20.10.2014
řád: Škrkavky (Ascaridida)
▪ u člověka ▪ napadena až 1 miliarda lidí ▪ nákaza perorálně vajíčkem s larvou
samice až 50 cm samci 15 ‐ 28 cm
Nebezpečí pro hříbata
1
20.10.2014
F: 50 cm in length and 8 mm in diameter. M:15 to 28 cm long UCPÁNÍ STŘEV MLÁĎAT
silnostěnná vajíčka
dozrávají ve vnějším prostředí za 14 dní
přímý vývoj
Žijí 7 – 10 měsíců Nebezpečné hlavně pro hříbata V každém větším chovu
Škrkavka psí (Toxocara canis) samci 10 cm dospělci u šelem (psi 25% (6% psi v Praze), kočky 30‐60%, lišky 8‐14%) larva migrans (u lidí) nákaza vajíčkem nebo svalovinou paratenického hostitele
s prstovitým zakončením
samice až 18 cm
2
20.10.2014
Škrkavka psí (Toxocara canis) u šelem (psi, lišky, kočky) v tenkém střevě (silná nákaza → do žaludku → vyzvracení dospělců) tělo je na obou koncích zašpičatělé a pokryté kroužkovanou kutikulou nažloutlé barvy ♂9–13 × 0,2–0,25 cm; ♀10–18 × 0,25–0,3 cm Samec má na ocasním konci kónusovitý prstovitý výběžek (B) přední konec škrkavek (A) : latelární křidélka (alae)
dlouhými 2,0–2,5 mm a širokými 0,2 mm
larva migrans → paratenický hostitel (člověk) → larvální toxokaróza
ve svalovině fen zůstávají larvy dlouho i roky (aktivace hormony březosti)
prenatální infekce ‐ v graviditě se larvy aktivují a přestupují přes placentu do plodů (intrauterinní nákaza) reservoár larev: játra další migrace do plic (až po narození)
dospělá zvířata výjimečně hlavně štěňata, do 3 měsíců obě pohlaví stejně, potom prudší pokles u fenek V 6 měsících – jen 1/3 fenek a 2/3 psů napadeno, 9 měsících 1/6 a 1/4
Patogeneze: nejhorší u silných prenatálních infekcí (může vést ke smrti) hodně škrkavek ve střevě smrt 2.‐3. týden života u štěňat vajíčka v trusu od 22 dne p.p
po porodu přecházejí do mléčné žlázy a při kojení nakazí novorozená mláďata (galaktogenní nákaza)
VLM zvětšená játra, plicná infiltrace, eosinofilie, eosinof. granula v játrech, oči (na retině)
Ocular larva migrans (OLM): leukocoria (zašednutím až zbělením zornice), bolest a ztráta vizu napadeného oka, strabismus (šilhání)
Dospělí psi somatická (svalová) migrace, → larvy škrkavek do různých orgánů (ledviny, játra, svalovina), kde zůstávají i několik let životaschopné drobné larvičky→ ze střeva → do krevního oběhu → zachytí se v různých orgánech včetně oční sítnice
3
20.10.2014
Toxocara cati - škrkavka kočičí není schopná transplacentárního přenosu koťata se nakazí až po narození galaktogenně paratenický hostitel (PH) např. myši, člověk (děti)-VLM pozřením vajíček somatické larvy v PH po pozření DH se usídlí ve střevě DH (po tracheální migraci)
Toxocara cati škrkavka kočičí
* u koťat může způsobit vážné zdravotní problémy a vést až k úhynu * na rozdíl od příbuzné škrkavky psí se nepřenáší transplacentárně, jen mlékem či pozřením paratenického hostitele
DH: šelmy samci 6‐6,5 cm samice max. 10 cm
Nejjednodušší prevence závažných zoonóz, a u slušných a INTELIGENTNÍCH lidí samozřejmost, je odklízení trusu po vlastních volně pobíhajících psech popř. kočkách (nejenom ve městě.. ale i v přírodě) !!!
Prepatence 48-77 dní.
4
20.10.2014
‐jícen s bulbem oxyuroidní jícen ‐ samci mají pářící jehlice ‐ nejčastěji geohelminti ‐ čeleď Oxyuridae a Heterakidae
Oxyuridae paraziti tlustého nebo slepého střeva drobní červi s oxyuroidním jícnem geohelminti
Ascaris lumbricoides Toxascaris leonina Toxocara cati T. canis Parascaris equorum
Passalurus ▪samec 2-5 mm, samice 8-13 mm ▪tlusté střevo ▪embryonální vývoj za 4-6 hodin larva 1. stadia infekční→ autoinfekce
roupi s preanální přísavkou a dvoukřídlou kopulační bursou (kaudální křídla) Roup kuří (Heterakis gallinae) ▪ parazit slepých střev hrabavých ptáků (vektor Histomonas meleagridis)
5
20.10.2014
U-forma vylučovací soustavy
žlaznatý a svalnatý jícen (filariformní)
2 laterální pysky
parazit člověka, šelem a skotu
chybí pářicí plachetka (burza)
biohelminti (mezihostitelé členovci)
lokalizován v podkožním vazivu, časté sekundární infekce
samice bez vulvy - prasknutí konce těla po kontaktu s vodou → uvolnění larev
MH: buchanky
cizopasníci oční komory přežvýkavců,koní, šelem a lidí MH: mouchy Spirura dobytčí (Thelazia gulosa)
10 - 27 mm
dospělci v žaludku
léto až podzim
nepřímý vývoj: Stomoxys calcitrans (bodalka stájová), Musca domestica
6
20.10.2014
Conjunctival Habronemiasis Cutaneous Habronemiasis
10-27 mm nepřímý vývoj - Stomoxys calcitrans (bodalka stájová), Musca domestica - tvorba uzlíků ve sliznici → krvácivé rány na povrchu těla koní - léto až podzim
Larvy: 1. krvácivé rány na povrchu těla koní (léto až podzim) 2. záněty spojivky 3. plicní abscesy Dospělci: tvorba uzlíků ve sliznici, vředy
na předním konci bulbus s trny cizopasníci šelem, larvy náhodně u člověka
(migrace)
dlouzí, vlasovití červi kapsula většinou chybí vulva v přední části těla biohelminti – MH: krevsající hmyz
Wuchereria bancrofti
7
20.10.2014
▪ mízní uzliny člověka ▪ délka 30‐40 cm ▪ mezihostiteli komáři (Culex, Mansonia,Aedes, Anopheles) ▪ těžké záněty mízních uzlin – chylurie, elefantiáza
Brugia malayi
Čeleď Onchocercidae (FILÁRIE)
▪ ▪ ▪ ▪
podkožní svalovina vzácně oční filarióza Afrika, Blízký východ Mezihostitelé: ovádi (Tabanidae ‐ Chrysops)
podkožní vazivo,
mikrofilárie migrují často do očí (říční slepota) MH:muchničky (Simuliidae) Onchocerca volvulus
pravá srdeční komora a arteria pulmonalis psů a koček samec 12 – 20 cm samice až 31 cm mikrofilárie cca 0,300 mm přenos komáry (Anopheles, Culex, Aedes) hlavně sev. Amerika, ale i Evropa
mikrofilárie v krvi
samice komárů nasají mikrofilárie
v nich během 2 týdnů infekční larvy
inokulace nového hostitele
v hostiteli do pojivových tkání, kde se svlékají
krví do srdce
prepatence 6 měsíců
patence až 5 let
tromby hypertrofie pravé části srdce změny EKG zesílení druhé srdeční ozvy
vysoký pulmonální tlak hromadění venózní krve
kašel
zvětšení jater
edémy
8
20.10.2014
může infikovat člověka (např. jižní Evropa) podkožní noduly, plicní cysty (obvykle nedospívají)
samec 5 – 7 cm, samice do 17 cm
dospělci v podkoží
mikrofilárie v kůži
méně nebezpečné
cizopasníci ryb mezihostitelem planktonní korýši ústní kapsula sklerotizovaná, se žebry a výrůstky
Od 0,3 mm do několika mm Stilet v ústní dutině Saprofágové, dravé formy, cizopasníci hmyzu a především cizopasníci rostlin Nebezpeční přenašeci viróz
0,4 – 3 (6) mm Mohutný stilet v ústní dutině bazálně knoflíkovitě rozšířen h. zhoubné (Ditylenchus dipsaci) Poškozuje nadzemní i podzemní části řady druhů rostlin
9
20.10.2014
Tvoří kulovité cysty Háďátko bramborové (Globodera rostochiensis, G. pallida)
cizopasí na kořenech tvoří citrónkovité cysty h. řepné (Heterodera schachti), h. ovesné, h. mrkvové, h. chmelové
Hálkotvorné druhy Žijí endofágně Tvoří hálky na kořenech rostlin Háďátko kořenové (Meloidogyne hapla)
0,4‐1,2 mm Průnik průduchy nebo poraněnými místy Podzemní části klíčících a mladých rostlin napadá háďátko obilné (Aphelenchus avenae), Polyfágní h. kopretinové a h. jahodníkové, průnik do mladých listů a poupat, dochází k deformaci a zasychání.
nitkovití vodní živočichové podobní hlísticím s parazitickými larvami Larvy po vylíhnutí z vajíček měří asi 0,1 mm pronikají do těl živočichů (hmyzu) v okolí
nemají ústní otvor larvy vstřebávají potravu celým tělem u dospělců není znám (způsob přijímání potravy ) niťovitě dlouzí válcovití červi dospělci žijí volně (obvykle kolem 10 cm, ale i 1,5 m) ve sladkých vodách, nebo bažinách
Hostitel: vodní/pobřežní brouci, vodní larvy hmyzu, švábi)
•Jak larva roste, vyplní celé tělo hostitele.
10
20.10.2014
strunovec drsný (Gordionus scaber) sladkovodní zástupce larvy cizopasí ve střevlíčcích. v Evropě měří asi 25 cm strunovec mořský (Nectonema agile) jediný mořský zástupce (větší, než sladkovodní zástupci) larvy v krabech
gonochoristi
hlava + 4 tělní segmenty článek nese 1 pár parapodií zakončených dvojitými drápky tělo kryté kutikulou (z látky podobné chitinu) velikost do 1 mm v ústní dutině: slinné žlázy a 2 vysunutelné bodce (nabodávají rostliny a těla živočichů, např. Nematoda) pomocí svalnatého pharynxu vysávají tělní tekutiny
11
