G.
SEGANTINI.
VLASTNÍ PODOBIZNA.
A
WILLIAM RITTER. MARCEL SEGANTINI.
GIOVANNI tini
umění
sebeutváření může
jaké
školách. metrů
století
chce
Když
mimo
jsoucí
vypěstovati
mořem
všechen
vyučování
roku
1899
šedých
zákoutí
v
příkladů
vývinu
poměr
a
těmi,
s
akademiích
v
zemřel
Alp,
Segandějinách
v
samostatnému
k
vzhledem
podzim
na
nejvzácnějších
z
osobnosti,
a
nad
Giovanni
jest jedním
našeho
MONTANDON
NAPSALI
2700
výšce
ve
a
byla jeho velkolepá
v
postava Maloja
již
1899)
vypravován nám
zde
akademie
hor,
kde
bité
nazírání,
si
jednoho
Ale
Alp. skvostný,
Jeť
že
díle
v
obraz:
bylo
jest
ničeho
Vím,
že
se
Arku
v
domácnost.
dítětem. narození
stal
let
Dosud mi
se
rokům
odešli
svou
teď
jako
výrazu. jarní
do
a
světu
důležit
stejně
předcházelo jimž
se
břehu
oso-
ejhle
a
krále tak
jest mu
jako
místa.
některý
obětí
plamenů;
účelem
léčení
bylo
vzdor Vidím
slunce.
zalíbilo
uhnízditi
já
matčiny,
pamatuji,
poznal.
narození.
druhým
jich
nemoci
mému
Sarky,
jsem
Byla krásná,
49
techniku
nepopřáti
do
jde
a
autobiografie
škoda
pravém
zjevila
západ
se
nepopiratelného
a
jeho
Trenta;
matku
zde
ji
za
nelze
polepšovny,
ožení
zjevuje
umění
matku,
na
Byl
Právě
jistě bych
mdlého ale
si
a
že
dětství.
příčinou
se
letech
který
co
zahynulo
zemřela.
čtyřech
aby
otce
Trentinu,
První
pět
jeho tom,
o
měl
jsem
zaříditi
snad
do
samostatnou
přece
by
líčení
to
mazálek,
fragment
Segantiniho
„Nevím
v
kraji,
soudobého
jeden
tolikráte
již
světa,
dané
opuštěné,
dobývá
novém
v
upomínek
opakování.
vyhnaný
pojednou
knížat
z
dítě
ničeho,
z
jeho
1858
(Areo
revuích
uměleckých
na
jeho
vlastních
jeho
všech
ve
milánské
z
dle
byl
pomýšleti
Vyšed
Životopis
legendární.
v
nikoliv
Když
a
to
při
zas
na
však
kdyby
si
posledním
a
tohoto
tam
a
svém
kterou
za
neduhu
po
nadarmo.
možno,
bylo
uplynulým jedenatřiceti duchu
její
jako jitro zemřela,
hrdý
nebo
obličej
poledne,
nebylo
jí
ani
G.
SEGANTÍNI.
AVE
MARIA.
50
G.
SEGANTINI.
MATKY.
devětadvacet a
dvacet
o
Po z
smrti
továrnu tu
neb
druhé mi
onoho
jsem
se
zůstával
a
stůl
totiž,
že
slunečný,
takový
život
sousedních
trpěl
ale
neznal
Jednoho
a
menší A
házet
tu
dolů
vzduchu, dlažbu,
brzy mojí
v
být
jakoby
dne,
nevím
Chvilku až
do
kladly jakoby
to
navrátí; duši
již
byl
v
se
vypadalo
Tahle
měkce
bavil:
jako
Nahnuv
napadlo.
na
živé
se
hračka
bojící
z
jsem?
u
se
ale
až
nutno
bylo
sestře.
mne
však
nikdy
jedno
S.
Simeone. ani
šera;
za
Sestra ostatní
víc
Ať
již
cítil
ji
papíru; trhat,
čím
čekal
se
okna
otce;
na
deštivý zda-li
ještě, pak
zvony
zdvojnásobila
silně;
trpěl
tím
jsem,
to
že
myslím, dál
střech
den
byl
Když
jsem
chodbou,
tohoto
jsem
lítost
když nerad
řadu
U
stále
skončit.
moje
množství
jsem
jsem
nechápal
ale
úzkou
dvoreček.
i
že
velice
celou
na
neuzřel.
pojednou
nevím:
jsem
uklouzl
oknem
svátku,
počal
proto
jsem
dobu
tak
vikýřky,
byla menší
na
závěj.
mi
oken,
okna
na
líbila.
schodišti,
Ty
padaly
uhození.
51
pak
resignace:
majetkem
onoho se
a
A
hluboký
nikdy
může-li
sněhová
tu
jistou
nějakého
pak
výstupky
věci
či
mým
via
na
se
nebe.
studna po
smutek
Přemýšlel
se
obstarávala
pak
nešťastným.
neučinily
umístěné
čtvercovým
ho
jsem
předvečer
byl
dceru
a
syna
ponechavše
smutný,
a
domu
vysoko
strach;
měsíců;
zatím
dobrý
měl
zakrátko
a
odešli,
vracela
a
kousek
jako
dlouhým,
stalo
jí
než
a
vždy
muka.
jak,
jsem
to
byly
a
nekonečně
dvorečka. se
uzavřený
špatně,
dokonce
jídlu,
vidět
bylo
mnoha
dny
duševní
bolest.
něco
byl
vyzváněly
jsem
mne
pak
dlouhé
se
kousky,
schodů,
šel
komůrce
dva
nevýslovný
kde
měšťáky:
dnem.
měly víc
Tmezi
dcera
voňavky,
na
střídavě
v
vojáci-dobrodruzí
kdež
Miláně,
v
synem
mne
k
mezi
jsem
mrazil
mne
mnou
kostelů
kniha.
nespatřil
často
může
jsem
nějaká
obývali,
dlouhé,
anebo
a
jsme
pode
jsem
mi
řekl
které
odstavci
na
campanil,
strávil
nevídal
postavil,
něco
mnou
se
můj,
náležel
naopak
továrny
Otec
vzaii
původ
ženou.
se
bolest
mi
jsem
samoten;
končila
zanechávajíc
svůj
obchod
sestrou
se
domečku
pokojíčky,
na
ani
jsem
se
nevčas;
zcela
život,
třetí
malé
rozprodat.
smutek
žil
a
rána,
z
právě
osobitý
let
usaditi
níž
z
otec
Můj
jeho
výnosu
z
padli
ani
byla
otec
můj
nábytku
neboť šest
tehdy časně
dva
tam
šlechty hor,
statkáři.
jež
živořil
Syn
vlastní,
plna,
zdatní
matky,
zamýšlel
většinu
a
středověké
jsou
mé
jsme
můj z
nájemníky Ty
starší
Jenže
začíná
odcházela
jež
let
zavřití
Bylo
potomky
matčině
domácnost.
oné
z
manželství.
prvního
A
Byla
dnešními
jejíž
asi
let.
Již
bílé
zvolna hezkou
počal
věcičky a
vážně,
chvilku
jsem
tančily níž, jsem
zásobu
svoji a
vířily
níže, se
tak
až
ve
na
bavil,
G. NA
SEGANTINI.
JAŘE.
MLÁDĚ
když
zdola
se
hlas
zuřivého
jsem
co
že
nelíbí;
odešel,
na
ráz
papíru, to
užil,
a
jsem
očima
do
jsem dívá
se
k
musil
býti
ba
neříkal,
příčinou Mezi
tím
jisté
se
a
původcem
radost téhle
spatřil
ruce,
ke
jsem
teď
jsem nebyl některá
dělalo
vědomí,
již
hnul
toho,
vystrkovali i
před
se
z
an
mně.
který
dokonce
lidé
tančící
protože
vzteku
podívali,
míry
ale
otvírala
se
dvorečka
aby
týž,
soudil
jeho
v
směrem
křičel;
odchodu,
do
s
dál
divadla
Tu
koštětem
vzhůru
chvilkou nic
konce.
se
chvíli
jsem
sledoval
člověka
To
Vylezl
toho
až
toho
na
a
lépe
záplavu
zásobu
Vánice
podívaná!
bych
okraj,
na
abych
nebylo
a
dvoreček.
zakryla
myslil
si,
svoji
vzduchem
rozprostřela
já
a
se
hra
moje
jsem
celou
upotřebil
Jaká
snad
mu
ještě
zvuku
podle
pospíšil
kousíčků
jsem
umlknul
když
a
že
málo.
se
strašlivý
Nerozuměl
protože
ale
nářečí;
zdálo,
mi
člověka.
povídá,
neznal
rozlehl
že
já.
okna
hlavy, mi
že
do
jsem
podívané.
52
(ÚHLOKRESBA).
SEGANTI . CHLÉVĚ. G.
53
V
G.
SEGANTINI.
PASTVĚ.
PO
jsem
Pojednou sevřenu
mezi
dvě
odměřeném
v
zemi
na
necítil na
ani,
své
mne
zuřivé
otočil
Později
jsem .
doma
mne
Trošku koutě
nevěděl
si
abych
Škraboška a
celou,
bál. pro
mne,
nazpět
do
ale
jakýsi
Povstal
tedy co
židli
mi
ku
hrdlo
dopadají Když
muže
zakončení
v
pozdvižen,
zděšen
a
toho
jej,
ano,
jak
zdlouhavě.
netekly
rukou
moje
na
jsem
do
kalhoty octnul
pak
se
té
že
míry,
koštětem, který
s
zvučného
hlavu
maje
a
jsem
upíraje až
výprasku,
pak
už
vícekrát
moji
jej;
Večer
nesmím
jsem
obdržel
ještě A
schody.
na
velký
pozornost tam
bylo tisíce
mohlo
to
domovník.
byl
také
druhý
od den
sebou.
s
škrabošky,
by
že
že
upoutal
snažil
bych na
bušilo; stolu,
ideálem:
tisíce
hadrů, ale
být,
nasadil v
ní
kufr,
docela
a
jsem
ženské
dně
na
stál
který
věcí:
různých
položil
jednom
v
pentle,
šaty,
množství
skořicových
ke
stranou
je
jsem
se
strach.
tyčinky mne
pádil vylezl
unavil,
uložil
na
živoucím
naň,
ke
na
rychle
okem.
Hned
dveřím: se
Nikdy a
škraboškám,
neměl
leč
ty
obličejem
stačilo.
54
myš
a
jsem
spustil
byly k
tak
si
moje víko víko:
a
a
jsem
ale o
se
představte
vzhlížeje
k
Rychle jsem
ji
skořicovými přicházel
na
zdvojnásobila si
jsem,
zamčeny.
veliká
příliš
se
zábavy,
nekřičel
velice
se
Hodil
pohrál
úzkost
velkou
hrůzo!
neviděl!
žádné
přepevně
oknu
které
zrcadlu:
bych
víc
jsem
Zvedl
ji
se,
a
ale
takovou,
poloviční; k
se
jsem
usadil
jsem
viděl
pouze
jsem
přeběhla
místo.
jich
postavil
to že
tím,
a
Komůrkou
jsem
na
nemysliti
se
byla
míti
přával
jednou
přiblížil ni!
si
jsem
skutku
která
tuto,
se
Arku v
neviděl:
podíval
jsem
v
jsem
si
jsem
dobře
a
již
jakou
živou,
jsem
brzy
zírala
nesmírně
vzala
jsem
mým
strhnul
podivný
jsem,
škraboška mi
že
kufru:
tyčinkami: mne
bývala
škrabošku
jsem
cítil,
zrovna
které
slz,
démonem
pak
co
uspokojen, tak
klíč
pomačkané
pomalovanou,
Velice
jsem
pás,
za
hrál.
nimi
s
nikoli
ještě
vyrozuměním, a
jsem,
plný
mi
tím
Otevřel
komůrky.
také
již
to
uchopen
odešel.
ale
plakal,
rukavice,
tyčinek;
tím
s
.
zamkla
jsem
naší
špinavé
.
a
prudce
spatřil jsem člověka,
dověděl,
se
rány,
pohrozil
hubuje
a
skřipci,
posici,
pálí,
oči
dodatek
sestry ráno
tělo
mne
rázem
se
normální
železa
ze
ve
důkladné
tempu
jak
jak
jako
nohy
zaujal
a
rukou
byl
můj ale
!
úžas:
srdíčko
Přišoupl
jsem
nebi zpíval
jsem,
SEGANTINI.
G.
ORÁNÍ.
Když jsem
jsem
se
ještě
stíny; Setrval
maje
tak
očí,
šramot:
zůstal
skořicovými
poznal
vzpamatoval,
ležely
Sestra
ji
škrabošky,
hodila
Nazítří
se
přece
druhý,
Po
pod
dvéře
dodržet.
jsem
výhradně dosti
po
konve,
mého
leskla
pohlédl
štětky
to a
radost
na
a
sestra
strach,
by
mne
otevřela
kufr,
která
škrabošku,
šramot si
hrající domů,
jsem
se
spal však
se
nezavírala. tam
by
zřetelný
určitý
pak
mi
hlavu
ale
dosti
vrátila
více
mne
dosud
uložila
věci,
dívala
svým
se
jitra,
a
dlouhém
učení, Pohled
barvy.
strachem,
víc
vraceje
chleba,
jsem
prostě
se
z
usazen
nákupu
malou
stát
že
dolů.
na
neobvyklé
tyto
radost
opět
oknem
kterouž
viděl na
nakázáním,
jsem
byl
ničeho
neházel
Jednoho
kalená
dnů
jsem
že
spatřil,
ocelovou
onen
pohled
přeskou nějakého
otvorů.
přísným
s
tu
pořádku: způsoben
byl
očních
z
otevřeny
mléka
nahnal,
do
způsobená
nesmím na
Den
dni
po
službu
jsem
schodech
a
novostí
věcí,
střídal,
se
v
jídla,
naučil
chodbě
vyvolal
jako
před
jeden
jako
pozůstávající
prokazovati
různé
mojí
strach
jsem slíbil,
schodiště
zásoby se
což
ven,
výstupku
skromné
věci
vyjít
duši
malé živé
pocházející
své
hrníčky, pohnutí; z
nezná-
nepochopitelného.
celé
pramálo.
a
z
strach
málo
vše
uvedla
by
jedním
Za
však
monotonní.
takřka sestře
takový
zůstaly
nedovedl
byla
mne
myši,
jsem
prosil,
a
spatřil
a
moje
se
měl
plakal
vyhubovala jsem
rychle
postel,
na
mi
který
která
pásu,
tím;
nepořádek,
kolem:
rozházeny
krku,
kolem
jí
se
když
a
okamžení
prvním
v
oči,
opět
sevřená;
tomu.
vstoupily
nebi,
ale
k
otec
kdy
pokoji
v
oživenou
a
více
síly
k
víc
rozeznávati
hlavu
otočil
ani
dnů,
jsem
pevně
temnou
vzpomínkách
nepohlížel
sevřená,
jsem
vůle
Přemohl
žízeň.
okem.
živým
ale
vrhl
ji,
maje
zdála
ani
těchto
jsem počal
Brzy
mi
se
vzpomínaje
Při
ovoce.
jsem velikou
však
jsem
nachýlil:
se
mimoděk
jsem
mne:
uzřela
rozsvítila,
Když
že
místnost
strachem,
a
mi
víčka
nehybný,
zavřel
vzbudila
Den
umdlením.
způsobil, I
žízní
kupoval
a
ale neměl
zpívati,
měl
opuštěným;
mlékem;
s
zmíraje
plakal.
zticha,
hrozně
se
zkusil
a
dřímal jsem
tyčinkami.
stole;
na
hrnci
sady
jsem
ostatní,
jsem
chvíli,
veřejnými
jsem
nad
vynikající
jež
hodnou
zeď
o
k
hlavu
dlouho
a
opřenu
jsem
otočil
potulkou
do
směrem
se
jsem
jsem
vodíval
slzy
otočil
a
cítil
zpívat,
přestal
ráno
Když
jsem pak
si
kladl
sestra
otázky:
odešla,
„K
vyšel
čemu
jsem
to
rychle
55
je? ven
Co se
se
s
tím
podívat,
bude
dít?"
postavil
se
A
jedl jsem
zvědavě
do
koutku
tu
a
natíraje
jsem
bílou
ji
skutečnost
dalo
Vida
dělal
houbou
konce
spokojen,
vání
počal
ale
psem;
člověk, oči
k
.
Vzpomínám
.
zvířaty
rozplývalo: těchto
na
neustálý
snil
zdech
a
venku
jsem
troškou na
zeleň,
všechny
návratem
komsi,
o
jenž
hrdinství;
Napoleon
do
zářivé
a
Francie
potůčky,
Konečně sešel k
dolů:
myšlénky čitkami.
tehdy,
když
myslím,
Když sevřelo
již
že se
a
nepatrné
nadějí,
tak
*)
mi
mráz
že
temná,
Úhelník
z
najdu že
pálené
hlíny
Míru, to
jako
S
tvary
touto
zmizela.
díval
jsem
se
byla
řeč
veliká
tam
hrdinu
o
tento
opustit
tam
se
žalost
jednalo
se
*),
vzpomínky
vykonal
tedy možno
toulávali
do
vrchy
malý
opět
na
A
ducha,
tam
zeleně,
na
oblohu,
jsem
sestru
ulici
tu
touto
odejiti
myšlénka
vypučely
„Tudy,
i
bránu
tu
pluky;
Francie".
mého
znova
piazza Castello.
po
piemontské
protože
byl
podobě
měl
nové
ní
z
třpytné
hory,
se
se
abych
noc
teď
jsem kde
cestu.
koše.
56
mne
skláněla
unaven,
bych
tou
jako
a
mohl
strávit mračna
směrem že
si,
sevřelo
prošel
moje
se
jakoby
zastavuje
byl
opíjely
stromy
chvílemi
poděsilo,
olovo;
kráčel
ty
též
se
vý-
pouze
vesnicí,
jsem
pozoruhodnou jednotlivost.
měrou
ale
Ohromná
se
napil;
žádnou
na
tomu
chleba
se
rázně
se
pole,
srdíčko
uštipuje
pak jsem
Vzpomínám
ta
vzdor
moje
a
nepamatuji se
slunce,
odejít,
pustil
a
cestu!
křídla;
předu
studánku,
chaloupku, rozeznat
ku
velikou
zářivé
sestře
k
blížící
blýskání;
byl
chleba
libry
na
to
světlo,
Nechal
půl
vpřed
a
neb
na
dluh
na
kráčel
pořád
Noc
lze
rozhodl.
bych
zádech.
v
že
však,
Bylo
se
a
uvedly
schodišti,
nějakou
nebylo
přes
se
vzal
pomyšlení
po
jsme
Oživila
jsem
pramének
obzoru
na
ku
důležitosti,
šel
když
vést
všechno
kráčel,
počínalo šeřit,
myslím
Francie,
se
scaldino
sousedek:
nějakých
do
přišed
a
zjevení.
francouzské
a
pozvedla
uhlídal
jsem
pozorovat
tou
jsem
dne
branou
vracely
nevolky
hovor
jsem
víc
pekaře.
rána
z
dně,
na
nemohl
a
můj
slunci.
ale
mne
ukázal,
myšlénky
pekaři
zadušení;
Nicméně
k
prošel
která
radostí,
mne
s
k
den
parný
k
ji
měla
moje
nějaké
Jednou
přál,
.
neopustila.
krásného
jsem
Castello,
piazza
lze
šel
víc
vzduch,
jednoho
.
Milána
radost,
.
zase
Takto
všechny
.
směšná;
si
všechny
a
a
a
malým
s
od
duchu;
tam
jsem
pískem
já
a
uhlím
víc
obrátil
fantastickými
zamiloval.
dny;
jsem
zaslechl
osobnosti,
jako
mém
v
se
jsem
komůrce
v
ten
.
který
zima,
smutné
schody.
na
z
zůstat
nechápal
jsem
oné
vítězné
cesta
které
volný
na
ta
mne
představy,
mi
vešly
I.;
.
své
zanikaly
pěšky
mne
pro
otec
ulici,
když
jméno
daleko
pryč,
branou
nic,
nastala
velkým
roztržit
veselá
si
jsem
dřevěným
žhavým
pusto;
jež
dlouho
jemným
s
předu
zase
scéna
sen,
pozoro-
znovuutvářelo
se
do-
zábradlí:
jsem
hemžící
se
potůčky
nucen
jsem
znova
odešel
na
to
Bylo
onu
touto
zbudoval
se
být
se
na
mlád
ještě
jsa
odejít
a
jsem
cestou
nemyslil
trávil
naděje
počínalo jsem
jsem
centimů
oblohy
avšak
snů,
zatím
ana
byl
vyvinula
svěžesti,
a
vidinách,
oblačné
vrátil
románu.
výstupek,
pravil,
bez
nepamatuji
nějakého
Znal
světla,
zamhouření
očí
čase
ku
překvapení
jsem
život,
průhledné
stínu
plná
byl
a
rozmanitý
seskupení
prérie,
několik
za
hlavičce
a
každém
podivných
schodů;
u
naplnil
jara
oknem
stupidně
zákoutí
azurové,
mojí
v
ta
zelené
výstupku
na
skvrnách
po
svět
malý
nostalgických
v
bez
tepla,
vytrácely; S
byly
Arku,
vše
to
a
téch
v
chvíli
velkému
jich
o
Pak
s
vozejčku
na
tím,
nimi
tělem
s
člověk
opíral
se
mému
k
a
tažený
buben,
jsem
voják
zeď
nějakém
dlouhého
podoben
hezkou
se
melancholického
a
to
rána
z
lidmi,
jsem
více,
rakouský
něm
velice
být
tam
jich
Následkem
rozdělanou
byl jednotnou
po
nebyl
dny
vybílení
po
hyzdit
který
zájmem;
první
na
na
sokl,
a
bylo
materiálem
vodou
uměle
počal
nebavila:
tím
ukončena;
hlinkou
směry,
nalézal:
dobu
by vším
ještě
živým
se
byl
tloukl a
jsem,
stropem
že
tady
most
mu
pod
dokonce
mne
že
všemi
zeď
hladil
krátkou
po
namáčel,
část
ta
červenou
odporem.
který
se
jsem objevil
jsem
v
zdál
se
nebyla
jakousi
věci;
měkce
věc
tušil
přiznat,
se
byl
zadumal
odkryl
kolébal
se
zdržovat
který
že
„spasimo",
to
nebylo
skvrny;
smutného
ze
zahrádka
moje
ale
znetvořenými
a
ale
otec,
si,
rukama,
jsem
sledoval
jsem
různé
se,
barvě
skutečným
se
vozejček,
psu;
beztvárné
jen
.
můj
ke
a
ně
té
ale
práce
s
bílou
musím
rozeznávati
nebyl
to
nebyl Němci
viděl
to
Ale
v
pouze
práce
neboť na
čas
štětkou
hrncích,
v
nazítří
a
ob
část
dlouhánskýma
as
ne,
Tuto
nich
v
dolů
a
jsem
jakém
v
zajímavějšího.
vynechávaje
skvrnám,
Díval
rozdělány
kterou
pohlížeje
jsem
nakloněným
zeď,
velikou
jenž
očekávání, již
nahoru
natřen.
těmto
uvykl
jsem
barvy
houbou,
o
barvou
ponurou
míře
daleko
čáry
velikou
a
ťukal
že
muž
dlouhý
konvi
v
různé něco
způsobit
se
té
muže,
tvořící.
šmouhy
barvou,
neodpovídala
schlazení.
to
dlouhého
spatřil
po
jsem noc, se
až
se
úmorném neustále
tuto
hnala
noc,
po
mi dni
ku
srdce
bylo
předu
která
byla
obloze
ajá
SEGANTI .
PASTVA.
GIOVAN I JARNÍ
57
G.
SEGANTINI.
ODPOČINEK.
f !
strachem
mezi
zápasil
nějakého nových
sil
silného
kmene,
mému
jak
jsem
až
bych
zatím
s
dovlékli koně
nimi mne
Přikrčil
jsem
mi
jsem být
Pamatuji
držel
bičem
se
za
udržet
do
nějakého
zrak
na
postavu
se,
že
následkem
do
se
když
který
bych
že
se
šlo
skorém
jsem
uklidnilo; pozorováni
si
byl mohl a
té
58
tak
světlo
nějaké
počátku
z
příkopu.
z
Rázem
jsem
se
že
že
je,
vyspat
že
též
si
ve
jdu,
dlouho,
jiti tak
teple.
v
kam
jsem,
nedostal;
sami
silnice
uprostřed
kdo
deštník,
musím To
jít
řkouce
vylezli
na
vůz,
!
přestal; tak
živ
pověsili,
předu
byla
jsem
mohu
tam
lucernu ku
rozeznat
co
pozvedl.
ohromný
ruce
úmyslem mým tam
se
nepamatuji
otevřeny;
oči".
v
nepomátli:
a
nějakého
mne
vytáhli
trochu
kolem.
držel
a
otázkami
že
se
sotva
bylo
Milána
z
něho,
jehož
mne
upřeného
a
klusu;
v
koše;
což
to
liják
a
starého,
staříkem,
tudy
rozhlédl
se
ale
mne
otevřít
chce
stařec
byl
mne
jsem
osuší,
vítr fičel
se
hodným
že
klusem
a
nich
a
oči
jakoby
a
oči,
nechat
možno
šklebí?
se
otevřít
jsem
promočen,
svíraly,
div
a
mne
jak
vozu,
z
ruce
mne
naložili
práskli,
namáhala
z
Pravili,
že
jsem
mne
jeden
jsem,
Francie.
vozíku,
jež
lucernu
Řekl
tam
že
zatřásl
a
poblíž
neboť
došel
bych
zastavil
silnice,
usnul,
někdo
až
chůzi,
chvilku
pokraj
na
mnou
nebylo
na
okamžitě
zkoušel
a
mi
vidíš,
hlas,
že
k
poháněl
alespoň
se
jsem
jsem,
že
mne
vysílen
jistě
ztuhlý
jsem,
rukou,
jemně
cítil
blízko,
mnou:
byla úplně temná, jež
se
z
se
dostal.
domů, k
hrubý
přede
do
přišel
kobylu,
upřel
jakýsi
vzali
sem
pobídli,
Cesta
cítil
jsem
ale
dělo,
celý
jsem
bych
Padl
spánku
děje;
mladší
mne
se
byl
nutila,
mne
dál
se
tak
se
stáli
mnohem Oba
co
První
únavou.
a
zvítězila.
obličeji
vyškubl
muži
druhý, stínu.
co
pravil
vzpamatoval, Dva
nevím
probudil,
nevěděl,
„Opravdu,
únava
a
dlouhotrvajícím
se
bylo
lucerny
a
po
jsem
Když
jsem
načerpal:
až
nic,
na
druhá
kdežto
obydlí,
tmou
před
lucerna
jakoby
obklopena,
párou všeho
všiml,
vidět
dobře
jsem si
hlavy,
osvětlovala
chabě
co
se
myslel,
měkce
se
jen
strany, že
zdola
mi
hubenou
šla
mlhou.
rozeznat a
rázem
nebude
osvětlené,
dalo, zdál
üblíženo. zdála
se
GIOVANNI
NÁVRAT.
SEGANTINI.
—
UHLOKRESBA.
59
G.
SEGANTINI.
DOMA.
poznenáhlu zvětšovat,
tato tělu
Byv mi i
usnul
jsem.
probuzen
viděl
a
zouvala
mladý
mezitím k se
při
muž, ze
šňůry tom
jsem mne
nad se
po
jen
na
stáhla
a
a
již
na
moje
donesla
mne
Muži
výslechu,
se
mírně
a
na
z
mne
kluk,
a
a
mi
polo
na
černé
jako
ji
říkají;
až
hrůza
navlékla
potom,
u
ohně,
rozvěsila
mísu
horké
rýžové
usadili
hovoříce.
60
se
též
u
z
na
tak
níž
ohně,
pak
moje
žena
a
byl
mokré s
načež
Žena
Sundala
prostydlé
jak jsem
starý
přistoupila
podívat".
se
polévky
stůl
kouřilo.
se
vytáhl;
moje
lidskému
přitloustlá
uprostřed stál
vody
z
náležela
aby
svlečen;
mísy,
by ji
hubený
vyhřátou
jak
mne
je
možno,
byla veliká:
velké
a
stoličku
navečeřeli
na
něho
nebylo
postýlce
místnost
pěkně
jméno
přede
zatím
již ani
byla promočena
košili
postavila
u
vzbudil,
se
nějaké
kolem:
se
která
suchou
na
jedli
voze,
že
zvětšovat,
ležím
jsem
košilku,
vyptávala
ruku
shltal.
ve
„Hleďte,
šňůrách,
podrobili
byli
ohništěm
mne
že
jsem,
Rozhlížel
co
řkouc:
mne
ohniště
ti
mne
mužům,
vzala
střevíc.
nesmírně
v
tělíčko;
košilce,
šaty
fizolemi, spolu
se
kolem kterou ženou
Pomaloučku a
která
kdysi
mne
až
tři
čtyři
vody.
setkali.
On
Šel
svrhl
plavala
zároveň,
zahlédl
jsem
od
odráželo to
na
čin
Doma
obklopovalo. jsem
mně,
u
večer
se
jimž
Osoby, políbila
a
den
uteku.
znova
mi
ti
je
nejsme
bohatí,
zítří
všechno, mi
splývaly
na
k
pravila a
na
mne
víc
vlasů
Ta
druhá,
se
než
na
aniž
V
den
kluk
člověk
snad
mi
žen
pokrývek. i
matka
vzala
do
otec
mne
Když stáli
oči,
nazítří mne
a
žena
mne
dovedou
nazpět
k
nazpět
sestře,
že
domů; hned
náručí ale
já
druhý
tě
že
má
dohromady".
spustila
se
kolem:
tento
za
bydlela
se
se
ze
nebylo
mne
„Když
poznámku:
stal
vlněných
myslivec,
Na-
se,
strany,
francouzského
synu
ten
prasat;
jinou
„Ten
obě
by
dívá
něj
podoben
my
Mnoho
opatrně
přebohatě
tam
jež
dívala:
se
učinila
oči,
ženě,
jiné
dopraví-li
byl
na
pláče.
zarudlé mne
se
to
zachránil:
mne
odměnou).
množstvím
do
že
mne
se
se
dlouhé
Pamatuji
ramena.
jasně,
že
aby
summy
jsem
nohama
později,
jež
dobře
skřivani:
dlouhýma se
slunce,
ně-
chtít.
mi
usnášeli,
s
to
budu
moje
které
vlasy,
měly
se
konečně
tady
že
budou
co
ostříhala
žena
divoké
jsem,
dali
vody.
bylo
zpívali
vody,
rozhlížel
háčkovala, A
ale
k
se
a
přikryli
rukama,
siro-
chceš
musíš
a
nebi
jsem
jisté
maminka z
proudila
lomí
kmotra.
člověk
do
voda
jak
do
vraziv
mé
„Tak
übohý
jestli
a
k
zapotřebí;
Slíbil
mít".
dělat
sebe,
u
zůstat,
opravdy
čemu
řekli:
slunce
tečku:
sebou
Vzhledem
vlády
dívám,
vyprávěl,
zkrátka
se
mnou
za
propocen, ně
na
se
se
vynořily
oslepilo:
mne
že
stalo,
ještě,
lávky
uprostřed
most;
mi
nádobou
nějakou
se
se
je
kterou
moje
azurovém
nějaký
a
mého
(dozvěděl
postele
jsem
mezi
se
tedy
podržíme
tedy
Pak
do
události
tyto
vyjádřil
a
zatvrzeíosti
do
jsem
mne.
protestoval
že
spatřili,
že
jsme
vidím
vlny,
oči
světlo
Na
rakouské
od
byl
bílé
zejména mlýnů.
tak
a
být
závodů,
jakýsi kamenný
pradleny
mlýna
ze
úzká,
mi
nějaké barvírně,
chtěje
vstříc,
způsobem
tím
příliš
se
různých
mohlo
k
pěšiny
z
nehodu,
vyprávěl
dne,
Jednoho
strany
červené
z
kdykoliv kolo
síly
minul
jsem byly
domu
vrhl
uložili
mne
že
pamatuji,
a
mu
probudil,
když
a
se
byla
zahrady.
našemu
most
přes
dostalo
si
k
lávka
prudké
naší
jako
němu;
čapka
viděl,
oči,
zdi
směrem
náhodou
srdnatý
tak
zrovna
ji
hnací
dlouze
Arkem
počínaje
historii,
a
vedla
která
druhé
s
široce
dojem.
lávku,
mi
břehu,
Moje
silný
co
svoji
celou
jiným
proti
se,
ozubené
otevřel
ohradní
ramenou
šel
který
jsem
mezi
užívalo
vody,
podél
křičí.
jim
zůstavila
dál
Pamatuji
velké
se
znova
bílé
pamatuji,
nesl
stále
a
blížiti
jsem
Když
dosáhl
šíleně
vyprávěl
přicházel
cestou
svojí
jim
dřevěnou
se
já,
mostem,
za
a
úzkou
než
by
mně
jehož
proudu.
silou;
vypouleny,
zraky
větší
jsem
ve
přes
proud,
jsem
do
mne
jež
já
a
že
se,
a
jsem
sehnul,
se
značnou
se
šel
něco
o
nabrati
mne
potkala
upravený
hošík
Jakýsi
rozvázal,
jazyk
pamatuji
roky,
dravý,
přes
i
rodiči;
svými
mi
se
je
krále".
mne
hlídač
ani
sedm
"
let ...
Všechny alpský
svět
fysické
tak
jej
obrazy i i
vyčerpal
život
obohacuje
jej
mohly
tam
symbol
jen k
jak
morální ,se
líčí
Segantiniho
to
stránky
se
jest,
když
realistické,
myšlénkami, zroditi
stránky
jež
se
připíná
přírodě.
Takovými
jsou
známá
pod jmény
Zlé
G.
jeho
plátna
matky, Nirván a, Víra tiší
SEGANTINI.
SIROTCI.
bol,
61
Láska
u
zřídla
dovedl
do
svého
filosofické
dva, A
jež
v
našeho
s
konečně
jedná
oba
zde
se
obraz
jeho
t.
a
d.
problémů, nám
se
kladené
jediný,
způsobu
ve
objasniti
záři
v
novotu
o
jeho
jeden
vyplývajíce
čárek,
koncepce díla,
druhého;
ze
výběru
jsou
diskusse.
nejhodnějšími
a
a
hloubky
tolik
uměleckého,
nejdůležitějšími
pouze
vzácné
myslitelem
jako
možno
jež
býti
tvoří
jsa
Segantini
morálního
poučení
vzato,
barvy,
tom
svých
kde
opět,
oči
dobou
pomocí
ukončená
vykládaly,
jako
ovládána
očima.
před
jeho
vidí
Praví
kolem
těsně třetí
sebe
jeho sujetů
dimense.
jevily,
slepce.
Průlom
těm,
nikoli
zdáti
největší
neb
sám.
to
Zélandu,
nešel
hledat,
nad
výšky vání
Alp
je
to
že
se
vrhne
létě
uvyklým
právě
nemožným.
nového, právě
to,
na
po
Podivte
se
Bayreuthu,
v
růžově:
„Ale
nebylo
co
však
zrovna
jiném
že
tím,
nikdy
mnozí
neb
jenž že
to
viděno.
jest
pravdě
v
nikomu
tím
ne-
dostává
tolik
vzduchu,
ani
Flander
jej
umělec
pakli
hor.
dvěma
a
tisíci
že
malo-
Protože,
pravili,
genia jest,
Hans
se
namaloval
Thoma tak
mráčky
zalíbilo
nevídaným,
metry
že
tvrdili,
Nepronesl-li
něčím
se
karakteristikou
vytýkal,
mu
A
měly
mudrci
naopak,
rozené
pravdivost
jich
jim
dotazováni.
byli
prostoru,
léčily
mohly
se
tisícem
důvtipní
Právě
však
mořem,
srázy
na
mezi
Pročpak?
viděno!
proto,
výše,
mění
dobu
že
obrazy
nesrozumitelným
býti to
prý
tady Segantiniho
se
Seine-et-Oise,
nad
nám
že
malované
dojmem;
Ony
kraje
měl
ohromeni
vyléčeni,
nedostávalo.
skutečnosti.
co
která
neznamenají
krajinám,
a
tom,
o
však
jest
byli
tímže
smyslu!
výšky
jeho
a
skutečně
vzduch
ospravedlňovaly,
pouhou správnost její
jakými
jim jistě
sledovaly
uvyklí,
jakoby
Byla
stačil
i
poučeni,
vysočin.
slova
se
komusi,
operaci
malbě
které
1889 zastavili
r.
krajiny,
a
se
mnohem
řečeno
dětství
k
morálním,
řemesla,
Tvorba
diváků
holandským
ve
logice:
nikdy
Alpách,
než
faktury,
a
svého
Paříži
v
mohl
savogninské
jich
právě
a
a
nebyl již
ještě
odpověď
v
že
vzduchu
dlouhou
dosud
nebylo
co
v
se
působily
alpských
perspektivě
proto
kraji
zužitkovávati
vyšším,
přemýšlel
svého
nejsou
plátny
vzduch
případů,
tříští,
v
v
rozhodl
se
podpíraly,
je
obráceny,
jasným,
metrů
vzduchové
o
a
1239
většině
ve
velikými
by
od
osoby
rub
řemesla
většina
hmatem
světla,
To
mít.
jen
barvy,
na
ovšem
tak,
se
způsobem
otázkám
podrobili
se
francouzským
jim
prostě
současně
on
mohla
ovzduší
totiž
vzduch
byl
mořem,
1896
nevídaně
mohly
jako
jest
něco
Očím,
čisté
a
skutečně
znalosti
Obvyklé
řídké
mohl
Inu!
se
venku,
usadiv
Wagnera.
u
jsme
kteří
a
tak
byl
Nescházelo-li
jej
a
aniž
gobelíny,
Na
však,
filosofie
a
tomu,
setkáváme
pak
přecpaných
Scházel
právě
k
kterou
na
formy
druhu?
pološeru
definitivně
k
se
theorie
určeny
narození,
světla
a
neznají
chvály.
mnoho-li
sálech
tomu
je
nové
zcela
pochybenými.
nesly
komposice,
dokud
nalézající;
se
vzduchu
kteří
že
od
svého
v
jiným
kde
(Gušom),
technické
pravdou,
slepcích
o
těch
v
předmět
napadlo,
zářící
všechny předměty,
Tyto
obrazy
všem
tak
obraz
tam
že
malichernostem
někdy
Alpy,
na
k
nikdy
faktura
impresionistický
nalézalo.
nikoli
i
Tento
nenalézá.
vynalézat
a
rozmluvy
Měl-li
více
připustiti,
Antonína.
jediným a
Prvním
čárkách?
v
první
Pojednou
Segantiniho impressionismu, když jsme
se
očima
před
něho
příkladně
i
Nelze
to
pokus
je
občas.
kombinace,
zájem
vlastně
vyhlídka
klíč k
očí.
i
Byl
chrámu
atelieru
Savognino
a
do
barvy
Svatého
u
tento
oknem
svém
pouze
s
v
místě.
tím
s
výstavou,
kontrolovat.
na
Alpy,
to
Jest
okamžitě podala
před
se
diktaturou
jeho
nebyly
a
je
se
filosofickým
přírodou,
před
díla
padá
kolem
se
Kůr
jistý
nepopíratelno.
Ve
padají
usazení
barev,
základním,
estheticky rozluštiti
který
kladení
způsob
proč zůstává
theoretické
co
jeho
rozkládání
Ale
zahlédne mu
byl
jest
viděl.
přemílati
pozoroval,
a
Počínaje
barvami.
bydlí,
šupiny
zkušeností,
datum
světla,
svůj
škole,
ve
toto
irisování
to
nadále
je
otevřel
byl
a
irisujícího
Segantini
nachází
tyto
datum,
malíř
alpský
když
rozkládanými
s
proudu
Brianza,
tento
ještě
své
nese
právě
v
zdají
celkem
body,
vlastně
jeho,
naší doby,
a
všech
ze
stanoviska
ty
tolik
právě
Avšak
novotu
o
má
pokusem
je
vložiti
zla,
umění. Odkud
v
díla
krásy.
co
Pramen
života,
se
mi
je
malovat!" Tato méně se
až Až
Nuže, v
speciální
speciální dotud
potud
menší
jako
dělo
stéblo
býti
takové
jasná
jej
křišťál,
jako
dále,
díky
této
jež
přivedla
technice,
k
k
Segantiniho
uskutečnění
jeho
zázraku,
ne-
který
nemožným.
případy
zračí
vzdáleností
žáru,
průhlednosti,
skalní
trávy,
přivedla
naznačování
se
vzácné
vráska
atmosféra,
technice,
zdál
vyjma
atmosféře
alpská
se
skláněné
k
mlhy, že
na
vytrácením
deště
nejmenší tu
samým
atd., detail
největší nohám
62
barvy
se
Alpy
pozorované
vrcholku,
vzdálenost diváka
a
s
ostrým
zjednodušováním z
nejmenší touže
Alp
jeví
trhlina
se
obyčejně
ledovce,
nepopiratelnou
severákem
kresby.
vějícím
nej'
přesností průsmyky.
ŽIVOTA.
SEGANTI . ZŘÍDLA U
GIOVAN I LÁSKA
63
Vidíte
detailování
postřehnouti
hledíte-li
v
sem
nemožnosti
vynechávali; budou
atmosféře.
alpského
všeho tohoto
i
sebe
při
neobyčejné
nechat
pletivo
samo
sobě
o
všechny
jím
vzdálenosti
viděno, a
nutně
konopné
plný
nikoli
bude
třeba,
to
tušit,
jeho k
jeví
rozkládající
skalní
zdánlivé
mhouření
jež
V co
svých
jednotný
ton;
ostatně
Díky
sama,
jednobarvosti
celé
vzdor
jich
své
jakoby hory,
jest celá
sekanině
buďtež
si
či
jakékoli zahalit tento
nost
všechna horstva
surovost
nám
se
Až
dotud
většího
vením
v
tomto
vyvolání
dojmu
vzduchu,
bez
nezříkaje
se
sto" vati
mimo
pochybže
se,
brutalita
za
oblasti
této
újmy
vzduchu
úkoru ani
liší
stav
v
Alpy,
nejvíce
každého
jiného
docílil
mocnosti
od
a
zejména
a
absolutní
které
často
toto
umění
v
za-
odbar-
pak
minutu
na
par a
barvě
atmosféry,
co
pomocí
množství
hloubky,
normální
„ča-
považo-
jelikož
ono
každé
jiné
okrsku,
každé
krajiny. jest
obtíže
atmosféra
sledují-li ním
vzduch
Segantini
nutno
jest
Nejvíce
z
v
cítit
zázrak
obrazech
překonané
zimy.
Alpská
krásných
slunných
dnů,
sněhovým
vánicím,
jest
problémů
nerozluštitelné.
64
ohro-
s
jakékoli
nejmenšího výparu. A
právě
jiné
SKIZZA.
druh
jest vši
že
měni-
a
přísná
bez
jeví
předmětů.
nepluje
SEGANTINI.
a
menšího
průhlednosti
G.
tento
stává
naznačován
či
věšených
[
tím,
hloubce.
na
ji
případě
A
nade
je-li
a
po
šířkou,
pevné,
a
ta
patrnou,
povrchu,
kresbě
jasné
určené
přírodou
košíkářství
a
je
stvol
zblízka
vždy
malby,
již
by
v
travin, provedený
z
podřízen
se
silhuetu.
svižností
mující
aniž
mohou
mnohobarevného vého pletiva
stačí
dřevě,
ve
která
tkané
způsob
pomůckou;
hor,
bude
hornatou
své
komplikace,
diktováno
jež
pak
zjednodušovalo,
celkového
mlhy,
luštěním
skutečnosti,
to
je
beze
díky
detailů,
zalesněná,
jednotnosti
to
i
leta
(ve
jelikož
skalnatá
rázem,
panoramata,
této
v
nemožnost
znamenitou
jako
čárek
nádavkem, ať
zjednodušené
massy,
on
hloubka
druhé
s
kostrbatost
to
něčeho
hmoždili
se
viditelných
se
co
jakoukoli,
nejkrajnější
naznačuje
illusi,
rozvine
byť
tom
při
mu
nahromadění
obrazů
struktura
libovůlí)
kostrbatost
je
nervositou
vyvolává
to
se
uvádí
obvyklých
jindy
ale
nalézá
dojem
již
i
absolutní
že,
se
byste
zjednodušování;
taková,
stává
je
vzduch
dosud
přírody,
konglomerátu, štětce
najde
aniž
dle
krátkozrakosti
být
detailů,
spoustu
zjednodušování
barvy
až
se
veškeré
perspektivě,
který
a
zahalenou,
takovéto
musí
takovou
ton.
pomocí
dovolující
jako
pozorování
plochy
z
nutnost
dojmu
tím
zdání
Ono
uznávaná k
faktura,
s
malíři
před
zřetelného
dojmu
pozadí
až
vedení
způsob
alpští
dogma
neznaje
zůstavuje
velmi
často
plátno,
na
odmocňujte
a
krajinu
naši
očí
dát
pravdivým
krajnosti
všichni
zaznamenávalo.
tkáně.
býti
zříte
Toeppfera,
vyleze
popředí
obdržíte
podkladu,
podání
nahodilou
do
strany jako
Jeho
jako
rovněž
horizontální
Toto od
to
Zkuste
Alp.
možno
Způsob podání,
spletitosti.
nitkové
zigzag)
Segantini,
následující:
toho
nesmí
en
Nuž
silnějším
zjednodušeně.
přímosti,
(Voyages zobrazení
iv
údolím,
obklopující.
dokonce
jedné
vzhůru
vás
< Zjednodušujte
s
Anebo
přesností
s
skalní
skuliny
očima.
mil
vrcholku,
detaily
prováděné
karakteru.
vašima
k
až
paty
nejmenší
deset
na
perspektivy
protikladu:
strany, vidět
stejně Není
vzdušné
pravidel
tam
hlavou
před
jako
pravdivého
pozadí
vaší
nalézáte,
určitě
od
perspektivě,
zrovna
se
a
pochybeny.
křišťálové
nad
se
'stejně
pozadí
Cestách
doklad
metrů
kde
bodu,
svislé
ve
nalézající
od
tvořících
tisíc
na
hvozdů,
jedle
hrotů
považovaných
Segantini
jej
ná-
jedza
rozluštil
SEGANTI . G.
65
SOUMRAK.
G.
SEGANTINI.
ZLÉ
MATKY.
nám
a
Paní
kouzlem.
jakoby
zdá
identický
mladíku,
svalů
energií
že
se,
prosící
milovník,
to
který
stává
se
ale
přesností kdy
samé.
To
to
je
vyjádřila
se
mužem,
mužnosti
čekající,
a
dobře
zvláštní
zcela
se
vědomím
a
velmi
Neera
násilný
všech
o
k
přiléhá
obrazům
štíhlost
elegantní není
obrazech
již
před
zimy:
formy
hradí
tichý
pokrok
vycvičenou vzdychající
a
totéž,
láska
jest
to
„Jest
se
přírodou
kterému
dobyvatel,
Savogninské periody,
vítězné
co
panování." bod
Druhý ato
k
jedině
kus
dáti
Vám
starého
dle
jenom
metrů,
několik dvou
neměl
setkává
se
opět
uprostřed
strašná
alpská
v
Alla
novati
pásku, by či
ještě
nutno
se
v
i
často neboť
vždycky
celé všude
zde
lhostejností,
svého
byl však
co
jest
Alpa
chaos,
vždy
to
je
na
bravu
tomto
zázračnou,
přítomný, zdrcující
si
co
uvědomil
se
komponuje
hýbe
a
umístí
obklopující ohromností,
66
ji
na
celou ať
jeho
v
svá
nekomponuje
si
skorém
k
svém scénu
do
celý
obraze
svého
sliby,
délky
než
přítomnosti skupinou
se
dětství
jeho
On
v
hraje
rozvinuje
jako
kompo-
nahodile
hrozbami,
se
tato
komponuje
bude
jak jest.
Alpě
život
způsobu,
on
jich
tak
stejné
ve
jakou
tomuto:
on
v
řeky své
popředích,
pozadí,
výšce
ve
nenaznačujíce
roli,
dle
se
skorém
břeh
drtící
Auguste-
komponovat,
je
proživ
přichází
rostliny, on
že
tomu,
mám-li
komponovati
komponovali
který
na
nutno
čar
zvýšený
muž,
k
ani
a
slově:
vše
nikdy
řekněme
jakmile
tisíce
již
Alpách
položenou
právě jakoby
jako
ráz,
nehledě
modelů
živé,
jest
..."
namáhajíce
pánové,
spoustě
ve
svislou,
malou
tito
v
že
velikou,
výřez
že
Patrno,
Normandii,
v
komponovati
člověka,
ale
popředí,
řečeno.
krajinou
vždy
o
Neboť
nahodilý
mrtvý
přenášel
prostě
tak
namáhají
se
výše.
jako
že
tomu,
Vám
kteří
malíři,
tentýž
dětství,
životě
vše
ti
k
onoho
vyjma
resultátů;
nejúžasnějších
„Vidíte, Alpa jest
říci:
předložití
vyhledaných,
dorozuměti
stanga;
chtěl
komponováním,
s
dospěl
bojem,
než
vše
zamýšlí
jeho oblíbených
příroda
jsa
ani
nějakou
Segantini,
dojmy
s
rozvíjel
a
On,
uprostřed.
docílil
je
je
dramatisovaných
vodorovných,
stromů
Tím
libovolně
často
Segantinim
jinak
pravdu,
před
stáli
dotud
jakoby
Důvod
rovině.
v
mořskou,
nich,
ž
docela Proč?
jakoby
hladinou
s
nemohu
pojem,
jako
před
nezpracovaně,
způsobu.
tak
ne
2000
výši
ní
o
Berthoud
Henri
zcela
až
namáhali
se
umdlen
který
Berthoud,
Alpy,
Alpy
který
posledku
Auguste-Henri plátno
malíři
kritický:
vyřízne
Jest nutno,
nepřátelstvím své
kilometry
tají
übírá
a
lidí
jak
zvířat,
i
obrazu,
kde
Poslední hrůznou. ani
ji
ními
okolnostmi
toho, tu
kdo
chce Ale
najde.
malbě
alpské,
Jest
nikdy
zjeví,
bod:
Nelze
tudíž ani
ji
tom
hledat.
pro
dnes,
kdy
hodláme
jest
nám
právě ať
koncepci
komposici
osob,
Byl
vánkem,
by
částečně
ještě
jeden
rozveseliti
nočními
jeden
údaj
pana
si
si
byla i
bod,
o
la
že
obrazotvorná
později
když a
stíny
němž
by
Sizeranne.
účty on
mraků," se
tak
fantasie
plní
proti
Vlastně
její
dne
nikdy
vůli.
nějaký
jako
v
plovoucími oné
versi
diskutovati,
část,
kterou
Alpy,
učiniti
ji
v
pozadí
Zůstal se
hodláme
zvláštza
umělec v
pro
něco
současné
vést
nesoucími
Zlé nutno
citovati,
G.
při se
matky. vyvrátit obsahuje
SEGANTINI.
ANDĚL
67
nor-
nesmiřitelně
nechal
tvary
tu
buď
volnost
Zjevná
obrazu ale
příliš
směšnou,
podmíněnou
Segantiniho
kterou
vlastním
přívětivou,
geniální
nečinil.
jakákoli,
vzduch
mělo
výjimku
každého
je
ony,
buď či
ji
motiv
jich
jevištěm.
za
Alpu
superioritě
o
I
zjednodušovati
jednoho
složití
konstatovati,
fantomy
de
že
Možná,
mimo
ani
rozzlobiti
ani
úloze
zdrobniti
jako,
komponovati
ji
směru
ve
stejně
k
plánu
moře
vždy
vévodit.
podati
trestem
pod
byla,
mu
ani
roli,
snažili
se
způsob,
nelze
atmosférickými,
krajinářem,
večerním
žádný
nemožno
vlastní
si
osamocení
dojem
kterémkoli
v
nepřímo,
něm
na
podružné
nelze
pokusy;
na
k
často
Alp
flottilla
podrobiti,
mu
či
mohou
popředí
v
netratí
se
Buďsi
Alp.
jichž nesmírnost
srázy,
Osoby
nikdy
přímo
celku,
v
nebe.
samých,
jich
celá
nesníží
se
tyto
realistickým a
se
malíři
ani
i
by
část
nesmírnosti
vždycky
předkloněné
výše
značnou
oproti
byť
do
vln,
menší
Alpy
ony,
mariny,
převlékati
ani
počasí.
to
elementem.
se
übírá
nepatrnosti jsou
vždy
nestrpí
Alpa
pozadí
v
jich
delikátní
česati,
málního
a
skalních
nahoře
jako
obrazu
v
činným
tam
hrdy
chtějí,
role,
jako
sujetem,
tak
dojem
jejich
místo,
oceán
hloubky
dechu,
veliké
býti
do
řetězů,
srázných
ŽIVOTA.
mnoho
Není
pravdy.
lířství
sloučil
takovou
„A
pravdivé
umístění.
„Předně vrcholky vždy
formě
ve
těchto
vysoko,
by
krajina
řadu
poli:
vln, to
jest
Cítíme,
že
ni
že
díla,
nížiny
Nemaluje
vlnitou
linií
země,
i
nemůže
c
na
de
(Revue
Anglického
a
l'Art
ancien
něm
o
dáti
menitě
vše
to
že
by
Návrat
vrcholem", dokonce
vydobytí „Bylo
ma-
modeme): mimo
alpské
které
jest
kolem
huety
unesou
samo
sebou,
čínaje
tímto
že
de
alespoň
a
slyšeli
1843,
ženevském
Meuron
pod
tento
byly
appel,
si
se
ony
by a
důkladným
mohl
názvy:
Alpy
některé
aniž
kde
pásmem,
rozvinují
hroty
prostor, ji
že
obrazy
prováděním
všímnouti
Troupeaux
p.
de
la
rady
Sizeranne
á
bergamasques dans v
velmi
la
plenit
.
.
diskusí. není
mohla
úplně
v
tom
a
výrazu.
tu
díle
zají-
oprav-
a
když
velkými končila
triptychu,
zemřel.
umění,
svého
díla
tvoří
která,
světů,
symbolism
docházejí
68
přímku
umělec
italské
MATKY. nism
by
o
celkem
nedokončeném
derní
dalo
definitivně
musey
dvou
před kterým
SEGANTINI.
Augu-
tohoto
a
avšak
všemi
galeriemi
ještě
neočekávaných
zázracnosti,
prošla
A
býti
Chronologie
vzestupnou
dové
Soir
a
studie
jak by
ustanovena, ono
po-
maleb
krásných
plnou
ještě
se
.
Segantiniho a
1-
musejích
skvostného
Jest vidět,
mavou
V
Berthouda
ste-Henry se
Calame-a
Alpes.
díle
si
Rozumí
Bernina
les
celém
výšek,
své
Toeppfera.
dvou
hmoOceán
jak
Arthura
Rudolfa
než
svislými
tíhou."
Rose
Mont
strže,
vodorovná
smělostí
svojí
rozdrtily
jehož
se
závratných
že
není
opustiti
řítí
a
očima
před
tak
okrskem,
opět
do
„stlačován
malebnější
více
týčí
se
zna-
Nelze
předcházejícími:
kleč
se
zde
nejsou
se
Ostatně
nutno
ještě
tím
bolestí),
jest
s
že
roste
najde
dá
a
triptychu.
tímto
značně
zá-
za
."
.
ostatním.
Calame-ův,
niveau,
vzduch,
myšlenku,
malíři
rokem,
neuchaftelském Alberta
nich
ještě
souhlasícími
poprsí
ozářených
Liverpoolu
zabývali
se
se
se
posílena
všem
originálnější,
vysokém
rozhledu;
pakli
a
přísné,
by
historik
Rambert,
perspektivy.
bránily
břehu,
s
tímto
nebyli
tam
posledním
z
vévodícím
výrazy
středním
(viz
díval
výtečná
Víra
chlípnic
ale
Alpy"
1843,
r.
Eugene
p.
tomto
rozsáhlé
by
od
pásmo V
nevyskytlo
aby
.
jest
v
Malíř
nezahřívá
ale
Příroda
Trest
malíři
„ostatní
Nad
výše.
pravil,
ní
as
viděný
píše
i
„isolovaným",
ne
osvětluje,
výšinu.
zjevující
a
ledovce.
vynořující
se
tu
tvořily
zoranému
jsou
hory,
na
hlav,
sněhu,
karakteristika
obraz
na
řada
jest
trochou
s
celková
a
jakož
to
moudrosti,
Segantiniho
u
že
téměř
než
sotva
jich
a
vrcholky
se
dosti
Vystoupil
se
nevidíme
jsou
Segantini
brázdami
nevystupuje
hlavy
to,
za
starců,
jakkoli
se
Toepffer
pustiny.
hlav
Alpini
A
že
mít
se
stařecké
země,
tvrditi,
myšlenkou,
se,
tami,
ve
řečeno,
vystoupit
a
by
jich
on
kde
a
V.
nejvyšší
rovnající
hor,
výšině,
na
horám;
Zobrazuje
paty.
holý,
a
týčí
se
komposice
vysočiny.
aby
odkud
Jejich
formě
ve
na
ale
špicí,
vrcholky
Jsme k
údolí,
vystoupil
klidný
tvořeny
Evropy.
připustit,
formě
jest
vzhlížení
podobno
rodné
předpovídal
zvedá
linie
schéma
upřímně
jeho
údolí
od
Pascoli
na
jsou
zbrázděných
a
šmahem
dovoleno
Jeho
hor
isolovanou
horizont
nimi
před
malby
ovládána
Mohlo
kteréž,
do
více
účelem
hory
holých
aplikovat
tvrdit,
G.
et
pojem
údolí,
v
atmosféru.
stlačujíce
se
malbě
jich
při
se
horizont,
účelem
Za
vrcholků
za
usadili
prohlubujíce
hroudy
pastvišť.
sluncem,
Nelze
kde
úrovni
v
do
malují-li
moře.
pole,
hor
ucpávající
nebi,
nebyla
roviny.
zimním
a
tohoto
malíři
zvyklostí.
jako
jsme
nesestupuje
hybem
k
aneb
A,
od
pouze
Ostatní
pyramidálně
odvrátil
za
novost
a
následující
píše
Rusk
historik
když
chybou,
nesprávným,
s
síla
jest
naší
samé".
ně
do
konečně
Mo-
impresio-
celého
světa
nejvyššího H.
SEGANTI . ALPÁCH. V
GIOVAN I JARO
69
G.
SEGANTINI.
POLEDNE.
Péci
a
nákladem
spolku
„MÁNES."
-
Zodp.
Reprodukce
redaktor
fotozinkografie
JAN
KOTĚRA.
„UNIE-VILÍM"
-
v
Tiskem Praze.
Dra
ED.
GRÉGRA
v
Praze.
