I/2 Stavební řád a vyvlastnění pozemků a staveb
I/2 Stavební řád a vyvlastnění pozemků a staveb Cíl kapitoly Cílem kapitoly je získat souhrnný přehled o obsahu a zejména o funkci stavebního zákona, resp. stavebního řádu jako nástroje realizace programů rozvoje krajů a obcí a výstupů územního plánování. 2.1 Pojmy stavebního řádu Za stavbu se považují veškerá stavební díla bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Stavby mohou být trvalé a dočasné, kde je předem omezena doba jejich trvání. Stavbou jsou rovněž změny dokončených staveb, a to nástavby, jimiž se stavby zvyšují, přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou a stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Stavbou jsou z hlediska stavebního řízení i změny staveb před jejich dokončením, čímž se rozumějí změny proti stavebnímu povolení, popřípadě proti dokumentaci staveb ověřené stavebním úřadem. Jednoduchými stavbami vč. jejich změn jsou stavby pro bydlení, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m², pokud mají nejvýše 4 byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví, stavby pro individuální rekreaci, nepodsklepené stavby s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízení staveniště (SZS), pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m², rozpětí u nosných konstrukcí nepřesahuje 9 m a výška 15 m, přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci, opěrné zdi a podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m² a hloubka 3 m. Za jednoduché stavby se nepovažují stavby skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů a stavby vodohospodářských děl. Drobnými stavbami vč. jejich změn jsou stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m² a výška 4,5 m, podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m² a hloubka 3 m, stavby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, k zajišťování provozu lesních školek a k provozování myslivosti, se zastavěnou plochou do 30 m² a vysoké do 5 m, oplocení, připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní, nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky, propustky a pod. Za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, stavby skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů a stavby vodohospodářských děl. 2.2 Územní řízení Bez územního rozhodnutí nelze umisťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území. Existuje 5 typů územního rozhodnutí: rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o využití území, rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu, rozhodnutí o stavební uzávěře, rozhodnutí o dělení nebo zcelování pozemků. Stavební úřad může sloučit územní řízení se stavebním v případech, že jde o umístění jednoduchých staveb vč. stavebních úprav a rozvodů inženýrských sítí, když jde o umístění, vzhledem k poměrům v území jednoznačné. To platí i u dalších druhů staveb, je-li pro dané území schválený územní plán zóny či regulační plán (územně plánovací dokumentace). Územní rozhodnutí nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce, drobné stavby, stavby umisťované v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání 19
I Oblast územního rozvoje, koncepcí rozvoje
prostoru, informační, reklamní a propagační zařízení, dělení nebo zcelování pozemků, pokud podmínky pro ně jsou stanoveny jiným rozhodnutím. K územnímu řízení je příslušný stavební úřad, účastníky územního řízení jsou navrhovatel a osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být územním rozhodnutím dotčena a dále ten, komu zvláštní zákon toto postavení přiznává. Účastníkem každého územního řízení je obec. Územní řízení se zahajuje na písemný návrh účastníka (navrhovatele), z podnětu stavebního úřadu nebo jiného orgánu státní správy, který je doložen dokumentací stanovenou prováděcími předpisy stavebního zákona. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání většinou spojené s místním šetřením, když místo a den tohoto jednání sdělí jeho účastníkům nejméně 15 dnů předem. Účastníci mohou své připomínky uplatnit nejpozději při ústním jednání. Pro stanoviska dotčených orgánů státní správy platí stejné lhůty, které platí pro připomínky a námitky účastníků. Dotčené orgány státní správy mohou během této doby požádat stavební úřad o přiměřené prodloužení uvedené lhůty. Základním podkladem pro vydání územního rozhodnutí je ÚPD, příp. územně plánovací podklady a skutečnosti, zjištěné stavebním úřadem vlastním průzkumem a při místním šetření. Podle věcného rozsahu stavby přezkoumá stavební úřad především soulad návrhu s ÚPD, přiměřeně hledisko péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území. Posoudí, zda návrh vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu, podmínkám hygienickým, protipožárním a dopravním, v příslušných případech i ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Předmětem územního řízení je i zajištění souladu stanovisek dotčených orgánů státní správy a posouzení vyjádření účastníků řízení a jejich námitky. V územním rozhodnutí vymezuje stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky pro ochranu veřejných zájmů v něm. Jimi zajistí soulad s cíly a záměry územního plánování a rozhodne o námitkách účastníků. Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území platí 2 roky ode dne, kdy nabylo právní moci, nestanovil-li stavební úřad v odůvodněných případech dobu delší. Nepozbývá však platnost, pokud byla v těchto lhůtách podána žádost o stavební povolení nebo povolení k terénním úpravám a pracem podle stavebního zákona. Dobu platnosti může stavební úřad na žádost navrhovatele prodloužit. Z podnětu navrhovatele na změnu může stavební úřad nahradit pravomocné územní rozhodnutí územním rozhodnutím novým, pokud se změnila ÚPD nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí. Stejně tak může stavební úřad nahradit územní rozhodnutí, které vydal z vlastního podnětu, a rovněž může po dohodě s dotčenými orgány státní správy povolit výjimku ze stavebního zákazu nebo z omezení některých činností z rozhodnutí o chráněném území, ochranném pásmu a o stavební uzávěře. Územní rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením písemného vyhotovení, v odůvodněných případech veřejnou vyhláškou, vyvěšenou po dobu 15 dnů v místě obvyklém. Odvolání proti územnímu rozhodnutí může mít odkladný účinek. 2.3 Povolování staveb a udržovacích prací Stavby a udržovací práce na nich lze provádět jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Stavební povolení se vyžaduje, pokud stavební zákon, prováděcí nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak, u staveb všeho druhu. Ohlášení stavebnímu úřadu postačí u drobných staveb a stavebních úprav, kde se nemění vzhled a způsob užívání stavby a nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby. Ohlášení se dále vyžaduje pro udržovací práce, které by mohly ovlivnit stabilitu a požární bezpečnost stavby, její vzhled nebo životní 20
I/2 Stavební řád a vyvlastnění pozemků a staveb
prostředí a pro veškeré udržovací práce na stavbě – kulturní památce. Stavební úřad může stanovit jejich provedení jen na základě stavebního povolení. Stavební povolení ani ohlášení se nevyžaduje u důlních staveb a staveb v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování podle horních předpisů, u nadzemních a podzemních vedení telekomunikační sítě vč. příslušenství, u krátkodobých přenosných zařízení, u scénických staveb pro film a televizi, u geodetických dřevěných a přenosných měřičských věží, signálů a pyramid, u stavebních úprav el. vedení bez omezení napětí. Stavebník musí provedení stavby, vyžadující ohlášení, předem ohlásit stavebnímu úřadu a po dobu následujících 30 dnů čekat na jeho písemné sdělení. Žádost o stavební povolení spolu s předepsanou dokumentací podává stavebník u stavebního úřadu; musí prokázat, že je vlastníkem pozemku nebo stavby, anebo že má k nemovitosti jiné právo, opravňující jej stavbu provést. Účastníky stavebního řízení jsou stavebník, osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich vč. sousedních pozemků a staveb na nich a tato práva mohou být stavebním povolením přímo dotčena, a v případě staveb prováděných svépomocí osoba, která bude odborně vést realizaci či provádět odborný dozor. Účastníkem stavebního řízení je obec a ten, komu zvláštní zákon toto postavení přiznává, nejsou to nájemníci bytů a nebytových prostor, rovněž jimi nejsou projektant a zhotovitel stavby, ti ale mohou být k řízení přizváni. Stavební úřad zastaví stavební řízení, jesliže dokumentace nebyla zpracována oprávněnou osobou a dále pokud stavebník ani ani po jeho výzvě s poučením nedoplní v přiměřené lhůtě zejména dokumentaci stavby tak, aby byla v souladu s podmínkami územního rozhodnutí a s podmínkami pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Stavební úřad oznámí zahájení stavebního řízení dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům a nařídí místní šetření spojené s ústním jednáním konané alespň 7 dní před zahájením řízení. V případě, že stavební úřad zná poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení návrhu, může od místního šetření, popř. od ústního jednání upustit. Obec, dotčené orgány státní správy a všichni další účastníci řízení mohou své námitky a připomínky uplatnit nejpozději při ústním jednání, nepřihlíží se však k námitkám, které byly nebo mohly být uplatněny v územním řízení či při projednávání ÚPD. V případě, že bylo od místního šetření, popř. od ústního projednání upuštěno, stavební úřad určí, do kdy lze uplatnit námitky, přičemž tato lhůta nesmí být kratší než 7 dní. U liniových staveb a u rozsáhlých staveb uvědomí stavební úřad účastníky o zahájení stavebního řízení veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní před konáním místního šetření, popř. ústního projednání. Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí, požadavky veřejných zájmů, především ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a života, a zda odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu, vč. požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Dále zkoumá, zda stavba bude prováděna na základě oprávnění k projektové a inženýrské činnosti a k provádění staveb. Ve stavebním řízení je zajišťován soulad stanovisek dotčených orgánů státní správy a posuzována vyjádření účastníků řízení a jejich námitky. V případě zjištění ohrožení zájmů chráněných tímto zákonem se stavební povolení zamítne. Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad závazné podmínky pro provedení a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Jde zejména o zabezpečení ochrany veřejných zájmů při výstavbě a užívání stavby, dodržení obecných technických požadavků na výstavbu, příp. jiných předpisů a norem a požadavků dotčených orgánů státní správy, především pak vyloučení či omezení negativních účinků stavby a jejího užívání na životní prostředí. Stavební povolení pozbývá platnost, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne nabytí právní moci. Stavební úřad může na žádost stavebníka povolit změnu stavby před jejím dokončením. Na 21
I Oblast územního rozvoje, koncepcí rozvoje
řízení o změně se pak vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení. Stavební povolení, příp. rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti se oznamuje stejným způsobem jako zahájení stavebního řízení a vyrozumění o ústním jednání. 2.4 Terénní úpravy, práce a zařízení Stavební povolení vyžadují terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry a dále těžební a podobné nebo s nimi související práce, pokud se nejedná o hornickou činnost (zvláštní předpis). Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují informační, reklamní a propagační zařízení o ploše větší než 0,6 m², umísťovaná na pozemku nebo na stavbě a viditelná z veřejných prostorů. Pokud umístění těchto zařízení se navrhuje na stavbách - kulturních památkách a v jejich prostorách - je třeba získat souhlas příslušného orgánu památkové péče. Ohlášené zařízení lze provést jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu, přitom může být vyžadováno povolení. Ohlášení se nevyžaduje u označení budov státních nebo samosprávných orgánů a jiných veřejných institucí, veřejně prospěšných staveb, u návěstí v zájmu veřejné bezpečnosti a pořádku, u uličních, požárních, dopravních a vodohospodářských značek, u označení zvláště chráněných území, geodetických bodů, veřejných telefonních automatů, hovoren, stanic a pod. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit své požadavky pro umísťování zařízení ve svém územním obvodu z hlediska místních podmínek. Na řízení o povolení terénních úprav, prací a zařízení se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení. 2.5 Užívání staveb Stavby, které vyžadovaly stavební povolení, lze užívat pouze na základě kolaudačního rozhodnutí. Kolaudační řízení provádí stavební úřad i pokud povolil terénní úpravy, těžební a podobné nebo s nimi související práce, jakož i informační, reklamní a propagační zařízení. Provedení ostatních činností tohoto druhu se kolauduje jen v případě, že to při jejich povolení stavební úřad stanovil. V kolaudačním řízení zahájeném na písemný návrh stavebníka, popř. uživatele zkoumá stavební úřad, zda byla stavba provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly splněny podmínky územního řízení a stavebního povolení. Pokud nejsou splněny uvedené podmínky, stanoví stavební úřad lhůtu pro jejich odstranění a přeruší řízení. S kolaudačním řízením může být spojeno řízení o změně stavby před jejím dokončením, pokud se skutečné provedení podstatně neodchyluje od dokumentace ověřené ve stavebním řízení. Účastníky kolaudačního řízení jsou stavebník, vlastník stavby, vlastník pozemku, na kterém se nachází kolaudovaná stavba, a příslušní účastníci stavebního řízení v případě, že stavební úřad sloučí s kolaudačním řízením i řízení o změně dokumentace ověřené ve stavebním řízení. Stavební úřad oznamuje účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní správy zahájení kolaudačního řízení způsobem obdobným stavebnímu řízení. Pokud jsou nedostatky v rozporu s dříve uvedenými podmínkami územního řízení a stavebního povolení, stavební úřad kolaudační rozhodnutí nevydá. Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby a není ohrožena bezpečnost a zdraví osob. Do 15 dnů po dokončení stavby musí stavebník podat návrh na kolaudaci stavby. Změnu v užívání stavby, spojenou se změnou stavby, projedná stavební úřad ve stavebním řízení a po jejím dokončení provede kolaudaci změny stavby. Změna v užívání stavby nesmí být v rozporu se závaznou částí ÚPD.
22
I/2 Stavební řád a vyvlastnění pozemků a staveb
2.6 Údržba staveb a jejich odstraňování Stavební úřad může vlastníku stavby na jeho náklady (přiměřeně platí i pro terénní úpravy, práce a činnosti podle tohoto zákona) nařídit provedení: údržby stavby, v případě, že ji vlastník řádně neprovádí, nezbytných úprav v případě, že to vyžaduje veřejný zájem (hygiena, bezpečnost, životní prostředí apod.), po kterých lze stavbu užívat zpravidla jen na základě kolaudačního rozhodnutí, a odstranění stavby, pokud jde o stavbu závadnou, ohrožující život nebo zdraví osob, o stavbu, k níž bylo zušeno stavební povolení, a o dočasnou stavbu, kdy pominula doba či skončil účel jejího trvání. Nařízení nebo povolení (v případě, že vlastník sám z vlastního rozhodnutí žádá odstranění stavby) odstranění stavby se provádí formou rozhodnutí se stanovenými podmínkami, zejména k zajištění dokumentace odstranění stavby, k odbornému vedení prací a bezpečnosti vč. okolních staveb, k příslušným obecným technickým požadavkům na výstavbu. V případě, že stavem stavby jsou přímo ohroženy životy osob, může stavební úřad vydat ústní příkaz k odstranění stavby bez projednání s vlastníky (dodatečné zdůvodněné rozhodnutí sdělené do 3 dnů), případně nařídit vyklizení stavby. Pokud není nezbytné ihned stavbu odstranit, může stavební úřad nařídit provedení zabezpečovacích prací. Náklady na odstranění stavby vč. dokumentace nese vlastník; pokud prokazatelně nenese plnou míru odpovědnosti za její stav, může stavební úřad rozhodnout, že část nákladů bude uhrazena z prostředků na státní stavební příspěvek. U staveb postavených bez stavebního povolení či ohlášení (přiměřeně platí i u staveb zahájených v průběhu stavebního řízení) nemusí stavební úřad nařídit jejich odstranění, pokud stavebník na základě dodatečné žádosti o stavební povolení prokáže, že stavba je zejména v souladu s ÚPD, obecnými technickými požadavky na stavby a se zájmy chráněnými zvláštními předpisy. Okruh účastníků řízení souvisejících s údržbou staveb a jejich odstraňováním je obdobný stavebnímu řízení. 2.7 Státní stavební dohled Zajišťuje ochranu veřejných zájmů a zájmů a práv fyzických a právnických osob vyplývajících ze stavebního zákona vč. jeho prováděcích předpisů a ze zvlášních předpisů. Orgány státního stavebního dohledu jsou pověření pracovníci stavebního úřadu, pověření pracovníci obcí, které nejsou stavebními úřady, a pověření pracovníci jiných orgánů státní správy, oprávněných zvláštními předpisy dozírat na provádění, užívání a odstraňování staveb v intencích těchto předpisů. Stavebník (vlastník) a příslušné osoby oprávněné k provádění stavby jsou povinni jednak umožnit těmto orgánům vstup na stavbu a nahlížet do její dokumentace, jednak hlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě ohrožující zejména její bezpečnost, životy nebo zdraví osob či působcí značné škody. Na stavbě musí být k dispozici dokumentace stavby ověřená stavebním úřadem včetně dokladové části. Od zahájení stavby až do její kolaudace musí být na viditelném místě u vstupu na staveniště umístěn štítek o povolení stavby s příslušnými údaji. U staveb patřících či prováděných právnickou nebo fyzickou osobou, podnikající podle zvláštních předpisů, musí být zhotovitelem stavby veden stavební deník, u ostatních staveb jednoduchý záznam o stavbě. Záznamy do něj jsou oprávněny provádět orgány státního stavebního dohledu, osoba určená k odbornému vedení stavby nebo k obornému dozoru nad prováděním stavby a smluvní autorský a technický dozor. Stavebník je povinen uchovávat stavební deník po dobu deseti let od dokončení stavby. Zjistí-li státní stavební dohled na stavbě závadu, vyzve stavebníka či oprávněnou osobu ke sjednání nápravy a jiný odpovědný orgán k učinění potřebných opatření. Pokud je výzva neúčinná, nařídí stavební úřad zjednání nápravy, může stavební práce i zastavit. Pokračovat 23
I Oblast územního rozvoje, koncepcí rozvoje
lze pak jen po rozhodnutí stavebního úřadu. Zjistí-li státní stavební dohled neodstranitelnou závadu bránící pokračování stavby, zruší na jeho podnět stavební úřad stavební povolení a určí další postup. Zjistí-li Státní stavební dohled nepovolenou stavbu, oznámí to stavebnímu úřadu, pokud jde o rozestavěnou stavbu, vyzve stavebníka k zastavení stavebních prací. Státní stavební dohled může dát na základě výsledků své činnosti podnět příslušnému orgánu k přezkoumání způsobilosti fyzických osob oprávněných k vybraným činnostem ve výstavbě. 2.8 Stavební úřady Obecné stavební úřady Stavebními úřady jsou obecní úřady s rozšířenou působností, krajské úřady, Magistrát hl. m. Prahy a úřady městských částí určené statutem, magistráty územně členěných statutárních měst a úřady městských částí nebo městských obvodů určené statutem a magistráty, městské a obecní úřady, které vykonávaly působnost stavebního úřadu ke dni 31.12.1997 nebo byla jejich působnost k tomuto datu schválena. Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem stavebních úřadů měst a obcí. Speciální, vojenské a jiné stavební úřady U staveb leteckých, staveb drah a na dráze, staveb pozemních komunikací a vodohospodářských děl vykonávají působnost stavebního úřadu, s výjimkou územního rozhodování a vyvlastnění ,speciální stavební úřady, což jsou orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštního předpisu. Povolení pro stavby však mohou vydat jen se souhlasem stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí a pokud se územní rozhodnutí nevydává, postačí vyjádření o souhlasu navrhované stavby se záměry územního plánování. U staveb na území vojenských újezdů vykonávají působnost stavebního úřadu, s výjimkou vyvlastnění, vojenské stavební úřady, t.j. orgány Ministerstva obrany. Působnost jiných stavebních úřadů, s výjimkou územního rozhodování a vyvlastnění, vykonávají: a) Ministerstvo obrany u staveb vojenské správy mimo území vojenských újezdů b) Miniserstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb Vězeňské služby d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb uranového průmyslu na území vyhrazeném pro tyto účely. 2.9 Působnost obcí Obce, které nejsou stavebními úřady, sledují v obci veškerou stavební činnost, dbají zejména na soulad se záměry územního plánu. Dozírají rovněž na stav staveb a kontrolují, zda se stavby, terénní úpravy a zařízení neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s ustanoveními stavebního zákona. Pokud zjistí porušení zákona a projednání zjištěných nedostatků se stavebníkem nevede k cíli, obec vydá rozhodnutí o zastavení stavby a vyrozumí o tom příslušný stavební úřad. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Vyhrazení a přenesení pravomoci stavebního úřadu U jednotlivých technicky mimořádně obtížných či neobvyklých staveb nebo u staveb s rozsáhlejšími účinky na životní prostředí si může správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu vyhradit pravomoc stavebního úřadu. Naopak pro případy jednoduších stavebních činností
24
I/2 Stavební řád a vyvlastnění pozemků a staveb
a opatření může krajský úřad na žádost obce, která není stavebním úřadem a má podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických záležitostech, určit, že obec bude vykonávat předmětnou část pravomoci stavebního úřadu. Ochrana zvláštních zájmů Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra mohou určit a oznámit stavebním úřadům území, v nichž lze vydat v zájmu zajištění obrany státu územní rozhodnutí a stavební povolení jen s jejich souhlasem. Svůj souhlas mohou vázat na splnění zvláštních podmínek pro umístění, provedení a užívání staveb. Dotýká-li se územní nebo stavební řízení zájmů chráněných zvláštními předpisy (ochrana složek životního prostředí a jiných zvláštních zájmů), rozhodne stavební úřad jen v dohodě, popřípadě se souhlasem orgánu státní správy, který chráněné zájmy hájí (dotčený orgán státní správy). Evidence a ukládání dokumentace Územní rozhodnutí s příslušnými písemnostmi včetně případných změn a doplňků je povinen evidovat a jejich ukládání zabezpečovat stavební úřad. Stavební povolení s příslušnými písemnostmi, kolaudační rozhodnutí a jiná rozhodnutí týkající se staveb eviduje a zabezpečuje příslušný stavební úřad a místně příslušná obec. Stavební úřad je povinen umožnit všem osobám, které prokáží odůvodněnost svého požadavku, nahlížet do této dokumentace a pořizovat z ní výpisy; přitom je povinen učinit opatření, aby tím nebylo porušeno státní, hospodářské či služební tajemství, jakož i zákonem uznaná povinnost mlčenlivosti. Vstup na cizí pozemky S vědomím vlastníka jsou oprávněni vstupovat na pozemky, stavby a do staveb jen pověření zaměstnanci krajů a obcí, pověření členové komisí obecních rad a pověření zaměstnanci dalších orgánů státní správy, pokud plní úkoly podle stavebního zákona, které se těchto pozemků a staveb dotýkají. Do obydlí však mohou vstupovat jen z nutnosti ochrany života nebo zdraví osob, ochrany práv a svobod druhých nebo pro odvrácení závažného ohrožení bezpečnosti a pořádku. Omezení neplatí, pokud je obydlí užíváno pro podnikání nebo jinou hospodářskou činnost. Vždy však pro oprávněné osoby platí jen nezbytná míra omezení vlastníka, oprávnění ke vstupu se vždy prokazuje zvláštním průkazem. Oprávněná osoba může s sebou přizvat též znalce či účastníky řízení. V případě odvrácení akutního nebezpečí způsobeného stavem stavby mohou osoby oprávněné (viz úvod kapitoly) na ně vstupovat bez vědomí vlastníka, jsou však povinny jej neprodleně o provedených úkonech informovat. Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě Pro uskutečnění stavby, pro provedení nezbytných úprav, udržovacích nebo zabezpečovacích prací a pro odstranění staveb a informačních, reklamních a propagačních zařízení může stavební úřad uložit vlastníkům sousedních pozemků a staveb, aby trpěli provedení prací ze svých pozemků a staveb. Na druhé straně je ten, v jehož prospěch stavební úřad uložil uvedená opatření povinen co nejméně rušit užívání sousedních pozemků a staveb a dbát, aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek či stavbu do původního stavu; pokud to není možné, poskytnout vlastníku náhradu podle obecných předpisů o náhradě škody.
25
I Oblast územního rozvoje, koncepcí rozvoje
Řešení rozporů Dojde-li v územním nebo stavebním řízení nebo jiných řízeních, které provádějí správní orgány podle stavebního zákona nebo podle zvláštních předpisů, k protichůdným stanoviskům, řeší takový rozpor orgány nadřízené těmto orgánům dohodou. Nepodaří-li se rozpor odstranit dohodou do 60 dnů, rozhodne Ministerstvo pro místní rozvoj po projednání s příslušnými správními úřady do 60 dnů od postoupení rozporu k rozhodnutí. Obdobně rozhodne ústřední správní úřad nadřízený orgánům provádějícím řízení podle zvláštních právních předpisů. Občanskoprávní a jiné námitky, spolupráce orgánů státní správy Stavební úřady jsou povinny v rámci příslušného řízení podle stavebního zákona usilovat o dosažení dohody účastníků vždy u námitek vyplývajících z vlastnických nebo jiných práv k pozemkům a stavbám, ale překračujících rozsah pravomoci stavebních úřadů nebo spolupůsobících orgánů státní správy. Pokud však k dohodě o uvedených námitkách nedojde, odkáže stavební úřad navrhovatele nebo jiného účastníka na soud a přeruší jednání. Stavební úřad při tom musí stanovit lhůtu k předložení důkazu, že u soudu byl podán návrh na rozhodnutí ve sporné věci. V případě, že v této lhůtě důkaz podán není, rozhodne po vlastní úvaze stavební úřad ve věci sám. Orgány obcí a jiné orgány konající podle staveního zákona jsou povinny usilovat o dosažení nejúčinnější ochrany přírody a krajiny a jednotlivých složek životního prostředí podle zvláštních předpisů a spolupráci s orgány zabezpečujícími jeho ochranu. Stavební úřady a orgány státní správy provádějící ve věcech výstavby řízení a vydávající rozhodnutí podle stavebního zákona nebo podle zvláštních předpisů jsou povinny spolupracovat s cílem racioalizovat tyto procesy. Obecné technické požadavky na výstavbu Právnické a fyzické osoby a správní orgány jsou povinny při navrhování, umísťování, projektování, povolování, kolaudaci, užívání a odstraňování staveb postupovat podle obecných technických požadavků na výstavbu, obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace a technických požadadavků stanovených prováděcími předpisy (dále jen „obecné technické požadavky“). Výjimky z ustanovení obecných technických požadavků lze povolit pouze v případě, že to tyto prováděcí předpisy výslovně umožňují a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky a stavby. O těchto výjimkách rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci v dohodě se správním orgánem, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, jichž se odchylné řešení dotýká. Kontrolní otázky 1. Jak je definována stavba a jaké druhy staveb zákon rozlišuje? 2. Kdy může stavební úřad sloučit územní řízení se stavebním? 3. Jak se zahajuje územní řízení? 4. Ke kterým činnostem ve výstavbě se vyžaduje zvláštní způsobilost? 5. Kdo je účastníkem stavebního řízení? 6. V kterých případech může stavební úřad nařídit odstranění stavby? 7. U kterých staveb stanovuje stavební zákon povinnost vést stavební deník? 8. U kterých staveb vykonávají působnost stavebního úřadu speciální stavební úřady? 9. Kdo je oprávněn, s vědomím vlastníka, vstupovat na cizí pozemky, stavby a do staveb? 10. Co se rozumí veřejně prospěšnou stavbou a ve které části zákona je taková stavba vymezena? 26
I/3 Koncepce rozvoje území
Použitá a doporučená literatura Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby, vyd. ČKAIT, r. 1999. Správní řízení ve výstavbě, vyd. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) a SDIC, r. 1998. Vyhláška MMR č. 132/1998Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. Vyhláška MMR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Vyhláška FMF č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim. Vyhláška MMR č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami se změněnou schopností pohybu a orientace. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivu na životní prostředí). Zákon č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník), v platném znění.
27