A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SIŘEJOVICE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SIŘEJOVICE VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SIŘEJOVICE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY ZÁKONA Č. 183/206 SB., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU (STAVEBNÍ ZÁKON)

ZPRACOVATEL

ZPRACOVATEL, ODPOVĚDNÝ ŘEŠITEL: ING. JAN DŘEVÍKOVSKÝ autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osvědčení odborné způsobilosti č.j.2556/381/OPV/93 prodloužení autorizace č.j.: 47644/ENV/06 Městské sady 666 284 01 Kutná Hora Tel.: 322 320 541 e-mail: [email protected]

PODPIS ZPRACOVATELE:

DATUM ZPRACOVÁNÍ: LISTOPAD 2010

Stránka 1 z 43

OBSAH ÚDAJE O PŘEDKLADATELI

4

1 ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

5

2 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE 9 3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY 22 4 SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNÉ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

25

5 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

26

6 POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ 36 7 POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 37 8 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ 38 9 NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 38 10

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

40

11

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI

41

POUŽITÁ LITERATURA

42

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Změnou č. 1 Územního plánu vymezené zastavitelné plochy........................... 7 Tabulka č. 2: Koncepční dokumenty na vnitrostátní úrovni a relevantní SEA cíle .................10 Tabulka č. 3: Zhodnocení vztahu SEA cílů a návrhu Změny č. 1 územního plánu Siřejovice .....................................................................................................................................12 Tabulka č. 4: Klimatické charakteristiky teplé oblasti dle Quitta ...........................................13 Tabulka č. 5: Imisní pozadí NO2 - Oxid dusičitý [µg/m-3] .......................................................14 Tabulka č. 6: Imisní pozad PM10 - Suspendované částice [µg/m-3] ......................................14 Tabulka č. 7: Tab. I Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) ..............14 Tabulka č. 8: Tab. III Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) ..........................................................................................................................15 Tabulka č. 9: Intenzity dopravy na hlavních komunikacích – počet vozidel za 24 hod (2005) .....................................................................................................................................15 Tabulka č. 10: Seznam nemovitých památek Národního památkového ústavu v obci Siřejovice ......................................................................................................................21 Stránka 2 z 43

Tabulka č. 11: Prokázané nepříznivé účinky hlukové zátěže – den (LAeq, 6–22 h) ..............23 Tabulka č. 12: Prokázané nepříznivé účinky hlukové zátěže – noc (LAeq, 22–6 h) ..............23 Tabulka č. 13: Naměřené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ......................................24 Tabulka č. 14: Referenční soubor kritérií pro porovnání variant ...........................................27 Tabulka č. 15: Souhrnné porovnání varianty 0 a A ...............................................................29 Tabulka č. 16: Popis vlivů na ovzduší dle jednotlivých rozvojových lokalit ............................30 Tabulka č. 17: Popis vlivů na kvalitu vod dle jednotlivých rozvojových lokalit ........................30 Tabulka č. 18: Popis vlivů na půdy dle jednotlivých rozvojových lokalit .................................31 Tabulka č. 19: Popis vlivů na přírodu a krajinu dle jednotlivých rozvojových lokalit ...............32 Tabulka č. 20: Popis vlivů na krajinný ráz dle jednotlivých rozvojových lokalit ......................32 Seznam obrázků Obrázek č. 1: Vymezení zájmového území v širším okolí (mapa bez měřítka)....................... 6 Obrázek č. 2: Znázornění sčítaných úseků ...........................................................................15 Obrázek č. 3: Výřez základní vodohospodářské mapy 0243 Litoměřice (obrázek bez měřítka) .....................................................................................................................................16 Obrázek č. 4: Mapa potenciální přirozené vegetace .............................................................18 Obrázek č. 5: Hluk z dopravy na nové silnici č. 247 dle Změny č. 1 (výpočet Hluk+ pro den) .....................................................................................................................................34 Obrázek č. 6: Hluk z dopravy na nové silnici č. 247 dle Změny č. 1 (výpočet Hluk+ pro noc)35

Stránka 3 z 43

ÚDAJE O PŘEDKLADATELI 1. POŘIZOVATEL ÚPD Městský úřad Lovosice, odbor stavebního úřadu a územního plánování, úřad územního plánování 2. OBJEDNATEL Obec Siřejovice 410 02 Lovosice 2

4. PROJEKTANT AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 Živnostenský rejstřík č.ŽO/011801/92 Zák IČO: 14 938 634 DIČ: 006-380519/032

Stránka 4 z 43

ÚVOD Posouzení vlivů změny č. 1 územního plánu obce Siřejovice na udržitelný rozvoj území (dále jen „vyhodnocení“) je provedeno v rozsahu a s obsahem podle přílohy zákona č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 68/2007 Sb. (dále jen „stavební zákon“). „Vyhodnocení“ je součástí odůvodnění ÚP“ (§ 53 odst. 5 stavebního zákona). Členění odůvodnění vychází z Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci. Krajský úřad Ústeckého kraje ve stanovisku ke Zprávě o uplatňování územního plánu Siřejovice – změna č. 1 ze dne 5. 10. 2010 (2780/ZPZ/2010/SEA) se z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) vyjádřil následovně (cit.): „Z posouzení obsahu Zprávy o uplatňování územního plánu a na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona provedl zdejší odbor jako příslušný orgán podle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) zjišťovací řízení podle § 10i odst. 3 s následujícím závěrem: „změnu č. 1 územního plánu Siřejovice“ je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí Zpráva o uplatňování územního plánu – změna č. 1 se týká návrhu obchvatu silnice II/247, změnou stávajícího využití pozemku p.č. 419/1 z chmelnice na ornou půdu, návrhu lokálního biocentra, vypuštění návrhu plochy výroby a skladů VP 01 a zakreslení území jako plochy stávající ZPF. Zpráva o uplatňování územního plánu stanoví rámec pro umístění záměrů podléhajících posouzení a po jeho důkladném prostudování byla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). Zpráva o uplatňování územního plánu předpokládá umístění záměrů, které mohou způsobit výrazně negativní zásah do životního prostředí, ovlivnění krajinného rázu, ekologické stability území a udržitelného rozvoje území. Vyhodnocení vlivů je třeba zpracovat v rozsahu přílohy stavebního zákona. Zpracovatel se zaměří na vlivy záměrů na poměry dotčené oblasti s ohledem na možnost celkového negativního ovlivnění složek životního prostředí: • návrh obchvatu silnice II/247 západně od obce, včetně souvisejících ploch izolační zeleně Vzhledem k jedno variantnímu řešení záměrů, které podléhají posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí, je nutné zdejšímu úřadu předložit dokumentaci Vyhodnocení vlivů na životní prostředí k návrhu změny č. 1 územního plánu Siřejovice.“ VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Obec: Siřejovice (ID obce: 14783, ZÚJ: 565598) Katastrální výměra: 616 ha Katastrální území: Siřejovice Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Lovosice Správní obvod obce s rozšířenou působností: Lovosice Okres: Litoměřice Kraj: Ústecký (NUTS CZ 042) Zájmové území je vymezeno plochou katastru obce Siřejovice.

Stránka 5 z 43

Obrázek č. 1: Vymezení zájmového území v širším okolí (mapa bez měřítka)

Obec Siřejovice má územní plán vydaný 21.11.2007 . Zastupitelstvo obce rozhodlo o pořízení změny č.1 územního plánu (ÚP) Siřejovice. Důvodem pořízení změny č. 1 ÚP je zejména záměr na výstavbu obchvatu obce z důvodu vysoké zátěže obce tranzitní dopravou, především provozem nákladních vozidel související s provozem skládky odpadů provozované Sdružením obcí pro nakládání s odpady (SONO). Zároveň s řešením obchvatu obce je řešena též doprovodná a izolační zeleň. Dále je součástí ve Změny č.1 návrh nového lokálního biocentra na východním okraji obce, vypuštění návrhu plochy výroby a skladů na západním okraji obce a změna stávajícího využití u pozemku p.č. 419/1 z chmelnic na ornou půdu. Změnou č.1 dojde k částečně změně urbanistické struktury obce s cílem zkvalitnit životní prostředí ve vlastním sídle. Nejpodstatnější vliv na zlepšení životního prostředí v sídle bude mít návrh přeložky silnice II/247 (plocha Z1), která nevhodným vedením nepřiměřeně zatěžuje obytnou zástavbu v sídle. V souvislosti s touto změnou dopravního řešení dojde ke zrušení původního záměru na nedostatečné a pouze částečné řešení současné dopravní situace prostřednictvím návrhů účelových komunikaci. Návrh Změny č.1 ÚP byl zpracován v souladu se Zprávou o uplatňování územního plánu Siřejovice včetně pokynů pro zpracování návrhu Změny č.1, která byla schválena zastupitelstvem obce dne 10.11.2010. Nad rámec projednané zprávy o uplatňování územního plánu, bylo po dohodě s určeným zastupitelem, navrženo rozšíření lokální biocentrum LBC16 (plocha Z9 na severním okraji řešeného území). ŘEŠENÉ LOKALITY (POŽADAVKY)

Stránka 6 z 43

Tabulka č. 1: Změnou č. 1 Územního plánu vymezené zastavitelné plochy Označení Označení plochy ve plochy Změně č.1 v platném ÚP Z1 TI 03 (část)

Navržené využití plochy ve Změně č.1 Silnice II. třídy

Z2

-

Chmelnice

Z3

S 01 (část)

Lokální biocentrum

Z4

VP 01

Zemědělský půdní fond – orná půda

Z5

-

Doprovodná a liniová zeleň

Z6

TI 03 (část)


Z7

-


Z8

-


Z9

-

Lokální biocentrum

Využití plochy v platném ÚP

Poznámka

Zemědělský půdní fond – orná půda Plocha pro sport a rekreaci Zemědělský půdní fond – orná půda

Nový návrh Oprava stávajícího využití Změna navrženého způsobu využití území Zrušení návrhu využití území

Plocha výroby a skladů Silnice II. třídy Zemědělský půdní fond – orná půda Zemědělský půdní fond – orná půda Účelová komunikace Zemědělský půdní fond – orná půda účelové komunikace chmelnice Silnice II. třídy Zemědělský půdní fond – orná půda Zemědělský půdní fond – orná půda

Nový návrh

Nový návrh

Nový návrh

Nový návrh Nový návrh

Plocha Z1 - řeší návrh přeložky silnice II. třídy. Tato plocha je navržena z důvodu nadměrné zátěže průjezdní dopravou sídla Siřejovice, což bylo prokázáno i měřením hluku v území. Centrum obce je zatěžována zejména průjezdní dopravou nákladních vozidel směřujících na skládku odpadů SONO k. ú. Želechovice a Úpohlavy. Tato skutečnost je zároveň uvedena i jako slabá stránka ve SWOT analýze ÚAP ORP Lovosice. Trasa přeložky silnice je navržena západně od zastavěného území obce směrem ke skládce tak, aby byly omezeny negativní důsledky ze stále se zvyšující zátěže z dopravy, směřující do prostoru skládky, na obec Siřejovice. Plocha Z2 - řeší opravu využití pozemku p.č. 419/1 na skutečný stav, tj. z chmelnice na ornou půdu. Plocha Z3 - řeší návrh lokálního biocentra označeného jako LBC 21. Nové lokální biocentrum je umístěno na východním okraji zastavěného území sídla v místě, kde schválený územní plán lokalizuje plochu pro sport S 01. Návrhem LBC 21 se plocha S 01 ve Změně č.1 ruší. Stávající sportovní plocha v těsném sousedství je vyhovující a odpovídá potřebám obce. Plocha Z4 - řeší zrušení návrhu plochy výroby a skladů VP 01 a zakreslení plochy dle stávajícího využití, tj. jako zemědělský půdní fond - orná půda. V souvislosti s návrhem přeložky silnice II/247 a s doplněním četných ploch zeleně dojde k zařazení sídla Siřejovice mezi sídla plnící převážně obytnou funkci kvalitního bydlení v klidovém a hodnotném přírodním prostředí. Plochy Z5, Z6, Z7 a Z8 - řeší návrh doprovodné a izolační zeleně podél navržené přeložky silnice II/247. Tyto návrhy sledují vytvoření ochranné zeleně podél trasy přeložky. S ohledem na to, že se řešené území nachází ve velmi intenzivně obhospodařované zemědělské krajině, vytvoří tyto pásy liniové zeleně přírodě blízký prvek, který bude doplňovat a podporovat navrženou strukturu ÚSES. Jako součást těchto ploch zeleně zle umisťovat i hospodářské sjezdy na okolní pozemky ZPF. Plocha Z9 - řeší návrh rozšíření stávajícího lokálního biocentra LBC 16 "Prachárna". Změnou č.1 dojde k rozšíření tohoto biocentra jižním směrem, čímž se zlepší hodnota přírodního prostředí v severní části obce. Stránka 7 z 43

Změna č.1 mění zásadně koncepci uspořádání dopravy v řešeném území. Západně od obce je navržena kompletní přeložka silnice II/247. V důsledku této změny dojde i ke zrušení návrhů účelových komunikací TI 03, které měly dle původního územního plánu nahradit přeložku silnice II. třídy a převést průjezdní dopravu na skládku SONO mimo průjezd po komunikaci v centru obce. Koncepce technické infrastruktury se vzhledem k charakteru ploch řešených změnou č.1 nemění a zůstává v platnosti dle platného územního plánu. Změna č.1 mění koncepci uspořádání krajiny zejména návrhem doprovodné a liniové zeleně podél obchvatu silnice II/246 (plochy Z5, Z6, Z7 a Z8). Tato izolační zeleň oddělí vizuálně i prakticky navrženou přeložku silnice od stávajícího sídla. Jako součást těchto ploch zeleně zle umisťovat i hospodářské sjezdy na okolní pozemky ZPF. Z hlediska územního systému ekologické stability navrhuje Změna č.1 nové lokální biocentrum č.21 (plocha Z3) na východním okraji obce. Do systému vymezeného platným ÚP bude začleněn lokálním biokoridorem LBK „d“. Druhou úpravou prvku ÚSES je rozšíření lokálního biocentra LBC 16 (plocha Z9) na severu správního území obce. Změna č.1 ponechává pro všechny plochy podmínky využití stanovené platným územím plánem.

Stránka 8 z 43

1

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI 1.1

1.1.1

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÉ NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Cíle územního plánování

Cíle územního plánování formuluje zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů: § 18 Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. (6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Pro výběr cílů ochrany životního prostředí jsou relevantní cíle ochrany hodnot a ochrana nezastavěného území a nezastavitelných pozemků.

1.1.2

Právo na příznivé životní prostředí

Součásti ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod. V článku 35 je definováno právo na příznivé životní prostředí: Článek 35 Listiny základních práv a svobod (1) Každý má právo na příznivé životní prostředí. (2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. (3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

Primárními cíli odvozenými z Listiny základních práv a svobod jsou: - dosažení příznivého životního prostředí,

Stránka 9 z 43

-

zajištění, aby životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nebyly ohrožovány a poškozovány nad míru stanovenou zákonem.

Práv, uvedených v článku 35, se lze domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Z toho je zřejmé, že cílové hodnoty pro „příznivé životní prostředí“ jsou stanoveny jednotlivými (složkovými) právními předpisy. Cíle nad rámec právních požadavků jsou formulovány v koncepčních dokumentech na národní (celostátní) úrovni. V základní rovině se tedy jedná o dokumenty nabízející řešení identifikovaných problémů, přičemž hlavním cílem „koncepcí“ (v oblasti ochrany životního prostředí) je dosažení příznivého životního prostředí. 1.1.3

Koncepční dokumenty ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje

Základní koncepční dokumenty jsou pro některé oblasti ochrany životního prostředí zpracovány na národní úrovni. Národní „koncepce“ jsou dále promítnuty v koncepcích na regionální úrovni, kde jsou cíle a opatření podrobněji specifikovány a mají užší vazbu k území. Níže je provedeno vyhodnocení shody cílů SEA (formulovaných na základě národních a regionálních koncepčních materiálů) a cílů územního plánu. Cíle SEA jsou vybrány na základě relevantnosti z hlediska vazeb na proces územního plánování a na využití území, to znamená, že tyto cíle mají možný územní průmět. Jinými slovy: je posouzena vazba cílů SEA (cílů ochrany životního prostředí, vč. ochrany zdraví) na cíle ÚP, tj. do jaké míry předkládané požadavky na územní plán jsou konzistentní s cíli stanovenými na národní a regionální úrovni a směřují k jejich naplňování. (pozn.: cíle s územní vazbou, tj. cíle, které lze realizovat pouze ve spojení s určitým funkčním využitím území (např. realizace ÚSES) nelze již z podstaty těchto cílů naplnit jinak, než skrze jejich zahrnutí do územních plánů). Vrcholovou koncepcí v oblasti ochrany životního prostředí je Státní politika životního prostředí. Na ní navazují další „celostátní“ koncepce. Vybrané koncepce na národní úrovni mající vztah k životnímu prostředí a veřejnému zdraví řazeno abecedně): Tabulka č. 2: Koncepční dokumenty na vnitrostátní úrovni a relevantní SEA cíle

Dokument na národní úrovni (celorepublikové) Ochrana klimatu Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR, 2004 pozn.: nová Politika ochrany klimatu v ČR bude (pravděpodobně) publikována v roce 2010

Odpovídající dokument na regionální úrovni (krajské) -

Relevantní cíle SEA

- zalesňování hospodářsky nevyužívaných zemědělských ploch - opatření v dopravě (podpora železniční dopravy, budování infrastruktury pro rozvoj nemotorizovaných druhu dopravy, podpora veřejné osobní dopravy), např. hustá síť oddělených cyklostezek Ochrana zdraví obyvatel (vč. ochrany prostřednictvím ochrany ovzduší a snižování hluku) Akční plán zdraví a životního Snižovat vliv dopravy na prostředí České republiky životní prostředí a zdraví obyvatel Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století Integrovaný národní program Program zlepšení kvality Odklonění tranzitní dopravy snižování emisí ČR ovzduší Ústeckého kraje mimo oblasti obytné

Stránka 10 z 43

(+Program snižování emisí Ústeckého kraje)

Státní politika životního prostředí

Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace Ústeckého kraje

Ochrana přírody a krajiny Státní program ochrany přírody a krajiny

-


-

Ochrana zdrojů vč. ochrany půdy Koncepce odpadového hospodářství Plán odpadového hospodářství ČR Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů

Zlepšování podmínek pro existenci chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Funkční ÚSES jako základ ekologické stability krajiny. Prostupná krajina pro biotu a člověka. Obnova a revitalizace vodních biotopů a mokřadů

Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje (POH) Územně energetická koncepce Ústeckého kraje

Státní surovinová politika

Surovinová politika Ústeckého kraje


-

Strategie MŽP k problematice brownfields

Vyhledávací studie lokalizace brownfields na území Ústeckého kraje Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje

Strategie udržitelného rozvoje ĆR

zástavby Podpora cyklistické dopravy Výsadby izolační zeleně u komunikací a dalších zdrojů prašnosti Snižování prašnosti v území vegetačními úpravami Rozvoj environmentálně příznivé energetické infrastruktury Snížení počtu osob zasažených nadlimitním hlukem

Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností Snižování spotřeby energií, upřednostnění ekologicky příznivé energetické infrastruktury Ochrana ložisek nerostných surovin a jejich hospodárné využívání Chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území Přednostní využití brownfields před výstavbou na „zelené louce“ Snížit podíl rozlohy nově zastavovaných ploch za rok z celkové rozlohy zastavitelného území na území Ústeckého kraje do r. 2020

Národní koncepce jsou promítnuty v koncepcích na regionální úrovni, kde jsou v některých případech podrobněji specifikovány cíle a opatření a mají konkrétnější vazbu k území. Z výše uvedeného přehledu byly vybrány a dále porovnány s cíli Změny č. 1 ÚP Siřejovice níže uvedené SEA cíle. Uvedeny jsou pouze cíle, které mohou mít výraznější vazby na proces územního plánování a na změny využití území, tzn. cíle s územním průmětem vzhledem cílům posuzované změny č. 1 ÚP Siřejovice. U těchto koncepcí je posouzena vazba na ÚPD, tj. do jaké míry předkládané požadavky na Změnu č. 1 ÚP Siřejovice mohou ovlivnit naplňování stanovených cílů. Stránka 11 z 43

Tabulka č. 3: Zhodnocení vztahu SEA cílů a návrhu Změny č. 1 územního plánu Siřejovice

SEA cíl • Ochrana půdy před novými zábory • Snižování vlivu dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel • Odklonění tranzitní dopravy mimo oblasti obytné • Snižování prašnosti v území vegetačními úpravami • Ochrana přírody a krajiny, zejm. zlepšování podmínek pro existenci chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. • Funkční ÚSES jako základ ekologické stability krajiny. • Snížit podíl rozlohy nově zastavovaných ploch za rok z celkové rozlohy zastavitelného území na území Ústeckého kraje do r. 2020

1.1.4

Zhodnocení vztahu ÚPD* VZTAH NEGATIVNÍ Zábory zemědělské půdy jsou v rozporu s cíly ochrany životního prostředí a strategií udržitelného rozvoje. VZTAH POZITIVNÍ Návrhem Změny č. 1 ÚP Siřejovice, je řešení obchvatu obce a tím odvedení tranzitní dopravy mimo zastavěné území a tímto dán předpoklad ke snížení akustického zatížení a imisního zatížení ovzduší v zastavěném území obce. VZTAH POZITIVNÍ Návrhem Změny č. 1 ÚP Siřejovice, je řešen pás doprovodné a izolační zeleně podél silničního obchvatu. VZTAH POZITIVNÍ Součástí změny územního plánu je vymezení prvků ÚSES, což je základní předpoklad jeho realizace a zvýšení ekologické stability území.

VZTAH POZITIVNÍ Změna č. 1 ÚP Siřejovice ruší zastavitelnou plochu výroby a skladů a tuto plochu ponechává funkci ZPF.

Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a Politikou územního rozvoje

Pro území řešené Změnou č.1 platí vyšší stupeň územně plánovací dokumentace ÚPVÚC okresu Litoměřice schválený a upravený 1.1.2007 dle §187, odst.7 zákona č.183/2006Sb., v platném znění. Z tohoto ÚPVÚC vyplývá pro Změnu č.1 požadavek na respektování nadmístních sítí dopravní a technické infrastruktury. Změna č.1 je s touto územně plánovací dokumentací v souladu. Zásady územního rozvoje ústeckého kraje jsou v současné době v procesu Veřejného projednávání dle §52 Zákona č.183/2006Sb.

Stránka 12 z 43

2

ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

2.1

OVZDUŠÍ

2.1.1

Klimatické charakteristiky

Klima je výslednicí dlouhodobého působení radiačních poměrů, všeobecné cirkulace atmosféry, vlastností podkladu (nadmořská výška, tvar terénu, jeho sklon a orientace, schopnost pohlcovat a odrážet sluneční záření) a lidských zásahů. Klimatické klasifikace souhrnně vyjadřují klimatické poměry s přihlédnutím k vzájemným vazbám mezi jednotlivými meteorologickými prvky, případně k převládajícím typům atmosférické cirkulace. Klasifikací je velké množství a jejich konstrukce záleží na účelu použití. Dle Quitta leží obec Siřejovice v teplé oblasti T2, která se vyznačuje se dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím a teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou. Tabulka č. 4: Klimatické charakteristiky teplé oblasti dle Quitta

T2 Počet letních dnů (tmax > 25°C)

50 - 60

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více

160 - 170

Počet mrazových dnů (ve 2 m nad zemí tmin < -0,1°C)

100 - 110

Počet ledových dnů (ve 2 m nad zemí tmax < -0,1°C)

30 - 40

Průměrná teplota v lednu

-2 - - 3

Průměrná teplota v červenci

18 - 19

Průměrná teplota v dubnu

8-9

Průměrná teplota v říjnu

7-9

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

90 - 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350 - 400

Srážkový úhrn v zimním období

200 - 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

40 – 50

Počet dnů zamračených

120 – 140

Počet dnů jasných

40 - 50

2.1.2

Kvalita ovzduší

Kvalita ovzduší je jedním z nejdůležitějších ukazatelů celkového stavu životního prostředí. Podle nedávno zveřejněné studie (Kunzli, N. a kol.) je zhruba 6 % všech úmrtí ve vyspělých průmyslových státech (studie vycházela z dat v Rakousku, Švýcarsku a Francii) zapříčiněno znečištěným ovzduším. Zhruba polovina těchto úmrtí je způsobována výfukovými plyny z automobilů Kvalitu ovzduší v zájmovém území lze přibližně posoudit z dat naměřených na měřících stanicích: ČHMÚ Doksany (cca 7 km JV od Siřejovic) a ZÚ Lovosice (cca 4 km S od Siřejovic). Data jsou za rok 2009.

Stránka 13 z 43

Tabulka č. 5: Imisní pozadí NO2 - Oxid dusičitý [µg/m ] -3

Organizace: Staré č. ISKO Lokalita

Hodinové hodnoty 19 VoL 50% MV Kv Datum Datum VoM 98% kv Max

ČHMÚ 80 Doksany

-

-

-

-

Denní hodnoty 95% Kv Datum Datum Max

57,6

~

16.01.

~

Čtvrtletní hodnoty Roční hodnoty 50% X1q X2q X3q X4q X S N Kv 98% C1q C2q C3q C4q XG SG dv Kv 30,6 14,9 18,5 14,2 14,9 19,2 16,7 7,76 ~

37,1

90

90

92

92

15,2 1,54

Tabulka č. 6: Imisní pozad PM10 - Suspendované částice [µg/m ] -3

Organizace : Staré č. ISKO Lokalita ZÚ 637 LovosiceMÚ

Hodinové hodnoty Max 95% 50% Kv Kv Datu 99,9% 98% m Kv kv -

Vysvětlivky: 4 MV, 19 MV, 25 MV, 36 MV 50% kv, 95% kv, 98% kv C1q, C2q, C3q, C4q dv N S SG VoL VoM X X1q, X2q, X3q, X4q XG Xm Datum Max

Denní hodnoty 36 VoL Mv Datum Datum VoM Max

250,0

58,0

16.01.

02.12.

Čtvrtletní hodnoty Roční hodnoty 50% X1q X2q X3q X4q X S N Kv 98% C1q C2q C3q C4q XG SG dv Kv 47 25,0 37,0 26,1 23,4 45,4 32,6 26,15 330 47 95,0

64

89

89

88 26,5

1,86

6

4., 19., 25., 36. nejvyšší hodnota v kalendářním roce pro daný časový interval 50% kvantil, 95% kvantil, 98% kvantil počet hodnot, ze kterých je spočítán aritmetický průměr za dané čtvrtletí doba trvání nejdelšího souvislého výpadku počet měření v roce směrodatná odchylka standardní geometrická odchylka počet překročení limitní hodnoty LV počet překročení meze tolerance LV+MT roční aritmetický průměr čtvrtletní aritmetický průměr roční geometrický průměr měsíční aritmetický průměr datum výskytu Max hodinové, 8hod. nebo denní maximum v roce

Na základě zjištěných údajů Ministerstvo životního prostředí stanoví a zveřejňuje jedenkrát ročně ve Věstníku MŽP seznam oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Poslední verze tohoto seznamu byla uveřejněna ve „Sdělení č. 1 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007“, Věstník MŽP, ročník XIX, částka 2 (únor 2009). Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je předmětem tabulek I, jednotlivě pro každou zónu či aglomeraci zvlášť. Jako nejmenší územní jednotka, pro kterou byly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny, byla zvolena území stavebních úřadů. Území, kde došlo k překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren, arsen a kadmium. Tato informace je prezentována jako procenta území stavebních úřadů (Tab. III). Území Městského úřadu – Stavebního úřadu Litoměřice zde je uvedeno v tab. I a III Tabulka č. 7: Tab. I Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území)

Stavební úřad

PM10 (d IL)

NO2 (r IL)

Stránka 14 z 43

Souhrn překročení IL

Městský úřad Litoměřice

1,0

-

1,0

Tabulka č. 8: Tab. III Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v %

území) Stavební úřad

B(a)P

Městský úřad Litoměřice

3,3

Zdroje znečišťování ovzduší Na území obce Siřejovice není provozován zdroj Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

znečišťování

zařazený

do

Dopravní zatížení Znečištění a ovlivnění kvality ovzduší v lokalitě je dáno především dopravním zatížením v zájmovém území, přenosy imisí z území mimo zájmové území a dále sekundární prašností zejména z ploch orné půdy. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o dopravním zatížení komunikací na území obce podle Celostátního sčítání dopravy z roku 2005. Tabulka č. 9: Intenzity dopravy na hlavních komunikacích – počet vozidel za 24 hod (2005)

silnice 247

úsek 4-2170

T 1150

O 2262

M 16

S začátek úseku konec úseku 3428 zas. 00817 od vyls. Z 246 Lovosic

T – těžká vozidla O – osobní auttomobily M – motocykly S - součet Obrázek č. 2: Znázornění sčítaných úseků

Zdroj: ŘSD - http://www.scitani2005.rsd.cz/ 2.2

VODA Povrchové vody

Stránka 15 z 43

Území obce Siřejovice leží v povodí Labe od Ohře po Bílinu, hydrologické pořadí 1-1305. Obrázek č. 3: Výřez základní vodohospodářské mapy 0243 Litoměřice (obrázek bez měřítka)

Na území obce nejsou žádné vodní nádrže. Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. (zákon č. 274/2003 Sb.) Citlivé oblasti vymezuje vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty. Nařízením vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení č. 229/2007 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území České republiky. Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních pro městské a průmyslové odpadní vody podrobně stanoví příloha č. 3 Nařízení vlády. K.ú. 747831 Siřejovice je podle Nařízením vlády č. 103/2003 Sb. zranitelnou oblastí. 2.3

GEOFAKTORY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2.3.1

Geomorfologické a geologické poměry

Řešené území je charakteristické plochým terénem s převažujícím sklonem k západu. Stránka 16 z 43

Geomorfologie Geomorfologické členění (Demek, 1987): Provincie:

Česká Vysočina

Subprovincie:

Česká tabole

Oblast:

Středočeská tabule

Celek:

Dolnooharská tabule

Podcelek:

Hazmburská tabule

Okrsek:

Klapská tabule

Klapská tabule je členitá pahorkatina na levém břehu dolní Ohře, složená ze svrchnoturonských až koniackých slínovců a vápnitých jílovců, méně z třetihorních čedičových hornin. Klapská tabule zaujímá erozně denudační relief pokleslé kry pooharského zlomového pásma s mírně ukloněným denudačním povrchem typu erosních glacisů při úpatí Českého středohoří, s výraznými neovulkanickými suky a převážně asymetrickými údolími potoků. Místy se uplatňují akumulační tvary pleistocenních říčních teras. 2.3.2

Geologie

Geologické podloží většiny území obce Siřejovice tvoří mezozoické horniny (pískovce, jílovce), jen v severovýchodní části to je kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky). Pedologické poměry Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Převažujícími půdními typy na území obce jsou černozem pelická a černozem modální. 2.3.3

Radonové riziko

Radon 222Rn je inertní přírodní radioaktivní plyn, bez chuti a zápachu, nepostižitelný lidskými smysly. Radon vznikající radioaktivním rozpadem horninového uranu je uvolňován ze zrn minerálů a může migrovat do objektů (zejména do jejich sklepních a přízemních částí). Radon se s poločasem rozpadu 3,825 dne dále mění na izotopy polonia, olova a vizmutu, které jsou kovové povahy, jsou schopné vázat se na prachové částice v ovzduší a s nimi jsou vdechovány do plic. V plicích pak působí jako vnitřní zářiče, které mohou iniciovat karcinomy plic. Lidský organismus může být ovlivněn radonem pocházejícím ze tří hlavních zdrojů: z půdního vzduchu, z podzemní vody a ze stavebních materiálů. První dva zdroje úzce souvisejí s geologickým podložím. Dle orientační mapy radonového indexu podloží je v území radonový index přechodný. Požadavky na omezování ozáření z radonu a dalších radionuklidů stanovuje zákon č. 18/1997 Sb. (atomový zákon). Podle znění zákona č. 13/2002 Sb. je každý navrhovatel umístění stavby povinen zajistit stanovení tzv. radonového indexu pozemku a tento posudek předložit stavebnímu úřadu. 2.4 2.4.1

FAUNA A FLÓRA Biogeografické členění

Dle biogeografického členění (Culek a kol., 1996) náleží řešené území do bioregionu 1.2 Řipského. Bioregion je tvořen nížinnou tabulí na severozápadě středních Čech, zabírá převážnou část Dolnooharské tabule a západní část Pražské plošiny, má protáhlý tvar ve směru SZ-JV a plochu 1585 km. Typickým rysem jsou opukové plošiny s teplomilnými, řidčeji i acidofilními doubravami. Plošiny jsou rozřezané středně hlubokými údolími až na skalní podloží, na Stránka 17 z 43

jejichž svazích se předpokládají subxerofilní doubravy až skalní stepi, na svazích dubohabřiny a na dně liniově luhy. Nereprezentativními částmi jsou terasy s acidofilními doubravami, které tvoří přechod do Polabského bioregionu (1.7) a neovulkanické suky, tvořící přechod do Milešovského bioregionu (1.14). Nereprezentativní zónou jsou i přechody do Džbánského bioregionu (1.17) a dále Pražská kotlina, tvořící přechod k bioregionům Českobrodskému (1.5) a Slapskému (1.20). Území patří k nejstarším sídelním oblastem u nás. Osídlení je velmi staré, souvislé od neolitu. Bioregion byl již v prehistorické době odlesněn na většině plochy, dnes jsou lesy velmi omezené. Přirozené lesní porosty jsou často nahrazeny druhotnými akátinami, na píscích kulturními bory. V bezlesí převládají agrikultury, louky jsou dnes jen ojedinělé, travinobylinné porosty jsou častější pouze na prudších svazích. Hranice vůči Českobrodskému regionu (1.5) jsou výrazné, geomorfologické, klimatické i biotické. Biota Řipského bioregionu se od sousedních bioregionů odlišuje především rozsáhlými opukovými plošinami s mozaikou ochuzených dubohabřin a teplomilných doubrav. Od bioregionu Českobrodského (1.5) se odlišuje zastoupením teplomilných doubrav se šípákem, negativně absencí mezofilních lipových doubrav. Na území obce se nacházejí dvě biochory: -2RB Plošiny na stínech v suché oblasti 2. v.s. a -2RE Plošiny na spraších 2. v.s. 2.4.2

Geobotanická rekonstrukce

Podle mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová, 1998) je na zájmovém území mapována: černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum) Obrázek č. 4: Mapa potenciální přirozené vegetace

zdroj: http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

Stránka 18 z 43

Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum) – stinné dubohabřiny s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) a habrem (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tilia cordata, na vlhčích stanovištích T. platyphyllos), dubu letního (Quercus robur) a stanovištně náročnějších listnáčů (jasan – Fraxinus excelsior, klen – Acer pseudoplatanus, mléč – A. platanoides, třešeň – Cerasus avium). Ve vyšších nebo inverzních polohách se též objevuje buk (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba). Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny (Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus, L. niger, Lamium galeobdolon agg., Melampyrum nemorosum, Mercurialis perennis, Asarum europaeum, Pyrethrum corymbosum, Viola reichenbachiana aj.), méně často trávy (Festuca heterophylla, Poa nemoralis). 2.5

OBLASTI SUROVINOVÝCH ZDROJŮ A JINÝCH PŘÍRODNÍCH BOHATSTVÍ Na západě do území obce zasahuje CHLÚ č. 706370000 Úpohlavy I (vápence).

2.6

KRAJINA, KRAJINNÝ RÁZ

Krajinu do níž je lokalizována koncepce, formovaly přírodní podmínky a člověk svou činností. Přírodní podmínky jsou geologická stavba, hydrologická síť, klimatické a vegetační poměry. Lidská činnost spočívá v exploataci přírodních zdrojů, zemědělským obhospodařováním, osídlením a dopravou. Siřejovice leží v rovinaté zemědělské krajině. Zdejší krajina je již od pradávna osídlená a intenzivně zemědělsky využívána o čemž svědčí mnohé archeologické nálezy. To jí vtisklo typický ráz intenzivně obhospodařovaného území s vysokým zastoupením orné půdy a výrazným nedostatkem trvalé vzrostlé zeleně. Doklady o osídlení zdejší krajiny pocházejí již z neolitu. Mnohé obce zde jsou dokladovány již z dob počátků našeho státu. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků v blízkém okolí poskytuje koeficient ekologické stability Kes tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985) Ze způsobu využití území, respektive vzájemného poměru kultur, lze odvodit Koeficient ekologické stability (Kes) Kes =

pn * kpn p

kde pn = výměra jednotlivých kultur kpn = koeficient ekologické významnosti kultur p = výměra katastrálního území kpn pro jednotlivé kategorie využití půdy: pole 0,14; louky 0,62; pastviny 0,68; zahrady 0,50; ovocné sady 0,30; lesy a voda 1,00; ostatní plochy 0,10. Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území: území obce Siřejovice Kes= 0,03 Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999): Kes < 0.10:

území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy

Stránka 19 z 43

0.10 < Kes < 0.30:

území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy

0.30 < Kes < 1.00:

území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie

1.00 < Kes < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů (podle Novákové, 1987). Dle výše uvedeného náleží zájmové území mezi území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy“. Průměr ČR je 1,04. Výpovědní hodnota tohoto ukazatele pro tak malé území je však značně omezená. 2.7

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY V řešeném území je vymezen územní systém ekologické stability.

Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezeny na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Řešené území zahrnuje tři lokální biocentra označená LBC 16, LBC 20 a LBC21, z čehož právě LBC 20 je nově navrženo právě posuzovanou změnou č. 1. 2.8

ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

Na území obce Siřejovice ani v blízkém okolí se nenachází žádné zvláště chráněné území podle zák. č. 114/1992 Sb. Na území obce Siřejovice ani v blízkém okolí není evidována žádná lokalita soustavy NATURA 2000. 2.9

VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY

V území se nachází významné krajinné prvky (ze zákona č. 114/1992 Sb. - lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy), kterými jsou zde drobné vodní toky. 2.10 ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU První písemná zmínka o vsi se objevuje již v roce 1227 v darovací listině kláštera sv. Jiří na Pražském hradě a podle tehdejších historických pramenů zněl název obce Skirewici později pak Syrziewicz či Sirzewicze nebo Syrziowicze. Název obce si lze vyložit pravděpodobně ve spojitosti s osídlením (sirý - opuštěný) a i v případě Siřejovic, jak dokazuje vyvíjející se název obce, docházelo k jeho postupné změně podle hláskových zákonů. Stránka 20 z 43

Za kulturní dědictví jsou považovány: • památníky (architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy); • skupiny budov (skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy); • lokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska). Tabulka č. 10: Seznam nemovitých památek Národního památkového ústavu v obci Siřejovice

Číslo rejstříku 43198 / 5-2294 43449 / 5-2295 43236 / 5-2293

Katastrální území Siřejovice Siřejovice Siřejovice

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění

socha Krista socha sv. Anny větrný mlýn Windsor

Území obce Siřejovice je územím s možnými archeologickými nálezy. 2.11 ÚZEMÍ HUSTĚ ZALIDNĚNÁ Obec Siřejovice má celkem 221 obyvatel. Hustota zalidnění činí 35,9 obyvatel na 1 km2, pohybuje se tedy výrazně pod republikovým průměrem (133 obyv./ km2). 2.12 ÚZEMÍ ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ Dotčené území je silně zatěžováno intenzivní zemědělskou činností, nelze však říci, že by bylo zatěžováno nad míru únosného zatížení. 2.13 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE Na území obce Siřejovice nejsou v Systému evidence kontaminovaných míst evidovány staré ekologické zátěže. 2.14 ODPADY Územní plán neřeší nově odpadové hospodářství v obci. Systém nakládání s odpady v obci je stabilizován. 2.15 BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE Územně plánovací dokumentace je základním předpokladem k plánovanému rozvoji obce v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje. Hlavním úkolem změny č. 1 je řešení silničního obchvatu obce. Účelem obchvatu je snížení dopravní zátěže v zastavěném území obce a tím zlepšení životního prostředí v obci. V případě neprovedení koncepce zůstane zachována současná nepříznivá situace.

Stránka 21 z 43

3

3.1

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY PŮDY Zemědělská půda Realizace záměrů plánovaných Změnou č. 1 ÚP obce Siřejovice bude mít vliv na půdy.

Celkem jsou na správním území obce Siřejovice navrženy rozvojové plochy o celkové rozloze 14,185 ha. Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy. Rozvojem sídel plánovaným v rámci návrhu ÚPD jsou postiženy půdy následujících charakteristik: 1.01.00 1.06.10 1.19.04 Jedná se o půdy následujících charakteristik: Charakteristika klimatického regionu: 1 – Klimatický region T1, teplý suchý Charakteristika hlavních půdních jednotek: HPJ 01 - černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem. HPJ 06 - černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech), těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu. HPJ 19 – Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené. Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ) 0 – úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí 1 – mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 0 – bezskeletovitá, s příměsí, hluboká 4 – středně skeletovitá, hluboká, středně hluboká Pozemky určené k plnění funkcí lesa V řešeném území se nachází celkem 0,53 ha lesních pozemků. Většinu území tvoří zemědělské pozemky. Lesy zabírají pouze 0,09% celkového území. Stránka 22 z 43

Navrhovaným urbanistickým řešením Změny č. 1 nebudou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa, naopak realizací plánovaných ploch zeleně a ÚSES zastoupení lesních porostů či porostů charakteru lesa se významně zvýší. 3.2

VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Hluk je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu především městského prostředí a je považován za jeden z nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Důsledkem hlukové zátěže je zvyšování celkové nemocnosti, vznik neuróz, poruch spánku, poškozování sluchu i chorobných změn krevního tlaku. Nárůst ekvivalentní hladiny hluku A o 10 dB se projeví 10 – 12 % přírůstkem celkové nemocnosti. Následky se většinou projevují s určitým zpožděním a s individuálním účinkem podle citlivosti každého jedince. Více než 90 % hluku je způsobováno lidskou činností a z toho přibližně 80 % hluku je vytvářeno dopravou, zejména automobilovou. Při kvalitativní charakteristice možných zdravotních účinků expozice hluku je možné orientačně vycházet z následující tabulky, ve které jsou vybarvením znázorněny prahové hodnoty hlukové expozice pro nepříznivé účinky hluku ve venkovním prostředí v denní době, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči hluku. Tabulka č. 11: Prokázané nepříznivé účinky hlukové zátěže – den (LAeq, 6–22 h)

Nepříznivý účinek 40–45

45–50

50–55

dB(A) den 55–60 60–65

65–70

70+

Sluchové postižení* Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí Ischemická choroba srdeční Zhoršená komunikace řečí Silné obtěžování Mírné obtěžování * přímá expozice hluku v interiéru (LAeq, 24h) Tabulka č. 12: Prokázané nepříznivé účinky hlukové zátěže – noc (LAeq, 22–6 h)

Nepříznivý účinek 35–40

40–45

dB(A) noc 45–50 50–55

55–60

60+

Zhoršená nálada a výkonnost následující den Subjektivně vnímaná horší kvalita spánku Zvýšené užívání sedativ Obtěžování hlukem Zvýšená nemocnost

Pro zastavěné území obce bylo provedeno měření hluku (J. Konopa, Ochrana životního prostředí s.r.o., 2009). Z protokolu tohoto měření vyjímáme: Komunikace č.247 vedoucí přes obec Siřejovice je dopravně velmi zatížená. Komunikaci využívají ve velké míře těžké nákladní automobily TIR. Vozovka v úseku uzavřené obce je rovná, přehledná, bez přechodu pro chodce a jiných míst, kde by mohlo dojít ke zpomalení dopravního proudu. Dle průzkumu na místě bylo zjištěno, že cca 80 % všech vozidel nedodržuje předepsanou rychlost 50 km/h. Vozidla obcí projíždějí o cca 20 40 km/h rychleji než je povolený limit. Stránka 23 z 43

V následující tabulce jsou uvedeny ekvivalentní hladiny akustického tlaku A: -

pouze od provozu vozidel skládky (skládka), které byly vypočteny na základě naměřených hodnot

-

pouze od provozu vozidel, které obcí projíždějí (tranzit)

-

od provozu všech vozidel (tranzit + skládka)

Tabulka č. 13: Naměřené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A

Měřící bod

Datum měření

Vypočtený příspěvek hluku od provozu vozidel Skládky LAeq,13h /dB/

1

2

Vypočtený příspěvek hluku od vozidel projíždějících obcí bez vozidel skládky (pouze tranzit) LAeq,13h /dB/

Naměřená celková hladina hluku od všech vozidel (tranzit + skládka) LAeq,13h /dB/

13.5.2009

55,5

66,6

66,9

14.5.2009

55,5

65,6

66,0

13.5.2009

53,0

63,4

63,8

14.5.2009

53,6

63,0

63,5

Jak je z výsledků uvedených v tabulce patrné, hluk od dopravy vyvolané provozem skládky komunálního odpadu je hluboko pod hlukem, který v obci způsobuje tranzitní doprava. To znamená, že hluková situace v obci je určena tranzitni dopravou. Limit y pro hluk ve venkovním chráněném prostoru stavby dané nařízením vlády č. 148/2006. Sb. 2 m před okny objektu: v denní době LAeq,16h = 60 dB v noční době LAeq,8h = 50 dB Jak vyplývá z výše uvedených výsledků měření, hlukové zatížení z dopravy v obci je překračuje významně limitní hodnoty. Provedení koncepce (realizace obchvatu) může významně zlepšit akustickou situaci v obci.

Stránka 24 z 43

4

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNÉ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

V území řešeném návrhem Změny č. 1 ÚP obce Siřejovice žádným způsobem neohrožuje žádná zvláště chráněná území ani ptačí oblasti. Rozvojové plochy obsažené v návrhu změny se nedotýkají negativně žádných přírodních či přírodě blízkých prvků.

Stránka 25 z 43

5

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

V rámci tohoto vyhodnocení je porovnáván vliv níže popsaných variant realizace územního plánu na životní prostředí: Varianta

Popis

Bez záměrů – nulová

Územní plán by zafixoval současný stav, rozvoj obce by vycházel z platného územního plánu.

Rozvoje obce - aktivní

Dle zadání Změny č. 1 územního plánu, schváleného zastupitelstvem obce. Návrh zahrnuje tyto plochy: Z1 – Silnice II třídy Z2 – Chmelnice (oprava stávajícího využití) Z3 – Návrh lokálního biocentra Z4 – Orná půda (zrušení návrhu plochy výroby a skladů) Z5,Z6, Z7 a Z8 – Doprovodná a izolační zeleň Z9 – Rozšíření lokálního biocentra LBC 16 Níže v textu u rozboru vlivů jsou specifikovány jednotlivé plochy prostřednictvím předpokládaného hlavního využití, funkční využití je ke každé ploše uvedeno v Návrhu.

Vyhodnocení vlivu územního plánu pro nulovou a aktivní variantu je provedeno s pomocí souboru kritérií pomocí verbálně-numerické stupnice: Rámcová verbálně numerická stupnice POČET BODŮ: 1 Obecně velmi příznivý dopad - významně kladný vliv (dílčí nepříznivý vliv je minimalizován) POČET BODŮ: 2 Kladný vliv převažuje, ale je málo významný POČET BODŮ: 3 Vyjadřuje neutrální nebo žádný vliv; popř. nejsou vytvořeny předpoklady pro interakci s konkrétní oblastí/složkou ŽP či VZ POČET BODŮ: 4 Záporný vliv převažuje, ale je málo významný POČET BODŮ: 5 Obecně velmi nepříznivý dopad - významný záporný vliv (dílčí příznivý vliv je minimální) Poznámka: Jde o nepřímou závislost ve prospěch kvality ŽP a bezpečnosti podle zásady „čím vyšší tím horší !“ (jinými slovy počet bodů odpovídá standardnímu školnímu známkování: 1 = nejlepší hodnocení ).

Referenční soubor kritérií vychází z „Deseti klíčových indikátorů udržitelného rozvoje pro soustavu programů strukturálních fondů EU; podle A Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes European Commission, DGXI, Environment, Nuclear Safety and Civil Protection Brussels/Environmental Resources Management London (August 1998)“. Rámcová verbálně-numerická stupnice byla dále zpřesněna a pro každé referenční kritérium byla formulována vlastní verbálně – numerická stupnice – viz tabulka.

Stránka 26 z 43

Tabulka č. 14: Referenční soubor kritérií pro porovnání variant ČK 1

2

3

Kritéria vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví

Související indikátor UR (dle Handbook 1998)*

Vliv na ovzduší a klima Sledované dílčí ukazatele: 8. Ochrana globální Množství emisí látek znečišťujících ovzduší a regionální Vlivy na imisní situaci atmosféry. Emise pachových látek Emise skleníkových plynů Emise těkavých organických látek Emise suspendovaných částic PM10, PM 2,5 Vlivy na mikroklima – dopad na obyvatelstvo a ekosystémy Definice bodů verbálně-numerické stupnice 1 výrazné snížení produkce emisí a plošně významnému zlepšení imisní situace 2 snížení produkce emisí u některých škodlivin, lokální zlepšení kvality ovzduší 3 produkce emisí zůstane stejná, imisní situace se nezmění 4 mírný nárůst produkce emisí, lokální zhoršení imisní situace, riziko překračování limitů pro některou škodlivinu 5 výrazné zvýšení produkce emisí a zhoršení imisní situace, riziko překračování imisních limitů pro více škodlivin Vlivy na vody Sledované dílčí ukazatele: 5. Udržení a zlepšení půdy a vodních Produkce odpadních vod zdrojů. Ovlivnění kvality povrchových a/nebo podzemních vod, vč. eutrofizace vod Změna vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik Vlivy na povrchový odtok (změny průtoků) a změnu říční sítě Ovlivnění režimu podzemních vod, změny ve vydatnosti zdrojů a změny hladiny podz. vod Definice bodů verbálně-numerické stupnice 1 snížení produkce odpadních vod a/nebo zlepšení ukazatelů kvality povrchových a/nebo podzemních vod a/nebo zlepšení vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, kladné změny lze charakterizovat jako významné 2 snížení produkce odpadních vod a/nebo zlepšení ukazatelů kvality povrchových a/nebo podzemních vod a/nebo zlepšení vodního potenciálu krajiny a hydrologických charakteristik, změny lze charakterizovat jako malé až nevýznamné, pozitivní vliv však převažuje 3 nedojde ke vzniku odpadních vod, realizace koncepce nevytváří předpoklad pro realizaci záměrů, které by mohly mít ovlivnit vodní potenciál krajiny a hydrologické charakteristiky 4 zvýšení produkce odpadních vod a/nebo zhoršení ukazatelů kvality povrchových a/nebo podzemních vod a/nebo snížení vodního potenciálu krajiny a změny hydrologických charakteristik (např. rozkolísání průtoků, snížení průtoků nebo naopak negativní zvýšení maximálních průtoků apod. 5 významné zvýšení produkce odpadních vod a/nebo zhoršení ukazatelů kvality povrchových a/nebo podzemních vod a/nebo snížení vodního potenciálu krajiny a změny hydrologických charakteristik Vliv na půdu (vč. ZPF, PUPFL), horninové prostředí 5. Udržení a Sledované dílčí ukazatele: zlepšení půdy a Trvalé zábory (odnětí) zemědělské a lesní půdy Dočasné zábory (odnětí) zemědělské a lesní půdy vodních zdrojů Předpoklady pro rozšíření ploch ZPF a/nebo PUPFL Vlivy na čistotu půd - předpoklady pro znečištění půd (např. úniky znečišťujících látek organ. a anorgan. původu) Degradace půd (půdní eroze, zaplevelení) Definice bodů verbálně-numerické stupnice 1 navrácení dočasně a trvale vyjmutých ploch původním kulturám ve významném rozsahu, významné rozšíření ploch náležejících ZPF a PUPFL, významné zlepšení čistoty půd 2 navrácení dočasně a trvale vyjmutých ploch původním kulturám, mírné rozšíření ploch ZPF a PUPFL, zlepšení čistoty půd 3 nejsou vytvořeny předpoklady pro zábory půd a/nebo jejich znečištění až degradaci 4 dojde k plošně omezenějším trvalým i dočasným záborům půdy ze ZPF a PUPFL, lokální znečištění půd a eroze 5 trvalé zábory půdy ze ZPF a PUPFL významného rozsahu, hrozí významné plošné degradace půd znečištěním, erozí a zaplevelením

Stránka 27 z 43

ČK 4

5

6

7



Vlivy na přírodu a krajinu, Sledované dílčí ukazatele: 4. Ochrana a Vlivy na populace vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (likvidace, zlepšování stavu poškození – přímé, nepřímé) přírodních rezervací, Vlivy na ekosystémy (např. mokřady) a biodiverzitu přírodního prostředí Vlivy na stromy a porosty dřevin rostoucí mimo les a krajiny. Vlivy na lesní porosty Vlivy na prvky ÚSES a na významné krajinné prvky Vlivy na zvláště chráněná území a přírodní parky Vlivy na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (území NATURA 2000) Pozn.: kritérium explicitně požaduje Evropská investiční banka. Definice bodů verbálně-numerické stupnice 1 zvýší se průchodnost krajiny a zlepší se návaznost migračních tras (skrze realizaci ÚSES), vytvoří se nový přírodě blízký biotop 2 sníží se zátěž současných přírodních biotopů, zvýší se hodnota KES 3 bez vlivu na faunu, flóru a přírodní biotopy 4 zásah do prvků ÚSES a VKP, negativní ovlivnění přírodních stanovišť, zásah do biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlina živočichů, sníží se hodnota KES, snížení průchodnosti krajiny 5 narušení ochranných podmínek zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, poškození nebo likvidace zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Vlivy na krajinný ráz Sledované dílčí ukazatele: 4. Ochrana a Zábor volné krajiny / využití antropogenně poznamenaných území zlepšování stavu Vlivy na přírodní charakteristiky krajinného rázu přírodních rezervací, Vlivy na kulturně – historické charakteristiky krajinného rázu přírodního prostředí Uchování tradičního projevu krajiny (souladu hospodaření s přírodními podmínkami) a krajiny. Proměna krajinné struktury a dalších charakteristik (horizontálních vztahů) Definice bodů verbálně-numerické stupnice 1 zvýšení krajinářských hodnot; území získá nové cenné znaky a na přitažlivosti 2 koncepce odpovídá krajinnému uspořádání; ctí tradiční využití a hospodaření; posílí jeho charakter 3 není zasahováno do znaků a hodnot krajinného rázu 4 narušení prostorových vztahů, snížení kvality vizuálního projevu a přitažlivost území 5 ztráta či snížení estetických hodnot, zásah do přírodního či kulturně-historického charakteru území a způsobení negativní změny celkového projevu krajiny Vlivy na veřejné zdraví Sledované dílčí ukazatele: 7. Udržování a Kvalita ovzduší a koncentrace polutantů v ovzduší zlepšování kvality Kvalita povrchových a podzemních vod, koncentrace znečišťujících látek ve vodách lokálního životního Emise hluku a hluková zátěž území prostředí. Kontaminace půdy, vody a horninového prostředí (např. staré ekologické zátěže) ve vztahu k VZ Biologické determinanty v potravním řetězci Psychosociální, kulturní a ekonomické důsledky Definice bodů verbálně-numerické stupnice 1 výrazné zlepšení řady determinant lidského zdraví na lokální úrovni nebo zlepšením řady determinant lidského zdraví u velké populace 2 zlepšení několika málo determinant lidského zdraví na lokální úrovni nebo mírným zlepšením řady determinant lidského zdraví u velké populace 3 zachování determinant lidského zdraví na stávající úrovni či bez vztahu k veřejnému zdraví 4 výrazné zhoršení několika málo determinant lidského zdraví na lokální úrovni nebo mírné zhoršení řady determinant lidského zdraví u velké populace 5 výrazné zhoršení řady determinant lidského zdraví na lokální úrovni nebo zhoršení řady determinant lidského zdraví u velké populace Vliv na kulturní památky Sledované dílčí ukazatele: 6. Udržení a zlepšení Narušení a likvidace kulturních památek, vč. archeologických, geologických, historických a paleontologických památek či nalezišť kulturních zdrojů. Vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy (pozitivní i negativní) – tradice, spolkový život, kulturní akce (představení, festivaly ..)

Stránka 28 z 43


ČK


Definice bodů verbálně-numerické stupnice 1 významná podpora zachování kulturních hodnot hmotné i nehmotné povahy (např. oprava kulturní památky, 2 potencionálně může dojít k archeologickým, paleontologickým či geologickým objevům, scénář svojí povahou vytváří podmínky pro zachování kulturních hodnot nehmotné povahy 3 nedojde k ovlivnění kulturních památek, vč. archeologických, geologických, paleontologických památek či nalezišť ani kulturních hodnot nehmotné povahy 4 není možné vyloučit poškození archeologických či paleontologických památek (např. při zemních pracích), zásah do kulturní památky, zhoršení kulturních hodnot komunity 5 poškození či likvidace kulturní památky a/nebo archeologických, paleontologických či geologických památek, významné zhoršení kulturních hodnot nehmotné povahy Vliv na produkci odpadů, využití nebezpečných látek a přípravků Sledované dílčí ukazatele: 3. Environmentálně Míra produkce/redukce a způsob nakládání s odpady (nezahrnutých v exhalacích a bezpečné využívání odpadních vodách) a nakládání Produkce a nakládání s nebezpečnými odpady s rizikem, Produkce a nakládání s ostatními odpady znečišťujícími Míra recyklace odpadů látkami a odpady Míra využití/omezení nebezpečných látek a přípravků Riziko havárií Definice bodů verbálně-numerické stupnice 1 budou vytvořeny předpoklady pro výrazné snížení množství vznikajících odpadů, budou vytvořeny podmínky pro podporu využití pouze bezpečných (ekologických) látek a přípravků 2 v rámci realizace konkrétních požadavků budou vznikající (zejména stavební) odpady recyklovány či znovu využity tak, aby se produkce odpadů byla snížena. Nebezpečné látky přípravky nejsou využívány, riziko havárií neexistuje nebo je naopak oproti současnému stavu sníženo 3 ÚP nemá souvislost s tímto kritériem nebo se jedná o zachování současného stavu bez významných vlivů 4 existují předpoklady pro zvýšení množství vznikajících odpadů, budou využívány běžně dostupné látky a přípravky vč. nebezpečných 5 produkce odpadů je podstatným aspektem realizace ÚP, resp. změny funkcí konkrétních ploch, vč. významné produkce nebezpečných odpadů a využívání nebezpečných chem. látek a přípravků Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje Sledované dílčí ukazatele: 1. Minimalizované Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje využívání Náročnost realizace z hlediska druhu, roční spotřeby, způsobu získávání energií a neobnovitelných surovin (např. dovozu) apod. zdrojů přírody. Míra využití obnovitelných zdrojů 2. Využívání Míra využití místních zdrojů surovin a energie obnovitelných zdrojů přírody v mezích regenerační kapacity. Definice bodů verbálně-numerické stupnice 1 výhradní využívání obnovitelných energetických a surovinových zdrojů a/nebo významné snížení současné spotřeby zdrojů a energií 2 podpora využívání obnovitelných energetických a surovinových zdrojů a/nebo snížení současné spotřeby zdrojů a energií a/nebo orientace na místní zdroje surovin a energií 3 bez nároků na energetické a surovinové zdroje, popř. zachování současného stavu 4 nárůst spotřeby surovin a energií, přičemž hlavní zdroje jsou neobnovitelné 5 významný nárůst spotřeby surovin a energií bez využívání obnovitelných zdrojů

8

9

Pozn.1: Indikátory „Rozvinutí environmentálního povědomí, výchovy a školení. Podpora účasti veřejnosti“ a „Ekonomické hledisko“ nebyly vyhodnocení využity. Následující tabulka nabízí srovnání předpokládaných potenciálních vlivů změny využití území s vlivy využití dle platného ÚP. Pod tabulkou následuje komentář k jednotlivým vlivům. Tabulka č. 15: Souhrnné porovnání varianty 0 a A

ČK


Varianta 0

Varianta A

Stránka 29 z 43

1 2 3

Vliv na ovzduší a klima Vlivy na vody Vliv na půdu (vč. ZPF, PUPFL), horninové prostředí Vlivy na přírodu a krajinu, Vlivy na krajinný ráz Vlivy na veřejné zdraví Vliv na kulturní památky Vliv na produkci odpadů, využití nebezpečných látek a přípravků Nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje

4 5 6 7 8

9

5.1

3 3 3

2 2 4

3 3 3 3 3

2 2 1 3 3

3

3

VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA

Návrh Změny č. 1 ÚP Siřejovice nepředpokládá umístění kategorizovaného zdroje znečišťování ovzduší. Realizací obchvatu dojde k významnému snížení emisí z mobilních zdrojů v zastavěném území obce. Tabulka č. 16: Popis vlivů na ovzduší dle jednotlivých rozvojových lokalit Označení ploch

Využití plochy

Popis vlivu

Vyhodnocení Var. 0

Var. A

Z1

Silnice II třídy

Realizací obchvatu dojde k významnému snížení emisí z mobilních zdrojů v zastavěném území obce. Vliv pozitivní.

3

2

Z2

Chmelnice (oprava stávajícího využití)

žádný vliv

3

3

Z3

Návrh biocentra

Žádný vliv

3

3

Z4

Orná půda (zrušení návrhu plochy výroby a skladů)

Vliv nevýznamný potenciálně pozitivní

3

2

Z5, Z6, Z7 a Z8

Doprovodná izolační zeleň

Vliv pozitivní

3

2

Z9

Rozšíření lokálního biocentra LBC 16

Žádný vliv

3

2

lokálního

a

Opatření: − Z hlediska ochrany ovzduší, nejsou navrhována žádná opatření. 5.2

VLIVY NA VODY Návrh ÚP nenavrhuje žádné nové vodní plochy ani žádné úpravy vodních toků. Tabulka č. 17: Popis vlivů na kvalitu vod dle jednotlivých rozvojových lokalit

Označení ploch

Využití plochy

Popis vlivu

Vyhodnocení Var. 0

Var. A

Z1

Silnice II třídy

Vliv nevýznamný

3

3

Z2


žádný vliv

3

3

Z3

Návrh biocentra

Zvýšení retenční schopnosti území vliv pozitivní

3

2

Z4



3

2

lokálního

Stránka 30 z 43

Z5, Z6, Z7 a Z8


a


3

2

Z9



3

2

Opatření: − Svedení dešťových vod ze zpevněných ploch obchvatu do ploch doprovodné a izolační zeleně. 5.3

VLIVY NA PŮDU

Realizace záměrů plánovaných Změnou č. 1 ÚP obce Siřejovice bude mít vliv na půdy, především zábory ZPF. Celkem jsou na správním území obce Siřejovice navrženy rozvojové plochy o celkové rozloze 14,185 ha. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílí nejvíce návrh silnice II. třídy (54,2 %), zbytek odnětí připadá na návrh doprovodné a izolační zeleně (45,7 %). Navrhované funkční využití ploch nebude mít významný vliv na odtokové poměry v území, plochy doprovodné a izolační zeleně mohou mít oproti současným plochám orné půdy vliv spíše pozitivní. Určitý negativní vliv na organizaci zemědělské půdy může mít plocha Z1, která rozděluje pozemky orné půdy. Navrhovaným urbanistickým řešením územního plánu nebudou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa. Tabulka č. 18: Popis vlivů na půdy dle jednotlivých rozvojových lokalit Označení ploch

Využití plochy

Popis vlivu

Vyhodnocení Var. 0

Var. A

Z1

Silnice II třídy

Realizací obchvatu dojde k záboru ZPF. Vliv negativní.

3

4

Z2


žádný vliv

3

3

Z3

Návrh biocentra

Žádný vliv

3

3

Z4


Vliv pozitivní

4

2

Z5, Z6, Z7 a Z8


Vliv nevýznamný

3

3

Z9


Žádný vliv

3

3

lokálního

a

Opatření: − Z hlediska ochrany ZPF, nejsou navrhována žádná opatření. 5.4

VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

Návrh Změny č. 1 ÚP Siřejovice nepředpokládá žádnou novou těžební činnost ani jinou činnost, která by měla vliv na horninové prostředí. Vliv je nulový. 5.5

VLIVY NA PŘÍRODU A KRAJINU Rozvojové plochy se nedotýkají zvláště chráněných území. Stránka 31 z 43

Z pohledu migrace živočichů bude realizace obchvatu migrační bariérou. Realizace územního plánu s ohledem na vymezení ÚSES a navržení nového lokálního biocentra bude mít pozitivní vliv na ekologickou stabilitu území. Rozvoj obce dle návrhu územního plánu nebude mít negativní vlivy na lokality soustavy NATURA 2000. Tabulka č. 19: Popis vlivů na přírodu a krajinu dle jednotlivých rozvojových lokalit Označení ploch

Využití plochy

Popis vlivu

Vyhodnocení Var. 0

Var. A

Z1

Silnice II třídy

Realizací obchvatu dojde k vytvoření migrační bariéry. Vliv negativní.

3

4

Z2


žádný vliv

3

2

Z3

Návrh biocentra

lokálního

Vliv pozitivní

3

2

Z4


Vliv pozitivní

3

2

Z5, Z6, Z7 a Z8


Vliv nevýznamný

3

3

Z9


Vliv pozitivní

3

2

a

Opatření: − Při projektové přípravě a realizaci silničního obchvatu, musí být pamatováno na přechody pro volně žijící živočichy. − Pro všechny výsadby veřejné i krajinné zeleně používat výhradně původní přirozené druhy rostlin. 5.6

VLIVY NA KRAJINNÝ RÁZ

Silniční obchvat jako významná liniová stavba se bude zajisté ve zdejší ploché krajině pohledově uplatňovat. Vzhledem k tomu, že charakter této stavby bude horizontální a tudíž nebude vytvářet významnější pohledovou dominantu, nebude vzhledem k rozsahu stavby vliv na krajinný ráz tak významný. Význam zásahu též snižuje skutečnost, že v daném území je hodnota krajinného rázu významně snížena existencí rozsáhlé plochy povrchové těžby a existencí velké skládky odpadů. Uvažovaná doprovodná a izolační zeleň naopak bude mít vliv spíše pozitivní. Tabulka č. 20: Popis vlivů na krajinný ráz dle jednotlivých rozvojových lokalit Označení ploch

Využití plochy

Popis vlivu

Vyhodnocení Var. 0

Var. A

Z1

Silnice II třídy

Realizací obchvatu dojde k zásahu do krajinného rázu. Vliv málo významný

3

3

Z2


žádný vliv

3

3

Z3

Návrh biocentra

Vliv pozitivní

3

2

Z4



3

3

Z5, Z6, Z7 a Z8


a

Vliv pozitivní

3

2

Z9


Vliv pozitivní

3

2

lokálního

Opatření: Stránka 32 z 43

Z hlediska vlivů na krajinný ráz, nejsou navrhována žádná opatření. 5.7

VLIV NA PRODUKCI ODPADŮ, VYUŽITÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK A PŘÍPRAVKŮ

Posuzovaná koncepce nebude mít vliv na odpadové hospodářství obce. Nakládání s odpady se bude řídit zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění. Posuzovaný ÚP nebude mít na odpadové hospodářství obce vliv. Realizace územního plánu neovlivní využití nebo nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky. 5.8

VLIVY NA KULTURNÍ DĚDICTVÍ Realizace ÚP nemá negativní vliv na kulturní dědictví.

5.9

NÁROKY NA NEOBNOVITELNÉ ENERGETICKÉ A SUROVINOVÉ ZDROJE

Výstavba bude vytvářet nároky na neobnovitelné energetické a surovinové zdroje díky spotřebě stavební a dalších materiálů pro výstavbu silničního obchvatu. Realizace fotovoltaických elektráren znamená využívání obnovitelných zdrojů energie. Vliv je nevýznamný. Územní plán nenavrhuje žádné plochy těžby nerostů. Vliv je nulový. 5.10 VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Za nejvíce nepříznivé vlivy na lidské zdraví lze označit vlivy na akustickou situaci a na kvalitu ovzduší. Realizace plánovaného silničního obchvatu bude mít významný pozitivní vliv na hlukovou situaci v zastavěném území obce Siřejovice. To je také hlavní důvod řešení změny územního plánu. Pro posouzení vlivu navrhovaného obchvatu na akustickou situaci v území byl proveden orientační výpočet hluku z dopravy na této nové silnici pomocí programu Hluk+. Výsledky jsou znázorněny na následujících obrázcích. Z výsledků výpočtu vyplývá, že doprava na nove navrhovaném obchvatu nepostihne žádný chráněný objekt v obci Siřejovice nadlimitním hlukem. Nová trasa komunikace č. 247 vede dostatečně daleko od nejbližších obytných domů v obci a navíc je částečně též stíněna pásem doprovodné a izolační zeleně. Navrhovaný obchvat odvede prakticky všechnu tranzitní dopravu i nákladní dopravu na skládku SONO mimo zastavěné území obce. Vzhledem k velikosti obce se dá předpokládat, že místní doprava tvoří z celkové dopravní zátěže na silnici č. 247 jen nepatrný podíl. Z tohoto se dá oprávněně předpokládat, že zatížení hlukem v obci bude po realizaci obchvatu významně nižší. Zrušení rozvojové plochy výroby a skladů bude znamenat pravděpodobné snížení nároků na dopravu (byť nekvantifikovatelné) v území obce oproti výhledu dle platného ÚP. Nezanedbatelný je i předpokládatelný vliv na snížení imise hluku z blízké dálnice v zastavěném území obce vlivem navrženého biocentra LBK 21. Z výše uvedeného vyplývá, že provedení koncepce (Změna č. 1 územního plánu Siřejovice) bude mít významný pozitivní vliv na veřejné zdraví. Opatření: Z hlediska ochrany veřejného zdraví, nejsou navrhována žádná opatření.

Stránka 33 z 43

Obrázek č. 5: Hluk z dopravy na nové silnici č. 247 dle Změny č. 1 (výpočet Hluk+ pro den)

Stránka 34 z 43

Obrázek č. 6: Hluk z dopravy na nové silnici č. 247 dle Změny č. 1 (výpočet Hluk+ pro noc)

Stránka 35 z 43

6

POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ

Návrh územního plánu je nevariantní. Jednotlivé požadavky na nová zastavitelná území a funkční využití není možné považovat za samostatné varianty. Varianta nulová představuje využití území obce Siřejovice dle dosavadního způsobu a platného územního plánu. Hlavním důvodem zadání Změny č. 1 územního plánu Siřejovice bylo snížení negativních vlivů dopravy na silnici č. 247 na životní prostředí v obci. Z výše uvedeného vyplývá, že navrhovaná změna ÚP, především nový silniční obchvat bude mít významný pozitivní vliv na hlukovou zátěž v obci, na kvalitu ovzduší v okolí stávající silnice č. 247 v obci a tudíž i na veřejné zdraví. Uplatnění Změny č. 1 bude mít i mírně pozitivní vlivy na přírodu a krajinu a vody. Negativní dopad bude mít rozvoj obce dle navrhované změny na zemědělský půdní fond. Aktivní varianta dle Změny č. 1 ÚP Siřejovice se jeví z hlediska vlivů na životní prostředí jako významně vhodnější oproti variantě nulové, dle platného územního plánu.

Stránka 36 z 43

7

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Návrh rozvojových ploch je uvažován jako dlouhodobá prostorová limita zastavitelného obvodu sídla. Přesto, že se jeví navrhovaná změna ÚP jako pozitivní jsou doporučena opatření pro snížení případných negativních vlivů na životní prostředí. Opatření: − Svedení dešťových vod ze zpevněných ploch obchvatu do ploch doprovodné a izolační zeleně. − Při projektové přípravě a realizaci silničního obchvatu, musí být pamatováno na přechody pro volně žijící živočichy. − Pro všechny výsadby veřejné i krajinné zeleně používat výhradně původní přirozené druhy rostlin.

Stránka 37 z 43

8

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ

Návrh územního plánu je nevariantní. V návrhu jsou zohledněny cíle ochrany životního prostředí na vnitrostátní úrovni. Varianta nulová představuje využití území obce Siřejovice dle platného územního plánu. V kapitole 1.1.3 (viz výše) jsou z koncepčních dokumentů na vnitrostátní úrovni vybrány relevantní SEA cíle, které jsou porovnány s cíli ÚP obce Siřejovice. Vybrány jsou pouze cíle, které mohou mít výraznější vazby na proces územního plánování a na změny využití území, tzn. cíle s územním průmětem. U těchto koncepcí je posouzena vazba na ÚP, tj. do jaké míry předkládané požadavky na územní plán mohou ovlivnit naplňování stanovených cílů. V tabulce č. 3 (viz výše kapitola 1.1.3) jsou zhodnoceny vztahy návrhu Změny č. 1 územního plánu Siřejovice a SEA cílů. SEA cíl „Ochrana půdy před novými zábory“: Uplatnění návrhu Změny č. 1 ÚP Siřejovice vyvolá zábor 14,185 ha ZPF, což je v rozporu s cílem ochrany půd před novými zábory. S ohledem na pozitivní vlivy na jiné složky životního prostředí a především významný pozitivní vliv na veřejné zdraví je tento rozpor akceptovatelný. SEA cíl „Snižování vlivu dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel“. Cíl je koncepcí splněn, je hlavním důvodem zadání změny ÚP. SEA cíl „Odklonění tranzitní dopravy mimo oblasti obytné“ Cíl je koncepcí splněn, je hlavním důvodem zadání změny ÚP. SEA cíl „Snižování prašnosti v území vegetačními úpravami“ Návrh změny ÚP – pás dopravní a izolační zeleně, je v souladu s tímto cílem. SEA cíl „Ochrana přírody a krajiny, zejm. zlepšování podmínek pro existenci chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů“: Návrh změny ÚP je v souladu s tímto cílem. SEA cíl „Snížit podíl rozlohy nově zastavovaných ploch za rok z celkové rozlohy zastavitelného území na území Ústeckého kraje do r. 2020“ Změna č. 1 ÚP Siřejovice ruší zastavitelnou plochu výroby a skladů a tuto plochu ponechává funkci ZPF je tudíž v souladu s tímto cílem. Doporučena k realizaci s podmínkami pro jednotlivé plochy je varianta aktivní.

Stránka 38 z 43

9

NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Ukazatelem vlivu Změny č. 1 územního plánu Siřejovice na životní prostředí bude měření ekvivalentní hladiny akustického tlaku A uvnitř zastavěného území obce.

Stránka 39 z 43

10 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Hlavním důvodem zadání Změny č. 1 územního plánu Siřejovice je řešení negativních vlivů dopravy na silnici č. 247 na hlukovou a imisní zátěž a tím i na veřejné zdraví v zastavěném území obce Siřejovice. Tento problém je návrhem změny uspokojivě vyřešen. Dále návrh Změny č. 1 územního plánu Siřejovice zvyšuje podíl trvalé zeleně v území. Rozšíření ploch ÚSES navrhované změnou, zvyšuje ekologickou stabilitu území a má potenciální kladný vliv na přírodu a krajinu v území. Nezanedbatelný je i předpokládatelný vliv na snížení imise hluku z blízké dálnice v zastavěném území obce vlivem navrženého biocentra LBK 21. Negativní vliv na zábory ZPF je s ohledem na výše uvedené akceptovatelný. 10.1 SHRNUTÍ Celkově lze konstatovat, že hodnocený Návrh Změny č. 1 územního plánu Siřejovice bude mít spíše pozitivní vlivy na životní prostředí v území.

Stránka 40 z 43

11 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI 11.1 ZÁVĚR FORMOU NÁVRHU STANOVISKA DOTČENÉHO ORGÁNU PRO POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Název koncepce:

Změna č. 1 územního plánu Siřejovice

Řešené území:

Administrativní území obce Siřejovice

Pořizovatel:

Městský úřad Lovosice, odbor stavebního úřadu a územního plánování, úřad územního plánování

Příslušný úřad na základě vyhodnocení vlivů návrhu Změny č. 1 územního plánu Siřejovice na životní prostředí podle přílohy zákona č. 183/206 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a všech zjištěných souvisejících informací vydává pro návrh Změny č. 1 územního plánu Siřejovice souhlasné stanovisko za předpokladu dodržení níže uvedených podmínek v jednotlivých prioritních oblastech: Svedení dešťových vod ze zpevněných ploch obchvatu do ploch doprovodné a izolační zeleně. Při projektové přípravě a realizaci silničního obchvatu, musí být pamatováno na přechody pro volně žijící živočichy. Pro všechny výsadby veřejné i krajinné zeleně používat výhradně původní přirozené druhy rostlin. U všech rozvojových ploch dodržovat regulativy stanovené ÚPD.

Stránka 41 z 43

POUŽITÁ LITERATURA Buchar J.: Zoogeografie. SPN, Praha, 1983. Culek M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, 1996. Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987. Vlček V a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR,Vodní toky a nádrže. Academia, Praha, 1984 Löw J. a kol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Nakl. Doplněk Brno, 1995. Neuhäuslová, Z. – kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha, Academia, 1997. Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. ČSAV Brno, 1973. Zeman S. a kol.: Změna č. 1 územního plánu Siřejovice, AUA - Agrourbanistický ateliér Praha, 2010 DHV CR, spol. s r.o., Integrovaný krajský program snižování emisí Ústeckého kraje, Ústecký kraj, Ústí nad Labem, 2009. Dostupné z WWW: http://www.krustecky.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=450018&id_dokumenty=164853 3 Krajský úřad Ústeckého kraje – Stanovisko ke Zprávě o uplatňování územního plánu Siřejovice – změna č. 1 ze dne 5. 10. 2010 (2780/ZPZ/2010/SEA). Strategie udržitelného rozvoje České republiky, 1998. Anonymous: Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Metodický pokyn (pracovní verze pro ověření v praxi). Ministerstvo pro místní rozvoj, Ústav územního rozvoje [online]. Aktualizováno: 2008-04-11 [cit. 2009-02-05]. Dostupné z WWW: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2886. Bubák, Daniel. Aplikace indikátorů udržitelnosti v procesu hodnocení vlivu územních plánů velkých územních celků na životní prostředí. Praha, 2001. 149 s. ČVÚT Praha. Vedoucí dizertační práce Prof. Ing. Josef Říha, CSc. Dále byly využity informace přístupné na internetových adresách: http://nts2.cgu.cz/ http://portal.uur.cz/hledani/ http://mesta.obce.cz/ http://monumnet.npu.cz/monumnet.php http://www.chmu.cz/ http://www.czso.cz/ http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx http://geoportal2.uhul.cz/index.php http://mapy.nature.cz/mapinspire/MapWin.aspx?M_WizID=8&M_Site=aopk&M_Lang=cs http://www.kr-ustecky.cz/

Stránka 42 z 43

MAPOVÉ PODKLADY Základní mapa ČR 1 : 25 000, Základní mapa ČR 1 : 50 000, Základní vodohospodářské mapy 1 : 50 000

Stránka 43 z 43

A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU SIŘEJOVICE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Recommend Documents