aby si nikdy nevypalili oci pohledem na zablesk sve tla jasne jsıho vıc nez tisıc sluncı

NUKLEA RNIBOMBY

OBSAH: C ERVENY KNOFLIK Motto: ě Stejne jednou v prachu lehnem a ten prach bude mozna radioaktivnı ..ů

ZA KLADNIPREHLED NUKLEA RNICH ZBRANIA CHARAKTERISTIKY JEJICH POUZ ITI

strana 03

strana 08

Nahled do taju konstrukce a seznamenı se s mechanismem pru be hu termonuklearnı exploze

INFERNO ANEB DESTRUKTIVNIEFEKT NA SLEDKU NUKLEA RNIEXPLOZE

Peklo na Zemi je velmi vlazny m vyjadrenım destrukce zpu sobenč explozı termojadernč nebo 235 U bomby. Po prectenı tohoto clanku se budou krizovat i bezve rci a vzy vat vsechny svatč, aby si nikdy nevypalili oci pohledem na zablesk sve tla jasne jsıho vıc nez tisıc sluncı.

strana 14

C ERNOBYL - TRAGICKY POMNIK LIDSKE HLOUPOSTI Taky vam uz bylo tricet? V tom prıpade si na onu dobu vzpomenete. A pokud si nahodou myslıte, ze jste prılis mladı a unikli jste tomu zlčmu, co bylo, mam pro vas spatnou zpravu: neunikli. Nikdo nikdy neunikne.

HIROSHIMA Ě MILNIK POLITICKY KOREKTNIHO FANATISMU

strana 24

strana 31

Virtualnı pru vodce ne ktery mi opomıjeny mi fakty, kterč dokreslujı skutecny obraz nasazenı nuklearnı bomby ve valce proti .. a to je ta zasadnı otazka: ě Proti komu ? A ky m ?ů

ODTAJNŇNE TESTY NUKLEA RNICH BOMB Praktickč ukazky vedenı studenč valky aneb jak ve jmčnu sve tovčho mıru snadno a rychle vyparit maly ostrov, znicit v milisekundach 1% zivota na Zeme kouli ci testovat Ícinky radioaktivity na nic netusıcıch civilistech.

NUKLEA RNIPANDORINA SKRIN KA ANEB TO NEJHORSINA KONEC

strana 44

strana 51

Kdo to prvnı odpalı ? USA, Iran, Izrael, ruska mafie, bojovnıci ve jmčnu dzihadu nebo Vas soused podivın ? Na zave r jsme pro Vas prichystali nuklearnı hardcore z nası soucasnosti.

SLOVO AUTORU

strana 60

aleff & hombreux

Strana 2 (celkem 61)

C ERVENY KNOFLIK Motto: ě Stejne jednou v prachu lehnem a ten prach bude mozna radioaktivnı ..ů

Mozna znate nasledujıcı politicky nekorektnı vtip: Velitel americke tichomorske vojenske zakladny zjistı zavazne skutec nosti v rıdıcım centru. Necha si nastoupit jednotku, ukazuje na rıdıcı pult a rıka. č Kdo stisknul tento c erveny knoflık ? Až okamzite vystoupı z r ady !á Nikdo nereaguje. Velitel zvy sı hlas č Nebudu to opakovat donekonec na, ten, kdo stisknul c erveny knoflık, až se neprodlene dozna !á Opďt nic. Teů jiz velitel napul rve č Kur*a, kdo se motal okolo toho c ervenšho knoflıku, až kapne bozskou jinak ..á a kdyz nikdo nepohne ani brvou, tak nakonec rezignovanď doda č No co, naste stı to byl jen Novy Zšland ..„ V souladu s teoriı fekalismu je vsak treba mıt na ve domı, ze vznikne-li na strane jednč pru s*r, na strane druhč z toho majı srandu, ovsem protoze je zavislost vratna, ti, co z toho me li srandu, mu zou vzape tı ocekavat pru s*r. Proto neprekvapı, ze Ívodnı vtip zrejme nevyvola Ísme v v Japonsku, kterč si zazilo realitu inferna, jakč vyvolava stisk onoho pove stnčho cervenčho knoflıku, z druhč strany. S jistotou lze rıci, ze nuklearnı zbrane predstavujı nejnebezpecne jsı ve c, jakou kdy clove k nejen vyrobil, ale navıc i pouzil a jeste ke vsemu sam proti sobe . Zatımco se kazdy den miliardy civilistu ve nujı svč praci, ne kolik set milionu zeleny ch mozku a fızlu paranoidne patra po neprıteli a drzı nonstop prst na ne kterčm z cerveny ch knoflıku . Nedobrovolny mi pokusny mi kralıky se stali lidč v historii mnohokrat, nejcaste ji samozrejme pri vy voji chemicky ch, biologicky ch a jaderny ch zbranı. Naprıklad australska vlada zacala nedavno vysetrovat, jak se australstı vojaci v 50. a 60. letech stali laboratornımi zvıraty, jez byla vystavena zarenı pri britsky ch jaderny ch zkouskach. Vojaci zkouseli ru znč oblecenı, aby se poznalo, co poskytuje nejve tsı ochranu pred radiacı bezprostredne po vy buchu atomovč bomby. Zhruba pred ctyrmi lety prinesl list Sunday Times zpravu o tom, jak desıtky ve zn u a zajatcu zemrely v agonii pri pokusech s biologicky mi a chemicky mi zbrane mi. Iractı ve dci pry svč pokusy de lali naprıklad v uzavreny ch prostorech, kde mezi svazanč zajatce rozprasili antrax a pres nepropustnč sklo si de lali poznamky o jeho Ícincıch. V bezohlednčm nakladanı s lidmi proslul Sove tsky svaz. V roce 1953 byly zahajeny prıpravy na vojenskč cvicenı s realny m nuklearnım vy buchem. V nasledujıcıch letech 1954 a 1955 byli naste hovani na Cukotku do dreve ny ch domku ve zni, muzi i zeny. V blızkosti tabora pak ve dci nechavali vybuchovat zkusebnı vodıkovč bomby. Nejprve pod zemı, pak na povrchu. V roce 1954 se uskutecnilo v osade Trockoje v Orenburskč oblasti (jizne -uralsky vojensky okruh) taktickč cvicenı sove tsky ch vojsk v poctu 44.000 vojaku pod vedenım generala Ivana Petrova, kterč podle ocity ch sve dku pripomınalo konec sve ta. Do oblasti svrhl dne 14.8. 1954 Tu-4 bombu z vy sky 8km, ktera explodovala ve vy sce 350 metru . Ve chvılıch vy buchu byli v prostoru vojaci, kterı sem byli Ímyslne preveleni. Ve tsina z nich byla zasazena nestıne nou radiacı. Samostatnou kapitolu pak tvorı havarie jadernč elektrarny Cernobyl, o kterč bude takč rec. Mame k dispozici osobnı sve dectvı velıcıho nacelnıka sme ny 4. bloku. Britstı ve dci za druhč sve tovč valky zkouseli chemickč zbrane sami na sobe . Experti, kterı pracovali na vy voji nervovy ch plynu , nemohli pokusy uskutecn ovat na zvıratech, protoze neume la vylıcit svč pocity, kterč jsou u te chto latek velice du lezitč. Ve dci se proto zavırali do plynovy ch komor s papırem a tuzkou, aby zaznamenali, co s nimi plyn de la. Ne kterı docasne oslepli, jiny m bylo dlouhou dobu spatne . Americkč operace jako Hiroshima ci Nagasaki nepotrebujı komentar, ale za zmınku stojı napr. operace PlumbBob. Vse probıhalo v rezii armady USA na ě jadernč strelniciův pousti Nevada v roce 1957. Operace PlumbBob me la formu 29 termonuklearnıch podzemnıch explozı o sıle 0,5kt TNT az 74 kt TNT. Me lo se jednat o bezpecnč testy konvencnıch zbranı a tzv. ě cisty ch termonuklearnıch bombů. Be hem operace PlumbBob se v oblasti pohybovalo 16.000 vojaku na cvicenı Desert Rock VII a VIII. Be hem jaderny ch explozı se vsak do atmosfčry uvolnilo tolik Strana 3 (celkem 61)

radiace, ze cca. 38.000 lidı utrpe lo nemoc z ozarenı, nasledkem cehoz cca. 1.900 osob nasledne zemrelo. Skoro bych rekl ě The American dream came trueů. Skutecna povaha sve ta je kruta a nuklearnı zbrane davajı do rukou tak velkou moc, ze jejich pouzitı mu ze snadno zahubit nejen velky pocet lidı, ale v dnesnı dobe je v sazce zivot na celč planete . Vy voj tčto technologie ukazal mıru fanatismu v lidskč povaze, ale atomova bomba znamenala jen zacatek predznamenavajıcı prıchod zbranı mnohem strasne jsıch ť bomby vodıkovč, neutronovč, kobaltovč a dalsıch. Jako de ti jsme v dobach studenč valky kazdorocne nacvicovali evakuaci pro prıpad nuklearnıho Ítoku, cistili jsme masky ne jaky m roztokem namoceny m do buniciny. Smrde lo to pak jako bolava noha, ale nikdo si netroufnul zpochybn ovat Ícelnost tčto prevence, i kdyz se rıkalo, ze filtry uz jsou davno nefunkcnı. Dle nazoru oficialnıch mıst na nas byly namırenč americkč nuklearnı hlavice a stacilo pouze stisknout cerveny knoflık. Tehdy bral kazdy podobna prohlasenı s rezervou jako projev studenč valky mezi kapitalisticky m zapadem a bolsevicky m vy chodem. No, povım Vam, ze kdyz jsem si zacal procıtat zaznamy o nuklearnıch zbranıch v americky ch archivech, zalapal jsem po dechu. Nejen, ze byla skutecnost mnohem horsı nez zmin ovana politicka propaganda a moc nechybe lo a mohli jsme zazıt nuklearnı valku na vlastnı ku zi, ale fakta o poctu provedeny ch testu , jejich nasledcıch a hlavne motivech lidı, kterı za vy vojem stali, jsou slusne receno sokujıcı a velmi znepokojiva. Jestli ne kdo pochybuje o tom, zda neprehanım, aóse laskave podıva na dokument catalog.html a pak aóreviduje svu j falesny pocit jistoty na surovou realitu faktu v katalogu uvedeny ch. Jedna se o kompletnı seznam provedeny ch testu nuklearnıch zbranı od 16.07. 1945 do 29.07. 1996. Pri obvyklč velikosti fontu Currier to ma v tiskovč podobe celkem 40 stranek, z nichz je po odectenı metodologie razenı a popisu zkratek a pojmu na zacatku cca. 34 stranek reportu. No, rade ji se neodvazuji manualne prekontrolovat, kolik to mu ze mıt presne radku , ale pri normalnı strance formatu A4 mam 64 radku krat 34 stran textu, kde kazdy radek reportu zacına datumem rovna se 2.176 provedeny ch odpalu nuklearnı zbrane o sıle nula nula nic az po de s nahane jıcı exploze monster, ktera nechajı vyparit maly ostrov nebo zlikvidovat v okamziku 1% zivota na Zeme kouli. Pritom poslednı jaderny test vu bec provedl Pakistan 30. kve tna 1998. Jednalo se o podzemnı explozi o sıle 20kt TNT. Na zaklade dostupny ch biologicky ch dat vypocıtali sove tstı ve dci, ze vy buch tzv. "cistč" vodıkovč bomby (majorita sıly vy buchu je v termojadernč fu zi, nikoliv ve ste penı uranovč bomby, jez je pouhou rozbuskou pro zahajenı termojadernč fu ze) o sıle 1 Mt TNT (megatuna) vytvorı radioaktivnı uhlık s dlouhodoby m globalnım Ícinkem, ktery zpu sobı smrt nejmčne 6.600 lidı v nasledujıcıch 8.000 letech. Skoro bych rekl, ze nad ne cım takovy m je nutno se do hloubky zamyslet a zanalyzovat, zda jiz prece jen nenastal cas zacıt se chovat zodpove dne a mısto vrazde nı takč pomyslet, jak vytvorit jiny lepsı sve t, jez nebude pripomınat valecnou zonu, kde jsou na vsech frontach jako dnes kretčni (pozn. zejmčna armada + mesiastı zkorumpovanı politici), kterı cenı zuby na jinč kretčny na ostatnıch frontach a nemyslı na nic jinčho nez jak se vzajemne posekat a zaroven se neposr*t ze strachu o vlastnı zadek. Proc nezıt ve Sve te , kde blb bude pravdive nazy van blbem a jeho vy skyt bude spıs na okraji spolecnosti, neboójım ostatnı lidč budou prirozene pohrdat a ne ze bude kdejaky blb jako dnes drzet prst na cervenčm knoflıku a bude se masochisticky ukajet vlastnım strachem, aby nezesılel a neodpalil to nakonec v maniakalnım pomatenı sam. Pripocte te si k tomu jeste riziko exploze cca. 50 nuklearnıch hlavic vcetne vodıkovy ch bomb megatunovč sıly, kterč pri rosadach armada USA poztracela na ru zny ch mıstech po sve te . Pro inspiraci doporucuji clanek na serveru seaplanet.web2u.cz. Navrhuji veskerč klony spolecenskčho systčmu (obecne blby) vy se popsančho typu mentalnı Íchylnosti pripoutat ke kufrıku s mensı bombou, ktera zabije v prıpade exploze jen je, odvčzt je na opuste ny ostrov a bombu po vzdalenı se do uctivč vzdalenosti na dalku odjistit. Ve zby vajıcı casti sve ta bychom mohli jıst normalnı kvalitnı jıdlo a ne jedy, de lat smysluplnou praci a ne tzv. ě karičru ostry ch ramenůa nachazet radost v kvalitnıch mezilidsky ch vztazıch, jez si kolem sebe normalnı lidč celozivotne vytvarı. Nevidım jediny du vod, proc bych se me l smirovat s tım, ze nenı mozna zme na oproti stavajıcımu status quo. Je ! Kdyz uz vycerpate veskerou sılu k tomu, abyste potlacovali svoje chyby, zkuste jeste tu nejjednodussı ve c ť prvnı


moznost. Uchovat si cistotu prozitku, jakou zname ze svčho de tstvı a oprıt se zaroven o vyzralost a zivotnı zkusenosti, jez si kazdy tvorıme a chranıme. Pokusme se nebat a vyuzıt svou skutecnou kapacitu ke zme ne sebe sama v lepsı lidi. Davat je mnohem efektivne jsı nez brat. Strach branı naprostč ve tsine lidı, aby pohlčdli na podstatu ve ci, procıtili jejı sılu a zazili tu chvıli, kdy se strach rozpustı jak para a tčme r vymizı. Odnepame ti se snazı filozofovč popsat podstatu ve ci a svč postrehy umı zformulovat do jedinecny ch Ívah otevırajıcıch tajemna zakoutı mysli a Ducha. Opravdova akcelerace vy voje vsak nastala az s prıchodem technologicky ch vynalezu a s rozvojem prırodnıch ve d, zejmčna pak v dobe , kdy clove k zacal hledat tajemna zakoutı hmoty a rozhodl se rozbıt atom. I kdyz jsou nasledky jadernč exploze fascinujıcı svou silou, formou i rozsahem, tak napr. u vodıkovč bomby se v souladu s Einsteinovou rovnicı E=MC2 uvolnı jen cca. 1% veskerč energie, kterou mu ze teoreticky hmota vydat. Cistou prome nu hmoty v energii predstavuje pouze reakce hmoty a antihmoty, ale tyto pokusy se zatım (naste stı) odehravajı pouze v laboratornıch podmınkach a prozatım nehrozı, ze by byla armada s vy zkumem dale nez nejve tsı sve tovč ve deckč centrum CERN. Za zmınku rozhodne stojı vy stavba nejnove jsıho a dosud nejve tsıho urychlovace castic na sve te pro ve deckč Ícely, jehoz dokoncenı se planuje na rok 2007. Urychylovac bude umıste n prave ve svy carskčm CERNu. Dıky prelomovč konstrukci a gigantickč velikosti umoznı novy cyklotron skok v oblasti vy zkumu reakcı hmoty a antihmoty. Nostradamus by me l radost, rok 2012 je tu coby dup. Uvolne nı nesmırnč energie v hmote je svou povahou blızkč mystčriu velkčho tresku, ktery zatım predstavuje nejpravde podobne jsı pocatek nam znamč historie vesmıru. U velkčho tresku byly stejne jako v prıpade exploze nuklearnı bomby nejdu lezite jsı prvnı zlomky casu v radech mensıch nez prvnı sekunda, jez vymezily vy chozı parametry a historii vesmıru. A prave historie uz nejednou prokazala, ze clove k nema daleko k tomu, aby vyhubil sam sebe, ale dnes ma k dispozici pekelny stroj a drzı prst na jeho spousti. Je tedy spıs s podivem, ze jeste nenastala katastrofa, protoze dnes jiz nenı du lezita otazka, zda k infernu mu ze dojıt ci ne, ale spıs, jak zabranit, aby k ne mu nedoslo. Strhujıcı je i historie vy voje nuklearnıch zbranı, na ne mz se podılela skutecna elita ve deckčho sve ta vcetne Alberta Einsteina. Po odpalenı prvnı atomovč bomby Fat Man se nemalč mnozstvı ve dcu zde silo jejı sıly a du sledku plynoucıch pro lidstvo, ale i presto jiz v pru be hu 2. sve tovč valky a hlavne po nı vedenı americkč armady, ne kterı ve dci (John Ludwig von Neumann, E. Fermi a E. Teller) a politici, jmenovite napr. Dean Acheson, David Lilienthal, Louis Johnson (na zaklade komise tvorenč te mito lidmi doporucil vy bor senatu 31.1. 1950, aby USA sestrojili ě superbombuů) presve dcovala vladu USA, aby provedli preventivnı jaderny Íder nejen na Japonsko, ale i na SSSR ! I za cenu globalnı nuklearnı zimy ! SSSR byl preci jenom flak zeme . Mezi sve tlč vy jimky patril napr. Hans Bethe. Po valce Bethe spolupracoval s americky m ve dcem Eduardem Tellerem na vodıkovč bombe . Pozde ji vedl tazenı za pokojnč pouzitı a za mezinarodnı kontrolu nad jadernou energiı. V roce 1958 se Bethe zame ril na prezidenta USA s cılem prosazovat nuklearnı odzbrojenı. Byl poradcem Spojeny ch statu v zenevskčm nuklearnım zakazu nuklearnıch zkousek v atmosfčre. Radil prezidentovi Eisenhowerovi a pozde ji prezidentu m Kennedymu a Johnsonovi, jak chranit lidstvo pred zneuzitım jadernč energie. Rozdıl mezi dobou, kdy byla svrzena jedna z prvnıch atomovy ch bomb na Hiroshimu o sıle cca. 15kt TNT a dneskem je, ze dnes ma armada USA be zne ve vy zbroji nuklearnı hlavice o sıle 200 kt TNT az 750kt TNT. Ma vu bec ne kdo predstavu, jak by asi dopadl kobercovy jaderny nalet na SSSR s te mito zbrane mi ? Jeste lepsı byl du vod, proc tento vıce nez sıleny plan Americani nakonec nerealizovali. Na rozdıl od by valy ch evropsky ch utecencu , nabozensky ch fanatiku a pronasledovany ch zidu , ze ktery ch se rekrutovali prvnı osadnıci dnesnıch USA, majı Rusovč mnohem delsı kulturnı historii jako narod a jestli je ne kdy ne co stmelilo proti vne jsımu neprıteli, tak to byla vzdy ne jaka velka vlastenecka valka. Podle neoficialnıch informacı me li Ídajne Rusovč tzv. ě zbran mıruů. Jednalo se o trıstupn ovou termonuklearnı zbran kombinujıcı sılu a formy destrukce ste penı uranu a termojadernč syntčzy zesılenč o ě booster effectůobohaceny m uranem ukrytou na supertajnčm mıste prekonavajıcı svou silou i nejve tsı dosud vyrobenč termonuklearnı bomby. Sıla vodıkovč bomby roste v podstate linearne s objemem izotopu vodıku, kterč majı zreagovat, takze to znamena, ze sıla


exploze v podstate NENI OMEZENA nicım jiny m nez objemem nashromazde nčho mnozstvı expanzivnı latky ť nejcaste ji sme si izotopu vodıku (X litru hydrogenium, ilitry deuterium a zlomkovč mnozstvı stovek gramu tritium). Kdyby obrannč systčmy SSSR zachytily blızıcı se masivnı jaderny Ítok z USA, byli Rusovč odhodlani stisknout cerveny knoflık, ktery by vyvolal explozi, jez by strhla do termojadernč fu ze i ostatnı lehkč prvky v atmosfčre a nase planeta by na par okamziku emitovala takovč mnozstvı energie ve forme fotonu , ze by kvadriolionkrat presvıtila Slunce, nacez by se rozlčtla do vsech koncu vesmıru. Ovsem ani tak nebylo nikdy vylouceno, ze i vy buch ě obycejnčů vodıkovč bomby dostatecnč sıly nezpu sobı totčz. Vzhledem k extrčmnım podmınkam, v jaky ch termonuklearnı reakce probıha (20 milionu ÝC az 100 milionu ÝC), se neda dopredu stanovit, jakou bude mıt vodıkova bomba vy slednou sılu. Jistč je pouze to, ze spolu s bombou v okolı zreaguje 2 % - 15 % ostatnıch lehky ch prvku v atmosfčre a nikdo nenı schopen predem zarucit, ze se shodou nahod nezacne sırit inferno naprıc celou planetou. A jeste vıc zarazejıcı je fakt, ze toto riziko podstupovali ve dci, vojaci a politici jmčnem vsech zivy ch bytostı na tčhle planete pri kazdčm nuklearnım testu. Kdyz se ne koho zeptate, jaky ma nazor na zbrane hromadnčho nicenı nebo na nuklearnı zbrane , mnoho lidı se shodne v tom, ze je to strasnč riziko presahujıcı jejich chapanı (tedy az na ty zelenč mozky a mesiasskč politiky). Jak mozna cıtıte, je to vıc pocit nez znalost faktu , co vzbuzuje opravne ny strach z pouzitı te chto zbranı. Rozhodli jsme se tedy seznamit nase ctenare se zajımavy mi poznatky, o ktery ch se be zne nemluvı, ale kterč jsou verejne prıstupnč. Mısto zave ru naznacım, co Vas tedy ceka. Stavajıcı pracovnı koncept naseho zame ru predstavuje sčrii clanku v dnesnım Duchu zame reny ch na nasledujıcı oblasti: Zakladnı prehled nuklearnıch zbranı a charakteristiky jejich pouzitı Nahled do taju konstrukce a seznamenı se s mechanismem pru be hu termonuklearnı exploze

Inferno aneb destruktivnı efekt nasledku nuklearnı exploze Peklo na Zemi je velmi vlazny m vyjadrenım destrukce zpu sobenč explozı termojadernč nebo U-235 bomby. Po prectenı tohoto clanku se budou krizovat i bezve rci a vzy vat vsechny svatč, aby si nikdy nevypalili oci pohledem na zablesk sve tla jasne jsıho nez tisıc sluncı.

Inferno aneb formy poskozenı zdravı Skutecnou katastrofu pro lidskč zdravı znamena prımy zasah nuklearnı explozı. Ale i ti, kdo se ve zlomku sekundy nevyparı ci nezemrou v nasledujıcıch hodinach az ty dnech, budou sve dky nevy slovnčho utrpenı. Neunikne v podstate nikdo.

C ernobyl / autenticka vypoveč nacelnıka 4. bloku Sve dectvı z prvnıch hodin zachranny ch pracı po explozi jadernčho reaktoru elektrarny Cernobyl zachycenč Viktorem G. Smaginem.

Hiroshima / par opomıjenych faktu Virtualnı pru vodce ne ktery mi du lezity mi okamziky exploze americkč nuklearnı bomby Little Boy nad japonsky m me stem Hiroshima vcetne video ukazky.

Operace Crossroads / test BAKER Jedna z prvnıch nuklearnıch explozı zachycena na filmovčm platne , kterou byly testovany mimo jinč Ícinky vy buchu na lode v te snč blızkosti epicentra. Film ukazuje test v realnčm case.

Operace Ivy Mike / jak vyparit maly ostrov rychle a snadno Test prvnı termonuklearnı bomby, jejız nazev by se dal prelozit jako ěAkademik Mikeů, u kterčho se skutecnı akademici seredne prepocıtali.

Operace Castle Bravo / jak znicit 1% zivota na Zemekouli Sčrie testu vysokokapacitnıch termonuklearnıch bomb se spetkou tritia vytvarejıcı ěbooster effectůaneb jak prome nit ocekavanı v Ícinky termonuklearnıho monstra 100% na neskutecny ch 270 %.


BONUS Ě TEST GRABLE Zkuste dat do ruky zeleny m mozku m plazivce (mozny preklad slova ě Grableů). Nevıte, co se za tımto stupidnım nazvem skry va ? Nenı to nic jinčho nez de lostrelecky projektil raze 280mm s nuklearnı hlavicı. Test Grable byl historicky prvnı zkouskou odpalenı atomovč (U-235) bomby (obdobnčho typu jako byla pouzita v japonskčm me ste Hiroshima) vy strelem z gigantickčho de la, jez samotnč vazilo 85 tun. Uvedeny typ de la ma dostrel 20 mil. Test probe hl v pousti Nevada 25. kve tna 1953 v 15:30 25 GMT neboli v 8:30h 25s mıstnıho casu. Predpokladana sıla byla 14kt TNT, skutecnost 15kt TNT. Fotografie zachycujıcı explozi bomby Grable o sıle 15kt TNT

Fotografie jsou to jiste zajımavč, ale je to jen slaba kava proti tomu, co probıhalo zblızka. Nasledujıcı video ukazka vam priblızı masakr, ktery smetl z povrchu zemskčho vse, co mu stalo v ceste . Zkuste si pri sledovanı filmovy ch zabe ru predstavit, co asi exploze totoznč sıly zpu sobila nad Hiroshimou a pak si polozte otazku, zda to bylo nutnč ..

aleff, 28.01. 2006


ZA KLADNIPREHLED NUKLEA RNICH ZBRANIA CHARAKTERISTIKY JEJICH POUZ ITI

Nahled do taju konstrukce a seznamenı se s mechanismem pru be hu termonuklearnı exploze

V Ívodnım clanku ě CERVENY KNOFLIKůjsme naznacili, ze clove k ma v sobe takovou mıru fanatismu, ze se za Ícelem zıskanı celosve tovč nadvlady nezastavı pred nicım, vcetne rizika rozpoutanı globalnı zkazy a pohlcenı Zeme koule v pekle nuklearnı celoplanetarnı exploze. Je zajımavč, ze lidi vıce zame stnava, jak mu ze takova zkaza vypadat, nez aby si uzıvali vlastnı svobody a pe stovali obycejny kazdodennı ritualnı samanismus, jez drime v kazdčm v nas. Kdyz se nam ne kdo vzepre, nejradsi bychom v takovou chvıli drzeli vsı silou prst na pove stnčm cervenčm knoflıku, abychom si ě vynutiliůpocit prevahy, jejız velikost me rıme mırou strachu toho, kdo se vzeprel nası vu li. Problčm je, ze lidč s mentalitou, do nız jsem se pokusil v minulč ve te vmyslet, trpı pocitem, ze oni ve dı lčpe nez kdokoli z nas, co je dobrč pro nas. Du lezitč je slovo ě trpıůť to je totiz odraz jejich sve ta strachu o to, ze nikoho jejich osobnı utrpenı a zbytecnost jejich existence nezajıma. Mohou se tedy zviditelnit jen tehdy, kdyz budou jinč lidi ohrozovat a postavı je do pozice rukojmıch. Zkuste si za pomocı tohoto Íhlu pohledu domyslet, co to ude la v celosve tovčm me rıtku. Reality show, jejımz vıte zem je nejobycejne jsı neemand s nejhuste jsım pocitem strachu, ktery nede la nic jinčho, nez ze ostatnı nutı sdılet s nım tu jeho paranoiu. Sıtem cas od casu propadne ne kdo stejne tak hluboko, ne kdy i nız a to neemandovi prinası nadpozemskou iluzi slasti a uznanı, pricemz od toho momentu netouzı po nicem jinčm, nez aby ho tato iluze jiz nikdy v zivote neopustila a on jiz nikdy nespatril realitu svčho vlastnıho zivota a nemusel se odpovıdat sam sobe za vsechny svinstva, ktera v zajmu blaha ostatnıch spachal. Stezkami strachu se ubıral i zpu sob, jaky m byl veden vy zkum jaderny ch zbranı. Na samčm zacatku panovaly obavy, aby Adolf Hitler nevyrobil ne co tak sılenčho jako atomovou bombu sam. Byla shan ka po ve dcıch a mezi nejschopne jsı patrili mnozı zidi z celč Evropy vcetne Alberta Einsteina. Nejlepsı mozky byly importovany do USA z Ne mecka, S vy carska, Rakouska, ale i SSSR, MaĎarska, Bulharska a nakonec i z Ceskč republiky. Nasım zastupcem byl genialnı charismaticky cesky ve dec Georg Plazcek. Placzek vytvoril teorii Ramanova rozptylu, teorii spekter polyatomicky ch molekul, teorii rozptylu sve tla v kapalinach. Podılel se na objevu jadernčho ste penı, spoluzalozil obor fyziky neutronu , pomahal otevrıt cestu k jadernčmu reaktoru i k atomovč bombe . Do projektu Manhattan prispıval napred z Montrealu, okolo konce valky pracoval pres rok prımo v Los Alamos, nakonec jako vedoucı teoretickčho odde lenı. Velmi pravde podobne byl jediny m ceskoslovensky m sve dkem prvnıho pokusnčho vy buchu atomovč bomby (16. 7. 1945). Snad jeste du lezite jsı vsak byl jeho vliv (odborny i spolecensky ) na kolegy, casto drzitele Nobelovy ceny. Jeho zasluhou Oppenheimer vystrızlive l z komunisticky ch iluzı a snad i prijal vedenı projektu Manhattan. On privedl Otto Frische k vysve tlenı ste penı uranu a Bohra k objevu, ze pomaly mi neutrony se ste pı jen izotop uranu 235 U. Strach Ameriky z Hitlerovy rostoucı moci zpu sobil, ze se v Los Alamos sesla dosud nikdy nenashromazde na elita ve dcu z celčho sve ta. Vy zkumna laborator patrila toho casu mezi nejutajovane jsı mısta na sve te . K dispozici je dnes sice mnoho Ítrzkovity ch faktu , ale doporucuji k prectenı knihu Roberta Jungka ě Jasne jsı nez tisıc sluncıů, ktera pojednava o projektu Manhattan, za jehoz nazvem se ukry val tajny vy voj vy roby atomovč bomby. Mıstem prvnıho testu vsak mohla by t nedobrovolne i vojenska zakladna v Los Alamos. Velky m problčmem pri vy voji prvnı atomovč bomby bylo stanovit vahu kritickčho mnozstvı obohacenčho uranu. V praxi to vypadalo tak, ze v laboratori za sklem se na kolejnicıch proti sobe mechanicky posouvaly dve polokoule uranu 235U a byly zkoumany jejich interakce. Postupne se zve tsovala velikost polokoulı a ope tovne se polokoule nechaly priblizovat k sobe . Az se jednou stalo ne co neocekavančho .. Rusky ve dec (jeho jmčno si bohuzel nevybavuji) k sobe priblizoval dve polokoule 235U o celkovč vaze cca. 50kg ne o moc ve tsı nez velky pomeranc. Kdyz byly ve vzdalenosti 10cm ť Strana 8 (celkem 61)

20cm od sebe, ne co se pokazilo na mechanickčm ovladanı hybnčho zarızenı a mezi polokoulemi se zacalo bly skat nazelenalč sve tlo pocınajıcı rete zovč reakce. Od exploze de lilo laborator jen par sekund, be hem ktery ch ve dec vyhodnotil situaci tak, ze tčme r okamzite opustil rıdıcı pracoviste , vrhnul se za sklo a holy ma rukama od sebe obe reagujıcı polokoule uranu odtrhnul. Mozna tento hrdina, o ne mz se ve skolach neucı, zachranil za cenu vlastnıho zivota sve t pred Adolfem Hitlerem, mozna zachranil ě pouzeůnejschopne jsı ve dce tč doby, mozna, ze jen ě obycejne ůpolozil zivot ve prospe ch budoucnosti vsech okolo, nezavisle na jejich poctu. Verejnost zpravidla rozeznava rozdıl mezi atomovou a termonuklearnı bombou, ale chceme-li se zorientovat, zjistıme, ze systematickč rozde lenı nuklearnıch zbranı nenı zas az tak jednoduchč. Spektrum jejich typu zahrnuje celou radu ru zny ch forem od ste pnč uranovč bomby 235U az po termonuklearnı bomby obohacenč ru zny mi Ďabelsky mi triky. V zasade se da rıci, ze ste penı uranu (tedy jednoho z nejte zsıch prvku ) zajistı iniciaci termojadernčho slucovanı vhodnč latky, nejcaste ji prvku s co nejnizsım protonovy m cıslem ť idealne tedy vodıku. Oznacenı se vyvıjelo postupne . Pu vodnı oznacenı A-bomba (atomova bomba) vychazelo z faktu, ze chemicka exploze vznika z reakcı mezi jednotlivy mi atomy. Oznacenı bylo ale nepresnč, neboóbrzy prisly na radu vodıkovč bomby, tzv. H-bomby, jejichz soucastı byla klasicka uranova bomba ť ta byla pouhou rozbuskou, zpu sobem, jak zahrat jinou explozivnı sme s, dıky kterč mohla zapocıt tepelna rete zova = termojaderna reakce. Drıve byla systematizace nuklearnıch testu zalozena kryptograficky na nazvu testu a jmčnu bomby. Kazdy test me l svoje kodovč jmčno slouzıcı k identifikaci, takze treba prvnı atomova bomba se nazy vala Gadget a byla testovana v sčrii testu nazvanč Trinity. Po roce 1952 se preslo na jednodussı systčm, kdy kazdy test dostal unikatnı nazev. Bomby na principu uranovóho stepenı Jedna se o bomby, kterč majı jako jediny zdroj energie ste pnč reakce, ke ktery m dochazı, vyskytne-li se pohromade nadkritickč mnozstvı ste pnč latky, nejcaste ji plutonia nebo obohacenčho uranu. Pu vodnı bomby Gadget, Little Boy (Hiroshima) a Fat Man (Nagasaki) byly bomby na ryzım principu ste pnč reakce. Testy provade ly nejen velmoci jako USA, SSSR, UK, Francie nebo Cına, ale takč Israel, Indie, Jiznı Afrika a Pakistan. Bomby na principu ste pnč reakce vsak majı svč limity. Ve tsı bomby vyzadujı vıce ste pnčho materialu, ktery je se vzru stajıcım mnozstvım extrčmne obtıznč udrzet v mensıch castech v podkritickčm mnozstvı a uchranit je pred vlastnı detonacı. Nemčne obtıznč je nashromazdit dostatecnč mnozstvı ste pnč latky, neboóneutrony samovolne unikajıcı ze ste pnč latky mohou snadno zpu sobit neplanovanou pre-detonaci. Bomby na principu termojadernó reakce Vsechny bomby, jez nepracujı pouze na principu ste pnč reakce, jsou kombinovanč. S te pna reakce jen vytvorı potrebnou teplotu pro fu zi a ta zesılı destruktivnı efekt bomby. Podıl ste pnč reakce a termojadernč fu ze na celkovč sıle bomby se pritom u ru zny ch druhu kombinovany ch bomb lisı. Bomby se zesılenou ste pnou reakcı neboli ě booster effectů Na zacatku sel vy voj cestou zesılenı Ícinku ste pnč reakce pomocı fu ze. Toho se dosahovalo pridanım ne kolika gramu plynnč sme si izotopu vodıku Deuteria 2H a Tritia 3H do obalu vyrobenčho z jadernčho materialu tvorıcıho naloz bomby. Jakmile se rozebe hla ste pna reakce a teplota dosahla potrebnč vy se, probe hla okamzite D-T fu ze, jez dodala enormnı mnozstvı vysoce energeticky ch neutronu a ty drasticky zesılily rozebıhajıcı se ste pnou reakci. Akceleracı ste pnč reakce byl dosazen tzv. úbooster effect„, jez dokaze zdvojnasobit sılu bomby napr. z 20kt TNT na 40kt TNT. Prvnım testem s pouzitım ě booster effectuůbyla exploze bomby


Greenhouse, ve kterč byl pouzit kryogenicky zkapalne ny plyn ze sme si izotopu Deuterium / Tritium. Test Greenhouse 45,5kt TNT, 24.05. 1951, ostrov Janet na atolu Enewetak

ě Booster effectůse dnes pouzıva be zne . Redukuje se tım vaha bomby, jejı velikost i potreba mensıho mnozstvı ste pnčho materialu, ktery je velmi nestabilnı. Technika zesılenı ste pnč reakce je tedy vhodna zejmčna pro malč bomby, u ktery ch nasobı jejich Ícinnost, pricemz resenı je ě ekonomicky vy hodnčůť tedy az na vy robu Tritia, to je zase super drahč navıc se rychle rozklada. Minimalne 5,5% Tritia se ztratı kazdorocne i pres veskera opatrenı pri jeho skladovanı. Na ě booster effectůale stacı par gramu . Bomby vıcestupn ovč s iniciacı termojadernč fu ze ě radio-implozıů Tento druh bomb dalsı generace je nazy van tčz Tellerovy-Ulamovy bomby v zavislosti na typu stupn u stďpenı-fuze nebo stďpenı-fuze-stďpenı. Fu ze izotopu vodıku D-T zde jiz nepredstavuje jen ne jaky ě booster effectů, ale prevzala roli vlastnı naloze, a proto sıla 235U proti D-T, prıpadne Lithiu nestacı navıc nez jen na pouhou rozbusku. Sıla bomb tımto prekrocila hodnotu stovek kt na desıtky Mt neboli megatun. Pu vodnı motivy zlevnit vy robu bomby, jejı hmotnost atd. naplne nım malčho prostoru v uranovč nalozi plynnou sme sı D-T vedly pochopitelne k dosazenı ve tsıho ě booster effectuůa ve dci zve tsovali obal pro D-T, coz nakonec vyÍstilo ke zme ne konceptu a 235U byl umıste n mimo vlastnı obal s D-T v samostatnčm obalu. D abelsky stroj byl tvoren dve ma bombami, z nichz ta prvnı doposud nejstrasne jsı tvorila jen pouhy prvnı stupen slouzıcı k vy buchu mnohonasobne silne jsımu, ktery se ve tsinou odehrava jen pri explozıch hve zd v dalekčm vesmıru. Souvisejıcım efektem toho konceptu je, ze starosti s ve tsım nez nezbytne nutny m mnozstvım U odpadly a pozornost ve dcu byla presunuta k otazce, zda podobne jako v prıpade nestabilnıho obohacenčho 235U bude mnozstvı sme si urcenč pro jadernou fu zi ne cım limitovano a v prıpade , ze ano, cım ? 235

235

U rozbuska je konstruovana tak, ze jejı exploze je sme rovana do stredu komory se sme sı DT. Jakmile se rozebe hne ste pna reakce, paprsky X (rëntgenovč zarenı) vyzarenč uranem stlacı jiz tak nesmırne horkou sme s (10 tisıc ÝC az 20 tisıc ÝC) do stavu, kdy z nı vznikne plazma a naslednč inferno ve forme rete zovč termojadernč fu ze. Oznacenı tohoto procesu se vzilo jako pojem úradio-imploze„. Aby toho nebylo malo, tak radio-imploze mu ze pomocı termojadernč fu ze zazehnout jeste tretı stupen . A aby toho bylo vıc, nez kolik rozumny clove k snese, pak ve zte, ze ani tretı stupen nemusı by t to nejhorsı. Pocet stupn u te chto bomb nenı principialne omezen. Teoreticky je moznč sestrojit bombu, jejız sıla bude odvisla pouze od mnozstvı D-T nebo jinč sme si vhodnč pro termojadernou reakci, jakč lze nashromazdit pohromade a na technologii schopnč udrzet tuto de sive destruktivnı sme s ve stavu, kdy mu ze zreagovat v nejvy hodne jsım pome ru. Stacı jen jedna 235U bomba a dost velky pocet D-T bomb v rade za sebou, aby se rete zova reakce rozrostla do tč mıry, ze zreagujı i ostatnı lehkč prvky v atmosfčre a jakmile si tento proces dokaze zachovat svu j ru st a dostatecnou teplotu, nic mu neunikne a v radech desıtek sekund vytvorı nase Zeme koule nejjasne jsı mısto v galaxii a nezanecha po sobe takrka nic. V prıpade Tellerovy ch-Ulamovy ch bomb jsme vy se rozlisili dva zpu soby, jaky mi termojaderna reakce zesılı efekt 235U bomby, a to stďpenı-fuze a stďpenı-fuze-stďpenı. V prıpade ste penı-fu ze byla plynna sme s D-T umıste na uvnitr 235U naloze a ě booster effectůznasobil sılu bomby dvakrat, tedy se jednalo o nasobek pu vodnı sıly 235U bomby. Strana 10 (celkem 61)

Ve rte, ze pravy horor nastane, kdyz privedete k zazehu termojadernou reakci neuve ritelny m tlakem a teplotou pomocı sme rovč radio-imploze 235U bomby v samostatnčm obalu prımo do jadra sekundarnıho obalu s D-T. Bomby s prevazujıcım podılem fu ze na celkovč sıle destrukce se oznacujı takč jako úc iste bomby„. Celkovy podıl na sıle bomby zaujıma termojaderna fu ze, a to okolo 97 %. V tomto prıpade se ě booster effectůpocıta na desetinasobky a celkovou sılu v radech megatun oproti sıle klasickč 235U bomby. Chcete-li ale ne co, co Vam pripomene Velky tresk, zkuste koncept stďpenı-fuze-stďpenı. Stacı, kdyz obal pro sme s D-T vytvorıte z 235U a uplatnıte princip ě booster effectuů. Tretı stupen predstavuje zmıne ny obal, ktery pro zazehnutı vlastnı ste pnč reakce vyuzije proud rychly ch neutronu emitovany ch probıhajıcı termojadernou fu zı. K tomu dochazı priblizne v okamziku, kdy se rozebıha termojaderna fu ze naplno. Obal z obohacenčho uranu tak pomu ze jeste dramaticky akcelerovat vzru st jiz tak vysokč teploty na celkovy ch 20 milionu az 100 milionu ÝC a napomoci ke zreagovanı co nejve tsıho mnozstvı D-T, kterč by jinak pri poklesu teploty prislo nazmar. Dıky tretımu stupni majı tyto bomby nejdestruktivne jsı Ícinky dıky sıle tepelnč a razovč vlny, ale navıc po sobe zanechavajı nepredstavitelne velky oblak radioaktivnıho spadu (podıl ste penı na celkovč sıly bomby je cca. 85 %). Zkuste si predstavit, co se asi de je, kdyz hrib typicky pro vy buch termonuklearnı bomby vyroste do vy sky cca. 60 ť 70 km. Tak vypada zesılenı Ícinku na stonasobky a ě booster effectůdosahuje celkovč sıly v radech desıtek megatun oproti sıle klasickč 235U bomby. ě Car bombaů Kam az mu ze včst fanatismus, dokazuje test s nazvem ě Car bombaů, ktery provedli Rusovč 30.10. 1961 nad ostrovem ě Novaja Zemljaů. Rusovč dıky spionazi zıskali plany termonuklearnıch bomb z USA, a dıky tomu nebyli tak dobre obeznameni se vsemi nejnove jsımi detaily konstrukce americky ch nuklearnıch bomb, procez experimentovali. Car bomba vychazela z trıstupn ovč konstrukce okopırovanč od Americanu a vybuchla ve vy sce 4km nad zemsky m povrchem. Tımto zıskali Rusovč sve tovy primat, neboóse jednalo o nejve tsı vy buch nuklearnı zbrane na sve te . ě Car bombaůme la sılu 50Mt TNT. Sve telny zablesk byl pozorovatelny na vzdalenost 1.000 kilometru , hribovity oblak sahal do vy sky 70 kilometru , v okolı ne kolika set kilometru bylo na pevnine vsechno zniceno a tlakova vlna oblete la trikrat zeme kouli. Oproti ocekavanı to byla velmi ě cistaůnuklearnı bomba. Na jejı sıle se podılela termojaderna fu ze z 97 %. Toho je dosahovano pouze u bomb, kterč nemajı obal vytvoreny z obohacenčho uranu 235U. Rusovč pracovali jeste s plany, kde byl uvazovan obal z levnčho 238U, jez byl pouzit na test nejsilne jsı americkč termonuklearnı bomby Mk-41 o sıle 25Mt TNT. ě Car bombaů me la ve skutecnosti jen polovicnı sılu oproti planovanč, neboóbyla navrzena k dosazenı sıly vy buchu o ekvivalentu 100Mt TNT. Neutronovč bomby Neutronovč bomby se formalne nazy vajı úbojove hlavice se zesılenou radiacı„. Jsou to malč termonuklearnı bomby, kterč neabsorbujı tzv. rychlč neutrony (vybuzenč na Íroven kinetickč energie odpovıdajıcı az 14,7 Mev) uvnitr, ale naopak je nechavajı uniknout ven. Tyto neutrony predstavujı nejpronikave jsı zarenı, kterčmu neodola ani pancčrovanı nebo ochrana proti gama paprsku m. Neutronovč bomby za sebou nezanechavajı radioaktivnı spad a pu sobı pouze v okamziku exploze, kdy zasahnou cıl smrtelnou davkou radiace. Radiace vyssı nez 600 rad je zivotu nebezpecna a zabije priblizne 50% lidı v ne kolika hodinach, i kdyz zprvu clove k nepozna, ze byl zasazen. Zde je dobrč poznamenat, ze neutronovč bomby jsou navrzeny tak, aby zabily okamzite a s jistotou. Proto jsou navrhovany, aby dosahly v okamziku exploze 8.000 rad nad cılovou oblastı. Neutronovč bomby se od termojaderny ch bomb lisı v tom, ze pouzıvajı mnohonasobne nizsı mnozstvı sme si D-T, ktera nema formu naloze, ale ě pouhčhoůpaliva pro termojadernou reakci. Fu ze D-T uvolnı 80 % svč energie ve forme kinetickč energie neutronu , kterč zpu sobı naslednou radiaci. Pro predstavu, o jak malč mnozstvı D-T se jedna, platı Íme ra, ze pro


explozi o ekvivalentu 1kt TNT postacı 12,5g Tritia 3H a 5g Deuteria 2H. Kobaltovč bomby a bomby s jiny mi prıme semi Bomby s prıme sı vzacny ch solı jsou remiscencı konceptu ste penı-fu ze-ste penı, ale na rozdıl od 235 U je pro vy robu obalu sekundarnıho stupne bomby s termonuklearnı sme sı pouzit jiny material nez 235U a tento material je obohaceny specialnı prıme sı se zame rem rozsırenı radioaktivnıho spadu s ru zne dlouhy m polocasem rozpadu. Prıme s ma za Íkol obohatit neutrony unikajıcı z termojadernč reakce a zpu sobovat tak radioaktivnı zamorenı cılovč oblasti. Ru znč sme si pritom zpu sobujı zamorenı na ru zne dlouhou dobu. Podmınkou je, aby me la emitovana castice ve vy slednčm efektu ve tsı schopnost pronikat vsım v cılovč oblasti, nez majı gama paprsky. Kratky polocas rozpadu majı napr. soli zlata (2,7 dne), stredne doby majı soli Tantalu (115 dnu ) nebo Zinku (244 dnı) a naprıklad polocas rozpadu Kobaltu je vıce 5 let. Bomby s prıme semi vzacny ch solı jsou prıbuznč tzv. úspinavy ch bomb„, neboójsou tak malč, ze pu sobı lokalne , ale zcela zamorı Ízemı na dlouhou dobu. Zadnč z tčto kategorie bomb nebyly nikdy testovany v atmosfčre s vy jimkou testu Antler/Round 1 provedenčho Britskou armadou dne 14.09. 1957. Bomba o sıle 1kt TNT byla odpalena v ramci radiochemickčho ě experimentuův Tadje, v oblasti Maralinga v Australii, ale test byl oznacen za nehodu nikdy jiz nebyl zopakovan. Jadernó strelnice Na Ícinky nuklearnı bomby ma vliv i zpu sob, jaky m je bomba privedena k explozi. Pri atmosfčricky ch testech ve vy sce ne kolik set metru nad povrchem dosahujı nejdestruktivne jsıch Ícinku termonuklearnı bomby o sıle megatun. Ne kterč testy probıhaly na zemskčm povrchu. V tomto prıpade zu stane po explozi krater o velikosti stovek metru az ne kolika kilometru . V prıpade atmosfčrickčho nebo povrchovčho testu je do atmosfčry vyneseno obrovskč mnozstvı prachu, kterč v extrčmnım prıpade mu ze natolik zeslabit pronikanı slunecnıch paprsku atmosfčrou, ze dojde k efektu nuklearnı zimy. Zatımco v Pacifiku uprostred oceanu se provade ly atmosfčrickč a povrchovč testy, na Ízemı USA v pousti Nevada probıhaly testy podzemnı, u ktery ch bylo mozno presne zme rit sılu exploze, ale zaroven omezit kontaminaci atmosfčry. Na povrchu pak po explozıch zu staly ru zne velikč kratery, jak se zem propadla a podle toho, jak moc byla bomba silna, doprovazelo testovanı ru zne velkč zeme tresenı. Na nasledujıcıch fotografiıch si mu zete ude lat obrazek o tom, jak de siva skutecnost odpovıda suchy m formalnım faktu m. Jadernč strelnice na Ízemı USA

Na obrazku vlevo je mapa Nevady, kde mu zete vide t vlevo zony, kde se provade ly nuklearnı testy vcetne nedalekčho Desert Rock nechvalne proslulčho pri testu PlumbBob. Vpravo je pak skutecnč dılo zkazy vyfotografovanč ze satelitu. Ty malč tmavč tecky jsou kratery po cca. 700 provedeny ch nuklearnıch testech. Vpravo je pak fotografie krateru po podzemnıch explozıch zblızka.


Obrazek vlevo ukazuje mapu jaderny ch strelnic na Ízemı USA. Cıslo v zavorce indikuje pocet nuklearnıch testu . Je-li zame renı jaderny ch strelnic na pu vodnı mape spravnč a nezme nily-li se od tč doby hranice statu USA, tak vnımavčho ctenare zaujme blızkost jadernč strelnice v Nevade a me sta Las Vegas, znamč oazy vsech hazardčru a gambleru vybudovanč z pene z mafie (viz. obrazek vpravo). Cervena linie predstavuje statnı hranici. Jadernč strelnice USA v Pacifiku

Touzıte-li poznat na vlastnı oci, jak vypada pozemsky raj, ktery armada USA prome nila v nuklearnı strelnici, rozhodne volte destinaci Marschalovy ostrovy, kde se nachazı atoll Bikini. Vlevo se mu zete kochat krasou prırody. To ě vykousnutč mıstoůje krater po ě testuůjednč z nejsilne jsıch termonuklearnıch bomb v historii USA se vzletny m nazvem ě Castle Bravoů, o kterč pripravujeme samostatny clanek. Obrazek uprostred je mapa atolu Bikini a na obrazku vpravo je mapa jaderny ch strelnic v Pacifiku.

Mate-li jiz cestovnı horecku a vidıte se na dovolenč v prekrasnčm prostredı by valč jadernč strelnice, vyuzijte nabıdky ne kterč ze specializovany ch cestovnıch kanceları a zıskate moznost vplout do oazy dostatecne velkčho nevkusu pripravenčho pro americkč turisty, kterı se tu cıtı jako doma. I kdyz ... atol Bikini by val drıv v roce 1946 skutecny m domovem pro 196 pu vodnıch obyvatel, ktery m fčrove prome nil jejich raj v peklo na Zemi americky narod cıtajıcı ne jaky ch 280 milionu lidı. Hovorım-li o nevkusu, mam na mysli tčz souvisejıcı nebetycnou aroganci, s jakou se americka tupost na atolu Bikini roztahuje. Zaujmou-li Vas ilustracnı fotografie, mu zete se presve dcit na webu The Library Art Gallery at the Florida Gulf Coast University, jaka to je vlastne Ízasna ve c ta turistika a ty ě bombgirlsů, kdyz mate tu spravnou uniformu. Yeah .. God bless America ! aleff, 31.01. 2006


INFERNO ANEB DESTRUKTIVNIEFEKT NA SLEDKU NUKLEA RNIEXPLOZE

Peklo na Zemi je velmi vlazny m vyjadrenım destrukce zpu sobenč explozı termojadernč nebo 235U bomby. Po prectenı tohoto clanku se budou krizovat i bezve rci a vzy vat vsechny svatč, aby si nikdy nevypalili oci pohledem na zablesk sve tla jasne jsıho vıc nez tisıc sluncı.

V minulčm dıle sčrie o nuklearnıch zbranıch jsme provedli mensı sondu do historie vy zkumu technologie vy roby nuklearnıch zbranı a pokusili jsme se ve strucnosti setrıdit du lezitč odlisnosti mezi ru zny mi typy nuklearnıch bomb. V dnesnım clanku se zame rıme ve ve tsım detailu na pru vodnı efekty, s nimiz je treba v prıpade nuklearnı exploze pocıtat. Skutecnou katastrofu pro lidskč zdravı znamena prımy zasah nuklearnı explozı. Ale i ti, kdo se ve zlomku sekundy nevyparı ci nezemrou v nasledujıcıch hodinach az ty dnech, budou sve dky nevy slovnčho utrpenı. Neunikne v podstate nikdo. Jak vidıte, oproti pu vodnımu pracovnımu konceptu avizovančmu u prvnıho clanku tčto sčrie, jsme se rozhodli spojit tčma efektu termonuklearnı exploze a jejich Ícinku na prostredı okolo s poskozenım zdravı, kterč velmi Ízce s efektem nuklearnıch explozı souvisı. S ohledem na momentalnı de nı ve sve te , zejmčna v souvislosti se situacı v Iranu, zaradıme na zave r sčrie clanek o globalnı problematice pouzitı nuklearnı zbrane v nası soucasnosti, neboótčma jaderny ch zbranı shodou nahod nabıra na aktualnosti. Rozhodne se nebude jednat o politiku, ale nejve tsı hardcore si nechame nakonec. Jestlize ne kdy zazijete vy buch nuklearnı bomby na vlastnı oci, mu zete si by t jisti, ze Vam jeden zablesk jejıho sve tla znicı cely zbytek zivota. Jak moc, to zalezı na Vası vzdalenosti od epicentra vy buchu. Budete muset by t v nejlepsım prıpade pres pu l kontinentu daleko, ale stejne neuniknete. Nuklearnı bomby produkujı pri svy ch explozıch nejhorsı moznou kombinaci smrtıcıch a neskutecne destruktivnıch efektu , z nichz ne kterč zabıjı okamzite (vy buch, tepelnč zarenı, vysoka davka ionizace) a jinč pomalu. Jiny mi slovy ť mohou to by t stovky tisıc let, po kterč je rozsahlč Ízemı kontaminovano radioaktivnım spadem. Je obtıznč rıct, co je horsı, zda v prvnım de jstvı prichazejıcı inferno provazenč typicky m oblakem ve tvaru hribu nebo neviditelna smrt na dobu mnohonasobne delsı, nez je dčlka lidskčho zivota. Podstata destruktivnı sıly termonuklearnı bomby Nejdu lezite jsı reakce provazejıcı explozi thermonuklearnı bomby jsou: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

2

D + 3T -> 4He + n + 17.588 MeV D + 2D -> 3He + n + 3.268 MeV 2 D + 2D -> 3T + p + 4.03 MeV 3 He + 2D -> 4He + p + 18.34 MeV 6 Li + n -> 3T + 4He + 4.78 MeV 7 Li + n -> 3T + 4He + n - 2.47 MeV 2

kde 2D oznacuje izotop vodıku Deuterium, 3T oznacuje izotop vodıku Tritium, 6Li a 7Li izotopy Lithia, 4He izotop Helia, p proton, n neutron a MeV hodnotu uvolne nč energie. Rychlost ste pnč reakce 1. je 100 krat ve tsı nez u reakce 2. a 3., kterč jsou zase 10 krat rychlejsı nez reakce 4. . Rychlosti reakcı 1. az 4. vzru stajı exponencialne s teplotou, ale ne ve stejny ch pome rech. Thermojaderna reakce 4. je zazehnuta az jakmile zacnou probıhat reakce 2. a 3. a jejich teplota dosahne kritickč hodnoty, kdy je zazehnuta thermonuklearnı fu ze ť reakce 4., ktera uvolnı nejve tsı mnozstvı energie. Reakce 5. a 6. sice produkujı takč izotopy, ale jejich rychlost je prılis mala na to, aby jim byl prisouzen ve tsı nez maly vy znam. Na celkovč uvolne nč energii 100 % v pru be hu prvnı minuty po explozi termonuklearnı bomby majı vliv tri efekty, jak nasleduje: < 100kt TNT Tepelnč zarenı 35 %


Tlakova vlna 60 % Ionizace / Radioaktivita (80 % gama zarenı, 20 % neutrony) 5 % > 1Mt TNT Tepelnč zarenı 45 % Tlakova vlna 50 % Ionizace / Radioaktivita (80 % gama zarenı, 20 % neutrony) 5 % Toto srovnanı je jen velmi hrubč. Ve skutecnosti jednotlivč casti bomby zreagujı v ru zny ch pome rech svy ch komponentu (pome r sme si 3T a 2D, pocet stupn u stďpďnı/fuze/stďpenı, mnozstvı 235U apod.), kterč urcujı celkovou sılu a formu exploze, ale interakce te chto forem neuve ritelne silnč a rychlč energie se vzduchem a s prostredım terčnu v cılovč oblasti se mohou dramaticky ru znit. Vzduch tepelnčmu zarenı neboli termalnı radiaci prakticky neklade odpor, proto tepelna vlna znicı extrčmne rychle a vysoko vzru stajıcı teplotou vse ve svčm dosahu. Cım ve tsı termonuklearnı (vodıkova) bomba, tım ve tsı Ízemı prome nı v mrtvou zonu. Zavislost je v podstate linearnı, tedy jiny mi slovy bomba o sıle 100kt TNT zasahne priblizne desetkrat ve tsı Ízemı nez bomba o sıle 10kt TNT. Razova vlna je zvukovy efekt. Exploze doslova vytlacı ohromnč mnozstvı energie do prostoru okolo a stlacı gigantickou masu vzduchu. Ten se jako zve tsujıcı koule rozpına vsemi sme ry. Radiace je velmi intenzivnı, ale klesa s druhou mocninou vzdalenosti ť podobne jako sıla tepelnč vlny. Radioaktivita je silne pohlcovana vzduchem, ktery m prochazı, coz zpu sobuje jejı jeste rychlejsı pokles. Ale je treba si uve domit, ze sıla radiace extrčmne stoupa spolu s celkovou sılou exploze. Akademickč diskuse o ru znčm %-nım podılu vy se uvedeny ch efektu na celkovč sıle exploze je bezpredme tna v prıpade , ze hovorıme o thermonuklearnıch bombach trıdy 100kt TNT a ve tsıch, coz jsou prakticky veskerč soucasnč strategickč nuklearnı hlavice ve vy bave armad jaderny ch velmocı. Smrtelna radiace se vyskytne pouze ě v blızkostiůexploze, kde stejne nikdo neprezije rade nı tepelnč a razovč vlny. Krome toho smrtelnč popalenı mu ze by t zpu sobeno i v mnohem ve tsı oblasti, nez ve kterč bomba zazehne ohn ovč smrsti. Bomba o sıle 20Mt TNT mu ze zpu sobit potencialnı smrtelnč popalenı III.stupne v okruhu 40km, vsude tam, kde tlakova vlna zpu sobı skody ve tsı nez vytlucenč sklo v oknech. Zame rıme se ale na zvlastnosti ne ktery ch fazı exploze podrobne ji, mozna budete prekvapeni, co Vam ve skole nerekli .. Ohniva koule Pri explozi vznikne prakticky okamzite obrovska ohniva koule zivena extrčmnı teplotou, ktera silne zahreje svč okolı, pricemz je ohromna energie vyzarena formou thermalnı radiace (vcetne ultrafialovčho zarenı), ktera vzape tı vytvorı razovou/tlakovou vlnu. Intenzita thermalnı radiace rychle vzroste. Nenı se co divit ť v tu chvıli ma prichazejıcı inferno teplotu 60 milionu az 100 milionu ÝC, tedy uvoln ujıcı se energie z reagujıcı hmoty ma asi 10.000 krat vyssı teplotu nez povrch slunce a zazarı 1016 krat (kvadrilionkrat) silne ji, nez jak jsme zvyklı u slunce nad nami. Priblizne 80 % energie se v tč chvıli nachazı ve forme vybuzeny ch/excitovany ch fotonu . Pri uvedenč teplote se fotony chovajı jako rëntgenovč zarenı nabitč energiı v rozsahu 10 az 200 KeV. Kdyby Vam teĎ dal ne kdo serioznı hadat úproc myslıte, ze koncept hvďzdny ch valek poc ıta s fotonovy m dďlem ?„ napadla by Vas souvislost s vy vojem nuklearnıch zbranı ? Fotony mame preci spojenč se solarnımi kalkulackami, ne ? A ejhle .. nejen ve vası hlave mozna zacalo svıtat. Ono vyuzitı energie fotonu ma ru znč formy a mnohč z nich jsou na prvnı pohled velmi nenapadnč. Zvlasó , kdyz je to vsem na ocıch a je jim receno jen nezbytnč minimum, aby se neznepokojovali. Vy zkum pochopitelne pokracuje, ale fotonovč de lo, jehoz experimentalnı demonstrativnı vy strel zachyceny (pri dnesnım stavu techniky) na nekvalitnım filmu sotva znicı


mensı objekt, neevokuje na prvnı pohled souvislost s vy zkumem nuklearnıch zbranı a nezpu sobuje takovy de s jako termonuklearnı bomba, protoze az na par ve dcu nema nikdo tuto technologii k dispozici a osud nası budoucnosti je dost vratky na to, aby se dal nevyvıjely zbrane tak strasnč, aby privedly celč lidstvo ke globalnımu odzbrojenı. Alespon tak to dodnes chapou vojensko-politickč skupiny, kterč se de lı o sve tovladu. Jak rıkajı hosi ze CIA: úNďkdo se starat musı„. Prvnı formou energie, jez je vyzarena ven jeste skrz existujıcı obal bomby, jsou gama paprsky unikajıcı rychlostı sve tla. Pru vodnım efektem je oblak smogu v okruhu ne kolika metru okolo tvorenčho ozonem a oxidy dusıku. Pokles energetickč hladiny unikajıcıch castic se projevı jako rëntgenovč zarenı pronikajıcı vsım takč jeste rychlostı sve tla. Zazehnuta rete zova reakce vsak emitovanč/vyzarenč castice ope t castecne absorbuje/pohlcuje a tak dochazı k rete zovčmu re-emitovanı dalsıch castic vzdy s ope t o ne co nizsı hladinou energie. Tomuto procesu se rıka úprenos radioaktivity„, ovsem i tak se v iniciacnı fazi jedna o procesy mnohem rychlejsı nez expanze plasmy, ktera ma na sve domı vznik ohnivč koule nad epicentrem exploze. Expandujıcı bublina extrčmne vysoky ch forem energie se zformuje do sfčrickčho Ítvaru, jemuz se rıka úisothermalnı sfe ra„, jejız teplotu ne kolika desıtek milionu ÝC udrzuje rëntgenovč zarenı. Jeste , nezli se bublina zformuje do sfčrickčho Ítvaru, projevı se prichazejıcı exploze tichy m vseprostupujıcım sve telny m zableskem. 1 ms

Na fotografii je pekelny koktejl thermalnı radiace v dobe 1 milisekundy po explozi nuklearnı bomby. Je to snad nejÍchylne jsı fotka, na jakou jsem narazil. Odpalovacı ve z jeste nenı vyparena a Ítvar ma tak ostry jas, ze dennı sve tlo okolo vypada jako cernocerna tma, aby byl vu bec rozeznatelny tvar tč Íchylnosti. Provazy giganticky ch hodnot energiı thermonuklearnı fu ze ohlasujı prıchod inferna. Majı-li cernou barvu, vyletujı z jejich stredu jakčsi do be la rozzhavenč hroty energie s mnohem vyssı teplotou, jez se derou na povrch. Je to neklamnč znamenı pouzitı tzv. ě booster effectů(viz. minuly clanek). Majı-li provazy odrazy ru zny ch barev, zadnč hroty jimi v tčto fazi exploze neprochazejı ven a je to pro zme nu du kaz o tom, ze se jedna o klasickou 235U bombu. Razova tlakova vlna a emise thermalnı radiace Jakmile dojde k expanzi ohnivč koule, rozbe sne na hmota se ě ochladıůna 300 tisıc ÝC, jas ě poklesneůna hodnotu prekracujıcı ě pouzeů10.000.000 nasobek jasu slunce a radiace se sırı na povrchu ohnivč koule ě jenůrychlostı zvuku. Na povrchu ohnivč koule se zacne formovat razova vlna jako du sledek narazenı emitovany ch castic na okolnı vzduch. Tomuto fenomčnu se rıka úhydrodynamicka separace„. U bomby o sıle 10kt TNT k tomu dochazı priblizne 100 mikrosekund po explozi, kdyz ma ohniva koule pru me r ne jaky ch 13m. 6 ms (obrazek 1), 6 ms + 16 ms + 18 ms (obrazek 2)

Dalsı rozpınanı probıha rychlostı 30km/s (stokrat rychleji nez rychlost zvuku) za pru vodnı


teploty 30 tisıc ÝC (cca. 5 krat vyssı nez teplota slunce), pricemz ve stredu exploze se stale nachazı superhorka isothermalnı sfčra. 10 ms + 16 ms + 20 ms + 30 ms (obrazek 1), 10 ms az 94 ms (obrazek 2)

Na filmovy ch zabe rech to vypada jako prvnı ě pulzův expanzivnım pohybu hmoty prichazejıcı v prıpade 20kt TNT bomby 10 milisekund po explozi. V ten okamzik ma ohniva koule pru me r 180m. 90 ms (obrazek 1), 15 s (obrazek 2)

V okamziku 15 milisekund se razova vlna ochladı na 3.000 ÝC, je velka 220m a rozpına se rychlostı 4km/s. Isothermalnı sfčra ve stredu exploze ma stale 8.000 ÝC a prejde do viditelnč podoby ve forme druhčho pulzu priblizne 150 milisekund po explozi. V prıpade bomby o sıle 1Mt TNT prijde druhy pulz az 1,8 sekundy po explozi. Mach efekt Ve tsina nuklearnıch bomb byla navrhovana k vy buchu m v atmosfčre ve vy sce ne kolika set metru nad povrchem. U povrchovy ch explozı se vzdy jedna o ne jaky specificky Ícel, jakčho ma by t vy buchem dosazeno. Ve tsinou je zame rem vytvorit masivnı mrak radioaktivnıho spadu, kratery o sıri stovek metru a hloubce desıtek metru hovorı samy za sebe. Jakmile se od ohnivč koule zacne sırit razova/tlakova vlna, narazı na zemsky povrch a odrazı se a vytvorı druhou razovou vlnu sırıcı se za prvnı vlnou, ale o dost rychleji. Tento jev se jmenuje úMach efekt„ a projevuje se jako kruh, ktery se od epicentra exploze sırı po povrchu vsemi sme ry. EMP Ě Elektromagmeticky impuls Sekundarnım produktem rëntgenovčho zarenı existujıcım pouhy ch 10 nanosekund je silnč elektromagnetickč pole, jez se projevı jako EMP. Tento efekt spotrebuje cca. 0,3 % celkovč sıly thermonuklearnı bomby a je vygenerovan reakcı, pri kterč jsou paprsky X (rëntgenovč zarenı) asymetricky absorbovany/pohlcovany molekulami okolnıho vzduchu. Tomuto procesu se rıka úComptonuv rozptyl„ nebo úComptonuv jev„. Jedna se o kaskadovou reakci, pri kterč kazdy rëntgenovy paprsek vygeneruje 30.000 elektronu . Kourovč stopy kontrolnıch raket, ktery mi byla me rena sıla tlakovč vlny v prvnıch okamzicıch exploze

Vy boj EMP o sıle 20KV/m ť 50KV/m vytvorı stopu od povrchu zeme az do vy sky cca. 80km a Strana 17 (celkem 61)

je viditelny ne kolik minut nezli enormnı mnozstvı elektronu , jez vy boj uvolnı, pohltı molekuly vzduchu. Lidem sice EMP neude la nic, ale v prıpade thermonuklearnı bomby o sıle desıtek megatun vyradı EMP veskerč elektrickč prıstroje a elektroniku (vse, co je citlivč na elektrickč prepe tı) az na horizontu zemskčho povrchu, tedy v oblasti o pru me ru az 2.500km. Pocıtacovč desky v okamziku vyhorı, na vsech kovovy ch predme tech (elektrickč vedenı, antčny, letadla, kovovč soucasti konstrukce budov) se vytvarı elektricka indukce v podobe sve telny ch zablesku . V oblasti velkč desıtky kilometru znemoznı EMP radarovč vysılanı na dobu desıtek sekund az minut. Rusenı vysılanı rozhlasovy ch vln na vysoky ch frekvencıch (FM) prerusı EMP na vzdalenost az ne kolik tisıc km na dobu minut az hodin v zavislosti na presny ch podmınkach prostredı. Pohled na zablesk smrti Pro prıpad, ze se stanete sve dky nuklearnı exploze, doporucujı prırucky padnout k zemi hlavou sme rem od epicentra vy buchu. Kdyz neodolate a budete chtıt pohlčdnout tvarı v tvar infernu, riskujete vaznč poskozenı ocı. V horsım prıpade Vam je vypalı tepelna vlna. Inferno

Exploze je neocekavana, a tak se ve tsina lidı na kratky okamzik otocı, aby se podıvala, co se to de je na obloze. V lepsım prıpade zpu sobı ostry zablesk sve tla u cca. 4 % populace v okruhu 100km zane t spojivek. Zablesk sve tla (zejmčna v noci) vsak zpu sobı krom toho takč tzv. Flash efekt neboli prechodnou slepotu. Dojde k vypalenı casti pigmentu zornicky oka, postizeny vidı jen oslnivy flek a dokud se pigment znovu nezregeneruje, slepota pretrvava. Podle sıly expozice se jedna o dobu ne kolika sekund az hodin, ale v extrčmnım prıpade i dnu (cca. ty den). Celkem to komplikuje zachrannč akce v postizenč oblasti. Abych nezapomne l, tak poskozenı ocnı rohovky radiacı dramaticky zvysuje moznost rakoviny oka a i tak mu ze by t trvale provazeno nadme rny m slzenım do konce zivota. Velky tresk Od epicentra exploze se po vy buchu zacne sırit nesmırne silna razova/tlakova vlna tlacıcı pred sebou masu vzduchu nadzvukovou rychlostı, pricemz vzduch v popredı vlny vytvarı de sivou ve trnou smrsó . Tlak zpu sobujıcı dynamickč proude nı vzduchu okolo objektu , kterč mu prijdou do cesty ma pri tčto rychlosti znicujıcı Ícinky. Video ukazka ru zny ch nuklearnıch explozı ť Mythos Kubrick

Mnozı si jeste mozna vzpomenou na rade nı hurikanu Katrina v New Orleans, ktery nabıral nad morem hodnoty hurikanu kategorie 5 s rychlostı presahujıcı 250km/h. Celkem by me zajımalo, jestli si ne kdo umı predstavit, jakou paseku vytvorı ve trna smrsópohybujıcı se rychlostı presahujıcı 1.200km/h, ale s vysokou jistotu se da konstatovat, ze nuklearnı zbrane novč generace budou nebo mozna jiz jsou schopny podobnou smrsóvyvolat jako hlavnı efekt svč exploze, ale zatım je to v rovine spekulace. Ionizujıcı radiace V prıpade odpalenı nuklearnı zbrane mame co de lat se ctyrmi typy ionizujıcı radiace, kterč vedou k poskozenı zdravı:


Gama paprsky jsou energeticky vybuzenč fotony s kratkou vlnovou dčlkou projevujıcı se jako rëntgenovč zarenı. Beta castice jsou energeticky vybuzenč elektrony. Alfa castice jsou energeticky nabita jadra Helia. Neutrony jsou skodlivč, aójsou energeticky vybuzenč ci nikoliv (pomalč / rychlč neutrony), coz jen zhorsuje jejich Ícinky. Vsechny ctyri typy radiace fungujı na zaklade stejnčho mechanismu zpu sobujıcıho dalekosahlč poskozenı zdravı. Mame co de lat s neviditelnou smrtı, ktera se projevuje tak, ze jakmile Vas prozarı, zacne me nit metabolismus Vaseho organismu a Vase te lo zacne uvoln ovat volnč radikaly. Tyto slouceniny hrajı v lidskčm te le velmi du lezitou roli. Doporucuji procıst clanek na serveru Avicenna, ktery Vam pone kud otevre oci. Jiny mi slovy, volnč radikaly jsou prirozenou soucastı bune cnčho metabolismu neboli vy me ny latkovč neboli zivota jako takovčho. Bavıme se o procesech na bune cnč Írovni. Za be zny ch okolnostı se s jejich vy skytem organismus vyporada svy mi obranny mi prostredky, ale vzajemnč interakce s volny mi radikaly jsou podstatou starnutı. Je-li Vas organismus vystaven davce radiace pri explozi nuklearnı bomby, nemate sanci. Rozlozı Vas to zaziva na bune cnč Írovni. Rychlč neutrony vsak krom uvoln ovanı volny ch radikalu umı jeste horsı ve ci, napr. zme nı obycejnč atomy na radioaktivnı izotopy a tım v napadenčm organismu zvysujı jeho vlastnı radioaktivitu. Neutrony jsou spolu s rëntgenovy m zarenım velmi nebezpecnč tım, ze se lze pred jejich pronikavostı jen obtızne chranit. Radioaktivita snadno prostupuje snad vsım a je moznč jı jen ztlumit nikoliv zastavit. Je neviditelna a mu zete jı detekovat pouze dozimetricky mi prıstroji. Intenzitu zarenı ze 100 % na 10 % mu ze snızit ocel (8,4cm ť 11cm), pu da (41cm ť 61cm), voda (61cm ť 100cm), ale i drevo (100cm ť 160cm). Nemate-li ale superbrne nı jako ne jaky Golem, smrtelnou davku schytate i na dost velkou vzdalenost. V prvnıch hodinach po explozi nuklearnı bomby majı Alfa a Beta castice vıcemčne zanedbatelnč Ícinky, to ovsem neplatı v prıpade radioaktivnıho spadu, ktery predstavuje dalsı stupen destruktivnıch Ícinku nuklearnı bomby. Pri nekontrolovanč rete zovč reakci bomba vyvrhne ze svy ch Ítrob koktejl az 80 ru zny ch izotopu , jez vylčtnou spolu s prachem do vy se desıtek kilometru , kde vytvorı dost nebezpecnou sme s, jejımz prostrednictvım se radiace dal sırı. Po ne jakčm case zu stavajı aktivnı jen izotopy s dlouhy m polocasem rozpadu a ty predstavujı velkou hrozbu, neboójsou nahodile unaseny vzdusny mi proudy. Krome hru z radiace zmıne ny ch vy se stojı za zmınku napr. 137Cesium s polocasem rozpadu 30 let. Tento izotop je pu vodcem smrtelny ch davek radioaktivity pretrvavajıcıch po cela staletı zpu sobujıcıch vznik nadorovčho bujenı. Opravdovy m favoritem mezi izotopy je vsak 14Carbon neboli radioaktivnı uhlık s polocasem rozpadu 5.730 let. No, aspon , ze tento izotop pomu ze archeologu m zjistit starı mumie Otzi, rade ji se ani neptam, jakčmuze druhu vy zkumu vde cıme za tak presnou metodu stanovenı starı cehokoli pomocı metody me renı polocasu rozpadu radioaktivnıho uhlıku. Specialitou tohoto izotopu Uhlıku jsou degenerativnı zme ny v DNA, tedy v samotnčm zdrojovčm kodu naseho organismu. O to huste jsı mi prijde, ze de facto napada samou podstatu naseho zivota. Mozna si vzpomenete na fotografie z Cernobylu ť ovce s dve ma hlavama nebo pe ti nohama, o geneticky ch mutacıch u lidı v sedesaty ch letech by se daly popsat stohy papıru. Nemoc z ozarenı Tak a na radu prichazı skutecnč hardcore. Nemoc z ozarenı je du sledkem vystavenı lidskčho organismu vysoky m davkam radiace v kratkčm case ne delsım nez ne kolik ty dnu . Zlomovou hodnotu predstavuje davka radiace odpovıdajıcı 300rem, ale i nizsı davky mohou zpu sobit smrt v du sledku poskozenı organismu na bune cnč Írovni. Kratkodoba radiace 450rem zpu sobı smrt u 50 % populace v dobe jednoho ty dne, ale je-li organismus vystaven nizsım davkam, kterč se


be hem roku naakumulujı na celkovou hodnotu 1.260rem, 50 % populace zemre i ve vzdalene jsıch oblastech. Pro snadne jsı orientaci uvadıme nasledujıcı prehled: Radiace < 100rem Zachytitelnč zme ny v krvi jsou od Írovne 25rem, ale spolehlive rozeznatelnč zme ny nastavajı az od 50rem. Nastane fluktuace poctu bıly ch krvinek a pokles poctu cerveny ch krvinek. Tyto zme ny vymizı v horizontu me sıcu a jsou detekovatelnč pouze pomocı laboratornıch testu . V praxi to ovsem znamena pokles imunity, snızenı produkce spermiı a od Írovne 80rem je 50 % muzu po prechodnou dobu sterilnıch. 100rem ť 200rem Tato Íroven primarne snızı krvetvorbu. Typicky mi pru vodnımi jevy je nevolnost, zvracenı, kterč se projevı mezi 3h az 6h po expozici a pretrvava ne kolik hodin az jeden den. Nasleduje latentnı prechodnč stadium, kdy symptomy ustoupı, ale nedochazı k obnove odumırajıcıch krevnıch bune k. Po 10 az 14 dnech se vracı pu vodnı symptomy provazenč ztratou chuti k jıdlu, malatnostı a celkovou vycerpanostı. Be hem 4 ty dnu tyto symptomy odeznı, ale je zde zvy senč riziko infekce s te zky m pru be hem v du sledku oslabenč imunity organismu. No a pochopitelne prechodna impotence trva mnohem dčle. 200rem ť 400rem Prvnı symptomy prichazejı be hem 1h ť 6h po ozarenı a jejich forma odpovıda souhrnu vy se uvedeny ch problčmu , jimz dominuje rozklad krve provazeny u 50 % populace po 7 az 14 dnech vypadanım vlasu , zubu a rozpadem koznı tkane . Kdyz se rıznete, vykrvacıte, protoze nemate dostatek bıly ch krvinek a budete trpe t jak zvıre pri jakčkoli infekci, ktera bude mıt pru be h asi tak jako u nemocnčho s HIV. Pri 300rem je Ímrtnost 10 % populace. Ti, kdo prezijou, se budou vzpamatovavat z nejhorsıho ne kolik me sıcu , ve tsina muzu a cast zen bude nasledkem radiace sterilizovana. 400rem ť 600rem Uvodnı symptomy prijdou be hem 30 minut az 2 hodin a prejdou do 2 dnu . Latentnı obdobı vydrzı 7 az 14 dnı, 50 % az 90 % populace zemre, i kdyz se jim dostane spickovč lčkarskč pčce a ti, co prezijı, budou sterilnı. Teoreticky by nemuselo zemrıt tak vysokč % populace, ale nastane-li v cılovč oblasti jaderna katastrofa, zdravotnı zarızenı nebudou kapacitne stacit zajistit dostatecny rozsah zdravotnı pčce, a tak se dostane ve tsine lidı jen zakladnıho osetrenı. 600rem ť 1.000rem Schopnost prezıt zavisı na mıre okamzite poskytnutč lčkarskč pčce. Kostnı dren ť mısto, kde se tvorı krevnı bun ky, je v prevaznč mıre nebo Íplne znicena a pomu zou jen intenzivnı transfuze. Bakterie v zazıvacım traktu jsou zniceny, coz zpu sobuje totalnı dehydrataci organismu (pru jem). Uvodnı symptomy prijdou po 15min. az 30min. a odeznı, kdyz prezijete prvnı den az dva. Finalnı faze nastava do jednoho az ctyr ty dnu a koncı smrtı v du sledku te zkčho pru be hu infekce. Rekonvalescence, nastane-li ne jaky m zazrakem, trva roky, ale za cenu trvalč te zkč invalidity. Radiace > 1.000rem Tady jiz nenı co resit. Metabolismus okamzite zkolabuje, dojde k totalnımu rozkladu krve provazenčho strevnımi problčmy a naprostou ztratou te lnıch tekutin v du sledku pru jmu za pru vodnıho rozpadu bune cny ch ste n bune k v celčm te le, neboóje zcela znicena elektrolyticka rovnovaha metabolicky ch procesu v organismu. Smrt nastane velmi rychle nasledkem celkovčho kolapsu organismu. 1.000rem ť 5.000rem Prvnı symptomy prijdou be hem 5 min., ale pocatecnı nevolnost a slabost prejde v latentnı fazi trvajıcı hodiny az dny. Tento stav je popsan jako ě Chodıcı duchů. Terminalnı faze probe hne do dvou az deseti dnu , kdy se clove k rozpadne zaziva a umıra v deliriu nebo v celkovčm komatu. Jedinou terapiı je ulehcit trpıcımu jeho neodvratnou smrt.


Radiace > 5.000rem Vyssı davka nez 5.000rem zpu sobı v ne kolika sekundach az minutach kolaps metabolismu a nervovčho systčmu provazenčho celkovou dezorientacı a nepopsatelny mi krecemi celčho organismu, kterč mohou by t maximalne zmırne ny pomocı silny ch sedativ. Smrt prijde okamzite , v extrčmnıch prıpadech nejpozde ji do 48h. Americka armada ma standardy, dle ktery ch byly pro pouzitı v boji pripraveny neutronovč bomby, kterč me ly neprıtele v cılovč oblasti exploze vystavit radiaci vyssı nez 8.000rem, coz me lo by t ě zarukouůokamzitč a trvalč eliminace protivnıka. To bych blil. Genetickó mutace Radiace poskozuje bun ky v reprodukcnıch organech, coz vede k nasledny m geneticky m mutacım prenaseny m na ne kolik budoucıch generacı. Genetickč mutace se vyskytnou az u 10 % populace vystavenč okamzitč nebo chronickč dlouhotrvajıcı radiaci v prıpade , ze obe ónenı nasledkem radiace sterilizovana. Riziko vzniku geneticky ch mutacı se zdvojnasobuje oproti be zny m hodnotam pri radiaci v rozmezı 100rem az 200rem. Genetickč mutace jsou projevem poskozenčho DNA kodu a ten jako zakladnı stavebnı kamen lidskč bytosti mu ze v prıpade svčho poskozenı včst k trvaly m a nezvratny m zme nam. Nuklearnı zima a znicena ozonova vrstva Vysoka teplota nuklearnı ohnivč koule nasledovana rapidnı expanzı a nasledny m ochlazenım po sobe zanecha v atmosfčre velkč mnozstvı oxidu dusıku podobnčho druhu jako pri spalovanı benzınu v automobilovy ch motorech. Kazda megatuna ovsem vyprodukuje ne jaky ch 5.000 tun oxidu dusıku a vyvrhne je az do stratosfčry, kde narusı ozonovou vrstvu.

PosuĎte velikost ozonovč dıry nad Antarktidou v roce 2002 a v roce 2003. Zajımavč je, ze fotografie ozonovč dıry nad polem v roce 2004 nebo v roce 2005 jiz nebyla zverejne na, zrejme je jiz politicky nekorektnı pohlčdnout surovč pravde z ocı do ocı. Sčrie atmosfčricky ch nuklearnıch explozı mu ze bez problčmu celou ozonovou vrstvu Zeme koule pohltit a vse zivč bude nasledne zahubeno, neboójiz nic nebude chranit zivč formy hmoty dole pred ultrafialovy m zarenım slunce. Jina liga je tzv. ě TTAPS reportů. Ano, hovorıme o svinstvu, jehoz existenci jsme avizovali v clanku CERVENY KNOFLIK. Par bezmozku v USA s mesiassky m komplexem v dobe studenč valky zcela vazne uvazovalo o nuklearnım preventivnım naletu na SSSR jako formu konecnčho resenı existence komunismu i za cenu vyvolanı globalnı nuklearnı zimy. Panovč Turco, Toon, Ackerman, Pollack a Sagan vsak predlozili zpravu (ě TTAPS reportů), ve kterč se pokusili dle do tč doby znamy ch faktu popsat, jak by takova nuklearnı zima vypadala a jak by ovlivnila moznosti clove ka v takovčm globalnım pekle prezıt. Krome samotny ch explozı by se totiz na vynesenı enormnıho mnozstvı prachu podılely takč pozary strategicky ch cılu , jimz nenı nic jinčho nez me sta a ropna naleziste v zasazeny ch oblastech. TTAPS studie byla vladou USA a armadnımi slozkami standardne prijata s viditelnym skepticismem a ocitla se pod palbou tvrdó kritiky, nejvıc samozrejme ze strany zastancu nuklearnı valky, ovsem pozdeji, kdyz jı proverovala sirsı vedecka odborna verejnost, byla jejı pravdivost a hodnovernost potvrzena do poslednıho puntıku. V TTAPS se uvade lo, ze pozary v hlavnıch me stech USA a SSSR by v prıpade nuklearnı valky zpu sobily zme nu klimatu na globalnı bazi. Primarnım efektem by byl drasticky pokles teploty, zejmčna nad pevninou, a to minimalne o 10 ÝC na dobu mnoha me sıcu . To je ovsem globalnı pru me r, v oblastech okolo epicenter vy buchu by teplota poklesla o 35 ÝC. Ne co takovčho nenastalo za poslednıch 65 milionu let. Skutecnost by ale byla obdobna i v prıpade , kdy by Strana 21 (celkem 61)

sčrie silny ch nuklearnıch explozı na severnı polokouli vyvolala jen jaky si úNuklearnı podzim„. Lidstvo ma zasoby potravin pouze na ne kolik me sıcu , neboóje zavislč od kazdorocnı sklizne Írody v zeme de lstvı. Zeme de lskč plochy se nachazejı ponejvıce v subtropickčm pasmu a jejich produktivita by dramaticky klesla jiz pri kratkodobčm globalnım poklesu teplotu o pouhy 1 ÝC v okamziku, kdy se zeme de lskč plodiny nachazejı ve fazi ru stu. Vy sledkem by byl hladomor, jehoz rozme ry si nikdo nedokaze predstavit. K efektu nuklearnı zimy dochazı i v prıpade sopecny ch vy buchu . Nejve tsı vulkanickou erupcı byl v tomto ohledu vy buch sopky Tambora v roce 1815, po ne mz nasledoval tzv. úRok bez le ta„, nejstudene jsı rok za poslednıch ne kolik stoletı. Kour vy borne absorbuje sve tlo, je hydrofobnı (vodu odpuzujıcı), a proto ho jen tak snadno nedokaze ne jaky dčsórozehnat, zvlasó kdyz je mnozstvı koure takovč, ze jiz nenı kam ho rozehnat. Zaver No nevım, ale skoro bych rekl, ze vy voj klimatickč zme ny, na jejımz prahu se nynı lidstvo nachazı, jiz avizuje prıchod drasticky ch poruch pocası, na jejichz konci nastane dalsı doba ledova. Zatım si to mnoho lidı nechce pripustit, protoze vsichni chceme dal zıt svč zivoty a pocası zatım teprve nabıra na destruktivnı sıle, jez klimatickou zme nu doprovazı, ale slunce jeste celkem casto svıtı na obloze nad nasimi hlavami a dokud se jednoho dne nestane, ze jiz skrz zneciste nou atmosfčru vide t nebude, nikdo neuve rı. Taky bych byl rad, kdyby k prıchodu novč doby ledovč doslo, az tady nebudu, ale nikdo nejsme prorokem, abychom dokazali s jistotou predpove de t, kdy ta hru za prijde, mu zeme ale ovlivnit rychlost, s jakou zme na klimatu probe hne. Proc se mam ale smırit s tım, ze ne kolik bezmozku mu ze zpu sobit novou dobu ledovou pouhy m stisknutım cervenčho knoflıku ? To snad, aby se v prıpade nutnosti par lidı na druhč strane barikady slozilo na soukromou armadu a nechalo ty ubozaky zlikvidovat skupinou profesionalnıch najemny ch zabijaku . Blahoslavenı chudı Duchem nebo jejich je kralovstvı nebeske , ne ? Takovy xindl nema pravo ohrozovat zivoty lidı, kterı krome ne j zijı na stejnč planete . Vsimli jste si, ze energie uvolne na pri explozıch nuklearnıch bomb nenı nic jinčho nez ru znč formy sve tla provazejıcı nejdrasticte jsı prome ny hmoty ? Nevım, pred cım jiny m, nez pred silami prırody by me li mıt lidč jeste respekt. Vzpomen te si na to, ze s cım clove k zachazı, s tım takč schazı, az ne kde uslysıte vzletna prohlasenı typu „Budiz svďtlo„ ve jmčnu ne jakč na prvnı pohled prelomovč technologie jako jsou napr. genovč modifikace. Kazda mince ma svu j rub a lıc. To si rade ji pusó te pısnicku Killing in the name of .. od Rage Against the Machine

a uve domte si, ze dokud neprevezme za svu j zivot odpove dnost vıce nez 50 % populace, tedy ne ne jaka anonymnı skupina, ale kazdy jednotlivec sam za sebe, do tč doby nam tu budou vladnout jen samı bezmozci, kterı si zivota nevazı. Je treba zacıt me nit sebe sama v lepsıho clove ka. Jak prostč.

Poznamka pod carou Kdyz jsem hledal zdroje pro nastudovanı potrebnčho mnozstvı informacı nutny ch pro Strana 22 (celkem 61)

zpracovanı problematiky nuklearnıch zbranı, zjistil jsem, ze se musım vydat virtualne az za more prımo do jamy lvovč ť do archivu s odtajne ny mi materialy vy zkumu americkč armady, protoze v CR proste nic podobnčho na webu neexistuje. Shodou nahod jsem ale narazil na webovou stranku Hvezdarny a planetaria Mikulase Kopernıka v Brne, ktera sıdlı na adrese Kravı hora 2. Web hve zdarny se nachazı zde. Pu vodne me vyhledavac navedl na archivnı dokument z 08/2004, kde se nachazı spousta uzitecny ch informacı, ale vsiml jsem si, ze hvezdarna pripravila na mesıce leden az Únor 2006 unikatnı multimedialnı predstavenı s nazvem č Smrt na dosah rukyá, a to velmi nekonvencnım zpu sobem. Plakat s upoutavkou predstavenı ě Smrt na dosah rukyů

Kdo jste z Brna a okolı, tak mate neuve ritelnč ste stı, ze mu zete osobne toto predstavenı na vlastnı oci shlčdnout. Dle informacı autoru vznikalo predstavenı vıce nez rok za netradicnıch podmınek a dopln uje jej cela rada specialnıch animacı. Jedna animace je dokonce ke stazenı a provede Vas virtualnı realitou, ktera by nastala v prıpade exploze nuklearnı bomby prımo nad me stem Brno. Nas web je jen pouhou amatčrskou arčnou, do kterč vypoustıme svč myslenky o ve cech, kterč nas autorsky ty m zajımajı, ale tady mate moznost shlčdnout profesionalnı predstavenı, o jehoz vysokč kvalite zpracovanı jsem hluboce presve dcen. Animace je ke stazenı zde. Webova stranka predstavenı ě Smrt na dosah rukyůje zde. aleff, 05.02. 2006


C ERNOBYL - TRAGICKY POMNIK LIDSKE HLOUPOSTI Taky vam uz bylo tricet? V tom prıpade si na onu dobu vzpomenete. A pokud si nahodou myslıte, ze jste prılis mladı a unikli jste tomu zlčmu, co bylo, mam pro vas spatnou zpravu: neunikli. Nikdo nikdy neunikne.

eDen-X s nastupem roku 2006 vkrocil do svč ě atomovčůfaze. A nenı divu, ze se tato problematika stala nosny m tčmatem hned ne kolika clanku ť jadernč technologie jsou natolik zasadnım tčmatem, ze ovlivn ujı nejen kvalitu zivota (tčme r) kazdčho z nas, ale dokonce majı tu moc jej kdykoliv limitovat. Pro nase Ícely mu zeme rozde lit aktivity pracujıcı na bazi ste penı atomu do dvou hlavnıch skupin ť vojenskč (zivoty jasne a primarne ohrozujıcı) a civilnı (v zasade zame renč na zkvalitne nı zivota obyvatel). Zatımco zbrojarsky pru mysl predvedl klasickč a stoprocentnı zneuzitı ve deckčho vy zkumu, za coz dle mčho nazoru patrı pozavırat zodpove dnč osoby dozivotne na mısto, odkud nebudou moci jakkoliv skodit, jaderna energetika ukazala moznou cestu k dosazenı cistsı vy roby energie, nez jak je tomu u elektraren tzv. klasicky ch. To, co obe dve skupiny spojuje, Ízce souvisı s obrovsky m potencialem jadernč energie. Bezpecnost. Z Aleffovy ch clanku na danč tčma je zrejmč, ze mıra naseho ohrozenı zbrane mi hromadnčho nicenı (a hromadnčho vrazde nı zejmčna civilnıho obyvatelstva) je prımo zavisla na mentalnı kapacite a emocnı stabilite sve tovč politickč garnitury a na mıre stupidity zeleny ch mozku jaderny ch mocnostı. V ranku jadernč energetiky jde predevsım o odbornou zpu sobilost a du slednost vsech pracovnıku a jejich schopnost systematicky resit krizovč stavy a spravne odhadovat situaci. O tom, ze v danč oblasti se kazdč selhanı, kazda chyba milionkrat vymstı, se mu zete presve dcit v nasledujıcım prostčm popisu toho, co v urcitč mıre zasahlo nas vsechny.

Svedectvı Viktora G. Smagina, nacelnıka smeny 4. bloku. podle G. Medvedeva Me l jsem strıdat Akimova 26. dubna v 8:00 rano. Spal jsem tvrde , vy buchy neslysel, probudil se v sedm rano a sel si na balkon zakourit. Ze 14. patra byl dobry vy hled na elektrarnu. Kdyz jsem pohlčdl v tu stranu, spatril jsem centralnı sal svčho rodnčho 4. bloku rozbouran. Nad blokem ohen a dy m. Bylo mi jasnč, ze je to vaznč a sel k telefonu zavolat na rıdıcı sal. Ale KGB uz telefony odstrihla, aby zabranila Íniku informacı. Sebral jsem se k odchodu. Narıdil zene zavrıt a ute snit dvere a okna, de ti nepouste t ven a zu stat doma, dokud se nevratım. Vybe hl jsem na ulici k zastavce autobusu. Nejel. Drıv prijel "Rafik". Nabıdl, ze mne odveze ne k vratnici ABK-2, jako obvykle, ale k ABK-1 na prvnım bloku. Dojeli jsme k ABK-1. Tam uz bylo vsechno obsazenč milicı. Nechte li nas pustit dovnitr. Ukazal jsem pru kaz vedoucıho operativnıho personalu a i kdyz dost neochotne , mne pustili dovnitr. U ABK-1 jsem potkal Brjuchanovy zastupce V. I. Gundara a I. N. Carenka ubırajıcı se do bunkru. Vyzvali mne: "Jdi, Vıžo, na r ıdıcı sal 4. bloku a vystr ıdej Babic eva. Vystr ıdal Akimova v sest rano, urc ite uz nachytal dost ... Nezapomen se pr evlšct ve "sklenıku" (tak jsme rıkali konferencnımu salu. Radsi se prevlecu tady, doslo mi, ze na ABK-2 je radiace. Vylezl jsem do "sklenıku". Tam byla spousta oblecenı: kombinčzy, cepce, dozimetrickč lıstky. Jak jsem se prevlčkal, spatril jsem skrz sklo generala MVD (byl to zastupce ministra vnitra Strana 24 (celkem 61)

Ukrajinskč SSR, G. V. Berdov), ktery prosel do kancelare Brjuchanova. Rychle jsem se prevlčkal bez nejmensıho tusenı, ze se z bloku vratım rovnou do nemocnice silne ozaren dozou 280 rad. V rychlosti jsem si vzal ochranny kosty m, "bachyly", cepec, lıstek na 200 rad a vybe hl do dlouhč chodby deaeratornı etazerky (nejdelsı chodby skrz vsechny 4 bloky) ke 4. bloku. V mıste , kde se nachazel centralnı pocıtac "Skala", byla provalena zeĎ, tekla voda a parilo se. Nakoukl jsem do mıstnosti. Ze stropu tekla na skrıne pocıtacovč techniky voda. To jsem jeste neve de l, ze ta voda je silne radioaktivnı. V mıstnosti nikdo nebyl. Juru Badajeva uz zjevne odvezli. S el jsem dal. Nahlčdl do salu dozimetrie. Tam uz hospodaril zastupce nacelnıka sluzby RB - radiacnı bezpecnosti - Krasnozon. Gorbacenko uz nebyl. A me l by t. Takč jeho odvezli nebo ne kde chodil po bloku. S Krasnozonem byl na sale takč nacelnık nocnı dozimetrickč sme ny Samojlenko. Hadali se. Zaposlouchal jsem se a vyrozume l, ze nejsou schopni urcit velikost radiace. Samojlenko trval na tom, ze je radiace ohromna, ale Krasnozon tvrdil, ze lze pracovat 5 hodin, nez clove k zıska davku 25 BER "Jak dlouhou se tu muze pracovat?", zavolal jsem na ne a prerusil hadku. "Je tu 1000 mikrorentgenu za sekundu, to je 3,6 rentgenu za hodinu, takze 25 BER nachytas za 5 hodin prace!" "To jsou vsechno spekulace", vlozil se do reci Samojlenko. Krasnozon zbe lal. "Coze? To nemate por adny dozimetr?", zasl jsem. "Me li jsme jeden ve skladu", odpove de l Krasnozon, "ale ten je zavalen troskami. Takovou havarii nikdo z nac elnıku nec ekal ..." "A vy jste co, chlapi?", pomyslel jsem si a sel dal. Vsechna okna na chodbe byla vytlucena vy buchem. Silne zapachalo ozonem. Organizmus poció oval silnou radiaci. A to se rıka, ze pro to nemame smyslovč organy. V hrudi jsem pocıtil neprıjemny pocit: spontannı pocit paniky a strachu. No, drzel jsem se. Venku uz bylo sve tlo, takze zaval byl vide t dobre. Asfalt okolo byl posypan ne cım cerny m. Podıval jsem se pozorne vzdyóto je grafit z reaktoru! To snad ne! Bylo mi jasnč, ze s reaktorem je to zlč. To jsem ale jeste ve de l hodne malo. Vesel jsem do rıdıcıho salu. Byl zde V. N. Babicev a zastupce hlavnıho inzeny ra po ve deckč strance M. A. Ljutov. Sede l za stolem nacelnıka sme ny bloku. Oznamil jsem Babicevovi, ze jsem ho prisel vystrıdat. Bylo 7 hodin a 40 minut rano. Rekl, ze nastoupil pred hodinou a pu l a cıtı se normalne . V takovy ch prıpadech je prıchozı sme na podrızena stavajıcı sme ne . "Akimov s Toptunovem jsou jeste na bloku", rekl, "otvırajı ventily na trase vodnıho napajenı reaktoru v mıstnosti 712 na znac ce 27. Pomahajı jim starsı inzenyr mechanik z prvnı skupiny Ne chajev, starsı inzenyr provozu reaktorovš c ety prvnı skupiny Uskov a zastupce nac elnıka reaktorovš c ety prvnı skupiny Orlov. Jdi, Viktore, a vystr ıdej je. Uz majı urc ite dost ..." Zastupce hlavnıho inzeny ra po ve deckč strance Ljutov sede l, drzel se za hlavu a tupe prohlasil: "R ekne te mi, chlapi, teplotu grafitu v reaktoru a ja vam vsechno objasnım ..." "O jakšm grafitu mluvıte, Michaile Alexejevic i?", podivil jsem se, "vzdyž se valı vsude kolem. Jde te se podıvat, venku uz je sve tlo. Vide l jsem ho na vlastnı oc i" "Coze? Co jsi vide l?", zeptal se vystrasene a nedu ve rive Ljutov. "PojŽte se podıvat", vyzval jsem je. Vysli jsme na chodbu a pak do mıstnosti zaloznıho rıdıcıho pultu, ktera byla blıze k zavalu. Takč tam byla vytlucena okna, sklo krupalo pod nohama. Vzduch byl nasycen dlouhozijıcımi radionuklidy. Od zavalu svıtilo zarenı gama s intenzitou patnact tisıc rentgenu za hodinu. To jsem tenkrat neve de l. "Podıvejte se", rekl jsem Ljutovovi, "okolo je c erno od grafitu".


"To myslıte vazne , ze je to grafit z reaktoru?", neve ril svy m ocım Ljutov. "A co by to jinak bylo?", sam jsem nechte l ve rit tomu, co vidım. Uz jsem poznal, jak kvu li lzi zbytecne umırajı lidč, je nacase podıvat se pravde do ocı. Vytrvale jsem presve dcoval Ljutova: "Podıvejte se, vzdyž to jsou grafitovš bloky. Jasne je vide t blok se samec kem (vystupkem) a samic kou (dulkem), uprostr ed dıra technologickšho kanalu. Vy to nevidıte?" "Vidım. No, jestli je tohle reaktorovy grafit ...", nedokoncil ve tu. Tahle slepota lidı me vzdycky dohane la k sılenstvı. "A co si myslıte, ze by to jinak bylo?", zacınal jsem rvat na nacelnıka. "Kolik toho tu je?", rozkolčbal se nakonec Ljutov. "Asi ne vsechno. Jestli to vylıtalo z reaktoru, tak na vsechny strany. Ale nevypada to, ze by to bylo vsechno venku. Z domova jsem v sedm rano vide l ohen a dym z podlahy centralnıho salu..." Vratili jsme k rıdıcımu pultu. Taky zde to zdrave pachlo radiacı. Pohlčdl jsem na rıdıcı panel svčho rodnčho 4. bloku. Jako bych ho vide l poprvč. Vsechno mrtvč. Rucicky ukazovaly buĎ nulu nebo sly za roh. Mlcel pocıtac DREG systčmu Skala jinak neustale produkujıcı vy pisy parametru reaktoru. Vsechny grafy a zapisy teprve cekaly na svu j cas. Zaznamenaly krivky parametru technologickčho procesu a cısla - ne mč sve dky o probe hlč havarii. Zakratko si pro ne prijdou a poslou je do Moskvy. Stejne jako vsechna hlasenı z rıdıcıho pultu a vu bec ze vsech pultu . Zabalı to do obalky, orazıtkujı a nazdar... Jen 211 kruhovy ch ukazatelu polohy rıdıcıch tycı vystupuje z sedi mrtvčho pultu nouzovy m podsvıcenım stupnic. Strelky se zastavily na hodnote 2,5 metru, do hloubky 4,5 metru nedosly. Opustil jsem rıdıcı sal a be zel po schodisti nahoru na znacku 27 vystrıdat Akimova v mıstnosti 712. Cestou jsem potkal Tolju Sitnikova. Vypadal spatne , ku zi me l od radiace opalenou do hne da a zvracel. Prekonavajıc slabost a zvracenı rekl: "Vsechno jsem vide l ... Podle pr ıkazu Fomina a Brjuchanova ... Oni ve r ı, ze je reaktor cely ... Byl jsem v centralnım sale, na str ese bloku B. Je tam hodne grafitu a paliva. Nahlšdl jsem do reaktoru. Podle me je rozervan a hor ı plamenem. Nechce se mi tomu ve r it..." Jeho "podle me " vzbuzovalo try znivy pocit. I on, fyzik, nechte l do poslednı chvıle ve rit hru ze, kterou na vlastnı oci uvide l. Tohle bylo "to", ceho se po celou dobu rozvoje jadernč energetiky vsichni nejvıc obavali. Celou dobu to skry vali. A teĎ se "to" stalo. Sitnikov pokracoval dolu a ja vybe hl nahoru. Prah dverı mıstnosti 712 byl vysoky asi 350 mm. Cela mıstnost byla do tčto Írovne zalita vodou, ve kterč plavaly kousky paliva. Z mıstnosti vysli Akimov s Toptunovem. Celı oteklı, tvare a ruce opalenč od radiace do hne da (v nemocnici se ukazalo, ze byli opalenı i pod oblecenım, kterč radiaci nevadilo). Opuchlč rty a jazyky, s obtızemi mluvili. "Ja to nechapu", dostal ze sebe Akimov, "vsechno jsme de lali spravne ... Proc to? Jo, je to bıda, Vıžo ... My uz to dojdeme ... Otevr eli jsme, zda se, vsechny ventily pro trase ... Prove r tr etı na kazdš strane ..." Spustili se dolu a ja vesel do mıstnosti c. 712 velikč asi osm metru ctverecnıch, ve kterč se nachazelo tlustč potrubı, kterč se rozde lovalo na dva "rukavy" nebo "nitky", jak se jim rıkalo, kazda o pru me ru 200 milimetru . Na kazdč nitce byly 3 ventily. Ty Toptunov s Akimovem otevreli, aby, jak se domnıvali, mohla do reaktoru proudit voda od napajecıho cerpadla. Ve skutecnosti vsak do reaktoru nedotekla ani kapka, vsechna voda koncila v suterčnu, odkud zaplavovala kabelovč chodby a roznasela radiaci po elektrarne ... Kupodivu, ve tsina personalu, vcetne me , povazovali v ten cas pranı za realitu. "Reaktor je cely ", pranı kazdčho z nas, kterčmu jsme nechte li prestat ve rit, ocarovalo dusi a mysl kazdčho z nas tady, v Pripjati, Kieve , ano i v Moskve , ze kterč prichazely jasnč a prısnč prıkazy: "Dodavejte do reaktoru vodu!" Tyto prıkazy uspokojovaly, posilovaly sebeve domı a pridavaly sil tam, kde uz podle vsech


biologicky ch zakonu by t davno neme ly... Potrubı v mıstnosti 712 bylo zpola zatopenč. A od tčto vody "svıtilo" okolo tisıce rentgenu za hodinu. Vsechny ventily byly odpojenč, bez proudu, manipulovat se s nimi muselo rucne . A kroutit bylo na dlouho - na hodiny. Vzdyótaky Akimov s Toptunovem kroutili ne kolik hodin a nachytali svč osudnč dozy. Prove ril jsem, co je a co nenı otevreno. Po dvou ventilech na levč i pravč strane bylo otevreno. Ujal jsem se tretıho. Byl takč pootevren. Otvıral jsem dalsı. Stravil jsem tam okolo 20 minut a schytal 280 rad. Potom jsem se vratil dolu na rıdıcı sal a vystrıdal Babiceva. Se mnou tam zu stali: starsı inzeny ri rızenı bloku Gasimov a Breus, starsı inzeny r rızenı turbın Sasa Ceran ov, jeho dublčr Bakajev a nacelnık sme ny reaktorovč cety Serjoza Kamysnyj. Ten be hal sem a tam po bloku ve snaze odpojit dve levč nadrze deaeratoru, ze ktery ch sla voda na poskozenč napajecı cerpadlo. Nedarilo se mu. Ventily tam me ly pru me r 600 mm a takč po vy buchu doslo k posunu deaeratornı etazčrky od monolitu reaktoru o pu l metru, pretrhaly se pru chodky. Ovladat ventily rucne neslo. Pokouseli se to opravit, prodlouzit, ale vysoka Íroven gama zarenı to nedovolila. Kamysnčmu pomahali starsı turbinista Kovaljev i strojnık Kozlenko. K devatč rano bylo odstaveno pracujıcı napajecı cerpadlo a slava bohu, prestali zaplavovat sklepy. Dosla voda v deaeratorech. Ja jsem celou dobu sede l u telefonu. Udrzoval jsem spojenı s Fominem a Brjuchanovem, oni zase s Moskvou. Hlasili do Moskvy: "Dodavame do reaktoru vodu" a nazpe t sel prıkaz: "Nepr erusujte dodavku vody!". Ale vsechna voda koncila ... Na rıdıcım sale byla radioaktivita do 5000 rentgenu za hodinu, v mıstech blıze zavalu i vyssı. Avsak, nebylo cım zme rit. Presnč hodnoty jsme neznali. Nahlasil jsem Fominovi, ze dosla voda. Zpanikaril a kricel na mne: "Musıte dodavat vodu!". A odkud ji mam asi vzıt? Fomin rychle hledal resenı. Nakonec vymyslel, poslal zastupce hlavnıho inzeny ra pro vy stavbu novy ch bloku Leonida Konstantinovice Vodolazka a nacelnıka sme ny bloku Babiceva, kterčho jsem vystrıdal, aby zorganizovali dodavku vody z nadrzı cistčho kondenzatu (tri nadrze, kazda o objemu 1000 metru krychlovy ch) a havarijnımi cerpadly ji dostali do reaktoru. Naste stı se tento Fominu v hazard nesetkal s Íspe chem ... Kolem druhč hodiny odpoledne jsem opustil rıdıcı sal ctvrtčho bloku. Cıtil jsem se opravdu mizerne : nevolnost, zvracenı, bolest a tocenı hlavy, omracenost. Umyl se, prevlčkl a odebral se na osetrovnu na prvnı blok. Tam uz byli lčkari a sestry ... ... Tak. Kazdčmu z nas v Ceskoslovensku byla jako darek ke Svatku prace nade lena extra davka 0.26 mSv. Pro predstavu ť rocnı davka radiace prırodnıho pozadı je 2.5 az 3.0 mSv na obyvatele, mysleno pro Ceskou republiku. Jeden rentgen zaludku tuto hodnotu zdvojnasobı. 0.26 mSv je ekvivalentem davky, kterou slıznete, poletıte-li z Parıze do New Yorku. Nic moc, ze...? Aby bylo jasno, drzım palce jadernč energetice. Oproti cernouhelny m elektrarnam je Ímrtnost s ohledem na jednotku tepelnčho vy konu priblizne pe ttisıckrat mensı. Hysterickč porvavanı Jihocesky ch matek a dalsıch komiku me vybızı ke srovnanı okolı jaderny ch elektraren u nas (ne kolikrat jsem poby val u JEDu) s tım, co bylo mozno vide t v Televiznıch novinach v osmdesaty ch letech: zakazy vychazenı, vrozenč vady, chronickč a nelčcitelnč nemoci, alergie na cokoliv... jeste ze se doba zme nila. Jaderna elektrarna v Cernobylu me la reaktory typu RBMK. Byla postavena lajdacky a provozovana lajdacky. U nas mame jednu elektrarnu ě vy chodnıůse ctyrmi bloky VVER 440, typ V 213 (4x 440 MW, jednu ě zapadnıůse dve ma bloky po 981 MW, chrane nı containmentem. Dovolım si tvrdit, ze jaderna havarie ve tsıho rozsahu je podstatne mčne pravde podobna nez v


prıpade Cernobylu, i kdyz... tam to vlastne zadny jaderny vy buch nebyl ť slo vlastne o klasicky ě tepelny ůvy buch s nasledny m Ínikem radiace. Opıram se ne o technologicky pokrok, ale o svč presve dcenı o vyssı zodpove dnosti nasich lidı. Ve rım v ni. Zodpove dnost... Ne kdy prichazı pozde . Akademik Valerij Legasov byl jeden z otcu jadernčho pru myslu v Rusku. Po svčm prvnım navratu ze zamorenč oblasti rekl: č Cely zivot jsem bojoval za to, abychom elektrickou energii zıskavali pomocı jadernš reakce. TeŽ si myslım, ze jsme to de lat neme li... Nepr ıtel nenı ukryt v technice. Nepr ıtelem nenı typ letadla, typ jadernšho reaktoru, typ energetiky. Hlavnım nepr ıtelem je samotny zpusob utvar enı a r ızenı energetickych procesu, zpusob plne zavisly na c love ku. Nejdulezite jsı je tedy lidsky faktor. Zatımco dr ıv jsme se na bezpec nost dıvali jako na ochranu c love ka pr ed vlivy techniky, dnes je situace zcela jina. Dnes musıme techniku chranit pr ed c love kem." V den druhčho vy rocı havarie, pronasledovan pocitem vlastnı odpove dnosti a viny, spachal Valerij Legasov sebevrazdu. Tento clanek by nemohl vzniknout bez laskavčho prispe nı pana Jaroslava Pavlıcka (http://www.pavrda.cz/cernobyl/), jemuz tımto de kuji. hombreux Redakcnı poznamka U materialu na webu http://www.pavrda.cz/cernobyl/ bych se rad zastavil. Zavaznost havarie jadernč elektrarny Cernobyl to vyzaduje. Teprve du kladny m prostudovanım zıskate pojem o skutecnčm dopadu tčto katastrofy. Sal reaktoru pred vy buchem a po vy buchu

Oficialne pri havarii reaktoru na bloku c.4 zahynulo 31 lidı, z toho 28 na nasledky nemoci z ozarenı a 3 na nasledky zrane nı pri vy buchu. SSSR byl tradicne ve svy ch tiskovy ch prohlasenıch úkonzervativnı„. Problčm byl, ze tzv. nestabilnım reaktoru m se rıkalo nestabilnı proto, ze rychlost zasouvanı grafitovy ch tycı, jimiz se brzdı rete zova reakce, je omezena a nestabilnı reaktor se vymkne kontrole be hem ne kolika sekund, be hem nichz nikdo nestacı potrebny pocet tycı rychle zasunout. Minimalnı pocet tycı zasunuty ch do reaktoru me l by t 26, pri ě bezpecnostnım testuůjich vsak zu stalo zasunuto jen 6. Be hem 4 sekund doslo ke zvy senı teploty reaktoru o ne kolik tisıc ÝC, procez reaktor okamzite vybuchl. Jediny m ocity m sve dkem byl cca. 400m daleko nahodny rybar, ktery pln de su utekl a zazrakem prezil. Na vy buch reaktoru nebyl nikdo pripraven a neexistuje zpu sob, jak jej okamzite zvladnout. Specialnı klec nad reaktorem ť viz. detail v ramecku

Prvnı, kdo pohlčdl do horıcıho reaktoru, byl pracovnık sme ny, ktery zahy zemrel na nemoc z ozarenı, ale jeste stacil sde lit rozsah poskozenı. Pri likvidaci havarie byla napr. pouzita specialnı klec, ktera pojızde la na visutčm lane a z nı skupina trı specialistu zjisó ovala vizualne Strana 28 (celkem 61)

podrobny stav epicentra vy buchu ť mısta, odkud se valil nejnebezpecne jsı druh koure, jaky si lze predstavit. Havarie helikoptčry. Na fotografii posadka 20 min. pred nehodou zachycenou na filmu

Helikoptčry svrhly na reaktor 800 tun dolomitu, karbit boricity , 2.400 tun olova a 1.800 tun pısku a jılu. To vse v silne zamorenčm prostredı, kde museli likvidatori bojovat s dezorientacı a nevolnostı zpu sobovanou radiacı. Vojaci likvidatori pri praci na strese reaktoru (obrazek 1), Buldozer s masivnım pancčrovanım proti radiaci (obrazek 2)

Radiace v blızkčm okolı byla tak silna, ze narusovala dalkovč ovladanı vozidel te zkč techniky, ve ktery ch ridice nahrazovaly servomotory rızenč vysdılackou. V blızkosti reaktoru byl ale signal rusen a stroje do sebe chaoticky narazely. Nakonec nezbylo nez povolat armadu. Celkem 600.000 vojaku odklızelo nasledky havarie, zejmčna pak v te ch nejvıce kontaminovany ch mıstech jako byly trosky plnč radioaktivnıho grafitu ze strechy reaktoru. Maximalnı casovy limit byl 3 minuty prace a pak pryc, jinak clove k dostal smrtelnou davku radiace. Vojaky v blızkčm okolı havarie chranil pred vysokou radiacı pouze 38 kg te zky kus olova okolo prsou a mezi nohama. Hasici, kterı zasahovali na mıste havarie jako prvnı, dostali plny zasah. Aby nebyla verejnost znepokojena, byli transportovani do tajnč nemocnice v Moskve , kde lčkari bojovali o jejich zivot. Na webu www.pavrda.cz je sve dectvı Alexandra Juvcenka, ktery zazrakem vysel z nemocnice jako zivy . Jinı uz to ste stı neme li. V minulčm clanku jsme uvedli sucha fakta konstatujıcı, ze pri silnč davce ozarenı se clove k rozpadne zaziva na bune cnč Írovni. Skutecnost ale vypada takhle: Pred otevrenım fotografie se ujiste te, ze mate kuraz shlčdnout dost brutalnı zabe ry.

Taky Vam rok 1986 prijde tak daleko ? Pristan te nohama na zemi. Exploze vystrelila energii reaktoru spolu s horıcım grafitem = radioaktivnım uhlıkem 3km vysoko skrz strechu budovy vazıcı 2.000t a horıcı grafit = radioaktivnı uhlık pak vesele ě dohorıvalůne kolik dnı a vytvoril radioaktivnı mrak, jenz oblete l ne kolikrat sve t. Ano, ten hydrofobnı mrak, ktery clove k v zamorenč oblasti vdechuje, neboódčsóho nedokaze neutralizovat, jen vıtr ho mu ze ě zreditů. Celkem to jen v Evrope schytalo 35 milionu lidı.


Stopy radioaktivnıho mraku nad Zeme koulı (Video dokument National Geograhic)

Prihorıva ? Ano, jedna se o radioizotop uhlıku s polocasem rozpadu 5.732 let, co zpu sobuje nejhorsı genetickč mutace jiz ve stopovčm mnozstvı. Ode dneska priblizne za 57 stoletı bude mıt zamorena zona pri optimalnım pru be hu rozpadu cca. hodnotu polovicnı davky smrti. A ha, napadne Vas, o jak velkou zonu se jedna ? Bohuzel, o dost velkou .. Bylo zasazeno napr. 99 % Be loruska a priblizne 25 % jeho Ízemı je od tč doby prohlaseno za kontaminovanou zonu. ě Nenı vhodnčůkonzumovat potraviny z tčto oblasti pu vodu. Priblizne 40 % - 50 % vsech lidı, ktery m zde bylo v dobe katastrofy mčne nez 30 let, si prode lalo nejbizarne jsı formy rakoviny, ve tsinou stıtnč zlazy. V nejpostizene jsıch oblastech vzdaleny ch ne kolik set kilometru daleko od Cernobylu se dnes !!! ze 100 % narozeny ch de tı narodı jen 15 % az 20 % zdravy ch. A touto rychlostı bude zejmčna ukrajinsky a be lorusky narod vymırat jeste ne kolik desıtek let, nez se zme na projevı tak razantne , ze ope t vyvola tichč vzpomınky na hru zy Cernobylu. Jiz dnes se v Be lorusku snızil pru me rny ve k ze 74 let na 58. V dokumentech z produkce National Geografic (format *.avi, 360MB) nebo BBC (format *.avi, 150MB) mu zete shlčdnout zdokumentovany pru be h havarie, ale budete usetreni hru z, kterč predstavuje problčm geneticky ch mutacı. Dlouho jsem sbıral odvahu shlčdnout i poslednı dokument o utrpenı lidı, jimz do zivota geneticky ch mutacı problčm zasahl. Dokud neuvidıte nekonecnou bolest v pohledech lčkaru , kterı de lajı, co je v jejich silach s ve domım, ze nemohou pomoci, neuve rıte. Lčkari v Kyjeve , Misku, Gomelu a dalsıch me stech nebudou nikdy schopni zabranit nejstrasne jsı forme utrpenı, jakou si lze v zivote predstavit. I Vy budete uvnitr duse tise kricet, abyste nikdy nezazili podobnou bolest na vlastnı ku zi, ale par set kilometru na vy chod od nas je to dennı chleba priblizne 7,5 milionu lidı. Mozna, ze se ze zabe ru , jejichz krutost je nepopsatelna, jiz nikdy nevzpamatujete. Kdyz v sobe najdete sılu shlčdnout dokument az do konce, budete mlcet stejne jako osetrujıcı lčkari v porodnicıch a domovech s odlozeny mi de tmi, jejichz pocet se nesnizuje, ale naopak vzru sta .. jejichz existence je v kontaminovanč zone tichy m tabu, kolegou hombreux zmin ovany m pomnıkem utrpenı bez hranic polozeny m na oltar bezmeznč lidskč hlouposti v jejı nejde sive jsı forme . Dokument nazvany ě Utrpenı lidı v okolıůve formatu *.avi (204MB) je moznč stahnout z webu www.pavrda.cz. aleff Dalsı zdroje na webu: www.pavrda.cz videogalerie 100+1 ZZ Cernobyl 15 let potč www.tyden.cz clanek Cernobyl: vstup zakazan! www.ecn.cz clanek Cernobyl po 11 letech Zprava o radiacnı situaci na Ízemı CCSR po havarii jadernč elektrarny Cernobyl (format *.pdf, 4MB)

hombreux & aleff, 08.02. 2006


HIROSHIMA Ě MILNIK POLITICKY KOREKTNIHO FANATISMU Virtualnı pru vodce ne ktery mi opomıjeny mi fakty, kterč dokreslujı skutecny obraz nasazenı nuklearnı bomby ve valce proti .. a to je ta zasadnı otazka: ě Proti komu ? A ky m ?ů

Pomyslnou tecku za 2. sve tovou valkou ude lalo nasazenı nuklearnı zbrane v ostrčm úboji„, dali se tak nazvat demonstrativnı vyhlazenı dvou me st ve zcela izolovanč a valkou vysılenč zemi, ktera hledala jiz ne kolik me sıcu zpu sob, jak valku du stojne ukoncit. Pome r ztrat na zivotech byl vojaci 5 % versus civilisti 95 %. Po dlouhy ch 60 letech bylo odtajne no mnoho klıcovy ch dokumentu a celkem me prekvapuje, ze nebyly zme ne ny ucebnice de jepisu, protoze tak jako jiz mnohokrat v historii, hru znost ne ktery ch milnıku lidskč civilizace vysla najevo, az kdyz se v dostatecne velkčm poctu lidı zahnızdila úpoliticky korektnı„ verze one ch osudovy ch udalostı .. Udalosti pred .. Hitlerova okupace okolnıch evropsky ch zemı vyvolala v prvnı polovine 20. stoletı celosve tovou valku, nejhorsı v dosavadnıch de jinach lidstva. Zatımco Ne mci prahli po mystickč tisıciletč rısi a mysterioznı technologii, kterou bude vyuzıvat jejich vyvolena rasa, ostatnı narody vedly vlasteneckou valku o zachranu svy ch kulturnıch korenu , ze ktery ch vyve rajı jejich vlastnı tradice. Velmi brzo zacalo by t patrnč, ze Hitler se nezastavı pred nicım. Hitlerovskč Ne mecko vydavalo enormnı castky na zbrojnı technologicky vy zkum a zaroven vysılalo expedice do vsech koutu sve ta, aby hledaly a privazely zpe t mystickč artefakty cizıch kultur jako napr. Svaty Gral a jinč, kterč by Ne mecka rasa asimilovala do svč velikosti. Velka Britanie a USA se vsak obavaly realny ch ne mecky ch pokroku v oblasti vy zkumu nuklearnıch zbranı. Jeste davno pred valkou se totiz zidovstı ve dci pu sobıcı v Ne mecku dostali pome rne daleko v zakladnım vy zkumu a v podstate vyresili principialnı otazky ste penı Uranu. Pocatkem valky tudız otazka nezne la, zda je moznč nuklearnı zbran vyrobit, ale zne la, jak ji vyrobit. Jadro budoucıho ve deckčho ty mu tvorili Albert Einstein (S vy carsko), Edward Teller (MaĎarsko), Otto Frisch (Ne mecko), Felix Bloch (S vy carsko), Eugene Wigner (MaĎarsko), Leo Szilard (MaĎarsko), Lise Meitner (Ne mecko), Otto Meyerhof (Ne mecko) a Fritz Haber (Ne mecko), kterı museli z Ne mecka a dalsıch evropsky ch zemı dıky zidovskčmu pu vodu prchnout nejdrıv do Anglie a pozde ji do USA, kde jim brigadnı general Leslie Groves nabıdl spolupraci na projektu Manhattan, ktery prave v roce 1942 rozjızde l. Politicko-armadnı nuklearnı lobby (obrazek 1) a Ve decky ty m projektu Manhattan (obrazek 2)

Paradoxne dal podne t ke vzniku projektu Manhattan dopis A.Einsteina, L.Szilarda a E.Wignera prezidentovi USA Rooseveltovi ze dne 02.08. 1939, ve kterčm ho zidovstı ve dci upozorn ovali na nebezpecı spojenč s nacisticky m nuklearnım programem, jehoz cılem bylo nalčzt zpu sob vyuzitı ste pnč reakce obohacenčho uranu pro vy robu nuklearnı zbrane . Postupne se ty m rozsıril o dalsı jmčna jako Robert Oppenheimer (USA), David Bohm (USA), Rudolf Peierls (Ne mecko), Niels Bohr (Dansko), Emilio Segre (Italie), James Franck (Ne mecko), Enrico Fermi (Italie) a Klaus Fuchs (Ne mecko) a dalsı. V roce 1943 se W.Churchill a F.D.Roosevelt dohodli, ze Ne mcu m jejich nuklearnı vy zkum vojensky znemoznı, neboóze zpravodajsky ch informacı vyrozume li, ze by Hitler mohl by t s vy robou nuklearnı zbrane hotov drıve nez oni. V Ínoru 1943 se spojencu m podarilo pomocı sabotaze vyhodit do vzduchu tovarnu Rjukan v Norsku vyrabe jıcı nitraty a po jejım ope tovnčm vybudovanı jı znova srovnalo se zemı 150 bomb svrzeny ch americky mi bombardčry v listopadu tčhoz roku. Za 2 me sıce potč byla potopena ne mecka loĎ dopravujıcı zivotne du lezitč soucasti pro ne mecky nuklearnı program. Zatımco spojenci znemozn ovali Ne mcu m pokracovanı ve Strana 31 (celkem 61)

vy zkumu, laborator v Los Alamos jela na plnč obratky, ale prvnı test bomby pracujıcı na principu ste pnč reakce se podarilo uskutecnit az na samčm konci valky dne 16.07. 1945. Pome rne nedavno v roce 2005 vyslo najevo, ze Ne mci provade li svu j nuklearnı vy zkum i v podzemnıch laboratorıch nedaleko Plzne a dle toho, co tam americka armada po osvobozenı v roce 1945 nasla, nebyli daleko od sestrojenı vlastnı nuklearnı zbrane , i kdyz se tradovalo, ze po roce 1942 na svu j nuklearnı program rezignovali. Mu zeme se na prvnı pohled jen domnıvat, zda si sve tova elita prevazne zidovsky ch ve dcu vyvıjejıcıch atomovou bombu uve domovala du sledky zneuzitı tčto technologie zidovsky mi politiky a zeleny mi mozky v cele s prezidentem Trumanem, diplomatem Stimsonem a generalem Grovesem, ale osobne se domnıvam, ze ano. Ve decky ty m nevyvıjel technologii ste pnč reakce, ale ve dome tvoril technologii vy roby bomby. V zadnčm prıpade se nelze spolehnout na dohady, ze si nejinteligentne jsı ve decky ty m na sve te neuve domoval, ze jakmile bombu dokoncı, ze bude vzape tı pouzita proti civilistu m v Japonsku, kdyz to bylo od zacatku prımo cılem projektu. General Groves i prezident Truman byli myslenkou svrhnout nuklearnı bomby na Japonsko prımo posedlı a projekt Manhattan stal americkč dan ovč poplatnıky vıce nez 20 miliard dolaru , coz byla pred 60 lety astronomicka suma, ktera se musela úmarketingovď„ zhodnotit zpu sobem, ktery vejde do de jin. Doba byla pohnuta, ale ve dci ve de li, ze druha obdobna prılezitost by se jim jiz nikdy nenaskytla. Inteligence sice nenı zarukou v oblasti etiky, lidskosti ci moralky, ale po prvnım testu se mnoho ve dcu zde silo Ícinku bomby a zacalo se otevrene stave t proti pouzitı nuklearnı bomby ve valce. A to jeste neme li zcela zmapovanč Ícinky radiace. I tak jiz bylo ale bohuzel pozde . Novy prezident USA H.S.Truman, ktery koncem valky nahradil Roosevelta, se rozhodl pouzıt nuklearnı bombu proti Japonsku. V lčte 1945 byla uz 2. sve tova valka v podstate dobojovana, Ne mecko lezelo v troskach, ale Japonsko bylo stale ve valce s USA. Valka v Tichomorı se ovsem vedla jinak nez v Evrope . Japonsky styl vedenı valky vesel ve znamost v podobe legendarnıch pojmu úKamikadze, Seppuku, Banzai a nebo Kaiten„. Sebevrazednč miniponorky alias lidska torpčda Kaiten

Piloti Kamikadze me li palivo jen k cıli a provade li sebevrazednč nalety zejmčna na americkč loĎstvo. Obdobou Kamikadze byla lidska torpčda Kaiteny, do ktery ch byli elitnı vycvicenı vojaci ze spolecensky nejvyssı trıdy obyvatelstva zvenku zasroubovani, takze kdyz netrefili cıl a nevybuchli, udusili se potupne na dne oceanu. Byla to velika cest absolvovat tento vy cvik, doporucuji k prectenı knihu úZaludne miniponorky„, tam je Kaitenu m ve novana velka pozornost. Ne vsichni elitnı vojaci byli tak zaslepeni fanaticky m vy kladem tradic a ne vsechny Kaiteny byly bezporuchovč. S vy krikem úBanzai„ se japonstı vojaci vrhali do masovy ch Ítoku , bez ohledu na vlastnı ztraty. Casto ove seni granaty, s nasazeny mi bodaky nebo taseny mi meci prımo proti de lostreleckč nebo kulometnč palbe . V prıpade porazky volila ve tsina japonsky ch vojaku vedeny ch tradicı smrt v podobe ritualnı sebevrazdy zvanč Seppuku. Vzhledem k malčmu doletu tehdejsıho letectva, ve srovnanı s dneskem, svade lo Japonsko a USA krvavč bitvy o ostrovy, na ktery ch mohly vyru st leteckč zakladny, z nichz mohly by t podnikany nalety na Japonsko. Na strane USA byla cena za ovladnutı ne kolika km ctverecnıch strategicky vy znamny ch ostrovu cca. 500.000 padly ch vojaku , ale ani masivnı nalety nedokazaly odpor Japoncu zlomit. Bojovali ve tsinou do poslednıho muze ve rni svy m tradicım. Japonsky zbrojnı pru mysl byl na rozdıl od industrialnıch center v Evrope roztrousen v mnoha maly ch tovarnach po celč zemi a ty se navıc nachazely prımo na okraji me stsky ch aglomeracı. Proto se americkč nalety soustredily na shoz zapalny ch bomb a vyvolanı ohn ovy ch smrstı, kterč dokazaly zlikvidovat rozsahla Ízemı. Ve tsinu japonsky ch me st vcetne Tokia pohltily plameny. Nalet na Tokyo predstavoval jedno z nejhorsıch bombardovanı za 2. sve tovč valky. Na prıtomnost civilistu se nehlede lo, neboó Strana 32 (celkem 61)

propaganda jela na obou stranach na plnč obratky a platila zasada úc ım hure, tım le pe„. Zdecimovanč Japonsko se na jare 1945 pripravovalo na poslednı Íder. Zcela vazne se uvazovalo i o nasazenı 28 milionu dobrovolnıku , kterı byli ochotni bojovat vyzbrojeni meci, bambusovy mi tycemi s trhavinou a oste py. Od listopadu 1944 byli mobilizovani vsichni muzi ve ve ku 15 az 60 let a zeny od 17 do 45 let. Od 25. brezna 1945 pak vsichni ve ve ku 13 az 60 let. Dokonce i malč de ti byly cviceny pro boj jako zivč bomby s vy busninami pripevne ny mi na te le. Zeny a dıvky dostavaly kyanidovč tablety, kterč me ly pouzıt jako úochranu„ pred zneucte nım po invazi spojencu . Heslo úSto milionu zemre za cısare a narod„ viselo skoro vsude. V tčto atmosfčre nebylo pro Japonce jednoduchč najıt v bezvy chodnč situaci zpu sob, jak údustojnď kapitulovat„. Japonsko zu stalo po padu Italie a Ne mecka samo a to rozhodlo o sledu udalostı, jez vedly k pouzitı nuklearnı zbrane . Japonci se upınali k vıre, ze masivnı ztraty na americkč strane donutı americkč politiky pod tlakem verejnosti zasednout k jednacımu stolu, ale USA jiz jednaly o rozde lenı sve ta se Stalinem a koordinovali vzajemne svč kroky vu ci Japonsku, jehoz Ílohou me la by t porazka za podmınek stanoveny ch spojenci a nikoliv vyjednany mi diplomaty. Mezitım vyprsela ruskojaponska smlouva o neÍtocenı a Americanč dokoncili svu j nuklearnı vy zkum prvnım ostry m testem jadernč bomby. Americtı politici vu bec nepochopili znicujıcı nasledky vy buchu nuklearnı zbrane . Byli pouze ohromeni jejı silou a nemohli uve rit, ze jedina bomba mu ze zabıt desıtky tisıc lidı najednou. Nedokazali pochopit, ze je rozdıl mezi konvencnı vy busninou o sıle 15kt TNT a explozı nuklearnı bomby o stejnč sıle, pojmy jako úradiace„ nebo úgama paprsky„ na ne byly prılis slozitč. Bomba se jim jen vy borne hodila jako zpu sob demonstrace sıly, jez povede „k rychle mu ukonc enı valky„ a spolčhali se na propagandu, ktera zajistı, aby bylo pouzitı nuklearnı zbrane vnımano jako legitimnı zpu sob, jak rozdrtit protivnıka, ktery se odvazil znicit tichomorskou zakladnu Pearl Harbour okupovanou americkou armadou, nachazejıcı se ovsem mimo Ízemı USA a ktery se odvazil včst s USA otevrenou valku. Navrhy na pouzitı jaderny ch bomb vypracovavala komise, ve kterč zasedali i prednı ve dci, kterı se na vy voji jaderny ch zbranı podıleli, a to R.Oppenheimer, E.Fermi, E.Lawrence a A.Compton. Exploze mimo osıdlenč Ízemı byla s ohledem na japonsky fanatismus zavrzena, neboófanatici na strane USA dosli k zave ru, ze by to fanatiky na strane Japonska nedonutilo ke slozenı zbranı. Pritom Japonsko uz takrka lehlo popelem a krome ctyr ve tsıch me st (Hirosima, Kokura, Kjoto a Niigata) nebylo co bombardovat. Kjoto (drıve jsı historickč hlavnı me sto Japonska) bylo na poslednı chvıli vyskrtnuto a nahrazeno pru myslovy m centrem Nagasaki. O pouzitı nuklearnıch bomb v Japonsku bylo rozhodnuto i pres odpor ve tsiny ve dcu a general Groves byl rozezlen, ze na natlak Stimsona bylo Kjoto vyskrtnuto. Zatımco Stimson jako diplomat Kjoto ne kolikrat navstıvil a byl úokouzlen„ jeho pamatkami, general Groves apeloval na to, ze je Kjoto idealnı vojensky cıl, neboóv ne m zije vıce nez 1 milion obyvatel a ze ma pro pouzitı nuklearnı bomby idealnı tvar terčnu !!! Alibismus USA dosel tak daleko, ze bombardčry dle propagandy svrhly nad Japonskem 720.000 letaku , ve ktery ch bylo obyvatelstvo formalne nabadano, aby opustilo Hiroshimu. Je treba brat v Ívahu fakt, ze i kdyby tomu tak bylo, coz nenı vu bec jistč (viz. dale), valecnč propagandistickč letaky byly plnč manipulativne psychologicky ch informacı a tehdy o sıle nuklearnı zbrane neme l nikdo v Japonsku ani pone tı a argument, ze lidč teoreticky dostali sanci pred explozı utčct, je stejne sme sny jako kdyby ne kdo prostčmu americkčmu farmari 10.zarı 2001 tvrdil, ze rano dalsıho dne nalčtnou dve dopravnı letadla do dvou mrakodrapu Sve tovčho obchodnıho centra v N.Y., jejich popelem se pokryje cely Manhattan a jeste k tomu zasahne vojensky letoun i Pentagon. Ponizujıcı porazka Japonska byla zpecete na ihned po prvnım testu nuklearnı zbrane a od tohoto okamziku zacalo konecnč odpocıtavanı. Vsimne te si, jak bylo to divadlo pro nedu ve rivou verejnost s kamenny mi obliceji hlavnıch aktčru navenek sehrano .. 16.07. 1945 Prvnı test nuklearnı zbrane (Operace Trinity, 21kt TNT) ..


25.07 1945 Prezident USA Truman vydal rozkaz k pouzitı nuklearnı zbrane ve valce s Japonskem .. 27.07. 1945 Rozhlasem byl Japoncu m odvysılan text Postupimskč deklarace .. 04.08. 1945 720.000 letaku s varovanım bylo Ídajne svrzeno nad Japonskem .. 05.08. 1945 Pilot bombardčru B-29 Paul Tibbets obdrzel rozkaz svrhnout bombu Little Boy na Hiroshimu a kreslı na nos letadla jmčno Enola Gay .. 06.08. 1945 V 08:16h exploduje Little Boy nad me stem Hiroshima a pilot Paul Tibbets je po navratu na zakladnu Tinian vyznamenan generalem Spaatzem .. 08.08. 1945 Rusko vyhlasilo Japonsku od 09.08. 1945 valku a japonsky cısar svolal na 09.08. 1945 zasedanı Nejvyssı rady s cılem projednat a prijmout podmınky bezpodmınecnč kapitulace v Postupimskč deklaraci .. 09.08. 1945 V 11:05h exploduje Fat Man nad me stem Nagasaki .. Pu vodne me la by t bomba svrzena nad me stem Kokura, ale vzhledem k mlze byl zvolen nahradnı cıl Nagasaki ť mısto s nejve tsı a nejstarsı kresó anskou komunitou v celčm Japonsku .. 10.08. 1945 V 02:30h v noci japonsky cısar pod hrozbou totalnıho vyhlazenı Japonska prijıma úpodmınky bezpodmınec ne kapitulace„ ..

Tım me lo by t v ocıch verejnosti dosazeno legitimnıho triumfalnıho vıte zstvı hrdinnč americkč armady nad Japonskem a zaroven si me ly USA pripsat dalsı medialnı body jako sve tovy mırotvu rce. Toto poslanı je soucastı odve kčho americkčho snu, jez ma za Íkol odvade t pozornost verejnosti od mravnı bıdy, ve kterč se potacı. Americka verejnost vu bec trpı nedostatkem vkusu a pravdy se stıtı, proto nebyli spoluobcanč zate zovani fakty, z nichz by vyply valo, ze se jednalo o masovou popravu civilistu , o akt vyhlazenı obyvatelstva a cte ny ch tradic japonskčho naroda apod. . USA zadnč tradice nemajı ť tedy snad az na nostalgii pri vzpomınkach na otrokarstvı nebo legitimnı nosenı zbrane proklate nızko za pasem tak jako za dob divokčho zapadu, kdy probıhalo masovč vyvrazĎovanı Indianu . Americka mčdia prinasela oslavnč zpravy, kterak armada USA pomocı atomovč bomby zachranila tisıce americky ch vojaku pred smrtı a ze bude shazovat nuklearnı bomby na Japonsko tak dlouho, ze z ne j nic nezbude. Ne, to nejsou famy, ale skutecnost .. nikdo v USA ale nepocıtal se straslivy mi nasledky radiace jeste desıtky let potč ani s lidskou pame tı, jejımz prostrednictvım se v mıstech s kulturnı tradicı, jaky m Japonsko je, prenası z generace na generaci urcitč pove domı o udalostech, co me ly zasadnı vliv na historii naroda. Pro opravdovč gurmany: Politicky korektnı projev samotnčho prezidenta USA Trumana obhajujıcı vy hruzne legitimitu pouzitı nuklearnı zbrane nad Japonskem

Ignorovanı nebezpecı nuklearnıch zbranı souvisejıcıho s radioaktivitou pretrvavalo v celčm sve te az do sedesaty ch let. Nikdo takč rade ji nahlas nerıkal, ze dıky Hiroshime se vlastne poprvč ukazalo, co dovede nuklearnı zbran v osıdlenč oblasti a jak cenna data pro budoucı nuklearnı valku, jejımz vyvolavanım byla doba studenč valky pove stna, tım byla zıskana. Archivnı materialy vsak mluvı jazykem faktu a z te ch se nikdo nevylze, i kdyz dojde k odtajne nı az po desıtkach let jako v tomto prıpade . Nema smysl zaby vat se tım, zda bylo v pravu Japonsko nebo USA. Byla valka a na vine byly svy m zpu sobem obe strany. Podobne jako v mezilidsky ch vztazıch na Írovni dvou lidı dochazı k hadkam a po ne jakč dobe je jiz jedno, kdo zacal, protoze se oba mohou zran ovat na neslabsıch mıstech. V pru be hu konfliktu zacne by t naopak du lezitč, kdo nezajde dal a kdo ude la prvnı du stojny krok k usmırenı, aby bylo mozno ope t zıt. Hanba tomu, kdo mrzky m zpu sobem konflikt prodluzuje, aby ukajel svč animosnı pudy. Ume nı zivota je zıt v klidu a Strana 34 (celkem 61)

mıru. Nenı ume nı, kdyz vysılenčho protivnıka neschopnčho boje dorazıme znicujıcı ranou ve chvıli, kdy sbıra zbytky sil k vlastnı kapitulaci stejne tak, jako kdyz se ne kdo fanaticky vrha do boje, ktery nemu ze vyhrat a pouzıva vlastnı obe ójako argument pro to, aby mohl ustoupit. Rozkaz .. Pouzitı nuklearnı zbrane prosazovala armadne -politicka lobby jiz od roku 1943, ale od jara 1945 zatlacili na kliku de jin panovč Henry L. Stimson (nejvyssı armadnı velitel) a James F. Byrnes (sektretar prezidenta a sve toznamy humanista !!!) a dosahli toho, ze prezident Truman pouzitı zbrane obratem Ístne schvalil. General Carl Spaatz, velitel armadnıch sil USA v Pacifiku vsak úkupodivu„ vyzadoval pısemny rozkaz. Generala Spaatze sice zpracovaval Stimson, ktery byl po boku Trumana na prave probıhajıcı konferenci v Postdamu, ne kolik hodin telefonem, ale Spaatz trval na pısemnčm rozkazu. Rozkaz byl nakonec vydan Thomasem Handym, Íradujıcım velitelem armady ve Washingtonu a pısemne potvrzen samotny m Trumanem po jeho navratu do Bılčho domu. Mezitım vsak byl Little Boy dopraven na Pacifickou vojenskou zakladnu Tinian, aby mohl Ítok probe hnout bez prodlenı. Original rozkazu k pouzitı nuklearnı zbrane ve valce s Japonskem

order.pdf

Za povsimnutı stojı zejmčna ta cast rozkazu, kde se vy slovne uvadı, aby ú.. se vojensky a vďdecky personal postaral o zdokumentovanı a nafilmovanı efektu exploze .. aby dalsı letadla vse pozorovaly z povzdalı nďkolika mil .. aby byly svrzeny dalsı bomby co nejdrıve, jakmile je vďdci vyrobı ..„ Okamzik, kdy vyslo 2. slunce .. Rano 6. srpna 1945 v 08:15h posadka bombardčru B-29 Enola Gay nesoucı jmčno matky pilota Paula Tibbetse uvolnila po stisku cervenčho knoflıku bombu nesoucı kodovč oznacenı úLittle Boy„. Za 43 sekund doslo nad me stem k zablesku ohlasujıcımu explozi. Hiroshima ť leteckč snımky (soucasnost)

Bombardčr B-29 Enola Gay pri navratu z mise nad Hiroshimou (obrazek 1), pohlednice (obrazek 2)

Ani posadka letounu presne neve de la, jak strasnou zbran ma na palube . Po uvolne nı bomby letoun povyskocil o ne kolik metru a nasledna razova vlna za par okamziku odhodila B-29 o desıtky metru ve sme ru letu. Pilot Enola Gay Paul Tibbets pozde ji napsal: úExploze prozarila ostry m svďtlem cely letoun. Vratili jsme se zpďt, abychom se podıvali na Hiroshimu. Mďsto bylo zahaleno hruzu nahanďjıcım mrakem, ktery se zvedal vzhuru v podobď typicke ho hribu. Na okamzik nebyl schopen nikdo promluvit, ale pak zac ala posadka jeden pres druhe ho pokrikovat: Oh shit ! Do prdele ! Podıvejte na to ! Podıvejte na to ! Roztreseny ko-pilot Lewis tiskl rameno Tibbetsovi a cıtil v ťstech kovovou chuň olova, typicky to pruvodnı znak stďpne reakce. Pote se Lewis otoc il a zapsal do denıku politicky korektnı slova: úMuj Boze, co jsme to udďlali ?„ a slova úOh shit„ byla pro Ícely archivace vynechana.


Exploze Little Boy nad me stem Hiroshima

Asi 15 minut po explozi vystoupal radioaktivnı mrak v podobe hribu do vy sky 12km, rozprostrel se severo-zapadnım sme rem a presel v úc erny de sň„, ktery na fotografiıch zachytil fotograf z jednoho z doprovodny ch bombardčru B-29. Skrz oblaka dy mu nebylo vide t, co zbylo z me sta, ale dle vsech pru vodnıch znaku byla mise Íspe sne splne na a posadka se plna py chy vratila na svou zakladnu, kde byla uvıtana s nalezity mi poctami jako posel konce 2. sve tovč valky, nacez propukla bujara oslava. Situace dole na povrchu byla ponekud jina .. Rannı shon byl znenadanı prerusen zableskem na nebi, o ne mz se ocitı sve dci vyjadrovali jako o druhčm slunci, jez zazarilo ve vy sce 1km nad Hiroshimou. Tento muz se podıval na druhč slunce takč, ale byl moc blızko ..

Vzape tı nastalo peklo na zemi. Ohniva koule dosahla velikosti 300m a vlna extrčmnı tepelnč radiace rozzhavila vzduch okolo epicentra vy buchu na 3 tisıce ÝC az 4 tisıce ÝC. V blızkosti epicentra vy buchu zanechala tepelna radiace na zdech morbidnı stıny (obrazek 1), bohuzel i na mıstech, kde se vyparili zivı lidč (obrazek 2)

Vse v okruhu 2km se buĎ vyparilo nebo roztavilo v polymorfnı hmotu pripomınajıcı sklo. Tyto lahve se nachazely pres 3 km daleko od epicentra

Nasledovala supersonicka razova vlna, ktera se sırila rychlostı 1.600 km/h a ktera smetla z povrchu zemskčho vse, co jı stalo v ceste . Az na vy jimky zmizely v okruhu 2km veskerč budovy, kterč byly takrka odhozeny v dali, kde vytvorily nekonecnč ruiny. Ve zdech castecne poboreny ch zelezobetonovy ch budov za prvnı zonou bylo zapıchano neskutecnč mnozstvı sklene ny ch strepu z oken. Pekelna teplota inferna hnana nadzvukovou rychlostı se soucasne prome nila v te zko popsatelnou ohnivou smrsó . Hydrodynamickč proude nı extrčmne zahratčho sloupce vzduchu prechazelo de sivou rychlostı v plamennč jazyky, jez se rozpınaly vsude tak dlouho, dokud me ly plameny co pozrıt. Strana 36 (celkem 61)

Vzacna fotografie zachycujıcı ohn ovou smrsóvyvolanou explozı nuklearnı bomby

Poboreny mi budovami prolčtavaly vlny ohne , jez vybuchovaly a zakladaly vzajemne se proru stajıcı lokalnı pozary prechazejıcı v jeden velky ohen , kam oko dohlčdlo. Auta a silnice byly okamzite roztaveny, voda v rece se varila. Exploze nuklearnıch bomb nad me sty Hiroshima a Nagasaki

Little Boy explodoval nad historicky m centrem me sta. Ti, kdo se nachazeli ve vzdalenosti do 2km od epicentra, se v okamziku vyparili a v lepsım prıpade po sobe zanechali sotva znatelny stın. Dale od epicentra vy buchu to lidi jen usmazilo, presto ale zazrakem prezilo ne kolik ocity ch sve dku , kterı pozorovali ohn ovou smrsóúzevnitr„ rozpoutančho zivlu. Tohle zbylo z historickčho centra me sta ..

Se zemı bylo srovnano 99 % vsech mensıch domu v okruhu 6km buĎ nasledkem smrtıcı kombinace dvojitč razovč vlny a ohnivč smrste . Ti, kterč ohen zastihl nekrytč na otevrenčm prostranstvı, ve tsinou zemreli na rozsahlč popaleniny. Ve tsinu lidı dal od epicentra ohen doslova svlčkl z satu a improvizovanč nemocnice byly plnč nahy ch a polonahy ch tvoru , kterı jen vzdalene pripomınali lidskč bytosti. V okruhu ve tsım nez 15km byla vytlucena vsechna okna. Peklo rozpoutanč tepelnou radiacı a razovou vlnou trvalo bezmala 20 minut. Pak jiz pu sobila jen smrtıcı neviditelna radiace. Armadnı magazın z roku 1946 (12:03 min.) s vy pove dı Otce Siomese, ktery se nachazel v okamzik exploze bomby v Hiroshime cca. 15km od epicentra vy buchu. Otec Siomes zahlčdl zablesk a 10 sekund po explozi s nım mrstilo vyrazenč okno k prote jsı zdi, kde si vsiml obrovskčho mnozstvı strepu zapıchany ch do zdi a do svčho te la ..

Hiroshima pred .. (obrazek 1) a po explozi (obrazek 2) a se zakreslenım dılcıch vojensky ch cılu (obrazek 3)

Pro srovnanı ť v prıpade katastrofy v jadernč elekrarne Cernobyl nastal vy buch reaktoru a do ovzdusı bylo vyvrzeno mnozstvı radioaktivity; jejı mnozstvı bylo cca. 10 krat ve tsı nez v prıpade Hiroshimy, ale naste stı nebylo provazeno razovou vlnou a tepelnou radiacı jako v prıpade exploze nuklearnı bomby. V Hiroshime byla pouzita klasicka 235U bomba. O tri dny pozde ji svrhl ten samy B-29 Enola Gay s tou samou posadkou v duchu vy se uvedenčho rozkazu prezidenta Trumana dalsı bombu, tentokrat plutoniovou na me sto Nagasaki.


Fat Man nad Nagasaki

Prestoze me la bomba s nazvem úFat Man„ sılu 21kt TNT (oproti Little Boy s 15kt TNT) a systčm iniciace pomocı synchronizovanč imploze vıce podkriticky ch mnozstvı plutonia pro zvy senı sıly bomby, zpu sobila dıky zvlastnostem terčnu mensı devastaci. Ohen se podarilo dostat pod kontrolu be hem dvou hodin a po ctyrech az pe ti hodinach byly pozary vıce mčne uhaseny. Nagasaki pred .. (obrazek 1) a po explozi (obrazek 2)

Zahy po tragčdii v obou me stech, v pravč poledne dne 15. srpna 1945, cısar ve svčm vu bec prvnım rozhlasovčm projevu k narodu mu ulozil, aniz pouzil slova kapitulace, aby: úStrpďl nestrpitelne a snesl nesnesitelne „. Tato slova paradoxne stala na pocatku dnesnı čry nejve tsı volnosti a prosperity v japonsky ch de jinach. Konecny č reportá .. Pouzitı nuklearnıch zbranı na demonstraci sıly, ktera ma krome útotalnı destrukce„ ukazat Ícinky na civilistech, je du kazem znepokojivčho stavu ve cı ve spolecnosti. Dve nuklearnı bomby majıcı o jeden az dva rady silne jsı smrtıcı Ícinek nez jakakoliv konvencnı zbran zpu sobily smrt 200.000 lidı zijıcıch v obou me stech, jejichz celkova populace dosahovala v roce 1945 celkem 500.000 osob. A to nepocıtam zrane nč a trvalč poskozenı zdravı vlivem radioaktivnıho spadu, na jehoz nasledky, zejmčna rakovinu, umırali lidč jeste cela desetiletı. Ti, kdo nezemreli be hem ne kolika me sıcu , me li poskozenou DNA a paklize nebyli neviditelny m radioaktivnım zarenım kompletne sterilizovani, rodily se jim de ti s hrozny mi genovy mi mutacemi. Hiroshima po sedesati letech

Hiroshima dnes / teĎ / on-line (web kamera)

http://www2.uminet.jp/camera/camera.html Nevım, kolik lidı si uve domuje, ze prıste mu ze údruhe slunce„ zazarit nad jejich me stem a ze pro ne bude pozde jiz v okamziku, kdy zahlčdnou zablesk. Neumım si predstavit me sto, ve kterčm ziju, v troskach a stejne tak si neumım predstavit, ze by me zasahla radiace, pred kterou me neochranı ani silnč domovnı zdi a ja budu jen sledovat svou vlastnı smrt nepocıtamli smrt lidı okolo, kterč mam rad. Rozdıl mezi destrukcı a totalnı destrukcı je v tom, ze totalnı destrukce vymaze z povrchu zemskčho nejen prıtomnost, ale i budoucnost. Nejen hmotnč statky, ale i generace obyvatelstva, s nimiz zaniknou tradice a celč kultury. To je du vod, proc by me l kazdy ve de t, jaky ch signalu si okolo sebe vsımat, aby mohl lčpe ochranit svu j zivot i zivoty svy ch blızky ch tım, ze nepripustı, aby se u vlady drzel ne jaky bezmozek, ktery je schopen privodit dalekosahlou zkazu vlivem svč hlouposti a mesiasstvı kombinovančho se strachem ve vsech formach fanatismu. Cely sve t je v pohybu a kdo ma Strana 38 (celkem 61)

informace, ten je kral ! Bezmozku m stacı jen pocit moci, vyvolavanı pocitu strachu a tupa sıla. Co v ucebnicıch nebylo, ale v archivech ano .. Rıkate si, ze Vas te zko ne co prekvapı ? Abyste se nedivili, skutecnost zavazny ch statnıch rozhodnutı by va ne kdy tristnı jak milostna zapletka z blbčho filmu. Vezmeme to po poradku .. Rozpor c.1 Hiroshima byla zvolena jako úvojensky cıl„, neboóse v nı nachazely tovarny pracujıcı pro valecny pru mysl. Tovarny se ovsem nachazely v okrajovy ch castech me sta. Instrukce bombardčru Enola Gay vsak zne ly úsvrhnout bombu do historicke ho centra mďsta„. Byla zde i posadka ne kolika tisıc vojaku , ale ope t mimo centrum. Dle oficialnıch zaznamu bylo mezi obe tmi nejvıce zen, de tı a stary ch lidı ť celkem 95 % mrtvy ch. Ti vsichni v zadnčm prıpade neohrozovali vojensky USA a neme li by t onım strategicky m cılem. Nebo snad ano ? Hmm .. Rozpor c.2 Dle americky ch mčdiı sırıcıch valecnou propagandu veslo ve znamost, ze bylo nad Japonskem shozeno 720.000 letaku s varovanım pred naletem na Hiroshimu. Ve skutecnosti neexistuje jeste v roce 2006 zadny zaznam o tom, ze by ne jakč letaky s varovanım byly vyrobeny a s predstihem svrzeny v cılovč oblasti. Vyslo to najevo az po odtajne nı materialu tzv. Docasnč komise pro povalecnč pravidla nakladanı s nuklearnımi zbrane mi. Cela nuklearnı lobby byla skutecny m pouzitım nuklearnı zbrane tak fascinovana, ze nechte la ohrozit hladky pru be h akce predcasny m varovanım, a tak si hosi údiplomaticky a ex-post„ vymysleli tuto lez, kterou vypustili do mčdiı, aby ze sebe nemuseli kazdč rano pri pohledu do zrcadla zvracet. A nebo to spatne chapu a bylo to tak spravne v zajmu zvy senı jistoty urychlenı konce 2. sve tovč valky ? Hmm .. Zajıma Vas, jak to probe hlo ve skutecnosti ? Tak cte te: Otazkou, zda Japonce predem varovat ci nikoliv se komise zaby vala dne 31.05. 1945 (tedy dva a pu l me sıce pred prvnım testem). Komisi predsedal jiz nechvalne znamy Stimson a dale se Ícastnili J.Byrnes zastupujıcı prezidenta Trumana a ve dectı poradci v cele s R.Oppenheimerem. Komise v tomto slozenı diskutovala, zda by bylo vhodnč Japonce varovat, aby evakuovali cılovou oblast, pricemz dosla k zave ru, ze nikoliv, neboóby se Japonci mohli pokusit s predstihem sestrelit bombardčr s bombou nebo do cılovč oblasti nahnat tisıce vojensky ch zajatcu jako lidskč stıty. Napr. ve dec Edward Teller zcela vazne doporucoval odpalit prvnı nuklearnı bombu vysoko nad Tokyem v noci ť pochopitelne bez varovanı. Ma jeste ne kdo pochybnosti o tom, zda ve dci tusili, ze jakmile bombu vyrobı, ze bude pouzita proti Japoncu m ? Ve sve tle vy se uvedeny ch faktu je sme snč brat v Ívahu úoficialnı memoranda vďdcu„, aby bomba nebyla pouzita ve valce, ve chvıli, kdy odevzdali vy sledky svč ne kolikaletč prace. Jeste jsem si nikdy nevsiml, ze by kus papıru ve valecnčm stavu dokazal zabrzdit tupou sılu drzıcı palec nad extrčmne destruktivnı zbranı vyvıjenou za extrčmne vysoky ch nakladu a v absolutnım utajenı. To je jen arogantnı vy sme ch vsem myslıcım lidem. Rozpor c.3 Tretı den po Hiroshime svrhly USA dalsı nuklearnı bombu na Nagasaki. Ope t bez varovanı. V prıpade Nagasaki se jiz propaganda ani nenamahala hovorit o ne jaky ch letacıch. Zelenč mozky a nuklearnı lobby v cele s prezidentem Trumanem ť ti vsichni byli natolik opojeni mocı, ze ani necekali, az se Japonsko vzda. Ty m japonsky ch expertu zatım sotva stihl vyhodnotit, zda se skutecne jednalo o úatomovou zbran „, zatımco general Groves jiz hrımal ve svčm projevu dne 09.08. 1945: úDalsı bomby budou okamzitď svrzeny na dalsı japonske cıle, jakmile budou pripraveny k pouzitı !„ Mezitım byla japonskč armade dorucovana oklikou tajna zprava, dle kterč me la by t tretı nuklearnı bomba svrzena na Tokyo, kde me la prave zasedat japonska vlada a cısar. Japonci neme li tusenı, ze armada USA teprve dava dohromady potrebnč mnozstvı ste pnčho materialu, aby jım naplnila obaly bomb, kterč byly s predstihem vyrobeny. A nebo je to genialne provedeny diplomaticky tah v zajmu dosazenı mıru ? Hmm .. PosuĎte sami po prectenı dopisu prezidenta Trumana datovančho 09.08. 1945 ..


Rozpor c.4 Leckoho napadne, proc vlastne jeste probıhala valka, kdyz Ne mecko padlo na prelomu jara a lčta 1945 a spojenci vyjednavali novč prerozde lenı sve ta. Japonsko se v lčte 1945 ocitlo v naprostč izolaci vlivem vzdusnč i namornı blokady. Valecny pru mysl neme l suroviny pro vy robu, veskera infrastruktura a ve tsina me st byla az na vy jimky rozborena a vypalena, hrozil totalnı kolaps, hladomor a epidemie. Japonsko jiny mi slovy predstavovalo levnou korist a spıs hrozilo, ze kapituluje samovolne bez jakčhokoliv vne jsıho zasahu. Valka byla de-facto dobojovana a nuklearnı zbran prisla na sve t prılis pozde , aby mohla zastrasit Hitlera, takze zby valo jedinč úopodstatnďnı jejıho vy voje„ ť nuklearnı zbran se me la stat donucovacım prostredkem k demonstrativnımu srazenı Japonska na kolena. Proto prislo velmi nevhod, kdyz se Japonsko snazilo dohodnout úpodmınky kapitulace„ se Stalinem jiz od 22.06. 1945. Vse bylo pochopitelne úcitlivď koordinovano„, neboóamericka rozve dka hlasila jiz 30.04. 1945, ze Japonsko na 100 % kapituluje, jakmile mu Stalin vyhlası valku, a proto na ve dce v Los Alamos vyvıjel general Groves neskutecny tlak, aby co nejdrıve dokoncili vy robu prvnı bomby (pro mırovč Ícely zrejme ..). Japonsko ale ude lalo pri vyjednavanı se Stalinem dve hrubč chyby. Snazilo se intervenovat u vlka v rouse berancım a jako jedinou podmınku kapitulace pozadovalo pokracovanı dynastie tehdejsıho cısare, neboóto byl (z jejich pohledu) pro japonsky narod neodde litelny symbol japonskč tradice a kultury. Americanč pochopitelne ve de li celou dobu o snaze Japonska nalčzt du stojnou formu kapitulace, neboórozkodovali radiovou komunikaci mezi japonsky m velvyslanectvım v Kremlu a cısarsky m palacem v Japonsku jiz v zarı 1940. V USA panovala velka nervozita, aby v Los Alamos stihli prvnı test nuklearnı zbrane jeste pred moznou kapitulacı Japoncu , protoze Rusovč se nemohli donekonecna vyhy bat pokusu m japonskč diplomacie vyjednat podmınky kapitulace. Kdyby Japonsko v tuto chvıli kapitulovalo bezpodmınecne , jak vyzadovala Postupimska deklarace, mohli jsme zazıt trochu jinou historii. Konec valky znamenal pro zÍcastne nč politiky na strane spojencu takč konec jejich neomezenč moci. Dosud americka zidovska lobby tvorıcı mocnou politickou paku vyde lavala neuve ritelnč castky na zbrojnım pru myslu a na smrti vojaku na ve tsine valecny ch front. Veskerč inovace a technologicky vy zkum byl sme rovan do valecnčho pru myslu. Udrzet valku v jakčkoliv forme bylo proto v zajmu vsech zÍcastne ny ch politiku , kterı se do budoucna dal vide li ve stredu de nı a ne jako zlocinci v propadlisti de jin. Bylo takč treba skry t hodne svinstva a to dokazou v kazdč vlade nejlčpe ti, jichz se to bezprostredne ty ka. Otevrena forma valky proto presla do valcenı diplomatickčho a psychologickčho jiz pri rozde lovanı sve ta, od ne hoz me lo pouzitı nuklearnı zbrane jen odvčst pozornost. Byl to pocatek studenč valky, kdy se bez ustanı zbrojilo a jedna strana zastrasovala druhou superdrahy mi a superdestruktivnımi nuklearnımi zbrane mi. Prvnı de jstvı se me lo pred zraky verejnosti odehrat ve forme bezpodmınecnč kapitulace Japonska, zatımco probıhala údiplomaticka jednanı„ SSSR s Cınou o prerozde lenı Asie. Ruda armada o poctu 1,6 milionu vojaku nablızku byla pri vyjednavanı dobry m argumentem. I stalo se, ze 2 dny po Hiroshime 8. srpna 1945 najednou Rusko, kterč otalelo s vyjednavanım mıru, vyhlasilo Japonsku valku, ale vzhledem k casovčmu posunu v dobe predanı vyhlasenı valky Japoncu m jiz probıhaly od rana boje. Zatımco v Japonsku vybuchla bomba nad Nagasaki a Japonsko se ocitlo na kolenou, Rusovč postupne rozprasili zbytky japonskč armady, anektovali Sachalin, Port Arthur, Kurilskč ostrovy a vse vyÍstilo v rozde lenı Korey na dve casti. Nez byla formalne podepsana kapitulace 2. zarı 1945, bylo po vsem. Hmm .. Jak prostč. Jakó z toho plyne poucenı ? Nenı vsechno zlato, co se trpytı .. Oficialnı propagandisticky projev prezidenta Trumana ze dne 9.srpna 1945 po svrzenı bomby na Nagasaki zne l v originalu: úHaving found the bomb we have used it. We have used it against those who attacked us without warning at Pearl Harbor, against those who have starved and beaten and executed American prisoners of war, against those who have abandoned all pretense of obeying international laws of warfare. We have used it in order to shorten the agony of war, in order to save the lives of thousands and thousands of young Americans."


volne prelozeno: úPotom, co jsme zıskali bombu, jsme ji museli pouzıt. Museli jsme ji pouzıt proti tďm, kdo nas napadli bez varovanı v Pearl Harboru, proti tďm, kdo nechali hladovďt, muc it a popravovat Americke valec ne zajatce, proti tďm, kdo se zrekli vsech ťmluv ohlednď dodrzovanı mezinarodnıho valec ne ho prava.„ Neoficialne ovsem Truman o tri dny drıve 6.srpna potč, co ho na ceste z Postdamu dostihla zprava o svrzenı bomby na Hiroshimu, nadsene poznamenal, ze úTo byl nejťzasnďjsı den v historii USA !„ Jeste vy zivne jsı je Trumanu v dopis profesorovi Catovi ze dne 12.01. 1953, ve kterčm Truman vlastnı rukou pıse: úJakmile prisla do Postdamu zprava, ze byla provedena ťspďsna atomova exploze v Nove m Mexiku, rozpoutala se vzrusena konverzace o vlivu na valku v postupu s Japonskem. Nasledujıcı den jsem sdďlil britske mu premie rovi a generalisimovi Stalinovi, ze exploze byl ťspďsna. Britsky premie r tomu porozumďl a privıtal to. Stalin se smal a dďkoval mi, ze jsem ho o explozi zpravil, ale jsem si jisty , ze neporozumďl jejımu vy znamu.„ Kompletnı text v originalu je k dispozici zde. Truman se vsak ve svč zaslepenosti my lil, Stalin me l dobrč informace. Teprve nedavno v roce 2005 ť tedy 60 let po one ch udalostech byly odtajne ny mnohč du lezitč materialy ohledne pozadı celčho toho divadla, kterč urcovalo mezinarodnı vy voj v druhč polovine 20. stoletı. Prestoze se zpravodajskč sluzby snazily, aby bylo vse utajeno, podobny ch úprehmatu„ bylo mozno nalčzt vıc :o). Napr. H.Stimson, Trumanova prava ruka, sepsal v roce 1948 svč memoary a mezi tunami lzı zarı perly jako napr. v originale: úIt is possible, in the light of the final surrender, that a clearer and earlier exposition of American willingness to retain the Emperor would have produced an earlier ending to the war.„ (Only on this question of the Emperor did he later believe that history might find that the United States, by its delay in stating its position, had prolonged the war.)

volne prelozeno: úJe mozne , ze ve svďtle konec ne kapitulace mohlo jasnďjsı a drıvďjsı vyjadrenı Americke ochoty ponechat Cısare u vlady prispďt k rychlejsımu ukonc enı valky." (Ciste na zaklade tčto otazky ty kajıcı se Cısare se Stimson pozde ji domnıval, ze mu ze vyjıt najevo, ze USA, s jejich opozde ny m zaujetım (vyjednavacı) pozice, zpu sobily prodlouzenı valky.)

Proti komu ? Kym ? Jiz tusıte odpove di na otazky úProti komu ?„ a úKy m ?„ byly nuklearnı zbrane pouzity ?!?! Je nad slunce jasnč, ze by Japonsko kapitulovalo be hem ne kolika dnu az ty dnu vlivem komplexnı blokady, aniz by musel jediny americky vojak vstoupit na jeho Ízemı, ale Stalin by pak nikdy nedokazal tak snadno a legitimne v mırovy ch podmınkach ovladnout Dalny vy chod a budoucı zisky ze zbrojenı ve jmčnu studenč valky na vsech frontach by byly takč ohrozeny. A jak znamo, ohrozenı zisku celosve tovčho zidovstva se nevyplacı. Na to mu ze myslet jen ne jaky úMeschuge„. Krome primitivnıho americkčho nacionalistickčho aktu ponızenı a pomsty za Pearl Harbour spojenč se zve davostı, jak bude bomba Ícinkovat nad obydlenou oblastı, tu byl jeste jeden du vod, proc svrhnout jadernou bombu na Japonsko. zemı Japonska bylo dostatecne daleko jak od Evropy, tak od Velkó Britanie, Ruska i USA. Konec konvencnı valky presel v roce 1945 nepozorovane v zacatek valky studenč. Po rozpadu SSSR vsak nabrala v rozvinuty ch zemıch na sıle valka psychologicka, jejımz nejviditelne jsım projevem je konzumnı styl zivota a jejımiz obe tmi jsou zejmčna predstavitelč vlastnıho naroda ť rekne me v 95 % populace, coz je priblizne takovy podıl, jakčho bylo dosazeno u podılu nevinny ch obe tı v Hiroshime . V nejchudsıch zemıch jsou vyvolavany lokalnı valecnč konflikty, jez udrzujı zisky zbrojarskčho pru myslu stale vysoko, ale stalo se ne co neocekavančho. By valy spojenec naftarskčho rodinnčho klanu Bushu Usama Bin Ladin vyhlasil USA a jeho spojencu m valku nabozenskou. Jak vidno na prıkladu zneuzitı nuklearnıch zbranı proti Japonsku, kdyz pacha zlociny proti lidskosti stat, jedna se o úhumanismus„, kdyz de la totčz jednotlivec, hovorıme o úterorismu„. Z neutralnıho Íhlu pohledu zastupce verejnosti je to ale Strana 41 (celkem 61)

to samč svinstvo. Kazda generace v podstate zazila valku ve smyslu masovčho umıranı, jen ta nase jeste ne. Jedno vsak zacına by t cım dal tım vıc patrne jsı. Bojiste se v poslednıch letech nezadrzitelne presouva na Ízemı Evropy a USA.

Dodatek aneb jak to videli vedci v Los Alamos Soube zne s prıpravou operace Trinity be zely na plnč obratky prıpravnč prace na vy robe bomb, kterč byly s nape tım ocekavany na zakladne Tinian v Pacifiku. Tedy, abych byl presny , jednalo se o ty bomby, kterč ve dci pripravovali pro pouzitı v Japonsku. Po Íspe snčm testu prvnı bomby byl k dispozici ste pny material sotva pro dve bomby. Fatman (obrazek 1) a Little Boy (obrazek 2) a obe bomby pohromade (obrazek 3)

Little Boy me l naloz z obohacenčho uranu 235U, Fat Man z plutonia 239Pu. Uranova bomba Little Boy, jez byla svrzena na Hiroshimu, byla jedinou nuklearnı zbranı, ktera byla po prvnım testu pripravena k pouzitı v boji. Vy roba dalsı bomby typu Little Boy by trvala me sıce. S tım kontrastuje velkč mnozstvı bomb typu Fat Man, pro kterč se pro zme nu úplutoniove palivo„ teprve vyrabe lo. Bomba Fat Man svrzena na Nagasaki byla vyrobena 04.08. 1945, tedy jen par dnı pred svou bojovou misı. Uran se v prırode vyskytuje ve forme 238U s maly m mnozstvım 235U. Jelikoz se obe formy jevı chemicky identickč, je obohacovanı uranu dosti slozitč, casove narocnč a zejmčna financne nakladnč. Aby bylo u nuklearnı bomby dosazeno optimalnıho efektu, je zapotrebı, aby se dve podkriticka mnozstvı 235U nejen dostala k sobe , ale aby priblızenı probe hlo co nejrychleji, jinak uvolne nč teplo (tepelna radiace) spotrebuje 235U jako palivo aniz dojde k optimalnımu pru be hu maximalne silnč ste pnč reakce. Tomuto procesu, pouhčmu spalenı 235U jako paliva, se rıka úpre-detonace„. Aby se predeslo pre-detonaci, pouzıva se konvencnı TNT pro vystrelenı jednč polokoule podkritickčho mnozstvı 235U do druhč polokoule podkritickčho mnozstvı 235U. Je-li prırodnı uran 238U ulozen ve specialnım nepropustnčm obalu, vyzaruje prirozene radioaktivitu, jejımz vedlejsım produktem je vyloucenı novčho prvku zvančho plutonium 239Pu, kterč je chemicky odlisnč a je ho mozno snadno separovat. Plutonium ovsem prirozene uvoln uje enormnı mnozstvı neutronu , kterč jsou nejnicive jsı slozkou radiace a kterč vy razne zvysujı riziko pre-detonace bomby. Tento problčm byl vyresen pouzitım specialnı konstrukce obalu, ktera vytvarı dojem, ze je bomba útlusta„. Jedna se o skorepinu specialnı konstrukce, ve kterč je vy busnina ulozena symetricky, coz pri synchronizovančm odpalu vsech castı s podkriticky m mnozstvım ste pnčho materialu do stredu skorepiny v okamziku narazu vytvorı pekelnou kouli, jejız sıla je znasobena implozı. Imploze je v prıpade Plutonia Ďabelska metoda, neboónaraz jeste zvy sı hustotu hmoty Plutonia, takze se uvolnı v radech vıce neutronu , jez v dobe miliontin sekundy spustı ste pnou reakci. Pro uranovč bomby bylo velmi slozitč zıskat obohaceny Uran, ale Uran zase snadno explodoval. U plutoniovy ch bomb je tomu presne naopak, proto me la synchronizovana imploze dost extrčmnı parametry pru be hu s du razem na absolutnı presnost casu a souradnic sestrelenı jednotlivy ch castı v kouli. Vyslovıte-li pred odbornıkem slova úplutoniova bomba„, hned zvaznı a rekne ne co ve smyslu, ze to tehdy byla hodne spinava zalezitost. Plutonium totiz pri explozi uvolnı mnohem ve tsı mnozstvı zakernč neviditelnč radiace zpu sobujıcı nemoc z ozarenı, sterilizaci a genetickč mutace. Velmi znepokojujıcı je fakt, ze zatımco 235U ma kritickč mnozstvı cca. 48kg, u Plutonia je to pouze 12kg. Little Boy me l sılu 15kt TNT, Fat Man 21kt TNT. Jak jste si mohli vsimnout, projekt Manahattan vyvıjel soube zne oba typy nuklearnıch zbranı ť Strana 42 (celkem 61)

uranovč i plutoniovč bomby, pricemz jiz tehdy se uvazovalo se zatajeny m dechem o bombe vodıkovč !!! Samozrejme , ze v kontextu tehdejsı propagandy, ktera pro zme nu hlasala, ze újen nejstrasnďjsı zbranď donutı lidstvo k odzbrojenı„. Jen mi nenı jako prostčmu clove ku jasnč, proc tedy pokracovaly testy thermonuklearnıch zbranı, kdyz kazda jejich exploze mohla preskocit v rete zovou reakci ostatnıch lehky ch prvku v atmosfčre a prejıt v celoplanetarnı thermonuklearnı fu zi. Toto riziko na sebe jmčnem vsech obyvatel Zeme koule brali jak ve dci, tak zelenč mozky, tak politici pri kazdčm testu thermonuklearnı zbrane . To mi spıs evokuje metody ekonomickč úthe best practise„ statnıch rozme ru neboli sve t velky ch pene z a kde jsou velkč penıze, je vıte kdo :o) zastupci naroda vyvolenčho :o). Ale pssss .. o tom se nemluvı. Uve domme si, ze byla tehdy verejnost masırovana propagandou, v nız vystupovali celnı predstavitelč moci s naprosto vaznou tvarı a oznamovali, ze tento zbrojnı vy zkum byl svčho casu nejutajene jsı vojenskou operacı ve jmčnu sve tovčho mıru a jiz se nerıkalo, ze za 20 miliard dolaru si splnilo par ve dcu svu j zivotnı sen, ale jiz nikdo neupozorn oval na fakt, ze to bylo za cenu, ze od tč doby do dnesnıch dnu nad nami visı strasak celoplanetarnı thermonuklearnı fu ze, ktery mu ze kdykoliv ukoncit nase zivoty. Na opozde na protestnı memoranda ne ktery ch spolutvu rcu technologie nuklearnıch zbranı ve jmčnu ve dy a mıru se mu zu jako zastupce verejnosti leda tak zvysoka vysrat !!! Jestli si to ne kdo soudny uve domuje, tak tahle parta nad cely m lidstvem vyrkla ortel smrti s odlozenou platnostı a pak se s omluvou vytratila na prestiznı mısta ve spolecnosti se vsemi poctami. To bych blil .. Dalsı zdroje na internetu: www.valka.cz Clanek úBombardovanı Hirosimy a Nagasaki - Pohledem te doby„, ze kterčho byly prevzaty ne kterč ve ty jako napr. prıprava Japonska na poslednı Íder apod. . http://www.csi.ad.jp/ABOMB/hibakusha.html Vy pove di ocity ch sve dku exploze nad me stem Hiroshima www.metacafe.com Video archivy www.gensuikin.org/english/photo.html Archivnı materialy úPHOTOGRAPHS OF HIROSHIMA AND NAGASAKI„ s doprovodny m textem obsahujıcım mnozstvı du lezity ch momentu v souvislostech udalostı spojeny ch s explozemi nuklearnıch bomb v Japonsku. www.spartacus.schoolnet.co.uk Server úSpartacus Educational„ ť obsahla encyklopedie a archiv sve tovy ch historicky ch udalostı www.doug-long.com Clanek úHIROSHIMA: WAS IT NECESSARY?„ www.nuclearfiles.org Clanek úThe Bombing of Nagasaki, August 9 1945 The Untold Story„ www.nuclearfiles.org Clanek úChronology on Decision to Bomb Hiroshima and Nagasaki„ www.theenolagay.com Archivnı zaznamy o technice a lidech okolo posadky letounu B-29 Enola Gay, jez svrhla obe bomby na japonska me sta doprovazenč mnozstvım kvalitnıch informacı. www.gwu.edu The National Security Archiv / The George Washington University www.japan-guide.com Museum Hiroshima www1.city.nagasaki.nagasaki.jp Museum Nagasaki

aleff, 17.02. 2006 Strana 43 (celkem 61)

ODTAJNŇNE TESTY NUKLEA RNICH BOMB Praktickč ukazky vedenı studenč valky aneb jak ve jmčnu sve tovčho mıru snadno a rychle vyparit maly ostrov, znicit v milisekundach 1% zivota na Zeme kouli ci testovat Ícinky radioaktivity na nic netusıcıch civilistech.

Na pozadı tragčdie japonsky ch me st Hiroshima a Nagasaki si úsvďtovı mırotvurci„ Truman za USA, Stalin za SSSR, Churchill za Velkou Britanii a dalsı solitčrnı hraci (pochopitelne vcetne podpory jedincu naroda vyvolenčho) pripravili startovnı pozice pro vedenı valky v mırovy ch podmınkach. Zatımco si obycejnı lidč vyhrnuli rukavy, aby obnovili svč zeme zpustosenč valkou, ne kolik mocny ch uvrhlo modernı civilizaci do pekla studenč valky. Sice jiz nedochazelo ke vzajemnčmu masovčmu vrazde nı armad a navenek panoval mır, ale o to ve tsı roli hralo udrzenı valecnčho pru myslu v nepretrzitčm vy voji jako by to snad me la by t ekonomicka pojistka pro trvaly ru st .. ale ceho .. ? Soukolı ekonomiky by bez zbrojnıho pru myslu bylo nestabilnı a obtızne ji ovladatelnč ? Hrozilo preskupenı mocny ch tohoto sve ta, kdyz by jedni prestali vyde lavat na smrti a jinı zacali vyde lavat na mıru ? Je vu bec v makroekonomickčm me rıtku rozdıl mezi valkou a mırem ? Jako obvykle je realita velmi prosta. V prıpade valecnčho pru myslu se jedna o astronomickč naklady na strane jednč a nekresó ansky velkč zisky na strane druhč. Naklady obycejne platı dan ovı poplatnıci, kterı v demokraticky ch rezimech stojıcıch na jiz prekonany ch kresó ansky ch tradicıch nemajı sanci ovlivnit mocenska rozhodnutı svy ch voleny ch politicky ch zastupcu a jednou za par let jsou zpracovani peclive pripravenou volebnı kampanı nejmocne jsıch politicky ch stran. Otazka by tedy spıs me la znıt: úKomu prinası valka zisk ?„ Kupodivu nam mčdia odpove Ď dovedne skry vajı, i kdyz je mozaika faktu tvorıcıch onu odpove Ď vsem na ocıch .. Nejste schopni se vyporadat s vlastnım zivotem a nenapada Vas, co s tım ? Pak mate prazdno v hlave a budete zıt dıky myslenkam jiny ch lidı. Unika Vam Duchovno ? Pak se obklopte ikonami a znackovy mi cetkami, kterč lze porıdit za virtualnı hodnotu pene z. Chcete-li nemravne zbohatnout za penıze, kterč Vam nepatrı, stan te se politikem. Jakoukoliv pravdu, kterč se stejne jen bojıte, bezpohlavne poprete, lzete jako kdyz tiskne a soustreĎte se na masırovanı naroda prostrednictvım propagandy vytvarejıcı pravdu informativnı, tedy nikoliv skutecnou, ale pouze Ícelove virtualnı. Je nemyslitelnč, abyste ne co nechali nahode , takze zneuzijte moc mčdiı ke vsemu, co se Vam hodı a mu zete brestit z TV obrazovek, co hrdlo racı. Za pu vodce problčmu oznacte kohokoli, kdo Vam stojı v ceste . Svu j strach a zoufalstvı si personifikujte ve forme vhodnčho (nejlčpe hypotetickčho) neprıtele, navozujte atmosfčru strachu nejlčpe proti vlastnımu narodu a kdyz to pomu ze ne kolika nejbohatsım spoluobcanu m vytvorit ono spravnč pseudo-pravnı prostredı pro legalizaci jejich velko-kradezı ci jakčkoliv genocidy obvykle ve jmčnu mıru, vıry nebo pomatenč ideologie, podarı se Vam odvčst pozornost spravny m sme rem a uvolnit si ruce pro beztrestnč pachanı nejzvrhlejsıch Íchylnostı. Kdyz uz nahodou ne co unikne na verejnost, propaganda zajistı dodatecnč obstaranı du kazu , jez odvedou pozornost jinam. Chcete-li zapadnout mezi prodlouzenč oci, usi a ruce mocny ch, budete vsem na ocıch, ale pred tım musıte projıt jaky msi úISO certifikac nım procesem„, ktery odde lı zrno od plev a mate-li neprehlčdnutelnč rysy bezcharakternıho bezmozka, mu ze se na Vas usmat vrtkavč ste stı. Tedy, abych byl presny , nenı to ono ste stı vlastnı obycejny m lidem, ale jeho virtualnı substituce vlastnı vsem pokrytcu m. Dale se musıte smırit s tım, ze nebudete rozlisovat pravdu a lez, ale budete zastavat postoje, kterč jsou v souladu se zajmy te ch bohaty ch, co za vami stojı a jez si svou identitu pred verejnostı chranı ť tedy te ch, kterı to pimprlovč divadlo platı a na jeho existenci vyde lavajı. To je cena za Vasich pe t minut slavy, nez se historicky znemoznıte a na Vase mısto nastoupı jiny bezmozek, ktery bude lhat jeste vıce a agresivne ji. Za jakčkoliv situace budete omılat do nebe volajıcı nehoraznosti. Cım vıc se Vam bude stahovat zadek vlastnım strachem a zoufalstvım, tım ve tsı dominanci budete pod vedenım svy ch odborny ch poradcu pred verejnostı predstırat a Vase projevy budou tak hloupč, ze otravı dostatecne velkou cast naroda. úKouzlo studene valky„ tkve lo v tom, ze vzajemnč zastrasovanı hrozbou nuklearnı valky Strana 44 (celkem 61)

udrzovalo narody na obou stranach pomyslnč bojovč fronty v trvalč atmosfčre strachu a tım byly úpoliticky korektnı formou„ opodstatne ny enormnı vy daje vynakladanč na zbrojenı a na vy zkum nuklearnıch zbranı, a to nezavisle na politickčm rezimu v tč kterč zemi. Vy zkum se samozrejme neobesel bez prakticky ch testu , o jejichz rizicıch jsme se jiz zmınili v predesly ch clancıch. Podobne jako stojı ekonomika dnes jiz rozpadlčho SSSR na zajmech ne kolika úrodinny ch financ nıch trustu„, v prıpade USA stojı obvykle za velky mi pene zi zastupci únaroda vyvolene ho„, kterı pouzıvajı USA jako parazit svčho hostitele. Ve dci zidovskčho pu vodu stali u zrodu nuklearnıho vy zkumu v Ne mecku jeste pred prıchodem Adolfa Hitlera a po exodu do USA dovedli svu j vy zkum v souladu s oficialnı americkou propagandou az k pouzitı te chto bomb proti civilistu m v Japonsku, cımz napomohli k udrzenı zavodu ve zbrojenı i v druhč polovine dvacatčho stoletı ve forme studenč valky. Po skoncenı 2. sve tovč valky se sve tovč mocnosti utkaly na virtualnım bojisti vymezenčm vzajemnou spionazı, lzivou propagandou plnou dezinformacı a supertajny m (a tčz superdrahy m) vy zkumem nuklearnıch zbranı. Tato de siva spirala sılenstvı dovedla sve t az na pokraj nuklearnı zme ny klimatu, jez stala v pozadı podpisu smlouvy o jadernčm odzbrojenı. Ano, du vodem nebylo ukoncenı studenč valky, ale rozsahla kontaminace atmosfčry, jez hrozila preru st v nekontrolovanč zme ny podnebı. V dnesnım clanku se proto zame rıme na ne kolik vy znamny ch testu nuklearnıch zbranı, jez dokreslı schizofrennı podobu druhč poloviny dvacatčho stoletı, jez nas dovedla na pokraj klimatickč zme ny, ve kterč se momentalne sve t nachazı. Operace Crossroads, rok 1946 / Test BAKER Sčrie nuklearnıch testu se souhrnny m nazvem úCrossroads„ predstavovala prvnı testy nuklearnıch zbranı po druhč sve tovč valce. Jednalo se o testy, pomocı ktery ch me ly by t zıskavany poznatky o specificky ch formach Ícinku na ru znč cıle. Zame rem tčto sčrie bylo zmapovat ani ne tak pru be h explozı jako v prıpade sčrie úTrinity„ (testy predchazejıcı nasazenı bomb proti Japonsku), ale hlavne vyzkouset, co provede efekt nuklearnı exploze s namornımi lode mi, s letadly a se zvıraty. V prıpade testu úBaker„ byla na Marschallovy ch ostrovech v lagune Atolllu Bikini rozmıste na v te snč blızkosti epicentra flotila 71 vyrazeny ch plavidel z druhč sve tovč valky. Jako cıl v tomto testu poslouzily slavnč spojeneckč lode jako napr. letadlova loĎ Saratoga, bitevnı lode Nevada, Pennsylvania, Arkansas a New York, americkč ponorky Apogon a Pilotfish, betonovy suchy dok ARDC-13, ne mecky kriznık Prinz Eugen, japonska bitevnı loĎ Nagato a dalsı. O efektu exploze pri testu úBaker„ se nasledne pro mčdia vyjadril vıceadmiral W.H.P. Blandy slovy: č Exploze bomby pod vodou nerozebe hla r ete zovou reakci, prome nila vodu ve sloupec pary a poslala vsechny lode ke dnu. Neodrazila se ode dna mor e, jen vytvor ila jamu v mor i, ktera se nasledne ope t uzavr ela. Nepr ekonala ani gravitaci. Nejsem zadny č atomovy playboyá, ktery vyuzıva explozı te chto bomb ke svšmu osobnımu supokojenı, jak me nazval jeden z mych kritikuá. Skoro bych rekl, ze slaboduchost tohoto projevu je ve srovnanı s nıze prokazany mi fakty evidentnı a ve vsech hlavnıch parametrech napln uje znaky typickčho bezmozka vykreslenčho o par odstavcu vy se. Bomba úBaker„ (historicky v poradı 5. odpal nuklearnı zbrane ) byla odpalena 27,5m pod hladinou more dne 23.07. 1946 v 08,35h rano lokalnıho casu (24.07. 1946 21,35h GMT), me la sılu 23kt TNT a jednalo se o typ plutoniovč bomby úFat Man Mk 3A„, tedy shodny typ s bombou, jez byla svrzena na Nagasaki. Exploze bomby pochopitelne rozpoutala rete zovou


reakci a jejı energie prome nila 1 milion tun vody ve sloupec radioaktivnı pary, ktera prsela dolu cely ch 7 minut. Ona dle úatomove ho playboye„ vıceadmirala Blandyho neexistujıcı rete zova reakce zpu sobila radioaktivnı kontaminaci laguny o sıle 730 R presahujıcı smrtelnou davku v prvnıch 24h, o supersonickč razovč vlne ani nemluve . Vzhledem k tomu, ze az do 60. ty ch let byla kontaminace prostredı radioaktivitou podcen ovana, byla vymezena zakazana zona v okruhu 3 mil na dobu pouhčho 1 ty dne. Chronologicky zaznam testu dokumentujı nasledujıcı fotografie.

V pru be hu prvnıch 4 milisekund po explozi dosahla razova vlna povrchu morskč hladiny a vytlacila vzhu ru sloupec pary nadzvukovou rychlostı 2,5 mach/s (2.700 km/h) do podoby bubliny tvorenč horky mi plyny. Fotografie zachycuje ru st hribu v dalsıch ne kolika milisekundach, zablesk pochazejıcı z podvodnıho vy buchu je jasne patrny .

Jakmile ohniva koule sestavajıcı z vaporizovanč vody dosahla povrchu morskč hladiny, zacala se intenzivne rozpınat, pricemz z centra koule se do vodnıho sloupce uvoln ovala vysoce radioaktivnı plynna sme s. Narede nı tlaku pri rozpınanı ohnivč koule vlivem pulsu vytvorı tzv. úWilsonuv mlzny efekt„ zachyceny na fotografii. Pod Wilsonovy m mlzny m efektem je viditelny sloupec vody jako jakasi úkorunka„ na vrcholu koule. Z ne ho se v dalsıch okamzicıch vyvinul typicky nuklearnı hrib tvoreny zkondenzovanou vodnı parou prechazejıcı v radioaktivnı dčsó . S ırıcı se razova vlna nazy vajıcı se v tomto prıpade trefne úCrack„ je patrna jako bıla zona zpe ne nč vody sırıcı se v kruhu do svčho okolı.

V dobe 10 sekund po explozi vystoupal nuklearnı hrib do vy sky 2,0km, na sırku me ril 0,6km a sırka ě nohyůtvorenč vodnım sloupcem dosahovala 100m. Exploze vytvorila tčz mensı tsunami. Vlna ci spıs vodopad tvoreny sme sı vody a pary, jenz pohltil letadlovou loĎ Saratoga (byla 300m od epicentra vy buchu), me ril na vy sku 30m. Vodnı vlna name rena 7km od epicentra vy buchu me la vy sku hrebenu 2m. Nemam pone tı, co zatemnilo odhad vıceadmirala Blandy, ale chcete-li pome rit jeho prohlasenı se skutecnostı, rozhodne se podıvejte na dve dobovč filmovč ukazky testu úBaker„.


Operace Ivy, rok 1952 / Test IVY MIKE Ivy Mike je jiz jina liga nez pouhy plutoniovy tloustık úFat Man„ vybaveny synchronizovanou implozı. Jeho testu vsak predchazelo razantnı zvy senı nape tı mezi USA a SSSR. Od konce druhč sve tovč valky ube hlo sotva par let a USA utrpe ly dvojı zasah prımo mezi oci. SSSR provedl prvnı odpal uranovč nuklearnı bomby a dıky spionazi dokazal prımo z tajny ch laboratorı v Los Alamos prostrednictvım zidovskčho ve dce Klause Fusche zıskat nejnove jsı projektovou dokumentaci nuklearnıho zbrojnıho programu USA. Na scčnu nastupuje nas stary znamy Harry Truman se svy m obvykly m úpoliticky korektnım prohlasenım„ jak jinak nez ve jmčnu zajiste nı ochrany milovančho americkčho lidu. Dne 31.01. 1950, tedy dva roky pred testem ě Ivy MikeůHarry s predstıranou dominancı a sevreny m zadkem prohlasuje: č It is part of my responsibility as Commander in Chief of the Armed forces to see to it that our country is able to defend itself against any possible aggressor. Accordingly, I have directed the AEC to continue its work on all forms of atomic weapons, including the so-called hydrogen or č Superá bomb.á coz volne prelozeno znamena: č Je to souc ast mš odpove dnosti jako vrchnıho velitele armadnıch sil postarat se, ze nase zeme je schopna ubranit se proti jakšmukoliv moznšmu agresorovi. V souladu s tım jsem vydal pokyn AEC, aby dale pracovali na vsech formach atomovych zbranı, a to vc etne tzv. vodıkovš bomby neboli č Superá bomby.á Aóvypada Harrryho projev jakkoliv primitivne , v praxi znamenal, ze vy voji thermonuklearnı zbrane byla ve novana nejvyssı priorita, coz nahravalo ve deckčmu enthusiasmu dua Ulam & Teller. Nezli se te mto strelcu m podarilo zmırnit paranoidnı Harryho obavy z Íspe chu SSSR za penıze americky ch dan ovy ch poplatnıku , uplynuly dlouhč dva roky, na jejichz konci probe hla sčrie testu úIvy„. Jednalo se testy nejsilne jsıch nuklearnıch bomb, jakč kdy byly do tč doby vyrobeny. Jiny mi slovy test úIvy Mike„, kde kodovč oznacenı úMike„ znamenalo úmegatuna„, otevrel čru thermonuklearnıch zbranı. Aby bylo jasno, o jak straslivy prelom se jednalo, pak ve zte, ze bomba úIvy Mike„ neboli akademik Mike me la podstatne ve tsı sılu v jedinč explozi nezli veskera munice pouzita v obou sve tovy ch valkach ve dvacatčm stoletı dohromady. Horlivost dua Ulam & Teller sla tak daleko, ze pro bombu bylo pouzito do tč doby nejve tsı mnozstvı ste pnčho materialu, jakč mohlo vu bec explodovat, na zaklade tehdejsıch znalostı technologie nuklearnıch bomb. Test úIvy Mike„ byl prezentovan jako vrchol schopnostı tehdejsı ve dy. Bomba byla odpalena dne 01.11. 1952 v 07,15h lokalnıho casu (19,15h GMT) na atollu Enewetak na ostrove Elugelab a me la sılu 10,4MT TNT. Aparat bomby Ivy Mike tvorıcı mensı budovu a fotografie ve dcu pysny ch na svč dılo

Bomba jiz byla sestavena ze trı stupn u , kdy prvnı stupen byl tvoren plutoniovou bombou TX-5, druhy stupen sestaval z kapalnčho deuteria ulozenčho v cylindrickč úDewarovď nadobď„ a tretı


stupen predstavoval obal Dewarovy nadoby, jenz byl vyrobeny z 5t prırodnıho uranu zarızenı bylo uschovano v masivnım ocelovčm valcovčm obalu a vazilo 82 tun.

238

U. Celč

Exploze prvnı thermonuklearnı bomby na sve te

Obrovskč mnozstvı uranu a plutonia se podılelo ze 77 % na celkovč sıle bomby. Nuklearnı hrib dosahl be hem 90 sekund vy sky 17km, prorostl stratosfčrou, o minutu pozde ji se jiz nachazel ve vy sce 32km a zastavil se az, kdyz dosahl vy sky 36km. Hodinu a pu l po explozi se hrib rozprostrel nad oblastı velkou 60 mil a jeho únoha„ me rila od povrchu zeme ke spodnı hrane hribovitčho Ítvaru 15km. Trojice ostrovu pred explozı a krater po vyparenčm ostrove Elugelab po explozi

Tento test predstavuje dosud historicky 4. nejsilne jsı explozi provedenou USA. Vrchol schopnostı tehdejsıch ve dcu jaksi nedopatrenım vyparil ostrov, na ne mz se test konal. Mısto ostrova zde zbyl krater siroky 2,1km a hluboky 55m. Zaznam testu Ivy Mike na filmovčm platnu

Operace Castle, rok 1954 / Test CASTLE BRAVO Be hem nasledujıcıch dvou let, jez uplynuly od údemonstrace sıly" americkčho nuklearnıho zbrojnıho programu pri testu úIvy Mike„ bylo v ramci soute zenı mezi USA a SSSR be hem nuklearnıho vy zkumu USA odzkouseno ne kolik konceptu thermonuklearnıch bomb. Ne kterč byly Íspe sne jsı vıce, ne kterč mčne . Operace Castle zahrnovala sčrii testu vysokotonaznıch bomb sıly prevazne ne kolika megatun. Test úCastle Bravo„ predstavuje historicky nejsilne jsı explozi thermonuklearnı bomby, jakou kdy USA provedly. Tento test byl jeste o 44 % silne jsı nez úIvy Mike„. Bomba ě Castle Bravoůbyla odpalena formou povrchovč exploze za Ísvitu dne 01.03. 1954 v 06,45h lokalnıho casu (18,45h GMT) na tradicnı nuklearnı strelnici ť na atollu Bikini a dosahla sıly 15MT TNT. Obal bomby Castle Bravo

Jednalo se o prvnı pouzitı tzv. úsuche ho„ neboli pevnčho paliva tvorenčho Lithium deutheridem. Honba za nejde sive jsı zbranı na sve te , jez me la vyde sit SSSR, malem prerostla v celoplanetarnı thermonuklearnı reakci, neboótoto monstrum me lo ve skutecnosti o 185 % az Strana 48 (celkem 61)

375 % (propocty se nejvıce priblizujı 250 % az 270 %) ve tsı sılu, nez pro jakou bylo navrzeno. Necekany naru st sıly zpu sobil stary znamy úTritium bonus„ v kombinaci s prvne pouzity m izotopem Lithia, o ne mz nase duo Ulam & Teller predpokladalo, ze zu stane v podstate inertnı, ale ve skutecnosti se spustila krızova reakce mezi jednotlivy mi stupni v opacnčm sledu, nez jak oba borci predikovali a ste pna reakce zpe tne dramaticky zesılila probıhajıcı thermonuklarnı fu zi. Nuklearnı hrib Castle Bravo prorazejıcı vy sku 12km

Be hem prvnı minuty dosahl nuklearnı hrib vy sky 15km a o dve minuty pozde ji prolomil hranici 30km a zastavil se az ve vy sce 40km nad zemsky m povrchem pouhy ch 6 minut po explozi. Pouhy ch 8 minut po explozi se tento monstroznı Ítvar rozprostrel nad Ízemım ve tsım nez 100 km, jeho spodnı hrana se nachazela 16,5km vysoko a pru me r únohy„ dosahl 7km. Nasledky testu Castle Bravo, na obrazku vpravo krater po explozi

Po necekane silnč explozi zmizel kus atollu Bikini a zu stal zde krater 1,9km siroky a 75m hluboky . Test úCastle Bravo„ zpu sobil nejhorsı jadernou katastrofu v de jinach USA kombinovanou s docasnou zme nou celosve tovčho klimatu. Obyvatelč blızky ch ostrovu schytali dozu 175 R a japonstı rybari na rybarskč lodi S ó astny Drak nachazejıcı se 100km daleko od exploze obdrzeli expozici vysokč davky radiace v hodnote 300 R a jeden rybar na nasledky ozarenı zemrel. Cely atoll Bikini samozrejme vcetne armadnı posadky byl kontaminovan ru zny mi stupni radiace, ve tsinou 250 R za hodinu. Po prehmatu dua Ulam & Teller vznikla zakazana zona okolo atollu Bikini o velikosti 570 000 mil ctverecnıch, coz je ekvivalentnı znicenı 1 % zivota na celč Zeme kouli. Zde je obligatnı filmova ukazka testu Castle Bravo

Tak takhle ne jak to dopadne, kdyz se politicky korektnı Harry s ne kolika jedinci vyvolenčho naroda stara o ochranu americkčho lidu a zajiste nı celosve tovčho mıru. Bozı mly ny sice melou pomalu, ale melou spolehlive . S cım kdo zachazı, s tım takč schazı, ale o tom bude az zave recny clanek nuklearnı sčrie, ktery uzavre historii a otevre Pandorinu skrın ku historicky blızkč budoucnosti. Studena valka jiz skoncila a za branami stojı novı bojovnıci .. SPECIA LNIBONUS Ě CAR BOMBA Nasledujıcı filmovč ukazce by se dalo v kontextu dnesnıho clanku rıct, ze se jedna o ranu z milosti. Pe t let po testu úCastle Bravo„ predvedl po svčm demonstraci sıly tčz SSSR, ktery dıky spionazi zıskal plany na vy robu vodıkovč bomby z laboratorı Los Alamos a sestrojil jakčhosi klona bomby úIvy Mike„. Naste stı Rusovč obslehli i tretı stupen z prırodnıho uranu, protoze jinak by úCar bomba„ neme la sılu 50MT TNT, ale 100MT TNT. Tedy, rade ji si nepredstavuji, jak asi vypadaly spodky americkčho prezidenta potč, co mu jeho CIA sde lovala, ze byl nad ostrovem Novaja Zemlja dne 30.10. 1961 proveden test s nazvem úCar bomba„,


ktery byl i pres polovicnı sılu oproti planovanč kadenci vıce nez ctyrikrat silne jsı, nez nejsilne jsı americka bomba úCastle Bravo„. O úCar bombď„ se mu zete docıst v clanku ZAKLADNI PREHLED NUKLEARNICH ZBRANI A CHARAKTERISTIKY JEJICH POUZITI, ale video ukazka z kanalu Discovery Vas srazı ze zidle.

Pro ctenare bez rychlčho pripojenı k internetu dopln ujeme ne kolik zajımavy ch faktu o úCar bombď„.

Bombu vyneslo do vzduchu letadlo, ale presny cas exploze byl kontrolovan z pozemnıho stanoviste . Bomba me la padak, aby se zpomalil jejı sestup a aby me la posadka letadla moznost uniknout do dostatecnč vzdalenosti od epicentra vy buchu. Bohuzel minimalne jedno civilnı dopravnı letadlo, jehoz cestujıcı asi jako jedinı civilistč explozi vide li, takovč ste stı neme lo a zrıtilo se k zemi. Tenkrat se spekulovalo, zda se dopravnı letadlo zrıtilo po zasahu razovč vlny nebo jej sestrelila sove tska armada, aby nebyli zadnı sve dci, ale faktem zu stava, ze jedna panı z tehdejsıho Ceskoslovenska byla na seznamu obe tı. Tuto informaci mam z pome rne hodnove rnčho zdroje blızkčho manzelovi onč panı, ktery se stal dıky tčto udalosti vdovcem a ne kolik desıtek let se nemohl smırit s de sivou formou ztraty svč manzelky.

Exploze byla tak silna, ze prorazila vrstvu mraku tak rychle, ze od zeme k mraku m byla vide t jen noha a hrib vyrostl az nad mraky ve vy sce 60km.

Test byl sice proveden nad neobydlenou oblastı, ale i tak razova vlna obe hla trikrat Zeme kouli. V okruhu 50km od epicentra vy buchu bylo vse vlivem tepelnč radiace kombinovanč s razovou vlnou spaleno na prach a smrtelnou davkou radioaktivity byla kontaminovana oblast velikosti kruhu o pru me ru 180km. Mısto zave ru mu zete shlčdnout mega kompilaci obsahujıcı snad nejve tsı mnozstvı zabe ru nuklearnıch explozı, jakč jsou v soucasnč dobe verejne dostupnč a to vse je podbarvenč hudbou, ktera jako by se linula ze samčho pekla. Vstupte do nuklearnıho pekla

aleff, 04.03. 2006 Strana 50 (celkem 61)

NUKLEA RNIPANDORINA SKRIN KA ANEB TO NEJHORSINA KONEC

Kdo to prvnı odpalı ? USA, Iran, Izrael, ruska mafie, bojovnıci ve jmčnu dzihadu nebo Vas soused podivın ? Na zave r jsme pro Vas prichystali nuklearnı hardcore z nası soucasnosti.

Jakmile otevrete pomyslnou Pandorinu skrın ku, mu ze razem prestat existovat prakticky vse, co znate v dosavadnım zivote a pak bude pozde se ptat: úproc ? jak ? kdy ? kde ? kdo ?„ Prijde teprve tento zlom v nasich zivotech nebo je jiz Pandorina skrın ka pootevrena a my mu zeme by t jen sve dky soube hu udalostı, kterč nelze zastavit ? Zajıma-li Vas odpove Ď, pak Vas uklidnım. Ne kdo ji zna jiz teĎ, ne kdo ji pozna pozde ji a ne kdo prozije zbytek svčho zivota, aniz by odpove Ď nasel. Na eDen-X se zame rujeme na tčmata, prostrednictvım ktery ch lze komunikovat s te mi, kdo jiz ve dı nebo s te mi, kdo se k nalezenı odpove dı blızı a skladajı si vlastnı mozaiku postrehu , ze kterč odpove Ď vyplyne nezavisle na vsudyprıtomnč medialnı masazi. Stacı rozlisovat vjemy 5ti smyslu , ktery mi nas obdarila matka prıroda, zachovat si elementarnı rozlisovacı schopnost a nezrıkat se predem vlastnıch pocitu , respektive udrzet si rovnovahu mezi rozumem a city, jejımz stredobodem je klid cirčho ve domı. Ti, kdo vyzadujı vjemy z ume le pozitivnı virtualnı Matrix, nechóprominou a dal nectou. Nechósi rade ji zapnou svou oblıbenou reality show na TV Znova a nechajı dobre se bavı ť pravidelny subliminarnı chanelling pro konzumnı klony zacına vzdy v 19,30h v case synchronizovančm podle atomovy ch hodin. Historie nas poucila v tom, ze valka mu ze probıhat jakkoliv a kdekoliv. Nenı-li moznč včst valku na otevrenčm bojisti, stacı, kdyz se vzajemnč nicenı prenese do bojiste virtualnıho. Tento trik je jasne viditelny na prıkladu bomb svrzeny ch na Hiroshimu a Nagasaki a naslednč hysterii v podobe studenč valky. Py cha predchazı pad, a tak doslo paradoxne k tomu, ze SSSR se svy mi obrovsky mi nerostny mi zasobami a nalezisti uranu (mimo jinč takč s pomocı ceskoslovenskčho Jachymova) USA nejen dohonil, ale brzy i predstihl. A to nejenom v prıpade Car bomby. Rusky jaderny arzenal se brzy po skoncenı 2. sve tovč valky zacal pocıtat na nasobky americkčho, s cımz Harry úSoumen„ Truman v roce 1945 ani nahodou nepocıtal. Casem vsak doslo i na takovčho obra, jaky m byl SSSR. Po smrti Stalina, Brezne va a kaskady Ímrtı ne kolika starcu na pozici generalnıch tajemnıku komunistickč strany SSSR, se impčrium ocitlo v situaci, kdy postupne vyplouvaly na povrch informace o rozsahu genocidy, kterou komunistictı vu dci pachali na vlastnım narodu a zacala tzv. čra úglasnosti„. Jaderna katastrofa v elektrarne Cernobyl prisla velmi nevhod a urychlila rozpad obrovskč jadernč velmoci, ktera jiz nedokazala udrzet jednotlivč asimilovanč staty pohromade . Na druhč strane barikady v USA nastala panika, neboómy ticky neprıtel komunismu se postupne hroutil a bylo treba nahradit dosavadnı virtualnı bojiste upgradem, coz se neobeslo bez tradicnıho americkčho vme sovanı do vnitropoliticky ch zajmu jiny ch zemı. Odvade nı pozornosti od problčmu doma se v USA obvykle odehrava tım zpu sobem, ze se rozpouta valecny konflikt v ne jakč velmi chudč zemi, ktera ma buĎ strategickou polohu nebo nerostnč bohatstvı, dıky kterčmu se vyplatı dlouhodobe destabilizovat schopnost takovč zeme postavit se na vlastnı nohy. Svč o tom ve dı treba v africkčm Nigeru, Kongu nebo v Afganistanu. Zatımco se Rusovč vysilovali ovladnutım Afganistanu, Americanč a Anglicanč financovali mudzahidy v jejich boji, ovsem ne tak, aby vyhrali, ale tak, aby se obe strany vysılily bojem. Rustı veterani z Afganistanu zıskali autentickč zkusenosti s tım, jak Afganci umı branit svou zemi. Z niceho nic se proti nim ve skalach objevil mudzahid s kalasnikovem a rozprasil celou jednotku. Jeste s rozstrıleny m brichem se postavil a poslal k zemi dalsıch ne kolik Rusu . Nikdo nikdy neve de l, odkud se vynorı dalsı, protoze v horach je hodne tajny ch tunelu a Íkrytu , kterč znajı pouze mıstnı obyvatelč. Jedinč, s cım velmoci jako SSSR nebo USA nedovedou kalkulovat, je smysl boje. Na Afganistanu si jiz pred Rusy vylamali zuby Anglicanč, kdyz si chte li otevrıt obchodnı cestu do Cıny. Afganci svou zemi milujı a nevahajı za svou svobodu vlastenecky polozit zivot. Pouhy ch 7% zeme je Írodny ch. Jsou to izolovana Ídolı ovladana lokalnımi vu dci obklopena velehorami. Na co jsou zejmčna alergictı je, kdyz jim chce ne kdo sebrat i to malo, co jeste majı. AngloStrana 51 (celkem 61)

americka podpora se ocitla na mrtvčm bode , kdyz mudzahidi zacali chapat, ze jim USA s Velkou Britaniı nepomahajı v boji, ale zame rne jim dodavajı nefunkcnı zbrojnı arzenal. Nastal prechodny obrat a s nove dodavany mi raketami bylo konecne moznč sestrelovat opancčrovanč ruskč vrtulnıky, proti nimz do tč doby nebyla obrana. To byl zacatek konce ruskč invaze, ale tčz zacatek deziluze z americkč pomoci, ktera se najednou vytratila a nechala zemi zmıtat se ve smrtelny ch krecıch. Byla to tčz doba nastupu vojenskčho hnutı Taliban, kterč se opıralo o prodej drog a o fundamentalistickou vıru, jız stal v ceste jen jediny clove k, ktery dokazal proti Rusu m sjednotit lokalnı afganskč vu dce silou svč osobnosti a nikoliv jen silou svy ch supermodernıch zbranı, na kterč se spolčhajı velmoci. Tento clove k se jmenoval Ahmad S ah MasÍd a zahynul na verejnčm shromazde nı dne 9.11. 2001 v predvecer Ítoku na WTC v New Yorku rukou sebevrazednčho atentatnıka z hnutı Taliban. Ahmad S ah MasÍd & Usama Bin Ladin

V tčto dobe se na verejnosti zacına pozvolna medialne vynorovat osoba Usamy Bin Ladina, ktery taktčz proslul v boji proti Rusu m a ktery podobne jako Ahmad S ah MasÍd prohlčdl skutecnč zajmy USA v Afganskčm regionu. Usama Bin Ladin vsak ze svy ch zdroju financoval krome valky i vy stavbu silnic, budov a dalsı infrastruktury v Afganistanu. Navıc finacoval i hnutı Taliban vedenč jeho pokrevnım prıbuzny m Amirem Mullou Muhammadem Omarem. Rozdıly mezi Bin Ladinem a Ahmadem S ahem MasÍdem jsou patrnč v detailech, jez preru stajı do komplexnosti jejich osobnosti. Oba se vyznacujı charismatismem opırajıcım se o klid, silnou vıru ve svč ciny a vy jimecnč schopnosti stratčga, jez dotahuje svč zame ry do konce. A.S . MasÍd zosobn oval vu dcı osobnost, clove ka oddančho svč zemi, ktery bojuje proto, aby mohla zeme ukoncit vzajemnč svary, zıt ope t v mıru a navazat na svč tradice. Vıra v ne ho smirovala jinak nesmiritelnč postoje zneprateleny ch Afgancu asi jako postava Mahatmy Ghandıho dokazala spojit svčho casu Indii. Zatımco A.S . MasÍd byl ryzı Afganec oddany sjednocenı svč rodnč zeme , U.B. Ladin pochazel z kruhu blızky ch kralovskč rodine v Saudskč Arabii a me l dlouho te snč vztahy prımo s klanem naftarskč rodiny Bushu a jejich firmou The Carlyle Group. Potč, co ho otravilo americkč pokrytectvı, zu stal oddan svatč valce proti sionistickokresó anskčmu spojenectvı v cele USA, v nichz spatruje prodlouzenou ruku naroda vyvolenčho, ktery je arabskč civilizaci trnem v oku odnepame ti a v Afganistanu si vybudoval svou zakladnu. Chcete-li si ude lat obrazek o propojenı Usamy Bin Ladina a G.W. Bushe v dobe pred Ítoky na WTC v N.Y, zavıtejte sem a popremy slejte, proc asi Usama Bin Ladin odstranil jedinčho clove ka, ktery mohl prekazit jeho dzihad proti USA a potazmo proti Izraeli, pozde ji medialne podporeny samotny mi USA. Mozna Vas napadne, jak je moznč, ze Usama Bin Ladin nebyl dosud dopaden, kdyz k sobe me li s G.W. Bushem svčho casu tak blızko. Mozna, ze si vzpomenete i na podmınky uzavrenı paktu o neÍtocenı mezi Hitlerem a Stalinem, ktery podepsali 15.3. 1939 Ribbentrop a Molotov, aby si Ne mci uvolnili ruce pred invazı do Polska a aby Rusko zasobovalo navenek znepratelenč Ne mecko svy mi zeme de lsky mi plodinami i na Íkor hladomoru vlastnıch lidı. Historie se opakuje. Jako obvykle i v prıpade konfliktu Usama Bin Ladin kontra USA probıha divadlo pred zraky celosve tovč verejnosti a dezinformacnı propaganda jede na plnč obratky, aby znepru hlednila skutecny stav ve cı. Americtı obcanč se v zajmu valky s terorismem vrhajı na muslimy pro jejich vıru a muslimovč se vrhajı na Americany pro jejich aroganci, s jakou se vme sujı do jejich vıry a na obou stranach umırajı nevinnı lidč ť ovsem az na vy jimky jedincu naroda vyvolenčho. Ti stornovali letenky na inkriminovanč lety letadel, jez narazily do dvojcat a vsichni vyssı manazeri zidovskčho pu vodu pracujıcı ve WTC dostali pres telefon den predem upozorne nı, aby 11.9. nechodili do prace. Kdyz dnes chcete cestovat do USA, vezmou Vam otisky prstu , EU se chysta zavčst biometricka vıza, telefonnı operatori v EU budou oficialne zalohovat data po Strana 52 (celkem 61)

ne kolik let ť vse v zajmu mıru a v atmosfčre strachu tak jako za ústary ch dobry ch c asu studene valky„, ovsem nynı ve jmčnu valky proti terorismu. Americanč po Ítocıch na WTC prijali tzv. úVlastenecky zakon„, ktery omezuje svobody, na ne z jsou Americanč tak hrdı a Bushova administrativa chtiva dat svy ch obcanu tento zakon deklaruje jako svou nejdu lezite jsı zbran proti terorismu, v jehoz jmčnu pacha beztrestne prehmaty jako by se nechumelilo. Jista ve znice na ostrove Kuba a tajnč zakladny v Evrope , kde je mozno vysly chat zajatce za pouzitı brutalnıho nasilı, je toho dalsım neklamny m du kazem. Je jasnč, ze jinak by nebylo prosazenı ne ceho podobnčho, co by umoznilo sbe r dat o vlastnıch lidech, moznč. Zanedlouho po rozehnanı Talibanu americky ministr obchodu osobne posve til zahajenı stavby energovodu pres Afganistan pri polozenı zakladnıho kamene stavby v hodnote investice 3,5 miliardy dolaru , o nız bylo rozhodnuto jiz v roce 1998 v zajmu presme rovanı importu stavajıcıch dodavek ropy a zemnıho plynu tak, aby byl nezavisly na Rusku a zemıch Blızkčho vy chodu. Cte te tčz zde. Jak je vide t smrtı Ahmada S aha MasÍda byly zabity dve mouchy jednou ranou. Afganistan ztratil moznost se sjednotit vnitropoliticky, coz umoznilo instalovat Americanu m v Afganistanu loutkovou vladu, udrzovat dal nestabilitu zeme za Ícelem snadne jsıho vytvorenı podmınek pro stavbu energovodu a Usama Bin Ladin si uvolnil ruce pro svč zame ry. Do tč doby sve t Usamu Bin Ladina prakticky neznal. O jeho medialnı nastup se postarala americka propaganda podobne jako radio Hlas Ameriky v prıpade naseho Vaclava Havla. Naneste stı pro USA je Usama Bin Ladin oddan svč vıre, jde mu o vyssı principy a je schopen svč aktivity financovat sam, aniz by se musel zaprodat. Dnes predstavuje pro USA riziko, neboós presnostı chirurga likviduje krok za krokem systčm, na ne mz jsou USA vybudovany, a to velmi prosty m zpu sobem. Obracı zbrane USA proti jim samy m, nepouzıva zadnč IT technologie, kterč by umoznily vystopovat souradnice jeho pohybu, premisó uje se z mısta na mısto v dobe , kdy nad sebou nema zadny americky spionaznı satelit a je otazkou, nakolik jsou jeho cinnosti ve skutecnosti monitorovany ci koordinovany se zajmy USA. Cas od casu o sobe da ve de t prostrednictvım TV Al-Jazeera, ktera je sice pod monitoringem vsech vy znamne jsıch zpravodajsky ch sluzeb sve ta, ale jaksi nikdo nenı schopen doteĎ uhlıdat ne kolik desıtek jejıch pracovnıku , aby zjistil, jaky mi stezkami putujı video a audio prohlasenı Usamy Bin Ladina do redakce, atd. atd. ť Izraelci sice dokazali vyvrazdit atentatnıky z olympiady v Mnichove vcetne jejich rodin, ale TV Al-Jazeera vysıla dal, aniz by jejı budova vylete la do vzduchu. Aóbude Usama Bin Ladin dopaden ci nikoliv, jedna ve c se mu nemu ze uprıt. Jako jediny se dokazal postavit aroganci USA a rozpoutal celosve tovou svatou valku, ktera jiz jaksi nenı prılis virtualnı a aóskoncı jakkoliv, pro muslimy zu stane mucednıkem, ktery je sjednotil v jejich svatč valce dzihadu a prome nil svč proklamace v ciny, cımz uvedl v pohyb obrovskou armadu lidı. Jednotlivč frakce jeho stoupencu a nasledovnıku se formujı autonomne , nepotrebujı zadnč extra vedenı, protoze je spojuje koran a veskerč navody pro praktickč vedenı valky najdou volne dostupnč na webu, ktery jaksi postrada hranic. Navıc teroristickč Ítoky nejsou ani prılis nakladnč, takze je mu ze provade t skoro kazdy , kdo se na to cıtı. Masakr v Londy ne vysel Ídajne na ne jaky ch 6.000 , jatka v Madridu na ne jaky ch 10.000 . To je v radech mčne , nez kolik musı vynakladat dlouhodobe propaganda, aby udrzovala medialnı masaz sirokč verejnosti. Kdo ovlada verejnč mıne nı, ten diktuje pravidla hry. A nemusı by t vzdy bohatsı. Stacı, kdyz vyhmatne podstatu ve ci. Principy terorismu se ve svy ch zakladnıch rysech velmi podobajı politice dosavadnıch velmocı. Utoky jsou obvykle namıreny proti civilistu m a majı vy razny vliv na verejnč mıne nı. Z historickčho i praktickčho hlediska je navıc zajımavč, ze s terorismem jako s nastrojem pro prosazenı svy ch zajmu nezacal nikdo jiny , nez prıslusnıci naroda vyvolenčho, kdyz si chte li vynutit podporu pro uznanı statu Izrael ve Velkč Britanii. Z pu vodne hypotetickčho neprıtele komunismu za dob studenč valky se do osoby Usamy Bin Ladina transformoval neprıtel realny , ktery navıc disponuje jak strategicky mi schopnostmi, tak dostatecny m financnım zazemım a celosve tovou sıtı sympatizantu . A jak znamo, dnes lze ve sve te za penıze koupit prakticky cokoliv. Tedy cokoliv vcetne nuklearnı zbrane . Postupem casu tuto technologii ovladlo cım dal vıce zemı, kterč provade ly vlastnı testy a vzhledem k nestabilite jejich rezimu existuje realnč riziko, ze casem ne komu ujedou nervy a pomu ze ne kterč z extrčmisticky ch skupin zıskat ste pny material, z ne hoz bude moznč nuklearnı zbran vyrobit..


tedy spıs by se me lo rıct, ze ne komu jiz nervy ujely .. Koupım nuklearnı bombu ! Po rozpadu SSSR jeste v tč dobe úne prılis medialnď znamy „ Usama Bin Ladin, ktery jiz vsak figuroval jako úman no. one„ v seznamu hledany ch teroristu CIA, vyhlasil, ze koupı nuklearnı bombu. Mezinarodnı poprask tehdy zpu sobila oficialnı zprava novin Jerusalem Report z roku 1999, ktera se odvolavala na clanek zahranicnıho korespondenta jmčnem Riyad 'Alam-al-Din in Nicosia a jeho utajeny zdroj prımo v Moskve , ktery byl uverejne n bez zajmu zapadnıho sve ta v novinach Al-Watan Al-'Arabi dne 13.11. 1998. Clanek natvrdo popisoval udalosti, kterč se v tč dobe jiz rok bourlive probıraly pouze diplomatickou cestou. Jerusalem Report navıc zpravu doplnil odhalenım snah Lybie, ktera tou dobou nabızela za funkcnı nuklearnı bombu miliardu dolaru . Jakmile Usama Bin Ladin v roce 1998 oznamil poptavku po nuklearnı zbrani, ozvala se cecenska mafie s nabıdkou a do Groznčho dorazil Amir Mulla Muhammad Omar, vu dce hnutı Taliban, aby dojednal jmčnem Usamy Bin Ladina podmınky obchodu. Cecenska mafie je znama jako nejsilne jsı mafie vznikla po rozpadu SSSR, ktera ovlada jinč frakce mafie, ma svč lidi v radach vyssıch du stojnıku KGB a samozrejme i v Rudč armade . Usama Bin Ladin byl hotov zaplatit jakoukoliv cenu za funkcnı nuklearnı zbran a zejmčna se zajımal o tzv. č kufr ıkovš bombyá. Jeho pobocnık Amir Mulla Muhammad Omar vyjednal podmınky, dle ktery ch Usama Bin Ladin zaplatil cecenskč mafii, jejız clenovč v poctu cca. 1.100 muzu bojovali i v radach Talibanu, za predme t dodavky hotove 30 milionu dolaru a jako bonus dodal 2 tuny velmi kvalitnıho afganskčho heroinu v hodnote 70 milionu dolaru . Jiz davno pred Ítoky na WTC se Usama Bin Ladin rozhodl transformovat svou skupinu Al-Queda na fundamentalistickč hnutı vyzbrojenč nuklearnımi zbrane mi. Financoval ve dce v SÍdanu podobne jako svčho casu general Leslie Groves jinč ve dce v laboratorıch v Los Alamos, aby vyrobili dalsı kufrıkovč bomby, ale platil je ze svy ch soukromy ch zdroju a ne z pene z dan ovy ch poplatnıku USA. Me sıcnı vy plata 2.000 USD pri pru me rnčm platu cca. 30 USD me sıcne v SÍdanu byla pro sÍdanskč ve dce pohadkovy m bohatstvım. Produkce opia z Afganistanu zasobuje dodnes celosve tovy drogovy trh vcetne USA (dıky drıve jsım drogovy m stezkam dlazde ny m baartrovy mi obchody se CIA na principu drogy za zbrane ) ze 70%. Pro zajımavost v sezone 1997 az 1998 exportoval Taliban 3.269 tun opia do sve ta. Nejve tsı trziste s opiem se nachazı ve me ste Mazar e-Sharif v trojÍhelnıku mezi Afganistanem, Iranem a Pakistanem. Odtud putuje produkce v balenıch po 20kg dal do sve ta. Karavany drogovy ch bossu cıtajıcı cca. 20 az 30 supermoderne vybaveny ch a vyzbrojeny ch opancčrovany ch off-roadu se pri pru jezdu ubranı bez problčmu mıstnım armadam. V dobach, kdy Taliban ovladal 95% Afgganistanu, hrozilo dıky propojenı cecenskč mafie a poptavce Usama Bin Ladina po nuklearnıch zbranıch akutnı riziko explozı nuklearnıch bomb na Ízemı USA, a to byl du vod, proc se Usama Bin Ladin ocitl na prvnım mıste seznamu hledany ch extrčmistu jeste pred Ítoky na WTC a proc byl Taliban poslčze vojensky armadou USA zneskodne n. Usama Bin Ladin pravde podobne stihl koupit od cecenskč mafie a v SÍdansky ch laboratorıch vyrobit cca. 20 kufrıkovy ch bomb, kterč cekajı na svu j den D a hodinu H. Zby va jen vyresit zpu sob dopravy, ale i to jiz nenı tak nerealnč, jak se drıv zdalo. Ekonomika USA potrebuje neustalč financnı injekce, a tak nedavno doslo ke schvalenı prodeje ve tsiny americky ch prıstavu spolecnostem z Arabsky ch Emiratu , kterč jsou dıky zisku m z prodeje ropy zadany mi investory. Sice to nakonec vzbudilo takovou vlnu odporu, ze investori od smlouvy odstoupili, ale nenı vsem dnu m konec. Zıskanı kufrıkovy ch bomb Usamou Bin Ladinem jeste zdaleka nenı nejhorsı zprava .. Chcete-li zazıt pravy nefalsovany pocit de su z reality, podıvejte se na monitoring aktivit Usamy Bin Ladina predchazejıcıch Ítoky na WTC z me sıcu Ínor az cervenec 2001. Nejedna se o nic jinčho nez o intenzivnı snahu hnutı Al-Queda obstarat si dalsı obohaceny uran. Jak brzy poznate, nejsou to zadnı amatčri, jak se je propaganda snazı verejnosti vykreslit. Soudnı zaznamy z vy slechu SÍdance Jamala Ahmada al-Fadla, jez me l pro hnutı Al-Queda obstarat ste pny nuklearnı material, jsou digitalne prepsanč zde.


Proc kufrıkovó nuklearnı bomby ? Zacatkem 90ty ch let, kdy probe hl rozpad SSSR na jednotlivč satelity, vladl na Ízemı by valčho SSSR neby valy chaos v nejcitlive jsı oblasti armadnıho sektoru. Bylo rozkradeno mnozstvı raket vcetne nuklearnıch zbranı, neboónajednou nebyl nikdo, kdo by se postaral o 30.000 jaderny ch hlavic a provoz mnoha tajny ch nuklearnıch me stecek s jejich posadkami. De jstvı c.1 To, ceho se vsichni po rozpadu SSSR nejvıc obavali, zverejnil 7.9. 1997 v mčdiıch muz c.1 v otazkach obrany SSSR, general Alexander LebeĎ, ktery me l zaroven na starosti dohled nad jaderny m arzenalem celč zeme a byl tedy nejinformovane jsı ze vsech lidı, kdo me li k utajeny m informacım prıstup. V interview pro CBS prohlasil, ze Rusovč ztratili zaznamy o vıce nez 100 nuklearnıch bombach velikosti kufrıku (60cm x 40cm x 20cm), z nichz kazda je schopna usmrtit cca. 100.000 lidı. Doslova uvedl: č R ıkam, ze vıce nez 100 zbranı z pr edpokladanšho mnozstvı 250 nejsou pod kontrolou armadnıch sil Ruska. Neznam mısto jejich ulozenı. Nevım, zda byly znic eny nebo kde jsou uskladne ny nebo zda byly prodany c i ukradeny. Proste nevım.á Na otazku, zda by bylo moznč, aby prıslusnč Írady ve de ly, kde zbrane jsou a jen mu to nechte ly sde lit, odpove de l general LebeĎ stroze: Ne. Be hem kve tna 1997 sde lil LebeĎ u prılezitosti soukromč navste vy delegaci americky ch kongresmanu , ze ma obavy, ze 84 ks nuklearnıch bomb o sıle 1kT TNT je v evidenci pohresovano. V interview pro CBS o par me sıcu pozde ji si byl jiz jist, ze se jedna o vıce nez 100 te chto bomb. General LebeĎ dale uvedl, ze zarızenı navenek vypada jako obycejny kufrık a mu ze by t odpaleno jednou osobou be hem 30 minut po iniciaci bomby. Tyto bomby byly vyrobeny pro specialnı operace, aby vycvicenı agenti KGB v prıpade nuklearnıho Ítoku, ktery USA proti SSSR pripravovali, tyto bomby dopravili do americky ch me st a tam je na mıste odpalili. V roce 1996 LebeĎ doporucoval prezidentovi Jelcinovi, aby se zpravou o pohresovanı nuklearnıch bomb vazne zaby val, ale Jelcin ho odbyl, okamzite ho dne 17.10. 1996 zbavil funkce narodnıho poradce v otazkach jadernč obrany z du vodu, ze ústrkal prılis nos do politiky„ a vzape tı dostal Jelcin srdecnı infarkt. De jstvı c.2 Americka vlada vznesla po interview okamzite dotaz na Rusy, co ma LebeĎovo prohlasenı znamenat a byla Ruskou vladou ujiste na, ze veskery nuklearnı armadnı arzenal je pod kontrolou. Rusky ministr atomovč energie prohlasil, ze: č Nevı, o c em general LebeŽ hovor ı. Zadnš kufr ıkovš bomby neexistujı. LebeŽ me l pravde podobne na mysli de lostr eleckš naboje, kterš jsou bezpec ne zajiste ny.á Poslčze byl general LebeĎ nejdrıv diskreditovan a pak odejit z vysokč politiky. General LebeĎ


se pak vynoril zpe t, kdyz mu mafie pomohla vratit se do vysokč politiky jako gubernatorovi Krasnojarskčho kraje. Dokonce kandidoval ve volbach a protoze me l vysokč preference, hrozilo, ze by jako jeden ze trı nejzhave jsıch kandidatu mohl zıskat i post prezidenta. De jstvı c.3 General LebeĎ pozde ji dne 1.10. 1997 na slysenı pred vladnı armadnı komisı potvrdil pod prısahou svč prohlasenı pro CBS a doplnil jej odvolavkou na sve dectvı Alexeje Jablokova, dalsı vy znamnč osoby v oblasti kontroly jadernčho arzenalu v SSSR. Jablokov nasledne pod prısahou potvrdil pred tou samou komisı existenci kufrıkovy ch bomb a dosve dcil, ze osobne zna osoby, kterč vyrobily kufrıkovč bomby na prıkaz KGB v roce 1970 specialne pro teroristickč Ícely, v du sledku cehoz nebyly bomby vedeny v evidenci sove tskčho armadnıho jadernčho arzenalu a nemusı by t ani pod kontrolou ministerstva obrany. Zmıne ny komentar Alexeje Jablokova si mu zete precıst napr. zde. General LebeĎ zemrel za dosud nevyjasne ny ch okolnostı pri havarii helikoptčry dne 29.4. 2002 te sne pred prezidentsky mi volbami, kde me l pozici jednoho ze 3 nejzhave jsıch kandidatu na prezidenta ť predstihl v preferencıch pro zajımavost i Jelcina. Helikoptčra Ídajne za tčme r nulovč viditelnosti narazila do dratu vysokčho nape tı a zrıtila se. O chvıli pozde ji dalsı helikoptčra MI-8 za stejnč nulovč viditelnosti dolete la na mısto havarie, nalozila pasazčry tvorıcı pome rne du lezitou delegaci a odlete la na pu vodnı mısto doletu. Po pristanı bylo oznameno, ze vsichni prezili, pouze general LebeĎ tragicky zahynul. Je rovne z zajımavč, ze v dobe havarie se poblız v tč zmin ovanč nulovč viditelnosti nachazela hlıdka silnicnı policie, ktera byla jediny m ocity m sve dkem havarie. Podle vy pove di policistu helikoptčra ani nehorela, jen spadla z malč vy sky po kontaktu vrtule s draty na zem. Policistč pomahali osobne osetrit lehka zrane nı pasazčru do doby, nez prilete la druha helikoptčra, ktera vsechny nalozila a odlete la. Byli to prave tito policistč, kdo prvnı volali vysılackou o pomoc a oznamili mısto havarie. Samozrejme , ze byla okamzite sestavena vysetrovacı komise, ale nez ne co vysetrila, byla po ne kolika ty dnech bez du vodu rozpuste na a nikdy nezverejnila zave ry vysetrovanı. Nebyl usetren ani producent poradu v CBS, ktery byl za interview s generalem LebeĎem tvrde prany rovan a pak odstaven. Poslednı tecku ude lala za skandalnım odhalenım existence kufrıkovy ch bomb americka filmova studia jako obvykle financovana ze zdroju jedincu naroda vyvolenčho, ktera natocila totalnı sracku v podobe filmu úPeacemaker„, vypustila jej do distribuce a vyde lala desıtky milionu dolaru na hlouposti americkčho divaka. De jstvı c.4 Dalsı kapitola se odehrava jiz na pu de kongresu USA dne 24.1. 2000, kdy probe hlo slysenı na tčma ruskč spionaze pod taktovkou republikanskčho kongresmana Dana Burtona za prıtomnosti predsedajıcıho republikana Curta Weldona. Na zaklade v tč dobe nedavno odtajne ny ch dokumentu oba panovč predvedli americky m kongresmanu m, jak kufrıkova bomba vypada. Kufrıkova bomba pri nazornč ukazce na pu de americkčho kongresu

Prezentace byla pojata do pome rne velkčho detailu, byly predvedeny funkcnı neutronovč generatory, reflektory, baterie, nabıjecı mechanismus a dalsı soucasti. Pouze plutoniova napln byla z prezentace vyjmuta. Sıla takovč kufrıkovč bomby se pohybuje v rozmezı od 1kT TNT do 10kT TNT ve vazbe na mıru nadkritickčho mnozstvı plutonia. Nenı my m zajmem zde ne koho navade t k sestrojenı nuklearnı bomby, ale ne kolik faktu si zaslouzı preci jen trochu pozornosti. Plutonium je vhodnč pro kufrıkovou bombu proto, ze jeho Strana 56 (celkem 61)

kritickč mnozstvı vazı pouhy ch 10,5kg (coz je ekvivalentnı cca. 48,5kg obohacenčho uranu), mate-li k dispozici dostatecne silny reflektor neutronu . Stacı obe casti plutonia ulozit do chrane nčho cylindrickčho obalu a zajistit mechanismus imploze, kdy je jedna cast plutonia vystrelena na hlinıkovčm disku proti druhč. Mechanismus rozbusky tvorı rozdıl mezi nuklearnı bombou a tzv. úspinavou bombou„, neboópouhy m prilozenım dvou castı plutonia, jehoz vaha dohromady cinı o ne kolik % vıce nez kritickč mnozstvı, zpu sobı samovolnou pre-detonaci. Je to sice takč supersilna exploze v porovnanı s klasicky m TNT nebo C4, ale ma v radech mensı sılu nez zazehnutı rete zovč reakce provazenč znicujıcı neviditelnou radiacı, ktera je b prıpade plutonia extrčmne silna ve srovnanı s obohaceny m uranem. 110% nadkritickčho mnozstvı plutonia v kufrıku odpalenčho implozı jiz odstartuje rete zovou reakci vedoucı k explozi o sıle 10 az 20 tun TNT, ktera zamorı radiacı 1.350rem okolı 300m. V okruhu ne kolika km zu stane na stovky let tak nebezpecna radiace, ze se v tomto mıste neda dlouhodobe prezıt bez toho, aby se clove k postupne v pru be hu ne kolika let nerozpadl zaziva, nedostal ne kterou z forem rakoviny apod. . 120% nadkritickčho mnozstvı plutonia zvy sı sılu bomby na 100 tun TNT, 130% nadkritickčho mnozstvı jiz zvedne sılu bomby na 250 tun TNT. Pocınaje touto hodnotou je jiz moznč rozebe hnout thermonuklearnı reakci pridanım starčho znamčho úTritium bonusu„ a razem dostaneme celkovou sılu 1kT TNT az 10kT TNT neboli ekvivalent vy buchu 10.000 tun TNT sme stnany ch v kufrıku, jaky nosı dnes po me ste kdekdo. By valy dvojity agent pu vodne ruskč kontrarozve dky, ktery pracoval pro Rusy vıce nez 10 let v USA a ktery nasledne prebe hl do CIA, jmčnem Lunev uvedl na tomto slysenı, ze Rusko jeste v roce 1990 stale vnımalo USA jako neprıtele a nezapomne lo na americkč plany ohledne kobercovčho nuklearnıho naletu na ruska me sta. Jako odvetnč opatrenı byli dlouhodobe monitorovani nejvyssı americtı predstavitelč v armade a ve vlade vcetne prezidenta a kufrıkovč bomby byly s predstihem dopraveny diplomatickou cestou na Ízemı USA, kde nynı predstavujı pojistku proti podobny m Harry Trumanu m nebo soucasny m americky m prezidentu m, kterč by napadlo nuklearnı Ítok proti Rusku provčst. V prıpade Ítoku proti Rusku by tak byla okamzite a efektivne neutralizovana klıcova americka me sta, vojenskč zakladny, vladnı budovy a byla by zcela prerusena jakakoliv elektronicka a satelitnı komunikace, na jejız data se Americanč tak radi spolčhajı. De jstvı c.5 aneb nejen dobrı holubi se vracejı .. Za nejve tsı pozdvizenı je nutno povazovat pu vod konstrukce kufrıkovy ch bomb. Vnımavy ctenar si mozna mezi radky povsiml, ze i kdyz se nuklearnı Pandorine skrın ce rıka kufrıkova bomba, tak se nejedna o klasickou jednostupn ovou bombu na principu rete zovč reakce, ale o dvoustupn ovou thermonuklearnı zbran , ktera zesılı klasickou rete zovou reakci prostrednictvım izotopu vodıku az na 20kT TNT. Nejve tsım sokem bylo pro americkč kongresmany, kdyz byli konfrontovani s faktem, ze v ramci ukradenč dokumentace americkčho nuklearnıho programu v sedesaty ch letech Rusovč okopırovali nejen bombu Ivy Mike a pomocı Íprav jı pretransformovali na svou úslavnou Car bombu„, ale ze pu vodnı konstrukce kufrıkovy ch bomb pochazela z laboratorı v Los Alamos, kde jı vyvinuli ve dci zidovskčho pu vodu. Jen pro Íplnost dodavam, ze dokumentaci ukradl a predal Rusu m ve dec zidovskčho pu vodu Klaus Fuchs, ktery byl jiz u prvopocatku nuklearnıho vy zkumu v Ne mecku jeste pred nastupem Adolfa Hitlera k moci a ktery ve strachu pred neonacismem utekl do USA, aby se coby clen ty mu tajnčho projektu Manhattan zasadil o dotazenı technologie nuklearnı bomby do úťspďsne ho konce„. Oko za oko, zub za zub .. Rozlisovacı schopnosti clove ka se opırajı o jeho 5 smyslu , ktery mi rozpoznava sve t okolo sebe. Schopnost vnımat podne ty te mito smysly je zakladnı metou, od nız se odvıjı nas zivot ve forme vysoce adaptivnı reakce na okolı, ktera dıky mozku umozn uje lidem zaroven prostredı okolo sebe pretvaret. Mozek nenı nicım jiny m nez rozhranım mezi fyzickou a dusevnı castı naseho bytı, jenz nam pomaha uve domovat si rozdıl mezi realitou a iluzı. Zvykli jsme si s naprostou samozrejmostı cerpat zivotadarnou sılu ze Slunce a tak trochu jsme pozapomne li, ze nas pred jeho radiacı chranı ozonova vrstva. Slunce postupne vydava svou energii ve forme fotonu a tepelnč radiace, jez jsou produkty thermojadernč fu ze, jejız kontinualnı reaktivitu a rovnovazny stav udrzuje dlouhodobe vysoka teplota, pri nız slucovanı lehky ch prvku probıha.


Hloupy clove k si ve svč zaslepenosti prestal vazit rovnovahy ve cı vezdejsıch a kdyz se odvazil rozbıt atom a zazehnout thermojadernou fu zi, zasel prvnı zrnıcko budoucı zkazy. Problčm nuklearnıch zbranı tkvı v tom, ze jejich Ícinky jsou tak destruktivnı a tak zakernč, ze presahujı rozlisovacı schopnost 5 smyslu , jimiz je clove k vybaven ne k tomu, aby se vyvysoval nad druhč, ale k tomu, aby svy m zitım posouval rovnovahu na kvalitativne vyssı Írovne ve domı a uve domoval si cely zivot, ze nejve tsı ctnostı je ume nı zivota a ze nejvyssı metou je zivot prozıt, treba i s vyuzitım modernıch technologiı a zaroven zu stat prosty m clove kem s obycejnou rozlisovacı schopnostı. To ve tsinou stacı, aby se svy m konanım dopouste l minima prehmatu a neskodil tım, ze je. Bezmozek se naopak realite sve ta branı a pouzıva sılu tam, kde stacı pouzıt obycejny rozum a cit. Svu j strach zakry va terorismem a vırou v iluzi a ma tendenci jı vydavat za pravdu. Nasledky jsou vsak v prıpade , ze se dostane k modernım technologiım, dost dramatickč. Mozna si po prectenı sčrie nasich clanku zame reny ch na zneuzitı nuklearnı technologie polozıte otazku: ě Kdo to tedy odpalı prvnı ?á Odpove Ď je prosta: č Ne kdo, kdo stiskne obyc ejny c erveny knoflık na rozbusce.á Vlada USA si dnes vıce nez kdy predtım uve domuje, ze je s velkou pravde podobnostı prioritnım tercem nuklearnıho Ítoku. Snazı se jakkoliv zabranit tomu, aby doslo k jadernč explozi na jejım Ízemı. Stejne tak jako nikdo nevymaze historii, tak ani USA nezastavı odvetu vsech zemı, kterč svy m vme sovanım po dobu existence USA poskodila a kterč postupne sbırajı odvahu se jim postavit a vratit jim jejich aroganci a vsechno to svinstvo, jımz je drıve USA zahrnuly ve jmčnu ... dopln te si sami. Krome rizik popsany ch v dnesnım clanku vsak existuje jeste jedno riziko, kterč je mozna ze vsech vy se popsany ch asi nejhorsı. Vse nasve dcuje tomu, ze bude brzy prolomena baričra slozitosti vy roby nuklearnı zbrane . Propaganda nas sice masıruje tım, ze vy roba nuklearnı zbrane vyzaduje obrovskč financnı prostredky a technologickč zazemı k zajiste nı potrebny ch komponentu , protoze tımto zpu sobem byly nuklearnı zbrane vyvıjeny a vyrabe ny, aby se maximalizovala sıla jejich exploze. Z falesnčho pocitu Vas proto asi vyvede poslednı odstavec, ktery predstavuje tecku za soucasnostı a predznamenava nejistou budoucnost 21.stoletı .. REPORT UCRL-50249 Spojenč staty v ramci tzv. úNarodnıho experimentu„ ove rovaly, jak moc slozitč je ve skutecnosti prolomit zmin ovanou technologickou baričru vy roby funkcnı nuklearnı zbrane . Byli osloveni tri nahodnı cerstvı absolventi fyziky D.A. Dobson, D.N. Pipkorn a R.W. Selden, aby z niceho a pouze s pomocı verejne dostupny ch zdroju sestavili funkcnı nuklearnı bombu. Experiment byl Íspe sne zavrsen, tj. studenti s cerstvy m diplomem fyziky byli schopni prakticky úna kolenď„ obstarat si potrebnč verejne dostupnč informace a sestavit projektovou dokumentaci funkcnı bomby, a to dokonce s pu lrocnım predstihem oproti pozadovanč lhu te dodanı 3 let. Pozadovanč plany bomby byly dodany dne 10.4. 1967. Casti bomby byly americky mi ve dci testovany a bylo experimentalne potvrzeno, ze tato amatčrska bomba by v prıpade vy roby a naslednčho odpalenı me la mnohem ve tsı destruktivnı Ícinky nez Little Boy svrzeny na Hiroshimu. Studie byla zdokumentovana formou supertajnčho reportu s vy se uvedeny m kodovy m oznacenım a zalozena do Narodnıho bezpecnostnıho archivu. K odtajne nı reportu doslo nedavno v roce 1995. Zmınku o ne m naleznete na webu The National Security Archiv. On-line verze reportu UCRL-50249 editovana renomovany m fyzikem W. J. Frankem


Tehdy bylo Usamovi Bin Ladinovi 10 let a tahal za sebou maximalne maketu kalasnikova. Modernı informacnı technologie byly jeste v plenkach. To bylo v dubnu 1967 a dnes mame brezen roku 2006. Rade ji se neptejte, jak snadnč je vyrobit na kolene nuklearnı bombu dnes .. v 21. stoletı .. Albert Einstein to popsal slovy: č Nevım, jakymi zbrane mi bude vedena 3. sve tova valka, ale ve 4. sve tovš valce se bude bojovat klacky a kameny.á Zdroje: Odmyslıte-li si mu j úkladny pomďr„ k aroganci sve tovy ch velmocı (napr. USA), mu zete si ove rit, ze fakta uvade na ve vsech clancıch nuklearnı sčrie jsem cerpal ze zdroju , kterč jsou v drtivč ve tsine ulozeny ve verejne dostupny ch archivech. Nejsou to zadnč konspirativnı teorie nebo vy mysly chory ch bezmozku , ale hola fakta. Asi 90 % textu bylo nutno prelozit z anglictiny do cestiny, protoze v CR jednoduse tyto informace dostupnč nejsou a obyvatelstvo je masırovano jen zlomkem dostupny ch faktu . Az doteĎ. Je pravde podobnč, ze jsme prvnı, kdo publikoval ucelenou informaci o technologii nuklearnıch zbranı v kontextu souvislostı, jez jsou provazany od konce 2. sve tovč valky az po nasi soucasnost formou, ktera je srozumitelna nejen odbornıku m, ale i prosty m lidem. Informace jsem cerpal z ne kolika zdroju , z nichz dva byly hlavnı. Jednım je The National Security Archive pri Universite G. Washingtona a druhy m The Nuclear Weapon Archive. Z druhčho zdroje jsem cerpal maximum konkrčtnıch informacı o designu a testech nuklearnıch zbranı. Jedna se o archiv, ktery vznikl dlouholety m Ísilım osobnostı, ve dcu a Ícastnıku vy zkumu nuklearnıch zbranı z celčho sve ta, kterı si uve domujı rizika spojena se zneuzitım tčto technologie a kterı na webu sestavili asi nejve tsı informacnı portal zame reny na oblast nuklearnıch zbranı na sve te . Je tam materialu na ne kolik let studia. Nase clanky obsahujı jen nepatrny zlomek, jen jaky si zakladnı prehled v danč oblasti, ktery si kazdy mu ze prohloubit dle svč libovu le.

aleff


SLOVO AUTORU aleff & hombreux

aleff Pu vodne jsem zamy slel kratsı zamyslenı nad problematikou vodıkovč bomby, ale kdyz jsem zacal studovat vhodny material, zjistil jsem, ze skutecnost je mnohem zavazne jsı, nez aby bylo moznč ji zhustit do ne kolika stranek textu. Navıc na ceskčm webu podobny projekt ani neexistoval. Nakonec z toho vzniklo ne kolik clanku , kterč jsem postupne zpracoval jak systematicky, tak se zame renım na du lezitč udalosti jako bylo naprıklad svrzenı bomby na japonska me sta Hiroshima a Nagasaki. S Ívahou nad jadernou katastrofou Cernobyl mi pomohl bratr v boji hombreux. Clanky vyvolaly zajımavč reakce jak z rad ctenaru , tak z rad lidı, se ktery mi se znam osobne . Soucasne se v dobe vzniku clanku ve sve te objevily problčmy s nuklearnım vy zkumem v Iranu, prezident USA ohlasil zme nu sme ru od ropny ch paliv k biopalivu m. Secteno a podtrzeno, de jı se zlomovč ve ci a clove k by neme l ztracet schopnost orientovat se ve sve te kolem sebe. Napad vytvorit ze sčrie Ívah mensı knihu vzesel z reakcı ctenaru , a tak nenı nic jednodussıho, nez jejich pranı naplnit tımto e-bookem. Clanky jsou zde serazeny v poradı a s datem uverejne nı na nasem webu tak, jak jsme je postupne publikovali. V dnesnım sve te , kde virtualnı realita pozvolna prevazuje nad realitou skutecnou, povazuji znalost problematiky nuklearnıch zbranı za ne co jako soucast vseobecnčho vzde lanı. Velmi dobre se totiz na prıkladu zachazenı s touto technologiı ukazuje, jakč medialnı masazi je verejnost vystavena a ze nenı vsechno zlato, co se trpytı, i kdyz to vsichni papouskujı, neboó opakovana lez se stava pravdou ť ovsem v tomto prıpade pouze pravdou, jez ma kratkč nohy. Ve skutecnosti totiz konzumnı styl zivota, kterčmu podlčha cım dal vıc lidı, nicı du lezitč vazby v rodinach a mezi generacemi a lidč se postupne stavajı jen jaky misi elementy odkazany mi na ty, kterı jim dodavajı ume le pozitivnı sve t jejich Matrix. Hloupost a nasilı ma zelenou, lidč odevzdavajı svč pravo volby te m, kdo je zahrnujı konzumnım zbozım, samostatnč myslenı je naopak potlacovano a to jen urychluje celkovou zkazu, jez mu ze snadno vyÍstit v neuvazenč pouzitı nukleranıch zbranı. Snad nas pocin otevre oci lidem, kterı i dnes stojı o ve de nı a ktery m nenı jedno, v jakčm sve te zijı oni a jejich de ti. hombreux Mu ze se vam to stat kdykoliv. A pochopitelne kdekoliv. Prijde to potichu, tak nenapadne , ze si toho v prvnı chvıli ani nevsimnete. To si treba sedıte v aute , stojıcım v kolone ve sne hovč vanici, chcete uz by t doma, ale ne co vam v tom branı, ztisıte radio ť uz vam z ne j trestı hlava ť pozorujete ste race, jak uklızejı celnı sklo odde lujıcı vas soukromy prostor od sve ta tam venku. Napadne vas mimode k paralela s jiny mi rovinami vaseho zivota. Nebylo snad cestovanı ě opravdove jsıůna koni ci na brycce krytč kusem platna? To si clove k musel poradne zvazit, jestli a jak daleko pojede, co si vezme sebou a na sebe... (Sahnete pri tč myslence na ovladac topenı na prıstrojovč desce ť jste jen v tricku a venku je mınus deset). Kolik plamenny ch debat s prateli, ktery film je lepsı a jakč vyvolava v kom emoce; jak je ten ktery interpret dobry a jeho hudba uprımna; o mobilech; o botach; o sexu; o sportu. Najednou vam to dojde. Vlastne se porad zaobırame ě instantnı polčvkou s prıchutı zivotaůa emulgatory povazujeme za tu pravou chuó ! Kolik casu ze svčho zivota stravıme u televize nebo pocıtace, pozorujıce iluzi okolnıho sve ta? Nase auta nas odde lujı od toho mokrčho, sychravčho nebezpecnčho okolnıho sve ta a navozujı stav, kdy ě to venkuůnevnımame jako realitu, ale jen jako kulisy. Kdyz my lidč se tak radi obklopujeme komfortem pocitu bezpecı a nedotknutelnosti... Chceme si ochocit


chimčru nezranitelnosti a snad i nesmrtelnosti a TAK radi zapomıname na to, co vlastne jsme... Mam ste stı. Zjistil jsem. Pochopil jsem. Priblızil jsem se k onč nihilistickč podstate lidskčho pokolenı, jehoz prıslusnıkem mam tu smu lu by t. Jsme nejhorsım druhem cizopasnıka, ktery kdy mohl by t stvoren. Jako drevokazna houba stravuje zdravy strom az k jeho padnutı, my elegantne stravujeme planetu ť sve t, ve kterčm jsme hosty, ac jsme se pasovali na pany. Ukonejseni falesny m pocitem ě znovuvzkrısenı v dalsım dıleů, poprıpade ě no nic, mam jeste dva zivotyů, mısto zivota hrajeme lehkomyslnou hru, kde protihracem je smrt a destrukce, i kdyz si namlouvame, ze tomu tak nenı... Nezadrzitelne se blızı point of no return. Prijde buĎ z hlouposti, jako se to stalo v Cernobylu, nebo z mocenskč chamtivosti. Bude to nejve tsı zlocin v de jinach a nebude uz soudce, ktery vyrkne ortel nad vinıky. Budou jen obe ti. Vlastne my vsichni jsme uz nynı obe ó mi, protoze jsme to vsechno nechali zajıt tak daleko a octli jsme se v situaci, kdy se ve ci mohou rozbe hnout, aniz mame jakoukoliv moznost je ovlivnit. Jsme jediny m zivocisny m druhem, ktery nenı prospe sny jinčmu zivocisnčmu ci jinčmu druhu. S kodıme vsım, co de lame. I sami na sobe vlastne pachame sebevrazdu, tak se nedivme, az ji jednoho dne ve vterine dokoname. S tımhle pocitem sedım ve svčm aute . Ste race porad vedou urputny boj se sne hovy mi vlockami, kterč na me padajı, aniz se me dotknou. To je sve t venku... Vım, ze az prijdu domu , zapnu televizi a nastvu se u zprav, sednu k pocıtaci a vu bec, budu si uzıvat vy dobytku instantnıho sve ta, jen abych na chvıli zapomne l na Damoklu v mec, jenz mi byl naprazen nad hlavou jeste pred my m narozenım. Ale cas od casu si vzpomenu na to, co uz vım ť na to, co je i podstatou uverejne nč sčrie clanku na eDenu. I vy mate pravo je cıst nebo necıst, jen si prosım vas dobre rozmyslete. Budete s tım muset zıt. Mozna ne moc dlouho.


aby si nikdy nevypalili oci pohledem na zablesk sve tla jasne jsıho vıc nez tisıc sluncı

Recommend Documents