ØÁD PRO FARMOVÉ CHOVY JELENOVITÝCH. farmových chovù jelenovitých Èeské republiky SCHVÁLENO ÚSTØEDNÍ KOMISÍ PRO OCHRANU ZVÍØAT

ØÁD PRO FARMOVÉ CHOVY JELENOVITÝCH

Asociace

farmových chovù jelenovitých Èeské republiky SCHVÁLENO ÚSTØEDNÍ KOMISÍ PRO OCHRANU ZVÍØAT NA JEJÍM ZASEDÁNÍ DNE 28. ØÍJNA 1999

2

Řád farmových chovů jelenovitých AFCHJ


1

ASOCIACE FARMOVÝCH CHOVŮ JELENOVITÝCH ČESKÉ REPUBLIKY Asociace farmových chovů jelenovitých České republiky bere na vědomí ustanovení § 21 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon OZT”) a dalších předpisů vztahujících se k chovu a péči o zvířata a v souladu se svými stanovami vydává tento:

ŘÁD PRO FARMOVÉ CHOVY JELENOVITÝCH ASOCIACE FARMOVÝCH CHOVŮ JELENOVITÝCH ČESKÉ REPUBLIKY

“Řád pro farmové chovy jelenovitých Asociace farmových chovů jelenovitých České republiky” (dále jen “Řád”) vychází ze zásad Evropské dohody o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Řada evropských smluv č. 87/1976). Důvodem pro přijetí tohoto řádu je snaha Asociace farmových chovů jelenovitých České republiky (dále jen ”AFCHJ ČR”) informovat členy asociace o mezinárodních ustanoveních k chovu

jelenovitých, ještě v době před přijetím mezinárodních dohod naší republikou, aby chovatelé znali minimální nároky na péči o zdraví a pohodu, mohli se jimi řídit a včas ve svých chovech přizpůsobit podmínky. Řád má zvýraznit kvalitativní rozdíl daný základem o péči a pohodu zvířat chovaných chovateli organizovanými v AFCHJ ČR, kteří se ustanoveními řádu, jako přijatou chovatelskou normou budou řídit.

OBECNÉ ZÁSADY čl. 1 1) Řádem se upravují požadavky péče v chovech jelenovitých (jelena evropského, Cervus elaphus, jelena siky, Cervus nippon, daňka skvrnitého, Dama dama, a případně dalších jelenovitých) na farmách zaměřených jednak na produkci masa, .

jednak na získávání nezralého paroží ("pantů") pro farmaceutické účely, tedy pro hospodářské využití. V souladu se zněním § 3 písmeno k) zákona OZT jsou považováni jelenovití chovaní na těchto farmách za zvířata hospodářská, nelze je proto vypouštět volně do přírody ani je na farmách lovit

2


čl. 2 1) Farmu pro chov jelenovitých je možno zřídit a uvést do provozu po náležitém stavebním řízení a jen se souhlasem příslušných orgánů. Orgán veterinární správy - okresní nebo městská veterinární správa (dále jen OVS), stanoví požadavky veterinární péče vzhledem k výběru místa, záměru a k technologii chovu a ve schvalovacím územním, stavebním a kolaudačním řízení vydá podle veterinárního zákona č. 166/1999 Sb. závazný posudek.

2) Při vydání odborného posudku a při schvalovacím řízení vycházejí orgány veterinární služby z výsledk ů předcházejícího epizootologického průzkumu a ze znalosti vlivů životního prostředí na jelenovité, kteří budou na farmě chováni a s ohledem na produkty získávané na farmě. 3) Chovatel pro uvedené řízení zajistí odborné podklady a předá je příslušným orgánům, případně poskytne další potřebné informace.

HYGIENA PROSTŘEDÍ kusů na ha podle přírodních podmínek a intenzity přikrmování.

čl. 3 1) Z hlediska ekologického utváření krajiny je pro jelenovité vhodnější otevřený, přehledný terén, bez většího podílu nepropustné vegetace keřů a stromů. 2) Pro ochranu jelenovitých před nepohodou lze využít přirozené porosty, křoviny a stromy nebo zabezpečit umělé přístřešky. Přítomnost stromů ve výběhu není nezbytná. čl. 4 Velikost farmy závisí na přírodních podmínkách a množství chovaných zvířat, na úživnosti půdy. Pro chov jelena evropského a daňka skvrnitého se počítá s hustotou chovaných zvířat od 0,5 do 15

čl. 5 1) Plocha farmy se rozdělí podle místních podmínek do více výběhů, aby se zabezpečila péče o pastviny rotačním systémem pastvy. Jsou-li zvířata ponechána přes zimu venku, může se pro zimní období vyčlenit pro zvířata jeden menší výběh, neboť při pravidelném krmení jeleni i daňci dobře snášejí sezónní zvýšení hustoty zvířat na plochu výběhu. Tímto způsobem se zachovají ostatní pastviny pro další sezónu a použitý výběh se snáze rekultivuje. 2) Jsou-li budovány manipulační výběhy, doporučuje se zřizovat je relativně


3

s plochou:

malé. (Například do manipulačního výběhu s čtvercovým půdorysem o rozloze 10 x 10 m lze přesunout na nezbytně nutnou manipulační dobu bez obtíží až 100 průměrně velkých laní.)

kg,

3) Pokud se na farmě zřizují přeháněcí uličky ("koridory"), doporučuje se, aby byly alespoň 5 až 6 m široké.

3 m2 a více v případě ustájení ročků a dospělých zvířat nad 75 kg.

čl. 6 1) K oplocení se může použít rozličný materiál (nejrůznější pletiva, prkna, bidla apod.), který však nesmí mít takové vlastnosti, aby se do nich zvířata mohla zamotávat nebo se zranit. Ohrazení prostorů a kotců, včetně mechanizmů uzávěrů, musí mít zaoblené tvary bez ostrých hran, výstupků, výčnělků a jiných čnějících předmětů (hřebíky, části drátu apod.), aby se co nejvíce snížilo riziko možného poranění zvířat. V žádném případě se nesmí k oplocení používat ostnatý drát.

2 m2 pro odstavené kolouchy do 25

2,5 m2 pro kolouchy ve věku 5 až 11 měsíců - do 40 kg až 90 kg,

2) Pro případ umístění mláďat do uzavřených ustajovacích prostor v zimním období dostačuje pro kolouchy např. kotec o půdorysu 3 x 4 m pro 5 i více kusů, pro odchov daňčat kotec o půdorysu 4 x 2,5 m pro 6 kusů. 3) Při stavbě kotců lze použít dřevěnou konstrukci, stěny kotců mají být pro jeleny alespoň 1,8 m vysoké a do výše 1 m pevné, zbývající část stěn může být z pletiva, pro daňky se doporučuje používat pevné celé stěny. V kotcích se doporučuje betonová podlaha, pokrytá podestýlkou. čl. 8

2) K rozdělení pastvin je možno použít také elektrické ohradníky (tj. plot v požadované výši z několika vodičů umístěných nad sebou). Elektrické ohradníky musí být zviditelněny použitím pruhu textilií (stuhy o šíři 5 - 10 cm). Nelze použít nepřerušovaný elektrický proud, použité impulsy mají mít délku maximálně 2 sekundy. Elektrické ohradníky z pletiva nesmějí být používány pro ohrazení prostor, v nichž jsou samci s parohy. čl. 7 1) Při zřizování kotců pro zvířata pro zimní ubytování, karanténu apod. se počítá

1)

Doporučená zařízení farmy:

a) zařízení pro manipulaci se zvířaty (značkování, veterinární ošetření apod.) k tomuto účelu se zřizuje průchozí prostor, opatřený zákrytem (ke zklidnění jelenovitých v šeru), s padacími dvířky a s posuvnou stěnou ke znehybnění zvířete, b) pokud se používá sklad krmiva, pak musí mít oddělené prostory pro jednotlivé druhy krmiv (objemná krmiva, jadrná krmiva, senáž, siláž, dužnatá krmiva apod.), a musí být zabezpečený tak, aby ke krmivu neměly přístup jiné druhy zvířat a byla zachována jeho zdravotní

4


čl. 10

nezávadnost, c) na farmách, kde se chová 50 a více kusů, se buduje asanační box nebo tresor, přístupný z vnější komunikace, aby při odvozu konfiskátů nezajížděla vozidla do areálu farmy, d) prostory, které provozně souvisí se získáváním, ošetřením masa a jeho úchovou před expedicí, mají být vybavené podle požadavků v čl. 9 a podle zvláštních předpisů. čl. 9. 1) Povoleným způsobem usmrcení jelenovitých chovaných na farmách je pouze porážka, provedená v souladu s § 5 odst 3 zákona OZT, tedy omráčení a vykrvení. Ochranu zvířat při porážení a povolené způsoby porážení za použití mechanického omračovacího přístroje, který se přikládá v krajině čelní v průsečíku spojnic oka a kořene ušního boltce, elektrického omračovacího přístroje nebo schváleného druhu plynu uvádí vyhláška č. 245/1996 Sb., 2) Pokud je chov vybaven porážkou, pak stavebním vybavením a provozním zařízením musí tyto prostory odpovídat veterinárním hygienickým požadavkům, které stanoví zejména veterinární předpisy pro jatečné provozy. Stavba uvedeného zařízení podléhá územnímu, stavebnímu a kolaudačnímu řízení. 2) Na ostatních farmách, kde se praktikuje porážka pro vlastní potřebu, stanoví rozsah požadavků na vybavení farmy příslušný orgán veterinární služby.

1) Pokud jsou pro přikrmování zvířat v zimním období k dispozici krmelce, umísťují se na slunných, suchých, vyvýšených a závětrných místech s tvrdým podkladem a zpevněným okolím, spádovaným tak, aby trus mohl být průběžně odstraňován. 2) Pokud na farmě jsou zřízeny krmelce, pak mají být zvlášť pro jednotlivé druhy píce a během přikrmovacího období musí být pravidelně čištěny, včetně odstraňování zbytků krmiva a trusu v jejich okolí. Po skončení přikrmování se mechanicky očištěná plocha kolem krmelců dezinfikuje, popřípadě přeorá, krmelce se dezinfikují. čl. 11 1) Na každé farmě musí být dostatečný zdroj vody k napájení zvířat. Biologická potřeba vody u jelenovitých má být kryta buď tak, že mají přístup k napajedlům ad libitum, nebo je jim denně podáváno odpovídající množství vody, nebo přijímají krmivo s dostatečným obsahem vody. 2) Laktující samice musí mít zajištěn trvalý přístup k vodě odpovídající kvality. 3) Napájecí zařízení mají být umístěna tak, aby se na minimum snížila možnost kontaminace vody výkaly nebo močí, nebo rozlévání vody, rozbahnění terénu, případně poranění zvířat.

Řád farmových chovů jelenovitých AFCHJ 4) Provozovatel farmy je povinen provádět pravidelně kontrolu zdrojů vody a zajistit její laboratorní vyšetření (doporučuje se alespoň 1 x ročně). 5) Pokud při provozu dochází k produkci odpadní vody z farmy, musí být

5

soustřeďovány do jímky, aby mohly být podle potřeby dezinfikovány, popř. mohou být odváděny z farmy způsobem, schváleným podle platných předpisů orgány hygienické, veterinární a vodohospodářské služby.

ORGANIZACE A TECHNOLOGIE CHOVU

1) Chovatel zabezpečí, aby zvířata nebyla chována:

provádí tehdy, jsou-li zjištěny poruchy jejich chování, nebo poruchy svědčící pro změnu jejich zdravotního stavu. Zvýšenou péči je nezbytné věnovat vysokobřezím samicím a mláďatům po porodu.

- v izolaci, působí-li jim to utrpení, pokud to nevyžadují zvláštní předpisy (veterinární zákon - např. při karanténování, léčbě apod.), nebo není-li to nutné vzhledem k období sexuální aktivity (říje),

3) Chovatel je povinen zabezpečit nejméně jedenkrát denně pečlivou prohlídku technologických zařízení, zejména oplocení a odstranit v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat.

čl. 12

- v tak velkých nebo tak uspořádaných skupinách anebo v takových prostorách, ve kterých jim míra četnosti vzájemných útoků působí utrpení, které neumožňují přirozený odpočinek či řádnou péči, nebo ve kterých zvířata nemohou uspokojit své potřeby v příjmu potravy a vody anebo jiné potřeby nezbytné pro jejich život a zdraví, - uvázaná, byť by se jednalo o dobu přechodnou. 2) Chovatel je povinen zajistit takovou frekvenci prohlídek všech na farmě chovaných zvířat, aby bylo možné posoudit, zda mají zvířata zajištěnu potřebnou péči a pohodu. Prohlídka jednotlivých zvířat se

čl. 13 1) O každém kusu se vede na farmě základní zootechnická evidence (původ, data narození, označení atd.). Všechny kusy musí být viditelně označeny. Jednotlivé kusy se označují visačkami z plastiku minimálně 3 x 3 cm velkými (popř. v dospělosti ještě krčním obojkem nejméně 3 cm širokým) s čísly. Označení se provádí nejpozději při odstavu. Pokud se v chovu řízený odstav neprovádí, musí být zvířata označena do jednoho roku života.

6


HYGIENA OŠETŘOVÁNÍ zvířata natlačují pomalu. Psi se používají pouze tehdy, jsou-li speciálně cvičeni.

čl. 14 1) O zvířata má pečovat dostatečně početný personál s přiměřenými teoretickými a praktickými zkušenostmi o daném druhu zvířat a použitém chovatelském systému a technologii krmení nebo přikrmování. Vzhledem k tomu, že i malé odchylky v chování mohou být příznakem poruchy nebo onemocnění, musí být každá osoba zajišťující péči o farmově chované jelenovité, schopna rozlišit, zda zdravotní stav a životní pohoda jsou dobré či nikoliv, a zda celkové prostředí je přiměřené k udržení dobrého zdravotního stavu a vytváří podmínky pro normální chování zvířat. AFCHJ ČR je odpovědna za organizaci, formu a způsob provádění školení chovatelů a vydávání osvědčení o něm. 2) Při manipulaci se zvířaty je třeba zásadně jednat klidně, při přehánění se

3) Zvířata chovaná na farmě nesmějí být zvedána za hlavu, uši, parohy v lýčí, končetiny, ocas nebo srst. Pomůcky, jako jsou například hole, mají být používány pouze k nasměrování zvířat v jejich pohybu a nesmějí se používat způsobem, který by jim působil zbytečnou bolest, utrpení nebo klinicky znatelné poškození. 4) Z hlediska bezpečnosti práce, dále aby se předešlo ztrátám zvířat pod vlivem poranění nebo nedocházelo k poškození farmového zařízení, doporučuje se odstranit u zvířat čerstvě vytlučené paroží. 5) Ve výbězích je třeba pravidelně odstraňovat cizí tělesa např. polyethylenové pytle, motouzy na vázání slámy apod. (k prevenci zažívacích potíží, ev. úhynu zvířat).

PŘEMISŤOVÁNÍ ZVÍŘAT čl. 15 1) Jelenovití se přepravují ve skupinách na uzavřené ložní ploše, případně v přepravních bednách (transportkách) v krytých, dobře větratelných dopravních prostředcích. Bedny by měly mít rozměry (šířka

x výška x délka, v cm) cca 60 až 90 x 120 až 160 x 160 až 180 pro jeleny evropské, 40 až 45 x 120 až 125 x 150 pro daňky skvrnité. Při přepravě není třeba podávat zvířatům zklidňující léčiva, nebo se podávají na doporučení veterinárního

Řád farmových chovů jelenovitých AFCHJ lékaře, zvýšená péče se věnuje přepravě zvířat s druhovou specifickou sensibilitou (jelen sika, daněk) a vyloučí se jakékoliv zásahy u zvířat alespoň týden před jejich přepravou. Chovatel vždy vyžádá, aby provedený zákrok s uvedením použitého prostředku a jeho dávkování uvedl veterinární lékař vždy do doprovodné dokumentace zvířat.

2) Nejvhodnějším obdobím pro přemísťování zvířat je doba od ledna do dubna (před dobou říje a před začátkem kladení mláďat). 3)

7

nejedná o mláďata osiřelá či určená k umělému odchovu). 4) Při přesunu mezi okresy musí být každá zásilka zvířat doprovázena veterinárním osvědčením, vystaveným v místě původu a musí být předem vyžádán souhlas k přemístění zvířat v OVS v místě určení. Vyšetření zvířat před přesunem a vydání potvrzení o zdravotním stavu provádí soukromý veterinární lékař. 5) Při přesunech zvířat, která jsou určena k dalšímu chovu, předá chovatel společně se zvířaty nabyvateli dokumenty o evidenci zvířat a jejich označení.

Není dovoleno přepravovat:

vysokobřezí samice (v posledním měsíci březosti), -

samce, kteří nebyli zbaveni paroží,

-

neodstavená mláďata (pokud se

6) Nejdelší doba pro vnitrostátní přepravu nesmí přesáhnout 24 hod. počínaje dobou umístěním zvířat do přepravních klecí.

HYGIENA PLEMENITBY A ODCHOVU MLÁĎAT čl. 16 1) Z hlediska šlechtitelského programu se postupuje ve farmovém chovu jelenovitých obdobně jako v chovech ostatních hospodářských zvířat a musí o tom být vedena základní zootechnická evidence: a) provozní deník s uvedením data a stručného popisu i) provedených kontrol, ii) případného popisu pravidelně prováděných nebo mimořádných událostí, b) vedení dokumentace o původu, datu

narození a označení zvířat, c) vedení dokumentace o početním stavu zvířat. 2) Chovatel vede základní veterinární dokumentaci (o zákrocích veterinárního lékaře a preventivních zákrocích, o zdravotním stavu zvířat) a kontrolách orgánů dozoru nad ochranou zvířat a archivuje veterinární osvědčení o přesunech zvířat, výsledky kontrolních laboratorních vyšetření apod. 3) Uvedenou dokumentaci chovatel archivuje po dobu minimálně 3 let.

8


čl. 17 1) Pro porod laní musí být zajištěno vhodné, klidné místo, aby zvířata nebyla při porodu rušena, lidská pomoc při porodu je třeba jen ve výjimečných případech. 2) Pokud se provádí odstav mláďat, provádí se nejdříve před říjí v témže roce, kdy se mládě narodilo. Mláďata lze ponechat u matky i déle, nejpozději do příštího porodu matky. 3) Umělý odchov mláďat na farmě se provádí výjimečně a to a) u mláďat, která osiřela po úhynu matky nebo která se narodila v pozdním termínu, kdy je třeba uvést matku do normálního sezónního cyklu. V takovémto

případě se mláďata odchovávají v prostoru, který jim umožňuje vidět ostatní zvířata, pokud možno co nejdříve se odstaví a začlení do stáda. Také se doporučuje odchovávat alespoň 2 mláďata najednou, aby se usnadnilo jejich začlenění mezi ostatní zvířata. b) u mláďat, určených pro speciální účely Odchov uvedených mláďat (zpravidla pouze samic) se provádí po dobu prvních dvou (lépe tří měsíců) mimo farmu v naprosté izolaci od ostatních zvířat a teprve ve stáří 3 až 6 měsíců se vrací na farmu. Protože takto odchovaná mláďata zpravidla ztrácejí plachost vůči člověku, používají se s výhodou při přehánění stáda z výběhu do výběhu, při selekci, při odstavu, manipulaci se zvířaty apod.


9

HYGIENA VÝŽIVY čl. 18 1) Vzhledem k tomu, že sezónní cyklus u jelenovitých ovlivňuje také její nároky na potravu, je třeba věnovat zvýšenou péči samicím v době dospívání a v období mléčné výživy (přímý vliv hmotnosti samice v období říje na poporodní hmotnost a intenzitu růstu jejího mláděte), a to především na farmách zaměřených na produkci masa, a výživě samců od jejich narození na farmách zaměřených na získávání pantů. 2) Jelenovití smí být přikrmováni pouze nezávadným krmivem. 3) Medikované krmivo smí být podáváno jen podle pokynu veterinárního lékaře a chovatel o tom vede v provozním denníku farmy záznam.

ZÍSKÁVÁNÍ PANTŮ čl. 19 1) K získávání kvalitních pantů je třeba dodržovat stanovený způsob ošetření a úchovy pantů. Panty je možno získávat již u 2 letých jelenů. 2) Chirurgický zákrok provádí vždy veterinární lékař za použití prostředku pro místní nebo celkové znecitlivění nebo narkotizačního prostředku. Před odříznutím paroží se provede svodné anestezie nervus cornualis (větev zygomaticotemporalis) těsně pod linea

temporalis (tj. na polovině délky mezi bází parohu a očnicí). Zákrok je možné provádět až po kontrole, že ke znecitlivění příslušné krajiny hlavy zvířete skutečně došlo. Po odříznutí paroží například chirurgickou pilkou, strunou apod. se na ránu přiloží sterilní gáza. Nedoporučuje se používat antibiotika či repelenty pro možnost vyvolání malformací, k zastavení krvácení postačuje bandáž (gumový pruh cca 1,5 cm široký, umístěný pod růží).

10


Chovatel zabezpečí, aby v době před, při a po provedeném zákroku byla samcům u kterých byl zákrok proveden věnována zvýšená péče a aby nedocházelo k jejich zbytečnému utrpení, nebo

poškození zdravotního stavu. Jeleni bez paroží nesmějí být vypouštění zpět (pokud jedinci v původním stádu mají paroží), nebo do stáda kde jeleni paroží mají.

OCHRANA ZDRAVÍ JELENOVITÝCH NA FARMÁCH čl. 20 1) Doporučuje se, aby chovatel na základě smlouvy o veterinární péči se soukromým veterinárním lékařem zajišťoval poskytnutí léčebných a preventivních zákroků. 2) Preventivní opatření se zaměřují především k ochraně zvířat před parazitárními, dietetickými a jinými nemocemi, a k diagnostickým účelům se využívají zejména nálezy, zjištěné při vyšetření masa a patologickém vyšetření uhynulých zvířat. V rámci této činnosti se doporučuje se, aby chovatel zajistil 2x ročně (na jaře a na podzim) provedení cíleného veterinárního průzkumu, se zaměřením na kontrolu zdravotního stavu zvířat. 3) K preventivním kontrolním veterinárním zákrokům se doporučuje využívat každé pravidelně prováděné imobilizace zvířat, zejména při odstraňování paroží.

4) V objektu farmy je třeba sledovat všechny vlivy, které mohou ohrozit zdraví a pohodu zvířat a následně zdravotní nezávadnost získávaných produktů. Především se sleduje používání chemických prostředků na ochranu rostlin v okolí farmy, zejména jejich letecká aplikace. 5) Při osazování farmy smí být použita jen zvířata bez zjevných příznaků onemocnění pocházející minimálně z chovu se stejnou nákazovou situací, která se na farmě karanténují za podmínek a po dobu stanovenou orgánem veterinární správy, zpravidla 28 dní. V této době se u nich provádí stanovená koprologické, sérologické, bakteriologické a jiná vyšetření s případnou následnou léčbou či usmrcením. 6) Průběžná dezinfekce, dezinsekce, příp. deratizace se provádí podle schváleného pracovního postupu s přihlédnutím k organizaci a technologii chovu.


11

VETERINÁRNÍ DOZOR čl. 21 1) Nad farmovým chovem jelenovitých se provádí veterinární dozor. Frekvenci akcí dozoru, druh a rozsah diagnostických zkoušek, popř. ochranné očkování, stanoví orgány veterinární správy. Povinné očkování se provádí pouze v případech, vyhlášených mimořádných opatření.

2) ) V případě vzniku nákazy na farmě, postupují orgány veterinární správy při provádění opatření obdobně jako v chovech hospodářských zvířat. 3) Na farmě jelenovitých je dovoleno chovat jiné druhy zvířat pouze se souhlasem příslušného orgánu veterinární správy.

ZMĚNY FENOTYPU A GENOTYPU čl. 25

veterinárním lékařem s cílem zmírnit utrpení a bolest nebo takovým stavům předejít,

1) Mimo získávání pantů podle postupu stanoveného čl. 19 tohoto řádu, jsou zákroky, které mají za následek ztrátu významného množství tkáně nebo změnu struktury kostí, nebo které vyvolávají značnou bolest nebo úzkost jsou podle zákona 246/1992 Sb., zakázány.

b) nasazení ušních známek nebo tetování do ušních boltců; Označování zvířat za použití nízkých teplot a implantace elektronických identifikačních pomůcek,

Výjimku ze zákazu uvedeného v odstavci 1 jsou povoleny v těchto případech: a) úkony provedené ze zdravotních účelů

c) výkroje a otvory do ušních boltců,

2) Plemenitbu nebo plemenářské postupy, které způsobují kterémukoliv ze zvířat utrpení, nebo u nichž lze utrpení zvířat předpokládat, nelze provádět.

DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ čl. 26 1) Tento Řád bude revidován v souladu s dalšími doporučeními Výboru

pro ochranu hospodářských zvířat při Radě Evropy nebo při změně národních předpisů, nejpozději však za pět let po nabytí platnosti.

12


SCHVALOVACÍ USTANOVENÍ čl. 27 1) “Řád pro farmové chovy jelenovitých Asociace farmových chovů jelenovitých České republiky” byl projednán a schválen v souladu se stanovami AFCHJ ČR. Ke schválení dostal

výbor AFCHJ ČR pravomoc usnesením Valné hromady AFCHJ ČR dne 3. 6. 1998. 2) “Řád pro farmové chovy jelenovitých Asociace farmových chovů jelenovitých České republiky” nabývá účinnosti dnem schválení ÚKOZ.

Ing. Luděk Bartoš, DrSc. president AFCHJ ČR

Vydala Asociace farmových chovů jelenovitých České republiky v prosinci 1999 Cena: 100,- Kč Pro členy asociace zdarma

ØÁD PRO FARMOVÉ CHOVY JELENOVITÝCH. farmových chovù jelenovitých Èeské republiky SCHVÁLENO ÚSTØEDNÍ KOMISÍ PRO OCHRANU ZVÍØAT

Recommend Documents