Abertamské noviny. Dva pohledy: Jak se stavěla rozhledna na Plešivci. str Slovo starosty: Na co letos žádáme dotace?

Abertamské noviny

2

2010

Slovo starosty: Na co letos žádáme dotace?

strana 2

Zprávičky z mateřské a základní školy

strana 5

Karlův běh a závod v dobových kostýmech

strana 8

Dva pohledy: Jak se stavěla rozhledna na Plešivci

str. 3-4

úvodem

Slovo starosty

Vážení spoluobčané, vítám Vás u dalšího čísla Abertamských novin. Úvodem bych chtěl poprosit všechny, kteří se ještě nezaregistrovali do systému zasílání informačních SMS města, aby tak učinili ve vlastním zájmu. Stačí zajít na infocentrum a nahlásit číslo svého mobilního telefonu. V případě odstávky vody nebo topení apod. je informační SMS nejrychlejší způsob, jak Vás můžeme na danou skutečnost upozornit. Věřte, že není v našich silách obcházet každý dům, hotel nebo penzion. Chtěl bych se touto cestou omluvit za problémy s vodou v měsíci únoru. Bohužel došlo k poruše vodovodního řadu a vzhledem k množství sněhu a mrazivému počasí bylo velmi problematické nalézt poškozené místo. Systematické opravy vodovodního řadu budou v letošním roce pokračovat. V rámci rekonstrukce náměstí dojde k výměně celého, prakticky nejstaršího vodovodního potrubí (z roku 1976) v centrální části města. Dále budou pokračovat výměny uzávěrů po celých Abertamech. Zdroje pitné vody jsou dostatečné. Též je připraven projekt na obnovu dalších tří studní, které by posílily přítoky pitné vody. Tak jako každoročně proběhl v lednu 2010 audit hospodaření města Abertamy za rok 2009, který provedly pracovnice Krajského úřadu Karlovarského kraje. Nebyly zjištěny závažné nedostatky v hospodaření města, zpráva je k nahlédnutí v podatelně. V loňském roce jsme hospodařili s částkou 20 710 088 Kč. Příjmy z prodeje nemovitostí a hospodářské činnosti města činily 8 398 168 Kč. Výdaje činily 20 710 088 Kč. Namátkou uvádím některé investice: - víceúčelové hřiště u ZŠ - 920 880 Kč - požární zbrojnice - 272 227 Kč - veřejné osvětlení - 195 234 Kč - kanalizace a voda - 618 750 Kč - splátka sněžného děla - 200 000 Kč - splátka budovy fary - 150 000 Kč V současné době jsme na krajský úřad v Karlových Varech podali dvě žádosti o dotaci v rámci programu Podpora obnovy venkova. První projekt se týká dokončení oprav hasičské zbrojnice, vybudování komína a výměny rozvodů elektrické energie v přízemí. Z druhé dotace bychom realizovali opravu fasády , popřípadě výměnu oken na budově městského úřadu. Tyto dva projekty byly zvoleny proto, že jsou pro nás výhodné. Podíl města na jejich realizaci činí pouze 50 % celkových nákladů, což se pohybuje v možnostech našeho rozpočtu. Chtěl bych poděkovat kolektivům mateřské a základní školy v Abertamech za přípravu a organizaci masopustu, který byl příjemným zpestřením chmurných únorových dní. Masky dětí byly dokonalé a radost dětí upřímná. Masopustní den vyvrcholil večerním lyžováním, na který děti v maskách měly vstup zdarma. Na březen jsme připravili ve spolupráci s Perninkem, Merklínem a německými partnery z Mehlmeiselu největší akci letošní zimy - již tradiční závod na historických lyžích u příležitosti 102. výročí založení Spolku zimních sportů. Závod proběhne opět v Abertamech v areálu technických služeb. Akce vyvrcholí v Perninku v sále restaurace Plzeňka, kde bude slavnostní vyhlášení výsledků a následně zábava s tombolou. Všichni jste srdečně zváni. Autobusová doprava mezi Perninkem, Abertamy a Merklínem bude zajištěna. Vzhledem k tomu, že se blíží jaro, chtěl bych všechny požádat o poctivý úklid prostranství, před svými domy, chalupami, hotely, penziony apod. Chtěli bychom, aby se naše město s novým jarem zařadilo mezi ta místa, která svítí čistotou, přinášejí radost, dobrý životní pocit občanům i všem, kteří naše město navštíví. Bez Vaší pomoci však toho nelze dosáhnout. Zdeněk Lakatoš

ABERTAMSKÉ NOVINY

aktuálně

Příklad hodný následování Redakce Abertamských novin obdržela dopis od Občanské sdružení Abertamy - OSA, jmenovitě od předsedy sdružení pana Löfflera. Jsme tomu velice rádi - takto bychom si představovali spolupráci i s jinými organizacemi a občany: Chceme znát vaše názory, připomínky, výtky, podněty pro naši práci. Věříme, že tenhle dopis nebude na dlouho poslední. Nyní konkrétně k dopisu. Citujeme: ,,…píšete, zda by se i u nás v Abertamech nenašlo pár nadšenců pro nějakou pěknou zájmovou činnost v kruhu dobré party… přikládám náš plán činnosti na rok 2010. Našich

akcí se může dle možností zúčastnit i veřejnost, bez toho, aby se musela stát členem OSA.“ Plán postupně otiskneme a jedné z nejčilejších organizací města přejeme mnoho úspěchů v její prospěšné a podnětné činnosti. Současně se tímto OSA omlouváme za nepřesný údaj v minulém čísle AN. Uvádíme údaj správně: Vánoční koncert 27. prosince 2009 v místním kostele nepořádalo město Abertamy, ale připravilo ho Občanské sdružení Abertamy - OSA. Rádi opravujeme nepřesnou informaci, nešlo o záměrné zkreslení. Děkujeme za pochopení. Redakce AN

Plán činnosti OSA březen - červen 2010 5. 3. 2010 v 18.00 hod. Otec mineralogie Georg Agricola a jeho vztah k Abertamům - přednáška, diskusní večer, přednášející p. Michal Urban duben 2010 (sobota dle počasí) Setkání se Spolkem přátel města Ostrova v Abertamech - seznámení hostů s naším městem, diskuse 13. 5. 2010 Turistický výšlap Nejdek - Křížová cesta - společně s Krušnohorským spolkem 5. 6. 2010 Výlet do Prahy 18.-20. 6. 2010 Akce spojené s Abertamskou poutí 26. 6. 2010 Západ slunce u prameniště říčky Černá - turistický výšlap + posezení s Krušnohorským spolkem Breitenbrunn

Za Stanislavou Valachovou

V únoru se s pozemským světem rozloučila paní Stanislava Valachová. Ač se narodila v České Třebové ve východních Čechách, osud ji zavál do Čech západních. Absolvovala gymnázium a ve svých 21 letech nastoupila jako učitelka v Nejdku Bylo to 1. května 1954, avšak již 25. května téhož roku se stala učitelkou na tehdejší národní škole v Abertamech. Zde pak učila až do odchodu do důchodu v roce 1988. Učitelství nebylo pro ni jen zaměstnáním, ale posláním a koníčkem. Za tu dlouhou dobu 34 let prošlo jejíma rukama mnoho dětí v rozpětí dvou-tří generací. Prioritou ve výuce jí byl český jazyk a hudební výchova. Pro všechny děti byla paní Valachová taková ,,maminka“. V Abertamech našla i svého muže,

pana Josefa Valacha, který přišel do města již v roce 1949 jako holič k tehdejšímu národnímu správci panu Fišerovi. Založili zde rodinu a společně vychovali dvě dcery. V důchodu ještě paní Valachová pracovala v rukavičkářských závodech jako členka závodní stráže. Od roku 1992 se stala na návrh obecního zastupitelstva kronikářkou obce. Od tohoto roku vedla svědomitě kroniku plných sedm let a doplňovala postupně podle možností zápisy o minulých událostech. Ráda a hodně cestovala, měla spoustu zážitků z cest po celé republice, hodně četla. Paní Valachová se svým životem a prací zařadila mezi ty občany našeho města, kterým patří dík a trvalá vzpomínka.

2

zajímavosti

2 2010

Jak se stavěla rozhledna na Plešivci Zima v roce 1895 asi nebyla tak tuhá jako ta letošní. Těžko si jinak představit, že poté, co už 8. března začaly na vrcholu Plešivce stavební práce, byl zde 14. dubna položen základní kámen budoucí dominanty okolí - rozhledny. Letos od onoho slavnostního výkopu uplynulo právě 115 let. Nápad postavit u Abertam rozhlednu se zrodil už v roce 1889 v hlavách členů „stolní společnosti“, z níž 30. června 1889 vznikl Spolek přátel přírody Abertamy (Verein der Naturfreunde Abertham). Jedním z čelných iniciátorů vzniku spolku i stavby rozhledny byl abertamský farář Msgr. Johann Endt. Volba místa pro stavbu padla logicky na Plešivec - nejvýraznější vrchol v okolí s prakticky kruhovým rozhledem po okolním Krušnohoří i do vzdálenějších Doupovských vrchů a Slavkovského lesa. Od roku 1889 však trvalo ještě šest let, než se začalo s výstavbou. Nejdřív bylo třeba vypořádat pozemkové záležitosti s obcí Lípa, pod niž Plešivec tehdy patřil, vypracovat projektovou dokumentaci, ale především shromáždit potřebný kapitál (náklady na stavbu byly spočteny na 5 400 zlatých) z darů, dobrovolných sbírek, výnosů ochotnických a pěveckých vystoupení aj. Na podzim roku 1894 byl do Abertam navezen stavební materiál, odkud byl pak během zimy přepravován volskými spřeženími na vrcholek hory. Poté už to šlo ráz na ráz: 8. ledna 1895 vydal obecní úřad v Lípě stavební povolení, zmíněného 8. března začaly stavební práce a už 22. května byla věž pod střechou. Čtvrtého srpna 1895 pak byla rozhledna se 66 schody slavnostně otevřena. Při vchodu byl položen mramorový kámen hlásající, že rozhlednu postavila firma Kutschka & Glaser z Jáchymova pod záštitou Spolku přátel přírody Abertamy.

K rozhledně patřila hned od počátku i restaurace, pro jejíž zásobování vodou bylo třeba vyhloubit 12 metrů hlubokou studnu. Původní stavba na vrcholu vypadala zcela jinak než dnes. O rozhled do krajiny se starala šestnáctimetrová vyhlídková věž ze žulových kamenů, k níž byla přistavěna malá zděná chata patrně jen s jednou místností a nízkou střechou. Už v roce 1908 však byl objekt rozšířen - patro chaty bylo zvýšeno a restaurace se rozrostla jihovýchodním směrem, čímž získala asymetrický vzhled; malý přístavek vznikl také před vchodem. Teprve za první světové války byla v rámci nouzových prací vybudována silnice na Plešivec - až doposud sem byl jen špatný přístup po lesních cestách. Další rekonstrukce a přístavby, které přeměnily objekt na vrcholku Plešivce na horský hotel, proběhly ve 20. letech a poté v roce 1939. V roce 1923 dostala věž novou střechu z pozinkovaného plechu, o dva roky později se na jižní straně objevil objekt garáží a přístavek u vchodu byl nahrazen masivní patrovou přístavbou. V roce 1927 vznikl v restauraci sál Johanna Endta, pojmenovaný na počest duchovního otce rozhledny, kterého připomínala i slavnostní tabule a obraz. Při bouřce 6. 7. 1928 byl pobořen vyhlídkový ochoz, brzy však byl vybudován znovu - zatímco doposud byl rozhled téměř z celého jeho obvodu, po přestavbě se okna zmenšila. V prosinci 1930 se Plešivec poprvé dočkal i elektrického proudu. Aby odpovídal moderním turistickým potřebám a pořádání spolkových a kulturních akcí, byl také vybaven tekoucí vodou, parní topení bylo zavedeno už v roce 1927. V roce 1931 se u hotelu objevila také letní terasa. V roce 1939 se pak významného rozšíření dočkal i severozápadní trakt

Plešivec po přístavbě z roku 1908 – zvýšení a rozšíření chaty na jihovýchodní straně (foto z r. 1919)

WWW.ABERTAMY.EU

Nejstarší podoba rozhledny s jednoduchou turistickou chatou vedle věže. Foto: pravděpodobně Alexandr Wüst, Abertamy, kolem 1905. a budova hotelu při pohledu od přístupové silnice tak opět získala symetrický vzhled. Po druhé světové válce připadl hotel s rozhlednou na Plešivci na čas do rukou armády a teprve v roce 1958 byl znovu otevřen pro veřejnost. Po dlouhé době se zde tehdy opět konal bál

abertamských rukavičkářů. Dnešní podoba hotelu a rozhledny je výsledkem rekonstrukce z let 19921994 a 2001. Budova hotelu dostala mj. dřevěné obložení a při poslední úpravě se na místě nejvyšší části rozhledny objevila krytá zděná vyhlídka a nástavba se zařízeními pro telekomunikační provoz. Na jiném místě než v minulosti je i vstup do hotelu. Původní chata je zcela překryta pozdějšími stavebními úpravami, nachází se za vstupní přístavbou. Celý objekt je bohužel nyní poněkud zchátralý, v dezolátním stavu je i areál kempu s deseti chatkami a bazénkem na jihovýchodní straně vrcholu. Koncem roku 2009 pronajalo město Abertamy hotel s rozhlednou novému nájemci a lze jen doufat, že se služby Plešivec po přístavbě z roku 1939 – rozšíření o se- pro veřejnost opět zlepší. verozápadní křídlo (foto z r. 1943) Michal Urban

3

zajímavosti

Původní rozhledna vyrostla za dva měsíce V tomto čísle AN uveřejňujeme dva příspěvky na stejné téma - jak se stavěl Plešivec. Oba se v mnohém doplňují a poskytují zajímavé čtení. Ten na předchozí stránce je od doktora Urbana, vysoce erudovaného odborníka a našeho věrného přispěvovatele. Tento příspěvek jsme našli v místní kronice. Je v něm využito spisku pana Ferdinanda Geutnera z Ichenhausenu v SRN, který byl vydán u příležitosti 100. výročí založení a otevření rozhledny a restaurace na Plešivci, tedy před 15 lety v roce 1995. Zápis v kronice napsala nedávno zesnulá kronikářka města paní Stanislava Valachová.

K pozemkům Abertam však také od konce minulého století patřil Plešivec a stráně svažující se k obci. Protože letos si připomínáme 100. výročí založení otevření rozhledny s restaurací na Plešivci, chtěla bych se tu stručně o historii této stavby zmínit. Použila jsem k tomu spisku, vydaného k této příležitosti panem Ferdinandem Geutnerem v Ichenhausenu v SRN. Hora Plešivec - 1027 m n. m. je čedičová kupa, ze které je pěkný výhled na velkou část českého i saského Krušnohoří. Proto abertamští přátelé přírody vždy toužili na vrcholu postavit vyhlídku. Více než tucet abertamských občanů bylo registrováno v krušnohorském spolku v Jáchymově, ale teprve 13. dubna 1889 byl podobný spolek založen v Abertamech. Stalo se tak v restauraci „U města Vídně“ (pozdější hotel Praha, dnes již neexistující) a jeho cílem již od počátku bylo vybudování „Abertamské rozhledny“ na Plešivci.

Ustavujícími členy byli: Johann Eigler - učitel, Johann Endt - farář, finanční respicient Johann Englert, Hugo Kraus - výrobce rukavic, Josef Peter - poštmistr, Johann Sauerstein - výrobce lžic a hřebel a Johann Sturm - ředitel kůru. Startovním kapitálem spolku bylo 64 korun. Území Plešivce včetně vrcholu patřilo v té době osadě Lípa. Abertamští ihned začali vyjednávat o koupi pozemku a uspořádali sbírku. Spolek vzrostl na 240 platících členů. Jednání v Lípě skončilo úspěšně a již v roce 1889 byl pozemek zakoupen za 340 zlatých. Do pozemkových knih tuto koupi zanesl notář Friedrich Langer z Horní Blatné 20. června 1889. Předsedou spolku byl zvolen farář Johann Endt. Členů spolku přibývalo, byla uspořádána divadelní představení, koncerty, přispívali i prodejci (dnes bychom řekli stánkaři) při poutích a jiných slavnostech, takže v květnu 1890 už bylo v pokladně 700 zlatých. V obci se však začalo pochybovat o úspěchu akce, k čemuž přispěly dlouhotrvající mrazy. Zamrzla voda a občané „reptali“, že se má obec raději postarat o vodu. Tato neklidná situace snížila počet členů spolku na 150. Spolku a přírůstku peněz do jeho pokladny pomohl prodej písně „Krušné hory, vy zemská stráži“, jejíž skladatel Florián Hofmann dal povolení k tisku a prodeji do Saska a Rakouska. Koncem roku 1891 měl spolek 1455 zlatých. První plán a rozpočet na stavbu předložil Johann Glaser z Jáchymova. Nadále se získávaly finanční prostředky divadly a slavnostmi, takže koncem

roku 1892 bylo v pokladně 2 121 zlatých a 29 korun. Začátkem následujícího roku se počet členů spolku snížil na 100, v pokladně bylo 2 931 zlatých a 74 korun, rozpočet na stavbu však činil 5 400 zlatých. Výbor spolku byl zmocněn zahájit stavbu. Obec Abertamy dala bezplatně stavební kámen, který se však musel nalámat z Mlýnského kopce. Rovněž tak písek a vápno byly dány bezplatně. Výstavnou rozhledny byla pověřena stavební firma Anna Kutschka z Jáchymova, Johann Glaser byl jmenován stavbyvedoucím. Ještě před počátkem zimy v listopadu 1894 bylo stavivo dopraveno na vrchol kopce deseti volskými spřeženími, s příchodem sněhu byly použity saně. To vše mohli obyvatelé sledovat z obce, neboť Plešivec byl tehdy holý, nezalesněný. Definitivní stavební povolení vydala obec Lípa 8. ledna 1985, obec Jáchymov dodala 30 kmenů stromů za 30 zlatých. Stavba započala v březnu 1895. Prvním nájemcem restaurace se měl stát Johann Weikert. 17 dubna 1895 mu bylo předáno výčepní povolení a byl pověřen zařizováním restaurace. Problém byl však s vodou, která se naštěstí našla ve 12 m hluboké studni. Obec Abertamy finančně podporovala výstavbu cesty na Plešivec přes Mlýnský kopec, kterou vlastními silami postavili členové Spolku přátel přírody. Je skoro neuvěřitelné, ale hrubá stavba rozhledny s restaurací byla dokončena již 22. května 1895. Věž je postavena ze zašpičatělých žulových kamenů. Ve vchodu do věže byla umístěna mramorová deska s nápisem „Zřízeno

spolkem přátel přírody v Abertamech a postaveno firmou E. F. Kutschka z Jáchymova“. Roku 1945 byl německý majetek - hotel Plešivec s pozemky - na základě Benešových dekretů zkonfiskován a přešel do majetku československého státu. Posledním hoteliérem byl Otto Leibold, od roku 1945-1949 byl hotel v pronájmu pana Lübeka. V letech 1949-1958 patřil hotel ministerstvu vnitra a teprve roce 1958, kdy jej převzal podnik RaJ, byl zpřístupněn veřejnosti. Od roku 1969 se stává vedoucím p. Miroslav Kabeš. Ten kromě jiných stavebních změn upravil v imitaci krbu u vchodu do vinárny pod schodištěm na věž pohled na samotný čedičový vrcholek Plešivec. Místnosti i vnější fasádu nechal obložit dřevem, byla zabudována nová okna se znaky okolních měst a obcí, které umělecky zpracoval pan Karel Kabeš. Roku 1974 byl zastřešen plavecký bazén a zřízena u něj sauna, vybudována „lyžárna“. Roku 1977 bylo vybudováno deset turistických chatek. Roku 1991 se celý areál Plešivce stal opět majetkem obce Abertamy, která roku 1992 uzavřela nájemní smlouvu s panem Stanislavem Zlatníkem. V letech 1992-1994 provedla obec velké množství úprav a oprav, vše je i fotograficky zdokumentováno. Oprava věže byla dokončena v roce 1996. Nedaleko vrcholu Plešivce byl před 2. světovou válkou vybudován pomník na počest zakladatele a člena sportovního a tělovýchovného spolku Jahna. Z památníku dnes zůstal jen kámen, deska byla vandaly zničena...

apod., ale doplnit i vzniklou mezeru. To představuje z nejrůznějších zdrojů shromáždit materiál, ten zpracovat a zapsat. Východiskem jí jistě budou pracovní záznamy paní Valachové, které se uchovaly ale nejsou ucelené. Kronikářka se obrací na občany Abertam, chataře a příznivce města, kteří by měli doma materiály o dění v obci( se svolením majitele by byly využity pro kroniku a navráceny), chtěli by vyprávět či informovat o něčem významném a zajímavém především z období 1999-2007 a vyzívá je ke spolupráci, za kterou předem děkuje. V současnosti paní Nesrstová uzavřela rok 2008 a zpracovává události roku 2009. Ten je povinna dokončit do 30. 6. 2010. Řád pro práci kronikářů vyžaduje dokončit zápisy roku vždy do konce června roku následujícího. Paní Nesrstová byla navržena za kronikářku představenstvem města a zpočátku váhala, neboť si uvědomovala náročnost úkolu.Současně byla potěšena

projevenou důvěrou. Dnes je ráda, že se rozhodla pro tuto záslužnou činnost a s nadšením se pustila do práce. Kronikář je činnost dobrovolná. Každý musí absolvovat centrální školení a každoročně se zúčastnit setkání kronikářů ČR. To poslední se konalo v Chebu v loňském roce. Na těchto setkáních získávají kronikáři aktuální informace ke své práci, vyměňují si zkušenosti, popovídají si o strastech a radostech své práce, naberou potřebnou dávku optimismu pro činnost v dalším roce. Je zde též vyhlašována nejlepší kronika ČR toho roku. Ta poslední patří do nedalekého Velichova, kde mají dlouhou a velmi kvalitní tradici pěkných kronik. Tématem posledního setkání kronikářů byla digitalizace místních kronik. Bude-li obec patřičně technicky vybavena – bude disponovat speciálním softwarem – bude si moci každý listovat kronikou a číst si co ho zajímá na internetu.Také naše město chce v budoucnu přistoupit k digita-

lizaci především v těch starších textů. Do budoucna má město rovněž záměr vázat vždy po pěti letech jednotlivé roční svazky kronik do jedné knihy v úhledné reprezentativní vazbě. Naše nová kronikářka je abertamská rodačka, má středoškolské vzdělání maturitou ukončila ekonomickou školu. Je vdaná, má dvě malé děti a v současnosti je na mateřské dovolené. Dříve pracovala v reklamní agentuře jako sekretářka ředitele. Několik roků bydlela s manželem mimo Abertamy,ale rodné hory volaly k návratu.Geologické bohatství kraje jsou doménou pana Nesrsty, a tak věřme, že celá rodina tu našla opravdový domov a nebude třeba hledat brzy novou kronikářku. ,,Je zajímavé pravidelně sledovat veškeré dění v obci, zahledět se do minulosti, přijdu tak poznatkům, které by mě jinak zcela minuly“, říká nová kronikářka města. Přejeme jí radost z práce a neutuchající nadšení.

víte, že... V naší rubrice VÍTE, ŽE… chceme tentokrát informovat o kronice našeho města. Kroniky se záznamy staršího data jsou uloženy v Archivu Krajského muzea Karlových Varech a jsou proto obtížněji dostupné. Kronika, která je uložena na městském úřadě v Abertamech je datována počátečním datem 13. 7. 1992, kdy se po delší pauze v zápisech ujala činnosti na návrh představenstva obce paní Stanislava Valachová. Ta vedla kroniku vzorně celých sedm roků, tedy do roku 1999 včetně. Zápisy v knize jsou v tomto období psány ručně, překrásným rukopisem, dýchá z nich solidnost, odpovědnost a hluboký vztah k danému úkolu. Pak ale do roku 2007 přichází v psaní kroniky pauza na dlouhých osm roků. Nová kronikářka - paní Věra Nesrstová - má před sebou velký kus práce a nelehký úkol zaznamenávat nejen současné dění, třeba i meteorologické výkyvy nebo přírodní katastrofy

ABERTAMSKÉ NOVINY

4

z našich škol

2 2010

Zprávičky z dění Zprávy ze základní školy v naší mateřské škole

Než vás potěšíme zprávičkami, chtěla bych poděkovat naší „abertamské omladině“ za to, že nám zachovala přízeň a nechala krásnou vánoční výzdobu - betlém před MŠ - nedotčenou. Mohli ji tak obdivovat nejen místní obyvatelé, ale i návštěvníci Abertam. Je znát, že si i mládež dovede vážit kulturních hodnot, tradic a vynaložené práce ostatních. Tímto jim ještě jednou děkuji. A teď již ohlédnutí za tím, co bylo. Určitě nemůžeme zapomenout na vydařené slunečné zahájení školního roku s pohádkou Sněhurka a sedm trpaslíků. Nápadité a veselé soutěže přispěly k dobré náladě nejen dětí, ale i dospělých. Děkujeme představitelům královny, Sněhurky, prince a myslivce z řad příznivců MŠ a hlavně sedmi trpaslíkům, které ztvárnily zaměstnankyně MŠ (moc nám to slušelo!). V rámci pozdního Indiánského léta, které se již stává tradiční akcí MŠ, bylo vyjednáváno s představitelkou městského úřadu o našich požadavcích, které byly předány indiánskými kmeny. Paní místostarostka naše návrhy přednesla na zastupitelstvu. Po předání požadavků se indiánské kmeny vrátily do své rezervace, kde si u ohně opekly „bizoní“ špekáčky. Chutnaly výtečně! I když u nás na horách jsme zvyklí na různá překvapení, tak nás letos zaskočila brzká, nenadálá a vydatná nadílka sněhu. Ta nám svými sněhovými závějemi znemožnila již připravenou každoroční drakiádu. Protože se však přecenila a neměla ještě takovou sílu, podařilo se nám zazimovat náš „ovocný sad“. Paní Příroda si s dětmi zopakovala práci, kterou musela po celý rok vykonat – zasadit, vyklíčit, vyrůst, rozkvést, plodit a vybarvit se do podzimních barev. Teď nám již nic nebránilo předat vládu paní Zimě. Měsíc prosinec byl pro nás plný očekávání. Již tradiční 9. ročník adventu s lampiónovým průvodem a slavnostním rozsvícením vánočního stromu u MŠ se konečně po mnoha letech podařil za příznivého počasí. Ve stejném týdnu nás přišel navštívit Mikuláš, anděl a čert. Přinesl dětem balíčky plné dobrot

WWW.ABERTAMY.EU

a vykouzlil úsměv na tvářích nejen dětem, ale i přihlížejícím rodičům. Čím byly děti mladší, tím více konkurovaly čertu v čertovinách. Vážíme si poděkování Městského úřadu v Abertamech za to, že veřejně ocenil naší účast na vánočních trzích a děti za večerní vystoupení. Hurá Vánoce! Rok 2010 jsme v naší školičce přivítali putováním Tří králů s přáním štěstí, zdraví, dlouhých let. Všichni jsme se těšili na naší známou Sněhulakiádu, ale mrazík cenil zoubky tak silně, že se sníh nelepil! My se však nedáme, na lepící sníh si počkáme! „Masopustní veselice, veselá je převelice, lidé vodí po vesnici medvěda a medvědici“. Také v našem městě vedli lidé medvěda a opice. Stalo se tak 16. února a všechny masopustní maškary i ostatní masky vyšly od MŠ veselým, bujarým průvodem v čele s alegorickým vozem. Nejžádanějšími maškarami byly v průvodu „hadráci“, kteří všem, i kolemjdoucím, rozdávali masopustní mls. Ten byl opravdu vynikající, protože si někteří šli zamlsat třeba i několikrát! Před MěÚ požádal Laufr a šašek pana starostu o dovolení pořádat masopustní veselici. Povolení nám bylo uděleno předáním klíče od městské brány. Poté se průvod odebral na náměstí, kde se podle tradice všechny zúčastněné masky představily v bujarém tanci. Jelikož všechny masky byly krásné, proběhlo vyhodnocení formou náhodného losu. Ostatní masky nebyly smutné, protože na ně čekala sladká odměna. Veliké poděkování patří paní „Omě“ Gorawské, která v rámci tradice byla převlečena za „Červeného skřítka“ a doplňovala tak naše řady. Děkujeme také MěÚ Abertamy za finanční podporu ve formě cen a sladkostí. Na co se naše děti mohou těšit: Buzení jarní víly - pyžamkový den, Velikonoční nadílka, Rej čarodějnic, Den matek, Den dětí, Abertamská pouť, Školní výlet, Spaní ve školce, Loučení s předškoláky a Veselé ukončení školního roku. Alena Eklová, ředitelka MŠ a kolektiv

Tak jsme se po čase rozhodli, že o naší malé, milé škole zase jednou něco napíšeme. Děje se toho spousta. Chodí k nám samé šikovné děti, některé z nich nás reprezentují na sportovních soutěžích, jiní zase na hudebních koncertech. V lednu tohoto roku proběhly v Liberci další Dětské olympijské hry pro žactvo na které byl nominován Jan Sedlecký, žák 5. třídy. Všichni jsme mu moc drželi palce. 12. února jsme měli besedu s panem Markem Nesrstou o historii hornictví v Abertamech a okolí. Dětem se povídání moc líbilo a vydržely poslouchat dvě hodiny. Tímto panu Nesrstovi děkujeme za velmi zajímavou besedu. 15. února k nám do školy přijel až z Kladenska pan Brož. Je ochráncem přírody a chovatelem dravých ptáků a sov. Přivezl s sebou šest dravců, nechyběli ani káně, sokol a výr velký. Předvedl nám výcvik těchto dravců,

takže v tělocvičně se nám proletěly například poštolka nebo káně. Dokonce děti měly možnost mít na své ruce jednoho dravce. Byl to krásný zážitek. Pan Brož pracoval i jako ošetřovatel slonů, lachtanů a tučňáků v pražské ZOO, a tak přidal i několik zajímavostí z této profese. 16. února pořádaly MŠ, ZŠ a město Abertamy Masopustní průvod městem. Děti si daly práci s výrobou masek. Nechyběli rytíři, princezny, čertice, poštovní pytel a přišla také ,,Paní Zima“,která se kamarádila s ,,Jarem“. Počasí nám také přálo, ale později už bylo mrazivo. Díky soutěžím a tanečnímu veselí děti neodešly a celou akci si užily. Největším potěšením pro ně byla též skutečnost, že vyjímečně nedostaly žádné domácí úkoly. Na další měsíce už chystáme jiné zajímavosti. Určitě vám opět napíšeme. Kolektiv ZŠ

����������������������������� ���������������������������������� ����� ����������

����

�������������������� ��������������������������� ������������������������� ������������ ������ � ��� � �������� �� ����� ������������ ���������������������� �������������� ���������������� ���������������������� �������������������������������������������� ���������������

5

pro volné chvíle

Velikonoční kalendář

Velikonoce se slaví první neděli po prvním jarním úplňku, proto každý rok připadají na jiné datum, nemohou tedy nastat dříve než 22. března a později než 25. dubna. Název je odvozen od Velké noci, kdy ukřižovaný Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Tyto svátky se slavily ještě v době předkřesťanské. Navazovaly na svátek židovský - pesach, památku vysvobození Židů z egyptského zajetí - a později také oslavovaly příchod Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací. Velikonocům předchází 40 denní půst. Ve 4. století byl stanoven začátek předvelikonočního půstu na první neděli postní. Neděle ale nebyla nikdy postním dnem, proto se přidalo ke 40 dnům nových šest, aby byl zachován požadovaný počet dnů, kdy se křesťa-

né připravovali na křest a odříkali si pokrmy z vajec, sýra a masa.

První neděla - černá

V tento den všechny ženy na znamení pokání uschovaly pestré šaty a oblékly si černé.

Druhá neděle - pražná

V tuto neděli se připravoval pokrm zvaný pražmo (z obilných zrn nebo celého neloupaného hrachu).

Třetí neděle - kýchavná

V 16. století vyhladil řadu měst a vesnic mor, který se projevoval kýcháním. Zlou nemoc prý zahnala až mše, sloužená v kostelech a chrámech, která se sloužila o třetí postní neděli.

Čtvrtá neděle - družebná

dětská křížovka

Tuto neděli se zmírňovala postní

nařízení. Mládež se mohla po práci Velký pátek sejít a veselit. O této neděli chodíval V křesťanské liturgii je dnem smutdružba se ženichem na návštěvu do ku, nebyly bohoslužby, jen se zpívalo domácnosti, kde chtěli o velikonoční a četli se texty. Výzdoba kostela byla pomlázce požádat o nevěstu. chudá, žádné květiny, žádné svíce na oltáři, zpívalo se bez doprovodu varPátá neděle - smrtná V tento den se na vesnicích vynáše- han. Lidé se chodili mýt do potoka, la Smrtka, Mořena, Mařena, Morena aby se jim vyhýbaly choroby. V ten (symbolizovala konec zimy) a házela den se nesmělo prát prádlo, pracose do vody, ze skály nebo se zahrabá- vat v sadu a nesmělo se nic půjčovat, jinak by to přineslo celý rok smůlu. vala do země. Velký pátek je dnem bez masa a dnem Šestá neděle - květná skromnosti v jídle. Začíná poslední svatý týden. Celý křesťanský svět se v této době halí do Bílá sobota Den přípravy na velikonoční noc. Je smutku. Oltáře v chrámech a kostelech jsou zbaveny všech ozdob, uml- také dnem úklidu, bílily se světnice, domy. Chlapci pletli pomlázky, děvká hlahol zvonů. čata zdobila vajíčka. Ten den skončil Sazometná středa dlouhý půst a večer se v kostelech se Prvním dnem ze svatého týdne je zapáleným posvěceným ohněm před sazometná středa - také se jí říkalo vchodem či uvnitř konala mše. černá nebo škaredá. V tento den se vymetaly komíny. Podle lidového Boží hod velikonoční Provádělo se svěcení velikonočních obyčeje se lidé na sebe nesměli mračit a škaredit, jinak by to dělali celý rok. pokrmů (mazanců, beránků, chleba, vína, vajec). Trochu posvěceného jídZelený čtvrtek la se dávalo na pole, do sadů, do studUsuzuje se, že název je odvozen ny - aby byla úroda, dostatek ovoce od zeleného roucha, který nosili ten a vody. V tento den se rozezněly poden faráři. Ve čtvrtek bychom měli prvé zvony. jíst samou zelenou stravu, například zelí, špenát, bylinky. Kostelní zvony Velikonoční pondělí zní naposledy, znovu zazní až na BíJe nejveselejším dnem celého cyklou sobotu. Pranostika praví, že když lu. Chlapci šupali dívky vrbovou popři jejich zvuku zacinkáme mincemi, mlázkou pro zdraví. Odměnou jim v následujícím roce jich budeme mít jsou malovaná vajíčka. V tento den si hodně. také lidé vynahrazovali dlouhý půst.

Velikonoční recepty Kakaový beránek s kokosem 250 g hrubé mouky 100 g másla 100 g cukru 2 vejce 2 dl mléka 2 lžíce kakaa 3 lžíce strouhaného kokosu, 1 lžička kypřícího prášku, tuk na vymazání trochu kokosu na vysypání formy Změklé máslo vyšleháme s moučkovým cukrem a žloutky do pěny. Postupně přidáme mouku s kypřícím práškem, kakao, mléko a také kokos. Nakonec do těsta vmícháme ušlehaný sníh z bílků. Formu pečlivě vymažeme a vysypeme kokosem. Do formy vlijeme těsto a upečeme dozlatova. Upečeného beránka pocukrujeme a na krk mu uvážeme mašličku.

ABERTAMSKÉ NOVINY

Medové jidášky 500 g polohrubé mouky 100 g másla 40 g droždí 2 lžíce cukru menší hrnek mléka 2 žloutky 100 g tekutého medu trochu soli vejce med na pomazání Z droždí cukru, mléka a trochu mouky připravíme kvásek. Utřeme máslo s medem a žloutky, přidáme mouku s trochou soli, zbylé máslo a vykynutý kvásek. Řádně prohněteme a necháme na teplém místě vykynout. Těsto vyválíme asi na 1 cm a vykrajujeme kolečka, která klademe na vymazaný pekáč. Jidášky potřeme rozšlehaným vejcem, špejlí několikrát propíchneme. Na plechu necháme ještě asi 15 až 20 minut kynout. Upečeme dozlatova.

6

různé

2 2010

Masopust v mateřské a základní škole

Blahopřejeme našim jubilantům Březen

Kurt Wrbík Jan Ferko Františka Zettlová Magda Modesová Marie Křapáčková Zdeňka Hykšová Blanka Stezková Miroslav Kabeš

Duben

František Beer Alena Mikulová Blanka Dryková Ján Žinčák Walter Gorawski Julie Szabová Helena Richtarechová Vladimíra Fuchsová Anna Hollmanová Dušan Marcin

Městský úřad Farní 2 362 35 Abertamy Telefon +420 353 892 333 Fax +420 353 892 955 Mobil +420 724 977 176 E-mail: [email protected] [email protected] IČO 00 254 398 úřední hodiny : pondělí 7.00 - 17.00 úterý 7.00 - 14.30 středa 7.00 - 17.00 čtvrtek 7.00 - 14.30 pátek 7.00 - 14.30

Foto: Jan Havelka Vydal MěÚ v Abertamech Vyšlo 15. března 2010. Ročník V, číslo 2 • Náklad 400 ks • Cena 5,- Kč Registrováno pod e. č. MK ČR E 17918 • Adresa redakce: Farní 2, 362 35 Abertamy • e-mail: [email protected], [email protected] Internet: , www.obecabertamy.cz, www.abertamy.eu Redakční rada: Veronika Lakatošová, Božena Ševčíková Uzávěrka příštího čísla: 15. 4 2010. Redakce neručí za obsah a formální stránku inzerátů. Grafika a tisk: Žurnál Media a. s., tel. 354 597 403 e-mail: [email protected]

WWW.ABERTAMY.EU

starosta: Zdeněk Lakatoš [email protected]

������������ �����������

místostarostka: Jana Rojovská [email protected]

������������������������������������

účetní: Iva Vinšová [email protected]

������������ ��������������������������������������� �

���������� ���������������� � ���������������� � ���������������� ��������� ���������������������������������������������������������������

�������������������������

evidence obyvatel, podatelna: Věra Beerová [email protected] infocentrum, webmaster: Petr Vovsík [email protected] Technické služby - jednatel: Martin Liška +420 607 186 852

7

sport, kino

2 2010

Karlův běh

V letošním roce se po dlouhé době do organizace závodu Karlův běh zapojily opět Abertamy a Pernink. Trať závodu na 45 km se běžela přes Abertamy (Větrov) a Pernink (letiště), stejně jako první ročníky dnes již legendárního Krušnohorského závodu. V rámci závodu připravily Abertamy a Pernink občerstvovací stanice a prémie. Vítězové prémií byly oceněni v rámci vyhlášení výsledku na Božím Daru. Cenu pro vítěze Abertamské prémie dodaly v sobotu pro závod na 30 km (volně) manželé Freilachovi v podobě nádherných rukavic a v neděli na závod 45 km (klasicky) Jiří Lain, který vytvořil unikátní dózu s překvapením. Náš dík patří Občanskému sdružení Abertamy, které připravilo občerstvovací stanici a postaralo se o dobrou náladu na prémii. Stejně tak děkujeme Technickým službám Abertamy za přípravu prémie a úpravu dojezdu. Samotného závodu se zúčastnilo bezmála 600 závodníků. Hlavní závod vyhrál Oliver Wünsch ze SRN v čase 02:15:04.7 na druhém místě skončil Radek Šretr a třetí dojel Ladislav Provod. Z žen dominovala na trati 21 km klasicky Petra Nováková z LK Slovan Karlovy Vary. Nejlepší veteránkou byla naše Eva Hejtmánková, která se stala vítězkou sobotního i nedělního závodu ve své kategorii a zároveň se stala mistryní republiky v kategorii veteráni. Ani děti z lyžařského oddílu Abertamy a Pernink nezůstaly pozadu. Největší úspěch zaznamenal Jan Sedlecký z Rybné, který vyhrál v neděli trať na 10 km klasicky. Na výborném druhém místě dojela na stejné trati Terezka Doleželová z Perninku. V sobotním závodě na 1 km dokonce Terezka vyhrála. Na třetím místě dojela Krystínka Sedlecká z Rybné a její bratr Jan Sedlecký obsadil na stejné trati druhé místo. Z výsledků je patrné, že naše děti se v konkurenci neztratí. Jan Sedlecký a Terezka Doleželová mohou na své úspěchy navázat hned začátkem března 2010, kdy se zúčastní mistrovství ČR v klasickém lyžování starších žáků v šumavském Zadově. Jinak soba úspěšně reprezentovali náš kraj na zimní olympiádě mládeže, která proběhla v únoru 2010 v Liberci. Asi největším úspěchem v letošním roce se blýskla Eva Hejtmánková, která skončila na krásném třetím místě na mistrovství světa veteránů, které se konalo v únoru na Slovensku. Dodatečně gratulujeme. Jubilejní 40.ročník Karlova běhu má velké ambice zařadit se do série prestižních dálkových závodů v ČR a tím se dostat na úroveň např. Jizerské 50 nebo Krkonošské 70. Jsem rád, že i naše město přispěje ke zdaru dalšího ročníku. Zdeněk Lakatoš

Program Kina Pernink v březnu a dubnu 2010

Sobota 6. 3. v 18 hodin

Sobota 27. 3. v 18 hodin

Sobota 17. 4. v 18 hodin

AVATAR

KAWASAKIHO RŮŽE

Akční sci-fi (USA 2009)

Drama (ČR 2009)

PLANETA 51

Sobota 13. 3. v 18 hodin

Sobota 3. 4. v 18 hodin

STÍNU NEUTEČEŠ

ALVIN A CHIPMUNKOVÉ 2 Sobota 24. 4. v 18 hodin

Rodinné drama(ČR 2009)

Rodinná komedie (USA 2009)

DOKTOR OD JEZERA HROCHŮ

Sobota 20. 3. v 18 hodin

Sobota 10. 4. v 18 hodin

Komedie (ČR 2010)

SHERLOCK HOLMES

POUTA

Dobrodružný (USA 2009)

Thriller (ČR 2010)

ABERTAMSKÉ NOVINY

Animovaná komedie (Velká Británie, Španělsko 2009)

Více na www.pernink.eu.

WWW.ABERTAMY.EU

8