A001 Zastavěné území A002 Plochy výroby A003 Plochy občanského vybavení... 4

Katalog jevů – Obsah

OBSAH Úvod

Jevy dle vyhlášky, část A A001 Zastavěné území ................................................................................................................................................. 1 A002 Plochy výroby ...................................................................................................................................................... 3 A003 Plochy občanského vybavení .............................................................................................................................. 4 A004 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území ................................................................. 5 A005 Památková rezervace včetně ochranného pásma .............................................................................................. 7 A006 Památková zóna včetně ochranného pásma ...................................................................................................... 8 A008 Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma ...................................................... 9 A009 Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma ....................................... 10 A010 Památka UNESCO včetně ochranného pásma ................................................................................................ 11 A011 Urbanistické hodnoty ......................................................................................................................................... 12 A011/01 Celoměstské centrum................................................................................................................................... 13 A011/02 Pásma města ............................................................................................................................................... 14 A011/04 Městská a lokální centra, obchodně společenská centra s regionálním dosahem, nákupní centra ............ 15 A011/05 Historická jádra bývalých samostatných obcí .............................................................................................. 16 A011/06 Struktura zástavby........................................................................................................................................ 17 A011/07 Specifická území .......................................................................................................................................... 18 A011/08 Územní celky s homogenní výškou zástavby .............................................................................................. 19 A011/10 Cenné urbanistické soubory ......................................................................................................................... 20 A011/11 Pohledové horizonty ..................................................................................................................................... 22 A011/13 Pohledově exponované svahy ..................................................................................................................... 24 A011/15 Kompoziční osy ............................................................................................................................................ 25 A011/16 Výrazné terénní útvary ................................................................................................................................. 27 A011/17 Souvislé plochy zeleně ................................................................................................................................. 28 A011/18 Hodnotné plochy zeleně ............................................................................................................................... 29 A011/19 Přírodní osy zeleně ...................................................................................................................................... 31 A011/20 Vývoj sídelní struktury a využívání území .................................................................................................... 32 A013 Historicky významná stavba, soubor ................................................................................................................. 33 A014 Architektonicky cenná stavba, soubor ............................................................................................................... 34 A014/01 Architektonicky cenná stavba, soubor.......................................................................................................... 35 A014/02 Příklady realizovaných staveb ...................................................................................................................... 37 A015 Významná stavební dominanta ......................................................................................................................... 38 A016 Území s archeologickými nálezy ....................................................................................................................... 40

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012


A016/01 Území s archeologickými nálezy .................................................................................................................. 41 A016/02 Významné archeologické plochy .................................................................................................................. 42 A017 Oblast krajinného rázu a její charakteristika ..................................................................................................... 44 A018 Místo krajinného rázu a jeho charakteristika ..................................................................................................... 45 A019 Místo významné události ................................................................................................................................... 46 A020 Významný vyhlídkový bod ................................................................................................................................. 48 A021 Územní systém ekologické stability .................................................................................................................. 50 A022 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou ................................................... 51 A023 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou ...................................................... 52 A026 Chráněná krajinná oblast včetně zón ................................................................................................................ 53 A028 Přírodní rezervace včetně ochranného pásma ................................................................................................. 54 A029 Národní přírodní památka včetně ochranného pásma ...................................................................................... 55 A030 Přírodní park ...................................................................................................................................................... 56 A031 Přírodní památka včetně ochranného pásma ................................................................................................... 57 A032 Památný strom včetně ochranného pásma....................................................................................................... 58 A034 NATURA 2000 - evropsky významná lokalita ................................................................................................... 59 A036 Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem .................................... 60 A037 Lesy ochranné ................................................................................................................................................... 61 A038 Lesy zvláštního určení....................................................................................................................................... 62 A040 Vzdálenost 50 m od okraje lesa ........................................................................................................................ 63 A041 Bonitovaná půdně ekologická jednotka ............................................................................................................. 64 A042 Hranice biochor ................................................................................................................................................. 66 A043 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti .................................................................................... 67 A044 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem ................................................................. 68 A046 Zranitelná oblast ................................................................................................................................................ 69 A047 Vodní útvar povrchových, podzemních vod ...................................................................................................... 70 A048 Vodní nádrž ....................................................................................................................................................... 72 A049 Povodí vodního toku, rozvodnice ...................................................................................................................... 73 A050 Záplavové území ............................................................................................................................................... 74 A051 Aktivní zóna záplavového území ....................................................................................................................... 75 A052 Území určená k řízeným rozlivům povodní ....................................................................................................... 77 A053 Území zvláštní povodně pod vodním dílem ...................................................................................................... 78 A054 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany........................................................................................................... 79 A057 Dobývací prostor ............................................................................................................................................... 81 A058 Chráněné ložiskové území ................................................................................................................................ 82 A060 Ložisko nerostných surovin ............................................................................................................................... 83 A061 Poddolované území........................................................................................................................................... 84



A062 Sesuvné území a území jiných geologických rizik ............................................................................................ 85 A063 Staré důlní dílo .................................................................................................................................................. 86 A064 Staré zátěže území a kontaminované plochy ................................................................................................... 87 A065 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ............................................................................................................... 88 A066 Odval, výsypka, odkaliště, halda ....................................................................................................................... 90 A067 Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma ............................................................... 91 A068 Vodovodní síť včetně ochranného pásma ........................................................................................................ 92 A069 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma ...................................... 94 A070 Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma............................................................................................ 96 A071 Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma ................................................................................................... 98 A072 Elektrická stanice včetně ochranného pásma ................................................................................................... 99 A073 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma .......................................... 100 A074 Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma ............................. 102 A075 Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma .................................................................. 104 A077 Ropovod včetně ochranného pásma .............................................................................................................. 106 A078 Produktovod včetně ochranného pásma......................................................................................................... 108 A079 Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma ............................................................ 110 A080 Teplovod včetně ochranného pásma .............................................................................................................. 111 A081 Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma ...................................................................... 112 A082 Elektronické komunikační vedení včetně ochranného pásma ........................................................................ 114 A083 Jaderné zařízení .............................................................................................................................................. 116 A084 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami ........................ 117 A085 Skládka včetně ochranného pásma ................................................................................................................ 118 A086 Spalovna včetně ochranného pásma .............................................................................................................. 119 A087 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma ............................................... 120 A087/01 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma .......................................... 121 A087/02 Zařízení na nakládání s druhotnými surovinami a odpady ........................................................................ 122 A088 Dálnice včetně ochranného pásma ................................................................................................................. 123 A089 Rychlostní silnice včetně ochranného pásma ................................................................................................. 124 A090 Silnice I. třídy včetně ochranného pásma ....................................................................................................... 125 A091 Silnice II. třídy včetně ochranného pásma ...................................................................................................... 126 A092 Silnice III. třídy včetně ochranného pásma ..................................................................................................... 127 A093 Místní a účelové komunikace .......................................................................................................................... 128 A094 Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma .................................................................................. 130 A095 Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma ................................................................................. 132 A096 Koridor vysokorychlostní železniční trati ......................................................................................................... 134 A097 Vlečka včetně ochranného pásma .................................................................................................................. 135



A098 Lanová dráha včetně ochranného pásma ....................................................................................................... 136 A099 Speciální dráha včetně ochranného pásma .................................................................................................... 137 A100 Tramvajová dráha včetně ochranného pásma ................................................................................................ 138 A102 Letiště včetně ochranných pásem ................................................................................................................... 139 A103 Letecká stavba včetně ochranných pásem ..................................................................................................... 140 A104 Vodní cesta ..................................................................................................................................................... 141 A105 Hraniční přechod ............................................................................................................................................. 142 A106 Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka .................................................................................. 143 A107 Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma .......................................................................... 144 A109 Vymezené zóny havarijního plánování ........................................................................................................... 145 A110 Objekt civilní ochrany ...................................................................................................................................... 146 A111 Objekt požární ochrany ................................................................................................................................... 147 A112 Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ................................................................................ 148 A112/01 Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky........................................................................... 149 A112/02 Objekt důležitý pro plnění úkolů Městské policie HMP .............................................................................. 150 A113 Ochranné pásmo hřbitova, krematoria ............................................................................................................ 151 A113/01 Ochranné pásmo hřbitova, krematoria ....................................................................................................... 152 A113/02 Pietní místa a válečné hroby ...................................................................................................................... 153 A114 Jiná ochranná pásma ...................................................................................................................................... 154 A115 Ostatní veřejná infrastruktura .......................................................................................................................... 155 A116 Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel..................................................................................................... 156 A117 Zastavitelná plocha ......................................................................................................................................... 157 A118 Jiné záměry ..................................................................................................................................................... 160 A118/01 Území s velkým rozvojovým potenciálem .................................................................................................. 161 A118/03 Záměry na provedení změn v území .......................................................................................................... 162 A118/04 Vybraná ÚR ................................................................................................................................................ 164 A119 Další dostupné informace................................................................................................................................ 165 A119/01 Územně plánovací podklady - územní a urbanistické studie ..................................................................... 166 A119/02 Ostatní podklady a ověřovací studie zpracované URM ............................................................................. 168 A119/03 Územně plánovací dokumentace ............................................................................................................... 169 A119/04 Ochranná hluková pásma letiště ................................................................................................................ 171 A119/05 Radonový index lokality.............................................................................................................................. 172 A119/06 Kolektory .................................................................................................................................................... 173 A119/07 Úroveň cen stavebních pozemků ............................................................................................................... 174 A119/08 Vlastnické poměry ...................................................................................................................................... 175 A119/09 Úroveň nájmů kancelářských ploch ........................................................................................................... 176 A119/10 Současný stav využití území ...................................................................................................................... 177



A119/11 Údaje o hluku ve městě .............................................................................................................................. 178 A119/12 Historické zahrady ...................................................................................................................................... 179 A119/13 Stavební uzávěry........................................................................................................................................ 180 A119/14 Území se zákazem výškových staveb ....................................................................................................... 181

Jevy dle vyhlášky, část B B001 Vývoj počtu obyvatel ....................................................................................................................................... 182 B001/01 Počet obyvatel při sčítání lidu .................................................................................................................... 183 B001/02 Počet bydlících obyvatel ............................................................................................................................ 184 B001/03 Přirozený přírůstek ..................................................................................................................................... 185 B001/04 Počet živě narozených ............................................................................................................................... 186 B001/05 Počet zemřelých ......................................................................................................................................... 187 B001/06 Saldo migrace ............................................................................................................................................ 188 B001/07 Počet přistěhovalých .................................................................................................................................. 189 B001/08 Počet vystěhovalých................................................................................................................................... 190 B002 Podíl obyvatel ve věku 0 až 14 let (%) ............................................................................................................ 191 B002/01 Podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let (%) ..................................................................................................... 192 B003 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) ......................................................................................................... 193 B004 Podíl osob se základním vzděláním (%) ......................................................................................................... 194 B005 Podíl osob s vysokoškolským vzděláním (%) ................................................................................................. 195 B006 Sídelní struktura .............................................................................................................................................. 196 B007 Ekonomická aktivita podle odvětví .................................................................................................................. 197 B007/01 Počet zaměstnaných osob podle odvětví................................................................................................... 198 B007/02 Počet zaměstnaných žen podle odvětví ..................................................................................................... 199 B007/03 Počet zaměstnaných mužů podle odvětví.................................................................................................. 200 B007/04 Počet ekonomicky aktivních ....................................................................................................................... 201 B007/05 Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) ................................................................................................. 202 B007/06 Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) ............................................................................................ 203 B007/07 Podíl ekonomicky aktivních v terciéru (%) ................................................................................................. 204 B008 Míra nezaměstnanosti ..................................................................................................................................... 205 B008/01 Míra (obecné) nezaměstnanosti (%) .......................................................................................................... 206 B008/02 Míra (registrované) nezaměstnanosti (%) .................................................................................................. 207 B008/03 Počet uchazečů o zaměstnání ................................................................................................................... 208 B008/04 Počet volných pracovních míst .................................................................................................................. 209 B009 Vyjíždějící do zaměstnání a škol ..................................................................................................................... 210 B009/01 Vyjíždějící do zaměstnání .......................................................................................................................... 211 B009/02 Vyjíždějící do škol....................................................................................................................................... 212



B010 Dojíždějící do zaměstnání a škol .................................................................................................................... 213 B010/01 Dojíždějící do zaměstnání .......................................................................................................................... 214 B010/02 Dojíždějící do škol ...................................................................................................................................... 215 B011 Výstavba domů a bytů ..................................................................................................................................... 216 B011/01 Počet zahájených bytů ............................................................................................................................... 217 B011/02 Počet rozestavěných bytů .......................................................................................................................... 218 B011/03 Počet dokončených bytů ............................................................................................................................ 219 B012 Podíl (trvale) neobydlených bytů (%) .............................................................................................................. 220 B012/01 Počet (trvale) neobydlených bytů ............................................................................................................... 221 B013 Struktura bytového fondu a obložnost ............................................................................................................. 222 B013/01 Počet trvale obydlených domů ................................................................................................................... 223 B013/02 Počet bytů .................................................................................................................................................. 224 B013/03 Počet trvale obydlených bytů ..................................................................................................................... 225 B013/04 Podíl trvale obydlených bytů v bytových domech (%) ................................................................................ 226 B013/05 Podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech (%) .............................................................................. 227 B013/06 Podíl trvale obydlených bytů III. a IV. kategorie (%) .................................................................................. 228 B013/07 Podíl trvale obydlených bytů postavených do roku 1945 (%) .................................................................... 229 B013/08 Podíl trvale obydlených bytů postavených v letech 1946 až 1990 (%) ...................................................... 230 B013/09 Podíl trvale obydlených bytů postavených v letech 1991 až 2001 (%) ...................................................... 231 B013/10 Počet obyvatel v trvale obydlených bytech ................................................................................................ 232 B013/11 Počet osob na 1 trvale obydlený byt (obložnost) ....................................................................................... 233 B013/12 Obytná plocha v m2 na 1 byt ..................................................................................................................... 234 B013/13 Obytná plocha v m2 na 1 osobu ................................................................................................................ 235 B014 Místně obvyklé nájemné.................................................................................................................................. 236 B014/01 Tržní nájemné bytů (nabídka) .................................................................................................................... 237 B014/02 Regulované nájemné bytů ......................................................................................................................... 238 B014/03 Tržní ceny bytů (nabídka) .......................................................................................................................... 239 B015 Rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím ..................................................................................... 240 B016 Počet staveb pro rodinou rekreaci .................................................................................................................. 241 B016/01 Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech......................................................................... 242 B017 Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení ..................................................................................................... 243 B017/01 Počet hromadných ubytovacích zařízení ................................................................................................... 244 B017/02 Počet hotelů ............................................................................................................................................... 245 B017/03 Počet lůžek ................................................................................................................................................. 246 B017/04 Kategorie hromadných ubytovacích zařízení ............................................................................................. 247 B019 Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (%) ......................................................... 248 B019/01 Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu ......................................................... 249



B020 Podíl obyvatel zásobovaných plynem (%) ...................................................................................................... 250 B020/01 Počet obyvatel zásobovaných plynem ....................................................................................................... 251 B021 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (%) ................................................................................... 252 B021/01 Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci ................................................................................... 253 B022 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) ................................................................................................ 254 B023 Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy (%) ............................................................................... 255 B024 Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy (%) ....................................................... 256 B025 Podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy (%) ........................................... 257 B026 Podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích ............................................................ 258 B027 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) ........................................................................... 259 B028 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) ...................................................................................................... 260 B029 Podíl lesů z celkové výměry (%) ..................................................................................................................... 261 B030 Koeficient ekologické stability KES ................................................................................................................. 262 B032 Hranice přírodních lesních oblastí ................................................................................................................... 263 B033 Hranice bioregionů a biochor .......................................................................................................................... 264 B034 Hranice klimatických regionů........................................................................................................................... 265 B035 Počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší ................................................................. 266 B036 Hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj ....................................................................... 267 B037 Další dostupné informace… ............................................................................................................................ 268 B037/01 Počet ekonomických subjektů .................................................................................................................... 269 B037/02 Hrubý domácí produkt ................................................................................................................................ 270 B037/03 Tvorba hrubého fixního kapitálu ................................................................................................................. 271 B037/04 Hrubá přidaná hodnota podle odvětví (podíl v %) ...................................................................................... 272 B037/05 Hrubá přidaná hodnota podle odvětví (v mil. Kč) ....................................................................................... 273 B037/06 Rozpočet hlavního města Prahy (skutečné plnění k 31.12.) ..................................................................... 274 B037/11 Počet bytů zásobovaných z CZT ............................................................................................................... 275 B037/12 Podíl bytu (%) zásobovaných z CZT .......................................................................................................... 276

Neřešené jevy…………………………………………………………………………………...……………………277 Rejstřík jevů – abecedně dle názvu jevu Rejstřík jevů – dle klíčových slov





ÚVOD Zpracování Územně analytických podkladů hl. m. Prahy je založeno na rozsáhlém souboru popisných informací. Jedná se o tzv. údaje o území nebo jevy. Část z nich je přímo nadefinována v příloze č. 1, části A a B vyhlášky č. 500/2006 Sb. Pro účely ÚAP Prahy byl tento požadovaný výčet ještě dále rozšířen. Významné rozšíření oproti Vyhlášce č. 500/2006 Sb. lze nalézt zejména v oblasti urbanismu a socioekonomické oblasti. V některých případech je více příbuzných informací – subjevů – sdruženo pod jeden jev. Celkově ÚAP Prahy pracuje zhruba s 260 jevy a subjevy. Tyto informace jsou získávány od institucí a jiných subjektů, které jsou pro účely své činnosti povinny pořizovat a zpracovávat údaje, týkající se jejich odborného zaměření. Místně příslušných poskytovatelů údajů je na území hl. m. Prahy zhruba 160. Každý údaj o území předaný poskytovatelem (jev ÚAP) má svou dokumentaci Pasport údaje o území, která obsahuje údaje o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti i metadata. Katalogový list této přílohy obsahuje informace s číslem jevu dle vyhlášky, názvem a popisem definice a hlavními klíčovými slovy tématu, případně metodiky zpracování a právním zakotvením daného údaje. Dále jsou prezentovány informace od poskytovatele – je uváděn zdroj dat a zda poskytovatel zaslal kromě dat i pasport údaje o území. V neposlední řadě je uvedeno použití těchto dat v rámci celého systému ÚAP hl. m. Prahy, tj. k jaké textové kapitole se údaj vztahuje, v jakých výkresech je možné nalézt jeho grafickou prezentaci, případně u číselných hodnot jejich zobrazení v příloze Statistické údaje. Pokud byly údaje použity i pro získání indikátoru udržitelnosti rozvoje hl. m. Prahy, lze se dozvědět jeho označení. Pro jevy, které nejsou pro území hl. m. Prahy relevantní a jsou proto označeny jako neřešené jevy, nejsou zpracovány samostatné katalogové listy. Jejich seznam je uveden na konci dokumentu. Orientaci ve velkém množství sledovaných jevů v této příloze usnadňuje řada rejstříků. Základní je obsah s uspořádáním podle čísel jevů tak, jak jsou vedeny v příloze č. 1, části A a B vyhlášky. V tomto pořadí jsou také řazeny jednotlivé katalogové listy v dokumentu. Pro tematické vyhledávání slouží rejstřík jevů podle základních klíčových slov a rejstřík abecedně uspořádaných názvů jevů, které jsou umístěny na konci dokumentu. Elektronickou podobu Katalogu jevů ÚAP hl. m. Prahy s pokročilejším systémem vyhledávání, stejně jako metadata k datům ÚAP je možné najít na internetových stránkách Geoportálu hl. m. Prahy www.geoportalpraha.cz. Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012 byly zpracovávány na jaře tohoto roku, kdy pro některé, zejména statistické jevy nebyly k dispozici aktuální údaje pro tento rok. V takových případech jsou hodnoty brány za nejbližší minulé sledované období.




Katalog jevů – Část A

A001 ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ popis jevu právní zakotvení zákon číslo 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) definice jevu (§ 2, bod d, zákona č. 183/2006 Sb.) Zastavěným územím území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (intravilán).(§ 58, odst. 1, § 2, bod d, zákona č. 183/2006 Sb.) Na území obce se vymezuje jedno případně více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. metodika zpracování Zastavěným územím na území hl. m. Prahy se rozumí území vymezené územním plánem za účelem dosažení cílů územního plánování, zejména hospodárné využívání zastavěného a ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků uvnitř zastavěného území. Zastavěné území je vymezeno podle § 58 odst. 1 a 2 stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.). Do zastavěného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků a dále pozemky vně intravilánu, a to: a) zastavěné stavební pozemky b) stavební proluky c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území d) ostatní veřejná prostranství e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví. Podkladem pro stanovení hranice zastavěného území byla 1. hranice intravilánu – tento pojem byl stanoven ve vyhlášce ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 97/1966 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Intravilánem se rozumí území, které bylo ke dni 1.9.1966 souvisle zastavěno nebo jinak technicky upraveno pro potřeby obce. Toto území je součástí zastavěného území vždy. 2. hranice současně zastavěného území – tato hranice byla vymezena v ÚPHMP hl. m. Prahy, schváleném 9.9.1999 ve výkrese č. 20 na základě zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu a jeho prováděcí vyhlášky č. 13/1994 Sb. Tato hranice byla základem pro stanovení nové hranice zastavěného území s tím, že její průběh byl korigován s ohledem na výklad podle zák. č. 183/2006 Sb. 3. hranice parcel a druhy pozemků dle katastru nemovitostí – základní podklad pro určení zastavěných pozemků 4. současný stav využití pozemků podle průzkumů – slouží k individuálnímu posouzení situací, kdy již byla zrealizována stavba na pozemku, který není v katastru nemovitostí zanesen jako stavební parcela. Území hl. m Prahy je natolik dynamicky se rozvíjejícím prostorem, že údaje v katastru nemovitostí neodpovídají v mnoha případech skutečnosti. Při striktním dodržení výkladu pojmu stavební parcela podle § 27 písm. c) a d) zákona č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí, bychom dospěli pouze k formálnímu stavu, neodpovídajícímu současné reálné situaci. Na druhé straně není možné zahrnutím do zastavěného území odsouhlasit de facto nezákonný stav. Pozemky, na které bylo vydáno platné územní rozhodnutí, byly do zastavěného území zahrnuty, pokud již ÚR směřuje k realizaci. Další zásady pro vymezení hranice zastavěného území: - Golfová hřiště byla zahrnuta pouze svojí zastavěnou plochou - Zahrádkové osady byly zahrnuty, pokud se jedná o oplocené lokality zájmových organizací, popřípadě jiných právnických osob (§9 zákona číslo 334/1992 Sb.)


1


- Stavební proluky jsou součástí zastavěného území podle individuálních specifických podmínek (do 0,5 ha) - Nadřazené komunikace nejsou součástí zastavěného území klíčová slova urbanismus

zdroj dat poskytovatel Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano

použití dat kapitola 2.3 - Využití území výkres 2 - Limity využití území 11 - Současný stav využití území indikátor příloha

2



A002 PLOCHY VÝROBY popis jevu právní zakotvení Vyhláška číslo 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, §11. definice jevu Významné stabilizované plochy současného využití území sledované v kategoriích základních druhů ploch s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky číslo 501/2006 Sb. v ÚAP povinně sledovány pouze plochy výroby a občanského vybavení, sledování ostatních způsobů využití je nepovinné. metodika zpracování Jev je zpracován jako součást jevu A119/10 Současný stav využití území. klíčová slova urbanismus, využití území


použití dat kapitola 2.3 - Využití území 2.11 - Produkční odvětví výkres 11 - Současný stav využití území indikátor příloha


3


A003 PLOCHY OBČANSKÉ HO VYBAVENÍ popis jevu právní zakotvení vyhláška číslo 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, §6. definice jevu Významné stabilizované plochy současného využití území sledované v kategoriích základních druhů ploch s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky číslo 501/2006 Sb. v ÚAP povinně sledovány pouze plochy výroby a občanského vybavení, sledování ostatních způsobů využití je nepovinné. metodika zpracování Jev je zpracován jako součást jevu A119/10 Současný stav využití území. klíčová slova urbanismus, využití území


použití dat kapitola 2.3 - Využití území 2.10 - Občanské vybavení výkres 11 - Současný stav využití území indikátor příloha

4



A004 PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ popis jevu právní zakotvení neexistuje právní definice jevu definice jevu vymezení ploch znehodnoceného území, které je třeba obnovit a stanovit pro ně územním plánem nové využití (tzv. přestavbová území včetně brownfields) metodika zpracování Pro účely územně analytických podkladů a pro stanovení potenciálu území a další koncepční úvahy vymezujeme tyto plochy: Brownfields: Veškeré plochy uvnitř i vně zastavěných území zásadně narušené činností člověka nebo s potenciálem ohrožení kvality životního prostředí do té míry, že nemohou být ve stávajícím stavu racionálně a efektivně využívány. Jedná se o plochy, které ztratily svůj původní účel a původní využití. Obecně lze brownfields charakterizovat jako nevyužívaná a opuštěná území, často se starou ekologickou zátěží., kterými mohou být železniční plochy, opuštěná vojenská území, zaniklé průmyslové a skladovací objekty, vybydlené lokality, zaniklé zemědělské objekty a skleníky, zchátralé industriální a hospodářské objekty, které mohou mít kvalitu průmyslového dědictví. Většinou na tato území nebo budovy neexistuje projekt ani záměr, není znám investor a vlastník nebo uživatel nenachází pro toto území vyhovující funkční náplň a není v jeho silách změnit nevyhovující stav, který má negativní, degradující vliv na okolí. V Praze není mnoho charakteristických brownfields, protože pražské plochy jsou investory vyhledávány. Jedná se o pozemky, pro které je možné nalézt nové využití v rámci tržních mechanismů. Specifickými brownfields jsou ale často památkově chráněné objekty – např. Sletový stadion Strahov, Šlechtova restaurace ve Stromovce apod. Přestavbová území: Území, soubory budov nebo budovy uvnitř zastavěného / urbanizovaného / území, které jsou zanedbané, nevhodně nebo provizorně využívané. Jejich funkce a provoz s těmito funkcemi spojený neodpovídá významu místa a potenciálu pozemků, nebo jejich stavební stav neodpovídá funkci, které slouží. Tato území mají zpravidla ekonomicky výraznější potenciál, než v současné době vykazují. Může se jednat i o území s dlouhodobě nedokončenou koncepcí. Tato území, soubory budov nebo budovy mohou být i naplněny aktivitami, které jsou však kontroverzní z hlediska navazující městské struktury, polohy ve městě, nebo z hlediska některého druhu ochrany území a které by mohly najít jinou funkční náplň s kvalitativně výraznějším potenciálem. Devastovaná plochy: Území bez objekt a bez využití, zanedbané, které je nutno rekultivovat, využít pro další rozvoj nebo navrátit do příměstské krajiny. Pro účely UAP byl proveden výběr ploch, na základě průzkumu současného stavu, dle jejich charakteru, umístění a rozsahu, často takových, které představují dlouhodobý problém. Byla již v rámci územně plánovacích podkladů ověřována, nebo jinak analyzována. klíčová slova urbanismus, brownfield



5


použití dat kapitola 2.3 - Využití území výkres 4 - Problémy v území 5 - Širší vztahy 6 - Specifická území indikátor 32 - Rozloha brownfields 33 - Rozloha transformačních území příloha Doprovodné tabulky k urbanistickým prvkům a potenciálu území, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

6



A005 PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění definice jevu §5 Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. §6 Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany. metodika zpracování klíčová slova památky, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel Národní památkový ústav pasport Ne

použití dat kapitola 2.4 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty výkres 1 - Hodnoty území 2 - Limity využití území 7 - Struktura zástavby 9 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty 9a - Památková ochrana města a kulturní hodnoty - centrum indikátor příloha


7


A006 PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění definice jevu §5 Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. §6 Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany. metodika zpracování klíčová slova památky, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel Národní památkový ústav pasport Ano

použití dat kapitola 2.4 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty výkres 1 - Hodnoty území 2 - Limity využití území 7 - Struktura zástavby 9 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty 9a - Památková ochrana města a kulturní hodnoty - centrum indikátor příloha

8



A008 NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení zákon číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění: § 2 definice jevu (1) Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České republiky (dále jen „ministerstvo kultury“) nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. (2) Soubory věcí podle odstavce 1 se prohlašují za kulturní památky, i když některé věci v nich nejsou kulturními památkami. metodika zpracování klíčová slova ochranná pásma, památky


použití dat kapitola 2.4 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty Výkres 9 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty 9a - Památková ochrana města a kulturní hodnoty - centrum indikátor 56 - Počet nemovitých kulturních památek příloha


9


A009 NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění: §4 definice jevu (1) Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. (2) Vláda České republiky nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče o národní kulturní památky. metodika zpracování klíčová slova památky, ochranná pásma


použití dat kapitola 2.4 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty výkres 1 - Hodnoty území 2 - Limity využití území 9 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty 9a - Památková ochrana města a kulturní hodnoty - centrum indikátor 56 - Počet nemovitých kulturních památek příloha

10



A010 PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení definice jevu Památka s mimořádnými univerzálními hodnotami pro světovou kulturu (UUR) metodika zpracování klíčová slova památky, ochranná pásma


použití dat kapitola 2.4 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 7 - Struktura zástavby 9 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty 9a - Památková ochrana města a kulturní hodnoty - centrum indikátor příloha


11


A011 URBANISTICKÉ HODNOTY Jev je dále členěn na: A011/01 Celoměstské centrum A011/02 Pásma města A011/04 Městská a lokální centra, obchodně společenská centra s regionálním dosahem, nákupní centra A011/05 Historická jádra bývalých samostatných obcí A011/06 Struktura zástavby A011/07 Specifická území A011/08 Územní celky s homogenní výškou zástavby A011/10 Cenné urbanistické soubory A011/11 Pohledové horizonty A011/13 Pohledově exponované svahy A011/15 Kompoziční osy A011/16 Výrazné terénní útvary A011/17 Souvislé plochy zeleně A011/18 Hodnotné plochy zeleně A011/19 Přírodní osy zeleně A011/20 Vývoj sídelní struktury a využívání území

12



A011/01 CELOMĚSTSKÉ CENTRUM popis jevu právní zakotvení definice jevu Homogenní pásmo města charakteristické struktury a vývoje, plnící centrální funkce města, se zástavbou a institucemi, celoměstského a celostátního významu a zásadními symboly státu. metodika zpracování V území převážně historicky cenné zástavby, smíšené kompaktní a rostlé struktury s bezprostředními vazbami k Památkové rezervaci v hl. městě Praze (PPR), vymezujeme jádrovou část – celoměstské centrum, kde dochází ke kumulaci institucí, významných pracovních příležitostí a turistického ruchu. Celoměstské centrum zahrnuje částečně území PPR a navazující části čtvrtí Vinohrady, Smíchov, Karlín. Zahrnuje většinu území MČ Praha 1, Praha 2, zasahuje na území Prahy 5 a Prahy 8. Celoměstské centrum bylo vymezeno na základě průzkumu současného stavu a ostatních dat týkajících se občanské vybavenosti, cestovního ruchu a dopravy. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 1 - Hodnoty území 4 - Problémy v území 5 - Širší vztahy indikátor příloha


13


A011/02 PÁSMA MĚSTA popis jevu právní zakotvení definice jevu Homogenní území města charakteristické struktury a vývoje, zahrnuje souvisle zastavěné území opírající se o významné rozvojové oblasti a osy, zahrnuje plnohodnotné městské čtvrti s jádrovým územím a městskou zelení,ale i drobnější sídla ve volné krajině. metodika zpracování Historické centrum města představuje historicky vzniklá souměstí původně v hradbách,převážně ležící na území Prahy 1 a 2 unikátní památkově chráněný celek Památkové rezervace v hl. m. Praze, území celostátního významu, se zástavbou a institucemi, které jsou hlavními symboly státu (Pražský hrad, Vyšehrad). Vnitřní kompaktní město představuje souvisle zastavěné území,, která ve své době představovala samostatná předměstí a městské čtvrti. Součástí jsou i území zahradních měst a enklávy novodobější volné zástavby. Leží částečně na území Prahy 8, 9, 3, 10, 4, 5 a Prahy 6. Vnější kompaktní město představuje zástavba vznikající převážně v druhé polovině 20.století na území Prahy 11, Prahy 13, Prahy 15 a části správních obvodů Prahy 8, 12, 14, 17 a Prahy 18. Jeho součástí jsou významné obytné celky doplněné o síť center, o rekreační zázemí a plochy s nabídkou pracovních příležitostí vytvářející podmínky pro fungující městskou strukturu. Kompaktní město bylo vymezeno na základě průzkumu současného stavu a vymezení struktury zástavby. Vnější pásmo je oblast mezi kompaktně zastavěným městem a administrativní hranicí je složena převážně z obcí přidružených k Praze a nově postavených obytných celků. Krajina je tvořena v menší míře produkčními zemědělskými plochami, více volnými partiemi a enklávami přírodních území. Obsahuje správní obvod Praha 16, 19, Praha 20, Praha 21 a vnějšími částmi obvodů Praha 3, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 12, 14, 16 a 17. Z místních částí zahrnuje Tróju, Dolní Chabry, Březiněves, Čakovice, Vinoř, Satalice, Klánovice, Dolní Počernice, Koloděje, Dubeč, Královice, Nedvězí, Kolovraty, Benice, Křeslice, Újezd, Šeberov, Libuš, Zbraslav, Lipence, Velkou Chuchli, Lochkov, Slivenec, Řeporyje, Zličín, Nebušice, Přední Kopaninu, Lysolaje a Suchdol. Vnější pásmo města byla vymezena na základě průzkumu současného stavu a vymezení struktury zástavby. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 5 - Širší vztahy 6 - Specifická území indikátor příloha

14



A011/04 MĚSTSKÁ A LO KÁLNÍ CENTRA, OBCHODNĚ SPOLEČENSKÁ CENTRA S REGIONÁLNÍM DOSAHEM, NÁKUPNÍ CENTRA popis jevu právní zakotvení definice jevu Vymezení jádrových území zástavby s významovou hierarchií pro městská a lokální centra a nákupní centra. metodika zpracování Stávající centra zástavby označují významná těžiště městských obvodů nebo městských částí se soustředěním funkcí, důležitých pro jejich obyvatele. Zpravidla se jedná o původní jádra obcí nebo založená centra nových částí města, často vznikající i spontánně, umístěním sledovaných funkcí, využívaná obyvateli pro nákupy, veřejné služby, společenský i kulturní život. Obchodně společenská centra s regionálním dosahem. Stávající kapacitní nákupní lokality, soustřeďující zároveň i některé společensko kulturní aktivity, výrazně závislé na přístupu automobily, sloužící širokému spádovému území s regionálním přesahem. Nákupní centra lokálního dosahu. Centra byla vymezena na základě ÚPn SÚ HMP 1999 a upraveno v rámci Revize ÚPN SÚ 2005 - schválené závaznou vyhláškou hlavního města Prahy č. 32/1999 Sb. hl. m. Prahy, o závazné části Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, resp. s opatřením obecné povahy č.1/2008 a průzkumů současného stavu. Při vymezení lokalit byl určující urbanistický pohled na prostorové souvislosti lokality a jejich aktuální významové posouzení. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 1 - Hodnoty území 5 - Širší vztahy indikátor příloha Doprovodné tabulky k urbanistickým prvkům a potenciálu území, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


15


A011/05 HISTORICKÁ J ÁDRA BÝVALÝCH SAMOSTATNÝCH OBCÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Vymezení jader původní zástavby venkovského osídlení. Opírající se o charakter území,uplatňující dispozičně-urbanistické utváření původní obce, charakter dochovaného typů zástavby a veřejných prostranství. metodika zpracování Na území hlavního města se nachází řada dochovaných historických jader bývalých samostatných obcí pražské aglomerace. Převážně se jedná o dochovanou půdorysnou stopu s charakteristickou hmotovou skladbou a s dochovanými prvky lidové architektury. Sídla typu shlukové vsi s nepravidelným půdorysem, případně vsi ulicové a návesní. Centrální prostor – náves s dominantou kostela, nebo jinou významnější stavbou obklopují klasické dispozice bývalých statků. Velmi často jsou tato jádra venkovského osídlení citlivě vsazena do krajiny a bývají nejen lokální, ale i dálkovou dominantou, vžitým orientačním bodem a spádovým místem osídlení. Tyto dochované, specifické části osídlení mají svou charakteristickou výškovou hladinu, drobné měřítko staveb i struktury, které je nezbytné dalším vývojem respektovat a rozvíjet. Vymezení historických jader bylo převzato z ÚPn SÚ HMP 1999 a upraveno v rámci Revize ÚPN SÚ 2005 schválené závaznou vyhláškou hlavního města Prahy č. 32/1999 Sb. hl. m. Prahy, o závazné části Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, resp. s opatřením obecné povahy č.1/2008. Při vymezení lokalit byl výchozí urbanistický pohled na prostorové souvislosti lokality, nikoli jejich historická a památková hodnota. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 1 - Hodnoty území 2 - Limity využití území 7 - Struktura zástavby 9 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty 9a - Památková ochrana města a kulturní hodnoty - centrum indikátor příloha

16



A011/06 STRUKTURA ZÁSTAVBY popis jevu právní zakotvení definice jevu Rozdělení zastavěné části města podle charakteru zástavby, vymezení prostorově homogenních celků na základě struktury a výšky zástavby. metodika zpracování Základní charakteristikou zástavby je prostorová forma jednotlivých objektů daná objemem a výškou a jejich celková skladba vycházející z rozdílných urbanistických forem založení. Prostorovou rozmanitost zástavby lze popsat základními formami struktur, které na území města Prahy tvoří poměrně bohatou škálu typů. Jednotlivé vymezené celky zahrnují oblasti s podobnou urbanistickou strukturou zástavby. Vymezeno na základě současného stavu, 3D modelu a ortofotomapy. Hranice v maximální možné míře sledují hranice ploch současného stavu, případně odpovídají hranicím parcel. Podrobnost členění je volena odpovídající měřítku zpracování 1 : 10 000. S ohledem na zvolenou velikost ploch jsou ignorovány drobné odlišnosti struktury, které zásadním způsobem nenarušují prostorový vjem z daného celku. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 7 - Struktura zástavby indikátor příloha Doprovodné tabulky k urbanistickým prvkům a potenciálu území, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


17


A011/07 SPECIFICKÁ ÚZEMÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Vybraná území o specifické charakteristice, které jsou svou funkcí a charakterem nezaměnitelné s jinými územími, často s určitým vlastnostmi podmiňujícími jejich fungování, rozvoj a související problémy. metodika zpracování Specifická území soustřeďují řadu aktivit a významů nezbytných pro fungování města, často spojených s problémy. Oblasti byly vymezeny na základě průzkumu současného stavu, dostupných informací statistických, odborných znalostí a informací Útvaru rozvoje města a Odboru územního plánování MHMP, případně internetových dat. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 1 - Hodnoty území 4 - Problémy v území 5 - Širší vztahy indikátor příloha Doprovodné tabulky k urbanistickým prvkům a potenciálu území, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

18



A011/08 ÚZEMNÍ CELKY S HOMOGENNÍ VÝŠKOU ZÁSTAVBY popis jevu právní zakotvení definice jevu Rozdělení zastavěné části města na území se stejnou, nebo srovnatelnou výškovou hladinou, vymezení výškově homogenních celků. metodika zpracování Vymezení celků, v rámci nichž většina budov (s výjimkou doplňkových budov) spadá do dané výškové hladiny. Vymezení je zpracováno na základě aktuálního 3D modelu Prahy. V místech, kde data 3D modelu nejsou dostupná, se vychází z pochozího průzkumu. Hranice výškových zón vždy sledují hranice celků se shodnou strukturou zástavby a dále je poddělují. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 7 - Struktura zástavby indikátor příloha Doprovodné tabulky k urbanistickým prvkům a potenciálu území, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


19


A011/10 CENNÉ URBANI STICKÉ SOUBORY popis jevu právní zakotvení definice jevu Kvalitní a pozoruhodné urbanistické soubory z hlediska jejich vývoje a založení. metodika zpracování Významné urbanistické soubory jsou chápána jako realizovaná založení, či jejich podstatné části, která je možno označit za cenný doklad určitého historického či architektonicko-urbanistického vývoje a dobového přístupu k územnímu plánování a zakládání a tvorbě města.“ Za hodnotu, či cennost není považován pouhý fakt plánovitého založení, ale je zde třeba uplatnit další hlediska - celkové kompoziční hodnoty (soulad provozní osnovy a prostorové formy) - výrazné dílčí kompoziční hodnoty či architektonické hodnoty - hodnota z hlediska historie či vývoje města či místa. Poslední bod se týká i souborů, které jsou svým způsobem kontroverzní. Nepředstavují „cennost“ ve smyslu kvality, ale jsou především svědectvím doby a jejich formu ovlivnily společenské a hospodářské podmínky v době vzniku. Pohnutky a cíle jejich identifikace jsou tedy jiné, než u souborů skutečně cenných, a jiné budou i výstupy a doporučení. Tyto soubory jsou označovány jako pozoruhodné. Při jejich výběru byl vzat zřetel na určitou specifiku a jedinečnost v rámci nabídky obdobných lokalit. Cílem výběru lokalit bylo identifikovat kvalitně založené urbanistické soubory nad rámec již popsaných a vymezených lokalit a souborů památkově chráněných, charakterizovat jejich hodnoty, případně upozornit na perspektivu jejich ochrany. Rozlišeny jsou kromě cenných urbanistických souborů i soubory pozoruhodné, kde je obdobných příkladů více, jsou vyznačeny soubory co nejcharakterističtější (to se týká především, obytných souborů). Do výběru lokalit s podrobnou charakteristikou příslušných souborů není zahrnuta Památková rezervace v hlavním městě Praze a její součásti, kulturní a národní kulturní památky, památkové zóny vyhlášené a navržené, historická jádra obcí se stanovenou výškovou hladinou dle ÚPn SÚ HMP 1999 ve znění revize ÚPn. Dokumentace každého vybraného souboru je uvedena v příloze. Má textovou část, grafickou přílohu, s vyznačením hlavních kompozičních principů, případně dalších charakteristických jevů a snímek ortofotomapy s vyznačením lokality. Použité údaje pocházejí z odborné literatury, archivů a internetu. Kapacitní údaje a výměry a některá další data, týkající se obytných souborů, byly převzaty z materiálu ÚRM „Analýza regenerace pražských panelových sídlišť“ z roku 2001. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura

20



výkres 1 - Hodnoty území 9 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty 9a - Památková ochrana města a kulturní hodnoty - centrum indikátor příloha Téma 11.10 Cenné a pozoruhodné Urbanistické soubory z hlediska urbanistického vývoje, založení, architektura a kompozice, Doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc., Praha, 2007


21


A011/11 POHLEDOVÉ HORIZONTY popis jevu právní zakotvení definice jevu Vymezené území, které lze souvisle vnímat z historického jádra města. metodika zpracování Pohledové horizonty historické části města jsou chápány jako hmotné i pocitové ohraničení té části území města, které je pohledově přímo spojeno s jeho centrem. Fyzické vymezení pohledového horizontu je dáno především geomorfologicky a druhotně též antropogenními vlivy (zástavba, změna modelace terénu vlivem budování dopravních staveb, deponií apod.). Pro konkrétní situaci města Prahy bylo zvoleno třístupňové dělení, které je závislé na míře viditelnosti dané lokality z centra a taktéž na fyzické vzdálenosti pozorovaného místa od vyhlídkového stanoviště. - Pohledový horizont I. zahrnující území viditelné z PPR vymezuje vnitřní oblast. - Z tohoto horizontu se zvláště vyčleňují Pražská kotlina a lokality pohledově exponované z PPR tvořené sedmnácti dalšími lokalitami ve vzdálenější poloze, jež jsou však v důsledku specifické polohy a terénní konfigurace mimořádně dobře viditelné. - Pohledový horizont II. ohraničuje střední oblast představovanou územím viditelným z PPR a jejího ochranného pásma. Zde jsou opět zdůrazněny plochy se zvláště výraznou viditelností označené jako pohledově exponované lokality viditelné z PPR a jejího ochranného pásma. - Vzdálená území viditelná z PPR a jejího ochranného pásma představují třetí, vnější oblast, která již nevytváří souvislou linii horizontu. Za pomyslný střed takto sledovaných horizontů bylo zvoleno geografické těžiště Památkové rezervace v hlavním městě Praze. Tento jev má výraznou souvislost s následujícími jevy: - č. 17 oblast krajinného rázu - č. 18 místo krajinného rázu (LÖW) - č. 20 významné vyhlídkové body Pohledový horizont byl převzat z analytické části konceptu územního plánu vypracované v roce 1995 (výkres č. 1, Kompozičně funkční rozbor). Následně byl posouzen prostřednictvím výpočtu viditelnosti z 37 vyhlídkových bodů umístěných na ploše Památkové rezervace v hlavním městě Praze a dalších 21 míst v území jejího ochranného pásma pomocí programové nástavby 3D Analyst programu ArcGis. Velmi výraznou pomocí při hodnocení byly výsledky práce na jevu č. 20 (významné vyhlídkové body), jelikož viditelnost z horizontu je ovlivněna mnoha faktory (nová zástavba, vegetace). Pro posouzení je tedy nejprůkaznější přímá vizuální zkušenost a nelze ji plnohodnotně nahradit počítačovou analýzou. Data získaná z programu 3D Analyst byla proto místně korigována výstupy z fotodokumentace pořízené při zpracovávání jevu č. 20 a s pomocí digitálních mapových podkladů. Pomoc při práci též znamenalo stanovení konvizuálních a supervizuálních krajinných celků, jak jsou níže popsány (viz LÖW). V mapových podkladech lze vysledovat, že pomyslné linie ohraničující jednotlivé konvizuální a supervizuální celky se často překrývají s ohraničením konkrétních viditelných oblastí nebo s linií pohledových horizontů, což lze považovat za jejich dílčí potvrzení. Je to dáno skutečností, že vymezování uvedených krajinných celků je dáno převážně morfologií terénu. klíčová slova urbanismus

zdroj dat

22



poskytovatel Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano

použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 1 - Hodnoty území 4 - Problémy v území 6 - Specifická území 8 - Kompoziční prvky indikátor příloha Jev č. 11.11 - Pohledový horizont Památkové rezervace v hlavním městě Praze, Ing. arch. Radim Gabor a kol., ÚRM, Praha, 2008


23


A011/13 POHLEDOVĚ EXPONOVANÉ SVAHY popis jevu právní zakotvení definice jevu Území, které se uplatňuje v terénním reliéfu města, převážně výrazné svahy viditelné z odstupu, uplatňující se v panoramatech města. metodika zpracování Svahy z odstupu viditelné, které tvoří základ krajinných vedut. Za výrazné svahy lze označit svahy se sklonem větším než cca 10°. To však jen v těch případech, zvedají-li se z rovinatého povrchu. V členitějším reliéfu musí být sklon vyšší. Minimální výška výrazného svahu je tak dále stanovena na cca 20 m. Při zařazení svahu mezi výrazné tedy hraje roli převýšení svahu, jeho sklon i celkový charakter okolí. Výrazně se uplatňující části svahů jsou vytvořeny průmětem exponovaných svahů a počítačové viditelnosti z vybraných stanovišť. Vymezení svahů bylo stanoveno na základě výškopisu mapového podkladu a počítačově stanovené svažitosti, s využitím ortofotomapy, případně vlastního terénního průzkumu klíčová slova urbanismus, krajina


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 1 - Hodnoty území 4 - Problémy v území 8 - Kompoziční prvky indikátor příloha

24



A011/15 KOMPOZIČNÍ OSY popis jevu právní zakotvení definice jevu Významné, historickým vývojem vzniklé nebo záměrně založené linie uvnitř zástavby, nebo urbanizovaného prostoru, soustřeďující funkční aktivity a prostorové senzace, které záměrně organizují, nebo orientují okolní urbanistickou strukturu. metodika zpracování Základem urbanistické formy Prahy jsou přírodní podmínky, v rámci kterých postupně vznikaly a byly zakládány jednotlivé části města. Město se rozvíjelo ucelenými plánovanými útvary s pravidelnou osnovou a funkční hierarchií prostor. V založení Nového Města Pražského se objevují prvky ideových a estetických záměrů, včetně organizace vizuálních vazeb, které pak provázejí celý další urbanistický vývoj města. Osnovou kompozice Prahy však zůstaly až do dnešních dnů přírodní podmínky, na které pak navazují formální prvky kompozice. Kompoziční osy jsou v pražských podmínkách specifické svojí mírou sepětí s historickým vývojem a geografickou situací. Kompoziční osy mohou propojovat části města, mohou, ale nemusí směřovat k významným cílům (uzlům) městské struktury nebo krajiny (cílem může být i významný přírodní útvar). Kompoziční osy jsou rozděleny: Kompoziční osy 1 – urbanizované koridory Vltavy a jejích přítoků, údolí V tabulce jsou uvedeny urbanizované koridory, resp. jejich části s charakterem kompozičních os, jejichž základní prostorová forma je dána přírodním terénním útvarem údolí. Kompoziční osy 2 – historické jádro Pro lepší přehled jsou kompoziční osy v rámci historického jádra vyznačeny v samostatném mapovém podkladu menšího měřítka. Charakter kompoziční osy je posuzován podle současné situace, a souvisí také s návaznostmi mimo historické jádro. Kompoziční osy 3 – území mimo historické jádro V řadě případů tvoří kompoziční osy součást jinak (především dopravně) významných koridorů městské struktury. Analyzované kompoziční osy jsou identifikovány v půdorysných situacích a důležité údaje o každé z nich jsou zpracovány v tabulkové formě. Vybrané kompoziční osy jsou pak ještě dále podrobněji charakterizovány. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 1 - Hodnoty území 9 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty 9a - Památková ochrana města a kulturní hodnoty - centrum


25


indikátor příloha Téma 11.15 - Kompoziční osy a průhledy, Doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc., Praha, 2007

26



A011/16 VÝRAZNÉ TERÉ NNÍ ÚTVARY popis jevu právní zakotvení definice jevu Významné prvky terénního reliéfu města ve vztahu k urbanistické kompozici a viditelnosti. metodika zpracování Jedním z nepřehlédnutých jevů na území Prahy jsou výrazné terénní útvary. Členitost reliéfu města je dána geomorfologickými celky, Pražskou plošinou na Z, JZ a na V, SV Středočeskou tabulí. Středočeská tabule je reprezentována především geomorfologickým okrskem Čakovická tabule, která je plochou pahorkatinou z cenomanských pískovců, spodnoturonských písčitých spongilitů a slínovců. Vývoj povrchu a jeho vzhled určil tok Labe. Reliéf je převážně akumulační se sprašovými pokryvy, s nevýrazným zastoupením vodních toků v hluboce zaříznutých údolích. Proto ta část Prahy, která se nachází v geomorfologickém celku Středočeské tabule, je výrazně chudší na terénní útvary, než území Pražské plošiny. Geomorfologický celek Pražská plošina je členitá pahorkatina na proterozoických a staropaleozoických horninách Barrandienu, permokarbonských a svrchnokřídových sedimentech. Je dělen Pražskou kotlinou – údolím řeky Vltavy na dvě části. Údolní svahy Vltavy a jeho přítoky jsou bohaté na výskyt mezoforem a mikroforem reliéfu. Vedle velikosti terénního útvaru je velmi významná jeho lokalizace. Vzhled města jistě více ovlivní Paví Vrch na Smíchově než Sulava ve Staňkovce, byť je oproti Pavímu Vrchu o 80 m vyšší. Terénní útvary jsou obtížněji zastavitelným územím, proto až do dnešních dnů jsou pokryté vegetací, pouze ojediněle i nízkopodlažní obytnou zástavbou (Žvahov, Klamovka, Baba). Na území Prahy bylo vymezeno 83 mezoforem a mikroforem reliéfu. Tyto formy umocňují atraktivitu města, dávají Praze její osobitý ráz a tím ji také výrazně odlišují od jiných evropských měst. Pro svoji jedinečnost si výrazné terénní útvary zaslouží ochranu, měly by být nezastavitelnými územími, aby Praha zůstala i nadále neopakovatelným městem. Výrazné terénní útvary byly zpracovány na základě mapových podkladů, leteckých snímků a znalosti území. Některé lokality byly prověřeny v terénu. klíčová slova urbanismus, krajina


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 1 - Hodnoty území 8 - Kompoziční prvky indikátor příloha


27


A011/17 SOUVISLÉ PLOCHY ZELENĚ popis jevu právní zakotvení definice jevu Významné prvky městského systému zeleně ve vztahu k urbanistické kompozici. metodika zpracování Souvislé plochy zeleně v sobě zahrnují stávající plochy zeleně, které na území Prahy vytvářejí relativně ucelený, či na sebe navazující systém zelených ploch. Do souvislých ploch zeleně byly vybrány plochy s různými kulturami, s kvalitními a méně kvalitními porosty. Jsou to: lesy, louky, pastviny, parky, náletové porosty, velkoplošné extenzivní sady, lada a mírně ruderalizované plochy. Do souvislých ploch zeleně nebyla začleněna devastovaná území a sportovní plochy. Ve velmi omezené míře se součástí souvislých hmot zeleně staly pěstební plochy, jako jsou zahrady a menší oplocené ovocné sady. Souvislé plochy zeleně byly vybrány a zkresleny na základě mapových podkladů, leteckých snímků a znalosti území. Problémové lokality byly prověřeny a upřesněny na základě pochozího průzkumu v terénu. klíčová slova urbanismus, zeleň


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 1 - Hodnoty území 8 - Kompoziční prvky indikátor příloha

28



A011/18 HODNOTNÉ PLO CHY ZELENĚ popis jevu právní zakotvení definice jevu Hodnotné plochy zeleně, které by měly být ochráněny, doplněny a podpořeny ve svém významu ve struktuře a pro fungování města. metodika zpracování Hodnotná zeleň až na malé výjimky je součástí souvislých ploch zeleně. Představuje její kvalitativní jádra. Do hodnotné zeleně byly zařazeny plochy přírodního a urbanistického významu. Jsou to: - přírodovědně významné plochy - do těchto hodnotných ploch zeleně byly zahrnuty lokality, které jsou v zájmu ochrany přírody: národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky a funkční biocentra. Dále sem byla zahrnuta území s relativně nejvyšší mírou přírodního charakteru a území s povahou přírodního charakteru. - urbanisticky významnější historické zahrady – celá řada historických zahrad se podílí na struktuře města. Některé jsou dominantou v území, jiné významným rekreačním zázemím, či městskými parky, které zlepšují mikroklima v intenzivní zástavbě nebo atraktivním cílem pro dlouhodobé vycházky. - hřbitovy - hodnotnou zelení v zástavbě Prahy jsou i některé hřbitovy. Z funkčních to jsou především Olšanské hřbitovy a Strašnický hřbitov. Z nefunkčních, Malostranský hřbitov a Židovský hřbitov na Starém Městě, které mají charakter historické zahrady. - komponovaná zeleň – významnější městské parky v Praze jsou Centrální park u Lužin, Park přátelství na Proseku, sadové úpravy v centrální části sídliště Ďáblice, Malešický park a nově založený park u Obchodního centra Letňany. Potenciální plochou by mohl být i Centrální park na Jižním Městě, ale zatím je bez sadových úprav, proto nemohl být zařazen mezi hodnotnou zeleň. - významné lesní komplexy – lesnatost v území hl. m. Prahy v rámci ČR je podprůměrná. Podprůměrné zastoupení lesů v Praze je z části kompenzováno rozsáhlejšími lesními komplexy. Ty jsou nezanedbatelným atraktivním rekreačním zázemím pro obyvatele. Jsou to: Kunratický les, lesopark Hostivař, Milíčovský les, Modřanská rokle, Šance – Komořanský háj - Točná, Vidrholec, Háj, Podhoří-Zámky, Čimický a Ďáblický háj, Obora Hvězda a Chuchelský háj. - větší přírodě blízké lokality a zelené svahy – vedle lesních komplexů se na území Prahy dochovaly přírodě blízké enklávy tvořené mozaikou lesů, sadů, luk, a nelesní zeleně. To, že v průběhu minulých let odolávaly urbanizaci, je podmíněno členitým, obtížněji zastavitelným reliéfem. Je to údolí Radotínského potoka s Malým hájem, Velkým hájem, Staňkovou, svahy nad Chuchelským závodištěm a Chuchelský háj, Prokopské a Dalejské údolí, Dívčí hrady, Na Vidouli a Na Cibulkách, svahy pod Ladronkou a Bílou Horou, Šárecké údolí, Drahanské údolí, Velká skála a ovocné sady pod Vavruškou, vrch na Dlážděnce, Truhlářka – Bílá skála, Okrouhlík – Mazanka, Vítkov, Flajšnerka a Prosecké skály. Pro účely UAP byl proveden výběr ploch, na základě průzkumu současného stavu, kde byl sledován charakter, kvalita, umístění a rozsah. klíčová slova urbanismus, krajina, zeleň




29


výkres 8 - Kompoziční prvky indikátor 65 - Podíl obyvatel s pěší dostupností do zeleně do 5 min příloha

30



A011/19 PŘÍRODNÍ OSY ZELENĚ popis jevu právní zakotvení definice jevu Významné existující zelené linie s vyšší ekologickou stabilitou, které z příměstské krajiny vstupují do centrální části města. Zároveň jsou spojnicemi mezi enklávami v zástavbě. metodika zpracování Stávající přírodní osy v území jsou předurčeny konfigurací terénu. Především obtížněji zastavitelné údolní svahy daly možnost zachování zeleně a tyto údolní lokality daly zeleni liniový charakter. Jsou to: údolí Šáreckého a Lysolajského potoka, Prokopské a Dalejské údolí, údolí Radotínského potoka, Modřanská rokle, Kunratický potok a Hrnčířské louky, Botič a Pitkovický potok, Říčanka a Rokytka, Draháňský potok. Všechny přírodní osy směřují k Vltavě, která by logicky měla být hlavní zelenou osou Prahy. Avšak pod antropogenním vlivem tato osa jako zelená již v dávné minulosti zanikla. V údolí Vltavy při jižním a severním okraji Prahy se ale ještě dochovaly enklávy zeleně, které jsou součástí přírodních os. Jsou to: Radotínsko-Chuchelský háj, Komořanské polesí a jihu a na severu Drahaň – Troja a Roztocký háj, který ale dosahuje ze Středočeského kraje pouze k hranici Prahy. Součástí zelených os jsou i významné komplexy lesní i nelesní zeleně. Je to obora Hvězda, Košíře-Motol, Vidoule, Staňkovka, Kopaninský les, Kunratický les, Mlilíčovský les, okraje jílovišťských lesů, lesní komplex při vodní nádrži Hostivař a lesní komplex Blatov – Vidrholec od kterého se odvíjí zelená osa přes Dolní Počernice, Kyje až na Vítkov. Všechny zelené osy jsou relativně stejnoměrně rozložené. Pouze severovýchodní část Prahy má vymezenou ne zcela plnohodnotnou přírodní osu. Kvalitní zemědělská půda již v dávné minulosti zbavila toto území lesů, luk a pastvin, území má minimální podíl zeleně a přírodní osu jižně od kbelského letiště bude vhodné do budoucna posílit. Pro účely UAP byl proveden výběr ploch, na základě průzkumu současného stavu, kde byl sledován charakter, kvalita, umístění a rozsah. klíčová slova urbanismus, krajina, zeleň


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 1 - Hodnoty území 5 - Širší vztahy 8 - Kompoziční prvky indikátor příloha


31


A011/20 VÝVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Vývojově charakteristické celky zástavby a krajiny v rámci městské scény. metodika zpracování Pro ÚAP 2008 byla zpracována studie "Vývoj sídelní struktury a využívání území" , která schématicky vymezovala osídlení před rokem 1840 a vývoj osídlení do roku 1927, 1956, 1992 a 2008. Na tuto práci navazuje studie "Urbanistický vývoj města", která předchozí studii výrazně prohlubuje a graficky dokládá průběh urbanistického vývoje na celém současném území hl. m. Prahy. Metodika je založena na analýze map v různých obdobích rozvoje města (kolem let: 1840, 1880, 1920, 1950, 1970 a 1990) a jejich vyhodnocením k dospění poznání urbanistického vývoje. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres indikátor příloha Urbanistický vývoj města, etapa červen 2010, Ing. arch. Tomáš Havrda, Praha, 2010 Vývoj sídelní struktury a využívání území, Ing. arch. Tomáš Havrda, Ing. arch. Karel Kuča, Praha, 2008

32



A013 HISTORICKY VÝZN AMNÁ STAVBA, SOUBOR popis jevu právní zakotvení definice jevu Stavby, nebo soubory staveb významné svou minulostí, vývojem, funkcí, nebo jako dějiště historické události, které významně ovlivnily vývoj města. Jev je omezen na stavby soubory vzniklé do konce 19. století. metodika zpracování Jde o soupis historicky významných staveb a souborů, nalézajících se v hlavním městě Praze. Nejprve byl vytvořen seznam těchto staveb a jejich souborů, které hrály důležitou úlohu ve vývoji Prahy od nejstarších dob až do konce 19. století. Na toto první, časové vymezení souborné práce, navazuje vymezení druhé, které je samotnou definicí pojmu „historicky významné stavby a jejich soubory“ tím je vymezení dle funkce. Jedná se o objekty spojené s formováním duchovní a hmotné kultury v Praze, s růstem jejího významu hospodářského i mocenského ovlivňující lidský život v různých etapách jejího vývoje. Funkce staveb, ať již církevní či světské povahy (kostel, klášter, fara, obětiště vs. palác, dům, hradiště, most, opevnění, škola, viniční lis, pivovar, tunel aj.), ovlivnily sídelní strukturu. Tato struktura se mohla později promítnout i do vzhledu a provozu (komunikační, trhový) jednotlivých částí města. Nelze opomenout skutečnost, že město netvoří jen centrum, ale i desítky předměstských částí s přirozenými jádry. Jádra osad nezřídka ovlivnila nová založení – proto byly z těchto hledisek zkoumány též starší osady nejen v samotném centru města (např. na území Nového Města osady Na Rybníčku, Jircháře, Opatov), ale též na jeho okraji, které ovlivnily podobu nově vznikajících městských částí pražského souměstí, popřípadě starší komunikace (cestní a stezková síť). Tento způsob pohledu umožnil zaznamenání tzv. náhodných – spontánních, rostlých struktur a tzv. chtěných urbanistických počinů, městských založení v mikrostruktuře i makrostruktuře města. Důležitá je funkce sledovaných objektů a jejich souborů, z tohoto hlediska byly o sledovaných objektech vyhledávány zmínky v místopisné, historické, i odborné literatuře dějin umění. Zpracování informací i jejich samotné získávání odráží způsob práce zpracovatele a jeho pracovní obor. K objektivnímu popisu, základu stylové analýzy, je tak přidána subjektivní interpretaci a hodnocení. Součástí klasifikace objektů je jejich umělecko-historická hodnota, úroveň výtvarná, či jejich originalita ve výtvarném pojetí. Sledována byla funkce staveb, souborů, vliv stavby, souboru na fungování města a jeho vývoj, zařazení do sídelní struktury – rostlé či založené, význam objektu, či souboru z hlediska prostorového působení (dominanta, objekt splývající se zástavbou). Tyto jevy byly zaneseny do mapy 1:10 000. Pro účely UAP byl zpracován též výběr dle názoru zpracovatele nejvýznamnějších historických staveb a souborů. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.4 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty výkres 1 - Hodnoty území 9 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty 9a - Památková ochrana města a kulturní hodnoty - centrum indikátor příloha Téma 13 - Historicky významné stavby a soubory, Mgr. Jaroslav Sojka, Praha, 2007


33


A014 ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR Jev je dále členěn na: A014/01 Architektonicky cenná stavba, soubor A014/02 Příklady realizovaných staveb

34



A014/01 ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR popis jevu právní zakotvení definice jevu Jedinečné stavby, nebo soubory staveb slohově a architektonicky čisté, významných architektů, případně dochované stavby lidového stavitelství, nezapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Jev je omezen na stavby, soubory vzniklé od poloviny 19. století do konce 20. století. metodika zpracování Jedná se o vytvoření soupisu významných a hodnotných architektonických děl na území hlavního města Prahy podle těchto kritérií: Stylovost architektonického řešení - Kritérium, které lze považovat za poněkud ošemetné – do většiny staveb si promítá doba svou představu o jejich čistotě, která se nemusí shodovat s tehdy platnými přístupy. Navíc může jakoby znevýhodňovat architekturu eklektickou či historizující, která je pro Prahu dané doby velmi charakteristická. Toto kritérium je však nutné z důvodu porovnání a určení celkové hodnoty díla. Původnost architektonického řešení - Toto kritérium je důležité především pro podchycení staveb, které znamenaly skutečný posun ve vývoji pražské architektury. Přínos stavby architektuře města - Praha je ojedinělou učebnicí historie architektury. Od 10. století se tu vedle sebe, ale i na sebe a přes sebe skládaly jednotlivé architektonické styly a slohy. Teprve od druhé poloviny 19. století se vývoj začal zrychlovat, město se rozšiřovalo, ale zároveň zahušťovalo uvnitř. Autor - Existuje ustálený soubor jmen významných osobností české architektury daného období, u nichž lze předpokládat téměř vždy (byť ne bez výjimky) stavbu velmi dobré úrovně, jež ovlivnila či ovlivňuje další dění v oblasti architektury. Úroveň dochovanosti původního řešení, respektive kvalita případné rekonstrukce - Soubor byl sestaven z hlediska Prahy jako jednoho města, čili se zřetelem k tradiční vysoké architektonické úrovni. Proto jsou stavby rozděleny do dvou skupin, jednu lze označit za „prověřené“, obecně přijaté a nezpochybňované hodnoty, čili stavby, které mají charakter (podle věku) téměř památkového objektu a v nemálo případech patří k dědictví evropské architektury. V druhé jsou stavby, které jsou důležité z hlediska architektury Prahy. To do jisté míry poškozuje zastoupení vnějších městských částí, které si udržují svůj příměstský či maloměstský charakter a v nichž 19. století stavělo minimálně a 20. století nezanechalo výraznější díla. Architektonicky významná díla byla vybrána především na základě své hodnoty architektonické, nikoli historické, společenské či jiné, jež může být stavbám přisuzována. Určit architektonickou hodnotu je výsledkem procesu hodnocení stavby, který je do vysoké míry procesem subjektivním – jak to vyplývá z podstaty architektonické hodnoty. Ta vždy závisí na osobnosti tvůrce a má proto značně vysoké osobnostní rysy. Samozřejmě existují stavby, u nichž lze počítat se společenských konsensem, tedy takovými, které jsou jako by nezpochybnitelně přijímány jako vrcholně kvalitní, vysoce hodnotné. Je však vždy nutno mít na paměti konsensus odborné veřejnosti, který se zvláště u nových staveb nemusí shodovat s širokým míněním veřejnosti laické (ba spíš lze konstatovat, že, čím je kratší doba mezi vznikem stavby a jejím veřejným hodnocením, tím častěji ke shodě dochází jen výjimečně.) Nejen proto je výběr staveb ukončen rokem 2000; stavby novější jsou ještě samy pro sebe příliš nové, příliš podléhající logickým proměnám. Tyto jevy byly zaneseny do mapy 1:10 000. Pro účely UAP byl zpracován též výběr dle názoru zpracovatele nejvýznamnějších architektonicky cenných staveb a souborů. klíčová slova urbanismus


použití dat


35


kapitola 2.4 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty výkres 1 - Hodnoty území 9 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty 9a - Památková ochrana města a kulturní hodnoty - centrum indikátor příloha Téma 14 - Architektonicky cenné stavby a soubory, Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc., Praha, 2008

36



A014/02 PŘÍKLADY REALIZOVANÝCH STAVEB popis jevu právní zakotvení definice jevu Příklady realizovaných staveb - databáze vybraných staveb realizovaných v určitém časovém údobí. metodika zpracování Pro zachycení vývoje a celkového přehledu v nově vznikajících staveb byla vytvořena základní databáze významných realizovaných staveb 1990 – 2000 a 2000 – 2010, která bude dále postupně rozvíjena a doplňována. Zvolená kritéria pro výběr realizovaných staveb a souborů staveb představují: stavby oceněné v soutěžích,stavby publikované, ve významné poloze, stavby objemově a výškově výrazné a kapacitní, stavby svou formou, konstrukcí, technologií specifické, stavba jako reprezentant dané funkce. Zdrojem dat je vlastní zpracování, publikace či webové stránky. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.4 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty výkres indikátor příloha


37


A015 VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA popis jevu právní zakotvení definice jevu Stavby výrazně se uplatňující v rámci městské struktury a krajiny ojedinělé svým charakterem, nebo umístěním metodika zpracování Význam dominanty určuje kombinace následujících kritérií: - absolutní velikost dané stavby - relativní velikost dané stavby vůči jejímu okolí - poloha a viditelnost v rámci města Čím je absolutní velikost dominanty větší, oč kontrastněji působí svou velikostí ve vztahu k okolí a čím je její viditelnost lepší z památkové rezervace v hlavním městě Praze (PPR) nebo celoměstského centra, tím je její význam vyšší. Na podkladě těchto kritérií je u stavebních dominant stanoven význam celoměstský (1), nadmístní (2) či místní (3). Dominanty jsou rozděleny podle svého charakteru na: - výškové (převažuje vnímání výškového rozměru) - hmotové (převažuje vnímání objemu) - kompoziční (jsou umístěny v nápadné poloze nebo organizují okolní urbanismus) - komíny, stožáry a vodojemy (z výškových dominant je vyčleňuje čistě technologický charakter) Tento jev má výraznou souvislost s jevem č. 20 významné vyhlídkové body. Dominantní stavby byly vybírány na podkladě terénních průzkumů a s pomocí digitálních mapových podkladů. Velmi výraznou pomocí při hodnocení byly výsledky práce na jevu č. 20 (významné vyhlídkové body), jelikož vizuální působení dominant z horizontu je pro posouzení nejprůkaznější a nelze ho plnohodnotně nahradit analýzou dat. Dominanty jsou označeny číslem, názvem (nejčastěji prostřednictvím adresního bodu či pomístního názvu), definovány geografickými souřadnicemi a zaneseny do mapy. Jejich vizuální působení je z velké části dokumentováno panoramatickými fotografiemi pořízenými z významných vyhlídkových bodů (viz výše). Tabulka každé dominantě přiřazuje další atributy: - absolutní výška (pouze u dominant výškových) - nadmořská výška základny - poloha a kontext (-1…pod úrovní pozorovacího stanoviště, 0…na stejné úrovni, 1…nad úrovní/U…údolí, N…niva, 0…rovina, S…svah, V…vrchol/Z…zástavba, O…okraj zástavby, M…mimo zástavbu) - viditelnost z částí města (PPR…Památková rezervace v hlavním městě Praze, CC…celoměstské centrum, K…kompaktně zastavěná oblast města, O… okrajová oblast města) - subjektivní hodnocení (+…kladná hodnota, -…záporná, 0…neutrální) klíčová slova urbanismus


38



použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 1 - Hodnoty území 7 - Struktura zástavby 8 - Kompoziční prvky indikátor příloha Doprovodné tabulky k urbanistickým prvkům a potenciálu území, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


39


A016 ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY Jev je dále členěn na: A016/01 Území s archeologickými nálezy A016/02 Významné archeologické plochy

40



A016/01 ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY popis jevu právní zakotvení Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona číslo 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění definice jevu (§ 23b, odst. 1, zákona č. 20/1987 Sb., ve znění zákona číslo 186/2006 Sb.) Kraj může vydat v dohodě s ministerstvem kultury nařízením kraje plán území s archeologickými nálezy v kraji nebo ve vymezené části kraje, ve kterém se vyznačí území, na nichž se vyskytují nebo se mohou odůvodněně vyskytovat archeologické nálezy, a který slouží pro zabezpečení archeologického dědictví a jako podklad pro plnění oznamovací povinnosti stavebníka podle §22 odst. 2. Za „území s archeologickými nálezy“ lze přitom považovat prostor, kde již byly jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy identifikovány a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k přírodním podmínkám či dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat (metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“ č. KZ97PO2OPP001 zadané Ministerstvem kultury ČR, 2003) metodika zpracování klíčová slova památky, archeologie


použití dat kapitola 2.4 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty výkres 1 - Hodnoty území 2 - Limity využití území 9 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty indikátor 57 - Počet registrovaných archeologických nalezišť příloha


41


A016/02 VÝZNAMNÉ ARCHEOLOGICKÉ PLOCHY popis jevu právní zakotvení Navržené plochy dosud nejsou ukotveny z hlediska právní ochrany. Jediná právní ochrana archeologických památek na plochách vychází z ochrany celého území prostoru historického centra Prahy, v rozsahu městské památkové rezervace, vyhlášené nařízením vlády č. 66/1971 Sb. Princip ochrany významných archeologických ploch obsahově vychází z mezinárodní úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sbírky mezinárodních smluv), která zavazuje signatáře k aktivní péči o archeologické dědictví své země, a to nejlépe na původním místě svého výskytu. definice jevu Významná archeologická plocha (VAP) je termínem zavedeným do archeologické památkové péče v Praze pracovníky odboru archeologie Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v hlavním městě Praze v rámci řešení grantového projektu Mapa stavu archeologických terénů v Pražské památkové rezervaci v letech 1996 - 2001. Významově se jedná o uměle vymezený prostor v sídelní aglomeraci, který ve své podpovrchové struktuře (podzemí) obsahuje doložené, nebo na základě odborných indicií předpokládané intaktně zachované archeologické památky v různých formách podoby (historické terény, relikty staveb, movité nálezy, ekofakta aj.). Slovním ekvivalentem uvedeného termínu jsou do jisté míry slovní spojení „archeologické naleziště“, případně „archeologická lokalita“, které jsou však v odborné terminologii používány pro místa s doloženými archeologickými nálezy v maximálním rozsahu jejich výskytu, na rozdíl od předložených ploch, které jsou vždy výřezem z výrazně většího prostoru s archeologickými nálezy. metodika zpracování Základní východiskem pro výběr významných archeologických ploch byl výstup grantového projektu Mapa stavu archeologických terénů v Pražské památkové rezervaci, který byl realizován pracovníky archeologického oddělení tehdejšího Pražského ústavu památkové péče v letech 1996 – 2001. Produktem byla mapa s připojenou databází, která obsahovala dostupné informace o míře narušení historických terénů na území Pražské archeologické rezervace. Jako základní vstupní data byla použita digitální referenční mapa jednotlivých katastrů, stavebněhistorické průzkumy Prahy, stavební plány objektů z archivů obecních úřadů a podrobná mapa archeologických dokumentačních bodů na území Pražské památkové rezervace L. Hrdličky (MADB), realizovaná s podporou Grantové agentury České republiky. V letech 2000 – 2001 byla do projektu včleněna mapa podzemí Pražské památkové rezervace z let 1969 – 1970. Na základě výše uvedených podkladů a jejich spojením, vznikla mapa oblastí se zničenými archeologickými terény vytvořená metodou vynášení ploch s vytěženými archeologickými terény (sklepy, podzemní prostory, vestibuly metra, podchody, kolektorové vstupy), která byla propojena s mapou míst řádně archeologicky prozkoumaných (tzv. MADB). S využitím uvedených podkladů pak byla provedena prostorová analýza území památkové rezervace a následně pražskými archeology vytipovány plochy s výrazněji neporušenými historickými terény. Vedle uvedeného kritéria výběru, zde se hrálo významnou roli situování místa v kontextu historického jádra města a jeho vazba na archeologické, případně stavební pozůstatky a výtvory minulosti. Základní kritériem výběru ploch byla výhradně odborná hlediska, dokladovatelná na základě dosavadního stavu poznání nejen archeologického, ale také stavebně historického výzkumu. Navržené plochy tak za současného stavu poznání představují výběrový soubor ploch, obsahující výrazněji nenarušené historické terény s archeologickými pozůstatky minulosti, jejichž památková hodnota je podložena a odůvodněna výsledky odborných výzkumů. Jako historická „konzerva“ tak tyto plochy představují ideální vzorek podzemí s vysokou výpovědí o sídelním vývoji města. klíčová slova památky, archeologie


použití dat

42



kapitola 2.4 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty výkres 9a - Památková ochrana města a kulturní hodnoty - centrum indikátor 57 - Počet registrovaných archeologických nalezišť příloha


43


A017 OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA popis jevu právní zakotvení zák. 114/ 92 Sb., o ochraně přírody a krajiny definice jevu § 12, odst. 1 Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. metodika zpracování V rámci subdodávky byl pro ÚRM zpracován příslušný materiál vymezující a popisující oblasti krajinného rázu. Jedná se o individuální část krajinného prostoru, vymezená krajinnými ohraničeními (horizonty a vedutami), která je uvnitř sebe v nadhledech pohledově spojitá. Největší vnitřní vzdálenost každé oblasti se řídí viditelností za průměrných atmosférických podmínek a pohybuje se u nás až okolo 40 km. Může být pohledově uzavřená, polootevřená i zcela otevřená, je tedy největším, vnitřně členěným a ze země vnímaným, kompozičním krajinným celkem. Tyto celky tvoří i základní autonomní urbanistické prostory městské krajiny. Pro zpracování oblastí krajinného rázu je využíván individuální přístup, v jehož rámci byla Praha rozdělena na celkem 50 oblastí, pro které jsou popsány základní charakteristiky a stanovena doporučení. klíčová slova urbanismus, krajina


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres indikátor příloha Jev 17 - Oblast krajinného rázu a její charakteristika a Jev 18 - Místo krajinného rázu a jeho charakteristika, LÖW , s.r.o., Brno, 2008

44



A018 MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA popis jevu právní zakotvení zák. 114/ 92 Sb., o ochraně přírody a krajiny definice jevu § 12, odst. 1 Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. metodika zpracování V rámci subdodávky byl pro ÚRM zpracován příslušný materiál vymezující a popisující místa krajinného rázu. Jedná se o individuální krajinný prostor, vymezený pohledovými bariérami, který je uvnitř sebe pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť. Místa mohou být pohledově uzavřená, polootevřená i zcela otevřená. Ani otevřené části by však neměly přesahovat délku 3 km. Vedle tohoto horizontálního vymezení se skladba jednotlivých míst v krajinách s dramatickým georeliéfem v hlubokých údolí rozvíjí i vertikálně, kdy výšková úroveň dna údolí tvoří jeden celek, úroveň středních, svahových poloh druhý a vrcholky třetí. Vnímáme je jako elementární kompoziční prostor krajiny. Pro zpracování míst krajinného rázu je vzhledem k jejich počtu (celkem 1961) zvolen typologický přístup, kdy každému místu byla přiřazena jedna z pěti krajinářských hodnot (1. zásadní, 2. významná, 3. střední, 4. snížená, 5. nízká). klíčová slova urbanismus, krajina


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres indikátor příloha Jev 17 - Oblast krajinného rázu a její charakteristika a Jev 18 - Místo krajinného rázu a jeho charakteristika, LÖW , s.r.o., Brno, 2008


45


A019 MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI popis jevu právní zakotvení definice jevu Lokalita nebo i rozsáhlejší území spojené s historicky významnou událostí (např. bojiště, poutní místa, místa národopisných slavností, místa, která inspirovala umělecká díla) (UUR) Památná místa spojená s historickou událostí významně ovlivňující vývoj města. metodika zpracování Podstatou jevu jsou významné historické události, jež se odehrály na území hlavního města Prahy v jeho dnešním rozsahu a které lze spojit s konkrétním co možná přesně určeným místem, nebo které mají bezprostřední vztah k územnímu, územněsprávnímu, urbanistickému a architektonickému vývoji hlavního města. Další částí úlohy bylo doplnění některých charakteristik, doprovodných údajů, dokladů (včetně ilustračních, obrazových), doporučení a odkazů v závislosti na dosaženém stupni poznání a dostupnosti příslušných informací. Nejprve byly vyhledány, a vybírány tyto významné historické události, a byl k nim doplněn základní faktografický popis. Další částí úlohy bylo doplnění některých charakteristik, doprovodných údajů, dokladů (včetně ilustračních, obrazových), doporučení a odkazů v závislosti na dosaženém stupni poznání a dostupnosti příslušných informací. Podle výchozího zadání postupně upřesňovaného při následných konzultacích s řídící skupinou projektu ÚAP byl zpracován přehled cca 550 významných historických událostí, které se váží ke 423 lokalitám na území hlavního města Prahy. Tyto události byly vyhledány a následně uspořádány ve dvou základních skupinách: významné historické události politické, politickosprávní, vojenské, kulturně-politické a technicko-infrastrukturní povahy, životopisné a tvůrčí události spojené s pobytem a působením historicky významných osobností v Praze. Obě tyto základní řady byly do konečných výstupů zpracovány dvojím způsobem: v tabulkových přehledech, umožňujících variabilní přeskupování a řazení do následujících přehledových řad: - chronologických řad podle data události, - řad dle názvu lokality (místa významné události, nebo místa pobytu/působení významné osobnosti), - řad dle adresy příslušné lokality (městská část, číslo popisné, ulice a číslo orientační), - číselných řad dle platné číselné statistické evidence (číselníku) městských částí hlavního města Prahy, jak ji užívá Český statistický úřad; tím vzniká řazení podle městských částí nyní platného územně správního členění hlavního města; - skupina životopisných a tvůrčích událostí spojených s pobytem a působením historicky významných osobností může být navíc řazena též do abecedních řad podle příjmení Tyto jevy byly zaneseny do mapy 1:10 000. Pro účely UAP byl zpracován též výběr dle názoru zpracovatele nejvýznamnějších míst významných událostí. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.4 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty

46



výkres 1 - Hodnoty území 9 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty 9a - Památková ochrana města a kulturní hodnoty - centrum indikátor příloha Téma 19 - Místo významné události v Hlavním městě Praze, Doc. PhDr. Václav Ledvinka CSc., Praha, 2007


47


A020 VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD popis jevu právní zakotvení definice jevu Veřejně přístupné místo, jehož vyvýšené umístění v terénu (vrchol kopce, úbočí) nebo v rámci stavby (rozhledna, věž) umožňuje přehlédnout významnou a atraktivní část okolního území. (UUR) Veřejně přístupné místo s významnými výhledy a rozhledy na souvislou část města. metodika zpracování Význam vyhlídkového místa určuje kombinace následujících kritérií: - rozsah pozorovaného území (na úrovni konvizuálních celků, supervizuálních celků či celoměstských vedut). - umístění pozorovaného území v rámci města (Památková rezervace v hlavním městě Praze, celoměstské centrum, kompaktní město, vnější pásmo města) - dostupnost a návštěvnost pozorovacího stanoviště (náhodné průhledy, souvislé výhledy z frekventovaných míst, záměrně budované vyhlídky) Místa byla převzata z analytické části konceptu územního plánu vypracované v roce 1995 (výkres č. 1, Kompozičně funkční rozbor). Významně revidována a doplněna byla na podkladě terénního průzkumu. S výjimkou věže Staroměstské radnice jsou zásadně vybírána místa výhledu umístěná na terénu a volně přístupná nejširší veřejnosti. Neuvažuje se tedy s body situovanými v uzavřených areálech či na placených vyhlídkách. Vyhlídková místa jsou označena číslem, názvem (nejčastěji prostřednictvím nejbližšího adresního bodu nebo pomístního názvu), definována geografickými souřadnicemi a zanesena do mapy. Výhled z nich je dokumentován panoramatickými fotografiemi v plném rozsahu viditelnosti omezené pouze terénem, zástavbou či vegetací. Čím rozsáhlejší výhled daný bod umožňuje, oč hodnotnější městské partie panorama zahrnuje a čím je sám bod navštěvovanější, tím je jeho význam vyšší. Na podkladě uvedených kritérií je u vyhlídkových bodů stanoven význam celoměstský (1), nadmístní (2) či místní (3). Tabulka každému z vyhlídkových míst přiřazuje další atributy: - poloha vůči pozorovanému okolí (-1…podhled, 0…pohled z horizontu, 1…nadhled) - viditelnost (PPR…památková rezervace v hlavním městě Praze, CC…celoměstské centrum, K…kompaktní město, O… vnější pásmo města) - zvláštní význam pro vnímání pohledového horizontu městského centra (+) Tyto jevy byly zaneseny do mapy 1:10 000. Pro účely UAP byl zpracován též výběr dle názoru zpracovatele nejvýznamnějších vyhlídkových míst. klíčová slova urbanismus



48



výkres 1 - Hodnoty území 8 - Kompoziční prvky indikátor příloha Doprovodné tabulky k urbanistickým prvkům a potenciálu území, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


49


A021 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY popis jevu právní zakotvení zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definice jevu § 3 Územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. metodika zpracování Jev byl vymezen v rámci ÚP SÚ hl. m. Prahy klíčová slova ochrana přírody, ÚSES

zdroj dat poskytovatel Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 12 - Ochrana přírody a krajiny 13 - Zemědělský půdní fond indikátor 71 - Podíl plochy nefunkčních prvků ÚSES příloha

50



A022 VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU popis jevu právní zakotvení zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definice jevu §3 významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata (písmeno f) metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova ochrana přírody

zdroj dat poskytovatel Magistrát hlavního města Prahy Odbor ochrany prostředí pasport Ano

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres 1 - Hodnoty území 2 - Limity využití území 12 - Ochrana přírody a krajiny indikátor příloha


51


A023 VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU popis jevu právní zakotvení zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definice jevu §3 významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. metodika zpracování lesy, vodní toky, rybníky a jezera byly převzaty bez změny podle katastru nemovitostí; pro údolní nivy nejsou dostupná data klíčová slova ochrana přírody


použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres 2 - Limity využití území indikátor příloha

52



A026 CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN popis jevu právní zakotvení zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definice jevu §25 Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti. §27 K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla 4, nejméně však 3 zóny odstupňované ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí upravuje právní předpis, kterým se chráněná krajinná oblast vyhlašuje. metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova ochrana přírody

zdroj dat poskytovatel Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky pasport Ano

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres 1 - Hodnoty území 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 12 - Ochrana přírody a krajiny indikátor 69 - Podíl ploch ZCHÚ na celkové rozloze příloha


53


A028 PŘÍRODNÍ REZERV ACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definice jevu §33: Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. §37: Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova ochrana přírody, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Magistrát hlavního města Prahy Odbor ochrany prostředí pasport Ano


54



A029 NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definice jevu §35: Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky. §37: Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova ochrana přírody, ochranná pásma




55


A030 PŘÍRODNÍ PARK popis jevu právní zakotvení Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. definice jevu § 12: K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova ochrana přírody



56



A031 PŘÍRODNÍ PAMÁTK A VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definice jevu §36: Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky. §37: Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova ochrana přírody, ochranná pásma




57


A032 PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definice jevu § 46: Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. Ochranné pásmo památného stromu vymezuje orgán ochrany přírody, který památný strom vyhlásil. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova ochrana přírody, ochranná pásma



58



A034 NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA popis jevu právní zakotvení zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definice jevu § 3: Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (§ 39) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14). metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova ochrana přírody


použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres 1 - Hodnoty území 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 12 - Ochrana přírody a krajiny indikátor příloha


59


A036 LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM popis jevu právní zakotvení zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definice jevu §48 Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, lze vyhlásit za zvláště chráněné. metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova ochrana přírody


použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres 12 - Ochrana přírody a krajiny indikátor příloha

60



A037 LESY OCHRANNÉ popis jevu právní zakotvení zákon č. 289/1995 Sb. (lesní zákon), definice jevu § 7:1) Do kategorie lesů ochranných se zařazují a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. (2) O zařazení lesů do kategorie lesů ochranných rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova lesy

zdroj dat poskytovatel Ústav pro hospodářskou úpravu lesů pasport Ano



61


A038 LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ popis jevu právní zakotvení zákon č. 289/1995 Sb. (lesní zákon), definice jevu § 8: (1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. (2) Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. (3) O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova lesy



62



A040 VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA popis jevu právní zakotvení zákon č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) definice jevu §14 (2) Dotýká-li se řízení podle zvláštních předpisů10) zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. §48 d) o souhlasu k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa do výměry 5 ha lesa hospodářského, pokud není příslušný kraj nebo ministerstvo, a o souhlasu k vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území do 50 m od okraje lesa (§ 14 odst. 2), metodika zpracování mechanicky bylo vygenerováno pásmo do vzdálenosti 50 m od okraje lesních pozemků klíčová slova lesy, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres 2 - Limity využití území 12 - Ochrana přírody a krajiny indikátor příloha


63


A041 BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTK A popis jevu právní zakotvení Zákon č. 139/2002 Sb. definice jevu Zákon č. 139/2002 Sb. §8 Základem pro ocenění zemědělského pozemku jsou bonitované půdně ekologické jednotky evidované v číselných a mapových podkladech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou charakteristiku bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. Vyhláška č.327/1998 Sb. ve znění vyhlášky 546/2002 Sb. §1 Charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek: Bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále jen "BPEJ") je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, přičemž a) klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin, podle přílohy č. 1; je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu (dále jen "číselný kód"), b) hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením, podle přílohy č. 2; je vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu, c) sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku, podle přílohy č. 3; je vyjádřena čtvrtou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace, d) skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy, podle přílohy č. 4; je vyjádřena pátou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace. Příloha metodického pokynu ze dne 12. 6. 1996, Č.j.: OOLP/1067/96 Třídy ochrany zemědělské půdy: 1. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. 3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro event. výstavbu. 4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. 5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. metodika zpracování klíčová slova půda

zdroj dat poskytovatel Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy - pracoviště Brno pasport Ano

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina

64



výkres 1 - Hodnoty území 2 - Limity využití území 13 - Zemědělský půdní fond indikátor příloha


65


A042 HRANICE BIOCHOR popis jevu právní zakotvení definice jevu Biogeografické členění České republiky, II. díl (Culek - editor, 2003) Biogeografické členění je podkladem pro projektování územních systémů ekologické stability. metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova ochrana přírody


použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres 12 - Ochrana přírody a krajiny indikátor příloha

66



A043 INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI popis jevu právní zakotvení Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, vyhláška č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím, vyhláška č. 7/2003 Sb. o vodoprávní evidenci pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně. definice jevu Stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny. Vyhláška č 225/2002 Sb. §2, odst. 1 Stavba k závlaze pozemku je stavba, soubor staveb, jejich částí a zařízení závlahové soustavy; je tvořena hlavním závlahovým zařízením a podrobným závlahovým zařízením a slouží k umělému dodávání závlahové vody pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin, k aplikaci hnojivých a jiných roztoků na pozemky, popřípadě k tepelné regulaci, například protimrazové ochraně nebo ochlazování, a to postřikem, podmokem (brázdovým nebo drenážním), přeronem, výtopou nebo jiným způsobem, zejména kapkovým, bodovým nebo podpovrchovým systémem. Vyhláška č 225/2002 Sb. §2, odst. 4 Stavba k odvodnění pozemku je stavba, soubor staveb, jejich částí a zařízení odvodňovací soustavy; je tvořena hlavním odvodňovacím zařízením a podrobným odvodňovacím zařízením a slouží k odvádění nadbytku povrchové a podzemní vody z pozemku, k provzdušňování pozemku a k ochraně odvodňovaného pozemku před zaplavením vnějšími vodami, a to podzemním nebo povrchovým odvodněním. Odvodnění pozemků podzemním odvodněním se provádí zejména drenážní sítí (trubkovou drenáží, krtčí drenáží, křížovou drenáží), nebo regulační drenáží. Odvodnění pozemků povrchovým odvodněním se provádí zejména odvodňovacími kanály nebo příkopy. Vyhláška č 225/2002 Sb. §2, odst. 7 Stavba k ochraně pozemku před erozní činností vody je stavba nebo soubor staveb, upravující sklon území nebo zachycující a odvádějící povrchovou vodu a splaveniny stékající po pozemcích nebo zvyšující infiltraci povrchové vody; je tvořena zejména protierozními příkopy, průlehy, terasami, přehrážkami nebo suchými nádržemi. metodika zpracování klíčová slova půda

zdroj dat poskytovatel Zemědělská vodohospodářská správa pasport Ano

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres 13 - Zemědělský půdní fond indikátor příloha


67


A044 VODNÍ ZDROJ POV RCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM popis jevu právní zakotvení § 2 zák. č. 254/2001 Sb., (vodní zákon) § 30 zák. č. 254/2001 Sb., (vodní zákon) vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznamy významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků v platném znění definice jevu Vodním zdrojem je vodní útvar povrchové nebo podzemní vody, kterou lze použít pro uspokojení potřeb člověka. K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. metodika zpracování Pro Úpravnu vody Podolí je stanoveno ochranné pásmo vodního zdroje povrchové vody I., II. a III. stupně. Smíchovský pivovar Staropramen má vymezeno ochranné pásmo vodního zdroje povrchové vody I. a II. stupně. Městská části Zličín má stanoveno ochranné pásmo podzemní vody I. a II. stupně jímacích objektů vodovodu Zličín. klíčová slova voda, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel Magistrát hlavního města Prahy Odbor ochrany prostředí pasport Ne

použití dat kapitola 2.13 - Technická infrastruktura výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor příloha

68



A046 ZRANITELNÁ OBLAST popis jevu právní zakotvení Zákon č. 254/2001 Sb.(vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 33. definice jevu § 33 (1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. metodika zpracování klíčová slova voda, kontaminace

zdroj dat poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. pasport Ne

použití dat kapitola 2.14 - Hygiena životního prostředí výkres indikátor příloha


69


A047 VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD popis jevu právní zakotvení Zákon č. 254/2001 Sb.(vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 2. definice jevu § 2 (3) Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. (4) Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. (5) Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter. (6) Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. (7) Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. metodika zpracování Pro potřeby UAP jako základ slouží "Evidence vodních ploch na území hl. m. Prahy", která je každý rok aktualizována. Vodní plochy jsou evidovány plošně, bez ohledu na majetkoprávní vztahy, na kategorii a správu. Vzhledem ke skutečnosti, že pro většinu vodních ploch a suchých poldrů, které jsou ve vlastnictví hl.m. Prahy a které spravuje organizace Lesy hl.m. Prahy, jsou průběžně zpracovávány nové manipulační a provozní řády, jsou také za tímto účelem tato vodní díla často doměřována. Pro "Evidenci vodních ploch" se jako podklad používají výstupy z Generelů drobných vodních toků na území Prahy, které byly v dřívějších dobách zpracovávány převážně v tištěné formě. Aktualizované Generely drobných vodních toků byly již digitalizovány. Poslední zpracovávané Generely drobných vodních toků jsou pořizovány po zpracování pasportu toku včetně plošného zaměření širšího území podél toku. V současnosti jsou vodní toky a vodní plochy zpracovávany pouze digitálně ve formátech ESRI. OOP MHMP, jako správce toků (z pověření MŽP a MZe a dle zákona o vodách), ve spolupráci s Lesy hl.m. Prahy (provozovatel vodních toků a správce vodních děl v majetku města) a ostatních správců, průběžně aktualizuje na základě nových manipulačních a provozních řádů "Evidenci vodních ploch". Pro účely aktualizace UAP je k dispozici "Evidence vodních ploch 2010". klíčová slova voda

zdroj dat poskytovatel Lesy hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy Odbor ochrany prostředí Městské části Povodí Labe, státní podnik Povodí Vltavy, státní podnik Pražská vodohospodářská společnost, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. pasport Ano

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina 2.13 - Technická infrastruktura

70



výkres 2 - Limity využití území 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor 72 - Podíl přírodě blízkých úseků vodních toků 73 - Podíl otevřených koryt k celkové délce vodních toků 74 - Podíl přírodě blízkých úseků vodních toků k podílu otevřených koryt příloha


71


A048 VODNÍ NÁDRŽ popis jevu právní zakotvení Zákon č. 254/2001 Sb.(vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 2 a § 55. definice jevu § 2 (4) Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. § 55 (1) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem a to zejména a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže, metodika zpracování Do tohoto jevu jsou zahrnuta vodní díla (VD) II. a III. kategorie: VD Hostivař (II. kat.), VD Džbán a VD Jiviny (III. kategorie). klíčová slova voda

zdroj dat poskytovatel Lesy hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy Odbor ochrany prostředí pasport Ano

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina 2.13 - Technická infrastruktura výkres 2 - Limity využití území 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor příloha

72



A049 POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE popis jevu právní zakotvení Zákon č. 254/2001 Sb.(vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 2. definice jevu § 2 (10) Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě vodního toku. (11) Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek). metodika zpracování Zobrazeny jsou hranice oblastí povodí a hranice povodí II. řádu. Pro tento jev byly využity webové stránka VÚV TGM, DIBAVOD a situace z plánů oblastí povodí. Ostatní hranice povodí jsou součástí datové základny UAP, ale z důvodu přehlednosti nejsou zobrazeny ve výkresu. klíčová slova voda

zdroj dat poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. pasport Ne

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina 2.13 - Technická infrastruktura výkres 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor příloha


73


A050 ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ popis jevu právní zakotvení Zákon č. 254/2001 Sb.(vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 66. definice jevu § 66 (1) Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. (7) Záplavová území a jejich aktivní zóny (jev A051) se stanovují formou opatření obecné povahy. metodika zpracování Pro Vltavu a Berounku byla do tohoto jevu zahrnuta aktualizace "2D povodňového modelu hl.m. Prahy 2008", zpracovaná firmou DHI a.s. V platném územním plánu hl.m. Prahy jsou definovány kategorie záplavového území, které byly tímto modelem pro Vltavu a Berounku aktualizovány. Na území hl.m. Prahy byla pro Vltavu a Berounku stanovena ochrana území pro povodňové průtoky ze srpna 2002. Na drobných vodních tocích jsou použita stanovená záplavová území uvedená v platném územním plánu nebo jejich aktualizace. Z hlediska využití UAP jako podkladu pro územní plán dělíme záplavová území na: Podmínečně zastavitelné: určené k ochraně (ve smyslu vyhlášky č. 32/1999 Sb. HMP) + neprůtočné (ve smyslu vyhlášky č. 32/1999 Sb. HMP) Nezastavitelné: průtočné (ve smyslu vyhlášky č. 32/1999 Sb. HMP) + aktivní zóna (ve smyslu zákona 254/2001 Sb.) (jev A051) Aktuální stav záplavových území je vždy nezbytné konzultovat se správcem příslušných vodních toků. klíčová slova voda, záplavy

zdroj dat poskytovatel DHI a.s. Magistrát hlavního města Prahy Odbor ochrany prostředí Povodí Vltavy, státní podnik Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano

použití dat kapitola 2.13 - Technická infrastruktura 2.15 - Bezpečnost výkres 2 - Limity využití území 4 - Problémy v území 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor příloha

74



A051 AKTIVNÍ ZÓNA ZÁP LAVOVÉHO ÚZEMÍ popis jevu právní zakotvení Zákon č. 254/2001 Sb.(vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 66 a § 67. definice jevu § 66 (2) V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. § 67 Omezení v záplavových územích (1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. (2) V aktivní zóně je dále zakázáno a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. (3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. metodika zpracování V současné době jsou k dispozici údaje aktivní zóny Vltavu a Berounku stanovené vodoprávním úřadem Odborem výstavby MHMP v srpnu 2003 a aktuální zobrazení je v "2D povodňovém modelu hl.m. Prahy 2008" zpracovaným firmou DHI a.s. Dále je aktivní zóna stanovena na těchto drobných vodních tocích: Drahaňský potok, Mratínský potok, Rokytka (II.etapa), Botič, Kunratifcký potok, Kyjovský potok, Lipenecký potok, Vrutice, Dalejský potok, Litovicko - Šárecký potok. Pro ostatní drobné vodní toky se aktivní zóny tam, kde je to možné, postupně zpracovávají a budou také postupně stanoveny a následně doplněny. klíčová slova voda, záplavy

zdroj dat poskytovatel Magistrát hlavního města Prahy Odbor ochrany prostředí Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano


75


použití dat kapitola 2.13 - Technická infrastruktura 2.15 - Bezpečnost výkres 2 - Limity využití území 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor příloha

76



A052 ÚZEMÍ URČENÁ K ŘÍZENÝM ROZLIVŮM POVODNÍ popis jevu právní zakotvení Zákon č. 254/2001 Sb.(vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 68. definice jevu § 68 (1) Za území určená k řízeným rozlivům povodní se považují pozemky nezbytné pro vzdouvání, popřípadě akumulaci povrchových vod veřejně prospěšnými stavbami na ochranu před povodněmi, k nimž bylo omezeno vlastnické právo dohodou nebo postupem podle § 55a. ((2) Za škodu vzniklou řízeným rozlivem povodní na půdě, polních plodinách, lesních porostech a stavbách v území podle odstavce 1 náleží poškozenému náhrada, kterou poskytuje v penězích stát zastoupený Ministerstvem zemědělství. Výše náhrady za škodu způsobenou na půdě nebo stavbě se stanoví v závislosti na výši nákladů nezbytných na uvedení půdy nebo stavby do původního stavu, včetně nákladů na odstranění nežádoucích naplavenin, výše náhrady za škodu způsobenou na polních plodinách v závislosti na tržních cenách polních plodin v době rozlivu, včetně nákladů na likvidaci poškozených polních plodin; výše náhrady za škodu způsobenou na lesních porostech se stanoví podle lesního zákona33a). Postup při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postup při určení její výše stanoví vláda nařízením. (3) Náhrada náleží rovněž za finanční újmu vzniklou pozbytím nároku na dotaci, poskytovanou na základě zákona o zemědělství, který poškozený pozbyl v souvislosti s řízeným rozlivem povodně. metodika zpracování klíčová slova

zdroj dat poskytovatel pasport Ne

použití dat kapitola 2.13 - Technická infrastruktura výkres indikátor příloha


77


A053 ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM popis jevu právní zakotvení Zákon č. 254/2001 Sb.(vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 64 a § 69. definice jevu §64 (1) Povodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň). § 69 Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu. Pro jeho pořízení platí zvláštní zákon.* *34) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon,ve znění pozdějších předpisů. metodika zpracování Pro potřeby UAP obce byly předány podklady o parametrech možné zvláštní povodně zpracované v souladu s § 84 zákona 239/2001 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků na vodních dílech Džbán, Hostivař, Jiviny a N4 Jinonice. Tyto údaje nejsou součástí výkresové dokumentace, neboť nejsou limitem v území. Další vodní díla, která mohou při zvláštní povodni ovlivnit území hl. m. Prahy jsou vodní díla: VD Hrachlusky, VD Klíčava, VD Želivka, Vltavská kaskáda,VD Orlík (1_1, 1_2), VD Slapy. klíčová slova voda, záplavy

zdroj dat poskytovatel Lesy hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy Odbor ochrany prostředí pasport Ano


78



A054 OBJEKT/ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY popis jevu právní zakotvení Zákon č. 254/2001 Sb.(vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů, § 55 a § 63. definice jevu § 55 (1) Vodní díla jsou ... d) stavby na ochranu před povodněmi. § 63 (1) Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními. metodika zpracování Objekty protipovodňových opatření jsou navrženy jako pevné nebo mobilní zábrany. Vzhledem k délce a náročnosti výstavby tohoto zařízení na území hl.m. Prahy byla výstavba těchto opatření rozdělena na etapy výstavby, jak je dále uvedeno: Stavby č. 0012 - Protipovodňová opatření na ochranu hl.m. Prahy: - etapa 0001 - Staré město a Joefov - dokončeno - etapa 0002 - Malá Strana a Kampa - dokončeno - etapa 0003 - Karlín a Libeň - dokončeno - etapa 0004 - Holešovice, Stromovka - dokončeno - etapa 0005 - Výtoň, Podolí, Smíchov - dokončeno - etapa 0006 - Zbraslav, Radotín - dokončeno kromě: část 22 Velká Chuchle (dosud nezahájeno), část 23 Velká Chuchle (úprava koryta Vrutice, dosud nezahájeno) - etapa 0007 Troja, dokončení říjen 2010 - etapa 0008, Modřany - dokončeno Rozsah dokončených PPO v roce 2010 je následující: - délka dokončených PPO 17256 m - z toho mobilu 6826 m - zbývá dokončit cca 1440 m Mezi objekty protipovodňové ochrany náleží rovněž suché nádrže (poldry). Ze stávajících objektů jsou to zejména nádrže N4 (Jinonický p.), Tatra Zličín (Motolský p.), Suchý poldr na Kopaninském potoce, Suchý poldr Homolka, Interlov a Suchý poldr Čihadla. klíčová slova technická infrastruktura, záplavy

zdroj dat poskytovatel Magistrát hlavního města Prahy Odbor ochrany prostředí Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano

použití dat


79


kapitola 2.13 - Technická infrastruktura 2.15 - Bezpečnost výkres 2 - Limity využití území 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor 162 - Podíl realizovaných částí systému protipovodňové ochrany a protipovodňových opatření příloha

80



A057 DOBÝVACÍ PROSTOR popis jevu právní zakotvení Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 27. definice jevu Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání. Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více výhradních ložisek nebo, je-li to vzhledem k rozsahu ložiska účelné, jen část výhradního ložiska. Dobývací prostor se stanoví pro dobývání výhradního ložiska určitého nerostu nebo skupiny nerostů. Současně se stanoví, které nerosty výhradního ložiska budou dočasně ukládány. Je-li oddělené dobývání jiného nerostu nebo skupiny nerostů jinou organizací racionálnější, stanoví se pro jejich dobývání zvláštní dobývací prostor. Viz též: http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/info/wiz17.htm metodika zpracování Vymezení bylo převzato z databáze Obvodního báňského úřadu. klíčová slova geologie

zdroj dat poskytovatel Česká geologická služba - Geofond Obvodní báňský úřad Kladno pasport Ne

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres 2 - Limity využití území 14 - Geologické jevy indikátor příloha


81


A058 CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ popis jevu právní zakotvení Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; Vyhláška č. 364/1992 Sb. MŽP ČR o chráněných ložiskových územích. definice jevu Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Viz též: http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/info/wiz17.htm metodika zpracování Vymezení bylo převzato z databáze Gefondu. klíčová slova geologie, nerostné zdroje

zdroj dat poskytovatel Česká geologická služba - Geofond Obvodní báňský úřad Kladno pasport Ano

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres 1 - Hodnoty území 2 - Limity využití území 14 - Geologické jevy indikátor příloha

82



A060 LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN popis jevu právní zakotvení Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; Vyhláška č. 364/1992 Sb. MŽP ČR o chráněných ložiskových územích. definice jevu Ložiskem nerostů je přírodní nahromadění nerostů, jakož i základka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště, které vznikly hornickou činností a obsahují nerosty. Viz též: http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/info/wiz17.htm metodika zpracování Vymezení bylo převzato z databáze Gefondu. klíčová slova geologie, nerostné zdroje

zdroj dat poskytovatel Česká geologická služba - Geofond Obvodní báňský úřad Kladno pasport Ano

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres 1 - Hodnoty území 2 - Limity využití území 14 - Geologické jevy indikátor příloha


83


A061 PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Území, ve kterých byla hloubena nebo ražena hlubinná díla při průzkumu nebo těžbě nerostných surovin. Viz http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/info/pod.html metodika zpracování Vymezení bylo převzato z databáze Gefondu. klíčová slova geologie, nerostné zdroje

zdroj dat poskytovatel Česká geologická služba - Geofond pasport Ano

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres 4 - Problémy v území 14 - Geologické jevy indikátor příloha

84



A062 SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK popis jevu právní zakotvení definice jevu Sesuvem se rozumí průběh nebo následek pohybů zemin působením gravitace a proudového tlaku podzemní vody. Vzniká porušením stability svahu podél rotačních smykových ploch nebo po zvodnělém plastickém podloží nebo po vrstevních plochách. Jako sesuv se označuje jak proces sám, tak i jeho výsledná forma. Viz též: http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/info/wiz11.htm metodika zpracování Vymezení bylo převzato z databáze Gefondu klíčová slova geologie

zdroj dat poskytovatel pasport Ne

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres 4 - Problémy v území 14 - Geologické jevy indikátor příloha


85


A063 STARÉ DŮLNÍ DÍLO popis jevu právní zakotvení zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů definice jevu §35: 1) Starým důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. (2) Starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. viz také : http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/info/wiz13.htm metodika zpracování Vymezení bylo převzato z databáze Gofondu, přičemž byla využita všechna hlubinná díla ústící na povrch bez ohledu na jejich členění do kategorií „staré důlní dílo“, „opuštěné důlní dílo“, „opuštěné průzkumné dílo“ nebo „provozní dílo“. klíčová slova geologie

zdroj dat poskytovatel Česká geologická služba - Geofond pasport Ano

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres 14 - Geologické jevy indikátor příloha

86



A064 STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY popis jevu právní zakotvení Pojem není legislativně definován definice jevu Plochy, kde se vyskytují nebo vyskytovaly skládky, navážky zemin apod. Dále to jsou plochy, kde je podezření, nebo kde je na základě průzkumu potvrzená kontaminace horninového prostředí a podzemních vod nebezpečnými látkami (je překračováno kriterium A, B, C pro vody a zeminy). Kontaminace vod a horninového prostředí je přímý důsledek antropogenních činností. metodika zpracování Pořízeno v letech 1994 – 1996 na základě pilotního projektu Odboru životního prostředí MHMP. klíčová slova odpady, kontaminace


použití dat kapitola 2.14 - Hygiena životního prostředí výkres 4 - Problémy v území 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor příloha


87


A065 OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ popis jevu právní zakotvení zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší definice jevu (§ 7 odstavec 1 a 4 zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší) (1) Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. (2) Zónou je území vymezené ministerstvem pro účely sledování a řízení kvality ovzduší; aglomerací je sídelní seskupení, na němž žije nejméně 350 000 obyvatel, vymezené ministerstvem pro účely sledování a řízení kvality ovzduší. (3) V zónách či aglomeracích, na jejichž území se nenacházejí oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, zajistí orgány ochrany ovzduší udržení koncentrací znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů. (4) Vymezení oblastí podle odstavce 1 a jejich případné změny provádí ministerstvo jedenkrát za rok a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo zde dále zveřejní seznam zón a aglomerací. (§2, odst. 3, 597/2006 Sb. Nařízení vlády o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší) Sledování kvality ovzduší se provádí a) stacionárním měřením ve všech aglomeracích, v zónách, kde úroveň znečištění ovzduší dosahuje nebo přesahuje horní mez pro posuzování vybraných znečišťujících látek a kde, v případě troposférického ozonu, úroveň znečištění ovzduší překračuje během posledních pěti let úroveň znečištění ovzduší, pod níž lze na základě současného stavu vědeckého poznání vyloučit přímý škodlivý vliv na zdraví lidí nebo zvířat nebo na životní prostředí (dále jen "dlouhodobý imisní cíl"), b) kombinací stacionárního měření, orientačního měření a modelování v zónách, kde je úroveň znečištění ovzduší nižší než horní mez pro posuzování, c) modelováním v zónách, kde úroveň znečištění ovzduší nepřesahuje dolní mez pro posuzování. (§2, odst. 4, 597/2006 Sb.) Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") nebo jím zřízená právnická osoba hodnotí minimálně jednou za 5 let postupem uvedeným v příloze č. 3 k tomuto nařízení všechny zóny a aglomerace podle toho, zda úrovně znečištění ovzduší jednotlivými znečišťujícími látkami na jejich území překračují horní nebo dolní meze pro posuzování. (§3, odst. 1, 597/2006 Sb.) Vyhodnocování kvality ovzduší se provádí na základě výsledků sledování kvality ovzduší pro znečišťující látky, které mají stanovený imisní limit nebo úroveň znečištění ovzduší stanovenou za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na zdraví lidí a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, ve stanovené době (dále jen "cílový imisní limit"). (§3, odst. 2, 597/2006 Sb.) Imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro a) oxid siřičitý, b) částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 mm odlučovací účinnost 50% (dále jen "PM10"), c) oxid dusičitý, d) olovo, e) oxid uhelnatý, f) benzen. (§3, odst. 3, 597/2006 Sb.) Cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro a) kadmium, b) arsen, c) nikl, d) organické sloučeniny sestávající z nejméně dvou kondenzovaných benzenových jader tvořených výhradně uhlíkem a vodíkem (dále jen "polycyklické aromatické uhlovodíky") vyjádřené jako benzo(a)pyren, e) troposférický ozon. (§3, odst. 4, 597/2006 Sb.) Imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace nebo cílový imisní limit pro ochranu vegetace je stanoven pro a) oxid siřičitý, b) oxidy dusíku, c) troposférický ozon. (§3, odst. 5, 597/2006 Sb.) Dlouhodobý imisní cíl pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu vegetace je stanoven pro troposférický ozon. metodika zpracování Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále OZKO) pro Ministerstvo životního prostředí zpracovává Český hydrometeorologický ústav (dále ČHMÚ). ČHMÚ získává data o znečištění ovzduší modelovým výpočtem nad plošnou čtvercovou sítí o straně 1 Km pokrývající celé území České republiky. Pro každý čtverec je modelem určeno, zda v něm dochází pro vybrané škodliviny k překročení imisních limitů. Hl. m. Praha provádí jednou za dva roky modelové hodnocení kvality ovzduší, které poskytuje informace o překračování imisních limitů vybraných škodlivin v detailnějším měřítku, než v jakém ĆHMÚ modeluje OZKO. Pro potřeby ÚAP hl. m. Prahy se proto vycházelo z tohoto detailnějšího modelování. Modelování zajistila firma ATEM s.r.o. Data byla převzata beze změny. Navíc byla z dat vymezena oblast, kde jsou překračovány imisními limity průměrných ročních koncentraci NO2, benzenu a PM10, která sloužila jako podklad pro další hodnocení, například pro výpočty indikátorů. Data kromě jevu A065 pokrývají rovněž jev B035. klíčová slova ovzduší, kontaminace

88



zdroj dat poskytovatel ATEM - Ateliér ekologických modelů, s. r. o. Český hydrometeorologický ústav Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano

použití dat kapitola 2.14 - Hygiena životního prostředí výkres 15 - Kvalita ovzduší indikátor 75 - Rozsah území s překročením imisních limitů (souhrnně všechny polutanty) příloha


89


A066 ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA popis jevu právní zakotvení Pojem není legislativně definován definice jevu V zásadě se jedná o průvodní jevy důlní činnosti trvalého charakteru. V současné době nejsou na území hl. m. Prahy tyto jevy definovány, počítá se s vytvořením výsypek a hald v rámci rekultivace dolu Hvížďalka, avšak v horizontu příštích několika desítek let. metodika zpracování klíčová slova geologie, nerostné zdroje

zdroj dat poskytovatel Česká geologická služba - Geofond pasport Ne


90



A067 TECHNOLOGICKÝ O BJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon 274/2001 Sb.,o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění pozdějších předpisů Vyhláška 428/2001 Sb. Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) definice jevu Zákon 274/2001 Sb. §2 (1) Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem. §4 (1) Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro své území nebo jeho část (dále jen "plán rozvoje vodovodů a kanalizací"). Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Navržené koncepce musí být hospodárné a musí obsahovat řešení vztahů k plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro sousedící území. Vyhláška 428/2001 Sb. Ministerstva zemědělství §1 Pro účely této vyhlášky se rozumí d) stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se pro účely vybraných údajů majetkové nebo provozní evidence považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na zdravotní zabezpečení vody bez technologie úpravy vody, metodika zpracování klíčová slova technická infrastruktura, vodní hospodářství, vodní hospodářství

zdroj dat poskytovatel Pražská vodohospodářská společnost, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav a.s. pasport Ano

použití dat kapitola 2.13 - Technická infrastruktura výkres 2 - Limity využití území 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor příloha


91


A068 VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon 274/2001 Sb.,o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění pozdějších předpisů Vyhláška 428/2001 Sb. Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) definice jevu Zákon 274/2001 Sb. §2 (1) Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem. §4 (1) Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro své území nebo jeho část (dále jen "plán rozvoje vodovodů a kanalizací"). Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Navržené koncepce musí být hospodárné a musí obsahovat řešení vztahů k plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro sousedící území. §23 (1) K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen "ochranná pásma"). §23 (2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona26) tímto nejsou dotčena. §23 (3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m, c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. §23 (4) Výjimku z ochranného pásma uvedeného v odstavci 3 může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. Vyhláška 428/2001 Sb. Ministerstva zemědělství §1 Pro účely této vyhlášky se rozumí a) vodovodním řadem úsek vodovodního potrubí včetně stavební části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody, b) přiváděcím řadem vodovodní řad pro dopravu vody mezi hlavními objekty vodovodu (například do úpravny vod, čerpací stanice, vodojemu); zvláštním typem přiváděcího řadu je zásobní řad pro dopravu vody z vodojemu do rozvodné vodovodní sítě, c) rozvodnou vodovodní sítí soustava vodovodních řadů určená pro dodávání vody k místům jejího odběru; součástí rozvodné vodovodní sítě jsou hlavní řad a rozváděcí řad, metodika zpracování Vodovodní síť je tvořena přiváděcími, hlavními a rozváděcími vodovodními řady. Přiváděcí a hlavní vodovodní řady jsou označovány jako nadřazená vodovodní síť, protože zajišťují dopravu vody ze zdrojů do vodojemů a zajišťují propojení vodojemů nebo čerpacích stanic. Rozváděcí řady jsou vodovodní řady, které zajišťují vlastní zásobování vodou, zpravidla se jedná o uliční rozvody s přímou vazbou na spotřební objekty. Ochranná pásma vodovodních řadů všech kategorií jsou stanovena v zákoně č.274/2001 Sb. (zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu), a to v závislosti na dimenzích vodovodních řadů a hloubce jejich uložení. klíčová slova technická infrastruktura, ochranná pásma, vodní hospodářství

zdroj dat poskytovatel Pražská vodohospodářská společnost, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) Řízení letového provozu ČR, s.p. Severočeské vodovody a kanalizace a.s. Středočeské vodárny a.s. Vodovody a kanalizace Beroun a.s. Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav a.s. Vojenská ubytovací a stavební správa

92



pasport Ano

použití dat kapitola 2.13 - Technická infrastruktura výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 17 - Civilní ochrana a bezpečnost 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor příloha


93


A069 TECHNOLOGICKÝ O BJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon 274/2001 Sb.,o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění pozdějších předpisů Vyhláška 428/2001 Sb. Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) definice jevu Zákon 274/2001 Sb. §2 (2) Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem. §4 (1) Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro své území nebo jeho část (dále jen "plán rozvoje vodovodů a kanalizací"). Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Navržené koncepce musí být hospodárné a musí obsahovat řešení vztahů k plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro sousedící území. Vyhláška 428/2001 Sb. Ministerstva zemědělství §1 Pro účely této vyhlášky se rozumí h) čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována, metodika zpracování K technologickým objektům dle uvedeného jevu se řadí ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV Troja) a dalších 25 lokálních čistíren odpadních vod. Ochranné pásmo neboli pásmo ochrany prostředí pro ÚČOV Troja ani pro další lokální ČOV na území hl. m. Prahy nebylo vyhlášeno. Směrné resp. orientační hodnoty k vymezení pásma ochrany prostředí udává ČSN 75 6401 §6.9 pro větší ČOV a ČSN 75 6402 §6.7 pro menší ČOV. Dalším typem technologického objektu, který však slouží výhradně k čištění dešťových odpadních vod před jejich vypuštěním do recipientu, jsou dešťové usazovací nádrže neboli DUN. Na území hl. m. Prahy jich je v provozu 65, z toho 61 nádrží je s otevřenou hladinou a 4 nádrže jsou podzemní. Ani pro tento typ objektu nebylo vyhlášeno pásmo ochrany prostředí a ČSN 75 6261 §4.6 uvádí pouze orientační hodnoty. klíčová slova technická infrastruktura, vodní hospodářství, vodní hospodářství, vodní hospodářství

zdroj dat poskytovatel CZ-NAMAR s.r.o. Letiště Praha a.s. Magistrát hlavního města Prahy Odbor ochrany prostředí Pražská vodohospodářská společnost, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) pasport Ano

použití dat kapitola 2.13 - Technická infrastruktura

94



výkres 5 - Širší vztahy 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor příloha


95


A070 SÍŤ KANALIZAČNÍ CH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon 274/2001 Sb.,o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění pozdějších předpisů Vyhláška 428/2001 Sb. Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) definice jevu Zákon 274/2001 Sb. §2 (2) Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem. §4 (1) Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro své území nebo jeho část (dále jen "plán rozvoje vodovodů a kanalizací"). Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Navržené koncepce musí být hospodárné a musí obsahovat řešení vztahů k plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro sousedící území. §23 (1) K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen "ochranná pásma"). §23 (2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona26) tímto nejsou dotčena. §23 (3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m, c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. §23 (4) Výjimku z ochranného pásma uvedeného v odstavci 3 může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. Vyhláška 428/2001 Sb. Ministerstva zemědělství §1 Pro účely této vyhlášky se rozumí e) kanalizační stokou potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen "srážková voda"), f) přiváděcí stokou kanalizační stoka k odvádění odpadních nebo srážkových vod do hlavního objektu kanalizace, g) stokovou sítí síť kanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojek do čistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu. metodika zpracování Stokovou síť na území hl.m. Prahy tvoří 7 kmenových stok s písmenným označením A,B,C,D,E,F,K a dále značné množství hlavních a vedlejších sběračů. Tato soustava stok je označována jako nadřazená síť, protože odvodňuje rozsáhlejší oblasti města nebo dokonce celé městské části. Další kategorie stok jako uliční stoky, dešťové stoky nebo kanalizační přípojky jsou stoky místního významu, které do nadřazené sítě zařazeny nejsou. Ochranná pásma stok všech kategorií jsou stanovena zákonem č.274/2001 Sb. (zákon o vodovodech a kanalizacích), a to v závislosti na rozměrech stoky a hloubce jejího uložení. klíčová slova technická infrastruktura, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel Pražská vodohospodářská společnost, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) Severočeské vodovody a kanalizace a.s. Středočeské vodárny a.s. Vodovody a kanalizace Beroun a.s. pasport Ano

96



použití dat kapitola 2.13 - Technická infrastruktura výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor příloha


97


A071 VÝROBNA ELEKTŘI NY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů definice jevu §(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí a) v elektroenergetice 29. výrobnou elektřiny energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující technologické zařízení pro přeměnu energie, stavební část a všechna nezbytná pomocná zařízení, §46 (7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice. metodika zpracování Na území Prahy se nenachází žádné větší zařízení na výrobu elektrické energie. Je zde několik malých fotovoltaických elektráren a dále malé vodní elektrárny, které pracují na pražských jezech. klíčová slova technická infrastruktura, energetika, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel Povodí Vltavy, státní podnik TEDOM a.s. Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano

použití dat kapitola 2.13 - Technická infrastruktura výkres 2 - Limity využití území 22 - Energetika indikátor příloha

98



A072 ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů definice jevu §(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí a) v elektroenergetice 4. elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu, §46 (6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění. §98 (2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. metodika zpracování Elektrickou stanicí rozumíme: • Transformovny 400/110 kV a 220/110 kV zapojené v nadřazené elektrizační soustavě. • Transformovny 110/22 kV, pracující v distribuční soustavě 110 kV a 22 kV. • Distribuční stanice 22/0,4 kV, kterých je v Praze přes 3000 a ze kterých se zásobují elektrickou energií koncová místa odběru. klíčová slova technická infrastruktura, energetika, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel ČEPS a.s. ČEZ Distribuce, a.s. ETT Energetika, a.s. PREdistribuce a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) TEDOM a.s. Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano

použití dat kapitola 2.13 - Technická infrastruktura výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 22 - Energetika indikátor příloha


99


A073 NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZ AČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů definice jevu §(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí a) v elektroenergetice 2. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu, 3. elektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení distribuční soustavy směrem k odběrateli, a je určeno k připojení odběrných elektrických zařízení, 23. přenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu, 24. přímým vedením vedení elektřiny spojující výrobnu elektřiny, která není připojena k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, a odběrné místo, které není elektricky propojeno s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo elektrické vedení zabezpečující přímé zásobování vlastních provozoven výrobce, jeho ovládaných společností nebo oprávněných zákazníků, a není vlastněno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, §46 (2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. §46 (3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 7 m, 2. pro vodiče s izolací základní 2 m, 3. pro závěsná kabelová vedení 1 m, b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 12 m, 2. pro vodiče s izolací základní 5 m, c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m, d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m, e) u napětí nad 400 kV 30 m, f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m, g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m. §46 (5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu. §98 (2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. metodika zpracování Na území Prahy se můžeme setkat s následujícími druhy vedení elektrizační soustavy: • Nadzemní vedení 400 kV ve správě společnosti ČEPS • Nadzemní vedení 220 kV ve správě společnosti ČEPS • Nadzemní vedení 110 kV ve správě společnosti PRE • Nadzemní vedení 110 kV ve správě společnosti ČEZ • Podzemní kabelové vedení 110 kV ve správě společnosti PRE • Podzemní kabelové vedení 22 kV ve správě společnosti PRE • Nadzemní vedení 22 kV ve správě společnosti PRE • Nadzemní vedení 22 kV ve správě společnosti ČEZ Systém nadzemních vedení 22 kV je již v útlumu, dále se nerozvíjí a je postupně nahrazován podzemními kabelovými vedeními.

100



klíčová slova technická infrastruktura, energetika, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel ČEPS a.s. ČEZ Distribuce, a.s. Eltodo-Citelum s.r.o. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) ETT Energetika, a.s. Letiště Praha a.s. PREdistribuce a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) Řízení letového provozu ČR, s.p. TEDOM a.s. Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano



101


A074 TECHNOLOGICKÝ O BJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů definice jevu Technologickými objekty se rozumí nízkotlaké, středotlaké a vysokotlaké regulační stanice, zásobníky zkapalněných plynů, plnírny a související technologická zařízení. Plynárenská zařízení jsou k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu chráněna ochrannými pásmy. K zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochrané života, zdraví a majetku jsou určena bezpečnostní pásma. Ochranné pásmo u technologických objektů plynových zařízení činí 4 m na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostní pásma technologických objektů jsou stanovena v příloze zákona 458/2000 Sb. v znění pozdějších zákonů: Regulační stanice velmi vysokotlaké - 20 m Regulační stanice vysokotlaké - 10 m Tlakové zásobníky zkapalněných plynů od 5 m3 do 20 m3 - 20 m nad 20 m3 do 100 m3 - 40 m nad 100 m3 do 250 m3 - 60 m nad 250 m3 do 500 m3 - 100 m nad 500 m3 do 1000 m3 - 150 m nad 1000 m3 do 3000 m3 - 200 m nad 3000 m3 - 300 m Plnírna plynů (od technologie) - 100 m metodika zpracování Graficky vyjádřené údaje zpracoval URM s využitím vybraných poskytnutých dat, dodaných v termínu stanoveném pro poskytovatele dat a s využitím vlastních podkladů. Později dodaná data budou k dispozici na URM. klíčová slova technická infrastruktura, energetika, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel Pražská plynárenská Distribuce, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) RWE GasNet, s.r.o. RWE NET4GAS s.r.o. TEDOM a.s. pasport Ano

použití dat

102



kapitola 2.13 - Technická infrastruktura výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 22 - Energetika indikátor příloha


103


A075 VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů definice jevu Plynovodním vedením se rozumí zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody. - K zajištění bezpečného a spolehlivého provozu jsou plynovody chráněny ochrannými pásmy. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu. Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který činí: a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce 1 m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu. - K zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob jsou určena bezpečnostní pásma. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nebo dnem nabytí právní moci územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynového zařízení do provozu. Bezpečnostní pásma plynovodů podle zák.458/2000 Sb. před novelou energetického zákona 158/2009 Sb. Vysokotlaké plynovody (do 4 Mpa): do DN 100 - 15 m do DN 250 - 20 m nad DN 250 - 40 m Velmivysokotlaké plynovody (nad 40 MPa: do DN 300 - 100 m do DN 500 - 150 m nad DN 500 - 200 m Bezpečnostní pásma plynovodů dle zák. 458/2000 Sb. po novele energetického zákona 158/2009 Sb. Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky do tlaku 40 barů včetně do DN 100 včetně - 10 m nad DN 100 do DN 300 včetně - 20 m nad DN 300 do DN 500 včetně - 30 m nad DN 500 do DN 700 včetně - 45 m nad DN 700 - 65 m Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů

104



do DN 100 včetně - 80 m nad DN 100 do DN 500 včetně - 120 m nad DN 500 - 160 m metodika zpracování Plynová potrubní vedení jsou do UAP zahrnuty ve výkresu č.24 - Energetika. Graficky vyjádřené údaje zpracoval URM s využitím vybraných poskytnutých dat, dodaných v termínu stanoveném pro poskytovatele dat a s využitím vlastních podkladů. Později dodaná data budou k dispozici na URM. Potrubní vedení sloužící k přepravě a rozvodu zemního plynu se dělí do kategorií dle maximálního provozního přetlaku na - velmi vysokotlaké plynovody nad 4 MPa (vnitrostátní a tranzitní) - vysokotlaké plynovody do 4 MPa (městský nadřazený okružní plynovod vč. odboček k vysokotlakým regulačním stanicím) - distribuční středotlaké do 400 kPa vč. a - nízkotlaké plynovody do 5 kPa klíčová slova technická infrastruktura, energetika, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel Letiště Praha a.s. Pražská plynárenská Distribuce, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) RWE GasNet, s.r.o. RWE NET4GAS s.r.o. TEDOM a.s. pasport Ano



105


A077 ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Vládní nařízení 29/1959 Sb., o oprávněních k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu a ČSN 65 0204 - Dálkovody hořlavých kapalin definice jevu Potrubní vedení pro přepravu ropy. K zajištění plynulého provozu potrubí pro přepravu ropy a k zajištění bezpečnosti osob a majetku se stanovuje ochranné pásmo, které je vymezeno svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 300 m po obou stranách od osy potrubí. V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat zvlášť důležité objekty, jakož i vtažné jámy průzkumných nebo těžebných podniků a odvaly hlušin. - Uvnitř ochranného pásma je zakázáno: do vzdálenosti 200 m od osy potrubí zřizovat mosty a vodní díla po směru toku vody, je-li potrubí vedeno přes řeku, - do vzdálenosti 150 m provádět souvislé zastavění měst a sídlišť a budovat ostatní důležité objekty a železniční tratě podél potrubí, - do vzdálenosti 100 m budovat jakékoliv objekty a souvislé zastavění vesnic, - do vzdálenosti 50 m provádět stavby menšího významu a kanalizační sítě, - do vzdálenosti 20 m zřizovat potrubí pro jiné látky než hořlavé kapaliny I. a II. třídy, do vzdálenosti 3 m provádět činnosti, které by mohly ohrozit potrubí a plynulost a bezpečnost jeho provozu, např. výkopy, sondy a vysazování stromů. - Venkovní elektrické vedení vysokého a velmi vysokého napětí je dovoleno zřizovat nejméně v takové vzdálenosti od potrubí, aby byla zachována ochranná pásma stanovená předpisy pro tato zařízení. metodika zpracování Trasa ropovodu je znázorněna ve výkrese Energetika koridorem, jehož šířka odpovídá šířce ochranného pásma. Graficky vyjádřené údaje zpracoval URM s využitím vybraných poskytnutých dat dodaných v termínu stanoveném pro poskytovatele dat. Později poskytnutá data budou k dispozici na URM. klíčová slova technická infrastruktura, energetika, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel MERO ČR, a.s. pasport Ano

použití dat kapitola 2.13 - Technická infrastruktura výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 22 - Energetika

106



indikátor příloha


107


A078 PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Vládní nařízení 29/1959 Sb., o oprávněních k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu ČSN 65 0204 Dálkovody hořlavých kapalin ČSN 73 0802 Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování definice jevu Potrubí pro přepravu ropných produktů, zejm. pohonných hmot. K zajištění plynulého provozu potrubí pro přepravu ropných produktů a k zajištění bezpečnosti osob a majetku se stanovuje ochranné pásmo, které je vymezeno svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 300 m po obou stranách od osy potrubí. V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat zvlášť důležité objekty, jakož i vtažné jámy průzkumných nebo těžebných podniků a odvaly hlušin. Uvnitř ochranného pásma je zakázáno: - do vzdálenosti 200 m od osy potrubí zřizovat mosty a vodní díla po směru toku vody, je - li potrubí vedeno přes řeku, - do vzdálenosti 150 m provádět souvislé zastavění města sídlišť a budovat ostatní důležité objekty a železniční tratě podél potrubí, - do vzdálenosti 100 m budovat jakékoliv objekty a souvislé zastavění vesnic, - do vzdálenosti 50 m provádět stavby menšího významu a kanalizační sítě, - do vzdálenosti 20 m zřizovat potrubí pro jiné látky než hořlavé kapaliny I. a II třídy, - do vzdálenosti 3 m provádět činnosti, které by mohly ohrozit potrubí a bezpečnost a plynulost jeho provozu, např. výkopy, odklizování zemin, jejich navršování, sondy a vysazování stromů. Venkovní elektrické vedení vysokého a velmi vysokého napětí je dovoleno zřizovat nejméně v takové vzdálenosti od potrubí, aby byla zachována ochranná pásma stanovena předpisy pro tato zařízení. metodika zpracování Trasa ropovodu je znazorněna ve výkrese č. 24 - Energetika koridorem, jehož šířka odpovídá šířce ochranného pásma. Graficky vyjádřené údaje zpracoval URM s využitím vybraných poskytnutých dat dodaných v termínu stanoveném pro poskytovatele dat. Později poskytnutá data budou k dispozici na URM. klíčová slova technická infrastruktura, energetika, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel ČEPRO, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) pasport Ano

použití dat kapitola 2.13 - Technická infrastruktura

108



výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 22 - Energetika indikátor příloha


109


A079 TECHNOLOGICKÝ O BJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů. Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). definice jevu §2 (2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí c) v teplárenství 14. zdrojem tepelné energie zařízení, v němž se využíváním paliv nebo jiných typů energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce; §87 (1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. §87 (3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic. metodika zpracování Tepelnými zdroji soustav centrálního zásobování teplem (CZT) Pražské teplárenské a.s. jsou 4 teplárny a 39 výtopen a okrskových kotelen. Teplárny vyrábějí souběžně tepelnou a elektrickou energii, ve výtopnách a okrskových kotelnách se vyrábí pouze energie tepelná. Tepelné zdroje se dělí dle tepelného výkonu do kategorií: zvláště velké spalovací zdroje o jmenovitém výkonu 50 MW a vyšším, velké spalovací zdroje o výkonu vyšším než 5 MW do 50 MW a střední spalovací zdroje o výkonu od 0,2 MW do 5 MW včetně. Dle média dodávaného do sítí CZT se tepelné zdroje dělí na parní, horkovodní a teplovodní, na základě ročního využití tepelného výkonu se dělí na základní a špičkové zdroje tepla. klíčová slova technická infrastruktura, energetika, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel AVIA, a.s. Pražská teplárenská, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) TEDOM a.s. pasport Ano


110



A080 TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů. definice jevu §2 (2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí c) v teplárenství 10. rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi a předávacími stanicemi; tepelnou sítí se rozumí soustava zařízení sloužících pro dopravu tepelné energie nebo i k propojení zdrojů mezi sebou; rozvodné tepelné zařízení je zřizováno a provozováno ve veřejném zájmu; 17. soustavou centralizovaného zásobování teplem soustava tvořená zdroji tepelné energie a rozvodným tepelným zařízením a odběrnými tepelnými zařízeními. §87 (1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. §87 (2) Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m. §87 (5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení. metodika zpracování Tepelné sítě CZT jsou tvořeny tepelnými napáječi (nadřazené rozvody o větších dimenzích, zásobují jednotlivé oblasti nebo obytné soubory) a tepelnou sítí (rozvody o menších dimenzích, zásobování v obytných celcích a lokalitách). Tepelné sítě se dle rozváděného média dělí na horkovodní, teplovodní a parní, dle uložení na kanálové, bezkanálové a v kolektoru a dle umístění na podzemní, pozemní, nadzemní a v budovách. Další rozdělení tepelné sítě je na primární (vstupuje do předávací stanice) a sekundární (rozvody vystupující z předávací stanice). klíčová slova technická infrastruktura, energetika, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel AVIA, a.s. Pražská teplárenská, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) TEDOM a.s. pasport Ano



111


A081 ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) ve znění pozdějších předpisů definice jevu §2 Pro účely tohoto zákona se rozumí h) sítí elektronických komunikací přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace, i) elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln §103 (1) Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu.[§32 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.] Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje. §103 (2) V řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrového spoje je Úřad dotčeným správním úřadem. metodika zpracování Elektronickým komunikačním zařízením se rozumí technické zařízení pro vysílání, přenos, směrovaní, spojování nebo příjem signálu prostřednictvím elektromagnetických vln. Ve výkresu jsou zakreslena zařízení elektronických komunikací - telefonní ústředny, datové centrum, vysílací zařízení, koncové body páteřních radioreléových spojů, stacionární neobsluhovaná zaměřovací stanice kmitočtového spektra, dále kruhová ochranná pásma vysílacích zařízení o poloměru 500 m a monitorovací stanice o poloměru 1000 m. klíčová slova technická infrastruktura, ochranná pásma, spoje

zdroj dat poskytovatel ČD-Telematika a.s. České Radiokomunikace, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) Český telekomunikační úřad Letiště Praha a.s. MERO ČR, a.s. Ministerstvo vnitra ČR RWE GasNet, s.r.o. RWE NET4GAS s.r.o. SITEL, s.r.o. Správa železniční dopravní cesty Technická ústředna dopravní cesty Telefónica O2 Czech Republic, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) TeliaSonera International Carrier Czech Republic a.s. T-Mobile Czech Republic a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) TTC TELEKOMUNIKACE s.r.o. Vodafone Czech Republic a.s. pasport Ano

použití dat

112



kapitola 2.13 - Technická infrastruktura výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 23 - Elektronické komunikace, kolektory indikátor příloha


113


A082 ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) ve znění pozdějších předpisů. definice jevu §2 Pro účely tohoto zákona se rozumí h) sítí elektronických komunikací přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace, j) veřejnou komunikační sítí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, k) veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb a která umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem komunikace, jako je faksimilní a datový přenos, §102 (1) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu [§32 odst. 1 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb.] §102 (2) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. §102 (3) V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy, b) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení, c) bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty. §102 (4) Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení, nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení. §102 (5) Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu[§32 odst. 1 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb.; §32 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.]. Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení. §103 (1) Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu.[§32 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.] Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje. §103 (2) V řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrového spoje je Úřad dotčeným správním úřadem. metodika zpracování Území Prahy je hustě pokryto kabelovými i bezdrátovými sítěmi provozovatelů, kteří poskytují služby elektronických komunikací. Ve výkresu jsou zakresleny trasy optických kabelů, kabelovody a osy koridorů důležitých a vysokokapacitních radiových (rr) směrových spojů veřejné komunikační sítě, jejichž náhrada by byla velmi nákladná a technicky obtížná. Koridorem rr spoje se rozumí pomyslné rotační těleso, ve kterém se šíří převážná část elektromagnetické energie radiového spoje. Průměry koridorů se pohybují v rozsahu od několika metrů až do desítek metrů a závisejí zejména na vzdálenosti od zdroje a frekvenci zařízení. Též průběh osy koridoru spoje a tudíž celého koridoru nad terénem není přímkový, ale je zakřivený směrem k zemi klíčová slova technická infrastruktura, ochranná pásma, spoje

zdroj dat poskytovatel ČD-Telematika a.s. České Radiokomunikace, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat)

114



Český telekomunikační úřad ČEZ ICT Services, a.s. Dial Telecom, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) Letiště Praha a.s. MERO ČR, a.s. Ministerstvo vnitra ČR RWE GasNet, s.r.o. RWE NET4GAS s.r.o. SITEL, s.r.o. SLOANE PARK Property Trust, a.s. Správa železniční dopravní cesty Technická ústředna dopravní cesty Telefónica O2 Czech Republic, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) TeliaSonera International Carrier Czech Republic a.s. T-Mobile Czech Republic a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) T-Systems Czech Republic, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) TTC TELEKOMUNIKACE s.r.o. UPC Česká republika, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) Vodafone Czech Republic a.s. Vojenská ubytovací a stavební správa pasport Ano

použití dat kapitola 2.13 - Technická infrastruktura výkres 2 - Limity využití území 17 - Civilní ochrana a bezpečnost 23 - Elektronické komunikace, kolektory indikátor příloha


115


A083 JADERNÉ ZAŘÍZENÍ popis jevu právní zakotvení Zákon 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů veznění pozdějších přepisů. definice jevu §2 Pro účely tohoto zákona se rozumí h) jaderným zařízením 1. stavby a provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci, 2. zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných materiálů, kromě úpraven uranové rudy a skladů uranového koncentrátu, 3. úložiště radioaktivních odpadů, s výjimkou úložišť obsahujících výlučně přírodní radionuklidy, 4. zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, jejichž aktivita přesahuje hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, i) vybraným zařízením součásti nebo systémy jaderných zařízení důležité z hlediska jaderné a technické bezpečnosti, zařazené do bezpečnostních tříd podle svého významu pro bezpečnost provozu jaderných zařízení, podle bezpečnostní funkce systému, jehož jsou součástí, a podle závažnosti jejich případné poruchy. Kritéria pro zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd stanoví prováděcí právní předpis, metodika zpracování Na území hl. m. Prahy je do tohoto jevu zařazen pouze školní reaktor nulového výkonu VR-1, držitelem povolení k provozu jaderného zařízení je ČVUT v Praze 6, pracoviště: Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, V Holešovičkách 2, Praha 8 (areál MFF UK). Školní reaktor VR-1 nemá vymezené žádné ochranné nebo bezpečnostní pásmo vzhledem k jeho minimálnímu výkonu (tepelný výkon 1 kW). klíčová slova technická infrastruktura, energetika

zdroj dat poskytovatel České vysoké učení technické Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Státní úřad pro jadernou bezpečnost pasport Ano

použití dat kapitola 2.13 - Technická infrastruktura výkres 22 - Energetika indikátor příloha

116



A084 OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI popis jevu právní zakotvení zákon číslo 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými prostředky a o změně zákona číslo 258/2000 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií) definice jevu (zákon číslo 59/2006 Sb., §2a) objektem [je] celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, v užívání právnických osob a podnikajících fyzických osob, (zákon číslo 59/2006 Sb., §2b) zařízením [je] technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje také všechny části nezbytné pro provoz, například stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova civilní ochrana a bezpečnost

zdroj dat poskytovatel Magistrát hlavního města Prahy Odbor krizového řízení pasport Ano

použití dat kapitola 2.15 - Bezpečnost výkres 2 - Limity využití území 17 - Civilní ochrana a bezpečnost 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor příloha


117


A085 SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu definice jevu (§ 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech) Pro účely tohoto zákona se rozumí odstraňováním odpadů - činnosti uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu: Způsoby odstraňování odpadů (§ 13, odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb.) Zařízení a prostory pro nakládání s odpady musí být umístěny v souladu s požadavky na ochranu zdraví lidí a na ochranu životního prostředí. (Limity využití území, ÚÚR, Brno, limit 4.4.104) Umístění povrchové skládky odpadů musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací; území určené pro její výstavbu musí být účelně využito. Vzdálenost skládek od trvale obydlených objektů, nemocnic, objektů občanské vybavenosti a rekreačních objektů se doporučuje nejméně 500 m. Je třeba individuálního posouzení. (Směr převládajících větrů, vzájemné umístění skládky a posuzovaných objektů v terénu.) metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova odpady


použití dat kapitola 2.14 - Hygiena životního prostředí výkres 5 - Širší vztahy 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor příloha

118



A086 SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech ... ve znění zákona č. 477/2001 Sb. o obalech ..., § 19, 22, 23. definice jevu (§ 12 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb.) Pokud dále není stanoveno jinak, lze s odpady podle tohoto zákona nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy. (§ 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb.) Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze provozovat pouze na základě rozhodnutí orgánu kraje, vydaného v přenesené působnosti, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a s jeho provozním řádem (dále jen "souhlas k provozování zařízení"). V řízení předcházejícím vydání tohoto rozhodnutí musí orgán kraje posoudit všechna zařízení, která s těmito činnostmi souvisejí. (§ 20 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb.) Provozovatel zařízení k odstraňování odpadů je povinen oznámit bez zbytečného odkladu příslušnému okresnímu úřadu nepříznivé vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí nebo životní prostředí, které jsou v rozporu s vlivy očekávanými nebo popsanými v provozním řádu zařízení, nebo vlivy, které překračují stanovené limitní hodnoty. (§ 23 vyhlášky č. 356/2002 Sb.) Provozní evidenci podle §11 odst. 1 písm. e) a f) a §13 zákona vede provozovatel samostatně pro každou spalovnu odpadu nebo spoluspalovací zařízení. Její součástí jsou záznamy o souhrnném měsíčním a ročním vyhodnocení provozních údajů vedených pro každou jednotlivou spalovací linku, příjem odpadu, předzpracování odpadu na místě, zařízení k čištění odpadních plynů a vod a dále údaje související se sledovaným znečišťováním ovzduší a vod, zejména emise a hmotnostní koncentrace znečišťujících látek. Evidence odpadů vznikajících při spalování se provádí podle zvláštního právního předpisu. (§ 26 vyhlášky č. 356/2002 Sb.) Registr spaloven odpadů: Registr spaloven a zařízení schválených pro spoluspalování odpadu je součástí registru zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje z registru spaloven se zpřístupňují veřejnosti. Ministerstvo zpřístupní veřejnosti seznam spaloven a spoluspalovacích zařízení z registru spaloven. Nařízení vlády, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu, ve znění nařízení vlády č. 206/2006 Sb. ve znění 354/2002 Sb. metodika zpracování V zásadě se jedná o zařízení na termickou likvidaci odpadu. V případě ZEVO Malešice se nejedná o spalovnu odpadů, ale o zařízení na energetické využívání odpadů. Data převzata beze změn. klíčová slova odpady


použití dat kapitola 2.14 - Hygiena životního prostředí výkres 5 - Širší vztahy 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor příloha


119


A087 ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Jev je dále členěn na: A087/01 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma A087/02 Zařízení na nakládání s druhotnými surovinami a odpady

120



A087/01 ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení 185/2001 Sb. O Odpadech definice jevu (§ 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb.) Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze provozovat pouze na základě rozhodnutí orgánu kraje, vydaného v přenesené působnosti, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a s jeho provozním řádem (dále jen "souhlas k provozování zařízení"). V řízení předcházejícím vydání tohoto rozhodnutí musí orgán kraje posoudit všechna zařízení, která s těmito činnostmi souvisejí. (zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech) Druh nebezpečného odpadu podle Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 zákona č. 185/2001 Sb. metodika zpracování Provozovny, kde je nakládáno s nebezpečnými odpady. Dochází ke sběru, skladování i zpracování nebezpečných odpadů. klíčová slova odpady

zdroj dat poskytovatel Letiště Praha a.s. Magistrát hlavního města Prahy Odbor ochrany prostředí SITA CZ pasport Ano

použití dat kapitola 2.14 - Hygiena životního prostředí výkres 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor příloha


121


A087/02 ZAŘÍZENÍ NA NAKLÁDÁNÍ S DRUHOTNÝMI SUROVINAMI A ODPADY popis jevu právní zakotvení definice jevu Provozovny a zařízení, kde dochází k výkupu, zpracování, úpravě či nakládání s druhotnými surovinami a odpady. (§ 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb.) Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze provozovat pouze na základě rozhodnutí orgánu kraje, vydaného v přenesené působnosti, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a s jeho provozním řádem (dále jen "souhlas k provozování zařízení"). metodika zpracování Podklady jsou převzaty z registru osob oprávněných k nakládání s odpady. Zdroj MHMP. klíčová slova odpady


použití dat kapitola 2.14 - Hygiena životního prostředí výkres 21 - Vodní a odpadové hospodářství indikátor příloha

122



A088 DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.186/2006 Sb. o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. definice jevu Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. K ochraně dálnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranné pásmo. Pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 100 od osy přilehlého jízdního pásu dálnice nebo od osy větve jejich křižovatek, pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku. Vymezení souvisle zastavěného území obce při určování silničního ochranného pásma stanovuje vyhláška č.490/2005 Sb. metodika zpracování Vybraná data vyjadřující průběh dálnic na území města (dodaná bez ochranných pásem) byla převzata beze změny a jsou vyjádřena ve výkresu Komunikační síť UAP. Další detailní údaje týkající se dálničních úseků nejsou s ohledem na podrobnost UAP zobrazeny. Výkres Doprava UAP obsahuje vybranou komunikační síť, tj. komunikační síť v podrobnosti odpovídající potřebám ÚPn hl.m. Prahy. klíčová slova doprava, ochranná pásma, silniční doprava

zdroj dat poskytovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR pasport Ano

použití dat kapitola 2.12 - Doprava výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 20 - Komunikační síť indikátor příloha


123


A089 RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.186/2006 Sb. o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. definice jevu Silnice I.třídy vystavěná jako rychlostní silnice je určena pro rychlou dopravu a je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Rychlostní silnice má obdobné stavebně-technické vybavení jako dálnice. K ochraně rychlostní silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranné pásmo. Pro nově budovanou nebo rekonstruovanou rychlostní silnici vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 100 od osy přilehlého jízdního pásu rychlostní silnice nebo od osy větve jejich křižovatek, pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku. Vymezení souvisle zastavěného území obce při určování silničního ochranného pásma stanovuje vyhláška č.490/2005 Sb. v platném znění. metodika zpracování Vybraná data vyjadřující průběh rychlostních silnic na území města (dodaná bez ochranných pásem) byla převzata beze změny a jsou vyjádřena ve výkresu Komunikační síť UAP. Další detailní údaje týkající se rychlostních silnic nejsou s ohledem na podrobnost UAP zobrazeny. Výkres Doprava UAP obsahuje vybranou komunikační síť, tj. komunikační síť v podrobnosti odpovídající potřebám ÚPn hl.m. Prahy. klíčová slova doprava, ochranná pásma, silniční doprava


použití dat kapitola 2.12 - Doprava výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 20 - Komunikační síť indikátor 109 - Podíl realizovaných úseků MO na celkové délce 163 - Podíl realizovaných úseků PO na celkové délce příloha

124



A090 SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.186/2006 Sb. o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. definice jevu Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, silnice I.třídy je určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu. K ochraně silnice I.třídy a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranné pásmo. Pro nově budovanou nebo rekonstruovanou silnici I.třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 50 od osy přilehlého jízdního pásu silnice I.třídy (která není rychlostní silnicí). Vymezení souvisle zastavěného území obce při určování silničního ochranného pásma stanovuje vyhláška č.490/2005 Sb. v platném znění. metodika zpracování Vybraná data vyjadřující průběh silnic I.třídy na území města (dodaná bez ochranných pásem) byla převzata beze změny a jsou vyjádřena ve výkresu Komunikační síť UAP. Další detailní údaje týkající se silnic I.třídy nejsou s ohledem na podrobnost UAP zobrazeny. Výkres Doprava UAP obsahuje vybranou komunikační síť, tj. komunikační síť v podrobnosti odpovídající potřebám ÚPn hl.m. Prahy. klíčová slova doprava, ochranná pásma, silniční doprava


použití dat kapitola 2.12 - Doprava výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 20 - Komunikační síť indikátor 109 - Podíl realizovaných úseků MO na celkové délce 163 - Podíl realizovaných úseků PO na celkové délce příloha


125


A091 SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.186/2006 Sb. o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. definice jevu Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, silnice II. třídy je určena pro dopravu mezi okresy. K ochraně silnice II. třídy a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranné pásmo. Pro nově budovanou nebo rekonstruovanou silnici II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy. Vymezení souvisle zastavěného území obce při určování silničního ochranného pásma stanovuje vyhláška č.490/2005 Sb. v platném znění. metodika zpracování Vybraná data vyjadřující průběh silnic II. třídy na území města (dodaná bez ochranných pásem) byla převzata beze změny a jsou vyjádřena ve výkresu Komunikační síť UAP. Další detailní údaje o jednotlivých silničních objektech nejsou s ohledem na podrobnost UAP zobrazeny. Výkres Doprava UAP obsahuje vybranou komunikační síť, tj. komunikační síť v podrobnosti odpovídající potřebám ÚPn hl.m. Prahy. klíčová slova doprava, ochranná pásma, silniční doprava

zdroj dat poskytovatel Technická správa komunikací hl. m. Prahy pasport Ne

použití dat kapitola 2.12 - Doprava výkres 2 - Limity využití území 20 - Komunikační síť indikátor příloha

126



A092 SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.186/2006 Sb. o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. definice jevu Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, silnice III. třídy je určena pro dopravu mezi okresy. K ochraně silnice III. třídy a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranné pásmo. Pro nově budovanou nebo rekonstruovanou silnici III. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 od osy přilehlého jízdního pásu silnice III. třídy. Vymezení souvisle zastavěného území obce při určování silničního ochranného pásma stanovuje vyhláška č.490/2005 Sb. v platném znění. metodika zpracování Vybraná data vyjadřující průběh silnic III. třídy na území města (dodaná bez ochranných pásem) byla převzata beze změny a jsou vyjádřena ve výkresu Komunikační síť UAP. Další detailní údaje o jednotlivých silničních objektech nejsou s ohledem na podrobnost UAP zobrazeny. Výkres Doprava UAP obsahuje vybranou komunikační síť, tj. komunikační síť v podrobnosti odpovídající potřebám ÚPn hl.m. Prahy. klíčová slova doprava, ochranná pásma, silniční doprava


použití dat kapitola 2.12 - Doprava výkres 2 - Limity využití území 20 - Komunikační síť indikátor příloha


127


A093 MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE popis jevu právní zakotvení Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.186/2006 Sb. o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. definice jevu Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do tříd. Místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace, místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace, místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. K ochraně místních komunikací I. a II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranné pásmo. Pro nově budovanou nebo rekonstruovanou místní komunikaci I. a II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. Vymezení souvisle zastavěného území obce při určování silničního ochranného pásma stanovuje vyhláška č.490/2005 Sb. v platném znění. Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt rozhoduje příslušný silniční správní úřad. metodika zpracování Vybraná data vyjadřující průběh místních a účelových komunikací na území města od TSK hl.m. Prahy byla převzata beze změny a jsou vyjádřena ve Komunikační síť UAP. Další detailní údaje o jednotlivých objektech místních a účelových komunikací nejsou s ohledem na podrobnost UAP zobrazeny. Výkres Doprava obsahuje vybranou komunikační síť, tj. komunikační síť v podrobnosti odpovídající potřebám ÚPn hl.m. Prahy. klíčová slova doprava, ochranná pásma, silniční doprava


použití dat kapitola 2.12 - Doprava výkres 2 - Limity využití území 20 - Komunikační síť

128



indikátor 109 - Podíl realizovaných úseků MO na celkové délce 163 - Podíl realizovaných úseků PO na celkové délce příloha


129


A094 ŽELEZNIČNÍ DRÁH A CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění pozdějších předpisů,prováděcí vyhláškou zákona je vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah. definice jevu Dle § 2 zákona o dráhách je dráhou cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. Železniční dráhy se hlediska významu, účelu a technických podmínek, stanovených prováděcím předpisem, člení do jednotlivých kategorií. Kategoriemi železničních drah jsou: dráha celostátní, jíž je dráha, která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a je jako taková označena. Dle § 1, odst. 1 zákona o dráhách ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou: Dle § 1, odst. 1 zákona o dráhách ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou: u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. Obvod dráhy je území určené územním rozhodnutím pro umístění stavby dráhy. Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky a požadavky prostorového uspořádání, traťových tříd zatížení a geometrického uspořádání koleje a uspořádání železničního spodku, staveb železničního spodku, zařízení železničního spodku, podmínky stavby přejezdu, technické parametry železničního svršku, způsobu označování tratě, vybavenosti železničních stanic a železničních zastávek, uspořádání elektrických zařízení, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení (§ 10 vyhlášky MD č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah). metodika zpracování Zobrazená data týkající se železniční dráhy celostátní na území města byla zpracována s přiměřeným využitím poskytnutých údajů, byla porovnávána, upřesněna s využitím podkladů URM, dílčích údajů v platném ÚPn hl.m. Prahy a jsou vyjádřena ve výkresu Doprava UAP. Detailní údaje o jednotlivých drážních objektech a zařízeních nejsou s ohledem na podrobnost UAP graficky vyjádřeny. Výkres Doprava UAP obsahuje detailnější informace v podrobnosti odpovídající potřebám ÚPn hl.m. Prahy. klíčová slova doprava, ochranná pásma, železniční doprava


použití dat kapitola 2.12 - Doprava

130



výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 19 - Doprava indikátor 103 - Počet stanic a zastávek ŽD v hl. m. Praze příloha


131


A095 ŽELEZNIČNÍ DRÁH A REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění pozdějších předpisů,prováděcí vyhláškou zákona je vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah. definice jevu Dle § 2 zákona o dráhách je dráhou cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. Železniční dráhy se z hlediska významu, účelu a technických podmínek, stanovených prováděcím předpisem, člení do jednotlivých kategorií. Kategoriemi železničních drah jsou: dráha regionální, jíž je dráha regionálního nebo místního významu, která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěná do celostátní nebo jiné regionální dráhy. Dle § 1, odst. 1 zákona o dráhách ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou: u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. Obvod dráhy je území určené územním rozhodnutím pro umístění stavby dráhy. Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky a požadavky prostorového uspořádání, traťových tříd zatížení a geometrického uspořádání koleje a uspořádání železničního spodku, staveb železničního spodku, zařízení železničního spodku, podmínky stavby přejezdu, technické parametry železničního svršku, způsobu označování tratě, vybavenosti železničních stanic a železničních zastávek, uspořádání elektrických zařízení, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení (§ 10 vyhlášky MD č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah). metodika zpracování Zobrazená data týkající se železniční dráhy regionální na území města byla zpracována s přiměřeným využitím poskytnutých údajů, byla porovnávána, upřesněna s využitím podkladů URM, dílčích údajů v platném ÚPn hl.m. Prahy a jsou vyjádřena ve výkresu Doprava UAP. Detailní údaje o jednotlivých drážních objektech a zařízeních nejsou s ohledem na podrobnost UAP graficky vyjádřeny. Výkres Doprava UAP obsahuje detailnější informace v podrobnosti odpovídající potřebám ÚPn hl.m. Prahy. klíčová slova doprava, ochranná pásma, železniční doprava


použití dat kapitola 2.12 - Doprava výkres 2 - Limity využití území 19 - Doprava indikátor 103 - Počet stanic a zastávek ŽD v hl. m. Praze

132



příloha


133


A096 KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI popis jevu právní zakotvení Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění pozdějších předpisů (drážní zákon) Zákon 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) definice jevu Podle §2,odst.(1), písm. i) stavebního zákona se rozumí koridorem plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy. §3a zákona č.266/1999 Sb., o drahách ve znění pozdějších předpisů uvádí, že železniční dráha, na níž je provozována vysokorychlostní železniční doprava, je dráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel nad 200 km/hod. metodika zpracování V souladu s požadavkem Ministerstva dopravy, uvedeným ve stanovisku čj.362/2007-910-UPR/2 ze dne 2.8.2007 jsou do UAP obce Praha zapracovány koridory VRT, které jsou obsaženy ve schváleném Územním plánu VUC Pražského regionu. klíčová slova doprava, železniční doprava


použití dat kapitola 2.12 - Doprava výkres 3 - Záměry na provedení změn v území indikátor příloha

134



A097 VLEČKA VČETNĚ O CHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhláškou zákona je vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah. definice jevu Dle § 2 zákona o dráhách je dráhou cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. Železniční dráhy se z hlediska významu, účelu a technických podmínek, stanovených prováděcím předpisem, člení do jednotlivých kategorií. Kategoriemi železničních drah jsou: vlečka, jíž je dráha, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je zaústěná do celostátní nebo regionální dráhy, nebo jiné vlečky. Dle § 1, odst. 1 zákona o dráhách ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou: u vlečky 30 m od osy krajní koleje, pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích a vlečku v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje. Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky a požadavky prostorového uspořádání, traťových tříd zatížení a geometrického uspořádání koleje a uspořádání železničního spodku, staveb železničního spodku, zařízení železničního spodku, podmínky stavby přejezdu, technické parametry železničního svršku, způsobu označování tratě, vybavenosti železničních stanic a železničních zastávek, uspořádání elektrických zařízení, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení (§ 10 vyhlášky MD č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah). metodika zpracování Zobrazená data týkající se vleček na území města byla zpracována s přiměřeným využitím poskytnutých údajů, byla doplněna o údaje URM, vybrané údaje z platného ÚPn hl.m. Prahy a jsou vyjádřena ve výkresu Doprava UAP. Detailní údaje o jednotlivých objektech a zařízeních nejsou s ohledem na podrobnost UAP graficky vyjádřena. Výkres Doprava UAP obsahuje detailnější informace v podrobnosti odpovídající potřebám ÚPn hl.m. Prahy. klíčová slova doprava, ochranná pásma, železniční doprava


použití dat kapitola 2.12 - Doprava výkres 2 - Limity využití území 19 - Doprava indikátor příloha


135


A098 LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSM A popis jevu právní zakotvení Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhláškou zákona je vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah. definice jevu Dle § 2 zákona o dráhách je dráhou cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. Dle § 1, odst. 1 zákona o dráhách ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou: u dráhy lanové 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje. Dráha lanová se navrhuje a zřizuje tak, aby co nejméně narušovala krajinu, ve které bude provozována, maximálně snížila možnost vzniku závad nebo úrazů a umožnila snadnou likvidaci mimořádných událostí při provozování dráhy lanové. Dráha lanová musí být zřizována pro zatížení, která se mohou za předvídatelných situací při provozování vyskytnout, včetně zahrnutí dynamických vlivů, únavových vlivů materiálu a vlivů přírodních jevů (§ 69 vyhlášky MD č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah). metodika zpracování Lanové dráhy jsou do UAP zahrnuty ve výkresu Doprava. Graficky vyjádřené údaje zpracoval URM s využitím vybraných poskytnutých dat, dodaných v termínu stanoveném pro poskytovatele dat a s využitím vlastních podkladů. Další později dodaná data nebyla z důvodu termínových limitů v plném rozsahu zapracována a jsou na URM k dispozici. klíčová slova doprava, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel Dopravní podnik hlavního města Prahy, a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) pasport Ano


136



A099 SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhláškou zákona je vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah. definice jevu Dle § 2 zákona o dráhách je dráhou cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. Dle § 1, odst. 1 zákona o dráhách ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou: u speciální dráhy 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje. Obvod dráhy je vymezen svislými plochami vedenými 3 m od osy krajní koleje, krajního nosného nebo dopravního lana, krajního vodiče trakčního vedení, nebo hranicemi pozemku, určeného k umístění dráhy a její údržby, nejméně však 1,5 m od vnějšího okraje stavby dráhy, pokud není dopravní cesta dráhy vedena po pozemní komunikaci. Tratě speciální dráhy se zřizují zpravidla dvojkolejné s pravostranným provozem. Křížení navzájem, jakožto i křížení s ostatními dráhami a pozemními komutacemi musí být mimoúrovňové (§ 29 vyhlášky MD č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah). metodika zpracování Speciální dráhy (metro) jsou do UAP zahrnuty ve výkresu Doprava. Graficky vyjádřené údaje zpracoval URM s využitím vybraných poskytnutých dat, dodaných v termínu stanoveném pro poskytovatele dat a s využitím vlastních podkladů. Další později dodaná data nebyla z důvodu termínových limitů a podrobnosti UAP v plném rozsahu zapracována a jsou na URM k dispozici. klíčová slova doprava, ochranná pásma, veřejná doprava


použití dat kapitola 2.12 - Doprava výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 19 - Doprava indikátor 94 - Délka sítě metra příloha


137


A100 TRAMVAJOVÁ DRÁH A VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění pozdějších předpisů, prováděcí vyhláškou zákona je vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah. definice jevu Dle § 2 zákona o dráhách je dráhou cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. Dle § 1, odst. 1 zákona o dráhách ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou: u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu, pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích a vlečku v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje. Umístěním dráhy tramvajové na pozemní komunikaci nesmí být ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu ani provozování drážní dopravy. Dráha tramvajová musí být provedena tak, aby při provozování drážní dopravy nebyly překračovány povolené hladiny hluku a vibrací stanovené zvláštním předpisem (§ 52 vyhlášky MD č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah). metodika zpracování Tramvajové tratě jsou do UAP zahrnuty ve výkresu Doprava. Graficky vyjádřené údaje zpracoval URM s využitím vybraných poskytnutých dat, dodaných v termínu stanoveném pro poskytovatele dat a s využitím vlastních podkladů. Další později dodaná data nebyla z důvodu termínových limitů v plném rozsahu zapracována a jsou na URM k dispozici. klíčová slova doprava, ochranná pásma, veřejná doprava


použití dat kapitola 2.12 - Doprava výkres 2 - Limity využití území 19 - Doprava indikátor 95 - Délka sítě tramvají příloha

138



A102 LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM popis jevu právní zakotvení Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů definice jevu §2 (7) Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím. §24 (1) Letiště se rozdělují a) podle vybavení, provozních podmínek a základního určení b) podle okruhu uživatelů a charakteru letiště. (2) Na využívání vojenského letiště i pro civilní letecký provoz se použije tento zákon. §35 (1) Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území, určené k vzletům a přistáním letadel a s tím souvisejícím činnostem mohou být využívány k vzletům a přistáním pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem. (2) K vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při vymezených leteckých činnostech lze použít jakékoliv plochy, pokud zajišťují bezpečný vzlet nebo přistání. (3) Charakteristiku ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze využít k vzletům a přistáním jakékoliv plochy, stanoví prováděcí předpis. §37(2) Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma letišť a ochranná pásma leteckých pozemních zařízení. metodika zpracování Areály letišť jsou v UAP zahrnuty do samostatných funkčních ploch letišť a leteckých staveb. Graficky vyjádřené údaje zpracoval URM s využitím vybraných poskytnutých dat, dodaných v termínu stanoveném pro poskytovatele dat a s využitím vlastních podkladů. Další později dodaná data nebyla z důvodu grafické přehlednosti a termínových limitů v plném rozsahu zapracována a jsou na URM k dispozici. klíčová slova doprava, letecká doprava, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel Fakultní nemocnice Na Bulovce Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou Letiště Kbely Letiště Praha a.s. Vojenská ubytovací a stavební správa pasport Ano

použití dat kapitola 2.12 - Doprava výkres 2 - Limity využití území 5 - Širší vztahy 17 - Civilní ochrana a bezpečnost 19 - Doprava indikátor příloha


139


A103 LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM popis jevu právní zakotvení Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů definice jevu §36(1) Leteckou stavbou je stavba v prostoru letiště, stavba sloužící k zajištění letového provozu mimo prostor letiště. (2)Stavbami sloužícími k zajištění letového provozu mimo prostor letiště se rozumí stavby pro radiolokační, radionavigační, telekomunikační a radiokomunikační služby, leteckou meteorologickou a leteckou informační službu, pro službu pátrání a záchrany a denní, světelná a rádiová návěstidla. Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ke zřízení ochranného pásma je nutný souhlas Úřadu. Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma letišť a ochranná pásma leteckých pozemních zařízení. metodika zpracování Letecká stavby na území Prahy umístěné v areálech letišť jsou v UAP zahrnuty do funkčních ploch letišť, stavby mimo areál letišť jsou v UAP vyjádřeny stejnou funkční plochou jako funkční plochy letišť. Graficky vyjádřené údaje zpracoval URM s využitím poskytnutých dat, dodaných v termínu stanoveném pro poskytovatele dat a s využitím vlastních podkladů. Další později dodaná data nebyla z důvodu grafické přehlednosti a termínových limitů v plném rozsahu zapracována a jsou na URM k dispozici. klíčová slova doprava, letecká doprava, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel Fakultní nemocnice Na Bulovce Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou Letiště Kbely Letiště Praha a.s. Vojenská ubytovací a stavební správa pasport Ano


140



A104 VODNÍ CESTA popis jevu právní zakotvení Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. definice jevu §2 (1) Vnitrozemskými vodními cestami (dále jen "vodní cesty") jsou vodní toky a jiné vodní plochy, na kterých je možno provozovat plavbu. Součásti vodní cesty jsou uvedeny v příloze č. 1, která je součástí tohoto zákona. §3 (1) Vodní cesty se dělí na sledované vodní cesty a ostatní vodní cesty. Sledované vodní cesty musí odpovídat plavebně provozním podmínkám. Plavebně provozní podmínky pro provozování plavby a způsob značení sledovaných vodních cest stanoví prováděcí předpis. §3 (2) Sledované vodní cesty se člení na vodní cesty dopravně významné a na vodní cesty účelové. Rozměry vodních cest dopravně významných, včetně jejich zařazení do tříd, a plavebně provozní podmínky umístění mostů a jiných zařízení, která je křižují nad nejvyšší plavební hladinou nebo pod dnem těchto cest, stanoví prováděcí předpis. Vodní cesty účelové, jejichž seznam stanoví prováděcí předpis, jsou vodní cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu. §3 (3) Vodní cesty dopravně významné se z hlediska jejich využívání pro provozování vodní dopravy dále člení na vodní cesty využívané a vodní cesty využitelné. §3 (4) Vodní cesty využívané jsou: a) vodní tok Labe od říčního km 102,2 (Chvaletice) na státní hranici se Spolkovou republikou Německo, b) vodní tok Vltavy 1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2. od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun, §3 (5) Vodní cesty využitelné jsou uvedeny v příloze č. 2, která je součástí tohoto zákona. Využitelnými vodními cestami jsou v Čechách vodní tok Labe od říčního km 148,7 (Opatovice) po říční km 102,2 (Chvaletice), vodní tok Berounky od říčního km 37,0 po přístav Radotín, vodní tok Ohře od říčního km 3,0 (Terezín) po ústí do vodního toku Labe. §6 (1) Přístav je tvořen vodní částí a pozemní částí přístavu, kde lze překládat zboží, umožnit bezpečný výstup a nástup osob mezi plavidlem a břehem, provádět opravy, vystrojování, zásobování a stání plavidel u nábřeží k těmto účelům upraveného. metodika zpracování Graficky vyjádřené údaje zpracoval URM s využitím poskytnutých dat, dodaných v termínu stanoveném pro poskytovatele dat a s využitím vlastních podkladů. Další později dodaná data nebyla z důvodu grafické přehlednosti a termínových limitů v plném rozsahu zapracována a jsou na URM k dispozici. klíčová slova doprava, vodní doprava

zdroj dat poskytovatel České přístavy a.s. Ministerstvo dopravy ČR Povodí Vltavy, státní podnik pasport Ano

použití dat kapitola 2.12 - Doprava výkres 5 - Širší vztahy 19 - Doprava indikátor příloha


141


A105 HRANIČNÍ PŘECHO D popis jevu právní zakotvení Sdělení Ministerstva vnitra 396/2006 Sb., o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a rozsahu jejich provozu definice jevu Hraniční přechod je místo, které za stanovených podmínek mohou použít k překročení státních hranic státní občané České republiky a cizinci. metodika zpracování Údaje týkající se hraničních přechodů se na území Prahy vztahují k letištím Praha-Ruzyně a Praha-Letňany. Tato letiště jsou v grafické části UAP ve výkresu Doprava vyjádřena funkční plochou se značkou vyjadřující jejich funkci hraničního přechodu. klíčová slova doprava, letecká doprava

zdroj dat poskytovatel Letiště Praha a.s. pasport Ano

použití dat kapitola 2.12 - Doprava výkres 19 - Doprava indikátor příloha

142



A106 CYKLOSTEZKA, CY KLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA popis jevu právní zakotvení Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů definice jevu §12, (7) Jízdní pruh nebo pás pro cyklisty je součástí té pozemní komunikace, na jejímž tělese je umístěn. Samostatná stezka pro cyklisty je podle své povahy a umístění buď místní komunikací IV. třídy, nebo účelovou komunikací. metodika zpracování Zobrazená data týkající se stávajících cyklotras a cyklostezek na území města byla zpracována s přiměřeným využitím poskytnutých údajů, byla porovnávána, upřesněna s využitím podkladů URM, dílčích údajů v platném ÚPn hl.m. Prahy a jsou vyjádřena ve výkresu Doprava UAP. Úseky značených turistických pěších tras nebyly s ohledem na malou podrobnost dostupných podkladů graficky vyjádřeny a jsou rámcově popsány v textové části UAP. klíčová slova doprava, cyklistická doprava

zdroj dat poskytovatel Klub českých turistů Technická správa komunikací hl. m. Prahy Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano

použití dat kapitola 2.12 - Doprava výkres 19 - Doprava indikátor 129 - Délka cyklistických tras vedených po komunikacích bez automobilové dopravy 130 - Délka značených cyklistických stezek 131 - Délka značených cyklistických tras příloha


143


A107 OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA popis jevu právní zakotvení Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, §§ 6, 29, 44. definice jevu (§ 6, odst. 2c) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajišťování obrany státu v oboru své působnosti odpovídají za výstavbu, provoz a údržbu objektů důležitých pro obranu státu. (§ 29, odst. 1) Objekty důležité pro obranu státu jsou pozemky a stavby umístěné ve vojenských újezdech a jejich příslušenství, které mají z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu, zejména pro zabezpečení základních funkcí státu a zabezpečení ozbrojených sil. (§ 29, odst. 2) Objekty důležité pro obranu státu jsou dále a) pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená, b) pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel, c) pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které určí vláda, d) pozemky a stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou mít strategický význam a které určí vláda. (§ 44, odst. 1) Bezpečnostní nebo ochranná pásma lze zřídit z důvodů zabezpečování objektů důležitých pro obranu státu před účinky nepředvídatelných stavů, havárií nebo poruch anebo z důvodů ochrany života, zdraví nebo majetku osob. (§ 44, odst. 3) Ochranným pásmem se rozumí prostor kolem objektu důležitého pro obranu státu určený k jeho ochraně před účinky vnějších vlivů, pro zabezpečení jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví nebo majetku osob. metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. (dodána bez ochranných pásem) klíčová slova civilní ochrana a bezpečnost, krizové řízení

zdroj dat poskytovatel Vojenská ubytovací a stavební správa pasport Ano

použití dat kapitola 2.15 - Bezpečnost výkres 2 - Limity využití území 17 - Civilní ochrana a bezpečnost indikátor příloha

144



A109 VYMEZENÉ ZÓNY H AVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ popis jevu právní zakotvení Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky... Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu. definice jevu (Zákon č. 59/2006 Sb., § 2, písm. k) Zónou havarijního plánování [se rozumí] území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad, v jehož působnosti se nachází objekt nebo zařízení, uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu. (Vyhláška č. 103/2006 Sb., § 2, odst. 1) Zóna havarijního plánování se vymezuje jako plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánování (dále jen "vnější hranice") s výjimkou území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán. metodika zpracování Data převzata beze změny. klíčová slova odpady, kontaminace

zdroj dat poskytovatel Magistrát hlavního města Prahy Odbor krizového řízení pasport Ano



145


A110 OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY popis jevu právní zakotvení Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, §§ 2, 7, 10, 15. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, §§ 18-22. Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám ze dne 12. srpna 1949, ratifikován a uveřejněn ve sbírce zákonů č. 169/1991 Sb. definice jevu Civilní ochrana je souhrn činností a postupů věcně příslušných orgánů, dalších zainteresovaných složek a obyvatelstva, prováděných s cílem minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky. V rámci ÚAP jde o stavby, pozemky a zařízení pro ochranu obyvatelstva. Hasičský záchranný sbor kraje vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v kraji. Obecní úřad při výkonu státní správ vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci. metodika zpracování Provedena generalizace poskytnutých dat vzhledem k použitému měřítku mapy. klíčová slova civilní ochrana a bezpečnost, krizové řízení

zdroj dat poskytovatel Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy Odbor krizového řízení pasport Ano


146



A111 OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY popis jevu právní zakotvení Jev není definován právním předpisem (vztahuje se k němu Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně). definice jevu Hasičské stanice Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy. metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova civilní ochrana a bezpečnost, krizové řízení

zdroj dat poskytovatel Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy pasport Ano

použití dat kapitola 2.15 - Bezpečnost výkres 17 - Civilní ochrana a bezpečnost indikátor příloha


147


A112 OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY Jev je dále členěn na: A112/01 Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky A112/02 Objekt důležitý pro plnění úkolů Městské policie HMP

148



A112/01 OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY popis jevu právní zakotvení Jev není definován právním předpisem (vztahuje se k němu Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky). definice jevu Objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR podle podkladů Ministerstva vnitra ČR. metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova civilní ochrana a bezpečnost, krizové řízení

zdroj dat poskytovatel Ministerstvo vnitra ČR pasport Ano



149


A112/02 OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ MĚSTSKÉ POLICIE HMP popis jevu právní zakotvení Jev není definován právním předpisem (vztahuje se k němu Vyhláška hl. m. Prahy č. 5/1992, vydaná na základě zákonů ČNR č. 410/1992 Sb., o obcích a č. 553/1991 Sb., o obecní policii). definice jevu Objekty důležité pro plnění úkolů Městské policie hl. m. Prahy podle jejich podkladů - stanice, služebny, dopravní a poříční útvary, útvary prevence, útvary psovodů, odtahová parkoviště, útulky pro opuštěná zvířata. metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova civilní ochrana a bezpečnost, krizové řízení

zdroj dat poskytovatel Městská policie hlavního města Prahy pasport Ano


150



A113 OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA Jev je dále členěn na: A113/01 Ochranné pásmo hřbitova, krematoria A113/02 Pietní místa a válečné hroby


151


A113/01 OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA popis jevu právní zakotvení definice jevu metodika zpracování Ochranné pásmo hřbitova a krematoria znázorněno jako území 100 m kolem těchto zařízení. klíčová slova urbanismus, ochranná pásma, využití území, zeleň


použití dat kapitola 2.3 - Využití území 2.10 - Občanské vybavení výkres 2 - Limity využití území indikátor příloha

152



A113/02 PIETNÍ MÍSTA A VÁLEČNÉ HROBY popis jevu právní zakotvení definice jevu Údaje z centrální evidence válečných hrobů a pietních míst vedené Odborem živnostenským a občanskosprávním Magistrátu hl. města Prahy. Zpracované území zahrnuje celou Prahu s vyjímkou MČ Praha 6 a Olšanské hřbitovy. metodika zpracování klíčová slova urbanismus

zdroj dat poskytovatel Magistrát hlavního města PrahyŽivnostenský a občanskosprávní odbor pasport Ne

použití dat kapitola 2.4 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty výkres 9 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty 9a - Památková ochrana města a kulturní hodnoty - centrum indikátor příloha


153


A114 JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA popis jevu Neřešený jev

154



A115 OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA popis jevu právní zakotvení zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). definice jevu (§ 2 odst. 1 k) zák. č. 183/2006 Sb.) V tomto zákoně se rozumí veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení a to: 4) veřejné prostranství (§ 34 zák. č. 128/2000 Sb.) Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. metodika zpracování Jedná se o zásadní kompoziční prvky zástavby a veřejně přístupné prostory - náměstí, kompozičně významné komunikace, nebo živé fungující prostory s obchody a vybaveností – aktivní linie obchodních ulic, tržiště a úseky ulic obklopené občanskou vybaveností. Vznikají v rámci kompozice zástavby, nebo jako předprostory objektů, či jinak zdůrazněné partery budov a samostatné prostory v atraktivní poloze, umožňující a podporující soustředění obyvatel. Zásady výběru celoměstsky významných prostranství lze shrnout jako – Kontext, Kompoziční a rozvojové osy, Tramvajové tratě a zastávky, stanice metra, vlaků jako příznak intenzity využívání veřejných prostranství, lávky, podchody a nadchody, hierarchie daného prostoru, služby v parteru, parky a hřbitovy, záměrnost a komponovanost. Oblasti byly vymezeny na základě průzkumu současného stavu, dostupných informací statistických, odborných znalostí a informací Útvaru rozvoje města. Vymezení úzce souvisí s jevem č. A011/14 Kompozičně významná komunikační kostra a A011/15 Kompoziční osy. Metodický základ byl pořízen samostanou prací. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 1 - Hodnoty území 7 - Struktura zástavby 11 - Současný stav využití území indikátor příloha Významná veřejná prostranství, Roman Koucký architektonická kancelář s.r.o., Praha, 2010


155


A116 POČET DOKONČENÝCH BYTŮ NA 1000 OBYV ATEL popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet dokončených bytů na 1 000 trvale bydlících obyvatel k 31. 12. daného roku; celkem a za městské části v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova ekonomie, bydlení

zdroj dat poskytovatel Český statistický úřad pasport Ano

použití dat kapitola 2.8 - Bydlení výkres indikátor příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

156



A117 ZASTAVITELNÁ PLOCHA popis jevu právní zakotvení zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, § 2 odst. 1j ) [V tomto zákoně se rozumí] zastavitelnou plochou plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje., § 43, odst. 1, zákona č. 183/2006 Sb. Územní plán ... vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. § 3, odst. 2, vyhlášky č. 501/2006 Sb.Plochy se vymezují podle: b) významu; podle významu se rozlišují zejména plochy zastavitelné, plochy územních rezerv ( §36 odst. 1 stavebního zákona), plochy ke změně stávající zástavby, plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území a plochy rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území [ §43 odst. 1, §19 odst. 1 písm. l) stavebního zákona]. Pro tyto plochy se zpravidla určuje i způsob jejich využití. definice jevu zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, § 2 odst. 1j ) [V tomto zákoně se rozumí] zastavitelnou plochou plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje., § 43, odst. 1, zákona č. 183/2006 Sb. Územní plán ... vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. § 3, odst. 2, vyhlášky č. 501/2006 Sb.Plochy se vymezují podle: b) významu; podle významu se rozlišují zejména plochy zastavitelné, plochy územních rezerv ( §36 odst. 1 stavebního zákona), plochy ke změně stávající zástavby, plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území a plochy rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území [ §43 odst. 1, §19 odst. 1 písm. l) stavebního zákona]. Pro tyto plochy se zpravidla určuje i způsob jejich využití. metodika zpracování Rozvojové a stabilizované plochy určené platným Územním plánem hl. města Prahy 1999 ve znění revize ÚPn HMP pro zástavbu. Plochy určené platným územním plánem, který byl schválen usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 10/05 ze dne 9.9.1999, ve znění změny Z 1000/00, schválené usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 40/14 ze dne 14.9.2006 (revize ÚPn SÚ HMP), jako zastavitelné plochy bez ohledu na to, zda jsou považovány za stabilizované či rozvojové Jedná se o následující funkční plochy: Kód Název funkční plochy OB čistě obytné území OV všeobecně obytné SV všeobecně smíšené území SMJ smíšené městského jádra VN služeb a nerušící výroby VS výroba, skladování a distribuce SP území sloužící sportu ZOB obchodní ZVS vysokoškolské ZKC kultura a církev ZVO zvláštní komplexy ostatní VV veřejné vybavení VVA armáda a bezpečnost


157


SD dálnice, rychlostní komunikace, Pražský (silniční) okruh S1 dálnice a rychlostní komunikace S2 sběrné komunikace městského významu S4 ostatní dopravně významné komunikace DZ železnice DL letiště DGP garáže a parkoviště DH plochy a zařízení hromadné přepravy osob DP přístavy a přístaviště, plavební komory DU urbanisticky významné plochy TVV vodní hospodářství TVE energetika TI zařízení pro přenos informací TVO odpadové hospodářství Rozvojové a stabilizované plochy určené platným Územním plánem hl. města Prahy 1999 ve znění revize ÚPn HMP pro zástavbu. Popis jevu – Plochy určené platným územním plánem, který byl schválen usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 10/05 ze dne 9.9.1999, ve znění změny Z 1000/00, schválené usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 40/14 ze dne 14.9.2006 (revize ÚPn SÚ HMP), jako zastavitelné plochy bez ohledu na to, zda jsou považovány za stabilizované či rozvojové Jedná se o následující funkční plochy: Kód Název funkční plochy OB čistě obytné území OV všeobecně obytné SV všeobecně smíšené území SMJ smíšené městského jádra VN služeb a nerušící výroby VS výroba, skladování a distribuce SP území sloužící sportu ZOB obchodní ZVS vysokoškolské ZKC kultura a církev ZVO zvláštní komplexy ostatní VV veřejné vybavení VVA armáda a bezpečnost SD dálnice, rychlostní komunikace, Pražský (silniční) okruh S1 dálnice a rychlostní komunikace S2 sběrné komunikace městského významu S4 ostatní dopravně významné komunikace

158



DZ železnice DL letiště DGP garáže a parkoviště DH plochy a zařízení hromadné přepravy osob DP přístavy a přístaviště, plavební komory DU urbanisticky významné plochy TVV vodní hospodářství TVE energetika TI zařízení pro přenos informací TVO odpadové hospodářství Metodika zpracování - vymezení zastavitelných ploch bylo převzato z ÚPn SÚ HMP 1999 (výkres č. 37) Vymezení zastavitelných ploch bylo převzato z ÚPn SÚ HMP 1999 (výkres č. 37) klíčová slova urbanismus, využití území


použití dat kapitola 2.3 - Využití území výkres indikátor příloha


159


A118 JINÉ ZÁMĚRY Jev je dále členěn na: A118/01 Území s velkým rozvojovým potenciálem A118/03 Záměry na provedení změn v území A118/04 Vybraná ÚR

160



A118/01 ÚZEMÍ S VELKÝM ROZVOJOVÝM POTENCIÁLEM popis jevu právní zakotvení definice jevu Volné plochy s atraktivními urbanistickými podmínkami a souvislostmi, předpokládaným investorským zájmem a s potenciálem dobrého napojení na technickou a dopravní infrastrukturu, představující potenciál pro zajištění nových bytů, občanské vybavenosti a nových pracovních příležitostí. metodika zpracování V souvislosti s rozvojovými plochami stanovenými v platném znění Územního plánu SÚ, který byl schválen usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 10/05 ze dne 9. 9.1999, ve znění změny Z 1000/00, schválené usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 40/14 ze dne 14.9.2006 (revize ÚPnSÚ HMP) byly na základě současného stavu využití území a vlastního průzkumu vyhodnoceny plochy s významnými možnostmi dalších investic na plochách zastavitelných volných, transformačních, devastovaných a brownfields pro funkce odpovídajícím potřebám města, územním podmínkám a udržitelnému rozvoji. Při vyhodnocení ploch s velkým rozvojovým potenciálem byl brán v úvahu stávající stav území, podkladové dokumentace signalizující zájem investorů, probíhající rozvojové procesy v území v kontextu urbanistických podmínek a strategické koncepce rozvoje města. Strategická koncepce představuje zejména snahu o polycentrickou městskou strukturu, uvolňující přetíženou centrální oblast města. Důležitou roli sehrály i nároky na standard nových investic, které centrální oblast města neumožňuje. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.16 - Územně plánovací příprava výkres 5 - Širší vztahy indikátor příloha


161


A118/03 ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Významné záměry ovlivňující koncepci a využití území metodika zpracování Zaznamenány jsou záměry na provedení změn v území (tj. podložené vykonaným právním krokem k realizaci tohoto záměru), nikoliv pouze náměty na provedení změn. Záměry jsou rozděleny na potenciál ÚP HMP a konceptu UP, záměry urbanistické (změny ÚP HMP, EIA, ÚR), záměry dopravní infrastruktury a záměry technické infrastruktury. Rozvojový potenciál Územního plánu SÚ hl. m. Prahy (ÚPn HMP) – Rozvojový potenciál tvoří rozvojové plochy zastavitelné a rozvojové plochy zastavitelné ve výhledu, rozvojové plochy zeleně a rozvojové plochy zeleně ve výhledu. Změny územního plánu – Zaznamenány jsou vybrané celoměstské změny. EIA – Záměry byly vybrány bez ohledu na fázi procesu EIA, ve které se v době zpracování ÚAP nacházejí, zařazeny nejsou záměry, které již byly realizovány, nebo jejichž realizace již významně pokročila. Územní rozhodnutí – Viz jev 118.4 Vybraná UR urbanistická členěná na zástavbu, zeleň a rekreaci a zvlášť záměry ostatní- celoměstsky významné záměry v současné době připravované nebo prověřované. Významné záměry dopravních tras a ploch – Výběr se omezuje pouze na celoměstsky významné záměry. Rozděleny jsou podle druhu dopravy a dle pokročilosti přípravy na záměry v realizaci, s vydaným územním rozhodnutím, ve fázi územního řízení, v procesu EIA, ve fázi změny ÚPn HMP a záměry připravované. Významné záměry tras a ploch technické infrastruktury – Celoměstsky významné záměry, rozdělené dle druhu a dle pokročilosti přípravy shodně se záměry dopravními. Vybrány jsou záměry nadmístního významu. Výběr záměrů odpovídá měřítku 1:10000. klíčová slova urbanismus

zdroj dat poskytovatel Magistrát hlavního města Prahy Odbor územního plánu Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano

použití dat kapitola 2.16 - Územně plánovací příprava 2.17 - Záměry na provedení změn v území výkres 3 - Záměry na provedení změn v území

162



indikátor příloha Doprovodné tabulky k urbanistickým prvkům a potenciálu území, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


163


A118/04 VYBRANÁ ÚR popis jevu právní zakotvení definice jevu Vybraná významná územní rozhodnutí mající vliv na koncepci města. metodika zpracování Vybrána jsou všechna plošná územní rozhodnutí nadmístního významu od r. 2007 do r. 2011. Výběr záměrů odpovídá měřítku 1:10000. Územní rozhodnutí jsou dělena na: - záměry v realizaci, tj. již zahájená územní rozhodnutí - záměry s vydaným územním rozhodnutím, doposud stavebně nezahájená Zařazena jsou plošná územní rozhodnutí o zájmové ploše větší než 0,5 ha a vybraná liniová a plošná územní rozhodnutí týkající se dopravní a technické infrastruktury. Ojediněle jsou zařazena i o rozloze menší, pokud jde o polohu, funkci, či stavbu významnou z pohledu ÚP. Kompletně dokončené stavby, jejichž územní rozhodnutí bylo vydáno ve výše uvedeném období, nejsou zahrnuta. klíčová slova územně správní rozhodnutí


použití dat kapitola 2.16 - Územně plánovací příprava 2.17 - Záměry na provedení změn v území výkres 2 - Limity využití území indikátor příloha

164



A119 DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE, NAPŘ. Jev je dále členěn na: A119/01 Územně plánovací podklady - územní a urbanistické studie A119/02 Ostatní podklady a ověřovací studie zpracované URM A119/03 Územně plánovací dokumentace A119/04 Ochranná hluková pásma letiště A119/05 Radonový index lokality A119/06 Kolektory A119/07 Úroveň cen stavebních pozemků A119/08 Vlastnické poměry A119/09 Úroveň nájmů kancelářských ploch A119/10 Současný stav využití území A119/11 Údaje o hluku ve městě A119/12 Historické zahrady A119/13 Stavební uzávěry A119/14 Území se zákazem výškových staveb


165


A119/01 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY - ÚZEMNÍ A URBANISTICKÉ STUDIE popis jevu právní zakotvení Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů; § 25, 30, 185 (4). Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (starý, již neplatný stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů; § 3. definice jevu Dle zákona č. 183/2006 Sb. územní studie ověřuje možnosti a podmínky změn v území. Navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Dle zákona č. 50/1976 Sb. urbanistická studie řeší územně technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území. metodika zpracování Uvedeny jsou vybrané urbanistické a územní studie (US) pořízené a projednané dle § 21 odst. 2 a 4 starého stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů, resp. územní studie dle nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Zařazeny jsou pouze studie pořizované městem, v současné době Magistrátem hl. m. Prahy - Odborem územního plánu. Pro každou studii je uveden název, číslo US (kód), dotčená katastrální území, rozloha řešeného území v hektarech, zhotovitel, projektant, měřítko hlavního výkresu, rok zpracování, nejaktuálnější dokument z projednání včetně data projednání a instituce, která dokument projednává (pouze u ukončených US). Pokud se US propisuje do územního plánu formou jeho změny, je uvedeno i číslo této změny. Studie jsou rozděleny na US připravené pro zápis do evidence územně plánovací činnosti (mají závěrečný protokol a jsou použitelné prakticky v celém svém rozsahu), US s perspektivou zápisu do evidence územně plánovací činnosti (mají výrazně rozpracovaný návrh) a US bez perspektivy zápisu do evidence územně plánovací činnosti (jsou používány jako podklad v urbanistické praxi, přestože nemají závěrečný protokol, nebo jsou staršího data, ale přesto částečně použitelné). Tento jev by měl mj. sloužit k aktualizaci seznamu územně plánovacích dokumentací v Praze v evidenci Ústavu územního rozvoje Brno. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.16 - Územně plánovací příprava výkres 10 - Územně plánovací příprava indikátor 38 - Počet zpracovaných UPP a UPD 39 - Rozloha území se zpracovanou UPP a UPD příloha Doprovodné tabulky k urbanistickým prvkům a potenciálu území, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

166




167


A119/02 OSTATNÍ PODKLADY A OVĚŘOVACÍ STUDIE ZPRACOVANÉ URM popis jevu právní zakotvení Ostatní podklady a ověřovací studie zpracované URM nejsou v právním řádu zakotveny, podobají se územně plánovacím podkladům dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). definice jevu V rámci územně plánovací přípravy jsou v UAP zařazeny tzv. zastavovací podmínky a ostatní analytické materiály a ověřovací studie zpracované URM. Zastavovací podmínky jsou specifickou formou podkladů vydávanou URM pro potřeby nakládání s územím, zejména jako podpora stavebním úřadům a městským částem při rozhodování o území. Zastavovací podmínky se pořizují na základě potřeby URM prověřit dílčí lokalitu nebo území, dále na žádost městských částí, odborů MHMP, nebo vlastníků pozemků a investorů po dohodě s městskou částí. Zastavovací podmínky upřesňují a rozvíjejí základní požadavky na využití území ve funkčním a prostorovém vymezení v souladu s územním plánem, formou dílčích regulativů. Výběr lokalit vychází z Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, z tzv. Území se zvláštním režimem. Zastavovací podmínky nejsou pro rozhodování o území závazné. Ostatní analytické materiály a ověřovací studie zpracované URM se od zastavovacích podmínek liší tím, že spíše než konkrétní vymezené území prověřují specifický problém v území nebo systémové založení, např. ověřují možnost vedení liniové dopravní stavby nebo analyzují dané území z hlediska jeho přírodních, vizuálních a kompozičních hodnot. Řešené území je většinou výrazně větší než u zastavovacích podmínek, podrobnost naopak menší. metodika zpracování Uvedeny jsou vybrané zastavovací podmínky a ostatní analytické materiály a ověřovací studie zpracované URM. V tabulce je pro každý materiál uveden název, datum zpracování a rozloha řešeného území v hektarech. Kromě použitelných zastavovacích podmínek a ostatních analytických materiálů a ověřovacích studií zpracovaných URM je uveden i výběr zastavovacích podmínek, jejichž řešení je již překonáno. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.16 - Územně plánovací příprava výkres 10 - Územně plánovací příprava indikátor 39 - Rozloha území se zpracovanou UPP a UPD příloha

168



A119/03 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE popis jevu právní zakotvení Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů; § 36-56, 61-73, 187-188. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (starý, již neplatný stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů; § 8, 10-11. definice jevu Územně plánovací dokumentace pořízená dle dříve platného i současného stavebního zákona. Zahrnuje Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy, Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy, připravovaný Územní plán hl. m. Prahy a regulační plány. Dle zákona č. 183/2006 Sb. zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Dle zákona č. 50/1976 Sb. územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce. Dle zákona č. 183/2006 Sb. územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Dle zákona č. 183/2006 Sb. regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. Dle zákona č. 50/1976 Sb. regulační plán stanoví využití jednotlivých pozemků a určuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání. metodika zpracování O Zásadách územního rozvoje hl. m. Prahy, Územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, Územním plánu hl. m. Prahy i regulačních plánech jsou uvedeny základní informace včetně jejich schvalujících usnesení. Pro každý regulační plán je dále sledován název, číslo (kód), dotčená katastrální území, rozloha řešeného území, zhotovitel, projektant, měřítko hlavního výkresu, rok zpracování a nejaktuálnější dokument z projednání. klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.16 - Územně plánovací příprava výkres 10 - Územně plánovací příprava


169


indikátor 29 - Rozloha změn ÚP měnících nezastavitelné území na zastavitelné 30 - podíly počtu změn územního plánu podle druhu zastavitelnosti území 31 - Podíly počtu změn ÚPn podle typů funkčního využití 39 - Rozloha území se zpracovanou UPP a UPD 154 - Rozloha rozvojových ploch pro bytovou výstavbu příloha Doprovodné tabulky k urbanistickým prvkům a potenciálu území, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

170



A119/04 OCHRANNÁ HLUKOVÁ PÁSMA LETIŠTĚ popis jevu právní zakotvení definice jevu Jedná se o ochranná hluková pásma vyhlášená územním rozhodnutím Odboru územního rozhodování Magistrátu hlavního města Prahy dne 3. 7. 1998 pod číslem jednacím 127 080/98. metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova hluk, ochranná pásma

zdroj dat poskytovatel Letiště Praha a.s. pasport Ano

použití dat kapitola 2.14 - Hygiena životního prostředí výkres 2 - Limity využití území 16 - Akustické poměry indikátor příloha


171


A119/05 RADONOVÝ INDEX LOKALITY popis jevu právní zakotvení definice jevu Radonový index lokality představuje základní informaci o přirozené radioaktivitě, která je vzhledem k pestré geologické stavbě území hlavního města značně variabilní. Podává přehled o úrovni radonového rizika a způsobu jeho šíření z horninového prostředí. metodika zpracování Jako zdroj informací slouží Mapa radonového indexu hlavního města Prahy v měřítku 1 : 25 000, zpracovaná v roce 2010. klíčová slova geologie


použití dat kapitola 2.14 - Hygiena životního prostředí výkres 14 - Geologické jevy indikátor příloha

172



A119/06 KOLEKTORY popis jevu právní zakotvení definice jevu Kolektory jsou průchozí podzemní liniové stavby (hloubené nebo ražené), které slouží k ukládání inženýrských sítí. Je v nich soustředěna převážná část sítí nezbytných pro zajištění chodu města (vodovody, teplovody, plynovody, kanalizace, energetické, telefonní a optické kabely). Do systémů kolektorů patří také kolektorové podchody pod komunikacemi a technické chodby (jsou pokračováním kolektorů v suterénech bytových objektů). metodika zpracování Tento jev obsahuje: a) kolektory 2. kategorie - ražená díla s hloubkou uložení 25 až 35 m pod povrchem b) kolektory 3. kategorie - mělce ražené nebo hloubené, s hloubkou uložení 6-16 m pod povrchem, dále kolektorové podchody a technické chodby klíčová slova technická infrastruktura, spoje

zdroj dat poskytovatel Kolektory Praha a.s. (smluvní vztah o vzájemné výměně dat) pasport Ano

použití dat kapitola 2.13 - Technická infrastruktura výkres 23 - Elektronické komunikace, kolektory indikátor příloha


173


A119/07 ÚROVEŇ CEN STAVEBNÍCH POZEMKŮ popis jevu právní zakotvení zákon 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) definice jevu Úrovní cen stavebních pozemků se rozumí údaje o cenovém rozpětí, udávané v Kč za m2 plochy, pro každou jednotlivě vymezenou skupinu parcel, a to dle zjištěného, jí příslušejícího cenového pásma. metodika zpracování Ceny příslušející jednotlivým vymezeným skupinám parcel, vyplývající z aktuální cenové mapy stavebních pozemků hl. m. Prahy, pořízené Magistrátem hl. m. Prahy (viz obecně závazná vyhláška č. 32/1998 Sb. hl. m. Prahy ve znění pozdějších předpisů), byly přerozděleny do cenových pásem stanovených Útvarem rozvoje hl. m. Prahy. Rozsah a rozložení vymezených skupin parcel, příslušejících k jednotlivým cenovým pásmům, byly pro objasnění rozložení úrovně cen stavebních pozemků na území hl. m. Prahy znázorněny v grafické příloze schématu, a následně analyzovány klíčová slova ekonomie

zdroj dat poskytovatel pasport Ano

použití dat kapitola 2.6 - Hospodářské podmínky výkres indikátor příloha

174



A119/08 VLASTNICKÉ POMĚRY popis jevu právní zakotvení Vychází ze zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí v aktuálním znění. definice jevu Vlastnické poměry jsou zjednodušeným pohledem na strukturu vlastnických vztahů k pozemkům na území hl. m. Prahy zpracované tabulky jsou přetvořeny do grafické podoby. Vychází z velikostí a rozmístěním pozemkových ploch (dle potřeby v m2, ha případně km2) tvořených pozemkovými parcelami roztříděnými do skupin dle typu vlastníka nemovitosti (klíč 1 -kategorie dle právního charakteru vlastníka; klíč 2 - kategorie dle vztahu k veřejnému sektoru), případně agregacemi uvedených vlastnických kategorií. Podávají přehled o rozsahu (dle potřeby v m2, ha případně km2) a rozložení ploch složených z pozemkových parcel ve vlastnictví stanovených jednotlivých skupin stejnorodých vlastníků nemovitostí. Umožňují získat informaci o procentuálních podílech jednotlivých skupin vlastníků nemovitostí na území jednotlivých městských částí i celém území hlavního města Prahy. Slouží k porovnání poměru mezi plochami ve vlastnictví veřejného a soukromého sektoru i k získání prvotní představy o rozsahu pozemků k vyvlastnění ve veřejném zájmu či možném rozsahu výkupů. metodika zpracování Každému subjektu vlastnického práva - vlastníkovi nemovitosti vedenému v evidenci katastru nemovitostí jsou přiřazeny jeho charakteru odpovídající kódy ze systemizace vytvořené Útvarem rozvoje města (klíč 1 - kategorie dle právního charakteru vlastníka; klíč 2 - kategorie dle vztahu k veřejnému sektoru). Následně se takto určená kategorie, spojená se subjektem vlastnického práva - vlastníkem nemovitosti, přenáší na nemovitost. Nemovitostem bez kódu určujícího jejich charakter (z důvodu nedořešených majetkoprávních vztahů atp.) je určen jiný kód a všechny nemovitosti se stejným kódem tvoří samostatné vlastnicky stejnorodé skupiny nemovitostí, které lze vzájemně porovnávat, z hlediska jejich rozsahu - velikosti, rozmístění, atp. či zobrazovat například formou výkresu – viz výkres "Vlastnické poměry". klíčová slova ekonomie, katastr, parcely


použití dat kapitola 2.6 - Hospodářské podmínky výkres 18 - Vlastnické poměry indikátor příloha


175


A119/09 ÚROVEŇ NÁJMŮ KANCELÁŘSKÝCH PLOCH popis jevu právní zakotvení zákon 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) definice jevu Úrovní nájmů kancelářských ploch se rozumí údaje o cenovém rozpětí, udávané v Kč na m2 kancelářské plochy za 1 měsíc, pro každou jednotlivě vymezenou skupinu parcel se stejnou výší nájmu dle zjištěného, jí příslušejícího cenového pásma, a to pro úroveň kanceláří v běžném, případně evropském standardu. metodika zpracování Nájemné kanceláří v běžném, respektive evropském standardu, příslušející jednotlivým vymezeným skupinám parcel, vyplývající z aktuální mapy nájmů kancelářských ploch na území hl. m. Prahy, pořízené Magistrátem hl. m. Prahy, bylo přerozděleno do cenových pásem nájemného v běžném, respektive evropském standardu, stanovených Útvarem rozvoje hl. m. Prahy. Rozsah a rozložení vymezených skupin parcel, příslušejících k jednotlivým cenovým pásmům nájemného, byly pro objasnění rozložení úrovně nájmů kancelářských ploch na území hl. m. Prahy znázorněny v grafických přílohách – schématech a následně analyzovány. klíčová slova ekonomie

zdroj dat poskytovatel pasport Ano

použití dat kapitola 2.6 - Hospodářské podmínky výkres indikátor příloha

176



A119/10 SOUČASNÝ STAV VYUŽITÍ ÚZEMÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Významné stabilizované plochy současného využití území sledované v kategoriích základních druhů ploch s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky číslo 501/2006 Sb. metodika zpracování Terénní průzkum URM - aktualizace současného stavu, práce s podklady - ÚPn hl.m. Prahy, ortofotomapy, průzkumy a rozbory zpracovaných územně plánovacích podkladů; úroveň podrobnosti odpovídá měřítku polohopisného podkladu 1:10000. Vyjdřuje stav z roku 2011. klíčová slova urbanismus, využití území


použití dat kapitola 2.3 - Využití území 2.8 - Bydlení 2.9 - Zeleň a rekreace 2.10 - Občanské vybavení 2.11 - Produkční odvětví 2.12 - Doprava 2.13 - Technická infrastruktura výkres 11 - Současný stav využití území 19 - Doprava indikátor 28 - Podíl naplněnosti rozvojových ploch územního plánu s převahou bydlení 37 - Typy využití území 44 - Počet funkčních lokálních a obvodových center 45 - Rozloha funkčních lokálních a obvodových center 47 - Podíl ploch RD z celkových ploch bydlení 62 - Podíl ploch zeleně z celkové plochy 63 - Rozloha parkových ploch 66 - Výměra ploch zeleně na obyvatele 67 - Podíl orné půdy ze ZPF 68 - Podíl PUPFL z celkové plochy příloha


177


A119/11 ÚDAJE O HLUKU VE MĚSTĚ popis jevu právní zakotvení definice jevu Základní informace o plošném zatížení území hlavního města hlukem v nočním období. metodika zpracování K charakteristice akustické situace v hlavním městě byly využity údaje zpracované v roce 2009 firmou Akustika Praha v rámci vyhodnocení vlivu konceptu nového územního plánu na udržitelný rozvoj hlavního města Prahy. klíčová slova hluk

zdroj dat poskytovatel Ministerstvo zdravotnictví ČR pasport Ano

použití dat kapitola 2.14 - Hygiena životního prostředí výkres 16 - Akustické poměry indikátor příloha

178



A119/12 HISTORICKÉ Z AHRADY popis jevu právní zakotvení definice jevu Komponovaná zeleň s charakteristickými znaky odpovídající době, v které vznikala. metodika zpracování Na území Prahy se vyskytuje přes 280 historických zahrad od rozsáhlých celků až po drobnou architekturu. Celá řada z nich se výrazně podílí na struktuře města, některé se stávají i dominantou v území. Je to především vrch Petřín s Petřínskými sady, Strahovskou zahradou, Růžovým sadem, Seminářskou zahradou, Lobkovickou a Kinského zahradou. Dominantní postavení v území mají i zahrady pod Pražským hradem, Ledeburská, Malá Pálffyovská, Velká Pálffyovská, Kolovratská, Malá Fürstenberská, Velká Fürstenberská a zahrada Na Valech s Rajskou zahradou. V historickém jádru města na levém břehu Vltavy mezi významné rozsáhlejší historické zahrady patří Valdštejnská zahrada, Kampa, Vojanovy sady, Královská zahrada, Dolní a Horní Jelení příkop. Na pravém břehu Vltavy se ve struktuře města uplatňují sady Svatopluka Čecha, Bezručovy, Čelakovského, Heroldovy, Riegrovy a Havlíčkovy sady. Dále pak parky na Karlově náměstí a náměstí Míru. Dominantní hodnotnou zelení v reliéfu Prahy je Vyšehrad s Karlachovými a Šulcovými sady, zahradami Nového děkanství a Nového proboštství, hřbitovem a parkem Pod Hradbami. Jako protiváha na druhém břehu Vltavy je Paví vrch s historickou zahradou Santoška. Na levém břehu Vltavy ve struktuře města hodnotnou zeleň ještě dotvářejí Klamovka, Sady na Skalce, park Sacré Coeur, Cibulka s přilehlými lesy a Stromovka. Hodnotnou zelení na Vltavě je Slovanský a Střelecký ostrov. V okrajových částech Prahy je součástí hodnotné zeleně areál Trojského zámku, zámecký park v Čakovicích, Ctěnicích, zámecký parka a obora v Kolodějích a Vinoři. klíčová slova urbanismus, zeleň

zdroj dat poskytovatel Národní památkový ústav Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano

použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 1 - Hodnoty území 9 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty 9a - Památková ochrana města a kulturní hodnoty - centrum indikátor příloha


179


A119/13 STAVEBNÍ UZÁVĚRY popis jevu právní zakotvení vyhlášky hl. m. Prahy, územní rozhodnutí, usnesení Rady hl. m. Prahy definice jevu Stavební uzávěry vyplývající z vyhlášek hl. m. Prahy, územních rozhodnutí a usnesení Rady hl. m. Prahy. metodika zpracování Na území hl. m. Prahy se nachází několik druhů stavebních uzávěr. Stavební uzávěry byly vydány, aby byla především zachována možnost realizovat celoměstsky významné projekty (stavby dopravní a technické infrastruktury), dále pro kontrolu a upřesnění rozvoje některých lokalit města (velkých rozvojových území), případně za dalšími účely, které jsou specifikovány pro jednotlivé vydané stavební uzávěry. Omezení činností v území, které vyplývá z jednotlivých stavebních uzávěr, je blíže specifikováno v příslušném územním rozhodnutí, nařízení Rady hl. m. Prahy, vyhlášce hl. m. Prahy apod. Jde především o omezení stavební činnosti v daném území. Zákaz stavební činnosti v území není většinou absolutní a v zásadě existuje možnost udělit výjimku ze stavební uzávěry. V souladu se zákonem č. 186/2006 Sb., stavební zákon, rozhoduje od 1. 1. 2007 o povolení výjimek rada obce, v případě hl. m. Prahy Rada hlavního města Prahy. Agendu s tím spojenou vyřizuje Odbor stavební MHMP. Útvar rozvoje města vydává stanovisko k žádosti o udělení výjimky ze stavební uzávěry. Stavební uzávěry jsou vymezeny graficky ve výkresu. Součástí příslušného rozhodnutí uvedeného v textu jsou i textová vymezení rozsahu uzávěry, případně grafické přílohy objasňující rozsah opatření. klíčová slova územně správní rozhodnutí


použití dat kapitola 2.16 - Územně plánovací příprava výkres 2 - Limity využití území indikátor 40 - Rozsah stavebních uzávěr příloha

180



A119/14 ÚZEMÍ SE ZÁK AZEM VÝŠKOVÝCH STAVEB popis jevu právní zakotvení definice jevu Vymezené území v kontaktu s Památkovou rezervací v hlavním městě Praze, které slouží k ochraně výrazných kulturních hodnot struktury historické zástavby hlavního města Prahy a dochovaného panoramatu jádra města. metodika zpracování Vymezené území zahrnuje pohledově maximálně atakované území Pražské kotliny a údolní nivy Vltavy. Hranice vymezuje ze severu - centrální prostor Dejvic s jádrem Vítězného náměstí, část Bubenče, po ulici Korunovační a ulici Milady Horákové, dále podél jižního okraje Holešovic, až k Libeňskému mostu, kde se po jeho severním okraji stáčí na Východ, tak aby zahrnula i centrum Libně s Palmovkou. Směrem na jih sleduje hranice okraj vrchu Vítkova, po rozhraní Nového města přes Vyšehradské předpolí se vrací k Vltavě a v místě zúžení Vltavského prostoru mezi Dívčími hrady a Pankráckou plání se obrací opět na sever. Západní hranici tvoří okraj Smíchova po Mrázovku a Strahov, kde sleduje hranici PPR a vrací se do centrální oblasti Dejvic. Vymezení území se zákazem výškových staveb bylo převzato z ÚPn SÚ HMP 1999 ve znění Revize ÚPN SÚ 2005. klíčová slova urbanismus, využití území


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres 2 - Limity využití území 9 - Památková ochrana města a kulturní hodnoty 9a - Památková ochrana města a kulturní hodnoty - centrum 22 - Energetika indikátor příloha


181

Katalog jevů – Část B

B001 VÝVOJ POČTU OBY VATEL popis jevu právní zakotvení definice jevu Vývoj počtu bydlících obyvatel Prahy z retrospektivního pohledu podle sčítání lidu a bilančního pohledu sledování vývoje přirozené měny a migrace (viz jevy B001/01 až 08). metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie


použití dat kapitola 2.7 - Sociodemografické podmínky výkres indikátor 41 - Hustota zalidnění 46 - Podíl obyvatel v jednotlivých pásmech města 80 - Počet trvale bydlících obyvatel v území se zhoršenou kvalitou ovzduší 90 - Počet trvale bydlících obyvatel žijících v oblastech s překročenými limity nočního hluku 138 - Počet trvale bydlících obyvatel příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

182



B001/01 POČET OBYVATEL PŘI SČÍTÁNÍ LIDU popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet obyvatel s trvalým nebo dlouhodobým pobytem na území Prahy při sčítání lidu; přepočtené údaje na území roku 2001; celkem a za městské části při SLDB 1970, 1980, 1991 a 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie


použití dat kapitola 2.7 - Sociodemografické podmínky výkres indikátor příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


183


B001/02 POČET BYDLÍCÍCH OBYVATEL popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet obyvatel s trvalým bydlištěm na území Prahy (bez ohledu na státní příslušnost) k 31. 12. daného roku; celkem a za městské části v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie


použití dat kapitola 2.7 - Sociodemografické podmínky výkres indikátor 41 - Hustota zalidnění 46 - Podíl obyvatel v jednotlivých pásmech města 90 - Počet trvale bydlících obyvatel žijících v oblastech s překročenými limity nočního hluku 138 - Počet trvale bydlících obyvatel příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

184



B001/03 PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK popis jevu právní zakotvení definice jevu Rozdíl mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob k 31. 12. daného roku; celkem a za městské části v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie




185


B001/04 POČET ŽIVĚ N AROZENÝCH popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet živě narozených dětí, které se narodily k 31. 12. daného roku; celkem a za městské části v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie



186



B001/05 POČET ZEMŘELÝCH popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet osob, které zemřely k 31. 12. daného roku; celkem a za městské části v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie




187


B001/06 SALDO MIGRACE popis jevu právní zakotvení definice jevu Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob k 31. 12. daného roku; celkem a za městské části v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie



188



B001/07 POČET PŘISTĚ HOVALÝCH popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet osob, které se do Prahy nebo městské části přistěhovaly k 31. 12. daného roku; celkem a za městské části v letech 2001 až 2010. Údaj za Prahu je bez vnitroměstské migrace. Součet s vnitroměstskou migrací je uveden na konci tabulky. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie




189


B001/08 POČET VYSTĚHOVALÝCH popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet osob, které se z Prahy nebo městské části vystěhovaly k 31. 12. daného roku; celkem a za městské části v letech 2001 až 2010. Údaj za Prahu je bez vnitroměstské migrace. Součet s vnitroměstskou migrací je uveden na konci tabulky. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie



190



B002 PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 0 AŽ 14 LET (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl počtu trvale bydlících dětí ve věku 0 až 14 let na celkovém počtu trvale bydlících obyvatel k 31. 12. daného roku (%); celkem a za městské části v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie




191


B002/01 PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 15 AŽ 64 LET (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl počtu trvale bydlících osob ve věku 15 až 64 let na celkovém počtu trvale bydlících obyvatel k 31. 12. daného roku (%); celkem a za městské části v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie



192



B003 PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 65 A VÍCE LET (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl počtu trvale bydlících osob ve věku 65 a více let na celkovém počtu trvale bydlících obyvatel k 31. 12. daného roku (%); celkem a za městské části v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie




193


B004 PODÍL OSOB SE ZÁKLADNÍM VZDĚLÁNÍM ( %) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl počtu osob ve věku 15 a více let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním na celkovém počtu osob ve věku 15 a více let (%); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie



194



B005 PODÍL OSOB S VYSOKOŠKOLSKÝM VZDĚLÁNÍM (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl počtu osob ve věku 15 a více let s dokončeným vysokoškolským vzděláním na celkovém počtu osob ve věku 15 a více let (%); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie


použití dat kapitola 2.7 - Sociodemografické podmínky výkres indikátor 9 - Podíl osob s vysokoškolským vzděláním příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


195


B006 SÍDELNÍ STRUKTURA popis jevu právní zakotvení zákon číslo 183/2006 Sb., zákon číslo 89/1995 Sb. definice jevu zákon číslo 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon číslo 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších změn metodika zpracování klíčová slova urbanismus


použití dat kapitola 2.2 - Sídelní struktura výkres indikátor příloha

196



B007 EKONOMICKÁ AKTIVITA PODLE ODVĚTVÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Ekonomická aktivita podle odvětví (viz jevy B007/01 až 03). metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, trh práce


použití dat kapitola 2.7 - Sociodemografické podmínky výkres indikátor 6 - Zaměstnaní v národním hospodářství 8 - Podíl zaměstnanců výzkumu a vývoje na celkové zaměstnanosti příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


197


B007/01 POČET ZAMĚSTNANÝCH OSOB PODLE ODVĚTVÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet zaměstnaných osob celkem (v tisících) v národním hospodářství podle odvětví ve 4. čtvrtletí daného roku (za bydlící obyvatelstvo dle VŠPS); za Prahu celkem v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, trh práce


použití dat kapitola 2.7 - Sociodemografické podmínky výkres indikátor 6 - Zaměstnaní v národním hospodářství 8 - Podíl zaměstnanců výzkumu a vývoje na celkové zaměstnanosti příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

198



B007/02 POČET ZAMĚSTNANÝCH ŽEN PODLE ODVĚTVÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet zaměstnaných žen (v tisících) v národním hospodářství podle odvětví ve 4. čtvrtletí daného roku (za bydlící obyvatelstvo dle VŠPS); za Prahu celkem v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, trh práce




199


B007/03 POČET ZAMĚSTNANÝCH MUŽŮ PODLE ODVĚTVÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu B007/03 Počet zaměstnaných mužů (v tisících) v národním hospodářství podle odvětví ve 4. čtvrtletí daného roku (za bydlící obyvatelstvo dle VŠPS); za Prahu celkem v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, trh práce



200



B007/04 POČET EKONOM ICKY AKTIVNÍCH popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet ekonomicky aktivních (zaměstnaných nebo nezaměstnaných osob ve věku 15 a více let); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, trh práce




201


B007/05 PODÍL EKONOM ICKY AKTIVNÍCH V PRI MÉRU (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl počtu ekonomicky aktivních v priméru (zemědělství atd.) na celkovém počtu ekonomicky aktivních (%); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, trh práce



202



B007/06 PODÍL EKONOM ICKY AKTIVNÍCH V SEKUNDÉRU (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl počtu ekonomicky aktivních v sekundéru (průmysl, stavebnictví atd.) na celkovém počtu ekonomicky aktivních (%); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, trh práce




203


B007/07 PODÍL EKONOM ICKY AKTIVNÍCH V TERCIÉRU (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl počtu ekonomicky aktivních v terciéru (služby, výzkum, atd.) a nezjištěných odvětvích na celkovém počtu ekonomicky aktivních (%); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, trh práce



204



B008 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI popis jevu právní zakotvení definice jevu Míra nezaměstnanosti podle údajů Českého statistického úřadu a Úřadu práce hlavního města Prahy (viz jevy B008/01 až 02). metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ a ÚP HMP. klíčová slova demografie, trh práce

zdroj dat poskytovatel Český statistický úřad Úřad práce hl.m. Prahy pasport Ano

použití dat kapitola 2.7 - Sociodemografické podmínky výkres indikátor 142 - Obecná míra nezaměstnanosti příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


205


B008/01 MÍRA (OBECNÉ) NEZAMĚSTNANOSTI (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl nezaměstnaných na pracovní síle podle metodiky Mezinárodní organizace práce ILO (celkem, muži, ženy) za 4. čtvrtletí daného roku (%); za Prahu celkem v letech 2001 až 2011. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, trh práce


použití dat kapitola 2.7 - Sociodemografické podmínky výkres indikátor 142 - Obecná míra nezaměstnanosti příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

206



B008/02 MÍRA (REGISTROVANÉ) NEZAMĚSTNANOSTI (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce na pracovní síle podle metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (%) k 31. 12. daného roku; celkem a za městské části v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ÚP HMP a ČSÚ. klíčová slova demografie, trh práce




207


B008/03 POČET UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce k 31. 12. daného roku; celkem a za městské části v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ÚP HMP a ČSÚ. klíčová slova demografie, trh práce



208



B008/04 POČET VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet evidovaných volných pracovních míst na úřadech práce k 31. 12. daného roku; celkem a za městské části v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ÚP HMP a ČSÚ. klíčová slova demografie, trh práce




209


B009 VYJÍŽDĚJÍCÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet osob vyjíždějících do zaměstnání a škol mimo Prahu (bez vnitroměstské vyjížďky), z toho do Středočeského kraje; při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie



210



B009/01 VYJÍŽDĚJÍCÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet osob vyjíždějících do zaměstnání mimo Prahu (bez vnitroměstské vyjížďky) nebo městskou část trvalého pobytu; při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, trh práce




211


B009/02 VYJÍŽDĚJÍCÍ DO ŠKOL popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet osob vyjíždějících do škol mimo Prahu (bez vnitroměstské vyjížďky) nebo městskou část trvalého pobytu; při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie



212



B010 DOJÍŽDĚJÍCÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet osob dojíždějících do zaměstnání a škol do Prahy (bez vnitroměstské dojížďky), z toho ze Středočeského kraje; při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie




213


B010/01 DOJÍŽDĚJÍCÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet osob dojíždějících do zaměstnání do Prahy (bez vnitroměstské dojížďky) nebo do městské části z jiných částí Prahy nebo obcí; při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, trh práce



214



B010/02 DOJÍŽDĚJÍCÍ DO ŠKOL popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet osob dojíždějících do škol do Prahy (bez vnitroměstské dojížďky) nebo do městské části z jiných částí Prahy nebo obcí; při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie




215


B011 VÝSTAVBA DOMŮ A BYTŮ popis jevu právní zakotvení definice jevu Výstavba domů a bytů - výstavba domů není v současné době sledována oficiální statistikou (ČSÚ). Bytová výstavba je sledována podle stupně rozestavěnosti na zahájené, rozestavěné a dokončené byty na území Prahy (viz jevy B011/01 až 03). metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova ekonomie, bydlení


použití dat kapitola 2.8 - Bydlení výkres indikátor 148 - Počet dokončených bytů 149 - Počet zahájených bytů 150 - Počet rozestavěných bytů příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

216



B011/01 POČET ZAHÁJENÝCH BYTŮ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet zahájených bytů na území Prahy; celkem a za správní obvody v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova ekonomie, bydlení


použití dat kapitola 2.8 - Bydlení výkres indikátor 149 - Počet zahájených bytů příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


217


B011/02 POČET ROZEST AVĚNÝCH BYTŮ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet rozestavěných bytů na území Prahy; celkem a za správní obvody v letech 2001 až 2010. *Do 31. 12. 2005 byly údaje čerpány z vykazovaných hodnot stavebních úřadů. Od roku 2006 byl stav vypočítán rovnicí: počet rozestavěných bytů ke konci předchozího období + byty zahájené ve sledovaném období - byty dokončené ve sledovaném období = počet rozestavěných bytů ke konci sledovaného období. Od roku 2009 ČSÚ počet rozestavěných bytů nesleduje, URM však uvádí počty rozestavěných bytů nadále a to na základě výše uvedené rovnice. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova ekonomie, bydlení


použití dat kapitola 2.8 - Bydlení výkres indikátor 150 - Počet rozestavěných bytů příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

218



B011/03 POČET DOKONČENÝCH BYTŮ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet dokončených bytů na území Prahy; celkem, za správní obvody a městské části v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova ekonomie, bydlení


použití dat kapitola 2.8 - Bydlení výkres indikátor 148 - Počet dokončených bytů příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


219


B012 PODÍL (TRVALE) NEOBYDLENÝCH BYTŮ (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl (trvale) neobydlených bytů v obydlených i neobydlených domech na celkovém počtu bytů v obydlených i neobydlených domech (%); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení



220



B012/01 POČET (TRVALE) NEOBYDLENÝCH BYTŮ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet (trvale) neobydlených bytů v obydlených i neobydlených domech; celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení




221


B013 STRUKTURA BYTOVÉHO FONDU A OBLOŽNOST popis jevu právní zakotvení definice jevu Struktura bytového fondu a obložnost (viz jevy B013/01 až 13). metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení



222



B013/01 POČET TRVALE OBYDLENÝCH DOMŮ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet trvale obydlených domů; celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení




223


B013/02 POČET BYTŮ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet bytů, tj. obydlených i neobydlených; celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení



224



B013/03 POČET TRVALE OBYDLENÝCH BYTŮ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet trvale obydlených bytů; celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení




225


B013/04 PODÍL TRVALE OBYDLENÝCH BYTŮ V BYTOVÝCH DOMECH (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl trvale obydlených bytů v bytových domech (%); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení



226



B013/05 PODÍL TRVALE OBYDLENÝCH BYTŮ V RODINNÝCH DOMECH (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech (%); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení




227


B013/06 PODÍL TRVALE OBYDLENÝCH BYTŮ III. A IV. KATEGORIE (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl trvale obydlených bytů III. a IV. kategorie (%); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení



228



B013/07 PODÍL TRVALE OBYDLENÝCH BYTŮ POST AVENÝCH DO ROKU 1945 (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl trvale obydlených bytů postavených do roku 1945 (%); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení




229


B013/08 PODÍL TRVALE OBYDLENÝCH BYTŮ POST AVENÝCH V LETECH 1946 AŽ 1990 (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl trvale obydlených bytů postavených v letech 1946 až 1990 (%); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení



230



B013/09 PODÍL TRVALE OBYDLENÝCH BYTŮ POST AVENÝCH V LETECH 1991 AŽ 2001 (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl trvale obydlených bytů postavených v letech 1991 až 2001 (%); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení




231


B013/10 POČET OBYVATEL V TRVALE OBYDLENÝCH BYTECH popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet osob, které bydlí v trvale obydlených bytech (odlišné od počtu trvale bydlících obyvatel); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení



232



B013/11 POČET OSOB N A 1 TRVALE OBYDLENÝ BYT (OBLOŽNOST) popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet osob v trvale obydlených bytech připadajících na 1 trvale obydlený byt; celkem a za městské části při SLDB 2001 (obložnost). metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení




233


B013/12 OBYTNÁ PLOCH A V M2 NA 1 BYT popis jevu právní zakotvení definice jevu Obytná plocha v m2 připadající na 1 trvale obydlený byt; celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení



234



B013/13 OBYTNÁ PLOCH A V M2 NA 1 OSOBU popis jevu právní zakotvení definice jevu Obytná plocha v m2 v trvale obydlených bytech připadající na 1 osobu; celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, bydlení




235


B014 MÍSTNĚ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ popis jevu právní zakotvení definice jevu Místně obvyklé nájemné - jev není v současné době sledován oficiální statistikou (ČSÚ). URM pro potřebu UAP provedl vlastní šetření tržního nájemného bytů, regulovaného nájemného bytů a tržních cen bytů za městské části. metodika zpracování Vlastní propočty URM. klíčová slova ekonomie, bydlení


použití dat kapitola 2.8 - Bydlení výkres indikátor 152 - Průměrné tržní ceny bytů 153 - Průměrné tržní nájemné bytů příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

236



B014/01 TRŽNÍ NÁJEMNÉ BYTŮ (NABÍDKA) popis jevu právní zakotvení definice jevu Průměrné tržní nájemné bytů (bez služeb) za m2 podle analýzy nabídky na trhu s byty zpracované na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy; celkem a za městské části v lednu roku 2012. metodika zpracování Vlastní propočty URM. klíčová slova ekonomie, bydlení


použití dat kapitola 2.8 - Bydlení výkres indikátor 153 - Průměrné tržní nájemné bytů příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


237


B014/02 REGULOVANÉ NÁJEMNÉ BYTŮ popis jevu právní zakotvení definice jevu Výše regulovaného nájemného za m2 ve standardních bytech (dříve I. kategorie) na základě informací získaných na úřadech jednotlivých městských částí; celkem a za městské části v únoru roku 2012. metodika zpracování Vlastní propočty URM. klíčová slova ekonomie, bydlení



238



B014/03 TRŽNÍ CENY BYTŮ (NABÍDKA) popis jevu právní zakotvení definice jevu Průměrné tržní ceny bytů za m2 podle analýzy nabídky na trhu s byty zpracované na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy; celkem a za městské části v lednu roku 2012. (Ceny jsou vč. DPH. Jde o průměr cen za nové i dříve postavené byty s různou úrovní vybavenosti. Uvedené údaje jsou orientační. Důvodem chybějících údajů pro některé městské části je nedostatek statisticky reprezentativních údajů v době šetření.) metodika zpracování Vlastní propočty URM. klíčová slova ekonomie, bydlení


použití dat kapitola 2.8 - Bydlení výkres indikátor 152 - Průměrné tržní ceny bytů příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


239


B015 REKREAČNÍ OBLASTI S CELOROČNÍM A SEZÓNNÍM VYUŽITÍM popis jevu právní zakotvení definice jevu Rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím jsou oblasti s kvalitním krajinným prostředím, ve kterých je ve zvýšené míře zastoupena vzrostlá zeleň, relativně klidné prostředí a často i vodní prvek, s existencí výjimečných přírodních, kulturních nebo jinak všeobecně pozoruhodných prvků jako možných cílů návštěvníků. Oblasti jsou dobře dopravně dostupné prostředky veřejné dopravy nebo v blízkosti velkých obytných celků. metodika zpracování Práce s podklady - ÚPn hl.m. Prahy, ortofotomapa, průzkumy a rozbory zpracovaných územně plánovacích podkladů; úroveň podrobnosti odpovídá měřítku polohopisného podkladu 1:10000. klíčová slova urbanismus, rekreace


použití dat kapitola 2.9 - Zeleň a rekreace výkres indikátor příloha Doprovodné tabulky k urbanistickým prvkům a potenciálu území, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

240



B016 POČET STAVEB PRO RODINOU REKREACI popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet staveb pro rodinou rekreaci - jev není v současné době sledován oficiální statistikou (ČSÚ), ale podle doporučení ČSÚ je nahrazen údajem Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech (viz B016/01). metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova rekreace


použití dat kapitola 2.9 - Zeleň a rekreace výkres indikátor příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


241


B016/01 POČET BYTŮ SLOUŽÍCÍCH K REKREACI V NEOBYDLENÝCH DOMECH popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech, tj. bytů kde není přihlášena žádná osoba k trvalému ani přechodnému pobytu a které nejsou vyčleněny z bytového fondu; celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova bydlení, rekreace


použití dat kapitola 2.9 - Zeleň a rekreace výkres indikátor příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

242



B017 KAPACITA A KATEGORIE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Kapacita a kategorie hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu na území Prahy (viz jevy B017/01 až 04). metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova ekonomie, rekreace


použití dat kapitola 2.9 - Zeleň a rekreace 2.10 - Občanské vybavení výkres indikátor 61 - Ubytovací kapacita hromadných ubytovacích zařízení (počet lůžek) příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


243


B017/01 POČET HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet hromadných ubytovacích zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky, které poskytují přechodné ubytování hostům; celkem a za městské části v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova ekonomie, rekreace


použití dat kapitola 2.9 - Zeleň a rekreace 2.10 - Občanské vybavení výkres indikátor příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

244



B017/02 POČET HOTELŮ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet hotelů s nejméně deseti pokoji pro hosty s různým rozsahem požadovaných služeb; celkem a za městské části v letech 2001 až 2006. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova ekonomie, rekreace




245


B017/03 POČET LŮŽEK popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet stálých lůžek sloužících pro noční odpočinek hostů; celkem a za správní obvody v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova ekonomie, rekreace


použití dat kapitola 2.9 - Zeleň a rekreace 2.10 - Občanské vybavení výkres indikátor 61 - Ubytovací kapacita hromadných ubytovacích zařízení (počet lůžek) příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

246



B017/04 KATEGORIE HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet zařízení, počet pokojů a počet lůžek členěné podle kategorií hromadných ubytovacích zařízení; celkem v letech 2001 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova ekonomie, rekreace




247


B019 PODÍL OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PITNOU VODOU Z VEŘEJNÉHO VODOVODU ( %) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl počtu osob s trvalým pobytem v bytech zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu na celkovém počtu obyvatel (%); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, technická infrastruktura, vodní hospodářství


použití dat kapitola 2.8 - Bydlení 2.13 - Technická infrastruktura výkres indikátor příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

248



B019/01 POČET OBYVATEL ZÁSOBOV ANÝCH PITNOU VODOU Z VEŘEJNÉHO VODOVODU popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet osob s trvalým pobytem v bytech zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu; celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, technická infrastruktura, vodní hospodářství




249


B020 PODÍL OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PLYNEM (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl počtu osob s trvalým pobytem v bytech s plynem zavedeným do bytu na celkovém počtu obyvatel (%); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, energetika, technická infrastruktura



250



B020/01 POČET OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PLYNEM popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet osob s trvalým pobytem v bytech s plynem zavedeným do bytu; celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, energetika, technická infrastruktura




251


B021 PODÍL OBYVATEL NAPOJENÝCH NA VEŘEJNOU KANALIZACI (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl počtu osob s trvalým pobytem v bytech napojených na veřejnou kanalizaci na celkovém počtu obyvatel (%); celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, technická infrastruktura, vodní hospodářství


použití dat kapitola 2.8 - Bydlení 2.13 - Technická infrastruktura výkres indikátor 86 - Podíl obyvatel napojených na ČOV příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

252



B021/01 POČET OBYVATEL NAPOJENÝCH NA VEŘEJNOU KANALIZACI popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet osob s trvalým pobytem v bytech napojených na veřejnou kanalizaci; celkem a za městské části při SLDB 2001. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova demografie, technická infrastruktura, vodní hospodářství




253


B022 PODÍL ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Z CELKOVÉ VÝM ĚRY (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl zemědělské půdy (orná půda, zahrady, ovocné sady, chmelnice, vinice, trvalé travní porosty) z celkové výměry katastrálního území městských částí (%); celkem a za městské části v roce 2012. metodika zpracování Vlastní propočty URM na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. klíčová slova zemědělství, využití území


použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres indikátor 64 - Podíl zemědělské půdy z celkové plochy příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

254



B023 PODÍL ORNÉ PŮDY Z CELKOVÉ VÝMĚRY ZEM ĚDĚLSKÉ PŮDY (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy v katastrálním území městských částí (%); celkem a za městské části v roce 2012. metodika zpracování Vlastní propočty URM na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. klíčová slova zemědělství, využití území


použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres indikátor příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


255


B024 PODÍL TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ Z CELKOVÉ VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy v katastrálním území městských částí (%); celkem a za městské části v roce 2012. metodika zpracování Vlastní propočty URM na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. klíčová slova zemědělství, využití území



256



B025 PODÍL SPECIELNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH KULTUR Z CELKOVÉ VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl specielních zemědělských kultur (zahrady, ovocné sady, chmelnice, vinice) z celkové výměry zemědělské půdy v katastrálním území městských částí (%); celkem a za městské části v roce 2012. metodika zpracování Vlastní propočty URM na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. klíčová slova zemědělství, využití území




257


B026 PODÍLY TŘÍD OCHRANY ZASTOUPENÉ V JEDNOTLIVÝCH KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍCH popis jevu právní zakotvení Příloha metodického pokynu ze dne 12. 6. 1996, Č.j.: OOLP/1067/96 definice jevu Třídy ochrany zemědělské půdy 1. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. 3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro event. výstavbu. 4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. 5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen "BPEJ"), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. metodika zpracování Vlastní propočty URM na základě dat Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). klíčová slova půda, využití území



258



B027 PODÍL ZASTAVĚNÝ CH A OSTATNÍCH PLOCH Z CELKOVÉ VÝMĚRY (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastrálního území městských částí (%); celkem a za městské části v roce 2012. metodika zpracování Vlastní propočty URM na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. klíčová slova urbanismus, využití území




259


B028 PODÍL VODNÍCH P LOCH Z CELKOVÉ VÝMĚRY (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl vodních ploch z celkové výměry katastrálního území městských částí (%); celkem a za městské části v roce 2012. metodika zpracování Vlastní propočty URM na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. klíčová slova voda, využití území



260



B029 PODÍL LESŮ Z CELKOVÉ VÝMĚRY (%) popis jevu právní zakotvení definice jevu Podíl lesů z celkové výměry katastrálního území městských částí (%); celkem a za městské části v roce 2012. metodika zpracování Vlastní propočty URM na základě dat Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. klíčová slova lesy, využití území

zdroj dat poskytovatel Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano



261


B030 KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY KES popis jevu právní zakotvení definice jevu Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi stabilními a nestabilními krajinotvornými prvky v rámci jednotlivých městských částí hl. m. Prahy. Stabilními prvky se v tomto smyslu myslí zejména: lesní půda, vodní toky a plochy, trvalý travní porost, pastviny, mokřady, sady, vinice. Nestabilními pak: orná půda, antropogenizované plochy, chmelnice. metodika zpracování KES je vypočítán podle příslušné metodiky dosazením do vzorce klíčová slova ochrana přírody, využití území


použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres indikátor 70 - Koeficient ekologické stability příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

262



B032 HRANICE PŘÍRODNÍCH LESNÍCH OBLASTÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu Přírodní lesní oblast je souvislé území s obdobnými přírodními a produkčními podmínkami (území vylišená na základě jednotných podmínek geologických, klimatických, orografických a fytogeografických). metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova lesy


použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres indikátor příloha


263


B033 HRANICE BIOREGIONŮ A BIOCHOR popis jevu právní zakotvení definice jevu Bioregion je individuální jednotkou biogeografického členěné krajiny na regionální úrovni. V rámci bioregionu se objevuje identická vegetační stupňovitost. Biocenózy bioregionu jsou ovlivněny jeho polohou a mají charakteristické chorologické rysy, dané zvláštními podmínkami pro postglaciální migraci druhů rostlin a živočichů. V rámci bioregionu se pak většinou již nevyskytují jiné rozdíly v biotě než rozdíly způsobené odlišným ekotopem. Bioregion je vždy vnitřně heterogenní, zahrnuje charakteristickou mozaiku nižších jednotek - biochor a skupin typů geobiocénů. Bioregion je převážně jednotkou potencionální bioty, nevychází tedy z aktuálního stavu krajiny, zpravidla však má specifický typ a určitou intenzitu antropogenního využívání. Bioregiony tak, stručně řečeno, zahrnují zpravidla výrazně odlišné krajiny. Plocha bioregionu dosahuje přibližně 100 - 1000 km2.; Biogeografické členění je podkladem pro projektování územních systémů ekologické stability (UUR) metodika zpracování Poskytnutá data převzata beze změny. klíčová slova ochrana přírody

zdroj dat poskytovatel Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky pasport Ne


264



B034 HRANICE KLIMATI CKÝCH REGIONŮ popis jevu právní zakotvení definice jevu metodika zpracování Hranice klimatických regionů dle Quittovy klimatické klasifikace zpracoval Český hydrometeorologický ústav (dále ČHMÚ). Vzhledem k tomu, že pro území hl. m. Prahy byla v roce 2008 zpracována detailnější klimatická klasifikace - Mapa bonity klimatu hl. m. Prahy, byla pro potřeby ÚAP použita tato data a ne hranice klimatických regionů. Mapu Bonity klimatu pro Útvar rozvoje hl. m. Prahy v roce 2008 zpracoval rovněž ČHMÚ. klíčová slova ovzduší

zdroj dat poskytovatel Český hydrometeorologický ústav pasport Ano



265


B035 POČET OBCÍ A OBYVATEL V OBLASTECH SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu metodika zpracování Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále OZKO, viz také jev A065) pro Ministerstvo životního prostředí zpracovává Český hydrometeorologický ústav (dále ČHMÚ). ČHMÚ získává data o znečištění ovzduší modelovým výpočtem nad plošnou čtvercovou sítí o straně 1 Km pokrývající celé území České republiky. Pro každý čtverec je modelem určeno, zda v něm dochází pro vybrané škodliviny k překročení imisních limitů. Hl. m. Praha provádí jednou za dva roky modelové hodnocení kvality ovzduší, které poskytuje informace o překračování imisních limitů vybraných škodlivin v detailnějším měřítku, než v jakém ĆHMÚ modeluje OZKO. Pro potřeby ÚAP hl. m. Prahy se proto vycházelo z tohoto detailnějšího modelování. Modelování zajistila firma ATEM s.r.o. Data byla převzata beze změny. Navíc byla z dat vymezena oblast, kde jsou překračovány imisními limity průměrných ročních koncentraci NO2, benzenu a PM10, která spolu s daty o počtech obyvatel v adresních bodech Českého statistického úřadu sloužila jako podklad pro stanovení počtu obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a pro další indikátory. klíčová slova ovzduší, demografie

zdroj dat poskytovatel ATEM - Ateliér ekologických modelů, s. r. o. Český hydrometeorologický ústav Útvar rozvoje hl. m. Prahy pasport Ano

použití dat kapitola 2.5 - Přírodní podmínky, krajina výkres indikátor 80 - Počet trvale bydlících obyvatel v území se zhoršenou kvalitou ovzduší příloha

266



B036 HODNOTY IMISNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH VÝVOJ popis jevu právní zakotvení Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) definice jevu §2 (1) Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí i) imisí znečištění ovzduší vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek, j) imisním limitem hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku, k) mezí tolerance procento imisního limitu nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, §6 (1) Přípustnou úroveň znečištění ovzduší určují hodnoty imisních limitů, meze tolerance a četnost překročení a hodnoty cílových imisních limitů pro jednotlivé znečišťující látky. V případě troposférického ozonu je přípustná úroveň znečištění ovzduší určena cílovými imisními limity a dlouhodobými imisními cíli. Imisní limit nesmí být překročen více než o mez tolerance a nad stanovenou četnost překročení. Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při jejich činnosti. §48 (1) Krajský úřad b) kontroluje a hodnotí dodržování imisních limitů a emisních stropů na základě údajů z informačního systému kvality ovzduší, metodika zpracování klíčová slova ovzduší




267


B037 DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE, TÝKAJÍCÍ SE NAPŘÍKLAD DEMOGRAFIE, EKONOMICKÝCH AKTIVIT, BYDLENÍ, REKREACE, USPOKOJOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH POTŘEB A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ popis jevu právní zakotvení definice jevu metodika zpracování klíčová slova

zdroj dat poskytovatel Český statistický úřad Magistrát hlavního města Prahy Odbor rozpočtu pasport Ano

použití dat kapitola 2.6 - Hospodářské podmínky 2.13 - Technická infrastruktura výkres indikátor 1 - Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly 3 - Saldo rozpočtů hl. m. Prahy 4 - Podíl HDP Prahy na ČR příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

268



B037/01 POČET EKONOM ICKÝCH SUBJEKTŮ popis jevu právní zakotvení definice jevu Počet existujících organizací uvedených v Registru ekonomických subjektů (RES), tj. právnických osob, organizačních jednotek státu a fyzických osob, které mají postavení podnikatele; celkem a za městské části v letech 2001 až 2011 k 31. 12. daného roku. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova ekonomie


použití dat kapitola 2.6 - Hospodářské podmínky výkres indikátor příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010


269


B037/02 HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT popis jevu právní zakotvení definice jevu Hrubý domácí produkt je makroekonomický ukazatel vyjadřující souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní; za Prahu celkem v letech 2002 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova ekonomie


použití dat kapitola 2.6 - Hospodářské podmínky výkres indikátor 1 - Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly 4 - Podíl HDP Prahy na ČR příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

270



B037/03 TVORBA HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU popis jevu právní zakotvení definice jevu Tvorba hrubého fixního kapitálu je makroekonomický ukazatel vyjadřující 1) nové rekonstrukce, modernizace a nákupy a bezplatné nabytí dlouhodobého majetku po odpočtu jejich prodeje a bezplatných předání, 2) pořízení nehmotných fixních aktiv, 3) zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv; za Prahu celkem v letech 2002 až 2010. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova ekonomie




271


B037/04 HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA PODLE ODVĚTVÍ (PODÍL V %) popis jevu právní zakotvení definice jevu Hrubá přidaná hodnota je makroekonomický ukazatel vyjadřující hrubý domácí produkt bez daní a dotací na produkty; podíly odvětví nebo jejich seskupení; za Prahu celkem v letech 2002 až 2010(součet včetně zaokrouhlení). metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova ekonomie



272



B037/05 HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA PODLE ODVĚTVÍ (V MIL. KČ) popis jevu právní zakotvení definice jevu Hrubá přidaná hodnota je makroekonomický ukazatel vyjadřující hrubý domácí produkt bez daní a dotací na produkty; celoroční objemy odvětví nebo jejich seskupení v mil. Kč propočtené na základě podílů publikovaných ČSÚ - viz tabulka jevu B037/04; za Prahu celkem v letech 2002 až 2010(součet včetně zaokrouhlení). metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ. klíčová slova ekonomie




273


B037/06 ROZPOČET HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY (SKUTEČNÉ PLNĚNÍ K 31.12.) popis jevu právní zakotvení definice jevu Suma příjmů a výdajů rozpočtů hl. m. Prahy, rozpočtu vlastního hl. m. Prahy a rozpočtů městských částí v letech 2001 až 2010; skutečný stav; zvlášť je uvedena položka kapitálových výdajů těchto rozpočtů. metodika zpracování Převzato z podkladů ČSÚ a zpráv o plnění rozpočtu HMP. klíčová slova ekonomie

zdroj dat poskytovatel Český statistický úřad Magistrát hlavního města Prahy Odbor rozpočtu pasport Ano

použití dat kapitola 2.6 - Hospodářské podmínky výkres indikátor 3 - Saldo rozpočtů hl. m. Prahy příloha Statistické údaje, Územně analytické podklady hlavního města Prahy, URM, Praha, 2010

274



B037/11 POČET BYTŮ ZÁSOBOVANÝCH Z CZT popis jevu právní zakotvení definice jevu metodika zpracování klíčová slova demografie, bydlení, energetika, technická infrastruktura

zdroj dat poskytovatel Český statistický úřad pasport Ne



275


B037/12 PODÍL BYTU ( %) ZÁSOBOVANÝCH Z CZT popis jevu právní zakotvení definice jevu metodika zpracování klíčová slova demografie, bydlení, energetika, technická infrastruktura

zdroj dat poskytovatel Český statistický úřad pasport Ne


276


Katalog jevů – Neřešené jevy

NEŘEŠENÉ JEVY definice jevů Mezi neřešené jevy byly zahrnuty všechny jevy, které se na území hlavního města Prahy nevyskytují. seznam neřešených jevů A007 Krajinná památková zóna A012 Region lidové architektury A024 Přechodně chráněná plocha A025 Národní park včetně zón a ochranného pásma A027 Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma A033 Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO A035 NATURA 2000 - ptačí oblast A039 Lesy hospodářské A045 Chráněná oblast přirozené akumulace vod A055 Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem A056 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa A059 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry A076 Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma A101 Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma A108 Vojenský újezd A114 Jiná ochranná pásma B018 Lázeňská místa a areály B031 Stupeň přirozenosti lesních porostů


277

Katalog jevů – Rejstříky

REJSTŘÍK JEVŮ – ABECEDNĚ DLE NÁZVU JEVU Aktivní zóna záplavového území ................................................................................................................................ 75 Architektonicky cenná stavba, soubor ........................................................................................................................ 34 Architektonicky cenná stavba, soubor ........................................................................................................................ 35 Bonitovaná půdně ekologická jednotka ...................................................................................................................... 64 Celoměstské centrum ................................................................................................................................................. 13 Cenné urbanistické soubory ....................................................................................................................................... 20 Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka ........................................................................................... 143 Dálnice včetně ochranného pásma .......................................................................................................................... 123 Další dostupné informace. ........................................................................................................................................ 165 Další dostupné informace… ..................................................................................................................................... 268 Dobývací prostor ......................................................................................................................................................... 81 Dojíždějící do škol ..................................................................................................................................................... 215 Dojíždějící do zaměstnání a škol .............................................................................................................................. 213 Dojíždějící do zaměstnání ........................................................................................................................................ 214 Ekonomická aktivita podle odvětví ........................................................................................................................... 197 Elektrická stanice včetně ochranného pásma ............................................................................................................ 99 Elektronické komunikační vedení včetně ochranného pásma ................................................................................. 114 Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma ............................................................................... 112 Historická jádra bývalých samostatných obcí ............................................................................................................. 16 Historické zahrady .................................................................................................................................................... 179 Historicky významná stavba, soubor .......................................................................................................................... 33 Hodnotné plochy zeleně ............................................................................................................................................. 29 Hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj ................................................................................ 267 Hranice biochor ........................................................................................................................................................... 66 Hranice bioregionů a biochor .................................................................................................................................... 264 Hranice klimatických regionů .................................................................................................................................... 265 Hranice přírodních lesních oblastí ............................................................................................................................ 263 Hraniční přechod ...................................................................................................................................................... 142 Hrubá přidaná hodnota podle odvětví (podíl v %) .................................................................................................... 272 Hrubá přidaná hodnota podle odvětví (v mil. Kč) ..................................................................................................... 273 Hrubý domácí produkt .............................................................................................................................................. 270 Chráněná krajinná oblast včetně zón ......................................................................................................................... 53 Chráněné ložiskové území ......................................................................................................................................... 82 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti .............................................................................................. 67 Jaderné zařízení ....................................................................................................................................................... 116



Jiná ochranná pásma ............................................................................................................................................... 154 Jiné záměry............................................................................................................................................................... 160 Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení ............................................................................................................... 243 Kategorie hromadných ubytovacích zařízení ........................................................................................................... 247 Koeficient ekologické stability KES ........................................................................................................................... 262 Kolektory ................................................................................................................................................................... 173 Kompoziční osy........................................................................................................................................................... 25 Koridor vysokorychlostní železniční trati .................................................................................................................. 134 Lanová dráha včetně ochranného pásma ................................................................................................................ 136 Lesy ochranné ............................................................................................................................................................ 61 Lesy zvláštního určení ................................................................................................................................................ 62 Letecká stavba včetně ochranných pásem .............................................................................................................. 140 Letiště včetně ochranných pásem ............................................................................................................................ 139 Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem ............................................. 60 Ložisko nerostných surovin ........................................................................................................................................ 83 Městská a lokální centra, obchodně společenská centra s regionálním dosahem, nákupní centra .......................... 15 Míra (obecné) nezaměstnanosti (%) ........................................................................................................................ 206 Míra (registrované) nezaměstnanosti (%) ................................................................................................................ 207 Míra nezaměstnanosti .............................................................................................................................................. 205 Místně obvyklé nájemné ........................................................................................................................................... 236 Místní a účelové komunikace ................................................................................................................................... 128 Místo krajinného rázu a jeho charakteristika .............................................................................................................. 45 Místo významné události ............................................................................................................................................ 46 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma ................................................... 100 Národní přírodní památka včetně ochranného pásma ............................................................................................... 55 NATURA 2000 - evropsky významná lokalita ............................................................................................................. 59 Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma ................................................................ 9 Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma ................................................. 10 Objekt civilní ochrany ................................................................................................................................................ 146 Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma ................................................................................... 144 Objekt důležitý pro plnění úkolů Městské policie HMP ............................................................................................. 150 Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ......................................................................................... 148 Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ......................................................................................... 149 Objekt požární ochrany............................................................................................................................................. 147 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany .................................................................................................................... 79 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami.................................. 117 Oblast krajinného rázu a její charakteristika ............................................................................................................... 44



Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ........................................................................................................................ 88 Obytná plocha v m2 na 1 byt .................................................................................................................................... 234 Obytná plocha v m2 na 1 osobu ............................................................................................................................... 235 Odval, výsypka, odkaliště, halda ................................................................................................................................ 90 Ochranná hluková pásma letiště .............................................................................................................................. 171 Ochranné pásmo hřbitova, krematoria ..................................................................................................................... 151 Ochranné pásmo hřbitova, krematoria ..................................................................................................................... 152 Ostatní podklady a ověřovací studie zpracované URM ........................................................................................... 168 Ostatní veřejná infrastruktura ................................................................................................................................... 155 Památka UNESCO včetně ochranného pásma.......................................................................................................... 11 Památková rezervace včetně ochranného pásma ....................................................................................................... 7 Památková zóna včetně ochranného pásma ............................................................................................................... 8 Památný strom včetně ochranného pásma ................................................................................................................ 58 Pásma města .............................................................................................................................................................. 14 Pietní místa a válečné hroby .................................................................................................................................... 153 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území........................................................................... 5 Plochy občanského vybavení ....................................................................................................................................... 4 Plochy výroby................................................................................................................................................................ 3 Počet (trvale) neobydlených bytů ............................................................................................................................. 221 Počet bydlících obyvatel ........................................................................................................................................... 184 Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech ....................................................................................... 242 Počet bytů zásobovaných z CZT .............................................................................................................................. 275 Počet bytů ................................................................................................................................................................. 224 Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel .............................................................................................................. 156 Počet dokončených bytů ........................................................................................................................................... 219 Počet ekonomicky aktivních ..................................................................................................................................... 201 Počet ekonomických subjektů .................................................................................................................................. 269 Počet hotelů .............................................................................................................................................................. 245 Počet hromadných ubytovacích zařízení .................................................................................................................. 244 Počet lůžek ............................................................................................................................................................... 246 Počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší ........................................................................... 266 Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci .................................................................................................. 253 Počet obyvatel při sčítání lidu ................................................................................................................................... 183 Počet obyvatel v trvale obydlených bytech ............................................................................................................... 232 Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu ........................................................................ 249 Počet obyvatel zásobovaných plynem ..................................................................................................................... 251 Počet osob na 1 trvale obydlený byt (obložnost) ...................................................................................................... 233



Počet přistěhovalých ................................................................................................................................................. 189 Počet rozestavěných bytů ......................................................................................................................................... 218 Počet staveb pro rodinou rekreaci ............................................................................................................................ 241 Počet trvale obydlených bytů .................................................................................................................................... 225 Počet trvale obydlených domů.................................................................................................................................. 223 Počet uchazečů o zaměstnání.................................................................................................................................. 208 Počet volných pracovních míst ................................................................................................................................. 209 Počet vystěhovalých ................................................................................................................................................. 190 Počet zahájených bytů .............................................................................................................................................. 217 Počet zaměstnaných mužů podle odvětví ................................................................................................................ 200 Počet zaměstnaných osob podle odvětví ................................................................................................................. 198 Počet zaměstnaných žen podle odvětví ................................................................................................................... 199 Počet zemřelých ....................................................................................................................................................... 187 Počet živě narozených .............................................................................................................................................. 186 Poddolované území .................................................................................................................................................... 84 Podíl (trvale) neobydlených bytů (%) ........................................................................................................................ 220 Podíl bytu (%) zásobovaných z CZT ........................................................................................................................ 276 Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) ................................................................................................................ 202 Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) ........................................................................................................... 203 Podíl ekonomicky aktivních v terciéru (%) ................................................................................................................ 204 Podíl lesů z celkové výměry (%) ............................................................................................................................... 261 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (%) ............................................................................................ 252 Podíl obyvatel ve věku 0 až 14 let (%) ..................................................................................................................... 191 Podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let (%) ................................................................................................................... 192 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) ................................................................................................................... 193 Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (%) .................................................................. 248 Podíl obyvatel zásobovaných plynem (%) ................................................................................................................ 250 Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy (%) ........................................................................................ 255 Podíl osob s vysokoškolským vzděláním (%) ........................................................................................................... 195 Podíl osob se základním vzděláním (%) .................................................................................................................. 194 Podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy (%) .................................................... 257 Podíl trvale obydlených bytů III. a IV. kategorie (%) ................................................................................................. 228 Podíl trvale obydlených bytů postavených do roku 1945 (%) ................................................................................... 229 Podíl trvale obydlených bytů postavených v letech 1946 až 1990 (%) .................................................................... 230 Podíl trvale obydlených bytů postavených v letech 1991 až 2001 (%) .................................................................... 231 Podíl trvale obydlených bytů v bytových domech (%) .............................................................................................. 226 Podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech (%) ............................................................................................. 227



Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy (%) ................................................................. 256 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) ............................................................................................................... 260 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) ..................................................................................... 259 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) ......................................................................................................... 254 Podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích ..................................................................... 258 Pohledově exponované svahy .................................................................................................................................... 24 Pohledové horizonty ................................................................................................................................................... 22 Povodí vodního toku, rozvodnice................................................................................................................................ 73 Produktovod včetně ochranného pásma .................................................................................................................. 108 Příklady realizovaných staveb .................................................................................................................................... 37 Přírodní osy zeleně ..................................................................................................................................................... 31 Přírodní památka včetně ochranného pásma............................................................................................................. 57 Přírodní park ............................................................................................................................................................... 56 Přírodní rezervace včetně ochranného pásma ........................................................................................................... 54 Přirozený přírůstek .................................................................................................................................................... 185 Radonový index lokality ............................................................................................................................................ 172 Regulované nájemné bytů ........................................................................................................................................ 238 Rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím .............................................................................................. 240 Ropovod včetně ochranného pásma ........................................................................................................................ 106 Rozpočet hlavního města Prahy (skutečné plnění k 31.12.) .................................................................................... 274 Rychlostní silnice včetně ochranného pásma .......................................................................................................... 124 Saldo migrace ........................................................................................................................................................... 188 Sesuvné území a území jiných geologických rizik...................................................................................................... 85 Sídelní struktura ........................................................................................................................................................ 196 Silnice I. třídy včetně ochranného pásma ................................................................................................................. 125 Silnice II. třídy včetně ochranného pásma ................................................................................................................ 126 Silnice III. třídy včetně ochranného pásma ............................................................................................................... 127 Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma ..................................................................................................... 96 Skládka včetně ochranného pásma ......................................................................................................................... 118 Současný stav využití území .................................................................................................................................... 177 Souvislé plochy zeleně ............................................................................................................................................... 28 Spalovna včetně ochranného pásma ....................................................................................................................... 119 Speciální dráha včetně ochranného pásma ............................................................................................................. 137 Specifická území ......................................................................................................................................................... 18 Staré důlní dílo ............................................................................................................................................................ 86 Staré zátěže území a kontaminované plochy ............................................................................................................. 87 Stavební uzávěry ...................................................................................................................................................... 180



Struktura bytového fondu a obložnost ...................................................................................................................... 222 Struktura zástavby ...................................................................................................................................................... 17 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma ............................................... 94 Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma ....................................... 102 Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma ..................................................................... 110 Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma ........................................................................ 91 Teplovod včetně ochranného pásma ....................................................................................................................... 111 Tramvajová dráha včetně ochranného pásma ......................................................................................................... 138 Tržní ceny bytů (nabídka) ......................................................................................................................................... 239 Tržní nájemné bytů (nabídka) ................................................................................................................................... 237 Tvorba hrubého fixního kapitálu ............................................................................................................................... 271 Údaje o hluku ve městě ............................................................................................................................................ 178 Urbanistické hodnoty .................................................................................................................................................. 12 Úroveň cen stavebních pozemků ............................................................................................................................. 174 Úroveň nájmů kancelářských ploch .......................................................................................................................... 176 Území s archeologickými nálezy ................................................................................................................................ 40 Území s archeologickými nálezy ................................................................................................................................ 41 Území s velkým rozvojovým potenciálem ................................................................................................................. 161 Území se zákazem výškových staveb ...................................................................................................................... 181 Území určená k řízeným rozlivům povodní ................................................................................................................ 77 Území zvláštní povodně pod vodním dílem ................................................................................................................ 78 Územně plánovací dokumentace ............................................................................................................................. 169 Územně plánovací podklady - územní a urbanistické studie ................................................................................... 166 Územní celky s homogenní výškou zástavby ............................................................................................................. 19 Územní systém ekologické stability ............................................................................................................................ 50 Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma ............................................................................ 104 Vlastnické poměry .................................................................................................................................................... 175 Vlečka včetně ochranného pásma............................................................................................................................ 135 Vodní cesta ............................................................................................................................................................... 141 Vodní nádrž................................................................................................................................................................. 72 Vodní útvar povrchových, podzemních vod ................................................................................................................ 70 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem .......................................................................... 68 Vodovodní síť včetně ochranného pásma .................................................................................................................. 92 Vybraná ÚR .............................................................................................................................................................. 164 Vyjíždějící do škol ..................................................................................................................................................... 212 Vyjíždějící do zaměstnání a škol .............................................................................................................................. 210 Vyjíždějící do zaměstnání ......................................................................................................................................... 211



Vymezené zóny havarijního plánování ..................................................................................................................... 145 Výrazné terénní útvary ................................................................................................................................................ 27 Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma ............................................................................................................ 98 Výstavba domů a bytů .............................................................................................................................................. 216 Vývoj počtu obyvatel ................................................................................................................................................. 182 Vývoj sídelní struktury a využívání území .................................................................................................................. 32 Významná stavební dominanta .................................................................................................................................. 38 Významné archeologické plochy ................................................................................................................................ 42 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou ............................................................ 51 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou ............................................................... 52 Významný vyhlídkový bod .......................................................................................................................................... 48 Vzdálenost 50 m od okraje lesa.................................................................................................................................. 63 Záměry na provedení změn v území ........................................................................................................................ 162 Záplavové území ........................................................................................................................................................ 74 Zařízení na nakládání s druhotnými surovinami a odpady ....................................................................................... 122 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma ........................................................ 120 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma ........................................................ 121 Zastavěné území .......................................................................................................................................................... 1 Zastavitelná plocha ................................................................................................................................................... 157 Zranitelná oblast ......................................................................................................................................................... 69 Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma ........................................................................................... 130 Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma ........................................................................................... 132



REJSTŘÍK JEVŮ – DLE KLÍČOVÝCH SLOV archeologie A016/01 Území s archeologickými nálezy .................................................................................................................. 41 A016/02 Významné archeologické plochy .................................................................................................................. 42 brownfield A004 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území ................................................................. 5 bydlení A116 Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel..................................................................................................... 156 B011 Výstavba domů a bytů ..................................................................................................................................... 216 B011/01 Počet zahájených bytů ............................................................................................................................... 217 B011/02 Počet rozestavěných bytů .......................................................................................................................... 218 B011/03 Počet dokončených bytů ............................................................................................................................ 219 B012 Podíl (trvale) neobydlených bytů (%) .............................................................................................................. 220 B012/01 Počet (trvale) neobydlených bytů ............................................................................................................... 221 B013 Struktura bytového fondu a obložnost ............................................................................................................. 222 B013/01 Počet trvale obydlených domů ................................................................................................................... 223 B013/02 Počet bytů .................................................................................................................................................. 224 B013/03 Počet trvale obydlených bytů ..................................................................................................................... 225 B013/04 Podíl trvale obydlených bytů v bytových domech (%) ................................................................................ 226 B013/05 Podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech (%) .............................................................................. 227 B013/06 Podíl trvale obydlených bytů III. a IV. kategorie (%) .................................................................................. 228 B013/07 Podíl trvale obydlených bytů postavených do roku 1945 (%) .................................................................... 229 B013/08 Podíl trvale obydlených bytů postavených v letech 1946 až 1990 (%) ...................................................... 230 B013/09 Podíl trvale obydlených bytů postavených v letech 1991 až 2001 (%) ...................................................... 231 B013/10 Počet obyvatel v trvale obydlených bytech ................................................................................................ 232 B013/11 Počet osob na 1 trvale obydlený byt (obložnost) ....................................................................................... 233 B013/12 Obytná plocha v m2 na 1 byt ..................................................................................................................... 234 B013/13 Obytná plocha v m2 na 1 osobu ................................................................................................................ 235 B014 Místně obvyklé nájemné.................................................................................................................................. 236 B014/01 Tržní nájemné bytů (nabídka) .................................................................................................................... 237 B014/02 Regulované nájemné bytů ......................................................................................................................... 238 B014/03 Tržní ceny bytů (nabídka) .......................................................................................................................... 239 B016/01 Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech......................................................................... 242 B037/11 Počet bytů zásobovaných z CZT ............................................................................................................... 275 B037/12 Podíl bytu (%) zásobovaných z CZT .......................................................................................................... 276 civilní ochrana a bezpečnost A084 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami ........................ 117



A107 Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma .......................................................................... 144 A110 Objekt civilní ochrany ...................................................................................................................................... 146 A111 Objekt požární ochrany ................................................................................................................................... 147 A112/01 Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky........................................................................... 149 A112/02 Objekt důležitý pro plnění úkolů Městské policie HMP .............................................................................. 150 cyklistická doprava A106 Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka .................................................................................. 143 demografie B001 Vývoj počtu obyvatel ....................................................................................................................................... 182 B001/01 Počet obyvatel při sčítání lidu .................................................................................................................... 183 B001/02 Počet bydlících obyvatel ............................................................................................................................ 184 B001/03 Přirozený přírůstek ..................................................................................................................................... 185 B001/04 Počet živě narozených ............................................................................................................................... 186 B001/05 Počet zemřelých ......................................................................................................................................... 187 B001/06 Saldo migrace ............................................................................................................................................ 188 B001/07 Počet přistěhovalých .................................................................................................................................. 189 B001/08 Počet vystěhovalých................................................................................................................................... 190 B002 Podíl obyvatel ve věku 0 až 14 let (%) ............................................................................................................ 191 B002/01 Podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let (%) ..................................................................................................... 192 B003 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%) ......................................................................................................... 193 B004 Podíl osob se základním vzděláním (%) ......................................................................................................... 194 B005 Podíl osob s vysokoškolským vzděláním (%) ................................................................................................. 195 B007 Ekonomická aktivita podle odvětví .................................................................................................................. 197 B007/01 Počet zaměstnaných osob podle odvětví................................................................................................... 198 B007/02 Počet zaměstnaných žen podle odvětví ..................................................................................................... 199 B007/03 Počet zaměstnaných mužů podle odvětví.................................................................................................. 200 B007/04 Počet ekonomicky aktivních ....................................................................................................................... 201 B007/05 Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) ................................................................................................. 202 B007/06 Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) ............................................................................................ 203 B007/07 Podíl ekonomicky aktivních v terciéru (%) ................................................................................................. 204 B008 Míra nezaměstnanosti ..................................................................................................................................... 205 B008/01 Míra (obecné) nezaměstnanosti (%) .......................................................................................................... 206 B008/02 Míra (registrované) nezaměstnanosti (%) .................................................................................................. 207 B008/03 Počet uchazečů o zaměstnání ................................................................................................................... 208 B008/04 Počet volných pracovních míst .................................................................................................................. 209 B009 Vyjíždějící do zaměstnání a škol ..................................................................................................................... 210 B009/01 Vyjíždějící do zaměstnání .......................................................................................................................... 211 B009/02 Vyjíždějící do škol....................................................................................................................................... 212



B010 Dojíždějící do zaměstnání a škol .................................................................................................................... 213 B010/01 Dojíždějící do zaměstnání .......................................................................................................................... 214 B010/02 Dojíždějící do škol ...................................................................................................................................... 215 B012 Podíl (trvale) neobydlených bytů (%) .............................................................................................................. 220 B012/01 Počet (trvale) neobydlených bytů ............................................................................................................... 221 B013 Struktura bytového fondu a obložnost ............................................................................................................. 222 B013/01 Počet trvale obydlených domů ................................................................................................................... 223 B013/02 Počet bytů .................................................................................................................................................. 224 B013/03 Počet trvale obydlených bytů ..................................................................................................................... 225 B013/04 Podíl trvale obydlených bytů v bytových domech (%) ................................................................................ 226 B013/05 Podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech (%) .............................................................................. 227 B013/06 Podíl trvale obydlených bytů III. a IV. kategorie (%) .................................................................................. 228 B013/07 Podíl trvale obydlených bytů postavených do roku 1945 (%) .................................................................... 229 B013/08 Podíl trvale obydlených bytů postavených v letech 1946 až 1990 (%) ...................................................... 230 B013/09 Podíl trvale obydlených bytů postavených v letech 1991 až 2001 (%) ...................................................... 231 B013/10 Počet obyvatel v trvale obydlených bytech ................................................................................................ 232 B013/11 Počet osob na 1 trvale obydlený byt (obložnost) ....................................................................................... 233 B013/12 Obytná plocha v m2 na 1 byt ..................................................................................................................... 234 B013/13 Obytná plocha v m2 na 1 osobu ................................................................................................................ 235 B019 Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (%) ......................................................... 248 B019/01 Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu ......................................................... 249 B020 Podíl obyvatel zásobovaných plynem (%) ...................................................................................................... 250 B020/01 Počet obyvatel zásobovaných plynem ....................................................................................................... 251 B021 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (%) ................................................................................... 252 B021/01 Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci ................................................................................... 253 B035 Počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší ................................................................. 266 B037/11 Počet bytů zásobovaných z CZT ............................................................................................................... 275 B037/12 Podíl bytu (%) zásobovaných z CZT .......................................................................................................... 276 doprava A088 Dálnice včetně ochranného pásma ................................................................................................................. 123 A089 Rychlostní silnice včetně ochranného pásma ................................................................................................. 124 A090 Silnice I. třídy včetně ochranného pásma ....................................................................................................... 125 A091 Silnice II. třídy včetně ochranného pásma ...................................................................................................... 126 A092 Silnice III. třídy včetně ochranného pásma ..................................................................................................... 127 A093 Místní a účelové komunikace .......................................................................................................................... 128 A094 Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma .................................................................................. 130 A095 Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma ................................................................................. 132



A096 Koridor vysokorychlostní železniční trati ......................................................................................................... 134 A097 Vlečka včetně ochranného pásma .................................................................................................................. 135 A098 Lanová dráha včetně ochranného pásma ....................................................................................................... 136 A099 Speciální dráha včetně ochranného pásma .................................................................................................... 137 A100 Tramvajová dráha včetně ochranného pásma ................................................................................................ 138 A102 Letiště včetně ochranných pásem ................................................................................................................... 139 A103 Letecká stavba včetně ochranných pásem ..................................................................................................... 140 A104 Vodní cesta ..................................................................................................................................................... 141 A105 Hraniční přechod ............................................................................................................................................. 142 A106 Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka .................................................................................. 143 ekonomie A116 Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel..................................................................................................... 156 A119/07 Úroveň cen stavebních pozemků ............................................................................................................... 174 A119/08 Vlastnické poměry ...................................................................................................................................... 175 A119/09 Úroveň nájmů kancelářských ploch ........................................................................................................... 176 B011 Výstavba domů a bytů ..................................................................................................................................... 216 B011/01 Počet zahájených bytů ............................................................................................................................... 217 B011/02 Počet rozestavěných bytů .......................................................................................................................... 218 B011/03 Počet dokončených bytů ............................................................................................................................ 219 B014 Místně obvyklé nájemné.................................................................................................................................. 236 B014/01 Tržní nájemné bytů (nabídka) .................................................................................................................... 237 B014/02 Regulované nájemné bytů ......................................................................................................................... 238 B014/03 Tržní ceny bytů (nabídka) .......................................................................................................................... 239 B017 Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení ..................................................................................................... 243 B017/01 Počet hromadných ubytovacích zařízení ................................................................................................... 244 B017/02 Počet hotelů ............................................................................................................................................... 245 B017/03 Počet lůžek ................................................................................................................................................. 246 B017/04 Kategorie hromadných ubytovacích zařízení ............................................................................................. 247 B037 Další dostupné informace… ............................................................................................................................ 268 B037/01 Počet ekonomických subjektů .................................................................................................................... 269 B037/02 Hrubý domácí produkt ................................................................................................................................ 270 B037/03 Tvorba hrubého fixního kapitálu ................................................................................................................. 271 B037/04 Hrubá přidaná hodnota podle odvětví (podíl v %) ...................................................................................... 272 B037/05 Hrubá přidaná hodnota podle odvětví (v mil. Kč) ....................................................................................... 273 B037/06 Rozpočet hlavního města Prahy (skutečné plnění k 31.12.) ..................................................................... 274 energetika A071 Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma ................................................................................................... 98 A072 Elektrická stanice včetně ochranného pásma ................................................................................................... 99



A073 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma .......................................... 100 A074 Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma ............................. 102 A075 Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma .................................................................. 104 A077 Ropovod včetně ochranného pásma .............................................................................................................. 106 A078 Produktovod včetně ochranného pásma......................................................................................................... 108 A079 Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma ............................................................ 110 A080 Teplovod včetně ochranného pásma .............................................................................................................. 111 A083 Jaderné zařízení .............................................................................................................................................. 116 B020 Podíl obyvatel zásobovaných plynem (%) ...................................................................................................... 250 B020/01 Počet obyvatel zásobovaných plynem ....................................................................................................... 251 B037/11 Počet bytů zásobovaných z CZT ............................................................................................................... 275 B037/12 Podíl bytu (%) zásobovaných z CZT .......................................................................................................... 276 geologie A057 Dobývací prostor ............................................................................................................................................... 81 A058 Chráněné ložiskové území ................................................................................................................................ 82 A060 Ložisko nerostných surovin ............................................................................................................................... 83 A061 Poddolované území........................................................................................................................................... 84 A062 Sesuvné území a území jiných geologických rizik ............................................................................................ 85 A063 Staré důlní dílo .................................................................................................................................................. 86 A066 Odval, výsypka, odkaliště, halda ....................................................................................................................... 90 A119/05 Radonový index lokality.............................................................................................................................. 172 geologie A119/04 Ochranná hluková pásma letiště ................................................................................................................ 171 A119/11 Údaje o hluku ve městě .............................................................................................................................. 178 katastr A119/08 Vlastnické poměry ...................................................................................................................................... 175 kontaminace A046 Zranitelná oblast ................................................................................................................................................ 69 A064 Staré zátěže území a kontaminované plochy ................................................................................................... 87 A065 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ............................................................................................................... 88 A109 Vymezené zóny havarijního plánování ........................................................................................................... 145 krajina A011/13 Pohledově exponované svahy ..................................................................................................................... 24 A011/16 Výrazné terénní útvary ................................................................................................................................. 27 A011/18 Hodnotné plochy zeleně ............................................................................................................................... 29 A011/19 Přírodní osy zeleně ...................................................................................................................................... 31 A017 Oblast krajinného rázu a její charakteristika ..................................................................................................... 44 A018 Místo krajinného rázu a jeho charakteristika ..................................................................................................... 45



krizové řízení A107 Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma .......................................................................... 144 A110 Objekt civilní ochrany ...................................................................................................................................... 146 A111 Objekt požární ochrany ................................................................................................................................... 147 A112/01 Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky........................................................................... 149 A112/02 Objekt důležitý pro plnění úkolů Městské policie HMP .............................................................................. 150 lesy A037 Lesy ochranné ................................................................................................................................................... 61 A038 Lesy zvláštního určení ....................................................................................................................................... 62 A040 Vzdálenost 50 m od okraje lesa ........................................................................................................................ 63 B029 Podíl lesů z celkové výměry (%) ..................................................................................................................... 261 B032 Hranice přírodních lesních oblastí ................................................................................................................... 263 letecká doprava A102 Letiště včetně ochranných pásem ................................................................................................................... 139 A103 Letecká stavba včetně ochranných pásem ..................................................................................................... 140 A105 Hraniční přechod ............................................................................................................................................. 142 nerostné zdroje A058 Chráněné ložiskové území ................................................................................................................................ 82 A060 Ložisko nerostných surovin ............................................................................................................................... 83 A061 Poddolované území........................................................................................................................................... 84 A066 Odval, výsypka, odkaliště, halda ....................................................................................................................... 90 ochrana přírody A021 Územní systém ekologické stability .................................................................................................................. 50 A022 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou ................................................... 51 A023 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou ...................................................... 52 A026 Chráněná krajinná oblast včetně zón ................................................................................................................ 53 A028 Přírodní rezervace včetně ochranného pásma ................................................................................................. 54 A029 Národní přírodní památka včetně ochranného pásma ...................................................................................... 55 A030 Přírodní park ...................................................................................................................................................... 56 A031 Přírodní památka včetně ochranného pásma ................................................................................................... 57 A032 Památný strom včetně ochranného pásma....................................................................................................... 58 A034 NATURA 2000 - evropsky významná lokalita ................................................................................................... 59 A036 Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem .................................... 60 A042 Hranice biochor ................................................................................................................................................. 66 A114 Jiná ochranná pásma ...................................................................................................................................... 154 B030 Koeficient ekologické stability KES ................................................................................................................. 262 B033 Hranice bioregionů a biochor .......................................................................................................................... 264 ochranná pásma A005 Památková rezervace včetně ochranného pásma .............................................................................................. 7



A006 Památková zóna včetně ochranného pásma ...................................................................................................... 8 A008 Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma ...................................................... 9 A009 Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma ....................................... 10 A010 Památka UNESCO včetně ochranného pásma ................................................................................................ 11 A028 Přírodní rezervace včetně ochranného pásma ................................................................................................. 54 A029 Národní přírodní památka včetně ochranného pásma ...................................................................................... 55 A031 Přírodní památka včetně ochranného pásma ................................................................................................... 57 A032 Památný strom včetně ochranného pásma....................................................................................................... 58 A040 Vzdálenost 50 m od okraje lesa ........................................................................................................................ 63 A044 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem ................................................................. 68 A068 Vodovodní síť včetně ochranného pásma ........................................................................................................ 92 A070 Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma............................................................................................ 96 A071 Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma ................................................................................................... 98 A072 Elektrická stanice včetně ochranného pásma ................................................................................................... 99 A073 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma .......................................... 100 A074 Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma ............................. 102 A075 Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma .................................................................. 104 A077 Ropovod včetně ochranného pásma .............................................................................................................. 106 A078 Produktovod včetně ochranného pásma......................................................................................................... 108 A079 Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma ............................................................ 110 A080 Teplovod včetně ochranného pásma .............................................................................................................. 111 A081 Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma ...................................................................... 112 A082 Elektronické komunikační vedení včetně ochranného pásma ........................................................................ 114 A088 Dálnice včetně ochranného pásma ................................................................................................................. 123 A089 Rychlostní silnice včetně ochranného pásma ................................................................................................. 124 A090 Silnice I. třídy včetně ochranného pásma ....................................................................................................... 125 A091 Silnice II. třídy včetně ochranného pásma ...................................................................................................... 126 A092 Silnice III. třídy včetně ochranného pásma ..................................................................................................... 127 A093 Místní a účelové komunikace .......................................................................................................................... 128 A094 Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma .................................................................................. 130 A095 Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma ................................................................................. 132 A097 Vlečka včetně ochranného pásma .................................................................................................................. 135 A098 Lanová dráha včetně ochranného pásma ....................................................................................................... 136 A099 Speciální dráha včetně ochranného pásma .................................................................................................... 137 A100 Tramvajová dráha včetně ochranného pásma ................................................................................................ 138 A102 Letiště včetně ochranných pásem ................................................................................................................... 139 A103 Letecká stavba včetně ochranných pásem ..................................................................................................... 140



A113/01 Ochranné pásmo hřbitova, krematoria ....................................................................................................... 152 A114 Jiná ochranná pásma ...................................................................................................................................... 154 A119/04 Ochranná hluková pásma letiště ................................................................................................................ 171 odpady A064 Staré zátěže území a kontaminované plochy ................................................................................................... 87 A085 Skládka včetně ochranného pásma ................................................................................................................ 118 A086 Spalovna včetně ochranného pásma .............................................................................................................. 119 A087 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma ............................................... 120 A087/01 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma .......................................... 121 A087/02 Zařízení na nakládání s druhotnými surovinami a odpady ........................................................................ 122 A109 Vymezené zóny havarijního plánování ........................................................................................................... 145 ovzduší A065 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ............................................................................................................... 88 B034 Hranice klimatických regionů........................................................................................................................... 265 B035 Počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší ................................................................. 266 B036 Hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj ....................................................................... 267 památky A005 Památková rezervace včetně ochranného pásma .............................................................................................. 7 A006 Památková zóna včetně ochranného pásma ...................................................................................................... 8 A008 Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma ...................................................... 9 A009 Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma ....................................... 10 A010 Památka UNESCO včetně ochranného pásma ................................................................................................ 11 parcely A119/08 Vlastnické poměry ...................................................................................................................................... 175 půda A041 Bonitovaná půdně ekologická jednotka............................................................................................................. 64 A043 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti .................................................................................... 67 B026 Podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích ............................................................ 258 rekreace B016 Počet staveb pro rodinou rekreaci .................................................................................................................. 241 B016/01 Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech......................................................................... 242 B017 Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení ..................................................................................................... 243 B017/01 Počet hromadných ubytovacích zařízení ................................................................................................... 244 B017/02 Počet hotelů ............................................................................................................................................... 245 B017/03 Počet lůžek ................................................................................................................................................. 246 B017/04 Kategorie hromadných ubytovacích zařízení ............................................................................................. 247 silniční doprava A088 Dálnice včetně ochranného pásma ................................................................................................................. 123 A089 Rychlostní silnice včetně ochranného pásma ................................................................................................. 124



A090 Silnice I. třídy včetně ochranného pásma ....................................................................................................... 125 A091 Silnice II. třídy včetně ochranného pásma ...................................................................................................... 126 A092 Silnice III. třídy včetně ochranného pásma ..................................................................................................... 127 A093 Místní a účelové komunikace .......................................................................................................................... 128 spoje A081 Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma ...................................................................... 112 A082 Elektronické komunikační vedení včetně ochranného pásma ........................................................................ 114 technická infrastruktura A054 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany........................................................................................................... 79 A067 Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma ............................................................... 91 A068 Vodovodní síť včetně ochranného pásma ........................................................................................................ 92 A069 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma ...................................... 94 A070 Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma............................................................................................ 96 A071 Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma ................................................................................................... 98 A072 Elektrická stanice včetně ochranného pásma ................................................................................................... 99 A073 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma .......................................... 100 A074 Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma ............................. 102 A075 Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma .................................................................. 104 A077 Ropovod včetně ochranného pásma .............................................................................................................. 106 A078 Produktovod včetně ochranného pásma......................................................................................................... 108 A079 Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma ............................................................ 110 A080 Teplovod včetně ochranného pásma .............................................................................................................. 111 A081 Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma ...................................................................... 112 A082 Elektronické komunikační vedení včetně ochranného pásma ........................................................................ 114 A083 Jaderné zařízení .............................................................................................................................................. 116 A119/06 Kolektory .................................................................................................................................................... 173 B019 Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (%) ......................................................... 248 B019/01 Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu ......................................................... 249 B020 Podíl obyvatel zásobovaných plynem (%) ...................................................................................................... 250 B020/01 Počet obyvatel zásobovaných plynem ....................................................................................................... 251 B021 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (%) ................................................................................... 252 B021/01 Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci ................................................................................... 253 B037/11 Počet bytů zásobovaných z CZT ............................................................................................................... 275 B037/12 Podíl bytu (%) zásobovaných z CZT .......................................................................................................... 276 trh práce B007 Ekonomická aktivita podle odvětví .................................................................................................................. 197 B007/01 Počet zaměstnaných osob podle odvětví................................................................................................... 198 B007/02 Počet zaměstnaných žen podle odvětví ..................................................................................................... 199



B007/03 Počet zaměstnaných mužů podle odvětví.................................................................................................. 200 B007/04 Počet ekonomicky aktivních ....................................................................................................................... 201 B007/05 Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) ................................................................................................. 202 B007/06 Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) ............................................................................................ 203 B007/07 Podíl ekonomicky aktivních v terciéru (%) ................................................................................................. 204 B008 Míra nezaměstnanosti ..................................................................................................................................... 205 B008/01 Míra (obecné) nezaměstnanosti (%) .......................................................................................................... 206 B008/02 Míra (registrované) nezaměstnanosti (%) .................................................................................................. 207 B008/03 Počet uchazečů o zaměstnání ................................................................................................................... 208 B008/04 Počet volných pracovních míst .................................................................................................................. 209 B009/01 Vyjíždějící do zaměstnání .......................................................................................................................... 211 B010/01 Dojíždějící do zaměstnání .......................................................................................................................... 214 urbanismus A001 Zastavěné území ................................................................................................................................................. 1 A002 Plochy výroby ...................................................................................................................................................... 3 A003 Plochy občanského vybavení .............................................................................................................................. 4 A004 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území ................................................................. 5 A011/01 Celoměstské centrum................................................................................................................................... 13 A011/02 Pásma města ............................................................................................................................................... 14 A011/04 Městská a lokální centra, obchodně společenská centra s regionálním dosahem, nákupní centra ............ 15 A011/05 Historická jádra bývalých samostatných obcí .............................................................................................. 16 A011/06 Struktura zástavby........................................................................................................................................ 17 A011/07 Specifická území .......................................................................................................................................... 18 A011/08 Územní celky s homogenní výškou zástavby .............................................................................................. 19 A011/10 Cenné urbanistické soubory ......................................................................................................................... 20 A011/11 Pohledové horizonty ..................................................................................................................................... 22 A011/13 Pohledově exponované svahy ..................................................................................................................... 24 A011/15 Kompoziční osy ............................................................................................................................................ 25 A011/16 Výrazné terénní útvary ................................................................................................................................. 27 A011/17 Souvislé plochy zeleně ................................................................................................................................. 28 A011/18 Hodnotné plochy zeleně ............................................................................................................................... 29 A011/19 Přírodní osy zeleně ...................................................................................................................................... 31 A011/20 Vývoj sídelní struktury a využívání území .................................................................................................... 32 A013 Historicky významná stavba, soubor ................................................................................................................. 33 A014 Architektonicky cenná stavba, soubor ............................................................................................................... 34 A014/01 Architektonicky cenná stavba, soubor .......................................................................................................... 35 A014/02 Příklady realizovaných staveb ...................................................................................................................... 37



A015 Významná stavební dominanta ......................................................................................................................... 38 A017 Oblast krajinného rázu a její charakteristika ..................................................................................................... 44 A018 Místo krajinného rázu a jeho charakteristika ..................................................................................................... 45 A019 Místo významné události ................................................................................................................................... 46 A020 Významný vyhlídkový bod ................................................................................................................................. 48 A113/01 Ochranné pásmo hřbitova, krematoria ....................................................................................................... 152 A113/02 Pietní místa a válečné hroby ...................................................................................................................... 153 A115 Ostatní veřejná infrastruktura .......................................................................................................................... 155 A117 Zastavitelná plocha ......................................................................................................................................... 157 A118/01 Území s velkým rozvojovým potenciálem .................................................................................................. 161 A118/03 Záměry na provedení změn v území .......................................................................................................... 162 A119/01 Územně plánovací podklady - územní a urbanistické studie ..................................................................... 166 A119/02 Ostatní podklady a ověřovací studie zpracované URM ............................................................................. 168 A119/03 Územně plánovací dokumentace ............................................................................................................... 169 A119/10 Současný stav využití území ...................................................................................................................... 177 A119/12 Historické zahrady ...................................................................................................................................... 179 A119/14 Území se zákazem výškových staveb ....................................................................................................... 181 B006 Sídelní struktura .............................................................................................................................................. 196 B015 Rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím ..................................................................................... 240 B027 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) ........................................................................... 259 ÚSES A021 Územní systém ekologické stability .................................................................................................................. 50 územně správní rozhodnutí A118/04 Vybraná ÚR ................................................................................................................................................ 164 A119/13 Stavební uzávěry........................................................................................................................................ 180 veřejná doprava A099 Speciální dráha včetně ochranného pásma .................................................................................................... 137 A100 Tramvajová dráha včetně ochranného pásma ................................................................................................ 138 voda A044 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem ................................................................. 68 A046 Zranitelná oblast ................................................................................................................................................ 69 A047 Vodní útvar povrchových, podzemních vod ...................................................................................................... 70 A048 Vodní nádrž ....................................................................................................................................................... 72 A049 Povodí vodního toku, rozvodnice ...................................................................................................................... 73 A050 Záplavové území ............................................................................................................................................... 74 A051 Aktivní zóna záplavového území ....................................................................................................................... 75 A053 Území zvláštní povodně pod vodním dílem ...................................................................................................... 78 B028 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) ...................................................................................................... 260



vodní doprava A104 Vodní cesta ..................................................................................................................................................... 141 vodní hospodářství A067 Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma ............................................................... 91 A068 Vodovodní síť včetně ochranného pásma ........................................................................................................ 92 A069 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma ...................................... 94 B019 Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (%) ......................................................... 248 B019/01 Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu ......................................................... 249 B021 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (%) ................................................................................... 252 B021/01 Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci ................................................................................... 253 využití území A002 Plochy výroby ...................................................................................................................................................... 3 A003 Plochy občanského vybavení .............................................................................................................................. 4 A113/01 Ochranné pásmo hřbitova, krematoria ....................................................................................................... 152 A117 Zastavitelná plocha ......................................................................................................................................... 157 A119/10 Současný stav využití území ...................................................................................................................... 177 A119/14 Území se zákazem výškových staveb ....................................................................................................... 181 B022 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) ................................................................................................ 254 B023 Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy (%) ............................................................................... 255 B024 Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy (%) ....................................................... 256 B025 Podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy (%) ........................................... 257 B026 Podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích ............................................................ 258 B027 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) ........................................................................... 259 B028 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) ...................................................................................................... 260 B029 Podíl lesů z celkové výměry (%) ..................................................................................................................... 261 B030 Koeficient ekologické stability KES ................................................................................................................. 262 záplavy A050 Záplavové území ............................................................................................................................................... 74 A051 Aktivní zóna záplavového území ....................................................................................................................... 75 A053 Území zvláštní povodně pod vodním dílem ...................................................................................................... 78 A054 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany........................................................................................................... 79 zeleň A011/17 Souvislé plochy zeleně ................................................................................................................................. 28 A011/18 Hodnotné plochy zeleně ............................................................................................................................... 29 A011/19 Přírodní osy zeleně ...................................................................................................................................... 31 A113/01 Ochranné pásmo hřbitova, krematoria ....................................................................................................... 152 A119/12 Historické zahrady ...................................................................................................................................... 179 zemědělství B022 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) ................................................................................................ 254



B023 Podíl orné půdy z celkové výměry zemědělské půdy (%) ............................................................................... 255 B024 Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy (%) ....................................................... 256 B025 Podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy (%) ........................................... 257 železniční doprava A094 Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma .................................................................................. 130 A095 Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma ................................................................................. 132 A096 Koridor vysokorychlostní železniční trati ......................................................................................................... 134 A097 Vlečka včetně ochranného pásma .................................................................................................................. 135


A001 Zastavěné území A002 Plochy výroby A003 Plochy občanského vybavení... 4

Recommend Documents