3/2
projektování, dokumentace a kolaudace staveb a technologií
OBSAH 3/2 projektování, dokumentace a kolaudace staveb a technologií ...................... 1 3/2.1 Úvod ....................................................................................................... 2 3/2.2 Rizika a povinnosti účastníků výstavby ................................................... 4 3/2.3 Územní řízení.......................................................................................... 6 3/2.4 Povolování staveb a změn staveb .......................................................... 7 3/2.4.2 Vyjádření k DST................................................................................... 8 3/2.5 Povolování staveb................................................................................. 11 3/2.6 Desatero základních pravidel ve výstavbě ............................................ 15 3/2.7 Otázky, jejichž zodpovězením se inspektor sám přesvědčí o svých znalostech ............................................................................................................. 15 3/2.8 Příklady nejčastějších a nejzávažnějších závad, zjištěných při vyjadřování k DST a při kolaudacích ..................................................................... 16 3/2.9 Skladba DST předkládané ve stavebním řízení .................................... 17 3/2.10 Seznam základních předpisů ..................................................................... 27
3/2.1
Úvod
Prevence úrazovosti, jiného poškození zdraví a havárií technických zařízení je základním cílem oboru bezpečnosti práce. Prvořadým, významným a účinným článkem celého procesu této prevence je uplatňování požadavků bezpečnostních předpisů ve všech fázích výstavby, tj. od projektové přípravy výstavby až po vlastní provedení a uvedení stavby, technologie a jednotlivých technických zařízení do provozu. Plnou zodpovědnost za respektování požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení v příslušných fázích výstavby mají především hlavní účastníci výstavby, tj. projektanti, zhotovitelé staveb, dodavatelé technologií a technických zařízení a stavebníci (uživatelé). Zodpovídají tedy za to, že ve stavbách a technologiích budou navržena a realizována veškerá dostupná (podle úrovně techniky) technická a organizační opatření ke snížení rizik, která ohrožují zdraví a životy lidí, životní prostředí a majetek, na nejnižší možnou míru. Oblastní inspektoráty práce se vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb, které jsou určeny pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob a uplatňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob na základě § 5 odst.1 písm. i) a j) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů práce.Úlohy inspektora pověřeného kontrolou v dané oblasti jsou: a) posoudit, zda jsou v dokumentacích staveb, technických zařízení a technologií uplatněny požadavky bezpečnosti práce a technických zařízení. Vyjádření OIP je jedním z podkladů, na základě kterých vydá (nebo zamítne) příslušný stavební úřad stavební povolení. b) ověřit, zda jsou před uvedením staveb, technologií a technických zařízení do provozu splněny příslušné požadavky bezpečnosti práce a technických zařízení. Závazný souhlas OIP je jedním z podkladů, na základě kterých příslušný stavební úřad vydá (nebo zamítne vydat) kolaudační souhlas. K výkonu účinné kontroly je pro inspektora OIP potřebná znalost především následujících okruhů předpisů: stavební zákon a prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu zákon č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů metodický pokyn GI SÚIP č. 6/2005 požadavky příslušných platných bezpečnostních předpisů.
Uvedené pořadí předpisů však nevyjadřuje pořadí důležitosti. Vyjádření k projektovým dokumentacím staveb, a povolování staveb, které je předmětem tohoto manuálu, spadá výhradně do preventivní části činnosti oblastních inspektorátů práce. Pro uvedení do problematiky, kterou se tato kapitola zabývá, je potřebná i znalost následujících pojmů ve výstavbě: Dokumentace stavby – Projektovou dokumentací je dokumentace pro vydání stavebního povolení, projektová dokumentace ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d) SZ, projektová dokumentace pro provádění stavby a projektová dokumentace pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ. Autorizace ve výstavbě – oprávnění fyzických osob k vykonávání vybraných činností ve výstavbě podle zák. č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Právnické a fyzické osoby podnikající podle příslušných zákonů mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 stavebního zákona) pouze prostřednictvím autorizovaných osob; Územní řízení – správní řízení vedené u věcně a místně příslušného stavebního
úřadu, popř. jiného orgánu státní správy za účelem vydání územního rozhodnutí; Územní rozhodnutí – rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (dále jen "rozhodnutí o umístění stavby"), změně využití území, změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, dělení nebo scelování pozemků, ochranném pásmu. Stavební řízení – řízení zahajované u příslušného stavebního úřadu na základě žádosti stavebníka o stavební povolení; Stavební povolení – správní rozhodnutí vydané příslušným stavebním úřadem na základě žádosti stavebníka o vydání stavebního povolení a provedeného stavebního řízení; Kolaudační souhlas - je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Kolaudační souhlas není správním rozhodnutím. Dotčené orgány - chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů vydávají závazná stanoviska pro potřeby správních řízení podle stavebního zákona (§ 4) . Zhotovitel stavby - označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v které je jejím předmětem plnění stavba; Objednatel – označení smluvní strany ve smlouvě o dílo. Ve smlouvě o dílo uzavřené podle obch. Zákoníku, se objednatel zavazuje k zaplacení ceny zhotoviteli za provedení díla tvořícího předmět plnění ve smlouvě;
Účastníci výstavby – projektant, stavebník, stavební podnikatel dodavatelském způsobu výstavby); Projektant – zpracovává dokumentaci projektu v různém rozsahu;
(při
Stavebník – osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby. Stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti
3/2.2 Rizika a povinnosti účastníků výstavby Při dodavatelském systému výstavby jsou účastníky výstavby projektant, zhotovitel stavby a stavebník. Rozhodující vliv na konečnou úroveň stavby, technologie a technických zařízení z hlediska bezpečnosti práce a mají projektanti, zhotovitelé staveb a výrobci technických zařízení. Zodpovídají ve smyslu občanskoprávním za bezvadnost a úplnost navrhovaného řešení a provedení i po stránce bezpečnosti práce a technických zařízení. Jde o ustanovení o smlouvách o díle a vadách díla podle občanského a obchodního zákoníku. Projektant Z hlediska veřejnoprávního je zpracovatel dokumentace podle stavebního zákona a souvisejících prováděcích předpisů plně zodpovědný za to, že jsou v návrhu stavby a technologie respektovány požadavky předpisů, které zajišťují ochranu veřejných zájmů, včetně zájmu zvláštních. Mezi ně patří i požadavky na zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, definované obecně zákoníkem práce a obsažené v celé řadě právních předpisů, v technických normách a v jiných předpisech, ochraňujících život a zdraví osob. Bezpečnost práce a technických zařízení musí být v projektové dokumentaci stavby řešena nejen z hlediska budoucího provozu v navrhovaných stavbách, ale v dokumentaci stavby musí být též vytvořeny předpoklady pro bezpečnou a zdraví neohrožující realizaci stavby. (Pro realizaci stavby musí být ve stavební dokumentaci respektovány např. požadavky nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci na staveništích a nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.)
Návrh budoucího provozu musí být v DS řešen komplexně a koordinovaně ve všech částech DS (u všech profesí) s ohledem na požadavky bezpečnostních předpisů (zákony, vyhlášky, ČSN). Projektant odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované DS. Projektant je povinen přizvat ke zpracování dílčích částí projektové dokumentace další oprávněné projektanty s příslušnou specializací, není-li způsobilý některou část DS zpracovat sám. Aby mohl projektant navrhnout v DS a technologií opatření ke snížení nebo vyloučení rizik při realizaci a v budoucím provozu navrhované stavby, musí znát všechna potencionální nebezpečí – zdroje možného ohrožení zdraví a života osob, životního prostředí a majetku. Jde zejména o: - ohrožení osob vznikající např. pohybem dopravních prostředků, dopravovaného materiálu, pohybem strojů a jejich částí, pohybem zdvihadel, pádem břemen nebo materiálu apod. - nebezpečí výbuchu nebo požáru hořlavých plynů, par a prachů - nebezpečí výbuchu tlakových zařízení - nebezpečí působení vysokých teplot (horké nebo žhavé povrchy zařízení nebo materiálu) a nebezpečí působení nízkých teplot (např. zkapalněné plyny) ohrožení elektrickými zařízeními působení nebezpečných látek, zejména žíravých, dusivých, toxických apod. nebezpečí pádu osob (nerovný nebo kluzký povrch komunikací, nezajištěné nebezpečné prostory apod.). Úkolem projektanta je v projektu příslušná rizika minimalizovat, návrhem technického řešení vytvořit podmínky pro dodržování zásad bezpečnosti práce a podle potřeby navrhnout i potřebná organizačně-bezpečnostní opatření. -
Zhotovitelé stavby zodpovídají především za to, že stavba bude vyhotovena řádně a podle dokumentace schválené ve stavebním řízení a že pro stavbu použijí jen takové výrobky, které po dobu předpokládané existence stavby (při běžné údržbě) neohrozí m.j. bezpečnost a zdraví osob. V této souvislosti je nutno upozornit na vládní nařízení č. 163/2002 Sb., kterým se (na základě zákona č. 22/1997 Sb.) stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky a nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE. Rovněž dodavatel (výrobce, dovozce) technických zařízení je podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky zodpovědný za to, že na trh uvede (do stavby dodá) jen takové výrobky, které neohrozí bezpečnost a zdraví osob. Základní technické požadavky na některá technická zařízení (podle výše cit.
zákona), která souvisí s výstavbou, jsou uvedeny především ve vládním nařízení č. 22, 23, 24 a 26/2003 Sb. Při realizaci staveb a jejich změn musí vést stavební deník.
Stavebník (investor) je povinen: - před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby se stanovenými identifikačními údaji a ponechat jej tam až do kolaudace stavby - uchovávat stavební deník po dobu deseti let od vydání kolaudačního souhlasu - umožnit orgánům státního stavebního dohledu a jimi přizvaným znalcům vstupovat na staveniště a do stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, nahlížet do její dokumentace a vytvářet předpoklady k výkonu dohledu - neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují její bezpečnost, životy či zdraví osob nebo mohou způsobit značné škody. Zpracováním projektových dokumentací a provedením staveb, technologií a technických zařízení v souladu s požadavky bezpečnosti práce je vytvořen reálný předpoklad k výraznému snížení rizikovosti budoucích provozů, ale i k bezproblémovému průběhu stavebního a kolaudačního řízení. Dodržování předpisů snižuje i rizika sankcí, které mohou být vůči jednotlivým účastníkům výstavby v případě neplnění jejich povinností uplatněny. Podle stavebního zákona a zákona č. 183/2006 Sb. mohou vykonávat projektovou činnost, provádět stavby a vykonávat stavební dozor nad prováděním stavby pouze osoby, které mají k dané činnosti platné oprávnění (autorizaci). Jedná se o vybrané činnosti ve výstavbě ve smyslu § 158 stavebního zákona. Citované zákony obsahují i sankce, které mohou být uplatněny za porušení příslušných povinností (§§ 178 - 181 stav. zák. a § 20 zák. č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). 3/2.3 Územní řízení Územní řízení je správní řízení, vedené u věcně a místně příslušného stavebního úřadu za účelem vydání územního rozhodnutí. Stavební zákon rozlišuje 5 druhů územního rozhodnutí. Se stavbami a výstavbou souvisí bezprostředně řízení o umístění stavby. Umístění stavby nebo provedení jiné změny ve využití území může negativně ovlivnit životní prostředí a zájmy v řízení. Proto je cílem územního řízení o umístění stavby zajistit soulad navrhovaného řešení s celospolečenskými zájmy, omezit zásahy do práv a právem chráněných zájmů osob na nezbytnou míru a chránit zájmy vymezené územním plánem. Průběh územního řízení o umístění stavby, náležitosti
návrhu na vydání územního rozhodnutí, obsah dokumentace předkládané v územním řízení a další údaje jsou uvedeny ve stavebním zákonu (§§ 84 – 95) a ve vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) č. 503/2006 Sb. V rozhodnutí o umístění stavby se určuje a vymezuje stavební pozemek, umístění stavby na něm, stanoví se podmínky, jimiž se usměrňuje projektové řešení stavby a rozhoduje se o námitkách, které účastníci uplatnili v územním řízení. V případech, kdy je nutné posoudit v územním řízení, zda navrhovaná stavba splňuje požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, vyžádá si stavební úřad stanovisko OIP jako dotčeného orgánu státní správy. Požadavky k územnímu řízení musí OIP uplatnit nejpozději při ústním jednání. Dokumentace staveb předkládané v územním řízení ale neobsahují (obsahovat nemusí) dostatek podkladů pro komplexní posouzení z hlediska požadavků bezpečnosti práce. V případě, že je tato dokumentace vybrána ke kontrole, inspektor SOD např. posoudí: zda jsou dodržena předepsaná ochranná pásma a odstupové vzdálenosti (např. zákon č. 458/2000 Sb.,ve znění pozdějších předpisů, ČSN 07 8304, ČSN EN 12 186 (38 6417) atp.) zda z dokumentace zřejmé nebo uvažované řešení odpovídá požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení (např.situování kotelen a rizikových prostor, koncepce řešení komunikací, schodišť, výfukových ploch apod.) zda jsou v dokumentaci uvedeny platné bezpečnostní předpisy atd. Pokud při kontrole DST inspektor zjistí závady, popíše je a uvede porušený předpis. Závady požaduje odstranit při zpracovávání dalšího stupně dokumentace (tj. dokumentace pro stavební řízení). Ve vyjádření může výslovně požadovat předložení dalšího stupně PD. Při výkonu dozoru nad DST, předkládané ve stavebním řízení, pak inspektor ověří, zda byly závady zjištěné v předcházejícím stupni dokumentace odstraněny. 3/2.4 Povolování staveb a změn staveb 3/2.4.1
Zásady a průběh stavebního řízení
Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět jen podle stavebního povolení, pokud stavební zákon a prováděcí předpisy k němu nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak (viz část čtvrtá stavebního zákona). Stavební řízení je správní řízení, zahajované u příslušného stavebního úřadu na základě žádosti stavebníka o stavební povolení. Obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení včetně příloh jsou předepsány ve vyhlášce MMR č. 526/2006 Sb.
Účastníky stavebního řízení (§ 109 stavebního zákona) jsou především stavebník, osoby které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich a osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich a jejichž práva mohou být stavebním povolením přímo dotčena a společenství vlastníků jednotek. Na základě úplné a řádně doložené žádosti o stavební povolení oznámí stavební úřad zahájení stavebního řízení všem známým účastníkům stavebního řízení a dotčeným orgánům a zpravidla nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením. Účastníci stavebního řízení a dotčené orgány mohou své námitky k zahájení stavebního řízení uplatnit nejpozději při ústním jednání. Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda: - projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu - projektová dokumentace je úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu - je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním právním předpisem předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány. Podle výsledků stavebního řízení stavební úřad vydá (nebo odmítne vydat) stavební povolení. Ve stavebním povolení m.j. stanoví podmínky pro provedení a užívání stavby, rozhodne o námitkách účastníků řízení a stanovenými podmínkami zabezpečí požadavky veřejných zájmů a dodržení požadavků uplatněných dotčenými orgány státní správy, tedy i OIP. Stavební povolení pozbývá platnost, jestliže stavba nebyla zahájena do dvou let ode dne, kdy nabylo právní moci, pokud stavební úřad v odůvodněných případech nestanovil pro zahájení stavby delší lhůtu. Požadavky ke stavebnímu řízení musí OIP uplatnit nejpozději při ústním jednání. 3/2.4.2
Vyjádření k DST
Ve smyslu § 4 stavebního zákona jsou OIP dotčeným orgánem. Oblastní inspektoráty práce (OIP) se na základě zákona o inspekci práce vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb, které jsou předmětem stavebního řízení. Vyjádření OIP k DST je tedy jedním z podkladů pro vydání stavebního povolení. K výkonu dozoru nad DST je příslušný ten OIP, v jehož územní působnosti se bude stavba realizovat a technologie provozovat. K vyjádření podle § 5 odst. 1) písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., OIP vyberou vždy dokumentace staveb, jejich změn a změn v užívání staveb: a) pro výrobu a skladování, ve kterých bude zaměstnáno více než 20 osob,
b) určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace, c) určených pro shromažďování více než 200 osob (§ 3 písm. e) vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb.), d) určených pro výrobu a skladování nebezpečných chemických látek (§ 2 odst. 5 zákona č. 356/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů) s výjimkou skladů a výroben výbušnin, e) samostatných, vícepodlažních hromadných garáží, f) jaderných elektráren, g) kotelny I. a II. kategorie (vyhláška č. 91/1993 Sb.). O rozšíření výběru dokumentací staveb k vyjádření nad tento rámec rozhoduje v odůvodněných případech vedoucí inspektor OIP. Základní pravidla postupu při výkonu dozoru, formy a náležitosti vyjádření k dozoru nad DST jsou uvedeny v metodickém pokynu generálního inspektora SÚIP č. 6/2005. Pro výkon dozoru nad DST je důležitá dobrá orientace v předkládaných dokumentacích. Předepsaný obsah dokumentace pro stavební řízení je uveden v § 2 vyhl. MMR č. 499/2006 Sb. Inspektor, který je pověřen výkonem dozoru nad DST, se nejprve seznámí s obsahem průvodní a technické části souhrnné zprávy a s výkresem celkové situace stavby. Tím získá základní přehled o navrhované stavbě. V průvodní zprávě (průvodní části souhrnné zprávy) jsou mj. uvedeny údaje, které inspektor použije ve svém vyjádření, tj. údaje o stavebníkovi, projektantovi, o názvu a umístění stavby. V souhrnné technické zprávě (technická část souhrnné zprávy) jsou m.j. uvedeny zásady a koncepce řešení stavby a základní údaje o výrobním zařízení a technologii výroby. Inspektor potom prověřuje, zda jsou konkrétními profesními projektovými řešeními (stavební, technologické, vytápění, vzduchotechnika, zdravotechnická zařízení, elektroinstalace, rozvody médií atd.) vyloučena nebo na nejnižší dosažitelnou míru snížena rizika možného ohrožení zdraví a života osob, tj. zda tato řešení splňují bezpečnostní požadavky, které se vztahují na danou stavbu (provoz, technická zařízení a technologii atd.). Jednotlivá projektová profesní řešení obsahují zpravidla technickou zprávu, výkresovou část a specifikaci zařízení (pokud popis těchto zařízení není zřejmý z technické zprávy nebo výkresů). Údaje uvedené v technické zprávě, na výkresech a ve specifikaci zařízení daného profesního řešení a údaje o tomtéž zařízení nebo řešení, uvedené v ostatních částech DST, nesmí být v rozporu. Navržené řešení musí být jednoznačné.
Pokud je však v DST uvažováno o více variantách řešení (např. vytápění zemním plynem nebo LTO), musí být každá z variant vyřešena jednoznačně a úplně. Pro názornost je uveden příklad postupu inspektora při kontrole uplatnění bezpečnostních požadavků v části DST. Příklad: Po přečtení průvodní a zejména souhrnné technické zprávy inspektor zjistí, že předmětem dokumentace je provoz, ve kterém se bude pracovat s hořlavou kapalinou, jejíž páry tvoří se vzduchem výbušné směsi (např. etylalkohol). V protokolu o určení vnějších vlivů (ČSN 33 2000-3, ČSN 33 2320) je uvedeno, že ve více jak 25 % prostoru místnosti bude prostředí s nebezpečím výbuchu hořlavých par - zóna 1 a 2. Inspektor v tomto případě například kontroluje: - zda protokol o určení vnějších vlivů obsahuje příslušné náležitosti (ČSN 33 20003, ČSN EN 60 079 (33 2320)); protokol bývá obsažen v projektu elektroinstalace,
-
-
-
-
-
-
může ho však obsahovat i souhrnná technická zpráva, projekt technologie nebo je obsažen i v dokladové části dokumentace; zda návrh elektrických zařízení vyhovuje požadavkům příslušných elektrotech. předpisů (především ČSN EN 60 079 (33 2320)); řeší projekt elektroinstalace (posuzuje specialista EZ); zda je prostor vybaven výfukovou plochou o požadované velikosti a pevnosti (ČSN 65 0201); řeší stavební část; zda je prostor ohrožený výbuchem (tj. do vzdálenosti 15 m před výfukovou plochou) volný (ČSN 65 0201); řeší výkresy stavební části a výkres celkové situace stavby, popř. výkresy technologické části projektu; zda rozmístění výrobního a provozního zařízení a řešení komunikací a obslužných ploch odpovídá bezpečnostním požadavkům (ČSN 73 5105, ČSN 26 9010); řeší technologická část; zda je navrženo prostorové větrání místnosti a případně místní odsávání od zdrojů úniku par (ČSN 65 0201, ČSN 12 7010, ČSN 12 7040); řeší projekt vzduchotechniky, dispozice zařízení je zakreslena ve výkresech technologie; zda jsou řešeny bezpečné přístupy k obslužným místům a komunikacím, umístěným nad úrovní okolní podlahy (ČSN 73 5105, ČSN 73 4130, ČSN 74 3282, ČSN 74 3305, nařízení vlády č. 101/2005 Sb.); řeší technologická část, popř. stavební část ; zda navržená hodnota osvětlenosti odpovídá příslušným požadavkům (ČSN EN
12 464 -1 (36 0450); řeší projekt elektroinstalace – osvětlení atd. Obdobně inspektor prověří uplatňování bezpečnostních požadavků v celé DST. V dokumentacích staveb musí být podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. stanoven způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků a
bezpečnost při užívání.ucí provoz. Bývá zpracována buď souhrnně pro celou stavbu (a většinou zařazena do souhrnné technické zprávy), nebo je k DST přiložená jako samostatná část, případně je bezpečnost práce řešena v jednotlivých profesních řešeních projektu. O tom, který inspektor (zda inspektor pro VTZ nebo inspektor pro stavebnictví a dokumentace) posoudí DST nebo její příslušnou část, se rozhodne především na základě pokynů uvedených v metodickém pokynu, podle složitosti a závažnosti DST z hlediska bezpečnostních rizik a podle zvyklostí jednotlivých OIP. Totéž se týká určení inspektora, který bude odpovědný za vypracování celkového vyjádření k DST (v případě týmové práce). Náležitosti a varianty vyjádření k DST (podle výsledku dozoru) jsou uvedeny metodickém pokynu. Je však třeba zdůraznit, že do vyjádření se uvádějí přesně a srozumitelně specifikované závady, související s projektovým řešením. Za závazné podklady pro posouzení DST nelze považovat ústní informace. Platí tedy zásada, že závazným podkladem pro posouzení DST je pouze písemný dokument (výkres, technická zpráva, specifikace strojů a zařízení apod.). Základem pro kvalitní a odborné posouzení DST je nezbytná dobrá znalost požadavků platných bezpečnostních předpisů. OIP posoudí DST do 30 dnů od jejího předložení. Po posouzení se DST vrací předkladateli. 3/2.5 Povolování staveb 3/2.5.1 Zásady a průběh kolaudačního řízení Podle §119 stavebního zákona dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu (§ 104 odst. 2 písm. a) až e) a n) SZ) anebo pokud byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy (§ 116 SZ) nebo certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem (§ 117 SZ) a byla provedena v souladu s ním, lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu (§ 120) nebo kolaudačního souhlasu. Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky předepsané zvláštními právními předpisy. Návrh na vydání kolaudačního souhlasu podává stavebník u stavebního úřadu, který vydal stavební povolení, tj. v jehož působnosti se kolaudovaná stavba nachází. Žádost o vydání kolaudačního souhlasu se podává písemně, jeho obsah je uveden v Příloze č. 5 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. Pro vydání kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby. Stavební úřad stanoví termín závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede, které doklady při ní stavebník předloží. Jestliže
stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor se závaznými stanovisky vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas o povoleném účelu užívání stavby. Kolaudační souhlas není správním rozhodnutím. Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace. Pokud nebylo provedení zkušebního provozu uloženo stavebním povolením, může stavební úřad na podkladě požadavku dotčeného orgánu nebo žádosti stavebníka anebo v jiném odůvodněném případě stanovit rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, že kolaudační souhlas lze vydat jen po provedení zkušebního provozu. V rozhodnutí uvede zejména dobu trvání zkušebního provozu stavby, a je-li to nutné, stanoví pro něj podmínky, popřípadě podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení výsledků zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu. Účastníkem řízení je stavebník a vlastník stavby. 3/2.5.2 Uplatňování požadavků OIP při povolování staveb Oblastní inspektoráty práce (OIP) jsou na základě zákona O inspekci práce (zák. č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a Stavebního zákona dotčenými orgány státní správy, které uplatňují při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Stanovisko k dokončené stavbě podává příslušný OIP dokončená stavba nachází. Pro vypracování stanoviska požaduje inspektor OIP předložit tyto doklady: revizní zprávy (u el. zařízení výchozí revizní zprávu). Zařízení nesmí být uvedeno do provozu, pokud nejsou odstraněny závady bránící bezpečnému a spolehlivému provozu, které jsou uvedeny v těchto revizních zprávách. oprávnění organizací k montážim, opravám, rekonstrukcím a revizím vyhrazených technických zařízení (vyhl. č. 18/1979 Sb., 19/1979 Sb., 20/1979 Sb., 21/1979 Sb. ve znění pozdějších předpisů) doklady o provedených předepsaných zkouškách u jednotlivých druhů zařízení před jejich uvedením do provozu (např.: ČSN 27 0142, ČSN 27 4007, ČSN 14 0646, ČSN 06 0310 apod.)
dokumentaci k jednotlivým druhům zařízení, u vyhrazených technických zařízení pasport (revizní kniha), kniha zdvihacího zařízení, provozní předpisy výrobce, návody pro obsluhu zařízení (např. NV č. 378/2001 Sb., ČSN 69 0012, ČSN 69 0010-7.2)
způsob zajištění obsluhy zařízení strojů kvalifikovanými pracovníky (ČSN 69 0012, ČSN 26 8805 apod.); u jeřábových drah protokol o geodetickém zaměření jeřábové dráhy (ČSN 73 5130)
u nízkotlakých kotelen doklad o provedené odborné prohlídce kotelny před jejím uvedením do provozu (vyhl. č. 91/1993 Sb.) provozní řády k jednotlivým objektům (ČSN 26 9030, apod.). Po provedené kontrole dokladů provede inspektor prohlídku provozních prostor a technických zařízení a sleduje, zda jsou splněny příslušné požadavky bezpečnosti práce a technických zařízení. Kontroluje především, zda byly respektovány připomínky OIP k projektové dokumentaci (pokud se k ní OIP vyjadřoval) zda byla stavba a technologie realizována podle schválené projektové dokumentace zda byly odstraněny závady a nedostatky zjištěné v průběhu výstavby u jednotlivých strojů a zařízení je dostatečný manipulační prostor (ČSN EN12415 (20 0701), ČSN EN12478 (200702), ČSN EN 12840 (20 0703), ČSN 49 6100) je dodržena minimální šířka obslužných a montážních průchodů mezi zařízením a
minimální vzdálenost zařízení od konstrukcí budov (viz ČSN 73 5105, ČSN EN12415 (20 0701), ČSN EN12478 (200702), ČSN EN 12840 (20 0703), ČSN 49 6100) pro jednotlivé provozovny je dodržena odpovídající světlá výška (ČSN 73 5105, ČSN 73 6059, ČSN 26 9030 apod.) je na všech pracovištích zajištěna výměna vzduchu větráním a tam, kde vznikají škodliviny, je zajištěno jejich odsávání (ČSN 73 5105, ČSN 05 0600 apod.) ventilační okenní a světlíkové otvory ve výrobních prostorech s přirozeným větráním jsou opatřeny spolehlivě ovladatelným zařízením, umožňujícím otevírání z podlahy, a jak je vyřešen bezpečný přístup k jejich čištění a údržbě z vnitřní a vnější části budovy (ČSN 73 5105) v prostorách s nebezpečím výbuchu je splněn požadavek na stavební provedení výfukových ploch (ČSN 73 5120, ČSN 65 0201, ČSN 38 6417 apod.) revizní a kontrolní lávky, plošiny, galerie mají odpovídající provedení (světlá šířka a výška, popř. zábradlí apod. - vyhláška NV č. 101/2005 Sb., ČSN 73 5105)
umístění a provedení ochranných zábradlí splňuje požadavky (NV č. 101/2005 Sb., ČSN 74 3305) pracoviště, stroje a technická zařízení, kde hrozí nebezpečí ohrožení osob, jsou opatřena bezpečnostními barvami, značkami, signalizací (ČSN ISO 3864)
je provedeno zakrytí nebo ohrazení nebezpečných otvorů v podlahách, stropech, ve zdech (NV č. 101/2005 Sb., ČSN 73 5105) je provedeno označení potrubních rozvodů a armatur podle druhu dopravovaných
látek (ČSN 13 0072) odpadní látky jsou odstraňovány z místa vzniku podle jejich povahy tak, aby se zabránilo jejich nepříznivému vlivu na bezpečnost při práci je odpovídající šířka vnitřní komunikace, šířka cest a uliček pro manipulaci s materiálem a zda je dodržena podchodná výška (ČSN 73 5105, ČSN 26 9010) vnitřní komunikace jsou od ostatních ploch se stejnou úrovní barevně odlišeny ohraničujícími pruhy nebo jinou barvou povrchu (ČSN 73 5105) provedená schodiště odpovídají požadavkům (ČSN 73 4130) ocelové žebříky odpovídají požadavkům (ČSN 74 3282) komunikace jsou opatřeny předepsanými dopravními značkami a mají odpovídající provedení volné okraje nakládacích a vykládacích ramp jsou opatřeny bezpečnostním označením, popř. zajištěny proti pádu osob snímatelným zábradlím (NV č. 101/2005 Sb.) ovládání technických zařízení je přístupné ze stanoviště obsluhy a zda jsou funkce
ovladačů označeny dopravní zařízení, které nelze celé přehlédnout z ovládacího stanoviště, je opatřeno bezpečnostním vypínačem, který umožní jeho zastavení z kteréhokoliv místa po celé délce dopravního zařízení a vhodnou signalizací pro upozornění na uvádění dopravního zařízení do pohybu (ISO 1819) hlavní vypínač je přístupný a je provedeno jeho označení nebezpečná místa strojů a zařízení jsou opatřena ochrannými kryty, nebo je k těmto místům zamezen přístup (ČSN EN12415 (20 0701), ČSN EN12478 (200702), ČSN EN 12840 (20 0703), ČSN 21 0700, ISO 1819) provedení a výstroj technických zařízení a VTZ (tlakových, zdvihacích, plynových a elektrických zařízení) odpovídá požadavkům bezpečnostních předpisů a technických norem Požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení uvede inspektor ve svém vyjádření. Zde je uveden jejich přesný a úplný popis, včetně porušených předpisů. U závad, které mohou být odstraněny při užívání stavby nebo technologie, uvede termín jejich odstranění. Zjistí-li inspektor při povolování stavby závažné závady, bránící bezpečnému užívání stavby, technických zařízení nebo technologie, stanoví lhůtu na odstranění závad. Pro inspektora platí zásada, že vydá kladné
závazné stanovisko pro kolaudační souhlas pouze v případě, že není ohrožena bezpečnost a zdraví osob. 3/2.6 Desatero základních pravidel ve výstavbě 1) Vybrané činnosti ve výstavbě mohou vykonávat pouze osoby, které mají k dané činnosti platné oprávnění (autorizaci). 2) Základem pro zpracování dokumentace stavby, technických zařízení a technologie z hlediska bezpečnosti práce je rozbor a vyhodnocení míry rizik z hlediska bezpečnosti práce a technických zařízení a navržení optimálního řešení v souladu s novými poznatky vědy a techniky. 3) V dokumentaci musí být stanoven způsob zajištění bezpečnosti při práci pro výstavbu a bezpečnost při užívání. 4) Dotčené orgány mohou uplatnit své požadavky k řízením ve smyslu stavebního zákona. 5) Stavba může být zahájena až po nabytí právní moci vydaného stavebního povolení. 6) Stavba musí být provedena podle projektové dokumentace schválené příslušným stavebním úřadem. 7) Změny oproti schválenému projektu musí být do příslušné dokumentace zaznamenány a odsouhlaseny stavebním úřadem. 8) Zhotovitel stavby a technologie musí provést její realizaci v odpovídající kvalitě při dodržení požadovaných vlastností a parametrů. 9) Pokud na stavbu a technologii bylo vydáno stavební povolení, může stavební úřad stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu. 10)Respektování požadavků k zajištění BP a TZ při zpracování projektové dokumentace navrhovaných staveb a technologií tvoří základní článek prevence poškození zdraví, úrazovosti a havárií TZ. 3/2.7 Otázky, jejichž zodpovězením se inspektor sám přesvědčí o svých znalostech 1) Co je účelem vyjádření OIP k dokumentacím staveb. 2) Jaká jsou kritéria OIP pro výběr DST k vyjádření. 3) Na základě kterých předpisů se OIP vyjadřují k DST a uplatňují požadavky při povolování staveb. 4) Jaké jsou povinnosti projektanta z hlediska BP a TZ při zpracování dokumentace staveb a technologií 5) Na základě jakého řízení a dokladu je možno zahájit stavbu. 6) Kdy je možné uvést stavbu a technologii do provozu. 7) Co je účelem účasti inspektora při povolování staveb.
8) Jaké hlavní okruhy předpisů musí znát inspektor, který se vyjadřuje k DST a který zpracovává vyjádření a závazná stanoviska pro povolování staveb. 3/2.8 Příklady nejčastějších a nejzávažnějších závad, zjištěných při vyjadřování k DST a při kolaudacích Dokumentace staveb a technologií, předkládané k posouzení jsou na různé kvalitativní úrovni jak z hlediska vlastního projektového zpracování, tak i z hlediska uplatňování bezpečnostních požadavků. Totéž platí obdobně pro dokončené stavby a technologie, které jsou předmětem kolaudačního řízení. Mezi nejzávažnější závady, které se vyskytují především u změn staveb, jsou ty, kdy při návrhu el. zařízení projektant neuvažuje změnu vnějších vlivů (ČSN 33 2000-3, ČSN EN 60079 (33 2320)). Jde např. o změnu užívání bývalých prostor mateřské školy, administrativních prostor atp. na provozovnu, ve které se bude manipulovat s hořlavými kapalinami, které tvoří se vzduchem výbušné směsi. V návrhu těchto provozů nebývají respektovány požadavky ČSN EN 60079 (33 2320), ČSN 65 0201 ani dalších příslušných norem. V této souvislosti je nutno upozornit, že změna technologie může výrazně ovlivnit celkové řešení stavby. Časté a závažné nedostatky se vyskytují i při návrhu schodišť – průchodná šířka schodišť, šířka schodišťových stupňů, tvar schodišťových ramen, odstup schodišťových ramen od dveří atp. (ČSN 73 4130). Další závady zjišťované často při dozoru nad DST jsou: - neřešené nebo nevyhovující větrání kotelen a prostor, kde jsou umístěné plynové spotřebiče (vyhl. ČÚBP č. 91/1993 Sb., ČSN EN 1775 (38 6441) a neřešené větrání strojoven výtahů - nesprávné rozmístění výrobních a provozních zařízení (ČSN 73 5105, ČSN EN12415 (20 0701), ČSN EN12478 (200702), ČSN EN 12840 (20 0703)) - nesprávné řešení šířky komunikací s ohledem na dopravu a manipulaci s materiálem (ČSN 26 9010, ČSN 26 9030, ČSN 73 5105) - neřešení skladů s ohledem na skladovou technologii a manipulaci s materiálem – v dokumentaci je pouze uvedeno, že jde o sklad - protokol o stanovení vnějších vlivů dle ČSN 33 2000 – 3 není součástí dokumentace, nebo nejsou vnější vlivy v dokumentaci (tj. ani v technické zprávě nebo na výkresech) vůbec uvedeny. Je třeba upozornit, že stanovení vnějších
-
vlivů (prostředí) je jeden ze základních a nezbytných podkladů pro návrh a provedení elektrických zařízení chybějící nebo nesprávně navržené zábradlí u prostor, kde to NV č. 101/2005 Sb., a příslušné ČSN předepisují nesprávné řešení montážních jam
-
nesprávný směr otevírání dveří (např. ČSN EN 81 – 1, ČSN EN 81 – 2, ČSN 34 3104) neřešení bezpečného přístupu k čištění a údržbě otvorů denního osvětlení – velkoplošné prosklení fasád, střešní světlíky apod. (ČSN 73 0580, ČSN 73 5105).
V projektových dokumentacích není často stanoven způsob zajištění bezpečnosti při práci pro výstavbu a pro užívání. Náležitosti a rozsah zpracování této části však žádný předpis neuvádí a je tedy na úvaze a zkušenosti inspektora, zda je tato část projektu řešena dostatečně.
-
-
Při povolování staveb a technologií jsou nejčastěji zjišťovány následující závady: prostory pod úrovní terénu, ve kterých jsou umístěny kotle s otopem na zkapalněné uhlovodíkové plyny, nemají vyhovující větrání. Jde především o kotle s výkonem do 50 kW (ČSN EN 1745 (38 6441)) chybí doklad o výchozí revizi el. zařízení (ČSN 33 1500) chybí dokumentace skutečného provedení el. zařízení nejsou zajištěny bezpečné přístupy k měřícím a bezpečnostním armaturám tlakových zařízení nejsou provedeny bezpečné přístupy k místům údržby, oprav a prohlídek jeřábů a jeřábových drah (ČSN 73 5130) není doklad o předání ocelových konstrukcí zdvihacích zařízení včetně ocel. konstrukcí souvisejících (ČSN 73 2601) chybí doklady předepsané platným zněním vyhl. ČÚBP č. 19/1979 Sb. o uvedení zdvihacích zařízení do provozu není zpracován „Místní řád skladu„ (ČSN 26 9030) ve výrobních a skladových prostorách nejsou komunikace odlišeny od ostatních ploch (ČSN 26 9030, ČSN 73 5105) nástupní a výstupní schodišťové stupně nejsou rozeznatelné od okolí (ČSN 73 4130) chybí doklad o vyzkoušení zabezpečovacích prvků plyn. spotřebičů – termostat, pojistka (vyhl. ČÚBP č. 85/1978 Sb.).
3/2.9 Skladba DST předkládané ve stavebním řízení A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva C. Situace stavby D. Dokladová část E. Zásady organizace výstavby F. Dokumentace objektů
A. Průvodní zpráva a) identifikace stavby, jméno a příjmení, místo trvalého pobytu stavebníka, obchodní firma (fyzické osoby), obchodní firma, IČ, sídlo stavebníka (právnické osoby), jméno a příjmení projektanta, číslo pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace, dále jeho kontaktní adresa a základní charakteristika stavby a její účel, b) údaje o dosavadním využití a zastavěnosti území, o stavebním pozemku a o majetkoprávních vztazích, c) údaje o provedených průzkumech a o napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, d) informace o splnění požadavků dotčených orgánů, e) informace o dodržení obecných požadavků na výstavbu, f) údaje o splnění podmínek regulačního plánu, územního rozhodnutí, popřípadě územně plánovací informace u staveb podle § 104 odst. 1 stavebního zákona, g) věcné a časové vazby stavby na související a podmiňující stavby a jiná opatření v dotčeném území, h) předpokládaná lhůta výstavby včetně popisu postupu výstavby, i) statistické údaje o orientační hodnotě stavby bytové, nebytové, na ochranu životního prostředí a ostatní v tis. Kč, dále údaje o podlahové ploše budovy bytové či nebytové v m 2 a o počtu bytů v budovách bytových a nebytových. B. Souhrnná technická zpráva 1. Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení a) zhodnocení staveniště, u změny dokončené stavby též vyhodnocení současného stavu konstrukcí; stavebně historický průzkum u stavby, která je kulturní památkou, je v památkové rezervaci nebo je v památkové zóně, b) urbanistické a architektonické řešení stavby, popřípadě pozemků s ní souvisejících, c) technické řešení s popisem pozemních staveb a inženýrských staveb a řešení vnějších ploch, d) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu, e) řešení technické a dopravní infrastruktury včetně řešení dopravy v klidu, dodržení podmínek stanovených pro navrhování staveb na poddolovaném a svážném území, f) vliv stavby na životní prostředí a řešení jeho ochrany, g) řešení bezbariérového užívání navazujících veřejně přístupných ploch a komunikací, h) průzkumy a měření, jejich vyhodnocení a začlenění jejich výsledků do projektové dokumentace, i) údaje o podkladech pro vytýčení stavby, geodetický referenční polohový a výškový systém,
j) členění stavby na jednotlivé stavební a inženýrské objekty a technologické provozní soubory, k) vliv stavby na okolní pozemky a stavby, ochrana okolí stavby před negativními účinky provádění stavby a po jejím dokončení, resp. jejich minimalizace, l) způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků, pokud není uveden v části F. 2. Mechanická odolnost a stabilita Průkaz statickým výpočtem, že stavba je navržena tak, aby zatížení na ni působící v průběhu výstavby a užívání nemělo za následek a) zřícení stavby nebo její části, b) větší stupeň nepřípustného přetvoření, c) poškození jiných částí stavby nebo technických zařízení anebo instalovaného vybavení v důsledku většího přetvoření nosné konstrukce, d) poškození v případě, kdy je rozsah neúměrný původní příčině. 3. Požární bezpečnost a) zachování nosnosti a stability konstrukce po určitou dobu, b) omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, c) omezení šíření požáru na sousední stavbu, d) umožnění evakuace osob a zvířat, e) umožnění bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. 4. Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí 5. Bezpečnost při užívání 6. Ochrana proti hluku 7. Úspora energie a ochrana tepla a) splnění požadavků na energetickou náročnost budov a splnění porovnávacích ukazatelů podle jednotné metody výpočtu energetické náročnosti budov, b) stanovení celkové energetické spotřeby stavby. 8. Řešení přístupu a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace údaje o splnění požadavků na bezbariérové řešení stavby. 9. Ochrana stavby před škodlivými vlivy vnějšího prostředí radon, agresivní spodní vody, seismicita, poddolování, ochranná a bezpečnostní pásma apod. 10. Ochrana obyvatelstva splnění základních požadavků na situování a stavební řešení stavby z hlediska ochrany obyvatelstva. 11. Inženýrské stavby (objekty) a) odvodnění území včetně zneškodňování odpadních vod, b) zásobování vodou,
c)zásobování energiemi, d) řešení dopravy, e) povrchové úpravy okolí stavby, včetně vegetačních úprav, f) elektronické komunikace. 12. Výrobní a nevýrobní technologická zařízení staveb (pokud se ve stavbě vyskytují) a) účel, funkce, kapacita a hlavní technické parametry technologického zařízení, b) popis technologie výroby, c) údaje o počtu pracovníků, d) údaje o spotřebě energií, e) bilance surovin, materiálů a odpadů, f) vodní hospodářství, g) řešení technologické dopravy, h) ochrana životního a pracovního prostředí. C. Situace stavby a) situace širších vztahů stavby a jejího okolí, zakreslená do mapového podkladu zpravidla v měřítku 1:5000 až 1: 50 000 s napojením na dopravní a technickou infrastrukturu a s vyznačením ochranných, bezpečnostních a hlukových pásem, b) koordinační situace stavby (zastavovací plán) zpravidla v měřítku 1:1000 nebo 1: 500, u rozsáhlých velkoplošných staveb postačí měřítko 1: 5000 nebo 1: 2000; u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1: 200. Na koordinační situaci zpracované na podkladě snímku z katastrální mapy se vyznačují hranice pozemků a jejich parcelní čísla, zakresluje se umístění stavby s vyznačením vzdálenosti od hranic sousedních pozemků a staveb na nich, stávajících a navrhovaných pozemních a inženýrských objektů, přípojek na technickou infrastrukturu, s řešením dopravy včetně dopravy v klidu, s vyznačením ochranných a bezpečnostních pásem, výškových kót, geologických sond, hranice staveniště a případných dalších záborů a úprav pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace na komunikacích, c) u výrobních staveb se dokládá souhrnné technologické schéma, schéma rozvodů energií, základní schéma rozvodu vody a čistění odpadních vod, d) návrh vytyčovací sítě stavby zpracovaný v souladu s právními předpisy vydanými k provedení zákona o zeměměřictví 1) . D. Dokladová část a) stanoviska, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování projektové dokumentace, b) průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií. 2) E. Zásady organizace výstavby 1. Technická zpráva
a) informace o rozsahu a stavu staveniště, předpokládané úpravy staveniště, jeho oplocení, trvalé deponie a mezideponie, příjezdy a přístupy na staveniště, b) významné sítě technické infrastruktury, c) napojení staveniště na zdroje vody, elektřiny, odvodnění staveniště apod., d) úpravy z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví třetích osob, včetně nutných úprav pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, e) uspořádání a bezpečnost staveniště z hlediska ochrany veřejných zájmů, f) řešení zařízení staveniště včetně využití nových a stávajících objektů, g) popis staveb zařízení staveniště vyžadujících ohlášení, h) stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví, plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, i) podmínky pro ochranu životního prostředí při výstavbě, j) orientační lhůty výstavby a přehled rozhodujících dílčích termínů. 2. Výkresová část a) celková situace stavby se zakreslením hranice staveniště a staveb zařízení staveniště, b) vyznačení přívodu vody a energií na staveniště, jejich odběrových míst, vyznačení vjezdů a výjezdů na staveniště a odvodnění staveniště. F. Dokumentace stavby (objektů) Dokumentace objektů a provozních souborů stavby se zpracovává pro jednotlivé objekty nebo provozní soubory samostatně v členění: 1. Pozemní (stavební) objekty 2. Inženýrské objekty 3. Provozní soubory stavby 1. Pozemní (stavební) objekty 1.1. Architektonické a stavebně technické řešení 1.1.1. Technická zpráva a) účel objektu, b) zásady architektonického, funkčního, dispozičního a výtvarného řešení a řešení vegetačních úprav okolí objektu, včetně řešení přístupu a užívání objektu osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, c) kapacity, užitkové plochy, obestavěné prostory, zastavěné plochy, orientace, osvětlení a oslunění, d) technické a konstrukční řešení objektu, jeho zdůvodnění ve vazbě na užití objektu a jeho požadovanou životnost, e) tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a výplní otvorů,
f) způsob založení objektu s ohledem na výsledky inženýrskogeologického a hydrogeologického průzkumu, g) vliv objektu a jeho užívání na životní prostředí a řešení případných negativních účinků, h) dopravní řešení, i) ochrana objektu před škodlivými vlivy vnějšího prostředí, protiradonová opatření, j) dodržení obecných požadavků na výstavbu. 1.1.2. Výkresová část a) půdorysy základů v měřítku 1:100, popřípadě 1:200, se zakreslením jejich konstrukce, umístění šachet, průběhu kanálků, přípojek inženýrských sítí a jejich výškového řešení, hladiny spodní vody, navržení izolací proti spodní vodě nebo zemní vlhkosti, proti pronikání radonu z podloží podle potřeby, b) půdorysy jednotlivých podlaží a střechy v měřítku 1:100, popřípadě 1:200, vyjadřující architektonické a stavební řešení ve zvoleném konstrukčním systému s uvedením způsobu jejich užívání, popřípadě funkčního určení a základních rozměrů místností, prostorů a hlavních konstrukcí, rozměrů prvků výplní otvorů, u půdorysu střechy polohu okapů a svodů a s vyznačením technického vybavení budovy, včetně řešení zázemí pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, c) řezy v měřítku 1:100, popřípadě 1:200, se schématickým vyznačením nosných konstrukcí, výškových kót jednotlivých podlaží, úprav vstupů, původního i upraveného terénu, vztažených k nadmořské výšce prvního nadzemního podlaží, d) pohledy, schématicky dokumentující celkové architektonické řešení s vyznačením architektonických prvků jako jsou balkony, lodžie, arkýře apod.; u změn staveb i pohledy stávajícího stavu, e) výkresy přípojek na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci, f) výkresy napojení na veřejné komunikace, řešení dopravy v klidu, g) výkresy úprav na komunikacích pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace v měřítku 1:100 nebo 1:200, h) doplňkové výkresy, pokud to charakter stavby vyžaduje (perspektiva, axonometrie, panoramatické pohledy apod.); u stavby, která je kulturní památkou a stavby v památkové rezervaci nebo památkové zóně, se výkresy pod písm. a) až c) zpracovávají v měřítku 1 : 50. 1.2. Stavebně konstrukční část 1.2.1. Technická zpráva a) popis navrženého konstrukčního systému stavby, výsledek průzkumu stávajícího stavu nosného systému stavby při návrhu její změny, b) navržené výrobky, materiály a hlavní konstrukční prvky, c) hodnoty užitných, klimatických a dalších zatížení uvažovaných při návrhu nosné konstrukce, d) návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí, konstrukčních detailů, technologických postupů,
e) technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby, f) zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů, g) požadavky na kontrolu zakrývaných konstrukcí, h) seznam použitých podkladů, ČSN, technických předpisů, odborné literatury, software, i) specifické požadavky na rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované jejím zhotovitelem. 1.2.2. Výkresová část a) základy (plošné, hlubinné), b) tvar monolitických betonových konstrukcí, c) výkres skladby - sestavy dílců montované betonové konstrukce, d) výkresy sestav kovových a dřevěných konstrukcí apod. 1.2.3. Statické posouzení a) ověření základního koncepčního řešení nosné konstrukce, b) posouzení stability konstrukce, c) stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce včetně jejího založení, d) statický výpočet, popřípadě dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání. 1.3. Požárně bezpečnostní řešení 1.3.1. Technická zpráva a) popis a umístění stavby a jejích objektů, b) rozdělení stavby a objektů do požárních úseků, c) výpočet požárního rizika a stanovení stupně požární bezpečnosti, d) stanovení požární odolnosti stavebních konstrukcí, e) evakuace, stanovení druhu a kapacity únikových cest, počet a umístění požárních výtahů, f) vymezení požárně nebezpečného prostoru, výpočet odstupových vzdáleností, g) způsob zabezpečení stavby požární vodou nebo jinými hasebními látkami, h) stanovení počtu, druhu a rozmístění hasicích přístrojů, i) posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, j) zhodnocení technických zařízení stavby, k) stanovení požadavků pro hašení požáru a záchranné práce.
1.3.2. Výkresová část Výkresy se dokládají v souladu s právními předpisy vydanými k provedení zákona o požární ochraně. 1.4. Technika prostředí staveb Dokládá se samostatně pro jednotlivá zařízení a člení se na a) zařízení pro vytápění staveb, b) zařízení pro ochlazování staveb, c) zařízení vzduchotechniky, d) zařízení pro měření a regulaci, e) zařízení zdravotně technických instalací, f) plynová zařízení, g) zařízení silnoproudé elektrotechniky včetně bleskosvodů, h) zařízení slaboproudé elektrotechniky. 1.4.1. Technická zpráva Uvádějí se základní údaje podle jednotlivých druhů zařízení a) vytápění - bilance potřeby tepla s udáním teplonosné látky, způsob napojení na vlastní zdroj nebo na venkovní rozvod, systém regulačního zařízení; zdůvodňuje se volba systému vytápění a přípravy teplé a užitkové vody, b) kotelny a předávací stanice - bilance potřeby tepla (hodinová a roční), bilance potřeby paliva a surovin, dimenzování veškerého strojního zařízení (kotlů, čerpadel boilerů, výměníků apod.), dimenzování komínů, stanovení počtu pracovních sil, zásady regulace a měření, požadavky na zajištění péče o životní prostředí, bezpečnost práce a požární ochranu, c) zařízení pro ochlazování staveb - základní orientační informace o jednotlivých vnitřních rozvodech a zařízení, jejich základní dimenze a vedení, popis umístění spotřebičů chladu a koncových elementů, požadavky na stavební úpravy a řešení některých speciálních prostorů jako strojoven chlazení, alokace venkovních zařízení chladicích systémů, předávacích stanic tepla, strojoven rozvodu chladu, rozvoden a regulačních stanic, d) vzduchotechnické zařízení - základní údaje (parametry venkovního a vnitřního prostředí, stručná charakteristika a koncepce navrhovaného zařízení, výchozí podklady pro dimenzování zařízení), popis a funkce vzduchotechnických zařízení a jejich provoz, požadavky na energie a média (elektřina, teplo, chlad, pára, voda), přehled navržených výkonů a bilance spotřeby energií, návrh ochrany zdraví, ochrany proti hluku a vibracím, řešení požární bezpečnosti vzduchotechnických zařízení, způsob ochrany životního prostředí, zajištění bezpečnosti při realizaci a následném provozu zařízení, e) zařízení měření a regulace - stručný popis jednotlivých okruhů, jejich funkce, charakteristické údaje měřených a regulovaných médií a charakteristika provozu a prostředí, výchozí parametry pro výpočty zařízení měření a regulace,
f) zdravotně technické instalace - bilance potřeby vody, teplé vody, množství splašků, provozní podmínky (tlak, rychlost, podmínky připojování na sítě technické infrastruktury), g) plynová odběrná zařízení - bilance spotřeby plynu, druh a tlak plynového média, technické hodnoty plynového zařízení, počty napojených spotřebičů, údaje o fakturačním popř. podružném měření odběru plynu, základní údaje o regulačním a měřícím zařízení, místo a provozní podmínky připojení na plynovod včetně umístění hlavního uzávěru plynu, popis technického řešení včetně schémat vedení rozvodu plynu v budově, h) zařízení silnoproudé elektrotechniky - provozní údaje pro jednotlivé prostory, energetické bilance instalovaného a maximum soudobého příkonu, způsob připojení na veřejný rozvod elektrické energie, druh osvětlení s údaji o požadované intenzitě, popis a zdůvodnění koncepce řešení; pro bleskosvody stručný popis zařízení, způsob provedení s uvedením místních uzemňovacích podmínek, i) zařízení slaboproudé elektroniky - popis způsobu technického řešení ve smyslu požadavků na způsob a charakter rozvodů, způsob uložení kabelového vedení vůči stavebním konstrukcím, typy navržených zařízení, j) zařízení vertikální dopravy osob - druhy zařízení (výtahy pro dopravu osob a nákladů, pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, lůžek, evakuační, požární) s jejich základními parametry. 1.4.2. Výkresová část Obsahuje pouze základní orientační schémata jednotlivých vnitřních rozvodů a zařízení, jejich základní dimenze a vedení, dále případné umístění zařizovacích předmětů, požadavky na stavební úpravy a řešení některých speciálních prostorů jako kotelen, předávacích stanic tepla, rozvoden, ústředen a regulačních stanic, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části. 1.4.3. Výpočty Zpracovávají se potřebné výpočty tepelně technické, akustické, osvětlení nebo oslunění. 2. Inženýrské objekty Inženýrskými objekty se rozumí mosty, tunely, podchody, propustky, hydrotechnické a hydroenergetické objekty, komunikace s výjimkou staveb uvedených v § 194 písm. c) stavebního zákona , provozní prostranství, odstavná a parkovací stání, terénní úpravy, hřiště, sítě technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, plynovod, tepelné rozvody, kolektory, včetně přípojek na sítě technické infrastruktury, vnější silnoproudé rozvody, veřejné osvětlení) popřípadě další inženýrské objekty, které jsou řešeny jako samostatná projektová dokumentace. Pokud mají inženýrské objekty charakter pozemních (stavebních) objektů, zajišťuje se požárně bezpečnostní řešení v souladu s bodem F.1.3 2.1. Technická zpráva a) popis inženýrského objektu, jeho funkčního a technického řešení, b) požadavky na vybavení,
c) napojení na stávající technickou infrastrukturu, d) vliv na povrchové a podzemní vody včetně řešení jejich zneškodňování, e) údaje o zpracovaných technických výpočtech a jejich důsledcích pro navrhované řešení, f) požadavky na postup stavebních a montážních prací, g) požadavky na provoz zařízení, údaje o materiálech, energiích, dopravě, skladování apod., h) řešení komunikací a ploch z hlediska přístupu a užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, i) důsledky na životní prostředí a bezpečnost práce. 2.2. Výkresová část a) situace inženýrského objektu včetně vyvolaných přeložek komunikací, koryt vodních toků, sítí technické infrastruktury, objektů určených k demolici nebo rekonstrukci, b) podélné profily a charakteristické příčné řezy, c) výkresy technických objektů (čerpací stanice, trafostanice, šachty apod.) v měřítku 1:100, d) výkresy technických úprav komunikací pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace v měřítku 1:100 nebo 1:200, e) výkresy povrchových úprav okolí stavby, včetně vegetačních úprav, f) podklady pro vytyčení. Objekty sdružených tras (kolektory, technické chodby a kanály) se dokumentují obdobně jako pozemní objekty. 2.3. Statické výpočty a výkresy Zpracovávají se pouze u staveb a objektů, které to z konstrukčních důvodů a z důvodů posouzení stability vyžadují (mosty, tunely, propustky, podchody, jímky a nádrže apod.). 2.4. Ostatní výpočty Provádějí se hydrotechnické výpočty, návrhy sítí včetně energetických objektů, stanovení kapacitních potřeb.
3. Provozní soubory 3.1. Technická zpráva a) popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, b) seznam použitých podkladů, c) potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, d) popis technologie výroby,
e) základní skladba technologického zařízení (účel, popis a základní parametry), f) popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, g) vliv technologie na stavební řešení, h) údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení. 3.2. Výkresová část a) základní technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, b) dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování (půdorysy, řezy, zpravidla v měřítku 1:100). 3/2.10 Seznam základních předpisů Pozor něco již neplatí.
Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon 458/2000 Sb.,o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
Zákon č. 183/2006 Sb. stavební zákon
Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.
Nařízení vlády č. 173/1977 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 285/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby.
Nařízení vlády č. 65/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
Nařízení vlády č. 287/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv.
Nařízení vlády č. 312/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky
Vyhláška ČÚBP č. 85/1978 Sb. o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.
Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška MPSV a ČBÚ č. 407/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na ochranu před výbuchy hořlavých plynů a par.
Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
Vyhláška MMR č. 174/1994 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb.
Vyhláška MMR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
Vyhláška MMR č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu.
Nařízení vlády č. 378/2001Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
ČSN 05 0600 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre zváranie kovov. Projektovanie a príprava pracovísk
ČSN 07 0703 Plynové kotelny. Změna a 3.89, b 2.91, 3 3.93, 4 9.94, 5 9.97
ČSN 07 0710 Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů. Změny a 4.77, b 5.78, c 6.85
ČSN 10 5190 Kompresorové stanice pro nebezpečné plyny. Změna a 7.86
ČSN 13 0072 Potrubí. Označování potrubí podle provozní tekutiny
ČSN ISO 1819 (26 0005) Zařízení pro plynulou dopravu nákladů. Bezpečnostní předpisy
ČSN ISO 8456 (26 6202) Skladovací zařízení sypkých hmot
ČSN 26 9010 Manipulace s materiálem. Šířky a výšky cest a uliček
ČSN 26 9030 Manipulační jednotky. Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování. Změna Z1 8.99
ČSN ISO 12480 – 1 (27 0143) Jeřáby – bezpečné používání
ČSN ISO 12 480 – 3 (27 0143) – Jeřáby – bezpečné používání
ČSN EN 81-1 (27 4003) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž osobních a nákladních a malých nákladních výtahů. Část 1: Elektrické výtahy. Oprava 7.98
ČSN EN 81-2 (27 4004) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž osobních a nákladních a malých nákladních výtahů. Část 2: Hydraulické výtahy. Změna 1 7.94, oprava 7.98
ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy, revize elektrických zařízení. Změna 1 8.96,Z2 4.00, Z3 4.04
ČSN 33 2000 Elektrická zařízení (soubor norem)
ČSN EN 60079 (33 2320) Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrická zařízení v místech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par
ČSN EN 50281 (33 2330) Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrická zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů.
ČSN EN 50272 – 2 (33 2610) Bezpečnostní požadavky pro akumulátorové baterie a akumulátorové instalace
ČSN 38 6405 Plynová zařízení. Zásady provozu. Změna 1 5.99
ČSN EN 1775 (38 6441) zásobování plynem, plynovody v budovách. Změny A1 8.01, A2 9.01, opr.1 10.06
ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady. Změna Z1 2.06
ČSN 65 0202 Hořlavé kapaliny. Plnění a stáčení, výdejní čerpací stanice. Změna Z1 3.99
ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní (soubor norem)
ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky. Změny a 9.89, Z2 6.92, Z3 9.99
ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy. Základní ustanovení
ČSN 73 5105 Výrobní průmyslové budovy. Změna 1 5.96
ČSN 73 5120 Objekty kotelen o výkonu 3,5 MW a větším. Změna 1 12.94
ČSN 73 5130 Jeřábové dráhy
ČSN 74 3282 Ocelové žebříky. Základní ustanovení
ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí. Základní ustanovení.
ČSN 73 6058 Hromadné garáže. Základní ustanovení. Změny a 10.88, b 8.89, Z3 2.01
ČSN 73 6059 Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot. Základní ustanovení. Změny a 7.91, Z2 9.06
