Administrativní náklady zadávání veřejných zakázek veřejnými zadavateli

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Administrativní náklady zadávání veřejných zakázek veřejnými zadavateli Bakalářská práce

Autor:

David Langr Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Alena Maaytová, PhD.

Duben, 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 26.4.2015

David Langr

Poděkování: Děkuji doc. Ing. Aleně Maaytové, PhD. za pomoc při vedení bakalářské práce. Mé poděkování patří též firmě Otidea a.s. za spolupráci při získávání údajů pro výzkumnou a praktickou část práce.

Anotace: Bakalářská práce se zabývá administrativními náklady zadávání veřejných zakázek veřejnými zadavateli. Cílem této bakalářské práce je určit, zda je pro zadavatele výhodnější zadat veřejnou zakázku vlastními pracovníky nebo externí firmou. Práce je rozdělena do dvou základních částí, v první teoretické části se věnuji analýze legislativy a objasnění termínů související s veřejnými zakázkami a také určení nákladů veřejných zakázek z pohledu zadavatele. V praktické části se zaměřuji na vyhodnocení dotazníků a určení, zda je výhodnější zaměstnat kvalifikované pracovníky nebo najmout kvalifikovanou společnost.

Klíčová slova: Veřejné zakázky, veřejný zadavatel, náklady, legislativa, zadávání veřejných zakázek.

Annotation: Bachelor thesis covers the administrative costs of procurement by public authorities. The aim of this work is to determine whether it is advantageous for the contracting authority to award the contract by own staff or by an external company. The structure of the work has been divided into two chapters. The first chapter is devoted to theoretical clarification of terms and legislation related to public procurement and the determination of the cost of procurement from the perspective of the contracting authority. The second empirical chapter focuses on the evaluation of the questionnaires and learning whether it is better to employ qualified personnel or hire a qualified company. Key words: Public procurement, the contracting authority, costs, legislation, creation of a public procurement.

Obsah bakalářské práce: Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

Veřejné zakázky v České republice ................................................................................... 9 1.1

Legislativa v České republice ...................................................................................... 9

1.2

Fáze veřejných zakázek z pohledu legislativy ........................................................... 11

1.2.1

Zahájení .............................................................................................................. 11

1.2.2

Zadávací dokumentace a nabídky ...................................................................... 12

1.2.3

Posouzení nabídek .............................................................................................. 13

1.2.4

Hodnocení nabídek ............................................................................................. 13

1.2.5

Zveřejnění výsledků ........................................................................................... 14

1.3

Instituce zabývající se veřejnými zakázkami ............................................................ 14

1.3.1 1.4

2

3

Informační systém o veřejných zakázkách (www.isvz.cz) ................................ 16

Zadavatelé v České republice .................................................................................... 17

1.4.1

Veřejný zadavatel ............................................................................................... 18

1.4.2

Dotovaný zadavatel ............................................................................................ 19

1.4.3

Sektorový zadavatel ........................................................................................... 20

Veřejná zakázka, její druhy a limity................................................................................. 22 2.1

Obecné ustanovení ..................................................................................................... 22

2.2

Druhy veřejných zakázek .......................................................................................... 22

2.3

Limity veřejných zakázek .......................................................................................... 23

Administrativní náklady spojené s veřejnými zakázkami ................................................ 26 3.1

Popis administrativních nákladů ................................................................................ 26

3.2

Rozdělení administrativních nákladů ........................................................................ 27

3.2.1

Mzdové náklady ................................................................................................. 27

3.2.2

Náklady na služby externí firmy ........................................................................ 28

3.2.3

Ostatní náklady ................................................................................................... 28

4

Praktická část.................................................................................................................... 30 4.1

Dotazníkové šetření ................................................................................................... 30

4.1.1

Mzdové náklady ................................................................................................. 31

4.1.2

Přehled dalších administrativních nákladů ......................................................... 34

4.1.3

Hodnota zadaných veřejných zakázek ............................................................... 36

4.1.4

Ostatní části dotazníku ....................................................................................... 39

4.2

Doporučení pro snížení administrativních nákladů ................................................... 42

4.2.1

Elektronizace ...................................................................................................... 42

4.2.2

Reálné snížení administrativních nákladů .......................................................... 44

Závěr..................................................................................................................................... 46 Seznam použité literatury ..................................................................................................... 48 Seznam tabulek .................................................................................................................... 50 Seznam grafů ........................................................................................................................ 50 Seznam příloh ....................................................................................................................... 51

Úvod Veřejný zadavatel je jedním z členů trhu s jediným rozdílem a to, že zastupuje stát. Musí v zájmu veřejnosti investovat do dodávek, provádět stavební práce nebo objednávat různé služby, do kterých by soukromý sektor většinou investovat nemohl, protože by se mu jeho investice nemusela vrátit. Tomuto veřejnému investování rozumíme pod pojmem veřejné zakázky, jejichž metodika je ukotvena v zákoně teprve od roku 1994 a do současnosti různě upravována. Před rokem 1989 byla úprava veřejných zakázek dosazena pouze do hospodářského zákoníku, a tudíž neexistovala jako samostatný obor. Z pohledu veřejného mínění mají veřejné zakázky spíše negativní ohlas. Záporné představy vycházejí z korupčních skandálů, kterým musela česká veřejnost čelit od vzniku demokratického zřízení České republiky. Nicméně skandály u veřejných zakázek nejsou výjimkou ani v zahraničí a ani v minulé socialistické společnosti, ve které se o těchto činnostech víceméně neinformovalo v takové míře jako právě v dnešní době.1 Mediální zájem se může jevit jako léčivý proces. Mediální tlak může být obrovský jak na případné podezřelé tak celkově na politické představitele, kteří nesou odpovědnost za případné mezery v zákoně umožňující korupční nebo jiné protiprávní jednání v oblasti veřejných zakázek. Ve snaze zlepšit transparentnost veřejných zakázek a omezit korupční jednání ve smyslu neustálé modifikace legislativní složky, dochází k čím dál tím složitějším administrativním postupům pro správné zadávání veřejných zakázek. To zvyšuje náklady právě, buď na další zaměstnance u zadavatele a například jejich školení, nebo si zadavatel zvolí služby administrátorských nebo poradenských externích firem. Dnešní objem finančních prostředků, které dle dostupných údajů2 tvoří trh veřejných zakázek, byl v roce 20133 ve výši 475 mld. Kč. V bakalářské práci Kvízové se nalézají údaje za předešlý rok: „V roce 2012 bylo dle dostupných údajů pomocí veřejných zakázek přerozděleno 1

URBAN L., J. DUBSKÝ a K. MUDRZA. Masová komunikace a veřejné mínění. Grada Publishing a.s., 2011, str. 240. ISBN: 978-80-2477-455-8 2 ČESKO. Zákon č. 137 ze dne 14. března 2006 Úplné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn, které provádí novela č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015 (zákon o veřejných zakázkách). In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2006, s. 9/85.[cit. 2015-02-07] Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/cdb53ab7-1ee0-41f6-ae8f-db0761a19dfd/Zakon-o-verejnychzakazkach-s-vyznacenim-zmen-40_2015.pdf 3 Novější údaj pro rok 2014 nebyl k dispozici (výroční zpráva obvykle vychází v květnu následujícího roku)

7

přibližně 501 mld. Kč, což vzhledem k výši HDP pro tento rok, odpovídá 13% podílu.4“ Za rok 2013 odpovídá trh veřejných zakázek 12% podílu k HDP, což je o 1% bod méně. Tento propad dle výroční zprávy byl způsoben především nižším čerpáním investic a omezováním vládních výdajů. Omezováním především vládních výdajů se ruku v ruce omezují i rozpočty veřejných zadavatelů což je pro trh veřejných zakázek zcela zásadní faktor.

Stanovení cíle bakalářské práce: Cílem této bakalářské práce je určit, zda je pro zadavatele výhodnější zadat veřejnou zakázku vlastními pracovníky nebo externí firmou.

Aplikované metody zpracování: Stěžejní metodou pro splnění cíle byla analýza dotazníků, získaných při osobních návštěvách jednotlivých zadavatelů. Dále byly aplikovány tyto metody: metoda komparativní, metoda deskriptivní a metoda přepočteného pracovníka.

4

KVÍZOVÁ, Kateřina. Administrativní náklady zadávání veřejných zakázek u vybraného okruhu územních samosprávných celků. Praha, 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, fakulta financí a účetnictví. s.7/45 [cit. 2015-04-05].

8

1 Veřejné zakázky v České republice Tato kapitola je zaměřena na analýzu legislativy veřejných zakázek. Je sepsána tak, aby zjednodušila složitost zákona o veřejných zakázkách a přiblížila ho tím neodborné veřejnosti. Další části této kapitoly se zabývají institucemi veřejných zakázek.

1.1 Legislativa v České republice Na právní úpravu zadávání veřejných zakázek se zaměřuje zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., a je každým rokem doplňován o nové změny v zákoně. Poslední změnou je technická změna národní úpravy zadávání veřejných zakázek, která se stala účinnou od 1. ledna 2015. Zákon obsahuje devět částí, které jsou dále rozděleny na jednotlivé hlavy, díly obsahující určitý rozsah paragrafů zákonů, které do těchto částí patří. Část I. – obecná ustanovení (§1-20) V obecných ustanoveních se určují například postupy při zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh, dohled nad dodržováním těchto nařízení a podmínky seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Dále se v této části jasně vymezuje, jaký subjekt se označuje za zadavatele a popisuje určující činnosti, které zadavatel plní (§2-6), jakou definicí nabývá veřejná zakázka (§7-10a) a poté se například zabývá předpokládanou hodnotou veřejné zakázky (§13-16). Část II. – zadávací řízení (§21-85) Tato část obsahuje celkem 8 hlav, z nichž každá popisuje určitou část řízení veřejné zakázky. a) Hlava I. - popisuje druhy zadávacího řízení b) Hlava II. - zahájení a průběh řízení c) Hlava III. - vystihuje lhůty a jejich změny jak pro veřejného tak pro sektorového zadavatele d) Hlava IV. - definuje zadávací dokumentaci a její technické podmínky e) Hlava V. - formuluje kvalifikace f) Hlava VI. - zabývá se nabídkou g) Hlava VII. - popisuje proces otevírání obálek s nabídkami, jak by měla vypadat hodnotící komise a následně hodnocení nabídek

9

h) Hlava VIII. - ukončení procesu řízení, obsahuje výběr nejvhodnější nabídky, uzavření smlouvy a případně zrušení zadávacího řízení Část III. – zabývá se zvláštními postupy v zadávacím řízení (§86-101) Hlava I. – pravidelné předběžné oznámení jak veřejného tak sektorového zadavatele Hlava II. – základní ustanovení rámcové smlouvy a zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy Hlava III. – popisuje proces a podmínky zadávání v dynamickém nákupním systému Hlava IV. – rozsah, průběh a podmínky elektronické aukce Hlava V. – zde se projednává například opční právo nebo nabídky dodávek původem ze třetích států Část IV. – upravuje se zde soutěž o návrh (§102-109) V této části je upraven postup k vytvoření projektu nebo plánu od účastníka v oblasti architektury, územního plánování a jiných oblastí. Část V. – zabývá se úpravou námitek a dodržováním zákona (§110-124) Kterýkoliv dodavatel má právo podat zdůvodněné námitky, při domnělém porušení zákona o veřejných zakázkách. Tato část upravuje podmínky a lhůty podání námitek ze strany dodavatele tak přezkoumání námitek na straně zadavatele. Část VI. – Formuluje seznamy dodavatelů (§125-145) Popisuje seznamy kvalifikovaných a certifikovaných dodavatelů v České republice tak i použití výpisu od dodavatelů ze zahraničních seznamů. Dále je zde uveden proces řízení rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek. Část VII. – Společná ustanovení (§146-157) Tato část se zaměřuje na uveřejňování smluv na elektronických nástrojích a způsoby zastoupení zadavatele. Pro bakalářskou práci je důležité znění nacházející se v §153 Náklady a poplatky: „Nestanoví-li tento zákon jinak, zadavatel nesmí přiznat dodavateli právo na náhradu nákladů spojených s účastí v zadávacím řízení či soutěži o návrh, ani po dodavatelích požadovat poplatky za to, že se mohou takového řízení účastnit.5“

5

ČESKO. Zákon č. 137 ze dne 14. Března 2006 Úplné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn, které provádí novela č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015

10

Z výše popsaného vyplývá, že princip soutěžení dodavatelů o veřejnou zakázku není pro zadavatele nákladovou položkou a nemůže ani rivalitu zpoplatnit. Část VIII. – Přechodná a závěrečná ustanovení (§158-160) Část osmá se zaobírá ustanoveními. Za zmínku stojí například zrušovací ustanovení (§160), kde se zrušuje účinnost předešlého zákona o veřejných zakázkách, tedy zákona č.40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Část IX. – Účinnosti (§161) Zde už se jen stanoví den a měsíc, kdy zákon vejde v účinnost.

1.2 Fáze veřejných zakázek z pohledu legislativy Z hlediska zákona o veřejných zakázkách se jedná o Část II. – zadávací řízení (§21-85). Na úvod je uvedeno 6 druhů zadávacího řízení6, na které se fáze zadávacího řízení vztahují: a) otevřené řízení b) užší řízení c) jednací řízení s uveřejněním d) jednací řízení bez uveřejnění e) soutěžní dialog f) zjednodušené podlimitní řízení

1.2.1 Zahájení Pro zahájení veřejné zakázky musí veřejný zadavatel odeslat dokument podle druhu zadávacího řízení, který je vhodný pro jeho veřejnou zakázku:

(zákon o veřejných zakázkách). In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2006, s. 71/85.[cit. 2015-02-09] Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/cdb53ab7-1ee0-41f6-ae8f-db0761a19dfd/Zakon-o-verejnychzakazkach-s-vyznacenim-zmen-40_2015.pdf 6 Podmínky pro použití nebo rozdíly jednotlivých druhů zadávacího řízení jsou uvedeny v §22- 25

11

1) oznámení o zahájení zadávacího řízení se odesílá k uveřejnění při otevřeném řízení, užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu. Může se ale také jednat o pravidelné předběžné oznámení sektorového zadavatele nebo zjednodušené oznámení v případě nákupu v elektronických tržištích. 2) výzvy o zahájení zadávacího řízení musí zadavatel obeslat písemně účastníkům v jednacím řízení bez uveřejnění, ve zjednodušeném podlimitním řízení, nebo v případě rámcové smlouvy. Oznámení se odesílá na samostatný webový portál - věstník veřejných zakázek a je pro zadavatele povinností (§146 a 147), který je pro tyto účely popsán v pozdější části práce. Nastane-li situace, kdy veřejný zadavatel zahájí podlimitní veřejnou zakázku způsobem platným pro nadlimitní veřejnou zakázku, postupuje poté už jen v režimu nadlimitní veřejné zakázky. To platí i pro případ zadání veřejné zakázky malého rozsahu způsobem platným pro podlimitní veřejné zakázky. Lhůty pro doručení žádostí o účast v některém z druhů zadávacího řízení určuje §39 písmeno 2 - 4.

1.2.2 Zadávací dokumentace a nabídky Tyto dokumenty jsou jedny z nejdůležitějších ve veřejné zakázce. Zadavatel v těchto dokumentech popisuje veškeré podmínky, popisy, požadavky a údaje, které zocelují představu o veřejné zakázce a jsou nezbytné pro správné zpracování nabídek od uchazečů. Za zadávací dokumentaci je odpovědný vždy zadavatel veřejné zakázky. Zadávací dokumentace musí obsahovat obchodní podmínky, technické podmínky veřejné zakázky, požadavky a podmínky na zpracovávání nabídkových cen a nabídek jako celků a způsob hodnocení nabídek. Zadávací dokumentaci zadavatel uveřejňuje na svém profilu zadavatele7 a to alespoň textovou část, zbytek může rozeslat uchazečům do doby konce lhůty pro podání nabídek.

7

Profil zadavatele je archivní, uveřejňovací a povinný systém pro všechny zadavatele veřejných zakázek. Zde jsou uvedeny jednotlivé veřejné zakázky zadavatele a veškeré dokumenty související se zakázkou. Tento systém je veřejnosti plně k dispozici.

12

Pro úspěšné spuštění veřejné zakázky je potřeba podání nabídky od jednoho nebo více uchazečů. V tomto dokumentu jsou uvedeny identifikační údaje uchazeče a to včetně seznamu statutárních orgánů nebo vlastníků akcií, sepsaný návrh smlouvy, případně nabídka může obsahovat prokázání kvalifikace uchazeče. Lhůtu pro podání nabídek od uchazečů si stanovuje veřejný zadavatel sám a to většinou ve výzvě k podání nabídek.

1.2.3 Posouzení nabídek Pro otevírání obálek s nabídkami musí zadavatel vytvořit nejméně tříčlennou komisi, jen pouze v některých jiných zákonem stanovených výjimkách není povinnost pro komisi. Členové komise musejí zachovávat mlčenlivost o informacích z nabídek, a nesmějí otevřít obálku před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Komise otevírá obálky postupně a kontroluje správnost nabídky. Uchazeč má možnost účastnit se otevírání obálek s nabídkami spolu s komisí.

1.2.4 Hodnocení nabídek Pro vyhodnocení nabídek musí veřejný zadavatel vytvořit hodnotící komisi, která musí mít nejméně 5 členů a jeden z nich musí vždy být zástupce zadavatele. Každá komise si také musí zvolit své náhradníky. Dále členové komise nesmějí být vůči uchazečům podjati a ani se nesmějí podílet na tvorbě nabídek. Hodnotící komise si na prvním jednání zvolí svého předsedu a místopředsedu a může jednat, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny členů. O jednání komise se zapisuje protokol o jednání a taktéž členové musejí zachovávat mlčenlivost o informacích z jednání. Hodnotící komise posoudí, zda nabídky splňují zákonné požadavky a v případě nejasností si mohou vyžádat písemné vysvětlení od uchazeče. Obecnými základními kritérii pro vybrání nejvýhodnější nabídky jsou ekonomická výhodnost a nejnižší nabídková cena. Zadavatel si tyto kritéria zvolí na základě náročnosti a druhu veřejné zakázky. Podle těchto kritérií se poté hodnotící komise rozhoduje, která nabídka je 13

nejvýhodnější a vybere tu nejlepší. Po výběru hodnotící komise musejí členové povinně sepsat písemnou zprávu o seznamu nabídek, které byly vyřazeny, popis postupu hodnocení, výsledek hodnocení nabídek a tuto zprávu musejí podepsat všichni přítomní z komise. Tuto písemnou zprávu neodkladně odevzdá zadavateli.

1.2.5 Zveřejnění výsledků Zadavatel na základě písemné zprávy a kritérií vybere nejlepší nabídku a do 5 pracovních dnů obešle zájemce a uchazeče oznámením o výběru nejvhodnější nabídky, kde se musí uvést výsledek hodnocení a odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. V oznámení se také uvede lhůta pro námitky od uchazečů v případě nejasností. Po uplynutí lhůty pro námitky a v případě, že nebyly dodány žádné námitky, smí zadavatel uzavřít smlouvu s výherním uchazečem veřejné zakázky. Do 15 dnů poté musí zadavatel uveřejnit oznámení o výsledku zadávacího řízení.

1.3 Instituce zabývající se veřejnými zakázkami V této části kapitoly jsou stručně charakterizovány instituce, které ovlivňují trh veřejných zakázek v České republice. Důležitou institucí je Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR), které zajišťuje metodický proces zadávání veřejných zakázek. Metodický proces znamená, že popisuje, jak by měl zadavatel v praxi postupovat, aby správně, tedy dle zákona, vytvořil veřejnou zakázku až po její ukončení a realizaci. Mimo jiné se podílí na přípravě nových vyhlášek a úprav zákonů týkajících se veřejných zakázek a jejich zadávání. MMR v současné době provozuje webové stránky Informačního systému o veřejných zakázkách a Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Metodické a legislativní informace týkající se veřejných zakázek jsou v ucelené podobě na tzv. portálu o veřejných zakázkách a koncesích, který spravuje odbor elektronizace veřejných zakázek a koncesí spadající pod ministerstvo pro místní rozvoj. Webové rozhraní celého portálu je vytvořeno tak, aby v oblasti veřejných zakázek se i laická veřejnost dostala k relevantním informacím a to co nejjednodušeji v přehledném prostředí se snadnou orientací. 14

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS) byl stanoven zákonem č. 273/1996 Sb. s účinností od 11. října 1996. Z pohledu veřejných zakázek tento úřad vykonává důležitý dohled nad zadáváním veřejných zakázek a to na základě podnětů od především anonymních osob (příklad obrázku níže).

Graf 1

Počet veřejných zakázek prošetřených na základě podnětů

Zdroj: ÚOHS (http://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/statistiky/statistiky-z-oblasti-verejnych-zakazek.html) – 7. 3. 2015

Dále se úřad vlastními publikacemi a projektem „Osvěta a transparentnost veřejných zadavatelů“, spolufinancovaný z evropských fondů, snaží proškolit zaměstnance zadavatelů, kteří pracují ve veřejných zakázkách, v oblasti zakázaných dohod mezi dodavateli tzv. bid riggingu a upřesňuje výklad některých pojmů v problematických aspektech zadávání veřejných zakázek.

15

1.3.1

Informační systém o veřejných zakázkách (www.isvz.cz)

Informační systém o veřejných zakázkách je vymezen v ustanovení § 157 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o veřejných zakázkách") a v § 32 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení. Prostřednictvím tohoto nástroje MMR zajišťuje funkce v těchto oblastech:

Uveřejňování Uveřejňování probíhá na samostatném webovém portálu věstníku veřejných zakázek (www.vestnikverejnychzakazek.cz), který spravuje a provozuje soukromá společnost koncesionář NESS Czech s.r.o. Informace uveřejňované na tomto subsystému jsou pro zadavatele povinné dle zákona o veřejných zakázkách a mají podobu formulářů, které zadavatel vyplňuje a nahrává na server věstníku. Ve věstníku je možnost dokumenty a formuláře nahrát, tak i vyhledávat a to díky propracovanému vyhledávacímu systému. To slouží i ostatním institucím, které si o určité zakázce chtějí zjistit dodatečné informace.

Seznam kvalifikovaných dodavatelů MMR dle §125 a následujících ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách provozuje seznam dodavatelů, kteří splnili kvalifikační kritéria, doložili příslušné doklady a zaplatili správní poplatek přesně dle znění zákona o veřejných zakázkách. Tento seznam si každý může zobrazit na stránkách informačního seznamu8 a vyhledat si zde jednotlivé dodavatele například na základě identifikačního čísla (IČO) nebo názvu dodavatele. Při vyhledání dodavatele může návštěvník otevřít výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů daného dodavatele.

Seznam systému certifikovaných dodavatelů Cílem certifikace je zajistit, aby kvalifikovaní dodavatelé byli certifikováni v souladu s kvalifikačními předpoklady tohoto zákona. Certifikát je jakousi obdobou osvědčení o kvalifikaci v rozsahu v něm uvedeném, tedy zkoumaných a vypsaných hodnot. Certifikát musí zadavatel přijmout jako odpovídající dokumentaci a nesmí zpochybnit informace, které jsou v něm uvedeny. Na stránkách informačního systému9 je stejný mechanismus vyhledávání jako v případě seznamu kvalifikovaných dodavatelů, to znamená, že návštěvník po zadání 8

INFORMAČNÍ SYSTÉM O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH. Vyhledávač KD. Isvz.cz ©2005 – 2013[online]. Dostupné z: http://www.isvz.cz/ISVZ/SKD/Filter.aspx?type=1 9 INFORMAČNÍ SYSTÉM O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH. Vyhledávač SCD. Isvz.cz ©2005 – 2013[online]. Dostupné z: http://www.isvz.cz/ISVZ/SSCD/Filter.aspx

16

určitých výchozích vyhledávacích hodnot najde certifikovaný výpis příslušného dodavatele. Na rozdíl od vyhledávání kvalifikovaných dodavatelů je zde uvedena rovnou i webová adresa dodavatele.

Statistické výstupy o veřejných zakázkách Informace a jejich obsah je použit z uveřejněných formulářů z věstníku veřejných zakázek, které nahráli zadavatelé. Data se pravidelně aktualizují k 15. dni v měsíci za předcházející měsíc. Zadané statistiky si návštěvník může upravit dle svého nastavení a může je rovnou i exportovat.

Rejstřík koncesních smluv Zde se veřejně zpřístupňují informace o koncesních smlouvách a to po celou dobu platnosti těchto smluv. Stejně jako v předešlých subsystémech je i zde vyhledávání jednotlivých položek.

1.4 Zadavatelé v České republice V analýze legislativy je uvedeno, že zákon o veřejných zakázkách se zabývá otázkou zadavatele v obecných ustanoveních. Přesněji zákon přímo v §2 říká10 „Za zadavatele veřejné zakázky (dále jen "zadavatel") se pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.“ Obecně lze říci, že zadavatel je subjekt, který určitým níže popsaným způsobem patří pod státní vliv, nebo je to subjekt, jehož veřejná zakázka je spolufinancována z veřejných zdrojů. Dále se jako zadavatel profiluje sdružení jakýchkoliv zadavatelů, městské části, například Prahy, ale i jiných měst nebo interní útvary či složky většího zadavatele, který kvůli například vzdálenosti a větší samostatnosti rozhodují o svých vlastních veřejných zakázkách.

10

ČESKO. Zákon č. 137 ze dne 14. Března 2006 Úplné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn, které provádí novela č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015 (zákon o veřejných zakázkách). In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2006, s. 1/85.[cit. 2015-03-09] Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/cdb53ab7-1ee0-41f6-ae8f-db0761a19dfd/Zakon-o-verejnychzakazkach-s-vyznacenim-zmen-40_2015.pdf

17

Počet zadavatelů v České republice je v dnešní době přibližně 249 26011, přičemž toto číslo není naprosto věcné a neustále roste. Číslo pochází z databáze věstníku veřejných zakázek z části seznamu platných profilů zadavatelů, vynásobením počtu profilů zadavatelů v tabulce s počtem celkových stran. Každý, kdo chce zadat veřejnou zakázku, má povinnosti vytvořit profil zadavatele a ve věstníku vytvořit formulář - oznámení o profilu zadavatele. V tomto číslu jsou jak veřejní, dotovaní tak i sektoroví zadavatelé, nicméně kvůli nedostačující kontrole, kdo a proč dotazník podává, se může reálné číslo počtu zadavatelů lišit. Při pokusu o přesnější počet zadavatelů jsem narazil ještě na jednu hodnotu - 4 87512. K tomuto číslu jsem dospěl přes seznam statistik u informačního systému o veřejných zakázkách po vynásobení počtu profilů zadavatelů v tabulce s počtem celkových stran. Tato statistika, by se měla skládat pouze z veřejných a sektorových zadavatelů.

1.4.1 Veřejný zadavatel Veřejný zadavatel je vymezen v §2 odst. 2 pod písmem a) až d) zákona o veřejných zakázkách a představuje níže popsané subjekty státní správy.

Česká republika (Stát) Za tyto zadavatele se považují organizační složky státu dle zákona o majetku České republiky13, například všechna ministerstva, soudy včetně Ústavního soudu, Nejvyšší kontrolní úřad, Akademie věd České republiky, Úřad vlády České republiky a další organizace vyjmenované v §3 tohoto zákona.

11

VĚSTNÍK VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK. Seznam platných profilů zadavatelů. Vestnikverejnychzakazek.cz. ©2012 – 2015[online]. Dostupné z: http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/sL/Searching/ShowPublicPublisherProfiles 12 INFORMAČNÍ SYSTÉM O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH. Seznam zadavatelů VZ z profilů podle počtu VZ. Isvz.cz. ©2005 – 2013[online]. Dostupné z: https://www.isvz.cz/ReportingSuite/Explorer/Reports/ReportPreview.aspx?isNodeId=true&id=dcc265d0-c2844021-98ae-2d85f1c03ef3 13 ČESKO. Zákon č. 219 ze dne 27. Června 2000 o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. In: Sbírka zákonů České republiky. [online]. 2000. [cit. 2015-03-11] Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=49516&nr=219~2F2000&rpp=15#local-content

18

Státní příspěvková organizace Jedná se pouze o státní příspěvkové organizace podle § 54 odst. 1 zákona o majetku České republiky14, tedy nikoliv o „nestátní“ příspěvkové organizace. Do této skupiny organizací patří například Česká informační agentura životního prostředí, Národní zemědělské muzeum nebo Centrum pro regionální rozvoj České republiky.

Územní samosprávný celek a jeho příspěvková organizace Obecně se územní samosprávné celky vymezují jako obec, kraj a hlavní město Praha. Do obce se dále zařazují města, statutární města a městské části. V roli zadavatele územního samosprávného celku nemůžou vystupovat jeho orgány, jako například zastupitelstvo nebo krajský úřad, územní samosprávný celek musí jednat vždy uceleně jako veřejný zadavatel.

Veřejnoprávní subjekt – jiný veřejný zadavatel Veřejnoprávním subjektem, jindy nazývaný „jiný veřejný zadavatel“, nesmí být žádná fyzická osoba, můžou se jím stát pouze právnické osoby, které splňují podmínky, které vymezuje zákon o veřejných zakázkách § 2 odst. 2 písm. d)15. Podmínky právnické osoby jsou: „1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.“

1.4.2 Dotovaný zadavatel Dotovaný zadavatel je vymezen v §2 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. Obecně se za dotovaného zadavatele považuje jakákoliv právnická i fyzická osoba, která vytváří veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z prostředků pocházejících z veřejných zdrojů nebo pokud prostředky z veřejných zdrojů jsou vyšší než 200 milionů korun a to i v případě, že jsou

14

ČESKO. Zákon č. 219 ze dne 27. Června 2000 o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. In: Sbírka zákonů České republiky. [online]. 2000, s. 28/48.[cit. 2015-03-15] Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=49516&nr=219~2F2000&rpp=15#local-content 15 ČESKO. Zákon č. 137 ze dne 14. Března 2006 Úplné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn, které provádí novela č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015 (zákon o veřejných zakázkách). In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2006, s. 1/85.[cit. 2015-03-15] Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/cdb53ab7-1ee0-41f6-ae8f-db0761a19dfd/Zakon-o-verejnychzakazkach-s-vyznacenim-zmen-40_2015.pdf

19

peněžní prostředky poskytovány prostřednictvím jiné osoby, například partnerovi prostřednictvím příjemce. Pod termínem veřejné zdroje si můžeme představit například veškeré možné dotace poskytované z rozpočtu, ať už státního nebo třeba krajského, či obecního a granty, poskytované například z evropských fondů. Dotovaní zadavatelé mají nyní povinnost zadávat všechny své veřejné zakázky dle zákona o veřejných zakázkách, tuto povinnost před novelou č. 55/2012 Sb.16, měli pouze u některých nadlimitních zakázek. Pro dotovaného zadavatele tedy platí téměř stejná pravidla jako pro veřejného zadavatele při zadávání veřejných zakázek. Jako příklad rozdílných podmínek při zadávání uvedu povinnost veřejného zadavatele po ukončení zadávacího řízení uveřejnit smlouvy, výši skutečně uhrazené ceny a seznam subdodavatelů. Tato povinnost se na dotovaného zadavatele nevztahuje.

1.4.3 Sektorový zadavatel Sektorovým zadavatelem se zabývá §2 odst. 6 v zákoně o veřejných zakázkách tímto popisem: „Sektorovým zadavatelem je osoba vykonávající některou z relevantních činností podle §4, pokud: a) tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo b) nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv17“ Relevantní činnost se detailněji zabývá §4 zákona o veřejných zakázkách. Jako příklad uvedu bod c) v odvětví elektroenergetiky: „poskytování nebo provozování přenosové či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti“.18 Obecněji lze říci, že relevantní činnost je 16

ČESKO. Zákon č. 55 ze dne 24. Února 2012. Zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2015, s. 1/24. [cit. 2015-03-16] Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/f556d393-853c-4153-9aba-07b09d65e383/sb0021-2012 17 ČESKO. Zákon č. 137 ze dne 14. Března 2006 Úplné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn, které provádí novela č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015 (zákon o veřejných zakázkách). In: Sbírka zákonu České republiky. 2006, s. 2/85.[cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/cdb53ab7-1ee0-41f6-ae8f-db0761a19dfd/Zakon-o-verejnych-zakazkach-svyznacenim-zmen-40_2015.pdf 18 ČESKO. Zákon č. 137 ze dne 14. Března 2006 Úplné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn, které provádí novela č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015 (zákon o veřejných zakázkách). In: Sbírka zákonu České republiky. 2006, s. 3/85.[cit. 2015-03-17]. Dostupné z:

20

činností, u které se nevytvořilo, nevytváří nebo na základě předpokladu nebude vytvářet konkurenční prostředí a je tedy nutný zásah státu. Jako příklad sektorového zadavatele poslouží akciová společnost ČEPS, přičemž jediným akcionářem je stát Česká republika a výkon akcionářských práv podléhá ministerstvu průmyslu a obchodu. Tato společnost je výhradním provozovatelem přenosové soustavy. Tuto činnost získala licencí, kterou udělil Energetický regulační úřad. Přímo na webových stránkách společnosti ČEPS a.s. se tato společnost hlásí k sektorovému zadavateli vyjádřením: „Společnost ČEPS postupuje dle ustanovení tohoto zákona platných pro sektorového zadavatele, jestliže předmět veřejné zakázky souvisí s výkonem relevantní činnosti. ČEPS je jediným držitelem licence udělené Energetickým regulačním úřadem pro předmět podnikání „přenos elektřiny.“19

http://www.portal-vz.cz/getmedia/cdb53ab7-1ee0-41f6-ae8f-db0761a19dfd/Zakon-o-verejnych-zakazkach-svyznacenim-zmen-40_2015.pdf 19 ČEPS a.s. Zadávání veřejných zakázek. Ceps.cz [online]. ©2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.ceps.cz/CZE/Data/Zadavani-verejnych-zakazek/Stranky/default.aspx

21

2 Veřejná zakázka, její druhy a limity Následující kapitola popisuje veřejnou zakázku, její druhy a limity.

2.1 Obecné ustanovení Veřejná zakázka představuje obchodní činnost mezi veřejným subjektem například Ministerstvem vnitra České republiky a neveřejným subjektem například soukromou bezpečnostní firmou. Veřejný subjekt používá vždy veřejné zdroje, tedy peníze z rozpočtu zadavatele, které mohou pocházet například z daní nebo poplatků. V §7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách zákon popisuje veřejnou zakázku takto: „Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.“20

2.2 Druhy veřejných zakázek Zákon popisuje tři druhy veřejných zakázek, přičemž není možné, aby jedna zakázka měla vícero druhů veřejných zakázek. Toto rozdělení je důležité pro určení předpokládané ceny zakázky nebo pro určení zadávacího řízení.

Veřejné zakázky na dodávky Tento druh veřejné zakázky je určen pro nakupování zboží zadavatelem. Forma koupě se může lišit, například koupě zboží na splátky, pronájem zboží nebo pronájem s následným odkupem. Běžně se tento druh zakázky používá k veřejným zakázkám, které se týkají dodávání elektřiny, vody nebo plynu.

20

ČESKO. Zákon č. 137 ze dne 14. Března 2006 Úplné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn, které provádí novela č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015 (zákon o veřejných zakázkách). In: Sbírka zákonu České republiky. 2006, s. 4/85.[cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/cdb53ab7-1ee0-41f6-ae8f-db0761a19dfd/Zakon-o-verejnych-zakazkach-svyznacenim-zmen-40_2015.pdf

22

Veřejné zakázky na stavební práce Veřejná zakázka na stavební práce je taková zakázka, jejímž předmětem je provedení stavebních prací a s nimi spojených projektových a inženýrských prací. Do tohoto předmětu patří taktéž služby a činnosti nezbytné k provedení stavebních prací, ale musí být poskytovány společně se stavebními pracemi.

Veřejné zakázky na služby Veřejná zakázka na služby je potom jakákoliv jiná veřejná zakázka, kterou nelze zařadit do předchozích druhů veřejných zakázek. Zákon nicméně vymezuje jednotlivé typy služeb a ty jsou důležité a určující pro další postup zadavatele ve veřejné zakázce.

2.3 Limity veřejných zakázek §12 zákona o veřejných zakázkách rozděluje ještě veřejné zakázky na nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu a to z důvodu určení dalšího postupu zadavatele ve smyslu jaké řízení zadavatel ve veřejné zakázce použít. Vychází se z předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

Tabulka 1

Finanční limity veřejných zakázek

Zdroj: Metodika zadávání veřejných zakázek (ministerstvo pro místní rozvoj)

23

Nadlimitní veřejná zakázka Nadlimitní veřejná zakázka je zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je stejná nebo vyšší než finanční limit, který je shodný pro všechny země Evropské Unie. Tyto limity jsou každé dva roky obměňovány sdělením od Evropské komise. Limity jsou uvedeny v tabulce výše. Pro ministerstvo obrany platí zvláštní a upravené limity.

Podlimitní veřejná zakázka Tento limit je pro veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než dva milionu korun na veřejné zakázky na dodávky nebo služby a dále vyšší než šest milionů korun v oblasti veřejných zakázek na stavební práce.

Veřejná zakázka malého rozsahu Tímto limitem se rozumí veřejná zakázka, u které předpokládaná hodnota nepřekročí dva miliony korun v oblasti veřejných zakázek na dodávky nebo služby a dále šest milionů korun v oblasti veřejných zakázek na stavební práce. Níže je statistika z informačního systému o veřejných zakázkách, kde lze vidět roční procentuální rozdíl v oznámení podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek (statistika je sestavena ze statistik z věstníku veřejných zakázek):

Tabulka 2

Roční sumář oznámených VZ podle limitu (podlimitní, nadlimitní)

Limit VZ

Počet oznámení

Předběžná cena bez DPH

Podíl oznámených VZ v %

Podíl na ceně bez DPH v %

Neuvedeno

138

2 034 134 002

1,57%

0,77%

Nadlimitní

4 595

187 417 537 856

52,44%

70,82%

Podlimitní

4 029

75 186 482 016

45,98%

28,41%

Celkem:

8 762

264 638 153 874

100,00%

100,00%

Zdroj: Informační systém o veřejných zakázkách, vlastní zpracování (http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_statisticke_vystupy.aspx)

24

V grafu 1 je uveden rozdíl v počtu zadaných podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek v průběhu roků 2012, 2013 a 2014. Z grafu vyplývá postupné rozšiřování veřejného investování napříč všemi zadavateli v České republice.

Graf 2

Porovnání nákladů na mzdy a na služby externích firem

5000

4595

4500 4000

4029

3942

3772

3303

3500 3000 2500

2284

2000 1500 1000 500

560 223

138

0 2012

Neuvedeno

2013

Nadlimitní

2014

Podlimitní

Zdroj: Vlastní zpracování, Informační systém o veřejných zakázkách (http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_statisticke_vystupy.aspx)

25

3 Administrativní náklady spojené s veřejnými zakázkami Následující kapitola provede čtenáře popisem administrativních nákladů. Dále potom uvádí druhy administrativních nákladů z pohledu veřejného zadavatele.

3.1 Popis administrativních nákladů Jako první se pravděpodobně administrativními náklady zabýval nositel Nobelovy ceny za ekonomii Ronald H. Coase, který zavedl termín transakční náklady, což je to samé jako administrativní náklady. Podle R. H. Coase: „se jedná o náklady, které vznikají, když ekonomické subjekty směňují vlastnická práva.21 Jako další podstatnou definici uvedl Pavel, podle něhož administrativní náklady jsou: „Veškeré náklady, které jsou spojené s realizací daného kontraktu mimo nákladů produkčních. Bez vynaložení těchto nákladů by se daná transakce nikdy neuskutečnila, resp. při neuskutečnění této transakce by transakční náklady nevznikly.“22

Pod těmito definicemi si z praxe můžeme představit například vyhledávání nejlevnějších nabídek na služby nebo produkty, sepsání kupní ale i jiných typů smluv, nebo náklady spojené s nedodržováním smlouvy. Nicméně, zmíním ještě zajímavý příklad a myšlenku R. H. Coase, kde se zabýval otázkou, proč vznikají firmy a odpověděl si na tuto otázku právě transakčními náklady: „Například při výrobě automobilů kooperují různé pracovní profese. Představme si, že by tato výroba nebyla organizována ve firmě. Všichni, kdo se nějak podílejí na výrobě automobilu, by si vyměňovali své činnosti na trhu – prodávali a kupovali by své služby. Každý dělník by tedy musel uzavřít s jiným dělníkem smlouvu o směně (koupi a prodeji) svých činností. V takovém případě by muselo být uzavíráno ohromné množství smluv. Kdyby náklady spojené s uzavíráním, monitorováním a vynucováním těchto smluv – transakční náklady – byly nulové, pak by to fungovalo. Jenže transakční náklady nulové nejsou. A tak by takováto výroba automobilů, koordinována jen směnnými akty na trhu, byla velmi drahá.

21

HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. Nakladatelství C H Beck, 2005, str. 332. ISBN: 978-807179-380-9 22 PAVEL, Jan. Veřejné zakázky v České republice, Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky. 2009, s. 25. ISBN 978-80-86729-47-3

26

Založením firmy a soustředěním výroby ve firmě odpadne nutnost spojovat a koordinovat všechny činnosti prostřednictvím tržní směny, čímž jsou ušetřeny vysoké transakční náklady.“23 Ovšem zadavatel neplatí žádné náklady, které vznikly dodavatelům při účasti v soutěži o veřejnou zakázku. A ani dodavatel nemá právo chtít zaplatit od zadavatele jakékoliv náklady týkající se účasti ve veřejné zakázce. Budeme se tedy zabývat náklady, které vzniknou až při realizaci veřejné zakázky a to jak z pohledu zadavatele, tak i z pohledu zastupující externí firmy, kterou si zadavatel najme na plnění veřejné zakázky.

3.2 Rozdělení administrativních nákladů Jak již bylo zmíněno, takovéto administrativní náklady představují nutnou aktivitu subjektu, tedy veřejného zadavatele pro efektivní splnění veřejné zakázky. V této práci si administrativní náklady rozdělíme na mzdové náklady, ostatní náklady a náklady na služby externí firmy s následným popisem těchto položek.

3.2.1

Mzdové náklady

Mzdové náklady jsou pro veřejného zadavatele jedny z největších nákladových položek. Jedná se o mzdy zaměstnanců, kteří mají veřejné zakázky pod svou zodpovědností nebo úřadu jen pomáhají a upravují jejich zakázky na částečný úvazek. Je jasné, že se jednotlivé organizace vlivem počtu a náročnosti zakázek různě přizpůsobují. Například u zadavatele č. 1 může pracovat pouze jeden pracovník, který je specializovaný na veřejné zakázky, u zadavatele č. 2 vzhledem k nízké kvalifikaci zaměstnanců a vysokému počtu zakázek, je zřízena kancelář, ve které a pracují čtyři osoby pouze v oblasti veřejných zakázek. To, co tedy platí u jednoho zadavatele, nemusí nutně platit u dalšího, což se potvrdilo i v dotazníkovém šetření zadavatelů, (viz praktická část práce).

23

HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. Nakladatelství C H Beck, 2005, str. 334. ISBN: 978-807179-380-9

27

Základní výše jejich platového ohodnocení se určuje dle Platového tarifu, který je detailněji popsán v nařízení č. 564/2006 Sb. a ve znění pozdějších nařízení24. Ohodnocení pracovníků si stanovuje každý zadavatel sám na základě platových tříd, dle výše zmíněného platového tarifu.

3.2.2

Náklady na služby externí firmy

Tyto náklady u některých zadavatelů mohou být největší položkou administrativních nákladů, častějším jevem je, že náklady na služby externí firmy jsou na druhém místě za mzdovými náklady. Zda-li se zadavatel rozhodne administrovat svou veřejnou zakázku externí poradenskou firmou nebo ne, záleží pouze na vedení úřadu, které tyto firmy vybírá přes výběrové řízení. Vedení pro takové rozhodnutí může mít spoustu důvodů. Může se jednat o: faktor zaměstnanců: o v případě, že zadavatel nedostatečně proškoloval pracovníky a tím je nepřipravil na složitější typy veřejných zakázek, o zaměstnanci jsou příliš zaneprázdněni jinými veřejnými zakázkami, o dlouhodobě se nedaří zaměstnat schopné, proškolené zaměstnance, ostatní faktory: o může se jednat o zvolení si toho nejrychlejšího způsobu jak projít veřejnou zakázku, o cena pronájmu služeb externí firmy, o nemalou roli může hrát i odpovědnost za případné problémy

3.2.3 Ostatní náklady Další body již představují nižší výdaj v administrativních nákladových položkách, nicméně je zmíníme, abychom si udělali širší přehled, co všechno bude muset zadavatel poskytnout.

24

ČESKO. Zákon č. 564 ze dne 6. Prosince 2012 Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. a ve znění pozdějších nařízení. In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2006, s. 1/19 .[cit. 2015-03-25] Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10034/NV_564_2006_UZ011114b.pdf

28

Příklady administrativních nákladů veřejného zadavatele: Školení pracovníků – z důvodu nově příchozích nezkušených zaměstnanců, nebo změny legislativy je třeba neustále vzdělávat pracovníky, tak aby odváděli efektivní a co nejméně chybovou práci. Vybavení kanceláře – jedná se například o software, hardware, nábytek a kancelářské potřeby. Budoucí náklady – ve smyslu neočekávaných budoucích situací a změn, které mohou, ale nemusí nastat. Může se jednat například o odpovědnost za škody při chybné realizaci veřejné zakázky, nebo v situaci nové a náročnější úpravy legislativy, zde jako příklad uvedu povinné zřízení profilu zadavatele pro ukládání dokumentů.

29

4 Praktická část V praktické části práce je určena výše administrativních nákladů spojených s vypisováním veřejných zakázek na základě údajů z dotazníkového šetření městských částí v Praze. V závěru praktické části je stručné zamyšlení nad elektronizací veřejné správy a její možný efekt na snížení administrativních nákladů v oblasti veřejných zakázek.

4.1

Dotazníkové šetření

Pro analýzu administrativních nákladů jsme zvolili dotazníkové šetření úřadů jednotlivých městských částí v Praze. Celkově byl dotazník rozeslán 11 úřadům, přičemž byla potřebná odpověď obdržena od šesti. Ostatní městské částí neodpověděly nebo nechtěly spolupracovat při osobním setkání. Tabulka 3

Seznam dotazovaných zadavatelů

Zadavatel

Úspěšnost

Dodatečné informace

1.

Městská část Praha 1

Nevyplněno

Důvod: Právní odbor nedodal dotazník

2.


Vyplněno

3.


Nevyplněno

Důvod: reorganizace a redislokace úřadu

4.


Nevyplněno

Důvod: přílišná zatíženost práce právního odboru

5.


Nevyplněno


6.


Vyplněno

7.


Vyplněno

8.


Vyplněno

9.


Nevyplněno

10.


vyplněno

11.

Městská část Praha XYZ

vyplněno


Důvod: Zadavatel chtěl být anonymní

Zdroj: Vlastní zpracování, analýza dotazníkového šetření

30

Dotazníkový sešit tvoří celkově 14 otázek zaměřených na počet a hodnotu veřejných zakázek za rok 2014 daného subjektu, dále pak na administrativní náklady, pomocí počtu a mzdy pracovníků. V neposlední řadě byl v dotazníku vymezen prostor samotným dotazovaným osobám k vyjádření svého vlastního názoru na veřejné zakázky v České republice a prostor k úvahám na zlepšení situace veřejných zadavatelů.

4.1.1 Mzdové náklady V teoretické části jsem poukázal na fakt, že z pohledu zadavatele jsou mzdy obvykle nejvyšší položkou administrativních nákladů veřejných zadavatelů a v této kapitole se tento jev potvrdí. Základní hodnota jejich platového ohodnocení se určuje dle Platového tarifu a ten si stanovuje každý zadavatel sám na základě svého rozhodnutí. Jednou z nejpoužívanějších metod při zjišťování administrativních nákladů je metoda přepočteného pracovníka25. Jedná se o podíl hodinového času připadajícího na agendu veřejných zakázek k celkové hodinové pracovní době zaměstnanců daného veřejného zadavatele. Například v rámci hlavního pracovního poměru je celková pracovní doba 40 hodin za týden. Dále je k platové třídě vždy připočten odvod za pojistné na sociální a zdravotním pojištění, které hradí zaměstnavatel26. Vzorec pro počet přepočtených pracovníků je uveden zde: PP =

Čas připadající na agendu veřejných zakázek (v hod.) Celková pracovní doba (v hod.)

PP - počet přepočtených pracovníků

Platový tarif zaměstnance jsem zvolil na základě tabulkového seskupení platových tříd z nařízení vlády č. 564/2006 Sb. a ve znění pozdějších nařízení. Dotazovaní zadavatelé jsou městské části Prahy a spadají proto do přílohy č. 3, dle ustanovení v §5 odst. 3: Zaměstnanci, který je úředníkem územního samosprávného celku27.

25

ŠVEDA, Martin. Administratívne náklady zadávania verejných zákaziek na príklade Slovenskej republiky. Praha, 2010. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, fakulta financí a účetnictví. S. 66/89 [cit. 2015-04-16]. 26 V roce 2015 činí toto pojistné 34 % z hrubé mzdy. 27 ČESKO. Zákon č. 564 ze dne 6. Prosince 2012 Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. a ve znění pozdějších nařízení. In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2006, s. 4/19. [cit. 2015-04-17] Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10034/NV_564_2006_UZ011114b.pdf

31

Tabulka 4

Přepočtení pracovníci a průměrné mzdové náklady na jednoho pracovníka

Zadavatel:

Uvedený počet PP

Uvedené Platové třídy

Přepočtené průměrné mzdové náklady

Roční mzdové náklady na jednoho pracovníka

1


1

10

26 450

317 400

2


5

Průměr: 928

24 388

292 656

3


4

9-10

25 420

305 040

4


10

Průměr: 9

24 388

292 656

5


1

8

22 509

270 108

6


2

8

22 509

270 108


Již v tomto srovnání si nelze nevšimnout rozdělení městských částí do dvou skupin. První skupina městských částí je skupina s 4-10 pracovníky a logicky vyššími ročními mzdovými náklady a druhou skupinou jsou městské části, které mají 1-2 vlastní zaměstnance a tím nižší mzdové náklady. Nutno podotknout, že právě zadavatelé s nejvyššími mzdovými náklady v dotazníku zaškrtli, že v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek nevyužívají služeb externích firem. Z tabulky je dále patrné, že jednotlivé městské části si vybírají 8. – 10. platové třídy. Lze usuzovat, že rozdíl v platové třídě pracovníků mezi městskými částmi Prahy 3 a 18 je v kvalifikaci a náročnosti pracovní náplně. Při srovnání s podobnými průzkumy u veřejných zadavatelů z minulých bakalářských prací v tabulce č. 6 (Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace od Zemanové a Ministerstva v České republice od Purnochové), lze porovnat především příklady průměrných ročních mzdových nákladů a na základě toho určit pravděpodobnou platovou třídu. U Ministerstva se vždy jedná o nejvíce kvalifikované zaměstnance, proto z průměrných ročních mzdových nákladů usuzuji platovou třídu, která by se měla pohybovat od 10. – 11. třídy. Vysoké roční mzdové náklady mohou být způsobeny odměnami nebo jinými benefity za odvedenou práci.

28

Městská část Praha 7 a Praha 9 v dotazníku neuvedly platové třídy, do tabulky jsem dosadil průměrné hodnoty na základě ostatních vyplněných dotazníků

32

Tabulka 5

Srovnání průměrných mzdových nákladů na jednoho pracovníka z ostatních průzkumů

Zadavatel:

Průměrná platová třída:

Průměrné roční mzdové náklady:

1

Městské části Prahy

9

291 328

2

Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace (2013)

10

328 690

3

Ministerstva ČR (2012)

Pravděpodobně 10-11

555 271


V tabulce č. 7 uvádím mzdové náklady za celkový počet zaměstnanců z uvedených zadavatelů, a jak vyplívá z tabulky, roční náročnost na mzdy roste s počtem zaměstnanců. Porovnání těchto výsledků si ukážeme v tabulce č. 7, ve které jsou uvedeny externí firmy. Tabulka 6

Mzdové náklady vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců

Zadavatel

Celkem mzdové náklady za všechny zaměstnance (měsíční)

Celkem mzdové náklady za všechny zaměstnance (roční)

1


26 450

317 400

2


121 940

1 463 280

3


101 680

1 220 160

4


243 880

2 926 560

5


22 509

270 108

6


45 018

540 216


Z celkových 6 dotazovaných zadavatelů mají specializované pracoviště zřízeno pouhé 3 subjekty a to městské části Prahy 3, 7 a 8. Proto městská část Prahy 9 zapsala tolik zaměstnanců, v tomto případě usuzuji, že se veřejným zakázkám věnuje v každém oddělení několik pracovníků.

33

4.1.2 Přehled dalších administrativních nákladů Nyní přejdu k nákladům na služby externích firem a ostatním administrativním nákladům, jelikož mzdové náklady nejsou jedinými administrativními náklady. V tabulce č. 8 jsou zahrnuty všechny roční typy nákladů a jejich celková hodnota za každého zadavatele.

Tabulka 7

Přehled ročních administrativních nákladů

Zadavatel:

Mzdové náklady

Náklady na služby externích firem

Ostatní náklady

Administrativní náklady celkem

1


317 400

350 000

15 000

682 400

2


1 463 280

0

Neuvedeno

1 463 280

3


1 220 160

0

10 000

1 230 160

4


2 926 560

0

Neuvedeno

2 926 560

5


270 108

120 000

100 000

490 108

6


540 216

800 000

45 450

1 385 666

Zdroj: Vlastní zpracování

Z tabulky jsou pouze 2 městské části a to Praha 8 a 9, které v dotazníku zaškrtly možnost nevyužívání služeb externích firem a proto mzdové náklady hrají v jejich celkových administrativních nákladech majoritní roli. Městská část Praha 7 uvedla možnost využívání služeb externích firem, nicméně náklady na tyto služby neuvedla žádné. Naopak nejvíce využívá služeb externích firem městská část Praha XYZ, která chtěla zůstat v anonymitě. Mzdové náklady přesahují náklady na externí firmu o 148% a přesahuje tím i celkově vynaložené náklady městské části Prahy 8.

34

Graf 3

Porovnání nákladů na mzdy a na služby externích firem

3,500,000

Ostatní náklady:

3,000,000 2,500,000 2,000,000

Náklady na služby externích firem:

1,500,000 1,000,000 500,000

Mzdové náklady:

0

Praha 3 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 18 Praha XYZ Zdroj: Vlastní zpracování

Hlavním důvodem pro využívání externích firem k zajištění veřejné zakázky byla snaha minimalizovat riziko předpojatosti. Některé městské části rozhodnutí zdůvodnily tím, že dojde k eliminaci potencionálních chyb při administraci veřejné zakázky nebo, že využívání externích firem záleží pouze na rozhodnutí vedení daného zadavatele a zaměstnanci neřeší, z jakého důvodu se tento krok nařídil. Ostatní náklady jsou velmi nízké. Výjimkou je městská část Praha 1829, která vykázala ostatní náklady ve výši 100 000, což je skoro stejná hodnota jako její náklady na externí služby firem za celý rok 2014.

29

Subjekt ale v dotazníku neuvedl z jakého důvodu nebo čeho se tato částka týká.

35

Graf 4

Důvody pro využívání služeb externích firem 1) nemáme pracovníky s odpovídající kvalifikací 20%

4) jiný důvod: rozhodnutí vedení úřadu 20%

2) protože minimalizuje me riziko předpojatosti 40%

3) jiný důvod: eliminace chyb 20%


4.1.3 Hodnota zadaných veřejných zakázek V následující části dotazníků byly otázky týkající se hodnot veřejných zakázek, které byly zadány v roce 2014. Počet veškerých zakázek a počet veřejných zakázek malého rozsahu vyplnili všichni zadavatelé, celkovou hodnotu všech zakázek pouze 3 zadavatelé. Celkovou hodnotu zadaných zakázek u městských částí 7, 8 a 9 jsem zprůměroval ze zakázek a jejich cen s DPH na základě informací, které uveřejňují každý na svém profilu zadavatele. Nicméně i hodnoty vyplněné od ostatních městských částí nemusejí přesně odpovídat realitě, jelikož se jedná o zaokrouhlené hodnoty.

Výpočetní vzorce AN Administrativní náklady připadající na jednu veřejnou zakázku Z Administrativní náklady celkem AN Počet zakázek celkem (2014) Z AN VZ VZ

Administrativní náklady připadající na 1 Kč hodnoty zakázky Celková hodnota zadaných veřejných zakázek

36

Tabulka 8

Zadavatel:

Hodnoty veřejných zakázek

Počet Administrativní Celková hodnota Počet zakázek náklady celkem zadaných VZ VZMR (2014)

AN/Z

AN/VZ


682 400

200 000 000

25

10

27 296

0,0034


1 463 280

110 000 000

63

60

23 227

0,0133


1 230 160

250 000 000

72

35

17 086

0,0049


2 926 560

107 000 000

cca 5030

35

58 531

0,0274


490 108

67 000 000

47

43

10 428

0,0073


1 385 666

500 000 000

50

36

27 713

0,0028

27 380

0,0098

Průměr: Zdroj: Vlastní zpracování, analýza dotazníkového šetření

Největší hodnota administrativních nákladů na jednu veřejnou zakázku připadá na Městskou část Prahy 9 a to díky celkem vysokému počtu přepočtených pracovníků, celkové hodnotě zadaných veřejných zakázek a nízkému počtu veřejných zakázek za rok 2014, služby externích firem Praha 9 nevyužívá. Nejnižší je u Městské části Prahy 18 a to dle mého názoru proto, že se zde vyvážili jak celkové náklady v souvislosti s počtem veřejných zakázek za rok 2014. Nejnižší hodnotou administrativních nákladů připadající na 1 Kč hodnoty zakázky vykazuje městská část Prahy, která chtěla zůstat v anonymitě. U této městské části převyšovaly náklady na služby externích firem mzdové náklady, ale celková hodnota zakázek způsobila, že administrativní náklady připadající na 1 Kč hodnoty zakázky jsou nejnižší. Ve srovnání s obdobnými průzkumy kolegů jsem připravil graf obsahující průměrné hodnoty jak administrativních nákladů připadající na 1 veřejnou zakázku, tak i na 1 Kč hodnoty veřejné 30

Dle dotázaného pracovníka veřejných zakázek pro Prahu 9 je cca 50 ale reálně se domnívám, že jich je více

37

zakázky. Graf č. 11 ukazuje, že největší průměrné administrativní náklady připadající na 1 veřejnou zakázku mají Ministerstva ČR. Je to z toho důvodu, že mají mnohdy i 5 krát větší mzdové náklady, ale také náklady na služby externích firem, než uvedené ostatní organizace.

Graf 5

Srovnání průměrných AN připadající na jednu veřejnou zakázku

120,000

109,000

100,000 80,000 60,000 40,000

27,713

23,973

20,000 0

Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace (2013) Ministerstva ČR (2012) Městské části Prahy


Zajímavý výsledek ukázalo srovnání průměrných administrativních nákladů připadající na 1 Kč hodnoty zakázky, kdy administraci veřejných zakázek vedly organizační složky státu a státní příspěvkové organizace výrazně nehospodárně. Ministerstva ČR se v tomto případě liší od městských částí jen velmi nepatrně a potvrzuje se hospodárné vedení administrativních nákladů vůči celkovým hodnotám veřejných zakázek.

38

Graf 6

12.000%

Srovnání průměrných AN připadající na 1 Kč hodnoty zakázky 10.250%

10.000% 8.000% 6.000% 4.000% 1.280%

2.000%

0,980%

0.000% 1

Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace (2013) Ministerstva ČR (2012) Městské části Prahy Zdroj: Vlastní zpracování, analýza dotazníkového šetření

4.1.4 Ostatní části dotazníku Následující graf č. 7 se zhotovil z jedenácté otázky a podklady vyplnili pouze čtyři z šesti městských částí. Nejvíce pracné se jeví ostatní části zadávací dokumentace, na druhém místě popis předmětu plnění a poté návrh smlouvy. Na rozdíl od předešlých prací kde mělo největší procentuální zastoupení ve 2 průzkumech především návrh smlouvy a v jednom průzkumu se na první místo dostal popis předmětu podmínek.

39

Graf 7

Časová náročnost při přípravě zadávací dokumentace

140

Praha 18

Praha 8

Praha 3

Praha ABC

120 20

100

25

80 60

15 20

40 20

15

10 10 10 5

30

0

10 10 10

50

15 15 10 10

5 5

10 10 10 10

10 10 10 10

20


Z hlediska transparentnosti zadávacího řízení a počtu účastnících se firem z dotazníků vyšly jako nejvíce důvěryhodné: otevřené řízení, jednací řízení s uveřejněním, použití elektronické aukce a předběžné oznámení. Nejméně transparentním je dle městských částí pouze cena, jako hodnotící kritérium.

40

Graf 8

3

Důvěryhodnost zadávacích řízení

3

3

2

3

2

1

0


Jako největší administrativní překážku při přípravě a realizaci zadávání veřejných zakázek uvedli zadavatelé složitost zadávacích procedur definovaných zákonem. Z toho vyplývá, že namísto toho aby se proces zadávání veřejných zakázek zjednodušoval, se více komplikuje. Zadavatelé v dotazníku mimo jiné uvedli, že překážkou jsou neustálé novelizace zákona o VZ31 a v zjednodušeném podlimitním řízení kontrola dokladů před podpisem smlouvy.

31

I tento důvod můžeme považovat za jinak řečenou složitost zadávacích procedur definovaných zákonem.

41

Graf 9 Časová

náročnost při přípravě zadávací dokumentace

Složitost zadávacích procedur definovaných zákonem 29% 43%

Málo kvalifikovaných lidí na přípravu zadávací dokumentace

zapojení externích firem do přípravy zadávací dokumentace

14%

jiné

14%


4.2 Doporučení pro snížení administrativních nákladů V současnosti se hodně diskutuje transparentnost veřejných zakázek. Ke zvýšení transparentnosti by mělo přispět e-tržiště a profily zadavatelů. Do budoucna by se tyto dva systémy měly propojit do národního elektronického nástroje, čímž by mělo dojít k transparentnímu přístupu veřejnosti k veřejným zakázkám, což by v konečném důsledku mohlo vést i k snížení administrativních nákladů.

4.2.1 Elektronizace E-tržiště: Před tímto systémem musel běžně zadavatel papírově obeslat dodavatele. Takže tu vznikaly administrativní náklady v použitých kancelářských potřebách a poštovném. Díky e-tržišti, které je pro zadavatele zdarma (placené jsou pouze nadstandardní služby: školení nebo

42

dodatečné softwarové požadavky), se tyto náklady kompletně odstraní z procesu a zadavatelům se podaří na těchto položkách ušetřit. Hlavním účelem e-tržiště však zůstává transparentnost obchodů, které se zde provádějí a hlavně jejich rychlost, jelikož se mohou veřejné zakázky mezi dodavatelem a zadavatelem uzavírat do pár minut. Profil zadavatele: Aby veřejné zakázky byli více transparentní, musí mít každý zadavatel svůj vlastní profil zadavatele, kde archivuje všechny dokumenty a smlouvy svých veřejných zakázek takovým způsobem, aby k těmto informacím měla veřejnost neustálý přístup. Tento systém nabízí několik certifikovaných soukromých společností a většinou jsou vedeny poplatky za ukládání a posléze archivování dat a to na měsíční bázi, účtují se ale i dodatečné služby – například školení, dodatečné softwarové řešení nebo například změna jiného profilu zadavatele. Je to největší transparentní způsob publikování dokumentů veřejných zakázek, nicméně se ale navyšují administrativní náklady zadavatele, protože za ně musí zadavatel platit poplatky. Předpokládám proto, že tyto systémy mají prioritu ve větší důvěryhodnosti veřejných zakázek, než na snižování administrativních nákladů veřejných zadavatelů. Můj názor je takový, že tyto systémy v současnosti mají jen minimální podíl na snížení administrativních nákladů zadavatelů a někdy naopak i jejich zvýšení. Na grafu č. 10 je srovnání zadávání veřejných zakázek za roky 2014 a 2013 na všech profilech zadavatelů. Růst zadávaných veřejných zakázek na profilu zadavatele znamená větší poplatky a tím zvýšení administrativních nákladů.

43

Graf 10 VZ z

profilů zadavatelů podle druhu zadávacího řízení

45,000 40,000 35,000 30,000 25,000 20,000 15,000 10,000 5,000 0

Jednací ř Jednací ř Zjednod Zakázka ízení bez ízení s u Otevřen Soutěž o Soutěžní Užší říze ušené p malého návrh dialog ní uveřejn veřejněn é řízení odlimitn rozsahu ění ím í řízení

2014

2,604

365

6,651

17

8

497

38,534

6,315

2013

1,995

217

4,888

17

17

300

29,097

8,169

Zdroj: Vlastní zpracování, dotazníkové šetření

4.2.2 Reálné snížení administrativních nákladů Domnívám se, že opravdové snížení administrativních nákladů nalezneme v bodě, kdy administrativní náklady připadající na 1 Kč hodnoty zakázky jsou co možná nejmenší. Aby zadavatel k této hodnotě dospěl, měl by zajistit soulad mezi nejvyššími hodnotami administrativních nákladů a to mzdovými náklady a náklady na externí firmy. Například v případech zvýšených veřejných investic, když by pracovníci svoji práci již nestíhali, je vždy lepší upřednostnit služby externích firem, jakožto jednorázové řešení, jelikož najmutí a vyplácení vícero zaměstnanců se v průběhu investování, ale hlavně poté v době snížení veřejných investic, nemusí vyplatit. Mám za to, že by mzdové náklady byly vždy větší, než náklady na externí služby společností zabývající se administrací veřejných zakázek. Zvýšení a snížení intenzity veřejného investování můžeme pozorovat v návaznosti

44

na ekonomické cykly, jakožto přirozené chování ekonomiky.32 Doplňovat by se také mohly v náročnějších veřejných zakázkách s větší složitostí zadávacích procedur nebo většího nároku na profesionalitu zaměstnanců.

Tabulka 9

Důvěryhodnost zadávacích řízení

Pracovníci

Hraniční bod

Externí firmy

Snížené investování

Průměrná výše investování

Zvýšené investování

Počet pracovníků by měl být v takovém množství, aby průměrně splňoval snížené investování bez využití jakékoliv externí administrativní služby

V této situaci se zadavatel musí rozhodnout, zda pracovníci stíhají a dostanou jen odměnu za zvýšený pracovní výkon, nebo zda už je potřeba najmout jednorázově služby externích firem

Výdaje na externí firmy v tomto okamžiku mohou i přesáhnout mzdové náklady na pracovníky

Zdroj: Vlastní zpracování na základě ekonomických cyklů

32

VON MISES, Ludwig. The Austrian Theory of the Trade Cycle and Other Essays. Ludwig von Mises Institute, 1978, str. 44. ISBN: 978-16-1016-499-3

45

Závěr Veřejné zakázky jsou složitý proces veřejného investování. Setkávají se tu faktory, jako jasná legislativa zákona o veřejných zakázkách a jiných souvisejících úprav, z toho plynoucí složité postupy v zadávacích řízeních, dále je tu poptávka po transparentním zadávání veřejných zakázek a v poslední řadě po nižších administrativních nákladech. Trendem současné doby je učinit veřejné zakázky co nejvíce transparentní, aby bylo možné dohledat, jaké firmy vyhrávají soutěže, za jakou cenu a jací lidé o hodnocení nabídek uchazečů rozhodují, případně jaká jsou kritéria hodnocení nabídek. Vše začíná ve větších legislativních úpravách souvisejících s veřejnými zakázkami a dle toho se poté zadavatelé přizpůsobují na nové podmínky. Tento směr však ztěžuje pracovní náplň pracovníkům veřejných zakázek, kteří se poté těžko přizpůsobují faktu neustále se měnící legislativě a jiné metodice zadávání veřejných zakázek. Naopak, čím obtížnější budou podmínky zadávání, tím více bude přibývat případů využívání služeb externích firem, nebo zvyšování počtů zaměstnanců jednotlivých zadavatelů a s tím související programy pro zaškolení. Což v konečném měřítku zvýší administrativní náklady veřejných zakázek a to povede k většímu zatížení rozpočtů zadavatelů. V analytické části práce z dotazníkového šetření městských částí Prahy se hodnoty administrativních nákladových položek celkově odlišují, jelikož každý ze zadavatelů má právě jiný postup a strategii při zadávání veřejných zakázek. Někteří preferují početné zaměstnanecké útvary a jiní zaměstnají jen jednoho velmi kvalifikovaného pracovníka a případně při obtížích spolupracují s externími společnostmi při zadávání veřejných zakázek. Nicméně jiné to není ani u jiných zadavatelů v České republice, kdy se porovnáním došlo k zajímavým přístupům k administrativním nákladům od rozdílných veřejných institucí v České republice. Hlavní cíl bakalářské práce, tedy zda je výhodnější zadat veřejnou zakázku vlastními pracovníky nebo externí firmě, byl splněn. Ani jedna možnost totiž není správná, je to právě soulad v časovém a ekonomickém období mezi těmito nákladovými položkami, které by měly vést k nejnižším administrativním nákladům. Jiné možnosti snížení administrativních nákladů jako například „zjednodušení legislativních procesů zadávání veřejných zakázek a snížení zákonných požadavků na vypracování některých dokumentací, případně jejich úplné

46

zrušení;“33 není dle mého názoru dostatečné a rychlé řešení. Výše citovaný proces sice v konečném měřítku může snížit náklady na mzdy či omezit vynakládání finančních prostředků na služby externích firem tím, že sníží nutnou kvalifikaci pracovníků při zadávání veřejných zakázek. Domnívám se ale, že tyto změny nejefektivněji přicházejí spíše zpětnou vazbou z praktické zkušenosti zadavatelů, po zavedení legislativy do praxe a to už může být z pohledu snížení administrativních nákladů pozdě, jelikož už byly vynaloženy. Případné podrobnější analýzy ekonomického souladu mezi počtem pracovníků a využívání služeb externích firem navrhuji v další bakalářské nebo v jiné odborné práci.

33

ZEMANOVÁ, Tereza. Administrativní náklady zadávání veřejných zakázek u vybraného okruhu veřejných zadavatelů. Praha, 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, fakulta financí a účetnictví. s.45/51 [cit. 2015-04-04].

47

Seznam použité literatury 1.

HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. Nakladatelství C H Beck, 2005, str. 332. ISBN: 97880-7179-380-9

2.

PAVEL, Jan. Veřejné zakázky v České republice, Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky. 2009, s. 25. ISBN 978-80-86729-47-3

3.

URBAN L., J. DUBSKÝ a K. MUDRZA. Masová komunikace a veřejné mínění. Grada Publishing a.s., 2011, str. 240. ISBN: 978-80-2477-455-8

4.

VON MISES, Ludwig. The Austrian Theory of the Trade Cycle and Other Essays. Ludwig von Mises Institute, 1978, str. 44. ISBN: 978-16-1016-499-3

Elektronické dokumenty: 1.

ČESKO. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. MMR: Metodika zadávání veřejných zakázek [online]. MMR, 2014, s. 1/336. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/1c881424-caff-4f9fa83b-6e0aba67c8cf/Metodika_uprava2014.pdf

2.

ČESKO. Zákon č. 137 ze dne 14. Března 2006 Úplné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn, které provádí novela č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015 (zákon o veřejných zakázkách). In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2006, s. 1/85. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/cdb53ab7-1ee0-41f6-ae8fdb0761a19dfd/Zakon-o-verejnych-zakazkach-s-vyznacenim-zmen-40_2015.pdf

3.

ČESKO. Zákon č. 55 ze dne 24. Února 2012. Zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2015, s. 1/24. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/f556d393-853c-4153-9aba-07b09d65e383/sb0021-2012

4.

ČESKO. Zákon č. 219 ze dne 27. Června 2000 o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. In: Sbírka zákonů České republiky. [online]. 2000, s. 1/48. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=49516&nr=219~2F2000&rpp=15#local-content

5.

ČESKO. Zákon č. 564 ze dne 6. Prosince 2012 Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. a ve znění pozdějších nařízení. In: Sbírka zákonu České republiky. [online]. 2006, s. 1/19. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10034/NV_564_2006_UZ011114b.pdf

6.

KVÍZOVÁ, Kateřina. Administrativní náklady zadávání veřejných zakázek u vybraného okruhu územních samosprávných celků. Praha, 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, fakulta financí a účetnictví. s.1/45.

7.

ŠVEDA, Martin. Administratívne náklady zadávania verejných zákaziek na príklade Slovenskej republiky. Praha, 2010. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, fakulta financí a účetnictví. s.1/89.

8.

ZEMANOVÁ, Tereza. Administrativní náklady zadávání veřejných zakázek u vybraného okruhu veřejných zadavatelů. Praha, 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, fakulta financí a účetnictví. s.1/51.

48

Internetové zdroje: 1.

ČEPS a.s. Zadávání veřejných zakázek. Ceps.cz ©2015 [online]. Dostupné z: https://www.ceps.cz/CZE/Data/Zadavani-verejnych-zakazek/Stranky/default.aspx

2.

INFORMAČNÍ SYSTÉM O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH. Vyhledávač KD. Isvz.cz ©2005 – 2013[online]. Dostupné z: http://www.isvz.cz/ISVZ/SKD/Filter.aspx?type=1

3.

INFORMAČNÍ SYSTÉM O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH. Vyhledávač SCD. Isvz.cz ©2005 – 2013[online]. Dostupné z: http://www.isvz.cz/ISVZ/SSCD/Filter.aspx

4.

VĚSTNÍK VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK. Seznam platných profilů zadavatelů. Vestnikverejnychzakazek.cz. ©2012 – 2015[online]. Dostupné z: http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/sL/Searching/ShowPublicPublisherProfiles

49

Seznam tabulek Tabulka 1 Finanční limity veřejných zakázek.......................................................................... 23 Tabulka 2 Roční sumář oznámených VZ podle limitu (podlimitní, nadlimitní) ...................... 24 Tabulka 3 Seznam dotazovaných zadavatelů ........................................................................... 30 Tabulka 4 Přepočtení pracovníci a průměrné mzdové náklady na jednoho pracovníka .......... 32 Tabulka 5 Srovnání průměrných mzdových nákladů na jednoho pracovníka z ostatních průzkumů .................................................................................................................................. 33 Tabulka 6 Mzdové náklady vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců ................................ 33 Tabulka 7 Přehled ročních administrativních nákladů ............................................................. 34 Tabulka 8 Hodnoty veřejných zakázek .................................................................................... 37 Tabulka 9 Důvěryhodnost zadávacích řízení ........................................................................... 45

Seznam grafů Graf 1 Počet veřejných zakázek prošetřených na základě podnětů.......................................... 15 Graf 2 Porovnání nákladů na mzdy a na služby externích firem ............................................. 25 Graf 3 Porovnání nákladů na mzdy a na služby externích firem ............................................. 35 Graf 4 Důvody pro využívání služeb externích firem .............................................................. 36 Graf 5 Srovnání průměrných AN připadající na jednu veřejnou zakázku ............................... 38 Graf 6 Srovnání průměrných AN připadající na 1 Kč hodnoty zakázky ................................. 39 Graf 7 Časová náročnost při přípravě zadávací dokumentace ................................................. 40 Graf 8 Důvěryhodnost zadávacích řízení ................................................................................. 41 Graf 9 Časová náročnost při přípravě zadávací dokumentace ................................................. 42 Graf 10 VZ z profilů podle druhu zadávacího řízení ............................................................... 44

50

Seznam příloh Příloha 1 Dotazník pro zadavatele ........................................................................................... 52

51

Příloha 1 DOTAZNÍK PRO ZADAVATELE Vážený respondente, obracíme se na Vás s prosbou o spolupráci týkající se zjištění, nakolik soudobý administrativní systém zadávání veřejných zakázek zatěžuje jednotlivé subjekty zadávacího procesu. Na základě zjištění budou formulovány závěry, pro potřeby bakalářské práce (kvalifikační práce jsou veřejně dostupné). Výsledky zkoumání nikde nebudou prezentovány tak, aby bylo možné zjistit nositele daného názoru. Děkuji Vám za spolupráci. Hlavní řešitel bakalářské práce: David Langr Vedoucí práce: doc. Ing. Alena Maaytová, PhD. Práce je zpracována vysoké škole: Bankovní institut Vysoká škola Nárožní 2600/9 158 00 Praha 5 tel.: 251 114 650 e-mail: [email protected] Poznámka: V dotazníku se používá pojem „administrativní náklady“. Administrativními náklady se rozumí všechny náklady, které jako zadavatel musíte vynaložit na to, abyste podle zákona o veřejných zakázkách regulérně realizoval zadávací řízení.

Zakroužkujte patřičnou odpověď: 1. Do jaké kategorie zadavatele spadá vaše organizace: a) Veřejný b) Sektorový c) Dotovaný 2. Má vaše organizace zadávání veřejných zakázek zřízeno specializované pracoviště: a) Ano b) Ne 3.

Využíváte v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek i služby externích firem: a) Ano, celkové náklady na tyto služby dosáhly v roce 2014 cca…….. tis. Kč, včetně DPH. b) Prozatím ne, uvažujeme o tom. c) Ne a ani o tom neuvažujeme d) Ne. 52

4. Kolik přepočtených pracovníků se ve Vaší organizaci věnuje zadávání veřejných zakázek? ……………. 5. Do jaké platové třídy jsou tito pracovníci (v průměru) zařazeni (případně, jaká je jejich průměrná měsíční mzda)? ……… 6. Vynakládá Vaše organizace nějaké další náklady v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek (software, školení, pojištění zodpovědnosti za škodu apod.)? Pokud ano, jaká byla jejich hodnota v roce 2014? ……………. 7. Kolik veřejných zakázek bylo zadáno Vaší organizací v roce 2014? ………….. 8. Kolik z nich mělo podobu zakázek malého rozsahu? …………………… 9. Celková hodnota zakázek zadaných dle druhů zadávacích řízení definovaných v zákoně č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, dosáhla v r. 2014 ………. tis. Kč bez DPH. 10. Pokud si necháváte zpracovat dokumentaci externí firmou, pak určujícím motivem je, že: a) ušetříme na administrativních nákladech souvisejících s vypracováním zadávací dokumentace, b) činíme tak především proto, poněvadž na tuto činnost nemáme pracovníky s odpovídající kvalifikací, c) je to vhodné zejména proto, že tím minimalizujeme riziko předpojatosti, z něhož bychom mohli být ze strany uchazečů potenciálně „obviněni“ d) jiný důvod (uveďte jaký): ………………………… 11. Jestliže celková příprava zadávací dokumentace představuje 100% určité doby potřebné na přípravu zadávací dokumentace, pak zpracování jednotlivých částí nám zabere cca (doplňte odhad doby v %): a) popis předmětu plnění …..% b) popis obchodních podmínek …..% c) požadavky na kvalifikační předpoklady …..% d) návrh smlouvy (pokud je zpracován) …..% e) požadavky na varianty nabídek …..% f) požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny …..% g) požadavky na zpracování nabídky …..% h) ostatní části zadávací dokumentace …..% CELKEM 100 %

53

a) b) c) d) e) f) g) h)

12. Které z následujících faktorů dle vašeho názoru a zkušeností zvyšují nebo snižují transparentnost (důvěryhodnost) zadávacího řízení a ovlivňují, kolik firem se do veřejné zakázky přihlásí? (jednotlivým položkám přiřaďte plusy a mínusy, pokud daný faktor nehraje roli, nic nevyplňujte): HODNOCENÍ (+/-) otevřené řízení užší řízení jednací řízení s uveřejněním soutěžní dialog zjednodušené podlimitním řízení hodnotícím kritériem je pouze cena je použita elektronická aukce bylo použito předběžné oznámení 13. Co považujete za největší administrativní překážky při přípravě a realizaci zadávání veřejných zakázek? a) Složitost zadávacích procedur definovaných zákonem. b) Velké nároky kladené na zadávací procedur na straně zadavatele, přičemž máme málo kvalifikovaných lidí na přípravu zadávací dokumentace. c) Velké nároky kladené na zadávací procedur na straně zadavatele, přičemž V našem případě jsme nuceni tuto složitost řešit zapojením externích firem do přípravy zadávací dokumentace d) Jiné důvody (uveďte jaké):

14. Napište, jaká doporučení by podle vašeho názoru mohla vést ke zjednodušení, zefektivnění a zprůhlednění zadávacích procedur:

54

Administrativní náklady zadávání veřejných zakázek veřejnými zadavateli

Recommend Documents