociálně slabé rodiny. V roce 2007 se velký počet rodin z N-centra přestěhoval na tuto ubytovnu. Obyvatelé této ubytovny se velice často mění, stěhují se sem i obyvatelé z jiných okresů. Sociální a ekonomická situace rodin je zde obdobná jako v již zmíněných oblastech. Ve všech uvedených komunitách je velmi nízký stupeň vzdělání. Většina obyvatel má pouze základní či zvláštní základní vzdělání. V některých případech se setkáváme také s úplnou negramotností. Nízký stupeň vzdělání je handicapem na trhu práce. Z toho vyplývá, že nemají 4
Příloha č. 6b
vhodné uplatnění a jsou dlouhodobě v evidenci úřadu práce a i díky tomu zůstávají okrajovou skupinou ve společnosti. Jediný příjem je často tvořen dávkami státní sociální podpory a dávkami pomoci v hmotné nouzi vyplácené úřadem práce. Pouze ojediněle jsou obyvatelé těchto lokalit v trvalém pracovním poměru. Někteří obyvatelé pracují na dohodu o provedení práce, většinou se setkáváme s prací dle klientů tzv. „na brigádu“ tj. bez pracovní smlouvy. V rámci systému úřadu práce většina klientů od ledna 2012 z důvodu, aby nepřišli o sociální dávky pracuje ve veřejné službě, což ale není práce, ze které by měli příjmy. Příjem u části obyvatel tvoří též starobní nebo invalidní důchod. Velmi časté je i přivydělání si sběrem železného šrotu. Vlivem těchto problémů dochází ve všech shora popsaných lokalitách k separaci romského obyvatelstva od majoritní společnosti města.
7.2
Pokud žádáte o dotaci již opakovaně popište, uveďte, jakým způsobem se práce terénního pracovníka osvědčila, jaké měla pro vás konkrétní přínosy a jaká máte očekávání pro rok 2013.
Práce terénního pracovníka je pro nás velkým přínosem. Terénní pracovník je v úzké součinnosti s odborem sociálních věcí a zdravotnictví a to s oddělením sociálně-právní ochrany a oddělením sociálních služeb. Při metodickém vedení terénního sociálního pracovníka je kladen důraz na efektivitu práce a její měřitelnost. Činnost terénního pracovníka se nám velice kladně osvědčila především v těchto oblastech. Díky jeho pomoci se nám daří i nadále upevňovat důvěru u obyvatel ve vybraných lokalitách (pravidelné schůzky s klienty), klienti jsou vedeni k pravidelnému splácení dluhů, případně sepsání splátkových kalendářů. Dále vede klienty k pravidelnému hlášení na úřadu práce, potažmo včasnému vyřizovaní sociálních dávek. Motivuje je k zodpovědnějšímu přístupu v osobních záležitostech (např. při ztrátě občanského průkazu, včasné vyřizování OP pro děti po dosažení 15leté hranice). Také došlo ke snížení výskytu záškoláctví, podařil se zajistit větší výběr volnočasových aktivit pro děti a zefektivnit spolupráci klientů s institucemi apod. Terénní pracovník informuje rodiny o možnosti získání finančních prostředků v rámci podpory sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol. V případě potřeby pomáhá rodičům s vyřízením této žádosti. Každodenní kontakt terénního pracovníka s klienty nám umožňuje sledovat dění v komunitě a tím již v počátku odhalit případný problém a snažit se jej co nejrychleji řešit. Za největší úspěch považujeme, že se klienti sami obracejí na terénního pracovníka s problémy spojenými s finančními závazky, případně soudními rozhodnutími, neponechávají problém narůstat a žádají o pomoc při vyřešení problému. Terénní pracovník vede klienty k samostatnému zabezpečení svých potřeb. Terénní pracovník se snaží motivovat rodiny ke zlepšení své finanční situace zapojením do veřejně prospěšných prací. Z dokumentace, kterou terénní sociální pracovník vede, vyplývá, že v roce 2012 se dosud uskutečnilo cca. 1776 kontaktů. Celkem pracuje se 222 dlouhodobými klienty. I z tohoto je zřejmé, že práce terénního pracovníka má své opodstatnění v rámci jeho fungování. Vzhledem k tomu, že se nám tento způsob práce osvědčil, předpokládáme obdobné výstupy i v roce 2013.
5
Příloha č. 6b
Terénní pracovník je od ledna 2010 zaměstnán na základě pracovní smlouvy na celý úvazek. I nadále bude terénní pracovník mapovat místa ve vyloučených lokalitách, neboť se díky neustálé migraci obyvatel nejedná o ustálený stav. Migrace obyvatel se již rozšířila nejen po městě, ale i po okrese a dokonce i mimo něj. Ojediněle dochází i k odchodu do zahraničí. Převážná část se však po čase vrací zpět do svého bydliště. Terénní pracovník se snaží rodinám vysvětlovat, jaká jsou se stěhováním spojena rizika.
7.3
Popis vedení terénního pracovníka a jeho zařazení do struktury obecního úřadu, jeho odborné vedení, zajištění odborné supervize a jeho úkoly dle komunitního plánu (koncepčního řešení).
Město Česká Lípa zaměstnává jednoho terénního pracovníka na základě dohody o pracovní činnosti od roku 2001. Od roku 2010 je terénní pracovník zaměstnán na základě pracovní smlouvy. Činnost vykonává pod metodickým vedením vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany a romského poradce na oddělení sociálně-právní ochrany, odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Zde má terénní pracovník také zázemí (kancelář s výpočetní technikou a telefonem). Spolupracuje zde s romským poradcem a pracovnicemi sociálně-právní ochrany dětí a je s nimi v každodenním kontaktu. Akutní problémy jsou řešeny operativně, přímo s romským poradcem. Terénní pracovník poskytuje své služby v čase a místě dohodnutém s klientem (tedy přímo v jejich bydlišti), na svém pracovišti, nebo dle dohody a potřeb klienta. Jednou týdně probíhají na oddělení sociálně-právní ochrany dětí pracovní porady, kterých se terénní pracovník také účastní. Dále se aktivně zapojuje do pravidelných porad v klubovně „PARAMISA“, kde jsou diskutovány jednotlivé problémy a nesnáze, se kterými se terénní pracovník i výchovné pracovnice během výkonu své práce setkávají, i zde tedy funguje velice úzká propojenost a kooperace. Prostřednictvím těchto porad dochází k vzájemnému předávání zkušeností a informací všemi směry. Tyto porady probíhají pod vedením romského poradce. V případě potřeby má terénní pracovník možnost konzultovat aktuální problematiku i s jinými institucemi a odborníky. V roce 2013 očekáváme, že činnost terénního pracovníka bude i nadále mapovat romské komunity a navrhovat co nejvhodnější a nejefektivnější řešení jejich problémů. Vzhledem ke skutečnosti, jak jsou tyto komunity specifické svými potřebami na straně jedné a možnostmi na straně druhé (tj. ekonomickým a socio-kulturním statusem), je zajištění funkce terénního pracovníka velice důležité a nezbytné. Se skupinou je zapotřebí cíleně, systematicky a dlouhodobě pracovat a to nejlépe v každodenním kontaktu. Terénní pracovník v roce 2003 absolvoval úspěšně dvoustupňový vzdělávací program pro terénní sociální pracovníky. Kopie certifikátů a vysvědčení přikládáme jako přílohu. Od roku 2003 do současnosti absolvoval terénní pracovník nespočet seminářů a školení potřebných pro zkvalitnění výkonu jeho práce. V roce 2008 dále absolvoval Kvalifikační kurz pro terénní pracovníky pořádané Ostravskou univerzitou v Praze financované ESF. Od září 2009 zahájil terénní pracovník studium na Střední odborné škole. Jednalo se o tříleté dálkové nástavbové studium, které bylo ukončeno maturitní zkouškou v průběhu měsíce května a června 2012. 6
Příloha č. 6b
V průběhu letošního roku zatím terénní pracovník absolvoval následující kurzy: -
Dlouhodobý kurz, zvýšení ekonomické gramotnosti
-
1. Exekuce I, II
-
2. Produkty finančního trhu se zaměřením na běžného občana
-
3. Platební karty jako další zdroj financí
-
4. Právo – lichva, podvod, úvěrový podvod
-
5. Psychologie – působení dlouhodobé nezaměstnanosti
-
Komunikace v konfliktech
-
Vzdělávání pro zaměstnance k podpoře implementace systému řízení lidských zdrojů I, II
Přístup k odborné supervizi a odborným školením je i nadále umožněn, a takto tomu bude i v roce 2013. Začlenění terénního pracovníka do komunitního plánu přikládáme níže. Zastupitelstvo města Česká Lípa na svém jednání dne 13. 8. 2003 v usnesení č. 186/03 souhlasilo se zpracováním konceptu sociálního rozvoje pro Město Česká Lípa. Výstupy byly podkladem pro vypracování komunitního plánu pro Město Česká Lípa. Usnesením č. 829/06 z 41. zasedání zastupitelstva města Česká Lípa, které se konalo dne 28. června 2006, byl schválen Komunitní plán sociálních služeb města Česká Lípa v předloženém znění. Usnesením č. 379/12 z 19. zasedání zastupitelstva města Česká Lípa, které se konalo dne 19. září 2012, byla schválena nová aktuálně platná verze Komunitního plánu sociálních služeb města Česká Lípa v předloženém znění. Podání žádosti o dotaci nebylo dosud zastupitelstvem města Česká Lípa schváleno, materiály budou předloženy ke schválení na nejbližším zasedání zastupitelstva dne 21. listopadu 2012. Nový kompletní schválený komunitní plán města bude uveden vzhledem k jeho obsáhlosti v příloze této žádosti. 7.4
Popis způsobu realizace spolupráce obce a terénního pracovníka s jinými institucemi a orgány veřejné správy a neziskovým sektorem. Uveďte zejména příklady plánovaného (stávajícího) propojení poskytovaných služeb pro příslušníky Romské menšiny na lokální úrovni.
Spolupráce s orgány státní správy vychází především z potřeby aktuálního řešení problémů. Vyžaduje-li řešení problémů intenzivnější spolupráci terénních pracovníků s pracovníky orgánů státní správy, je zrealizováno oficiální setkání s příslušným vedením instituce a jejich pracovníků. Spolupráce se následně upřesní tak, aby byla oboustranně efektivní a přínosná. Terénní pracovník společně s romským poradcem takto spolupracují s Hygienickou stanicí v České Lípě, Úřadem práce Česká Lípa, Okresní správou sociálního zabezpečení, Probační a mediační službou a dalšími institucemi v České Lípě. Spolupráce s neziskovým sektorem probíhá minimálně, neboť v České Lípě neexistuje řádně fungující občanské sdružení, které by se zabývalo proromskou problematikou. V průběhu roku 2009 se nám podařilo navázat užší spolupráci s Farní charitou v České Lípě, kterou dále rozvíjíme, tedy i v roce 2012. 7
Příloha č. 6b
Terénní pracovník úzce spolupracuje i se školskými zařízeními, kdy hlavním úkolem v této oblasti je řešení záškoláctví. Na školách spolupracuje s romskými asistenty a případné problémy se školní docházkou dětí z vytyčených lokalit okamžitě řeší s příslušnou pracovnicí oddělení sociálně-právní ochrany. V rámci výkonu práce informuje terénní pracovník své klienty o volnočasových aktivitách a aktivitách města organizovaných v rámci prevence kriminality. Každoročně se terénní pracovník spolupodílí již na tradičním hudebním festivalu „Hudbou k přátelství“, kdy se v letošním roce konal již jubilejní 10. ročník. Dále se účastní víkendových pobytů jako výchovný pracovník. Těchto akcí se účastní také děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Dále organizuje ve spolupráci s výchovnými pracovnicemi v klubovně „PARAMISA“ akce pro děti a rodiče (schůzky s rodiči, oslavy Dne dětí a narozenin, mikulášská a vánoční besídka, sportovní akce, poznávací výlety po okolí atd.). 7.5
Uveďte, zda máte terénní program registrovaný jako sociální službu dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Program terénní práce nemáme registrovaný jako sociální službu dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
7.6
Přiložte komunitní plán (zřetelně vyznačte tu jeho část, ve které se řeší integrace romských lokalit včetně terénní práce) nebo strategii řešení sociální inkluze vyloučených romských lokalit vaší obce (dokumenty schválené zastupitelstvem). Žádáte-li o dotaci poprvé, přiložte alespoň koncepční návrh řešení. Předkládané komunitní plány a koncepční záměry musí být účinné a musí se vztahovat i na předpokládanou dobu realizace projektu.
Přikládáme výňatek aktuálně platného komunitního plánu města. Celé jeho znění viz příloha. SC02 – Vytvoření kvalitního zázemí pro osoby ohrožené sociálním vyloučením Komentář: Tento strategický cíl reaguje na potřeby široké cílové skupiny, která v sobě zahrnuje podskupiny: matky s dětmi v tísni, osoby bez přístřeší, osoby v péči kurátora, osoby propuštěné z výkonu trestu či vazby, osoby vykonávající alternativní tresty, osoby ohrožené závislostmi, osoby ohrožené ztrátou zaměstnání a nezaměstnané osoby. U všech těchto podskupin je klíčovým problémem adekvátní a důstojné zázemí (ubytování) a to včetně lůžek včasné pomoci a výrazná potřeba sociálního poradenství a prevence, včetně terénní práce. Indikátory plnění: Počet volnočasových programů a aktivit Počet realizovaných preventivních programů Počet nově vznikajících problémových situací Počet míst pro obecně prospěšné práce Počet terénních pracovníků Počet kontaktů – využitelnost sociální služby (efektivita programu) Počet sociálních ubytovacích kapacit Vývoj velikosti cílové skupiny
8
Příloha č. 6b
Realizační opatření k naplnění strategického cíle
Označení
Název opatření
Op2-1
Preventivní programy – příprava, realizace, podpora
Realizace programů obcí, podpora dobrovolnických programů a podpora programů dalších subjektů, realizace programů s vazbou na stávající nabídku volnočasových aktivit, vytváření podmínek pro její rozšíření pro vybrané cílové skupiny, vazby na preventivní sociální služby. Op2-2
Podpora a rozšíření terénní práce
Rozšíření záběru již existujících terénních služeb ve spolupráci a za aktivního zapojení samospráv a úřadů. Op2-3
Zvýšení počtu levných a důstojných ubytovacích kapacit
Klíčovým problémem, který následně ovlivňuje i další život osob v této cílové skupině, je bydlení. Nedostatek kapacit levného a důstojného bydlení může vést k dalšímu sociálnímu propadu osob z této cílové skupiny, rapidnímu zhoršování jejich životních podmínek a vzniku dalších sociálněpatologických jevů. V rámci tohoto opatření je třeba v řešené oblasti realizovat alespoň minimální počet lůžek včasné pomoci (1-2). Pro účinnou realizaci tohoto opatření je třeba službu ubytování doplnit účinnou poradenskou složkou, aby se osoby užívající tento typ služby co nejrychleji navracely ke standardnímu způsobu života.
8. Stanovení základních úkolů terénních pracovníků Základní úkoly terénního pracovníka vyplývají z problémů, které jsou pro komunitu specifické. Hlavní činností pracovníka je pravidelná, systematická práce s romskou komunitou. Zejména mapuje její potřeby a navrhuje optimální řešení problémů jednotlivců i celé komunity. Důležité úkoly terénního pracovníka jsou: -
-
motivace dětí a jejich rodičů, především v plnění školních povinností, jako je školní příprava a pravidelná školní docházka. Opětovná spolupráce se školami při řešení záškoláctví a velkého počtu zameškaných hodin ve škole, neboť záškoláctví patří nadále mezi nejčastější problémy těchto dětí. Z výše uvedených důvodů pracovnice pravidelně dochází do komunity a kontroluje docházku dětí. Snaží se děti i rodiče motivovat k dokončení základního vzdělání a následného pokračování na středních odborných učilištích a školách i tím, že je informuje o možnosti získání finanční podpory pro romské žáky středních škol od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy apod. vede komunitu k důslednému dodržování základních hygienických návyků a provádí osvětovou činnost. Špatná hygiena je v této komunitě velice vážným a dlouhodobým problémem napomáhá klientům při řešení úředních záležitostí, při vyřizování věcí na úřadech a dále jim pomáhá při uplatňování jejich nároků, při jednání s institucemi a to jak doprovodem, tak i asistencí (např. sepisování soudních návrhů, pomoc při vyřizování dávek státní sociální podpory, dávek sociální péče, dávek důchodového zabezpečení, podání žádostí o byt, pomoc při řešení dlužných částek na nájemném a elektřině, sestavování splátkového
9
Příloha č. 6b
-
kalendáře, pomoc při jednání se správcem objektu, pomoc při jednání s bankovními ústavy apod.) je prostředníkem mezi obyvateli a úřady, napomáhá ke zmírňování napětí mezi romským etnikem jako klienty a institucemi motivuje rodiče k tomu, aby své děti přihlašovali na volnočasové aktivity pro ně pořádané
Práce terénního pracovníka je velice náročná, a proto je zapotřebí, aby se v komunitě pracovalo co nejdůkladněji, nejlépe každodenním systematickým a pravidelným stykem. Proto je sociální práce s klientem prováděna v přirozeném prostředí jeho bydliště. Na toto je kladen největší důraz. Terénní pracovník nejprve zjistí aktuální situaci a pak společně s klientem stanoví společné cíle k vyřešení jeho nepříznivé situace s použitím prvků sociálních služeb. V případě, že klient projeví zájem o pomoc terénního pracovníka, zjistí terénní pracovník nejprve aktuální situaci, ověří informace poskytnuté klientem a pak společně s klientem stanoví společné cíle k vyřešení jeho nepříznivé situace s použitím prvků sociálních služeb, a to zejména: -
poradenství a rozhovor (pomáhá klientovi využít vlastní možnosti, cílem je dovést klienta k informovanému rozhodnutí) doprovod (doprovod klienta na instituce) vyjednávání (dle schopností klienta se terénní pracovník účastní jednání mezi klientem a úřady nebo pouze poradí, jak jednání vést) informační servis (předává klientovi potřebné informace) konzultace s odborníky kontakt se stávajícími institucemi a organizacemi (školy, zdravotnická zařízení, charita, K-centrum apod.) koordinační činnost (koordinuje činnosti, do kterých se klienti a jejich rodiny zapojují) vyjasňování (vysvětluje podmínky dalšího kontraktu) provázení (pomáhá klientovi nést nezměnitelnou situaci) dozor nad klientem (dohlíží na klienta, dává mu pevné hranice, ale nechává ho se samotného rozhodnout)
Dalším úkolem terénního pracovníka v komunitě je práce s dětmi a vytváření možnosti co nejefektivnějšího trávení jejich volného času. Činnost terénního pracovníka byla v předchozích letech velice úzce spjatá s projekty podávanými na Ministerstvo vnitra – prevence kriminality a Krajský úřad Libereckého kraje – projekty podporující aktivity národnostních a etnických menšin. Realizované projekty za součinnosti terénního pracovníka jsou projekt klubovna „PARAMISA“, poznávací pobyty a hudební festival „Hudbou k přátelství“. Na všech těchto projektech se terénní pracovník podílí již od samotného počátku. Projekt klubovna „PARAMISA“ byl zahájen v listopadu 2003. Klubovna je k dispozici dětem z N-centra. Úkolem terénního pracovníka je vytipovávat vhodné děti na dopolední a odpolední program klubovny. Ve spolupráci s výchovnými pracovnicemi klubovny terénní pracovník organizuje kulturně poznávací akce, případně zájezdy do blízkého okolí, sportovní akce a besídky spojené s tradičními svátky. V návaznosti na projekt klubovny byly v minulosti uspořádány víkendové pobyty a týdenní letní tábor. Dále budou ve spolupráci s klubovnou a terénním sociálním pracovníkem pořádána soutěžní odpoledne pro děti, návštěvy kulturních, sportovních, výchovných a zábavných zařízení. Další činností spojenou s provozem klubovny je napomáhat dětem s přípravou do školy a zajištění řádného plnění domácích úkolů. Velice důležitá je i spolupráce terénního pracovníka s příslušnými školami, které tyto děti navštěvují. 10
Příloha č. 6b
8.1
Pracovní náplň terénního pracovníka
Náplň práce terénního pracovníka 1. Vykonává servisní činnost a terénní práci pro agendu romského poradce. 2. Provádí terénní práci v romských komunitách v České Lípě dle dispozic romského poradce a ostatní terénní práci po předchozím schválení vedoucím oddělení sociálněprávní ochrany 3. Terénní práci s klienty vykonává v jejich přirozeném prostředí, bydlišti, popřípadě v kanceláři Městského úřadu v České Lípě. 4. Na základě znalosti a trvalého kontaktu s terénem sleduje sociální situaci klientů, zajišťuje a poskytuje pomoc a poradenství, s důrazem na vyhledávání klientů s problémy (dluhy na nájemném, problémy s bydlením, zdravotní problémy, sociální problémy). 5. Poznává a mapuje komunitu se všemi problémy jejich členů po všech stránkách, a to zejména z hlediska socioekonomického, demografického, vzdělanostního, kulturněspolečenského, dále dle rodových predispozic a podle způsobu života s přihlédnutím k délce usídlení a místa původu tak, aby mohl navrhovat optimální řešení problémů jednotlivců i celé komunity. Popis stavu komunity bude výchozím měřítkem úspěšnosti práce terénního pracovníka. 6. V rámci své práce navazuje s klienty kontakty, vede s nimi rozhovory, zajišťuje klientům poradenský a informační servis, jedná v zájmu klienta v jeho přítomnosti i bez jeho přítomnosti, doprovází ho při jednáních na úřadech a napomáhá asistencí při získání potřebných dokumentů. Poskytuje klientům odborné rady. Cílem je vést klienta k samostatnému zabezpečení potřeb. 7. Napomáhá při řešení konfliktů mezi romskou komunitou a ostatní veřejností. 8. Informuje klienty o aktivitách městského úřadu a projektech preventivního charakteru, které jsou organizovány městským úřadem. 9. Spolupracuje s Probační a mediační službou, městskou policií, Policií ČR, příp. s policejním asistentem. 10. Spolupracuje s potřebnými institucemi a organizacemi ve městě (instituce státní správy a samosprávy, nevládní neziskové organizace, zdravotnická zařízení atd.). 11. Spolupracuje se školskými zařízeními, s jejich výchovnými poradci a romskými asistenty. 12. Zajišťuje a kontroluje v komunitě pravidelnou docházku dětí do školy. 13. V rámci své působnosti organizuje pro děti klientů volnočasové aktivity. 14. O výsledcích práce je povinen vést dokumentaci, terénní deník a kontaktní knihu. Tato dokumentace bude podkladem pro vytvoření metodiky a standardů řešení problémů v romských komunitách. 15. V dokumentaci zaznamenává výskyt problematických jevů (např. záškoláctví, trestnou činnost, nezaměstnanost, lichvu, negramotnost, diskriminaci, problémy s užíváním drog atd.) a zároveň zaznamenává metodu řešení, či poskytnutou službu. 16. Zpracovává závěrečnou zprávu o své činnosti dle požadavků poskytovatele dotace na realizaci terénní práce. 17. Účastní se pracovních porad, na kterých informuje pověřeného pracovníka města o průběhu své činnosti, konzultuje případy a předává ke kontrole vedenou dokumentaci.
11
Příloha č. 6b
18. Řídí se interními řády a směrnicemi Městského úřadu Česká Lípa a pracuje se spisovou službou. 19. Dodržuje povinnost mlčenlivosti o informacích, se kterými přišel do styku v průběhu plnění svých úkolů, tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru. 8.2
V případě, že hodláte zaměstnat více terénních pracovníků, je nutné stanovit úkoly pro každého z nich zvlášť, pokud se tyto úkoly liší. Označení terénních pracovníků musí být shodné s rozpočtovou částí č. 11.
9. Uveďte počet terénních pracovníků/terénních sociálních pracovníků v jednotlivých letech a od kterého roku jste zapojeni v tomto programu: Rok prvního zařazení do programu
2001
Rok
2008
2009
2010
2011
2012
Počet TP
1
1
1
1
1
Výše dotace (Úřadu vlády ČR)
100 000,-Kč
100 000,-Kč
174 370,-Kč
0,-Kč
163 790,-Kč
12
Příloha č. 6b
10. Uveďte, na jaké období dotaci žádáte (podmínkou je, že terénní pracovník v tomto období bude zaměstnán):
Od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013.
13
Příloha č. 6b
11. Rozpočet projektu dle účelu
11.1 Rozpis položek uznatelných nákladů celkový rozpočet
požadovaná dotace
a) Osobní náklady
240 000,-Kč
201 628,-Kč
b) Provozní náklady
21 800,-Kč
0,-Kč
Položka
c) Náklady spojené s rozšiřováním a prohlubováním kvalifikace terénního pracovníka d) Úhrada poplatků za účast na konferencích a seminářích e) Nákup odborné literatury f) Náklady spojené s motivací klientů
5000,- Kč
1000,- Kč
0, Kč 0, Kč
19 240,-Kč
h) Náklady spojené s řešením problémů v působnosti terénního pracovníka
0,-Kč
NÁKLADY CELKEM Poměr dotace vůči celkovému rozpočtu projektu (v %)
Odborné kurzy, výcviky, včetně cestovních nákladů
1000,-Kč
0,-Kč
Mzda, odvody ze mzdy Cestovné včetně časových kuponů na MHD, telekomunikační služby, poplatky, kancelářské potřeby, hygienické a prací potřeby
0, Kč 0, Kč
g) Náklady spojené s údržbou a drobnými opravami obydlí klientů
Poznámka (podrobné zdůvodnění případně uveďte v příloze)
Semináře, konference Odborná literatura Pohoštění pro klienty (voda, káva, čaj apod.) Občerstvení při realizovaných volnočasových aktivitách pro dospělé klienty a jejich děti, drobné dárky, ceny do soutěží, vstupné
0, Kč 0, Kč
288 040,-Kč
201 628,-Kč
100%
70%
14
Příloha č. 6b
11.2 Rozpis pracovníků a mezd Terénní pracovník – jméno a příjmení (pokud je známo v době podání žádosti)
Způsob Pracovní Vzdělání4 (ZŠ, SOU, SŠ, uzavření úvazek VOŠ, VŠ – Bc, VŠ – Mgr.) prac. 0,1 – 1 poměru (DPČ, DPP, (1 =100%) PS)3
Eva Janáková
PS
CELKEM
X
1
Odborná praxe (roky)
Platová třída a stupeň
období realizace roku 2013 (měsíce)
Měsíční mzdové prostředky /odměny
SŠ
10
6/3
1-12/2013
14 800,-Kč
X
X
X
Mzdové Mzdové prostředky prostředky /odměny bez /odměny odvodů na celkem pojistném za včetně odvodů dobu realizace za 2013
177 600,-Kč
240 000,-Kč
11.3 Celkový přehled Požadovaná dotace Spoluúčast (základem pro výpočet je celk. rozpočet projektu) Celkový rozpočet projektu
201.628,-Kč 86.412,-Kč
tj.
30 %
288.040,- Kč
3
DPČ – dohoda o pracovní činnosti, DPP - dohoda o provedení práce, PS – pracovní smlouva ZŠ – základní (zahrnuje úplné i neúplné základní vzdělání získané na ZŠ i ZvŠ), SOU – střední odborné učiliště (zahrnuje vzdělání ukončené na odborném učilišti nebo učilišti – absolvent vlastní výuční list), SŠ (zahrnuje vzdělání ukončené na všech typech středních škol – absolvent vlastní maturitní vysvědčení), VOŠ – vyšší odborné vzdělání (absolvent má označení za jménem DiS.), VŠ – Bc.: vysokoškolské vzdělání (absolvent má titul Bc.); VŠ – Mgr.: vysokoškolské vzdělání (absolvent má titul Mgr.) 4
15
Příloha č. 6b
Žádost odešlete doporučeně na adresu: Sekce pro lidská práva - KRP Úřad vlády ČR nábř. E. Beneše 4 118 01 Praha 1 Obálku viditelně označte: ŽÁDOST – Podpora terénní práce 2013
16
