A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE. 2. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a konceptu řešení

ÚP OBCE JEDLÍ – NÁVRH - A. TEXTOVÁ ČÁST

A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1. Hlavní cíle řešení Jedním z nejdůležitějších cílů územně plánovací dokumentace je účinné zabezpečování účelného využívání území, stanovení zásad jeho organizace a vytváření předpokladů pro soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Územní plán obce stanovuje urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranici zastavitelného území obce.

1. Hlavní cíle řešení  řešení celého správního území obce  stanovení urbanistické koncepce pro územní přípravu, zabezpečující komplexní a koordinovanou výstavbu a přestavbu obce  vymezení základních směrů rozvoje obce  dosažení souladu spolupůsobení a vzájemného minimálního obtěžování jednotlivých urbanistických funkcí při respektování optimální prostorové organizace a kulturně historických hodnot území  stanovení funkčních regulativů činností v území

2. Hlavní důvody pořízení územního plánu  Obec Jedlí dosud nemá žádnou schválenou územně plánovací dokumentaci.

2. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a konceptu řešení 1. ÚPN VÚC Jeseníky Území obce Jedlí bylo řešeno Územním plánem velkého územního celku Jeseníky, který byl schválen nařízením vlády č. 233 ze dne 2.11.1994. Usnesením vlády ČR č. 1042, ze dne 30.10.2002 byla schválena 1 změna tohoto ÚPN VÚC. Z předmětné dokumentace vyplývají pro ÚP obce Jedlí následující požadavky, které jsou zapracovány do řešení územního plánu:       

respektování stávajícího ochranného pásma vodních zdrojů1 respektování navrhovaného nevýhradního ložiska (prognózního zdroje) nerostných surovin respektování navrhované památkové zóny a rezervace respektování stávající plochy zemědělské účelové výstavby, včetně jeho ochranného pásma respektování navržené ČOV respektování stávající plochy skládky respektování výhledové plochy vodní nádrže

2. Navazující územně plánovací dokumentace Vzhledem k tomu, že pro obec Jedlí dosud nebyl zpracován žádný územní plán, není možno provést zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace. 1

Rozhodnutím OkÚ Šumperk, ref. ŽP dne 14.2.2000 pod č.j. Voda 1605/R-54/1999,2000-Di-231/2, bylo zrušeno vodárenské využití vodní nádrže Nemilka včetně ochranných pásem této nádrže.

1


3. Vyhodnocení splnění souborného stanoviska Do návrhu řešení byly zapracovány požadavky uplatněné DOSS, organizacemi a Obcí Jedlí. Doplňující údaje, které nemohly být zapracovány v této textové části, z důvodu její přehlednosti, jsou uvedeny v Dokladové části územního plánu.

4. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Cílem územního plánování ke vytvořit předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a jeho hlavní složky (půdu, vodu a ovzduší), tj. zajištění trvale udržitelného rozvoje území s minimalizací možných rizik vyplývajících z výrazné preference některé z výše uvedených hodnot. Celková výměra řešeného území činí cca 992,5 ha. Řešené území obce Jedlí leží západně od Šumperka ve Zborovské vrchovině. Obec sestává z několika částí. Ve střední části katastru leží vlastní Jedlí, kde je soustředěna převážná část zástavby a veškerá občanská vybavenost. Zástavba je zde rozložena podél silnic III. třídy a má výrazně protáhlý téměř lineární půdorys s východozápadní osou, která je cca 200 m západně od Jedlí ukončena ostrůvkem rekreačních chat. Na západním okraji katastru leží v nivě potoka Březná výrobní areál bývalého MEZu Postřelmov a severně ve směru na Štíty bývalá hájovna. Obě lokality jsou, v souladu s uvažovanou vodní plochou, navrženy k asanaci. Na jihovýchodním okraji katastru ve směru na Svébohov se nachází areál bývalého rekreačního střediska. Kromě toho se východně od Pálené hory v trati Na kluči nacházejí dvě samoty užívané k rekreačním účelům. V současnosti má Jedlí cca 715 obyvatel. Jako optimální cílová velikost Jedlí je uvažováno sídlo s celkovým počtem cca 800 obyvatel. Obec Jedlí leží severozápadně od okresního města Šumperku ve vzdálenosti cca 20 km. Od bývalého okresního města Šilperku (Štítů) je Jedlí vzdáleno cca 4 km.. Na hlavní silniční síť, tvořenou severně od obce vedenou silnici I/43 (Brno - Svitavy – Králíky), je obec Jedlí napojena prostřednictvím silnice II/368 (Rovensko - Štíty – Letovice). Hromadná přeprava osob je zajišťována pravidelnými autobusovými linkami. Železniční spojení je umožněno přes železniční stanici Bohutín ležící 10 km od Jedlí na železniční trati č.290 (Krnov – Jeseník – Šumperk – Olomouc). Doprava dálniční, letecká ani vodní zde zájmy nemají. Obec má významný vodohospodářský a rekreační potenciál. Celé k.ú. Jedlí je součástí Přírodního parku Březná. Charakter obce bude výhledově ovlivněn realizací vodní nádrže v západní části katastrálního území. Stávající plochy zemědělské výroby zůstávají stabilizovány, není uvažováno s jejich utlumováním. Převážnou většinu navržených ploch tvoří plochy bydlení, které jsou umisťovány zejména na okraje stávající obytné zástavby. Navržený urbanistický rozvoj s sebou přinese podstatné zásahy do struktury a organizace stávajícího území, a to zejména v důsledku navržené vodní nádrže Hoštejn. Naopak navržené plochy bydlení a občanské vybavenosti by neměly představovat významnější zvyšování zátěže na jednotlivé hlavní složky životního prostředí a tím snižování kvality životního prostředí. Při rozvoji zástavby bude nutno při vlastní realizaci důsledně chránit krajinářské hodnoty území, tak aby nedošlo k narušení nebo zhoršení dochovaného krajinného rázu. Řešením územního plánu nebudou dotčeny kulturní hodnoty území. Památkově chráněné objekty, památky místního významu i urbanisticky cennější prostory v interiéru obce, jsou plně respektovány.

2


B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce Předmětem řešení je zpracování Územního plánu obce Jedlí. Rozsah řešeného území je dán hranicí správního území obce, které je tvořeno pouze katastrálním územím Jedlí. Základní použité měřítko řešení je 1:5000. Katastrální území má rozlohu 992,5 ha. Na severu sousedí Jedlí s k.ú. Štíty, na severovýchodě s k.ú. Horní Studénky, na východě s k.ú. Zborov a Svébohov, na jihovýchodě s k.ú. Václavov, na jihozápadě s k.ú. Drozdov a na západě s k.ú. Crhov.

2. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území 2.1. Ochrana přírodních hodnot Územní plán plně respektuje stávající přírodní hodnoty území jimiž jsou:        

Lesní porosty Krajinná a náletová zeleň Vodní plochy Nezastavěné krajinné horizonty Místa dalekých výhledů Plochy stávajících funkčních prvků ÚSES (biocentra a biokoridory) Plochy, které se nacházejí v navrhovaném velkoplošném významném krajinném prvku Krajinný fenomén Křížová hora, který významně dotváří panorama obce

2.2. Ochrana civilizačních a kulturních hodnot území 2.2.1. Civilizační (historické a urbanistické) hodnoty území Navržené řešení plně respektuje dochovanou urbanistickou strukturu původního jádra obce s dominujícím areálem kostela a navrhuje ochranu jeho předprostoru formou urbanistické regulace. Vzhledem ke stávajícímu charakteru stávající zástavby s minimem proluk je v Jedlí, až na výjimky, uvažován pouze rozvoj funkce bydlení a nová výstavba je směrována zejména na severní a jižní okraje zástavby. V západní části řešeného území je v nivě říčky Březná navržena plocha pro realizace vodní plochy Hoštejn, která významně ovlivní strukturu, charakter a organizaci celého území. V této souvislosti zde byly navrženy plošné asanační úpravy.

2.2.2. Kulturní hodnoty c) Památkově chráněné objekty Do Ústředního seznamu kulturních památek ČR jsou v řešeném území zapsány2: 2

V Seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk z r. 1994 je u hesla Jedlí nesprávně uvedeno také: „Partyzánský pomník z Drozdova asi 2 km po žluté turistické značce na západ – památka protifašistického odboje na severní Moravě připomínající místo, kde v roce 1944 padl zábřežský učitel Jan Háječek; evid č. 936“. Tato památka se nachází v k.ú. Drozdov, nikoli v k.ú. Jedlí.

3


 Usedlost č.p. 101; parc.čís. 250/1 st.; lidová hospodářská usedlost se zachovanou dispozicí, arkádovým náspím a štítem členěným maltovým štukem z roku 1834 [r.č. 40071/8-932]  Sloupková boží muka - na konci vsi ve směru na Drozdov, parc. čís. 504 o.p.; lidová kamenická práce z roku 1860 [r.č. 21395/8-934]  Sloup Nejsvětější Trojice - u silnice k Drozdovu, parc. čís. 187/1 o.p.; pískovcové sousoší z roku 1773 s reliéfy na soklu [r.č. 42154/8-933]  Náhrobek rodiny Wachlerovy; parc. č. 158 – hřbitov; empírová sepulkrální kamenická práce z roku 1819 [r.č. 20387/8-935]  Společný hrob a pomník obětí nacismu – parc. čís. 295/2 – hřbitov; hrob 5 účastníků odboje za 2. světové války [r.č. 20387/8-2191]  Pomník na místě popravy J. Filipa, V. Juránka a M. Pavlíka – u silnice v dolní části obce parc.čís. 295/1; památka protifašistického odboje na severní Moravě z roku 1950 [r.č. 34085/8-2192]

b) Ochranná pásma nemovitých kulturních památek  Ochranné pásmo hospodářské usedlosti čp. 101 bylo vyhlášeno 28.9.1979, č.j. KULT 1060/404/79Pr. V tomto rozhodnutí jsou stanoveny podmínky pro stavební činnosti v tomto ochranném pásmu.

c) Památky místního významu                         

Kostel sv. Jana Křtitele Kaplička, západně od hřbitova; st. pl. 190 Kaplička, západně od obce u silnice do Štítů; parc. č. 627 Kaplička, jižně od obce, v lese u silnice do Drozdova; parc. č. 559/1 Kaplička; severně od obce u cesty v trati Na horách; parc. č. 1217 Kaplička; na jižním okraji katastru v trati U kapličky; parc. č. 439/2 Sloup se skulpturou; u silnice do Drozdova; parc. č. 1672 Sloup se skulpturou P. Marie; ve východní části obce; parc. č. 376/2 Kamenný kříž; JV od Křížové hory; parc. č. 458/1 Kamenný kříž z r. 1874; u silnice do Drozdova; parc. č. 536/1 Kamenný kříž z r. 1802; u západního vstupu do kostela; parc. č. 1544/15 Kamenný kříž z r. 1857 - torzo; SZ od farmy v trati Na příhoně; parc. č. 1054 Kamenný kříž z r. 1895 - torzo; na SZ okraji farmy; parc. č. 1122 Kamenný kříž ; na JV okraji katastru u autobusové zastávky; parc. č. 318 Kamenný kříž; naproti autobusové zastávky u točny v západní části obce; parc. č. 46 Kamenný kříž; u domu čp. 150 za u obecním úřadem; parc. č. 194 Dřevěný kříž; naproti sloupkové boží muce na konci obce ve směru na Drozdov; parc. č. 573/1 Dřevěný kříž; ve východní části obce; parc. č. 1544/19 Památník padlým I. a II. světové války; pod farou; parc. č. 1544/21 Kamenný kříž; na Křížové hoře Kamenný kříž; na hřbitově 3 torza sloupů Křížové cesty; na Křížové hoře Sloup - památník; u mlýna (utopení p. Juránka) Dřevěný misijní kříž; před kostelem Šanovcův kříž

d) Dochované objekty původní lidové architektury  Domy čp.: 12, 14, 15, 54, 58, 85, 87, 89, 90, 92, 99, 107, 127, 140, 214, 238, 261  Domy na st. plochách: 5, 22, 23, 66, 72, 135, 150, 151, 152, 166, 174, 175, 191/2, 193, 226

e) Zájmy archeologické památkové péče Celé řešené území je možno kvalifikovat jako území archeologického zájmu s předpokládanými archeologickými lokalitami.

4


3. Návrh urbanistické koncepce 3.1. Hlavní záměry a cíle rozvoje Výchozím hlediskem a cílem řešení územního plánu je zajištění optimálního životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje. Základní koncepce určuje zásady uspořádání území a limity jeho využití. Urbanistická koncepce řešení a prostorový rozvoj řešeného území jsou primárně determinovány morfologií terénu a stávající urbanistickou strukturou, sekundárně jsou limitovány zejména ochrannými pásmy dopravy, technické infrastruktury, ochranou kulturních a přírodních hodnot, zdravých životních podmínek, přírody a krajiny a dalšími ochrannými režimy. Vzhledem k tomu, že se řešené území nachází v oblasti, která je výrazně omezena výše uvedenými podmínkami a limity, jsou rozvojové směry budoucí urbanizace území směřovány převážně do ploch, kde je jednak nejmenší míra omezení, jednak vznikají logické vazby např. na stávající zástavbu.

3.2. Základní koncepce urbanistického řešení 3.2.1. Hlavní zásady prostorového řešení  Navržené řešení plně respektuje dochovanou urbanistickou strukturu původního jádra obce s dominujícím areálem kostela.  Z důvodu uchování hlavní urbanistické dominanty obce je navržena ochrana předprostoru a širšího okolí kostela sv. Jana Křtitele formou nezastavitelnosti tohoto území a návrhem plochy lesoparku, který by jednak doplňoval tento areál a zároveň vytvářel přechod mezi zastavěným územím obce a navazujícími agrocenózami.  Rozvoj obce na nových plochách je řešen zejména v souladu s potřebami a rozvojem obce a s ohledem na životní prostředí a ekologickou únosnost území  Ve volné krajině nejsou navrhovány nové samoty  Nejsou navrženy žádné nové lokality pro rekreaci  Pro rekreační využití lze využít část bytového fondu, který není užíván pro trvalé bydlení  V řešení je uplatněn princip účelné arondace jednotlivých funkčních ploch, s cílem zamezování dílčích kolizí mezi jednotlivými funkcemi  Rozsah zastavitelných ploch je dostatečně dimenzován a neměl by být zvětšován do doby vyčerpání (zastavění) ploch navržených tímto územním plánem  V západní části katastrálního území je v souladu s požadavkem ÚPN VÚC Jeseníky vymezena vodní plocha, resp severní část vodní nádrže Hoštejn  V souladu s výše uvedenou vodní plochou je navržena úprava stávající silniční sítě, která částečně ovlivní možnosti prostorového rozvoje severní části obce  Do řešení je zapracován generel územního systému ekologické stability (ÚSES)  Rozvojem (urbanizací) území nesmí dojít k narušení nebo zhoršení stávajícího krajinného rázu  Stávající krajinné horizonty nesmí být narušeny výstavbou nových vertikálních dominant

3.2.2. Návrh urbanistické koncepce základních funkčních složek a) Bydlení V současnosti má Jedlí vyčerpány téměř veškeré možnosti pro výstavbu nových bytových jednotek. Vzhledem k tomu, že stávající bytový fond není dostupný (nebo je jen obtížně dostupný) pro nové zájemce, bude stabilizace nového obyvatelstva závislá právě na nové výstavbě.

5


Nová obytná výstavba je v obci Jedlí směřována částečně do proluk ve stávající zástavbě (lokality B1 a B 4), ale především na její severní okraje (lok. B2 a B3). Navržená zástavba na okrajích obce reaguje na morfologické a prostorové podmínky v území, které již neumožňují další doplňování a zahušťování zástavby obce Další kapacity v rozšiřování a zkvalitňování bytového fondu jsou i nadále v části starší zástavby, která by měla být rekonstruována a modernizována.

b) Občanská vybavenost Územní rozložení a zastoupení jednotlivých druhů občanské vybavenosti je v řešeném území soustředěno do centrální části obce. Občanská vybavenost je pro Jedlí relativně dostačující, ale chybějí zejména některé základní služby, které vyžadují zvýšené saldo dojížďky. Výstavba nové občanské vybavenosti, resp. její opodstatnění v obci, bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. Stávající disproporce v některých druzích OV je možno řešit transformací, restrukturalizací a intenzifikací stávajících zařízení, případně jejich konverzí. Případné aktivity v oblasti obchodu a služeb mohou být řešeny jako doplňková funkce na plochách bydlení. Územní plán stabilizuje stávající plochy občanské vybavenosti V návrhu řešení je navrženo rozšíření stávajícího sportovního areálu na jižním okraji obce (lokality Ot1 a Ot2).

c) Výroba V řešeném území obce Jedlí se nachází jedno velké funkční zařízení zemědělské účelové výstavby, jímž je farma zemědělské výroby na severním okraji obce. Zařízení je specializováno na živočišnou výrobu. Výhledově je uvažováno s rozšířením chovu. Na západním okraji katastru působící v areálu bývalého MEZu Postřelmov firma Renostav, která zde provozuje průmyslovou výrobu. Kromě toho se v obci nachází i několik malých živnostenských provozoven. V souvislosti s návrhem vodní plochy v údolní nivě říčky Březná je navrženo vymístění a asanace zde umístěného výrobního areálu firmy Renostav. Proto by mělo v obci Jedlí výhledově dojít alespoň k částečné náhradě rušených pracovních příležitostí, ať již zřízením a vybudováním nových provozoven nebo využitím stávajících volných ploch a nevyužívaných objektů v areálu zemědělské výroby. Tím by došlo ke snížení salda pohybu ekonomicky aktivního obyvatelstva ze sídla. Územní plán, kromě výše uvedené intenzifikace zemědělského areálu, nenavrhuje žádné nové plochy pro výrobu. Nezávadné, nerušící a neobtěžující živnostenské provozovny, které nebudou mít negativní vliv na své okolí, mohou být případně umísťovány i v obytné zástavbě.

d) Rekreace Pro individuální rekreaci jsou v území vytvořeny poměrně dobré podmínky, zejména v objektech, které nejsou trvale obydleny a jsou využívány k rekreaci (45 domů). Kromě toho se v k.ú. Jedlí nachází i několik objektů individuální rekreace. Bývalé rekreační středisko v areálu firmy Renostav v nivě říčky Březná, již nebude, v souvislosti s navrženou asanací areálu, nadále uvažováno pro rekreaci. Rekreační středisko v nivě Nemilky je územním plánem stabilizováno jako plocha hromadné rekreace. V řešení územního plánu je prioritně uvažována pouze intenzifikace stávajících nevyužívaných ploch rekreace. Nejsou navrženy žádné nové plochy pro individuální ani hromadnou rekreaci. V zastavěném území obce je možno, v souladu s Návrhem regulativů územního rozvoje, provádět transformací některých neobydlených domů na rekreační účely.

e) Návrh koncepčního řešení obnovy krajiny Nejcennější je severozápadní a jihovýchodní část území s přírodě blízkými společenstvy a členitými lemy, která má charakter harmonické krajiny s vysokou ekologickou i estetickou hodnotou. Přestože značnou část území pokrývají ekologicky stabilní lesní společenstva, je žádoucí aby byl tento stav i nadále zachován. Výhledově by mělo dojít ke zvětšení ploch listnatých lesů na úkor jehličnanů, a k volbě šetrnějších způsobů obhospodařování.

6


V severní a jižní části řešeného území se vyskytují poměrně rozsáhlé plochy orné půdy s minimálním krajinným inventářem. Tato krajina je sice silně antropogenizovaná a má sníženou krajinářskou hodnotou. Rozsáhlé zemědělské celky by neměly být dále zvětšovány, naopak je žádoucí provést diverzifikaci zemědělského půdního fondu s vytvářením protierozních bariér a celkovým zvyšováním ekologické stability. Zde je nutno provést diverzifikaci půdního fondu, realizaci prvků ÚSES, uplatnění protierozní ochrany pozemků a důsledná ochrana stávajících krajinotvorných prvků. Okolo obytné zástavby obce na jejím severním okraji by bylo účelné vytvořit nebo rozšířit pás malovýrobně obhospodařovaného ZPF (zahrady, záhumenky), který by doplnil tento přechodový prvek mezi obytnou zástavbou a intenzivně velkovýrobně obhospodařovanými plochami ZPF. Rozptýlená krajinná zeleň je tvořena trvalou vegetaci volně rostoucí mimo lesní porosty, která však není doprovodem vodních toků a komunikací. V budoucnu je třeba ochránit stávající segmenty krajinné zeleně a ty které se vyskytují v návaznosti na lesní porosty bude vhodné převádět do ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Trvalé travní porosty tvoří významnou část ploch zemědělského půdního fondu (ZPF) a částečně doplňují kostru ekologické stability krajiny. Zde je nutno zabránit jejich rozorávání (buď jako celku nebo jejich částí i okrajů). Protáhlé travnaté pásy a doprovodná liniová zeleň, které doplňují charakter krajinného rázu nesmí být rušeny. Je účelné jejich další zakládání a rozšiřování, zejména na plochách velkovýrobně obhospodařovaného ZPF, protože mj. plní i funkci protierozních opatření. Při realizaci navržené zástavby nesmí dojít k takovým zásahům, které by negativně ovlivnily stávající krajinný ráz. V těch částech, kde nebude docházet k rozvoji urbanizace území, je třeba uvažovat přinejmenším s udržením stávajícího stavu. Výhledově by zde ale mělo dojít k obnově, zlepšení funkčnosti a prostupnosti krajiny, což bude vyžadovat revitalizační opatření, a to zejména obnovu přirozeného vodního režimu a přírodě blízkých vegetačních prvků. Naprosto nepřípustné je oplocování volné krajiny a snižování její prostupnosti.

4. Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití Celé řešené území je podle svého charakteru rozděleno do dvou základních typů ploch: plochy urbanizované a neurbanizované. Toto základní rozdělení je dále rozčleněno podle jednotlivých urbanistických funkcí s upřesněním dalších možností jejich využití (podrobně vymezení je uvedeno v části D. Návrh regulativů územního rozvoje).

4.1. Návrh členění území obce na funkční plochy 4.1.1. Základní typy ploch U - plochy urbanizované (zastavěné a zastavitelné)

 plochy zastavěné jsou vymezené hranicí současně zastavěného území definovaného ve smyslu § 139 a) stavebního zákona  plochy zastavitelné jsou vymezeny jednak současně zastavěným územím, jednak také plochami v současnosti ještě nezastavěnými, ale k zastavění tímto územním plánem navrženými N - plochy neurbanizované (volné, krajinné, přírodní, nezastavitelné)

 nezastavitelným územím se rozumí území, která nelze zastavět vůbec, nebo která lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými právními předpisy nebo v případech, které jsou taxativně stanoveny v jednotlivých regulativech

7


4.1.2. Koncepční rozvoj území Z hlediska koncepčního a prostorového rozvoje je území děleno na:  stabilizované území - území se současným charakterem zástavby daným stávajícími funkčními a prostorovými vazbami, které se nebudou podstatně měnit  rozvojové území – území navržené pro založení nových funkčních a prostorových struktur

4.2. Podmínky využití funkčních ploch Podle funkčního členění jsou v řešeném území rozlišovány: Tab. 4.2.1. Plochy urbanizované (zastavěné a zastavitelné plochy) Ozn.

Podmínky přípustného využití funkční plochy 1. Bydlení

Bv

Br

Bh Sbr

Plochy bydlení - individuální bydlení venkovského typu: Plochy nízkopodlažní zástavby s dominující funkcí individuálního bydlení v rodinných domech, s možností chovu drobného zvířectva Plochy bydlení - individuální bydlení v rozvojových lokalitách: plochy nízkopodlažní zástavby s převažující funkcí individuálního bydlení v rodinných domech doplňované obslužnými vozidlovými a pěšími komunikacemi, dopravou v klidu, plochami nezbytné technické infrastruktury a plochami veřejné zeleně. Plochy bydlení - hromadné bydlení: plochy hromadné zástavby v bytových domech s dominující funkcí bydlení, doplňované obslužnými vozidlovými a pěšími komunikacemi, dopravou v klidu a plochami veřejné zeleně Plochy bydlení - smíšené bydlení a rekreace: plochy nízkopodlažní zástavby s dominující funkcí bydlení v rodinných domech nebo rekreačních objektech. 2. Občanská vybavenost

Op Ot Oc Oh

Plochy občanské vybavenosti - polyfunkční zařízení (zařízení maloobchodu, stravování, ubytování, nevýrobní služby kulturní zařízení, zdravotnictví, úřady, pošta, správci sítí, požární ochrana, společenské organizace, …) Plochy občanské vybavenosti - tělovýchova a sport: venkovní otevřené sportovní plochy: hřiště, tenisové kurty, apod.) Plochy občanské vybavenosti - církevní zařízení (areál kostela, fara…) Plochy občanské vybavenosti – hřbitov 3. Výroba

Vz Vlr

Plochy výroby - zemědělská výroba: plochy zemědělské výroby Plochy výroby - lesnická účelová zařízení (myslivny, hájovny ad.) 4. Rekreace

Ri Rh

Plochy rekreace individuální (rekreační chaty a chalupy) Plochy rekreace hromadné (zařízení volného cestovního ruchu: penziony, ubytování, apod) 5. Technická vybavenost

Tv Tc

Plochy technické vybavenosti - zásobování vodou Plochy technické vybavenosti - odvádění a čištění odpadních vod 6. Doprava

Ds Do

Plochy dopravy - silniční doprava a zařízení Plochy dopravy - ostatní dopravní plochy a místní komunikace (místní komunikace, chodníky, cyklistické a vycházkové stezky)

8


Tab. 4.2.1. Plochy urbanizované (zastavěné a zastavitelné plochy) - pokračování Ozn.

Podmínky přípustného využití funkční plochy 6. Doprava

Du Dk Dl

Plochy dopravy - účelové komunikace – zpevněné (zemědělské, lesní, ostatní) Plochy dopravy - doprava v klidu (garážování, parkování, ostatní odstavné plochy) Plochy dopravy - letecká doprava a zařízení (polní letiště) 7. Urbanizovaná zeleň

Zv Zi

Plochy veřejná zeleně Plochy izolační zeleně (zelené pásy podél komunikací, vodotečí, ochranná zeleň) Tab. 4.2.2. Plochy neurbanizované (nezastavěné a nezastavitelné plochy, volná krajina)

Ozn.

Podmínky přípustného využití funkční plochy 8. Plochy krajinné zeleně

L Zk

Plochy určené k plnění funkcí lesa: lesní porosty v souvislých celcích i izolovaných segmentech) Plochy krajinné zeleně: mimolesní zeleň (remízky a náletová zeleň, mezní porosty, stromořadí, větrolamy, břehová a doprovodná zeleň podél toků, solitérní a rozptýlená zeleň apod.) 9. Plochy zemědělské výroby

NP NPd

Plochy ZPF - velkovýrobně obhospodařované (orná půda, trvalé travní porosty, sady; včetně nezpevněných polních cest a ostatních zařízení, odvodňo-vacích kanálů apod.) Plochy ZPF - malovýrobně obhospodařované (drobná držba: zahrady, záhumenky, sady, včetně nezpevněných polních cest a ostatních nezpevněných přístupových komunikací ad.) 10. Vodní plochy

W

Vodní plochy: otevřené vodní plochy (vodní toky, rybníky, vodní nádrže přírodní i umělé) 11. Územní systém ekologické stability

USES Plochy prvků územního systému ekologické stability (biocentra a biokoridory)

Funkce a činnosti, které zásadním způsobem kolidují s charakterem a podmínkami přípustného využití jednotlivých funkčních ploch nebo jejich urbanistických funkcí, jsou nepřípustné.

5. Limity využití území včetně stanovených záplavových území 5.1. Limity využití území     

Řešení územního plánu navrhuje tyto nové limity území, které omezují jeho využívání. návrh urbanistické koncepce hranice zastavitelných území navržené funkční využití území včetně regulačních podmínek navržené ochranné pásmo zemědělské výroby návrh technické infrastruktury

5.2. Stanovená záplavová území Říčka Březná má rozhodnutím vodohospodářského orgánu (Okresní úřad Šumperk, referát životního prostředí) z března 1990, pod čj.: Voda 409/90 – OV – 235, vyhlášeno záplavové území

9


6. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území 6.1. Bydlení Tab. 6.1.1. Navržené plochy bydlení Poř. č. 1 2 3 4

Označ. B1 B2 B3 B4 Celkem

Plocha 0,858 1,430 2,925 1,836 7,049

Lokalita Pod farmou U bytovek Severovýchod Jihozápad

Druh3

Funkce Br4 Br Br Br

A1 A2 A3 A4

6.2. Občanská vybavenost Tab. 6.2.1. Navržené plochy občanské vybavenosti Poř. č. 1 2

Označ. Ot 1 Ot 2 Celkem

Plocha 1,178 0,466 1,644

Lokalita U hřiště U hřiště

Funkce Ot6 Ot

Druh5 B1 -

7. Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady 7.1. Doprava 7.1.1. Silniční doprava V souvislosti s navrženou vodní plochou Hoštejn v údolí říčky Březná je navržen nový úsek silnice III/3681 v délce cca 2,5 km. Nový úsek začne západně od křižovatky se silnicí III/315 29. U obchodu odbočí na sever a povede v rovinaté části v trase dnešní místní komunikace až do prostoru vodní plochy pod zemědělskou farmou. Odtud bude stoupat dvěma protilehlými směrovými oblouky až k jihozápadnímu rohu zemědělského areálu. Trasa dále využije části dnešní polní cesty. Buď přímo v její trase nebo podél ní. Tento úsek bude v podélném sklonu do 5 %. Závěrečný úsek, procházející lesem až do údolí Březné na původní trasu silnice III/3681, bude mít sklon do 10 % nebo bude doplněn o několik směrových toček se sklonem do 8%. Vozovka bude šířky 7,0 m, kryt živičný. Ostatní silnice II. a III. třídy zůstávají stabilizovány ve stávajících trasách. Tab. 7.1.1. Navržené plochy silniční dopravy Poř. č. 1

Označ. Ds 1 Celkem

Plocha 3,108 3,108

Druh komunikace Přeložka silnice III/3681

3

Druh funkčního využití dle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 135/2001 Sb. Plochy bydlení - individuální bydlení v rozvojových lokalitách 5 Druh funkčního využití dle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 135/2001 Sb. 6 Plochy občanské vybavenosti - tělovýchova a sport 7 Druh funkčního využití dle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 135/2001 Sb. 4

10

Druh7 E1


7.1.2. Místní komunikace V souvislostí s navrženou novou trasou silnice III/3681 přejdou některé úseky místních komunikací po stavebních úpravách do silniční sítě. V rámci nové zástavby jsou navrženy dvě plochy pro nové místní obslužné komunikace. Další místní komunikace se vybudují v rámci ploch nové obytné zástavby. Na nově vznikajících křižovatkách musí být zajištěny dostačující rozhledové poměry dle příslušných ČSN. Tab. 7.1.2. Navržené plochy ostatní dopravy Poř. č. 1 2

Označ. Do 1 Do 2 Celkem

Plocha 0,089 0,017 0,106

Druh komunikace místní komunikace místní komunikace

Pro obsluhu lokality B4 B3

Druh8 -

-

7.1.3. Účelové komunikace Stávající účelové komunikace zůstávají stabilizovány. Je navržena pouze jedna nová zpevněná účelová komunikace, která bude zajišťovat obsluhu navržené ČOV1 v západní části katastru. Tab. 7.1.3. Navržené plochy účelové dopravy Poř. č. 1

Označ. Du 1 Celkem

Plocha 0,010 0,010

Druh komunikace účelová komunikace

Pro obsluhu lokality ČOV 1

Druh9 -

7.1.4. Pěší provoz Podél páteřní silnice III. třídy a v souvislosti s úpravami místních komunikací se dle potřeby doplní systém chodníků a stezek.

7.1.5. Cyklistická doprava Západním okrajem katastru v údolí řeky Březná prochází po silnici III. třídy dálková cykloturistická trasa č. 52 vedoucí do Králíků a dále do Hanušovic. Na katastru obce nejsou samostatné cyklistické stezky. Cyklisté využívají především silnice III.třídy, místní a účelové komunikace. Jejich trasy jsou stabilizované s tím, že v případě realizace nové vodní plochy v údolí Březné, bude trasa vedoucí údolím řeky vedena podle terénních možností podél břehu vodní nádrže.

7.1.6. Doprava v klidu Podle potřeby a plošných možností se (dle ČSN 73 6056) dobudují potřebná stání na terénu. Nejsou navrženy žádné nové plochy pro parkování nebo garážování vozidel. Kapacita parkoviště před sportovním areálem je v současnosti zcela dostačující i pro zajištování parkování v souvislosti se sezónním provozem lyžařského vleku. V případě, že by výhledově tato kapacita nebyla dostačující, je možno další parkovací plochy realizovat (v souladu s Návrhem regulativů územního rozvoje) v rámci navržených ploch občanské vybavenosti Ot1 a Ot2.

8 9

Druh funkčního využití dle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 135/2001 Sb. Druh funkčního využití dle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 135/2001 Sb.

11


7.1.7. Autobusová hromadná doprava Bude i nadále zajišťována pravidelnými autobusovými linkami. Nejsou navrženy žádné nové zastávky hromadné dopravy.

7.2. Zásobování vodou Územní plán navrhuje v souladu s dokumentací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje zachování současného systému zásobování pitnou vodou obce Jedlí z veřejné vodovodní sítě, do které je pitná voda dodávána ze skupinového vodovodu Zábřeh. Zdrojem pitné vody je prameniště Olšany – vrt HV 212 („Krobotova studna“), který je v majetku VHZ, a.s. Šumperk. Obec Jedlí je zásobována pitnou vodou společně s obcemi Rovensko a Svébohov. Z VDJ Svébohov 2 x 150 m3 (470,20/466,20) je pitná voda dopravována přívodním řadem DN 150 do čerpací stanice Jedlí, která je situována v jihovýchodním okraji katastrálního území obce Jedlí, ve výšce cca 418 m n.m.). Vzhledem k nevyhovujícímu technickému stavu stávající čerpací stanice Jedlí je navrhována její rekonstrukce.Výtlačným řadem DN 150 je pomocí čerpací stanice Jedlí pitná voda dopravována do VDJ Jedlí 250 m3, který je situován ve výšce cca 532 m n.m. (výška max. hladiny ve VDJ Jedlí 567 m n.m., uváděná v dokumentaci Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje vypracovaný firmou VODING Hranice, spol. s r.o. není z hlediska nadmořské výšky osazení VDJ v terénu reálná). Zastavěné území obce Jedlí – současná zástavba i navrhované lokality zástavby - se rozprostírá ve výškách 510 - 440 m n. m. Vzhledem k výškovým poměrům v obci Jedlí je navrženo zásobování pitnou vodou rozvodnou vodovodní sítí ve dvou tlakových pásmech. Hranici tlakových pásem tvoří vrstevnice 470,0 m n.m. Pod vrstevnicí 470,0 m n.m. jsou v současné době tlakové poměry nevyhovující, max. hydrostatický tlak ve vodovodní síti v nejnižších místech obce dosahuje hodnot do 0,92 MPa. Na rozvodné vodovodní síti se vlivem nekvalitního provedení a vyšším provozním tlakům v části rozvodné vodovodní sítě vyskytuje větší množství poruch. Z těchto důvodů budou na stávající rozvodné vodovodní síti vybudovány dvě redukční šachty s osazeným redukčním ventilem ke snížení tlaku. Ve východní části obce bude ve výšce 472,0 m n.m. vybudována redukční šachta, kterou bude snižován tlak ve vodovodní síti o 0,30 MPa. V území tlakového pásmo I.a, které zahrnuje území východní části obce pod vrstevnicí 470 m m.n. bude max. hydrostatický tlak u nejníže položené zástavby (440 m n.m.) dosahovat hodnot do 0,62 MPa, což splňuje požadavky ČSN 75 5401 čl. 4.11. V západní části obce bude ve výšce 475,0 m n.m. vybudována redukční šachta, kterou bude snižován tlak ve vodovodní síti o 0,25 MPa. V území tlakového pásma I.b, které zahrnuje území západní části obce pod vrstevnicí 470 m m.n. bude max. hydrostatický tlak u nejníže položené zástavby (450 m n.m.) dosahovat hodnot do 0,57 MPa, což splňuje požadavky ČSN 75 5401 čl. 4.11. Území obce Jedlí, které se nachází nad vrstevnicí 470,0 m n.m. bude zásobováno pitnou vodou z vodovodních řadů II. tlakového pásma. Tlakové poměry ve vodovodní síti II. tlakového pásma budou vyhovující, max. hydrostatický tlak bude dosahovat hodnot do 0,62 MPa. Navrhované lokality zástavby B1 – B3 a část navrhované lokality zástavby B4 budou zásobovány pitnou vodou ze stávající rozvodné vodovodní sítě II. tlakového pásma, navrhovaná lokalita zástavby Ot2 bude zásobována pitnou vodou z navrhované rozvodné vodovodní sítě II. tlakového pásma. Část navrhované lokality zástavby B4 bude zásobována pitnou vodou ze stávající rozvodné vodovodní sítě I.b tlakového pásma. Vodovodní síť bude i nadále sloužit i k požárním účelům. Areál Zemědělské a.s. Jedlí bude i nadále zásobován pitnou vodou jednak z vlastních zdrojů studní – živočišná výroba a jednak z veřejné vodovodní sítě – potravinářská výroba (mléčnice a vývařovna). Areál firmy RENOSTAV Postřelmov, který je situován v západním okraji katastrálního území obce bude i nadále zásobován pitnou vodou z vlastního zdroje – studny. Areál GURMÁN Lanškroun, který je situován v jihovýchodním okraji katastrálního území obce bude i nadále zásobován vodou z přívodního řadu do čerpací stanice.

12


7.3. Odkanalizování Územní plán navrhuje v souladu s dokumentací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (VODING Hranice, spol. s r.o.) a v souladu s projektovou dokumentací Kanalizace a ČOV Jedlí – zadání stavby (VodaM; 12/1996) odkanalizování obce Jedlí oddílným kanalizačním systémem. Středem zastavěného území obce prochází rozvodnice povodí vodních toků Nemilka a Březná,, která dělí zastavěné území na západní část, spádovanou do povodí vodního toku Březná a na východní část, spádovanou do povodí vodního toku Nemilka. Splaškové odpadní vody z jednotlivých nemovitostí budou odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace DN 300, DN 250. Vzhledem k tomu, že bylo zrušeno vodárenské využití vodní nádrže u obce Nemile, jejímž hlavním zdrojem je vodní tok Nemilka a zrušena stanovená ochranná pásma nádrže, je navrženo zaústění navrhovaných stok splaškové kanalizace východní části zastavěného území obce do ČOV 2 pro 300 EO, situované východně zastavěného území obce, na pravém břehu bezejmenného pravostranného přítoku vodního toku Nemilka, který bude recipientem ČOV2. ČOV situovaná západně zastavěného území obce, na levém břehu vodního toku Březná je navržena jako ČOV1 pro 500 EO. Dešťové vody ze střech jednotlivých nemovitostí budou v maximální možné míře akumulovány a využívány k zalévání zeleně a zahrad, aby došlo k maximálnímu zadržení vody v krajině. Územní plán dále navrhuje doplnění stok dešťové kanalizace, které budou zaústěny do stávající stok dešťové kanalizace, případně do vodních toků, protékajících zastavěným územím obce. Areál firmy Renostav Postřelmov, situovaný na západním okraji katastru, bude řešit zneškodňování odpadních vod samostatně - vlastní ČOV, případně jímkou na vyvážení. Areál firmy Gurmán Lanškroun, situovaný na JV okraji katastru bude řešit zneškodňování odpadních vod rovněž samostatně, tj. vlastní ČOV, případně jímkou na vyvážení.

7.4. Vodní toky a plochy 7.4.1. Vodní toky Nejsou navrženy žádné úpravy vodních toků.

7.4.2. Vodní plochy Dle směrného vodohospodářského plánu (SVP) z r. 1988, který navrhuje výhledově hájené lokality akumulace povrchových vod, je na vodním toku Březná navržena lokalita akumulace povrchových vod Hoštejn. Předpokládaný převažující účel lokality akumulace povrchových vod Hoštejn je hydroenergetický, zásobování průmyslu vodou a pro možnost závlah. Severní okraj zátopy zásobního prostoru zasahuje i do části západního okraje katastrálního území obce Jedlí. V současné době je prováděna revize SVP z r. 1988 a do r. 2009 budou zpracovány plány hlavních povodí, které nahradí v současné době platný SVP.

7.5. Zásobování elektrickou energií 7.5.1. Vedení VN 22 kV Trasy venkovních vedení VN pro trafostanice včetně hlavních vedení jsou stabilizovány a není uvažováno s jejich změnou. Případná rekonstrukce bude uvažována ve stávajících koridorech vedení.

13


Situování nově uvažovaných RD respektive všech nově navržených objektů je nutno řešit tak, aby bylo dodrženo ochranné pásmo dle platných právních předpisů. Pro optimální využití navržené lokality bydlení B3 je navržena přeložka venkovního vedení VN 22 kV. Nová trasa vedení bude obcházet lokalitu ze severní strany. V případě realizace výhledové vodní plochy Hoštejn, dojde k demontáži energetických rozvodů v zatopeném území a venkovní vedení VN 22kV bude stavebně upraveno pro překlenutí vodní hladiny v trase stávajícího koridoru vedení.

7.5.2. Elektrické stanice VN/NN Rozmístnění stávajících elektrických stanic (trafostanic) je vyhovující a není uvažováno s jejich změnou. Nově je navržená trafostanice Jedlí – Na horách , která bude umístěna ve vedení VN 22 kV. Tab. 7.5.1. Navržené elektrické stanice trafostanice – název Jedlí – Na horách

přípojka VN ve stávající trase

lokalita B3

7.6. Zásobování plynem Územní plán navrhuje zásobování obce Jedlí zemním plynem, v souladu s projektovou dokumentaci Jedlí – plynofikace obce – DÚŘ (Agroprojekt Olomouc; 09/1997). Stávající zástavba i navrhované lokality výstavby budou zásobovány navrhovanými STL plynovod-ními řady D 90, D63 a D 50, napojenými na stávající STL plynovod D 110, kterým je v současné době přiváděn zemní plyn ze STL plynovodní sítě obce Horní Studénky do areálu Zemědělská a.s. Jedlí. Plynárenské zařízení bude i nadále provozováno pod tlakem 0,10 MPa. Jednotlivé nemovitosti budou zásobovány zemním plynem pomocí domovních regulátorů Al.z.

7.7. Zásobování teplem Vzhledem k tomu, že obec není dosud plynofikována, bude nutno kromě stávajících zdrojů energie (pevná paliva, kapalná paliva, elektřina) uvažovat i s využíváním alternativních zdrojů energie jako jsou např. dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevěné štěpky, sláma, seno apod.), tepelná čerpadla apod. Výhledově bude uvažováno s 60 – 70 % plynofikací bytového fondu.

7.8. Telekomunikační zařízení a spoje Nejsou navržena žádná nová telekomunikační zařízení ani nové podzemní telekomunikační nebo vzdušné nebo radioreléové trasy

7.9. Nakládání s odpady Nejsou navrženy žádné nové plochy pro umístění skládek, spaloven, kompostáren nebo třídíren odpadů. Rekultivované pozemky staré skládky nejsou navrženy k intenzivnímu zemědělskému obhospodařování.

14


8. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění V řešeném území obce Jedlí se nenacházejí žádné plochy dobývacích prostorů nebo chráněných ložiskových území, pouze evidované (nevýhradní) ložisko D 3201800 SK Jedlí. Územním plánem nejsou navrženy žádné nové plochy pro dobývání ložisek nerostů nebo ploch pro jeho technické zajištění.

9. Návrh územního systému ekologické stability Z hlediska širších vztahů obce Jedlí prochází na západním okraji k.ú. Jedlí trasa regionálního biokoridoru RK 890, propojujícího RBC Hoštejn s RBC Království. Generelové vymezení lokálního ÚSES pro obec Jedlí a navazující území zpracoval Z. Bauer v r. 1997 (Plán lokálního územního systému ekologické stability k.ú. Jedlí a Štíty – město). Pro posílení relativní stability řešeného krajinného výseku a pro zvýšení a upevnění biodiverzity byla kostra ekologické stability doplněna jedním regionálním biocentrem na Králové hoře v severovýchodní části k.ú. území Štíty. Regionální biocentrum zčásti přechází na katastrální území Horních Studének. Na říčce Březné byly dle generelu ÚSES založena 4 lokální biocentra a na Nemilce 2 lokální biocentra. Ve smyslu požadavku DOSS byla, po projednání původního návrhu řešení, na západním okraji k.ú. Jedlí, odlišně od výše uvedeného plánu ÚSES, vymezena dílčí část trasy regionálního biokoridoru RK 890, která je oproti původnímu generelu vysunuta z nivy do úbočí, tak aby mohl být splněn požadavek na vedení trasy RBK RK 890 v mezofilních lesních společenstvech. Do takto vymezené trasy byla vložena tři funkční lokání biocentra (LBC): Pod Spálenou horou, Nad myslivnou a U Renospolu. Na tento páteřní nadřazený biokoridor je v řešeném území k.ú. Jedlí navázána kontaktní trasa lokálních biokoridorů (LBK), propojující udolní nivu říčky Březná (na západě) s údolní nivou říčky Nemilka (na východě. V trase byla vymezena dvě lokální biocentra (částečně funkční LB 710 a funkční LB 8). Na východním okraji k.ú. Jedlí byly vymezeny dva funkční úseky lokálních biokoridorů. ÚSES je zařazen do závazné části územního plánu, jeho ochrana a tvorba je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, veřejným zájmem.

10

Číslování bylo převzato z citovaného Plánu ÚSES

15


10. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav 10.1. Navržené plochy veřejně prospěšných staveb 10.1.1. Doprava A.1. Silnice

 Nový úsek silnice III/3681 v severní části obce a severozápadní části k.ú. Jedlí A.2. Místní komunikace

 místní komunikace k navržené lokalitě bydlení B3  místní komunikace k navržené lokalitě bydlení B4

10.1.2. Zařízení pro zajištění zásobování vodou B.1. Rozvodná vodovodní síť - I. tlakové pásmo

   

rozvodná vodovodní síť pro navrženou lokalitu bydlení B2 rozvodná vodovodní síť pro navrženou lokalitu bydlení B3 rozvodná vodovodní síť pro navrženou lokalitu bydlení B4 rozvodná vodovodní síť pro navrženou lokalitu bydlení Ot2 B.2. Redukční šachta

 redukční šachta v navržené lokalitě bydlení B4

10.1.3. Zařízení sloužící pro odvádění odpadních a dešťových vod C.1. Kanalizace splašková

 stoky splaškové kanalizace v obci Jedlí C.2. Kanalizace dešťová

 stoky dešťové kanalizace v obci Jedlí C.3. Čistírna odpadních vod

 čistírna odpadních vod západně od obce  čistírna odpadních vod východně od obce

10.1.4. Zařízení pro zajištění zásobování zemním plynem D.1. Středotlaká rozvodná plynovodní síť

 řady středotlaké rozvodné plynovodní sítě pro celou obec Jedlí

10.1.5. Zařízení pro zajištění zásobování elektrickou energií E.1. Elektrické vedení vysokého napětí - vzdušné

 přeložka vzdušného vedení vysokého napětí u navržené lokality bydlení B3

16


E.2. Elektrická stanice 22/0,4 kVA

 elektrická stanice Jedlí - Na horách

10.1.6. Vodní plochy F.1. Navržená vodní plocha - Hoštejn

 plocha pro vybudování vodní nádrže Hoštejn sloužící pro akumulaci povrchových vod

10.2. Navržené asanace a asanační úpravy Územní plán obce Jedlí navrhuje tyto asanace a asanační úpravy: Tab. 10.2.1. Lokality s návrhem plošné asanace objektů Poř. č.

Objekty asanace

Související plochy

Důvod navržené asanace

1. (Hájovna)

Bývalá hájovna - parc. č.: st. pl. 347

671,5, 671/6, 671/8

2. (Renostav)

Objekty výroby a skladů - parc. č.: st. pl. 345, st. pl. 313/1, st. pl. 342/1, st. pl. 342/2, st. pl. 510

655/3, 655/4, 1545/2, 659/1, 659/2, 1604/2, 1646/2, 660/2, 660/3, 660/1, 660/4

3. (Dům u Renostavu)

Rodinný dům - parc. č.: st. pl. 343, hospodářský objekt st. pl. 435

646/1, 646/6, 646/3, 646/5, 646/2

Územní rezerva pro vybudování vodní nádrže Hoštejn dle Směrného vodohospodářského plánu (SVP) z r. 1988, v souladu s Územním plánem velkého územního celku Jeseníky, ve znění jeho 1. změny

11. Návrh řešení požadavků civilní ochrany Stanovení požadavků ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany musí vycházet ze zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, a jeho prováděcí vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

1. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Říčka Březná má rozhodnutím vodohospodářského orgánu (Okresní úřad Šumperk, referát životního prostředí) z března 1990, pod čj.: Voda 409/90 – OV – 235, vyhlášeno záplavové území. Dle Směrného vodohospodářského plánu (SVP) z r. 1988, který navrhuje výhledově hájené lokality akumulace povrchových vod, je na vodním toku Březná navržena lokalita akumulace povrchových vod Hoštejn. V tomto budoucím zátopovém území se v současnosti nachází výrobní areál firmy Renostav a bývalé hájovny, které jsou územním plánem obce Jedlí navrženy k vymístění a následné asanaci. Z těchto důvodů zde nejsou navržena žádná protipovodňová opatření.

2. Plochy pro potřeby zón havarijního plánování Vzhledem k tomu, že v obci není žádná průmyslová výroba, která by mohla způsobit ekologickou havárii, ani se zde nenacházejí sklady nebezpečných látek, zóny havarijního plánování není třeba vymezovat. Proto není třeba plánovat ani plochy pro vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území obce.

17


3. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události a) plochy pro ukrytí obyvatelstva:    

sklepy rodinných domů a sklepy v bytových domech sál a přísálí Kulturního domu v Jedlí sklepy ZŠ a MŠ sklepy v objektu penzionu pro seniory

b) bilance ploch pro improvizované úkryty Nárůst obyvatelstva v Jedlí je vztažen ke sčítání lidu z roku 2001 (712 obyvatel). Výhled počtu obyvatel do r. 2020 by měl činit 740 obyvatel. Celková kapacita území v Jedlí t.j. veškerý bytový fond včetně neobydlených domů a potenciálních stavenišť (plošných rezerv pro bytovou výstavbu) je při předpokládaném průměrném počtu 2,80 obyvatel na 1 byt v roce 2020, cca 800 obyvatel. Z toho vyplývá, že navržené plošné rezervy dostatečně pokryjí potřebu řešeného území včetně urbanistické rezervy pro nepředvídatelný rozvoj. Pro tento počet osob je nutno zajistit potřebné prostory ukrytí, a to možností ukrytí ve sklepních prostorech stávajících budov nebo navrhovaných objektů. Tab. 11.1. Přehled ploch potřebných pro ukrytí Obec Počet obyvatel v r. 2001 Nárůst počtu obyvatel do r. 2020 Potřebná plocha pro ukrytí pro nárůst obyvatel do r. 2015 (1,5 m2/osobu) Celkem počet obyvatel v r. 2020 Celková potřebná plocha pro ukrytí v r. 2015 Celková maximální kapacita území Potřebná plocha pro ukrytí pro celkovou maximální kapacitu území

Jedlí 721 obyv. 19 obyv 28,5 m2 740 obyv. 1 110 m2 800 obyv 1 200 m2

Pro výhledový maximální počet obyvatel (800) je třeba pro ukrytí plocha o min. velikosti 1,5 m2 na jednoho obyvatele tj. celkem 1 200 m2. Tab. 11.2. Bilance ploch vyhrazených úkrytů Poř.č. 1 2 3 4 5

Plochy vyhrazených úkrytů Sklepy rodinných domů (stávající) Sklepy rodinných domů (navržené RD) Sklepy základní školy Sklepy kulturního domu Penzion pro důchodce Celkem

Počet m2 2000 400 50 100 100. 2 650

Z uvedené bilance je patrné, že v řešeném území jsou dostatečné plochy zajištění požadovaných výměr pro vyhrazené úkryty. Speciální prostory určené výhradně pro ukrytí osob se v obci nenacházejí.

4. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: Shromáždění, evakuace a ubytování obyvatelstva při mimořádné události lze uskutečnit v následujících prostorách:  Základní škola  Kulturní dům - tělocvična  Obecní úřad

18


5. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci: Sklad pro civilní ochranu a humanitární pomoc se v obci nenachází. Improvizované sklady pro humanitární pomoc lze zřídit v následujících objektech:  objekt Obecního úřadu Jedlí  Základní škola  Kulturní dům

6. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce Vzhledem k tomu, že v obci není lokalizována a provozována žádná průmyslová výroba ani provozy, které by mohly způsobit ekologickou havárii a ani se zde nenacházejí žádné skládky nebezpečných látek, není nutno vymezovat zóny havarijního plánování.

7. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Pro odstraňování účinků kontaminace, obnovovací práce apod. jsou určeny plochy hřiště u kulturního domu.

8. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území: V řešeném území není v současné době známa existence nebezpečných látek. V případě, že tyto látky budou v budoucnu na řešeném území skladovány, bude nutno vydat rozhodnutí příslušného dotčeného orgánu státní správy, jímž bude obec vázána.

9. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií: Obec Jedlí je zásobována pitnou vodou společně s obcemi Rovensko a Svébohov. Zdrojem pitné vody je prameniště Olšany – vrt HV 212 („Krobotova studna“). Vodovodní síť slouží i k požárním účelům a v obci je požární nádrž, která je v jižní části obce. V řešeném území se nachází několik lokálních vodních zdrojů, jimiž je zásobována část obytné zástavby pitnou vodou. Vzhledem k diverzifikaci vodních zdrojů je možno provádět zásobování obyvatel pitnou vodou v omezeném rozsahu z nekontaminovaných studní. Při globální kontaminaci bude obyvatelstvo zásobováno vodou z cisteren. V obci nejsou náhradní zdroje elektrické energie, proto zařízení důležité pro zajištění základních služeb pro obyvatelstvo a chod obce bude zásobování z náhradních mobilních zdrojů.

10. Systém varování obyvatelstva:  sirénou obsluhovanou ručně instalovanou na objektu hasičské zbrojnice  obecním rozhlasem

12. Návrh lhůt aktualizace S ohledem na současné společensko ekonomické podmínky je navrženo provedení první aktualizace územního plánu v roce 2008, následně potom vždy po 2 letech.

19


Obsah

A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................................................ 1 1. Hlavní cíle řešení ............................................................................................................................................................... 1 2. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně pláno-vací dokumentace a konceptu řešení ............ 1 3. Vyhodnocení splnění souborného stanoviska .......................................................................................................... 2 4. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování ..................................................................................................... 2 B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ........................................................................................................................................... 3 1. Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce .................................................................................. 3 2. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.................................................................................................................................................................... 3 2.1. Ochrana přírodních hodnot ........................................................................................................................................ 3 2.2. Ochrana civilizačních a kulturních hodnot území .................................................................................................... 3 3. Návrh urbanistické koncepce ........................................................................................................................................ 5 3.1. Hlavní záměry a cíle rozvoje ......................................................................................................................... 5 3.2. Základní koncepce urbanistického řešení ................................................................................................................ 5 4. Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití ............................................................ 7 4.1. Návrh členění území obce na funkční plochy .......................................................................................................... 7 4.2. Podmínky využití funkčních ploch ............................................................................................................................. 8 5. Limity využití území včetně stanovených záplavových území .............................................................................. 9 5.1. Limity využití území ..................................................................................................................................................... 9 5.2. Stanovená záplavová území ...................................................................................................................................... 9 6.

Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území .................................................................. 10 6.1. Bydlení ........................................................................................................................................................................ 10 6.2. Občanská vybavenost............................................................................................................................................... 10

7. Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybave-ní a nakládání s odpady ............................. 10 7.1. Doprava....................................................................................................................................................................... 10 7.2. Zásobování vodou ..................................................................................................................................................... 12 7.3. Odkanalizování .......................................................................................................................................................... 13 7.4. Vodní toky a plochy ................................................................................................................................................... 13 7.5. Zásobování elektrickou energií ................................................................................................................................ 13 7.6. Zásobování plynem ................................................................................................................................................... 14 7.7. Zásobování teplem .................................................................................................................................................... 14 7.8. Telekomunikační zařízení a spoje ........................................................................................................................... 14 7.9. Nakládání s odpady................................................................................................................................................... 14 8. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění ............ 15 9. Návrh územního systému ekologické stability ........................................................................................................ 15 10. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav ................................................ 16 10.1. Navržené plochy veřejně prospěšných staveb .................................................................................................... 16 10.2. Navržené asanace a asanační úpravy ................................................................................................................. 17 11. Návrh řešení požadavků civilní ochrany ................................................................................................................. 17 12. Návrh lhůt aktualizace ................................................................................................................................................. 19

20

A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE. 2. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a konceptu řešení

Recommend Documents