Masarykovo gymnázium Střední zdravotnická škola Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín
,, Porod doma nebo v nemocnici? ‘‘
Absolventská práce
(PRŮZKUMNO – VÝZKUMNÁ ČÁST)
Zpracovala:
Michaela Šimoníková Studentka denní formy vzdělávání Oboru Diplomovaná všeobecná sestra
Vedoucí práce: Mgr. Iveta Matějovská
Vsetín, březen 2014
PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem svou absolventskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Ivety Matějovské a ve svém seznamu jsem uvedla všechny literární a odborné zdroje. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své absolventské práce ke studijním účelům.
Ve Vsetíně dne
Podpis autorky ……………
PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat Mgr. Ivetě Matějovské za vedení mé absolventské práce, poskytnutí informací a za trpělivý a vlídný přístup. Dále děkuji své rodině za podporu a povzbuzení při mém studiu.
http://hribal.blog.denik.cz/c/53320/Porod-objektivem-rodicky.html
,, Žena ztrácí dítě tím, že ho porodí. Narození je stejně slavnostní loučení jako smrt.‘‘
Gilbert Keith Chesterton
5
OBSAH 1Úvod…………..…………………………………………………………….………,………..7 2 Cíle práce a pracovní hypotéza ................................................................................................8 2.1 Cíl práce ............................................................................................................................8 2.2 Pracovní hypotézy.............................................................................................................8 3 Charakteristika problému .........................................................................................................9 3.1 Anatomie ženského pohlavního ústrojí.................................................................................9 3.1.2 Vnější ženské pohlavní orgány ......................................................................................9 3.1.3 Vnitřní ženské pohlavní orgány ...................................................................................10 3.2 Vznik a vývoj těhotenství ...................................................................................................11 3.2.1 Historie porodnictví .....................................................................................................11 3.2.2 Starověk .......................................................................................................................11 3.2.3 Středověk .....................................................................................................................12 3.3 Rozvoj babictví ...................................................................................................................13 3.4 Porodnictví v České republice ............................................................................................13 3.4.1 Historie českého porodnictví .......................................................................................13 3.4.2 Porodnictví dnes ..........................................................................................................14 3.4.3 Porod v zahraničí .........................................................................................................15 3.4.3.1 Jak se rodí v cizině: v bazénu, doma, ale hlavně s milými zdravotníky ...................15 3.4.3.2 Porodnice ..................................................................................................................16 3.4.3.3 Porodní centrum ........................................................................................................16 3.4.3.4 Porodní dům ..............................................................................................................17 3.4.3.5 Porod v Holandsku....................................................................................................17 3.5 Porod ...................................................................................................................................17 3.5.1 Porod ............................................................................................................................17 3.5.2 Překotný porod .............................................................................................................18 3.5.3 Kdy začne porod? ........................................................................................................18 3.5.3.1 Otevření děložního hrdla ..........................................................................................19 3.5.4 Přítomnost otce u porodu .............................................................................................19 3.6 DULA .................................................................................................................................20 3.7 Zvolení místa k porodu .......................................................................................................21
6
3.7.1 Ambulantní porod ........................................................................................................21 3.7.2 Použití vody u porodu ..................................................................................................22 3.7.2.1 Porod ve vodě neboli relaxační koupel .....................................................................22 3.7.2.2 Porod do vody ...........................................................................................................23 3.7.2.3 Kožní obstřiky vodou................................................................................................23 3.7.3 Programovaný porod....................................................................................................23 3.8 Porod doma .........................................................................................................................24 3.8.1 Porod doma v Holandsku .............................................................................................25 3.9 Náhlé příhody u porodu ......................................................................................................26 3.9.1 Krvácení .......................................................................................................................26 3.9.2 Šok a šokové stavy .......................................................................................................26 3.9.3 Křeče a bezvědomí v těhotenství a za porodu .............................................................27 4 METODIKA ..........................................................................................................................28 4.1 Metodika dotazníku ........................................................................................................28 4.2 Metodika otázek ..............................................................................................................28 5 Výsledky výzkumu ................................................................................................................33 5.1 Zjištěné výsledky ............................................................................................................33 6 Analýza výsledků ...................................................................................................................45 7 Návrh na řešení problému ......................................................................................................46 8 Závěr ......................................................................................................................................47 9 Resumé v českém jazyce .......................................................................................................49 10 Resumé v cizím jazyce ........................................................................................................50 11 Seznam použité literatury ....................................................................................................51 12 Seznam příloh a přílohy .......................................................................................................56
7
1 Úvod
Porodnictví prochází v průběhu let velkým vývojem a vždy se máme co učit, hledat nové trendy a inspiraci pro přirozený průběh porodu, který v ženě nezanechá nejen možné trauma, ale i strhující zážitek. V dnešní době se i tak vracíme zpět k některým již ověřeným alternativám. Počínaje volbou polohy, přítomností partnera či duly u porodu až po zvolení místa, kde by měl porod probíhat. Porod doma má své kladné, ale i záporné stránky. V současné době se toto téma dostává stále více do popředí společnosti a stále častěji se stává hlavním předmětem různých kongresů a konferencí. Domácí porod je terčem médií, která probírají názory zastánců, ale i odpůrců těchto porodů. Existuje však správná odpověď na otázku, zda je porod doma dobrý či špatný? Porod doma nebo v porodnici? Toto téma je v poslední době hodně diskutované, rozděluje naši společnost na dvě nárazově odlišné skupiny. První, ať už jsou to odborník nebo laik, upřednostňují porod výhradně v porodnicích a naopak druhá skupina zastává přirozený průběh porodu v domácím prostředí rodičky.
8
2 Cíle práce a pracovní hypotéza
2.1 Cíl práce Cílem mé práce je zjistit, jaký názor mají ženy ve fertilním věku na porod doma, zda by chtěly rodit doma, nebo berou porod doma jako komplikaci.
2.2 Pracovní hypotézy
Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více než 40% respondentů má zájem o porod doma vedený porodní asistentkou.
Hypotéza č. 2: Předpokládám, že více než 60% žen neví, jaká možná rizika mohou nastat při porodu doma.
9
3 Charakteristika problému
3.1 Anatomie ženského pohlavního ústrojí 3.1.2 Vnější ženské pohlavní orgány Vnější ženské pohlavní orgány, někdy též nazývané zevní rodidla, jsou uloženy povrchově v dolní části trupu v urogenitální krajině. Mezi ně řadíme hrmu, velké a malé stydké pysky, poštěváček, panenskou blánu, vestibulární žlázy a hráz. HRMA je trojúhelníková vyvýšenina ležící v dolní části podbřišku. Její povrch je tvořen tlustou kůží s potními a mazovými žlázami a po pubertě je porostený silnými chlupy, jejichž horní hranice probíhá horizontálně. VELKÉ STYDKÉ PYSKY jsou přímým pokračováním hrmy. Tvoří je párové kožní valy, které se k sobě ve střední čáře přikládají a vytvářejí stydkou štěrbinu. Kůže na zevní ploše je silná a porostlá chlupy. Na vnitřní straně je kůže vlhká (jsou zde vývody vestibulárních žláz) a bledě růžová připomínající sliznici. MALÉ STYDKÉ PYSKY jsou uloženy mediálně od velkých stydkých pysků a za fyziologických podmínek jsou jimi překryty. Jsou to útvary bez ochlupení a bez potních žláz. Obsahují však mazové žlázy, bohatou žilní pleteň a v kůži četná senzitivní tělíska (viz lit. č. 4) POŠTĚVÁČEK je kavernózní orgán analogický penisu. Skládá se z těla a ze zakrnělého žaludu, v jehož sliznici je nakupeno velké množství senzitivních tělísek. PANENSKÁ BLÁNA je tenká vazivová brána krytá sliznicí. U dívek, které dosud neměly pohlavní styk, neúplně uzavírá poševní vchod. Při prvním pohlavním styku se většinou blána protrhne a rozdělí se na okrajové řasy. Po porodu z ní zbudou jen drobné hrbolkovité vyvýšeniny.
10
VESTIBULÁRNÍ ŽLÁZY jsou párové acinózní žlázy ležící pod kůží velkých stydkých pysků. Vylučují sekret, který zvlhčuje poševní vchod při sexuálním vzrušení. Jejich vývody ústí v poševním vestibulu. HRÁZ je oblast mezi análním otvorem a komisurou velkých stydkých pysků. Je to část pánevního dna, která se skládá z tukové tkáně, z fascií a svalů diafragma pelvis a urogenitale.
3.1.3 Vnitřní ženské pohlavní orgány Vnitřní ženské pohlavní orgány neboli vnitřní rodidla jsou uložené v dutině pánevní. Patří mezi ně vaječník, vejcovod, děloha a pochva. VAJEČNÍK je párový orgán nacházející se v dolní části břišní dutiny po obou stranách dělohy. Je zdrojem vajíček a ženských pohlavních hormonů (především estrogenu a progesteronu). Během reprodukčního období bývá vypuzeno asi 400 zralých vajíček. U žen po porodu jsou vaječníky uloženy v tzv. Claudiové jamce. VEJCOVOD je tenká párová trubice dlouhá 8-13,5 cm vycházející z dělohy a směřující laterálně k vaječníku. Dochází zde ke kontaktu mezi spermií a vajíčkem a k oplodnění. Poté vejcovod dopravuje oplozené vajíčko do těla děložního. DĚLOHA je dutý svalnatý orgán hruškovitého tvaru, který slouží k přijetí oplozeného vajíčka a k ochraně a výživě vyvíjejícího se plodu až do porodu. Skládá se z těla a děložního krčku, které jsou navzájem spojené zúženým úsekem. Děloha je uložena intraperitoneálně v dutině pánevní mezi močovým měchýřem a konečníkem. Za fyziologických podmínek leží ve střední rovině, podélná osa těla děložního a krčku spolu svírají dopředu otevřený tupý úhel kolem 100°. Anteverze je však do jisté míry ovlivněna stavem náplně močového měchýře a konečníku. Polohu dělohy udržuje závěsný a podpůrný aparát. V těhotenství se děloha zvětšuje v důsledku hypertrofie a hyperplazie hladké svaloviny. Po porodu se však zpětně retrahuje a během šestinedělí se její velikost normalizuje. POCHVA je trubicovitá odvodná pohlavní cesta a kopulační orgán. Za menstruace odvádí menstruační krev a při porodu je součástí měkkých porodních cest. Kraniálním koncem se upíná na děložní hrdlo a kaudálně se otevírá mezi labia minora jako ostium vaginae, což je nejužší část pochvy. (viz lit. č 5)
11
3.2 Vznik a vývoj těhotenství Těhotenství je období života ženy, kdy uvnitř těla dochází k vývoji plodu a kdy se organismus připravuje na porod dítěte. Těhotenství začíná splynutím ženské a mužské pohlavní buňky a končí porodem. Toto období trvá průměrně 280 dní, počítáno od prvního dne poslední menstruace. Rozeznáváme dvě období: období embryogeneze a fetální období. Embryogeneze probíhá prvních 8 týdnů od oplodnění vajíčka a končí vývojem zárodku, embrya. Období fetální trvá od 9. týdne a končí porodem plodu.
3.2.1 Historie porodnictví V dávných dobách byla žena při porodu pravděpodobně odkázána sama na sebe. Byla ve velkém nebezpečí hlavně při složitějších situacích, které nebyla schopna sama řešit. Později v období matriarchátu začaly rodičkám pomáhat starší zkušené ženy, které už měly pár dětí. Tento druh laické pomoci byl ale nedostatečný a postupně se začaly některé ženy porody zabývat jako povoláním, jehož název se u nás odvozoval od slova babiti (roditi) – ženy babicí. Až do začátku 17. století pomáhaly rodičkám výhradně ženy. V 17. století se ve Francii začali objevovat první lékaři porodníci.
3.2.2 Starověk Pravděpodobně porod od prvopočátku začínal svépomocí a dále se vyvíjel přes pomoc příbuzných až po přítomnost žen s osobními porodními zkušenostmi. Ve starověku se některé ženy začaly věnovat poskytování pomoci při porodu jako jejich zaměstnání – první porodní báby. Tyto první porodní báby využívaly nabyté vědomosti a zkušenosti. Nazývány byly různě, někde se jim říkalo matka země, někde bába pupkořezná a jinde zase moudrá žena. Poskytovaly těhotným a rodícím ženám psychickou podporu, utěšovaly a podporovaly je, zpívaly a zaříkávaly. Nemůžeme opomenout vliv náboženství v této době. Božstva, která můžeme spojit s porodem a vším kolem něj, byla většinou ženského rodu. U porodu tedy pomoc poskytovaly ženy – první porodní báby. Mezi významné porodníky této doby řadíme především
12
Hippokrata, Aristotela, Sorána z Efesu a Galéna. Hippokrates je jediným porodníkem a gynekologem klasického Řecka, jehož spisy se zachovaly. Aristotelovy poznatky se dostaly do rukou vzdělanců. Porodní báby je rozhodně neznaly, pracovaly pouze s tím, co se samy naučily a co jim předaly starší a zkušenější báby. Soranus měl na porodní báby spoustu požadavků – nesměly být příliš mladé, musely mít za sebou vlastní porody, musely mít dlouhé tenké prsty, krátké nehty a spoustu dalšího. Již v této době byly popsány některé nepravidelnosti porodu.
3.2.3 Středověk I ve středověku bylo vše, týkající se těhotenství a porodu, považováno za ženská tajemství, kam muži nevstupovali. Některé ženy by dokonce raději zemřely, než by se daly vyšetřit mužem. Předsudek, že muž nemůže být přítomen u porodu, někde přetrvával až do 19. století. Zpočátku se ve středověku v práci porodních bab mnoho nezměnilo. Až později byly od porodních bab vyžadovány odborné znalosti. Knihy pro potřeby porodních bab psali většinou lékaři, kteří často porod ani nikdy neviděli. Teoretické znalosti měli vyčtené ze starých děl. Kniha Růžová zahrada těhotných žen a porodních bab, kterou napsal Eucharius Roesslin, byla velmi oblíbená, protože byla psána lidovou formou, aby jí mohly rozumět právě porodní báby. Na porodnictví mělo ve středověku velký vliv křesťanství. Žena zaujímala ve společnosti druhořadé postavení. Na druhou stranu se křesťanství uplatnilo při zakládání špitálů a ústavů pro nemocné a sirotky. První škola pro porodní báby byla založena v Mnichově roku 1589. Od 17. století můžeme porodnictví nazývat jako chirurgicko-porodnické. Začaly se používat porodnické kleště a vedly se porody koncem pánevním. Byly objeveny informace o mimoděložním těhotenství, o zúžených pánevních rozměrech a o spoustě dalších důležitých faktech. Porodnictví začalo být označováno jako věda. Císařský řez se dříve prováděl pouze na mrtvých rodičkách pro záchranu plodu. Od konce 16. století se začal občas provádět i u živých rodiček, od konce 19. století dokonce mnohem častěji. Ke konci 18. století se porodnictví stává lékařským oborem.
13
3.3 Rozvoj babictví Porodní pomocnice musela splňovat řadu důležitých vlastností, které byly předávány až do 19. století. Patří tam dobrá paměť, pracovitost a vytrvalost, mlčenlivost a mravnost, aby byla hodna důvěry, musí být obdařená zdravými smysly, silnou konstitucí, mít dlouhé a jemné prsty a krátce ostříhané nehty. Teoreticky i prakticky vzdělaná. A v neposlední řadě mít za sebou vlastní porody a nebýt příliš mladá. Tyto vlastnosti by mohly dnes sloužit k popisu ženy, která vykonává porodnické povolání. Toto povolání často vykonávaly ženy negramotné, nevzdělané, plné předsudků a pověr. Jejich plat nebyl nijak závratný, často to byly ženy z chudých vrstev, mnohdy dostávaly místo peněz naturálie, popřípadě bydlení zdarma. Začátky porodů v nemocnici se odehrávaly v Paříži, kde rodilo až sto chudých žen za měsíc. S tím se ovšem začala šířit horečka omladnic a její první epidemie byla v roce 1664. Porodní proces začal být více studován a získávalo se více základních anatomických znalostí. Začínaly vznikat porodnické školy, vznikaly i první modely porodnických kleští. Z porodního umění se začala stávat exaktní věda. Rozlišovala už porodní objekt, porodní cesty a síly. Elizabeth Nihell byla nejslavnější anglická midwife, proslavily ji útoky proti zakladatelům vědeckého porodnictví a samotným porodníkům 3. prosince 1739 se v Glasgow rozhodlo, aby báby po určitém čase vykonaly zkoušku před komisí chirurgů a bez licence přidělené fakultou jim činnost byla zakázána. Operace pomocí nástrojů, které se v 18. a 19. století značně rozšířily, byly porodním bábám prakticky zakázány, pouze nejlépe vyškolené a zkušené mohly vykonávat obraty a extrakci. Rozvoj porodnictví se stává celosvětovým fenoménem.
3.4 Porodnictví v České republice 3.4.1 Historie českého porodnictví V našich končinách byl rozvoj porodnictví pomalejší než ve světě. V 18. století v našich zemích vznikla opatření, která upravovala a kontrolovala činnost porodních babiček, jejich sociální postavení a vzdělání. V roce 1609 vznikl na Menším Městě pražském Vlašský špitál, který pečoval také o těhotné ženy a jejich děti.
14
V roce 1765 byl otevřen na Novém Městě pražském ústav pro opuštěné děti a později i pro svobodné matky. Po deseti letech byl ústav přemístěn do Vlašského špitálu, který plnil i funkci výukovou. V roce 1784 byly vybudovány porodnice v Brně a v Olomouci. Porodnictví se do výuky na lékařských fakultách dostávalo velmi pomalu. V roce 1753 se začalo porodnictví na pražské univerzitě vyučovat jako samostatný obor. První významnou osobností českého porodnictví byl Jan Melič (1790). Založil porodnický ústav, kde poskytoval rodičkám péči na vysoké úrovni. Jako první začal používat porodnické kleště. Antonín Jungmann pracoval na klinice od roce 1808, zlepšil úroveň výuky a přednášel nejen německy ale i česky. Byly to první české přednášky na lékařské fakultě v první polovině 19. století Jungmann napsal v němčině i v češtině učebnice pro porodní babičky. Zavedl poslech plodových ozev. Profesor Jungmann je proto považován za dalšího zakladatele českého porodnictví. Nástupcem Jungmanna se stal v roce 1851 jeho žák Vilém Kiwisch. Napsal monografii o šestinedělí a jeho komplikacích, operoval ovariální cysty i mimoděložní těhotenství. Je považován za světového zakladatele gynekologie. Nejznámějším českým porodníkem je Karel Pawlík. Měl velmi dobré výsledky při porodu císařským řezem, který byl tehdy považován za přímo smrtící operaci. Učinil pokroky v gynekologické operativně a zabýval se i urologií. Je považován za zakladatele oboru urogynekologie a zkonstruoval první cystoskop. Stengův žák Václav Rubeška vedl babickou školu, kde propagoval nové postupy. Stal se zakladatelem moderního babického školství. Od roku 1928 byl název porodní bába nahrazen jiným názvem, porodním babičkám se začalo říkat porodní asistentky. I zde se však porodnictví i lékařství jako takové nevyhnulo období plném pověr a mýtů. První do češtiny přeloženou knihou pro porodní báby byla Růžová zahrada těhotných žen a bab pupkořezných.
3.4.2 Porodnictví dnes V roce 2004 byla v ČR po téměř 50 letech oficiálně zákonem č.96/2004 obnovena profese porodní asistentky. Dnes je registrováno celkem cca 6,5 tisíce porodních asistentek, v oboru
15
porodní asistence jich však pracuje pouze cca 4 tisíce (část dřívějších „ženských sester" může pracovat v jiných oborech jako „všeobecné sestry"). Je zřejmé, že pokud mají být porodní asistentky schopny účinně hájit své profesní zájmy, potřebují jednotnou, silnou a aktivní profesní organizaci. Poučení v důsledném až agresivním hájení profesních zájmů si mohou vzít u českých lékařů-gynekologů, kteří jsou organizováni hned trojnásobně. Také porodní asistentky (dříve „babičky") měly až do roku 1948 jednotnou profesní organizaci s cca 3.000 členkami.
3.4.3 Porod v zahraničí Velmi užitečné bývá srovnání stavu a podmínek v různých oblastech lidského života v naší zemi s jinými státy. Mnohá zjištění, vycházející pro náš stát negativně, nutí našeho přemýšlivého člověka k zamyšlení se nad věcí. Vyburcují se v něm snahy o provedení změn, které by tento stav zlepšily. Proveďme nyní takové srovnání v oblasti PORODNICTVÍ. České porodnictví se již dlouho drží ve světových tabulkách na nejvyšších místech, pokud jde o novorozeneckou úmrtnost. Hodnoty jsou tak nízké, že nám svět závidí. Není tedy co měnit, jsme mezi nejlepšími. Jenže z jiných zemí se k nám dostávají zprávy o lidském, individuálním přístupu, a také o možnostech, svobodě a spokojenosti matek. Vtírá se pocit, že se nám v těch číslech matka a dítě ztrácejí. Mnohé západoevropské země a USA mají odlišný systém porodnictví. Zásadní rozdíl spočívá v roli porodní asistentky, která má v těchto zemích podstatně větší práva, ale také podstatně větší míru odpovědnosti. Oboje odpovídá jejich vyššímu vzdělání. V těchto zemích mají ženy k výběru čtyři možnosti místa porodu, čímž potažmo volí i způsob porodu: porodnice, porodní dům, porodní centrum, porod doma.
3.4.3.1 Jak se rodí v cizině: v bazénu, doma, ale hlavně s milými zdravotníky Porod je pro mnohé ženy přelomovou událostí v životě. Bohužel ne vždy je to příjemný zážitek. Nejen kvůli bolesti, která k porodu patří, ale také kvůli chování zdravotníků a lékařů. Často si dáváme za příklad další evropské státy. Jaké porody tedy zažívají ženy v zahraničí?
16
Přestože Česko patří mezi země s nízkou novorozeneckou úmrtností, zároveň velké procento českých matek není spokojeno s poporodní péčí. To vyplývá z výzkumu, který provedla katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Problém vidí zejména v lidském faktoru – v rutinním provádění některých úkonů, nedostatečném informování rodičky, neosobním a nadřazeném přístupu a malé psychické podpoře během samotného porodu. Tyto, a další nešvary českého porodnictví a cesty k nápravě, byly hlavními Světového týden respektu k porodu pořádaného u nás Hnutím za aktivní mateřství. Na něm se sešlo několik žen, které raději zvolily porod v zahraničí. Proč?
3.4.3.2 Porodnice Mnohé porodnice ve srovnání s naším standardem poskytují maminkám příjemnější, intimnější prostředí s individuální péčí. Neexistuje, aby porodní asistentka, která se o určitou ženu stará, před každým svým vstupem do pokoje nezaklepala. Přicházejí-li s ní ještě jiné osoby, vyžádá si asistentka souhlas ženy. Jestliže žena s jejich přítomností nesouhlasí, tyto osoby do pokoje prostě nevstoupí. Je to přece její porod a ona má právo určit, kdo tam bude a kdo ne. V některých nemocnicích jsou zřizovány tzv. rodinné pokoje, kde může probíhat porod jako doma za přítomnosti rodinných příslušníků. Jinde mají celá oddělení, která jsou vedena pouze porodními asistentkami a jsou věnovaná přirozenému porodu.
3.4.3.3 Porodní centrum Jde o zvláštní porodnické oddělení, které přestože je umístěné v nemocnici, praktikuje přirozené vedení porodů. Hlavní péči tam poskytují porodní asistentky; lékař je volán, příp. žena je přeložena na klasický porodní sál, pouze tehdy, vyskytne-li se komplikace. Centra pracují podle zásad a doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), dále v souladu s mezinárodním Etickým kodexem porodních asistentek, směrnicí Rady Evropy a doporučeními Mezinárodní konfederace porodních asistentek. Péče o těhotné a rodičky v těchto centrech vychází rovněž z ověřených zkušeností. Rodit v porodních centrech je ideální pro ženy, kterým typické nemocniční prostředí nevyhovuje.
17
3.4.3.4 Porodní dům Porodní dům je zařízení poskytující péči zcela shodnou s porodním centrem. Je však plně autonomní, stojí samostatně mimo nemocnici. Porodní asistentky, které jsou zde také hlavními poskytovateli porodnické péče, úzce spolupracují s jedním nebo více lékaři nebo s blízkou nemocnicí, s níž mají uzavřenou smlouvu.
3.4.3.5 Porod v Holandsku V Holandsku je běžnou metodou porod doma. Proč v Holandsku, kde se rodí doma nejčastěji, pouze 6% porodů skončí císařským řezem, zatímco v ostatních evropských zemích, ve kterých se rodí téměř výhradně v nemocnici, 25 %? Proč v tomtéž Holandsku je novorozenecká úmrtnost i úmrtnost matek pod běžných 10 ‰? Jedním z důvodů je existence absolutní koordinace mezi jednotlivými „zúčastněnými“ stranami: porodní asistentka s rodičkou – ambulantní vůz – nemocnice. Vyžaduje-li porod doma lékařský zákrok, porodní asistentka zavolá nejbližší ambulanci a vyrozumí nejbližší nemocnici. Při příjezdu do nemocnice je vše již připraveno, rodička je očekávána. Tak to chodí v Holandsku. Mohou-li si místo a způsob porodu vybrat Holanďanky, Němky, Dánky a Angličanky, proč tak nemohou i české ženy? Proč jinde mají ženy právo být informovány o možných variantách péče a léčebných způsobech? K tomu, aby se holandská žena rozhodla rodit doma, nepotřebuje svolení lékaře! Jestliže jinde ve světě mají ženy právo vědět, jak se jmenuje ten, kdo o ně pečuje, proč u nás musí službu konající personál zůstat anonymní? (Špatně čitelná vizitka není dostatečnou informací o jméně lékaře nebo porodní asistentky).
3.5 Porod 3.5.1 Porod Porod je práce, kterou provádí tělo matky, přibližně po devíti měsících těhotenství s cílem vypudit ,,pasažéra'', kterého v sobě nosí: miminko i s jeho životodárnou výbavou (placentou, blánami a plodovou vodou) z dělohy porodním kanálem až do vnějšího světa. Normální porod končí tím, že se v přiměřené době (24hodin), díky přirozenému úsilí matky narodí hlavičkou napřed živé miminko, aniž by se matce či dítěti cokoli přihodilo.
18
3.5.2 Překotný porod Rozmnožování je základním projevem života. Překotný porod je název pro spontánně probíhající porod, který trvá méně než dvě hodiny. A je tomu v případech, kdy měkké porodní cesty nekladou odpor při silných děložních stazích. Těhotná bývá často překvapena rychlým nástupem děložních kontrakcí. Bývá ohrožena poraněním děložního hrdla, pochvy, vznikem trhlin hráze a krevních výronů. Novorozencům hrozí nebezpečí nitrolebního krvácení. Příčinou bývají silné a časté děložní stahy, kdy je na hlavičku plodu vyvíjen nadměrný tlak. (viz lit. č. 3)
3.5.3 Kdy začne porod? Většina dětí přichází na svět někdy mezi 38. a 42. týdnem těhotenství. Konkrétní okamžik, kdy začnou porodní stahy, závisí na vzájemném působení řady různých tělesných faktorů. Hlavní roli přitom hrají hormony. Mám za to, že porod může ovlivnit například i silné kopnutí pocházející od dítěte. Progesteron, který se v průběhu těhotenství shromažďuje v placentě a jehož množství každým měsícem vzrůstá, plní několik různých funkcí, mezi něž také patří působení na svalstvo děložní stěny, které v důsledku toho zůstává uvolněné a klidné. V ženském těle navíc fungují tři další skupiny hormonů, majících opačný účinek: oxytocin, prostaglandin (okysličená mastná kyselina) a kortizon. Aby porod mohl začít, musí dojít ke snížení množství progesteronu v krvi, dodnes však není přesně známo, co vlastně způsobuje, že k tomuto snížení dojde někdy kolem čtyřicátého týdne těhotenství. Oxytocin je nejdůležitějším a nejčastěji používaným hormonem v případech, kdy je třeba navodit začátek porodu uměle. Dnes již bývá oxytocin vpravován do těla matky nitrožilně. Prostglandiny ovlivňují změknutí děložního hrdla, čímž je připravují na nadcházející stahy. Je-li datum porodu určený předem, podávají se prostglandiny ve formě vaginálních čípků nebo gelu, a to v době jednoho či více dnů před vlastním porodem. Většina plodů leží v děloze hlavičkou dolů a mluvíme o poloze záhlavní. Leží-li konečníkem dolů, mluvíme o poloze koncem pánevním. Porod koncem pánevním je rizikovější než porod hlavičkou, v určitých případech musí lékař použít tzv. kleště, \ které mohou plod zachránit. V nutných případech se provádí císařský řez. Uskuteční se tehdy, rozhodne-li o tom lékař buď proto, že spontánní porod by ohrozil ženu samotnou, nebo by ohrozil plod, a to především nedostatkem kyslíku. Provádí se buď v narkóze přes
19
dýchací masku, nebo v narkóze, která znecitlivuje ženu aplikací anestetik přes páteřní kanál – žena je při vědomí. (viz lit. č. 3)
3.5.3.1 Otevření děložního hrdla Po
příchodu
do
nemocnice
uvítá
budoucí
rodiče
porodní
asistentka.
Po krátké administrativní proceduře a osprchování projde matka obvykle lékařskou prohlídkou, jejímž cílem je, aby rodiče i personál získali určitou představu o tom, jak daleko již postoupila první, tzv. počáteční fáze porodu. Během počáteční fáze je děložní hrdlo vystaveno pravidelným stahům, které způsobí jeho zkrácení a následné stáhnutí, aby dítě mohlo projít. Jeho průměr se rozšíří až na 10 centimetrů. Tehdy označujeme děložní hrdlo jako zcela rozšířené. Tato porodní fáze bývá zpravidla tou nejdelší a její trvání se může protáhnout až na 15 či 20 hodin, obvykle však – zejména u žen, které nerodí poprvé – probíhá mnohem rychleji. Během této fáze také hlavička (či zadeček) dítěte vykonává otáčivými pohyby tlak na pánevní dno. V průběhu prvních několika hodin je dobré, když žena může vstát, procházet se a odpočívat. Mnohé ženy zakoušejí bolest pouze po krátkou dobu panující uprostřed každého stahu. Vstávání a chůze mohou také pozitivním způsobem ovlivnit stahy, jelikož působení gravitace pomáhá hlavičce dítěte tlačit na pánevní dno a děložní hrdlo. (viz lit. č. 2)
3.5.4 Přítomnost otce u porodu K porodu ano či ne? Důvody pro a proti přítomnosti otce u porodu jsou asi v rovnováze. Žádný muž by neměl být k přítomnosti u porodu nucen a rozhodně by neměl podléhat nějakému módnímu diktátu. Každý člověk je trochu jiný a závisí tedy na okolnostech a osobnostních předpokladech, zda bude jeho přítomnost u porodu radostnou událostí a přínosem, nebo naopak traumatickým zážitkem.
20
V období před porodem by se měl budoucí tatínek spolu s maminkou dozvědět, co se vlastně během porodu odehrává. Aby mohli oba rodiče prožívat tuto významnou událost spolu, měli by se co nejlépe seznámit s fyziologií těhotenství. Vzhledem k tomu, že poměrně mnoho žen má v těhotenství stavy strachu a deprese, je třeba, aby ženě tyto stavy pomohl překonat člověk jí nejbližší, tedy manžel. Mnohé ženy se pak zmítají mezi dvěma pocity: na jedné straně si přejí, aby měly při porodu u sebe někoho, kdo by je podpořil, na druhé straně pak chtějí zůstat samy, protože přítomnost blízké osoby na ně působí rušivě. Mají strach křičet, obávají se, že budou vypadat zbaběle, že je jejich partner uvidí v nepříliš lichotivé a málo estetické podobě. (viz lit. č.2) Je dobré, aby oba manželé navštěvovali přednášky týkající se výchovy k rodičovství. Zde by se měli dozvědět základní informace o vývoji plodu, genetice, o přípravě na porod, průběhu porodu, kojení a ošetřování novorozence.
3.6 DULA ,,Dula'' je starý řecký název, který se dnes používá pro speciálně ženu, jež poskytuje především psychickou, ale i fyzickou oporu nově rodící matce a přispívá k dobrému startu celé nové rodiny. Dula ženě poskytuje emocionální podporu a potřebné informace během těhotenství, porodu a šestinedělí. Těžištěm její práce je nepřetržitá psychická i fyzická podpora ženy během porodu. Klade si za cíl přispívat k dobré tělesné a duševní pohodě matek a novorozenců. Dula neposkytuje zdravotnické služby. Nesupluje ani nedubluje práci porodních asistentek ani lékařů, nezasahuje do jejich kompetencí, ale spolupracuje s nimi, stejně jako s otcem a dalšími členy rodiny. Chová v sobě dostatek lásky, aby mohla mateřským způsobem pečovat o nově zrozenou matku. Jaké služby dula nabízí:
psychickou podporu ženy v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí
doporučení týkající se životosprávy v těhotenství
nepřetržitý doprovod během porodu
21
podporu pro partnera a rodinu
informace a podporu při zahájení kojení
masáže
Přínos duly pro rodičku spočívá v tom, že dula uznává porod jako jeden z klíčových okamžiků v životě ženy. Uvědomuje si, že způsob, jakým ženy rodí a děti přicházejí na svět, ve svém důsledku vlastně ovlivňuje celou společnost. Chápe fyziologii porodu i emocionální potřeby rodící ženy. Dula zná rodičku i její přání a představy týkající se porodu. Pečuje o ženu, která si to přeje, po celou dobu porodu a určitý čas po narození dítěte. Pomáhá vytvořit takovou atmosféru při porodu, kdy se žena cítí bezpečně, může se uvolnit a plně se soustředit na samotný porod. Přítomnost duly u porodu prokazatelně pozitivně ovlivňuje jeho délku a možný výskyt komplikací. Přítomnost duly u porodu snižuje: o
počet císařských řezů až o 50%
o
délku první doby porodní o 25%
o
použití oxytocinu o 40%
o
užívání léků proti bolestem o 30%
o
použití kleští o 40%
o
žádost o epidurální anestezii o 60%
3.7 Zvolení místa k porodu 3.7.1 Ambulantní porod Ambulantní porod je alternativou domácímu porodu. Vychází vstříc přání rodičů, kteří se chtějí z různých důvodů vyhnout pobytu v porodnici, ale minimalizuje rizika pro matku a novorozence. Tento systém je podmíněn dobrou organizací domácí péče o ženu i novorozence a je z hlediska zdravotnického systému ekonomičtější než několikadenní hospitalizace nedělek po porodu. Ambulantní porod zahrnuje brzké propuštění, avšak nejdříve za 12 hodin po porodu. Další péče o matku a dítě až do pátého poporodního dne, což je u nás obvyklá doba propouštění z porodnice, je zajišťována v domácnosti rodiny.
22
Podmínkou
pro
ambulantní
porod
je
zcela
normální
(fyziologický)
porod
a nekomplikovaný zdravotní stav matky i novorozence. Další podmínkou je mikrobiologické vyšetření pochvy matky v době 4 až 6 týdnů před porodem. Přítomnost některých bakterií v pochvě znamená vyšší riziko vzniku novorozeneckých infekcí. Posledním předpokladem pro ambulantní porod je, že v rodině nesmí mít nikdo otevřenou (tj. nakažlivou) formu tuberkulózy, jinak hrozí přenesení infekce na novorozence, který bude proti tomuto onemocnění teprve očkován. Vlastní ambulantní poporodní péče probíhá tak, že domácnost navštíví každý den jeden zdravotník: druhý poporodní den (tj. první den po propuštění) přijde dětská sestra, která kontroluje nejen dítě a kojení, ale také, jak se hojí porodní poranění a zavinuje děloha, třetí poporodní den dochází dětský lékař, který vyšetří novorozence a očkuje jej proti tuberkulóze, čtvrtý poporodní den navštíví doma maminku porodník, pátý poporodní den se dostaví opět dětský lékař a odebírá dítěti krev na vyšetření, které zjišťuje přítomnost některých vrozených vad látkové výměny - hlavním důvodem je vyšetření funkce štítné žlázy.
3.7.2 Použití vody u porodu Metody s použitím vody jako způsobu analgezie u porodu jsou po staletí známé. Koupele, relaxační sprchy, náčinky s horkou nebo studenou vodou, termofory podávané na oblast beder rodičky se začaly opět zdůrazňovat během posledních dvaceti let. Metody s použitím vody se rozdělují na: porod ve vodě neboli relaxační koupel, porod do vody, kožní obstřiky vodou.
3.7.2.1 Porod ve vodě neboli relaxační koupel Porod ve vodě se odehrává tak, že žena prožije v relaxační vaně období otvírání děložního hrdla a branky, tedy I. dobu porodní, ale II. doba porodní probíhá mimo vodu, na porodnickém stole. Vana je samozřejmě hygienicky nezávadná a její tvar umožňuje zaujmout různé pozice.
23
3.7.2.2 Porod do vody Tento způsob se mnohdy udává za přirozenější. Voda má nepopíratelně relaxační vlastnosti a u některých žen během porodu urychluje otvírání hrda a branky dělohy, zvyšuje práh bolestivosti a snižuje psychické napětí rodičky. Těhotná, která se rozhodne pro porod do vody, musí splňovat následující kritéria: žena musí být zcela zdravá a její těhotenství musí probíhat fyziologicky, porod musí nastat v řádném termínu. Nesmí být přítomny jakékoliv známky, že by se dítěti nedařilo dobře. Porod do vody se nesmí provádět při infekčním onemocnění rodičky, zejména při žloutence a HIV pozitivitě. Porodnická zařízení, která provádějí porod do vody, jsou povinna mít hygienikem schválenou vodní lázeň, která musí splňovat kritéria pro případ porodnické komplikace. Vana musí mít umělohmotný, protiskluzový povrch, nesmí mít ostré hrany, musí být přístupná ze tří stran a musí mít rychlo výpustný systém. Během porodu jsou navíc přítomni porodník, pediatr a porodní asistentka. Před vstupem do lázně se rodičce podá očistné klyzma. Voda v lázni nesmí přesahovat 38 °C. Rodička zaujme takovou polohu, která jí přináší největší úlevu. Srdeční frekvence plodu se průběžně kontroluje sondami určenými k použití pod vodou. Rodička zaujme pro ni nejvhodnější polohu tak, aby byl umožněn přístup k rodidlům. Plod je po porodu neprodleně vyzvednut z vody.
3.7.2.3 Kožní obstřiky vodou Technika spočívá v kožním podání vody do oblasti okolo křížové kosti. I když se udává, že úleva nastupuje zhruba za 30 vteřin a že nastává zejména snížení křížových bolestí, je tato metoda velmi rozporuplná. Injekce čisté vody jsou totiž samy o sobě velmi bolestivé.
3.7.3 Programovaný porod Jde
o
uměle
vyvolaný
porod
v
řádném
termínu
ukončení
těhotenství.
Těhotenství se obvykle takto ukončuje na žádost těhotné ženy, a to aniž jsou k tomu zdravotní důvody. Vyvolání porodu je možné více způsoby. Návrh a provedení takového porodu by měl vždy schválit jen velmi zkušený porodník. Jako přednos plánovaného porodu se uvádí, že probíhá v denní době a v termínu, který si žena sama předem naplánovala. Rodička se často velmi aktivně účastní porodního děje, protože je psychicky připravená. Naproti tomu jsou uváděny zcela opodstatněné námitky, že programovaný porod není zcela
24
přirozený a že nejsou plně využity všechny biologické faktory, které samovolně vyvolávají porodní činnost. Není pravda, že programovaný porod musí být vždy bolestivější než porod přirozený. Maminky, které se pro programovaný porod rozhodnou, často vyžaduji epidurální analgezii. (viz lit. č. 4)
3.8 Porod doma Před několika desetiletími byl porod doma naprosto běžný. Dnes je však vzácností. Ve vyspělých zemích obvykle porodí dobrovolně doma pouze několik žen z tisíce. Výjimkou je pouze jediná země na světě, a tou je Nizozemsko, kde počet domácích porodů dosahuje 38 %. Proč Nizozemsko? Nizozemští experti vysvětlují domácí porody ve své zemi náboženskými důvody a tradicí. V této zemi je proto dokonale vypracován speciální systém porodnické péče. Jsou k dispozici sanitní vozy vybavené pro resuscitaci matky i dítěte, které jsou do deseti minut v nejbližším porodnickém zařízení. V Nizozemsku se pro porod doma rozhoduje více než 60 % žen. Porody doma mají své zastánce i odpůrce. Lékaři jsou z důvodu malé bezpečnosti matky a dítěte domácím porodům jen málokdy nakloněni. Komplikace, které mohou při porodu nastat, nelze předpovídat v porodnickém zařízení, natož v domácnosti. Přitom je nikdy nelze vyloučit, dokonce ani v případech, kdy celé těhotenství probíhalo bez rizika a komplikací. Počet neočekávaných příhod při porodu, kdy je nutné akutně ukončit porod císařským řezem, kleštěmi nebo chirurgickým vybavením placenty, postihne každou 8. až 10. původně zcela zdravou maminku. Při porodu doma se však v největším nebezpečí ocitá nezaviněně dítě. Naprostá většina akutních císařských řezů a klešťových porodů se provádí z důvodu ohrožení dítěte nedostatkem kyslíku. Plod se může udusit pro náhle utažený pupečník nebo nedostatečnou činnost placenty během několika minut. Pokud se dítě přesto narodí »přidušené«, pak rozhoduje rychlost, s níž musí erudovaný dětský lékař zakročit při oživování, a doba nutná k přepravě malého pacienta na vysoce specializované oddělení péče o novorozence.
25
Rozhodující poporodní vyšetření je vyšetření z krevních plynů z krve pupečníku. Po oddělení dítěte od pupečníku se odešle jeho krátká část na laboratorní rozbor krve dítěte. Tímto vyšetřením se přesně potvrdí, zda se dítě narodilo v pořádku nebo zda během porodu trpělo nedostatkem kyslíku. Riziko pro maminku je nižší, ale pokud u ní nastane například masivní krvácení po porodu placenty, tak o její záchraně rozhodují ne minuty, ale často desítky vteřin. V každé porodnici je 24 hodin denně připravený tým, který se skládá z porodní asistentky, porodníka, anesteziologa, dětského lékaře, dětské sestry, sálové sestry, eventuálně chirurga, kteří jsou připraveni provést císařský řez nebo jiný časově neodkladný operační zákrok. Porod doma většinou láká ženy, které mají obavy z »přehnané techniky« u porodního lůžka a příliš nemocničního vzhledu porodnic. Tyto ženy chtějí přivítat dítě doma, spolu s otcem, v intimnější a vřelejší atmosféře. Protože domácí porod není pro matku a dítě bezpečný, jsou v České republice proti téměř všichni porodníci, ale i většina porodních asistentek. Vývoj porodnictví nelze zastavit a porody se domů již nevrátí. Je třeba mít stále na mysli zvelebování a vybavení porodnických zařízení, která by se měla čím dál tím více podobat domácímu klidnému prostředí s možností včasného řešení akutně vzniklé situace ohrožující život maminky nebo dítěte. (viz lit. č. 1, 4)
3.8.1 Porod doma v Holandsku V západoevropských zemích i v USA porodům doma nebrání ani zdravotníci, ani zákony. V Německu zákon dokonce nařizuje přítomnost porodní asistentky u každého porodu. V Anglii existuje zákon, který porodní asistence přímo nařizuje pomoci ženě při porodu, ať se žena rozhodne rodit kdekoli (tedy i doma). Znamená to, že rozhodne-li se žena porodit doma, musí porodní asistentka přijet k ní domů. Nejlépe legislativně ošetřené porody doma mají v Holandsku. V Holandsku velice dbají na to, aby doma byly vedeny porody pouze fyziologické, tj. porody, u kterých se předpokládá jejich fyziologický průběh, a také, aby byla zajištěna bezproblémová dostupnost rodící ženy do nemocnice ne delší než 20 minut. Pakliže tyto podmínky nelze zajistit, je ženě doporučeno, aby rodila v porodnickém zařízení.
26
V Holandsku třetina žen rodí doma a třetina absolvuje ambulantní porod v porodních domech. Těhotná žena si kromě gynekologa může vybrat i porodní asistentku, ke které dochází po celé těhotenství a která ji bude doprovázet i k porodu. Asistentka tedy ženu dobře zná a u porodu je jí velkou oporou, a to nejen z hlediska odborného, ale především lidského. Pokud se žena rozhodne porodit doma, je porodní asistentka ze zákona povinna poskytnout ji veškerou péči a pomoc.
3.9 Náhlé příhody u porodu 3.9.1 Krvácení Krvácení
v
těhotenství
je
vždy
projevem
závažného
patologického
stavu.
Ve 3. trimestru maminka začne nejčastěji krvácet pro poruchu placenty. Placenta způsobuje krvácení z několika důvodů. Může být v děloze moc nízko, a to dokonce tak, že překrývá hrdlo dělohy. Dítě má tedy uzavřené porodní cesty vlastní placentou, odborně se hovoří o vcestné placentě. Dnes se tento závažný stav diagnostikuje pomocí ultrazvuku, žena je často preventivně hospitalizována, protože jsou ona i plod ohroženy na životě. Většinou porod končí císařským řezem. V jiném případě může být placenta uložena normálně, ale začne se předčasně odlučovat. Žena má náhle bolesti břicha s vysokým krevním tlakem a často začíná krvácet. Při předčasně se odlučující placentě je nutné okamžitě ukončit těhotenství císařským řezem – hrozí přerušení dodávky kyslíku dítěti a porucha krevní srážlivosti u matky. Krvácení ve 3. porodní době bývají často náhlá a natolik prudká, že mohou vyvolat šok ze ztráty krve. Jsou vyvolány poruchami odlučovaní placenty, porodním poraněním či nedokonalým stažením děložní svaloviny. Pokud nastane toto krvácení, je rodička obvykle anesteziologem rychle uspána a v celkové anestezii je prováděno množství diagnostických a léčebných postupů. U porodu je i hematolog a biochemik, všichni společně rozhodují o správném výběru léků a o podání krevních transfúzí.
3.9.2 Šok a šokové stavy Šok je stav, kdy je tkáním organismu porušena dodávka okysličené krve. Může se to stát z různých příčin – náhle přestane srdce pracovat, při velkém krvácení, při alergii. Šok z náhlé ztráty krve může v těhotenství nastat při vcestné nebo předčasně odloučené placentě.
27
Šok při plicním vmetku (embolii), který vznikne v důsledku krevní sraženiny (trombu) při zánětech žil, zejména na DK. Šok při embolii plodovou vodou vzniká po vniknutí plodové vody do krevního oběhu ženy. Zánětlivý neboli septický šok je vyvolán toxiny některých mikrobů pronikajících do krevního řečiště. Šok je vždy stav, který ohrožuje život těhotné i dítěte.
3.9.3 Křeče a bezvědomí v těhotenství a za porodu Křeče představují závažnou poruchu funkce mozku. Vznikají nekontrolovatelné pohyby, zejména končetin. Křeče bývají doprovázeny poruchami vědomí. Pokud nastanou křeče ve 2. a 3. trimestru, může jít o křeče z důvodu eklampsie, špatného dýchání matky během porodu nebo se může jednat o epilepsii. Křeče při eklamptickém záchvatu ohrožují život matky i dítěte. Obvykle se dostaví u těhotné, u které byly příznaky peeklampsie, tedy vysoký krevní tlak, bílkovina v moči a otoky. Při každé návštěvě se tyto hodnoty měří a sledují. Bezvědomí se může projevit jako závažná komplikace cukrovky. Žena může mít nadměrné množství cukru (hyperglykémie) nebo naopak cukru velmi málo (hypoglykémie). Bezvědomí z nedostatku cukru v krvi těhotné vzniká nejčastěji jako důsledek předávkování inzulinem nebo po hladovění. Projeví se bledostí, pocením, třesavkou, úzkými zorničkami, depresí nebo vzrušením. Dostaví-li se tyto příznaky, stačí vypít sladkou vodu nebo čaj, vždy ale musí následovat převoz do nemocnice, lékař okamžitě zahájí léčbu. (viz lit. č. 4)
28
4 METODIKA
4.1 Metodika dotazníku K získání informací do praktické části své absolventské práce jsem použila metodu dotazníku. Pomocí dotazníkové metody a jeho šetření jsem získala výsledky, ze kterých zde budu interpretovat pomocí tabulek a grafů. Dotazník, který jsem vytvořila pro absolventskou práci, byl určen ženám ve všech kategoriích fernitlního věku a byl zcela anonymní. Dotazník se skládal ze 12 otázek. Nejčastějšími otázkami v dotazníku byly otázky uzavřeného typu. Mezi uzavřenými otázkami byly výběrové (tedy 1 odpověď byla správná). Dalším typem otázek byly otázky polozavřené, tedy ty, kde si respondentky mohly z uvedených variant vybrat a i volně vyjádřit svůj názor. (viz příloha č. 7)
4.2 Metodika otázek 1. Kolik je Vám let? a) 18-25 let b) 26-35 let c) 36 let a více Touto otázkou jsem zjišťovala věk respondentek a zařadila je tak do čtyř věkových kategorií.
2. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) střední odborné s vyučením c) střední odborné s maturitou d) vyšší škola
29
e) vysokoškolské vzdělání Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jaké nejvyšší vzdělání respondentky získaly. Otázky byly uzavřené.
3. Kolik máte dětí? a) 1 b) 2 c) 3 d) více Zde jsem zjišťovala, kolik mají respondentky dětí. Respondentky zde mohly uvést i větší počet dětí.
4. Kde probíhaly Vaše předchozí porody? a) domov b) porodnice c) jinde, kde …................. Touto otázkou jsem chtěla zjistit, kde probíhaly poslední porody respondentek. Respondentky měly polouzavřenou otázku, kde mohly odpovědět i vlastními slovy.
5. Kde jste čerpala/čerpáte informace ohledně porodu? a) odborná literatura b) televize, rádio, internet c) předporodní kurzy d) kamarádky, rodina
30
e) gynekolog V této otázce jsem zjišťovala, kde nejčastěji respondentky čerpají informace týkající se porodu.
6. Slyšela jste o možnostech porodu doma? a) ano b) ne V této otázce jsem chtěla zjistit, zda respondentky znají i možnost porodu doma.
7. Odkud jste slyšela o porodu doma? a) média b) internet c) gynekolog d) nikdy jsem o tom neslyšela Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda respondentky slyšely někdy o porodu doma.
8. Myslíte si, že je dostatek informací o této alternativě? a) ano b) ne c) nevím V této otázce jsem zjišťovala, zda si respondentky myslí, že je dostatek informací o této alternativě, nebo dostatek informací je nedostačující.
31
9. Setkala jste se s někým blízkým, kdo rodil doma? a) ano b) ne V této otázce mě zajímalo, zda se některá z respondentek setkala s někým blízkým, kdo rodil doma.
10. Napadla Vás myšlenka, že byste rodila doma? a) ano b) ne Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda některá z respondentek by chtěla rodit doma.
11. Víte, kam se obrátit, kdybyste chtěla rodit doma? a) ano b) ne V této otázce jsem chtěla zjistit, kdyby některá z respondentek chtěla rodit doma, zda by věděla, kam se v tomto případě obrátit.
12. Znáte možná rizika při porodu doma? a) ano b) ne Touto otázkou jsem zjišťovala, zda respondentky ví, jaká možná rizika mohou nastat, pokud bude porod probíhat doma.
32
13. Pokud znáte nějaká rizika při porodu v domácím prostředí, vypište jaká. (volná výpověď) a) …........................... Tuto otázku jsem nechala otevřenou, protože mě zajímá, jestli znají ženy ve fertilním věku možná rizika při porodu doma.
33
5 Výsledky výzkumu
5.1 Zjištěné výsledky Průzkum byl prováděn anonymně, pomocí dotazníků. Dotazníky byly rozdány mezi ženy různého věku, které už za sebou měly porod. Respondentů bylo celkem 60. Položka č. 1 Kolik je Vám let? Na tuto otázku mně 14 respondentů odpovědělo, že mají věk mezi 18-25, což je 23,3 %. 26-35 let mi odpovědělo 21 respondentů, což je 35 %, 36 let a více mi odpovědělo 25 respondentů, co činí 41,7 %. (viz tabulka a graf č. 1) Tabulka č. 1 Kolik je Vám let? Absolut Relativn ní četnost í četnost a) 18-25
14
23,3
b) 26-35
21
35
c) 36- více
25
41,7
Celkem
60
100
Graf č. 1
Respondenti v % 50 35
40 30
23,3
41,7
18-25
20
26-35
10
36-více
0 1
34
Položka č. 2 Jaké je Vaše nejvyšší vzdělání? Na tuto otázku odpovědělo 5 respondentů, že mají základní vzdělání, což je 8,3 %. 9 respondentů odpovědělo, že mají vzdělání střední odborné s vyučením, což je 15 %. 22 respondentů odpovědělo, že mají střední odborné s maturitou, což je 36,7 %. 15 respondentů odpovědělo, že mají vyšší školu jako nejvyšší dosažené vzdělání, což je 25 %. Posledních 9 respondentů odpovědělo, že mají vysokoškolské vzdělání, což je 15 %. (viz tabulka a graf č. 2) Tabulka č. 2 Jaké je Vaše nejvyšší vzdělání? Absolutní četnost
Relativní četnost
a)základní
5
8,3
b) střední odborné s vyučením
9
15
c) střední odborné s maturitou
22
36,7
d) vyšší škola
15
25
e) vysokoškolské vzdělání
9
15
celkem
60
100
Graf č. 2
Respondenti v % 36,7
40 35 30 25
10
15
15
20 15
základní
25
střední odborné s vyučením střední odborné s maturitou
8,3
vyšší škola
5 0 2
35
Položka č. 3 Kolik máte dětí? Na tuto otázku odpovědělo 20 respondentů, že mají jedno dítě, což je 33,3 %. Na 2 děti mi odpovědělo 21 respondentů, což je 35 %. 12 respondentů mi odpovědělo, že mají 3 děti, což činí 20 %. 7 respondentů odpovědělo, že mají více jak 3 děti, což je 11,7 %. (viz tabulka a graf č. 3) Tabulka č. 3 Kolik máte dětí? Relativní četnost
Absolutní četnost
a) 1
20
33,3
b) 2
21
35
c) 3
12
20
d) více
7
11,7
celkem
60
100
Graf č. 3
Respondenti v % 35
33,3
35
30 25
1
20
20
2
15
11,7
10
3 více
5 0 3
36
Položka č. 4 Kde probíhaly Vaše předchozí porody? Na tuto otázku mi odpovědělo 5 respondentů, že jejich porod probíhal doma, což je 8,33 %. 55 respondentů odpovědělo, že porod probíhal v porodnici, což je 91,66 %. Na otázku, zda jejich porod probíhal mimo porodnici, mi neodpověděla ani jedna respondentka. (viz tabulka a graf č. 4) Tabulka č. 4 Kde probíhaly Vaše předchozí porody?
Absolutní četnost
Relativn í četnost
a) domov
5
8,3
b) porodnice
55
91,7
c) jinde, kde…
0
0
celkem
60
100
Graf č. 4
Respondenti v % 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
91,7
domov porodnice jinde, kde... 8,3
4
37
Položka č. 5 Kde jste čerpala/čerpáte informace ohledně porodu? Na odpověď odborná literatura mi odpovědělo 7 respondentů, což je 11,7 %. Na odpověď televize, rádio, internet mi odpovědělo 14 respondentů, což je 23,3 %. Na odpověď předporodní kurzy mi odpovědělo 12 respondentů, což je 20 %. Na odpověď kamarádky, rodina mi odpovědělo 10 respondentů, což je 16,7 %. Na odpověď gynekolog mi odpovědělo 17 respondentů, což je 28,3 %. (viz tabulka a graf č. 5) Tabulka č. 5 Kde jste čerpala/čerpáte informace ohledně porodu? Absolutní četnost
Relativní četnost
a) odborná literatura
7
11,7
b) televize, rádio, internet
14
23,3
c) předporodní kurzy
12
20
d) kamarádky, rodina
10
16,7
e) gynekolog
17
28,3
celkem
60
100
Graf č. 5
Respondenti v % 28,3 23,3
30
20
25
16,7
20 15
odborná literatura televize, rádio, internet
11,7
předporodní kurzy kamarádky, rodina
10
gynekolog
5 0 5
38
Položka č. 6 Slyšela jste o možnostech porodu doma? Na odpověď ano mi odpovědělo 50 respondentů, což je 83,3 %. Na odpověď ne mi odpovědělo zbylých 10 respondentů, což činí 16,7 %. (viz tabulka a graf č. 6) Tabulka č. 6 Slyšela jste o možnostech porodu doma?
Absolutní četnost
Relativní četnost
a) ano
50
83,3
b) ne
10
16,7
celkem
60
100
Graf č. 6
Respondenti v % 90
83,3
80 70 60 50
ano
40
ne
30 16,7
20 10 0 6
39
Položka č. 7 Odkud jste slyšela o porodu doma? Na tuto otázku mi 22 respondentů odpovědělo, že o porodu slyšeli z medií, což je 36,7 %. 20 respondentů odpovědělo internet, což je 33,3%. 16 respondentů uvedlo možnost gynekolog, což je 26,7 %. 2 respondenti zvolili možnost d) nikdy jsem o tom neslyšela, což je 3,3 %. (viz tabulka a graf č. 7) Tabulka č. 7 Odkud jste slyšela o porodu doma?
Absolutní četnost
Relativ ní četnost
a) média
22
36,7
b) internet
20
33,3
c) gynekolog
16
26,7
d) nikdy jsem o tom neslyšela
2
3,3
celkem
60
100
Graf č. 7
Respondenti v % 40
36,7 33,3
35
26,7
média
30 25
internet
20 gynekolog
15 10 3,3
5 0 7
nikdy jsem o tom neslyšela
40
Položka č. 8 Myslíte si, že je dostatek informací o této alternativě? 15 respondentů zvolilo možnost ano, což je 31,6 %. Odpověď ne zvolilo 28 respondentů, což je 46,7 %. Odpověď nevím zvolilo 13 respondentů, což e 21,7 %. (viz tabulka a graf č. 8) Tabulka č. 8 Myslíte si, že je dostatek informací o této alternativě?
Absolutní četnost
Relativní četnost
a) ano
19
31,6
b) ne
28
46,7
c) nevím
13
21,7
celkem
60
100
Graf č. 8
Respondenti v % 46,7
50 45 40 35
31,6
30
21,7
25
ano ne
20
nevím
15 10 5 0 8
41
Položka č. 9 Setkala jste se s někým blízkým, kdo rodil doma? Na tuto otázku odpovědělo 17 respondentů ano, což je 28,3 %. 43 respondentů zvolilo možnost ne, což je 71,7 %. (viz tabulka a graf č. 9) Tabulka č. 9 Setkala jste se s někým blízkým, kdo rodil doma?
Absolutní četnost
Relativní četnost
a) ano
17
28,3
b) ne
43
71,7
celkem
60
100
Graf č. 9
Respondenti v % 71,7
80 70 60 50 40
28,3
ano ne
30 20 10 0 9
42
Položka č. 10 Napadla Vás myšlenka, že byste rodila doma? U této otázky jsem zjišťovala platnost hypotézy č. 2, kdy předpokládám, že více než 40 % respondentů ma zájem o porod doma vedený porodní asistentkou. Na odpověď ano mně odpovědělo 23 respondentů, což je 38,3 %. Odpověď ne zvolilo 37 respondentů, což je 61,7 %. (viz tabulka a graf č. 10) Tabulka č. 10 Napadla Vás myšlenka, že byste rodila doma?
Absolutní četnost
Relativní četnost
a) ano
25
41,7
b) ne
35
58,3
celkem
60
100
Graf č. 10
Respondenti v % 58,3
60 50 41,7 40
ano
30
ne
20 10 0 10
43
Položka č. 11 Víte, kam se obrátit, kdybyste chtěla rodit doma? 24 respondentů zvolilo možnost ano, což je 24 %. Odpověď ne zvolilo 36 respondentů, což je 60 %. (viz tabulka a graf č. 11) Tabulka č. 11 Víte, kam se obrátit, kdybyste chtěla rodit doma?
Absolutní četnost
Relativní četnost
a) ano
24
40
b) ne
36
60
celkem
60
100
Graf č. 11
Respondenti v % 60 60 50 40 40 ano
30
ne
20 10 0 11
44
Položka č. 12 Znáte možné rizika při porodu doma? U této otázky jsem zjišťovala platnost hypotézy č. 1, kdy předpokládám, že více než 60 % žen neví, jaká možná rizika mohou nastat při porodu doma. Na tuto otázku odpovědělo ano 32 respondentů, což je 53,3 %. 28 respondentů uvedlo odpověď ne, což je 46,7 %. (viz tabulka a graf č. 12) Tabulka č. 12 Znáte možné rizika při porodu doma?
Absolutní četnost
Relativní četnost
a) ano
22
36,7
b) ne
38
63,3
celkem
60
100
Graf č. 12
Respondenti v % 63,3 70 60 50
36,7
40
ano
30
ne
20 10 0 12
45
6 Analýza výsledků
Dotazník jsem rozdala mezi 60 respondentů a dotazník byl anonymní. Respondenty jsem vybírala z mého okolí.
Pracovní hypotéza č. 1 : Předpokládám, že více než 40 % respondentů má zájem o porod doma vedený porodní asistentkou.
Položka č. 10: Napadla Vás někdy myšlenka, že byste rodila doma? Tento výzkumný záměr byl vyhodnocen na základě výsledků otázky č. 10. Z 60 dotazovaných respondentek (100 %) uvedlo 25 (41,7 %) ano, že by chtěli rodit doma s pomocí porodní asistentky. Možnost ne zvolilo 35 respondentek (58,3 %). V této otázce jsem zjišťovala, zda by respondentky zvolili alternativu pro porod v domácím prostředí, protože v hypotéze č. 1 se zabývám otázkou, jestli respondentky někdy napadla myšlenka porodu doma. Tato hypotéza se mi potvrdila, protože z 60 dotazovaných respondentů mi 25, tedy 41,7 % odpovědělo, že je napadla myšlenka porodu doma.
Pracovní hypotéza č. 2: Předpokládám, že více než 60 % žen neví, jaká možná rizika mohou nastat při porodu.
Položka č. 12: Znáte možná rizika při porodu doma? Tento výzkumný záměr byl vyhodnocen na základě výsledků otázky č. 12. Z 60 dotazovaných respondentů (100 %) uvedlo 22 respondentů (36,7 %) odpověď ano na to, že znají možná rizika během porodu doma. Možnost ne zvolilo zbylých 38 respondentů (63,3 %) na to, že neznají rizika během porodu doma. Tato hypotéza se mi tedy potvrdila, protože z 60 dotazovaných respondentů mi 38 respondentů, což je 63,3 % odpovědělo, že rizika porodu doma neznají.
46
7 Návrh na řešení problému
V ČR bohužel odborníci v oboru porodnictví neprovedli žádný výzkum, který by se mohl týkat porodů doma, jestli ženy mají zájem o tuto alternativu, jak takovýto porod vnímají maminky, zda se objevily u takového porodu komplikace či nikoli. Ani v oficiálních statistikách nelze dohledat, kolik dětí se plánovaně narodí doma. Dotazníkové šetření provedlo občanské sdružení Centrum aktivního porodu v roce 2004. Cílem šetření bylo zjistit, kolik dětí se v posledních letech narodilo plánovaně mimo porodnici, co je vedlo k rozhodnutí a zda se během porodu vyskytly závažné komplikace. Tento průzkum ovšem nezahrnuje všechny rodičky, které rodily plánovaně doma. Konečné výsledky tedy nemohou být podkladem pro definitivní tvrzení. Obě dvě hypotézy se mi potvrdily, takže nemám důvod dělat nějaký návrh na řešení problému. Ale jako zajímavost bych například doporučila rodícím ženám pomoc DULY, která rodícím ženám pomáhá ve všech směrech. Dula je ve VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ. Podle mého názoru si myslím, že dula je pro ženy dobrá, protože jim pomáhá vyrovnat se s bolestmi, s psychikou je jim stále po ruce a rodící ženy v nich můžou mít oporu. Jako informační leták bych také zaměřila na dulu, aby mohly mít ženy také informace o tom, kde se například dula najdeme, jaká je její náplň práce, jak se kontaktovat, jak pomáhají, kdy jim jsou oporou. Další, co jsem chtěla do návrhu zapojit, je jedna otázka z dotazníku, kterou jsem kladla respondentkám jen pro moji zajímavost. V otázce jsem se ptala, zda rodící ženy ví, jaká možná rizika mohou nastat při porodu v domácím prostřed. Myslím si, ženy o možných rizicích při porodu moc neví, polovina z nich uvedla, že při porodu doma může nastat udušení dítěte. Kdybych se tímto tématem více zabývala, možná bych byla ráda za to, kdyby se konaly nějaké přednášky o porodu doma, protože si myslím, že některé ženy by rády rodily doma a byly by rády za různé poskytnuté informace ohledně této alternativy.
47
8 Závěr
Absolventská práce byla zaměřena na volbu místa porodu, doma nebo v porodnici. Průzkum se týkal žen, které už byly po porodu, ale i žen, které ještě nerodily nebo jsou těhotné, proto jsem do dotazníku zahrnula otázky, které se týkají porodu, ale i otázky, které odpovídaly těm ženám, které ještě nerodily. Dotazník obsahoval 12 otázek a byl rozdán ženám po porodu nebo před porodem. Pro svoji práci jsem si stanovila dva cíle. Za prvé jsem chtěla zjistit, zda mají rodičky v dnešní době zájem o porod doma vedený porodní asistentkou. Z mého výsledku tedy vyplývá, že některé z žen mají zájem o porod doma (41,7 %), ale bohužel nemůžu srovnat výsledky s jinými výzkumy, protože v České republice žádný odborný výzkum ohledně porodu doma neproběhl. Nelze tedy přesně zjistit, zda zájem o porod doma stoupá nebo klesá. Beze sporu mají i dnes ženy zájem o porod doma, proto by se mohlo rozšířit více informací o této alternativě a předejít komplikacím, které by mohly ženy odradit od této alternativy. Myslím si, že by ženy v dnešní době měly mít větší pocit možnosti výběru, jakým způsobem mohou rodit.
Jako zajímavost jsem zjistila, že v Kanadě byl v roce 2009 proveden výzkum s názvem ,,Výsledky plánovaných domácích porodů s registrovanou porodní asistentkou versus plánované porody v nemocnici s porodní asistentkou nebo lékařem‘‘. Studie zahrnovaly tři zkoumané skupiny: ženy, které porodily doma s porodní asistentkou (2889), ženy, které porodily v nemocnici s porodní asistentkou (4752), a ženy, které porodily v nemocnici s lékařem (5331). Druhým cílem bylo zjistit, zda ženy ví, jaké možné komplikace mohou nastat při porodu doma. Z 60 dotazovaných respondentek mi 22 (36,7 %) odpovědělo, že znají rizika při porodu doma. Myslela jsem si, že mnoho žen ví, jaká možná rizika mohou nastat, ale podle výzkumu jsem zjistila, že více jak 60 % respondentek neví, jaká rizika mohou nastat, ale hypotéza se mi potvrdila, protože na odpověď ne mi odpovědělo 38 (63,3 %) respondentek.
48
Při výběru tématu práce jsem se nějak nerozmýšlela, protože mě alternativa porodu doma zajímala. Chtěla jsem vědět, jaký názor na to všeobecně ženy mají. Tato práce byla spíše inspirací. Závěrem mé práce je, že by se o této alternativě mohlo více psát, mohl by být dostatek informací a že by se touto alternativou mohlo více zabývat, protože některé ženy jsou pro porod doma z toho důvodu, že mají potřebné soukromí a mají při porodu klid.
49
9 Resumé v českém jazyce
Absolventská práce je zaměřena na porod doma nebo v nemocnici. Zajímalo mě, jestli ženy jsou také pro porod doma, nebo jestli převládá alternativa porodu v nemocnici. Absolventská práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická, která se zabývá ANATOMIÍ a HISTORIÍ porodu v domácím prostředí a porodu v nemocnici. Cílem mé absolventské práce bylo zjistit, jaký mají názor ženy ve fertilním věku na porod a zda by chtěly porod v domácím prostředí a dále zda berou porod doma jako komplikací. Před zpracováním mého tématu jsem si stanovila dvě hypotézy: Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více než 40% respondentů má zájem o porod doma vedený porodní asistentkou. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že více než 60% žen neví, jaké možné rizika můžou nastat při porodu doma. V praktické části jsem si ke zjištění výsledků zvolila formu dotazníku, který obsahoval 12 otázek. Dotazníky byly rozdány ženám, které už rodily, ale i ženách, které byly těhotné nebo teprve budou rodit. Dotazníky byly rozdány v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Ve svém výzkumu se mi obě hypotézy potvrdily, i když jsem si myslela, že o rizicích při porodu v domácím prostředí moc vědět nebudou. Výstupem mé absolventské práce je edukační letáček na téma ,, DULA ‘‘. Letáček bude přiložen v zadní části absolventské práce.
50
10 Resumé v cizím jazyce
The graduate´s work is aimed to the childbirth at home or in hospital. I myself was interested in if the women prefer the childbirth at home or rather the alternative of childbirth in hospital. The graduate´s work is divided into two parts. The first part is theoretical and it deals with the anatomy and the history of childbirth in domestic surroundings and in hospital. The goal of my graduate´s work was to find out the attitude of the women in fertile age to the childbirth, and if they would like to give birth in the domestic surroundings and if they regard the childbirth at home as a complication. At the beginning of arrangement of the theme of the graduate´s work I determined two hypotheses: The first hypothesis: I suppose more than 40 % of the respondents are interested in the childbirth at home with a birth sister. The second hypothesis: I suppose more than 60 % of the women do not know the potential risks in the connection with the childbirth at home. In the practical part I have prepared the questionnaire to find out the results. The questionnaire included 12 questions. The questionnaire was given to the women who have already delivered, and also to the women who was pregnant or who would like to be pregnant. The questionnaire was distributed in the Moravian-Silesian region and in the region Zlín. The research confirmed both of the hypotheses, even though I thought the women do not know a lot about the potential risks of the childbirth at home. The performance of my graduate´s work is the educational leaflet with the topic “DULA”. I have enclosed the leaflet to the back part of the graduate´s work.
51
11 Seznam použité literatury
Použitá literatura:
1. GASKIN, Ina May. Zázrak porodu.Doubice: One Woman Press, 2010, Original: Spiritual Midwifery, ISBN 978-80-86356-48-8 2. KOBILKOVÁ, Jitka a Zuzana ČEPICKÁ LÍBALOVÁ. Základy gynekologie a porodnictví: průvodce ošetřujícího lékaře. 1.vyd. Praha: Galén, 2005, 368 s. Farmakoterapie pro praxi, sv. 34. ISBN: 80-726-2315-X. 3. NILSSON, Lennart. HAMBERGER, Lars. Těhotěntsví týden po týdnu, Czech edition by Svojtka & Co., s. r. o., 2008, ISBN 80-7237-768-X 4. PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a porodu. Copyright © Galén, 2005, 2006 ISBN 80-7262-411-3 5. ROZTOČIL, Aleš a kolektiv. Porodnictví. 1.vyd. Brno: IDVZP, 2001. ISBN 57-865-01 6. ČECH, Evžen; HÁJEK, Zdeněk; MARŠÁL, Karel; SRP, Bedřich a kolektiv Porodnictví. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 1999. ISBN 80-7169-355-3
7. ČERMÁKOVÁ, Blanka. K porodu bez obav. 1.vyd. Brno: ERA, 2008. ISBN 978-807366-114-4
8. Přednáška: Masarykova Knihovna Vsetín – téma: POROD
52
Internetové zdroje: 9. Radim Uzel. Otec u porodu – radost nebo komplikace? [online]. Dostupné z: http://www.babyweb.cz/otec-u-porodu-radost-nebo-komplikace, [cit. 13.1.2014]. 10. Zuzana Štromerová. Jak se rodí ženy v jiných zemích. [online]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/JakRodi/JakRodiZeny.html, [cit. 13.1.2014].
11. Česká asociace. Kdo je dula? [online]. Dostupné z: http://www.duly.eu/?page_id=4, [cit. 14.1.2014].
12. ADMINISTR8TOR. Z historie porodnictví. [online]. Dostupné z: http://melissadrumos.blogspot.cz/2012/03/z-historie-porodnictvi.html, [cit. 20.12.2013]
53
Obrázkové zdroje:
13. Obrázek
č.
1:
Adéla
Jánská.
Porod
v nemocnici.
[online].
Dostupné
z:
http://vasemiminko.cz/clanky/porod-video/, [cit.14.2.2014]. 14. Porodní plán: [online] Dostupné z: http://materstvi.webnode.cz/news/porodni-planvzor/, [cit. 14.2.2014]. 15. Obrázek č. 2: ADMINISTRÁTOR. [online]. Dostupné z: http://www.nemji.cz/porod/g3637/id_obrazky=4739&typ_sady=1&p1=1052, [cit.15.2.2014].
16. Obrázek č. 3: Lucia Vlková. Unikátné fotografie z porodu doma. Rodila doma a s celou rodinou. [online] Dostupné z: http://najmama.aktuality.sk/fotogaleria/234010/unikatnefotografie-z-porodu-do-vody-rodila-doma-a-s-celou-rodinou/1/, [cit. 19.2.2014].
17. Obrázek č. 4: Lucia Vlková. Unikátné fotografie z porodu doma a s celou rodinou. [online] Dostupné z: http://najmama.aktuality.sk/fotogaleria/234010/unikatne-fotografiez-porodu-do-vody-rodila-doma-a-s-celou-rodinou/4/, [cit. 19.2.2014].
18. Obrázek č. 5: České DULY o.s. Kdo je DULA? [online] Dostupné z: http://www.mojedula.cz/?show=kdojedula, [cit. 22.2.2014].
19. Obrázek č. 6: ADMINISTRATOR. DULA. [online] Dostupné z: http://dula-simona.webnode.cz/dula, [cit. 22.2.2014].
56
12 Seznam příloh a přílohy
Příloha č. 1 - České lidové pověry a pranostiky o ženách a z porodnictví Příloha č. 2 - Porodní plán Příloha č. 3 – Porod v nemocnici Příloha č. 4 – Porod do vody Příloha č. 5 – Dula Příloha č. 6 – Dotazník Příloha č. 7 – Informační leták ,,DULA‘‘
Příloha č. 1
České lidové pověry a pranostiky o ženách a z porodnictví Pranostiky a pověry o těhotenství 1. Těhotná nemá podlézat šňůru na prádlo, aby dítě nemělo omotaný pupečník kolem krčku. 2. Když se těhotná lekne a sáhne si na některou část svého těla, dítě bude mít tamtéž znamení. 3. Má-li těhotná žena na něco chuť a nedostane-li to, bude mít dítě na těle mateřské znamení tvaru tohoto předmětu. Pranostiky a pověry o porodu 1. Podváží-li se palce rodičce, nevykrvácí. 2. Rodička snadněji a rychleji rodí, napije-li se svěcené vody. 3. Porod postupuje rychleji, přijde-li sousedka. Pranostiky a pověry o lůžku 1. Zakopeme-li lůžko ke stromu, který má červená jablka, má dítě červená líčka. 2. Je-li velké lůžko, bude dítě mít pohodlný život. Pranostiky a pověry o pupečníku 1. Pupeční šňůru nutno schovat, přináší dítěti štěstí. 2. Pupeční šňůra se má schovat do krabičky a každých sedm let prohlížet. Podle začáteční písmeny, které vytvoří, lze určit, co z dítěte bude. 3. Dá-li se nad pupeční pahýl švestka, lépe odpadne. Pranostiky a pověry o nedělce 1. Do šesti neděl nesmí nedělka před a po západu slunce ven, aby ji neofoukla divoženka.
Příloha č. 1
2. Šestinedělce se nemají větrati peřiny ani měniti prádlo. Pranostiky a pověry Chlapec: 1. Když se chlapec po první koupeli otře ženskou košilí, má u děvčat štěstí. 2. Chlapec se má odstaviti, když je úplněk, aby jeho povaha byla vyrovnaná. Děvče: 1. Děvčátko se má zabaliti do modré zástěry, aby bylo dobrou hospodyní. 2. Vstrčí-li se děvčátko po porodu do spodků, brzy se vdá. Dítě: 1. Nejde-li porodní bába ke křtu, má dítě celý život smůlu. 2. Položí-li se na děcko o křtinách oblek, bude mu vše slušeti. 3. Dva sourozenci se nemají najednou pokřtíti, sice jedno zemře. 4. Křičí-li dítě při křtu, přivolává druhé. 5. Aby dítě nezemřelo, má se při porodu dáti na stůl chléb a sůl.
Příloha č. 2
Porodní plán (přání) Základní údaje:
Vypočtený termín porodu:
Jména rodičů (dítěte):
Adresa:
Rodná čísla:
Zdravotní pojišťovna:
Ošetřující gynekolog:
Dětský lékař:
Vybraná jména pro maminku:
Zdravotní problémy a alergie matky:
Vzkaz personálu: Jmenuji se … a je mi … let. Pro porod svého (xtého) … dítěte jsem si vybrala porodnici … Mimo to se mi taky líbí … (např. klidnější, menší a čisté prostředí Vaší porodnice) Ráda bych Vás touto cestou požádala o respektování mých přání a potřeb:
Během porodu si přeji:
odporu přirozeného porodu (bez medikace, minimálně nutné monitory)
volný pohyb (koupel, sprcha, relaxační polohy, aromaterapie, masáže, hudba)
libovolně zvolenou polohu po celou dobu
tlačení až při spontánně pociťovaném tlaku na konečník
dostatek času pro spontánní porod placenty
ocením podporu ze strany ošetřujícího lékaře – porodní asistentky
přítomnost partnera – současně nebo střídavě duly
zachování soukromí, bez přítomnosti mediků a žákyň SZŠ
Příloha č. 2
Během porodu si nepřeji:
holení rodidel a klystýr
omezování v příjmu tekutin
urychlování nebo vyvolání porodu
aplikace léků, zásahů bez poskytnutí vysvětlení
nastřižení hráze pokud to bude možné
cizí osoby mimo ošetřujícího lékaře a porodní asistentky
Ihned po porodu si přeji:
miminko ihned ke mně
pupečník přestřihne můj doprovod po dotepání
neodnášet miminko, nenatahovat nožičky pro měření, míru a váhu po 1-2 hodin porodu
provedení nutného poporodního ošetření matky
podporu pro přiložení miminka k prsu do dvou hodin po porodu
tlumené osvětlení, klid, setrvání na porodním sále s doprovodem s miminkem do doby převozu na oddělení šestinedělí
V období šestinedělí v porodnici si přeji:
odchod na oddělení šestinedělí s miminkem a dále pak miminko stále u mě
všechna vyšetření miminka na pokoji s mé přítomnosti
nepřikrmovat miminko
neočkovat TBC – bude zjištěno pediatrem
ocením podporu a rady ohledně kojení, ošetření pupíku a jiné
Příloha č. 3
Porod v nemocnici Obrázek č. 1 – Porod v porodnici, nejčastější poloha při porodu v nemocnici
Obrázek č. 2 – Porod v porodnici
Příloha č. 4
Porod do vody Obrázek č. 3 – poslouchání ozev ve vodě
Obrázek č. 4 – porod do vody
Příloha č. 5
Dula Obrázek č. 5 – dula u porodu
Obrázek č. 6 – dula u porodu
Příloha č. 6
Dotazník Vážená paní, jmenuji se Michaela Šimoníková, studuji 3. ročník Vyšší odborné zdravotnické školy Vsetín, obor všeobecná zdravotní sestra. Prostřednictvím tohoto dotazníku bych Vás chtěla poprosit o jeho vyplnění dotazníku na dané téma: Porod doma nebo v nemocnici. Výsledky tohoto výzkumu použiji výhradně pro svoji absolventskou práci. Dotazník je anonymní a požadované údaje budou sloužit pouze k výše uvedeným účelům. Děkuji za Vaši ochotu. Odpověď na otázku, která Vám bude vyhovovat, zakroužkujte, popřípadě doplňte vlastními slovy. 1. Kolik je Vám let? a) 18-25 let b) 26-35 let c) 36 let a více 2. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) střední odborné s vyučením c) střední odborné s maturitou d) vyšší škola e) vysokoškolské vzdělání 3. Kolik máte dětí? a) 1 b) 2
Příloha č. 6
c) 3 d) více 4. Kde probíhaly Vaše předchozí porody? a) domov b) porodnice c) jinde, kde …................. 5. Kde jste čerpala/čerpáte informace ohledně porodu? a) odborná literatura b) televize, rádio, internet c) předporodní kurzy d) kamarádky, rodina e) gynekolog 6. Slyšela jste o možnostech porodu doma? a) ano b) ne 7. Odkud jste slyšela o porodu doma? a) média b) internet c) gynekolog d) nikdy jsem o tom neslyšela
Příloha č. 6
8. Myslíte si, že je dostatek informací o této alternativě? a) ano b) ne c) nevím 9. Setkala jste se s někým blízkým, kdo rodil doma? a) ano b) ne 10. Napadla Vás myšlenka, že byste rodila doma? a) ano b) ne 11. Víte, kam se obrátit, kdybyste chtěla rodit doma? a) ano b) ne 12. Znáte možná rizika při porodu doma? a) ano b) ne
Příloha č. 7
DULA Kdo je DULA? ,,DULA‘‘ je starý řecký název, který se dnes používá pro speciálně vyškolenou ženu, která nabízí oporu rodící matce a její rodině. Stěžejním bodem práce duly je doprovázení a poskytování zejména emocionální podpory v těhotenství, během porodu a v šestinedělí. Dula rodiče doprovází na jejich cestě a pomáhá jim naplnit jejich představy o porodu. Pomáhá vytvořit takovou atmosféru při porodu, kdy se žena cítí bezpečně, může se uvolnit a plně se soustředit na samotný porod. Zná rodičku i její přání a představy týkající se porodu. Snaží se ženě pomoci projít porodní zkušenosti tak, aby její zážitek byl co možná nejlepší. Dula posiluje sebedůvěru ženy a pomáhá ji lépe zvládnout zákroky, které jsou nepříjemné, snižuje svou přítomností strach a napětí. Dula chápe a respektuje fyziologii porodu i emocionální potřeby rodící ženy. Dula neposkytuje zdravotnické služby. Doplňuje práci lékařů a porodních asistentek, avšak nezasahuje do jejich kompetencí. Je připravena ženu doprovázet jak při porodu v nemocnici, tak v porodním domě nebo při porodu v domácnosti (za přítomnosti porodní asistentky). Dula nezasahuje: do oblastí, které nejsou v její kompetenci, má kontakty na odborníky z oblastí pomáhajících profesí, kteří můžou podpořit či ji pomoci v případě, že potřeby klientky již nespadají do kompetencí duly Co dula nabízí: psychickou a emocionální podporu ženy v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí spolupráci na přípravě porodního plánu nepřetržitý doprovod během porodu pomoc při hledání vhodné polohy nebo dalších nefarmakologických, úlevových prostředků během porodu podporu pro partnera a rodinu zkušenosti a podporu při zahájení kojení podporu nové rodině v šestinedělí, předávání zkušeností s péčí o dítě
Příloha č. 7
Sdružení České duly o.s., zajišťuje v rámci ČR kvalifikované vzdělávání duly a zájemkyně o tuto profesi. Česká dula má rámcové znalosti z oboru: psychologie medicíny legislativy kojení a péče o dítě taky se klade důraz na vlastní zkušenosti České duly jsou vázány etickým kodexem, procházejí pravidelnou supervizí s následným vzděláváním. Duly prochází 2 letým výcvikem, který se skládá ze: sebezkušenostní části výukové části supervidované části Sdružení České duly eviduje duly s různým stupněm akreditace: certifikované České duly duly, které splnily veškeré podmínky pro získání osvědčení-certifikace duly absolventky duly, které absolvovaly celou prezenční část kurzu, ale prozatím nesplňují některé z podmínek pro udělení certifikátu duly ve výcviku duly, které jsou v současné době účastnicemi v kurzu nejvyšším stupněm akreditace jsou duly konzultantky, které pracují s dulami ve výcviku Při výběru duly se vždy informuje o tom, jakým typem vzdělávání prošla.
Název: Informační leták ,,DULA‘‘ Autor: Michaela Šimoníková Internetové zdroje: http://www.mojedula.cz/?show=kdojedula Obrázkové zdroje: http://www.mojedula.cz/?show=kdojedula http://dula-simona.webnode.cz/dula/
