âasopis lesníkû a pfiátel lesa

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:17

Stránka o1

8-9

LESU ZDAR âasopis lesníkÛ a pfiátel lesa

roãník 10 2004

Ú p ra va n á j e m n í c h sm l u v n a p ro n á j e m h o n i t e b O c h ra n a l e sa p ro t i k Û rovc Û m V ˘ z n a m n é s t ro m y L â R H ra z e n í bys t fi i n v k ra j i n û B a vo rsk o re f o r m u j e s t á t n í l e s y

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:17

Stránka o2

HRAZENÍ BYST¤IN v Jizersk˘ch horách 1.

2.

3.

4.

1. 2. 3. 4. 5.

Experimentální rybí pfiechod Kamenná pfiehráÏka dobfie spl˘vající s okolím PouÏití dfieva sebou nese riziko men‰í Ïivotnosti Pfii úpravách koryt se neobejdeme bez techniky Pfiíãná pfiehráÏka stavûná technologií drátokamenn˘ch ko‰Û

5.

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:17

Stránka 1

LESU ZDAR 8-9 / 2004

OBSAH

INFORMACE Z VEDENÍ VáÏení ãtenáfii, V posledních t˘dnech probíhají na fieditelství podniku intenzivní jednání s âeskou asociací podnikatelÛ v lesním hospodáfiství (dále jen „âAPLH") a s Odborov˘m svazem pracovníkÛ dfievozpracujících odvûtví, lesního a vodního hospodáfiství v âR (dále jen „OS DLV"). Dne 30. 6. 2004 byly vedením podniku pfiedány zástupcÛm âAPLH teze ke zpracování nov˘ch obchodních smluv. S odvoláním na jednání Rady sociálních partnerÛ v lesním hospodáfiství âR, konané dne 8. 7. 2004 na OS DLV Praha, se uskuteãnilo dne 10. 8. 2004 v Hradci Králové dal‰í setkání se zástupci âAPLH a také se zástupci OS DLV s vedením LâR. Byly ustanoveny pracovní skupiny, které se budou nadále zab˘vat dílãí problematikou. Na návrh LâR do‰lo po prvním kole jednání ke slouãení pracovních skupin ze sedmi na tfii. První skupina fie‰í problematiku tûÏby a obchodu, cenov˘ch jednání a kalkulaãního modelu. Druhá skupina se zab˘vá problematikou pûstební ãinnosti a pûstováním sadebního materiálu. Tfietí skupina fie‰í problematiku hodnocení smluvních partnerÛ, délky smluv, opãního práva a systému v˘bûrov˘ch fiízení. Vzhledem k tomu, Ïe v prÛbûhu jednání pracovních skupin nedo‰lo ke shodû pfii definování nûkter˘ch základních pojmÛ a 30. 8. 2004 byl âAPLHem zaslán materiál „Zásady nov˘ch obchodních smluv", LâR tato jednání pfieru‰ily. Aby mohla tato jednání i nadále konstruktivnû pokraãovat, povaÏují LâR za dÛleÏité, projednat nûkteré zásadní neshody pfiímo se zakladatelem. Vedení podniku se nebrání konzultovat své kroky a rozhodnutí s âAPLH a OS DLV, ov‰em je tfieba si uvûdomit, Ïe LâR plnû zodpovídají za hospodafiení se svûfien˘m majetkem. Z této skuteãnosti logicky plyne jejich pozice v rovinû vlastní obchodní a cenové politiky, zfiejmá je jednoznaãná odpovûdnost nad texty nov˘ch obchodních smluv, nad objektivním nastavením kalkulaãního modelu i nad zvolením korektních hodnotících kritérií smluvních partnerÛ. Cílem vzájemného vyjednávání nad obsahem nov˘ch obchodních smluv je vybudování stabilního systému a vytvofiení rozumn˘ch v˘chozích podmínek pro v‰echny podnikatelské subjekty, umoÏÀujících jejich dal‰í rozvoj vãetnû podpory pracovních pfiíleÏitostí. Tato skuteãnost musí ov‰em souãasnû umoÏnit i existenci a rozvoj stabilního a silného státního podniku. Na poradách vedení podniku byly v uplynulém období mimo jiné projednány následující materiály: Projekt grafického datového skladu – vyuÏívání dat HÚL a dal‰ích souvisejících dat v informaãním systému LâR, Návrh na fie‰ení nástupních praxí absolventÛ ‰kol, V˘sledky hospodafiení za I. pololetí 2004 a v˘sledky obchodu se dfiívím za I. pololetí 2004, Systém celoÏivotního vzdûlávání a Kariérní fiád, Úprava smluvních podmínek na pronájem honiteb vãetnû v˘bûrov˘ch fiízení, Dodatek ke smlouvám na pronájem honiteb, Text nové nájemní smlouvy na pronájem honiteb, Seznam honiteb pro v˘bûrová fiízení v termínech 13. – 16. 9. 2004 (uvefiejnûn na internetov˘ch stránkách LâR a v ãasopise Myslivost ã. 9/2004). ><

Ing. Kamil Vysly‰el generální fieditel

Ilustraãní foto na obálce: titulní strana – J. Zumr zadní strana – J. Zumr

2

Úprava nájemních smluv na pronájem honiteb

3

Dozorãí rada LâR

4

Ochrana lesa proti kÛrovcÛm

6

V˘tah ze závûreãné zprávy právního auditu LâR

7

Stanovisko MZe k zadávání vefiejn˘ch zakázek

8

V˘znamné stromy LâR

10 ZalesÀování státní zemûdûlské pÛdy na jiÏní Moravû 13 Hrazení bystfiin v krajinû 15 Hynutí borovice ãerné 16 Jesenické lesy mluví spoleãnou fieãí 20 Bavorsko reformuje státní lesy 24 Zku‰enosti OLH 27 NATURA 2000 z pohledu vlastníka lesa 32 Dny s LâR v roce 2004 LESU ZDAR âasopis lesníkÛ a pfiátel lesa Adresa redakce: LâR, s. p., Pfiemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové tel.: + 420 495 860 265 (276) fax.: + 420 495 262 391 e-mail: [email protected] , [email protected] Vydává: Lesy âeské republiky, s. p. Pfiemyslova 1106, Hradec Králové 8 IâO: 42196451 Evidenãní ãíslo Ministerstva kultury: 11416 ISSN 1214-4835 Redakãní rada: Pfiedseda: Ing. Václav Lidick˘ âlenové: Ing. Vlastimil Hudeãek, Ing. Jaromír Latner, CSc., Ing. Pavel Star˘, RNDr. Jifií Stonawski, Ing. Lubomír ·álek Odpovûdn˘ redaktor: Ing. Jan ¤ezáã Redaktor: Petr Grepl Grafická úprava: DORLAND, spol. s r. o. (Podepsané ãlánky nemusí nutnû vyjadfiovat stanovisko vydavatele) Tiskne: Tiskárna Nové Mûsto, s. r. o., Pfietisk povolen pouze se souhlasem redakce (Uzávûrka pfií‰tího ãísla 30. 9. 2004) Rg1-1994

www.lesycr.cz

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:17

Stránka 2

AKTUÁLNù

Úprava nájemních smluv na pronájem honiteb Ve‰keré otázky spojené s myslivostí jsou pro vlastní rozmanitost myslivosti a pro nepfieberné mnoÏství moÏn˘ch, nûkdy moÏná aÏ neuvûfiiteln˘ch situací, vznikl˘ch z provozování myslivosti, trvale aktuální. To se t˘ká i vymezení smluvního vztahu mezi LâR jako drÏitelem honiteb a nájemci (uÏivateli) honiteb, zaloÏeného uzavfien˘mi smlouvami na pronájem honiteb.

JiÏ v prÛbûhu roku 2003, po zvefiejnûní textu vzorov˘ch smluv o nájmu honiteb na nové desetileté období, poãínaje 1. 4. 2003, byly nûkteré formulace v textu smlouvy ze strany myslivecké vefiejnosti podrobeny znaãné kritice a po pravdû fieãeno i z vyjádfiení erudovan˘ch právnick˘ch odborníkÛ bylo zfiejmé, Ïe text nájemní smlouvy nebyl zpracován vyváÏenû z pohledu obou zúãastnûn˘ch stran. Proto bylo vedením podniku rozhodnuto odstranit nûkteré formální nebo vûcné nepfiesnosti v textu, a zejména zpfiesnit, popfi. zmûnit ta ustanovení smlouvy, která ãiní smlouvu nevyváÏenou nebo jdou nad rámec zákona ã. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znûní (dále jen „zákon"), a dal‰ích souvisejících pfiedpisÛ.

i ze znûní zákona. Souãasnû zÛstává zachována dostateãná moÏnost v pfiípadû potfieby fyzicky kontrolovat ulovenou zvûfi. Tohoto kroku v‰ak bude vyuÏíváno pfiedev‰ím v pfiípadû nájemcÛ, jejichÏ statistické vykazování uloven˘ch kusÛ spárkaté zvûfie se nejeví jako pfiíli‰ hodnovûrné. Z praktického hlediska, neboÈ to není vhodné ani úãelné, byl ze smlouvy odstranûn text fie‰ící moÏnost kontroly dodrÏování smlouvy prostfiednictvím tfietí osoby. V˘znamnû, v souladu se zákonem, byl také upraven odstavec 4 ãlánku, kter˘ stanoví práva a povinnosti nájemce honitby. Tato úprava je formulována tak, Ïe logicky odpovídá ostatním

Návrh pfiedkládan˘ch úprav, o kter˘ch se chci podrobnûji zmínit, byl projednán v myslivecké komisi, která je poradním orgánem v˘robnû technického fieditele LâR. V kvûtnovém ãísle ãasopisu Lesu zdar byla zvefiejnûna úvodní informace, jejímÏ cílem bylo naznaãit, kter˘ch okruhÛ se provádûné zmûny t˘kají. Bezprostfiednû po vyjití tohoto ãísla Lesu zdar následovalo velké mnoÏství telefonátÛ a dotazÛ, mnohdy i spekulativních, majících za cíl zjistit, co bylo impulsem k tomu, Ïe dochází k úpravû textu smluv o nájmu honiteb od jejich relativnû krátké doby platnosti. Posláním této mé informace je zejména vysvûtlit, proã byl text nájemní smlouvy upraven. I kdyÏ uveden˘ v˘ãet zmûn není vyãerpávající, postihuje nejzásadnûj‰í znûní proveden˘ch úprav.

LESU ZDAR

Z textu nájemní smlouvy byl odstranûn pojem „sjednan˘ stav zvûfie". K tomuto kroku bylo pfiistoupeno pfiedev‰ím proto, Ïe zákon o myslivosti zná pouze pojmy „minimální stavy zvûfie" a „normované stavy zvûfie". UÏivatelé honiteb jsou povinni zaji‰Èovat poãetní stavy zvûfie mezi tûmito stanoven˘mi stavy. S pfiihlédnutím k zákonu, ale i z pohledu praxe nepovaÏujeme za úãelné zavádût dal‰í pojem a s dodrÏováním tohoto sjednaného stavu, stanoveného jednostrannû drÏitelem honitby, pak spojovat ve smlouvû dal‰í dÛsledky.

2

Vztah uÏivatele honitby k jím vybudovan˘m mysliveck˘m zafiízením za trvání nájmu honitby byl o‰etfien tak, Ïe tato zafiízení pfiejdou do vlastnictví státu, pokud pfii zániku smlouvy vyrovná pronajímatel jejich hodnotu, nebo pokud se strany smlouvy nedohodnou jinak. Tato úprava vypl˘vá logicky ze znûní § 33 odst. 5 zákona. Pokud se t˘ká provedené zmûny ustanovení o kontrole ulovené zvûfie, nová úprava sleduje praktické zjednodu‰ení, které v‰ak vychází ilustraãní foto: J. Zumr

8-9 / 2004

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:17

Stránka 3

AKTUÁLNù V ãlánku „Trvání smluvního vztahu" je navrÏená úprava formulována tak, aby to odpovídalo ostatním navrÏen˘m zmûnám smlouvy a také s pfiihlédnutím k zámûru vyváÏit postavení úãastníkÛ smluvního vztahu, pfiedev‰ím vypu‰tûním nûkter˘ch ménû závaÏn˘ch poru‰ení smlouvy jako moÏného dÛvodu pro vypovûzení smlouvy (napfi. dostane-li se nájemce do prodlení se splácením kterékoliv splátky nájemného na dobu del‰í neÏ 30 dní). Souãasnû byla ujednocena délka a poãátek bûhu v˘povûdní lhÛty. U smluvních pokut, které byly pÛvodnû formulovány ve dvou odstavcích s v˘raznû rozdílnou v˘‰í pokuty, bylo toto ustanovení spojeno do jednoho odstavce s tím, Ïe v navrÏeném znûní se jednak odráÏejí ostatní navrÏené zmûny smlouvy, dále byla jako dÛvod pro uloÏení smluvní pokuty vypu‰tûna nûkterá ménû závaÏná poru‰ení smlouvy a byla stanovena jedna pau‰ální v˘‰e smluvní pokuty, která odpovídá úãelu tohoto smluvního nástroje. ilustraãní foto: J. Zumr

navrÏen˘m zmûnám smlouvy. Souãasnû byla také vypu‰tûna nûkterá ustanovení, která jsou z hlediska zájmÛ LâR jako drÏitele a pronajímatele honitby nadbyteãná a jejichÏ vyÏadování po nájemcích honiteb by ‰lo nad rámec zákona (napfi. projednávat s pronajímatelem pfiedem svÛj zámûr navrhnout orgánu státní správy myslivosti osobu na ustanovení myslivecké stráÏe v honitbû). Z textu smlouvy se také vypou‰tí problematické ustanovení o závazku nájemce nést 20 % nákladÛ na provedení opatfiení proti ‰kodám zvûfií na lesních porostech nad rámec opatfiení pfiimûfien˘ch, jeÏ vynaloÏí pronajímatel honitby, tedy LâR. Toto znûní nemûlo oporu v zákonû a ãinilo smlouvu nevyváÏenou ve prospûch pronajímatele. V konkrétních pfiípadech mÛÏe jít o ãástky v fiádu desetitisícÛ korun, o které by se fakticky zvy‰ovalo nájemné. Je proto v souladu s dobr˘mi mravy, aby takové ustanovení bylo ze smlouvy odstranûno.

V této struãné informaci není moÏno detailnû postihnout v‰echny zmûny, které byly v textu smlouvy provedeny. Jak jsem uvedl v úvodu, zmiÀuji jenom ty nejzásadnûj‰í. Pfiedpokládám také, Ïe se mi podafiilo touto informací obecnû odpovûdût na otázku, proã bylo k tûmto úpravám textu smluv o nájmu honiteb pfiistoupeno. Na‰í zásadní snahou bylo a je zjednodu‰it a upravit text smlouvy o nájmu honitby tak, aby byl v souladu se zákonem, aby byl v maximální moÏné mífie vyváÏen˘ pro obû strany smlouvy a v neposlední fiadû, aby realizace jednotliv˘ch ustanovení smlouvy byla v praxi reálná. Nic víc, nic míÀ. Rozhodnû se nejednalo o v˘sledek tlaku nebo o podlehnutí poÏadavkÛm myslivecké lobby, jak je to vedení podniku LâR nûkdy neopodstatnûnû a nedÛvodnû podsouváno. >< Ing. Vladimír Blahuta v˘robnû technick˘ fieditel LâR

Dozorãí rada LesÛ âeské republiky, s. p. Jednu tfietinu ãlenÛ dozorãí rady tvofií zamûstnanci podniku, které volí a odvolávají zamûstnanci podniku na základû v˘sledku voleb. Dvû tfietiny ãlenÛ dozorãí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel. Podle statutu podniku je funkãní období dozorãí rady ãtyfileté. Souãasné volební období bûÏí od ledna 2002. Do ãervence leto‰ního roku byla dozorãí rada ‰estiãlenná. âleny dozorãí rady jmenovaní zakladatelem jsou: pfiedseda dozorãí rady: Ing. Jan GrÛza ãlenové DR: Prof. Ing. Ludûk ·i‰ák Ing. Petr Zgarba Ing. et. Ing. Jifií Dobia‰

Zamûstnanci podniku zvolení do dozorãí rady jsou Ing. Josef Hru‰ka a Ing. Viktor Bla‰ãák. Tito byli do dozorãí rady zvolení dne 24. 1. 2002 v souladu s volebním fiádem. Pfii této volbû byli dále zvolení jako náhradníci pro ãlenství v dozorãí radû (pro pfiípad nutnosti doplnûní ãlenÛ v DR) Ing. Václav ·ebek, Ing. Ivan Hula, Hana Tauerová a Ing. Pavel Hájek v pofiadí podle obdrÏen˘ch hlasÛ. Ing. ·ebek jiÏ není v pracovním pomûru u LâR. Dne 15. 7. 2004 rozhodl ministr zemûdûlství Ing. Jaroslav Palas o roz‰ífiení poãtu ãlenÛ DR na devût a zároveÀ jmenoval do dozorãí rady Ing. Jifiího PapeÏe a Ing. Pavla Kováãika. Na místo ãlena dozorãí rady za zamûstnance podniku pak nastoupil na základû volby v roce 2002 Ing. Ivan Hula. JUDr. Liboslav Jánsk˘, fieditelství LâR

LESU ZDAR

Podle § 13 odstavec 3 zákona ã. 77/1997 Sb. o státním podniku dozorãí rada musí mít minimálnû 3 ãleny.

8-9 / 2004

3

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:17

Stránka 4

AKTUÁLNù

Ochrana lesa proti kÛrovcÛm Pro rok 2004 vypoãten˘ kalamitní základ u LâR ve v˘‰i 525 tis. m3 znamenal velké nebezpeãí vzniku kÛrovcové kalamity. Její odvrácení je proto v leto‰ním roce jednou z priorit LesÛ âeské republiky. Pfii hodnocení souãasné situace jsme poÏádali o rozhovor v˘robnû technického fieditele Ing. Vladimíra Blahutu. Jaká je tedy souãasná situace? Po oãekávaném meziroãnû vy‰‰ím objemu zpracovaného dfiíví v prvních pûti mûsících se zaãala projevovat pfiijatá opatfiení spolu s pfiízniv˘m poãasím. JiÏ v ãervnu bylo v lesích ve správû LâR zpracováno o 27 % napaden˘ch stromÛ ménû, v ãervenci tento trend pokraãoval, neboÈ bylo napaden˘ch stromÛ zpracováno o 32 % ménû. Oãekáváme, Ïe i pfies urãit˘ nárÛst napaden˘ch stromÛ v souvislosti s druh˘m rojením bude tento trend pokraãovat i nadále. Celkem bylo do konce ãervence zpracováno 223 tisíc m 3 kÛrovcov˘ch stromÛ, coÏ je 38 % loÀského celoroãního objemu.

LESU ZDAR

Souãasn˘ stav kÛrovcÛ zdaleka nevypadá tak dramaticky. Byly pÛvodní odhady správné? V loÀském roce do‰lo meziroãnû k témûfi ‰estinásobnému nárÛstu kÛrovcového dfiíví. Celkem bylo u LâR zpracováno 587 tis. m3 kÛrovcov˘ch stromÛ. Pokud by se meziroãní pomûr zopakoval, do‰lo by k napadení aÏ 3,5 mil. m3. Jako reáln˘ se ale jevil nárÛst pfiibliÏnû poloviãní, proto byl objem odhadnut na pfiibliÏnû 1,6 mil. m3. Bliωí pfiedstavu o ohroÏení si mÛÏete udûlat z pfiiloÏeného grafu zachycujícího srovnání kalamitních základÛ a roãního zpracování kÛrovcového dfiíví. V roce 2004 modr˘ sloupec pfiedstavuje pÛvodní odhad a Ïlut˘ sloupec odhad upraven˘ na základû souãasného v˘voje.

4

Jakou roli hraje poãasí? Pfiíznivé, tedy vlhké a nepfiíli‰ teplé poãasí, vÏdy zvy‰uje úãinnost obrann˘ch opatfiení. Vodou pfiimûfienû nasycené stromy mají lep‰í obrannou schopnost a chladnûj‰í poãasí OhroÏení smrkov˘ch porostÛ kÛrovci v letech 1993 – 2004

KÛrovcem jsou ohroÏeny pfiedev‰ím smrkové porosty v niωích nadmofisk˘ch v˘‰kách Foto: J. Stejskal

8-9 / 2004

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:17

Stránka 5

AKTUÁLNù poskytuje více ãasu na asanaci napaden˘ch stromÛ. Na druhou stranu ani v tomto poãasí kÛrovci nezmizí sami. Rojící se jedinci se musí chytat do lapacích zafiízení – lapákÛ a lapaãÛ. V leto‰ním roce jsme mûli s ohledem na hrozící nebezpeãí v porostech rozmístûno témûfi 40 tis. lapaãÛ (o 52 % více neÏ v loÀském roce) a dosud bylo poloÏeno více neÏ 207 tis. lapákÛ (více neÏ dvakrát více neÏ v loÀském roce). Podíl odchycené první generace hraje rozhodující roli v dal‰ím v˘voji gradace kÛrovcÛ. Pfiijali jste je‰tû nûjaká jiná opatfiení? Postupy v ochranû lesa proti kÛrovcÛm byly upraveny pfiíkazem generálního fieditele. Provedli jsme pro‰kolení revírníkÛ a lesních správcÛ v nejvíce ohroÏen˘ch oblastech. Na lesních správách, kde do‰lo k nav˘‰ení úkolÛ v ochranû lesa, byly doãasnû nav˘‰eny poãty pracovníkÛ. Ochrana lesa je pfiedmûtem pravideln˘ch kontrol krajsk˘ch inspektorátÛ. ¤editelství má pfiehled o prÛbûÏném stavu a mÛÏe tak reagovat na pfiípadné problémy. Zvládnutí situace by nebylo moÏné bez spolupráce s dodavateli prací. V nejvíce ohroÏen˘ch oblastech jsme proto s nimi situaci projednali, otázky se t˘kaly nejen zaji‰tûní dostatku kapacit, ale i odbytu dfiíví. Pfii projednání jsme upravili znûní pfiílohy obchodní smlouvy, upravující postupy v ochranû lesa tak, aby do‰lo k jejich vût‰ímu zpfiesnûní. To je jen ãást pfiijat˘ch opatfiení, jejichÏ v˘ãet jiÏ byl uveden v kvûtnovém ãísle Lesu Zdar. Viditeln˘m znakem napadení smrkÛ kÛrovci je rezivûní a opad jehliãí

A co dal‰í ‰kÛdci a dfieviny? Mluví se o problémech s borovicí ãernou. LoÀské sucho se podepsalo na zdravotním stavu snad v‰ech dfievin. Chfiadnutí borovice ãerné lze rovnûÏ pfiiãíst na jeho vrub. Podle zji‰tûní V˘zkumného ústavu lesního hospodáfiství a myslivosti, o jehoÏ konzultaci jsme poÏádali, do‰lo vlivem sucha k vût‰í aktivizaci hub (Sphaeropsis sapinea a Cenangium ferruginosum), které pÛsobí odumírání vûtví napaden˘ch borovic. Na rozdíl od kÛrovcÛ v tomto pfiípadû reálnû neexistuje úãinné obranné opatfiení. Snad jediné, pálení vûtví, nepfiipadá v úvahu pro velké sucho. Po dohodû s VÚLHM budeme situaci monitorovat, aby nedo‰lo k rozvoji pfiípadn˘ch hmyzích ‰kÛdcÛ, a nejvíce po‰kozené porosty postupnû tûÏit a obnovovat. Víc se v této chvíli dûlat nedá. ·kody suchem jsou i na borovici lesní, kde rovnûÏ zaznamenáváme zv˘‰en˘ v˘skyt sou‰í, o kalamitu se ale nejedná. >< Dûkujeme za rozhovor, redakce

LESU ZDAR

KÛrovec nezná hranic. Jak se vyrovnáváte s kÛrovcem v lesích ostatních vlastníkÛ? KÛrovec z nezpracovaného kÛrovcového dfiíví ohroÏuje v‰echny vlastníky lesÛ. Proto jsme jiÏ na podzim vydali leták, ve kterém jsme upozorÀovali na hrozící nebezpeãí a seznamovali s ochranou lesa proti kÛrovcÛm. Leták jsme distribuovali pfiedev‰ím vlastníkÛm, kter˘m vykonáváme funkci odborného lesního hospodáfie, byl ale volnû dostupn˘ na na‰ich organizaãních jednotkách v‰em dal‰ím zájemcÛm. Na tuto aktivitu jsme zaznamenali pozitivní ohlasy, proto uvaÏujeme o aktualizaci informaãního letáku. Mimo jiné také proto, Ïe v lesích vlastníkÛ pokraãuje gradace kÛrovcÛ i v leto‰ním roce. V ãervenci zde bylo zpracováno 9500 m3 kÛrovcového dfiíví, coÏ je více neÏ tfiikrát tolik oproti loÀsku. Ke zpracování v tûchto lesích pfiitom zb˘valo dal‰ích více neÏ 13,5 tis. m3 kÛrovcového dfiíví. Tato ãísla zároveÀ potvrzují, Ïe poãasí samo o sobû mÛÏe gradaci zpomalit, ale ne zastavit. Pfiitom podle na‰ich dlouhodob˘ch zku‰eností pfiibliÏnû polovina drobn˘ch vlastníkÛ pfiistupuje k péãi o svÛj les zodpovûdnû a na na‰e podnûty reaguje.

PoÏerky a larvy l˘koÏrouta smrkového

8-9 / 2004

5

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:17

Stránka 6

AKTUÁLNù

Struãn˘ v˘tah ze Závûreãné zprávy právního auditu státního podniku Lesy âeské republiky Na vlastní Ïádost státního podniku Lesy âeské republiky (dále jen „LâR") byl u LâR v dobû od ledna do kvûtna 2004 poveden právní audit. Závûreãná zpráva právního auditu, kterou fieditelství LâR obdrÏelo v ãervnu 2004, je velmi rozsáhlá (má 105 stran). Pro informaci zamûstnancÛ LâR a ostatních ãtenáfiÛ pfiedkládá fieditelství LâR následující v˘tah ze Závûreãné zprávy právního auditu: Právní audit pfiezkoumával následující oblasti t˘kající se podniku LâR a jeho ãinnosti: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

ZaloÏení státního podniku a základní dokumenty Úãast státního podniku v obchodních spoleãnostech Nakládání s urãen˘m majetkem a s nemovitostmi Obchodní smlouvy Finanãní ujednání Îivotní prostfiedí Spory Pracovnûprávní vztahy

Obecnû byly právním auditem zji‰tûny nesrovnalosti ve tfiech oblastech, a to: 1. Byla zji‰tûna fiada podstatn˘ch formálních pochybení v oblasti nakládání s nemovit˘m majetkem, související zejména s absencí souhlasu zakladatele pfii dispozici s urãen˘m majetkem, vyÏadovan˘m zákonem o státním podniku. Pfii zfiizování LâR, s. p., zfiejmû nebyl, v rozporu s právními pfiedpisy, vyhotoven úpln˘ seznam urãeného majetku, jelikoÏ fyzická existence tohoto seznamu nebyla doloÏena. Tím vznikla situace, v níÏ nebyla jistota, zda jde o majetek, se kter˘m je moÏno nakládat pouze se souhlasem zakladatele. Navíc od doby zfiízení LâR, s. p., se nûkolikrát zmûnil jak zákon o státním podniku, tak i pfiedpisy o nakládání s majetkem státu a tyto pfiedpisy nezfiídka pfiipou‰tûly rÛzn˘ v˘klad. Pro celou oblast nakládání s majetkem státního podniku LâR je nutné stanovit velmi pfiesnou a jednoznaãnou regulaci.

LESU ZDAR

2. LâR, s. p., ve svém hospodafiení vyprodukovaly znaãné finanãní prostfiedky, pro které nemûly bezprostfiední pouÏití. Tûmito voln˘mi finanãními prostfiedky nakládaly tak, Ïe zaloÏily velmi ‰irok˘ systém úvûrování sv˘ch obchodních partnerÛ, obchodovaly s tûmito prostfiedky na trhu s cenn˘mi papíry a spekulovaly s tûmito finanãními prostfiedky jejich ukládáním do portfolií rÛzn˘ch finanãních fondÛ. Rozsah nakládání tûmito finanãními prostfiedky, zejména v oblasti úvûrování, byl takov˘, Ïe by jej bylo moÏné oznaãit za imanentní souãást jeho podnikatelsk˘ch aktivit. Pokud jde o zb˘vající formy nakládání finanãními prostfiedky, bylo podstupováno

6

8-9 / 2004

riziko, které pfiesahuje hranice, jeÏ by bylo moÏno volnû oznaãit jako péãe fiádného hospodáfie o svûfien˘ majetek. Samostatnou otázkou je pak naprosto nedostateãná smluvní báze pro fungování tzv. „vnitfiní spofiitelny" státního podniku a kolize zavedeného mechanismu vztahÛ mezi zamûstnanci státního podniku a státním podnikem samotn˘m pfii pohybu finanãních prostfiedkÛ v rámci této spofiitelny. I zde by bylo potfiebné podrobit cel˘ systém ãinnosti státního podniku ve finanãní oblasti velmi dÛkladné odborné revizi. 3. Velmi závaÏné zji‰tûní je ke struktufie organizace a fiízení státního podniku LâR. Tato struktura je decentralizována zpÛsobem, kter˘ zákon o státním podniku nepfiedpokládá a fakticky dochází k tomu, Ïe jednotlivé organizaãní sloÏky pÛsobí znaãnû autonomnû. Navíc bylo zji‰tûno, Ïe tato decentralizace, jejíÏ vhodnost ãi nevhodnost z odborného hlediska nebyla pfiedmûtem právního auditu, nebyla dostateãnû doplnûna takov˘mi zpûtn˘mi vazbami a takov˘mi kontrolními mechanismy, které by vedení státního podniku signalizovaly moÏné poruchy a umoÏÀovaly tak aktivnûji zasahovat do ãinnosti tûchto organizaãních sloÏek. Doporuãuje se proto zváÏit potfiebu provést zvlá‰tní odborn˘ audit fiídící a organizaãní struktury státního podniku s pfiihlédnutím ke specifikÛm podnikání v oblasti hospodafiení s lesy. Podrobnûj‰í informace o zji‰tûních a závûrech právního auditu k jednotliv˘m oblastem ãinnosti LâR budou podány fieditelÛm krajsk˘ch inspektorátÛ LâR na nejbliωí poradû fieditelÛ. Po obdrÏení Závûreãné zprávy právního auditu byla fieditelstvím LâR pfiijata nûkterá opatfiení k nápravû zji‰tûn˘ch nedostatkÛ, a to zejména úpravou nûkter˘ch vnitropodnikov˘ch pfiedpisÛ. Mimoto byla k nûkter˘m zji‰tûním právního auditu vyÏádána stanoviska zakladatele nebo doplÀující expertizy odborn˘ch právních autorit. Dal‰í opatfiení, t˘kající se úpravy vnitropodnikov˘ch pfiedpisÛ, popfi. zmûn dosavadních postupÛ, budou uãinûna, jakmile budou získána vyÏádaná stanoviska a odborné posudky. >< JUDr. Ing. Jifií Stanûk, CSc. fieditelství LâR

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:17

Stránka 7

AKTUÁLNù

Stanovisko MZe k problematice zadávání vefiejn˘ch zakázek V rozhovoru, kter˘ poskytl b˘val˘ generální fieditel státního podniku Lesy âeské republiky Ing. Jifií Oliva ãasopisu Lesnická práce ã. 7/2004, se dotkl – mimo jiné – také problematiky vefiejn˘ch zakázek a mûl v této souvislosti na mysli zakázky, které jménem Ministerstva zemûdûlství âR zadává úsek lesního hospodáfiství MZe. Konkrétnû pak zmiÀuje „v˘bûrové fiízení na letecké hnojení" a tvrdí, Ïe podmínky fiízení byly nastaveny tak, aby v nûm uspûla pfiedem vybraná firma. Bez ohledu na to, Ïe Ing. Oliva dává odmítání jím popsan˘ch praktik v oblasti vefiejn˘ch zakázek zcela nesmyslnû do pfiímé souvislosti se sv˘m odvoláním (viz mezititulek „DÛvody odvolání"), povaÏuje Ministerstvo zemûdûlství za nutné se proti tomuto jeho tvrzení dÛraznû ohradit. Ministerstvo zemûdûlství âR bylo, respektive je také pro rok 2004 zadavatelem vefiejné zakázky „Komplexní leteck˘ zásah hnojením v imisemi po‰kozen˘ch lesních porostech Kru‰n˘ch hor s ve‰ker˘m pozemním zabezpeãením, vãetnû povinností o‰etfiovatele podle § 30 zákona ã. 147/1996 Sb., o rostlinolékafiské péãi, v platném znûní" (dále jen „hnojení"), stejnû jako vefiejné zakázky „Komplexní leteck˘ zásah aplikací vápnitého dolomitu v imisnû postiÏen˘ch lesních oblastech Kru‰n˘ch hor a Orlick˘ch hor s ve‰ker˘m pozemním zabezpeãením, vãetnû povinností o‰etfiovatele podle § 30 zákona ã. 147/ 1996 Sb., o rostlinolékafiské péãi, v platném znûní" (dále jen „vápnûní"). V rámci obou pfiedmûtn˘ch zakázek, vyhlá‰en˘ch v Obchodním vûstníku formou obchodních vefiejn˘ch soutûÏí, bylo vedle tzv. „dal‰ích pfiedpokladÛ pro plnûní vefiejné zakázky" zadavatelem poÏadováno téÏ pfiedloÏení „písemného popisu vnitfiního zavedeného systému kontroly a fiízení jakosti, doloÏeného zpÛsobem v rozsahu podle specifikace v zadávací dokumentaci". Zadávací dokumentace pak jednoznaãnû stanovila, Ïe tento poÏadavek pfiípadn˘ uchazeã prokáÏe struãn˘m popisem tohoto vnitfiního systému, popfi. jej doloÏí vnitfiní podnikovou smûrnicí, která systém kontroly a fiízení jakosti upravuje, nebo kopií pfiíslu‰ného platného certifikátu nebo osvûdãení. Souãasnû bylo soutûÏními podmínkami – shodnû pro v‰echny uchazeãe – stanoveno, Ïe hodnocení pfiípadn˘ch nabídek bude provedeno podle jejich tzv. ekonomické vhodnosti, kdy kritérium úrovnû kontroly fiízení a jakosti bylo zafiazeno jako poslední za kritériem úrovnû nabízen˘ch ekologick˘ch parametrÛ a kritériem v˘‰e nabídkové ceny, tedy jako kritérium „nejmen‰í váhy". V rámci tohoto tfietího kritéria pfiitom bylo zadavatelem stanoveno, Ïe pfii hodnocení nabídek bude nejvy‰‰ím poãtem bodÛ ohodnoceno doloÏení pfiíslu‰ného certifikátu, popfi. osvûdãení, niωím poãtem bodÛ doloÏení podnikové smûrnice a nejniωím poãtem bodÛ pak doklad formou pouhého popisu vnitfiního zavedeného systému kontroly a fiízení jakosti.

systému kontroly a fiízení jakosti byla poÏadována jiÏ v rámci obchodních vefiejn˘ch soutûÏí v roce 2003, a to – mimo jiné – s ohledem na blíÏící se vstup âeské republiky do Evropské unie s jednoznaãn˘m cílem vytvofiit i v rámci âR konkurenãní prostfiedí, odpovídající úrovni v‰ech ostatních ãlensk˘ch státÛ, neboÈ zejména norma ISO 9001, resp. získání pfiíslu‰ného certifikátu, osvûdãuje s mezinárodní platností schopnost firmy trvale poskytovat produkt ãi sluÏbu v souladu s pfiíslu‰n˘mi pfiedpisy a poÏadavky zákazníkÛ. S ohledem na formulaci soutûÏních podmínek je pak zfiejmé, Ïe pfiedloÏení certifikátu ISO bylo pouze jednou z moÏn˘ch forem doloÏení splnûní v˘‰e uvedeného tzv. dal‰ího pfiedpokladu, která byla v rámci pfiíslu‰ného kritéria ohodnocena nejvy‰‰ím poãtem bodÛ, nikoliv v‰ak moÏností jedinou. Pro úplnost tûchto informací je je‰tû nutno doplnit, Ïe v rámci vefiejné zakázky „hnojení" se do v˘bûrového fiízení pfiihlásili dva uchazeãi, z nichÏ oba doloÏili vlastnictví certifikátu ISO 9001. V˘bûrového fiízení na „vápnûní" se zúãastnilo uchazeãÛ ‰est, z nichÏ ãtyfii vlastnictví certifikátu doloÏili, jeden prokázal probíhající certifikaãní proces a jeden na základû zápisu certifikaãního orgánu ze závûreãného jednání prokázal, Ïe splnil podmínky pro udûlení certifikátu a tento mu bude v nejbliωích dnech vydán. O zadávání vefiejn˘ch zakázek a s tím spojen˘ch v˘bûrov˘ch fiízeních je na Ministerstvu zemûdûlství vedena peãlivá dokumentace. To je mimochodem zadavateli uloÏeno i pfiíslu‰n˘mi ustanoveními zákona o zadávání vefiejn˘ch zakázek. Nejen orgán dohledu, ale kaÏd˘ se mÛÏe – za splnûní podmínek stanoven˘ch zvlá‰tními pfiedpisy – pfiesvûdãit o transparentnosti a nestrannosti realizace v˘bûrov˘ch fiízení. Za tohoto stavu vyznívá nafiãení ze strany Ing. Olivy jako nepfiesvûdãivá snaha za kaÏdou cenu odvést pozornost od problémÛ, s nimiÏ je jeho jméno spojováno v souvislosti s nálezem Nejvy‰‰ího kontrolního úfiadu. Pokud by starost Ing. Olivy o vefiejné zakázky, zadávané Ministerstvem zemûdûlství, byla vedena skuteãnû toliko a v˘luãnû jeho hlubok˘m profesním zájmem o tuto problematiku, i jemu jsou pfiíslu‰né podklady, vztahující se k vefiejn˘m zakázkám, kdykoliv k dispozici. >< Ing. et Ing. Jifií Dobiá‰, vrchní fieditel úseku lesního hospodáfiství Ministerstva zemûdûlství

LESU ZDAR

V této souvislosti povaÏujeme za nezbytné pfiipomenout, Ïe podmínka doloÏení písemného popisu vnitfiního zavedeného

8-9 / 2004

7

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:17

Stránka 8

INFORMUJEME

V˘znamné stromy LâR Státní podnik Lesy âeské republiky (dále jen „LâR") vyhlásil ke dni 1. 5. 2003 na základû podnûtÛ organizaãních jednotek a âeské lesnické spoleãnosti jako souãást svého „Programu 2000" dílãí program „V˘znamné stromy LâR". Tímto sv˘m programem se rozhodl navázat na historické i souãasné aktivity rÛzn˘ch subjektÛ zab˘vajících se mapováním v˘skytu jedincÛ a skupin rozmûrovû, tvarovû, historicky ãi jinak pozoruhodn˘ch stromÛ. Program se samozfiejmû vztahuje pouze na pozemky, k nimÏ má podnik právo hospodafiit, nikoliv na pozemky cizích vlastníkÛ.

V˘znamné stromy LâR se evidují jejich záznamem do intranetové aplikace na stránce odboru tvorby a rozvoje lesa (OTRL), Oddûlení ochrany pfiírody, fieditelství podniku. Pfiehled vybran˘ch údajÛ t˘kajících se zafiazen˘ch stromÛ je pfiístupn˘ pro v‰echny pracovníky podniku (aktivní odkaz „Pfiehled v˘znamn˘ch stromÛ LâR"). Zafiazením stromu ãi skupiny stromÛ do seznamu se územnû pfiíslu‰ná organizaãní jednotka podniku souãasnû zavázala k jejich praktické ochranû a péãi o nû v pfiípadû potfieby. Program se nevztahuje na stromy, které jsou jiÏ vyhlá‰eny jako stromy památné, tedy pro které je zaji‰Èována ochrana a péãe podle § 46 zákona ã. 114/1992 Sb., o ochranû pfiírody a krajiny, v platném znûní. V pfiípadû zájmu o jejich vyhlá‰ení podle tohoto zákona budeme preferovat smluvní ochranu (podle ustanovení § 39). NáleÏitosti obsahu této smlouvy upraví MÎP provádûcím právním pfiedpisem. K datu 16. 8. 2004 bylo organizaãními jednotkami podniku navrÏeno celkem 291 jedincÛ a skupin 29 druhÛ v˘znamn˘ch stromÛ. V tabulce ã. 1 je uvedeno, kolik lesních správ ãi lesních závodÛ se dosud do programu zapojilo a s jak˘m poãtem stromÛ ãi jejich skupin. Tabulka ã. 1 Poãet LS/LZ 43 7 7 8 8 2 1 2 2

Poãet LS/LZ 1 1 2 2 1 1 1 1

Poãet stromÛ na OJ 10 11 12 14 16 17 23 39

Tabulka ã. 2 Dfievina Borovice ãerná Borovice lesní Borovice vejmutovka Bfiíza bradaviãnatá Buk lesní Dub (nerozli‰eno Douglaska tisolistá Dub letní Dub mnohoplod˘ Dub zimní Jasan ztepil˘ Javor babyka Javor klen Javor mléã Jedle bûlokorá Jedle obrovská Jefiáb bfiek Jefiáb oskeru‰e Jilm habrolist˘ Jilm horsk˘ Lípa malolistá Lípa velkolistá Modfiín opadav˘ Ol‰e lepkavá Ofie‰ák královsk˘ Smrk ztepil˘ Topol bíl˘ Topol ãern˘ Tfie‰eÀ ptaãí Zerav obrovsk˘ Maximum celkem

Poãet 1 5 2 1 58 4 18 36 1 9 3 2 7 2 20 1 1 1 1 4 13 3 6 1 1 80 3 1 2 1

Obvod (cm) 156 380 332 223 680 625 400 609 472 633 400 441 370 375 400 223 245 129 437 315 562 450 360 220 337 490 414 485 223 355 680

V˘‰ka (m) 26 37 41 28 47 33 46 35 12 31 36 25 36 23 52 34 23 24 29 42 36 35 42 28 15 57 35 40 35 28 57

Stáfií 140 250 110 70 450 420 180 350 400 270 180 110 250 200 380 82 100 90 200 175 300 200 221 100 200 380 118 150 150 200 450

Z pfiehledu je zfiejmé, Ïe nejãastûji navrÏen˘m stromem je smrk ztepil˘ (80 poloÏek, tj. více neÏ ãtvrtina v‰ech návrhÛ). Po nûm následuje buk lesní (58), dub letní (36), jedle bûlokorá (20), douglaska tisolistá (18) a lípa malolistá (13).

LESU ZDAR 8

Poãet stromÛ na OJ 0 1 2 3 4 5 6 7 8

Tabulka ã. 2 obsahuje celkové poãty stromÛ podle jednotliv˘ch druhÛ a jejich maximální zji‰tûné parametry (obvod ve v˘ãetní v˘‰ce, v˘‰ka stromu, stáfií stromu).

8-9 / 2004

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:17

Stránka 9

INFORMUJEME Tabulky ã. 3, 4 a 5 zachycují pfiehled 10 nejv˘znamnûj‰ích stromÛ z hlediska v˘‰ky, obvodu a vûku. Tabulka ã. 3: deset nejvy‰‰ích stromÛ OJ LZ Boubín

Druh Smrk ztepil˘

V˘‰ka 57

Obvod 452

Vûk 380

LS StráÏnice

Smrk ztepil˘

56

324

170

LS LZ LS LS LS LS LS

Jedle bûlok. Jedle bûlok. Dougl. tis. Smrk ztepil˘ Smrk ztepil˘ Smrk ztepil˘ Smrk ztepil˘

52 50 49 48 48 48 47

390 310 364 308 349 330 362

180 250 120 193 160 150 240

Buk lesní

47

350

220

F-M Boubín Pfiimda Pelhfiimov N. Mûsto n. M. Kraslice ·ternberk

LS LuÏná

Popis Nachází se v NPR Boubínsk˘ prales (vnû centrální zaplocené ãásti) Genotyp horského smrku. Nejvy‰‰í a nejmohutnûj‰í SM na revíru Hrubá jedle Strom se nachází v PR ZátoÀská hora

lokalizace: pod Zámeãkem b˘vá obvykle naz˘ván "Král smrkÛ" a nachází se v údolí potoka Sitky za osadou Horní Îleb

Tabulka ã. 4: deset stromÛ s nejvût‰ím obvodem OJ LS TfieboÀ

Druh Dub

V˘‰ka 23

Obvod 625

Vûk 420

LS Nasavrky

Dub letní

25

609

350

LS Plasy LS Nasavrky

Lípa malolistá Dub letní

30 21

570 538

300 350

LS Námû‰È n. O. LZ Boubín LS M. Albrechtice

Dub mnohopl. Smrk ztepil˘ Buk lesní

12 57 12

472 452 430

400 380 450

Smrk ztepil˘ Buk lesní Jedle bûlok.

40 32 42

430 420 400

380 350 380

Druh Buk lesní

V˘‰ka 12

Obvod 430

Vûk 450

Dub

23

625

420

Dub mnohopl. Smrk ztepil˘

12 57

472 452

400 380

LZ Boubín

Smrk ztepil˘

40

430

380

LZ Boubín

Jedle bûlok.

42

400

380

LS Nasavrky

Dub letní

25

609

350

LS Nasavrky

Dub letní

21

538

350

Buk lesní Lípa malolistá

32 30

420 570

350 300

LZ Boubín LS Plasy LZ Boubín

Popis Nejsilnûj‰í pastevní dub na palouku u âervené ba‰ty Strom se nachází nedaleko dnes jiÏ zbytkÛ Vilemíniny vyhlídky Mohutn˘ ãtyfikmen na hrázi rybník. Strom se nachází na rozcestí pod pastvinami hfiebãína ve Slavické obofie. Strom se nachází v NPR Boubínsk˘ prales Nachází se na tzv. Zlatohorské stezce, historické spojnici Rakouska a Slezska Strom se nachází v NPR Boubínsk˘ prales Velk˘ ko‰at˘ buk uvnitfi porostu Strom se nachází v NPR Boubínsk˘ prales

Tabulka ã. 5: deset nejstar‰ích stromÛ OJ LS M. Albrechtice LS TfieboÀ LS Námû‰È n. O. LZ Boubín

LS Plasy LS Plasy

Popis Nachází se na tzv. Zlatohorské stezce, historické spojnici Rakouska a Slezska Nejsilnûj‰í pastevní dub na palouku u âervené ba‰ty Strom se nachází v NPR Boubínsk˘ prales (vnû centrální zaplocené ãásti) Strom se nachází v NPR Boubínsk˘ prales (vnû centrální zaplocené ãásti) Strom se nachází v NPR Boubínsk˘ prales (vnû centrální zaplocené ãásti) Strom se nachází nedaleko dnes jiÏ zbytkÛ Vilemíniny vyhlídky Strom se nachází na rozcestí pod pastvinami hfiebãína ve Slavické obofie Velk˘ ko‰at˘ buk uvnitfi porostu. Jedná se o mohutn˘ ãtyfikmen na hrázi rybníka

RNDr. Jifií Stonawski

8-9 / 2004

LESU ZDAR

Do konce roku 2004 pfiedpokládáme zaji‰tûní jednotného znaãení v˘znamn˘ch stromÛ LâR informaãními tabulemi v terénu. ><

9

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:17

Stránka 10

INFORMUJEME

ZalesÀování státní zemûdûlské pÛdy na jiÏní Moravû Jedním z míst, kde krajina byla ãlovûkem ovlivnûna nejvíce, je oblast jiÏní Moravy. Na v‰ech plochách vhodn˘ch pro zemûdûlské úãely byly lesy vykluãeny a pfiemûnûny v pole, louky, sady a vinice. Posledním velk˘m záborem lesa byla v˘stavba vodního díla Nové Ml˘ny, které za obûÈ padlo 1285 ha luÏního lesa. V dÛsledku intenzivního vyuÏívání krajiny je lesnatost jiÏní Moravy nerovnomûrná a v pomûru k ostatním oblastem âR nízká – cca 15 %. LâR, LZ Îidlochovice v souladu se strategií státního podniku, se státní lesnickou politikou a v neposlední fiadû s lesnickou a zemûdûlskou politikou EU provádí praktická lesnická opatfiení, která mají za cíl roz‰ifiovat zalesÀování jako alternativní vyuÏívání zemûdûlské pÛdy, ochranu Ïivotního prostfiedí a zvy‰ování v‰ech funkcí lesa. V roce 2003 LZ Îidlochovice realizoval v˘sadbu biokoridorÛ a vûtrolamÛ v k.ú. Nov˘ Pfierov na plo‰e témûfi 5 ha. Prostfiedky na tuto ãinnost získal Pozemkov˘ úfiad Bfieclav prostfiednictvím programu EU SAPARD. Jako hlavní dfieviny se pouÏily dub, jasan a topol. Kultury vykazují velmi dobrou vitalitu a sk˘tají záruku zaji‰tûní v 4 – 5 letech. Cílem je prevence vûtrné eroze a vytvofiení harmonické krajiny vinafiské oblasti jiÏní Moravy. Dal‰í v˘znamnou akcí, zahájenou v loÀském roce, je realizace projektu „Zakládání luÏního lesa pfii vodní nádrÏi Nové Ml˘ny. V k.ú. Brod nad Dyjí provedl PÚ Bfieclav komplexní pozemkovou úpravu, pfii které z roztfií‰tûného vlastnictví státu a drobn˘ch vlastníkÛ vznikla ucelená ploch o v˘mûfie 79 ha.

Pfii terénní konzultaci s pracovníky orgánÛ ochrany pfiírody byly vyãlenûny a zachovány nûkteré stávající porosty rákosin a mûkk˘ch listnáãÛ (vrba, topol, ol‰e) a k zalesnûní byly urãeny pfieváÏnû plochy orné pÛdy a luk s agresivnû nastupujícím rákosem. Podle vyhlá‰ky MZe ã. 3/1996 Sb. je cílov˘m hospodáfisk˘m souborem pro nové porosty HS 19 – hospodáfiství luÏních stanovi‰È. Pozemky byly lesnímu závodu pfiedány k zalesnûní v srpnu 2003. Lesní závod okamÏitû pfiikroãil k zahájení pfiíprav pro podzimní zalesÀování a po konzultaci s pracovníky odborné firmy se rozhodl pfiistoupit k celoplo‰né chemické pfiípravû pÛdy na lokalitách porostl˘ch rákosem. Koncem srpna byla zahájena aplikace herbicidÛ Roundup Klasik, Roundup Forte a Roundup Rapid na plo‰e 40 ha. Postfiiky byly provedeny traktorov˘m rosiãem AKP 600, kter˘ je na lesním závodû provoznû vyuÏíván také pro chemickou pfiípravu pÛdy pod porostem pro pfiirozené zmlazení, k likvidaci bufienû pfied v˘sadbou ãi síjí a na likvidaci neÏádoucí zelenû okolo oplocení ãi lesních cest. Vzhledem k vy‰‰í odolnosti rákosu vÛãi herbicidÛm byly voleny vy‰‰í koncentrace roztoku.

LESU ZDAR

Zájmové území je souãástí Dyjsko-svrateckého úvalu v nivû fieky Dyje s prÛmûrnou nadmofiskou v˘‰kou 180 m. Vût‰ina území byla porostlá hust˘mi rákosinami na naplavené luÏní pÛdû, v depresích na zbahnûl˘ch glejích. Optimální druhová skladba byla stanovena na základû konkrétních stanovi‰tních podmínek s pfiihlédnutím k budoucímu v˘voji lesa a rÛzn˘m obm˘tím jednotliv˘ch porostÛ.

10

Rákosové porosty pfied zásahem

8-9 / 2004

Pfiíprava aplikace Roundupu

16.9.2004

16:17

Stránka 11

INFORMUJEME Koncem záfií byly hmota pokosena a rozfiezána a plochy pro podzimní zalesnûní byly pfiipraveny diskováním a frézováním. Na plochách urãen˘ch k jarnímu zalesnûní byly provedena hluboká orba. Na podzim 2003 bylo zalesnûno 25 ha (12 ha síje dubu letního, 3 ha síje pfie‰áku ãerného, 10 ha v˘sadba, dubu letního, jasanu úzkolistého, ol‰e lepkavé, topolu ãerného, topolu bílého, topolu osiky a vrby bílé), na jafie 2004 bylo zalesnûno 42 ha s pouÏitím stejného spektra dfievin. Zbytek bude zalesnûn na podzim 2004. Kultury jsou oploceny a vykazují velmi dobr˘ rÛst a je zde dÛvodn˘ pfiedpoklad k brzkému zaji‰tûní. Je nutné zdÛraznit propracovan˘ pfiístup v rámci dlouhodob˘ch zámûrÛ, kdy projektant (Lesprojekt Brno, a. s.) ve spolupráci s LZ Îidlochovice rozãlenil celou plochu na porosty s rÛznou dobou obm˘tí, zejména pouÏití rychlerostoucích dfievin (vrby, topoly) dává záruky, Ïe v budoucnu dojde k Ïádoucí vûkové diferenciaci novû vzniklého lesa zároveÀ s racionálním vyuÏitím produkãního potenciálu stanovi‰tû.

Rákosové porosty po aplikaci Roundupu

Dne 13. 5. 2004 Pozemkov˘ úfiad Bfieclav ve spolupráci s LZ Îidlochovice uspofiádal prezentaci tûchto akcí za úãasti zástupcÛ LâR, MZe, Krajského úfiadu Jihomoravského kraje, Mûstského úfiadu Mikulov, obecních úfiadÛ Nov˘ Pfierov a Brod nad Dyjí, Rybníkáfiství Pohofielice, projekãních organizací a regionálního tisku. Po promítnutí filmu Krajinné souvislosti úãastníci prezentace shlédli v terénu ukázky v˘sadeb. Krajinotvorná ãinnost LZ Îidlochovice byla v‰emi úãastníky vysoce hodnocena a dána jako názorn˘ pfiíklad tvorby harmonické krajiny plnící své funkce ve vztahu k lidské spoleãnosti. >< Ing. Lubomír ·álek, fieditelství LâR

ZalesÀování

Terénní porada

LESU ZDAR

Lesu Zdar 8-9

Úãastníci ukázek

8-9 / 2004

11

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:17

Stránka 12

Umûl˘ vodopád v Tereziinû údolí na LS Nové Hrady; foto: J. ¤ezáã

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 13

INFORMUJEME

Postavení hrazení bystfiin v protierozní a protipovodÀové ochranû lesa a krajiny Semináfi uspofiádan˘ âeskou lesnickou spoleãností a oblastním v˘borem âLS Liberec dne 20. kvûtna 2004 v Hejnicích ke 120. v˘roãí ãinnosti lesotechnick˘ch meliorací a hrazení bystfiin v ãesk˘ch zemích.

Semináfi zahájila pÛvabná pfiedsedkynû Oblastního v˘boru âLS v Liberci Ing. Jana âacká a po úvodním odborném pfiíspûvku nestora oboru profesora Jaroslava Herynka následovaly referáty dal‰í, z nichÏ zaujal zejména referát, kter˘ pfiednesl vedoucí Správy CHKO Jizerské hory Ing. Jifií Hu‰ek. Pfiedestfiel z hlediska ochrany pfiírody k uvedené problematice pro mnohého lesníka-vodohospodáfie moÏná obrazoborecké názory a vyzval k odborné diskusi, jeÏ by mûla jednotlivé problémy objektivizovat. Jeho polemick˘ pfiíspûvek mírnû redakãnû krácen˘ a upraven˘ uvádíme níÏe. Odborná diskuse byla v odpoledním bloku zakonãena exkurzí na vybrané venkovní ukázky praktick˘ch opatfiení, a to napfi. objekty rybí pfiechod na ·tolpichu v Raspenavû, Konsolidaãní pfiehráÏka na âerném potoce, prÛsaková pfiehráÏka z lomového kamene a dal‰í objekty na území CHKO Jizerské hory. Hrazení bystfiin a lesnické meliorace pohledem ochrany pfiírody (Jifií Hu‰ek) Meliorace a hrazení bystfiin jsou jednou ze základních technick˘ch disciplín, které spoluvytváfiejí tradiãní stfiedoevropské lesnictví. Dnes se vyvíjí velmi zvolna a spí‰e díky nov˘m materiálÛm a technologiím. Meliorace a hrazení bystfiin, jakkoli dokonalé ve své technické podobû, nutnû vycházejí z potfieb lesního hospodafiení a z jeho pfiírodních podmínek. Od dob vzniku této disciplíny se právû pfiírodní podmínky zásadnû zmûnily, stejnû jako stav lesÛ. Lesní hospodáfiství na tyto zmûny tu více, tu opatrnûji zareagovalo a lze fiíci, Ïe po boufiliv˘ch letech konce dvacátého století a posledním transformaãním desetiletí se ocitá na rozcestí. Zmûna podmínek v chápání v˘znamu funkcí lesa Dfiívûj‰í jednoznaãná orientace na produkci dfiíví je postupnû formována dÛrazem na ostatní, tedy mimoprodukãní funkce lesa. AÈ chceme nebo ne, v˘znam produkãních a ostatních funkcí lesa se pozvolna vyrovnává a zejména ve státních lesích musejí za nedlouho nab˘t vrchu funkce mimoprodukãní. Váha lesnictví jako hospodáfiského odvûtví vyjádfiená podílem hrubého domácího produktu na‰eho státu je

pfiibliÏnû jednoprocentní. Naproti tomu ostatní funkce lesa se pfiímo dot˘kají Ïivota v‰ech obãanÛ a jsou jednûmi ze základních podmínek jeho trvalé udrÏitelnosti. Zejména parametry související s vodní bilancí a biologickou rozmanitostí mají vliv nejen na Ïivotní prostfiedí obecnû, ale i na celkovou kvalitu Ïivota lidí. Bezprostfiednû se dot˘kají také zdravotního stavu lesa a jeho integrity – a v koneãném dÛsledku tedy i oné zmiÀované dfievoprodukãní funkce lesa a její ekonomické stránky. Mnohé zaÏité postupy v lesním hospodáfiství je tfieba v nov˘ch podmínkách podrobit kritické anal˘ze a nelze vylouãit ani jejich následnou radikální zmûnu. Právû lesnické meliorace a hrazení bystfiin by mûly b˘t jedním z prvních objektÛ takového kritického zkoumání. Lesotechnické meliorace Pojem „meliorace" bude dále uÏíván spí‰e v jeho velmi zúÏeném, av‰ak univerzálnû chápaném smyslu „odvodnûní". Meliorace vznikly nepochybnû jako prostfiedek pro zv˘‰ení produkce dfiíví a zlep‰ení jeho technické kvality. Pfiirozenû podmáãená stanovi‰tû byla tak pfievádûna na stanovi‰tû pfiíznivûj‰í k pûstování produkãních dfievin, zvlá‰tû pak v souvislosti s radikální zmûnou dfievinné skladby na‰ich lesÛ – ve prospûch ekonomicky v˘hodnûj‰ích jehliãnanÛ. Vedlej‰ím produktem tohoto poãínání bylo postupné sníÏení biologické rozmanitosti lesního ekosystému se v‰emi negativními dÛsledky, vãetnû sníÏení stability lesních porostÛ a jejich odolnosti vÛãi ‰kodliv˘m vlivÛm obecnû. Samostatnou kapitolou jsou pfiitom zmûny hydrologické funkce povodí. Retenãní schopnosti pozmûnûn˘ch lesÛ se sniÏují, meliorace navíc urychlují odtok a zvlá‰tû v ãesk˘ch horách spoleãnû s hlubok˘mi kolejemi po tûÏební technice vytváfiejí vysoce úãinnou druhotnou hydrologickou síÈ. V˘sledkem je rozkolísání vodního reÏimu tokÛ a vytvofiení pfiedpokladÛ pro niãivé úãinky pfiípadn˘ch povodní. Navíc právû v horsk˘ch oblastech s velk˘mi odlesnûn˘mi plochami vede urychlení odtoku k prohloubení deficitu vláhy v pÛdû. Kdysi pfii odtûÏení ãásti rozsáhlého porostu do‰lo na vzniklé malé holinû k doãasnému zamokfiení, které sniÏovalo obnovu lesa. Voda totiÏ pfiestala b˘t odvádûna transpirací vytûÏen˘ch stromÛ a v krytu okolního lesa nebyl vysu‰ující vliv slunce a vûtru patrn˘. Krátkodobé odvodnûní systémem mûlk˘ch ruãnû kopan˘ch pfiíkopÛ bylo dobr˘m prostfiedkem pro snaz‰í zalesnûní. Jinak je tomu v‰ak na velk˘ch kalamitních holinách, napfiíklad na imisních plochách. K lokálnímu zamokfiování zde nedochází, naopak se vûtrem a teplem vysu‰ují rozsáhlé plochy, ub˘vají horizontální sráÏky, odtok se zvy‰uje vinou v˘‰e popsan˘ch

>>

LESU ZDAR

Mûsteãko Hejnice, leÏící v trojmezí âech, Nûmecka a Polska, obklopené malebn˘m prostfiedím Jizersk˘ch hor, uvítalo asi 70 hostÛ z fiad státní správy lesÛ a myslivosti, správy tokÛ LâR, s. p., zástupcÛ z akademické sféry, ochrany pfiírody a dal‰ích odborníkÛ, ktefií se se‰li v areálu nejstar‰ího lesnického uãili‰tû u nás – SOUL Hejnice, aby vyslechli referáty a diskutovali na témata spojená s hrazením bystfiin a lesotechnick˘mi melioracemi.

8-9 / 2004

13

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 14

INFORMUJEME >> druhotn˘ch vodoteãí a snad i sezónním „do‰kov˘m efektem" na následn˘ch porostech tfitiny. Zde je tedy na místû spí‰e snaha vodu v lesích zadrÏet, neÏ pfiistupovat bez rozmyslu k dal‰í melioraci. Navíc mnohdy podle schématu malá paseka – malé pfiíkopy, velká paseka – velké pfiíkopy vznikaly svého ãasu s ohromn˘mi náklady mohutné odvodÀovací sítû na stahektarov˘ch plochách. Jizerské hory jsou k tomu dobr˘m pfiíkladem. Hrazení bystfiin Hrazení bystfiin, tedy v˘stavba pfiehráÏek, pfiíãn˘ch prahÛ na tocích, opevÀování jejich koryt a bfiehÛ, je nepochybnû zcela zásadním zásahem do pfiírodního charakteru toku. SniÏují biodiverzitu a pÛsobí jako nepfiekonatelné migraãní pfiekáÏky pro ryby a ostatní vodní Ïivoãichy. Jsou navíc velmi nákladné a stavba b˘vá technologicky vysoce nároãná. Takové stavby mají zcela jistû svoje opodstatnûní v pfiípadech, kdy mohou ochránit pfied ‰kodami mnohem vy‰‰í hodnoty, vãetnû zdraví a ÏivotÛ lidí. To b˘vá pfiípad míst, kdy bystfiina vychází z lesa a dostává se do zastavûn˘ch území nebo se dot˘ká liniov˘ch staveb. Hrazenáfiská díla tady mohou omezit abrazní ãinnost vodního toku, usmûrnit jeho uná‰ecí sílu, zabránit vybfieÏení na konkrétním místû nebo napomoci pfii usazení plavenin v místech, kde nezpÛsobí neÏádoucí zaná‰ení toku.

LESU ZDAR

Diskutujme v‰ak o tom, zda obdobná drahá opatfiení je úãelné provádût i hluboko v lesních porostech, na tocích, které mají pfiirozen˘ charakter a kde dÛvody pro zásah jsou tak obtíÏnû pochopitelné, jako napfiíklad ochrana nûkolika metrÛ ãtvereãních porostní plochy nebo tfieba skuteãnost, Ïe státní hranice je definována jako linie procházející stfiedem toku a ten díky pfiírodním procesÛm v první zónû CHKO hluboko v lesích o pár metrÛ zmûní svojí trasu. Retenãní úloha hrazenáfisk˘ch opatfiení je pfiitom v tûchto pfiípadech

14

Retenãní nádrÏka pro zpomalení odtoku vody; Jizerské hory

8-9 / 2004

mizivá a neobstojí jako argument pro jejich obhajobu. Navíc nadrÏení nûkolika desítek kubick˘ch metrÛ vody pfiekáÏkou je více neÏ kompenzováno neÏádoucím zrychlením odtoku vlivem regulace toku. Závûr Naznaãené názory a poloÏené otázky rozhodnû nemají b˘t prvoplánovou kritikou souãasného stavu a tím ménû pak práce dotãen˘ch organizací nebo odpovûdn˘ch osob. Mûly by b˘t spí‰e vnímány odbornou vefiejností pozitivnû, jako podklad pro debatu a vlastníky lesÛ a správci tokÛ jako podnûty pro úvahu o jejich celkovém pfiístupu a o konkrétních opatfieních a stavbách. >< Adresa autora: Ing. Jifií Hu‰ek Správa CHKO Jizerské hory U Jezu 10, 460 01 Liberec Tel: 482 458 999, e-mail: [email protected] redakce

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 15

INFORMUJEME

Hynutí borovice ãerné Pfiedev‰ím v oblasti Stfiedoãeského kraje a ãásti Ústeckého kraje dochází k chfiadnutí a hynutí nûkter˘ch porostÛ borovice ãerné a ãásteãnû i borovice lesní. Obdobnû jsou po‰kozeny i nûkteré porosty na jiÏní Moravû.

Tato zpráva je pomûrnû pfiíznivá, umoÏÀuje nám vyãkat na dal‰í v˘voj chfiadnutí. BohuÏel ale souãasné teploty a opûtné sucho situaci dále zhor‰uje. JiÏ jsme zahájili tûÏbu v silnû po‰kozen˘ch porostech, kde neoãekáváme zlep‰ení. Prozatím bylo v oblasti v lesích ve správû LâR vytûÏeno více neÏ 2000 m3 odumírajících borovic ãern˘ch a budeme muset tûÏit i dal‰í. Podobná situace bude pravdûpodobnû i u dal‰ích zdej‰ích vlastníkÛ lesÛ. Sucho nám ale neumoÏÀuje pálení klestu, které bude muset poãkat na vlhãí poãasí.

Jen ve správû LâR je ohroÏeno více neÏ 200 hektarÛ porostÛ, z nichÏ se znaãná ãást nachází v obtíÏnû pfiístupn˘ch ãi nepfiístupn˘ch terénech. Vyhodnocení souãasného v˘voje zdravotního stavu porostÛ borovice ãerné probûhne opût na podzim za úãasti V˘zkumného ústavu lesního hospodáfiství a myslivosti. K úãasti pfiizveme i zástupce státní správy lesÛ. Borovice ãerná se v minulosti vyuÏívala pfiedev‰ím k zalesÀování b˘val˘ch lomÛ a lokalit s vápenat˘m podloÏím, protoÏe je dobfie sná‰í. Na prudk˘ch svazích mûla pÛsobit pfiedev‰ím na ochranu pÛdy. Odumírající porosty budou nahrazeny zejména domácími listnat˘mi dfievinami, tam, kde je to moÏné, bude vyuÏito pfiirozeného zmlazení. >< Ing. Ladislav PÛlpán

Porost s usychajícími borovicemi ãern˘mi

Detail na uschlou vûtviãku

Vûtev s plodnicemi Cenangium ferruginosum

·i‰ka s plodnicemi Sphaeropsis sapinea

LESU ZDAR

PfiestoÏe pfiíãinou hynutí jsou houbová onemocnûní (Sphaeropsis sapinea a Cenangium ferruginosum), která se rozvinula v dÛsledku mimofiádného sucha v loÀském roce, je nutné prÛbûÏnû kontrolovat, zda nedochází k napadání chfiadnoucích borovic dal‰ími ‰kÛdci. V mûsíci srpnu proto opût probûhla kontrola pomocí pokácen˘ch vzorníkÛ, která ukázala, Ïe prozatím nedochází k rozvoji hmyzích ‰kÛdcÛ, ktefií by mohli ohrozit dosud zdravé jedince.

8-9 / 2004

15

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 16

INFORMUJEME

Jesenické lesy mluví spoleãnou fieãí (Hfibitov obûtí II. svûtové války opraven z Programu 2000) Lesní hfibitov v Rudohofií pro‰el v roce 2003 celkovou úpravou. Hlavní my‰lenkou a pozdûji mottem, které doprovázelo celou rekonstrukci se stalo „Usmífiení, sjednocení a sbliÏování národÛ". Celkové náklady na rekonstrukci hfibitova dosáhly 570 tis. Kã. V plné v˘‰i byly poskytnuty z vlastních zdrojÛ LâR, s. p., v rámci Programu 2000, programu na zaji‰tûní cílÛ vefiejného zájmu u LâR. PÛvodní pÛdorys hfibitova pfiipomínal tvar nepravidelného pûtiúhelníku o rozmûrech 14x9,5 m ohraniãen˘ plotem z drátûného pletiva. V pomyslné ‰piãce pûtiúhelníku byl situován centrální památník. Po obou stranách obelisku byly osazeny vlajkové stoÏáry. Vlastní symbolické hroby sovûtsk˘ch zajatcÛ byly uskupeny do obdélníkového tvaru sestaveného ze ãtyfi polí. Jednotlivá pole byla tvofiena ze Ïulov˘ch hranolÛ se ‰ikmou ãelní stranou, na kter˘ch byly upevnûny jmenovky s daty úmrtí. Za pÛvodním oplocením se nacházelo 9 hrobÛ obãanÛ nûmecké národnosti.

LESU ZDAR

V pátek 4. ãervna 2004 byl slavnostnû znovuotevfien a pfiedán do uÏívání ‰iroké vefiejnosti Hfibitov obûtí II. svûtové války v Rudohofií leÏící nedaleko obce Bûlá pod Pradûdem (okres Jeseník). Slavnostního ceremoniálu se zúãastnilo cca 50 osob z fiad LâR, Obecního úfiadu Bûlá, Mûstského úfiadu Jeseník, nûmeck˘ch spolkÛ, pozÛstal˘ch i místních obãanÛ. Bûhem vzpomínkového aktu probûhlo seznámení s prÛbûhem rekonstrukce hfibitova, struãnû byla pfiipomenuta historie váleãné a pováleãné doby Bûlé a okolí, probûhlo vystoupení hostÛ. Slavnostní atmosféru navodili hudebním doprovodem trubaãi lesní správy Jeseník.

16

8-9 / 2004

Naplnûní hlavní my‰lenky rekonstrukce hfibitova si vyÏádala celkovou dispoziãní zmûnu stávajícího stavu opírající se o tfii základní elementy uplatnûné pfii stavebních úpravách, kter˘mi se staly: 1. roz‰ífiení hfibitova o ãást pozemkÛ s hroby a náhrobky nûmeck˘ch obãanÛ, které byly do doby rekonstrukce umístûny z vnûj‰í strany stávajícího prostoru hfibitova; 2. roz‰ífiení hfibitova tak, aby se souãástí areálu staly dvû památné lípy; 3. sjednocení náhrobních desek obûtí obou národností do stejného formátu.

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 17

INFORMUJEME Kromû základních prvkÛ uveden˘ch v˘‰e se formát hfibitova (12x18 m) pfiemûnil v obdélníkov˘ tvar se zaoblen˘mi rohy. Drátûn˘ plot se vymûnil za oplocení v kombinaci dfievokámen. ObsluÏné chodníky jsou vydláÏdûny ze zlomkové Ïulové dlaÏby. Ostatní plochy jsou zatravnûny. Centrální pomník je pootoãen o 90o a osazen excentricky k osám hfibitova. Po obou stranách pomníku jsou umístûny doplÀkové solitéry s lampou a vázou. Vpravo od centrálního pomníku jsou umístûny pomníãky obãanÛ sovûtské národnosti, vlevo 9 pomníãkÛ obãanÛ národnosti nûmecké. Vlastní úprava pomníãkÛ, sovûtsk˘ch i nûmeck˘ch obãanÛ, je sjednocena na Ïulové desky osazené na Ïulovém soklu a opatfiené lit˘mi kovov˘mi jmenovkami s datem úmrtí. Prostor hfibitova je doplnûn tfiemi odpoãinkov˘mi laviãkami. Pfiístupová cesta z asfaltové komunikace je zpevnûna kalen˘m kamenivem.

V 50. letech je symbolick˘ hfibitov místní organizací KSâ rekonstruován a celoroãnû udrÏován. AÏ do roku 1989 je vyuÏíván k pfiedávání pion˘rsk˘ch ‰átkÛ a oslavám Dne osvobození ãi Velké fiíjnové revoluce. Na poãátku 90. let jsou vzpomínkou nûmeck˘m obãanÛm pochovan˘ch vedle stávajícího hfibitova dodateãnû osazeny pfiízemní kfiíÏe s jejich jmény a daty úmrtí. Lesy âeské republiky, s. p., lesní správa Jeseník eviduje na pozemcích, ke kter˘m má právo hospodafiit, celkem tfii lesní hfibitovy trvale pfiipomínající období konce II. svûtové války. V‰echna pietní místa jsou vyhlá‰ena kulturními památkami âeské republiky. Snahou LâR je o tyto objekty peãovat, udrÏovat a tím dochovat odkaz na‰ich dûjin dal‰ím generacím. >< Ing. Roman Bajza lesní správa Jeseník

Historie Lesní hfibitov byl souãástí pracovního zajateckého tábora. Jeho zaloÏení je spojeno s II. svûtovou válkou, kdy odchodem vût‰iny muÏské populace nastal nedostatek pracovních sil. Do tábora jsou postupnû umisÈováni váleãní zajatci, ktefií jsou vyuÏíváni pro práci v lese, zemûdûlství ãi kamenoprÛmyslu. Vlastní tábor tvofiilo nûkolik dfievûn˘ch objektÛ na pfieb˘vání, um˘várna a hospodáfiské budovy. Obehnán byl plotem z ostnatého drátu, se vstupní bránou a stráÏními vûÏemi v rozích oplocení. V blízkosti tábora se nacházela správní budova pro stráÏní personál a ostrahu, kterou zaji‰Èovaly jednotky SS. Kapacitnû byl zaloÏen pro 60 – 80 zajatcÛ. Nebylo zvlá‰tností, Ïe se zde nacházelo 100 – 120 vûzÀÛ. Îivotní podmínky byly velmi kruté. Vûznû suÏoval hlad, tûÏká práce, nemoci, chlad i krutost stráÏcÛ. Denní dávka jídla pfiedstavovala 200 g otrubového jeãného chleba, zelná polévka, vafiené brambory a ãerná káva melta k pití. Maso, vût‰inou koÀské, bylo vzácností. Na pfielomu let 1942 – 1943 propukla v tábofie epidemie skvrnitého tyfu, které postupnû podlehlo 36 sovûtsk˘ch zajatcÛ, následnû pochovan˘ch do spoleãného hrobu. Rokem 1944 konãí první období v dûjinách tábora.

PÛvodní vzhled hfibitova

Po kapitulaci nûmecké armády v kvûtnu 1945 nastává nová kapitola v Ïivotû pohraniãí. Sudet‰tí Nûmci jsou bûhem jedné noci zbaveni ve‰ker˘ch práv, majetku i svéprávnosti. V‰ichni obãané nûmecké národnosti jsou postupnû provûfiováni a podle politické nebezpeãnosti vÛãi ãeskoslovenskému státu zafiazováni do internaãních táborÛ nebo jsou odsunuti. âást nûmeck˘ch obyvatel je soustfiedûna i do tábora v Rudohofií (Vietseifen).

LESU ZDAR

Za existence tábora v pováleãné dobû dochází k nûkolika nekontrolovateln˘m i zámûrn˘m úmrtím. Bûhem této doby umírá v tábofie 9 nûmeck˘ch obãanÛ, z nichÏ 6 náhodnû vybran˘ch je na v˘strahu pfied útûky zastfieleno. Posledním odsunem Sudetsk˘ch NûmcÛ zhasíná 18. 8. 1945 Ïivot tábora. Dfievûné konstrukce jsou postupnû rozebrány a spáleny. Na místû hfibitova se dochovává nûkolik dfievûn˘ch kfiíÏÛ s tabulkami pochovan˘ch RusÛ.

Pohled na hfibitov po rekonstrukci

8-9 / 2004

17

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 18

INSPIRACE

Div, Ïe si nepadli do náruãe Letní boufie jsou doprovázeny poryvy vûtru úctyhodné intenzity. Tu poslední nevydrÏela letitá vrba. âást jejího nahnilého kmene se vylomila a teì trãí rovnobûÏnû s hladinou rybníka. Zbytek prolámané koruny sliboval dostateãn˘ kryt ãlovûku posedlému fotografováním orlovce. S blíÏícím se podzimem se tu orlovci fiíãní objevovali stále ãastûji, pfiedvádûli svoji loveckou dovednost, s ulovenou rybiãkou zalétali k odpoãinku nebo konzumaci na skelet grafiozou umofieného jilmu. Obãas pod ním bylo k vidûní, co jim odpadlo od zobáku nebo pafiátu. Ale snad i jen pouhé tu‰ení blíÏícího se ãlovûka b˘valo pfiíãinou jejich okamÏit˘ch odletÛ. Od rozlomené vrby bylo na jilmové torzo dobfie vidût. Vûtve, které tu letní boufie rozházela, jsem snesl na hromadu a vytvofiil úhledné posezení kryté okolní zelení. TotéÏ místo si k odpoãinku vybírala i mladá srnka. Kdykoliv jsem se po bfiehu pfiiblíÏil k hromadû klestí, odcházela velmi, velmi nerada. A aby to nevypadalo na nucen˘ ústup, zvolna se pfii tom pastvila. Dravec pak vidûl uÏ na dálku chlapa nehnutû nakroãeného pfied pastvící se srnou a radûji se tomu místu vyhnul. Nevadí. UÏ zase dfiepím na vûtvích a promítám si v duchu prchavé okamÏiky, kdy o vás zvífie ví a místo útûku vás nechá témûfi milostivû nahlíÏet do svého Ïivota. Teprve pak se dá i nûjaká ta fotka udûlat. V tom rána jako v˘stfiel. Vûtev z hromady ro‰tí pode mnou praskla. Já se kácím po svaÏitém bfiehu dolÛ. Perfektní kotoul nazad. Zvednu hlavu, mám ji v úrovni té vylomené ãásti stromu. Na v˘vratu vidím pár hromádek a pod ním uÈapáno. Div jsem jí nepadl do náruãe. Vydra! Poslední záznamy o jejím v˘skytu v kraji jsou – na rok pfiesnû – staré sto let.

LESU ZDAR

Stává se, Ïe nûkterá zvífiata s dlouhodob˘m poklesem populace pfieÏívají v na‰em vûdomí jako vzácnost, aÏ se na nû nakonec zapomene. Zaãne se o nich mluvit v minulém ãase, mezitím co si nûkde Ïijí skrytû dál. Pak nûkoho napadne ovûfiit si ãetnost takového zvífiete v souãasné pfiírodû a to se neobejde bez konkrétních informací, pozorování, prostudování odborné literatury. Z domova i z ciziny. âeské vydry to mûly s upfiesÀováním své poãetnosti snadné. Roku 1982

18

8-9 / 2004

vy‰la ve Francii publikace o sledování vyder. Autorem byl Christian Bouchardy. Na Su‰icku dílko hbitû pfieloÏil Lad. Kuãera a potom staãilo ovûfiit si vyãtené informace nejen v ‰umavské pfiírodû, ale kdekoliv jinde. Pokud jsou vydfií stopy dobfie vytlaãené, rozeznávají se od ostatních snadno. Nejãastûj‰ím nálezem je trus, ménû ãast˘m pak potravní zbytky. Obojího bylo v ‰ir‰ím okolí vrby dostatek. Pod vrbou se zdrÏovala pfiíleÏitostnû, u‰lapan˘ prostor byl jen útulkem pro krátkodob˘ odpoãinek. V mûlké struÏce, pfiivádûjící po hfibetu hráze vodu k jinému rybníku, chytala plevelné rybiãky, na zídce stavidla místo podpisu pravidelnû zanechala své v˘kaly a jednou nebo dvakrát mi nechala pod v˘vratem hlavu z kapra. Poãáteãní zájem o orlovce za tûchto okolností ustoupil. K svému posezení z vûtví jsem chodil uÏ v˘hradnû vodou, podél bfiehu, abych potvÛrku pachem odrazoval co nejménû. Byla to podle v‰eho mladá vydra, která „m˘m" revírem jenom procházela. ZdrÏela se jen pár mûsícÛ. Zaãátkem prosince odcestovala neznámo kam, hledat si vhodnûj‰í prostfiedí. Dávno pfied tím se vytratili i orlovci – smûr Afrika. Jsou taÏní a tak je moÏné spatfiit je nejspí‰e na jafie nebo na podzim, jak tomu bylo i v tomto pfiípadû. Aãkoliv v loÀském roce byl jeden k vidûní na sádkách na okraji Pardubic je‰tû na svatého Mikulá‰e. >< Mirko Hain

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 19

INSPIRACE

Posvátná zvífiata Setkání s netypicky zbarven˘m Ïivoãichem bylo odjakÏiva zafiazováno do oblasti nadpfiirozena. Zvlá‰È mezi pfiíslu‰níky cechu svatého Huberta – lovci a pozdûji myslivci – nebyla nouze o zjevení bíl˘ch jelenÛ, laní, pfiípadnû jiné zvûfie, která byla pozdûji ãinûna zodpovûdnou za osud toho, kdo ji spatfiil nebo dokonce ulovil. Tak alespoÀ usuzoval tehdej‰í ‰Èastlivec nebo smolafi. Slovinsko se chlubí povûstí o Zlatorogovi, bílém kamzíkovi. Jeho domovem byly ‰títy místních vápencov˘ch Alp. Stal se symbolem národa do té míry, Ïe byl nakonec souãasn˘mi generacemi transformován do názvÛ slovinské kniÏnice, hotelu, znaãky piva.

Ale i tak mÛÏeme v pfiírodû spatfiit jedince pfieÏívající navzdory svému nápadnému bûlostnému zbarvení i nûkolik let. Jsou to zvífiata se zv˘‰enou plachostí, samotáfiská, kter˘m se podafiilo vyrovnat s pozicí jedince izolovaného vlastními soukmenovci. Jen ve zcela v˘jimeãn˘ch pfiípadech se stávají rovnocenn˘mi partnery v konkurenãním boji mezi normálnû zbarven˘mi pfiíslu‰níky svého druhu. V praxi to vypadá tak, Ïe se pfii hájení teritoria nebo získávání partnera projevují aÏ nadmíru bojovnû. Pak mají samozfiejmû moÏnost uplatnûní i pfii reprodukci. Pfii spatfiení bíle zbarveného Ïivoãicha reaguje vût‰ina z nás jednoznaãnû – albín! JenÏe pozor, takhle oznaãujeme jen nûkteré ‰lechtûné formy domestikovan˘ch ÏivoãichÛ nebo

zvífiat pûstovan˘ch pro laboratorní úãely. Îivoãich postiÏen˘ albinismem postrádá barvivo v chlupech, v pefií a ostatních rohovit˘ch ãástech svého tûla, barvivo postrádá v tomto pfiípadû i jeho oko, tedy duhovka. Proto vnímáme oko albína jako ãervené, prokrvené jemn˘mi vláseãnicemi. Netradiãní bílé zbarvení, vyvolané pouze nedostateãnou pigmentací, naz˘váme leucismem. Leucismus ponechává oko, pafiáty, spárky v pfiirozen˘ch barvách, srst a opefiení – pokud nejsou bílé – nesou typické tmavé kresby jen omezenû nebo v rÛznû odstínûn˘ch náznacích. Jmenovitû u ptákÛ b˘vá pak zoologické urãení hlavolamem odbornosti. Vidíte mrÀavého holoubka a on je to zatím bíle zbarven˘ kos s tmav˘mi kfiídly. Jindy zas proletí kfiovím tmavé tûlo s bíl˘mi kfiídly, nûco jako straãí bonsaj, a on je to zase kos. âasto máte k dispozici zlomek vtefiiny k zahlédnutí Ïivoãicha, urãit druh je fu‰ka, ale je-li to je‰tû albín nebo leucín, tak to na mnû nechtûjte. Abych nezapomnûl, ten „Zlatorog" existoval jako muzejní exponát s bílou srstí, jehoÏ „zlaté" rohy dotváfielo barevnû slunce nebo protisvûtlo, je‰tû kdyÏ vycpanina byla Ïivoucím kamzíkem – ryzím albínem. >< Mirko Hain

LESU ZDAR

Svûtlé zbarvení, netypické pro Ïivoãicha, ho pfiedem odsuzuje k zániku. B˘vá napadán pfiíslu‰níky vlastního Ïivoãi‰ného druhu, instinktivnû izolován tlupou, smeãkou, hejnem. Pro takto postiÏeného stádního tvora je pak získávání obÏivy na vlastní pûst krajnû obtíÏné. Navíc je díky svûtlému zbarvení snadno k spatfiení a stává se tudíÏ od prvního dne Ïivota pfiedmûtem zv˘‰eného zájmu predátorÛ. To je ov‰em zcela normální následek pfiirozené selekce.

8-9 / 2004

19

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 20

DISKUSE

Bavorsko reformuje státní lesy Exklusivní rozhovor s Dr. Gerhardem Schreyerem, ministersk˘m fieditelem Bavorské státní správy lesÛ (Bayerische Staatsforstverwaltung), ze dne 1. 6. 2004 Sousední Bavorsko, motor ekonomiky SRN, patfií bezesporu nejen k hospodáfisky, ale i lesnicky nejvyspûlej‰ím státÛm Evropy i svûta. O v˘voji ekonomické situace v Nûmecku informuje v rÛzné mífie i kvalitû vût‰ina medií v âR. Její závaÏné problémy se bohuÏel promítají i do situace v LH. Po reformách státních lesÛ ve spolkov˘ch zemích jako napfi. Baden-Württemberg ãi Hessen, proveden˘ch v 90. letech, pfiichází fiada i na svobodn˘ stát Bavorsko (Freistaat Bayern). Rozhodnutí reformovat státní lesy vydala jeho zemská vláda v ãele s Edmundem Stoiberem dne 6. 11. 2003 jako souãást prohlá‰ení o reformû bavorského státního sektoru s názvem „Perspektivy pro Bavorsko vytvofií ‰etfiení – reformování – investování". Do 252leté historie Bavorské státní správy lesÛ (BayStafo), fungující na principu tzv. jednotného lesního úfiadu (JLÚ), tedy slouãeného v˘konu práva na hospodafiení se státním lesním majetkem Bavorska (cca 0,76 mil. ha) a ãinnosti orgánu SSL, doplnûn˘ch o odbornou správu a poradenství pro jiné typy majetkÛ, se toto rozhodnutí zapí‰e jako v˘znamn˘ mezník. Jeho jádrem je zcela zásadní systémová zmûna, zaloÏená na oddûlení ãinnosti OSSL od v˘konu práva hospodafiení se státním lesním majetkem. V˘kon SSL tak bude pfieveden na bezmála 50 dosavadních regionálních zemûdûlsk˘ch správ, které v Bavorsku doposud zaji‰Èují pfiedev‰ím kontrolní funkce a projekãní ãinnost v zemûdûlství. V budoucnu by tak mûly b˘t pfiebudovány do ÚfiadÛ pro zemûdûlství a lesní hospodáfiství, organizaãnû zaãlenûn˘m pod Bavorské státní ministerstvo pro zemûdûlství a lesy. Obhospodafiováním státního lesa bude povûfien novû vznikl˘ podnikatelsk˘ subjekt s jedním centrálním fieditelstvím a pfiibliÏnû 40 LZ (vznik je plánován na 1. 7. 2005). Tvrdá diskuse o návrhu privatizace BayStafo vylouãila jak moÏnost vzniku akciové spoleãnosti (AG), tak spoleãnosti s ruãen˘m omezen˘m (GmbH). Koneãná právní forma nového subjektu bude obdobná formû státního podniku (Anstalt des öffentlichen Rechts). Nejenom lesní majetek, ale i nová firma tedy zÛstane plnû v rukou státu. Od reformy souãasného modelu oãekává bavorská vláda dosaÏení úsporného efektu ve v˘‰i aÏ 133 mil. EUR, kter˘ by se mûl dostavit do 10 let. Podpofien by mûl b˘t pfiedev‰ím redukcí personálu ve státním sektoru LH o cca 20 % (asi 1000 THP). V reformním kontextu dojde nejenom ke komplexní reorganizaci bavorsk˘ch státních lesÛ, ale i ke zmûnû bavorského lesního zákona.

LESU ZDAR

Na nûkolik základních otázek k tomuto tématu poskytl dne 1. 6. 2004 odpovûì ministersk˘ fieditel Bavorské státní správy lesÛ (Bayerische Staatsforstverwaltung) Dr. Gerhard Schreyer:

20

V listopadu loÀského roku do‰lo k rozhodnutí o reformû BayStafo. V bfieznu leto‰ního roku byly zvefiejnûny její základní body. Rozhodovací proces byl provázen intenzivní, velmi kontroverzní diskusí. 10. 12. 2003 se v Mnichovû dokonce konala masová demonstrace lesníkÛ (podle oficiálních odhadÛ 7-10 tis. demonstrantÛ - pozn. Z. V.) s cílem projevit nesouhlas s reformními plány.

8-9 / 2004

Jedná se z Va‰eho pohledu spí‰e o politické rozhodnutí vlády, vycházející z hospodáfiské situace Bavorska, nebo o nutné konstruktivní rozhodnutí, vycházející z eventuálních chyb souãasného modelu? Tuto otázku lze zodpovûdût jasnû: Je to primárnû politické rozhodnutí, které vedlo k této reformû. Model Jednotného lesního úfiadu (JLÚ) se osvûdãil a je za naprosto úspû‰n˘ model i pokládán. Politickou cestou se v‰ak dostal do kritiky, ponûvadÏ z pofiádkovû-právního pohledu mÛÏe vést ke konfliktÛm zájmÛ a k pfietínání zájmÛ. Model JLÚ provazuje obhospodafiování státního lesa s poradenstvím v soukromém a korporaãním lese (rozumí se i funkce OLH – pozn. Z. V.) a ãinností OSSL na v‰ech majetcích. Státní les souãasnû konkuruje na trhu (pfiedev‰ím na trhu se dfievem) soukrom˘m vlastníkÛm, z hlediska pofiádkového práva tedy mÛÏe b˘t vnímán problematicky. Také ze zákona o hospodáfiské soutûÏi EU a z postoje Spolkového úfiadu pro hospodáfiskou soutûÏ vypl˘vá kritika modelu JLÚ. Poradenskou ãinnost i v˘kon SSL jsme v‰ak organizaãnû od obhospodafiování státního lesa jasnû oddûlili. Prodej dfiíví v rámci odborné správy soukromého a korporaãního lesa nebyl a není pfiedmûtem ãinnosti BayStafo. Domnívám se proto, Ïe systém JLÚ bavorského typu mohl zÛstat zachován, protoÏe se k nûmu tato obecná pofiádkovû-právní a kartelová kritika nehodí. Dal‰í dÛleÏit˘ bod, kter˘m politika vyvolala reformu, je samozfiejmû finanãní situace. Po vichfiici „Lothar" v roce 2000

Dr. Gerhard Schreyer

(Foto: Z. Valn˘) Ministersk˘ fieditel Bavorské státní správy lesÛ (Bayerische Staatsforstverwaltung) Dr. Gerhard Schreyer se narodil 21. 7. 1939, v roce 1963 ukonãil studium na lesnické fakultû LMU (LudwigMaximilians-Universität) v Mnichovû. Po absolvování provozní praxe pÛsobil od roku 1983 na Bavorském státním ministerstvu pro zemûdûlství a lesy (Bayerisches Staatsministerium für Landwirtschaft und Forsten), kde pracoval jako vedoucí referátÛ „lesnického plánování" a „podnikové ekonomiky a v˘poãetní techniky". Od 1. 1. 1996 je v nejvy‰‰í vedoucí funkci Bavorské státní správy lesÛ.

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 21

DISKUSE spadly ceny dfiíví o cca 15 EUR za plm a od té doby se nevrátily zpût. Státní pokladna tak pfii‰la o cca 60 – 70 mil. EUR, které ministr financí nemá z ãeho kompenzovat. Tzn., Ïe se musíme z vlastního podnûtu snaÏit o nalezení dal‰ích úspor, coÏ pfiedstavuje dal‰í reformní kroky. K politick˘m cílÛm reformy patfií i slouãení úfiadÛ státní správy, ãehoÏ bude dosaÏeno vznikem ÚfiadÛ pro zemûdûlství a lesní hospodáfiství. Vy sám jste nositelem povûsti bojovníka za dne‰ní BayStafo. Nebylo by setrvání u souãasného modelu v˘hodnûj‰í? V˘hodou modelu JLU je, Ïe ten, kdo sám les obhospodafiuje, souãasnû sbírá i pfiímé praktické zku‰enosti, coÏ znamená, Ïe pfii poradenské ãinnosti a kontrolní ãinnosti v rámci v˘konu SSL nasazuje praktickou a nikoliv teoretickou laÈku. Tento dÛleÏit˘ synergick˘ efekt pak vede k velmi dobr˘m v˘sledkÛm. Nové fie‰ení bude smysluplné jen tehdy, kdyÏ bude tato v˘hoda v budoucnu pfiekonána jin˘mi v˘hodami. Oddûlen˘ model má pfiirozenû také jisté ‰ance a moÏnosti. K 1. 7. 2005 má tedy vzniknout nov˘ samostatn˘ státní podnik evropské lesnické scény s názvem „Bayerische Staatsforsten" a dvoustupÀovou organizaãní strukturou. Úkoly státní správy mají b˘t oddûleny a mají i nadále zÛstat v kompetenci ministerstva zemûdûlství. Co od nového modelu oãekáváte? Budoucí podnik bude pfii obhospodafiování státního lesa samostatnûji a svobodnûji jednat a bude ménû provázán s politick˘mi úkoly. JestliÏe chce mít politika samostatn˘ podnik, musí své úkoly stáhnout zpût a dát mu více volného prostoru; jenom tato cesta mÛÏe vést nakonec také k hospodáfiskému úspûchu. V rámci anal˘zy ekonomické efektivnosti variant jsme odhadli, Ïe reformou dosáhneme lep‰ích hospodáfisk˘ch v˘sledkÛ; pfiíãinou tomu bude v první fiadû sníÏení poãtu personálu (redukce fixních nákladÛ).

maximalizace zisku! To samé platí i pro budoucnost: Zisková orientace ano, maximalizace zisku ne. Spoleãenské úkoly jako napfi. zaji‰tûní rekreaãní a vodohospodáfiské funkce lesa, protilavinové ochrany, ochrany pfiírody a dal‰í jsou ve státním lese zohledÀovány zvlá‰tním zpÛsobem a zÛstanou také v budoucnu. Nov˘ podnik má b˘t postaven tak, aby stfiednûdobû za pfiíkladného obhospodafiování lesa a dodrÏení objemu tûÏeb zaãal odvádût zisk. To samozfiejmû nelze ze dne na den. Personál bychom chtûli zredukovat pfiedev‰ím pomocí pfiirozen˘ch odchodÛ zamûstnancÛ do penze. Potfiebujeme tedy pfiechodné období. Co se t˘ká zpÛsobu odvodu zisku, nechali jsme se inspirovat v Rakousku, kde je u ÖBf AG (Rakouské spolkové lesy, a. s. – pozn. Z. V.) následující situace: podniku zÛstává polovina zisku jako poÏitek z v˘sledku hospodafiení a druhá polovina je odvádûna vlastníkovi. Odvedení celého zisku není moÏné, protoÏe pak by podnik nebyl motivován k jeho tvorbû a tedy i tvorbû rezerv pouÏiteln˘ch v tûÏk˘ch ãasech nebo pfii zvlá‰tních investicích. Poãítá se u nového subjektu s nav˘‰ením tûÏby oproti souãasnému stavu? Ne! Vycházíme z toho, Ïe objem na‰ich tûÏeb musí lehce klesnout, neboÈ jsme v posledních letech se striktním úkolem dosáhnout zisk museli jít na absolutnû nejvy‰‰í hranici. To bylo moÏné jen z toho dÛvodu, Ïe nám trh po takovém mnoÏství dfiíví vytvofiil poptávku a toto mnoÏství odebral. V nûkter˘ch segmentech, napfi. stfiednû tlusté smrkové dfiíví, jsme ale tûÏili pfies pfiírÛstov˘ potenciál a sníÏení objemu tûÏby je tady jistû nutné. Zv˘‰ením tûÏby jin˘ch sortimentÛ nemÛÏe b˘t tento stav kompenzován. TakÏe namísto nav˘‰ení bude objem tûÏby v budoucnu lehce klesat. V âR funguje podobn˘ model oddûleného orgánu SSL a subjektu s právem obhospodafiovat státní lesní majetek, o nûmÏ víte. Dfiíví je v‰ak u LâR prodáváno asi

>>

Spojení zemûdûlsk˘ch správ s OSSL mÛÏe vést k nov˘m synergick˘m efektÛm, dÛleÏit˘m pfiedev‰ím pro venkovsk˘ prostor. Jsem toho názoru, Ïe toto je velmi dÛleÏit˘ úkol politiky EU a národní politiky. Slouãením zemûdûlsk˘ch správ s OSSL budeme moci organizaãnû i správnû (ve smyslu státní správy – pozn. Z. V.) lépe vyuÏívat podpÛrn˘ch programÛ EU. Spoleãné úkoly, jako napfi. problematika obnoviteln˘ch surovin nebo zalesÀování (ve smyslu prvního zalesnûní – pozn. Z. V.) ãi otázka dal‰ího vyuÏití nevyuÏívan˘ch zemûdûlsk˘ch ploch se nabízejí. Nová firma má b˘t orientovaná ziskovû. Oãekává se od ní pravideln˘ odvod zisku do státní pokladny?

LESU ZDAR

Se ziskovou orientací jsme pracovali jiÏ doposud. Ov‰em zisky byly kvÛli stále více klesajícím cenám dfiíví dosaÏitelné jen pfii omezení investic, jako napfi. v oblasti údrÏby cest, pûstební ãinnosti, v˘poãetní techniky a údrÏby budov. Tzn., tyto zisky byly jen zdánlivé. Kdybychom realizovali v‰echny nutné investice, nedosáhli bychom Ïádn˘ch ziskÛ. To byl také dÛvod, proã jsme museli z vlastního podnûtu omezovat personální náklady a provádût reorganizaãní zmûny. Zisková orientace byl tedy star˘ cíl. Cíl ale nebyla V Bavorsk˘ch Alpách Foto: Zdenûk Valn˘

8-9 / 2004

21

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 22

DISKUSE >> z 95 % u pafiezu. Podobn˘ model prodeje prosazuje v Nûmecku v souãasnosti napfi. pan Michael Funk s dfievafiské spoleãnosti Zellstof-Stendal GmbH. NeuvaÏujete o zmûnû zpÛsobu prodeje dfiíví u nového podniku? My jsme se jiÏ tímto tématem u souãasné BayStafo rÛznû zaobírali a tuto metodu jsme zamítli. Jsme toho názoru, Ïe prodej dfiíví u pafiezu je pro vlastníka spojen s tak pfiíli‰ velk˘mi nev˘hodami, Ïe by to nemûl ãinit. U nás se prodává dfiíví zpravidla na lesní cestû (OM). Z pohledu logistiky soustfieìujeme dfiíví na OM, kde si jej kupec odebere a transportuje na místo dal‰ího zpracovaní. OM jako logistické rozhraní v‰ak z na‰eho pohledu není dlouhodobû perspektivní a musí b˘t pfieloÏeno jinam. Tzn. na „pafiez" nebo na „bránu zpracovatele". Z na‰eho pohledu to musí b˘t „brána zpracovatele". Vlastník lesa pak musí b˘t pfiipraven optimalizovat logistick˘ fietûzec a ochoten organizovat dodávky dfiíví. Nemusí sice v‰echno zaji‰Èovat pomocí vlastní techniky a personálu, ale musí v‰e organizovat. Toto je na‰e pozice. Co povaÏujete za hlavní v˘hody a nev˘hody souãasného systému prodeje dfiíví? Musím fiíci, Ïe je tûÏké najít nûco ‰patného. Pfiirozenû musí b˘t nበsouãasn˘ model prodeje dfiíví dále rozvíjen. Zaprvé, hlavním komponentem na‰eho modelu je, Ïe dfiíví neprodáváme u pafiezu. Zadruhé, tímto chceme pochopitelnû sami dûní na trhu ztvárÀovat a ovlivÀovat. Zatfietí, musíme se v‰ak pfiizpÛsobit tomu, Ïe se struktura odbûratelÛ v˘raznû zmûnila. Dnes máme odbûratele velkého stylu s potfiebou i více neÏ jeden milión m3. Mal˘ch pilafisk˘ch provozÛ je stále ménû. To znamená, Ïe se musíme pfiizpÛsobit velk˘m odbûratelÛm, coÏ jsme jiÏ uãinili. Máme proto specialisty – dÛvûrníky velk˘ch zákazníkÛ, ktefií dfiíví pfiipravují a jeho prodej v úzké spolupráci s lesními úfiady organizují. Jako dal‰í komponentu máme dÛvûrníky speciálních zákazníkÛ (napfi. odbûratelé tlustého dfiíví aj.). Také tady se osvûdãilo, Ïe pfiíslu‰ní zákazníci nemusejí shánût jejich speciální sortimenty po jednotliv˘ch lesních úfiadech, ale mají kontaktní osobu, která prodej dfiíví zorganizuje. Tento model vedl v posledních letech k tomu, Ïe namísto pÛvodních 80 % je dnes prodáváno pouze 20 % pfies lesní úfiady a 80 % prostfiednictvím na‰ich specialistÛ. Nበsystém nemá Ïádné podstatné nev˘hody. Problémem sice mÛÏe b˘t sladûní potfieb specialistÛ s pfiedstavami lesních úfiadÛ, ale to je organizaãní otázka, kterou dobfie zvládáme. Tento systém se skuteãnû velmi dobfie osvûdãil.

LESU ZDAR

V souãasnosti realizuje BayStafo cca 2/3 v˘robních v˘konÛ ve vlastní reÏii, tzn. s vlastními dûlníky a technikou. NeuvaÏujete u nového podniku o nav˘‰ení objemu smluvních zakázek s dodavatelsk˘mi firmami? Jejich zájem by tu byl!

22

U filozofie realizace vût‰ího podílu, tzn. znaãnû pfies 50 % disponibilního objemu prací prostfiednictvím reÏijních sil, chceme nadále zÛstat. Zda-li to bude u nového podniku trvale, nemohu pfiedpovûdût. M˘m pfiáním by to ov‰em bylo, neboÈ se to velmi osvûdãilo. Solidní, vzdûlaní lesní dûlníci jsou nutní také k zachování moÏnosti interního pruÏného jednání v krizích a tûÏk˘ch ãasech. Vysok˘ standard kvality, internû propojen˘ se solidním a flexibilním managementem, nutí mít podle na‰í zku‰enosti znaãn˘ potenciál

8-9 / 2004

kvalifikovan˘ch reÏijních sil. Samozfiejmû jsou i externí dodavatelé dÛleÏití jako doplÀující ãlánek, potfiebn˘ k inovaci metod a udrÏení vzájemné soutûÏe. Myslím si, Ïe se rozdûlení reÏijních sil a podnikatelÛ v˘raznû mûnit nebude. V poslední dobû se hovofií o intenzivním tlaku myslivecké lobby, volajícímu po pronájmu reÏijních honiteb BayStafo, jako je tomu napfi. u LâR. Ve vztahu ke ‰kodám zvûfií se v‰ak souãasn˘ systém osvûdãil a doposud nemûla BayStafo dÛvod jej mûnit. (BayStafo myslivecky hospodafií na cca 84 % jí obhospodafiovaného lesa - státní les + soukrom˘ les v odborné správû). Jak bude v budoucnu vypadat myslivost u nového státního podniku? Zde je moÏno v˘raznû podtrhnout, Ïe se nበsystém hospodafiení se zvûfií v˘bornû osvûdãil! Tento systém má dvû komponenty. První: Hlavní zásadou je „les pfied zvûfií"! V konfliktních situacích musí b˘t zvûfi redukována! Ale to neznamená na nulu! Pfiírodû blízké stavby lesa je moÏné docílit i s urãit˘m stavem zvûfie. Druh˘: Nejvíce sázíme na reÏijní odlov. To ale v Ïádném pfiípadû neznamená, Ïe je kaÏd˘ kus uloven na‰imi zamûstnanci. Právû prostfiednictvím systému poplatkov˘ch lovÛ se na odlovu podílí i loveãtí hosté, ktefií postupem ãasu dosáhli 50% podílu na odstfielu ve státních honitbách. Tento instrument je flexibilní a je podstatnû pfiizpÛsobivûj‰í zásadû „les pfied zvûfií" neÏ pronájem honiteb. Tady se z na‰eho pohledu zmûna nepfiedpokládá. RovnûÏ politické zámûry ji nepfiedpokládají. Také z ekonomického pohledu se tento model vyplácí. PÛsobíte ve funkci ministerského fieditele BayStafo jiÏ osm let a disponujete bohatou praxí. Lesnické povolání je jiÏ déle v Bavorsku prezentováno jako neperspektivní. Poslední události v Bavorsku tento trend potvrzují. Jak vidíte perspektivu LH v podmínkách nové sjednocené Evropy a co byste vzkázal ãesk˘m kolegÛm? Lesnické povolání není jistû povolání, které bude v budoucnosti disponovat velk˘mi moÏnostmi zamûstnání. Les ale zÛstává a jeho v˘mûra se zvût‰uje. Také jeho v˘znam (jak ekologick˘, tak ekonomick˘) podle mého názoru roste. Úkoly spojené s pûstováním lesa a péãí o jeho stabilitu zÛstanou i v budoucnu. Jsem také pfiesvûdãen, Ïe lesy s jejich trvale udrÏiteln˘m potenciálem budou mít stále vût‰í v˘znam jako zdroj suroviny. To jest, my se dnes sice moÏná nacházíme ve velmi kritické situaci (ve vztahu k cenám dfiíví a rÛstu nákladÛ – pozn. Z. V.), ta ale snad, jak doufám, pfiedstavuje dno, od nûjÏ se v blízké dobû odrazíme opût nahoru. Domnívám se, Ïe by se mûla v âeské republice budoucí role lesa pro spoleãnost stejnû tak jako dÛleÏitost lesníkÛ prezentovat sebevûdomû. I v âR by se mûlo, podobnû jako u nás, nejenom snaÏit o lep‰í spolupráci dfievafiského prÛmyslu a LH jako tzv. „Clusteru" (anglick˘ v˘raz, v SRN ãasto pouÏívan˘ pro oznaãení komplexu „les a dfievo" – pozn. Z. V.) a o vylep‰ení politick˘ch rámcov˘ch podmínek, ale i pracovat na tom, aby se na‰e „branÏe" sama lépe prosadila a lépe prodala. >< Dûkuji za rozhovor. Zdenûk Valn˘

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 23

DISKUSE Vybrané charakteristiky BayStafo – hospodáfisk˘ rok 2002 V˘mûra hospodáfiského lesa* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .715 270 ha PrÛmûrná zásoba** . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .282 m3/ha PrÛm. pfiírÛst** . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8,3 m3/ha Zastoupení dfievin v druhové skladbû* . . . . .DB 5 %, BK 16 %, ost. list. 9 %; SM 46 %, JD 2 %, BO 18 %, ost. jehl. 4 % PrÛmûrná tûÏba** . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6,3 m3/ha TûÏba celkem* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4 626 546 m3 (12 % list.) Realizace tûÏebních v˘konÛ ve vlastní reÏii* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 % Realizace tûÏebních v˘konÛ podnikatelsk˘mi subjekty* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26 % Realizace tûÏebních v˘konÛ samov˘robou (DV¤)* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 % PrÛm. prodejní cena kulatiny (prod. ve vl. reÏii; bez DPH, EUR/m3 s.k.) * . . . .SM 58,49; BO 39,37; DB 124,19; BK 66,09 ZalesÀování (vãetnû vylep‰ování)** . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1573 ha (vã. 107 ha vylep.) ZalesÀování – celkové náklady (vãetnû vylep‰ování)** . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6060 EUR/ha Zpfiístupnûní lesa* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 m/ha ÚdrÏba cest – náklady* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 EUR/ha V˘nosy z tûÏby dfiíví* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .217 495 665 EUR V˘nosy z pfiidruÏené lesní v˘roby* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 159 104 EUR V˘nosy z myslivosti a rybáfiství* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 947 284 EUR Náklady na ochranu kultur** . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .1 839 341 EUR Dotace na v˘kon SSL a poradenskou ãinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .80 663 995 EUR Dotace na zaji‰tûní ochranné a rekreaãní fce lesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 748 342 EUR Dotace celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98 250 459 EUR V˘nosy+dotace celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .356 484 832 EUR Náklady za podnikatelské v˘kony* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .75 179 500 EUR Personální náklady THP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .110 465 594 EUR Poãet THP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2748,5 Poãet revírníkÛ na 1000 ha* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .0,67 Personální náklady na úfiednickou penzi THP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .74 231 300 EUR Personální náklady dûlníkÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .86 707 224 EUR Poãet dûlníkÛ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2392 Náklady celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .382 916 204 EUR Zisk/ztráta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .-28 661 358 EUR *pouze státní les, **státní les bez NP Bavorsk˘ les Zdroj: Bayerische Staatsforstverwaltung

Tvorba zisku/ztráty BayStafo podle V˘kazu o hospodafiení podniku (bez zohlednûní zmûn majetku) 1997 1998 1999 2000 2001 2002

(Mil. DM) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .+14,1 (Mil. EUR) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .-12,0 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .+8,1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .-37,5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .-28,7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .-44,6

Za rozhovor a milé pfiijetí patfií podûkování (vlevo Dr. Schreyer, vpravo autor).

Pozn. redakce: Ing. Zdenûk Valn˘ (nar. 1976), absolvent SL· Hranice a LDF MZLU v Brnû (1999), v letech 2002 – 2004 pÛsobil v rámci studijnû-pracovních pobytÛ v SRN, mj. i u Bavorské státní správy lesÛ, a to na úrovni lesního úfiadu a pozdûji na Odboru podnikové ekonomiky a lesní práce LWF, kde se zab˘val zejména logistikou, obchodem se dfiívím a vyuÏitím biomasy dfievin pro energetické úãely. Od 1. srpna pracuje na fieditelství LâR, v odboru obchodu a zahraniãních vztahÛ.

8-9 / 2004

LESU ZDAR

Zdroj: Bayerische Staatsforstverwaltung

23

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 24

DISKUSE

Zku‰enosti odborného lesního hospodáfie na âeskodubsku v Podje‰tûdí Hospodafiení v nestátních lesích âR je pfiedmûtem neustálého hledání nejvhodnûj‰ích metod, zpÛsobÛ a podmínek, kter˘mi chce stát pfiimût vlastníky lesa k tomu, aby ve sv˘ch lesích hospodafiili co nejlépe. Pfiíklady z praxe chci pfiispût k ujasnûní pravomocí a povinností odborného lesního hospodáfie (OLH) ve vztahu k majiteli lesa, orgánu státní správy (SSL) i vefiejnosti a najít zpÛsob, jak zamezit drancování v lesích drobn˘ch vlastníkÛ. se zvût‰ovala holina vedlej‰ího porostu. V té dobû o rozloze asi 1,60 ha.

Krajina v Podje‰tûdí

Praktiky nûkter˘ch podnikatelÛ V Lesnické Práci (LP) 12/2002 popisuji zpÛsoby, kter˘mi se nûktefií podnikatelé snaÏí tûÏit dfiíví tam, kde to lesní zákon omezuje nebo zakazuje. Tyto pfiípady mají své pokraãování. Jenom zpÛsoby se vylep‰ují, nebo vym˘‰lejí jiné.

LESU ZDAR

V jednom pfiípadû ‰lo asi o 17 ha lesa s tzv. po‰kozením stromÛ náseky. Od roku 1998 do souãasné doby se zde vystfiídalo pût skuteãn˘ch majitelÛ a ãtyfii zájemci o koupi. Bûhem roku 2002 zde pÛsobili dal‰í dva majitelé. První projevil snahu o zlep‰ení stavu lesa. Zaãal s úklidem tûÏebních zbytkÛ na pasekách a zalesnil ãást holiny. JelikoÏ mohl vytûÏit jenom asi 60 m3 dfiíví, a to pouze ve slabém, polomovém dfiíví, prodal les dal‰ímu kupci. V porostu, kde chtûl tûÏit smrk, bylo totiÏ pfiedchozími majiteli nepovolenou tûÏbou vytûÏeno silné dfiíví a vznikly tak porostní mezery a holiny. SníÏilo se zakmenûní a v dÛsledku pfiibliÏování nevhodn˘mi prostfiedky po‰kozeno asi 30 % stojících stromÛ. Proto byla úmyslná tûÏba SSL zakázána. (Porost ve vûku 80 let.)

24

Nov˘ majitel nejprve ohlásil SSL zmûnu OLH. Ten spolu s majitelem naplánoval tûÏbu v borovém porostu ve vûku 79 let. Zde byly sice náseky, ale nepfiíli‰ hluboké (tûÏafii zfiejmû mûli naspûch). Porost nebyl po‰kozen vûtry ani hnilobou. To potvrdili odborníci z ÚHÚLu, ktefií vypracovali znaleck˘ posudek na základû venkovního ‰etfiení. Proto zde byla jakákoliv tûÏba zakázána. Pfiesto nov˘ majitel zaãal s tûÏbou. ZpÛsob tûÏby naznaãoval tûÏbu m˘tní úmyslnou. SSL tuto tûÏbu zastavila a dal‰í zakázala. Tímto zásahem

8-9 / 2004

JelikoÏ jsem tento pfiestupek hlásil SSL, tak jak mi urãují povinnosti z titulu lesní stráÏe, snaÏí se majitel spolu s OLH stíÏnostmi na mne docílit v˘mûny mé osoby za pfiizpÛsobivûj‰ího OLH. StíÏnosti, ve kter˘ch se snaÏí vymy‰len˘mi, nebo zkreslen˘mi argumenty dokázat moje pochybení pfii v˘konu funkce OLH jsou plné lÏí a uráÏek vÛãi mé osobû. StíÏnosti byly fiádnû pfiíslu‰n˘mi orgány pfie‰etfieny a ve v‰ech pfiípadech konstatováno, Ïe nebylo shledáno Ïádného pochybení z mé strany. Jedno se v‰ak stûÏovatelÛm podafiilo. Zasít semínko nedÛvûry podle rãení: „na kaÏdém ‰prochu pravdy trochu". Dal‰í pfiípad se t˘kal porostÛ, kde byly stromy nafiezány dvûma fiezy. ¤ezem hlavním a násekov˘m. Chybûl pouze ‰ikm˘ fiez k dokonãení technologického postupu pfii tûÏbû dfiíví. Tento zpÛsob byl vylep‰ením „ nevyhovující" metody z pfiedchozího pfiípadu, tj. nafiezáním „násekÛ". Pachatel se domníval, Ïe násek jiÏ neobstojí pfii Ïádosti o povolení tûÏby „po‰kozen˘ch" stromÛ. V tomto pfiípadû postupovali „podnikatelé" následujícím zpÛsobem. PÛvodní majitel prodal les osobû, která v rámci lesního zákona vytûÏila v‰echny m˘tní porosty. Zb˘val jedin˘, nadûjn˘ smrkov˘ porost s pfiimí‰enou (zde vzácnou) jedlí bûlokorou. Îádost o vytûÏení tohoto porostu mu byla zamítnuta hlavnû proto, Ïe nemûl v zákonné lhÛtû zalesnûné, nebo proti zvûfii a bufieni o‰etfiené paseky. Vyfie‰il to tak, Ïe napsal plnou moc na kupce z Moravy. V dobû, neÏ bude pfiepsán les v katastru nemovitostí na nového majitele, mohl kupující nakládat s lesem jako se sv˘m. Ten vzápûtí vytûÏil bez vûdomí OLH i SSL asi 80 m3 v borovém lese ve vûku 95 let, kter˘ nebyl v LHP urãen ke sm˘cení. Pak mi telefonicky ohlásil „po‰kození" stromÛ v dal‰ích porostech v˘‰e popsan˘m zpÛsobem. Pfii ‰etfiení na místû pfied policií a SSL prohlásil, Ïe podá dodateãnû trestní oznámení na neznámého pachatele pro po‰kození cizí vûci. NeÏ obdrÏel rozhodnutí SSL o moÏnosti sm˘cení nafiezan˘ch stromÛ, vichfiice zpÛsobila zlomy na plo‰e asi 3 ha. Nejcennûj‰í dfiíví z oddenkov˘ch ãástí stromÛ bylo znehodnoceno. Dfiíví v‰ak mohl majitel prodat. Na to má plné právo.

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 25

DISKUSE Asi za mûsíc dûlníci nafiezali stejn˘m zpÛsobem a posléze pokáceli zbytky v‰ech m˘tních porostÛ. Pfiitom sm˘tili i porost na plo‰e asi 0,30 ha ve vûku 43 let. Od dubna 2002 do bfiezna 2003 se tûmto zlatokopÛm podafiilo vytûÏit na plo‰e 4,50 ha asi 1400 m3 dfiíví. V jednom místû tak vznikla holina 3,40 ha. Aãkoliv jsem zde provádûl ãasté kontroly nebylo moÏné pfiistihnout pachatele pfii ãinu. Mobilní telefony a hlídky zajistily hladk˘ prÛbûh „po‰kození" stromÛ. Následnû se zjistilo, Ïe majitel dosud nepodal trestní oznámení na neznámého pachatele. Asi proto, Ïe v tu dobu byl vy‰etfiován na svobodû pro jin˘ trestn˘ ãin nám neznámého druhu. Policii se proto vyh˘bal. Ta nic nevy‰etfiovala, protoÏe nebylo oznámení. Dodateãnû jsem podal oznámení já. Nena‰el se v‰ak Ïádn˘ svûdek. I kdyÏ nejménû dvû osoby vidûly nûkteré dûlníky pfii práci a údajnû „utekly“ pfied padajícími stromy, odmítly svûdãit ze strachu pfied moÏnou mstou pachatelÛ. Pfiípad pro‰etfiuje i SSL. Ve tfietím pfiípadû ‰lo o podnikavce z Moravy, kter˘ vytûÏil asi 9 ha lesa. Z toho 7 ha bez povolení. Velká ãást tûÏby byla v porostu do 60 let. Asi dvûma pfiepisy v katastru nemovitostí se les ocitl na listu vlastnictví nemocného, bezdûtného ãlovûka, kter˘ zemfiel. Na státní náklady se musí provést asanace ploch a následné zalesnûní. Rozdílné pohledy na odborného lesního hospodáfie Bûhem svého pÛsobení jako OLH na âeskodubsku jsem dospûl k tûmto poznatkÛm. Je znaãn˘ rozdíl mezi OLH vykonávan˘m zamûstnancem LâR a ostatními. Zamûstnanec LâR je vázán kromû lesního zákona pfiísn˘mi vnitropodnikov˘mi pravidly. Ta zakazují napfi. jinou podnikatelskou ãinnost. Je kontrolován SSL a sv˘m podnikem. Zji‰tûné nedostatky v lesích drobn˘ch vlastníkÛ lesa jsou chápány jako chyby OLH v pfiípadû, Ïe nevyãerpal v‰echny moÏnosti k nápravû. Má za povinnost vykazovat evidenci tûÏeb, holin a ‰kody na porostech (polomy, kÛrovec). Toto kontroluje prÛbûÏnû i náhodnû jeho nadfiízen˘ (lesní správce + kontrolní orgán podniku). Pokud dostupn˘mi prostfiedky nedocílí nápravy u majitele lesa v pfiípadû poru‰ení lesního zákona, je povinen vûc hlásit svému nadfiízenému a SSL. OLH, kter˘ není zamûstnancem LâR, podléhá jenom kontrole SSL. Pfii tak velkém poãtu majitelÛ lesa, jako je na

âeskodubsku, není moÏné pravidelnû kontrolovat nejen vlastníky, natoÏ je‰tû OLH. ZáleÏí proto na kvalitû kaÏdé jednotlivé osoby, která tuto ãinnost vykonává. Na pfiíkladech mohu prokázat, Ïe majitel ani OLH neplní ohla‰ovací povinnost pro SSL (tûÏby, zalesnûní). Nezalesnûné holiny a nezaji‰tûné kultury v mnoha pfiípadech pfiíslu‰n˘ OLH neeviduje a nehlásí na SSL. V pfiípadû v˘skytu kÛrovce tuto povinnost ãasto vykonávám já. Tento OLH je sv˘m zpÛsobem zavázán majiteli lesa, kter˘ ho platí. Krom toho mÛÏe b˘t sám podnikatelem nebo pfiímo provázán s podnikatelsk˘m subjektem. Vût‰ina podnikavcÛ, ktefií vytûÏili nezákonn˘m zpÛsobem lesy na âeskodubsku, buì jiÏ mûla, nebo mûla pfiipraveného jiného OLH. âasto tento OLH pÛsobí jen symbolicky. Jeden OLH podal na moji osobu dokonce stíÏnost mému nadfiízenému, kde uvádí, Ïe pfiekraãuji svoji pravomoc tím, Ïe informuji majitelé lesÛ o kvalitách jednotliv˘ch podnikatelÛ, ktefií vykonávají lesnické práce pro drobné vlastníky. CoÏ by mûlo b˘t povinností dobrého odborného poradce. Sám stûÏovatel má kromû Ïivnostenského listu pro podnikání v lesnictví i Ïivnostensk˘ list na podnikatelskou ãinnost v jin˘ch oborech. Co se t˘ãe v˘kaznictví, pak se domnívám, Ïe znaãné mnoÏství vytûÏené hmoty uniká evidenci. âast˘m stfiídáním OLH na nûkolika lokalitách dochází k nepfiehlednosti ve v˘kaznictví. Nûktefií OLH nehlásí tûÏbu Ïádnou. My (OLH – LâR) napravujeme chyby tím, Ïe podle plochy v LHO ãi LHP vykáÏeme „tabulkové" mnoÏství tûÏby nebo zalesnûní. Tam, kde se stále mûní OLH, mÛÏe v‰ak dojít k úniku dat. Tím mÛÏou utrpût i celostátní údaje o mnoÏství tûÏeb a z toho tûÏeb devastaãních, nezákonn˘ch apod. V˘kazy tûÏeb, zalesnûní a v˘chovn˘ch zásahÛ zasílá na SSL nepatrné procento majitelÛ lesa. ZáleÏí tedy na iniciativû kaÏdého OLH, jak˘m zpÛsobem tyto údaje zjistí a pfiedá SSL. Pokud by vyãkával, aÏ se sám majitel pfiihlásí, jak mu pfiikazuje zákon, pak by ve vût‰inû pfiípadÛ nemûl co vykazovat. Pfiesnûj‰í údaje o zalesnûní a v˘chovn˘ch zásazích zjistíme jen díky Ïádostem o finanãní pfiíspûvky pro pûstební ãinnost. Domnívám se, Ïe OLH by v souãasné dobû mûl b˘t prodlouÏenou rukou orgánu SSL. Ta nemá dostateãn˘ poãet zamûstnancÛ na to, aby kontrolovala dodrÏování zákonÛ u takového mnoÏství vlastníkÛ lesa. Krom toho nûktefií podnikavci zamûstnávají souãasnou SSL natolik, Ïe by bylo potfiebné vyãlenit samostatnou skupinu, která by fie‰ila pfiestupkovou, ãi trestnou ãinnost tûchto subjektÛ. Souãasní podnikatelé na âeskodubsku Od roku 1993 do souãasné doby zde pÛsobilo rÛzn˘m zpÛsobem asi 48 osob, jejichÏ hlavní ãinností bylo a je nákup dfiíví za úãelem prodeje. Nûktefií kupují les i s pozemky. Asi pût podnikatelÛ (vût‰ina místních) vykazuje slu‰né v˘sledky i v pûstební ãinnosti. I kdyÏ zde jsou v kvalitû znaãné rezervy. Snaha o provedení tûchto prací s minimálními náklady vede ãasto k nekvalitním, nebo dokonce zmetkov˘m v˘konÛm.

>>

LESU ZDAR

Nejhor‰í zku‰enosti máme s podnikateli, ktefií jsou ve skuteãnosti pouze kupci a prodejci. Îivnostensk˘ úfiad dává povolení témûfi kaÏdé osobû, která podá Ïádost a splÀuje

8-9 / 2004

25

Stromy skácené neznám˘m pachatelem, vznikla tak holina o velikosti témûfi 2 ha

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 26

DISKUSE >> vûkovou hranici a jistou bezúhonnost. Îivnostensk˘ list na „Nákup za úãelem prodeje" mají proto i osoby bez odborného vzdûlání. Ti si na práci najímají dûlníky s Ïivnostensk˘m listem pro práci s motorovou pilou. Jakou uÏiteãnou ãinnost pro spoleãnost vykonávají? Koupí dfievo „nastojato", zaplatí dûlníkÛm za práci a dfievo prodá. Za kvalitu práce neruãí a pfiehled o prodaném dfiíví je tûÏké zjistit. Byly zde pfiípady, kdy za nepovolenou tûÏbu svádûl vinu majitel na dûlníky a naopak. V dosti pfiípadech nemûli dûlníci ani povolení k práci v tûÏbû dfiíví v lese. Tito podnikatelé vlastnû nevytváfiejí Ïádné nové hodnoty. Osoby, které chtûjí podnikat dlouhodobû v místû svého bydli‰tû, ãasto kupují lesy s pozemky. Ti se snaÏí odvádût dobrou práci i v pûstební ãinnosti, neboÈ to je pro nû tou nejlep‰í reklamou. Nejhor‰í zku‰enosti jsou s podnikavci, ktefií kupují lesy s pozemky po celé republice za úãelem tûÏby a prodeje dfiíví. Ti mají ãasto i „svého" OLH. Ten správn˘ vztah k lesu nemají. Po vytûÏení lesa ãasto zmizí a o vzniklé holiny se nestarají. SSL supluje detektivy a zji‰Èuje, kde se tyto osoby nacházejí. Ti ãasto nepfiebírají po‰tu nebo se zdrÏují mimo své bydli‰tû. Podle mého názoru by mûla SSL mít právo v pfiípadû nedÛvûry v majitele lesa poÏadovat zálohu (kauci) na náklady zalesnûní pfied zapoãetím tûÏby dfiíví. Kdo by tûÏil dfievo pro svoji potfiebu, by se mûl zavázat, Ïe urãité mnoÏství dfieva ve svém lese by dal doãasnû jako protihodnotu na náklady zalesnûní. Kde bude v budoucnu brát stát peníze na hospodafiení v lesích majitelÛ, ktefií z rÛzn˘ch dÛvodÛ nebudou mít finance na hospodafiení v lese? Zatím nikdo v na‰em regionu nekupuje lesy za úãelem v˘hodného uloÏení kapitálu, nebo z dÛvodu zvlá‰tního vztahu k lesu. Les totiÏ ve své dlouhodobé Ïivotnosti pfiesahující více generací není tím správn˘m pfiedmûtem pro podnikání. KdyÏ jedna generace lesy vytûÏí, zatûÏuje tím generaci pfií‰tí. To je tfieba brát v úvahu pfii snaze nûkter˘ch podnikatelÛ vytváfiet dojem, Ïe mu stát (úfiedníci) znemoÏÀuje podnikat tím, Ïe ho omezuje v tûÏbû dfiíví, které je jeho majetkem. Závûr Stále se oz˘vají hlasy rÛzn˘ch podnikavcÛ, Ïe je kaÏd˘m rokem více státních úfiedníkÛ, ktefií vym˘‰lejí nové formuláfie, kde je zapotfiebí stále více údajÛ a podpisÛ k tomu, aby majitel lesa mohl nakládat se dfiívím ze svého lesa jako se sv˘m majetkem (tûÏit dfiíví). Za to mÛÏeme podûkovat v‰em, ktefií vym˘‰lejí stále nové zpÛsoby, jak obejít zákony a pfiíslu‰né vyhlá‰ky a nafiízení. V‰e na zpÛsob: co není zakázáno, je dovoleno. Je je‰tû hodnû lidí v na‰em státû, ktefií si pletou demokracii s anarchií. Pfii tvorbû zákonÛ, mezi nûÏ patfií i zákon ã. 289/95 Sb. se nepoãítalo s tím, Ïe bude takové mnoÏství majitelÛ a podnikatelÛ v lesích, ktefií se budou chovat podobn˘mi zpÛsoby, jeÏ jsem v tomto ãlánku popsal.

LESU ZDAR

Bude záleÏet na kaÏdém lesníku, OLH a zamûstnanci SSL, jak˘m zpÛsobem pfiistoupí k zamezení tûchto ‰patn˘ch praktik. Je snadné v tomto podnikat pouze to, co je nezbytnû nutné. Nevznikají tak pro nás problémy. Ty se v‰ak za ãas objeví a to v daleko vût‰ím rozsahu.

26

8-9 / 2004

Vydrancované a nezalesnûné lesní pozemky budou zajímat vefiejnost. Budou se ptát, kdo tomu mûl a mohl zabránit a proã tak neuãinil. Z tûchto dÛvodÛ je tfieba ujednotit názor a postup pfii fie‰ení pfiestupkÛ a trestn˘ch ãinÛ nûkter˘ch podnikatelÛ v lesích a jasnûji vymezit práva a povinnosti odborn˘ch lesních hospodáfiÛ. Orgány SSL by mûly v‰ude postupovat stejn˘m zpÛsobem bez rozdílu, pod kter˘ kraj nebo obec s roz‰ífienou pÛsobností spadají. Odborní lesní hospodáfii by se mûli fiídit pfiedev‰ím lesním zákonem. V˘jimky mohou sice doporuãit, ale rozhodující právo by mûlo náleÏet SSL. OLH je v souãasné dobû mnoha vlastníky chápán jako správce jejich lesÛ. Napfiíklad pozdû zji‰tûné kÛrovcové dfiíví ze strany OLH pokládají vût‰inou za v˘hradnû jeho chybu. V pfiípadû urãení termínÛ na likvidaci kÛrovcového dfiíví nebo zalesnûní, ãi zaji‰tûní porostÛ se snaÏí smlouvat o jejich prodlouÏení. DÛvody jsou spí‰e v˘mluvy. Napfiíklad „nutnûj‰í" práce na poli, nebo zaneprázdnûnost v podnikání v jiném oboru, nemoc, ale i údajná nemoÏnost telefonního spojení s OLH apod. DÛvodem, proã jsem napsal tento ãlánek, je snaha pomoci pfii rozhodování o budoucím statutu OLH, o jeho pravomocech a povinnostech a vztahu k orgánÛm státní správy. Bylo by asi tfieba zpfiísnit v˘bûr OLH. Mûly by b˘t stanoveny mantinely, za které by OLH nemûl postoupit. Chybí také konkrétní stanovení sankcí proti OLH, ktefií nedodrÏují zákony a pfiíslu‰né vyhlá‰ky a mnohdy i napomáhají rÛzn˘m podnikavcÛm k nekal˘m praktikám za úãelem tuãn˘ch ziskÛ z nepovolen˘ch nebo nevhodn˘ch tûÏeb dfiíví. Není ani dostateãnû hodnocena neãinnost nûkter˘ch OLH. Tím, Ïe se nestarají o dodrÏování zákonÛ vlastníkem lesa nebo úmyslnû pfiehlíÏejí jejich nezákonné praktiky jsou pfiinejmen‰ím spoluzodpovûdni za tuto ãinnost. Majitelé lesÛ, ktefií se o les nestarají, si vût‰inou najímají „svého" OLH, aby pr˘ nemûli problémy. Tím ub˘vá lesÛ a tím i majitelÛ, kde provádûjí v˘kon sluÏeb OLH zamûstnanci LâR. Pokud budeme dbát na dodrÏování lesního zákona a pfiíslu‰n˘ch vyhlá‰ek, mÛÏe se stát, Ïe budeme bez práce. MÛj názor na ãinnost OLH z fiad zamûstnancÛ LâR a mimo LâR vypl˘vá ze zku‰eností v rámci revíru âesk˘ Dub na LS Je‰tûd. Nemám tím v‰ak v úmyslu propagovat svého zamûstnavatele. Podle mého názoru by v souãasné dobû mûl b˘t OLH i kontrolním orgánem, kter˘ vûci fie‰í spolu s orgánem SSL ku prospûch lesa a tedy i vlastníka. Tam, kde to tak OLH chápou, nedochází k vût‰ím ‰kodám na lese ze strany kofiistnick˘ch subjektÛ. Nebo se alespoÀ vãas na tyto praktiky pfiijde. Tento ãlánek je v˘slovnû m˘m názorem na uvedené problémy. Nemusí se shodovat s názory m˘ch nadfiízen˘ch – zamûstnancÛ LâR, s. p. >< Pavel Bradáã, revírník LâR, s. p., v˘kon OLH, LS Je‰tûd, revír âesk˘ Dub v Huse, ã. p. 32, 463 44 Sychrov tel. 485 146 102, 724 523 067

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 27

DISKUSE

NATURA 2000 z pohledu vlastníka lesa

Pohybujeme-li se v aktuálním legislativním prostfiedí (zákon ã. 289/1995 Sb. atd.) je tfieba si uvûdomit nûkteré aspekty, které mohou nastat a s nimiÏ je tfieba poãítat z pozice vlastnické struktury: • Pokud na majetku, resp. jeho ãásti bude vyhlá‰eno chránûné území v kategorii lesÛ zvlá‰tního urãení „ze zákona" (napfi. národní pfiírodní rezervace), pfiípadnû pokud se zmûní kategorie lesÛ, je vlastník povinen poÏádat o zmûnu závazného ustanovení LHP (§ 27 zákona ã. 289/1995 Sb.). • Obdobná situace rovnûÏ nastane, zmûní-li se parametry pro v˘poãet závazného ustanovení maximální nepfiekroãitelné v˘‰e tûÏeb, napfi. ve smyslu materiálu „Rámcové zásady lesního hospodafiení pro typy pfiírodních stanovi‰È v úze-

Naturov˘ biotop v Jizersk˘ch horách; foto: J. Mayová

mích soustavy NATURA 2000 v âR, MÎP 2004". Zde napfi. zv˘‰ení doby obm˘tí nutnû pfiinese sníÏení závazného ustanovení maximální nepfiekroãitelné v˘‰e tûÏeb a povede ke zv˘‰ení za‰etfien˘ch zásob dfieva v âR. • Zmûna strategie hospodafiení, posun z hospodáfiského standardu do standardu lesÛ ve zvlá‰tû chránûn˘ch územích, se projeví sníÏením ekonomického efektu hospodafiení (zejména v dÛsledku zv˘‰eného obm˘tí, vy‰‰ího podílu melioraãních a zpevÀujících dfievin, omezení pouÏívání geograficky nepÛvodních dfievin, preferencí autochtonních pro zvûfi atraktivních druhÛ dfievin, tvorby bohatû strukturovan˘ch pfiírodû blízk˘ch lesÛ, ponechávání jednotliv˘ch stromÛ pfiirozené druhové skladby na doÏití a posléze úplnému rozpadu atd.). Pro v˘poãet této ekonomické újmy není legislativní rámec, pokud by existoval a byl dÛslednû uplatÀován, stala by se „NATURA 2000" v podmínkách âR jen obtíÏnû ufinancovatelnou, aÈ jiÏ z prostfiedkÛ EU ãi státu. Dosavadní odhady MÎP na kompenzace a management v soustavû NATURA 2000 v rozsahu 400 aÏ 600 mil. Kã roãnû povaÏujeme za v˘raznû poddimenzované. • Sezónní omezení prací, napfi. v ptaãích oblastech, vylouãí fiadu bûÏn˘ch hospodáfisk˘ch technologií, zv˘‰í náklady a prohloubí sezónnost v˘roby. • V pûstební ãinnosti v dÛsledku uplatnûní v˘‰e citovan˘ch „Rámcov˘ch zásad lesního hospodáfiství pro typy pfiírodních stanovi‰È v územích Soustavy NATURA 2000 v âR" s dÛrazem na pokud moÏno pfiírodû blízkou druhovou, vûkovou a prostorovou skladbu (tvorbu bohatû strukturovan˘ch pfiírodû blízk˘ch lesÛ), pfiirozenou obnovu a v˘znam mrtvého dfieva v lesním ekosystému dojde pfieváÏnû k nárÛstu rozsahu a odbornosti pûstební péãe, která se zákonitû projeví i ve zv˘‰ené potfiebû finanãních prostfiedkÛ. • Dopad do oblasti myslivosti – moÏná omezení mysliveckého hospodafiení, zv˘‰ení nutn˘ch nákladÛ na oblast

>>

LESU ZDAR

V souãasné dobû se v souvislosti s novelou zákona ã. 114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny zaãíná realizovat proces, kter˘ povede k vyhlá‰ení zvlá‰tû chránûn˘ch území. Je to v souladu se smûrnicemi NATURA 2000, (evropská smûrnice o ptácích – 79/409/EHS a smûrnice o stanovi‰tích – 92/43/EHS). Uvedené vyhlá‰ení povede ke zv˘‰ení v˘mûry chránûn˘ch území o zhruba 5,6 % rozlohy âR, tj. ca o 4,4 tis. km2 (podle zdrojÛ MÎP) a dotkne se také nezanedbatelné plochy lesÛ hospodáfisk˘ch s rÛznou vlastnickou strukturou, kde jsou zpracovány lesní hospodáfiské plány a osnovy podle aktuální kategorizace. Vyhlá‰ení tûchto území bude mít logicky na hospodafiení vlastníkÛ dopad rÛzné intenzity. Podle aplikované smûrnice EHS a charakteru území dojde k urãit˘m omezením, pfiípadnû i k moÏné zmûnû hospodáfiské strategie se sníÏen˘m ekonomick˘m efektem hospodafiení. âást uveden˘ch moÏn˘ch omezení vstupuje na navrÏen˘ch územích v platnost jiÏ nyní (podle v˘‰e citovaného zákona, od doby zvefiejnûní návrhu vyhlá‰ení). O co se mÛÏe jednat, mÛÏeme snadno zjistit, pohlédneme-li jen letmo do sankãních poloÏek citovaného zákona (§ 87, 88), kter˘ch je nûkolik desítek. ZáleÏitosti samozfiejmû upfiesní provádûcí vyhlá‰ky.

turov˘ biotop na ·umavû; foto: J. Mayová

8-9 / 2004

27

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 28

PANORÁMA >> ochrany lesa proti zvûfií s roz‰ífiením moÏn˘ch sankãních opatfiení. Konkrétní a detailnû rozpracovaná ochranná opatfiení pro lokality soustavy NATURA 2000 budou pfiedmûtem plánÛ péãe. Orgán ochrany pfiírody mÛÏe v lokalitách soustavy NATURA 2000 vymezit ãásti, pro které bude plán péãe zpracováván do porostních detailÛ a ãástí, ve kter˘ch budou poÏadavky ochrany pfiírody dostateãnû vyjádfieny rámcov˘mi smûrnicemi hospodafiení. U novû vyhlá‰en˘ch území (mimo souãasná zvlá‰tû chránûná území /ZCHÚ/) je moÏná i smluvní ochrana, pokud na ni vlastníci pfiistoupí. Pokud vlastníci na poÏadavky smluvní ochrany nepfiistoupí, ZCHÚ se musí vyhlásit, jelikoÏ je to závazek âR vÛãi EU. Souãástí smlouvy mezi vlastníky a státní ochranou pfiírody budou konkrétní poÏadavky na péãi o dané území. Vlastníci zde budou také povinni zajistit závazky, vypl˘vající z mezievropské legislativy vÛãi tfietím osobám.

Uvedené dílãí problémové okruhy nevyãerpávají danou problematiku, coÏ ani nebylo cílem. Cílem bylo upozornit na fakt, Ïe zavedení systému NATURA 2000 v âR, coÏ je záleÏitost ve vztahu k EU obligatorní a nutná, se postupnû dotkne celé fiady aktivit v lesním prostfiedí. Jsme toho názoru, Ïe v˘razná ãást vlastníkÛ lesních majetkÛ uvedené záleÏitosti nevûnuje patfiiãnou pozornost, pfiípadnû vychází z pfiedpokladu, Ïe ke zmûnám nedojde. Soudíme, Ïe by bylo vhodné alespoÀ k nûkter˘m problémov˘m okruhÛm postupnû svolat ‰ir‰í diskusi pro objasnûní zpÛsobÛ fie‰ení (dosaÏení konsensu), a to rozhodnû dfiíve, neÏ se jednotlivé dÛsledky zaãnou projevovat v praxi. >< Prof. Ing. Jaroslav Simon, CSc., LDF MZLU Brno, e-mail:[email protected] Doc. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc., VÚLHM VS Opoãno, e-mail:[email protected]

¤ídící v˘bor programu EUFORGEN zasedal v Îidlochovicích Ve dnech 26. – 29. 5. 2004 se na zámku v Îidlochovicích konalo zasedání v˘konného v˘boru EUFORGEN, reprezentovaného zástupci 35 evropsk˘ch zemí. Program EUFORGEN vznikl jako reakce na první ministerskou konferenci o ochranû lesÛ, která se konala v roce 1990 ve ·trasburku. Byl vytvofien jako mechanismus umoÏÀující zachování a trvalé vyuÏívání lesních genov˘ch zdrojÛ evropsk˘ch lesÛ a byl uveden v platnost v roce 1994. Program má za cíl koordinovat v národním i mezinárodním mûfiítku tyto aktivity: - metody in situ a ex situ pro zachování genetické diverzity v evropsk˘ch lesích; - v˘mûna reprodukãního materiálu; - sledování procesu v ochranû genov˘ch zdrojÛ. Úãastnick˘mi zemûmi jsou prakticky v‰echny evropské zemû, národním koordinátorem za âR je Ing. Karel Vanãura (MZe). V jednotliv˘ch pracovních sekcích zastupují âR vût‰inou pracovníci VÚLHM (jehliãnany, buk a duby mírného pásma, topoly) sekci u‰lechtil˘ch listnáãÛ pak Ing. Lubomír ·álek, pracovník LâR, s. p.

Za ministerstvo zemûdûlství pfiivítal úãastníky zasedání Karel Vanãura

Zasedání v˘konného v˘boru konstatovalo, Ïe program v prvních fázích své existence splnil své poslání, stanovilo priority pro 3. fázi projektu a rozhodlo také o reorganizaci a urãit˘ch zmûnách náplnû jednotliv˘ch pracovních sekcí. Jejich poãet se pravdûpodobnû jiÏ s ohledem na moÏnosti financování zmen‰í a kromû druhovû orientovan˘ch pracovních sekcí bude nutné se více zab˘vat i informovaností a vyuÏíváním v rámci programu získan˘ch poznatkÛ v praktickém lesnictví.

LESU ZDAR

Mimo vlastní jednání pro úãastníky pfiipravili pracovníci LZ Îidlochovice polodenní exkurzi na území lesního závodu, pfii které byla vysoce ocenûna úroveÀ ãeského lesnictví i snaha o ochranu pfiírody a krajiny. ><

28

Úãastníci jednání na vrcholcích Pálavy

8-9 / 2004

Ing. Lubomír ·álek, tiskov˘ mluvãí LâR

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:18

Stránka 29

PANORÁMA

V âeské republice vydán st˘ certifikát spotfiebitelského fietûzce dfieva V polovinû roku 2004 byl vydán st˘ certifikát spotfiebitelského fietûzce dfieva. Tento milník je dÛkazem, Ïe poãet vydan˘ch certifikátÛ C-o-C stále rychle narÛstá. Prudk˘m v˘vojem není pfiekvapen˘ Ing. Josef Horák místopfiedseda PEFC âR, kter˘ tuto skuteãnost komentoval: „V˘voj odpovídá zcela realitû. Vezmeme-li v úvahu, Ïe je dnes v âR certifikováno cca 75 % lesa a pouze LâR mají více neÏ 100 smluvních partnerÛ.

V souãasné dobû vede PEFC âeská republika evidenci 105 firem, kter˘m bylo vydáno celkem 141 certifikátÛ C-o-C. Mezi tûmito firmami je 66 tûÏebních spoleãností, 35 obchodníkÛ se dfievem, 22 zpracovatelÛ dfieva, 14 pilafisk˘ch provozÛ a 2 papírenské firmy. âeská republika se tedy tímto stala pátou zemí po Nûmecku, Rakousku, Francii a ·v˘carsku, která se vydáním stého certifikátu spotfiebitelského fietûzce dfieva PEFC dostala pfies zmínûnou hranici. St˘ certifikát C-o-C byl udûlen firmû Wood Forest, s. r. o., z Ledãe nad Sázavou, která se zab˘vá zejména zpracováním jehliãnatého dfieva. Vedoucí systému spotfiebitelského fietûzce dfieva firmy Wood Forest, s. r. o., Ing. Petr Horn˘ konstatoval: „V dobû pfiípravy k certifikaci jsme nemûli odbûratele, kter˘ by certifikát pfiímo vyÏadoval. V období po certifikaci, kdy jsme je‰tû nemohli z dÛvodu dobûhu zásob v˘robky oznaãovat, nás v‰ak odbûratelé zaãali oslovovat s dotazy, zda máme certifikát. Dodáváme v˘robky slouÏící k dal‰ímu zpracování na komponenty pro rodinné domy, dále jako základ pro v˘robu desek pro nábytkáfisk˘ prÛmysl, pro papírensk˘ prÛmysl. Toto v‰e povaÏuji za oblasti, ve kter˘ch bude certifikace standardem. Certifikát je z tohoto pohledu pro nás pfiínosem a vlastnû i nutností, jsme totiÏ meziãlánek celého vznikajícího fietûzce."

Co je spotfiebitelsk˘ fietûzec dfieva Certifikace lesÛ má smysl pouze v pfiípadû, kdy se dfievo s certifikátem dostane ke koneãnému spotfiebiteli, proto je nutná certifikace v‰ech dfievozpracujících podnikÛ v celém fietûzci. Certifikace spotfiebitelského fietûzce dfieva pfiinese také harmonizaci procesÛ ve firmû, coÏ sniÏuje nutnost nestandardních fie‰ení a jasnû urãuje odpovûdnost a pravomoc v‰ech zamûstnancÛ. Normativní dokument PEFC âR CFCS 1004-1:2002 povoluje tfii moÏné varianty sledování toku dfieva: Inventární metody Metoda vstup–v˘stup: Procento dfieva z certifikovan˘ch lesÛ, které firma nakoupí od certifikovan˘ch vlastníkÛ lesÛ a zpracovatelÛ (vstup) odpovídá procentickému podílu produkce, které firma oznaãuje, Ïe pochází z certifikovan˘ch zdrojÛ (v˘stup). Metoda minimálního podílu: Firma mÛÏe oznaãovat 100 % produkce logem PEFC za pfiedpokladu, Ïe podíl dfieva z certifikovan˘ch zdrojÛ obsaÏen˘ ve v˘robku dosáhl minimálního podílu 70 %. Fyzická separace: Oddûlené zpracování a skladování dfieva z certifikovan˘ch a necertifikovan˘ch lesÛ. V pfiípadû, Ïe napfi. obchodník neporu‰uje originální balení v˘robku, z kterého je jasn˘ certifikovan˘ pÛvod dfieva, není nutn˘ dokladovat tok certifikovaného dfieva. >< Dal‰í informace poskytne: PEFC âeská republika NábfieÏní 1326, 250 01 Brand˘s nad Labem Tel.: 322 319 836, E-mail: [email protected] http://www.pefc.cz

LESU ZDAR

Je zfiejmé, Ïe poÏadavky na certifikaci spotfiebitelského fietûzce nejsou niãím mimofiádn˘m. Je také velmi dÛleÏité, Ïe ve struktufie certifikovan˘ch subjektÛ jsou zastoupeny prakticky v‰echny kategorie. Pro podnikatelské subjekty v âR byla vÏdy typická vysoká pfiizpÛsobivost. Není proto Ïádn˘ dÛvod, aby tento princip neplatil i v tomto pfiípadû." Certifikované dfiíví a fiezivo pfiitom nemá vy‰‰í cenu neÏ necertifikované, má ale ‰ir‰í spektrum potenciálních odbûratelÛ a tím se lépe uplatní na trhu.

8-9 / 2004

29

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:19

Stránka 30

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:19

Stránka 31

PANORÁMA

Îivotní trofej… Îivotní trofej má kaÏd˘ lovec ve svém loveckém pokoji a pfii pohledu na ni rozehrává znovu dûj onoho rána, ãi veãera, kdy Diana ukázala svoji pfiívûtivou tváfi a Svat˘ Hubert byl, jak se fiíká, doma. Siln˘ ‰esterák medailové hodnoty, star˘ vidlák ãi z rÛzn˘ch dÛvodÛ deformovaná trofej, tzv. rarita, tj. rÛzné pfiedstavy lovcÛ o své Ïivotní trofeji. Ve vût‰inû pfiípadÛ v‰ak vítûzí ta poslední, raritní trofej. Zvítûzila i 20. ãervna 2004 v obofie Ponû‰ice. V ranních hodinách zde zahraniãní poplatkov˘ lovec ulovil pfii ‰oulaãce v lokalitû U Huberta srnce s raritní trofejí pravidelného osmeráka. Levá lodyha je krásnû perlená, tmavá, se ãtyfimi v˘sadami. Pravá lodyha je deformovaná do strany, pravdûpodobnû po naraÏení a nese také ãtyfii v˘sady. Mezi tûmito lodyhami vyrÛstá z tfietí puãnice dal‰í, dvoucentimetrová lodyha. Vûk srnce byl odhadnut na 4 roky. Nezb˘vá, neÏ popfiát úspû‰nému lovci LOVU ZDAR. >< Miloslav Louda

Britská nadvláda nad holuby

Loveckému parkúru vládnou jiÏ nûkolik let Britové a nejinak tomu bylo i letos. Snad jen v Ïenách poru‰uje tuto nadvládu Italka Spada Katiuscia. A je tfieba zdÛraznit, Ïe umûní této kfiehké dámy, která bezpeãnû stfiílí 169 holubÛ z 200 moÏn˘ch je obdivuhodné.

Opût perfektnû fungující organizace, ‰piãkové zázemí a starost o závodníky. Tak lze charakterizovat závûrem zákulisí této podafiené akce i vzorné reprezentace âeské republiky i LesÛ âeské republiky v zahraniãí. Díky organizátorÛm i v‰em, ktefií se zaslouÏili. ><

Loni druh˘ a letos jiÏ bezpeãnû první. Spor˘ chlapík z britsk˘ch ostrovÛ George Digweed. O jeho skvûlém odhadu letu holubÛ, aÈ jiÏ asfaltov˘ch, nebo opravdov˘ch, nemÛÏe b˘t pochyb, neboÈ mu z celého 200 ks hejna uletûlo pouze 14 „kouskÛ", coÏ je pfii fyzické i psychické nároãnosti soutûÏe, místy ovlivnûné i nepfiízní poãasí, naprosto profesionální v˘kon.

Miloslav Louda

Úsmûv na tváfií, plná náruã pohárÛ a v kapse klíãky od nového automobilu ·koda Fabia sedan. Tak vypadá ocenûní nejlep‰ího z nejlep‰ích. A dokladem toho, Ïe Britové stfiílí opravdu dobfie budiÏ fakt, Ïe v první patnáctce jich bylo 7. Stejnû tak, jak ovládli seniorskou soutûÏ muÏÛ, dafiilo se v druÏstvech i Ïenám a tak stoupala klesala nad propr‰en˘m veãerem vráÏské stfielnice nejãastûji vlajka Spojeného anglického království a jejího veliãenstva královny AlÏbûty. Tfii nejlep‰í – George Digweed (GB), Mark Vessey (GB), Eric Manshoven (B)

8-9 / 2004

LESU ZDAR

Rok se s rokem se‰el a stfielnice VráÏ opût oÏila evropsk˘mi jazyky. Konalo se zde Mistrovství Evropy v loveckém parkúru s pofiadov˘m ãíslem 37. Pfiijely známé tváfie úspû‰n˘ch i ménû úspû‰n˘ch lovcÛ z loÀského ‰ampionátu a vládla zde vskutku skvûlá nálada. VÏdyÈ setkání na tûchto akcích provází vÏdycky hlavnû dobrá zábava a moÏnost posoudit umûní pfii odhadu letu asfaltov˘ch holubÛ. V neposlední fiadû je to skvûlá prÛprava pfied lovem tûch opravdov˘ch opefiencÛ – baÏantÛ, holubÛ, orebic, ad.

31

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:19

Stránka 32

PANORÁMA

Dny s Lesy âeské republiky v roce 2004 Pro dûti a jejich rodiãe byl i v tomto roce pfiipraven zajímav˘ program. Letos desetkrát si mohly dûti ovûfiit své znalosti pfiírody a svou fyzickou zdatnost v rÛzn˘ch lesích ve správû LâR. Pro 400 dûtí z brnûnsk˘ch základních ‰kol byl 1. dubna pfiipraven také program na brnûnském v˘stavi‰ti v rámci lesnického a dfievafiského veletrhu Silva Regina. 17. dubna oÏilo dûtsk˘m smíchem rekreaãní stfiedisko M·MT u obce Bûstvina, kde kromû tradiãního programu pro dûti, soutûÏní stezky v lese, ukázky v˘cviku dravcÛ, losování hlavních cen a pohádkového divadelního pfiedstavení, byla pro dospûlé úãastníky akce pfiipravena i ukázka lesnické techniky a prezentace ãinnosti LâR a CHKO Îelezné hory. Tento dûtsk˘ den byl pfiipraven ve spolupráci s pracovníky LS Ronov nad Doubravou. Dûji‰tûm dal‰ího setkání lesníkÛ s dûtmi se stal 21. kvûtna areál v˘stavi‰tû v Lysé nad Labem, kde v rámci v˘stavy Natura Viva pfiipravili pracovníci KI Brand˘s nad Labem, LS Nymburk a LS Mûlník pro dûti ze základních ‰kol v Lysé n. L. 10 stanovi‰È. Kromû poznávání lesních ÏivoãichÛ, rostlin a hub si dûti mohly vyzkou‰et sestavit napfiíklad kuláãe z jednotliv˘ch v˘fiezÛ, orientaãnû zjistit stáfií stromu spoãítáním letokruhÛ na v˘fiezu nebo pfiifiadit Ïivoãichy do lesních pater, která jsou jejich domovem. V rámci doprovodného programu festivalu dûtsk˘ch filmÛ ve Zlínû pfiipravili 2. ãervna pracovníci KI Zlín a LS Luhaãovice pro dûti stanovi‰tû plná zábavy i pouãení v pfiímûstsk˘ch lesích. Letos poprvé probûhl velmi zdafiil˘ dûtsk˘ den v areálu lázní Karlova Studánka, kde pro dûti pfiipravili poutav˘ program pracovníci LS Karlovice a uãitelé Z· v Karlovû Studánce manÏelé Patermanovi. V dopoledním programu byla pro dûti pfiipravena stezka v lesích se spoustou zajímav˘ch disciplín, kterou odpoledne vystfiídalo vyhlá‰ení hlavních cen a velmi povedené pfiedstavení praÏského divadla Minaret, které zde dûtem zahrálo pohádku O perníkové chaloupce.

LESU ZDAR

Po loÀském úspû‰ném dûtském dnu v Ratibofiicích se i letos 5. ãervna stala oddechová zóna v blízkosti ratibofiického zámku dûji‰tûm dal‰ího setkání lesníkÛ s dûtmi. Zde pfiipravené soutûÏní disciplíny mnohdy zlákaly k soutûÏení nejenom dûti, ale i jejich rodiãe. Velk˘ dík tak náleÏí za perfektní pfiípravu celé akce revírníku LS Rychnov nad KnûÏnou Hubertu Polonãekovi. Dal‰í velmi zdafiil˘ Den s LâR probûhl ve spolupráci s pracovníky KI a LS Fr˘dekMístek 18. ãervna v areálu Z· Morávka pro témûfi 400 dûtí z této a sousední Z· Ra‰kovice.

32

8-9 / 2004

Velk˘ úspûch mûl také jiÏ tradiãní dûtsk˘ den ve Staré obofie ve spolupráci s pracovníky LS Hluboká nad Vltavou pro 380 dûtí z hlubocké Z·, kter˘ se konal 22. ãervna. Letos poprvé pfiipravili 23. ãervna zajímav˘ program pro dûti ze Zlína a jeho okolí také pracovníci KI Zlín a LS Bystfiice pod Host˘nem v lokalitû ZboÏenské rybníky. Plejádu dûtsk˘ch dnÛ pak zavr‰ilo jiÏ tradiãní páté setkání v okolí hradu Valeãov v srdci âeského ráje, kde se 17. ãervence se‰lo 257 dûtí s rodiãi, aby zde strávili pohodov˘ a poprvé také opravdu letním sluncem prozáfien˘ prázdninov˘ den pln˘ smíchu a zábavy. V dopoledním programu v lese, kter˘ pfiipravili pracovníci KI Brand˘s nad Labem a LS Nymburk, si dûti ovûfiily své znalosti o lese a protáhly si tûlo pfii ‰plhu po lanû, hodu na cíl nebo fiezání dfieva. V doprovodném programu ve velkém pfiírodním amfiteátru u hradu ani letos nechybûly poutavé ukázky v˘cviku dravcÛ a stfielba ze sportovních lukÛ, kterou si v‰ichni malí i velcí zvûdavci mohli vyzkou‰et. Nezklamalo ani poprvé v plenéru uvedené pohádkové divadelní pfiedstavení „Stvofiení svûta", které dûtem pfiijeli zahrát herci praÏského divadla Minaret. Spokojené pohledy dûtí byly v‰em, kdo se na organizaci akce podíleli, velkou odmûnou. Dny s Lesy âeské republiky se setkaly u vefiejnosti s velmi kladn˘m ohlasem a troufám si fiíci, Ïe v oãích rodiãÛ a uãitelÛ, ktefií se akcí s dûtmi úãastnili, jsou lesníci lidé, ktefií to umí nejen s lesem, ale i s dûtmi. V‰em pracovníkÛm krajsk˘ch inspektorátÛ a lesních správ, ktefií se na pfiípravû akcí podíleli, tak náleÏí právem velké podûkování. >< Eva Dlabolová

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:19

Stránka 33

PANORÁMA

¤ezání dfieva a nejen to (Den s LâR na hradû Valeãov) Lesní správa Nymburk a Krajsk˘ inspektorát Brand˘s n. L. uspofiádaly v okolí hradu Valeãov nedaleko obce BoseÀ u Mnichova Hradi‰tû v sobotu 17. ãervence 2004 jiÏ tradiãní pát˘ Den s Lesy âeské republiky, s. p.

Tûsnû pfied zahájením akce jsme se pfiedstavili posluchaãÛm rádia pfiím˘m vstupem v regionálním vysílání âeského rozhlasu. V malebné krajinû âeského ráje plnilo 257 dûtí bûhem dopoledne na zhruba kilometrové trase v okolí hradu sportovnû vûdomostní disciplíny. Poznávaly listy stromÛ, paroÏí, fiezaly dfievo, ‰plhaly na lanû a provazovém Ïebfiíku, poznávaly stromy, stopy zvûfie, ptáky, rostliny, ‰i‰ky. Urãovaly, co do lesa nepatfií, strefovaly se do figurín loupeÏníkÛ. Splnûní úkolu bylo na kaÏdém stanovi‰ti potvrzeno razítkem do startovací listiny a musím poznamenat, Ïe znalosti dûtí byly ve vût‰inû pfiípadÛ lep‰í neÏ znalosti rodiãÛ ãi prarodiãÛ. Za získání v‰ech pûti razítek pak obdrÏel kaÏd˘ úãastník mal˘ dárek od LâR, s. p. – pexeso, tuÏku a samolepku a poukázku na bufitíka. Startovní ãíslo pak bylo je‰tû zafiazeno do dal‰ího slosování o 40 rÛzn˘ch cen – triãka, k‰iltovky, ply‰áci, puzzle, ledvinky, batÛÏky a kníÏky. Pro chodce se trasa vedená i skalními rozsedlinami dala zvládnout bez vût‰ích potíÏí. Hor‰í to mûli rodiãe s mal˘mi dûtmi v koãárcích, ktefií na trase dostali pofiádnû zabrat. Velkou radost nám udûlali kolegové z okolních lesních správ a inspektorátÛ. Se sv˘mi dûtmi nás totiÏ pfiijeli podpofiit z krajského inspektorátu v Liberci, dále z lesní správy z Mûlníka, Hofiic a Rychnova n. K.

Pod hradem Valeãov postavila obec BoseÀ pfied nûkolika lety pfiírodní amfiteátr vãetnû celého zázemí. Zde hofiel po cel˘ den oheÀ, na nûmÏ si kaÏd˘ úãastník mohl vysoutûÏeného bufitíka opéci. Dalo se tady zakoupit obãerstvení i pro dospûlé, dûti se mohly zhoupnout na dfievûn˘ch houpaãkách. Cel˘ den si díky sportovním lukostfielcÛm z Jaromûfie mohli malí i velcí zastfiílet ze sportovních lukÛ na namalované siluety zvûfie. A kaÏd˘ se pfiesvûdãil, Ïe Ïivit se lovem, napfiíklad lovem pomocí luku, nebylo nic jednoduchého. Vedle luãi‰tníkÛ byl pod Valeãovem i sokolník p. Straka, kter˘ kromû v˘stavky dravcÛ na berliãkách pod stromy o kaÏdém z nich nûco fiekl, ukázal zpÛsob v˘cviku, krmení, a nechal nûkteré dravce prolétnout a odváÏlivcÛm dovolil i pohlazení dravcÛ. Od 14.00 hod jsme sledovali v podání praÏského divadla Minaret divadelní pohádku „Stvofiení svûta" poprvé uvedenou v plenéru. Krásné sluneãné odpoledne a blízkost hradu Valeãov i Drábsk˘ch svûtniãek nalákala spoustu úãastníkÛ k prohlídce. >< Valeãov 2004 se povedl! ZdeÀka Hajleková, KI Brand˘s n. L.

LESU ZDAR

Poprvé o leto‰ních prázdninách se o víkendu pofiádnû ukázalo sluníãko a potvrdilo svou ãervencovou sílu.

8-9 / 2004

33

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:19

Stránka 34

PANORÁMA

Zelená stezka – Zlat˘ list 2004 Dlouhodobá spolupráce LesÛ âR, s. p., s âesk˘m svazem ochráncÛ pfiírody je pomûrnû logick˘m zavr‰ením pfiirozeného zájmu obou partnerÛ na udrÏení a rozvoji pfiírodního bohatství na‰í republiky. Jedním z nejdÛleÏitûj‰ích prvkÛ této spolupráce je v˘chovné pÛsobení na dûti. Na pfiíkladu jedné akce se lze pfiesvûdãit o prostém faktu: aktivity s dûtmi jsou pro organizátory sice nároãné, ale pfii jejich kvalitním zvládnutí jsou u úãastníkÛ velmi oblíbené a proto jsou jako jedna z moÏn˘ch forem praktické „ekologické v˘chovy" velmi pfiínosné. A navíc: úspû‰ná spolupráce bezesporu pfiispívá i ke zviditelnûní obou partnerÛ. Celostátní soutûÏ Zelená stezka – Zlat˘ list se cílenû snaÏí o podchycení co nej‰ir‰ího okruhu dûtsk˘ch pfiíznivcÛ pfiírody – nejen tedy skalních pfiírodozpytcÛ ãi budoucích „ochranáfiÛ", ale pfiedev‰ím emotivních „kamarádÛ pfiírody" (kter˘ch je samozfiejmû nejvíce a nemají Ïádn˘ vyhranûn˘ zájem o urãitou pfiírodovûdnou oblast). Proto je soutûÏ koncipována jako otevfiená v‰em zájemcÛm, zúãastnit se jí tedy mohou nejen ãlenové kolektivÛ Mlad˘ch ochráncÛ pfiírody âSOP, ale i oddíly z Pion˘ra, Brontosaura, Junáka, Tomu, ãi ‰kolní tfiídy, krouÏky DDM, a dokonce i party kamarádÛ „z ulice". JiÏ na 29 jarních postupov˘ch kolech probíhala velmi aktivní spolupráce s LâR (podûkování patfií zejména LS Jihlava, LS RoÏnov, LS Horní Blatná, LS Nasavrky, LS ·ternberk, LZ Îidlochovice, LS Spálené Pofiíãí, LS NiÏbor, LS Fr˘dlant, LS Rumburk, KI âeské Budûjovice a KI Brand˘s n. L.) a to nejen formou odborné pomoci (nejãastûji úãast lesákÛ pfiímo na kontrolních stanovi‰tích), ale i centrálním poskytnutím vûcn˘ch odmûn a finanãním pfiíspûvkem. Cel˘ jubilejní 32. roãník pfiírodovûdnû-ekologické soutûÏe pak vyvrcholil pfiedposlední t˘den v ãervnu na finálovém soustfiedûní, kdy se v moravské táborové základna Plo‰tina se‰li na Národním kole jiÏ jen ti nejlep‰í, tedy vítûzové 13 krajsk˘ch kol – celkem 206 lidí a lidiãek. Program byl tradiãnû pln˘ pfiírodovûdn˘ch aktivit – tfii dny byly vûnovány pfiírodovûdn˘m exkurzím (botanická, dendrologická, ornitologická, obojÏivelnická…) a následovaly závûreãné dva dny vûnované soutûÏní stezce.

LESU ZDAR

KaÏd˘ den probíhaly odborné pfiedná‰ky (lesní dravci, noãní obloha, vlk v pfiírodû) a navíc bylo vÏdy vyhlá‰eno „denní téma" zamûfiené na pfiírodu v zadané lokalitû (âeská republika, Nበkraj, Pfiíroda okolo nás – Zlínsk˘ kraj, Základna Plo‰tina), které soutûÏní t˘my samostatnû zpracovávaly podle svého.

34

SoutûÏní stezky byly obsazeny odborníky z tûchto oblastí: práce pro pfiírodu, plazi, meteorologie, ornitologie, savci, obojÏivelníci, astronomie, dendrologie, lesní hospodafiení, entomologie, mûkk˘‰i + kor˘‰i + ryby, ekologie/OÎP a botanika. Vysoká úroveÀ znalostí v nûkter˘ch oborech, jako na mnoha pfiedchozích roãnících, opût signalizovala pfietrvávající celkov˘ hlub‰í zájem dûtí o nûkteré „atraktivní" pfiírodovûdné oblasti (botanika, ornitologie, jednorázové akce typu „Den Zemû"), pfiesto se v‰ak v kaÏdé sledované oblasti vÏdy na‰el alespoÀ jeden mlad˘ „nad‰enec" aspirující na profesionální dráhu.

8-9 / 2004

Ke zdaru Národního kola pfiispûli z pracovníkÛ LâR zejména Mgr. Eva Dlabolová z fieditelství v Hradci Králové a Ing. Jaroslav Turek, Ing. Karel Mana a Jan Brlica z Lesní správy Luhaãovice. Stejnû jako ostatní odborníci vedli exkurze, zaji‰Èovali stanovi‰tû na soutûÏní stezce a pfiispívali k hodnocení doprovodn˘ch programÛ. ¤editelství poskytlo na Národní kolo nejen finanãní pfiíspûvek, ale také zajímavé odmûny pro první druÏstva v kaÏdé soutûÏní kategorii a hezká pexesa i upomínkové pfiedmûty pro kaÏdého úãastníka. Pro kolektivy zamûfiené „na pfiírodu" je „Zelená stezka – Zlat˘ list" jedna z mála moÏností, jak si nejen ovûfiit své znalosti, ale i setkat se s lidmi podobnû potrefen˘mi. Pro formující se mladou osobnost (tedy nejen dûti, ale i vût‰inou mladé vedoucí) má obdobná konfrontace zdánlivû „odli‰né Ïivotní orientace" znaãn˘ v˘znam. Tato akce je sv˘m celostátním zábûrem, publicitou a zapojením odborníkÛ z mnoha oblastí jednou z nejv˘znamnûj‰ích v pfiírodovûdné oblasti a proto vûfiím, Ïe „ZlaÈák" bude za dal‰í spolupráce jak M·MT, tak LâR jen vzkvétat. Poznámka: podrobné informace o akci jsou k dispozici u hlavního pofiadatele celé akce (SdruÏení Mlad˘ch ochráncÛ pfiírody âSOP, po‰tovní pfiihrádka 447, 111 21 Praha 1, tel.: 224 912 466, [email protected]). >< Michal Kulík

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:19

Stránka 35

PANORÁMA

Nové odborné publikace a knihy z oboru lesnictví a pfiíbuzn˘ch oborÛ ·kodliví ãinitelé v lesích âeska 2003/2004 Sborník referátÛ z celostátního semináfie s mezinárodní úãastí, Kostelec nad âern˘mi lesy, 31. 3. 2004. Vyd. VÚLHM Jílovi‰tû-Strnady, 2004 (darováno VÚLHM v Jílovi‰ti-Strnadech technické knihovnû LâR HK) V˘sledky lesnického v˘zkumu v Kru‰n˘ch horách v roce 2003 Sborník z celostátní konference, Teplice, 22. 4. 2004. Vyd. VÚLHM Jílovi‰tû-Strnady, 2004 (pfiidûleno Agenturou projektÛ obnovy lesa Teplice technické knihovnû LâR HK) Smrk – dfievina budoucnosti Sborník pfiíspûvkÛ ze semináfie, Svoboda na Úpou, 22. a 23. 4. 2004. Vyd. Lesy âeské republiky, s. p., Hradec Králové, 2004 (pfiidûleno technické knihovnû LâR HK) VyuÏití díla Josefa Rosenauera pro rozvoj regionu ·umavy Sborník pfiíspûvkÛ z mezinárodní konference, âesk˘ Krumlov, 13. a 14. 5. 2004, konané u pfiíleÏitosti 200. v˘roãí úmrtí Josefa Rosenauera. Sborník sleduje Ïivot a dílo pozoruhodného lesníka, vynikajícího projektanta a stavitele sloÏit˘ch vodních dûl a vodního hospodáfie. DÛraz je kladen na jeho hlavní Ïivotní dílo – Schwarzenbersk˘ plavební kanál na jiÏní ·umavû – a jeho v˘znamu pro lesní hospodáfiství a obÏivu dfievafiÛ v minulosti a pro rozvoj turismu v souãasnosti. Vyd. Lesy âeské republiky, s. p., Hradec Králové, 2004 (pfiidûleno technické knihovnû LâR) Postavení hrazení bystfiin v protierozní a protipovodÀové ochranû lesa a krajiny Sborník referátÛ ze semináfie ke 120. v˘roãí ãinnosti lesotechnick˘ch meliorací a hrazení bystfiin na na‰em území, Hejnice – Jizerské hory, 20. 5. 2004. Vyd. âeská lesnická spoleãnost v nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, Kostelec nad âern˘mi lesy, Praha, 2004 (darováno âeskou lesnickou spoleãností, Praha, technické knihovnû LâR HK) Problematika pûstování lesa v oblastech postihovan˘ch odumíráním smrkÛ Sborník referátÛ ze semináfie, Hradec nad Moravicí, 2. 6. 2004. Vyd. âeská lesnická spoleãnost v nakladatelství a vydavatelství OPTYS Opava, Praha, 2004 (darováno âeskou lesnickou spoleãností technické knihovnû LâR HK) MoÏnosti pouÏití sadebního materiálu z intenzivních ‰kolkafisk˘ch technologií pro obnovu lesa Sborník referátÛ z mezinárodního semináfie, Opoãno, 3. a 4. 6. 2004. Cílem semináfie bylo seznámit odbornou vefiejnost s poznatky o souãasn˘ch moÏnostech, perspektivû pûstování a pouÏití obalen˘ch semenáãkÛ a sazenic lesních dfievin z intenzivních ‰kolkafisk˘ch technologií, vãetnû dosavadních zku‰eností s pouÏitím tûchto v˘pûstkÛ pfii obnovû lesa. Vyd. VÚLHM – V˘zkumná stanice Opoãno v nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, Opoãno, 2004 (darováno V˘zkumnou stanicí VÚLHM v Opoãnû technické knihovnû LâR HK) Problematika zakládání obor Sborník referátÛ z celostátní konference s mezinárodní úãastí, PoslÛv Ml˘n u Doks, 11. – 12. 6. 2004. Vyd. âeská lesnická spoleãnost, Praha, 2004 (darováno technické knihovnû LâR) Lesní hospodáfiství v období roz‰ífiení EU a mezinárodní lesnické aktivity Sborník referátÛ z celostátního semináfie, Praha, 24. 6. 2004. Vyd. âeská lesnická spoleãnost v nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, Kostelec nad âern˘mi lesy, Praha, 2004 (darováno âeskou lesnickou spoleãností, Praha, technické knihovnû LâR HK) Stromové a kefiové dfieviny lesÛ a volné krajiny âeské republiky Jifií Pikula, Dagmar ObdrÏálková, Milan Zapletal, Miroslava Beklová, Jifií Pikula ml. Publikace kolektivu autorÛ vedeného RNDr. Jifiím Pikulou pfiiná‰í popis a vyob-

razení 95 hlavních pÛvodních i nepÛvodních druhÛ stromov˘ch a kefiov˘ch dfievin vyskytujících se na na‰em území. Kromû základních údajÛ o jednotliv˘ch druzích dfievin je tûÏi‰tû knihy obsaÏeno v klíãích, které slouÏí k urãení semen a plodÛ, klíãních rostlin, listÛ, pupenÛ, kÛry, borky a dfieva hlavních druhÛ dfievin. Jednotlivé dfieviny je tak moÏné urãovat podle této publikace ve vegetaãním i mimo vegetaãní období v rÛzn˘ch fázích v˘voje. Zajímavou souãástí je i srovnání podobn˘ch druhÛ, které by bylo moÏno pfii urãování zamûnit. Publikace je doplnûna rejstfiíkem vûdeck˘ch a ãesk˘ch názvÛ a je urãena nejen odborn˘m pracovníkÛm, ale také uãitelÛm, studentÛm, ochráncÛm pfiírody a v‰em zájemcÛm o pfiírodu a krajinu. Vyd. Akademické nakladatelství CERM, Brno, 2004 (zakoupeno v Lesnické práci, s. r. o., Kostelec nad âern˘mi lesy, pro technickou knihovnu LâR) Metodika tvorby lesního hospodáfiského plánu na podkladû provozní inventarizace Publikace je pfiíspûvkem k moÏnosti pouÏití alternativních metod hospodáfiské úpravy pro strukturnû bohaté lesy. Klade si za cíl pfiipravit pÛdu pro postupn˘ pfiechod od hospodafiení podle modelu normálního lesa k modelu pfiírodû blízkého hospodafiení. Projekt, v jehoÏ rámci probíhaly práce na nové metodice hospodáfiské úpravy lesa, byl v první fiadû zamûfien na národní parky. Vycházel z rozhodnutí Ministerstva Ïivotního prostfiedí âR zmûnit zpÛsob hospodafiení v jejich chránûn˘ch lesích. Není pochyb, Ïe tato metoda hospodáfiské úpravy lesa najde uplatnûní i v hospodáfisk˘ch lesích, jako je tomu v jin˘ch evropsk˘ch zemích. Vyd. Ústav pro v˘zkum lesních ekosystémÛ, s. r. o., pro Ministerstvo Ïivotního prostfiedí âR, Praha, 2004 (darováno technické knihovnû LâR)

Odborné publikace z oboru rybáfiství Stfiední rybáfiská ‰kola ve VodÀanech, jak vût‰ina ãtenáfiÛ ví, je jedinou ‰kolou tohoto druhu v celé âeské republice, pÛvodnû v celém âeskoslovensku. Kromû v˘uky ÏákÛ denního studia organizuje z povûfiením ministerstva zemûdûlství kurzy pro hospodáfie rybáfisk˘ch revírÛ. Tím, Ïe je jediná, staví uãitele odborn˘ch pfiedmûtÛ pfied nároãn˘ problém samostatnû vytvofiit základní pedagogické dokumenty a následnû uãební texty. Jak ukazuje uplynul˘ch více neÏ deset let, dovedou se s tímto problémem uãitelé vyrovnat. Za tu dobu vzniklo celkem 10 titulÛ uãebnic odborn˘ch pfiedmûtÛ, kde na‰i pedagogové hrají roli minimálnû spoluautorÛ. Nûkteré uãebnice byly uÏ pro velk˘ zájem vydány v nûkolikanásobném doplnûném ãi pfiepracovaném vydání (napfi. Nemoci ryb jiÏ tfiikrát a pfiipravuje se ãtvrté vydání). Do souãasné doby byly vydány tyto knihy: - Nemoci ryb vãetnû akvarijních - Rybáfiství ve voln˘ch vodách - Rybníkáfiství - Pstruhafiství - Hydrobiologie - Rostliny vod a pobfieÏí - Zpracování ryb - Obecné rybáfiství Bliωí informace o knihách jsou na na‰ich www stránkách. V pfiípadû zájmu je v˘hradním prodejcem sama Stfiední rybáfiská ‰kola. Pfii osobním odbûru jsou náklady niωí o po‰tovné, knihy si lze objednat na dobírku na následující adrese, nebo na www stránkách na‰í ‰koly. Kontakt Stfiední rybáfiská ‰kola VodÀany Záti‰í 480/II, 389 19 VodÀany Telefon: 383 382 410-1 Fax: 383 382 408 e-mail: [email protected] www.srs-vodnany.cz.

><

8-9 / 2004

LESU ZDAR

Pfiípravky pro lesní hospodáfiství. Poznatky z testovacích ploch Sborník z celostátního semináfie, Hradec Králové, 23. 4. 2003. Vyd. âeská lesnická spoleãnost, základní poboãka LâR Hradec Králové, ve spolupráci s LâR, s. p., Hradec Králové, 2003 (pfiidûleno technické knihovnû LâR HK)

35

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:19

Stránka 36

PANORÁMA

Národní soutûÏ ve vábení jelenÛ Loveck˘ zámek Ohrada se v sobotu 12. ãervna stal opût dûji‰tûm Národních mysliveck˘ch slavností, kdy pfii této pfiíleÏitosti probûhla i soutûÏ ve vábení jelenÛ. Pofiadateli mysliveck˘ch slavností byly: Národní zemûdûlské muzeum, redakce Myslivost, nakladatelství DONA, Lesy âR, s. p., OMS âMMJ âeské Budûjovice a dal‰í organizace, které se na v˘znamné akci podílely. Celkem 15 úãinkujících se utkalo v soutûÏi vábení jelenÛ. Mezi soutûÏícími byli jak známí „jelenáfii", tak i noví úãastníci. Na stupních vítûzÛ stanuli: Jan Niedoba s 69 body, Josef Kapras s 68 body a Petr Novák se 64 body. Absolutní vítûz si odnesl jako cenu loveck˘ tesák s rytinou a obraz fiíjícího jelena od Václava Nasvûtila spolu s dal‰ími cenami. Od LâR pfievzal povolenku k lovu daÀka. I ostatní úãinkující pfievzali vûcné ceny. Leto‰ních mysliveck˘ch slavností se úãastnilo pfies 3500 náv‰tûvníkÛ. >< Bûhem soutûÏe ve vábení jelenÛ se zcela zaplnilo nádvofií lov. zámku

Trojice na‰ich nejlep‰ích „jelenáfiÛ"; zprava: Jan Niedoba, Josef Kapras, Petr Novák

Horská kola IV. roãník závodu horsk˘ch kol pracovníkÛ LâR se uskuteãní 8. – 10. 10. 2004 na lesní správû Broumov

LESU ZDAR

Trasa je vedena po lesních odvozních cestách a sváÏnicích v okolí Janoviãek – revír RoÏmitál, v‰echny pasáÏe jsou zvládnutelné i pro ménû zdatné jezdce. Okruh v délce 10 km absolvují Ïeny 1x, muÏi podle vûku a funkce (!novû vypsané kategorie lesních správcÛ a krajsk˘ch fieditelÛ!) 2x a 3x. Prezentace probûhne na rekreaãním zafiízení RoÏmitál ã. p. 72, v pátek 8. 10. 16.00 – 20.00 hod., v sobotu 9. 10. 7.00 – 8.00 hod. Start závodu je na Janoviãkách v sobotu 11. 10. v 9.30 hod. Ubytování a stravování zaji‰Èuje pofiadatel podle pfiihlá‰ek, které

36

8-9 / 2004

Velkému zájmu náv‰tûvníkÛ se tû‰ila i expozice LâR LS Hluboká nad Vltavou, kde nechybûly v˘znamné trofeje

byly rozeslány na v‰echny organizaãní jednotky spolu s podrobn˘mi informacemi. Pfiihlá‰ky zasílejte na lesní správu Broumov, uzávûrka je 30. 9. 2004. Novinkou leto‰ního roãníku je moÏnost setrvání po cel˘ víkend, pro zájemce se v nedûli 10.10. uskuteãní spoleãn˘ pohodov˘ v˘let po okolí v délce cca 30 km. Dovolte, abych jménem pofiadatelÛ pozval Vás v‰echny majitele soukrom˘ch a pfiedev‰ím sluÏebních horsk˘ch kol, které se jiÏ staly souãástí kaÏdodenního Ïivota vût‰iny z nás, k úãasti na závodu. Mûjme na pamûti, Ïe nejde o heroické v˘kony, ale protaÏení tûla, v˘let krásnou krajinou a seznámení s kolegy z celé republiky. S pozdravem Pedálu zdar! se tû‰í zamûstnanci LS Broumov. >< Ing. Jifií Beran, fieditel závodu

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:19

Stránka 37

PANORÁMA

Stromy m˘ma oãima 2004 V leto‰ním roce probûhne jiÏ ãtvrt˘ roãník v˘tvarné soutûÏe nazvané Stromy m˘ma oãima s podtitulem:

Jak Ïije prales? Jedná se o fotografickou a v˘tvarnou soutûÏ pro v‰echny milovníky pfiírody, dospûlé i dûti bez omezení vûku. Zapojit se mohou v‰ichni, ktefií nám po‰lou své fotografie, malby kresby, ãi jiná ztvárnûní tématu do 11. 10. 2004 na adresu Spoleãnosti pfiátel pfiírody (Olbrachtova 37, 460 15 Liberec 15), spolu s vyplnûnou návratkou (jméno, kategorie, název díla, kontakt, a chcete-li své dílo vrátit ãi ponechat k dal‰ímu uÏívání Spoleãnosti pfiátel pfiírody).

SoutûÏit mÛÏete v ‰esti kategoriích:

Fotografie do 7 let Fotografie 7 – 15 let Fotografie nad 15 let Dílko do 7 let Dílko 7 – 15 let Dílko nad 15 let Díla budou vystavena pfii pfiíleÏitosti oslavy Dne StromÛ v Severoãeském Muzeu v Liberci, v‰ichni jste srdeãnû zváni na vernisáÏ, která probûhne 24. 10. 2004 od 13:00. Pro nejlep‰í díla máme pfiipraveny zajímavé ceny. Kontakt: Spoleãnost pfiátel pfiírody Olbrachtova 37, 460 15 Liberec 15 Tel.: 777 749 372 nebo 482 751 195 E-mail: [email protected] www.cmelak.cz

V mûsíci srpnu a záfií oslavili v˘znamná Ïivotní jubilea tito pracovníci LâR Padesátiny 2. 3. 3. 12. 12. 20. 23. 30.

8. 8. 8. 8. 8. 8. 8. 8.

Helena Zámeãníková Jitka Uhlíková Josef Kypta Jifiina Horváthová Jaroslava Havlátková Václav Sklenáfi ·tefan Slabej Karel ¤ezáã

LZ Boubín OI Karlovy Vary LZ Konopi‰tû LS Vítkov LZ Boubín LZ Dobfií‰ LS Franti‰kovy Láznû LS Tfiebíã

5. 5. 10. 18. 20. 20. 21. 25. 27. 28.

9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9. 9.

Petr Opr‰tûn˘ Helena Smetanová Eva Nováková Josef Kfienek Ing. Stanislav Rafaj Dalibor Du‰ek Cyril Sítek Ing. Lubomír Blinka Ing. Jifií Kopic Ing. Brigita Lindnerová

LS Prostûjov LZ Îidlochovice LS Nasavrky LS Dûãín LS Bruntál LS Vsetín LZ Îidlochovice LS Vítkov fieditelství podniku LS Horní Blatná

·edesátiny 2. 8. 5. 9. 12. 15. 26. 30. 30.

9. 9. 9. 9. 9. 9. 9.

Radomír Masák

LS Jablonec n. N.

Ing. Jaromír Latner, CSc. Franti‰ek Ptáãek Petr Kasparek Josef RÛÏiãka Josef Hladík Petr Kováfi Vûra ·imková

LS LZ LS LZ LS LS LZ

Jeseník Boubín Fr˘dek-Místek Boubín Jihlava Vsetín Dobfií‰

V‰em jubilantÛm blahopfiejeme a pfiejeme jim hodnû zdraví a spokojenosti.

Pozvánka na akce FLE âZU Praha 23. listopadu 2004 Obnova lesních ekosystémÛ Jizersk˘ch hor

Vûdeckou konferenci s exkurzí na zkusné plochy s introdukovan˘mi dfievinami pofiádá FLE âZU Praha; okruhy témat: Douglaska , jedle obrovská a dal‰í hospodáfisky v˘znamné druhy, vyuÏití introdukovan˘ch dfievin v imisních oblastech, vyuÏití introdukovan˘ch dfievin pfii rekultivacích a pfii tvorbû krajiny; odborn˘ garant: Prof. Ing. Vilém Podrázsk˘, CSc.; organizaãní garant: Ing. Pavla Neuhöferová, CSc.; kontakt: [email protected]; zaãátek a místo: 9.30 hod., zámek v Kostelci nad âern˘mi lesy.

Vûdeckou konferenci pofiádá FLE âZU Praha; okruhy témat: po‰kození a degradace lesních ekosystémÛ, moÏnosti obnovy lesních porostÛ, melioraãní opatfiení a cílov˘ stav lesního hospodáfiství; odborn˘ garant: Prof. Ing. Vilém Podrázsk˘, CSc.; organizaãní garant: Ing. Pavla Neuhöferová, CSc.; kontakt: [email protected]; zaãátek a místo: 9.30 hod., zámek v Kostelci nad âern˘mi lesy.

LESU ZDAR

10. – 11. listopadu 2004 Introdukované dfieviny a jejich produkãní a ekologick˘ v˘znam

8-9 / 2004

37

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:19

Stránka 38

PANORÁMA

Kdo byl Franti‰ek Haydemon? V fiíjnu roku 2001 Vala‰ské muzeum v pfiírodû v RoÏnovû pod Radho‰tûm ve spolupráci s Lesy âeské republiky, s. p., a s Národním zemûdûlsk˘m muzeem v Praze, pracovi‰tû Ohrada u Hluboké nad Vltavou, zaãalo pfiipravovat rozsáhlou expozici „V˘voj lesnictví v ãesk˘ch zemích". Pfii heuristické práci kvÛli scénáfii expozice ãlenové realizaãního kolektivu narazili na záhadu, která, aã celkem vyfie‰ena, není dosud zodpovûzena úplnû. V lesnické expozici muzea v Ohradû chovají fotokopii reprodukce titulního listu rukopisu „Waldamtlichts Bauholz Haupt Schätzungs Buch" (Hlavní odhadní kniha stavebního dfiíví) od lesmistra Franze Haydemona. Autofii plánované expozice se nechtûli spokojit s reprodukcí titulního listu nedostupného rukopisu, a tak se pídili „ad fontes". Za LâR se iniciativy chopil Ing. Jan Duha, za Vala‰ské muzeum v pfiírodû Dr. Radek Hasalík. Ing. Duha na‰el v dosti známé, ale málo dostupné publikaci Dr. Josefa NoÏiãky „Pfiehled v˘voje na‰ich lesÛ" (1957) odkaz na ZLA JindfiichÛv Hradec. Fondy b˘valého Zemûdûlsko-lesnického archivu jsou dnes chovány ve Státním oblastním archivu v Tfieboni, pracovi‰tû JindfiichÛv Hradec. Tam se vûci na podzim roku 2003 ujala paní Dr. Sylva ¤efiichová, která rukopis nakonec na‰la v nezpracovan˘ch fondech. Zjistila, Ïe se jedná o opis rukopisu sepsaného pÛvodnû Franzem Haydemonem v letech 1779 – 1796. PÛvodní rukopis byl snad uloÏen u Johanna Drablera (Drablera, ostré s) v Brnû. Paní Dr. ¤efiichová také upozornila, Ïe opis mohl b˘t pofiízen nûkter˘m z ãlenÛ lesnické rodiny WachtlÛ, ktefií v minulosti pfii‰li ze Slezska a usadi-

li se na Jindfiichohradecku. Existenci Franti‰ka Haydemona máme potvrzenu také ve fondech Zemského archivu v Opavû, pracovi‰tû Olomouc, v nichÏ pan Dr. Lapãík na‰el jin˘ HaydemonÛv (HaydemannÛv), tentokrát podepsan˘, rukopis „Popis panství hranického", shodou okolností také z roku 1779. Kdo byl Franti‰ek Haydemon? Z toho co víme, mÛÏeme usoudit, Ïe patfiil ke generaci zakladatelÛ odborné lesnické profese v ãesk˘ch zemích, byl zfiejmû vrstevníkem jiného, mnohem známûj‰ího, lesmistra Johanna Ignaze Ehrenwertha (1740 – 1834), zakladatele nejstar‰í mistrovské ‰koly lesnické v habsburské monarchii (1773) v Blatnû u Chomutova, a lesního inÏen˘ra Josefa Rosenauera (1735 – 1804), jenÏ projektoval tzv. Schwarzenbersk˘ prÛplav, umoÏÀující spojení povodí Vltavy s povodím Dunaje a dopravu ‰umavského dfiíví do hlavního mûsta monarchie Vídnû. AlespoÀ jist˘ ãas pÛsobil Franti‰ek Haydemon v Hranicích na Moravû. Nic víc v‰ak o nûm nevíme. Pátrání pokraãuje… ><

LESU ZDAR

Radek Hasalík ãlen realizaãního kolektivu pro pfiípravu expozice za Vala‰ské muzeum v pfiírodû

38

Titulní list

8-9 / 2004

Mûfiení v˘‰ek

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:19

Stránka 39

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:19

Stránka 40

Co zb˘vá dodat Jan Evangelista Chadt-·evûtínsk˘ a Lysice Vyhlá‰ení památného stromu J. E. Chadta-·evûtínského – celostátní semináfi a vlastní vyhla‰ovací akt konan˘ v Lysicích dne 27. kvûtna 2004. Strom a ãlovûk od pradávna patfiili k sobû. âlovûku strom poskytoval úkryt, stavební materiál, palivo, plody k obÏivû a slouÏil jako hlavní zdroj pro lidské potfieby materiální i duchovní povahy. Strom hrál v témûfi kaÏdé kultufie v˘znamnou roli jako hluboce mystick˘ symbol, v nûkteré to byl alespoÀ urãující estetick˘ krajinn˘ prvek. Vût‰ina druhÛ stromÛ v pfiirozen˘ch podmínkách sv˘m vûkem zdaleka pfiesáhne trvání jedné lidské generace, nejstar‰í dosud Ïijící strom na svûtû – borovice osinatá (pinus aristata var. longaeva), jiÏ vesele rostl v kalifornském pohofií White Mountains, kdyÏ v Evropû panovala mlad‰í doba kamenná a z textÛ Bible neexistovalo je‰tû ani slovo. Stromy sv˘mi ãasto impozantními rozmûry a tvary vytváfiejí genius loci mnoha památn˘ch a neobvykl˘ch míst. Je tedy nasnadû, Ïe nûkteré stromy se stanou mlãenliv˘mi svûdky nûjaké v˘znamné události ãi zaujmou svou jedineãností, a jsou pak vyhlá‰eny jako stromy „památné" (úfiednû podle zákona 114/92 Sb., o ochranû pfiírody a krajiny) nebo „v˘znamné". Jiné stromy jsou pojmenovány po v˘znaãné osobnosti a nesou si pak se svou dlouhovûkostí i její Ïivotní pfiíbûh. SvÛj památn˘ strom má v Lysicích na Blanensku od konce kvûtna tohoto roku i Jan Evangelista Chadt-·evûtínsk˘, velk˘ lesnick˘ spisovatel, praktick˘ lesník a pedagog. Je s podivem, Ïe J. E. Chadt-·evûtínsk˘ dosud svÛj strom, tedy strom, kter˘ by na jeho poãest nesl jeho jméno, dosud nemûl, vÏdyÈ byl autorem první souhrnné publikace na toto téma u nás s názvem: „Staré a památné stromy v zemích ãesk˘ch" z roku 1908, kde vzpomíná také mimo jiné na „krásn˘ Svícnov˘ smrk u Lysic u Rájce na Moravû v obofie daÀãí". Tento strom po Chadtovi pojmenován nebyl, neboÈ jiÏ neexistuje, ale na‰tûstí iniciátofii a organizátofii akce – âeská lesnická spoleãnost, jmenovitû tajemník âLS Ing. Pavel Kyzlík, Lesy âeské republiky - Lesní správa Ti‰nov a obec Lysice – objevili v pfiírodní památce Lysická obora jiného impozantního jedince (smrk, obvod kmene 432 cm, v˘‰ka 39 m, objem kmene cca 17,90 m3, vûk 170 let), jenÏ byl pro zam˘‰lenou akci vhodn˘. Slavnostnímu vyhlá‰ení památného stromu pfiedcházel semináfi ke stejnému tématu pro asi padesát úãastníkÛ, (v˘znamnû byla zastoupena zvlá‰tû LS Ti‰nov), kde zaznûlo mnoÏství referátÛ vztaÏen˘ch k osobû J. E. Chadta·evûtínského, k samotné obci Lysice, nádhernému Lysickému zámku, b˘valé obofie a k v˘znamn˘m a památn˘m stromÛm obecnû. Po ukonãení semináfie probûhl v zámecké obofie vlastní akt vyhlá‰ení památného stromu, jemuÏ byl pfiítomen hejtman Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek, kter˘ spoleã-

nû s posledním znám˘m potomkem lesnického spisovatele, rovnûÏ lesníkem, Janem Chadtem z lesního závodu Kladská, provedl vyhla‰ovací rituál – pfiestfiiÏení stuhy symbolicky poutající kmen mohutného smrku. PfiipomeÀme ve struãnosti základní faktografické údaje ze Ïivota Jana Evangelisty Chadta-·evûtínského: Narodil se 26. února 1860 v lesovnû Kubova HuÈ pod Boubínem na ·umavû, kde jeho otec slouÏil jako schwarzenbersk˘ revírník. Obecnou ‰kolu nav‰tûvoval v ·evûtínû u Hluboké nad Vltavou (odtud jeho literární pseudonym ·evûtínsk˘) a poté vy‰‰í reálku v Písku. Odbornou lesnickou praxi absolvoval pilnû u svého otce a mohl proto v roce 1881 absolvovat niωí státní zkou‰ku lesnickou. Na rÛzn˘ch funkcích a rÛzn˘ch polesích pak slouÏil do roku 1898, kdy jiÏ ve funkci správce polesí absolvoval státní zkou‰ku pro lesní hospodáfie. Jako pedagog pÛsobil Chadt na Vysoké ‰kole lesnické v Praze, kde získal v roce 1920 docenturu dûjin lesnictví a myslivosti. Svou praktickou odbornou pouÈ zakonãil na polesí Obora na domou‰ickém panství v roce 1923, kdy jako vrchní lesní správce ode‰el do v˘sluÏby. Ve své praktické ãinnosti se Chadt jako lesní hospodáfi zab˘val pfiedev‰ím pfiirozenou obnovou listnat˘ch porostÛ, zakládáním zmlazovacích seãí veden˘ch od severu k jihu, zalesÀováním rozsáhl˘ch kalamitních holin a dal‰ími odborn˘mi prácemi ve ‰kolkafiství, semenáfiství atd. V‰echny získané odborné zku‰enosti pfienesl Chadt do své ãinnosti literární a publikaãní, která daleko pfievy‰uje jeho nemal˘ odkaz z provozní praxe. Spisovatel to byl velice plodn˘, psát zaãal jiÏ jako osmnáctilet˘. Kromû samostatn˘ch odborn˘ch spisÛ uvefiejnil v rozliãn˘ch ãasopisech více neÏ 500 ãlánkÛ z oboru lesnického, mysliveckého, pfiírodovûdeckého a zejména z dûjin lesnictví a myslivosti. Z nejv˘znamnûj‰ích jeho dûl vzpomeÀme „Dûjiny lesÛ a lesnictví" vydané nákladem autora v Písku roku 1913 s 250 ilustracemi, tfiemi mapami ãetn˘mi pfiílohami (1121 stran) a Dûjiny lovu a lovectví (1909 Louny). J. E. Chadt-·evûtínsk˘ zemfiel uprostfied pilné práce 15. bfiezna 1925 v Krãi u Prahy. JiÏ za svého Ïivota byl mnohokrát oceÀován, byl vyznamenán napfi. 37 ãestn˘mi medailemi. Po jeho smrti byla jeho památka a odkaz uctûn zbudováním památníku na lesnickém Slavínu na ‰kolním lesním podniku lesnické fakulty MZLU v Brnû. Chadta rovnûÏ pfiipomínají pamûtní desky na myslivnû Obora u Vinafiic a na budovû b˘valé lesní správy na ·umavû v Horní Vltavici. A dnes má také koneãnû a zaslouÏenû svÛj památn˘ strom v Lysicích. ><

LESU ZDAR

redakce

40

8-9 / 2004

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:19

Stránka o3

Lesu Zdar 8-9

16.9.2004

16:17

Stránka o4

2004

08-21-01-/0001

ROK SMRKU Lesy k uÏívání, lesy k uÏitku